Gastroenterologie a hepatologie Gastroenterology and Hepatology
asopis eské gastroenterologické spole nosti, eské hepatologické spole nosti, Slovenskej gastroenterologickej spolo nosti a Slovenskej hepatologickej spolo nosti Vydává LS JEP – indexed in SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica echoslovaca
IDIOPATICKÉ ST EVNÍ ZÁN TY Vedolizumab v terapii IBD Kožní komplikace IBD Doporu ené postupy pro lé bu IBD u d tí Miniinvazivní chirurgie u IBD Intraoperative endoscopy in CD Receptorové mechanizmy aktivácie pažerakových nervov
ISSN - (Print); ISSN - X (On-line)
únor ro ník íslo
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha Obsah
Obsah Novinky v roce
News in Editorial
M. LukĂĄĹĄ
Realista
Realist Editorial
M. BortlĂk
KvĂz | Quiz
D TSKà GASTROENTEROLOGIE A HEPATOLOGIE I CHILDREN’S GASTROENTEROLOGY AND HEPATOLOGY
Doporu enĂ PracovnĂ skupiny d tskĂŠ gastroenterologie a výŞivy PS pro diagnostiku a lĂŠ bu idiopatickĂ˝ch st evnĂch zĂĄn t u d tà – dopln k k . vydĂĄnĂ
Czech Working Group for Paediatric Gastroenterology and Nutrition guidelines for diagnostics and treatment of in ammatory bowel diseases in children – st edition update Doporu enÊ postupy | Guidelines
J. BronskĂ˝ , K. BerĂĄnkovĂĄ , Z. ernĂĄ , I. opovĂĄ , D. uricovĂĄ , , M. DurilovĂĄ , O. HradskĂ˝ , E. KarĂĄskovĂĄ , K. MitrovĂĄ , , J. Nevoral , L. PoĹĄ , J. Schwarz , P. SzitĂĄnyi , R. Ĺ kĂĄba , A. Ĺ ulĂĄkovĂĄ , J. TukovĂĄ
IBD
LĂŠ ba vedolizumabem u pacient s idiopatickĂ˝mi st evnĂmi zĂĄn ty v eskĂŠ republice
The use of vedolizumab for the treatment of in ammatory bowel disease patients in the Czech Republic P vodnĂ prĂĄce | Original article
P. Falt
Intraoperative endoscopy is safe and helps to determine the resection extent in Crohn’s disease
Intraopera nĂĄ enteroskopia je bezpe nĂĄ a je prĂnosom v ur enĂ rozsahu resek nĂŠho vĂ˝konu pri Crohnovej chorobe Original article | P vodnĂ prĂĄce
D. Podmanicky , , V. Stefanov , D. Harustiakova , Z. Berecova , J. Kovacs , Z. Zelinkova
MoĹžnosti miniinvazivnĂ chirurgie u pacient s Crohnovu nemocĂ a ulcerĂłznĂ kolitidou
Possibilities of minimally invasive surgery in patients with Crohn’s disease and ulcerative colitis P ehledovå pråce | Review article
L. KunovskĂ˝ , F. Marek , Z. Kala , J. Dolina , P. Morav Ăk , V. an , V. ProchĂĄzka
Ustekinumab – novÊ biologikum v terapii Crohnovy nemoci
Ustekinumab – a new biologic drug for the treatment of Crohn’s disease Komentå | Comment
M. Lukåť KAPITOLY Z VNIT N�HO LÉKA STV� I CHAPTERS FROM INTERNAL MEDICINE
KoĹžnĂ problematika u pacient s idiopatickĂ˝mi st evnĂmi zĂĄn ty
Skin conditions in patients with in ammatory bowel diseases P ehledovĂĄ prĂĄce | Review article
K. J zlovĂĄ, M. KrĂĄsovĂĄ, J. HercogovĂĄ
HEPATOLOGIE I HEPATOLOGY
Imunoglobulin G asociovanĂĄ sklerozujĂcĂ cholangitida u pacienta s Crohnovou nemocĂ
Immunoglobulin G -associated sclerosing cholangitis in a patient with Crohn’s disease Kazuistika | Case report
J. DrahoĹĄ, P. VyhnĂĄlek
Gastroent Hepatol 2017; 71(1)
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha Obsah
KLINICKĂ A EXPERIMENTĂ LNĂ? GASTROENTEROLOGIE I CLINICAL AND EXPERIMENTAL GASTROENTEROLOGY
ReceptorovÊ mechanizmy aktivåcie paŞeråkových nervov kyselinou
Receptor mechanisms mediating activation of esophageal nerves by acid P ehledovĂĄ prĂĄce | Review article
P. BĂĄnov in Jr, M. uri ek, R. Hyrdel
Celiakie, kterĂĄ nenĂ celiakiĂ?
When is celiac disease not celiac disease? Kazuistika | Case report
P. Ko a ĂkovĂĄ, V. KojeckĂ˝
GASTROINTESTINĂ LNĂ? ONKOLOGIE I GASTROINTESTINAL ONCOLOGY
M nĂ se chirurgickĂĄ lĂŠ ba stenotickĂŠho karcinomu rekta?
Are there any changes in the surgical management of stenosing rectal cancer? P vodnĂ prĂĄce | Original article
A. Pelikån , , L. Tulinský , M. Peteja , M. Lerch R ZNÉ I OTHERS
Recenze knihy PraktickĂ˝ pr vodce stomika
Recenze knihy | Book review
R. HonzĂĄk
OhlĂŠdnutĂ za XV. intezivnĂm kurzem IBD pro lĂŠka e a sestry
Looking back at the XVth intensive IBD course for doctors and nurses ZprĂĄva z akce | Congress report
A. NovotnĂ˝
. vzd lĂĄvacĂ a diskuznĂ gastroenterologickĂŠ dny
th Training and Discussion Gastroenterology Days ZprĂĄva z akce | Congress report
O. Urban
Gastrointestinal infections
GastrointestinĂĄlnĂ infekce Congress review | KongresovĂĄ review
G. Tytgat
VĂ˝b r z mezinĂĄrodnĂch asopis
The selection from international journals KomentĂĄ e | Comments
I. HejlovĂĄ, T. Grega, V. Zoundjiekpon, V. PsĂĄrovĂĄ, E. Ĺ kanderovĂĄ, M. LukĂĄĹĄ, M. KolĂĄ
Odpov na kvĂz | Answer to the quiz
AutodidaktickĂ˝ test | Self-educated test
Ginkor FortÂŽ s obsahem extraktu z jinanu dvoulalo natĂŠho
Ginkor FortÂŽ with ginkgo biloba extract LĂŠkovĂ˝ pro l | Drug pro le
M. LukĂĄĹĄ
Pokyny pro autory | Instructions for authors
Fotogra e na obĂĄlce: FloridnĂ fĂĄze ulcerĂłznĂ kolitidy v elektronmikroskopickĂŠm obraze. Zdroj: www.pro media.cz.
Gastroent Hepatol 2017; 71(1)
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha Editorial
Novinky v roce News in M. Lukåť KlinickÊ a výzkumnÊ centrum pro st evnà zån ty ISCARE I.V.F. a. s., Praha
VĂĄĹženĂŠ tenĂĄ ky, vĂĄĹženĂ tenĂĄ i, milĂ kolegovĂŠ, dovolte mi, abych vĂĄs srde n pozval ke sledovĂĄnĂ a takĂŠ k aktivnĂ Ăş asti na dalĹĄĂm, jiĹž . pokra ovĂĄnĂ naĹĄeho asopisu Gastroenterologie a hepatologie. Na po ĂĄtku dalĹĄĂ ady bude vhodnĂŠ podat informace o recentnĂch zm nĂĄch a novinkĂĄch, kterĂŠ redakce asopisu provedla a jakĂŠ chystĂĄ na tento rok. I p es menĹĄĂ zm ny platĂ, Ĺže zĂĄkladnĂ koncept struktury asopisu z stĂĄvĂĄ od roku stejnĂ˝. KaĹždĂŠ Ăslo asopisu je fokusovĂĄno na ur itĂŠ tĂŠma. Stalo se jiĹž tradicĂ, Ĺže prvnĂ Ăslo je v novĂĄno problematice idiopatickĂ˝ch st evnĂch zĂĄn t , druhĂŠ hepatologii, ervnovĂŠ Ăslo digestivnĂ endoskopii, srpnovĂŠ klinickĂŠ a experimentĂĄlnĂ gastroenterologii, v podzimnĂm Ăsle se seznĂĄmĂme s novinkami v oblasti gastrointestinĂĄlnĂ onkologie a v poslednĂm, ĹĄestĂŠm vydĂĄnĂ bude pozornost zam ena na d tskou gastroenterologii a hepatologii a takĂŠ na bariatrii. I v letoĹĄnĂm roce budeme dĂĄle rozvĂjet sekci „VĂ˝b r z mezinĂĄrodnĂch asopis “, do kterĂŠho se velmi aktivn a Ăşsp ĹĄn zapojili mladĂ gastroenterologovĂŠ a hepatologovĂŠ. DĂĄle se budou tenĂĄ i setkĂĄvat s kvĂzy z klinickĂŠ praxe a autodidaktickĂ˝m testem, kterĂ˝ mĂĄ od lo skĂŠho roku p i Ăşsp ĹĄnĂŠm zodpov zenĂ p id leny kredity v rĂĄmci celoĹživotnĂho vzd lĂĄvĂĄnĂ eskĂŠ lĂŠka skĂŠ komory. Snahou redakce je poskytnout tenĂĄ i nejen ucelen jĹĄĂ p ehled v ur itĂŠ problematice, a to podle hlavnĂho tĂŠmatu kaĹždĂŠho Ăsla, ale takĂŠ
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 6–7
podĂĄvat v kaĹždĂŠm vydĂĄnĂ informace ze vĹĄech oblastĂ gastroenterologie a hepatologie. V poslednĂm ro nĂku doznal asopis ur itĂ˝ch zm n, kterĂŠ, jak v Ăme, povedou ke zvýťenĂ kvality a budou ku prosp chu tenĂĄ m. Z pohledu redak nĂ prĂĄce byl vytvo en novĂ˝ formulĂĄ pro recenzenty, kterĂ˝ umoĹžnuje podrobn jĹĄĂ a precizn jĹĄĂ posouzenĂ pracĂ odeslanĂ˝ch ke zve ejn nĂ do redakce asopisu, a byly aktualizovĂĄny novĂŠ pokyny pro autory, v . strukturovanĂŠho abstraktu, kterĂŠ naleznete na stran . Osv d ilo se t snĂŠ propojenĂ s webovĂ˝mi strĂĄnkami asopisu www.csgh.info, kde mohou bĂ˝t prezentovĂĄny endoskopickĂŠ videonahrĂĄvky nebo moĹžnost prezentovat v tĹĄĂ mnoĹžstvĂ obrazovĂŠ dokumentace k publikovanĂ˝m lĂĄnk m. WebovĂŠ strĂĄnky byly upraveny s moĹžnostĂ rychlĂŠho vyhledĂĄvĂĄnĂ publikovanĂ˝ch text z celĂŠ letĂŠ historie asopisu. Nov zavedenĂĄ webovĂĄ sekce „In press“ umoĹž uje zve ejn nĂ p ijatĂ˝ch a redak n zpracovanĂ˝ch lĂĄnk online bez v tĹĄĂho zdrĹženĂ. D leĹžitĂŠ je, Ĺže kaĹždĂ˝ len GS, HS a odb ratelĂŠ asopisu ze SGS a SHS jsou informovĂĄni e-mailem o kaĹždĂŠm nov uloĹženĂŠm lĂĄnku do tĂŠto sekce. V roce bylo do redakce asopisu zaslĂĄno celkem p vodnĂch pracĂ, p evĂĄĹžn eskĂ˝ch a slovenskĂ˝ch autor , p ehlednĂ˝ch sd lenĂ, kazuistik a doporu enĂŠ postupy, odmĂtnuty byly lĂĄnky. Do asopisu byly za azeny takĂŠ lĂĄnky mezioborovĂŠ, kterĂŠ jsou zve ej ovĂĄny v sekci „VybranĂŠ kapitoly z vnit nĂho lĂŠka stvĂ“.
Na po ĂĄtku roku byla vyhlĂĄĹĄena sout Ĺž o dv nejlepĹĄĂ p vodnĂ prĂĄce publikovanĂŠ v asopisu Gastroenterologie a hepatologie, kterĂŠ vybrala komise sloĹženĂĄ ze len redak nĂ rady. JejĂ vĂ˝sledky najdete na stran . SlavnostnĂ vyhlĂĄĹĄenĂ nejĂşsp ĹĄn jĹĄĂch autor a p edĂĄnĂ dvou cen ve výťi K , jeĹž jsou dotovĂĄny nakladatelstvĂm asopisu Ambit Media, a. s., a eskou gastroenterologickou spole nostĂ, se bude konat v pr b hu XXXV. slovenskĂŠho a eskĂŠho gastroenterologickĂŠho kongresu v Bratislav ve dnech .– . ervna . V sout Ĺži budeme pokra ovat i v roce . HlavnĂm po inem letoĹĄnĂho roku bude podĂĄnà Şådosti o indexaci naĹĄeho periodika v asopiseckĂŠ databĂĄzi PubMedÂŽ, kterou plĂĄnujeme realizovat v kv tnu s tĂm, Ĺže vĂ˝sledek rozhodnutĂ komise AmerickĂŠ lĂŠka skĂŠ knihovny v Bethesd budeme moci o ekĂĄvat koncem tohoto, resp. po ĂĄtkem p ĂĹĄtĂho roku. Redak nĂ rada asopisu bude s velkĂ˝m zĂĄjmem sledovat vĹĄechny velkĂŠ gastroenterologickĂŠ a hepatologickĂŠ kongresy tohoto roku. JednĂĄ se o XLV. mĂĄjovĂŠ hepatologickĂŠ dny v Olomouci, XXXV. slovenskĂ˝ a eskĂ˝ gastroenterologickĂ˝ kongres a . slovenskĂŠ a eskĂŠ endoskopickĂŠ dny. Ob posledn zmĂn nĂŠ akce se konajĂ v Bratislav na po ĂĄtku ervna. Odbornou dominantou v esku bude . kongres eskĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti v Ostrav , kterĂ˝ pod prezidenstvĂm prim. Ond eje Urbana
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina Novinky bolestĂ v roce brucha 2017
bude probĂhat ve dnech . listopadu aĹž . prosince . Na zĂĄklad jednĂĄnĂ UEG a redak nĂ rady naĹĄeho asopisu mĂĄme moĹžnost zve ejnit n kolik rozĹĄĂ enĂ˝ch souhrn p ednĂĄĹĄek, kterĂŠ byly p edneseny v rĂĄmci postgraduĂĄlnĂho kurzu pro mladĂŠ gastroenterology Gastro Upate , kterĂ˝ se konal v Praze ve dech . a . dubna . Jeden z nich naleznete jiĹž v tomto Ăsle na stran , dalĹĄĂ t i v Ăslech nĂĄsledujĂcĂch.
VĂĄĹženĂ tenĂĄ i, redakce asopisu vĂĄm p eje pevnĂŠ zdravĂ, mnoho Ăşsp ch ve vaĹĄich odbornĂ˝ch, eduka nĂch a vĂ˝zkumnĂ˝ch aktivitĂĄch a je naĹĄĂm p ĂĄnĂm, abyste strĂĄvili p ĂjemnĂŠ chvĂle nad strĂĄnkami naĹĄeho tradi nĂho periodika, kterĂŠ jiĹž vstoupilo do osmĂŠho decennia svĂŠ exis tence. Redakce asopisu bude vd nĂĄ za kaĹždĂ˝ p Ăsp vek ze zĂĄkladnĂho a klinickĂŠho vĂ˝zkumu a za zkuĹĄenosti a poznatky z klinickĂŠ praxe,
o kterĂŠ byste se cht li pod lit s odbornou gastroenterologickou a hepatologickou ve ejnostĂ v eskĂŠ republice a na Slovensku.
