Florence 5/16 by Care Comm s.r.o.

5/16

ODBOR N Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

květen 2016 / ročník XII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

Odborné téma

Přístrojová technika ve zdravotnictví časopis obsahuje recenzované články

o čem se mluví

O Registru v novém „kabátě“ a nejen o něm odborné téma

Vliv implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta historie

Od železných plic k mikroprocesorům 51

20 × ročně, 590 Kč www.amreview.cz

10 × ročně, 570 Kč www.fl orence.cz

AMReview

AK TUALIT Y Z MEDICÍNY A SYSTÉMU ZDR AVOTNÍ PÉČE / 25. dubna 2016 / cena 26 Kč / ISSN 2336-7326

MEDICÍNSK Á REVIEW

KONGRESOVÁ REVIEW

TÉMA „PROTIKUŘÁCKÝ“ ZÁKON

XXV. jarní setkání Loket 2016

Spotřeba tabáku v Čechách aneb proč neušetřit půl miliardy

5/16

Češi se dožívají stále vyššího věku. Aby žili déle v nemoci…

12.4.2013

13:25

Stránka 1

květen 2016 / ročník XII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

1 2016 14. ročník

Přístrojová technika ve zdravotnictví

Hlavolamy 2016

Troufnete si na sudoku kardiologie?

ODBOR N Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

Odborné téma

TÉMA PERSONÁLNÍ SITUACE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Otevřená korespondence 5 ke kampani ČLK

3 × ročně, 600 Kč www.urologickelisty.cz

obalka_UL:obalka_01_09

FARMAKOTERAPIE

Antitrombotická léčba 17 v roce 2016 – nastavování strategie větší účinnosti a bezpečnosti Z ODBORNÉHO TISKU

Angiografie s CO2 = nižší riziko pro ledviny?

NÁZOR

Jaká jsou hlavní úskalí 27 současného trhu s léky a jak je řeší novela zákona? „V rámci připravované novelizace zákona by bylo vhodné vést odbornou diskusi nejen na téma omezení reexportů, ale také na téma zajištění pravidelných dodávek léků ve vztahu k lékárnám, a tedy k českým pacientům.“

LDL hypotéza, nebo LDL princip? Řešitelný rébus!

11 časopis obsahuje recenzované články

„Oblíbená dávka statinu českých lékařů je 20 mg – bez ohledu na to, o jaký lék se jedná –, přestože rozhodně není ekvipotentní. Data VZP ukazují, že jen asi polovina diabetiků užívá statiny, přestože by je měli mít téměř všichni. Fibráty se léčí 10 % a ezetimibem v kombinaci se statiny pouhá 1–2 %. Ve světle výsledků studie IMPROVE-IT je toto číslo extrémně nízké.“ o čem se mluví

O Registru v novém „kabátě“ a nejen o něm

Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., předseda České internistické společnosti ČLS JEP

Karcinom ledvin a penisu – záchovné operace Dopplerovské vyšetření cévního řečiště penisu

odborné téma

Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren

Lámete si hlavu více 12 s Cubigami 7, či s hyperlipoproteinémií?

Vliv implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta

Mistrovská šifra diabetu

Od železných plic k mikroprocesorům

Divertikly ženské močové trubice EAU Guidelines – nádory ledvin

historie

FINAL_UL 1-16.indd 1

6 × ročně, 750 Kč www.csnn.eu

6 × ročně, 540 Kč www.eonkologie.cz

22.4.2016 13:49:56

4 × ročně, 600 Kč www.kardiologickarevue.cz

6 × ročně, 600 Kč www.csgh.info

t h E J O U r N A L O f t h E C z E C h A N D S LOVA k O N CO LO g I C A L S O C I E t I E S

Gastroenterologie a hepatologie

revue K ARDIOLOGICK Á

ČESKÁ A SLOVENSKÁ

klinická onkologie

NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE

Gastroenterology and Hepatology

IN TERNÍ MEDICÍNA

ČASOPIS ČESKÉ neurologické NEUROLOGICKÉ spoleČnosti SPOLEČNOSTI Čls ČLS Jep, JEP, ČESKÉ NEUROCHIRURGICKÉ SPOLEČNOSTI Časopis České České neurochirurgické spoleČnosti ČLS Čls JEP, Jep, SLOVENSKEJ SLS, SLOVENSKEJ slovenskeJ NEUROLOGICKEJ neurologickeJ SPOLOČNOSTI spoloČnosti sls, slovenskeJ NEUROCHIRURGICKEJ neurochirurgickeJ SPOLOČNOSTI spoloČnosti SLS sls A ČESKÉ spoleČnosti SPOLEČNOSTI dětské DĚTSKÉ neurologie NEUROLOGIE ČLS JEP a České Čls Jep

Bezdrátová kardiostimulace Novinky v koronárních intervencích Léčba fibrilace síní a anginy pectoris HOT lines z ESC a ČKS Fixní trojkombimnace – kazuistika Studie TECOS

MINIMONOGRAFIE

Adultní forma Pompeho nemoci

S. Voháňka

MINIMONOGRAFIE

PŘEHLEDNÝ REFERÁT Diagnostika pacienta s akultní závratí J. Jeřábek Rehabilitace kognitivních funkcí u pacientů s roztroušenou sklerózou

D. Chmelářová et al

P Ř E H L E D N Ý R E F E R ÁT PŮVODNÍ PRÁCE

Diferenciální diagnostika tauopatií – klinický pohled R. Rusina et al Epidemiological Study of Neurodegenerative Parkinsonism in “Hornacko”, V O D N Í PRegion R Á C E of the South-eastern Moravia, Czech Republic K. Mensikova et al aP ŮSpecific Výsledky včasném karotickej endarterektómie po tranzitornej ischemickej atake M. Orlický et al KRÁTKÉ SDĚLENÍ

Časopis České gastroenterologické společnosti, České hepatologické společnosti, Slovenskej gastroenterologickej spoločnosti a Slovenskej hepatologickej spoločnosti

Genomové testy jako prediktory prognózy pacientek s karcinomem prsu

Vydává ČLS JEP – indexed in SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica Čechoslovaca

Predicting Vitality Change in Older Breast Cancer Survivors after Primary Treatment – an Approach Based on Using Time-related Difference of Pro-infl ammatory Marker C-reactive Protein

K K AAZZUUI ISSTTI IKKAA

Střelné poranění hlavy replikou historické zbraně –neurochirurgickým zákrokem – Akutní hyperkinetické syndromy léčené stereotaktickým patofyziologie a popis et alkazuistiky M. Vidlák et al tři kazuistiky A. Fečíková

Vydává ČLS JEP. JEP.ISSN ISSN1210-7859. 1210-7859.ISSN ISSNpro proon-line on-linepřístup přístup1802-4041. 1802-4041. Indexováno/excerpováno: Indexováno/excerpováno: Thomson Reuters Web of Knowledge: Journal Journal Citation Citation Report, Report,Web WebofofScience, Science, Index Copernicus, EMBASE/Excerpta Medica, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Scopus

Z obsahu:

Analýza přežití tříletého sledování nemocných s rakovinou hlavy a krku

K R Á T K É S D Ěi.L Em. N Í – nejčastěji užívaný, ale nevhodný lék ke zvládnutí akutní úzkosti, Diazepam Vevera L.etVaculová al agitovanosti a agresivity Psychogenní poruchy vidění uJ.dětí et al

Aktualizovaná doporučení pro podávání biologické terapie IBD Imunopatologické komplikace biologické léčby blokátory TNF-α Biosimilar infliximab CT-P13 treatment in patients with IBD Miniinvazivní chirurgické metody u pacientů s IBD Atypický průběh Crohnovy choroby s postižením tlustého střeva

ročník ročník77 78| |110 111| |2014 2015| |číslo číslo

csnn 6 2014.indb 661

IDIOPATICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY

Vydává ČLS JEP. ISSN 0862-495X. ISSN 1802-5307 on-line přístup Indexed in MEDLINE/PubMed, EMBASE/Excerpta Medica, EBSCO, SCOPUS, Bibliographia medica čechoslovaca, Index Copernicus

ročník 29 | 2016 | číslo

ISSN 1804-7874 (Print); ISSN 1804-803X (On-line)

2015 / ročník 17

únor 2016 ročník 70 číslo 1

6.11.2014 11:44:35

10 × ročně, 885 Kč www.artcasopis.cz 04

1 990 Kč www.artplus.cz

duben 2016

99 Kč / 4,70 ¤

Katastrofy v Plzni Rozhovor s Maximem Velčovským 46 / Restaurování současného umění 12 / 34 /

1 × ročně, 149 Kč www.artplus.cz Ročenka únor 2016 | cena 149 Kč, 6,50 € | www.artplus.cz

RočenKa 9 771213 839008

trh s uměním v roce 2015

Vyberte si... www.ambitmedia.cz

editorial

Když není práce protkaná láskou, je zbytečná

obsah

florence 5/16

(Matka Tereza)

nešní medicínu si už ani neumíme předsta vit bez nejrůznějších nástrojů a přístrojů. Fonendoskop patří v našich představách k lékaři v bílém plášti stejně neodmyslitelně jako třeba k dělníkovi lopata nebo k řidiči volant. Kaž dý z těchto přístrojů má svou historii a vývoj většiny z nich se stále ještě nezastavil. V moderní medicíně se objevují stále novější, sofistikovanější a přesnější nástroje a přístroje, které slouží ať už k diagnostice, či k léčbě. S tím, jak rychle jde dopředu jejich vývoj, stoupají i nároky na technické znalosti a dovednosti nejen lékařů a sester, ale i dalších nelékařských zdra votnických pracovníků. Proto jsme přístrojové technice ve zdravotnictví vě novali toto květnové číslo časopisu Florence. Dočtete se v něm například, jak by měla vypadat správná dez infekce tabletů, mobilů a dalších nových technologií, které jsou využívány ve zdravotnických zařízeních, jak hodnotí kvalitu svého života pacienti s implantovaným kardiostimulátorem nebo jak se vyvíjela umělá plicní ventilace. Nechybějí samozřejmě ani zprávy z konfe rencí, články z praxe či recenzované články. A protože květen je měsíc, v němž si připomínáme výročí narození Florence Nightingalové a společně s ním slavíme i Mezinárodní den sester (ošetřovatel ství), přeji vám, ať nejen tento den prožijete co mož ná nejlépe a ať vám vaše práce přináší i přes všechen stres a potíže stále radost a uspokojení. Neboť jak na psal španělský spisovatel Miguel de Cervantes: „Zdra ví a veselá mysl jsou zdrojem krásy.“ Ať jste tedy co nejkrásnější. Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

ho Vliv implantace trvalé kardiostimulátoru na život klienta

o čem se mluví 2 O Registru v novém „kabátě“ a nejen o něm

seriál 4 Trendy ovlivňující práci sester a změny, které přinášejí sestrám – manažerkám

právní poradna 6 Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a práce ve státní svátek 8 perličky

odborné téma

přístrojová technika ve zdravotnictví 9 Vliv implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta 14 Informační systém mezi COS a oddělením CS v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně 17 Dezinfekce tabletů a mobilních telefonů ve zdravotnických zařízeních

recenzované články

www.florence.cz Ročník XII., číslo 5, duben 2016 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2016 Foto na titulní straně: Profimedia

22 Výskyt malnutrície u hospitalizovaných seniorov 26 Jídelní zvyklosti romské minority z pohledu prevence nadváhy a obezity 28 Sekundární prevence u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním

praxe

34 Indikátor kvality ošetřovatelské péče v prevenci infekce místa inzerce centrálního žilního katetru

public relations 36 Automatizovaná peritoneální dialýza aneb dialýza během spánku

zprávy našich partnerů / z konferencí

38 Hojení ran pod taktovkou Florence přilákalo do Ostravy desítky sester 40 Lékaři a sestry diskutovali o transplantacích na čtyřdenním kongresu 41 Sestra v akci V – sestra v super akci 42 S jarem zavítala na Vysočinu již XIV. konference o sterilizaci

historie 44 Od železných plic k mikroprocesorům 46 personální inzerce 47 angličtina

Soutěž na straně

Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

o čem se mluví O Registru v novém „kabátě“ a nejen o něm PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková, NCO NZO Brno

Jaro letošního roku je ve znamení velké změny nejen pro zaměstnance Registru zdravotnických pracovníků v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně (NCO NZO), pracovníky oddělení uznávání kvalifikací a registru – ONP/2 odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ ČR, ale i pro samotné nelékařské zdravotnické pracovníky.

o jedenácti letech exis tence dochází k přecho du k modernějšímu, uži vatelsky přívětivějšímu softwaru. Nový software umožní komfort nější zpracování žádostí a umož ní také sledování žádosti o vydá ní nebo prodloužení platnosti osvědčení k výkonu zdravotnic kého povolání bez odborného do hledu v jejích správních lhůtách. Tvorba nového softwaru byla realizována v rámci pro jektu Navazující agendové re gistry Ministerstva zdravotnic tví, reg. číslo projektu: CZ.1.06/ 1.1.00/17.09399. Projekt byl spolufinancován z prostředků

ERDF prostřednictvím Integro vaného operačního programu a státního rozpočtu ČR. A jaké výhody přináší nový software především pro žadatele o vydání nebo prodloužení plat nosti osvědčení k výkonu zdra votnického povolání bez odbor ného dohledu? → Nový online náhled (veřejná část), který je v nové grafické úpravě a nabízí přehledněj ší informace o specializova né způsobilosti a zvláštní od borné způsobilosti. → Elektronické šablony žádostí, které budou spuštěny na za čátku měsíce května 2016.

Májová soutěž časopisu Florence n ze tří Vyhrajte jede ny e románů pro ž Soutěžní otázka:

Jaký hormon produkuje srdce jako endokrinní žláza? Správnou odpověď zasílejte na florence@ambitmedia.cz do 12. 6. 2016. Do předmětu napište „soutěž FLO 5“. Více na www.florence.cz/soutez

florence 5/16

→ Algoritmus pro určení 60den ní lhůty pro možnost podat žádost o prodloužení. Tuto novinku ocení především ti žadatelé, kteří se zcela ne orientují v určené lhůtě; nový software je navede na podání správné žádosti. V měsíci květnu bude s elekt ronickými žádostmi uveřejněn i průvodce k jejich vyplňování.

Chybně vyplněných žádostí přibývá A teď k samotnému řízení. Před poklad pro letošní rok je 20 700 při jatých žádostí. K 31. březnu 2016 bylo vyřízeno celkem 7 268 žá dostí o vydání osvědčení a pro dloužení. Správní řízení u chyb ně vyplněných žádostí činí 3 164. Přestože webové stránky Regis tru zdravotnických pracovní ků obsahují veškeré informace k vyplňování, stále se nám zvy šuje počet žádostí, které spadají do správního řízení a jsou překáž kou pro získání osvědčení. Jaké jsou tedy nejčastější chyby: → Chybí kolek nebo jeho spod ní část nebo je nalepen kolek chybné hodnoty.

→ Nevyplněný soupis vzděláva cích aktivit.

→ Nedoložení kopie potvrzení o účasti na CŽV.

→ Žádost je nepodepsaná. → Doklady o odborné způso bilosti nejsou ověřené nebo jsou neúplné. Velmi důležité je také upozor nění: Účelové podávání nové žádosti o další prodloužení platnosti osvědčení na podkladě předchozích dokladů (které se již staly podklady pro rozhodnutí o vydání nebo prodloužení platnosti osvědčení) je obcházením platného zákona!!! Co říci závěrem? Z důvodu vel kého počtu zpracovávaných žá dostí a přechodu na nový soft ware Registru zaznamenává me zvýšený nápor na telefonic kou informační linku Registru. Omlouváme se proto za potíže při spojení a doporučujeme vám směřovat dotazy na emailovou adresu infolinka@nconzo.cz, kde vám do pěti pracovních dnů rádi odpovíme.

1. máj je lásky čas a proto jsme pro vás připravili výběr knih, které potěší každou romantickou duši. Knihy Ženich na zabití a Sestrám by se milenci krást neměli od úspěšné spisovatelky Sophie Radaldové nebo Od zítřka budu sexy třicítka od Pamely Redmond Satranové, která se stala literární předlohou seriálového hitu Younger od tvůrce kultovního Sexu ve městě.

seriál

florence 5/16

Trendy ovlivňující práci sester a změny, které přinášejí sestrám – manažerkám Naše zdravotnictví ovlivňuje v současné době celá řada trendů. S různou intenzitou zasahují sestry i lékaře a logicky s sebou přinášejí mnohé změny. Pro sestry bude těchto změn více než pro lékaře. Je proto důležité, aby se na ně mohly včas připravit a co nejpružněji se jim přizpůsobit, protože jinak budou zbytečně ztrácet čas a energii, může docházet i ke konfliktním situacím a v důsledku i ke zvýšení stresové zátěže, která je už dnes ve zdravotnictví nadprůměrně vysoká.

ro sestry ve vedoucích pozicích je tu navíc ještě povinnost, aby všechny trendy nejen samy zvládly, ale také v adaptaci na ně pomáhaly těm, které přímo nebo nepřímo řídí. Sestry – manažerky jsou nejdůleži tějším spojovacím článkem ve zdra votnických týmech, co se týče spo lupráce sester s lékaři, která bude těmito změnami nejvíce zasažena.

Zvyšování kompetencí sester Stále častěji se hovoří o tom, že by se za určitých podmínek měly roz šiřovat kompetence sester. Bránit se změnám v tomto smyslu je asi zbytečné, je však velmi důležité, jak a kdy proběhnou. Rozhodně by však měly probíhat systematicky a za ak ceptace názorů všech zúčastněných stran (Ministerstvo zdravotnictví ČR, profesní organizace, pacientské organizace a další). Ve světě již sys tém vyšších kompetencí sester fun guje (např. Španělsko, Velká Britá nie, USA aj.). V České republice se v tomto kontextu uvažuje například o těchto oblastech: aplikace očko vacích látek bez dohledu lékaře, sa mostatná aplikace léků (dosud s do hledem lékaře), vydávání receptů pacientům za určitých podmínek, samostatná léčba ran (dosud v sou činnosti s lékaři) nebo větší partici pace sester při anesteziích. Nutnou podmínkou rozšíření kompetencí sester vždy musí být jejich řádné vzdělání a/nebo pro školení, v čemž je a bude role se ster – manažerek nezastupitelná. Právě ony totiž budou garanty toho, že v rámci procesu zvyšování kom petencí jejich podřízených bude vše probíhat ku prospěchu a spokoje nosti všech zúčastněných – zdra votníků i pacientů. Sestry ve vedou

část 4. manažerské dovednosti sester

cích pozicích budou muset sledovat všechny změny a možnosti v této ob lasti a podle aktuální potřeby svého týmu je doporučovat „na míru“ svým konkrétním podřízeným.

Změny v oblasti profesního vzdělávání sester Změny v systému vzdělávání ses ter úzce souvisejí se změnami v je jich kompetencích. V této souvis losti jsou „na pořadu dne“ například tyto varianty: Možnost prodloužit studium střední zdravotnické ško ly ze 4 let na 5 (varianta známá jako „4 + 1“) s tím, že absolventi by pak mohli pracovat jako sestry samostat ně (doposud je k tomu třeba další studium na VOŠ nebo VŠ). Bylo by také třeba zajistit možnost pružného dovzdělání zdravotnických asistentů a/nebo ošetřovatelů tak, aby mohli také pracovat samostatně. U nás je tento systém nepružný, v sousedním Německu funguje lépe, což je jeden z důvodů, proč nám náš německý soused úspěšně „krade“ méně vzdě lané nelékařské zdravotníky. Dále se zvažuje možné omezení počtu absolventů vysokoškolského studia na magisterské úrovni s cí lem zabránit převzdělání určité sku piny sester, které by se měly věno vat především běžné práci sester, magisterská úroveň studia by pak mohla být ponechána spíše jen pro budoucí sestry – manažerky.

Posun směrem k interdisciplinárnímu přístupu při poskytování zdravotní péče Jde o užší spolupráci sester a lékařů v nemocnicích, rehabilitačních ústa vech, léčebnách dlouhodobě ne mocných, lázních, odborných lékařů a sester v ambulantní sféře, prak tických lékařů a jejich sester a také zcela jistě i sester s farmaceuty. Tito všichni zdravotničtí profesionálové budou nuceni spolupracovat daleko úžeji než dnes. Hlavními důvody je odborná i finanční optimalizace ce

foto: Profimedia, správné odpovědi testu: 1. b, 2. c, 3. b, 4. c, 5. a, 6. a, 7. c, 8. a

Zuzana Hekelová, lektorka, publicistka a konzultantka www.vase-lektorka.cz

seriál

lého postupu poskytování zdravotní péče a vzájemné systematické sdí lení důležitých informací o pacien tech. Těch přibývá zejména v nej vyšších věkových kategoriích, kde je na denním pořádku polymorbidita pacientů, jež je úzce spojena s poly pragmazií. V tomto kontextu budou hrát sestry důležitou roli, zejména v oblasti komunikace mezi jednotli vými skupinami zdravotníků.

Rostoucí nároky na komunikaci sester s pacienty Pacienti si budou stále méně ne chávat líbit nedostatky v komunika ci ze strany zdravotnických profe sionálů, ať už půjde o obsah (množ ství, relevanci i úroveň informací), nebo formu. A s narůstající konku rencí mezi zdravotnickými zaříze ními mohou jakékoliv nedostatky v této oblasti v budoucnu připravit zdravotnická zařízení, která se tomu nepřizpůsobí, o klienty. Zejména v nemocnicích tráví se stry s pacienty v průměru mnohem více času než lékaři a kvůli tomu se častěji dostávají do různých – mnohdy náročných (strach, stížnos ti, konflikty, emočně vypjaté situa ce) komunikačních situací. To klade stále vyšší nároky na komunikační dovednosti sester. Klienti zdravot nických zařízení (pacienti i rodinní příslušníci) se také stále více zají mají o odbornou stránku poskyto

TEST ZNALOSTÍ

vané péče a kladou zdravotníkům mnohem více otázek v souvislosti se zdravotním stavem. Na mnoho z nich jim musejí odpovídat sest ry, samozřejmě, že v mezích svých kompetencí (a to nejen v nemocni cích, ale také v ambulantní sféře). Rychle se mění i jednostranný a někdy až direktivní vztah zdravot ník – pacient ve vztah partnerský. To klade další nároky na změnu přístu pu zdravotníků k pacientům, přede vším v oblasti chování a v již zmíně né oblasti komunikace. Jak stárne populace, rostou i specifické nároky na péči o skupinu pacientů v senior ském věku. Ty se kromě odborné stránky péče týkají opět i komunika ce s nimi. Tyto komunikační aspekty budou hrát stále významnější roli v práci sestry a sestry – manažerky budou i v této oblasti garanty toho, že práce jejich podřízených bude těmto výše uvedeným trendům odpovídat.

ně nebo (a především) sestry – ma nažerky. Jistě zde nebyly zmíněny všechny trendy dnešní doby, ale ty nejvýznam nější snad ano. Je zřejmé, že flexibilita se stane jednou z nejvyhledávaněj ších vlastností profesně úspěšných sester, a to nejen těch ve vedoucích pozicích. Jen ty sestry, které si důležité trendy včas uvědomí a budou dostatečně adaptabilní, nebudou později nepříjemně zaskočeny.

Nedostatek zdravotnického personálu u některých specializací Sílu tohoto trendu nelze přesně od hadnout, lze však očekávat další po stupný příchod sester ze zahraničí k nám. Pokud však nebudou (a ony nebudou) jen ze Slovenska, mohou nastat adaptační a komunikační problémy, které takovým přicháze jícím sestrám pomohou překonávat především ostatní sestry – kolegy

Literatura: 1. Hekelová Z. Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2012 2. Janáčková L. Komunikace ve zdravotnické péči. Praha: Portál, 2008 3. Medical Tribune.cz. Jaké kompetence by mohly sestry převzít od lékařů? [online]. 24. 3. 2015. [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www. tribune.cz/clanek/35573-jake-kompetence-by-mohly-sestry-prevzit-od-lekaru 4. Vávrová I, Schusterová K. Vyšší kompetence pro zdravotní sestry. Větší odpovědnost i větší odměny. Český rozhlas plus. [online]. 13. 10. 2015. [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http:// www.rozhlas.cz/plus/zaostreno/_zprava/ vyssi-kompetence-pro-zdravotni-sestry-vetsi-zodpovednost-a-vyssi-odmeny--1543224 5. Vávrová I, Maňourová A. Sestry žádají vyšší kompetence, v budoucnu by mohly zastat část práce lékařů. Český rozhlas zprávy. [online]. 4. 10. 2015. [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/ sestry-zadaji-vyssi-kompetence-v-budoucnu-by-mohly-zastat-cast-prace-lekaru--1539686

Četli jste pozorně? V tomto testu si můžete ověřit, jaké znalosti jste si z našeho čtyřdílného seriálu zaměřeného na manažerské dovednosti sester odnesli. Ke každé otázce je vždy jen jedna odpověď správná. Správné odpovědi naleznete na vnitřní straně listu.

1. Oblasti rozvoje u podřízených nelékařských zdravotnických pracovníků jsou

3. Neformální až rodinná atmosféra v týmu sester

6. Role sester – manažerek v kontextu řízení rizik se dá charakterizovat jako

a. Schopnost podávat kvalitní pracovní výkon a vycházet s kolegy a pacienty b. Odborné znalosti a dovednosti, komunikační schopnosti, chování a přístup k práci, manažerské schopnosti (jsou-li podřízení), schopnost a ochota se pracovně vyvíjet c. Flexibilita při výkonu náročné práce ve zdravotnictví

a. Je jednoznačně žádoucí b. Ano, je velmi vhodná, ale pozor na rozvolnění disciplíny v týmu c. Je nežádoucí

a. Šiřitelka, korektiv, garant, vzor a aktivní činitel b. Koordinátor prevence rizikových situací c. Garant prevence rizik a jejich řešení

4. Optimální styl, jakým sestra – manažerka řídí svůj tým, by měl být

7. Pro kterou zdravotnickou profesi budou přicházející změny v oboru znamenat největší výzvu?

2. Při koučinku jako moderní rozvojové metodě kouč koučované osobě a. Radí, jak má řešit situace, kterých se koučink týká b. Poskytuje systematickou profesní podporu, poradenství a patronát c. Pomocí vhodně volených otázek pomáhá koučovanému samostatně dojít k řešení

a. Direktivní b. Partnerský c. Kombinací obou stylů – podle momentální potřeby a situace

a. Pro všechny bez rozdílu b. Pro lékaře c. Pro sestry

5. Oblasti rizik, která přímo nebo nepřímo řídí sestry – manažerky, se týkají

8. Které z následujících trendů budou pravděpodobně v budoucnu nejvýraznější?

a. Zdraví a bezpečnosti pacientů/klientů, zdravotnických zaměstnanců, bezpečnosti a kvality prostředí a majetku zdravotnických zařízení b. Bezpečnosti poskytované zdravotní péče ve všech ohledech c. Bezpečnosti pro pacienty, pokud jde o záměnu pacientů a/nebo zneužití údajů o nich

a. Zvyšování kompetencí sester a změny v jejich vzdělávání b. Rostoucí počet mužů na pozicích sester c. Narůstající konkurence mezi zdravotnickými zařízeními

právní poradna

florence 5/16

Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a práce ve státní svátek Ve své praxi narážejí sestry (a nejen ony, ale všichni NLZP) na celou řadu problémů. Jedním z nich je i nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a práce ve státní svátek, resp. její ohodnocení. Protože se množí dotazy na toto téma, vypracoval k nim Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR stanovisko, které níže uvádíme.

