Florence 12/14 by Care Comm s.r.o.

12/14

florence prosinec 2014 / ročník X 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odbor n ý č a sop is p ro nel ék a ř sk é zdr avot nick é p r acov ník y

s. 10 / Odborné téma

Šetrná nekrektomie s. 15 / Recenzované články

Newborn Basic and Advanced Life Support s. 32 / Z konferencí

Sestry si vyzkoušely osteosyntézu v praxi s. 40 / Historie

Od „rovnošatu“ k tričku a kalhotám

Odborné téma

Hojení ran časopis obsahuje recenzované články

editorial florence 12/14

Nejvíce dáš tomu, komu dáš naději (Otto František Babler)

as hojí všechny rány, říká české přísloví. Zdravotníci však vědí, že někdy je mu třeba pomoci. Jak, to se dozvíte v tomto pro sincovém čísle časopisu Florence, jehož odborné téma jsme tentokrát věnovali hojení ran. Dočtete se v něm například o nové me todě léčby ran s pomocí ultrazvukového přístroje, kterou vyzkoušely sestry v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze a kterou používají ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, nebo o tom, jaký vliv má na hojení rány výživa. Nechybějí samozřejmě ani recenzované články, články z praxe a zprávy našich partnerů. Českou asociaci sester čekají v příštím roce volby, proto jsme pro vás připravili přehled všech kandidátů na post prezidentky asociace, do prezidia a do Revizní komise ČAS. O tom, kde pracují a jak se na činnosti ČAS podílejí, se dočtete na straně 34. Ani tentokrát jsme nechyběli na zajímavých vzdělávacích akcích, o kterých se dočtete v rubrice Zprávy našich partnerů / Z konferencí. Jednou z nich byla odborná konference Osteosyntéza v praxi, kterou pořádala firma MEDIN, a. s., v prostorách I. chirurgické kliniky VFN v Praze. Patnáct vybraných sester se během celého dne seznamovalo nejen s teorií, ale především si v praxi vyzkoušely například hřebo vání horního konce femuru nebo dlahování proximálního humeru. Na jejich počínání dohlíželi za zvuku vrtaček odborní školitelé a lékaři. A protože se blíží konec roku, blíží se i čas bilancování. Náš časopis oslaví v příštím roce své desáté narozeniny a my bychom chtěli, aby – stejně jako lidé – i náš časopis zrál a rostl. Proto jsme pro vás připravili anketu, o jejíž vyplnění vás prosíme. Jde nám o to, abychom zjistili, co vy, naši čtenáři, na našem časopise oceňujete nebo co byste rádi změnili. Za vyplnění ankety od nás dostanete malý dárek. Bližší informace stejně jako anketu samotnou najdete na na šich webových stránkách www.florence.cz. Moc vám za vaše názory předem děkujeme a těšíme se, že společnými silami vytvoříme ještě hezčí, zajímavější a pro praxi přínosný časopis. A protože konec roku je neodmyslitelně spjat s Vánocemi, přeji vám co nejméně stresu v předvánočním čase a co nejvíce radosti nejen pod stromečkem. Al bert Einstein říkal, že konec světa nastane, až lidé přestanou zpívat, tak si nezapomeňte u zářícího stromečku zanotovat pár vánočních koled, ať nám ten svět ještě chvíli vydrží. Přeji vám hezké čtení, krás né Vánoce a úspěšné vykročení do nového roku 2015.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!

obsah

florence 12/14

téma čísla

Hojení ran Hojení rány je proces, k němuž dochází po vzniku rány a který probíhá v několika fázích: čisticí (exsudativní) fáze, granulační fáze a epitelizační fáze.

1 / Editorial 3 / Informujeme V Ostravě se sešly špičky traumatologie z celého světa 4 / Public relations Sestra a PD pacient jsou partneři

10 Šetrná nekrektomie

Odborné téma

Hojení ran 6 / Vplyv výživy na priebeh hojenia rán 10 / Šetrná nekrektomie 13 / Zkušenost s ultrazvukovou metodou pro léčbu ran

Recenzované články

z dalšího obsahu

Kazuistika 15 / Newborn Basic and Advanced Life Support Výzkumné sdělení 18 / Kvalita života ženy po spontánním a operativním porodu Přehledová studie 24 / Problematika kouření a konzumace alkoholu v České republice

26 Bolest a její léčba

Praxe

26 / Bolest a její léčba 28 / Mýty o zdravotně dokonalé obuvi zdravotníků

34 Otázky pro kandidáty do voleb prezidia ČAS pro rok 2015

Cílem komunikace ve zdravotnictví je spokojený pacient

30 / Cílem komunikace ve zdravotnictví je spokojený pacient 31 / Na Šumavě se hovořilo nejen o novinkách v ošetřovatelství 32 / Sestry si vyzkoušely osteosyntézu v praxi 34 / Otázky pro kandidáty do voleb prezidia ČAS pro rok 2015

Servis

Od „rovnošatu“ k tričku a kalhotám

37 / Přírodní kosmetika pomáhá i lidem s bolestmi 37 / Módní přehlídka upozornila na riziko rakoviny prsu u mladých žen 38 / Klauni pokřtili knihu o životě stomiků 38 / Nové knihy

fota: Profimedia, Flickr a archiv

www.florence.cz Ročník X., číslo 12, prosinec 2014 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 11. 2014 Foto na titulní straně: Profimedia

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

40 / Historie Od „rovnošatu“ k tričku a kalhotám 42 / Public relations Perfektní kombinace aneb nový pěnový materiál s obsahem stříbra a technologií Hydrofiber® 43 / Personální inzerce 43 / Lekce angličtiny

informujeme

projekt

V Ostravě se sešly špičky traumatologie z celého světa

Renomovaní lékaři ze šesti zemí světa se sešli ve čtvrtek 6. listopadu 2014 v ostravském kongresovém hotelu Clarion, aby tu diskutovali o svých poznatcích a zkušenostech s léčením poranění pánve a vyměnili si názory na nejaktuálnější trendy v tomto oboru.

ympozium s názvem Biomechanika poranění pánve společně pořádaly Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakultní nemocnice Ostrava a česká společnost MEDIN, a. s., výrobce implantátů. V průběhu akce měli účastníci možnost vyslechnout 22 odborných příspěvků a zúčastnit se dvou workshopů. V průběhu náročného programu sympozia byly po každém ze čtyř bloků vysoce specializovaných přednášek světově uznávaných odborníků vedeny zaujaté diskuze, kdy si lékaři vyměňo vali své zkušenosti a názory na různé aspekty léčby poranění pánve. Velký zájem byl o workshopy s názvy Operační postup při použití dlahy Omega a Praktické případy použití zevních fixátorů. „Úzká spolupráce s lékaři je pro vývojové aktivity společnosti MEDIN klíčová,“ říká Ing. Milan Ettel, generální ředitel společnosti, a dodává: „MEDIN je největší český výrobce zdravotnických nástrojů a implantátů, permanentní vývoj a inovace našich produktů nám umožňují držet krok s předními světový mi výrobci a sledovat nejnovější trendy v traumatologii. Tyto trendy jsou mj. vytvářeny na takových setkáních, jakým je sympozium Biomechanika poranění pánve.“ Úrazy pánve jsou jedním z nejkom plikovanějších zranění skeletu. Bývají

zapříčiněny zejména pády z výšky nebo vznikají při dopravních nehodách, často bývají součástí polytraumat. Vývojové oddělení společnosti MEDIN vyvinulo ve spolupráci s předními českými trau matology MUDr. Jaroslavem Šrámem a MUDr. Stanislavem Tallerem z Trau macentra Krajské nemocnice v Liberci implantát Omega dlaha, který je založen na světově unikátním principu tvarování pro konkrétního pacienta. Jedná se o ře šení, které je chráněno patentem. „Omega dlaha je unikátní prostředek, který využíváme při specifických úrazech pánve,“ vysvětluje primář Jaroslav Šrám z Traumacentra Krajské nemocnice v Liberci. „Výhodou dlahy je mimo jiné také možnost jejího vytvarování dle CT snímků pacienta ještě před operací, přímo při výrobě. To snižuje operační dobu, zvyšuje efektivitu aplikace dlahy a zkracuje tak dobu nutnou pro rekonva lescenci pacienta,“ dodává Šrám. MEDIN, a. s., je česká firma se sídlem v Novém Městě na Moravě, která se zabývá vývojem, výrobou a distribucí lé kařských nástrojů a implantátů. Tradice firmy započala před více než pětašede sáti lety a dnes její portfolio tvoří čtyři hlavní produktové skupiny – traumato logie, chirurgie, ortopedie a stomatolo gie. MEDIN se tak šíří svého sortimentu řadí mezi největší evropské výrobce zdravotnických prostředků. tz

Realizace projektu OP VK spolufinancovaného z ESF „Rozvoj psychologicko-manažerských dovedností ve zdravotnických profesích“ Společnost AQE advisors, a. s., realizuje projekt s reg. číslem CZ.1.07/3.2.04/05.0093, který byl podpořen v rámci 5. výzvy JMK pro oblast 3.2 OP VK. V rámci projektu bylo realizováno pět pilotních prezenčních kurzů a došlo k úspěšnému podpoření 51 osob (50 žen a 1 muže). Společně s prezenčním vzděláváním bylo zahájeno také e-learningové vzdělávání. Cílem našich nově vytvořených akreditovaných kurzů je rozšíření nabídky dalšího vzdělávání ve zdravotnictví, konkrétně v oblasti dalšího vzdělávání nelékařských pracovníků, resp. zdravotních sester, pečovatelek. Konkrétně se jedná o tyto kurzy: → Efektivní komunikace s pacientem → Manažerské minimum pro sestry ve vedoucí pozici v ošetřovatelském procesu → Syndrom vyhoření u zdravotních sester → Psychologické aspekty práce zdravotníka → Jak zvládat stres v profesi zdravotní sestry Jednotlivé semináře jsme akreditovali u České asociace sester! Více informací a detailní obsahy kurzů s ukázkami naleznete na www.AQE.cz. V rámci udržitelnosti projektu budeme pořádat jak semináře přímo v sídle klienta, tak otevřené semináře pro jednotlivce v našich školicích prostorech v Brně a Praze. V případě zájmu o seminář nás neváhejte kontaktovat. AQE advisors, a. s. Ing. Jana Kouřilová tel: +420 731 643 073 e-mail: kourilova@AQE.CZ

florence 12/14

public relations text a foto: Baxter Czech

Sestra a PD pacient jsou partneři

S Janou Kolářovou, marketingovou manažerkou pro peritoneální dialýzu ze společnosti Baxter Czech, jsme se potkali v polovině listopadu, abychom si popovídali, jaké aktivity se v oblasti peritoneální dialýzy a vzdělávání sester uskutečnily v letošním roce a co plánují pro sestry v této oblasti na příští rok. První otázka je zcela jasná, jaké akce jste letos pro zdravotní sestry připravili? Myslím, že jsme letos zdravotním se strám udělali největší radost praktický mi semináři na téma automatizovaná peritoneální dialýza, které jsme uspořá dali během října ve Valašském Meziříčí a na Seči. Celkem se jich zúčastnilo 39 sester z celé republiky. Z velké většiny se jedná o PD sestry, které se s peritoneální dialýzou potkávají denně, asi 20 % tvořily sestry, které se s dialýzou v zaměstnání setkávají spíše okrajově a chtějí se dozvědět více. Za účast na těchto seminářích získávají sestry kreditní body, jsou tedy součástí jejich kontinuálního vzdělávání. Dále jsme ve spolupráci s agenturami do mácí péče připravili semináře na téma asistovaná peritoneální dialýza a na několika seminářích jsme se věnovali také tématům, jak mají sestry pracovat a komunikovat s pacienty, kteří jsou v predialýze. Jaký je význam zdravotních sester pro pacienty léčící se PD? Veliký. Jejich význam je značný zejména v predialýze a v průběhu léčby, proto že jsou v úzkém kontaktu s pacienty a tráví s nimi hodně času. Peritoneální dialýzou se v ČR léčí zatím pouze 8,1 % dialyzovaných pacientů, podle údajů odborných společností by to mohlo být až dvakrát tolik. Jednu z klíčových rolí

pro růst počtu pacientů, kteří si zvolí tuto léčbu, hrají zdravotní sestry. A co sestry nejvíce ve vzdělávání v oblasti PD zajímá? Jsou to bezesporu témata, jakými jsou spolupráce s agenturami domácí péče, rozpoznání komplikací u pacienta a správ né řešení těchto situací, edukace pacienta v predialýze, a to zejména jaké informace a jakým způsobem pacientům předávat. Protože sestry jsou velmi často v kontaktu s pacienty, ptají se také na automatizova nou PD a nastavení léčby pomocí cycleru, což je přístroj, ke kterému se pacient připojuje přes noc, aby se dialyzoval. Naučí se tedy zdravotní sestry pracovat s cyclerem? Ano, na toto téma máme připravený zmí něný seminář s názvem Automatizovaná peritoneální dialýza, což je dvoudenní akce, která má poměrně rozsáhlý prak tický blok. Během ní sestry pracují ve skupinách a společně řeší případové stu die. Umožní jim to projít různé modelové situace, se kterými by se mohly setkat později v praxi při komunikaci s pacienty. Naučíme je obsluhovat cycler, vysvětlíme jeho naprogramování a také jeho obslu hu. Tím se z nich stávají skuteční partneři pacientů v jejich domácí léčbě. Co plánujete na rok 2015? Pro nefrologické sestry opět uspořá dáme dva semináře, budou na téma

predialyzační edukace pacienta a komu nikace s nemocným. Je to velmi zajímavý a oblíbený seminář, který se orientuje na získání praktických dovedností, a sestry při něm mají šanci dozvědět se, co vše je potřeba pacientům vysvětlit v období před dialýzou. Dále plánuje me drobné semináře a školení, jejichž témata budeme upřesňovat až během roku 2015 a budeme reagovat na to, co sestry aktuálně zajímá. Dále proškolíme agentury domácí péče, zde sestry získá vají potřebné informace a také praktické zkušenosti na téma asistované perito neální dialýzy. A samozřejmě budeme pravidelně vkládat nové informace na webové stránky Domácí dialýza. A nečeká vás také nějaká větší událost? Ano, začali jsme již nyní připravovat 9. sympozium o peritoneální dialýze pracovišť Čech a Moravy. Sympozium bude mít jako vždy mezinárodní účast a zaměří se na zkušenosti a zejména nejnovější doporučení v PD léčbě. Toto sympozium, kterému říkáme Czech PD Day, se uskuteční 25. března 2015 v Olomouci. Od ledna budou fungovat webové stránky www.pdday2015.cz, kam umístíme potřebné informace. Ale ať už se jedná o akce rozsahem větší, či menší, všechny mají svou přesnou úlohu. A také společný cíl – tím je spo kojenější život pacientů, kteří se musejí potýkat s nemocemi ledvin.

Ev. číslo: 2014036

Domácí dialýza umožňuje pacientům i přes závažné onemocnění žít aktivní život

BAXTER CZECH spol. s r.o. Karla Engliše 3201/6 150 00 Praha 5 www.baxter.cz www.domaci-dialyza.cz

foto: Profimedia

→ Vplyv výživy na priebeh hojenia rán → Šetrná nekrektomie → Zkušenost s ultrazvukovou metodou pro léčbu ran

odborné téma hojení ran

Vplyv výživy na priebeh hojenia rán PhDr. Eva Balogová Fakulta zdravotníctva Slovenskej zdravotníckej univerzity v Banskej Bystrici – katedra urgentnej zdravotnej starostlivosti PhDr. Jana Boroňová, PhD. Trnavská univerzita v Trnave

Proces hojenia rán je obrovským medicínskym, ošetrovateľským a ekonomickým problémom, ktorému je potrebné venovať náležitú pozornosť. V zdravotníckych zariadeniach, ale aj v domácom prostredí stúpa počet pacientov s chronickými ranami vyžadujúcimi komplexnú ošetrovateľskú starostlivosť.

ojenie poškodeného tkaniva predstavuje komplex ný, dynamický proces zahŕňajúci deje na bunečnej a molekulárnej úrovni, ktorý možno charakterizovať štyrmi štádiami: hemostatickým, zápalovým, proliferačným a maturačným (Lisová, 2007). Každé zo štádií hojenia má svoje nároky na dodávku energie a špecifických substrátov. Vo fáze zápalu je zvýšená potreba energie a substrátov pre funkciu imunitného systému, vo fáze proliferácie pre rýchlo sa deliace fibroblasty a angiogenézu a vo fáze remodelácie pre tvorbu kvalitného kolagénu a prestavbu jaziev (Grofová, 2008a). Reparačné procesy nie sú lokalizované len na miesto poškode nia, ale vyžadujú zapojenie celého organizmu, na ktorý kladú vysoké metabolické nároky. U zdravého človeka prebieha proces hojenia rýchlo a bez výraznejších problémov. Behom neho využíva organizmus

vlastné energetické a stavebné substráty, predovšetkým kostrové svalstvo, ktoré je vo fáze hojenia najväčším do dávateľom bielkovín. Problematické je však hojenie rany u pacientov s nedostatočnými zásobami bielkovín a energie. Najčastejšie je tomu tak u starších alebo malnutríciou trpia cich pacientov. Nedostatok energetických substrátov vedie k predĺženiu hojenia rany a zvýšenému výskytu pridružených komplikácií. Navyše samotná existencia rany spôsobuje chronický systémový zápal, ktorý potláča anabolické schop nosti organizmu a nezriedka vedie k zníženému príjmu potravy následkom nechutenstva súvisiaceho so zápalom. Znížený príjem potravy tak vedie k prehlbovaniu malnutrí cie a k vzniku bludného kruhu, výsledkom ktorého je výrazné zníženie kvality života pacienta (Sobotka, 2010). Problém predstavujú veľké infikované nehojace sa rany, akými sú

hojení ran odborné téma

napr. dekubity, vredy predkolenia, popáleniny, diabetické rany či rany po väčších operáciách a úrazoch, ktorých hojenie často prebieha týždne až mesiace.

Faktory ovplyvňujúce hojenie rán Medzi lokálne faktory zaraďujeme dostatočné prekrvenie zabezpečujúce dodávku energie, substrátov a kyslíka, trofiku tkaniva, kontrolu infekcie a elimináciu lokálneho pôsobenia tlaku na poškodené tkanivo. Z celkových faktorov je na prvom mieste nutrič ný stav pacienta, hydratácia, prítomné metabolic ké zmeny (diabetes mellitus, poruchy činnosti ob ličiek a pečene, zápaly). Dôležitým faktorom je tiež vek pacienta, stav imunitného systému a vplyv farmák, napr. kortikoidov (Grofová, 2008a). Hojenie rán predstavuje často dlhotrvajúci proces, ktorého priebeh bez ohľadu na etiológiu rany významnou mierou závisí aj od nutričného stavu pacienta a dostatočnej hydratácie. K rizikovým faktorom z hľadiska hojenia rán okrem malnutrície patria: → malignity, → systémové zápaly, → diabetes mellitus, → imunosupresia, → imobilita, → vek (Grofová, 2008a). Podľa literárnych údajov sa výskyt malnutrície u pacientov prijímaných do zdravotníckeho zaria denia pohybuje v rozmedzí od 20 do 40 % v zá vislosti od typu oddelenia a spôsobu diagnostiky malnutrície (Kohout, a kol., 2004). V priebehu hospitalizácie sa nutričný stav pacientov môže naďalej zhoršovať. Dôvodom môže byť progresia primárneho ochorenia, nedostatočná diagnos tika včasných štádií malnutrície či malý záujem o problematiku výživy pacienta. Z metabolického hľadiska môže nedostatočná výživa znamenať prechod do katabolizmu. Organizmus má v da nom okamihu iné starosti, snaží sa zachrániť, čo sa dá, a na hojenie rán v danom momente „nemá čas ani energiu“ (Grofová, 2007). Aj operačný výkon predstavuje zásah do integrity organizmu sprevádzaný stresovou reakciou úmernou rozsa hu a dĺžke trvania výkonu. Stres u malnutričných pacientov vedie k „autokanibalizmu“, znižuje imunitu, zvyšuje výskyt septických komplikácií, viazne rekonvalescencia a celkový efekt profe sionálne vykonaného operačného výkonu sa znehodnocuje množstvom komplikácií (Vole ková, 2004). Vzhľadom na uvedené je cielená nutričná intervencia jedným z pilierov, na ktorých stojí rýchlosť a priebeh hojenia akútnej alebo chronickej rany.

Hodnotenie nutričného stavu Ak chceme pacienta živiť adekvátne k jeho zdra votnému stavu, mali by sme odobrať tzv. nutričnú anamnézu a stanoviť nutričné riziko. Časť pacien tov môže mať subklinickú, na prvý pohľad nevidi teľnú malnutríciu, ktorú odhalí nutričný screening poukazujúci na potenciálne rizikové faktory. Na malnutríciu, resp. riziko jej vzniku je nutné myslieť už pri príjme pacienta na oddelenie. Jej diagnostika vychádzajúca z anamnézy a fyzi kálneho vyšetrenia nemusí byť len záležitosťou lekára. Neoceniteľnú úlohu tu zohrávajú aj sest ry, ktoré by sa v rámci vstupného assessmentu mali zamerať na získanie informácií týkajúcich sa stravovacích návykov, možných prejavov poruchy výživy či rizikových faktorov z hľadiska vzniku podvýživy. Pri získavaní potrebných informácií je potrebné zohľadniť vek pacienta, jeho telesný a mentálny stav, charakter a závažnosť ocho renia. Pre sestry sa tu otvára priestor pre plné využitie ich odborných vedomostí, praktických skúseností, komunikačných zručností a pozoro vacieho talentu. Stav nutrície a nutričného rizika hodnotíme na základe anamnézy, biochemických, hematologic kých a imunologických parametrov a antropome trických meraní. Pri akútnych ochoreniach je nutričná anamné za krátkodobá; väčšinou získavame informácie o príjme potravy za posledné hodiny, dni, prípad ne týždne. Pri chronických ochoreniach získava me informácie súvisiace so stravovaním z posled ných mesiacov a rokov. K rýchlemu zhodnoteniu stavu výživy možno použiť vopred vypracovaný test, ktorého vyplnenie trvá 5–10 minút.

Antropometrické merania Ide o vyšetrenia, ktoré hodnotia stav skeletu, svalovej hmoty a tukových rezerv. Zisťuje sa hmotnosť, výška, BMI, kožné riasy, obvod rame na, pásu a bokov. Pacient môže mať BMI v nor me, no napriek tomu môže byť podvyživený. Za patologický pokles hmotnosti sa považuje strata hmotnosti nad 5 % v priebehu mesiaca alebo 10 % za posledný polrok (Beňo, 2001).

Laboratórne vyšetrenie Najčastejšie sledovaným parametrom je hladina albumínu. Jeho nízka hladina nemusí byť len známkou malnutrície; môže súvisieť so zápalo vými procesmi alebo zmenami hydratácie. Pri podrobnejšom vyšetrení sledujeme aj hladinu ďalších proteínov akútnej fázy (Grofová, 2008b). V prípade, že screening odhalí malnutríciu, je nutná spolupráca s nutričnými terapeutmi, ktorí v spolupráci s ošetrujúcim lekárom vypracujú plán nutričných intervencií.