Za redak nĂ radu asopisu Gastroenterologie a hepatologie prof. MUDr. Milan LukĂĄĹĄ, CSc. ĹĄĂŠfredaktor asopisu milan.lukas@email.cz
Redakce asopisu Gastroenterologie a hepatologie vypisuje
SOUT Ĺ˝ O DV NEJLEPĹ Ă? P VODNĂ? PRĂ CE 2017 PodmĂnky sout Ĺže 1. Do sout Ĺže budou automaticky za azeny vĹĄechny p vodnĂ prĂĄce publikovanĂŠ v roce 2017. 2. PrĂĄce budou hodnoceny leny redak nĂ rady. 3. HlavnĂmi kritĂŠrii hodnocenĂ budou odbornĂĄ Ăşrove , originalita a p Ănos zve ejn nĂ˝ch Ăşdaj . 4. VĂ˝sledky sout Ĺže budou vyhlĂĄĹĄeny v asopise Gastroenterologie a hepatologie 1/2018. KaĹždĂĄ z vĂt znĂ˝ch pracĂ bude ohodnocena ĂĄstkou 30 000 K . Instrukce pro autory naleznete na internetovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch asopisu www.csgh.info. P Ăsp vky vklĂĄdejte do redak nĂho systĂŠmu asopisu Gastroenterologie a hepatologie http://redakce.ambitmedia.cz/index.php/gh.
V�SLEDKY SOUT ŽE O DV NEJLEPŠ� P VODN� PRà CE V ROCE 2016 Kolå M et al. Biosimilar in iximab in anti-TNF-naïve IBD patients – 1-year clinical follow-up Gastroent Hepatol 2016; 70(6): 514–522. Hejlovå I et al. Metabolický pro l pacient po transplantaci jater ve vztahu k rozvoji NAFLD – výsledky pilotnà studie Gastroent Hepatol 2016; 70(4): 325–330.
Redakce bude kontaktovat prvnà autory. Výherc m gratulujeme!
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 6–7
D tskĂĄ gastroenterologie HereditĂĄrny angioedĂŠm a hepatologie: ako prĂ ina doporu enĂŠ bolestĂpostupy brucha
doi: . /amgh
Doporu enĂ PracovnĂ skupiny d tskĂŠ gastroenterologie a výŞivy PS pro diagnostiku a lĂŠ bu idiopatickĂ˝ch st evnĂch zĂĄn t u d tà – dopln k k . vydĂĄnĂ Czech Working Group for Paediatric Gastroenterology and Nutrition guidelines for diagnostics and treatment of in ammatory bowel diseases in children – st edition update
lĂĄnek lze stĂĄhnout zde:
http:
Informace o stahovĂĄnĂ QR kĂłd naleznete na: www.qr-kody.cz/qr-ctecka
J. BronskĂ˝ , K. BerĂĄnkovĂĄ , Z. ernĂĄ , I. opovĂĄ , D. uricovĂĄ , , M. DurilovĂĄ , O. HradskĂ˝ , E. KarĂĄskovĂĄ , K. MitrovĂĄ , , J. Nevoral , L. PoĹĄ , J. Schwarz , P. SzitĂĄnyi , R. Ĺ kĂĄba , A. Ĺ ulĂĄkovĂĄ , J. TukovĂĄ
Pediatrickå klinika . LF UK a FN Motol, Praha D tskå klinika LF UK a FN Plze KlinickÊ a výzkumnÊ centrum pro st evnà zån ty ISCARE I.V.F. a. s., Praha
FarmakologickĂ˝ Ăşstav, . LF UK a VFN v Praze Klinika d tskĂŠ chirurgie . LF UK a FN Motol, Praha
D tskĂĄ klinika LF UP a FN Olomouc Klinika d tskĂŠho a dorostovĂŠho lĂŠka stvĂ . LF UK a VFN v Praze Klinika d tskĂŠho lĂŠka stvĂ LF OU a FN Ostrava
Ăšvod Tento text slouŞà jako dopln nĂ (update) k doporu enĂ˝m postup m vydanĂ˝m PracovnĂ skupinou pro d tskou gastroenterologii a výŞivu (PSDG) PS v roce (viz www.gastroped.cz v sekci Doporu enĂŠ postupy) a vznikl z d vodu n kterĂ˝ch novĂ˝ch skute nostĂ, kterĂŠ se objevily v odbornĂŠ literatu e i v klinickĂŠ praxi v poslednĂch letech. PlnĂĄ verze doporu enĂ obsahuje nĂĄsledujĂcĂ kapitoly: EnterĂĄlnĂ výŞiva, BiologickĂĄ lĂŠ ba, FarmakokinetickĂŠ monitorovĂĄnĂ anti-TNF- a thiopurinovĂ˝ch metabolit , LĂŠ ba pacient s IBD neodpovĂdajĂcĂch na b Ĺžnou medikamentĂłznĂ terapii (refrakternĂ IBD), OrofaciĂĄlnĂ postiĹženĂ p i IBD, DiferenciĂĄlnĂ diagnostika u pacient s podez enĂm na zĂĄn tlivĂĄ st evnĂ onemocn nĂ manifestujĂcĂ se do let v ku, PrimĂĄrnĂ
sklerozujĂcĂ cholangitida a idiopatickĂ˝ st evnĂ zĂĄn t (PSC-IBD), PerianĂĄlnĂ CD, ChirurgickĂĄ lĂŠ ba UC, Infek nĂ komplikace a problematika vakcinace, Komplikace medikamentĂłznĂ lĂŠ by IBD, AnĂŠmie u IBD a OrĂĄlnĂ kontracepce a prevence trombĂłz u IBD. V tiĹĄt nĂŠ verzi asopisu Gastroenterologie a hepatologie, jehoĹž tenĂĄ i jsou zejmĂŠna gastroenterologovĂŠ pro dosp lĂŠ, jsou publikovĂĄny pouze souhrny vybranĂ˝ch kapitol s krĂĄtkĂ˝m vysv tlujĂcĂm textem, kterĂŠ jsou pro tuto skupinu tenĂĄ zajĂmavĂŠ, a v nichĹž se zĂĄrove ĂĄste n liĹĄĂ diagnostickĂ˝ nebo terapeutickĂ˝ p Ăstup v pediatrii ve srovnĂĄnĂ s medicĂnou dosp lĂ˝ch. NezkrĂĄcenĂĄ verze doporu enĂ je v pdf verzi k dispozici na webovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch asopisu www.csgh.info a takĂŠ na www.gastroped.cz.
P vodnĂ doporu enĂ z stĂĄvajĂ nadĂĄle v platnosti, pokud nenĂ uvedeno jinak. K n kterĂ˝m tĂŠmat m bylo t eba doplnit pouze dĂl Ă informace, proto nebyl p vodnĂ text p episovĂĄn, pouze je uveden dopln k i komentĂĄ ke kapitole (nap . tematika enterĂĄlnĂ výŞivy). N kterĂŠ kapitoly t chto doporu enĂ se tĂ˝kajĂ vĂce r znĂ˝ch kapitol z doporu enĂ p vodnĂch (nap . BiologickĂĄ lĂŠ ba). Pokud bylo t eba p vodnĂ text vĂ˝znamn zm nit i doplnit, je kapitola uvedena v t chto doporu enĂch v plnĂŠm zn nĂ (nap . kapitola o refrakternĂch IBD, chirurgickĂĄ lĂŠ ba UC). N kte rĂŠ kapitoly nebyly sou ĂĄstĂ p vodnĂch doporu enĂ, a jsou tedy uvedeny zcela nov (nap . PSC-IBD, OrĂĄlnĂ kontracepce a prevence trombĂłz).
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 11–18
Hereditårny Pracovnà Doporu enà angioedÊm skupiny ako prà ina d tskÊbolestà gastroenterologie brucha a výŞivy PS
Do tiĹĄt nĂŠ verze doporu enĂ byly za azeny nĂĄsledujĂcĂ kapitoly: • BiologickĂĄ lĂŠ ba, • LĂŠ ba pacient s IBD neodpovĂdajĂcĂch na b Ĺžnou medikamentĂłznĂ terapii (refrakternĂ IBD), • DiferenciĂĄlnĂ diagnostika u pacient s podez enĂm na zĂĄn tlivĂĄ st evnĂ onemocn nĂ manifestujĂcĂ se do let v ku, • PrimĂĄrnĂ sklerozujĂcĂ cholangitida a idiopatickĂ˝ st evnĂ zĂĄn t (PSC-IBD), • Infek nĂ komplikace a problematika vakcinace, • OrĂĄlnĂ kontracepce a prevence trombĂłz u IBD.
BiologickĂĄ lĂŠ ba . Pro induk nĂ a udrĹžovacĂ lĂŠ bu Crohnovy nemoci (CD – Crohn’s disease) je u d tskĂ˝ch pacient schvĂĄlen adalimumab (ADA) i in iximab (IFX). Ob lĂŠ iva lze pouĹžĂt i pro lĂŠ bu stulujĂcĂ formy CD. . Ăš innost ADA je vyĹĄĹĄĂ u pacient naivnĂch k biologickĂŠ lĂŠ b (BL) neĹž u pacient , kte Ă d Ăve selhali na lĂŠ b IFX. . V pr b hu BL jiĹž nenĂ pauĹĄĂĄln vyĹžadovĂĄn pravidelnĂ˝ monito ring IGRA testem (Quantiferon, T-SPOT). . BiosimilĂĄrnĂ lĂŠ iva (BS) lze v pediatrii pouĹžĂt v indikacĂch schvĂĄlenĂ˝ch EMA a SĂšKL. PreferovĂĄno je pouĹžitĂ u pacient naivnĂch k BL. Switch u pacienta, kterĂ˝ je v remisi na originĂĄlnĂm BL, se nedoporu uje. D leĹžitĂ˝ je d slednĂ˝ monitoring a hlĂĄĹĄenĂ neŞådoucĂch Ăş ink BS. O zahĂĄjenĂ terapie BS rozhoduje oĹĄet ujĂcĂ lĂŠka . . Vedolizumab lze v pediatrii pouĹžĂt v reĹžimu „off-label“ u d tskĂ˝ch pacient s ulcerĂłznĂ kolitidou (UC) i CD, kte Ă selhali na IFX i ADA nebo uvedenou lĂŠ bu netolerujĂ. Ăš innost je pravd podobn vyĹĄĹĄĂ u UC neĹž u CD a nĂĄstup Ăş inku delĹĄĂ neĹž u anti-TNF molekul.
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 11–18
. S jinĂ˝mi preparĂĄty BL jsou v pediatrii jen kazuistickĂŠ zkuĹĄenosti. . U pacient s t Ĺžkou akutnĂ UC lze pro dosaĹženĂ efektivnĂch terapeutickĂ˝ch hladin v rĂĄmci induk nĂ fĂĄze lĂŠ by opakovan podat IFX ve vyĹĄĹĄĂ dĂĄvce (aĹž mg/kg) a/nebo v kratĹĄĂm intervalu za sou asnĂŠ monitorace hladin IFX. Od vydĂĄnĂ doporu enĂ v roce doĹĄlo v BL u d tĂ k n kolika zĂĄsadnĂm zm nĂĄm. ADA byl oficiĂĄln povolen k induk nĂ a udrĹžovacĂ lĂŠ b CD. Dle doporu enĂ ECCO/ESPGHAN pro lĂŠ bu CD u d tĂ je pravd podobn efektivita IFX i ADA u pacient naivnĂch k BL srovnatelnĂĄ a mĂĄ podobnĂ˝ bezpe nostnĂ profil. Proto je moĹžnĂŠ t mto pacient m nabĂdnout jakĂ˝koli z uvedenĂ˝ch lĂŠk v zĂĄvislosti na lokĂĄlnĂ dostupnosti, preferovanĂŠm zp sobu aplikace, preferenci pacienta, cen a lokĂĄlnĂch doporu enĂch [ ].
BiosimilĂĄrnĂ lĂŠ iva Vzhledem k tomu, Ĺže doposud jsou k dispozici pouze omezenĂĄ data u dosp lĂ˝ch pa cient s idiopatickĂ˝mi st evnĂmi zĂĄn ty (IBD – in ammatory bowel diseases) [ – ] a ojedin lĂĄ data na malĂŠ skupin d tskĂ˝ch pacient (n = ) zejmĂŠna s CD [ ], je t eba p i pouĹžitĂ BS obez etnosti. RecentnĂ systematickĂŠ review u dosp lĂ˝ch pacient s IBD neprokĂĄzalo vĂ˝znamnĂŠ rozdĂly v Ăş innosti ani bezpe nosti BS ve srovnĂĄnĂ s originĂĄlnĂm IFX [ ]. Indikace schvĂĄlenĂŠ EMA a SĂšKL je t eba respektovat, pouĹžitĂ BS u d tĂ by vĹĄak m lo bĂ˝t d sledn monitorovĂĄno (Ăş in nost, bezpe nost, imunogenicita). Toto stanovisko je v souladu s recentnĂm stanoviskem ESPGHAN [ ]. P i pouĹžitĂ BS je vzhledem k sou asnĂ˝m poznatk m moĹžno akceptovat jejich nasazenĂ u pacienta dosud naivnĂho k BL. U pacient , kte Ă jsou v remisi na lĂŠ b originĂĄlnĂm lĂŠ ivem, nenĂ doporu eno terapii m nit (switch) ani zam ovat (interchangeability). Roz-
hodnutĂ o pouĹžitĂ BS by m lo bĂ˝t u in no pouze oĹĄet ujĂcĂm lĂŠka em po p edchozĂm souhlasu pacienta.
OstatnĂ BL Vedolizumab U d tskĂ˝ch pacient ( CD, UC, mediĂĄn v ku let) byl podĂĄvĂĄn vedolizumab v dĂĄvce mg/kg (max. mg). Remise v tĂ˝dnu bylo dosaĹženo u , % pacient (u % s UC a u % s CD), v tĂ˝dnu u , % pacient . V tĂ˝dnu bylo vĹĄech pacient s UC v remisi. Remise v tĂ˝dnu byla prediktorem remise v tĂ˝dnu . DelĹĄĂ obdobĂ od poslednĂho podĂĄnĂ anti-TNF bylo asociovĂĄno s vyĹĄĹĄĂ mĂrou remise. Bezpe nostnĂ pro l lĂŠ iva byl dobrĂ˝ [ ]. ZlepĹĄenĂ na lĂŠ b vedolizumabem bylo pozorovĂĄno i u adolescentnĂch pacient ( CD, neklasi kovatelnĂ˝ IBD, v k – let) s t ĹžkĂ˝m pr b hem onemocn nĂ, kte Ă selhali na anti-TNF lĂŠ b [ ]. Vedolizumab lze v pediatrii pouĹžĂt v reĹžimu „o -label“ u d tskĂ˝ch pacient u UC i CD, kte Ă selhali na IFX i ADA nebo uvedenou lĂŠ bu netolerujĂ. Golimumab LimitovanĂŠ zkuĹĄenosti s pouĹžitĂm golimumabu u ĹĄesti d tskĂ˝ch pacient s CD neprokazujĂ klinicky vĂ˝znamnou efektivitu [ ]. Ustekinumab Ăš innost ustekinumabu byla prokĂĄzĂĄna i v lĂŠ b dosp lĂ˝ch pacient se st edn a vysoce aktivnĂ CD, kte Ă selhali na IFX [ ]. V d tskĂŠ populaci se jiĹž pouĹžĂvĂĄ v lĂŠ b psoriĂĄzy. U d tskĂ˝ch pacient s CD jsou kazuistickĂŠ zkuĹĄenosti s dosud rozporuplnĂ˝mi vĂ˝sledky (klinickĂĄ odpov u p ibliĹžn poloviny pacient ) [ – ].
