FLORENCE_FULL_11_2012

Page 1

11/12

florence vychází pod patronací České asociace sester listopad 2012 / ročník VIII / 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

časopis obsahuje recenzované články

s. 4 / Rozhovor

Všechno má svůj důvod s. 8 / Odborné téma

Mýty a fakta o hygienické dezinfekci rukou

Odborné téma

Dezinfekce, sterilizace s. 15 / Přehledová studie

Je intenzivní péče bezpečná? s. 32 / Zpravodaj ČAS

Migrace českých sester

1

editorial florence 11/12

Pořád se něco děje

P

ořád se něco děje, tvrdil herec Miroslav Donutil v jenom ze svých zábavných pořadů, a měl pravdu. Také uplynulý měsíc byl nabitý událostmi, které buď kolem nás propluly, aniž bychom je stačili vůbec zaznamenat, nebo se nás naopak bytostně dotkly. Z rádia, novin i z televize jsme se mohli dozvědět, že policisté obvinili další lidi zapletené do aféry s jedovatým metylalkoholem, který si vyžádal další oběti, že v krajských a senátních volbách zvítězila levice, která převálcovala pravici v jedenácti z třinácti krajů republiky, v nichž se volilo, a že do senátních křesel usednou například ex-ministryně zdravotnictví doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., prezident Agrární komory Ing. Jan Veleba nebo podnikatel Tomio Okamura, a na závěr měsíce přišla ze Soudního dvora Evropské unie pro někoho zdrcující zpráva, že Česko nesmí prodávat výrobky s názvem Pomazánkové máslo. A zatímco mlékárny se rozhodly proti rozhodnutí bojovat, Češi neváhali a zaplavili internet a sociální sítě obrázky a komentáři na toto téma. Ale protože život nepřináší jen samé vážné věci, mohli jsme se dozvědět i příjemnější zprávy. Například, že Český ráj je obsypaný jablky, že česká hasičská reprezentace překonala rekord v požárním útoku a z VIII. mistrovství světa v požárním sportu si přivezla bronzovou medaili, nebo že strážníci ve slovenském městě Vysoké Tatry dostali do základní výbavy spreje proti medvědům. Pro medvědy to asi moc dobrá zpráva není, ale pro obyvatele, kteří se cítí ohroženi hladovými šelmami, které si na zimu nestačily nasbírat dostatek borůvek, a proto se nyní stahují k lidským obydlím a prohrabávají kontejnery, jistě je. A protože i my se řídíme pravidlem, že dobrých zpráv není nikdy dost, připravili jsme si jich pro vás hned několik. Například na straně 37 se dozvíte, jak dopadl letošní 4. ročník soutěže Batist Nej sestřička, v níž je Florence mediálním partnerem a jejíž velké finále proběhlo v Městském divadle Dr. Josefa Čížka v Náchodě v sobotu 13. října. Dozvíte se, která z deseti finalistek si odnesla cenu Nej sestřička Florence, pro niž jste mohli hlasovat na našich webových stránkách www.florence.cz. A také vám s radostí představíme zdravotní sestru Mgr. Marii Bártovou, kterou ani vážný úraz, po kterém zůstala ochrnutá, nepřipravil o optimismus a chuť užívat si života. O její práci a jejím sportovním nadšení, které jí letos vyneslo 2. místo na mistrovství světa v rychlostní kanoistice, se dočtete na straně 4. A aby těch dobrých zpráv nebylo opravdu málo, můžete se v následujících týdnech těšit i na novou podobu našich webových stránek www.florence.cz. Po­ chlubí se nejen novou grafikou, ale projdou i obsahovou proměnou. Kromě stávajících rubrik na nich nově najdete i vizitky středních, vyšších odborných a vysokých škol a zprávy našich partnerů a předplatitelé, kteří se zaregistrují, budou mít přístup i do archivu a k celým recenzovaným článkům. Přeji vám příjemné čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!

obsah

1 / Editorial 3 / Seriál – komunikace Zkreslení informace skrze filtry aneb skutečně vnímáme objektivně? 4 / Rozhovor s Marií Bártovou Všechno má svůj důvod

téma čísla

Dezinfekce, sterilizace Mýty a fakta o hygienické dezinfekci rukou

florence 11/12

Odborné téma

8

Dezinfekce, sterilizace 8 / Mýty a fakta o hygienické dezinfekci rukou 11 / Hygiena a protiepidemické režimy v Nemocnici Strakonice, a. s. 12 / Čím se řídit při sestavování dezinfekčního řádu?

Recenzované články

Přehledová studie 15 / Je intenzivní péče bezpečná? Zkušenosti z praxe s kazuistikou 1 9 / Piercing v dutině ústní Prospektivní studie 23 / Hojenie brušnej laparostómie s využitím V.A.C.® terapie

z dalšího obsahu

19

7 / Praxe 2 Centrální sterilizace ve Fakultní nemocnici Hradec Králové Pro studenty 30 / 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy – Ústav ošetřovatelství 31 / Sestry–učitelky, na něž se nezapomíná

Piercing v dutině ústní

4

Rozhovor s Marií Bártovou Všechno má svůj důvod

Zpravodaj ČAS

2 / Migrace českých sester 3 34 / Hippokratés: Výživa tvá budiž tvým lékem 35 / Perioperační sestry se sešly poprvé na královéhradeckém kongresu

Servis

7 / Nej sestřička zvítězila díky vtipu i odvaze 3 38 / Vzdělávejte se z pohodlí domova 39 / Legislativa – názory Co přinesl nový zákon záchranářům? (IV. díl) 40 / Historie „Zašívání“ rukavic bylo pro sestry rutinou 43 / Personální inzerce 44 / Lekce angličtiny

32 40

Migrace českých sester

fota: Profimedia a archiv

Historie "Zašívání" rukavic bylo pro sestry rutinou

www.florence.cz / Ročník VIII., číslo 11, listopad 2012 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 10. 2012 Foto na titulní straně: Profimedia

Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny (uprostřed čísla)

3

seriál – komunikace (III. díl) text: PhDr. Jana Sládková, MBA

Zkreslení informace skrze filtry aneb skutečně vnímáme objektivně? V předchozím díle jsme se dozvěděli, že ať už říkáme A, B nebo C, druhá strana může vnímat C, D, E nebo dokonce X, Y či Z. Zkrátka druhá strana vnímá naše sdělení jinak. Toto zkreslení je zpravidla vyvoláno působením filtrů, které máme ve svém podvědomí nastavené. Co jsou tedy tyto filtry zač? Soustavu filtrů tvoří: → genetická výbava: mnohé filtry jsme zdědili, např. vrozenou obavu být opuštěn, odmítnut apod. → gender faktor: vliv faktoru odlišného pohlaví – tyto rozdíly jsou sociokulturní, protože vlastnosti žen a mužů jsou formovány prostřednictvím působení kultury a společnosti. Př.: Od dětství je nám vštěpován určitý vzorec chování podle příslušnosti k určitému pohlaví. Holčičky si hrají s panenkami, ošetřují nemocné plyšáky a šijí na ně oblečky, přebalují miminka a starají se o kuchyni a domácnost. Samostatné či dominantní chování u nich není podporováno. Chlapci jsou vedeni k větší samostatnosti a agresivitě, k projevení síly a rozhodnosti. Hrají si s autíčky, letadly, s vojáčky. Pokud projeví snahu hrát si způsobem, který je vlastní holčičkám, jsou odkázáni do patřičných mezí. → prostředí, ve kterém jsem vyrůstali: sociální zázemí, vztah mezi dospělými, vztah k dětem, vztah k jedinci. Zde má původ celá řada „vražedných“ vzorců našeho chování a jednání. Snad každý má zkušenost s některým z těchto výroků: „Na to jsi moc malá, to nezvládneš!“ „Ještě se musíš hodně učit, nic nedostaneš zadarmo!“ „Teď na tebe nemám čas!“ (…ale na noviny ano…) „Máš obě ruce levé!“ … „Pořád budeš celá levá!“ apod. … a jedince pak následně doprovázejí

celý život tyto pocity (předem nastavené vzorce): „Nejsem dost dobrá!“ „To si nemohu dovolit!“ „To nezvládnu!“ apod. → znalosti, zkušenosti: Př.: „Už třikrát jsme vložili peníze do akcií a třikrát jsme o ně přišli. Pozor na nabídku těch podezřelých makléřských firem, vyhýbejme se makléřům, jsou to podvodníci, a akciím, slušný člověk na nich vždycky jen prodělá!“ → emoce: Př.: „Vždycky když někdo jen zkusil odporovat mému tátovi, strašně se rozčílil. Já jsem po něm – taky se vždycky strašně rozčílím a nedokážu to ovládnout!“ → situace: Př.: „Vždycky když se objeví nabídka na lepší místo, mám strach, že to nezvládnu. Nikdy to nezvládnu.“

genetická výbava prostředí, ve kterém jsme vyrůstali znalosti, zkušenosti

→ motivy → zájmy → cíle → očekávání, které člověk má → představy o tom, co je normální → předsudky, domněnky, představy a přesvědčení → sledování a vnímání podobností a rozdílů mezi námi a ostatními → smyslové preference aj. Proto je interpretace výchozí situace a příchozích signálů vždy velmi individuální. Každý člověk vnímá situaci velmi subjektivně a vymezení skutečné „pravdy“ snad ani nemůže být stanoveno, pouze na základě určité předem dané definice a určitého úhlu pohledu. Každá interpretace vnímaných informací podléhá tedy působení nevědomých faktorů a zároveň dochází ke zpětnému ovlivňování nastavených filtrů. Tyto procesy na obou stranách probíhají nevědomě, což ve svých důsledcích znemožňuje objektivní vnímání reality. A jak tedy vypadá působení těchto filtrů a bariér? O tom si povíme příště.

emoce

situace

Všechny tyto filtry do značné míry vymezují, co náš mozek přijímá jako „vjemy“. Každou interpretaci vnímaného navíc ovlivňují naše osobnostní, většinou nevědomé faktory, např: → haló efekt → potřeby

PhDr. Jana Sládková, MBA, jednatelka a ředitelka společnosti IN LINE COMMUNICATIONS, s. r. o. www.vzdelavanisester.cz

4

florence 11/12

rozhovor s Marií Bártovou Ptala se: Magda Hettnerová, foto: archiv Marie Bártové a Magda Hettnerová

Všechno má svůj důvod O medaili z mistrovství světa sní snad každý sportovec. Jednatřicetileté zdravotní sestře Mgr. Marii Bártové se takový sen splnil. Letos v květnu vybojovala stříbro na mistrovství světa v rychlostní kanoistice. „Na vodě jsem jako doma,” usmívá se sympatická dlouhovláska, kterou před čtyřmi lety upoutal úraz na invalidní vozík. Jak jste se dostala k rychlostní kanoistice? Po úrazu. Přivedli mě k tomu kamarádi, kteří si mysleli, že by to mohl být dobrý způsob, jak by mě mohli brát s sebou na všechny své výlety, sjíždění řek a potoků. Myslela jsem si, že jsou úplní blázni, ale dneska jsem stejný blázen jako oni. Co se vám na tom líbí? Svoboda a spojení pohybu a přírody. Miluju přírodu. Čerpám z ní energii a snažím se v ní být co nejvíc. Jenomže na vozíku se nikam moc nedostanete. Ale když si sednete do kajaku, jste najednou strašně volní. V kajaku jste na tom navíc všichni stejně, takže dokážete téměř všechno, co ostatní, kteří jedou vedle vás. Je to strašná pohoda. Nebojíte se? Samozřejmě, že se bojím, a čím jsem starší, tím víc se bojím jezdit na divoké vodě. Proto jsem taky začala dělat

rychlostní kanoistiku, která se jezdí na hladké vodě. Mám v lodi takový speciální upínací systém, který mě sice pevně drží, ale když se převrátím, můžu se rychle katapultovat. Ale jak už jsem řekla, v rychlostní kanoistice tolik nehrozí, že by se člověk převrátil, protože tam jde spíš o sílu, ale i v nebezpečí je krása sportu.

v rychlostním kajaku a příští rok plánuju zkusit mistrovství Evropy a znovu mistrovství světa.

Co považujete za svůj největší úspěch? Úspěch je pro mě to, že jsem si našla svobodu i ve svém polámaném těle. Hodně velkou radost mám, když sjedu kanál v Praze – Tróji aniž bych se převrátila, vykrysila. To jsem dokázala loni poprvé a byla jsem z těch endorfinů jako zfetovaná. Byl to úžasný pocit. Když srovnám, že když jsem si poprvé sedla do kajaku, nebyla jsem schopna jet pořádně rovně, a najednou jsem sjela kanál, kde jsou trojkové, čtyřkové vlny, je to prostě paráda. Letos v květnu jsem skončila druhá na mistrovství světa

Na sport jste tedy nezanevřela, ačkoli to byl právě sport, při kterém jste se zranila. Ano, spadla jsem nešťastně z koně a zlomila jsem si páteř. Porušila jsem si míchu, takže jsem ochrnula na nohy.

Jak často trénujete? Třikrát týdně plavu, dvakrát v týdnu trénuju na vodě a jinak jezdím třeba na kole. Snažím se dělat cokoli, co mě dostane blíž přírodě.

Kdy se to stalo? Už je to asi čtyři a půl roku. Paradoxní je, že mě operovali moji bývalí kolegové. Jak to? Než jsem nastoupila na americkou ambasádu, kde pracuji nyní, pracovala

5

jsem čtyři roky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze (ÚVN). Poslední tři roky jsem pracovala v takzvaném operativním týmu, což jsou takové „sestry běhny“. Jsou nasazovány tam, kde je zrovna potřeba, když například někdo vypadne nebo je málo sester, takže jsem krátce působila i na neurochirurgii, kde mě pak operovali. Chtěla jsem, aby to bylo tam, přestože se mi úraz stal u Českých Budějovic. Věřila jsem jim, protože jsem tam znala lékaře i sestry. Je to příběh jak z blbýho filmu, ale prostě jsem se tam cítila líp než v „cizí“ nemocnici. Dnes, když se na to dívám zpětně, říkám si, že to pro ně muselo být nelehké. Určitě nebylo jednoduché říct mně i mé rodině, že budu ochrnutá. To jistě ne. Ale pro vás to muselo být ještě horší. Když se něco takového stane, člověk si myslí, že je konec. Že život prostě skončil. Myslela jsem si, že už nebudu moci dělat svou práci, což byla šílená představa, protože jsem na to deset let studovala. Ale pak pro mě přišel strašně důležitý moment. Ještě když jsem ležela na JIP v ÚVN, přišla za mnou má tehdejší šéfová, která je dodnes mou skvělou kamarádkou, a po chvíli, co jsme si povídaly, se mě najednou zeptala: A kdy se vrátíš zpátky do práce? Tehdy to bylo

MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., primář Oddělení hematologie, biochemie a krevní transfúze v ÚVN, se svým týmem na pracovní návštěvě na americké ambasádě.

„

Když se něco takového stane, člověk si myslí, že je konec. Že život prostě skončil.

poprvé, kdy jsem si začala uvědomovat, že nic neskončilo, že není důvod, abych se nevrátila, ačkoli jsem si to do té doby neuměla ani představit. Navnadila mě, sehnala mi laptop, a když jsem po 14 dnech strávených na JIP v ÚVN a asi měsíci na spinální jednotce v Motole odjela na rehabilitaci do Kladrub, začala jsem dělat překlady a v červnu jsem se vrátila zpátky do práce. Jaké to je, když se zdravotník najednou ocitne v roli pacienta? Poučné. Myslím, že by si to měla vyzkoušet každá sestra a každý lékař. Zkusit si, jaké to je, ležet jako pacient, protože pak si uvědomí věci, které ho normálně ani nenapadnou. Například jak je nepříjemné, když sestry třískají dveřmi nebo je nechávají otevřené, nebo jak je to hrozné, když celou noc nespíte, protože zkrátka nemůžete, a v půl šesté ráno vám začne uklízečka

mlátit hadrem o postel, protože musí uklidit. Jsou to maličkosti, ale pro pacienty nepříjemné. Změnilo to nějak váš přístup k pacientům? Myslím si, že ano. Vždycky jsem nesnášela styl řeči některých zdravotníků. Takový ten povýšený tón. Samozřejmě, že vztah zdravotník–pacient není rovnocenný, protože zdravotník má většinou víc odborných znalostí, ale mně vždycky vadilo, když je pacient poučován jako ve škole. A o to víc mě to štvalo v nemocnici. Člověk chce slyšet, co bude, a proč zrovna tak, a ne jinak, a ne poslouchat povýšený tón. Takže toho se snažím v komunikaci s pacienty vyvarovat. Jak na váš úraz reagovali kolegové a pacienti? Na ambasádě, kde pracuji, se čeští zaměstnanci téměř nemění nebo jen občas, ale diplomaté se střídají každé dva až tři roky. Když jsem se vrátila, byli tam ještě někteří, kteří si mě pamatovali, když jsem ještě chodila. Američané jsou však v tomto ohledu mnohem otevřenější. Nemají tolik předsudků a nehledí jen jedním směrem jako my. Dokážou si připustit, že i člověk s handicapem může vykonávat adekvátní práci, a když s něčím nemají zkušenosti, neuzavřou

6

florence 11/12

rozhovor s Marií Bártovou

A máme tulipány. MS v polské Poznani 2012, kde M. Bártová vybojovala stříbro. Jízda na kanále v australském Penrithu. Volné chvíle tráví M. Bártová jízdou na speciálním kole.

to jako my Češi s tím, že to nejde, ale zkoušejí, jak by to šlo. Paradoxně to byli právě moji kolegové, kteří hledali všechny možné způsoby, jak mi pomoci, abych mohla dělat všechno co dřív. Možná, že kdybych pracovala u českého zaměstnavatele, který nemá zkušenosti s tím, že se i sestra na vozíku může uplatnit, asi bych i já trochu váhala vrátit se a o to místo bojovat. Ale pro Američany se to zdálo být naprosto normální. Řekli OK, tohle se ti stalo, ale protože neděláš žádnou náročnou přímou péči, nevíme, proč by ses nemohla vrátit. A díky nim dnes není snad žádná věc, kterou bych nedokázala, i když tře-

ba s drobnou pomocí. Nemůžu vylézt na půdu, kde máme sklad pomůcek, nebo si otevřít okno, na které nedosáhnu. Ale jinak si myslím, že jde všechno. Mám velké štěstí, že pracuju s fajn lidmi. Máte dokonce takové speciální vozítko, v němž můžete i stát. Ano, to mi také pořídili. Nebyla to vůbec levná záležitost. Opravdu děkuji každý den za to, že mám takového zaměstnavatele. Je to stojan, který mi pořídili, abych dosáhla do polic a abych nemusela být celý den v jedné poloze. Ke stojanu mám i monitor na pohyblivém rameni, takže když dělám překlady, můžu u toho

stát. Stojan je navíc taková pohyblivá ještěrka, takže můžu jezdit po celém středisku. To je úžasné. Povězte mi, v čem spočívá vaše práce na ambasádě? V českém prostředí by se to dalo přirovnat asi k ordinaci praktického lékaře. Náš šéf, který se střídá každé dva až tři roky, je takzvaný Physician Assistant nebo Nurse Practitioner, což u nás v Česku zatím neexistuje, ale doufejme, že v budoucnu bude. Je to něco mezi lékařem a sestrou. Sestra má v Americe trochu jiné pravomoci, takže když tam šéf není nebo má hodně pacientů,

7

děláme věci, které v ČR dělají běžně jen lékaři. Běžně očkujeme děti, děláme zdravotní prohlídky u dětí i dospělých, školíme v první pomoci, překládáme veškerou zdravotnickou dokumentaci, kterou si naši pacienti přinesou od českých specialistů, a podobně. Kolik vás na to je? Sestry jsme dvě. Moje drahá kolegyně Jiřina Říhová a já. Ještě máme v týmu Martinu Molnárovou, která má na starost organizačně-administrativní práce. Je také výborná kuchařka a vaří nám skvělé zdravé obědy. Jak jste se k této práci dostala? Když jsem pracovala v ÚVN, bylo to takové hektické období. Dokončovala jsem magisterské studium, měla jsem těsně před státnicemi a do toho za mnou přišla kolegyně Lenka Hauptmanová, která pracovala v informačním centru ÚVN, že se na americké ambasádě uvolnilo místo a že hledají sestru, jestli bych to nechtěla zkusit. Nejprve jsem to zamítla, protože jsem nevěděla co dřív, a představa ještě nějakého pohovoru byla pro mě nemyslitelná. Ale nakonec jsem se nechala přemluvit, poslala jsem jim životopis, absolvovala výběrové řízení a těsně před státnicemi mě přijali. Měla jste představu, do čeho jdete? Já jsem hlavně chtěla zvolnit. Na plný úvazek jsem pracovala v ÚVN, do toho jsem učila dva předměty zahraniční mediky na 1. lékařské fakultě UK a dálkově jsem si dodělávala magisterské studium. Jela jsem nadoraz a chtěla jsem zpomalit. Chtěla jsem najít práci, v níž bych měla pravidelnou pracovní dobu, žádné noční služby a i fyzicky aby ta práce byla méně náročná. Na tomhle bylo ideální, že jsem se mohla pocvičit v angličtině, a navíc to bylo úplně jiné prostředí. Žádná velká očekávání jsem od toho ale neměla. Naopak jsem se spíš trochu bála, abych nepřišla o praktické zkušenosti. Už jsem tam ale pět let a neustále se učím něco nového. Jak byste jednou větou charakterizovala Američany? Řekla bych, že je to přátelský, vstřícný, ale svým způsobem uzavřený národ.

S prací v zahraničí jste ale měla zkušenosti už předtím, než jste začala na ambasádě pracovat. Kde všude jste byla? Když jsem studovala bakalářský program, jela jsem v rámci programu Erasmus dvakrát na stáž do Finska. To bylo úžasné jak po stránce profesní, tak osobní. Setkala jsem se tam se dvěma lidmi, kteří jsou teď moji nejbližší přátelé. Celkem jsem tam strávila půl roku. Když jsem dokončila „bakaláře“, byla jsem rok v Anglii, abych se naučila jazyk, a teď jezdím různě po světě na pracovní konference nebo cestuju jen tak pro radost. V čem se podle vás liší práce sestry v zahraničí a u nás? Když srovnám to Finsko, ačkoli už je to dlouho, co jsem tam byla, sestry byly mnohem víc samostatné než u nás. Tehdy byla u nás sestra pořád jen pravou rukou lékaře, což se už také dost změnilo. Sestry už mají své specializace a pracují víc samostatně. Tam se mi ale například moc líbilo, že lékař a sestra měli společné vizity. Ne tak jako tehdy u nás, kdy sestra pobíhala za lékařem, vyřizovala administrativu a „otravovala“ ho s podpisy; tam to byla kvalitní plnohodnotná diskuze mezi lékařem a ostatními zdravotníky, což jsem v té době nezažila na žádném z pracovišť, kde jsem pracovala. A samozřejmě také platové ohodnocení tam bylo úplně jiné. Rozdíly v platech sester tam a u nás byly v přepočtu v řádech desítek tisíc korun. Jak vám úraz změnil pohled na život? Mám pocit, že všechno se děje z nějakého důvodu, a tohle je pro mě lekce, ze které se mám něco naučit. Samozřejmě, že někdy jsem z toho hodně otrávená, někdy méně, ale beru to jako výzvu k ponaučení. Hodně mi to vzalo, ale také jsem díky tomu poznala mnoho nových lidí a zažila spoustu krásných situací a doufám, že mě jich ještě spousta čeká. Čeho byste chtěla ještě dosáhnout? Určitě bych se chtěla stát Nurse Practitioner, což se studuje v Americe, Velké Británii a Austrálii. A co se týče sportu, žádný další vysněný nemám. Teď bych se chtěla hlavně a naplno věnovat kanoistice.

k věci

→ Kdo je Marie Bártová Mgr. Marie Bártová se narodila před 31 lety. V dětství chtěla být veterinářkou, ale na radu maminky nastoupila po ukončení základní školy na Střední zdravotnickou školu ve Školské ulici v Praze. Na Karlově univerzitě v Praze absolvovala bakalářské studium ošetřovatelství a posléze i tříleté magisterské studium řízení a supervize ve zdravotnických a sociálních organizacích. Od března do května 2002 studovala na Škole zdravotní péče v Seinäjoki ve Finsku a od února do května 2003 na Škole zdravotní a sociální péče v Lahti ve Finsku. Od ledna do června 2004 studovala na anglické South Thames College, kde získala Certificate in Advanced English udělovaný univerzitou v Cambridgi. V letech 2004 až 2007 působila jako zdravotní sestra v Operativním týmu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Od září 2006 do srpna 2007 pracovala jako odborná asistentka v Ústavu ošetřovatelství 1. lékařské fakulty UK a v září 2007 nastoupila jako zdravotní sestra na americké velvyslanectví v Praze, kde pracuje dodnes. Marie je American Heart Association certifikovaná instruktorka KPR. Ráda sportuje, jezdí na kole, plave a závodně se věnuje rychlostní kanoistice, v níž letos vybojovala stříbrnou medaili na ­mistrovství ­světa.

foto: Profimedia

8

odborné téma dezinfekce, sterilizace

Mýty a fakta o hygienické dezinfekci rukou Hygienická dezinfekce rukou je každodenní součástí pracovní rutiny zdravotnických pracovníků. Proč se tedy více než 60 % nemocničních infekcí přenáší rukama zdravotnického personálu? Může to být jejich pocitem, že hygiena rukou nepředstavuje žádný problém, nebo tím, že personál není dostatečně přesvědčen o významu hygieny rukou pro výsledný stav pacienta. Pokud tedy chtějí zdravotnická zařízení poskytovat opravdu bezpečnou péči, musí docílit toho, aby personál přistupoval k hygieně rukou zodpovědně, musí mu poskytnout odborné informace a zajistit vhodné pracovní podmínky.