Hojenie rán predstavuje často dlhotrvajúci proces, ktorého priebeh bez ohľadu na etiológiu rany významnou mierou závisí aj od nutričného stavu pacienta a dostatočnej hydratácie.

odborné téma hojení ran

Výživa a rany Hojenie rán kladie vysoké nároky na metaboliz mus organizmu. Vyžaduje adekvátnu dodávku makro- a mikronutrientov. Makronutrienty (tuky, sacharidy) sú predovšetkých zdrojom energie, ktorej substitúcia pomáha znižovať riziko katabo lizmu svalových proteínov. Substitúcia proteínov zlepšuje dusíkovú bilanciu, stimuluje imunitné procesy, zlepšuje pevnosť kolagénu a väzivového tkaniva a tiež znižuje riziko katabolizmu (Lisová, 2007). Z mikronutrientov a antioxidantov sú pre hojenie rán významné vitamíny A, E, C, zinok, selén, meď (Grofová, 2007). Na zabezpečenie adekvátneho príjmu stravy často stačí dohliadnuť na „maličkosti“, akými sú: → dobre padnúca protéza, → úprava konzistencie a teploty stravy, → častejšie podávanie stravy v menších množ stvách, → obohatenie stravy o bielkoviny a špecifické substráty, → príjemné prostredie, → vhodná poloha a pomoc pri kŕmení. V prípade, že sa nutričné požiadavky pacientov nedajú zabezpečiť bežnou stravou, možno pacien tovi podávať prípravky klinickej výživy určené k popíjaniu, sippingu. Perorálne nutričné doplnky obsahujú optimálny pomer živín, vitamínov a mi nerálnych látok podporujúcich hojenie. Ich zara denie do jedálneho lístka by malo byť štandardom u pacientov, ktorí z rôznych dôvodov neprijímajú dostatočné množstvo potravy, čo je pomerne bežný jav sprevádzajúci hospitalizáciu. Otázkou je aj kvalita stravy podávanej v zdravotníckych zariadeniach či domovoch sociálnych služieb, ale aj kvalita stravy konzumovanej v domácom prostredí. Zaradenie prípravkov klinickej výživy tak zohráva dôležitú úlohu v liečbe rán. Potreba substitúcie jednotlivých substrátov podporujúcich hojenie sa môže líšiť v závislosti od typu rany. Akútne rany (popáleniny, chirurgické rany) vyža dujú iný terapeutický postup než chronické rany. Hojenie chronickej rany prebieha diametrálne odlišne, navyše je často komplikované komor biditou, vekom, prípadne úrovňou spolupráce pacienta. Vyžaduje si multidisciplinárny prístup, kde ideálnou je spolupráca s nutričným tera peutom nemocnice. Podľa Starnovskej (Nutriční terapeuti, 2012) vstúpil od prvého apríla 2012 do platnosti zákon č. 372/ 2011 Sb., o zdravotníckych službách a podmienkach ich poskytovania, ktorý okrem iného umožňuje pacientovi, prípadne jeho rodine vyžiadať si konzílium iného zdravotnícke ho pracovníka, napr. nutričného terapeuta. Je to jedna z možností prístupu k odbornej nutričnej starostlivosti u pacientov hospitalizovaných

florence 12/14

foto: Profimedia

Nutričná starostlivosť ležiaca na rozhraní medzi lekárskou, ošetrovateľskou a dietetickou starostlivosťou je jedným z kľúčových faktorov zvyšujúcich účinnosť terapie rán

v zdravotníckych zariadeniach, ktoré služby nutrič ných terapeutov štandardne neposkytujú.

Dekubity – stále aktuálny problém Samotnú kapitolu problematiky hojenia rán tvo ria dekubity, ktoré u pacientov v kritickom stave môžu vzniknúť v priebehu niekoľkých hodín. Nejedná sa pritom o zanedbanie ošetrovateľskej starostlivosti, ale o nepriaznivú súhru faktorov podieľajúcich sa na ich vzniku. Vzhľadom na to, že väčšina pacientov s dekubitmi je malnutričná a nutričná podpora je u nich indikovaná neskoro alebo neprimerane, vytvorila pracovná skupina európskych klinických odborníkov odporučenia pre výživu pacientov so zameraním na prevenciu a liečbu dekubitov. Ich cieľom je poskytnúť všet kým, ktorí na liečbe pacienta participujú, návod, ako zhodnotiť nutričný stav pacienta, stanoviť nutričné riziko a následne zvoliť vhodný spôsob nutričnej podpory. Chronická rana so svojou mul tifaktorálnou etiológiou predstavuje ošetrova teľský problém, ktorý obvykle presahuje odborné vedomosti, diagnostické a terapeutické možnosti jednej klinickej disciplíny a vyžaduje multidisci plinárny prístup.

Sestra a hojenie rán Aké úlohy zohráva sestra v rámci starostlivosti o primeranú výživu a hydratáciu pacienta? Okrem toho, že objedná diétu podľa ordinácie lekára, podáva stravu sondou alebo PEG-om či nachystá roztok parenterálnej výživy, je to práve ona, ktorá má v spolupráci so zdravotníckymi asistent mi prehľad o reálnom množstve stravy, ktorú pacient zje. Niekedy stačí upraviť konzistenciu jedla, nočný stolík postaviť tak, aby pacient do siahol na naservírovanú stravu, alebo zabezpečiť

hojení ran odborné téma

pomoc pri kŕmení. Dostatočná nutričná podpora akceptujúca pacientov zdravotný stav je teda nielen záležitosťou ordinácie lekára, ale aj výsledkom pozorovacích schopností sestry, ktorá s pacientom trávi najviac času a dokáže spozorovať „na prvý pohľad nepodstatné maličkosti“, ktoré môžu byť príznakom alebo príčinou malnutrície pacienta. Podľa jednej zo štúdií (Jefferies a kol., 2011) sú pacienti často vystavovaní dlhodo bým a opakovaným obdobiam nulového perorálneho príjmu súvisiacim s čakaním na rôzne vyšetrenia. Okrem koordinácie vyšetrení a zákrokov by preto k prevencii malnutrície vznikaj úcej v zdravotníckom zariadení mohlo prispieť aj zlepšenie prístupu pacienta k strave mimo času jej obvyklého podávania

či zabránenie rozptyľovania pacientov v období podávania stravy rôznymi ošetrovateľskými výkonmi.

Záver Nutričná starostlivosť ležiaca na rozhraní medzi lekárskou, ošetrovateľskou a dietetickou starostlivosťou je jedným z kľú čových faktorov zvyšujúcich účinnosť terapie rán. Podpora hojenia nie je len otázkou výberu niektorého z moderných krytí či kombinácie drahých antibiotík, ale zamyslenie sa nad nutrič ným stavom pacienta a včasná terapia malnutrície. Aj napriek určitému pokroku v prístupe k otázkam výživy pacientov je nutné venovať tejto problematike náležitú pozornosť.

Literatúra 1. Beňo I. Náuka o výžive: fyziologická a liečebná výživa. Martin: Osveta, 2001. 141 s. ISBN 80-8063-089-5 2. Jefferies D, Johnson M, Ravens J. Nursing and nourishing: the nurses’ role in nutritional care. J Clin Nurs. 2011;20(3–4):317–330. ISSN 0962-1067 3. Grofová Z. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2007. 248 s. ISBN 978-80-247-1868-2 4. Grofová Z. Výživa u hojení ran. Med. Pro Praxi. 2008;5(6):279–280. ISSN 1214-8687 5. Grofová Z. Výživa, malnutrice, de-

kubity a hojení ran. Lékařské listy. 2008;58(18):30–32. ISSN 1211-1058 6. Kohout P, Starnovská T, Granátová J. Malnutrice v nemocnici – epidemiologický průzkum. In Dni parenterálnej a enterálnej výživy: zborník 13. konferencie SSPEV s medzinárodnou účasťou, 10.–12. november 2004. Banská Bystrica: SSPEV, 2004. s. 31–32 7. Lisová K. Vliv výživy na hojení ran a chronických defektů. Sestra. 2007;17(11):6. ISSN 1210-0404 8. Nutriční terapeuti se významně podílejí na léčbě. Akcent: Informační kanál VZP

[online]. 2012;3(10) [cit. 2012-10-30]. Dostupné na: http://www.florence.cz/akcentvzp/aktualne/nutricni-terapeuti-se-vy-znamne-podileji-na-lecbe. ISSN 1801-464X 9. Sobotka L. Nutriční intervence a hojení ran. Medical Tribune. 2010;6(3):C6 [online]. [cit. 2012-10-27]. Dostupné na: http://www. tribune.cz/clanek/16680-nutricni-intervence-a-hojeni-ran. ISSN 1214-8911 10. Voleková M. Výživa a operačný výkon. In Dni parenterálnej a enterálnej výživy: zborník 13. konferencie SSPEV s medzinárodnou účasťou, 10.–12. november 2004. Banská Bystrica: SSPEV, 2004. s. 1–7

inzerce

LUPÉNKA, EKZÉM nebo ATOPIE? Vyzkoušejte Exemu s konopím! Ať už se jedná o lupenku, ekzém nebo atopický ekzém, jejich výskyt znamená pro člověka vždy velký zásah do života. Dopřejte své pokožce úlevu a regeneraci pomocí prověřených produktů z konopí!

topos ošetřující krém je vhodný pro ošetřování ložisek suché, drsné pokožky při atopickém ekzému nebo lupence. p Díky obsaženému bsaženému konopnému oleji, raše rašelině a panthenthenolu nolu, rychle a dlouhodo čňuje hodobě zvláčňuje a zj chou, zjemňuje suchou, šupí ožku. šupící se pokožku. Pro komplexní péči vyzk vyzkoušejte i další příp ramu přípravky programu Atop Atopos.

DY NA

PÍ Z K

LÉČIVÉ KONOPÍ

Í KVALIT ŠŠ

NEJVY

ro rychlé zmírnění projevů svědění, pálení nebo zarudnutí pokožky je nejvhodnější Exema zklidňující krém se sníženým pH. p Obsahuje j vysoké y procento p konopného ol oleje, eje, bambucké máslo, myrhu éhho moře, díky čemuž zklidňuje a sůl z Mrtvého koožku citlivou pokožku m a rychle mírní zému. projevy ekzému. Krém je určenn pro ikkaci. lokální aplikaci. d Pro pokožku dětí jje tady Robátko báátko zzklidňující krém. ém m.

Cannaderm® - zdravotní kosmetika je k dostání v lékárnách, prodejnách zdravé výživy a bylinářství.

odborné téma hojení ran

florence 12/14

Šetrná nekrektomie Nekróza je nejzávažnější regresivní změnou týkající se buněk nebo celých tkání. V následujícím příspěvku jsou prezentovány výsledky moderního ošetření ran, které umožňují rychle a efektivně odstranit nekrotickou tkáň.

Mgr. Kateřina Čurdová Všeobecná fakultní nemocnice v Praze PhDr. Dagmar Škochová, MBA Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Úvod Přítomnost nekrotické tkáně je jedním ze základních markerů nehojící se rány. Pro úspěšný proces hojení je odstranění nekróz neboli nekrektomie nezbytnou nutností. V současné době existuje několik metod, které k odstranění avitální tkáně můžeme použít a vzá jemně kombinovat. V našem příspěvku seznamujeme s débridementem pomocí ultrazvukového přístroje. Nekróza se vyskytuje na povrchu rány v různých formách a její vzhled závisí na vlhkosti okolního prostředí. Je ideálním prostředím pro rozvoj bakte riální infekce a překážkou pro správný

proces hojení. Způsob odstranění se volí dle rozsahu nekrózy a stavu pa cienta. Débridement neboli odstranění odumřelé tkáně je standardní součástí péče o ránu. Na chirurgické klinice se nejčastěji používá débridement chi rurgický, prováděný pomocí skalpelu, nůžek, pinzet či exkochleačních nůžek. Novou metodou využívanou k odstraně ní avitální tkáně je ultrazvukový přístroj SonicOne (obr. 1). Nákup tohoto přístroje byl ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze podpořen projektem OPPK „Materiálně technická základna pro výzkum v ob lasti diagnostiky a léčby civilizačních

Obr. 1 / Ultrazvukový přístroj SonicOne Obr. 2, 3 / Dekubit na tváři Obr. 4 / Pracovní nástroj ultrazvukového čističe Obr. 5–7 / Rána po odstranění nekrotické tkáně Obr. 8 / Rána po aplikaci materiálu vlhkého hojení ran

hojení ran odborné téma

a onkologických onemocnění a jejich závažných rizik ve VFN v Praze“, reg. č. CZ.2.16/3.1.00/24012, spolufinancova ným z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Pomocí ultrazvukového čističe lze provést rozsáhlý débridement s ma ximálním šetřením okolních vitálních tkání, které slouží jako základ pro tvor bu granulační tkáně na spodině rány. Přístroj má širokou škálu užití. Jako příklad uvádíme následující kazuistiku.

Kazuistika Pacient 89 let, přijat na chirurgickou kliniku s diagnózou fraktura pertrochan terica comminutiva l. dx. Zlomenina vznikla následkem pádu, jehož příčinou byla těžká dehydratace. Pacient byl nalezen synem doma na podlaze až tři dny po pádu. Vinou této doby vznikly dekubity na obou kolenou a dekubit na tváři (obr. 2, 3). K odstranění nekrózy na tváři jsme použili ultrazvukový čistič. Tento přístroj pracuje na principu přeměny elektrické ho napětí na elektrický signál a během několika sekund vytváří mechanické vibrace. Přístroj má několik druhů pra covních nástrojů pro různé použití, které

jsou barevně odlišené (obr. 4). Pracovní nástroj je dutý, aby do rány mohla prou dit kapalina a odplavovat tak odstraně nou tkáň, bakterie a výpotek. Ošetření tímto přístrojem je díky kontinuálnímu zavlažování minimálně bolestivé. Jelikož má každý člověk jiný práh bolesti, lze před výkonem podat analgetika či aplikovat anestetikum do oplachového roztoku. V našem případě anestetikum ani analgetikum podáno nebylo i přesto, že výkon trval necelou hodinu. Vlivem ultrazvukového záření dokáže pracovní nástroj rozpoznat tkáň zdravou od tkáně poškozené a odebírá pouze tkáň poškozenou (obr. 5). Díky odstra nění nekrotické tkáně (obr. 6, 7) byla zkrácena čistící fáze hojení. Následně jsme na ránu aplikovali materiál vlhkého hojení ran – Aquacel Foam (obr. 8).

Pěnové krytí s obsahem stříbra a antimikrobiálním účinkem VODĚODOLNÁ OCHRANNÁ VRSTVA

MĚKKÁ PĚNA

AQUACEL® Ag

JEMNÝ SILIKONOVÝ OKRAJ

Závěr V současné době dochází k velkému rozvoji metod léčby ran, jejichž cílem je urychlení hojení. Použití ultrazvukového přístroje SonicOne vede především ke zkrácení čistící fáze hojení, včetně úspor převazového materiálu, zkrácení celkové doby hojení i hospitalizace pacienta. fota: autorky

NOVÝ

• Kontaktní vrstva Aquacel® Ag • Hydrofiber® zajistí dokonalé přilnutí k ráně • Absorbuje a zadrží exudát a snižuje tak maceraci okolní kůže

inzerce

Aquacel® Ag Foam – 100% úhrada pojišťovny do rozměrů 10x10 cm

Předplaťte si časopis Florence

Laserová operace očí praxe

a získejte křížovkářský slovník nebo 365 křížovek na celý rok

Přístup do elektronického archivu časopisu na www.florence.cz Nabídka s kódem FLO2KRI platí do 8. 2. 2015 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od přijetí platby za předplatné.

objednávám předplatné časopisu Florence 570 Kč / 31,9 EUR 455 Kč / 28,05 EUR 299 Kč /17 EUR

Předplatné zahrnuje 10 vydání časopisu Florence + přístup do elektronického archivu. Nabídka s dárkem platí pouze pro standardní roční předplatné.

FLO2KRI Objednávky předplatného pro ČR poštou: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, e-mailem: predplatne@ambitmedia.cz, telefonem: 800 300 302 (zdarma) nebo na www.florence.cz Objednávky předplatného pro SR e-mailem: predplatne@abompkapa.sk, telefonem: 02/444 42 773, 02/444 58 821

ODBĚRATEL

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

Titul

Organizace

Jméno a příjmení

Adresa

Organizace

PSČ a město

Obor činnosti

IČ

Adresa

DIČ

PSČ a město

Telefon

E-mail

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

E-mail Datum Podpis

Způsob úhrady

* Pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu.

uvádějte při objednávce

složenka

faktura

Nabídka s kódem FLO2KRI platí do 8. 2. 2015 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele. Objednávkou dává předplatitel dobrovolně souhlas se zařazením svých osobních údajů do databáze společnosti Ambit Media, a. s., se sídlem Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, resp. do odvolání souhlasu. Předplatitel bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb. Více na w ww.ambitmedia.cz.

Standardní, roční + dárek Studentské, roční * Elektronická verze, roční

Kód nabídky

hojení ran odborné téma

Zkušenost s ultrazvukovou metodou pro léčbu ran Na Dermatovenerologickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze jsme měli možnost vyzkoušet v praxi ultrazvukový přístroj pro léčbu ran SONOCA 180. Zápůjčku přístroje zprostředkovalo Oddělení zdravotnické techniky ÚVN.

Mgr. Karla Libertová vrchní sestra Dermatovenerologického oddělení, ÚVN Praha

šetřovatelská péče o pacienty s bércový mi vředy je pro nelékařské zdravotnické pracovníky na Dermatovenerologickém oddělení na denním pořádku. Na péči o pacienty s touto diagnózou se v rámci multidisciplinárního týmu podílejí též nutriční terapeuti, fyziotera peuti a sociální pracovníci. Opakovaná hospita lizace pacientů s chronickými ranami není nijak neobvyklá. Platí zde: „Čím déle je chronická rána u pacienta přítomna a čím větší procento tělesného povrchu zaujímá, tím obtížněji je

léčitelná.“ (Stryja, 2008). Časté převazy jsou pro tyto pacienty zatěžující a je potřeba je na převaz připravit. Lékař rozhoduje o postupu a technice převazu, informuje též pacienta o dalších mož nostech léčby chronické rány. Abychom dosáhli procesu hojení chronických kožních ran, je potřeba nejprve odstranit nekro tické části a tkáně z rány (débridement), odhalit zdravou tkáň na spodině rány a tím podpořit hojení. Ultrazvukový přístroj pro léčbu ran je alternativou k mechanickému odstranění neživé fota: ÚVN

Obr. 1 / Defekt na levém bérci v terénu ischemické choroby dolních končetin Obr. 2a, 2b / Defekt po opakovaně pro vedeném débridementu pomocí přístroje SONOCA 180 Obr. 3 / Rozsáhlé defekty na levé dolní kon četině v terénu chronické žilní insuficience Obr. 4 / Rozsáhlé defekty na levé dolní kon četině v terénu chronické žilní insuficience po opakovaném débridementu pomocí přístroje SONOCA 180

odborné téma hojení ran

florence florence florence12/14 11/14 6/13

Ultrazvukový přístroj SONOCA a jeho pracovní nástroje (vlevo)

obsah

recenzované části kazuistika 15 / Newborn Basic and Advanced Life Support

výzkumné sdělení 18 / Kvalita života ženy po spontánním a operativním porodu

přehledová studie 24 / Problematika kouření a konzumace alkoholu v České republice

tkáně z rány. Tato metoda débridementu patří mezi hydrochirurgické, využívající k čištění (vypláchnutí) kapalinu (sterilní vodu). Tekutina stéká z hrotu pracovní ho nástroje (rukojeti). Rukojeť přístroje má různá zakončení a po použití se dá vysterilizovat. Působení ultrazvuku má baktericidní účinek. Pacienty k débridementu pomocí hydrochirurgické metody indikuje vždy ošetřující lékař. Důležitým faktorem, který je potřeba zohlednit v přípravě pacienta na převaz, je bolest. U rozsáhlejších ran je potřeba zákroky provádět v regionální anestezii.

Literatura 1. Stryja J. Repetitorium hojení ran. Semily: Nakladatelství GEUM, 2008. 199 s. ISBN 978-80-86256-60-3 2. Pokorná A, Mrázová R. Kompendium hojení ran pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2012. 192 s. + 8 s. barevné přílohy. ISBN 978-80-247-3371-5 3. Nováková I. Ošetřovatelství ve vybraných oborech: Dermatovenerologie, oftalmologie, ORL, stomatologie. Praha: Grada Publishing, 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3422-4

Přístroj jsme měli zapůjčen pouze na časově omezenou dobu, proto jsme se zaměřili především na vyzkoušení této hydrochirurgické metody u indikovaných pacientů v podmínkách Dermatovenerolo gického oddělení ÚVN. Efekt débridemen tu touto metodou je z přiložené fotodoku mentace viditelný na první pohled. Pacientů s chronickou ránou přibývá a stávají se multidisciplinárním problé mem. Ultrazvukový přístroj pro léčbu ran by se dal využít pro pacienty napříč medi cínskými obory. Náklady na jeho pořízení by se jistě vrátily ve zkrácení doby hojení i hospitalizace.

Více o autorce Mgr. Karla Liberová 1981–1985: SZŠ Ústí nad Labem – obor Zdravotní sestra; 1993–1994: PSS Anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče, Brno; 2004–2006: PSS Organizace a řízení práce středních zdravotnických pracovníků, Brno; 2006–2009: Bc. studium – Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra, Vysoká škola zdravotnická, Praha; 2009–2011: Mgr. studium – Ošetřovatelství, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava; 1985–1986: III. interní oddělení, ÚVN Praha – zdravotní sestra; 1986–1989: ARO, ÚVN Praha – zdravotní sestra Resuscitační stanice; 1992–1999: ARO, ÚVN Praha – zdravotní sestra Anesteziologie; 1996–1999: ARO, ÚVN Praha – staniční sestra JIP-A; 1999–2001: OIPCHO, ÚVN Praha – vrchní sestra; 2003–2010: OIPCHO, ÚVN Praha – vrchní sestra; 2010: OARIP, ÚVN Praha – staniční sestra JIP-A, JIP-B, RES; 2010–2012: Úsek NŘNLZP a ŘKZP – asistentka; od 2012: Dermatovenerologické oddělení, ÚVN Praha – vrchní sestra

Kazuistika recenzované články

Newborn Basic and Advanced Life Support PhDr. Bc. Marek Šichman Fakulta zdravotníctva, Katolícka univerzita v Ružomberku

Súhrn / Príspevok sa venuje problematike kardiopulmonálnej resuscitácie novorodencov podľa odporúčaní Európskej resuscitačnej rady z roku 2010. Rozoberáme problematiku diagnostiky náhlej zástavy obehu, základnej, rozšírenej neodkladnej resuscitácie z po hľadu sestry, pôrodnej asistentky. Bližšie analyzujeme kazuistiku bezprostredne porodeného novorodenca so zástavou obehu, ku ktorej došlo pri náhlom pôrode v domácom prostredí. Venujeme sa prekročeniu kompetencií v stave krajnej núdze. Kľúčové slová / sestra – pôrodná asistentka – prekročenie kompetencií – BLS – ALS novorodencov. Newborn Basic and Advanced Life Support Summary / This contribution is dealing with the issue of CPR newborn according to the recommendations of the European Resuscita tion Council from the year 2010. We analyze some problems related to diagnostic of cardiac arrest, basic and advanced emergency re suscitation from the perspective of nurses and midwives. For more, we analyze a case report of the birth of a newborn with immediate cardiac arrest occurring at birth at home. We are dealing with overrun competencies in a state of extreme emergency. Keywords / Nurse – Midwife – Excess over Competencies – Basic Life Support – Advanced Life Support of Newborn.

Kazuistika

29-ročná pacientka v 38. týždni gravidity, treťorodička, termín pôrodu 30. 1. 2013, gravidita bez komplikácií, 8. deň pred termínom pôrodu, v čase okolo 13. hodiny začala pociťovať miernu bolesť v podbrušku, ktorej neprikladala dôležitosť. Okolo 22. hodiny sa objavili kontrakcie, spočiatku nepravidelné, neskôr sa začali pravidelne opakovať v 5-minútových intervaloch. Pohyby dieťaťa cítila, plodová voda jej neodtiekla, nespozorovala žiadne prejavy krvácania z rodidiel. Okolo 22:50 došlo k odtoku plodovej vody, interval kontrakcií sa skrátil a intenzita sa výrazne zvýšila. V čase 22:55 žiadala pacientka prostredníctvo tiesňovej linky záchrannej služby o pomoc: „Odtiekla mi plodová voda, budem rodiť.“ Operátorka vyslala na miesto udalosti najbližšiu voľnú posádku. Predpokladaný čas príchodu posádky na miesto zásahu bol viac ako 30 mi nút pre veľkú vzdialenosť (45 km) a zlé poveternostné podmienky (tma, husto snežilo). Pacientka medzitým požiadala telefonicky svoju kamarátku, pôrodnú asistentku, o pomoc. Pôrodná asistentka prišla k pacientke v čase 23:00. Z intervencií a výpovede pôrodnej asistentky vyberáme: „29-ročná treťorodička, mala kontrakcie každú minútu, pociťovala tlak na stolicu, plodová voda bola odtečená, v rámci vyšetrenia per vaginam bola

hlava plodu v pôrodných cestách, pôrod prebiehal záhlavím. Vzhľadom k začatiu druhej doby pôrodnej pôrodná asistentka asistovala rodičke pri pôrode novorodenca v domácom prostredí, rodička údajne nespolupracovala. V čase 23:20 došlo k spontánnemu pôrodu plodu záhlavím, novorodenec mal okolo hlavy obmotanú pupočnú šnúru, ktorú pôrodná asistentka ihneď uvoľnila. U novorodenec bezprostredne po pôrode bol prítomný gasping, akcia srdca bola orientačne výrazne pod 100/min, prítomná bola akrálna i centrálna cyanóza, hypotonus, bez reakcie na stimuláciu. Celkové Apgarovej skóre po pôrode bolo pôrodnou asistentkou stanovené na 5 bodov. Vzhľadom k stavu pôrodná asistentka zahájila základnú neodkladnú resuscitáciu novorodenca, hlavu dieťaťa uložila do neutrálnej polohy, ramená podložila uterákom, dieťa na úvod predýchala 5 vdychmi. Vzhľadom k pretrvávaniu stavu zahájila KPR pomerom 3:1. Postupne došlo k zlepšeniu stavu novorodenca, cca po 120 sekundách sa objavila nepravidelná spontánna dychová aktivita, akcia srdca stúpla nad cca 90/min. Pôrodná asistentka pokračovala v podpornom umelom dýchaní.“ V čase 23:23 prišla na miesto posádka záchrannej služby, z dokumentácie záchrannej zdravotnej služby: „Čas príchodu 23:23, spontánne porodený donosený novorodenec,

leží na zemi, pôrodná asistentka vykonáva podpornú ventiláciu, novorodenec v čase 23:24 dostatočne spontánne ventilujúci, P 130/min, SpO2 88 %, postupne dochádza k ústupu centrálnej cyanózy, objavuje sa slabá reakcia na stimuláciu, prítomná flexia, glykémia 9,4 mmol/l, TT 36 °C.“ Posádka záchrannej zdravotnej služby prevzala novorodenca i matku od pôrodnej asistentky, počas transportu novorodencovi podávali pomocou tvárovej masky mix kyslíka so vzduchom, zabezpečili mu teplotný komfort. Matka počas transportu porodila placentu. Matka s dieťaťom bola odovzdaná na gynekologicko-pôrodníckom oddelení, pričom novorodenec pri odovzdávaní spontánne ventiloval bez potreby podávania kyslíka, frekvencia srdca bola 150/min, bol ružový, primerane reagoval na stimuláciu, kričal (Apgarovej skóre 9 bodov), matka bez komplikácií. V súčasnom období je dieťa plne vitálne, bez neurologického deficitu s primeraným psychomotorickým vývinom.