Ing. Mgr. Štěpánka Řandová, právník OSZSP ČR (Schválila: Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně OSZSP ČR)

zaměstnanců pracujících v režimu nerovnoměr ného rozvržení pracovní doby se v praxi stále obje vují určité nejasnosti ohledně toho, jak se má zaměstnavatel vypořádat se svátky. Svátky jsou vymezeny zá konem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o vý znamných dnech a o dnech pracov ního klidu. U zaměstnanců pracujících v re žimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel po vinen vypracovat rozvrh směn na celé vyrovnávací období bez ohledu na to, na které dny připadnou svát ky, mimo jiné i proto, aby předešel nerovnému zacházení s konkrétním zaměstnancem či s částí zaměst nanců. Jestliže u zaměstnanců, kte rým zaměstnavatel rozvrhuje pra covní dobu rovnoměrně od pondělí do pátku, na úterý připadne svátek a těmto zaměstnancům v důsled ku svátku směna odpadne, musí zaměstnavatel tento princip uplat ňovat i ve vztahu k zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou pra covní dobou. Bylo by totiž v rozpo ru s principem rovného zacházení, pokud by zaměstnavatel pouze těm zaměstnancům, kteří pracují v ne rovnoměrném rozvržení pracovní doby, rozvrhoval pracovní dobu již s ohledem na svátky. V případě, že svátek připadne na den, který je pro zaměstnance po dle rozvržení pracovní doby jeho pracovním dnem, mohou nastat ná sledující situace:

1) Zaměstnanci z důvodu svátku směna odpadla

2) Zaměstnanec v den svátku pracuje

Někteří zaměstnavatelé v důsledku omezené potřeby výkonu práce ve svátek mohou „najíždět“ na omeze ný režim práce. V těchto dnech např. místo obvyklých pěti zaměstnanců ve směně konají práci pouze tři za městnanci. Pak nastává situace, kdy zaměstnanec má sice na den svát ku podle rozvrhu směn rozvrženou směnu, ale v důsledku omezeného režimu práce nepracuje. Doba, kdy zaměstnanec v důsledku svátku ne pracoval, se posuzuje jako výkon práce a započítává se do stanovené týdenní pracovní doby v příslušném týdnu. Tyto zaměstnanci tak nejsou povinni směnu, jež jim v důsledku svátku odpadla, napracovat v poz dějším období. Řešení, kdy zaměstnavatel rozvrhne zaměstnanci směnu na svátek, zaměstnanec v důsledku svátku v tento den nepracuje a odpadlou směnu musí napracovat v pozdějším období, je v rozporu se zákoníkem práce. Zaměstnanci ve mzdové sféře, kterému z důvodu svátku odpadla směna, přísluší podle ustanovení § 115 odst. 3 zákoníku práce náhra da mzdy ve výši průměrného vý dělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsled ku svátku. Zaměstnanci v platové sféře, kterému z důvodu svátku od padla směna, se podle ustanovení § 135 odst. 1 zákoníku práce plat nekrátí.

Zaměstnanci ve mzdové sféře, který ve svátek pracoval, za dobu práce ve svátek náleží podle ustanovení § 115 odst. 1 zákoníku práce dosa žená mzda a náhradní volno v roz sahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalen dářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrné ho výdělku místo náhradního volna. Zaměstnanci v platové sféře, kte rý ve svátek pracoval, náleží podle ustanovení § 135 zákoníku práce náhradní volno v rozsahu práce ko nané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsí ce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Místo náhradního volna se zaměstnavatel může se zaměst nancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodi nového výdělku za hodinu práce ve svátek. Pokud svátek připadl na den, kte rý podle rozvržení pracovní doby není pro zaměstnance pracovním dnem, pak nemá svátek vliv na jeho pracovní dobu ani na výši jeho mzdy či platu.

V Praze 15. 4. 2016

foto: Profimedia

Stanovisko OSZSP ČR k nerovnoměrnému rozvržení pracovní doby a práci ve svátek

www.florence.cz

perličky

florence 5/16

anekdota

pozvánka 8. června 2016 Brno

krátce

výročí

Manuál pomůže zdravotníkům pomoci obětem domácího násilí

ČNRDD již poosmnácté ocenil dárce kostní dřeně

Rozpoznat v ordinaci oběť domácího násilí a umět jí nabídnout pomoc umožní zdravotníkům manuál, který vydala organizace ROSA. Obětí domácího násilí jsou z 95 % ženy. Manuál je k dispozici na www.stopnasili.cz, kde jsou také instruktážní videa, jak konkrétně by měli zdravotníci postupovat, když přijde do ordinace týraná oběť. (ČTK)

Ceny 34 dárcům kostní dřeně a partnerům, kteří v loňském roce nejvíce přispěli k činnosti N adace pro transplantace kostní dřeně a Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD), předali v pátek 22. dubna 2016 v Obecním domě biskup Václav Malý a moderní pětibojař a olympijský vítěz z roku 2012 David Svoboda. (tz)

Jako každý rok si i letos připomenou sestry na celém světě 12. května výročí narození zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingalové (1820–1910). Na počest této „dámy s lampou“ se totiž v tento den slaví Mezinárodní den ošetřovatelství.

pozvánka Dne 28. května 2016 se v Praze uskuteční největší česká konference zaměřená na novinky ve výživě Food21. Více informací na www.food21.cz. (tz)

Efektivní hojení ran – volba krytí podle spodiny rány výroky slavných Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) Ruský spisovatel a filozof

Naše tělo je stroj k žití. Je k tomu uzpůsobeno, je to jeho přirozenost. Nechte život, aby v něm žil.

nové knihy

náš

tip Týmová supervize

Éliette Abécassis, překlad Kateřina Bodnárová, Portál, 128 s., 229 Kč Román známé francouz ské spisovatelky zpracovává poslední období života Sig munda Freuda ve Vídni, kde se pod vlivem nacistů rozši řuje nacismus. V době, kdy představitelé psychoanalý zy z obav o svůj život utíka jí z obsazeného Rakouska, Freud zůstává. Jaké tajemství ho drží ve městě, kde na něj stále neodbytněji doléhá blí žící se katastrofa?

Jak si zlepšit paměť a koncentraci Mozkocvična do kapsy

Bohumila Baštecká, Veronika Čermáková, Milan Kinkor, Portál, 328 s., 549 Kč Předpokladem úspěšné tý mové supervize je podle auto rů organizační kultura. Kniha proto důsledně vyvažuje po hledy tří „smluvních stran“ – lidí, kterým týmová externí su pervize může přinášet užitek, chtějí-li dobře sloužit svým klientům. Kniha stojí na třech pilířích – první část předsta vuje světy jednotlivých aktérů, druhá základní oblasti super vidování a třetí provází oblou kem supervizní spolupráce.

Lenka Šnajdrová, Grada Publishing, a. s., 128 s., 169 Kč

WC pocket revue Boris Hybner, Grada Publishing, a. s., 88 s., 99 Kč O tom, že život se stomií není nutné brát vážně, píše Boris Hybner v této své poslední knize. Stomikem se může stát kdekdo, ale vyrovnat se s tím a umět se stomií žít se naučí jen někteří. Návod, jak na to, najdete v této knize.

Máte problém zapamatovat si významná data nebo hes la? Myslíte na tisíc jiných věcí, když byste se měli sou středit? Pokud míváte pocit, že zapomínáte, nebo že si dokonce nic nepamatujete, je tato knížka určena právě vám. Najdete v ní tipy a cvi čení, jak kognitivní funkce svého mozku účinně trénovat a zlepšovat.

fota: Profimedia, archiv; autor anekdoty: Filip Škoda

Tajemství doktora Freuda

přístrojová technika ve zdravotnictví odborné téma

Vliv implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta Kardiostimulátor je malý velký počítač, který dokáže řídit to nejcennější, co máme, lidské srdce. Jak se s tím však srdce vyrovná? A jak se s tím vyrovná samotný člověk? Těmito otázkami jsme se zabývaly v našem kvalitativním šetření, které probíhalo metodou rozhovoru se sedmi klienty s implantovaným kardiostimulátorem.

Bc. Hana Balvínová, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Jednotka intenzivní péče – interní oddělení, Mgr. Helena Michálková, Ph.D., Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

ardiostimulátor (KS) dnes patří k běžně dostupné léčbě. Vysíláním elektric kých impulzů pomáhá li dem s poruchami srdečního rytmu. Má však také několik nevýhod, které výrazně zasáhnou do klientova ži vota. Proto je nutné, aby byli klien ti dostatečně edukováni. Zavedení kardiostimulátoru je navíc invazivní zákrok, který vždy znamená nároč nou životní situaci, a klient potřebuje

veškerou péči, aby se s ním dokázal vyrovnat. Vlivem onemocnění, které je indikací k zavedení kardiostimulá toru, dochází k životním omezením – ať už jde o zhoršení dechu, únavu, malátnost a mnoho dalších. Je proto na lékařích a sestrách, aby byli klien ti řádně edukováni, aby měli veškeré informace potřebné k životu s kar diostimulátorem a měli možnost ob rátit se kdykoli na ošetřující personál se svými dotazy. Cílem kvantitativního šetření, k němuž byla využita metoda rozho voru, bylo zmapovat péči o klienty s kardiostimulátorem před implan tací a po ní, zjistit, zda měl klient dostatek informací a kde je získal, a zjistit změny v životním stylu klien ta po implantaci kardiostimulátoru. Rozhovor, který byl prováděn se

sedmi klienty s implantovaným kar diostimulátorem, obsahoval 52 otá zek; výběr klientů probíhal náhodně v Kardiostimulační poradně v Ne mocnici Milosrdných sester sv. Kar la Boromejského v Praze. Rozhovor se skládal z několika částí. První obsahovala identifikační data, další se týkaly indikace k výkonu, vlastní ho výkonu implantace, života s kar diostimulátorem po výkonu a péče o kardiostimulátor. Rozhovory pro bíhaly v únoru a březnu roku 2010.

Charakteristika výzkumného souboru Výzkumný soubor tvořili tři muži a čtyři ženy. Nejmladší klientce s kar diostimulátorem bylo 47 let, nejstar šímu klientovi bylo 86 let. Tři klienti žili v manželském svazku, jedna

odborné téma přístrojová technika ve zdravotnictví

florence 5/16

Tabulka 1 Identifikační údaje respondentů Respondent Pohlaví Věk Sociální status Pracující Délka života s KS Kolikátý KS

1. žena 59 vdaná socioložka 1,5 roku 1

2. muž 71 vdovec důchodce 3 roky 1

3. žena 49 vdaná vychovatelka 2,5 roku 1

4. muž 86 ženatý důchodce 3,5 roku 1

5. žena 47 rozvedená daňový poradce 1,5 roku 1

3. Lékař, sestra

4. Lékař, sestra

5. Lékař, sestra

6. muž 69 vdovec důchodce 4 roky 1

7. žena 72 vdova důchodce 3,5 roku 1

Tabulka 2 Příprava klienta před výkonem Respondent Kdo vysvětlil a popsal výkon implantace KS

1. Lékař, sestra

2. Lékař, sestra

Internet, informační brožura

Nebyly použity

Chyběly informace

ne (získal po zavedení dočasné KS)

Měl čas na rozmyšlenou

ano

vitální indikace – času málo

ano

Měl obavu z přítomnosti cizího přístroje

ano

Další zdroje

lientka byla rozvedená a zbývají k cí tři klienti jsou ovdovělí. Nejkratší doba, po kterou měl klient kardio stimulátor, byla 1,5 roku, nejdéle implantovaný kardiostimulátor měl klient čtyři roky. Všichni klienti měli implantovaný první kardiostimulátor (tabulka 1).

Výsledky Všem sedmi klientům byl výkon po drobně popsán a vysvětlen lékařem provádějícím kardiostimulaci a ses trou, která u výkonu asistuje. K zís kání dalších informací neměl příliš možností jeden klient, kterému byla nejprve zavedena elektroda s do časnou kardiostimulací pro vzniklou AV blokádu III. stupně. Pět klientů ze sedmi si podrobně pročetlo in formační brožuru, kterou získali od ošetřujícího personálu. Tři klienti se pokusili získat potřebné informace pomocí internetu. Dvěma klientům pomohly praktické rady od přátel, kteří již mají implantovaný kardiosti mulátor. Dva klienti více informací nezískávali, postačily jim informace podané lékařem a sestrou. Jeden klient získával informace v rodině od své snachy, která pracuje jako vše obecná sestra. Všech sedm klientů mělo dostatek informací k výkonu, žádnému informace nechyběly. Čas na rozmyšlenou a možnost konzul tace s rodinou a příbuznými mělo všech sedm klientů. Jeden klient měl času málo z důvodu zavedené do časné kardiostimulace a nutnosti im

6. Lékař, sestra

7. Lékař, sestra

Informační Snacha – Internet, Nesháněl, Nesháněla, brožura všeobecná sestra, informační informační brožura, informační přítel s KS brožura přítel s KS brožura

plantace trvalého kardiostimulátoru. Obava z přítomnosti cizího přístroje v těle se nevyskytla u pěti klientů. Dva klienti se obávali, že jejich srdce bude řízeno elektronicky (tabulka 2). Šest klientů ze sedmi bylo na vý kon dobře připraveno, měli veške ré informace, které byly dostupné. Jeden klient, kterému byla z vitální indikace zavedena dočasná elekt roda, získal dané informace až poté. Čtyři klienti hodnotili výkon jako ne bolestivý, dva jako snesitelný a pro jednu klientku byl výkon bolesti vý, se zhoršeným dýcháním. Čtyři klienti měli během výkonu strach, pro jednoho klienta byl výkon ča sově dlouhý. Jedna klientka během výkonu plakala. Ošetřovatelskou péči během hospitalizace hodnotili všichni pozitivně. Pět klientů bylo s péčí spokojeno, z toho dva klienti špatně snášeli dlouhodobou hospi talizaci. Dva klienti hodnotili ošet řovatelskou péči jako velice kvalitní. Komplikace při výkonu se vyskyt ly u čtyř klientů. U dvou klientů se jednalo o obtížné umístění komoro vé elektrody. Jedna klientka z nich měla druhý den ráno subfebrilii 37,3 °C a dále normotermie. U jed noho klienta se výkon zkomplikoval krvácením v místě operační rány z důvodu vysokého krevního tlaku. U jedné klientky došlo při punkci k pneumotoraxu a kolapsu pravé plíce. Další tři klienti byli bez kom plikací, jedna klientka měla malý hematom v okolí rány.

Poučení, jak pečovat o operač ní ránu, získali všichni klienti. Čtyři klienti byli propuštěni ještě před vy ndáním stehů, ošetřování rány pro váděli sami doma. U dvou klientů byli poučeni rodinní příslušníci, kteří se o nemocné klienty starali. Na vy ndání stehů a kontrolu přišli všich ni klienti ambulantně. Tři klienti byli propuštěni z nemocnice až po vyn dání stehů, protože jejich zdravotní stav vyžadoval delší hospitalizaci. Přesto získali poučení, jak se o ránu starat. Všech sedm klientů bylo po drobně seznámeno a získalo potřeb né množství informací o dalším živo tě s implantovaným kardiostimuláto rem. Čtyři klienti měli obavy žít s kar diostimulátorem, báli se omezení, již si nedokázali představit žít normál ně. Tři klienti neměli obavy ze soužití s kardiostimulátorem. Brali to jako potřebnou nutnost ( tabulka 3). U pěti klientů došlo ke zlepšení zdravotního stavu a k vymizení pří znaků, které vedly k implantaci kar diostimulátoru. Z toho u jednoho klienta přetrvává dušnost dodnes. Dva klienti nepociťovali žádnou změ nu, neměli žádné subjektivní přízna ky, které by je před kardiostimulací omezovaly. Dvě klientky vnímaly zpočátku přítomnost kardiostimulá toru neustále. Později si na něj zvyk ly a naučily se s ním žít. Dva klienti vnímali kardiostimulátor pozitivně, jeden jako záchranu života, dru hý jako možnost další léčby a šanci na kvalitnější život. Jeden klient si

odborné téma přístrojová technika ve zdravotnictví

pouze občas zkontroloval pulz, jedna klientka nevnímala přítomnost kar diostimulátoru vůbec a jeden klient ho vnímal neustále jako cizí těleso. Rodiny klientů přijaly skutečnost, že je srdce jejich blízkých podporo váno přístrojem bez obtíží. Jedna klientka měla pouze sousedku, kte rou informovala. Dva klienti nechtě li být středem pozornosti a jeden klient se za přítomnost kardiostimu látoru styděl a nerad o tom s kýmkoli

hovořil. Ve výběru oblečení byli čtyři klienti bez omezení, nestyděli se za jizvu a neměli potřebu ji skrývat. Dva klienti se snažili jizvu skrývat. Jednu klientku omezoval přístroj v nošení spodního prádla – musela si vybírat prádlo se silnějšími ramínky. Ani jeden klient nepociťoval ome zení v pracovním životě. Tři klienti měli pracovní neschopnost, kterou brzy ukončili a začali opět znovu pracovat. Čtyři klienti byli důcho

dového věku. Jeden již nepracoval, jeden pouze brigádně, jedna klient ka příležitostně a jeden klient v té době ukončoval svoji pracovní čin nost a chtěl předat firmu synovi. Pět klientů ze sedmi se snažilo změnit svůj životní styl po implantaci trva lého kardiostimulátoru. Čtyři začali více a pravidelně odpočívat, jeden klient začal aktivně chodit na pro cházky se svým psem. Dva klien ti svůj životní styl nezměnili, jeden

Tabulka 3 Vlastní výkon zavedení/implantace kardiostimulátoru Respondent Byl jste dobře připraven na výkon

1. ano

2. ne

Hodnocení výkonu

Snesitelný, strach

Nebolestivý, strach

Velice kvalitní

S péčí spokojena

Malý hematom

Hodnocení ošetřovatelské péče Komplikace

Příprava na domácí Poučena Propuštěn po ošetření klientka i rodina vyndání stehů, dále poučen Informace o životě s KS

Podrobně seznámena, obávala se omezení

Podrobně informován, omezení se neobával

3. ano

4. ano

5. ano

6. ano

7. ano

Nebolestivý, dlouhá doba

Snesitelný, vnímal bolest

Bolest v zádech, zhoršení dechu, strach

S péčí spokojena

S péčí spokojen (hospitalizaci snášel špatně)

S péči spokojena (smutek z dlouhodobé hospitalizace)

Nebolestivý, Nebolestivý, beze strach – pláč strachu S péčí spokojen

Zvýšené krvácení, Obtížné umístění Obtížné v důsledku komorové elektrody, umístění komorové vysokého TK druhý den zvýšená TT elektrody, bolest

Klientka poučena

Propuštěn po vyndání stehů, dále poučen

Podrobně informována, obávala se omezení

Podrobně informován, ničeho se neobával

Klientka poučena

Poučen klient i rodina

Dušnost, pneumotorax Propuštěna po vyndání stehů, dále poučena

Podrobně informována, Podrobně obavy z omezení informován, aktivního života obavy ze zhoršení kvality života

Podrobně informována, neobávala se omezení

Tabulka 4 Život po implantaci kardiostimulátoru Respondent Obtíže vymizely

Vnímání kardiostimulátoru

1. 2. Ano, je bez obtíží, Ano, zlepšení vymizela únava, zdravotního stavu větší pocit jistoty

3. Ano, bez obtíží, vymizela únava

4. Nepociťoval velikou změnu, neměl příliš obtíží, zlepšené dýchání

5. Nepociťovala změnu, neměla potíže

6. 7. Ano, vymizely Ano, vymizela příznaky únavy únava, větší a motání hlavy, jistota v pohybu, přetrvává dušnost zlepšené dýchání

Zpočátku KS vnímá Zpočátku ano, nyní Občasná kontrola Dobrý pocit Psychicky vnímá Přítomnost neustále, stále pozitivně, zachránil přístroj nevnímá srdeční frekvence a možnost KS neustále, jako kardiostimulátoru si nahmatávala, mu život podstoupení cizí těleso nevnímá operace karcinomu nyní ne

Reakce rodiny

Bez obtíží, nechce Bez obtíží, hovořil být považována o KS otevřeně za nemocnou

Výběr oblečení

KS omezuje, snaží Bez omezení, za Bez omezení, se skrývat jizvu jizvu se nestydí za jizvu se nestydí

Rodinu i přátele informovala, nechce být středem pozornosti

Omezuje KS výkon PN krátkou dobu, Ne, naopak začal PN 1 měsíc, profese pracuje jako dříve brigádně pracovat pracuje jako dříve

Bez obtíží, hovořil V rodině bez obtíží o KS otevřeně

Bez omezení

Bez omezení – důchodce

Rodina bez Rodinu nemá, obtíží, dále to informovala pouze nezveřejňuje, stydí sousedku se za to

Omezuje ji Omezuje, snaží se v nošení spodního jizvu skrývat prádla, musí volit silnější ramínka

Bez omezení

Bez omezení, Doposud pracoval Bez omezení, pracuje jako dříve bez omezení, nyní důchodce, občas chce již odpočívat překládá

Změna životního stylu

Více odpočinku, pravidelný spánek

Ano, více procházky se psem

Více odpočinku, cestování, více času s rodinou

Více odpočinku, pravidelná strava

Ne, snaží se vše lépe zvládat psychicky

Pravidelně odpočívá

Překážka v intimním životě

Ne, upevnění vztahu s manželem

odborné téma přístrojová technika ve zdravotnictví

z nich se snažil vše zvládat lépe psy chicky. Ani jeden z klientů nezazna menal omezení v intimním životě. Pro jednu klientku znamenala im plantace kardiostimulátoru upevně ní vztahu s manželem (tabulka 4).

Diskuze První část výzkumného šetření se zabývala informovaností a edukací klientů před výkonem a po výkonu. Tabulka 2 ukazuje důvody, proč klien ti vyhledali lékaře a na základě jaké diagnózy jim byla indikována im plantace kardiostimulátoru. Indikace a doporučení jsou vydány Českou kardiologickou společností, vypraco vala je pracovní skupina arytmie a tr valé kardiostimulace (Táborský a kol., 2009). První informace o kardiosti mulaci podal všem klientům lékař. Je to první osoba, která sděluje klientovi informaci o této zásadní změně za sahující do normálního života. Lékař podá informace o nutnosti a postu pu výkonu. V nemocnici, kde byl vý zkum prováděn, byli s edukací lékaře klienti spokojeni. Dle mého názoru je edukace od lékařů stručná, ale klien ti jsou spokojeni s vstřícným přístu pem, slova lékaře jsou pro většinu klientů „svatá“. Proto je důležitou součástí kardiostimulačního týmu edukační sestra, která je klientovi blí že a podá mu další doplňující infor mace. Souhlasím s tvrzením Řepové a Galatíkové (Řepová, Galatíková, 2007), že důležitá je edukace pacien ta v klidu, ponechat mu čas a prostor na vstřebání informací, zeptat se ho, zda všemu porozuměl, a výhodou je i praktická ukázka. Z našeho výzkumu je zřejmé, že pro všechny klienty byla edukace sestrou velice důležitá. Všichni oce nili pozornost, vstřícnost a trpělivost při vysvětlování postupu výkonu. Pro představu pro ně byla příjemná i názorná ukázka kardiostimulátoru. Klient by se měl cítit bezpečně, měl by být naprosto srozuměn s výko nem, který ho čeká, a vždy musí pí semně souhlasit s daným výkonem. Dle Škrly (Škrla, 2005) vychází in formovaný souhlas z lékařské etiky, kde je popsáno právo jedince spo lurozhodnout o tom, co se bude dít s jeho tělem. Výzkum potvrdil důle žitost edukace. Všichni klienti byli edukováni a měli dostatek informací. Zde je kladen důraz na odbornost a osobnostní vlastnosti sester. Se stry se musejí v daném oboru neu stále vzdělávat, získávat nové infor mace a zkušenosti, aby mohly nové poznatky předávat klientům. Žádný z klientů nebyl nadšen informací

o nutnosti implantace kardiostimu látoru, ale všichni přijali tuto skuteč nost jako fakt. Dva z dotazovaných měli obavu z přítomnosti kardio stimulátoru v těle. Co se týče infor movanosti, firmy vyrábějící a distri buující kardiostimulátory se před hánějí ve vydávání informačních brožur. Je však otázkou, zda jsou vhodné a upravené tak, aby je do kázali správně pochopit i lidé s niž ším vzděláním a lidé v pokročilejším věku, kterých je indikovaných k výko nu většina. Přestože z výzkumu jas ně vyplývá spokojenost klientů a je jich dobrá informovanost, osobně bych uvítala větší množství a rozma nitější nabídku informačního mate riálu (více fotografií, více kazuistik.) Všichni klienti kromě jednoho, který byl stimulován z vitální indika ce, měli čas na rozmyšlenou, na roz hovor se svou rodinou nebo s ně kým blízkým. Všichni tuto možnost využili. Klienti měli důvěru k sestře, která je provázela celým procesem, a nestyděli se. Pěti klientům vymize ly po výkonu problémy, kvůli kterým vyhledali lékaře. Dva klienti nepo ciťovali subjektivně žádnou změnu. Dle Kapounové (Kapounová, 2007) reagují pacienti na implantovaný kardiostimulátor různě. Někteří po ciťují strach o svůj život, nepříjem nou závislost na přístroji. Některým dává kardiostimulátor pocit volnosti a kontroly nad svým životem. V na šem výzkumu vnímalo šest klientů přítomnost kardiostimulátoru po zitivně, jeden klient jej vnímal jako cizí těleso ve svém těle. Co se týče profesního působení, dvě klientky byly krátce v pracovní neschopnos ti, ostatní byli bez omezení. Pouze jeden klient nezměnil svůj životní styl. Šest klientů se snaží pravidel ně odpočívat. Překážku v intimním životě neprokázal žádný z dotazova ných, naopak u jedné klientky došlo k posílení vztahu s manželem. Rodi ny všech klientů přijaly fakt implan tace kardiostimulátoru s tolerancí a s respektem. Dle výsledků výzku mu a doporučení České kardiolo gické společnosti docházejí všichni klienti na pravidelnou kontrolu kar diostimulátoru do kardiostimulač ní poradny. Ujištění od lékaře, že baterie přístroje funguje, jim dává pocit bezpečí, stejně jako možnost kontaktovat lékaře v případě jakých koli potíží. Pouze jeden respondent měl obavy o funkčnost přístroje. Dle dostupných informací od firmy Bio tronik by k situaci, že se baterie vy bijí, nemělo u pravidelných kontrol dojít.

florence 5/16

Závěr Implantace kardiostimulátoru je dů ležitý, život zachraňující výkon. Kaž doročně se v České republice prove de více než 6000 implantací trvalého kardiostimulátoru. Kardiostimulace je léčebnou metodou pomalých sr dečních rytmů. Přestože kardiosti mulátor zlepšuje svým nositelům zdravotní stav, je to náročná životní situace, která zasahuje do všech as pektů klientova života. Cílem naší práce bylo zjistit a zmapovat péči o klienty před implantací kardiosti mulátoru a po ní. Výzkumem bylo zjištěno, že péče o tyto klienty je na velmi dobré úrovni a všichni dotazo vaní byli s péčí spokojeni. Měli do statečné množství informací, které získávali jak od lékaře, tak od sestry. Mnoho klientů čerpalo informace z informačních materiálů a z médií, především z internetu. Pro většinu klientů byla nutnost implantace šo kem, se kterým se museli vyrovnat. Přes počáteční obavy a časté sle dování srdečního rytmu se klien ti s kardiostimulátorem sžili a jeho přítomnost v těle již nevnímají. Je jich život je ve většině případů lepší. Z výzkumného šetření vyplývá, že kardiostimulátor významně ovlivňu je zdravotní stav klientů, ale nemá omezující vliv na jejich život.