P

od pojmem „vhodné pracovní podmínky“ se skrývá mnoho věcí, které je třeba udělat, aby se úroveň (compliance) hygieny rukou zvýšila. Management by měl zajistit, aby: → lékaři i nelékaři věnovali pozornost hygieně rukou, a to systematickým vzděláváním (nejméně jednou ročně), rozmístěním plakátů a letáků upozorňujících na význam hygieny rukou v nemocnici, účastí a organizováním akcí podporujících hygienu rukou (např. 5. května ke Dni hygieny rukou), zapojením pacientů do „sledování“, zda personál provádí hygienu rukou;

→ byla nemocnice vybavena funkčními dávkovači v dostatečném množství a na správných místech; → měl každý zdravotník k dispozici vhodný dezinfekční přípravek, který bude rád používat; → byly k dispozici vhodné pečující a ochranné přípravky k péči o pokožku. Tím budou zajištěny základní předpoklady k hygieně rukou a od zdravotníků se může vyžadovat, aby hygienu rukou prováděli správně.

dezinfekce, sterilizace odborné téma

→ Mechanické mytí rukou jako součást osobní hygieny (MMR – Mechanické odstranění nečistoty a částečné přechodné mikroflóry z pokožky rukou.) V novém metodickém návodu „Hygiena rukou při poskytování zdravotní péče“ (Věstník MZ ČR 2012, částka 5) není již pojem mechanické mytí rukou uveden. Také instrukce k mytí rukou jsou (až na výjimku stanovení času 30 vteřin k mytí rukou; v praxi používaný a odborníky doporučovaný čas je „co nejkratší, nutný k odstranění nečistoty“) v souladu s doporučeními odborníků. Tím je eliminováno riziko poškození pokožky nadměrným či nevhodným mytím rukou vodou a mýdlem. Není již určeno, kdy se má mytí provádět (odborníci uvádějí, že by to mělo být v případě, že jsou ruce viditelně znečištěné, po příchodu na směnu, před jídlem, po použití toalety a k odstranění bakteriálních spór). Ve vyhlášce MZ ČR č. 306/2012 Sb. ze dne 12. září 2012, o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, je v Příloze 3 stále uvedeno, že „k vyšetřování a léčení mohou zdravotničtí pracovníci přistupovat až po umytí rukou“. Když k tomu připočteme fakt, že po desetiletí bylo mytí rukou bráno jako standardní provádění hygieny rukou a že v myslích a chování zdravotníků stále přežívá zvyk mýt si ruce mýdlem a vodou, místo aby provedli hygienickou dezinfekci rukou (HDR) alkoholovým přípravkem, měl by být požadavek vyhlášky vykládán tak, že se tím myslí umytí rukou po příchodu na směnu. → Mechanické mytí rukou před chirurgickou dezinfekcí (Jde o mechanické odstranění nečistoty a částečné přechodné mikroflóry z pokožky rukou a předloktí před chirurgickou dezinfekcí, provádí se před zahájením operačního ­programu.) V novém metodickém návodu je mytí rukou před chirurgickou dezinfekcí (ChDR) popsáno podrobněji, ale s řadou omylů: 1. K mytí se doporučuje teplá voda, přitom stačí studená či vlažná. 2. Doporučuje se používat kartáček, sice jen na lůžka nehtů v případě potřeby, ale i to je nadbytečné. Používání kartáčku nezvýší účinnost ChDR, naopak poškozuje pokožku. 3. Je stanoven čas mytí na 1 minutu, přitom studie neprokázaly, že mytí rukou po dobu jedné minuty zvýší účinnost následně provedené ChDR. Nejnovější doporučení Institutu Roberta Kocha (RKI – odborný ústav v Německu, který vydává doporučení v oblasti hygieny) je takové, že každý zdravotník si myje ruce vodou a mýdlem při příchodu na směnu, a to obvyklým občanským způsobem. Každý, kdo provádí chirurgickou dezinfekci rukou, by měl při vstupu do filtru před operačními sály provést HDR, převléci se a pak provést ChDR. Čili mytí rukou před ChDR je úplně vynecháno. → Hygienická dezinfekce rukou (HDR – Jde o redukci množství přechodné mikroflóry z pokožky rukou s cílem přerušení cesty přenosu mikroorganismů. Provádí se jako součást bariérové ošetřovatelské techniky, jako součást hygienického filtru, po náhodné kontaminaci rukou biologickým materiálem a v případě protržení rukavic během výkonu.)

Doporučení v novém metodickém pokynu a ve vyhlášce č. 306/2012 Sb. nejsou stejná. Nejsou stejná ani jako ta, která vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) v „WHO Guidelines on Hand Hygiene in Health Care“ v roce 2009. Pět základních situací pro hygienu rukou je dokonce přeloženo do češtiny (obr. 1) a ke stažení na stránkách www.mzcr.cz. Tento materiál nejnázorněji ze všech uvádí, kdy je potřeba provést HDR. Paradoxní je, že všechny materiály vydalo MZ ČR a v každém je to jinak. Co tedy platí? Odpovědí je, že vyhláška č. 306/2012 Sb., ostatní jsou jen metodické pokyny. HDR se provádí alkoholovým dezinfekčním prostředkem určeným k hygienické dezinfekci rukou. Alkoholový dezinfekční prostředek se vtírá po dobu 30–60 vteřin do suché pokožky rukou do úplného zaschnutí. Ruce se neoplachují ani neotírají. HDR je při běžném kontaktu mezi ošetřováním jednotlivých pacientů vhodnější než MMR. Také v novém metodickém pokynu se uvádí, že HDR je šetrnější, účinnější a lépe tolerovaná než mytí rukou. → Chirurgická dezinfekce rukou (ChDR se provádí před zahájením operačního programu, mezi jednotlivými operacemi, při porušení celistvosti nebo výměně rukavic během operace.) fota: archiv

aseptickým ed i př nnostmi i

č

Postupy mytí a dezinfekce rukou

před kontaktem s pacientem

po kontaktu s pacientem

p o e x p o z i ci biolo kým ma g i c te r i á le m

Obr. 1 / WHO Guidelines on Hand Hygiene in Health Care Obr. 2 / Méně úspěšná metoda provádění HDR podle EN 1500

po kontaktu s okolím pacienta

9

10

odbornĂŠ tĂŠma dezinfekce, sterilizace

inzerce

JedineÄ?nĂĄ moĹžnost bezplatnĂŠho vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­ financovanĂŠho z ESF t QPV[F OZOĂ“ EĂ“LZ JOEJWJEVĂˆMOĂ“NV QSPKFLUV 01 -;; v1SPIMVCPWĂˆOĂ“ W[EĹžMĂˆWĂˆOĂ“ OFMĂ?LBşƉi t SP[TĂˆIMĂˆ OBCĂ“ELB W[EĹžMĂˆWBDĂ“DI BLDĂ“ t NPäOPTU TUVEJB J [ QPIPEMĂ“ EPNPWB QSPTUĹźFEOJDUWĂ“N F MFBSOJOHV t HFOFSĂˆMOĂ“N EPEBWBUFMFN KF *OTUJUVU QPTUHSBEVĂˆMOĂ“IP W[EĹžMĂˆWĂˆOĂ“ WF [ESBWPUOJDUWĂ“ t WĂ“DF OB www.vzdelavani-zdravotniku.cz

VzdÄ›lĂĄvacĂ­ akce projektu ProhlubovĂĄnĂ­ vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­ nelĂŠkařů konÄ?Ă­ v bĹ™eznu 2013 1SPKFLU Ĺ˜Ă“TMP $; KF mOBODPWĂˆO [ QSPTUĹźFELƉ &4' QSPTUĹźFEOJDUWĂ“N 01 -;; B [F TUĂˆUOĂ“IP SP[QPĹ˜UV Ä—3

Předepsat låzně?

Nic sloĹžitĂŠho! VĂ­ce informacĂ­ naleznete na www.lecebnelazne.cz LĂĄzeĹˆskĂĄ lĂŠÄ?ba jako nezbytnĂĄ souÄ?ĂĄst potĹ™ebnĂŠ zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e je hrazena buÄ? plnÄ› (komplexnĂ­ lĂĄzeĹˆskĂĄ pĂŠÄ?e), nebo Ä?ĂĄsteÄ?nÄ› (příspÄ›vkovĂĄ lĂĄzeĹˆskĂĄ pĂŠÄ?e) ze zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ›nĂ­ vĹĄemi zdravotnĂ­mi pojiĹĄĹĽovnami ÄŒR a nenĂ­ zapoÄ?Ă­tĂĄvĂĄna do sledovanĂ˝ch regulaÄ?nĂ­ch omezenĂ­ vyŞådanĂŠ pĂŠÄ?e praktickĂ˝ch lĂŠkařů. Jedinou regulacĂ­ zakotvenou v přísluĹĄnĂ˝ch prĂĄvnĂ­ch normĂĄch je vlastnĂ­ systĂŠm vysĂ­lĂĄnĂ­ na lĂĄzeĹˆskou pĂŠÄ?i. Spolu s indikaÄ?nĂ­mi podmĂ­nkami, kterĂŠ musĂ­ zdravotnĂ­ stav pojiĹĄtÄ›nce splĹˆovat, deďŹ nujĂ­ tyto prĂĄvnĂ­ normy i kontraindikace, kterĂŠ pobyt v lĂĄznĂ­ch vyluÄ?ujĂ­. NĂĄvrh na lĂĄzeĹˆskou pĂŠÄ?i vystavuje praktickĂ˝ lĂŠkaĹ™ nebo oĹĄetĹ™ujĂ­cĂ­ lĂŠkaĹ™ pĹ™i hospitalizaci. VĹĄechny potĹ™ebnĂŠ informace vÄ?etnÄ› aktuĂĄlnĂ­ho IndikaÄ?nĂ­ho seznamu a elektronickĂŠho formulĂĄĹ™e NĂĄvrhu na lĂĄzeĹˆskou pĂŠÄ?i s detailnĂ­mi pokyny k jeho vyplnÄ›nĂ­ najdete na adrese www.lecebnelazne. KampaĹˆ na propagaci lĂŠÄ?ebnĂŠho lĂĄzeĹˆstvĂ­ je realizovĂĄna v rĂĄmci IntegrovanĂŠho operaÄ?nĂ­ho programu financovanĂŠho Evropskou uniĂ­ z EvropskĂŠho fondu pro regionĂĄlnĂ­ rozvoj.

florence 11/12

ProvĂĄdĂ­ se tekutĂ˝m alkoholovĂ˝m dezinfekÄ?nĂ­m přípravkem urÄ?enĂ˝m k ChDR z dĂĄvkovaÄ?e ovlĂĄdanĂŠho bez přímĂŠho dotyku prsty rukou. Dosud platilo, Ĺže alkoholovĂ˝ dezinfekÄ?nĂ­ prostĹ™edek se v mnoĹžstvĂ­ asi 10 ml vtĂ­rĂĄ po dobu 3–5 minut do pokoĹžky rukou a pĹ™edloktĂ­ smÄ›rem od ĹĄpiÄ?ek prstĹŻ k loktĹŻm, od ĹĄpiÄ?ek prstĹŻ do poloviny pĹ™edloktĂ­ a od ĹĄpiÄ?ek prstĹŻ po zĂĄpÄ›stĂ­ aĹž do ĂşplnĂŠho zaschnutĂ­. V novĂŠm metodickĂŠm pokynu je uĹž uvedeno, Ĺže ChDR se provĂĄdĂ­ po dobu stanovenou vĂ˝robcem, coĹž je v souladu s vyhlĂĄĹĄkou Ä?. 306/2012 Sb., kterĂĄ uvĂĄdĂ­, Ĺže dezinfekÄ?nĂ­ přípravky se pouŞívajĂ­ podle nĂĄvodu vĂ˝robce. NÄ›kteří vĂ˝robci vĹĄak majĂ­ v nĂĄvodu, Ĺže se přípravek vtĂ­rĂĄ do rukou a pĹ™edloktĂ­ po celou expoziÄ?nĂ­ dobu, tedy ne smÄ›rem od ĹĄpiÄ?ek prstĹŻ k loktĹŻm, od ĹĄpiÄ?ek prstĹŻ do poloviny pĹ™edloktĂ­ a od ĹĄpiÄ?ek prstĹŻ po zĂĄpÄ›stĂ­. Pokud nejsou ruce po skonÄ?enĂ­ operaÄ?nĂ­ho programu viditelnÄ› ĹĄpinavĂŠ, nemusĂ­ se mĂ˝t. BohuĹžel, v novĂŠm metodickĂŠm pokynu je uvedeno, Ĺže „po skonÄ?enĂ­ operaÄ?nĂ­ho programu se ruce umyjĂ­ teplou vodou a mĂ˝dlem“. VĹždy by se vĹĄak mÄ›la provĂŠst HDR, jak uvĂĄdĂ­ stejnĂ˝ metodickĂ˝ pokyn v Ä?lĂĄnku 3.1 B f. Je tu tedy vnitĹ™nĂ­ rozpor v dokumentu samĂŠm.

NejÄ?astÄ›jĹĄĂ­ chyby v dezinfekci rukou Mezi nejÄ?astÄ›jĹĄĂ­ chyby patří, Ĺže si zdravotnĂ­ci zbyteÄ?nÄ› souÄ?asnÄ› myjĂ­ a dezinfikujĂ­ ruce, a to i v případech, kdy by staÄ?ila pouze HDR bez mytĂ­ rukou. DalĹĄĂ­mi chybami v hygienÄ› rukou je pak noĹĄenĂ­ ĹĄperkĹŻ, prstenĹŻ, hodinek, dlouhĂ˝ch a umÄ›lĂ˝ch nehtĹŻ, utĂ­rĂĄnĂ­ rukou po provedenĂ­ hygienickĂŠ dezinfekce, mĂĄvĂĄnĂ­ rukama, aby dřív uschly, pĹ™itom prĂĄvÄ› Ä?as pĹŻsobenĂ­ je rozhodujĂ­cĂ­ pro ĂşÄ?innou dezinfekci, nedostateÄ?nĂŠ oĹĄetĹ™enĂ­ rukou po ukonÄ?enĂ­ prĂĄce s ochrannĂ˝mi prostĹ™edky a takĂŠ nedostateÄ?nĂĄ pĂŠÄ?e o ruce pĹ™ed a v prĹŻbÄ›hu pracovnĂ­ smÄ›ny pomocĂ­ peÄ?ujĂ­cĂ­ch přípravkĹŻ. Mezi nejÄ?astÄ›jĹĄĂ­mi chybami se takĂŠ uvĂĄdÄ›lo: → NedodrĹženĂ­ sprĂĄvnĂŠho postupu a stanovenĂŠ doby pro mytĂ­ rukou. Pravda je takovĂĄ, Ĺže aÄ?koli novĂ˝ metodickĂ˝ vÄ›stnĂ­k i materiĂĄl WHO pĹ™edepisuje, jak by se mÄ›ly ruce mĂ˝t, nenĂ­ vĹŻbec dĹŻleĹžitĂ˝ postup (kterĂ˝ stejnÄ› mĂĄlokdo pouŞívĂĄ) a Ä?as (kterĂ˝ stejnÄ› mĂĄlokdo dodrĹžuje). DĹŻleĹžitĂ˝ je vĂ˝sledek – ruce zbavenĂŠ neÄ?istot (cĂ­lem nenĂ­ odstranit mikroby). NÄ›kdy je nutnĂŠ mĂ˝t si ruce dĂŠle, nÄ›kdy staÄ?Ă­ kratĹĄĂ­ doba. → NeumytĂ­ rukou po sejmutĂ­ rukavic. Pravda je takovĂĄ, Ĺže po sejmutĂ­ rukavic se ruce nemyjĂ­ (pokud nejsou viditelnÄ› zneÄ?iĹĄtÄ›nĂŠ), ale provĂĄdĂ­ se HDR (novĂ˝ metodickĂ˝ pokyn, Ä?lĂĄnek 3.1 B f). Proto se doporuÄ?uje pouŞívat nepudrovanĂŠ rukavice. V NÄ›mecku se nesmÄ›jĂ­ pouŞívat pudrovanĂŠ latexovĂŠ rukavice od roku 2002. Za poslednĂ­ch devÄ›t let tam klesl poÄ?et alergiĂ­ na latex o 95 %. → UtĂ­rĂĄnĂ­ rukou do lĂĄtkovĂ˝ch ruÄ?nĂ­kĹŻ. To je otĂĄzka managementu nemocnice, kterĂ˝ by mÄ›l zajistit, aby byly vĹĄude pouze jednorĂĄzovĂŠ ruÄ?nĂ­ky.

ZpĹŻsob provedenĂ­ HDR podle EN 1500 Ke sprĂĄvnĂŠmu provedenĂ­ HDR byl dosud doporuÄ?ovĂĄn postup podle EN 1500, kterĂ˝ obsahuje 6 krokĹŻ a kterĂ˝ nejspĂ­ĹĄe znĂĄte z obrĂĄzkĹŻ a samolepek (obr. 2). AvĹĄak studie, jejĂ­Ĺž vĂ˝sledky pĹ™ednesl Dr. GĂźnter Kampf ze spoleÄ?nosti Bode Chemie Hamburg na 9. mezinĂĄrodnĂ­m kongresu NÄ›meckĂŠ spoleÄ?nosti pro nemocniÄ?nĂ­ hygienu (DGKH) v dubnu 2008 v BerlĂ­nÄ›,

dezinfekce, sterilizace odborné téma

jednoznačně prokázala, že používání této metody nevede k úspěšnému výsledku. Čím to je? Zejména tím, že tato metoda byla vytvořena pro účely testování alkoholového dezinfekčního přípravku podle EN 1500, nikoliv pro používání v klinické praxi, kde je z časových důvodů nepoužitelná (zabere 75 vteřin). Zjednodušení této metody tak, aby její provedení trvalo obvyklých 30 vteřin, vedlo ke vzniku velkého počtu nepokrytých míst (67 % rukou mělo nepokryté místo). Tato metoda byla bohužel od roku 1974 doporučována a šířena, aniž se někdo zajímal o to, zda je její používání vhodné a zda vede k žádoucím výsledkům. Na základě nově zjištěných údajů je proto naše doporučení jasné: přestat používat tuto neúspěšnou techniku. Mnohem lepších výsledků bylo dosaženo, když testované osoby prováděly HDR svým vlastním způsobem. Protože neexistuje žádný dokonalý a bezchybný postup, je nejlepším řešením ponechat každému zdravotnickému pracovníkovi možnost vlastního způsobu provádění HDR. Přitom musí vždy dodržovat tyto zásady: → Vtírejte dostatečné množství alkoholového dezinfekčního prostředku do rukou tak, aby byla všechna místa na rukou důkladně a kompletně navlhčena po dobu 30 vteřin. → Zvýšenou pozornost věnujte konečkům prstů a palcům.

ani jedna ruka nebyla vydezinfikována správně. V praxi by to znamenalo trvale kontaminované ruce, a tedy trvalé nebezpečí nejen pro pacienta, ale i pro personál. Naproti tomu množství dezinfekčního přípravku není možné přesně stanovit. Je rozdíl, dezinfikují-li se malé chladné ruce sestry, nebo teplé a velké ruce lékaře. Pravidlo, kolik přípravku použít, je jednoduché: dostatečné množství. Aby bylo provádění HDR úspěšné, je naprosto nezbytný nácvik s kontrolou, zda nejsou na rukou nepokrytá místa, pomocí fluorescenční látky (Visirub®) a UV světla (Dermalux). Tento nácvik zajistí každému zdravotnickému pracovníkovi zpětnou vazbu a potvrdí mu, zda je jeho způsob provádění HDR správný, nebo zda potřebuje vylepšit. A nejen to. Každý si může vyzkoušet a ověřit, že prstýnky na rukou a dlouhé nehty skutečně brání alkoholovému přípravku dostat se na všechna místa na rukou. K lepším výsledkům povede také přenesení větší zodpovědnosti za provedení HDR na lékaře či sestru. Dosud stačilo provést 6 kroků a povinnost byla splněna bez ohledu na to, zda se přípravek skutečně vetřel na všechna místa na rukou. Tím, že se ponechá na každém, jak HDR provede, bude zdravotník cítit odpovědnost za způsob a výsledek každé hygienické dezinfekce rukou.

Dezinfekce konečků prstů a palců je velmi důležitá, neboť se nejčastěji dostávají do kontaktu s pacientem nebo potenciálně kontaminovanými místy. Konečky prstů jsou nejhustěji osídleny mikroorganismy. Doba působení 30 vteřin by v každém případě měla být dodržována. Ve výše zmíněné přednášce byl prezentován pokus, v němž respondenti zkrátili dobu aplikace na 15 vteřin. Výsledkem bylo 100 % rukou s nepokrytými místy, čili

Petr Havlíček, Brand Manager BODE Disinfectants Hartmann-Rico, a. s. Redakce Florence

Tento článek vám přináší Hartmann www.bode.cz

Ve funkci epidemiologické sestry pracuje Anna Táborová v Nemocnici Strakonice, a. s. už patnáct let. Má na starosti hygienu a protiepidemické režimy. Její práce zahrnuje tvorbu standardů v oblasti hygienických a protiepidemických režimů, tvorbu dezinfekčních řádů, jejich uvedení do praxe a jejich kontrolu. Pomocí biologických indikátorů kontroluje i sterilizační techniku a v běžném pracovním procesu se zabývá šetřením suspektních epizod, jejich celoústavní evidencí a kontrolou nastavených režimů v bariérovém ošetřování a auditní činností v oblasti hy-

foto: Profimedia

Hygiena a protiepidemické režimy v Nemocnici Strakonice, a. s.

gieny a epidemiologie. Auditní činnost je sestavena podle celoročních plánů a týká se protiepidemických režimů, čistých provozů a HDS, hygieny rukou a cílených stěrů z nozokomia a rukou. „Díky dobře zavedenému systému kontrol nemáme větší problémy s výskytem patogenů v prostředí. Jednotlivé nálezy řešíme ihned po zajištění sanací

vhodnými dezinfekčními prostředky,” říká Anna Táborová. „Co se týká hygieny rukou, máme zavedený systém vstupních školení o hygienických a protiepidemických opatřeních v naší nemocnici, kterým prochází každý, kdo nastupuje do zaměstnání, včetně studentů, praktikantů a brigádníků,” popisuje. Jednou ročně pak projdou všichni školením, na kterém nemocnice spolupracuje s externími lektory. I konzultační a poradenská činnost spadá do kompetencí A. Táborové. „Přestože systémy i kontrolní činnost v oblasti hygienických a protiepidemických opatření máme nastaveny dobře, najdou se jednotlivci, kteří poruší zásady nebo nemají zažité správné návyky v oblasti hygieny. Ale celkově mohu říci, že v posledních dvou letech došlo k velkému zlepšení jak v oblasti hygieny rukou, tak i v bariérovém ošetřování,” pochvaluje si A. Táborová.

11

12

odborné téma dezinfekce, sterilizace

florence 11/12

Čím se řídit při sestavování dezinfekčního řádu? Dezinfekční řád, který je součástí provozního řádu zdravotnických zařízení, vychází z odhadu míry infekčních rizik a jeho obsah a forma legislativně podléhá vyhlášce č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

D

ezinfekční řád si sestavuje provozovatel zdravotnického zařízení (ZZ) sám a plně za něj odpovídá. Krajské hygienické stanice (orgány ochrany veřejného zdraví) pouze kontrolují jeho obsah a dodržování. Pokud tedy vybrané přípravky odpovídají z hlediska účinnosti, splňují požadavky registrace/notifikace v ČR a provozovatel ZZ má ke všem náležité doklady, hygienické stanice dezinfekční řád z hlediska výběru dezinfekčních prostředků neovlivňují. Provozovatel ZZ je povinen zaslat provozní řád (a tedy i dezinfekční řád) příslušné krajské hygienické stanici ke schválení, a to před zahájením provozu, v případě legislativních změn nebo při změně v rozsahu poskytované péče. Pokud si ten, kdo dezinfekční řád sestavuje, není jist svým výběrem ­přípravků, měl by jej s hygieniky ­konzultovat. Dezinfekční řád by měl být sestaven tak, aby byl účinný, ekonomicky efektivní, zaměřený na kritická místa a postupy a upravený každému pracovišti přímo na míru. Při sestavování dezinfekčního řádu vycházíme z legislativní povinnosti dezinfekční prostředky střídat, a to dle účinné chemické látky a s přihlédnutím k možným vzájemným interakcím konkrétních produktů (případnou nevhodnost prostřídání s tou kterou účinnou látkou uvádí výrobce). Vyhláška č. 306/2012 Sb. neurčuje časový úsek pro použití jednotlivých dezinfekčních přípravků ani interval jejich vzájemného střídání. Obecně platí, že prostředky by se měly střídat nejdéle po měsíci. Stejně jako u léčiv je třeba kontrolovat dobu exspirace dezinfekčních prostředků. Proexspirované přípravky nepoužíváme ani nedržíme mezi ostatními.

Jak tedy řád sestavit? Dezinfekční řád má svou zažitou formu podle jednotlivých oblastí:

→ ruce, → kůže, → sliznice, → nástroje, → plochy a povrchy → a případně další specifika, jako např. endoskopy, inkubátory apod. Ty se v řádu rozpracovávají – čím podrobněji, tím menší bude riziko chyb a omylů. Nejjednodušší je odpovídat při jeho sestavování na otázky: Co? Kdy? Jak? Čím? Tedy co dezinfikuji (nástroje po použití, pracovní povrchy, podlahy, příslušenství, ruce, pokožku před/po invazivních zákrocích aj.), kdy to dělám (např. jednou denně, po každém pacientovi, po kontaminaci biologickým materiálem, po použití apod.), jak to dělám (otřením, ponořením, vtíráním apod.) a čím to dělám (kterým přípravkem, s uvedením spektra účinnosti, expozičního času a používané koncentrace). Každá chemická látka má danou antimikrobiální potenci. Cílem není pouze eliminovat potenciální patogeny, ale také nezničit dezinfikovaný nástroj a nepoškodit zdraví pacienta ani ošetřujícího personálu.

Obecné zásady používání dezinfekčních přípravků

Dezinfekční řád je součástí provozního řádu ZZ, provozovatel ZZ si jej ­sestavuje sám a plně za něj odpovídá.

Pokud chceme dezinfekční přípravky správně používat, musíme dbát nejen na jejich správnou volbu pro daný povrch, ale i optimalizovat faktory, které výsledný efekt ovlivňují. Těmi jsou: → teplota (s růstem teploty v aplikační oblasti dezinfekčních přípravků vzrůstá rychlost množení mikroorganismů, ale i účinek dezinfekčních přípravků; celkově vzrůst teploty působí příznivě na výsledek dezinfekce ve většině případů; teplota vody pro přípravu dezinfekčních roztoků se stanovuje dle pokynů výrobce); → kontaktní doba (likvidace mikroorganismů má logaritmickou závislost na čase, potřebná doba závisí na citlivosti mikroorganismů vůči dezinfekčnímu přípravku); → koncentrace roztoku (překročení výrobcem stanovené účinné koncentrace dezinfekčního přípravku nezvyšuje mikrobicidní účinnost, ale hrozí poškození např. pryžových součástí dezinfikovaných zařízení rozleptáním);

13

Výkonné, hygienické, nejrychlejší na světě Nové profesionální myčky Miele ProfiLine

Miele, spol. s r.o. Holandská 4 639 00 Brno tel.: 543 553 111 fax: 543 553 149 e-mail: info@miele.cz www.miele.cz

14

odborné téma dezinfekce, sterilizace

florence 11/12

obsah

pamatujte

recenzované části

→ Enzymatické přípravky nejsou dezinfekční, ale pouze čisticí.

přehledová studie 15 /. Je intenzivní péče bezpečná?