LĂŠ ba pacient s IBD neodpovĂdajĂcĂch na b Ĺžnou medikamentĂłznĂ terapii (refrakternĂ IBD) . RefrakternĂ IBD je definovĂĄno jako onemocn nĂ neodpovĂdajĂcĂ
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina IBD: p vodnĂ bolestĂ brucha prĂĄce
doi: . /amgh
LĂŠ ba vedolizumabem u pacient s idiopatickĂ˝mi st evnĂmi zĂĄn ty v eskĂŠ republice The use of vedolizumab for the treatment of in ammatory bowel disease patients in the Czech Republic P. Falt Centrum pĂŠ e o zaĹžĂvacĂ trakt, VĂtkovickĂĄ nemocnice a. s., Ostrava LĂŠka skĂĄ fakulta OU v Ostrav
Souhrn: Ăšvod: Vedolizumab je antiintegrinovĂĄ protilĂĄtka selektivn blokujĂcĂ migraci lymfocyt do gastrointestinĂĄlnĂho traktu (GIT). Od b ezna je k dispozici v lĂŠ b pacient s idiopatickĂ˝mi st evnĂmi zĂĄn ty (IBD) v R. Metodika: Z eskĂŠho registru IBD pacient na biologickĂŠ terapii CREDIT byla zĂskĂĄna a deskriptivn zpracovĂĄna data pacient se zahĂĄjenou lĂŠ bou vedolizumabem. VĂ˝sledky: Soubor obsahuje pacient , z toho % s Crohnovou chorobou (CD), % s ulcerĂłznĂ kolitidou (UC) a % s nespeci kovanĂ˝m IBD. Celkem % pacient s CD mĂĄ zĂĄn tlivou formu choroby, % perianĂĄlnĂ postiĹženĂ a % postiĹženĂ orĂĄlnĂch ĂĄstĂ GIT; % pacient s UC trpĂ extenzivnĂ formou choroby. IndikacĂ k lĂŠ b vedolizumabem u pacient s CD byla v % luminĂĄlnĂ choroba, ale ve % takĂŠ perianĂĄlnĂ postiĹženĂ a v % extraintestinĂĄlnĂ manifestace. IndikacĂ k lĂŠ b u pacient s UC bylo v % selhĂĄnĂ konven nĂ lĂŠ by a u % byla uvedena zĂĄchrannĂĄ terapie. Krom % pacient s CD v remisi m li vĹĄichni pacienti znĂĄmky klinickĂŠ aktivity. LĂŠ ba vedolizumabem byla vĹždy indikovĂĄna po selhĂĄnĂ anti-TNF- biologik ( % ve . linii, % ve . linii a % ve . linii), d vodem selhĂĄnĂ byla nej ast ji ztrĂĄta terapeutickĂŠ odpov di, primĂĄrnĂ neĂş innost a intolerance. P i zahĂĄjenĂ lĂŠ by m lo % pacient s CD a % pacient s UC sou asnou lĂŠ bu kortikoidy. ZĂĄv r: V klinickĂŠ praxi jsou k lĂŠ b vedolizumabem indikovĂĄni pacienti s luminĂĄlnĂ aktivitou IBD po selhĂĄnĂ nebo intoleranci anti-TNF- lĂŠ by. KlĂ ovĂĄ slova: vedolizumab – Crohnova choroba – ulcerĂłznĂ kolitida Summary: Background: Vedolizumab is a novel anti-integrin antibody that selectively blocks lymphocyte migration into the gastrointestinal tract (GIT). Since March , vedolizumab has been used for the treatment of in ammatory bowel disease (IBD) patients in the Czech Republic. Methods: The Czech registry of IBD patients on biological therapy CREDIT provided data on patients who started vedolizumab treatment. Data were analyzed using descriptive statistical methods. Results: A total of patients were included, % with Crohn’s disease (CD), % with ulcerative colitis (UC), and % with unspeci ed IBD. Seventy-four per cent of CD patients su ered from in ammatory type of disease, % from anal, and % from upper GIT involvemen; % of UC patients had extensive colitis. In % of CD patients, vedolizumab treatment was indicated for luminal disease, in % for anal involvement, and in % for extraintestinal manifestation. In % of UC patients, treatment was started after failure of conventional therapy. In % of UC patients, rescue therapy was reported. Except for % of CD patients in remission, all patients showed signs of clinical activity. In all cases, vedolizumab was started after therapy with the biologic agent anti-TNF- failed ( % as the third, % as the second, and % as the fourth line biologic). The reasons for failure were loss of response, primary non-response, and intolerance. In CD and UC patients, % and %, respectively, were on corticosteroids when they started vedolizumab therapy. Conclusion: In clinical practice in the Czech Republic, vedolizumab has been used for the treatment of IBD patients with luminal disease after failure of or intolerance to anti-TNF- treatment. Key words: vedolizumab – Crohn’s disease – ulcerative colitis
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 19– 23
HereditĂĄrny LĂŠ ba vedolizumabem angioedĂŠmuako pacient prĂ inas idiopatickĂ˝mi bolestĂ bruchast evnĂmi zĂĄn ty v eskĂŠ republice
Ăšvod Vedolizumab je intravenĂłzn podĂĄvanĂĄ humanizovanĂĄ monoklonĂĄlnĂ IgG protilĂĄtka proti lymfocytĂĄrnĂmu integrinu . Jeho blokĂĄdou dochĂĄzĂ ke specifickĂŠ inhibici extravazace lymfocyt v gastrointestinĂĄlnĂm traktu (GIT) zprost edkovanĂŠ interakcĂ zmĂn nĂŠho integrinu s endoteliĂĄlnĂm adresinem MAdCAM- . Jeho Ăş innost byla prokĂĄzĂĄna v induk nĂ i udrĹžovacĂ lĂŠ b ulcerĂłznĂ kolitidy (UC) a Crohnovy choroby (CD – Crohn’s disease), a to i v p Ăpadech selhĂĄnĂ p edchozĂ anti-TNF- lĂŠ by [ – ]. SelektivnĂ Ăş inek na trĂĄvicĂ trubici je spojen s p ĂznivĂ˝m bezpe nostnĂm pro lem prakticky srovnatelnĂ˝m s placebem [ , ].
Věk v době diagnózy
Metodika Data byla zĂskĂĄna z databĂĄze eskĂŠho registru IBD pacient na biologickĂŠ terapii CREDIT. Za azeni byli pacienti se zahĂĄjenou lĂŠ bou vedolizumabem a zadanĂ do registru do prosince . VĹĄichni pacienti byli lĂŠ eni standard-
Výsledky K prosinci bylo v databåzi CREDIT zaregistrovåno celkem pacient se zahåjenou lÊ bou vedolizumabem,
Lokalizace nemoci 80,0
pacienti (%)
43,0 40,0 18,4
20,0 0,0 zånětlivå (n = 23)
stenozujĂcĂ perforujĂcĂ (n = 14) (n = 6)
il e
il e
A1: ≤ 16 let (n = 4) A2: 17–40 let (n = 26) A3: > 40 let (n = 1)
74,2
60,0
tlu um ok st ol (n ick ĂŠ s = tĹ™e ĂĄl pr vo 9) ok ox ( al im iz a n = ĂĄl 7) c n e pe Ă ria loka (n = nĂĄ liz 18 ac ln ) Ăc e ( ho n = ro 9) ba (n = 12 )
84
ChovĂĄnĂ nemoci
70,0 58,1 60,0 50,0 38,7 40,0 29,0 29,0 30,0 22,6 20,0 10,0 0,0
pacienti (%)
13 pacienti (%)
3
nĂm reĹžimem s podĂĄnĂm mg vedolizumabu intravenĂłzn ., . a . tĂ˝den v indukci a s podĂĄnĂm mg kaĹždĂ˝ch tĂ˝dn v udrĹžovacĂ lĂŠ b . ZĂĄstupci jednotlivĂ˝ch center biologickĂŠ lĂŠ by byli poŞådĂĄni o souhlas s pouĹžitĂm zadanĂ˝ch dat. Institutem biostatistiky a analĂ˝z v Brn byla deskriptivn zpracovĂĄna zĂĄkladnĂ demogra ckĂĄ data, fenotyp chorob dle MontrealskĂŠ klasifikace, indikace k lĂŠ b vedolizumabem a jejĂ dĂŠlka, d vody selhĂĄnĂ p edchozĂ lĂŠ by, klinickĂĄ aktivita a konkomitantnĂ terapie.
Vedolizumab je v R k dispozici od b ezna . Vzhledem k tomu, Ĺže zatĂm nebyla schvĂĄlena Ăşhrada plĂĄtc zdravotnĂ pĂŠ e, probĂhĂĄ lĂŠ ba v reĹžimu § ZĂĄkona o ve ejnĂŠm zdravotnĂm pojiĹĄt nĂ / Sb. CĂlem naĹĄĂ prĂĄce bylo zhodnocenĂ aktuĂĄlnĂho pouĹžitĂ vedolizumabu v lĂŠ b pacient s idiopatickĂ˝mi st evnĂmi zĂĄn ty (IBD – in ammatory bowel diseases) v R.
Obr. . Crohnova choroba – Montrealskå klasi kace. Fig. . Crohn’s disease – Montreal classi cation.
pacienti (%)
100,0
Indikace k zahĂĄjenĂ biologickĂŠ lĂŠÄ?by 96,8
80,0
Aktivita onemocn nĂ dle Harvey-Bradshawova (HB) indexu (n = ) Aktivita
60,0
remise (HB < )
40,0
25,8
20,0
6,5
0,0
luminĂĄlnĂ onemocnÄ&#x203A;nĂ (n = 30)
perianĂĄlnĂ choroba (n = 8)
extraintestinĂĄlnĂ manifestace (n = 2)
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 19â&#x20AC;&#x201C; 23
( %)
mĂrnĂĄ (HB â&#x20AC;&#x201C; )
( %)
st ednĂ (HB â&#x20AC;&#x201C; )
( %)
vysokĂĄ (HB > )
Obr. . Crohnova choroba â&#x20AC;&#x201C; indikace k zahĂĄjenĂ lĂŠ by vedolizumabem a klinickĂĄ aktivita. Fig. . Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease â&#x20AC;&#x201C; indications for starting vedolizumab treatment and clinical activity.
Po et pacient (%)
HereditĂĄrny IBD: original angioedĂŠm article ako prĂ ina bolestĂ brucha
doi: . /amgh
Intraoperative endoscopy is safe and helps to determine the resection extent in Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease Intraopera nĂĄ enteroskopia je bezpe nĂĄ a je prĂnosom v ur enĂ rozsahu resek nĂŠho vĂ˝konu pri Crohnovej chorobe D. Podmanicky , , V. Stefanov , D. Harustiakova , Z. Berecova , J. Kovacs , Z. Zelinkova
Department of Surgery, St. Michaelâ&#x20AC;&#x2122;s Hospital, Bratislava, Slovak Republic Faculty of Medicine, Slovak Medical University, Bratislava, Slovak Republic Department of Anesthesiology and Intensive Care, St. Michaelâ&#x20AC;&#x2122;s Hospital, Bratislava, Slovak Republic
Department of Radiology, St. Michaelâ&#x20AC;&#x2122;s Hospital, Bratislava, Slovak Republic Department of Gastroenterology and Digestive Endoscopy, St. Michaelâ&#x20AC;&#x2122;s Hospital, Bratislava, Slovak Republic
Summary: Background: Intraoperative endoscopy can be of value in determining the extent of resection in Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease (CD) patients, but data on its safety and usefulness in this setting are scarce. The aims of this study were rst to analyse the safety of intraoperative endoscopy and then determine its impact on the extent of the resection. Patients and Methods: CD patients operated on in one centre between January and December were included. The di erences in postoperative course and complications between the endoscopy group and the non-endoscopy group were analysed. In addition, the impact of intraoperative endoscopy ndings on the extent of the resection was determined. Results: In total, CD patients underwent surgery and intraoperative endoscopies were performed in patients. The endoscopy group had a signi cantly longer median hospital stay than the non-endoscopy group (respective medians of . vs. days; p = . ). There were no signi cant di erences between the two groups in other parameters. In of the patients in the endoscopy group, information provided by endoscopy led to change in the extent of resection. Conclusion: Intraoperative endoscopy is a safe and useful tool for tailoring the extent of surgery in CD patients. Key words: intraoperative endoscopy â&#x20AC;&#x201C; Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease â&#x20AC;&#x201C; surgery SĂşhrn: Ă&#x161;vod: Intraopera nĂĄ enteroskopia mĂ´Ĺže by nĂĄpomocnĂĄ pri ur enĂ rozsahu resekcie u pacientov s Crohnovou chorobou, ale Ăşdaje o jej bezpe nosti a prĂnose nie sĂş dostato nĂŠ. Cie om naĹĄej ĹĄtĂşdie bolo, po prvĂŠ, analyzova bezpe nos intraopera nej endoskopie, po druhĂŠ zisti vplyv na ur enie rozsahu resekcie. Pacienti a metĂłdy: Do ĹĄtĂşdie boli zahrnutĂ vĹĄetci pacienti operovanĂ v jednom referen nom centre od januĂĄra do decembra . Rozdiely medzi intraopera ne endoskopovanou a neendoskopovanou skupinou v poopera nom priebehu boli vyhodnotenĂŠ ĹĄtatisticky a vyhodnotenĂ˝ bol aj vplyv intraopera nej endoskopie na rozsah resek nĂŠho vĂ˝konu. VĂ˝sledky: Spolu pacientov s Crohnovou chorobou podstĂşpilo operĂĄciu. VykonanĂ˝ch bolo intraopera nĂ˝ch endoskopiĂ u pacientov. MediĂĄn d Ĺžky hospitalizĂĄcie v endoskopovanej skupine pacientov bol signi kantne dlhĹĄĂ ako v neendoskopovanej skupine ( , vs. dnĂ; p = , ), inĂŠ rozdiely v poopera nom priebehu neboli detekovanĂŠ. Intraopera nĂĄ endoskopia viedla v prĂpadoch z endoskopovanĂ˝ch pacientov k zmene rozsahu resekcie. ZĂĄver: Intraopera nĂĄ endoskopia je bezpe nĂĄ a uĹžito nĂĄ pomĂ´cka na ur enie rozsahu chirurgickej lie by komplikovanej Crohnovej choroby. KlĂş ovĂŠ slovĂĄ: intraopera nĂĄ enteroskopia â&#x20AC;&#x201C; Crohnova choroba â&#x20AC;&#x201C; operĂĄcia
Introduction Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease (CD) represents a chronic inflam matory condition af fecting any part of the gastrointestinal
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 24â&#x20AC;&#x201C; 28
tract. Despite great effort invested in the research of the disease pathogenesis over past years, the disease course remains unpredictable and
only partially influenced by current therapeutic strategies [ ]. Typically, during the disease course the disease behaviour changes towards the
HereditĂĄrny angioedĂŠm akoIBD: prĂ ina p ehledovĂĄ bolestĂ brucha prĂĄce
doi: . /amgh
MoĹžnosti miniinvazivnĂ chirurgie u pacient s Crohnovu nemocĂ a ulcerĂłznĂ kolitidou Possibilities of minimally invasive surgery in patients with Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease and ulcerative colitis L. KunovskĂ˝ , F. Marek , Z. Kala , J. Dolina , P. Morav Ăk , V. an , V. ProchĂĄzka
InternĂ gastroenterologickĂĄ klinika LF MU a FN Brno ChirurgickĂĄ klinika LF MU a FN Brno
Souhrn: Crohnova nemoc a ulcerĂłznĂ kolitida jsou azeny mezi chronickĂĄ zĂĄn tlivĂĄ onemocn nĂ st ev, u kterĂ˝ch mĂĄ i v dob moĹžnosti biologickĂŠ terapie chirurgickĂĄ lĂŠ ba stĂĄle nezastupitelnĂŠ mĂsto. V lĂĄnku jsou stru n shrnuty indikace k opera nĂmu eĹĄenĂ u pacient s idiopatickĂ˝mi st evnĂmi zĂĄn ty. DĂĄle se zam ujeme na moĹžnosti miniinvazivnĂch opera nĂch technik od laparoskopicky asistovanĂ˝ch vĂ˝kon po relativn novĂŠ miniinvazivnĂ metody. V textu jsou zmĂn ny naĹĄe zkuĹĄenosti â&#x20AC;&#x201C; vĂ˝hody i ĂşskalĂ nov zavĂĄd nĂ˝ch opera nĂch technik s odkazem na nejnov jĹĄĂ sou asnĂŠ studie a literaturu. RozebrĂĄn je takĂŠ vliv chirurgickĂŠ lĂŠ by na kvalitu Ĺživota u pacient s nespeci ckĂ˝mi st evnĂmi zĂĄn ty. KlĂ ovĂĄ slova: Crohnova nemoc â&#x20AC;&#x201C; ulcerĂłznĂ kolitida â&#x20AC;&#x201C; idiopatickĂŠ st evnĂ zĂĄn ty â&#x20AC;&#x201C; chirurgie â&#x20AC;&#x201C; laparoskopie â&#x20AC;&#x201C; kvalita Ĺživota Summary: Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease and ulcerative colitis are considered as chronic in ammatory bowel diseases where, even with the possibility of biological therapy, surgery still has an irreplaceable role in the treatment. This article brie y summarizes the indications for surgery in patients with in ammatory bowel diseases. Discussed are the possibilities of minimally invasive surgery from laparoscopic-assisted procedures to brand new minimally invasive techniques. The text mentions our experience â&#x20AC;&#x201C; the advantages and disadvantages of the new surgical techniques with the references to the latest studies and literature reviews. The article also discusses the in uence of surgical treatment on the quality of life of patients with in ammatory bowel disease. Key words: Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease â&#x20AC;&#x201C; ulcerative colitis â&#x20AC;&#x201C; in ammatory bowel disease â&#x20AC;&#x201C; surgery â&#x20AC;&#x201C; laparoscopy â&#x20AC;&#x201C; quality of life
Ă&#x161;vod Crohnovu nemoc (CD â&#x20AC;&#x201C; Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease) a ulceroznĂ kolitidu (UC â&#x20AC;&#x201C; ulcerative colitis) adĂme mezi chronickĂĄ zĂĄn tlivĂĄ onemocn nĂ st ev. Incidence idiopatickĂ˝ch st evnĂch zĂĄn t (IBD â&#x20AC;&#x201C; in ammatory bowel disease) stĂĄle nar stĂĄ, a to zvlĂĄĹĄt ve vysp lĂ˝ch stĂĄtech sv ta. Mezi oblasti s nejvyĹĄĹĄĂ incidencĂ pat Ă SevernĂ Amerika, AustrĂĄlie a severozĂĄpĂĄdnĂ stĂĄty Evropy [ â&#x20AC;&#x201C; ]. DiagnĂłza IBD je asto stanovena jiĹž v mladĹĄĂm v ku a zhruba polovina pacient mĂĄ stanovenou diagnĂłzu IBD p ed . rokem Ĺživota [ , ]. Z tohoto d vodu takĂŠ plyne vĂ˝znam miniinvazivity p i chirurgickĂŠ lĂŠ b a dosaĹženĂ maximĂĄlnĂho kosmetickĂŠho efektu.
