GH_2022-6_listovacka

D tská gastroenterologie a hepatologie

Paediatric gastroenterology and hepatology

Vážené kolegyně, vážení kolegové, rok se s rokem sešel a my se opět setkáváme na stránkách posledního letošního čísla časopisu Gastroenterologie a hepatologie. Stejně jako v předchozích letech jsou jeho součástí také články z dětské gastroenterologie a hepatologie. Dva letošní jsou výjimečné v tom, že jejich autory jsou kolegové ze zahraničí, konkrétně z Íránu.

Oba zahraniční texty se soustředí na problematiku jaterních onemocnění. V prvním najdete průřezovou studii, která hodnotila endoskopické nálezy u dětí zapsaných na čekací listinu k transplantaci jater. Z literatury víme, že komplikace v podobě jícnových varixů se vyskytují u více než poloviny pacientů s dekompenzovanou jaterní cirhózou [1]. Dehghani et al nám ve svém článku poskytují nejen pohled na spektrum endoskopických nálezů, ale také nejčastějších příčin, které k tomuto stavu vedou. Výsledky studie také doplňuje o klinické příznaky u téměř dvou set pacientů.

Druhýčlánekjenapomezídvouoborů –dětské gastroenterologie a kardiologie. Věnuje se tématu vrozených srdečních vad (VSV) u dětí a elevaci jaterních testů. VSV patří mezi nejčastější vrozené vady u dětí a také mají významný vliv na mortalitu v prvním roce života [2]. Etiologie poruch jaterní funkce (nebo jen elevace vyšetřovaných parametrů) je velmi různorodá – od akutního kardiogenního jaterního poškození až po kongestivní hepatopatii. Ve studii jsou srovnáváni pacienti s různým typem VSV a jejich hodnoty jaterních testů, bilirubinu, ale i dalších biomarkerů.

Posledním článkem, který se také týká zejména dětí, jsou nové informace o léčbě infekce C. difficile. Na podzim roku 2022 došlo ke změně v doporučeném postupu terapie tohoto onemocnění u dětských pacientů a zařazení fidaxomicinu do standardní léčby i u této věkové skupiny [3].

Doufám, že vás témata z dětské gastroenterologie zaujala, toto číslo sa-

mozřejmě nabízí i další články mimo pediatrickou problematiku, např. kazuistiky z digestivní endoskopie nebo z hepatologie.

Kromě příjemného čtení bych vám ráda také popřála vše nejlepší do roku 2023.

Literatura

D’Amico G. Esophageal varices: from appearance to rupture; natural history and prognostic indicators. Portal hypertension in the 21st Century; Springer 2004; 147–154. doi: 10.1007/978-94-007-1042-9_17.

Hoffman JI, Kaplan S. The incidence of congenital heart disease. J Am Coll Cardiol 2002; 39(12): 1890–1900.doi:10.1016/s0735-1097(02)01886-7.

Beneš J, Stebel R, Musil V et al. Aktualizovaný doporučený postup pro léčbu nemocných s kolitidou vyvolanou Clostridioides difficile. Doporučený postup Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. 2022 [online]. Dostupné z: https://www. infektologie.cz/zprava22-39.htm.

MUDr. Kristýna Zárubová, Ph.D. koeditorka sekce Dětská gastroenterologie a hepatologie zarubova.kristyna@gmail.com

Cesta k úsp šné lé b obezity –multidisciplinární a multimodální p ístup

M. Fried

OB KLINIKA, a.s., Praha

Již po několik desetiletí je bariatrická chirurgie z pohledu dlouhodobé efektivity nejúspěšnější léčbou závažné obezity (BMI > 40kg/m2)*. I přes úspěšnost chirurgické léčby tohoto závažného chronického a progredujícího onemocnění ani bariatrické operační zákroky (operace na žaludku či jiné části zažívacího traktu) neznamenají u části nemocných definitivní vyléčení.

Samotná bariatrická operace vede sice často k remisi onemocnění, ale bez celoživotní pooperační spolupráce (compliance) pacienta má obezita výrazný sklon k recidivě i po mnoha letech od úspěšné léčby.

Tento fakt je dán především samotným charakterem onemocnění. Vznik obezity je zapříčiněn mnoha zevními environmentálními faktory spolu s faktory individuálními, např. hormonálními, metabolickými, genetickými a dalšími.

V posledních letech je zřejmé, že ani rozsáhlé operační výkony, sebelépe technicky provedené, samy o sobě ne-

znamenají u některých obézních celoživotní vyléčení. Vzhledem k multifaktoriální příčině obezity jsou pro úspěšnou léčbu nezbytné další specializované multioborové intervence a terapie.

Z tohoto pohledu se jeví jako velmi důležitá především kombinovaná léčba obezity operačním zákrokem a moderními farmaky – antiobezitiky. V poslední době dosáhly významných pokroků také gastroenterologie a endoskopické možnosti zákroků na žaludku a tenkém i tlustém střevu.

Vneposlednířadějev multioborovéterapii, má-li být léčba obezity úspěšná, důležitái účastpsychologůa nutričníchterapeutů jak v předoperačním, tak zejména dlouhodobě v pooperačním období.

V tomto čísle Gastroenterologie a hepatologie se čtenáři mohou seznámit se základy nutričních zásad po některých bariatrických výkonech. Jejich dodržování je důležité nejen pro dlouhodobou úspěšnost léčby obezity, ale i pro předcházení možným (a to i závažným)

pooperačním komplikacím, ať již bezprostředně po výkonu, nebo i v řádu měsíců a let po bariatrické operaci.

V moderní léčbě onemocnění obezitou a v dosažení dlouhodobých a stabilních hmotnostních úbytků ustupuje částečně do pozadí význam volby toho kterého specifického bariatrického operačního výkonu.

Naopak významnou roli hraje komplexní, multimodální a multioborový přístup. Kombinace a synchronní použití nových antiobezitik a bariatrického výkonu spolu s efektivním pozitivním ovlivněním nutričních, stravovacích a pohybových návyků nemocných je jedinou cestou ke zvládnutí jednoho z celosvětově nejrozšířenějších onemocnění, kterým obezita jistě je.

*Body Mass Index = hmotnost (kg) : výška (m2)

prof. MUDr. Martin Fried, CSc. koeditor sekce Bariatrie a obezitologie martin.fried@obklinika.cz

The path to successful treatment of obesity –a multidisciplinary and multimodal approach

Hereditárny angioedém ako prí ina bolestí brucha

Obsah

D tská gastroenterologie a hepatologie

Paediatric gastroenterology and hepatology

Editorial K. Zárubová

Cesta k úsp šné lé b obezity – multidisciplinární a multimodální p ístup The path to successful treatment of obesity – a multidisciplinary and multimodal approach

Editorial M. Fried

D TSKÁ GASTROENTEROLOGIE A HEPATOLOGIE I PAEDIATRIC GASTROENTEROLOGY AND HEPATOLOGY

Endoscopic findings in cirrhotic children candidates for liver transplantation

Endoskopické nálezy u d tských kandidát transplantace jater na podklad cirhózy

Original article | P vodní práce

S. M. Dehghani, M. Abbasi, M. Ataollahi, M. Tahani, F. Parooie, I. Shahramian

Abnormal liver functional tests in children with congenital heart diseases –a cross-sectional study in the south-east of Iran

Abnormální jaterní testy u d tí s vrozenými srde ními vadami – pr ezová studie na jihovýchod Íránu Review article | P ehledová práce

I. Shahramian, A. Bazi, E. Akhlaghi, N. M. Noori, F. Parooie, M. Tahani

BARIATRIE A OBEZITOLOGIE I BARIATRICS AND OBESITOLOGY

Bariatrické restrik ní výkony a výživa

Bariatric restrictive surgeries and nutrition P ehledová práce | Review article

M. Hosnedl

HEPATOLOGIE I HEPATOLOGY

„Vanishing bile duct syndróm“ ako prejav poliekového poškodenia pe ene u pacienta po polytraume “Vanishing bile duct syndrome” as a manifestation of drug-induced liver damage in a patient after polytrauma Kazuistika | Case report

X. Faktorová, M. Žigrai, S. Žigraiová, L. Horniaková, S. Adamcová-Sel anová, R. Belica, D. Guga, M. Vysko il

DIGESTIVNÍ ENDOSKOPIE I DIGESTIVE ENDOSCOPY

Perforace sigmatu jako pozdní komplikace ERCP Perforation of colon sigmoideum as a delayed complication of ERCP Kazuistika | Case report

P. Politova, L. Douda, L. Štrincl, Z. Zádorová

R ZNÉ I OTHERS

Quality of life in patients with Crohn’s disease in the Czech Republic

Kvalita života pacientov s Crohnovou chorobou v eskej republike

Letter to editor | Dopis redakci

J. Bielik, A. N mcová, V. Meluš, K. Gerlichová, P. Svoboda

Komentá ke lánku „Obesity in patients younger than years is a risk factor for Covid- hospital admission“ (Clinical Infectious Diseases)

Komentá e | Comments

J. Král

Hereditárny angioedém ako prí ina bolestí

LÉKOVÝ PROFI L | DRUG PROFILE

Dificlir – fidaxomicin – efektivní varianta lé by infekcí C. di cile u d tí Dificlir – fidaxomicin – an e ective treatment option for C. difficile infections in children Lékový profil | Drug profile K. Zárubová

Titanlax – profil zdravotnického prost edku

Titanlax – medical device profile Lékový profil | Drug profile V. Vranová

R ZNÉ | OTHERS

Výb r z mezinárodních asopis

The selection from international journals Komentá e | Comments

I. Míková, K. Kaštylová, T. Horník, R. Pospíšil

Terapeutická endosonografie

Jablonec nad Nisou

Therapeutic endosonography Jablonec nad Nisou Zpráva z akce | Congress report T. Hucl

Prof. MUDr. Aleš Hep, CSc., . . –. . Personalia | Personal news

. Slovenský gastroenterologický kongres , .– . november , Bratislava

. vzd lávací a diskuzní gastroenterologické dny, .– . prosinec , Karlovy Vary

Endoscopic findings in cirrhotic children candidates for liver transplantation

Endoskopické nálezy u d tských kandidát transplantace jater na podklad cirhózy

ShirazTransplant Research Center, Shiraz University of Medical Sciences, Shiraz, Iran Pediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition Research Center, Research Institute for Children‘s Health, Shahid Beheshti University of Medical Sciences,Tehran, Iran Pediatric Gastroenterology and Hepatology Research Center, Zabol University of Medical Sciences, Zabol, Iran