Pokud přeléváme dezinfekci z větších balení do menších, musíme ­nádobu, do níž přeléváme, označit datem exspirace, šarží a názvem přípravku, aby bylo zřejmé, odkud jsme prostředek do balení nalili. Jako náhradní obaly nikdy nepoužíváme obaly od potravin a nápojů.

ZKUŠENOSTI Z PRAXE S KAZUISTIKOU 19 /. Piercing v dutině ústní

→ ph (symbol alkality a kyselosti roztoků, ovlivňuje účinnost i při malých změnách koncentrace); → čistota zařízení (aktivní látky obsažené v dezinfekčních prostředcích reagují s organickými zbytky, kdy dochází k inaktivaci aktivní látky v dezinfekčním přípravku); → vlastnosti a kvalita vody používané k přípravě dezinfekčního roztoku (úroveň provedené dezinfekce závisí na tvrdosti vody používané k přípravě dezinfekčních roztoků, tvrdá voda indikuje přítomnost vápenatých a hořečnatých iontů, vytváří kámen a prostor pro usazování anorganických nečistot); → délka expozice (délka působení dezinfekční látky na mikroorganismus. Během působení dochází k inaktivaci dezinfekční látky na materiálech okolního prostředí /kovové povrchy/ a také k absorpci biologickým materiálem. Průměrná délka expozice se pohybuje mezi 15–30 minutami). Nedodržení účinné koncentrace dezinfekčního prostředku, teploty, doby expozice, stejně jako nevhodný výběr dezinfekčního přípravku a způsob jeho aplikace snižují sanitační účinnost nebo činí proces sanitace neúčinným.

Čemu věnovat při sestavování řádu pozornost?

→ etiketě přípravku, která musí být v českém jazyce a musí obsahovat informace o složení přípravku, návod k použití, spektrum účinnosti s odpovídajícími koncentracemi a bezpečnostní značení (tzv. R-věty = rizikové, S-věty = ochranné); → produktové informaci, která poskytuje detailnější informace o přípravku, než je uvedeno na etiketě;

→ bezpečnostnímu listu přípravku, který musí být pracovníkům snadno dosažitelný, ať již v tištěné, nebo v elektronické formě. Je to jakýsi průkaz bezpečnosti daného přípravku, obsahující informace např. o první pomoci, toxicitě a vlivu na životní prostředí. Všechny dezinfekční přípravky, ať jsou zařazeny jako biocid, zdravotnický prostředek, či léčivo, musí mít testovanou a deklarovanou mikrobicidní účinnost. Biocidní přípravky (čisticí nebo dezinfekční) se registrují na Ministerstvu zdravotnictví ČR – mají tedy registrační čísla. Zdravotnické prostředky se ohlašují na Ministerstvu zdravotnictví ČR a musí mít tzv. Declaration of conformity (prohlášení o shodě), což je uvedeno na etiketě označením písmeny CE (př. CE 0297). U biocidních přípravků a zdravotnických prostředků musí být uveden český distributor. Léčiva jsou identifikována kódy Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) – to se týká především přípravků na sliznice. Při sestavování dezinfekčního řádu je třeba mít na paměti, že na trhu je v současné době více než 700 dezinfekčních a čisticích přípravků, ale nikoli chemických látek. Název přípravku od jiné firmy tak nemusí automaticky znamenat jinou účinnou látku nebo kombinaci látek. A také je třeba mít na paměti, že levné věci bývají nakonec drahé. Nápadně levné jsou proto, že v nich něco chybí, a projevit se to může například poškozením pomůcek, nástrojů nebo nedostatečnou ochranou zdraví. pvseteckova@fnbrno.cz redakce Florence

prospektivní studie 23 /. Hojenie brušnej laparostómie s využitím V.A.C.® terapie

přehledová studie recenzované články

Je intenzivní péče bezpečná? Souhrn / Nelékařský personál sehrává důležitou roli při udržení vysokého standardu specializované intenzivní a resuscitační péče. V popředí jsou vyzdviženy ruce všeobecných sester jakožto nejdůležitějšího nástroje k poskytování kvalitní a vysoce specializované péče. Na straně druhé mohou být tyto ruce nástrojem závažných medikačních pochybení či zdrojem nebezpečných nozokomiálních nákaz. Článek je sondou do problematiky těchto dvou komplikací intenzivní péče z hlediska její kvality a bezpečnosti. Klíčová slova / nozokomiální nákazy – medikační pochybení – vše­ obecná sestra – bezpečná péče. Is the intensive care safe? Summary / Nurses play an important role in maintaining a high standard of specialized intensive care and resucitation. In the foreground are highlighted hands of nurses as the most important tools to provide quality and highly specialized care. From another point of view, hands can be tool of serious medication errors or dangerous source of nosocomial infections. Article explores the problems of these two complications of intensive care in terms of quality and safety. Key words / nosocomial infections – medical errors – nurse – safe care.

Mgr. Jaroslav Pekara Pracovní skupina Aesculap Akademie Bezpečnost personálu pekarjar@gmail.com

Úvod

Není náhodou, že problematiku bezpečnosti intenzivní péče zařazujeme do sekce ošetřovatelství, protože právě v intenzivní péči sehrává svou největší úlohu nelékařský personál, ať už z hlediska problematiky medikačního pochybení, či výskytu nozokomiálních nákaz jakožto indikátoru kvality poskytované péče (Škrla, 2008). Otázka obsažená v titulku by nejspíš spoustu zdravotníků ani nenapadla. Pravda je ale taková, že ani „vysoce specializovaná péče pacientů v kritických stavech“ nemá jen jednu stranu mince – úspěšnou léčbu často ireverzibilních změn, nýbrž i druhou – nejrůznější komplikace nebo například únavu následkem zvyšujících se pracovních nároků spojených s přetížením personálu. Vzhledem ke komplexnosti intenzivní ošetřovatelské péče poukazujeme na dva zásadní body bezpečnosti intenzivní péče – nozokomiální nákazy a záměnu léků. Rizika intenzivní péče lze dokonce i měřit – standardized mortality ratio (SMR), observed-to-expected mortality ratio (O/E) – a tak se dozvídáme, že pracoviště intenzivní péče „pracují buď dobře, nebo špatně“ (Metnitz, 2005).

Nozokomiální nákazy

Recenzovali Mgr. Ludmila Kocourková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a ÚVN Praha, vrchní sestra, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha MUDr. Martin Kolář Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

MUDr. Igor Satinský Nemocnice s poliklinikou Havířov

I přes znalost faktorů zvyšujících incidenci nozokomiálních nákaz (NN) jejich výskyt stále nebezpečně stoupá. Všech 25 % NN je zastoupeno výhradně na resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče, kde je jejich výskyt 5–10krát vyšší než na standardních odděleních (Maďar, 2006). Kupříkladu nozokomiální bronchopneumonie je vůbec nejrozšířenější NN na pracovištích intenzivní péče. Její incidence se pohybuje kolem 25 %, přičemž při použití umělé plicní ventilace se její výskyt zvyšuje 6–21krát. V některých případech pak vede k sepsi a rozvoji multiorgánové dysfunkce, čímž se svou četností řadí na první místo příčin úmr-

tí na NN s mortalitou 20–60 % (Ševčík, 2003). Jedním z hlavních původců NN je Staphylococcus aureus, zejména jeho methicilin rezistentní forma zvaná MRSA (Bořecká, 2012), která je rezistentní téměř na všechna běžná antibiotika. Mezi časté zdroje NN patří efekt širokospektrých antibiotik. Podrobnými studiemi však bylo prokázáno, že 20–40 % NN je přenášeno rukama zdravotnického personálu (Weinstein, 1991), což zahrnuje nejen všeobecné sestry a lékaře sloužící na oddělení, ale také konziliární lékaře a personál navštěvující jednotky intenzivní péče a resuscitační oddělení. Podle vyhlášky 306/2012 Sb. jsou zdravotníci povinni při práci na jiném pracovišti používat ochranné prostředky tohoto pracoviště (ochranný empír, ústenku, při vyšetřování použít rukavice a po výkonu provést důkladnou hygienickou dezinfekci rukou). Zmíněná vyhláška také zdůrazňuje, že se veškerý zdravotnický personál musí zdržet nošení šperků, hodinek a umělých nehtů na rukou.

Diskuze

Preventivní opatření jsou všeobecně známa, nicméně se nedodržují, pokud není jejich dodržování vyžadováno. Výskyt nozokomiální bronchopneumonie lze významně omezit pouhým náklonem horní poloviny pacientova lůžka do polohy 45°. Vybavenost zdravotnických zařízení z hlediska dostupnosti dezinfekčních prostředků je v dnešní době poměrně dobrá, nicméně přednost je dávána stále více rukavicím. Personál si také často stěžuje, že alkoholová dezinfekce kůži dráždí. A tak často slyšíme argument, že „Když přece nosíme rukavice, musí to stačit“. Bohužel nestačí. Je důležité si uvědomit, že rukavice plní pouze funkci ochrannou, a to do doby, dokud se ruce pod rukavicemi nezačnou výrazněji potit (úměrně klesá bariérová ochrana) nebo není povrch rukavic narušen protržením.

15

16

recenzované články přehledová studie

florence 11/12

Na Petriho misce A otisk ruky, která byla omyta vodou a mýdlem, na obrázku B efekt HDR u stejné ruky (In NEJM, Jan 15, 2009).

A

B foto: archiv autorů

Nošení rukavic nenahrazuje mytí a dezinfekci rukou. Mechanické mytí rukou (mýdlo a voda) sice ruce očistí, nicméně nozokomiální patogeny na rukou zůstávají i po důkladném omytí, protože každý z nás má na rukou neviditelné mikrooděrky. Zásadní postavení má hygienická dezinfekce rukou (HDR) a vodu s mýdlem bychom tak měli používat jen v určitých případech: na začátku směny, po použití WC, umytí opocených rukou a po skončení směny. Existují výjimky, kdy je mytí rukou mýdlem a vodou upřednostňováno, například při kontaminaci rukou sporulujícími G+ tyčemi. Vtíráním alkoholových preparátů do rukou po dobu 30 vteřin však dosáhneme takového účinku HDR, že 50 % NN je usmrceno (efekt HDR demonstruje obr. 1, protože na obrázku je usmrceno 100 % patogenů). HDR má být proto používána co nejčastěji, dle doporučení WHO určitě v typických pěti momentech: před kontaktem s pacientem, před výkonem u pacienta, po výkonu a po kontaktu s pacientem nebo při kontaktu s okolím pacienta (Sax, 2007). Je však nutné vyvarovat se vlivů, které účinek HDR snižují. Pokud používáte HDR na ruce mokré, účinek HDR se snižuje naředěním vodou. Chybné je také tzv. mávání odezinfikovaných rukou, aby dezinfekce dříve na rukou zaschla, nebo otření dezinfikovaných rukou do kalhot v úrovni stehen nebo hýždí. Jestliže není dezinfekce do rukou vtírána po dobu 30 vteřin, je její účinek minimální

a v případě otření rukou do kalhot dokonce kontraproduktivní – dezinfekci setřete a na ruce dostanete nové původce NN. Omylem je také domněnka, že když si někdo rukavice potře dezinfekcí nebo si na právě odezinfikované ruce nasadí rukavice, bude chráněn takzvaně navíc. Ve skutečnosti však dojde k tomu, že alkohol obsažený v dezinfekci rukavice naleptá a ochranný účinek je opět minimální. Stále aktuální je otázka podrážděných rukou po dezinfekci. Ruce zdravé však HDR neohrožuje. Pracovníci, kteří si stěžují na pálení po HDR, mají nejčastěji drobnou ranku na kůži ruky, která může tyto nepříjemné pocity vyvolávat. Alergické projevy na HDR zatím nebyly prokázány, takže pokud k takovému projevu dojde, je třeba pátrat po aromatické přísadě v mýdle nebo ověřit, zda není příčina v rukavicovém latexu (Maďar, 2006; Kampf, 2009, http://www.asklepion.cz/ anews). Důležité je také respektovat finanční náklady, které jsou nezbytné k dostatečné prevenci NN. Jako nejúčinnější a nejlevnější preventivní faktor se ukazuje HDR. Kaier (2009) zjistil, že jednoprocentní vzestup spotřeby alkoholové dezinfekce způsobí 6,7% pokles výskytu bakteriálních kmenů produkujících širokospektrou beta-laktamázu (ESBL+). Pozitivní efekt na pokles výskytu ESBL+ kmenů byl pozorován s odstupem asi 4 měsíců, stejně jako vzestup výskytu ESBL+ při snížení spotřeby dezinfekce,

a tedy poklesu compliance s hygienicko­-epidemiologickými opatřeními (Kaier et al., 2009). Je třeba si uvědomit, že jedna láhev dezinfekce o obsahu 500 ml stojí cca 175 Kč, a naproti tomu cena antibiotik (např. Meronem 2 g), která je třeba podávat každých 8 hodin, zpravidla i několik dnů, vyjde na cca 3 000 Kč za den, což je částka několikrát vyšší. Kaier prokázal, že už jednoprocentní vzestup HDR významně snižuje výskyt nozokomiálních patogenů, což vychází levněji i při cenové kalkulaci. Preventivní používání HDR nejen zlepší compliance v prevenci NN, ale zvýšením nákladů na dezinfekci lze v konečném důsledku ušetřit. Celková kalkulace spotřeby vody s mýdlem a dezinfekcí vychází zhruba na 1 $ na lůžko a den. Pokud management nemocnice vynaloží o 1 $ na dezinfekci navíc, ušetří 23,7 $, které by musel platit při léčbě (Chen, 2011).

Medikační pochybení

NN však nejsou jedinou překážkou na cestě k uzdravení kriticky nemocného pacienta. Ten je ohrožen i technickým selháním přístrojů, pádem z lůžka či medikačním pochybením. Medikační pochybení je z hlediska bezpečnosti zdravotní péče považováno za velmi závažný a naléhavý problém. Americký institut medicíny obecně odhaduje, že „typický hospitalizovaný pacient“ je ohrožen jedním chybným podáním léku každý den (Craven et al., 2007). Závažnost medikačního pochybení lze demonstrovat i na mode-

přehledová studie recenzované články

lové situaci: V případě, že by byl zaznamenán výskyt chybného podání léků na určité ošetřovatelské jednotce v 19 %, dotýká se předpokládaná mortalita pacienta v 8 % (Vincent, 2010). Valentin a kolektiv (2006) provedli rozsáhlou observační 24hodinovou studii na 501 jednotkách intenzivní péče (charakteru ICU, v podmínkách českého zdravotnictví ARO), kde bylo zahrnuto 1 913 pacientů. Sledovanými parametry byly: medikační záměna, péče o dýchací cesty, péče o zavedené katetry, výskyt alarmů a technická porucha přístrojů. Výsledkem bylo zjištění 584 mimořádných událostí u 391 pacientů, což odpovídá výskytu 38,8 nežádoucí události u 100 pacientů za jeden den. Nejvíce nežádoucích událostí bylo u medikace (10,5) a při ošetřování katetrů (14,5). Výskyt těchto nežádoucích komplikací byl na pracovištích rovnoměrný při průměrném počtu 178 aktivit u jednoho pacienta za den. O rok později provedl stejný autor prospektivní 24hodinovou studii, v níž bylo zahrnuto 1 328 pacientů 113 ICU z 27 zemí, u kterých byly sledovány pouze chyby v parenterální medikaci. V této studii došlo k výskytu 74,5 příhody na 100 pacientů za jeden den při sledování míry medikačního pochybení. Nejčastěji šlo o nesprávný čas aplikace léku nebo úplné vynechání aplikace, dále o podání léku v nesprávné dávce, podání jiného léku nebo byl lék podán jinou aplikační cestou, než byla zadaná ordinace. Ve skupinách léků se zaznamenanou chybou dominovala antibiotika, sedativa, analgetika a vazopresory. V důsledku těchto pochybení bylo 12 pacientů z celé studie poškozeno – 7 pacientů s trvalými následky a 5 pacientů dokonce zemřelo (Valentin et al., 2009).

Diskuze

Analýza studií poukazuje na dva zásadní faktory (vysoký podíl pacientů na jednu sestru a stoupající náročnost vysoce specializované intenzivní péče), v jejichž důsledku dochází ke značnému výskytu chyb, které mají za následek i ireverzibilní změny. Čím je stav pacienta závažnější, tím více mu je poskytována vysoce specializovaná péče a tím více intravenózních léků zaplňuje jeho ordinační list, a tím také dochází k výše uvedeným konsekvencím. Je nutné také zohlednit vliv vysokého obratu pacientů, vliv stresu a úna-

vy, kdy je u jedné sestry starající se o více než jednoho pacienta v kritickém stavu 33% riziko, že dojde k lékovému pochybení, a to navíc častěji u chronických medikací (Valentin et al., 2009). Jednou z možností, jak snížit poten­ ciální „nebezpečnost“ nemocniční intenzivní péče, je využívání protokolů a přísné dodržování standardů (Hasibeder, 2010). Velkou roli také hraje „přemýšlení“ o pacientech. Začíná to těmi, kteří jsou na ICU přijímáni (příliš zdravý/ příliš nemocný, než aby profitoval), a pokračuje pacienty, kteří jsou z ICU překládáni. Unáhlené překlady se tak mohou vracet jako bumerang. Například pacienti s TISS (Therapeutic Intervention Scoring System – nejrozšířenější bodovací systém používaný k hodnocení náročnosti léčby v USA a Evropě; v ČR nyní nahrazován sofistikovanějším skórovacím systémem APACHE; skórovací systémy obecně ukainzerce

zují, jak je pacient vážně nemocen) nad dvacet bodů měli mortalitu 21,4 %, kdežto pacienti s TISS < 10 bodů měli mortalitu 3,7 % (Smith et al., 1999). Pečlivě bychom měli zvažovat také noční překlady pacientů z ICU (ARO) na JIP nebo standardní oddělení, které jsou zatíženy velkým nebezpečím zpětného přijetí a opět zvyšují mortalitu překládaných pacientů (Goldfrad, 2007). Opomenout nelze ani pozdní překlady, které snižují dostupnost kritické péče a zatěžují každé oddělení ICU ekonomickými náklady. Péče o terminální stavy se tak stává nejčastější „chorobou“ na ICU a dle Prendergasta (1998) 20 % Američanů umře na ICU nebo krátce po jejím opuštění. Mezi rizikové faktory péče o pacienty v kritickém stavu dále patří zvyšující se šíře a agresivita intervencí, lidský faktor, náboženské a kulturní souvislosti a samozřejmě ekonomické náklady (účinnost vs. výkonnost).

17

18

recenzované články přehledová studie

Závěr

Kolonizace rukou zdravotnického personálu nozokomiálními nákazami dosahují až 86 % (G- patogeny) a compliance personálu k hygienickým opatřením je celosvětově velmi nízká (30–40 %). Nevědomá medikační záměna nezvratně poškozuje pacienta a „tlak na lůžka“ zvyšuje výskyt chyby. NN zvyšují morbiditu, mortalitu, náklady na péči, a přitom existují jednoduchá preventivní opatření, která nejsou finančně nákladná (náklon

lůžka, HDR, sundání prstýnků, omezení umělých nehtů). Už jen prostým dezinfikováním rukou lze úspěšně dostat cifru incidence NN na polovinu. Přehledné vedení dokumentace, opakovaná kontrola, racionální selekce a propouštění intenzivně léčených pacientů a především snaha o týmové vztahy lékařů a sester v léčbě kritických pacientů eliminují medikační pochybení. Aktivní přístup, apelování managementu nemocnice na podřízené, přísná kontrola dodržování zásad

florence 11/12

správného ošetřovatelského přístupu může přinést efektivní výsledek. I když zásah v boji proti NN a medikačním pochybením určitou investici vyžaduje, konečný výsledek, především v podobě ušetřených financí a zlepšení ochrany personálu i pacientů, je mnohonásobně vyšší. Prevence je specifický a komplexní proces vyžadující skloubení vědomostí, zdravotnického myšlení, odpovědnosti, ale hlavně zájmu v dané věci učinit změnu k lepšímu (Maďar, 2006).

Literatura 1. Bořecká K. Nozokomiální nákazy ohrožují zdravotníky i pacienty. Florence, roč. VIII, č. 2/2012, str. 33–34. ISSN: 1801-464X. 2. Craven DH, Hirnle CJ. Fundamentals of nursing – human death and function. 5th Edition, Philadelphia. 2007: Lippincott Williams & Wilkins, 29: 566. ISBN-10: 1605477281. 3. Hasibeder WR. Does standardization of critical care work? Current Opinion in Critical Car. 2010, 16:493-498. ISSN 1531-7072. 4. CHen Y-C, Sheng W-H, Wang J-T, CHang S-C, Lin H-C et al. (2011) Effectiveness and Limitations of Hand ­Hygiene Promotion on Decreasing Healthcare–Asso­ciated Infections. PLoS ONE 6(11): e27163. doi:10.1371/journal. pone.0027163. 5. Goldfrad C, Rowan K. Consequences of discharges from intensive care at night. Lancet Medical Journal. 2000, 355:11381142. ISSN: 0140-6736. 6. Kaier K, Frank U, Hagist CH, Conrad A, Meyer E. The impact of antimicrobial drug consumption and alcohol-based hand rub use on the emergence and spread of extended-spectrum b-lactamase-producing strains: a time-series analysis. Journal of Antimicrobial Chemotherapy, 2009, 63: 609– 614. [online]. [cit. 3. 4. 2012]. Dostupné z: http://jac.oxfordjournals.org/ content/63/3/609.full.pdf. 7. Kampf G, Löfller H, Gastmeier P. Hand Hygiene for the Prevention of Nosocomial Infections. Deutsches Ärtzteblatt International. 2009, 106(40): 649-655. ISSN: 0012-1207. 8. Maďar R, Podstatová R, Řehořová J. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. Praha: Grada, 2006, 184 str. ISBN: 80-247-1673-9. 9. Metnitz PHGH, Moreno RP, Almeida E, Jordan B, Bauer P, Abizanda-Campos R, Iapichino G, Edbrooke D, Capuzzo M, Le Gall JR. SAPS 3 – From Evaluation of the Patient to Evaluation of the Intensive Care Unit. Part 1: Objectives, Methods and Cohort Description. Intensive Care

Medicine. 2005; 31:1336-1344. ISSN: 0959 8138. 10. Prendergast TJ, Claessens MT, Luce JM. A national survey of end-of-life care for critically ill patiens. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 1998 Oct;158(4):1163-7. ISSN: 1073-449X. 11. Smith L, Orts CM, O'Neil I, Batchelor AM, Gascoigne AD, Baudouin SV. TISS and mortality after discharge from intensive care. Intensive Care Medicine. 1999, 25:1061-1065. ISSN: 0959 8138. 12. Sax H et al. My five moments for hand hygiene: a user centred design approach to understand, train, monitor and report hand hygiene. Journal of hospital infections. 2007, 67: 9-21. ISSN 0195-6701. 13. Ševčík P, Černý VL, Vítovec J et al. Intenzivní medicína. Praha: Galén, 2003, 430 str. ISBN: 80-7262-203-X. 14. Škrla P, Škrlová M. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. Praha: Grada, 1998, 200 str. ISBN: 978-80-2472616-8. 15. Valentin A, Capuzzo M, Guidet B, Moreno RP, Dolanski L, Bauer P, Metnitz PG. Patient safety in intensive care: results from the multinational Sentinel Events Evaluation (SEE) study. Intensive Care Med. Oct. 32/10: 1591 – 1598. ISSN: 0342-4642. 16. Valentin A, Capuzzo M, Guidet B, Moreno R, Metnitz B, Bauer P, Metnitz P. Errors in administration of parenteral drugs in intensive care units: multinational prospective study. British Medical Journal. 2009 Mar 12;338:b814. doi: 10.1136/bmj.b814. ISSN: 0959 8138. 17. Vincent C. Patient safety. 2nd edition, Wiley Blackwell BMJ Books, 2010, p. 57. ISBN 978-1-4051-9221-7. 18. Vyhláška č. 306/2012 Sb. [online]. [cit. 13. 10. 2012]. Dostupné z: http://www. mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vyhlas­­ka-c306/2012-sb-o-podminkach-predcha zeni-vzniku-a-sireni-infekcnich-on_6838 _11.html

19. Weinstein RA. Epidemiology and control nosocomial infection in adult intensiv care units. The American Journal of Medicine. 1991, 91Suppl 3B: 179-184. ISSN: 0363-5465. 20. Asklepion. Může Vás postihnout latexová alergie? Anews. Asklepion. cz [online]. [cit. 28. 04. 2011]. Dostupné z: http://www.asklepion.cz/ anews/1970-01-01-698-1/muze-vas-postihnout-latexova-alergie.

Více o autorech Mgr. Jaroslav Pekara 2004: ukonč. SZŠ, Vsetín – všeob. sestra; 2007: ukonč. bakal. studium – zdrav. záchranář, Ostrav. univerzita, Ostrava; 2009: ukonč. magist. stu­ dium – intenz. péče, 1. LF UK, Praha; 2010: ZSF Jihočeská univ., České Budějovice; 2005–2006: LDN, Měst. nemocnice Ostrava, všeob. sestra; 2006–2008: sanitář ÚSZS Moravskoslez. kraje; 2008–2010: všeob. sestra KAR FNKV, urgent. příjem, Praha; od 2010: Odd. KARIM, ÚVN - VFN Praha, všeob. sestra MUDr. Igor Satinský 1983: ukonč. LF UP Olomouc – lékař; 1986: atest. z chirurgie I. st.; 1992: atest. z chirurgie II. st.; 2004: LF MU Brno – Ph.D.; 2008: atest. z intenz. med.; 2011: atest. z umělé výživy a intenz. metab. péče; předseda sekce IP České chir. spol., člen výboru České spol. IP; 1986–2007: ved. lékař JIP chir. kliniky FN Ostrava; od 2008: primář meziobor. JIP Nemocnice Havířov; 2012: Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Ústav ošetřovatelství

ZKUŠENOSTI Z PRAXE S KAZUISTIKOU recenzované články

Piercing v dutině ústní Souhrn / Aplikace piercingů v oblasti dutiny ústní se stává stále populárnější, a to často u velmi mladých lidí, zejména teenagerů. Účel piercingu je především estetický, a tomu odpovídá i velké množství na trhu dostupných piercingových šperků. Článek se zabývá problematikou piercingů od míst zavedení šperků v oblasti hlavy přes typy a materiály šperků až po hrozící rizika a komplikace vzniklé v důsledku aplikace a nošení těchto ozdob, což je popsáno na konkrétní kazuistice. Klíčová slova / piercing – dutina ­ústní – rizika – komplikace. Piercing in the oral cavity Summary / Aplication of oral piercings is becoming more and more popular, often in very young people especially teenagers. The purpose of piercing is mainly aesthetic, and it corresponds with a huge market available associated with piercing jewellery. The article deals with the introduction of piercings jewellery insertion sites in the area around the head over the types and mate­ rials of jewellery, and imminent risks and complications arising as a result of application and wearing of these ornaments, which is described in the specific case report. Key words / piercing – oral cavity – risks – complications.