Recenzovaly: Mgr. Eva Klára Novotná Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Praha, chirurgická intenzivní péče Mgr. Marie Ptašková Městská nemocnice Opava, p. o., dětská kardiologická ambulance

recenzované články Kazuistika

florence 12/14

NEWBORN BASIC AND ADVANCED LIFE SUPPORT Podľa odporúčaní European Resuscitation Council 2010 ©Šichman Marek

Novorodenca osuš, zabráň stratám tepla

Nedostatočné dýchanie alebo apnoe, znížený svalový tónus, P<100/min-neprítomný

Zhodnoť dýchanie, frekvenciu srdca, svalový tónus

Nedostatočné dýchanie alebo apnoe, primeraný alebo znížený svalový tónus, P >100/min

Spriechodní DC a aplikuj 5 úvodných umelých vdychov 1)

Zhodnoť dýchanie, frekvenciu srdca a pohyby hrudníka

2) 3) 4) 5)

Ak po prvotnej dávke Adrenalínu nedošlo k zlepšeniu podaj 30µg/kg t.h.

Ak sa hrudník nedvíha úprav polohu hlavy, spriechodni DC, zopakuj vdychy

6) 7) 8)

Podaj prvotnú dávku Adrenalínu 10 µg/kg t.h.

Ak nestúpla srdcová frekvencia, pozoruj pohyby hrudníka

Ak sa hrudník dvíha, a P nie je možné zistiť alebo je < 60/min zaháj KPR 3:1 Ak nedošlo k zlepšeniu stavu zváž podanie farmák

Pokiaľ je aj naďalej nie je možné zistiť P alebo je <60/min zaisti cievny vstup

9) 10)

11)

12) 13) 14) 15) 16)

Spriechodenie DC a prevzdušnenie pľúc je kľúčové! Privolaj ďalšiu pomoc! Hlavu daj do neutrálenj polohy, pod ramená vlož uterák o hrúbke 2 cm. Smolka u nereagujúceho dieťaťa je indikáciou pre odsatie z orofaryngu, odsávací katéter 1214 Fr, podtlak < 100 mmHg. Donosených novorodencov ventiluj vzduchom, ak to nevedie k zlepšeniu použi kombináciu vzduchu a kyslíka. Nedonosených novorodencov ventiluj kombináciou vzduchu a kyslíka, ak to nie je možné tak vzduchom. Počas prvých 5 vdychov udržuj pozitívny vdychový tlak počas 2-3 s. Ak sa zvýši srdcová frekvencia ale dieťa nedýcha dostatočne ventiluj frekvenciou 30/min, vdych musí trvať 1 s. Ak je P<60/min napriek adekvátnej ventilácií začni stláčať hrudník. Dbaj na kvalitu masáže hrudníka - pomer 3:1, frekvencia 120/min, hĺbka 1/3 predozadného priemeru hrudníka, minimalizuj prerušovanie masáže, dvoma prstami, miesto stláčania je dolná tretina hrudnej kosti, tesne pod imaginárnou čiarou spájajúcou bradavky, dbaj na úplné uvoľnenie hrudníka, frekvenciu srdcovej činnosti kontroluj každých 30 s. Zaisti cievny vstup ak nedochádza k zlepšeniu stavu a podaj lieky - Adrenalín 10-30 µg/kg t.h ak nedochádza k zlepšeniu stavu, kryštaloidy 10ml/kg t.h. len pri prejavoch hypovolemického šoku. Uvažuj o ukončení resuscitácie ak po 10 min KPR je dieťa bez prejavov srdcovej činnosti. Eliminuj straty tepla u novorodenca. Zaisti monitorovania pacienta TK, P, SpO2, glykémiu, ideálne EtCO2 Známky ROSC sú koordinovaný rytmus, pulz prítomný na periférií i centrálne, známky života. Uvažuj nad reverzibilnými príčinami.

zdroj: autor

Pôrodná asistentka, ktorá v tom čase pomáhala rodičke, mala ukončené vysokoškolské vzdelanie I. stupňa, 5-ročnú prax na gynekologicko-pôrodníckej klinike. Ak bližšie analyzujeme vyššie uvedenú kazuistiku, môžeme konštatovať, že pôrodná asistentka vykonala všetky dostupné intervencie, ktoré boli potrebné v danej chvíli zrealizovať za účelom obnovy obehu novorodenca. Tieto intervencie boli ovplyvnené faktom, že sa jednalo o náhly pôrod v domácnosti bez akéhokoľvek špecifického vybavenia. Z právneho pohľadu môžeme konštatovať, že

pôrodná asistentka neprekročila svoje kompetencie a postupovala lege artis. V prípade potreby môže sestra i pôrodná asistentka pri náhlej zástave obehu novorodenca prekročiť svoje kompetencie za účelom záchrany jeho života. Takéto prekročenie kompetencií je možné len v prípade krajnej núdze, čo je situácia, ktorá je definovaná v rámci Trestného zákona Slovenskej i Českej republiky. Krajná núdza je podľa Trestného zákona č. 300/2005 Z. z. Slovenskej republiky* definovaná: „Čin inak trestný, ktorým niekto odvracia nebezpečenstvo priamo hroziace záujmu chránenému týmto záko-

nom, nie je trestným činom“. Ak chceme tento inštitút využiť v tomto špecifickom prípade, je potrebné dodržať nasledovné kritériá: 1. Cieľom intervencií sestry, pôrodnej asistentky musí byť odvrátenie nebezpečenstva hroziaceho novorodencovi, ktoré v prípade náhlej zástavy obehu predstavuje zhoršenie klinického stavu, ireverzibilné poškodenie mozgu a smrť dieťaťa. 2. Nebezpečenstvo musí hroziť záujmu chránenému Trestným zákonom – novorodencovi. 3. Nebezpečenstvo musí hroziť novorodencovi priamo. 4. Nebezpečenstvo za daných okolností nie je možné odvrátiť inak, čím bude dodržaná zásada subsidiarity. V prípade, ak lekár nie je v dosahu, intervencie v rámci neodkladnej resuscitácie novorodenca sú životne dôležité a nevydržia odklad, čím bude táto zásada dodržaná. 5. Spôsobený následok konaním sestry, pôrodnej asistentky nesmie byť zjavne závažnejší ako ten, ktorý novorodencovi hrozil v dôsledku zástavy obehu, čím bude dodržaná zásada proporcionality. Vykonávanie intervencií v rámci BLS a ALS a možné komplikácie hroziace z ich realizácií neprevýšia fatálny následok neliečenej zástavy obehu novorodenca. 6. Súhlas s realizáciou intervencií prevyšujúcich kompetencie sestry či pôrodnej asistentky je potrebný, pričom ho musí dať matka dieťaťa. Po pôrode vyžaduje len malé percento novorodencov neodkladnú resuscitáciu, pričom z tohto množstva len asi 1 % novorodencov vyžaduje rozšírenú neodkladnú resuscitáciu. Správne vybavenie, ovládanie anatómie, fyziológie novorodencov, ich reakcií pri zástave obehu a zručnosti potrebné v rámci realizácie jednotlivých intervencií pri neodkladnej resuscitácii majú zásadný význam na celkový výsledok resuscitácie a outcome novorodenca. Prechod pôrodnými cestami predstavuje hypoxický zážitok pre plod, pretože počas kontrakcie je obmedzená výmena krvi prostredníctvom placenty. Priemerná kontrakcia trvá cca 50–75 s. Aj napriek tomu, že väčšina plodov túto prechodnú hypoxiu dostatočne dobre znáša, sú novorodenci, ktorí po pôrode

Kazuistika recenzované články

potrebujú v dôsledku hypoxie neodkladnú resuscitáciu. Neodkladná resuscitácia novorodencov po pôrode zahŕňa: 1. Osušenie novorodenca a obmedzenie strát tepla. 2. Zhodnotenie stavu novorodenca a posúdenie potreby neodkladnej resuscitácie. 3. Spriechodnenie dýchacích ciest. 4. Prevzdušnenie pľúc novorodenca – kľúčové. 5. Umelé dýchanie. 6. Kompresie hrudníka. 7. Farmakoterapiu (ojedinele). Ak je plod v maternici alebo pôrodných cestách vystavený nadmernej hypoxii, pokúša sa dýchať. V prípade, ak hypoxická príhoda progreduje, plod stráca vedomie, pričom krátko nato neurónové centrá v predĺženej mieche regulujúce dýchanie prestávajú fungovať a vzniká primárne apnoe. Až do tohto bodu frekvencia srdca zostáva bez zmeny, no v krátkom čase dochádza k jej zníženiu o polovicu. Postupne sa u plodu objavia lapavé dychy, ktoré ak nevedú k rozvinutiu pľúc, postupne vymiznú a plod sa dostáva do terminálneho apnoe. Až do tohto okamžiku je zachovaná cirkulácia, ale v dôsledku postupu progresie terminálneho apnoe dochádza k výrazným zmenám vnútorného prostredia plodu, čo vedie k znižovaniu srdcovej frekvencie. Srdce nakoniec zlyhá a novorodenec bez adekvátnych intervencií umiera. Z tohto pohľadu je potrebné, aby pri každom

pôrode bol prítomný personál trénovaný v podpore vitálnych funkcií novorodenca, nakoľko nie vždy je možné predvídať potrebu popôrodnej resuscitácie. V rámci resuscitačných postupov Európska resuscitačná rada vydáva v 5-ročných cykloch aktualizáciu odporúčaní pre resuscitáciu novorodencov. Všetky tieto odporúčania musia byť vedecky podložené, ale zároveň musia byť jednoduché a relatívne ľahko realizovateľné. Neodkladnú resuscitáciu novorodencov je možné rozdeliť na základnú neodkladnú resuscitáciu (Basic Life Support) a rozšírenú neodkladnú resuscitáciu (Advanced Life Support). Pre ľahšiu orientáciu sme pre vás pripravili poster „Newborn Basic and Advanced Life Support“ (obr. 1). Poster obsahuje všetky kroky v logickej nadväznosti, ktoré treba realizovať u novorodenca po pôrode s náhlou zástavou obehu a kľúčové zásady, ktoré ovplyvňujú celkový outcome dieťaťa. Pôrody v domácej starostlivosti predstavujú v súčasnosti pre matku i novorodenca riziko, ktorého úroveň však nie možné vždy so 100% istotou dopredu stanoviť. Toto riziko je možné znížiť, ak takéto pôrody budú realizovať pôrodné asistentky, ktoré budú pravidelne školené v neodkladnej podpore vitálnych funkcií novorodenca. Pri pôrodoch v domácom prostredí je potrebné, aby pôrodná asistentka mala so sebou potrebné vybavenie na realizáciu resuscitácie novorodenca a riešenie komplikácií, ktoré môžu vzniknúť. Matka musí byť vždy dopredu upozor-

Literatúra 1. Richmond S, Wyllie J. Newborn Life Support. In: Nolan JP (ed.). 2010 Resuscitation Guidelines. London: Resuscitation Council (UK), 2010. s. 118–127. ISBN 978-1-903812-21-1. [online]. [cit. 2014-07-04]. Dostupné na: https://www. resus.org.uk/pages/nls.pdf 2. Pokorný J a kol. Lékařská první pomoc. 2. vyd. Praha: Galén, 2010. 474 s. ISBN 9788072623228 3. Česká resuscitační rada. Resuscitace novorozence po porodu [online]. 2014 [cit. 2014-07-04]. Dostupné na: http://www. resuscitace.cz/wp-con-

nená na možné riziká, ktoré hrozia jej a jej dieťaťu v dôsledku pôrodu v domácnosti. V krajnej núdze pri náhlej zástave obehu novorodenca môže pôrodná asistentka, sestra prekročiť svoje kompetencie v rámci intervencií pri vykonávaní Newborn Life Support, pričom musí dodržať všetky zásady definujúce inštitút krajnej núdze. Tieto intervencie musí sestra i pôrodná asistentka teoreticky i prakticky ovládať, len tak je možné považovať prekročenie kompetencií pri náhlej zástave obehu za postup lege artis. Vzhľadom k daným skúsenostiam je potrebné, aby sestry a pôrodné asistentky už počas svojej prípravy na budúce povolanie boli pripravované aj na možnosť samostatne reagovať pri riešení akútnych stavov v krajnej núdzi. Len tak budú sestry a pôrodné asistentky pripravené adekvátne reagovať v takýchto krízových situáciách. * Pozn.: V ČR je krajní nouze definována dle § 28 tr. zákoníku: „Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem.“ Podmínky krajní nouze dle § 28 tr. zákoníku: → Odvrací se nebezpečí → Nebezpečí hrozí přímo, tj. bezprostředně → Nebezpečí nelze za daných okolností odvrátit jinak → Způsobený následek nesmí být zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil → Ten, komu nebezpečí hrozí, nemá povinnost je snášet – pozn. red.

Více o autorovi tent/uploads/2011/01/ Poster_10_NLS_01_01_ CZE_V20110112.pdf 4. Rosen P et al. Rosens emergency medicine: concepts and clinical practice. 7th edition. Philadelphia: Mosby Elsevier, 2010. 2731 s. ISBN 13-978-0-32305472-0 5. Richmond S, Wyllie J. 2010 European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 7. Resuscitation of babies at birth. Resuscitation. 2010;81(4):1389–1399 6. Trestný zákon Slovenskej republiky č. 300/2005 Z. z.

PhDr. Bc. Marek Šichman 2002: ukonč. SZŠ Milana Rastislava Štefánika v Martine – Všeobecná sestra; 2005: ukonč. Bc. štúdium, Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine – odbor Ošetrovateľstvo; 2005–2006: Fakultná nemocnica Martin, Klinika anesteziológie a intenzívnej medicíny, úsek resuscitácie – sestra; 2007–2010: Poskytovateľ záchrannej zdravotnej služby – Rescue Systém s. r. o. Žilina, stanice RZP a RLP – výjazdová sestra; 2007: Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave, špecializačné štúdium – Urgentná zdravotná starostlivosť; 2007–2010: Poskytovateľ záchrannej zdravotnej služby – Rescue Systém s. r. o. Žilina – hlavná sestra/výjazdová sestra; 2008: NCO NZO v Brne, certifikačný kurz Zaistenie dýchacích ciest; od 2010: Poskytovateľ záchrannej zdravotnej služby – Falck Záchranná a. s. Košice, stanice RZP a RLP – záchranár; 2011: ukonč. Bc. štúdium, Univerzita Konštantína filozofa v Nitre, Fakulta sociálnej práce a zdravotníctva – odbor Urgentná zdravotná starostlivosť; 2012: ukonč. Mgr. štúdium, Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, vysokoškolské vzdelanie II. stupňa v odbore Ošetrovateľstvo; 2013: Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, rigorózne konanie v odbore Ošetrovateľstvo; od 2013: Katolícka univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotníctva, doktorandské štúdium v odbore Ošetrovateľstvo

recenzované články Výzkumné sdělení

florence 12/14

Kvalita života ženy po spontánním a operativním porodu PhDr. Bohdana Dušová, PhD. Porodnicko-gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava

Mgr. Aneta Menclová Gynekologicko-porodnické oddělení Sokolov

Souhrn / Koncept kvality života tvoří nedílnou součást mnoha vědních disciplín. V minulém století bylo hlavní snahou porodníků snížení pe rinatální a mateřské morbidity i mortality. V současné době se do popředí zájmu dostává především kvalita života žen po porodu. Přestože je gravidita i porod fyziologickým jevem, často zanechává trvalé tělesné i psychické následky, jež mohou ovlivňovat zdraví i kvalitu života žen. Klíčová slova / spontánní porod – císařský řez – kvalita života – žena po porodu – dotazník SF-36. Quality of women’s life after spontaneous or operation confinemen Summary / The concept of quality of life is an integral part of many scientific disciplines. In the last century, the main thrust of obstetri cians reduce perinatal and maternal morbidity and mortality. Currently the forefront of getting attention to the quality of life of women af ter childbirth. Although pregnancy and childbirth is a physiological phenomenon, often leaving lasting physical and psychological effects that may influence the health and quality of life of women. Keywords / spontaneous delivery – caesarean section – quality of life – a woman after childbirth – the questionnaire SF-36.

Úvod

Kvalita života je chápána v různých dimenzích. Vyjadřuje prožívanou spokojenost nebo nespokojenost s danou situací a stavem, který člověk prožívá. Zahrnuje fyzický stav, psychický stav, mezilidské vztahy, stav organismu, ekonomickou situaci, pocit bezpečí (Babinčák, 2008, s. 12). V rámci všech přístupů lze kvalitu života dělit do dvou dimenzí, a to objektivní a subjektivní. Subjektivní kvalita života se týká lidské emocionality a všeobecné spokojenosti se životem (Payne et al., 2005, s. 207). Koncept kvality života tvoří nedílnou součást mnoha vědních disciplín. V minulém století bylo hlavní snahou porodníků snížení perinatální a mateřské morbidity i mortality. V současné době se do popředí zájmu dostává především kvalita života žen po porodu. Přestože je gravidita i porod fyziologickým jevem, často zanechává trvalé tělesné i psychické následky, jež mohou ovlivňovat zdraví i kvalitu života žen. V současné době je v mnoha vědních disciplínách řešen pojem kvalita života.

Recenzovaly: Bc. Jiřina Weisová porodní asistentka Slezská nemocnice, Opava Mgr. Helena Michálková, Ph. D. Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

I v oboru gynekologie a porodnictví je tento pojem v popředí zájmu, je studován rozsah postnatální morbidity po spontánním porodu a císařském řezu. Přestože je těhotenství, porod i puerperium považováno za fyziologické období v životě ženy, může být i velmi náročnou životní situací. Porod ve větší či menší míře ovlivňuje život ženy jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Častými problémy po porodu jsou anémie, infekce, krvácení či subinvoluce dělohy. Dále je u žen popisován výskyt únavy, bolest, inkontinence moči, obstipace nebo hemeroidy apod. Z psychických problémů je často zmiňována problematika poruch psychiky (Torkan et al., 2009, s. 3). Odlišné způsoby ukončení gravidity skýtají pro ženu jak rizika, tak i výhody. Týká se to především komplikovaného průběhu, anémie v souvislosti s poporodním krvácením, výskytu močové či anální inkontinence, bolestivosti při pohlavním styku a v neposlední řadě psychických poruch. Všechny zmíněné situace jsou promítány do všech oblastí života ženy, ať už na přechodnou dobu, či po celý život (Torkan et al., 2009, s. 12). Trendem posledních let je stoupající tendence v provádění císařských řezů (ÚZIS, 2011, s. 17; Velebil, 2008, s. 12). Proto by bylo vhodné věnovat pozornost rozdílnostem vnímání kvality života žen po porodu vzhledem ke způsobu vedení porodu. Otázka výběru vhodného způsobu vedení porodu (spon-

tánní porod nebo císařský řez) je často předmětem diskuze odborníků i samotných žen. Pro hodnocení kvality života žen v postpartálním období existují i specifické nástroje hodnotící kvalitu života. Jsou dostupné standardizované nástroje MGI, MAPP-QOL, PQOL. Tyto specifické individualizované a kvantitativní metody nebyly validovány pro české prostředí, proto byl použit generický nástroj SF-36.

Cíle

Cílem studie bylo posoudit kvalitu života žen v období šestinedělí v závislosti na způsobu vedení porodu. Na základě hlavního cíle byly stanoveny cíle dílčí: → zjistit, zda je odlišný soubor žen po spontánním porodu a žen po císařském řezu dle posuzovaných demografických údajů, → zjistit, zda se odlišuje kvalita života žen po spontánním porodu v rozdílném časovém období po porodu, → zjistit, zda se odlišuje kvalita života žen po porodu císařským řezem v rozdílném časovém období po porodu, → zjistit, zda se liší kvalita života žen po rozdílném způsobu porodu.

Soubor

Výzkumné šetření probíhalo v gynekologicko-porodnických ambulancích v Chebu, Sokolově a v Karlových Varech. Respondentky byly vybrány formou zá-

Výzkumné sdělení recenzované články

měrného výběru. Respondentky obdržely v obálce dotazník, který vyplnily a odevzdávaly jej do předem připravené schránky umístěné v místnosti sesterny v jednotlivých ambulancích. Zároveň podepsaly informovaný souhlas s účastí na výzkumném šetření. Vstupní kritéria pro zařazení do souboru byla: věk žen v čase porodu, mají 1 nebo 2 děti, ženy, které rodily jedním způsobem porodu, ženy, které měly prenatální péči, ženy rozumějící česky. Data byla získána v období 6–8 týdnů a 12–14 týdnů po porodu. Vylučovacím kritériem pro zařazení do souboru bylo: cervikokorporální dystokie nebo operační porod v anamnéze, nemocné či postižené dítě, mrtvorozenost, porod dítěte s hmotností nižší než 2500 g. Po aplikaci vylučovacích kritérií byl získán soubor 120 žen (60 žen po spontánním porodu, 60 žen po císařském řezu).

Metodika

V rámci výzkumného šetření zaměřeného na hodnocení postnatální kvality života žen po spontánním porodu a císařském řezu byl použit dotazník S F-36. Jedná se o dotazník přeložený, standardizovaný a validovaný v českém jazyce, který je určen k měření kvality života. Originální verze dotazníku byla vytvořena kolektivem autorů Ware et al. (www.proqolid.org). Českou verzi dotazníku vypracovali Z. Sobotík z LF Univerzity Karlovy v Hradci Králové a P. Petr z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (Petr, 2000, s. 26–30). Dotazník SF-36 byl sestaven s cílem poskytnout hodnocení všeobecných konceptů souvisejících se zdravím. Výhoda dotazníku spočívá v normování a standardizaci zaručující porovnatelnost s jinými vzorky respondentů celého světa (Gurková, 2011, s. 145). Výše zmíněný dotazník tvoří 36 položek zaměřených na fyzické a mentální zdraví s vytvořenými subškálami. Jako subškály fyzického zdraví lze uvést omezení fyzických aktivit, omezení ve vykonávání sociálních aktivit a omezení ve vykonávání obvyklých činností způsobené tělesnými zdravotními problémy, dále bolest a celkové vnímání zdraví. U mentálního zdraví tvoří subškály vitalita, omezení ve vykonávání sociálních aktivit a omezení ve vykonávání obvyklých činností vyvolané emocionálními problémy a dále všeobecné mentální zdraví (Fayers, Machin, 2000, s. 18).

Hodnoceny jsou jednotlivé otázky v rámci dané domény. Získané hodnoty jsou sečteny a výsledek je transformován na škálu 0–100. Skóre 0 označuje špatný zdravotní stav a skóre 100 naopak dobrý zdravotní stav. Tímto způsobem je možné získat hodnotu pro každou podoblast. Rozsah skóre domén je uveden v příručce určené pro hodnocení dotazníku SF-36. Kvalitu života respondentů umožňuje popsat osm domén (www.SF-36.org). Pro popis dat byla použita popisná statistika, kterou tvoří frekvenční tabulky s absolutními a relativními počty, průměr, medián a směrodatná odchylka. Srovnání souboru žen po spontánním porodu a císařském řezu dle demografických znaků bylo provedeno pomocí χ2 testu pro dva výběry. Pro analýzu doménových skóre a jejich rozdílů dle demografických znaků (věk, vzdělání, zaměstnání a počet dětí) byla použita analýza rozptylu (ANOVA). Pro hodnocení rozdílů v období 6–8 týdnů a 12–14 týdnů po porodu mezi souborem žen po spontánním porodu a po císařském řezu byl použit t -test pro dva výběry. Statistické výsledky byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Výsledky výzkumného šetření jsou porovnány s výsledky íránské studie Postnatal quality of life in women after normal vaginal delivery and caesa rean section (Torkan et al., 2009).

