GHA1903 listovačka by Care Comm s.r.o.

Gastroenterologie a hepatologie Gastroenterology and Hepatology

Časopis České gastroenterologické společnosti, České hepatologické společnosti, Slovenskej gastroenterologickej spoločnosti a Slovenskej hepatologickej spoločnosti Vydává ČLS JEP – indexed in SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Index Copernicus

DIGESTIVNÍ ENDOSKOPIE Endoskopická gastrostomie – doporučené postupy Komplikacie POEM Correlation of mean adenoma rate with adenoma detection rate První zkušenosti s vedolizumabem u dětí

ISSN

(Print); ISSN

X (On-line)

červen

ročník

číslo

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Obsah

Obsah Editorial News in Editorial

O. Urban

K životnímu jubileu prof. MUDr. Přemysla Friče, DrSc. Laudatio

M. Zavoral

Kvíz | Quiz M. Bortlík DIGESTIVNÍ ENDOSKOPIE I DIGESTIVE ENDOSCOPY

R. Kroupa, P. Kohout, J. Cyrany,, M. Dastych, K. Balihar, I. Mikoviny Kajzrlíková, D. Mlynářová, M. Horová, M. Šachlová, M. Šenkyřík, J. Martínek, S. Rejchrt, J. Šťovíček, I. Satinský,, P. Falt

Periprocedurálne komplikácie POEM Periprocedural complications of POEM Původní práce | Original article

L. Nosáková, M. Ďuríček, P. Bánovčin, Z. Trabalkova, R. Hyrdel, M. Demeter

The mean number of adenomas per colonoscopy significantly correlates with the adenoma detection rate, but not with the polyp detection rate, in both screening and all colonoscopies Průměrný adenom na koloskopii významně koreluje s mírou detekce adenomu, ale ne s mírou detekce polypu jak pro screening, tak pro všechny koloskopie Original article | Původní práce

I. Mikoviny Kajzrlikova, P. Vitek, J. Chalupa, J. Kuchar, J. Platos, P. Reha, P. Klvana ml.

Akutní komplikace hiátových hernií Acute complications of hiatal hernias Přehledová práce | Review article

V. Procházka, F. Marek, L. Kunovský,, V. Čan, J. Dolina, R. Kroupa, M. Dastych, J. Vaculová, D. Bartušek, J. Ivičič, Z. Kala

Časové intervaly pro přípravu střeva nízkoobjemovými roztoky Appropriate timing of bowel cleansing using low-volume preparations Původní práce | Original article

V. Kojecký, J. Matouš, B. Kianička, Z. Zádorová, M. Varga

IBD

První zkušenosti s léčbou vedolizumabem u dětských pacientů s IBD First experience of vedolizumab in paediatric IBD patients Původní práce | Original article

J. Bronský, O. Hradský

KLINICKÁ A EXPERIMENTÁLNÍ GASTROENTEROLOGIE I CLINICAL AND EXPERIMENTAL GASTROENTEROLOGY

MALT lymfom žaludku, zajímavý endoskopický obraz Interesting endoscopic image of MALT lymphoma of the stomach Kazuistika | Case report

A. Černá, P. Fojtík

Gastroent Hepatol 2019; 73(3)

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Obsah

GASTROINTESTINÁLNÍ ONKOLOGIE I GASTROINTESTINAL ONCOLOGY

L. Farská, M. Rychtařík, M. Řeřábek

VYBRANÉ KAPITOLY Z VNITŘNÍHO LÉKAŘSTVÍ I CHAPTERS FROM INTERNAL MEDICINE

Renální komplikace akutních a chronických onemocnění jater Renal complications of acute and chronic liver disease Původní práce | Original article

M. Merta

GASTROENTEROLOGIE A HEPATOLOGIE V REFERENČNÍCH STATISTICKÁCH I GASTROENTEROLOGY AND HEPATOLOGY IN REFERENCE STATISTICS

Díl III. – Epidemiologie idiopatických střevních zánětů v české populaci – časový vývoj a statistické predikce počtu pacientů Part – Epidemiology of idiopathic intestinal inflammations in the Czech population – time trends and statistical prediction of the number of patients Původní práce | Original article

L. Dušek,, K. Benešová,, O. Ngo, O. Májek, J. Mužík, J. Kubát, M. Blaha, K. Hejduk, J. Jarkovský,, M. Lukáš

Výběr z mezinárodních časopisů The selection from international journals

I. Míková, V. Zoundjiekpon, P. Vaněk, T. Grega, M. Kolář

Autodidaktický test | Self-educated test Odpověď na kvíz | Answer to the quiz Hemové železo v substituci sideropenie a sideropenní anémie Heme iron in substitution of sideropenia and sideropenic anemia Lékový profil | Drug profile

M. Lukáš

Fotografie na obálce: Žaludeční vřed v elektronoptickém obraze. Zdroj: www.profimedia.cz Photo on the cover: Gastric ulcer in false_colour scanning electron micrograph. Source: www.profimedia.cz

Gastroent Hepatol 2019; 73(3)

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Laudatio

K životnímu jubileu prof. MUDr. Přemysla Friče, DrSc. Dne 31. března 2019 oslavil své životní jubileum – 90. narozeniny – prof. MUDr. Přemysl Frič, DrSc., jedna z nejvýznamnějších osobností české gastroenterologie, působící na Univerzitě Karlově v Praze. Pan profesor je znám jako vynikající pedagog, který vychoval celou řadu odborníků působících na akademické půdě a patří mu i zásluha za organizaci vědecké a publikační činnosti v oboru gastroenterologie. Po absolvování LF UK v Praze roku 1953 zahájil svou vědeckou a pedagogickou kariéru na pracovišti prof. Herforta, nestora české gastroenterologie a zakladatele moderní digestivní endoskopie u nás. Předmětem kandidátské práce, kterou obhájil roku 1957, byla chromodiagnostika a funkční vyšetřování biliárního systému. Roku 1969 byl jmenován docentem vnitřního lékařství a habilitoval prací zaměřenou na problematiku malabsorpčního syndromu. Roku 1979 obhájil dizertační doktorskou práci zaměřenou na problematiku heterogenity intestinálních enzymů u pacientů s celiakií a v roce 1983 byl jmenován profesorem interní medicíny Univerzity Karlovy. Ve vedení Interního oddělení fakultní polikliniky, nynější Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze, vystřídal tehdy docent Frič profesora Herforta a učinil z tohoto ambulantního pracoviště nejvýznamnější centrum digestivní endoskopie v tehdejším Československu. Jako jeden z prvních zavedl celé spektrum endoskopických technik včetně endoskopické retrográdní cholangiopankreatografie a později i endoskopické ultrasonografie. Vyjma dobře vybavené endoskopie disponovalo pracoviště i vyspělým laboratorním komplementem

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 192

a provádělo celé spektrum laboratorních diagnostických metod se vztahem ke gastroenterologii, a to vč. dnes velmi postrádaných funkčních testů. Na tomto dobře organizovaném a funkčním pracovišti, které svou úrovní čnělo vysoce nad průměr reálně socialistického zdravotnictví, pak vznikla většina z více než 400 kvalitních vědeckých publikací a 7 monografií. Interní oddělení fakultní polikliniky vedl prof. Frič až do roku 1998, kdy po sloučení Fakultní polikliniky a IV. interní kliniky VFN přešel jako emeritní profesor na II. interní oddělení Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Praha, kde byla nově konstituována Subkatedra gastroenterologie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Po vzniku Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha se prof. Frič po krátké přestávce vrátil i k pregraduální výuce studentů naší největší lékařské fakulty. Mezi hlavní objekty vědeckého zájmu pana profesora patřila problematika celiakie, kolorektálního karcinomu a probiotik. Množství jeho odborných a akademických aktivit je tak rozsáhlé, že si dovolím uvést jen některé související s akademickou činností na 1. LF UK a v profesních organizacích. Byl jmenován vedoucím expertní skupiny Ministerstva zdravotnictví ČR pro celiakii a svým působením se významně podílel na koncepci Národního screeningového programu kolorektálního karcinomu. Zavedením screeningového programu výrazně stoupla prestiž české gastroenterologie v mezinárodním kontextu. Zastává funkci místopředsedy Společnosti pro probio tika a prebio tika a je předsedou Etické komise ÚVN-VFN Praha. Je hlavním organizátorem pravi-

delného odborného vzdělávacího sympozia Aktuální gastroenterologie, jehož 34. ročník se bude konat tento rok na podzim v Praze. Zastává názor, že současná medicína založená na důkazech vyžaduje od lékařů neustálé doplňování znalostí, přičemž právě sympozium Aktuální gastroenterologie by mělo sloužit k prezentaci nových poznatků v diagnostice a léčbě gastrointestinálních onemocnění. Mezi nejvýznamnější vlastnosti pana profesora patří schopnost vystihnout aktuální potřeby na poli jeho odbornosti, gastroenterologie. Není proto náhoda, že současným předmětem jeho zájmu je časná diagnostika karcinomu pankreatu, jelikož se jedná o závažné nádorové onemocnění s vysokou mortalitou a stoupající incidencí. Byl hlavním autorem grantu zaměřeného na výzkum časné diagnostiky karcinomu pankreatu a výsledky své práce úspěšně publikoval v tuzemských i zahraničních časopisech. Významně se podílí na publikační činnosti Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha. Neúnavná pracovní energie a zanícení pro vědeckou práci jej provázejí oborem, který se stal jeho životním posláním. Vážíme si jeho vědecké práce a děkujeme za neutuchající ochotu podělit se o své cenné zkušenosti. Panu profesorovi přeji do dalších let mnoho zdraví a elánu pro jeho další společenské, vědecké a pedagogické aktivity. prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D. Interní klinika 1. LF UK a ÚVN-VFN Praha U vojenské nemocnice 1200 169 20 Praha 6 miroslav.zavoral@uvn.cz

Hereditárny Digestivní angioedém endoskopie: ako príčina doporučený bolestí postup brucha

doi:

/amgh

Perkutánní endoskopická gastrostomie – doporučený postup České gastroenterologické společnosti ČLS JEP Percutaneous endoscopic gastrostomy – Czech Society of Gastroenterology Guidelines R. Kroupa , P. Kohout , J. Cyrany , , M. Dastych , K. Balihar , I. Mikoviny Kajzrlíková , D. Mlynářová , M. Horová , M. Šachlová , M. Šenkyřík , J. Martínek , S. Rejchrt , J. Šťovíček , I. Satinský , , P. Falt Interní gastroenterologická klinika LF MU a FN Brno Interní klinika . LF UK a Thomayerova nemocnice, Praha II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Interní oddělení, Oblastní nemocnice Jičín, a. s. I. interní klinika LF UK a FN Plzeň Beskydské gastrocentrum, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, p. o. Právní kancelář, Česká lékařská komora, Praha Gastroenterologické oddělení, MOÚ Brno Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha Interní klinika . LF UK a FN Motol, Praha Mezioborová jednotka intenzivní péče, Nemocnice s poliklinikou Havířov, p. o. Ústav ošetřovatelství, Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita v Opavě II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická, LF UP a FN Olomouc

Úvod Podávání enterální výživy je preferovaným způsobem zabezpečení nutriční podpory u pacientů s nedostatečným perorálním příjmem a funkčním gastrointestinálním traktem. Aplikace výživy sondou je zvažována v případech, kdy nestačí doplnění perorálního příjmu sippingem. Použití standardní nazogastrické sondy je provázeno sníženým komfortem pacienta a s tím spojenou horší tolerancí sondy i výživy, navíc je zatíženo rizikem komplikací (lokálním drážděním sliznic, otlakovými ulceracemi, krvácením, gastroezofageálním refluxem a aspirační pneumonií, technickým selháním a omezením dodávky výživy) [1,2]. Tenká nazoenterální sonda je lépe tolerována a ve specifických situacích (zejména pro doplňkovou noční výživu, u Crohnovy nemoci (CD – Crohn’s disease) nebo akutní pankreatitidy) je s výhodou využívána i pro výživu dlou-

hodobou. Zavedení přímého vstupu do žaludku – gastrostomie – je vhodnou alternativou pro dlouhodobou výživu tam, kde je sonda zavedená nosem nevhodná či netolerovaná. Indikace se odvíjí od povahy základního onemocnění. Rozšíření techniky perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG) významně omezilo použití jiných způsobů – chirurgické gastrostomie či zavedení gastrostomie pod radiologickou nebo sonografickou kontrolou. Dnes je PEG metodou volby pro většinu pacientů k poskytování dlouhodobé enterální výživy a patří k rutinně prováděným endoskopickým intervencím s vysokou efektivitou a bezpečností. Zajištění výživy cestou PEG zlepšuje laboratorní ukazatele nutričního stavu, hojení defektů a nutnost opakované hospitalizace, i když nemusí vždy vést k nárůstu antropometrických parametrů [3]. Měsíční mortalita po zavedení PEG dosahuje dle publikovaných

prací širokého rozmezí 1–22 %, i když není v přímé souvislosti s časnou komplikací endoskopického výkonu [4–7]. Cílem provedení PEG by mělo být zlepšení stavu výživy, kvality života a komfortu pacienta při tolerovatelné míře rizika komplikací spojených s výkonem. Tento doporučený postup má usnadnit péči o pacienty s PEG poskytnutím informací důležitých pro správnou, odůvodnitelnou a bezpečnou indikaci výkonu, vlastní provedení výkonu, následnou péči o PEG, případně řešení komplikací. Je určen nejen pro endoskopisty – gastroenterology a chirurgy, ale i pro nutricionisty, neurology, onkology a ostatní, kteří se o pacienty s PEG starají. Vychází z konsenzu autorského kolektivu vytvořeného na základě informací dostupných v době jeho tvorby. Pro některé postupy není k dispozici dostatek vědeckých důkazů, vycházejí z doporučení expertů a mohou se v bu-

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 195– 207

Hereditárny Digestivní endoskopie: angioedémpůvodní ako príčina práce bolestí brucha

doi:

/amgh

Periprocedurálne komplikácie POEM Periprocedural complications of POEM L. Nosáková , M. Ďuríček , P. Bánovčin , Z. Trabalkova , R. Hyrdel , M. Demeter Interná klinika gastroenterologická JLF UK a UN Martin Rádiologická klinika JLF UK a UN Martin

Súhrn: Úvod: Achalázia je zriedkavá primárna porucha motility pažeráka charakterizovaná absenciou peristaltiky so súčasnou poruchou relaxácie dolného ezofageálneho zvierača. Významným pokrokom v liečbe bolo zavedenie novej techniky – perorálnej endoskopickej myotómie (POEM). V tejto práci sme sa rozhodli zamerať na periprocedurálne komplikácie POEMu v súbore našich pacientov. Metódy: Retrospektívne sme zhodnotili výskyt periprocedurálnych komplikácií u pacientov s achaláziou pažeráka, ktorý podstúpili POEM. Výsledky: Z celkové počtu 136 pacientov bol POEM úspešne realizovaný u 132 pacientov. U väčšiny pacientov bol realizovaný POEM anterior (n = 109), POEM posterior bol vykonaný u 23 pacientoch. Počas výkonu sa vyskytol nejaký druh komplikácie u celkovo 50 pacientov (38 %). Najčastejšie prítomnou komplikáciou bolo termické poškodenie sliznice pažeráka (27,3 %). Druhou najčastejšou komplikáciou bolo kapnoperitoneum (14 %). U 5 pacientov (3,8 %) bolo prítomné tenzné kapnoperitoneum. Podkožný emfyzém sme zaznamenali u 6 pacientov (4,5 %). U 7 pacientov (6 %) sa vyskytla periprocedurálna perforácia. Zo všetkých komplikácií vyžadovali následnú chirurgickú liečbu dve. V súbore našich pacientov sa nevyskytlo úmrtie asociované s výkonom. Záver a diskusia: POEM je celosvetovo akceptovanou terapiou achalázie. Vo všeobecnosti sa považuje za metódu bezpečnú s nízkym výskytom závažných nežiadúcich komplikácií. Údaje o incidencii peroperačných komplikácií sa rôznia, hlavne v tom, čo je považované za komplikáciu a čo je normálna súčasť chirurgického výkonu. Dôležitým však zostáva fakt, že závažné komplikácie ohrozujúce život pacienta sú zriedkavé. Kĺúčové slová: achalázia – POEM – periprocedurálne komplikácie Summary: Introduction: Achalasia is a rare primary esophageal motility disorder characterized by aperistalsis and the concomitant absence of relaxation of the lower esophageal sphincter. The introduction of a new technique, called peroral endoscopic myotomy (POEM), significantly advanced treatment of this condition. This study focused on the periprocedural complications of POEM. Methods: The incidence of periprocedural complications in patients with esophageal achalasia who had undergone POEM was retrospectively analyzed. Results: POEM was successfully performed in 132 of 136 patients. POEM was anterior in most patients (n = 109) and posterior in 23 patients. Fifty patients (38%) experienced complications during surgery. The most frequent complication was thermal damage of the mucosa (27.3%). The second most common complication was capnoperitoneum (14%). Severe capnoperitoneum occurred in five patients (3.8%). Subcutaneous emphysema was observed in six patients (4.5%). Seven patients (6%) experienced periprocedural perforation. Among all patients who developed complications, two required subsequent surgical treatment. There was no performance-related death in our patient population. Conclusion and discussion: POEM is a worldwide accepted therapy for achalasia. It is generally considered to be a safe method with a low incidence of serious complications. Data concerning the incidence of perioperative complications vary, particularly with regard to what is considered to be a complication and what is a normal part of surgery. However, severe life-threatening complications are rare. Key words: achalasia – POEM – periprocedural complications

Úvod Achalázia je zriedkavá porucha motility pažeráka charakterizovaná absenciou peristaltiky so súčasnou poruchou relaxácie dolného ezofageálneho zvierača [1,2]. Incidencia je približne 1 nový prípad na 100 000 obyvateľov/rok, no reálna incidencia je pravdepodobne 2–3× vyššia [1,3,4]. Priemerný vek v čase stanovenia diagnózy je 50 rokov. Etioló-

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 208– 214

gia nie je známa, v patogenéze sa pravdepodobne uplatňuje autoimunitne sprostredkovaná reakcia vedúca k deštrukcii inhibičných neurónov u geneticky predisponovaných jedincov [4]. Toto ochorenie sa klinicky prezentuje príznakmi dysfágie, epizodámi regurgitácie natrávenej potravy, retrosternálnymi bolesťami na hrudníku viazanými na jedlo a úbytkom hmotnosti [4–7]. Zá-

važnosť týchto klinických symptómov vieme kvantitatívne zhodnotiť pomocou Eckardt skóre [5–7]. V diagnostike okrem klasickej endoskopie využívame aj rádiodiagnostické modality, ako rentgenová (RTG) pasáž pažeráka s použitím bária, resp. CT kontrastné vyšetrenie pažeráka [5,6]. S objavením nových vyšetrovacích metód, ako je HR (high resolution) manometria pažeráka, sa výrazne

Hereditárny Digestivní angioedémendoskopie: ako príčina bolestí původníbrucha práce

doi:

/amgh

Summary: Background and aim: The adenoma detection rate (ADR) is generally accepted to be a quality indicator. The mean number of adenomas per colonoscopy (MAP) is considered to be the most objective quality indicator. This study aimed to assess if ADR or the polyp detection rate (PDR) better reflects the quality of colonoscopy with regard to MAP. Methods: Quality indicators of all colonoscopies performed at Hospital Frydek-Mistek from January 2013 to December 2017 were retrospectively assessed. ADR, PDR, and MAP were calculated for all colonoscopies performed in patients older than 50 years, excluding those that were performed for therapeutic purposes, examination of inflammatory bowel disease patients, and management of complications and sigmoidoscopies (screening, surveillance, and diagnostic), as well as specifically for screening colonoscopies. Correlations between MAP and ADR/PDR were assessed by calculating Pearson’s correlation coefficients p < 0.05 was considered significant. Results: A total of 6,925 patients (3,620 men and 3,305 women) with a mean age of 66.2 years were included. There was a positive correlation between MAP and ADR in all colonoscopies (p < 0.005) and screening colonoscopies (p = 0.009), but not between MAP and PDR (p = 0.055 and p = 0.176). Conclusion: There was a significant positive correlation between MAP and ADR, but not between MAP and PDR, in all and screening colonoscopies. Considering that MAP is the most objective quality indicator, the quality of colonoscopy is better reflected by ADR than by PDR. Key words: colonic neoplasms – colonoscopy – mass screening Souhrn: Východiska a cíl: Adenoma detection rate (ADR) je všeobecně uznávaným ukazatelem kvality koloskopie. Mean adenoma per colonoscopy (MAP), tedy počet všech nalezených adenomů při koloskopii, zohledňuje kvalitu vyšetření celého tlustého střeva a měl by nejlépe odrážet kvalitní koloskopii. Cílem naší práce bylo zjistit, zda ADR či polyp detection rate (PDR) reflektují kvalitu koloskopie lépe ve srovnání s MAP. Metodika: Retrospektivně jsme hodnotili parametry kvality u všech koloskopií provedených v Beskydském Gastrocentru Nemocnice ve FrýdkuMístku od ledna 2013 do prosince 2017. Sledovali jsme ADR, PDR i MAP u všech koloskopií jedinců nad 50 let věku (screeningové, dispenzární, diagnostické) a zvlášť pro screeningová vyšetření. Do souboru nebyly zahrnuty sigmoideoskopie a vyšetření z indikace idiopatických střevních zánětů, plánované terapeutické výkony a řešení komplikací. K výpočtu vztahu mezi MAP, ADR a PDR byl použit Pearsonův korelační koeficient, p < 0,05 bylo považováno za signifikantní. Výsledky: Soubor k výpočtu ADR, PDR a MAP tvořilo 6 925 jedinců nad 50 let vč. (3 620 mužů, 3 305 žen, průměrného věku 66,2 let). Mezi hodnotami MAP a ADR pro screening i pro všechny koloskopie byly nalezeny statisticky významné pozitivní korelace (p < 0,005; p = 0,009), mezi hodnotami MAP a PDR pro screening i všechny koloskopie nebyly významné korelace (p = 0,055; p = 0,176). Závěr: V našem souboru byly nalezeny statisticky významné korelace mezi MAP a ADR jednotlivých endoskopistů pro screeningové i všechny koloskopie, mezi MAP a PDR však nebyly významné korelace. Pokud budeme považovat MAP za nejobjektivnější parametr kvality, tak kvalitu screeningové koloskopie ukazuje lépe ADR než PDR. Klíčová slova: neoplazie – koloskopie – screening

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 215– 219

Hereditárny Digestivní endoskopie: angioedémpřehledová ako príčinapráce bolestí brucha

doi:

/amgh

Akutní komplikace hiátových hernií Acute complications of hiatal hernias V. Procházka , F. Marek , L. Kunovský , , V. Čan , J. Dolina , R. Kroupa , M. Dastych , J. Vaculová , D. Bartušek , J. Ivičič , Z. Kala Chirurgická klinika LF MU a FN Brno Interní gastroenterologická klinika LF MU a FN Brno Klinika radiologie a nukleární medicíny LF MU a FN Brno

Souhrn: Hiátové hernie jsou často spojovány s léčbou refluxní choroby jícnu. V tomto případě je u nich zvažováno buď pokračování zavedené léčby pomocí inhibitorů protonových pump, anebo provedení antirefluxní operace. U malých hiátových kýl je četnost výskytu komplikací nízká. S narůstající velikostí hiátové hernie se ale zvyšuje riziko výskytu akutních komplikací, které mohou pacienta ohrozit na životě. Důležitou součástí léčby komplikací hiátových hernií je prevence. Elektivní operační řešení hiátových kýl má velmi dobré funkční výsledky s nízkým rizikem pooperačních komplikací. Proto by měly být plánovaně operovány především kýly paraezofageální nebo objemné smíšené hiátové hernie. Nejzávažnějšími akutními komplikacemi jsou volvulus žaludku a rozvoj závažného krvácení. Volvulus žaludku je život ohrožující stav, který vyžaduje rychlou diagnostiku a léčbu. Symptomy volvulu žaludku nemusí být typicky vyjádřené, což ztěžuje diagnostiku onemocnění. Základní součástí chirurgické léčby akutních komplikací u hiátových hernií je repozice žaludku do dutiny břišní a jeho pexe ke stěně břišní. Při akutní operaci objemné hiátové hernie je významně vyšší riziko nutnosti laparotomie než při operaci elektivní, které se většinou daří dokončit laparoskopicky. Narůstá riziko peroperačního poranění jícnu, sleziny, ale také nechirurgických pooperačních komplikací, jako jsou pneumonie, delirium a arytmie. U vybraných pacientů s volvulem žaludku bez jeho perforace může být úspěšné i řešení endoskopické. Akutní operační řešení si může vyžádat i masivní krvácení ze žaludku při objemné hiátové hernii, u kterého je úspěšnost endoskopické léčby a konzervativního postupu nízká. Klíčová slova: hiátová hernie – refluxní ezofagitida – laparoskopie – endoskopie – krvácení do GIT – volvulus žaludku – fundoplikace Summary: Hiatal hernias are often associated with treatment of gastroesophageal reflux disease. In such cases, continuation of proton pump inhibitor treatment or surgery is often considered. The rate of complications is low in cases with small hiatal hernias. Unfortunately, the risk of potentially life-threatening acute complications increases as the hernia size grows. Prevention is an important component of hiatal hernia treatment. Planned surgical repair of hiatal hernias is associated with very good functional outcomes and a low risk of postoperative complications. Thus, paraesophageal and large mixed hiatal hernias should be operated on in advance. The most common acute complications of hiatal hernias are stomach volvulus and severe bleeding. Stomach volvulus is a life-threatening acute condition that must be rapidly diagnosed and treated. Its typical symptoms might not be present in every patient and it can be difficult to establish an exact diagnosis. The basis of acute complications of surgical treatment of hiatal hernias is repositioning of the stomach into the abdominal cavity and of the stomach pexis into the abdominal wall. In acute surgery of a large hiatal hernia, the risks are significantly greater with laparotomy than with elective surgery, which usually involves laparoscopy. There is an increased risk of perioperative injury of the esophagus and spleen as well as non-surgical postoperative complications such as pneumonia, delirium, and arrhythmia. Endoscopic treatment might also be an option in specific patients with stomach volvulus without stomach wall perforation. Acute surgery is also required for cases with massive bleeding from a huge hiatal hernia when the possibilities for endoscopic and conservative treatment are limited. Key words:hiatal hernia – reflux esophagitis – laparoscopy – endoscopy – GIT bleeding – stomach volvulus – fundoplication

Úvod Výskyt hiátových hernií je uváděn v rozmezí 16,6–20,7 % endoskopovaných osob [1,2] a dle dostupných studií je hiátová hernie prokázána u 50–94 % pacientů s refluxní ezofagitidou [3,4]. Většinou se jedná o klinicky nevýznamnou malou skluznou (axiální) hiáto-

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 220– 227

vou kýlu. Pouze 5 % bráničních kýl dosáhne velkých rozměrů, což je spojeno s významně narůstajícím rizikem výskytu komplikací [5]. S vyšším věkem pacientů vzrůstá i četnost velkých bráničních kýl, které jsou typicky nalézány u pacientů po 60. roku věku. Brániční kýly mohou být příčinou polykacích po-

tíží, zvracení, dušnosti, bolestí na hrudi, srdečních arytmií nebo anémie. Není přesně známo, jaká část pacientů s hiátovou kýlou dospěje až k život ohrožujícím komplikacím. Treacy et al uvádí, že až 45 % asymptomatických pacientů s velkou hiátovou kýlou dospěje bez chirurgické reparace do symptomatického

Hereditárny Digestivní endoskopie: angioedémpůvodní ako príčina práce bolestí brucha

doi:

/amgh

Časové intervaly pro přípravu střeva nízkoobjemovými roztoky Appropriate timing of bowel cleansing using low-volume preparations V. Kojecký , J. Matouš , B. Kianička , Z. Zádorová , M. Varga Interní oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín II. interní klinika FN Královské Vinohrady a III. LF UK, Praha II. interní klinika FN u sv. Anny v Brně

Souhrn: Úvod: Kvalita přípravy střeva před koloskopií závisí na řadě okolností. Jednou z nich jsou časové faktory, především doba od konce přípravy do vlastního vyšetření. Neměla by překročit 4 hod při použití polyetylenglykolu (PEG). Zda to platí i pro nízkoobjemové roztoky, není známo. Cílem práce bylo určit vhodné trvání přípravy jednotlivými nízkoobjemovými přípravky. Metody: U osob připravených (děleně a nedělně) ke koloskopii roztokem PEG/kyselina askorbová (MOV), pikosulfát/magnezium citrát (PICO) nebo roztokem síranů (EZI) byla sledována kvalita přípravy, její tolerance (5stupňové škály), doba přípravy (T-pripr) a doba od jejího konce do koloskopie (T-vys). Výsledky: Kvalita přípravy střeva je závislá jak na T-pripr, tak na T-vys (p ≤ 0,006). Predikovaná hraniční T-pripr pro dvě nejlepší skóre vyčištění byla u PICO delší než u EZI či MOV (> 9,0 vs. > 7,0 a > 6,5 hod; p = 0,01). T-vys byla u PICO také nejdelší (≤ 13,0 hod; p = 0,001). Mezi MOV a EZI nebylo rozdílu (≤ 10,0 a ≤ 11,0 hod). Časové faktory na toleranci vliv neměly. Závěr: Kvalita přípravy střeva závisí nejen na době od konce přípravy do koloskopie, ale i na délce vlastní přípravy. Optimální doby jsou u osmoticky působících nízkoobjemových laxativ obdobné, jen u pikosulfátu/magnezium citrátu jsou delší. Tolerance přípravy není časovými faktory ovlivněna. Klíčová slova: koloskopie – časové faktory – příprava ke koloskopii Summary: Introduction: The outcome of bowel preparation depends on several factors. One such factor is proper timing, especially the duration from completion of the preparation to colonoscopy. This interval should not exceed 4 hours when using polyethylene glycol (PEG). It is unknown whether this recommendation is also valid for low-volume formulas. This study aimed to determine the appropriate timing of bowel cleansing using such formulas. Methods: Subjects referred for a colonoscopy were prepared using PEG/ascorbic acid (MOV), picosulphate/ magnesium citrate (PICO), or sulphate solution (EZI). The quality, tolerability, length of the preparation (T-pripr), and interval from completion of the preparation to colonoscopy (T-vys) were assessed. Results: Preparation quality depended on both T-pripr and T-vys (p ≤ 0.006). The predicted T-pripr in the two best preparations was longer for PICO than for EZI and MOV (> 9.0 vs. > 7.0 and > 6.5 hours, p = 0.01). T-vys was also longest for PICO (≤ 13.0 hours, p = 0.001). There was no difference between MOV and EZI (≤ 10 and ≤ 11 hours). Time factors did not affect preparation tolerability. Conclusion: The quality of bowel cleansing depends not only on the interval to colonoscopy but also on the length of the preparation. Optimal time points are comparable for osmotically acting low-volume laxatives, but longer for PICO. Time factors do not affect preparation tolerability. Key words: colonoscopy – time factors – bowel preparation

Úvod Kvalita přípravy střeva před koloskopií je ovlivněna řadou faktorů. Roli hraje věk [1], pohlaví [2], komorbidity (např. diabetes mellitus), resekce střeva či dietní režim před vyšetřením [3]. Velká váha je přikládána složení vlastního čisticího roztoku, přestože objektivní údaje jeho význam relativizují [4,5]. Zásadnější roli hraje

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 228– 232

vlastní časový režim. Rozdělením roztoku do dvou dávek, večer a ráno před vyšetřením (v případě dopolední koloskopie), zvýšíme počet dobře připravených pacientů až o 1/3 [2]. Klíčem k úspěchu tohoto režimu není samotné rozdělení objemu, ale zkrácení intervalu mezi koncem přípravy a začátkem vyšetření. S každým prodloužením této doby o 1 hod

se sníží šance na dobrou přípravu střeva o asi 1/10 [6]. Doporučuje se, aby podání druhé dávky roztoku začalo 4 hod a skončilo nejpozději 2 hod před vyšetřením. Případně aby byla koloskopie provedena do 4 hod od poslední dávky roztoku [7,8]. V současnosti jsou populární tzv. nízkoobjemové přípravky. Jde o heterogenní skupinu směsí různých laxativ. Ze

Hereditárny angioedém ako príčina IBD: bolestí původníbrucha práce

doi:

/amgh

csgh.info

První zkušenosti s léčbou vedolizumabem u dětských pacientů s IBD First experience of vedolizumab in paediatric IBD patients J. Bronský, O. Hradský Pediatrická klinika . LF UK a FN Motol, Praha

Souhrn: Úvod: Humanizovaná monoklonální antiintegrinová protilátka vedolizumab (VDZ) byla u dospělých pacientů schválena pro léčbu jak Crohnovy choroby (CD – Crohn’s disease), tak ulcerózní kolitidy (UC – ulcerative colitis). U dětských pacientů byla zatím publikována jen retrospektivní data, a to především u těch, kteří již dříve selhali na konvenční léčbě i anti-tumor nekrotizující faktor terapii. Cílem naší práce bylo popsat sérii všech pediatrických pacientů, kteří byli doposud léčeni VDZ na našem pracovišti. Metody: Retrospektivně jsme zhodnotili klinická a laboratorní data (krevní obraz, C-reaktivní protein (CRP), fekální kalprotektin (CPT)) od všech pacientů léčených VDZ na našem pracovišti (3 pacienti s UC a 3 s CD). Pomocí generalizovaného lineárního smíšeného modelu jsme hledali asociace mezi léčbou VDZ a laboratorními parametry. Výsledky: V modelu zahrnujícím všechny pacienty byla s léčbou VDZ nezávisle asociována vyšší hladina hemoglobinu (odds ratio – OR 1,018; 95% CI 1,002–1,034) a hraničně i nižší hladina trombocytů. V samostatném modelu pro pacienty s CD byla s léčbou VDZ hraničně asociována pouze nižší hladina trombocytů. V modelu pro UC byla asociována hladina CPT (OR 0,572; 95% CI 0,348–0,939), CRP (OR 0,917; 95% CI 0,868–0,969) a hemoglobinu (OR 1,071; 95% CI 1,04– 1,103). Diskuze: Asociace mezi léčbou VDZ a parametry aktivity onemocnění zjištěné v našem souboru jsou v souladu s dříve publikovanými daty jak u dospělých, tak u většího množství dětských pacientů (n = 64), kde byl popsán významný pokles hladiny CPT v průběhu léčby u pacientů s UC a statisticky hraniční pokles u CD. Závěr: Tento článek shrnuje naše první zkušenosti s léčbou dětských pacientů VDZ. I přes relativně malý počet pacientů se podařilo prokázat nezávislou asociaci mezi léčbou VDZ a zlepšením laboratorních parametrů, zejména u pacientů s UC. Klíčová slova: vedolizumab – Crohnova choroba v dětském věku – ulcerózní kolitida v dětském věku – zánětlivá střevní onemocnění Summary: Introduction: The humanised monoclonal anti-integrin antibody vedolizumab (VDZ) is approved for treatment of both Crohn’s disease (CD) and ulcerative colitis (UC) in adults. However, only retrospective data have been published for paediatric patients, mainly those in whom both conventional and anti-tumour necrosis factor treatment previously failed. Our study aimed to describe all paediatric patients treated with VDZ at our department since this drug became available. Methods: We retrospectively evaluated both clinical and laboratory data (blood count, C-reactive protein (CRP) concentration and faecal calprotectin (CPT) concentration) of all patients (three with UC and three with CD) previously treated with VDZ at our department. Using a generalised linear mixed model, we searched for associations between VDZ treatment and laboratory markers. Results: In the model including all patients, VDZ treatment was independently associated with a higher level of haemoglobin (OR 1.018; 95% CI 1.002–1.034) and had a borderline association with a lower level of thrombocytes. In the model including only patients with CD, there was a borderline association between VDZ treatment and a lower level of thrombocytes. In the model including only patients with UC, there were associations between VDZ treatment and the concentrations of CPT (OR 0.572; 95% CI 0.348–0.939), CRP (OR 0.917; 95% CI 0.868–0.969) and haemoglobin (OR 1.071; 95% CI 1.04–1.103). Discussion: The associations between VDZ treatment and markers of disease activity found in our group of patients are in accordance with previously published data both in adults and a larger group of paediatric patients (N = 64). In that previous study, the authors reported that the CPT concentration significantly decreases during VDZ treatment in patients with UC and tends to decrease in patients with CD. Conclusion: This study reports our first experience of treating paediatric patients with VDZ at our centre. Despite the relatively small number of patients, we demonstrated an independent association between VDZ treatment and improvement of laboratory markers of disease activity, especially in patients with UC.

Key words: vedolizumab – Crohn’s disease, pediatric – ulcerative colitis, pediatric – inflammatory bowel disase

Úvod Vedolizumab ( VDZ) byl u dospělých pacientů schválen pro léčbu jak Crohnovy choroby (CD – Crohn’s di-

sease), tak ulcerózní kolitidy (UC – ulcerative colitis). Jedná se o humanizovanou monoklonální protilátku, která se váže na integrin α4β7. Jeho účin-

nost byla prokázána klinickými studiemi GEMINI 1 [1] a GEMINI 2 [2]. Přestože ve studii GEMINI 3, která zahrnovala dospělé pacienty s CD, u kterých již dříve selhala

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 233–238

První zkušenosti sHereditárny léčbou vedolizumabem angioedém uako dětských príčina pacientů bolestí brucha s IBD

2019

2018

2017

2016

2019 2015

2018

2017

2016

2019 2015

2018

2017

2016

2019 2015

2018

2017

2016

2019 2015

2018

2017

2016

2019 2015

2018

2017

2016

100

2015

$15 [ug/g]

10000

datum po vysazení

CPT – fekální kalprotektin

před

na léčbě vedolizumabem

Graf . Průběh hladiny CPT u pacientů před, během a po léčbě vedolizumabem. CPT je uveden v logaritmické škále. Graph . The time course of CPT levels in patients before, during and after treatment with vedolizumab. The CPT is shown on a logarithmic scale.

CRP [mg/l]

2019

2018

2017

2016

2019 2015

2018

2017

2016

2019 2015

2018

2017

2016

2019 2015

2018

2017

2016

2019 2015

2018

2017

2016

2019 2015

2018

2017

2016

2015

datum CRP – C-reaktivní protein

po vysazení

před

na lécbě vedolizumabem

Graf . Průběh hladiny sérového CRP u pacientů před, během a po léčbě vedolizumabem. Graph . The time course of serum CRP levels in patients before, during and after treatment with vedolizumab.

Laboratorní ukazatele asociované s léčbou VDZ V generalizovaném lineárním smíšeném modelu jsme hodnotili vztah léčby VDZ

a jednotlivých laboratorních markerů i fenotypu onemocnění. V modelu zahrnujícím všechny pacienty byla s léčbou VDZ nezávisle asociována vyšší hladina

hemoglobinu (odds ratio – OR 1,018; 95% CI 1,002–1,034) a hraničně i nižší hladina trombocytů (OR 0,998; 95% CI 0,996–1). Významně byla s léčbou aso-

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 233–238

Klinická Hereditárny a experimentální angioedém gastroenterologie: ako príčina bolestí kazuistika brucha

/amgh

csgh.info

MALT lymfom žaludku, zajímavý endoskopický obraz Interesting endoscopic image of MALT lymphoma of the stomach A. Černá, P. Fojtík Centrum péče o zažívací trakt, Vítkovická nemocnice a. s., Ostrava

Souhrn: Prezentujeme případ 59letého muže, u kterého byl diagnostikován MALT lymfom žaludku. Zajímavý byl endoskopický obraz sliznice žaludku, který v nás vyvolal diagnostické rozpaky. Lymfomy gastrointestinálního traktu mohou být snadno chybně diagnostikovány kvůli nespecifickým symptomům. Významnou roli vzniku onemocnění hraje infekce Helicobakter pylori. V popředí regrese MALT lymfomu žaludku stojí eradikační antibiotická terapie. Strategie léčby je individuální a záleží na pokročilosti onemocnění. Správná a včasná diagnostika je klíčová při zahájení často úspěšné léčby. Klíčová slova: MALT lymfom žaludku – endoskopie – Helicobacter pylori Summary: We present the case of a 59-year-old male who had been diagnosed with mucosa-associated lymphoid tissue (MALT) gastric lymphoma. Endoscopic imaging of the gastric mucosa led to diagnostic discrepancies. Gastro-intestinal lymphomas may be incorrectly diagnosed due to non-specific symptoms. Infection of Helicobacter pylori is important in disease development. Eradication antibiotic therapy plays a major role in regression of MALT gastric lymphoma. The therapeutic strategy is tailored according to the individual and depends on the level of disease advancement. Correct and early diagnosis is crucial for successful treatment. Key words: MALT gastric lymphoma – endoscopy – Helicobacter pylori

