Gh 1 2015 listovacka(1) by Care Comm s.r.o.

February

Volume ISSN ISSN

Number -

(Print) X (On-line)

Gastroenterologie a hepatologie Gastroenterology and Hepatology Časopis České gastroenterologické společnosti, České hepatologické společnosti, Slovenskej gastroenterologickej spoločnosti a Slovenskej hepatologickej spoločnosti Vydává ČLS JEP – indexed in SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica Čechoslovaca

TÉMA ČÍSLA

IBD Doporučené postupy chirurgické léčby IBD Balonová dilatace u Crohnovy nemoci Význam kalprotektinu při sledování IBD Vedolizumab v léčbě ulcerózní kolitidy Diagnostika a terapie adenomů jater Endoskopická submukózní disekce

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Obsah

Obsah Novinky v roce News in Editorial

M. Lukáš

Nejen anti-TNF živ je IBD pacient Not only anti-TNF for IBD patients Editorial

M. Bortlík

Kvíz | Quiz IBD

Doporučené postupy chirurgické léčby pacientů s nespecifickými střevními záněty – . část: předoperační příprava Guidelines of surgical treatment of patients with inflammatory bowel diseases – part : pre-operative preparation Doporučené postupy | Guidelines

Z. Šerclová, O. Ryska, M. Bortlík,, D. Ďuricová,, R. Gürlich, P. Lisý, J. Örhalmi, P. Kohout, L. Prokopová, V. Zbořil, T. Douda, P. Drastich, A. Novotný, P. Matějková, K. Mareš, O. Shonová, L. Hrdlička, J. Koželuhová, J. Stehlík, M. Kasalický, J. Kalvach, J. Bronský, M. Tomanová, M. Liberda, M. Lukáš

Eradikace perianálních píštělí u IBD nemocných pomocí metody Advancement Flap a rizikové faktory neúspěšného hojení Eradication of perianal fistulas in IBD patients using the Advancement Flap method and risk factors associated with poor healing Původní práce | Original article

Z. Šerclová, O. Ryska, J. Kalvach, J. Marvan

Vedolizumab v léčbě ulcerózní kolitidy Vedolizumab in the therapy of ulcerative colitis patients Přehledová práce | Review article

M. Lukáš

I. Romanko, M. Bortlík,, D. Ďuricová,, N. Machková, V. Hrubá, K. Mitrová, M. Lukáš,

Topická léčba idiopatických střevních zánětů Topical treatment of inflammatory bowel diseases Přehledová práce | Review article

T. Douda

Význam fekálneho kalprotektínu v diagnostike a liečbe nešpecifických črevných zápalových ochorení The importance of fecal calprotectin in the diagnostics and treatment of inflammatory bowel diseases Přehledová práce | Review article

J. Letkovský, T. Hlavatý

Imunoablační léčba a autologní transplantace hematopoetických kmenových buněk u pacienta s agresivní formou Crohnovy nemoci refrakterní na medikamentózní terapii Immunoablative therapy and autologous hematopoietic stem cell transplantation in a patient with aggressive Crohn’s disease refractory to medical therapy Přehledová práce | Review article

V. Hrubá, T. Kozák, D. Ďuricová,, J. Novák, Š. Rahmatová, N. Machková, M. Bortlík,, M. Lukáš Jr, K. Mitrová,, M. Horák, M. Lukáš,

Gastroent Hepatol 2015; 69(1)

Udržovací léčba mírné až středně těžké ulcerózní kolitidy v jedné denní dávce

800

800 je indikován k léčbě akutní fáze

a k prevenci relapsu ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby Udržovací léčba UC 2 – 3 tablety 1x denně ZKRÁCENÁ INFORMACE O PŘÍPRAVKU: NÁZEV PŘÍPRAVKU: Asacol 800; enterosolventní tablety. KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ SLOŽENÍ: Jedna enterosolventní tableta obsahuje mesalazinum 800 mg. KLINICKÉ ÚDAJE: Terapeutické indikace: Přípravek je indikován u dospělých, dospívajících a dětí od 6 let k léčbě akutní fáze a k prevenci relapsu ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby. Dávkování a způsob podání: Dospělí: Colitis ulcerosa: individuálně, v akutním stadiu většinou 2,4 až 4,8 g denně ve 3 dílčích dávkách, v udržovací léčbě většinou 1,6 až 2,4 g jednou denně nebo v dílčích dávkách. Crohnova choroba: Dospělí: individuálně, v akutním stadiu většinou 2,4 až 4,8 g denně ve 3 dílčích dávkách, v udržovací léčbě většinou 2,4 g denně v dílčích dávkách. Pediatrická populace: K účinnosti u dětí a dospívajících (ve věku 6-18 let) je k dispozici omezená dokumentace. Děti od 6 let: Akutní fáze nemoci: dávkování je individuální, počáteční dávka 30-50 mg/kg/den se podává v dílčích dávkách. Maximální dávka: 75 mg/kg/den se podává rozdělena v dílčích dávkách. Celková dávka by neměla překročit 4g/den. Udržovací léčba: dávkování je individuální, počáteční dávka 15-30 mg/kg/den se podává v dílčích dávkách. Celková dávka by neměla překročit 2g/den. Obecně se doporučuje podávat dětem s tělesnou hmotností do 40 kg polovinu dávky pro dospělé, a dětem a mladistvým nad 40 kg tělesné hmotnosti může být podána dávka stejná jako u dospělých pacientů. Tablety musejí být spolknuty nerozkousané, nejlépe před jídlem a zapity trochou tekutiny. Tablety se nesmějí před spolknutím kousat nebo drtit. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku, známá přecitlivělost na salicyláty, závažná porucha funkce jater, závažná porucha funkce ledvin (GF méně než 30 ml/min/1,73m2). Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Opatrnosti je třeba u pacientů s poruchou funkce ledvin, se zvýšenou hladinou sérového kreatininu či s proteinurií. Léčbu přípravkem Asacol je nutné okamžitě ukončit, pokud se vyskytnou příznaky poruchy funkce ledvin. Velmi vzácně byly zaznamenány případy závažných krevních dyskrazií. Léčbu přípravkem Asacol je potřeba okamžitě ukončit, existuje-li podezření na krevní dyskrazii nebo objevily-li se příznaky krevní dyskrazie. Pokud je přípravek Asacol podáván pacientům s poruchou funkce jater, je potřeba dbát zvýšené opatrnosti. Pacienty s onemocněním plic, zejména astmatiky, je potřeba během léčby přípravkem Asacol velmi pečlivě sledovat. V případě podezření na srdeční hypersenzitivní reakci způsobenou mesalazinem se již nesmí léčba přípravkem Asacol opakovat. Pacienti, u nichž se v minulosti vyskytly nežádoucí účinky během léčby sulfasalazinem, musí být pod přísným lékařským dohledem. V případě výskytu žaludečních nebo dvanácterníkových vředů je potřeba zahájit léčbu s opatrností. U starších pacientů je potřeba dbát při použití přípravku zvýšené opatrnosti. Vzácně se objevila hlášení o nálezu neporušené tablety ve stolici. K účinku u dětí a dospívajících (ve věku 6-18 let) je k dispozici pouze omezená dokumentace. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce: U pacientů léčených současně azathioprinem, 6-merkaptopurinem nebo thioguaninem je potřeba vzít v úvahu možnost zvýšení jejich myelosupresivního účinku. Existují omezené údaje naznačující, že mesalazin může snižovat antikoagulační účinek warfarinu. Fertilita, těhotenství a kojení: Neexistují dostatečné údaje o použití přípravku Asacol u těhotných žen. Asacol by měl být použit během kojení jen v případě, že přínos léčby převáží nad možnými riziky. Nežádoucí účinky: Časté (>1/100 až <1/10) dyspepsie, vyrážka. Méně časté (>1/1 000 až <1/100) eozinofilie, parestézie, kopřivka, svědění, pyrexie, bolest na hrudi. Vzácné (>1/10 000 až <1/1 000) bolest hlavy, závrať, myokarditida, perikarditida, bolesti břicha, průjem, flatulence, nauzea, zvracení. Velmi vzácné (<1/10 000) změna počtu krevních elementů, hypersenzitivní reakce jako alergický exantém, léková horečka, syndrom podobný lupus erythematodes, pankolitida. Periferní neuropatie, alergická a fibrotická plicní reakce, intersticiální pneumonie, eosinofilní pneumonie, plicní poruchy, akutní pankreatitida, změny parametrů jaterní funkce, hepatitida, cholestatická hepatitida, alopecie, myalgie, artralgie, oligospermie (reverzibilní), porucha funkce ledvin včetně akutní a chronické intersticiální nefritidy a renální insuficience, nefrotický syndrom, selhání ledvin (které může být po vysazení léčby reverzibilní). Není známo (z dostupných údajů nelze určit): Syndrom podobný lupus erytematodes, zvýšení hladiny kreatininu, snížení hmotnosti a další. Zvláštní opatření pro uchovávání: Uchovávejte při teplotě do 25°C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: Tillotts Pharma GmbH, Rheinfelden Baden, Německo. Registrační číslo: 29/091/08-C. DATUM REVIZE TEXTU: 27. 8. 2014 Způsob výdeje: Na lékařský předpis. Způsob úhrady: při základní úhradě částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění, při zvýšené úhradě plně hrazen. Dříve než přípravek předepíšete, seznamte se prosím s úplným zněním souhrnu údajů o přípravku.

