Florence 9_2010 by Care Comm s.r.o.

Florence

č a sopis moderního oše t řovat el s t v í s. 3

Téma: Jak se pracuje s elektronickou dokumentací

s. 8

s. 16

s. 29

Kazuistika: Rotavirové průjmy u dětí

Praxe: Diskomfort dítěte v období erupce první dentice

Výzkum: Sledování pádů hospitalizovaných pacientů

Vychází pod patronací České asociace sester září 2010, ročník VI, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

FLORENCE 7–8/2010 1

Krása je v každé z vás Hledá se výjimečná zdravotní sestra,

h a v d o á m á r kte

u 201 o r t s e s s s i stát se M

Už víte? Znáte takovou? Nebo jste to dokonce Vy osobně? Přihlaste ji nebo sebe do soutěže. Výherkyně čekají skvělé ceny a finanční částka pro jejich sesternu. Vyhlášení a velké finále soutěže Miss sestra 2010 proběhne 14. 1. 2011 v rámci 2. reprezentačního plesu ,,Sestry na sál!“ v Obecním domě. Pozor: ukončení registrace 30. 9. 2010!

více na: www.misssestra.cz nebo na: www.sesterna.cz

Miss sestra - inzerat - 210x297.indd 1

organizátor: We Make Media, s. r. o. / tel.: +420 274 003 333 e-mail: info@wemakemedia.cz / www.wemakemedia.cz

30.8.2010 10:03:02

Jak psát odborné články pro Florence Milé čtenářky a čtenáři! Dovolte mi, abych vám lehčí formou napsala něko lik rad, jak psát odborné články spe ciálně pro náš časopis. Budu doufat, že vás to zaujme, že třeba sednete…, ale nebudu předbíhat. 1. Zbavit se ostychu Především se musí sestra odhodlat k činu a ztratit ostych před psaným slovem. Musí si uvědomit, že ne každý je spisovatelem od přírody a že něko mu „to lépe mluví“, a jinému lépe pí še. Jsou známi vynikající lékaři, kte ří v přednáškovém sále drží poslucha če dvě hodiny bez dechu na sedadlech, ale jejich věty v psané podobě se podo bají tajenkám. S gramatikou je to po dobné. Sestra, perspektivní autorka, si musí uvědomit, že na druhé straně komunikačního pole sedí obvykle re daktorka, která je na vše zvyklá, eru dovaně článek uvede do „tiskuschop né“ podoby a autorce jej poté pošle k autorizaci. 2. Chtít něco říct Když za mnou jako redaktorkou přijde sestra a řekne mi, že by chtěla něco na psat, protože potřebuje kreditní body, pak se vždy slušně omluvím a článek odmítnu, aniž bych ho viděla. Aby byl článek dobrý, musí autorka mít moti vaci. Sestra něco ví, něco senzačního, a chce to sdělit více lidem. Nedělá to ani pro peníze (z honorářů ještě nikdo nezbohatl – já sama říkám autorkám, že jim pošlu na kadeřníka), ani aby se předvedla kolegům lékařům, kolegy ním, ani pro kreditní body. To je stej né, jako když si zázračný léčitel bere peníze – výsledek pravidelně nestojí za nic. Tedy platí – jsem něčím napl něna a musí to ven! Možná to někomu pomůže, možná se někdo nechá inspi rovat, možná se někdo ozve. 3. Zvolit formu Stojí za to před tím, než se namočí pe ro do kalamáře (a vlastně než se při stoupí k čemukoli), zamyslet se, jaká forma by byla pro vyjádření obsahu nejlepší. Je to kazuistika? Je to recen zovaný článek? Je to poznámka? Zprá va? A pak jít do toho. 4. Mít soucit s redaktorem Mnoho stylistických, gramatických i odborných chyb už jsem vychytala. Nejvíc práce mi dal žargon. Co jsem se například v raných dobách napřemýš

lela, co je to betadinka. Ani web to ne znal. 5. A teď něco náročnějšího – pokyny pro autory Správné periodikum má v každém čís le časopisu a na webových stránkách pokyny pro autory. Stojí za to si je pře číst. Faktem je, že každý má trochu ji né požadavky. Například, kdo je zvyk lý publikovat v jednom časopise, ne musí s tím být úspěšný ve druhém. A nyní vám připomenu pokyny pro autory odborného časopisu Florence.

• – – – – –

•

pokyny aUtorŮM Příspěvky v češtině nebo slovenštině posílejte v elektronické formě (texto vý editor MS Word) emailem na ad resu: jarmila.skubova@ambitmedia.cz nebo eva.wicazova@ambitmedia.cz (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5). K textu připojte prohlášení, že pří spěvek nebyl publikován nebo nabíd nut ke zveřejnění v jiném časopise. Redakce si vyhrazuje právo na krá cení či úpravy textů, o nichž bude au tory informovat. U původních (vědeckých) prací po žadujeme uvedení dvou recenzentů.

články, kazuistiky • Ideální rozsah článku je v rozme zí 80–150 řádků, v případě kazuis tiky nebo výzkumné práce 80–200 řádků. • U textu musí být uvedeno celé jmé no autora/autorů, přesný název pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení. • K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné údaje, zejména profes ní, a barevnou portrétní fotografii. • V textu nepoužívejte zkratky! Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu. • Užijete-li v textu odkazy na použi tou literaturu, uveďte v závorce au

tora a rok vydání (Staňková, 2002), u více než tří autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002). Struktura většího článku, vědec kých prací nebo kazuistiky: název práce a jeho anglický pře klad; titul, jméno a příjmení autora, celý název a místo jeho pracoviště; souhrn (do 12 řádků) a jeho anglic ký překlad; klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický překlad; text článku, strukturovaný do celků oddělených mezititulky; u kazuistiky popis případu, dis kuse, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody, charakteristika výzkumného sou boru, výsledky, diskuse k výsled kům, závěr. Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté do plnit et al.). Název práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vy dání, ročník, stránkový rozsah. Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté do plnit et al.). Název knihy. Místo vy dání: nakladatelství, rok vydání. Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na této ad rese).

EditORiaL

Jarmila Škubová

Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Další odborné články, recenze a zprávy o knihách najdete ve

obrazová dokumentace • Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, schémata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímá me v elektronické formě – fota ve formátu JPG nebo TIF a v rozliše ní 300 dpi, grafy ve formátu PDF. U většího rozsahu či počtu obráz ků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani PowerPointu. • Ke každému obrázku (grafu, ta bulce) je třeba připojit číslo a přes ný popisek. Na konec textu pak při pojte očíslovaný seznam všech ob razových příloh včetně popisků. U fotografií připojte také celé jmé no jejich autora, anebo uveďte, od kud fotopříloha pochází (z archi vu autora, zdravotnického zaříze ní apod.). Těšíme se na vaše příspěvky! Jarmila Škubová

FLORENCE 9/2010 1

Obsah

Foto na titulní straně Václav kříž sestra JIp, I. chir. kliniky VFn v praze

Vychází pod patronací české asociace sester

www.florence.cz Ročník VI., číslo 9, září 2010 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz

Editorial ................................................................................................................................................................................................1 Téma Elektronická dokumentace a zkušenosti sestry .........................................................................................................................3 Recenze .............................................................................................................................................................................................4 Ze zahraničního tisku Bakterie a bolest u popálených pacientů ....................................................................................................................................5

Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz

Sestra a pokroky medicíny Cesta respektu a porozumění .........................................................................................................................................................6

Předseda představenstva: Ondřej Novotný

Praxe Postupy šetřící záda ošetřovatelů ..................................................................................................................................................6

Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz

Recenzované články kazuistika Rotavirové průjmy u dětí .................................................................................................................................................................8 Tularémie u šestnáctiletého chlapce ......................................................................................................................................... 11 praxe Práce ortoptisty v praxi ................................................................................................................................................................. 15 Diskomfort dítěte v období erupce první dentice.................................................................................................................. 16 Urolitiáza – možnosti léčby .......................................................................................................................................................... 20 Výzkum Multikulturní přístup zdravotníků k umírajícím ...................................................................................................................... 22 Sledování pádů hospitalizovaných pacientů v České republice ......................................................................................... 29 Zpravodaj ČAS Čas pro sekci hojení ran ................................................................................................................................................................ 34 Nové výkony pro psychiatrické sestry ....................................................................................................................................... 36 Diabetologické sestry a sazebník výkonů ................................................................................................................................ 37 Nej se střička ..................................................................................................................................................................................... 37 Z konferencí ČAS spolupořadatelkou nefrologického kongresu ................................................................................................................ 38 Předsedkyně sekce představuje.................................................................................................................................................. 38 V Lednici se mluvilo o domácí péči ............................................................................................................................................ 39 Zaznamenali jsme Úspěch nelékařů na poli vzdělávání .......................................................................................................................................... 40 Práce pomáhajících profesí v oblasti zdravotnictví a sociální péče ................................................................................... 40 50. výročí vzniku vysokoškolského studia sester .................................................................................................................... 41 Duševní poruchy a kvalita péče .................................................................................................................................................. 41 Lekce angličtiny .............................................................................................................................................................................. 41 Volné chvíle Vypadávání vlasů na podzim? ..................................................................................................................................................... 43 Křížovka o ceny ............................................................................................................................................................................... 44

Marketing: Petr Belica, tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová, tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Dana Stripaiová, tel.: +420 725 778 001 e-mail: dana.stripaiova@ambitmedia.cz Markéta Šimoníčková, tel.: +420 734 355 409 e-mail: marketa.simonickova@ambitmedia.cz Josef Müller, tel.: +420 725 826 434 e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz Personální inzerce: Petra Štefanová, tel.: +420 725 778 015 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 8. 2010 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. Copyright © Ambit Media, a. s., 2010

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny.............................................................................................1–4

elektronIcká dokUMentace a ZkUšenostI sestry

téma

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) je prvním z velkých zdravotnických zařízení v ČR, které (od prosince roku 2009) zavedlo zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě za použití elektronického podpisu. Pilotní projekt vedení „bezpapírové“ dokumentace byl zahájen na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN. Dnes je projekt v rutinním provozu a je postupně rozšiřován na další kliniky VFN. Komplexní organizace dokumentace jednotlivých pacientů je na naší klini ce v rukách sester. Elektronická doku mentace v tomto směru šetří čas i práci, splňuje formální požadavek dostatečné identifikace každé jednotlivé části doku mentace ve vztahu k pacientovi, to zna mená zákonnou povinnost opatřit pří jmením, jménem a rodným číslem ne bo jiným jednoznačným identifikačním znakem nejen každý list chorobopisu či zdravotní karty, ale i každou žádanku, výsledek, rentgenový či ultrazvukový snímek, křivku EKG, EEG apod. K výhodám zavedení elektronic ké dokumentace patří i evidence dů ležitých údajů o klientovi v NIS, kde je možné kdykoliv nahlédnout do his torických dat. Záznamy se snáze čtou a žádné informace nelze přeškrtat ne bo ztratit. Dále se automaticky zazna menává čas a jméno zdravotnického pracovníka, který se do NIS přihlásil. Některé dokumenty se mohou pře vést do elektronické podoby, ale musí být archivovány jako originály s pod pisem pacienta – jde například o sou hlas s hospitalizací, informovaný sou hlas pacienta s výkony nebo negativní revers. Stejně tak musí zůstat v původ ní papírové formě i dokumenty, které s pacientem přivezou odjinud, či úřed ní záznamy týkající se hospitalizace, například usnesení soudu o přípust nosti převzetí a dalšího držení v ústa vu zdravotní péče.

sloučená forma dokumentace Za zmínku stojí, že na klinice používá me sloučenou formu dokumentace. Dů vodem je snadnější orientace v celkovém stavu nemocného a celistvost sledování. Je třeba si uvědomit, že psychiatrie má velmi málo objektivních metod k vyšet řování pacientů, proto je zde ve větší mí ře než v jiných klinických oborech nut ná spolupráce sester s lékaři.

Způsob vedení záznamů Co se týká způsobu vedení záznamů, používání šablon a jednotných forem, tzv. předdefinovaných textů v doku mentaci, potřebovali jsme podporu konzultantů, dodavatele softwaru, při způsobení některých částí NIS a nad šence z řad zdravotníků, kteří s primář kou kliniky MUDr. Irenou Zrzaveckou a autorkou těchto řádků vycházeli z pře svědčení, že dokumentace v elektronic ké podobě je krok správným směrem.

co obsahuje elektronická ošetřovatelská dokumentace? Elektronická ošetřovatelská dokumen tace obsahuje stejně jako klasická zpra cování všech částí ošetřovatelského pro cesu – ošetřovatelskou anamnézu, dia

gnózy, plán péče a zhodnocení. Nechybí ani překladová zpráva sester a eduka ce nemocných. To vše má zatím formu předdefinovaných textů, které svým způsobem nahrazují tabulky k vyplňo vání. Dodavatelská firma systému nově implementuje flexibilní formuláře ošet řovatelské dokumentace s možností vý běru oblastí péče o pacienta, základní screeningové škály s automatickým vy hodnocením a s dalšími prvky usnad ňujícími proces dokumentace. Budeme tedy znovu zkoušet a připomínkovat. Záleží na nás samých, jaký obsah všech částí elektronické dokumentace bude me mít, a je velmi důležité, aby se hlavní uživatelé tohoto softwaru aktivně zapo jovali do pilotních projektů.

není provoz složitější?

Zuzana Fišarová, RS, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha 1987–1991: SZŠ, Praha 4 – zdravotní sestra; 1997–1999: PSS – ošetř. péče v psychiatrii, IDVPZ, Brno; 2000–2001: PSS – organizace a řízení práce, tamtéž; 2001–2002: PSS – psychoterapie, tamtéž; od 2006: bakal. studium – všeob. sestra, Vysoká škola zdravotnická, Praha; od 1991: Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha: sestra ve směnném provozu na příjmovém oddělení, sestra u ECT na ambulanci a odd. s poruchami příjmu potravy, stanič.sestra na uzavřeném mužském oddělení; od 2005: vrchní sestra; členka revizní komise psychiatrické sekce ČAS

Všichni pracovníci aktuálně elektro nicky zapisují veškeré nálezy týkají cí se nemocných. Sestra kupříkladu změří nemocnému tlak a údaj rovnou zaznamená do dokumentace. Na ji ném místě, třeba na druhé straně kli niky, ho už lékař v tutéž chvíli může na svém přístroji odečíst. Někdo nezasvěcený může vidět elek tronické zaznamenávání jako zdlouha

Zavádění elektronické dokumentace – postupný proces Elektronickou formu dokumentace jsme na klinice začali používat v ro ce 2004. Postupně byly přidávány jed notlivé části, od vstupních a propouš těcích zpráv, přes zadávání medikace a elektronické zobrazování výsled ků až k denním záznamům lékařů a ošetřujícího personálu. Na začátku roku 2006 jsme zavedli elektronickou dokumentaci ošetřovatelského proce su jako součást NIS u každého hospi talizovaného pacienta.