Summary: Background: Liver cirrhosis is an end-stage liver failure that can develop as a result of acute or chronic liver disease. Patients are at risk of fatal complications such as portal hypertension and bleeding from esophageal varices. Methods: This cross-sectional study examined the endoscopic findings in child patients <18 years with cirrhosis qualifying as candidates for liver transplantation. Our subjects were children admitted from 2012 to 2017 to the Shiraz Organ Transplantation Center of Nemazee Hospital, Shiraz University of Medical Sciences. The data was collected using a researcher-made questionnaire. Results: We studied 199 patients (49.2% boys) with liver cirrhosis admitted for upper gastrointestinal endoscopy. Their average age was 6.2 ±4.7 years old. The most common clinical sign present at admission was icterus (58.8%). The mean values of the children’s Child-Pugh and PELD/MELD scores were 8.53 ±2.34 and 14.85 ±14.93, respectively. Of 199 children examined, 145 total (72.8%) suffered from esophageal varices, further divided by severity into grades 1, 2, 3, and 4 – 39 (19.7%), 53 (26.8%), 42 (21.2%), 11 (5.6%), respectively. Further symptoms, such as portal hypertensive gastropathy (PHG), gastric erythema, fundal varices, gastric erosion, and gastric ulcer were found in 31.1%, 15.1%, 6.5%, 5.5%, and 2% of the patients, respectively. No associations were observed between esophageal or gastric varices and Child-Pugh (P = 0.076), PELD/MELD score (P = 0.607), clinical symptoms, laboratory parameters, or underlying diseases. Conclusion: Our patients’ main cause of liver cirrhosis was biliary atresia, and the most common presenting sign in endoscopy was esophageal varices.

Key words: liver cirrhosis – biliary atresia – esophageal varices – icterus – endoscopy

S. M. Dehghani , M. Abbasi , M. Ataollahi , M. Tahani , F. Parooie , I. Shahramian

Hereditárny angioedém ako prí ina bolestí brucha

Paediatric gastroenterology and hepatology: review article doi: /ccgh

Abnormal liver functional tests in children with congenital heart diseases – a cross-sectional study in the south-east of Iran Abnormální jaterní testy u d tí s vrozenými srde ními vadami –pr ezová studie na jihovýchod Íránu

I. Shahramian , A. Bazi , E. Akhlaghi , N. M. Noori , F. Parooie , M. Tahani

Pediatric ward, Amir-Al-Momenin Hospital, Zabol University of Medical Sciences, Zabol, Iran Faculty of Allied Medical Sciences, Zabol University of Medical Sciences, Zabol, Iran Student Research Committee, Zabol University of Medical Sciences, Zabol, Iran Children and Adolescent Health Research Center, ResistantTuberculosis Institute, Zahedan University of Medical Sciences and Health Services, Zahedan, Iran Pediatric Gastroenterology and Hepatology Research Center, Zabol University of Medical Sciences, Zabol, Iran

Summary: Background: The clinical implication of abnormal liver functional tests (LFTs) is not well studied in children with congenital heart diseases (CHDs). We aimed to screen LFTs in children with CHDs. Methods: LFTs including liver enzymes (AST, ALT and ALP), as well as direct bilirubin (DB), total bilirubin and albumin were measured in 80 children with CHDs. Results: Ventricular septal defect (VSD), tetralogy of Fallot (TOF), atrial septa defect (ASD), congestive heart failure (CHF) and Patent ductus arteriosus (PDA) accounted for 45 (67.4%), 3 (3.8%), 25 (20%), 2 (2.5%) and 5 (6.2%) of our patients, respectively. Abnormally elevated ALT, AST, ALP, DB, TB and reduced total protein were identified in 3 (3.8%), 21 (26.2%), 6 (7.6%), 10 (12.5%), 7 (8.8%) and 43 (53.8%), respectively. There was no significant difference in LFTs among various CHDs except for AST (P = 0.04). The mean level of AST was significantly lower in children with VSD (31.4 ±10.7 IU/l) than those of TOF (48.3 ±22.8 IU/l, P = 0.03) and ASD (36.8 ±9.8 IU/l, P = 0.03). Conclusion: Considering the respectively high incidence of abnormal LFTs in children with CHDs, it is advisable to regularly monitor these tests to timely manage any progressions toward congestive or ischaemic hepatitis.

Key words: congenital heart disease – ventricular septal defect – heart failure – ischaemic hepatitis

Souhrn: Východiska: U dětí s vrozenými srdečními vadami (VSV) není klinický význam abnormálních jaterních testů dostatečně studován. Cílem naší studie byl screening jaterních testů u dětí s VSV. Metodika: U 80 dětí s VSV byly měřeny jaterní testy včetně jaterních enzymů (AST, ALT a ALP), přímého bilirubinu (DB), celkového bilirubinu a albuminu. Výsledky: Z našich pacientů mělo 45 (67,4 %) defekt komorového septa (VSD), 3 (3,8 %) Fallotovu tetralogii (TOF), 25 (20 %) defekt septa síní (ASD), 2 (2,5 %) městnavé srdeční selhání (CHF) a 5 (6,2 %) perzistující ductus arteriosus (PDA). U 3 pacientů (3,8 %) bylo nalezeno abnormálně zvýšené ALT, u 21 (26,2 %) AST, u 6 (7,6 %) ALP, u 10 (12,5 %) DB, u 7 (8,8 %) TB a u 43 (53,8 %) snížený celkový protein. Jednotlivé vrozené srdeční vady se v jaterních testech významně nelišily s výjimkou AST (p = 0,04). Průměrná hladina AST byla významně nižší u dětí s VSD (31,4 ± 10,7 IU/l) než u dětí s TOF (48,3 ± 22,8 IU/l; p = 0,03) a s ASD (36,8 ± 9,8 IU/l; p = 0,03). Závěr: Vzhledem k vysoké incidenci abnormálních jaterních testů u dětí s VSV je vhodné tyto hodnoty pravidelně monitorovat, aby se včas zvládla případná progrese do městnavé nebo ischemické hepatitidy. Klí ová slova: vrozená srdeční vada – defekt komorového septa – srdeční selhání – ischemická hepatitida

Introduction

Congenital heart disorders (CHDs) are the most frequent inherited abnormalities responsible for a significant mortality rate within the first year of life [1]. CHDs encompass a wide variety of ventricular, ar-

terial and septal defects. For the majority of these defects, however, the aetiological features are largely unknown [2].

Patients with progressive cardiac conditions are commonly encountered with hepatic dysfunction [3]. Liver involve-

ment is a part of a variety of heart syndromes including cardiogenic shock (CS), [4] acute [5] and chronic [6] heart failure, as well as ischaemia/perfusion heart injury [7]. Acute cardiogenic liver injury (ACLI) also known as ischae-

Gastroent Hepatol 2022; 76(6): 485–491

Bariatrické restrik ní výkony a výživa

Bariatric restrictive surgeries and nutrition

M. Hosnedl

Centrum pro lé bu obezity a metabolických poruch, OB KLINIKA, a.s., Praha

Souhrn: U restrikčních výkonů je, více než jinde, rozhodující důsledná příprava pacienta. Na té se podílí mimo jiné nutriční terapeut, který se snaží předat dílčí poznatky nejen o výživě, a to v takové míře, že dotyčný je následně sám schopen v redukci pokračovat. Na edukaci se podílí celý multidisciplinární tým ve snaze společně maximalizovat pravděpodobnost úspěchu restrikčního výkonu, a zvýšit tím kvalitu života nemocného. Přístupy se liší v rámci individualit pacientů a zároveň v rámci typu restrikčního výkonu. Dostatečná motivovanost a spolupráce zásadně ovlivňují celý proces, kterým dotyčný prochází.

Klí ová slova: restrikční výkony – bariatrie – enterální výživa – nutriční intervence

Summary: In the case of restrictive procedures, more than elsewhere, consistent preparation of the patient is crucial. A nutritional therapist participates in this and tries to pass on partial knowledge not only about nutrition, to such an extent that the patient is subsequently able to continue the reduction himself. The entire multidisciplinary team participates in the education making an effort to maximize the probability of the success of the restrictive procedure and thereby increase the patient’s quality of life. Approaches differ within the individuality of patients and within the type of restrictive procedure. Sufficient motivation and cooperation fundamentally influence the entire process that the person goes through.

Key words: restrictive procedures – bariatrics – enteral nutrition – nutritional intervention

Úvod

Restrikční bariatrické výkony jsou dnes již běžnou součástí obezitologických řešení, avšak důkladná příprava pacienta je nezbytná. K indikaci dochází zpravidla u pacientů s BMI 35–40kg/m2 a metabolickým syndromem či dalšími komplikacemi a s BMI ≥ 40 kg/m2, kde je pacientovi povolena operace i bez těchto přidružených chorob [1]. Samotnému výkonu předchází opakovaná edukace nejen ze strany nutričního specialisty, s cílem vysvětlit jednoduchou formou zásadní body u jednotlivých typů výkonů. Princip stravovacího režimu se mírně liší na základě typu restrikční operace, zároveň je však nutné přizpůsobit se individualitě pacienta, aby došlo k plnému pochopení zásad, které hrají jednu z klíčových rolí úspěšné redukce hmotnosti a dlouhodobé bezpečnosti výkonu. Bariatrické výkony jsou prováděny převážně laparoskopicky [2], tudíž je žádoucí předoperační redukce hmotnosti.

Práce s pacientem Pacient přistupující k bariatrické operaci v drtivé většině již sám prošel řadou mnohdy nevhodných diet. Často u něj došlo i k výraznějšímu úbytku hmotnosti, který ale nebyl dlouhodobě udržen. Takové pokusy pak zpravidla vedou k volbě dalších a dalších diet, mnohdy čím dál restriktivnějšího nebo extrémnějšího rázu (tekutá strava, ananasová dieta apod.), což činí dietu pro pacienta ještě krátkodoběji udržitelnou, ale frustrace z opakovaných neúspěchů se jen zvyšuje.