Recenzovali Marcela Bažatová Cleardent, Praha Mgr. Jaroslav Pekara Klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Bc. Kristýna Kaunová Dentální klinika, Zubní s. r. o., Praha kristynakaunova@centrum.cz

Úvod

Piercingy se v posledních letech staly tak častou ozdobou těla, že již téměř denně potkáváme na ulici lidi, kteří nějaký typ piercingu mají. Nejpopulárnější je aplikace piercingu mezi teenagery a mladými lidmi. Důvody propichování částí těla a zavedení ozdoby byly dříve spíše rituální či náboženské, zatímco dnes slouží k odlišení se od ostatních a jako módní doplněk ke zkrášlení (1). Nošení piercingů je v dnešní době zkrátka velmi moderní. S tím souvisí velice častá aplikace šperků na nejvíce viditelná místa, a to na obličej a do dutiny ústní.

Piercingy a jejich lokalizace v oblasti hlavy

Slovo piercing má základ v anglickém slově pierce, které znamená propíchnout, též prorazit či probodnout, a označuje se jím propíchnutí části těla a aplikování šperku. Piercing spolu s tetováním, skarifikací či body paintingem řadíme pod pojem body art – umění vyjádřené na lidském těle. První zmínky o piercingu se datují do doby před několika tisíci lety a pravděpodobně vůbec nejstaršími byly piercingy uší a nosu. Pro zjednodušení rozděluji piercingy v oblasti hlavy do 3 skupin, a to piercingy uší, piercingy obličeje a piercingy v oblasti dutiny ústní. Detailněji je zde rozebrána skupina piercingů v oblasti dutiny ústní. Zavedení šperků dělíme na extraorální a intraorální. Mezi extraorálně umístěnými ozdobami je u dívek stále oblíbenější piercing nad horním rtem, vpravo nebo vlevo, označovaný jako Madonna, Crawford nebo Monroe podle znamének krásy těchto žen. Dalšími extraorálními typy jsou šperk uprostřed horního rtu ve filtru (středová vkleslina mezi nosem a rtem), tzv. Medusa, uprostřed dolního rtu, tzv. Labret, někdy laicky nazývaný piercing brady, anebo piercing po stranách dolního rtu, tzv. Lowbrets.

Více typů piercingů nalézáme také intraorálně, tedy přímo v dutině ústní – v horní uzdičce (tzv. Smiley piercing), v pod­jazykové uzdičce, piercing jazyka a dokonce piercing uvuly (patrového čípku).

Typy a materiály piercingových šperků

Piercingové šperky se vyrábějí z nejrůznějších materiálů v mnoha odlišných velikostech, tloušťkách, tvarech a barvách. Podle lokalizace se vybírají typy šperků, které jsou pro dané umístění nejvhodnější, a ty se nejčastěji nazývají podle svého tvaru. Na obličej a do dutiny ústní se nejvíce dávají kroužky, podkovy, činky, špičky a spirály. Dnešní moderní materiály jsou naprosto odlišné od těch, které používaly a stále používají některé starší či domorodé kultury (zvířecí kosti, kousky dřeva, mušle či jantar). V piercingových salonech se užívají zejména kovy (chirurgická ocel, titan, niob, zlato, stříbro), nekovy (polytetrafluoretylen = teflon, akrylát, jantar) a organické látky (dřevo, bambus, slonovina) (1). Avšak tyto organické látky jsou pro piercingy do dutiny ústní naprosto nevhodné, protože jako porézní zadržují vlhkost a bakterie.

Rizika a komplikace orálních a obličejových piercingů

V odborné literatuře se mezi možná rizika a komplikace těchto typů piercingů řadí již sám vpich, který s sebou nese krvácení, bolestivost, otok, možnou alergickou reakci na materiál šperku, vdechnutí či spolknutí části šperku a infekce. Piercingy způsobují komplikace i při dentálním ošetření, kdy přítomnost šperku znemožňuje kvalitní posouzení rentgenového snímku. Dlouhodobějším nošením ozdob dochází k poškození tvrdých zubních tkání, závěsného aparátu zubu, drážděním slinných vývodů ke zvýšené salivaci, ale

19

20

recenzované články ZKUŠENOSTI Z PRAXE S KAZUISTIKOU

1 4

florence 11/12

7

2

3

také může při hraní si se šperkem nebo nakusování do něj dojít k odlomení výplní, galvanismu (el. proudění vyskytující se v přítomnosti různých kovů v dutině ústní) či, při ulpívání povlaku na šperku, k zápachu z úst. Prvotním rizikem je sám vpich, který musí být proveden sterilně a do správného místa, protože jinak vedle přenosu infekce hrozí napíchnutí některých anatomických struktur, jako jsou cévy a nervy. Další nejobvyklejší komplikací je otok, který způsobí poruchy řeči, znesnadní přijímání potravy a může znemožnit dýchání. Nejzávažnější komplikací u piercingu jsou infekce, ať už virového, nebo bakteriálního původu, které jsou v odborné literatuře nejvíce zastoupeny u piercingu jazyka. V přehledu literatury publikované od roku 1966 do roku 2010 je uvedeno celkem 19 případů bakte­ riálních infekcí v souvislosti s piercingem

5

8

6

9

jazyka (2). Zaznamenány jsou i případy úmrtí. Všechny uvedené komplikace nastávají většinou bezprostředně po aplikaci piercingů. Z hlediska chronické traumatizace dochází k poškození tvrdých zubních tkání a závěsného aparátu zubu, většinou při záměrném nakusování do tyčky či koncových částí piercingu, pohybem jazyka při mluvení či žvýkání. Následkem jsou praskliny, zlomeniny nebo odštípnutí části zubu a časté gingivální recesy (ústup dásně) jak u piercingu jazyka z lingvální strany dolních řezáků, tak hlavně z vestibulární strany u piercingu rtu. Poškození parodontu může být až tak velké, že začne docházet ke kostní resorpci, a pokud se stav neřeší, pacient může o zub přijít.

Vlastní průzkum a kazuistika

Průzkum, který jsem prováděla od dubna 2010 do dubna 2011 v rámci bakalář-

ské práce na 3. LF UK v Praze a jehož cílem bylo zjistit, co piercing v dutině ústní může způsobit, se účastnilo 6 pacientů, 5 žen a 1 muž. Cílem práce bylo posouzení stavu dutiny ústní při působení různých typů piercingu, a také porovnání vlastních výsledků s dosavadními poznatky z odborných článků. Doba nošení piercingů byla různá. Celková doba sledování byla 10 měsíců a pacienti byli vyšetřeni třikrát v rozmezí přibližně 5 měsíců. Každý pacient nejprve vyplnil anam­ nestický dotazník spolu s několika otázkami o piercingu (jak dlouho ho mají, kdo jim ho zaváděl, zda měli komplikace atd.). Při každé návštěvě se vyšetřením zjišťoval stav chrupu, dásní a úroveň hygieny pomocí PBI indexu (Papillen-Blutungs-Index, index krvácivosti dásňových papil), stav parodontu pomocí CPITN indexu (Community Periodontal Index of Treatment Needs, posouzení

ZKUĹ ENOSTI ZÂ PRAXE SÂ KAZUISTIKOU recenzovanĂŠ Ä?lĂĄnky

inzerce

10

Obr. 1 / Kazuistika – 1. vyĹĄetĹ™enĂ­. ZjizvenĂĄ tkĂĄĹˆ v dolnĂ­m rtu a nad hornĂ­m rtem vpravo â€“ dĂ­rky po vyndanĂ˝ch ĹĄpercĂ­ch, vlevo nad hornĂ­m rtem umĂ­stÄ›n piercing. Obr. 2 / Kazuistika – 1. vyĹĄetĹ™enĂ­. Piercing v hornĂ­m frenulu obalen plakem, u dolnĂ­ch stĹ™ednĂ­ch Ĺ™ezĂĄkĹŻ recesy. Obr. 3 / Kazuistika – 1. vyĹĄetĹ™enĂ­. U zubu 11 odĹĄtĂ­pnutĂ˝ meziĂĄlnĂ­ incizĂĄlnĂ­ rĹŻĹžek skloviny nakousnutĂ­m do piercingu v jazyku, v mĂ­stÄ› piercingu je vtaĹženĂĄ jizva. Obr. 4 / Kazuistika – 1. vyĹĄetĹ™enĂ­. Detail piercingu v hornĂ­m frenulu, znaÄ?nÄ› obalenĂŠho plakem. Obr. 5 / Kazuistika – 1. vyĹĄetĹ™enĂ­. ZnaÄ?nĂŠ pigmentace od kouĹ™enĂ­ zejmĂŠna z lingvĂĄlnĂ­ strany, u dolnĂ­ch Ĺ™ezĂĄkĹŻ lingvĂĄlnÄ› recesy od pĹŻsobenĂ­ piercingu jazyka. Obr. 6 / Kazuistika – 2. vyĹĄetĹ™enĂ­. U zubu 31, 41 recesy o 1 mm vÄ›tĹĄĂ­ neĹž pĹ™i 1. vyĹĄetĹ™enĂ­.

11

recesy u dolnĂ­ch Ĺ™ezĂĄkĹŻ, u zubu 23 recesus vÄ›tĹĄĂ­ o 1 mm. Obr. 8 / Kazuistika. Na pravĂŠm hornĂ­m snĂ­mku mezi zuby 22 a 23 lehkĂĄ atrofie kostnĂ­ papily, u dolnĂ­ch Ĺ™ezĂĄkĹŻ příznaky odpovĂ­dajĂ­cĂ­ incipientnĂ­ parodontitidÄ› – lehkĂĄ resorpce kosti, u zbylĂ˝ch snĂ­mkĹŻ je rentgenovĂ˝ nĂĄlez v mezĂ­ch normy. Obr. 9 / Piercing rtu jinĂŠ zkoumanĂŠ pacientky. SlizniÄ?nĂ­ zmÄ›ny – okolĂ­ piercingu zarudlĂŠ, vrĹŻstĂĄnĂ­ ĹĄperku do sliznice. Obr. 10 / Piercingy u dalĹĄĂ­ zkoumanĂŠ pacientky. Piercing vpravo pod dolnĂ­m rtem, v jazyku a zde takĂŠ viditelnĂĄ zjizvenĂĄ tkĂĄĹˆ – prohlubeĹˆ vzniklĂĄ tĂ­hou kovovĂŠho ĹĄperku. Obr. 11 / Piercing rtu – Marylin Ä?i Madonna piercing. (zdroj: http://www.piercingstudiowien.at/piercing/piercing-wiki/der-mund-­ -und-die-zunge/rund-um-den-mund/madonna-marylin-piercing.php)

Obr. 7 / Kazuistika – 2. vyĹĄetĹ™enĂ­. Piercing v hornĂ­m frenulu znaÄ?nÄ› obalen plakem,

6HQL XVQDGÄ–XMH ĂĽLYRW 6HQL &DUH WÄ?L NURN\ SpĂżH R SRNRĂŚNX

,QNRQWLQHQĂżQt YORĂŚN\ SOHQ\ NDOKRWN\ D SRGORĂŚN\

fota: archiv autorky

onemocnÄ›nĂ­ parodontu a nĂĄvrh terapie), provĂĄdÄ›lo se měřenĂ­ recesĹŻ (Ăşstup parodontu – zĂĄvÄ›snĂŠho aparĂĄtu zubu) a inspekÄ?nĂ­ zhodnocenĂ­ stavu sliznic a jazyka. PĹ™i 1. nĂĄvĹĄtÄ›vÄ› nĂĄsledovala dentĂĄlnĂ­ hygiena vÄ?etnÄ› motivace a instruktĂĄĹže a vybrĂĄnĂ­ vhodnĂ˝ch pomĹŻcek a metod Ä?iĹĄtÄ›nĂ­ zubĹŻ. BÄ›hem 2. nĂĄvĹĄtÄ›vy se oĹĄetĹ™enĂ­ nedÄ›lalo, pouze se zaznamenĂĄvaly zmÄ›ny stavu, a pĹ™i 3. nĂĄvĹĄtÄ›vÄ› byl postup stejnĂ˝ jako poprvĂŠ a navĂ­c se zhotovovaly intraorĂĄlnĂ­ rentgenovĂŠ snĂ­mky indikovanĂŠ parodontologem pro posouzenĂ­ stavu parodontu. BÄ›hem kaĹždĂŠ nĂĄvĹĄtÄ›vy se dÄ›lala fotodokumentace.

Kazuistika

Pro nĂĄzornost jsem vybrala kazuistiku, u nĂ­Ĺž byly zmÄ›ny pĹŻsobenĂ­m piercingu nejvĂ­ce patrnĂŠ. Pacientkou byla 22letĂĄ Ĺžena, kuĹ™aÄ?ka, celkovÄ› zdravĂĄ. Na pravidelnĂŠ zubnĂ­ preventivnĂ­ prohlĂ­dky cho-

dila a chrup mÄ›la sanovĂĄn. MÄ›la nÄ›kolik typĹŻ piercingu – jazyk (6 let), hornĂ­ frenulum (uzdiÄ?ka; 4 roky), hornĂ­ ret vlevo (4 roky) a piercingy v dolnĂ­m rtu a v hornĂ­m rtu vpravo (4 roky), kterĂŠ na doporuÄ?enĂ­ lĂŠkaĹ™e vyndala, protoĹže jiĹž dochĂĄzelo k ústupu dĂĄsnĂ­. PĹ™i vĹĄech nĂĄvĹĄtÄ›vĂĄch bylo zaznamenĂĄno, Ĺže piercing v hornĂ­m frenulu mÄ›la pacientka znaÄ?nÄ› obalenĂ˝ plakem, ale nenechala si ho vyÄ?istit a ani ho sama neÄ?istila, aby jĂ­ nevypadl. Toto mĂ­sto bylo rĂĄjem pro mnoŞícĂ­ se bakterie, a tedy i mĂ­stem potenciĂĄlnĂ­ infekce. DĂĄle bylo zjiĹĄtÄ›no, Ĺže u pravĂŠho hornĂ­ho stĹ™ednĂ­ho Ĺ™ezĂĄku se odĹĄtĂ­pl incizĂĄlnĂ­ (kousacĂ­) rĹŻĹžek skloviny a pacientka potvrdila, Ĺže k tomu doĹĄlo pĹ™i nakousnutĂ­ do tyÄ?ky piercingu jazyka. AvĹĄak k vĹŻbec nejviditelnÄ›jĹĄĂ­m zmÄ›nĂĄm doĹĄlo na parodontu – pĹ™i 1. nĂĄvĹĄtÄ›vÄ› byly naměřeny recesy u obou hornĂ­ch ĹĄpiÄ?ĂĄkĹŻ vestibulĂĄrnÄ›

ĂŁLURNi QDEtGND DEVRUSĂżQtFK YĂŤURENÄĽ GtN\ QLPĂŚ VH UR]ORXĂżtWH V SRFLWHP QHMLVWRW\ AIR

R]QDĂžHQt SURG\ĂŁQRVWL SURGXNWX NG\ MHKR YQÄŒMĂŁt YUVWYD MH Y\UREHQD ]H VSHFLiOQtKR SURG\ĂŁQpKR ODPLQiWX NWHUĂŞ QHSURSRXĂŁWt WHNXWLQX SRX]H Y]GXFK D XPRĂĽÄ–XMH WDN SRNRĂĽFH YROQÄŒ GĂŞFKDW

LATEX FREE

SURGXNW V WRXWR ]QDĂžNRX QHREVDKXMH ĂĽiGQp ODWH[RYp SUYN\ 9ĂŁHFKQ\ HODVWLFNp ĂžiVWL MVRX Y\UREHQ\ ] HODVWLFNp SÄœt]H FRĂĽ PLQLPDOL]XMH UL]LNR Y]QLNX DOHUJLFNĂŞFK UHDNFt

ODOUR STOP

R]QDĂžHQt SÄœtWRPQRVWL VXSHUDEVRUEHQWX V DQWLEDNWHULiOQtPL YODVWQRVWPL MHQĂĽ ]DPH]XMH PQRĂĽHQt EDNWHULt D ]DEUDÄ–XMH WDN Y]QLNX QHSÄœtMHPQpKR ]iSDFKX

EXTRA DRY SYSTEM (EDS)

YUVWYD NWHUi VH QDFKi]t SRG VYUFKQt YOiNQLQRX XPRĂĽÄ–XMH U\FKOHMĂŁt D SÄœHVQÄŒMĂŁt GLVWULEXFL YOKNRVWL XYQLWÄœ VDYpKR MiGUD FRĂĽ SRGVWDWQÄŒ ]Y\ĂŁXMH SRFLW VXFKD D ]OHSĂŁXMH NRPIRUW SRXĂĽLWt YĂŞURENX

21

22

recenzované články ZKUŠENOSTI Z PRAXE S KAZUISTIKOU

1,5 mm, u levého dolního středního řezáku vestibulárně dokonce až 3,5 mm a lingválně 0,5 mm, u pravého dolního středního řezáku vestibulárně 2,5 mm a lingválně 1,5 mm. Hodnoty recesů se při 2. návštěvě u některých zubů ještě zvýšily, konkrétně došlo k ústupu dásně o další 1 mm u levého horního špičáku vestibulárně a o 1 mm také u obou dolních středních řezáků lingválně. Na rentgenových snímcích je vidět u obou dolních středních řezáků lehká kostní resorpce a mezi levým horním postranním řezákem a špičákem je lehká atrofie kostní papily. Při poslední návštěvě se dále hodnoty ani stav nezměnily. Výsledkem je, že u této pacientky došlo k poškození jak zubů, tak dásní a sliznic. Došlo k ústupu dásní u několika zubů, odštípnutí části skloviny a k hromadění bakteriálního plaku na špercích. Vidíme tedy negativní působení těchto ozdob.

Diskuze

V odborných studiích týkajících se vlivu obličejových a orálních piercingů se dozvídáme o různých typech poškození tvrdých zubních tkání, parodontu či sliznic. Při hodnocení prvotních následků po propíchnutí tkání potvrdilo vznik otoku v dané lokalitě 5 z 6 vyšetřovaných pacientů. Jedna pacientka uvedla spolknutí nedotažené kuličky z piercingu jazyka. Často popisovanými negativními důsledky jsou praskliny, odštípnuté až zlomené části tvrdých zubních tkání a odlomené výplně (3, 4, 5). Jak bylo výše uvedeno, jedna pacientka si při nakusování do šperku odlomila incizální růžek pravého

horního řezáku a u jiné pacientky docházelo neustále k vypadávání výplní, což může souviset právě s piercingem v jazyku, se kterým si pacientka velmi často hrála a nakusovala do něj. Mukogingivální defekty v podobě gingiválních recesů nebo slizniční změny v okolí piercingu dolního rtu a jazyka jsou spolu s defekty tvrdých zubních tkání nejvíce publikované případy. Campbell a Moore vypozorovali ústup dásní u pacientů s piercingem umístěným v jazyku nejméně po dobu 2 let (5). Tato skutečnost se mi také potvrdila. U jedné pacientky, která měla piercing v jazyku méně než 2 roky, jsem gingivální recesy nezjistila, ale u 4 dalších pacientů gingivální recesy naměřeny byly a všichni tito pacienti měli piercing v jazyku déle než 2 roky. Při nošení piercingu v jazyku 2 roky a déle bylo tedy potvrzeno, že dochází k ústupu dásní, kdy pokud se šperk nevyndá a vzniklý stav se neřeší, může začít docházet k resorpci kosti, a tím nejprve k viklavosti a v nejhorším případě až k vypadnutí zubů. U jedné pacientky jsem zjistila i slizniční změny u piercingu dolního rtu v podobě vrůstání šperku do tkáně, přičemž okolí bylo značně zarudlé (obr. 9). V propíchnutém místě se tvoří jizev­ natá tkáň, což bylo prokázáno u všech pacientů a u všech typů piercingu, kdy v místech po špercích vyndaných ze rtů zůstaly u dvou pacientek viditelné dírky. V uvedené kazuistice je popsáno, že působením piercingu jazyka je již na rentgenových snímcích vidět počínající

Literatura 1. Fiksa R. Piercing. 1. vyd. Světnov: Sowulo press, 2005. 2. Yu C, Minnema BJ, Gold WL. Bacterial infections complicating tongue piercing. Can J infect dis Med Microbiol. 2010, vol. 21, no. 1, p. 70–74. 3. Maheu-Robert LF, Andrian E, Grenier D. Overview of Complications Secondary to Tongue and Lip Piercings. J Can Dent Assoc. 2007, vol. 73, no. 4, p. 327–331.

florence 11/12

kostní resorpce. U jiného pacienta se na rentgenovém snímku objevila rozšířená periodontální štěrbina u dolních středních řezáků v místě piercingu rtu, což může být příznak odpovídající počínající parodontitidě. U ostatních pacientů byl rentgenový nález v normě.

Závěr

Průzkumem se potvrdil negativní vliv piercingu na stav dutiny ústní. Z možných rizik a komplikací byly potvrzeny otoky tkání, spolknutí části šperku, poškození tvrdých zubních tkání i parodontu, dokonce i s počínající kostní resorpcí v důsledku chronické traumatizace daného místa. Hodnoty mukogingiválních změn však byly nepatrné, protože doba sledování byla poměrně krátká – například Campbell a Moore uvádějí změny na parodontu u piercingu jazyka až po nejméně 2 letech nošení (5). V žádném z případů nedošlo k závažnější infekci a žádný pacient nepociťoval zvýšenou salivaci či galvanické proudění mezi materiály nacházejícími se v dutině ústní. Všichni pacienti si nechali piercing udělat v profesionálním piercingovém salonu. Ani jeden z pacientů v dotazníku neuvedl, že by nebyl informován o rizicích a komplikacích piercingů. Přestože by pacienti měli v rámci poučení o péči šperk denně vyndat a očistit, aby nedocházelo k ulpívání povlaku a bakterií na jeho povrchu, ani jeden z nich to nedělá. Jelikož průzkum potvrdil značně negativní vliv orálních a obličejových piercingů na stav dutiny ústní, jejich aplikování se nedoporučuje.

Více o autorce 4. De Moor RJG, De Witte AMJC, De Bruyne MAA. Tongue piercing and associated oral and dental complications. Endod Dent Traumatol. 2000, vol. 16, no. 5, p. 232–237. 5. Campbell et al. Tongue piercing: impact of time and barbell stem length on lingual gingival recession and tooth chipping. J Periodontol. 2002, vol. 73, no. 3, p. 289–297.

Bc. Kristýna Kaunová 2008: ukonč. SZŠ a VOŠZ Alšovo nábřeží, Praha – zdrav. laborant; 2011: ukonč. bakalář. studia – dent. hygienistka, 3. LF UK, Praha; od 2011: dent. hyg. na Dent. klinice, Zubní s. r. o., Praha; od 2011: lektorka prevent. programů pro MŠ a ZŠ, Praha

PROSPEKTIVNÍ STUDIE recenzované články

Hojenie brušnej laparostómie s využitím V.A.C.® terapie Mgr. Daniela Karasová Ústav ošetrovateľstva JLF UK, Martin, SR

MUDr. Marek Smolár, PhD. Chir. klinika, Univerzitná nemocnica Martin, Martin, SR; JLF UK, Martin, odborný asistent

karasova@jfmed.uniba.sk

smoly2002@hotmail.com

Súhrn / Autori v príspevku prezentujú formou kazuistiky priebeh ošetrovania rozsiahlej komplikovanej rany (open abdomen) u pacienta, primárne po perforácii ulcus pylori, s následnou difúznou peritonitídou, po opakovaných reoperáciach, s ponechaním „otvoreného brucha“ (open abdomen). Ide o prospektívnu štúdiu, ktorej cieľom bolo zabezpečiť správny woundmanagement, a tým urýchliť hojenie rozsiahlej laparostomickej rany (v kombinácii V.A.C.® terapie a vlhkého hojenia rán). Vyhodnocujú a analyzujú výsledky hojenia a formulujú závery vo vzťahu k využívaniu V.A.C.® terapie v praxi. Kľúčové slová / open abdomen (otvorené brucho) – V.A.C terapia – vlhké hojenie – kazuistika. Treatment of open abdomen using V.A.C.® therapy Summary / Authors in the article present the case report of large, complicated wound (open abdomen) treatment. The patient's primary diagnosis was perforation of pyloric peptic ulcer, followed by diffuse peritonitis. Patient was repeatedly reoperated and the "open abdomen" was left. The goal of this prospective study is to ensure correct woundmanagement and thereby accelerate the healing of extensive laparostomic wound (in combination with V.A.C.® therapy and moist wound healing). Authors evaluate and analyze the results of healing and formulate the recommendations for practice. Key words / open abdomen – V.A.C.® therapy – moist wound healing – case report.

Úvod

„Open abdomen“ alebo otvorené brucho (brušná laparostómia) je v dnešnej dobe častý, závažný, klinický i ošetrovateľský problém. Ide o iatrogénnu chorobu modernej brušnej chirurgie, spojenú s vysokou mortalitou. Zároveň ide o náročný druh chronických rán, charakterizovaný prítomnosťou perzistentného zápalu, edému okolitých tkanív s prebiehajúcou bakteriálnou kolonizáciou (zväčša vysoko rezistentnými mikroorganizmami), s prítomnosťou črevných expozícií. Manažment ošetrovania pacienta s takouto ranou si vyžaduje veľa času, trpezlivosti (je frustrujúci nielen pre pacienta a jeho príbuzných, ale i pre celý tím zdravotníkov), veľa finančných zdrojov (pre opakované operačné zákroky) a takisto odbornú lekársku a ošetrovateľskú starostlivosť s komplexným pohľadom na pacienta a adekvátnou voľbou liečebných i ošetrovateľských postupov (vrátane vyváženej nutrície, cielenej antiinfekčnej terapie, imunosupresie, vitaminoterapie i terapie základného ochorenia a vhodného výberu metódy hojenia rán). V.A.C.® systém sa vďaka svojim pozitívnym vlastnostiam stáva štandardným

postupom v terapii rozsiahlych laparostomických rán, čím vytláča ešte stále používané tradičné systémy hojenia (obväzy zvlhčené roztokmi, ktoré spôsobujú rozvoj enterokutánnych fistúl, zvyšujú bolestivosť v rane, najmä pri ich odstraňovaní, a tým znižujú kvalitu života pacienta) bez vytvárania vlhkého prostredia nevyhnutného pre optimálne sanačné procesy. Cieľom príspevku bolo zdokumentovať a analyzovať priebeh ošetrovania rozsiahlej laparostomickej rany (open abdomen) so zabezpečením kvalitného woundmanagementu (s využitím V.A.C.® terapie a vlhkého hojenia), a tým zlepšiť kvalitu života pacienta a urýchliť jeho návrat späť do rodinného prostredia.

