Florence_1/13

1–2/13

florence vychází pod patronací České asociace sester leden–únor 2013 / ročník IX / 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

ODBORN Ý Č A SOPIS PRO OŠE T ŘOVAT EL S T VÍ A OS TAT NÍ ZDR AVOT NICK É PROF E SE

ODBORNÉ TÉMA

Diabetes mellitus s. 3 / Rozhovor

ZÁVISTÍ SE ČLOVĚK NESMÍ NECHAT ZNIČIT s. 6 / Odborné téma

DIABETICKÁ RETINOPATIE s. 19 / Výzkumné sdělení

EDUKACE PACIENTŮ S DIABETEM s. 38 / Zpravodaj ČAS

PLÁNY A ÚKOLY ČESKÉ ASOCIACE SESTER DO ROKU 2015 časopis obsahuje recenzované články

1

editorial florence 1–2/13

K

do se moc ptá, málo googlí. To je heslo dnešní doby a jak praví „neznámý autor“, člověk vznikl omylem přírody, ale zahyne chybou počítače. Možná, uvidíme. Co však vidíme už teď, je rychlost, s jakou uhání vývoj nových technologií kupředu.

Tytam jsou časy, kdy se milenci zvali na rande dopisy, kdy se šťastné i méně šťastné události oznamovaly telegramem, a dávno pryč jsou doby, kdy se člověk mohl na ulici schovat před rozmary počasí do telefonní budky. Telefonní budku dnes už uvidíte maximálně ve filmu jako bizarní dopravní prostředek do jiných světů – je jedno, jestli se díváte na Matrix, nebo na Harryho Pottera, a dopis vám přijde leda tak z úřadů.

Se svými blízkými a přáteli jste neustále ve spojení, aniž byste se museli zvednout od stolu, a váš slovník je plný nových slov, o kterých vaši rodiče neměli ve vašem věku ani potuchy (někteří možná nemají dodnes).

Mládež se už neschází venku, například „u garáží“, ale na „fejsu“, kde se virtuálně „lajkuje“, sdílí své příspěvky nebo se naopak maže z profilů na důkaz nepřátelství. Svět se zmenšil a vtěsnal do obrazovek a displejů telefonů.

A protože ani my nemůžeme tento trend pominout, najdete náš časopis všude tam, kde to „žije“. Na našich webových stránkách www.florence.cz najdete pravidelně aktualizované zpravodajství, v rubrice Florence plus odborné články, které nevyšly v časopise, a také novinky našich partnerů. V sekci Vzdělávání je pro vás připraven přehled všech zdravotnických škol v ČR od středních až po vysoké, přehledně rozdělený podle krajů, a v sekci Kariéra se můžete nejen podívat po novém zaměstnání, ale také si sami podat inzerát, pokud nějaké místo sháníte. Všichni předplatitelé dostanou v brzké době e-mailem přihlašovací údaje a společně s nimi i přístup nejen ke všem recenzovaným článkům v plném znění, ale i do archivu všech čísel. Recenzované články, které nevyjdou v časopise, budou zveřejňovány na webu, stejně jako ostatní odborné články. A protože se náš časopis snažíme neustále zkvalitňovat a zlepšovat, můžete se i na webu těšit v brzké době na novinky. Samozřejmostí je i naše facebooková stránka, na níž se dozvíte o aktualitách na webu a jejímž prostřednictvím s námi můžete komunikovat. Máte-li nějaké zajímavé postřehy, náměty, dotazy nebo i perličky z praxe, napište nám a podělte se o ně s ostatními. Ty nejlepší otiskneme v časopise.

A protože, jak pravil Jan Amos Komenský, „Hra je radost. Učení při hře jest radostné učení.“, připravili jsme pro vás v letošním roce několik zajímavých kvízů o ceny a chybět nebudou ani soutěže. Sledujte proto náš časopis, web i facebook a dobře se bavte.

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

Pozn.: V editorialu minulého čísla jsem omylem uvedla chybně zákon č. 372/2011 Sb. Za chybu se omlouvám.

Předplatné časopisu Florence objednávejte na www.florence.cz/ predplatne

obsah

2

florence 1–2/13

1 / Editorial 3 / Rozhovor s Romanou Tvarůžkovou Závistí se člověk nesmí nechat zničit

Odborné téma

téma čísla

Diabetes mellitus 6 / Diabetická retinopatie 10 / Hojení chronických ran (diabetická noha) pomocí moderních terapeutických krytí 13 / Edukace diabetiků Vzdělávání a odborná praxe 16 / Odborná příprava sester-mentorek pro ošetřovatelskou praxi a její význam

Diabetes mellitus

Diabetes mellitus (starší odborný termín úplavice cukrová) je závažné onemocnění, které s sebou přináší řadu dalších zdravotních komplikací.

6

Recenzované články

Výzkumné sdělení 19 / Význam edukace u pacientů s diabetem Zkušenosti z praxe 24 / Edukační program perioperační péče ve FN Brno 27 / Asepsa v operačných sálach – vec profesionality a svedomia 31 / Abstrakta

Rozhovor s Romanou Tvarůžkovou Závistí se člověk nesmí nechat zničit

3

Praxe

33 / Bazální stimulace na FZS Univerzity Pardubice 35 / Projekty bezplatného vzdělávání zdravotníků za tři měsíce končí

z dalšího obsahu

Pro studenty 36 / Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická v Plzni

27 Asepsa v operačných

Zpravodaj ČAS

sálach – vec profesionality a svedomia

38 / Plány a úkoly České asociace sester do roku 2015 40 / 17. mezinárodní konference onkologického ošetřovatelství se zaměřila na lepší ochranu pacienta 40 / Odborné profesní organizace zasedaly v Polsku 41 / Vzdělávání a novinky v přednemocniční a nemocniční neodkladné péči 41 / O kvalitě a bezpečí zdravotních služeb v oblasti manipulace s léčivy se debatovalo v Plzni 42 / Ošetřovatelství v nefrologii a onkologická onemocnění

38 Plány a úkoly České asociace sester do roku 2015

Servis

46

fota: Profimedia a archiv

Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé slaví letos 112 let

www.florence.cz Ročník IX., číslo 1–2, leden–únor 2013 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 1. 2013 Foto na titulní straně: Profimedia

43 / Aktuální informace o peritoneální dialýze 44 / Šestnáct Čechů dostalo do srdce bezdrátový kardiostimulátor. Jsou první na světě 45 / Zima je obdobím noroviru – předcházejte gastrointestinálním onemocněním právě teď 45 / Kvíz 46 / Historie Duch, který oživuje ústav, je tvůrčím duchem lékařským, a duch ten musí být jednotným.

Dům rozdvojený vždy hyne. Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé slaví letos 112 let (2. díl) 48 / Personální inzerce 48 / Lekce angličtiny

3

rozhovor s Romanou Tvarůžkovou Ptala se: Magda Hettnerová, foto: archiv R. Tvarůžkové a T-Mobile

Závistí se člověk nesmí nechat zničit Romana Tvarůžková z Ostravy-Poruby dokázala ve svých osmadvaceti letech vybudovat firmu, která je svým zaměřením natolik ojedinělá, že v letošním ročníku soutěže Rozjezdy 2012 společnosti T-Mobile porazila desítky jiných podnikatelských projektů z celé republiky. A čím, že se Romana Tvarůžková živí?

O tom vypovídá název její firmy – Novodobá sanitka.

Co je Novodobá sanitka a co nabízí?

Nabízíme klientům přepravu do nemocnic, zdravotnických zařízení nebo do lázní. Jsem totiž akreditovaná řidička přepravy nemocných, raněných a rodiček.

To dělají i klasické sanitky, v čem se lišíte?

V mnoha ohledech. Především se snažíme klientům pomáhat. Vyzvedneme je v bytě, pomůžeme jim s nástupem do auta, dovezeme je do zdravotnického zařízení, doprovodíme je až do ordinace, kde je předáme lékaři. Zdarma na ně asistentka počká 30 minut v čekárně, pokud je potřeba, provází je například na rentgenová vyšetření, předává snímky lékařům, vyzvedne jim léky, vysvětlí, jaká vyšetření je čekají, a pak jim zase pomůže do auta a doprovodí je až do bytu. To vše za cenu nižší, než kolik stojí taxi nebo klasická sanitka.

To zní skoro neuvěřitelně. Jak vás to napadlo?

Napadlo mě to, když jsem viděla staré lidi, kteří ne vždy mají nárok na sanitku a nemají, jak se dopravovat ke svým odborným lékařům. Staří lidé si taxík nezavolají, protože na něj neznají číslo, a když už si ho náhodou zavolají, tak jim taxikář rozhodně nepřijde pomoct.

Kdyby přišel, nechá si to pěkně zaplatit. A tak mě napadlo nějak vyplnit tuhle

Podnikatelský záměr Romany Tvarůžkové si svou originalitou vydobyl první místo v celostátním kole soutěže Rozjezdy 2012.

4

florence 1–2/13

rozhovor s Romanou Tvarůžkovou díru na trhu. Udělat něco mezi sanitkou a taxíkem. Vybudovat službu, která bude lidem pomáhat. Pořád jsem nad tím přemýšlela, různě jsem to upravovala, až z toho vznikla Novodobá sanitka. A protože spokojených klientů je hodně a další neustále přibývají, je vidět, že to bylo opravdu potřeba.

Kolik vás na to je?

Prozatím já a kamarádka, která mi pomáhá s asistencí. Pokud by se nám podařilo získat peníze, byla bych ráda, kdybychom mohly přijmout i nějaké zaměstnance. Líbilo by se mi vyškolit na asistenty například handicapované nebo lidi na částečných invalidních důchodech, ale to je všechno hudba budoucnosti. Všechno je to jen o penězích.

Kde všude jezdíte?

Zatím jen po některých obvodech Ostravy, ale do budoucna bychom chtěly jezdit i dál. Také bychom si chtěly pořídit další auto, ale všechno je to otázka peněz, které nemáme. Neustále bojujeme s magistrátem Ostravy o dotace a sháníme sponzory. Chtěly bychom, aby magistrát přispíval na tuto dopravu lidem starším 70 let. My jsme s nimi v každodenním kontaktu, a tak víme, že jsou kolikrát sami, nemají nikoho, kdo by je do nemocnice odvezl, na taxíka nemají číslo ani peníze, takže sedí doma a zbytečně trpí. My pro ně nemůžeme jezdit po celé Ostravě, ačkoli bychom chtěly, finančně bychom to však neutáhly. Tou dotací by se tomu dalo pomoci,

ale pravda je taková, že u nás nemocní a senioři nikoho nezajímají.

a nová služba, ale setkala jsem se i s tím, že po mně chtěli obálky.

Jak se o vás lidé dozvědí?

Když jsme před rokem začínaly, hodně jsme investovaly do reklamních zařízení po městě. Osobně jsme pak obcházely všechna zdravotnická zařízení v okolí, kde máme známé lékaře, a prosily je, zda bychom u nich mohly nechat letáky s telefonním číslem na naši službu a zda by se o nás mohli případně před pacienty zmínit.

Opravdu?

Ano, ředitel jedné polikliniky mi řekl, že si bude účtovat 20 korun za každého dohozeného člověka. Vyvalila jsem na něj oči, protože já sama z toho mám 20 korun, tak jak je může chtít ještě on, z čeho bychom to zaplatily? Bylo evidentní, že by mu to šlo do kapsy. Dal mi vizitku, abych si to prý rozmyslela a ozvala se mu. Neozvala jsem se. A to v Ostravě nebyl bohužel jediný případ.

A povedlo se?

Ano, už máme navázanou spolupráci s FN Ostrava a jedním soukromým zdravotnickým zařízením, které využívají naše služby i pro své zaměstnance.

Občas se tak stává, že nám volají z nemocnice, že se manželce nebo manželovi některého ze zaměstnanců udělalo doma špatně, abychom tam pro ně zajely a dovezly je do nemocnice.

Naposledy jsme takto jely pro jednu starší paní doktorku, která si doma vymkla ruku. Zná nás i řada praktických lékařů, u kterých leží naše vizitky nebo kteří nás přímo doporučují.

Jak se na vás tvářili, když jste za nimi přišla a představila jim svůj nápad?

Někde nás přijali a nechtěli ani peníze za reklamu, protože jsme úplně jiná

pod čarou

→ Jak sanitka málem skončila Když jsme na začátku prosince dělaly s Romanou Tvarůžkovou rozhovor o jejím originálním projektu, netušily jsme, že za pár dní bude všechno jinak. Po jednom z dalších výhružných telefonátů od konkurence se Romana dozvěděla, že se chystá změna zákona, která její sanitku zničí. Šla se proto zeptat na krajský úřad, jak se věci mají. Úřednice na ni však místo vysvětlení začala křičet, že porušuje zákon a že se svou sanitkou musí do týdne skončit, jinak jí hrozí sankce. Důvodem byl od dubna platný zákon o zdravotních službách. S podivem bylo, že krajský úřad si Romanina podnikání „všiml“ až rok poté, co již fungoval, co jej ostravský magistrát povolil a úřad práce na něj dal dotaci, a sedm měsíců po začátku platnosti zákona. Nebýt toho, že se Romana přišla sama na úřad zeptat, nic by se zřejmě o tom, že zákon porušuje, nedozvěděla. Do případu se nakonec vložili právníci a média a díky podpoře nového hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka může Romana svou sanitku po mírných úpravách provozovat nadále.

Jak na vaši službu zareagovala konkurence? Žádnou konkurenci nemáme, jsme jediní v ČR, kteří takovou službu nabízejí, ale saniťáci a taxikáři bohužel zareagovali tak, jak je dnes běžné. Hlavně někteří taxikáři. Vůbec jsem nečekala, co to rozpoutá. Šla jsem do toho, protože jsem chtěla lidem pomáhat, ale vůbec jsem netušila, že lidi jsou takové svině.

To se slušně říct nedá.

Jak to?

Když jsme začínaly, nejenže jsme rozdávaly letáčky, které nás stály nemalé peníze, ale zaplatily jsme si i billboardy – reklamní plachty u silnice. A místní taxikáři nám je neustále ničili, takže jsme na nich přišly o 30 tisíc korun. Neuplynul týden, abych nebyla na policii.

Saniťáci, když mě viděli v televizi, mi zase psali e-maily, že si budou stěžovat v novinách, že dělají ve zdravotnictví dvacet let a nikdy nezažili, aby média na někoho pěla takovou ódu jako na mě, apod. Napsala jsem jim, že se můžou taky přihlásit do soutěže s T-Mobile a něco vymyslet. Je to prostě jen závist, kterou se člověk ale nemůže nechat zničit a potopit. Když denně vidíte slzy v očích starých lidí, kteří vás berou jako svou dceru, která jim pomáhá, když je jim zle a potřebují vás, tak to pochopíte.

Oni ale nechápou, že jim kšefty nebereme. Jsme tady pro lidi, kteří na sanitky nemají nárok.

Jak jste se k soutěži Rozjezdy dostala?

Do schránky mi přišel letáček a kamarádka mi říkala, ať to vyzkouším. Přihlásila jsem se a nejprve jsem vyhrála

5

že jim pojišťovny nechtějí platit, nebo podnikatelé.

Radíte jim?

Ano, jsem ráda, když to pro lidi někdo udělá i v jiných městech. Problém ale je, že bita jsem na tom pak já, protože když konkurence vidí, že je o službu zájem, obrací svůj vztek proti mně. Je to boj.

Novodobá sanitka Romany Tvarůžkové.

kolo v Moravskoslezském kraji a pak i to celostátní. To bylo loni na podzim.

Přesně rok od doby, co jsme se sanitkou začaly. Vůbec jsem netušila, že by to mohlo tak zaujmout. Lidé mi pak říkali, že jsem musela vědět, že vyhraju, protože můj projekt je originální, ale mě to vůbec nenapadlo. Ten první rok jsme jezdily v podstatě zadarmo, takže jsem žila v neustálém kolotoči, jestli se dokážeme udržet apod., a přemýšlet nad tím, že bych ještě v 21. století mohla objevit něco, co nikdo jiný přede mnou neudělal, mě vůbec nenapadlo.

Samozřejmě mě to ale moc potěšilo.

Kolik už máte klientů?

To je různé. Ještě v létě jich bylo v průměru tak pět denně, teď je jich někdy pět, někdy dvanáct a někdy taky čtrnáct. Většinou si nás objednávají senioři nebo jejich děti. Pravidelně nám volá například jeden pán z Brna a objednává si nás pro svou maminku, která tu bydlí. Jezdíme od šesti hodin ráno do čtyř hodin odpoledne, sedm dní v týdnu.

Ceny jsou asi to hlavní, čím konkurenci štvete, kolik u vás klient zaplatí?

To je různé. My nemáme ceny podle kilometrů. Máme stanovené trasy za určité ceny. K tomu jsou ještě navíc různé bonusy, jako například těch 30 minut čekání na klienta zdarma, nebo pokud stihne vyšetření do 30 minut, má zpáteční cestu za polovinu apod. Děláme to proto, že chceme lidem pomáhat, nechceme na tom vydělávat, takže hodně věcí děláme zdarma. Například

pokud se čekání protáhne na 40 minut, pořád to ještě nepočítáme. Nesmí to však být o moc delší, aby to nenarušovalo převozy dalších klientů.

Chystáte i nějaké novinky?

Ano. Chtěla bych zavést například to, že když bude chtít klient vyzvednout například léky nebo jen odevzdat ranní moč, tak místo abychom jej vyzvedávaly a vozily, to za něj zařídíme. Budeme mu pak počítat jen cenu jedné trasy místo dvou. Opět o tom musím ale klienty informovat, protože senioři nemají internet, aby se o tom dozvěděli, takže budeme muset vytisknout další letáčky apod.

Ty se vám, zdá se, osvědčily nejvíc.

Ano. Teď jsme například měly klienta, který měl problém s močovým měchýřem. Měl oteklé celé břicho a nemohly jsme ho pomalu ani naložit do auta, jaké měl bolesti. Když si volal záchranku, řekli mu, že se má dopravit do nemocnice sám. Jeho manželka, která byla na invalidním vozíku, našla náhodou náš letáček u lékaře. Opsala si číslo a zavolala nás. Dovezly jsme ho do nemocnice, kde ho vycévkovali a zase ho poslali domů, takže jsme ho odvezly i zpět.

Originální nápad, který má úspěch, s sebou většinou nese i to, že se ho ostatní pokusí napodobit. Napodobil vás už někdo?

Volá mi čím dál víc lidí, kteří se mě ptají, jak má služba funguje, a chtějí poradit, jak ji také zařídit. Jsou to buď provozovatelé sanitek, kteří si stěžují,

Co je podle vás potřeba k tomu, aby taková služba fungovala i jinde?

Dostatek financí a hlavně chuť pomáhat lidem, protože pokud by to chtěl někdo založit jen proto, aby na tom zbohatl, tak to ať s tím raději ani nezačíná. Zbohatnout se na tom nedá. Člověk to musí dělat srdcem.

Máte nějakou vizi do budoucna?

Chtěla bych sehnat dost peněz na to, abychom si mohly pořídit ještě jedno auto s plošinou a převážet i vozíčkáře, protože taková doprava v Ostravě chybí. Je tu jen jeden přepravce, který má staré auto, ale jinak tu o ně není vůbec postaráno. To bych chtěla změnit.

k věci

→ Kdo je Romana Tvarůžková Osmadvacetiletá Romana Tvarůžková vystudovala Střední podnikatelskou školu v Ostravě a jak sama říká, vždycky si přála mít sanitku.

Ale takovou, která nebude úplně obyčejná. Dnes se její sen splnil.

V osmnácti letech absolvovala ve FN Ostrava kurz řidičky přepravy nemocných, raněných a rodiček a 1. listopadu 2011 založila svou firmu – Novodobá sanitka. Ačkoli je kvůli zdravotním problémům sama v částečném invalidním důchodu, nebrání jí to, aby si splnila svůj dětský sen – pomáhat lidem. Její podnikatelský projekt zaujal i porotu soutěže Rozjezdy 2012, kterou pořádá společnost T-Mobile a v níž obsadila první místo v celorepublikovém kole. Romana by svou službu ráda do budoucna rozšířila i do vzdálenějších míst v Ostravě a o přepravu vozíčkářů. Více informací o novodobé sanitce najdou zájemci na www.novodobasanitka.cz.

6

→ Diabetická retinopatie → Hojení chronických ran pomocí moderních terapeutických krytí

foto: Profimedia

→ Edukace diabetiků

odborné téma diabetes mellitus

Diabetická retinopatie Pavla Rydlová, DiS. dipl. všeobecná sestra p.rydlova@centrum.cz

D

Diabetická retinopatie je komplikace diabetu, při níž dochází k poškození očí. Zpočátku se neprojevuje žádnými příznaky, anebo se projevuje pouze lehkými problémy s viděním. Neléčená však může způsobit až slepotu.

iabetická retinopatie je jednou z mnoha cévních komplikací diabetu prvního i druhého typu. Je to chronické progresivní onemocnění oka, které postihuje sítnici, a tím patří k nejzávažnějším komplikacím cukrovky. Nemocnému může způsobit pokles vidění až úplnou ztrátu zraku.

Je subjektivně dlouho nerozpoznatelné, to znamená, že se u něj zpočátku neprojevují žádné příznaky. Příčinou je špatně kompenzovaná cukrovka. Statistiky ukazují, že velké procento diabetiků má po mnohaletém trvání cukrovky určitý stupeň diabetické retinopatie. Ta je prakticky nejčastější příčinou ztráty zraku v dospělosti v rozvinutých zemích. Diabetická retinopatie má často velmi závažný vliv na kvalitu života diabetika, ztráta zraku zvláště u mladých pacientů může vést k psychickým poruchám a anxiózně depresivním stavům.

Příčiny Špatně kompenzovaná cukrovka postihuje drobné krevní cévy v sítnici. Diabetická retinopatie je chronické onemocnění, které

neustále pokračuje pomalým či rychlejším tempem, neboť jeho hlavní příčina – cukrovka – trvá. Faktory ovlivňující vznik a průběh onemocnění jsou délka trvání diabetu a také úroveň jeho dlouhodobé kompenzace, především vysoké hodnoty glukózy v krvi. Změny na očním pozadí se většinou projeví až po několika letech trvání špatné kompenzace cukrovky. Je-li proces již nastartován, je obtížné jej zpomalit.

Sítnice se skládá ze světločivých buněk – tyčinek a čípků. Ty se v průběhu svého života nemohou dále množit, k dobrému vidění tedy potřebujeme co nejdéle zachovat jejich funkci. Sítnice potřebuje ke své práci energii a kyslík, které jsou jí dodávány v jemných cévách, jimiž je hustě protkána. A právě k poškození a ucpávání těchto cév dochází při nadměrném množství glukózy v krvi.

Výživa sítnice je tím ohrožena, proto se oko snaží napravit danou situaci tvorbou nových cév. Zásobení sítnice je tím sice zachováno, ale nové cévy jsou nekvalitní, křehké a snadno praskají.

Na takto poškozených cévách může dojít k vytvoření miniaturní výdutě, která se vyplní krví. Stěny této výdutě jsou velmi

DIABETES MELLITUS ODBORNÉ TÉMA

křehké, mohou snadno prasknout a krev se vylít do okolí. Krevní výrony jsou malé a postupně se vstřebají. Dochází však k zajizvení postiženého místa a nenávratnému zničení tyčinek a čípků.

Opakuje-li se tato příhoda často, začne postižený člověk špatně vidět, protože mu neustále ubývají světločivé buňky. Při pokročilých změnách se může stát, že pod sítnicí začne prorůstat vazivová tkáň, která zabrání správnému vyživování zbylých tyčinek a čípků a ty pak nedostatkem energie a kyslíku uhynou. Konečným výsledkem může být úplná ztráta zraku.

Všechna poškození sítnice ničí schopnost vidění. Poruchu prokrvení i otok sítnice, pokud se zjistí včas, lze léčit laserovým ošetřením sítnice.

Je nutné je léčit co nejrychleji, protože tak se minimalizují následné škody.

Dalšími rizikovými faktory zhoršujícími diabetickou retinopatii jsou zvýšený krevní tlak, zvýšená hladina krevních tuků a užívání antikoncepce s vysokými dávkami estrogenů. Ke zhoršení diabetické retinopatie dochází i v těhotenství.

Diabetická retinopatie vede k postižením sítnice, která mohou být od mírnějších postižení až po ta závažnější. V závislosti na rozsahu poškození krevních cév nemocným hrozí: 1. ucpávání cév – kdy dochází k porušení prokrvení sítnice oka; 2. otok sítnice – bývá způsoben špatným „těsněním“ cév, ze kterých prosakuje krevní plazma, a tím dochází k otoku sítnice, což je doprovázeno nedostatečným okysličováním sítnice. Tím vzniká zhoršené vidění. Může dojít až k proděravění cév sítnice, při němž krvácení do očí může způsobit rozmazané vidění, ztrátu zraku a dokonce i slepotu.

Příznaky Diabetická retinopatie probíhá v počátečních fázích relativně bezpříznakově. V pokročilém stadiu se projevuje zhoršováním zrakové ostrosti a výskytem tmavých skvrn v zorném poli (jsou způsobeny malými skvrnami krve kolujícími po celé sítnici), tmavým nebo slepým místem v centru vidění a špatným viděním při slabším světle.

Onemocnění obvykle postihuje obě oči. U neléčené retinopatie může dojít i k oslepnutí.

Ke zhoršení diabetické retinopatie dochází i v těhotenství.

je vyšetření očního pozadí dobré nejen pro oftalmologa, ale zároveň i pro lékaře jiných specializací, například internisty a neurology, neboť změny viditelné na sítnici jsou předpokládatelné i v jiných částech těla (mozku, srdci, ledvinách atd.). Včasná diagnostika diabetických změn na sítnici hraje klíčovou úlohu v dalším osudu vidění diabetika. Patří sem: 1. Vyšetření zrakové ostrosti – základní vyšetření, které se provádí štěrbinovou lampou (mikroskopem k vyšetření oka) a umožňuje prohlédnutí přední části oka (a případných novotvořených cév) a změření nitroočního tlaku. Informuje tak o funkční zdatnosti centrální krajiny sítnice.

2. Oftalmoskopické vyšetření očního pozadí v arteficiální mydriáze – biomikroskopické vyšetření štěrbinovou lampou a speciální čočkou, které probíhá v cílené mydriáze zornice (po rozkapání). Tou oftalmolog přehledně vidí celou sítnici, nachází změny typické pro diabetickou retinopatii a určí její stupeň, od kterého se odvíjí léčba.