Výsledky

V souboru žen po spontánním porodu byla nejvíce zastoupena skupina 20 žen (33 %) ve věkové kategorii 2 5–29 let. Naopak nejméně žen bylo ve věku 20–24 let, tuto skupinu tvořilo 10 (17 %) žen. Nepočetnější skupinu s císařským řezem tvořilo 22 žen (37 %) ve věku 30–34 let. Nejméně početnou skupinu ve věkovém rozmezí 20–24 let tvořilo 8 žen (13 %). Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve věkovém složení respondentek mezi skupinou žen po spontánním porodu a po porodu císařským řezem. Ve skupině žen po spontánním porodu dosáhlo středoškolského vzdělání 30 respondentek (50 %). Skupinu 21 respondentek (35 %) tvořily vysokoškolsky vzdělané ženy. Nejnižší počet 9 respondentek (15 %) tvořilo skupinu se základním vzděláním. Ve skupině žen po operativním porodu císařským řezem dosáhlo středoškolského vzdělání 23 respondentek (38 %). Soubor

tvořilo 19 žen (32 %) s vysokoškolským vzděláním a 18 žen (30 %) se základním vzděláním. V položce vzdělání nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi ženami se spontánním porodem a císařským řezem (p = 0,134). Dále bylo hodnoceno zaměstnání. Respondentek po spontánním porodu, které byly před porodem na rodičovské dovolené, bylo 10 (17 %), nezaměstnaných bylo 20 (33 %) a 18 (30 %) respondentek bylo zaměstnáno. Respondentek s císařským řezem, které byly před porodem na rodičovské dovolené, bylo 8 (13 %), nezaměstnaných 16 (27 %) a zaměstnaných respondentek bylo 22 (37 %). Ve sledovaném demografickém údaji nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Jedno dítě mělo 34 (57 %) žen po spontánním porodu a 36 (60 %) žen po císařském řezu. Dvě děti mělo 26 (43 %) respondentek po spontánním porodu a 24 (40 %) respondentek po císařském řezu. V tomto sledovaném demografickém znaku nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Hodnocení kvality života Tabulka 1 ukazuje porovnání kvality života žen v jednotlivých souborech, tedy skupinu žen po spontánním porodu ve sledovaných obdobích (6–8 týdnů po porodu a 12–14 týdnů po porodu), tabulka 2 ukazuje skupinu žen po císařském řezu, také v obou zmíněných obdobích. Při posuzování kvality života žen po spontánním porodu nebyly mezi sledovanými obdobími zjištěny statisticky významné rozdíly v žádné z domén. Pro srovnání byl použit párový t-test. Následně byly porovnávány soubory žen po spontánním porodu a císařském řezu mezi sebou v jednotlivých měřeních. Nejprve v měření 6–8 týdnů po porodu a poté 12–14 týdnů po porodu (tabulky 3 a 4). Vzhledem k tomu, že nevyšly žádné rozdíly ani mezi posuzovanými skupinami, ani v závislosti na čase, otestovali jsme rozdíly v závislosti na demografických charakteristikách u žen po spontánním porodu a císařském řezu. K testování jsme využili analýzu rozptylu (ANOVA). Pomocí této metody byly zjištěny statisticky významné rozdíly v posuzovaných doménách. Zjistili jsme, že věk ovlivňuje kvalitu života respondentek obou skupin v doméně fyzické funkce (p = 0,0077). Statisticky významné rozdíly byly zjištěny v do-

recenzované články Výzkumné sdělení

florence 12/14

ménách bolest (p = 0,0201) a všeobecné vnímání zdraví (p = 0,0496). Dále byl zjištěn statisticky významný rozdíl dle počtu dětí u domény fyzické funkce (p = 0,0021) a emoční omezení rolí (p = 0,0474).

Tab. 1

průměr

Fyzické funkce

82,8

8,6

83,4

11,3

Diskuze

Fyzické omezení rolí

73,3

22,5

77,1

22,2

0,389

Emoční omezení rolí

74,4

23,3

74,4

25,6

1,000

Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda existují rozdíly v kvalitě života u žen po spontánním porodu a císařském řezu. Při posuzování souboru žen po spontánním porodu a císařském řezu dle demografických údajů nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Avšak hodnocením kvality života celého souboru respondentek dle demografických údajů byly statisticky významné rozdíly zjištěny. Dle věku respondentek byl zjištěn signifikantní rozdíl v doméně fyzické funkce. Nejlépe hodnotily kvalitu života v doméně fyzické funkce respondentky ve věku 30 let a více. Z uvedených výsledků lze usuzovat, že vyšší věk respondentek po porodu je významným faktorem v doméně hodnotící fyzické funkce. U položky vzdělání tvořily celkově nejpočetnější skupinu ženy se středoškolským vzděláním a nejméně zastoupenou skupinou byly ženy se základním ukončeným vzděláním. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny v doméně zahrnující vnímání bolesti a všeobecné vnímání zdraví, kdy ženy vysokoškolsky vzdělané hodnotily tyto domény významně hůře než respondentky se vzděláním středoškolským a základním. Dále bylo posuzovaným demografickým údajem zaměstnání. V této oblasti nebyl u celého souboru zjištěn statisticky významný rozdíl. Z výsledků, ačkoliv nejsou statisticky významné, lze konstatovat, že spontánní porod převažoval u nezaměstnaných respondentek, kdežto u zaměstnaných žen převažoval porod císařským řezem. Poslední posuzovanou demografickou charakteristikou byl počet dětí. V rámci hodnocení domén byl zjištěn signifikantní rozdíl u fyzických funkcí a emočního omezení rolí. Z uvedeného je patrné, že respondentky, které mají dvě děti, hodnotily kvalitu života ve zmíněných doménách významně lépe než respondentky s jedním dítětem. Při posuzování, zda se odlišuje kvalita života žen po spontánním porodu v rozdílném časovém období po porodu, bylo

Porovnání kvality života žen v čase 6–8 týdnů a 12–14 týdnů po spontánním porodu (n = 60)

Doména

6–8 týdnů

12–14 týdnů

p-hodnota 0,727

Vitalita

55,7

12,7

57,0

14,5

0,518

Duševní zdraví

55,7

14,4

52,5

13,1

0,633

Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí

55,5

19,3

59,6

20,9

0,293

Bolest

55,4

21,5

56,0

20,7

0,876

Všeobecné vnímání zdraví

63,6

15,4

62,8

14,0

0,727

Tabulka 1 znázorňuje posouzení kvality života žen po spontánním porodu mezi sledovanými obdobími (6–8 týdnů a 12–14 týdnů po porodu) – v doménách nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Pro srovnání byl použit párový t-test.

Tab. 2

Porovnání kvality života žen v čase 6–8 týdnů a 12–14 týdnů po porodu císařským řezem (n = 60)

Doména

6–8 týdnů průměr

12–14 týdnů průměr

p-hodnota

Fyzické funkce

83,8

8,9

83,3

10,6

0,780

Fyzické omezení rolí

73,3

19,5

73,8

20,8

0,910

Emoční omezení rolí

71,1

25,6

70,0

25,1

0,821

Vitalita

55,0

15,5

56,1

13,6

0,694

Duševní zdraví

53,9

15,2

52,7

12,7

0,626

Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí

57,5

23,7

57,6

21,5

0,972

Bolest

59,0

22,4

57,3

21,3

0,675

Všeobecné vnímání zdraví

61,9

12,6

64,3

13,1

0,333

Tabulka 2 znázorňuje posouzení kvality života žen po porodu císařským řezem mezi sledovanými obdobími (6–8 týdnů a 12–14 týdnů po porodu) – v doménách nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Pro srovnání byl použit párový t-test.

zjištěno, že posuzovaná kvalita života žen se po spontánním porodu nelišila v rozdílném časovém období po porodu. Z tab. 1 je patrné, že kromě domény emoční omezení rolí, duševní zdraví a všeobecné vnímání zdraví uvedly ženy po spontánním porodu mírné zlepšení v ostatních doménách v období 12–14 týdnů po porodu. Hodnocením kvality života žen po císařském řezu v rozdílném časovém období po císařském řezu bylo zjištěno, že u žen po císařském řezu bylo v období 12–14 týdnů po porodu zaznamenáno nepatrné zlepšení v doménách fyzické omezení rolí, vitalita, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí a všeobecné vnímání zdraví. U zbývajících domén naopak re-

spondentky během druhého měření pociťovaly zhoršení. Avšak ani zde nebyly popsané rozdíly statisticky významné. Během prvního měření (6–8 týdnů) po spontánním porodu a císařském řezu nebyl v žádné z posuzovaných domén zjištěn statisticky významný rozdíl. V období druhého měření (12–14 týdnů) uvedly ženy po spontánním porodu výrazné zlepšení v doméně fyzické a emoční omezení sociálních funkcí a fyzické omezení rolí. U žen po císařském řezu došlo nejvíce ke zlepšení v doméně všeobecné vnímání zdraví, fyzické a emoční omezení sociálních rolí a vitalita. Avšak u zbývajících domén došlo při druhém měření (12–14 týdnů) u žen po císařském řezu ke zhoršení vnímání

Výzkumné sdělení recenzované články

Tab. 3

P orovnání kvality života žen po spontánním porodu a císařském řezu 6–8 týdnů po porodu

Doména

Spontální porod (n = 60)

Císařský porod (n = 60)

p-hodnota

průměr

Fyzické funkce

82,8

8,6

83,8

8,9

0,533

Fyzické omezení rolí

73,3

22,5

73,3

19,5

1,000

Emoční omezení rolí

74,4

23,3

71,1

25,6

0,457

Vitalita

55,7

12,7

55,0

15,5

0,797

Duševní zdraví

53,7

14,4

53,9

15,2

0,941

Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí

55,5

19,3

57,5

23,7

0,607

Bolest

55,4

21,5

59,0

22,4

0,379

Všeobecné vnímání zdraví

63,6

15,4

61,9

12,6

0,517

Tabulka 3 ukazuje porovnání souborů žen po spontánním porodu a císařském řezu v měření 6–8 týdnů po porodu. Byla porovnávána kvalita života žen po spontánním porodu a císařském řezu, nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve všech sledovaných doménách. Srovnání bylo provedeno pomocí t-testu pro dva výběry.

Tab. 4

P orovnání kvality života žen s vaginálním porodem a císařským řezem 12–14 týdnů po porodu

Doména

Spontální porod (n = 60)

Císařský porod (n = 60)

průměr

p-hodnota

Fyzické funkce

83,4

11,3

83,3

10,6

0,630

Fyzické omezení rolí

77,1

22,2

73,8

20,8

0,616

Emoční omezení rolí

74,4

25,6

70,0

52,1

0,881

Vitalita

57,0

14,5

56,1

13,6

0,634

Duševní zdraví

52,5

13,1

52,7

12,7

0,852

Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí

59,6

20,9

57,6

21,5

0,837

Bolest

56,0

20,7

57,3

21,3

0,836

Všeobecné vnímání zdraví

62,8

14,0

64,3

13,1

0,596

Tabulka 4 ukazuje porovnání souborů žen po spontánním porodu a císařském řezu v měření 12–14 týdnů po porodu. Byla porovnávána kvalita života žen po spontánním porodu a císařském řezu, nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve všech sledovaných doménách. Srovnání bylo provedeno pomocí t-testu pro dva výběry. zdroj: autorky

kvality života po porodu. Co se týká domény duševního zdraví, zde došlo ke zhoršení shodně u obou posuzovaných souborů. Lze tedy usuzovat, že způsob porodu ne ovlivňuje duševní zdraví žen post partum. Statisticky významné rozdíly nebyly zjištěny ani ve druhém měření (12–14 týdnů). Výsledky výzkumného šetření zabývajícího se kvalitou života žen dle typu porodu byly vzájemně porovnávány s výsledky íránské studie (Torkan et al., 2009), kdy jsme porovnávali jen výsledky demografických údajů, vzdělání, věkové rozmezí, zaměstnání před porodem, počet dětí a jednotlivé domény dotazníku SF-36. Při srovnání výsledků dle demografických údajů s výsledky íránské studie

jsme došli k odlišným zjištěním. Věkové zastoupení respondentek bylo v porovnání s íránskou studií odlišné. V íránské studii tvořily nepočetnější skupinu ženy ve věkové kategorii 20–29 let, jak po spontánním porodu, tak i po císařském řezu. Je tedy zřejmé, že ženy rodící v Iránu jsou většinou nižšího věku než ženy v námi provedeném výzkumném šetření. V oblasti vzdělání můžeme pozorovat podobnost ve složení žen dle dosaženého vzdělání. Nejčetnější kategorii tvořily ženy se středoškolským vzděláním v porovnávaných studiích jak po spontánním porodu, tak i po císařském řezu. Odlišnost můžeme pozorovat v kategorii s vysokoškolským vzděláním – v íránské

studii je v dané kategorii výrazně nižší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných žen než v našem výzkumném šetření. Výrazné rozdíly můžeme vidět v oblasti zaměstnání žen před porodem. Ženy v íránské studii byly téměř v 90 % v domácnosti, kdežto v našem výzkumném šetření jsou ženy nejčastěji před porodem zaměstnány. Počet dětí, jako poslední srovnávaný demografický údaj, byl limitován již u výběru souboru ve vylučovacích kritériích. V íránské studii bylo žen s jedním dítětem nepatrně více než žen se dvěma dětmi. Rozdíly mezi posuzovanými soubory nebyly ve sledovaném demografickém údaji výrazné. Ve srovnání s íránskou studií během období 6–8 týdnů po porodu zjišťujeme rozdílná vyhodnocení. Ženy v íránské studii po spontánním porodu vykazovaly ve srovnání s ženami po císařském řezu vyšší hodnoty ve všech posuzovaných doménách kromě všeobecného vnímání vlastního zdraví. U duševního zdraví byl zjištěn statisticky významný rozdíl. Lepších hodnot ve prospěch žen se spontánním porodem bylo dosaženo v doméně fyzické funkce. Pokud srovnáme výsledky obou studií i v období 12–14 týdnů po porodu, můžeme říci, že ženy v íránské studii po císařském řezu měly vyšší skóre u fyzického a emočního omezení sociálních funkcí a vitality, kdežto v ostatních doménách měly lepší skóre ženy po spontánním porodu. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u fyzických funkcí. V našem výzkumném šetření nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl. Vzhledem k tomu jsme posuzovali jednotlivé domény dle demografických charakteristik u celého souboru. Zde byl již zjištěn vliv na kvalitu života žen obou skupin dle věku v doméně fyzické funkce. Dle dosaženého vzdělání bylo ovlivněno vnímání bolesti a všeobecné vnímání zdraví. Dále byl zjištěn významný vliv na kvalitu života žen dle počtu dětí u domény fyzické funkce a emoční omezení rolí. Z uvedeného lze konstatovat, že pro ženy ve srovnávaných studiích vychází lépe spontánní porod vzhledem k oblasti fyzického zdraví související s kvalitou života. Můžeme se domnívat, že zjištěné odlišnosti při srovnávání studií mohou být ovlivněny rozdílnými sociokulturními, náboženskými, ekonomickými podmínkami či úrovní poskytované péče po porodu v daných oblastech. Na rozhodnutí, zda bude gravidita ukončena spontánně, či císařským řezem,

recenzované články Výzkumné sdělení

se podílí mnoho faktorů. Z tohoto důvodu není možné posoudit všechny aspekty ovlivňující konečné rozhodnutí o způsobu vedení porodu (Velebil, 2008, s. 12). Snahou moderní medicíny je nastavit systém péče tak, aby byla kvalita života žen po císařském řezu v minimální míře odlišná od kvality života žen po spontánním porodu (Roztočil et al., 2008, s. 204). Vzhledem k rozsahu výzkumného šetření není možné činit jednoznačné závěry, který ze způsobů vedení porodu ovlivňuje kvalitu života post partum. Proto by bylo vhodné zrealizovat rozsáhlejší studie o větším souboru respondentek, jež se budou touto problematikou zabývat podrobněji. Vzhledem k získaným údajům by bylo přínosem zahájení výzkumu bezprostředně po porodu či po propuštění z porodnice a následné posouzení změn ve vnímání kvality života po skončení puerperia. Domníváme se, že zde by mohly být získány signifikantní rozdíly. Důležité je také, aby následující studie zvážily možné proměnné vázané k sociokulturním i ekonomickým faktorům, díky kterým mohou být výsledky ovlivněny, jak vyplývá z uvedených výsledků. Důležité je si uvědomit, že prožívání postpartálního období je zcela individuální záležitostí ženy, stejně jako hodnocení

kvality života, ať už porodila spontánně, či císařským řezem. Porodní asistentky mají již během prvního kontaktu nezastupitelnou úlohu, kdy edukují a předávají ženám rady a zkušenosti. V neposlední řadě podporují ženy v naplnění mateřské role a jsou jí oporou. To všechno přispívá k pozitivnímu prožívání žen post partum. Neméně důležitá je edukace již před porodem, kdy je žena informována o vhodné výživě, hygieně a pohybové aktivitě, ať už v těhotenství, nebo po porodu. Žena by dále měla mít povědomí o relaxačních metodách, úlevových polohách, o možných komplikacích vznikajících v průběhu porodu.

Závěr

Přestože jsou gravidita, porod i puerperium považovány za fyziologické období v životě ženy, mohou být současně velmi náročnou životní situací. Toto období je svým způsobem nový začátek pro ženu, dítě i partnera. Během postpartálního období dochází ke značným změnám po tělesné i psychické stránce. Po porodu též dochází ke změnám v rodinných vztazích, sexualitě a ekonomické oblasti, jež mohou negativně ovlivňovat posuzování kvality života. Ukončení těhotenství, zvláště císařským řezem, je v moderním porodnictví velmi diskutováno. Vzhledem ke stou-

Literatura 1. Babinčák P. Spokojenosť so životom ako psychologická dimenzia kvality života. 1. vyd. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, 2008. 97 s. 2. Fayers PM, Machin D. Quality of Life: Assessment, Analysis, Interpretation. 1st ed. Chichester: John Wiley&Sons Ltd., 2000. 395 s. 3. Gaskin IM. Zázrak porodu. 1. vyd. Praha: One Woman Press, 2010. 476 s. ISBN 978-80-86356-48-8 4. Gurková E. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 223 s. 5. Hnilicová H. Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví. In: Payne J a kol. Kvalita života a zdraví. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. s. 205–216. ISBN 80-7254-657-0 6. Lomíčková T. Změnily se indikace k císařskému řezu? Aktuální gynekologie a porodnictví. 2009;1(1):42–44. ISSN 1803-9588. [online]. Dostupné z: http://www.actualgyn.com 7. Měchurová A. Metody provedení císařského řezu. Moderní gynekologie a porodnictví. 2008;17(1):37–40 8. Paulík K. Psychologie lidské odolnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 240 s. ISBN 978-802-4729-596 9. Payne J. Kvalita života a zdraví. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. 629 s. ISBN 80-725-4657-0. 10. Petr P. Dotazník SF-36. O kvalitě života podmíněné zdravím. Kontakt. 2000;2(1):26–30

florence 12/14

pající tendenci prováděných císařských řezů narůstá zájem o posuzování vnímání kvality života žen v souvislosti se způsobem ukončení gravidity, zejména po císařském řezu, kdy je žena mobilizována a zapojována do péče o sebe i dítě co nejdříve po operaci. Umožňují to moderní operační techniky, zkvalitnění předoperační i pooperační péče založené na evidence based practice. Císařský řez má v porodnictví významnou roli, avšak i přesto by neměl zastínit provádění spontánních porodů. Měli bychom si také uvědomit, že chování a přístup personálu může zasahovat do vnímání kvality života žen. Dle zjištěných hodnot v našem výzkumném šetření byl zjištěn statisticky významný rozdíl v hodnocení kvality života celého souboru dle demografických znaků. Avšak při posuzování kvality života mezi ženami po spontánním porodu a císařském řezu nebyl zjištěn signifikantní rozdíl. Můžeme tedy usuzovat, že způsob vedení porodu nemá zásadní vliv na hodnocení kvality života.

Etické aspekty a konflikt zájmu

Všechny respondentky byly informovány o účelu výzkumného šetření. Výzkum byl realizován v souladu s etickými normami. Autoři deklarují, že nemají žádný konflikt zájmu.

Více o autorkách 11. Ratislavová K. Psychologie časného poporodního období. Moderní babictví. 2008;6(15):1–4. ISSN 1214-5572 12. Roztočil A et al. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 408 s. 13. Sobotková D, Štembera Z. Psychologické aspekty v perinatální medicíně v letech 1980– 2000: 3. poporodní období. Česká gynekologie. 2003;68(6):385–389. ISSN 1210-7832 14. Torkan B et al. Postnatal quality of life in women after normal vaginal delivery and caesarean section. BMC Pregnancy and Child birth. 2009;9(1):1–24. ISSN 1471-2393. DOI: 10.1186/1471-2393-9-4. [online] Dostupné z: http://www.biomedcentral.com/1471-2393/9/4 15. User’s Manual for the SF-36v2™ Health Survey – Second Edition. [online] Dostupné z: http:// www.sf-36.org/news/SF-36v2_Manual_Press_Release_092507.pdf 16. ÚZIS ČR. Rodička a novorozenec 2011 [online]. 2012 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www. uzis.cz/publikace/rodicka-novorozenec-2011 17. Vaďurová H, Mühlpachr P. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 143 s. ISBN 80-210-3754-7 18. Velebil P. Epidemiologie císařského řezu. Moderní gynekologie a porodnictví. 2008;17(1):12–18

PhDr. Bohdana Dušová, PhD. 1978–1982:. SZŠ Šumperk – obor Všeobecná sestra; 1988: ukonč. PSS; 1993: ukonč. Mgr. studium – UP Olomouc, obor Učitelství odborných předmětů na SZŠ; 1994: ukonč. SZŠ Ostrava – obor Porodní asistentka; 2002: ukonč. rigorózní zkouška (Trnava) – obor Ošetřovatelství; 2006: ukonč. doktorandské studium (Martin) – obor Ošetřovatelství; 2000–2012: interní vyučující na LF Ostrava, obor Porodní asistence; od 2012: externí vyučující na LF Ostrava, obor Porodní asistence; od 2002: FN Ostrava – porodní asistentka; od 2004: Vítkovická nemocnice Ostrava – porodní asistentka Mgr. Alena Menclová 2002–2006: SZŠ Cheb – obor Všeobecná sestra; 2009: ukonč. Bc. studium – Katedra porodní asistence, Ústav zdravotnických studií, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně; 2013: ukonč. Mgr. studium – LF, Ostravská univerzita v Ostravě – obor Komunitní péče v porodní asistenci; 2011–2012: Gynekologicko-porodnické odd., Nemocnice Ostrov nad Ohří; 2012–2013: porodní sál, Karlovarská krajská nemocnice, Karlovy Vary; od 2013: porodní sál, Nemocnice Sokolov, a. s.

Infuzní roztoky ve vacích Systém bez přívodu vzduchu – pro minimalizaci rizika infekce Konstantní průtoková rychlost Vysoká biokompatibilita obalu bez PVC a DEHP Jednoznačná, přehledná identifikace produktu Velký objem pro přidaná léčiva Minimální residuální objem (max. 1 %) Objem vaku:

100 ml

250 ml

500 ml

1 000 ml

residuum:

1,0 ml

1,3 ml

2,5 ml

4,4 ml

Port k přidávání léčiv: malé riziko poranění jehlou. Lze použít bezjehlový konektor Cytoluer.

Minimální riziko kontaminace dotykem

V plně kolapsibilních vacích Viaflo v objemech od 100 do 1 000 ml se dodávají všechny běžné infuzní roztoky včetně balancovaného roztoku.

BaxtEr CzECH spol. s r.o., Karla Engliše 3201/6, 150 00 Praha 5, tel.: 225 774 111, www.baxter.cz 2014006

recenzované články přehledová studie

florence 12/14

Problematika kouření a konzumace alkoholu v České republice MUDr. Lenka Hodačová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav sociálního lékařství

Souhrn / Přehledová práce se věnuje problematice kouření a nadměrné konzumace alkoholických nápojů u populace České republiky. Speciální pozornost je věnována populaci dětí a dospívajících, kteří jsou z hlediska rozvoje rizikového chování zvlášť zranitelnou sku pinou. Kouření a nadměrná konzumace alkoholických nápojů jsou nejzávažnější známé a preventabilní faktory, které pro jednotlivce i pro společnost představují významnou zátěž. Práce se zabývá i významem sester na poli prevence. Klíčová slova / kouření – alkohol – Česká republika – rizikové faktory. The issue of smoking and alcohol consumption in the Czech Republic Summary / This work presents the important epidemiological data concerning smoking and alcohol consumption of the Czech popula tion as the well known and preventable behavioral risk factors. Special concern is devoted to the youth generation as the most vulne rable group in the development of the risk behaviour. The important role of nurses in prevention is also mentioned. Keywords / smoking – alkohol – Czech Republic – risk factors.