Kazuistika

61ročný pacient, dôchodca, žijúci s manželkou v rodinnom dome, dlhoročný fajčiar (20 rokov, 20–30 cigariet denne), s histologicky verifikovaným spinocelulárnym Ca pharyngolaryngu 06/2009 – IV. klinické štádium. Po neoadjuvantnej rádioterapii (RT) a chemoterapii (CHT) bol prijatý na Kliniku otorinolaryngológie (ORL) a chirurgie hlavy a krku (ChHaK) Univerzitnej nemocnice Martin (UNM).

Dňa 7. 12. 2009 bola pacientovi vykonaná laryngektómia a bloková disekcia lymfatického systému v oblasti krku vpravo. Na piaty pooperačný deň sa u pacienta objavili známky náhlej brušnej príhody s ileóznym stavom a difúznou peritonitídou, s následnou hospitalizáciou a chirurgickou liečbou na prvej chirurgickej klinike UNM. Príčinou uvedeného stavu bola perforácia pylorického ulcusu, ošetrená sutúrou a omentoplastikou. V ďalšom priebehu sa u pacienta rozvinul septicko-toxický stav, s hemodynamickou nestabilitou a potrebou ventilačnej podpory na Klinike anesteziológie a intenzívnej medicíny (KAIM). Dňa 16. 12. 2009 bol pacient pre zhoršenie stavu a opätovný výskyt známok dráždenia peritonea relaparotomovaný. Pre nález ťažkej difúznej peritonitídy, mnohopočetných abscesov a dehiscenciu operačnej rany nebolo možné urobiť sutú-

Recenzovala PhDr. Jana Nemcová, PhD. Ústav Ošetrovateľstva JLF UK, Martin, SR

23

24

recenzované články PROSPEKTIVNÍ STUDIE

ru brušnej steny v celom rozsahu, a preto sa brušná stena ponechala na hojenie per secundam intentionem formou laparostómie (open abdomen – otvorené brucho), ktorá sa 5–6krát denne preväzovala. Napriek cielenej antiinfekčnej terapii pretrvával septický stav. Po CT vyšetrení bola 22. 12. 2009 indikovaná ďalšia chirurgická revízia s nálezom subfrenického abscesu vľavo. Na zabezpečenie výživy bola urobená punkčná jejunostómia. V období po revízii došlo k vymiznutiu známok sepsy, pacient sa dostal do anabolického stavu. Počas celého prospektívneho sledovania bol pacient na kompletnej nutrične vyváženej parenterálnej (centrálny venózny katéter – CVK – Oliclinomel N7 2 000 ml/24 h) i enterálnej (perkutánna endo­skopická jejunostómia – PEJ – roztoky Nutrison® 500–1000 ml/24 h) výžive. Podľa výsledkov laboratórnych vyšetrení boli dopĺňané k výžive bielkoviny, albumín (20% ľudský albumín – 100 ml i. v.), minerály (Na, K, Cl), vitamíny (Cernevit®, Tracutil®) i tuky a aminokyseliny (Dipeptiven®, Aminoplasmal® 500–1 000 ml, 5–10%), kontinuálne boli podávané antibiotiká podľa aktuálnej kultivácie a citlivosti (K+C) 4. 1. 2010 prítomnosť Pseudomonas aeruginosa, Candida albicans – cielená trojkombinácia vankomycin + tazobaktam + + fluconazol, antiulcerózna terapia (Ranital® i. v., Helicid® i. v), imunosupresíva (Polyoxidonium® i. m.), hepatoprotektíva (Lagosa® tbl.) i bronchodilatancia (Atrovent®) (na kompenzáciu zákl. dg.) a v šesťhodinových intervaloch sa podávali analgetiká (Novalgin® inj., resp. Tramal® gtt). Intenzita bolesti a vitálne funkcie (VF) sa pravidelne monitorovali, každá prípadná odchýlka bola hlásená a následne stabilizovaná. Na hodnotenie bolesti bola použitá numerická analógová škála, stupnica 1–10. Od 4. 1. 2010 začíname s intenzívnym monitorovaním hojenia laparostómie.

Popis rany

4. 1. 2010. Na bruchu prítomná operačná rana dĺžky 17 cm. V hornej časti operač­ nej rany laparostómia veľkosti 7,9 × 6,8 × × 2,4 cm, ošetrovaná longetami nasiaknutými dezinfekčným roztokom. Okraje rany ohraničené, bez nekróz, spodina povlečená. Operačná rana fixovaná ventrofilmi, pod ktorými sú prítomné dekubity ­(II.–III. štádium) – mierne povlečené,

so sekrétom, ošetrované hydrokoloidmi. V priebehu rany prebiehajú dva srkavé drény vyústené pravostranne, s purulentnou sekréciou, denne preplachované dezinfekčným roztokom F1/1 v pomere 1:1. Ľavostranne vyvedená jejunostómia. Ľavostranne i pravostranne v okolí rany prítomné macerácie i chrusty so začervenaným okolím a podmínovanou spodinou – po predchádzajúcich drénoch, ošetrované striedavo zinkovou a Menalind® pastou. Preväzy laparostómie, realizované pre masívne secernovanie denne aj 5–6krát. Bolesť na numerickej stupnici č. 7. (Obr. 1, 2 – 4. 1. 2010) 14. 1. 2010. Laparostómia i jej okolie naďalej monitorované. Po desiatich dňoch používania klasickej terapie (pravidelné preplachy antiseptickým roztokom Betadine® a výmeny longiet nasiaknutých s Betadine® roztokom) nedošlo k žiadnej výraznej zmene v hojení, rozmery rany nezmenené, sekrécia i zápach naďalej prítomné, v okolí sutúry prítomné začervenania. Odobraté stery na mikrobiologické vyšetrenie. Indikované zrušenie ventrofilov a naloženie V.A.C.® systému (prvá aplikácia) s kontinuálnym podtlakom 50 mm Hg, do laparostómie vložená veľká čierna polyuretánová špongia. Sledovaná bolesť, sekrécia z rany a sfarbenie okolia rany. (Obr. 3 – 14. 1. 2010) Výmena V.A.C.® po 48 hodinách, množstvo prítomného sekrétu od nasadenia terapie – 200 ml (1. deň 120 ml, 2. deň 80 ml). Počas nasledujúcich dní pretrvávalo monitorovanie rany – jej sekrécia (3. deň 150 ml, 4. deň 80 ml), reakcia okolia laparostómie – začervenanie v ústupe. Odlučovanie chrúst na ranách po drénoch – ľavostranne. Bolesť intenzity 6 podľa numerickej škály. 18. 1. 2010. Pokračujeme v terapii s V.A.C.®. (tretia aplikácia) – výmena špongie a fólií, rana naďalej monitorovaná – veľkosť rany nezmenená, okraje rany ostré, opakovane naložená veľká čierna špongia do laparostómie, v dolnom póle operačnej rany extrahované stehy, rana otvorená, o rozmeroch 4,7 × 3 × 1,7 cm, s povlečenou spodinou, okrajmi granulujúcimi, do ktorej rovnako aplikovaná čierna špongia, malá. Ľavostranne od laparostómie prítomné rany po extrahovaných drénoch, po odlú­čení chrúst – secernujúce, povlečené,

florence 11/12

o veľkosti 3,4 × 1,6 × 1,2 cm, rany oživené chirurgickou lyžičkou, neskôr aplikovaný hydrogél, prekryté fóliou. Pacient naďalej dostatočne živený parenterálnou (CVK) i enterálnou (PEJ) výživou, zmena cielenej antiinfekčnej liečby podľa aktuálnych výsledkov K+C – imipeném + ketokonazol, pokračovanie s vitaminoterapiou, imunosupresívna liečba à 2 dni a analgéza v pravidelných šesťhodinových intervaloch – viď kazuistika. (Obr. 4, 5 – 18. 1. 2010) 25. 1. 2010. Pokračujeme v terapii s V.A.C.®. (piata aplikácia) – Laparostómia: okraje rany ostré, bez nekróz, spodina čistá, povlak minimalizovaný, rana zmenšená, rozmery rany po 10 dňoch používania V.A.C.®: 7,5 × 6,5 × 0,7 cm – výrazne zmenená hĺbka rany. Dolný pól rany – rana celkove zmenšená, rozmery: 2,8 × 2,1 × 1,5 cm, dostatočná granulácia, špongiu už nevkladáme, ostatné rany a dekubity oživené chirurgickou lyžičkou, lokálne do rán aplikovaný hydrogél prekrytý fóliou. Bolesť minimalizovaná na stupeň 3. (Obr. 6, 7 – 25. 1. 2010) 1. 2. 2010 – rana čistá, spodina granulujú­ ca, okraje kontaktné, sekrécia minimálna, okolité rany epitelizujúce, nutričný stav primeraný, naďalej na kompletnej parenterálnej i enterálnej výžive, s vitaminoterapiou, laboratórne kompenzovaný, vitálne stabilizovaný. Ukončenie terapie s V.A.C.®, pokračovanie vlhkou terapiou. 14. 2. 2010 – ilustračné foto po mesiaci od prvého použitia V.A.C.® terapie – viditeľný rozdiel v rýchlosti hojenia rany – rana sa naďalej zmenšuje, okrajovo prítomná epitelizácia, spodina čistá, rany po drénoch v okolí zmenšené, minimalizovaná sekrécia, okolie rán bez macerácie, bez začervenania. (Obr. 8) 4. 3. 2010 – ilustračné foto po dvoch mesiacoch liečby (po dvoch týždňoch používania vlhkej terapie – od ukončenia terapie V.A.C.®). Laparostómia zmenšená, okrajová epitelizácia zväčšená, rany po drénoch minimalizované, bez začervenania, bez sekrécie. (Obr. 9)

Analýza a interpretácia

Abdominálna laparostómia, respektíve open abdomen („otvorené brucho“)

PROSPEKTIVNÍ STUDIE recenzované články

1 7 4

8

2

5

9

Obr. 1, 2 / Pred aplikáciou V.A.C.® Obr. 3 / Prvá aplikácia V.A.C.® Obr. 4, 5 / Tretia aplikácia V.A.C.® Obr. 6, 7 / Piata aplikácia V.A.C.®

3

6

Obr. 8 / Po ukončení terapie V.A.C.® Obr. 9 / Po dvoch mesiacoch liečby

fota: archiv autorky

je iatrogénna choroba modernej brušnej chirurgie (Scott BG, 2005) a je náročným druhom chronických rán, charakterizovaných prítomnosťou perzistentného zápalu, edému okolitých tkanív s prebiehajúcou bakteriálnou kolonizáciou (zväčša vysokorezistentnými mikroorganizmami), s prítomnosťou črevných expozícií. Naša prospektívna štúdia popisuje prípad 61ročného polymorbidného pacienta, po opakovaných reoperáciach, s veľkou laparostómiou, ošetrovaného dlhodobo klasickou terapiou bez znač-

ného efektu. Obväzy počas liečby abdominálnej laparostómie by mali poskytovať dostatočné pokrytie rany a podporovať hojenie brušnej steny. Tradične používané obväzy namočené roztokom spôsobujú rozvoj enterokutánnych fistúl, kontinuálne drenáže, bolestivé odstraňovanie a znižujú kvalitu života. (Heller L et al., 2006) Desať dní monitorovania liečby klasickou terapiou (výplachmi drénov a laparostómie a neskorším vkladaním lon­giet namočených v dezinfekčnom roztoku denne 5–6krát) neprinieslo žiadne zme-

ny, rozmery rany nezmenené, sekrécia i zápach naďalej prítomné, v okolí sutúry prítomné začervenania. Rany po drénoch podmínované. Jednou z možností reštaurovania integrity brušnej steny po laparostómii je použitie V.A.C.® (vacuum assisted closure, topical negative pressure – TNP) systému, ktorý ponúka množstvo výhod vo zvládaní ťažko sa hojacich rán. Táto technika je známa už od roku 1997 a pôvodne bola určená na hojenie ťažko ovplyvniteľných rán, ako sú preležaniny či syndróm diabetickej nohy,

25

26

recenzované články PROSPEKTIVNÍ STUDIE

s neskôr dokázanými úspechmi v brušnej chirurgii – v liečbe infekčných komplikácií, ako systém hojenia rán, ktorý ponúka množstvo výhod (Šimek M a kol., 2007). Odstraňuje pomocou subatmosferického tlaku intersticiálnu tekutinu, znižuje črevný opuch, redukuje bakteriálnu kolonizáciu, vylepšuje revaskularizáciu (zvyšuje periférny prietok), podporuje vlhké prostredie, zlepšuje miestnu oxygenáciu, podporuje rast granulačného tkaniva (so zvýšenou bunkovou proliferáciou a mitogénnym vplyvom) a umožňuje presný monitoring sekrécie z rany. Okrem toho negatívny tlak pôsobí mechanickými silami na tkanivá, a tým zabezpečuje priťahovanie okrajov rany k sebe. (Heller et al., 2006; Steenvoorde et al., 2006) Výhodou V.A.C.® terapie je predĺženie intervalov preväzov, kontrola charakteru sekrétu a jednoduchá ošetrovateľská starostlivosť (Vrabec J et al., 2009). Pred nasadením V.A.C.® terapie bol pacient preväzovaný denne 5–6krát pre silnú sekréciu z laparostómie. Okolie rany bolo začervenané – koža podráždená, opakované preväzy spôsobovali bolesť, rana bola bez známok hojenia, silne secernu­ júca, zapáchajúca. Heller (2006) udáva, že odstránenie intersticiálnej tekutiny v okolí rany zlepšuje mikrovaskulárnu a lymfatickú drenáž, zvyšuje dodávanie O₂ a živín a uľahčuje odstraňovanie metabolických vedľajších produktov, a tým významne

znižuje bakteriálnu kolonizáciu. Zníženie objemu rany uľahčuje uzatváranie rán, o čom svedčí aj nami prezentovaná kazuistika. Už po týždni terapie V.A.C.® s podtlakom 50–125 mm Hg boli na rane viditeľné zmeny, spodina rany bola čistá, s prítomnými granuláciami, sekrécia bola presne monitorovaná v zbernej nádobe V.A.C.®, okolie nebolo dráždené pravidelnými preväzmi, bolo znížené začervenanie, bez známok macerácie. Pacient počas liečby V.A.C.® systémom udával zvýšenie pohody, komfortu, zníženie bolesti, pri zmenách polohy na posteli, pri vysadzovaní mal suché brucho. Po dvoch týždňoch bola rana zmenšená, spodina bola čistá, bez povlakov, okraje ostré, bolesť bola minimalizovaná. Následne bol pacient ošetrovaný vlhkou terapiou. Po redukovaní bakteriálneho nálezu, za podpory nutričnej výživy a po ukončení antiinfekčnej liečby bol prepustený do domáceho prostredia, kde sa pokračovalo v kontinuite starostlivosti o ranu v spolupráci s ADOS.

Záver

Hojenie abdominálnych laparostómií u polymorbidných pacientov predstavuje náročnú prácu pre celý ošetrujúci tím. Hneď v prvej fáze hojenia je potrebné optimalizovať stav rany pomocou agresívneho débridementu, s cieľom odstrániť nekrotické tkanivo, cudzí materiál a infekciu. Voľba terapie v tomto období je

Literatura 1. Heller L, Levin LS, Butler ECh. Management of abdominal wound dehiscence using vacuum assisted closure in pa­ tients with compromised healing. In The American Journal of Surgery 191 (2006) p. 165–172. 2. Moues CM et al. Comparing conventional gauze therapy to vacuum-assisted closure wound therapy: A prospective randomised trial. In Journal of Plastic, Reconstructive & Aesthetic Surgery. 2007, vol. 60, p. 672 – 681. ISSN: 1748–6815. 3. Ritchie K et al. Health Technology Assessment Report 12, Topical negative pressure therapy for wounds, NHS Quality Improvement Scotland 2010, ISBN 1-84404-912-4, 136 p. www.nhshealthquality.org. 4. Scott BG, Feanny MA, Hirshberg A. Early definitive closure of the open abdomen: A Quiet revolution. In Scandinavi-

florence 11/12

mnohokrát založená na skúsenostiach lekárov a sestier a ich iniciatíve vyskúšať nové spôsoby ošetrovania rán. Jedným z takýchto spôsobov je aj V.A.C.® systém. V.A.C.® systém sa vďaka svojim pozitívnym vlastnostiam stáva v UNM v Martine štandardne používaným postupom v terapii rozsiahlych laparostomických rán, čím vytláča ešte stále používané tradičné systémy hojenia bez vytvárania vlhkého prostredia, nevyhnutného pre optimálne sanačné procesy (obväzy zvlhčené roztokmi, ktoré spôsobujú rozvoj enterokutánnych fistúl, zvyšujú bolestivosť v rane, najmä pri ich odstraňovaní, a tým znižujú kvalitu života pacienta). U pacienta použitím vhodne zvolenej V.A.C.® terapie došlo k zníženiu intersticiálneho edému, uzatvoreniu rany v spodnej časti laparostómie, k zhojeniu rán po drénoch, k zhojeniu dekubitov po ventrofiloch, laparostómia bola čistá, bez povlakov, viditeľne zmenená bola jej hĺbka, spodina granulovala, okraje boli intaktné. Po následnej stabilizácii nutričného a imunitného stavu bol pacient prepustený do domáceho prostredia, kde pokračovala kontinuita starostlivosti v spolupráci s ADOS. (Príspevok vznikol ako súčasť dizertačnej práce autorky na tému Manažment ošetrovania chronických rán. Bol publikovaný v časopise Ošetrovateľstvo a pôrodná asistencia, roč. 9, č. 2 (2011), str. 8–10.)

Více o autorech an Journal of surgery 94 (2005), p. 9–14 ISSN 1457-4969. 5. Steenvoorde P, Rozeboom AL, Melief P, Kraemer CVE, Bonsing BA. Failure of the Topical Negative Pressure Abdominal Dressing System in the „Fat“ Open Abdomen: Report of a Case and Review of the Literature 18(2):44-50. © 2006 Health Management. Publications, Inc., dostupné na http://www.medscape.com/ viewarticle/525204_1. 6. Šimek M a kol. Podtlaková terapie (vacuum-assisted closure) v léčbě ranných infekčních komplikací po kardiochirurgických výkonech. In Rozhledy v chirurgii, 2007, roč. 86, č. 8, str. 404–409 ISSN 0035-9351. 7. Vrabec J, Vician M. Súčasná liečba infekcie operačnej rany. In Slovenská chirurgia, 2009, č. 3–4, roč. VI, str. 4–7. ISSN 1336-5975.

Mgr. Daniela Karasová 1999: ukonč. SZŠ, Humenné – všeob. sestra; 2000-2001: FTNsP, Praha, sept. chirurgia, sestra; 2002: NsP Humenné, onkol. odd., ses­tra; 2007: ukonč. magister. štúdium – ošetrovateľstvo, JLF UK, Martin; ­2006–2009: MFN Martin, neurochir. odd., sestra; ­ 2009– 2011: UNM Martin, septická chir. JIS, sestra; 2009–2011: štud. doktorand. štúdia na JLF UK – ošetrovateľstvo; 2011: certif. kurz ranového manažmentu – zertifiezierte wundmanagement, Zürich, Švajčiarsko MUDr. Marek Smolár, PhD. 1997–2001: gymnázium, Poprad; ­2001–2007: Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univ. Komenského, Bratislava; 2007–2011: interný doktorand v odbore chirurgia na JLF UK v Martine, sekundár. lekár, Chir. klinika UN Martin a JLF UK; od 2011: odb. asistent Chir. kliniky UN Martin a JLF UK

Centrální sterilizace ve FN HK praxe

Centrální sterilizace ve Fakultní nemocnici Hradec Králové Ing. Bc. Zuzana Holečková vrchní sestra OCSS FN Hradec Králové

Marie Šilhanová úseková sestra CS FN Hradec Králové

Centrální sterilizace (CS) ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (FN HK) je od roku 2007 součástí samostatného Oddělení centrálních sálů a sterilizace (OCSS). CS se dělí na tři sterilizační pracoviště, která řídí úsekové sestry. Jde o sterilizaci nástrojů, sterilizaci prádla a sterilizaci na neurochirurgické klinice (NCH). Oddělení CS má celkem 33 pracovníků.

N

a sterilizaci nástrojů pracuje personál v třísměnném provozu, na sterilizaci prádla a sterilizaci na NCH je zaveden jednosměnný provoz. Hlavní náplní všech jmenovaných pracovišť je předsterilizační příprava a sterilizace nástrojů a pomůcek pro 123 interních zákazníků, kterými jsou Centrální operační sály (COS), Chirurgická klinika, Porodnická a gynekologická klinika, Neurochirurgická klinika, Oddělení dětské chirurgie a traumatologie, Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, plastická chirurgie, ambulance a jednotlivá lůžková oddělení všech klinik FN. CS poskytuje služby i pro 60 externích zákazníků. Ročně se na CS zpracuje 369 896 ks kontejnerů, pomůcek, nástrojů apod. Centrální sterilizace sídlí v Bedrnově pavilonu ve FN HK a je rozdělena na tři zóny: septickou – příjem, mezoseptickou – setovna a aseptickou – výdej. V septické zóně probíhá příjem a mytí pomůcek, sterilizačních a dekontaminačních kontejnerů z Centrálních operačních sálů a mytí sálové obuvi. Pracují zde pracovníci POD (sanitáři), kteří přebírají nástroje a pomůcky. Zákazníci CS píší žádanky v PC, v systému Medix. Žádanka se vytiskne na příjmu a prochází se sterilizovanou položkou celým procesem na CS. Pomůcky se v příjmové části sterilizace roztřídí na strojově a na ručně myté. Ruční mytí a sušení probíhá za použití vodních a vzduchových tlakových pistolí. Strojově myté pomůcky sanitáři opláchnou od dekontaminačního roztoku, rozloží na mycí sítka, vloží na stojan, který se zaveze do mycího automatu, a spustí mycí program trvající 90 minut při expozici mytí 93 °C/10 min. Na mytí nástrojů využíváme tři prokládací chemotermické dezinfektory Miele. Jeden přístroj má program Oxivario, který se vyznačuje tím, že k mycímu prostředku je přidán peroxid vodíku pro zvýšení účinnosti mytí. Tento program používáme na mytí

Ročně se na Centrální sterilizaci ve FN Hradec Králové zpracuje 369 896 kusů kontejnerů, pomůcek, nástrojů atd.

silně znečištěného a laparoskopického instrumentária. Mycí automaty jsou pravidelně testovány chemickými testy (teplota, čas) a štěrbinovými a dutinovými testy (kvalita a účinnost mytí). Sterilizační a dekontaminační kontejnery se myjí v mycím dezinfekčním stroji Kromo. Na dočištění jemných nástrojů využíváme ultrazvukovou čističku. Na mytí sálové obuvi máme tři chemotermické dezinfektory Miele. Pracovníci na příjmu také zajišťují přípravu dekontaminačních roztoků na COS a na jednotlivá oddělení Chirurgické kliniky. Na ředění dekontaminačních roztoků používáme elektronický směšovač, který zajišťuje požadovanou koncentraci roztoku. V mezoseptické zóně – setovně, která navazuje na prokládací myčky, se provádí setování operačních sít a balení jednotlivých nástrojů a pomůcek. Nástroje se po umytí pečlivě zkontrolují a zámky a klouby nástrojů se ošetří speciálním olejem. Nástroje nefunkční, nekompletní nebo zkorodované se vyřadí a nahradí jinými. Operační sety se skládají do sterilizačních kontejnerů, přiloží se chemický test a po uzavření se kontejner opatří plombami a identifikačním štítkem s chemickým testem, kódem pracovníka a daty sterilizace a exspirace. Jednotlivě balené pomůcky se vkládají do kombinovaných sterilizačních obalů, které se uzavírají svárem na průběžných svářečkách. Jednotlivé obaly obsahují chemický test, kód pracovníka a název oddělení. Takto zpracované nástroje a pomůcky jsou předány ke sterilizaci. V setovně jsou také umístěny sterilizační přístroje. Pracují zde pracovníci POD a NLZP. Druh sterilizace se řídí doporučením výrobců jednotlivých pomůcek. Na našem pracovišti provádíme sterilizaci parou v parních autoklávech, formaldehydovými

27

28

praxe Centrální sterilizace ve FN HK

florence 11/12

1

2

3

4

Obr. 1 / Příjem materiálu na CS – navážecí vozíky se síty do myček Obr. 2 / Setovna – pohled na mycí automaty Obr. 3 / Setovna – výměna nástrojů Obr. 4 / Setovna – pohled směrem k parním sterilizátorům fota: archiv autorek

parami ve formaldehydovém sterilizátoru Matachana a sterilizaci plazmou peroxidu vodíku v plazmových sterilizátorech. V parních sterilizátorech se sterilizují kontejnery s nástroji a jednotlivě balené pomůcky kovové, skleněné a některé plastové. Na těchto sterilizátorech se denně provádí va­kuový test a BD test včetně BD testu dutinového. Parní sterilizace probíhá sycenou vodní parou celkem 70 minut při expozici 121 °C/205 kPa/20 minut a 90 minut při expozici 134 °C/304 kPa/7 minut. Pro sterilizaci termolabilních pomůcek se používá nízkoteplotní sterilizace formaldehydová. Sterilizuje se pomocí směsi formaldehydové a vodní páry. Cyklus trvá celkem 240 minut při expozici 60 °C po dobu 30 minut. Další možností studené sterilizace je plazmový sterilizátor. Sterilizačním médiem je plazma peroxidu vodíku, sterilizační teplota je 50 °C a celý cyklus trvá 50 min. Výhodou plazmové sterilizace je krátký, suchý a zcela netoxický proces, který je šetrný ke sterilizovaným pomůckám a k personálu CS. Pro krátký cyklus je plazmová sterilizace ve velké míře využívána na statim vsázky. Sterilní materiál se vyrábí v šaržích. Každý sterilizační přístroj je validován dle požadavků ČSN EN 554. Průběh jednotlivých cyklů je kontrolován elektronickým systémem a zaznamenáván mechanickým zapisovačem. Kontrolu průběhu sterilizace na displeji provádí vizuálně i pracovník provádějící sterilizaci. Další kontrolou jsou chemické testy, které se vkládají do každé vsázky. Počet testů se řídí velikostí sterilizační komory. Po skončení sterilizace se tyto testy vyhodnotí a spolu s tištěným záznamem o proběhlé sterilizaci se vloží do sterilizačního deníku. Kontrolou správné funkce sterilizátoru je biologické testování, které se provádí pravidelně jednou měsíčně nebo mimořádně po servisním zákroku na doporučení servisního technika. Protokoly o biologickém testování se vkládají do sterilizačního deníku. V aseptické zóně – výdeji pracují NLZP a probíhá zde kontrola materiálu po sterilizaci a jeho výdej. U jednotlivých obalů se kontroluje jejich čistota a celistvost, pevnost sváru a zbarvení chemických testů. Následně se označí štítkem s datem sterilizace a exspirace. U kontejnerů se zkontrolují plomby a zbarvení chemických testů. Sterilní materiál se s vytištěnou výdejkou připraví k expedici. Na Centrální sterilizaci používáme informační systém Medix, jehož součástí je modul pro řízení jednotlivých procesů sterilizace. Každá sterilizovaná položka má jedinečný čárový kód, podle kterého je kontrolován její pohyb na CS a také na operačních sálech. Další nedílnou součástí informačního systému je softwarová aplikace DP 3,5 CZ – dokumentace procesů. Tento informační systém zajišťuje dokumentaci mycích a sterilizačních procesů, jejich archivaci a monitoring přístrojů servisními firmami, což umožňuje pružné reagování na případné poruchy. Na celém pracovišti probíhá pravidelná dezinfekce a úklid dle Dezinfekčního plánu OCSS. Naše pracoviště se každoročně úspěšně zúčastňuje programu externího hodnocení kvality (EHK). Důkladná předsterilizační příprava a následná sterilizace se podílejí na omezování nozokomiálních nákaz a zachovávají funkčnost a ekonomickou hodnotu nástrojů a pomůcek. K tomu všemu přispívá vybavení našeho pracoviště moderními přístroji a neustálé vzdělávání personálu Centrální sterilizace.

