Florence 9/13

9/13

florence vychází pod patronací České asociace sester září 2013 / ročník IX / 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

ODBORN Ý Č A SOPIS PRO OŠE T ŘOVAT EL S T VÍ A OS TAT NÍ ZDR AVOT NICK É PROF E SE

časopis obsahuje recenzované články

ODBORNÉ TÉMA

Operační sály

s. 4 / Rozhovor

KDYBY NA MĚSÍCI BYLA JEDINÁ KAPKA ROSY, KTERÁ VÁM POMŮŽE, PŘINESETE JI s. 12 / Odborné téma

OPERACE MOZKU PŘI PLNÉM VĚDOMÍ PACIENTA DĚLAJÍ I NA HOMOLCE

s. 19 / Výzkumné sdělení

s. 34 / Zpravodaj ČAS

AFTERDROP EFFECT U PACIENTŮ V MÍRNÉ HYPOTERMII PŘI MIMOTĚLNÍM OBĚHU

PREVENCE NÁSILÍ OD TŘETÍCH STRAN V REŽII UNIE ZAMĚSTNAVATELSKÝCH SVAZŮ – CENTRA ROZVOJOVÝCH AKTIVIT

, , , $

$

( (

#(

% ( #

$ "

% ( ! # & $ ) , & $ , $ ( ! * ) # (

$ " & ( * ' #

#( %! * % $ ( & * ! ( ! & & $ ! ( % ( ( (

( " (

& ( * ' ! " +

( (

! !

&

1

editorial florence 9/13

Úsměv je svátek obličeje (Jiří Suchý)

Ž

ivot bez taškařic a veselých kousků je jako cestování bez hospod.

Smích, to přijde nejlaciněji a jde to nejvíc k duhu, řekl kdysi francouzský romanopisec Henri Pourrat a měl pravdu. Smích a humor se nevyhýbají ani takovým zařízením, jako jsou nemocnice, ordinace či operační sály, ve kterých jsou bolest a trápení jako doma. Své o tom věděli i mnozí lékaři zvučných jmen, kteří se snažili do soudku humoru přispět buď svou vlastní literární tvorbou, nebo „jen“ sběrem humorných historek, které slyšeli od svých kolegů či pacientů nebo které se jim staly během jejich vlastní praxe. Dokladem toho je například útlá knížečka českého neurologa, spisovatele a humoristy MUDr. Svatopluka Káše nazvaná Antologie českého medicínského humoru, kterou v roce 1988 vydalo nakladatelství Avicenum.

Přestože historky v ní obsažené se týkají především lékařů, důvod k smíchu v ní jistě najdou čtenáři všech oborů. A protože i pro mě je zdrojem humoru, k němuž se ráda vracím, nabízím vám tu dva příklady za všechny: Kukula (pozn. Otakar Kukula byl český lékař a profesor chirurgie UK) dal při rigorózu medičce k vyšetřování případ gangrény penis. Studentka případ správně diagnostikovala, začež ji profesor pochválil. „Dobře. A jakou byste zavedla terapii?“ „Považuji za jedinou správnou terapii operaci.“ „Dobře, a jakou operaci?“ „Prosím, amputaci.“ „Velmi dobře. A jak byste operaci prováděla?“ „Měkké části bych odpreparovala a kost oddělila pilkou.“ Nato povstal profesor Formánek, tenkráte děkan fakulty, a vece: „Slečno, já vám gratuluji. Anatomii jste sice zapomněla dokonale, ale jinak musíte mít na světě báječné štěstí.“ Záznam psychiatra: Nemocná neodpovídá na otázky a otevírá postupně zásuvky psacího stolu. Na dotaz, co tam hledá, odpovídá tichým, sotva slyšitelným hlasem: „Klid, vy vole!“ Podobných humorných situací a slovních „přehmatů“, ať již s lékaři, nebo s pacienty, jste jistě i vy zažili během své praxe několik. Podělte se o ně s námi i s ostatními a napište nám je do redakce. Ty nejlepší a nejvtipnější otiskneme v časopise a tři nejlepší dokonce oceníme pěknou knihou.

Bližší informace o soutěži najdete na straně 16 a na našich webových stránkách www.florence.cz v rubrice Čekárna.

Soutěž však samozřejmě není jediná věc, kterou jsme pro vás v tomto zářijovém čísle Florence připravili. Jako odborné téma jsme pro vás tentokrát vybrali operační sály, takže se mimo jiné dozvíte i o tom, jak se dělají awake kraniotomie v pražské Nemocnici Na Homolce. V rozhovoru vám maminka pětileté Rozálky přiblíží, jak vypadá péče o dítě se vzácnou genetickou poruchou, a v rubrice věnované historii se dozvíte, jak se operovalo v dobách, kdy slova asepse a antisepse byla ještě hudbou budoucnosti.

A protože se nám léto nachýlilo ke svému konci, nezapomeňte ani v blížících se podzimních plískanicích, že smích léčí, ale jen ty, kdo se umějí smát.

Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

obsah

2

téma čísla

Operační sály

florence 9/13

3 / Seriál Mám příliš mnoho nabídek 4 / Rozhovor / Klára Vaňáková Kdyby na Měsíci byla jediná kapka rosy, která vám pomůže, přinesete ji 8 / Jak efektivně předcházet nemocničním infekcím

Odborné téma

Operační léčba klade vysoké nároky nejen na speciálně vyškolený personál a dobrou organizaci práce, ale i na materiální a technické vybavení.

Operační sály 9 / MRSA (bariérový ošetřovatelský režim) 12 / Operace mozku při plném vědomí pacienta dělají i na Homolce 15 / Kazuistika dítěte s adnátní sepsí po porodu

9

Recenzované články

17 /

19 /

z dalšího obsahu

23 /

26 /

43

Praxe

Právo Fotografování sestry při konfliktu

30

30 / Vyšetření před laserovou operací očí 32 / FARG – záchranná aneb jak studenti pomáhají

Zpravodaj ČAS

Vyšetření před laserovou operací očí

34 / Prevence násilí od třetích stran v režii Unie zaměstnavatelských svazů – Centra rozvojových aktivit 36 / Sestra by měla mít všechna nej a svatozář

34 Prevence násilí

od třetích stran v režii Unie zaměstnavatelských svazů – Centra rozvojových aktivit

Pro studenty 38 / Operační sál – asepse, antisepse, prostředky a typy sterilizace

Servis

41 / V IKEM provedli už tisíc transplantací jater 41 / Kapka naděje věnovala přístroje pro malé pacienty 42 / Svět osob se sluchovým postižením přiblíží týden komunikace

46

www.florence.cz Ročník IX., číslo 9, září 2013 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 8. 2013 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia a archiv

Historie Vývoj práce na operačním sále

Zkušenosti z praxe Práce klinického perfuziologa a kritické situace během mimotělního oběhu Výzkumné sdělení Afterdrop effect u pacientů v mírné hypotermii při mimotělním oběhu Přehledová práce Návrh na zlepšení interní komunikace ve zdravotnickém zařízení Výzkumné sdělení Těhotenství a preventivní gynekologická péče u žen imigrantek

43 / Právo Fotografování sestry při konfliktu 43 / Kvíz 44 / Právo Návštěvy pacientů při poskytování zdravotních služeb a jejich současné problémy 46 / Historie Vývoj práce na operačním sále 48 / Lekce angličtiny

3

seriál / personalistika text: Mgr. Radka Lankašová, www.mblue.cz, foto: Profimedia

Mám příliš mnoho nabídek Mít hodně pracovních nabídek je báječné, ale zároveň v něčem rizikové. Pro někoho dokonce obtěžující.

N

ehledáte-li právě nové zaměstnání, mějte na paměti, že služby konkrétního zaměstnavatele, personálních agentur, headhunterů můžete potřebovat v budoucnu.

Doporučujeme vám proto, abyste byli ke konzultantům vstřícní, i když vám píší nebo volají často. Zároveň je zdvořile požádejte, ať vám s další nabídkou zavolají například nejdříve za šest měsíců, nebo ať vám volají pouze s nabídkami, která splňují kritéria, jež se těžko odmítají. Budete-li s volajícími jednat jako „s obtížným hmyzem“, může se vám stát to samé, až se rozhodnete práci změnit.

Máte-li hodně nabídek, patříte mezi ty šťastné, kteří přemýšlejí nad tím, která nabídka je lepší. Výběr často není jednoduchý, protože nabídky nepřichá-

zejí ve stejný okamžik a některé aspekty se obtížně hodnotí. Doporučujeme vám proto vybrat si 5–10 kritérií s tím, že každé z nich samostatně ohodnotíte a součet bodů vám pak indikuje vaši preferenci. Nezapomeňte některá kritéria násobit koeficientem důležitosti (tj. dáte např. 5 bodů jako maximum a třeba pro mzdu a lokalitu vynásobíte body dvěma). Hodnocení provádějte s výhledem na dva roky až pět let v dané firmě. Určitě se poraďte se svým životním partnerem, kamarády, zkušenějšími známými nebo i s konzultantem personální agentury (zde však pozor na objektivitu). Budete možná překvapeni, jak pak svůj názor upravíte.

Jestliže máte rozjednáno více možností a rozhodnutí se časově nepotkává, řekněte na interview, že se chcete

rozhodnout do určitého data (dejte si o dva týdny více, než předpokládáte).

To, že jednáte s více firmami, je normální a běžné. Nebojte se říci potenciálnímu zaměstnavateli, že se vám jejich nabídka velmi líbí, ale že jste ještě ve výběrovém řízení v jiné společnosti a že byste rádi absolvovali všechny schůzky, protože hledáte zaměstnání na mnoho let. Chcete si být jisti výběrem, abyste za pár měsíců, když přijde nějaký problém, nezvažovali další změnu.

Termín vašeho rozhodnutí se však snažte neposouvat. Posunutí termínu může budoucí zaměstnavatel akceptovat maximálně jednou (někdy ani to ne). Vícenásobné posouvání termínu je pak už vnímáno jako vaše nerozhodnost nebo dokonce nezodpovědnost a nabídka je často dávána dalšímu kandidátovi.

4

florence 9/13

rozhovor s Klárou Vaňákovou Ptala se: Magda Hettnerová, Florence, fota: archiv Kláry Vaňákové

Kdyby na Měsíci byla jediná kapka rosy, která vám pomůže, přinesete ji Podle statistiky pouhé jedno dítě ze sta miliónů porodů přichází na svět se specifickou genetickou poruchou známou jako tetrazomie X chromozomu. Tato genetická mutace způsobuje mimo jiné i to, že takto postižená děvčátka mají zpravidla problémy s koordinací jakéhokoliv pohybu i chůze a problém je i s vývojem řeči.

Z nějakého důvodu jsou jejich věty většinou velice krátké a nepřesahují čtyřslovné vyjádření. Rozálie Marie Vaňáková z Prahy je však výjimka. Ve svých pěti letech už chodí, mluví a učí se hrát na housle.

Kdy jste zjistili, že Rozálka není jako ostatní děti?

Podezření jsem měla už během porodu, ale takové neurčité. Měla strašně těžký porod, trval čtyři dny. Vždycky jakoby nastal a zase přestal. Lékaři ho znovu vyvolali, ale on po chvíli zase skončil.

Fyziologicky se nechtěl rozběhnout.

Proč nepřistoupili k císařskému řezu?

Protože má první dcera, Kačka, se narodila s postižením beta-oxidace mastných kyselin a lékaři se báli, že to druhé na tom bude stejně. Pokud by tomu tak bylo, musela by se mu podávat speciální glukóza, a to by při císařském řezu nešlo. Proto čekali na fyziologický porod. Až později se ukázalo, že Rozálka má genetické onemocnění, jehož průvodcem je i hypotonický

syndrom, tedy že má ochablé svalstvo.