Představa pacienta, že restrikční výkon je samospásný a nebude vyžadovat kromě omezení porce nic dalšího, je mylná. Ze zkušeností víme, že takový pacient bývá již relativně brzy po operaci neukázněný a opět dochází k nárůstu hmotnosti.

K prevenci těchto stavů je proto nutné začít s úpravou stravování a vlastně i celkové životosprávy co nejdříve před výkonem. V ideálním případě pacient redukuje stravu již před operací a po-

stupně přijímá změny v životosprávě za své. Z praxe vyplývá, že takový pacient je pro samotný výkon motivovanější, ochotněji spolupracuje a dochází u něj k větším hmotnostním úbytkům než u ostatních [3].

Při prvotním rozhodnutí se pro operaci pacient dostává brožuru s podrobnými informacemi týkajícími se samotného výkonu, jídelníčku a dalších doplňujících informací. Když pak přichází do ambulance nutrice, v ideálním případě má již tzv. načteno. I přesto však probíráme zásady nejen stravování, ale i pohybu, pitného režimu a manipulace s těžšími předměty znovu od začátku. Často se stává, že pacient pracuje např. na směny nebo jezdí dálkové trasy v nákladní dopravě, kde je nutné nejprve vytvořit individuální plán ve stravě např. pro každý typ směny nebo vymyslet vhodné alternativy na cestování (konzervované/vakuované jídlo apod.). Součástí prvotní edukace pacienta je úprava stávajících jídelních zvyklostí či obdržení

Hereditárny angioedém ako prí ina bolestí brucha

Hepatológia: kazuistika doi: /ccgh

„Vanishing bile duct syndróm“ ako prejav poliekového poškodenia pe ene u pacienta po polytraume

X. Faktorová , M. Žigrai , S. Žigraiová , L. Horniaková , S. Adamcová-Sel anová , R. Belica , D. Guga , M. Vysko il

Interná klinika SZU, Univerzitná nemocnica – Nemocnica svätého Michala, a.s., Bratislava III. interná klinika LF UK a UN Bratislava

Hepatologicko-gastroenterologické a transplanta né oddelenie (HEGITO), II. interná klinika SZU, Banská Bystrica

Súhrn: Syndróm miznúcich žlčovodov je typ liekmi indukovaného cholestatického poškodenia pečene, ktoré vzniká pri vystavení organizmu liekmi či inými cudzími látkami. 44-ročného, doteraz zdravého muža po ťažšej polytraume s užívaním komplexnej liečby (antibiotiká, antimykotiká, parenterálna výživa, LMWH), sme hospitalizovali pre postupne vzniknutý nebolestivý ikterus a pruritus celého tela. Laboratórnym vyšetrením sme zistili niekoľkonásobne zvýšenú hladinu celkového aj konjugovaného bilirubínu s 3-násobným zvýšením hladín ALP, bez výraznej elevácie transamináz, s poklesom protrombínového času a pozitivitou IgG4 protilátok. MRCP zobrazila nepravidelné intrahepatálne žlčové cesty, dilatovaný d. hepatocholedochus, s obrazom primárnej, resp. sekundárnej sklerotizujúcej cholangitídy. Vyšetreniami sme vylúčili infekčnú, metabolickú, toxickú a onkologickú etiológiu hepatopatie. Biopsia pečene vylúčila autoimunitnú hepatitídu aj IgG4 hepatopatiu a zobrazila „vanishing bile duct syndrome“ pri liekmi indukovanom poškodení pečene (DILI). Empirická liečba vysokými dávkami N-acetylcysteínom intravenózne a hepatoprotektívami viedla k postupnému poklesu bilirubínu, normalizácii koagulačných parametrov, ústupu ikteru a klinických ťažkostí. Kazuistika poukazuje na cholestatický typ poliekového poškodenia so syndrómom miznúcich žlčovodov potvrdený histologicky, a potrebu myslieť na DILI ako jednu z príčin inak neobjasnenej hepatopatie. K ú ové slová: cholangitída – DILI – hepatopatia – IgG4 – syndróm miznúcich žlčovodov

Summary: Vanishing bile duct syndrome is a type of drug-induced cholestatic liver injury that occurs when the body is exposed to drugs or other foreign substances. We hospitalized a 44-year-old, so far healthy, male with gradually developing painless icterus and pruritus of the whole body after severe polytrauma. The patient had previously undergone a complex treatment (antibiotics, antifungals, parenteral nutrition, LMWH). Laboratory tests revealed a several-fold elevation of total and conjugated bilirubin with a 3-fold increase in ALP levels, no significant elevation of transaminases, a decrease in prothrombin time and IgG4 antibody positivity. An MRCP scan was performed revealing irregular intrahepatic bile ducts, a dilated common bile duct and characteristics of primary or secondary sclerosing cholangitis. Further examinations ruled out infectious, metabolic, toxic and oncological causes of hepatopathy. A liver biopsy ruled out both autoimmune hepatitis and IgG4 hepatopathy and displayed images of “vanishing bile duct syndrome” in drug-induced liver injury (DILI). Empirical treatment with high-dose intravenous N-acetylcysteine and other hepatoprotective agents led to a gradual decrease of bilirubin, normalization of coagulation parameters and remission of icterus and clinical complaints. This case report points to a cholestatic type of drug-induced liver injury with histologically confirmed vanishing bile duct syndrome and the need to think of DILI as one of the causes of the otherwise unexplained hepatopathy.

Key words: cholangitis – DILI – hepatopathy – IgG4 – vanishing bile duct syndrome

Úvod

Poliekové poškodenie pečene (drug induced liver injury – DILI) predstavuje nepredvídateľnú a potenciálne nebezpečnú nepriaznivú reakciu vyvolanú

liekmi či inými cudzími látkami, ktorá môže vzniknúť pri vystavení organizmu toxickým dávkam určitého lieku, alebo ako idiosynkratická reakcia nezávislá od dávky [1].

Odhadovaná celosvetová ročná incidencia DILI sa pohybuje medzi 1,3 až 19,1 na 100 000 exponovaných osôb, pričom zodpovedá za približne 10 % všetkých prípadov akútnej hepatitídy [2].

Gastroent Hepatol 2022; 76(6): 499–503

“Vanishing bile duct syndrome” as a manifestation of drug-induced liver damage in a patient after polytrauma

Perforace sigmatu jako pozdní komplikace ERCP

Perforation of colon sigmoideum as a delayed complication of ERCP

P. Politova , L. Douda , L. Štrincl , Z. Zádorová

Gastroenterologická ambulance, NemocniceTábor, a.s II. interní gastroenterologická klinika . LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha

Souhrn: Migrace pankreatobiliarního stentu není častá komplikace, většinou bez závažných následků, ale někdy způsobující perforace střeva. Autoři popisují migraci DB stentu do sigmoidea s následnou zcela asymptomatickou perforací stěny střeva. Vzhledem ke klinickému stavu a věku pacientky byla perforace úspěšně řešena endoskopicky.

Klí ová slova: biliarní stent – ERCP – migrace – komplikace – perforace

Summary: Pancreatobiliary stent migration is not a common complication, mostly without serious consequences, but sometimes causing intestinal perforation. The authors describe migration of the DB stent into the sigmoid with subsequent completely asymptomatic perforation of the bowel wall. Due to the patient’s clinical condition and age, the perforation was successfully treated endoscopically.

Key words: biliary stent – ERCP – migration – complications – perforation

Úvod

Endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) je důležitá diagnostická a terapeutická metoda v oblasti pankreatobiliárních patologií. Tato metoda je také riziková z hlediska akutních i pozdních lokálních, vzdálených i systémových komplikací. Připomeňme některé z nich: časné lokální komplikace související s provedením papilosfinkterotomie mohou být: krvácení, perforace duodena, traumatizace biliárních či pankreatických cest, akutní pankreatitida, akutní cholangoitida a akutní cholecystitida, sepse. Pozdními komplikacemi mohou být restenóza papily, recidiva choledocholitiázy, recidivující cholangoitida. Komplikaci může způsobit také cizí těleso – stent, jehož zavedení je součástí terapeutického výkonu. Biliární stenty se používají k usnadnění drenáže žluči do trávicího traktu [1]. Nejčastější komplikací je sepse při uzávěru

stentu či dislokace stentu [2]. Stenty jsou plastové a metalické. Plastové stenty mají různý tvar, mohou být rovné a zakřivené, mohou mít tvar pigtail či double-pigtail. Jiné druhy napodobují tvar společného žlučovodu, a tím brání jejich migraci. Všechny SEMS (self-expanding metal stents) jsou vyrobeny z kovového materiálu. Mohou být potahované a nepotahované. Migrace biliárního či pankreatického stentu bývá dvěma směry: proximální – do pankreatického vývodu či choledochu, nejčastěji při maligních stenózách. Může se projevovat mechanickou blokádou odtoku žluči či pankreatického sekretu s elevací JT, amyláz, se známkami akutní pankreatitidy nebo akutní cholangoitidy [3]. Migrace stentu distálně do GIT je vzácná (4 %), může být asymptomatická s odchodem stentu per vias naturales, nebo symptomatická [4]. Může způsobovat například ileózní stav, perforaci střeva s peritonitidou či lokál-

ním zánětlivým procesem – např. pelvickým abscesem, fistulí apod. Jednu z možných komplikací ERCP související se zavedením biliárního stentu prezentujeme v níže uvedené kazuistice.

Kazuistika

Osmdesátiletá pacientka, v minulosti po cholecystektomii (CHE), jinak bez vážných komorbidit, přišla do nemocnice pro ikterus s klinickými známkami akutní cholangoitidy. Sonograficky byla zjištěna choledocholitiáza a výrazná dilatace intrahepatálních i extrahepatálních žlučových cest. Laboratorně byly zjištěny následující abnormality: celkový bilirubin 51 µmol/l, AST 5 µkat/l, ALT 4 µkat/l, GMT 12 µkat/l, ALP 7 µkat/l, CRP 80mg/l, v KO leukocyty 12 × 109/l. Ostatní laboratorní ukazatele v normě.