29

public relation text: PhDr. Zlata Pražanová

Systém zaškolení nováčků v saúdskoarabské nemocnici PhDr. Zlata Pražanová pracovala prostřednictvím personální agentury G5 Plus (www.g5plus.com) do června tohoto roku na Dětské jednotce intenzivní péče prestižní královské nemocnice King Faisal Specialist Hospital & Research Centre v hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu. Florence ji požádala o postřehy týkající se klíčového počátečního období na novém pracovišti s angličtinou jako pracovním jazykem.

Z

GNO probíhá každý měsíc (kromě tzv. svatého měsíce ramadánu), trvá asi dva týdny a účastní se ho všichni nově příchozí pracovníci ve zdravotnických profesích – lékaři, sestry, fyzioterapeuti, laboranti a další. V průběhu GNO jsou všichni seznámeni s chodem nemocnice, její organizační strukturou, požárními a hygienickými předpisy, projdou zdravotními prohlídkami, jsou jim předány nezbytné doklady, telefonní čísla apod. V rámci orientace musí složit vědomostní testy z kalkulace a podávání léků, dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů, projdou zaškolením v užívání elektronické lékárny, počítačových programů apod. Po celou dobu jsou pod dohledem odborně vyškoleného pracovníka, který je schopen a ochoten poradit a pomoci se všemi problémy a překážkami, ale také posoudit stupeň a následky kulturního šoku, který se u každého

Skvělá reprezentace našeho zdravotnictví v Rijádu: PhDr. Zlata Pražanová (uprostřed) a její spolupracovnice Bc. Nikola Hrušková (vlevo) a Zuzana Horváthová (vpravo) – sestry Dětské jednotky intenzivní péče King Faisal Specialist Hospital & Research Centre.

foto: archiv autorky

apracování nově příchozích pracovníků je věnována velká péče a celý systém je propracován tak, aby umožnil rychlé, efektivní a hlavně bezpečné začlenění nováčků do pracovních týmů. Mé osobní zkušenosti byly jen ty nejlepší. Každý nový pracovník do svého nástupu na oddělení projde dvěma fázemi zaškolení: 1/ všeobecným zaškolením v rámci General Nursing Orientation (GNO), 2/ odborným zaškolením v rámci svého oddělení, které je nazýváno Precepting.

dříve či později v různé intenzitě projeví. V druhém týdnu GNO se nově příchozí rozdělují do skupin podle specializace a procházejí dalším povinným školením a následnými vědomostními testy. Všichni zdravotničtí pracovníci musí složit teoretickou a praktickou zkoušku z Basic Life Support (BLS), která se opakuje každé dva roky. Precepting probíhá na oddělení a trvá přibližně jeden měsíc. Jde o 16 až 20 služeb, které probíhají ve spolupráci s tzv. preceptorem, což je většinou kolegyně z oddělení, která absolvovala preceptorský kurz, musí na oddělení pracovat alespoň dva roky a musí mít platné všechny povinné certifikáty a školení. Preceptor spolupracuje s tzv. clinical instructor, který patří k nejzkušenějším pracovníkům na oddělení a odpovídá za vzdělávání a odbornou úroveň odděle-

ní. Přibližně jednou za týden se schází nově zaškolovaný pracovník, preceptor a klinický instruktor, aby společně posoudili průběh zaškolování, domluvili se na dalším postupu a řešení případných problémů. V průběhu preceptingu skládá zaškolovaný člověk praktické zkoušky z různých odborných výkonů prováděných na jeho oddělení a po jejich úspěšném složení je precepting ukončen. Výsledky celého systému jsou obdivuhodně efektivní, protože přibližně po třech měsících od příchodu do nemocnice jsou zdravotníci z celého světa, s rozdílným typem vzdělání, jinými kulturními a náboženskými tradicemi schopni: 1/ orientovat se snadněji v novém prostředí, 2/ dodržovat stejné předpisy a postupy, 3/ pracovat efektivně, bezpečně a bez zbytečného stresu.

30

florence 11/12

pro studenty text: 3. LF UK

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy – Ústav ošetřovatelství Vzdělávání sester má na 3. lékařské fakultě UK, která existuje téměř 60 let, svou tradici již od roku 1992. Ústav ošetřovatelství participuje od počátku svého vzniku na výuce studentů všeobecného lékařství v českém i v anglickém kurikulu a je výukovou základnou nejen pro studenty bakalářských oborů, ale také pro sestry v praxi.

N

a výuce studentů všeobecného lékařství se Ústav ošetřovatelství podílí v předmětu Úvod do klinické medicíny, ve kterém vyučuje základní klinické i komunikační dovednosti. V českém studijním programu i u anglicky mluvících studentů zařazuje do výuky prvky interprofesního učení, protože předpokládá pozdější týmovou spolupráci. Posluchači si jsou vzájemným zdrojem informací, a to nejen ze své profesní přípravy – díky studentům z Norska, Švédska, Velké Británie, USA, Řecka, Německa a dalších zemí světa se studenti učí vnímat také kulturní odlišnosti a zvyklosti.

Praxe probíhá v akreditovaných zařízeních Studentům bakalářského programu všeobecná sestra nabízí Ústav ošetřovatelství vykonávání odborné praxe v mezinárodně akreditovaných zařízeních, jako jsou Nemocnice Na Homolce, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, dále v domovské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, ve Fakultní nemocnici Motol, v Ústavu

pro péči o matku a dítě v Podolí nebo v Centru Paraple o. p. s., Domově Sue Ryder či Domově sociální péče Hagibor.

Důraz je kladen na praxi Teoretické i teoreticko-praktické ošetřovatelské předměty vedou zkušení vyučující – sestry, které dlouhodobě pracovaly i v zahraničních nemocnicích. „Kvalitní praktickou výuku považujeme za jeden z nejdůležitějších prvků profesní přípravy, a proto jsme v úzkém kontaktu s klinickými pracovišti a dalšími zařízeními, mimo jiné i díky spolupráci se Spojenou akreditační komisí ČR,” upozorňuje přednostka Ústavu ­ošetřovatelství 3. LF UK Mgr. Hana Svobodová.

Učí se i v zahraničí V rámci programu Erasmus mohou ­studenti absolvovat studijní pobyty v Norsku, Belgii, Portugalsku a Španělsku a v období letních prázdnin i pracovní pobyt v zařízeních sociální péče v Nizozemí. Po ukončení studia mohou po absolvování šestiměsíčního kurzu italštiny odjet na roční studijní

stáž do Milána a prohloubit si své znalosti a zkušenosti v oblasti kardiologie a onkologie. Tato stáž se rozvíjí více než 10 let a doposud ji absolvovalo více než 70 sester. Vyučující a studenti se podílejí i na dalších mezinárodních aktivitách, jako je např. intenzivní kurz v paliativní a chronické péči, na kterém se potkávají s odborníky a kolegy z osmi zemí světa. Kromě mezinárodních aktivit a domácích i mezinárodních výzkumných projektů se škola snaží o modernizaci výuky, a to jak zřizováním moderních výukových prostor (např. učebna intenzivní péče), tak přípravou multimediálních výukových pomůcek (např. komunikační dovednosti, hygienická péče u nemocných v bezvědomí apod.).

čím se chlubí Řada absolventů oboru zdravotní vědy nebo všeobecná sestra je ve významných manažerských pozicích – ať už jako vrchní sestry, nebo náměstkyně pro ošetřovatelskou péči.

→ studijní programy / obory Studijní program Všeobecné lékařství Studijní program Ošetřovatelství Studijní obor Všeobecná sestra* Studijní program Specializace ve zdravotnictví Studijní obor Fyzioterapie

Studijní program Specializace ve zdravotnictví Studijní obor Dentální hygiena Studijní program Specializace ve zdravotnictví Studijní obor Veřejné zdravotnictví* * Lze studovat v prezenční i kombinované formě.

Celoživotní vzdělávání: Přípravné kurzy pro uchazeče o studium oboru všeobecná sestra Certifikované kurzy akreditované MZČR: → Mentor/ka klinické praxe ošetřovatelství → Certifikovaný kurz v prevenci a kontrole infekcí ve zdravotnických zařízeních → Péče o nemocné s chronickým renálním selháním léčené peritoneální dialýzou → Certifikovaný kurz Katetrizace močového měchýře u muže. Čistá intermitentní katetrizace.

Příprava a výuka ve specializačním vzdělávání sester v programu Intenzivní péče, Peri­ operační péče, probíhá v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici Praha. Ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady se připravuje specializace další.

31

za katedrou

Dnes již neexistující zdravotnická škola v Praze na Košince sídlila v Grabově vile.

Svět vzdělávání je, samozřejmě i pro všeobecné sestry, trvale v pohybu. Současné požadavky na vzdělávání sester jsou plně v souladu s doporučeními EU a jsou v nich pochopitelně zohledněny i požadavky na odbornou praxi. Česká republika nebyla ani v minulosti pozadu se vzděláváním sester. Vždy byl kladen velký důraz na teoretickou i praktickou výuku všech ošetřovatelských úkonů a součástí vzdělávání sester byly i předměty všeobecného vzdělání. O ošetřovatelství se hovoří jako o apolitickém, ale politické změny a rozhodnutí se odrážejí i na této odbornosti. Zdravotnickou školu v Praze na Košince jsem navštěvovala v letech 1957–1961. Dnes již tato škola ne­ existuje, přesto bych ráda zdůraznila, že na tehdejší dobu byla na vysoké úrovni a v mnohém přesahovala rámec tehdejšího vzdělávání sester. Kromě všeobecných předmětů byla hlavním pilířem ošetřovatelská technika, jak se v té době nazýval předmět ošetřovatelství, a nezbytnou součástí studia byla i odborná praxe. S úctou vzpomínáme na tehdejší pedagogický sbor, kterému „velel“ ředitel PhDr. Syrovátka. Koho bych však chtěla zvláště připomenout, byla mimořádná osobnost, Božena Zajícová, která vyučovala ošetřovatelskou techniku a doprovázela nás na praktickou výuku do nemocnice Na Bulovce. Její doprovod spočíval v praktické výuce na různých pracovištích, kam jsme byly přiděleny. Byla to ona, kdo nám vysvětloval, ale i názorně předváděl ošetřovatelské výkony a úkony a zároveň nám vštěpoval etiku, nutnost komunikace a zásady chování k pacientům. Na Bonku, jak jsme ji důvěrně mezi sebou nazývaly, s láskou a úctou mnohokrát vzpomínala i doc. PhDr. Marta Staňková, CSc., která měla to štěstí, že s ní mohla spolupracovat. Bonka se v době Alice Masarykové dostala s její nadací a s několika československými sestrami do Ameriky. Pro všechny zúčastněné to byla mimořádná zkušenost. Učily se novým způsobům ošetřování nemocných, seznamovaly se

foto: archiv

→ Sestry–učitelky, na něž se nezapomíná

s pomůckami a zdravotnickými prostředky, které do té doby neznaly. Amerika měla již v té době naprosto odlišný způsob výuky jak teoretické, tak praktické. Kladla velký důraz na etiku a komunikaci, ve středu všeho dění byl pacient. Že se československé sestry dobře naučily anglický jazyk, bylo samozřejmostí. Po návratu do Československa však měly všechny velký problém politický. V průběhu 50. let bylo nevhodné a nemístné uplatňovat znalosti a vědomosti ze Západu. Přebíral se sovětský model vzdělávání, kterým byly čtyřleté zdravotnické školy s maturitou. Tato izolace se podepsala na zpoždění nejen informací, ale i vědomostí a znalostí v oboru ošetřovatelství. I tak nás Bonka dokázala nenásilně motivovat k práci sestry, k péči o nemocné a slabé. Obdivuhodné na ní bylo, že se stále vzdělávala, a tak vlastně již tehdy plnila dnes tolik akcentované celoživotní vzdělávání sester. Kromě odbornosti si navíc neustále opakovala angličtinu a rozšiřovala si svou slovní zásobu. Vychovala a vzdělala velké množství sester, obdivuhodně dokázala i v totalitní době vyučovat moderními metodami a vštěpovat všem humanitu tak výjimečného povolání, jakým profese sestry je. Nezištně předávala své poznatky a vědomosti a vždy nám byla oporou nejen profesní, ale i hluboce lidskou. Vždy zdůrazňovala i ostatní potřeby, jako jsou kultura, znalost jazyků a orientace v celosvětovém ošetřovatelství. A přestože Bonka již není mezi námi, nezapomínáme na ni. Další osobností, s níž jsem se ve škole krátce setkala, je PhDr. Marie Rozsypalo-

vá. Přišla v době, kdy jsme se připravovaly na maturitu, a i přes krátký kontakt se neodmyslitelně zapsala do našich myslí. Její profesní kariéra je velmi bohatá a publikační činnost obdivuhodná. Jsem velice ráda, že se dodnes stýkáme. Opomenout nelze ani zdravotní sestru PhDr. Martu Peltrámovou, s níž jsem měla to štěstí spolupracovat na Ministerstvu zdravotnictví ČR. Její koncepční myšlenky jsou i dnes neuvěřitelné, moderní a využitelné. Vždy pracovala v teoretické rovině na vzdělávání sester a jiných zdravotnických pracovníků a na legislativních podkladech. Je duchovní matkou vyhlášky MZ ČR pro vzdělávání, pracovní náplně činností pro sestry a ostatní zdravotnické pracovníky. Jsou to první legislativní normy, ze kterých se vycházelo při tvorbě nových. A nepřipomenout doc. PhDr. Martu Staňkovou, CSc., by snad ani nešlo. Marta učila celé generace všeobecných sester, a to nejen odbornosti. Vštěpovala jim také zásady etiky, komunikace, chování a všeho, co má sestra znát a hlavně dodržovat. Cele se angažovala i v mezinárodním ošetřovatelství a hlavně ve výzkumu. Ze všech bych připomněla první koncepci ošetřovatelství v ČR z roku 1998. Doc. PhDr. Marta Staňková, CSc., byla zkrátka vzorem sestry–učitelky. A protože všechny národy jsou hrdé na své osobnosti, neměli bychom ani my zapomínat na tyto dámy, které si zaslouží náš obdiv a naši úctu. Jsou to sestry–osobnosti, na které můžeme být pyšné. Jindra Pavlicová, VOŠ zdravotnická, o. p. s.

zpravodaj

florence 11/12

ČAS

Migrace českých sester Kolik českých sester odejde každý rok do zahraničí? Proč odcházejí? Jaké mají vzdělání? Do jakých zemí odcházejí a vracejí se později zpět? Jak práci v zahraničí a případný návrat do ČR vnímají? Odpovědi na výše uvedené otázky momentálně neznáme, a proto se tímto tématem zabývám ve své práci. V příštím roce proběhne na webu České asociace sester anonymní dotazníkové šetření na toto téma, prosím proto co nejvíce českých sester, které pracovaly nebo pracují v zahraničí, aby se do něj zapojily!

M

igrace zdravotníků byla kvůli jejich celosvětového nedostatku v posledních letech populárním tématem (Aiken et al., 2004; Buchan, 2006; OECD, 2010). Většina migrujících sester přichází do rozvinutých zemí ze zemí rozvojových, zejména z Filipín, Indie a Afriky (Buchan, 2006; Brush, 2008), které jsou následně nedostatkem sester

Čeští kvalifikovaní pracovníci považují za důvod k migraci určitý rozdíl v platech, ale i příležitost k profesnímu růstu. foto: Profimedia

32

ohroženy také (Aiken et al., 2004; Kingma, 2006). Migrace sester mezi státy EU je v tomto srovnání nižší (Aiken et al., 2004; Bach, 2007), přesto zdravotníci představují nejmobilnější skupinu v EU (European Commission, 2011). Vzhledem k tomu, že existují výrazné rozdíly mezi platem sestry ve „starých“ členských státech EU a státy, které přistoupily v roce 2004, očekávali experti migraci velkého počtu sester z přistupujících zemí (Aiken et al., 2004). Tato předpověď se ale nevyplnila (Wiskow, 2006; Buchan, 2008). Naše chápání faktorů migrace všeobecných sester je bohužel omezeno nedostatkem přesných dat (Buchan, 2006; Kingma, 2006; OECD, 2008; Dussault et al., 2009). Jedinou informací, která se v současnosti v ČR používá k monitoraci odchodů sester do zahraničí, je žádost sestry o verifikaci odborné kvalifikace ministerstvem zdravotnictví (Hellerová, 2009), která ale ­dosvědčuje pouze záměr sestry e ­ migrovat. Podle Vavrečkové (2006) považují čeští kvalifikovaní pracovníci za důvod k migraci jednak určitý rozdíl v platech, ale také příležitost k profesnímu růstu. Nicméně Česká republika patří tradičně k zemím s nízkým migračním potenciálem a profesní mobilitou (Vavrečková et al., 2007). Zatímco dočasná migrace může být přínosná pro všechny zúčastněné (migrující sestra získá nové dovednosti a znalosti a po návratu je využívá v domovském státě), permanentní migrace znamená pro domovský stát ztracenou investici do vzdělání migrující osoby (Kingma, 2006) a snížení dostupného počtu zdravotníků. Pokud sestra migruje a v hostitelském státě nikdy nezačne pracovat na pozici všeobecné sestry, například kvůli jazykové bariéře či ne­ uznání kvalifikace, znamená to plýtvání cennými lidskými zdroji (Kingma, 2006). Tyto sestry navíc nejsou zahrnuty v žádných oficiálních statisti-

zpravodaj čas

kách, a proto je skoro nemožné sledovat jejich počty (Buchan, 2008; Haour-Knipe and Davies, 2008). Studie potvrzují, že opakovaná migrace je častá (Kingma, 2006), zejména pokud sestra v domovském státě nemůže využít nově získaných dovedností a znalostí. Zdá se, že migrují zejména sestry s nejvyšším dosaženým vzděláním (Thomas, 2006 citováno v Dywili et al., 2011; El-Jardali et al., 2009), a že migrace do určitých států a oborů může vést i ke snížení profesionálních dovedností (Haour-Knipe and Davies, 2008; Kingma, 2008). O českých sestrách však tato data nejsou k dispozici. V posledních letech se objevily studie, které popisují nespravedlivé zacházení s migrujícími sestrami v hostitelských státech, a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak kolegů a klientů (Tregunno et al., 2009; Cuban, 2010). Jiné studie popisují do

hloubky obtíže, se kterými se musí migrující sestra vyrovnat, když se přizpůsobuje práci v novém prostředí, a možnosti efektivní pomoci sestrám při adaptaci (Blythe, 2009; Tregunno et al., 2009). Jazykové schopnosti zůstávají hlavní bariérou větší migrace (Tregunno et al., 2009; Bludau, 2010). Kvůli potřebě velkého počtu sester v určitých státech se momentálně nevěnuje dostatečná pozornost jejich kulturní adaptaci (Buchan, 2008; Habermann and Stagge, 2010) a někdy ani dostatečným komunikačním schopnostem (Blythe, 2009). Většina dosavadních výzkumů byla provedena u sester z Filipín a Indie. Domnívám se, že výsledky pro skupinu sester z menší, rozvinuté evropské země z bývalého sovětského bloku, která má všeobecně nižší míru migrace, budou do určité míry odlišné.

Literatura 1. Aiken LH, Buchan J, Sochalski J, Nichols B, Powell M. Trends in international nurse migration. Health Affairs, 2004, 23 (3) May/ June, pp. 69­–77. 2. Bludau H. How recruitment firms create successful migrants for the global market. Durham Anthropology Journal. [online] 17 (1). Available from: http://www.dur.ac.uk/ anthropology.journal/vol17/iss1/bludau. pdf. [Accessed April 16 2012]. 3. Blythe J, Baumann A, Rheaume A, McIntosh K. Nurse Migration to Canada: Pathways and Pitfalls of Workforce Integration. Journal of Transcultural Nursing. 2009, 20(2) April. pp. 202–10 4. Bach S. Going global? The regulation of nurse migration in the UK. British Journal of Industrial Relations. 45 (2) June, pp. 383–403. 5. Brush BL. Global Nurse Migration Today. Journal of Nursing Scholarship. 40:1, pp. 20–25. 6. Buchan J. Migration of health workers in Europe: policy problem or policy solution? In: Dubois CA, McKee M, Nolte E. eds. Human resources for health in Europe. Berkshire (UK) – New York (USA); Open University Press. 41–62. 7. Buchan J, Jobanputra R, Gough P, Hutt, R. Internationally recruited nurses in London: a survey of career path. Human Resources for Health. [online] 4 (14). June. Available from: http://www.biomedcentral.com/content/pdf/1478-4491-4-14.pdf [Accessed December 16 2011]. 8. Buchan J. How can the migration of health service professionals be managed so as to reduce any negative effects on supply? Copenhagen: WHO. 9. Cuban S. “It is hard to stay in England”: itineraries, routes and dead ends: an (im) mobility study of nurses who became carers. Compare. 40(2) March. pp. 185­–198. 10. Dussault G, Russo G, Assuncao D, Fronteira I. The nursing labour market in the European Union in transition. Euro-

pean Observatory on Health Systems and Policies. 11. Dywili S, Bonner A, O´Brien L. Why do nurses migrate? – a review of recent literature. Journal of Nursing Management. [online] 20 (4), Available from:http://onlinelibrary.wiley.com/journal/10.1111/(ISSN)1365-2834 [Accessed April 20 2012]. 12. El-Jardali F, Dumit N, Jamal D, Mouro G. Migration of Lebanese nurses: A questionnaire survey and secondary data analysis. International Journal of Nursing Studies. 2008. 45. pp. 1490–1500. 13. European Commission. Evaluation of the Professional qualification directive 2005/36/EC. 2011. [online] Available from:http://www.feani.org/site/index. php?eID=tx_nawsecuredl&u=0&file=fileadmin/user_upload/Feani_and_the_ EU_docs/Evaluation_Directive-200536ec_ en.pdf&t=1325558366&hash=6442866bf6502ab29f0b849befabcdc124ac5aea. [Accessed January 2 2012]. 14. Haberman M, Stagge M. Nurse migration: a challenge for the profession and health-care systems. Journal of Public Health. 2010. 18. pp. 43–51. 15. Haour-Knipe M, Davies A. Return migration of nurses. 2008. Geneva: ICNM. 16. Hellerová M. Celá EU se potýká s nedostatkem sester. CT24 Prague. 2009. [online] Available from: www.ct24.cz/.../44495-cela-eu-se-potyka-s-nedostatkem-zdravotnich-sester/. [Accessed August 5 2009]. 17. Kingma M. Nurses on the move: migration and the global health care economy. Ithaca, N.Y.: Cornell University Press. 2006. 18. Kingma M. Nurses on the move: diversity and the work environment. Contemporary nurse. 2008. 28 (1-2). April, pp. 198–206. 19. OECD. The looming crisis in the health workforce. How can the OECD countries respond? Paris: OECD. 2008. 20. OECD. OECD/WHO proposed framework for a regular monitoring of trends

in international migration of health personnel. 2010. DELSA/HEA(2010)18. Paris: OECD. 21. Tregunno D, Peters S, Campbell H, Gordon S. International Nurse migration: U-turn for safe workplace transition. Nursing Inquiry. 2009. 16. 182–190. 22. Vavrečková J, Musil J, Baštýř I, Horová L, Vlach J, Gazdagová M, Fischlová D, Bruthansová D, Ujhazy K, Michalička L, Czesana V. Migrace odborníků do zahraničí a potřeba kvalifikovaných pracovních sil. (in Czech). Praha: VUPSV. 2006. 23. Vavrečková J, Musil J, Baštýř I. Počty a struktury českých migrantů v zahraničí a ekonomická motivace k zahraniční pracovní migraci. (in Czech). Praha: VUPSV. 2007. 24. Wiskow Ch. Health worker migration flows in Europe: Overview and case studies in selected CEE countries – Romania, Czech Republic, Serbia and Croatia. Geneva: ILO. 2006.

O autorce

Mgr. Veronika Di Cara členka prezidia ČAS, zástupkyně ČAS v EFN veronika.dicara@gmail.com 1991­–1993: SZŠ Duškova, zdravotní sestra; 1993–1996: dosažen bakalářský titul na UK v Praze; 2002–2005: ukončeno magisterské vzdělání na Univerzitě Palackého, Olomouc; od 2010: stu­ dium PhD na School of Health Sciences, Queen Margaret University.