Už při porodu se tedy nebyla schopná dostat ven.

Po čtyřech dnech jste tedy porodila.

Měla Rozálka nějaké potíže?

Ne, byla úplně normální novorozenec, měla jen strašnou novorozeneckou žloutenku. Hladinu bilirubinu měla tak vysokou, že si nás nechali velmi dlouho v porodnici. Nicméně už od 4. nebo 5. měsíce těhotenství jsem věděla, že má poměrně velkou cystu na mozku.

Bohužel na mozkovém kmeni, takže se nedá operovat. Lékaři mě uklidňovali, že cysta může po porodu zaniknout, ale když asi 6. den po porodu udělali ultrazvuk hlavy, zjistili, že cysta tam pořád je. Naštěstí se nijak nezvětšuje ani se nikam nerozrůstá, takže to tak snad i zůstane.

Rozálka krmí kačenky na Velikonoce 2013 strávené v lázních v Ostravě-Klimkovicích

5

Co se dělo dál?

Rozálka byla abnormálně hodné dítě.

Pořád jen jedla a spala. Sice málo přibírala na váze, ale lékařka mě uklidňovala, že to může být po těžkém porodu normální, že chvíli trvá, než se dítě adaptuje. Prožívala jsem těžké období, kdy jsem se starala o vážně nemocnou maminku, a byla jsem ráda, že je Rozálka tak hodná. Říkala jsem si, že to třeba chápe, což byl samozřejmě nesmysl.

Plynuly týdny a měsíce, Rozálce bylo

najednou půl roku a v jejím vývoji se pořád nic nedělo. Jen ležela a nic. Prostě nic. Neměla ani snahu se otáčet, tak jsem začala panikařit a šla jsem na první genetické testy k paní prof. Seemanové.

Sama mám totiž alkaptonurii, což je genetická porucha metabolismu tyrozinu.

Chybí mi enzym dioxygenace kyseliny homogentisové, což způsobuje, že se mi hromadí v krvi a vylučuje v moči. Oxidace kyseliny homogentisové vede ke vzniku pigmentu alkaptonu, což způsobuje tmavé zabarvení moči a pojivových tkání. Na hrudníku mám proto tmavé skvrny v místech, kde jsou chrupavčitá spojení kostí. Paní profesorka však na Rozálce nic nenašla, jen říkala, že je drobná, ale to že může být normální.

Ale nebylo…

Přesně tak. Čas plynul dál, Rozálce byl najednou rok, a zatímco ostatní děti už v tomhle věku chodí, Rozálka pořád nic.

Jen ležela. Chodila jsem s ní na rehabilitaci, kde jako externista – vědec působil MUDr. Severa, který jí diagnostikoval dětskou mozkovou obrnu a rozhodl se, že jí do bérců napíchá botulotoxin, čímž se měly zlepšit spasmy, které měla údajně na nohou. Jenomže ona nemá dětskou mozkovou obrnu a spasmy měla spíš z toho, že s nohama nic nedělala.

Takže špatná diagnóza.

K čemu to vedlo?

K průšvihu. Nejen, že Rozálka měla po aplikaci botulotoxinu šílené horečnaté stavy, ale tím, že to napíchal hypotonikovi, který má už tak povolené svalstvo, které tím pádem povolilo ještě víc, se její stav ještě zhoršil. Rozhodla jsem se proto, že zkusím jít jinou cestou. Rozálce byl už rok a půl, když jsem objevila jednu soukromou lékařku. Ta byla první, která se na Rozálku podívala a řekla: tohle je průšvih. To není normální. Lékaři nás do té doby pořád uklidňovali, že děti jsou různé, že může být v pořádku. Já jsem s ní pořád cvičila Vojtovu metodu, ale pokroky moc vidět nebyly. Tahle paní doktorka se na Rozálku podívala a hned, jakmile viděla, že má čtyřprstou nohu, řekla, že to je nějaká genetická vada. Rozálce totiž páté prsty na nohou vyrůstají ze čtvrtých. Poslala nás proto do Motola na velké genetické testy.

A tam objevili tetrazomii?

Ano. Poprvé ztratili Rozálčinu krev, kterou jí nabrali, takže jsme tam museli jít na odběry znova. Pak jsme zase čekali. A čas běžel. Dnes nám ty dva roky, které jsme neustálým čekáním ztratily, chybějí.

Jak vám bylo, když vám řekli diagnózu?

Bylo to šílený. Nepředstavitelný. K nepřežití. Funguje to tak, že vám z nemocnice zavolají a řeknou vám: je to fakt průšvih, přijďte zítra. Do druhého dne se vám honí hlavou tolik strašných myšlenek, že se to nedá vydržet. Chtěla jsem vědět alespoň něco. Když jsme přišli, lékařka nám oznámila, že je to vzácná genetická porucha, se kterou nemají žádnou zkušenost, a dala mi skripta asi ze 60. let, kde byly obrázky čtyř takto postižených holčiček. Ptala jsem se: to je ono? A ona mi řekla: ano, to je ono.

Nakreslila mi šroubovici lidské DNA a ukázala mi, že na 23. chromozomu, kde mají normálně dívky XX, má Róza XXXX. Chtěla jsem vědět víc, ale řekla mi, že se o tom nic moc neví, a odkázala mě na nějaká skripta z Lékařské knihovny, která jsem si měla jít vypůjčit. Ptala jsem se, co tedy mám s Rózou dělat?

Ptala jsem se, jestli by nás nemohla tedy nasměrovat alespoň na někoho ve světě, kdo s tím má zkušenosti, ale řekla mi, že o nikom neví, a pak dodala, že to třeba nemusí být tak zlé. Ještě mě upozornila na celkovou psychomotorickou retardaci takto postižených dívek.

To byl pro mě šok. Nebude studovat, fajn, ale měla by se přeci umět alespoň obléknout a najíst!

Co bylo dál? Šla jsem s těmito informacemi za naší dětskou lékařkou, která s tím samozřejmě taky neměla žádné zkušenosti, ale poslala nás do Všeobecné fakultní nemocnice za paní profesorkou Baxovou. Ta nás naopak přijala velmi vřele, a i když s touto vadou také neměla žádné zkušenosti, pomohla nám alespoň shánět informace. To je v této situaci to nejdůležitější!

To už bylo Rozálce kolik let?

Dva roky. A přišel zvláštní moment. Ve chvíli, kdy jsme znali diagnózu a věděli jsme, že je to průšvih, přestali jsme se

6

florence 9/13

rozhovor s Klárou Vaňákovou tak striktně řídit lékařskými doporučeními a začali jsme dělat věci podle sebe. Rózu jsme pomocí zvláštních kšír upevnili do chodítka, ačkoli vám každý neurolog řekne, že je to špatně, ale Róze se ta vertikalizace moc líbila. Najednou viděla svět jinak než jenom pořád z leže.

Později jsme koupili hopsadlo a já jsem si všimla, že se snaží nohama nějak pracovat. Po nějakém čase se sama postavila a najednou chodila. Ale velmi zvláštně. Postavili jsme ji, ona v prostoru někam došla a tam ji musel někdo chytit a položit. Neuměla ty mezistupně jako sednout si nebo lézt.

Naučila se je?

Tyhle pokroky se naší dětské lékařce zdály dobré, tak nás poslala do Janských Lázní. Strávily jsme tam mnoho týdnů a oni tam s Rózou tak cvičili, až se to naučila.

To je úžasné. Jaké další pokroky udělala?

Já jsem postupem času pojala přesvědčení, že tu nemoc nemá. Znovu udělané testy ji však potvrdily. Myslím si tedy, že ta nemoc má více stadií, která se v učebnicích nepopisují. Přála jsem si, aby měla trizomii, tedy tři X, byla by to tak zvaná superfemale – superžena, kterých je u nás poměrně hodně. Tyhle ženy nemohou mít děti, ale jinak nemají žádné potíže. Osobně si myslím, že děvčátek tetrazomiků u nás bude víc než jen Rozálka, ale nejspíš se tato vada skryje pod nějakou psychomotorickou retardaci. Rozálka je dnes strašně šikovná.

Chodí, i když její chůze je samozřejmě jiná než normální, kolébavá a taková neohrabaná, a naučila se poměrně hezky mluvit. Dokáže sestavit větu, i když její slovní zásoba je zhruba dvě stě slov v necelých šesti letech. Víc slov rozumí, než kolik dokáže říct.

Jak s ní cvičíte?

Měli jsme ohromné štěstí, že když bylo Rozálce dva a tři čtvrtě roku, uvolnilo se místo ve speciální logopedické školce v Jedličkově ústavu a vzali nás tam. Mají tam intenzivní péči, kterou bychom jí doma nebyli schopni zajistit. Kromě cvičení s logopedkou mají i několikrát za den taková desetiminutová individuální cvičení s učitelkami a Róza se díky tomu

Rozálka pomáhá v restauraci I Love Mama jejíž majitelka Liduška společně s výtvarnicí Iren Rozálku podporují

neuvěřitelně zlepšila. Navíc tam přišla do kontaktu s hudebními nástroji a posléze si vybrala housle.

To je strašně těžký nástroj.

To je, ale ona si ho vybrala sama, a i když je jí teprve pět let, už vybrnkává a učí se hrát se smyčcem. Máme na to soukromého učitele a je to něco, co jsem jí ochotná platit, i kdybychom neměli na nic jiného. Chci, aby měla něco, co ji bude bavit a k čemu bude moct utéct, protože to možná jednou bude potřebovat.

Zkontaktovali jste rodiny v zahraničí, které mají stejně postižené děti?

Ano, podařilo se mi zkontaktovat dvě rodiny v Paříži, jedna má velkou a jedna malou holčičku, a další dvě jsou ve Vídni. Údajně by nějaká rodina měla žít i v Polsku, ale tu se mi nepodařilo sehnat. Máme díky tomu nějaké srovnání, ale je to srovnání nesrovnání.

Jak to?

Všechny jsou ležáci. Jedna ve Vídni se sice naučila mluvit, ale nemluví svým rodným jazykem, nýbrž anglicky, protože měla nějakou asistentku, kterou měla zřejmě moc ráda.

V těžké životní situaci se lidé často obracejí na léčitele a alternativní medicínu, zkoušela jste to také?

Samozřejmě, ale člověk se musí párkrát spálit, aby zjistil, že je to hloupost.

U poruchy DNA není žádné místo pro alternativu. Jedinou možností by bylo genetické inženýrství, ale to je asi i díky Bohu hudba budoucnosti. Ono je to o tom, že člověk má pocit, že kdyby byla na Měsíci jediná kapka rosy, která vašemu dítěti pomůže, tak ji prostě musíte získat stůj co stůj. Všechno ostatní jde stranou, city, vztahy… A když ji nakonec přinesete, zjistíte, že je úplně k ničemu.

Jaké zdravotní problémy kromě hypotonie ještě Rozálka má?

Tím, že má hodně ochablé břišní svalstvo, nefungují jí správně ani střeva.

Musí proto brát neustále projímadla, a tím pádem nosí pořád plenky. Má vypouklé bříško a obličej nese znaky tohoto postižení – široký kořen nosu, vnitřní epikanty. A jinak má samozřejmě narušenou imunitu, velice špatně odkašlává a podobně. Ještě pořád nemáme vyhráno, protože jednak má cystu na mozku a za druhé je popsáno, že holčičky s touto vadou mají problém v dospívání. Tím, jak nemají pořádně vyvinuté vnitřní ženské orgány, tak ve chvíli, kdy začnou dospívat, se stává, že jim hormony nevím proč napadnou centrální nervovou soustavu a způsobuje jim to poměrně silnou schizofrenii. Ale tím, že víme, co by mohlo nastat, doufám,

7

k věci

→ Kdo je Klára Vaňáková V dětství u ní byla diagnostikována genetická porucha metabolismu tyrozinu – alkaptonurie.