Bylo provedeno ERCP – zjištěna stenóza papily a velká mnohočetná choledocholitiáza, která dosahovala až k he-

Quality of life in patients with Crohn’s disease in the Czech Republic

Kvalita života pacientov s Crohnovou chorobou v eskej republike

Goal

The main goal of our work was to assess the quality of life (QoL) and work ability (WA) of patients with Crohn’s disease (CD) using the patients’ questionnaires. The assessment of both parameters was realized predominantly by applying the numeric scale that is considered appropriate for this type of disease, affecting both physical and mental health of patients. The additional goal was to assess the impact of selected parameters on QoL and WA (ability to take care of oneself in basic life and work activities) as well as evaluation of economic consequences of the disease on life of patients.

Samples and methods

The group consisted of 150 patients with Crohn’s disease with an average age of 38.5 years, of which 76 were men and 74 women with the average age of 36.71 in men and 40.36 years in women. The research was carried out from April to November 2016 at the gastroenterological outpatient clinic of the Faculty Hospital Ostrava, at the adult medicine department of the Faculty Hospital Brno, and at the gastroenterological outpatient clinic of the Hospital in FrýdekMístek. Of the 160 patients contacted, 155 patients completed the questionnaire. Five questionnaires were discarded due to incomplete data.

The original questionnaire developed at the Faculty of Health of the Alexander Dubček University in Trenčín (FZ TnUAD) and used in the research of QoL and health economics, was used for data collection. Some parts of the questionnaire were specially adapted for the Crohn’s disease.

Descriptive statistics parameters –minimum, maximum, mean, median and standard deviation, and methods of analytical statistics – Friedman test, Pearson chi-square test, Kruskal-Wallis test, Mann-Whitney test and Spearman correlation coefficient were used in the statistical evaluation of results. If the P-value of the test criterion was equal to or lower than 0.05, the differences found between the tested variables were considered statistically significant.

Results

Quality of life and work ability

We evaluated QoL and WA based on the patients by numeric scale ranging from 1 to 10 (the worst – 1, the best – 10). Patients evaluated QoL and WA at the current time (assuming the full effect of treatment), but also retrospectively, i.e. at the time of diagnosis of the disease, at the time before the onset of the disease and at the time of the so-called full health. The QoL results are shown in Tab. 1 and 1a and the WA results are shown in Tab. 2 and 2a.

Mean values for QoL and WA did not differ significantly from disease status. QoL and WA at present (during treatment) reached 7.22 and 7.15 respectively, at the time of diagnosis it was 4.46 and 4.23 respectively, at disease-free time it was 8.82 and 9.09 respectively, and at the time of complete health it was 8.99 and 9.07 respectively.

Social and socioeconomic consequences

The average monthly direct and indirect costs amounted to €28.20, with the highest represented costs for drugs and transport. Patients experienced a deterioration in social life and social relationships (not at all – 1, very significantly – 5), while the smallest deterioration was observed in the family – 1.78, more in social life – 2.11, in employment – 2.47 and mostly in the leisure time activities – 2.8.

Social status

In terms of social status, 86 patients were employed and 15 patients were unemployed. Seven patients received a retirement pension, 38 patients received a full disability pension, 36 patients out of them due to CD and 2 patients due to other diseases. 4 patients received a partial disability pension (all due to CD).The average number of sick-leave days in the last year due to CD was 28.74 days, while in the case of sick-leave due to another

J. Bielik , A. N mcová , V. Meluš , K. Gerlichová , P. Svoboda ,

Faculty of Healthcare, Alexander Dub ek University ofTren ín Department of Internal Medicine, University Hospital Ostrava Department of Internal Studies, Ostrava University

Komentá ke lánku „Obesity in patients younger than years is a risk factor for Covid- hospital admission“ (Clinical Infectious Diseases)

J. Král Klinika hepatogastroenterologie, IKEM, Praha

Obezita je závažné onemocnění postihující celosvětově stovky milionů lidí. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje obezita nyní asi jednu čtvrtinu až třetinu západní populace. Od roku 1975 se výskyt obezity téměř ztrojnásobil. V roce 2016 trpělo více než 1,9 miliardy pacientů nadváhou a 650 milionů bylo obézních [1]. Přes veškeré úsilí vynaložené na boj s obezitou incidence této choroby nadále roste.

V roce 2019 propukla pandemie novým RNA beta-koronavirem pojmenovaným jako severe acute respiratory syndrom coronavirus 2 (SARS-CoV-2) [2]. Onemocnění covid-19, které tento vir způsobuje, se může manifestovat od asymptomatické formy až po těžké respirační onemocněním s rizikem respiračního selhání [3]. Zhou et al v roce 2020 publikovali review na téma obezita a diabetes mellitus jako možné rizikové faktory pro těžký průběh onemocnění covid-19 [4]. Jak bylo naznačeno, jsou obezita i diabetes mellitus celosvětově považovány za závažná onemocnění a jsou rizikovým faktorem pro infekce, postinfekční komplikace a mortalitu spojenou s infekcí [5]. Obezita celkově zhoršuje funkci plic, a to jak z hlediska funkčního, tak i infekčního [6].

Práce Jeniffer Lighter et al z newyorské univerzity Langone Health, která byla publikována v roce 2020 v časopise Diseases Society of America, byla zaměřenanaanalýzuhospitalizovanýchsymptomatických pacientů s onemocněním covid-19 a jejichstratifikacidleBMI(body mass indexu) a věku [7]. V retrospektivní analýze autoři zařadili za období od 4. března 2020 do 4. dubna 2020 celkem

3 615 pacientů, kteří byli pozitivně testováni na covid-19. Z celkového počtu zařazených pacientů mělo 775 (21 %) BMI mezi 30 a 34kg/m2 a 595 pacientů mělo BMI > 35 kg/m2. Ze všech sledovaných pacientů jich bylo celkem 1 853 propuštěno (51 %), 1 331 (37 %) bylo hospitalizováno a 431 pacientů (12 %) vyžadovalo lůžko intenzivní péče. Výsledky retrospektivní analýzy ukazují, že pacienti mladší 60 let s BMI 30–34kg/m2 (n = 39) a poté ≥ 35kg/m2 (n = 56) mají 1,8krát (95% CI 1,2–2,7; p = 0,006) a 3,6krát (95% CI 2,5–5,3; p < 0,0001) vyšší riziko, že budou hospitalizováni na jednotce intenzivní péče, oproti pacientům s BMI < 30 kg/m2 Rovněž riziko nutnosti akutního příjmu na standardní lůžko je u těchto dvou kategorií pacientů vyšší než u pacientů s BMI < 30kg/m2 (2krát a 2,2krát; p < 0,0001). Autoři ukazují, že pacienti mladší 60 let s BMI ≥ 35kg/m2 mají vyšší riziko být přijati na jednotku intenzivní péče v porovnání s pacienty stejného věku s BMI < 30 kg/m2. Práce se také snaží zdůraznit, že pacienti mladší 60 let jsou považováni za méně rizikovou skupinu stran těžkého průběhu onemocnění covid-19. Rizikovému průběhu onemocnění covid-19 přispívá rovněž fakt, že obezita je jednou z příčin vzniku diabetu a mnoha kardiovaskulárních onemocnění, které jsou považovány za rizikové faktory rozvinutí těžkého průběhu onemocnění covid-19 [8]. Obezita v tomto případě indukuje chronický zánět, dále alteruje životní cyklus viru a v neposlední řadě přispívá k vyšší virové diverzitě. Antivirová terapie u pa-

cientů s obezitou může být méně účinná než u běžné populace [9].

Práce od Lighter et al jednoznačně ukazuje obezitu jako rizikový faktor přijetí pacienta na jednotku intenzivní péče, nicméně limitem této krátké retrospektivní analýzy je, že pouze konstatuje mírů nutnosti přijetí na standardní lůžko či na jednotku intenzivní péče z hlediska stratifikace BMI. Autoři však neukazují, zda pacienti trpěli dalšími závažnými komorbiditami (plicní onemocnění, kardiovaskulární onemocnění), a také vlastní performance status pacienta. Ze studií víme, že je rozdíl mezi pacientem, který je obézní a má fyzickou aktivitu (fat and fit), a tím, který ji nemá [10]. Dalším faktorem, jenž by mohl hrát roli, je fakt, kolik z těchto pacientů mělo koinfekci virem chřipky. Období zařazení pacientů do studie je v období každoroční epidemie viru chřipky v USA. Můžeme také spekulovat, jak by se vyvíjel trend hospitalizace pacientů s různými variantami viru SARS-CoV-2. Varianta omicron, jež je doposud nejčastější variantou v New Yorku, byla prvně potvrzena až 2. prosince 2021. V této studii nebyla použita regresní analýza, a proto toho času nejsme schopni jasně říct, zda je obezita opravdu rizikovým faktorem, který povede k těžšímu průběhu onemocnění covid-19.

Pandemie onemocnění covid-19 se stala světovou zdravotnickou krizí a ukázala dopad obezity a diabetu na průběh infekčních onemocnění. Rovněž onemocnění covid-19 ukazuje potenciál indukovat vznik obezity nebo dekompenzaci diabetu. Pacienti s obezitou a diabetem jsou bezesporu rizikovou

Dificlir – fidaxomicin – efektivní varianta lé by infekcí C. di cile u d tí

Dificlir – fidaxomicin – an e

ective treatment option for C. difficile infections in children

K. Zárubová ,

Mezi nejčastější původce nozokomiálních infekcí s průjmem u dospělých pacientů patří Clostridioides difficile, stále ještě známější jako Clostridium difficile [1]. V současné době ale narůstá jeho výskyt také mezi dětmi, a to dokonce i mimo skupinu hospitalizovaných pacientů. Víme, že i přes častou kolonizaci se příznaky u dětí v novorozeneckém a kojeneckém věku vyskytují spíše vzácně. Na druhou stranu rizikovou skupinu představují děti starší 2 let, u nichž proběhla antibiotická terapie [2]. Zvýšené riziko s sebou nese přítomnost některého z chronických onemocnění, např. IBD [3] nebo malignity [4].

C. difficile patří mezi grampozitivní sporulující tyčky a je striktně anaerobní. Spory této bakterie jsou velmi odolné a šíření je poměrně jednoduché. Nejen pomocí kontaminovaných rukou, ale také např. lůžka a dalších věcí, které přijdou s pacientem do kontaktu. K nákaze stačí jen velmi malá infekční dávka, nejčastější branou infekce do organizmu jsou ústa. Kromě prostředí nemocnic a zařízení sociálních služeb se bakterie vyskytuje v půdě [2].