3. Fluorescenční angiografie (FAG) – rutinní kontrastní vyšetření, při kterém se do kubitální žíly aplikuje kontrastní látka fluorescin. Ten se během 8–10 vteřin dostane do sítnicového řečiště, a tím lékaře informuje o stupni poškození sítnicových cév.

Anatomie lidského oka 1 / sklivec 2 / papila zrakového nervu 3 / horní přímý sval 4 / orra serata 5 / cilární tělísko

Stadia diabetické retinopatie

6 / zadní komora oční

Diabetická retinopatie (DR) se na základě dynamiky sítnicových změn klasifikuje do několika stadií: neproliferativní DR, proliferativní DR a diabetická makulopatie.

1. Neproliferativní diabetická retinopatie (NPDR) – projevuje se přítomností mikroaneurysmat, hemoragií a flebopatií. Principem tohoto stavu je rozšíření žil a vlásečnic sítnice,

7 / přední komora oční 8 / rohovka 9 / zornice 10 / čočka 11 / duhovka 12 / závěsný aparát 13 / bělima 14 / dolní přímý sval 15 / optický nerv

3

16 / centrální žíla

4

17 / centrální tepna 18 / žlutá skvrna

5

19 / sítnice

6 7

19

1

18

8

17

10

Diagnostika

2 11 12

15 16

13 foto: archiv

Vyšetření očí na přítomnost diabetické retinopatie by mělo být u všech diabetiků prováděno v pravidelných intervalech, a to alespoň jednou ročně, i když nejsou přítomny žádné oční problémy. V případě, že lékař diagnostikuje diabetickou retinopatii, stanoví podle její závažnosti častější kontroly. Sítnice je jediným místem v těle, kde má lékař možnost přímo pozorovat cévy, proto

9

14

7

8

ODBORNÉ TÉMA DIABETES MELLITUS

florence 1–2/13

1

2

3

Obr. 1 / Makulární edém Obr. 2 / Neproliferativní diabetická retinopatie Obr. 3 / Pokročilá neproliferativní retinopatie Obr. 4 / Závažné sítnicové krvácení

4

Obr. 5 / Zdravá sítnice

5

fota: archiv autorky

kde vznikají drobná ložiska krvácení, výpotku a sítnice je prosáklá. Vzniká otok žluté skvrny sítnice, tzv. makulární edém. Ten způsobuje rozmazané vidění. Může dojít i k nedostatečnému prokrvení zrakového nervu, které může způsobit trvalé poškození až ztrátu zraku. K diagnostice NPDR se provádí vyšetření očního pozadí, měření nitroočního tlaku a angiografické vyšetření sloužící k zobrazení cévního systému sítnice.

Díky angiografii lze identifikovat místo na sítnici, kde dochází k úniku tekutin. K jeho zastavení se provádí laserový zákrok.

Stadia NPDR: počínající, středně pokročilá, pokročilá.

2. Proliferativní diabetická retinopatie (PDR) – projevuje se procesem zvaným neurovaskularizace. K němu dochází při nedostatečném prokrvení sítnice (ischémii), kdy v místě nedokrvení vzniká působením některých látek abnormální růst nových cév. Ty jsou velmi křehké, praskají, a tím dochází k dalšímu krvácení. Postupně dochází i k zasažení sklivce a vzniká zajizvení. K léčbě tohoto velmi závažného stavu se používá laserová fotokoagulace. K odstranění zajizvené tkáně sklivce lze použít i klasickou chirurgickou cestu.

Diabetická retinopatie může vyústit v komplikaci, kterou je odchlípení sítnice. V tomto případě je na místě vyplnění prostoru pro sklivec vzduchem nebo jiným plynem, který sítnici přitlačí zpět na

Makulární edém vzniká v důsledku diabetické retinopatie, nejčastěji v jejím pozdějším stadiu.

místo. Kvůli postižení zrakového nervu v důsledku diabetu dochází k rozvoji dvojitého vidění, které je vyvoláno nerovnoměrnou koordinací pohybu očních bulbů. U pacientů trpících cukrovkou se také častěji rozvíjí zelený nebo šedý zákal a ateroskleróza. Prevence je proto velmi důležitá.

Stadia PDR: počínající, vysoce riziková.

3. Diabetická makulopatie (DMP) – makulární edém nastane, když kapalina vyplňující oko ho přiměje, aby bobtnalo, čímž dochází k sítnicovému edému. Vzniká následkem zhroucení hematookulární bariéry a vede k akumulaci extracelulární tekutiny, sítnicovému edému a obvykle i tvorbě tvrdých exsudátů ukládáním proteinů a lipidů.

Makulární edém vzniká důsledkem diabetické retinopatie, nejčastěji v jejím pozdějším stadiu.

Trpí jím přibližně polovina všech lidí s diabetickou retinopatií. Léčba spočívá v laserové fotokoagulaci či vitrektomii.

Stadia makulárního edému: fokální, difuzní, cystoidní, ischemický, smíšený.

Léčba Léčba diabetické retinopatie je obtížná a spočívá zejména v ovlivnění rizikových faktorů. Podstatnou roli zde však hraje prevence, kterou je především dobrá kompenzace diabetu.

1. Medikamentózní léčba – farmakologická kauzální léčba klinicky rozvinuté diabetické

DIABETES MELLITUS ODBORNÉ TÉMA

retinopatie není známa. Základem terapie je dobrá kompenzace cukrovky a dalších přidružených onemocnění. Patří sem pravidelné kontroly hladin glykémie a glykovaného hemoglobinu. U pacientů s vyšším krevním tlakem je nezbytná jeho normalizace a u pacientů s vyšší hladinou tuků v krvi jejich snížení. Ke zpevnění cévní stěny se někdy používají venofarmaka.

2. Fokální laserová koagulace sítnice (fotokoagulace) – používá se u pokročilejších stadií diabetické retinopatie.

Léčba probíhá ambulantně na speciální štěrbinové lampě s připojeným laserem a při rozšířené zornici. Jejím cílem je zabránit růstu škodlivých novotvořených cév a zabránit tak prosakování z poškozených cév, jejich prasknutí a následnému vylití krve, spojenému s masivním poškozením sítnice. Při ní se ošetřuje pouze periferie sítnice, protože střed sítnice je místem nejostřejšího vidění a je zde odstup zrakového nervu a vstup cévního zásobení. Pokud by zákrokem došlo k poškození těchto struktur, byl by trvale zničen zrak. Sám laser však sítnici poškodí také, při opakovaných terapiích může být zrak vážně narušen. Výsledkem léčby není zlepšení vidění, ale zpomalení či stabilizace průběhu diabetické retinopatie. Úspěšnost léčby závisí na stadiu nemoci, je-li choroba podchycena včas, je naděje na úspěch velká.

3. Pars plana vitrektomie (PPV) – mikrochirurgický zákrok, který se provádí u velmi pokročilých nálezů na sítnici – u prokrvácení sklivce (proliferativní diabetická retinopatie). Principem operace je odstranění zkaleného sklivce (bývá vyplněn krví, někdy i vazivem) a jeho nahrazení speciální čirou tekutinou.

Ošetří se také svraštělá nebo odchlípená sítnice.

Prognóza zraku Prognóza zraku závisí na stupni diabetické retinopatie, včasném zahájení léčby a především na spolupráci pacienta. Je prokázáno, že diabetická retinopatie u nemocných s dlouhodobě nekompenzovaným diabetem i přes léčbu laserem progreduje a často vede ke slepotě. Diabetici musí být poučeni o klíčovém významu dodržování dietetického režimu a životosprávy z hlediska rozvoje očních komplikací. Léčba hyperglykémie tedy hraje v prevenci a terapii diabetické retinopatie klíčovou úlohu.

Prevence Prevence je v případě diabetické retinopatie velmi důležitá, a to zejména prevence spočívající v dobré dlouhodobé kompenzaci diabetu, tj. nejenom pomocí dietních opatření, ale i léků. Z vnějších faktorů, které mohou ovlivnit vznik i další průběh diabetické retinopatie, to jsou kouření, konzumace alkoholu či užívání hormonální antikoncepce. Nemocní by měli navštěvovat očního lékaře pravidelně alespoň jednou ročně (v případě pokročilejší formy retinopatie častěji), protože při včasném záchytu onemocnění lze většinu těžkých postižení zraku odvrátit. Postižení očí probíhá nepozorovaně, a pokud již jednou dojde ke zhoršení vidění, bývá naděje na úspěšnou léčbu mnohem menší. Klíčová je i celková mezioborová péče o pacienta, tzn. těsná spolupráce nemocného a oftalmologa s diabetologem, endokrinologem, praktickým lékařem i edukačními sestrami.

Literatura 1. http://zdravi.e15.cz/clanek/prilohalekarske-listy/diabeticka-retinopatie152937.

2. http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/diabeticka-retinopatie-a-ostatni-ocni-komplikace-diabetu459227.

3. Noble J, Varun Chaudhary V. Five things to know about… Diabetic retinopathy. Canadian Medical Association Journal, 19.10.2010, p. 1646.

4. http://www.diaplzen.cz/diabetes/ Standardy/Standardy_pro_diagnostiku_a_lecbu_diabeticke_retinopatie_a_jejich_komplikaci.pdf.

5. http://www.diasvet.cz/diabetickaretinopatie-diagnostika-prevence-alecba/.

6. http://www.mayoclinic.com/health/ diabetic-retinopathy/DS00447/METHOD=print&DSECTION=all.

7. http://www.zivotsdiabetem.cz/co-jediabetes/jak-poskozuje-jednotlive-castitela/86-postizeni-oci-u-diabetu.

8. http://www.diabetesaja.cz/informacea-clanky/diabeticka-retinopatie-a-ostatniocni-komplikace-diabetu.html.

9. ocniklinikaol.cz/prednasky/diag-ocnich-kopmlik.doc.

10. Friedberg MA, Rapuano CJ. Wills Eye Hospital: Office and Emergency Room Diagnosis and Treatment of Eye Disease.

Philadelphia: J. B. Lippincott Company, 1990. ISBN 0-397-51046-2.

11. http://www.stefajir.cz/index. php?q=diabeticka-retinopatie.

12. http://zdravi.e15.cz/clanek/prilohalekarske-listy/oftalmologicka-pece-o-nemocne-s-ocnimi-komplikacemi-diabetesmel-152430.

13. http://mladazena.maminka.cz/scripts/ detail.php?id=356584.

14. Anatomie lidského oka (Zdroj: http:// www.zeleny-zakal.cz/jak-vidime) 15. Zdravá sítnice (Zdroj: http://eyedocs. us/eye-disorders/) 16. Neproliferativní diabetická retinopatie (Zdroj: http://www.joneseye.com/diabetic-eye-information-at-jones-eye-clinic. php) 17. Pokročilá neproliferativní diabetická retinopatie (Zdroj: http://www. paranjpeeyecare.net/webpages/forpatients.html)

18. Závažné sítnicové krvácení u proliferativní diabetické retinopatie (Zdroj: http:// eyedocs.us/eye-disorders/) 19. Makulární edém (Zdroj: http://www. bethesdaretina.com/library.htm)

Více o autorce Pavla Rydlová, DiS. 1999: ukonč. SZŠ, Havl. Brod – všeob. sestra; 1999–2001: Psychiatr. léčebna Havl. Brod, geriatr./ interní odd.; 2001–2002: ON Havl.

Brod, chir. odd.; 2003: ukonč. VOŠZ, Havl. Brod – všeob. dipl. sestra; 2003–2005: Infekční klinika FN Na Bulovce, Praha; 2005–2006: domov důchodců, V. Británie, pečovatelka; 2006–2007: Klin. ORL a chirurgie hlavy a krku, onkol. odd. FN Motol, Praha; 2007–2010: King Abdulaziz Medical City, Rijád, Saúdská Arábie – chir./int. odd.

9

10

ODBORNÉ TÉMA DIABETES MELLITUS

florence 1–2/13

Hojení chronických ran (diabetická noha) pomocí moderních terapeutických krytí Milena Bojčuková Neurochirurgická klinika – JIP, FN Hradec Králové motaliva@fnhk.cz

Na jednotkách intenzivní péče (JIP) se často setkáváme s pacienty s dekubity, bércovými vředy, nehojícími se operačními ranami i s pacienty po amputacích končetin. Léčba těchto ran bývá obtížná a zdlouhavá, rány se zcela zhojí za několik týdnů až měsíců. Proto je nutné znát moderní terapeutické přípravky, které lze při léčbě chronických ran využít.

M

mity a deformace, a z neurologického vyšetření dolních končetin, kdy zjišťujeme povrchovou a hlubokou kožní citlivost.

ezi prostředky, které úspěšně urychlují hojení, patří mimo jiné Prontosan (roztok k oplachu ran a gel k aplikaci na rány), Askina Carbosorb (krytí s aktivním uhlím), Askina Calgitrol Ag (krytí se stříbrem) a Hyiodine, které jsme použili při léčbě pacienta s diabetickou nohou po amputaci dolních končetin.

Kazuistika

Syndrom diabetické nohy Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je syndrom diabetické nohy definován jako ulcerace nebo destrukce tkání na nohou diabetiků, spojená s infekcí, neuropatií a s ischemickou chorobou dolních končetin různého stupně (ICHDK).

Hlavními faktory, které se podílejí na vzniku diabetické nohy, jsou diabetická neuropatie, ICHDK podporovaná kouřením, infekce a poruchy mobility kloubů. Ze zevních faktorů to jsou otlaky z nesprávné obuvi, spáleniny, drobné úrazy, dekubity, ragády a plísňové infekce.

Všechny hlavní patofyziologické faktory vedou buď ke zvýšení plantárního tlaku a třecích sil, nebo k poruše kapilárního průtoku. Následkem toho pak dochází k poklesu tkáňové oxygenace, jejímž důsledkem je vznik ulcerace.

Klinicky dělíme diabetickou nohu dle převažující příčiny na: → neuropatickou, → angiopatickou a → neuroischemickou (smíšenou).

Při diferenciální diagnostice vycházíme z anamnézy, kde hledáme známky neuropatie nebo angiopatie, dále z fyzikálního vyšetření, zejména inspekce se zaměřením na kožní poruchy, defor-

Podle WHO je syndrom diabetické nohy definován jako ulcerace nebo destrukce tkání na nohou diabetiků, spojená s infekcí, neuropatií a ischemickou chorobou dolních končetin různého stupně.

Dne 1. 6. 2009 přišel na oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Hradec Králové 58letý muž s asi měsíc trvající gangrénou druhého prstu levé dolní končetiny. Muž byl dlouholetý diabetik (asi 10 let), léčený též pro arteriální hypertenzi, diabetes mellitus II. typu 6 let, léčený inzulinem.

Defekt na prstu vznikl při špatném zastřihování nehtu na noze. (obr. 1) Pacient byl přijat na chirurgické oddělení pro rozvíjející se septický stav – horečku, zimnici, třesavku – to vše způsobené neléčenou nekrózou.

Potíže se špatným zastřižením nehtu měl pacient opakovaně, a proto i tentokrát poranění bagatelizoval. Přišel již s nekrotickým prstem a zánětem zasahujícím vysoko nad kotník. Na oddělení byl zajištěn antibiotiky a na vazografickém pracovišti byla provedena perkutánní transluminární angioplastika (PTA) s výsledkem obnovení pulsace do periferie.

Zdravotní stav pacienta se horšil a byl zjištěn absces měkkých tkání v oblasti metatarzu. Dne 5. 6. 2009 musela být provedena amputace druhého a později i třetího prstu. Rána byla ponechána otevřená, ošetřována byla roztokem Betadine a zajištěna byla sterilním krytím. Po několika dnech byl pacient propuštěn do domácího ošetřování.

Koncem června se objevila flegmona dorsa a chronická sepse levé dolní končetiny. Pacient musel být znovu hospitalizován. Byla provedena nekrektomie a discize v místě flegmony. V důsledku hematemézy byla provedena gastroskopie, při níž

DIABETES MELLITUS ODBORNÉ TÉMA

byla zjištěna akutní nekróza jícnu. Bylo nutné zahájit podávání parenterální výživy. U pacienta byl zjištěn též minerální rozvrat.

I přes četné převazy rány a léčbu antibiotiky došlo k progresi flegmony levé dolní končetiny.

Vzhledem k diabetu, dlouhodobé malnutrici a prodělanému septickému stavu bylo 15. 7. 2009 nutné přistoupit k amputaci levé dolní končetiny v bérci. Byla preferována koleno šetřící operace pro lepší následnou rehabilitaci a možnost protézy.

Po dvou týdnech byl pacient propuštěn do domácího ošetřování. Pahýl byl klidný.

Na začátku srpna došlo k pádu pacienta a poranění pahýlu.

Dne 3. 8. 2009 muselo proto dojít k reamputaci a další redukční operaci skeletu bérce. Následovala rehabilitace, pravidelné převazy rány a koncem roku byl pacient schopen chůze s protézou o francouzských holích.

Na počátku roku 2010 přišel pacient do nemocnice znovu s rozvíjející se nekrózou třetího prstu pravé dolní končetiny a flegmonou okolních tkání. Přestože tentokrát nic neponechal náhodě a již u prvních příznaků vyhledal lékaře, došlo k rychlé progresi zánětu a rozvoji septického stavu.

Dne 2. 3. 2010 musela být z vitální indikace provedena amputace bérce pravé dolní končetiny pod kolenem. Následovala rehabilitace na lůžku a později přeložení na rehabilitační kliniku. Pacient po dvou dnech udával bolest pahýlu a rána objektivně prosakovala. Bylo nutné přerušit rehabilitaci a následovaly každodenní převazy.

Dne 20. 3. 2010 byla v oblasti sutury provedena nekrektomie, rána byla propláchnuta roztokem Betadine a byl zaveden rukavicový drén. Rána byla ošetřena Višněvského balzámem a sterilním krytím. (obr. 2) Na přání pacienta (mého blízkého rodinného příslušníka) a po domluvě s jeho ošetřujícím lékařem mi bylo umožněno účastnit se každodenních převazů na chirurgické ambulanci a samostatně provádět ošetřování rány v rámci domácí péče.

Pacient byl plně odkázán na invalidní vozík a již pouhá přítomnost blízké osoby při převazech na chirurgii byla pro něho povzbuzením a psychickou oporou.

Po čtyřech dnech byla rána stále otevřená, zanícená se sekrecí, stehy musely být již dříve rozrušeny. V ráně byla objevena rezistence s hnisem. Proto jsme zvolili nový postup při ošetřování. Po oplachu a vyčištění rány sterilním roztokem Prontosanu byla jako první volba terapeutického krytí zvolena Askina Calgitrol Ag. Ta se skládá ze dvou vrstev: vrstvy absorpční polyuretanové pěny, zajišťující absorpci sekretu z rány, a vrstvy alginátu s iontovým stříbrem, působící antibakteriálně. Je-li v ráně sekret, přispívá k udržení vlhkého prostředí a podporuje přirozené hojení rány. Krytí přikládáme tak, aby na ránu přiléhalo plochou s obsahem stříbra (černý povrch).

Krytí může být ponecháno na ráně až týden nebo do doby, než obvaz nasákne sekretem z rány. (obr. 3) Dne 28. 3. 2010 však byla rána i nadále otevřená, zanícená, objevily se drobné nekrózy a dehiscence. (obr. 4) Z důvodu nehojící se rány bylo zvoleno druhé terapeutické krytí. Nejprve byl proveden oplach Prontosan roztokem, který napomáhá k uvolnění a odstranění povlaku z rány. Poté proběhla exkochleace a vyplnění rány Prontosan gelem s cílem povrch rány trvale zvlhčit a zajistit dokonalé čištění a dekonta-

1

2

3

4

Obr. 1 / Nekróza prstu Obr. 2 / Rána s rukavicovým drénem Obr. 3 / Přiložení stříbra Obr. 4 / Otevřená rána

fota: archiv autorky

11

12

ODBORNÉ TÉMA DIABETES MELLITUS

5

6

7

8

9

10

11

12

florence 1–2/13

minaci rány. Rána byla dále překryta sterilním krytím s aktivním uhlím Askina Carbosorb skládajícím se ze tří vrstev: bílé savé vrstvy vyrobené z netkaného viskózového hedvábí, polyamidu a polyesteru, dále vrstvy obsahující aktivní uhlí a zevní netkané vrstvy viskózového hedvábí a polyamidu.

Askina Carbosorb absorbuje výpotek zároveň s bakteriemi a páchnoucími látkami, které se zachytí na látce s aktivním uhlím. Askina Carbosorb se přikládá tlustou bílou plochou, černá je na povrchu. U ran s velkou sekrecí se vyměňuje nejméně jednou za 24 hodin, u neinfikovaných ran jednou za dva dny. (obr. 5, 6) Zpočátku byla rána převazována každý den, byla prováděna exkochleace rány, vyčištění Prontosanem, ránu jsme vyplnili Prontosan gelem, suché okolí pahýlu jsme promazávali Ialugenem Plus nebo olejíčkem. Ke krytí rány byl použit Askina Carbosorb.

Defekt se hojil jen pomalu a okraje rány se stále nedařilo zacelit. Z obavy z možného opětovného vzniku abscesu nebyla rána sešita a bylo přistoupeno k alternativní metodě scelení rány – okraje rány byly v období 21. 4. – 5. 5. 2010 stahovány náplastí Steri-strip. (obr. 7) Použitím Steri-stripu bylo docíleno stažení rány na půlce defektu, a proto mohlo 5. 5. 2010 dojít k sešití rány. (obr. 8) Větší část rány se úspěšně zhojila a na zbývající nezhojenou část byl aplikován Hyiodine – sterilní viskózní roztok hyaluronátu sodného. Má červenohnědou barvu. Obsahuje jód, který brání rychlému rozpadu hyaluronátu sodného bakteriemi přítomnými v ráně a okolí. Používá se ke krytí, čištění a hydrataci hlubokých ran a kožních defektů. (obr. 9) Vlastní ložisko rány se zmenšilo a vyčistilo, nicméně dne 16. 5.

2010 bylo nutno od aplikace Hyiodine ustoupit, protože okolí rány vykazovalo alergickou reakci na tento přípravek. (obr. 10) Na zarudlé okolí rány byla použita mast Calcium panthotenicum, rána byla kryta pouze sterilním krytím. Postupem času se rána hojila, vzhled defektu zlepšoval, od 26. 5. 2010 byla rána zacelena natolik, že mohla být kryta pouze Novikovem (Solutio Novikov). (obr. 11, 12) Výsledkem popsané léčby byly zhojené pahýly pacienta po amputaci obou dolních končetin. Díky tomu nemuselo dojít k reamputaci nad kolenem, které jsme se neustále obávali.

S pomocí dvou protetických náhrad dolních končetin je pacient za pomoci francouzských holí schopen samostatného pohybu a chůze do schodů. Zachování kolenního kloubu a protetické náhrady mu umožňují i řídit auto upravené na ruční řízení.

Literatura Obr. 5 / Přikládání aktivního uhlí Obr. 6 / Exkochleace Obr. 7 / Použití náplasti Steri-strip Obr. 8 / Sešití rány Obr. 9 / Použití Hyiodine Obr. 10 / Alergická reakce Obr. 11 / Zhojení rány Obr. 12 / Překrytí Novikovem

fota: archiv autorky

1. Zeman M. Chirurgická propedeutika.

Praha: Grada Publishing, a. s., 2000.

ISBN 80-7169-705-2.

2. Příbalové letáky použitých preparátů – Prontosan, Askina Carbosorb, Askina Calgitrol Ag, Hyiodin

Více o autorce Milena Bojčuková 1995: SZŠ, Brno – všeob. sestra; 1995–1996: Vojen. nem. Brno, JIP chirurg. odd.; 1996–1997: Nová nemocnice Jihlava, JIP pro nedonoš. děti; 1997–1999: Vojen. nem.

Brno, JIP chirurg. odd.; od 1999: Neurochirurgická klinika, JIP, FN H. Králové; 2002: ukonč. PSS – ARIP, H. Králové; od 2002: členka ČAS; od 2005: registr. sestra

DIABETES MELLITUS ODBORNÉ TÉMA

Edukace diabetiků hana.vlhova@seznam.cz

P

řevážná většina výzkumných prací považuje edukaci (zejména její efektivitu) za nedostatečně prokázanou a doporučuje tuto oblast nadále zkoumat. Proto se zdravotníci z Centra léčby ran a podiatrické péče Bílovecké nemocnice, a. s., rozhodli realizovat výzkumné šetření, v rámci kterého by porovnali efektivitu edukačních konstruktů (metody a formy; klasická – alternativní). Ve svém sledování poukazují na nedostatky v oblasti vzdělávání pacientů, ať již na straně pacienta, nebo na straně systému.

Stále rostoucí podíl diabetu v dnešní společnosti děsí vědce, znepokojuje zdravotníky, ale bohužel nedostatečně oslovuje pacienty. Mnozí lidé s predispozicí k diabetu či již diagnostikovaní diabetici si stále neuvědomují zákeřnost a důsledky své nemoci, a tak do svého každodenního života nezařazují (nebo nechtějí zařazovat) žádná potřebná opatření. Otázkou však zůstává, do jaké míry jsou za svou noncompliance zodpovědni pacienti a jaký podíl na současném negativním vývoji nese sama společnost.

V mnoha vědeckých studiích se uvádí, že jednou z nejúčinnějších intervencí vedoucích ke zlepšení přístupu pacientů k vlastnímu zdraví a ke zlepšení kvality jejich života je edukace. Jde o systematické vzdělávání pacientů, které může mít různé formy a využívat nejrůznější prostředky.

Prvořadé je, aby umožnilo pacientům předcházet komplikacím nebo včas a vhodně reagovat na změny zdravotního stavu. Výbor České diabetologické společnosti (ČDS) definuje edukaci diabetika (popřípadě jeho rodinných příslušníků) jako výchovu k samostatnému zvládání diabetu a k lepší spolupráci se zdravotníky. Uvádí, že je nezbytnou a nenahraditelnou součástí úspěšné léčby nemocného diabetem. Vhodná edukace může významně ovlivnit nejen kvalitu pacientova života, ale také efektivitu léčebného režimu a vynakládání finančních prostředků ve zdravotním systému.

Cíle edukačních intervencí: → akceptace a dodržování efektivního terapeutického programu a realizace efektivního selfmonitoringu;

foto: archiv autorky

Mgr. Hana Vlhová Centrum léčby ran a podiatrické péče, Bílovecká nemocnice, a. s.