Kvůli chybějícímu enzymu dioxygenace kyseliny homogentisové se tato kyselina hromadí v krvi a vylučuje v moči. Právě tak se její nemoc odhalila.

Když její maminka prala látkové pleny, byla moč zbarvená do temně fialova.

Tato porucha také způsobila Klářin nadměrný růst, takže ve svých devíti

letech měřila 180 cm. Od té doby se její růst zastavil.

Ve 23 letech porodila první dceru Katku. U ní byla diagnostikována metabolická porucha beta-oxidace mastných kyselin, což znamenalo, že její tělo nebylo schopné štěpit tuky a získávat z nich energii. Čerpalo ji jen ze sacharidů a dívka až do svých šesti let trpěla občas záchvaty, jaké mají diabetici při hypoglykémii. Když bylo Kláře Vaňákové 36 let, narodila se jí po šesti předchozích potratech vytoužená dcera Rozálie Marie.

Kromě cysty na mozkovém kmeni u ní byla ve dvou letech diagnostikována

že tomu budeme moci včas zabránit nějakou hormonální léčbou nebo něčím podobným.

Péče o takto postižené dítě musí být nepředstavitelně náročná, jak to zvládáte?

Je to vyčerpávající. Ráno chvilku po páté vstáváme, chvíli s Rozálkou cvičím – odvojtujeme a chodíme doma po takových taktilních plochách, pak letíme do školky, přijdu do práce a už mám pocit, že jsem odpracovala půl dne, ale to mě ještě čeká celá pracovní doba – osm hodin. Jakmile skončím v práci, letím v panice pro Rozálku do školky, doma pak ještě chvíli cvičíme logopedii, chvíli rehabilitujeme a chvíli se něco učíme, protože zatímco zdravému dítěti zazpíváte písničku jednou, tomu nemocnému ji musíte zazpívat stokrát a ono si ji stejně nezapamatuje, no a do toho vařím a peru a mám ještě jedno zdravé dítě, Kačku, které je sice dnes už osmnáct let, ale musím tu pro ni být, když mě potřebuje, a takhle to jde pořád dokola.

Dá se při tom nějak relaxovat?

Co vám udělá radost?

Absolutní maličkosti a normální, běžné věci. Třeba když je Rozálka někde pryč, doma je ticho a klid a já si můžu číst knížku. Nebo když jdu ráno pěšky do práce centrem Prahy. Užívám si tu chviličku, která je jenom moje.

vzácná genetická porucha tetrazomie X chromozomu kariotyp 48 – XXXX, kvůli které trpí malá Rozálka paleocerebelárním a hypotonickým syndromem. Nyní pětiletá Rozálka chodí do Speciální logopedické školky při Jedličkově ústavu a podstupuje neustálá cvičení a rehabilitace.

Její maminka by jí chtěla pořídit domů oxygenátor, protože dýchání kyslíku Rozálce pomáhá. Shání proto společně s dcerou Katkou peníze. Na jaře příštího roku čeká Rozálku náročná operace deformit nohou, jejíž následná léčba si vyžádá nejméně rok.

Stejně to ale musí být neskutečně vyčerpávající. Čím to, že se pořád držíte?

Já vám můžu stokrát říct, že jsem v pohodě, ale nejsem. To jen lžu sama sobě.

Abych přežila. Někdy mě položí úplný blbosti. Tisíckrát si říkám, jak jsme dobrý, co všechno jsme už dokázaly, ale pak přijde hloupost a vy máte pocit, že jste na konci se silami. Nedá se ani popsat, kolik toho probrečíte – toho času, kdy byste mohla třeba spát, ale prostě to nejde.

Mám spoustu kamarádek, které mají také nemocné děti, a jsou nás dva typy. Jedny, které to vzdají a odevzdají se tomu.

Začnou třeba pít a žijí život: přebalujeme, krmíme a nic neděláme. A pak je druhý typ matek, které se s tím chtějí porvat, které dělají všechno možné i nemožné, ale i ty se čas od času ocitnou v roli těch prvních. A stejně tak to mám i já.

Co vaše starší dcera Katka, jak ta přijala nemoc mladší sestřičky?

Když se Rozálka narodila, bylo Kačce třináct let. Byla přesně v tom věku, kdy holky začínají pečovat, a Rozálka pro ni byla perfektní panenka. Trvalo ještě dva roky, než se její nemoc odhalila, a i když se na to přišlo, byla Kačka bezvadná.

Dnes pro ni dělá, co se dá. Pořádá různé charitativní akce, shání peníze, pomoc a má k ní moc hezký vztah. Samozřejmě jsme ale měli období, kdy trpěla takovým tím syndromem zdravého dítěte.

Začala chodit za školu a dělat hlouposti, protože v podstatě volala: já jsem tady taky. Naštěstí jsme to ale společně zvládly a já se teď snažím tu pro ni být, kdykoli mě potřebuje, i když je už velká. Čeho byste chtěla, aby Rozálka v životě dosáhla?

Mám svůj sen, že Rozálka bude chodit do školy a naučí se číst a psát. Jestli tohle skutečně dokáže, budu spokojená, protože budu vědět, že jsem ji vybavila do života vším, co potřebuje. Ale nedokážu to odhadnout ani slíbit. Záleží na tom, s jak vysokým IQ se narodila, což samozřejmě teď nelze zjistit. Pokud by měla tak vysoké IQ, jako má Kačka, která má 132, bylo by to skvělé. Ale tomu moc nevěřím, tak i kdyby se narodila s IQ 120, za každý X navíc je 10 bodů dolů, takže u Rozálky o 20 bodů méně, ale pořád by to ještě stačilo na to, aby se mohla kdeco naučit. Pokud by měla méně, asi by tady ta šance už nebyla. Mám vizi, že pokud by to vyšlo, byla bych hrozně ráda, kdyby mohla Rozálka chodit do školy v Jedličkově ústavu, kde se vyučuje podle běžných osnov, jen v upraveném režimu. O nic míň. Za rok půjde k zápisu, já budu samozřejmě žádat o odklad, ale rozhodně ji nedám do zvláštní školy a ani ji nechci integrovat mezi zdravé děti, aby chodila do školy s asistentem. Podle toho, co jsem viděla, se tyto děti nedokážou zařadit do kolektivu. Jsou pořád s asistentem a nejsou schopné komunikovat s vrstevníky. A to bych nechtěla.

Myslíte, že Rozálka všechnu tuhle snahu jednou ocení?

Dítě s handicapem je od malička zbaveno veškeré osobní svobody. Samotnou by mě zajímalo, kdybych měla dvě stejné Rozálky, s jednou bych cvičila a dřela ji tak strašně, jako ji dřu teď, a s tou druhou nedělala nic, jak by se vyvíjely.

Ale to samozřejmě nejde. Nicméně když se podíváte na různá diskuzní fóra, tak zejména děti s DMO se rozdělují na dvě partičky. Jedni svou matku nenávidí za to, že jim zkazila život, že pořád museli cvičit a jezdit do „těch blbejch“ lázní, a druzí ji nenávidí, protože s nimi nic nedělala. Takže si nevyberete. Je to strašně těžký a nezbývá než si přát, aby byly všechny děti zdravé. Bohužel čím dál víc je těch, které zdravé nejsou.

8

florence 9/13

dezinfekce

Jak efektivně předcházet nemocničním infekcím

Jedním z významných rizik pro pacienty, kteří podstupují operační zákrok nebo pobývají ve zdravotnických zařízeních, jsou infekce získané v souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení, tj. nozokomiální infekce. Samotný název pochází z řeckého výrazu pro nemocnici, nosokomeion, a mluvíme tedy o tzv. nemocničních nákazách.

Z

ákladem prevence nozokomiálních nákaz jsou správně a dostatečně nastavené postupy sledování, vyhodnocování včetně příslušných opatření v okamžiku zjištění infekcí, proškolení a následné dodržování správných postupů a samozřejmě používání adekvátních zdravotnických prostředků. Společnost HARTMANN vychází vstříc zdravotnickým profesionálům komplexním přístupem k problematice infekcí a nabízí ucelenou řadu dezinfekčních prostředků a špičkového jednorázového materiálu společně s nástroji na optimalizaci nákupu nebo vzdělávání personálu.

Nejčastějšími nozokomiálními nákazami jsou infekce v místě operačního výkonu, infekce močového traktu a krevního řečiště nebo pneumonie. Pooperační a další zdravotní komplikace způsobené nozokomiálními infekcemi s sebou nesou řadu dalších negativních dopadů.

Prodloužený pobyt v nemocnici znamená podstatně vyšší náklady na péči v podobě zátěže pro ošetřující personál, vysoké spotřeby materiálu a nehospodárného využívání kapacity zdravotnického zařízení. Infekce také mohou zpětně negativně ovlivnit kvalitu provedeného zákroku nebo zvýšit pravděpodobnost dalších zdravotních komplikací.

Jedním z nejdůležitějších opatření pro snížení rizika infekcí je důsledná dezinfekce, zejména rukou, kůže, ploch a povrchů. Cílem dezinfekce je v maximální možné míře zamezit exogenním i endogenním příčinám infekcí, přičemž je třeba si uvědomit, že zdrojem nákazy může být prostředí, pacient i personál operačního sálu.

Společnost HARTMANN poskytuje ucelenou řadu dezinfekčních produktů Bode včetně přípravku Sterilium, který je celosvětově synonymem spolehlivé dezinfekce s antibakteriálním i virucidním účinkem. Vlastní laboratoře společnosti umožňují vývoj špičkových výrobků a provádění testovacích studií pro ověřování účinnosti dezinfekcí za konzultací se zdravotnickými odborníky z praxe.

Riziko infekce lze úspěšně omezit používáním vhodných jednorázových pomůcek, jako například operačního krytí, oblečení, operačních rukavic či adsorbentů. Jednorázový materiál zásadním způsobem zvyšuje bezpečnost pacienta i personálu. Pro operační sály

jsou určeny tzv. Combisety, tedy sady kompletního operačního krytí, oblečení, gázových produktů a dalších prostředků potřebných pro daný výkon. HARTMANN také nabízí alternativu k nákladnému procesu sterilizace a údržby operačních nástrojů v podobě jednorázových kovových nástrojů Peha-instrument.

Možnost volby obsahu jednotlivých sad přináší řadu výhod včetně usnadnění práce instrumentářek, zrychlení a zjednodušení procesu přípravy na daný zákrok. PR

9

→ MRSA (bariérový ošetřovatelský režim) → Operace awake v Nemocnici Na Homolce

foto: Profimedia

→ Kazuistika dítěte s adnátní sepsí po porodu

odborné téma operační sály

MRSA (bariérový ošetřovatelský režim) Mgr. Dagmar Škochová, MBA, I. chirurgická klinika VFN v Praze

S

Methicilin-rezistentní kmeny Staphylococcus aureus (MRSA) jsou bakterie, které získaly rezistenci ke všem betalaktamovým antibiotikům včetně oxacilinu a jsou současně odolné i vůči makrolidům, linkosamidům, fluorochinolonům a dalším přípravkům. MRSA patří mezi nebezpečné původce nozokomiálních nákaz.

taphylococcus aureus = zlatý stafylokok je kulovitá bakterie, která je zodpovědná za celou řadu infekčních onemocnění u člověka. Tuto bakterii objevil v hnisu z otevřených ran skotský chirurg Alexander Ogston již v roce 1880. Bakterie stafylokok žije běžně v okolí lidí i zvířat.