Diagnostická kritéria klostridiové kolitidy jsou založena na přítomnosti klinických příznaků v kombinaci s laboratorním průkazem infekce. Typickým příznakem jsou tři a více řídkých nebo vodnatých stolic za den, u dětí lze hodnotit také pomocí obsahu tekuté složky

ve stolici (10 ml/kg/den). Laboratorně musí být potvrzena přítomnost C. difficile s genetickou výbavou k produkci toxinu nebo detekce přímo samotného toxinu. Důležité je, že samotná přítomnost C. difficile bez přítomnosti symptomů nesplňuje kritéria pro diagnózu [2]. Vzácně lze diagnózu stanovit při typickém endoskopickém nálezu [5].

U dospělých je pro léčbu infekcí C. difficile (CDI) v aktualizovaných doporučeních z roku 2021 za nejvhodnější považován fidaxomicin. Vankomycin zůstává jako vhodná náhrada [6]. Tato problematika se rychle vyvíjí i u dětí a letos aktualizovaný český doporučený postup pro léčbu nemocných s kolitidou vyvolanou Clostridioides difficile již také uvádí pro léčbu CDI v dětském věku vyšší preferenci fidaxomicinu a naopak nižší podporu metronidazolu [7].

Fidaxomicin je možné v USA a EU využít k léčbě CDI u dospělých pacientů již od roku 2011.

Fidaxomicin je antibiotikum patřící do třídy makrocyklických antibakteriálních látek. Fidaxomicin je baktericidní a inhibuje syntézu RNA bakteriální RNA-polymerázou. Bylo prokázáno, že fidaxomicin in vitro inhibuje tvorbu spor bakterií C. difficile [8].

V roce 2018 vyšla americká studie (multicentrická klinická studie – fáze 2a), v níž děti mezi 11 měsíci a 17 lety věku dostávaly 16mg/kg fidaxomicinu za den

(do maximální dávky 200 mg), a to po dobu 10 dnů. Úspěšnost léčby byla hodnocena jako klinická odpověď jak časná, tak později i jako riziko rekurence onemocnění. Kromě toho byly hodnoceny také bezpečnost, přítomnost závažných událostí, laboratorní parametry a vitální funkce pacienta. Studie se zúčastnilo 40 pacientů výše uvedeného věkového rozmezí. Zařazeny byly i děti s komorbiditami (malignity, onemocnění gastrointestinálního traktu, předchozí CDI). Časnou klinickou odpověď mělo 92,1 % pacientů, bez rekurence onemocnění bylo po 28 dnech od léčby 65,8 % pacientů. Obtíže při léčbě sice udaly téměř tři čtvrtiny pacientů, nicméně jako související s léčbou bylo vyhodnoceno pouze 15,8 % [9].

Klinická studie pro 3. fázi od autorů Wolfa et al vyšla v roce 2020. Jednalo se o multicentrickou, randomizovanou studii zaslepenou pro vyšetřujícího – SUNSHINE. Cílem této studie bylo vyhodnotit účinnost a bezpečnost fidaxomicinu u pacientů mladších 18 let. Léčba trvala 10 dní, pacienti byli randomizováni v poměru 2 : 1. Podávány byly tablety nebo suspenze fidaxomicinu 2krát denně či tablety nebo suspenze vankomycinu 4krát denně. Jako primární bod pro hodnocení efektu byl zvolen 2. den po ukončení podávání. Jako sekundární bod se hodnotil stav po 30 dnech, tedy riziko rekurence onemocnění. Kromě závažných

Pediatrická klinika . LF UK a FN v Motole, Praha Pediatrické odd lení, FN Bulovka, Praha

Pod kování recenzent m

Thanks to reviewers

Redakce asopisu Gastroenterologie a hepatologie d kuje všem laskavým recenzent m, kte í v pr b hu roku posuzovali práce doru ené do redakce.Velmi si vážíme nezištné pomoci a asu, který jste v novali hodnocení p ísp vk a snaze zvýšit odbornou kvalitu našeho asopisu. Pevn v íme, že budeme moci využívat Vašich odborných v domostí a zkušeností p i p íprav publikací i v dalším období.

Seznam recenzent , kte í aktivn spolupracovali s asopisemGastroenterologie a hepatologie v roce :

Balihar Karel

Bánov in Peter

Bátovský Marian

Bortlík Martin

Br ha Radan Bungani Bohuš

Cyrany Ji í

Douda Tomáš

Dvo ák Karel

Jar uška Peter Falt P emysl

Fra ková So a Holéczy Pavol Hejda Václav Horný Ivo Hrdli ka Lud k

Hucl Tomáš

Kaš ák Marian Kohout Pavel

Kojecký Vladimír

Kolá Martin Koller Tomáš Koželuhová Jana Kroupa Radek

Kubí ková Kristýna

Ma inga Peter Mareš Karel

Mikoviny Kajzrlíková Ivana Novotný Aleš Peterka Št pán Skladaný ubomír Suchánek Št pán

Teplan Vladimír

Trojánek Milan Vítek Petr Wohl Pavel Zárubová Kristýna

Hereditárny angioedém ako prí ina bolestí brucha

Klinická a experimentální gastroenterologie: lékový profil doi: /ccgh

Titanlax – profil zdravotnického prost edku

Titanlax – medical device profile

V. Vranová

Ústav aplikované farmacie, Farmaceutická fakulta MU, Brno

Souhrn: Zácpa patří k velice častým onemocněním, obvykle řešeným samoléčbou. Na trhu je značné množství léčiv i zdravotnických prostředků s rozličným složením a mechanizmy účinku, přičemž ne všechny jsou vhodné k dlouhodobému užívání. Složení zdravotnického prostředku Titanlax (makrogol [PEG], psyllium, simetikon) reflektuje postoje Společnosti všeobecného lékařství vyjádřené v Doporučených postupech a kombinuje dietní opatření a účinné látky první volby, tj. psyllium, PEG a simetikon, a je vhodný k dlouhodobému užívání.

Klí ová slova: obstipace – IBS – makrogol – psyllium – simetikon

Summary: Constipation is a very common disease, usually solved by self-medication.There is a considerable number of drugs and medical devices on the market with different compositions and mechanisms of action, while not all of them are suitable for long-term use. The composition of the medical device Titanlax (macrogol [PEG], psyllium, simethicone) reflects the positions of the Society of General Medicine expressed in the Recommended Practices and combines dietary measures and active substances of first choice, i.e. psyllium, PEG and simethicone, and is suitable for long-term use.

Key words: constipation – IBS – macrogol – psyllium – simethicone

Úvod Syndrom dráždivého tračníku (IBS) patří mezi nejčastější funkční střevní poruchy, je to heterogenní skupina poruch funkce trávicího traktu s různou patogenezí, proměnlivým klinickým obrazem a často obtížnou diagnostikou a léčbou.

Římská kritéria IV klasifikují dráždivý tračník na tyto subtypy:

• dráždivý tračník s převažujícím průjmem (IBS-D);

• dráždivý tračník s převažující zácpou (IBS-C);

• dráždivý tračník s nepravidelnou defekací – se střídáním průjmů a zácpy (IBS-M);

• neklasifikovanýdráždivýtračník(IBS-U).

Dle Doporučeného diagnostického a terapeutického postupu pro všeobecné praktické lékaře [1] jsou základem terapie dráždivého tračníku s převažující zácpou režimová a dietní opatření, významnou roli zde zastává

vláknina. Zatímco rozpustná vláknina (především psyllium) symptomy onemocnění zlepšuje a je doporučena v dávce 10–25 g/den, nerozpustná vláknina (např. celulóza) může obtíže významně zhoršit [1]. Rozpustná vláknina působí, mimo jiné, jako objemové laxativum, její účinek je shodný s fyziologickými mechanizmy regulace vyprazdňování. Z osmotických laxativ je nejvhodnější podání polyetylenglykolu (PEG) v dávce 10–20 g/den. Jde o nevstřebatelnou a nemetabolizovatelnou polymerní sloučeninu se schopností vázat vodu. Jiná osmotická laxativa, např. laktulóza, která působí jako substrát pro střevní bakterie a zvyšuje produkci plynů, může symptomy dráždivého tračníku (meteorizmus, bolesti) zhoršovat, a proto nejsou doporučována [1–3].

Evakuaci střevních plynů při meteorizmu usnadňují nevstřebatelná deflatulencia (simetikon, dimetikon), která snižují povrchové napětí bublin [4].

Jeden sáček zdravotnického prostředku Titanlax obsahuje 5g makrogolu 3350, 3 g psyllia a 100 mg simetikonu. Při dodržování doporučeného dávkování dva sáčky denně to pokrývá doporučená množství jak PEG, tak rozpustné vlákniny. Přípravek neobsahuje laktózu, fruktózu ani jiná fermentovatelná sladidla, nehrozí tu tedy zvýšení tvorby plynu touto cestou.

Indikace

Léčba chronické nebo akutní zácpy nebo zácpy související se syndromem dráždivého tračníku.

Dávkování

Dospělí a děti nad 12 let: dva sáčky denně. Použití u dětí je vhodné konzultovat s lékařem. Děti ve věku 6–12 let: jeden sáček denně.

Zp sob podání

Obsah sáčku je třeba vysypat do sklenice, doplnit příslušný objem vody,

Gastroent Hepatol 2022; 76(6): 519–521

Výb r z mezinárodních asopis

The selection from international journals

Exposure to perfluoroalkyl substances and risk of hepatocellular carcinoma in a multiethnic cohort

Goodrich JA, Walker D, Lin X et al JHEP Rep 2022; 4(10): 100550. doi: 10.1016/j.jhepr.2022.100550.