Úvod MALT lymfom patří do skupiny B buněčných primárních non-Hodgkinských extranodálních lymfomů. Vychází z lymfatické tkáně sliznice gastrointestinálního traktu (GIT). MALT lymfom vzniká častěji v oblastech s vysokým výskytem infekce Helicobacter pylori a riziko jeho vzniku je u jedinců s protilátkami proti H. pylori 6× vyšší než u neinfikovaných osob [1]. Více než 90 % případů MALT lymfomů žaludku je diagnostikováno u pacientů s chronickou H. pylori pozitivní gastritidou. Žaludeční sliznice na rozdíl od tenkého střeva za normálních okolností neobsahuje lymfatickou tkáň. Lymfatická tkáň se zde však může vyvinout při imunitní odpovědi na antigenní stimulaci, k níž většinou dochází v důsledku infekce H. pylori. U větší části pacientů s H. pylori pozitivní gastritidou (54 %) je možno v žaludku na-

lézt lymfatickou tkáň charakteru lymfoidních folikulů. Získaná lymfatická tkáň žaludku se sice po úspěšné eradikaci H. pylori obvykle pozvolna vytrácí, ale u některých pacientů dochází při přetrvávající antigenní stimulaci k manifestaci lymfoidní hyperplazie s rozvojem maligního lymfomu [2]. Primární lymfom žaludku se prezentuje nespecifickými gastrointestinálními potížemi, mezi nimiž dominuje bolest v epigastriu vyskytující se až u 80 % pacientů. Dalšími příznaky mohou být zejména nechutenství (30–54 %), ztráta hmotnosti (24–62 %), nevolnost (15–35 %), celková slabost (13–62 %) a krvácení do zažívacího systému (20–22 %) pacientů. Systémové příznaky typu B symptomů se vyskytují méně často než u nodálních variant, v průměru u 13 % pacientů. Eradikace H. pylori u orgánově lokalizovaných MALT lymfomů vede v 75 %

případů k remisi onemocnění [3]. V případě negativity H. pylori (test na antigen ze stolice) je dle indikace hematoonkologa zahájena chemoterapie nebo radioterapie, imunochemoterapie nebo léčba jinými kombinovanými režimy. Chirurgický výkon je vyhrazen pro případy s obstrukcí GIT nebo s nezvladatelným krvácením [4]. V této práci je prezentován případ pacienta, u kterého byl diagnostikován MALT lymfom žaludku. Zajímavý byl endoskopický obraz sliznice žaludku, který v nás vyvolal diagnostické rozpaky.

Popis případu Muž, 59 let, s anamnézou ischemické choroby srdeční, recentně po akutním infarktu myokardu se zavedeným lékově potaženým stentem, na duální antiagregaci, v dobrém biologickém stavu, byl přijat na naše gastroenterolo-

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 239–242

Hereditárny Gastrointestinální angioedém ako príčina onkologie: bolestí kazuistika brucha

doi:

/amgh

Metastázy v žalúdku a duodene ako raritná príčina akútneho krvácania do horného gastrointestinálneho traktu Metastasis to the stomach and duodenum as an unusual cause of acute bleeding in the upper gastrointestinal tract L. Farská , M. Rychtařík , M. Řeřábek Gastroenterologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s. Radiologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s. Patologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s.

Súhrn: Krvácanie do hornej časti tráviacej trubice patrí medzi najzávažnejšie stavy v gastroenterológii s relatívne vysokou mortalitou, a to aj napriek rýchlemu napredovaniu endoskopických techník. Tento stav vyžaduje rýchlu a správnu diagnostiku spolu s rýchlym a účinným terapeutickým postupom za pomoci nielen gastroenterológa, ale i chirurga. Príčin gastrointestinálneho krvácania je mnoho. Malígne lézie tvoria iba malé percento z nich. Metastázy do horného tráviaceho traktu zo vzdialených orgánov sú raritným nálezom a reprezentujú často pokročilé štádium malígneho ochorenia. Klinická manifestácia metastázovania do tejto lokality je vysoko nešpecifická a endoskopický obraz často heterogénny. Najčastejšie do žalúdku metastázuje karcinóm pľúc, prsníka a renálny karcinóm, v duodene môžeme nájsť metastázy melanómu, karcinómu pľúc, renálneho, cervikálneho karcinómu a karcinómu štítnej žľazy. V našej práci chceme predstaviť dvoch pacientov s touto raritnou príčinou akútneho krvácania do hornej časti zažívacieho traktu. Prvá kazuistika predstavuje pacientku s nálezom metastázy karcinómu prsníku vo fornixe žalúdku, u druhého pacienta je zdrojom akútneho krvácania do hornej časti tráviacej trubice metastáza renálneho karcinómu infiltrujúca duodenum, prerastajúca z hlavy pankreasu. Liečba metastatických tumorov v žalúdku a duodene je vo väčšine prípadov paliatívna, závisí na celkovom stave pacienta, na type primárneho karcinómu a pozostáva z rôznych kombinácií endoskopickej, rádiologickej, chirurgickej a onkologickej intervencie. Kľúčové slová: metastáza – gastrointestinálne krvácanie – žalúdok – duodenum – renálny karcinóm – karcinóm prsníka Summary: Bleeding in the upper digestive tract is one of the most serious conditions in gastroenterology and is associated with relatively high mortality. Although endoscopic techniques have rapidly developed, this bleeding requires fast and accurate diagnosis together with rapid and effective treatment, which necessitates the collaboration of gastroenterologists and surgeons. There are many causes of gastrointestinal bleeding. Malignant lesions are responsible in only a small percentage of cases. Metastases to the upper gastrointestinal tract from distant organs are rare and consequently often represent an advanced stage of malignancy. Clinical cases of metastasis to the upper gastrointestinal tract are highly nonspecific and endoscopic imaging is often heterogeneous. Lung, breast, and renal carcinomas most often metastasize to the stomach, while melanoma and lung, renal, cervical, and thyroid carcinomas can metastasize to the duodenum. This study describes two cases with this rare cause of acute bleeding in the upper gastrointestinal tract. The first case was a patient with metastasis of breast cancer to the stomach fornix. In the second case, metastasis of renal carcinoma to the duodenum via the head of the pancreas was the source of acute bleeding in the upper digestive tract. Treatment of metastatic tumors in the stomach and duodenum is palliative in most cases, depends on the overall condition of the patient and the type of primary carcinoma, and consists of various combinations of endoscopic, radiological, surgical, and oncological interventions. Key words: metastasis – gastrointestinal bleeding – stomach – duodenum – renal carcinoma – breast cancer

Úvod Žalúdok a duodenum patria medzi raritné lokalizácie metastázovania zo vzdialených orgánov. Zahraničné práce

síce prezentujú prípady nálezu metastatických lézií v tejto oblasti, informácie sú ale limitované nízkym počtom podobných publikácií. V diferenciálnej dia-

gnostike by sme preto nemali zabúdať aj na existenciu vzniku metastatických lézií v tejto lokalite ako možného zdroja krvácania. V oboch kazuistikách prezen-

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 243– 249

Hereditárnyv angioedém Metastázy žalúdku a duodene ako príčina ako bolestí raritná brucha príčina akútneho krvácania do horného gastrointestinálneho traktu

Obr. . Exulcerovaný tumor fundu žalúdku v nomálnom svetle. Fig. . Exulcerated tumour of the stomach fundus in normal light.

nádorové buňky spodina vředu překrvená žaludeční sliznice

Obr. . Histologický nález vredu žalúdku s infiltráciou nádorových buniek (metastáza karcinómu prsníka), farbenie hematoxin-eozinom, zväčšenie ×. Fig. . Histological image of stomach ulcer with infiltration of tumour cells (breast carcinoma metastasis), haematoxylin-eosin staining, magnification ×.

tujeme nález metastáz v žalúdku a duodene manifestujúcich sa akútnym krvácaním ho horného zažívacieho traktu.

Kazuistika Pacientka, 38 rokov, s onkologickou anamnézou karcinómu prsníka (stav po ľavostrannej lobektómii s následnou

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 243– 249

onkologickou terapiou, v čase príjmu 6 mesiacov od ukončenia liečby, posledné dispenzárne zobrazovacie vyšetrenia – ultrazvuk (UZ) brucha, CT brucha s podaním kontrastnej látky tesne po ukončení liečby s negatívnym onkologickým nálezom, bola prijatá na gastroenterologické oddelenie našej ne-

mocnice pre niekoľko hodín trvajúcu hematemézu. Pri príjme na lôžko bola pacientka hemodynamicky stabilná, TK 110/70 mm Hg, s tachykardiou 112/min, v príjmovom laboratórnom súbore sme zachytili eleváciu pečeňových testov (alaninaminotransferáza 1,73 μkat/l, aspartátaminotransferáza 7,83 μkat/ l, gama-glutamyltransferáza 10,34 μkat/l, alkalická fosfatáza 8,52 μkat/l, konjugovaný bilirubín 10 μmol/l), vstupný hemoglobín 116 g/l, erytrocyty v počte 4,0 × 1012/l , bez záchytu trombocytopénie, koagulačné parametre v norme). Fyzikálne vyšetrenie nepreukázalo zásadný nález (bez melény per rektum, bez známok anémie, nález na bruchu fyzikálny). Z anamnézy je dôležité spomenúť, že pacientku pár dní pred hospitalizáciou na našom oddelení vyšetroval ambulantný praktický lekár z dôvodu bolestí chrbta, pre eleváciu pečeňových testov v laboratórnom obraze doplnil UZ brucha, kde sonografista popísal mnohopočetné ložiská na pečeni suspektné z metastatického pôvodu a odporučil vyšetrenie v ambulancii gastroenterológa. Po prijatí bola indikovaná akútna gastroskopia (typ endoskopu Olympus H180J/67), ktorá popísala prítomnosť pologuľovitého tumoru veľkosti 20 mm vo fundu žalúdku s centrálnou ulceráciou a nekrotickou spodinou, bez známok pokračujúceho akútneho krvácania a bez nutnosti ďalšej endoskopickej intervencie. Pre značne neprehľadný terén z dôvodu prítomnosti veľkého množstva krvi a koagúl v žalúdku a duodene sme sa rozhodli pre kontrolnú gastroskopiu s odstupom 24 hod. Kontrolné vyšetrenie potvrdilo prítomnosť exulcerovaného tumoru vo fundu žalúdku, bez nálezu ďalšieho zdroja krvácania v hornom zažívacom trakte (obr. 1). Z tumoru sme kliešťovou biopsiou odobrali vzorky tkaniva k histologickému vyšetreniu. V histologickom preparáte patológ našiel prítomnosť buniek invazivného karcinómu duktálneho typu a vyslovil podozrenie na metastatický pôvod lézie a ako možný zdroj uviedol karcinóm prsníka, ktorý mala naša