Pojem edukace vychází z latinského slova educatio, které můžeme jednoduše přeložit jako výchova a vzdělávání. Odborníci v lékařství, především v ošetřovatelství, vnímají edukaci jako velmi důležitý nástroj v práci především nelékařů.

Vhodná edukace může významně ovlivnit nejen kvalitu pacientova života, ale také efektivitu léčebného režimu a vynakládání peněz ve zdravotním systému.

→ zlepšení kvality života, zlepšení metabolické kompenzace s důsledkem snížení prevalence pozdních komplikací a zpomalení jejich progrese, snížení invalidity, snížení morbidity; → snížení počtu dnů hospitalizace; → zlepšení compliance pacientů, snížení incidence nežádoucích účinků léčby, pokles spotřeby medikamentů a jiných léčebných prostředků, zachování plné práceschopnosti.

Dopad běžné praxe V praxi je edukace velmi často podceňována. Především na její realizaci jakoby nezbývá časový prostor. Zůstává v rukou nelékařů, kteří se v rámci ošetřovatelského procesu snaží poskytnout potřebné informace, případně pacienty naučit novým zručnostem. Jen zkušená sestra dokáže odhalit skutečné potřeby pacienta, naplánovat výuku, přizpůsobit prezentaci obsahu a ví, co bude pacientům činit největší potíže (Hlinková,

13

14

ODBORNÉ TÉMA DIABETES MELLITUS

2002). Proto je nutnå identifikace problÊmu jednotlivých pacientů, jejich edukace a výchova k aktivnímu přístupu a zodpovědnosti za vlastní zdravotní stav. Tato problematika je bohuŞel z pohledu evidence-based practice (praxe zaloŞenå na důkazech – EBP) jen velmi těŞce prokazatelnå.

Mezi nÄ›kterĂĄ ĂşskalĂ­, s nimiĹž se poskytovatelĂŠ zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e a pacienti v souÄ?asnĂŠ dobÄ› potĂ˝kajĂ­, patří neustĂĄle se mÄ›nĂ­cĂ­ legislativa, sniĹžujĂ­cĂ­ se poÄ?et zdravotnĂ­kĹŻ, zvyĹĄujĂ­cĂ­ se poÄ?et osob, jejichĹž zdravotnĂ­ stav vyĹžaduje radikĂĄlnĂ­ zmÄ›nu v ĹživotnĂ­m stylu. Tato skuteÄ?nost vede k situaci, kdy jsou sice pacientovi informace podĂĄvĂĄny, ale bez zpÄ›tnĂŠ vazby. Tedy bez ověřenĂ­, zda nemocnĂ˝ danou informaci vĹŻbec pochopil. StejnÄ› tak je tomu pĹ™i zĂ­skĂĄvĂĄnĂ­ zruÄ?nostĂ­ potĹ™ebnĂ˝ch k vykonĂĄvĂĄnĂ­ danĂŠ Ä?innosti. VĂ˝sledem pak bĂ˝vĂĄ nedostateÄ?nÄ› informovanĂ˝ Ä?i nedostateÄ?nÄ› zruÄ?nĂ˝ pacient (nevĂ­, jak sprĂĄvnÄ› aplikovat inzulin, jak a Ä?Ă­m oĹĄetĹ™it svou konÄ?etinu, jak se sprĂĄvnÄ› stravovat, apod.).

DĹŻsledky neefektivnĂ­ edukace: → nepochopenĂ­ ĂşstnĂ­ch a pĂ­semnĂ˝ch informacĂ­ od zdravotnickĂ˝ch pracovnĂ­kĹŻ; → neschopnost jednat podle doporuÄ?enĂ­; → nedodrĹžovĂĄnĂ­ lĂŠÄ?ebnĂŠho reĹžimu;

florence 1–2/13

V praxi je edukace velmi Ä?asto podceĹˆovĂĄna.

inzerce

* * ' "

)0 $ 0 ! . $! . (' * ' / $&#/ "* ( * $ 1 ! " , 2* * & 1 $ 3/ ' " $ * $ $# "# (' 4! # )0 # " / $ / $ " ' $. ' 3 , " 3 ,* ! ) # ! # / 2 "+' * )0 0 $ ' $ * ) 2! . '( . )0 . ! $ (' * * ( . ) 21 $&#/*$( 3 ,* )0 ) " 0 * !"# & ! #0 ! ) * & $ " * (' 4! ( - 1! * ' " $ 3 # &"# $ (' * * -0 & ! $# * ,"3 3 ,* 3!* 1 ($ (' 4! # )0 $&!" $# " . ) 2 , "2# * * ) 2 2 ! " '

' #, * ) !# & # " ) 21 2 $ $ ' )0 . (' * 5 % $) !" ( &

/ ' *" $, & "2 ) $0 " 3 "#( * 0 * ! ' # " ) # (2 ($ # (' 4! # )0 ! " * & & $& 3 * KampaĹˆ na propagaci lĂŠÄ?ebnĂŠho lĂĄzeĹˆstvĂ­ je realizovĂĄna v rĂĄmci IntegrovanĂŠho operaÄ?nĂ­ho programu financovanĂŠho Evropskou uniĂ­ z EvropskĂŠho fondu pro regionĂĄlnĂ­ rozvoj.

→ neschopnost vyznat se ve zdravotnickĂŠm systĂŠmu, a tedy nemoĹžnost zĂ­skat nĂĄleĹžitĂŠ sluĹžby; → nadmÄ›rnĂŠ vyuŞívĂĄnĂ­ pohotovosti, pozdnĂ­ příchod k lĂŠkaĹ™i, nutnost hospitalizace; → podceĹˆovĂĄnĂ­ preventivnĂ­ch opatĹ™enĂ­; → nerespektovĂĄnĂ­ zĂĄsad zdravĂŠ ĹživotosprĂĄvy; → v dĹŻsledku horĹĄĂ­ zdravotnĂ­ stav (HolÄ?Ă­k, 2009).

Tyto situace postupnÄ› zhorĹĄujĂ­ kvalitu Ĺživota pacientĹŻ a mnohdy vedou k narĹŻstajĂ­cĂ­mu diskomfortu, depresĂ­m a beznadÄ›ji. Tento postup je jednoznaÄ?nÄ› kontraproduktivnĂ­ a v koneÄ?nĂŠm dĹŻsledku vede k dalĹĄĂ­mu prohlubovĂĄnĂ­ pomyslnĂŠ fyzickĂŠ, psycho-sociĂĄlnĂ­ a ekonomickĂŠ propasti.

U diabetikĹŻ v produktivnĂ­m vÄ›ku jsou tyto jevy Ä?asto spojeny s dlouhodobou lĂŠÄ?bou, ztrĂĄtou nadÄ›je na uzdravenĂ­ a rezignacĂ­. S nadÄ›jĂ­ se souÄ?asnÄ› vytrĂĄcĂ­ i pracovnĂ­ potenciĂĄl, kterĂ˝ ovlivĹˆuje moĹžnost pracovnĂ­ho uplatnÄ›nĂ­ jedince. NĂĄsleduje dlouhodobĂĄ pracovnĂ­ neschopnost, Ä?asto s nĂĄslednou invalidizacĂ­.

UvedenĂĄ fakta jasnÄ› ukazujĂ­, Ĺže oblast pĂŠÄ?e o diabetiky nemĹŻĹže bĂ˝t vnĂ­mĂĄna pouze z pohledu prevalence, incidence a kompenzace diabetu tak, jak ji uvĂĄdĂ­ napĹ™. komparativnĂ­ analĂ˝za provedenĂĄ Institutem pro zdravotnĂ­ ekonomiku a technologii (Institute of Health Economics and Technology Assessment) a Diabetickou asociacĂ­ ÄŒR (DoleĹžal, 2010).

Role sestry a Evidence-Based Nursing (EBN) DostateÄ?nou pozornost je nutno vÄ›novat kvalitÄ› pĂŠÄ?e a kvalitÄ› Ĺživota diabetikĹŻ samĂ˝ch. Nelze oÄ?ekĂĄvat, Ĺže se touto oblastĂ­ budou blĂ­Ĺže zabĂ˝vat lĂŠkaĹ™i ve svĂ˝ch ordinacĂ­ch. PrĂĄvÄ› zde by mÄ›ly najĂ­t uplatnÄ›nĂ­ zkuĹĄenĂŠ sestry s dobrĂ˝mi odbornĂ˝mi znalostmi, kterĂŠ vidĂ­ propojenĂ­ jednotlivĂ˝ch komponent, majĂ­ konceptuĂĄlnĂ­ znalosti a orientujĂ­ se v kurikulu (HlinkovĂĄ, 2002). V Centru lĂŠÄ?by ran a podiatrickĂŠ pĂŠÄ?e v BĂ­loveckĂŠ nemocnici, a. s., jsme se v rĂĄmci EBN zaměřili prĂĄvÄ› na determinanty edukace u pacientĹŻ – diabetikĹŻ se syndromem diabetickĂŠ nohy (SDN). BÄ›hem prĹŻzkumu jsme v prĹŻbÄ›hu ĹĄesti mÄ›sĂ­cĹŻ sledovali 183 diabetikĹŻ se SDN.

OĹĄetĹ™ovatelskĂŠ diagnĂłzy IndikacĂ­ k plĂĄnovĂĄnĂ­ a realizaci oĹĄetĹ™ovatelskĂŠ intervence byly diagnostikovĂĄny nejÄ?astÄ›ji se vyskytujĂ­cĂ­ oĹĄetĹ™ovatelskĂŠ diagnĂłzy: → tĂ˝kajĂ­cĂ­ se deficitu znalostĂ­ a dovednostĂ­ NedostateÄ?nĂŠ znalosti (00126) NeefektivnĂ­ pĂŠÄ?e o vlastnĂ­ zdravĂ­ (00078) NeefektivnĂ­ plĂĄnovĂĄnĂ­ aktivit (00199) NeefektivnĂ­ zvlĂĄdĂĄnĂ­ zĂĄtěŞe (00069)

DIABETES MELLITUS ODBORNÉ TÉMA

→ týkající se mobility, aktivity a odpočinku, kardiopulmonální odezvy a rovnováhy energetických zdrojů člověka Neefektivní periferní tkáňová perfuze (00204) Prodloužení pooperačního zotavení (00100) Sedavý způsob života (00168) Riziko nestabilní glykémie (00179) Riziko neefektivní renální perfuze (00203) → týkající se oblasti pohody a klidu Zhoršený komfort (00214) Stresové přetížení (00177) → diagnózy na podporu zdraví Snaha zlepšit sebepéči (00182) Snaha zlepšit zdatnost (00187) Snaha zvýšit odolnost (00212)

ke spolupráci, čímž se mění jeho pozice: z pasivního příjemce léčby a ošetřovatelské péče se tak stává rovnocenným partnerem. Spoluúčastí na léčbě přebírá pacient zároveň větší díl zodpovědnosti za své zdraví. Tím se uvedený způsob odborné péče významně liší od léta zavedeného poskytování zdravotní péče. Zkoumaný soubor byl v průběhu šesti měsíců ovlivňován edukačními intervencemi, jejichž efekt byl v konečné fázi porovnáván se všemi údaji získanými před edukací (TK, BMI, HbA1c, potřeby a kvalita života). Výsledky ukazují na jednoznačně větší efektivitu u pacientů edukovaných alternativními metodami (skupinové hry) ve srovnání s formou klasickou (rozhovor, přednáška). Ve všech sledovaných parametrech dosáhli alternativně edukovaní diabetici objektivně lepších výsledků.

Vůbec nejfrekventovanější aktuální ošetřovatelskou diagnózou byla dg. zhoršený komfort, identifikovaná u 70 % sledovaných pacientů.

Tímto výzkumným šetřením jsme v Bíloveckém centru léčby ran chtěli pomoci objasnit úlohu a význam edukace diabetika v léčebném procesu. Komparaci alternativního a klasického přístupu jsme zvolili záměrně. K tomuto kroku nás inspiroval Mezinárodní experimentální projekt Adding quality to life (přidání kvality do života), který byl připraven za účasti evropských univerzit a české Asociace univerzit třetího věku.

Tento projekt má mimořádný ohlas v oblasti pedagogiky i psychologie. Jeho podstatou je vzdělávání v rámci mezigenerační edukace. Mezigenerační výuka je koncept, v jehož prospěch hovoří také výsledky zmiňovaného výzkumného šetření.

Výsledky výzkumu Cílem půlročního sledování bylo posoudit faktory (determinanty) mající přímý vliv na efektivitu edukace se zaměřením na organizační formu a výukové metody a navrhnout způsob, jak edukaci zefektivnit a přitom nezatížit zdravotní systém.

Podmínkou maximalizace efektivity edukačních intervencí byl funkční interdisciplinární tým, který se snažil přimět pacienta

Závěr

Literatura 1. Standardy léčby pacientů se syndromem diabetické nohy. In Národní diabetologický program (návrh). 3. verze. Praha: Česká diabetologická společnost. [online]. 2011 [cit. 30. 11. 2010]. Dostupné na: http://www. diab.cz/narodni-diabetologicky-program2011-navrh.

2. Činčura J. Edukace diabetiků sníží náklady na hospitalizace. Medical Tribune, 2008, roč. 4, č. 15, str. C5. ISSN 1214-8911.

3. Činčura J. Nelékaři vedou spor o kompetence s lékaři. Medical Tribune, 2010, roč. 6, č. 2, str. B7. ISSN 1214-8911.

4. Doležal T, Kvapil M. Kvalita léčby diabetu 2. typu v ČR. [online] Praha: Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA), Diabetická asociace ČR (DAČR). 2010 [cit. 28. 09. 2010]. Dostupné na: http://www.rok1.cz/projekt-kvalitalecby-diabetu-2-typu-v-cr/.

5. Dragomirecká E, Prajsová J. WHOQOLOLD – příručka pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2009, str. 72. ISBN 978-80-87142-05-9.

6. Gurková E, Žiaková K. Hodnotenie efektívnosti edukácie pacientov v selfmanagemente diabetes mellitus. Ošetřovatelství, 2008, č. 1, str. 19–30. ISSN 1212-4117.

7. Hlinková E. Alternatívne vyučovacie

metódy používané pri edukácii pacientov v nemocničnom prostredí. In: Holešinská P. Multioborová interdisciplinární a mezinárodní kooperace v ošetřovatelství. 1. vyd., Neperiodická recenzovaná publikace Mezinárodní konference ošetřovatelství, Praha: Grada, 2002, 376 str. ISBN 80-247-0536-2.

8. Holčík J. Sociální determinanty zdraví.

Základní fakta a doporučení pro praxi v kontextu programu Zdravá města. Časopis lékařů českých, 2009, roč. 148, č. 1, str. 3–7. ISSN 1803-6597.

9. Jojko Z. Ambulantní lékaři nesouhlasí s tzv. edukačními výkony. Medical Tribune, 2009, roč. 22. ISSN 1214-8911.

10. Nanda International. Ošetřovatelské diagnózy Definice a klasifikace 2009–2011.

1. vyd., Praha: Grada, 2010, 480 str. ISBN 978-80-247-3423-1.

11. Silberman M, Laxson K. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. 1. vyd., Praha: Portál, 1997, 311 str. ISBN 80-7178-124-X. 12. Valk GD, Kriegsman DM, Assendelf WJ. Patient education for preventing diabetic foot ulceration. Endocrinol Metab. Clin.

North Am. 2002, Vol. 3. p. 633–658.

13. Walsh D. Skupinové hry a činnosti pro seniory. 1. vyd., Praha: Portál, 2005, str. 204. ISBN 80-7178-970-4.

14. Žiaková K, Dingová M. Edukačné stratégie v prevencii a podpore zdravia –

Edukácia, edukačný proces, identifikácia edukačných problémov, metódy a prostriedky edukácie. In Bašková, M. Výchova k zdraviu. Martin: Osveta, 2009, str. 40–56.

ISBN 978-80-8063-320-2.

Více o autorce Mgr. Hana Vlhová 1986: SZŠ Ostrava – všeob. zdrav. sestra; 1986–1990: ÚSS Ostrava, směnná sestra; 1990–1995: Nemocnice v Bílovci – sestra u lůžka; 2004: certif. kurz – sestra v podiatrii, IKEM, Praha; 2004: certif. kurz – management a řízení, NCONZO Brno; 2006: PSS – sestra v chirurg. oborech, NCONZO Brno; 2010: certif. kurz – specifická oš. péče o chronické rány a defekty, LF MU, Brno; 2010: Bc. studium – paliativní péče, JLF UK v Martine; 2012: Mgr. studium geriatrie, péče o chronické rány, JLF UK v Martine; 1995–2000: FNsP Ostrava, sestra na kardiochirurg.

JIP; 2001–2008: Nemocnice v Bílovci, p. o. – vrchní sestra; 2008–2009: Bílovecká nemocnice, a. s. – hlavní sestra; od 2001: Bílovecká nemocnice, a. s., Centrum léčby ran a podiatrické péče, staniční sestra.

15

foto: Profimedia

→ Odborná příprava sester-mentorek pro ošetřovatelskou praxi a její význam

odborné téma vzdělávání a odborná praxe

Odborná příprava sester-mentorek pro ošetřovatelskou praxi a její význam Mgr. Eva Novotná Chirurgická JIP, Nemocnice milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Praha, všeobecná sestra

P

Praktická výuka je pro studenty velice užitečná.

Sama jsem se o tom v průběhu své mnohaleté praxe přesvědčila. I já jsem jako studentka zdravotnické školy před lety přicházela na neznámé pracoviště se strachem, co mě tam čeká, zda mě přijmou, nebo budu pouze nečinně sedět v koutku a nic nedělat.

ro studenty je důležité, aby prostředí praktické výuky vnímali jako přátelské a pozitivní a byl jim vždy věnován potřebný čas. To je důležitým předpokladem, aby si ze své praxe odnesli cenné zkušenosti. Mnohokrát jsem se těchto nečinně sedících studentů chopila a věnovala jim svůj čas, ne vždy to však bylo možné. A právě motivace pro práci se studenty a potřeba zprofesionalizovat tuto pracovní pozici mne přivedly k absolvování kurzu mentorka klinické praxe.

Co znamená pojem mentoring a kdo je to mentor?

Pro pojem mentoring neexistuje jediná definice, neboť je užíván v různých oborech, např. ve vzdělávání či v managementu, nicméně společným jádrem je dobrovolná podpora jedné osoby (mentee) druhou (mentor). Jde tedy o jistou formu učení s podporou druhé osoby.

Mentor je člověk všestranných schopností, který je ochoten své zkušenosti, znalosti a dovednosti předávat svému svěřenci.

MENTORSTVÍ Z POHLEDU SESTRY ODBORNÉ TÉMA

Jeho hlavním úkolem je provázení, permanentní podpora, nasměrování k osobnímu rozvoji a zvyšování efektivity. Na začátku je vždy nutné, aby mezi mentorem a jednotlivcem došlo k navázání osobního vztahu založeného na jejich vzájemné důvěře. Mentor se vždy snaží svým chováním dávat dobrý příklad, stává se jakýmsi modelem chování (Jarošová, 2006; Bedrnová, 2007).

Z historie mentorství Historie mentoringu se odvíjí již od starověku, kdy Odysseus odcházející do tzv. trojské války svěřil svého syna Telemacha Mentorovi, učiteli a vychovateli. Jeho úkolem bylo nejen chlapce vychovávat, ale také ho naučit nést zodpovědnost za svůj život. Když Telemachos dospěl, vydal se svého otce hledat. Na jeho cestách ho doprovázela bohyně Athéna přestrojená za Mentora. Od té doby je pojem „mentor“ označením pro rádce, přítele a učitele (Bedrnová, 2007).

V oblasti ošetřovatelství byla první zmínka o mentoringu až v roce 1980, a to u příležitosti první mezinárodní konference o mentorství konané ve Vancouveru, která také nastínila směr výzkumu a koncepce mentorství v ošetřovatelství (Jarošová, 2006). Jiřina Tučková se zapsala do historie jako vůbec první sestra školitelka u nás, kterou podle vzoru USA jmenoval roku 1994 tehdejší přednosta kliniky ve FN Motol v Praze (ZDN, 2011).

Certifikovaný kurz Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence V rámci celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků lze absolvovat cerinzerce

tifikovaný kurz Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence pořádaný příslušným akreditovaným zařízením po udělení akreditace Ministerstvem zdravotnictví ČR. V současné době je tento kurz možné absolvovat na řadě pracovišť v ČR. V Praze jsou čtyři akreditovaná zařízení, dvě má Ústecký a Plzeňský kraj a jedno zařízení je v Libereckém, Pardubickém, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Vstupní podmínkou pro absolvování kurzu je odborná způsobilost k výkonu povolání dle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, nebo specializovaná způsobilost v příslušném oboru, samozřejmostí je osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a minimálně dvouletá praxe na plný úvazek v aktivním zaměstnaneckém poměru v oboru (MZČR, 2008).

Náplň kurzu Celková délka programu je stanovena minimálně na 6 měsíců vzdělávání v celkovém počtu 100 hodin, z toho 60 hodin tvoří teoretická výuka a 40 hodin odborná praxe.

Teoretická část je věnována přednáškám, konzultacím, prezentacím, skupinové práci či praktickému cvičení. V teoretické části získávají účastníci kurzu základní poznatky z pedagogiky, andragogiky, didaktiky, pedagogické psychologie, práva a managementu, potřebné při pedagogické činnosti.

Odborná praxe umožňuje frekventantům kurzu vyzkoušet si své získané dovednosti na klinických pracovištích za podpory vyučujících.

Podmínkou ukončení kurzu je splnění předepsaných studijních povinností a obhajoba

Funkce sester-mentorek spočívá nejen ve vedení odborné praxe studentů, ale i v usnadnění jejich adaptace na nové podmínky při nástupu do zaměstnání.

17

18

ODBORNÉ TÉMA MENTORSTVÍ Z POHLEDU SESTRY

závěrečné práce (didaktické zpracování přípravy na vzdělávací proces) před zkušební komisí. Absolvent obdrží certifikát, kterým získává zvláštní odbornou způsobilost mentora klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence.

Pracovní náplň sester-mentorek – jaké by měly být?

Funkce sester-mentorek spočívá nejen ve vedení odborné praxe studentů, ale i v usnadnění jejich adaptace na nové podmínky při nástupu do zaměstnání.

Jejich role je velice významná, neboť spojují poznatky osvojené v praxi s teoretickými vědomostmi. Komunikují a spolupracují se všemi stranami – se studenty, fakultou i členy ošetřovatelského týmu. Vycházejí z osnov dané školy, ale i z možností a požadavků oddělení. Během vedení praktické výuky se studenty úzce spolupracují. V závěru ohodnotí práci studenta na základě stanovených kritérií. Za tuto činnost by měly být sestry-mentorky i finančně ohodnoceny.

Jedním z hlavních osobnostních předpokladů sester-mentorek by měla být schopnost efektivní komunikace, jež se stává pozitivním nástrojem pro vedení a řízení lidí, jejich motivaci a stimulaci, vedoucí ke stanoveným cílům. Očekává se od nich nejenom vysoká úroveň odborných znalostí a praktických dovedností, ale i rozhodovací a organizační zručnost,

schopnost vzbuzovat důvěru, smysl pro spravedlnost, cit pro vnímání zpětné vazby, schopnost empatie, naslouchání a celková profesionalita a kultivovanost ve vystupování.

Závěr Ve své profesi jsem měla možnost nasbírat během let řadu zkušeností – jako studentka, sestra v praxi či jako mentorka. Vždy jsem pociťovala potřebný prostor pro získávání či naopak předávání praktických zkušeností. Kvalitně vedenou odbornou praxi i dostatečný čas, který mi byl věnován, jsem během svých studijních let následně vždy velmi dobře zúročila. Taktéž jako sestře v praxi se mi dostávalo pozitivní zpětné vazby, když se studenti praktikující na našem oddělení posléze vraceli jako čerství absolventi.

Roli mentorky si teprve osvojuji. V průběhu kurzu jsem pochopila, že nestačí pouze mnoholetá praxe v oboru, ale že jsou nezbytné i pedagogické dovednosti, které jsem získávala během vzdělávacího procesu. Tím spíše, že dřívější studijní programy pedagogickou přípravu sester neobsahovaly. Práce sester-mentorek poskytuje sestrám mimo jiné i prostor pro profesní seberealizaci a v ošetřovatelství má své nezastupitelné místo.

Více o autorce Mgr. Eva Novotná 1996: SZŠ Tábor – všeobecná sestra; 2005: PSS – chirurgická péče, NCONZO, Brno; 2008: Bc. studium – zdravotní vědy – ošetřovatelství, 3. LF UK, Praha; 2010: Mgr. studium – intenzivní péče, 1. LF UK, Praha; 2012: Certifikovaný kurz Mentor klinické praxe ošetřovatelství, 3. LF UK, Praha; od 1996: NMSKB, Praha, sestra intenzivní péče; 2005–2006: SZŠ a VZŠ Duškova, Praha, vedení odborné praxe

Literatura 1. Bedrnová E et al. Psychologie a sociologie řízení. 3. rozš. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2007, 798 str. ISBN 978-80-7261-169-0.

2. Jarošová D, Dušová B. Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence.

In: Sociokulturní kontexty v ošetřovatelství a porodní asistenci, příspěvek k podpoře humánnější péče o člověka. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006, str. 450–454. ISBN: 80-244-1424-4.

3. Certifikované kurzy [on/line]. MZČR: 2008. [cit: 10. 9. 2011]. Dostupné z: http:// www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/certifikovane-kurzy_1767_935_3.html.

4. ZDN. Sestra ve výzkumu a vzdělávání. [online] ZDN: 2011 [cit. 27. 11. 2011] Dostupné z: http://sestraroku.zdn.cz/soutez/detail?id=18.

florence 1–2/13

obsah

recenzované části VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ 19 / Význam edukace u pacientů s diabetem

ZKUŠENOSTI Z PRAXE 24 / Edukační program perioperační péče ve FN Brno 27 / Asepsa v operačných sálach – vec profesionality a svedomia

ABSTRAKTA ZKUŠENOSTI Z PRAXE 31 / Ošetřovatelská péče o pacienta s tracheostomií VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ 31 / Význam registrace pro sestry

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Význam edukace u pacientů s diabetem Souhrn / Autorka popisuje výsledky výzkumného šetření prováděného na vzorku respondentů s diagnózou diabetes mellitus 1. typu, z nichž je naprostá většina neuspokojivě kompenzována. Nedostatečná kompenzace je přisuzována několika faktorům, mezi které patří například nedostatečná edukace a motivace pacientů. Článek popisuje i některé další důležité faktory, které mohou přispívat k nedostatečné kompenzaci diabetu u sledovaných a léčených pacientů. Velmi alarmující výsledky byly zaznamenány v některých oblastech vědomostí pacientů, které mají zásadní vliv na průběh daného onemocnění. Díky identifikaci nastíněných problémů je možné se zaměřit na prevenci jejich vzniku.