V sou asnosti vĹĄak mĂĄ i p i moĹžnostech imunosupresiv a zvlĂĄĹĄt ĂŠry biologickĂŠ terapie chirurgickĂĄ lĂŠ ba IBD stĂĄle vĂ˝znamnou a nezastupitelnou roli. Zhruba â&#x20AC;&#x201C; % pacient s CD podstoupĂ alespo jedno opera nĂ eĹĄenĂ b hem svĂŠho Ĺživota pro tuto diagnĂłzu [ â&#x20AC;&#x201C; ]. U pacient s UC se toto procento pohybuje v rozmezĂ â&#x20AC;&#x201C; % [ , ] a n kterĂŠ studie uvĂĄd jĂ aĹž % riziko prod lĂĄnĂ operace b hem Ĺživota pro UC [ â&#x20AC;&#x201C; ].
Indikace k chirurgickĂŠ lĂŠ b u pacient s CD Indikace k operaci u pacient s CD m Ĺžeme rozd lit na akutnĂ a elektivnĂ. Mezi akutnĂ indikace pat Ă per-
forace, krvĂĄcenĂ, akutnĂ t ĹžkĂĄ kolitida (ATK) a akutnĂ porucha pasĂĄĹže. Perforace do volnĂŠ dutiny b iĹĄnĂ je velmi vzĂĄcnou komplikacĂ CD a je vzhledem k rozvoji peritonitidy indikacĂ k akutnĂ operaci [ , ]. MasivnĂ krvĂĄcenĂ u pacient s CD se objevuje takĂŠ relativn vzĂĄcn , uvĂĄdĂ se v rozmezĂ â&#x20AC;&#x201C; % [ â&#x20AC;&#x201C; ]. DalĹĄĂ indikacĂ k akutnĂ operaci je ATK u CD p i nereagujĂcĂ konzervativnĂ terapii a horĹĄenĂ klinickĂŠho stavu pacienta [ , ]. AkutnĂ st evnĂ obstrukce vznikĂĄ u CD nej ast ji na podklad zĂĄn tu. Snahou je tyto pacienty lĂŠ it primĂĄrn konzervativn . Symptomati tĂ pacienti, kterĂŠ vĹĄak nelze zvlĂĄdnout konzervativnĂ lĂŠ bou, jsou indikovĂĄni k opera nĂ revizi [ ].
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 29â&#x20AC;&#x201C; 35
HereditĂĄrny IBD: komentĂĄ angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha
doi: . /amgh
Ustekinumab â&#x20AC;&#x201C; novĂŠ biologikum v terapii Crohnovy nemoci Ustekinumab â&#x20AC;&#x201C; a new biologic drug for the treatment of Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease M. LukĂĄĹĄ KlinickĂŠ a vĂ˝zkumnĂŠ centrum pro st evnĂ zĂĄn ty ISCARE I.V.F. a. s., Praha
Na sklonku lo skĂŠho roku byly v prestiĹžnĂm asopise New England Journal of Medicine zve ejn ny vĂ˝sledky velkĂŠho projektu UNITI, kterĂ˝ p inesl dalĹĄĂ a vĂ˝znamnĂ˝ posun v lĂŠ b Crohnovy nemoci (CD â&#x20AC;&#x201C; Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease) a vedl k povolenĂ novĂŠ indikace pro IgG monoklonĂĄlnĂ protilĂĄtku ustekinumab (UST) do lĂŠ ebnĂŠho armamentaria u tĂŠto choroby v zemĂch EvropskĂŠ unie [ ]. Studie probĂhala ve vĂ˝zkumnĂ˝ch centrech a bylo do nĂ za azeno celkem pacient s CD se st ednĂ a vysokou aktivitou (CDAI â&#x20AC;&#x201C; ). PrvnĂ studie UNITI- byla zam ena na Ăş in nost a bezpe nost UST u pacient , kte Ă neodpov d li nebo selhali i byli intolerantnĂ k lĂŠ b nejmĂŠn jednĂm typem anti-TNF- protilĂĄtek. DruhĂĄ induk nĂ studie UNITI- zahrnovala pacienty, kte Ă neodpov d li na lĂŠ bu konven nĂmi medikamenty â&#x20AC;&#x201C; glukokortikoidy a/nebo imunosupresivy nebo m li p i tĂŠto lĂŠ b zĂĄvaĹžnĂŠ projevy intolerance nebo neŞådoucĂ Ăş inky, a dĂĄle pacienty, kte Ă mohli jiĹž d Ăve uĹžĂvat antagonist TNF- za p edpokladu, Ĺže nem li nep ijatelnĂŠ neŞådoucĂ Ăş inky antagonist TNF- a nebyli primĂĄrnĂmi nebo sekundĂĄrnĂmi nonrespondĂŠry na anti-TNF- . Ve t etĂ studii IM-UNITI byli pacienti, kte Ă odpov d li na induk nĂ terapii UST v tĂ˝dnu . Jednalo se o udrĹžovacĂ fĂĄzi lĂŠ by, kterĂĄ porovnĂĄvala Ăş innost UST v dĂĄvce mg s.c. kaĹždĂ˝
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 36â&#x20AC;&#x201C; 39
. tĂ˝den nebo kaĹždĂ˝ . tĂ˝den s ramenem, ve kterĂŠm bylo podĂĄvĂĄno placebo. HlavnĂm cĂlem v projektu UNITI bylo zjistit pom r pacient , kte Ă v induk nĂch skupinĂĄch dosĂĄhli klinickĂŠ odpov di hodnocenĂŠ snĂĹženĂm symptomovĂŠho skĂłre CDAI o bod v tĂ˝dnu v porovnĂĄnĂ s placebem. V udrĹžovacĂ fĂĄzi byl hlavnĂ cĂl stanovit pom r pacient , kte Ă dosĂĄhli klinickĂŠ remise v tĂ˝dnu v porovnĂĄnĂ s podĂĄvĂĄnĂm placeba. V obou induk nĂch skupinĂĄch (UNITI- a UNITI- ) bylo dodrĹženo stejnĂŠ lĂŠ ebnĂŠ schĂŠma â&#x20AC;&#x201C; nemocnĂ se st edn aĹž vysoce aktivnĂ CD (CDAI â&#x20AC;&#x201C; ) byli randomizovĂĄni k podĂĄnĂ UST v dĂĄvce mg i.v. nebo k dĂĄvce mg/kg ( â&#x20AC;&#x201C; mg i.v. podle t lesnĂŠ hmotnosti) nebo k podĂĄnĂ placeba.
UNITI- ( pacient s p edchĂĄzejĂcĂm selhĂĄnĂm anti-TNF- lĂŠ by) Jednalo se o randomizovanou, placebem kontrolovanou a dvojit zaslepenou studii fĂĄze III. S ohledem na primĂĄrnĂ cĂl se ukĂĄzalo, Ĺže UST je efektivn jĹĄĂ neĹž placebo v po tu klinickĂ˝ch odpov dĂ de novanĂŠ poklesem hodnoty CDAI o bod nebo celkovĂŠho CDAI < bod v tĂ˝dnu . V rameni proband , kte Ă dostali dĂĄvku UST mg/kg, byl po et vĂ˝znamnĂ˝ch klinickĂ˝ch odpov dĂ zjiĹĄt n u , % z nich; u pacient , u kterĂ˝ch byla induk nĂ dĂĄvka mg i.v. bez ohledu
na t lesnou hmotnost, byla u , % z nich zjiĹĄt na klinickĂĄ odpov . V porovnĂĄnĂ s pacienty, jenĹž dostĂĄvali placebo, byl rozdĂl v po tu dosaĹženĂ˝ch klinickĂ˝ch odpov dĂ ( , %) v obou aktivnĂch skupinĂĄch statisticky vĂ˝znamnĂ˝. VĂ˝znamnĂŠ rozdĂly byly takĂŠ zaznamenĂĄny v tĂ˝dnu ( , vs. , vs. , %; p & , ). V tĂ˝dnu byla klinickĂĄ remise (CDAI < ) dosaĹžena u nemocnĂ˝ch s adjustovanou lĂŠ bou UST u , %; s dĂĄvkou konstantnĂ ( mg i.v.) u , % lĂŠ enĂ˝ch. V placebovĂŠ skupin byla remise potvrzena pouze u , % pacient . RozdĂl byl statisticky vysoce signi kantnĂ (p < , ) (graf ).
UNITI- ( pacient , kte Ă selhali na p edchĂĄzejĂcĂ terapii glukokortikoidy a/nebo imunosupresivy) Ve druhĂŠ randomizovanĂŠ, placebem kontrolovanĂŠ a dvojit zaslepenĂŠ induk nĂ studii bylo uĹžito stejnĂŠ lĂŠ ebnĂŠ schĂŠma jako v UNITI- . LĂŠ ebnĂĄ odpov byla posuzovĂĄna na terapii UST v konstantnĂ dĂĄvce ( mg i.v.) nebo adjustovanĂŠ na t lesnou hmotnost v dĂĄvce mg/kg. KlinickĂĄ odpov v tĂ˝dnu byla v rameni s adjustovanĂ˝m dĂĄvkovĂĄnĂm zjiĹĄt na u , % proband , ve skupin s konstantnĂ dĂĄvkou u , % a v rameni pouĹžĂvajĂcĂm placebo u , % (p < , ). V tĂ˝dnu byla klinickĂĄ remise (CDAI < ) do-
Ustekinumab HereditĂĄrny â&#x20AC;&#x201C; novĂŠ bio angioedĂŠm logikum vako terapii prĂ ina Crohnovy bolestĂnemoci brucha
30 podĂl pacientĹŻ (%)
saĹžena u nemocnĂ˝ch s adjustovanou lĂŠ bou UST u , %, s dĂĄvkou konstantnĂ ( mg i.v.) u , % lĂŠ enĂ˝ch. V placebovĂŠ skupin byla remise potvrzena pouze u , % pacient . RozdĂl byl statisticky vysoce signi kantnĂ (p < , ) (graf ).
p = 0,003 20,9 15,9
10 7,3 0
IM-UNITI (udrĹžovacĂ fĂĄze lĂŠ by po dobu tĂ˝dn u pacient , kte Ă odpov d li v tĂ˝dnu , s pokra ovĂĄnĂm dalĹĄĂ roky)
placebo i.v. (n = 247)
130 mg i.v. (n = 245)
~6 mg/kg i.v. (n = 249) ustekinumab
CDAI â&#x20AC;&#x201C; Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s Disease Activity Index, i.v. â&#x20AC;&#x201C; intravenĂłznĂ podĂĄnĂ
Graf . Klinickå remise v týdnu (CDAI < ), klinickå studie UNITI- . P evzato z [ ]. Graph . Clinical remission in week (CDAI < ), the UNITI- trial. Adapted from [ ].