Nejčastěji osídluje kůži a sliznice. Pro zdravého jedince nepředstavuje problém. Komplikace často nastává v případě oslabení organismu jiným současně dlouhodobě probíhajícím onemocněním nebo onemocněním, které výrazně snižuje imunitu jedince. Kmeny Staphylococcus aureus vyvolávají infekci především v traumatizovaných a devitalizovaných tkáních a v místech, kde je umístěno cizí těleso – např. kanyla, katetr, endoprotéza, šicí materiál apod. První kmeny methicilin-rezistentních stafylokoků (MRSA) byly zjištěny již v roce 1961. Ve větší míře se objevovaly koncem 70. a začátkem 80. let 20. století.

Při výskytu MRSA na chirurgickém oddělení se snažíme pacienty izolovat, a to na vyčleněném pokoji či boxu, který má vlastní hygienické zázemí. Režimová opatření jsou nastavena tak, aby maximálně omezila možnost šíření MRSA. Úroveň režimových opatření je dána rozsahem kolonizace pacienta a aktuálními možnostmi oddělení. Kromě bariérového režimu je nutná racionalizace antibiotické léčby, a to v úzké spolupráci s antibiotickým centrem.

Zjištění MRSA: a) hlášení z oddělení mikrobiologie (MRSA zjištěn kultivací v biologickém materiálu od pacienta), b) ze zdravotnické dokumentace (z anamnézy).

Pacientovi s výskytem MRSA v kterékoli lokalizaci provádíme 1× týdně:

ODBORNÉ TÉMA OPERAČNÍ SÁLY

florence 9/13

foto:Profimedia

10

Staphylococcus aureus

→ výtěr z nosu (obě nosní dírky se vytřou jediným tamponem), → výtěr z krku, → stěr z perinea, → stěry ze všech ran a kožních (slizničních) lézí, → u pacientů s permanentním močovým katetrem provádíme navíc kultivaci moči.

Všechny žádanky i zkumavky označíme nápisem „MRSA“.

Bariérový ošetřovatelský režim (protiepidemická opatření):

Přijetí účinných opatření vede k významnému snížení frekvence přenosu MRSA.

→ izolujeme pacienty na samostatném pokoji (boxu) – kohortace, → pokoj označíme nápisem „Zvýšený hygienický režim“, → edukujeme pacienta o významu a nutnosti dodržování protiepidemických opatření, → ošetřující lékař předá pacientovi (pokud to jeho zdravotní stav umožňuje) a jeho rodinným příslušníkům písemný dokument „Informace o MRSA pro pacienty a jejich rodinné příslušníky“, → označíme zdravotnickou dokumentaci pacienta výrazně nápisem „MRSA“, → minimalizujeme vstup osob na izolaci (vyčleníme zdravotnický i pomocný personál pro zajištění plnohodnotné péče o pacienta), → při rutinních činnostech (např. při vizitě, roznášení stravy apod.) ponecháme izolační pokoj jako poslední, → poučíme zaměstnance úklidové firmy, aby prováděli úklid (3× denně) na izolačním pokoji až po úklidu ostatních prostor na oddělení, stejně tak je poučíme ohledně manipulace s odpadem, → individualizujeme pomůcky a přístroje (teploměr, tonometr, fonendoskop, převazový mate-

riál, nádobí atd.) včetně pomůcek pro osobní hygienu (podložní mísy s poklicí, močové láhve), → před pokojem je k dispozici alkoholový dezinfekční prostředek (s prokázanou účinností na MRSA) k hygienické dezinfekci rukou, osobní ochranné pracovní prostředky a umístěna dekontaminační předložka, → před vstupem do izolačního pokoje si umyjeme a dezinfikujeme ruce, → na pokoj vstupujeme pouze v ochranném oděvu s ochrannými pomůckami – jednorázový empír, ústenka, čepice, rukavice, návleky na obuv, → před odchodem z izolačního pokoje svlékneme OOPP, na závěr rukavice a následně provedeme hygienickou dezinfekci rukou, → použité jednorázové pomůcky odkládáme na izolačním pokoji do předem označeného igelitového pytle, který je vložen do odpadové nádoby s víkem – likvidujeme jako infekční odpad, → použité nástroje dekontaminujeme na izolačním pokoji dezinfekčními prostředky s deklarovaným účinkem na MRSA, → použité ložní a osobní prádlo pacienta ukládáme na izolačním pokoji do předem označených nepropustných pytlů – předáváme do prádelny jako infekční prádlo, → zajistíme, aby do izolačního pokoje nevstupovali pacienti z jiných pokojů, studenti apod., → v případě nutnosti přepravy pacienta na vyšetření informujeme o MRSA pozitivitě dispečink autodopravy i pracoviště, které bude vyšetření provádět.

V souladu se zkušenostmi zdravotnických zařízení ve vyspělých zemích světa se nám potvrdilo, že přijetí účinných opatření vede k významnému snížení frekvence přenosu MRSA. Osvědčilo se opakované informování zdravotnického personálu o této problematice a o možných způsobech prevence, edukační teoretické i praktické semináře zaměřené na oblast hygieny rukou a důsledné dodržování bariérového ošetřovatelského režimu. Přijatá režimová opatření se týkají oblasti personální, technické, ale i provozní. Tato opatření jistě jednorázově zvýší finanční rozpočet oddělení, ale v konečném důsledku jsou nejefektivnějším způsobem prevence.

Literatura 1. Kapounová G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007, 352 s. ISBN 978-80-247-1830-9.

2. Maďar R, Podstatová R, Řehořová J. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, a. s., 2006, 180 s.

ISBN 80-247-1673-9.

, , *,

+ ,&) & ( & , $

' - ! % ' ! # ' " &

*&-& 310- 3 2 0 1*&-#&2, ''*$& &/42& 0-"/%3,:

2/0 &-

"7

."*- */'0 .*&-& $9 666 .*&-& $9

&%*$"- &$)/0-0(8 3 2 0 &+- !:#2%05*$&

2/0 &-

"7

."*- ."*- #.4 $9 666 #.4 $9

0)/30/ 0)/30/ 3 2 0 "2-" /(-*<&

2")" .;$)05 &-

"7

."*- */'0 +/+$9 $9 666 +/+$9 $9

12

ODBORNÉ TÉMA OPERAČNÍ SÁLY

florence 9/13

Operace mozku při plném vědomí pacienta dělají i na Homolce Awake kraniotomie, neboli operace mozku, při níž je pacient v určité fázi při plném vědomí, je ve světě známá už několik let. V pražské Nemocnici Na Homolce ji poprvé provedli v lednu letošního roku u pětadvacetileté ženy, u níž se šest hodin po porodu projevil epileptický záchvat, a podruhé v červnu u mladého muže, který měl nádor na mozku. Po provedeném MRI mozku se u ženy ukázalo, že i ona má v levém čelním laloku nádor, který poměrně rychle roste. Lékaři proto upustili od konzervativního postupu, a protože byl nádor v blízkosti řečového centra, rozhodli se pro awake kraniotomii. K ní jsou indikováni pouze někteří pacienti, u kterých gliální nádor prorůstá do řečové krajiny, ale ještě nestačil ovlivnit její funkci.

Důvodem, proč tomu tak je, je fakt, že operace představuje pro pacienta nejen velkou zátěž, ale vyžaduje i jeho maximální spolupráci.

V

e chvíli, kdy z neurochirurgického pohledu zvažujeme u pacienta nezbytnost provedení awake kraniotomie, musí se k tomuto typu výkonu u konkrétní osoby zásadně vyjádřit ještě psycholog a anesteziolog, vysvětluje operatér MUDr. Jan Šroubek z Neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce, který obě operace provedl. Důvodů je hned několik. „Psycholog, v tomto případě to byla neuropsycholožka PhDr. Lenka Krámská, Ph.D., musí posoudit, zda je pacient tohoto výkonu schopen a zda bude při operaci spolupracovat. Anesteziolog, kterým byla anestezioložka MUDr. Michaela Hložková, musí zase posoudit, zda má pacient vhodné anatomické poměry k zavedení laryngeální masky i při vychýlení hlavy ze střední čáry a nemá některá závažná onemocnění, při kterých je tento způsob anestezie kontraindikovaný,“ popisuje lékař. „Pokud obě dojdou k závěru, že je pacient schopen operaci zvládnout, začne se s předoperačními vyšetřeními,“ pokračuje.

Hlavní indikace awake kraniotomie je u gliálních nízkostupňových nádorů, které prorůstají do funkčně významné oblasti v mozku.

Hlavní indikace awake kraniotomie je podle MUDr. Šroubka u gliálních nízkostupňových nádorů, které prorůstají do funkčně významné oblasti v mozku. „Tyto nádory se bohužel nedají nikdy odstranit celé, protože vyrůstají z podpůrných buněk nervové tkáně a ve chvíli, kdy je nádor diagnostikován, jsou už tyto buňky rozšířeny do zdravé tkáně mimo viditelný obraz na magnetické rezonanci,“ popisuje lékař. Gliální nádory mají čtyři stupně malignity, nejvhodnějšími kandidáty k tomuto výkonu jsou ti pacienti, u nichž lékaři předpokládají přítomnost tumoru 2. stupně, který je ještě považován za relativně benigní. Oba pacienti, kteří awake kraniotomii podstoupili v Nemocnici Na Homolce, měli tento stupeň.

Pacient musí být angažovaný Předoperační příprava se oproti klasické operaci mozku liší především v přípravě pacienta na výkon. Musí absolvovat minimálně tři sezení u psycholožky, která jej nejen komplexně vyšetří, ale nechá jej i absolvovat testy, které pak bude podstupovat během operace. Kromě neurologa a neurochirurga jej před přijetím vyšetří i anesteziolog, který pak bude operaci přítomen. Tato příprava probíhá zhruba 14 dní před přijetím pacienta. Jakmile je pacient přijat, druhý den podstoupí operaci a po ní stráví zhruba jeden nebo dva dny na JIP, odkud je pak přeložen na standardní oddělení, ze kterého 7. nebo 8. den po operaci odchází domů, případně na jinou spádovou neurologii. „Operace začíná tím, že je pacient uveden do celkové anestezie. V tomto případě musí anestezioložka použít jiné preparáty, než jaké jsou při operacích mozku běžné, aby ve chvíli, kdy se preparát vypne, se pacient během několika minut probudil do plného vědomí a byl schopen spolupracovat a komunikovat,“ popisuje operatér. Nejen proto je pro anesteziology tato operace velmi náročná. Jakmile je pacient uměle uspán, upevní mu lékaři hlavu do tříbodové fixace, proříznou kůži, otevřou lebku i mozkovou plenu a obnaží mozek. „Všechna místa, která jsme incidovali, musejí být znecitlivěna lokální anestezií, protože

OPERAČNÍ SÁLY ODBORNÉ TÉMA

1

4

2

5

Obr. 1 / Pacientka v celkové anestezii Obr. 2 / Pacientka po probuzení v průběhu operace, psycholožka při rozhovoru s pacientkou Obr. 3 / Brainmapping

3

Obr. 4 / Testování řeči v průběhu operace Obr. 5 / Pacientka převezena do intraoperační MRI fota: Nemocnice Na Homolce

jinak by byla operace po probuzení velice bolestivá. I tenká mozková plena musí být anestetikem prosycena, protože je velmi vydatně inervována nervy pro bolest,“ vysvětluje operatér. Pomocí navigačního systému zjistí, kde přesně se v mozku pacienta nacházejí, a označí si hranice viditelného tumoru.