Literatura: 1. Balvínová H. Cesta k modernímu ošetřovatelství XIII. Sborník konference. 9/2011 2. Kapounová G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 350 s. ISBN 97880-247-1830-9 3. Kutnohorská E. Etika v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 163 s. ISBN 978-80-247-2069-2 4. Řepová V, Galatíková J. Příprava a péče o pacienta před a po primoimplantaci a reimplantaci kardiostimulátoru. Sestra. 2007;17(12):44. ISSN 1210-0404 5. Škrla P. Především neublížit. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. 162 s. ISBN 80-7013-419-4 6. Táborský K a kol. Zásady pro implantace kardiostimulátorů, implantabilních kardioverterů – defibrilátorů a systémů pro srdeční resynchronizační léčbu 2009. Vypracovali členové výboru pracovní skupiny Arytmie a trvalá kardiostimulace České kardiologické společnosti 7. ANON Co byste měli vědět o svém kardiostimulátoru. Biotronik. 2005. [online]. [cit. 2009-11-23]. Dostupné z http://www.biotronik.cz/prirucky/ pm.pdf

odborné téma přístrojová technika ve zdravotnictví

florence 5/16

Informační systém mezi COS a oddělením CS v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně Nemocnice Milosrdných bratří v Brně má od roku 2014 nový informační systém, který propojuje oddělení Centrální sterilizace a oddělení Centrální operační sály. Unikátnost tohoto systému spočívá v tom, že byl nemocnici vytvořen přesně na míru a podle požadavků obou oddělení nemocnice. K řadě jeho výhod se řadí i nižší pořizovací cena a větší flexibilita.

rovoz oddělení Centrální sterilizace (CS) v Nemoc nici Milosrdných bratří v Brně byl zahájen v srp nu roku 2005. V té době byly zpro vozněny i nové Centrální operační sály (COS) a pro přesnou evidenci a sledování jednotlivých procesů oběhu instrumentária sterilizač ním cyklem a evidenci nákladů na pacienta nám byl firmou B. Braun dodán počítačový program Insta counte. Pracovnice oddělení Cen trální sterilizace tak byly vedeny krok za krokem celým sterilizač ním procesem – předsterilizační přípravou, příjmem instrumentá ria, setováním, vlastní steriliza cí a výdejem sterilního materiálu zpět na Centrální operační sály. Sterilizační kontejnery byly ozna čeny čárovým kódem a jednotlivé kroky byly hlídány snímáním čáro vého kódu pomocí čteček. Pokud byl některý krok vynechán, počí tačový program na to upozornil. Vedoucí pracovník oddělení Cen trální sterilizace tak měl k dispo zici aktuální informace o každém kontejneru. Program Instacounte byl zahra niční program upravený na české poměry. Po pěti letech provozu jej však firma přestala rozvíjet a skon čilo i poskytování jeho podpory. Program navíc pracoval pouze v rámci činností centrální sterilizace a neobsahoval moduly pro potřeby operačních sálů, kde byl k dispozici jiný program zaměřený na proble

matiku operačních sálů vytvořený Ing. Miloslavem Vantuchem, kte rý byl v tuto dobu zaměstnancem IT oddělení nemocnice. Program Instacounte byl v nemocnicích po stupně nahrazován programem Medix, který byl nabídnut i našemu oddělení Centrální sterilizace. I když byla některá data z programu Insta counte použitelná v programu Me dix, cenová nabídka byla pro naši nemocnici příliš vysoká. Program Medix navíc nenabízel takové pro pojení mezi COS a CS, které by od povídalo našim požadavkům. Ve spolupráci s firmou AWI Servis, s. r. o., jsme proto začali hle dat takové možnosti, které by splni ly naše požadavky na elektronické propojení těchto oddělení. Naším přáním bylo také udržet tak kvalitní úroveň, jakou jsme měli s progra mem Instacounte, zejména proto, že CS spolupracuje s Národním centrem ošetřovatelství a nelékař ských zdravotnických oborů (NCO NZO) jako výukové pracoviště pro praktický výcvik frekventantů certi fikovaného kurzu Metody sterilizace a specializačního studia Periope rační péče. Staniční sestry z COS a CS pro to pro firmu sepsaly požadavky, které by měl nový nemocniční sys tém splňovat. Cílem bylo, aby pro gram dokázal přesně monitorovat a evidovat náklady materiálových položek na jednotlivé operace, od příjmu až po výdej. Vytvoření no vého softwaru se ujal erudovaný pracovník dodavatele Ing. Miloslav Vantuch a na základě požadavků COS byl pro potřeby operačních sálů vytvořen program, který umož ňuje elektronicky vést sesterskou dokumentaci a při odjezdu pacienta z operačního sálu je již známa spo třeba a cena materiálů použitých při operaci.

V sesterské dokumentaci nalezneme: → data o pacientovi → jména zdravotnického personálu, který byl při operaci → poloha pacienta, alergie, čas, po který pacient na COS byl, atd. → jmenovitě materiál použitý při operaci + jeho cena → jmenovitě použité sterilizač ní kontejnery a ostatní sterilní materiál zpracovaný na CS + jeho cena → použité přístroje Na základě těchto dat pak máme možnost dojít k mnoha statisticky cenným výsledkům: → druhy operací a jejich četnost → počty operací vázané na operatéra, asistenta, instrumen tářku → využití jednotlivých operačních sálů → nejvyšší a nejnižší cena určité operace → aktuální sledování skladových zásob na COS → četnost nákupu jednotlivých materiálů Jako základ informačního systému byl vytvořen seznam jednotlivých položek, které byly rozděleny do ně kolika skupin, ev. podskupin, číselně označených. V tomto elektronickém formuláři je možné: → doplňovat nové položky → sledovat způsob balení a použí vanou dobu exspirace → sledovat ceny nákladů na sterili zaci jednotlivých položek → sledovat data a časy příjmu po ložky na CS, odeslání vysteri lizované položky na COS a kdy byla položka naposledy použita k operaci → sledovat, kde se položka nachází (např. SKL, COS, CS) – obr. 1.

fota: autoři

Erika Popeláková, staniční sestra COS, Alena Frodlová, staniční sestra CS, Nemocnice Milosrdných bratří v Brně, Ing. Miloslav Vantuch, AWI Servis, s. r. o.

odborné téma přístrojová technika ve zdravotnictví

Obr. 1 Číselník Obr. 2 Sledování jednotlivých kroků sterilizačního cyklu

odborné téma přístrojová technika ve zdravotnictví

florence 5/16

Obr. 3 Vytvoření elektronické žádanky

Spuštění informačního programu na CS nabízí: → možnost zvolit potřebný krok ste rilizačního procesu → možnost vytvoření elektronické žádanky → možnost evidence statistických údajů, např. počet testovacích a sterilizačních cyklů, sledování počtu činností pracovníků na jed notlivých pracovních pozicích, pravidelné využívání kontejnerů apod. → historii operací včetně použitých kontejnerů → důležité záznamy týkající se sta vu kontejnerů → sledování přírůstků a úbytků skladu (obr. 2)

→ vytvoření elektronické žádanky (obr. 3) → sledování statistických údajů (obr. 4) → elektronické sledování testovacích a pracovních cyklů Na sestavení informačního systému jsme začali pracovat počátkem roku 2013 a v následujícím roce jsme po zaškolení personálu zaváděli sys tém do provozu. Program detailně a přesně eviduje a archivuje mate riálové náklady k jednotlivým ope racím a umožňuje sledovat veške rou historii sterilizačního procesu. Informační elektronický program mezi oddělením Centrální steriliza ce a Centrálními operačními sály

je tedy vytvořen tzv. na míru. Je přizpůsoben provozu operačních sálů a centrální sterilizace. Velkou výhodou je, že veškeré nejasnosti a případné úpravy v programu jsou řešeny okamžitě a dle našich poža davků se může program dále upra vovat a rozvíjet. Naší snahou do budoucna je rozšíření informačního systému v oblasti zpracovávání statistických dat v oblasti dokumentace servis ních prohlídek, validací a kontroly účinnosti sterilizátorů provádě né pracovníky zdravotního ústavu a rozšíření informačního systému na další oddělení nového pavilo nu – ARIM, INT. JIP a chirurgickou ambulanci.

fota: autoři, Profimedia

Obr. 4 Sledování statistických údajů

odborné téma přístrojová technika ve zdravotnictví

Dezinfekce tabletů a mobilních telefonů ve zdravotnických zařízeních Mobil, tablet či počítač jsou dnes nedílnou součástí našeho života. Proto není divu, že se podobné přístroje objevují čím dál častěji i ve zdravotnických zařízeních. Otázkou, která v souvislosti s jejich používáním vyvstává, je, jak tato zařízení správně dezinfikovat a čistit, aby se nestala zdrojem nákaz a přitom nedošlo k jejich poškození. V odborné literatuře k této problematice zatím příliš informací nenajdeme.

Bc. Dagmar Kratochvílová, Mgr. Bc. Jitka Tamáš Otásková, Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

ezinfekce je soubor opat ření, která vedou k zne škodňování vegetativních forem mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavé osobě (1). Cílem dezinfek ce je, aby na plochách, předmětech, v prostředí nebo neporušené pokož ce nebyly mikroorganismy vyvoláva jící infekční onemocnění (2).

Základní obecná kritéria při provádění dezinfekce Dezinfekci provádějí pracovníci, kteří byli proškoleni nebo mají tyto úkony v popisu práce. Používat lze přípravky a postupy schválené hlavním hygienikem ČR. Dezinfekce se provádí v jednom pracovním postupu (při použití dezinfekčních přípravků s čisticími a mycími vlastnostmi) nebo dvouetapově (mechanická očista a dez infekce) (3). Při volbě postupu dez infekce se vychází ze znalostí cest a mechanismů přenosu infekce a možností ovlivnění účinnosti dez infekce faktory vnějšího prostředí (teplota, pH, vlhkost, ochranný úči nek organických látek) a odolnosti mikroorganismů (4). V německých nemocnicích se v současné době hodně diskutuje o používání tabletů a dalších mo bilních zařízení. Jako příklad bych uvedla tablety umístěné na čelech postelí. Ty umožňují např. přístup k údajům z nemocničního informač ního systému, diktování lékařských zpráv s digitálním rozpoznáváním hlasu, zobrazují operační plán s vý hledem na plán pro pacienty, léky,

Celkem 9 až 25 procent mobilních zařízení je kolonizováno bakteriemi, na prvních místech se umístily mobilní telefony a rozhlasové přijímače

dokumentace, automatické vyhod nocení vitálních funkcí a informací o pacientech. S rozšiřováním pro vozu oddělení nemocnic a oblas ti uplatňování se zvyšuje možnost případné chyby. Tomu by měla tato moderní technika předejít. Komplikací však zůstává kontami nace těchto zařízení patogeny. Dů vodem je zejména nedůsledné do držování hygieny rukou. I přes různé kampaně ve zdravotnických zaříze ních stále ještě existuje prostor pro zlepšení. V tomto případě jsou ruce zdravotníků zásadním faktorem kon taminace přenosných zařízení. Stan dardizované čištění a dezinfekce mobilních zařízení v lékařském pro středí jsou nezbytné a tyto předpisy nevyjímají ani tablety. Efektivní hygienické čištění může být provedeno pouze celoplošně kapalnými dezinfekčními prostřed ky, jako jsou alkoholy. Otázkou tedy je, jaké jsou hygienické aspekty pro bezpečné používání tabletů v ne mocnicích, jaké hygienické směrni ce mají být považovány za směro datné a do jaké míry jsou tato opat ření důsledně dodržována. Problematika bakteriální kontami nace mobilních telefonů a počítačo vých klávesnic v nemocnicích byla již v literatuře popsána. Celkem 9 až

25 procent mobilních zařízení je ko lonizováno bakteriemi, na prvních místech se umístily mobilní telefony a rozhlasové přijímače. Studie o za tížení patogeny a možnostech dez infekce tabletu, která je v současné době prováděna na lékařské fakultě v Hannoveru (Německo), očekává srovnatelné výsledky. Tablety se liší od jiných mobilních zařízení v tom, že obecně nabízejí větší plochu, která se skládá z něko lika částí. Přední panel tvoří obvyk le dotykový displej, který je ukotven v plastové nebo polokovové schrán ce a utěsněn gumovým těsněním. Z celkového plošného designu vy čnívá jen několik mechanických tla čítek. Na zařízení jsou vstupy pro sluchátka, SIM karty, adaptéry, por ty a reproduktory. Tablet nabízí sice větší plochu, na kterou se mohou nachytávat patogeny více než na mobilní telefony, ale snadněji se čistí vzhledem k hladkému povrchu a po užitému materiálu (sklo). Kovové po vrchy se navíc lépe dezinfikují oproti plastům, jež mají tendenci tvořit na povrchu biofilm, který činí při dezin fekci UV světlem plast křehkým. Někteří výrobci zařízení radí čis tit přístroj pouze netkanými textilie mi, protože na přístroj se nesmí do stat jakákoli kapalina. Alkoholy nebo

odborné téma přístrojová technika ve zdravotnictví

jiné čisticí prostředky se nedoporu čují, protože by mohlo dojít k poško zení povrchu. Aby se zabránilo kon taminaci, doporučují se sjednoce né hygienické principy a strategie. Mezi ně patří školení zaměstnanců, přísné pokyny k dezinfekci rukou, provozní omezení mobilních zaří zení ve vysoce rizikových oblastech (operační sály, oddělení pro popále niny atd.) a jasné pokyny pro dezin fekci zařízení.

Jen fólie nestačí Jednou z možností všeobecné me chanické ochrany přístrojů jsou fó lie vyrobené většinou z polyuretanu a pro tablety také plastová pouzd ra, tašky a další varianty. Některá z těchto řešení ochrany zařízení an

mocniční personál. Dílčí výsledky experimentálního vyšetřování na lékařské fakultě v Hannoveru popi sují standardní dezinfekci pomocí otírání alkoholovými ubrousky jako vhodnou metodu dezinfekce. Za účelem standardizace čištění pro přenosná zařízení pak byla vyvinuta aplikace, která uživatele v této ob lasti instruuje a školí a zároveň vše dokumentuje. Tato aplikace je k dis pozici zdarma (5). V České republice řeší dezinfekci ve zdravotnických zařízeních vyhláš ka č. 306/2012 Sb., kterou se upra vují podmínky vzniku a šíření infekč ních onemocnění a hygienické po žadavky na provoz zdravotnických zařízení, a zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích

Mezi sjednocené hygienické principy a strategie patří školení zaměstnanců, přísné pokyny k dezinfekci rukou, provozní omezení mobilních zařízení ve vysoce rizikových oblastech a jasné pokyny pro dezinfekci zařízení. timikrobiální krycí vrstvou se budou zřejmě propagovat, ale jejich účin nost dosud nebyla odborníky dolo žena. Fóliové ochranné obaly jsou problematické, protože dokáží pro pustit vlhkost a nejsou zcela vodo těsné; dále je zde riziko, že při použití kapalných dezinfekčních prostředků dojde časem k opotřebení materiá lu, z něhož je ochranná fólie vyrobe na. Kromě toho mohou v dezinfekcí poškozené fólii vznikat místa, kde se hromadí nečistoty, jež teoreticky po skytují ideální semeniště pro choro boplodné zárodky. Zcela vodotěsná ochranná pouzdra jsou také k dis pozici, ale výrobce nezaručuje jejich trvanlivost v případech, že jsou ošet řena dezinfekčními prostředky. Stu die v této oblasti stále chybí. Za povšimnutí stojí i to, že zaříze ní může být znečištěno i v ochran ném pouzdře, a to i v případě, že je obal vyčištěný. Při výměně pouzdra nebo při zničení ochranné bariéry tak může dojít ke kontaminaci uži vatelů. Alternativní dezinfekční me tody, jako jsou plazmové dezinfekce a dezinfekce UV zářením, jsou teo reticky myslitelné, ale v prvním pří padě nemůžeme bezpečně vyloučit postižení elektroniky a ve druhém je diskutabilní hodnotit efektivnost. Tato opatření jsou navíc rozhodu jící z důvodu praktičnosti pro ne

a o změně některých souvisejících zákonů. Účelem tohoto zákona je zajistit poskytování zdravotních slu žeb vhodnými, bezpečnými a účin nými zdravotnickými prostředky tak, aby při jejich správném použití k účelům, pro něž jsou určeny, ne došlo k poškození zdraví lidí. Tento zákon zpracovává a upravuje pod mínky pro používání zdravotnických prostředků. Podle § 20 o instalaci, používání, údržbě, servisu a eviden ci zdravotnických prostředků jsou poskytovatelé při převzetí zdravot nického prostředku z fáze distribuce povinni se přesvědčit, zda je zdra votnický prostředek vybaven návo dy, popřípadě dalšími pokyny vzta hujícími se k bezpečnému používání a údržbě, včetně dezinfekce a sterili zace zdravotnického prostředku, a to v českém jazyce; tato podmínka ne musí být splněna u zdravotnického prostředku třídy I nebo IIa, jestliže nejsou pro jeho bezpečné používá ní nezbytně nutné další informace. Návody výrobců určují materiálovou snášenlivost (účinnou látku) vůči dezinfekci; vhodné pro dotykové ob razovky, displeje a mobilní telefony jsou dezinfekční prostředky neobsa hující koncentrovaný alkohol, který tyto povrchy ničí (6). V České republice nejsou tablety běžným vybavením zdravotnických

florence 5/16

zařízení. Za jednu z možných va riant návrhů řešení bychom mohli považovat dezinfekční přípravek s názvem Bacillol® 30 Foam, kte rý dodává na trh německá firma Hartmann – Bode. Je to přípravek vhodný pro rychlou dezinfekci cit livých povrchů a materiálů zdra votnických pomůcek a vybavení specifikovaného zákonem o zdra votnických prostředcích. Přípravek je vynikající pro svoji materiálovou snášenlivost, nepoškozuje synte tické povrchy, jako jsou syntetická kůže či plexisklo. Výborně smáčí ošetřovaný povrch, dezinfekční roz tok je ihned připravený k použití. Je vhodný pro těžko přípustné oblasti, jako jsou displeje, monitory, kláves nice, ovládací panely apod. Dezinfi kovaný povrch se musí dostatečně smočit přípravkem a rozetřít su chou jednorázovou utěrkou. Povrch se udržuje vlhký po celou expoziční dobu. K zajištění stejnoměrné ap likace se použije speciálně vyvi nutý pěnovač, který navíc umožní optickou kontrolu pokrytí povrchu přípravkem. Pro dezinfekci svis lých povrchů, např. displejů a mo nitorů, nebo nerovných ploch, jako jsou klávesnice a ovládací panely, se doporučuje nastříkat dostatečné množství přípravku na čistou jed norázovou utěrku a důkladně jí otřít dezinfikovaný povrch. Spotřebitel by se měl ujistit, že se dezinfekční roztok nedostal dovnitř zařízení.

Literatura: 1. Podstatová H. Hygiena a epidemiologie pro ambulantní praxi. Praha: Maxdorf, 2010, s. 12, 42. ISBN 97880-7345-212-4 2. Melicherčíková V. Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz. Praha: Galén, 2007, s. 27. ISBN 978-80-7262-468-3 3. Melicherčíková V. Ochranná dezinfekce. Praha: Sdružení DDD a Společenstvo drobného podnikání, 2003. ISBN 80-02-01559-2 4. Sborník z Konference epidemiologů AČR s mezinárodní účastí na téma: Problematika dezinfekce, dezinsekce, deratizace, sterilizace, bioterorismus, aktuální otázky v epidemiologii: 23.–24. dubna 2003, Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové. 1. vyd. Hradec Králové: Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně, 2003, s. 109. ISBN 80-85109-67-0 5. Pramann O, Graf K, Albrecht U. Tablet-PC im Krankenhaus, Hygienische Aspekte beachten. Dtsch Arztebl 2012;109(14):706–707 6. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky, 2012 [cit. 2012-06-29]

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu! Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Klinik Bavaria Kreischa Vor den Toren der sächsischen Landeshauptstadt Dresden Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa. S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu. Naše moderní klinika, jen 5 km vzdálená od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, je jedna z nejuznávanějších na národní úrovni. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insuﬁencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresívní léčbě rakoviny. Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie. Dokážete si představit spolupráci s námi? Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci projektu Internacionální spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes tři roky a má velký úspěch. S jeho pomocí získalo dodnes přes sto zdravotníků z Evropy právní uznání profese v Německu a jsou zaměstnáni na různých stanicích kliniky Bavaria. Co požadujeme? odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu ošetřovatelství ve studijním oboru všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (Diplom o ukončení studia ve studijním oboru diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) nadšení pro výkon tohoto povolání ochota pracovat v třísměnném provozu jakožto ochota k převzetí specializované a komplexní péče orientované na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí

znalosti němčiny na úrovni alespoň A2 a nasazení při dalším studiu jazyka Nemáte žádné znalosti němčiny? pak Vám nabízíme online-kurz kliniky Bavaria ten Vám poskytne první znalosti (úroveň A1 a A2), které jsou nutné k nastoupení do jazykového kurzu přímo v klinice online-kurz je bezplatný, financovaný a organizovaný klinikou kurzy vedou kvalifikovaní a certifikovaní lektoři německého jazyka jako cizí jazyk Co nabízíme? dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi až do dokončení úrovně B2 dle GER, financovaný a organizovaný klinikou převzetí vyřízení žádosti na Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a Povolení k užívání profesního označení „Gesundheits- und Krankenpfleger“ (zdravotní sestra) podporu našeho zdravotnického personálu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, to zn. i během jazykového kurzu bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem a připravující se na výkon zaměstnání jako kvalifi kovaná zdravotní sestra pracovní úvazek na dobu neurčitou s min. smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po přidělení Povolení k užívání profesního označení v Německu

Zaujala Vás naše nabídka? Pak zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (motivační dopis, životopis, kopie diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen. Rádi Vás kontaktujeme zpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

Předplaťte si Florence a získejte knihu Správná kuchařka s fantazií Kód nabídky

FLO16SKF uvádějte při objednávce

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

Když nastane sezona chřestu, dýní či cuket, vařte snadno, rychle a úsporně! Pavlína, kuchařka s velkou fantazií, kombinovala, zkoušela a připravila více než 100 jednoduchých receptů. Některé z nich jsou klasická jídla v její vlastní úpravě, jiné jsou z rodinných archivů. Velkou inspiraci si přivezla i z cest po Středomoří.

Nabídka s kódem FLO16SKF platí do 12. 6. 2016 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele v ČR. Dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v ČR do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. Změna dárku vyhrazena.

Standardní roční předplatné

570 Kč

Objednávejte na www.florence.cz

recenzované články

Výskyt malnutrície u hospitalizovaných seniorov Súhrn:

Kľúčové slová:

Príspevok sa zaoberá problematikou malnutrície u pacientov vyššieho veku. Na základe dotazníka MNA sme zisťovali výskyt malnutrície u seniorov hospitalizovaných na geriatrickom oddelení. Výsledky prieskumu preukázali malnutríciu u 30,5 % a riziko vzniku malnutrície u 6,1 % skúmaných seniorov. Na základe týchto výsledkov odporúčame skríning a detekciu malnutrície u hospitalizovaných seniorov, ktoré sú nevyhnutné pre zahájenie včasnej liečby a nutričnej podpory. staroba – výživa – ošetrovateľstvo – malnutrícia – MNA.

The incidence of malnutrition in hospitalized elderly

Keywords:

The paper deals with the issue of malnutrition in elderly patients. On a questionnaire MNA examined we the prevalence of malnutrition in elderly hospitalized in geriatric departments. The survey results showed malnutrition in 30.5 % and the risk of malnutrition in 6.1 % of surveyed seniors. Based on these results, we recommend screening and detection of malnutrition in hospitalized seniors that are necessary to begin early treatment and nutritional support. age – nutrition – nursing – malnutrition – MNA.