Hereditárny Vybrané kapitoly angioedém z vnitřního ako príčina lékařství bolestí brucha

doi:

/amgh

Renální komplikace akutních a chronických onemocnění jater Renal complications of acute and chronic liver disease M. Merta Ústav biologie a lékařské genetiky, . LF UK a VFN Praha

Souhrn: K současnému postižení jater a ledvin dochází poměrně často a toto duální postižení může mít různou podobu. Nové poznatky naznačují, že při postižení jater a ledvin se mohou uplatňovat některé společné patogenetické mechanizmy a spíše než o izolovaném postižení obou orgánů lze hovořit o systémovém procesu vedoucímu k významnému zhoršení celkové prognózy. U cirhózy jater je akutní poškození ledvin spojeno s významným vzestupem mortality a je důležitým faktorem pro posouzení transplantability jater. Na případech akutního poškození ledvin (AKI – acute kidney injury) se značným podílem, nikoli však výlučně, uplatňuje hepatorenální syndrom, jehož podstatou jsou hemodynamické změny v ledvinách a průvodní systémové a zánětlivé změny v ledvinách a dalších orgánech; pozornost je však v současnosti věnována také dalším typům AKI, které jsou ve zvýšené míře rozpoznávány. U chronického onemocnění jater je intenzivně studován vztah mezi nealkoholovou tukovou chorobou jater (NAFLD – non-alcoholic fatty liver disease) a chronickým onemocněním ledvin (CKD – chronic kidney disease). NAFLD je v současnosti často řazeno mezi jaterní projevy metabolického syndromu a asociováno s dalšími systémovými onemocněními, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus a v neposlední řadě s CKD. Pro úspěšné řešení klinických problémů na ose játra-ledviny je nezbytná úzká spolupráce specialistů z obou orgánových oborů. Klíčová slova: chronické onemocnění jater – cirhóza – nealkoholová tuková choroba jater – hepatorenální syndrom – chronické onemocnění ledvin Summary: The liver and kidneys are commonly injured concomitantly. Such dual impairment can manifest in different forms. Recent knowledge suggests that common mechanisms are involved in the pathogenesis of renal and hepatic injury and that it is sensible to emphasize the systemic nature and ominous prognosis of dual organ injury, rather than to consider these two types of injury in isolation. In cases of liver cirrhosis, acute kidney injury (AKI) is associated with a significant increase in mortality and is an important factor when assessing eligibility for liver transplantation. Hepatorenal syndrome is primarily a purely hemodynamic phenomenon accompanied by inflammatory and systemic changes in the kidneys and other organs. This syndrome often underlies AKI in cases of liver cirrhosis; however, other types of AKI are gaining growing attention and being increasingly recognized. In cases of chronic liver disease, the relationship between non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD) and chronic kidney disease (CKD) has been studied. NAFLD is currently considered the hepatic component of metabolic syndrome and is negatively associated with cardiovascular disease, diabetes mellitus, and CKD. Close cooperative of renal and hepatic specialists is required for successful management of clinical problems in the liver-kidney axis. Key words: chronic liver disease – liver cirrhosis – non-alcoholic fatty liver disease – hepatorenal syndrome – chronic kidney disease

Úvod K současnému postižení jater a ledvin dochází v klinické praxi poměrně často a toto duální postižení může mít různou podobu. Při zaměření na primární onemocnění jater lze uvést, že renální postižení různého typu a závažnosti provází a komplikuje klinický průběh jak u nemocných s akutním onemocněním jater, tak u nemocných s chronickým onemocněním jater (CLD – chro-

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 250– 256

nic liver diseases), v řadě případů je odlišení akutního či chronického průběhu u obou orgánových postižení obtížné. U nemocných s akutním selháním jater nejrůznější etiologie (toxické působení léků, etylu, autoimunitní onemocnění, nádory, virové hepatitidy aj.) dochází k vývoji akutního poškození ledvin (AKI – acute kidney injury) běžně (kolem 70 %). Zvláště perzistující případy AKI

(z definice ADQI 16 Workgroup – perzistující AKI = AKI > 48 hod) se zdají být spojeny se závažnějším průběhem AKI, vyšším počtem systémových komplikací a vyšší mortalitou [1]. Mezi CLD, které jsou renálními komplikacemi provázeny, patří nejčastěji především hepatitidy B, C, E a jaterní cirhóza (LC – liver cirrhosis), nově je také studován vztah mezi nealkoholovou tukovou chorobou jater (NAFLD – non-alcoho-

Renální komplikace Hereditárny akutních angioedém a chronických ako príčina onemocnění bolestí brucha jater

Tab. . Souhrn doporučení KDIGO týkajících se infekce virem hepatitidy C u nemocných s chronickým onemocněním ledvin [ ]. Tab. . Summary of KDIGO recommendations on hepatitis C virus infection in patients with chronic kidney disease [ ]. 1. Detekce a zhodnocení přítomnosti HCV u CKD 1.1. je doporučeno provést screening HCV při iniciálním vyšetřování všech pacientů s CKD, u všech pacientů zahajujících HD léčbu ve středisku či při změně HD střediska, u všech pacientů zahajujících peritoneální dialýzu či domácí HD léčbu a konečně u všech pacientů, u kterých je zvažována možnost transplantace ledviny; 1.2. je doporučeno provádět opakovaný screening (sérologické vyšetření protilátek anti-HCV/PCR průkaz virové RNA) každých 6 měsíců, dále screening sérové alanintransferázy u všech pacientů léčených v HD ve středisku; 1.3. je doporučeno provést vyšetření na přítomnost jaterní fibrózy, iniciální vyšetření na přítomnost jaterní fibrózy neinvazivní metodou, v případě nejasné příčiny jaterního onemocnění je doporučeno provést biopsii jater, u pacientů s pokročilou fibrózou pátrat po jícnových varixech; 1.4. další vyšetření u pacientů s HCV infekcí je doporučeno u všech pacientů s HCV infekcí pátrat po onemocnění ledvin v době stanovení diagnózy HCV infekce (vyšetření moči, stanovení odhadované GF – eGF). U pacientů, u kterých nebylo nalezeno ledvinné onemocnění při iniciálním vyšetření, je v případě pokračující RNA+ doporučeno screening opakovat. Je doporučeno u všech pacientů s CKD a anamnézou HCV infekce pravidelně sledovat progresi ledvinného onemocnění. Je doporučeno u všech pacientů s CKD a anamnézou HCV infekce provést screening (a případně provést vakcinaci) viru hepatitidy A, B a lidského viru imunodeficience (HIV). 2. Léčba HCV infekce u pacientů s CKD 2.1. je doporučeno, aby u všech pacientů s CKD infikovaných HCV byla zvážena antivirová léčba, která by neměla obsahovat interferon, volba specifického léčebného režimu by měla být založena na HCV genotypu, virové náloži, průběhu předchozí léčby, lékových interakcích, úrovni GF, stupni jaterní fibrózy, potenciální ledvinné a jaterní transplantabilitě a komorbiditách; 2.2. je doporučeno, aby u pacientů s GF ≥ 30 ml/min/1,73m2 (CKD kategorie G1–G3b) byl pro léčbu zvolen kterýkoli ze schválených režimů DAA; 2.3. pro léčbu u pacientů s GF < 30 ml/min/1,73m2 (CKD kategorie G4-G5D) by měl být volen některý ze schválených režimů DAA neobsahujících ribavirin; 2.4. je doporučeno, aby u všech příjemců po transplantaci ledviny infikovaných HCV byla posouzena možnost léčby DAA. Tato léčba by měla být založena na HCV genotypu, virové náloži, průběhu předchozí léčby, lékových interakcích, úrovni GF, stupni jaterní fibrózy, potenciální jaterní transplantabilitě a komorbiditách. Léčba by neměla obsahovat interferon. Před zahájením léčby je potřebné vyhodnotit lékové interakce mezi DAA režimem a dalšími léčivy, vč. imunosupresivních látek; 2.5. u všech pacientů by před zahájením léčby měla být testována možná přítomnost HBV infekce, v případě její pozitivity zvážena léčba HBV infekce; v případě průkazu proběhlé HBV infekce (HBc+ protilátky) monitorace možné reaktivace. 3. Prevence HCV přenosu na HD střediscích 3.1. strategie prevence HCV přenosu uvnitř HD středisek by měly klást zásadní důraz na dodržení standardních opatření kontroly infekce a neměly by spoléhat primárně na léčbu HCV infikovaných pacientů. 4. Vyšetření a léčba pacientů infikovaných HCV před transplantací ledviny a po ní 4.1. transplantace ledviny je považována za optimální léčebnou metodu pro pacienty s CKD5 bez ohledu na přítomnost HCV infekce. Je doporučeno posoudit u všech kandidátů závažnost jaterního postižení: – v případě kompenzované cirhózy je doporučena izolovaná transplantace ledviny, – v případě dekompenzované cirhózy kombinovaná transplantace ledviny a jater. U všech kandidátů transplantace s HCV infekcí by měla být zvážena léčba DAA, načasování léčby ve vztahu k transplantaci ledviny by mělo být založeno na typu dárce (živý vs. mrtvý), délce zařazení v čekací listině, HCV genotypu, zvyklostech transplantačního centra, případně dalších okolnostech; 4.2. je doporučeno provést screening na HCV u všech dárců ledviny. Ledviny od HCV+ dárců by měly být určeny HCV+ příjemcům; 4.3. u HCV infikovaných příjemců transplantované ledviny lze užít všechny běžně užívané režimy indukční a udržovací imunosupresivní léčby; 4.4. u pacientů původně infikovaných HCV, u kterých bylo dosaženo trvalé remise, je po transplantaci ledviny doporučeno pravidelně testovat přítomnost HCV. U HCV infikovaných příjemců ledviny by měla být pravidelně vyšetřována proteinurie a v případě pozitivního nálezu provedena biopsie allograftu. V případě nálezu HCV-asociované GN u pacientů po transplantaci ledviny je doporučena léčba DAA. 5. Diagnóza a léčba nemocí ledvin asociovaných s HCV infekcí 5.1. u HCV infikovaných pacientů s klinickými známkami glomerulárního onemocnění je doporučeno provést biopsii ledvin; 5.2. u pacientů s HCV-asociovanou GN je doporučeno léčit HCV infekci. U pacientů, kteří mají stabilní funkci ledvin a nenefrotickou proteinurii, je doporučena iniciální léčba režimem DAA. U pacientů se závažnějším průběhem (kryoglobulinemie, nefrotický syndrom, rychle progredující renální insuficience) je doporučena kromě léčby DAA také imunosupresivní léčba, u histologicky aktivních forem GN (zvl. u kryoglobulinemie) je látkou volby rituximab. KDIGO – Kidney Disease: Improving global Outcomes, HCV – hepatitis C virus, CKD – chronické onemocnění ledvin, HD – hemodialýza, DAA – přímo působící antitivirová léčiva, GF – glomerulární filtrace, PCR – polymerázová řetězová reakce, RNA – ribonukleová kyselina , GH – glomerulonefritid

lic fatty liver disease) a chronickým onemocněním ledvin (CKD – chronic kidney disease). Specifickou kapitolou jsou renální komplikace transplantace jater (LT – liver transpantion).