Zuzana Fišarová

FLORENCE 9/2010 3

sEstRa a pOkROky mEdiCíNy

cesta respektU a poroZUMění Všeobecná sestra, a kolik může mít různých možností! V kariéře hrají roli zájmy, náhoda, ambice, schopnosti, založení osobnosti, vzdělání, soukromý život a spousta dalších vlivů. Někdy opustí sestra ošetřovatelství a zakotví v úplně jiném oboru, jindy zůstane věrná pacientovi na lůžku či v ambulanci, oblíbí si posluchárny, knihovny anebo kanceláře. Bc. Jana Valachovičová spojila svůj profesní osud s farmaceutickou firmou. Náhoda ji po střední škole zavála na dialýzu v Nemocnici Na Homolce. Po třech letech dostala nabídku od firmy Baxter. Přijala ji s radostí i očekává ním, protože v té době jí bylo teprve něco málo přes dvacet a cítila obrov skou zodpovědnost za zdraví a životy pacientů, což ji tížilo a navíc tento po cit postupně spíše zesiloval. Nová prá ce slibovala uspokojení jejího zájmu o komunikaci a kontakt s pacientem, ovšem bez každodenního strachu, že každá drobná chyba může přinést ob rovské důsledky. Současně ale nabíze la práci a každodenní kontakt s medi cínskou problematikou. V nové pozi ci chtěla Jana Valachovičová uplatnit zejména své komunikační dovednosti a schopnost předávat informace. Jejím hlavním úkolem bylo zavádět do praxe peritoneální dialýzu, tzn. komuniko vat s lékaři, sestrami a také s pacienty. Dnes učí sestry pečovat a komuniko vat s pacienty se selháním ledvin, kte ří s peritoneální dialýzou čekají na transplantaci ledvin. Zažila i jiné časy. Zpočátku by lo v Čechách jen velmi málo center, kde se peritoneální dialýza provádě la, a navíc šíření poznatků o ní trpě lo nedostatkem výukových materiálů, letáků, brožur, ve zdravotnictví bylo málo peněz. Byla zodpovědná i za Slo vensko. Vše se ale časem začalo měnit, firma uvedla na trh nový, modernizo

pRaxE

6 FLORENCE 9/2010

Jana Vlachovičová

vaný přístroj pro peritoneální dialý zu, vydala řadu edukačních materiá lů, postupně se rozrůstala o nové lidi, a tím se prohlubovala úroveň práce.

přirozenost a respekt, nepostradatelné hodnoty Peritoneální dialýzu lze s trochou poetické nadsázky nazvat mladší ses trou hemodialýzy. A jako taková má všechny výhody mládí. Především je přirozenější, pacientovi dává vět ší svobodu a zajišťuje větší respekt k jeho rozhodování. Co to konkrétně znamená? „Tato metoda je přirozenější pro to,“ vysvětluje Jana Valachovičová, „že pacient není připojen k mimotělní mu oběhu a krev není filtrována přes

umělou membránu. Přirozenost je ale i v dynamice léčby, která probíhá kon tinuálně, tzn., že nejsou výkyvy hladi ny škodlivých látek a vody v krvi. Ved le přirozenosti si cením jisté svobody, kterou tato metoda pacientům posky tuje. Svobody nejen ve smyslu volnos ti, ale i odpovědnosti za sebe sama a respektu, který z toho vyplývá.“ Peritoneální dialýza má i jiné vý hody. Pacient nemusí třikrát týdně dojíždět na hemodialýzu, má mož nost si dialýzu provádět doma nebo v zaměstnání, na chatě či na návštěvě čtyřikrát denně po dvaceti minutách, anebo se připojit k přístroji a být dia lyzován během spánku v noci. Peri toneální dialýza má nesporné me dicínské výhody, například zůstává podstatně déle zachována reziduální funkce ledvin. Podle mnohých zku šeností Jany Valachovičové lidé, kte ří „vyzkoušeli“ oba typy dialýzy, jed notně upřednostňují výhody dialýzy domácí. Respekt a porozumění, kte rých se jim během zvládání těžkého onemocnění ledvin jejím prostřed nictvím dostává, vysoce hodnotí. Je jich volba je pro Janu Valachovičovou zároveň potvrzením správnosti její vlastní volby profesní. KP Jarmila Škubová Foto z archivu J. Valachovičové

postUpy šetŘící Záda ošetŘoVatelŮ Pečování vyžaduje pevná a zdravá zá da. Mnohé současné studie prokazu jí, že u ošetřovatelských profesí v ne mocnicích a pečovatelských domo vech stále více roste podíl onemocnění majících svůj základ v potížích zádo vých partií. Dodržování následujících zásad může výrazně přispět k redukci zátě že zad:

• Prověřte si, zda máte vždy k dispo zici dostatečný prostor a zda může te odstranit eventuální překážky či omezení. • Připravte si pracovní prostřed ky předem a vyzkoušejte možné způsoby používání technických a dalších pomocných prostřed ků, případně nástrojů. To pla tí v případech, kdy jde například

o transfery pacientů, které podle vašich zkušeností nejsou prove ditelné, aniž byste šetřili svá zá da (např. přenášení do koupelno vé vany, zdvihání pacientů z pod lahy atd.). • Přesvědčte se, že přesun může te provést sami; v případě, že ne, pracujte ve dvou a postup činnos ti předem proberte:

• Ujistěte se předem, že zvedák, po jízdné křeslo nebo postel stojí pev ně tak, jak potřebujete.

biometrie při manipulaci s pacientem Biometrie v těchto případech zname ná poměr tělesných rozměrů (jak cel kových, tak proporčních) spolupra covníků, se kterými jste právě v ak ci. Pokud spolu pracují lidé se zjevně rozdílnými tělesnými proporcemi, jde v pravém smyslu slova o zdraví těch menších. Takže, jeli to možné, snaž te se zjevným rozdílům ve vzrůstu pe čujících v akci předcházet. Jinak pla tí: při práci u nemocničního lůžka je jeho výška nastavena podle menšího spolupracovníka. Větší ošetřovatel se může podle potřeby sehnout nebo po klesnout v kolenou, a tak se přizpůso bit menšímu, ten menší však v té chví li podle potřeby nevyroste.

koncepty, jak šetřit záda ošetřujícího personálu Konceptů je poměrně mnoho, ale v zá sadě je lze členit na: • Technicky zaměřené modely, kte ré využívají hlavně pomocné pro středky, např. zvedáky. • Nástavce na ortopedické nebo bio mechanické bázi, které zlepšují těles né schopnosti zaměstnanců při po hybu nebo přenášení a vedou k tech nikám odlehčujícím zátěž páteře. • Modely, které pohyb pacienta chá pou jako interakci mezi pečujícím a postiženým. Přitom se dosahu je jak naplnění pečovatelských zá měrů (např. mobilizace pacienta),

tak minimalizace zátěže páteří za městnanců. • Preventivní modely, ze kterých vy cházejí různé pečovatelské koncep ty (např. Kinesthetics concept, Bo bath koncept, Péčí k aktivitě). Třebaže se tyto koncepty dost vý razně odlišují, shodně stanovují pravi dla ochrany zdraví pečujícího. Volba konceptu je individuální podle potřeb pacienta. Uveďme nejpoužívanější. Koncept Péčí k aktivitě Tento koncept byl rozvinut nemocnič ní sestrou a pedagožkou prof. Marlies Beckmann. Původně šlo o aktivizaci pacientů po mozkové příhodě, nyní se používá u pacientů s motorickým po stižením i jiného původu. Koncept je založen na podpoře a rozšiřování indi viduálních zdrojů pacientů. Vytvoří se psychologický pohybový model, který se po analýze situací přenese do vědo mí pacienta. Dále se zapojuje kineste tika, Bobath terapie, bazální stimula ce a ostatních koncepty, které podpo rují vnímání. Bobath koncept Základem je vývojová terapie manželů Berty a Karla Bobathových, aplikova ná u dětí s dětskou mozkovou obrnou a s neurologickými problémy. Terapeut tu postupuje na základě podrobného vyšetření, během nějž se zaměřuje na to, co dítě dovede bez dopomoci, s do pomocí, co nedovede, a podle kvality tonu a pohybu stanovuje svůj léčeb ný plán a cíl. Tohoto cíle dosahuje za použití terapeutických nástrojů, kte

ré aplikuje velice cíleně, přičemž vždy vnímá reakce pacienta na tyto techni ky. Terapeut neučí dítě pohybům, ale dělá vše pro to, aby mohlo pohyb samo co nejsprávněji provést. Veškerá tera pie je prováděna v rámci funkční situ ace. Snahou terapeuta je umožnit dítě ti získat novou senzomotorickou zku šenost. Cílem je: • zlepšování funkcí hemiplegické čás ti v koordinaci se zdravou částí těla; • učení ztraceným pohybovým schopnostem; • potlačení spasticity a abnormálních pohybových a tělesných projevů; • rozvíjení tělesné symetrie; • zamezení kontrakcím a bolesti; • zvýšení soběstačnosti a jistoty v každodenních situacích.

pRaxE

Kinestetický koncept Koncept rozvinuli dr. Lenny Maietta a dr. Frank Hatch. Kinestetika učí vní mání pohybu, přičemž pohyb je vy tvářen na individuálních pohybových vzorech pacienta. Prostřednictvím to ho jsou pozitivně stimulovány i vnitř ní procesy, jako jsou dýchání a krevní oběh. Kinestetika není chápána jen ja ko učební model, ale také jako koncept posilování zdravotního stavu pacien ta. Aplikace kinestetické senzibiliza ce umožňuje pečujícím účinně se vy hnout zraněním a ochránit jejich po hybové ústrojí. (Článek zpracován redakcí Heilberufe č. 10/2009 podle informací úrazových pojišťoven.) Překlad jš

INZERCE

VÝHODY LATERÁLNÍHO NÁKLONU Elektricky polohovatelná lůžka Latera disponují oboustranným laterálním náklonem ± 15 stupňů. Laterální náklon usnadní práci sestry při stlaní lůžka, převlékání pacienta, hygieně, ošetřování ran, při převazech operačních ran a při preventivním polohování.

Laterální náklon

Sestra při otáčení pacienta vynakládá o 30 % méně energie, dochází k úspoře práce jedné sestry.

plnohodnotná síla v ošetřovatelství LINET spol. s r. o. Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika, tel.: +420 312 576 111 fax: +420 312 522 668, e-mail: info@linet.cz, www.linet.cz 10_08_inzerce_Latera_florance_192x91_012.indd 1

8/23/2010 2:30:14 PM

RECENzOvaNý čLáNEk

kaZUIstIka

rotaVIroVé prŮJMy U dětí Souhrn: Rotaviry jsou invazivní patogeny, které napadají zralé epiteliální buňky vrcholků klků v horních dvou třetinách tenkého střeva, zejména v duodenu a proximální části jejuna. Způsobují asi 1/3 všech průjmů u dětí. Jsou rozšířeny po ce lém světě a téměř 95 % dětí prodělá tuto nákazu bez ohledu na socioekonomickou situaci země. Inkubační doba je 1–3 dny. Po odeznění akutní fáze onemocnění je nutné různě dlouhé období rekonvalescence – minimálně 2–3 dny. Mezi nejdůle žitější preventivní opatření patří především dodržování základních hygienických návyků a očkování. Následující kazuis tika uvádí příklad onemocnění dětského pacienta postiženého rotavirovou infekcí. Je zde popsán průběh hospitalizace, te rapie i ošetřovatelský plán. Klíčová slova: rotavirové průjmy – dehydratace – dieta – klinický obraz.

Bc. Kateřina Krátká, DiS. Klinika dětských infekčních nemocí, FN Brno 2002: ukonč. SZŠ, Nový Jičín – všeob. sestra; 2006: ukonč. VOŠZ, Zlín – dět. sestra; 2006: registrace v oboru všeob. sestra; od 2006: KDIN, FN Brno, dětská setra u lůžka

Lenka Prosecká Klinika dětských infekčních nemocí, FN Brno 1998: ukonč. SZŠ, Svitavy – všeob. sestra; 1999: kurs psychologie a pedagogiky dítěte; 2003–2005: PPS – ošetř. péče o děti a dorost, NCONZO, Brno; 2005: registrace v oboru všeob. sestra

8 FLORENCE 9/2010

(Diarrhea cases among children) Summary: Rotaviruses are the invasive pathogens which attack mature epithelial cells of the intestinal villi apexes, espe cially in the duodenum and proximal part of the jejunum. They cause around 1/3 of all diarrhea cases among children. They are spread worldwide, almost 95 % of the children undergo this infection regardless to the socioeconomical status. The incubation period is 1–3 days. Variably long convalescence period is necessary after the clinical improvement. To fol low the basic hygienical habits is the most important arrangement of vaccination. The following case report presents a case of a pediatric patient affected with the rotaviral infection. The hospitalization course, the treatment and the nursing plan are described there as well. Key words: diarrhea cases – dehydration – diet – clinical course.

Úvod Viry jsou nejčastějšími etiologický mi původci průjmových onemocnění u dětí, ale mohou se vyskytovat i u do spělých. Nejzávažnější průběh mají rotavirové infekce, které často vedou k dehydrataci. Jako příčina se uvádí mimo jiné i změna cylindrických epi telových buněk klků, zkrácení a zakr nění klků a nedostatek disacharidáz, vedoucí k intoleranci laktózy a násled nému osmotickému průjmu. Výskyt rotavirové infekce je nejvyšší v zim ních měsících. Léčba je jen sympto matická, nejdůležitějším krokem je rehydratace. Novinkou v prevenci je registrace dvou nových rotavirových vakcín v Evropské unii.

Incidence. Rotavirové průjmy se vyskytují po celém světě, přičemž nej vyšší mortalitu na toto onemocnění hlásí indický poloostrov. V České re publice je úmrtnost nízká, ale i zde jsou hlášena výjimečná úmrtí na tuto infek ci, a to především u kojenců a seniorů. Onemocnění postihuje především děti do 5 let, s největším výskytem je mezi 6 měsíci až 2 roky. Onemocnět mohou i starší děti, dospělí nebo senioři. Typic ké období pro výskyt rotavirových in fekcí u nás je leden až duben. Nejmenší výskyt bývá od srpna do října. Přenos. Nejčastějším přenosem je přenos fekálněorální cestou, což je typické především pro děti a jejich ro diče. Další možnost přenosu je kon

Dehydratované dítě - Ilustrační foto archiv KDIN FN Brno

taktem s infikovanou osobou, konta minací rukou, hračkami, kontami novanou potravou, méně pak vodou a aerosoly. Virus je odolný vůči zevní mu prostředí, běžným dezinfekčním prostředkům, a proto patří i mezi obá vané původce nozokomiálních nákaz. Inkubační doba. Většinou 24–72 hodin. Nejmohutnější vylučování viru, a tedy největší nakažlivost, je na začátku onemocnění. Virus může být ale vylu čován mnohem déle, u imunosuprimo vaných i několik měsíců (až 4–57 dnů). Klinický obraz. Onemocnění za číná obvykle vysokými horečkami kolem 40 °C a intenzivním zvrace ním. Tyto symptomy trvají nejčastě ji 2–3 dny. Během 1–3 dnů se objevu je vodnatý průjem trvající 4–5 dní, ně kdy i déle. Stolice bývají bez příměsí krve či hlenu, ale jsou zelené a velmi četné, až desítky za den. Dále se obje vuje schvácenost, meteorismus (plyna tost), bolesti břicha, odmítání tekutin, prohlubuje se dehydratace, časté jsou závažné poruchy vnitřního prostře dí. Onemocnění může být provázeno respiračními příznaky. Z komplika cí u kojenců a batolat se nejčastěji vy skytuje intolerance kravského mléka, gliadinu, hepatopatie, šokové stavy, méně často pak dochází k poruchám funkce ledvin, meningeálním přízna kům či toxiinfekční encefalopatii. Diagnostika. Provádí se ze vzor ku stolice, a to metodou latexové aglu tinace a imunochromatografií, kdy se zjišťuje rotavirový antigen. Další me