Abstrakta lánk ke stažení zde: You can download the abstracts here:

http:

Expozice perfluorovaným slou eninám a riziko hepatocelulárního karcinomu v multietnické kohort Expozice poly- a perfluorovaným sloučeninám (PFAS), skupině odolných organických látek znečišťujících prostředí, je všudypřítomná. Studie na zvířecích modelech nasvědčují, že mohou PFAS zvyšovat riziko jaterní steatózy a hepatocelulárního karcinomu (HCC) vlivem na metabolizmus jaterních lipidů, aminokyselin a glukózy, chybí však studie u lidí. V této studii byl zkoumán vztah mezi expozicí PFAS, odlišných metabolických drah a rizika nevirového HCC. V této studii případů a kontrol byly u 50 pacientů s incidentálním HCC a u 50 kontrol měřeny plazmatické hladiny PFAS a byla provedena metabolomická analýza. Případy a kontroly byly matchovány podle věku, pohlaví, rasy a oblasti výzkumu. Expozice PFAS a riziko HCC byly vyšetřeny pomocí podmíněné logistické regrese. Vysoké hladiny kyseliny perfluorooktansulfonové (PFOS) (90. percentil z NHANES; >55 μg/l) byly spojeny s 4,5násobně zvýšeným rizikem HCC (odds ratio 4,5; 95% CI 1,2–16,0). Expozice PFOS byla spojena se změnami v biosyntetických drahách aminokyselin a glykanů, které byly rovněž spojeny s rizikem HCC. Byly identifikovány 4 metabolity, které propojovaly expozici PFOS s HCC vč. glukózy, kyseliny butyrové (mastná kyselina s krátkým řetězcem), kyseliny -ketoisovalerové (větvená -ketokyselina) a 7 -hydroxy-3-oxo-4-cholestenoátu (žlučová kyselina), které byly všechny spojeny s expozicí PFOS a rizikem HCC. Tato analýza prokazuje, že expozice vysokým hladinám PFOS byla spojena se zvýšeným rizikem nevirového HCC, pravděpodobněmechanizmemalteracemetabolizmuglukózy,aminokyselina žlučovýchkyselin.Tentonálezjetřebaověřitvětšími studiemi.

Farnesoid X receptor agonist tropifexor attenuates cholestasis in a randomised trial in patients with primary biliary cholangitis

Schramm C, Wedemeyer H, Mason A et al. JHEP Rep 2022; 4(11): 100544. doi: 10.1016/j.jhepr.2022.100544.

Agonista farnesoid X receptoru tropifexor zmír uje cholestázu v randomizované studii u pacient s primární biliární cholangitidou V této dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii fáze II byly hodnoceny bezpečnost, tolerance a účinnost agonisty farnesoid X receptoru tropifexoru jako potenciální léčby druhé volby pro pacienty s primární biliární cholangitidou (PBC) s neadekvátní odpovědí na kyselinu ursodeoxycholovou. Pacienti byli randomizováni (2 : 1) do skupiny léčené tropifexorem (30, 60, 90 nebo 150 μg), nebo placebem jednou denně po dobu 28 dní s následnými kontrolami v den 56 a 84. Primárním cílem byla bezpečnost a tolerance tropifexoru a pokles hladiny GGT ( -glutamyl transferázy) a dalších jaterních biomarkerů. Mezi další hodnocené parametry patřilo hodnocení kvality života (QoL) pacientem podle PBC-40 a vizuální analogové stupnice a farmakokinetika tropiferoxu. Z 61 zařazených pacientů bylo 11, 9, 12 a 8 léčeno 30, 60, 90 a 150 μg tropifexoru a 21 bylo léčeno placebem. Tři pacienti ze skupiny léčené 150 μg tropifexoru přerušili léčbu pro vedlejší účinky (AE). Nejčastějším AE ve studii byl pruritus (52,5 % u tropifexor vs. 28,6 % u placeba), který byl nejčastěji mírný nebo středně závažný. Po dávkách tropifexoru 60, 90 a 150 μg byl pozorován pokles LDL-, HDL- a celkového cholesterolu, který se stabilizoval po ukončení léčby. V den 28 vedl tropifexor k 26–72% poklesu GGT oproti vstupním hodnotám u dávek 30–150 μg (p < 0,001 u 60, 90 a 150 μg tropifexor vs. placebo). Skóre QoL v den 28 byly srovnatelné u skupiny léčené tropifexorem a placebem. Tropifexor vedl ke zlepšení cholestatických markerů v porovnání s placebem, předvídatelné farmakokinetice a akceptovatelnému bezpečnostnímu a tolerančnímu profilu, což podporuje jeho potenciál v dalším klinickém výzkumu léčby PBC.

Terapeutická endosonografie Jablonec nad Nisou

Therapeutic endosonography Jablonec nad Nisou

T. Hucl Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Praha

Ve středu 23. listopadu 2022 se konal již 14. ročník tradičního jabloneckého workshopu. Jak zavzpomínal nad vystavenými fotografiemi z minulých ročníků jeho organizátor Vladimír Nosek, první ročník se uskutečnil již v roce 2006 a tehdy se ještě věnoval celé šířce endoskopie. Postupně se z něho však stal workshop věnovaný tématu, ve kterém jablonecká endoskopie vyniká nejvíce – endosonografii. A v letošním roce to byla především endosonografie terapeutická.

Do Jablonce přijela jen celkem malá skupina vesměs zkušených endosonografistů z celé České republiky. Tento koncept je méně obvyklý, ale o to hodnotnější, a umožňuje neformální a těsnou výměnu zkušeností mezi kolegy se

společným zájmem. Přivítal je celkem mrazivý Jablonec se zbytky sněhu na ulicích a s krásnými bílými kopci na obzoru. A mráz, tentokrát běhající po zádech, zůstal v některých okamžicích i na endoskopických sálech.

Lektoři Vladimír Nosek, Jiřina Pintová a Robert Procházka připravili celkem osm pankreatobiliárních výkonů. Asistovali jim k tomu radiologové pod vedením Jaromíra Frydrycha a sehraný anesteziologický tým. A především skvělé jablonecké sestřičky. Trojice sester na skiaskopickém sále, Renata, Lucie a Kateřina, dodávala klid a jistotu a byla polovinou úspěchu provedených výkonů.

Na skiaskopickém sále začal program Petr Volšanský EUS-navigovanou chole-

dochoduodenoanastomózou u pacienta s inoperabilním karcinomem pankreatu, obstrukčním ikterem a nepřístupnou papilou. Jiřina Pintová dilatovala hepatikojejunoanastomózu cestou dříve založené endoskopické duodenojejunoanastomózy. Ondřej Urban provedl vzácnou duodenojejunoanastomózu k získání přístupu k hepatikolitiáze nad hepatikojejunoanastomózou. Tomáš Hucl provedl EUS-navigovanou gastroenteroanastomózu u pacienta s obstrukcí duodena při chronické kalcifikující pankreatitidě. Vladimír Nosek začal kombinovaným výkonem u pacienta po pravostranné hepatektomii pro cholangiocelulární karcinom a po hepatikogastroanastomóze pro pooperační leak a stenózu hepatiku. Nejprve pro-

Obr. , . Z workshopu. Fig. , . From the workshop.

Prof. MUDr. Aleš Hep, CSc.

Aleš Hep se narodil 8. 2. 1952 v Telči, po úspěšném absolvování SVVŠ v Brně a lékařské fakulty promoval na brněnské Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (současné MU) v roce 1976. Po promoci nastoupil na interním oddělení Vojenské nemocnice v Brně. Od roku 1977 do 1985 pracoval jako sekundární lékař na Interní klinice ve Fakultní nemocnici v brněnských Bohunicích, úspěšně složil atestaci z vnitřního lékařství v roce 1979 a v roce 1983 atestaci II. stupně v oboru vnitřní lékařství. Mezi lety 1985 a 1990 pracoval na II. interní klinice ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, v roce 1988 úspěšně obhájil kandidaturu a po přestěhování části kliniky do FN v Bohunicích se stal asistentem III. interní kliniky v Bohunicích, současně nazývané Interní gastroenterologická klinika (IGEK). V roce 1998 habilitoval a v roce 2001 byl jmenován profesorem. Na klinice v Bohunicích se věnoval zvláště gastroenterologii, zejména oblasti funkčních poruch a refluxní chorobě jícnu. Ve svých aktivitách se vždy zaměřoval na postgraduální vzdělávání, s potěšením sdílel svoje znalosti na kongresech a odborných seminářích, stejně tak se účastnil výuky studentů na lékařské fakultě v Brně. Od roku 2008 vedl Endoskopické centrum kliniky a od roku 2011 do 2017 byl přednostou IGEK. Řadu let byl členem výboru ČGS, Endoskopické sekce, dále členem předsednictva ČLK v Brně, ve vědeckých radách LF MU v Brně a Veterinární fakulty. Do života pana profesora vstoupila nemoc, se kterou dlouho bojoval, prohrál 31. července 2022, kdy zemřel ve spánku v domácím prostředí. Navždy bude chybět rodině, přátelům, kolegům a pacientům.

Chybíš mi, Aleši!

Znali jsme se několik dekád a potkávali jsme se rádi, ať na kongresech, nebo na seminářích, u atestací a dalších zkoušek. Těšil jsem se na zahraniční kongresy, na které jsme měli občas možnost vycestovat. Obdivoval jsem„Hepovy“ brněnské Motilitní dny, které bohužel nepokračují. Měli jsme společné zájmy, což byla jícnová onemocnění, a zejména nás uhranul dráždivý tračník.

Chybíš mi, Aleši. Karel Lukáš

Vzpomínka na Aleše

S Alešem mě vázalo pouto nejen pracovní, ale kamarádské, až téměř rodinné. Pod jeho vedením jsem začal pracovat na naší klinice, kterou významným způsobem s prof. Dítě formoval a vytvářel. Byl pracovitým člověkem, typicky od ranních hodin, neúnavným vizionářem nových programů rozvoje, zakladatelem a architektem Endoskopického centra v Bohunicích, člověkem s obrovským smyslem pro humor. Nikdy nezapomeneme na společné kongresy, semináře a výlety, kdy jeho přítomnost vždy vedla k nekončícím a mnohdy těžko predikovatelným humorným situacím. Vím, že si nesmírně vážil ostatních skvělých kolegů a kolegyň, například prof. Mařatky a doc. Jiráska, velmi rád jezdil na akce pořádané i na Slovensku, kde měl a stále má přátele. Naše klinika bude na Aleše vzpomínat v dobrém a doufáme, že nejen my z IGEKu.

Jiří Dolina

Vzpomínka na profesora MUDr. Aleše Hepa

Na Aleše Hepa budu vždy vzpomínat jako na dlouholetého přítele, se kterým jsem ve výboru České gastroenterologické společnosti strávil mnoho let. Aleš byl nesmírně pracovitý člověk, který se významně zasloužil o navýšení ohodnocení endoskopických výkonů. Svým trpělivým a korektním jednáním dosáhl v této oblasti velkého úspěchu, o kterém nikdy ze skromnosti příliš nemluvil. Ve své práci pokračoval i ve výboru Gastroenterologické asociace. Bude mi chybět jeho korektnost a smysl pro humor. Gastroenterologie byla jeho hlavním zájmem a obětoval jí doslova celý svůj život.