PhDr. Oľga Kabátová, PhD., Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave, Bc. Mária Gurínová, študent, Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave

Úvod Výživa patrí medzi jeden z hlav ných faktorov vonkajšieho prostre dia, ktorý sa uplatňuje pri vzni ku, v prevencii a liečbe ochorení. Je považovaná za základnú bio logickú potrebu človeka, dodáva organizmu energiu a látky dôle žité pre jeho stavbu a normálne fungovanie. Význam zdravej výživy a príjem tekutín ovplyvňuje zdravotný stav seniora a zlepšuje jeho kvalitu živo ta (Martinková, 2015). Nedostatoč ná výživa nie je a nemôže byť pova žovaná za prirodzený sprievodný znak starnutia. Starší ľudia sú však

podvýživou ohrození vzhľadom na multifaktoriálne okolnosti: fyzio logické, psychologické, sociálne, diétne a environmentálne. Sestra preto hrá kľúčovú úlohu v prevencii a zaisťuje včasné intervencie pri vý skyte nutričných problémov sledo vaním rizikových oblastí a význam ných známok, ktoré môžu ovplyvniť príjem potravy a tekutín (Pokorná, 2013). V praxi sa väčšinou pri posud zovaní nutričného stavu pacienta využívajú antropometrické mera nia, hodnotenie biochemických parametrov, klinické vyšetrenia, získanie výživovej anamnézy a me ranie energetického výdaja (Pokor ná, 2013; Kozierová et al., 1995). Okrem uvedených vyšetrení možno využiť hodnotiace techniky a ná stroje, ktoré majú formu jednodu chých dotazníkov či formulárov. Medzi tieto nástroje patrí aj Mini Nutritional Assessment (MNA) – škála pre hodnotenie stavu výživy, tzv. malý výživový test.

Cieľ Cieľom prieskumu bolo zistiť výskyt malnutrície u hospitalizovaných seniorov.

Metodika Na zhodnotenie stavu výživy hos pitalizovaných seniorov sme po užili nástroj MNA, ktorý zahŕňa štyri hlavné oblasti: antropomet rické meranie, celkové hodnotenie, stravovacie návyky a subjektívne posúdenie zamerané na posúdenie vlastného stavu výživy a zdravia. Každá otázka sa hodnotí váženým skóre. Celkové skóre je v rozmed zí od 0 do 29 bodov. Hodnota nad 24 bodov hovorí o normálnom nu tričnom stave zdravej osoby. Skó re od 17 do 23,5 boda poukazuje na osoby s rizikom poruchy výživy. Hodnota nižšia ako 17 bodov pred stavuje malnutríciu. Výber súboru respondentov bol zámerný. Seniori zaradení do prieskumu museli spĺ ňať nami určené kritériá zaradenia do výberového súboru. Kritériá za

fota: Profimedia

Summary:

recenzované články výzkumné sdělení

radenia do prieskumnej vzorky boli: vek 65 a viac rokov, hospitalizácia minimálne 1 týždeň a ochota spo lupracovať. Základný súbor tvorilo 82 pacientov, z čoho 62 % bolo žien a 38 % mužov. Vek respondentov sa pohyboval v rozmedzí od 65 do 89 rokov. Samotný zber údajov sme vykonávali osobne v období od de cembra 2014 do februára 2015 u pacientov hospitalizovaných na geriatrickom oddelení. Na spraco vanie získaných dát sme použili de skriptívnu štatistiku.

Tabuľka 1 MNA vyhodnotenie (n = 82) n – počet respondentov

Výsledky Výsledky nášho prieskumu nazna čujú, že 52 (63,4 %) skúmaných se niorov vykazuje veľmi dobrý stav výživy. Riziko podvýživy sme zistili u piatich (6,1 %) seniorov a samot ná podvýživa bola na základe šká ly MNA preukázaná u 25 (30,5 %) pacientov vyššieho veku. Výsled ky MNA vyhodnotenia sú uvedené v tabuľke 1.

Celkové hodnotenie menej než 17 bodov – podvýživa 17–23, 5 bodov – riziko podvýživy 24–30 bodov – veľmi dobrý stav výživy Celková hodnota

% 30,5 6,1 63,4 100

n 10 5 15 0 30

% 33 17 50 0 100

Tabuľka 2 Hodnotenie BMI (n = 30) n – počet respondentov

BMI (Body Mass Index) BMI < 19 BMI 19 až < 21 BMI 21 až < 23 BMI ≥ 23 Celková hodnota

Analýza jednotlivých oblastí hodnotenia MNA u seniorov s podvýživou Nasledujúca časť je venovaná vý sledkom jednotlivých oblastí hod notenia MNA so zameraním na se niorov s rizikom vzniku podvýživy a s podvýživou (n = 30). Antropometrické meranie zahŕ ňalo štyri otázky týkajúce sa hmot nosti a výšky, potrebné na výpočet body mass indexu (BMI), obvodu paže a lýtka a úbytku hmotnosti za posledné 3 mesiace. Výsledky an tropometrického merania preuká zali, že u 33 % pacientov s podvý živou boli hodnoty BMI nižšie ako 19, avšak až 50 % týchto pacientov malo hodnoty BMI v norme (tab. 2). Pri meraní obvodu stredu ramena sme zistili, že 47 % pacientov malo obvod ramena pod 21 cm, 43 % malo obvod ramena 21–22 cm a 10 % nad 22 cm. Obvod lýtka malo 67 % pacientov pod 31 cm a 33 % malo 31 a viac cm. Zaujímavým zistením bol i fakt, že u viac ako po lovice z celkového počtu seniorov nebolo možné zistiť presný údaj o úbytku hmotnosti za posledné 3 mesiace. Celkové hodnotenie zahŕňalo šesť otázok týkajúcich sa závislos ti v IADL, užívania liekov, mobility, psychického stavu, akútneho ocho renia a úrazu a prítomnosti kožných ulcerácií. V skupine respondentov s podvýživou a rizikom jej vzniku bolo 50 % závislých a 50 % nezávis lých v inštrumentálnych aktivitách

n 25 5 52 82

Tabuľka 3 Denné užívanie liekov (viac ako 3 druhy) (n = 30) n – počet respondentov

Denné užívanie viac ako 3 druhov liekov Áno Nie Celková hodnota

n 28 2 30

% 93 7 100

Tabuľka 4 Akútne ochorenie, úraz, psychická trauma za posledné 3 mesiace (n = 30) n – počet respondentov

Akútne ochorenie, úraz, psychická trauma / 3 mesiace Áno Nie Celková hodnota

30,5

percenta skúmaných seniorov trpí podľa škály MNA podvýživou.

denného života, pričom 37 % bolo upútaných na lôžko či invalidný vo zík. Psychický stav bol u 60 % zhod notený ako normálny, preležaniny, vredy predkolenia či iné ulcerácie boli preukázané u 17 % pacientov. Za hodnotné považujeme výsledky súvisiace s užívaním liekov a akút nym ochorením, ktoré sú uvedené v tabuľke 3 a 4. Oblasť stravovacích návykov zahŕňala šesť otázok týkajúcich sa počtu jedál v priebehu dňa, druhu jedla, množstva tekutín a rozsa hu pomoci pri stravovaní. Až 77 %

30 0 30

100 0 100

pacientov uviedlo, že sa stravuje 3 a viac krát denne, pričom mäso, vajcia, mliečne výrobky konzumu je 67 % opýtaných iba jedenkrát denne, ovocie a zeleninu konzumu je denne len polovica (50 %). Den ný príjem tekutín bol u 40 % senio rov nad 1000 ml, u 53 % od 600 do 1000 ml a u 7 % pod 600 ml. Stratu chuti do jedla pocítilo za posledné tri mesiace 53 % opýtaných výraz ne, 40 % len mierne a zvyšných 7 % vôbec. Pri hodnotení schopnosti najesť sa sme dospeli k záverom, že u 17 % seniorov je pomoc pri jedle

recenzované články výzkumné sdělení

nutná, 40 % sa naje samo, ale s pro blémami, 43 % sa dokáže najesť sa mostatne, bez problémov. Subjektívne posúdenie obsa hovalo dve otázky zamerané na posúdenie vlastného stavu výživy a zdravia. Z odpovedí vyplynulo, že iba 3 % seniorov sa hodnotia ako podvyživení. Až 77 % to posúdiť ne vedelo a zvyšných 20 % odpoveda lo, že žiadne problémy nemá.

Diskusia Príjem potravy a tekutín zazna menáva so zvyšujúcim sa vekom podstatné zmeny dané súborom fyziologických, psychologických, sociálnych a ekonomických fakto rov. Výsledky populačných štúdií medzi seniormi udávajú zvýšené riziko vzniku porúch výživy a hydra tácie u 65 % seniorov žijúcich v pri rodzenom domácom prostredí a až u 90 % seniorov hospitalizovaných či inštitucializovaných (Kubešová, Weber, 2008). V civilizovaných kra

jinách dochádza k dvom tretinám úmrtí v súvislosti so stravovacími návykmi. Veľký podiel tvoria ľudia obézni, ale bohužiaľ i ľudia s pod výživou (Holmerová et al., 2007). Význam výživy je v patogenéze ge riatrickej krehkosti kľúčový. Mal nutrícia sa vyskytuje u 20–80 % hospitalizovaných seniorov, zvyšu je výskyt komplikácií, predlžuje po byt a zvyšuje náklady (Topinková, 2003). Holmerová et al. (2007) uvá dza, že u 70 % chorých, ktorí pri chádzajú do nemocnice s rôznym stupňom malnutrície, sa ich stu peň zhorší. Ak sa nepristúpi k lieč be umelou výživou, dochádza až u 4 % pacientov k závažným kompli káciám vedúcim k smrti. Pokročilá malnutrícia sa v starobe vyskytuje až v 50 %. Našim prieskumom sme zistili výskyt malnutrície u seniorov hospitalizovaných dlhšie ako jeden týždeň na geriatrickom oddelení v 30,5 % a riziko vzniku malnutrície u 6,1 % seniorov.

Podľa Topinkovej (2003) medzi najčastejšie príčiny malnutrície v starobe patrí: M – malabsorbcia, maldigescia pri ochoreniach GIT, A – anorexia, zníženie hmotnosti, L – lieky – polypragmázia, anorek tický efekt niektorých farmák, N – nákup, nedostupnosť stravy, nevhodné stravovacie návyky U – ústa (orálne zdravie, zubné náhrady), problémy s hryzaním a prehĺtaním, T – tyreopatia (hypertyreóza), R – rezidentná starostlivosť (chorí v dlhodobej ústavnej starostlivosti), I – IADL závislosť, C – cholesterol (nízky obsah chole sterolu v diéte), E – emócie (depresia), ekonomika (nedostatok financií). V súvislosti s výsledkami nášho prieskumu je nutné zdôrazniť najmä polyfarmakoterapiu a výskyt akút neho ochorenia. Zdravotný stav do značnej miery ovplyvňuje stravo vacie návyky a celkový stav výživy. Mnohé chorobné procesy či ochore nia majú negatívny vplyv na schop nosť prijímať a spracovávať potravu. Jedná sa najmä o ochorenia dutiny ústnej, zápalové a nádorové ocho renia tráviaceho systému, žlčové kamene, ochorenia pečene, pan

foto: Profimedia

Príjem potravy a tekutín zaznamenáva so zvyšujúcim sa vekom podstatné zmeny dané súborom fyziologických, psychologických, sociálnych a ekonomických faktorov.

florence 5/16

recenzované články výzkumné sdělení

kreasu či klinické prejavy ochorení ako nauzea, zvracanie, hnačka a bo lesť. Lieky najmä pri ich nadmernej konzumácii napomáhajú k rozvoju deficitu výživy, môžu meniť chuť do jedla, narušiť jej vnímanie, inter ferovať s resorpciou či exkréciou výživných látok (Kozierová et al., 1995). Ako významný faktor vzni ku malnutrície u seniorov žijúcich v prirodzenom domácom prostre dí je potrebné zdôrazniť vplyv zlej finančnej situácie. Puteková, Mar tinková, Boroňová (2015) píšu, že funkciu tráviaceho traktu u seniorov ovplyvňuje aj kvalita potravín, kto rá je vo veľkej miere ovplyvnená aj ekonomickou situáciou. Zdravotný stav pacienta ovplyv ňuje výživu, ale platí to aj naopak – výživa ovplyvňuje zdravotný stav seniora. Malnutrícia vedie k množ stvu komplikácií, ktoré ovplyvňujú prognózu chorého seniora. Zníže ním svalovej sily, vrátane dychové ho svalstva, dochádza k hypoventi lácii a vzniku pľúcnych infekcií. Pri spieva k tomu i porucha imunitné ho systému, ktorá môže vyústiť do bronchopneumónie, močovej infek cie až septického stavu. Malnutrícia môže spôsobovať zhoršenie moti lity čreva, zhoršenie črevnej barié ry a v dôsledku toho i translokáciu baktérií do krvného obehu. Znížená koncentrácia plazmatických biel kovín vedie k poklesu onkotického tlaku plazmy. Vznikajú opuchy, po rušený je transport železa, kortizolu a liekov. S poklesom bazálneho me tabolizmu, poklesom tvorby a kon centrácie trijódtyronínu dochádza k poklesu termoregulácie, ktorá sa prejavuje znížením telesnej teploty a zimomravosťou. V dôsledku nedo statku vitamínov a stopových prvkov môže dôjsť k postihnutiu krvotvor ného systému a k rozvoju anémie či pancytopénie (Holmerová et al., 2007). U staršej populácie často nachádzame mnohopočetnú patoló giu, polymorbiditu, poruchy mobili ty, kognitívne poruchy a ďalšie zdra votné problémy, obmedzenú fyzickú zdatnosť a sebestačnosť. Významná je tiež spoluúčasť už spomínaných sociálnych a environmentálnych faktorov. Preto sa v geriatrii, viac než v iných odboroch, zdôrazňuje potreba komplexného zhodnotenia prítomnosti ochorení, obmedzení a rizík (Topinková, Neuwirth, 1995). Vzhľadom na časté poddiagnostiko vanie prítomných patológií a nedo statočné signalizovanie problémov zo strany chorého sa odporúča ak tívny prístup a skríning rizikových

seniorov umožňujúci včasné odha lenie a liečbu malnutrície. V súvislosti s prevenciou a liečbou malnutrície sa ako jedna z najvhod nejších možností javí nutričná pod pora. Starnovská (2011) ju definuje ako súčasť komplexnej liečby senio rov, ktorej cieľom je dlhodobo udržať uspokojivý stav výživy a vyrovnaný stav vnútorného prostredia pacienta, ktorý nutričnú podporu vyžaduje. Nutričná starostlivosť je založená na individuálnych nutričných potre bách a preferenciách každého pa cienta. Všetci pacienti, ktorí sú pod vyživení alebo v riziku vzniku pod výživy, by mali mať plán nutričnej starostlivosti. Každý navrhovaný úkon alebo intervencia majú byť plánované a dokumentované v plá ne nutričnej starostlivosti rovnakým spôsobom, ako je zaznamenávaná ostatná liečba v lekárskej alebo oše trovateľskej dokumentácii.

Záver Výživa a hydratácia hrá v starostli vosti o geriatrického pacienta veľmi významnú úlohu. Správna výživa a dostatočná hydratácia ovplyvňu je celkový stav organizmu, telesnú a duševnú výkonnosť, odolnosť voči infekcii, lepšie zvládanie stresu či rýchlejšie hojenie rán. Správna vý živa má všeobecne pozitívny vplyv na kvalitu života seniorov. Preto by malo byť hodnotenie stavu výživy seniorov neoddeliteľnou súčasťou komplexného posúdenia staršieho pacienta. Jedným z najvhodnejších nástrojov pre detekciu stavu výživy hospitalizovaných seniorov je for mulár MNA. Vzhľadom na výsledky nášho prieskumu preto odporúča me posudzovať stav výživy seniorov hospitalizovaných v nemocniciach a zariadeniach pre seniorov alebo nesebestačných seniorov v domá cej starostlivosti a na základe tohto posúdenia stanoviť presné a indivi dualizované intervencie, zamerané na zlepšenie ich nutričného stavu. K prvotným intervenciám by malo patriť: → multidisciplinárna spolupráca – lekár, sestra, nutričný terapeut, fyzioterapeut, rodina ai., → starostlivosť o ústnu dutinu a orálne zdravie, → podpora príjmu stravy per os: pri podávaní stravy zabezpečiť dostatok času, vhodnú polohu a prostredie, kompenzačné po môcky, zistiť obľúbené potraviny, → pravidelné váženie pacientov, → vedenie záznamu o množstve a druhu prijatej potravy.

Literatúra: 1. Holmerová I, Jurašková B, Zikmundová K et al. Vybrané kapitoly z gerontologie. Praha: Gema, 2007 2. Kozierová B et al. Ošetrovateľstvo 1, 2. Martin: Osveta, 1995, 1474 s. 3. Kubešová H, Weber P. Poruchy příjmu potravy ve stáří. Interní medicína. 2008;10(2):64–68 4. Martinková J. Význam výživy u seniora s demenciou. In Nové trendy v ošetrovateľstve II. Trnava: Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, 2015, s. 39–40 5. Pokorná A et al. Ošetřovatelství v geriatrii. Hodnoticí nástroje. Praha: Grada, 2013 6. Puteková S, Martinková J, Boroňová J. Kontaminovaná potravina ako rizikový faktor infekcie u seniorov In XIX. Slovensko-český kongres o infekčních chorobách. Trnava: Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce TU, 2015, s. 84 7. Topinková E, Neuwirth J. Geriatrie pro praktického lékaře. Praha: Grada, 1995 8. Topinková E. Využití standardizovaných škál pro hodnocení stavu výživy u starších nemocných. Česká geriatrická revue. 2003;1(1):6

Recenzovaly: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

PhDr. Jana Novotná, Ph.D. Katedra sociální práce, Vysoká škola polytechnická Jihlava

Více o autorce: PhDr. Oľga Kabátová, PhD. 2002–2006: Stredná zdravotnícka škola Trnava – odbor Zdravotnícky asistent; 2006–2009: Bc. štúdium – Trnavská univerzita, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnava; 2009–2011: Mgr. štúdium – Masarykova univerzita, Lekárska fakulta, Brno, program Špecializácia v zdravotníctve, odbor Ošetrovateľská starostlivosť v gerontológii; 24. 4. 2014: rigorózna skúška v odbore Ošetrovateľstvo – TU, Trnava; 2011–2014: doktorandské štúdium v odbore Ošetrovateľstvo – Trnavská univerzita, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Katedra ošetrovateľstva; 2014–2015: Fakultná nemocnica Trnava – sestra pri lôžku; od 2015: FZaSP TU, Katedra ošetrovateľstva – odborný asistent; od 2015: Liečebňa dlhodobo chorých, Hlohovec – sestra pri lôžku

recenzované články výzkumné sdělení

florence 5/16

Jídelní zvyklosti romské minority z pohledu prevence nadváhy a obezity Souhrn:

Klíčová slova:

Jídelní zvyklosti jsou širším označením pro vyjádření procesů a způsobů chování spojených s příjmem potravy. Jejich součástí je jídelní chování, tedy komplex aktivit zaměřených na detekci potravních zdrojů a vyhledávání potravy, analýzu těchto zdrojů, rozhodnutí o přijetí či odmítnutí potravy apod. Tyto zvyklosti se z pohledu prevence nadváhy a obezity na jednotlivých úrovních jeví jako velmi podstatné. Jejich analýza a pochopení kulturně podmíněných vzorců chování, které se v těchto procesech uplatňují, poskytuje sestrám důležité informace nutné pro zajištění efektivity intervenčních programů. V České republice patří k nejvýrazněji zastoupeným minoritám romská. Právě tato minorita se tak jako většinová populace dlouhodobě potýká s výrazným výskytem nadváhy a obezity. Preventivní programy, které jsou v této oblasti realizovány, jsou cíleny především na většinovou populaci. Nezohledňují tedy kulturní specifika a odlišnosti a kvůli tomu jsou u minorit jen velmi málo efektivní. sestra – nadváha – obezita – prevence – jídelní zvyklosti.

Eating habits of the Roma minority in terms of prevention of overweight and obesity Summary:

Keywords:

Eating habits is a broader term for expressing processes and behaviors related to food intake. They include an eating behavior, a complex of activities aimed at detecting food sources and foraging, analyzing these sources, the decision of acceptance or rejection of food, etc. These practices may be very substantial in terms of overweight and obesity prevention at the individual levels. Their analysis and understanding of culturally conditioned patterns of behavior that apply in these processes, provides nurses the relevant information necessary for ensuring the effectiveness of intervention programs. The Roma minority is one of the most represented of minorities in the Czech Republic. This minority as the majority population faced with a significant prevalence of overweight and obesity in the long term. Prevention programs that are implemented in this area, are mainly targeting the majority population. They do not reflect the cultural specifics and differences and therefore they are little effective for Roma patient. nurse – overweight – obesity – prevention – eating habits.

Mgr. Věra Olišarová, prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Úvod Nadváha a obezita patří k civilizač ním onemocněním s velmi vyso kým výskytem. Trvale vzestupný trend v jejich prevalenci je celo světovým problémem, neboť jejich dopad nespočívá pouze v ovlivně ní zdravotního stavu, ale zasahu jí také do sociální oblasti. Mnohdy jsou spojeny se stigmatizací a se sociální izolací. Tak jako u větši nové populace lze tento trend za znamenat také u minoritních sku pin. V České republice patří k nej početnějším minoritám minorita romská. Přestože výsledky sčítání lidu (Český statistický úřad, 2011) naznačují snižující se počet jedin ců, kteří se k této národnosti hlásí, odborné odhady hovoří až o počtu 160 000–250 000 osob (Prokešová, 2010). U této minority se dlouhodo bě projevují nerovnosti ve zdraví. Svůj podíl na této situaci mají socio ekonomické determinanty, rizikové chování a do jisté míry i preventivní programy orientované spíše na ma

joritní populaci (Šedová, Olišarová, Tóthová, 2014). Tyto programy se u minorit jeví jako velmi málo efek tivní, neboť nezohledňují význam kultury. Ta je silným faktorem, který ovlivňuje ošetřovatelskou péči i její efektivnost (Purnell, 2005). Jak uvá dí Crawford et al. (2001), pro zajiš tění kulturně kompetentní a kvalitní péče je nutné do intervenčních pro gramů začlenit také hledisko jedi nečnosti kulturního dědictví. Proto je nezbytné věnovat pozornost ne jen samotné výživě a nedostatku pohybové aktivity, ale také ovlivnění faktorů plynoucích ze socioekono mického postavení člověka a z kul turních determinant. Tyto faktory ve svém důsledku mohou přímo ovlivňovat zdravotní chování jedin ce a následně i úspěšnost poskyto vané péče.

Cíl práce Cílem předkládaného příspěvku je poukázat na některé kulturně podmíněné jídelní zvyklosti rom ské minority, které jsou spojeny s problematikou prevence nadváhy a obezity.

Metodika Příspěvek vychází z analýzy dat získaných v rámci realizace kvali tativního výzkumného šetření za

měřeného na vymezení vztahu romské minority k nadváze a obe zitě, na zmapování jejich výživo vých zvyklostí a popsání rizikových faktorů, které se mohou podílet na zvyšující se prevalenci nadváhy a obezity u této minority. Výzkum ný soubor tohoto šetření byl tvořen 25 romskými respondenty, kteří byli starší osmnácti let a zároveň byla jejich hodnota BMI v pásmu nadváhy či obezity (tedy souhrnně BMI ≥ 25 kg/m2). Mezi respondenty bylo 8 mužů ve věku od 19 do 64 let a 17 žen ve věku od 29 do 64 let. V rámci analýzy kvalitativních dat byl využit program MAXQDA 11. Dále byla pro odhalení nových sou vislostí využita metoda zakotvené teorie. Pro účely celého kvalitativ ního šetření byli z důvodu zajiště ní anonymity respondenti uváděni pod jinými jmény.

Výsledky a diskuze V oblasti jídelních zvyklostí romské minority jsme na základě dalších souvislostí odhalily rizikové faktory plynoucí ze složení potravy, tradiční romské kuchyně a z charakteristik příjmu potravy ve smyslu frekvence a pravidelnosti. Z pohledu dietních zásad je ve vztahu k prevenci nad váhy a obezity důležité dosáhnout pravidelnosti v příjmu potravy při

recenzované články výzkumné sdělení

dodržení tří- až čtyřhodinových in tervalů mezi jednotlivými jídly tak, aby jedinec nepociťoval hlad a záro veň byla dodržena dostatečná pře stávka (Svačina et al., 2008). Mezi nejčastěji uváděné frekvence pří jmu potravy u našich respondentů patřilo množství konzumovaných jídel 2–3krát denně: „No tak někdy i dvakrát, někdy jednou (Pavel)“, „Tak ráno, večer. Tak dvakrát. Na co mám chuť. Já to nedělám takhle jako pravidelně, jako když mám na něco chuť, tak si to jako vemu (Ilo na)“. Na druhé straně se však vysky tovaly odpovědi, které potvrzovaly četnější konzumaci jídel: „Každou chvíli (Sabina)“, „Tak když je hlad (Dita)“. S tím byla spojena také otáz ka pravidelnosti příjmu potravy, při čemž bylo zjištěno, že její vyjádření je pro Romy velmi složité. Z uve dené frekvence se zdál být příjem potravy spíše méně častý, ale při bližším popisu předešlého dne byly zjištěny výraznější rozdíly. Přesto se však respondenti shodli zejména ve vynechávání snídaně: „Snídaně ne. To ostatní většinou (Marek)“, „No nesnídám. To ne. Jako voběd a potom taky večeři, nebo tak něco (Lu cie)“. Pokud už respondenti snídali, většinou uváděli zejména pečivo, uzeniny a kávu s cigaretou: „No když ráno vstanu, tak si udělám kafe. Dám si kolečka salámu nebo párek. No a k tomu chleba nebo rohlík. No já třeba si dám tři párky nebo ty tři velký špekáčky a dva krajíce chleba (Sabina)“. Možným důvodem prá vě pro vynechání snídaně může být organizace dne respondentů, neboť i ve všední den vstávali později (ko lem desáté, jedenácté hodiny dopo lední). Dopolední svačiny pak byly u respondentů spojeny zejména s konzumací ovoce, sladkého peči va, sladkostí a rohlíků s uzeninami či jinými masnými výrobky. Někteří je spojovali s obědem: „No taková svačina. Kolem jedenáctý. Na svačinu si dám už normální jídlo. No protože máma už má vařeno, tak si po ránu dám třeba řízek, brambory. No jo, pak přecházím na oběd (Lukáš)“. K nejčastěji konzumovaným jíd lům v době oběda patřila omáčka různého druhu s knedlíky, vepřová s knedlíky a polévka: „Třeba knedlíky nebo zelí. Nudlovou polévku. Tak já tak sedm knedlíků si dám, když dělám bramborový. No a večer nejvíc (Sabina)“, „No tak dneska jsem měla vepřovou, že jo. Pečený, vepřová, bůček (Andrea)“. V této charakteristice se odrazila tradiční

romská kuchyně, neboť jak popsala jedna z respondentek: „Tak u Cigánů vidíte maso, řízky, vepřová. Prostě maso, bůček, knedlíky, vepřová, jo. Takový jídla. U nás je cigánský jídlo pišot. A u Cigánů to je 4–5 druhů, prostě plno jídla. To víte, my jsme tak na jídlo (Irena)“. Mezi od pověďmi se objevila i tradiční jídla, která popisuje také Oláhová (2000) a Davidová (2000). Byly to zejmé na goja, halušky, fasulja či marikľa. Jejich konzumace však nebyla vý razně častější, spíše ji uváděli něko likrát do měsíce. Večeře bylo možno v zásadě rozdělit na teplé a stude né, přičemž mezi teplými jídly se objevovaly smažené pokrmy, omáč ky, knedlíky nebo tradiční romská jídla. Mezi studenými jídly pak bylo nejčastěji zmiňováno pečivo s paš tikou nebo uzeninami. Někteří uvá děli i večeři o vícero chodech: „No omeletu se salámem jsme měli a potom jsme měli sladký. Tatranky dvě a já snickers k tomu. No. Ale teda já neměla celý dvě tatranky. No a pak špekáček a rohlík. No tak večer mívám hlad. Tak zaháním ho jídlem (Jolana)“. Další konzumaci jídel po večeři potvrdila převážná část respondentů. Z pohledu zásad zdravé výži vy je důležité i dodržování pitné ho režimu a vhodná volba tekutin. Dle Výživových doporučení pro ČR (Stránský, Kohout, 2011) by měl op timální pitný režim činit 1,5–2 l te kutin s omezeným množstvím cuk ru. Z našich zjištění však vyplývá, že i v této oblasti mají Romové značné rezervy. Vzhledem k tomu, že pro respondenty bylo problema tické popsat svůj pitný režim, bylo využíváno míry na hrníčky či skle ničky. K nejčastěji uváděným teku tinám patřila zejména voda se šťá vou, čaj, limonády a káva ve větším množství.

Závěr Zkušenosti z praxe naznačují, že realizované intervenční programy, které jsou koncipovány pro větši novou populaci, jsou u minorit jen velmi málo efektivní. Studium a zo hlednění kulturně podmíněných vzorců chování a charakteristik, po chopení motivačních faktorů vedou cích jedince ke konkrétní volbě po travin a začlenění těchto faktorů do realizovaných intervencí poskytuje sestrám možnost naplnění charak teristik kulturně kompetentní péče. V oblasti edukace v prevenci nadvá hy a obezity je nutné zaměřit pozor nost na faktory plynoucí ze zevního

prostředí, stejně jako na socioeko nomické postavení jedince, struktu ru jeho stravy, frekvenci příjmu po travy i znalosti o výživě (Kleinwäch terová, Brázdová, 2001). Sestra má přitom jedinečnou příležitost k posí lení zdraví za pomoci efektivně ve dené edukace, jejímž cílem je sníže ní rizik plynoucích z nadváhy a obe zity a zároveň postupné přenesení odpovědnosti za vlastní zdraví na daného jedince. Při zohlednění psy chosociálních a kulturních para metrů tak může poskytovanou péči individualizovat pro cílovou skupinu a maximalizovat tak její úspěšnost (Lazarou, Kouta, 2010; Zhu, Nor man, While, 2013).

Literatura: 1. Crawford PB, Story M, Wang MC, Ritchie LD, Sabry ZI. Ethnic issues in the epidemiology of childhood obesity. Pediatr Clin North Am. 2001;48(4):855–878 2. Český statistický úřad. 2011. Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví. Pohlaví celkem. D ostupné z: http://vdb.czso.cz 3. Davidová E. Černobílý život. Způsob života a kultura: Změny ve hmotné kultuře Romů – bydlení, strava. Praha: Galery, 2000, s. 80–89 4. Kleinewächterová H, Brázdová Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. Brno: IDVPZ, 2001 5. Lazarou C, Kouta C. The role of nurses in the prevention and management of obesity. British journal of nursing. 2010;19(10):641–647. DOI: 10.12968/bjon.2010.19.10.48203 6. Oláhová L. Nejen romská kuchařka. Praha: Fortuna, 2000 7. Prokešová M. Romové. Otázky a hledání odpovědí. Ostrava: Repronis, 2010 8. Purnell L. The Purnell Model for Cultural Competence. J Transcult Nurs. 2002;13(3):193–196 9. Stránský M, Kohout P. Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Výživa servis, 2011 10. Svačina Š et al. Klinická dietologie. Praha: Grada Publishing, 2008 11. Šedová L, Olišarová V, Tóthová V. Romové a specifika zdravotní edukace. Studia Kinanthropologica. 2014;15(3):259–267 12. Zhu Da Q, Norman IJ, While AE (2013). Nurses’ self-efficacy and practices relating to weight management of adult patients: a path analysis. Int J Behav Nutr Phys Act. 2013;10:131

Recenzovaly: PhDr. Adéla Holubová Nemocnice Tábor, a. s.

Mgr. Petra Podrazilová, DiS. Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

recenzované články výzkumné šetření

florence 5/16

Sekundární prevence u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním Souhrn:

Klíčová slova:

Příspěvek se zabývá sekundární prevencí kardiovaskulárních onemocnění. Jsou to onemocnění, která mají prvenství v nejčastějších příčinách úmrtí dospělých jedinců nejen v České republice, ale i ve vyspělých zemích západní civilizace. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, jak dotázané sestry pohlížejí na sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění a jakým způsobem vyhodnocují rizikové faktory pacientů. Dále jaké rizikové faktory jsou ty nejdůležitější a jakým způsobem následně sestry pacienty edukují. V neposlední řadě bylo zjištěno, jak se osloveným pacientům s hypertenzí a anginou pectoris daří dodržovat preventivní opatření doporučená sestrami a co je motivuje k dodržování těchto opatření. sekundární prevence – kardiovaskulární onemocnění – sestra – pacient – rizikové faktory.

Secondary prevention in case of patiens with cardiovascular disease

Keywords:

The contrubution is dealing with prevention from cardiovascular diseases which have its primacy in the most frequent reasons for death of adults, i. e. not only in Czech Republic but also in developed countries of eastern civilization. The survey has brought the finding related to the way the respondents-nurses preview the secondary prevention of cardiovascular diseases, the way they educate their patients, which risk factors are the crucial ones and how the risk factors of their patients are evaluated. Further, it was found how cardiologic patients - specifically patients with hypertension and angina pectoris - manage to keep preventive measures which are recommanded by nurses co-operating with general practitioners for adults or at internal ambulances. An attempt was made to find the factors which play crucial role in motivation of the patients to keep the preventive measures. secondary prevention – cardiovascular disease – education – nurse – patient – risk factor.

Mgr. Zdeňka Pavelková, Ph.D., Bc. Zdeňka Hotařová, Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Úvod Onemocnění srdce a cév jsou v Čes ké republice nejčastější příčinou úmrtnosti a patří k nejčastějším pří činám nemocnosti dospělých jedin ců. Kardiovaskulární onemocnění se také nacházejí na třetím místě příčin invalidity (Zvoníková, Čele dová, 2010). I když se úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v po sledních letech v České republice snížila, i tak je oproti jiným vyspě lým evropským státům příliš vyso ká. Snížení úmrtnosti se dosáhlo zejména zavedením a rozšířením nových léčebných postupů a elimi nováním některých rizikových fak torů (Češka, 2010). Existuje přibližně 250 faktorů, které zvyšují riziko onemocnění srd ce a cév. Mezi hlavní rizikové faktory těchto onemocnění patří hyperten ze, diabetes mellitus, porucha me tabolismu lipidů, kouření, nadváha a obezita, s tím spojený nedostatek tělesné aktivity, dále psychosociální faktory, pozitivní rodinná anamnéza, věk a pohlaví (Sovová, 2006). K základním povinnostem sestry se řadí podpora zdraví, předcházení

nemocem, navrácení zdraví, zmír nění utrpení a zajištění důstojného umírání. Sestry plní roli nejen pe čovatelky, ale i edukátorky nemoc ného a jeho rodiny. Dále se v roli edukátorky podílejí na upevňování zdraví a prevenci nemocí, rozvoji soběstačnosti nemocných, před cházení komplikacím, na pomoci nemocným a jejich rodinám naučit se žít s dlouhodobým onemocně ním a v neposlední řadě na nácviku potřebných dovedností (Bužgová, Plevová, 2011). Dále sestra zaujímá roli obhájky ně nemocného, koordinátorky, vý zkumnice, asistentky, kdy se podílí na diagnostickoterapeutické péči, jelikož připravuje nemocného k vy šetření a zajišťuje terapeutické čin nosti ordinované lékařem (Bužgová, Plevová, 2011). Ve vztahu sestra–pacient je po vinností sestry poskytnout pomoc člověku, který její pomoc potřebuje, jednat s nemocným s úctou. Sestra se nesmí nechat negativně ovliv nit věkem, pohlavím ani osobností pacienta. Měla by zachovávat úctu k hodnotovému systému nemocné ho a chránit právo nemocného na soukromí (Zacharová, Hermanová, Šrámková, 2007).

Cíle výzkumného šetření Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat, jakým způsobem probí há sekundární prevence kardiovas

kulárních onemocnění, jak se sest ry podílejí na sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění, a posledním cílem bylo zjistit, jak pacienti dodržují doporučená pre ventivní opatření.

Metodika výzkumu K získání potřebných dat bylo využi to kvalitativního výzkumného šetře ní s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Sběr dat se uskuteč nil v měsíci únoru a březnu v roce 2015. Výzkumné šetření se týkalo sester, které pracují u praktických lékařů pro dospělé, a dále sester pracujících na interních ambulan cích. Celkem osm sester poskytlo rozhovor, jehož hlavním tématem byla právě sekundární prevence. Jinou výzkumnou techniku, napří klad pozorování, nešlo zvolit, jelikož praktický lékař pro dospělé i lékař v interní ambulanci má většinou jen jednu sestru a další osoba na víc by nebyla vítána. Dále tvořilo výzkumný soubor osm pacientů, kteří navštěvují ordinace praktic kých lékařů pro dospělé nebo in terní ambulance pro kardiovasku lární onemocnění. Z dlouhé řady kardiovaskulárních onemocnění byla pozornost zaměřena pouze na pacienty s onemocněním hyperten ze a angina pectoris. Pro zjišťování kontaktu byla použita metoda sně hové koule, metoda výběru zkou maných osob do vzorku řetězením

foto: Profimedia

Summary:

recenzované články výzkumné šetření

kontaktů. Všichni respondenti byli osloveni v rámci Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výzkumné šetření bylo ukončeno po naplnění teoretic ké saturace.

Výsledky Prvním cílem šetření bylo zjistit, jakým způsobem probíhá sekun dární prevence kardiovaskulárních onemocnění. Všechny oslovené se stry se ve svých odpovědích shod ly na tom, že sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění je velice důležitá a potřebná, proto je nutné klást na ni patřičný důraz. K vyhodnocování kardiovaskulár ních rizik využívá šest z osmi sester hodnocení, nejčastěji se jedná o ta bulky programu SCORE. Schéma 1 zobrazuje další hodnocení, která

sestry využívají na vyhodnocování rizikových faktorů pacientů. Všechny dotázané sestry po užívají při edukaci svých pacientů letáčky či brožurky, mimo ně ještě polovina sester dále uvádí jako pro středek edukace rozhovor, sestry tedy využívají písemnou i mluve nou metodu edukace. Většina, šest sester z osmi, edukuje pacienty komplexně. Sestry se tedy zaobí rají všemi rizikovými faktory pa cientů. Na schématu 2 lze vidět, které rizikové faktory jsou dle sester nejdůležitější. Další oblast šetření byla zamě řena na to, jak se sestry podílejí na sekundární prevenci. Sestry uved ly, že jejich úlohou v sekundární prevenci kardiovaskulárních one mocnění je komunikovat s pacien

ty, informovat je o životosprávě, rizikových faktorech, vyhodnoco vat rizikové faktory, motivovat pa cienty k dodržování preventivních doporučení a v neposlední řadě je edukovat. Posledním cílem šetření bylo zjistit, jak se pacientům s kardiovas kulárním onemocněním daří dodr žovat preventivní opatření doporu čená právě všeobecnými sestrami. Pacienti ve svých odpovědích uved li, že se jim dodržovat doporučení daří. Pacienti na sebe prozradili, že největším problémem pro ně bylo zanechání kuřáckého návyku, pra videlné užívání léků a změna stra vování. Byly dotázány i sestry, jak se jejich pacientům daří dodržovat preventivní doporučení. Ty byly více kritické. Nejvíce sester se shodlo na

Schéma 1 Vyhodnocování rizikových faktorů

žádné pomůcky

S5, S7

tabulky SCORE

S2, S3, S4, S8

životospráva EKG

BMI

TK, pulz

S1, S2

anamnéza

laboratorní výsledky

S1, S2

životospráva

S1, S4, S7, S8

kouření

S1, S2, S5, S7, S8

obezita

Schéma 2

S1, S3, S7

strava

Nejdůležitější rizikové faktory

S2, S5

věk

stres

pohyb

hmotnost

sedavý způsob života

Schéma 3 Motivace pacientů k dodržování preventivních opatření

zhoršení zdravotního stavu nebýt na obtíž strach o život věk

S5 P1, P4, P8

P1, P8 P5

rodina, partner

P3, P7

obavy z budoucnosti

„zdraví není samozřejmost“

Má-li být prevence kardiovaskulárních onemocnění účinná a efektivní, je nutné v první řadě správně vyhodnotit rizikové faktory

recenzované články výzkumné šetření

tom, že největší problém při dodr žování je stravování. Dále prý pa cientům chybí pevná vůle a motiva ce. Proto byli pacienti dotázáni, co je motivuje k dodržování preventiv ních opatření. Jednotlivé odpovědi pacientů zobrazuje schéma 3.

Diskuze Sekundární prevencí se rozumí do držování preventivních opatření, tedy buď úplné odstranění, nebo alespoň eliminování rizikových faktorů u nemocných, u kterých je

lém občerstvení, než aby si uvařili něco zdravého doma. Rychlé občer stvení je opravdu rychlé a mnohdy je levnější, než kdyby si měli při pravit jídlo sami doma. Mnozí rych lé občerstvení vynechají a uvaří si doma, třeba i relativně zdravé jídlo, problém však spočívá ve špatném režimu – za celý den snědí napří klad pouze jednu sušenku a dvě ko blihy, vypijí tři kávy a poté se snaží, dá se říci, zachránit to tím, že k ve čeři snědí sice doma uvařené jídlo, ale v dvojnásobné porci.

Sekundární prevencí se rozumí dodržování preventivních opatření, tedy buď úplné odstranění, nebo alespoň eliminování rizikových faktorů u nemocných, u kterých je onemocnění již diagnostikováno. onemocnění již diagnostikováno. Sekundární prevence má zabránit progresi, exacerbaci, vzniku kom plikací onemocnění, které se u ne mocného již projevilo. Má-li být tato prevence kardiovaskulárních one mocnění účinná a efektivní, je nut né v první řadě správně vyhodnotit rizikové faktory. Každý pacient, tedy i pacient s kardiovaskulárním one mocněním, je jedinečná bytost, jež má určité rizikové faktory, které jiný pacient se stejnou lékařskou dia gnózou mít nemusí. Je tedy nezbyt né pohlížet na každého pacienta in dividuálně a komplexně jako na bio -psycho-sociálně-spirituální bytost, která má individuální potřeby. Proto je nutné, aby sestry vyhodnocovaly rizikové faktory a v návaznosti na ně správně a efektivně zvolily eduka ci. Avšak edukaci nelze chápat jako předání jednorázové informace. Je nutno ji chápat jako řádně připrave ný a kvalitně realizovaný edukační proces. Cílem edukačního procesu je pozitivní kvalitativní i kvantita tivní změna ve vědomostech, do vednostech, návycích, postojích a v hodnotové orientaci nemocného (Šulistová, Trešlová, 2012). Jak už bylo zmíněno, z výpovědí sester vyplývá, že největším problé mem v dodržování preventivních opatření je u pacientů stravování. Jak uvedla jedna ze sester, pacien ti nemají pevnou vůli, mnohdy ne mají ani motivaci a mnoho pacientů nemá ani čas, jelikož lidé velmi čas to pracují více než osm hodin den ně, proto raději snědí něco v rych

Proto v konečném důsledku není ani tento způsob stravování tím vhodným a prospěšným pro jejich organismus. Vždy je důležité, co jíme, kolik toho sníme a jaké je rozložení stravy. I konzumace velkého množ ství zdravých potravin může vést ke zdravotním obtížím, ale konzuma ce potravin nezdravých vede přímo k poškození zdraví (Grofová, 2007). Také sami respondenti přiznali, že změna stravování jim činí problé my. Jak píše Svačina (2008), v pre venci onemocnění srdce a cév je nejvýznamnější dietou omezení soli. Průměrně přijme člověk za den 8 až 12 gramů soli, což je velice mnoho. Dle Světové zdravotnické organizace je doporučený denní příjem soli do 5 gramů pro dospělého člověka. Dal ším důležitým doporučením je ome zení alkoholu, protože při požívání nadměrného množství alkoholu do chází podle Svačiny (2008) ke zvyšo vání tlaku krve. Doporučenou maxi mální denní dávku alkoholu tedy tvoří 30 gramů u mužů a 20 gramů u žen. Vedle stravování mají pacienti obtíže při zanechávání kuřáckého návyku. Nejenže kouření zvyšu je krevní tlak, ale také napomáhá při vzniku aterosklerotických plátů a zvyšuje srážlivost. Proto, jak uvá dí Sovová (2006), je výskyt infarktu myokardu třikrát až pětkrát častěj ší u kuřáků než u nekuřáků. Pokud kuřák přestane kouřit, riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění se sníží za 2 až 5 let na polovinu. Z odpovědí dotázaných sester vy plynulo, že nejrizikovějším faktorem

florence 5/16

je kouření. V populaci se setkáváme s povědomím, že kouření zodpovídá zejména za rakovinu, ve skutečnosti přináší největší škody v souvislosti s úmrtím na kardiovaskulární one mocnění (Aschermann, 2004). Kou ření je jedním z nejvýznamnějších ri zikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, především ischemické choroby srdeční a cévní mozkové příhody (Špinar, 2007). Dalším významným faktorem je dle sester obezita. Obezita ovlivňuje nejen zdravotní stav nemocných, ale i kardiologická vyšetření. V důsledku zmnožení podkožního tuku je větší vzdálenost myokardu od elektrod elektrokardiografu a z toho důvo du může dojít ke zkreslení záznamu EKG, dále se může u nemocných pro špatnou vyšetřitelnost obtížně pro vádět i echokardiografie. U obézních pacientů je třeba často přítomné zmnožení subperikardiální tukové tkáně diferencovat od perikardiální ho výpotku (Hainer, 2011). Polovina dotázaných sester ve výzkumném šetření odpověděla, že v rámci edukace svých pacientů vy užívají jako prostředek edukace roz hovor, druhá polovina sester využívá tištěný informační materiál pro pa cienty. Tento poměr je velice malý, neboť v komunikaci s nemocnými je od sestry požadována zejména schopnost aktivně naslouchat. Aktiv ní naslouchání a pozorování pacien ta je nejefektivnější cestou, jak s ne mocným navázat vztah, jak snadno a rychle získat informace od ne mocného a pochopit zkušenost ne mocného s nemocí (Vévoda, 2013). Z výzkumného šetření Žahourkové (2014) vyplývá, že oslovené respon dentky, kardiologické sestry, vidí vět ší možnosti edukace kardiologických pacientů v předávání tištěného in formačního materiálu, v doporučení účastnit se různých preventivních programů a v doporučení na jiné specialisty či klub kardiaků. V tomto šetření, stejně tak jako v našem, vidí respondentky edukační činnost pře vážně v předávání tištěných edukač ních materiálů. Otázkou je, do jaké míry je tato forma edukace efektivní.

Závěr Cílem šetření bylo zmapovat nejen to, jakým způsobem probíhá sekun dární prevence v ordinacích prak tických lékařů pro dospělé a v inter ních ambulancích, ale zejména to, jakým způsobem se na tomto druhu prevence podílejí samy sestry. Dal ším předmětem zkoumání bylo zjiš tění, jak se pacientům, kteří navště

recenzované články výzkumné šetření

vují tyto ordinace pro léčbu kardio vaskulárních onemocnění, daří do držovat preventivní opatření, která jim jsou doporučována sestrami. Z výzkumného šetření vyplynu lo, že sestry teoreticky vědí, co je to edukace, jak by měla vypadat, co by měla přinášet, jaký důležitý význam má a proč je nutné se této oblasti věnovat, ale mnohé sestry eduka ci nevedou tak, jak by se měla vést. Z jakého důvodu tomu tak je? Ně kdo tvrdí, že nemá čas, jiný se zase hájí tím, že k tomu nemá prostředky a pomůcky, někteří uvádějí, že sami pacienti nemají o edukaci zájem. Nastiňme si situaci: 68letý senior je objednán na vyšetření na určitou hodinu, přesto čeká v čekárně již dvě hodiny, je nalačno, nemůže se rozptýlit nějakou činností, ale zabývá se myšlenkami na to, že mu ujede po slední autobus, pokud zde stráví ješ tě půl hodiny navíc, a proto řeší, jak se jiným způsobem dostane domů. Dle mého názoru není v tuto chvíli ta kový pacient schopen adekvátně při jmout edukaci, již mu sestra poskyt ne. Až poté, v klidu doma, vzpomíná, co mu vlastně sestra povídala. Proto chceme-li, aby sekundární prevence měla význam a byla efek tivní, měli bychom se zamyslet nad sebou, nad pacientem samotným a poté nad tím, jak lze sekundární prevenci realizovat. Pokud chce být pacient edukován, má zájem o své zdraví a chce řešit své problémy, je možné s ním nadále pracovat na změně životního stylu, odstranění či alespoň eliminování rizikových fak

torů. Není-li tomu tak, nedosáhneme kýženého efektu. Podmínkou efektiv ní edukace tedy není pouze její správ ná forma, metody, obsah, ale také její správné načasování. V situaci, která je popsána výše, nelze pacienta účin ně edukovat, neboť se nesoustředí na své onemocnění, své problémy a ani na sestru, jelikož ho právě v tuto chví li vše „zdržuje“ a jeho největším pro

blémem je onen poslední autobus, který mu pravděpodobně ujede. Profesionálním uměním sestry je tedy docílení toho, aby si pacient uvědomil nutnost změny, chtěl se na ní podílet a hlavně aby vytrval v realizaci získaných znalostí, do vedností, postojích a návycích, kte ré směřují ve prospěch jeho zdraví (Šulistová, Trešlová, 2012).

Literatura: 1. Aschermann M. Kardiologie. Praha: Galén, 2004, 753 s. ISBN 8 0-726-2290-0 2. Bužgová R, Plevová I. Ošetřovatelství I. Praha: Grada, 2011, 285 s. ISBN 978802-4735-573 3. Češka R. Interna. Praha: Triton, 2010, 855 s. ISBN 978-807-3874-230 4. Grofová Z. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. Praha: Grada, 2007, 237 s. ISBN 978-802-4718-682 5. Hainer V. Základy klinické obezitologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2011, 422 s. ISBN 978-802-4732-527 6. Sovová E. 100+1 otázek a odpovědí o prevenci nejčastějších onemocnění. Praha: Grada, 2006, 150 s. ISBN 8 0-247-0952-X 7. Svačina Š. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2256-6 8. Špinar J, Vítovec J. Jak dobře žít s nemocným srdcem. Praha: Grada, 2007, 255 s. ISBN 978-80-247-1822-4 9. Šulistová R, Trešlová M. Pedagogika a edukační činnost v ošetřovatelské péči pro sestry a porodní asistentky. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2012, 191 s. ISBN 978-80-7394-246-5 10. Vévoda J. Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví. Praha: Grada, 2013, 159 s. ISBN 978-802-4747-323 11. Zacharová E, Hermanová M, Šrámková J. Zdravotnická psychologie: teorie a prak-

tická cvičení. Praha: Grada, 2007, 229 s. ISBN 978-802-4720-685 12. Zvoníková A, Čeledová L, Čevela R. Základy posuzování invalidity. Praha: Grada, 2010, 357 s. ISBN 9 78-802-4735-351 13. Žahourková M. Účast pacientů po prodělaném infarktu myokardu na aktivní péči o své zdraví v rámci sekundární prevence. Diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta zdravotně sociální, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, 2014

Recenzovali: PhDr. Jiří Frei, Ph.D. Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Západočeská univerzita v Plzni

Mgr. Petra Podrazilová, DiS. Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

Více o autorce: Mgr. Zdeňka Pavelková, Ph.D. 2001: ukonč. SZŠ Český Krumlov – Všeobecná sestra; 2004: ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství, LF UK Plzeň; 2006: ukonč. Mgr. s tudium – Ošetřovatelství, ZSF JU České Budějovice; 2015: ukonč. Ph.D. studium – Ošetřovatelství, ZSF JU České Budějovice; 2006–2010: Nemocnice České Budějovice, a. s. – sestra u lůžka; od 2007: ZSF JU České Budějovice, odborná asistentka

INZERCE

balet UVÁDÍME VE STÁTNÍ OPEŘE

BALLETTISSIMO

Symfonická hudba – Proud energie – Bravura baletu Gustav Mahler – Petr Zuska / 48nord – Jacopo Godani / Ludwig van Beethoven – Uwe Scholz

www.narodni-divadlo.cz

Foto M. Divíšek

Uvádíme na scéně Státní opery 20. 5. 2016

Systémové řešení Miele pro přípravu daVinci OP-instrumentaria

105 minut Strojová příprava robotického instrumentaria „daVinci Xi“ poprvé validovaná v Německu

Se čtyřmi chirurgickými robotickými systémy daVinci je nemocnice v Gronau mezinárodním lídrem v této inovativní oblasti operační techniky. Poprvé zde byla nasazena v roce 2006 a díky své přesnosti maximálně snižuje riziko pro pacienty. Nižší ztráta krve a menší bolesti zajišťují rychlejší rekonvalescenci a kratší pobyt v nemocnici. Dodnes bylo v Nemocnici sv. Antonína operováno asi 7 500 pacientů z Německa i ze zahraničí. V Evropě zcela unikátní je zdejší „Centrum robotické medicíny“ (CRM), kde se za asistence robotů provádějí urologické, gynekologické a všeobecně chirurgické operace. Tomu odpovídají i vysoké nároky na různé chirurgické nástroje. „Vysoce náročná péče o lékařské nástroje již není myslitelná bez velkého podílu strojové přípravy,“ říká Mechthild Schulze-Buschhoffová, vedoucí nového oddělení centrální sterilizace. Již několik let neustále narůstá poptávka po operační péči a současně s tím se zvyšuje množství opětovně použitelných sterilních materiálů. Kromě toho jsou nástroje podle Schulze-Buschhoffové stále složitější, což má za následek stoupající nároky na jejich přípravu. Také rozšíření gynekologické kliniky v Gronau přispělo ke zvýšené poptávce po zásazích v oblasti robotické chirurgie. Oddělení centrální sterilizace za 1,6 milionu eur V dlouhodobém horizontu bylo původní oddělení centrální sterilizace příliš malé. Církevní správa nemocnice se proto rozhodla pro výstavbu nového centra, které by bylo umístěno hned v sousedství operačního sálu. Výstavba nového oddělení centrální sterilizace v Nemocnici sv. Antonína začala v červenci 2014 a slavnostní otevření proběhlo už v březnu 2015. Je zde k dispozici 270 čtverečních metrů určených pro moderní technologie. Náklady činily 1,6 milionu eur. Financovány byly z prostředků naspořených v průběhu několika let, protože tyto stavební práce byly plánovány dlouhodobě. Do nového oddělení centrální sterilizace se „nastěhovaly“ dva velkokapacitní dezinfektory PG 8528. Jeden z nich byl pořízen v létě roku 2014. Již v té době bylo rozhodnuto, že zdejší nemocnice bude první institucí v Německu, která bude provozovat hned dva systémy „daVinci Xi“. Miele Professional nabídlo jako první výrobce přípravu systému na strojové bázi – ve velkokapacitních dezinfektorech, které nemocnice již několik let používala.