Tillotts Pharma Czech s.r.o., Na Pankráci 129/1724, 140 00 Praha 4, Tel.: +420 225 992 298

AT036

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Obsah

HEPATOLOGIE | HEPATOLOGY

Praktický příspěvek k diagnostice a léčbě fokální nodulární hyperplazie a adenomů v játrech z pohledu hepatologa, radiologa, patologa a chirurga A practical contribution to the diagnostics and treatment of focal nodular hyperplasia and adenomas in the liver from the perspective of a hepatologist, radiologist, pathologist and surgeon Přehledová práce | Review article

H. Gottfriedová, E. Honsová, D. Cupalová, M. Oliverius, D. Kautznerová, L. Morávková, J. Špičák, P. Trunečka DIGESTIVNÍ ENDOSKOPIE | DIGESTIVE ENDOSCOPY

O. Urban,, P. Fojtík, P. Falt,, M. Kliment,, O. Mikolajek, M. Mazur, A. Foltýs, P. Holéczy,, R. Andělová, M. Baník, I. Kasperčík, P. Barabáš, J. Richter KLINICKÁ A EXPERIMENTÁLNÍ GASTROENTEROLOGIE | CLINICAL AND EXPERIMENTAL GASTROENTEROLOGY

Syndróm bakteriálneho prerastania Small intestinal bacterial overgrowth syndrome Přehledová práce | Review article

L. Kužela RŮZNÉ | OTHERS

Odpověď na kvíz | Answer to the Quiz Exviera, Viekirax Exviera, Viekirax Lékový profil | Drug profile

P. Urbánek

Preparáty firmy Nutricia v enterální výživě u dětí Nutricia enteral nutrition products for children Lékový profil | Drug profile

K. Mitrová

Noví členové redakční rady časopisu New members of the editorial board Novinky z redakce | Editors news

Výzva ke spolupráci Calling for cooperation Osobní zprávy | Personal news

J. Bronský

VIII. beskydský endoskopický workshop VIII. Beskydy Endoscopic Workshop Zprávy z akcí | Congress reports

J. Cyrany

Gastroent Hepatol 2015; 69(1)

Hereditárny angioedém Vedolizumab v léčbě ulcerózní ako príčina kolitidy bolestí brucha

ohledu se zdá být pozice VDZ velmi silná a minimálně srovnatelná s ostatními biologickými léčivy ze skupiny anti-TNFα protilátek.

Literatura . Bortlík M. Vedolizumab – nová antiintegrinová protilátka s vysokou gastrointestinální selektivitou. Gastroent Hepatol ; ( ): – . doi: . / amgh . . Raine T. Vedolizumab for inflammatory bowel disease: Changing the game, or more of the same? United European Gastroenterol J ; ( ): – . doi: . / . . Feagan BG, Rutgeerts P, Sands BE et al. Vedolizumab as induction and mainte-

nance therapy for ulcerative colitis. N Engl J Med ; ( ): – . doi: . / NEJMoa . . Lukáš M. Biologická léčba idiopatických střevních zánětů. In: Pavelka K, Arenberger P, Lukáš M et al (eds). Biologická léčba zánětlivých autoimunitních onemocnění v revmatologii, dermatologii a gastroenterologii. Praha: Grada . . Lukáš M. Současnost a budoucnost v léčbě ulcerózní kolitidy.Gastroent Hepatol ; ( ): – .

Autor deklaruje, že v souvislosti s předmětem studie nemá žádné komerční zájmy. The author declares he has no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers.

Doručeno/Submitted: . . Přijato/Accepted: . . prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. Klinické a výzkumné centrum pro idiopatické střevní záněty ISCARE I.V.F. a.s. Jankovcova / c, Praha milan.lukas@email.cz

IBD pracovní dny, Hořovice 2015 Spolupráce chirurga a gastroenterologa

Pořádá: Nemocnice Hořovice, NH Hospital, a.s.

Datum konání: 26. 3.–27. 3. 2015

Místo konání: Nemocnice Hořovice, Zámek Zbiroh

Odborný garant: Sekce IBD chirurgie, ČCHS ČLS JEP Pracovní skupina pro idiopatické záněty střevní, ČGS ČLS JEP

Workshop – Perianální Crohnova nemoc (10–15 účastníků) Paralelně s odborným programem lékařů proběhne sesterská sekce, sekce posterů. Akce bude ohodnocena kredity celoživotního vzdělávání pro lékaře i sestry.

www.nemocnice-horovice.cz | Registrace od 15. 12. 2014: www.IBDchirurgie.cz

Gastroent Hepatol 2015; 69(1): 29–32

Hereditárny angioedém ako príčina IBD: original bolestí brucha article

doi:

/amgh

Biologic therapy does not aﬀect results of endoscopic balloon dilations in Crohn’s disease patients Biologická léčba nemá vliv na výsledky endoskopické balónkové dilatace u pacientů s Crohnovou nemocí I. Romanko , M. Bortlík , , D. Ďuricová , , N. Machková , V. Hrubá , K. Mitrová , M. Lukáš , Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I.V.F. a.s., Praha Interní klinika . LF UK a ÚVN, Praha Ústav farmakologie, . LF UK, Praha Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, . LF UK, Praha

Článek lze stáhnout zde: Informace o stahování QR kódů naleznete na: www.qr-kody.cz/qr-ctecka

Summary: Patients with Crohn’s disease are at substantial risk of recurrent stenotic complications even after they have been operated on. Endoscopic balloon dilation is an acceptable alternative to surgical therapy in selected cases. Methods: We performed a retrospective analysis of results of endoscopic balloon dilations in patients with Crohn’s disease treated in our center. The aim was to assess the efficacy and safety of the balloon dilation as well as the influence of biologic therapy and other factors on results of dilation therapy. Results: Between May and December we performed balloon dilations on Crohn’s disease patients. Technical success (passage through the stricture after dilation) was achieved in % and clinical efficacy in % of cases. Technical success was associated with significantly longer duration of clinical effect ( months vs . months, p < . ), and lower risk of surgery ( % vs %; p = . ). Dilation of anastomotic strictures was also associated with more favorable outcome with respect to the risk of surgery as compared with primary stenosis ( % vs %; p < . ). Concomitant biologic therapy did not have any effect on clinical effect of dilation and the risk of surgery was also not affected by this treatment. Serious complications were observed in % of cases (three cases of bleeding and one perforation). Conclusion: Balloon dilation is an effective and safe therapeutic method especially in patients with anastomotic strictures. Technical success prolongs clinical efficacy and decreases the risk of surgery. Biological therapy has no effect on the results of dilation therapy. Key words: Crohn‘s disease – balloon dilation – stenosis – biological therapy Souhrn: U pacientů s Crohnovou nemocí existuje značné riziko recidivujících stenóz i poté, co podstoupili operaci. Endoskopická balonková dilatace je ve vybraných případech přijatelnou alternativou k chirurgické léčbě. Metody: Provedli jsme retrospektivní analýzu výsledků endoskopické balonkové dilatace u pacientů s Crohnovou nemocí léčených na našem pracovišti. Cílem bylo posoudit účinnost a bezpečnost balonkové dilatace a vliv biologické léčby a dalších faktorů na její výsledky. Výsledky: V období od května do prosince jsme provedli balonkových dilatací u pacientů s Crohnovou nemocí. Z technického hlediska byl zákrok úspěšný (průchodnost oblasti postižené strikturou po dilataci) v % případů, klinická úspěšnost byla zaznamenána v % případů. Technická úspěšnost byla spojena se signifikantně delším trváním klinického účinku ( měsíců vs , měsíců; p < , ) a s nižším rizikem chirurgického zákroku ( vs %; p = , ). Z hlediska rizika nutnosti operace byly zaznamenány příznivější výsledky v případě dilatace anastomotických striktur než u primárních stenóz ( vs %, p < , ). Konkomitantní biologická léčba neměla vliv na klinický účinek dilatace ani na riziko nutnosti chirurgického zákroku. Závažné komplikace byly pozorovány ve % případů (tři případy krvácení a jeden případ perforace). Závěr: Balonková dilatace je účinná a bezpečná léčebná metoda zejména u pacientů s anastomotickými strikturami. Technicky úspěšné zákroky jsou spojeny s delším trváním klinického účinku a s nižším rizikem chirurgického zákroku. Biologická léčba nemá na výsledek dilatační léčby vliv. Klíčová slova: Crohnova nemoc – balonková dilatace – stenóza – biologická léčba