Čest jeho památce. Radan Keil

Kreditovaný autodidaktický test

Vážení tená i, rádi bychom vás informovali, že ve spolupráci s eskou gastroenterologickou spole ností a eskou léka skou komorou jsme p ipravili autodidaktický test, za který m žete získat 2 kredity do celoživotního vzd lávání léka . Test je dostupný na webových stránkách asopisu www.csgh.info.

Kreditovaný autodidaktický test: d tská gastroenterologie a hepatologie / / bariatrie a obezitologie

1. U které skupiny dětí se příznaky infekce C. difficile vyskytují spíše vzácně: a) u dětí s IBD b) u dětí s nádorovým onemocněním c) u dětí po antibiotické terapii d) u novorozenců a kojenců

2. Který lék v současné době preferuje český doporučený postup pro léčbu nemocných s kolitidou vyvolanou C. difficile: a) vankomycin b) fidaxomicin c) metronidazol d) ofloxacin

3. Jednou z nejčastějších příčin chronického jaterního selhání u dětí je: a) biliární atrezie b) užívání alkoholu c) hepatitida A d) infekce virem EBV

4. Jedním z nejčastějších endoskopických nálezů v horním GIT u dětí zapsaných na čekací listinu k transplantaci jater jsou: a) vředy v žaludku b) varixy ve fundu žaludku

c) jícnové varixy d) eroze v žaludku

5. Mezi nejčastější klinické příznaky u dětí jaterního selháním patří: a) ikterus b) zvracení c) bolesti břicha d) petechie

6. Mezi příčiny poškození jater u vrozených srdečních vad nepatří: a) akutní srdeční selhání b) trombóza v. portae c) kongestivní hepatopatie d) kardiogenní šok

7. U akutního kardiogenního poškození (ACLI) neplatí: a) nazývá se také ischemická hepatitida b) dochází k nekrózám hepatocytů c) je zde primárně významná elevace GGT a ALP d) může se vyskytovat i u vrozených srdečních vad

8. Co je to týdenní jídelníček: a) plán stravování pacienta na týden b) záznam všeho, co pacient vypije a sní, pořízený ihned po každém jídle či pití c) retrospektivní záznam snědeného a vypitého za poslední týden d) přehled toho, na co by v následujícím týdnu měl pacient chuť

8. Po restriktivní bariatrické operaci má být mezi jídlem a pitím: a) přestávka cca 30 min b) jídlo se musí zapíjet ihned c) přestávka cca 5 min d) přestávka cca 60 min

10. Bariatrická restrikční operace: a) zajistí pacientovi redukci hmotnosti sama o sobě b) chrání pacienta před nárůstem hmotnosti bez nutnosti změny životního stylu c) je účinná v redukci hmotnosti i v prevenci jejího nárůstu, avšak pouze při dodržení pravidel pooperační spolupráce pacienta s multidisciplinárním týmem d) není účinným bariatrickým postupem

Slovenský gastroenterologický kongres

Abstrakty

Mukociliárny klírens sliznice horných dýchacích ciest u pacientov s laryngofaryngeálnym refluxom

D. Vážanová1, M. Ďuriček1, P. Čelková2, J. Kvaššayová2, P. Lipták1, P. Bánovčin1

1 Interná klinika gastroenterologická JLF UK a UN Martin

2 Klinika detí a dorastu JLF UK a UN Martin

Úvod: Laryngofaryngeálny reflux (LPR) sa zvykne prezentovať rozličnými symptómami, najčastejšie kašľom, potrebou očisťovania hrdla a pocitom cudzieho telesa v krku. Značná časť pacientov však udáva rekurentné alebo perzistentné zápaly horných dýchacích ciest. V patogenéze symptómov a zápalu zohráva úlohu viacero faktorov, vrátane mikroaspirácií refluxátu. Stanovili sme hypotézu, že pacienti s LPR majú poškodený mechanizmus mukociliárneho klírensu respiračného epitelu v horných dýchacích cestách, ktorý by mohol byť potenciálne zodpovedný za prítomnosť zápalu. Preto sme sa rozhodli stanoviť frekvenciu ciliárnych kmitov (CBF), hlavného merateľného parametra mukociliárneho klírensu u pacientov s LPR. Metodika: Zaradili sme pacientov, ktorým bol LPR potvrdený 24-hodinovou pH-metriou s impedanciou. Pacienti mali vysadené inhibítory protónovej pumpy (PPI) 10 dní pred vyšetrením. Vzorku ciliárneho epitelu sme získali nazofaryngeálnym sterom, tá sa následne analyzovala pod digitálnym vysokorýchlostným videomikroskopom a špecializovanou softvérovou aplikáciou Ciliary Analysis (NI LabVIEW). Ako kontrolnú skupinu sme použili zdravých dobrovoľníkov bez pažerákových alebo extrapažerákových symptómov gastroezofágovej refluxovej choroby (GERD). Obe skupiny vyšetrovaných, pacienti aj zdraví dobrovoľníci, neprekonali v posledných 3 mesiacoch pred odberom vzorky respiračný infekt a boli minimálne 10 dní bez PPI. Sledovali sme maximálnu, minimálnu a medián hodnôt frekvencie ciliárnych kmitov (CBF) v Hz. Parametre mukociliárneho klírensu sme korelovali s časom expozície kyseline podľa 24-hodinovej pH-metrie/impedancie. Výsledky: Zanalyzovali sme 13 pacientov s LPR (5 žien/8 mužov) a 8 zdravých dobrovoľníkov (6 žien/2 mužov). Stredná hodnota frekvencie ciliárnych kmitov bola podstatne nižšia u pacientov s LPR ako u zdravých dobrovoľníkov (5,18 ± 1,35 vs. 10,85 ± 1,67 Hz; p < 0,0001). Maximálna frekvencia ciliárnych kmitov bola tiež významne nižšia u pacientov s LPR ako u zdravých dobrovoľníkov (9,29 ± 1,77 vs. 17,9 ± 0,95 Hz; p < 0,0001). V hodnotách minimálnej frekvencie ciliárnych kmitov neboli výrazné rozdiely (3,85 ± 1,26 vs. 3,73 ± 1,32; p = 0,84). Korelačná analýza medzi parametrami mukociliárneho klírensu a časom expozície kyseline viedla (acid exposure time – AET) k hraničnej inverznej korelácii medzi AET a strednej hodnote CBF (R = –0,51; p = 0,06). Záver: Pacienti s LPR mali signifikantne nižšiu strednú a maximálnu hodnotu frekvencie ciliárnych kmitov než zdraví dobrovoľníci. Inverzná korelácia medzi AET a strednou hodnotou CBF mala hraničnú signifikanciu. Naše dáta naznačujú, že frekvencia ciliárnych kmitov je u pacientov s LPR znížená, čo môže viesť ku zníženému mukociálnemu klírensu. Na potvrdenie priamehoe účinku refluxátu na LPR sú ale potrebné ďalšie štúdie.

Podporené grantom Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky (2019/43-UKMT-6).

Vplyv antropometrických parametrov na elastografiu pankreasu u zdravých dobrovo níkov

L. Nosáková1, P. Uhrík1, M. Pindura2, J. Hoferica2, M. Ščúr1, J. Miklušica2, P. Bánovčin1

1 Interná klinika gastroenterologická JLF UK a UN Martin

2 Klinika chirurgie a transplantačného centra JLF UK a UN Martin

Úvod: Ultrazvuková elastografia predstavuje perspektívny diagnostický nástroj umožňujúci virtuálny dotyk pankreasu. V súčasnosti sa intenzívne skúma v oblasti hodnotenia zápalových a nádorových ochorení. Nie je však známe, či antropometrické parametre majú vplyv na tuhosť (elastografiu) pankreasu. Cieľom tejto štúdie bolo definovať hodnoty perkutánnej ultrazvukovej shear-wave elastografie a strain elastografie pankreasu u zdravých dobrovoľníkov a nájsť koreláciu medzi získanými údajmi a antropometrickými parametrami. Metodika: Jednalo sa o single-center perspektívnu štúdiu u zdravých dobrovoľníkov, ktorí podstúpili vyšetrenie perkutánnej point shear-wave elastografie (pSWE) a strain elastografie (SE). Retrospektívne sme zhodnotili 90 pacientov. Kritériá zaradenia boli absencia akejkoľvek anamnézy ochorenia pankreasu, schopnosť získať adekvátne merania. U každého pacienta bola realizovaná strain elastografia aj shear-wave elastografia. ROI pre SWE a tiež pre SE bola 1 × 1,5cm. Strain histogram (SH) a shear-wave velocity (VS) boli merané 3-krát a hodnotili sa stredné hodnoty meraní (mean). Najnižšia akceptovateľná VsN bola 60 %. Všetkých dobrovoľníkov vyšetrili dvaja nezávislí ultrasonografisti. Vyšetrenia sa realizovali v oblasti hlavy alebo na tele pankreasu cez stenu epigastria. Klinické a antropometrické údaje boli získané pred ultrazvukovým vyšetrením. Relevantné zaznamenané klinické údaje boli vek, pohlavie, výška a obvod brucha a bokov. Realizovalo sa bioimpedančné vyšetrenie Tanita MC – 780MA P a zbierali sa údaje o hmotnosti, BMI a percente telesného tuku. Následne bolo vykonané štatistické zhodnotenie výsledkov. Výsledky: Od mája 2020 do októbra 2021 bolo do štúdie zaradených celkovo 90 pacientov (21 mužov a 69 žien). Priemerný vek bol 26 rokov (od 22 do 65). Priemerná SWM v kPa bola 6,07 (rozsah od 2,58–17,29). Priemerná hodnota SE bola 134,44 (rozsah 78,51–184,35). Väčšina pacientov mala BMI v rozmedzí normálnej hmotnosti s priemernou hodnotou 22,75 (17,5–28). Muži mali vyšší priemerný BMI ako ženy (25,5 vs. 21,83). Priemerná hĺbka hlavy pankreasu bola 4,5cm. Vplyv BMI na strain histogram štatisticky významný (p < 0,05). So zvyšujúcou sa hodnotou BMI rastie aj hodnota strain histogramu. Zistili sme signifikantný vzťah medzi strain histogramom a hĺbkou pankreasu (p < 0,01). Strain histogram klesá so zvyšujúcou sa hĺbkou. Záver: Prvýkrát sme popísali normálne hodnoty elastografie pankreasu u zdravých dobrovoľníkov pomocou aj ultrazvukovej elastografie pomocou 2D-SWE aj strain elastografie. Naše výsledky poukazujú na zmeny hodnôt v závislosti od BMI a hĺbky pankreasu, čo môže naznačovať skoré zmeny