Infekce virem hepatitidy B Chronická infekce virem hepatitidy B (HBV) zůstává přes zřetelnou tendenci k poklesu v ekonomicky rozvinutých zemích nadále celosvětově významnou

příčinou LC a hepatocelulárního karcinomu. Kromě převažujícího hepatálního postižení se HBV může u 10–20 % pacientů projevit příznaky extrahepatálními, zahrnujícími především one-

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 250– 256

Gastroenterologie a hepatologie HereditĂĄrny v referenÄ?nĂch angioedĂŠmstatistikĂĄch: ako prĂÄ?ina pĹŻvodnĂ bolestĂ brucha prĂĄce

doi:

/amgh

DĂl III. â&#x20AC;&#x201C; Epidemiologie idiopatickĂ˝ch stĹ&#x2122;evnĂch zĂĄnÄ&#x203A;tĹŻ v Ä?eskĂŠ populaci â&#x20AC;&#x201C; Ä?asovĂ˝ vĂ˝voj a statistickĂŠ predikce poÄ?tu pacientĹŻ Part â&#x20AC;&#x201C; Epidemiology of idiopathic intestinal inflammations in the Czech population â&#x20AC;&#x201C; time trends and statistical prediction of the number of patients L. DuĹĄek , , K. BeneĹĄovĂĄ , , O. Ngo , O. MĂĄjek , J. MuĹžĂk , J. KubĂĄt , M. Blaha , K. Hejduk , J. JarkovskĂ˝ , , M. LukĂĄĹĄ Ă&#x161;stav zdravotnickĂ˝ch informacĂ a statistiky Ä&#x152;R, Praha Institut biostatistiky a analĂ˝z, LF MU, Brno KlinickĂŠ a vĂ˝zkumnĂŠ centrum pro stĹ&#x2122;evnĂ zĂĄnÄ&#x203A;ty, ISCARE a.s. a . LF UK, Praha

Ă&#x161;vod V minulĂŠm dĂlu seriĂĄlu jsme doloĹžili, Ĺže NĂĄrodnĂ zdravotnickĂ˝ informaÄ?nĂ systĂŠm (NZIS) obsahuje novĂŠ datovĂŠ kom-

ponenty sÂ relevantnĂmi zĂĄznamy oÂ poÄ?tech pacientĹŻ sÂ idiopatickĂ˝mi stĹ&#x2122;evnĂmi zĂĄnÄ&#x203A;ty (IBD â&#x20AC;&#x201C; inflammatory bowel disease). Jde zejmĂŠna oÂ NĂĄrodnĂ registr

3UYQt URN\ GRVWXSQpKR ĂžDVRYpKR RNQD QHPRKRX EĂŞW ]DKUQXW\ GR YĂŞSRĂžWX LQFLGHQFH QHERÄ˘ SRĂžW\ SDFLHQWÄ¤ Y WRPWR REGREt QHO]H MHGQR]QDĂžQÄ&#x152; SÄ&#x153;LÄ&#x153;DGLW N MHMLFK GDWX GLDJQy]\ W]Y IDOHĂŁQÄ&#x152; LQFLGHQWQt SÄ&#x153;tSDG\ V GDWHP GLDJQy]\ SÄ&#x153;HG GRVWXSQĂŞP ĂžDVRYĂŞP RNQHP 3RĂžHW Y\QHFKDQĂŞFK SRĂžiWHĂžQtFK OHW MH XUĂžHQ VSHFLILFN\ GOH GLDJQy]\

Ć&#x152;Ĺ˝ĹŹ y Í´ĎŽ

Ć&#x152;Ĺ˝ĹŹ y Í´Ď

,GHQWLILNRYiQ SUYQt ]i]QDP GLDJQy]\ X GDQpKR SDFLHQWD Âą VXVSHNWQt SÄ&#x153;tSDG Y WpWR FKYtOL QHQt EUiQ MDNR LQFLGHQWQt 9 QiVOHGXMtFtFK DQDOĂŞ]iFK PXVt EĂŞW GLDJQy]D SRWYU]HQD RYÄ&#x152;Ä&#x153;HQt ĂĽH SDFLHQW MH OpĂžHQ ĂžL GiOH V GDQRX GLDJQy]RX RĂŁHWÄ&#x153;RYiQ D QHĂŁOR WHG\ MHQ R VXVSHNWQt GLDJQRVWLFNĂŞ ]i]QDP

Ć&#x152;Ĺ˝ĹŹ y

SUYQt ]i]QDP GLDJQy]\

Ć&#x152;Ĺ˝ĹŹ y Í´ĎŽ

Ć&#x152;Ĺ˝ĹŹ y Í´Ď

hrazenĂ˝ch zdravotnĂch sluĹžeb (NRHZS) aÂ NĂĄrodnĂ registr hospitalizacĂ. VÂ tomto dĂle poprvĂŠ tato data vyuĹžijeme ke komplexnĂ analĂ˝ze epidemiologie Crohnovy

Ć&#x152;Ĺ˝ĹŹ y

Ć&#x152;Ĺ˝ĹŹ y Đ˝Ď

Ć&#x152;Ĺ˝ĹŹ y Đ˝ĎŽ

Ć&#x152;Ĺ˝ĹŹ y Đ˝ĎŻ

9 QiVOHGXMtFtP REGREt MH LGHQWLILNRYiQD OpĂžED VSHFLILFNi SUR GDQp RQHPRFQÄ&#x152;Qt QHER RĂŁHWÄ&#x153;RYiQt SDFLHQWD SUR GDQp RQHPRFQÄ&#x152;Qt 7DNWR O]H SRYDĂĽRYDW GLDJQy]X ]D SRWYU]HQRX

Ć&#x152;Ĺ˝ĹŹ y Đ˝Ď

Ć&#x152;Ĺ˝ĹŹ y Đ˝ĎŽ

Ć&#x152;Ĺ˝ĹŹ y Đ˝ĎŻ

9]KOHGHP N SRWYU]HQt GLDJQy]\ X SDFLHQWD MH SÄ¤YRGQÄ&#x152; VXVSHNWQt SUYQt ]i]QDP GLDJQy]\ Q\Qt SRYDĂĽRYiQ ]D ]i]QDP YVWXSXMtFt GR NYDQWLILNDFH LQFLGHQFH

SchĂŠma . SchĂŠma odhadu incidence z dat NĂĄrodnĂho registru hrazenĂ˝ch zdravotnĂch sluĹžeb. Zdroj: NRHZS â&#x20AC;&#x201C; , List o prohlĂdce zemĹ&#x2122;elĂŠho â&#x20AC;&#x201C; . Scheme. . Scheme of estimated incidence from the National Register of Reimbursed Health Services. Source: NRRHS â&#x20AC;&#x201C; , Database of Death Records â&#x20AC;&#x201C; .

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 257â&#x20AC;&#x201C; 264

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí Komentáře brucha

Výběr z mezinárodních časopisů

Abstrakta článků ke stažení zde:

http:

You can download the abstracts here:

The selection from international journals Eﬀects of hypercholesterolemia and statin exposure on survival in a large national cohort of patients with cirrhosis Kaplan DE, Serper MA, Mehta R et al. Gastroenterology 2019; 156(6): 1693–1706. doi: 10.1053/j.gastro.2019.01.026.

Vliv hypercholesterolemie a podávání statinů na přežívání v rozsáhlé národní kohortě pacientů s cirhózou Obavy spojené s hepatotoxicitou vedou často k přerušení podávání nebo nezahájení léčby statiny u pacientů s cirhózou i přes data podporující jejich používání. V této retrospektivní rozsáhlé národní kohortě pacientů s nově diagnostikovanou cirhózou v letech 2008–2016 byl sledován nezávislý účinek hyperlipidemie a podávání statinů na mortalitu, jaterní dekompenzaci a rozvoj hepatocelulárního karcinomu. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: 21 921 pacientů s předchozím podáváním statinů a 51 023 statin-naivních pacientů, ze kterých bylo následně u 8 794 nově zahájena léčba statiny a u 44 269 nebyly statiny podávány. Statin-naivní pacienti s nově zahájenou léčbou statiny byli párováni s pacienty bez léčby k simulaci randomizované kontrolované studie používání statinů u cirhózy. U statin-naivních pacientů byl každý vzestup vstupní celkové hladiny cholesterolu o 10 mg/dl spojen s 3,6% poklesem mortality. U pacientů s předchozím podáváním statinů byl každý rok pokračující léčby statiny spojen s hazard ratio (HR) pro mortalitu 0,92 (95% konfidenční interval (CI) 0,897–0,943). U pacientů s nově zahájenou léčbou statiny byl každý rok podávání statinů spojen s HR pro mortalitu 0,913 (95% CI 0,897–0,943). V retrospektivní kohortové studii pacientů s nově diagnostikovanou cirhózou byla hypercholesterolemie spojena s dobře zachovalou jaterní funkcí a nižší mortalitou. Každý kumulativní rok podávání statinů byl spojen s nezávislým 8,0–8,7% poklesem mortality u pacientů s cirhózou Child Pugh třídy A a B.

Liver transplantation using hepatitis B core positive grafts with antiviral monotherapy prophylaxis Wong TC, Fung JY, Cui TY et al. J Hepatol 2019; 70(6): 1114–1122. doi: 10.1016/j.jhep.2019.03.003.