Gastroent Hepatol 2015; 69(1): 33–37

Hereditárny Biologic therapy angioedém does notako aﬀpríčina ect results bolestí of endoscopic brucha balloon dilations in Crohn´s disease patients

stenoses [ , ]. On the contrary, terminal ileum or ileocaecal valve stenosis is not an optimal indication for EBD and in these cases the surgical resection should be the method of choice. For EBD we use balloons introduced through the working channel of the endoscope (through-the-scope or TTS balloon). Stenoses suitable for EBD should not be longer than – cm, with no fistula and/or abscess [ ]. Procedure of dilation, diameter of the balloon, pressure used for dilation, as well as number of dilations during one session vary between authors and depend mainly on actual endoscopic finding (stenosis diameter, presence of inflammatory changes and ulcers, etc.) and experience of the endoscopist. EBD is considered successful when the post-dilation diame-

Crohn`s disease (CD) is a chronic inflammatory bowel disease aﬀecting any part of the gut, most frequently an ileocaecal area. In % of patients CD evolves into stenosing or perforating type [ , ]. Up to – % of patients have to undergo an intestinal resection within ten years from diagnosis and nearly half of them require repeated surgery within years after the first operation [ ]. Endoscopic balloon dilation (EBD) represents an alternative to surgery in selected cases, and currently belongs to one of the most frequently used therapeutic methods in patients with CD. It can be used especially in patients with secondary anastomotic stenoses, however it is also suitable for some primary small or large bowel

Tab. . Characteristics of the cohort. Tab. . Charakterisktika souboru pacientů. Number of patients(M/F)

(

Age, years (range)

(

)

–

)

Number of dilations

( – )

Obstructive symptoms

Localization of CD

Disease behaviour

Therapy

Type of stenosis (number of procedures)

Patients and methods

B +

We retrospectively analyzed efficacy and safety of EBD performed in CD patients at IBD center ISCARE between May and December . Patients with both anastomotic stenosis and primary – not anastomotic stenosis were included. The medical records were retrieved and the following data were extracted: patients’ demographic characteristics, disease behaviour, details on anti-TNFa therapy, number and type of previous surgeries and characteristics of stenosis. Furthermore, details on EBD procedure, eﬃcacy and complications were recorded.

-ASA

systemic corticosteroids

immunosupressives

anti-TNF

primary anastomotic ileo-colonic

Number of procedures (according to localization)

colo-colonic entero-enteral not known

-ASA – -aminosalicylic acid; M – male; F – female; CD – Crohn´s disease Disease localization and behaviour was classified according to Montreal classification.

Gastroent Hepatol 2015; 69(1): 33–37

ter allows the scope to pass through the stenosis [ , ]. Effect of medical therapy on the efficacy of EBD still remains questionable [ ]. Although biological therapy decreases the risk of hospitalization and surgery in CD patients, we are missing a clear proof of positive effect of anti-TNF antibodies on EBD outcome [ ]. Previous study of our group on the cohort of CD ( treated with biologicals) patients have not shown any positive influence of biological therapy on the duration of clinical effect of EBD. Moreover, patients treated with biologicals in our study had significantly shorter median of symptom relief after EBD as compared to patients treated with conventional medical therapy [ ]. The aim of this study was therefore: . to assess the short- as well as long-term effect and safety of EBD; . to assess the effect of concomitant biological therapy on EBD outcome; . to evaluate the influence of other factors (smoking, localization of stenosis, type of anastomosis, technical success of dilation, etc.) on EBD outcome.

Procedure In our centre EBD is performed either in patients with clinical obstructive

Biologic therapy does not aﬀect results of endoscopic Hereditárny balloonangioedém dilations inako Crohn´s príčina disease bolestípatients brucha

symptoms, or because of incidental findings of significant stenosis (inability to pass the scope through the stenosis) during endoscopic examination. Elective EBD is performed after CT or MR enterography was done to evaluate the shape and length of the stricture. We use TTS balloons from Olympus or Boston Scientific Microvasive. Deep sedation using propofol with the assistance of anaesthesiologist is given to all patients. Length of dilation procedure takes from . to minutes, and can be repeated several times. Maximal balloon pressure depends on the diameter of stenosis and presence of ulcers. EBD is considered technically successful when the scope can be passed through the dilated stricture. Duration of clinical effect (partial or complete relief from obstructive symptoms) is measured until symptoms recur, or surgery is required (strictureplasty, resection).

Statistical analysis For cohort characteristics we used descriptive statistics for continuous and categorical variables (mean, standard deviation, median, range). To assess eﬀects of various factors on outcome of EBD we used Chi-square test and Fischer`s exact test. For comparison of variables between two groups we used Mann-Whitney test.

Results Characteristics of the cohort We included patients ( men, women) who had undergone dilations (range – ). Median age at the time of dilation was years ( – ), % of patients had obstructive symptoms prior to procedure. Majority of patients had ileal ( %) or ileocolonic ( %) localization. Nineteen percent were treated with biological therapy at the time of EBD. The most common type of anastomosis was end-to-end anastomosis ( %). Detailed information provided in tab. .

Tab. . Results of balloon dilations. Tab. . Výsledky balonkové dilatace. Eﬀect of dilation

Complications

passage of endoscope

clinical

minor bleeding

delayed bleeding

, %

perforation

, %

Efficacy and safety of balloon dilation Technical success was achieved in % of procedures (tab. ). Seventy-five per cent of dilations ( / ) in patients with obstructive symptoms prior to dilation resulted in a relief of their problems with a median duration of symptom-free interval of months (range: – ). Technical success of EBD was associated with higher rate of clinical efficacy ( % vs %; p < . ) as well as with longer duration of symptom relief (mean months vs . months; p < . ). Surgery was eventually necessary in ( %) patients after a median time of nine months (range – ) since the last EBD. Complications were reported in procedures. Nineteen ( %) dilations were complicated by bleeding immediately after dilation, which were treated endoscopically. Serious complications occurred in four ( %) procedures: delayed bleeding in three patients with a need for blood transfusion in one case and a covered perforation in one patient which was managed by parenterally administrated antibiotics. No surgical intervention was needed. Effect of biological therapy on EBD outcome and necessity of surgery Administration of anti-TNF therapy (at the time of dilation and at least three months afterwards) did not have any significant effect on EBD outcome. In patients treated with biologics clinical effect of EBD was observed in % of cases compared to % in patients

without such treatment (p = . ). Likewise, there was no eﬀect of biological therapy on need for surgery ( % vs %; p = . ).