. vzd lávací a diskuzní gastroenterologické dny

prosinec , HotelThermal, KarlovyVary

Orální sd lení

eský pankreatologický klub: Pankreas

Exokrinní pankreatická nedostate nost

L. Kunovský1–3, M. Loveček4, P. Dítě5

1 II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc

2 Chirurgická klinika LF MU a FN Brno

3 Gastroenterologické oddělení, MOÚ, Brno

4 I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc

5 Interní gastroenterologická klinika LF MU a FN Brno

Exokrinní pankreatická nedostatečnost (EPI – exocrine pancreatic insufficiency), která je významnou příčinou maldigesce a malnutrice, vzniká na základě primárních pankreatických chorob nebo sekundárně zhoršenou exokrinní pankreatickou funkcí (buď inhibicí/inaktivací sekrece enzymů, nebo pankreatocibální asynchronií). Nejčastější příčinou EPI je chronická pankreatitida. Musíme ale pamatovat i na řadu jiných příčin majících za následek EPI. Mezi ně patří například nádory slinivky, resekční výkony na slinivce a cystická fibróza. U jiných onemocnění je rovněž prokázána souvislost s EPI, i když přesná etiologie vzniku EPI nebyla jednoznačně u těchto nemocí objasněna, jako např. diabetes, celiakie, idiopatické střevní záněty a vyšší věk pacienta. Zjednodušeně lze rozdělit příčinu vzniku EPI na 3 skupiny: 1. ztráta parenchymu slinivky, 2. inhibice/inaktivace sekrece enzymů, 3. pankreatocibální asynchronie. Substituční léčba pankreatickými enzymy (PERT – pancreatic enzyme replacement therapy) je indikována u výše popsaných stavů s klinicky jasnou steatoreou, váhovým úbytkem nebo symptomy související s maldigescí. Tato přehledová přednáška pojednává o příčinách EPI. Bude zmíněna patofyziologie vzniku EPI a její léčba. Zaměříme se také na EPI vzniklou po resekčních chirurgických výkonech.

Kdy endoskopická a kdy chirurgická terapie chronické pankreatitidy?

M. Loveček1, O. Urban2

1 I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc

2 II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc

Management chronické pankreatitidy by měl být multidisciplinárním postupem využívající metod a postupů radiologických, endoskopických a chirurgických v kombinaci s managementem bolesti, nutrice, endokrinologického stavu a psychologické podpory. Multidisciplinární spolupráce je klíčem k úspěšné terapii vedoucí ke zlepšení kvality života nemocného s chronickou pankreatitidou. Díky obrovskému až překotnému rozvoji endoskopických a zejména endosonograficky navigovaných léčebných metod dochází k obrovskému boomu těchto metod, které přebírají chirurgii velké množství nemocných dříve pro endoskopii nevhodných či pro endoskopickou léčbu nezvažovaných. Naopak arsenál metod chirurgických v léčbě chronické pankreatitidy či komplikací chronické pankreatitidy je stále stejný. Je otázkou, zdali boom endoskopických metod je skutečně ve všech indikacích oprávněný a racionální. Není bez zajímavosti, že nejvíce citovanou (i aktuálně) na pankreatologii zaměřenou původní prací z ČR je „Prospektivní randomizovaná studie srovnávající endoskopickou a chirurgickou léčbu chronické pankreatitidy“ autorů Dítě et al (2003) publikovaná v časopise Endoscopy, jejímž závěrem je konstatování, že u nemocných s bolestivou obstruktivní formou chronické pankreatitidy z dlouhodobého hlediska je efektivnější a účinnější chirurgická léčba nežli endoskopická. Mnohé guideliny tento postulát zapracovávají do svých doporučení a dříve hojně uplatňovaný „step-up approach” u nemocných s bolestivou formou chronické pankreatitidy s podílem obstrukce pankreatického vývodu doporučují opustit a zvažovat chirurgické řešení významně dříve než v minulosti. Na druhé straně je však zajímavé zjištění z praxe, že v době ovlivněné pandemií SARS-CoV-2 poklesl poměr nemocných s chronickou pankreatitidou, kteří byli indikováni k jakékoliv formě chirurgické léčby z 9 % všech nemocných operovaných na pankreatu (do roku 2019 včetně) na 1 % v letech 2020 a 2021 (I. chirurgická klinika FN Olomouc). Podobnou zkušenost referuje většina chirurgických pracovišť zabývajících se chirurgií slinivky. Je otázkou, zdali je tento stav pouze přechodný v důsledku zmiňované pandemie, či se jedná o nezvratný trend. Z pohledu pacienta by však mělo být jednoznačně žádoucí volit postup, který zajistí co možná nejdéle trvající úlevu od potíží.

Gastroenterologie a hepatologie

Vedoucí redaktor (Editor-in-Chief) prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF Klinické a výzkumné centrum pro st evní zán ty, Klinické centrum ISCARE a.s. a . LF UK v Praze eskomoravská , Praha milan.lukas@email.cz

Zástupce vedoucího redaktora pro Slovenskou republiku (Editor for Slovak Republic) doc. MUDr.Tomáš Koller, PhD. V. interná klinika LF UK a UN Bratislava Ružinovská , Bratislava koller.tomas@gmail.com

Redak ní rada (Editorial Board) doc. MUDr. Peter Bánov in Jr, PhD. Interná klinika gastroenterologická JLF UK a UN Martin doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D. Gastroenterologické odd lení, Nemocnice eské Bud jovice, a.s. prof. MUDr. Radan Br ha, CSc. IV. interní klinika – klinika gastroenterologie a hepatologie . LF UK aVFN v Praze MUDr. Iveta ierna, PhD. Detská fakultná nemocnica s poliklinikou, Bratislava

prof. MUDr. Martin Fried, CSc. OB Klinika a. s., Praha prof. MUDr.Tibor Hlavatý, PhD. Gastroenterologická ambulancia I., Nemocnica Ružinov – UN Bratislava

prof. MUDr.Tomáš Hucl, Ph.D. Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha MUDr. ubomír Skladaný, PhD. II. interná klinika SZU a FNsP F.D. Roosevelta v Banskej Bystrici

doc. MUDr. Št pán Suchánek, Ph.D. Interní klinika . LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Julius Špi ák, CSc. Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha prof. MUDr.VladimírTeplan, DrSc. Klinické a výzkumné centrum pro st evní zán ty ISCARE a.s., Praha doc. MUDr. Ond ej Urban, Ph.D. II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc MUDr. EduardVeseliny, PhD. I. interná klinika LF UPJŠ a UN LP Košice

MUDr. Kristýna Zárubová, Ph.D. Pediatrická klinika . LF UK a FN Motol

Mezinárodní redak ní rada (International Editorial Board) Prof. Lars Aabakken, MD, PhD Professor of Medicine, Chief of GI endoscopy Oslo University Hospital Rikshospitalet Oslo, Norway

Peter Doyle Higgins, MD, PhD Associate Professor, Department of Internal medicine, Gastroenterology University of Michigan, USA

Peter Laszlo Lakatos, MD, PhD

Professor of Internal Medicine, director of the IBD Centre at McGill University, MUHC, Sherbrooke Street West, Montreal, Quebec, Canada

Prof. David Lieberman Professor of Medicine and Chief of the Division of gastroenterology Oregon Health & Science University Portland, Oregon, USA

Prof. Jong-Ho Moon, MD, PhD Professor of Medicine, School of Medicine, SoonChunHyang University Bucheon/Seoul, Korea

Prof. Walter Reinisch, MD

Professor of Medicine, Department of Internal medicine, Gastroenterology, McMaster University Hamilton, Ontario, Canada

Florian Rieder, MD

Department of Gastroenterology, Hepatology and Nutrition, Digestive Disease and Surgery Institute Department of Pathobiology, Lerner Research Institute Cleveland Clinic Foundation Cleveland, Ohio, USA

Prof.Vincenzo Stanghellini Professor of Medicine Department of Medical and surgical science University of Bologna, Italy

Prof. Jerome D. Waye, MD Professor of Medicine, Director of Endoscopic Education Icahn School of Medicine Mount Sinai, NewYork, USA

Harmonogram vydání a tematické zam ení asopisu Gastroenterologie a hepatologie pro rok

A time schedule of journal´s publication with major topics for ísloTémaKoedito iTermín vydání / IBDM. Bortlík/T. Hlavatýúnor / hepatologieR. Br ha/ . Skladanýduben / digestivní endoskopieO. Urban/E. Veseliny erven / klinická a experimentální gastroenterologieT. Hucl/P. Bánov insrpen / gastrointestinální onkologieŠ. Suchánek/T. Koller íjen / d tská gastroenterologie a hepatologie / bariatrie a obezitologieK. Zárubová/M. Friedprosinec

a hepatologie

© eská léka ská spole nost J. E. Purkyn , Praha Gastroenterologie

Vydává eská léka ská spole nost J. E. Purkyn ve spolupráci s nakladatelstvím Care Comm s.r.o. Eviden ní íslo MK R E . ISSN(Print). ISSN - X (On-line). On-line verze je p ístupná na adrese www.csgh.info

asopis SGH je uveden na SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex,

Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica echoslovaca. Nakladatel: Care Comm s.r.o. Klicperova / , Praha Odpov dná redaktorka: Ing. Kate ina Michnová katerina.michnova@carecomm.cz Grafická úprava: Karel Zlevor

Vychází × ro n P edplatné na rok iní K ( eur) + poštovné. Informace o podmínkách inzerce poskytuje a objednávky p ijímá: Jan Laitl jan.laitl@carecomm.cz +

Toto íslo vychází . prosince