50 podĂl pacientĹŻ (%)
DosaĹženĂ odpov di v tĂ˝dnu ve studiĂch UNITI- a UNITI- bylo podmĂnkou pro to, aby byli nemocnĂ rerandomizovĂĄni do udrĹžovacĂ fĂĄze. Celkem bylo nemocnĂ˝ch za azeno do t Ă v tvĂ. V prvnĂ dostĂĄvali probandi udrĹžovacĂ lĂŠ bu UST v dĂĄvce mg s.c. Ă&#x2014; za tĂ˝dn , ve druhĂŠ skupin UST mg s.c. Ă&#x2014; za tĂ˝dn a ve t etĂ v tvi placebo. VĂ˝znamn v tĹĄĂ podĂl nemocnĂ˝ch na udrĹžovacĂ lĂŠ b UST v porovnĂĄnĂ s placebem dosĂĄhl klinickĂŠ remise v tĂ˝dnu . V rameni, ve kterĂŠm nemocnĂ dostĂĄvali Ăş innou lĂĄtku kaĹždĂ˝ch , resp. tĂ˝dn , dosĂĄhlo remise , , resp. , % z nich. U nemocnĂ˝ch na placebu byla klinickĂĄ remise detekovĂĄna u , % z nich. RozdĂl oproti skupinĂĄm dostĂĄvajĂcĂm Ăş innou lĂĄtku byl statisticky signifikantnĂ (p = , , resp. p < , ). V tĂ˝dnu celkem , % nemocnĂ˝ch na UST dosĂĄhlo klinickĂŠ remise bez nutnosti podĂĄvat glukokortikoidy, coĹž byl vĂ˝znamn vyĹĄĹĄĂ pom r v porovnĂĄnĂ s placebovou skupinou ( , %; p = , ). Diference v dosaĹženĂ remise v UST rameni Ă&#x2014; za tĂ˝dn byl oproti placebu , % a v reĹžimu Ă&#x2014; za tĂ˝dn , % (graf ). Projekt UNITI potvrdil dobrĂ˝ bezpe nostnĂ pro l lĂŠ iva. Frekvence zĂĄvaĹžnĂ˝ch neŞådoucĂch Ăş ink byla niŞťà neĹž p i podĂĄvĂĄnĂ placeba. Ve studii UNITI- p i dĂĄvkovĂĄnĂ mg i.v. se zĂĄvaĹžnĂŠ neŞådoucĂ Ăş inky vyskytly u , % proband , p i adjustovanĂŠ dĂĄvce mg/kg u , % a u placeba v , % p Ăpad . Ve studii UNITI- byl vĂ˝skyt zĂĄvaĹžnĂ˝ch neŞådoucĂch Ăş ink zjiĹĄt n v aktivnĂm ramenu neadjustovanĂŠm , , resp. , % v adjustovanĂŠm
p < 0,001 20
p = 0,009 Î&#x201D; 11,0 % (2,76 %; 19,25 %)
40 30
p < 0,001 Î&#x201D; 20,6 % (12,02 %; 29,13 %)
p < 0,001 Î&#x201D; 15,8 % (8,72 %; 22,86 %)
40,2 35,4
30,6 20 10
19,6
0 placebo i.v. (n = 209)
130 mg i.v. (n = 209)
~6 mg/kg i.v. (n = 209)
kombinovanĂ˝ i.v. (n = 418)
ustekinumab CDAI â&#x20AC;&#x201C; Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s Disease Activity Index, i.v. â&#x20AC;&#x201C; intravenĂłznĂ podĂĄnĂ
Graf . KlinickĂĄ remise v tĂ˝dnu (CDAI < ), klinickĂĄ studie UNITI- . P evzato z [ ]. Graph . Clinical remission in week (CDAI < ), the UNITI- trial. Adapted from [ ]. dĂĄvkovĂĄnĂ na t lesnou hmotnost, resp. , % p Ăpad u placeba. P i udrĹžovacĂ lĂŠ b IM-UNITI v tĂ˝dnu byl pom r zĂĄvaĹžnĂ˝ch neŞådoucĂch Ăş ink zaznamenĂĄn u , % p i podĂĄvĂĄnĂ UST Ă&#x2014; za tĂ˝dn , u , % nemocnĂ˝ch p i strategii Ă&#x2014; za tĂ˝dn a u , % proband , kte Ă dostĂĄvali placebo. ZĂĄvaĹžnĂŠ infekce se objevily pouze u nemocnĂ˝ch, z tohoto u , % v lĂŠ b UST po tĂ˝dnech, u , % po tĂ˝dnech a u , % na placebu. V tĂ˝dnu byl me-
diĂĄn hodnoty sĂŠrovĂŠ koncentrace UST v dĂĄvce mg i.v. , g/ml, v dĂĄvce mg/kg , g/ml. V udrĹžovacĂ fĂĄzi v tĂ˝dnech a byly hodnoty mediĂĄnu sĂŠrovĂŠ koncentrace UST v rameni na dĂĄvkovĂĄnĂ po tĂ˝dnech v pr m ru Ă&#x2014; vyĹĄĹĄĂ neĹž p i dĂĄvkovĂĄnĂ Ă&#x2014; za tĂ˝dn . Byla potvrzena korelace mezi výťkou hladin UST a po tem klinickĂ˝ch remisĂ. Frekvence vĂ˝skytu neutraliza nĂch protilĂĄtek byla zachycena pouze u , % nemocnĂ˝ch.
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 36â&#x20AC;&#x201C; 39
HereditĂĄrny Kapitoly z vnit nĂho angioedĂŠm lĂŠka stvĂ: ako prĂ ina p ehledovĂĄ bolestĂprĂĄce brucha
doi: . /amgh
KoĹžnĂ problematika u pacient s idiopatickĂ˝mi st evnĂmi zĂĄn ty Skin conditions in patients with in ammatory bowel diseases lĂĄnek lze stĂĄhnout zde: K. J zlovĂĄ, M. KrĂĄsovĂĄ, J. HercogovĂĄ DermatovenerologickĂĄ klinika . LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha
http:
Informace o stahovĂĄnĂ QR kĂłd naleznete na: www.qr-kody.cz/qr-ctecka
Souhrn: IdiopatickĂŠ st evnĂ zĂĄn ty (IBD â&#x20AC;&#x201C; in ammatory bowel diseases) se mohou manifestovat takĂŠ na k Ĺži. U Crohnovy nemoci (CD â&#x20AC;&#x201C; Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease) lze koĹžnĂ projevy zaznamenat aĹž u â&#x20AC;&#x201C; % pacient a pat Ă tak mezi nej ast jĹĄĂ extraintestinĂĄlnĂ manifestaci nemoci. Ke koĹžnĂm projev IBD adĂme speci ckĂŠ zm ny, kterĂŠ majĂ stejnĂ˝ histopatologickĂ˝ obraz jako CD, dĂĄle reaktivnĂ zm ny s odliĹĄnĂ˝m histopatologickĂ˝m obrazem, mezi kterĂŠ pat Ă erythema nodosum, pyoderma gangrenosum i aftĂłznĂ stomatitida, a asociovanĂŠ choroby jako je psoriĂĄza, atopickĂĄ dermatitida nebo hidradenitis suppurativa. U pacient s IBD se takĂŠ setkĂĄvĂĄme s problematikou dermatĂłz v okolĂ stomie, vzĂĄcn ji pak dermatĂłz z malabsorpce i malnutrice. PoslednĂ pom rn d leĹžitou kapitolou jsou dermatĂłzy vzniklĂŠ v d sledku lĂŠ by IBD. AĹž u % pacient s IBD na biologickĂŠ lĂŠ b se objevujĂ vedlejĹĄĂ koĹžnĂ reakce. U t chto pacient nej ast ji zaznamenĂĄvĂĄme atopickou dermatitidu, dĂĄle pak paradoxnĂ reakce a bakteriĂĄlnĂ koĹžnĂ infekce tzv. pyodermie. Za paradoxnĂ reakci povaĹžujeme indukci i exacerbaci nemoci (nap . psoriĂĄzy, palmoplantĂĄrnĂ pustulĂłzy) v pr b hu lĂŠ by IBD v d sledku podĂĄvanĂŠho lĂŠku (in iximab, adalimumab), kterĂ˝ se b Ĺžn pouĹžĂvĂĄ k lĂŠ b indukovanĂŠ nemoci. P i vzniku koĹžnĂch projev nenĂ vĹždy nutnĂŠ podĂĄvanĂ˝ lĂŠk vysadit. Vzhledem k astĂŠmu vĂ˝skytu rozmanitĂ˝ch koĹžnĂch reakcĂ u pacient s IBD je vhodnĂĄ spoluprĂĄce gastroenterologa s dermatologem. KlĂ ovĂĄ slova: idiopatickĂŠ st evnĂ zĂĄn ty â&#x20AC;&#x201C; koĹžnĂ manifestace â&#x20AC;&#x201C; psoriĂĄza â&#x20AC;&#x201C; atopickĂĄ dermatitida â&#x20AC;&#x201C; koĹžnĂ nĂĄdory â&#x20AC;&#x201C; infekce Summary: In ammatory bowel diseases (IBD) may also manifest on the skin. Skin manifestation can occur in â&#x20AC;&#x201C; % of patients with Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease (CD) and it is the most common extraintestinal manifestation of CD. Speci c lesions, reactive lesions, and associated diseases are among the skin manifestations of CD. Speci c lesions have the same histopathological ndings as CD. Erythema nodosum, pyoderma gangrenosum, and aphthous stomatitis are among the reactive lesions of CD and each presents a di erent histopathological picture. Psoriasis, atopic dermatitis, and hidradenitis suppurativa are also diseases associated with CD. Peristomal dermatitis and dermatosis due to malabsorption and malnutrition are another issue in CD patients. Dermatosis caused by IBD treatment is another important problem in patients with IBD. Skin side-e ects can occur in % patients undergoing biological treatment. The most common dermatosis in these patients is atopic dermatitis, paradoxical reactions, and bacterial skin diseases, such as pyoderma. A paradoxical reaction is de ned as the induction or exacerbation of a disease by a drug(s) approved for the disease. In the case of skin manifestations, it is not always necessary to withdraw the prescribed drug. Given the relatively high occurrence of diverse skin reactions in patients su ering from IBD, close cooperation between gastroenterologists and dermatologists is highly recommended. Key words: in ammatory bowel diseases â&#x20AC;&#x201C; skin manifestations â&#x20AC;&#x201C; psoriasis â&#x20AC;&#x201C; atopic dermatitis â&#x20AC;&#x201C; skin neoplasms â&#x20AC;&#x201C; infection
KoĹžnĂ projevy IBD KoĹžnĂ projevy Crohnovy nemoci (CD â&#x20AC;&#x201C; Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease) pat Ă mezi nej ast jĹĄĂ extraintestinĂĄlnĂ projevy tĂŠto choroby, vyskytujĂ se u â&#x20AC;&#x201C; % pacient a mohou p edchĂĄzet o n kolik m sĂc aĹž let st evnĂ obtĂĹže [ , ]. U CD se na k Ĺži mohou vyskytovat speci ckĂŠ
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 40â&#x20AC;&#x201C; 48
zm ny, kterĂŠ majĂ stejnĂ˝ histopatologickĂ˝ obraz. JednĂĄ se o nekasei kujĂcĂ granulomy z obrovskĂ˝ch bun k s lymfocytĂĄrnĂmi perivaskulĂĄrnĂmi in ltrĂĄty. RozliĹĄujeme metastatickou, orĂĄlnĂ a perianĂĄlnĂ formu. Za metastatickou formu CD je povaĹžovĂĄno rozĹĄĂ enĂ granulomatĂłznĂho
zĂĄn tu mimo gastrointestinĂĄlnĂ oblast. Aktivita koĹžnĂch projev nekoreluje s aktivitou st evnĂch obtĂĹžĂ. V klinickĂŠm obraze se objevujĂ plaky, noduly a ulcerace predilek n na kon etinĂĄch a v intertriginĂłznĂch oblastech [ â&#x20AC;&#x201C; ]. OrĂĄlnĂ forma CD je rozĹĄĂ enĂ granulomatĂłznĂho zĂĄn tu do dutiny ĂşstnĂ.
HereditĂĄrny KoĹžnĂ problematika angioedĂŠm u pacient ako prĂ ina s idiopatickĂ˝mi bolestĂ brucha st evnĂmi zĂĄn ty
ĂşstnĂ vody a kortikosteroidy, systĂŠmovĂĄ lĂŠ ba odpovĂdĂĄ terapii IBD [ â&#x20AC;&#x201C; ].
AftĂłznĂ stomatitida AS je pom rnĂŠ astĂŠ ulcerativnĂ onemocn nĂ dutiny ĂşstnĂ [ ]. P Ă inou vzniku afty je pravd podobn niŞťà odolnost epitelu ĂşstnĂ sliznice v i ad r znĂ˝ch nox [ ]. M Ĺže se jednat o idiopatickĂŠ onemocn nĂ, ale takĂŠ o chorobu vyskytujĂcĂ se u systĂŠmovĂ˝ch nemocĂ, jako jsou IBD, systĂŠmovĂ˝ lupus erythematosus, HIV infekce, morbus Behcet, reaktivnĂ artritida aj. Pon kud kontroverznĂ p Ă ina AS se zvaĹžuje nedostatek vitaminu B , folĂĄt i Ĺželeza [ ]. Projevuje se vznikem siln bolestivĂ˝ch ulceracĂ lokalizovanĂ˝ch v nerohov jĂcĂch partiĂch ĂşstnĂ sliznice. Afta se hojĂ spontĂĄnn b hem â&#x20AC;&#x201C; dn , u pacient s CD bĂ˝vĂĄ pr b h AS t Şťà a dochĂĄzĂ k rekurenci [ ]. Aktivita AS u pacient s CD asto koreluje s aktivitou st evnĂch obtĂŞà [ ]. V diferenciĂĄlnĂ diagnostice lze zvaĹžovat herpetickou gingivostomatitidu, erythema multiforme, kontaktnĂ stomatitidu. HistologickĂ˝ obraz je nespecifickĂ˝, u asnĂ˝ch lĂŠzĂ bĂ˝vĂĄ p ĂtomnĂ˝ submukĂłznĂ in ltrĂĄt neutro l . Ke zmĂrn nĂ p Ăznak AS se pouĹžĂvajĂ lokĂĄlnĂ kortikosteroidy, lokĂĄlnĂ anestetika nebo lokĂĄlnĂ takrolimus. P i nutnosti systĂŠmovĂŠ terapie lze uĹžĂt kolchicin, dapson i thalidomid [ â&#x20AC;&#x201C; ]. Sweet v syndrom Sweet v syndrom je vzĂĄcnĂŠ onemocn nĂ, kterĂŠ je azeno dĂky svĂŠmu histologickĂŠmu obrazu mezi neutro lnĂ dermatĂłzy. V tĹĄinou se vyskytuje u pacient s myeloproliferativnĂm onemocn nĂm, dĂĄle u n kterĂ˝ch nĂĄdorovĂ˝ch a systĂŠmovĂ˝ch chorob. N kdy m Ĺže bĂ˝t vyvolĂĄn lĂŠky. Nej ast ji se objevuje p i akutnĂ exacerbaci UC. JednĂĄ se o akutnĂ onemocn nĂ, kterĂŠ se projevuje teplotami, cefaleou, artralgiemi, na k Ĺži se objevujĂ ervenĂŠ tuhĂŠ papuly, noduly, n kdy i vezikuly i pustuly. KoĹžnĂ projevy mohou bĂ˝t lokalizovĂĄny v obli eji, krku, na
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 40â&#x20AC;&#x201C; 48
Obr. . AtopickĂĄ dermatitida ve kĹĄtici. Fig. . Atopic dermatitis on scalp.
Obr. . AtopickĂĄ dermatitida. Fig. . Atopic dermatitis. trupu i kon etinĂĄch. Pacienti si st ĹžujĂ na pĂĄlenĂ aĹž bolestivost projev . V lĂŠ b se vyuĹžĂvĂĄ p edevĹĄĂm prednison a antipyretika [ â&#x20AC;&#x201C; ]. DalĹĄĂ koĹžnĂ projevy jsou u pacient s CD a UC ozna ovĂĄny jako asociovanĂŠ. Do tĂŠto skupiny chorob se adĂ vitiligo, psoriĂĄza, atopickĂĄ dermatitida (AD), pali kovitĂŠ prsty, hidradenitis suppurativa (HS) a acrodermatitis enteropathica [ â&#x20AC;&#x201C; ].