Validace znamená kontrolu kvality V obou velkokapacitních dezinfektorech se nyní čistí a dezinfikuje hlavně instrumentarium daVinci. K tomu se přidávají i vozíky pro nástroje stávající robotické generace („daVinci Si“) a nové modulární vozíky speciálně navržené pro nástroje Xi. Všechny nástroje se v nemocnici připravují už od počátku strojově. Dvě přípojky umístěné v odpovídajících vozících pro celkem osm nástrojů zajišťují, že jsou vnitřní plochy pouzdra hřídele a řídicí jednotky propláchnuty odděleně. Tato část přípravy trvá asi 45 minut a následuje ruční předčištění. Kompletní proces čištění včetně sušení trvá přibližně 105 minut. Program „Endo-Wirst“ pro velkokapacitní dezinfektory byl úspěšně validován s použitím čističe „Neodisher Mediclean Forte“ firmy Dr. Weigert. Po posledním kroku probíhá při procesu přípravy zároveň komplexní kontrola kvality. Po ukončení čisticích procesů se všechny nástroje nejprve zkontrolují a otestuje se jejich funkčnost. Nakonec se znovu zabalí do chirurgických kontejnerů nebo speciálních zásobníků a jsou předány ke konečné sterilizaci. Většinu nástrojů daVinci je nutné sterilizovat v nových autoklávech. Termolabilní optika daVinci se však musí ošetřit v plazmovém sterilizátoru, který zajišťuje sterilitu v mimořádně krátké době. Celý proces je doprovázen elektronickým systémem dokumentace pro všechny šarže. Oddělení centrální sterilizace pro 33 000 jednotek Nemocnice sv. Antonína v Gronau ošetří na svých deseti klinikách ročně více než 14 000 hospitalizovaných a 40 000 ambulantních pacientů. Oddělení CS je v současné době určeno pro 33 000 sterilních jednotek ročně, ale prostor pro další strojní technologie byl naplánován už při poslední přístavbě. „Můžeme rychle a bez jakýchkoliv strukturálních změn pružně reagovat na další požadavky,“ uvedl generální ředitel nemocnice Ludger Vormann. Pro bezpečnost pacientů je rozhodující – kromě kvalifikace lékařského a ošetřovatelského personálu – zejména hygiena. Miele, spol. s r.o. Holandská 4 639 00 Brno tel.: 543 553 111 fax: 543 553 149 e-mail: info@miele.cz www.miele.cz

V Nemocnici sv. Antonína (Gronau / Severní Porýní-Vestfálsko) byla poprvé v Německu validována příprava nového systému robotické chirurgie „daVinci Xi“. Technologie je součástí nového oddělení centrální sterilizace, které bylo otevřeno v březnu 2015.

Oddělení centrální sterilizace v Nemocnici sv. Antonína v Gronau nabízí dostatek prostoru na 270 metrech čtverečních.

Vybaveno nejnovějšími technologiemi: velkokapacitní dezinfektory Miele Professional se používají v oddělení centrální sterilizace.

Made in Germany Nakládání modulárního vozíku přístroji pro nový robotický operační systém „daVinci Xi“.

praxe

florence 5/16

Indikátor kvality ošetřovatelské péče v prevenci infekce místa inzerce centrálního žilního katetru Zajištění přístupu do organismu cestou žilního řečiště patří dnes mezi základní podmínky léčby v moderní medicíně. Častou komplikací centrálních žilních katetrů je infekce, ať už místa inzerce katetru, nebo samotná katetrová sepse.

atetrové infekce se celo světově významnou mě rou podílejí na zvyšující se morbiditě a mortalitě pacientů hospitalizovaných na jed notkách intenzivní a resuscitační péče. Ukazuje se, že stačí dodržovat mnohdy jednoduchá a levná pravi dla, aby bylo dosaženo uspokojivé ho výsledku, tedy že u pacienta se zavedeným centrálním žilním ka tetrem (CŽK) nedojde k projevům infekce. Cílem celého zdravotnické ho týmu by mělo být předcházení těmto komplikacím, a to využíváním nejmodernějších poznatků dle evi dence-based medicine. Na Klinice anesteziologie, resus citace a intenzivní medicíny (dále jen KARIM) Fakultní nemocnice Ostrava byl v rámci zvyšování kva lity ošetřovatelské péče stanoven sledovaný indikátor kvality ošetřo vatelské péče, a to Infekce v okolí místa centrálního žilního katetru. Sledovaný indikátor je pravidelně vyhodnocován a jsou přijímána dal ší preventivní opatření. Na klinice byl vytvořen stručný postup práce, protokol – Zavedení a péče o centrální žilní katetr na KARIM, který vychází ze standard ního operačního postupu Zásady zavedení a péče o centrální žilní

katetry. Stěžejní body tohoto struč ného protokolu vycházejí z doporu čení vydaných v roce 2011 americ kým Centrem pro kontrolu nemocí (CDC – Centers for Disease Cont rol) – Guidelines for the preventive of intravascular catether-related infections. V rámci doporučení je vyžado váno zavedení centrálních žilních katetrů v tzv. čisté zóně, tedy na resuscitačním lůžku pacienta, ope račním sále nebo v zákrokové části dospávacího pokoje. Příprava po můcek (sterilní stolek) k zavedení CŽK musí být provedena asepticky a připravující a asistující personál musí použít operační čepici, ústen ku, ochranný nesterilní plášť a ru kavice. Při samotném zavádění CŽK musí lékař použít operační čepici, ústenku, dlouhý sterilní operační plášť (empír). Před výkonem pro vede chirurgickou dezinfekci rukou alkoholovým dezinfekčním pro středkem, k výkonu použije sterilní operační rukavice a musí použít tzv. velké rouškování pacienta – pacient je přikryt velkou sterilní operač ní rouškou od hlavy až přes špičky nohou. Pro dezinfekci operačního pole – místa punkce je doporučeno použití 2% chlorhexidinu v 70% alkoholu. Pro první ošetření je doporučeno použít po dezinfekci místa inzerce katetru sterilní textilní krytí pro ri ziko krvácení a znehodnocení defi nitivního krytí. V případě, že vpich nekrvácí, lze ihned po zavedení katetru použít pro ošetření anti septické krytí (tyl impregnovaný 0,5% chlorhexidinem – Bactigras), jež může být ponecháno na místě vstupu invazivního katetru po dobu 72 hodin. Invazivní vstup může být kryt textilním krytím, které může být ponecháno 24 hodin, nebo ste rilní transparentní fólií (např. Tega derm), která může být ponechána

Obr. 1 Tegaderm CHG

na místě vstupu po dobu 72 hodin za předpokladu každodenního vy šetření vstupu aspekcí a pohma tem přes krytí. Ve většině případů je preferováno použití speciálního krytí Tegaderm CHG, které v sobě snoubí jednak krycí polopropustnou transparentní sterilní fólii, jednak gelový polštářek s 2% chlorhexidi nem, jež je postupně uvolňován na místo punkce invazivního vstupu (obr. 1). Toto speciální krytí může být ponecháno po dobu až 7 dní. Při ošetřování centrálního žilní ho vstupu používá ošetřující sestra nesterilní ochranný plášť, ústenku a rukavice. Pro zajištění maximál ního aseptického postupu je dopo ručeno použití sterilního balíčku (např. Mediset pro suchý převaz rány), který obsahuje sterilní pinze tu, sterilní tampony a gázové kry tí. Pro ošetření CŽK je doporučeno použití antiseptika – 2% chlorhexi din v 70% alkoholu a transparentní sterilní fólie s gelovým polštářkem s 2% chlorhexidinem. Každé vy šetření, ošetření či zásah do inva zivního vstupu musí být popsán v dokumentaci. Je-li při odstranění centrálního žilního katetru lékařem indikováno odeslání špičky katetru na bakteriologické vyšetření, je od

foto: archiv autora

Mgr. Tomáš Glac, Mgr. Klára Rusková, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava, PhDr. Dana Streitová, Katedra intenzivní medicíny, urgentní medicíny a forenzních oborů, Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Centrální operační sály, Fakultní nemocnice Ostrava, Doc. MUDr. Milan Majek, CSc., Fakulta ošetrovateľstva a zdravotníckych odborných štúdií, SZU Bratislava

praxe

stranění provedeno za použití ste rilních nástrojů a špička katetru je vložena do sterilního odběrového kontejneru. Pro možnost sledování a ná sledného vyhodnocení indikátoru byl vytvořen jednoduchý formulář Indikátor kvality – ošetření CŽK na KARIM FN Ostrava. Ten je ve den u každého pacienta se zavede ným centrálním žilním katetrem na KARIM. Primárně byl určen pouze pro sledování centrálních žilních katetrů zavedených na mateřském oddělení KARIM, ale pro potřeby vyhodnocení způsobu ošetřování CŽK bylo jeho použití rozšířeno i na sledování CŽK zavedených mimo KARIM. Formulář vyplňují sestry při zajišťování invazivního vstupu (kdy zaznamenávají použitou steril ní bariéru, typ katetru a místo zave dení) a dále do něj vpisují staniční sestry při přepisování informací ohledně vzhledu a ošetření CŽK, které čerpají ze zdravotnické doku mentace. Jsou zde uváděny veškeré informace o lokálním nálezu mís ta vpichu a frekvenci ošetření. Při ukončení sledování je hodnocena celková doba zavedení, frekvence převazů, důvod odstranění, lokální nález (zarudnutí, tuhá rezistence, extravazace, hnisavá sekrece) a in formace, zda byla špička CŽK ode slána na bakteriologické vyšetření. Po ukončení sledování (po odstra nění katetru) je formulář založen k vyhodnocení. Výsledky sledování jsou v měsíčních intervalech zpra covány, předkládány vedení KARIM FN Ostrava a v grafické podobě jsou distribuovány na všechny lůžko vé stanice KARIM. Problematika indikátoru je také dále řešena na pravidelných provozních schůzích KARIM, aby byla umožněna zpětno vazebná reakce vedoucí ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče.

Sledování indikátoru kvality přineslo zlepšení Velkým přínosem sledování indiká toru kvality v oblasti péče o CŽK bylo vyhodnocení incidence zarudnutí místa inzerce v závislosti na frek venci převazů. Frekvence převazů CŽK je dána použitým druhem krytí, kdy textilní krytí je nutno převazo vat jednou za 24 hodin, kombinace krytí Bactigras a Tegaderm je nutno vyměnit po 72 hodinách a speciál ní krytí Tegaderm CHG lze měnit až po sedmi dnech. V případě znečiš tění nebo kontaminace krytí je sa mozřejmostí jeho okamžitá výměna. Ze zjištěných výsledků bylo zřejmé,

Graf 1 Výskyt zarudnutí v závislosti na frekvenci ošetření (zdroj: Glac, 2013) lokální nález – klidné lokální nález – zarudnutí 6,4 % 0% 10,3 %

9,0 % ošetření à 24 hod.

1,3 %

29,5 % ošetření à 24 hod.

že po dobu sledování se frekvence převazů na zkoumaném pracovišti postupně měnila. Z původního zvyku převazovat katetry jednou za 24 ho din bez ohledu na použitý druh krytí bylo díky průběžné edukaci sester docíleno dodržování předepsaných dob použití jednotlivých druhů krytí. Tím dochází nejen k finančním úspo rám na použitém krycím materiálu, ale hlavně k omezení traumatizace okolí místa inzerce CŽK pravidelným přikládáním a odstraňováním krytí. Bylo prokázáno, že převazy CŽK à 24 hodin mají souvislost s vyšší incidencí vzniku zarudnutí místa in zerce katetru. Tento fakt se opíral o výsledky, kdy ve skupině pacientů s převazy à 24 hodin byl výskyt za rudnutí v 10,3 %, lokální nález – klid né byl označen u 9 % pacientů. Ve skupině pacientů s četností převa zů à 48 hodin byl výskyt zarudnutí u 6,4 % pacientů a bez známek zarud nutí bylo 29,5 % pacientů. Další sku pinou byly pacienti, u kterých byl pro váděn převaz à 72 hodin. V této sku pině bylo místo inzerce bez známek zarudnutí u 17,9 % a 1,3 % pacientů bylo se známkami zarudnutí. Posled ní skupinu pacientů (25,6 %) tvořili ti, u kterých byl centrální katetr ošet řován jednou za více než 72 hodin. V této poslední skupině nebyl zjištěn žádný výskyt zarudnutí (graf 1). Obdobného výsledku dosáhli autoři článku uveřejněného v JAMA 2009, kdy v rámci randomizované kontrolované studie provedené ve Francii byl porovnáván výskyt infek ce CŽK u pacientů rozdělených do dvou skupin: ošetření CŽK jednou za 72 hodin a ošetření CŽK vždy po 168 hodinách. Závěr práce dokládá, že je bezpečnější použít dlouhodo bější krytí, která redukují celkový počet použitých krytí a převazů, což se jeví jako bezpečný postup (Tim sit JF, 2009). Dalším přínosem zavedení in dikátoru kvality bylo vytvoření da

17,9 % ošetření à 72 hod.

25,6 % ošetření více než 72 hod.

% 40 35 30 25 20 15 10 5 0

tabáze CŽK na naší klinice. Často diskutovaným a guidelines doporu čovaným důležitým krokem v péči o CŽK je i vzdělávání a zpětnova zebná informace ošetřujícímu týmu. Díky pravidelnému vyhodnocování indikátoru kvality je možné reagovat změnou daných postupů ke zlepše ní péče o CŽK. Proto je vhodné vy tvořit databázi, která by poskytovala jednoduchý náhled na uvedenou problematiku, ať už se jedná o počet katetrů na daném oddělení, nebo in cidenci infekčních komplikací.

Literatura: 1. Glac T. Využití chlorhexidinu v prevenci infekce v okolí místa zavedení CŽK. Diplomová práce. Vedoucí práce PhDr. Renáta Zoubková. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2013 2. O’Grady NP et al. Summary of Recommendations: Guidelines for the Prevention of Intravascular Catheter-related Infections. Clinical Infectious Diseases [online]. 2011;52(9):1087–1099 [cit. 2015-11-23]. DOI: 10.1093/cid/ cir138. ISSN 1058-4838. Dostupné z: http://cid.oxfordjournals.org/lookup/ doi/10.1093/cid/cir138 3. Timsit JF et al. Chlorhexidine-Impregnated Sponges and Less Frequent Dressing Changes for Prevention of Catheter-Related Infections in Critically Ill Adults. Clinical Infectious Diseases [online]. 2002;35(11):1281– 1307 [cit. 2015-11-23]. DOI: 10.1001/jama.2009.376. ISSN 1058-4838. Dostupné z: http://jama. jamanetwork.com/article.aspx?doi=10.1001/jama.2009.376

Více o autorovi: Mgr. Tomáš Glac 1998–2002: SZŠ Uherské Hradiště – obor Všeobecná sestra; 2002–2004: VZŠ Ostrava; 2009–2011: Ostravská univerzita v Ostravě, Bc. studium – obor Zdravotnický záchranář; 2011–2013: Ostravská univerzita v Ostravě, Mgr. studium – obor Intenzivní péče; od 2004: KARIM FN Ostrava; od 2007: Transplantační centrum Ostrava – odběrový koordinátor

public relations

Automatizovaná peritoneální dialýza aneb dialýza během spánku Peritoneální dialýza je jedním z typů dialyzační léčby. Označujeme ji také názvy břišní či domácí dialýza. Má dvě varianty, které se skrývají pod zkratkami CAPD a APD. Co vlastně znamenají?

APD je kontinuální ambu lantní peritoneální dialý za, při níž pacient využívá k dialyzační léčbě pouze systém vaků, jeden s dialyzačním roztokem a druhý na vypouštění od padního dialyzátu. Zkratku APD po užíváme pro automatizovanou peri toneální dialýzu – v tomto případě má léčený pacient doma k dispozici speciální přístroj, který dialýzu zajiš ťuje. Protože je toto vydání časopisu Florence věnováno přístrojové tech nice ve zdravotnictví, zaměříme se na APD, při níž je dialyzační roztok v břišní dutině pacienta vyměňován pomocí přístroje zvaného cycler. Už v roce 1993 měli čeští pacienti mož nost cycler HomeChoice využívat. Cycler, kterému se česky říká cyklovač, je malý přístroj, který lze snadno přenášet. Pacienti ho mívají umístěný v ložnici, protože automa tizovaná peritoneální dialýza (APD) probíhá během jejich spánku. Ob vyklá doba dialýzy je mezi osmi až deseti hodinami, její délka se odvíjí od hmotnosti pacienta a propust nosti peritoneální membrány. Za tuto dobu proběhne několik dialy začních výměn podle rozpisu dia lýzy naprogramovaného na kartě přístroje. Nastavení délky dialýzy a výběr vhodných dialyzačních roztoků pro konkrétního pacienta provádí lékař. Před zahájením dialyzační léčby po mocí cycleru jsou pacienti nejméně jeden měsíc léčeni CAPD, teprve po vyšetření a provedení PET testu mohou být převedeni na APD.

připojení 36

Cycler obsahuje paměťovou kar tu, na které je léčba naprogramová na. Proto přístroj sám hlídá časování výměn, délku prodlev, vypouští po užitý dialyzační roztok a napouští pe ritoneální dutinu roztokem novým. Ovládání cycleru je velmi snadné. V přístroji je samozřejmě vestavěno bezpečnostní zařízení. Zpravidla jed nou měsíčně je zabezpečen závoz vaků s roztokem a příslušenství k pa cientům domů. Pokud nemá pacient žádné komplikace, probíhají kontroly u lékaře jen jednou za měsíc či dva, kdy dochází na laboratorní testy a na kontrolu k nefrologovi. Protože u APD je velká spotřeba dialyzačních roztoků, je třeba počí tat s prostorem na jejich skladování, o dopravu vaků se stará distribuč ní firma. Pokud si pacient neví rady při ovládání cycleru, má k dispozici obsáhlý manuál a také nonstop help linku 800 737 872. Hovory na toto telefonní číslo jsou zcela bezplatné. Tým zdravotníků je zde k zastižení 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Jednou za dva roky probíhá u přístroje takzvaná bezpečnostně -technická kontrola. V případě, že se na displeji přístroje objeví hláš ka ukazující na systémovou chybu, stačí zavolat na zmíněnou help lin ku a již druhý den dostane pacient cycler nový. K cycleru patří set (4větvový nebo 8větvový, záleží na počtu vaků), odpadní vak, roztoky dle ordi nace a příslušenství jako mušličky, čepičky, dezinfekce, ústenky, plo týnka a svorky. Cycler je možné po

dialýza

odpojení

užívat všude, kde je zdroj elektřiny. Pacienti, kteří cestují na dovolenou nebo pobývají na chalupě, si tak přístroj mohou jednoduše vzít s se bou a dialyzační roztoky si nechají dovézt od distribuční firmy, stejně jako sety a odpadní vaky. Pro pře vážení cycleru se používá speciál ní kufr na kolečkách, jeho přeprava je tak opravdu velmi snadná a není problém vložit jej do zavazadlového prostoru automobilu. Kufr je z odol ného plastu, takže ani cestování le tadlem není problém. V praxi vypadá používání cycle ru následovně: než jde pacient spát, připojí se k APD přístroji a během spánku dochází k několika dialyzačním výměnám. Ráno se pa cient od přístroje odpojí a všechen roztok z poslední výměny si z bři cha vypustí. Jen někteří pacienti potřebují jednu doplňující ruční výměnu pomocí CAPD během dne. To znamená, že většina nemocných má od dialýzy přes den úplné „vol no“ – mohou pracovat, udržovat sociální kontakty jako před léčbou, děti nemají omezenou docházku do školy, lze i sportovat bez nutnos ti provádění výměn dialyzačního roztoku. Většina lidí na peritoneál ní dialýze proto oceňuje flexibilitu a nezávislost, kterou jim perito neální dialýza nabízí. Před zahájením léčby perito neální dialýzou potřebují pacien ti vytvořit přístup do peritoneální dutiny – PD katétr. Během malé operace provedené v celkové nebo lokální anestezii chirurg zavede pa cientovi katétr do břišní dutiny. Ka tétr a místo jeho vyústění vyžadují každodenní péči. Nezbytným krokem před zaháje ním peritoneální dialýzy je školení pacientů. To probíhá v dialyzačním centru s PD sestrami, které se nej prve ujistí, že se pacienti mohou léčit doma sami. Délka školení je různá, většinou trvá přibližně týden, ale je vždy závislá na potřebách da ného pacienta. Pokud by pacienti potřebovali pomoc při provádění dialyzační léčby, mohou jim pomoci sestry z agentury domácí péče.