toda ELISA je u nĂĄs dostupnĂĄ jen v nÄ&#x203A;Â kterĂ˝ch vÄ&#x203A;tĹĄĂch laboratoĹ&#x2122;Ăch. Metoda elektronovĂŠ mikroskopie je u nĂĄs poÂ uĹžĂvĂĄna vĂ˝jimeÄ?nÄ&#x203A;. Terapie: 1. DietnĂ opatĹ&#x2122;enĂ â&#x20AC;&#x201C; zĂĄvisĂ na vÄ&#x203A;ku dĂtÄ&#x203A;te: â&#x20AC;˘ Kojenci: prvnĂ dny plnĂŠ dĂĄvky rĂ˝Â ĹžovĂŠho odvaru, pĹ&#x2122;ĂpadnÄ&#x203A; mrkvovĂŠÂ ho. Po zlepĹĄenĂ stavu se pĹ&#x2122;echĂĄzĂ na kojenĂ Ä?i na mlĂŠko, kterĂŠ mÄ&#x203A;lo dĂtÄ&#x203A; pĹ&#x2122;ed onemocnÄ&#x203A;nĂm, ovĹĄem s nĂzÂ kĂ˝m obsahem laktĂłzy (napĹ&#x2122;. NutriÂ lon low lactose). â&#x20AC;˘ StarĹĄĂ kojenci a batolata: podĂĄvaÂ jĂ se banĂĄny, jableÄ?nĂŠ pĹ&#x2122;esnĂdĂĄvky, bramborovĂĄ a rĂ˝ĹžovĂĄ kaĹĄe bez mlĂŠÂ ka, zeleninovĂŠ polĂŠvky, peÄ?ivo, rĂ˝Ĺže a postupnÄ&#x203A; se pĹ&#x2122;idĂĄvĂĄ i maso. 2. StĹ&#x2122;evnĂ adsorbencia (napĹ&#x2122;. SmecÂ ta), probiotika (napĹ&#x2122;. Lactobacillus acidophilus, lactobacillus helveticus). 3. AntibiotickĂĄ terapie â&#x20AC;&#x201C; zcela vĂ˝jiÂ meÄ?nÄ&#x203A; u dÄ&#x203A;tĂ s prĹŻbÄ&#x203A;hem kompliÂ kovanĂ˝m jinĂ˝m onemocnÄ&#x203A;nĂm. 4. Rehydratace â&#x20AC;&#x201C; k perorĂĄlnĂ rehydÂ rataci se mĹŻĹže pouĹžĂt Ä?ernĂ˝ Ä?aj, reÂ hydrataÄ?nĂ roztoky (napĹ&#x2122;. KulĂĹĄek), minerĂĄlky. U stĹ&#x2122;ednÄ&#x203A; tÄ&#x203A;ĹžkĂ˝ch a tÄ&#x203A;ĹžÂ kĂ˝ch dehydratacĂ se k upravenĂ stavu zavĂĄdĂ intravenĂłznĂ terapie, kterou zahajujeme obvykle RingerovĂ˝m

roztokem a dĂĄle potom glukĂłzou s ionty. U tÄ&#x203A;ĹžkĂŠ metabolickĂŠ acidĂłÂ zy je nutnĂĄ korekce bikarbonĂĄtem. Prevence. Izolace pozitivnĂch pĹ&#x2122;ĂpaÂ dĹŻ, dezinfekce, osobnĂ hygiena doprovĂĄÂ zejĂcĂch a personĂĄlu, novinkou je moĹžÂ nost aktivnĂ imunizace proti rotavirĹŻm. OÄ?kovacĂ lĂĄtka proti rotavirĹŻm je ĹživĂĄ a perorĂĄlnĂ. OÄ?kovacĂ schĂŠma: 1. dĂĄvka 6.â&#x20AC;&#x201C;12. tĂ˝den Ĺživota, 2. a 3. dĂĄvka vĹždy po 1 mÄ&#x203A;sĂci â&#x20AC;&#x201C; nejpozdÄ&#x203A;ji do 26 tĂ˝dnĹŻ ĹžiÂ vota (RotaTeq), 2 dĂĄvky do 24 tĂ˝dnĹŻ ĹžiÂ vota (Rotarix).

kazuistika Dne 17. 11. 2009 v Ä?asnĂ˝ch rannĂch hoÂ dinĂĄch byla pĹ&#x2122;ivezena rychlou zĂĄchranÂ nou sluĹžbou na lĂŠkaĹ&#x2122;skou sluĹžbu prvnĂ pomoci FN Brno, PracoviĹĄtÄ&#x203A; dÄ&#x203A;tskĂŠ meÂ dicĂny, 4mÄ&#x203A;sĂÄ?nĂ pacientka pro opakoÂ vanĂŠ prĹŻjmovitĂŠ stolice, zvracenĂ a pĹ&#x2122;eÂ trvĂĄvajĂcĂ tÄ&#x203A;lesnou teplotu (TT) kolem 38 Â°C. Odtud bylo dĂtÄ&#x203A; odeslĂĄno pro poÂ dezĹ&#x2122;enĂ z infekÄ?nĂ etiologie a poÄ?ĂnajĂÂ cĂ dehydrataci na naĹĄe oddÄ&#x203A;lenĂ Kliniky dÄ&#x203A;tskĂ˝ch infekÄ?nĂch nemocĂ FN Brno. Zde byla od matky odebrĂĄna poÂ drobnĂĄ anamnĂŠza â&#x20AC;&#x201C; asi pĹ&#x2122;ed tĂ˝dnem byla pacientka hospitalizovĂĄna v neÂ mocnici ve VyĹĄkovÄ&#x203A; pro cyanĂłzu rtĹŻ.

Kontakt pacientky s infekÄ?nĂm onemocÂ nÄ&#x203A;nĂm matka neguje. DĂtÄ&#x203A; dosud kojeno, toho Ä?asu mateĹ&#x2122;skĂŠ mlĂŠko odmĂtĂĄ. BÄ&#x203A;Â hem odpoledne 5krĂĄt zvracĂ a mĂĄ 5krĂĄt prĹŻjmovitĂŠ stolice a vyĹĄĹĄĂ TT (do 38 Â°C). Po lĂŠkaĹ&#x2122;skĂŠm vyĹĄetĹ&#x2122;enĂ byla stanovena pĹ&#x2122;edbÄ&#x203A;ĹžnĂĄ diagnĂłza gastroenterocoliÂ tis acuta a poÄ?ĂnajĂcĂ dehydratace. Matce byly podĂĄny informace o nĂĄsledujĂcĂch vyĹĄetĹ&#x2122;enĂch a lĂŠÄ?bÄ&#x203A;. Vzhledem k zavedeÂ nĂ dietnĂ terapie (na 24 hodin vysazeno mateĹ&#x2122;skĂŠ mlĂŠko) a charakteru infekÄ?nĂÂ ho oddÄ&#x203A;lenĂ nenĂ matka ihned hospitaliÂ zovĂĄna s pacientkou. O moĹžnosti pobyÂ tu s nĂ se bude matka informovat nĂĄsleÂ dujĂcĂ den u oĹĄetĹ&#x2122;ujĂcĂho lĂŠkaĹ&#x2122;e. V den pĹ&#x2122;ijetĂ je pacientka febrilnĂ (38,5 Â°C), jinak ale Ä?ilĂĄ, dĂ˝chĂĄnĂ i turgor kĹŻĹže v normÄ&#x203A;. BĹ&#x2122;icho mÄ&#x203A;kkĂŠ, prohmatÂ nĂŠ. Ihned byly provedeny krevnĂ odbÄ&#x203A;Â ry s uspokojivĂ˝mi vĂ˝sledky bez vĂ˝raznÄ&#x203A; zvĂ˝ĹĄenĂ˝ch zĂĄnÄ&#x203A;tlivĂ˝ch parametrĹŻ. DĂĄÂ le odebrĂĄna moÄ? na biochemickĂŠ vyĹĄetÂ Ĺ&#x2122;enĂ, kultivaÄ?nĂ a virologickĂŠ vyĹĄetĹ&#x2122;enĂ stolice. ZahĂĄjena dietnĂ terapie â&#x20AC;&#x201C; podĂĄÂ vĂĄme 5% rĂ˝ĹžovĂ˝ odvar v menĹĄĂch dĂĄvÂ kĂĄch, antipyretika, sledujeme celkovĂ˝ stav, moÄ?enĂ, charakter a Ä?astost stolic. Pacientka prozatĂm stravu toleruje, pije s chutĂ, stolice 7krĂĄt Ĺ&#x2122;ĂdkĂĄ bez pĹ&#x2122;ĂmÄ&#x203A;sĂ hlenu nebo krve. MoÄ?Ă dostateÄ?nÄ&#x203A;.

RECENzOvaNĂ˝ Ä?LĂĄNEk

INZERCE

*OH .HS .BUĂ&#x201E;K -FKTBM Ă?FEJUFM TQPMFĂ&#x20AC;OPTUJ %PNPW 4VF 3ZEFS 1SBIB Ă&#x20AC;FSWFOFD

a)"35."// NÂš WFMNJ EPCSĂ&#x2022; QPNĂ&#x201E;S LWBMJUZ B DFOZ /BWĂ&#x2026;D NĂ&#x2018;xFNF PCKFEOÂšWBU QĂ?FTOĂ&#x201E; QPEMF BLUVÂšMOĂ&#x2026; QPUĂ?FCZ n

7Ă&#x2022;TMFELZ OBtĂ&#x2026; QĂ Ă&#x20AC;F TLVUFĂ&#x20AC;OĂ&#x201E; QP[OÂšUF )"35."// q 3*$0 OBCĂ&#x2026;[Ă&#x2026; W SÂšNDJ QSPHSBNV )"35."// 4PMVUJPOT LSPNĂ&#x201E; tJSPLĂ IP QPSUGPMJB LWBMJUOĂ&#x2026;DI QSPEVLUĂ&#x2018; UBLĂ LPNQMFYOĂ&#x2026; TZTUĂ N QPSBEFOTUWĂ&#x2026; B TMVxFC q PE QSPEVLUPWĂ&#x2022;DI tLPMFOĂ&#x2026; QP PQUJNBMJ[BDJ Ă?Ă&#x2026;[FOĂ&#x2026; QSPDFTĂ&#x2018; B EPEÂšWFL * WÂšN EPLÂšxFNF WĂ&#x2022;SB[OĂ&#x201E; VTOBEOJU WBtJ QSÂšDJ /BKEĂ&#x201E;UF TJ MFQtĂ&#x2026; Ă?FtFOĂ&#x2026; OB XXX QPNBIBNFMFDJU D[ FLORENCE 9/2010 9

RECENzOvaNý čLáNEk

praXe

UrolItIáZa – MožnostI léčby Souhrn: Urolitiáza (kámen ve vývodném systému močových cest) postihuje až jednu třetinu urologických pacientů. Au torky uvádějí nejčastější příčiny vzniku urolitiázy a ucelený přehled diagnostických a terapeutických možností urolitiázy s tím, že současný trend v léčbě je zaměřen na méně invazivní postupy; nejčastějšími možnostmi léčby je litotrypse extra korporální rázovou vlnou nebo endoskopické odstranění kamenů. Otevřené operace jsou používány jen asi u 4 % nemoc ných, kdy není možnost kameny vyřešit rázovou vlnou nebo instrumentací endoskopickou. Klíčová slova: urolitiáza – diagnostika – léčba. Iveta Dočekalová Urologické oddělení FN Ostrava 1989: ukonč, SZŠ, Ostrava – zdrav. sestra; 1993: ukonč. PSS – péče o nem. v interních oborech; 1989–1991: RÚ Hrabyně, sestra u lůžka; 1991–1992: rehabil. odd. FN Ostrava; 1994–2000: kardiochir. odd. FN Ostrava, staniční sestra; od 2006: urol. odd. FN Ostrava, sestra v ambulanci

Marcela Kotalová Urologické oddělení FN Ostrava 1981: ukonč. SZŠ, Frýdek-Místek – zdrav. sestra; 1996–1997: endoskop. kurs: endoskop. léč. a vyšetř. metody, Brno; 1981–1993: stomatochir. odd., ambulance, FN Ostrava; od 1993: urol. odd., ambulance a endoskopie, FN Ostrava

20 FLORENCE 9/2010

(Urolithiase – the possibilities of treatment) Summary: Urolithiase is a relatively frequent disease in urology, afflicting as much as one third of all urological pati ents. The authors are presenting here the most frequent reasons of the aetiology of the urolithiase and a comprehen sive survey of the diagnostical and therapeutical possibilities in the case of urolithiase, adding that the contemporary treatment trend is aimed at the less invasive procedures; the most frequent possibility of treatment is a litotrypsis, per formed by an extracorporal shock wave or by an endoscopical removal of stones. Open surgeries are being performed only perhaps in 4 % of patients in whom is impossible to dissolve the stones by a shock wave or by an endoscopical in strumentation. Key words: urolithiasis – diagnostics – treatment.

Úvod Urolitiáza je onemocnění způsobené přítomností močových konkremen tů ve vývodném systému močových cest. Trpí jí jedna třetina urologic kých pacientů. Může být doprováze na vážnými komplikacemi, které ve dou k těžkému poškození ledvin nebo sepsi. Urolitiáza je totiž často spoje na s infekcí. Mezi nejčastější příčiny vzniku patří: metabolické poruchy, nízký příjem tekutin, dietní návyky (vyso ký obsah kamenotvorných látek v po travinách), překážka v odtoku moči, nízké nebo naopak vysoké pH moči, stres, charakter zaměstnání (seda vé, práce v horku), genetické predis pozice. Nejčastější projevy onemocně ní: akutní renální kolika, což je náhle vznikající prudká bolest, která se šíří z boku do podbřišku a genitálu. Nelze najít úlevovou polohu, často se přidává nevolnost, zvracení, bolesti při moče ní a horečka. Někdy to mohou být ale chronické, tupé bolesti v boku, mikro hematurie, makrohematurie, opako vané uroinfekce. Diagnózu stanovíme z anamnézy, fyzikálního vyšetření, pomocí labo ratorních metod: vyšetření moči che micky a kultivačně, krevní obraz, vy šetření krevního séra na prvky ovliv ňující tvorbu konkrementů (kyselina močová, albumin, calcium, parathor mon), chemická analýza močového kamene. Ze zobrazovacích metod: ul trazvukové vyšetření zachytí rtg ne kontrastní kameny a není pro paci

enta zatěžující zářením, dalším dia gnostickým rentgenovým vyšetřením je nativní snímek ledvin a močových cest. Je indikována intravenózní vy lučovací urografie, při které se apliku je nitrožilně jódová kontrastní látka, která se postupně vylučuje a zobrazu je močové cesty. Jeli to možné, oka mžitou a zcela spolehlivou diagnó zu získáme indikací spirálního CT bez použití kontrastní látky.

terapeutické možnosti Na základě takto provedených vy šetření lékař posoudí, která mož nost léčby je pro konkrétního pacien ta nejvhodnější. Ideální je samozřej mě spontánní odchod kamene, což lze předpokládat jen u drobných konkre mentů. K tomu je zapotřebí dostateč ná hydratace a pohyb. Podáváme spas molytika a antiedematózní preparáty, které zabraňují otoku v močových ces tách. Kameny vždy odesíláme k mi neralogické analýze do specializova né laboratoře, kde rozborem určí slo žení konkrementu. To je rozhodující pro stanovení léčebných a preventiv ních opatření. Litolýza je metoda užívaná k roz puštění konkrementu pomocí spe ciálních chemických přípravků, jež ovlivňují pH moči. Nutností jsou diet ní opatření a úprava pitného režimu. Tuto metodu lze využít pouze omeze ně u některých typů kamenů (cystino vé, urátové). ESWL (Extracorporal Shock Wa ve Lithotripsy) je drcení kamene mi motělní rázovou vlnou. Vlny mají

velkou energii, šíří se vzduchem, vo dou i tkáněmi lidského těla, zaměřu jí se na místo výskytu kamene. Opa kované rázové vlny způsobují naruše ní a rozpad kamene na drobné části či dokonce písek, jež posléze samo volně odcházejí. Výkon se provádí na specializovaném pracovišti po podá ní premedikace v analgezii, trvá asi 1 hodinu. Počet rázových vln je asi 2500–3000. K výkonu je pacient lačný a má vyšetřeny koagulační paramet ry. Po provedení zákroku je uložen na lůžko – kontrolujeme jeho stav, sle dujeme barvu moči (hematurie). Pa cient může jíst, důležitý je zvýšený příjem tekutin. Nemocní močí přes sítko a zachycený úlomek kamene rovněž zasíláme k rozboru. Hospita lizace je zpravidla jednodenní. Ureterorenoskopie je endosko pická metoda, která umožňuje pro hlédnout močovod a pánvičku zevnitř a případně provést endoskopické od stranění konkrementu. Je spojena s uretrocystoskopií. Objemnější uroli tiáza se předem nadrtí, buď laserovým vláknem, nebo elektrohydraulickou li totrypsí. Manipulace v močovodu ně kdy vyžaduje zavedení ureterální ho stentu, který zajišťuje odvod moči z ledviny do močového měchýře. Dě je se tak zejména při déletrvajícím vý konu nebo při poškození stěny močo vodu. Pacient má bezprostředně po výkonu zaveden permanentní katetr. Pozornost věnujeme vzhledu moči (hematurie), stent odstraňujeme en doskopickou cestou po několika týd nech.