Klíčová slova / diabetes mellitus – edukace – motivace.

The importance of education for patients with diabetes Summary / The author describes the results of an investigation on a sample of respondents with diagnosis of diabetes mellitus first type, most of which are disappointingly compensated. Inadequate compensation is attributed to several factors, here include the insufficient of education and motivation of patients. It also describes some other important factors that may contribute to poor glycemic control in tested and treated patients.

Very alarming results were seen in some areas of knowledge of patients that are of critical impact on the course of the disease. Based on the identification of the problems outlined is possible to focus on preventing their occurrence.

Keywords / diabetes mellitus – education – motivation.

Recenzovali Prof. MUDr. Zdeněk Rušavý, Ph.D. I. interní klinika FN a LF UK Plzeň PhDr. Jiří Frei ZZS Plzeňského kraje, Fakulta zdravotnických studií ZČU Plzeň

Bc. Romana Soukupová I. interní klinika FN a LF UK Plzeň, Fakulta zdravotnických studií ZČU Plzeň soukupovar@fnplzen.cz

Úvod

V roce 1997 vyústily nové poznatky o diabetu mellitu (DM) k potřebě aktualizovat jeho klasifikaci. Nová klasifikace, kterou podala Americká diabetologická asociace (ADA), byla následně přijata i Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Rozeznáváme čtyři základní typy diabetu: diabetes mellitus 1. typu, který se dále dělí na imunitně podmíněný a idiopatický. Diabetes mellitus 2. typu, který převládá u dospělých pacientů a nejčastěji se manifestuje po 40. roce věku. U tohoto typu diabetu je typický familiární výskyt. K dalším méně známým specifickým typům diabetu patří diabetes MODY a některé další sekundárně vzniklé typy.

Neméně závažný je i výskyt gestačního diabetu, jehož incidence je v posledních letech na vzestupu. Ke společným rysům jednotlivých typů diabetu patří fakt, že všechny dokážou způsobit četné zdravotní komplikace a podstatným způsobem mohou zkrátit délku i kvalitu života. Neméně závažná je i ekonomická stránka tohoto zdravotního problému, a to nejen z důvodu vysoké incidence a prevalence.

Edukace

Edukace je jednou ze základních metod moderní medicíny. V diabetologii patří společně s léčbou inzulinem, selfmonitoringem a dietou k základním pilířům léčby DM 1. typu. Edukaci chápeme jako výchovu a vyučování pacientů. Cílem celého edukačního procesu je pacienta informovat o diabetu obecně, o jeho komplikacích, které bývají spojeny s neuspokojivou kompenzací a nízkou spoluprací pacientů. Dalším cílem edukace je naučit pacienta mít toto onemocnění a případné komplikace s ním související pod kontrolou. Pacientovi je nutné opakovaně zdůrazňovat, že je to právě on,

kdo ovlivňuje, zda bude kompenzace uspokojivá.

Vlastní edukaci provádí edukační sestra, která musí být ve svém oboru profesionálem a musí mít mnoho teoretických i praktických zkušeností. Odborné znalosti musí být schopna prokázat nejen v oblasti samotné diabetologie, ale i psychologie apod. Edukátorka by měla být samostatná, trpělivá, sebekritická a v neposlední řadě by měla umět učit a zaujmout.

Edukace v současné době probíhá zejména v diabetologických centrech, která bývají součástí větších nemocnic. S primární edukací se pacient setkává již při záchytu své nemoci. Nezřídka probíhá právě na lůžkovém oddělení v nemocnici, neboť pacienti bývají často hospitalizováni pro diabetickou ketoacidózu. Tato prvotní edukace se zaměřuje pouze na poskytnutí základních informací, jako jsou například aplikace inzulinu, selfmonitoring a vhodné stravování. Pacienti jsou v této fázi rozrušeni a mají strach, proto nemá smysl je zatěžovat velkým množstvím odborných informací a nových pojmů. Následná edukace probíhá při pravidelných kontrolách u diabetologa a edukační sestry. Tam se zaměřujeme na rozšíření pacientových znalostí a dovedností, které mu činí problémy a není si v nich jistý. Edukaci tedy lze chápat jako soustavnou výchovu a vzdělávání pacienta.

V poslední době se na edukaci klade velký důraz. Proto se diabetologové z celého světa snaží najít nejvhodnější a nejúčinnější způsob, jak pacienty kvalitně a efektivně edukovat. Jedním z příkladů mohou být tzv. konverzační mapy (obr. 1 a 2), které se u nás využívají od roku 2008. Konverzační mapa má rozměr 1 × 1,5 m. Každá je obrázková a je zamě-

19

20

RECENZOVANÉ ČLÁNKY VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ

florence 1–2/13

Graf 1

Graf 2

Znalost respondentů o nástupu účinku tzv. krátkého inzulinu

Využití diagnostických proužků na moč

127

špatná odpověď

nepoužívá

38,18 %

používá pravidelně

18,64 %

58 %

neví, k čemu slouží

0%

byl přiložen průvodní dopis podepsaný vedoucím lékařem diabetologického centra FN Plzeň. Přestože všichni obeslaní pacienti jsou v diabetologickém centru sledováni a léčeni, dotazník vyplnilo a zpět odevzdalo pouze 220 z nich. Návratnost tak činila pouze 46 %. Celkové výsledky dotazníkového šetření byly následně hodnoceny a vzájemně porovnány s výsledky objektivního šetření z databáze diabetologického centra. Průměrný věk pacientů zapojených do výzkumného šetření byl 42,7 roku.

Výsledky výzkumného šetření

78

správná odpověď

7

neodpovědělo

35 %

7%

používá při podezření na hypoglykémii 42,73 %

neodpověděl

0,45 %

zdroj: výzkum autorky

řena na určité téma. Práce s mapami se využívá při edukaci menších skupin pacientů o maximálním počtu 10 osob. Celou skupinu vede vyškolená edukační sestra-moderátorka. Mapy pacienta rovněž inspirují k samostatnému zvládání mnoha činností, omezení a doporučení souvisejících s diabetem. Skupinová edukace touto formou trvá přibližně 2 hodiny.

Dalším osvědčeným způsobem jsou rekondiční pobyty, které mají v našem centru dlouholetou tradici. Pořádají se víkendové nebo týdenní a jsou určeny jak pro nově diagnostikované diabetiky, tak pro dlouholeté pacienty s DM. Velmi důležitou roli hraje při edukaci motivace, která je nezbytná a klíčová pro dobrou compliance pacienta. Pouze řádně edukovaný a motivovaný diabetik si bude sám a dobře upravovat dávky inzulinu na základě samostatného monitoringu glykémií. Právě nedostatečná motivace pacientů je velkým problémem všech diabetologických center a ambulancí. „Edukujeme pacienta, aby věděl, ale motivujeme ho, aby dělal.“ Částečně se to daří právě při již zmiňovaných rekondičních pobytech, které mají pro pacienty význam nejenom edukační, ale i psychologický a sociální. Mohou se zde naučit novým věcem a pod odborným dohledem si vyzkoušet různé aktivity, kterým se ze strachu z případných hypoglykémií radě-

ji vyhýbali. Pro pacienty je možná nejdůležitější zjištění, že s tímto onemocněním nejsou sami, že lidí ve stejné situaci je mnoho a mohou si vzájemně pomoci.

Cíle výzkumu, použité metody, charakteristika výzkumného souboru

Hlavním cílem provedeného výzkumného šetření bylo posoudit praktické znalosti diagnostiky zdravotního stavu a léčby diabetu, získané edukací v diabetologickém centru I. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Dalším cílem bylo objektivní zhodnocení četnosti selfmonitoringu glykémií v průběhu jednoho roku jako ukazatele motivace pacientů k sebekontrolám. Do výzkumného šetření byli zahrnuti všichni pacienti s diabetem 1. typu sledovaní v uvedeném diabetologickém centru. Šetření bylo rozděleno na dvě části – objektivní a subjektivní. Objektivní část zahrnovala sběr dat a informací z databáze klinických informačních systémů (WinMedicalc, Diabass) a kartotéky diabetologického centra. Celkový počet pacientů vedených v databázi centra byl 477, validní data však byla zajištěna pouze od 429 pacientů. Subjektivní složkou výzkumu bylo dotazníkové šetření provedené u pacientů–respondentů.

Dotazník byl rozeslán celkem 477 pacientům. Ke každému odeslanému dotazníku

Z objektivních výsledků získaných dat bylo zjištěno, že většina pacientů (61 %) sledovaných v diabetologickém centru se pohybuje v rozmezích neuspokojivé kompenzace. Kritériem bylo stanovení hodnot glykovaného hemoglobinu, jenž je ukazatelem dlouhodobé kompenzace diabetu.

Průměrná glykémie získaná stažením dat z glukometrů sledovaných pacientů do počítače byla 9,44 mmol/l. Z celkového počtu sledovaných pacientů byly hodnoty glykémie stažené z glukometrů vyšší než 9 mmol/l zaznamenány u 53,14 %, tzn. u více jak poloviny. Tento fakt lze interpretovat dvěma způsoby: 1) nedostatečnou motivací (edukací), 2) strachem či obavami pacientů z možných závažných hypoglykemických stavů, k jejichž předejití volí raději udržování hladiny glykémie ve vyšších hodnotách. Dále bylo sledováno, zda předepsaný počet diagnostických proužků do glukometrů koreluje s počtem měření stažených z glukometrů. Bylo zjištěno, že tento počet nesouhlasí o jednu čtvrtinu – předepsaných proužků bylo více než těch využitých. Musíme však poukázat na fakt, že asi jedna třetina pacientů měla ve svém glukometru nepřesně nastavené datum a čas. To může být jednou z příčin ovlivňujících rozdíl mezi předepsanými a využitými proužky. Otázkou zůstává, zda pacienti zvládají správné datum v glukometru nastavit nebo jim nastavení tohoto údaje nepřipadá důležité.

Mezi výsledky dotazníkového šetření byly překvapující i časté chybné odpovědi (58 %) o době nástupu účinku tzv. krátkého inzulinu – jeho nástup účinku po aplikaci je maximálně do 30 minut (graf 1). Pacienti se domnívali, že účinek tohoto typu inzulinu nastupuje až za

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ RECENZOVANÉ ČLÁNKY

1–2 hodiny! Další otázka byla zaměřena na četnost výskytu lehkých hypoglykémií (tzn. zvládnutých bez pomoci druhé osoby) u respondentů. Takřka třetina z nich (32,31 %) uvedla, že lehkou hypoglykémii mívají jednou týdně, 28,2 % dokonce vícekrát týdně, 4,62 % je nemívá vůbec.

Zbývající pacienti jsou lehkými hypoglykémiemi postiženi v průměru dvakrát do měsíce (34,87 %). Těžkou hypoglykémii v průběhu jednoho roku (zvládnutou za pomoci druhé osoby) prodělalo 17,35 % respondentů. Ve vědomostních otázkách odpovídali respondenti ve většině případů správně. Otázku zaměřenou na vliv alkoholu na hladinu glykémie zodpovědělo správně 84,09 % pacientů. Naprostá většina pacientů (92,27 %) také zná vy užití glukagonu. Uspokojivé odpovědi téměř u sta procent respondentů (98,64 %) se nám dostalo na otázku, k čemu slouží diagnostické proužky na moč (obr. 3).

Z tohoto počtu odpovědělo 25,91 % částečně správně a 71,82 % zcela správně. Co se týká praktického využití diagnostických proužků na moč (graf 2), téměř 40 % respondentů uvedlo, že je nikdy nepoužívá. Zbylá část respondentů (42,73 %) je používá při podezření na hyperglykémii. Pouze 18,64 % tázaných uvedlo, že proužky používají pravidelně. Poslední část dotazníkového šetření tvořila oblast zaměřená na informovanost o výměnných jednotkách, jejich využívání a znalosti glykemického indexu. Znalost pojmu výměnná jednotka sacharidová prokázalo 93,64 % respondentů, 15,45 % respondentů uvedlo, že neumí výměnné jednotky vypočítat, 30,45 % respondentů se přiznalo, že výměnné jednotky umí vypočítat, ale nevyužívá je, 54,09 % dotázaných umí výměnné jednotky vypočítat a skutečně je používá. Znalost glykemického indexu prokázala více než polovina respondentů (54,09 %), zbylá část dotázaných tento pojem zaměnila s glykovaným hemoglobinem nebo glykémií.

votním onemocněním, jak tvrdí některé psychologické průzkumy? Nebo pacientům připadá zbytečné dodržovat omezení a provádět selfmonitoring, když v současné době žádné potíže nemají a nic je nebolí? Proč si tedy teď dělat „zbytečné“ obavy z budoucích možných komplikací diabetu? Z výsledků je více než patrné, že sama edukace nestačí! Pacienty musíme především kvalitně motivovat, aby prakticky každý den uplatňovali to, co se již naučili.

fota: archiv autorky

Obr. 1 a 2 / Konverzační mapa Obr. 3 / Diagnostické proužky na moč

1

2

Diskuze

Z výsledků výzkumu je patrné, že pacienti mají mnohdy velmi dobré znalosti o diabetu, ale objektivní laboratorní výsledky ani charakter dat stažených z glukometrů tomu nenasvědčují. Otázka je, proč tedy pacienti své znalosti prakticky nevyužívají v běžném životě. Je to snad proto, že se ještě nesmířili se svým celoži-

Problému edukace pacientů s diabetem a jejich motivace se v posledních letech věnují zdravotnické týmy na mnoha pracovištích, a to i v zahraničí. Výsledky jejich výzkumných šetření poukazují na fakt, že edukace u pacienta musí začít co nejdříve. Pokud má pacient diabetes mellitus již od dětství a vhodná edukace s výchovou nebyla správně zahájena a nastavena již v tomto období, komplikace v dospělosti a stáří bývají mnohem častější a závažnější. U těchto dlouholetých

3

21

22

RECENZOVANÉ ČLÁNKY VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ

pacientů bývá i mnohem nižší motivace předcházet možným komplikacím.

Vhodnou inspiraci a správné postupy pro kvalitní a účinnou edukaci můžeme hledat i v oblastech optimálního psychologického přístupu k pacientům. Ke zlepšení současné situace by bezesporu přispěl i adekvátní počet sester edukátorek,

florence 1–2/13

jejichž stavy jsou mnohdy poddimenzovány, tak aby na své pacienty měly dostatek času a možnost individuální práce s každým z nich.

Závěr

Výzkumem byla prokázána nízká motivace pacientů k užívání sebekontroly. Patrné

Literatura 1. Healthy Interactions: US Diabetes Conversation Map Program from Healthy Interactions. Healthy Interactions. [Online] [Cit.: 1. 10. 2010.] Dostupné z: http://www. healthyinteractions.com/conversationmap-programs/conversation-map-experience/current-programs/usdiabetes.

2. Otrubová J, Jankechová M. Zdravotná starostlivosť o diabetické deti v školskom veku a ich rodičov. In: Sborník odborných příspěvků z vědecké konference

je také to, že pacienti v praxi nedostatečně využívají znalosti týkající se léčby diabetu (např. využívání sacharidových jednotek apod.). V oblasti edukace diabetiků chybí dostatečný počet odborníků (sester edukátorek), které by byly schopny ve své práci využít i vhodný psychologický a pro pacienty motivující přístup.

Více o autorce Pedagogika v ošetřovatelství. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, 2010. str. 132–141.

ISBN 978-80-7318-995-2.

3. Parkányiová J. Edukace hrou. Praha, 2010. Školicí akce. ČAS/KK/0020/2010.

4. Pelikánová T, Bartoš V, et al. Praktická diabetologie. Vyd. 4. Praha: Maxdorf, s. r. o., 2010. ISBN 978-80-7345-216-2.

Bc. Romana Soukupová 2007: SZŠ – všeobecná sestra, SZŠ a VOŠZ Plzeň; 2010: Bc. studium – všeobecná sestra, ZČU Plzeň; od 2011: Mgr. studium – ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, ZČU Plzeň; od 2009: I. interní klinika FN a LF UK Plzeň – lůžkové oddělení A (diabetologie), všeobecná sestra

inzerce

1.–2. 3. 2013 TOP HOTEL Praha Congress Hall Blažimská 1781/4 149 00 Praha 4

7.

Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR a Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP si vás dovolují pozvat na 7. Kongres primární péče Z odborného programu kongresu

ČESKÁ ASOCIACE SESTER

Sobota 2. března 9.00–10.30 hod.

Registrační formulář, informace, program i abstrakta najdete na internetových stránkách www.splcr.cz, www.detskylekar.cz a www.ahou.cz.

ků ických pracovní řských zdravotn ka lé ne e oř m Ko Informace o ly Práce sester ideá

a realita

á Jindra Pavlicov ká

é profese)? tníci (nelékařsk

ravo

Jak se stravují zd

adová, MBA Mgr. Alice Strn

ravotníků

a pro bezpečí zd Pracovní skupin nizaci ČAS při profesní orga

Tamara Starnovs

á Jindra Kracíkov

Akce je určena pro lékaře a sestry v primární péči a je zařazena do kreditovaného systému celoživotního vzdělávání.

Bez názvu-3 1

17.01.13 13:54

23

' Hyllested-Winge J et al. A review of 25 years’ experience with the NovoPenŽ family of insulin pens in the management of diabetes mellitus. Clin Drug Invest 2010; 30(10): 643–674. GÜke B et al. NovoPenŽ 4 offers superior performance, handling and acceptance compared with NovoPen Ž 3 in insulin-treated diabetes patients. Diabetes Technol Ther 2005; 7(2): 379.

Kristensen CM and Donsmark M. Dose accuracy and durability of the NovoPenŽ 4 insulin delivery device before and after simulation of 5 years of use and under various stress conditions. Clin Ther 2009; 31(12): 2819–2823. Sommavilla B. Comparative assessment of NovoPenŽ 4, a new insulin pen system, among insulin naïve users. Diabetes 2006; 55(Suppl. 1): A456.' Arendt-Nielsen L et al. Pain following controlled insertion of needles with different diameters. Somatosens Mot Res 2006; 23(1): 37–43.

APROM ID#2988; approval date: April 2011

"&,# ! ' ' ) ' # ( "'! *' ' * +' ! #*'

# (

-#+ $

$ + !)% % ! &% % %% " * ' # '% % ' % % % % % % (' % %% #* ' , )% '! !' + % $ + % % % ) *% * % %

! % %

! '% % % % % """ ! $

!'%!

DIA_144/11

%% % ) * ' -% ( %! % '! # %$! !)% ! $ + % % ( +% '! #%

24

RECENZOVANÉ ČLÁNKY ZKUŠENOSTI Z PRAXE

florence 1–2/13

Edukační program perioperační péče ve FN Brno Souhrn / Edukace pacientů přicházejících na operační sál se postupně stává běžnou součástí práce zdejšího zdravotnického personálu a je propagována rovněž managementy nemocnic. Nedostatek informací většinou vyvolává u pacientů obavy z přípravy a průběhu operace. Je tedy vhodné zvýšit kvalitu poskytované ošetřovatelské perioperační péče nejen bezchybně provedenou operací, ale i podáním ucelených informací pacientovi před operačním výkonem, poskytnutých vhodnou, srozumitelnou formou.

Klíčová slova / edukace – perioperační péče – pacient – kvalita – spokojenost – všeobecné sestry – perioperační a anesteziologická sestra.

Program of patient education in perioperative care in the University Hospital Brno Summary / Education of patients coming to the operation theatre gradually becomes a routine task of the hospital health care staff and it is also promoted by management of the hospitals. Lack of information usually puts the patients in fear of the preparation and course of the surgery.

Therefore it is advisable to increase quality of the nursing perioperative care not only by faultless performing of the surgery but also by comprehensive information provided to the patients before the procedure using a suitable, understandable form.

Keywords / patient education – perioperative care – patient – quality – satisfaction – nurses – the perioperative and anaesthesiologic nurse.

Ing. Jaroslava Jedličková, MBA Centrální operační sály I, FN Brno

Bc. Silvie Hodová Centrální operační sály I, FN Brno

jjedlic@fnbrno.cz

silvie.hodova@fnbrno.cz

Úvod

Na podzim roku 2009 jsme s kolegyněmi zvážily nabídku managementu Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) na vytvoření vhodného ošetřovatelského tématu pro interní grant. Grantové komisi, která působí ve FN Brno při Oddělení vědy, výzkumu a školství, jsme předložily téma s názvem „Edukační program perioperační péče pro pacienty FN Brno, realizovaný NLZP operačních sálů“. Edukace pacienta je jedním z významných bodů kvalitní ošetřovatelské péče a současná doba klade velký důraz na kvalitu poskytované péče.

Cílem našeho projektu bylo seznámení pacienta s ošetřovatelskou perioperační péčí a podpora jeho fyzického i duševního pohodlí v průběhu operace na operačním sále.

Stanovené cíle

Cíl 1. Pomocí dotazníkového šetření zmapovat, jak jsou pacienti ve FN Brno informováni o předoperační přípravě, průběhu operace a bezprostřední perioperační péči.

Cíl 2. Vytvořit edukační materiály v tištěné i elektronické podobě.

Cíl 3. Pomocí dotazníkového šetření zmapovat přínos edukačních materiálů pro práci ošetřovatelského personálu.

Cíl 4. Statisticky vyhodnotit data z dotazníkových šetření.

Harmonogram projektu Recenzovaly Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D. Katedra ošetřovatelství LF MU, Brno Mgr. Marie Malinková NCO NZO, Brno

Struktura celého projektu byla rozdělena do několika etap ve dvouletém období.

Rok 2010 – I. etapa: → byla provedena analýza současného stavu předoperační přípravy pacientů ve spolupráci s NLZP (nelékařskými zdravotnickými pracovníky) operačních sálů;

→ byly vytvořeny dotazníky pro pacienty na chirurgických odděleních, zahájeny pohovory s pacienty, realizována dotazníková akce a její vyhodnocení; → byly stanoveny základní postupy ve vytváření edukačních procesů na základě dotazníkové akce podle získaných statistických výsledků; → byla zahájena příprava edukačních materiálů v tištěné i elektronické podobě; → byly připraveny průběžné zprávy o činnosti grantové skupiny.

Rok 2011 – II. etapa: → byly vytvořeny edukační letáky pro ambulantní provoz a edukační informační materiály na jednotlivá chirurgická oddělení; → byly připraveny edukační materiály v elektronické podobě pro webové stránky FN Brno; → byly zkompletovány veškeré edukační materiály, jejich tisk a distribuce pacientům; → byly vytvořeny dotazníky pro NLZP, které u pacientů zjišťovaly, zda edukaci touto formou pacienti vnímali pozitivně a zda jim přinesla dostatek informací, které byly nastaveny před započetím grantu; → byly vyhodnoceny dotazníky pro personál, zhodnocení celého projektu, prezentace dosažených výsledků.

Rok 2012 – III. etapa: → byla předložena závěrečná zpráva k obhajobě interního grantu.

Realizace stanoveného projektu

V první fázi jsme přistoupily k dotazníkovému šetření mezi pacienty o úrovni informovanosti v dané problematice. Vytvořily jsme dotazník a realizovaly jsme dotazníkové šetření u 300 respondentů; 32 do-

ZKUŠENOSTI Z PRAXE RECENZOVANÉ ČLÁNKY

1

2

Obr. 1 / Ukázka obecného i speciálního edukačního letáku Obr. 2 / Ukázka části edukační knihy fota: archiv autorek

tazníků se nevrátilo zpět na pracoviště, 2 dotazníky byly vyřazeny pro neúplnost; 266 dotazníků bylo považováno za 100% validní vzorek. Dotazník byl složen ze 17 otázek zaměřených na zkušenosti z předešlých operací, na to, jakou formou jsou pacienti na odděleních edukováni, jaké informace preferují a zda mají zájem nejen o samu přípravu na operační výkon, ale i o informace o prostorách a technickém vybavení operačních sálů.

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pacienti mají zájem především o materiál v tištěné podobě, a to pro snadnější a přístupnější formu získání informací – mají obavy z přílišného zahlcení informace-

mi ústními, které si především starší respondenti nezapamatují. Potěšující bylo zjištění, že 93 % pacientů bylo spokojeno s přístupem personálu na operačním sále, nicméně zbývajících 7 % dokazuje, že je stále co zlepšovat.

Cíl 1 byl splněn.

Na základě tohoto zjištění jsme přistoupily k přípravě především tištěných materiálů, které by pacient získal v předoperační době v ambulantním provozu (letáky), a dále na oddělení při hospitalizaci (informační knihy). Byly vypracovány dva druhy letáků. První obsahuje všeobecné informace o překladu pacienta na dispečinku

operačního oddělení, o anesteziologické přípravě na oddělení i na předsálí a dále o tom, co může pacient očekávat v průběhu operačního výkonu a po jeho ukončení.

Druhý typ letáku je vytvořen podle chirurgického oboru tak, aby měl pacient představu o průběhu výkonu. Obsahuje informace o typech prováděných operací na dané klinice či oddělení a o tom, v jakých polohách jsou výkony prováděny.

Jako druhá forma edukačních materiálů byly vytvořeny informační knihy pro jednotlivá oddělení. Ty jsou umístěny na chodbách jednotlivých oddělení a v pacientských pokojích. Oproti letákům jsou rozšířeny o další informa-

25

26

RECENZOVANÉ ÄŒLĂ NKY ZKUĹ ENOSTI Z PRAXE

ce tĂ˝kajĂ­cĂ­ se provozu operaÄ?nĂ­ch sĂĄlĹŻ, personĂĄlu, moĹžnostĂ­ anestezie a vyuĹžitĂ­ medicĂ­nskĂŠ přístrojovĂŠ techniky.

Na webovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch FN Brno, COS I (CentrĂĄlnĂ­ operaÄ?nĂ­ sĂĄly I), je umĂ­stÄ›n informativnĂ­ prĹŻvodce popisujĂ­cĂ­ prĹŻbÄ›h pĹ™ijetĂ­ a cestu pacienta po operaÄ?nĂ­m traktu.

Cíl 2 byl splněn.