Other factors affecting outcome of EBD and necessity of surgery Type of anastomosis had significant effect on technical success of dilation in favor of end-to-end compared to end-to-side anastomosis ( % vs %; p = . ). On the contrary, duration of effect was significantly longer in patients with end-to-side anastomosis compared to patients with end-to-end anastomosis (median months vs months; p = . ). Factors affecting necessity of surgery were localization of stenosis, technical success of EBD and type of anastomosis. Patients with anastomotic stenosis required surgery significantly less often than those with primary stenosis ( % vs %; p < . ). Only % of patients required surgery after successful dilations, compared to % of those whose dilation was not successful (p = . ). Finally, patients with end-to-side anastomosis required surgery more frequently than patients with end-to-end anastomosis ( % vs . %; p = . ). Neither age of the patients, nor smoking affected EBD outcome in our cohort.

Discussion Endoscopic balloon dilation has become an important part of the complex care for CD patients. Frequency of stenosing complications is high and an alternative to surgical resection offers patients an opportunity to post-

Gastroent Hepatol 2015; 69(1): 33–37

Hereditárny Biologic therapy angioedém does notako aﬀpríčina ect results bolestí of endoscopic brucha balloon dilations in Crohn´s disease patients

pone, or even avoid repeated resections with an increased risk of short bowel syndrome. In this study we confirm previously published data: EBD is not only eﬀective, but also a safe method with minimal risk of complications. In EBDs we observed only one covered perforation and three significant bleedings. All complications were resolved without surgical intervention and only two patients had to be admitted to the hospital (one case of bleeding and one covered perforation). Whether EBD is as efficient and safe in primary stenoses as in anastomotic stenoses remains questionable. Primary stenosis, in the majority of cases, aﬀects ileocaecal valve and terminal ileum. In our opinion, such primary ileocaecal stenosis is an indication for surgery (ileocaecal or ileocolonic resection). The main reason is the fact that its length usually exceeds – cm, i.e. the maximal length suitable for EBD, and the curved shape of the lumen in stenotic segment does not allow insertion of the balloon. Nevertheless, in the study of Gustavsson et al. the probability of surgery after EBD in patients with primary and anastomotic stenoses was the same [ ]. From a technical and clinical point of view, we consider EBD reasonable for primary stenosis only in cases where stenosis is localized in proximal parts of small intestine, anorectal area or very short stenoses of ileocaecal valve (in order to assess disease extent in terminal ileum). In contrast to findings of Gustavsson et al, the incidence of surgery is significantly higher in primary stenoses compared to anastomotic stenoses in our cohort. An important issue is the relationship between medical therapy of CD and long-term outcome of EBD. In clinical practice the majority of patients with significant stenosis obtain intensified medical therapy after EBD, with an expectation of a decrease of inflam-

Gastroent Hepatol 2015; 69(1): 33–37

mation within stenotic segment and prevention of restenosis. However, according to our experience and data from others, such effect is questionable. Conventional medical therapy (mesalazine, corticosteroids, immunosuppressives) have no effect on EBD outcome [ ]. In our previous study, we even observed a negative effect of anti-TNF antibodies on EBD outcome in terms of shortening the duration of EBD clinical effect and symptom-free period [ ]. Van Assche et al did not observe any effect of medical therapy, including biologics, on EBD outcome in a cohort of patients followed for six years [ ]. On the contrary, Honzawa et al [ ] observed a decreased need for repeated dilations in patients treated with immunosuppressives at the time of dilation, when compared to patients who started immunosuppressives after the first EBD. Our results now confirm that biological therapy has no effect on EBD outcome, and its administration or intensification focused only on treatment of short, isolated stenosis seems to be useless. It should be emphasized that EBD is not only a method for relief of obstructive symptoms, but also enables examination of the gut beyond the stricture. If active inflammation is present there, an intensive therapy, including biologics, is necessary. In contrast to our previous results, we showed in this study that technical success of dilation (passage of endoscope through the stenosis) positively affects EBD outcome. Patients after successful EBD have longer duration of clinical effect and lower risk of surgery than those with unsuccessful dilation. Most other factors assessed in our study did not have any short- or long-term effect on EBD outcome or necessity of surgery. Surprisingly, we did not observe a negative effect of smoking, although it is a well known risk factor of complicated CD course and stenosing behavior. Contrary to

our results, Gustavsson et al have showed that smokers were at double risk of restenosis after EBD compared to non-smokers [ ]. The main limitation of our study is its retrospective nature. However, we are not aware of any prospective trial on this topic. In summary, for successful EBD in patients with CD a selection of cases is required in order to increase effectivity and decrease the risk of complications. Most suitable are patients with anastomotic stenoses not exceeding cm in length. The outcome of EBD is affected by technical success of dilation, while type of medical therapy has no significant effect.

Literature . Cosnes J, Cattan S, Blain A et al. Long-term evolution of disease behavior of Crohn ́s disease. Inflamm Bowel Dis ; ( ): – . . Paine E, Shen B. Endoscopic therapy in inflammatory bowel diseases (with videos). Gastrointest Endosc ; ( ): – . doi: . / j.gie. . . . . Peyrin-Biroulet L, Loftus EV Jr, Colombel JF et al. The natural history of adult Crohn‘s disease in population-based cohorts. Am J Gastroenterol ; ( ): – . doi: . /ajg. . . . Felley C, Vader JP, Juillerat P et al. Appropriate therapy for fistulizing and fibrostenotic Crohn’s disease: Results of a multidisciplinary expert panel – EPACT II. J Crohns Colitis ; ( ): – . doi: . /j. crohns. . . . . Lewis RT, Maron DJ. Eﬃcacy and complications of surgery for Crohn’s disease. Gastroenterol Hepatol ; ( ): – . . Hommes DW, van Deventer SJ. Endoscopy in inflammatory bowel diseases. Gastroenterology ; ( ): – . . Bortlík M, Bouzková E, Machková N et al. Postavení endoskopické dilatace v léčbě pooperačních stenóz u nemocných s Crohnovou chorobou. Endoskopie ; ( a ): – . . Thienpont C, D ́Hoore A, Vermeire S et al. Long-term outcome of endoscopic dilatation in patients with Crohn ́s disease is not aﬀected by disease activity or medical therapy. Gut ; ( ): – . doi: . /gut. . . . Costa J, Magro F, Caldeira D et al. Infliximab reduces hospitalizations and sur-

Biologic therapy does not aﬀect results of endoscopic Hereditárny balloonangioedém dilations inako Crohn´s príčina disease bolestípatients brucha

gery interventions in patients with inflammatory bowel disease: a systematic review and meta-analysis. Inflamm Bowel Dis ; ( ): – . doi: . /MIB. b e c . . Lukáš M, Adamec S, Bortlík M et al. Balonová dilatace pooperačních stenóz u Crohnovy choroby. Endoskopie ; : – . . Gustavsson A, Magnuson A, Blomberg B et al. Endoscopic dilation is an eﬃcacious and safe treatment of intestinal strictures in Crohn`s disease. Aliment Pharmacol Ther ; ( ): – . doi: . /j. – . . .x. . Honzawa Y, Nakase H, Matsuura M et al. Prior use of immunomodulatory drugs improves the clinical outcome of

endoscopic baloon dilation for intestinal stricture in patients with Crohn`s disease. Dig Endosc ; ( ): – . doi: . /den. . . Gustavsson A, Magnuson A, Blomberg B et al. Smoking is a risk factor for recurrence of intestinal stricture after endoscopic dilation in Crohn`s disease. Aliment Pharmacol Ther ; ( ): – . doi: . /apt. .