Mozek nejprve „polepí“ číslicemi Jakmile je mozek obnažen, anesteziolog pacienta probudí, vyjme laryngeální masku a chirurgové začnou s hlavní fází operace. „Jako první provedeme takzvaný brainmapping,“

popisuje MUDr. Šroubek. Ten se provádí tak, že neurochirurg postupně stimuluje elektrickými impulzy povrch obnaženého mozku a přechodně tak vyřazuje z funkce vždy malý okrsek tkáně. Zároveň s tím ukazuje psycholožka pacientovi na monitoru jednoduché úkoly (např. obrázky, které musí pacient pojmenovat, slova, která musí doplnit do vět, apod.) v závislosti na sledovaných psychických funkcích. V případě, že by se stimulační elektroda ocitla v místě řečového centra, měl by pacient s mluvením problém. Jednotlivé okrsky tkáně neurochirurg označí číslicemi podle předem určeného

13

14

ODBORNĂ&#x2030; TĂ&#x2030;MA OPERAÄ&#x152;NĂ? SĂ LY

florence 9/13

klĂ­Ä?e a v pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A;, Ĺže se u pacienta vyskytne problĂŠm, oznaÄ?Ă­ si psycholoĹžka i neurochirurg Ä?Ă­slo okrsku tkĂĄnÄ&#x203A;, kterĂĄ je funkÄ?nĂ­.

Tento brainmapping se opakuje tak, Ĺže se kaĹždĂŠ mĂ­sto stimuluje celkem tĹ&#x2122;ikrĂĄt, a pak zaÄ?nou lĂŠkaĹ&#x2122;i s resekcĂ­ nĂĄdoru.

Vyhnou se pĹ&#x2122;itom mĂ­stĹŻm, kterĂĄ majĂ­ oznaÄ?enĂĄ jako funkÄ?nĂ­, zatĂ­mco psycholoĹžka s pacientem neustĂĄle komunikuje a zjiĹĄĹĽuje tak, zda pacient neztrĂĄcĂ­ nÄ&#x203A;kterĂŠ funkce. â&#x20AC;&#x17E;PrĂĄvÄ&#x203A; proto je operace pro pacienta velice nĂĄroÄ?nĂĄ a zatÄ&#x203A;ĹžujĂ­cĂ­. Oba pacienti, kterĂŠ jsme mÄ&#x203A;li, byli mladĂ­ a velmi angaĹžovanĂ­, takĹže spoluprĂĄce s nimi byla perfektnĂ­,â&#x20AC;&#x153; konstatuje lĂŠkaĹ&#x2122;.

Po nÄ&#x203A;jakĂŠm Ä?ase (v tÄ&#x203A;chto pĹ&#x2122;Ă­padech to bylo po hodinÄ&#x203A; a dvou hodinĂĄch) je vĹĄak uĹž pacient vyÄ?erpanĂ˝ a jeho pozornost klesĂĄ, takĹže jej anestezioloĹžka musĂ­ znovu uvĂŠst do umÄ&#x203A;lĂŠho spĂĄnku, zavede mu laryngeĂĄlnĂ­ masku a operatĂŠĹ&#x2122;i zĂĄkrok dokonÄ?Ă­. â&#x20AC;&#x17E;V pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; tÄ&#x203A;chto typĹŻ zhoubnĂ˝ch nĂĄdorĹŻ platĂ­, Ĺže Ä?Ă­m rozsĂĄhlejĹĄĂ­ resekce se podaĹ&#x2122;Ă­, tĂ­m vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ je ĹĄance pacienta na delĹĄĂ­ Ĺživot. NaĹĄĂ­ snahou je vĹĄak zachovat i dostateÄ?nou kvalitu jeho Ĺživota, v tomto pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; tedy nepoĹĄkodit Ĺ&#x2122;eÄ?ovou oblast,â&#x20AC;&#x153; vysvÄ&#x203A;tluje MUDr. Ĺ roubek. NĂĄroÄ?nost operace, pĹ&#x2122;i nĂ­Ĺž se na sĂĄle pohybuje asi devÄ&#x203A;t lidĂ­, spoÄ?Ă­vĂĄ pĹ&#x2122;edevĹĄĂ­m v prĂĄci anesteziologa a psychologa, kterĂ˝ po celou dobu s pacientem komunikuje.

Aby mÄ&#x203A;l operatĂŠr jistotu, Ĺže byl nĂĄdor odstranÄ&#x203A;n celĂ˝, podrobĂ­ se pacient jeĹĄtÄ&#x203A; s otevĹ&#x2122;enou rĂĄnou intraoperaÄ?nĂ­ magnetickĂŠ rezonanci, kterou Nemocnice Na Homolce instalovala do komplexu neurochirurgickĂ˝ch operaÄ?nĂ­ch sĂĄlĹŻ v roce 2009. â&#x20AC;&#x17E;DĂ­ky tomu zjistĂ­me, zda jsme nĂĄdor odstranili celĂ˝, a pokud ne, mĹŻĹžeme se k nÄ&#x203A;mu jeĹĄtÄ&#x203A; vrĂĄtit,â&#x20AC;&#x153; vysvÄ&#x203A;tluje lĂŠkaĹ&#x2122;. PotĂŠ se rĂĄna zaĹĄÄłe a pacient se probudĂ­.

VĂ˝sledky tÄ&#x203A;chto prvnĂ­ch dvou awake kraniotomiĂ­, kterĂŠ v Nemocnici Na Homolce provedli, jsou vynikajĂ­cĂ­. â&#x20AC;&#x17E;U Ĺženy

se ukĂĄzalo, Ĺže mĂĄ po operaci jen mĂ­rnou poruchu Ĺ&#x2122;eÄ?i â&#x20AC;&#x201C; pĹ&#x2122;echodnÄ&#x203A; nemohla psĂĄt smsky v mobilu, protoĹže jĂ­ pĹ&#x2122;eskakovaly slabiky, coĹž jsme bÄ&#x203A;hem operace netestovali, a chlapec mÄ&#x203A;l takĂŠ jen ĂşplnÄ&#x203A; drobnou poruchu. U obou doĹĄlo v prĹŻbÄ&#x203A;hu krĂĄtkĂŠho Ä?asu k ĂşplnĂŠmu vymizenĂ­ obtíŞí,â&#x20AC;&#x153; popisuje lĂŠkaĹ&#x2122;.

Awake operacĂ­ provedou jen nÄ&#x203A;kolik do roka Operace, kterĂĄ se provĂĄdĂ­ i na jinĂ˝ch pracoviĹĄtĂ­ch u nĂĄs i v zahraniÄ?Ă­, vyĹžaduje stejnÄ&#x203A; jako kaĹždĂĄ jinĂĄ operace i svou pĹ&#x2122;Ă­pravu. â&#x20AC;&#x17E;Za vĹĄechno je ve vĂ˝sledku zodpovÄ&#x203A;dnĂ˝ operatĂŠr, takĹže musĂ­te bĂ˝t pĹ&#x2122;ipraveni na vĹĄechny moĹžnĂŠ komplikace,â&#x20AC;&#x153; popisuje MUDr. Ĺ roubek. NapĹ&#x2122;Ă­klad pro pĹ&#x2122;Ă­pad, Ĺže by se u pacienta objevil epileptickĂ˝ zĂĄchvat vyvolanĂ˝ elektrickĂ˝mi impulzy, kterĂ˝mi lĂŠkaĹ&#x2122;i mozek stimulujĂ­, majĂ­ chirurgovĂŠ na sĂĄle vĹždy pĹ&#x2122;ipravenĂ˝ â&#x20AC;&#x17E;ledovĂ˝â&#x20AC;&#x153; roztok (jeho teplota je 4 °C). â&#x20AC;&#x17E;V pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A;, Ĺže by se rozvinul zĂĄchvat, zalili bychom operaÄ?nĂ­ pole tĂ­mto roztokem a zĂĄchvat by se zastavil. PoslĂŠze bychom ledovĂ˝ roztok vyplĂĄchli a vĹĄe by pokraÄ?ovalo bez jakĂŠhokoli poĹĄkozenĂ­,â&#x20AC;&#x153; vysvÄ&#x203A;tluje MUDr. Ĺ roubek.

ZajĂ­mavostĂ­ takĂŠ je, Ĺže pacienti si z operace moc nepamatujĂ­. â&#x20AC;&#x17E;Ptal jsem se jich obou, jestli vÄ&#x203A;dĂ­, kdo s nimi komunikoval, a sotva si pamatovali psycholoĹžku, kterĂĄ s nimi rozprĂĄvÄ&#x203A;la a testovala je. Dobu bdÄ&#x203A;nĂ­ bÄ&#x203A;hem operace neumÄ&#x203A;li odhadnout vĹŻbec,â&#x20AC;&#x153; podivuje se lĂŠkaĹ&#x2122;. JeĹĄtÄ&#x203A; letos na podzim majĂ­ v Nemocnici Na Homolce naplĂĄnovanou dalĹĄĂ­ awake kraniotomii. PĹ&#x2122;esto se tento zĂĄkrok zĹ&#x2122;ejmÄ&#x203A; nestane bÄ&#x203A;Ĺžnou rutinou. â&#x20AC;&#x17E;PacientĹŻ, kterĂ˝m to opravdu pomĹŻĹže a kteĹ&#x2122;Ă­ jsou k tĂŠto operaci indikovĂĄni, nenĂ­ moc,â&#x20AC;&#x153; vysvÄ&#x203A;tluje lĂŠkaĹ&#x2122;. Podle jeho odhadu by se tak awake operace mohly v Nemocnici Na Homolce dÄ&#x203A;lat zhruba tĹ&#x2122;ikrĂĄt aĹž Ä?tyĹ&#x2122;ikrĂĄt do roka.

Magda HettnerovĂĄ, redakce Florence

inzerce

* ' "( 1 ! ") # 1 ! # - $ , - " / ( 1 / * "3 / /, ! / / / ! $ " - + ! ) ! )0! ) . # " "- 3 $+ $ !)/ $ ! $ ! "- 1/ "# $ " - + ! $ " 2$ 3 " + - "3 ) / "/ / # ! $+ ! "- # ! ! ) # " - !

, +". * & % 1/ , ! ,! + )! + # & "#(! " ! $ , ( 1 / & !,! / ! 1 "+ . / $+ 2 &

& ! / ! $+ ", . " "3 + 2 & !)/ " $ + / + $ & 1 /"+ $ ! 2 $ 1/ 3 #

/ /

( -

OPERAČNÍ SÁLY ODBORNÉ TÉMA

Kazuistika dítěte s adnátní sepsí po porodu Bc. Michaela Malá FN Brno

P

Dívenka B. V. z prematurity 36+6 t. g., narozena 3. 4. 2012, porodní hmotnost 2150 g. Narodila se v krajském městě, kde byla po porodu léčena pro adnátní sepsi s rozvojem DIK a krvácením do CNS. Pro rozvoj posthemoragického hydrocefalu byla přeložena do FN Brno na Pediatrickou kliniku, Pracoviště dětské medicíny.

ro přetrvávající ventrikulomegalii byl holčičce zaveden ventrikuloperitoneální shunt (V-P shunt) a z operačního sálu byla převezena na Kliniku dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie (KDCHOT) na JIP 11. Po operaci u holčičky nadále přetrvává hyperexcitabilita (zvýšená dráždivost). Také má mírnou predilekci hlavy doprava a mírnou skoliózu doprava. Holčička prospívá, stravu Nutrilon 1 toleruje v dávkách 8krát 60–70 ml. Její stav se postupně zlepšuje, proto může být 5. 6. 2012 propuštěna domů s váhou 3250 g. Je předána k další péči neurologa do poradny pro rizikové novorozence. Je doporučena šetrná rehabilitace a neurochirurgické kontroly u nás na klinice.