RECENzOvaNý čLáNEk

Pohled do endoskopického sálu před ureterorenoskopií

PEK (perkutánní extrakce kon krementu) je endoskopická metoda odstranění kamene z ledviny. Vyža duje provedení na endoskopickém sále s klasickou předoperační přípra vou a pooperační péči o pacienta. Za číná se uretrocystoskopií s násled ným nasondováním močovodu ure terální cévkou, která slouží k podání kontrastní látky a modrého barviva. Brání také sklouznutí kamene z led viny do močovodu. V poloze pacien ta na břiše se přes kůži punktuje dutý systém ledviny. Vytvořeným kaná lem se po dilataci zavede nefroskop a kámen se odstraní. Jeli kámen pří liš velký, nejprve se rozdrtí na men ší části. V závěru se pracovní kanál do ledviny zajistí nefrostomickým drénem, který napojíme na sběrný sáček. Nemocný má rovněž zaveden permanentní katetr, podél něj urete rální cévku. Bezprostředně po výko nu je vždy přítomna hematurie. Je li velmi intenzivní, musíme sledovat vitální funkce pacienta. K místu vy vedení nefrostomického drénu při stupujeme vždy jako k operační rá ně. Permanentní katetr a ureterální cévku vytahujeme zpravidla 2. po operační den. Následuje rtg vyšetře ní s nástřikem nefrostomického dré nu kontrastní látkou, kde se zobrazí případná zbytková litiáza. Při uspo kojivém výsledku je drén z ledviny rovněž extrahován, punkční kanál se postupně zatáhne. Otevřenou operací se v součas né době řeší jen asi 4 % případů uroli tiázy. Stává se tak u extrémně tvrdých konkrementů, které odolávají poku sům o rozdrcení, a u nadměrně vel kých kamenů: Resekce ledviny – klínovitá re sekce ledviny se provádí u konkre mentů uhnízděných v dilatovaném či deformovaném kalichu se zúženým

Litotryptor Piezolith 3000

krčkem, kde lze očekávat rychlou re cidivu. Pyelolitotomie (chirurgické od stranění močového kamene naříznu tím ledvinné pánvičky) pro objemný až odlitkový konkrement se dosud po užívá u malých dětí. Nefrolitotomie (odstranění ledvin ných kamenů) je indikována u kom pletního odlitku, včetně všech kali chů, které mají ztenčené krčky. Nefrektomie (odstranění ledviny) může být indikována u hypofunkč ní nebo afunkční ledviny s objemným konkrementem. Ureterolitotomie se indikuje k od stranění močového kamene v případě velkých a v močovodu dlouhodobě za klíněných konkrementů. V některých případech je nutné použít kombinaci několika uvede ných metod. Léčba je vždy spojena s podáváním antibiotik, kámen bývá trvale osídlen bakteriemi, které se při jeho likvidaci uvolňují do moči, pří padně do krve (riziko sepse). Pacien ti s diagnostikovanou a léčenou uro litiázou bývají převedeni do litiatické poradny. Cílem je zbavit nemocného kamenů a samozřejmě zabránit reci divám onemocnění. V případě indikace aktivní léčby urolitiázy je v dnešní době jednoznač ně preferována ESWL. Největší výho dou je málo zatěžující neinvazivní vý kon a velmi nízké množství kompli kací. Na našem pracovišti používáme litotryptor Piezolith 3000.

ošetřovatelské intervence Ošetřovatelské intervence u nemoc ných s urolitiázou jsou zaměřeny pře devším na léčbu bolesti, pokud pa cient přijde s lumbalgiemi nebo re nální kolikou. Po zjištění lokalizace, charakteru a intenzity bolesti jsou

nemocným podávána analgetika in travenózně nebo intramuskulárně, po jejich aplikaci je sledován celko vý stav nemocného a účinek analge tik se zápisem do ošetřovatelské do kumentace. U nemocných s urolitiázou lze při zablokovaném kamínku v močovodu předpokládat poruchu močení – u pa cientů tedy sledujeme bilanci tekutin, nemocní jsou poučeni o nutnosti mo čit přes síto, vymočený konkrement je odesílán na chemický rozbor. U nemocných po instrumenta cích a otevřených operacích je ošet řovatelská péče zaměřena na sledo vání hodnot fyziologických funkcí, sledování možnosti vzniku krvácení a na prevenci vzniku infekce močo vých cest.

Závěr Moderní terapie urolitiázy je nyní jednoznačně prováděna miniinvaziv ními postupy, a to extrakorporální rázovou vlnou, endoskopicky nejčas těji ureterorenoskopií a perkutánní extrakcí kamene. Tyto metody léč by jsou pro pacienta méně zatěžují cí, s menším výskytem pooperačních komplikací, se snadnějším pooperač ním průběhem a možností rychlejší ho zařazení do běžného i pracovní ho režimu. (IvetaDocekalova@seznam.cz, KotalovaMarci@seznam.cz) Fota archiv FN Ostrava

Recenzovali: MUDr. Karel Mainer, Ph.D., privátní urologická ambulance Vsetín MUDr. Josef Kopecký, Urologické oddělení, Nemocnice Havířov

FLORENCE 9/2010 21

ČAS: sekce zdravotních laborantů

ČAS: pediatrická sekce, region jihomoravský

FTNsP, Praha

FN Hradec Králové, ČAS, Odd. ošetř. LF UK HK, Nadace pro rozvoj v obl. výživy, metab. a gerontol.

FTNsP, Praha

ČAS: sekce hygienické služby

ČAS: sekce chirurgických oborů

Slezská univerzita Opava, Fakulta veř. politik v Opavě, Ústav ošetřovatelství

ČAS: sekce primární péče

Spol. pro plán. rodiny a sex. vých., Sexuol. spol. ČLS JEP, PedF Univ. H. Králové a kat. psychol. FU UK

Dět. léčebna Cvikov ve spolupráci s pneumol. sekcí ČAS

ČAS: pediatr. sekce, region Brno

ČAS: sekce nukl. medicíny, KNM FN Motol a ČSNM

Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha

FTNsP, Praha

ČAS: region Karlovy Vary

FTNsP, Praha

Odd. vzděl. a rozvoje Nemocnice Na Homolce, Praha

FTNsP, Praha

Plicní klinika FN Brno

ČAS: oftalmologická sekce ve spolupr. s Beskyd. očním centrem Nem. Frýdek-Místek, p. o.

ČAS: region Mladá Boleslav

FTNsP, Praha

11. 9.

13. 9.

16.–17. 9.

20. 9.

21. 9.

22. 9.

22.–23. 9.

23. 9. 9.00–18.00

23.–25. 9.

24. 9.

25. 9.

30. 9.–1. 10.

30. 9.–2. 10.

20. 9.–22. 10.

září–říjen

4.–6. 10.

6. 10.

7. 10.

8.–9. 10.

9. 10.

10. 10.

ČSNM, ONM Havlíčkův Brod

9. 9.

8.–10. 9.

Datum

Pořadatel

Konference: Centra výživy

Možnosti uplatnění nelékařských zdravotnických oborů v ortopedii a traumatologii

IV. celostátní kongres sekce

Moravsko-slezské pneumol. dny – sester. sekce: Oš. péče o pacienty s resp. onem.

Školicí akce: První pomoc pro zdrav. pracovníky

Konference interního ošetřovatelství pro NELZP

Školicí akce: Komunikace s probl. typy pacientů

Základní kurs bazální stimulace

Medicínsko-ošetřovatelský den

Akredit. kvalif. kurs: Všeobecný sanitář

Svět. kongres: Urban Drug Policies in the Globalised World

Podzimní konference

Konference: Co nás zajímá

V. konference sester: Ošetř. péče nejen o pacienty s respir. onem.

18. kongres k sexuální výchově: partner. vztahy, manžel. a rodič., sexuál. vých. a školství, sex. úchylky, kouření, drogy a těhotenství, varia

Injekční technika (kanylace – prakt. nácvik, urč. i pro lékaře)

V. slez. věd. konference ošetř. s mezinár. účastí. Téma: Kvalif. formy vzděl. v nelékař. oborech, aktuální problem. pregrad. stud. programu všeob. sestra. Varia.

Onemocnění a úrazy hlavy (mozek, oční, ORL, stomatol., estet. chir.)

Celostát. konference pro obor hygieny výživy a předmětů běžného užívání

Školicí akce: Péče o pacienty s intravenózním portem

XVI. královéhrad. ošetř. dny: Ošetř. péče v klin. oborech., Komplex. ošetř. péče o pac. s onkol. onem., Výživa od A až do Z. Vzdělávání

Školicí akce: Možnosti trén. paměti u zdravé populace a seniorů s demencí

Konference: Co nás zajímá, vzdělávání, očkování

Celostátní konference ZL

XLVII. dny nukl. medicíny s mezinárodní účastí

Název akce (téma)

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Dům kultury Mladá Boleslav, Divadelní sál

Hotel Petr Bezruč, Malenovice u Frýdlantu nad Ostravicí

Brno

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Kongresový sál Nemocnice Na Homolce, Praha

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Karlovy Vary

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Praha

FN Motol, Praha

Brno

Dětská léčebna Cvikov

Pardubice, radnice

ÚTPO, FTNsP, Vídeňská 800, Praha 4, pav. A-1, I. p.

Slezská univerzita Opava

Praha

SZÚ, Šrobárova 48, Praha

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Univerzita Hradec Králové

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Brno

FN Motol, Praha

Havlíčkův Brod

Místo

pŘehled VZděláVacích akcí (září–říjen 2010)

22 FLORENCE 9/2010 Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ, Boženy Němcové 482, Mladá Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

www.boc.cz/kongres Mgr. Zuzana Štěrbová, tel.: 495 865 252

Prof. MUDr. Jana Skřičková

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

Org. garant akce: Mgr. Kateřina Krausová, k.krausova@email.cz Odd. vzděl. a rozvoje NNH, Revoluční 1784/2, 568 02 Svitavy

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

Liběna Tvrdíková, lilibena@seznam.cz

Jana Hazdrová, jana.hazdrova@ftn.cz, tel.: 261083172 www.ftn.cz (vzdělávání, kursy pro nelékaře)

PhDr. Matúš Šucha, Ph.D., sucha@adiktologie.cz; www.pprch.cz

Jana Richterová, jana.richterova@fnmotol.cz Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz

libuse.krulisova@vfn.cz

Helena Rampouchová, RampouchovaH@seznam.cz

Více na: www.planovanirodiny.cz

monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, http://utpo.lf1.cuni.cz

PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D., jana.haluzikova@fvp.slu.cz, www.fvp.slu.cz

Eva Kvasnicová, ekvasnicova@vnbrno.cz

maria.nahlovska@khsusti.cz Pozn.: téma bude dle aktuálnosti upřesněno

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

Mgr. Ivana Vašátková, Ph.D., tel.: 495833772, vasatkova@fnhk.cz Akt. info.: www.nucleus.cz /Aktuální akce www.fnhk.cz /Pro odbornou veřejnost/Česká asociace sester/Aktuality

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

krulisova.libuse@vfn.cz

Bc. A. Skalická, grecova@centrum.cz

Ing. Ivan Kuželka, ivankuzelka@seznam.cz

Kontakt

Prohlubující kurs bazální stimulace 3. svatoanenský den

Celostát. konference Spol. klin. farmakol. ČLS JEP Liberecké psychologické dny: Psychologie sexuálního života

Extrém. obezita, dopady a oš. péče o pacienty., Ošetř. výzkum v obezitol., Prev. obezity, vhod. pohyb. režim, správ. výživa. Varia. Konference. Témata: různá Konference: epidemiologie, DDD či nozokom. nákazy Školicí akce: Využití dobrovolníků v nemocnici Školicí akce: Principy DRG (i pro nezdravotníky) Postoje k vlast. zdraví. Zdravý živ. styl (uzáv. přihlášek 11. 10.) Konference: cyklus Rok s živinami. Tuky Školicí akce: Humor ve zdravotnictví, komunikace

FTNsP, Praha

ČAS: sekce zdravotních laborantů

FTNsP, Praha

SKF ČLS JEP a Nem. České Budějovice, a.s.

ČAS: pedagogická sekce

Nemocnice Kadaň, s. r. o.

Česká obezitologická společnost ČLS JEP, ČAS: traum-ortop. sekce

ČAS: region Praha

ČAS: hygienická sekce

FTNsP, Praha

ČAS: region Hradec Králové

FTNsP, Praha

12. 10.

13.–14. 10.

13.–16. 10.

14. 10.

14.–15. 10.

14.–16. 10.

19. 10.

19.–20. 10.

21.10.

21.–22. 10. IX. konference pneumol. sekce ČAS: Rok plic Jak úspěšně komunikovat ve zdrav. týmu? Odb. seminář: Základy přednem. první pomoci 3. svatoanenský den

ČAS: pneumologická sekce

ČAS: sekce primární péče

ČAS: region Mladá Boleslav

ČAS: sekce zdravotních laborantů

27. 10. 16.00–18.00

FN U sv. Anny, Brno

SZŠ a VOŠZ, Mladá Boleslav, odb. učebna

ÚTPO, FTNsP, Vídeňská 800, Praha 4, pav. A-1, I. p.

Nemocnice Na Homolce, Praha

Dům kultury Metropol, České Budějovice

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FN Hradec Králové, Výuk. centrum

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

SZÚ, Praha

FN Motol, Praha

KC Bazilika, České Budějovice

J. Veselková, jana.veselkova@fnusa.cz

8/26/10 11:04 PM

www.skrivanek.cz

Semestr začíná 20. září 2010!

inzerce podval_JS.indd 1

JAZYKOVÁ ŠKOLA

SKOČ SI K NÁM. DOMLUVÍŠ SE!

INZERCE

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ, Boženy Němcové 482, Mladá Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

monika.hostalkova@lf1.cuni.cz http://utpo.lf1.cuni.cz

Eva Feketeová, feketeova@lerymed.cz

PhDr. Marie Šotolová, 387 872 015, 723 847 004, pr@nemcb.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

www.cnna.cz, Hana Sündermannová, hana.mamka@seznam.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

Přihlášky po uveřejnění programu s pozvánkou na: maria.nahlovska@khsusti.cz

milena.zvonickova@uvn.cz

www.gsymposion.cz skochova.dagmar@vfn.cz

Termín přihlášek do 15. června, Nemocnice Kadaň, Golovinova 1559, 432 01 Kadaň, tel.: 474 944 322, mobil: 723 545 030, fax: 474 333 935, 7ksd@nemkadan.cz

Mgr. Ilona Kopecká, ilona.kopecka@szs-lib.cz

Liberec – Krajský úřad Kulturní dům Střelnice, Kadaň

PhDr. Marie Šotolová 387 872 015, 723 847 004, pr@nemcb.cz, petr@nemcb.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz tel.: 261 083 252, www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

jana.veselkova@fnusa.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz tel.: 261 083 252, www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

Hotel Budweis, České Budějovice

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FN U sv. Anny, Brno

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Poznámka: podbarvené akce pořádá ČAS. Úplný přehled vzdělávacích akcí 2010 najdete na www.florence.cz. Vzdělávací akce IPVZ pro zdravotníky nelékaře, září–prosinec 2010, přihlášky a další informace najdete na www.ipvz.cz.

říjen

Jihočes. konference nelékař. zdrav. pracovníků

Nemocnice České Budějovice, a.s.

VII. kadaňské sesterské dny: Bezp. a komfort pacienta i zdravotníka v systému poskyt. zdrav. péče

23. 10.

20. 10.

19. 10.

16. 10.

12. 10.

Nástavbový kurs bazální stimulace

Konference: Centra výživy

FTNsP, Praha

10. 10.

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ, Boženy Němcové 482, Mladá Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

Dům kultury Mladá Boleslav, Divadelní sál

ČAS: region Mladá Boleslav FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Mgr. Zuzana Štěrbová, tel.: 495 865 252

u Frýdlantu nad Ostravicí Možnosti uplatnění nelékařských zdravotnických oborů v ortopedii a traumatologii

očním centrem Nem. Frýdek-Místek, p. o.

9. 10.