PsoriĂĄza PsoriĂĄza je autoimunitnĂ zĂĄn tlivĂŠ koĹžnĂ onemocn nĂ, jehoĹž prevalence se v Evrop i USA pohybuje okolo
, â&#x20AC;&#x201C; , %, vyskytujĂcĂ se u obou pohlavĂ [ , ]. Na etiopatogenezi se podĂlĂ jak genetickĂĄ predispozice, tak faktory vn jĹĄĂho prost edĂ. JednĂĄ se o proces, kterĂ˝ je navozen a udrĹžovĂĄn T lymfocyty (Th , Th a Th ) a jejich zĂĄn tlivĂ˝mi produkty. VĂ˝slednou interakcĂ dendritickĂ˝ch bun k, T lymfocyt a keratinocyt je hyperproliferace epidermis. Mezi d leĹžitĂŠ cytokiny uplat ujĂcĂ se v etiopatogenezi psoriĂĄzy pat Ă TNF- , IFN-', IL- , IL- , IL- , IL- . V klinickĂŠm obraze dominujĂ erytematoskvamĂłznĂ plaky lokalizovanĂŠ nej ast ji nad extenzory. PsoriĂĄza nenĂ pouze koĹžnĂ nemoc, ale manifestuje se
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako Hepatologie: prĂ ina bolestĂ kazuistika brucha
doi: . /amgh csgh.info
Imunoglobulin G asociovanĂĄ sklerozujĂcĂ cholangitida u pacienta s Crohnovou nemocĂ Immunoglobulin G -associated sclerosing cholangitis in a patient with Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease J. DrahoĹĄ, P. VyhnĂĄlek InternĂ odd lenĂ, PardubickĂĄ nemocnice, Nemocnice PardubickĂŠho kraje, a. s.
Souhrn: V naĹĄem sd lenĂ prezentujeme p Ăpad letĂŠho pacienta roky lĂŠ enĂŠho pro Crohnovu nemoc a primĂĄrnĂ sklerozujĂcĂ cholangitidu (PSC). HistologickĂ˝ nĂĄlez z jaternĂ biopsie, kterou jsme provedli ke zhodnocenĂ pokro ilosti jaternĂho postiĹženĂ, nĂĄs upozornil na skute nost, Ĺže se m Ĺže jednat o imunoglobulin G asociovanou sklerozujĂcĂ cholangitidu (IASC). Na tuto nemoc jsme nepomýťleli, jelikoĹž pacient nem l n kterĂŠ z rys pro ni charakteristickĂ˝ch. Netrp l sou asn autoimunitnĂ pankreatitidou, za ĂĄtek jaternĂho onemocn nĂ byl pozvolnĂ˝ â&#x20AC;&#x201C; projevil se pouze pomalĂ˝m nĂĄr stem sĂŠrovĂ˝ch koncentracĂ cholestatickĂ˝ch enzym . Za ĂĄtek IASC je v tĹĄinou nĂĄhlĂ˝ s obstruk nĂm ikterem jiĹž na po ĂĄtku onemocn nĂ. IASC je v tĹĄinou diagnostikovĂĄna ve vyĹĄĹĄĂm v ku a jejĂ izolovanĂ˝ vĂ˝skyt bez autoimunitnĂ pankreatitidy je popisovĂĄn pouze u % pacient . Koincidence idiopatickĂŠho st evnĂho zĂĄn tu je pro IASC takĂŠ netypickĂĄ. SamotnĂĄ vysokĂĄ sĂŠrovĂĄ koncentrace imunoglobulinu G nenĂ ke stanovenĂ diagnĂłzy dostate nĂĄ, m Ĺže bĂ˝t p Ătomna nap . p i cholangiocelulĂĄrnĂm karcinomu i p i PSC. Diagnostika IASC je zaloĹžena na kombinaci histologickĂ˝ch, zobrazovacĂch, biochemickĂ˝ch a klinickĂ˝ch nĂĄlez , nicmĂŠn vĹĄeobecn akceptovanĂĄ diagnostickĂĄ kritĂŠria doposud neexistujĂ. V naĹĄem p Ăpad byla rozhodujĂcĂ dobrĂĄ klinickĂĄ i laboratornĂ odpov na zahĂĄjenĂ kortikoidnĂ medikace, coĹž je jednĂm ze zĂĄkladnĂch rys vĹĄech imunoglobulin G asociovanĂ˝ch onemocn nĂ. KlĂ ovĂĄ slova: imunoglobulin G â&#x20AC;&#x201C; sklerozujĂcĂ cholangitida â&#x20AC;&#x201C; Crohnova nemoc Summary: The authors present the case of a -year-old patient treated for Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease and primary sclerosing cholangitis (PSC). Histologic examination of a liver biopsy, which was performed to evaluate the advancement of liver disease, alerted us to the fact that the patient might have immunoglobulin G -associated sclerosing cholangitis (IASC). We did not initially consider this disease because the patient lacked some of its characteristic features. He had not su ered from autoimmune pancreatitis and the development of liver disease was slow, with only a slow increase in serum concentrations of cholestatic enzymes. The onset of IASC is usually sudden with obstructive icterus. IASC usually presents in older patients, and its isolated occurrence without autoimmune pancreatitis is described in only % of patients. The coincidence of in ammatory bowel disease is also unusual for IASC. A high serum concentration of IgG is not su cient to establish a diagnosis because it can be observed in patients with cholangiocellular cancer or PSC. IASC diagnosis is based on a combination of histological, imaging, biochemical, and clinical ndings. However, there are no universally accepted diagnostic criteria. Crucial in our case was good clinical and laboratory response to the administration of corticosteroids, which is one of the essential features of imunoglobulin G associated diseases. Key words: immunoglobulin G â&#x20AC;&#x201C; sclerosing cholangitis â&#x20AC;&#x201C; Crohnâ&#x20AC;&#x2122;s disease
Ă&#x161;vod Imunoglobulin G (IgG ) asociovanĂĄ sklerozujĂcĂ cholangitida (IASC) pat Ă do ĹĄirokĂŠ skupiny IgG asociovanĂ˝ch nemocĂ (IAN). Ve v tĹĄin p Ăpad se vyskytuje ve spojenĂ s autoimunitnĂ pankreatitidou typu [ â&#x20AC;&#x201C; ]. Pro IASC jsou typickĂŠ znaky charakterizujĂcĂ celou skupinu IAN â&#x20AC;&#x201C; zvýťenĂĄ plazma-
tickĂĄ hladina IgG , in ltrace postiĹženĂŠ tkĂĄn IgG pozitivnĂmi plazmatickĂ˝mi bu kami a dobrĂĄ odpov na kortikoidnĂ lĂŠ bu [ ].
Popis p Ăpadu V naĹĄĂ gastroenterologickĂŠ poradn byl pro ulcerĂłznĂ kolitidu od roku sledovĂĄn muĹž narozenĂ˝ v roce . P i
prvnĂ kolonoskopii byly patrnĂŠ chronickĂŠ zĂĄn tlivĂŠ zm ny v celĂŠm rozsahu tlustĂŠho st eva, histologicky byla sliznice vĂ˝razn zĂĄn tliv in ltrovanĂĄ, exulcerovanĂĄ, kryptovĂŠ abscesy nalezeny nebyly. Po , m sĂ nĂ lĂŠ b prednisonem byl dle tehdejĹĄĂch zvyklostĂ nasazen sulfasalazin. V dubnu bylo pro kolonoskopickĂ˝ nĂĄlez
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 49â&#x20AC;&#x201C; 52
KlinickĂĄ a experimentĂĄlnĂ HereditĂĄrny angioedĂŠm gastroenterologie: ako prĂ ina p ehledovĂĄ bolestĂ brucha prĂĄce
doi: . /amgh
ReceptorovÊ mechanizmy aktivåcie paŞeråkových nervov kyselinou Receptor mechanisms mediating activation of esophageal nerves by acid P. Bånov in Jr, M. uri ek, R. Hyrdel Internå klinika gastroenterologickå JLF UK a UN Martin, Slovenskå republika
SĂşhrn: Po as gastroezofĂĄgovĂŠho re uxu (GER) dochĂĄdza k vĂ˝raznĂŠmu poklesu pH v lumen paĹžerĂĄka. V Ăşrovniach nervovĂ˝ch zakon enĂ sliznice paĹžerĂĄka je ale v aka jej bariĂŠrovej funkcii pH ove a vyĹĄĹĄie (pH , â&#x20AC;&#x201C; , ). Napriek tomu, Ĺže bariĂŠrovĂĄ funkcia sliznice je pri paĹžerĂĄkovej re uxovej chorobe (GERD) iasto ne poruĹĄenĂĄ, dostato ne zabra uje difĂşzii kyseliny do tkaniva a nedochĂĄdza k nĂĄslednej deĹĄtrukcii buniek. PredpokladĂĄ sa, Ĺže paĹžerĂĄkovĂŠ nociceptĂvne neurĂłny, ktorĂŠ sprostredkujĂş boles a pyrĂłzu, exprimujĂş receptory vysoko senzitĂvne na kyselinu, a sĂş teda stimulovanĂŠ uĹž pri miernom poklese pH. V recentnĂ˝ch modelovĂ˝ch ĹĄtĂşdiĂĄch na mor atĂĄch sme dokĂĄzali, Ĺže uĹž slabĂĄ kyselina (pH , â&#x20AC;&#x201C; , ) mĂ´Ĺže masĂvne stimulova spinĂĄlne nociceptĂvne C-vlĂĄkna. V sĂşlade s tĂ˝mto pozorovanĂm sme pomocou gĂŠnovej analĂ˝zy zistili, Ĺže paĹžerĂĄkovĂŠ aferentnĂŠ nervovĂŠ vlĂĄkna redundantne exprimujĂş viacerĂŠ receptory, ktorĂŠ sĂş vysoko citlivĂŠ na kyselinu. Identi kovali sme iĂłnovĂŠ kanĂĄly citlivĂŠ na kyselinu (ASICs â&#x20AC;&#x201C; acid sensing ion channels), receptory spriahnutĂŠ s G-proteĂnom reagujĂşce na kyselinu (OGR â&#x20AC;&#x201C; proton sensing G-protein coupled receptor) a TASK zo skupiny drasĂkovĂ˝ch kanĂĄlov zo skupiny K P. VysokĂĄ vnĂmavos nociceptĂvnych nervov na kyselinu pri oslabenej bĂĄriĂŠrovej funkcii sliznice (napr. pri GERD) prispieva k vzniku ezofĂĄgovĂ˝ch senzĂĄciĂ, ako je pyrĂłza a boles paĹžerĂĄkovĂŠho pĂ´vodu. Receptory, ktorĂŠ sprostredkĂşvajĂş citlivos na kyselinu, mĂ´Ĺžu v budĂşcnosti slúŞi ako novĂŠ terapeutickĂŠ ciele pre aditĂvnu alebo alternatĂvnu lie bu k antisekre nej lie be. KlĂş ovĂŠ slovĂĄ: ezofĂĄgus â&#x20AC;&#x201C; gastroezofĂĄgovĂĄ re uxovĂĄ choroba â&#x20AC;&#x201C; GERD â&#x20AC;&#x201C; pyrĂłza â&#x20AC;&#x201C; iĂłnovĂŠ kanĂĄly citlivĂŠ na kyselinu Summary: The pH in the esophageal lumen can be very low (pH ) during acidic re ux. However, the pH in the esophageal mucosa where the esophageal a erent nerves terminate is predicted to be much higher (pH . â&#x20AC;&#x201C; . ). This is because the esophageal mucosal barrier, even when reduced in gastroesophageal re ux disease, still prevents most acid from di using into the esophageal tissue and causing widespread cellular death. It has therefore been predicted that the esophageal nociceptive (pain- and heartburnmediating) nerves are stimulated by modest acid (pH . â&#x20AC;&#x201C; . ) and express highly sensitive acid receptors. Recent studies in a guinea pig model demonstrated that weak acid (pH . â&#x20AC;&#x201C; . ) robustly stimulates esophageal spinal nociceptive C- bers. Consistent with this observation, gene expression analysis revealed that esophageal C- bers redundantly express multiple acid sensing ion channels (ASICs), proton-sensing G-protein coupled receptor OGR , and the highly acid sensitive two-pore-domain (K P) TASK -family potassium channel. The high acid sensitivity of esophageal nociceptive nerves contributes to heartburn and pain in conditions of reduced mucosal barrier function (e. g. GERD), suggesting that the receptors mediating this high acid sensitivity could be targeted by novel drugs as a combinatorial therapy with, or an alternative to acid suppression. Key words: esophagus â&#x20AC;&#x201C; gastroesophageal re ux disease â&#x20AC;&#x201C; GERD â&#x20AC;&#x201C; heartburn â&#x20AC;&#x201C; acid sensing ion channel
Ă&#x161;vod AferentnĂŠ informĂĄcie z paĹžerĂĄka sĂş sprostredkovanĂŠ do centrĂĄlneho nervovĂŠho systĂŠma (CNS) pomocou vĂĄgovĂ˝ch a spinĂĄlnych aferentnĂ˝ch nervovĂ˝ch drĂĄh. VĂĄgovĂŠ primĂĄrne aferentnĂŠ neurĂłny sa nachĂĄdzajĂş v jugulĂĄrnych a nodĂłznych gangliĂĄch a centrĂĄlne majĂş sy-
naptickĂŠ zapojenia v mozgovom kmeni (nucleus tractus solitarii). SpinĂĄlne primĂĄrne aferentnĂŠ neurĂłny sa nachĂĄdzajĂş v gangliĂĄch zadnĂ˝ch miechovĂ˝ch kore ov (spinal DRG â&#x20AC;&#x201C; dorsal root ganglia) a centrĂĄlne majĂş synaptickĂŠ zapojenia v mieche [ ]. V starĹĄej literatĂşre sa niekedy menej sprĂĄvne ozna ujĂş vĂĄgovĂŠ
aferentnĂŠ drĂĄhy ako parasympatikovĂŠ viscerĂĄlne aferentnĂŠ nervy a spinĂĄlne aferentnĂŠ drĂĄhy ako sympatikovĂŠ viscerĂĄlne aferentnĂŠ nervy. VĂĄgovĂŠ aj spinĂĄlne aferentnĂŠ nervy poskytujĂş CNS informĂĄciu o prĂtomnosti kyseliny v paĹžerĂĄku. PredpokladĂĄ sa, Ĺže informĂĄcia sprostredko-
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 53â&#x20AC;&#x201C; 57
HereditĂĄrny KlinickĂĄ a experimentĂĄlnĂ angioedĂŠm ako gastroenterologie: prĂ ina bolestĂ brucha kazuistika
doi: . /amgh csgh.info
Celiakie, kterĂĄ nenĂ celiakiĂ? When is celiac disease not celiac disease? P. Ko a ĂkovĂĄ, V. KojeckĂ˝ Gastroenterologie, InternĂ klinika KrajskĂĄ nemocnice T. Bati, a. s., ZlĂn