Dne 8. 11. 2012 byla holčička přijata na neurochirurgické oddělení KDCHOT pro opakované zvracení, podrážděnost a plačtivost. Na UZ mozku je popisována dilatace komor. Na základě tohoto vyšetření byl stav uzavřen jako suspektní malfunkce shuntu. Holčička je ještě ten den operována, je jí zaveden nový programovatelný shunt. Pooperační stav byl dobrý, proto mohla být propuštěna za 3 dny do domácí péče.

Dne 7. 12. 2012 byla opět přijata pro opakované zvracení s diagnózou susp. malfunkce shuntu.

Byl jí proveden RTG na průběh shuntu po celé jeho délce. Dále měla neurologické vyšetření s nálezem – spontánní hybnost živější více vlevo, výrazný strabismus, hlava predikčně vpravo, výrazná plagiocefalie (polohová) řešena remodelační ortézou – helmičkou. Na UZ mozku bez známek dilatace komor, na UZ břicha volná tekutina kolem konce shuntu, oční vyšetření je bez známek městnání na očním pozadí, nejsou známky nitrolební hypertenze. Malfunkce je tedy vyloučena, klinicky se stav holčičky rychle zlepšuje, proto může být po třech dnech propuštěna domů.

Dne 1. 3. 2013 byla přijata opět pro opakované zvracení. Holčička je nevrlá, podrážděná, velkou fontanelu má vyklenutou a napjatou. Na UZ mozku je lehká progrese postranních komor, dále na

UZ břicha bez volné tekutiny. Holčička je přijata na JIP, kde jsou jí provedena vstupní vyšetření, zajištěna žíla, monitorace fyziologických funkcí a je připravena na operační sál. Během operačního výkonu byla provedena výměna komorového katetru. Následující den je holčička v dobrém zdravotním stavu a bez teploty přeložena na standardní oddělení. Dne 5. 3. 2013 jsou u malé pacientky zaznamenány subfebrilie. Následující den přecházejí subfebrilie do febrilií, proto byla provedena punkce ventilu pro odběr mozkomíšního moku na biochemii a bakteriologii. Také byla odebrána krev na stanovení zánětlivých markerů.

Současně lékaři nasadili antibiotika i. v. a holčička byla přeložena k další péči na JIP. Z důvodu zvyšujících se zánětlivých markerů, přetrvávajících febrilií s pozitivním bakteriologickým nálezem v mozkomíšním moku bylo 9. 3. 2013 rozhodnuto o akutním operačním výkonu. V břiše byla odstraněna počínající septická pseudocysta. Pro četnou granulační tkáň kolem ventilu byl katetr odstřižen a vyveden přes podkoží ven k napojení na zevní komorovou drenáž. Současně byl zaveden CVK do v. subclavia l. sin. a proveden odběr likvoru na bakteriologii a citlivost. Výsledek byl s pozitivním bakteriologickým nálezem: Staphylococcus aureus, Acinetobacter baumannii. Dle citlivosti byla nasazena antibiotika. Mozkomíšní mok odtéká do sběrného systému čirý v celkovém množství cca 150–160 ml/24 hodin. Postupně dochází ke snižování hodnot zánětlivých markerů.

Holčička ale nechce moc jíst, proto má ordinovanou plnou parenterální výživu, je nevrlá, plačtivá.

Postupně však dochází ke zlepšení a holčička začíná být klidnější, dokonce usměvavá, vyžaduje společnost, má pravidelnou rehabilitaci a také nastal zvrat v chuti k jídlu. Při pestřejším jídelníčku začíná pěkně jíst. V likvoru ale stále přetrvává pozitivní bakteriologický nález, proto nemůže dojít ke zrušení zevní komorové drenáže.

Nakonec antibiotika zabrala a tři likvory po sobě jdoucí byly ve výsledku sterilní, což umožňu-

Pooperační průběh byl u holčičky velmi dobrý, stravu začala tolerovat už druhý den bez potíží.

15

16

ODBORNÉ TÉMA OPERAČNÍ SÁLY

florence 6/13 9/13

obsah

recenzované části ZKUŠENOSTI Z PRAXE 17 / Práce klinického perfuziologa a kritické situace během mimotělního oběhu

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ 19 / Afterdrop effect u pacientů v mírné hypotermii při mimotělním oběhu

2

Obr. 1 / Zevní drenáž

1

Obr. 2 / Zevní drenáž z hlavy dítěte fota: archiv autorky

je změnu zevní komorové drenáže na vnitřní.

Dne 2. 4. 2013 byla realizována magnetická rezonance mozku, aby měl operatér přesný přehled, „jak mozek vypadá“. Následující den 3. 4. 2013 byla holčička operována. Byl jí implantován nový programovatelný ventil a konec katetru byl zaveden do peritonea (V-P shunt). Pooperační průběh byl u holčičky

Soutěž

velmi dobrý, stravu začala tolerovat už druhý den bez potíží. S jejím stavem byli lékaři spokojeni, UZ břicha a mozku byly bez patologie, proto mohla být přeložena na standardní oddělení, kde s ní byla hospitalizována i maminka. Holčičce se daří dobře, na standardním oddělení zůstala do vytažení stehů. S maminkou byla spokojená, hravá a usměvavá.

Napište nám své zážitky a my je otiskneme

Zažili jste nějakou vtipnou či zábavnou příhodu u vás v nemocnici, ambulanci nebo jiném zdravotnickém zařízení? Setkali jste se s něčím nebo s někým zábavným, co/kdo vám ještě dnes vykouzlí úsměv na tváři? Podělte se s námi.

Napište nám své zážitky, ať už s kolegy či s pacienty, nebo i vtipné „hlášky“, které se u vás staly legendárními, a my ty nejlepší otiskneme.

Autoři tří nejlepších příspěvků od nás dostanou knížku.

Své příspěvky posílejte buď poštou na adresu redakce Florence, Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5 a obálku označte slovem „příběh“, nebo e-mailem na adresu florence.redakce@ambitmedia.cz a do předmětu zprávy napište "příběh". Ke každému příspěvku uveďte své jméno, adresu a e-mailový a telefonický kontakt.

Soutěž trvá do 15. listopadu 2013.

PŘEHLEDOVÁ STUDIE 23 / Návrh na zlepšení interní komunikace ve zdravotnickém zařízení

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ 26 / Těhotenství a preventivní gynekologická péče u žen imigrantek

ZKUŠENOSTI Z PRAXE RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Práce klinického perfuziologa a kritické situace během mimotělního oběhu Bc. Vladislava Jarošová jednotka klinické perfuze, Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce, Praha

Souhrn / Klinický perfuziolog je součástí kardiochirurgického operačního týmu a jeho hlavní pracovní náplní je zajištění cirkulace okysličené krve v těle pomocí přístroje pro mimotělní oběh. Během výkonu sleduje vnitřní prostředí nemocného a podílí se na léčbě aktuálních problémů spojených s mimotělním oběhem. Sleduje monitorované fyziologické funkce a je schopen je správně interpretovat. Přístroj pro mimotělní oběh není jedinou zdravotnickou technikou, se kterou perfuziolog pracuje. Dle stavu nemocného se do léčby zařazují i krátkodobé a dlouhodobé mechanické podpory selhávajícího oběhu, intraoperační autologní transfuzní technika, která zajišťuje sběr a reinfundaci krve z operačního pole.

Klíčová slova / klinický perfuziolog – mimotělní oběh – operace.

Clinical perfusionists work and critical situations during extracorporeal circulation Summary / Clinical perfusionist is a member of the cardiac surgical team and his main job is using the devices for extracorporeal circulation in the body circulation of oxygenated blood. The clinical perfusionist is monitoring the internal environment of the patient and participating in the treatment of current problems associated with extracorporeal circulation during operation. He tracks monitored physiological functions and is able to interpret them correctly. Extracorporeal circulation device is not the only medical technology with which perfusionist works. The short-term and long-term mechanical supports of the failing circulation are classified into the treatment according to the patient’s condition, intraoperative autologous transfusion technique that ensures collecting and reinfundation of blood from the surgical field.

Keywords / clinical perfusionist – extracorporeal circulation – operation.

Úvod

Obor klinický perfuziolog je od roku 2004 zařazen do současné profesní struktury zdravotnických pracovníků jako jedna ze specializací. Obsluhu mimotělního oběhu tak provádějí speciálně vyškolení pracovníci s vysokoškolským vzděláním zdravotnických nebo technických oborů.

1. Náplň práce klinického perfuziologa na našem pracovišti: → řízení mimotělního oběhu při operacích na srdci; → prověření funkce a bezpečnostních prvků přístroje před jeho použitím, kontrola nastavení optimální okluze čerpadla; → volba vhodného oxygenátoru krve, velikosti a druhu kanyl pro vypočtený minutový průtok krve dle operačního výkonu a přání chirurga; → plnění okruhu pro mimotělní oběh náhradními roztoky, krevními deriváty a léčivými přípravky a jeho odvzdušňování; → kontrola dostatečné antikoagulace krve před mimotělním oběhem a v jeho průběhu;

→ zabezpečování řízené hemodiluce, systémové perfuze a výměny krevních plynů; → řízení tělesné teploty, včetně hluboké hypotermie; → činnosti související s úpravou vnitřního prostředí pacienta a jeho krevního tlaku; → obsluha autotransfuzních systémů (cell-saver); → provádění hemofiltrace při mimotělním oběhu; → aplikace léčivých přípravků a krevních derivátů do mimotělního oběhu; → aplikace krevní hyperkalemické kardioplegie do kořene aorty, případně cíleně do koronárních arterií v součinnosti s lékařem operatérem během operačního výkonu; → technické zabezpečování podpůrné cirkulace při srdečním selhání nebo podpůrného mimotělního oběhu s membránovou oxygenací (ECMO) při selhání srdce a plic; → obsluha systémů podpory selhávajícího oběhu (například intraaortální balónková kontrapulzace, univentri-

kulární a biventrikulární mechanické srdeční podpory).

2. Kritické situace při řízení mimotělního oběhu (MO) Kritická situace při vedení MO může nastat při poruše přístroje nebo selhání lidského faktoru, zejména pak při nedostatečné pozornosti perfuziologa. Nastalá situace mívá velmi rychlý průběh – během několika vteřin může dojít k závažnému ohrožení života pacienta.

2.1 Zalomení hadicového systému Mezi nejzávažnější situace patří například zalomení hadicového systému.

Hlavní čerpadlo je s operačním polem spojeno hadicovým systémem v délce 2–3 metrů. K zalomení PVC hadice může dojít kdekoli v celé její délce. Násled-

Recenzovali MUDr. Oldřich Růžička ZZS SČK, lékař Bc. Pavel Šíma Odd. arytmologie, Klinika kardiologie IKEM, Praha, biomedicínský technik

17

18

RECENZOVANÉ ČLÁNKY ZKUŠENOSTI Z PRAXE

florence 9/13

1

2

Obr. 1 / Přístroj pro mimotělní oběh Terumo System 1 Obr. 2 / Přístroj pro mimotělní oběh Maquet Jostra HL20

fota: autorka

kem je pokles hladiny krve v rezervoáru venózní (odběrové) linky pod bezpečnou hranici a zavzdušnění systému. Oběh se musí zastavit, perfuziolog systém recirkuluje, dokud se nezbaví vzduchových bublin, aby nedošlo k riziku vzduchové embolie. Při zalomení hadice na arteriální lince dochází k neustálému vzestupu tlaku v systému (čerpadlo stále pumpuje) a může dojít k jejímu roztržení, nejčastěji v místě spoje. Tato situace je velmi dramatická, protože při roztržení hadice tlak v systému několikanásobně převyšuje tlak krevní. Výdej čerpadla je během operace 5–6 l/min. Perfuziolog musí na tuto kritickou situaci velmi rychle zareagovat, aby nedošlo k další masivní krevní ztrátě, systém znovu napojit tak, aby v něm nebyly vzduchové bubliny, a pokračovat ve vedení mimotělního oběhu.