Transplantace jater anti-HBc pozitivními štěpy s antivirovou profylaxí v monoterapii Vliv anti-HBc pozitivních štěpů jater na přežívání a riziko de novo infekce hepatitidou B (HBV – hepatitis B virus) po transplantaci jater (LT – liver transplantation) zůstává kontroverzní. Tato retrospektivní studie zahrnula všechny dospělé pacienty, kteří podstoupili LT v Queen Mary Hospital, Hong Kong v letech 2000–2015. Pacienti, kteří dostali štěpy od anti-HBc pozitivního dárce, byli léčeni antivirovou profylaxí v monoterapii. V daném období bylo provedeno celkem 964 LT s 416 (43,2 %) anti-HBc pozitivními a 548 (56,8 %) anti-HBc negativními dárci. Medián sledování byl 7,8 let. Perioperativní výsledky (hospitalizační mortalita, komplikace, primární afunkce a opožděný rozvoj funkce štěpu) byly srovnatelné v obou skupinách. Celkové 1, 5 a 10leté přežívání štěpů bylo srovnatelné u anti-HBc pozitivních dárců (93,3 %, 85,3 % a 76,8 %) a anti-HBc negativních dárců (92,5 %, 82,9 % a 78,4 %; p = 0,944). Celkové 1, 5 a 10leté přežívání pacientů bylo srovnatelné u anti-HBc pozitivních dárců (94,2 %, 87 % a 79 %) a anti-HBc negativních dárců (93,5 %, 84 % a 79,7 %; p = 0,712). Celkem 108 HBsAg negativních příjemců dostalo anti-HBc pozitivní štěp, z nichž 64 bylo léčeno lamivudinem a 44 entecavirem v monoterapii. Riziko de novo HBV bylo 3/108 (2,8 %) a všechny nastaly u pacientů léčených lamivudinem. Z 659 HBsAg pozitivních pacientů dostalo 308 (46,7 %) anti-HBc pozitivní štěp. Riziko HBV rekurence bylo podobné mezi oběma skupinami. Dárcovský anti-HBc status neměl vliv na dlouhodobé přežívání pacientů a štěpů nebo riziko rekurence hepatocelulárního karcinomu po LT. De novo HBV byla extrémně vzácná zejména při profylaxi entecavirem. Anti-HBc pozitivní štěpy nezhoršovaly perioperační a dlouhodobé přežívání pacientů po LT.

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 265–268

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí Lékovýbrucha profil

doi:

/amgh

Hemové železo v substituci sideropenie a sideropenní anémie Heme iron in substitution of sideropenia and sideropenic anemia M. Lukáš Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I.V.F. a.s. a . LF UK, Praha

Klinický gastroenterolog se setkává s pa cienty trpícími anémií z nedostatku železa relativně velmi často. Asi 10–13 % ze všech nemocných totiž přichází k vyšetření do gastroenterologických ambulancí k objasnění příčiny sideropenie nebo sideropenní anémie. Bohužel u jedné třetiny nemocných není příčina vzniku sideropenní anémie spolehlivě objasněna [1]. Anémií z nedostatku železa trpí 500–600 milionů lidí, přičemž v oblastech s nízkou životní úrovní je dominantní příčinou podvýživa. V ekonomicky vyvinutých částech světa je prevalence kolem 2–5 % u mužů a postmenopauzálních žen; u menstruujících žen a u multipar je významně vyšší. Gastrointestinální choroby, které způsobují sideropen ní anémii, patří do dvou skupin. První před-

stavují onemocnění s jediným patofyziologickým mechanizmem: akutní nebo chronické krevní ztráty do gastrointestinálního traktu (GIT) nebo poruchy vstřebávání na úrovni enterocytů (celiakie). Ve druhé skupině jsou choroby s komplexním mechanizmem vzniku sideropenie, mezi které patří především idiopatické střevní záněty (IBD – inflammatory bowel disease). Běžný deficit železa u IBD nemocných je odhadován na 0,5–1,0 g, proto je intenzivní substituce železa součástí standardních léčebných doporučení. Bohužel časté intolerance nebo indukce zhoršení průběhu nemoci (ulcerózní kolitida) při perorální substituci železa může být u řady nemocných významným limitem efektivní léčby sideropenie nebo sideropen ní anémie.

Enterocyt Céva

Hemové Fe2+

HCP1

Fe2+

Nehemové Fe2+

Fe2+

DMT1

Feritin

Fe2+

Fe3+

Transferin Fe3+

DcytB

Fe – železo

Schéma . Vstřebávání železa z proximální části trávicího traktu, podle Slívy [ ]. Scheme . Absorption of iron from the proximal part of the gastrointestinal tract, according to Sliva [ ].

Mechanizmus vstřebání železa z GIT Železo, které příjímáme v potravě, pochází z hemu, tedy masa a masných produktů, a je dvojmocné, kdežto minerální (anorganické) železo je v potravinách přítomno v podobě trojmocné formy. Dvojmocné hemové železo se vstřebává daleko snadněji, protože pro vstřebání v trávicím ústrojí, resp. v dudoenu a v proximálním jejunu nepotřebuje chemickou redukci. Minerálové železo, které je trojmocné, se musí nejprve vlivem kyseliny solné a/nebo duodenálního cytochromu redukovat na dvojmocné a poté se vstřebává specifickým systémem přenašečů (DMT1) lokalizovaném na apikální straně do enterocytu. Hemové železo je vstřebáváno odlišným a rovněž specifickým transportním mechanizmem (HCP1) na apikální straně enterocytu a je jím trasportováno přes membránu enterocytu do jeho cytosolu. Zde je dvojmocné železo vázáno na apoferitin za vzniku feritinu a vlivem feroportinu uvolněno na bazolaterální straně enterocytu do krevního řečiště nebo je sekvestrováno v lyzozymech v podobě hemosiderinu. Hepcidin je hormon vytvářený hepatocyty v okamžiku nadbytku železa v organizmu a řídí uvolnění vstřebaného železa z enterocytu do krevního oběhu modulací funkce feroportinu. Při dostatečné saturaci železem je hepcidin vytvářen v nadbytku a blokuje aktivitu feroprotinu, a brání tak uvolnění železa z enterycytů, naopak při nedostatku železa dochází

Gastroent Hepatol 2019; 73(3): 271–272

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Tiráž

Gastroenterologie a hepatologie Vedoucí redaktor (Editor-in-Chief) prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I.V.F. a.s. Jankovcova / c, Praha milan.lukas@email.cz Zástupce vedoucího redaktora pro Slovenskou republiku (Editor for Slovak Republic) doc. MUDr. Tomaš Koller, Ph.D. V. interná klinika LF UK a UN Bratislava Ružinovská Bratislava koller.tomas@gmail.com Redakční rada (Editorial Board) MUDr. Peter Bánovčin, PhD. doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D. prof. MUDr. Radan Brůha, CSc. MUDr. Iveta Čierna, PhD. prof. MUDr. Martin Fried, CSc. prof. MUDr. Tibor Hlavatý, PhD. doc. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D. MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D. MUDr. Ľubomír Skladaný, PhD. doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D. prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc. doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D. MUDr. Eduard Veseliny, PhD.

Mezinárodní redakční rada (International Editorial Board) Prof. Lars Aabakken, MD, PhD Professor of Medicine, Chief of GI endoscopy Oslo University Hospital Rikshospitalet Oslo, Norway

Florian Rieder, MD Department of Gastroenterology, Hepatology and Nutrition Digestive Disease and Surgery Institute Department of Pathobiology Lerner Research Institute Cleveland Clinic Foundation Cleveland, Ohio, USA

Peter Doyle Higgins, MD, PhD Associate Professor Department of Internal medicine, Gastroenterology University of Michigan, USA

Prof. Vincenzo Stanghellini Professor of Medicine Department of Medical and surgical science University of Bologna, Italy

Peter Laszlo Lakatos, MD, PhD Associate Professor, director of the IBD Centre at McGill University, MUHC, Sherbrooke Street West, Montreal, Quebec, Canada. Prof. David Lieberman Professor of Medicine and Chief of the Division of gastroenterology Oregon Health & Science University Portland, Oregon, USA Prof. Jong-Ho Moon, MD, PhD Professor of Medicine School of Medicine, SoonChunHyang University Bucheon/Seoul, Korea Prof. Walter Reinisch, MD Professor of Medicine Department of Internal medicine, Gastroenterology McMaster University Hamilton, Ontario, Canada

Prof. Jerome D. Waye, MD Professor of Medicine Director of Endoscopic Education Icahn School of Medicine Mount Sinai, New York, USA Výbor České gastroenterologické společnosti (Committee of the Czech Society of Gastroenterology) Předseda (Chairman): O. Urban Výbor Slovenskej gastroenterologickej spoločnosti (Committee of the Slovak Society of Gastroenterology) Predseda (Chairman): M. Huorka Výbor České hepatologické společnosti (Committee of the Czech Society of Hepatology) Předseda (Chairman): R. Brůha Výbor Slovenskej hepatologickej spoločnosti (Committee of the Slovak Society of Hepatology) Predseda (Chairman): Ľ. Skladaný

Harmonogram vydání a tématické zaměření časopisu Gastroenterologie a hepatologie pro rok A time schedule of journal´s publication with major topics for . Číslo

Téma

Koeditoři

/ / / / / /

IBD hepatologie digestivní endoskopie klinická a experimentální gastroenterologie gastrointestinální onkologie Dětská gastroenterologie a hepatologie. Bariatrie a obezitologie

M. Bortlík/T. Hlavatý R. Brůha/Ľ. Skladaný O. Urban/E. Veseliny T. Hucl/P. Bánovčin Š. Suchánek/T. Koller K. Mitrová/I. Čierna + M. Fried

. Termín vydání únor duben červen srpen říjen prosinec

Gastroenterologie a hepatologie Vydává Česká lékařská společnost J. E. Purkyně ve spolupráci s nakladatelstvím Ambit Media, a. s. Evidenční číslo MK ČR E . ISSN (Print) ISSN X (On-line). On-line verze je přístupná na adrese www.csgh.info Časopis ČSGH je uveden na SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica Čechoslovaca.

www.cgs-cls.cz

Nakladatel: Ambit Media, a. s., Klicperova / , Praha Adresa pro korespondenci: obchodní centrum Media Hall, Bidláky , Brno Odpovědná redaktorka: Mgr. Markéta Zbranková marketa.zbrankova@ambitmedia.cz + Grafická úprava: Karel Zlevor Objednávka předplatného na adrese: www.centram.cz

www.sgssls.sk

Vychází × ročně. Předplatné na rok činí Kč ( eur) + + poštovné. Informace o podmínkách inzerce poskytuje a objednávky přijímá: Josef |Seher josef.seher@ambitmedia.cz + Toto číslo vychází

. .