FLORENCE 9/2010 23

RECENzOvaNý čLáNEk

VýZkUM

MUltIkUltUrní pŘístUp ZdraVotníkŮ k UMíraJícíM

PhDr. Mgr. Dana Rebeka Ralbovská, Ph.D. Evropské vzdělávací centrum Praha, VŠZ a SP sv. Alžbety, Bratislava

Souhrn: Příspěvek se zabývá multikulturním přístupem k umírání a smrti při poskytování zdravotní péče. Téma v sou časné době získává na aktuálnosti, zvláště vzhledem k řadě politických a společenských změn a také díky zvýšené migraci. Zdravotnický personál se často ocitá v situaci, kdy pacienti/klienti očekávají respektování specifik odpovídajících jejich ná boženskému přesvědčení. Cílem empirického výzkumu bylo zjišťovat postoje zdravotnických pracovníků k požadavkům pacientů různých denominací a monitorovat míru informovanosti vybrané skupiny poskytovatelů péče o základech nábo ženství a jejich respektování v praxi. Získaná data jsou v empirické části práce zpracována ve formě tabulek a grafů. V zá věru práce je shrnutí výsledků výzkumu a také doporučení pro praxi. Klíčová slova: náboženství – multikulturní přístup – umírání – smrt – zdravotní péče. (Multicultural access at dying) Summary: The theme of the thesis is the issue of dying and death of patients in multicultural healthcare. The up to date to pic results from various political and social changes, as well as from the increasing migration tendencies. Healthcare per sonnel in their workplace are often confronted with situations, when the patient/client demands respect of their individual beliefs. This study is aimed to examine the relationship of healthcare personnel with their knowledge about individual reli gions, and their duty to respect these differences when caring for a patient/client. The goal of the empirical research was to find out attitudes of health personnel to the requirements of patients of different beliefs and to monitor the extent of awa reness of a chosen group of health providers of basic religions and their respect in practice. In the empirical part of study obtained data are analyzed on the base of the tables and graphs. The summary of the research results and recommendati ons for the practical work are situated at the end of this study. Key words: religion – multicultural approach – dying – death – healthcare.

1984–1988: SZŠ, Skalica – všeob. sestra; 1992, 1998, 2008: ukonč. studia na PedF, FF, LF UK Bratislava, obory spec. pedagogika, psychol. a ošetř.; 1992–2006: lektorka odb. zdrav. předmětů v SR; 1997–2006: externí odb. asist. na LF UK, Bratislava; 2006–2009: VŠZ, o. p. s., Praha, vedoucí katedry; od 2009: VŠZ a SP sv. Alžběty, Bratislava, EVC s. r. o., Praha, ved. oboru ošetřovatelství

Úvod

24 FLORENCE 9/2010

V současné době je kladen velký dů raz na poskytování komplexní, kva litní zdravotní péče. Tato péče se po dílí na ochraně zdraví, na prevenci chorob, hraje důležitou roli při upev ňování zdraví a při zmírňování utrpe ní pacientů. Její neoddělitelnou sou částí je respektování hodnoty lidské ho jedince. Stále větší pozornost se věnuje i názorům jednotlivých kul tur na zdraví a nemoc, a to se odrá ží v přístupu ke zdraví a jeho ochra ně. Při uplatňování holistického pří stupu v prevenci a podpoře zdraví se ukazuje jako důležitá zásada respek tovat úlohu kulturních hodnot komu nity a příslušnost k jednotlivým ná boženstvím, které jsou významným determinantem lidského chování s významnými psychosociálními do pady (Mitáš, 2009). „Život člověka je velmi rozmanitý a pestrý. Kromě radostí, jež život při náší, přijdou i různé nemoci, těžkos ti a trápení (…), někdy nemoc překva pí, zvlášť když postihne mladého člo věka zvyklého užívat života plnými doušky. Jindy přichází s věkem nebo je to nemoc z výkonu určitého povo lání. Někteří z nás tuto skutečnost ne jsou schopni a ochotni přijmout, do konce vyčítají Pánu Bohu, že je tak to potrestal. Někdy nám čas nemoci

a teprve při léčení a ošetřování (v ži votně vyhrocených chvílích) se od halují. Položme si otázku, jaká je pra xe. Poznatky ukazují, že příčiny mnoha sporných situací mezi pacientem a zdravotnickým pracovníkem vznikají proto, že: • ne každý zdravotnický pracovník zná odlišnosti jednotlivých kultur; • mnozí pacienti nevědí, jak správně požadovat respektování odlišností; • někteří pacienti požadují respek tování odlišností ve snaze dosáh nout mimořádnou péči;

prospěje k důkladnému zamyšlení se nad smyslem a cílem života a pomůže k návratu k Hospodinu.“ (Maturkanič, 2010). Jak uvádějí Gulášová, Maren čák, Mikuličková (2009), náboženská etika je vyjádřením, které je motivo váno a usměrňováno náboženským přesvědčením. Ve světě panují různá náboženství, která určitým způsobem etické principy formují. Pro zdravot níky je proto nezbytné, aby se se zá klady jednotlivých náboženských sys témů seznámili a uvědomili si, že ná boženské projevy bývají často skryté Tab. 1. Délka praxe ve zdravotnictví Délka praxe ve zdravotnictví

Počet respondentů

Procentuální vyjádření

do 1 roku

5,2 %

do 5 let

18,3 %

do 15 let

53 %

15 let a více

23,5 %

počet respondentů

153

100 %

Tab. 2. Typ oddělení, na kterém respondenti pracují Typ oddělení respondentů

Počet respondentů

Procentuální vyjádření

léčebna dlouhodobě nemocných

20,3 %

interní klinika/oddělení

28,1 %

chirurgická klinika/oddělení

14,4 %

oddělení následné péče

29,4 %

gynekologická klinika/oddělení

7,8 %

celkový počet respondentů

153

100,00 %

• v ětšina zdravotnických pracov níků má nedostačující informa ce o základech jednotlivých nábo ženství; • zdravotničtí pracovníci v různé míře akceptují, když se pacient dožaduje respektování odlišností. (Ralbovská, 2010)

Výzkumný problém se zaměřením na sestry Problematika respektování odlišnos tí při poskytování péče je v zahranič ní i domácí literatuře dostatečně za stoupena, většinou pak se zaměře ním na náboženské, etické, sociální a ošetřovatelské aspekty. Méně in formací existuje o multikulturních postojích zdravotnických pracovní ků během péče o umírající. Empiric ký výzkum jsem proto zaměřila na početnou skupinu sester, které jsou s pacientem v bezprostředním kon taktu.

cíle výzkumu • Z jistit úroveň informovanosti zdravotnických pracovníků (ses ter a porodních asistentek) o od lišnostech v rámci kultur a nábo ženství; • zjistit míru respektování požadav ků pacientů/klientů v rámci mul tikulturního přístupu zdravotnic kými pracovníky; • monitorovat zkušenosti vybrané skupiny zdravotnických pracovní ků (sester a porodních asistentek): – s poznáním základů jednotlivých náboženství; – s uplatňováním požadavků na ak ceptaci odlišností ze strany pa cientů/klientů. Pracovní hypotézy: Hypotéza 1. Předpokládám, že zdra votničtí pracovníci mají vědomosti o základních principech jednotlivých náboženství. Hypotéza 2. Předpokládám, že se zdravotničtí pracovníci při výkonu svého povolání setkávají s příslušní ky jiných kultur a náboženství, kteří požadují respektování specifik v rám ci poskytování zdravotní péče. Hypotéza 3. Předpokládám, že zdra votničtí pracovníci považují své vědo mosti o specifikách péče u pacientů různého náboženského přesvědčení za nedostatečné. Hypotéza 4. Předpokládám, že zdra votničtí pracovníci jsou ochotni re spektovat požadavky ze strany pacien tů, které vycházejí z příslušnosti k jed notlivým náboženstvím.

Hypotéza 5. Předpokládám, že by zdravotničtí pracovníci uvítali exis tenci standardů zdravotní péče, která by vycházela z multikulturního pří stupu k pacientům. Výzkumný vzorek Soubor respondentů tvořily sestry, které se aktivně podílely na ošetřova telském procesu u pacientů. Konkrét ní údaje o respondentech uvádějí ta bulky 1 a 2. Metody výzkumu Empirický výzkum zpracovával úda je získané pomocí semistrukturova ného dotazníkového šetření. Výzkum jsem realizovala ve vybraných ne mocnicích v Praze. Po faktorové ana lýze a úpravě dotazníku do definitivní podoby bylo zahájeno vlastní dotaz níkové šetření, do kterého se zapojilo 153 respondentů.

analýza výsledků výzkumu Celkově jsem distribuovala 180 dotaz níků týkajících se problematiky ob razu smrti v multikulturním přístu pu k péči o zdraví. Počet respondentů, kteří správně vyplnili dotazník, byl 153, návratnost dotazníků tedy byla 85 procent. Vyhodnocení hypotéz Hypotéza 1. Předpokládám, že zdravot ničtí pracovníci mají vědomosti o zá kladních principech jednotlivých nábo ženství. Zdravotničtí pracovníci mají mož nost se již v průběhu svého studia se známit s problematikou multikultur ního přístupu k pacientům/klientům. Při analýze základních pedagogic kých dokumentů různých forem vzdě lávání u nelékařských zdravotnických pracovníků na středních, vyšších od borných a vysokých školách jsem zjis tila, že problematika multikulturní ho přístupu je dostatečně zastoupena v předmětu multikulturní ošetřova telství. Tento předmět je různě zařazo ván mezi povinné a také povinně voli telné i nepovinné předměty. Vyhodnocením odpovědí všech respondentů jsem zjistila, že 53,6 % respondentů považuje své vědomosti o základech jednotlivých náboženství za nedostatečné. S hypotézou 1 souvisí odpovědi na otázky (uvedené v dotazníku) číslo: 15. Jak se nazývá rituální způsob omytí mrtvého těla v judaismu? 16. Jaký je povolený způsob pohřbívá ní v judaismu?

Graf 1. Názor respondentů na vlastní vědomosti o základech jednotlivých náboženství

RECENzOvaNý čLáNEk

15,7 %

53,6 %

30,7 %

Zcela dostatečné Dostatečné Nedostatečné

Graf 2. Podíl správných a nesprávných odpovědí v případě názvu rituálního omytí těla v judaismu 25,5 %

74,5 % Správná odpověď Nesprávná odpověď Graf 3. Povolený způsobu pohřbívání v judaismu 33,3 %

66,7 % Správná odpověď Nesprávná odpověď

Graf 4. Poslání očistce v katolicismu 28,8 %

71,2 % Správná odpověď Nesprávná odpověď

Graf 5. Způsob pohřbívání v islámu 21 %

79 % Neprávná odpověď Správná odpověď FLORENCE 9/2010 25

zpRavOdaj čas

Výbor sekce Zleva, dolní řada: E. Rybáčková, T. Ježková, T. Starnovská Horní řada: V. Šípková, H. Kaliánová, O. Baudischová, E. Průchová

Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou s pozadím Kunratického lesa v Praze

ZPRAVODAJ ČAS

Čas pro sekcI hoJení ran

Olga Baudischová předsedkyně sekce hojení ran

Sekce hojení ran ČAS vznikla v roce 2000. Předsedkyní se stala Olga Bau dischová, která ji vede dodnes. Její prá ce i činnost sekce je velice úzce spojena s Fakultní Thomayerovou nemocnicí s poliklinikou (FTNsP) – a proto, pojď me se podívat nejprve tam. Zamysleme se nad tím, zda duch zařízení postave ného pro chudé se snahou vylepšit jejich postavení není dodnes zaklet ve starých základech moderní nemocnice.

Včerejšek a dnešek thomayerovy nemocnice

34 FLORENCE 9/2010

Předchůdcem FTNsP byly Masaryko vy domovy, které v roce 1928 vyrost ly uprostřed polí v Praze – Krči jako sociální ústavy hl. města Prahy. Jejich program vypracoval dr. Zenkl, před seda ústředního sociálního sboru hl. města Prahy. Autorem architektonic kého návrhu byl Ing. arch. dr. Bohumil Kozák, vynikající architekt nejen s vy tříbeným vkusem a smyslem pro krá su, ale i s obdivuhodným pochopením a porozuměním pro účelnost a provoz ní podmínky zdravotnického zařízení. Pavilony byly označeny velkými písmeny abecedy a tato původní ozna čení se zachovala až na malé výjimky dodnes. Pavilony řady A sloužily jako starobinec, pavilony řady B jako cho robinec. U pavilonu B3 byla přístavba operačního sálu a ambulantní složky. Pavilon H byl starobinec pro manžel ské páry. Pavilon U (dnešní porodni ce), podstatně lépe vnitřně vybavený, byl určen pro platící pacienty. Pro zajímavost: ceny se pohybova ly v rozmezí 1000–1500 Kčs měsíčně za jednolůžkový pokoj ve starobinci,

1150–1300 Kčs v chorobinci. Tyto ce ny platili pouze ti, kterým to sociální stav dovoloval. Dle sociálního šetření platili pak ostatní to, co bylo v jejich možnostech nebo možnostech rodiny. Zcela nemajetní byli umístěni v těchto ústavech zdarma. Náklady neslo měs to Praha dle zákona o sociálním za bezpečení z roku 1929. Ostatní budovy sloužící hospo dářskému a administrativnímu pro vozu tvořily sociálnězdravotní ce lek, jenž byl do značné míry provozně a funkčně soběstačný. Na vysoké tech nické úrovni byly ústřední prádelna, kuchyně a její sklady potravin, vlast ní pekárna a řeznictví. Sklad potra vin a chladicí boxy patřily ještě dlou ho po druhé světové válce k nejlepším v pražských nemocnicích. Pro kulturní, společenský a spor tovní život dospělých i dětí byl k dispo zici divadelní sál, kinosál, lesní divadlo, sportovní a tenisová hřiště, přírodní bazén s teplou vodou, rehabilitační ba zény, brouzdaliště se sprchami pro dě ti, ústřední knihovna apod. Ve své době byly tyto sociální ústavy jistým uniká tem nejen ve státě, ale i ojedinělým za řízením tohoto druhu v Evropě. Vše přerušila válka a nacistická okupace. V krátkém čase byly Masa rykovy domovy přeměněny na nacis tický lazaret a čeští ošetřovatelé a cho vanci byli vystěhováni na nejrůznější místa v Čechách. 9. 5. 1945 převzal ústavy od Mezi národního červeného kříže podplu kovník zdravotnictví MUDr. Gustav Košťál. V červnu 1946 opustili nemoc nici poslední němečtí pacienti a začalo

přijímání raněných a nemocných pří slušníků Sovětské armády. Následně se přijímali nemocní vracející se z kon centračních táborů a z nucených pra cí v Německu. Všem se dostalo nále žité lékařské a ošetřovatelské péče. Ja ko poslední zůstali nemocní s těžkými formami TBC. Po rozhodnutí o repro filizaci sociálních ústavů na nemocni ci a později i na výzkumné ústavy by lo třeba hledat náhradní ubytování pro chovance a ošetřovance převážně mi mo Prahu. Postupné přesídlování cho vanců trvalo do roku 1953. 26. 5. 1954 byla nemocnice slavnost ně přejmenována na Thomayerovu ne mocnici. Nyní poskytuje komplexní lé kařskou a ošetřovatelskou péči. Pacien tům je poskytována potřebná základní, specializovaná a zvlášť specializova ná léčebná a diagnostická péče a rovněž ambulantní služby. FTNsP provádí zá kladní a klinický výzkum, zavádí a ově řuje nové metody, podílí se na klinickém hodnocení léčiv a ověřování zdravotnic ké techniky. Umožňuje odborné a prak tické vyučování studentů středních, vyšších a vysokých škol. Pro vzdělávání zdravotnických pracovníků slouží Cen trum pro vědu a vzdělávání. Nachází se v areálu nemocnice, kde jsou připraveny posluchárny s kompletním vybavením včetně audiovizuální techniky.

ošetřovatelská poliklinika Ošetřovatelská péče je založena na principech moderního ošetřovatelství, zejména ošetřovatelského procesu za měřeného na prevenci onemocnění, poradenství a výchově pacientů. Ošet řovatelská poliklinika nabízí komplex

ní odborný poradenský program, je hož cílem je zkvalitnění ošetřovatel ské péče. Podává informace o službách poskytovaných v nemocnici, vyhod nocuje dotazy klientů, přijímá podně ty ke zkvalitnění péče. Má dvě odbor né ambulance – ambulanci chronic kých ran a ambulanci bolesti. Nabízí k zapůjčení polohovací lůžka, antide kubitní matrace, pasivní i aktivní, cho dítka, transportní vozíky. Poradna pro pečující o imobilního pacienta posky tuje edukační službu pro ty, kteří peču jí o své blízké v domácím prostředí. Po řádá přednášky pro veřejnost.

sekce hojení ran O nové trendy v ošetřování ran byl vel ký zájem. Dříve tato péče patřila vý hradně do chirurgických ambulancí. Vznik sekce iniciovala Ing. Bc. Irena Pejznochová. Oslovila mě na jednom semináři. Měla vcelku jasnou předsta vu a mě tento nápad nadchl. Měnila se role sestry, její kompetence. V té do bě se v nemocnici pod vedením hlavní sestry Mgr. Dany Juráskové rodily prv ní sestry, konzultantky pro ošetřování chronických ran, které procházely od bornými kursy. Učily se spolupráci při prevenci a ošetřování dekubitů společ ně se sestrami a lékaři na oddělení. Konzultantka zodpovídá vrchní sestře za úroveň prevence a ošetřování dekubitů na svěřeném úseku. Kontro luje a vede dokumentaci pacienta s de kubitem i pacienta s rizikem výskytu dekubitů. Hlášení dekubitů i prevence se vede elektronicky a zpracovaná da

ta se vyhodnocují a porovnávají mezi nemocnicemi. Incidenční hlášení dekubitů se pro vádí do 24 hodin po přijetí pacienta na lůžko. Hlášení provádějí sestry kon zultantky pro prevenci a léčbu chro nických ran z každé stanice ve FTNsP. Do hlášení se udávají všichni pacien ti s dekubitem a všichni, kteří mají 25 a méně bodů dle stupnice Nortonové. Jiná rána než dekubit se nehlásí. Vý jimka bodového hodnocení se týká dětských oddělení.

byla to průlomová doba Nové trendy v ošetřovatelství nabízely mnoho novinek. Semináře pořádané na téma ošetřování ran se dnes usku tečňují i ve spolupráci s jinými sekce mi. To umožňuje dozvědět se informa ce z dalších oborů. Také FTNsP nám vychází vstříc a my máme možnost pořádat semináře zde. Do roku 2008 byla členkou našeho výboru Ing. Bc. Irena Pejznochová, kte rá nám pomáhala (hlavně po odborné stránce) mnoha kvalitními přednáš kami. Poděkování patří i firmám, kte ré nám hlavně v začátcích poskytova ly zázemí a seznamovaly nás s novými produkty pro ošetřování ran. Avšak nejenom ošetřování ran, ale především prevence dekubitů byla a je důležitým tématem ošetřovatelské pé če – polohování, podkládání pacientů, péče o kůži pomocí kvalitních šampó nů a krémů a používání plenkových kalhotek. Mnohým to asi dnes připad ne neuvěřitelné, hlavně mladým ses

trám, ale tato moderní, vysoce kva litní péče navázala na dobu, kdy pa cienti upoutaní na lůžko měli místo absorpčních kalhotek složené podlož ky. Pamatuji na jednoho lékaře, který mě, když jsem přišla s novými pomůc kami, ujišťoval, že se na tehdejší LDN nehodí, protože pacienti mívají prů jmy! Taková doba opravdu byla.

zpRavOdaj čas

Moje milé sestry Ráda bych připomněla velkou a neza stupitelnou roli v té době hlavní sestry Fakultní Thomayerovy nemocnice s po liklinikou Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA. Ta dokázala ukázat sestrám ces tu, nadchnout je pro změny, které no vá koncepce v ošetřovatelství přináše la. Stačit jejímu tempu nebylo lehké, avšak svým diplomatickým jednáním dokázala mnohé. Důraz vždy kladla na vzdělání a sama šla příkladem. I dí ky jejímu vlivu jsem se rozhodla s Ire nou Pejznochovou založit naši sekci ho jení ran. Ale sama bych neznamenala nic bez ochotných děvčat v našem předsednic tvu. Moje zástupkyně Vladimíra Šípko vá, Helena Kaliánová, úžasná pokladní mající vždy vše v pořádku, jednatelka Anna Soběslavová, členky výboru Ka teřina Horáčková, Eva Rybáčková, Ka mila Volíková, Dana Petrželková a z re vizní komise Eva Průchová, Ivana Jaro límková a Světlana Jeřábková. Olga Baudischová, předsedkyně sekce hojení ran (olga.baudischova@ftn.cz)

olga baUdIschoVá, PŘEDSEDKYNĚ SEKCE hOJENÍ RAN

co žIVot dal a VZal Odmala jsem si přála být sestřičkou. Zřejmě proto, že jsem byla často ne mocná a chodila k lékaři, zalíbily se mi injekční stříkačky a celé to čisté a pro mě voňavé prostředí. A tak jsem si prosadila svou i proti mínění rodi čů, kteří předpokládali, že to nebude snadné povolání. Ale nelituji toho. V roce 1970 jsem ukončila studium na SZŠ v Praze a v roce 1973 SZŠ, obor zdravotní laborant, v Praze. Pracovala jsem v laboratoři v OÚNZ Praha 6, po tříleté mateř ské dovolené jsem nastoupila do jes lí v Praze 8. Když jsme se přestěho vali na Jižní Město, hledala jsem ta kové zaměstnání, aby pracovní doba vyhovovala mým dvěma malým dě

tem. Začala jsem pracovat na dět ském středisku v OÚNZ Praha 4, dále následovalo pracoviště laboratoře he matologie ve FTN, a v této nemocni ci jsem dosud. V roce 1990 jsem nastoupila na in fekční oddělení u lůžka. V letech 1992– 1994 jsem absolvovala specializační studium v Brně a po ukončení vykoná vala funkci staniční sestry a zároveň sestry konzultantky. V této době jsme s vrchní sestrou Ivou Hajnou zavádě ly novou zdravotnickou dokumentaci. Nebylo to zrovna jednoduché, nedůvě ra a známé rčení „Proč, když to staré stačí“ jsou dnes již úsměvné. Udělal se ohromný kus práce, ale pořád je co vy lepšovat, a jít dál se musí.

V letech 2000–2008 jsem pracovala jako staniční sestra na plicním odděle ní. V této době jsem absolvovala kursy – management v ošetřovatelství, zá kladní a nástavbový kurs bazální sti mulace a certifikovaný kurs pro sest ry školitelky v klinické praxi. Otvírala jsem nově vybudované pracoviště pro léčbu TBC a speciální jednotku pro pa cienty s multirezistentní formou TBC. Nyní pracuji na odběrovém centru na ší nemocnice. Co život dal – uspokojení z práce, co život vzal – jsem o něco starší. Po změním s dovolením známý citát: Čím jsem kdy byla, byla jsem ráda. I když práce s lidmi je mnohdy obtížná, po moc druhým mě naplňuje.

FLORENCE 9/2010 35

zpRavOdaj čas

Z konFerencí čas spolUpoŘadatelkoU neFrologIckého kongresU Ve dnech 10.–12. června se v Praze uskutečnil 33. kongres České nefrolo gické společnosti s mezinárodní účas tí. Akci již tradičně spolupořádala ne frologická sekce České asociace ses ter (ČAS), zúčastnili se jí lékaři, sestry a ostatní odbornosti v nefrologii. První den kongresu byl nejprve věnován hlavně statistice a registrům v dialyzační a transplantační léčbě, následovaly přednášky zahraničních řečníků a přednášky s tématy ané mie, kardiorenální syndrom, klinic ká nefrologie aj. Tato část patří vždy všem účastníkům. Poté došlo k ofici álnímu zahájení se slavnostní před náškou 55 let hemodialýzy u nás – historická lekce pro začátečníky i po kročilé, kterou přednesl doc. Ing. František Lopot, CSc. Nad kongre sem převzala záštitu tehdejší minis tryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurás ková, Ph.D, MBA. Dále byla předána čestná členství v České nefrologic ké společnosti a gratulace k význam ným událostem. Mezi ně patřila i gra tulace Bc. Jindře Kracíkové, předsed kyni nefrologické sekce, která od ČAS u příležitosti Mezinárodního dne ses ter obdržela cenu Za rozvoj ošetřova telství v oboru.

témata nefrologického ošetřovatelství V následujícím odborném progra mu pro nelékaře vystoupila jako host PhDr. Viera Hulková, Ph.D., bývalá hlavní sestra MZ Slovenské republiky, která hovořila o podrobnostech regis

zovaných pacientů autorek z VFN, HD Strahov.

co stále vzrušuje, je vzdělávání

D. Jurásková

trace sester na Slovensku, včetně re gistračních poplatků, o povinnostech členů a celoživotním vzdělávání ses ter. Následující sdělení mapovala té mata, jako jsou např. edukace pacientů v různých fázích léčby, možnosti nutriční terapie, primární péče, problematika MRSA u dialyzovaných pacientů, monitorace TK, peritoneální dialýza, skrytý zánět, hemodialfiltrace, nutnost plazmaferézy před transplantací ledvin.

tři nejlepší přednášky Výbor nefrologické sekce ČAS vybral a odměnil tři nejlepší přednášky před platným odborného časopisu. Byla to tato sdělení: Opakované infekce mo čových cest, práce autorek z HD stře diska FN Na Bulovce, Kolik cévních přístupů může mít dialyzovaný pa cient autorek z HD střediska v Ostra vě, Syndrom diabetické nohy u dialy

pŘedsedkyně sekce pŘedstaVUJe MístopŘedsedkynI

38 FLORENCE 9/2010

Pracovně jsme se poprvé setkaly v ro ce 1972 a až do roku 1988 byla Jind ra Pavlicová mou přímou nadříze nou – staniční sestrou na dialyzační jednotce na pracovišti Interního od dělení Strahov. Na nás řadové sestry měla vysoké nároky, ale zároveň v nás dokázala vzbudit zájem o odbornou práci na dialýze a upevňovat profesi

J. Pavlicová

Kongres byl odborně a společensky naplněn, o přestávkách se diskutova lo nejen o sděleních, ale o celkové pro blematice v nefrologickém ošetřova telství. Hodně diskutováno bylo i téma samostatné specializace ve vzdělávání v nefrologickém ošetřovatelství, která byla zavedena v roce 1993. Se vstupem do EU jsme se však museli přizpůsobit evropským normám a tuto specializaci zrušit. V současné době má ne frologie pouze vzdělávací modul, který je sou částí intenzivní péče. Obor nefrologie však ještě neukázal své hranice – stále se vyvíjí. Účastníci se shodli, že vzdě lávání sester v oboru se navyšuje a je velmi náročné. Proto bude nefrologic ká sekce i nadále s příslušnými orgá ny jednat o celoživotním a postgradu álním vzdělávání.

těšíme se na další setkání. kdy budou? Další letošní významné akce: Trans plantační kongres ve Špindlerově Mlý ně (17.–18. 9.), Evropská konference EDTNA/ERCA v Dublinu (18.–22. 9.) a Multidisciplinární kongres nefro logické sekce ČAS, který bude v Brně ve dnech 3.–4. 12. Všichni účastníci se těší na další odborné setkání. Jindra Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce, členka prezidia ČAS

onálně přátelský vztah k našim paci entům. Mnohé z nás u této práce zů staly po desítky let. Vzhledem k tomu, že Interní oddělení Strahov bylo školi cím centrem pro nově vznikající dialy zační centra, pozitivně ovlivnila desít ky sester v různých částech tehdejší ho Československa. Ve stejném duchu pak pokračovala jako vrchní sestra v IKEM. Podporovala mezinárodní kontakty. Díky jejím schopnostem se od roku 1973 i československé sestry staly členkami EDTNA/ERCA (Euro pean Dialysis and Transplant Nurses

Association/European Renal Care Association). Jindřišce Pavli cové byla svého času nabídnuta funkce hlavní sestry MZ ČR. Tuto funkci s malou pauzou vykonávala od roku 1993 do roku 2001. Za práci v nefrologii jí byla udělena cena Sestra roku 2000. Za její podíl na vzdělávání sester jí v roce 2008 prezident republiky udělil ocenění nejvyšší – státní vyznamenání. Jak je Jindřišce ve všech činnostech vlastní, i funkci předsedkyně nefrologické sek ce ČAS vykonávala s velkým nasazením, profesionálně a s nad šením. Byla organizátorkou a koordinátorkou odborných sek cí a programů pro sestry v rámci celostátních konferencí, začala organizovat pracovní dny, které se pak staly dlouholetou tradicí (Gambro dny), navazovala spolupráci s brněnským doškolovacím ústavem (dnes NCONZO), kde iniciovala řadu tematických kur sů. Usilovala o samostatnou specializaci pro nefrologické sestry v rámci PSS a dokázala nemožné – 1. 9. 1993 bylo zahájeno poma turitní specializační studium v nefrologii. Z funkce předsedky ně nefrologické sekce odstoupila v souvislosti s funkcí na minis terstvu a podle tehdejších stanov ČSS navrhla výboru, abych byla kooptována do funkce předsedkyně sekce já. Stalo se tak 24. led na 1994 na mimořádné schůzi výboru nefrologické sekce ČAS.

zpRavOdaj čas

Bc. Jindra Kracíková, předsedkyně nefrologické sekce

Ve dnech 25.–26. června pořádala sekce domácí péče ČAS v Led nici na Moravě celostátní konferenci na téma Léčba lymfedému v domácím prostředí. Akce se zúčastnilo více než 80 odborní ků z agentur domácí péče z celé republiky, ale i sestry z ambulan cí a nemocnic z okresu Břeclav. Konferenci zahájila předsedkyně sekce Lenka Cejnková. MUDr. Julie Stracenská hovořila na téma, se kterým se sest ry ve své praxi setkávají stále častěji, Lymfedém – komplikovaný protivník v naší praxi. Ing. Bc. Irena Pejznochová v přednáš ce Kompresivní terapie – metoda první volby u chronické žilní insuficience připomněla sestrám důležitost této metody a ukáza la, jak správně bandáže provádět a na co si dát pozor. Následovalo sdělení Natálie Chudové a Petry Vernerové DiS., z Masarykova on kologického ústavu v Brně. Byl to pohled fyzioterapeutek na problematiku onkologických pacientů. Na toto téma navázala opět Ing. Bc Irena Pejznochová, která přítomné seznámila s novinkami v Ošetřování postradiačních defektů kůže. Následovala kazuis tika, ve které Ria Otrubová, vrchní sestra ADP Homedica z Hodo nína, prezentovala léčbu lymfedému u pacienta v domácí péči. Z diskuse bylo patrné, že téma lymfedému je aktuální, a že sest ry mají velký zájem o informace z této oblasti. Druhý den konference zahájila Bc. Hana Žůrková přednáškou Kosmetické lymfodrenáže v praxi zdravotní sestry. Jako jednu z nejzajímavějších přednášek hodnotily sestry sdělení Eriky Hübe lové Celulitida – nejen kosmetický problém. Ocenily, že si mohly přímo na konferenci koupit knihu, kterou na toto téma E. Hübelová napsala jako studijní materiál ke kursům, jež pořádá. V posledním odpoledním bloku přednášek se představily sestry z agentury do mácí péče POMAD z Frýdku Místku, která se problematikou lym fodrenáží zabývá již řadu let. Lucie Šrajerová, DiS., přednesla sdě lení Lymfedém z pohledu sestry, Irena Ondřejová pak Péči o pacienta s lymfedémem v domácím prostředí. Dvoudenní konferenci zakončila předsedkyně sekce domácí péče, která mj. sestrám po přála, aby získané vědomosti zužitkovaly v praxi. lc

INZERCE

V lednIcI se MlUVIlo o doMácí péčI

FLORENCE 9/2010 39

zazNamENaLi jsmE

Úspěch nelékaŘŮ na polI VZděláVání Pracoviště Všeobecné fakultní nemoc nice (VFN) v Praze – Úsek ošetřova telské péče a Odbor vzdělávání VFN – se stala garanty projektu Další vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu ve VFN v Praze, vybrané ho k financování ve 2. výzvě Operač ního programu Praha – Adaptabilita. Projekt s rozpočtem 2 677 945,10 Kč byl zahájen 1. 6. 2010 a ukončen bude 31. 8. 2012. Hlavním cílem projektu je rozvíjet, rozšiřovat a zlepšovat systém další ho profesního vzdělávání nelékařské ho zdravotnického personálu (dále jen NZP) ve VFN v Praze, tím přispět ke zvýšení jeho adaptability a kvalifikace a současně posílit pozici VFN jako učí cí se organizace v systému profesního vzdělávání ve zdravotnictví. Projekt byl koncipován s ohledem na dosa vadní zkušenosti se vzděláváním cílo vé skupiny, na mapování potřeb pra covišť na základě výsledků dotazníko vého šetření mezi zaměstnanci z řad nelékařů. Zahrnuje nové nebo inovač ní kursy zaměřené jak na oblast řídi cích a komunikačních dovedností, tak na odborná témata.