Souhrn: P es vysokou prevalenci celiakie v evropskĂŠ populaci (okolo %) nenĂ toto onemocn nĂ dostate n asto diagnostikovĂĄno a k diagnĂłze se n kdy dosp je aĹž v pozdnĂ fĂĄzi nemoci. StanovenĂ diagnĂłzy je vĹĄak ne vĹždy zcela jednozna nĂŠ, a jelikoĹž lov ka odsoudĂ k doĹživotnĂ bezlepkovĂŠ diet , m lo by bĂ˝t uvĂĄĹžlivĂŠ. DiagnĂłza celiakie je zaloĹžena na pr kazu r znĂ˝ch sĂŠrologickĂ˝ch marker a na typickĂŠm histologickĂŠm obraze s nĂĄslednou reakcĂ na bezlepkovou dietu. P i typickĂŠm obraze je diagnĂłza snadnĂĄ. Pochyby vĹĄak mohou nastat p i chorobĂĄch, kterĂŠ celiakii imitujĂ a p i netypickĂŠ i chyb jĂcĂ sĂŠrologickĂŠ odpov di. NaĹĄe kazuistika p edstavuje letou pacientku, u nĂĹž ani po vĂce letech nejsme schopni p es maximĂĄlnĂ ĂşsilĂ diagnĂłzu celiakie s jistotou potvrdit ani vylou it. Na po ĂĄtku sledovĂĄnĂ jsme u nĂ, na zĂĄklad typickĂŠho histologickĂŠho nĂĄlezu z biopsie sliznice duodena Marsh , stanovili diagnĂłzu celiakie. Pacientka dietu drĹžela variabiln , p esto doĹĄlo k regresi histologickĂ˝ch zm n, sou asn p etrvĂĄvala izolovanĂĄ pozitivita protilĂĄtek proti endomysiu. Proto jsme za ali uvaĹžovat o jinĂ˝ch onemocn nĂch napodobujĂcĂ celiakii. V duodenĂĄlnĂm sekretu jsme nĂĄsledn prokĂĄzali lambliĂłzu. NicmĂŠn ji i po p elĂŠ enĂ ponechĂĄvĂĄme v gastroenterologickĂŠ dispenzarizaci p i b ĹžnĂŠ diet s pracovnĂ diagnĂłzou potenciĂĄlnĂ sprue. KlĂ ovĂĄ slova: celiakie â&#x20AC;&#x201C; diferenciĂĄlnĂ diagnostika â&#x20AC;&#x201C; duodenitida â&#x20AC;&#x201C; Giardia lamblia Summary: Despite the high the prevalence of celiac disease in the European population (around %), this disease is often not diagnosed and in some cases the diagnosis takes place when the disease is in the advance stages. Diagnosing celiac disease is not always unequivocal and because it requires a lifelong gluten-free diet, it should be done in a sensible way. Diagnosing celiac disease is based on the conclusiveness of di erent serological markers and on the presence of a typical coeliac histology that responds to a gluten-free diet. In cases of typical disease progress, the diagnosis is usually clear. Doubts may arise when other diseases mimic the symptoms of celiac disease or when a non-standard or missing serological response occurs. Our case study describes a -year-old patient whose diagnosis of celiac disease could not be con rmed or refuted, even after several years of considerable e ort. At the beginning of monitoring, the patient was diagnosed with celiac disease based on the presence of characteristic histological ndings in a membrane biopsy of the duodenum (Marsh ). Despite the patient maintaining a variable diet, the histological changes regressed but without loss of isolated positivity to endomysial antibodies. We therefore considered diseases other than celiac disease that might be responsible for the patientâ&#x20AC;&#x2122;s symptoms. Subsequently, lamblioza was con rmed in a secretion from the duodenum. Even after treatment, the patient was kept on gastroenterological dispenzarization and on a normal diet with working diagnosis of potential sprue. Key words: celiac disease â&#x20AC;&#x201C; di erential diagnosis â&#x20AC;&#x201C; duodenitis â&#x20AC;&#x201C; Giardia lamblia
Ă&#x161;vod Celiakie (celiakĂĄlnĂ sprue, glutenovĂĄ enteropatie) je typickĂ˝m autoimunitnĂm onemocn nĂm d tĂ i dosp lĂ˝ch. V poslednĂ dob prevalence tohoto onemocn nĂ, zejmĂŠna v rozvinutĂ˝ch zemĂch, stoupĂĄ. V R se odhaduje na : â&#x20AC;&#x201C; , coĹž odpovĂdĂĄ p ibliĹžn â&#x20AC;&#x201C; nemocnĂ˝ch. NĂĄr st po tu nemocnĂ˝ch je dĂĄn jednak samotnĂ˝m zlepĹĄenĂm diagnostiky, ale takĂŠ zavedenĂm cĂlenĂŠho screeningu celiakie. I p esto je v sou asnĂŠ dob
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 58â&#x20AC;&#x201C; 61
diagnostikovĂĄno z celkovĂŠho po tu pouze â&#x20AC;&#x201C; % nemocnĂ˝ch [ ]. Celiakie mĂĄ r znĂŠ formy p Ăznak . KlasickĂĄ forma s hubnutĂm, bolestmi
b icha a steatoreou se vyskytuje z Ădka a p edevĹĄĂm v d tskĂŠm v ku. U dosp lĂ˝ch se ast ji manifestuje formou atypickou s mimost evnĂmi p Ăznaky, si-
Tab. . Formy celiakie dle [ ]. Tab. . Forms of celiac disease according to [ ]. Forma symptomatickĂĄ
KlinickĂ˝ obraz
Biopsie
SĂŠrologickĂŠ markery
typickĂ˝ i atypickĂ˝
pozitivnĂ
pozitivnĂ
asymptomatickĂĄ
chybĂ
pozitivnĂ
pozitivnĂ
latentnĂ
chybĂ
negativnĂ
pozitivnĂ
potencionĂĄlnĂ
chybĂ
negativnĂ
negativnĂ
HereditĂĄrny angioedĂŠm GastrointestinĂĄlnĂ onkologie: ako prĂ ina p vodnĂ bolestĂ prĂĄcebrucha
doi: . /amgh csgh.info
M nĂ se chirurgickĂĄ lĂŠ ba stenotickĂŠho karcinomu rekta? Are there any changes in the surgical management of stenosing rectal cancer? A. PelikĂĄn , , L. TulinskĂ˝ , M. Peteja , M. Lerch
ChirurgickĂĄ klinika LF OU a FN Ostrava Ă&#x161;stav zdravotnickĂ˝ch v d, Fakulta humanitnĂch studiĂ UTB ve ZlĂn
Souhrn: Ă&#x161;vod: I p es vĂ˝raznĂŠ pokroky v lĂŠ b karcinomu rekta v pr b hu poslednĂch desetiletĂ jsou moĹžnosti chirurgickĂŠ lĂŠ by pacient se stenotickĂ˝m karcinomem zna n omezeny; prognĂłza pacient je nep ĂznivĂĄ. Metody: RetrospektivnĂ klinickĂĄ studie zam enĂĄ na zhodnocenĂ zp sob a vĂ˝sledk lĂŠ by pacient s tĂmto typem nĂĄdor kone nĂku ve FN Ostrava. Byla provedena analĂ˝za lĂŠ by pacient ve dvou sledovanĂ˝ch dvouletĂ˝ch obdobĂch s odstupem let ( â&#x20AC;&#x201C; a â&#x20AC;&#x201C; ). VĂ˝sledky: V prvnĂm sledovanĂŠm obdobĂ ( â&#x20AC;&#x201C; ) byl stenotickĂ˝ karcinom rekta diagnostikovĂĄn u pacient (z toho pacient m lo klinickĂŠ znĂĄmky poruchy pasĂĄĹže). Opera nĂ vĂ˝kon u pacient s rozvinutou poruchou pasĂĄĹže byl proveden obvykle do hod od p ijetĂ ( pacient â&#x20AC;&#x201C; , %). V tĂŠto skupin nemocnĂ˝ch p evaĹžovaly paliativnĂ vĂ˝kony â&#x20AC;&#x201C; stomie byla vyĹĄita u pacient ( , %). V rĂĄmci skupiny pacient , bez znĂĄmek poruchy pasĂĄĹže, byl primĂĄrn radikĂĄlnĂ resek nĂ vĂ˝kon proveden u pacient ( , %); pouze pacienti ( , %) byli indikovĂĄni k neoadjuvantnĂ terapii. Ve druhĂŠm sledovanĂŠm obdobĂ ( â&#x20AC;&#x201C; ) bylo lĂŠ eno pacient se stenotickĂ˝m nĂĄdorem (z toho pacient m lo rozvinutĂ˝ ileĂłznĂ stav). Do hod od p ijetĂ byla op t operovĂĄna v tĹĄina pacient ( pacient â&#x20AC;&#x201C; , %). ZastoupenĂ paliativnĂch vĂ˝kon ( pacient â&#x20AC;&#x201C; , %) bylo velmi obdobnĂŠ jako v p edchozĂm obdobĂ. Z pacient bez klinickĂ˝ch znĂĄmek poruchy pasĂĄĹže byl primĂĄrnĂ radikĂĄlnĂ resek nĂ vĂ˝kon proveden u pacient ( , %); primĂĄrn neoadjuvantnĂ lĂŠ ba byla indikovĂĄna u pacient ( , %). Diskuze: LĂŠ ba pacient se stenotickĂ˝m nĂĄdorem kone nĂku, bez klinickĂ˝ch znĂĄmek poruchy pasĂĄĹže, by m la bĂ˝t zaloĹžena na kvalitnĂm stagingu, multioborovĂŠm p Ăstupu a lĂŠ b . U pacient s rozvinutou poruchou pasĂĄĹže je pak nevyhnutelnĂŠ postupovat individuĂĄln s p ihlĂŠdnutĂm na zkuĹĄenosti danĂŠho chirurgickĂŠho pracoviĹĄt . ZĂĄv r: V pr b hu let nedoĹĄlo na naĹĄem pracoviĹĄti k vĂ˝razn jĹĄĂm zm nĂĄm v pĂŠ i o pacienty s ileĂłznĂm stavem na podklad stenotickĂŠho karcinomu rekta â&#x20AC;&#x201C; po ty pacient , spektrum vĂ˝kon , poopera nĂ morbidita a mortalita se prakticky nem nĂ. KlĂ ovĂĄ slova: karcinom rekta â&#x20AC;&#x201C; porucha pasĂĄĹže â&#x20AC;&#x201C; multidisciplinĂĄrnĂ p Ăstup â&#x20AC;&#x201C; chirurgickĂĄ lĂŠ ba Summary: Background: In the last few decades, there have been many advances in the management of patients with rectal carcinoma. However, surgical treatment options for patients with stenosing carcinomas are still very limited and the prognosis is poor. Methods: A retrospective clinical study was used to evaluate the surgical treatments of patients with this tumorâ&#x20AC;&#x2122;s type at the University Hospital Ostrava. The outcomes of patients with stenosis rectal carcinomas were analyzed for two study period ( â&#x20AC;&#x201C; and â&#x20AC;&#x201C; ). Results: Within the rst study period ( â&#x20AC;&#x201C; ), stenosing rectal carcinoma was diagnosed in patients ( patients had clinical signs of bowel obstruction). Surgery in patients with bowel obstruction was done within hours after hospital admission in majority of cases ( patients â&#x20AC;&#x201C; . %) and palliative surgery (stoma) was done in patients ( . %). There were patients without signs of bowel obstruction. In these patients, primary radical surgical resection was done in patients ( . %) and only patients ( . %) were indicated for neoadjuvant treatment. Within the second study period ( â&#x20AC;&#x201C; ), patients with stenosing carcinoma were treated ( patients had signs of bowel obstruction). Among the patients with bowel obstruction, surgery was done within hours after hospital admission in patients ( . %). Palliative surgery was done in patients ( . %). There were patients with stenosing carcinoma without signs of bowel obstruction, among whom primary radical surgical resection was done in patients ( . %) and primary neoadjuvant treatment was indicated in patients ( . %). Discussion: Management of patients with stenosing rectal carcinoma without clinical signs of bowel obstruction should be based on careful staging, a multidisciplinary approach, and treatment. In patients with signs of bowel obstruction, it is advisable to proceed on an individual basis depending on the practice in each surgical department. Conclusions: Within years, there have been no signi cant changes in the surgical treatment of patients with bowel obstruction resulting from stenosing rectal carcinoma; the number of patients, spectrum of the operations performed, and postoperative morbidity and mortality rates have not changed. Key words: rectal cancer â&#x20AC;&#x201C; bowel obstruction â&#x20AC;&#x201C; multidisciplinary approach â&#x20AC;&#x201C; surgery
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 62â&#x20AC;&#x201C;68
M nĂ seHereditĂĄrny chirurgickĂĄangioedĂŠm lĂŠ ba stenotickĂŠho ako prĂ ina karcinomu bolestĂ brucha rekta?
Ă&#x161;vod KolorektĂĄlnĂ karcinom (CRC â&#x20AC;&#x201C; colorectal carcinoma) je ve vysp lĂ˝ch zemĂch druhou nej ast jĹĄĂ malignitou. Incidence CRC v R za poslednĂch let neustĂĄle roste, avĹĄak naĹĄt stĂ dĂky prevenci a komplexnĂ multidisciplinĂĄrnĂ lĂŠ b mortalita postupn mĂrn klesĂĄ. Ro n je nov diagnostikovĂĄno asi pacient s tĂmto karcinomem a zhruba pacient na n j zem e. V sou asnosti pat Ă R v mortalit karcinomu rekta . mĂsto u muĹž a . mĂsto u Ĺžen [ , ]. V lĂŠ b pacient s karcinomem rekta doĹĄlo v pr b hu poslednĂch desetiletĂ k vĂ˝znamnĂ˝m zm nĂĄm, kterĂŠ vedly jak ke snĂĹženĂ po t lokĂĄlnĂch recidiv, tak i ke zlepĹĄenĂŠmu p eĹžĂvĂĄnĂ nemocnĂ˝ch. MultimodĂĄlnĂ p Ăstup na zĂĄklad mezioborovĂ˝ch indika nĂch seminĂĄ je zĂĄkladem sou asnĂŠ Ăşsp ĹĄnĂŠ lĂŠ by karcinomu rekta [ â&#x20AC;&#x201C; ]. Z chirurgickĂŠho hlediska je kladen velkĂ˝ d raz na kvalitnĂ provedenĂ totĂĄlnĂ mezorektĂĄlnĂ excize
(TME) se snahou o dosaĹženĂ negativnĂho orĂĄlnĂho, aborĂĄlnĂho a zejmĂŠna cirkumferentnĂho resek nĂho okraje [ â&#x20AC;&#x201C; ]. I p es vĂ˝znamnĂŠ pokroky v lĂŠ b pacient s karcinomem rekta nenĂ prognĂłza nemocnĂ˝ch se stenotickĂ˝m karcinomem rekta uspokojivĂĄ. NĂĄlez stenotickĂŠho karcinomu rekta je obvykle znĂĄmkou lokĂĄlnĂ pokro ilosti onemocn nĂ, kterĂĄ je nevyhnuteln asociovĂĄna s vyĹĄĹĄĂm rizikem recidivy onemocn nĂ a zkrĂĄcenĂ˝m p eĹžĂvĂĄnĂm t chto pacient [ , â&#x20AC;&#x201C; ]. NavĂc v p Ăpad , Ĺže je stenotickĂ˝ karcinom rekta p Ă inou jiĹž rozvinutĂŠho ileĂłznĂho stavu, jsou moĹžnosti chirurgickĂŠ lĂŠ by zna n omezeny v d sledku rozvratu vnit nĂho prost edĂ a celkov ĹĄpatnĂŠho zdravotnĂho stavu nemocnĂ˝ch [ , â&#x20AC;&#x201C; ]. TermĂn â&#x20AC;&#x17E;stenotickĂ˝â&#x20AC;&#x153; karcinom rekta p edstavuje specifikum eskĂŠ a slovenskĂŠ odbornĂŠ terminologie. Pod pojmem â&#x20AC;&#x17E;stenotickĂ˝â&#x20AC;&#x153; chĂĄpeme cirkulĂĄrn rostoucĂ tumor neprostupnĂ˝ pro endoskop (kolonoskop). Pacient se steno-
Tab. . Demogra ckĂŠ a klinickĂŠ Ăşdaje pacient se stenotickĂ˝m karcinomem rekta. Tab. . Demographics and clinical data regarding patients with stenosing rectal carcinoma. â&#x20AC;&#x201C; (n = )
â&#x20AC;&#x201C; (n = )
p
Pr m rnĂ˝ v k mediĂĄn Âą SD (roky)
, Âą ,
, Âą ,
,
PohlavĂ; n (%) â&#x20AC;˘ muĹži â&#x20AC;˘ Ĺženy
( , ) ( , )
( , ) ( , )
,
, Âą ,
, Âą ,
,
Lokalizace karcinomu; n (%) â&#x20AC;˘ hornĂ t etina rekta â&#x20AC;˘ st ednĂ t etina rekta â&#x20AC;˘ aborĂĄlnĂ t etina rekta
( , ) ( , ) ( , )
( , ) ( , ) ( , )
,
Stadium nemoci dle pTNM; n (%) â&#x20AC;˘ stadium I â&#x20AC;˘ stadium II â&#x20AC;˘ stadium III â&#x20AC;˘ stadium IV
( , ) ( , ) ( , ) ( , )
( , ) ( , ) ( , ) ( , )
,
NeoadjuvantnĂ RT + CHMT; n (%)
( , )
( , )
< , *
Bez znĂĄmek poruchy pasĂĄĹže; n (%)
( , )
( , )
S poruchou pasĂĄĹže; n (%)
( , )
( , )
BMI; mediĂĄn Âą SD
*statisticky signi kantnĂ (p < , ) SD â&#x20AC;&#x201C; sm rodatnĂĄ odchylka, RT â&#x20AC;&#x201C; radioterapie, CHMT â&#x20AC;&#x201C; chemoterapie
,
tickĂ˝m karcinomem se pak m Ĺže prezentovat klinicky manifestnĂ poruchou pasĂĄĹže (ileĂłznĂm stavem) anebo bĂ˝t zatĂm bez znĂĄmek poruchy pasĂĄĹže. V anglosaskĂŠ literatu e se setkĂĄvĂĄme spĂĹĄe s pojmem â&#x20AC;&#x17E;obstructing rectal cancerâ&#x20AC;&#x153;, pod kterĂ˝m rozumĂme stenotickĂ˝ karcinom s klinicky manifestnĂ poruchou pasĂĄĹže [ , , ]. CĂlem tĂŠto prĂĄce je rozbor problematiky chirurgickĂŠ lĂŠ by stenotickĂŠho karcinomu rekta. JakĂŠ jsou moĹžnosti lĂŠ by t chto pacient v sou asnĂŠ dob ? JakĂŠ terapeutickĂŠ postupy jsou v praxi reĂĄln vykonĂĄvanĂŠ? DoĹĄlo v pr b hu poslednĂho desetiletĂ k n jakĂ˝m zm nĂĄm v lĂŠ b pacient se stenotickĂ˝m karcinomem rekta?