Ve druhĂŠ fĂĄzi realizace internĂ­ho grantu jsme pĹ™istoupily k dotaznĂ­ku Ä?. 2. Respondentkami byly tentokrĂĄt perioperaÄ?nĂ­ a anesteziologickĂŠ sestry, kterĂŠ odpovĂ­daly na otĂĄzky, zda jsou vytvoĹ™enĂŠ edukaÄ?nĂ­ materiĂĄly ze strany pacientĹŻ pĹ™ijĂ­mĂĄny pozitivnÄ› a zda jsou pro nÄ› přínosem pĹ™ed budoucĂ­m operaÄ?nĂ­m zĂĄkrokem. DotaznĂ­kovĂŠ akce pro personĂĄl se zĂşÄ?astnilo

florence 1–2/13

61 sester. JednaĹĄedesĂĄt procent perioperaÄ?nĂ­ch a anesteziologickĂ˝ch sester se domnĂ­vĂĄ, Ĺže edukace pacienta je přínosem pro oĹĄetĹ™ovatelskĂ˝ personĂĄl; 73 % z nich uvedlo, Ĺže pacienti po edukaci v souvislosti s operaÄ?nĂ­m vĂ˝konem uvĂĄdÄ›jĂ­ dostatek informacĂ­; 61 % sester odpovÄ›dÄ›lo, Ĺže po realizovanĂŠ edukaci pacienti verbalizujĂ­ zmĂ­rnÄ›nĂ­ obav a strachu z operace.

Cíl 3 byl splněn.

Statisticky vyhodnocenĂĄ data dotaznĂ­kovĂ˝ch ĹĄetĹ™enĂ­ byla pĹ™edloĹžena v zĂĄvÄ›reÄ?nĂŠ zprĂĄvÄ› a prezentovĂĄna na konferencĂ­ch v BrnÄ› a Praze.

Cíl 4 byl splněn.

V průběhu dvouletÊ realizace naťeho grantu nåm management FN Brno posky-

Literatura

ZĂĄvÄ›rem lze říci, Ĺže dobĹ™e zvolenou formou edukace lze zvýťit kvalitu poskytovanĂŠ pĂŠÄ?e o pacienty. Dostatek vĹĄeobecnĂ˝ch i speciĂĄlnĂ­ch informacĂ­ pĹ™edanĂ˝ch pacientovi ve vhodnĂ˝ Ä?as a vhodnou formou zajistĂ­ vÄ›tĹĄĂ­ pocit bezpeÄ?Ă­ a dĹŻvÄ›ry ve zdravotnickĂ˝ personĂĄl. To ve vĂ˝slednĂŠm efektu usnadnĂ­ bezproblĂŠmovĂ˝ prĹŻbÄ›h hospitalizace pacienta a umoĹžnĂ­ tĂ­m i kvalitnÄ›jĹĄĂ­ prĂĄci NLZP ve FN Brno.

Ing. Jaroslava JedliÄ?kovĂĄ, MBA 1977: SZĹ , NovĂŠ MÄ›sto n. M. – zdrav. sestra; 1986: PSS – instrum. na oper. sĂĄle, Brno; 1999: Bc. studium – ekon. zdrav., Ekon.-sprĂĄv. fakulta MU, Brno; 2006: ukonÄ?. studium MBA – PIBS Praha; 2011: Mgr. studium Akademie Sting Brno; 1977–1992: I. chirurgickĂĄ klinika FNUSA, Brno, sestra na odd. a na oper. sĂĄle; 1992–2001: COS I FN Brno, stan. sestra chir.; od 2001: FN Brno, vrch. sestra COS I; od

inzerce

*9 '+*#-!.

6

> ?

< =/# B #-56:.0> 15:9-8 78*.:D-8 "; <

$ '9+0:31&0> -10)3'4 21C:&: '/1%0+%' 17= A451 0# 13#7A 2 1 21& 9:D5+516 *',5/#0# 3#,' !841<+0# 3 +C>*1 A*160-# # ;'4-= 421.'<0145+ 231 45'3+.+9#%+

%*"+-) ! ' )!4%*5-+ *9)0 '+*#-!.0

ZĂĄvÄ&#x203A;r

VĂ­ce o autorkĂĄch

1. Grohar-Murray ME, Dicroce HR. ZĂĄsady vedenĂ­ a Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­ v oblasti oĹĄetĹ&#x2122;ovatelskĂŠ pĂŠÄ?e. Praha: Grada Publishing, a. s., 2003, 320 str. ISBN 80-247-0267-3.

2. Ä&#x152;ervinkovĂĄ E, VorlĂ­Ä?kovĂĄ H, a spol. OĹĄetĹ&#x2122;ovatelskĂŠ diagnĂłzy. Brno: IDVPZ 2000. ISBN 80-7013-303-1.

3. Chråska M. Zåklady výzkumu v pedagogice, 2. vyd.

Olomouc: Univerzita PalackĂŠho v Olomouci, 2000, 257 str. ISBN 80â&#x20AC;&#x201C;7076â&#x20AC;&#x201C;798â&#x20AC;&#x201C;9.

4. HaĹĄkovcovĂĄ H. Jak uÄ?it a jak se nauÄ?it lĂŠkaĹ&#x2122;skou etiku. Ä&#x152;eskĂŠ oĹĄetĹ&#x2122;ovatelstvĂ­ Ä?. 9 â&#x20AC;&#x201C; praktickĂĄ pĹ&#x2122;Ă­ruÄ?ka pro sestry. 1. vydĂĄnĂ­, Brno: IDVPZ, 2001, 57 str. ISBN 80-7013-349-X.

+415*' * )!4%*5-+

tl finanÄ?nĂ­ Ä?ĂĄstky z rozpoÄ?tu nemocnice na mzdovĂŠ nĂĄklady pro jednotlivĂŠ Ä?leny edukaÄ?nĂ­ho tĂ˝mu, na vĹĄeobecnĂ˝ materiĂĄl a drobnĂ˝ hmotnĂ˝ majetek pouĹžitĂ˝ pro pĹ&#x2122;Ă­pravu tiĹĄtÄ&#x203A;nĂ˝ch forem edukace, na cestovnĂŠ k zajiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ prezentace internĂ­ho grantu a na tisk edukaÄ?nĂ­ch letĂĄkĹŻ.

2011: NCO NZO, Brno, odbor. garantka v periop. pĂŠÄ?i Bc. Silvie HodovĂĄ 1995: SZĹ , Brno â&#x20AC;&#x201C; vĹĄeob. sestra; 2010: Bc. studium â&#x20AC;&#x201C; oĹĄetĹ&#x2122;ovatelstvĂ­, FZV UP, Olomouc; 2011: spec. vzdÄ&#x203A;l. â&#x20AC;&#x201C; perioper. pĂŠÄ?e, Brno; 1995â&#x20AC;&#x201C;1997: BCHN Ĺ˝lutĂ˝ kopec, Brno, sestra na stand. odd. a JIP; od 1997: COS I FN Brno, stanice rekonstr. chir. a popĂĄlenin

ZKUŠENOSTI Z PRAXE RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Asepsa v operačných sálach – vec profesionality a svedomia Mgr. Jana Bryndzová Oddelenie centrálnych operačných sál, NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, SR

PhDr. Anna Petrušová NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, SR

bryndzovajana@gmail.com

Súhrn / Operačné sály sú pracoviská s najvyššími technickými a hygienickými nárokmi na zabezpečenie aseptickej prevádzky. V procese šírenia nozokomiálnych nákaz (NN) v operačných sálach hrá dôležitú úlohu zdravotnícky personál ako účastník prenosu nákazy.

Dodržiavanie zásad asepsy musíme v plnej miere akceptovať. Pochybenie iba jedného člena operačného tímu môže mať vážne následky na zdravie pacienta. Na základe analýzy výsledkov prieskumu poukazujeme na súčasný stav zdravotného uvedomenia operačných sestier a navrhujeme odporúčania pre prax.

Kľúčové slová / Operačná sála – nozokomiálne nákazy – asepsa – dezinfekcia.

Asepsis in operating theatre – a matter of professionalism and conscience Summary / Operating theaters are workplaces with the highest technical and hygiene standards to ensure aseptic operation. In the process of nosocomial infections (NN) in the operating room plays an important role medical staff as a participant of disease transmission. Adherence to principles of asepsis must be fully accepted. Error of only one member of the operating team can have serious consequences on the health of the patient. Based on the analysis of the survey results indicate the current state of health awareness operating nurses and propose recommendations for practice.

Keywords / Operating room – nosocomial infection – asepsis – disinfection.

Predchádzanie vzniku a šíreniu NN u operovaných pacientov je základným predpokladom úspešnej práce každého člena operačného tímu, teda aj operačných sestier. NN zhoršujú prognózu základného ochorenia, predlžujú dobu hospitalizácie, spôsobujú vyššiu morbiditu a mortalitu, vyžadujú ďalšie diagnostické a terapeutické intervencie a celkovo zhoršujú kvalitu poskytovanej zdravotnej starostlivosti. Neznalosť či ignorácia metód prevencie NN môže viesť k závažnému ohrozeniu zdravia i života pacienta, predĺženiu doby hospitalizácie a výraznému zvýšeniu nákladov na liečbu. Výskyt NN ovplyvňuje úroveň dezinfekcie, sterilizácie a dodržiavanie zásad asepsy. Naše počínanie znamená v tomto „interakčnom kruhu“ veľa.

Môžeme pomôcť, ale aj poškodiť. Všetci vieme, ako by sme sa mali chovať, vieme, ako máme zaobchádzať s biologickým materiálom, a vieme, ako chrániť seba, ale i pacientov pred infekciou. Avšak zostáva otázka, robíme maximum pre to, aby sme naše ciele dosiahli?

Organizácia a prevádzka v operačnej sále

Operačná liečba kladie vysoké nároky na technické a materiálne vybavenie, špeciálny výcvik personálu, organizáciu

práce aj najdokonalejšie dodržiavanie zásad asepsy a antisepsy. Všetky tieto podmienky môžu byť splnené len v špeciálne k tomuto účelu vybudovaných priestoroch. Tie tvoria uzavretý celok, kde jeho jadrom je jedna alebo viac operačných sál s priľahlými pomocnými miestnosťami (operačné oddelenie, operačný trakt).

V prvej polovici tohto storočia prevládal pri stavbe nemocníc pavilónový systém.

Organizácia práce je podľa miestnych podmienok konkrétne uvedená v prevádzkovom poriadku oddelenia. S týmto poriadkom musí byť oboznámený každý pracovník a pokyny v ňom musia byť záväzné pre všetkých pracovníkov. Za prevádzku oddelenia zodpovedá primár a vedúca sestra daného oddelenia.

Organizácia práce v operačnej sále vychádza z niekoľkých princípov: Systematickosť a sústavnosť – práca sa predovšetkým vhodne rozdeľuje, aby sa efektívne využívalo technické a personálne vybavenie operačnej sály. Z hľadiska prevádzky je neplánovaná práca menej hospodárna, z hľadiska pacienta prináša neistotu v príprave na operáciu, niekedy aj nevhodne zvolený čas operačného výkonu.

Cyklickosť – práca vychádza z cyklického opakovania úkonov v operačnej

sále. Základným je týždňový cyklus, ktorý stanovuje operačné a neoperačné dni v týždni. Niekedy je snaha eliminovať neoperačné dni na udržanie vysokej prevádzky, čo však môže nakoniec vyústiť do ohrozenia bezpečnosti pacienta. Okrem týždňového rozvrhu práce sa vypracúva aj mesačný rozvrh, podľa ktorého sa robí veľké upratovanie operačných sál, kontrola a údržba prístrojov a zariadení. V tento deň prebiehajú prevádzkové schôdze oddelenia a seminárne školenia sestier.

Preventívne prehliadky zdravotníckych pracovníkov sa vykonávajú raz do roka a maľovanie operačného traktu raz za dva roky. Treba však pamätať aj na to, že v urgentných a mimoriadnych situáciách sa musí operovať kedykoľvek.

Tímová práca – práca v operačnej sále je tímová, pacient sa zveruje celému kolektívu. Konečný výsledok závisí od odbornej a morálnej úrovne všetkých členov kolektívu. Prednosťami tímovej

Recenzovala MUDr. Jitka Částková, CSc. Státní zdravotní ústav Praha, Oddělení epidemiologie a infekčních nemocí

27

RECENZOVANÉ ČLÁNKY ZKUŠENOSTI Z PRAXE

florence 1–2/13

foto: archiv autorek

28

Práca v operačnej sále je tímová, pacient sa zveruje celému kolektívu.

práce sú efektivita, väčšie spoločenské uplatnenie jednotlivca, jeho odborný rast a získavanie podnetov na prácu.

Hygienicko-epidemiologický režim v operačnej sále

K vytvoreniu aseptických podmienok v operačnom trakte a zabráneniu šírenia NN je potrebné dodržiavať zásady hygienicko-epidemiologického režimu daného pracoviska. Dôležité je vyčlenenie operačných sál pre aseptické a septické operačné výkony.

Pacienti. Na sály sa pacienti privážajú cez vlastný filter a prekladajú sa na sálový vozík, prípadne dosku operačného stola. Dôležité je venovať pozornosť dlážke kríženia vozíkov, ktorú je potrebné pretrieť dezinfekčným roztokom po každom prekladaní, ak sa nepoužívajú v týchto miestach adhezívne podlahové krytiny, ktoré zabraňujú prenosu nečistôt z obuvi a kolies vozíka. V anestéziologickej prípravovni si pacienta preberá anestéziológ spolu s anestéziologickou sestrou. Príprava pacienta ďalej zahŕňa odstránenie sadrových obväzov, fixačných dláh, krytie vlasov čiapkou.

Dezinfekcia operačného poľa. Antiseptiká na kožu by mali mať široké spektrum účinku a nanášajú sa sterilným tampónom tak, aby vytvorili súvislý po-

vlak. Pozornosť je potrebné venovať prípravkom s obsahom alkoholu, ktorý sa musí dokonale odpariť, ak ideme používať elektrické prístroje.

Operačná skupina do komplexu operačných sál vchádza cez hygienické filtre, ktoré sú zvlášť pre ženy a mužov. Osobné veci si ukladajú do pripravených skriniek a prezliekajú sa do operačných nohavíc, operačnej košele, nasadia si operačnú čiapku, masku a prezujú sa do sálovej obuvi. Sálové oblečenie sa neoblieka na ,,uniformu“ oddelenia, ale iba na spodnú bielizeň. Čiapka má byť nasadená na celej časti vlasov, nie iba na povrchu hlavy. Maska je na nose, nie pod nosom. Pri vstupe do operačného traktu si personál umýva ruky. Všetky tieto opatrenia výrazne ovplyvňujú prenos nozokomiálnych infekcií či iatrogenitu pacienta.

Hygiena rúk. Ruky sú dôležitým nástrojom ošetrujúcej osoby pri starostlivosti o pacienta. Nie vždy sú však bezpečným nástrojom, a to nielen pre samotného ošetrujúceho, ale aj pre pacienta. Povinnosťou každého pracovníka pred vstupom na operačnú sálu je preto vykonať dôkladnú mechanickú očistu a dezinfekciu rúk.

Poznáme tri druhy očisty rúk: → mechanická – ide o bežné umývanie rúk mydlom pod tečúcou vodou,

→ hygienická – umývanie rúk mydlom pod tečúcou vodou, následne vysúšanie a aplikácia dezinfekčného roztoku, → chirurgická dezinfekcia rúk, pri ktorej dochádza k zničeniu prechodnej – tranzientnej a čiastočne aj trvalej – rezidentnej kožnej mikroflóry z papilárnych líšt a z vyústení potných a mazových žliaz.

Predoperačné umývanie je odstránenie nečistôt z rúk pred chirurgickou dezinfekciou. Ruky aj s predlaktím sa umývajú pod tečúcou vodou tekutým mydlom s dezinfekčným účinkom, ktoré sa dávkuje z dávkovača, po dobu 1–2 minúty, ak sa na chirurgickú dezinfekciu použijú alkoholové prostriedky. Sterilná kefka sa používa na lôžka nechtov.

Ak sa použije mydlo bez dezinfekčnej látky, musia sa ruky umývať 2–5 minút sterilnou kefkou od končekov prstov až po lakte, jednotlivé prsty sa umývajú zo všetkých strán. Počas umývania sa ruky niekoľkokrát oplachujú tak, aby voda stekala od palcov na lakte, a osušia sa sterilnou rúškou.

Chirurgická dezinfekcia rúk nasleduje po predoperačnom umývaní a osušení tak, že alkoholový roztok z dávkovača sa opakovane vtiera do pokožky rúk a predlaktia po dobu a v množstve, ktoré je uvedené na etikete prípravku. Obvyklé dávkovanie je 2 × 5 ml roztoku a doba pôsobenia 2 × 2,5 minúty. Ruky by počas celej doby pôsobenia mali byť vlhké. Po takomto dôkladnom umývaní rúk chirurgickým spôsobom horné končatiny ohneme v lakťoch a prejdeme do sterilnej zóny, kde pokračujeme v obliekaní sterilného plášťa a rukavíc.

Medzi operačnými výkonmi sa do pokožky zase vtiera alkoholový dezinfekčný roztok tým istým spôsobom.

Po skončení operačného programu sa ruky umyjú teplou vodou a mydlom, osušia sa a ošetria regeneračným krémom.

Opakovanie dezinfekcie po stiahnutí rukavíc je potrebné, pretože pod rukavicami dochádza k masívnemu vyplavovaniu rezidentnej mikroflóry. Pri pretrhnutí rukavice hrozí kontaminácia operačnej rany. Ak dôjde k povrchovému znečisteniu pokožky ruky operatéra krvou pacienta, je treba vykonať dezinfekciu dezinfekčným prostriedkom s virucídnym účinkom.

ZKUŠENOSTI Z PRAXE RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Ošetrenie operačnej obuvi. Po skončení operačného programu sa operačná obuv sústredí do miestnosti určenej na tento účel a prevedie sa najskôr mechanická očista saponátom, následne dezinfekcia, vnútro obuvi sa vystrieka aerosólom Incidin M spray.

Odstraňovanie odpadu a starostlivosť o odpadové koše. Na operačných sálach vzniká špecifický zdravotnícky odpad, ktorý má väčšinou povahu nebezpečného odpadu podľa zákona č. 223/2001 Z. z., o odpadoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v znení neskorších predpisov. Ukladá sa podľa druhu do nepriepustných vakov a odstraňuje sa denne. Sú to: → použité jednorazové pomôcky (injekčné ihly, injekčné striekačky, tampóny, infúzne a transfúzne súpravy, obväzy, sadra a pod.), ktoré sú znečistené biologickým materiálom; odpad, ktorý by mohol poraniť, sa ukladá do pevnostenných spáliteľných obalov, bez ďalšej manipulácie; → použité jednorazové sterilizačné obaly, ktoré majú charakter komunálneho odpadu, ale môžu byť aj kontaminované biologickým materiálom; → ampulky použitých liekov a anestéziologických prípravkov je nutné posudzovať podľa akútnej toxicity a neskorších účinkov; → odňaté časti orgánov, amputované končatiny, placenty sa ukladajú do uzavretých a nepriehľadných obalov a odnášajú sa do spaľovne.

Všetok odpad vznikajúci na operačných sálach sa musí sústreďovať do zberných vriec, ktoré musia byť presne označené.

Odpadové koše musia mať odpadový sáčok, ktorý sa po naplnení zaviaže a sústreďuje sa do veľkých vriec. Kôš sa každý deň pretrie dezinfekčným prostriedkom podľa rozpisu dezinfekčného programu.

Upratovanie operačných sál. Prach je najväčším nositeľom baktérií. Úzkostlivá čistota operačnej sály je základnou podmienkou udržania asepsy.

Upratovanie sa vykonáva: pred operáciou, medzi operáciami, po operačnom programe; veľké upratovanie raz za týždeň, jedenkrát mesačne je sanitačný deň.

Pomôcky na upratovanie musia byť farebne označené a nesmú sa miešať, musia byť presne vyčlenené napr. k mechanickej

očiste podláh, pracovných plôch, prístrojovej techniky, to znamená pre priestory rovnakej triedy čistoty. Po skončení upratovania sa mopy, handry, vedrá podrobia chemickej dezinfekcii a následne sa dokonale osušia. Mechanické odstraňovanie anorganických a organických nečistôt musí byť na sálach vždy spojené s dezinfekciou virucídnymi prostriedkami, po septickej operácii dezinfekčným prostriedkom sporucídnym, pri operáciách s prebiehajúcou infekciou cielenými prostriedkami, napr. tuberkulocídnymi.

Upratovanie pred operačnými výkonmi: pri upratovaní sa postupuje od najčistejších častí zariadenia – inštrumentačné stolíky, stolíky na šijací materiál, operačné lampy, operačný stôl, zdravotnícka technika, odpadové koše a umývanie podlahy. Následne sa zapínajú germicídne žiariče (GŽ) na 30 minút bez prítomnosti osôb. Pre každý žiarič je nutinzerce

né zaviesť prevádzkovú knihu, v ktorej sa zaznamenáva čas jeho používania. Výmena GŽ na operačných sálach prebieha raz ročne. Použitie dezinfekčného roztoku sa volí podľa vopred vypracovaného harmonogramu, s ktorým sú oboznámení všetci zamestnanci, a dezinfekčné roztoky sa striedajú každý týždeň. Umývanie a dezinfekcia sa zapisuje do protokolových kníh, ktoré sú presne vyčlenené pre jednotlivé úseky. Tieto zápisy musia obsahovať dátum, názov dezinfekčného roztoku, jeho koncentráciu a podpis pracovníka, ktorý tento dezinfekčný roztok pripravoval.

Upratovanie medzi operačnými výkonmi. Po skončení operačného výkonu sa rýchlo odstráni použitá operačná bielizeň, operačné rúšky, hadice na odsávanie, koagulačné káble, optické káble, vzduchové hadice. Dezinfikujú sa znečistené časti zariadenia, odpadové koše, operačný stôl, operačné svetlá, vymieňa

29

30

RECENZOVANÉ ČLÁNKY ZKUŠENOSTI Z PRAXE

sa plachta na operačnom stole a umýva sa podlaha.

Upratovanie po operačnom dni. Je podobné ako pred operačnými výkonmi, ale oveľa dôkladnejšie. Umýva a dezinfikuje sa celé zariadenie operačných sál vrátane stien, operačné sestry si doplnia potrebný zdravotnícky materiál do pohotovosti, anestéziologické sestry zase umývajú a dezinfikujú anestéziologické prístroje a doplnia si zdravotnícky materiál a lieky.

Po operačných výkonoch nasleduje zapnutie GŽ na 30 minút. Sanitácia a použitie GŽ sa značí v protokolových knihách.

Týždenná sanitácia. Každý týždeň podľa vopred určeného harmonogramu majú jednotlivé sály určenú sanitáciu.

To znamená, že sú vyradené z prevádzky.

V tento deň prebieha sanitácia tejto sály.

Operačné a anestéziologické sestry si kontrolujú exspiráciu liekov, sterilného špeciálneho materiálu, dopĺňajú ich zo skladu.

Mesačná sanitácia. Sú to neoperačné dni bez plánovaných operácií. Neodkladné výkony sa robia kedykoľvek, preto je potrebné, aby bola aspoň jedna sála v pohotovosti.

V neoperačný deň sa vykonávajú tieto práce: → upratovanie a čistenie, ktoré je dôkladnejšie a rozšíri sa na chodby a pomocné miestnosti, → dôležitá pozornosť sa kladie na umývanie a dezinfekciu klimatizačných zariadení,

→ kontroluje sa exspirácia sterilného materiálu, liekov, testuje sa účinnosť sterilizátorov, → dopĺňajú sa a vedú potrebné záznamy, kontrolujú opravy a objednávky, → v neoperačné dni sa konajú prevádzkové schôdze, semináre a preventívne zdravotné prehliadky personálu.

Odporúčanie pre prax → sústavné vzdelávanie operačných sestier v oblasti dodržiavania zásad asepsy v operačných sálach, → poznať príslušné právne predpisy, legislatívne normy, zákony, vyhlášky, ktoré upravujú povinnosti zdravotníckeho pracovníka, → vypracovať hygienické normy pre ošetrovanie pacientov s rizikom vzniku nozokomiálnej infekcie, dezinfekčné plány podľa typu oddelenia a aplikovať ich do praxe, zvyšovať hygienický štandard zaužívaním aseptických postupov v práci sestier, → dodržiavanie štandardných ošetrovateľských i liečebných postupov a ich praktický nácvik, → zlepšenie a modernizácia metód prevencie NN v operačných sálach hlavne používaním jednorazových materiálov, ochranných pomôcok pri manipulácii s biologickým materiálom, → zvýšiť dôležitosť edukácie zameranej na prevenciu NN, → zvážiť neustále kontroly dodržiavania zásad asepsy v operačných sálach

Literatura 1. Bobáľ J. Hygiena rúk.

In: Sestra, 2008, č. 9–10, str. 26. ISSN 1335-9444.

2. Duda M. Práce sestry na operačním sále. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000, 392 str. ISBN 80-7169-642-0.

3. Greenwood D et al. Lékařská mikrobiologie. Praha: Grada Publishing, 1999, 686 str. ISBN 80-7169-365-0.

4. Huťan M a kol. Inštrumentovanie v operačnej sále.

Martin: Osveta, 1997, 411 str.

ISBN 80-217-0466-7.

5. Doherty GM, Way LW. Current surgical diagnosis & treatment, 2003, 1468 str.

ISBN 0-07-112444-6.

florence 1–2/13

→ kontrolné stery z plôch nástrojov, rúk personálu, kontrola sterilizačných prístrojov biologickými a fyzikálnymi testami, → zo strany nadriadených a manažmentu nemocníc vytvárať optimálne podmienky zabezpečením dostatočného množstva jednorazových pomôcok, dezinfekčných prípravkov, osobného pracovného odevu.

Záver

Súčasná doba sa zameriava na neustále zvyšovanie kvality vo všetkých oblastiach ľudskej činnosti. Tento trend neobišiel ani zdravotníctvo. Potreba kvality je v zdravotníctve opodstatnená o to viac, že v tomto obore ide o zdravie a životy ľudí. Vzhľadom na túto skutočnosť je treba myslieť na dôležitosť dodržiavania hygienicko-epidemiologických opatrení ako prevenciu nozokomiálnych nákaz na špecializovanom nemocničnom pracovisku, ktorým sú operačné sály.

Nozokomiálne nákazy predstavujú nielen vážny medicínsky problém, ale aj etickú a ekonomickú problematiku. Čím viac budeme schopní poznať a rešpektovať základné úlohy a povinnosti operačných sestier pri dodržiavaní asepsy v operačných sálach, tým viac prispejeme k eliminácii týchto nákaz a v konečnom dôsledku aj k celkovému skvalitneniu ošetrovateľskej starostlivosti.

Více o autorkách 6. Stehlíková J. Dodržování některých zásad bariérové ošetřovatelské péče u studentů. Bakalářská práce. České Budĕjovice: ZSF JU, 2007, 90 str.

7. Šauer V. Asepse – věc svědomí a profesionality. In: Nozokomiálne nákazy, 2008, č. 4, ročník 7, str. 1–14. ISSN 1336-3859.

8. Štefkovičová M a kol.

Dezinfekcia a sterilizácia teória a prax II. Žilina: Vrana 2007, 164 str. ISBN 978-80968248-3-0.

9. Zákon č. 223/2001 Z. z., o odpadoch a zmene a doplnení niektorých zákonov, v znení neskorších predpisov.

Mgr. Jana Bryndzová 1983: ukonč. SZŠ, Humenné – všeob. sestra; 1999: ukonč. SZŠ, Prešov – dipl. oper. sestra; 2006: ukonč. špecializácia manažment v ošetrov., Slov. zdrav. univerzita, Bratislava; 2010: ukonč. Bc. štúdium, Katol. univ., Ružomberok; 2012: ukonč. Mgr. štúdium, Fakulta ošetrov.

Prešov. univ., Prešov; 1983–1987: NsP Svidník, sestra na chir. oper. sálach; 1987–1992: NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, sestra na polikl.; 1992–2004: NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, sestra na chir. oper. sálach; od 2004: NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, ved. sestra centr. oper. sál PhDr. Anna Petrušová 1981: ukonč. SZŠ, Prešov – všeob. sestra; 1999: ukonč. SZŠ, Prešov – dipl. všeob. sestra; 2004: ukonč. špecializácia manažment v ošetrov., Slov. zdrav. univerzita, Bratislava; 2006: ukonč. Mgr. štúdium ošetrov., Trnav. univ., Trnava; 2008: ukonč. rigor. štúdium ošetrov., Trnav. univ., Trnava; 1981–1995: NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, sestra na Inter. odd.; 1995–1999: NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, sestra na Inter. JIS; od 1999: NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, námest. pre ošetr. starostlivosť

ABSTRAKTA RECENZOVANÉ ČLÁNKY

RECENZOVANÝ ČLÁNEK ZKUŠENOSTI Z PRAXE Ošetřovatelská péče o pacienty s tracheostomií Souhrn / Dýchání je jednou ze základních životních funkcí, proto je nutné udržet dýchací cesty volné a průchodné. Dnešní medicína využívá různých postupů, jako je např. endotracheální intubace nebo chirurgické vytvoření otvoru do dýchacích cest na úrovni hrtanu či průdušnice. Ne vždy však můžeme těmito způsoby zajistit a dlouhodobě udržet dýchací cesty průchodné. Tracheostomie v dnešní době patří k základním chirurgickým výkonům jak v akutní medicíně, tak u pacientů, kteří potřebují dlouhodobě udržet volné a průchodné dýchací cesty. Ošetřovatelská péče o tracheostomii se liší u pacientů schopných spolupráce a u pacientů s poruchou vědomí.

Klíčová slova / tracheostomie – punkční dilatační tracheostomie – tracheostomické kanyly – dekanylace – ošetřovatelská péče.

Autorka Jana Přecechtělová Klinika dětské onkologie FN Brno 1997: ukonč. SZŠ Vyškov – všeob. zdrav. sestra; 2003: ukonč. kurz psychologie a pedagogika dítěte; 1997–2010: KDIN, FN Brno, dětská sestra u lůžka; 2009– 2011: PSS – ošetř. péče v pediatrii, FN Brno; 2011–2012: KPRCH FN Brno,

dětská sestra na JIP; 2011: PSS – ARIP, NCONZO, Brno; 2012: certif. kurz zajišt. průchod. dých. cest, NCONZO, Brno; od říjen 2012: KDO FN Brno Recenzovaly Radmila Selingerová Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, Brno, katedra ARIPP, pedagožka Mgr. Jana Flajšingrová Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Brno, vrchní sestra RECENZOVANÝ ČLÁNEK VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ Význam registrace pro sestry Souhrn / Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak registrace ovlivnila celoživotní vzdělávání sester, jaké formy celoživotního vzdělávání sestry preferují a jaké kritérium je pro ně při výběru akce důležité. Zajímaly jsme se také o to, na jaké překážky při vzdělávání sestry narážejí.

Klíčová slova / ošetřovatelství – regulovaná profese – registrace – vzdělávání sester.

Mgr. Milada Kochanová SZŠ a VOŠ Liberec, odborná učitelka 1992: ukonč. SZŠ Liberec – zdravotní sestra; 2010: ukonč. Bc. studium – ošetřovatelství, LF UK, Hradec Králové; 2012: ukonč. Mgr. studium – ošetřovatelství, VŠZSP sv. Alžběty, Bratislava;

1992–1995: Nemocnice Frýdlant, s. r. o., interní oddělení, JIP, všeobecná sestra; 1995–1996: Nemocnice Frýdlant, s. r. o., RZP, anesteziologická sestra; 2003– 2004: KN Liberec, LSPP + dispečink, všeobecná sestra; 2004–2008: Nemocnice Frýdlant, s. r. o., interní oddělení, všeobecná sestra; 2008–2011: Nemocnice Frýdlant, s. r. o., ONP, staniční sestra; od 2011: SZŠ a VOŠ Liberec, odborná učitelka Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 1995: ukonč. SZŠ Praha – zdravotní sestra; 1996: ukonč. VZŠ Praha – sestra pro intenzivní péči; 2000: ukonč. Bc. studium – ošetřovatelství, 1. LF UK, Praha; 2006: ukonč. Mgr. studium – ošetřovatelství, ZSF JU, České Budějovice; 2010: ukonč. doktorandské studium ZSF JU, České Budějovice; 1995–2001: Clinicum, a. s., Praha, zdravotní sestra; 2001–2002: Nemocnice Na Homolce, Praha, sestra intenzivní péče; 2003– 2006: NMSKB, Praha, perioperační sestra; od 2006: ZSF JU, České Budějovice, odborná asistentka Recenzovali Mgr. Jaroslav Pekara Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, ÚVN Praha, ZSF Jihočeské univerzity a 1. LF UK Mgr. Milada Žampachová odborný referent Odboru zdravotnictví, Krajský úřad Středočeského kraje

*Celé tyto recenzované články včetně jejich příloh naleznete na našem webu www.florence.cz v sekci Odborné články – Recenzované články.

Soutěž Napište nejlepší kazuistiku a vyhrajte proměnu Setkali jste se ve své praxi s nějakým zajímavým, ojedinělým či jakkoli výjimečným případem? Napište nám ho jako kazuistiku a zapojte se do naší soutěže. Autor nejlepšího příspěvku získá proměnu od profesionálního prostějovského vizážistického salonu Da Vinci, Jana Padrnosová (výhra zahrnuje kosmetické a kadeřnické služby). www.salondavinci.cz

Své příspěvky v rozsahu 3 000 až 6 000 znaků včetně mezer v češtině nebo slovenštině nám zasílejte nejpozději do 15. března 2013 v elektronické podobě na adresu florence.redakce@ambitmedia.cz a do předmětu zprávy napište „soutěž – kazuistika“. Obrázkové či grafické přílohy pošlete samostatně jako přílohy ve formátu jpg. Kazuistiky v písemné formě posílejte na adresu: Redakce Florence, Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, obrázkové či grafické přílohy pošlete uložené na CD spolu s textem. Obálku označte „soutěž – kazuistika“.

U každého příspěvku musí být přiloženo prohlášení, že příspěvek nebyl dosud nikde publikován, a kontaktní údaje na autora (adresa, telefon a e-mail). Ze všech zaslaných kazuistik vybere redakce Florence jednu vítěznou, jejíž autor získá hlavní cenu. Autoři dvou dalších nejlepších příspěvků získají knihu.

Nejzajímavější kazuistiky budou otištěny v časopise Florence nebo umístěny na webových stránkách www.florence.cz. Podmínky soutěže naleznete na webu www.florence.cz.

31

32

; ; ,

3 - + -

$ 2$ # 31$ 0$1 ! )$ . ) " 2 & $ 0$# / * & $( !9$C $%- 4% 14?2? 12<+% )%82? 3,@0< 2>,?A -%),%-8@#' $?2@ 6 $B4.$B *2%0C, +6% 1-!$-. 6!"0<-(2 <8 ,?1@=-@ /A@1/?4%* = 6!)(12@ 6! 0.* 2%0!/%32(#*.3 4C9(43 +3,/57 32 /0. 6<#'0!-3 2?9#% /.$459(4%-C#' $?2@

: (!#.,. (0.66(

%&(120!#% -! ''' % )

! # ( & $ " % ' $

BAZÁLNÍ STIMULACE PRAXE

Bazální stimulace na FZS Univerzity Pardubice

Mgr. Marie Holubová Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

BAS

Bazální stimulace (BAS) je důležitý ošetřovatelský a komunikační koncept, který je nedílnou součástí individuální ošetřovatelské péče o pacienty s nejrůznějšími onemocněními, zvláště pak u pacientů v bezvědomí, s demencí, předčasně narozených dětí či nemocných s handicapem. V ČR je již vyškoleno kolem 200 zařízení poskytujících zdravotní či sociální služby nebo zařízení, která připravují studenty na související povolání. Na základě supervize je v České republice 49 pracovišť certifikováno jako pracoviště pracující konceptem bazální stimulace (www.bazalni-stimulace.cz, 2011).

umožňuje pacientovi vnímat hranice svého těla, okolní svět a přítomnost jiného člověka. Podpory vnímání je docíleno využíváním základních (somatická, vestibulární a vibrační stimulace) a nástavbových prvků (orální, optická, olfaktorická, auditivní, taktilně-haptická stimulace) (Friedlová, 2009). Využívání prvků BAS všeobecnou sestrou v ošetřovatelské péči je zakotveno ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků. Podle Karolíny Friedlové, propagátorky konceptu, pomáhá BAS zvyšovat kvalitu života a bezpečnost poskytované péče.

Na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice (FZS UPa) je v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VpK) od roku 2011 realizován projekt Zdravotnické studijní programy v inovaci. V klíčové aktivitě projektu zaměřené na vzdělávání akademických pracovníků byli vyškoleni čtyři akademičtí pracovníci v konceptu BAS absolvováním 3 stupňů akreditovaných kurzů. Základní kurz v rozsahu 24 hodin absolvovali v srpnu 2011. Kurz byl zaměřen na získání teoretických poznatků a praktických dovedností základních prvků bazální stimulace. Z oblasti somatické šlo o povzbuzující, zklidňující a neurofyziologickou stimulaci, techniky na podporu dýchání a specifika polohování v BAS. Dále byla řešena vestibulární a vibrační stimulace.

Nástavbového inovačního kurzu BAS v rozsahu 16 hodin se v září 2011 zúčastnili 2 akade-

mičtí pracovníci. Jeho náplní bylo prohloubení teoretických znalostí a integrace nástavbových prvků BAS do ošetřovatelské péče a pedagogického procesu. Byla řešena stimulace auditivní, optická, orální, olfaktorická a taktilně-haptická se zaměřením na poskytnutí individualizované ošetřovatelské péče dle autobiografie klienta.

Následný prohlubující inovační kurz BAS v rozsahu 8 hodin absolvovali taktéž v září 2011.

V něm získali rozšiřující teoretické informace, z praktických prvků šlo o stimulaci rozvíjející a diametrální se zaměřením na zacházení se spastickou končetinou.

Spokojeni byli nejen akademičtí pracovníci, ale i studenti Akademičtí pracovníci hodnotili kurzy velmi pozitivně, a to zvláště odbornou připravenost lektorů, individuální přístup, zaměření na praktický nácvik jednotlivých prvků a hojné využívání zážitkových cvičení, která umožňují lépe si uvědomit pocity pacienta při poskytování ošetřovatelské péče.

Všechny kurzy byly poskytovány Institutem Bazální stimulace a jsou akreditovány Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Na základě proškolení akademických pracovníků proběhl v březnu 2012 seznamovací seminář pro ostatní akademické pracovníky FZS UPa v rozsahu 4 hodin. Byly řešeny základy BAS se zaměřením na somatickou a orální sti-

Podle Karolíny Friedlové pomáhá BAS zvyšovat kvalitu života a bezpečnost poskytované péče.

33

34

PRAXE BAZÁLNÍ STIMULACE

Graf

florence 1–2/13

Hodnocení výuky bazální stimulace (škála 1–5, kdy 1 je velmi dobré a 5 nevyhovující) Celkové hodnocení předmětu

1,2

Diskuze a reakce vyučujících

1,2

Srozumitelnost probíraného tématu

1,1

Kvalita studijních materiálů

1,3

Odborná připravenost vyučujících

1,0

Kvalita a dostatek pomůcek k předmětu

1,3 1,8

Využitelnost získaných poznatků v odborné praxi Přínos předmětu pro osobní rozvoj

1,3 1,1

Obsahová stránka předmětu 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

zdroj: výzkum autorek

foto: archiv autorky

mulaci (viz obrázek). Semináře se zúčastnilo 6 akademických pracovníků a ohlasy byly velmi pozitivní.

Také proběhla inovace výuky a studijních materiálů u navazujícího magisterského oboru ošetřovatelství v klinických oborech v předmětu základy stimulačních technik (v rozsahu 15 hodin cvičení a 10 hodin praktického využití BAS v lůžkovém zařízení) a u bakalářského studijního oboru všeobecná sestra v předmětu bazální stimulace u prezenční (22 hodin cvičení) i kombinované (11 hodin cvičení) formy studia. Bylo zařazeno více zážitkových cvičení a nové techniky na nácvik praktických dovedností. U magisterského studijního programu proběhlo využití prvků bazální stimulace při práci na geriatrickém od-

dělení. Studentky měly u přiděleného pacienta navrhnout dle autobiografické anamnézy ošetřovatelský plán se zařazením prvků BAS a podle něj pracovat. Součástí byla i zpětná reflexe a písemné hodnocení provedené ošetřovatelské péče.

V závěru předmětu byl všem studentům rozdán dotazník na evaluaci inovovaných předmětů. Předměty hodnotilo 80 studentů, sledovali celkem 9 oblastí zaměřených na hodnocení obsahu předmětu a připravenost lektorek. Hodnocení probíhalo na základě škály 1–5, kdy 1 je velmi dobré a 5 nevyhovující.

Z grafu je patrné, že studenti byli s předmětem spokojeni – hodnocení v žádné oblasti nepřesahuje hodnotu 2. Nejlépe hodnocena byla odborná připravenost vyučujících a nejhůře využitelnost získaných poznatků v odborné praxi. Domníváme se, že tento výsledek může být důsledkem faktu, že větší část zdravotnických zařízení v České republice stále ještě s tímto konceptem nepracuje. Studenti mohli také doplnit poznámky k hodnocení předmětu: v 7 případech bylo doplněno, že šlo o zajímavý předmět, a v 5 případech byly pozitivně hodnoceny znalosti vyučujících.

Lze tedy říci, že kurzy bazální stimulace, kterými byli akademičtí pracovníci vyškoleni na základě projektu Zdravotnické studijní programy v inovaci, byly velmi užitečné a přispěly k inovaci výuky bazální stimulace na FZS UPa.

Spoluautorky Mgr. Martina Jedlinská, PhDr. Kateřina Čermáková, DiS., Mgr. Vendula Homolková, DiS. Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Literatura 1. www.bazalni-stimulace.cz 2. Friedlová K. Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, 1. a 2. díl. 3. vyd. Frýdek-Místek: Institut Bazální stimulace, 2009. ISBN 80-239-3132-2.

3. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.

Nácvik polohování

IPVZ PRAXE

Projekty vzdělávání zdravotníků realizované díky fondům Evropské unie a státnímu rozpočtu ČR patří svým rozsahem bezesporu mezi ojedinělé projekty v České republice. Začaly již v květnu 2010 a jejich cílem bylo během následujících let nabídnout kurzy pro 38 000 pracovníků ve zdravotnictví. V současné době prošlo různými vzdělávacími programy v rámci projektů více než 40 000 absolventů.

Projekty končí již v dubnu 2013.

foto: Profimedia

Projekty bezplatného vzdělávání zdravotníků za tři měsíce končí

V

rámci projektů mohli lékařští i nelékařští pracovníci s většinovým pracovním úvazkem mimo území hl. města Prahy absolvovat řadu specifických akreditovaných kvalifikačních kurzů, odborných seminářů, certifikovaných kurzů, konferencí a workshopů. Účastníci se tak seznámili s novými trendy v poskytování zdravotní péče a získali dostatek informací pro jejich praktickou aplikaci. Díky finanční podpoře byla účast ve všech vzdělávacích aktivitách bezplatná.

Projekt vzdělávání lékařů umožnil mimo jiné přivést do ČR výuku komplexního standardizovaného přístupu a péče o zraněného pacienta s názvem ATLS (advanced trauma life support for doctors), který je již několik let úspěšně využíván v zahraničí. Účastníci projektu „Vzdělávání nelékařů“ nejvíce ocenili kurz legislativy pro manažery nebo kurz s tématem prevence vertikálního přenosu HIV. Největšímu zájmu v oblasti e-learningových kurzů pro lékaře se setkala témata oční problematika pro všeobecné praktické lékaře, kurz k problematice kolorektálního karcinomu nebo kurz základů tropické a cestovní medicíny.

Díky projektům se v České republice v r. 2012 také uskutečnila unikátní konference Neurorehabilitace za účasti uznávaných zahraničních autorit, jako jsou prezidentka celosvětové neurorehabilitační společnosti prof. Stefanie Clarke nebo prof. Andrew Frank, emeritní prezident Britské královské rehabilitační odborné společnosti.

Plánované monitorovací indikátory projektu, týkající se počtů úspěšných absolventů vzdělávacích aktivit, byly splněny s vel-

kým předstihem. V obou projektech bylo zároveň dosaženo i významné finanční úspory oproti původním plánům. V současnosti se projekty nacházejí v závěrečné fázi, kdy se již nepřipravují nové vzdělávací aktivity, ale důraz je kladen na zdárné dokončení již běžících aktivit a kompletaci celkové administrace spolu se závěrečným vyhodnocením a uzavřením projektů.

Vzdělávání lékařů bylo realizováno prostřednictvím individuálního projektu OPLZZ „Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí lékařů, zubních lékařů a farmaceutů se zaměřením na profesní medicínské vzdělávání a vzdělávání v manažerských dovednostech“ (číslo projektu CZ.1.04/1.1.00/46.00002). Vzdělávání nelékařských pracovníků bylo realizováno prostřednictvím individuálního projektu OPLZZ „Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborné profesní vzdělávání v manažerských dovednostech“ (číslo projektu CZ.1.04/1.1.00/46.00001). Oba jsou financovány z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF) a státního rozpočtu ČR. Generálním dodavatelem obou projektů je Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze.

35

36

florence 1–2/13

pro studenty text: SZŠ a VOŠ zdravotnická v Plzni

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická v Plzni SZŠ a VOŠ zdravotnická v Plzni patří mezi největší školy v Plzeňském kraji a mezi největší regionální zdravotnické školy v ČR. Má dlouhou tradici – její počátky sahají až do 1. poloviny minulého století, na přelom let 1942–1943. Důvodem jejího vzniku byl nedostatek odborně vzdělaných ošetřovatelek. Od té doby prošla značnými změnami a na konci 90. let byla z kapacitních důvodů přemístěna do nových prostor budovy v Karlovarské ulici 99, kde sídlí dosud. Škola je každoročně modernizována a vybavována novými prostředky pro zkvalitnění výuky.

Co nabízí Velmi kvalitní všeobecné vzdělání ve zdravotnickém lyceu a profesní odborné vzdělání v různých oborech na SZŠ. Pro zvýšení kvalifikace a konkurenceschopnosti na trhu práce mají studenti možnost pokračovat ve studiu na VOŠ, která je otevřena všem uchazečům. V současné době studuje na SZŠ 572 žáků a 353 studentů na VOŠ. V rámci odborné praxe spolupracuje škola s většinou zdravotnických zařízení v regionu i mimo něj.

Největšími partnery školy jsou FN Plzeň, Mulačova nemocnice Plzeň, Privamed Plzeň, Městská charita, Kojenecký ústav a řada dalších. Učebny jsou vybaveny moderní audiovizuální technikou a množstvím specializovaných didaktických

pomůcek. Dále tu jsou laboratoře dokonale vybavené přístrojovou technikou, učebny výpočetní techniky s připojením na internet, přednášková místnost a studovna. Studenti mají k dispozici skříňky a samozřejmostí je i možnost ubytování a stravování.

Školní projekty V rámci programu Leonardo da Vinci pořádá škola zahraniční stáže v Německu, v partnerské zdravotnické škole Berufsfachschule für Krankenpflege des Bezirks Oberpfalz. Studenti mají možnost nejen naučit se jazyk, ale také se seznámit s bavorskými zkušenostmi, trendy a přístupy k právům pacientů v Německu.

Praktická část výuky probíhá v nemocnici

v Řezně (Regensburg). V rámci programu Leonardo da Vinci měly tři studentky možnost připravovat se v kurzu anglického jazyka a slovinských reálií v angličtině a následně vycestovat na delší studijní pobyt do Slovinska.

„I my budeme jednou pacienty“ Takové je motto školy, které jednoznačně vystihuje její filozofii otevřenou všem současným trendům profesního vzdělávání v pomáhajících profesích.

Cílem školy je snaha kvalitně připravit absolventy na výkon budoucího povolání a usnadnit jim vstup do pracovního procesu. Proto škola mimo jiné dbá také na vysokou kvalitu interních i externích zaměstnanců.

→ studijní obory SZŠ Studijní obor Zdravotnický asistent

Studijní obor Zdravotnický asistent

Studijní obor Zdravotnické lyceum

Studijní obor Laboratorní asistent

Studijní obor Asistent zubního technika

Denní forma studia. Cílem oboru je získání potřebných vědomostí v oblasti lékařských věd, ošetřovatelství i znalostí souvisejících se zdravým životním stylem, ochranou zdraví či poskytováním první pomoci.

Důraz je kladen na praktické dovednosti a návyky nezbytné pro ošetřování nemocných. Po ukončení studia a složení maturitní zkoušky jsou absolventi připraveni k výkonu práce středního zdravotnického pracovníka, který pod dohledem nebo pod přímým vedením všeobecné sestry nebo lékaře poskytuje ošetřovatelskou péči dětem (s výjimkou novorozenců) i dospělým.

Večerní, dálková forma studia. V letošním školním roce se neotvírá, ale pro velký zájem uchazečů škola věří, že v příštím školním roce bude opět otevřen.

Denní forma studia.

Tento obor poskytuje přípravu žáků ke studiu zdravotnických a medicínských oborů na VŠ a VOŠ.

Absolvování tohoto oboru neopravňuje k výkonu zdravotnického povolání bez dalšího doplňujícího studia.

Denní forma studia.

Náplní tohoto programu je příprava pro práci v laboratořích zdravotnických zařízení. Absolventi nacházejí uplatnění nejen v nemocničních laboratořích, ale i v laboratořích hygienických stanic, soudního lékařství nebo v transfuzních stanicích.

Denní forma studia. Absolventi tohoto oboru jsou po absolvování nástupní praxe schopni vykonávat činnost asistenta zubního technika ve všech typech stomatologických laboratoří. Odborná způsobilost se uplatňuje i v jiných oborech, a to nejvíce v plastické chirurgii, ORL, neurologii či ve výzkumných ústavech, výrobě a obchodě příslušného zaměření.

37

→ studijní obory VOŠ (tříleté obory, denní forma studia, zakončené absolutoriem; všechny určeny absolventům s maturitou získanou na různých typech středních škol) Studijní obor Diplomovaná všeobecná sestra Absolventi tohoto oboru jsou schopni samostatné odborné činnosti v péči o zdraví jako sestry v nemocnicích nebo ve státních i privátních ambulantních složkách.

Studijní obor Diplomovaný zdravotní laborant Obor je zaměřen na zvládnutí analýz biologického materiálu za použití nejmodernějších metodických postupů, přístrojové a počítačové techniky, především v laboratořích klinické biochemie, hematologie, krevní transfuze, histologie, mikrobiologie a imunologie. Diplomovaný zdravotní laborant je způsobilý pro zapracování ve specializovaných klinických laboratořích.

Studijní obor Diplomovaný farmaceutický asistent Absolvent je připraven pro práci ve všech typech lékáren, v laboratořích pro kontrolu léčiv, výdejnách zdravotnických prostředků, prodejnách léčivých rostlin a distribučních firmách jako zdravotnický pracovník, a to v rozsahu a na úrovni stanovené pro výkon povolání farmaceutického asistenta zákonem č. 96/2004 Sb. a předpisy s ním souvisejícími. Následně je možné se vzdělávat v rámci dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků nebo studiem na vysoké škole.

Studijní obor Diplomovaný nutriční terapeut Absolvent oboru najde uplatnění ve všech typech zdravotnických a stravovacích zařízení. Může pracovat jako preventista v oblasti výživy, jako konzultant pro výchovu jednotlivých populačních skupin a dále i jako poradce pro náročné životní situace, pro sportovce a jiné kategorie.

Studijní obor Diplomovaná dentální hygienistka Absolvent se uplatní na stomatologických pracovištích nemocnic, klinik a zubních ordinací, a to v rozsahu a na úrovni stanovené pro výkon povolání dentální hygienistky. Dále se může uplatnit ve výzkumu, výrobě a propagaci stomatologických materiálů nebo se může dále vzdělávat ve specializačním nebo celoživotním vzdělávání zdravotnických pracovníků nebo studiem na vysokých školách.

Studijní obor Diplomovaný zdravotnický záchranář Absolvent oboru pracuje v rámci specifické ošetřovatelské péče na úseku neodkladné péče a akutního příjmu a dále se podílí na neodkladné léčebné a diagnostické péči v záchranném segmentu zdravotnictví (ARO, JIP). Zdravotnický záchranář může také vykonávat ošetřovatelskou péči v ostatních zdravotnických a sociálních zařízeních na úrovni stanovené zákonem pro výkon povolání zdravotnického asistenta.

Studijní obor Sociální práce Absolvent najde uplatnění ve státních a nestátních organizacích, na sociálních odděleních obecních a městských úřadů, na správě důchodového zabezpečení, v domovech pro seniory, dětských centrech, ústavech sociální péče, dětských domovech, v zařízeních pro handicapované, denních stacionářích či uprchlických centrech. Další uplatnění se nabízí v terénních službách, komunitních či krizových centrech, ve vězeňství nebo v práci kurátora pro děti a mládež.

zkušenosti studentů → Proč se zúčastnit odborné praxe ve Slovinsku a zkusit pracovat jako zdravotní asistentka v jiné zemi?

Z

ahraniční praxe je podle našeho názoru dobrou zkušeností nejen po stránce profesní, ale je i skvělým a přínosným zážitkem.

Ještě před naším odjezdem do Slovinska jsme byly plny obav a příjemného očekávání, co nás v Celje, třetím největším městě Slovinska, čeká. Po vyčerpávající a namáhavé cestě jsme byly zvědavé na slovinskou školu i nemocnici. Obavy, které jsme

měly, z nás spadly hned po prvním setkání s učiteli a studenty. Všichni se k nám chovali velice přátelsky, snažili se být vstřícní a trpěliví. V nemocnici jsme dostaly hezké uniformy a vyrazily jsme na praxi. Naše práce byla různorodá. Pečovaly jsme o hygienu pacientů, stlaly lůžka, měřily jsme fyziologické funkce a prováděly jsme další úkoly schválené slovinskými zákony. Slovinští studenti nám byli velkou oporou. Se vším nám pomohli, ukázali nám spoustu nových věcí a vše nám vysvětlili. Díky kurzu angličtiny absolvovanému na naší škole nám šlo vše mnohem snadněji.

Ze zahraniční stáže jsme si přivezly nejen krásné vzpomínky a zážitky, ale především zkušenosti, ze kterých čerpáme dodnes.

38

zpravodaj

ČAS

florence 1–2/13

Plány a úkoly České asociace sester do roku 2015 Česká asociace sester má zpracovaný strategický plán na období 2011–2015. Rádi bychom vás proto seznámili s aktivitami, které dlouhodobě vedou k jeho naplnění.

Profesní příprava a vzdělávání 1.1 Aktivně se účastnit legislativních procesů ovlivňujících profesionální přípravu sester a dalších nelékařských zdravotnických povolání, postavení sester a nelékařů v systému zdravotní péče a jejich výkon profese všeobecné sestry a dalších nelékařských profesí. ČAS dlouhodobě spolupracuje nejen s ministerstvem zdravotnictví (MZ ČR), ale i s ostatními odbornými společnostmi na kultivaci změn ve vzdělávání a v profesní přípravě. V letech 2011–2012 se v rámci Transformační komise MZ ČR podílela ČAS na přípravě novely zákona č. 96/2004 Sb. S ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) spolupracuje ČAS v oblasti přípravy dlouhodobé péče – za tímto účelem vznikla také pracovní skupina a své zástupce má ČAS i v Radě vlády pro sociální služby a zdravotnictví.

V oblasti vzdělávání iniciovala ČAS setkání vzdělavatelů ošetřovatelských oborů na půdě vysokých škol, kde se diskutovalo o kvalitě a organizaci výuky. Společně prosazovali navýšení plateb státu za studentky těchto oborů, což se nakonec podařilo. Do budoucna by se ještě měl ošetřovatelský výzkum přiblížit klinické praxi.

Další působení ČAS v oblasti vzdělávacích aktivit spočívá ve vydávání souhlasných stanovisek ke vzdělávacím aktivitám zařazeným v celoživotním vzdělávání a v provádění namátkových kontrol těchto akcí s cílem ověřit, zda dodržují schválený odborný program. Kreditní komise ČAS vydá ročně téměř sedm tisíc souhlasných stanovisek.

Kromě toho ČAS spolupracuje s různými organizacemi a je spoluřešitelkou několika vzdělávacích projektů. Jedním z nich byl projekt Profesní vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků kombinovanou formou s vy-

Do budoucna by se měl ošetřovatelský výzkum přiblížit klinické praxi.

užitím e-learningu, který byl realizován v letech 2007–2008 na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Plzni a byl financován z Evropského sociálního fondu (ESF). Dalším projektem pak bylo Další profesní vzdělávání pro všeobecné sestry a ostatní nelékařské profese zdravotnických zařízení, který realizovala firma EuroProfis ve spolupráci s firmou LINET spol. s r. o. Během roku 2007 v něm bylo proškoleno celkem 120 všeobecných sester ze Středočeského kraje, zejména z ON Kladno a ON Kolín, které byly také partnery projektu. Jeho cílem bylo seznámit cílovou skupinu se škálou nabízené zdravotnické techniky, jejími vlastnostmi a parametry, jejím vlivem na péči o pacienta a jeho zdravotní stav a jejím využitím v praxi. ČAS je také iniciátorem vzniku České komory zdravotnických pracovníků, jejíž přípravný výbor byl zaregistrován na pražském magistrátu loni na podzim. Jejím hlavním úkolem bude soustavně budovat a upevňovat pozici sester a dalších zdravotnických povolání v systému zdravotnických služeb v ČR. 1.2 Podporovat a realizovat národní a mezinárodní programy zaměřené na vzdělávání sester, porodních asistentek a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků.

Díky svým zástupcům v akreditačních komisích MZ ČR ČAS trvale dohlíží na kvalitu předkládaných akreditačních spisů. Tento proces se týká jak pregraduálního, tak postgraduálního studia. ČAS se také vyjadřuje k akreditačním spisům bakalářských a magisterských studijních oborů.

Mimo to je ČAS řešitelem několika projektů zaměřených na zvyšování znalostí a dovedností zdravotníků. Jedním z nich je projekt Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborné profesní vzdělávání v manažerských dovednostech (Projekt vzdělávání nelékařů), který je spolufinancován z ESF v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Jeho generálním dodavatelem pro MZ ČR je IPVZ. „Jedná se o největší projekt

ZPRAVODAJ ČAS

Vinci, byl E-learning – Přenos inovací v oblasti moderního zdravotnického vybavení. Jeho hlavním cílem bylo vytvořit efektivní výukový nástroj (e-learningové kurzy), který by účastníkům předal v jejich jazyce potřebné aktuální znalosti z oblasti zdravotnické techniky. Hlavním řešitelem tohoto projektu byla opět firma LINET spol. s r. o.

1.3 Podporovat a realizovat ošetřovatelský výzkum a projekty přispívající ke zvyšování kvality zdravotní péče.

Kvalita poskytované péče prochází v ČR zatěžkávacími zkouškami. Spojená akreditační komise, o. p. s., s ČAS dlouhodobě spolupracuje. „Zejména spolupráci s konkrétními odborníky a propojení akreditačních standardů a standardů odborné společnosti považujeme za klíčové,“ upozorňuje Jurásková.

Na setkání vzdělavatelů ošetřovatelských oborů, které ČAS iniciovala, se mimo jiné diskutovalo i téma výzkumu. „Dohodli jsme se na propojení praxe a výzkumu prostřednictvím řešení konkrétních témat, která budou využitelná v praxi,“ říká prezidentka ČAS. Jedním z projektů, na kterých se ČAS společně s Českou společností podpory zdraví a Inco Forum podílí, je výzkum Inkontinence v ošetřovatelské praxi. Cílem tohoto šetření je zjistit výskyt inkontinentních pacientů / klientů ve všech typech zařízení, kde je poskytována ošetřovatelská péče, a zmapovat možnosti zlepšení kvality života těchto pacientů. Na podkladě tohoto projektu, který začal v polovině května 2008, by měla vzniknout formulace národního standardu ošetřovatelské péče o inkontinentní pacienty. Projekt byl ukončen prezentací výstupů na konferenci a workshopech s výukovými materiály.

Dalšími projekty, na kterých se ČAS také podílí, jsou Skrytá nebezpečí PVC a Bezpečná nemocnice.

Jedním z dlouhodobých cílů ČAS je podporovat a realizovat národní a mezinárodní programy zaměřené na vzdělávání NLZP.

foto: Profimedia

v historii ČAS,“ upozorňuje prezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. Projekt běží již od roku 2011 ve 13 krajích ČR (kromě hlavního města Prahy a Plzeňského kraje) a skončit by měl letos. Cílem projektu, jehož hlavním řešitelem je Aesculap Akademie a odborným garantem ČAS, je pořádání konferencí a seminářů pro nelékařské obory. V každém kraji probíhá 2–6 konferencí a 4–12 seminářů v závislosti na velikosti kraje.

Jednotlivé konference jsou zaměřeny na problematiku ošetřovatelské péče, diagnostiky a léčby onkologických, kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění. Každá konference se také věnuje péči o seniory a nutriční péči. Na základě poptávky z praxe byly konference doplněny o témata právní povědomí, etické normy chování, přístup k pacientům, komunikace, řízení kvality a bezpečnosti pacientů a zaměstnanců, péče o dorost a děti včetně traumatologie a nutrice.

Dalším projektem, který probíhal od října 2010 do září 2012 a který byl řešen v rámci programu Lifelong Learning Programme / Leonardo da

1.4 Spolupracovat s MZ ČR a MŠMT ČR v oblasti vzdělávání, vytvářet vhodné podmínky v oblasti celoživotního vzdělávání tak, aby obnovování a udržování odborné způsobilosti přispělo k zabezpečení vysoké kvality poskytované péče a ochraně zdraví jednotlivců a komunit.

V letech 2011–2012 se ČAS stala subdodavatelem vzdělávacích aktivit pro vítěze celorepublikového vzdělávání nelékařů Aesculap Akademii (viz bod 1.2). Celý projekt je zaměřen na zásadní oblasti ve zdravotnictví. Odborná témata přednášejí členové ČAS, odborníci ve svých oborech, společně s lékaři, psychology a právníky. V průběhu tohoto období již bylo proškoleno několik tisíc zdravotníků.

39

ZPRAVODAJ ČAS

florence 1–2/13

dokáže jednou tak rychle a kompletně vyléčit symptomy flebitidy.

Wendy Wood z Peter MacCallum onkologického centra v Melbourne v Austrálii zase prezentovala poznatky a hodnocení programu pro podporu rozvoje profese sestry s rozšířenou kompetencí. Výzkum prokazuje, jak zásadní přínos pro kvalitu poskytované péče a kvalitu ošetřovatelství mají sestry s vyššími pravomocemi a vzděláním. Příklady takových rolí australských sester: klinická sestra specialistka, sestra pro rozvoj péče, koordinátorka klinické péče, sestra s rozšířenou kompetencí, klinická sestra konzultantka, sestra v klinickém výzkumu či sestra edukátorka. Mezera v poskytované péči bez sester s pokročilým vzděláním a rozšířenými kompetencemi se může projevit např. jako vyšší prezentace pacientů na pohotovosti s nezvládnutými symptomy onkologického onemocnění či léčby, v ordinaci onkologického lékaře jako neplánovaná kontrola či ve vyšším množství telefonátů od pacienta či rodinného příslušníka potřebujícího radu. V neposlední řadě se také může promítnout do prodloužené či znovu opakované hospitalizace. Hodnocení dopadu zavedení těchto sester do praxe probíhá v několika aspektech, např. spokojenost pacientů s onkologickou léčbou (od edukace až po vnímání svého onemocnění), spokojenost sester a ošetřovatelského týmu s kvalitou výsledků či finanční dopad poskytované péče.

Mgr. Iveta Nohavová

Praha / 9.–13. září 2012

17. mezinárodní konference onkologického ošetřovatelství se zaměřila na lepší ochranu pacienta Ve dnech 9.–13. září 2012 se v Praze konala 17. mezinárodní konference onkologického ošetřovatelství (International Conference on Cancer Nursing, ICCN) organizovaná International Society of Nurses in Cancer Care (ISNCC) s názvem Důležitost kvalitní onkologické ošetřovatelské péče pro lepší ochranu pacienta. Účastnilo se jí více než 600 delegátů z 51 zemí světa. Česká asociace sester a její onkologická sekce byly oficiálními partnery ICCN. Během celé konference bylo postupně vystaveno 231 abstraktů – plakátů a předneseno 137 abstraktů. Celkem bylo prezentováno sedm hlavních plenárních přednášek mj. na téma edukace, kvalita a bezpečnost pacienta, inovace v praxi a profesních rolích, zaměstnanci a problémy pracovního prostředí či politika, zákonodárci a ekonomika.

Zajímavých prezentací bylo mnoho, zde je jen několik postřehů. Paula Elaine dor Reis z Brasilia univerzity v Brazílii prezentovala výsledky studie o efektivnosti užití vlhkého zábalu z heřmánkového výluhu na flebitidu 2. stupně okolo intravenózní periferní kanyly u onkologických pacientů dostávajících chemoterapii. Hodnocené faktory: zarudnutí, otok, bolest, viditelná a hmatatelná žíla. Heřmánkový výluh z organicky vypěstovaného heřmánku připravili převařením 400 ml vody a přidáním 1 lžíce (10 g) heřmánku. Po pěti minutách výluh scedili. Obklad (cca 38 °C) přikládali 3krát denně po dobu 20 min. Kontrolní skupina dostávala vlhké teplé obklady namáčené pouze ve vodě za dodržení stejných podmínek teploty a délky přiložení. Ve všech hodnocených kategoriích se prokázalo, jak tato levná intervence a síla bylinky

Lodž / 6. listopad 2012

Odborné profesní organizace zasedaly v Polsku Dne 6. listopadu 2012 se z iniciativy Polskiego Towarystwa Pielegniarskeho (profesní organizace sester v Polsku) konala konference s mezinárodní účastí.

Hlavním tématem byla bezpečnost personálu a ochrana zdraví. Iniciátorkou a organizátorkou konference byla prezidentka polské asociace sester Dorota Kilaňska z Lékařské univerzity v Lodži.

Evropská unie (EU) vydala direktivu č. 32/2010, která specifikuje nejen rizika v práci zdravotnických pracovníků, ale také nutnost centrální evidence mimořádných událostí. Tato direktiva musí být implementována v legislativě zemí EU nejpozději do května 2013.

Na konferenci se sešli zástupci profesních organizací z Polska, České republiky, Slovenské republiky, Bulharska a Rumunska. Referovali o tom, v jakém stadiu je v jejich zemích rozpracování směrnice, co se už udělalo a jaké jsou finální úkoly.

Z jednotlivých sdělení vyplynulo, že všechny jmenované státy jsou s implementací direktivy přibližně stejně daleko.

O malý krok napřed je možná Polsko. Česká asociace sester (ČAS ) přijala pozvání k účasti na tak významném zasedání s aktivním příspěvkem. Přítomní byli seznámeni s pracovní skupinou pro bezpečí zdravotníků, která při ČAS vznikla v březnu 2011. Tato skupina má

foto: archiv

40

Zástupkyně ČAS Jindřiška Pavlicová a Bc. Jindra Kracíková.

ZPRAVODAJ ČAS

Plzeň / 15. listopad 2012

Vzdělávání a novinky v přednemocniční a nemocniční neodkladné péči Novinky ve vzdělávání zdravotnických záchranářů v České a Slovenské republice byly hlavním tématem 1. ročníku odborné konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky pracující v předne-

Program konference byl velmi rozmanitý a odborné přednášky zajímavé.

Aktivní i pasivní účastníci konference dokázali vytvořit příjemnou a přátelskou atmosféru.

Mgr. Eva Pfefferová, Katedra záchranářství a technických oborů, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni

foto: archiv

tři členky a jejím cílem je podporovat pozitivní postoj pracovníků a zaměstnavatelů ke kontinuálnímu zvyšování bezpečné péče a bezpečného prostředí.

Dále spolupracuje s organizacemi, které se této problematice dlouhodobě věnují, a co považujeme za důležité, zavázaly se podporovat resortní bezpečnostní cíle Akčního plánu kvality a bezpečnosti zdravotní péče pro období 2010–2012, které schválilo Ministerstvo zdravotnictví ČR. O podrobnostech činnosti této skupiny několikrát informovala její předsedkyně v minulých číslech Florence, zveřejněn byl i dotazník. Pro konferenci v Lodži si zástupkyně skupiny připravily souhrnné informativní sdělení. Zmínily, že pro implementaci je důležitá nejen všeobecná podpora, ale i podpora společností, jako je BD a Aesculap Akademie.

Na konferenci také opakovaně zazníval fakt, že bezpečnost personálu znamená i větší bezpečí pro pacienta.

Z konference vyplynulo, že nejen Českou republiku, ale i ostatní zúčastněné státy čeká ještě hodně práce nejen s implementací direktivy č. 32/2010, ale i s úkoly, které z této směrnice vyplývají.

V závěru konference požádala organizátorka D. Kilaňská o dílčí zprávy z jednotlivých zemí, ze kterých bude sumarizovat jednotnou zprávu.

Další zasedání tohoto mezinárodního fóra je naplánováno na rok 2013, ještě před implementací direktivy č. 32/2012, a to v České republice, konkrétně v Ostravě.

Za ČAS Jindřiška Pavlicová, Bc. Jindra Kracíková

Plzeň / 21. listopad 2012

Nejobsáhlejší ze čtyř sekcí konference byla ta, která se týkala vzdělávání a legislativy.

mocniční i nemocniční neodkladné péči, která se konala v prostorách Západočeské univerzity v Plzni dne 15. 11. 2012.

Pořadatelem akce byla Katedra záchranářství a technických oborů Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni. Odbornou garancí ji zastřešil a aktivně se jí zúčastnil doc. MUDr. Jan Pokorný, DrSc., z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze.

Konference byla rozdělena do čtyř sekcí. Nejobsáhlejší byla sekce s názvem „Vzdělávání a legislativa“, která posluchače seznámila s novinkami, ale i s problematikou ve vzdělávání zdravotnických záchranářů nejen v České republice, ale i na Slovensku. Další bloky se věnovaly přednemocniční a nemocniční neodkladné péči a postřehům z praxe, které byly většinou předneseny formou kazuistik.

Ze zahraničních hostů vystoupil prof.

MUDr. Oto Masár, PhD., který přednesl příspěvek o výuce urgentní medicíny na Lékařské fakultě UK v Bratislavě.

Dalšími významnými hosty byli prezident Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb ČR Bc. Drahomír Sigmund, který přítomné seznámil se vzděláváním a postavením zdravotnických záchranářů v České republice, plk. MUDr. Michal Mareček z Letecké záchranné služby v Líních či přednosta Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice v Plzni doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc.

O kvalitě a bezpečí zdravotních služeb v oblasti manipulace s léčivy se debatovalo v Plzni Region Plzeň České asociace sester (ČAS) ve spolupráci se sekcí farmaceutických asistentů a Fakultní nemocnicí v Plzni pořádal dne 21. 11. 2012 konferenci na téma Kvalita a bezpečnost zdravotních služeb v oblasti manipulace s léčivými přípravky.

Mezi vzácné hosty patřila Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka ČAS, se svým sdělením o činnosti ČAS za uplynulé období. Dále prezentovala kazuistiku soudního znalce, v níž upozornila na rizika při podávání léčivých přípravků a nutnost vést řádně ošetřovatelskou dokumentaci.

Setkání se zúčastnila i náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice Plzeň Ing. Bc. Andrea Mašínová, MBA, a Mgr. Lucie Kašová a prof. Ing. Josef Kott, DrSc., z Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni, kteří svou účastí potvrdili zájem o rozvinutí spolupráce mezi fakultou a naším profesním sdružením.

Na konferenci regionu číslo 44 (který měl mimochodem v den konference 44 členů) se sešlo 62 účastníků, kteří si vyslechli zajímavá sdělení předsedkyně sekce farmaceutických asistentů Bc. Aleny Vagenknechtové o vzniku sekce, Mgr. Kamily Chrapkové o zkušenostech s prací klinického farmaceuta v nemocnicích ve Velké Británii a Bc. Jaroslavy Zárubové o kontrole a manipulaci se zdravotnickými prostředky na klinikách IKEM.

41

ZPRAVODAJ ČAS

V druhé polovině konference se hovořilo o systému řízení kvality podle normy ISO 9001:2008 v provozu plzeňské nemocniční lékárny. Sdělení přednesla PharmDr. Marie Srchová, o zajištění bezpečnosti ředění cytostatik ve FN Plzeň hovořily PharmDr. Dagmar Kubíková a PharmDr. Blanka Švarcová. Kazuistiku o dlouhodobém podávání nesteroidních antiflogistik přednesl Mgr. Petr Červený, též z FN Plzeň. Diskuze nad odbornými tématy zakončila odpolední konferenci, o jejíž pořádání se zasloužil pracovní výbor v čele s Mgr. Ninou Müllerovou, předsedkyní plzeňského regionu ČAS, za což všem patří veliký dík. Věříme, že další plánované akce v roce 2013 budou mít stejnou, ne-li vyšší účast. Sledujte proto naše webové stránky a nezapomeňte se včas přihlásit. Na setkání s vámi se těší výbor plzeňského regionu ČAS. Mgr. Nina Müllerová, předsedkyně regionu Plzeň ČAS

Brno / 6.–7. prosinec 2012

Ošetřovatelství v nefrologii a onkologická onemocnění Již tradičně se v Hotelu Internacional (Best Western Premier) v Brně konal ve dnech 6.–7. prosince 2012 XII. multidisciplinární nefrologický kongres.

Dlouhodobě úspěšné akce se zúčastnilo 171 sester pracujících v nefrologii, nutriční terapeuti, dialyzační technici a manažeři. Mediálním partnerem akce byl časopis Florence.

Po jednáních s Aesculap Akademií propojila pořádající nefrologická sekce ČAS dvě témata, která jsou obsažena v názvu akce – nefrologii a onkologická onemocnění. Těm byl věnován samostatný blok „Role nelékařských povolání v léčbě pacientů s onkologickým onemocněním“, v němž zazněla mnohá sdělení týkající se problematiky onkologických onemocnění u dětí, dospělých a seniorů. Součástí bloku byla i sdělení o rizicích nozokomiálních nákaz, jejich snižování a zvyšování kvality péče.

Velký ohlas sklidila přednáška o legis-

florence 1–2/13

foto: archiv

42

Předsedkyní nefrologické sekce ČAS byla opět zvolena Bc. Jindra Kracíková (vpravo).

lativním minimu pro nelékaře, která přítomné seznámila nejen se základní legislativou, ale i s nutností dodržovat pravidla, která si stanovíme na jednotlivých pracovištích. Další témata, jako nutriční péče o onkologicky nemocné, léčba bolesti a implantabilní port jako dlouhodobý a bezpečný žilní vstup, patří k pilířům onkologické problematiky. Zajímavá byla i přednáška o prevenci násilí na pracovišti, která se týká všech odborností napříč ošetřovatelstvím.

V části věnované nefrologii zaznělo celkem dvacet odborných sdělení, včetně zprávy o činnosti nefrologické sekce ČAS za období 2008–2012. Zástupkyně EDTNA/ERCA seznámila přítomné s přípravou klinických směrnic pro dialyzační léčbu a s jejich vlivem na každodenní praxi. Směrnice budou v nefrologickém ošetřovatelství nejen vítány, ale mohou se stát i základním standardem při ošetřování pacientů s onemocněním ledvin.

Kromě tradičních témat z hemodialýzy, peritoneální dialýzy a klinické nefrologie byla další sdělení věnována i sociální problematice pacientů v chronickém programu. Pro zvyšování kvality života pacientů jsou důležité jejich mimodialyzační aktivity, volný čas, dovolená a seznamování příbuzných a přátel pacientů s dialýzou. Pro celkový přehled času pacienta stráveného na hemodialýze nebo peritoneální dialýze a toho, co mu zbývá mezi dialýzami, jsou důležité i časové mapy.

Zvláště pro mladší sestry byla připravena přednáška o historii perito-

neální dialýzy a hemodialýzy. Edukace je v nefrologickém ošetřovatelství jedním z důležitých úkonů sestry, proto i zde zazněly přednášky na téma, jak edukovat pacienta, s jakou intenzitou a četností a jak je důležitá nutnost opakování a inovace. Trochu odlišné bylo sdělení o ošetřování nemocných s názvem Práce sester – ideály a realita. Šlo o jakýsi vnitřní audit autorek, zvláště pak prof. Haškovcové. Shrneme-li sdělení, byla to smutná bilance chování a jednání sester, s nímž se autorky setkaly. Netýkalo se pouze ošetřovatelství v nefrologii, byla to ukázka současnosti z téměř všech zdravotnických zařízení.

Je proto na každém z nás, aby se zamyslel nad realitou, nad tím, jak zamezit úniku citlivých informací, a nesnižoval prestiž našeho povolání nevhodným chováním.

Kolegyně ze Slovenska seznámily přítomné s koncepcí péče o dialyzované pacienty, se známou-neznámou diagnózou, kterou je Von Hippel-Lindauova choroba, a informovaly, jak si poradily se Světovým dnem ledvin.

Kongres byl spojen s volbami do dalšího období nefrologické sekce České asociace sester. Předsedkyní nefrologické sekce byla znovu zvolena Bc. Jindra Kracíková. Nový výbor se hned na kongresu sešel a nastavil si pravidla pro další práci. Další pracovní setkání bude v dubnu 2013 v Plzni, v rámci Brodových dnů.

Jindřiška Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS

servis

Praha Czech PD Day

Praha Nemocnice Na Homolce

43

krátce

Praha II. chirurgická klinika kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze

Ve VFN v Praze odoperovali již dvoustého pacienta s CTEPH

Praha / Czech PD Day

Aktuální informace o peritoneální dialýze Každý druhý rok se v České republice koná významná akce v oboru nefrologie věnovaná peritoneální dialýze (PD), tzv. Czech PD Day.

foto: Profimedia

Letos se uskuteční už 8. ročník. Oficiální název 8. sympozium o peritoneální dialýze pracovišť Čech a Moravy v sobě skrývá den plně nabitý aktuálními trendy v léčbě pomocí PD a vystoupí tu jak naši přední odborníci, tak i experti ze zahraničí. Akce se uskuteční pod záštitou společnosti Baxter Czech, FN a LF Plzeň, IKEM a VFN Praha. Odborný program sestavila prof. Opatrná z FN Plzeň.

8. sympozium o peritoneální dialýze pracovišť Čech a Moravy se bude konat v hotelu Diplomat Praha.

Ze zahraničních hostů se můžeme těšit například na přednášky profesora Petera Rutherforda ze Švýcarska, prof. Adriana Covica z Rumunska či profesora Roberta Pecoit-Filha z Brazílie, ale své příspěvky přednesou i slovenští kolegové.

Dopolední program je společný pro lékaře a sestry, odpolední již bude rozdělený a praktičtěji orientovaný.

Akce se bude konat 27. března 2013 v hotelu Diplomat Praha. Program startuje v 9.30, registrace v 8.30.

Peritoneální dialýza je léčebnou metodou, která u nás zaznamenala rozvoj v 90. letech minulého století. Je to velmi dynamická oblast, v níž každým rokem přibývá mnoho nových poznatků, které musejí lékaři sledovat, aby je mohli následně promítnout do péče o pacienty.

Bližší informace o sympoziu naleznete na webových stránkách www.domaci-dialyza.cz a www.pdday2013.cz. Na posledně jmenované je také možno se na akci zaregistrovat. Vzhledem k tomu, že sympozium má akreditaci u ČLK a ČAS, účastníci z řad lékařů i sester získávají za účast na něm kredity.

Jana Kolářová BAXTER CZECH spol. s r. o.

Praha / Už dvě stě pacientů s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (CTEPH) podstoupilo na II. chirurgické klinice kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze unikátní chirurgický výkon (endarterektomie plicnice – PEA), který je jedinou kauzální terapeutickou možností chronické plicní hypertenze a který může vést k úplnému vyléčení pacienta. Podstatou výkonu je odstranění organizovaných krevních sraženin z plicní tepny a části cévní stěny.

Dokud nebyla tato chirurgická možnost dostupná, umírali pacienti s CTEPH během několika let. tz

Vzdělávací akce nově na webu Pravidelně aktualizovaný přehled vzdělávacích akcí naleznete nově na našich webových stránkách www.florence.cz v sekci Kalendář.

Náš tip: pořádáte vzdělávací akci a chcete, aby se o ní dozvěděli i ostatní?

Napište nám její název, datum a místo, kde se akce koná, kontakt na kontaktní osobu a my vaši pozvánku zveřejníme. Své pozvánky posílejte na adresu florence.redakce@ambitmedia.cz a do předmětu zprávy napište „kalendář“.

44

SERVIS

anketa Pokud byste si měli znovu vybrat povolání, volili byste opět NLZP?

63 % / Ano 37 % / Ne * Anketní otázka pro příští měsíc zní: Myslíte si, že by sestry v domácí péči měly mít více pravomocí? Hlasovat můžete na našich webových stránkách www.florence.cz a na našem facebooku. Výsledky uveřejníme v příštím čísle Florence.

florence 1–2/13

Praha / Nemocnice Na Homolce

Šestnáct Čechů dostalo do srdce bezdrátový kardiostimulátor. Jsou první na světě Ve spolupráci s americkými lékaři implantovali kardiologové Nemocnice Na Homolce šestnácti pacientům přímo do srdce „bezdrátový“ kardiostimulátor. „Jde o revoluční technologii v kardiostimulační léčbě nemocných s poruchou srdečního rytmu,“ upozornil primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC, který tyto první implantace provedl. Nová technologie se nazývá LCP (Leadless Cardiac Pacemaker – bezdrátový kardiostimulátor), přístroj je vyroben z ušlechtilého kovu a je velký zhruba jako mikrotužková baterie. „Nový typ přístroje obsahuje elektrody i stimulátor v jednom, a proto odpadá propojení

těchto složek vodiči jako u běžných kardiostimulátorů. Díky tomu se významně snižují nejčastější rizika léčby – zejména zanesení infekce prostřednictvím vodičů a mechanické poruchy elektrod,“ vysvětlil primář Neužil. Kromě toho přináší nový přístroj pacientům i větší možnost pohybové aktivity, větší pohodlí a příznivý kosmetický efekt. Na rozdíl od klasických kardiostimulátorů, které se obvykle ukládají pod kůži pod klíční kost, se LCP implantuje z vpichu v třísle cévním systémem pomocí zaváděcího katetru do hrotu pravé srdeční komory. Implantace trvá asi 15 minut při vědomí pacienta a je prakticky nebolestivá. Baterie přístroje vydrží minimálně šest let. tz

nové knihy * Kniha s označením náš tip je podrobněji recenzována na našem webu. / www.florence.cz

ETIKA V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXI PRVNÍ POMOC I Pro studenty zdrav. oborů / Jarmila Kelnarová a kol. / Grada Publishing 2012, 104 s., 185 Kč / Druhé, doplněné vydání úspěšných učebnic první pomoci pro zdravotnické obory, je přepracováno hlavně na základě principů kardiopulmonální resuscitace podle Guidelines 2010 a doplněno o nejnovější poznatky v oboru.

Studentům zdravotnických oborů poskytnou důležité moderní informace a znalosti z oblasti první pomoci při urgentních stavech a pomohou jim splnit studijní požadavky předmětu první pomoc.

ZDRAVOTNÍ NAUKA, 3. DÍL Učebnice pro obor sociální činnost / Iva Nováková / Grada Publishing 2012, 144 s., 199 Kč / Učebnice je určena především pro studenty a učitele středních odborných škol se zaměřením na problematiku sociální péče, vychází z učebních osnov předmětu zdravotní nauka, stanovených pro tento obor. Třetí díl zpracovává základy epidemiologie, hygieny, první pomoci a resuscitace. Výběr, rozsah a hloubka předkládaných informací vycházejí ze zkušeností s výukou a z potřeb zjištěných v praxi.

/ Jana Heřmanová, Marek Vácha, Hana Svobodová, Marie Zvoníčková, Jan Slovák / Grada Publishing 2012, 200 s., 259 Kč / Tato publikace vychází z reálné situace v českém prostředí a odráží problémy sester v našich nemocnicích a zařízeních.

Kapitoly ve speciální části obsahují kazuistiky, které autoři získali od českých sester.

Některé kapitoly v obecné části vycházejí z výsledků výzkumu, který probíhal v ČR. Ukazuje se, že sestry v ČR se setkávají s obdobnými etickými problémy jako jejich kolegyně v zahraničí, ale zároveň řeší problémy, které vycházejí z kompetencí, tradic a odlišností českého zdravotnického prostředí.

PSYCHOPATOLOGIE / Miroslav Orel a kol. / Grada Publishing 2012, 264 s., 399 Kč / Moderní a přehledná publikace přibližuje základní téma obecné i speciální psychopatologie. Počet lidí s nějakou formou narušení psychického stavu má celosvětově stoupající tendenci. Znalost základů psychopatologie tak dnes patří k nepostradatelným předpokladům pro práci ve všech pomáhajících profesích. Poznatky o duševních poruchách jsou nezbytné pro studující příslušných oborů, mohou však být k užitku i zájemcům z řad širší veřejnosti.

45

norovirus

Zima je obdobím noroviru – předcházejte gastrointestinálním onemocněním právě teď Viry, které vyvolávají průjmy a zvracení, jsou aktivní zejména v chladných obdobích roku. Nejčastějším původcem gastrointestinálních onemocnění je norovirus.

Krátce o noroviru

Průběh nemoci Gastroenteritida způsobená norovirem je u jinak zdravých lidí zřídka doprovázena komplikacemi. Akutní fáze onemocnění trvá v průměru 24 hodin, symptomy infekce obvykle zmizí během 48 hodin. Ovšem ztráta minerálů způsobená nemocí může ohrožovat na životě staré a celkově oslabené lidi.

Vysoké riziko infekce Obvyklá cesta přenosu je nepřímým kontaktem, například kontaktem rukou s kontaminovanými předměty nebo povrchy. Možný je také přenos kontaminovanými potravinami či nápoji nebo kapénkami, které se mohou vyskytnout při zvracení.

Noroviry se šíří extrémně rychle a jejich infekčnost je velmi vysoká: pouhých 10 až 100 virových částic postačuje k vyvolání infekce. Inkubační doba je 6 až 50 hodin.

Riziko infekce – dokonce i po uzdravení Riziko infekce je nejvyšší během akutní fáze nemoci. Ale buďte opatrní: také uzdravení lidé mohou vylučovat virus po dobu 1 až 2 týdnů (ve vzácných případech i mnohem déle). Norovirus zůstává infekční na površích až 7 dnů. Neexistuje vakcína ani specifická léčba.

Symptomy Norovirová gastroenteritida se primárně vyskytuje v zimních měsících.

Mezi charakteristické symptomy patří průjem, nevolnost a explozivní zvracení, doprovázené únavou, bolestí hlavy a slabostí, vyvolané ztrátou vody a elektrolytů.

Prevence Významnou roli v prevenci šíření norovirové infekce hraje hygienická dezinfekce rukou. Jak prokázala studie (1), je pro

kvíz Poznáte, o jakou pomůcku se jedná a k čemu sloužila?

Pokud ano, napište nám e-mail na adresu: florence.redakce@ambitmedia.cz a do předmětu napište „kvíz“.

Tři nejrychlejší, kteří správně odpoví, získají kosmetický balíček.

Soutěž trvá do 22. února 2013.

potlačení epidemie nezbytnou podmínkou používání dezinfekčního přípravku na ruce, který je účinný na norovirus. Výrobce musí deklarovat účinnost přípravku buď přímo na tento virus, nebo účinnost plně virucidní, např. podle evropské normy EN 14476. Velmi důležitý je také expoziční čas, za který je virucidního účinku dosaženo – optimálně za 30 s. Nedá se totiž předpokládat, že by zdravotníci rutinně prováděli každou hygienickou dezinfekci rukou déle než půl minuty.

Podle „Winter time is norovirus time“ (http://www.bode-science-center.com/ center/practical-knowledge/pathogen-management.html) zpracoval Petr Havlíček, HARTMANN-RICO a. s.

Literatura 1. Widmer A et al. Epidémies nosocomiales à Norovirus. Swiss-NOSO, 2003, roč. 10, č. 2, str. 15–16.

46

florence 1–2/13

historie text: MUDr. Václav Volejník, CSc., Mgr. Dita Dušková, Jana Zavřelová, foto: archiv

Duch, který oživuje ústav, je tvůrčím duchem lékařským, a duch ten musí být jednotným.

Dům rozdvojený vždy hyne Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé slaví letos 112 let (2. díl)

FOTOGRAFIE (zleva doprava) MUDr. Zdeněk Mátl, ředitel ústavu (1961–1979), prim. MUDr. Věra Stará, prim. MUDr. Miloslav Motyčka při rehabilitaci neurologických pacientů. Školní výuka neurologických pacientů.

Letní pobyt neurologických pacientů na kryté venkovní terase pavilonu B. Na operačním sále pavilonu G – záběr ze 70. let minulého století.

O

d roku 1962 probíhala přestavba léčebny a oddělení byla upravena pro rehabilitaci dětí s pohybovými vadami. Rozsah léčby se postupně rozvíjel. Poprvé bylo obsazeno všech 615 lůžek v roce 1965, přestavba byla dokončena v roce 1969. „V roce 1962 mně bylo nabídnuto místo primáře dětského neurologického oddělení, zaměřeného převážně na rehabilitaci DMO (dětské mozkové obrny, pozn. red.). V té době byly

v Čechách pouze dvě léčebny tohoto typu, a to Železnice a Teplice v Čechách.

Na Slovensku nebyla léčebna žádná.

Zkušenosti s rehabilitací dětí s DMO byly velmi malé. Děti byly většinou doma v péči matek a chodily na kontroly k dětskému neurologovi, ty tzv. chodící a s dobrým intelektem dováželi rodiče do školy. Měla jsem velké štěstí, že mi byla umožněna půlroční stáž v léčebně v Železnici. Do této léčebny jezdili tehdy dva vynikající odborníci, profesor

MUDr. Ivan Lesný a dětský neurolog MUDr. Václav Vojta, jako konziliáři. Oba upozorňovali na význam pohybového vývoje dítěte a podstatu onemocnění DMO. MUDr. Vojta již začínal s některými reflexními technikami. Velmi poučné byly klinické rozbory léčených dětí. Tyto rozbory mně umožnily vytvořit vlastní koncepci pro nově se otvírající oddělení v léčebně v Luži-Košumberku. Cílem naší koncepce byla tehdy komplexní rehabilitace, dnes tzv. ucelená rehabilitace, tedy

47

navrácení pacienta zpět do kvalitního života. V lednu 1963 bylo otevřeno první oddělení pro školní děti s DMO. Rozvíjela se týmová práce, vědecká činnost, v léčebně se konaly konference, léčili se zde zahraniční pacienti. V roce 1968 bylo zřízeno nové logopedické pracoviště (prof. Kábele). V následujícím roce bylo v pavilonu D otevřeno oddělení pro batolata po dětské mozkové obrně, tehdy jediné oddělení pro takto malé děti v Československu a jedno z mála oddělení na světě.

Velmi zajímavým doplňkem rehabilitační léčby u dětí je specifický sport.

Dnes již je celostátně a mezinárodně organizovaný, ale zde v Hamzově léčebně jsme kdysi byli jeho průkopníky. Košumberské hry začaly postupně v letech 1966–1967 z iniciativy ortopedického oddělení, pavilonu G, prim. MUDr. Oldřicha Čočka a profesora tělocviku RNDr. Pavla Malkraba. Neurologická oddělení pavilonů se k hrám ihned připojila.

Vypracovala jsem spolu s profesorem Malkrabem poněkud odlišný a specifický způsob hodnocení a podmínky pro závodění byly stanoveny tak, aby vyhovovaly hendikepovaným dětem, zvláště pacientům s DMO. Hry měly na tehdejší dobu poměrně široký rozsah, tj. velký počet zúčastněných družstev z ČSSR i zahraničí.“ (Ze vzpomínek MUDr. Věry Staré; zdroj: archiv Hamzovy léčebny) V roce 1991 vkročila léčebna do nové etapy své existence. Z čistě dětského zařízení se začala postupně měnit na rehabilitační ústav s převahou dospělých pacientů. Těmi byli lidé s poruchami hybného systému po operacích, úrazech a onemocněních s postižením kloubů, svalů i nervů.

V roce 1993 byla po rekonstrukci třetího patra pavilonu G otevřena Spinální rehabilitační jednotka, tehdy s dvanácti lůžky. V té době to bylo jediné oddělení pro rehabilitaci dětí a mládeže po úrazu míchy v ČR.

Místo dětí dospělí V letech 1994–1997 byly postupně zrekonstruovány tři lůžkové pavilony léčebné péče (K, I, A) a jejich modernizované interiéry už měly sloužit dospělým pacientům.

k věci

→ Co o sobě říkají Hamzova léčebna sice loni oslavila již 111 let od svého založení, ale její novodobá historie se píše teprve 20 let a my po celou tuto dobu aktivně hledáme, jak co nejvíce zkvalitnit své služby.

Chceme uspět v náročných podmínkách současných požadavků na kvalitní zdravotnické zařízení, a proto se neustále rozvíjíme.

V rámci reprofilace lůžkového fondu, která probíhá v celé ČR, jsme 1. 1. 2012 otevřeli nové

Po rozsáhlé rekonstrukci pavilonu F a ve spojení s pavilonem A vzniklo v roce 1995 Centrum léčebné a pracovní rehabilitace, určené především pro pacienty po cévních mozkových příhodách.

Centrum zahrnuje ucelený systém péče o hospitalizované pacienty, pacienty z ambulancí a klienty úřadů práce.

Zajišťuje nácvik sebeobsluhy v zácvikovém bytě, rehabilitaci řeči a psychických funkcí, sociální pomoc, psychoterapeutickou péči i pracovní rehabilitaci v rozsáhlém ergoterapeutickém centru.

Komplexnost této péče vede k aktivnímu návratu klientů k práci, k životu v rodině a ve společnosti bez ohrožení jejich důstojnosti, sebepojetí a pocitu životní užitečnosti. Klient, který opouští brány léčebny, si je vědom vlastní hodnoty a dokáže se o sebe postarat.

lůžkové oddělení ošetřovatelské péče (LOOP). Jde o nové pojetí péče o geriatrického pacienta s důrazem na rehabilitaci, včetně sociální rehabilitace a sociálního poradenství, při němž využíváme odborného personálního a technického vybavení Hamzovy odborné léčebny. Očekávaným výsledkem péče o tento typ pacientů je jejich stabilizace a následné zlepšení jejich soběstačnosti a sebeobslužnosti za předpokladu, že pacient má alespoň minimální rehabilitační potenciál. Prioritním cílem této péče je zlepšení kvality života geriatrického pacienta a jeho návrat do domácího prostředí v co nejlepším stavu.

Změny v legislativě, nové podmínky pobytu našich pacientů (pobyt schválený revizním lékařem) nás neustále nutí hledat nové cesty a směry fungování. I přes tyto nelehké podmínky však máme chuť jít dál a bojovat.

MUDr. Václav Volejník, CSc., Mgr. Dita Dušková, Jana Zavřelová

Ani dnes však léčebna na dětské pacienty nezapomíná. Do šesti let věku se tu léčí pouze v doprovodu rodiče, nejčastěji to jsou děti s tzv. dětskou mozkovou obrnou.

Nyní má léčebna 505 lůžek, která jsou trvale obsazena. Pracuje v ní 530 zaměstnanců a od roku 2004 je to první akreditované, dnes již i dvakrát reakreditované zařízení následné péče podle podmínek SAK ČR, které je zároveň vlastníkem certifikátu dle norem BS EN ISO 9001:2008. Kromě odborné kvality léčby je tu trvale sledována i bezpečnost pacientů a jejich spokojenost s pobytem v léčebně.

K léčebně neodmyslitelně patří i rozsáhlý park, který zároveň tvoří Hamzovo arboretum. Park nabízí rehabilitaci při chůzi, ale i posezení a uvolnění.

48

florence 1â&#x20AC;&#x201C;2/13

personĂĄlnĂ­ inzerce PERIOPERAÄ&#x152;NĂ? SESTRY Nemocnice Na FrantiĹĄku pĹ&#x2122;Äłme perioperaÄ?nĂ­ sestry pro operaÄ?nĂ­ sĂĄly.

PoĹžadavky: kvalifikaci podle zĂĄkona Ä?. 96/2004 Sb., registrace podmĂ­nkou, moĹžno i na zkrĂĄcenĂ˝ Ăşvazek, popĹ&#x2122;. DPÄ&#x152; (pro sestry s PSS), dobrĂŠ platovĂŠ podmĂ­nky, moĹžnost dalĹĄĂ­ho vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, zamÄ&#x203A;stnaneckĂŠ vĂ˝hody podle KS, moĹžnosti ubytovĂĄnĂ­ a parkovĂĄnĂ­ v areĂĄlu nemocnice, pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vek na strav.

NĂĄstup ihned nebo podle dohody.

Kontakt: vrchnĂ­ sestra operaÄ?nĂ­ch sĂĄlĹŻ Bc. Simona KriĹĄtofovĂĄ, tel.: 222 801 378, GSM: 777 468 754, e-mail: kristofova@nnfp.cz

VĹ EOBECNĂ SESTRA Institut onkologie a rehabilitace Na PleĹĄi s. r. o. pĹ&#x2122;Äłme do pracovnĂ­ho pomÄ&#x203A;ru vĹĄeobecnou sestru, moĹžnost i kratĹĄĂ­ho Ăşvazku.

PoŞadujeme: zdravotní způsobilost a bezúhonnost, registrace a specializace jsou výhodou.

NabĂ­zĂ­me: prĂĄci v malĂŠm stabilnĂ­m kolektivu, podporu dalĹĄĂ­ho vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, moĹžnost ubytovĂĄnĂ­ v areĂĄlu institutu, ev. zĂ­skĂĄnĂ­ bytu, podĂ­l na hospodĂĄĹ&#x2122;skĂ˝ch vĂ˝sledcĂ­ch.

PĂ­semnĂŠ nabĂ­dky s CV zasĂ­lejte na e-mail: personalni@institut-ples.cz, tel.: 318 541 513 ZDRAVOTNĂ? SESTRA, PRACOVNICE DO PRĂ DELNY

DÄ&#x161;TSKĂ SESTRA Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., pĹ&#x2122;Äłme dÄ&#x203A;tskou sestru na oddÄ&#x203A;lenĂ­ PEDIATRIE. NĂĄstup moĹžnĂ˝ ihned, popĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; podle dohody.

BliŞťí informace podĂĄ vrchnĂ­ sestra oddÄ&#x203A;lenĂ­ pediatrie Jana JĂ­rĹŻ, tel.: 483 345 639, e-mail: jiru@nemjbc.cz, pĹ&#x2122;Ă­padnÄ&#x203A; kontaktujte personĂĄlnĂ­ oddÄ&#x203A;lenĂ­, e-mail: pavel.kures@nemjbc.cz

CHYBĂ? VĂ M LIDI?

ZdravotnickĂŠ zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ v Praze pĹ&#x2122;Äłme registrovanou zdravotnĂ­ sestru do nepĹ&#x2122;etrĹžitĂŠho provozu.

DĂĄle pĹ&#x2122;Äłme pracovnici do prĂĄdelny, kterĂĄ mĂĄ zkuĹĄenosti v tomto oboru i s opravami prĂĄdla.

VĂ­ce na www.domovrepy.cz.

Kontakt: Vlasta KĹ&#x2122;emeÄ?kovĂĄ, tel.: 774 401 334, CV prosĂ­me zasĂ­lejte na e-mail: vlasta.kremeckova@domovrepy.cz

Pro zasílåní svÊ personålní inzerce vyuŞijte naťi e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; QĹźFLMBEĆ&#x2030; t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂ&#x2C6;OFL t 5MVNPĹ&#x2DC;FOĂ&#x201C; t .VMUJNFEJĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; TMVäCZ < 5 >

< . >

< & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

GESTATIONAL DIABETES The ever-increasing prevalence of gestational diabetes and poor glycaemic compensation has a negative eďŹ&#x20AC;ect on foetal development, and can also cause problems for the expectant mother. Mothers with such a condition should be monitored in a diabetological ambulance.

The nurse to whom the patient talks to first can estimate how urgent the situation is by asking the patient a few questions.

Nurse: Good morning, Mrs Smith, come in, please.

Patient: Good morning, thank you.

Nurse: First, I am going to weigh you and take your blood pressure. You are in the ninth week of pregnancy, and I believe your gynaecologist told you why it is important to monitor glycaemia, which aďŹ&#x20AC;ects healthy development of your baby.

Patient: Yes, s/he did, but I donâ&#x20AC;&#x2122;t know exactly what to expect.

Nurse: You donâ&#x20AC;&#x2122;t have to worry. Iâ&#x20AC;&#x2122;m going to take a blood sample to determine the level of glycaemia. Then, I will explain the rest to you.

Patient: Ok. Nurse: Now Iâ&#x20AC;&#x2122;ll show you how to use the urine strips, DiaPhan. It is very important to respect the 60-second period before reading the result that will appear on the strip.

Patient: And how do I know if it is good or bad?

Nurse: There is a colour chart to which you can compare the colour of the strip and that is how you can easily evaluate the result. It is very easy, donâ&#x20AC;&#x2122;t worry.

If acetone appears in the urine, it is necessary to avoid fats and fruit in your diet until the result on the strip is negative again.

Patient: That is enough?

Nurse: Yes, the blood sugar level will then return to normal by itself. But if the strip shows the presence of acetone together with glucose, you have to call the doctor and discuss it with her/him. You should test your urine this way twice a day.

Please, call tomorrow for the blood test results and we will discuss the next steps and arrange your next check-up.

Donâ&#x20AC;&#x2122;t hesitate to call if you need any advice. Is everything clear?

Patient: Yes, it is. Thank you very much, I will call you tomorrow. Have a nice day, bye.

Nurse: Good bye.

SLOVNĂ? ZĂ SOBA ever-increasing â&#x2020;&#x2019; stĂĄle narĹŻstajĂ­cĂ­ development â&#x2020;&#x2019; vĂ˝voj expectant â&#x2020;&#x2019; v oÄ?ekĂĄvĂĄnĂ­, nastĂĄvajĂ­cĂ­ to estimate â&#x2020;&#x2019; odhadovat to weigh â&#x2020;&#x2019; vĂĄĹžit (nÄ&#x203A;koho, nÄ&#x203A;co) to believe â&#x2020;&#x2019; vÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;it, domnĂ­vat se exactly â&#x2020;&#x2019; pĹ&#x2122;esnÄ&#x203A; to worry â&#x2020;&#x2019; obĂĄvat se, strachovat se, dÄ&#x203A;lat si starosti to determine â&#x2020;&#x2019; stanovit, urÄ?it to explain â&#x2020;&#x2019; vysvÄ&#x203A;tlit rest â&#x2020;&#x2019; zbytek strip â&#x2020;&#x2019; prouĹžek result â&#x2020;&#x2019; vĂ˝sledek to appear â&#x2020;&#x2019; objevit se, ukĂĄzat se chart â&#x2020;&#x2019; tabulka, stupnice, ĹĄkĂĄla; ĹžebĹ&#x2122;Ă­Ä?ek to compare (one thing against another) â&#x2020;&#x2019; porovnat, srovnat co s Ä?Ă­m to evaluate â&#x2020;&#x2019; ohodnotit, posoudit to avoid â&#x2020;&#x2019; vyhnout se Ä?emu diet â&#x2020;&#x2019; strava; výŞiva; dieta to arrange â&#x2020;&#x2019; domluvit se, dohodnout se check-up â&#x2020;&#x2019; kontrola, vyĹĄetĹ&#x2122;enĂ­ to hesitate â&#x2020;&#x2019; vĂĄhat advice â&#x2020;&#x2019; rada

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz / Redakce: Jana PĹ&#x2122;ecechtÄ&#x203A;lovĂĄ, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;edsedkynÄ&#x203A;, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ&#x203A;na HomolkovĂĄ, Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ&#x2DC;editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Bc. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Alexandra ManovĂĄ, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, Josef MĂźller, tel.: + 420 730 169 422, e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 572, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ&#x2122;edplatnĂŠ: Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / Ä&#x152;asopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ&#x203A; (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK Ä&#x152;R-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013

, , *,

+ ,&) & ( & , $

' - ! % ' ! # ' " &

)%,% 20/, 2 1 / 0)%,"%1+ &&)#% %.31% /,!.$2+9

1./ %,

!6

-!), ).&/ -)%,% #8 555 -)%,% #8

%$)#!, %#(./,/'7 2 1 / %*,

1./ %,

!6

-!), -!), "-3 #8 555 "-3 #8

/(.2/. /(.2/. 2 1 / !1,! .',);%

1!(! -:#(/4 %,

!6

-!), ).&/ *.*#8 #8 555 *.*#8 #8