Úvod

Zdraví lidí je široce podmíněno celou řadou faktorů, přičemž za jeden z nejvýznamnějších je považován životní styl, který ovlivňuje zdraví populace zhruba ze 40 % (Holčík, 2010). Mezi jeho hlavní dimenze patří výživa, fyzická aktivita, alkohol, kouření, drogy, vztahy, osobní pohoda, způsob zvládání stresu (Gillam et al., 2007; Holčík, 2010). Naše práce se věnuje problematice kouření a konzumace alkoholu v České republice se z aměřením na dospívající populaci.

Kouření

Kouření tabáku patří mezi nejzávažnější známé a preventabilní rizikové faktory současné doby. Prokazatelně přispívá ke vzniku a rozvoji pětadvaceti různých nemocí, z nichž mnohé představují nejčastější příčiny smrti. V důsledku kouření ročně umírá okolo pěti miliónů lidí, v průběhu příštích 15 let se očekává jejich zvýšení na 10 miliónů ročně (Hrubá, 2009; Perná, Vašáková, 2009; WHO,

Recenzovali: PhDr. Daniel Jirkovský, Ph.D., MBA Ústav ošetřovatelství, 2. LF UK Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D. Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

2009). V České republice se počty úmrtí v souvislosti s kouřením odhadují na 18 000 ročně, což představuje zhruba pětinu ze všech úmrtí. Negativní vliv na zdraví má i kouření pasivní, v jehož důsledku v zemích EU každý rok předčasně zemře 79 000 lidí. Kouření představuje i vážné finanční důsledky. Uvádí se, že přímé i nepřímé náklady na kouření dosahují v EU více než 100 miliard eur (Holčík, 2010). Prevalence kouření se u dospělé populace České republiky v posledních letech stabilizovala, pohybuje se okolo 30 % (Sovinová et al., 2010; Csémy, Sovinová, 2013). Závažné je zjištění, že počet kuřáků je vysoký u dětí a dospívajících. Hrubá a Žaloudíková (2012) upozorňují, že téměř čtvrtina desetiletých dětí již zkusila kouřit a zhruba desetina jich kouřila opakovaně. Autorky dále poukazují na skutečnost, že desetileté děti jsou úspěšné v nákupu cigaret v obchodech a že i jednorázové kouření je spojeno s vyšší frekvencí konzumace alkoholu. V současné době pravidelně (alespoň jednou týdně) kouří necelých 10 % třináctiletých a 25 % patnáctiletých dětí, přičemž kouří více dívek než chlapců (Csémy, Sovinová, 2013). Podíl denních kuřáků cigaret u šestnáctiletých je dlouhodobě 25 %, mezi nimi je 8 % kuřáků silných, kteří kouří denně 11 a více cigaret (Csémy, Chomynová, 2012).

Konzumace alkoholu

Nadměrná spotřeba alkoholu má na zdravotní stav populace podobně nepříznivé dopady jako kouření. Alkohol patří mezi nejčastější rizikové faktory morbidity i mortality. Uvádí se, že odpovídá za 4 % celkové roční úmrtnosti ve světě (u osob ve věku 15 až 29 let je příčinou 9 % úmrtí) a ovlivňuje vznik nebo průběh více než 60 různých nemocí (Holčík, 2010; WHO, 2014). Nadměrná konzumace alkoholických nápojů představuje obrovskou zátěž pro jednotlivce i celou společnost. Souvisí např. se 16 % zanedbávání a zneužívání dětí, podílí se zhruba na jedné čtvrtině dopravních nehod v EU, ekonomické ztráty v důsledku alkoholu se odhadují na 1,5 % hrubého domácího produktu (Holčík, 2010). Na léčbu poruch způsobených alkoholem se v České republice v roce 2012 z veřejného zdravotního pojištění vynaložilo 1,1 miliardy Kč (Mravčík et al., 2013), přičemž roční společenské náklady spojené s alkoholem se u nás odhadují na cca 20 miliard Kč, což převyšuje příjem státu ze spotřební daně na alkohol o 10 mi liard Kč (Csémy, Winkler, 2012). Česká republika bohužel patří mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu, ve spotřebě piva na jednoho obyvatele je dokonce na prvním místě. Riziková konzumace alkoholu se týká 17 % populace (což při přepočtu na dospělou populaci ČR představuje 1,2 miliónu osob), škodlivé

přehledová studie recenzované články

nebo problémové pití pak 8,2 % populace, tj. 600 tisíc osob (Mravčík et al., 2013). Pití nadměrných dávek alkoholu, tj. pití pěti a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti, občas nebo často uvádí více než polovina dospělé populace – přes 60 % mužů a 40 % žen (Chomynová, 2013). Vysoká míra liberalismu české společnosti k alkoholu ovlivňuje i chování dětí a dospívajících. Pro české děti je charakteristická nízká míra abstinence, většina dětí okusí alkohol do věku 13 let, čímž se Česká republika odlišuje od ostatních zemí, a čeští dospívající patří ve vztahu k alkoholu k nejohroženějším v Evropě a ve světě. Na základě výsledků rozsáhlého šetření v rámci mezinárodní studie HBSC (The Health Behaviour in School-Aged Children) v roce 2010 u nás pravidelné pití (tj. pití alkoholického nápoje alespoň jednou týdně, příp. častěji) uvedla téměř polovina patnáctiletých dětí. Nejčastěji uvedly pití piva (40 % chlapců a 20 % dívek), pozornost je však třeba věnovat i pití lihovin, jejichž pravidelnou konzumaci uvedlo ve skupině patnáctiletých 12,7 % chlapců a 9,6 % dívek. Navíc velká část dětí u nás (61 % dívek a 67 % chlapců) získává ještě ve školním věku první zkušenost s alkoholovou intoxikací (Csémy, Sovinová, 2013). Rozšíření konzumace alkoholických nápojů mezi mladými lidmi potvrzují i výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z roku 2011. Naprostá většina (98 %) šestnáctiletých uvedla, že konzumuje alkoholické nápoje, a přibližně 60 % (66 % chlapců a 50 % dívek) se dá považovat za pravidelné konzumenty (pití alkoholu více než dvacetkrát v životě). Mezi mladými lidmi se rozšiřuje i nára-

zové pití velkých dávek alkoholu (Csémy, Winkler, 2012). Za alarmující je třeba považovat skutečnost, že riziko konzumace alkoholu a kouření ve vztahu ke zdraví velká část mladých lidí významně podceňuje (Csémy, Chomynová, 2012). Zdraví člověka je ve velké míře závislé na tom, jak sám dokáže přispět k jeho ochraně, udržení a rozvoji a jakou oporu najde v celé společnosti. Přitom zvlášť zranitelnou skupinu z hlediska rozvoje rizikového chování tvoří právě děti a dospívající, kteří jsou mnohem více ovlivňováni vzory ze svého okolí, často nejsou schopni zvážit dlouhodobý dopad rizika kouření a konzumace alkoholu. Nízký věk první cigarety je výrazným rizikovým faktorem pro vznik závislosti, přičemž k závislosti v adolescenci dochází rychleji než v dospělosti (Currie et al., 2012). Také vztah mezi raným začátkem pití alkoholu a pozdějšími problémy je v odborné literatuře prokázán. Navíc je riziková konzumace alkoholu často spojena s dalším zdraví poškozujícím chováním, jako je např. kouření, drogy, rizikové sexuální chování, ale i se zvýšenou agresivitou, šikanou, záškoláctvím (Jackson et al., 2012).

Význam sester v prevenci rizikového chování

Preventivní snahy týkající se rizikového chování jsou u nás málo účinné a dostupnost alkoholu, cigaret i marihuany je vysoká. Zdravotní politika je zaměřena především na poskytování zdravotních služeb, sociální determinanty jsou u nás stále podceňovány, výchova ke zdravému životnímu stylu je státem málo podporována, legislativa je nedostatečná a nedůsledně

prosazovaná (Csémy, Winkler, 2012; Holčík, 2012; Csémy, Sovinová, 2013). Ukazuje se, že nejslibnější programy vedoucí ke snížení rizikového chování dospívajících jsou zaměřeny komplexně na celou škálu rizikových i protektivních faktorů, a to na úrovni jednotlivce, rodiny, školy i celé společnosti (Jackson et al., 2012). Přitom by programy primární prevence neměly být zaměřeny pouze na zlepšení znalostí dětí, ale i na ovlivnění názorů na to, jaké chování je žádoucí (nekouřit, nepít alkohol), a na dovednosti dětí umět se chránit před nabídkou. Do prevence by bylo vhodné více zapojit praktické lékaře a sestry. Nedávno např. bylo ustanoveno Centrum excelence pro střední a východní Evropu pro roli sester v kontrole tabáku na III. interní klinice 1. LF UK a VFN (Králíková, Kmeťová, 2014). Sestry jsou v rámci projektu „Sestry pomáhají přestat kouřit“ vzdělávány v intervenování u kuřáků. Poněkud nepříznivá je skutečnost, že v České republice kouří 40 % sester. Oblast prevence a edukace je součástí profese sestry a patří k náplni studijních programů zaměřených na ošetřovatelství. Možná by i u nás mohla být po vzoru některých zemí (Finsko, Kanada, USA) zavedena nová specializace v ošetřovatelství, tzv. Public Health Nurse. Jedná se o sestru, která pracuje v primární sféře a významně se podílí na zlepšování zdravotního stavu obyvatel daného území. Její práce je zaměřena na prevenci nemocí, podporu a ochranu zdraví v celé populaci a prioritně se orien tuje na vysoce rizikové skupiny osob. Podpořeno programem PRVOUK P37/09. Literatura u autorky.

inzerce

1. LF UK pořádá ve spolupráci s 2. a 3. LF UK

6. pražské mezioborové onkologické kolokvium Témata pro šestý ročník kolokvia:

• Genomika, imunoterapie • Karcinom prsu • Kolorektální karcinom • Karcinom plic

Organizátor: We Make Media, s. r. o. / tel.: +420 778 476 475 e-mail: info@wemakemedia.cz / www.PragueONCO.cz

ONCO2015 - anonce temata - 275x98.indd 1

• Hematoonkologie • ASCO GI • Onkogynekologie • Karcinom prostaty

Diamantový partner:

Paralelní sekce: Neuroonkologická Sesterská Paliativní

Generální partner:

14. 10. 2014 12:08:52

praxe Bolest a její léčba

florence 12/14

Bolest a její léčba Mgr. Lenka Kelnarová Klinika kardiochirurgie – JIP, IKEM, Praha

Bolest je psychický stav či pocit, který provází člověka odnepaměti, stejně jako pokusy o jeho léčbu. První zmínky o léčbě bolesti máme už z doby 3000 let před n. l. z Egypta a Mezopotámie. Ve starém Řecku bylo už od 4. století př. n. l. známé opium (Kasal a kol., 2004) a v Jižní Americe tišili tamní obyvatelé bolesti pliváním slin, které po žvýkání koky obsahovaly kokain. Byliny jako blín, bolehlav, čemeřice a mandragora se zase používaly ve středověké Evropě.

ezi další prostředky k tišení bolesti patřil alkohol či použití chladu (Málek a kol., 2011). Až do roku 1842 si ne mocní procházeli těžkým martyriem, které mohlo zmírnit jen rychlé provedení operačního zákroku. V letech 1842–1846 proběhla řada experimen tů, které měly za cíl zbavit v průběhu zákroku nemocného bolesti (Kasal a kol., 2004). Například anglický lékař H. Hickman podnikal experimenty, při kterých nechával zvířata vde chovat oxid uhličitý. Podobné pokusy prováděl i zubní lékař Horace Wells s oxidem dusným. Za objev celkové anestezie je však pokládána až veřejná demonstrace, která se konala 16. října 1846 v Bostonu, při níž W. T. G. Morton, bývalý žák H. Wellse, použil éter. Další významnou osob ností byl i dr. Holmes, který pro novou metodu navrhnul název anestezie. Zpráva o éterové anes tezii se díky lodní poště rozšířila i do Anglie, kde už 21. prosince 1846 provedl londýnský chirurg Robert Liston s použitím éteru amputaci konče tiny, a to za 28 vteřin (Málek a kol., 2011). O roz šíření a rozpracování inhalační éterové anestezie se pak v Londýně zasloužil John Snow. Uznání se mu dostalo v roce 1853, kdy podal královně Viktorii anestezii chloroformem při porodu jejího syna prince Leopolda (Kasal a kol., 2004). Objev znecitlivujících účinků kokainu je spojen se dvěma jmény – Karl Koller a Sigmund Freud. Freud experimentoval s kokainem a of talmologovi Kollerovi dal malý vzorek. Koller si náhodou olízl prsty, kterými se kokainu dotýkal, a znecitlivěl mu jazyk. Objev byl 15. září 1884 přednesen v Německu na oftalmologickém kon gresu, což následně způsobilo rozšíření topické anestezie v očním lékařství. Kokain se však po určité době ukázal jako toxický a s rizikem vzniku závislosti (Málek a kol., 2011). Anestezie se nevyhýbala ani českým zemím. Celestýn Opitz byl členem řádu Milosrdných bratří a pracoval jako ranhojič v dnešní Nemocnici Na Františku v Praze. Od začátku roku 1847 se věno

V současné době je celková anestezie cílena na ztrátu vědomí, analgezii a svalovou relaxaci, což má zajistit, aby nemocný dobře spal, necítil bolest, byl svalově uvolněn a neaktivoval patologické vegetativní reflexy.

val éteru a jeho znecitlivujícím účinkům při vde chování par. Dne 7. února 1847 podal anestezii při vytrhávání zubů, následně u ošetření vředu a poté následovaly závažnější operace. Do 20. dubna 1847 provedl Opitz na 186 anestezií pomocí éteru. Používání éteru se z Prahy rozšířilo do Hradce Králové, Litoměřic a Lokte. Nejnovější poznatky však ukazují, že Opitz nebyl prvním průkopníkem v podávání anestezie u nás. Pravděpodobně z Víd ně se zpráva o použití éteru v Americe dostala do dvou moravských měst, a to do Brna a Olomouce. V Brně tak byla první éterová narkóza podána o dva dny dříve než v Praze, v Olomouci pak o dva dny později, 9. února 1847 (Málek a kol., 2011). Po skončení 2. světové války se v Českoslo vensku změnily postoje k anesteziologii. Její rozmach je u nás spojen se jménem Dr. Lev Spinadel. Dalším rozvojem vznikají např. ambulance pro léčbu bolesti (Málek a kol., 2011), urgentní medicína, zotavovací pokoje (které poukázaly na provázanost anesteziologie s intenzivní péčí), rozvíjí se transplantologie atd. V současné době je celková anestezie cílena na ztrátu vědomí, analgezii a svalovou relaxaci, což má zajistit, aby nemocný dobře spal, necítil bolest, byl svalově uvolněn a neaktivoval patolo gické vegetativní reflexy (Kasal a kol., 2004).

Pooperační péče – bolest a kognice Názory na riziko operovatelnosti věkové kate gorie nad 65 let se liší. Mortalita při anestezii je u starší generace asi třikrát vyšší než u mladých lidí, při elektivních operačních výkonech dosa huje 5 % a u akutních výkonů 10 % (Matějovská Kubešová a kol., 2009). Hlavním úkolem všech zdravotníků je zmírnění bolesti a utrpení. Protokol terapie akutní poope rační bolesti zařazuje mezi své požadavky i mezi národní akreditační komise. Studie u nás i v za hraničí přesto poukazují na vysoký počet pacientů trpících silnými bolestmi, které s sebou nesou nežádoucí akutní a chronické následky. Mezi nej

foto: Profimedia

Bolest a její léčba praxe

Stáří je fyziologickým procesem, nicméně přesto vlivem anestezie dochází v prvním pooperačním týdnu až u 25 % pacientů k pooperační kognitivní dysfunkci. I odpovídající analgetická terapie je důležitá právě u pacientů s demencí a poruchami vědomí. U těch, kteří měli před operací normál ní kognitivní funkce, může dojít vlivem nedostatečné léčby bolesti ke zhoršování stavu vědomí a zmatenosti (Matějovská Kubešová a kol., 2009).

Specializace sester

významnější obavy pacientů patří strach z pooperační bolesti. Důvodem špatně léčené pooperační bolesti není nedostatek léků či ovládání technik, ale organizace, čímž je myšleno pravidelné měření a zaznamenávání bolesti s adekvátní léčebnou odpovědí. Je to právě sestra, která by měla zaznamenávat intenzitu bolesti, účinnost léčby a možné komplikace (Málek a kol., 2011). Analgezie přizpůsobená typu operace je v současné klinické praxi nejvíce uplatňovanou metodou. Navíc obecně platí, že látky z různých skupin analgetik, jako neopioidní analgetika, nesteroidní protizánětlivé látky a opioidy, umožňují smysluplné dvojkombinace či trojkombinace těchto látek. Kombinace látky ze stejné skupiny je naproti tomu nevhodná, jelikož dochází k zesí lení nežádoucích účinků, nikoli analgezie (Málek a kol., 2011). U starších pacientů je důležitější věk biologický než ka lendářní, jsou citlivější na léky ovlivňující CNS, objevuje se častěji pooperační delirium. Jeho příčinou může být jak bolest při neadekvátní analgezii, tak i některá analgetika. Analgeti ka mohou způsobit centrální anticholinergní syndrom, který může vyústit k hyperaktivitě se vznikem křečí nebo naopak k útlumu vedoucímu až do kómatu. Mezi těmito dvěma extrémy se mohou objevit příznaky amnézie, úzkosti, dezorientace, agi tovanosti, soporu či útlumu dýchání. Nároky na farmakoterapii snižují rovněž fyzikální postupy, jako je polohování či včasná rehabilitace (Málek a kol., 2011).

Za první anesteziologickou instrumentářku a první anestezio logickou sestru v Československu je považována sestra Alena Stárková-Palečková. I v době pracovní neschopnosti primáře Lva Spinadela, která trvala 14 dní, byla schopná samostatně provádět celkové anestezie. Pracovala přesně a její promyšle ná organizace provozu umožňovala plynulý průběh operační ho programu. V anesteziologické ambulanci školila po svém zapracování i další vybrané sestry. Alena Stárková-Palečková napomohla širšímu uznání činnosti popisem odborné náplně práce těchto sester (Nevtípilová, 2014). V současné době je specializační vzdělávání jednou z forem celoživotního vzdělávání, které u nelékařského zdravotnic kého pracovníka prohlubuje kvalifikaci, jak ukládá zákon č. 96/2004 Sb. Nařízení vlády č. 31/2010 Sb. stanovuje obory specializačního vzdělávání a následné označení odbornos ti specialistů, kdy všeobecná sestra po absolvování oboru Intenzivní péče užívá označení „sestra pro intenzivní péči“. Specializační studium trvá optimálně 18–24 měsíců a prodlou žit či zkrátit je lze při splnění 560 hodin teoretické a praktické výuky, které vzdělávací program obsahuje. Toto studium je zakončeno atestační zkouškou a získáním diplomu o speciali zaci v příslušném oboru. Vyhláška č. 55/2011 Sb. pak pojed nává mj. o činnostech sestry se specializovanou způsobilostí (Nevtípilová, 2014).

Slovo závěrem Pro nás, zdravotníky, je bolest pacienta jedním z mnoha ošetřovatelských problémů, které u něj řešíme. Měli bychom si však uvědomit, že pro pacienta je bolest v tu chvíli jediným a hlavním problémem, který mu znemožňuje vykonávat další činnosti nebo je může vykonávat jen s obtížemi. Neřešená bolest má pak vliv nejen na psychickou pohodu pacienta, ale i na další důležitou složku, kterou je pooperační rehabilitace či výše krevního tlaku.

Literatura 1. Kasal E a kol. Základy anesteziologie, resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče pro lékařské fakulty. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0556-2 2. Málek J a kol. Praktická anesteziologie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-2473642-6 3. Matějovská Kubešová H a kol. Akutní stavy v geriatrii. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-620-5

Více o autorce 4. Nevtípilová M. Management péče o pacienta při operačním výkonu v celkové anestezii [online]. 2014 [cit. 2014-08-07]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D. Dostupné z: http://theses.cz/id/5g4rq3/Nevtipilova_Michaela_Management_pe_o_pacienta_pi_operanm_.pdf

Mgr. Lenka Kelnarová 2007: ukonč. SZŠ Kroměříž – obor Všeobecná sestra; 2010: ukonč. Bc. studium – obor Všeobecná sestra, FZV UP Olomouc; 2012: ukonč. Mgr. studium – obor Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy, PdF UP Olomouc; 2012–2014: Fakultní nemocnice Motol, Praha, Kardiologická klinika – všeobecná sestra; od 2014: IKEM, Praha, Klinika kardiochirurgie – JIP – všeobecná sestra

praxe Obuv zdravotníků

florence 12/14

Mýty o zdravotně dokonalé obuvi zdravotníků Mgr. Tomáš Pelc fyzioterapeut, poradce Institutu sportovního lékařství

Stejně jako mnoho jiných zdravotnických témat je i ideál naší pracovní obuvi opředen mnoha pověrami a mýty. Někdy jde jen o krátkodobé trendy, některé „hity“ se však stále opakují.

Pokud chcete opravdu kvalitní obuv, mějte na paměti, že by měla být např. dostatečně prostorná, především v prstové části, dokonale flexibilní, hlavně v místě prstních kloubů a podpatek by měl mít úměrnou výšku.

okud je pro sedavá zaměstnání základ ním pracovním nástrojem židle, pak pro zdravotníka je jím určitě pracovní obuv. Většina zdravotníků prochodí či prostojí mnohem více času, než kolik ho prosedí. To lze v dnešní sedavé civilizaci považovat za vzorný příklad. Je sice pravda, že s přibývajícím „papírováním“ ubývá i při této práci stoje i chůze, přesto si mno hé sestry v počtu naběhaných kilometrů nezadají s číšníky či pošťáky a mnozí operatéři v počtu prostátých hodin zase se stánkovými prodejci na tržnici. Nabídka zdravotnické obuvi je velmi široká a její variabilita je až překvapující. V tom, co zdravotníci nosí na nohou, můžeme sledovat opakované trendy dřeváků, gumáků, galoší, ná vleků, tenkých slupek či naopak vysokých „kor káčů“, monster se suchými zipy připomínajících přezkáče či naopak lehkých žabek. Oblíbené jsou také crocsy, které se ovšem po styku s vodou na podlaze mění v brusle, kolíbky, vaničky, pružiny a mnoho dalšího. Jako bychom ani sami nevěděli, co chceme a co potřebujeme. Vysvobozením z této pestré nabídky se může zdát předpisová obuv. Bohužel, byrokratické uni formní ideály jsou slepé, a tak si naštěstí většina zdravotníků vybírá svou obuv cíleně podle své nohy a charakteru své práce. Jak ale odhalit, zda bota, do níž chceme in vestovat, stojí za koupi, abychom mohli vyhodit vynucovaný erár? Možná vám pomůže krátký

výčet kladů a záporů výše uvedené hitparády (box na konci článku). Minimálně by vám mohl pomoci uvědomit si, co vyloženě nechcete, což vám následně usnadní rozhodování při výběru a koupi nové obuvi. Velkým problémem je také nášlapná plocha uvnitř boty. Jde o jakousi Achillovu patu zdravot nické boty, protože nebývá tvořena vyměnitel nou, a tedy ani individuálně zvolitelnou vložkou (stélkou). Pokud tedy chceme opravdu kvalitní obuv, z níž nás nebudou přinejmenším bolet nohy, měli bychom mít na paměti několik základních pravi del, která jsou platná pro všechny věkové kate gorie a v různých obměnách prakticky ve všech zemích s vyspělým obuvnickým průmyslem: 1. obuv by měla být dostatečně prostorná, pře devším v prstové části, 2. obuv by měla být dokonale flexibilní, hlavně v místě prstních kloubů nohy, 3. podpatek by měl mít úměrnou výšku, 4. postavení patní části kopyta by mělo být kol mé nebo velmi mírně vybočené (varózní), 5. opatek by měl být pevný a dostatečně dlouhý, 6. svršek obuvi by měl být správně anatomicky tvarovaný, 7. materiál, ze kterého je bota vyrobená, by měl vyhovovat z hlediska hygienicko-zdravotnic kého (tj. biologická inertnost výluhů z mate riálů a přípravků použitých při výrobě obuvi, zajištění optimálního vlhkostního a teplotního

Obuv zdravotníků praxe

režimu – mikroklima, měkkost, možnost dokonalé mechanické a chemické očisty), 8. tlumení nášlapných sil spodkovým prove dením, 9. malá, resp. přiměřená hmotnost obuvi. (1) Jak je vidět, opravdu dobrá bota je věda. Pokud nechcete nic podcenit, je dobré vybírat rozu mem a nechat si poradit – nejlépe od protetika rozumějícího i obuvnické či dokonce vymírající ševcovské branži. Rozum i výběr z kvality je i v této oblasti na dobré cestě, ovšem jako každá kvalita se i tato platí. Naštěstí výrobců kvalitní zdravotnické obuvi je na našem trhu v současné době několik a jejich nabídka je široká. Ovšem musíte mít na paměti, že chce te-li opravdu kvalitní obuv, v níž se vám bude nejen pohodlně, ale i zdravě chodit, musíte si připravit víc než jen pár stokorun.