Submitted/Doručeno: . . Accepted/Přijato: . . MUDr. Igor Romanko Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I.V.F. a.s. Jankovcova / c, Praha romanko@iscare.cz

3. NÁRODNÍ KONGRES O KOLOREKTÁLNÍM KARCINOMU 11.–12. 12. 2015 Clarion Congress Hotel Prague www.crc2015.cz Pořádá: Společnost pro gastrointestinální onkologii ČLS JEP

3nkkk2015_inz178x90.indd 1

Sekretariát kongresu: GUARANT International, Na Pankráci 17, 140 21 Praha 4 Tel.: +420 284 001 444, fax: +420 284 001 448 E-mail: crc2015@guarant.cz

6.2.15 2:41

Gastroent Hepatol 2015; 69(1): 33–37

Hereditárny Praktický příspěvek angioedém k diagnostice ako príčina a léčbě bolestífokální brucha nodulární hyperplazie a adenomů v játrech

with hepatic focal nodular hyperplasia. Am Surg ; ( ): – . . Sadowski DC, Lee SS, Wanless IR et al. Progressive type of focal nodular hyperplasia characterized by multiple tumors and recurrence. Hepatology ; ( ): – . . Mathieu D, Kobeiter H, Maison P et al. Oral contraceptive use and focal nodular hyperplasia of the liver. Gastroenterology ; ( ): – . . Kim H, Jang JJ, Kim DS et al. Clinicopathological analysis of hepatocellular adenoma according to new bordeaux classification: report of eight korean cases. Korean J Pathol ; ( ): – . doi: . /KoreanJPathol. . . . . . Baum JK, Bookstein JJ, Holtz F et al. Possible association between benign hepatomas and oral contraceptives. Lancet ; ( ): – . . Rooks JB, Ory HW, Ishak KG et al. Epidemiology of hepatocellular adenoma. The role of contraceptive use. JAMA ; ( ): – . . Thomeer MG, Bröker ME,de Lussanet Q et al. Genotype-phenotype correlations in hepatocellular adenoma: an update of MRI findings. Diagn Interv Radiol ; ( ): – . doi: . /dir. . . . Bioulac- Sage P, Balabaud C, Zucman-Rossi J. Subtype classification of hepatocellular adenoma. Dig Surg ; ( ): – . doi: . / . . Honsová E, Lodererová A, Gottfriedová H. Jak v praxi zlepšit bioptickou diagnostiku benigních lézí jater (adenom versus fokální nodulární hyperplazie). Čes Slov Patol ; ( ): – . . Evason KJ, Grenert JP, Ferrell LD et al. Atypical hepatocellular adenoma-like neoplasms with β-catenin activation show cy-

Gastroent Hepatol 2015; 69(1): 56–64

togenetic alterations similar to well-differentiated hepatocellular carcinomas. Hum Pathol ; ( ): – . doi: . /j.humpath. . . . . Cho SW, Marsh JW, Steel J et al. Surgical management of hepatocellular adenoma: take it or leave it? Ann Surg Oncol ; ( ): – . doi: . / s - . . Dokmak S, Paradis V, Vilgrain V et al. A single-center surgical experience of patients with single and multiple hepatocellular adenomas. Gastroenterology , ( ): – . doi: . /j. gastro. . . . . Cescon M, Vetrone G, Grazi GL et al. Trends in perioperative outcome after hepatic resection: analysis of consecutive unselected cases over years. Ann Surg ; ( ): – . doi: . /SLA. b e a c . . Erdogan D, van Delden OM, Busch OR et al. Selective transcatheter arterial embolization for treatment of bleeding complications or reduction of tumor mass of hepatocellular adenomas. Cardiovasc Intervent Radiol ; ( ): – . . Flejou JF, Barge J, Menu Y et al. Liver adenomatosis. An entity distinct from liver adenoma? Gastroenterology ; ( ): – . . Chiche L, Dao T,Salamé E et al. Liver adenomatosis: reappraisal, diagnosis, and surgical management: eight new cases and review of the literature. Ann Surg ; ( ): – . .Veteläinen R, Erdogan D, de GraafW et al. Liver adenomatosis: re-evaluation of aetiology and management. Liver Int ; ( ): – . doi: . /j. – . . .x.

. Marino IR, Scantlebury VP, Bronsther O et al.Total hepatectomy and liver transplant for hepatocellular adenomatosis and focal nodular hyperplasia. Transpl Int ; (Suppl ): S –S . . Ercolani G, Grazi GL, Pinna AD. Liver transplantation for benign hepatic tumors: a systematic review. Dig Surg ; ( ): – . doi: . / . . Cobey FC, Salem RR. A review of liver masses in pregnancy and a proposed algorithm for their diagnosis and management. Am J Surg ; ( ): – . . Noels JE, van Aalten SM, van der Windt DJ et al. Management of hepatocellular adenoma during pregnancy. J Hepatol ; ( ): – . doi: . / j.jhep. . . .

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers.

Doručeno/Submitted: . . Přijato/Accepted: . . MUDr. Halima Gottfriedová, CSc. Klinika hepatogastroenterologie, IKEM Vídeňská / , Praha halima.gottfriedova@ikem.cz

Hereditárny Digestivní angioedémendoskopie: ako príčina bolestí původníbrucha práce

doi:

/amgh

Krátkodobé výsledky léčby povrchových neoplastických lézí žaludku endoskopickou submukózní disekcí Short-term results of the treatment of superficial neoplastic lesions of the stomach using endoscopic submucosal dissection O. Urban , , P. Fojtík , P. Falt , , M. Kliment , , O. Mikolajek , M. Mazur , A. Foltýs , P. Holéczy , , R. Andělová , M. Baník , I. Kasperčík , P. Barabáš , J. Richter Vzdělávací a výzkumný institut AGEL, o.p.s., pobočka Ostrava-Vítkovice, Vítkovická nemocnice a. s., Centrum péče o zažívací trakt LF OU v Ostravě Patologie, Laboratoře AGEL a. s., Nový Jičín Komplexní onkologické centrum, Nový Jičín

Článek lze stáhnout zde: Informace o stahování QR kódů naleznete na: www.qr-kody.cz/qr-ctecka

Souhrn: Prezentujeme prospektivně sledovaný soubor nemocných s žaludeční lézí léčených endoskopickou submukózní disekcí (G-ESD). Cílem studie je posoudit krátkodobé výsledky léčby. Metody: Do studie byli zařazeni všichni nemocní, u kterých byla pro– / . Léze byly indikovány podle rozšířených (expanded) kritérií. Za ukazatele krátkodobých vedena G-ESD v období / výsledků léčby jsme považovali en bloc resekci, R resekci, kurativní resekci a výskyt komplikací. Výsledky: Definitivní histologické vyšetření diagnostikovalo neoplazii ve ( %) případech. Z nich bylo en bloc, R a kurativní resekce dosaženo u ( %), ( %) a ( %). Perforace se vyskytla u dvou ( %) nemocných, u jednoho ( %) z nich byla řešena chirurgicky. Třicetidenní mortalita byla nulová. Závěry: Prezentujeme první soubor G-ESD v České republice. Dosáhli jsme krátkodobých výsledků léčby srovnatelných s daty z východoasijských center. Limitací výsledků je výběrový charakter souboru. Klíčová slova: adenokarcinom žaludku – endoskopická submukózní disekce – R resekce Summary: The paper presents a prospectively evaluated group of patients treated by gastric endoscopic submucosal dissection (G-ESD). The aim of the study was to evaluate short-term treatment results. Methods: All patients treated by G-ESD during the study period / – / were included in the study. Lesions were indicated for G-ESD according to expanded criteria. En bloc resection, R resection, curative resection and complications were considered as indicators of short-term treatment results. Results: A total of ( %) of lesions were neoplastic according to the final histological evaluation. Among them, en bloc, R and curative resection could be achieved in ( %), ( %) and ( %) respectively. Perforation was observed in two ( %) of all cases and had to be treated surgically in one ( %) case. The -day mortality was . Conclusions: The paper presents the treatment results of a series of the first group of G-ESD patients from a Czech gastroenterology center. Our results are similar to those reported from Eastern-Asia centers. Nevertheless, the validity of the results is limited by a selection bias. Key words: gastric cancer – endsocopic submucosal dissection – R resection

Adenokarcinom žaludku je celosvětově čtvrtým nejčastějším zhoubným nádorem. Je příčinou % nádorových úmrtí. Nejvyšší incidence onemocnění je hlášena z Koreje, kde v roce dosáhla hodnoty , % [ ]. V České republice byly v roce incidence a mortalita u mužů , %, resp. , % a u žen , %, resp. , % [ ].