2.2 Trombóza oxygenátoru Další nežádoucí příhodou může být trombóza oxygenátoru. Příčinou je nejčastěji nedostatečná antikoagulace během vedení MO. Projevuje se nárůstem tlakového gradientu před vstupem linky do oxygenátoru. Oxid uhličitý není optimálně eliminován a v důsledku toho je krev nedostatečně okysličena. Vývoj trombózy trvá několik minut; perfuziolog o této situaci informuje celý operační tým. Řešením je pouze výměna oxygenátoru, při které je na nezbytně dlouhou dobu zastaven oběh. Trombóza oxygenátoru představuje jednu z nejzávažnějších situací, v současné době však patří mezi méně časté až ojedinělé. Moderní oxygenátory, předoperační laboratorní screening koagulačních parametrů (+ krevní obraz)

a dostatečná antikoagulace v průběhu mimotělního oběhu nám zaručují nejvyšší míru bezpečnosti.

2.3 Přerušení dodávky elektrického proudu Ve zdravotnickém zařízení je tento problém řešen záložním zdrojem, dieselovým agregátem nebo UPS (Uninterruptible Power Source) zdrojem nepřerušitelného napájení, který zásobuje elektrickou energií zdravotnickou izolovanou soustavu (velmi důležité obvody), zásuvky označené červenou nebo oranžovou barvou. Do těchto zásuvek patří pouze zdravotnické přístroje, které podporují nebo nahrazují základní životní funkce.

Samotný přístroj pro mimotělní oběh je vybaven akumulátorovou baterií a pro případ nouze je při ruce klika na ruční pohon. Ruční klika je první, po čem sáhneme při poruše čerpadla. Přístroj mimotělního oběhu je modulární a při poruše samotného čerpadla tak perfuziolog zajišťuje alternativní chod přístroje a zároveň zajišťuje výměnu čerpadla.

Literatura 1. Národní soustava povolání www.nsp. cz http://katalog.nsp. cz/karta_p.aspx?id_ jp=101507&kod_ sm1=12.

2. Lonský V. Mimotělní oběh v klinické praxi. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004, ISBN 80-247-0653-9.

Závěr

Na závěr si dovolím opět připomenout, že za většinu nehod je zodpovědný lidský faktor, nikoli prostředky zdravotní techniky. Bezpečnostním prvkem je standardizace postupů a dokonalá komunikace celého týmu. Vedoucím operačního týmu je operatér – chirurg, který nese plnou zodpovědnost za průběh a výsledek operace. Operatér i perfuziolog musejí být ihned informováni o jakémkoliv problému v průběhu operace, musejí dokonale ovládat operační postupy, předvídat možné komplikace a znát jejich řešení. Nastínila jsem zde pouze pár případů, se kterými se může perfuziolog na sále setkat. Mnoha situacím lze předejít pečlivou kontrolou techniky a znalostí možných komplikací.

A tak bychom měli mít na paměti, že: „1) Může-li se něco pokazit, pokazí se to.

2) Nemůže-li se něco pokazit, pokazí se to také.

3) Když se něco pokazí, tak vždy v ten nejnevhodnější okamžik.

4) Když jde do tuhého, každý se vypaří.“ (Artur Bloch, Murphyho zákony)

Více o autorce Bc. Vladislava Jarošová 1995: ukonč. SZŠ Praha – všeobecná sestra; 1996: ukonč. PSS Praha – sestra pro psychiatrii; 2006: ukonč. PSS NCO NZO Brno – ARIP; 2009: ukonč. PSS, Praha – klinický perfuziolog; 2011: ukonč. Bc. studium – biomedicínský technik, ČVUT FBMI, Kladno; 1995–1998: PL Bohnice, oddělení akutní péče; 1998: ÚVN Střešovice, ARO; 1998–2004: NNH, cévní chirurgie, oddělení JIMP, CHIP; 1998–2001: FN Motol, oddělení traumatologie; 2001–2002: FN Motol, transplantační jednotka dětské hematologie a onkologie; 2002–2008: Ambulance Meditrans, přeprava nemocných v ČR i ve světě; od 2008: NNH, Kardiocentrum, jednotka klinické perfuze

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Afterdrop effect u pacientů v mírné hypotermii při mimotělním oběhu Souhrn / V průběhu mimotělního oběhu řízeně upravujeme tělesnou teplotu nemocného z normotermie do mírné hypotermie a zpět. Manipulace s teplotou vyžaduje přesné a spolehlivé monitorování a účinné prostředky k ochlazování a následnému ohřevu organismu. Nežádoucím stavem při ohřívání je afterdrop effect, pokles teploty těla ovlivněný postupným uvolněním periferního krevního řečiště a vyrovnáváním teplot proudící krve organismem.

Zajímá nás nejoptimálnější postup ohřívání v poslední fázi mimotělního oběhu, kterou je intenzivní vaskulární ohřívání.

Klíčová slova / mimotělní oběh – afterdrop effect – hypotermie.

Afterdrop effect in patients with mild hypothermia during extracorporeal circulation Summary / During the extracorporeal circulation procedure we regulate body temperature of the patient from normothermia to mild hypothermia and back. Handling temperature requires accurate and reliable monitoring and efficient means of cooling and subsequent heating of the body. Undesirable state when heating is afterdrop effect decrease in body temperature affected by removing the peripheral bloodstream and balancing the temperature of blood flowing through the body. We are interested in optimal heating process in the last stage of extracorporeal circulation which is an intense vascular warming.

Keywords / extracorporeal circulation – afterdrop effect – hypothermia.

Recenzovaly Mgr. Martina Červenková vedoucí laboratoře Cord Blood Center CZ, s. r. o.

Bc. Michaela Novotná Urologická klinika, VFN v Praze

Bc. Marcela Škabradová jednotka klinické perfuze, Kardiocentrum, Nemocnice Na Homolce, Praha

Úvod

1. Tělesná teplota Tělesná teplota je velmi důležitou složkou perioperační a pooperační péče u srdečních operací. Rozlišujeme tělesnou teplotu centrální (teplota jádra) a teplotu periferie (pláště). Protože se během hypotermického mimotělního oběhu (MO) mění teplota organismu nerovnoměrně, je nutné sledovat teplotu tělesného jádra i teplotu periferie.

1.1 Teplota tělního jádra Teplota vitálních orgánů – srdce, mozku, jater a ledvin. Tyto orgány se vyznačují intenzivním metabolismem, tedy i větší produkcí tepla. Během ochlazování krve v oxygenátoru klesá teplota tělesného jádra mnohem rychleji než teplota periferie. Dochází k opačnému stavu, než je fyziologický – centrální teplota je nižší než periferní. Náhlé ochlazení jádra způsobí intenzivní periferní vazokonstrikci, čímž je snížen průtok krve periferií.

1.2 Teplota periferie Periferní teplota se pohybuje ve velkém rozmezí v závislosti na termoregulačním mechanismu. Vzhledem k tomu, že periferie (kůže, tuková tkáň, svaly, kosti) funguje jako jakýsi rezervoár tepla, je zde v důsledku vazokonstrikce snížen průtok krve, což má za následek podstatně pomalejší ochlazení periferních částí. Zároveň zde začíná probíhat anaerobní metabolismus jako důsledek snížení přísunu kyslíku do tkání. Důsledkem je pak rozvoj metabolické acidózy. Svalová hmota je mezičlánkem mezi teplotou jádra a teplotou periferie. Chladí se pomaleji než jádro, ale rychleji než periferie.

2. Hypotermie Hypotermie je pokles teploty tělesného jádra pod teplotu 35 °C. Hloubka hypotermie je definována podle následujícího rozdělení:

Bc. Vladislava Jarošová jednotka klinické perfuze, Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce, Praha

→ mírná (mild) hypotermie 35–32 °C, → střední (moderate) hypotermie 31–26 °C, → hluboká (deep) hypotermie 25–20 °C, → velice hluboká (profound) 19–14 °C. 2.1 Důvody zavedení hypotermie při srdečních operacích Důvody pro navození hypotermie jsou: → zpomalení tkáňového metabolismu, → zachování energetických zásob, → snížení orgánové spotřeby kyslíku.

Cílem všech zmíněných důvodů je zvýšit toleranci orgánů k hypoxii při jejich případné ne zcela adekvátní perfuzi během MO. Bylo prokázáno, že s každým poklesem teploty organismu o 10 °C klesá spotřeba kyslíku přibližně o 50 %. Vyjádříme-li tuto závislost číselně, klesá spotřeba kyslíku ze 120 ml/m² při TT 37 °C na 33 ml/m² při TT 20 °C. Snížení průtoku orgány ale není rovnoměrné. K největší redukci průtoku dochází v příčně pruhované svalovině a končetinách, dále následují ledviny, oblast splanchniku, srdce a mozek. Při tomto snížení průtoku je zásobení příslušných tkání kyslíkem přiměřené metabolické aktivitě příslušného orgánu.

3. Možnosti monitorování tělesné teploty Distální jícen Teplota v dolním jícnu nejvíce odpovídá teplotě krve v aortě (teplotě jádra). Tato teplota však může být v průběhu MO zkreslená aplikací chlazené krevní kardioplegie a podáním ledové tříště do perikardiálního vaku.

Nasopharynx Teplota v této oblasti reprezentuje teplotu vdechovaných plynů. Tato teplota odráží mozkovou teplotu během MO. Při rychlém ohřívání může snadno vzniknout mezi termistorem a mozkem gradient

19

RECENZOVANÉ ČLÁNKY VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ

Graf 2

Graf ohřevu centrální teploty na MO podle nastavené výchozí teploty ohřev 40,0 °C

Graf ohřevu periferní teploty na MO podle nastavené výchozí teploty

ohřev 38,5 °C

ohřev 40,0 °C 38 37

ohřev 38,5 °C 38 37

36

36

35

35

34

34

33

33 32

32 10

20

30

40

50

60

70

10

20

doba ohřevu na MO (min)

1 až 3,4 °C. Podhodnocení teploty může vést k hypertermii mozku, zhoršení kyslíkové balance a prohloubení mozkové ischémie.

Močový měchýř Měření v močovém měchýři poskytuje velmi kvalitní informace o teplotě jádra.

K měření se používá močová cévka s integrovaným teplotním čidlem.

Kůže Teplota kůže záleží na prokrvení podkoží. Je ovlivněna pocením a sáláním. Teplotu monitorujeme nejlépe kontinuálně elektronickými přístroji, které měří i nízké hodnoty.

Rektum Používáme pro měření teploty periferie.

Při zavedení teploměru příliš hluboko může dojít ke zkreslené hodnotě u nedostatečně vyprázdněného pacienta. Pokud je teploměr zaveden mělce, může během operace opustit konečník.

Vnější zvukovod Teplota ve vnějším zvukovodu odpovídá relativně přesně teplotě krve proudící do mozku. Při zavádění sondy je však nebezpečí perforace bubínku. Měření může být zkresleno přítomností ušního mazu, který působí jako izolátor.

Plicnice V arterii pulmonalis monitorujeme centrální teplotu. Tato teplota se měří pomocí termistoru v plicnicovém katetru. Během MO je při srdeční zástavě omezen průtok

teplota (°C)

Graf 1

florence 9/13

teplota (°C)

20

krve plicnicí, proto není v této fázi výsledek měření vhodný k hodnocení centrální teploty.

Teplota krve v tepenné lince MO Teplota mozkové tkáně téměř dokonale kopíruje teplotu krve v tepenné lince, pokud je arteriální linka zavedená v ascendentní aortě. Tuto teplotu měříme na oxygenátoru, kde jsou výstupy pro teploměrné sondy.