Objevuji

nové cesty

Ev. číslo: 2013078

Moderní přístup k léčbě selhání ledvin za pomoci automatizované peritoneální dialýzy 37

zprávy našich partnerů / z konferencí z konferencí

florence 5/16

navštívili jsme Špindlerův Mlýn 30. března–2. dubna 2016

Kongres Společnosti pro orgánové transplantace ČLS JEP Nové Město na Moravě 5.–6. dubna 2016

XIV. Dny centrální sterilizace – Vysočina 2016 Ostrava 19. dubna 2016

Efektivní hojení ran – Volba krytí podle spodiny rány Na Vysočinu zavítaly na XIV. dny centrální sterilizace i kolegyně ze Slovenska

Liberec 20. dubna 2016

Sestra v akci V

nenechte si ujít Plzeň 4. května 2016

Cesty poznávání a vzdělávání v ošetřovatelství VII. Praha 13.–14. května 2016

Multioborová konference GASTRO–DERMA–REVMA Hradec Králové 19. května 2016

Efektivní hojení ran – Volba krytí podle spodiny rány Praha 28. května 2016

FOOD21 Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

Hojení ran pod taktovkou Florence přilákalo do Ostravy desítky sester Redakce Florence

V zaplněném sále Clarion Congress Hotelu Ostrava se v úterý 19. dubna 2016 konal historicky první vzdělávací seminář časopisu Florence s názvem Efektivní hojení ran – volba krytí podle spodiny rány.

defekty včetně diabetické nohy. U dekubitů upozornila mj. na je jich novou klasifikaci dle dopo ručení Evropského poradního panelu pro dekubity (EPUAP) a upozornila i na časté chyby, které se v této souvislosti neustá le objevují. Patří mezi ně napří klad masáž dekubitů 1. stupně či špatná manipulace s pacientem. Dále hovořila například o preven ci vzniku dekubitů a o nových kry cích materiálech, které jsou pro ni na našem trhu dostupné. Druhý blok se věnoval reži movým opatřením, která jsou nutná k úspěšné léčbě. Lektor ka se v něm zaměřila zejména na kompresi u žilní nedostatečnos ti, lymfedému a ukázala, jaký je

Na konci každého bloku položila přednášející posluchačům kontrolní otázku. Ten kdo jako první správně odpověděl získal předplatné časopisu Florence

fota: Julie Langerová, Magda Hettnerová

častníky přivítala šéfredak torka časopisu Florence Magda Hettnerová a po přála jim, aby si ze semináře od nesli spoustu nových a pro praxi užitečných informací a aby se jim vzdělávací akce líbila. Pak předala slovo lektorce Bc. Janě Dvořákové, která posluchače celou problema tikou hojení ran provázela. Seminář byl rozdělen do tří bloků, z nichž byl každý zamě řen na jinou oblast hojení ran. V prvním bloku se přednášející věnovala patofyziologii chronic kých ran. Nejprve posluchače se známila s rozdělením ran, jejich charakteristikou a etiologií, krát ce se zastavila i u historie vlhké terapie ran. Základy pro ni polo žil prof. Winter, který v roce 1962 prokázal, že ve vlhkém prostředí dojde k hojení rány signifikantně rychleji než v suchém prostředí. Z chronických ran se pak lektor ka zaměřila především na deku bity, bércové vředy a ischemické

zprávy našich partnerů / z konferencí

rozdíl ve vícevrstevné bandáži oproti klasické kompresivní te rapii. Účastníci si mohli techniku také sami vyzkoušet a s pomocí přístroje na měření kompresní ho tlaku si ověřit, zda provedli kompresi dolní končetiny pod optimálním tlakem. Lektorka Bc. Jana Dvořáková také pohovoři la o režimových opatřeních nut ných k úspěšné léčbě lymfedé mu a o kontraindikacích kompre sivní terapie. Mluvila i o různých typech kompresivních punčoch a o jejich správném používání. Třetí, závěrečný blok byl věno ván kontinuu hojení ran (wound heeling continuum). Lektorka v něm hovořila o jednotlivých fá zích hojení ran, jejich specifikách a o správném výběru materiá lů. Pozornost věnovala i výběru správného antiseptika a popsa la, jaké požadavky jsou na kry tí v jednotlivých fázích hojení. To, že správně nastavená léčba může vést společně s vhodně zvoleným krytím a s dodržením všech zásad k výraznému zlepše

Techniku vícevrstevné bandáže si mohli účastníci sami vyzkoušet a s pomocí přístroje na měření kompresního tlaku si ověřili, zda ji provedli správně

ní pacientova zdravotního stavu či k jeho úplnému vyléčení, pak demonstrovala na řadě kazuistik. Na závěr každého bloku položi la přednášející posluchačům kon trolní otázku z probraného téma tu a ten, kdo správně odpověděl, získal dárek od pořadatele akce – předplatné časopisu Florence. Účastníci semináře také dostali dotazníky, v nichž mohli vyjádřit svou spokojenost s akcí. Dotazníky byly slosovatelné a v závěru odpo ledne získali tři vylosovaní výherci dárkový balíček od partnera akce. A protože zájem o akci byl vět ší, než umožňovala její kapacita, bude se konat v Ostravě ještě jed nou začátkem listopadu letošní ho roku. Zúčastnit se semináře mohou zájemci také v Hradci Králové (květen), v Brně (čer ven), v Českých Budějovicích (září) a v Praze (říjen). Bližší in formace najdou v časopise Flo rence a na webových stránkách www.florence.cz/vzdelavani/akce, kde se také mohou vyplněním re gistračního formuláře přihlásit.

pozvánka na seminář

INZERCE

Efektivní hojení ran volba krytí podle spodiny rány

19. 5.

hradec králové Výukové centrum LF Fakultní nemocnice HK

Program:

14.00–14.15 Registrace účastníků 14.15–14.20 Úvodní slovo 14.25–15.25 Patofyziologie chronických ran – dekubity – bércové vředy – ischemické defekty + diabetická noha 15.25–15.40 Přestávka 15.40–16.40 Režimová opatření nutná k úspěšné léčbě – komprese u žilní nedostatečnosti, lymfedému – rozdíl v technice 16.40–16.55 Přestávka 16.55–18.25 Wound healing continuum – fáze hojení, výběr materiálů dle spodiny rány dle generických skupin, antiseptika, požadavky na krytí v jednotlivých fázích hojení 18.25–18.30 Předávání certiﬁkátů Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certiﬁkovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

Ve spolupráci s kožním oddělením Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty. Pro nelékařské zdravotnické pracovníky je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. a účastníkům akce náležejí 4 kredity. Více informací na www.ﬂorence.cz/vzdelavani/akce. Změna programu vyhrazena. partner

pořadatel

pod záštitou

Lékaři a sestry diskutovali o transplantacích na čtyřdenním kongresu Magda Hettnerová, redakce Florence

První kongres Společnosti pro orgánové transplantace ČLS JEP se konal ve dnech 30. března až 2. dubna v Hotelu Harmony ve Špindlerově Mlýně.

oučástí kongresu byla i se sterská sekce, na niž se sjela více než stovka ses ter z celé republiky. Zazněla v ní celá řada velmi zajímavých sdě lení týkajících se transplantační problematiky z mnoha úhlů po hledu. Nechyběl samozřejmě ani doprovodný program a zajímavé diskuze. Odborný program pro sestry se v kinosále hotelu konal v pá tek 1. dubna a po úvodních slo vech předsedající PhDr. Martiny Šochmanové, MBA, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu a hlavní sestry pražské ho Institutu klinické a experimen tální medicíny (IKEM), se první přednášky ujala Dominika Kost ková, aby hovořila o právní úpra vě transplantačního programu v ČR. Sdělování nepříznivých zpráv v transplantační medicíně se věnovala ve svém příspěvku Monika Horáčková, která se v zá věru své přednášky také krátce zastavila u Národního registru osob nesouhlasících s odběrem tkání a orgánů. V něm se mohou registrovat všichni, kteří nechtě jí, aby byly jejich orgány použi ty po jejich smrti k transplanta

ci. Podle přednášející je v něm v současné době asi 1600 lidí, přičemž nejčastějším důvodem, proč nechtějí orgány darovat, je jejich víra. Zároveň upozornila, že v registru je možné vymezit i to, které orgány přesně si člověk ne přeje darovat. Podle přednášejí cí si lidé nejčastěji nepřejí odběr srdce a odběry v oblasti obličeje. Další přednášky v prvním do poledním bloku se týkaly využití molekulárněbiologických metod v detekci patogenů u transplan tovaných pacientů, historie a současnosti transplantace plic, o které hovořila Jolana Heřtová, Markéta Volánková přednesla sdělení s názvem Transplantace plic s využitím metody EX VIVO perfuze a rekondice plic a Mag dalena Otipková seznámila po sluchače s využitím adaptační ho modelu Royové u pacientů po transplantaci plic.

Transplantacím srdce předcházelo 60 let experimentování Druhý dopolední blok byl zamě řen na transplantaci srdce. Za hájila jej Bc. Lenka Halenčáková se svou přednáškou s názvem

florence 5/16

Transplantace srdce „včera, dnes a zítra“. „Transplantace srd ce je klinická metoda léčby ter minálních stadií srdečního se lhání,“ uvedla v úvodu. Samotná transplantace je pak chirurgická metoda, která je součástí celého programu léčby multioborové ho týmu. Hlavními diagnózami k transplantaci srdce jsou dila tační kardiomyopatie, ischemic ká choroba srdeční a vrozené sr deční vady. „Zahájení programu klinické transplantace srdce předchá zelo více než šedesát let práce v experimentálních laboratořích v mnoha zemích světa,“ řekla přednášející. Hlavními problé my, s nimiž se lékaři setkávali, byly především operační techni ka, ochrana orgánu odebraného z těla dárce během transportu, imunologické aspekty transplan tace a právní a logistické před poklady tohoto programu. Dále posluchače krátce seznámila se jmény průkopníků experimentál ních transplantací srdce, jako byli francouzský chirurg Alexis Carrel (1873–1944), který v roce 1905 provedl společně s americkým fyziologem Charlesem Guthriem (1880–1963) první heterotopic

Program celé konference byl velice bohatý a o úrovni přednášek, které zazněly na sesterské sekci, vypovídal i fakt, že si je kromě sester přišli vyslechnout i lékaři. kou transplantaci srdce bez po užití antikoagulace a mimotělního oběhu, během níž odebrali srd ce z menšího psa a transplanto vali je na krční cévy většího psa. Srdce začalo bít, pokus však mu sel být po dvou hodinách ukon čen, protože došlo k nahroma dění trombů v dárcovském srd ci. Další, tentokrát ortotopickou transplantaci srdce (tj. dárcov ské srdce na místo vyňatého srdce příjemce) provedl v roce 1951 Vladimir Petrovič Demikov (1916–1998) u fenky jménem Damka, která žila po transplanta ci šest dní. Norman E. Shumway (1923–2006) a Richard R. Lower (1930–2008) provedli v prosin

ci 1959 první úspěšnou ortoto pickou transplantaci srdce, kte rá vedla k úspěšnému uzdrave ní zvířete (přežilo 21 dní) a prv ní transplantaci srdce u člově ka provedl v roce 1964 James D. Hardy (1918–2003), který transplantoval pacientovi srd ce velkého šimpanze. Štěp však 90 minut po odpojení od mi motělního oběhu selhal a pa cient zemřel. První úspěšnou transplantaci lidského srdce provedl v Kapském městě v Ji hoafrické republice v roce 1967 Chistiaan Barnard (1922–2001). O měsíc později provedl dru hou transplantaci a na konci roku 1968 už bylo provedeno 102 transplantací v 17 zemích světa. V Československu se o transplantaci srdce pokusil jako první neúspěšně prof. Šiška v Bratislavě v roce 1984. Úspěch slavil ve stejném roce až tým ve dený prof. Kočandrlem, Firtem a Fabiánem v pražském IKEM. Od té doby se u nás provádí or totopická transplantace srdce a od roku 2007 i transplantace srdce a plic. Přednášející popsala i pří pravu, průběh a následnou péči u transplantovaného pacien ta včetně možných komplika cí. V závěru svého sdělení se pak zaměřila na budoucnost transplantace srdce, kdy zmíni la nová imunosupresiva, nein vazivní diagnostiku rejekce po mocí ultrazvukových metod, ale i mechanické srdeční podpory („umělé srdce“), xenotransplan taci (transplantace zvířecích or gánů) či tkáňové inženýrství. Další přednášky se pak týkaly mj. kombinované transplantace srdce a plic z pohledu anestezio logické sestry, mechanických srdečních podpor z miniinva zivních přístupů ambulantního sledování a edukace pacientů po transplantaci srdce či transplan tace Langerhansových ostrůvků v IKEM v letech 2005–2015.

Jedna játra zachraňují dva životy Třetí dopolední blok byl věnován transplantaci jater. Jitka Hálová seznámila posluchače s historií této techniky a Michaela Novot ná s kazuistikou dvou dospělých pacientů, kterým byla transplan tována játra od jednoho dárce. „Transplantaci jater provádíme

fota: archiv, Magda Hettnerová, archiv autorky

zprávy našich partnerů / z konferencí

Hosty a posluchače přivítala na sesterské sekci náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu a hlavní sestra IKEM PhDr. Martina Šochmanová, MBA

v IKEM dvacátým rokem,“ řek la v úvodu. V současné době se transplantace provádějí něko lika technikami. Játra jsou buď příjemci transplantována celá, nebo příjemce dostane část ja ter od živého nebo od mrtvého dárce anebo jsou dárcovská já tra rozdělena (technika splitu) a pravý jaterní lalok dostane do spělý příjemce, zatímco levý ja terní lalok dětský příjemce. „Pro

gram splitu jsme v IKEM zavedli v roce 2013,“ řekla Novotná. Od té doby bylo provedeno 36 splitů a štěp byl transplantován 46 do spělým a 25 dětem. „Technika splitu se provádí buď in situ, což znamená, že játra jsou rozděle na v těle dárce, anebo ex vivo, což znamená, že jsou rozdělena mimo tělo dárce,“ popsala. Celý výkon je náročný, neboť vyžadu je specifické technické vybave

ní, ale především multioboro vou spolupráci a perfektní or ganizaci práce. Během něj totiž paralelně pracují dva operační týmy na dvou operačních sá lech. Případ, kdy byl dvěma do spělým příjemcům transplanto ván štěp od jednoho dárce, se odehrál v roce 2013. Manželé (muž 39 let, žena 35 let) půvo dem z Moldávie, kteří pracovali v zemědělství, se otrávili mucho můrkou zelenou a došlo u nich k selhání jater. Byli zařazeni na čekací listinu s nejvyšší priori tou a během několika dní pod stoupili transplantaci v IKEM. U ženy nastala po dvou týdnech komplikace v podobě biliárního leaku, muž byl bez komplikací. Dnes jsou opět v Moldávii, kde jsou stále pod dohledem lékařů, kteří spolupracují s IKEM. Zá krok byl zajímavý i z toho důvo du, že technika splitu jater pro dva dospělé dárce je i ve světě ojedinělá. O tom, jak vypadá ošetřova telská péče o dítě po transplan taci jater, hovořila Irena Pazdír ková. Příčiny, které vedou k transplantaci jater u dětí, jsou

především vrozená onemocně ní, metabolické poruchy, toxic ké příčiny, autoimunitní onemoc nění či traumata jater. Specifika ošetřovatelské péče pak spočí vají především v nezralosti dět ského organismu, bráničním dý chání, úzkých dýchacích cestách s křehkou sliznicí atd. Celý dopolední blok uzavřela Bohumila Heřmanová se svým příspěvkem s názvem Multivis cerální transplantace v IKEM. Odpolední blok byl zaměřen na transplantace ledvin a zazněly v něm příspěvky na téma 50 let transplantací ledvin v IKEM, práce koordinátora transplan tací ledvin od žijících dárců a psychologická péče před a po transplantaci. Program celé konference byl velice bohatý a o úrovni přednášek, které za zněly na sesterské sekci, vypo vídal i fakt, že si je kromě sester přišli poslechnout i lékaři. Po dívat se a diskutovat přišli mj. i přednosta Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., a emeritní přednosta III. chirur gické kliniky 1. LF UK a FN Motol prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc.

Sdělení Blanky Drazinské s ná zvem Jiskření na obvodě prak tického lékaře odlehčilo atmo sféru a odvedlo nás na chvíli od tématu náročné akutní péče. Po slední sdělení Bc. Aleny Novotné s názvem I my máme city aneb nejsme akčním hrdinou nás se známilo s funkcí peera a s jeho významem v duševní hygieně sester. Konference se nesla v přátel ské atmosféře, v duchu týmové spolupráce a vzájemného re spektu k zodpovědné práci na

všech odděleních nemocnice, od ambulancí přes intenzivní péči až po standardní oddělení. Prostor pro diskuzi přítomní vy užili a otevřená výměna aktuál ních poznatků nám tak potvrdi la zájem o informace na zvolené téma. Ráda bych také vyzdvihla, že i přes nedostatek všeobecných sester, se kterým se dnes obor ošetřovatelství potýká, jsme se sešli v hojném počtu. Sestra je v současné době chápána jako profesionál se svými teoretic kými a praktickými znalostmi a komunikačními dovednostmi a jako nezbytná součást ošetřo vatelského týmu, pozitivně ovliv ňující zdraví nemocných. Zájem sester o nové poznatky v oboru nás jen utvrzuje v potřebě pod porovat celoživotní vzdělávání. Budeme proto rádi, když při jmete naše pozvání na další plá novanou podzimní konferenci s názvem Sestra v akci VI – „Top star magazín“, která se bude ko nat 20. září 2016 v Krajské ne mocnici Liberec, a. s.

Sestra v akci V – sestra v super akci Bc. Jaroslava Knapová, Chirurgické centrum, Krajská nemocnice Liberec, a. s.

Ve čtvrtém dubnovém týdnu, ve středu 20. dubna 2016, jsme se v Krajské nemocnici v Liberci sešli na pátém ročníku odborné konference ošetřovatelského úseku chirurgického centra s názvem Sestra v akci V, který se tentokrát tematicky zaměřil na akutní stavy. Garantem projektu byla vrchní sestra Mgr. Ladislava Kohoutová.

průběhu celého odpo ledne bylo na programu celkem deset přednášek, které Mgr. Kohoutová uváděla. Úvodní sdělení nás zavedlo do terénu. Podívali jsme se v něm na součinnost všech složek in tegrovaného záchranného sys tému při průmyslových havá riích a následnou kazuistiku pacienta, který byl zraněn při výbuchu v továrně. Tato kazuis tika nás zavedla na jedno z nej důležitějších oddělení každé nemocnice – anesteziologicko

resuscitační oddělení. Souhra přednemocničních týmů a týmů ambulance traumatologických center je v péči o pacienta s po lytraumatem jedna z nejvý znamnějších, o čemž jsme se přesvědčili v přednášce Bc. Mi chaely Enderlové s názvem Po lytrauma v první linii. S čím se můžeme setkat na jednotce in tenzivní péče a jak náročná je adaptace všeobecných sester na tomto oddělení, nás sezná mila přednáška Bc. Petry Mit rové a Bc. Kristýny Rejnohové.

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 5/16

S jarem zavítala na Vysočinu již XIV. konference o sterilizaci Magda Hettnerová, redakce Florence

S pořadovým číslem XIV. se konala ve dnech 5.–6. dubna 2016 v Hotelu Ski v Novém Městě na Moravě tradiční mezinárodní konference Dny centrální sterilizace – Vysočina 2016. Na akci, kterou pořádá Nemocnice Nové Město na Moravě pod záštitou hejtmana Kraje Vysočina MUDr. Jiřího Běhounka a České společnosti pro sterilizaci, se sjely desítky lékařů a sester z ČR i ze Slovenska.

rogram dvoudenní konfe rence byl jako každý rok nabitý novinkami z oblas ti dezinfekce a sterilizace stejně jako zkušenostmi z praxe a řadou praktických doporučení. Úvodní slova patřila ředitelce Nemocni ce Nové Město na Moravě JUDr. Věře Palečkové a generálnímu řediteli firmy MEDIN, a.s., která je jedním z hlavních partnerů akce, Ing. Milanu Ettelovi. Oba přivítali účastníky konference v krásném prostředí „srdce Vysočiny“ – No vého Města na Moravě a popřáli jim, aby se jim připravený pro gram líbil. Generální ředitel fir my MEDIN, a.s., pak ještě poslu chače pozval k prohlídce firmy MEDIN, která se nachází jen pár kroků od hotelu, v němž se akce konala. Účastníky konference také přivítal a celou konferencí provázel předseda České společ nosti pro sterilizaci RNDr. Bruno Šudřich. Pak už přišel čas na první přednášku. Tu přednesla PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková

z Národního centra ošetřovatel ství a nelékařských zdravotnic kých oborů (NCO NZO) v Brně; přednáška se týkala „nového“ Registru zdravotnických pra covníků, který byl spuštěn na začátku dubna. „Původní soft ware fungoval jedenáct let a byl už morálně i funkčně zastaralý,“ vysvětlila důvod změn předná šející. Posluchače pak seznámi la se všemi novými funkciona litami registru, který najdou na webu www.nconzo.cz, a názorně je provedla krok po kroku celým jeho fungováním. S tím, jak regis tr nově funguje, jaké jsou nejčas tější chyby, jichž se žadatelé do pouštějí, a jak se v registru orien tovat, se dočtete v tomto a v příš tím čísle časopisu Florence. Další přednáška se již tradič ně týkala aktualit v oblasti dezin fekce a sterilizace a přednesla ji RNDr. Jaroslava Zelenková z Hy gienické stanice hlavního města Prahy. O kontrole účinnosti ste rilizátorů prováděné pracovníky autorizovaných laboratoří podle

setu E6 pohovořila MUDr. Věra Melicherčíková, CSc., ze Státního zdravotního ústavu Praha.

Registr usnadní hledání informací o dezinfekčních přípravcích MUDr. Pavel Totušek, předseda Společnosti nemocniční epide miologie a hygieny (SNEH), před stavil nový R egistr dezinfekčních přípravků doporučených pro zdravotnictví (REDEP). Registr byl spuštěn na začátku letošního roku a jeho cílem je zvýšit efek tivitu prováděné profylaktické

REDEP má mj. pomoci zdravotníkům, ale i laické veřejnosti, orientovat se v nabídce prostředků určených k dezinfekci na našem trhu. a ohniskové dezinfekce ve zdra votnických zařízeních a v zaříze ních sociální péče. K 18. dubnu v něm bylo registrováno jedenáct přípravků, ale jejich počet bude narůstat tak, jak je budou výrob ci a distributoři do REDEP při hlašovat. Registr by měl pomoci nejen zdravotnickým zařízením, ale i občanům či domácnostem v případě nemoci či péče o dlou hodobě nemocné s orientací v nabídce přípravků určených k dezinfekci. Registr by měl při nášet mj. informace o dezinfekč ních přípravcích určených k dez infekci ploch a povrchů, nástrojů, rukou, kůže, sliznic a operačního pole, které jsou dostupné na trhu

v ČR a jejichž účinnost je proká zána podle kritérií stanovených v Pravidlech REDEP a doložena výsledky laboratorních testů, při čemž tyto testy musejí být pro váděny v akreditovaných labora tořích, které mají akreditovanou i příslušnou laboratorní metodu. Dále by měl obsahovat údaje tý kající se účinnosti, koncentrací a expozičních časů dezinfekč ních přípravků, návody, etikety a bezpečnostní listy zveřejně ných přípravků. Uživatelé by tu měli nalézt i informace o poza stavení či stažení zveřejněného výrobku z oběhu nebo podezření či prokázání nežádoucí události v souvislosti s výrobou, distribu cí a užíváním dezinfekčního pří pravku. Co tu naopak lidé nena jdou, jsou ceny jednotlivých pří pravků nebo účinnosti dezinfekč ních přípravků testované podle jiných kritérií. Odkaz na REDEP naleznou zájemci na webu SNEH www.sneh.cz. O tom, jak těžký je „boj“ s le gionellami ve vodovodním sys tému zdravotnického zařízení, hovořila RNDr. PhDr. Jana Bo ledovičová, MPH, z Detské fa kultné nemocnice s poliklinikou v Bratislave (DFNsP). Legionella pneumophila byla objeve na v roce 1977 a onemocnění, které vyvolává, má dvě klinicky rozdílné formy. Jedna je tzv. le gionářská choroba, u níž je doba inkubace dva až deset dní a pro jevuje se jako zápal plic. Mezi její příznaky patří malátnost, zvýše ná teplota, bolest hlavy a kašel. Objevuje se i bolest na hrudi a nemocný může omdlévat. Dal ším projevem mohou být bolesti

fota: Magda Hettnerová, archiv

V krásném prostředí Hotelu Ski v Novém Městě na Moravě zazněla na XIV. konferenci o sterilizaci celá řada sdělení, například o novém registru REDEP

zprávy našich partnerů / z konferencí

břicha a průjem. Druhou klinic kou formou je pontiacká horeč ka, která má kratší inkubační dobu a její projevy jsou vidět už po 48 hodinách od vstupu bak terie do těla. Její projevy jsou podobné s chřipkou – třesavka, zimnice, bolení hlavy a celková malátnost. Na pneumonie vyvo lané bakterií Legionella pneumophila je u imunosuprimovaných pacientů úmrtnost kolem 40 %. Faktorů, které umožňují této bakterii kolonizaci a množení ve vodovodním systému, je něko lik. Patří sem teplota vody v roz mezí 25–42 °C, stagnace nebo nedostatečný průtok vody, pří tomnost biofilmu, šupin a sedi mentů, usazených kalů, rzi nebo jiné organické hmoty, dále je to vysoká koncentrace mikroorga nismů včetně řas, vodních améb a dalších bakterií, mohou to být i špatné instalatérské materiá ly, jako např. gumové součásti. Mezi preventivní opatření proto patří technická revize rozvodů vody, jejich regulace (odstraňo vání „mrtvých“ ramen) a udržo

Účastníky konference přivítali (zleva) RNDr. Bruno Šudřich, předseda České společnosti pro sterilizaci, ředitelka Nemocnice Nové Město na Moravě JUDr. Věra Palečková a generální ředitel firmy MEDIN, a.s., Ing. Milan Ettel

vání teploty pod 20 °C nebo nad 55 °C. Represivními opatřeními pak jsou hlášení onemocnění, vyhledávání exponovaných kon taktů (cestovatelská anamnéza, nozokomiální přenos), chlorová ní vody, chlordioxid, přehřívání vody na 70 °C, ionizace Cu a Ag, UV záření a membránové filtry. V DFNsP byl zachycen výskyt legionell poprvé v roce 2014 na

Klinike detskej hematológie a on kológie, kde se objevilo 12 přípa dů onemocnění neobjasněnou pneumonií. Vyšetřením a roz borem vody byla prokázána pří tomnost legionelly a po dlouhých peripetiích byla přijata opatření, která se dodnes dodržují. Další příspěvek ze Slovenska přednesla Iveta Rečová, která posluchačům představila novou

Centrální sterilizaci v Nemocnici Košice-Šaca, a. s., její přístrojové vybavení i její chod. Další před nášející, Jaroslav Gajarský z fir my Johnson & Johnson, s. r. o., Praha, pohovořil o dvaceti letech sterilizace plazmatem v ČR a Ing. Hana Lišková, CSc., z Ecolab Hy giene s. r. o. Brno představila Hi-speed H2O2TM – novou gene raci dezinfekčních prostředků. Do konce prvního i během do poledne druhého dne konferen ce zazněla celá řada zajímavých příspěvků, které se týkaly nejen novinek v oblasti sterilizace, ale i příkladů z praxe. Například Ing. Lenka Žďárská přednesla sděle ní s názvem Nejčastější zjištění v rámci certifikačních auditů, Ing. Jan Bártů ze společnosti MIELE spol. s r. o. pohovořil o rekon strukcích centrálních sterilizací v ČR, Jiří Goldman ze společnos ti Goldman water s. r. o. hovořil o přípravě napájecí vody pro cen trální sterilizaci a Miloš Klikar ze společnosti MEDIN, a.s., pohovo řil o možnostech a trendech ve značení nástrojů laserem.

INZERCE

CENÍK ZNAČENÍ NÁSTROJŮ LASEREM VARIANTA

/ Jednotný text na skupinu nástrojů např. CHIR AMB

VARIANTA C / Zakázkové značení – zvláštní požadavky Pro značení na přání, značení log, nebo vlastní obsah 2D kódu bude pro cenu značení vypracována individuální cenová nabídka.

Detail Varianta A Cena značení podle počtu kusů (Kč/ks) za 1 ks za 2 ks od 3 ks od 5 ks 50 26,50 18,50 13

od 10 ks 8,50

od 20 ks 6

od 30 ks 5

VARIANTA B / Značení 2D kódem Na každém nástroji bude uvedeno unikátní značení 2D kódem, který bude vždy načten a uložen do databáze. V 2D kódu bude uvedeno REF-LOT. pořadové číslo (např. 114080620-24184020.001) MEDIN, a.s. Vlachovická 619 Nové Město na Moravě CZ 592 31 Czech Republic IČ: 43378030 DIČ: CZ43378030

Detail Varianta B Cena značení podle počtu kusů (Kč/ks) za 1 ks za 2 ks od 3 ks od 5 ks 58 32 24,50 18

od 10 ks 13,50

od 20 ks 10,50

od 30 ks 9,80

www.medin.cz www.medin.eu

historie

florence 5/16

Železné plíce v „Drinker Polio Ward“ v Los Angeles v roce 1952 při léčbě následků rozsáhlé epidemie poliomyelitidy

Od železných plic k mikroprocesorům

Mgr. Petra Podrazilová, Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

ývoj obou hlavních smě rů umělé plicní ventila ce, pozitivním přetlakem i zevním negativním tla kem, probíhal paralelně do polo viny 20. století. V tomto období dominovaly techniky ventilace negativním tlakem, které se histo ricky upřednostnily před ventila cí pozitivním přetlakem. To proto, že nebyla možnost, jak zajistit dý chací cesty, a našim předkům se ventilace negativním tlakem zdála býti více fyziologická. V běžném dechovém cyklu je totiž nádech umožněn díky negativnímu tlaku v pohrudniční dutině. Proto bylo pro naše předky logičtější vytvářet

tento negativní tlak tím, že pacien ta zavřeli do podtlakových komor, kde podtlak vyvíjel na hrudník ta kové síly, které vedly k nádechu. Tyto „železné plíce“ umožnily přežít mnoha mladým lidem postiženým poliomyelitidou. Metoda byla velmi rozšířená při vlně epidemií tohoto onemocnění. Pro rozvoj UPV pozitivním pře tlakem bylo nutné vyvinout potřeb ný přístroj a propracovat bezpečné techniky zajištění dýchacích cest. Tehdejší provádění dlouhodobé ma nuální UPV vedlo k sestrojení první ho komerčně vyráběného britského dýchacího přístroje s názvem Pul moflatron, který v roce 1950 sestro jil J. H. Blease. Británii následovaly i další velmoci – například Švédsko (1951), USA – Jeffersonův ventilá tor (1956), Bennettův anestetický ventilátor (1957) a další.

Objemový ventilátor švédského vynálezce C. G. Engströma před znamenal novou éru ventilátorů, které pohybem pístu produkovaly dechový objem nezávisle na změ nách poddajnosti nebo rezistence plicní tkáně pacienta. Jednoduchá mechanika umožňovala chod pří stroje po delší dobu a minimální nutnost zásahů ze strany ošetřu jících. Úspěchy masového použití přístrojové UPV i dramatický pokles mortality vedly k přijetí ventilace intermitentním přetlakem jako stan dardní metody pro UPV. Vývoj konvenčních přístrojů pro umělou plicní ventilaci posledních desetiletí rozdělujeme do čtyř gene rací. První generaci zastupují první mechanické a pneumatické venti látory bez elektronických součástí pracující s konstantním proudem plynu (Bird, Bennett, Engström,

foto: Rozsypal H. Intenzivní péče v infektologii. 2001

Umělá plicní ventilace (UPV) je výsadou moderní medicíny. Její historie sahá do poloviny 20. století, kdy bylo nutné při vlně poliomyelitidy v USA zajistit umělou plicní ventilaci pro mnoho pacientů v zájmu jejich přežití. Původně byla preferována ventilace zevním negativním tlakem, ale když došlo k rozvoji bezpečných metod pro zajištění dýchacích cest, začala se více prosazovat ventilace pozitivním tlakem, která se zachovala do dnešních dnů.

historie

Dräger). Přístroje neakceptovaly dechovou aktivitu pacienta a při každém dechu byl aplikován kon stantní dechový objem, který se po dílel na traumatizaci plicní tkáně. Druhou generaci představují venti látory s elektronickou komponentou a třetí generace je již charakteri zována přístroji s mikroprocesory. Citlivé tlakové a průtokové snímače detekují spontánní nádech pacien ta, umožňují ventilační režimy syn chronizované intermitentní objemo vé ventilace. Mikroprocesor umož ňuje rozšíření ventilačních režimů a elektromagneticky ovládá ventily. V roce 1971 vznikl ventilátor 2. ge nerace Siemens Servo 900C, který jako první pracoval s ventilačními tlakovými režimy. Zatím poslední, čtvrtou generaci představují mul timikroprocesorové ventilátory uvedené do provozu v 90. letech 20. století. Umožňují individuali zaci nastavení všech parametrů na základě zpětné vazby a použití tzv. hybridních ventilačních režimů a automatických režimů. Od jednoduchých ventilátorů neschopných přizpůsobit se spon tánní ventilaci pacienta dochází v 70. letech 20. století ke zlepšová ní ventilačních přístrojů a zavádě ní nových ventilačních režimů. Na základě výsledků vědeckých studií jsou v rámci Konsensu konferen cí o UPV vyhodnoceny a následně definovány negativní účinky umělé plicní ventilace v podobě poško zení plicní tkáně, které souvisejí s používáním velkých inspirač ních objemů, vysokých pracovních

tlaků, nedostatečnou hodnotou endexspiračního tlaku v dýcha cích cestách, hyperventilací, stej ně jako používáním tlumících léků a relaxancií. Na začátku 21. století jsou de finována pravidla „Lung Protecti ve Ventilation“ – protektivní plicní ventilace, jejichž dodržování zajiš ťuje ochranu plicního parenchymu. V obecné rovině jde o projektivní plicní ventilaci s jasně specifikova ným dechovým objemem spíše na nižší hranici, tedy 4–8 mililitrů vde chované směsi na kilogram váhy pacienta, kdy je nejčastěji doporu čováno 6 ml/kg. Nízké dechové ob jemy tak výrazně redukují možnost poškození plicního parenchymu vlivem umělé plicní ventilace (ba romotraumata, volumotraumata či biotraumata způsobená zánětlivými mediátory). Dále je doporučována premisivní hyperkapnie. V současné době jsou v klinické praxi využívány především venti látory třetí a čtvrté generace, kdy požadavky na ně kladené se liší po dle jejich účelu. V zásadě můžeme ventilátory k zajištění UPV rozdělit na ventilátory pro intenzivní péči, transportní ventilátory, ventilátory pro domácí péči, ventilátory jako součást anesteziologických přístro jů a ventilátory bez aktivního řízení výdechu. Vědecké poznatky jdou neustále kupředu, a tak i v tomto oboru lze očekávat další vývoj jak samotné ventilační techniky, tak i modifikaci v přístupu k manage mentu péče pacienta na umělé plic ní ventilaci.

Literatura: 1. Dostál P. Základy umělé plicní ventilace. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 2005. 300 s. ISBN 80-7345-059-3 2. Klimešová L, Klimeš J. Umělá plicní ventilace. Brno: NCONZO, 2011. ISBN 978-80-7013-538-9 3. Rozsypal H. Intenzivní péče v infektologii. [online]. 2001 [cit. 2016-02-08]. Dostupné z: http://www1.lf1.cuni. cz/~hrozs/infjip4.htm 4. Protective Lung Ventilation. Life in the fastlane. [online]. 2001 [cit. 201602-08]. Dostupné z: http://lifeinthefastlane.com/ccc/protective-lung-ventilation/

Více o autorce: Mgr. Petra Podrazilová 1999–2002: VŠZ a SZŠ Liberec – obor Všeobecná sestra; 2006–2009: Specializační vzdělávání – Anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče; 2009–2012: Bc. studium – obor Všeobecná sestra, Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita Liberec; 2012–2014: Mgr. studium – obor Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, ZSF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích; 2014: Spe cializační vzdělávání – Organizace a řízení ve zdravotnictví; od 2014: doktorský studijní program Ošetřovatelství – ZSF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích; 2002–2014: Nemocnice s Poliklinikou v Semilech – všeobecná sestra specialistka (INT JIP); od 2012: Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci – akademický pracovník

INZERCE

opera UVÁDÍME VE STÁTNÍ OPEŘE

STRAUSS

ELEKTRA DIRIGENT: ROLAND BÖER REŽIE: KEITH WARNER PREMIÉRY 10. & 14. 6. 2016 V TITULNÍ ROLI SUSAN BULLOCK

elektra-so-inz-florence-178x80.indd 1

13.4.2016 10:10:56

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA VŠEOBECNÁ SESTRA Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze 2, U Nemocnice 1 přijme všeobecnou sestru do nepřetržitého provozu na lůžkové oddělení klinického úseku. Požadujeme: SZŠ s praxí, VZŠ nebo VŠ, PPS v oboru onkologie výhodou, osvědčení dle zákona č. 96/ 20 04 Sb., trestní bezúhonnost, ochotu učit se. Nabízíme: zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké výhody. Kontakt: vrchní sestra Mgr. L. Vylitová, DiS., U Nemocnice 1, Praha 2, 128 20, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz, tel.: 221 977 419. ZDRAVOTNÍ LABORANT Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme zdravotního laboranta (klinická biochemie) do Laboratoře pro studium mitochondriálních poruch Kliniky dětského a dorostového lékařství. Nástup dohodou. Kontakt: RNDr. Hana Hansíková, CSc., tel.: 224 967 748, e-mail: hana.hansikova@vfn.cz Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariéra/

PORODNÍ ASISTENTKY Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme porodní asistentky do nepřetržitého provozu Gynekologicko-porodnické kliniky. Vhodné i pro absolventky. Nástup dohodou. Kontakt: v. s. Rittsteinová – tel.: 224 967 407, e-mail: hana.rittsteinova@vfn.cz nebo Mgr. Podaná Kovaříková – tel.: 224 967 121, e-mail: zuzana.kovarikova@vfn.cz Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariéra/ ZDRAVOTNÍ LABORANT Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme zdravotního laboranta (klinická genetika) do Laboratoře pro studium mitochondriálních poruch Kliniky dětského a dorostového lékařství. Nástup dohodou. Kontakt: Ing. Markéta Tesařová, PhD. – tel.: 224 967 748, e-mail: marketa.tesarova@vfn.cz Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariéra/ RADIOLOGICKÝ ASISTENT/ASISTENTKA Nemocnice Na Pleši s. r. o., 262 04 Nová Ves pod Pleší 110 přijme do pracovního poměru

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. hledá všeoBecNé SeStRy a zdRavotNické aSiSteNty NaBízíme: •adekvátní finanční ohodnocení s možností růstu na základě získané praxe•náborový příspěvek•příspěvek na bydlení po dobu 2 let při plném pracovním úvazku •podporu vzdělávání•firemní benefity - stravování, firemní jesle, příspěvek na penzijní připojištění, týden dovolené navíc, Sick Days, péče o tělo (zvýhodněná cena pedikúry, masáží, kosmetiky, apod.) Absolventům zdravotnických škol oboru zdravotnický asistent dále nabízíme: •pracovní poměr na dobu neurčitou•úhradu školného na vysoké škole nebo vyšší odborné škole při studiu kombinované formy studia•podporu ve zvyšování kvalifikace dle ZP, včetně uzavření kvalifikační dohody na 5 let a získání jistoty absolventa v trvání pracovního poměru•studijní stipendium při stanoveném prospěchu na státní vysoké škole Kontakt: Personální oddělení, tel.: 317 756 554, e-mail: pam@hospital-bn.cz Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. Máchova 400, 256 30 Benešov www.nemocnicebenesov.cz

florence 5/16

radiologické asistenty na oddělení radiační onkologie na celý i zkrácený úvazek. Požadujeme: vzdělání dle zákona č. 96/2004 Sb., zdravotní způsobilost a bezúhonnost, registrace a specializace v oboru jsou výhodou. Nabízíme: práci v malém stabilním kolektivu, podporu dalšího vzdělávání, možnost ubytování v areálu nemocnice, event. získání bytu, podíl na hospodářských výsledcích. Písemné nabídky s CV zasílejte na e-mail: personalni@naplesi.cz, tel.: 318 541 513. ZDRAVOTNÍ SESTRA Agentura domácí zdravotní péče s působnosti na území hl. města Prahy přijme do pracovního poměru (i DPP) zdravotní sestru. Požadavky: vzdělání SŠ, VOŠ nebo VŠ obor všeobecná sestra, trestní bezúhonnost, odborná způsobilost podle zákona č. 96/2004 Sb. Nabízíme: nadstandardní finanční ohodnocení, flexibilní prac. dobu. Nástup možný ihned. Kontakt: Mirjam Kubínová, tel.: 736 673 231, e-mail: kubinova@geria.cz

VŠEOBECNÉ SESTRY, ZDRAVOTNIČTÍ ASISTENTI Nemocnice Na Bulovce, Praha 8 přijme všeobecné sestry, zdravotnické asistenty. Požadujeme: ukončené vzdělání všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu výhodou, trestní bezúhonnost. Právní vztah: hlavní pracovní poměr na plný úvazek ve směnném provozu, na částečný úvazek ve směnném provozu. Nabízíme: náborový příspěvek u vybraných profesí, dotovaná ubytovna (pro mimopražské, cca 5 minut od nemocnice), výhledově možnost získání služebního bytu, příspěvky z FKSP na penzijní připojištění, dětské tábory, procedury v Slatinných lázních Toušeň, dotované závodní stravování v areálu nemocnice, zaměstnanecké slevy v lékárně nemocnice, kosmetika, masáže, kadeřnické služby v areálu nemocnice, finanční ohodnocení dle platných platových předpisů. Nástup dle dohody. Písemné nabídky s CV zasílejte na e-mail: kariera@bulovka.cz, tel.: 266 082 092.

VŠEOBECNÁ SESTRA S REGISTRACÍ, SESTRA PRO INTENZIVNÍ PÉČI ARIP S VÝHODOU

Oddělení následné intenzivní péče ETOILE CZ, a. s., přijme do nepřetržitého provozu všeobecné sestry, sestry pro intenzivní péči Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Šrobárova 50, Praha 10, PSČ 100 34, pavilon „G“.

VÍCE INFORMACÍ:

Hana Matúzová TELEFON: +420 725 893 464 hana.matuzova@lifestarhc.cz

Nabízíme: • Plný nebo částečný úvazek • Zajímavou a perspektivní práci • Náborový příspěvek až do výše 40 tisíc korun, dle dosažené kvalifikace • Mzdu 22 000 až 25 000 Kč • Pravidelné měsíční odměny • Zvyšování a prohlubování kvalifikace • Příspěvek na studium • Umožnění individuálního studia • Příspěvek na ubytování, případně možnost zajištění ubytování • Příspěvek na stravování • 5 týdnů dovolené • Příjemné pracovní prostředí Požadujeme: • Odpovídající vzdělání podle zákona č. 96/2004 Sb. • Trestní bezúhonnost • Flexibilitu • Smysl pro týmovou práci • Samostatnost a komunikativnost • Profesní přístup • Loajalitu Zasláním životopisu udělujete firmě ETOILE CZ, a. s. souhlas se zpracováním a uchováním Vašich osobních údajů ve smyslu § 5 odst. 2 a 5 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Firma ETOILE CZ, a. s. si vyhrazuje právo výběrové řízení zrušit, případně nevybrat žádného uchazeče. Sídlo firmy: ETOILE CZ, a. s., Praha 1 – Staré Město, Jáchymova 26/2, PSČ 11000.

personální inzerce VŠEOBECNÉ SESTRY – ARO, LDN, INTERNA, DĚTSKÉ ODD. Jesenická nemocnice s. r. o. hledá všeobecnou sestru s registrací – ARO, LDN, interna, dětské oddělení (i absolventy), zdravotního laboranta/ku – OKBH a TS, zdravotnického asistenta, ošetřovatelku. Nabízíme: možnost ubytování, levné stravování, možnost dalšího vzdělávání hrazeného zaměstnavatelem, praxi nejen ve svém oboru, 2 dny relaxačního volna navíc, rodinný kolektiv, čisté a klidné prostředí Jeseníků, mzdové ohodnocení dle domluvy, pracovní odměny. V případě zájmu o pozice se prosím obracejte na e-mail: nemocnice@jen.agel.cz, hlavní sestra Bc. Marcela Kargerová, e-mail: marcela.kargerova@jen.agel.cz, prim. MUDr. Petr Krátký, e-mail: petr.kratky@jen.agel.cz, kam také zasílejte své žádosti s přiloženým životopisem. VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ STANIČNÍ SESTRA Ředitel Revmatologického ústavu, Praha 2, Na Slupi 4 vypisuje výběrové řízení na obsazení vedoucího pracovního místa staniční sestra lůžkového oddělení. Předpoklady: vysokoškolské,

VOŠ nebo středoškolské vzdělání příslušného směru. Další požadavky: minimálně 6 let na úseku ošetřovatelské péče, organizační, komunikační a řídící schopnosti, specializovaná způsobilost v oboru interní ošetřovatelství, resp. organizace a řízení zdravotnictví (i zahájené studium), znalost standardů ošetřovatelské péče souvisejících s poskytováním ošetřovatelské péče, osobnostní a profesionální předpoklady pro řízení pracovního týmu, uživatelská znalost práce na PC, schopnost aplikovat změny a nové trendy do praxe, morální, občanská bezúhonnost a zdravotní způsobilost. Výhodou: praxe při řízení kolektivu zaměstnanců, schopnost motivovat kolektiv, VŠ vzdělání (Bc., Mgr.), další aktivní sebevzdělávání, schopnost přednáškové a publikační činnosti. Nabízíme: zajímavou práci v moderním špičkovém zdravotnickém ústavu s celorepublikovou působností, plnou realizaci v oboru, možnost odborného i osobního rozvoje a dalšího vzdělávání, výhodn. platové ohodnocení, závodní stravování a další zaměstnanecké benefity (příspěvek na penzijní připojištění, rekreace, zdarma kurzy angl. jazyka apod.). Termín nástupu: červen 2016. Požadované doklady: přihláška se strukturovaným profesním

životopisem s uvedením stručné koncepce rozvoje oboru a vedení ošetřovatelské péče na revmatologickém lůžkovém oddělení, kopie dokladů o dosaženém vzdělání, včetně registrace, aktuální výpis z rejstříku trestů, čestné prohlášení, že proti uchazeči není vedeno trestní řízení, souhlas s použitím osobních údajů pro účely výběrového řízení dle zákona č. 101/2000 Sb. v platném znění. Přihlášky a požadované doklady zašlete písemně, nejpozději do 16. 5. 2016 na výše uvedenou adresu personálního oddělení. Obálku označte: „Výběrové řízení staniční sestra – neotvírat“.

VRCHNÍ SESTRA Náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání VFN v Praze vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce vrchní sestra pro Ústav nukleární medicíny VFN v Praze. Podrobný seznam požadavků i seznam dokumentů, které musí přihláška obsahovat, naleznete na stránkách nemocnice: www.vfn.cz/kariera/vyberova-rizeni Písemné přihlášky zasílejte do 16. 5. 2016 na adresu: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, personální úsek, U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2.

ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA ZLÍN POŘÁDÁ

CERTIFIKOVANÉ KURZY PRO NELÉKAŘSKÉ PRACOVNÍKY Délka kurzu Termín konání Ošetřování 6 měsíců chronických ran září – březen 2017 4 měsíce Paliativní péče červen – říjen 2016 4 měsíce Základy EKG červen – říjen 2016 Péče o nemocné 2 měsíce s Alzheimerovou chorobou červen – srpen 2016 Katetrizace močového 1 měsíc měchýře u muže září 2016

Název kurzu 1 2 3 4 5

Cena (podle Počet počtu uchazečů) kreditů od 7 100 Kč

od 7 000 Kč

od 5 200 Kč

od 3 500 Kč

od 5 300 Kč

Termíny zahájení jsou závislé na počtu přihlášených uchazečů. Informace: www.szszlin.cz – další vzdělávání.

angličtina

Magnetic resonance imaging Magnetic resonance imaging (MRI) is a screening method used mostly in medicine to scan internal organs of the human body. Using MRI, it is possible to obtain cross-sections of a particular body part, which can be further processed and linked until obtaining the final 3D image of a given organ. MRI uses strong magnetic field and radio waves. Contrary to a CT scan, MRI does not carry any risks connected to radiation. Patient: Good morning, nurse. My GP has sent me to

INZERCE

have an MRI examination carried out. Nurse: Good morning, Mr Smith. Well, can I see the form he has filled in for you? Patient: Here it is. How is the examination performed? Nurse: First, the doctor will go through the results of all the other examinations you have already undergone. You don‘t have any metal objects, such as a pacemaker, artificial joint replacement, piercing, or the like, do you? Patient: No. Nurse: Alright. Before the examination, you have to sign an informed consent form and then you take off your clothes, except for your underwear. You can’t wear

any metal objects, so please also remove chains, rings, glasses, and so on. Then you lie down on a moveable bed that will move you inside the scanning area. It is an approximately 60-centimetre wide tunnel. Do you suffer from claustrophobia? Patient: No. Nurse: Alright. During the procedure, we can talk to you through the intercom. Don‘t be afraid when – at times – you hear a loud thumping noise in the tunnel. It‘s perfectly normal. Just lie still, as it is essential not to make any movements during the examination. Patient: All right. Thank you. Nurse: You are welcome.

Please take a seat now and wait for the doctor to come. He will also answer any other questions. SLOVNÍ ZÁSOBA: to obtain získat, dostat, obdržet to carry out provést, vykonat; realizovat, uskutečnit form žádanka, formulář to fill in vyplnit and/or the like a/či podobně to remove sundat, sejmout; odstranit; svléknout; vyjmout; amputovat chain řetízek; řetěz moveable pohyblivý intercom vnitřní, domácí telefon thumping připomínající dunivou ránu, ránu kladivem

Volejte - 900 260 111

My Interpreter.cz

Váš pacient nemluví česky? Tlumočíme po telefonu. Jednoduše. Ihned. www.myinterpreter.cz

Cena volání je 26 Kč vč. DPH za každou započatou minutu.

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Mgr. Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langeOranžová: CMYK 0-72-100-0 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 rova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. Oranžová: BlankaPMS Turínová, MBA, tel.: +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva Sádlová, tel.: +420 605 208 985, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz /Šedá: Personální inzerce: Štěpánka Korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., Stará Vajnorská 9, P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2015

Infekce pod kontrolou

Multicare s antibakteriální technologií Sanitized® je na lůžko implementovaná už během výrobního procesu. Ionty stříbra narušují buněčný povrch bakterií, omezují jejich životní funkce a zabraňují jejich dělení. Úprava Sanitized® takto působí permanentně, čímž prodlužuje dobu mezi jednotlivými cykly čištění a hygieny lůžka. To se projevuje úsporou nákladů na čištění a desinfekci a také prodloužením životního cyklu lůžek.

Vlajková loď LINETu – lůžko Multicare – nyní nabízí novou generaci funkcí a vlastností pro ještě kvalitnější péči v extrémně zátěžovém prostředí intenzivní péče. Novinkou je speciální úprava s antibakteriální technologií Sanitized®, která poskytuje unikátní ochranu před šířením a přenosem nebezpečných nemocničních infekcí. JDE O LIDSKÉ ŽIVOTY Nozokomiální infekce patří mezi deset nejčastějších příčin úmrtí na světě, někteří autoři je řadí dokonce na čtvrté místo po srdečních chorobách, nádorových onemocněních a cévních mozkových příhodách. Nejvíce rizikovou je hospitalizace na jednotkách intenzivní péče, kde incidence dosahuje celosvětově 30 %. Nejefektivnějším a nejméně nákladným způsobem likvidace nozokomiálních nákaz je prevence. I když velké množství infekcí má zdroj v pacientovi samotném, často jsou infekce přenášeny dotekem rukou lékařského personálu. V menší míře se vyskytuje kapénková forma přenosu a nebezpečný je také otěr z ploch. K základním preventivním opatřením proto patří dokonalá hygiena rukou a zároveň dezinfekce a čistota ploch, povrchů a nástrojů. PREVENCE JE KLÍČOVÁ Jedním z míst, kde dochází k nejčastějšímu kontaktu rukou jak personálu, tak pacienta, případně i návštěv, je nemocniční lůžko. Přestože míra a spektrum mikrobiální kontaminace na lůžku závisí v největší míře na charakteru pra-

coviště, zavedených protiepidemických opatřeních a pečlivosti jejich dodržování, mělo by lůžko poskytovat dobré podmínky pro dokonalou a rychlou dezinfekci. Povrchy, které zabraňují uchycení či růstu mikroorganismů, patří k moderním preventivním opatřením proti přenosu infekcí. Nová varianta lůžka Multicare nyní nabízí díky úpravě Sanitized® maximální ochranu před šířením a přenosem infekcí právě na nejvíce exponovaných místech – na postranicích a čelech lůžka. Technologie Sanitized® použitá na lůžku Multicare je založena na aktivní příměsi stříbra, která

KOMPLEXNÍ PÉČE NA LŮŽKU MULTICARE Lůžko Multicare jako celek reaguje na požadavky a očekávání zdravotnických týmů pracujících v prostředí JIP a ARO. Jeho funkce jsou spolehlivé a eliminují fyzickou námahu tam, kde není nutná. Například laterální náklon usnadňuje typické úkoly denní rutiny, jako je například hygiena pacienta, polohování nebo převlékání lůžka. Dalším novinkovým prvkem je i-Drive Power, elektricky poháněné 5. kolečko pro snadnější transport. Soﬁstikované lůžko Multicare představuje všestranné řešení pro bezpečnou hospitalizaci v kritické péči. Podporuje pacienta při procesu terapie a rekonvalescence, personálu usnadňuje náročnou práci a v neposlední řadě díky progresivním funkcím šetří náklady a zvyšuje efektivitu. Poznejte Multicare zblízka:

Zjistěte více o lůžku Multicare

Stop infekcím! Multicare s technologií Sanitized® Lůžko Multicare poskytuje ještě vyšší stupeň prevence proti nozokomiálním infekcím. Díky speciální technologii Sanitized® jsou nejvíce exponovaná místa na lůžku – postranice a čela lůžka – vybavena integrovanou antibakteriální ochranou. Úprava Sanitized® lůžko spolehlivě a trvale chrání proti růstu a šíření nebezpečných bakterií.

– Sanitized® technologie na lůžku Multicare je založena na aktivní příměsi stříbra

Bakterie

– Vysoká účinnost proti mikroorganismům typu clostridium nebo MRSA, VRE a NDM-1 Ionty stříbra

Antibakteriální efekt 1. Je narušena buněčná membrána

2. Omezení životních funkcí 3. Zabraňuje dělení buněk

– Ochrana pacientů a personálu – Snížení nákladů na čištění a hygienu a prodloužení životního cyklu lůžka

www.linet.cz, obchod@linet.cz, tel: +420 312 576 400

cyklus seminářů

Efektivní hojení ran volba krytí podle spodiny rány

Program:

14.00–14.15 Registrace účastníků 14.15–14.20 Úvodní slovo 14.25–15.25 Patofyziologie chronických ran

15.25–15.40 15.40–16.40

16.40–16.55 16.55–18.25

18.25–18.30

– dekubity – bércové vředy – ischemické defekty + diabetická noha Přestávka Režimová opatření nutná k úspěšné léčbě – komprese u žilní nedostatečnosti, lymfedému – rozdíl v technice Přestávka Wound healing continuum – fáze hojení – výběr materiálů dle spodiny rány dle generických skupin – antiseptika – požadavky na krytí v jednotlivých fázích hojení Předávání certiﬁkátů Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certiﬁkovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

Termíny a místa konání:

19. 5.

8. 6.

6. 9.

5. 10.

2. 11.

Výukové centrum LF Fakultní nemocnice HK

Hotel Continental

Metropol

Barceló Praha Five

Clarion Congress Hotel

Hradec Králové Brno

České Budějovice

Praha

Ostrava

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty. Pro nelékařské zdravotnické pracovníky je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. a účastníkům akce náležejí 4 kredity. Registrujte se na www.ﬂorence.cz/vzdelavani/akce. Registrační poplatek 100 Kč. Změna programu vyhrazena. partner

pořadatel

pod záštitou