Jedinou nadějí na vyléčení je resekce nádoru, která je v Evropě a USA nejčastěji provedena chirurgicky. Ačkoli je standardní resekce žaludku nejradikálnějším způsobem lokoregionální léčby, je spojena se závažnými komplikacemi a sníženou kvalitou života [ ]. V Japonsku a Koreji se proto standardem léčby povrchových stadií onemocnění staly

endoskopická slizniční resekce (EMR) a endoskopická submukózní disekce (ESD), které ve srovnání s chirurgickou léčbou poskytují stejné dlouhodobé přežívání při nižším výskytu komplikací a vyšší kvalitě života [ ]. ESD je technicky náročná metoda. V západních zemích s nízkou incidencí adenokarcinomu žaludku je dosud pro-

Gastroent Hepatol 2015; 69(1): 65–69

Hereditárny výsledky Krátkodobé angioedém léčby akopovrchových príčina bolestí neoplastických brucha lézí žaludku endoskopickou submukózní disekcí

Obr. . Povrchová neoplastická léze typu –IIa+IIc velikosti × mm v antru žaludku. Fig. . Superficial neoplastic lesion, type –IIa+IIc, size × mm, location gastric antrum.

váděna sporadicky v několika centrech. Rovněž publikace na téma žaludeční ESD (G-ESD) v západních zemích jsou nečetné. Cílem naší studie je popsat krátkodobé výsledky prospektivně sledovaných G-ESD provedených v moravském gastroenterologickém centru.

Soubor nemocných a metoda Prezentujeme prospektivně sledovaný soubor nemocných léčených v Centru péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice v Ostravě v období / – / . Do souboru jsme zařadili všechny nemocné, kteří v uvedeném období podstoupili G-ESD. Ke G-ESD jsme indikovali dysplazii nebo karcinom v případech, které endoskopista považoval za technicky zvládnutelné. Karcinomy jsme ke G-ESD indikovali podle tzv. rozšířených kritérií (expanded criteria) podle Japonské společnosti pro karcinom žaludku (JGCA): . dobře diferencovaný intramukózní adenokarcinom bez ulcerace jakékoli velikosti; . dobře diferencovaný exulcerovaný intramukózní adenokarcinom menší mm; . dobře diferencovaný sm invadující adenokarcinom menší mm a . nízce diferencovaný intramukózní karcinom menší mm [ , ]. U všech nemocných bylo provedeno endosonografické (EUS) vyšetření, nej-

Gastroent Hepatol 2015; 69(1): 65–69

Obr. . Cirkulární incize nástrojem IT-knife . Fig. . Circumferential incision made using IT-knife .

Obr. . Submukózní disekce. Submukóza zbarvena metylenovou modří. Fig. . Submucosal dissection. Submucosal layer stained by methylen blue.

Obr. . Spodina po endoskopické submukózní disekci. Fig. . Arteficial ulcer after endoscopic submucosal dissection.

Obr. . Resekát rozměrů × mm fixován na korkové podložce (histologicky tubulovilózní adenom s ložisky intramukózního karcinomu, kurativní resekce). Fig. . Resected specimen, size × mm, stretched on a corc plate ( histology reveals tubulo-villous adenoma with multiple foci of intramucosal carcinoma, curative resection).

častěji s použitím vysokofrekvenční minisondy s pracovními frekvencemi MHz nebo MHz. Za ukazatele krátkodobých výsledků léčby G-ESD jsme považovali en bloc resekci, R resekci, kurativní resekci a výskyt komplikací. Za en bloc jsme označili resekci neoplazie včetně koagulačních značek v jednom bloku bez fragmentace – posuzoval endoskopista. Za R jsme považovali en bloc resekci negativní na přítomnost nádorové tkáně ve vertikální a horizontální resekční linii při histologickém vyšetření – posuzoval patolog. V případě, kdy okraj nemohl být histologicky zhodnocen, jsme resekci označili jako Rx. V případě histologicky pozitivního resekčního okraje se jednalo o resekci R . Za kurativní jsme považovali R resekci bez přítomnosti histologických známek nepříznivé prognózy, tj. lym-

fovaskulární invaze nebo submukózní nádorové invaze > μm. U nemocných s nekurativní resekcí jsme indikovali chirurgickou léčbu, bylo-li operační riziko přijatelné a nemocný s operací souhlasil. Před výkonem podepsal každý nemocný informovaný souhlas, jehož součástí bylo uvedení chirurgické léčby jako alternativy ESD. V případech histologicky ověřeného karcinomu jsme léčebný postup konzultovali na mezioborovém onkologickém semináři. Studie proběhla v souladu s etickými principy Helsinské deklarace a v souladu se zásadami správné klinické praxe.

Krátkodobé výsledky léčby povrchových neoplastických Hereditárny lézí žaludku angioedém endoskopickou ako príčina submukózní bolestí brucha disekcí

Všechny výkony provedl jeden endoskopista (prim. Ondřej Urban) s předchozí praxí asi G-ESD. Ve studijním období prováděl kromě G-ESD rovněž ESD v jiných lokalizacích s frekvencí výkonů ročně. G-ESD jsme prováděli v analgosedaci nebo v celkové anestezii. Demarkační linii jsme dia gnostikovali chromoendoskopií s , % indigokarminem nebo virtuální chromoendoskopií s využitím narrow- band imaging (NBI) módu. Obvod léze jsme označili koagulačními značkami ve vzdálenosti mm od demarkační linie. K submukózní injekci jsme použili hyperosmolární roztok nebo fyziologický roztok, vždy s příměsí adrenalinu : a několika kapek metylenové modři. Cirkulární incize a submukózní disekce byly nejčastěji provedeny nástrojem IT-knife , dále IT-knife, IT-knife nano, Dual-knife (všechny Olympus) a Flush-knife (Fujifilm). K cirkulární incizi a submukózní disekci byl použit proud Endocut (ERBE, / W). Krvácení ze submukózních cév bylo ošetřeno koagulací nástrojem pro disekci nebo koagulačními kleštěmi (coagrasper) s použitím koagulačního proudu. Resekované léze byly vybaveny, rozepjaty a fixovány na korkové podložce. En bloc resekce byla potvrzena identifikací koagulačních značek. Léze byla změřena posuvným měřítkem a vyfotografována (obr. – ). Preparát byl fixován ve formalinu. Histologické vyšetření bylo provedeno týmem patologů se zkušeností s hodnocením více než EMR a několika desítek ESD. Všichni nemocní po G-ESD byli hospitalizováni. V den zákroku jsme vyloučili příjem per os a aplikovali intravenózně blokátor protonové pumpy (PPI). První pooperační den jsme povolili tekutiny, druhý měkkou stravu a třetí šetřicí dietu. Délka hospitalizace nekomplikovaných případů byla – dny. V perorálním podávání PPI jsme pokračovali do první endoskopické kontroly. V případě pozitivity jsme indikovali léčbu infekce H. pylori.

Nemocné jsme dispenzarizovali podle modifikovaných doporučení navržených Gotodou. V případech po kurativní resekci podle guidelines kritérií kontrolujeme pouze endoskopicky za tři a dvanáct měsíců a dále každoročně. V případech kurativní resekce podle expandovaných kritérií indikujeme po roce navíc také CT vyšetření. Nemocné po nekurativní resekci, kteří nepodstoupili operaci, sledujeme individuálně [ ].