Literatura 1. Šťastná P. Základní požadavky na zdravotně nezávadnou obuv [online]. 2005 [cit. 2014-0616]. Dostupné na: http://www.sante-zdravotniobuv.cz/zdrave-obouvani/zakladni-pozadavkyna-zdravotne-nezavadnou-obuv.aspx

k věci

→ K lady a zápory jednotlivých typů bot Tlustá podrážka – „korkáče“ a dřeváky ↑ Lépe chrání chodidlo, ale na kořeny ani velké kameny v nemocnici či ambulanci asi nenarazíte. ↓ Přidají vám na výšce, ale také si v nich snadněji podvrtnete kotník. ↓ Korky mohou připomínat chůzi na cihlách. Tenká podrážka – „slupka“ ↑ Je stabilnější, bývá ohebná a tuto vlastnost dopřává i chodidlu. ↓ Nechrání před tvrdým došlapem (stačí se zaposlouchat). ↓ Noha se více namáhá. ↓ Podle některých recenzí z chůze v těchto botách až pálí chodidla.

Kolíbky ↑ Bývají také tlusté, ale výhodou má být plynulejší nanesení váhy přes zaoblenou patu a odval přes špičku. ↓ Může docházet k přetěžování středu klenby nožní. Vaničky ↑ Lépe vedou chodidlo. ↓ Hrana paty se může traumatizovat o svah vaničky nebo přímo o její hranu – důkazem bývá ztluštělá kůže v místě hrany vaničky. Supervolné pásky ↑ Mají aktivovat nohu a klenbu tím, že je noha nucená do flexe prstů, jinak sandál padá. ↓ Zkušenosti jsou však takové, že do prstů chytnete spíše křeč.

inzerce

Navštivte webové stránky florence.cz

Pro předplatitele přístup do archivu

Staňte se naším fanouškem na Facebooku

Aktuality I Zpravodajství I Odborné články Tipy na vzdělávací akce I Kariéra Florence Plus (nepublikované články v časopise)

Vyplň te ank Floren etu ce

a získ ejte d árek! Anke tu n www. ajdete na floren ce.cz

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

foto: Profimedia

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

Cílem komunikace ve zdravotnictví je spokojený pacient Tématem IX. kadaňských sesterských dnů, které proběhly 9. a 10. října 2014, byla komunikace mezi zdravotníky a pacienty i mezi členy zdravotnických týmů. Téma uváděly sugestivní věty: „Na počátku přišlo slovo. Hned po něm přišlo nedorozumění…“ Specifika komunikace žáků při praktickém vyučování ve zdravotnickém zařízení Zástupkyně ředitelky Střední odborné školy ener getické a stavební, Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy Chomutov Mgr. Eva Čížková přednesla sdělení Specifika komunikace žáků při praktickém vyučování ve zdravotnickém zařízení. Zdůraznila, že kvalitní ošetřovatelská péče je nemyslitelná bez komunikace mezi zdravotníkem a nemocným i mezi členy ošetřovatelského týmu a zdravotnického týmu. „Významnou součástí vzdělávání žáků zdravotnických škol je mimo jiné rozvoj sociál ních a komunikativních kompetencí, přičemž sociální kompetence znamenají, že se studenti učí pracovat společně i v týmu a komunikativ ní kompetence je učí přiměřeně se vyjadřovat k účelu jednání v projevech mluvených i psaných,

vhodně se prezentovat při jednání, zpracovávat věcně, správně a srozumitelně přiměřené texty apod.,“ uvedla Mgr. Čížková a dodala, že cílem zdravotnického školství z hlediska komunikace je naučit studenty v souladu s komunikačními a společenskými normami řešit základní životní a pracovní situace a především je naučit vhodně komunikovat s jednotlivými skupinami pacientů/ klientů, respektovat jejich osobnostní a kultur ní specifika. Cílem je naučit studenty tři druhy komunikace, které k ošetřovatelské péči patří – je to komunikace sociální (neformální), struktu rovaná (edukace) a terapeutická, která pomáhá překonávat přechodný strach. Učí je uplatňovat zvláštnosti přístupu k nemocným – k dětem a do spívajícím, k cizincům a příslušníkům národnost ních menšin, k lidem s různým typem postižení a se závažnými onemocněními (psychologie bolesti, strachu, úzkosti, umírání a smrti) a k pa cientům s problémovým chováním nebo sociálně problematickým klientům.

Komunikace v hospicové péči

Při komunikaci s pacienty jiné národnosti je nutné uvědomovat si kulturní odlišnosti etnika.

Známé pravidlo amerického psychologa Alberta Mehrabiana, podle kterého komunikující člověk upoutává především řečí svého těla, neverbální komunikací, pohyby, gesty (55 %), poté melo dičností, modulací, tónem svého hlasu (38 %) a vlastně nejméně upoutává tím, co říká (7 %), připomněly vrchní sestra Zdeňka Pixová a sociál ní pracovnice a zdravotní sestra Mgr. Dagmar Pel cová, DiS., z Hospice sv. Štěpána v Litoměřicích. Upozornily, že nikdy neposuzují nastavení nemocného ani jeho blízkých, tedy způsob vyrov návání se s těžkou diagnózou, komunikaci mezi příbuznými, ekonomické zázemí apod. „Neseme

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

s nemocným a jeho rodinou jejich strasti, ale snažíme se být maximálně nestranní,“ řekla Mgr. Pelcová a uvedla několik kazuistik, například případ osmašedesátiletého pacienta s dg. karcinom jaterních buněk, ascites. Pacient žije s manžel kou, dvě dcery a syn žijí samostatně a pomáhají v rámci svých možností o otce pečovat. Nemocný by rád zůstal doma, ale manželka je již unavená, má strach, že by péči doma nezvlád la. Dcery přišly do Hospice sv. Štěpána vyřídit pro otce lůžko. Bylo ale plně obsazeno, takže pracovníci hospice nabídli domácí hospicovou péči jako možnost k překlenutí doby, než se lůžko uvolní. „Opakovaně jsme řešili způsob fungování v domácnosti, návštěvy jsme stanovili 3–5krát týdně. Mnoho hovorů jsme věnovali vysvětlování situace především man želce a dcerám. Nemocný byl sice plačtivý, ale klidný, smířený s neřešitelností svého stavu,“ řekla Mgr. Pelcová. Zdena Pixová dodala, že zajišťovali léky u praktického lékaře i onkologa, kompenzační pomůcky z půjčovny apod. Po dlouhých hovo rech s rodinnými příslušníky zůstal pacient v domácí hospicové péči až do své smrti. „Až na obtěžující ascites byl relativně kompenzován, postupně slábl a devatenáctý den po přijetí do

Na Šumavě se hovořilo nejen o novinkách v ošetřovatelství Ve dnech 16.–17. října 2014 se konal již IX. ročník odborné regionální konferen ce – „Ošetřovatelské dny“. Vzdělávací akce, kterou Nemocnice Český Krumlov, a. s., každoročně pořádá, se letos poprvé konala na Šumavě v oblasti Zadova. Kon ference byla určena nejen vrcholovému managementu zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ale i pracovní kům ve vedoucích pozicích na lůžkových odděleních a ostatních úsecích. Přednášky spojovalo jedno téma – nové metody, myšlenky a postupy v ošet řovatelské a lékařské péči. Důležitým krokem pro zvýšení komfortu péče nejen pro nemocné, ale především pro ošetřují cí personál je výběr správných a účelných pomůcek. Tomuto tématu byl věnován celý první den konference a součástí pro gramu byla i výstava tohoto sortimentu. Druhý přednáškový den bylo během dopoledního bloku předneseno několik sdělení, v nichž se autoři zaměřili na problematiku správného ošetřování endoskopů a na problematiku prevence poranění zdravotníků ostrým předmě tem nebo nástrojem. Je důležité neustá

Komunikační oříšek Na konferenci také opakovaně zaznělo, jak je důležité uvědomo vat si kulturní odlišnosti etnika, pokud se staráme o pacienta jiné národnosti. U nás jde nejčastěji o pacienty romského etnika a o Vietnamce. M. Řezníčková z kadaňské nemocnice upozorni la, že například vietnamské ženy jsou velice stydlivé, je nutné zajistit jim soukromí, nezvyšovat hlas, je třeba hovořit pomalu a používat jednoduché věty apod. Na druhé straně tyto pacientky mají respekt ze zdravotnického personálu a řídí se jeho radami. Poměrně náročná je komunikace s pacienty romského etni ka. Velmi silně totiž projevují emoce, zvláště pokud se jedná o onemocnění spojené s bolestí. Hospitalizaci snášejí většinou tak špatně, že to může vést k neochotě se zdravotníky spolu pracovat. Důležitý je pro ně kontakt s rodinou a její spoluúčast při rozhodování v jednotlivých krocích léčby.

le opakovat, jakým infekčním rizikům jsou vystaveni nejen pacienti, ale také zdravotnický personál. S poznatky o výskytu a možnostech šíření viru ebola vystoupila MUDr. Krabaschová z KHS, územní pracoviště Český Krumlov. Mluvila také o systému, který je v případě výskytu této nemoci v ČR vypracován, a o tom, jaká preven tivní opatření musejí mít připravena i jednotlivá zdravotnická zařízení. Po této přednášce se rozvinula živá diskuze ohledně preventivních opatření, kterými by se měli začít řídit zdravotní ci v příjmových ambulancích na LSPP a v ordinacích praktických lékařů. To vše v zájmu ochrany svého zdraví, ale i ochrany zdraví dalších pacientů.

PhDr. Helena Chvátalová

Posluchači se na konferenci také podrobně seznámili s otázkami hygieny a dezinfekce ve zdravotnických zaříze ních, s možnostmi používání různých typů pracovních oděvů, se zdravou výživou a s kompenzačními i reha bilitačními pomůckami pro domácí ošetřování. Konference byla jako každý rok pří nosem pro další práci zdravotníků. Jejím cílem je ulehčit zdravotníkům orientaci v dané problematice a vnést více nadše ní pro další kroky k rozvoji ošetřovatel ské a lékařské péče. Mgr. Dana Podholová, hlavní sestra Nemocnice Český Krumlov, a. s. podholova@nemck.cz

foto: autorka

Zadov / Ošetřovatelské dny

domácí hospicové péče klidně zemřel obklopen rodinou, v pří tomnosti sestry domácího hospice,“ uvedla Mgr. Pelcová.

Ošetřovatelské dny byly určeny nejen vrcholovému managementu zdravotnických zařízení, ale i pracovníkům ve vedoucích pozicích na lůžkových a dalších odděleních

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 12/14

Sestry si vyzkoušely osteosyntézu v praxi Osteosyntéza v praxi zněl název odborné konference, která se konala v úterý 4. listopadu 2014 v konferenčním sále I. chirurgické kliniky VFN v Praze. Sponzorovala ji firma MEDIN, a. s., která tak navázala na řadu svých úspěšných odborných akcí, jež pro lékaře – traumatology i sálové sestry pořádá.

atnáct sálových sester z celé republiky, které byly na konferenci vybrány, se sešlo v historických prostorách přednáškového sálu, kde pro ně bylo připraveno instrumentárium a makety kostí upevněné ve svěrácích na stolech. Na nich si po několika teoretických přednáškách vyzkoušely pod dohledem lékařů a školitelů nově nabyté vědomosti v praxi. Po úvodních slovech zástupců firmy MEDIN, a. s., náměstka ředitelky VFN MUDr. Jana Břízy, CSc., MBA, a PhDr. Dagmar Škochové, MBA, z VFN se první přednášky ujala Soňa Tesařová, která mluvila na téma perioperační péče v traumatolo gii. „Perioperační sestra by měla být erudovaná, spolehlivá, flexibilní, empatická, manuálně a tech nicky zručná a měla by mít organizační schopnos ti,“ řekla. Ve své přednášce se následně zmínila o jednorázovém operačním krytí, přístrojovém vy

Sestry si nově nabyté vědomosti vyzkoušely na maketách kostí

foto: Magda Hettnerová

bavení, polohách nemocného při různých typech operací (např. na extenčním stole při operacích stehenní kosti a bérce) a o komplikacích v trau matologii z pohledu sestry. „Jedná se především o otlaky, útlaky nervů a cév, distorze krční páteře nebo o riziko pádu pacienta,“ popsala Tesařová. V následujících dvou sděleních pohovořil doc. MUDr. Michal Mašek, CSc., přednosta Trauma tologického centra ve FN Brno, na téma principy kostního hojení a principy hřebování. „Zlomenina je poranění měkkých tkání provázené poško zením kosti,“ uvedl na úvod novější definici zlomeniny (dříve se o zlomenině hovořilo jako o přerušení kontinuity kostní tkáně). „Dvě třetiny krevního zásobení kostí jsou totiž z měkkých tkání,“ vysvětlil. Zlomeniny mohou být úrazové, únavové nebo patologické. Dále se dělí např. na infrakce, kdy je kostní tkáň nalomena, ale periost nepřerušen, vpáčené zlomeniny, kompresní, tříštivé, avulzní či defektní. U dětí pak dochází ke zlomeninám subperiostálním (zlomenina vrbového proutku) nebo k epifyzeolýze (pora nění kosti v místě růstové ploténky). Vzhledem k odlišnostem, které u dětí jsou, by se podle slov doc. MUDr. Maška měli léčbou jejich zlomenin zabývat odborníci se specializací na děti. „Hojení zlomenin je přímo úměrné prokrvení,“ upozor nil. Pacient se stabilní fixací by měl být proto co nejdříve mobilizován. Naopak hojení není závislé na hladině Ca v krvi. „Hojení zlomeniny má tři klinická stadia. Během prvního dochází k překrvení a novotvorbě cév a mladého vaziva. V oblasti zlomeniny je otok a fragmenty jsou ještě pohyblivé. Ve druhém stadiu dochází k tvorbě periostálního svalku, mizí otok i bolest a zlome nina má již určitou pevnost, ve třetím stadiu pak dochází k remodelaci a přestavbě zátěží. Úlomky se spojí definitivním kostěným svalkem a do chází ke konsolidaci zlomeniny,“ popsal. Zmínil se také o poruchách hojení zlomeniny, jako jsou např. fraktura male sanata (srůst ve špatném po stavení, porucha funkce), refractura nebo callus luxurians (nadměrný svalek), při němž dochází k útlaku okolních cév, svalů a nervů. Pohovořil také o zlomeninách horního konce femuru. S tou přicházejí dvě skupiny pacientů v poměru ženy vs. muži 3:1. V 10 % se jedná o vysokoenergetické úrazy způsobené např. při pádu z výšky nebo při dopravních nehodách (prů

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

měrný věk těchto pacientů je 46 let) a v 90 % o nízkoenergetic ké úrazy, kdy jde např. o pád na rovině (průměrný věk těchto pacientů je 83 let). Při těchto úrazech může dojít ke zlomenině hlavice, krčku (45 %), trochanterického masivu (53 %) nebo jde o zlomeniny subtrochanterické. Zlomeniny proximálního femuru se řeší takřka výhradně operativně, jen výjimečně konzervativně; typ operace závisí na typu a lokalizaci zlomeni ny a celkovém stavu pacienta. Při těchto zlomeninách je vždy nejdůležitější správná diagnostika, která se provádí RTG (vždy dvě vzájemně kolmé projekce), při nejasnosti ještě CT a pří padně MR při pochybnostech o prokrvení. Operační terapie se pak děje s pomocí implantátů, a to buď 95, 130 st. dlahy, spongiózní šrouby, Enderovy pruty, DHS, PCCP nebo PFN. Pro intramedulární osteosyntézu je vedle vhodného instrumentá ria nezbytné i C rameno a extenční stůl. O jednotlivých generacích hřebů, jejich výhodách, způso bech použití a zajištění se ve své přednášce s názvem Hřebo vání horního konce femuru zaměřil MUDr. Karel Kudrna, CSc. Zmínil se také o vlastnostech používaných materiálů (titan vs. ocel) a možných komplikacích těchto zákroků, jako jsou osteo myelitis, ostitis, infekce rány, malpozice, zlomení implantátu či vznik pakloubu. Operační řešení zlomeniny proximálního femuru následně přednesla Bc. Daniela Pravdová z I. chirurgické kliniky VFN Praha. „Zlomenina proximálního femuru je typická zlomenina staršího věku. Je to nejčastěji operačně řešená zlomenina na naší klinice

a průměrný věk pacientů je 81 let,“ upozornila. V pooperačním období z nich zemře 11–13 %, do jednoho roku 30 % a dalších 30 % těchto pacientů nedosáhne předúrazové soběstačnosti a je umístěno na LDN. Připravila si i tři kazuistiky pacientů, kteří utrpěli zlomeninu femuru. Pak už přišel čas na praktické cvičení, během něhož si účastnice kurzu pod dohledem lékařů hřebování horního kon ce femuru vyzkoušely. Vrtačky a připravené instrumentárium vzaly do ruky během dne ještě několikrát. Například při dla hování proximálního humeru, kterému předcházely teoretické přednášky doc. MUDr. Michala Maška, CSc., Šárky Mejnské a MUDr. Josefa Krause na témata principy dlahování, fraktura proximální části humeru řešená osteosyntézou a dlahování proximálního humeru. Po obědě si ještě zkusily dlahování proximálního bérce a distálního radia. Celodenní konference přinesla všem zúčastněným nejen nové poznatky, ale především možnost vyzkoušet si na vlastní kůži jednotlivé postupy, což všichni velmi kladně hodnotili. O tom, že je tato forma nejen pro lékaře, ale i pro sestry velice lákavá, svědčí i fakt, že další konference, která by se měla ve VFN konat na jaře příštího roku, je už nyní obsazená. Není to však jediná vzdělávací akce, kterou firma MEDIN, a. s., chystá. Mnoho dalších připravuje také ve svém novém školicím centru, které vybudovala v areálu firmy v Novém Městě na Moravě. Magda Hettnerová, redakce Florence

inzerce

SYSTÉM DLAH PÁNEVNÍCH pro fixaci všech typů zlomenin pánve přizpůsobené pro snadné natvarování možnost modelace dlahy firmou MEDIN dle zaslaného CT snímku pro šrouby kortikální HA 3,5 a spongiózní HB 4 minimální protruze hlaviček šroubů instrumentárium pro ohýbání a implantaci ocelové provedení implantátů

DLAHY PÁNEVNÍ OMEGA stabilizace fraktury jedním implantátem úchyty pro stabilní fixaci ve dvou rovinách čtyři typy dlah: ZÁKLADNÍ, ILIAC, LONG, MAXI speciálně tvarované otvory pro snadné zavedení šroubů na dorzální straně

DLAHY PÁNEVNÍ PŘÍMÉ inovované provedení

DLAHY PÁNEVNÍ ZAHNUTÉ inovované provedení

MEDIN, a.s. | +420 602 793 451 | +420 739 322 908 | +420 724 931 976 | +420 603 283 157 | tel.: 566 684 327 | prodej@medin.cz | www.medin.cz

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 12/14

Otázky pro kandidáty do voleb prezidia ČAS pro rok 2015 V roce 2015 proběhnou volby do prezidia České asociace sester (ČAS). Kandidáty na post prezidentky ČAS, do prezidia ČAS a do Revizní komise ČAS jsme požádali o odpovědi na tři otázky: 1. Kde pracujete, jaké je vaše pracovní zařazení? 2. Jak dlouho pracujete ve zdravotnictví? 3. Co jste v uplynulém období udělal/a pro ČAS? Kandidáti na prezidentku ČAS Mgr. Veronika Di Cara Po zhruba pěti letech práce u lůžka pracuji nyní jako odborná poradkyně MZ ČR v otázkách ošetřovatelství a učím anglický jazyk zdravot níky v Německu. Ve zdravotnictví pracuji od roku 1993. Od roku 2009 jsem oficiální delegátkou ČAS v Evropské federaci sesterských asociací (EFN), což je nejaktivnější a největší sesterská organizace v EU, která zásadně ovlivňuje profesi sestry a hájí zájmy této profese, jakož i zájmy pacientů v EU. Práce v EFN znamená fyzickou účast na zasedáních dvakrát ročně a přípravu na tato zasedání, kde zpracovává me a schvalujeme dokumenty ovlivňující profesi sestry v EU. Dále se jedná o průběžnou celo roční práci, jako je zodpovídání dotazů partnerů, vyplňování dotazníků o ošetřovatelství v naší zemi, připomínkování dokumentů Evropské komise. Důležitou součástí této práce je přenesení získaných informací do ČR a jejich využití. Naposle dy jsem za ČAS organizovala připomínkování Personální vyhlášky na podzim 2014 na základě žádosti hlavní sestry ČR. Připravuji stanoviska ČAS k vzdělávání sester, zajisti la jsem vyjádření ICN a EFN k tomuto tématu. Oslovila jsem kandidáty na europoslance a požádala jsem je o jejich

1 2 3

postoj k otázkám týkajícím se zdravotníků. Další mé aktivity se týkají lepší implementace směrnice EU o poranění zdra votníků ostrými předměty do každodenní praxe v letech 2013 a 2014. Jsem členkou pracovní skupiny pro úpravu ošetřova telské dokumentace, jejímž cílem je zefektivnění ošetřo vatelské dokumentace v praxi. Iniciovala jsem a prováděla šetření ČAS Pracovní podmínky zdravotníků v ČR na podzim 2013, oslovení managementů zařízení na stejné téma v létě 2014. Spolupracuji s ombuds mankou ČR jako zástupce ČAS. Jsem členkou pracovní skupiny MZ pro transformaci ošetřova telství. Průběžně komunikuji s předsedkyněmi sekcí a členy ČAS o aktuálních problémech a průběžně komunikuji se zahraničními organizacemi na aktuální témata. Účastním se aktivně i pasivně konferencí ČAS, sekcí a regionů, jiných subjektů i mezinárodních kon ferencí (naposledy mezinárodní konference POUZP v září 2014), podporuji sekce a regiony při spolupráci se zahraničními od bornými společnostmi (Sekce onkologická a pediatrická). Pu blikuji v časopise Florence a ak tivně jsem se účastnila dvou projektů ČAS (e-learningové kurzy o funkcích nemocničních lůžek, technologické inovace ve vzdělávání zdravotníků). PhDr. Irena Nerudová Své zkušenosti z nemoc niční péče, zdravotnické ho managementu i z oblasti

zdravotně-sociální uplatňuji v současném působišti, kde také získávám řadu nových poznatků. Pracuji jako odborná učitelka Vyšší odborné školy zdravotnické, Alšovo nábřeží 6, Praha 1. Své mnohaleté vědo mosti, zkušenosti a dovednosti mohu zužitkovat při výuce obo rů, které úzce souvisejí s týmem spolupracovníků v ošetřova telství, a poznat tak vzdělávací programy, které jsem detailně neznala a které jsou v ošetřo vatelské péči důležité. Také se snažím budoucí zdravotníky připravit na zátěž zdravotnické ho povolání výchovou ke zdraví a ve zdraví. Připravuji k realizaci obor Diplomovaná všeobec ná sestra v úzké spolupráci se zdravotnickými zařízeními. Vypracovala jsem návrh pro jektu spolupráce zdravotnické školy a zdravotnického zařízení, který jsem si ověřila v ošetřo vatelské praxi. Zařadili jsme také do přípravy studia DVS zdravotně-relaxační týden jako kompenzační přípravu na zátěž povolání sestry a umění si s tou to zátěží poradit. Ve zdravotnictví pracuji 27 let, ale v kontaktu s ním jsem od prvního vstupu do zdravotnické školy v Praze Na Košince od roku 1975, takže skoro 40 let. Po absolvování studia na SZŠ jsem nastoupi la na II. chirurgickou kliniku Všeobecné fakultní nemocnice jako zdravotní sestra. Po roce zkušeností jsem se rozhodla pro denní studium ošetřovatel ství na Filosofické fakultě, obor Pedagogika – Péče o nemocné,

studijní ročník paní doc. PhDr. Marty Staňkové, CSc., první ročník denního studia, kde jsem měla možnost setkat se s velkými osobnostmi českého lékařství a ošetřo vatelství. Ve svém profesním životě jsem pracovala jako zdravotní sestra na chirurgické klinice, urologickém oddělení, gynekologicko-porodnickém oddělení (pomáhala jsem zavá dět rooming in), na ošetřovatel ských lůžkách a také částečně v domově seniorů. Pedagogic ké zkušenosti jsem získala ve zdravotnických školách a jako odborná asistentka jsem pra covala v Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství FVL UK (dnes 1. LF UK), 3. LF UK a konzul tačně i na dalších VŠ. Profesní zkušenosti ve vedení ošetřova telských a zdravotnických týmů jsem získala jako asistentka hlavních sester ve FN Na Bulov ce a v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. Dále jsem pracovala ve funkci náměstkyně pro ošetřovatelskou péči ve FN Na Bulovce. Působila jsem také jako vedoucí zdravotnického týmu v mobilním hospici Cesta domů, kde jsem získala vědo mosti o práci domácí hospico vé péče. Ve funkci poradkyně paní ředitelky Domova sociální péče na Hagiboru pro přeživší holocaust jsem získala další zkušenosti v oblasti zdravot ně-sociální a doplnila jsem si je o další rozměr vědomostí, dovedností, zkušeností ve funkci vedoucí sestry Domova seniorů v Rudné. Zkušenosti