33

zpravodaj čas

florence 11/12

Hippokratés: Výživa tvá budiž tvým lékem Královské město Kadaň hostilo ve dnech 11. a 12. října opět po dvou letech VIII. kadaňské sesterské dny s hlavním tématem „Výživa nás provází celý život“. Akci, na níž vystoupili mj. i zástupci ČAS, zorganizovala Nemocnice Kadaň, s. r. o., jejíž ředitel MUDr. Josef Mašek ji také slavnostně zahájil.

Pokud se u matky náhle objeví vysoká horečka a bolestivost prsu, obává se vždy mastitidy, ale většinou jde o retenci mléka. Zatvrdlinu je samozřejmě třeba uvolnit, ale infekce nasedají až za 3 až 4 dny. „Takovou maminku pouštím domů s paralenem a brufenem – pozor, nikdy ne s acylpyrinem! Před kojením jí doporučuji prs prohřát, dítě nakojit a po nakojení dát na prs studený obklad, aby splaskl otok mlékovodu. Podle mých zkušeností se retence většinou během 24 hodin uvolní,“ uvedla MUDr. Kotalíková. Zdůraznila také, že není důvod začínat dítě dokrmovat, pokud třeba 2 týdny stojí na váze a je v pohodě. „V takovém případě říkám matce, ať vydrží a dále kojí, že se mléko dotvoří. Když naopak kojené dítě přibývá výrazně více, než je průměrných 100–200 g týdně, nikdy kojení neomezujeme, protože by se tvorba mléka snižovala,“ dodala primářka.

Přikládat dítě k prsu, nikoli prs k dítěti Blok přednášek zahájila primářka dětského oddělení Nemocnice Kadaň MUDr. Patricie Kotalíková sdělením „Co je dobré znát o kojení“. Zdůraznila například, že matka musí vždy přikládat dítě k prsu, nikoli se různě naklánět a nahýbat prs k dítěti, protože pak není poloha pro kojení vhodná. Uvedla rovněž, že neexistuje „slabé“ nebo „silné“ mléko. Složení mateřského mléka se mění s věkem a potřebami dítěte, ale mění se i v průběhu jednoho kojení. Čím častěji matka kojí, tím víc mléka se tvoří. „Pokud má dítě 5–6 a více počůraných plen, má mléka dost,“ řekla primářka Kotalíková. Dále upozornila, že při manuálním kojení mají být prsty ruky, která odstříkává, ve tvaru písmene C, nikoli ve tvaru nůžek. Odstříkané mléko může být uloženo v chladničce 24 hodin, v mrazáku 3 měsíce. Mléko uložené v mrazáku se rozmrazuje buď při pokojové teplotě, nebo se pod proudem teplé vody ohřeje na 37 °C. Teplota nesmí překročit 56 °C, protože by se kvalita mléka změnila. Proto se nesmí dávat ani na sporák do vodní lázně.

Žádná potrava není škodlivá, jsou jen dobré a špatné stravovací návyky

Královské město Kadaň hostilo v říjnu již VIII. kadaňské sesterské dny. foto: Profimedia

34

Referát „Výživa ve zdraví a nemoci“ přednesla Jaroslava Pavlíčková z Kliniky gerontologické a metabolické (KGM) FN Hradec Králové. Zdůraznila důležitost pestré stravy a pravidelnosti v příjmu (5krát denně). Uvedla, že denní potřeba zdravého člověka vážícího 70 kg je 63 g bílkovin (15 %), 58 g tuků (30 %) a 229 g sacharidů (55 %). Průměrný český člověk během života přijme 42 000 l vody, 6,4 t masa, 1,8 t cukru, 10,5 t ­škrobů. V nemoci je výživa jedním ze základních léčebných postupů (per os, PV, EV, sipping). „V nemoci reaguje organismus velmi úsporně, nárok na příjem energie a základních živin je vyšší, využití tukových zásob je problematické. Bílkoviny a energie jsou získávány ze svalové hmoty (ochabuje svalovina hrudníku a srdeční svalovina, objevuje se ztížené dýchání a snížený srdeční výdej). Dochází k malnutrici, která vede ke zhoršené imunitní odpovědi organismu, což s sebou nese riziko infekčních komplikací, především infekce močových cest, zápalu plic, sepse. Pokud v nemoci nedodáme organismu dostatečné množství energie a základních živin, dochází ke ztrátě vlastní svalové hmoty, ke snížení svalové síly a následkem může být imobilita,“ varovala Pavlíčková a dodala, že je chybou, že se někteří lékaři nezajímají o nutriční stav pacienta.

35

fota: Helena Chvátalová

zpravodaj čas

Akci slavnostně zahájil ředitel Nemocnice Kadaň, s. r. o., MUDr. Josef Mašek.

O parenterální výživě (PV) a hlavně domácí parenterální výživě (DPV) informovala Bc. Petra Kholová (KGM, interní JIP). Uvedla, že PV, kdy jsou živiny aplikovány do žilního systému, je nejméně přirozený a také nejrizikovější a nejdražší způsob výživy. Přistupuje se k ní vždy, když je nemožná nebo kontraindikovaná výživa enterální, tedy v případech neprůchodnosti či nefunkčnosti GIT. PV je buď podávána z jednotlivých lahví, nebo se využívá systému all-in-one (univerzální směs, firemně vyráběné přípravky, režimový systém, individuální rozpis). „Pokud je třeba PV dodávat dlouhodobě a klinický stav pacienta je stabilizovaný, takže není nutná hospitalizace, přistupujeme k domácí parenterální výživě, kdy si PV aplikuje sám pacient, nebo – pokud toho není schopen – proškolený člen rodiny nebo sestra z domácí péče. Předpokladem DPV tedy je

Hradec Králové / Kongres

Perioperační sestry se sešly poprvé na královéhradeckém kongresu I. královéhradecký kongres perioperačních sester se konal 21. září ve Výzkumném a výukovém centru LF UK v Hradci Králové. Pořádalo jej Oddělení centrálních sálů a sterilizace (OCSS) FN Hradec Králové (FN HK) pod záštitou České asociace sester, Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči ve FN HK. Kongres zahájila Ing. Bc. Zuzana Holečková, vrchní sestra OCSS ve FN HK. „Hlavním důvodem, proč pořádáme tento kongres, je fakt, že v našem oboru

Úvodní sdělení přednesla primářka dětského oddělení Nemocnice Kadaň MUDr. Patricie Kotalíková.

dobrý klinický stav pacienta, dobré rodinné zázemí a dostupnost domácí péče. Pro DPV používáme žilní katetry Broviac od firmy Bard,“ uvedla Bc. Kholová. Zdůraznila, že nejčastější komplikací při DVP je katetrová sepse a že při jakýchkoli potížích musí pacient vždy kontaktovat nutriční sestru. „Pacient je přijat na lůžkové oddělení, provede se odběr hemokultur a je zaveden periferní cévní katetr. Centrální katetr se ale vždy snažíme zachránit,“ řekla Petra Kholová. O výsledcích průzkumu stravování zdravotních sester informovala vrchní nutriční terapeutka pražské Thomayerovy nemocnice Tamara Starnovská a na konferenci zazněly i kazuistiky z oblasti resuscitace a sdělení právníků.

nalézáme malý prostor k získávání a předávání aktuálních poznatků. V dnešní době, kdy se zvyšuje vzdělanost sester, kdy sestry musí zvládnout problematiku více oborů a jsou nedílnou součástí operačních týmů, je důležité navazování kontaktů, komunikace a předávání informací a získaných zkušeností mezi jednotlivými obory, klinikami, pracovními skupinami a zejména mezi nemocnicemi. Pevně věřím, že tento kongres otevírá bránu další vzdělanosti nejen perioperačních sester, bude mít pokračování v dalších letech a bude přínosem pro naše vzdělávání,“ řekla. Přednášky byly koncipovány tak, aby se operační obory ve FN HK mohly představit účastníkům kongresu a staly se námětem pro další ročníky. Prezentovány byly nejen novinky z chirurgických oborů (všeobecná chirurgie, kardio­ chirurgie, urologie, transplantační

PhDr. Helena Chvátalová

centrum, gynekologie, dětská chirurgie, urgentní medicína a traumatologie), ale i zajímavé poznatky a zkušenosti se zdravotní péčí v Keni. Na kongresu byl také představen informační systém Medix, který se používá i na jiných pracovištích v ČR na centrálních sterilizacích a operačních sálech. Aktuálním tématem bylo rovněž téma Perioperační bezpečností protokol dle WHO a jeho aplikace do praxe na OCSS ve FN Hradec Králové. K organizaci celého kongresu se mohli účastníci vyjádřit vyplněním anonymních dotazníků. Přispěli tak ke snazší organizaci příštího ročníku, který se bude konat ve dnech 25. a 26. září 2013. Přihlášky k aktivní účasti jsou přijímány do 28. 2. 2013 na adrese martina.petraskova@fnhk.cz. Ing. Bc. Zuzana Holečková, vrchní sestra OCSS, FN Hradec Králové

36

florence 11/12

public relation text: IPVZ, foto: Profimedia

Vzdělávání nelékařů zahrnuje i disciplíny jako ekonomika a management

V

zdělávací programy realizované Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví se mimo jiné věnují také ekonomice a managementu ve zdravotnictví. Program Ekonomika zdravotnictví, ekonomika zdravotnických zařízení a management zdravotnických zařízení pro nelékařské zdravotnické pracovníky má 140 účastníků. Tento program zajišťuje vzdělávací a poradenská společnost In Company Education, a. s., v rámci individuálního projektu OPLZZ „Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborně-profesní vzdělávání a na vzdělávání v manažerských dovednostech“, reg. číslo CZ.1.04/1.1.00/46.00001, financovaného ze státního rozpočtu ČR a z prostředků Evropského sociálního fondu. Vzdělávací program obsahuje šest na sebe navazujících modulů, jejichž výuka probíhá formou seminářů a kurzů. Ta je pak doplňována e-learningem, který tvoří 20 % výuky. V roli lektorů zde mohou účastníci potkat například ředitelku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Mgr. Danu Juráskovou, Ph.D., MBA, náměstka ředitele Fakultní nemocnice Motol MUDr. Martina Holcáta, MBA, náměstkyni ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Ing. Petru Lampartovou, náměstka ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Mgr. Martina Šamaje, MBA, nebo náměstkyni ředitele Fakultní nemocnice Brno JUDr. Alenu Tobiášovou. Celý program zahrnuje následující moduly: Ekonomiku zdra-

V roli lektorky mohou účastníci vzdělávacích programů potkat například ředitelku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Mgr. Danu Juráskovou, Ph.D., MBA.

votnictví, Ekonomiku zdravotnického zařízení, Management zdravotnického zařízení, Právo ve zdravotnictví, Řízení lidských zdrojů a Zvládnutí pedagogického minima. „Účastníky obsahově zatím nejvíce zaujal modul Management zdravotnického zařízení. V provázanosti na něj se těší na Řízení lidských zdrojů. Jde o problematiku, která je pro ně velmi důležitá, a cítí potřebu se v ní zdokonalit a získat nové a efektivnější nástroje na řízení svých týmů, a tím zajistit větší produktivitu svého oddělení/kliniky a současně zlepšit skupinovou atmosféru na pracovišti. Zároveň jim bylo ctí setkat se a být obohaceni o znalosti a zkušenosti významných osobností z oblasti zdravotnictví, které přijaly možnost lektorské účasti v tomto unikátním vzdělávacím programu,“ doplňuje projektová manažerka kurzu

PhDr. Dana Maria Staňková, Ph.D., MSc, MBA, z In Company Education, a. s. Právě dvoudenní modul Řízení lidských zdrojů proběhne v listopadu. V prosinci pak na účastníky kurzu čeká poslední blok, kterým je Zvládnutí pedagogického minima. V rámci Řízení lidských zdrojů se účastníci dozvědí, jaký vliv na personální práci má firemní kultura, jak je důležitá motivace, jakým způsobem je ve zdravotnictví řešen systém vzdělávání a co všechno zahrnuje personální strategie. Poslední blok s názvem Zvládnutí pedagogického minima by měl posluchače připravit na roli interního lektora ve zdravotnictví. Díky němu se účastníci kurzu seznámí s psychologickými základy vzdělávání dospělých, získají informace z oblasti metodiky a didaktiky vzdělávání dospělých a dozvědí se, jaké existují evaluační přístupy a metody.

Slaný Nové školicí středisko Linet

Náchod Finále 4. ročníku soutěže Batist Nej sestřička

servis

37

krátce LINET otevřel nové školicí středisko

Náchod / Finále 4. ročníku soutěže Batist Nej sestřička

Nej sestřička zvítězila díky vtipu i odvaze Byl to velmi vyrovnaný a rovnocenný souboj, který mohli sledovat diváci v sále Městského divadla Dr. Josefa Čížka v Náchodě v sobotu 13. října večer.

foto: archiv

Na pódiu se tu „utkalo” deset finalistek 4. ročníku soutěže Batist Nej sestřička, které se do finále probojovaly ze 468 přihlášených zdravotních sester z celé republiky. A přestože vyhrát by si zasloužily všechny, titul Nej sestřička mohla získat jen jedna z nich. Finalistky se během večera, kterým provázela moderátorská dvojice Lucie Koňaříková a Lukáš Hejlík, představily nejen jako modelky, ale i jako profesionálky. Své praktické dovednosti předvedly při plnění posledního ze čtyř úkolů na figurantovi, kterým byl Muž roku 2012 Robert Anderle. Jejich schopnosti a dovednosti oceňovala porota, v níž zasedly známé osobnosti nejen ze zdravotnického, ale i politického a kulturního prostředí. Vedle herců Jana Přeučila, Evy Hruškové či Uršuly Klukové tu byl například filmový režisér Tomáš

Vítězka soutěže Batist Nej sestřička 2012 Lenka Nováková s ministrem zdravotnictví ČR Leošem Hegerem (vlevo) a organizátorem soutěže Davidem Novotným.

Magnusek, Českou asociaci sester zastupovaly členky prezidia Bc. Anna Skalická a Ing. Bc. Irena Kouřilová, lékaře zase například prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., MUDr. Radim Uzel, CSc., MUDr. Jan Cimický, CSc., a další. Pořadatelem celé akce byl již tradičně Batist Medical, a. s., z Červeného Kostelce a David Novotný. Záštitu nad celým večerem, jehož generálními partnery byly Batist Medical, a. s., Červený Kostelec a Královéhradecká lékárna, přijal ministr zdravotnictví ČR doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., starosta města Náchod Jan Birke, hejtman Královéhradeckého kraje Bc. Lubomír Franc, nezávislý senátor Petr Pakosta, prezidentka České asociace sester Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Mgr. Soňa Marková a starosta Červeného Kostelce Petr Mědílek. Vítězkou celého klání se nakonec stala osmačtyřicetiletá Lenka Nováková, která pracuje na interním oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku. Porotu okouzlila nejen svou silou bojovat se zákeřnou nemocí, ale i svým smyslem pro humor a schopností udělat si legraci ze sebe samé. Kromě titulu Nej sestřička získala i zájezd do Dubaje a spoustu dalších hodnotných cen. Cenu Nej sestřička sympatie Florence, pro kterou hlasovali naši čtenáři na webových stránkách www.florence.cz, získala s celkovým počtem 1 190 hlasů osmatřicetiletá Jitka Labašová, která pracuje jako sestra na centrálních operačních sálech Nemocnice SZZ Krnov. I ona obdržela od časopisu Florence hodnotné dary. mhe

Slaný / Produktová školení, ale i praktické nácviky obsluhy různých typů lůžek, které představují špičku na trhu, mohou nyní zájemci absolvovat v novém školicím středisku společnosti Linet, které se otevřelo na začátku října v prostorách firmy. Školicí středisko nabídne zájemcům nejen moderní výukové nástroje a audiovizuální techniku, ale i ukázky nejmodernějších trendů ve zdravotnické technice. K výuce je bude využívat i centrum Linet Scholaris, které zajišťuje nejen pro zdravotníky celou řadu odborných kurzů a školení. Více informací najdete na www.linet.cz. mhe

nepropásněte Praha / 1.–3. 11. 2012

Celostátní konference s mezinárodní účastí: Obezitologie a Bariatrie 2012 Ostrava / 7.–9. 11. 2012

XXVIII. neonatologické dny Plzeň / 30. 11. 2012

Jednodenní festival, Cesta ženy–matky * více informací a další akce najdete v přiloženém kalendáři akcí

38

servis

florence 11/12

anketa Nabídl vám zaměstnavatel přeřazení na pozici zdravotní asistent?

0 % / Ano 100 % / Ne * Anketní otázka pro příští měsíc zní: Napadl vás někdy při výkonu povolání pacient? Hlasovat můžete na našem facebooku. Výsledky uveřejníme v příštím čísle Florence.

Vzdělávejte se z pohodlí domova Chcete se vzdělávat, a přitom nemáte čas někam jezdit? Pak jsou tu právě pro vás online přednášky, které pořádá nezisková organizace Seppia společně s IPVZ. Výhodou těchto přednášek, při nichž lektor komunikuje živě se svými studenty ve virtuální učebně, je, že každý sedí doma u svého počítače. Technické vybavení, které k takovémuto vzdělávání potřebujete, přitom není nijak náročné. Mimopražští studenti mají navíc přednášky zdarma díky finanční podpoře z individuálního projektu OP LZZ Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve

zdravotnictví se zaměřením na odborné profesní vzdělávání a vzdělávání v manažerských dovednostech (číslo projektu CZ.1.04/1.1.00/46.00001), jehož realizátorem je MZ ČR. Od října letošního roku se mohou NLZP zdarma účastnit akreditovaných přednášek, na které se zaregistrují na www.seppia.cz. Tématy přednášek jsou psychosociální problémy stomiků; šikana ve zdravotnictví; péče o HIV pozitivní pacienty; komunitní ošetřovatelství; dětský pacient s ADHD; enkulturace v českém zdravotnictví; kardiovaskulární prevence a role sestry; multikulturní ošetřovatelství a náhlé příhody břišní. mich

nové knihy * Kniha s označením náš tip je podrobněji recenzována na našem webu. / www.florence.cz

Soudní lékařství a jeho moderní trendy

20 typů lidí – jak s nimi jednat, jak je vést a motivovat

/ Jiří Štefan, Jiří Hladík a kol. / Grada Publishing 2012, 448 s., 799 Kč /

Řeč těla na pracovišti

/ František Bělohlávek / Grada Publishing 2012, 160 s., 199 Kč /

/ Allan Pease, Barbara Pease / Portál 2012, 128 s., 215 Kč /

Tato kniha poskytuje základní soudnělékařské a medicínskoprávní poznatky, jejichž znalost je nezbytná při výkonu zdravotní péče každého lékaře. Kniha je zaměřena nejen na praktickou stránku činnosti soudních lékařů, ale i jiných odborníků v medicíně. Je nezbytná proto, aby se dobře orientovali v legislativě a znali svoje povinnosti i práva. Vedle soudních lékařů je kniha určena i všem ostatním lékařům a je důležitou studijní pomůckou pro posluchače lékařských fakult, Policejní akademie, příslušníky policie a právníky.

Zkušení autoři umožňují v této knize čtenářům uvažovat o řadě profesních situací ­– od absolvování vstupního interview do zaměstnání přes vystupování na firemních party až po zvládání prezentací, schůzek a telefonních konferencí. Čtivou a zábavnou formou plnou praktických doporučení ukazují, že změnit řeč vlastního těla na pracovišti je v pozitivním smyslu slova možné. Knihu ocení čtenáři se zájmem o zlepšení svých komunikačních dovedností na pracovišti a svých pracovních dovedností obecně.

Jak efektivně komunikovat s intrikánem, detailistou či s plachým člověkem? Jak poznat neschopného, fantastu či ukřivděného? Jaké mají silné stránky a jak reagovat na jejich tvrzení? Druhé, rozšířené vydání této publikace je určeno zejména vedoucím pracovníkům, ale ocení ho všichni, kteří chtějí úspěšně zvládat komunikaci a jednání s jinými lidmi. Oblíbená knížka přibližuje pět nových typů: stoupence, negativistu, rozhodného popletu a váhavého. U všech dvaceti typů lidí najdeme nejen rady pro nadřízené či kolegy dotyčného člověka, ale nově také vybrané postupy či techniky, které pomohou jemu samotnému zvládat jeho slabé stránky.

Radiologie pro studium a praxi / Zdeněk Seidl, Andrea Burgetová, Eva Hoffmannová, Martin Mašek, Manuela Vaněčková, Tomáš Viták / Grada Publishing 2012, 372 s., 499 Kč / Základní učebnice v oboru obsahuje obecnou část, v níž je přehledně a stručně uvedeno vymezení oboru, jeho historie a vývoj, a část speciální, která probírá zejména radioterapii a zobrazovací metody, podstatu a principy metod a vyšetření, jejich možnosti, přípravu pacienta i nukleární medicínu. Kniha je určena nejen medikům a začínajícím lékařům, ale i studentům nelékařských zdravotnických oborů.

39

legislativa – názory Text: Bc. Drahomír Sigmund

Co přinesl nový zákon záchranářům? (IV. díl)

Další pravděpodobně dobře myšlenou věcí, v níž však pro ZZS spatřuji opět veliký problém, je ustanovení § 30, pro změnu odst. 3, který uvádí: „Pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikem, má právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to způsobem stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Psem se speciálním výcvikem se pro potřeby věty první rozumí vodicí pes nebo asistenční pes.“ I přesto, že jsou tito psi mnohdy daleko čistější než někteří transportovaní pacienti, stále je to zvíře, které dle mého úsudku do sanitního vozidla ZZS nepatří. Pacient se smyslovým nebo tělesným postiženým by jej ani po dobu transportu neměl potřebovat, neboť mu všechny potřebné úkony zajistí asistence posádky vozidla záchranné služby. V sanitním vozidle nebude asistenční pes svého „páníčka“ ani bezpečně převádět přes cestu, ani mu nebude podávat papuče nebo mobil. Naopak. Může ve vozidle, a to nejen v případě dopravní nehody, nadělat veliké problémy. Není jej ani jak upoutat pro bezpečný transport. Dobře víme, že tito psi mívají váhu i přes 30 nebo 40 kilogramů, a tak by se v případě dopravní nehody stali nebezpečím jak pro převáženého pacienta, tak i pro zdravotnickou část posádky vozidla ZZS. A co když je pacient v kritickém zdravotním stavu, který bude vyžadovat resuscitaci, nebo se do něj během transportu dostane? Jak bude posádka se psem ve vozidle resuscitovat? Nebude je pes v obavě o pána napadat? Zcela jistě ano. O tom, že bude záchranářům

překážet, ani nemluvě. Co s ním udělají? Dají jej ven z vozidla a někde uvážou? To by byla ztráta času nutného pro ošetření pacienta. A co když se pes během této doby ztratí nebo uteče? Kdo bude platit škodu? Otázek mnoho a rozumné odpovědi žádné. Dalším aspektem je hygienické hledisko. Hygienická stanice by musela ZZS v hygienicko-epidemiologickém řádu dopředu schválit, jak postupovat při přepravě asistenčního psa a po ní. Zdali odstavit vozidlo a provést následnou celkovou dezinfekci jako v případě transportu pacienta s infekčním onemocněním, či stanovit jiná pravidla očisty a dezinfekce. Mohlo by se tedy s největší pravděpodobností stát, že po transportu pacienta s asistenčním psem by byla posádka s vozidlem vyblokována ze směny do doby, než by provedla patřičné úkony očisty a dezinfekce. I přesto, že klasik ve filmu říká: „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou,“ je v reálném životě potřeba postupovat obezřetně. Navíc ne všechny nemocnice jsou ochotny asistenční psy s pacientem přijmout. Uvádějí například, že „zákon hovoří o právech pacientů, ovšem za předpokladu, že to povoluje vnitřní řád nemocnice“. Co bude posádka záchranné služby se psem dělat poté, co nemocnice převezme pouze pacienta? I nemocnice, které již veřejně vyjád-

Bc. Drahomír Sigmund

řily ochotu asistenční psy tolerovat, mají podmínku, že v žádném případě nebude zdravotní personál tato zvířata venčit, krmit a jinak obsluhovat. Opět asi dobrý úmysl, který ovšem opět posádky ZZS vystaví problematickým až neřešitelným situacím. Proto si myslím, že také toto ustanovení nám zhorší podmínky výkonu naší služby. Za porušení ustanovení zákona ze strany poskytovatele služby, tedy pokud asistenčního psa záchranka s pacientem do vozidla nevezme, hrozí v tomto případě také pokuta až ve výši 100 tisíc korun. A teď malá souhra okolností, které také mohou na výjezdu nastat. Pacient–cizi­nec se smyslovým postižením, který si požádá o přítomnost osoby blízké, o přítomnost asistenčního psa a pře­kladatele. Suma sumárum 1 pacient + 1 osoba blízká + 1 překladatel + 1 pes. Posádka ZZS v tomto případě může vozidlo předat postiženému s doprovodem a vrátit se na svoji základnu autobusem nebo vlakem. V lepším případě může pacienta s doprovodem hodným sultána odvézt řidič vozidla ZZS. Zbytek zdravotnické posádky se ale do vozidla už opravdu nevejde.

Více o autorovi Bc. Drahomír Sigmund 1984­–1988: 33. tankový pluk, velitel plukovního obvaziště, zdravotník na ošetřovně VÚ 4423 Přáslavice; 1988–1991: MORA, n. p., Mariánské údolí, směnový mistr; 1991–1994: 33. tankový pluk, velitel plukovního obvaziště, zdravotník na ošetřovně VÚ 4423 Přáslavice; 1994: ZZS Olomouckého kraje, stanoviště Olomouc, hlavní sestra Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje, p. o.; 1994: RLP, RZP Olomouc; 1996: LZS Olomouc; od 2006: prezident Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb ČR

40

florence 11/12

historie text: Mgr. Helena Michálková, Ph.D., foto: archiv

„Zašívání“ rukavic bylo pro sestry rutinou Umíte si představit, že byste před každou operací vysterilizovaly umyvadlo vypálením? Že rukavice, které si po operaci stáhnete z rukou, byste poté, co je vyperete, ještě vyspravovaly? Taková představa je pro mnohé z vás jistě úsměvná, ale není tomu tak dávno, co sestry takové věci běžně praktikovaly. Vydejte se s námi proti proudu času a poznejte, jak vypadala předoperační příprava ještě před pár desítkami let.