MateriĂĄl a metodika RetrospektivnĂ klinickĂĄ studie byla zam ena na zhodnocenĂ vĂ˝sledk lĂŠ by pa cient se stenotickĂ˝m karcinomem rekta ve FakultnĂ nemocnici Ostrava (FNO). Byla provedena analĂ˝za pacient ve dvou sledovanĂ˝ch dvouletĂ˝ch obdobĂch s odstupem let (od . . do . . a od . . do . . ). Do studie byli zahrnuti vĹĄichni pacienti ve v ku let, kte Ă na ChirurgickĂŠ klinice FNO v n kterĂŠm ze sledovanĂ˝ch obdobĂ podstoupili chirurgickou intervenci pro stenotickĂ˝ karcinom rekta. Vzhledem k retrospektivnĂmu designu studie a p ĂsnĂŠ anonymizaci dat nebyla EtickĂĄ komise FNO ŞådĂĄna o souhlas se studiĂ. Demogra ckĂĄ, klinickĂĄ, opera nĂ a periopera nĂ data byla extrahovĂĄna z nemocni nĂho informa nĂho systĂŠmu a nĂĄsledn analyzovĂĄna. ZĂskanĂĄ data byla testovĂĄna s pouĹžitĂm metod popisnĂŠ statisticky. RozdĂly byly testovĂĄny pomocĂ dvouvĂ˝b rovĂŠho t-testu, Pearsonova @-kvadrĂĄt testu a Fischerova exaktnĂho testu, na hladin vĂ˝znamnosti < , . V ĂŠ e multimodĂĄlnĂho p Ăstupu k nemocnĂ˝m s karcinomem rekta bylo primĂĄrnĂm cĂlem studie zmapovĂĄnĂ sou asnĂŠho stavu lĂŠ by pacient se stenotickĂ˝m karcinomem rekta a vy-
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 62â&#x20AC;&#x201C;68
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha KomentĂĄ e
VĂ˝b r z mezinĂĄrodnĂch asopis The selection from international journals
Abstrakta lĂĄnk ke staĹženĂ zde:
http:
You can download the abstracts here:
Rifaximin has no e ect on hemodynamics in decompensated cirrhosis: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial Kimer N, Pedersen JS, Busk TM et al. Hepatology ; ( ): â&#x20AC;&#x201C; . doi: . /hep. .
Rifaximin nemĂĄ vliv na hemodynamiku u dekompenzovanĂŠ cirhĂłzy â&#x20AC;&#x201C; randomizovanĂĄ, dvojit zaslepenĂĄ, placebem kontrolovanĂĄ studie BakteriĂĄlnĂ translokace ze st eva je povaĹžovĂĄna za klĂ ovou pro rozvoj poruchy systĂŠmovĂŠ a splanchnickĂŠ hemodynamiky u dekompenzovanĂŠ cirhĂłzy. CĂlem tĂŠto dvojit zaslepenĂŠ, randomizovanĂŠ, kontrolovanĂŠ studie bylo zjistit, zda mĂĄ podĂĄvĂĄnĂ rifaximinu za Ăş elem intestinĂĄlnĂ dekontaminace vliv na hemodynamiku, renĂĄlnĂ funkce a vazoaktivnĂ hormony. Ve studii bylo randomizovĂĄno stabilnĂch pacient s cirhĂłzou a ascitem ( muĹž , pr m rnĂ˝ v k Âą , let, Child-Pugh score , Âą , a MELD , Âą , ) do skupiny lĂŠ enĂŠ rifaximinem v dĂĄvce mg Ă&#x2014; denn (n = ) nebo placebem Ă&#x2014; denn (n = ). V Ăşvodu a po tĂ˝dnech bylo provedeno m enĂ gradientu jaternĂch Ĺžil (HVPG â&#x20AC;&#x201C; hepatic venous pressure gradient), srde nĂho vĂ˝deje a systĂŠmovĂŠ cĂŠvnĂ rezistence, dĂĄle byla m ena glomerulĂĄrnĂ ltrace, plazmatickĂŠ hladiny reninu, noradrenalinu, lipopolysacharidy vĂĄzajĂcĂho proteinu, troponinu T a BNP (brain natriuretic peptid). Rifaximin nem l ŞådnĂ˝ vliv na HVPG ( , Âą , mm Hg v Ăşvodu vs. , Âą , mm Hg po tĂ˝dnech) v porovnĂĄnĂ s placebem ( , Âą mm Hg v Ăşvodu vs. , Âą , mm Hg po tĂ˝dnech); p = , . Mezi skupinami nebyly rozdĂly v srde nĂm vĂ˝deji, glomerulĂĄrnĂ ltraci nebo hladinĂĄch vazoaktivnĂch hormon . LĂŠ ba rifaximinem trvajĂcĂ tĂ˝dny nevedla k poklesu HVPG nebo zlepĹĄenĂ systĂŠmovĂŠ hemodynamiky u pacient s cirhĂłzou a ascitem, rifaximin neovliv oval glomerulĂĄrnĂ ltraci nebo hladinu vazoaktivnĂch hormon .
E cacy and safety of elbasvir/grazoprevir and sofosbuvir/pegylated interferon/ribavirin: a phase III randomized controlled trial Sperl J, Horvath G, Halota W et al. J Hepatol ; ( ): â&#x20AC;&#x201C; . doi: . /j.jhep. . . .
Ă&#x161; innost a bezpe nost lĂŠ by elbasvir/grazoprevir a sofosbuvir/pegylovanĂ˝ interferon/ribavirin â&#x20AC;&#x201C; randomizovanĂĄ kontrolovanĂĄ studie fĂĄze III CĂlem tĂŠto randomizovanĂŠ, otev enĂŠ studie fĂĄze III bylo porovnat bezpe nost a Ăş innost kombinace elbasvir/grazoprevir (EBR/GZR) s kombinacĂ sofosbuvir/pegylovanĂ˝ interferon/ribavirin (SOF/PR) u pacient s HCV infekcĂ. Ve studii bylo pacient s HCV genotypem (GT) nebo a vstupnĂ virovou nĂĄloŞà > IU/ml randomizovĂĄno do skupiny lĂŠ enĂŠ tĂ˝dn EBR/GZR / mg Ă&#x2014; denn (n = ) nebo skupiny lĂŠ enĂŠ sofosbuvirem ( mg Ă&#x2014; denn ) + PR (n = ). PrimĂĄrnĂm cĂlem Ăş innosti byla setrvalĂĄ virologickĂĄ odpov tĂ˝dn po skon enĂ lĂŠ by (SVR â&#x20AC;&#x201C; sustained virologic response; HCV RNA < IU/ml). PrimĂĄrnĂm cĂlem bezpe nosti bylo procento pacient , kte Ă zaĹžili bezpe nostnĂ p Ăhodu stupn . V tĹĄina pacient byli necirhotici ( , %), naivnĂ pacienti ( , %) s HCV GT b ( , %). SVR byla , a , % ve skupinĂĄch EBR/GZR a SOF/PR. Frekvence neŞådoucĂch p Ăhod stupn byla niŞťà ve skupin EBR/GZR neĹž ve skupin SOF/PR ( , vs. , %; p < , ). LĂŠ ba kombinacĂ EBR/GZR mĂĄ vyĹĄĹĄĂ Ăş innost a bezpe nost u pacient s HCV GT nebo v porovnĂĄnĂ s SOF/PR.
Gastroent Hepatol 2017; 71(1): 78â&#x20AC;&#x201C;82
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha TirĂĄĹž
Gastroenterologie a hepatologie VedoucĂ redaktor (Editor-in-Chief) prof. MUDr. Milan LukĂĄĹĄ, CSc. KlinickĂŠ a vĂ˝zkumnĂŠ centrum pro st evnĂ zĂĄn ty ISCARE I.V.F. a.s. Jankovcova / c, Praha milan.lukas@email.cz ZĂĄstupce vedoucĂho redaktora pro Slovenskou republiku (Editor for Slovak Republic) prof. MUDr. Peter MlkvĂ˝, CSc. Oddelenie laserovej medicĂny OnkologickĂ˝ Ăşstav sv. AlĹžbety Heydukova , Bratislava SlovenskĂĄ republika pmlkvy@ousa.sk Redak nĂ rada (Editorial Board) MUDr. Martin BortlĂk, Ph.D. prof. MUDr. Radan Br ha, CSc. MUDr. Iveta ierna, PhD. prof. MUDr. Martin Fried, CSc. doc. MUDr. Tibor HlavatĂ˝, PhD. doc. MUDr. TomĂĄĹĄ Hucl, Ph.D. doc. MUDr. Peter Jar uĹĄka, PhD. MUDr. Branislav Kun ak doc. MUDr. Ladislav KuĹžela, CSc. MUDr. KatarĂna MitrovĂĄ, Ph.D. MUDr. Ĺ t pĂĄn SuchĂĄnek, Ph.D. prof. MUDr. Julius Ĺ pi ĂĄk, CSc. prim. MUDr. Ond ej Urban, Ph.D. MUDr. Eduard VeselĂny, PhD.
MezinĂĄrodnĂ redak nĂ rada (International Editorial Board) Prof. Lars Aabakken, MD, PhD Professor of Medicine, Chief of GI endoscopy Oslo University Hospital Rikshospitalet Oslo, Norway
Florian Rieder, MD Department of Gastroenterology, Hepatology and Nutrition Digestive Disease and Surgery Institute Department of Pathobiology Lerner Research Institute Cleveland Clinic Foundation Cleveland, Ohio, USA
Peter Doyle Higgins, MD, PhD Associate Professor Department of Internal medicine, Gastroenterology University of Michigan, USA
Prof. Vincenzo Stanghellini Professor of Medicine Department of Medical and surgical science University of Bologna, Italy
Peter Laszlo Lakatos, MD, PhD Associate Professor, Head of the Gastroenterology outpatient clinic st Department of Medicine Semmelweis University, Budapest, Hungary Prof. David Lieberman Professor of Medicine and Chief of the Division of gastroenterology Oregon Health & Science University Portland, Oregon, USA
Prof. Jerome D. Waye, MD Professor of Medicine Director of Endoscopic Education Icahn School of Medicine Mount Sinai, New York, USA Výbor eskÊ gastroenterologickÊ spole nosti (Committee of the Czech Society of Gastroenterology) P edseda (Chairman): M. Lukåť Výbor Slovenskej gastroenterologickej spolo nosti (Committee of the Slovak Society of Gastroenterology) Predseda (Chairman): . Jurgoť
Prof. Jong-Ho Moon, MD, PhD Professor of Medicine School of Medicine, SoonChunHyang University Bucheon/Seoul, Korea
Výbor eskÊ hepatologickÊ spole nosti (Committee of the Czech Society of Hepatology) P edseda (Chairman): P. Urbånek
Prof. Walter Reinisch, MD Professor of Medicine Department of Internal medicine, Gastroenterology McMaster University Hamilton, Ontario, Canada
Výbor Slovenskej hepatologickej spolo nosti (Committee of the Slovak Society of Hepatology) Predseda (Chairman): P. Jar uťka
Harmonogram vydĂĄnĂ a tĂŠmatickĂŠ zam enĂ asopisu Gastroenterologie a hepatologie pro rok . A time schedule of journal´s publication with major topics for . Ăslo / / / / / /
TĂŠma
Koedito i
TermĂn vydĂĄnĂ
IBD hepatologie digestivnĂ endoskopie klinickĂĄ a experimentĂĄlnĂ gastroenterologie gastrointestinĂĄlnĂ onkologie d tskĂĄ gastroenterologie a hepatologie + bariatrie
M. BortlĂk/T. HlavatĂ˝ R. Br ha/P. Jar uĹĄka O. Urban/E. VeselĂny T. Hucl/J. KuĹžela Ĺ . SuchĂĄnek/P. MlkvĂ˝ K. MitrovĂĄ/I. ierna + M. Fried
Ăşnor duben erven srpen Ăjen prosinec
Š eskå lÊka skå spole nost J. E. Purkyn , Praha
Gastroenterologie a hepatologie VydĂĄvĂĄ eskĂĄ lĂŠka skĂĄ spole nost J. E. Purkyn ve spoluprĂĄci s nakladatelstvĂm Ambit Media, a. s. Eviden nĂ Ăslo MK R E . ISSN - (Print) ISSN - X (On-line). On-line verze je p ĂstupnĂĄ na adrese www.csgh.info
asopis SGH je uveden na SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica echoslovaca.
www.cgs-cls.cz
Nakladatel: Ambit Media, a. s., Klicperova / , Praha Adresa pro korespondenci: obchodnĂ centrum Media Hall, BidlĂĄky , Brno Odpov dnĂĄ redaktorka: Mgr. AdĂŠla Ĺ muka ovĂĄ adela.smukarova@ambitmedia.cz + Gra ckĂĄ Ăşprava: Karel Zlevor ObjednĂĄvka p edplatnĂŠho na adrese: predplatne@ambitmedia.cz
www.sgssls.sk
VychĂĄzĂ Ă&#x2014; ro n . P edplatnĂŠ na rok inĂ K ( eur) + + poĹĄtovnĂŠ. Informace o podmĂnkĂĄch inzerce poskytuje a objednĂĄvky p ijĂmĂĄ: Mgr. Blanka TurĂnovĂĄ, MBA blanka.turinova@ambitmedia.cz + Toto Ăslo vychĂĄzĂ . .
www.csgh.info