GH_3-2022_listovacka

Gastroenterologie a hepatologie Gastroenterology and Hepatology

Liečba achalázie pažeráka balónikovou dilatáciou retrospektívna analýza súboru (obdobie: 1/2004–12/2019) 140 pacientov podstúpilo PD (47,9 % mužov, Ø vek 54,9 rokov)

130 (92,9 %) pacientov s pozitívnym efektom liečby (vrátane opakovaných PD)

8 (5,7 %) pacientov s nedostatočným efektom liečby (6 pacientov podstúpili následne chirurgickú kardiomyotómiu)

2 (1,4 %) pacienti s perforáciou pažeráka (pri prvej PD s 3,5-cm balónikom)

E. Veseliny et al. Krátkodobé a dlhodobé výsledky pneumatickej dilatácie v liečbe pacientov s achaláziou pažeráka: 16 rokov skúseností.

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 236–243.

,asopis ,eské gastroenterologické spole«nosti, Slovenskej gastroenterologickej spolo«nosti a Slovenskej hepatologickej spolo«nosti Vydává ,LS JEP – indexed in SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica ,echoslovaca, Index Copernicus

DIGESTIVNÍ ENDOSKOPIE Gastroskopie – standardy kvality ,eské gastroenterologické spole«nosti ,LS JEP Prevence vzniku pankreatické píšt³le u laparoskopických levostranných pankreatektomií Subskvamózní neoplazie po radiofrekven«ní ablaci Barrettova jícnu 11th Symposium of portal hypertension Banská Štiavnica – abstracts

ISSN ͷ;Ͷͺ-ͽ;ͽͺ (Print); ISSN ͷ;Ͷͺ-;Ͷ͹X (On-line)

«erven ͸Ͷ͸͸ ro«ník ͽͼ «íslo ͹

Hereditárny angioedém ako prí«ina bolestíEditorial brucha

Editorial Editorial O. Urban II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc

Vážené kolegyně a kolegové, také letos je třetí číslo časopisu Gastroenterologie a hepatologie věnováno digestivní endoskopii. Odborné akce pořádané v první polovině tohoto roku potvrdily, že česká digestivní endoskopie zůstává v úzkém kontaktu s celosvětovým děním v oboru. Hostili jsme ESGE Days 2022 (Praha, 28.–30. 4. 2022). Několik domácích endoskopických pracovišť se úspěšně prezentovalo v programu DDW 2022 (San Diego, 21.–24. 5. 2022).

Ve vynikající kvalitě proběhly 43. slovenské a české endoskopické dny (Trenčín, 2.–3. 6. 2022). Tyto akce mezinárodního významu doplnila řada odborných setkání na domácí úrovni, např. v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem nebo v Olomouci.

Pozitivní trend vývoje české a slovenské digestivní endoskopie dokladuje také aktuální číslo našeho časopisu. Obsahuje několik původních prací, avšak pro každodenní endoskopickou praxi nejdůležitější bude bezesporu nový doporučený postup Gastroskopie – standardy kvality České gastroenterologické společnosti ČLS JEP. Text byl vypracován kolektivem dvanácti autorů pod vedením J. Cyranyho. Gastroskopie zůstává nejčastěji prováděnou endoskopickou metodou, 290 poskytovatelů u nás provede přibližně 280 000 vyšetření ročně.

Ve srovnání s koloskopií jsme gastroskopii dosud věnovali mnohem méně pozornosti. Prezentovaný text obsahuje sedmnáct klíčových tvrzení pro sledování kvality horní endoskopie, z nichž každé je opatřeno údajem o jistotě důkazů posuzovaným systémem GRADE. Pracovní

verze byla předložena k oponentuře všem členům ČGS, mnohé připomínky byly ve finálním textu zohledněny. Jedná se o zásadní odborný materiál, který byl sepsán s ambicí dále zvýšit kvalitu endoskopické péče v naší zemi.

Refluxní choroba jícnu patří k nejčastějším gastroenterologickým onemocněním. V posledních letech byla vyvinuta řada endoskopických metod, jejichž společným cílem je eliminace nevýhod a rizik dlouhodobé medikamentózní a chirurgické léčby. Jednou z nich je metoda Stretta. Je založena na aplikaci radiofrekvenční energie o nízké frekvenci do oblasti ezofagogastrické junkce. Vede k remodelaci hladkého svalstva distálního jícnu a ke snížení expozice kyselému refluxu. První zkušenosti s metodou Stretta v naší zemi prezentují na souboru čtyř nemocných K. Košťálová et al. Za hlavní přednosti metody považují příznivý bezpečnostní profil, nepřítomnost alterace anatomie gastroezofageální junkce, opakovatelnost a dlouhodobý efekt u většiny pacientů. K posouzení významu metody v léčebném algoritmu refluxní choroby jícnu budou potřebné další studie.

Problematice onemocnění jícnu se věnuje také další článek z pera P. Slodičky et al. Endoskopická slizniční resekce a radiofrekvenční ablace změnily paradigma léčby povrchových neoplazií v Barrettově jícnu. Obě metody, samostatně, nebo v kombinaci, nahradily chirurgickou terapii bez negativního dopadu na onkologickou prognózu nemocných a jsou široce využívány také

v naší zemi. V průběhu léčby je odstraněna neoplazie a okolní intestinální metaplazie. Při následné reparaci slizničního defektu je intestinální metaplazie nahrazena (neo)skvamózním epitelem.

Při tom někdy dochází k překrytí („pohřbení“) ložisek reziduální intestinální metaplazie v lamina propria, ze kterých se může vyvinout subskvamózní karcinom. Podle literárních údajů se zdá, že se jedná o vzácnou situaci. Její znalost je významná pro adekvátní sledování nemocných a včasný záchyt této potenciálně fatální komplikace.

E. Veseliny et al ve své původní práci prezentují 15leté zkušenosti s léčbou achalázie jícnu pneumatickou dilatací na předním slovenském pracovišti.

V souboru 140 nemocných byla léčba úspěšná v 92,9 % a neúspěšná u 5,7 %.

U 76,4 % byla dostatečná jediná dilatace. K perforaci došlo u dvou nemocných, jako prevenci této komplikace autor doporučuje provést první dilataci balonem o průměru 30 mm (vs. 35 mm).

Po úspěšné dilataci trpělo refluxem vyžadujícím terapii inhibitory protonové pumpy 12,1 % nemocných. Dalšími diskutovanými možnostmi léčby achalázie jsou Hellerova myotomie, perorální endoskopická myotomie (POEM) a injekce botulotoxinu do dolního jícnového svěrače.

Postoperační pankreatická píštěl (POPF) je obávanou komplikací distální pankreatektomie. P. Moravčík et al analyzují zkušenosti brněnského pracoviště na souboru 67 laparoskopických distálních pankreatektomií provedených v průběhu 5 let. Po zave-

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 187–188

ͷ;ͽ

Hereditárny angioedém ako prí«ina bolestí brucha Editorial

dení preventivních farmakologických a technických operačních opatření se v kohortě 20 nemocných POPF nevyskytla, což bylo statisticky významně rozdílné vzhledem k výskytu ve 21,3 % u 47 operovaných bez realizace těchto opatření.

Zajímavou kazuistiku biliární obstrukce způsobenou adenomyomató-

zou extrahepatálních žlučových cest prezentují I. Chrobok et al. Připomíná, že přes využití možnosti moderní diagnostiky může být definitivní diagnóza stanovena až z chirurgického preparátu.

Vážení čtenáři, přeji vám příjemný odborný zážitek při čtení tohoto čísla na-

šeho časopisu a klidnou dovolenou.

Těším se na setkání s vámi na některé z mnoha podzimních odborných akcí pořádaných Českou gastroenterologickou společností ČLS JEP. doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D. koeditor sekce Digestivní endoskopie ondrej.urban@fnol.cz

Partneâi ,eské gastroenterologické spole«nosti ,LS JEP Platinoví partneâi

Zlatí partneâi

Stâíbrní partneâi

Bronzoví partneâi

Partneâi

ͷ;;

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 187–188

Hereditárny angioedém ako prí«ina bolestí brucha Obsah

Obsah ͷ;ͽ

Editorial Editorial

O. Urban

DIGESTIVNÍ ENDOSKOPIE I DIGESTIVE ENDOSCOPY

Gastroskopie – standardy kvality ,eské gastroenterologické spole«nosti ,LS JEP

ͷͿͺ

Gastroscopy – quality standards of the Czech Society of Gastroenterology Standardy | Guidelines

J. Cyranyͷ, K. Balihar͸, P. Falt͹, D. Kohoutováͷ,ͺ, R. Kroupaͻ, J. Martínekͼ, I. Mikoviny-Kajzrlíkováͽ, H. Klusákováͷ, R. Procházka;, M. Št³pánͿ, T. VaÒásekͷͶ, S. Rejchrtͷ

Prevence vzniku pankreatické píšt³le u laparoskopických levostranných pankreatektomií

͸ͷ͸

Prevention of pancreatic Þstula in laparoscopic left-sided pancreatectomies Põvodní práce | Original article

P. Morav«íkͷ, Z. Kalaͷ, J. Hlavsaͷ, V. Procházkaͷ, T. Pavlík͸, L. Kunovskýͷ

͸ͷ;

Subskvamózní neoplazie po radiofrekven«ní ablaci Barrettova jícnu Sub-squamous neoplasia after radiofrequency ablation of Barrett’s oesophagus Pâehledová práce | Review article

P. Slodi«ka, P. Van³k, T. Tichý, O. Urban

͸͸͹

Raritní pâí«ina biliární obstrukce – kazuistika A rare cause of biliary obstruction – a case study Kazuistika | Case report

I. Chrobokͷ, M. Love«ek͸, D. Fritzová͹, M. Sedlá«ekͺ, P. Vítekͻ,ͼ

Endoskopická lé«ba reßuxní nemoci jícnu pomocí radiofrekven«ní energie (Stretta procedura) – ošetâení prvních pacientõ v ,eské republice

͸͸;

Endoscopic therapy of gastroesophageal reßux disease using radiofrequency energy (Stretta procedure) – treatment of the Þrst patients in the Czech Republic Pâehledová práce | Review article

K. Košëálováͷ, Š. Suchánekͷ,͸, L. Zdrhová͹, J. Koželuhová͹, M. Zavoralͷ,͸, P. Urbánekͷ, K. Balihar͹

Krátkodobé a dlhodobé výsledky pneumatickej dilatácie v lie«be pacientov s achaláziou pažeráka: ͷͼ rokov skúseností

Short-term and long-term results of pneumatic dilation in the treatment of patients with esophageal achalasia: ͷͼ years of experience Põvodní práce | Original article

͸͹ͼ

E. Veseliny, M. Jani«ko, M. Zakuciová, P. Jar«uška

RrZNÉ I OTHERS

ͺ͸. «eské a slovenské endoskopické dny a ESGE Days ͸Ͷ͸͸

͸ͺͺ

ͺ͸nd Czech and Slovak Endoscopic Days and ESGE Days ͸Ͷ͸͸ Zprávy z akcí | Congress reports

T. Hucl

Zpráva o konání gastroenterologického mezinárodního kongresu v prezen«ní podob³ v dob³ pandemické

͸ͺͼ

Report on the holding of the international gastroenterology congress in full-time form during the pandemic period Zprávy z akcí | Congress reports

J. Špi«ák

N³kolik poznámek k lé«b³ mesalazinem u nemocných s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou

͸ͺ;

Some notes on mesalazine treatment in patients with ulcerative colitis and Crohn‘s disease Komentáâe | Comments

J. Lukáš

Gastroent Hepatol 2022; 76(3)

ͷͿͷ

Hereditárny angioedém ako prí«ina bolestí brucha Obsah

Výb³r z mezinárodních «asopisõ

͸ͻͶ

The selection from international journals Komentáâe | Comments

K. Kaštylováͷ, I. Míková͸, V. D. Zoundjiekpon͹, T. Gregaͺ

Prof. MUDr. Julius Špi«ák, CSc., jubilující

͸ͻͺ

Prof. Julius Špi«ák, MD, PhD, jubilant Osobní zprávy | Personal News

J. Martínek

ͷͷth Symposium of portal hypertension ͷͽ.–ͷ;. June ͸Ͷ͸͸, Banská Štiavnica

͸ͻ;

Abstracts | Abstrakty

KOMER,N4 PODPOaENÁ SD4LENÍ I COMMERCIALLY SUPPORTED COMMUNICATIONS

Lze pâedpov³d³t, nebo dokonce pâedejít IBD?

͸ͼͺ

Can IBD be predicted and possibly prevented?

O. Hradský

Subkutánní inßiximab – za«átek éry biobetters v lé«b³ imunitn³ podmín³ných zán³tlivých onemocn³ní

͸ͼ;

Subcutaneous Inßiximab – the beginning of the era of biobetters in the treatment of immune-mediated inßammatory diseases

K. Michnová

Gastroent Hepatol 2022; 76(3)

ͷͿ͹

Hereditárny Digestivní endoskopie: angioedémstandardy ako prí«ina bolestí brucha

doi: ͷͶ.ͺ;ͶͿͻ/ccgh͸Ͷ͸͸ͷͿͺ

Gastroskopie – standardy kvality ,eské gastroenterologické spole«nosti ,LS JEP Gastroscopy – quality standards of the Czech Society of Gastroenterology J. Cyranyͷ, K. Balihar͸, P. Falt͹, D. Kohoutováͷ,ͺ, R. Kroupaͻ, J. Martínekͼ, I. Mikoviny-Kajzrlíkováͽ, H. Klusákováͷ, R. Procházka;, M. Št³pánͿ, T. VaÒásekͷͶ, S. Rejchrtͷ ͷ

II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové I. interní klinika LF UK a FN PlzeÒ ͹ II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc ͺ Royal Marsden Hospital NHS Foundation Trust, London ͻ Interní gastroenterologická klinika LF MU a FN Brno ͼ Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Praha ͽ Beskydské gastrocentrum, Nemocnice ve Frýdku-Místku, p.o. ; Gastroenterologie, Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o. Ϳ Centrum pé«e o zažívací trakt, Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice a.s. ͷͶ Hepato-gastroenterologie HK, s.r.o., Hradec Králové ͸

Úvod Gastroskopie (horní digestivní endoskopie) je široce používanou diagnostickou a terapeutickou metodou. Historicky se jedná o nejstarší z endoskopických metod, které následně expandovaly do ostatních oblastí (koloskopie, ERCP, EUS).

Na základě dlouhé historie a relativní jednoduchosti provedení je metoda považována za konvenční a kvalita jejího provádění dosud nebyla v zemích s nízkým rizikem výskytu karcinomu žaludku v ohnisku zájmu. To však kontrastuje s aktuálními výzvami časné diagnostiky pre/neoplastických lézí v horní části GIT a nezbytností kvalitní dispenzarizace některých vysokorizikových skupin. Hlavním cílem definování kvalitativních parametrů je zejména časná diagnostika neoplastických lézí, která pak umožňuje minimálně invazivní endoskopickou terapii se zachováním daného orgánu a zásadním dopadem na léčebné výsledky, kvalitu života a prognózu pacienta. V populaci dále roste význam některých neonkologických onemocnění (především celiakie a eozinofilní ezofagitidy), jejichž diagnostika má také svá

ͷͿͺ

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 194– 211

úskalí. Přestože je metoda považována obecně za velmi bezpečnou, může být provázena komplikacemi, na jejichž řešení musejí být endoskopisté připraveni.

Neméně důležitým aspektem je komfort pacienta podstupujícího gastroskopii.

Snaha definovat parametry kvality endoskopického vyšetření horní části GIT vedla k publikaci evropských standardů [1,2], a to i přes nedostatek kvalitních důkazů, což kontrastuje s podobnými aktivitami u koloskopického vyšetření.

Endoskopická sekce České gastroenterologické společnosti se rozhodla přispět ke zvýšení kvality horní endoskopie v České republice definováním doporučení, která z výše uvedených standardů vycházejí, s přihlédnutím k lokálním podmínkám a potřebám i aktuálnímu stavu poznání. Cílem je vytvořit maximálně praktický nástroj kultivace gastroskopického vyšetření v České republice, podobně jak se to již úspěšně podařilo s metodou koloskopickou.

Metodika Na základě publikovaných evropských doporučení [1,2] a další diskuze bylo for-

mulováno 17 klíčových tvrzení týkajících se parametrů kvality, které byly připomínkovány všemi spoluautory. Tyto jednotlivé kapitoly byly rozděleny mezi členy autorského kolektivu k aktualizaci literární rešerše a případné modifikaci jednotlivých tvrzení, která pak autoři doplnili doprovodným textem. Výsledný text byl pak znovu připomínkován autorským kolektivem, ve kterém jsou zastoupeni lékaři z nemocnic oblastního i univerzitního typu, ambulantní specialista, chirurg a endoskopická sestra.

Každé tvrzení je opatřeno údajem o jistotě důkazů (A – vysoký, B – střední, C – nízký, D – velmi nízký) dle systému GRADE [3] tak, jak vyplývá z analýz evropských doporučení [1,2], pokud nebyly v dané oblasti získány důkazy nové.

Síla doporučení (1 – silná, 2 – slabá) jednotlivých tvrzení, vycházející ze stejného zdroje, byla s cílem zohlednit lokální podmínky navíc podrobena hlasování autorského kolektivu dle Delfské procedury (pětibodová Likertova škála, dvě kola hlasování, potřeba nejméně 80% shody), jehož výsledek je připojen ke každému tvrzení jako procento sou-

Hereditárny Digestivní endoskopie: angioedémpõvodní ako prí«ina práce bolestí brucha

doi: ͷͶ.ͺ;ͶͿͻ/ccgh͸Ͷ͸͸͸ͷ͸

Prevence vzniku pankreatické píšt³le u laparoskopických levostranných pankreatektomií Prevention of pancreatic Þstula in laparoscopic left-sided pancreatectomies P. Morav«íkͷ, Z. Kalaͷ, J. Hlavsaͷ, V. Procházkaͷ, T. Pavlík͸, L. Kunovskýͷ ͷ ͸

Chirurgická klinika LF MU a FN Brno Institut biofyziky a analýz, LF MU, Brno

Souhrn: Úvod: Postoperační pankreatická píštěl (POPF – postoperative pancreatic fistula) je jednou z nejzávažnějších komplikací v pankreatobiliární chirurgii. Řešení klinicky významných píštělí stupně B a C vyžaduje vždy intervenční řešení či reoperaci. POPF je provázena vysokou mortalitou. Možným řešením problému je prevence vzniku píštěle. Metody: Retrospektivní observační studie pacientů s patologií těla a kaudy pankreatu, kterým byla na našem pracovišti v období 2016–2021 provedena laparoskopická distální pankreatektomie či splenopankreatektomie (LDP – laparoscopic distal pancreatectomy or splenopancreatectomy). Od roku 2020 byl u pacientů standardizován soubor preventivních perioperačních opatření za cílem snížení POPF. Primárním cílem bylo stanovit celkový počet POPF, počet krvácení asociovaných s POPF a mortalitu asociovanou s POPF v souboru z let 2016–2021. Sekundárním cílem bylo porovnat výsledky skupiny pacientů se standardizací preventivních opatření operovaných v letech 2020–2021 se skupinou pacientů bez standardizovaných opatření z let 2016–2019.

Výsledky: V letech 2016–2021 jsme provedli celkem 67 laparoskopických distálních pankreatektomií. Z toho u 10 pacientů (14,9 %) se vyskytla klinicky významná POPF stupně B či C a v 22 případech biochemický leak (32,8 %). Krvácení asociované s POPF ani úmrtí jsme nezaznamenali. Ve skupině pacientů z let 2020 a 2021 se standardizací preventivních opatření jsme u 20 operovaných pacientů nezaznamenali klinicky významné POPF, biochemický leak se vyskytl u 7 pacientů (35 %). Ve skupině 47 pacientů bez standardizace léčby, operovaných v letech 2016–2019, se oproti tomu klinicky významné POPF vyskytly u 10 pacientů (21,3 %) biochemický leak u 15 pacientů (31,9 %). Lze konstatovat, že zavedená preventivní opatření neovlivnila četnost biochemického leaku, ale statisticky významně snížila množství klinicky významných POPF. Závěr: Výsledky celého souboru pacientů potvrzují vysoký počet POPF po LDP. Výsledky podskupiny pacientů se standardizovanými perioperačními postupy zaměřenými na snížení POPF, prokázaly statisticky významné snížení klinicky významných POPF, a naznačují dobrou účinnost zavedených opatření.

Klí«ová slova: pankreatická píštěl – distální pankreatektomie – pooperační komplikace – pankreas –chirurgie

POPF? Standardizovaná skupina (n = ͸Ͷ)

POPF Ͷ %

biochemický leak ͹ͻ %

Skupina bez standardizace (n = ͺͽ)

POPF ͸ͷ,͹ %

biochemický leak ͹ͷ,Ϳ %

Nulová mortalita

͸ͷ͸

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 212– 217

Hereditárny Digestivní endoskopie: angioedémpâehledová ako prí«inapráce bolestí brucha

doi: ͷͶ.ͺ;ͶͿͻ/ccgh͸Ͷ͸͸͸ͷ;

Subskvamózní neoplazie po radiofrekven«ní ablaci Barrettova jícnu Sub-squamous neoplasia after radiofrequency ablation of Barrett’s oesophagus P. Slodi«ka, P. Van³k, T. Tichý, O. Urban II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc

Souhrn: Termín subskvamózní neoplazie neboli „buried karcinom“ je označení pro neoplastický proces vznikající v ložiscích intestinální metaplazie, které jsou lokalizovány v lamina propria pod skvamózním epitelem jícnu. Subskvamózní intestinální metaplazie se nachází v oblasti přechodu Barrettova a skvamózního epitelu a dále pod tzv. neoskvamózním epitelem, který vzniká po endoskopické ablační terapii. V databázi MedLine je popsáno méně než 20 případů subskvamózní neoplazie vzniklé po úspěšné radiofrekvenční ablaci Barrettova jícnu. Znalost této problematiky je významná pro adekvátní sledování nemocných a včasný záchyt této potenciálně fatální komplikace.

Klí«ová slova: buried karcinom – Barrettův jícen – radiofrekvenční ablace – adenokarcinom jícnu Summary: The term sub-squamous neoplasia or “buried carcinoma” refers to neoplastic processes developing in intestinal metaplasia lesions localised in the lamina propria below the squamous epithelium of the oesophagus. Sub-squamous intestinal metaplasia are located in the transition area between Barrett and squamous epithelium and also beneath neo-squamous epithelium that develops post endoscopic ablation.

To date, less than 20 cases of sub squamous neoplasia following successful radiofrequency ablation of Barrett’s oesophagus have been reported in the MedLine database. Knowledge of these conditions is important for adequate follow-up and timely diagnosis of this potentially fatal complication.

Key words: buried carcinoma – Barrett’s oesophagus – radiofrequency ablation – oesophageal adenocarcinoma

Úvod Barrettův jícen (BJ) je prekanceróza, která vzniká jako komplikace refluxní choroby jícnu. Je definována jako náhrada skvamózního epitelu distálního jícnu epitelem s intestinální metaplazií, a to v makroskopicky patrném segmentu o délce minimálně 1 cm. BJ je jediným známým prekurzorem adenokarcinomu jícnu, který se v něm postupně vyvíjí přes stadia lehké a těžké dysplazie [1]. Znalost průběhu kancerogeneze umožňuje sekundární prevenci. Rychlost progrese BJ do adenokarcinomu byla předmětem řady studií. Například Sharma et al prokázali riziko progrese nondysplastického BJ do adenokarcinomu 0,5 % za rok [2].

V České republice Martínek et al pozorovali roční incidenci vysokého stupně

͸ͷ;

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 218– 222

dysplazie (HGD) nebo adenokarcinomu 0,21 % [3]. Potvrzená LGD s sebou nese vyšší riziko vzniku pokročilé neoplazie (HGD nebo karcinomu) oproti BJ bez dysplazie, konkrétně 13,4 % za rok [1]. Při hodnocení LGD však hraje významnou roli vysoká interobservační variabilita histologického vyšetření [4]. U značné části pacientů není LGD při následných kontrolách nalezena [2,3,5]. Přítomnost HGD v terénu BJ je zatížena 10–18% rizikem progrese do adenokarcinomu za rok [1]. Zatímco medikamentózní ani chirurgická terapie neprokázaly zásadní dopad na riziko vývoje adenokarcinomu v BJ [6], techniky endoskopické ablace jsou vysoce účinné. Jedná se o metody: • fotodynamická terapie (PTD); • radiofrekvenční ablace (RFA);

• hybridní argonová plazmakoagulace (H-APC); • kryoablace.

V průběhu hojení po endoskopických ablačních metodách může dojít k překrytí ložisek intestinální metaplazie nově vznikajícím dlaždicovým epitelem. V jiných případech byla subskvamózní intestinální metaplazie pozorována na přechodu Barrettova a skvamózního epitelu. Tato ložiska jsou endoskopicky obtížně dia gnostikovatelná a jsou potenciálním fokusem vzniku adenokarcinomu.

Indikace k lé«b³ BJ U pacientů s BJ bez dysplazie není endoskopická léčba indikována [1]. Ne-

Hereditárny angioedém Digestivní akoendoskopie: prí«ina bolestí kazuistika brucha

doi: ͷͶ.ͺ;ͶͿͻ/ccgh͸Ͷ͸͸͸͸͹

Raritní pâí«ina biliární obstrukce – kazuistika A rare cause of biliary obstruction – a case study I. Chrobokͷ, M. Love«ek͸, D. Fritzová͹, M. Sedlá«ekͺ, P. Vítekͻ,ͼ ͷ

Interní odd³lení – endoskopie, Nemocnice Havíâov, p. o.

I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc ͹ Ústav klinické a molekulární patologie FN Olomouc ͺ Chirurgické odd³lení, Nemocnice Havíâov, p. o. ͻ Beskydské gastrocentrum, Interní odd³lení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, p. o. ͼ Katedra interních oborõ, LF OU, Ostrava ͸

Souhrn: Prezentujeme kazuistiku 47leté ženy s cholecystolitiázou, u které bylo v rámci diagnostiky obstrukčního ikteru zjištěno solidně-cystické subhepatální ložisko s útlakem žlučových cest. Po doplnění zobrazovacích metod (UZ, CT, MR) a endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografii (ERCP) s drenáží žlučových cest duodenobiliárním stentem byla pacientka přímo indikována k resekčnímu výkonu, předoperačně byla zvažována především mucinózní neoplazie žlučových cest či jejich cystická anomálie. Při operaci byla provedena resekce ložiska společně s přilehlým žlučníkem a žlučovými cestami. Histologie z resekátu překvapivě prokázala nenádorovou afekci – adenomyomatózu extrahepatálních žlučových cest.

Klí«ová slova: benigní biliární obstrukce – adenomyomatóza žlučníku a žlučových cest Summary: We present a case study of a 47-year-old woman with cholecystolithiasis, in whom a diagnostic examination showed a solid-cystic lesion in the subhepatic region, oppressing the biliary tract. After completing examinations with imaging techniques (ultrasound, CT, MR) and endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) with biliary drainage through a duodeno-biliary stent, the patient was directly indicated for a resection. Mucinous neoplasia of the biliary tract or cystic anomalies were considered as possible diagnoses prior to the surgery.

The lesion was resected together with the adjacent gallbladder and biliary ducts. Surprisingly, the histological examination of the resected tissue showed a non-tumorous affection – adenomyomatosis of extrahepatic biliary ducts.

Key words: benign biliary obstruction – adenomyomatosis of gallbladder and biliary ducts

Úvod Bolestivý ikterus je stavem vyžadujícím z medicínského hlediska vždy brzkou diagnostiku a pokud možno i včasný terapeutický zásah. Ve většině případů, po zhodnocení klinických symptomů pacienta a doplnění laboratorních vyšetření, následuje transabdominální sonografické vyšetření. Při nejasnostech (i za účelem upřesnění nálezu) je v dalším sledu často pokračováno břišním CT. Nález dilatace extrahepatálních, popř. také intrahepatálních žlučových cest, často s ne vždy jasně viditelnou obstrukcí, bývá indikací k provedení ERCP vyšetření, nezřídka v terénu léčené koincidující cholangitidy. Následné zajištění duodenobiliární transpapilární

drenáže nám poskytne buď samotné terapeutické řešení, nebo alespoň potřebný čas k naplánování dalšího postupu v závislosti na zjištěné příčině.

Zdaleka ne vždy je však zjevná příčina biliární obstrukce spolehlivě identifikována a je nutno další došetření. Formou této kazuistiky prezentujeme jeden z raritnějších případů této oblasti, který nakonec dospěl k operačnímu řešení s následným neobvyklým histologickým závěrem.

Popis pâípadu Pacientka (47 let), dosud bez vážnějších interních komorbidit, byla přijata v průběhu října 2021 na chirurgické oddělení s bolestmi v pravém hypochondriu

a známkami obstrukčního ikteru. Potíže nabývaly na intenzitě celkem asi 9 dní před přijetím do nemocnice, byl i pruritus, teploty se neobjevily. Anamnesticky pacientka přiznávala již dříve možné proběhlé epizody biliárních kolik. V minulosti byla operována pro appendicitidu a absolvovala 1× císařský řez. Ve vstupním laboratorním vyšetření dominovaly známky progredující ikterické cholestázy (bilirubin 130–199 µmol/l, GMT 6,53 µkat/l, ALP 5,03 µkat/l, rovněž lehká elevace aminotransferáz), nebyly zvýšeny zánětlivé parametry ani hodnoty pankreatických enzymů, hodnoty Ca 19-9 byly mírně zvýšené (93 U/ml).

Antibiotická (ATB) léčba nebyla indikována. Transabdominální sonogra-

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 223– 227

͸͸͹

Hereditárny Digestivní endoskopie: angioedémpâehledová ako prí«inapráce bolestí brucha

doi: ͷͶ.ͺ;ͶͿͻ/ccgh͸Ͷ͸͸͸͸;

Endoskopická lé«ba reßuxní nemoci jícnu pomocí radiofrekven«ní energie (Stretta procedura) – ošetâení prvních pacientõ v ,eské republice Endoscopic therapy of gastroesophageal reßux disease using radiofrequency energy (Stretta procedure) – treatment of the Þrst patients in the Czech Republic K. Košëálováͷ, Š. Suchánekͷ,͸, L. Zdrhová͹, J. Koželuhová͹, M. Zavoralͷ,͸, P. Urbánekͷ, K. Balihar͹ Interní klinika ͷ. LF UK a ÚVN – Vojenská fakultní nemocnice, Praha Ústav gastrointestinální onkologie ÚVN – Vojenská fakultní nemocnice, Praha ͹ I. interní klinika LF UK a FN PlzeÒ ͷ

͸

Souhrn: Refluxní choroba jícnu (RCHJ) je nejčastější onemocnění gastrointestinálního traktu postihující přibližně čtvrtinu evropské populace s narůstající incidencí. Část pacientů s RCHJ nemá plnou úlevu při konzervativním postupu s inhibitory protonové pumpy (PPI), chirurgické řešení je zatíženo nemalým procentem komplikací a v čase jeho účinnost klesá. Endoskopická léčba RCHJ zahrnuje v současnosti pět odlišných metod, z nichž dosud žádná nebyla, dle znalostí autorů, ve větší míře dostupná a prováděná v České republice. Potenciál uplatnit se v praxi mají metody elektrické stimulace jícnu, endoskopická fundoplikace a Stretta. Metoda Stretta je založena na aplikaci radiofrekvenční energie o nízké frekvenci do oblasti ezofagogastrické junkce (EGJ). Dle dosud publikovaných dat se sice jedná o pravděpodobně méně účinnou alternativu k laparoskopické fundoplikaci pro pacienty s hiátovou hernií ≤ 2 cm a selhanou konzervativní léčbou. Nicméně její nespornou výhodou je příznivý bezpečnostní profil, nepřítomnost alterace anatomie EGJ, její opakovatelnost a dlouhodobost efektu u většiny pacientů.

Nevýhodou je nutnost selekce vhodných pacientů k proceduře a její finanční náročnost. I přes své limitace se Stretta do budoucna nabízí jako alternativní možnost pro vybrané pacienty, kteří by se chtěli vyhnout riziku z dlouhodobě užívaných PPI a obávají se rizik laparoskopické fundoplikace.

Klí«ová slova: refluxní choroba jícnu – endoskopická léčba – radiofrekvenční energie – Stretta Summary: Gastroesophageal reflux disease (GERD) is the most common disease of the gastrointestinal tract, affecting approximately a quarter of the European population with an increasing incidence. Some patients with GERD do not get full relief with conservative approach with proton pump inhibitors (PPI), while surgical solution is burdened with a significant percentage of complications and its effectiveness decreases over time. Endoscopic therapy of GERD currently includes five different methods, none of which have, to the knowledge of the authors, been more widely available and performed in the Czech Republic. The methods of electrical oesophageal stimulation, endoscopic fundoplication and Stretta have the potential to be used in practice. The latter method consists in the application of a low-frequency radiofrequency energy to the oesophagogastric junction (EGJ). According to the data published so far, it is probably a less effective alternative to laparoscopic fundoplication for patients with hiatal hernia ≤ 2 cm and failed conservative treatment, but its favourable safety profile, absence of EGJ anatomy alteration, repeatability and long-time effect in most patients are its undeniable advantages. On the other hand, the need to select suitable patients for the procedure and higher costs are among its disadvantages. Despite its limitations, Stretta offers an alternative option in the future for selected patients who would like to avoid the risks associated with long-term PPIs and are concerned about the risks of laparoscopic fundoplication.

Key words: gastroesophageal reflux disease – endoscopic therapy – radiofrequency energy – Stretta

͸͸;

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 228– 235

Hereditárny Digestivní endoskopie: angioedémpôvodná ako prí«ina práca bolestí brucha

doi: ͷͶ.ͺ;ͶͿͻ/ccgh͸Ͷ͸͸͸͹ͼ

Krátkodobé a dlhodobé výsledky pneumatickej dilatácie v lie«be pacientov s achaláziou pažeráka: ͷͼ rokov skúseností Short-term and long-term results of pneumatic dilation in the treatment of patients with esophageal achalasia: ͷͼ years of experience E. Veseliny, M. Jani«ko, M. Zakuciová, P. Jar«uška II. interná klinika LF UPJŠ a UN L. Pasteura Košice

Súhrn: Východiská: Pneumatická dilatácia (PD) je stále obľúbenou liečbou achalázie pažeráka. Táto retrospektívna analýza informuje o našich 16-ročných skúsenostiach s pneumatickou dilatáciou pri liečbe pacientov s achaláziou. Pacienti a metódy: Za sebou nasledujúci pacienti s achaláziou, ktorí podstúpili endoskopickú balónovú dilatáciu, boli retrospektívne analyzovaní. Úspešnosť endoskopickej pneumatickej dilatácie bola definovaná tak, že okrem pneumatickej dilatácie nebola potrebná žiadna ďalšia liečba a celkové klinické Eckardtovo skóre muselo byť ≤ 3 (a zároveň každá jednotlivá položka < 2). Výsledky: V období január 2004 až december 2019 podstúpilo za sebou pneumatickú dilatáciu 140 pacientov s achaláziou (67 mužov [47,9 %], priemerný vek 54,9 ± 16,2 rokov). Medián sledovania pacientov od prvej dilatácie bol 125 mesiacov (6–263 mesiacov). Liečba pneumatickou dilatáciou (vrátane opakovaných PD) mala celkovo pozitívny efekt u 130 zo 140 pacientov (92,9 %), u 2 pacientov došlo počas prvej dilatácie k perforácii (1,4 %) a u 8 pacientov nebol efekt dostatočný (5,7 %). Zo 140 pacientov podstúpilo celkovo len jednu PD 107/140 (76,4 %), len dve PD podstúpilo 22/140 (15,7 %), celkovo len tri PD podstúpilo 8/140 (5,7 %) a celkovo 4 PD podstúpili 3/140 (2,1 %). Zlyhanie liečby sme pozorovali u 3 pacientov s 1 PD (37,5 %) oproti 5 pacientom s 2 a viac PD (62,5 %); p = 0,019. Záver: Endoskopická balónová dilatácia, začínajúca s 35-mm balónom, je z krátkodobého ako aj dlhodobého hľadiska efektívnou liečbou achalázie, s minimálnou morbiditou. Prípadný neúplný efekt dilatačnej terapie sa častejšie prejavuje už v skoršom období po úvodnej dilatačnej terapii.

KÍú«ové slová: achalázia – pneumatická dilatácia – dlhodobé výsledky – komplikácie

Liečba achalázie pažeráka balónikovou dilatáciou retrospektívna analýza súboru (obdobie: 1/2004–12/2019) 140 pacientov podstúpilo PD (47,9 % mužov, Ø vek 54,9 rokov)

130 (92,9 %) pacientov s pozitívnym efektom liečby (vrátane opakovaných PD)

͸͹ͼ

8 (5,7 %) pacientov s nedostatočným efektom liečby (6 pacientov podstúpili následne chirurgickú kardiomyotómiu)

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 236– 243

2 (1,4 %) pacienti s perforáciou pažeráka (pri prvej PD s 3,5-cm balónikom)

Hereditárny Zpráva z akceangioedém ako prí«ina bolestí brucha

ͺ͸. «eské a slovenské endoskopické dny a ESGE Days ͸Ͷ͸͸ ͺ͸nd Czech and Slovak Endoscopic Days and ESGE Days ͸Ͷ͸͸ T. Hucl Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Praha

͸ͺͺ

Ve dnech 28.–30. 4. 2022 se uskutečnily po dlouhé covidové pauze další, tentokrát 42. české a slovenské endoskopické dny. Bylo velkou poctou pro českou a slovenskou gastroenterologii, že se staly součástí mezinárodního kongresu ESGE Days 2022. Národní kongres proběhl v prezenční podobě, mezinárodní část kongresu v podobě hybridní.

Národní endoskopické dny se uskutečnily první den kongresu. Jejich program měl charakter postgraduálního kurzu a zahrnul kompletní problematiku endoskopie gastrointestinálního traktu,

závěr dne byl tradičně věnován videokazuistikám. Paralelně proběhly dvě přednáškové sekce endoskopických sester.

Tradiční Hradského přednášku přednesl prezident ESGE Helmut Messmann na téma nových diagnostických a terapeutických možností u časných neoplazií.

Nechyběla dvě satelitní sympozia věnovaná nespecifickým střevním zánětům a novým technologiím v endoskopii.

Kongres ESGE Days je organizován Evropskou endoskopickou společností pro gastrointestinální endoskopii. Obě naše národní gastroenterologické společnosti

Obr. ͷ. Pâenosy živ³ provád³ných endoskopických výkonõ, Helmut Messmann a Noriko Suzuki.

Fig. ͷ. Transmissions of live endoscopic procedures, Helmut Messmann and Noriko Suzuki.

Obr. ͸. Pod³kování paní Martin³ Pfeiferové za významnou pomoc s organizací kongresu.

Fig. ͸. Thanks to Martina Pfeiferová for her signiÞcant help with the organization of the congress.

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 244– 245

se staly oficiálními partnery kongresu, který je jistě jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích akcí v oblasti gastrointestinální endoskopie na světě. Čeští a slovenští přednášející národního kongresu se stali součástí mezinárodní fakulty a svou aktivní rolí přispěli ke zviditelnění české a slovenské gastroenterologie ve světě.

Kongres se vrátil do Prahy po jeho velkém úspěchu před třemi lety. Přes komplikovanou organizaci danou trvající nejistotou ohledně covidové pandemie a nově vzniklým ukrajinským konfliktem se podařilo neočekávané. Celkově 3 203 registrací ze 78 zemí světa. Program probíhal v celkem 11 paralelních sekcích a zahrnul postgraduální kurz, sekce originálních sdělení a posterů, diskuzní fóra či rozsáhlý program hands-on kurzů, které nabídly pro celkem 365 přihlášených účastníků výuku v 12 různých endoskopických technikách a za velké účasti lektorů z České republiky.

Významnou součástí kongresu byly přenosy živě prováděných endoskopických výkonů z Katolické univerzity v Římě a pražského IKEMu (obr. 1). Mezi experty nechyběla zvučná jména jako Nageshwar Reddy, Helmut Messmann, Ian Gralnek, Manuel Perez-Miranda, Marc Barthet, Evelien Dekker či Jeanin van Hooft. Českou republiku reprezentoval Stanislav Rejchrt, Jan Martínek a Tomáš Hucl, Slovensko Boris Pekárek. Provádění endoskopických výkonů v Praze bylo významnou poctou pro českou a slovenskou endoskopii a výjimečnou příležitostí k prezentaci naší endoskopie ve světě.

Hereditárny Zpráva z akceangioedém ako prí«ina bolestí brucha

Zpráva o konání gastroenterologického mezinárodního kongresu v prezen«ní podob³ v dob³ pandemické Report on the holding of the international gastroenterology congress in full-time form during the pandemic period J. Špi«ák Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Praha

Ve dnech druhého prosincového týdne se v Praze uskutečnil partnerský kongres Světové gastroenterologické organizace a České gastroenterologické společnosti. Jinak vrcholně prestižní, nicméně víceméně předpokládaně rutinní akce byla v pandemické době vystavena natolik specifickým zkouškám a byla svým charakterem natolik ojedinělá, že si podle názoru spolupořadatele zasluhuje komentář a zápis do historie.

Nejdříve k historii World Gastroenterology Organization jako takové: Existuje po desetiletí, původně s francouzským názvem. V konkurenci řady jiných gastroenterologických a hepatologických specializačních a subspecializačních společností vykazuje specifickou misi – aktivní šíření nových poznatků do celého, a tedy i třetího světa různou formou – zakládáním endoskopických center například v Africe a podporou vzdělávání konáním vzdělávacích akcí, tedy kongresů, se snahou o integraci odborníků z méně rozvinutých zemí do světové specializační komunity. Logika by zdánlivě vedla k úvaze, že by se tyto aktivity měly konat právě v onom třetím světě, ale to se z řady důvodů (například bezpečnostních) děje jen omezeně. Spíše se světové kongresy konají v obvyklých kongresových destinacích s tím, že se účast zájemců z méně vyspělých zemí finančně podporuje. Zdánlivě neotřesitelná autorita

͸ͺͼ

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 246– 247

a ochranná známka by měla mít v kongresové scéně podobně neotřesitelné postavení, zelený je však strom života, a proto tomu tak zcela není. Především je otázkou, pro koho je angažmá v orgánech instituce přitažlivé. Vzhledem k zákonitostem kariéry odborníků ve vyspělých zemích preferují tito odborníci na prvním místě angažmá ve vlastní instituci, případně v národní či mezinárodní, avšak se zaměřením definované společnosti. Odedávna tak bylo předsednictví WGO jakýmsi certifikátem vrcholné, nicméně seniorní kariérní extratřídy, když všeho již bylo dosaženo. Takže minulými předsedy se stávali s určitou samozřejmostí světové gastroenterologické celebrity typu Henryho Bockuse (New York), Francisca Vilardella (Barcelona), Meinharda Classena (Mnichov), Guida Tytgata (Amsterdam), Richarda Kozareka (Seattle) či dalších. A jedna z posledních podobných osobností v této funkci David Bjorkman oslovil pisatele těchto řádků, aby kongres WGO pomohl uspořádat v Praze. Během dalších několika let se ovšem cosi podstatného změnilo – o vrcholné postavení ve výboru WGO začaly pilně, řekl bych politicky, bojovat osobnosti prokazatelně nižšího odborného významu, pro něž je ovšem tento spektakulární cíl kariérně atraktivnější a především schůdnější. A tak se objevují funkcionáři s poněkud menším vě-

deckým zázemím i organizační zkušeností a na konkrétních aktivitách WGO včetně kongresů to nemůže zůstat bez odezvy. Odedávna též platí, že snad kupodivu se důstojný rámec konání světového kongresu hledá nelehko, a proto se i mění. Jak víme, svět je kongresy přesycen, jejich úspěch se poměřuje kvalitou speakerů a počtem účastníků a ti první jsou na roztrhání, ti druzí zase nemohou být všude. Přednost proto dostávají akce se zřetelným oslovením cílové skupiny konané v pravidelných intervalech ve zvyklých termínech a v oblíbených kongresových destinacích. Jsou jimi na prvním místě kongresy kontinentální a dále akce velkých subspecializací, jako jsou endoskopie a nespecifické střevní záněty. Nejčastějšími hostitelskými destinacemi jsou osvědčené metropole jako Vídeň, Barcelona, Amsterdam, na americkém kontinentě Chicago, San Diego či Washington. Tedy akce s rutinní organizací, prvotřídními fakultami, konané na několika málo atraktivních, dobře dostupných cenově přijatelných a relativně bezpečných místech. Každý s nimi počítá, účast přesahuje i 10 000 a členství ve fakulty zajištuje výjimečnost. Světový kongres býval součástí kontinentálních kongresů (DDW Los Angeles 1994, UEGW 1998 Vídeň), zde však býval poněkud upozaděn. V posledních letech se koná samostatně, nicméně trpí z výše

Hereditárny angioedém ako prí«ina bolestí brucha Komentáâe

doi: ͷͶ.ͺ;ͶͿͻ/ccgh͸Ͷ͸͸͸ͺ;

N³kolik poznámek k lé«b³ mesalazinem u nemocných s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou Some notes on mesalazine treatment in patients with ulcerative colitis and Crohn‘s disease M. Lukáš Klinické a výzkumné centrum pro stâevní zán³ty, Klinické centrum ISCARE a.s. a ͷ. LF UK v Praze

Mesalazin (5-aminosalicylová kyselina, 5-ASA) je v terapeutickém armamentariu ulcerózní kolitidy jedním z hlavních léků, a to pro mírnou až střední aktivitu této nemoci. V průběhu 90. let minulého století téměř zcela nahradil do té doby preferenčně užívaný sulfasalazin, jehož podávání bylo spojeno s významnými nežádoucími efekty léčby.

Druhou výhodou léčiv obsahujících mesalazin byla možnost lokálního (intrarektálního) podání v podobě čípků, nálevů nebo u nás nedostupné pěny. V posledních 10 letech došlo také ke změně v původním schématu léčby mesalazinem.

Ukázalo se, že jedna denní dávka mesalazinu je účinnější než terapie s rozdělenou aplikací léku [1]. Důvody, které vedly ke změně léčebného režimu, byl negativní dopad rozdělené denní léčby na adherenci pacientů k terapii. Nemocní s rozdělnou denní aplikací mesalazinu vykazovali vyšší výskyt nevědomé non-adherence (zapomínání) v porovnání s pacienty, kteří užívali lék jednou denně, zvláště pak v dlouhodobé udržovací terapii. U nemocných s jednorázovým bolusovým podáváním léčiva je také výhodnější farmakokinetický efekt spočívající v jeho uvolnění z lékovky a výsledné vyšší koncentrace acetyl-5-ASA ve sliznici tlustého střeva, výrazně k tomuto jevu dochází v levém tračníku.

Kontrolované zkoušky potvrdily vyšší

͸ͺ;

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 248– 249

protizánětlivou účinnost jednorázové aplikace v porovnání s rozděleným podáváním [2]. Teoretické zdůvodnění tohoto jevu je založeno na představě, že vlastní mechanizmus protizánětlivého účinku mesalazinu je zprostředkován lokální penetrací léčiva do sliznice trávicího ústrojí. Čím vyšší koncentrace léčiva ve sliznici, tím silnější protizánětlivý farmakodynamický efekt je dosažen. Jedna metaanalýza zahrnující čtyři studie, zveřejněná již v roce 2011, ukázala, že jedna denní dávka tablet mesalazinu obaleného pH dependentní pryskyřicí (Eudragit L) má slabší protizánětlivý efekt u levostranné a distální formy ulcerózní kolitidy hodnocené podle klinických a endoskopických kritérií než sachety se stejným obsahem tohoto léčiva [2]. Je potřeba také říci, že toto tvrzení nemá podporu pro mesalaziny v jiném pH dependentním obalu Eudragit S nebo Eudragit L100 nebo také pro MMX formy.

Podle mého názoru je důležitější dodržet jednu denní (bolusovou) dávku než to, zda má pacient sachety, nebo tablety.

Nemalý podíl nemocných s ulcerózní kolitidou totiž preferuje tabletovou formu léčiva před granulátem.

Postavení mesalazinu v terapii Crohnovy nemoci bylo opakovaně velkými a respektovanými mezinárodními organizacemi (ECCO, AGA) a také domácími od-

borníky (ČGS ČLS JEP) negováno s tím, že lék by se neměl v této indikaci používat nebo jen zcela okrajově. Na obou březích Atlantiku je však situace v klinické praxi velmi podobná a navzdory doporučením se mesalazin v této indikaci používá naopak velmi často. Podobná je situace také v České republice, jak potvrdily závěry dotazníků distribuovaných na různých gastroenterologických akcích v posledních letech. Mantzaris se spolupracovníky v průběhu ECCO kongresu 2022 tuto otázku znovu evokovali, když ukázali relativně vysokou efektivitu této léčby u nemocných s lehkým průběhem Crohnovy nemoci sledovaných po dobu 15 let [3]. Otázka je, zda jde o přirozený průběh nemoci se spontánním vyhasínáním aktivity zánětu, nebo o vlastní protizánětlivý vliv mesalazinu na střevní zánět. Nicméně používání mesalazinu u mírné aktivity Crohnovy nemoci nemusí být považováno za chybu v léčbě, ale u některých pacientů to může být efektivní postup. Je však důležité, aby tito nemocní s Crohnovou chorobou na tuto léčbu nasazení byli podrobně monitorováni a při její neúčinnosti na ní zbytečně nesetrvávali a byli převedeni na jinou terapii.

V případě ulcerózní kolitidy je postavení mesalazinu přímo neotřesitelné, a to v celkové či lokální aplikaci nebo

Hereditárny angioedém ako prí«ina bolestí brucha Komentáâe

Výb³r z mezinárodních «asopisõ The selection from international journals

Abstrakta «lánkõ ke stažení zde:

http:

You can download the abstracts here:

A faecal microbiota signature with high speciÞcity for pancreatic cancer Kartal E, Schmidt TSB, MolinaMontes E et al.

Gut. In press 2022. doi: 10.1136/ gutjnl-2021-324755.

Signatura fekální mikrobioty a její vysoká speciÞta pro karcinom slinivky Pozadí: Nedávné důkazy naznačují, že mikrobiom hraje roli v etiologii a progresi duktálního adenokarcinomu pankreatu (PDAC). Cíl: Prozkoumat fekální a slinnou mikrobiotu jako potenciální diagnostické biomarkery. Metody: Použili jsme metagenomické a 16S rRNA amplikonové sekvenování na vzorky ze španělské případové kontrolní studie (n = 136), včetně 57 případů, 50 kontrol a 29 pacientů s chronickou pankreatitidou ve fázi objevu, a z německé případové kontrolní studie (n = 76) ve fázi validace. Výsledky: Fekální metagenomické klasifikátory si vedly mnohem lépe než klasifikátory na bázi slin a identifikovaly pacienty s PDAC s přesností až 0,84 plochy pod křivkou provozní charakteristiky přijímače (AUROC) na základě sady 27 mikrobiálních druhů, s konzistentní přesností napříč časnými a pozdními stadii onemocnění. Výkon se dále zlepšil až na 0,94 AUROC, když jsme zkombinovali naše předpovědi založené na mikrobiomu se sérovými hladinami sacharidového antigenu (CA) 19-9, jediného současného neinvazivního diagnostického biomarkeru PDAC schváleného Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv s nízkou specificitou. Kromě toho byl klasifikační model založený na mikrobiotě omezený na druhy obohacené PDAC vysoce specifický pro onemocnění, pokud byl validován proti 25 veřejně dostupným metagenomickým studijním populacím pro různé zdravotní stavy (n = 5 792). Oba modely založené na mikrobiomu měly vysokou přesnost predikce u německé validační populace (n = 76). Několik druhů fekálních markerů PDAC bylo detekovatelných v nádoru pankreatu a nenádorové tkáni pomocí sekvenování 16S rRNA a fluorescenční in situ hybridizace. Závěr: Celkově naše výsledky naznačují, že neinvazivní, robustní a specifický screening založený na fekální mikroflóře pro včasnou detekci PDAC je proveditelný.

Role of adherent and invasive Escherichia coli in Crohn’s disease: lessons from the postoperative recurrence model Buisson A, Sokol H, Hammoudi N et al.

Gut. In press 2022. doi: 10.1136/gutjnl-2021-325971.

Úloha adherentní a invazivní Escherichia coli u Crohnovy choroby: pou«ení z modelu poopera«ní recidivy Cíl: K lepšímu pochopení role adherentních a invazivních bakterií Escherichia coli (AIEC) u Crohnovy nemoci (CD) jsme použili model pooperační rekurence, přičemž jsme využili dobře charakterizovanou pooperační kohortu. Návrh: Z prospektivní multicentrické kohorty operovaných pacientů s CD byla identifikace AIEC provedena v chirurgickém vzorku (M0) (n = 181 pacientů) a v neoterminálním ileu (n = 119 pacientů/181) během koloskopie provedené 6 měsíců po operaci (M6). Endoskopická pooperační recidiva byla hodnocena pomocí Rutgeertsova indexu. Mikrobiota asociovaná se sliznicí byla analyzována sekvenováním 16S na M0 a M6. Relativní rizika nebo ORs byla upravena podle potenciálních matoucích faktorů. Výsledky: Prevalence AIEC byla 2krát vyšší v neoterminálním ileu v M6 (30,3 %) než v chirurgickém vzorku (14,9 %) (p < 0,001) M0. AIEC v rámci neoterminálního ilea v M6 byla spojena s vyšší mírou časných ileálních lézí (i1) (41,6 vs. 17,1 %; aRR 3,49 [95% CI 1,01–12,04]; p = 0,048) nebo ileálních lézí (i2b + i3) (38,2 vs. 17,1 %; aRR 3,45 [95% CI 1,06–11,30]; p = 0,040) ve srovnání s žádnou lézí (i0). AIEC v chirurgickém vzorku předpovídala vyšší riziko i2b-endoskopické pooperační recidivy (POR) (aOR 2,54 [95% CI 1,01–6,44]; p = 0,049) a závažné endoskopické POR (aOR 3,36 [95% CI 1,25– 9,06]; p = 0,017). Zatímco pouze 5,0 % (6/119) pacientů bylo pozitivních na AIEC v M0 i M6, 43,7 % (52/119) pacientů s pozitivním testem na AIEC v anamnéze (M0 nebo M6) mělo vyšší riziko ileálního endoskopického POR (aOR 2,32 [95% CI 1,01–5,39]; p = 0,048), i2b-endoskopické pooperační recidivy (aOR 2,41 [95% CI 1,01–5,74]; p = 0,048) a závažné endoskopické pooperační recidivy (aOR 3,84 [95% CI 1,32–11,18]; p = 0,013). Kolonizace AIEC byla spojena se specifickým podpisem mikrobioty včetně zvýšeného výskytu Ruminococcus gnavus. Závěr: Na základě modelu pooperační recidivy naše údaje podporují myšlenku, že AIEC se podílí na časných fázích ileální CD.

͸ͻͶ

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 250–253

Hereditárny angioedém ako prí«ina bolestí brucha Personalia

Prof. MUDr. Julius Špi«ák, CSc., jubilující Prof. Julius Špi«ák, MD, PhD, jubilant J. Martínek Klinika gastroenterologie IKEM, Praha

Jeden z nejvýznamnějších českých lékařů profesor Julius Špičák se v červnu tohoto roku dožívá životního jubilea. Je mi velkou ctí mu poblahopřát a připomenout jeho nepřehlédnutelnou osobnost čtenářům našeho časopisu z pohledu jednoho z mnoha jeho žáků.

Profesor Špičák (obr. 1–6) se narodil v Praze, odmaturoval na známém pražském gymnáziu ve Voděradské ulici a úspěšně vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Jeho prvním profesionálním působištěm se stalo Interní oddělení Krajské nemocnice v Ústí nad Labem, kde pracoval pod vedením primáře Jaroslava Bittera, známého severočeského gastroenterologa.

Z Ústí se jubilant v roce 1979 vrací do Prahy a po dvou letech strávených na Interní klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde se věnoval revmatologii, je osloven prof. P. Fričem (mimochodem na základě doporučení prim. Bittera), a tak v roce 1981 nastupuje jako odborný asistent na Interní oddělení Fakultní polikliniky na Karlově náměstí. Po nástupu na toto legendární pracoviště se jeho prioritami staly endoskopie a v širším záběru pak problematika onemocnění slinivky břišní.

V roce 1987 jubilant nastupuje na I. kliniku Všeobecné fakultní nemocnice, kde se stal součástí dalšího legendárního hepatogastroenterologického týmu (prof. Kordač, prof. Brodanová, prof. Mareček, doc. Jirásek, dr. Dražná, dr. Dufek a další). Právě tento mimořádně ambiciózní tým, který postupně vygeneroval dalších více než deset profesorů sídlících dnes od Ústřední vojenské po Vinohrad-

͸ͻͺ

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 254– 257

skou nemocnici, jej inspiroval v osobním přístupu k personalistice a managementu v nadcházející vedoucí funkci.

V roce 1994 se totiž stává přednostou nově vzniklé Kliniky hepatogastroenterologie IKEM, kterým je doposud.

Osobně jsem se s profesorem Špičákem poprvé setkal jako dítě, když mě představil můj otec, jeho velký přítel.

Profesně pak po revoluci v roce 1990, kdy jsem byl studentem třetího ročníku lékařské fakulty a shodou náhod nás oslavenec vyučoval interní propedeutice. Pamatuji si naše první setkání, kdy nás seznámil s kazuistikou úporné funkční dyspepsie a zdůraznil, že více než polovina pacientů našeho oboru je funkčních, kteří zejména vyžadují empatii a dostatečný čas ze strany lékaře spíše než přemrštěné množství vyšetřovacích metod.

Profesor Špičák jako málokdo jiný podporoval a podporuje jakékoli vědecké a výzkumné aktivity svých spolupracovníků. Řídí se heslem, že jméno přednosty tvoří jeho spolupracovníci, a jak říká, nevadí mu, pokud jsou schopnější než on sám. A nejenže to říká, on podle toho i koná. V duchu tohoto principu se utvořil tým studentů, který vypracoval originální vědecký program a vygeneroval tak první „impaktovanou“ publikaci jubilanta. Byl v něm mimo jiné dnes mimořádně aktivní kardiolog prof. Melenovský, jehož první zahraniční publikace je paradoxně „gastroenterologická“. Konečné výsledky naší experimentální studie – penetrace antibiotik do pankreatu – byly publikovány v roce 1999 a jednalo se o jednu z prvních po-

Obr. ͷ. Profesor Julius Špi«ák.

Fig. ͷ. Professor Julius Špi«ák. revolučních českých publikací v časopise s impact faktorem. Za tuto práci jubilant obdržel i Herfortovu cenu. Mimochodem, v roce 1996 byl abstrakt této práce přednesen na UEGW v Paříži, což bylo vůbec poprvé, kdy z České republiky zazněla ústní prezentace originálního sdělení na takto významném kongresu.

V současnosti je každý mladý lékař nastupující na naši kliniku zařazen do konkrétní pracovní skupiny a stává se záhy postgraduálním studentem. Výsledkem je nejen široká aktivní účast na světových kongresech – jen na právě skončeném DDW v San Diegu měla naše klinika deset prezentací, včetně tří přednášek – ale i rostoucí počet i kvalita našich publikací.

Samozřejmostí na Klinice hepatogastroenterologie IKEM je vysílání mla-

Hereditárny angioedém ako prí«ina bolestí brucha Abstracts

ͷͷth Symposium of portal hypertension ͷͽ.–ͷ;. June ͸Ͷ͸͸ Banská Štiavnica Abstracts Adverse childhood experiences as a background for alcoholic liver disease – cohort analysis of risk score in ALD and non-ALD cirrhosis patients in comparison with the control group K. K. Šulejová, S. Selčanová Adamcová, D. J. Havaj, N. Bystrianska, D. Žilinčanová, D. Líška, E. Liptáková, Ľ. Skladaný HEGITO (Division of Hepatology, Gastroenterology and Liver Transplantation), Department of Internal Medicine II, Slovak Medical University, F. D. Roosevelt University Hospital, Banska Bystrica The alcoholic liver disease represents the main cause of liver cirrhosis in the Slovak republic. An important position in the development of addiction has childhood trauma. Child abuse, neglect, and other traumatic experiences contribute to the development of risky patterns of behavior leading to the evolution of cirrhosis. The Adverse Childhood Experience Questionnaire is a rating scale evaluating the main risky domains for the development of addiction, and it could play as an indicator for cirrhosis development. In the following period, we evaluated adverse childhood experiences by the 10-item questionnaire in all patients enrolled in the local register of cirrhosis. The endpoint of this study was to assess the risk score for ALD and nonALD groups in contrast with the cut-off value for the peril of addiction. According to the questionnaire, we tried to analyze the high-risk domain for the development of alcoholic liver disease. Finally, we compared the ACE risk score in ALD, non-ALD, and control groups, which were represented by university students. ACE score in a cohort of patients with alcohol cirrhosis reached 3.21 points (2.88–3.54 points). In comparison, the ACE score in non-ALD cirrhosis was 1.26 points, and in the cohort of university students 1.32 points. The main domains of ACE for ALD were sexual and physical abuse, alcohol addiction, and depression in the family. The higher score in ACE-Q reflects grave childhood trauma which represents the risk for addiction and correlates with the prevalence of ALD-cirrhosis in our local register. We assume that a higher number of points from ACE-Q could predict the development of alcoholic hepatitis and alcoholic cirrhosis and simultaneously could be a useful predictive tool for recurrence of thy abuse after liver transplantation.

Alcoholic hepatitis as a trigger of ACLF N. Bystrianska, D. Žilinčanová HEGITO (Division of Hepatology, Gastroenterology and Liver Transplantation), Department of Internal Medicine II, Slovak Medical University, F. D. Roosevelt University Hospital, Banska Bystrica Alcohol-associated liver disease (ALD) is one of the main causes of chronic liver disease worldwide. Slovakia ranks first in the world in prevalence of decompensated cirrhosis with alcohol-associated liver disease being the leading etiology. Severe alcoholic hepatitis (SAH) is the most aggressive form of ALD with high short-term mortality. The only recommended treatment option – corticosteroids (CS) show modest short and none long-term survival benefit. Nearly 50% of patients do not respond to CS (non-responders, No-Re) or they have contraindications for their use (non-eligible, Ne). Moreover, ACLF occurs frequently during the course of SAH and contributes to worse prognosis of these patients. Unfortunately, there is no alternative treatment for these patients. Recently, fecal microbiota transplantation has gained attention as a potential therapeutic approach for ALD. We aimed to evaluate the impact of FMT on survival in NoRe and Ne patients with SAH. From 1/2018 to 1/2022, we performed FMT in 30 patients with SAH. Inclusion criteria: adult with severe form of acute alcoholic hepatitis, non-responder to CS treatment according to the Lille model or not eligible for CS based on their contraindications, informed consent. Exclusion Criteria: uncontrolled active infection, presence of untreated large / high-risk / bleeding esophageal varices, too sick for any therapy / futility (chronic extrahepatic organ failures, no potential for recovery, etc), malignancy except for hepatocellular carcinoma in Milan criteria.

Intervention consisted of preparation of frozen fecal transplant donated from healthy unrelated donors after routine screening. Then a single dose (100 ml) was administered via upper GI tract and repeated at five consecutive days. We recorded demographic, clinical and laboratory parameters before and after FMT. We analyzed 30 patients with SAH, 25 pts were non-responders and 5 patients were non-eligible, 20 pts were men and 10 pts were women.

Mean age, MELD-Na score a Maddrey function were 49 years, 28.7 points, 71.5 points. 25 patients had ACLF (ACLF grade 1 – 13 pts, ACLF grade 2 – 10 pts and ACLF grade 3 – 2 pts). Our data showed significant decrease in bilirubin on day 7 and on day 30 after FMT, decrease in CRP and ACLF grade on day 30. We did not find significant change in MELD score and INR after FMT. Kaplan-Meier curve showed improvement in survival of FMT patients compared to historical control of patients with SAH (No-Re and Ne),but result was not statistically singificant (P = 0.089). As predictors of FMT failure we indetified MELD score ≥30, MDR score ≥90 and ACLF grade 2–3 (P = 0.016; P = 0.024; P = 0.01). Possible predictors seem to be hepatic venous pressure gradient (HVPG) ≥16 mmHg and liver frailty index (LFI) >4.5 (frail), survival of this group of patients was worse, but result was not statistically significant (P = 0.32; P = 0.6). We did not confirm that Altamirano histologic scoring system determine prognosis of patients with SAH. Severe alcoholic hepatitis is a clinical syndrome associated with high mortality, especially in group of patients No-Re and Ne. FMT is one of the alternative treatment options and seems to improve survival in patients who present at admission with MELD-Na score ≤30, MDR ≤90 or ACLF grade 0–1. We need more and larger studies to prove benefit of FMT.

͸ͻ;

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 258– 262

Hereditárny IBD: komer«n³ angioedém podpoâené akosd³lení prí«ina bolestí brucha

Lze pâedpov³d³t, nebo dokonce pâedejít IBD? Can IBD be predicted and possibly prevented?

O. Hradský Pediatrická klinika ͸. LF UK a FN v Motole, Praha

Souhrn: Narativní přehledový článek se zabývá tematikou predikace a prevence zánětlivých střevních onemocnění (IBD). Při stále se zvyšující celkové incidenci, nízké přirozené mortalitě a zvyšující se délce dožití lze předpokládat, že prevalence brzy dosáhne 1 %. Vzhledem k nákladům na léčbu tak IBD představují, a do budoucna stále více budou, velký zdravotní problém. Díky pokrokům v porozumění některých mechanizmů při rozvoji IBD se začíná zlepšovat jejich predikce. To otvírá nové pole pro případné terapeutické zásahy ještě v době, kdy se obraz IBD plně nerozvine. Jsou popsány některé zásadní predikční modely a teoreticky je pojednáno o některých již běžících a budoucích možných preventivních programech.

Klí«ová slova: prevence – predikce – Crohnova choroba – ulcerózní kolitida – prevalence – prvostupňový příbuzný Summary: This narrative review summarizes data on prediction and prevention of inflammatory bowel disease (IBD). With increasing incidence, low natural mortality and increasing life expectancy, we can expect IBD that prevalence will soon reach about 1%. This in combination with high therapeutic costs means that IBD represent a significant health problem, which is expected to increase in the near future. The identification of IBD development mechanisms has led to an increasing prediction accuracy. This is opening a new field for therapeutic interventions in early stages of IBD development. We describe some of the essential prediction models and prevention programs that are under way or could be introduced in future.

Key words: prevention – prediction – Crohn’s disease – ulcerative colitis – prevalence – first degree relative

Úvod Zánětlivá střevní onemocnění (IBD) jsou zásadní zdravotní problém, který spotřebovává velké množství materiálních i personálních zdrojů, a i přes velké pokroky v léčebných strategiích jsou stále nevyléčitelná. Dle recentní studie představují v EU přímé náklady na léčbu jednoho pacienta s IBD 2 609 eur za rok [1]. Bylo odhadnuto, že v roce 2017 trpělo IBD 7 milionů lidí [2]. Jistě se budou náklady na pacienty lišit mezi jednotlivými oblastmi, přesto lze předpokládat, že by se náklady na správně léčené pacienty mohly pohybovat kolem 18 mld. eur ročně. V EU, kde je aktuálně 1,3 milionu pacientů s IBD, by pak tento jistě přesnější odhad činil 3,4 mld. eur ročně [3]. Prevalence IBD roste [4]. Vysvětlením je jednak rostoucí incidence ve většině oblastí [5], dále inci-

͸ͼͺ

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 264– 267

dence v nižší věkové skupině a přirozeně nízká mortalita a zvýšené přežívání IBD pacientů díky lepší péči [2]. Pomocí autoregresních integrovaných modelů klouzavých průměrů bylo odhadnuto (pro Kanadu), že v roce 2030 se bude prevalence pohybovat kolo 1 % [4]. Z těchto údajů vyplývá, jak důležité je již nyní zaměřit se na prevenci vzniku zánětlivých střevních onemocnění.

Prevence u jiných onemocn³ní Cílená efektivní prevence je reálná jen tehdy, pokud jsme schopni identifikovat dostatečně rizikové jedince. Čím přesněji lze predikci provést, tím ambicióznější intervenci je etické provádět. U několika onemocnění již některé snahy o prevenci úspěšné byly. Příkladem imunitně podmíněného onemocněním, kde již delší

dobu preventivní programy fungují, je diabetes mellitus 1. typu (T1DM). Prediktivní modely odhadující rozvoj T1DM dosahují AUC (area under curve) více než 0,90 již 5 let před vznikem, a to už v batolecím věku [6]. Při takto přesné predikci je možné použít k prevenci i intenzivní farmakoterapii. Příkladem projektu s nadějným výsledkem je kontrolovaná randomizovaná studie druhé fáze, v níž dostávalo 76 dětí monoklonální protilátku anti-CD3, teplizumab, či placebo po dobu 14 dní. V průběhu 6 měsíců se pak T1DM manifestoval u menšího počtu léčených pacientů s poměrem rizika (HR – hazard ratio) 0,41 [7].

Fáze rozvoje IBD V rámci snahy Evropské organizace Crohnovy choroby (CD) a ulcerózní koli-

Hereditárny Aktualita: komer«n³ angioedém podpoâené ako prí«ina sd³lení bolestí brucha

Subkutánní inßiximab – za«átek éry biobetters v lé«b³ imunitn³ podmín³ných zán³tlivých onemocn³ní Subcutaneous Inßiximab – the beginning of the era of biobetters in the treatment of immune-mediated inßammatory diseases Pandemie nemoci covid-19 urychlila zavedení subkutánní formy infliximabu pro léčbu IBD do klinické praxe. Jde o víc než jen o nový způsob podání starého léčiva – pacienti profitují z vyšší efektivity terapie, většího komfortu, delší perzistence na léčbě a vyšší bezpečnosti.

V úvodu satelitního sympozia podpořeného společností Celltrion, které se uskutečnilo v rámci programu letošních ESGE Days 2022, jeho předsedající prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF, přednosta klinického centra ISCARE a primář jeho Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty, stručně připomenul historii medikamentózní léčby zánětlivých střevních onemocnění (IBD).

Její počátky sahají do poloviny 20. století, kdy se pacientům s IBD začal podávat sulfasalazin. Později k léčebným modalitám přibyly kortikosteroidy, azathioprin a mesalazin. Tyto preparáty významně zlepšily péči a terapeutické výsledky u pacientů s IBD, avšak zásadním zlomem v léčbě těchto onemocnění bylo až zavedení biologické léčby ke konci 20. století. První byla chimérická anti-TNFD monoklonální protilátka infliximab, která byla v zemích EU uvedena na trh v roce 1999. Dalším milníkem v léčbě IBD byl rok 2013, kdy začal být podáván bio similární infliximab, který umožnil léčbu více pacientům.

Zatím posledním významným časovým bodem je rok 2021, kdy byla schválena subkutánní (s.c.) forma podávání biosimilárního infliximabu.

Prof. Lukáš se zmínil také o stávajících limitech biologické terapie IBD, kterými jsou primární selhání léčby u 15–30 % pacientů (především s Crohnovou ne-

͸ͼ;

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 268– 271

mocí), sekundární selhání léčby (až u 40 % pacientů v prvním roce terapie, později u cca 15 % pacientů) a nežádoucí účinky anti-TNFα léků (infekce, imunogenicita). Dalším omezením biologické léčby je skutečnost, že setrvalého efektu je dosaženo pouze u třetiny pacientů s IBD. Nová biologika (s jiným mechanizmem účinku než anti-TNFα) nejsou oproti inhibitorům TNFα účinnější, ale jsou obecně bezpečnější.

Přínos biosimilárních monoklonálních protilátek spočívá, jak uvedl prof. Lukáš, ve výrazném snížení nákladů na léčbu, mnohonásobném zvýšení dostupnosti biologické léčby a zlepšení odborné péče, která umožňuje intenzifikaci nebo optimalizaci léčby, časné zahájení léčby u rizikových pacientů a záchrannou terapii.

Biologika, biosimilars, biobetters – co je co?

V dalším příspěvku doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., přednosta Farmakologického ústavu LF UP a FN Olomouc, posluchače podrobněji seznámil s pojmy „biosimilars“ a „biobetters“. Úvodem zopakoval, že biologická léčiva jsou léky získávané z produktů živých organizmů (bakterií, kvasinek, savčích buněk); jedná se obvykle o proteiny nebo polypeptidy. Biosimilars jsou léky biologicky podobné referenčním pří-

pravkům (z principu nelze hovořit o kopiích, protože produkce probíhá s využitím jiných buněčných linií než těch, které byly použity v původní originální výrobě). Strukturní identita biosimilárních léků s referenčními tedy nemusí být stoprocentní, ale rozdíly jsou pouze v inaktivní části molekuly. V porovnání s originálem mohou mít biosimiars lepší farmakokinetiku nebo farmakodynamiku, výhodou je též nižší cena.

Podmínkou schválení biosimilárního léku je jeho bioekvivalence s referenčním přípravkem z hlediska účinnosti a bezpečnosti, která je (na rozdíl od generik, tedy kopií synteticky vyráběných léků) prokazována preklinickými a klinickými testy. Schvalovací proces spadá do gesce Evropské lékové agentury (EMA) a je vícestupňový; začíná fyzikálně-chemickou a biologickou charakterizací molekuly in vitro, podle jejích výsledků následují další testy in vivo a klinické hodnocení. U strukturně jednodušších molekul může být klinické hodnocení vynecháno.

Výsledkem vývoje biosimilárních léků s některými vlastnostmi lepšími, než mají referenční molekuly i ostatní biosimilars, je etablování nové kategorie léčiv, tzv. biobetters. Procházejí stejným procesem schvalování jako biosimilars, jejich vývoj ale může být komplikovanější a nákladnější, což se někdy v po-

Hereditárny angioedém Kreditovaný ako prí«ina autodidaktický bolestí brucha test

Kreditovaný autodidaktický test Vážení «tenáâi, rádi bychom vás informovali, že ve spolupráci s ,eskou gastroenterologickou spole«ností a ,eskou lékaâskou komorou jsme pâipravili autodidaktický test, za který mõžete získat 2 kredity do celoživotního vzd³lávání lékaâõ. Test je dostupný na webových stránkách «asopisu www.csgh.info.

Kreditovaný autodidaktický test: digestivní endoskopie 1. Pacient podstupující plánovanou gastroskopii by měl: a) pevnou stravu přijímat nejpozději 6 hodin a tekutiny 2 hodiny před vyšetřením b) pevnou stravu přijímat nejpozději 8 hodin a tekutiny 4 hodiny před vyšetřením c) pevnou stravu přijímat nejpozději 10 hodin a tekutiny 6 hodin před vyšetřením d) pevnou stravu přijímat nejpozději 12 hodin a tekutiny 8 hodin před vyšetřením 2. Kolik snímků z přesně definovaných oblastí by mělo být pořízeno během diagnostické gastroskopie: a) není třeba pořizovat fotodokumetaci b) 4 c) 8 d) 10 3. Endoskopický nález slizničních defektů delších než 5 mm nepřesahujících mezi vrcholy dvou nebo více slizničních řas je hodnocen dle Losangeleské klasifikace pro refluxní ezofagitidu jako stupeň: a) A b) B c) C d) D 4. Klasifikace popisující nález Barrettova jícnu se nazývá: a) Pražská klasifikace b) Pařížská klasifikace c) Forrestova klasifikace d) Savary-Millerova klasifikace 5. V případě sledování atrofické gastritidy/intestinální metaplazie by gastroskopie měla trvat nejméně (od zavedení po vytažení přístroje): a) 5 minut b) 7 minut c) 9 minut d) 12 minut

6. Inspekce jícnu při endoskopii indikované ke sledování Barrettova jícnu by měla: a) trvat nejméně 1 min/2 cm délky segmentu a je vhodná chromoendoskopie za užití Lugoluva roztoku b) trvat nejméně 2 min/1 cm délky segmentu a je vhodná chromoendoskopie za užití metylenové modři c) trvat nejméně 2 min/1 cm délky segmentu a je vhodná chromoendoskopie pomocí NBI d) trvat nejméně 1 min/1 cm délky segmentu a je vhodná chromoendoskopie kyselinou octovou 7. Vyberte jedno správné tvrzení: a) Vředy žaludku a duodena by měly být vždy bioptovány a endoskopicky kontrolovány po 6 týdnech adekvátní terapie, biopsie a endoskopická kontrola vředů jícnu není nutná. b) Vředy jícnu a žaludku by měly být vždy bioptovány a endoskopicky kontrolovány po 6 týdnech adekvátní terapie, biopsie a endoskopická kontrola vředů bulbu duodena není nutná. c) Vředy jícnu a žaludku by měly být vždy bioptovány a endoskopicky kontrolovány po 8 týdnech adekvátní terapie, biopsie a endoskopická kontrola vředů bulbu duodena není nutná. d) Vředy žaludku a duodena by měly být vždy bioptovány a endoskopicky kontrolovány po 8 týdnech adekvátní terapie, biopsie a endoskopická kontrola vředů jícnu není nutná.

8. Vyberte jedno chybné tvrzení ohledně subskvamózní neoplazie jícnu: a) Termín subskvamózní neoplazie je označení pro neoplastický proces vznikající v ložiscích intestinální metaplazie, které

jsou lokalizovány v lamina propria pod skvamózním epitelem jícnu. b) Subskvamózní intestinální metaplazie se nachází v oblasti přechodu Barrettova a skvamózního epitelu. c) Subskvamózní intestinální metaplazie se také může nacházet pod tzv. neoskvamózním epitelem, který vzniká po endoskopické ablační terapii (např. RFA). d) Tato ložiska nejsou potenciálním fokusem vzniku adenokarcinomu jícnu.

9. Eckardtovo skóre, které se užívá k hodnocení tíže klinických příznaků achalázie, se skládá z: a) úbytku hmotnosti, dysfagie, regurgitace, retrosternální bolesti b) úbytku hmotnosti, dysfagie, nauzey a zvracení, epigastrické bolesti c) dysfagie, regurgitace, epigastrické bolesti c) dysfagie, regurgitace, retrosternální bolesti

10. Metoda Stretta (vyberte jedno chybné tvrzení): a) je endoskopická metoda k léčba refluxní choroby jícnu a je založena na aplikaci radiofrekvenční energie o nízké frekvenci do oblasti ezofagogastrické junkce b) jedná se o alternativní léčbu k laparoskopické fundoplikaci pro pacienty s hiátovou hernií ≤ 2 cm a selhanou konzervativní léčbou c) metodu lze užít k léčbě refluxní choroby jícnu i u pacientů se skluznou hiátovou hernií > 2 cm c) výhodou je příznivý bezpečnostní profil a nepřítomnost alterace anatomie ezofagogastrické junkce

Gastroent Hepatol 2022; 76(3): 273

͸ͽ͹

Hereditárny angioedém ako prí«ina bolestí brucha Tiráž

Gastroenterologie a hepatologie Vedoucí redaktor (Editor-in-Chief) prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF Klinické a výzkumné centrum pro stâevní zán³ty, Klinické centrum ISCARE a.s. a ͷ. LF UK v Praze ,eskomoravská ͷͿ, ͷͿͶ ͶͶ Praha Ϳ milan.lukas@email.cz Zástupce vedoucího redaktora pro Slovenskou republiku (Editor for Slovak Republic) doc. MUDr. Tomáš Koller, PhD. V. interná klinika LF UK a UN Bratislava Ružinovská ͼ, ;͸ͼ Ͷͼ Bratislava koller.tomas@gmail.com Redak«ní rada (Editorial Board) doc. MUDr. Peter Bánov«in Jr, PhD. Interná klinika gastroenterologická JLF UK a UN Martin doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D. Gastroenterologické odd³lení, Nemocnice ,eské Bud³jovice, a.s. prof. MUDr. Radan Brõha, CSc. IV. interní klinika – klinika gastroenterologie a hepatologie ͷ. LF UK a VFN v Praze MUDr. Iveta ,ierna, PhD. Detská fakultná nemocnica s poliklinikou, Bratislava prof. MUDr. Martin Fried, CSc. OB Klinika a. s., Praha prof. MUDr. Tibor Hlavatý, PhD. Gastroenterologická ambulancia I., Nemocnica Ružinov – UN Bratislava

prof. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D. Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha MUDr. Mubomír Skladaný, PhD. II. interná klinika SZU a FNsP F.D. Roosevelta v Banskej Bystrici doc. MUDr. Št³pán Suchánek, Ph.D. Interní klinika ͷ. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Julius Špi«ák, CSc. Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc. Klinické a výzkumné centrum pro stâevní zán³ty ISCARE a.s., Praha doc. MUDr. Ondâej Urban, Ph.D. II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc MUDr. Eduard Veseliny, PhD. I. interná klinika LF UPJŠ a UN LP Košice MUDr. Kristýna Zárubová Pediatrická klinika ͸. LF UK a FN Motol Mezinárodní redak«ní rada (International Editorial Board) Prof. Lars Aabakken, MD, PhD Professor of Medicine, Chief of GI endoscopy Oslo University Hospital Rikshospitalet Oslo, Norway Peter Doyle Higgins, MD, PhD Associate Professor, Department of Internal medicine, Gastroenterology University of Michigan, USA

Peter Laszlo Lakatos, MD, PhD Professor of Internal Medicine, director of the IBD Centre at McGill University, MUHC, ;ͺͻ Sherbrooke Street West, Montreal, Quebec, Canada Prof. David Lieberman Professor of Medicine and Chief of the Division of gastroenterology Oregon Health & Science University Portland, Oregon, USA Prof. Jong-Ho Moon, MD, PhD Professor of Medicine, School of Medicine, SoonChunHyang University Bucheon/Seoul, Korea Prof. Walter Reinisch, MD Professor of Medicine, Department of Internal medicine, Gastroenterology, McMaster University Hamilton, Ontario, Canada Florian Rieder, MD Department of Gastroenterology, Hepatology and Nutrition, Digestive Disease and Surgery Institute Department of Pathobiology, Lerner Research Institute Cleveland Clinic Foundation Cleveland, Ohio, USA Prof. Vincenzo Stanghellini Professor of Medicine Department of Medical and surgical science University of Bologna, Italy Prof. Jerome D. Waye, MD Professor of Medicine, Director of Endoscopic Education Icahn School of Medicine Mount Sinai, New York, USA

Harmonogram vydání a tematické zam³âení «asopisu Gastroenterologie a hepatologie pro rok ͸Ͷ͸͸.

A time schedule of journal´s publication with major topics for ͸Ͷ͸͸. ,íslo Ͷͷ/͸Ͷ͸͸ Ͷ͸/͸Ͷ͸͸ Ͷ͹/͸Ͷ͸͸ Ͷͺ/͸Ͷ͸͸ Ͷͻ/͸Ͷ͸͸ Ͷͼ/͸Ͷ͸͸

Téma

Koeditoâi

Termín vydání

IBD hepatologie digestivní endoskopie klinická a experimentální gastroenterologie gastrointestinální onkologie d³tská gastroenterologie a hepatologie / bariatrie a obezitologie

M. Bortlík/T. Hlavatý R. Brõha/M. Skladaný O. Urban/E. Veseliny T. Hucl/P. Bánov«in Š. Suchánek/T. Koller K. Zárubová/M. Fried

únor ͸Ͷ͸͸ duben ͸Ͷ͸͸ «erven ͸Ͷ͸͸ srpen ͸Ͷ͸͸ âíjen ͸Ͷ͸͸ prosinec ͸Ͷ͸͸

© ,eská lékaâská spole«nost J. E. Purkyn³, Praha ͸Ͷ͸͸

Gastroenterologie a hepatologie Vydává ,eská lékaâská spole«nost J. E. Purkyn³ ve spolupráci s nakladatelstvím Care Comm s.r.o.

Eviden«ní «íslo MK ,R E ͷ͸͹ͺ. ISSN ͷ;Ͷͺ-ͽ;ͽͺ (Print). ISSN ͷ;Ͷͺ-;Ͷ͹X (On-line).

On-line verze je pâístupná na adrese www.csgh.info ,asopis ,SGH je uveden na SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex,

͸ͽͺ

www.cgs-cls.cz

Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica ,echoslovaca.

Nakladatel: Care Comm s.r.o.

Klicperova ͼͶͺ/;, ͷͻͶ ͶͶ Praha ͻ Odpov³dná redaktorka: Ing. Kateâina Michnová katerina.michnova@carecomm.cz GraÞcká úprava: Karel Zlevor

www.sgssls.sk

Vychází ͼ× ro«n³.

Pâedplatné na rok «iní ͼͶͶ K« (͸ͺ eur) + poštovné.

Informace o podmínkách inzerce poskytuje a objednávky pâijímá: Jan Laitl jan.laitl@carecomm.cz +ͺ͸Ͷ ͽ͹͹ ͼͽͻ ͶͶ; Toto «íslo vychází ͸ͽ. «ervna ͸Ͷ͸͸.

www.csgh.info