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

a vědomosti jsem získala také spoluprací s paní doc. M. Staň kovou, CSc., na MZ ČR při tvor bě Oddělení vědy a vzdělávání MZ ČR a zakládání oborových a předmětových komisí. Pracovala jsem také v redakč ních radách časopisů Sestra, Florence, Diagnóza v ošetřo vatelství. Byla jsem členkou Centrální etické komise MZ ČR. Během celého profesního živo ta jsem byla aktivní při prosa zování nových trendů v oblasti ošetřovatelství ve zdravot nickém terénu, na konferen cích, odborných seminářích, v publikační činnosti, vždy s ohledem na historii a zku šenosti sester, lékařů a všech zdravotnických pracovníků v péči o pacienta. Pracovala jsem a zkuše nosti nabírala nejdříve jako členka České společnosti sester a později v předsednic tvu České společnosti sester. Po roce 1989 jsem pomáhala zakládat ČAS a následně jsem pracovala v prezidiu České asociace sester. Založila jsem Sekci odborných učitelek ČAS (Pedagogická sekce), ve které jsem působila jako předsedkyně. Vždy jsem se aktivně snažila zlepšit kvalitu péče o pacienty i spokojenost zdravotníků – sester jak vlastní prací, tak příspěvky na konfe rencích s poukazem na pod mínky práce sester, vzdělávání, kompetence sester. Poukázala jsem také na belgické zkuše nosti s ošetřovatelským DRG. Výzkumem ve FN Na Bulovce, kde jsem pracovala, jsme jako první zároveň s ICN a ČAS v roce 2001 poukázali na násilí ve zdravotnických zařízeních. Šetřením – průzkumem spoko jenosti sester jsem v roce 2005 poukázala na problémy a pod mínky sester na pracovištích z hlediska organizace, financí, personálního zajištění, technic kého a materiálního zajištění. Průzkum byl také proveden v rámci Sdružení fakultních nemocnic s informovaností ČAS. Prosazovala jsem ČAS danou ze zákona, profesionali zaci prezidentky ČAS, prezidia a vytvoření Komory zdravotnic kých pracovníků. V posledních letech jsem se snažila doplnit si

své zkušenosti a vzdělání v ob lasti, které jsem znala pouze okrajově – zdravotně-sociální péče, mobilní hospic, domov sociální péče, domov seniorů. Své zkušenosti jsem prezento vala na odborných seminářích a konferencích. Všechny zna losti, zkušenosti a dovednosti bych ráda použila ve prospěch ošetřovatelství – zdravotníků – sester – České asociace sester. PhDr. Martina Šochmanová, MBA V současné době pracuji v IKEM na pozici náměstka ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu. Ve zdravotnictví pracuji 25 let. Zastávala jsem pozici sestry u lůžka, sestry specialistky na oddělení akutní kardiologie, sestry v ambu lantní péči a také pozici vrchní sestry. V rámci aktivní práce pro ČAS spolupořádám odborné konference jako členka výboru sekce managementu. Díky svému neustálému působení ve zdravotnických zařízeních mám zkušenosti, znalost prostředí a problémů, které nelékaře trápí. V rámci své funkce hlavní sestry se věnuji problematice, která je úzce navázána na činnosti ČAS, jako je úprava personální vyhlášky apod.

1 2 3

Kandidáti do Prezidia ČAS Mgr. Ilona Antoníčková Pracuji ve FN Olomouc jako staniční sestra novoroze necké JIRP. Ve zdravotnictví pracuji od roku 1986, vždy jsem pracovala jako dětská sestra v nemocnici na pediatrických odděleních. Pracuji jako místopředsed kyně Pediatrické sekce ČAS. Účastním se aktivně seminářů a konferencí u nás i na Sloven sku, aktivně se účastním také spolupořádání těchto akcí. Jsem zapojena do spoluprá ce s mezinárodní organizací dětských sester PNEA. Aktivně se zapojuji do zavádění nových poznatků v ošetřovatelské

1 2 3

práci. Participuji na rozpravách o vzdělávání dětských sester a pracovních podmínkách ses ter na všech pracovištích. Lenka Cejnková Od roku 1996 pracuji jako ředitelka zdravotní péče v Remedia Centrum spol. s r. o., která poskytuje komplexní domácí péči. Ve zdravotnictví pracuji 33 let. V ČAS pracuji již třetí voleb ní období v předsednictvu Sekce domácí péče, z toho osm let jako předsedkyně. Podílím se na pořádání konferencí a vzdělávacích akcí pro sestry domácí péče, které jsou ze strany sester hodnoceny velmi kladně. Na NCO NZO přednáším v certifikovaném kurzu pro sestry domácí péče, jehož jsem i odborným garantem. Jako poradce působím při tvorbě nových vzdělávacích progra mů. Jako zástupkyně ČAS pro dohodovací řízení o cenách při pravuji a připomínkuji návrhy pro domácí zdravotní péči. Ve spolupráci s ostatními členkami předsednictva se podílím na návrzích a připomínkách nové i stávající legislativy. Účastním se jednání se zástupci MZ ČR a zdravotních pojišťoven, při kterých hájím spolu s ostatními zástupci segmentu domácí péče zájmy sester domácí péče. V rámci propagace domácí péče jsem se v roce 2011 podílela jako spoluautorka na seriálu o domácí péči pro středočeské rádio. V odborných časopisech jsem publikovala články o pro blematice domácí péče.

1 2 3

Jiří Černoch Pracuji jako vedoucí cytolo gické, bioptické a nekrop tické laboratoře na anatomic ko-patologickém oddělení v Chrudimské nemocnici. Ve zdravotnictví pracuji 32 let. Jsem členem výboru Chirur gické sekce ČAS, pomáhám s přípravou konferencí a kon gresů, organizuji konference na krajské úrovni Pardubického kraje.

1 2 3

Mgr. Veronika Di Cara Viz výše

Mgr. Jana Fejfarová V současné době pracuji na Ministerstvu zdravotnictví České republiky na pozici vedou cí oddělení zdravotního dohledu. Ve zdravotnictví pracuji 26 let. Pracuji ve výboru Sekce managementu České aso ciace sester, kde se podílím na přípravě odborných konferencí pro nelékařské zdravotnické pracovníky.

1 2 3

Mgr. Petra Charvátová, Ph.D. Pracuji ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na úseku léčebné péče jako manažer kvality. Ve zdravotnictví pracuji od roku 1990. Tvořím a spravuji internetové stránky ČAS, spravuji data bázi členů ČAS, píšu a rozesílám členům Zpravodaj ČAS, mám na starosti komunikaci s členskou základnou. Podílela jsem se na šetření ČAS zabývajícím se pracovními podmínkami zdra votníků v ČR, včetně vyhotovení závěrečné zprávy. Jsem členkou pracovní skupiny ohledně vytvoření metodiky ošetřova telské dokumentace, která má za cíl zjednodušit a zefektivnit ošetřovatelskou dokumentaci. Jsem členkou týmu pro tvorbu národní strategie e lektronického zdravotnictví na MZ ČR.

1 2 3

Mgr. Lenka Kalábová, Ph.D. Pracuji v Městské nemocnici v Litoměřicích jako manažer pro nelékařské zdravotnické obory. Do roku 2012 jsem byla náměstkem pro ošetřovatel skou péči a kvalitu. Nový název souvisí se změnou v uspořádání organizační struktury nemoc nice, která má jako statutární orgán tříčlennou správní radu; požadavkem zřizova tele bylo, aby zanikla místa náměstků. Z tohoto důvodu byli náměstci přejmenováni na ma nažery. Pracovní náplň zůstala stejná a odpovídá povinnostem náměstků. V mém případě mám na starosti jednak veškeré čin nosti zajišťované nelékařskými zdravotnickými pracovníky (všemi, kteří jsou definováni v zákoně č. 96/ 2004 Sb.), dále se starám o aktualizaci Přílo hy 2 a styk se zdravotními pojiš

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

ťovnami, který z této povinnosti vyplývá. Krom toho se podílím na stížnostní agendě a řešení stížností jak ze strany uživatelů služeb nemocnice, tak ze strany zaměstnanců. K mým dalším povinnostem, krom jiného, pat ří též implementace požadavků vyplývajících z právních norem do nemocniční praxe. Ve zdravotnictví pracuji od srpna 1984, tedy 30 let. Pro ČAS jsem do této chvíle aktivně nepracovala.

2 3

Mgr. Lucie Kopalová Pracuji ve Střední zdravot nické a Vyšší odborné škole zdravotnické Mladá Boleslav na pozici zástupce ředitelky školy pro VOŠ a jako odborná učitelka. Ve zdravotnictví pracuji od roku 1987. Zastávala jsem a zastá vám funkci předsedkyně Regionu Mladá Boleslav, jsem zapojena do projektu Inovace ve vzdělávání.

1 2 3

Mgr. Dana Křivská Pracuji ve FN v Motole v Praze jako vrchní sestra Dětského kardiocentra. Ve zdravotnictví pracuji od roku 1975. Členkou ČAS jsem od roku 1993 a od roku 2010 jsem předsedkyní Sekce ARIP. Jsem také členkou pracovní skupiny pro řešení problematiky souvi sející se vzděláváním a posky továním ošetřovatelské péče v oboru anesteziologie MZ ČR a členkou pracovní skupiny pro celoživotní vzdělávání v rámci implementace Strategie Zdraví 2020 MZ ČR.

1 2 3

Mgr. Ivana Kupečková, MBA Pracuji jako vrchní sestra Kliniky anesteziologie, re suscitace a intenzivní medicíny ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Ve zdravotnictví pracuji od roku 1979. Členkou ČAS jsem se stala v roce 1993. V rámci Chi rurgické sekce jsem pracovala jako členka výboru. Stala jsem se zakladatelkou Kardiochirur gické sekce. Dodnes aktivně pracuji v Regionu Hradec Králové, kde jsem byla v období

1 2 3

let 2000–2004 předsedkyní. Od letošního roku (2014) jsem členkou výboru Sekce ARIP, se kterou jsem profesně propojená mnoho let. V letech 1994–1999 jsem byla dvě v olební obdo bí aktivní členkou p rezidia ČAS. Miloslava Machovcová Pracuji ve farní charitě Nera tovice, která byla založena v roce 1991 a od roku 2001 zde pracuji na pozici statutárního zástupce – ředitelky organizace. Zakládala jsem domácí zdravotní péči, která se postupně rozvíjela po celém Středočeském kraji. V rámci komplexní domácí péče byla rozšířena i o sociální služby. V roce 1991 jsem vstoupila do ČAS a 17 let jsem byla předsedkyní Sekce domácí péče, v níž jsem se aktivně za pojila. Společně jsme se podíle ly na koncepci domácí zdravotní péče, tvořily odbornost 925 – výkony pro domácí péči a 913 – výkony pro pobytová zařízení. Naše agentura je akredito vané pracoviště pro školení sester domácí péče. Máme cer tifikát ISO 15224:12 jako druhá agentura v republice a Národní cenu kvality. Nyní působím v prezidiu ČAS druhé volební období. Jsem také členkou kreditní komise při ČAS.

Mgr. Nina Müllerová Pracuji ve Fakultní nemoc nici Plzeň na pozici vedoucí centra řízení kvality, pracuji jako interní auditor a manažer kvality. Ve zdravotnictví pracuji od roku 1974, zastávala jsem pozice sestry u lůžka, sestry spe cialistky na JIP, staniční sestry, hlavní sestry nemocnice i vedou cí oddělení ošetřovatelství na Ministerstvu zdravotnictví ČR. V roce 2011 jsem obnovila činnost ČAS v Plzeňském re gionu, který úspěšně plní svou vizi a cíle. Angažuji se v pra covní skupině pro legislativu, zastupuji ČAS v rámci Kulatého stolu pro otázky dekubitů, publikuji v časopise Florence, snažím se aktivně přispívat ná pady k činnosti ČAS na jednání sněmu předsedů a navazuji spolupráci s mezinárodními společnostmi, například s Rakouskou s polečností pro prevenci dekubitů.

1 2 3

florence 12/14

Bc. Hana Pekárková Jsem všeobecná sestra, která v roce 1993 založila agenturu domácí zdravotní péče jako fyzická osoba. Od roku 2006 došlo ke změně právní subjektivity naší společ nosti z fyzické osoby na spo lečnost s ručením omezeným, kde jsem jednatelkou. Oficiální název agentury domácí péče je Pracoviště ošetřovatelské péče s. r. o. Ve zdravotnictví pracuji nepřetržitě 40 let. Pro ČAS jsem vždy pracova la spíše zprostředkovaně, kdy jsem poskytovala své odborné rady a zkušenosti v oblasti vzdělávání, připomín kování legislativních návrhů především v oblasti terénní, dlouhodobé a paliativní péče i při rozvoji a obraně domácí zdravotní péče.

2 3

Bc. Anna Skalická Pracuji ve FN Motol Praha, Ústav imunologie, jako vrchní laborantka. Ve zdravotnictví pracuji 42 let. Pracuji jako stálý člen Akre ditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR, jsem členkou prezidia ČAS a zajišťuji po organizační stránce veškeré konference, sněmy předsedů, Den sester, jsem předsedkyní Kreditní komise ČAS, která uděluje souhlasná stanoviska s pořádáním odborných akcí, a jsem předsedkyní Sekce zdra votních laborantů, která patří k největším sekcím v ČAS.

1 2 3

PhDr. Martina Šochmanová, MBA Viz výše Mgr. Jana Zelenková Pracuji od roku 2008 jako vrchní sestra Pneu mologické kliniky 2. LF UK a FN v Motole. Ve zdravotnictví pracuji od roku 1981. Pracuji jako předsedkyně revizní komise Pneumolo gické sekce. Na požádání při pomínkuji jako externí členka akreditační komise vzdělávací programy v oboru alergologie a klinická imunologie, pneumo logie a pediatrie.

1 2 3

Kandidáti do Revizní komise ČAS Marie Pekařová Pracuji na Kardiologické klinice pro dospělé FN v Mo tole v Praze v sekci arytmologie jako úseková sestra. Ve zdravotnictví pracuji 38 let. V ČAS jsem od roku 1995 a 14 let jsem členkou Regionu Praha. Dvanáct let jsem pracovala jako místo předsedkyně po boku paní Bc. M. Zvoníčkové, která mě mnohému naučila a stále je pro mě vzorem. V současné době jsem ve funkci předsedkyně, přičemž samozřejmě platí, že práce pro ČAS je kolektivní záležitostí celého výboru, jakož i dalších členek, včetně mých kolegyň v práci. Druhé volební období pracuji v Revizní komisi ČAS. Naší hlavní činností je or ganizace konferencí a seminářů a považuji za velký úspěch, že máme na těchto akcích vždy plně obsazeno. Samozřejmou součástí mé práce je vysvět lování cílů a programu ČAS kolegyním na pracovišti a těší mě, když se přijdou podívat na naše akce a rozhodnou se aktivně zapojit do práce našeho regionu.

1 2 3

Milena Nociarová, DiS. Pracuji jako všeobecná ses tra Interní kliniky ve Fakultní nemocnici Ostrava. Ve zdravotnictví pracuji od roku 1976. Byla jsem předsedkyní Pediatrické sekce ČAS jed no volební období, byla jsem zakladatelkou a předsedkyní Moravskoslezského regionu ČAS, dnes členka výboru, jsem předsedkyní Revizní komise ČAS již druhé volební období.

1 2 3

Jana Zuková Pracuji na Oddělení cent rální sterilizace Nemocnice s poliklinikou Karviná jako všeobecná sestra. Ve zdravotnictví pracuji 38 let. V uplynulém období jsem pracovala v Revizní komisi ČAS.

1 2 3

Praha Charitativní módní přehlídka S elegancí proti rakovině

servis

krátce

Praha Křest knihy Ať žijí stomici

Módní přehlídka upozornila na riziko rakoviny prsu u mladých žen

Přírodní kosmetika pomáhá i lidem s bolestmi Léčivou sílu přírodních produktů z Afriky, které produkuje lékař Gaye Papa, už s úspěchem vyzkoušely stovky lidí. Jeho přípravky pomáhají nejen lidem s ekzémy a psoriázou, ale i lidem s nejrůznějšími revmatickými nemocemi. MUDr. Gaye Papa se narodil v Dakaru a vystudoval medicínu na 1. LF UK. V ČR žije už 30 let a od roku 1999 se věnuje vývoji produktů na podporu zdraví z afrických léčivých rostlin a stromů. „O tom, že bych rád vyráběl léčivé přípravky, jsem uvažoval dlouho, ale definitivně jsem se rozhodl, až když se u mého syna začal objevovat atopický ekzém. Po opakovaném použití kortikoidů jsem si vzpomněl na shea máslo, které se používá v západní Africe právě pro tyto účely,“ popisuje lékař. Shea máslo, které je u nás chybně nazýváno bambucké máslo, se liší podle způsobu zpraco vání a výrobky, které je obsahují, mají blahodár né účinky na kůži. Účinky výrobků Dr. Gaye, mezi něž patří nejrůznější krémy, oleje, emulze a soli, potvrzuje také trvalý zájem ze strany odborné veřejnosti. Už několik let je používají sanatoria pro ekzematiky a psoriatiky, mnohé lázně a také dětští lékaři, dermatologové a fyzioterapeuti. „U výrobků, které jsou na trhu, sledujeme po dobu několika let spokojenost spotřebitelů i to, jak produkty snášejí,“ říká lékař, který se rozhodl

výrobky označit svým jménem, protože chtěl, aby zákazníci věděli, že za ně ručí. Osobně také v Africe dohlíží na výběr těch nejkvalitnějších surovin, které pak dováží do ČR. A že jsou zákaz níci spokojeni, potvrzuje i Karel Vedral, prezident České asociace pro revmatické choroby. „Při provedených hodnoceních mezi našimi členy byly zjištěny velmi příznivé účinky masážního krému Karitol a nebyl zjištěn žádný negativní poznatek nebo vedlejší účinek,“ řekl. „Všichni pacienti hodnotili velmi dobré účinky krému a rovněž nástup účinnosti byl velmi rychlý. Karitol přinesl velmi rychle zmírnění a většinou i úplné odeznění bolesti,“ popsal. Základem tohoto regeneračního masážního krému je xylopia neboli habešský pepř. Krém si umí velmi dobře poradit i se vstře báváním otoků nebo modřin po chirurgických či kosmetických zákrocích. Shea máslo, které obsahují další výrobky, je zase bohaté na přírodní vitaminy, nenasycené mastné kyseliny a rostlinné steroly. Používá se na ochranu, hydrataci a obnovu kožního filmu. tz

Charitativní módní přehlídka s názvem S elegancí proti rakovině se konala ve středu 22. října 2014 v pražském klubu Rock Café. Modely studentů Katedry designu Textilní fakulty Technické univerzity v Liberci na ní představily mladé ženy, které prošly vážným onkologickým onemocněním. Společnou akcí Projektu 35, Dialogu Jessenius a Aliance žen s rakovinou prsu provázela moderátorka Iva Kubelková. Jako host vystoupil i zpěvák Dan Bárta. Netradiční akci provázela i výstava fotografií Petry Ficové k projektu Ruce na prsa. „V ČR se každoročně diagnostikuje kolem 130 nových případů karcinomu prsu u žen do 35 let. V tomto věku je nemoc většinou nebezpečnější, nádor agresivnější a často se, bohužel, odhalí až v pokročilém stadiu,“ vysvětlila, proč je důležité na tuto problematiku upozorňovat, přední česká onkoložka a předsedkyně Projektu 35 doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. Projekt Ruce na prsa bude pokračovat druhým ročníkem i v příštím roce 2015. tz

servis

florence 12/14

Klauni pokřtili knihu o životě stomiků Herci Boris Hybner a Jiří Lábus společ ně pokřtili v pátek 21. listopadu 2014 v hotelu Olympik v Praze knihu s názvem Ať žijí stomici, kterou v srpnu letošního roku vydalo Nakladatelství Maxdorf ve spolupráci s nadací T-SOFT ETERNITY. Poté byl promítán film Klauni, v němž oba kmotři figurují. Autoři knihy si vzali za cíl ukázat, že se stomií život nekončí, jen se trochu mění. Kniha obsahuje 22 příběhů stomi ků od miminka po nejstaršího pacienta. Jeden z jejích kmotrů, Boris Hybner, do ní sám přispěl svým příběhem. Publika ce vznikla během dvouletého meziná rodního projektu Život bez omezení, při kterém České ILCO porovnávalo kvalitu

předoperační a doživotní pooperační péče o stomiky v Německu, na Sloven sku a v ČR. Úspěšný projekt byl finan cován Evropským sociálním fondem prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Jeho výstupem je mj. i to, že pomohl sedmi stomikům v produktivním věku zpět na trh práce, dále to, že České ILCO získalo během svých zahraničních cest řadu námětů, jak zlepšit život českým pacien tům, a v neposlední řadě byla uzavřena smlouva mezi organizací České ILCO a Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, na jejímž základě navštěvují dobrovolníci – zkušení stomici nově od operované pacienty v nemocnici a snaží

se jim pomoci překonat strach z operace nebo ze života se stomií. České ILCO se také během doby trvání projektu stalo uznávanější pacientskou organizací. Je aktivní v Pacientské radě ministra zdravotnictví a v Pacientské radě VZP, spolupracuje se zákonodárci a vystupuje na různých odborných akcích, kam je čím dál častěji zváno. Cílem tohoto spolku je zajis tit všem stomikům „normální život“, tedy dostupnost stomických pomůcek v potřebném množství, možnost řešení problémů se zkušenými stomasestrami nebo stomaterapeuty, ale snaží se i pů sobit preventivně proti onemocněním, která k založení stomie vedou. tz

nové knihy

Zvládání problémových situací se seniory nejen v pečovatelských službách / Marcela Hauke / Grada Publishing, a. s., 128 s., 239 Kč / Kniha čtivým způsobem popisuje zvládání problé mového chování seniorů, ale i dalších problémo vých situací, se kterými se setkávají zaměstnanci zejména v pečovatelských službách při zajišťování péče o seniory v jejich domácím prostředí.

Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty – 4. ročník 2., přepracované a doplněné vydání / Jarmila Kelnarová, Eva Matějková / Grada Publishing, a. s., 148 s., 189 Kč / Kniha zpracovává problematiku verbální a neverbální komunikace, věnuje se psychologii ve zdravotnické a sociální oblasti a jejímu využití ve zdravotnických profe sích. Získané poznatky lze využít při jednání s nemocným i s rodinou, při zvládání konfliktů, sdě lování informací i edukaci nemocného.

Pro tvůj šťastný úsměv Informace o léčbě rozštěpové vady obličeje od narození do dospělosti / Martina Kolísková, MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D. / Občanské sdružení Šťastný úsměv, 64 s., zdarma / Kniha, kterou vydalo Občanské sdružení Šťastný úsměv, jež pomáhá rodičům dětí s rozštěpovou vadou, má za cíl čtivou formou provést čtenáře proble matikou rozštěpové vady. Na fiktivním příběhu ukazuje celou léčbu, která trvá od narození do dospělosti, a pomáhá tak čtenáři zorientovat se nejen v této problematice, ale i v oborech, které s léč bou souvisejí. Čtenář v ní najde nejen chronologicky řazené a srozumitelné údaje o léčbě, ale také zkušenosti s péčí o dítě, tipy, jak předcházet komplikacím, stručný slovníček a kontakty na lékaře rozštěpových center platné v tomto roce. Občanské sdružení rozesílá knihu do všech porodnic a na vyžádání je možné ji získat poštou. Více informací najdete na www.stastny-usmev.cz.