Výsledky Do studie jsme zařadili nemocných ( žen a mužů) průměrného věku , ( – ) let, u kterých jsme provedli celkem G-ESD. Celkem ( %) lézí bylo lokalizováno v antru, tři ( %) angulárně, tři ( %) v těle, tři ( %) subkardiálně a jedna ( %) v kardii. Průměrná velikost léze byla ( – ) mm. Průměrný operační čas od zavedení endoskopu do vybavení resekátu byl ( – ) min. Typ léze byl –Is v sedmi ( %) případech, –IIa v deseti ( %), II–b v jednom ( %), –IIa+IIc v pěti ( %) a –IIa+III v jednom ( %). V jednom ( %) zbývajícím případě se jednalo o subepiteliální lézi. Postresekční histologické vyšetření zjistilo neoplastickou lézi ve ( %) případech, zbylých pět ( %) lézí bylo neneoplastických. Ve třech ( %) případech se jednalo o low-grade dysplazii (LGD), v pěti ( %) o high-grade dysplazii (HGD), v pěti ( %) o intramukózní karcinom (T m), ve třech ( %) o karcinom s invazí do horní třetiny submukózy (T sm ), ve dvou ( %) o karcinom s masivní submukózní invazí (T > sm ) a ve dvou ( %) o neuroendokrinní tumor (NET, dříve karcinoid). V případech neneoplastických lézí se ve třech ( %) případech jednalo o léze hyperplastické, v jednom ( %) o intestinální metaplazii a v jednom ( %) o aberantní pankreas. Výsledek předresekční klešťové biopsie se shodoval s finální histologic-

kou diagnózou ve ( %) případech, ve čtyřech ( %) případech došlo ke změně diagnózy, ve čtyřech ( %) případech se jednalo o podhodnocení (understaging) a ve třech ( %) o nadhodnocení (overstaging). Krátkodobé výsledky léčby jsme vyhodnotili u lézí s definitivní diagnózou neoplazie. En bloc resekce jsme dosáhli v ( %) případech, R resekce v ( %) případech a kurativní resekce v ( %). Celkem ve čtyřech ( %) případech nekurativní resekce se dvakrát jednalo o přítomnost neoplazie v laterálním resekčním okraji při histologickém vyšetření (R ). Jeden z těchto nemocných zemřel dva měsíce po výkonu z karlet, druhý je diálních příčin ve věku sledován bez známek recidivy při kontrolní gastroskopii za tři a šest měsíců a stav hodnotíme jako úplnou remisi. U dalšího nemocného s hlenotvorným karcinomem invadujícím do sm byla realizována chirurgická léčba. Poslední nemocné s R resekcí nízce diferencovaného karcinomu s pozitivním laterálním resekčním okrajem byl následně zjištěn inoperabilní karcinom pankreatu. Perforace se vyskytla u dvou ( %) nemocných. V jednom případě se jednalo o intraprocedurální perforaci, která byla uzavřena klipováním, výkon byl dokončen s kurativním výsledkem a stav zvládnut konzervativně. Ve druhém případě se jednalo o opožděnou perforaci hod po výkonu, bylo vyřešeno suturou z laparoskopického přístupu, což si vyžádalo prodloužení hospitalizace o deset dnů. Krvácení vyžadující emergentní endoskopické ošetření, transfuzi nebo chirurgický zákrok jsme nezaznamenali. Třicetidenní mortalita v souboru byla nulová.

Diskuze Časný karcinom žaludku (EGC) je definován jako karcinom s invazí maximálně do submukózy (T ) bez ohledu na postižení lymfatických uzlin. Pokud infiltruje pouze sliznici (T m) nebo při-

Gastroent Hepatol 2015; 69(1): 65–69

Hereditárny výsledky Krátkodobé angioedém léčby akopovrchových príčina bolestí neoplastických brucha lézí žaludku endoskopickou submukózní disekcí

lehlou třetinu submukózy (T sm ), má v zemích jihovýchodní Asie endoskopická léčba přednost před chirurgickou, protože je při stejných onkologických výsledcích zatížena menším rizikem komplikací a poskytuje vyšší kvalitu života. G-ESD zavedli do klinické praxe Japonci H. Ono a M. Ohkuwa v roce [ , ]. Metoda se rychle rozšířila a v roce bylo v Japonsku provedeno G-ESD, což představovalo % z incidence karcinomů žaludku. V roce toto číslo dále vzrostlo na [ ]. Ve srovnání s EMR poskytuje ESD častěji R resekci, čehož praktickým dopadem je nižší výskyt rekurence neoplazie. V současné době je na většině asijských pracovišť v žaludku prováděna pouze ESD. Z Japonska se metoda rychle rozšířila nejprve na Korejský poloostrov a do Číny, později také na západní polokouli. Sdělení o první ESD v České republice jsme publikovali v roce [ ]. Registr ESD v naší zemi neexistuje. Kvalifikovaným odhadem založeným na osobní komunikaci je u nás ročně provedeno asi G-ESD. Nedostatek informací o výsledcích léčby z domácích center může být jedním z důvodů nedostatečného povědomí o možnostech endoskopické léčby především v chirurgické a onkologické obci. Převládá nesprávný názor, že jedinou nadějí pro nemocného s karcinomem žaludku je chirurgická léčba. Důsledkem tohoto stavu je, že mnozí kandidáti endoskopické léčby jsou zbytečně vystavování rizikům chirurgické intervence, přičemž se často jedná o osoby staré a polymorbidní. V jedné ze srovnávacích studií se komplikace vyskytly v % endoskopicky a % chirurgicky léčených nemocných [ ]. Zároveň je však nutné akceptovat, že – % endoskopicky léčených nemocných bude po G-ESD stejně indikováno k chirurgické resekci. V těchto případech je možné chápat G-ESD jako nejpřesnější stagingovou metodu. Ze studií je

Gastroent Hepatol 2015; 69(1): 65–69

známo, že ESD nemá vliv na výsledek následné chirurgické resekce [ ]. V této práci seznamujeme s výsledky léčby nemocných. Jak en bloc, tak R resekce jsme dosáhli v % případů. Toto číslo je srovnatelné s %, resp. % z metaanalýzy asijských dat a mírně horší než %, resp. % z recentně publikovaného portugalského souboru [ , ]. Kurativní resekce jsme dosáhli v %. Toto číslo je shodné s výsledkem uvedeným v největším japonském souboru čítajícím nemocných a % v souboru portugalském, čítajícím nemocných [ ]. Významnými komplikacemi G-ESD jsou zejména perforace a opožděné krvácení. Jsou reportovány v , – , %, resp. , – % [ , ]. V recentní metaanalýze japonských publikací, z nichž každá obsahovala soubor nejméně ESD, bylo riziko perforace , – %, opožděné perforace , % a opožděného krvácení – , %. Rizikovým faktorem byla ESD v orální třetině žaludku. Perforaci bylo možné většinou uzavřít endoskopicky pomocí klipů, ale tato komplikace měla vliv na výsledek léčby, protože úspěšnost en bloc resekce klesla z % na % [ ]. V našem souboru se vyskytla jediná intraprocedurální perforace při G-ESD léze lokalizované subkardiálně u pa cienta s pořadovým číslem , která byla vyřešena klipováním a neměla vliv na kurativní výsledek výkonu. Jediná opožděná perforace byla lokalizována v antru a vyskytla se u pacienta číslo . Byla vyřešena suturou z laparoskopického přístupu, G-ESD byla kurativní. Významné krvácení se v našem souboru nevyskytlo, což je ovlivněno malou velikostí souboru. Z dalších komplikací jsme zaznamenali substenózu antra u jednoho nemocného. Naše práce má celou řadu limitací. Především je náš soubor malý a zatížený chybou výběru způsobenou snahou minimalizovat výskyt komplikací. Dále musíme připustit, že karcinomy tvořily pouze % našeho souboru. V dalších % se však jednalo o HGD,

která je v Asii často popisována jako neinvazivní intramukózní karcinom a v dalších % se jednalo o NET, dříve karcinoid. Navíc, jak již bylo zmíněno výše, shoda mezi předintervenční a definitivní histologickou diagnózou byla pouze v %. Podobné číslo nacházíme i v jiných pracích a to potvrzuje, že v mnoha případech rozhodne až definitivní histologické vyšetření o tom, zda se jedná o ESD kurativní nebo stagingovou. Lze také namítat, že prezentujeme pouze krátkodobá data. Nicméně je známo, že dosažení kurativní resekce je prediktivní pro dlouhodobou remisi onemocnění. Nemocné dále sledujeme. A konečně, výsledky léčby selektovaného souboru v jediném centru samozřejmě nelze zobecňovat. Zůstává však otázkou, kolik center, resp. endoskopických týmů kompetentních pro G-ESD v naší zemi potřebujeme.

Závěr Prezentujeme soubor G-ESD provedených v moravském gastroenterologickém centru. Podle našeho vědomí se jedná o první prezentovaný soubor v České republice. Prokazujeme, že G-ESD je v našem centru zavedenou metodou. V selektovaném souboru nemocných jsme dosáhli krátkodobých výsledků srovnatelných s východoasijskými a nejlepšími evropskými centry. Metodu G-ESD proto považujeme za zavedenou do klinické praxe. G-ESD se také v naší zemi stala metodou první volby v léčbě povrchových neoplazií žaludku a její „nedostupnost“ by již neměla být důvodem k indikaci chirurgické terapie.

Literatura . Jemal A, Bray F, Center MM et al. Global cancer statistics. CA Cancer J Clin ; ( ): – . doi: . /caac. . . Česká onkologická společnost ČLS JEP. [online]. Dostupné z: http://www.linkos.cz/. . Kodera Y, Sasako M, Yamamoto S et al. Identification of risk facors for the development of complications following extended and superextended lymphadenectomies for gastric cancer. Br J Surg ; ( ): – .

Krátkodobé výsledky léčby povrchových neoplastických Hereditárny lézí žaludku angioedém endoskopickou ako príčina submukózní bolestí brucha disekcí

. Chiu PW, Teoh HY, To KF et al. Endoscopic submucosal dissection (ESD) compared with gastrectomy for treatment of early gastric neoplasia: a retrospective cohort . study. Surg Endosc ; ( ): – doi: . /s - - . . Gotoda T, Yanagisawa A, Sasako M et al. Incidence of lymph node metastasis from early gastric cancer: estimation with a large number of cases at two large centers. Gastric Cancer ; ( ): – . . Japanese Gastric Cancer Association. Japanese gastric cancer treatment guidelines (ver. ). Gastric Cancer ; ( ): – . doi: . /s - . . Ono H, Kondo H, Gotoda T et al. Endoscopic mucosal resection for treatment of early gastric cancer. Gut ; ( ): – . . Ohkuwa M, Hosokawa K, Boku N et al. New endoscopic treatment for intramucosal gastric tumors using an insulated-tip diathermic knife. Endoscopy ; ( ): – . . Ganjoho.jp [online in Japanese]. Available from: http://ganjoho.jp/public/statistics/pub/statistics .html. . Urban O, Vítek P, Fojtík P et al. Endoscopic submucosal dissection. Initial expe-

rience in the Czech Republic. Folia Gastroenterol Hepatol ; ( ): – . . Jung H, Bae JM,Choi MG et al. Surgical outcome after incomplete endoscopic submucosal dissection of gastric cancer. Br J Surg ; ( ): – . doi: . /bjs. . . Lian J, Chen S, Zhang Y et al. A meta-analysis of endoscopic submucosal dissection and EMR for early gastric cancer. Gastrointest Endosc ; ( ): – . doi: . /j.gie. . . . . Park YM, Cho E, Kang HY et al. The eﬀectiveness and safety of endoscopic submucosal dissection compared with endoscopic mucosal resection for early gastric cancer: a systematic review and metaanalysis. Surg Endosc ; ( ): – . doi: . /s -z. . Pimentel-Nunes P, Mourao F, Veloso N et al. Long-term follow-up after endoscopic resection of gastric superficial neoplastic lesions in Portugal. Endoscopy ; ( ): – . doi: . /s. . Toyokawa T, Inaba T, Omote S et al. Risk factors for perforation and delayed bleeding associated with endoscopic submucosal dissection for early gastric neoplasms: analysis of lesions. J Gastroenterol

Hepatol /j. -

; .

( ): .

– . doi: .x.

Doručeno/Submitted: . . Přijato/Accepted: . . MU Dr. Ondřej Urban, Ph.D. Centrum péče o zažívací trakt Vítkovická nemocnice a. s. Zalužanského / Ostrava ondrej.urban@nemvitkovice.cz

QUALIT Y IN ENDOSCOPY ESGE / ESDO SYMPOSIUM

COLONOSCOPY & COLONIC NEOPLASMS Prague, Czech Republic April 17–18, 2015

www.quality-in-endoscopy.org

Gastroent Hepatol 2015; 69(1): 65–69

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Tiráž

Gastroenterologie a hepatologie Vedoucí redaktor (Editor-in-Chief) prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I.V.F. a.s. Jankovcova / c, Praha milan.lukas@email.cz Zástupce vedoucího redaktora pro Slovenskou republiku (Editor for Slovak Republic) prof. MUDr. Peter Mlkvý, CSc. Oddelenie laserovej medicíny Onkologický ústav sv. Alžbety Heydukova , Bratislava Slovenská republika pmlkvy@ousa.sk Redakční rada (Editorial Board) MUDr. Martin Bortlík, Ph.D. doc. MUDr. Radan Brůha, CSc. MUDr. Iveta Čierna, PhD. doc. MUDr. Tibor Hlavatý, PhD. doc. MUDr. Peter Jarčuška, PhD. MUDr. Branislav Kunčak doc. MUDr. Ladislav Kužela, CSc. doc. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D. prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. prim. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D. MUDr. Eduard Veseliny, PhD.

Mezinárodní redakční rada (International Editorial Board) L. Aabakken, P. D. Higgins, P. L. Lakatos, D. A. Lieberman, J. H. Moon, W. Reinisch, J. D. Wyae Výbor České gastroenterologické společnosti (Committee of the Czech Society of Gastroenterology) Předseda (Chairman) M. Lukáš Vědecký sekretář (Scientific Secretary) J. Cyrany Členové (Members) M. Bortlík, A. Hep, R. Keil, I. Líbalová, J. Martínek, V. Nosek, J. Špičák, O. Urban, P. Vítek, Z. Zádorová, F. Závada Výbor Slovenskej gastroenterologickej spoločnosti (Committee of the Slovak Society of Gastroenterology) Predseda (Chairman) L‘. Jurgoš Vědecký sekretár (Scientific Secretary) Z. Zelinková Členovia (Members) M. Bátovský, I. Čierna, M. Huorka, R. Hyrdel, L. Kužela, B. Pekárek, E. Veseliny, J. Záň

Výbor České hepatologické společnosti (Committee of the Czech Society of Hepatology) Předseda (Chairman) P. Urbánek Vědecký sekretář (Scientific Secretary) J. Šperl Členové (Members) R. Brůha, Z. Červinková, T. Fejfar, S. Fraňková, J. Horák, P. Hůlek, P. Husa, J. Lata, S. Plíšek, L. Rožnovský, P. Trunečka, L. Vítek Výbor Slovenskej hepatologickej spoločnosti (Committee of the Slovak Society of Hepatology) Predseda (Chairman) P. Jarčuška Vědecký sekretár (Scientific Secretary) J. Glasa Emeritný predseda (Chairman Emeritus) J. Holomáň Členovia (Members) M. Belovičová, J. Bočáková-Pastvová, S. Hrušovský, M. Kaščák, M. Kováčová, V. Kupčová, M. Oltman, I. Schréter, L. Skladaný, M. Szántová, L. Turecký, M. Zíma

Harmonogram vydání a tématické zaměření časopisu Gastroenterologie a hepatologie pro rok A time schedule of journal´s publication with major topics for . Číslo / / / / / /

Téma IBD hepatologie digestivní endoskopie klinická a experimentální gastroenterologie gastrointestinální onkologie dětská gastroenterologie a hepatologie

Koeditoři M. Bortlík/T. Hlavatý R. Brůha/P. Jarčuška O. Urban/B. Kunčak J. Martínek/J. Kužela Š. Suchánek/P. Mlkvý K. Mitrová/I. Čierna

. Datum vydání . února . dubna . června . srpna . října . prosince

Gastroenterologie a hepatologie Vydává Česká lékařská společnost J. E. Purkyně ve spolupráci s nakladatelstvím Ambit Media, a. s. Evidenční číslo MK ČR E . ISSN (Print) ISSN X (On-line). On-line verze je přístupná na adrese www.csgh.info Časopis ČSGH je uveden na SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica Čechoslovaca. Nakladatel: Ambit Media, a. s., Klicperova / , Praha Adresa pro korespondenci: obchodní centrum Media Hall, Bidláky , Brno Odpovědná redaktorka: Mgr. Veronika Mauerová, e-mail: veronika.mauerova@ambitmedia.cz, tel.: + Grafická úprava: Karel Zlevor Objednávka předplatného na adrese: predplatne@ambitmedia.cz Vychází krát ročně. Předplatné na rok činí Kč ( eur) + poštovné. Informace o podmínkách inzerce poskytuje a objednávky přijímá: Mgr. Blanka Turínová, MBA, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, tel.: + Toto číslo vychází . .