Projekt zahrnuje: kurs argumenta ce a efektivní komunikace pro vedou cí NZP; kurs komunikace pro sestry v přímém kontaktu s pacientem; ino vační kurs pro sanitáře; inovační kurs kardiopulmonální resuscitace; odbor ný kurs pro všeobecné sestry pracující v angiologii. V projektu bude podpořeno celkem 570 osob z řad NZP, z nichž ně které absolvují několik kursů. Napro stá většina vzdělávacích aktivit bude zajišťována interními lektory z řad od

40 FLORENCE 9/2010

Anna Chrzová, hlavní sestra VFN, Růžena Wagnerová, asistentka hlavní sestry VFN, Praha Foto Václav Kříž

Jednoho z kursů se zúčastnil zastupující ředitel nemocnice MUDr. Jan Bříza a hl. sestra nemocnice Anna Chrzová. V popředí hlavní lektorka programu PhDr. Ivana Hospodářová

práce poMáhaJících proFesí V oblastI ZdraVotnIctVí a socIální péče Dňa 5. júna usporiadalo Evropské vzdělávací centrum, s. r. o., Praha (EVC) v spolupráci s Vysokou ško lou zdravotníctva a sociálnej prá ce sv. Alžbety Bratislava (VŠZ a SP sv. Alžbety) v Loděnicích vedec kú konferenciu s medzinárodnou účasťou Práce pomáhajících profesí v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Záštitu nad konferen ciou prevzal prof. dr. Josef Dolista, Ph.D., Th.D., riaditeľ EVC. Po orga nizačnej stránke konferenciu mana žovali PhDr. Mgr. Dana Rebeka Ral bovská, Ph.D. (VŠZ a SP sv. Alžbety), a PhDr. Renata Knezović, Ph.D. (LF UK Bratislava). Celkovo sa jej zú častnilo 185 účastníkov z radov pra covníkov uvedených odborov. S aktívnym príspevkom týkajú cim sa problematiky poskytovania zdravotnej alebo sociálnej starostli vosti vystúpilo vyše 40 vysoko eru dovaných odborníkov z Českej re publiky a zo Slovenska, podieľajúcich

borných pracovníků VFN. Vzděláva cí programy budou vytvořeny přímo na míru pro jednotlivé skupiny NZP v podmínkách nemocnice a v průběhu realizace budou aktualizovány s ohle dem na zpětnou vazbu účastníků. Vý sledkem projektu bude posílení adap tability a kvalifikace NZP ve VFN, dí ky čemuž dojde i ke zvýšení kvality poskytované péče a ke zlepšení image nelékařských zdravotnických profesí.

sa na príprave budúcich pracovníkov v zdravotníctve alebo sociálnej prá ci, ako aj odborníkov priamo z pra xe. Viac ako 15 autorov vystavilo svo je postery. EVC vydalo pre svojich klientov aj pre laickú verejnosť celý rad odbor ných publikácií a účastníci konferen cie mali možnosť si tieto publikácie priamo zakúpiť. Rovnako z príspev

kov autorov vznikla knižná publiká cia Dolista J. (ed): Práce pomáhajících profesí v oblasti zdravotnictví a so ciální péče (Praha: EVC. 2010. 456 s. ISBN 978-80-87386-10-1). „Jsem přesvědčen, že předkládaná studie jednotlivých autorů je důkazem toho, že se nám stále jedná o kvalitu profesní práce a mravního jednání a že chceme tyto hodnoty prosadit do pra xe,“ uviedol na konferencii J. Dolista.

Doc. PhDr. I. Gulášová, Ph.D., a prof. dr. J. Dolista, Ph.D., Th.D.

PhDr. Mgr. Dana Rebeka Ralbovská, Ph.D.

50. Výročí VZnIkU Vysokoškolského stUdIa sester Slavnostní shromáždění k 50. výročí vzniku vysokoškolského studia sester na Univerzitě Karlově se bude konat 30. září ve velké aule Karolina v Praze 1 (Ovocný trh 3) od 10. 00 hod. Pořadateli akce jsou: Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK v Pra ze, Ústav ošetřovatelství 2. LF UK v Praze, Ústav ošetřovatelství 3. LF UK

v Praze, Oddělení ošetřovatelství LF UK v Hradci Králové a Česká aso ciace sester. Záštitu přijali: prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA, prorektor UK v Praze, Ministerstvo školství, mlá deže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR. Na programu budou projevy významných osobností spoje

dUšeVní porUchy a kValIta péče Ve dnech 10.–13. června se ve Špindlerově Mlýně konal VIII. sjezd Psychiatrické společnosti ČLS JEP na té ma Duševní poruchy a kvalita péče. Součástí kongresu bylo i sympozium středního zdravotnického personálu. Do hotelu Harmony tentokrát přijelo víc nelékařů než na kongres do Kar lových Varů v listopadu 2009. Stále ještě výrazně početně převažovali lékaři, ale za významné považuji, že aktivní účast lékařů pečujících o du ševně nemocné na společných akcích již není raritou. Edukaci psychiatrických pacien tů sestrou prostřednictvím projektu Program pro dobré zdraví přiblížila MUDr. Eva Kitzlerová, Ph.D. V České republice funguje podle zahraniční ho vzoru již od roku 2005 a je dostup

ný v 25 centrech po celé ČR. Program se snaží pomáhat schizofrenním pa cientům v boji s nežádoucími me tabolickými účinky antipsychotik a podporovat je na cestě ke zdravému životnímu stylu a ovlivňování hmot nosti. Výsledky pacientů, kteří prošli programem, jsou sledovány a za tím byly vyhodnoceny jako povzbu divé. Program pro dobré zdraví je pro pacienty zdarma a zájemci se mohou přihlásit na www.ppdz.cz nebo u své ho ambulantního psychiatra. Přednášky nelékařské sekce při pravily sestry z VFN. Obsahem sdělení Dany Bízkové byly příčiny, projevy a fáze syndromu vyhoření i specifi ka v práci s psychiatrickým pacientem. Sociální pracovnice Iva Dlouhá objasnila pojem detence,

ných se založením vysokoškolského studia sester na UK v Praze a poté kon cert vážné hudby. Zváni jsou všichni zájemci. Účast laskavě potvrďte prostřednictvím jed noho z uvedených kontaktů: • Mgr. Eva Marková, RN, email: eva.markova@lf1.cuni.cz, • Ivana Zárubová, email: ivana.zarubova@lf1.cuni.cz, • http://utpo.lf1.cuni.cz/konference.

zazNamENaLi jsmE

red.

včetně právního vymezení, vysvětli la postup zdravotnického zařízení při nedobrovolné hospitalizaci a postu py soudu. Romana Fuchsová a Robert Pitorák připravili prezentaci na téma Pobyt na terapeutické izolaci. Za měřili se na postupy ošetřovatelské péče u nemocného umístěného v te rapeutické izolaci, cíle použití toho to omezovacího prostředku, indikace a kontraindikace k umístění, včetně zásad postupu. Popsali vlastní pro ces omezení včetně monitorování pa cienta a vedení dokumentace. Zmíni li význam edukace a konkrétní ošet řovatelské intervence u nemocného. Sympoziu nelékařů byli přítomni i zástupci organizací sdružujících pa cienty. Zuzana Fišarová, vrchní sestra, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

INZERCE

personální InZerce FYZIOTERAPEUT Poliklinika Žďár nad Sázavou, p.o., přijme do pracovního poměru vystudovaného fyzioterapeuta. Další informace na tel: 603 570 852, e-mail: pipa@poliklinikazr.cz

ZDRAVOTNÍ SESTRA

Personální inzerce je pro soukromé osoby předplatitele zdarma. Pro ostatní dle ceníku: řádková inzerce standard (cena za řádek = 36 znaků) 70 Kč; řádková inzerce tučně (cena za řádek = 36 znaků) 100 Kč; plošná inzerce šíře 48, 100 nebo 152 mm 80 Kč/cm2 (ceny za jedno uveřejnění, bez DPH). Příjem personální inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel.: 725 778 015.

Praha 10 – přijmu okamžitě zdravotní sestru na urologickou ambulanci na denní jednosměnný provoz i na zkrácený úvazek. Spěchá! Nástup okamžitě, nutná chirurgická praxe. Volat mezi 13-14 hod nebo mezi 18-19.00 hod na tel. 608 512 454. E-mail: lkuptaj@seznam. cz (OPAK ZN 23,24,25)

INZERCE

Standardní, roční

550,- Kč

Studentské, roční

440,- Kč

Balíček 1 + 1, roční *

Č A SO

1220,- Kč

* speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.

OdbĚRatEL:

FLO F RENLOR CE EN C

ČA SO PIS s. 3 MO Tém DE a: s. 12 RN Spec ializa ÍH Prax vzdě čn e: Po láván í O ga už í strick ití dv é so ojl o no voroz ndy v pé umenov é ence či

s. 18

Vý zk um: Činno v říd sti seste icích r pozic ích

OŠ ET ŘO VA s. 38

Zpra voda Psyc j ČA hia světa trické se S: v Pra str y ze

červ

PIS

D ER

N ÍH

OO ŠE

TE LS TV Í

Vyc ház í pod pat en 201 Čes ké 0, ročn aso ciac ron ací e ses ík VI, ter 60 ww w.fl Kč/ 2,90 € oren ce.c z

FaktuRačNí ÚdajE:

TŘO

Vydá

VAT EL

vá Am

KDO

bit Me

ST V

dia ,

a. s.

LÉ Č

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

| ro čn ík

VI | 60 Kč

Í RÁ

| ww

vycház

w. flo

re nc

í pod

patron

e.c z

NU?

Urg entn í med Erot icín ika a – ví v ne Kaz verb me, uist ální co to ika: Oct kom Čtyř je? reos unik letý can aci pa – so učás cient s Čas pro dila t on sekci tujíc domá kolo cí pé í ka gick če rd é di agno iomyopa Prázdn stik tií inová y

Titul: ........................................................................................................................................................ Organizace: ...................................................................................................................................... Jméno a příjmení: ....................................................................................................................... Adresa: .................................................................................................................................................. Organizace: ...................................................................................................................................... PSČ a město: .................................................................................................................................... stáž

v Niz

ozems

Speci

Obor činnosti:................................................................................................................................. IČ: ............................................................................................................................................................... ál: ho

jení

ran

Adresa: .................................................................................................................................................. DIČ: ........................................................................................................................................................... PSČ a město: .................................................................................................................................... Telefon:................................................................................................................................................. břÒO ezPS en 20 10

Telefon:................................................................................................................................................. E-mail:.................................................................................................................................................... E-mail:.................................................................................................................................................... Způsob úhrady:

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.periodik.cz.

složenka

faktura

Na které akci jste kupón získali? ......................................................................................... Datum: ..................................................................... Podpis: .....................................................................

aci ČAS

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

ObjEdNaCí kupÓN

Objednávám předplatné časopisu FLORENCE

VypadáVání VlasŮ na podZIM?

vOLNé ChvíLE

S blížícím se podzimem se mění příroda kolem nás na každém kroku. Dny jsou o dost kratší, sychravé počasí není výjimkou a stromům žloutnou listy…stejně tak se i na toto mnohdy nepříjemné období připravuje náš organismus. Podobně jako stromy shazují listí, tak i nám můžou vypadávat vlasy daleko více než kdykoli jindy. Problém s vypadáváním vlasů trápí ví ce lidí, než by se na první pohled mohlo zdát. Ustupující vlasový porost a vznik „koutů“ je noční můrou pro muže, že ny spíše trápí zejména estetická strán ka věci – ztráta vlasů, které jsou vnímá ny jako jeden z erotických symbolů – se stává velmi citlivým a tabuizovaným tématem. Vlasy jsou významnou součástí našeho „já“ a nikdo z nás si nepře je o svou „korunu krásy“ přijít.

proč vlastně vlasy padají? Příčin vypadávání vlasů může být celá řada – od vážných onemocnění až po špatnou volbu účesu či používání ne vhodné vlasové kosmetiky. Nejčastější příčiny vypadávání vlasů u žen: • Nedostatek/přebytek důležitých vitaminů a minerálů ve stravě: je nejběžnějším důvodem vypadá vání vlasů. Například nízká hladi na železa a anémie způsobuje ztrá tu vlasů, ale vysoká dávka naopak může organismu škodit. • Hormonální změny – např. v těhotenství a při kojení: čerstvé maminky často ztrácejí velký po čet vlasů v prvních šesti měsících po porodu. Děje se tak proto, že es trogen v jejich organismu se opět dostává do normálu. V zásadě to, co vypadá jako vypadávání vlasů, je proces, jakým se tělo dostává do „původního stavu“. Vyšší hladina testosteronu může také oslabovat vlasové kořínky. • Vážná onemocnění: androgenní alopecie, problémy se štítnou žlá zou ad. Zde je vždy nutno konzulto vat svůj stav s lékařem. • Stres: Tento jev vysvětluje mnohé náhlé ztráty vlasů. Vypadávání vlasů se objevuje zhruba dva až tři mě síce po překonání silného stresu, a to i následkem operace, nemoci atd. • Nevhodná volba účesu: příliš upnuté copy a culíky jsou vlastně mechanickým zásahem, který vla sy oslabuje. • Agresivní vlasová kosmetika: po užívání příliš agresivních úprav

a vlasové kosmetiky vede ke zvýše né lámavosti a poškození vlasové ho vlákna. V podzimním období vypadávání vlasů souvisí zejména s nedostat kem důležitých vitaminů a minerá lů ve stravě a s hormonálními změna mi v organismu: hladina testosteronu, která během roku kolísá, je na pod zim nejvyšší a vlasy začínají vypadá vat čím dál tím víc. Pokud jsou u nás vyloučena vážná onemocnění a smíří me se s tím, že hladinu hormonů v na šem těle jen tak nezměníme, je potřeba se soustředit na další možné příčiny.

„ale já o své vlasy pečuji na jedničku...“ ... domnívá se většina z nás. A máme tím na mysli pravidelné návštěvy kadeřnic tví, časté mytí vlasů a užívání nejrůzněj ších vlasových „vodiček“. Tyto kosme tické přípravky (šampony, kondicionéry, masky atd.) však zajišťují jen krátkodo bou mechanickou ochranu vlasů na je jich povrchu. Stačí to ale v péči o naši „korunu krásy“? Můžeme ovlivnit krá su a zdraví svých vlasů ještě více?

Udělat více je jednoduché... ... když si uvědomíme, že zdravý a krás ný vzhled vlasů pramení hlavně zevnitř. Vlasy jsou tvořeny bílkovinou keratinem, která vzniká ve speciálních buň kách – keratinocytech. Tyto buňky jsou vysoce citlivé na nedostatek nutričních

složek, zejména vitaminů a minerálů. Právě nedostatek těchto živin může mít za důsledek zhoršenou kvalitu vlasů. Zajistit dostatek správných vitaminů a minerálů pro krásné vlasy a zabránit tak jejich vypadávání je nyní ještě jed nodušší – pomoci nám můžou příprav ky se speciálním složením, doplňky stravy. Optimální dávku všech důleži tých vitaminů, minerálů a aminokyse lin nabízí v komplexu Keratine Acti vating Formula® přípravek GS Eladen. GS Eladen díky svému složení účinně posiluje strukturu vlasů, podporuje jejich obnovu a růst při vypadávání. GS Eladen zároveň příznivě půso bí na kvalitu nehtů a pokožky – zvyšuje odolnost nehtů proti lámavosti a třepe ní a podporuje elasticitu pokožky.

ověřte si také účinky gs eladenu! Účinnost GS Eladenu potvrzují již léta jeho spokojené uživatelky. V roce 2007 se 683 z nich zúčastnilo průzkumu, kde samy hodnotily účinky přípravku na kvalitu svých vlasů, pokožky a neh tů. Více než 80 % žen potvrdilo zlepšení kvality vlasů, kůže i nehtů již po prvním měsíci užívání. Vlasy vypadaly zdravěji, byly hebké a lesklé a méně vypadávaly. Díky optimálnímu složení a letité spokojenosti uživatelek patří přípravek GS Eladen mezi nejžádanější přípravky své kategorie v lékárnách. KP

Dopřejte svým vlasům tu nejlepší péči zevnitř a vychutnejte si podzim se vším všudy!