Ať žijí stomici Příběhy pacientů / kolektiv autorů a Michal Vaněček / Nakladatelství Maxdorf, 100 s., 195 Kč / Kniha vznikla během realizace projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem Život bez omezení – Life without limites. Jejím cílem je informovat o životě lidí se stomií v ČR a v SR, ukázat, že se stomií žije mnoho lidí, kteří dokázali onemocnění zvlád nout a vrátit se zpět do života i do zaměstnání. Knížka má psychicky podpořit ty, kteří již stomii mají, dodat jim odvahu a nabídnout pomoc, kterou najdou ve sdruženích stomiků.

florence 12/14

historie text: Magda Hettnerová, redakce Florence, foto: Flickr

Od „rovnošatu“ k tričku a kalhotám

Rovnošat. Tak se v době národního obrození nazývala uniforma. Český překlad tohoto slova zní stejnokroj. A naprosto vystihuje podstatu tohoto oděvu. Dle Reisenauera (1983) je „uniforma jednotný oděv stanovený zpravidla předpisem platným pro určitou skupinu lidí“. Takovou skupinou byly do nedávné doby i zdravotní sestry, jejichž uniformu si pamatujeme (i díky filmům) dodnes.

protože nic nevzniká jen tak samo od sebe, prošla i uniforma sester dlouhým vývojem. Ve stře dověku používaly jednotný oděv pouze církve. Klášterní stejnokroje, tedy roucho řádových sester a bratří a kněžské oble čení, byly výrazem autority, a protože se jednalo o dlouhé a neokázalé oděvy za krývající celé tělo, negovaly také sexua litu. Uniformy v pravém slova smyslu se začaly užívat až v 17. století. V roce 1670 zavedl král Ludvík XIV. pro své vojáky povinnost prezentovat se při generálních

přehlídkách ve stejnokrojích. Pomocí vojenských uniforem se vojáci odlišovali od civilního obyvatelstva a zároveň mezi sebou. Důležitý byl i jejich psychologický aspekt. Stejný oděv vytvářel vizuální jednotu celku a symbolizoval jeho ideo vou sjednocenost. Ke konci 17. století se začínají objevovat i jiné druhy uniforem, například řemeslníků, úředníků apod. Sloužily k odlišení hodností, nadříze nosti a podřízenosti a staly se znakem příslušnosti k určité instituci a symbolem pravomoci.

U zdravotních sester se jednotné oblečení objevilo už během krymské války (1853–1856). Ruský chirurg Nikolaj Ivanovič Pigorov s sebou přivedl na frontu 32 pečlivě vyškolených a vybraných ošetřovatelek, které ruská velkovévod kyně Jelena Pavlovna vybavila stejným oblečením. Skládalo se z dlouhých hnědých šatů, přes které měly oblečenou bílou zástěru, která šaty chránila. Na krku nosily stříbrný kříž zavěšený na modré stuze. Jednotně však byly oblečeny i ses try na druhé straně barikády – na straně Anglie, kam přišla Florence Nightingale s dalšími 38 vyškolenými ošetřovatelka mi. Všechny byly oblečeny do tmavých šatů s dlouhými rukávy, které si při práci částečně chránily bílou zástěrou. Na hlavě nosily bílý čepec, který byl nedílnou součástí tehdejšího běžného civilního oděvu. Uniformu v podobě šedých šatů s dlouhými rukávy a se sukněmi až ke kotníkům, bílým čepcem a zástěrou zavedla Florence Nightingale později jako oděv pro posluchačky školy, kterou zalo žila v Londýně u nemocnice sv. Tomáše. Sestry se oblékaly stejně nejen proto, aby chránily svoje civilní oblečení, ale také aby vyjádřily svou stavovskou hrdost a příslušnost k ošetřovatelské profesi.

Sestry byly na své uniformy hrdé V českých zemích začaly sestry nosit uniformu až na začátku 20. století. V rozmezí let 1902–1910 nosily opatrov nice ve Všeobecné nemocnici v Praze

šaty s dlouhými rukávy a zapínáním vzadu. Tento oděv musely nosit od ranní vizity až do doby, než šly spát. Chránily si tak své civilní šaty, které měly vespod. Vznik uniformy českých sester je spo jen s historií první České ošetřovatelské školy v Praze. V roce 1918 vstoupily do praxe první diplomované sestry a k to muto roku se datuje i vznik uniforem českých sester. Sestry nosily dva typy uniforem a byly na ně patřičně stavovsky hrdé. Na praxi nosily pracovní uniformu, kterou tvořily bleděmodré šaty až ke kotníkům, s dlouhými rukávy a s vyso kou manžetou, která se musela při práci vyhrnout. K uniformě patřila také bílá zástěra s kapsou, bílý skládaný čepec, černé punčochy, černé boty a každá di plomovaná sestra nosila odznak. Vrchní sestra a řádová sestra představená měly ještě tzv. slavnostní (vycházkovou) uniformu, která se na počátku 20. století podobala oblečení řádových sester. Tvořily ji tmavomodré šaty s krátkou pláštěnkou, čepec s bílým okrajem a tmavomodrým mušelínovým závojem. Později se od tohoto oblečení ustoupilo a bylo vyměněno za střízlivé šaty s kula tým bílým límečkem a čepcem, který se shodoval s čepcem pracovní uniformy. Na pochůzky si sestry oblékaly na šaty ještě vlněnou tmavě modrou pláštěnku. Tu využívaly zejména při práci v terénu.

Šaty se zkrátily a čepec nahradilo „téčko“ Po únoru 1948, když byly zrušeny ošet řovatelské školy a vznikly zdravotnické školy, byla zrušena i tmavá slavnostní uniforma a pláštěnka. V 50. letech 20. století bylo povinností nosit při práci v nemocnici úplný sesterský stejnokroj. Pracovní uniforma se zjednodušila. V délce šatů a zástěr se začal držet krok s módou. Uniformu tvořily bleděmod ré šaty s kulatým, později špičatým naškrobeným límečkem, který se hladce vyžehlený připínal k šatům. Pod něj se připínal odznak s nápisem „Sloužím lidu“. Uniformu dále tvořil bílý čepec, kte rý kryl vlasy, a bílá plátěná zástěra, která musela být do poloviny lýtek nebo delší. Zapínala se propínacími knoflíky vzadu v pase. Zpočátku patřily ke stejnokroji i černé punčochy, ale ty později nahra dily bílé ponožky v bílých nebo černých botách na zvýšeném podpatku. V zimě

mohly sestry nosit bleděmodrý nebo bílý flanelový kabátek nebo svetr téže barvy. Při přecházení z budovy do budovy nosily tmavomodrou pláštěnku z vlněné látky, která byla těžká a nepraktická. Stejno kroje praly, žehlily a zašívaly pracovnice ústavních prádelen. Nároky na udržování zevnějšku byly vysoké. Pomocné sestry a elévky nosily šaty s úzkým modrobílým proužkem. Na počátku 60. let odložily se stry skládací čepec a po krátkém období „pekařských sítěk“ přišla téčka, z nichž se skládal čepec, který sestry povinně nosily až do roku 1990. Po revoluci v roce 1989 přišla volnost i v oblékání sester. Uniforma přestala být striktně kontrolována, a tak sestry postupně upouštěly např. v letních horkých dnech od svrchní zástěry, což však mělo za důsledek, že modré šaty připomínaly spíš noční košili. Z jednotné pracovní uniformy se postupem času stal pracovní oděv, který se v současné době řídí vyhláškou č. 306/2012 Sb. Firem, které zdravotnické oděvy vyrá bějí, je na českém trhu několik a jejich nabídka je velmi pestrá. Například oděvy z kolekce Care třebíčské firmy Altreva (www.altreva. cz), která v letošním roce oslavila výročí dvaceti let existence, jsou ušity z mate riálů, které byly vyvinuty speciálně pro zdravotnictví a jsou široce používány v nemocničních zařízeních po celé Evro pě. Kromě toho, že se snadno udržují, odolávají vysokým teplotám praní, jsou vysoce mechanicky odolné, barevně a tvarově stálé a zohledňují stále rostou cí nároky na komfort uživatele. Oděvy z této kolekce jsou vyráběny v ČR. O kva litě zpracování svědčí i certifikace ISO, kterou společnost na technologii výroby získala. Svým nositelům přinášejí radost z práce díky jedinečnému mixu pohodlí a ničím neomezené volnosti, to vše při zachování elegantního vzhledu. Z přírodních, syntetických i směso vých materiálů vyrábí své oděvy také firma Cadenza (www.cadenza.cz). Ta klade při navrhování nových výrobků důraz na profesionalitu, eleganci, pohodlnost a módní trendy. Standardní úpravou všech jejích materiálů, jejichž vlastnosti to dovolují, je sanforizace a mercerace, čímž docílí maximálního snížení srážlivosti materiálu při praní a zafixování materiálu, takže výrobky

mají vyšší pevnost a afinitu k barvivům, jejich povrch je lesklejší a příjemnější na omak. Veškeré oděvy Cadenza jsou vyvíjeny a produkovány výhradně v ČR. Výrobce věnuje pozornost pečlivému výrobnímu procesu a kontrole materiálů i finálních výrobků, vše pod neustálým dohledem odborníků. Další z firem, které nabízejí širokou škálu pracovních oděvů pro zdravot- níky, je i společnost Bonno, s. r. o. (www.bonno.cz). Ta patří mezi největší dodavatele výrobků, surovin a tech nologií na poli gastronomie, hygieny a zdravotní péče v ČR. Při výrobě pracov ních oděvů Bonno® důsledně uplatňuje inovativní přístup, zvyšuje kvalitu po užitých materiálů a reaguje na praktické zkušenosti svých zákazníků. Střihy těchto pracovních oděvů kladou důraz na pohodlí a inovace jejich módních návrhářů se v rámci možností vztahuje i k aktuálním módním trendům. Jak je vidět, paleta nabídky je široká a záleží jen na zdravotnících samotných a na managementu zdravotnických za řízení, jaké střihy, barvy a materiály pro sebe a své zaměstnance zvolí.

Literatura 1. Bednaříková B. Školní uniforma: důvody, diskuze, rozhodnutí. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Centrum školského managementu, 2013 2. Kutnohorská J. Historie ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3224-4 3. Šebestová N. Úprava a odívání sester. Sestra. 2009;19(7–8):35–36 [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/uprava-a-odivani-sester-435435 4. Moravcová K. Jak se měnily sesterské uniformy. Sesterna. 2011;2(3):8–18 [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupné na: http://www. sesterna.cz/admin/upload/Sesterna%20 05%20final%20-%20210x270%20-%20 nahled.pdf 5. Brabcová S. Vznik a vývoj ošetřovatelských uniforem. Sestra. 2013;23(5):24–27 [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/vznik-a-vyvoj-osetrovatelskych-uniforem-470531 6. Používané materiály. Cadenza [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupné na: http://www. cadenza.cz/material.php 7. Zdravotnické oděvy kolekce Care by Altreva. Altreva [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupné na: http://www.altreva.cz/zdravotnicke-odevy-care-by-altreva.html 8. Bonno oděvy. Bonno, s. r. o. [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupné na: http://www. bonno.cz/katalog/odevy-1/

florence 12/14

public relations text: MUDr. Júlia Černohorská, Dermal Centre Mělník, fota: archiv autorky

Perfektní kombinace

aneb nový pěnový materiál s obsahem stříbra a technologií Hydrofiber®

první polovině září 2014 jsem měla možnost vyzkoušet nový materiál od firmy ConvaTec určený k vlhkému hojení chronických ran – Aquacel® Ag Foam.

Složení Aquacel® Ag Foam Krytí Aquacel® Ag Foam je složeno z vrchní ochranné vrstvy, která umožňuje odpařování nadbytečné vlhkosti z rány a zároveň je ochranou proti pronikání bakterií a virů do ošetřované rány. Tato horní vrstva pokrývá velmi příjemný a měkký pěnový materiál, který má funkci absorpce ranového exsudátu. V případě adhezivního typu materiálu na sedá na pěnu jemný silikonový okraj. Ten má výhodu v tom, že nedráždí okolí rány a zajišťuje atraumatické převazy. Další velmi důležitou vrstvou krytí je techno logie Hydrofiber®, v případě stříbrné varianty s obsahem iontového stříbra. Ta po styku s exsudátem zgelovatí a po kon taktu se spodinou rány vyplní všechny nerovnosti jejího reliéfu. Tato kombinace pěny a Hydrofiberu® byla zvolena proto, aby se zvýšila absorpční a retenční schopnost, tím se snížilo riziko macerace okolní kůže a prodloužil interval převazů. Nedochází k prosakování exsudátu na kompresivní obinadla a oblečení, což pro pacienty bývá velmi často nepříjemným problémem při použití jiných, méně savých materiálů. Samozřejmě je nutno respektovat sílu sekrece rány a správně určit frekvenci převazů. Díky obsahu stříbra je Aquacel® Ag Foam vhodný i na chronické rány s obsa

hem biofilmu, ale také rány infikované, kriticky kolonizované nebo rány, kde se předpokládá riziko infekce, zejména u imunokompromitovaných pacientů a diabetiků, je také vhodný u pacientů s dekubity. Velkým přínosem může být pro popáleniny a onkologické rány vzhle dem k atraumatickým převazům a mož nosti ponechat krytí na ráně několik dní.

Účinek Aquacel® Ag Foam Podle in vitro testů dochází k antimikro biálnímu účinku do 30 minut po aplikaci tohoto materiálu a tuto schopnost si udržuje u středně secernujících ran 3–5 dní, v některých případech může být ponechán na ráně až 7 dní.

Praktické použití – kazuistika Tento nový kombinovaný materiál jsem použila u pacientky s bércovým vředem venózní etiologie, který jsme doposud léčili jinými materiály pro vlhké hojení. Převazy byly realizovány každý třetí den, a to pomocí agentury domácí péče. Převaz spočíval ve sprše, obkladu na ránu ponechaném 10 minut, provedení débridementu, ošetření okolí a následné aplikaci Aquacel® Ag Foam, sekundární ho krytí a kompresivních obinadel. S novým krytím se pracuje velmi dobře. Pacientka si pochvalovala jeho měkkost a savost a také možnost stříhat. Po jeho aplikaci bylo možné mnohem lépe prová dět débridement, rána nezapáchala a byla mnohem méně povleklá. Krátkotažná obi nadla nebyla promáčená, došlo k viditelné mu zmenšení rány a okolí zůstalo klidné.

Výhody Aquacel® Ag Foam Touto kombinací došlo ke zvýšení retenční schopnosti materiálu, obo hacení o stříbro zvýšilo jeho antimikrobiální účinek, takže nabízí ošetření mnohem většího spektra chronických ran. Použití technologie Hydrofiber® zajišťuje perfektní kontakt se spodinou rány. Možnost stříhat je velice vítaná u menších ran. Frekvence převazů s tím to materiálem se snižuje a je závislá na množství exsudátu. Převazy jsou atraumatické, nedochází k podráždění okolí. Materiál je možné použít na akutní rány a ponechat 7 dní, stejně jako na široké spektrum chronických ran různé etiologie. Rozhodně je vhodný i pro citlivější pacienty s bolestivými ranami nebo ranami vyskytujícími se v bolestivých lo kalitách – např. kotníku a dalších. Jeho využití vidím i u léčby dekubitů, kde je velkou výhodou možnost ponechání v ráně několik dní a jeho významná savá schopnost i šetrnost vůči okolní a namá hané kůži. V průběhu použití krytí Aquacel® Ag Foam jsme nezaznamenali žádné nevý hody ani pro pacienta, ani pro ošetřující personál. Aquacel® Ag Foam je nesporně velkým přínosem do rodiny materiálů vlhkého hojení a má jistě velmi dobrou perspek tivu stát se oblíbeným materiálem jak u pacientů, tak i u lékařů. Zlatým stan dardem léčby všech chronických ran však nadále zůstává správné určení etiologie nehojící se rány a navržení nejvhodnější strategie léčby.

personální inzerce Volná místa Zdravotní sestra Soukromá zubní ordinace ve Pcherách přijme zdravotní sestru nebo zubní instrumentářku. Předchozí praxe v oboru není nutná. Možno i absolvent. Tel.: 723 327 119, volat 19–21 hod., e-mail: zubnipchery@seznam.cz Všeobecná sestra Nemocnice Na Pleši s. r. o., 262 04 Nová Ves pod Pleší přijme do pracovního poměru všeobecné sestry na oddělení rehabilitace a klinické onkologie. Požadujeme: zdravotní způsobilost a bezúhonnost, registrace a specializace jsou výhodou. Nabízíme: práci v malém stabilním kolektivu,

podporu dalšího vzdělávání, možnost ubytování v areálu nemocnice, event. získání bytu, podíl na hospodářských výsledcích. Písemné nabídky s CV zasílejte na e-mail: personalni@naplesi.cz, tel.: 318 541 513. Zdravotní sestra Dětská odborná léčebna, Bukovany – zámek č. 1, okres Příbram, Česká republika přijme do HPP zdravotní sestry do směnného provozu. Nástup možný ihned. Podnikové stravování, dovolená 5 týdnů. Bližší informace: na tel.: 318 695 261–3, Ing. Jiří Grünbauer, e-mail: dol.bukovany@volny.cz

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

výběrové řízení Vrchní sestra AquaKlim, s. r. o., Sanatoria Klimkovice, 742 84 Klimkovice-Hýlov (v blízkosti Ostravy) vyhlašuje výběrové řízení na pracovní pozici vrchní sestry. Požadujeme: odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, dokončené specializační studium, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu v oboru všeobecná sestra, praxi v oboru, schopnost práce s PC (MS Office, word, excel, internet), orientace ve zdravotnické legislativě, zdravotní způsobilost a bezúhonnost podle zákona č. 95/2004 Sb., morální a občanská bezúhonnost, schopnost koordinace týmové práce, jazykové znalosti výhodou, komunikační schopnost, schopnost aktivního, samostatného jednání, vstřícné chování a vystupování pracovitost, spolehlivost a odpovědnost, aktivní přístup a ochota se učit novým věcem. Nabízíme: zázemí velké a stabilní společnosti, příjemné a moderní pracovní prostředí, jednosměnný provoz, možnost ubytování nebo přidělení služebního bytu v blízkosti místa výkonu práce, mzda dohodou, podporu odborného růstu a dalšího vzdělávání, možnost uplatňovat a rozvíjet vlastní nápady. Nástup od 1. 1. 2015 případně dohodou. Strukturované životopisy zasílejte na adresu: Sanatoria Klimkovice, Personální oddělení, 742 84 Klimkovice-Hýlov, tel.: 556 422 122, e-mail: jklarova@sanklim.cz

angličtina Venous leg ulcers Wound healing is a process consisting of several phases: the inflammatory phase, granulation, and epithelisation. In fact, treating wounds requires good medical care (suitable dressing, treatment of the wound base etc.) as the risk of a stagnant healing process at some stage, resulting in chronicity, is very high. A venous leg ulcer is the most common type of chronic wound that a dermatologist can encounter. It is a polyaetiologic symptom; so it is essential to establish the initial cause of the defect in order to cure it successfully. Nurse: Good morning, Ms Brown. So, how's your leg doing? Patient: Good morning, nurse. Well, it's still painful. How long does it take to cure such an ulcer? Nurse: It depends. Patient: And how can it be cured? Nurse: In the case of a venous ulcer, such as yours, it is crucial to

first cure the causes and then to apply appropriate dressing. In your case, we are going to apply moist wound healing products, which help contribute to a moist healing environment. Patient: Can you explain that, please? Nurse: It means that the dressing applied works on the principle of forming an optimally moist environment in the wound, which is necessary for good granulation and epithelisation of the wound. Most moist wound materials protect the wound against secondary infection and other external factors, some even have antiseptic properties. Patient: What is it good for? Nurse: Each type of dressing has its particularities and is suitable for a particular healing phase or type of wound. Its main advantages include longer intervals between bandage changes, a lesser degree of wound traumatisation and lower pain levels when changing bandages, a shorter treatment

period, and more comfortable use both for you and for us as healthcare professionals. Patient: I see. Well, thank you very much. Nurse: You’re welcome. See you at the next bandage change. Bye-bye. Patient: Bye-bye.

SLOVNÍ ZÁSOBA wound → rána, zranění, poranění to consist → skládat se, sestávat, spočívat dressing → krytí at some stage → v určité fázi, v určitém momentě to encounter → setkat se, potkat, střetnout essential → zásadní, podstatný, základní to cure → léčit; hojit se, uzdravit crucial → klíčový, zásadní, důležitý moist → vlhký, mokrý; mokvající to contribute → přispívat property → vlastnost, charakteristika particularity → zvláštnost, specifičnost; osobitost suitable → vhodný advantage → výhoda

inzerce

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby

35x80.indd 1

[ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

12/13/12 12:48 PM

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Bc. Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: tel.:CMYK +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva Sádlová, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: Mgr. PMS 021Blanka Turinová, MBA, Šedá: 0-0-0-75 Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 tel.: +420 605 208 985, e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz / Personální inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint Kapa - P ressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2014

Nejlepší nákup podzimu

Eleganza 1

Co všechno lze koupit za 40 tisíc? Tuto otázku řeší mnoho pečovatelských zařízení na konci kalendářního roku. LINET v této situaci přichází s výhodnou nabídkou lůžka Eleganza 1 a dalšího vybavení. Kvalitou a rozsahem funkcí je nové lůžko Eleganza 1 v pečovatelském oboru unikátem. Mezi hlavní výhody plně elektricky polohovatelného lůžka patří funkce kardiacké křeslo, bezpečné a přitom neomezující postranice a také podpora mobilizačních aktivit. To vše doprovází příjemný design, vysoký stupeň bezpečnostních parametrů a hlavně bezkonkurenční poměr kvalita/ cena! POHODLÍ NEJEN V KARDIACKÉM KŘESLE Imobilní nebo částečně imobilní klienti tráví v lůžku většinu dne. O to důležitější je poskytnout jim komfort a pohodlné ležení. Eleganza 1 má dostatečně širokou ložnou plochu 90 cm, která nabízí pohodlný prostor i pro klienty s nadváhou. Unikátní a hlavně komfortní je poloha kardiacké křeslo. Pečovatelka ji nastaví stiskem jednoho tlačítka – napolohuje se zvednutý zádový díl a opora pro nohy. Tato pozice lůžka podporuje přirozenou plicní ventilaci a přispívá k podpoře kardiovaskulárního systému. Navíc je vysoce komfortní pro ležícího člověka,

kterého tím pádem nemusí pečovatelky složitě překládat do křesla. Klient může v této poloze sledovat televizi, jíst nebo pozorovat okolí a zapojovat se do dění kolem. Vyšší stupeň pohodlí poskytuje ložná plocha s efektem Ergoframe®. Díky tomuto konstrukčnímu systému dochází při polohování k rozšíření ložné plochy v pánevní oblasti o 16 cm, což je komfortní, protože nedochází k utlačování vnitřních orgánů. Především ale působí tento efekt při prevenci dekubitů, protože se snižuje tlak na pokožku v této rizikové zóně. Právě v pánevní oblasti vzniká až 40% dekubitů. CHRÁNÍ, ALE NEOMEZUJÍ Pády představují zejména pro klienty-seniory vážný problém, který má často fatální následky. Prevence je proto klíčová. Lůžko Eleganza 1 nabízí vysoký stupeň ochrany proti pádům – jednodílné sklopné postranice, které zajišťují bezpečný pobyt na lůžku. Postranice jsou pevné a ochraňují klienta před pádem z lůžka, přitom ho neomezují. Pokud je potřeba poskytnout ochranu po celé délce ložné plo-

chy, je k dispozici Protector umístěný v nožní části lůžka. Postranice je možné doplnit výškovou extenzí při používání vysokých antidekubitních matrací. Postranice i celá konstrukce lůžka Eleganza 1 vyhovuje přísným parametrům ČSN EN 60601-2-52. BEZPEČNÁ PODPORA POHYBU A AKTIVIT Boj proti rezignaci a apatii patří ke každodennímu úsilí pracovníkům v pečovatelské sféře. Lůžko Eleganza 1 podporuje procedury vstávání z lůžka ucelenou a propracovanou sadou prvků, které zvyšují bezpečnost mobilizačních aktivit. Ložná plocha může být vybavena integrovaným vstávacím madlem – pevnou a stabilní oporou při vstávání z lůžka. Zároveň se vstávacím madlem je k dispozici ﬂexibilní výškové nastavení ložné plochy pro individuální výchozí polohu pro vstávání. PRO KAŽDODENNÍ PÉČI Lůžko Eleganza 1 s bezpečnou pracovní zátěží 250 kg disponuje funkcemi a vybavením, které výrazně ulehčují těžkou každodenní práci personálu. K základním beneﬁtům patří ergonomické ovládání, snadná čistitelnost a řada chytrých detailů – integrovaná polička na lůžkoviny nebo lišta pro upevnění příslušenství.

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz