Florence 7,8-14

7–8/14

florence červenec–srpen 2014 / ročník X 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

Odborné téma

Pediatrie s. 6 / Výročí

Ošetřovatelské školy slaví letos sto let od svého zřízení s. 8 / Odborné téma

Resuscitace v dětském věku s. 27 / Výzkumné sdělení

Hodnocení kvality poskytované péče v porodnicích Pardubického kraje s. 38 / Z konferencí

Výzkum odhalil nedostatky ve výživě dětí. Pomoci by mohlo nutriční programování

časopis obsahuje recenzované články

47

48

1

editorial florence 7–8/14

Historie je nejlepší učitelkou s obzvlášť nepozornými žáky (Indira Gándhí)

N

euplyne snad rok, aby na něj nepřipadalo nějaké významné výročí. Ani ten letošní není výjimkou. V lednu uplynulo 30 let od první úspěšné transplantace srdce v IKEM, v březnu 75 let od okupace našeho území německými nacistickými vojsky, v dubnu jsme oslavili 15 let v NATO, v červenci uplyne sto let od chvíle, kdy Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, čímž odstartovalo první světovou válku, a v listopadu u nás vyvrcholí oslavy pětadvaceti let od pádu komunismu.

Ovšem ne všechny události, jejichž výročí letos slavíme, jsou dostatečně připomínány a oslavovány, ačkoli jejich dopad cítíme dodnes. Například nebýt zavedení Všeobecného školního řádu v prosinci roku 1774 panovnicí Marií Terezií, který nařídil povinnou školní docházku pro děti od 6 do 12 let, možná byste si dnes tyto řádky ani nepřečetli. A nebýt nařízení rakouského ministerstva vnitra č. 139 z 25. června 1914 o profesionálním ošetřovatelství, kdo ví, jak by to dnes u nás s ošetřovatelstvím vypadalo. Právě díky tomuto nařízení se totiž na území Rakouska-Uherska, pod které spadaly i naše země, započalo se systematickým vzděláváním ošetřovatelek nemocných. Které školy vznikly jako první, co všechno musely uchazečky o vzdělání ošetřovatelky splňovat a jak vypadala jejich výuka, se dočtete v tomto letním dvojčísle našeho časopisu. Další článek věnovaný počátkům ošetřovatelských škol u nás naleznete i na našich webových stránkách www.florence.cz v rubrice Florence plus.

A protože prázdniny, které právě začínají, jsou neodmyslitelně spjaté s dětmi, rozhodli jsme se toto číslo věnovat právě jejich zdraví. Na následujících stránkách se proto mj. dočtete, jak se má provádět resuscitace u dětí, na kazuistice osmiletého chlapce se dozvíte, jaké jsou v krajní nouzi klíčové intervence sester, když je pacient ohrožen anafylaktickou reakcí, nebo jaký vliv má plavání na zdraví kojenců a batolat. Nechybějí samozřejmě ani články z praxe – tentokrát se s námi kolegyně ze Slovenska podělí o první výsledky fungování jednoho ze dvou nových specializačních studijních programů na Prešovské univerzitě v Prešově. V rubrice nazvané Zprávy našich partnerů/Z konferencí se zase dočtete mj. o tom, jak vypadaly letošní oslavy Dne ošetřovatelství, které každoročně pořádá Česká asociace sester a které se letos konaly v Brně. Je toho zkrátka hodně, co jsme pro vás připravili, a tak doufám, že vám následující stránky přinesou nejen nové poznatky využitelné v praxi, ale že vám třeba i zpříjemní nadcházející dovolenou. Přeji vám krásné čtení a pohodové léto. A chystáte-li se o prázdninách cestovat, pak mějte na paměti slova Susan Heller: „Když se chystáte na cestu, připravte si všechno potřebné šatstvo a peníze. S sebou pak vezměte polovinu šatstva a dvakrát více peněz.“ Přeji vám krásnou dovolenou.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

obsah

2

florence 7–8/14

1 / Editorial 3 / Seriál / právo Nový občanský zákoník V: Odpovědnost za škodu 6 / Výročí Ošetřovatelské školy slaví letos sto let od svého zřízení

téma čísla

Pediatrie

Pediatrie neboli dětské lékařství je obor vnitřního lékařství, který se zabývá péčí o zdraví kojenců, dětí a mladistvých.

Léčba dětí a dospělých se od sebe v mnoha ohledech liší.

Menší tělo kojenců a novorozeňat se fyziologicky podstatně liší od těla dospělého člověka. Pediatři si také musejí více všímat vrozených a vývojových vad či genetických odlišností.

Odborné téma

Pediatrie 8 / Resuscitace v dětském věku 11 / Jak plavání ovlivňuje zdraví kojenců a batolat?

15 / Kľúčové intervencie sestier pri ohrození života pacienta anafylaktickou reakciou v krajnej núdzi 19 / Úloha pediatra při hubnutí dětí

8

Recenzované články

Přehledová studie 21 / Význam dĺžky dojčenia v prevencii chorôb u dieťaťa Výzkumné sdělení 24 / Péče porodní asistentky o šestinedělky v domácím prostředí jako prevence zdravotních komplikací žen v šestinedělí Výzkumné sdělení 27 / Hodnocení kvality poskytované péče v porodnicích Pardubického kraje

Jak plavání ovlivňuje zdraví kojenců a batolat?

11

z dalšího obsahu Výročí Ošetřovatelské školy slaví letos sto let od svého zřízení

Praxe

6

30 / Prvé absolventky nového špecializačného študijného programu v Prešove 32 / Pro školy Motivace studentů „nezdravotníků“ ke studiu ošetřovatelství 34 / Nové knihy

Motivace 32 studentů „nezdravotníků“ ke studiu ošetřovatelství

Výzkum odhalil nedostatky ve výživě nejmenších dětí. Pomoci by mohlo nutriční programování

www.florence.cz Ročník X., číslo 7–8, červenec–srpen 2014 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 6. 2014 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia, archiv Mgr. Lucie Pohanové, AHMP, Nutricia a. s.

38

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

36 / Klinické aspekty sesterské péče u dialyzovaných pacientů 37 / XV. volební konference pneumologické sekce ČAS 38 / Výzkum odhalil nedostatky ve výživě nejmenších dětí. Pomoci by mohlo nutriční programování 40 / Den zdravé nemocnice přilákal do ÚVN dvě stovky lidí 40 / Šťastný úsměv pomáhá rodičům i dětem s rozštěpem 41 / K svátku popřáli sestrám v Brně i Romeo s Julií 42 / Public relation Zdravotnické oděvy kolekce Care společnosti Altreva přinášejí řadu inovací 44 / Personální inzerce 44 / Lekce angličtiny

3

seriál / právo text: Mgr. et Mgr. Eva Prošková, Ústav veřejného zdravotnictví a zdravotnického práva, 1. lékařská fakulta UK

Nový občanský zákoník V: Odpovědnost za škodu

Nový občanský zákoník podstatně mění i civilní odpovědnost za škodu.

O

dpovědnost za škodu je institutem soukromého práva, jehož účelem je odstranění, kompenzování či alespoň zmírnění újmy majetkového i nemajetkového charakteru, kterou poškozený utrpěl v důsledku zaviněného protiprávního jednání škůdce (subjektivní odpovědnost), nebo ve zvláštních případech, kdy zákonodárce považoval za potřebné zlepšit postavení poškozeného tím, že nemusí prokazovat zavinění a protiprávní jednání škůdce (objektivní odpovědnost). Nárok u soudu ve všech případech civilní odpovědnosti uplatňuje poškozený, pokud je škoda způsobena trestným činem, může tak učinit i v rámci trestního řízení (tzv. adhezní řízení). Bez aktivity poškozeného nelze škůdce vést k odpovědnosti, výjimkou je pouze aktivita zákonných zástupců poškozeného a dále institut postmortální ochrany osobnosti, který je podstatným způsobem rozšířen. Důkazní břemeno nese poškozený, pokud zákon výslovně nestanoví jinak.

Mezi nejpodstatnější změny nové právní úpravy ve vztahu ke zdravotnictví patří zpřesnění uplatnění náhrady nemajetkové újmy, zmírnění objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou použitou věcí, avšak na druhou stranu i zavedení některých nových případů objektivní odpovědnosti – zejména odpovědnosti za nesprávnou odbornou radu.

Výraznou změnou je i zrušení stanovených částek za způsobenou újmu na životě, bolestném a snížení společenského uplatnění právními předpisy a ponechání stanovení výše odškodnění nemajetkové újmy na úvaze soudu podle zásad stanovených zákonem.

Dlužno ovšem podotknout, že změna není tak výrazná, jak se jeví na první pohled, a to jednak vzhledem k tomu, že soudy se již za účinnosti staré právní úpravy překračovaly stanovené částky (a to několikanásobně), dále proto že u nemajetkové osobnostní újmy žádné limity zákon nestanovoval, a byla tak i dosud na úvaze soudu, a v neposlední řadě proto, že Nejvyšší soud veden snahou o posílení právní jistoty vydal metodiku, podle které lze určit náhradu nemajetkové újmy na zdraví. (1) Odpovědnost za škodu je podle pojetí nového občanského zákoníku (dále NOZ) tzv. civilním deliktem a nalezneme ji v hlavě III – Závazky z deliktů.

Odpovědnost za škodu upravuje NOZ v přibližně dvojnásobném počtu ustanovení oproti dosavadní právní úpravě (§ 2894–2971).

V následujících dílech tohoto seriálu se zaměříme na změny proti současnému stavu, a to zejména ve vztahu k poskytování zdravotní péče.

Vznik a rozsah odpovědnosti Odpovědnost za škodu vzniká porušením zákona, dobrých mravů nebo smlouvy, nejde-li o zvláštní případy objektivní odpovědnosti. Charakter zvláštní odpovědnosti bez zavinění má i odpovědnost ze smlouvy.

Odpovědnosti se nelze zprostit jednostranným prohlášením. Nepřihlíží se ani k smluvním ujednáním, kterými by někdo chtěl předem vyloučit či omezit náhradu újmy na přirozených právech člověka, škody způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, nepřihlíží se ani k ujednáním, která omezují právo

slabší strany na náhradu jakékoli újmy nebo která se odchylují od těch ustanovení zákona, jimiž je chráněno právo slabší strany. Jak již bylo řečeno v první části tohoto seriálu, za slabší stranu se považuje i pacient.

Kromě povinností, které stanovuje jak NOZ, tak jiné zákony (např. zákon o zdravotních službách), NOZ obdobně jako předchozí OZ koncipuje tzv. obecnou prevenční povinnost, tedy povinnost každého počínat si tak, „aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného“, kterou však v souladu s judikaturou výslovně zužuje na případy, kdy tak vyžadují „okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života“. Zákon tedy vyžaduje běžnou míru opatrnosti, tedy povinnost chovat se obvyklým způsobem, přičemž NOZ v § 4 výslovně zakotvuje vyvratitelnou domněnku schopností průměrného člověka, tedy jak běžné schopnosti, tak i běžné znalosti. Z toho plyne, že každý má právo očekávat, že se každý bude chovat, jako by měl průměrný rozum, průměrnou pečlivost a byl průměrně opatrný, pokud není zřejmé, že věděl, musel vědět o snížených schopnostech konkrétního člověka. NOZ již nerozlišuje nedbalost na vědomou a nevědomou. Pokud je však s nějakým následkem spojena vědomost, definuje ji tak, že jde o vědomost, „jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. (§ 4 odst. 2)“ Není tedy relevantní, zda je skutečně subjektivně znala, ale že je objektivně znát musela, tedy její nevědomost se zakládá na hrubé nedbalosti.

4

florence 7–8/14

seriál / právo Zároveň však v souladu s právní teorií a judikaturou výslovně zakotvuje i tzv. zvláštní povinnost aktivně zabránit škodě pro ty, kdo vytvořili nebezpečnou situaci nebo nad ní mají kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Půjde tedy například o odpovědnost sestry vůči pacientovi, vůči němuž použila omezující prostředky, ale i odpovědnost sester při péči o pacienty, jejichž bezmocnost nezpůsobily, ale převzaly péči o ně, anebo o odpovědnost rodiče za to, že zavolá lékařskou pomoc svému nemocnému dítěti. Tyto osoby mají nejen povinnost počínat si opatrně, ale i povinnost aktivně škodě zabraňovat – jsou tedy odpovědné i za nekonání, jelikož mají zvláštní povinnost konat.

Zcela novou povinností je aktivně zabránit škodě v případě, že ji lze odvrátit snadno vzhledem k možnostem a schopnostem svědka hrozící škody, pokud taková osoba zároveň ví nebo musí vědět, že „hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit“.

NOZ již nedefinuje formy zavinění, pokud jde o definice úmyslu, je tedy nutné odkázat na trestní zákoník. Obdobně jako dosavadní zákon však stanovuje domněnku nedbalosti, tedy obrací důkazní břemeno v případě porušení zákonné povinnosti – je na škůdci, aby prokázal, že škodu nezavinil, pokud se poškozenému podaří prokázat, že se škoda stala, že se stala v příčinné souvislosti porušení právní povinnosti, a výši újmy. Zároveň však nově stanovuje, že nedbale škůdce jedná tehdy, když nejedná tak, „jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat“, pokud jde o osobu běžnou, laickou. Přísnější definice nedbalosti je však u odborníků, respektive osob, které se za ně vydávají, tedy v případech, kdy dá „škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti.“ Obdobně i § 5 stanovuje, že taková osoba dává najevo, že je schopna „jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena“.

Každá sestra je tedy povinna jednat tak, jak lze od běžné, řádně vzdělané sestry očekávat, sestra specialistka je pak povinna jednat tak, jak lze očekávat od

osoby s takovými specifickými znalostmi a dovednostmi, a to i v jejím soukromém životě, pokud své zvláštní znalosti vyplývající z profese dala najevo – samotná skutečnost prezentace toho, že je odborníkem, zakládá dobrou víru druhé strany v její schopnosti a k její tíži jdou případné nedostatky v jejích odborných znalostech. I na osobu, která odborníkem vůbec není, se vztahují stejné nároky. Zvýšení nároků se však neprojevuje pouze vyššími požadavky na kvalitu jednání, tedy jednání, které lze rozumně očekávat od řádné sestry či řádného fyzioterapeuta v souladu s pravidly příslušného oboru, ale též tím, že náhradu škody způsobené těmito osobami není přípustné snížit (§ 2953 odst. 2).

Povinnost zakročit proti hrozící újmě má i osoba, které újma hrozí; nezakročí-li, je odpovědná za tu část újmy, které mohla zabránit. Půjde např. o pacienta, který nedbá pokynů ošetřujícího zdravotnického pracovníka či obecně známých preventivních opatření k ochraně zdraví.

Tak jako dosud je za škodu odpovědná osoba, která použila při své činnosti zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka. Typicky půjde o vztah zaměstnavatele a zaměstnance, přičemž zaměstnavatel má vůči svému zaměstnanci v případě zaviněné škody právo regresu ve výši limitované zákoníkem práce. Pomocníkem však mohou být i případy jiné, např. činnost studentů, dobrovolníků, neformálních pomocníků.

NOZ však výslovně formuluje výjimku pro osoby, které se výslovně zavázaly činnost provést samostatně; za takové osoby ručí ten, kdo činnost provádí (tedy např. poskytovatel zdravotní péče), pouze tehdy, když je nepečlivě vybral či na ně nedostatečně dohlížel.

Pokud škodu způsobilo společně více osob, odpovídají stejně jako doposud všichni škůdci společně a nerozdílně (solidárně), poškozený může tedy celou částku vymáhat od kteréhokoli z nich a je na škůdcích, aby se mezi sebou vypořádali podle své účasti na jejím vzniku.

Výjimkou je možnost soudu v případech zvláštního zřetele hodných rozhodnout o povinnosti škůdce uhradit škodu podle své účasti na škodlivém následku.

Porušením dobrých mravů odpovědnost za škodu nevzniká vždy, ale jako

dosud pouze tehdy, je-li toto porušení úmyslné. Nově NOZ rozlišuje případ, kdy by porušení dobrých mravů bylo zároveň právem škůdce (šikanózní výkon práva) – v tomto případě vzniká odpovědnost za škodu pouze tehdy, kdy by škůdce svým jednáním nesledoval primárně uplatnění svého práva, ale jeho hlavním motivem by bylo poškození práv pacienta. S tím koresponduje i povinnost každého jednat poctivě (§ 6 odst. 1), přičemž NOZ zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku poctivosti a dobré víry (§ 7) a odejmutí právní ochrany zjevnému zneužití práva (§ 8).

Bez větších změn zůstávají okolnosti vylučující protiprávnost, z nichž NOZ výslovně upravuje nutnou obranu, krajní nouzi a svépomoc (§ 14), a to způsobem obdobným dosavadní právní úpravě.

Novinkou je však výslovná povinnost přihlédnout i „k omluvitelnému vzrušení mysli toho, kdo odvracel útok nebo jiné nebezpečí“, jinak řečeno – soud musí přihlédnout k tomu, že osoba v takové výjimečné situaci může vyhodnotit okolnosti pod tlakem nouze ne zcela přesně.

Odpovědnost za škodu způsobenou ne zcela svéprávnou osobu zůstává bez větších změn, tak jako doposud nahradí škodu taková osoba pouze tehdy, pokud byla způsobilá ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Nově je však doplněno, že poškozenému „náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu“. Zcela nová je možnost přiznat náhradu újmy i za škodu způsobenou takovou osobou, která nebyla způsobilá ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, „je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného“. Bude tomu tak zejména tehdy, ­neodpovídal-li by za nezpůsobilé dítě nebo osobu s duševní poruchou nikdo, protože nikdo nezanedbal náležitý dohled, avšak vzhledem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného by takové řešení neodpovídalo zásadám spravedlnosti.

V příštím díle se dočtete pokračování této rozsáhlé problematiky – konkrétně o zvláštních případech odpovědnosti, způsobu a rozsahu náhrady újmy a ­promlčení.

1. http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ ns_web.nsf/Metodika

Inzerce

5

Wobenzym®

dlouhodobá pomoc proti opakovaným vaginálním mykózám

V první fázi projektu byl sledován v 7 ambulantních centrech (2005–2007) počet recidiv vaginální mykózy (VM) u 62 žen, kterým byl ke standardní antimykotické léčbě přidán Wobenzym (2x8 drg. denně po dobu 10 týdnů).

Průměrný počet recidiv VVK:

V prvním roce po zahájení desetitýdenní léčby Wobenzymem poklesl průměrný počet opakování ze 4,4 v roce před léčbou na 0,5 mykózy na 1 pacientku za rok po léčbě. Jedná se o pokles o 88%. Ke zlepšení došlo u všech sledovaných žen. Téměř dvě třetiny z nich neměly mykózu v roce po léčbě ani jednou.

Ve druhé fázi projektu ( 2012) bylo zjišťováno, zda tento příznivý efekt léčby Wobenzymem přetrval i v následujících třech letech. Bylo zjištěno, že počet opakování vaginálních mykóz u žen v tomto období zůstal v porovnání s rokem před podpůrnou léčbou Wobenzymem nadále velmi nízký (0,91; 0,57; 0,52 proti 4,4 před léčbou) i přes to, že řada sledovaných žen v tomto období otěhotněla (těhotenství výrazně podporuje vznik mykóz).

Průměrný počet opakování vaginálních mykóz / pac./ rok

4 3 2 1 0

4,41

0,5

0,91

0,57

0,52

rok před léčbou

1.rok

2.rok

3.rok

4.rok

Závěr:

10 týdnů trvající podávání léku Wobenzymu ženám s recidivující vulvovaginální kandidózou statisticky významně snížilo počet opakování tohoto onemocnění nejen po dobu jednoho roku od začátku užívání, ale i v následujících 3 letech, kdy již Wobenzym neužívaly.

Unzeitig V et al. Systémová enzymoterapie v léčbě recidivující

www.wobenzym.cz

vulvovaginální kandidózy. Čes. Gynek., 2013, 78, č. 2, s. 187-194

Zkrácená informace o přípravku: S: pancreatinum 300 Protease Ph. Eur.-j., trypsinum 360 F.I.P.-j., chymotrypsinum 300 F.I.P.-j., bromelaina 225 F.I.P.-j., papainum 90 F.I.P.-j., amylasum 50 F.I.P.-j., lipasum 34 F.I.P.-j., rutosidum trihydricum 50 mg. Celková proteolytická aktivita: 570 F.I.P.-j., celková amylolytická aktivita: 4030 F.I.P.-j., celková lipolytická aktivita: 4525 F.I.P.-j. v 1 enterosolventní tabletě. IS: Jiná léčiva pro poruchy muskuloskeletálního systému, enzymy. I: Jako alternativa k dosud užívaným postupům – poúrazové otoky, lymfedém, fibrocystická mastopatie. Jako podpůrná léčba – některé pooperační stavy v chirurgii, záněty povrchových žil, potrombotický syndrom dolních končetin, revmatoidní artritida, revmatismus měkkých tkání, artróza (pokročilá stádia), mnohočetná mozkomíšní skleróza, chronické a recidivující záněty (v oblasti ORL, horních i dolních cest dýchacích, močového a ohlavního ústrojí, trávicí trubice, kůže aj.), jako podpůrná léčba při podávání antibiotik. KI: Přecitlivělost na složky přípravku, situace spojené se zvýšeným sklonem ke krvácení nebo se zvýšenou fibrinolýzou. Před operacemi vzít v úvahu fibrinolytický účinekpřípravku, podávání v těhotenství zvážit. NÚ: Ojediněle změny konzistence, barvy a zápachu stolice, alergické reakce. Při užívání vyšších jednotlivých dávek se mohou objevit pocity plnosti, nadýmání, výjimečně nevolnost. D: Léčba se zahajuje dávkou 3x5 až 3x10 tbl. denně. S ústupem chorobných projevů se dávkování postupně snižuje až na udržovací dávku 3x3 tbl. denně. Při infekčních zánětech nenahrazuje léčbu antibiotiky, ale zvyšuje jejich účinek. Volně prodejný lék. Bez úhrady VZP. Držitel rozhodnutí o registraci: Mucos Pharma GmbH &Co. KG, Německo, reg.č.: 87/322/91-C. Datum poslední revize SPC: 31. 12. 2010. Úplné informace o léku jsou k dispozici v Souhrnu údajů o přípravku a na adrese: MUCOS Pharma CZ, s. r. o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice, tel.: 800 160 000, e-mail: mucos@mucos.cz

www.mucos.cz

6

florence 7–8/14

výročí text: Mgr. Renata Vytejčková, Ústav ošetřovatelství 3. LF UK v Praze, e-mail: renatavytejckova@seznam.cz zdroj obrazové dokumentace: Österreichische Nationalbibliothek a AHMP

Ošetřovatelské školy slaví letos sto let od svého zřízení

Přesně sto let letos uplynulo ode dne, kdy došlo k zásadnímu zvratu v ošetřovatelství ve střední Evropě. Nařízením rakouského ministerstva vnitra o profesionálním ošetřovatelství č. 139 z 25. června 1914 (obr. 1) bylo započato systematické vzdělávání ošetřovatelek nemocných.

T

ento legislativní dokument dal vzniknout síti ošetřovatelských škol v tehdejším rakouském mocnářství, pod které patřily i české země.

Jako první vznikla pětice škol: ošetřovatelská škola při Všeobecné nemocnici ve Vídni, ošetřovatelská škola v Terstu, ošetřovatelská škola Červeného kříže ve Vídni a dvě ošetřovatelské školy při Všeobecné nemocnici v Praze. Byly to Česká ošetřovatelská škola (obr. 2) a Německá ošetřovatelská škola (obr. 3).

První ošetřovatelské školy v Praze V Praze existovala ošetřovatelská škola již před vydáním tohoto usnesení. Její činnost trvala od roku 1874 do roku 1881 a byla zřízena při Všeobecné nemocnici. Výuka v ní byla zajištěna pedagogy z pražské univerzity. Byla to vůbec první ošetřovatelská škola na území Rakouska-Uherska.

Až legislativní výnos z roku 1914 dal vzniknout následujícím ošetřovatelským školám na našem území. Podmínky zřízení a vedení dvou pražských ošetřovatelských škol jsou zaneseny v dokumentu „Zřízení škol k ošetřování nemocných v c. k. všeobecné nemocnici v Praze“, který přímo vychází z rakouského ministerského nařízení č. 139/1914.

Se státní podporou byla při Všeobecné nemocnici v Praze zřízena škola pražského nemocničního fondu k ošetřování nemocných s českým vyučovacím jazykem (sídlila na adrese Ječná ulice č. 4, Praha II) a s německým vyučovacím jazykem (sídlila na Karlově náměstí č. 30).

Obě školy zahájily vyučování v roce 1916. Jejich správou byl pověřen ředitel c. k. všeobecné nemocnice v Praze.

Hlavním úkolem obou škol bylo ve dvou letech vycvičit ošetřovatelky nemocných zejména pro službu v c. k. všeobecné nemocnici pod vedením vynikajících vyučujících. Nebyly však určeny pouze pro vzdělávání ošetřovatelek pro potřeby Všeobecné nemocnice v Praze.

Přijímány do nich byly žačky světského i duchovního stavu, které se chtěly věnovat službě v jiných nemocnicích či jiných odvětvích ošetřovatelského povolání (např. službě terénní, kojeneckým útulkům apod.). Žačky duchovního stavu směly zůstat ve svazku svého řádu, ale světské žákyně musely po dobu studia bydlet na školním internátě. Výnos upravoval podobu internátu tak, aby zařízení vedlo k povznesení ošetřovatelského povolání a domácímu pohodlí žaček (obr. 4). V čele každého internátu stála představená školy, která měla dohlížet na osobnostní rozvoj žaček. Současně s tím byly upraveny i podmínky pro životosprávu a byl ustanoven školní lékař.

Uchazečky, které se reversem zavázaly, že po dvouletém výcviku a získání diplomu vstoupí nejméně na tři roky do služby v c. k. všeobecné nemocnici v Praze, měly studium zdarma, spolu se zajištěnou stravou, prádlem, lékařskou službou apod. Ostatním žačkám ubytovaným v internátě byl účtován poplatek v prvním roce studia 70 korun za měsíc.

Za žačky mohly být do ošetřovatelské školy přijímány dívky a paní, jež byly rakouskými státními občankami, dokonaly 18. rok svého věku, pokud byly nezletilé, musely doložit souhlas otce nebo poručného úřadu. Dále musely prokázat bezúhonný život,

musely být tělesně i duševně způsobilé pro ošetřovatelské povolání a musely úspěšně vychodit měšťanskou školu.

Do školy nebyly přijímány uchazečky, které pečovaly o nedospělé dítě a vedly vlastní domácnost. Sestry duchovních řádů se směly ke studiu hlásit pouze se svolením řádových představených.

Přijímací zkoušky se skládaly ze dvou částí. Písemná zkouška obsahovala diktát, slohový úkol a dva početní příklady z praktického života. Ústní zkouška měla za cíl zjistit stupeň inteligence uchazečky. Byly preferovány ty uchazečky, které se po ukončení studia dobrovolně hlásily k nejméně tříleté službě při epidemiích a ve válce při ošetřování nemocných a raněných.

Po přijímacím řízení byly studentky prozatímně přijaty na tři měsíce – během této doby mohly dobrovolně, bez udání důvodu, školu a internát opustit.

Poté se přijetí stávalo definitivním.

Definitivně přijaté žákyně dostávaly odznak ošetřovatelek nemocných.

Studium se skládalo z tzv. roku učebného (teoretického) a z roku zkušebného (praktického). Co se týče vyučovacích hodin, byl (ve 30. letech 20. století) poměr mezi teorií a praxí 1:8 a posléze 1:6. Po dobu učebného roku se žačky nazývaly „žákyně ošetřovatelství“ po uplynutí učebného roku „ošetřovatelka na zkoušku“. Po prvním roce studia musely žákyně splnit zkoušku, na základě které mohly být připuštěny do roku zkušebného, tudíž k praktickému vyučování. Ošetřovatelky na zkoušku, které splnily kladené podmínky, jevily se zvláště spolehlivými a důvěryhodnými, získaly právo být připuštěny ke státní

7

2

1

3

5

Obr. 1 / Nařízení rakouského ministerstva vnitra o profesionálním ošetřovatelství č. 139 z 25. června 1914 – úvodní strana Obr. 2 / Oficiální označení korespondence České ošetřovatelské školy v Praze Obr. 3 / Oficiální razítko Německé ošetřovatelské školy v Praze Obr. 4 / Společenská místnost internátu České ošetřovatelské školy Obr. 5 / Diplom absolventky z roku 1949 s uvedením příslušného zřizovacího nařízení č. 139/1914

4

zkoušce diplomové. Diplom opravňoval k užívání titulu „diplomovaná ošetřovatelka nemocných“.

Kromě dvouletého studia měly být zřízeny i teoreticko-praktické pokračovací kurzy pro personál z c. k. všeobecné nemocnice v Praze a z ústavů spojených s ošetřovatelskou školou. Tyto kurzy byly pořádány za účelem připravit frekventantky k diplomové zkoušce i bez nutnosti navštěvovat ošetřovatelskou školu.

Ostatní ošetřovatelské školy na našem území Dle uvedeného ministerského výnosu vznikaly ošetřovatelské školy na našem území ještě ve 40. letech 20. století, což dokládají diplomy absolventek (obr. 5).

Např. v meziválečném období vyučovalo na našem území dvanáct ošetřovatelských škol. Dle výše zmíněného výnosu byly založeny školy např. v Chomutově (1917), Opavě (1926), Hradci Králové (1935), v Brně, Sirotčí ulici (1936), ve Znojmě (1937), Moravské Ostravě (1937), Kroměříži (1939), v Olomouci (1939),

Brně, Černé ulici (1939), v Praze III – Ošetřovatelská škola kongregace Mil. Sester sv. Karla Boromejského (1939) a další.

Dle sborníku Spolku diplomovaných sester bylo v roce 1947 na území Čech, Moravy a Slezska registrováno 33 ošetřovatelských škol.

Závěr Abychom pochopili význam tohoto výnosu, který zásadně posunul prestiž ošetřovatelského povolání, musíme si uvědomit poměry doby, v níž vznikl.

Na jedné straně sociální poměry ošetřovatelek v nemocnicích, které v té době pracovaly pouze za stravu a ubytování, které bylo často v pokojích nemocných (sociální a platové poměry ošetřovatelského personálu byly upraveny až vládním nařízením v roce 1927), a naproti tomu životní poměry žaček ošetřovatelských škol. Během jejich studia byl kladen důraz nejen na jejich vzdělávání, ale též na výchovu. Z dostupných archivních materiálů je zřejmé, že snaha o osobnostní a společenský rozvoj žaček byla veliká. Jen kolik

finančních prostředků bylo věnováno na nákup zahraničních knih, ladění piana na internátě apod. Málokteré legislativní usnesení proto znamenalo tak zásadní předěl v dějinách středoevropského, potažmo českého ošetřovatelství jako toto nařízení rakouského ministerstva vnitra z 25. června roku 1914.

Tento text vznikl za podpory grantu GA UK č. 898214.

Literatura 1. 139. Verordnung des Ministers des Innern vom 25. Juni 1914, betreffend die berufsmäßige Krankenpflege. Österreichische Nationalbibliothek, ALEX Historische ­Rechts- und Gesetzestexte Online 2. Sborník pracovního sjezdu Spolku diplomovaných sester v ČSR, vydáno nákladem Zemské ošetřovatelské školy v Praze, 1947 3. Sbírky fondů, Archiv hlavního města Prahy, Česká státní škola ošetřovatelská Praha II. Ječná 4. Walter I, Seidl E, Kozon V. Wider die Geschichtslosigkeit der Pflege. Wien: ÖGVP Verlag, 2004. ISBN 3-9500776-8-5 5. Kozon V, Seidl E, Walter I. Geschichte der Pflege – Der Blick über die Grenze. Wien: ÖGVP Verlag, 2011. ISBN 978-3-9502178-4-1

8

foto: Profimedia

→ Resuscitace v dětském věku → Jak plavání ovlivňuje zdraví kojenců a batolat? → Kľúčové intervencie ­sestier pri ohrození života pacienta anafylaktickou reakciou → Úloha pediatra při hubnutí dětí

odborné téma pediatrie

Resuscitace v dětském věku Ing. Bc. Lucie Lidická Koronární jednotka, Oblastní nemocnice Kladno

Podle základní definice je resuscitace soubor intervencí, znalostí a dovedností vedoucí k obnově a udržení základních životních funkcí. Aby byla resuscitace úspěšná, musí být prováděna efektivně, podle pravidel, která se v různých intervalech obnovují a upřesňují.

Základní rozdělení resuscitace

Resuscitace novorozence

Základní neodkladná resuscitace (Basic Life Support – BLS) znamená kardiopulmonální resuscitaci bez pomůcek s výjimkou protektivních pomůcek, které chrání zachránce.

Rozšířená neodkladná resuscitace (Advanced Life ­Support – ALS) připojuje v rukách kvalifikovaných zdravotníků další vybavení, což zahrnuje celou řadu elektro- i farmakopostupů, a při úspěchu pokračuje navazující poresuscitační péčí.

Potřeba resuscitace donošených novorozenců s porodní hmotností nad 2500 g se pohybuje jen kolem 1 %. Asi osm dětí z tisíce vyžaduje ventilaci maskou a dvě děti z tisíce intubaci.

U novorozenců narozených v termínu se při poporodní resus­ citaci doporučuje zahájit resuscitaci vzduchem. Pokud i přes účinnou ventilaci není oxygenace (ideálně při monitorování oxymetrem) dostatečná, je nutné zvážit vyšší frakci kyslíku.

Nedonošenci před 32. týdnem těhotenství nemusejí při podávání vzduchu dosáhnout stejné transkutánně měřené saturace kyslíku jako plně donošené děti, proto se v takovém případě podává směs vzduchu a kyslíku za stálého monitorování oxymetrie.

Nedonošenci před 28. týdnem těhotenství mají být plně zabaleni do plastikové fólie ihned po porodu a bez osušení.

Měli by být uloženi do vyhřívaného inkubátoru a stabilizováni. Doporučuje se měřit teplotu i během procesu stabilizace novorozence s tím, že ten má i nadále zůstat zabalen. U takovýchto novorozenců má být teplota na porodním sále nejméně 26 °C.

Příčiny resuscitace V kojeneckém věku jsou nejčastějšími příčinami poruchy základních životních funkcí ucpání dýchacích cest, tonutí, syndrom náhlého úmrtí novorozenců, onemocnění dýchacích cest, sepse a neurologická onemocnění.

Po prvním roce života jsou to pak úrazy, které u dětí obecně způsobují více úmrtí než všechny ostatní příčiny v dětském věku dohromady, dále aspirace, infekce a vrozené vývojové vady. U dětí školního věku a adolescentů jsou příčinou selhání životních funkcí úrazy, infekce a intoxikace.

pediatrie odborné téma

Známkou intrauterinní hypoxie může být mekoniem zkalená plodová voda.

Pokusy o odsátí mekonia z nosu a úst dosud nenarozeného dítěte s hlavičkou v perineu se nedoporučují. U atonického a apnoického novorozence s bradykardií, narozeného v mekoniové plodové vodě, je vhodné pomocí laryngoskopu rychle revidovat nosohltan a odstranit všechny případné překážky.

Donošení nebo téměř donošení novorozenci s projevy středně těžké nebo těžké hypoxicko-ischemické encefalopatie by měli být léčeni terapeutickou hypotermií (33,5–34,5 °C). Tu zahajujeme do šesti hodin po narození a ukončujeme po 72 hodinách chlazení. Pakliže zdravotnické zařízení nedisponuje přístrojem určeným k terapeutické hypotermii, musí být co nejdříve zajištěn transport indikovaného novorozence na specializované pracoviště. Tento způsob léčby sice nemá vliv na bezprostřední resuscitaci, ale je velmi důležitý v poresuscitační péči, protože snižuje úmrtnost a neurologická postižení.

Pro resuscitaci novorozenců zůstává platný poměr stlačení k ventilaci 3:1, což představuje 90 kompresí hrudníku/min a 30 vdechů/min, přičemž úvodních pět vdechů má být hlubších, kdy jeden vdech má trvat přibližně 1,5 vteřiny (viz obr. 1, 2).

Nepřímá srdeční masáž novorozence Technika pomocí palců: pomocí palců obou rukou se provádějí jednotlivé komprese sterna v jeho dolní třetině, prsty rukou přitom objímají hrudník ze stran, směřují na záda novorozence a tvoří tak pevnou podložku.

Technika pomocí dvou prstů: konečky prstů (ukazovák a prostředník nebo prostředník a prsteník) jedné ruky stlačují sternum v jeho dolní třetině. Druhá ruka může sloužit jako podložka pod zády novorozence. Prsty směřují kolmo na sternum.

V případě resuscitace za přítomnosti 2–3 osob kompletně vyškolených v re­ suscitaci je jejich rozdělení následující: 1. osoba zajišťuje intubaci a ventilaci, 2. osoba monitoruje srdeční ozvy, ­případně provádí zevní srdeční ­masáž, 3. osoba připravuje a podává léky.

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

zdroj: Sedlářová P et al., Základní ošetřovatelská péče v pediatrii

U vícečetných těhotenství je doporučována přítomnost odpovídajícího počtu oddělených týmů.

Vlastní resuscitace novorozence pak probíhá v několika na sebe navazujících krocích: 1. Úvodní fáze → rychlé zhodnocení stavu → zabezpečení průchodnosti dýchacích cest → teplo → taktilní stimulace 2. Ventilace → dýchání přes masku → intubace 3. Oběh → nepřímá srdeční masáž 4. Aplikace léků a tekutiny → adrenalin → bikarbonát → volumoexpanze (viz algoritmus 1)

Resuscitace v dětském věku Guidelines 2010 doporučují u dětí v situaci, kdy je přítomen pouze jediný zachránce, na rozdíl od postupu pro ­dospělé nejprve zahájit resuscitaci a teprve následně volat pomoc.

K diagnostice zástavy oběhu u dětí mohou zdravotníci použít zjištění pulzu, a to na a. brachialis u malých dětí, a. karotis u dětí nebo a. femoralis u obou skupin.

Cizí těleso se z horních cest dýchacích doporučuje odstraňovat pouze tehdy, je-li dobře viditelné.

Samotná KPR se pak opět zahajuje pěti vdechy. Důležitost umělých vdechů je zdůrazňována právě u primárně asfyktických zástav oběhu. Pro všechny věkové skupiny je rychlost kompresí stanovena na nejméně 100, ale ne více než 120 stlačení za minutu (viz obr. 3).

Kompresní technika se liší podle věkové skupiny: → pro malé děti volíme kompresi dvěma nebo více prsty podle vzrůstu, cílem je stlačit hrudník o 1/3 (tj. přibližně 4 cm u kojenců a 5 cm u dětí). → větším dětem stlačujeme sternum všemi prsty nebo jednou dlaní tak, abychom opět stlačili hrudník o 1/3 zadopředního průměru. → pro dítě se známkami puberty se ­použijí guidelines pro dospělé.

Poměr mezi stlačením hrudníku a ventilací u dětí vychází z toho, zda se na resus­ citaci podílí jeden nebo více zachránců.

Laičtí zachránci, kteří jsou většinou školeni v technice jednoho zachránce, by měli používat poměr 30 stlačení hrudníku a 2 vdechů, což je stejný poměr jako v doporučeních pro dospělé.

Zdravotníci, kteří mají povinnost poskytnout první pomoc zakotvenou v zákoně, by měli kromě základní resus­ citace ovládat i resuscitaci s poměrem stlačení a vdechů 15:2, nicméně jsou-li sami, mohou také používat poměr 30:2, obzvláště když se nacházejí v situaci, kdy se jim nedaří dosáhnout potřebného počtu stlačení hrudníku. Důraz je také kladen na následné úplné uvolnění tlaku a hrudník.

Za kontinuální resuscitace kontrolujeme pulz na velkých cévách, nejlépe po čtyřech cyklech, dále stav a reakci zornic, barvu pokožky.

Defibrilace Použití automatizovaného externího defibrilátoru (AED) se doporučuje u dětí starších než jeden rok věku. AED s malými dětskými elektrodami a softwarem

9

odbornĂŠ tĂŠma pediatrie

florence 7–8/14

Algoritmus 1

Algoritmus 2

EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL

EUROPEAN RESUSCITATION COUNCIL

Resuscitace dítěte

Resuscitace novorozence po porodu PO CELOU DOBU SE PTEJTE: NEPOTĹ˜EBUJEME DALĹ Ă? POMOC?

10

Rozťířenå neodkladnå resuscitace

Porod

Novorozence osuĹĄte

BezvÄ›domĂ­ ZĂĄstava dechu nebo jen obÄ?asnĂŠ lapavĂŠ nadechnutĂ­

OdstraĹˆte veĹĄkerĂŠ mokrĂŠ rouĹĄky a pĹ™ikrĂ˝vky SpusĹĽte stopky nebo si poznamenejte Ä?as

30 sekund

ZhodnoĹĽte svalovĂ˝ tonus, dĂ˝chĂĄnĂ­ a srdeÄ?nĂ­ frekvenci

Pokud dĂ˝chĂĄ lapavÄ› nebo nedĂ˝chĂĄ vĹŻbec: ZprĹŻchodnÄ›te dĂ˝chacĂ­ cesty ProveÄ?te 5 umÄ›lĂ˝ch vdechĹŻ

KPR (5 umělých vdechů, dåle 15:2) Připojte defibrilåtor/monitor Minimalizujte přeruťovåní masåŞe

60 sekund

ZvaĹžte monitoraci SpO2

DefibrilovatelnĂ˝ rytmus (fibrilace komor/ bezpulzovĂĄ komorovĂĄ tachykardie)

Pokud se hrudnĂ­k nezvedĂĄ:

ZvaĹžte monitoraci SpO2 Zkontrolujte reakci novorozence

(samotný zachrånce provådí nejdříve 1 minutu KPR)

ZhodnoĹĽte srdeÄ?nĂ­ rytmus

Znovu zhodnoĹĽte stav Pokud se srdeÄ?nĂ­ frekvence nezvýťila, sledujte pohyby hrudnĂ­ku

Znovu zkontrolujte sprĂĄvnou polohu hlavy ZvaĹžte udrĹžovĂĄnĂ­ prĹŻchodnosti dĂ˝chacĂ­ch cest pomocĂ­ dvou osob nebo pouĹžitĂ­ dalĹĄĂ­ch manĂŠvrĹŻ za tĂ­mto ĂşÄ?elem Zopakujte umÄ›lĂŠ vdechy

PĹ™ivolejte resuscitaÄ?nĂ­ tĂ˝m

NedefibrilovatelnĂ˝ rytmus (bezpulzovĂĄ elektrickĂĄ aktivita/asystolie)

UspokojivĂĄ preduktĂĄlnĂ­ SpO2 2 min: 60% 3 min: 70% 4 min: 80%

1 defibrilaÄ?nĂ­ vĂ˝boj 4 J/kg

5 min: 85% 10 min: 90%

OkamĹžitÄ› pokraÄ?ujte 2 minuty v KPR Minimalizujte pĹ™eruĹĄovĂĄnĂ­ masĂĄĹže

Pokud se srdeÄ?nĂ­ frekvence nezvýťila, sledujte pohyby hrudnĂ­ku

Pokud se hrudnĂ­k zvedĂĄ

Obnovení spontånního oběhu

OKAMĹ˝ITĂ LĂ‰ÄŒBA PO SRDEÄŒNĂ? ZĂ STAVÄš t 1PTUVQ "#$%& t ƲÓ[FOĂˆ PYZHFOBDF B WFOUJMBDF t 7ZĂ?FUDzFOĂ“ EĂ“UÇ”UF t -Ă?Ç?CB WZWPMĂˆWBKĂ“DĂ“ QDzÓÇ?JOZ t ,POUSPMB UÇ”MFTOĂ? UFQMPUZ t -Ă?Ç?FCOĂˆ IZQPUFSNJF

OkamĹžitÄ› pokraÄ?ujte 2 minuty v KPR Minimalizujte pĹ™eruĹĄovĂĄnĂ­ masĂĄĹže

a srdeÄ?nĂ­ frekvenci nelze zjistit nebo je pomalĂĄ (< 60): Zahajte srdeÄ?nĂ­ masĂĄĹž 3 stlaÄ?enĂ­ hrudnĂ­ku na kaĹždĂ˝ vdech

SrdeÄ?nĂ­ frekvenci znovu kontrolujte kaĹždĂ˝ch 30 vteĹ&#x2122;in Pokud srdeÄ?nĂ­ frekvenci nelze zjistit nebo je pomalĂĄ (< 60): ZvaĹžte zajiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ ĹžilnĂ­ho vstupu a podĂĄnĂ­ farmak

BÄ&#x161;HEM KPR

REVERZIBILNĂ? PĹ&#x2DC;Ă?Ä&#x152;INY

t ;BKJTUÇ&#x201D;UF WZTPLPV LWBMJUV ,13 TQSĂ&#x2C6;WOPV GSFLWFODJ B IMPVCLV stlaÄ?ovĂĄnĂ­ hrudnĂ­ku i jeho ĂşplnĂŠ uvolĹ&#x2C6;ovĂĄnĂ­ t 1DzFE LBäEâN QDzFSVĂ?FOĂ&#x201C;N ,13 TJ EBMĂ?Ă&#x201C; Ç?JOOPTU EPQDzFEV OBQMĂ&#x2C6;OVKUF t 1PEFKUF LZTMĂ&#x201C;L t ;BKJTUÇ&#x201D;UF WTUVQ EP DĂ?WOĂ&#x201C;IP DzFÇ?JĂ?UÇ&#x201D; QFSJGFSOĂ&#x201C; äĂ&#x201C;MB OFCP JOUSBPTFĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; vstup) t 1PEFKUF BESFOBMJO LBäEâDI NJO t ;WBäUF EFĂśOJUJWOĂ&#x201C; [QÇžTPC [BKJĂ?UÇ&#x201D;OĂ&#x201C; EâDIBDĂ&#x201C;DI DFTU B LBQOPNFUSJJ t 1P EFĂśOJUJWOĂ&#x201C;N [BKJĂ?UÇ&#x201D;OĂ&#x201C; EâDIBDĂ&#x201C;DI DFTU OFQDzFSVĂ?VKUF TSEFÇ?OĂ&#x201C; masĂĄĹž t ZajistÄ&#x203A;te lĂŠÄ?bu reverzibilnĂ­ch pĹ&#x2122;Ă­Ä?in

t Hypoxie t HypovolĂŠmie t HypokalĂŠmie/hyperkalĂŠmie/metabolickĂŠ pĹ&#x2122;Ă­Ä?iny t Hypotermie t 5FO[OĂ&#x201C; QOFVNPUPSBY t 5PYJDLĂ? MĂ&#x2C6;ULZ JOUPYJLBDF

t 5BNQPOĂ&#x2C6;EB TSEFÇ?OĂ&#x201C; t 5SPNCPFNCPMJF

www.erc.edu | info@erc.edu - www.resuscitace.cz

www.erc.edu | info@erc.edu - www.resuscitace.cz

VydĂĄno v Ĺ&#x2122;Ă­jnu 2010. European Resuscitation Council Secretariat vzw, Drie Eikenstraat 661, 2650 Edegem, Belgium ReferenÄ?nĂ­ Ä?Ă­slo: Poster_10_NLS_01_01_CZE AutorskĂĄ prĂĄva: European Resuscitation Council

VydĂĄno v Ĺ&#x2122;Ă­jnu 2010. European Resuscitation Council Secretariat vzw, Drie Eikenstraat 661, 2650 Edegem, Belgium ReferenÄ?nĂ­ Ä?Ă­slo: Poster_10_PALS_01_01_CZE AutorskĂĄ prĂĄva: European Resuscitation Council

zdroj: Ä&#x152;eskĂĄ resuscitaÄ?nĂ­ rada, www.resuscitace.cz

sníŞí vĂ˝kon pĹ&#x2122;Ă­stroje na 50â&#x20AC;&#x201C;75 J a je doporuÄ?en pro dÄ&#x203A;ti ve vÄ&#x203A;ku 1â&#x20AC;&#x201C;8 let. JestliĹže AED s malĂ˝mi dÄ&#x203A;tskĂ˝mi elektrodami Ä?i softwarem nenĂ­ dostupnĂ˝, mĹŻĹže bĂ˝t u dÄ&#x203A;tĂ­ starĹĄĂ­ch neĹž jeden rok pouĹžit nepĹ&#x2122;izpĹŻsobenĂ˝ AED pro dospÄ&#x203A;lĂŠ vÄ?etnÄ&#x203A; vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ch elektrod, urÄ?enĂ˝ch pro dospÄ&#x203A;lĂŠ. NalepovacĂ­ elektrody se pak u dÄ&#x203A;tĂ­ nalepĂ­ pĹ&#x2122;edozadnÄ&#x203A;.

Abychom co nejvĂ­ce snĂ­Ĺžili dobu zĂĄstavy obÄ&#x203A;hu, ­ okraÄ?uje se ve stlaÄ?ovĂĄnĂ­ hrudnĂ­ku jak bÄ&#x203A;hem aplikace elekp trod, tak bÄ&#x203A;hem nabĂ­jenĂ­ (pokud to velikost dÄ&#x203A;tskĂŠho hrudnĂ­ku umoĹžnĂ­).

NepĹ&#x2122;Ă­mĂĄ srdeÄ?nĂ­ masĂĄĹž se proto pĹ&#x2122;eruĹĄĂ­ pouze krĂĄtce po nabitĂ­ defibrilĂĄtoru k aplikaci vĂ˝boje (viz algoritmus 2).Â

Literatura 1. Lebl J et al. KlinickĂĄ pediatrie. 1. vydĂĄnĂ­. Praha: GalĂŠn, 2012. 698 s. ISBN 978-80-7262-772-1 2. NovĂĄk I. IntenzivnĂ­ pĂŠÄ?e v pediatrii.

1. vydĂĄnĂ­. Praha: GalĂŠn, 2008. 579 s.

ISBN 978-80-7262-512-3 3. SedlĂĄĹ&#x2122;ovĂĄ P et al. ZĂĄkladnĂ­ oĹĄetĹ&#x2122;ovatelskĂĄ pĂŠÄ?e v pediatrii. 1. vydĂĄnĂ­.

Praha: Grada Publishing, a. s., 2008.

248 s. ISBN 978-80-247-1613-8 4. Liťka K. Novinky v resuscitaci ­novorozence. [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. DostupnÊ z: http://

VĂ­ce o autorce www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ ped/2012/04/15.pdf 5. Ä&#x152;eskĂĄ resuscitaÄ?nĂ­ rada. Algoritmy neodkladnĂŠ resuscitace. OficiĂĄlnĂ­ dokumenty Ä&#x152;RR. [online]. 2010 [cit. 2014-04-15]. DostupnĂŠ z: http:// www.resuscitace.cz/?page_id=42 6. Zika J. KardiopulmonĂĄlnĂ­ resuscitace (podle guidelines z r. 2010). [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. DostupnĂŠ z: http://zdravi.e15.cz/clanek/prilohalekarske-listy/resuscitace-podle-guidelines-z-r-2010-463236

Ing. Bc. Lucie LidickĂĄ 1997: ukonÄ?. SZĹ Kladno â&#x20AC;&#x201C; obor VĹĄeobecnĂĄ sestra; 2002: ukonÄ?. dopl. pedagogickĂŠ studium â&#x20AC;&#x201C; obor UÄ?itel odbornĂŠ praxe, VysokĂĄ ĹĄkola J. A. KomenskĂŠho, Praha; 2009: ukonÄ?. Bc. studium â&#x20AC;&#x201C; obor ZdravotnĂ­ vÄ&#x203A;dy, 3. LF UK, Praha; 2013: ukonÄ?. Ing. studium â&#x20AC;&#x201C; obor SystĂŠmovĂĄ integrace procesĹŻ ve zdravotnictvĂ­, FBMI Ä&#x152;VUT; 2002â&#x20AC;&#x201C;2007: OblastnĂ­ nemocnice Kladno, InternĂ­ oddÄ&#x203A;lenĂ­ â&#x20AC;&#x201C; sestra na internĂ­m oddÄ&#x203A;lenĂ­; 2008â&#x20AC;&#x201C;2010: OblastnĂ­ nemocnice Kladno, InternĂ­ oddÄ&#x203A;lenĂ­ â&#x20AC;&#x201C; sestra na internĂ­m oddÄ&#x203A;lenĂ­; od 2010: OblastnĂ­ Nemocnice Kladno, KoronĂĄrnĂ­ jednotka â&#x20AC;&#x201C; sestra na jednotce intenzivnĂ­ pĂŠÄ?e

pediatrie odborné téma

Jak plavání ovlivňuje zdraví kojenců a batolat? recenzovaný článek

Mgr. Lucie Pohanová Univerzita Komenského v Bratislavě, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Katedra plavání a sportu v přírodě

Souhrn / Cílem příspěvku je seznámit čtenáře s plaváním kojenců a batolat, odpovědět na často kladené otázky: „Co je plavání kojenců a batolat? Má plavání pro kojence smysl, nebo je to pouze módní záležitost?“ Dále řeší vliv plavání na zdraví, seznamuje s náplní odborně vedených lekcí a přináší závěry z výzkumu z roku 2014, který prováděla autorka příspěvku v rámci svého doktorandského studia na UK v Bratislavě.

Klíčová slova / plavání – kojenec – batole – somatický vývoj – motorická dovednost.

The Influence on young Children’s Health Summary / The aim of the paper is to acquitant the public with infants and toddlers swimming and reply to frequently asked ques­ tions: “What is infants and toddlers swimming? Is there any reason to do infants and toddlers swimming or it is only fashionable thing to do with children?” Article examines the impact of swimming on health, introduces the methodology of lessons and brings the ­results of expert research of the author of the 2014.

Keywords / swimming – infant – toddler – motor skill – somatic development.

Úvod Po devíti měsících vývoje v plodové vodě je možné tvrdit, že novorozenec je přirozeně adaptován a cítí se bezpečně ve vodním prostředí. To je dobrým předpokladem pro to, aby děti kurzy zaujaly a byly otevřeny novým dovednostem. Chuť experimentovat přináší dítěti nové zkušenosti, proto je tak důležité, aby si zachovalo kladný vztah k vodě (Faerch, 2001). Hochová a Čechovská (1989) uvádějí, že tzv. kojenecké plavání je nejzažitější, byť ne zcela vyhovující označení pro pohybové činnosti nejmenších dětí ve vodě, zpravidla nejen kojenců do jednoho roku, ale i o něco starších dětí. Pod pojmem kojenecké plavání rozumíme převážně spontánní pohybovou aktivitu dítěte tohoto věku ve vodě. Kojenci dovedou plavat ve vodě nikoli z důvodů vrozených plaveckých pohybů, ale proto, že jsou adaptováni k vodnímu prostředí, mají nízkou hustotu těla a vysokou adaptabilitu rovnovážného analyzátoru. Takzvaný postnatální plavecký reflex je z hlediska plavání nepoužitelný. Nazývá se tak nikoli proto, že kojenci pomocí něj plavou, ale proto, že struktura tohoto pohybu připomíná plavecké pohyby (Hoch, 1991). Dle Mihála a Jandy (2010) je cílem plaveckých lekcí, aby dítě získalo cit pro vodu a dokonale se seznámilo s jejími vlivy.

Smyslem kojeneckého plavání je vytváření podmínek k pohybovým projevům kojenců, rozvoj těchto projevů, a to příjemnou pohybovou aktivitou. Kojenecké plavání je vhodné pro zdravé kojence, ale i pro kojence se zdravotními problémy nebo se zdravotním postižením. Zdravotní potíže

v kojeneckém věku zpravidla vedou k opoždění dítěte v psychomotorickém vývoji. Díky vhodné pohybové stimulaci může plavání přispět ke zmírnění dopadů zdravotních problémů podporou celkového vývoje dítěte. Konkrétní pozitivní vliv může mít plavání na kojence s odchylkami svalového tonu (Čechovská, 2007). Plavání kojenců a batolat se v poslední době stává oblíbenou aktivitou. Za velmi významný posun považujeme skutečnost, že pediatři začínají plavání propagovat pro jeho velmi dobrý vliv na rozvoj dítěte po psychomotorické, duševní, pohybové a sociální stránce (Hlavatý, 2008).

Vliv kojeneckého a batolecího plavání na podporu zdraví

Pod pojmem kojenecké plavání rozumíme převážně spontánní pohybovou aktivitu dítěte tohoto věku ve vodě.

Velký zdravotní význam pravidelného plavání byl konstatován již u kojenců. Pozitivní funkční změny, které vznikají při adekvátně se zvyšující intenzitě námahy, posilují zdraví a zvyšují tělesnou zdatnost. Pokud děti nemají plavání od lékaře zakázané kvůli problémům s dýcháním, srdcem nebo atopickým ekzémem, můžeme plavání vřele doporučit.

Plavání a otužování Otužování je mnohostranný proces, který má velký význam zvláště pro dětský organismus.

Důležitou řídící úlohu při něm hraje prokrvení kůže podrážděné teplotou vody. Voda vyvolává zpočátku pocit chladu, takže se cévy zúží, aby se snížil tepelný výdej. Tím je organismus nucen zvýšit produkci tepla, což vede ke zlepše-

11

12

odborné téma pediatrie

1

florence 7–8/14

2

3

Obr. 1 / Nácvik s kruhem Obr. 2 / Motorické cvičení Obr. 3 / Nácvik potápění Obr. 4 / Nácvik polohy na zádech Obr. 5 / Cvičení ve vaně

4

5 foto: autorka

ní krevního oběhu v kůži. Zvýšení produkce tepla je spojeno se zvýšením látkové výměny. Po příliš dlouhém pobytu ve vodě se cévy znovu zúží, to vede k prochladnutí. Proto musíme děti bedlivě sledovat, aby nedošlo k prochladnutí. Z toho důvodu by měla být teplota vody v bazénech v rozmezí 28–30 °C. Délka plavecké lekce by neměla přesahovat 30 minut. Pokud se jedná o plavání v domácím prostředí nebo ve speciálně upravené vaně, teplota vody na začátku je 36 °C a postupně se snižuje.

Roční dítě by mělo snést teplotu 30 °C. Díky otužování se dětský organismus lépe přizpůsobuje vnějším, někdy i extrémním a často se měnícím podmínkám okolí. Dítě se stává otužilejším a nepodléhá tak lehce nemocem (Hoch, 1991).

Plavání a oběhový systém Dle Lewina (1982) má plavání velký význam i pro oběhový systém. Ve vodě působí zcela odlišné síly než na suchu. Na práci srdečně-cévního systému má vliv odpor vody. Tělo je v normální plavecké poloze vystaveno vedle tlaku vzduchového sloupce jestě tlaku hydrostatickému, kdy 1 cm vodního sloupce nad ponořeným tělem působí vahou 1 g na cm2 povrchu těla.

Při potápění se tento tlak zvyšuje úměrně s hloubkou a měnícími se fyzikálními podmínkami. Na plaveckou zátěž organismus odpovídá zesílením srdečního svalu a zvětšením srdečních komor. Systolický tlak v klidu klesá a diastolický tlak mírně stoupá, zlepšuje se krevní oběh, pružnost cév se zvyšuje. Vliv na obě-

hovou soustavu vyplývá přímo z vodního prostředí a z pracovní aktivity. Krevní oběh usnadňuje vodorovná poloha tím, že podstatně snižuje vliv zemské gravitace. Navíc je hydrostatický tlak příčinou tzv. periferního srdce. Stlačuje periferní žíly a tlačí krev k srdci. Tím se centrální objem krve zvyšuje o 100 až 400 ml a množství krve vypuzené do krevního oběhu je významně vyšší. Při ponoření do vody po kyčle stoupne minutový objem srdce o 5 %, při ponoření po krk až o 60 % (Hoch et al., 1987).

Plavání a dýchací systém Plavání příznivě působí na rozvoj dýchacího ústrojí, neboť při překonání tlaku a odporu vody se při plaveckém dýchání zvyšuje maximální exspirační síla a vitální kapacita plic (Ondřej, 1988). Ve vodě se zvyšuje spotřeba kyslíku. Při ponoření po pás ve vodě teplé 25 °C je vyšší o 35 %, při ponoření po krk o 55 %. Správná technika dýchání při kojeneckém plavání zajišťuje dostatečnou výměnu kyslíku i v okrajových částech plic. Následkem je zvýšení vitální kapacity plic, pružnosti a rozpínavosti hrudního koše. Objem plic je u plavajících dětí v kojeneckém věku o 10–15 % větší než u neplavajících.

Dýchání je kvalitnější, neboť funguje celá plicní plocha. Nácvik správné techniky dýchání je u plavání usnadněn tlakem vody na hrudní koš a žaludek, jenž usnadňuje výdech. Pokud se do vody nevydechuje, pak je vlivem hydrostatického tlaku ztížen vdech (Hoch et al., 1987).

pediatrie odborné téma

Plavání a pohybový aparát Plavání velmi kladně ovlivňuje pohybový aparát. Účastní se ho velké komplexy svalových skupin všech končetin. Většinou jde o rotační pohyby, které mají příznivý vliv na rozsah kloubní pohyblivosti. Hustota vodního prostředí přispívá k tomu, že pohyby jsou vláčnější, bez prudkých a trhavých fází. Pohyby končetin v nadlehčení v poloze na prsou nebo na zádech mají příznivý vliv na správný vývoj páteře (Hoch et al., 1987).

Plavání má pozitivní vliv na děti s poruchou svalového tonu, s poruchou smyslových orgánů, na děti s psychickou retardací a na děti s opožďujícím se psychomotorickým vývojem.

Plavání v žádném případě nenahrazuje rehabilitační péči, ale doplňuje ji! Pro ilustraci uvádíme komentář maminky chlapečka s Downovým syndromem: „Začali jsme plavat s malým ve vaně, moc se mu to líbilo, rychle se naučil potápět a ve vodě se choval přirozeně. Přestože dlouho nelezl a půl roku se jen plazil, ve vodě se choval jako ostatní zdravé děti. Voda mu poskytuje úplně nové, jiné možnosti pohybu, nežli nabízí souš. Odpadly zde bariéry, které má na suchu. Cvičíme Vojtovu metodu, plavání se s ní vhodně doplňuje. Hodně si posílil břišní svalstvo a dýchací cesty. Máme pocit, že má méně rým a infekcí horních cest dýchacích.“ Možná rizika spojená s plaváním kojenců a batolat Literatura uvádí, že děti v prvním a druhém roce života jsou náchylnější např. na onemocnění horních cest dýchacích, jelikož nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém. Díky kolektivu dětí, kde se mohou šířit viry, je pravděpodobnost nákazy ještě vyšší. Aby nedocházelo k přenosu onemocnění mezi dětmi v rámci kurzů kojeneckého plavání, je v § 22 vyhlášky č. 238/2011 Sb., který stanovuje hygienické požadavky na bazény, uvedeno, že zákaz vstupu mají děti nemocné a děti, které trpí přenosnými chorobami (SZÚ, 2011). Někteří autoři ve svých výzkumech tvrdí, že vinou vyšší koncentrace chlóru může vzniknout atopický ekzém (Mihál et al., 2010; Voisin, 2008). V současné době jsou hodnoty koncentrace chlóru v bazénech velmi striktně kontrolovány, aby nedocházelo právě například k vyvolání atopického ekzému (SZÚ, 2011). V poslední době se začínají objevovat speciální plavecké bazény se slanou vodou. Jde o chlór, který je vyráběn elektrolýzou slané vody, kdy se slaná voda rozloží na některé prvky, které se opět sloučí a vzniká slaný roztok. 0,4% roztok slané vody likviduje organismy, které se běžně vyskytují v bazénové vodě, odstraňuje nepříjemný zápach chlóru, nezpůsobuje pálení očí a lidé s astmatem mohou plavat bez symptomů. Chlór totiž zůstává ve vodě a nevznáší se nad hladinou. Slaná voda je šetrnější k pokožce, blahodárně působí na kožní onemocnění a nezpůsobuje alergické reakce. Obava při polknutí malého množství slané vody u dětí je zcela zbytečná. Bazény se slanou vodou bohužel nejsou zatím tolik rozšířené, i když takováto úprava vody není nákladnější než úprava vody chlórem (Knížková, 2012). V odborné literatuře v USA se uvádí, že kojenecké plavání je příčinou zvyšujícího se počtu úmrtí dětí utonutím. Programy, které proklamují „zvýšení bezpečnosti dítěte ve vodě“ či „prevenci proti utonutí“, zkreslují reálné možnosti a dávají rodičům falešný pocit bezpečí ohledně pobytu jejich dětí ve vodě (American Academy of Pediatrics, 2000). Děti ztrácejí respekt

z vody, jsou bez zábran a vrhají se bezhlavě do vody. Pravdou je, že děti se vody nebojí, ale respektují ji. V lekcích plavání jsou k tomu vedeny. Dětem i rodičům je vštěpováno, že i když se dítě potápí, tak není plavec a nesmí zůstat bez dozoru. Proto by plavání kojenců a batolat nemělo být propagováno jako cesta ke snížení rizika utonutí. V roce 2003 proběhla v Evropě kampaň proti tonutí dětí. Zvláště úspěšná byla kampaň v Portugalsku. Emblémem byl topící se plyšový medvídek a slogan „Smrt utonutím je rychlá a tichá“. Tento emb­lém byl na všech sáčcích s cukrem. Výsledkem této dvouleté kampaně bylo prokazatelné snížení dětských úrazů spojených s vodou (Centrum prevence úrazů a násilí, 2008).

Náplň odborně vedených lekcí plavání kojenců a batolat Každá lekce má konkrétní cíl, začíná od jednoduchého ke složitějšímu. Základem je polohování dětí ve vodě a spontánní hravá činnost. Děti začínají polohováním v klubíčku, poté v poloze na zádech, dále na břiše a ve svislé poloze. Učí se adaptovat na vlastnosti vody, procvičují jemnou motoriku pomocí hraček ve vodě a v neposlední řadě se učí potápět. Všechny aktivity jsou doprovázeny říkankami a písničkami pro navození příjemné atmosféry, hry a rytmizace. Od jednoho roku využívají plavecké pomůcky, např. nafukovací kruh, různé druhy desek, plavecké pontony atd. Plavecké pomůcky slouží ke zpestření hodiny, ne k učení správné plavecké polohy. Plastové hračky, kelímky, míčky, kostky atd. slouží k pobavení a hře dítěte.

Kojenci a batolata dělají velké pokroky v motorickém vývoji a je důležité je v těchto pokrocích podporovat. Plavání příznivě stimuluje základní motorické dovednosti. Náplň lekcí musí být v souladu s motorickým vývojem dítěte na suchu. Každé dítě je individualita v bio-psycho-sociálním vnímání a obsah konkrétních cvičení mu musí být přizpůsoben.

Závěry z výzkumu: Vliv pohybového programu ve vodním prostředí na somatický vývoj a motorické dovednosti dítěte od šesti do osmnácti měsíců Cílem výzkumu bylo zjistit vliv pohybového programu ve vodním prostředí na somatický vývoj a motorické dovednosti dětí od šesti do osmnácti měsíců. Výzkum probíhal od září 2011 do prosince 2012 v dětském centru Hrošík v Táboře. Vybrali jsme soubor dětí stejného věku, rozdílného pohlaví. Experimentální soubor navštěvoval cvičební program jednou týdně po dobu 30 minut vždy ve stejný den a čas po dobu 12 měsíců. V souboru bylo maximálně 5 dětí a každé dítě mělo doprovod jednoho rodiče. Kontrolní soubor cvičební program ve vodním prostředí neabsolvoval. Cvičební program probíhal v bazénu o rozměrech 6 × 3 m, hloubka 120 cm, teplota vody v rozpětí 29,5–30 °C. Voda v bazénu byla upravena dle přílohy č. 6 vyhlášky o veřejném zdraví č. 135/2004 Sb. Při řešení výzkumného záměru jsme si stanovili následující hypotézy: → H1 Dlouhodobý, systematický pohybový program ve vodním prostředí pozitivně ovlivní základní somatický parametr hmotnost u dětí ve věku osmnácti měsíců. → H2 Pohybový program ve vodním prostředí pozitivně ovlivní základní motorické dovednosti související s vertikalizací dětí ve věku od sedmého do osmnáctého měsíce.

13

odborné téma pediatrie

Graf 1

florence 7–8/14

Hmotnost 12 000

hmotnost v gramech

10 000 8 000 6 000 4 000 2 000

neúčastnící se kurzu

Graf 2

účastník kurzu

Postaví se u opory nenavštěvující kurz

účastník kurzu

1,0 0,8 0,6

P(X ≤ x)

14

0,4 0,2 0 7

8

9

10

11

12

věk v měsících zdroj: výzkum autorky

Z porovnání rozdílů hmotnostně-výškového poměru mezi oběma soubory v konkrétním období sledování se statisticky významné rozdíly prokázaly v závěru pedagogického experimentu, tj. v 15. a 18. měsíci věku dětí. Děti z experimentálního souboru jsou v souladu s celostátní normou z roku 2001 nebo mírně pod ní. Děti z kontrolního souboru naopak tuto normu překračují a blíží se k hranici mírné obezity. Na základě měření parametru hmotnost můžeme tvrdit, že do patnáctého měsíce věku dětí u obou souborů není statisticky významný rozdíl.

Změna nastává až v patnáctém a osmnáctém měsíci, kdy na základě naměřených dat se na hladině významnosti 0,05 podařilo prokázat statistickou významnost. Úroveň motorického vývoje jsme sledovali po celou dobu výzkumu. V průběhu celého pedagogického experimentu děti z experimentálního souboru dosahují lepších výsledků v motorickém vývoji. Z devíti motorických dovedností bylo v šesti dovednostech (leze po čtyřech, sedí ve volném sedu, stojí s oporou, postaví se u opory, udělá první krok a samo chodí) statisticky dokázáno, že experimentální soubor byl v předstihu v uvedených motorických dovednostech před kontrolním souborem.

Práce přinesla výsledky, které rozšiřují a obohacují poznatky z oblasti plavání kojenců a batolat. Za nejdůležitější poznatky v naší práci považujeme, že sestavený pohybový program ve vodním prostředí pozitivně ovlivní základní motorické dovednosti dětí na suchu a má příznivý vliv na somatický vývoj z hlediska parametru hmotnost.

Literatura 1. Čechovská I. Plavání dětí s rodiči. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1635-0 2. Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. § 8–32, Příloha 6. Hygienické požadavky na bazény pro kojence a batolata. [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://www.tzb-info. cz/t.py?t=15&i=334 3. Faerch U. Developing sensory-motor skills in infant and baby swim. 6th world aquatic babies congress. [online]. Buenos Aires: 2001 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.matronatacion.com.ar/_Descargas/6th_World_Acuatic_Babies_Congress.pdf 4. Hlavatý R. Motorika 7 až 8-mesačných detí vo vodnom prostredí. In: O výskume pohybových aktivít vo vodnom prostredí. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislavě, 2008. s. 209–213. ISBN 978-80-89197-94-1 5. Hoch M. Ontogeneze plaveckého pohybu v ­etapě prvních let života. In: Sborník k 25. výročí založení FTVS UK. Praha: FTVS UK, 1981. s. 39–42 6. Hoch M. Učte děti plavat. Praha: Olympia, 1991.

ISBN 80-7033-055-4 7. Hoch M et al. Plavání (teorie a didaktika). ­Praha: SPN, 1987. ISBN 36-06-20/2 8. Hochová J, Čechovská I. Plavecká výuka

Více o autorce předškolních dětí. In: Metodický dopis ČÚV ČSTV. Praha: Sportpropag, 1989. s. 61 9. Knížková J. Slaná voda v bazénech není přesnou kopií mořské vody. [online]. Vitalia.cz, 2012 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/ clanky/slana-voda-v-bazenech/ 10. Lewin G. Slabikář malého plavce. Praha: ­Olympia, 1982 11. Mihál V, Janda J. Kurzy plavání pro kojence a batolata – co by měly vědět jejich rodiny. Československá Pediatrie. 2010;65(12):717–722. [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.alianceplavani.cz/sites/default/files/plavani_kojencu.pdf 12. Stanovisko Státního zdravotního ústavu ke kurzům plavání kojenců a batolat (SZÚ). [online].

2011 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.szu. cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/plavani_kojencu_2011.pdf 13. Prevence utonutí u dětí. Aktuality v prevenci úrazů. [on-line]. 2008 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://www.nkcpu.cz/data/2013-04-05-01-17-21Aktuality-1-2-2008.pdf 14. Swimming programs for infants and toddlers.

Pediatrics. 2000;105(4):868–870. [online]. [cit.

2013-12-12]. Dostupné z: http://pediatrics.aappublications.org/content/105/4/868.full 15. Voisin C. Riziko alergických onemocnění spojené s návštěvou bazénů s chlorovanou vodou.

Hygiena. 2008;53(3):93–101. ISSN 1803-1056

Mgr. Lucie Pohanová 2000: ukonč. Táborské soukromé gymnázium (Tábor) – všeobecné gymnázium; 2005: ukonč. Mgr. studium – učitelství pro druhý stupeň ZŠ, PF JCU, České Budějovice; od 2008: Centrum šťastného dětství o. s., Tábor – instruk­ torka kojeneckého a batolecího plavání; od 2010: doktorandské studium – sportovní edukologie, FTVS UK, Bratislava; od 2013: Církevní základní škola Orbis Pictus s. r. o., – Tábor – učitelka

Recenzovaly Mgr. Petra Válková fyzioterapeutka, Studio Kytka, s. r. o.

Mgr. Lucie Marková, DiS. jednatelka Maternity Care Bc. Dana Zachová Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

pediatrie odborné téma

Kľúčové intervencie sestier pri ohrození života pacienta anafylaktickou reakciou v krajnej núdzi recenzovaný článek

PhDr. et Bc. Marek Šichman Fakulta zdravotníctva, Katolícka univerzita v Ružomberku

Súhrn / Príspevok rozoberá problematiku anafylaktickej reakcie od definície, etiológie, klinického obrazu, diagnostiky až po jednotlivé intervencie, ktoré je potrebné realizovať na jej úspešné zvládnutie z pohľadu sestry. Bližšie analyzujeme kazuistiku 8-ročného chlapca s anafylaktickou reakciou, ktorý v doprovode matky hľadal pomoc na ambulancii Lekárskej služby prvej pomoci, kde v tom čase nebola lekárka. Venujeme sa možnosti prekročenia kompetencií sestrou v rámci krajnej núdze, definovanej trestným zákonom Slovenskej republiky.

Kľúčové slová / sestra – intervencia – anafylaktická reakcia – krajná núdza – kompetencia.

Key interventions of nurses during the threat to patient’s life caused by anaphylactic reactions in extreme emergency Summary / The contribution discusses the issue of anaphylactic reaction such as: definition, etiology, clinical picture – clinical features, diagnosis, and individual interventions to be implemented on successful management of reaction, from the perspective of nurses.

Further, we analyze a case report of 8-years-old boy suffering from anaphylactic reaction, who accompanied by mother sought help at outpatient medical first aid department, where at that time was not a physician present. We are focusing to the possibility of exceeding the nurse competencies within extreme emergency, as defined by the Criminal Law of the Slovak Republic.

Keywords / nurse – intervention – anaphylactic reaction – extreme deprivation – competence.

Kazuistika Dieťa, 8-ročný chlapec, alergik bol dňa 18. 7. 2012 v čase 18:48 uštipnutý včelou do oblasti krku.

Dieťa už v minulosti malo alergickú reakciu po uhryznutí bodavým hmyzom. Matka mu ihneď po uhryznutí chcela podať Epipen, no pri otváraní a odistení jej Epipen vypadol z ruky na zem, čím došlo k jeho nechcenej aktivácii. Dieťa, podľa udania matky, sa začalo bezprostredne po incidente sťažovať na pocit opuchnutia jazyka, pier a problémy s dýchaním. Vzhľadom ku skutočnosti, že bývali asi 50 metrov od Lekárskej služby prvej pomoci, rozhodla sa matka s dieťaťom okamžite navštíviť túto pohotovosť. Dieťa v doprovode matky prišlo na ambulanciu v čase o 18:51, kde bola prítomná sestra, lekárka bola v tom čase na návšteve. Zo zdravotnej dokumentácie sestry: „Dieťa pri príchode pri vedomí, bez kvalitatívnej poruchy vedomia, prítomný výrazný angioedém, na koži v oblasti tváre, končatín i trupu prítomná žihľavka, voľným uchom počuteľný inspiračný stridor, prítomné známky akrálnej cyanózy, TK 70/40 mm Hg, P 140/min, slabo hmatný na periférii.“ Sestra v čase 18:54 aktivovala linku tiesňového volania s udaním dôvodu výzvy: „Alergická reakcia u 8-ročného dieťaťa po uštipnutí bodavým

Výskyt anafy­ laktickej reak­ cie sa podľa dostupných údajov pohybuje na úrovni 30–950 prípa­ dov na 100 000 obyvateľov, pričom rizikovými sku­ pinami sú deti a mladí ľudia.

hmyzom, dieťa je alergik, pri vedomí.“ Operátorka Operačného strediska záchrannej zdravotnej služby v čase 18:55 vyslala na miesto zásahu najbližšiu voľnú posádku. Medzitým u dieťaťa došlo k progresii ťažkostí, objavilo sa zvracanie, profúzne potenie, dieťa bolo postupne dezorientované, prehĺbila sa cyanóza a v čase 18:58 došlo k poruche vedomia spojené so zástavou obehu a následne dýchania. Sestra v čase 18:58 opäť kontaktovala linku tiesňového volania, pričom urgovala svoju výzvu a operátorku upozornila, že u dieťaťa došlo k zástave obehu a že ho resuscituje. Základnú kardio­pulmonálnu resuscitáciu vykonávala sestra až do príchodu ambulancie záchrannej zdravotnej služby. Z dokumentácie záchrannej zdravotnej služby: „Čas príchodu 19:03, 8-ročný chlapec, uštipnutý včelou, alergik, leží na zemi, sestra vykonáva základnú kardiopulmonálnu resuscitáciu, GCS 3, zrenice mydriatické, bez výbavnej fotoreakcie, prítomná areflexia, bez spontánnej dychovej aktivity, pulz na periférii i centrálne neprítomný, periférny žilový systém skolabovaný, prítomná akrálna cyanóza, TK, P, SaO2 nemerateľné, glykémia 6,4 mmol/l, EKG asystólia vo všetkých zvodoch.“ Posádka záchrannej zdravotnej služby pokračovala na mieste

15

16

odborné téma pediatrie

v rozšírenej kardiopulmonálnej resuscitácii. Po 45 minútach lekár záchrannej služby vzhľadom na ireverzibilitu klinického stavu zastavil resuscitáciu a skonštatoval exitus letalis na podklade anafylaktickej reakcie na uštipnutie bodavým hmyzom so zástavou obehu a dýchania. Sestra, ktorá v tom čase pracovala na ambulancii Lekárskej služby prvej pomoci, mala ukončené vysokoškolské vzdelanie I. stupňa, 10-ročnú prax v primárnej zdravotnej starostlivosti. Na ambulancii mala k dispozícii kompletné vybavenie protišokovej skrinky, ktorej súčasťou bol adrenalín, kryštaloidy, pomôcky na oxygenoterapiu a iné.

Výskyt alergických reakcií má v súčasnosti stúpajúcu tendenciu. Najťažšou formou alergickej reakcie je anafylaktická reakcia, ktorá môže vyústiť do anafylaktického šoku. Výskyt anafylaktickej reakcie sa podľa dostupných údajov pohybuje na úrovni 30–950 prípadov na 100 000 obyvateľov, pričom rizikovými skupinami sú deti a mladí ľudia. Definícia anafylaktickej reakcie je dôležitá vzhľadom k špecifickosti zásahov potrebných na jej zvládnutie. European Academy of Allergy and Clinical Immunology navrhla, aby sa anafylaktická reakcia definovala ako: „ťažká, život ohrozujúca, generalizovaná, systémová hypersenzitívna reakcia“. Vo vše­obecnosti možno povedať, že sa jedná o rýchlo sa rozvíjajúci život ohrozujúci stav, v rámci ktorého môže dôjsť k nepriechodnosti dýchacích ciest, k ťažkostiam s dýchaním alebo obehovou nestabilitou, pričom je zvyčajne spojený so zmenami na koži a slizniciach.

Anafylaxia môže byť vyvolaná niektorým z veľmi širokej škály spúšťačov, medzi ktoré najčastejšie patria lieky, cudzorodé bielkoviny či polysacharidy v podobe hmyzieho a hadieho jedu a rôzne potraviny. Je dôležité si uvedomiť, že v mnohých prípadoch nie je možné identifikovať vyvolávajúcu príčinu. Mortalita nesprávne diagnostikovanej či neliečenej anafylaktickej reakcie je veľmi vysoká. Ak je spúšťačom anafylaxie potravina, smrť bez adekvátneho zásahu nastáva v priemere do ­30–35 minút od jej požitia. Ak je spúšťačom anafylaxie bodnutie hmyzom, smrť bez adekvátneho zásahu nastáva v priemere do 10–15 minút od vpravenia jedu do organizmu. Ak je spúšťačom anafylaxie liek

florence 7–8/14

podávaný intravenózne, smrť bez adekvátneho zásahu nastáva v priemere do 5 minút od jeho podania.

Pre diagnostikovanie anafylaktickej reakcie podľa Resuscitation Council United Kingdom je potrebné, aby boli splnené všetky nasledovné kritériá: 1. náhly nástup a rýchly priebeh príznakov, 2. problémy v rámci udržania priechodnosti dýchacích ciest, problémy s dýchaním alebo problémy s obehovou nestabilitou, 3. zmeny postihujúce kožu a sliznice v podobe angioedému, začervenania či žihľavky.

Treba mať však na pamäti, že zmeny prejavujúce sa na koži a slizniciach samy o sebe nie sú známkou svedčiacou pre anafylaktickú reakciu a zároveň sa nemusia vyskytnúť až v 20 % anafylaktických reakcií. Súčasne sa môžu vyskytnúť príznaky z gastrointestinálneho systému v podobe vomitu, abdominalgií či inkontinencie. Pokorný (2010) uvádza, že pre diagnostikovanie anafylaktickej reakcie je potrebné, aby boli postihnuté minimálne dva alebo viaceré telesné systémy. V rámci respiračného systému sa môže vyskytnúť opuch jazyka, nosohltana, hrtana, inspiračný stridor, čo sú symptómy svedčiace pre problémy s udržaním priechodnosti dýchacích ciest, a dyspnoe, tachy­ pnoe, cyanózy až apnoe. V rámci kardiovaskulárneho systému sa môže vyskytnúť tachykardia či bradykardia, hypotenzia, ischemické zmeny v EKG zázname až zástava obehu.

Medzi základné liečebné opatrenia u pacienta s anafylaktickou reakciou patrí: 1. polohovanie – protišoková poloha, pri dyspnoe Fowlerova poloha 2. oxygenoterapia – podávanie kyslíka pomocou tvárovej masky s rezervoárom s prietokom 10–15 l/min.

3. podanie adrenalínu pri šokových prejavoch a dyspnoe v nasledovnej dávke: → dospelý – 500 μg adrenalínu/0,5 ml → dieťa staršie ako 12 rokov – 500 μg adrenalínu/0,5 ml → dieťa 6 až 12 rokov – 300 μg adrenalínu/0,3 ml → dieťa mladšie ako 6 rokov – 150 μg adrenalínu/0,15 ml

inzerce

Česká asociace sester ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Hradec Králové, Oddělením ošetřovatelství LF UK Hradec Králové, Nadací pro rozvoj v oblasti výživy, metabolismu a gerontologie pořádají

XX. KRÁLOVÉHRADECKÉ OŠETŘOVATELSKÉ DNY 11.-12. 9. 2014

UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ HLAVNÍ TÉMATA: Bezpečná nemocnice Co přineslo uplynulých 20 let?

Vzdělávání Ošetřovatelská péče v klinických oborech

Aktuální informace a přihláška na www.hanzo.cz/osdny PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM (přednášky): čtvrtek 11. 9. 2014 – 9.00–17.30, pátek 12. 9. 2014 – 8.30–14.00

GENERÁLNÍ PARTNER

Odporúča sa podávať ho do svalu, pričom miesto aplikácie je anterolaterálna strana stehna v jeho strednej tretine.

Podmienkou úspešnej aplikácie je dostatočne dlhá injekčná ihla, ktorá zabezpečí, aby bol adrenalín podaný do svalu.

Podanie je možné opakovať v ­5–15-minútových intervaloch podľa aktuálneho stavu pacienta. Intramuskulárna cesta podania je výhodná aj v prípade, ak bol adrenalín podaný v neindikovanom prípade, nakoľko sa minimalizuje možný výskyt jeho nežiadúcich účinkov v porovnaní s intravenóznym spôsobom podania. Vše­obecne platí pravidlo, že skúsený zdravotnícky pracovník môže adrenalín podať aj venóznou cestou, pričom dávku treba titrovať, dospelým sa jednorazovo podáva 50 μg adrenalínu a u detí 1 μg/kg adrenalínu.

Objemová terapia pomocou kryštaloidov u dospelých v dávke 30 ml/kg a u detí v dávke 20 ml/kg. Podávanie koloidov nie je indikované, nakoľko v súčasnosti neexistujú žiadne vedecké dôkazy, ktoré by poukazovali na výhody použitia koloidov pred kryštaloidmi.

4. Podanie antihistaminík aj napriek tomu, že vedecká sila dôkazov pre ich použitie je slabá, no i napriek tomu existujú logické dôvody pre ich použitie. Aplikujú sa intramuskulárne alebo pomaly intravenózne. Podať sa môže Dithiaden v úvodnej dávke 1 mg u dospelého človeka a detí starších ako 6 rokov, u detí mladších ako 6 rokov je úvodná dávka 0,5 mg. Pozornosť treba venovať riedeniu Dithiadenu, nakoľko podľa výrobcu sa môže riediť len 5% glukózou.

5. Podávanie kortikoidov intramuskulárnym spôsobom alebo intravenóznym spôsobom, pričom je potrebné sa vyvarovať rýchlej venóznej aplikácie pre riziko prehĺbenia hypotenzie.

V rámci dávkovania hydrocortisonu je odporúčané dodržať nasledovnú schému: → dospelý a deti nad 12 rokov – hydrocortison v dávke 200 mg → deti 6 až 12 rokov – hydrocortison v dávke 100 mg → deti 6 mesiacov až 6 rokov – hydrocortison v dávke 50 mg → deti mladšie ako 6 mesiacov – hydrocortison v dávke 25 mg 6. Podávanie symptomatickej liečby v podobe bronchodilatačných liekov, podanie glukagónu u pacientov, ktorí užívajú betablokátory, a v prípade závažnej bradykardie je možné podanie atropínu.

Anafylaktická reakcia je život ohrozujúci stav, ktorý vyžaduje akútny medicínsky i ošetrovateľský zásah, ktorého účelom je jej efektívne zvládnutie a stabilizácia klinického stavu pacienta. V rámci ošetrovateľských intervencií môže sestra na základe svojho vzdelania a v rámci svojich kompetencií v prípade podozrenia na anafylaktickú reakciu samostatne indikovať a rea­lizovať polohovanie a aplikáciu oxygenoterapie.

Podanie adrenalínu a objemovej terapie sú mimo rámec rozsahu kompetencií sestry, ale v prípade, ak sa jedná o záchranu života pri stave ohrozujúcom život postihnutého bez okamžitej liečby, čo anafylaktická reakcia predstavuje, za súčasne splnenej podmienky, že lekár nie je k dispozícii, môže sestra tieto intervencie samostatne indikovať i realizovať. Tieto intervencie

foto: Profimedia

pediatrie odborné téma

Podanie adrenalínu pri šokových prejavoch a dyspnoe patrí medzi základné liečebné opatrenia u pacienta s anafylaktickou reakciou

môže sestra vykonať podľa právnej analýzy len v prípade, ak sa podľa trestného zákona Slovenskej republiky nachádza v stave krajnej núdze. Podanie kortikoidov, antihistaminík či inej symptomatickej liečby sú intervencie mimo rámec kompetencií sestry, v tomto prípade nie je možné využiť situáciu krajnej núdze podľa trestného zákona, nakoľko ich realizáciu je možné odložiť o pár desiatok minút a vyčkať tak na indikáciu lekára v prípade jeho neprítomnosti. *Krajná núdza je definovaná trestným zákonom č. 300/2005 Z. z. v § 24: „Čin inak trestný, ktorým niekto odvracia nebezpečenstvo priamo hroziace záujmu chránenému týmto zákonom, nie je trestným činom.“ O krajnú núdzu nejde, ak bolo možné nebezpečenstvo priamo hroziace záujmu chránenému týmto zákonom za daných okolností odvrátiť inak alebo ak spôsobený následok bol alebo je zjavne závažnejší ako ten, ktorý hrozil. Rovnako nejde o krajnú núdzu, ak ten, komu nebezpečenstvo priamo hrozilo, bol podľa všeobecne záväzného právneho predpisu povinný ho znášať. Vo vše­ obecnosti v prípade využitia právneho inštitútu krajnej núdze v rámci zdravotníctva je potrebné zabezpečiť, aby bola skutkovo naplnená podstata zásady subsidiarity a proporcionality.

Zásadu subsidiarity je možné charakterizovať ako potrebu, aby sa najskôr vyčerpali všetky iné možnosti na zamedzenie hroziacemu nebezpečenstvu, ak to okolnosti dovoľujú. Zásadu proporcionality je možné charakterizovať ako príkaz, aby hroziaci následok a následok spôsobený konaním v krajnej núdzi boli v určitom vzájomnom pomere. Platí zásada, že spôsobený následok pri dodržaní ostatných podmienok krajnej núdze môže byť aj rovnako závažný ako ten, ktorý hrozil, nesmie však byť zjavne závažnejší. To znamená, že spôsobený závažnejší následok nesmie byť v hrubom nepomere k tomu, ktorý hrozil.

Ak právny výklad krajnej núdze aplikujeme na vyššie uvedenú kazuistiku, sestra mohla využiť tento právny inštitút

17

18

odborné téma pediatrie

florence 7–8/14

a mohla prekročiť svoje kompetencie v rámci kroku 3 a 4, ale za dodržania nasledovných podmienok: 1. Cieľom by bolo odvrátenie nebezpečenstva hroziaceho pacientovi, ktoré v tomto prípade predstavovalo zhoršenie klinického stavu až smrť.

2. Nebezpečenstvo by muselo hroziť záujmu chránenému trestným zákonom, teda v tomto prípade bol v ohrození život neplnoletého pacienta, ktorý bol v doprovode matky.

3. Nebezpečenstvo by hrozilo pacientovi priamo, čo aj hrozilo.

4. Nebezpečenstvo za daných okolností by nebolo možné odvrátiť inak, čím by bola dodržaná zásada subsidiarity.

Keďže lekárka nebola v dosahu a nebola iná možnosť, táto zásada by bola dodržaná.

5. Spôsobený následok konaním sestry by nesmel byť zjavne závažnejší ako ten, ktorý pacientovi hrozil, čím mala byť dodržaná zásada proporcionality. Podanie adrenalínu i objemovej terapie a možné komplikácie plynúce z ich podania by neprevýšili fatálny následok neliečenej anafylaktickej reakcie.

6. Ten komu nebezpečenstvo hrozilo, nie je povinný ho znášať.

V tomto prípade súhlas mohla dať matka.

Sestra musí poznať svoj rozsah kompetencií a nemala by ich prekračovať. Jedinou legislatívne prípustnou situáciou, kedy sestra v rámci svojej praxe môže prekročiť svoje kompetencie, je inštitút krajnej núdze definovaný v Slovenskej republike v trestnom zákone. Každá sestra by už počas svojho štúdia mala byť oboznámená s inštitútom krajnej núdze a možnosťami jeho použitia v praxi. Len ak sú splnené všetky podmienky definujúce krajnú núdzu, je možné považovať prekročenie kompetencií sestrou za postup lege artis. * Pozn.: V ČR je krajní nouze definována dle § 28 tr. zákoníku: „Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem.“ Podmínky krajní nouze dle § 28 tr. zákoníku: → Odvrací se nebezpečí → Nebezpečí hrozí přímo, tj. bezprostředně → Nebezpečí nelze za daných okolností odvrátit jinak → Způsobený následek nesmí být zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil → Ten, komu nebezpečí hrozí, nemá povinnost je snášet – pozn. red.

Literatúra

Recenzovaly

1. Resuscitation Council (UK). Emergency treatment of anaphylactic reactions. [online]. 2013 [cit.

2013-11-04]. p. 1–50. Dostupné na: http://www. resus.org.uk/pages/reac­tion.pdf 2. Simons FE, Ardusso LR, Bilò MB et al. 2012 Update: World Allergy Organization Guidelines for the assessment and management of anaphylaxis. Curr Opin Allergy Clin Immunol. 2012;12(4):389–399 3. Simons FER. Anaphylaxis in infants: Can recognition and management be improved? Current Allergy & Clinical Immunology. 2009;22(2):67–69 4. Pokorný J a kol. Lékařská první pomoc. 2. vyd.

Praha: Galén, 2010. 474 s. ISBN 9788072623228

5. Rosen P et al. Rosens emergency medicine: concepts and clinical practice. 7th edition. Philadelphia: Mosby Elsevier, 2010. 2731 s. ISBN 13-978-0323-05472-0 6. Russell WS et al. Evaluating the management of anaphylaxis in US emergency departments: Guidelines vs. Practice. World J Emerg Med. 2013;4(2):98–106 7. Zákon č. 300/2005 Z. z., trestný zákon, v znení neskorších predpisov 8. Nowak R et al. Customizing Anaphylaxis Guidelines for Emergency Medicine. J Emerg Med. 2013;45(2):299–306

Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Mgr. Monika Dlouhá, DiS. Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje, zdravotnický záchranář

inzerce

LEGENDÁRNÍ DISCO MUZIKÁL MUZIKÁ ÁL

ve spolupráci s Robert Stigwood HUDBA

BEE GEE GEES

OD 30. ZÁŘÍ 2014 V DIVADLE KALICH POUZE

100

EXKLUZIVNÍCH PŘEDSTAVENÍ

MIMOŘÁDNÁ AKCE PRO PRACOVNÍKY VE ZDRAVOTNICTVÍ!

IMM media

Využijte možnost slev až 50% na vybraná muzikálová i činoherní představení z repertoáru Divadla Kalich. Akce platí do 31. srpna 2014 při hromadných objednávkách na fakturu. Informace o aktuální nabídce zvýhodněných termínů v obchodním oddělení na tel.: 296 245 307, e-mail: objednavky@kalich.cz

pediatrie odborné téma

Úloha pediatra při hubnutí dětí

J

e třeba si uvědomit, že rodina představuje pro dítě mocný vzor. Odmala se učí chování právě tím, že pozoruje a napodobuje chování lidí kolem sebe. A koho napodobuje nejvíce?

Samozřejmě ty, které miluje a s nimiž tráví nejvíce času, tedy rodiče, prarodiče a sourozence.

Z generace na generaci se tak dědí i „společná kuchyně“. Jaký tedy může být dopad pediatrových slov?

Pokud se jedná o nemotivovanou rodinu, pak většinou (sám obézní) rodič doporučení lékaře „neslyší“. Má pocit, že práce a rodina mu odebírá veškerou energii, řešení váhy není prioritou, a tudíž neřeší ani váhu svého dítěte. Maximálně první dny po kontrole u lékaře při večerní konzumaci chipsů u televize upozorní dítě na to, aby si už další pytlík nebralo, se slovy: „Víš, co ti říkala paní doktorka?!“ Tito lidé jsou ve stadiu, kdy nejsou naladěni na jakoukoli životní změnu.

Lidé patřící do této kategorie by potřebovali systematickou práci s psychologem na vybudování motivace ke změně životního stylu a na základě jednorázového poučení pediatrem lze u nich jen těžko očekávat nějakou změnu. V tomto případě nemá ani smysl, aby pediatr zadával rodině nějaké velké cíle ve vztahu k redukci váhy, protože by je rodina nesplnila. Účelnější by bylo asi zadat rodině malý úkol – např. aby přestala pít slazené limonády – a dát jí nabídku, kam se může obrátit pro pomoc, až se pro ni rozhodne.

Pokud jsou rodiče ve stadiu, kdy mají sami za sebou mnoho pokusů o redukci váhy a přivítali by systematické odborné vedení, jedná se o motivovanou rodinu. V obdobné situaci jsou štíhlí rodiče, které problém dítěte trápí, ale jsou bezradní, jak ho řešit. Jsou nastaveni ke změně, ale chybějí jim jednak znalosti, ale také dostatek sil změnu realizovat. Zde by mohl pediatr výrazně pomoci.

Ve většině případů obézních dětí jsou jeden nebo oba rodiče obézní také a potřebují také zhub-

V případě nemotivované rodiny rodič (většinou sám obézní) váhu dítěte zpravidla neřeší a doporučení pediatra „neslyší“

foto: Profimedia

Iva Málková STOB

Pediatr je často první osobou, která upozorní rodiče na to, že jejich potomek má kila navíc. Štíhlí rodiče mají obézní dítě jen výjimečně a většinou se tento problém snaží řešit, někdy naopak až příliš razantně. Pediatr samozřejmě upozorní rodiče na to, že je třeba s nadváhou jejich dítěte něco dělat, a dá jim rady v takovém rozsahu, jaký mu dovolí jeho čas. Během krátkého rozhovoru však jen těžko změní návyky, které jsou v rodině zažité roky či celá desetiletí. nout. V první řadě musí pediatr rodičům zdůraznit jejich důležitou roli v procesu změny. Jestliže si rodič neuvědomí, jak důležitá je jeho role, nepřijme odpovědnost a nebude dítěti vhodným vzorem, pak nemůže uspět ani lékař. To se týká i štíhlých rodičů, u kterých navíc přistupuje další faktor – učit rodiče přijímat dítě i s kily navíc, což u obézních rodin nebývá problém.

Rodiče nemusejí mít strach, že půjde o dramatické změny. V podstatě jde jen o přiměřenost porcí, záměnu kalorických potravin za méně kalorické (nahrazení sladkých nápojů, potravin s vysokým obsahem živočišných tuků a potravin s vysokým glykemickým indexem za potraviny vhodnější) a zařazení pohybu do života rodiny.

19

20

odborné téma pediatrie

Často úplně postačí zařadit více zeleniny, snížit počet hodin strávených u televize či počítače na max. dvě hodiny denně a odbourat jídlo při těchto aktivitách a místo toho vyvíjet společné aktivity. Toto sdělení je velmi důležité k tomu, aby se odhodlání rodičů převedlo v praxi. Pokud je zřejmé, že rodiče jsou připraveni změnit či pozměnit životní styl rodiny a tudíž i řešit problémy dítěte s nadváhou, je třeba toho využít a nabídnout jim systematické vedení. Obecné rady se zpravidla míjejí účinkem. Rodině je třeba nabídnout konkrétní, ale flexibilní program. Tady začíná problém, protože není v silách pediatra, resp. nutričního terapeuta a psychologa zvát rodinu pravidelně, alespoň zpočátku v krátkých intervalech, na kontrolu zadaných úkolů. Ideální situací by bylo, kdyby zrovna tak, jako fungují v desítkách měst po ČR kurzy snižování nadváhy STOBu pro dospělé, byly organizovány i kurzy pro děti a jejich rodiče. Rodinné kurzy jsou však zatím organizovány jen v několika městech.

Sedmero rad při rodinném hubnutí: 1. Buďte dítěti okázalým vzorem při změně stravovacích návyků. Ukazuje se, že nové jídlo je třeba dítěti předložit nejméně sedm­ krát, aby si je oblíbilo. Vyprávějte dětem o svých úspěších, které neviděly. Pochlubte se, jak jste na oslavě v práci ochutnali vlašského salátu jen symbolicky a zatímco kolega snědl celý talíř smažených brambůrků, vy jste si jich vzali jenom pět.

2. Vzorem buďte dětem nejen ve stravovacích návycích, ale i v pohybové aktivitě. Pro dítě je těžké nedívat se na televizi a cvičit, když zbytek rodiny sedí u televize. Když se budete dívat na televizi cíleně a budete sledovat jen to, co vás zajímá, překvapí vás, kolik času vám zbude na pohybovou aktivitu, kterou můžete vykonávat spolu s dítětem. Nejméně časově náročná je postupně dávkovaná jízda na rotopedu – vy při zprávách, dítě při svém oblíbeném pořadu. Střídejte druhy pohybu, snažte se, ať jsou rodinné procházky pro dítě radostí (můžete při nich hledat „kešky“ nebo hrát jiné hry, k motivaci využijte krokoměru).

Uvidíte, že společně prováděná aktivita upevní i rodinné vztahy.

3. Důležité je, abyste do nového životního stylu zapojili celou rodinu, tedy i ty členy, kteří hubnout nepotřebují. Zdravější způsob života prospěje v každém případě všem. Dítě se může těžko chovat jinak než tatínek či bratr.

florence florence 7–8/14 6/13

4. Víme, že v dnešní uspěchané době máte neustále pocit, že nemůžete nic stačit. Na druhé straně však platí, že na co si člověk chce najít čas, na to si ho najde. Opomeňte zejména v počátku nácviku nového chování méně důležité práce a věnujte čas sobě a dítěti. Vyšetřete si alespoň obden čas na nějakou pohybovou aktivitu i za cenu, že doma nebude uklizeno jako v klícce.

5. Nešetřete chválou. Oceňujte, chvalte děti nejen za ubrané kilogramy, ale i za plnění dílčích cílů. Každý je rád pochválen. Ocenění je nejvíc účinné, když přijde okamžitě po správném chování. Buďte v odměňování důslední, reagujte na určité chování vždy stejně, nikdy se nesmí stát, že dítě jednou za určité chování odměníte a jindy káráte.

Nesmí se tedy stát, že vyhubujete dítěti za to, že si koupilo zmrzlinu, a druhý den mu ji koupíte za to, že si opravilo známku ve škole.

6. Zkuste porušit rodinné tradice a při rodinných oslavách si předem naplánujte činnosti, při kterých strávíte minimum času u stolu. Uvidíte, že dítě si s vámi bude nakonec radši hrát než sedět přejedené nečinně u stolu.

7. Nepodceňujte množství jídla, které dítě sní u kamarádů. Připravte mu do ledničky talířek s chutně vyhlížející zeleninou, tvaroh s ovocem apod., aby dítě, až přijde hladové ze školy, mělo kam sáhnout. Vyhraďte mu oddělení v ledničce, ze kterého si může vybírat potraviny. V dnešní době tráví mnoho dětí z rozvedených manželství víkendy s druhým rodičem, většinou otcem, se kterým nežijí v jedné domácnosti. Ať už jsou mezi rodiči jakékoli vztahy, blaho dítěte by měli mít na mysli oba dva, takže by se měli oba seznámit s novým životním způsobem dítěte.

A co říci závěrem? Snad jen popřát rodičům, aby se jim výše uvedené pokyny dařilo dodržovat a byli ve střehu, aby mohli dítě, když něco udělá dobře, pochválit. Přejme jim, aby dali svým dětem dárek v podobě podpory, která jim navždy změní život a zároveň jim ho i prodlouží. Podchytit obezitu u dětí je velmi důležité, protože dítě s kily navíc z ní, bohužel, nevyroste, v což rodiče většinou doufají místo toho, aby dítěti pomohli.

Více informací týkajících se výživy a zdravého hubnutí dětí naleznou rodiče i pediatři na stránkách www.hravezijzdrave.cz.

obsah

recenzované části přehledová studie 21 / Význam dľžky dojčenia v prevencii chorôb u dieťaťa

výzkumné sdělení 24 / Péče porodní asistentky o šestinedělky v domácím prostředí jako prevence zdravotních komplikací žen v šestinedělí

výzkumné sdělení 27 / Hodnocení kvality poskytované péče v porodnicích Pardubického kraje

přehledová studie recenzované články

Význam dĺžky dojčenia v prevencii chorôb u dieťaťa PhDr. Eva Moraučíková, PhD. Katedra pôrodnej asistencie, FZ KU Ružomberok

Bc. Silvia Purdiaková Gynekologicko-pôrodnícka klinika, ÚVN SNP – FN Ružomberok

Súhrn / Autorky v príspevku spracovali problematiku dojčenia, ktorá po mnohých rokoch stagnácie zažíva renesanciu v celej Európe, a vplyv dojčenia na výskyt chorôb u detí. Opierajú sa o výsledky neštandardizovaného dotazníka, ktorého cieľom bolo zistiť, či ovplyvnila dĺžka dojčenia vývin chorobnosti u detí do dvoch rokov. Výsledky ukázali vysokú štatistickú významnosť p – 0,002, t.j. dĺžka dojčenia sa výrazne podieľa na poklese alergií, a vysokú štatistickú významnosť p – 0,0001, t.j. dĺžka dojčenia sa výrazne podieľa na poklese celkovej chorobnosti (ochorenia horných ciest dýchacích, dolných ciest dýchacích, hnačka). Na základe výsledkov odporúčajú podporovať dojčenie na troch úrovniach – prenatálne, intrapartálne a postnatálne.

Kľúčové slová / dojčenie – podpora – chorobnosť.

The importance of breastfeeding length in prevention of child illnesses Summary / The authors’ essay deals with the problematics of nursing, which – after many years of stagnation – is experiencing renaissance all over Europe and the influence of nursing on occurence of diseases among children. It is based on the results of a non-standardised questionnaire aiming to find out whether the length of nursing time has influenced disease developments among children under 2 years of age. The results have shown great statistical importance p – 0,002, which means that nursing period has got major impact on allergy decrease, and great statistical importance p – 0,0001, which means that the length of nursing period greatly influences decrease of overall illnesses (upper respiratory and lower respiratory, diarrhoea). On the basis of the findings it is recommended to support nursing on three levels: prenatal, intrapartal and postnatal.

Keywords / breastfeeding – promotion – illnesses.

Úvod

Prijímanie materského mlieka bolo pre dieťa odjakživa otázkou prežitia, bytia a života. V niektorých geografických a prírodných podmienkach to platí dodnes. V priebehu 20. storočia sa pozornosť sústredila na výrobu prípravkov dojčenskej výživy, ktoré priniesli na za­čiatku prekvapujúco dobré výsledky. Mnohé matky i pediatri podľahli presvedčeniu, že umelá výživa nahradí dojčenie, pretože je rovnocenná materskému mlieku.

Nastal prudký pokles dojčenia a stále sa zväčšujúcemu počtu detí bola podávaná umelá výživa. Bol to najväčší pokus, ktorý sa vykonal na ľudstve bez kontrolnej skupiny. „Na základe dlhodobých štúdií o výžive dojčiat, ako aj rozborov morbidi­ ty a mortality odborníci WHO – UNICEF v roku 1979 dospeli k jednoznačným záve­ rom, že dojčenie v prvom roku života die­ ťaťa nie je možné ničím nahradiť.“ (Jakušová, Dostál, 2003, s. 9).

Materské mlieko predstavuje ideálny a prirodzený spôsob výživy dojčaťa.

V posledných rokoch sa vďaka štúdiám zisťuje určitá súvislosť medzi dĺžkou dojčenia a prospievaním dieťaťa, ale výsledky nie sú jednoznačné. Na základe

najnovších poznatkov vedy o fyziológii dojčenia, o zložení materského mlieka, o jeho imunologických vlastnostiach, psychologickom, ekonomickom a ekologickom význame sa odporúča v súlade s WHO plne, čiže výhradne dojčiť do celých 6 mesiacov dieťaťa. Až po 6. mesiaci u plne dojčeného dieťaťa je potrebné zavádzať do stravy 1. a 2. príkrm a postupne ostatnú stravu podľa veku dieťaťa.

Odborníci z radov pediatrov, imunoalergológov, gastroenterológov a kardiológov majú spoločný cieľ, aby aspoň 50 % našich detí bolo v 6. mesiaci plne, výhradne dojčených. WHO odporúča, aby dieťa bolo dojčené do dvoch rokov, prípadne aj dlhšie. Americká pediatrická spoločnosť navrhuje, aby matky dojčili 12 mesiacov. „Podľa odporúčaní WHO/ /UNICEF by malo materské mlieko aspoň do dovŕšeného 6. mesiaca života pred­ stavovať jedinú potravu nielen pre zdra­ vých novorodencov a dojčatá, ale aj pre novorodencov a dojčatá s mnohými zdra­ votnými problémami.“ (Šašinka a kol., 2007, s. 35).

Uplatňovaním programu na podporu dojčenia bol za posledné dve desaťročia v niektorých nemocniciach na Sloven-

sku dosiahnutý zásadný obrat vo vývoji prirodzenej výživy. Štatistika o dĺžke dojčenia na Slovensku poskytuje údaje z roku 2003, kedy po prepustení z pôrodnice dojčilo 93,2 % matiek, do konca 1. me­siaca 83,2 %, do konca 2. mesiaca 72,4 %, do konca 3. mesiaca 62,6 %, do konca 4. mesiaca 52,8 %, do konca 5. mesiaca 44,3 % a do konca 6. me­siaca 37,8 % matiek (Haľamová, 2006). V roku 2005 stúpol počet dojčených detí do ukončeného 6. mesiaca o 2,6 %. Na Slovensku v súčasnej dobe pri odchode z pôrodnice dojčí približne 90–95 % žien. Najväčší pokles dojčenia je zaznamenaný v 3. mesiaci života dieťaťa, kedy plne dojčí svoje dieťa iba 67 % matiek a v 6. mesiaci už iba 30 %. Súčasná situácia u nás je horšia ako vo vyspelých európskych, hlavne se-

Recenzovaly Doc. PhDr. Lada Cetlová, Ph.D. Katedra zdravotnických studií, Vysoká škola polytechnická Jihlava Bc. et Bc. Jiřina Weisová Gynekologicko-porodní oddělení, Slezská nemocnice Opava, porodní asistentka

21

22

recenzované články přehledová studie

verských štátoch, kde v 6. mesiaci dojčí až 60 % žien (Vicianová, Jančová, 2003).

Prieskumný problém

Má dĺžka dojčenia vplyv na chorobnosť dieťaťa do dvoch rokov veku (infekcie horných a dolných ciest dýchacích, alergie, hnačka)?

Metóda a realizácia prieskumu

Dotazník vlastnej konštrukcie, ktorý bol distribuovaný na gynekologickopôrodníckej klinike ÚVN SNP Ružom-

florence 7–8/14

berok – FN a v privátnej ambulancii pre deti a dorast v Ružomberku. Realizácia prieskumu – február 2012. Na spracovanie výsledkov prieskumu sme použili štatistický software IBM SPSS Statistica 18.

Charakteristika prieskumnej vzorky

Do prieskumu sa zapojilo 100 respondentiek – matiek. Respondentky uvádzali údaje z tehotnosti, po ktorej majú dieťa staršie ako dva roky, ale zároveň to mali byť údaje o dieťati najbližšie k dolnej vekovej hranici 2 roky. Najmenšiu skupinu

tvorili ženy staršie ako 41 rokov (2 %), potom nasledovala skupina 12 matiek vo veku 20–25 rokov, ďalej ženy vo veku 36–40 rokov (15 %), nasledovali ženy vo veku 31–35 rokov (34 %) a najpočetnejšiu skupinu tvorili ženy od 26 do 30 rokov (37 %). Prevažovali ženy žijúce v meste (57 %) nad ženami žijúcimi na vidieku (43 %). Dve najpočetnejšie skupiny týkajúce sa vzdelania tvorili ženy so stredoškolským vzdelaním s maturitou (42 %) a s VŠ vzdelaním (39 %). V rodinnom stave bola väčšina žien vydatá (84 %).

Výsledky prieskumu Tab. 1 P riloženie dieťaťa k prsníku po narodení (n = 100)

Tab. 4 V ýskyt prvej choroby u dieťaťa (n = 100)

Kedy Vám bolo dieťa po narodení priložené k prsníku?

n

%

Kedy ste zaznamenali výskyt prvej choroby u Vášho dieťaťa?

n

%

Ihneď po pôrode

30

30

Počas dojčenia

29

29

Do jednej hodiny

27

27

Po ukončení dojčenia

71

71

Do dvoch hodín

15

15

Do troch hodín

15

15

Iné (doplňte)

13

13

Pri možnosti iné respondentky uvádzali napríklad: po 4 hodinách, po 12 hodinách, na druhý deň po cisárskom reze, na piaty deň, pretože dieťa bolo v inkubátore.

Tab. 2 P rítomnosť dieťaťa na izbe pri matke (n = 100) Mali ste dieťa po pôrode na izbe (rooming-in)?

n

%

Áno

73

73

Nie

27

27

Tab. 3 P očet mesiacov dojčenia dieťaťa (n = 100) Uveďte počet mesiacov, ako dlho ste dojčili svoje dieťa?

n

%

Tab. 7 V ýskyt alergie do druhého roka života dieťaťa (n = 100)

Tab. 5 V ýskyt infekcie horných a dolných ciest u dieťaťa do druhého roka života (n = 100) Prekonalo Vaše dieťa do druhého roka života infekciu horných alebo dolných dýchacích ciest?

n

%

Áno

51

51

Nie

49

49

Tab. 6 Frekvencia výskytu infekcií horných a dolných ciest dýchacích u dieťaťa do druhého roka života (n = 51) Frekvencia výskytu infekcie horných a dolných ciest dýchacích u dieťaťa do druhého roka života

n

%

Bola u Vášho dieťaťa do druhého roka života diagnostikovaná nejaká forma alergie?

n

%

Áno, bronchiálna astma

4

4

Áno, respiračná alergia

2

2

Áno, potravinová alergia

4

4

Áno, ekzém

5

5

Nie

85

85

Iné

0

0

Tab. 8 V ýskyt hnačkových ochorení do druhého roka života (n = 100) Prekonalo Vaše dieťa do druhého roka života hnačkové ochorenie?

n

%

Áno

27

27

Nie

73

73

Tab. 9 Frekvencia výskytu hnačkových ochorení do druhého roka života (n = 27)

Do 1 mesiaca

9

9

1-krát

11

21

Frekvencia výskytu hnačkových ochorení do druhého roka života

n

%

Od 2 do 3 mesiacov

13

13

2-krát

15

30

1-krát

12

44

Od 4 do 6 mesiacov

19

19

3-krát

11

21

2-krát

10

37

Od 7 do 12 mesiacov

34

34

4–6-krát

10

20

3-krát

4

15

Do 2 rokov

22

22

Viac ako 6-krát

4

8

4- a viackrát

1

4

Viac ako 2 roky

3

3

přehledová studie recenzované články

Tab. 10 P rostriedky pri liečbe základných príznakov chorôb (n = 88)

Tab. 11 Hospitalizácia dieťaťa (n = 80)

Pri liečbe základných príznakov chorôb (infekcia horných a dolných ciest dýchacích, alergie, hnačka) ste využili:

n

%

Výskyt vyššie uvedených chorôb viedol ku hospitalizácii Vášho dieťaťa?

Len prírodné prípravky – čaje, sirupy dostupné v lekárňach

40

46

Áno

9

11

Antibiotické prípravky

45

51

Nie

71

89

Iné

3

3

n

%

Pri možnosti iné respondentky uviedli napríklad: probiotiká.

zdroj: výzkum autorek

Diskusia

„Výlučné dojčenie po dobu 6 mesiacov znižuje gastrointestinálne infekcie, rizi­ ko ďalších infekcií, alergických ochore­ ní, obezity a problém so zubným kazom.“ (Kramer, Kakuma, 2012). V prieskume sme sa za­oberali vplyvom dĺžky dojčenia na chorobnosť dieťaťa do dvoch rokov veku života (infekcie horných a dolných ciest dýchacích, alergie, hnačky).

Skúmali sme frekvenciu výskytu chorobnosti s ohľadom na faktor dĺžky dojčenia.

Použili sme chí-kvadrát test ako jednu z vhodných metód kategoriálnej analýzy.

Pri analýze výsledkov boli respondentky rozdelené podľa dĺžky dojčenia na dve skupiny: 1. matky, ktoré dojčili do prvého roku života dieťaťa; 2. matky, ktoré dojčili viac ako jeden rok.

Výsledky ukázali vysokú štatistickú významnosť p – 0,0001, t.j. dĺžka dojčenia sa výrazne podieľa na poklese celkovej chorobnosti, ochorení horných a dolných ciest dýchacích a hnačky. Aj podľa Dluholuckého a kol. (2009) bol dokázaný priamy vplyv dĺžky dojčenia k chorobnosti detí nielen v rozvojových krajinách, ale aj vo vyspelých štátoch sveta. Priaznivý účinok dojčenia pretrváva až do dospelosti. Hoci výsledky nášho prieskumu hovoria o takmer rovnakom počte detí, ktoré prekonali či neprekonali infekciu horných alebo dolných ciest dýchacích, v závislosti od dĺžky dojčenia bola pre­ ukázaná vysoká štatistická významnosť (p – 0,0001). Dluholucký a kol. (2009) uvádza, že priaznivý vplyv dojčenia na akútne respiračné choroby je štatisticky významný v prvom roku života (p < 0,05, p < 0,01), ale vo vyššom veku sa výraz-

ne neprejavili. Deti dojčené do 4. mesiaca a dlhšie majú signifikantne menej infekcií horných a dolných ciest dýchacích a zažívacieho systému v prvom roku života. V ďalších je rozdiel tiež zrejmý, ale nie signifikantný (Haľamová a kol., 2005).

V našom prieskume len 4 matky odpovedali, že ich dieťa po dojčení dlhšom ako 1 rok prekonalo hnačkové ochorenie.

Dojčenie do 4. mesiaca významne znižuje výskyt gastrointestinálnych infekcií (p < 0,05) (Dluholucký a kol., 2009).

V prieskume výskytu alergií u detí výsledky ukázali vysokú štatistickú významnosť p – 0,002, t.j. dĺžka dojčenia sa výrazne podieľa na poklese alergií. Iba 15 matiek spomedzi opýtaných uviedlo, že deťom bola diagnostikovaná nejaká forma alergie do druhého roku života. Dluholucký a kol. (2009) uvádza, že výskyt astmy a iných alergií bol u dlhšie dojčených detí nesignifikantne nižší, zaujímavý je vyšší výskyt ekzému u dlhšie dojčených detí. Náš prieskum tento fakt nepotvrdil, iba matka jedného dieťaťa, ktorá dojčila viac ako jeden rok, udáva výskyt ekzému. „Nezistili sa rozdiely vo výskyte celiakie.“ (Haľamová a kol., 2005, s. 17).

Odporúčania pre prax

Na základe výsledkov prieskumu sme dospeli k záveru, že možnosťou zlepšenia sú nasledujúce opatrenia, ktoré sa majú realizovať prenatálne, intrapartálne a aj postnatálne: → zvýšiť informovanosť žien o význame dojčenia už počas tehotnosti – poskytovať úplné a správne informácie o optimálnej výžive detí hlavne pro-

stredníctvom antenatálnych kurzov, ktoré by viedla skúsená pôrodná asistentka, → podporiť raný kontakt matka–dieťa, metódou skin to skin, ktorý je dobrým základom pre dlhodobú laktáciu – zmeniť rigidné prístupy zdravotníckeho personálu a podporovať program BFHI, → poskytnúť ženám podporu pri dojčení aj v období po pôrode (návštevná služba, telefonická konzultácia) – prostredníctvom práce laktačných poradkýň, ktorými by mali by skúsené pôrodné asistentky.

Literatura 1. Dluholucký S a kol. Stav dojčenia na Slovensku na začiatku tretieho milénia (1993–2003). Lekársky obzor.

2009;58(3):94–103 2. Haľamová V a kol. Zásady prevencie zdravotnej starostlivosti o deti v skorom veku. Bratislava: Slovenský výbor pre UNICEF, 2005. 35 s. ISBN 80-88788-07-2 3. Haľamová V. Štatistika dojčení. [online].

2006 [cit. 2012-02-10]. Dostupné na: http://www.babetka.sk/user/view_page. php?page_id=369 377 4. Jakušová Ľ, Dostál A. Výživa dieťaťa v prvom roku života. Martin: Osveta, 2003.

76 s. ISBN 80-8063-130-1 5. Kramer MS, Kakuma R. Optimal duration of exclusive breastfeeding. Cochrane Database Syst Rev. 2012;8:CD003517. [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné na: http://onlinelibrary.wiley.com/ doi/10.1002/14651858.CD003517.pub2/ abstract 6. Šašinka M a kol. Pediatria. 2., doplnené a aktualizované vydanie. Bratislava: Herba, 2007. 740 s. ISBN 978-80-89171-49-1 7. Vicianová K, Jančová E. Význam prirodzenej výživy a vplyv dojčenia. Diabetik.

2003;2(4):17–21

23

24

recenzované články výzkumné sdělení

florence 7–8/14

Péče porodní asistentky o šestinedělky v domácím prostředí jako prevence zdravotních komplikací žen v šestinedělí Mgr. Eva Lorenzová Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, FZS, Západočeská univerzita v Plzni

Mgr. Kristina Janoušková Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, FZS, Západočeská univerzita v Plzni

Mgr. Lucie Kašová Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, FZS, Západočeská univerzita v Plzni

Souhrn / Komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy v šestinedělí není v České republice příliš využívanou službou. Odhaduje se, že terénní služba porodních asistentek funguje v ČR u méně než 10 % žen v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím. V rámci poskytnutého grantu (spolupráce Západočeské univerzity v Plzni a Plzeňského kraje) jsme se rozhodly metodou kontrolovaného ošetřovatelského experimentu zjistit, zda komunitní péče porodních asistentek o ženy po porodu působí preventivně ve výskytu zdravotních komplikací v průběhu šestinedělí. Mezi naše dílčí cíle pak patřilo zjistit, zda komunitní péče o šestinedělky vede k posílení intuitivního rodičovství a rodiny jako celku, a také jsme se tímto projektem chtěly pokusit zvýšit povědomí veřejnosti o práci porodních asistentek. Výsledky prokázaly, že komunitní péče o ženy v šestinedělí vede k prevenci zdravotních komplikací, k podpoře dlouhodobé a efektivní laktace a k podpoře žen v jejich mateřské roli.

Klíčová slova / porodní asistentka – šestinedělí – komunitní péče.

Midwifery care about women in puerperium in their community as prevention of health problems Summary / The project was focused on the proving of importace of continual health and psychosocial support of women in puerpe­ rium. Those women live in their home enviroment in the Pilsen region. Two groups of women in puerperium were compared by using method of experiment. Each group counted one hundred women in puerperim. The first group consists of women that were cared by midwife in their own home enviroment after their discharge out of the hospital. The second group was not provided any community care of midwife in puerperium. The women of both groups have one thing in common. Their anamnesis was without pathological signs and they did not undergo labour with serious medical complications. The goal of the project is finding if continual community care of midwives who take care of women in puerperium leads to the prevention of development of health complication in puerperium. The midwives created the exact plans of midwifery care and a special documentation to manage community care of women in puerperium.

The midwives were equipped with special health equipment.

Keywords / midwife – puerperium – community care.

Úvod

Komunitní péče o ženy poskytovaná porodními asistentkami je velice významný způsob podpory zdraví a rozvoje zdravé rodiny, potažmo zdravé společnosti. Bohužel, v současné době tato forma poskytování péče není státem a ministerstvem zdravotnictví dostatečně podporována.

Odhaduje se, že terénní služba porodních asistentek funguje v ČR u méně než 10 % žen v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím (Dorazilová, 2013). Současná krize praxe komunitní péče o ženy

Recenzovaly PhDr. Vlasta Dvořáková, Ph.D. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studií Mgr. Bc. Štěpánka Bubeníková Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd, Ústav porodní asistence

spočívá v nedostatečné víře ministerstva zdravotnictví v její účinnost a nutnost.

Komunitní péče se zaměřuje nejen na tělesné a psychické zdraví, ale i na posouzení sociálního prostředí, ve kterém žena v rámci komunity žije. Komunitní péče má efekt také na podporu přijetí nové životní role matky, podporu v rodinné souhře, podporu v novém denním režimu a povinnostech, podporu partnerství a sourozenectví a podporu ženy v rámci celé komunity, ve které žije. Komunitní péče o šestinedělky může být zdůvodněna také tím, že ženy jsou dnes po porodu propouštěny do domácího ošetřování co nejdříve. Po vaginálním porodu obvykle třetí den, po porodu císařským řezem obvykle pátý den. Okolo třetího poporodního dne se však fyziologicky rozbíhá laktace. Dalším argumentem je fakt, že procento komplikací u žen po porodu se dlouhodobě drží okolo 7 % (v roce 2011 – 7,1 %, zdroj: ÚZIS).

Cíle výzkumného záměru

Hlavním cílem tohoto projektu bylo zjistit a prokázat, že kontinuální komunitní péče porodních asistentek o šestinedělky vede k prevenci zdravotních komplikací u žen v šestinedělí.

Mezi dílčí cíle projektu pak patřily: → podpora žen v časném i pozdním šestinedělí; → posílení intuitivního rodičovství a podpora rodiny jako celku; → pozvednutí prestiže profese porodních asistentek.

Metodologie výzkumného šeření

Metodologií výzkumného šetření se stal kontrolovaný ošetřovatelský experiment. „Jde o pozorování za uměle vytvořených podmínek určených výzkumníkem. Podstata experimentu spočívá v tom, že do procesů se vnášejí změny v souladu s úlohami výzkumu a hypotézou. Experiment sleduje změny určitých faktorů v důsled-

výzkumné sdělení recenzované články

Tab. 1 Zdravotní potíže v průběhu šestinedělí Komunitní péče porodní asistentky

Tab. 2 Přehled úspěšnosti kojení na konci šestinedělí Komunitní péče porodní asistentky

Bez komunitní péče porodní asistentky

Močová inkontinence

1

1%

6

6%

Rozpad porodního poranění

13

13 %

2

2%

Bez komunitní péče porodní asistentky

Plné kojení do konce šestinedělí

69

69 %

67

67 %

Bolest sutury

40

40 %

33

33 %

Bolestivost a krvácivost hemoroidů

19

19 %

13

13 %

Kojení s dokrmem

24

24 %

16

16 %

Zánět prsu

7

7%

10

10 %

Zástava kojení

7

7%

17

17 %

zdroj: výzkum autorek

ku měnících se podmínek. Jeho úlohou je např. objasnit objektivními metodami, který z vícerých způsobů ošetřování je nejúčinnější.“ (Bártlová et al., 2005).

Podstatou kontrolovaného ošetřovatelského experimentu bylo porovnání výsledků u experimentální skupiny žen a skupiny kontrolní. V experimentální skupině byly vybrané ženy v šestinedělí, u kterých proběhla minimálně třikrát návštěva porodní asistentky v době šestinedělí v komunitním prostředí. V kontrolní skupině žen byly vybrané ženy po skončení šestinedělí, u kterých neproběhla komunitní péče porodní asistentkou. Každá skupina čítala vzorek 100 žen. Po skončení šestinedělí byly porovnány výsledky z obou skupin žen se zaměřením na: → výskyt somatického onemocnění v šestinedělí; → v ýskyt psychických komplikací po porodu (výskyt poporodní deprese); → názor šestinedělek na vhodnost praktikování komunitní péče porodních asistentek o ženy v šestinedělí.

nitní péči byly porodní asistentky vybaveny porodnickými brašnami, ve kterých byl specifický zdravotnický materiál pro posouzení celkového zdravotního stavu a další ošetřovatelskou péči včetně aromaterapeutik a homeopatik. Porodní asistentky byly vybaveny standardy péče a také specifickou zdravotnickou dokumentací.

Výsledky výzkumného šetření

Zájem o komunitní péči Z celkového počtu 303 rozdaných dotazníků, které nabízely bezplatnou koinzerce

Oddělení intervenční neuroradiologie a angiologie, RDG ústav, Fakultní nemocnice Ostrava, Katedra zobrazovacích metod LF Ostravské univerzity, Česká asociace sester, Společnost radiologických asistentů České republiky

vás srdečně zvou na:

4.

CELOSTÁTNÍ KONFERENCI

ZDRAVOTNÍCH SESTER A RADIOLOGICKÝCH ASISTENTŮ KATETRIZAČNÍCH SÁLŮ S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ

23.–24. října 2014 Clarion Congress Hotel Ostrava****

Aby mohly být výsledky objektivně posuzovatelné, kritéria výběru žen pro výzkumné šetření do obou skupin byla: ne větší krevní ztráta v souvislosti s porodem než 1500 ml, žádné příznaky tromboembolie po porodu, ne větší porodní poranění perinea než II. stupně.

Organizace výzkumného šetření

Výzkumné šetření probíhalo ve spolupráci s oddělením šestinedělí Fakultní nemocnice v Plzni od července do listopadu 2013.

Na oddělení probíhala distribuce kontaktních dotazníků vyškolenými porodními asistentkami. Komunitní péči o šestinedělky provádělo celkem osm registrovaných porodních asistentek. Pro vlastní komu-

munitní péči porodní asistentky o šestinedělku, využilo tuto službu 147 žen.

Z personálních, geografických, časových a výzkumných důvodů bylo nakonec navštíveno přesně 100 žen v šestinedělí. Největší zájem o tuto službu měly prvorodičky s vysokoškolským stupněm vzdělání.

Komunitní péči o ženy po porodu vedenou porodními asistentkami by doporučilo 100 % žen s proběhlou komunitní péčí. Ženy bez komunitní péče pak na konci šestinedělí doporučily komunitní

Generální partner

Mediální partner

Bližší informace: www.konference.angio.cz

inzerce_FNO_86x120mm.indd 1

29.5.2014 8:53:14

25

26

recenzované články výzkumné sdělení

péči porodní asistentky v 62 % (10 % jen pro prvorodičky).

Zdravotní komplikace u žen v šestinedělí Porodní asistentky včasně a precizně rozpoznávaly poruchy hojení porodních poranění. U 13 % žen s komunitní péčí v šestinedělí odhalily porodní asistentky poruchy hojení porodního poranění. Ve druhé skupině, která neměla komunitní péči porodních asistentek v šestinedělí, ženy uvedly, že u nich došlo k rozpadu porodního poranění ve 2 %. Domníváme se, že takto nízká incidence vychází proto, že ženy uvedly jen evidentně rozpadlé porodní poranění. Přínos péče porodních asistentek také spatřujeme v časné péči o zánětlivé procesy v prsu v období laktace a v nápravě poruch kontinence moče (viz tab. 1). Ženy, které měly komunitní péči porodních asistentek, musely v průběhu šestinedělí vyhledat lékařskou pomoc třikrát (3 %). Ženy, které tuto komunitní péči neměly, musely vyhledat lékařskou pomoc jedenáctkrát (11 %) a tři další ženy svůj zdravotní stav telefonicky s lékařem konzultovaly.

florence 7–8/14

Šestinedělky, které měly péči porodní asistentky v domácím prostředí, ukončily laktaci do konce šestinedělí v sedmi případech (7 %). Šestinedělky, které neměly péči porodních asistentek v domácím prostředí, ukončily laktaci do konce šestinedělí v sedmnácti případech (17 %) (viz tab. 2). Tento rozdíl považujeme za značný. Ženy, které nevyužily komunitní péče porodních asistentek v šestinedělí, pak pro podporu kojení vyhledávaly informace z internetu (32 %), od vlastní matky (19 %) a od laktačních poradkyň (12 %).

29 % žen bez komunitní péče v šestinedělí by si pak zpětně přálo od porodních asistentek v šestinedělí poradit s kojením.

Psychický stav v období šestinedělí U 96 % šestinedělek s proběhlou komunitní péčí se objevilo shodné tvrzení o psychické podpoře ze strany porodních asistentek.

Zvýšení sebedůvěry pak udává 16 % šestinedělek s proběhlou komunitní péčí. Úspěšnost kojení do konce šestinedělí V oblasti šetření o úspěšnosti kojení na konci šestinedělí se potvrdila významná role komunitních porodních asistentek.

Literatura 1. Bártlová S, Sadílek P, Tóthová V. Výzkum a ošetřovatelství. Brno: NCO NZO, 2005. ISBN 80-7013-416-X 2. Dorazilová R. Ženy, porodní asistentky a gynekologové, pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví – o co jde v pracovní skupině? [online]. ČKPA, 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=110:zeny-porodni-asistentky-a-gynekologove-pojiovny-a-ministerstvo-zdravotnictvi--o-co-jde-v-pracovni-skupin&catid=3:kpa-home&Itemid=20 3. Shaw E et al. Systematic Review of the Literature of Postpartum Care: Effectiveness of Postpartum Support to Improve Maternal Parenting, Men­ tal Health, Quality of Life, and Physical Health.

Birth. 2006;33(3):210–220. ISSN 1523-536X

Diskuze

Výzkumné šetření ukázalo také další zajímavé výsledky. Zjistily jsme, že 52 % šestinedělek nenavštívil v domácím prostředí pediatr či dětská sestra. Argument, že komunitní péče v šestinedělí není potřebná, protože tam docházejí právě tito odborníci, tedy neplatí. Tito zdravotníci se navíc věnují převážně novorozenci, ale nemohou pokrýt komplexní péči o ženu po porodu.

Také jsme se zaměřovaly na prostředí, ve kterém šestinedělky po porodu žijí. Netroufáme si shrnout, že můžeme popsat nějaké komunitní prostředí typické pro šestinedělky. Můžeme jen zkonstatovat, že jsme zjistily častý pobyt partnerů šestinedělek v domácím prostředí po porodu potomka v řádu dnů až týdnů (u 66 % partnerů šestinedělek). Je otázka, zda pobyt partnerů po porodu potomka v domácím prostředí částečně nesupluje také

chybějící komunitní péči o šestinedělku ze strany porodních asistentek.

Informace o konkrétních výsledcích komunitní péče porodních asistentek o ženy po porodu nejsou v naší republice příliš dostupné. V zahraničí je tato služba považována za standardní, a tak se k ní pojí i více informačních zdrojů. V souhrnném článku Systematic Review of the Literature of Postpartum Care: Effectiveness of Postpartum Support to Improve Maternal Parenting, Mental Health, Quality of Life, and Physical Health je přehledně uvedeno, jaké další možnosti zkoumání komunitního prostředí u žen po porodu je možno podniknout a na základě toho navrhnout opatření do praxe (Shaw et al., 2006).

Závěr

Projekt Péče porodní asistentky o šestinedělky v domácím prostředí jako prevence zdravotních komplikací žen v šestinedělí prokázal, že komunitní péče poskytovaná porodními asistentkami je velice přínosná a ze stran šestinedělek žádoucí a oceňovaná. Je veliká škoda, že v současné době není tato péče ženám po porodu plošně dostupná. Při péči o šestinedělky v domácím prostředí jsme se snažily rovněž o pozvednutí prestiže naší profese a o propagaci služeb, které mohou obecně porodní asistentky ženám nabídnout. Do komunitní péče o ženy v šestinedělí jsme zapojily také naše studentky porodní asistence, protože si myslíme, že je důležité, aby se prakticky seznámily s vlastní komunitní péčí o šestinedělky a v budoucnu pak byly schopné takovouto službu samy nabízet a šířit.

Více o autorkách Mgr. Eva Lorenzová 2004: ukonč. gymnázium Plasy; 2007: Vysoká škola v Plzni, o. p. s. – Porodní asistentka; 2009: FF, Univerzita Palackého v Olomouci – sociologie – andragogika; 2009–2011: ČNHNK, Vrchlabí – porodní asistentka; od 2011: Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, FZS, ZČU – odborná asistentka

Mgr. Kristina Janoušková 2003–2007: SZŠ Klatovy; 2007–2010: Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni – obor Porodní asistentka; 2010–2012: Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě – obor Komunitní péče v porodní asistenci; 2008–2012: Gynekologická ambulance Blovice – porodní asistentka; 2012–2013: Nemocnice Strakonice – porodní asistentka; od 2013: Fakulta zdravotnických studií, ZČU Plzeň – odborná asistentka

Mgr. Lucie Kašová 1979–1983: gymnázium Mikulášské náměstí Plzeň; 1984–1986: SZŠ v Plzni – obor Ženská sestra; 1998–2002: Lékařská fakulta UK, Plzeň – obor Ošetřovatelství; 2003– 2005: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – obor Psychosociální rehabilitace; 1986–2003: Gynekologickoporodnická klinika FN Plzeň; 2004–2008: Vysoká škola v Plzni, o. p. s. – odborná asistentka; od 2008: Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, FZS, ZČU – vedoucí katedry

výzkumné sdělení recenzované články

Hodnocení kvality poskytované péče v porodnicích Pardubického kraje Bc. Lucie Posavádová Katedra porodní asistence a zdravotně sociální práce, FZS Univerzity Pardubice

Bc. Kateřina Gabrielová Katedra porodní asistence a zdravotně sociální práce, FZS Univerzity Pardubice

Mgr. Markéta Moravcová Katedra porodní asistence a zdravotně sociální práce, FZS Univerzity Pardubice

Souhrn / Cílem prezentovaného projektu bylo zjistit spokojenost s poskytovanou péčí v nemocnicích Pardubického kraje očima klientek porodnic. Dosažení cíle výzkumu bylo realizováno v rámci kvantitativní longitudinální studie, která byla prováděna formou anonymního dotazníkového šetření. Dotazníky vyplňovaly klientky porodnic Pardubického kraje v tištěné nebo elektronické podobě na webových stránkách daného zdravotnického zařízení. Získaná data jsou vyhodnocována a předávána managementu zúčastněných nemocnic. Na základě zjištěných výsledků výzkumného šetření porodnice vypracovávají projekty pro zlepšení či odstranění slabých stránek, které detekovaly respondentky výzkumu. V našem sdělení prezentujeme některé zajímavé výsledky dotazníkového šetření, které proběhlo v roce 2012 a 2013.

Klíčová slova / hodnocení – kvalita – nemocnice – péče – porodnice.

The quality evaluation of provided care in the maternity hospitals in the Pardubice Region Summary / The aim of the present project is to identify the satisfaction with the care provided in hospitals of the Pardubice Region ­through the eyes of clients. To achieve the goal of research is continued quantitative longitudinal study which takes the form of an anonymous questionnaire. Questionnaires filled in clients of maternity hospitals of the Pardubice Region in printed or electronic form on the website of the medical device. The data are evaluated and given to management of the participating hospitals. Based on the results of the research hospital provide projects to improve or eliminate weaknesses found by respondents. The authors present some interesting results of the survey, which took place in 2012 and 2013.

Keywords / evaluation – quality – hospital – care – maternity hospital.

Úvod

Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb je stanoveno v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Každý poskytovatel zdravotních služeb je povinen zavést ve svém zařízení interní systém hodnocení kvality a bezpečí. Tento proces zahrnuje sběr informací, kontrolu naplňování standardů, hodnocení efektivnosti jednotlivých činností, které jsou potřebné k soustavnému zlepšování kvality, a dosahování těch nejlepších výsledků vzhledem k daným podmínkám. Kvalitu je tedy možné hodnotit interní monitorací i externím auditem, stejně jako ji lze měřit prostřednictvím spokojenosti klientů.

Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice (dále FZS) má bohaté zkušenosti se spoluprací s porodnicemi Pardubického kraje, a to především v oblasti teoretické a praktické výuky a hodnocení kvality poskytované péče. V roce 2012 se FZS zapojila do prvního společného projektu pěti nemocnic Pardubického kraje zaměřeného na vyhodnocování spokojenosti klientů. V tomto projektu se zaměřujeme na hodnocení péče očima klientek porodnických oddělení v následujících porodnicích: Litomyšl-

ská nemocnice, a. s.; Pardubická krajská nemocnice, a. s.; Chrudimská nemocnice, a. s.; Svitavská nemocnice, a. s.; Orlickoústecká nemocnice, a. s.

Cíl práce

Cílem projektu bylo identifikovat nejzásadnější pozitiva a negativa poskytované péče daného porodnického oddělení.

Dalším cílem bylo na základě výsledků stanovit následná opatření, která by vedla ke zkvalitnění péče poskytované ženám hospitalizovaným v porodnicích.

Metodika výzkumu

Data byla v projektu získávána pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky byly vypracovány společně se zřizovatelem nemocnic, tedy s Pardubickým krajem, a byly anonymní. Poprvé byly na porodnických odděleních klientkám předloženy v srpnu a září 2012. V roce 2013 proběhla dvě období aktivního sběru dat, a to v únoru a březnu a v září a říjnu. Dotazník obsahoval 20 položek, z nichž část byla po prvním období modifikována na základě nově vzniklých potřeb ve spektru informací potřebných pro aplikaci žádoucích změn v kvalitě péče. V následné verzi dotazníku se otázky zaměřovaly na demo-

grafické údaje, podávání informací klient­ kám, tlumení bolesti, zajištění intimity a respektu, míru spokojenosti s péčí porodních asistentek, dětských sester a lékařů na porodním sále, oddělení šestinedělí a novorozeneckém oddělení. Část dotazníku se zaměřovala rovněž na úroveň čistoty a úklidových služeb. Na závěr dotazníku se respondentky vyjadřovaly k úrovni jejich pobytu v nemocnici a k tomu, zda by danou nemocnici doporučily ostatním.

Prezentace a interpretace výsledků

Prezentovány jsou výsledky za rok 2012 a za období únor až březen 2013, do tohoto období bylo zařazeno 259 dotazníků. Data z období září a říjen 2013 jsou nyní zpracovávána. Z důvodu zachování anonymity získaných dat prezentuje-

Recenzovaly Ing. Iva Brabcová, Ph.D. odborná asistentka, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, ZSF, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Mgr. Soňa Bocková LF OU v Ostravě

27

28

recenzované články výzkumné sdělení

florence 7–8/14

nocení ze zúčastněných nemocnic. Tuto porodnici by svým přátelům určitě doporučilo 98 % žen.

V porodnici C proběhlo výzkumné šetření až v roce 2013 a bylo zjištěno, že ­k lientky jsou spokojeny s péčí zdravotnického personálu na porodním sále. Dvě třetiny klientek uvedly, že jim v průběhu porodu nebylo nabídnuto tišení bolesti v podobě epidurální analgezie. Klientky byly spokojeny s péčí dětských sester i personálem na oddělení šestinedělí, ale po­ ukazovaly na nižší úroveň čistoty a úklidu a také nebyly příliš spokojeny s respektováním jejich osoby. Téměř 12 % respondentek uvedlo, že personál neověřoval jejich identitu před podáním léku.

V roce 2012 klientky v porodnici D kladně ohodnotily dostatek informací a podporu kojení. Z odpovědí bylo zjištěno, že v porodnici mají sestry na novorozeneckém oddělení velmi pěkný přístup k dětem i ženám. Velmi dobře je také hodnocena péče porodních asistentek na porodním sále v průběhu porodu. V roce

me v tomto sdělení výsledky bez uvedení konkrétního zdravotnického zařízení.

V nemocnici A si v roce 2012 klientky stěžovaly na kvalitu stravy, našly mezery v představování personálu při prvním kontaktu, ale velmi pozitivně hodnotily zacházení a přístup personálu. Klientky by si také přály více informací o kojení a zpříjemnění prostředí na pokojích.

Z výsledků z února a března 2013 je patrné, že se představování personálu při prvním kontaktu zlepšilo. Také je patrná změna v podpoře a podávání informací o kojení, ale rodičky stále nejsou spokojené s podávanou stravou.

V nemocnici B byly klientky velmi spokojeny s péčí porodních asistentek na porodním sále a s respektováním lidské důstojnosti, studu a intimity při výkonech, kde je možné porušení etických principů. V prvním šetření v roce 2013 uvedly všechny respondentky, že se jim personál porodnice při příjmu plně věnoval, kladně ohodnotily čistotu a úklid a porodnici udělily nejlepší celkové hod-

Tab. 1 Nabídka epidurální analgezie Odpověď:

A

B

C

D

E

∑

Ano

10

33

19

33

66

161

32,26 %

49,25 %

61,29 %

64,71 %

89,19 %

63,39 %

21

34

12

18

8

93

67,74 %

50,75 %

38,71 %

35,29 %

10,81 %

36,61 %

31

67

31

51

74

254

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

Ne ∑

Byl Vám nabídnut porod s tišením bolesti (epidurální analgezie)?

U této položky měly respondentky na výběr ze dvou možností odpovědi: a) ano, b) ne.

Očima klientek dosáhla nejlepších výsledků porodnice E, kde byl porod s epidurální analgezií nabídnut 66 (89,19 %) respondentkám. V porodnici D nabídl zdravotnický personál 33 (64,71 %) klientkám epidurální analgezii. Procentuálně přibližně stejné výsledky získala porodnice C, kde odpověď „ano“ označilo 19 (61,29 %) respondentek. Nejméně nabízeli epidurální analgezii v porodnici A, pouze 10 (32,26 %) dotazovaným byl nabídnut porod s epidurální analgezií.

Představili se Vám lékaři při prvním kontaktu s Vámi?

Tab. 2 Představení, lékaři Odpověď Ano, vždy Téměř vždy Téměř nikdy Nikdy ∑

A

2013 bylo dále kladně hodnoceno představování personálu. Klientky byly také spokojeny s ochranou intimity a studu během vyšetření a také s dosažitelností personálu, když potřebovaly pomoc.

Kladně ohodnotily také kontrolu identity před podáváním léků nebo provedením výkonu.

Porodnice E byla v loňském roce kladně hodnocena za srozumitelné podávání informací o novorozencích od dětských lékařů, ale byly nalezeny velké mezery v představování zdravotnického personálu při prvním kontaktu se ženou. V roce 2013 klientky nehodnotily příliš kladně podporu a podávání informací o kojení, ale porodnici chválily za čistotu a úklid na oddělení. 96 % respondentek uvedlo, že personál ověřoval jejich identitu před podáním léku či provedením nějakého zákroku.

Všech pět porodnic má velké rezervy ve třech oblastech, těmi jsou nabídka porodu s epidurální analgezií a představování lékařů a porodních asistentek:

B

C

D

E

∑

14

45

17

29

63

168

45,16 %

67,16 %

54,84 %

56,86 %

85,14 %

66,14 %

12

18

10

16

11

67

38,71 %

26,87 %

32,26 %

31,37 %

14,86 %

26,38 %

5

3

3

3

0

14

16,13 %

4,48 %

9,68 %

5,88 %

0,00 %

5,51 %

0

1

1

3

0

5

0,00 %

1,49 %

3,23 %

5,88 %

0,00 %

1,97 %

31

67

31

51

74

254

100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 %

Na tuto položku měly respondentky na výběr ze čtyř možností odpovědi: a) ano, vždy; b) téměř vždy; c) téměř nikdy; d) nikdy.

Podle odpovědí respondentek nejlépe uspěla porodnice E, kde uvádí 63 (85,14 %) respondentek, že se jim lékař při prvním setkání vždy představil.

V porodnici B se lékař při prvním setkání představil 45 (67,16 %) klientkám.

V porodnici D označilo odpověď „Ano, vždy“ 29 (56,86 %) klientek a v porodnici C označilo nejlepší možnou odpověď 17 (54,84 %) klientek. Nejhorší výsledky získala porodnice A, kde se lékař při prvním setkání představil jen 14 (45,16 %) dotázaným.

výzkumné sdělení recenzované články

Představily se Vám porodní asistentky při prvním setkání s Vámi?

Tab. 3 Představení, porodní asistentky Odpověď: Ano, vždy Téměř vždy Téměř nikdy Nikdy ∑

A

B

C

D

E

∑

13

41

18

29

67

168

41,94 %

61,19 %

58,06 %

56,86 %

90,54 %

66,14 %

12

15

11

13

6

57

38,71 %

22,39 %

35,48 %

25,49 %

8,11 %

22,44 %

5

6

1

4

1

17

16,13 %

8,96 %

3,23 %

7,84 %

1,35 %

6,69 %

1

5

1

5

0

12

3,23 %

7,46 %

3,23 %

9,80 %

0,00 %

4,72 %

31

67

31

51

74

254

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

Na tuto položku měly respondentky na výběr ze čtyř možností odpovědi: a) ano, vždy; b) téměř vždy; c) téměř nikdy; d) nikdy.

Podle odpovědí respondentek se porodní asistentky představovaly nejčastěji v porodnici E, kde uvádí 67 (90,54 %) respondentek, že se jim porodní asistentka při prvním setkání vždy představila. V porodnici B se porodní asistentky při prvním setkání představily 41 (61,19 %) klientkám.

V porodnici C se porodní asistentky vždy představily 18 (58,06 %) ženám a v porodnici D 29 (56,86 %) respondentkám. Nejhorší výsledky očima klientek získala porodnice A, kde se porodní asistentka při prvním setkání představila jen 13 (41,94 %) dotázaným.

zdroj: výzkum autorek

Závěr

Po zveřejnění výsledků z roku 2013 byla zavedena následná opatření, která zlepší kvalitu poskytované péče v porodnicích Pardubického kraje. Management každé nemocnice připravil taková opatření, aby byly napraveny zjištěné slabé stránky.

Tato opatření jsou považována za interní informaci daného zařízení, nejsou tedy publikována. Z důvodu úprav v dotazníku oproti prvnímu šetření v roce 2012 se bude efekt následných ­opatření hodnotit až v následujícím období.

V porodnici A byly loňské výsledky téměř srovnatelné s předchozím hodno-

ceným obdobím. Klientky identifikovaly stejné slabé stránky. Aktuální výsledky dokazují, že se zlepšila četnost představování personálu při prvním kontaktu s klientkami. V porodnici B jsou klientky stále nejvíce spokojeny s péčí porodních asistentek na porodním sále a porodnici chválí za lidský přístup personálu. Porodnice C se zapojila do společného projektu později, a proto jsou aktuální výsledky prvním výstupem, na základě kterých se navrhnou následná opatření. Porodnici D hodnotily klientky velmi kladně po všech stránkách i přes velmi přísná kritéria (90 % odpovědí ano a spíše ano). Těs-

ně pod 90 % spokojenosti získala tato porodnice pouze v otázce ohledně nabízení epidurální analgezie. Stále viditelné rezervy v představování personálu klientkám jsou v ­porodnici E. Z uvedených výsledků vyplývá, že je stále potřebné v jednotlivých nemocnicích Pardubického kraje detekovat a zároveň následně řešit nejpalčivější problémy, které se opakovaně objevují v hodnocení klientek porodnic. V tuto chvíli připravují nemocnice Pardubického kraje cílená adekvátní opatření, která napomohou k vyřešení výše uvedených problémů.

Více o autorkách Bc. Lucie Posavádová 2004–2008: Gymnázium Strakonice – obor Všeobecné gymnázium; 2009–2012: Bc. studium, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – obor Porodní asistentka; od 2012: Mgr. studium, FZS, Univerzita Pardubice – obor Perioperační péče v gynekologii a porodnictví; 2010: pracovní stáž na gynekologicko-porodnickém oddělení L-PKS v Kemi, Finsko

Bc. Kateřina Gabrielová 2005–2009: Střední škola podnikatelská a Vyšší odborná škola, s. r. o. – obor Cestovní ruch; 2009–2012: Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. – obor Porodní asistentka; od 2012: Mgr. stu­ dium, FZS, Univerzita Pardubice – obor Perioperační péče v gynekologii a porodnictví

Mgr. Markéta Moravcová 1992–1994: SZŠ Pardubice, pomaturitní studium – obor Porodní asistentka; 1997–1998: IDVPZ Brno, PSS – obor Porodní asistentka v úseku práce ošetřovatelská péče v patologických stavech gynekologie a porodnictví; 1997–2003: Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého – obor Učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro střední odborné školy; 2005: Ph.D. studium, LF UK v Hradci Králové – obor Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie; 1994–2005: Krajská nemocnice Pardubice, Porodnicko-gynekologické oddělení – porodní asistentka; 1993–1999: Krajská nemocnice Pardubice, Porodnicko-gynekologické oddělení – odborné vedení psychoprofylaktické přípravy těhotných; 2003–2004: Ústav zdravotnických studií Univerzity Pardubice, odborné vedení studentek během odborné praxe; 10/2004–1/2005: Ústav zdravotnických studií Univerzity Pardubice – asistentka; 2/2005–12/2006: Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice – asistentka; od 4/2007: Katedra porodní asistence a zdravotně sociální práce – vedoucí katedry

29

30

praxe Špecializačný študijný program v Prešove

florence 7–8/14

Prvé absolventky nového špecializačného študijného programu v Prešove PhDr. Anna Hudáková, PhD. Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov v Prešove PhDr. Mgr. Marta Jakubíková, PhD. Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov v Prešove PhDr. Zuzana Novotná, PhD. Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov v Prešove

Špecializačné štúdium predpokladá vysoko odbornú a erudovanú prípravu absolventov.

Analyzujeme skúsenosti z prvého roka realizácie študijného programu v špecializačnom odbore ošetrovateľská starostlivosť v odboroch vnútorného lekárstva. Štúdium prebiehalo na Fakulte zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove.

Úvod Fakulta zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove (ďalej FZO PU) priniesla od akademického roku 2011/2012 na trh vzdelávania dva nové atraktívne študijné programy – špecializačný študijný program v špecializačnom odbore ošetrovateľská starostlivosť v odboroch vnútorného lekárstva č. D 013 a špecializačný študijný program v špecializačnom odbore anestéziológia a intenzívna starostlivosť č. D 001 v kategórii sestra. V súčasnosti môžeme s určitou dávkou hrdosti prezentovať pilotné skúsenosti z prvého roka realizácie jedného z týchto programov – ošetrovateľská starostlivosť v odboroch vnútorného lekárstva.

Špecializačné štúdium je určené pre sestry s I. alebo II. stupňom VŠ vzdelania

Fakulta zdravotníckych odborov Prešovskej uni­ verzity v Prešove priniesla od akademického roku 2011/2012 na trh vzdelávania dva nové atraktívne študijné programy.

Naša vzdelávacia inštitúcia požiadala Akreditačnú komisiu Ministerstva zdravotníctva SR (ďalej MZ SR) dňa 26. 3. 2010 o akreditáciu špecializačného študijného programu v špecializačnom odbore ošetrovateľská starostlivosť v odboroch vnútorného lekárstva č. D 013 v kategórii sestra na FZO PU. Ide o špecializačný odbor, ktorý integruje poznatky z teórie ošetrovateľstva a klinického intenzívneho ošetrovateľstva, aplikuje ich s dôrazom na odbory vo vnútornom lekárstve. Špecializačné štúdium je určené pre sestry, ktoré majú ukončený I. alebo II. stupeň vysokoškolského bakalárskeho alebo magisterského vzdelania v študijnom odbore ošetrovateľstvo (Bc., Mgr.), vyššie odborné vzdelanie v odbore diplomovaná sestra, prípadne ukončené úplné stredné odborné vzdelanie v odbore sestra.

Kardinálnym kritériom pre prijatie na špecializačné štúdium je dvojročná ošetrovateľská prax v odbore ošetrovateľská starostlivosť vo vnútornom lekárstve. Štúdium prebieha v rozsahu jedného roka (dva semestre). Teoretická príprava sa uskutočnila vo vzdelávacej ustanovizni v rozsahu troch týždňov, čo predstavuje 120 hodín. Odborná prax prebiehala vo výučbovom zdravotníckom zariadení vo Fakultnej nemocnici s poliklinikou Jána Adama Reimana v Prešove počas dvoch týždňov, celkovo 80 hodín. Lektorský zbor pre teoretickú časť tvorili lekári a vysokoškolskí pedagógovia so špecializáciou vo vnútornom lekárstve a ošetrovateľstve vo vnútornom lekárstve, čo garantuje požadovanú úroveň štúdia.

Obsah teoretickej výučby zahŕňal úvod do vnútorného lekárstva, etiopatogenézu vnútorných chorôb, pracoviská vnútorného lekárstva, špecifiká ošetrovateľského procesu, diferencovanú starostlivosť o vnútorne chorých jedincov, pracovnoprávnu zodpovednosť sestry, etické aspekty ošetrovateľskej starostlivosti, farmakoterapiu, liečebnú výživu vzťahujúcu sa na ochorenia a stavy v odboroch vnútorného lekárstva. Ďalšími prednášanými témami boli modely ošetrovateľstva aplikované na ošetrovateľskú starostlivosť v odboroch vnútorného lekárstva, štandardy ošetrovateľskej starostlivosti a ich tvorba v odboroch vnútorného lekárstva, ošetrovateľský proces a jeho špecifiká, edukačný proces a rehabilitačné postupy so zameraním na odbory vnútorného lekárstva. Na uvedené témy nadväzovala problematika starostlivosti o pacientov s internými chorobami so zameraním na najnovšie prístupy v ich diagnostike a liečbe a špecifické úlohy sestry.

foto: www.portalvs.sk

Špecializačný študijný program v Prešove praxe

Študenti ukončili štúdium špecializačnou skúškou, ktorá pozostávala z praktickej a teoretickej časti, jej súčasťou bola obhajoba špecializačnej práce. Podmienkou prizvania na špecializačnú skúšku bolo absolvovanie predpísanej praxe a predpísaných výkonov uvedených v špecializačnom študijnom programe. Tému písomnej práce schvaľoval garant špecializačného štúdia. Ťažiskom hodnotenia špe­cializačnej písomnej práce bolo spracovanie špecifík a osobitostí starostlivosti sestry o pacienta s vybraným interným ochorením. Úspešní absolventi špecializačného štúdia získali po vykonaní špecializačnej skúšky diplom o špe­ cializácii v súlade s vyhláškou Ministerstva zdravotníctva SR č. 465/2007 Z. z., ­k torou sa ustanovujú vzory diplomov o špecializácii, c­ ertifikátov a osvedčení o príprave na výkon práce v ­zdravotníctve.

Záver

Fakulta zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove

Študenti realizovali odbornú prax vo výučbovom zdravotníckom zariadení pod odborným vedením lektoriek. Jeden člen lektorského zboru zodpovedal na klinickom pracovisku za šiestich študentov. Sestra v špecializačnom štúdiu si praktickú činnosť zaznamenávala do záznamníka zdravotných výkonov a iných výchovno-vzdelávacích aktivít (tzv. logbook). Vykonávala ju podľa nariadenia garanta štúdia a organizačných pokynov vzdelávacej inštitúcie. Súčasťou prípravy bolo samostatné štúdium s možnosťou konzultácií a rovnako bolo do nej zaradená účasť na odborných kurzoch a seminároch organizovaných SKSaPA. Absolvent špecializačného štúdia bol priebežne hodnotený garantom špecializačného štúdia každý semester; garant kontroloval splnenie plánovaných teoretických a praktických cieľov, úroveň vzdelania. Spätná väzba o kvalite štúdia sa získavala od študentov prostredníctvom anonymného dotazníka spokojnosti v závere druhého semestra štúdia.

V roku 2011/2012 ukončili štúdium prví absolventi špeciali­ začného štúdia. Svoje teoretické a praktické vedomosti prezentovali na špecializačnej skúške, ktorá sa konala v dňoch 10. až 14. septembra 2012 na pôde Fakultnej nemocnice s poliklinikou J. A. Reimana v Prešove. Diplom o špecializácii získalo 38 absolventov z rôznych interných pracovísk viacerých zdravotníckych zariadení Prešovského samosprávneho kraja.

Slávnostné odovzdanie diplomov o špecializácii úspešným absolventom špecializačného štúdia v odbore ošetrovateľská starostlivosť v odboroch vnútorného lekárstva sa uskutočnilo na pôde Fakulty zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove, ­ktoré sa nieslo v akademickom duchu a tradícii našej inštitúcie.

O atraktivite a kvalite poskytovaného vzdelávacieho programu svedčí aj vysoký počet záujemcov o získanie špecializácie v uvedenom odbore v roku 2012/2013. Išlo o 62 uchádzačov o špecializačné štúdium v odboroch vnútorného lekárstva, štúdium úspešne ukončilo 57 absolventov. V roku 2013/2014 študovalo 25 sestier na pôde Fakulty zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove, ktorá ako inštitúcia s akademickým charakterom im môže poskytnúť profesionálnu úroveň vzdelania.

Literatura 1. Akreditačný spis schváleného špecializačného študijného programu v špecializačnom odbore ošetrovateľská starostlivosť v odboroch vnútorného lekárstva č. D 013 Fakulty zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove 2. Nariadenie vlády SR č. 296/2010 Z. z., o odbornej spôsobilosti na výkon zdravotníckeho povolania, spôsobe ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov, sústave špecializačných odborov a sústave certifikovaných pracovných činností, v znení neskorších predpisov 3. Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 322/2006 Z. z., o spôsobe ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov, sústave špecializačných odborov a sústave

certifikovaných pracovných činností, v znení neskorších predpisov 4. Nariadenie vlády SR č. 211/2007 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 322/2006 Z. z., o spôsobe ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov, sústave špecializačných odborov a sústave certifikovaných pracovných činností, v znení nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 589/2006 Z. z.

5. Nariadenie vlády SR č. 478/2007 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 322/2006 Z. z., o spôsobe ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov, sústave špecializačných odborov a sústave certifikovaných pracovných činností, v znení neskorších predpisov 6. Smernica dekana pre špecializačné

štúdium a certifikačnú prípravu Fakulty zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove, ktorú podľa § 33 ods. 3 písm. a) a ods. 5 zákona č. 131/2002 Z. z., o vysokých školách a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v znení neskorších predpisov, schválil AS FZO PU v Prešove 19. septembra 2011 7. Zákon č. 578/2004 Z. z., o poskytovateľoch zdravotnej starostlivosti, zdravotníckych pracovníkoch, stavovských organizáciách v zdravotníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov 8. Zákon č. 576/2004 Z. z., o zdravotnej starostlivosti, službách súvisiacich s poskytovaním zdravotnej starostlivosti a o zmene a doplnení niektorých zákonov 9. Zákon č. 293/2007 Z. z., o uznávaní odborných kvalifikácií

31

32

florence 7–8/14

pro školy text: Mgr. Jana Heřmanová, Ph.D., PhDr. Hana Svobodová, PhDr. Marie Zvoníčková, Ústav ošetřovatelství, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Motivace studentů „nezdravotníků“ ke studiu ošetřovatelství

„Aktivně vycházíme vstříc zralým studentům (21 let a starším) s různým předchozím profesionálním zaměřením, kteří si podají přihlášku ke studiu ošetřovatelství. Oceňujeme jedinečné a cenné zkušenosti, které starší studenti do procesu na univerzitě přinášejí, a věříme, že již mají životní dovednosti potřebné pro ošetřovatelství.“ (1)

T

ento aktuální text, který je možné dohledat na stránkách School of Health Sciences Nottinghamské univerzity, dobře vystihuje trend, který je již několik let patrný zejména ve Spojených státech amerických a Velké Británii. Ke studiu ošetřovatelství se hlásí stále více lidí, kteří nejenže jsou starší než „tradiční“ studenti, ale už za sebou mají i zkušenosti z jiného zaměstnání.

Nutno podotknout, že vzdělávací instituce v uvedených zemích nejenže umějí pracovat s předchozími zkušenostmi studentů, ale vzhledem ke specifickým potřebám studentů, kteří často během studia podporují nejen sebe, ale i členy své rodiny, jsou jim schopny nabídnout i kvalifikační programy ve zkrácené formě. Předpokladem je, že student již získal bakalářský titul v jiném oboru.

Na 3. lékařské fakultě UK (3. LF UK) již několik let zaznamenáváme změnu ve skladbě uchazečů o studium oboru všeobecná sestra jak do prezenční, tak do kombinované formy studia. V prezenční formě studia nahradili dříve převažující absolventy SZŠ a VZŠ oboru všeobecná sestra nejprve zdravotničtí asistenti, potom i absolventi gymnázií, lyceí a jiných typů středních škol. V současné době tito studenti, kterým říkáme „nezdravotníci“, v prezenční formě studia převažují. V loňském akademickém roce úspěšně ukončili studium i první „nezdravotníci“ v kombinované formě studia. Počet těchto studentů každým

rokem stoupá. Než přišli studenti k nám, studovali a někteří i pracovali v různých oborech lidské činnosti. Pro příklad uvádíme obchodní akademii, kosmetické služby, veterinární péči, konzervatoř, aplikovanou chemii, nutriční terapii, hotelovou školu, sociální péči, pedagogiku, antropologii či teologii. Mezi uchazeči a přijatými studenty jsou zralé osobnosti s ukončeným vysokoškolským vzděláním a titulem Bc., Mgr. nebo Ing. Jak již bylo uvedeno v předchozích článcích, tito studenti mohou vnést do procesu přípravy na zdravotnické povolání nový vítr, podněty, postřehy a impulzy, ale také představují velkou výzvu jak pro pedagogy ve škole, tak pro mentorky podílející se na klinické výuce.

Inspirovány zahraničními články, které se zabývají problematikou motivace těchto studentů a tím, co pro studenty znamená zcela změnit svoji kariéru a studovat novou profesi, rozhodly jsme se i my získat o našich studentkách více informací, než jen jaké známky mají v indexu a jak jsou úspěšné v klinické praxi.

Pro získání dat jsme zvolily formu polostrukturovaného rozhovoru, který byl nahráván na diktafon, přepsán a analyzován. Po přepsání rozhovorů byly studentky osloveny e-mailem k zodpovězení doplňujících nebo upřesňujících otázek. V období od března do května 2014 proběhlo celkem šest rozhovorů.

V pěti případech šlo o současné studentky, z nichž dvě studují ve druhém

ročníku a tři ve třetím ročníku kombinované formy studia oboru všeobecná sestra. Šestý rozhovor byl uskutečněn s absolventkou, která studium úspěšně ukončila v akademickém roce 2012/2013 a nyní pracuje jako všeobecná sestra. Průměrný věk respondentek je 35 let, nejmladší je 24 a nejstarší 49 let. Předchozí vzdělání studentek bylo následující: absolventka střední hotelové školy, absolventka střední průmyslové školy strojní a čtyř semestrů potravinářské fakulty, nutriční terapeut (DiS.), farmaceutický asistent (DiS.), pedagogika a sociální péče (Mgr.), zootechnik (Ing.). S výjimkou studentky, která po absolvování střední hotelové školy v tomto oboru nikdy nepracovala, měly všechny určité pracovní zkušenosti ve své původní profesi.

Při formulování otázek jsme vycházely z výsledků zahraničních prací, podle kterých jsou studenti, kteří studují ošetřovatelství jako svoji druhou nebo i třetí profesi, vysoce motivovaní pro práci ve zdravotnictví, mají výborné studijní výsledky a vzhledem ke svým dosavadním životním zkušenostem, pracovnímu nasazení a schopnosti kritického myšlení jsou velmi oceňováni svými zaměstnavateli (2). Zajímalo nás, jaké v tomto kontextu získáme informace o našich studentkách.

Cílem rozhovorů bylo zjistit: 1. co motivovalo studentky bez předchozího vzdělání v oboru ošetřovatelství ke stu-

foto: Profimedia

33

diu ošetřovatelství v kombinované formě; 2. jaké to je být studentem kvalifikačního studia zdravotnického oboru, který je označován jako „nezdravotník“ a je ve své studijní skupině v menšině; 3. jak studentky samy vnímají přínos předchozího vzdělání a životních zkušeností pro současné studium a budoucí profesi.

Výsledky

1. Motivace ke studiu a povolání všeobecné sestry (VS) Při prvním čtení můžeme u dvou studentek označit jako vnější motivaci praktický aspekt toho, že ve svém zaměstnání již určité kompetence sestry vykonávaly a získáním kvalifikace VS chtěly tuto skutečnost „legitimizovat“. První ze studentek vystudovala nutriční terapii a pracuje v diabetologické ambulanci na pozici, kde se předpokládají znalosti a dovednosti z ošetřovatelství. „Moje kolegyně mi několikrát řekla, že vlastně nejsem sestra.“ Tři studentky přiznaly, že si plní sen z doby, kdy chtěly po ukončení základní nebo střední školy studovat ošetřovatelství, ale buď jim to nedovolil otec, nebo jim to rozmlouvaly ženy v rodině, které jako zdravotní sestry pracovaly.

Důvody nesouhlasu rodičů s výběrem povolání lze u těchto studentek shrnout do tří kategorií: práce sestry je těžká a špatně ohodnocená; jde o podřadnou práci spojenou s nedostatečným stupněm dosaženého vzdělání; v této

práci je riziko nakažení infekcí nejen sestry, ale i její rodiny. Studentky šly tedy studovat jiný obor a až později se vrátily ke své původně vysněné profesi.

Za všechny to vyjádřila studentka, která řekla: „Když všechny naše ženy trvaly na tom, že nechtějí, abych něco podobného dělala, tak jsem jim naslouchala a šla do čistějšího oboru zdravotnictví, do lékárny. Ale potom, když už jsem měla život ve svých rukách, jsem se rozhodla jít na tu sestřičku.“ Druhá studentka „vzala život do svých rukou“ poté, co získala bakalářský titul v oboru pedagogika a byla přijata do magisterského studia na téže fakultě. Otec byl již v té době smířlivější s tím, že jeho dcera půjde studovat obor ošetřovatelství. Třetí z těchto studentek byla v době přijetí na naši fakultu starší než její kolegyně. Uvedla, že ji v jejím rozhodování velmi ovlivnila kamarádka, která jako sestra dlouhou dobu pracuje.

Na dotaz, co studentky tolik přitahuje k oboru ošetřovatelství a povolání sestry, mluvily o svém vztahu k lidem, snaze a ochotě pomáhat. Jedna studentka s titulem Ing. připustila, že se celý život stará o rodinu a známé a studiem oboru ošetřovatelství si plní svůj dřívější sen.

Péče o umírající babičku zas byla impulzem pro další studentku. Ta se vždycky zajímala o přírodní a zdravotnické vědy.

Před několika lety byla přijata ke studiu lékařství, ale nakonec se ho z finančních a rodinných důvodů vzdala. Při péči o babičku si uvědomila, že potřebuje

více teoretických znalostí, poznat souvislosti, a že ji to i přes veškeré těžkosti „baví“. Pro upřesnění dodala, že ji péče o druhé naplňuje a neobtěžuje ji posloužit druhým. Nyní má konečně pocit, že má její práce smysl. V podobném duchu odpovídaly i další studentky.

2. Zkušenost dospělého studenta „nezdravotníka“ Motivace, která přivedla naše respondentky ke studiu ošetřovatelství, jim velmi pomáhá překonávat obtížné momenty, které se studiem souvisejí. Vzhledem k velkému množství hodin odborné praxe, kterou musejí splnit, si všechny studentky zkrátily stávající pracovní úvazek, některé přestaly pracovat úplně.

Jedna studentka byla v době studia na mateřské dovolené, právě to jí umožnilo z časového hlediska školu vystudovat.

Se zkráceným úvazkem souvisí i snížený příjem, proto je pro studentky velmi důležitá nejen morální, ale i finanční podpora rodiny či jiného blízkého člověka.

Studentky se ve svých výpovědích také vyjadřovaly k tomu, jak rozdílná byla náročnost předmětů s lékařskou a ošetřovatelskou tematikou v porovnání s předměty humanitními a preklinickými. Srovnávaly se přitom se svými kolegyněmi z praxe, které na jedné straně mají vědomostní výhodu – jak několik respondentek uvedlo, „ony určují obsah seminářů a diskuzí“; na druhou stranu si ale naše respondentky uvědomují, že přinášejí do studia i praxe nový pohled, dosud nepoznamenaný rutinou každodenní dlouholeté praxe na jednom pracovišti. Markantní je to v předmětu etika v ošetřovatelství, ale také v předmětech, které jsou zaměřeny na potřeby pacientů a ošetřovatelské postupy. Vzhledem k tomu, že byly zařazeny do klinické výuky v nemocnici spolu se studenty prezenční formy studia, vyjadřovaly se i k tomu, jaké jsou mezi nimi a jejich mladšími kolegyněmi rozdíly v přístupu ke studiu a praxi. Velké plus jak pro sebe, tak pro pacienty i sestry mentorky viděly v tom, že již mají zkušenosti z rodinného života i života pracovního: „Máme zkušenosti se zodpovědností z našeho zaměstnání.“ Svůj věk chápou jako výhodu při komunikaci se sestrami a prosazování svých vzdělávacích zájmů. „Všude se cpu, chci

34

florence 7–8/14

pro školy všechno vidět, všechno se dozvědět…“ Zejména ty starší se nenechají odradit občasnou neochotou sester podílet se na profesionální přípravě studentů a svůj věk a zralost využívají k asertivnímu jednání.

3. Přínos předchozího vzdělání a životních zkušeností pro současné studium a budoucí profesi Když se studentky zamýšlely nad tím, co mohou ony samy přinést budoucímu zaměstnavateli, opíraly se o předchozí vzdělání a zkušenosti z praxe, ale také o životní zralost a osobní zkušenosti.

Nebojí se komunikovat i v náročnějších situacích. „Vzhledem k věku i mým dosavadním zkušenostem bych byla taková vyrovnávací síla v kolektivu. I pacienti se mi hodně svěřují.“ Využívají své znalosti z nutriční terapie, farmakologie a pedagogiky. Studentka, která původně vystudovala strojní fakultu, byla spíše skeptická v hodnocení přínosu svého původního zaměření, velmi však vyzdvi-

hovala sílu a hodnotu vlastní motivace: „Doufám, že mé nadšení ocení, protože mě žene dopředu, mám potřebu odvést dobrou práci.“ Zodpovědnost, snažení a to, že si vzhledem k věku váží své práce, považuje za důležité i studentka, která již pracuje.

Naše studentky shodně a s nadšením vypovídaly, že i když je pro ně studium časově a finančně náročné, na každý den praxe se těší. Motivace, která je přivedla k oboru, je žene vpřed a je to na nich znát. Staniční sestry, s nimiž pracují, jsou s nimi spokojené. I studentky druhého ročníku již získávají pracovní nabídky.

Závěr „Přínos vidím v každém vzdělávání, které formuje člověka v různých oblastech a poskytuje člověku nadhled.“ Materiál, který jsme prostřednictvím rozhovorů a e-mailové korespondence se studentkami získaly, poskytuje mnohem více námětů k analýze a využití, než umožňuje zadání a rozsah tohoto

příspěvku, a bude předmětem dalších publikací. V současné sérii článků, které se týkaly obecné problematiky, praktické výuky a motivace, jsme se snažily především ukázat, že studium studentů ošetřovatelství, kteří nemají předchozí vzdělání v tomto oboru a oproti dosavadním zvyklostem studují v kombinované formě, má velký přínos nejen pro studenty samotné, ale především pro pacienty, poskytovatele zdravotní péče a v neposlední řadě i profesi ­ošetřovatelství.

Snad můžeme skončit úvahou jedné z našich starších studentek: „Nad tím, co dělám, přemýšlím. Snažím se zachytit i ty potřeby, které nejsou na první pohled zřejmé.“

Literatura 1. http://www.nottingham.ac.uk/healthsciences/undergraduate/nursing-courses/ mature-students.aspx 2. Wujcik DM. Nursing Is a Good Choice for a Second Career. ONS Connect. June 2010

nové knihy * Kniha s označením náš tip je podrobněji recenzována na našem webu. / www.florence.cz

Kardiologie pro obor ošetřovatelství

Jídelníček kojenců a malých dětí

Kardioonkologie

3., doplněné a aktualizované vydání

2., přepracované a doplněné vydání

/ Martin Gregora, Dana Zákostelecká / Grada Publishing, a. s., 216 s., 239 Kč /

/ Beata Mladosievičová a kol. / Grada Publishing, a. s., 208 s., 599 Kč /

Podle této knihy lze opravdu zdravě vařit pro nejmenší děti. Pokud vám není lhostejné, jak se vaše dítě od útlého věku stravuje, je tato příručka určena právě vám. Zkušený pediatr a autor řady vyhledávaných publikací o péči o malé děti poskytuje důležitá doporučení pro přípravu ra­ cionální dětské stravy.

Publikace komplexně shrnuje mimořádně významnou problematiku na pomezí dvou velkých medicínských oborů – kardiologie a onkologie a zaplňuje po několika letech na trhu prázdné místo v této oblasti. Problematika je natolik závažná, že se v této oblasti začíná vyčleňovat nová odborná specializace.

2., rozšířené a doplněné vydání / Eliška Sovová, Jarmila Sedlářová a kol. / Grada Publishing, a. s., 264 s., 399 Kč / Kniha navazuje na úspěšné vydání z roku 2004, je zcela přepracována podle posledních poznatků současné vědy a doplněna o praktickou část – o kapitolu věnovanou ošetřovatelství a o doporučené ošetřovatelské postupy při jednotlivých ošetřovatelských diagnózách. Standardní ošetřovatelské postupy mají pomoci při plánování ošetřovatelské péče.

Jak překonat vztek a podrážděnost Zachovejte chladnou hlavu / William Davies / Grada Publishing, a. s., 192 s., 269 Kč / Kniha zkušeného psychologa je určena všem, kteří často bojují se svou podrážděností a vztekem a kazí tak život sobě i svému okolí. Naučte se ovládnout svůj vztek a zachovat chladnou hlavu i v těch nejvyhrocenějších situacích a převezměte plnou kontrolu nad svými reakcemi a chováním.

35

INOVACE

pro moderní pediatrickou péči Hospitalizace znamená pro většinu pacientů stresovou situaci. O to více to platí o dětských pacientech, a to jak při krátkodobém, tak zejména dlouhodobém pobytu. Aktuálním trendem je proto nejen prostředí na dětských odděleních maximálně zpříjemnit, ale poskytnout také stejně funkční zařízení a vybavení, které je běžně dostupné dospělým pacientům.

Nové lůžko TOM 2 představuje vynikající spojení funkčnosti, ergonomie a designu.

Ošetřovatelské péče v pediatrii má výrazná specifika. Dětští pacienti mají odlišnou fyziognomii a anatomii, tomu je nutné přizpůsobit nejen odborný přístup, ale také používanou techniku.

Samostatnou kapitolou je psychika dětských pacientů. Dnes už je samozřejmostí přítomnost rodičů během hospitalizace, což znamená nejen nutnost komunikace s dítětem a dospělým, ale i vytvoření příjemného, důvěryhodného prostředí pro pacienta i doprovod. V souladu s novými trendy představuje společnost LINET inovace, které výrazně přispívají ke zlepšení úrovně ošetřovatelské péče v pediatrii. V současné době LINET nabízí kompletní řadu výrobků pro dětské pacienty všech věkových kategorií. – novorozenecké lůžko MiMi, dětské lůžko TOM 2 a resuscitační lůžko Multicare pro pediatrické pacienty.

NEJLEPŠÍ PŘÍSTUP K DĚTSKÉMU PACIENTOVI Segment dětských lůžek pro předškolní věkovou kategorii dlouhodobě reprezentovala pouze strohá lůžka s kovovými postranicemi. Desig-

nově i konstrukčně zastaralé řešení nově nahrazuje elektricky polohovatelné lůžko TOM 2 s originálním konceptem teleskopických postranic, sloupovým mechanismem a nadstandardními bezpečnostními parametry. TOM 2 tak představuje dokonalou fúzí funkčnosti, ergonomie a designu a kategorii dětských lůžek posunuje do zcela nové dimenze.

Nová technologie umožňuje nastavit plynule a jednoduše 3 různé polohy postranic pro bezpečný pobyt pacienta na lůžku. Zároveň v žádné

Bezpečnou novorozeneckou postýlku MiMi je možné zapůjčit i na doma.

poloze nezabraňují personálu při manipulaci s pacientem a v přístupu k lůžku. Stejně převratné je také použití sloupových jednotek jako zdvihového mechanismu. Dominantním designovým prvkem celého lůžka jsou plastová průhledná čela, díky nimž má personál dokonalý přehled o situaci na lůžku. Zároveň poskytuje ležícímu pacientu kontakt s okolím. Čela mohou být oživena dětským motivem medvídka, který v kombinaci s barevným designem dodává lůžku přátelskou a důvěryhodnou vizáž.

PESTRÝ MULTICARE S ŽIRAFOU ZAUJME DĚTI I DOSPĚLÉ Právě vizáž je klíčová u speciální verze lůžka Multicare pro dětské pacienty. Resuscitační lůžko Multicare je TOP produktem LINETu a je určené zejména pro kritickou péči na JIP a ARO. Nyní je Multicare k dispozici v pediatrické variantě.

Unikátem je verze ve tvaru žirafy, která je určena především pro oddělení dlouhodobě hospitalizovaných pacientů, například dětí s leukémií, které de facto žijí v nemocnici a na lůžku stráví měsíce až dva roky. Lůžko si přitom zachovává funkčnost, přidanou hodnotou je hravý a nevšední design lůžka. Zvířecí motiv přináší do sterilního nemocničního prostředí vítané rozptýlení a působí pozitivně na psychiku malých pacientů i jejich rodičů. Nápad vývoj žirafího lůžka vznikl právě na jednom z oddělení s dětskými pacienty s leukémií. „Vnímáme, že zejména v sektoru privátních zdravotnických zařízení zákazníci začínají hledat nové cesty, jak společně se zdravotní péči nabízet také určitou nemedikální přidanou hodnotu. I lůžko tak vnímají v podstatě jako výkladní skříň nemocnice a jejích služeb. To je nový trend, který chceme v budoucno stále více rozvíjet,“ vysvětlil Zbyněk Frolík, spolumajitel společnosti LINET Group SE. WWW.LINET.CZ

Koncept pediatrického lůžka Multicare v designu „žirafy“ představil LINET během veletrhu Arab Health 2014 v Dubaji.

recenzované články xxxx

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

Klinické aspekty sesterské péče u dialyzovaných pacientů Ve dnech 16.–17. května 2014 se sešly všeobecné sestry v oboru nefrologie na pracovním setkání v Brně.

Nad edukačním pracovním dnem převzala odbornou garanci nefrologická sekce České asociace sester.

O

dborný program zahájila předsedkyně nefrologické sekce ČAS Mgr. Jindra Kracíková, která zároveň pozvala všechny přítomné na další akce, které se budou ještě letos konat. Nejbližší z nich byl kongres ČNS v Praze, na němž měla nefrologická sekce svou část ve dnech 25.–27. 6. 2014.

První den byl věnován kvalitě hemodialyzační léčby. V průběhu let je zřetelné, jaký nastal pokrok nejen v samotné hemodialyzační léčbě, ale i k jakému došlo posunu od kvantity ke kvalitě.

V úvodní přednášce se této tematice velmi podrobně věnovala prof. MUDr. S. Dusilová-Sulková, DrSc. Posluchači si díky ní osvěžili i historii léčby a připomněli si výrazné osobnosti v nefrologii.

V průběhu let docházelo ke změnám v systému terapie a poskytované péče. V 70. letech minulého století šlo hlavně o co nejdelší přežití pacientů v dialyzačním programu. Období od 70. do 90. let bylo dobou velkého zkoumání a od roku 1995 se soustavně zabýváme kvalitou péče a kvalitou života dialyzovaných pacientů.

Další sdělení bylo zaměřeno na cévní přístupy pro hemodialýzu – jaké jsou chirurgické možnosti přípravy a následné našití cévních přístupů. Pro-

Za nefrologickou sekci ČAS přivítala posluchače na pracovním setkání i Jindřiška Pavlicová foto: FILENO s. r. o.

36

blematikou nás provedl MUDr. I. Guňka, Ph.D., který se po obecném úvodu posléze věnoval všem komplikacím, léčbě, ale především kladl důraz na prevenci. Zde hrají obrovskou roli kompetence sester. Sestra je u pacienta nejčastěji, nejdéle a má ve svých standardních postupech stanovené povinnosti, jak pečovat, ošetřovat a hlavně jak předcházet problémům s cévními přístupy. Všichni jsou si vědomi toho, že cévní přístup je pro pacienta tzv. spojnicí života.

Obě sdělení posluchači nejen pozorně vyslechli, ale také o nich posléze živě diskutovali.

Následovala přednáška o nejčastější bolesti sester, kterou je bolest zad. Přednáška byla spojena s praktickými ukázkami a nácvikem, čehož se bezchybně zhostili fyzioterapeuti Bc. Oplt a Bc. Chlebečková. Pro obrovský zájem všech účastníků s nimi byla domluvena do budoucna další spolupráce, a to nejen v teoretické části, ale i v praktických cvičeních. Z tohoto bloku bych ráda vyzdvihla fakt, že byl zaměřen na sestry a ostatní nelékaře, kterým ukázal, co mohou a co by měli dělat pro to, aby je záda nebolela. Je povinností každého zdravotníka, aby o své zdraví pečoval tak, aby mohl poskytovat ošetřovatelskou péči nejen lege artis, ale i bezchybně a bezproblémově a aby nepoškozoval vlastní zdraví.

Další den byl zahájen sdělením o bezpečnosti práce personálu při péči o dialyzované pacienty.

Bezpečnost je důležitým článkem péče, nelze ji podceňovat a hlavně je potřeba si opakovaně připomínat platnou směrnici č. 2010/32/EU, která v ČR vstoupila v platnost v květnu 2013.

Další sdělení se týkalo toxicity fosforu, kalcifikací a fosfátových vazačů u dialyzovaných pacientů. Z tohoto sdělení byl pro účastníky vytvořen kvíz, který všichni na konci pracovního dne vyplnili a odevzdali. Další sdělení se týkalo významu adherence/compliance k léčbě u dia­ lyzovaných nemocných a po něm následoval závěrečný workshop, při němž byli účastníci rozděleni do skupin. Tento workshop je účastníky vždy dobře hodnocen pro možnosti, které nabízí.

Po závěrečném shrnutí a zhodnocení pracovního setkání byly ještě vyhlášeny ceny pro vítěze kvízu. Pracovní den byl účastníky hodnocen velice pozitivně a velký dík patří také společnosti Sanofi za organizační i finanční pomoc.

Jindřiška Pavlicová, nefrologická sekce ČAS

37

foto: Pneumologická sekce ČAS

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

ČAS / Volební konference

XV. volební konference pneumologické sekce ČAS Celkem 55 sester z celé republiky se ­zúčastnilo v pořadí již patnácté konference pneumologické sekce ČAS, která se konala již tradičně v přednáškovém sále Nemocnice Na Homolce dne 17. května 2014. Jejím tématem byly nemoci spojené s chronickou bronchiální obstrukcí.

Vzácným a milým hostem konference byla paní prezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, která na začátku konference pozdravila zúčastněné a promluvila o návrhu novely zákona č. 96/2004 Sb., která by měla mj. řešit změny v registraci sester. Zúčastněné seznámila i se situací okolo připravované Komory nelékařských zdravotnických pracovníků.

Odborný blok zahájil primář MUDr. Viktor Kašák (LERYMED Praha), který byl i odborným garantem konference, úvodem do problematiky nemocí spojených s bronchiální obstrukcí, kam řadíme především asthma bronchiale a chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Následoval doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D. (Centrum alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce Praha), s přednáškou Kašel – nejčastější příznak nemocí spojených s bronchiální obstrukcí. Mluvil o rozdělení kašle na akutní, subakutní a chronický, zdůraznil význam odebrání podrobné anamnézy pro stanovení diagnózy pacienta, zmínil dostupné vyšetřovací metody i možnosti léčby. Svoji přednášku uzavřel odkazem na potřebu dobré komunikace mezi odborníky pro včasné stanovení diagnózy u pacientů, které trápí kašel.

Přednášku doc. Čápa doplnila Monika Macháčková (LERYMED Praha) dvěma kazuistikami pacientů, kteří trpěli kašlem. Příčinou kašle byly betablokátory – léky, které se používají na léčbu hypertenze a pro pacienty s astmatem

V pořadí již 15. konference pneumologické sekce ČAS se i letos zúčastnily desítky sester z celé republiky

jsou kontraindikované, protože způsobují kašel a zhoršení astmatu.

Ke slovu se pak vrátil MUDr. Kašák a hovořil o akutních exacerbacích (AE) CHOPN – kdy je možné léčit pacienta ambulantně a kdy už je nutné odeslat jej k hospitalizaci.

Na přednášku MUDr. Kašáka navázal as. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. (Plicní klinika FN Hradec Králové), který mluvil o léčbě exacerbací CHOPN v nemocnici.

I on zdůraznil potřebu rychlého stanovení diagnózy a včasného nasazení léčby.

Důležitá je také prevence, jednak farmakologická a také nefarmakologická, tj. nekouření, dobré komunální a pracovní prostředí, rehabilitace, očkování a zdravá výživa. Opakované AE snižují kvalitu života pacientů, snižují plicní funkce, zhoršují prognózu nemoci a jsou bohužel nejčastější příčinou úmrtí při CHOPN. Dopolední blok přednášek uzavřela Eva Kašáková (LERYMED Praha), která přítomné seznámila s novými inhalačními systémy na českém trhu. Pro efektivitu léčby pacientů s astmatem i CHOPN je správná inhalační technika klíčová a zde je nezastupitelná role sester – je nutné pacienty správnou techniku inhalace naučit a opakovaně ji monitorovat.

Druhý blok přednášek otevřela svým sdělením Cystická fibróza (CF) u dospělých MUDr. Zuzana Antušová (Plicní klinika FN Hradec Králové). Seznámila nás s definicí CF, s příčinami, diagnostickými možnostmi, léčbou i s prognózou této závažné nemoci, kterou trpí jedno ze tří tisíc narozených dětí. CF může postihnout celou řadu orgánů, ale v 95 % se jedná o plicní postižení. V roce 1938, kdy byla CF poprvé popsána, umíralo

70 % nemocných v prvním roce života.

Nyní je medián přežití v ČR 30–32 let a CF se stala také nemocí dospělých osob. V současné době máme v ČR 576 pacientů s CF, z toho je 61 % dětí.

Následovala kazuistika 26leté pacientky s diagnózou cystická fibróza, kterou si připravila Bc. Jana Kollarová (Plicní klinika FN Hradec Králové). Upozornila na úskalí ošetřovatelské péče u nespolupracující pacientky.

Konferenci uzavřela Mgr. Jana Zelenková (Pneumologická klinika FN Motol) další kazuistikou 44leté pacientky s velmi vzácným onemocněním plicní alveolární proteinóza. Při tomto onemocnění dochází u kuřáků k hromadění lipoproteinových hmot v alveolech, nemocní mají stále se zhoršující dušnost, potřebují stálé podávání kyslíku a prognóza onemocnění je velmi špatná. Pacientce byla provedena vysokoobjemová plicní laváž (40 litrů fyziologického roztoku). Výkon trval 9 hodin a byla nutná spolupráce ­anesteziologa, perfuziologa, bronchologa, bronchoskopických sester a fyziotera­ peuta. Tento celosvětově unikátní zákrok výrazně zlepšil kvalitu života pacientky, která již není dušná, nepotřebuje kyslík a je schopna téměř normálního života.

Podle bohaté diskuze po obou blocích si myslím, že téma zúčastněné zaujalo, a věřím, že konference přispěla k rozšíření vědomostí a získání nových zkušeností v péči o pacienty s chronickou bronchiální obstrukcí.

Na závěr konference proběhly volby do výboru a revizní komise pneumologické sekce ČAS a byl zvolen nový výbor i revizní komise sekce pro období 2014–2018.

Eva Kašáková

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 7–8/14

Výzkum odhalil nedostatky ve výživě nejmenších dětí.

Pomoci by mohlo nutriční programování Tématem výživy dětí časného věku se zabývala stejnojmenná konference, která se konala 23. května 2014 v Praze pod hlavičkou České pediatrické společnosti ČLS JEP, Společnosti pro výživu a za podpory společnosti Nutricia a. s. a její iniciativy 1000 dní do života. Jedním z témat bylo představení aktuálních výsledků výzkumu týkajícího se stravování dětí, který tyto společnosti provedly na 800 dětech ve věku od šesti měsíců do tří let.

příjmu sodíku a ke konzumaci kuchyňské soli.

Celkově může taková strava způsobovat pozdější metabolické změny, jako jsou obezita nebo postižení cév,“ upozornil předseda Společnosti pro výživu a vedoucí výzkumu Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku MUDr. Petr Tláskal, CSc. Výsledky studie také ukázaly, že děti přijímají oproti doporučením výrazně méně železa. Celkem 10 % hodnocených půlročních až ročních dětí mělo dokonce laboratorní projevy chudokrevnosti. Po­ dle Tláskala šlo většinou o děti, které byly plně kojené, ale oproti doporučením u nich byla opožděně zaváděna komplementární výživa. Nedostatečný příjem železa u malých dětí souvisí pravděpodobně s nedostatečným zařazováním nemléčných složek do jídelníčku dítěte. „Za dobrý zdroj železa je tradičně považováno maso, nicméně české děti dostávají především bílé maso, které obsahuje třikrát méně železa než maso červené,“ vysvětlil MUDr. Tláskal s tím, že v jídelníčku českých dětí se nejčastěji objevuje maso kuřecí. Úloha železa přitom nesouvisí jen s chudokrevností, ale je spojována i s poruchou rozvoje poznávacích funkcí nebo imunity. Tu však stejně jako metabolismus kostních tkání ovlivňuje i vitamin D. Výzkum prokázal i jeho nedostatek, který se projevil v laboratorních nálezech sledovaných dětí.

Z

ávěry výzkumu nejsou potěšující. Nešvary českého stravování už pronikly do jídelníčku nejmenších dětí – příliš cukru, soli i nevhodných tuků a nedostatek zeleniny. Ukázal se i nedostatek vápníku, železa a vitaminu D. Z hodnocených záznamů výživy bylo zřejmé, že v časné výživě dětí se objevují některé stravovací zvyklosti, které je nutné včas odhalit a napravit.

Zatímco energetický příjem nejmenších dětí odpovídá v průměru výživovým doporučením, skladba stravy je nevyvážená. „Vyšší příjem živočišných bílkovin je často provázen nadměrnou konzumací nasycených mastných kyselin. To vede spolu s jinými stravovacími návyky mj. i k navýšení

Výsledky výzkumu Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku byly představeny na konferenci, která se konala 23. května 2014 v Praze foto: Nutricia a. s.

38

Co je nutriční programování Výživa dítěte v prvním tisíci dnů jeho života je přitom pro jeho zdraví klíčová. „Právě v období raného dětství mohou rodiče ovlivnit, do jaké míry bude dítě odolné vůči negativním vlivům stravovacích návyků, které aktivují rozvoj civilizačních onemocnění,“ vysvětlila předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP MUDr. Alena Šebková. „Zdraví v dospělosti předurčují geny pouze z 20 %, zbylých 80 % je výsledkem vlivu okolních faktorů, tedy životního prostředí a zejména stravy v raném věku,“ doplnil vedoucí kolektivu autorů Doporučení pro výživu kojenců a batolat doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D. Podle MUDr. Tláskala se organismus dítěte na

foto: Nutricia a. s.

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

O konceptu a mechanismech nutričního programování pohovořila prof. Mary Fewtrell z Londýna

okolní prostředí připraví, pokud jej nastartujeme v prvních třech letech jeho života. „Díky nutričnímu programování tak bude organismus odolnější a bude se lépe vyrovnávat s riziky, která ho čekají,“ dodal. Nutriční programování klade důraz především na zdroje zdravé energie, pestrost stravy a včasnou diagnostiku alergií.

O konceptu a mechanismech nutričního programování pohovořila na konferenci profesorka dětské výživy prof. Mary Fewtrell z výzkumného institutu dětského zdraví na londýnské univerzitě, která zároveň působí jako pediatrická poradkyně v nemocnici Great Ormond Street v Londýně. Nutriční programování je podle jejích slov „programování“ definované v 80. letech 20. století jako proces, kde stimul nebo inzult působící v kritickém období vývoje vede k trvalé změně struktury nebo funkce organismu. Programovací stimul může

být endogenní (např. hormony) nebo exogenní.

Experimenty u různých druhů zvířat prokázaly, že výživa v časném věku může působit jako stimul programování, ovlivňující řadu parametrů včetně rozvoje mozku, chování, rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, správného vývoje kostí a délky života. Nutriční programování u lidí bylo zkoumáno v průběhu posledních 30 let s použitím kombinace epidemiologických studií, ale také randomizovaných výživových intervenčních studií.

Výsledky těchto studií naznačují, že zdraví a vývoj u lidí, stejně jako u zvířat, může být naprogramován výživou časného věku a růstovým vzorcem.

Navíc je pravděpodobné, že rozsah dopadů bude relevantní pro veřejné zdravotnictví. Mechanismus nebo mechanismy, na nichž se zakládá nutriční programování, jsou v současné době předmětem velkého množství výzkumů. Navrhované mechanismy pracují na několika různých úrovních, od molekulární po buněčné, od orgánů až po celé zvíře, a nejsou nutně vzájemně exkluzivní.

Do konce konference pak zazněla ještě celá řada s tím souvisejících přednášek, v nichž např. doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., seznámil přítomné s doporučením Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy pro výživu kojenců a batolat, MUDr. Martin Fuchs se podíval na dětské příkrmy z pohledu alergologa, prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc., pohovořil o alergii na bílkovinu kravského mléka a MUDr. Jan Malý, Ph.D., z Dětské kliniky LF UK a FN Hradec Králové pohovořil o výživě novorozence s nízkou porodní hmotností po propuštění do domácí péče.

Zdraví v dospělosti předurčují geny pouze z 20 %, zbylých 80 % je výsledkem vlivu okolních faktorů, tedy životního prostředí a zejména stra­ vy v raném věku.

Magda Hettnerová, redakce Florence

dopisy čtenářů

Výlet na Svatý Kopeček

Ráda bych se s vámi podělila o zážitek z exkurze do hospice na Svatém Kopečku u Olomouce, kam nás, dobrovolnice

pracující v Citadele, vzala paní Kopecká z hospicu Citadela (Diakonie ČCE) společně s paní Šímovou s dobrovolnického centra ADRA dne 23. května 2014, abychom měly možnost ­porovnat náš ­hospic s podobným zařízením.

Tato návštěva byla pro nás velmi přínosná a zajímavá. Po celou dobu se nám věnovala sympatická a ochotná sociální pracovnice, která nás zařízením provázela. Prohlédly jsme si celý hospic včetně ukázky pokoje, kaple a pietní místnosti. Také jsme si poslechly výklad o historii tohoto místa.

Následně jsme si prohlédly baziliku Panny Marie, která je opravdu ­nádherná.

Jedna z nás dobrovolnic, paní S., nám zpříjemnila výlet krásnou hrou na klavír, který byl volně přístupný v blízkosti baziliky.

Příjemně naladěné jsme si zašly do nedaleké restaurace na oběd, po kterém následoval zákusek s kávou v místní cukrárně a potom procházka do nedaleké zoologické zahrady. Prohlídku zoo jsme si náramně užily, protože nás během celého dne provázelo krásně slunečné počasí, i když trochu foukalo.

Celý den vládla skvělá a pohodová nálada a všechny jsme si výlet báječně užily. Nakonec nás milá paní Kopecká, příjemně unavené, bezpečně odvezla domů.

J. E., dobrovolnice hospice Citadela

39

40

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

Den zdravé nemocnice

Den zdravé nemocnice přilákal do ÚVN dvě stovky lidí

foto:ÚVN

Již 4. ročník preventivní akce s názvem Den zdravé nemocnice aneb každý den něco pro zdraví se konal letos 29. ­května v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze (ÚVN).

Zájemci, kteří do areálu nemocnice přišli – a bylo jich na dvě stovky –, si mohli nechat bezplatně změřit krevní tlak, hladinu cukru v krvi, množství tuku v těle, poradit se o potížích s kůží, hygienou dutiny ústní, poučit se o správné hygieně rukou anebo se dozvědět něco o tom, jak pečovat o své duševní zdraví.

Na místě si také mohli osvěžit základy první pomoci a sami si ji vyzkoušet. Kuřáci si zase mohli nechat bezplatně změřit množství CO ve vydechovaném dechu. „Novinkou letošního ročníku bylo poradenství v oblasti infekčních nákaz,“ uvedla koordinátorka projektu Kateřina Malá z Týmu pro podporu zdraví ÚVN. V rámci tohoto poradenství se lidé dozvěděli o možnostech prevence klíšťové

encefalitidy, nozokomiálních nákaz i o přenosu nemocí kapénkovou cestou. „Pracovníci z Očkovacího centra ÚVN také v mnoha případech poradili, jak na prevenci při vycestování do rizikových oblastí v Africe nebo Asii,“ řekla koordinátorka projektu.

Zájemci, kteří se o akci dozvěděli z webových stránek nemocnice ­ www.uvn.cz, přišli i cíleně za vybranými odborníky. Největší zájem měli o vyšetření mateřských znamének – na primáře Dermatovenerologické kliniky MUDr. Jaroslava Hoffmanna proto čekal zástup zájemců už dlouho před zahájením akce. ÚVN, která se v roce 2012 zapojila do Sítě zdravých nemocnice, pořádá tyto akce zaměřené na prevenci dvakrát do roka. Na další se proto mohou zájemci těšit letos na podzim. Informace o ní se opět dozvědí na webových stránkách nemocnice www.uvn.cz.

Síť zdravých nemocnic je iniciována WHO a řídí se mezinárodně uznávanými standardy a doporučeními. Účelem této mezinárodní sítě nemocnic podporujících zdraví je zavést do zdravotnických zařízení přístup vedoucí ke zlepšení kvality zdravotní péče, vztahu mezi nemocnicemi a veřejností a ke zvýšení spokojenosti pacientů, jejich příbuzných a personálu. ÚVN v Praze proto vytvořila Tým pro podporu zdraví, který organizuje nejen tyto akce pro veřejnost, ale také firemní soutěže a aktivity, při kterých si mohou zaměstnanci odpočinout od náročné práce. mhe

V rámci Dne zdravé nemocnice si zájemci mohli nechat změřit i množství tuku v těle

florence 7–8/14

Občanské sdružení Šťastný úsměv

Šťastný úsměv pomáhá rodičům i dětem s rozštěpem Zlepšit informovanost rodičů dětí, které se narodily s rozštěpovou vadou, i samotných pacientů o průběhu a podmínkách léčby – to je cílem olomouckého občanského sdružení Šťastný úsměv, které vzniklo v roce 2005. Na svém kontě má již řadu úspěšných aktivit. Například v loňském roce vydalo za podpory nakladatelství Albatros knížku pro předškolní děti nazvanou Můj svět s kamarády, v níž se snaží nejen srozumitelnou formou ukázat dětem, jak mohou svým kamarádům ve školce vysvětlit svůj zdravotní problém, ale i zbavit je strachu z lékařských zákroků. Menší děti si zase mohou poslechnout pohádku o lvu Lippym, který se narodil s rozštěpem obličeje jako ony, a jejich rodiče se mohou podívat na informační videodokument Od rozštěpu k úsměvu – odkaz na něj najdou na webu sdružení. Šťastný úsměv pořádá i přátelská setkání rodin dětí s rozštěpovou vadou, jejichž náplní jsou nejen hry pro děti, ale i odborné přednášky pro rodiče. Občanské sdružení spolupracuje s Rozštěpovým centrem v Brně a FN Brno. Více informací o jeho činnosti, stejně jako informace o léčbě rozštěpu a péči o dítě s rozštěpem, najdou zájemci na ­webových stránkách sdružení http://stastny-usmev.cz/ nebo na facebooku https://www.facebook.com/ /StastnyUsmev. mhe

foto: Kristýna Lhotková

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

ČAS / Oslavy Dne ošetřovatelství

K svátku popřáli sestrám v Brně i Romeo s Julií

Do moravské metropole, města Brna, se letos přesunuly oslavy Dne ošetřovatelství, které každoročně pořádá pro své členy Česká asociace sester (ČAS).

Tradiční akce spojená s předáním cen se konala ve středu 28. května 2014 v brněnském Divadle Husa na provázku.

Slavnostním odpolednem provázela viceprezidentka ČAS Ing. Bc. Irena Kouřilová, která na úvod odcitovala slova samotné zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingale: „Vždy a za všech okolností musí být sestra oddaná, poslušná, vzdělaná a věrná – lékařům a pacientům. Sestra však není kůň, sluha ani obecní policista… – To je velká pravda, která platí dodnes,“ řekla Ing. Kouřilová.

Poté si vzala slovo prezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, která ve svém končícím funkčním období popřála sestrám nejen hodně úspěchů v jejich práci i životech, ale i to, aby se dokázaly na některé problémy podívat z ptačí perspektivy, protože jen tak dokáže člověk získat nadhled a vidět věci v širších souvislostech.

Pak už přišel na řadu slavnostní akt předávání cen. Jako první převzala cenu

Sestrám k jejich svátku popřála tradičně i prezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA

za rozvoj ČAS Mgr. Zuzana Máchová, kterou navrhla sekce managementu ČAS. „Své dlouholeté zkušenosti ve funkci vrchní sestry Všeobecné fakultní nemocnice v Praze skvěle využívá při práci ve výboru sekce managementu a v disciplinární komisi ČAS. Vyniká zejména v organizačních schopnostech, komunikativnosti, empatii, vstřícnosti a ochotě kdykoliv pomoci,“ citovala z jejího nominačního dopisu Ing. Kouřilová.

Jako druhá vystoupila na pódium Mgr. Miluše Vacušková z pediatrické sekce ČAS, která získala cenu za rozvoj oboru. Dlouhý výčet jejích zásluh a činností ukončily její kolegyně, které ji na cenu nominovaly, slovy: „Celý svůj profesní život se snaží o zachování oboru dětská sestra, o navrácení dětských

sester mezi regulovaná nelékařská zdravotnická povolání. Dá se říci, že veškeré snahy směřovala na rozvoj oboru pediatrie, především po sesterské linii. Mimo jiné se vždy zasazovala také o zachování prestiže dětských sester.“ Třetí oceněnou se pro letošní rok stala Anna Krutská, DiS., která získala cenu za rozvoj oboru ošetřovatelství a jako poslední vystoupila na pódium Anna Chrzová, kterou její kolegyně ocenily za její celoživotní dílo. Ani ona se neubránila překvapení a dojetí. „Anna Chrzová spojila svůj profesní život s ošetřovatelstvím a jeho rozvojem,“ řekla Ing. Kouřilová. Anna Chrzová působila nejprve na III. interní klinice prof.

Pacovského ve VFN, kde navštěvovala semináře pro sestry a seznámila se s řadou sesterských aktivit. Na doporučení doc. Marty Staňkové začala přednášet a publikovat. Několik let působila jako vrchní sestra kliniky a v letech ­1990–2010 působila jako hlavní sestra VFN, kde se jí podařilo rozvinout různé formy vzdělávání sester. Nyní je garantem výuky specializačního vzdělávání v organizaci a řízení, lektorkou a konzultantkou vzdělávání v managementu, přednáší v certifikovaných kurzech i laické ­veřejnosti Jakmile všechny oceněné převzaly z rukou zástupců sponzorů a partnerů akce květiny a dárky, vystřídali je na pódiu herci divadelního souboru s autorským představením Jiřího Jelínka Romeo, Julie a já, které většinu diváků pobavilo.

Magda Hettnerová, redakce Florence

Předplaťte si časopis Florence

a získejte dvě vstupenky do Divadla v Dlouhé na představení Vlčí jáma.

Kód nabídky

FLO2DVD uvádějte při objednávce

+

Přístup do elektronického archivu časopisu na www.florence.cz

Nabídka s kódem FLO2DVD platí pouze pro standardní roční předplatné do 31. 8. 2014 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od přijetí platby za předplatné.

41

42

florence 7–8/14

public relation text a fota: Altreva

Zdravotnické oděvy kolekce Care společnosti Altreva přinášejí řadu inovací Šaty dělají člověka, prohlásil Jan Werich. A německý herec Hans Kratzer dodal: A ženu povzdech „Zase nemám co na sebe…“.

Každá žena ví, o čem mluvil. A ženy (ovšem nejen ony) pracující ve zdravotnictví to mají ještě těžší. Pracovní oděv, který jim jejich povolání předepisuje, nemusí být vždy pohodlný, o eleganci nemluvě. Naštěstí dnes existuje na našem trhu několik výrobců zdravotnického oblečení, kteří při výrobě svých kolekcí myslí kromě pohodlí a funkčnosti také na eleganci a praktičnost.

J

edním z nich je třebíčská společnost Altreva, která letos slaví 20 let existence a která předvedla svou kolekci Care určenou všem pracovníkům ve zdravotnictví na VII. konferenci s názvem Sestra v praxi, která se konala 19. června 2014 v Olomouci.

Materiály, z nichž jsou tyto oděvy ušity, byly speciálně vyvinuty pro zdravotnictví a jsou široce používány v nemocničních zařízeních po celé Evropě. Kromě toho, že se snadno udržují, odolávají vysokým teplotám praní, jsou vysoce mechanicky odolné, barevně a tvarově stálé a zohledňují stále rostoucí nároky na komfort uživatele. Oděvy z kolekce Care jsou vyráběny v ČR. O kvalitě zpracování svědčí i certifikace ISO, kterou společnost na technologii výroby získala. Svým nositelům přinášejí radost z práce díky jedinečnému mixu pohodlí a ničím neomezené volnosti, to vše při zachování elegantního vzhledu.

V nabídce jsou dámské a pánské košile, blůzy, kalhoty, pláště, sukně a operační oděvy v různých barevných

Systém A-MOVE poskytuje díky kombinací kvalitní látky a zcela nového způsobu konstrukce uživatelům nepoznané pohodlí a pocit volnosti pohybu

variantách. Prát je lze i v průmyslových prádelnách. Z kolekce si tedy pro své potřeby vyberou nejen zdravotnická zařízení – nemocnice, kliniky, ale i pečovatelské domy a wellness zařízení. Nabídka materiálů, z nichž jsou oděvy ušity, je široká. Od základních směsových až po nejluxusnější egyptskou bavlnu, kterou lze také průmyslově ošetřovat.

Další inovací, kterou společnost Altreva na poli zdravotnických oděvů přináší, je systém A-MOVE, který dává uživatelům nepoznané pohodlí a pocit volnosti pohybu. Dosahuje toho kombinací kvalitní látky a zcela nového způsobu konstrukce.

Tím ovšem nabídka firmy nekončí.

Pro zákazníky, kteří by si z katalogu, který je k prohlédnutí na webových stránkách výrobce www.altreva.cz, nevybrali a plánují nákup většího množství oblečení, nabízí výrobce i možnost návrhu a vývoje kolekcí na míru. V takovém případě je pak možný i zkušební test.

Z nabídky firmy Altreva si tak vybere opravdu každý.

43

44

florence 7â&#x20AC;&#x201C;8/14

personĂĄlnĂ­ inzerce VĹĄeobecnĂŠ sestry Ă&#x161;stĹ&#x2122;ednĂ­ vojenskĂĄ nemocnice â&#x20AC;&#x201C; VojenskĂĄ fakultnĂ­ nemocnice Praha pĹ&#x2122;ijme do pracovnĂ­ho pomÄ&#x203A;ru pro rĹŻznĂĄ pracoviĹĄtÄ&#x203A; vĹĄeobecnĂŠ sestry do rannĂ­ho i smÄ&#x203A;nnĂŠho provozu.

PoĹžadujeme: odbornou zpĹŻsobilost, popĹ&#x2122;. specializovanou zpĹŻsobilost odpovĂ­dajĂ­cĂ­ zĂĄkonu Ä?. 96/2004 Sb., praxe vĂ˝hodou, schopnost tĂ˝movĂŠ spoluprĂĄce, obÄ?anskou bezĂşhonnost.

NabĂ­zĂ­me: prĂĄci v prestiĹžnĂ­m akreditovanĂŠm zdravotnickĂŠm zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­, prĂĄci s modernĂ­mi pĹ&#x2122;Ă­stroji a kvalitnĂ­m technologickĂ˝m vybavenĂ­m, bezpeÄ?nĂŠ pracovnĂ­ prostĹ&#x2122;edĂ­, systĂŠm kvalitnĂ­ho odbornĂŠho zaĹĄkolenĂ­, dalĹĄĂ­ vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­ (seminĂĄĹ&#x2122;e, kurzy, specializace), odpovĂ­dajĂ­cĂ­ platovĂŠ ohodnocenĂ­, 5 tĂ˝dnĹŻ dovolenĂŠ, pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky na rekreace, lĂŠÄ?ebnĂŠ pobyty, kulturnĂ­ a sportovnĂ­ akce, masĂĄĹže, vitaminy, oÄ?kovĂĄnĂ­, zdravotnickou obuv, kvalitnĂ­ zĂĄvodnĂ­ stravovĂĄnĂ­, vĂ˝hodnĂŠ ubytovĂĄnĂ­ pro

mimopraĹžskĂŠ, jinĂŠ zamÄ&#x203A;stnaneckĂŠ vĂ˝hody.

NĂĄstup po dohodÄ&#x203A;.

Kontaktní osoba: Ing. Silvie Coufalovå, tel.: 973 203 602. Životopisy prosím zasílat na e-mail: silvie.coufalova@uvn.cz.

VĂ­ce informacĂ­ na kariera.uvn.cz

CHYBĂ?

VĂ M LIDI?

Fyzioterapeut/fyzioterapeutka OblastnĂ­ nemocnice NĂĄchod, a. s., hledĂĄ fyzioterapeuty pro OddÄ&#x203A;lenĂ­ akutnĂ­ lĹŻĹžkovĂŠ rehabilitace i OddÄ&#x203A;lenĂ­ ambulantnĂ­ rehabilitace â&#x20AC;&#x201C; Nemocnice NĂĄchod a Rychnov nad KnÄ&#x203A;Ĺžnou.

NabĂ­zĂ­me: nadprĹŻmÄ&#x203A;rnĂŠ mzdovĂŠ ohodnocenĂ­ vÄ?etnÄ&#x203A; vĂ˝konnostnĂ­ho pĹ&#x2122;Ă­platku, zamÄ&#x203A;stnaneckĂŠ benefity, vĂ˝raznou podporu vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, moĹžnost ubytovĂĄnĂ­.

VhodnÊ i pro absolventy.

NĂĄstup moĹžnĂ˝ ihned.

Kontaktujte nĂĄs na e-mailu: holub.lukas@nemocnicenachod.cz

Pro zasĂ­lĂĄnĂ­ svĂŠ personĂĄlnĂ­ inzerce vyuĹžijte naĹĄi e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

medicĂ­nskĂŠ pĹ&#x2122;eklady a tlumoÄ?enĂ­

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; QĹźFLMBEĆ&#x2030; t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂ&#x2C6;OFL t 5MVNPĹ&#x2DC;FOĂ&#x201C; t .VMUJNFEJĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; TMVäCZ < 5 >

< . >

< & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

35x80.indd 1

Nappy Rash Nappy or diaper rash is a common name for a series of infant dermatitis symptoms.

They appear most often in infants, but can persist even in toddlers. Infant nappy rash is an umbrella term for the following skin conditions: intertrigo, napkin dermatitis, infant atopic eczema and contact eczema.

Mother: Good morning, nurse. We've come for a check-up for the baby.

Nurse: Good morning, Ms Johnson. Come right in, we've been expecting you.

Mother: Good morning, doctor. We've come for a regular check-up.

Doctor: Good morning, Ms Johnson. Put your son on the changing table and undress him, please.

Doctor: Well, the boy has a little nappy rash. How do you treat the skin underneath the nappies?

Mother: Well, every time I change a nappy, I clean his bottom with baby wipes to remove the rest of urine and stool from the skin and then I put on a nappy cream.

Doctor: That's correct. And how often do you change his nappies?

Mother: Several times a day. I don't know... maybe five times a day?

Doctor: Hmm, that's not enough. Even if you're using high-quality disposable nappies, you should change them more often, at least seven times a day and once during the night.

Mother: All right. And what should IÂ do now that he has already the rash?

Doctor: Now I'll give you a cream to apply to his skin after every nappy change. When you're at home, leave his nappy off sometimes so his skin can breathe. Change the nappies more frequently and if the rash persists, I would recommend trying a different brand of nappies and even the wipes and other preparations you use. If the redness gets worse, or if pimples appear and the baby is restless and sleeps badly, come to see me immediately.

Mother: All right. Thank you very much, doctor.

Doctor: You're welcome. And now, let's finish his check-up.

SLOVNĂ? ZĂ SOBA nappy/diaper rash â&#x2020;&#x2019; opruzeniny nappy (BrE), diaper (AmE) â&#x2020;&#x2019; plenka a series of â&#x2020;&#x2019; Ĺ&#x2122;ada, sĂŠrie, nÄ&#x203A;kolik infant â&#x2020;&#x2019; kojenec persist â&#x2020;&#x2019; pĹ&#x2122;etrvĂĄvat; vytrvat, nepolevovat toddler â&#x2020;&#x2019; batole umbrella term â&#x2020;&#x2019; souhrnnĂŠ oznaÄ?enĂ­, souhrnnĂ˝ nĂĄzev skin conditions â&#x2020;&#x2019; koĹžnĂ­ problĂŠmy, potĂ­Ĺže changing table â&#x2020;&#x2019; pĹ&#x2122;ebalovacĂ­ pult to undress â&#x2020;&#x2019; vysvlĂŠci (se), odstrojit (se) underneath â&#x2020;&#x2019; pod; dole, vespod to change a nappy â&#x2020;&#x2019; pĹ&#x2122;ebalit, pĹ&#x2122;ebalovat, vymÄ&#x203A;nit plenku bottom â&#x2020;&#x2019; zadek, zadeÄ?ek; dno; spodek; dolnĂ­ Ä?ĂĄst wipes â&#x2020;&#x2019; vlhÄ?enĂŠ ubrousky stool â&#x2020;&#x2019; stolice disposable â&#x2020;&#x2019; jednorĂĄzovĂ˝, na jedno pouĹžitĂ­ brand â&#x2020;&#x2019; (obchodnĂ­) znaÄ?ka pimple â&#x2020;&#x2019; puchĂ˝Ĺ&#x2122;ek, pupĂ­nek, vyrĂĄĹžka restless â&#x2020;&#x2019; neklidnĂ˝ immediately â&#x2020;&#x2019; okamĹžitÄ&#x203A;, ihned

12/13/12 12:48 PM

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz, externĂ­ redaktorka: Mgr. Helena MichĂĄlkovĂĄ, Ph.D. / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;edsedkynÄ&#x203A;, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ&#x203A;na HomolkovĂĄ, Bc. Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ&#x2DC;editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. tel.: +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva SĂĄdlovĂĄ, OranĹžovĂĄ: CMYK 0-72-100-0 OranĹžovĂĄ: PMS 021 Blanka TurinovĂĄ, MBA,Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: PMS 7545 tel.: +420 605 208 985, e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ&#x2122;edplatnĂŠ: Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - ­Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / Ä&#x152;asopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ&#x203A; (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK Ä&#x152;R-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013

49

46

TOM 2 Nová generace dětského lůžka Moderní dětská lůžka pro pacienty předškolního věku musí být bezpečná a zároveň výborně přístupná pro ošetřující personál.

Elektricky polohovatelné dětské lůžko TOM 2 reaguje na tyto i další nároky originálním konceptem teleskopických postranic, sloupovým mechanismem konstrukce a nadstandardními bezpečnostními parametry.

TOM 2 je dokonalou fúzí funkčnosti, ergonomie a designu a kategorii dětských lůžek posunuje do zcela nové dimenze.

Nejlepší přístup k dětskému pacientovi Teleskopické postranice Elektrické polohování

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: info @ linet.cz, www.linet.cz