FLORENCE 9/2010 43

Vyhrajte 10 Ă&#x2014; TouĹžĂte po krĂĄsnĂŠm opĂĄlenĂ? GS Intensun je pĹ&#x2122;Ăpravek speciĂĄlnÄ&#x203A; vyvinutĂ˝ pro opalovĂĄnĂ na slunci i v solĂĄriu. Ĺ˝ĂĄdejte ve svĂŠ lĂŠkĂĄrnÄ&#x203A;! www.intensun.cz

pĹ&#x2122;Ăpravek pro krĂĄsnĂŠ opĂĄlenĂ GS Intensun

OVDOVÄ&#x203A;LĂĄ ĹžENA

ANGLICKĂ˝ ĹĄLECHTIC

JEDNĂĄNĂ

VĂ˝ZVA K TICHU

â&#x20AC;&#x17E;Vy rĂĄd pijete pivo, Ĺže?!â&#x20AC;? udeĹ&#x2122;Ă zhurta lĂŠkaĹ&#x2122;, â&#x20AC;&#x17E;a vĂte, Ĺže se po pivÄ&#x203A; pomalu blbne?â&#x20AC;? pivaĹ&#x2122; s klidem odpovĂ: â&#x20AC;&#x17E; ... (viz tajenku)!â&#x20AC;?

RAJSKĂĄ JABLĂÄ&#x152;KA

MLĂĄDÄ&#x203A; SKOTU

PROSTĹ&#x2122;EDEK NA RĂĄNY

ZAĹĄĂVATI

OPUCHLOST

KUROVITĂ˝ PTĂĄK

ExMISTR SVÄ&#x203A;TA V ĹĄACHU ---------PAĹžE

OTÄ&#x152;INA

2. Ä&#x152;ĂĄST TAJENKY

DĹŻLNĂ PRACOVIĹĄTÄ&#x203A;

MĂĹĄENEC -------------CHAOS

Ĺ&#x2122;ĂMSKĂ˝MI Ä&#x152;ĂSL. 450 ---------HLAS OVCE

POSILA

KRUTOVLĂĄDCE

STARĹĄĂ SPOJKA

ARCHIT. MODEL ---------HUDEBNĂ NĂĄSTROJ

PĹ&#x2122;ITAKĂĄNĂ ---------ZNAÄ&#x152;KA TELURU

KĂłD ITĂĄLIE ---------NAĹĄE Ĺ&#x2122;EKA

PĹ&#x2122;ĂBUZNĂĄ ---------JITRO KRYSTAL. BĹ&#x2122;IDLICE ---------BIBLICKĂ˝ ZPÄ&#x203A;V

NĂĄPADNĂŠ

OSOBNĂ ZĂĄJMENO ---------OTVORY VE ZDI

PĹ&#x2122;EDLOĹžKA ---------DESKOVĂĄ HRA

ROSNIÄ&#x152;KA ---------FRANC. TVĹŻRCE MĂłDY

1. Ä&#x152;ĂĄST TAJENKY

ĹžENSKĂŠ JMĂŠNO ---------ODPADNĂ STROUHA

MUĹžSKĂŠ JMĂŠNO

TUĹžICĂ PRĂĄĹĄEK ---------DRUH OĹ&#x2122;ECHU

ZĂĄSOBNĂK NA OBILĂ ---------ZĂĄLUSKY

ZNAÄ&#x152;KA RADIA

ZĂĄMOĹ&#x2122;SKĂĄ ZEMÄ&#x203A; ---------ECHOLOT JIĹž ---------VĂ˝PRAVNĂĄ BĂĄSEĹ&#x2C6;

VĂ˝TVARNĂŠ DĂLO ---------ZELENIN. POKRM

TÄ&#x203A;LOVÄ&#x203A;DEC

TEMNOTA

HLTY ---------NA TOTO MĂSTO

SEVEĹ&#x2122;AN ---------NEBE

DOMĂĄCKY ELIĹĄKA ---------BÄ&#x203A;LOVES. KYSELKA

BOD V JUDU ---------DOVEDNOST

SUĹĄENĂĄ TRĂĄVA ---------SOLMIZ. SLABIKA

OBRATNĂ˝ KOUSEK

3. Ä&#x152;ĂĄST TAJENKY

ĹĄPANÄ&#x203A;L. CHĹŻVA

BĹŻĹžEK LĂĄSKY

DRUH LĂŠKU

POMĹŻCKA: AJA, SONAR.

Ĺ&#x2DC;eĹĄenĂ kĹ&#x2122;ĂĹžovky zasĂlejte nejpozdÄ&#x203A;ji do 20. 9. 2010 pomocĂ SMS ve tvaru FLO KR9 TEXT TAJENKY JMENO PRIJMENI (napĹ&#x2122;.: FLO KR9 ZISKATE ENERGII NA CELY DEN EVA NOVOTNA) na Ä?Ăslo 900 06 09. VĂ˝hru zĂskĂĄvĂĄ prvnĂch 10 luĹĄtitelek, kterĂŠ zaĹĄlou sprĂĄvnĂŠ znÄ&#x203A;nĂ tajenky. VĂ˝hry jsou zasĂlĂĄny poĹĄtou do 30 dnĹŻ od uveĹ&#x2122;ejnÄ&#x203A;nĂ vĂ˝hercĹŻ v nĂĄsledujĂcĂm vydĂĄnĂ titulu. Cena jednĂŠ SMS je 9 KÄ? vÄ?etnÄ&#x203A; DPH, SMS servis technicky zajiĹĄĹĽuje Erika a.s. ZnÄ&#x203A;nĂ tajenky z minulĂŠho Ä?Ăsla: LĂŠkaĹ&#x2122; k pacientovi: â&#x20AC;&#x17E;MĂĄm pro vĂĄs ĹĄpatnou zprĂĄvu. ObĂĄvĂĄm se, Ĺže uĹž nebudete moci pracovat.â&#x20AC;?â&#x20AC;&#x17E;S tĂm si nelamte hlavu, doktore. Ale teÄ? mi Ĺ&#x2122;eknÄ&#x203A;te tu ĹĄpatnou zprĂĄvu.â&#x20AC;? Ă&#x161;spÄ&#x203A;ĹĄnĂ luĹĄtitelĂŠ z minulĂŠho Ä?Ăsla: PavlĂna HandlovĂĄ, Nesovice; Dana DvoĹ&#x2122;ĂĄÄ?kovĂĄ, Ä&#x152;eskĂĄ Kamenice; Jaroslava LudvĂkovĂĄ, StropÄ?ice; VladimĂra PĹ&#x2122;ecechtÄ&#x203A;lovĂĄ, HeĹ&#x2122;mĂĄnkovice; Hana HarabiĹĄovĂĄ, Olomouc; Helena LjaskovĂĄ, DaÄ?ice; Marie KotenovĂĄ, HavlĂÄ?kĹŻv Brod; Marie VaverkovĂĄ, NovĂĄ Ves pod PleĹĄĂ; MarkĂŠta VojtovĂĄ, Hradec KrĂĄlovĂŠ; Pavel Filip, DÄ&#x203A;Ä?Ăn.

Pro krĂĄsnĂŠ a zdravĂŠ vlasy, kĹŻĹži a nehty GS Eladen obsahuje speciĂĄlnĂ komplex Keratine Activating Formula ÂŽ, kterĂ˝ jedineÄ?nĂ˝m zpĹŻsobem vyĹživuje vlasy, pokoĹžku a nehty zevnitĹ&#x2122;: DoplnÄ&#x203A;k stravy

podporuje obnovu a rĹŻst vlasĹŻ pĹ&#x2122;i vypadĂĄvĂĄnĂ zvyĹĄuje odolnost nehtĹŻ proti lĂĄmavosti a tĹ&#x2122;epenĂ podporuje elasticitu pokoĹžky a zabraĹ&#x2C6;uje jejĂmu pĹ&#x2122;edÄ?asnĂŠmu stĂĄrnutĂ

Ĺ˝ĂĄdejte nynĂ GS Eladen v dĂĄrkovĂŠm balenĂ s luxusnĂm tÄ&#x203A;lovĂ˝m mĂĄslem se solĂ z MrtvĂŠho moĹ&#x2122;e ve svĂŠ lĂŠkĂĄrnÄ&#x203A;.

*6 (ODGHQ ,Q] [

VĂce na www.eladen.cz

FLORENCE 7–8/2010 3

10:03:02

V Evropě jsou rotaviry příčinou každé druhé hospitalizace dětí s gastroenteritidou 1

Jen 2 perorální dávky

Živá vakcína proti rotavirové infekci

eÙëæ\ çÛàêÙæÙ

poskytuje časnou ochranu již po

2 dávkách.2

RotarixTM – zkrácená informace o přípravku NÁZEV PŘÍPRAVKU: Rotarix. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ: Živá rotavirová vakcína. Prášek pro přípravu perorální suspenze s rozpouštědlem. 1 dávka (1 ml) po rekonstituci obsahuje: Rotavirus RIX4414 humanum vivum attenuatum – ne méně než 106,0 CCID50. KLINICKÉ ÚDAJE: Terapeutické indikace: Rotarix je určen k aktivní imunizaci dětí od 6 týdnů věku za účelem prevence gastroenteritidy způsobené rotaviry. V klinických zkouškách byla prokázána účinnost proti gastroenteritidě způsobené rotaviry typu G1P[8], G2P[4], G3P[8], G4P[8] a G9P[8]. Dávkování a způsob podání: Očkovací schéma se skládá ze dvou dávek. První dávku možno podat od 6 týdnů věku. Minimální interval mezi dávkami by měl být nejméně 4 týdny. Obě dávky očkování by se měly aplikovat pokud možno před dosažením věku 16 týdnů, očkovací schéma musí být dokončeno do 24. týdne věku. Doporučuje se, aby děti, které dostaly jako první dávku Rotarix, dokončily 2dávkové schéma vakcínou Rotarix. Rotarix je určen pouze k perorálnímu podání. Rotarix se za žádných okolností nesmí podat injekčně. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli z pomocných látek. Hypersenzitivita po předchozím podání rotavirových vakcín, intususcepce v anamnéze, nekorigovaná vrozená malformace gastrointestinálního traktu s možnou predispozicí ke vzniku intususcepce. Děti se známým nebo suspektním deficitem imunity. Aplikace vakcíny Rotarix musí být odložena u osob trpících akutním vážným horečnatým onemocněním. Aplikace vakcíny Rotarix musí být odložena u osob trpících průjmem a zvracením. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Nejsou k dispozici údaje o bezpečnosti a účinnosti Rotarixu u dětí trpících gastrointestinálními nemocemi nebo poruchou růstu. Byly pozorovány případy přenosu vyloučeného viru z vakcíny na séronegativní osoby v kontaktu s očkovanými jedinci bez vyvolání klinických symptomů. Osoby v kontaktu s čerstvě očkovanými jedinci by měly dodržovat osobní hygienu. V klinické studii s omezeným počtem kojenců s asymptomatickou nebo HIV infekcí s mírnými příznaky nebyly prokázané žádné zjevné problémy s bezpečností vakcíny. U předčasně narozených dětí od 27. do 36. gestačního týdne věku byl prokázán stejný bezpečnostní profil jako u dětí, které obdržely placebo. V klinických studiích se prokázala účinnost proti gastroenteritidě způsobené rotaviry typu G1P[8], G2P[4], G3P[8], G4P[8] a G9P[8]. Rozsah ochrany vůči ostatním sérotypům není znám. Interakce s jinými léčivými přípravky: Rotarix lze podat současně s kteroukoliv z následujících monovalentních nebo kombinovaných vakcín [včetně hexavalentních vakcín (DTPa-HBVIPV/ Hib)]: vakcína proti difterii, tetanu, pertusi (celobuněčná) (DTPw), vakcína proti difterii, tetanu, pertusi (acelulární) (DTPa), vakcína proti Haemophilus influenzae typu b (Hib), inaktivovaná vakcína proti poliomyelitidě (IPV), vakcína proti hepatitidě B (HBV), konjugovaná pneumokoková vakcína a konjugovaná meningokoková vakcína séroskupiny C. Současné podání Rotarixu a perorální vakcíny proti poliomyelitidě (OPV) neovlivňuje imunitní odpověď na polio antigeny. I když současné podání OPV může lehce snížit imunitní odpověď na rotavirovou vakcínu. Těhotenství a kojení: Rotarix není určen k očkování dospělých. V době očkování je tedy možné pokračovat v kojení. Nežádoucí účinky: V placebem kontrolovaných klinickýchstudiích dostalo přibližně 40200 dětí zhruba 77800 dávek Rotarixu. Nežádoucí účinky seřazeny podle frekvence výskytu. Frekvence jsou hlášeny jako: velmi časté (≥ 1/10): podrážděnost, nechutenství; časté (≥ 1/100, < 1/10): průjem, zvracení, bolest břicha, regurgitace, horečka, únava; méně časté (≥ 1/1000, < 1/100): pláč, porucha spánku, zácpa; vzácné (≥ 1/10000, < 1/1000): infekce horních cest dýchacích, chrapot, vodnatý výtok z nosu, dermatitida, vyrážka, svalová křeč. Riziko vzniku intususcepce bylo hodnoceno v bezpečnostní studii, do níž bylo zahrnuto 63225 subjektů. Ve skupině dostávající Rotarix nebylo oproti skupině dostávající placebo zvýšené riziko vzniku intususcepce. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI: Protektivní účinnost: V klinické studii hodnocen Rotarix podávaný podle různých schémat (2, 3 měsíce; 2, 4 měsíce; 3, 4 měsíce; 3, 5 měsíců) na 4000 subjektech. Po dvou dávkách Rotarixu byla protektivní účinnost vakcíny proti jakékoliv rotavirové gastroenteritidě 87,1 % (95 % IS: 79,6; 92,1), proti závažné rotavirové gastroenteritidě 95,8 % (95 % IS: 89,6; 98,7), proti rotavirové gastroenteritidě vyžadující lékařskou péči 91,8 % (95 % IS: 84; 96,3) a proti rotavirové gastroenteritidě vyžadující hospitalizaci 100 % (95 % IS: 81,8; 100). FARMACEUTICKÉ ÚDAJE: Inkompatibility: Rotarix nesmí být mísen s žádnými dalšími léčivými přípravky. Doba použitelnosti: 3 roky. Po rekonstituci se vakcína musí okamžitě aplikovat. Zvláštní opatření pro uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Nepodávejte injekčně. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: GlaxoSmithKline Biologicals s.a., Rue de l‘Institut 89, B-1330 Rixensart, Belgie. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A): EU/1/05/330/001;EU/1/05/330/002; EU/1/05/330/003; EU/1/05/330/004. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE: 21. 2. 2006. DATUM REVIZE TEXTU: 21. 8. 2009. Přípravek je vázán na lékařský předpis a není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Úplnou informaci pro předepisování najdete v Souhrnu údajů o přípravku nebo se obraťte na adresu společnosti: GlaxoSmithKline s.r.o., Na Pankráci 17/1685, 140 21 Praha 4, tel.: 222 001 111, fax: 222 001 444, www.vakciny.cz, www.gsk.cz. Verze SPC platná ke dni 18. 8. 2010.

GlaxoSmithKline s.r.o., Na Pankráci 17/1685, 140 21 Praha 4, tel.: 222 001 111, fax: 222 001 444, www.gsk.cz, www.vakciny.cz PQR01070110

3231 Rotarix odbor_inz_A4_VOX_K2_A.indd 1

Reference: 1. SHRIK Forster et al., Pediatrics 2009; 123 (3): e393–e400. 2. SPC Rotarix, srpen 2009.

18.8.2010 10:01:17