P

opis techniky předoperačního mytí rukou stejně jako operační přípravu a péči o rukavice přinášela například učebnice O. Šulové a J. Moravcové s názvem Speciální ošetřovatelská technika, kterou vydalo SPN Praha v roce 1953. Mottem této publikace byl citát J. V. Stalina: „Nejcennější statek na světě je člověk. Stavím proto zdravotní sestru jako ochránkyni zdraví člověka na prvé místo a dávám ji za vzor všem ženám.“ Jen pro zajímavost, učebnice tehdy stála 6, 45 Kčs. Ale teď už k vlastní technice. K operačnímu mytí musela sestra připravit dostatek plnotučného toaletního mýdla. Do malé kazety se do dezinfekčního roztoku naložily kleštičky a pilníček na nehty. Kartáčky na mytí musely být měkké a vysterilizované varem. Kartáčky se neukládaly do roztoku, ale na sucho, protože by tím jinak trpěla kvalita a zkrátila by se jejich životnost. K dezinfekci rukou se vyvařila kovová umyvadla v destilované vodě bez sody. Z vařiče je musely sestry vyjímat za okraj kleštěmi, nikdy ne rukama. Ke každé operaci se používalo čerstvé

umyvadlo a nový roztok. „Pokud potřebujeme umyvadlo rychle vysterilizovat, lze ho vypálit větším hořícím tamponem napuštěným v alkoholu, který drží sestra v kleštích,“ popisovala učebnice. Umyvadlo držela sestra dnem vzhůru a krouživým pohybem od středu k okraji jej nad hořícím tamponem ožíhala. „Není správné nalít alkohol do umyvadla a zapálit,“ varovala učebnice. Vypálení se doporučovalo provádět na přípravně, nikoli na sále. „K dezinfekci rukou se používá 1% roztok ajatinu. Použitý roztok není potřeba vylévat, můžeme ho využít k dezinfekci nástrojů nebo na lůžkovém oddělení. Do roztoku v umyvadle hodí sestra sterilní čtverečky mulu, pro každého člena operačního týmu jeden. Použité čtverce se nevyhazují, sestra je shromáždí, vypere a použije jinde,“ radila publikace. Ještě zajímavější pak byla péče o rukavice. „Použité rukavice se ihned namáčejí do vody, aby na nich nezaschla krev. Po operaci se hromadně perou po obou stranách v mydlinkách, opláchnou se a rozvěsí na roušku zápěstím přes okraj stolu. Rukavice nesušíme

na radiátoru! Po oschnutí je důležité rukavice obrátit,“ pokračuje učebnice z roku 1953. Když byly rukavice suché, sestry je nafoukly a pečlivě prohlédly, zda jsou celistvé. „Otvory po vpichu jehlou nebo menší dírky se vyspraví. Okolí poškození se otře benzínem, potře speciálním lepidlem a přelepí kolečkem ze staré rukavice. Pro snazší manipulaci opravujeme prsty rukavice na zkumavce. Více poškozené rukavice nevyhazujeme, ale použijeme je jako cenný materiál pro opravu dalších rukavic,“ nabádala učebnice. Když byly rukavice opět celistvé, zasypaly se zvenku i zevnitř talkem. Dovnitř se vkládaly starší nitěné rukavice nebo čtverečky mulu. „Talku použijeme tak akorát, když ho je málo, rukavice by se slepily, a když mnoho, nahromadí se talek v konečkách prstů,“ vysvětlovala učebnice. Pak sestry rukavice spárovaly podle velikosti, proložily obdélníkem kalika, zabalily je a vložily do bubnu. „Pro označení velikosti rukavic převazujeme každý pár obinadlem určitým způsobem. K balení rukavic nepoužívej-

41

te mulové roušky, aby nedošlo k záměně při počítání břišních roušek. Materiál k balení rukavic používejte opakovaně dlouhou dobu. Rukavice se sterilizují v autoklávu 15 minut,“ uzavírala učebnice. Něco z toho, co tato učebnice popisuje, se však dodnes nezměnilo. A to postup oblékání sterilních rukavic: zpravidla se obléká nejprve pravá ruka, teprve pak levá. Dnes už však rukavice nepereme, nýbrž je likvidujeme jako biologický odpad. Moderní sterilní rukavice musí také splňovat mnoho podmínek. Rukavice jsou nepropustné pro mikroorganismy a odolné proti chemickým prostředkům, např. dezinfekcím. Rukavice dnes také nesmějí obsahovat talek a dokonce nemusí obsahovat ani kukuřičný pudr, aby se neslepily a dobře se oblékaly. Moderní materiály mají dobrou kožní snášenlivost, obsahují minimální množství proteinů, které mohou vyvolat alergie, jsou komfortní na nošení, pružné a dostupné v mnoha velikostech. Umožňují dobré taktilní vnímání a zároveň jsou pevné. Sterilní rukavice jsou jednorázový materiál a nelze je opakovaně použít. Zdravotníci si dnes mohou vybrat z celé řady výrobků i výrobců. Jedním z největších světových dodavatelů je společnost Hartmann-Rico, a. s. Ta dodává základní operační latexové rukavice Peha-taft classic, které se nejen snadno vyndávají z obalu, ale díky polymery potaženému povrchu se i snadno oblékají. Jejich vysoká pružnost a povrch také umožňuje navlečení druhých rukavic. Vlajkovou lodí jsou bezpudrové rukavice Peha-taft plus s hladkým povrchem a Peha-profile plus se strukturovaným povrchem. Ty mají nízký obsah proteinů a snižují tak riziko vyvolání alergické reakce. Tyto rukavice jsou vhodné pro každý typ zákroku. Zvláštní skupinou jsou bezlatexové operační rukavice Peha-neon vyrobené z polychloroprenu a Pehaisoprene plus, vyrobené z polyisoprenu, tedy umělého latexu. V obou případech jde o syntetické rukavice, u nichž nehrozí vyvolání alergické reakce na latex či proteiny z přírodního kaučuku. Spolu se správnými dezinfekčními přípravky tak přispívají k péči o ruce zdravotníků. Vysoce speciální jsou rukavice Peha-shield, které mají stínící účinek

Vázání sterilní masky

Postup oblékání sterilních rukavic je i dnes stejný jako před lety.

Dnes už jsou rukavice na jedno použití a na trhu je jich k dostání celá řada. Jedním z výrobců je například společnost Hartmann-Rico.

proti rozptýlenému rentgenovému záření (faktor 2). Neobsahují olovo a díky měkkému materiálu opět zajišťují vysokou citlivost. Zdravotníci by však neměli zapomínat ani na to, že nošení rukavic v žádném případě nenahrazuje dezinfekci rukou. Společnost ­Hartmann-Rico, a. s. nabízí celý systém pro hygienu rukou, který je tvořen jejich rukavicemi, dezinfekčními přípravky Sterillium a pečujícími a ochrannými emulzemi a krémy Baktolan. Výhodou při používání tohoto systému je vzájemná kompatibilita mezi všemi jeho prvky, doložená provedenými testy. Ruce zdravotníků tak nejen chrání zdraví, ale

také jsou samy chráněny. Významným příspěvkem pro zvýšení bezpečnosti pacientů je zkrácení doby nutné k provedení chirurgické dezinfekce rukou všemi přípravky Sterillium na 1,5 minuty. Ojedinělá je plně virucidní účinnost přípravků Sterillium med a Sterillium Virugard již v čase 30 vteřin. Michalkova.hela@seznam.cz Magda.hettnerova@ambitmedia.cz

Tento článek vám přináší Hartmann www.hartmann.cz

Předplaťte si Florence

42

a získejte 10% předvánoční slevu na e-learningové kurzy společnosti IN LINE COMMUNICATIONS, s. r. o. Vyberte si z kurzů na téma

KOMUNIKACE (text + audionahrávka)

„Anglicky jen tak mimochodem“ – 21 kreditních bodů, původní cena 2 520,– Kč (vč. DPH), snížená cena 2 268,– Kč (vč. DPH) – texty + MP3 přehrávač

„Jak zvládat komunikační bariéry“ + zdarma „Jak vytvořit prezentaci v power pointu“ –

8 kreditních bodů, původní cena 888,– Kč, snížená cena 799,– Kč (+ sada 2 CD + DVD)

„Jak zvládat řešení konfliktů“ – 21 kreditních bodů, původní cena 570,– Kč, snížená cena 513,– Kč

objednávám předplatné časopisu Florence

s 10% slevou na e-learningové kurzy společnosti IN LINE COMMUNICATIONS, s. r. o.

Standardní, roční Studentské, roční * Balíček 1 + 1, roční (Florence + Zdravotnické noviny)

570 Kč / 31,9 EUR 455 Kč / 28,05 EUR 1 220 Kč / 67,64 EUR

Objednávky předplatného pro ČR poštou: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, e-mailem: predplatne@ambitmedia.cz, telefonem: 800 300 302 (zdarma)

ODBĚRATEL

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

Titul

Organizace

Jméno a příjmení

Adresa

Organizace

PSČ a město

Obor činnosti

IČ

Adresa

DIČ

PSČ a město

Telefon

Telefon

E-mail

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

E-mail Podpis

AM512LEA tento kód uvádějte při objednávce

Objednávky předplatného pro SR e-mailem: predplatne@abompkapa.sk, telefonem: 02/444 42 773, 02/444 58 821

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence. V případě Balíčku 1 + 1 zahrnuje navíc 40 čísel Zdravotnických novin.

Datum

Kód nabídky

Způsob úhrady

* Pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu.

složenka

faktura

Nabídka platí do 2. 12. 2012. Objednávkou dává předplatitel dobrovolně souhlas se zařazením svých osobních údajů do databáze společnosti Ambit Media, a. s., se sídlem Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, resp. do odvolání souhlasu. Předplatitel bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb. Více na ­w ww.­ambitmedia.­c z.

Bližší informace na: IN LINE COMMUNICATIONS, s. r. o., tel.: 544 216 210; fax: 544 231 066, e-mail: inline@inline.cz, www.vzdelavanisester.cz

43

personální inzerce vedoucí fyzioterapeut Masarykova městská nemocnice v Jilemnici vypisuje výběrové řízení na pozici vedoucí fyzioterapeut rehabilitačního oddělení. Nástup do funkce 1. 1. 2013. Požadavky: způsobilost k výkonu příslušného zdravotnického povolání v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, trestní bezúhonnost, minimálně 5 let praxe v oboru. Další požadavky: znalost práce na PC, komunikační, řídicí a organizační schopnosti, občanská a morální bezúhonnost. Požadované dokumenty: ručně psaný životopis, přehled dosavadní profesní praxe, úředně ověřené doklady o dosaženém vzdělání, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců). Písemné přihlášky s požadovanými doklady zasílejte na personální oddělení do 3 týdnů po zveřejnění inzerátu. všeobecné sestry Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme všeobecné sestry pro jednotlivé kliniky a ústavy. Podrobné informace k nabízeným volným místům nalezete na webových stránkách nemocnice: www.vfn.cz – kariéra – volná místa. zdravotní sestra Urocentrum Praha s. r. o., Karlovo náměstí, přijme zdravotní sestru na zkrácený úvazek, při plném tab. platu, bez služeb. Bonifikace. Bližší informace na tel.: 602 235 267. vrchní sestra Masarykova městská nemocnice v Jilemnici vypisuje výběrové řízení na pozici vrchní sestra hemodialyzačního oddělení. Nástup do funkce 1. 2. 2013. Požadavky: způsobilost k výkonu příslušného zdravotnického povolání v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, trestní bezúhonnost, minimálně 5 let praxe v oboru všeobecná sestra. Další požadavky: znalost práce na PC, komunikační, řídicí a organizační schopnosti, občanská a morální bezúhonnost. Požadované dokumenty: ručně psaný životopis, přehled dosavadní profesní praxe, úředně

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

ověřené doklady o dosaženém vzdělání, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců). Písemné přihlášky s požadovanými doklady zasílejte na personální oddělení do 3 týdnů po zveřejnění inzerátu. zdravotn í laborant/laboratorní asistent Zdravotního laboranta/laboratorního asistenta pro Centrální laboratoř Ústavu lékařské biochemie a lab. diagnostiky přijme Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Požadujeme: odbornou a zdravotní způsobilost podle zákona č. 96/2004 Sb., osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu (není podmínkou), trestní bezúhonnost, flexibilitu a schopnost učit se novému. Specializace v oboru klinická biochemie výhodou. Nabízíme: práci v akreditované laboratoři, zaměstnanecké benefity, možnost celoživotního vzdělávání, pracovní úvazek 1,0, směnný provoz. Nástup ihned. Kontakt: Mgr. Hauerová, tel: 224 962 655, e-mail: veronika.hauerova@vfn.cz vrchní sestra Fakultní nemocnice Olomouc vyhlašuje výběrové řízení na obsazení vedoucího pracovního místa vrchní sestry I. chirurgické kliniky. Požadavky: VŠ vzdělání ošetřovatelského směru (bakalářská nebo magisterská forma), kurs management v ošetřovatelství vítán, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle zákona č. 96/2004 Sb., nejméně 5 let odborné praxe, z toho alespoň 2 roky v úseku příslušné odborné činnosti, praxe v řídicí funkci vítána, dobré řídicí, organizační a manažerské schopnosti, komunikační dovednosti, zdravotní způsobilost a bezúhonnost podle zákona č. 96/2004 Sb. v platném znění, znalost práce s PC. Platové podmínky v souladu s platovými předpisy pro státní příspěvkové organizace. Nástup do funkce od 1. ledna 2013. Nabízíme: profesní růst, možnost ubytování, příspěvek na stravování. K písemné žádosti je třeba doložit: fotokopie dokladů o dosažené kvalifikaci, profesní životopis, fotokopii výpisu z rejstříku trestů, písemnou koncepci své práce v uvedené funkci.

radkova.inzerce@ambitmedia.cz Součástí výběrového řízení je absolvování psychologických testů. Písemné přihlášky do výběrového řízení je třeba doručit na Personální úsek FNOL – Mgr. Vladimíra Odehnalová, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc, nebo na e-mail vladimira.odehnalova@fnol.cz nejpozději do 15. listopadu 2012. nutriční terapeut/všeobecná sestra Nutričního terapeuta/všeobecnou zdravotní sestru do ambulance Ústavu dědičných metabolických poruch přijme Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Požadujeme: registraci podle zákona č. 96/2004 Sb., samostatnost, komunikativnost, znalost práce na PC a zájem se dále vzdělávat. Upřednostníme sestru s ukončeným vzděláním v obou oborech. Nabízíme: zajímavou a efektivní práci, možnost dalšího vzdělávání. Nástup 1. 1. 2013. Kontakt: staniční sestra Paterová, tel.: 224 967 670 (po–čt 14–16 hod.), e-mail: terezie.paterova@vfn.cz. vedoucí laborantka Fakultní nemocnice Olomouc vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovní pozice vedoucí laborantka Ústavu mikrobiologie. Požadavky: VŠ vzdělání (Bc.) zdravotnického zaměření, atestace z oboru lékařská mikrobiologie, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle zákona č. 96/2004 Sb., nejméně 15 let praxe v oboru lékařská mikrobiologie, praxe ve vedoucí pozici vítána, dobré řídicí, organizační a manažerské schopnosti, komunikační dovednosti, zdravotní způsobilost a bezúhonnost podle zákona č. 96/2004 Sb. v platném znění, znalost práce s PC. Termín nástupu možný od 1. ledna 2013. Nabízíme: profesní růst, možnost ubytování, příspěvek na stravování, další zaměstnanecké benefity. K písemné žádosti je třeba doložit: fotokopie dokladů o dosažené kvalifikaci, profesní životopis, fotokopii výpisu z rejstříku trestů, písemnou koncepci své práce v uvedené funkci. Písemné přihlášky je třeba doručit na Personální úsek FNOL – Mgr. Vladimíra Odehnalová, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc, nebo na e-mail: vladimira.odehnalova@fnol.cz nejpozději do 10. listopadu 2012.

MILIONOVÉ ROÿNÍ PĕÍJMY

LukraƟvní pracovní pobyty v presƟžních zahraniēních nemocnicích pro sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, záchranáƎe, laboranty, lékaƎe a další zdravotnický personál Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Dubaj, Anglie a další desƟnace RovnĢž pro uchazeēe s nízkou úrovní znalosƟ angliēƟny! Komplexní pƎedodletová pƎíprava v akreditovaných kurzech ZprostƎedkování zamĢstnání je pro uchazeēe BEZPLATNÉ

www.g5plus.com

inz_192x70mm_G5.indd 1 Výtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková erná

bezplatná infolinka 800 88 88 96

2011-03-21 18:02:15

44

florence 11/12

chřipka Očkování? Pro pacienty je rozhodující doporučení zdravotní sestry a lékaře Zvýšení pravděpodobnosti očkování, pokud očkování bylo doporučeno zdravotnickým pracovníkem (USA, 2007, n=2 617) Obdržel doporučení od zdravotnického pracovníka Nebdržel doporučení od zdravotnického pracovníka očkování (%) 100 x 3,6

80 60

58

x 6,4

72

x 6,1 73

40

20

20

6 měsíců až 5 let

0

9

pacientů. Výzkum v USA z roku 2006 zase ukázal, že 89 % lidí starších 65 let se dá naočkovat, pokud jim to lékař doporučí. Bez jeho doporučení tak učiní „pouze“ 50 % seniorů. Velký vliv lékařů a sester na pacientovo rozhodnutí potvrdil i v ČR letošní průzkum společností STEM/MARK a IBRS, z něhož vyplynulo, že 55 % pacientů se dá naočkovat, jestliže jim praktický lékař dostatečně vysvětlí výhody vakcinace. Výzkumy však zároveň odhalily, že pouze třetině dětí a dospělých lékař očkování doporučí. Očkování proti chřipce, která si jen v ČR vyžádá ročně až 2 661 lidských životů, je přitom nejlepší prevencí s prokázanou 89% účinností u zdravých dospělých.

12

V

ČR se proti chřipce dává pravidelně očkovat jen 5 % lidí, zatímco v západní Evropě se proočkovanost populace pohybuje kolem 17 % a například v Kanadě dosahuje u rizikových skupin dokonce 80 %. WHO proto mimo jiné doporučuje do roku 2015 zvýšit proočkovanost populace na 30 %. V ČR se těmito doporučeními řídí Národní akční plán na zvýšení pro­ očkovanosti proti sezónní chřipce. Kdo má však největší moc stávající situaci změnit? Jak ukazují výzkumy, jsou to lékaři a zdravotní sestry. Například podle výzkumu, který probíhal v letech 2001 až 2007 v pěti evropských zemích, bylo doporučení rodinného lékaře nebo zdravotní sestry důvodem k očkování u 51 %

6–17 let

≥ 18 let

angličtina inzerce

DEPRESSION Nurse: Good morning, Mrs Smith. How can I help you? Patient: Good morning, I have only a few questions. I have been feeling very tired, exhausted, for a few weeks, and also pessimistic and helpless. I’m afraid I have been suffering from depression… Nurse: Fatigue, pessimism and feeling of helplessness can be signs of depression, but they are also symptoms of many other diseases. Patient: And what are other symptoms of depression? Nurse: Well, for example insomnia or excessive sleeping, loss of appetite or overeating, loss of interest in hobbies, headaches, digestive problems… And thoughts of suicide. Patient: Oh, I am not thinking of suicide. I am just sad and tired, I don’t have any energy. Nurse: There are times you may

feel sad for a few days. But major depression – clinical depression – lasts longer and it can prevent you from functioning normally. The symptoms should be present daily or nearly daily for at least two weeks. Patient: I started to feel this way a month ago, but there are days when I feel better. Nurse: The best way to realize what is wrong is to see a doctor. He can diagnose depression or any other disease that can cause your fatigue and bad mood. Patient: How does a doctor diagnose depression? Nurse: Well, most laboratory tests are not very helpful in this case. Talking with the patient is the most important diagnostic tool the doctor has. Patient: Do you have an opening next week then? ...

SLOVNÍ ZÁSOBA exhausted → vyčerpaný helpless → bezmocný, bezradný helplessness → bezmocnost, bezradnost to suffer from → trpět (něčím) fatigue → únava, vyčerpanost sign → znak insomnia → nespavost excessive → nadměrný loss → ztráta overeating → přejídání thoughts of suicide → myšlenky na sebevraždu to last → trvat to prevent from → zabránit (čemu) daily → denně nearly → téměř, takřka at least → alespoň, minimálně to realize → zjistit mood → nálada helpful → užitečný, nápomocný case → případ tool → nástroj, pomůcka opening → volný termín

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz / Redakce: Jana Přecechtělová, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Bc. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod:Šedá: Alexandra Manová, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 CMYK 0-0-0-75 Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 Jana Floriánová, tel.: + 420 602 386 866, e-mail: jana.florianova@ambitmedia.cz / Personální inzerce: fax: +420 222 352 572, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: Tisk Horák a.s., Drážďanská 83A, 400 07 Ústí nad Labem / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 11krát ročně (v červenci vychází letní dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2012

www.linet.cz a klientům rezidenčních zařízení na základě jejich potřeb a aktuálního zdravotního stavu. POLOHOVÁNÍ A LŮŽKA Pravidelným polohováním se zabraňuje kompresi opěrných ploch těla a zajišťuje se prokrvení a okysličení podkoží, jedná se o systematické, přesnými pravidly se řídící změny polohy. Laterální náklon (lůžka Latera a Multicare) usnadňuje polohování a pomáhá při dalších ošetřovatelských úkonech. Díky mírné rotaci ložné plochy může ošetřovatelka téměř bez námahy převrátit pacienta na bok. Významnou zbraní v prevenci dekubitů je také autoregrese ložné plochy. Při polohování zádového dílu se ložná plocha v pánevní oblasti rozšiřuje o 11 cm. Tím pádem

LINET podporuje boj s dekubity V boji proti nebezpečným proleženinám nejvíce boduje prevence a používání moderních zdravotnických prostředků. Společnost LINET věnuje této problematice maximální pozornost, a to nejen prostřednictvím vývoje a výroby funkčních výrobků – antidekubitních matrací a elektricky polohovatelných lůžek, ale také nabídkou odborných vzdělávacích kurzů a e-learningu zaměřenou na využití moderní techniky v praxi. Přidanou hodnotou společnosti LINET je sdílení aktuálních trendů a poznatků ze zahraničí, například prostřednictvím partnerství s Evropským poradním panelem pro otázky proleženin (EPUAP). KVALITNÍ MATRACE Alfou a omegou při prevenci i léčbě dekubitů je kvalitní antidekubitní matrace. Aktivní matrace jsou vhodné jak při prevenci, tak při léčbě dekubitů. Tam, kde jsou části matrace vyfouknuté, není tělo pacienta vůbec v kontaktu s podložkou. Tlak na tkáň je nulový, proto jsou aktivní matrace v boji s dekubity efektivnější. Například aktivní systémy LINETu

(Virtuoso a Precioso) přinášejí 24hodinovou ochranu díky kombinaci matrace a podsedáku. Pasivní (pěnové) matrace jsou vhodné především pro prevenci. Tyto matrace snižují tlak působící na tkáně, v kombinaci s ošetřovatelskými úkony, jako je polohování, dodržování hygieny aj., dokážou spolehlivě zabránit vzniku dekubitů. LINET nabízí širokou škálu pasivních matrací, které poskytnou komfort a adekvátní péči pacientům

Aktivní systém Precioso v praxi Senioři trpící demencí mají vyšší riziko vzniku dekubitů, to ještě roste v kombinaci s jinými zdravotními komplikacemi. Antidekubitní systém Precioso používáme na léčení klientů, kteří k nám přijdou s dekubity, nebo jako preventivní opatření u vysoce rizikových seniorů. Sedmdesátiletá klientka trpí diabetem 2. typu, pravidelně užívá inzulín. Do Albrechtic přišla z nemocnice s rozsáhlým výskytem dekubitů. Změnili jsme krytí rány a položili klientku na polohovací lůžko s antidekubitní matrací Precioso. Během 2 měsíců se podařilo dekubity vyléčit bez rizika regrese. Pacientka, přestože je imobilní, nemusí celý den ležet na lůžku.

Překládáme ji na křeslo, které máme také vybavené antidekubitním sedákem Precioso. Matrace i sedáky Precioso se nám osvědčily. Jejich používáním se nám podařilo zvýšit komfort klientů a díky sedákům můžeme bez rizika klienty v křeslech vozit k denním aktivitám, čímž se nesmírně zvyšuje kvalita jejich života. V současné době používáme 2 matrace a 2 sedáky Precioso, ale určitě bychom měli využití i pro několik dalších. Ošetřovatelský tým Domova důchodců Albrechtice nad Orlicí

Stop proleženinám! Mezinárodní den proti M dekubitům se bude konat 16. listopadu a vyhlásila ho organizace EPUAP (Evropský poradní panel pro otázky proleženin). Jeho cílem je seznámit s problematikou dekubitů odbornou i širokou veřejnost. Společnost LINET je partnerským členem EPUAP.

dochází k redukci tlaku v nejvíce rizikové části těla a zároveň k minimalizaci třecích sil, které přispívají k tvorbě proleženin. VZDĚLÁVÁNÍ A E-LEARNING Školicí středisko LINET Scholaris věnuje dekubitům jeden ze svých vzdělávacích modulů. Odborní lektoři předávají znalosti i praktické zkušenosti, jak vhodná zdravotnická technika může pomoci při prevenci a ošetřování pacientů s dekubity. Etiologie dekubitů je název e-learningového kurzu, novinky LINET Scholaris. Jeho prostřednictvím mohou zdravotníci získat vzdělání efektivně a on-line. Více informaci najdete na www.linetscholaris.cz.

Nebezpečné dekubity v číslech 4 miliony Evropanů mají dekubity. 8–23 % hospitalizovaných pacientů trpí proleženinami. Náklady na vyléčení 10 dekubitů odpovídají ceně 9 peacemakerů, 6 kloubních náhrad nebo 5 operací bypassů. zdroj EPUAP

KOMPLETNÍ VYBAVENÍ VAŠÍ STERILIZACE „NA KLÍČ“ VČETNĚ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU

Více než

Miele, spol. s r. o. (Spielberk Office Centre) Holandská 4, 639 00 Brno Tel.: +420 543 553 111 Fax: +420 543 553 119 E-mail: info@miele.cz www.miele.cz

80

centrálních sterilizací v ČR a SR

BMT Medical Technology s. r. o. Cejl 50, 656 60 Brno Tel.: +420 545 537 111 Fax: +420 545 211 750 E-mail.: mail@bmt.cz www.bmt.cz

Johnson & Johnson, s. r. o. Karla Engliše 3201/6 150 00 Praha 5-Smíchov Tel.: +420 227 012 111 Fax: +420 227 012 300 E-mail: info@jnjcz.cz www.jnjcz.cz

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.