Teplota krve v žilní lince MO Tato teplota odráží teplotu tělesného jádra. Sledujeme ji ke stanovení teplotního rozdílu mezi vodou, krví a pacientem při ohřívání. Teplotní gradient nesmí přesáhnout 10 °C! Vyšší gradienty nesou riziko vzniku mikroembolizace způsobené odlišnou rozpustností plynů v krvi při různých teplotách.

4. Ohřívání nemocného 4.1 Možnosti ohřívání nemocného na operačním sále Ve výměníku tepla oxygenátoru dosáhne teplota krve normální hodnoty za poměrně krátkou dobu. To znamená, že i teplota tělesného jádra se rychle vrací k normálu. Ohřívání periferie se však, podobně jako při ochlazování pacienta, za ohříváním tělesného jádra zpožďuje.

V periferii (cévy ve svalech, podkoží a kůži) přetrvává vazokonstrikce. Na konci mimotělního oběhu mohou být tyto tkáně ještě nedostatečně prohřáté.

30

40

50

60

70

doba ohřevu na MO (min)

Toto zpoždění může být i v závislosti na tělesné konstituci pacienta výrazné a pro nemocného v následné pooperační péči i nebezpečné. Pokud ukončíme mimotělní oběh s centrální teplotou 37 °C a periferie nebude dostatečně prohřátá, poklesne hodnota centrální teploty o 2–3 °C, než se stabilizuje.

Výměník tepla je součástí každého oxygenátoru. Je umístěn vždy před oxygenátorem, aby nedošlo k uvolňování mikrobublin plynů z okysličené krve při ohřívání. Výměník je konstruován tak, že na jedné straně proudí voda a na druhé straně proudí krev. Obě tekutiny jsou neprodyšně odděleny tepelně vodivým materiálem. Zdrojem teplé a studené vody je tepelná jednotka.

Při ohřívání nemocného využíváme ohřívací podložku, která je umístěna pod pacientem po celé délce operačního stolu. Tato podložka je propojena s tepelnou jednotkou výměníku tepla.

Současně přihříváme přenosným ohřívadlem s flexibilní hadicí, kterou můžeme přivádět teplý vzduch k tělu pod operačním rouškováním, na operačním sále se zvýší teplota. Pokud je teplota na operačních sálech nižší než 21 °C, pacienti v celkové anestezii prochládají.

K prochládání přispívají i následující faktory: → otevřené velké tělesné dutiny – ztráty vypařováním,

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ RECENZOVANÉ ČLÁNKY

ohřev < 45 min

Graf periferní teploty na MO podle délky ohřívání

ohřev > 45 min

ohřev < 45 min 38 37

ohřev > 45 min 38 37

36

36

35

35

34

34

33

33 32

32 10

20

30

40

50

60

70

teplota (°C)

Graf 4

Graf centrální teploty na MO podle délky ohřívání

teplota (°C)

Graf 3

10

20

doba ohřevu na MO (min)

30

40

50

60

70

doba ohřevu na MO (min)

zdroj: autorky

→ přívod velkého objemu chladných infuzí a krevních přípravků, → vyšší věkové skupiny mají nižší prahové hodnoty pro vazokonstrikci.

4.1.1 Ohřívací jednotky infuzních a transfuzních derivátů Tyto jednotky ohřívají roztoky nebo deriváty před vstupem do organismu, a to ponořením do vodní lázně nebo ohříváním protékajícího roztoku k tomu určeným infuzním setem, který je omýván proudící teplou vodou. Na obou přístrojích lze nastavit požadovanou teplotu.

Po jejím dosažení zazní akustický signál upozornění.

4.2 Možnosti ohřívání nemocného na jednotce pooperační a resuscitační péče (dále JPRP) Na JPRP má každý pacient po příjezdu ze sálu napojeno přenosné ohřívadlo do přikrývky, dokud se jeho tělesná teplota nestabilizuje.

5. Metodika Kritéria pro výběr měřených pacientů Pro naše měření vývoje teplot v časovém odstupu jsme měly k dispozici 10 ks močových cévek s termistorem. Zkoumanou skupinu jsme rozdělily na 5 mužů a 5 žen.

Věkový rozptyl jsme určily 55–65 let. Jednalo se o skupinu, v níž jsme předpokládaly, že nebude v závažné míře zastou-

peno poškození cévního řečiště ztrátou elasticity kornatěním a zúžením cév. Tato onemocnění patří mezi faktory, které ovlivňují aktivní posun teplot tělesného jádra a hlavně periferie. Plocha povrchu těla BSA (body surface area) se u vybraných pacientů pohybovala v rozmezí 1,65–2,24 m 2. Do výběru byli zařazeni muži s tělesnou výškou 170–190 cm a tělesnou hmotností 80–100 kg a ženy s tělesnou výškou 150–170 cm a hmotností 60–80 kg.

5.1 Postup při ohřívání Nemocné jsme rozdělili do dvou skupin: → skupina ohřívaná maximální počáteční teplotou 38,5 °C a s dobou ohřevu nad 45 min.; → skupina ohřívaná maximální počáteční teplotou 40 °C a s dobou ohřevu do 45 min.

ložky a přenosného ohřívadla. Ohřívací podložka byla vyhřívána stejnou teplotou jako výměník tepla. Na přenosném ohřívadle byla nastavena teplota 38–40 °C. 5.3 Skupina ohřívaná max. počáteční teplotou 40 °C Tato skupina pacientů byla ohřívána rychlejším způsobem. Při začátku ohřevu byla na tepelné jednotce nastavena teplota 40 °C. Tato teplota byla udržována, dokud teplota v arteriálním systému nedosáhla 38 °C. Po dosažení této teploty byla teplota na tepelné jednotce korigována tak, aby teplota v arteriálním systému nepřesáhla teplotu 38 °C. Další pomůcky k ohřevu byly totožné jako u skupiny 38,5 °C.

5.2 Skupina ohřívaná max. počáteční teplotou 38,5 °C Tato skupina pacientů byla ohřívána pomalejším způsobem. Při začátku ohřevu byla na tepelné jednotce nastavena teplota 38,5 °C. Tato teplota byla udržována, dokud teplota v arteriálním systému nedosáhla 38 °C. Po dosažení této teploty byla teplota na tepelné jednotce korigována tak, aby teplota v arteriálním systému nepřesáhla teplotu 38 °C. Pacient byl od začátku současně ohříván jak výměníkem tepla, tak pomocí ohřívací pod-

7. Vyhodnocení 7.1 Vyhodnocení měření s maximální teplotou ohřevu 38,5 °C Pacienti ohřívaní hodnotou 38,5 °C dosáhli průměrné centrální teploty při ohřevu během mimotělního oběhu v době odjezdu ze sálu 36,1 °C. U pacientů jsme sledovaly celkový stav, diuréza byla udržována průměrně 150 ml/hod., takže hodnoty měřené v močovém měchýři můžeme hodnotit jako významově správné.

K nižší tělesné teplotě se vážou komplikace s krvácením. U tří pacientů z pěti sle-

6. Grafy naměřených hodnot Viz graf 1–4.

21

22

RECENZOVANÉ ČLÁNKY VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ

dovaných se objevily pooperační ztráty v rozmezí 150–200 ml a hodnota aktivovaného koagulačního testu ACT (Activated Clotting Time) byla u všech sledovaných zvýšená 130–180 sekund. Hodnoty naměřené na JPRP nám dokazují, že pacienti udrželi svoji tělesnou teplotu během převozu ze sálu a nárůst teploty jen s přenosným ohřívadlem byl velmi pozvolný. Měřením jsme vyhodnotily ohřev teplotou 38,5 °C jako nevýhodný.

7.2 Vyhodnocení měření s minimální teplotou ohřevu 40 °C Pacienti ohřívaní touto teplotou dosáhli průměrné centrální teploty při ohřevu během mimotělního oběhu v době odjezdu ze sálu 36,7 °C. Tato teplota byla optimální pro další vývoj pooperačního stavu. Nedocházelo k nadměrnému krvácení z operačního pole, hodnoty ACT byly v rozmezí 99–110 sekund a obsah drénů z operační rány byl v době odjezdu ze sálu 0–50 ml. Na oddělení JPRP nedošlo k větším krevním ztrátám. V pooperačním období jsme nezaznamenaly výskyt komplikací v oblasti hojení operační rány. Dle grafu není patrné, že by u pacientů docházelo k afterdrop effectu. Začátek ohřívání s nastavením teploty 40 °C na ohřívací jednotce jsme vyhodnotily jako pro pacienta optimální.

7.3 Vyhodnocení měření podle časů ohřívaní do 45 minut Z naměřených výsledků můžeme potvrdit, že pacienti ohřívaní do 45 minut v době MO opouštěli operační sál s průměrnou centrální teplotou 35,7 °C. Tato

Literatura 1. Lonský V. Mimotělní oběh v klinické praxi. Praha: Grada Publishing, 2004, 215 s. ISBN 8024706539.

2. Larsen R et al. Anestezie. Praha: Grada Publishing, 1998, 739 s.

3. Wagner R. Kardioanestezie a perioperační péče v kardiochirurgii.

Praha: Grada Publishing, 2009, 336 s.

ISBN 978-80-247-1920-7.

4. Kaplan JA et al. Cardiac Anesthesia, 5th edn. Philadelphia: Elsevier Saunders, 2006.

florence 9/13

teplota může být zdrojem již výše zmíněných komplikací souvisejících s dosaženou nižší tělesnou teplotou.

7.4 Vyhodnocení měření podle času ohřívání nad 45 minut Pacienti, kteří byli ohříváni po dobu delší než 45 minut, opouštěli operační sál s průměrnou centrální hodnotou 37,1 °C. Teplota periferie na konci měření, tzn. po 120 minutách pobytu pacienta na oddělení pooperační péče, byla u odlišně ohřívaných pacientů rozdílná o 0,7 °C. Dosaženou teplotu je organismus schopen udržet a dále ji zvyšovat, ale než dosáhne optimální teploty, může dojít ke krvácivým komplikacím, které prodlužují pobyt na sále a zvyšují pravděpodobnost pooperačních komplikací v oblasti hojení ran.

8. Diskuze Na perioperačním a pooperačním průběhu ohřívání spolupracuje celý tým, každý jednotlivec může svou prací ovlivnit způsob nebo čas k zajištění komfortních podmínek pro pacienta. Spojení praktických zkušeností a měření nám poskytlo informace pro zvolení optimálního postupu ohřevu z mírné hypotermie.

Operatér informuje tým, že může začít s aktivním ohříváním pacienta, perfuziolog sleduje vývoj operace a zajímá se o včasné spuštění ohřevu. Výměník tepla je nastaven na 40 °C a ohřívá proudící krev v oxygenátoru a podušku pod pacientem. Teplota ohřívané krve by neměla přesáhnout 38 °C. Pod operační

rouškování zavedeme hadici přenosného ohřívače. Teplota vzduchu z ohřívače se pohybuje v rozmezí 37–40 °C. V případě, že ohřev nepostupuje dle našich předpokladů, rizikovými faktory jsou obezita, ateroskleróza a ischemická onemocnění, je na zvážení podání léků s vazodilatačním účinkem. Chirurg bezpečně a bez průtahů zavře operační ránu.

Rychlý transport pacienta na JPRP, kde se pokračuje v ohřívání, snižuje riziko prochladnutí.

Závěr

Cílem tohoto projektu bylo získat informace k ohřevu pacientů z hypotermie.

Po vyhodnocení teplotních křivek získaných během mimotělního oběhu, pobytu na sále a oddělení pooperační péče jsme došly k závěru, že pro nemocné je nejvýhodnější, aby v závěru mimotělního oběhu dosáhli co nejvyšší tělesné teploty. Dosaženou teplotu je organismus schopen udržet bez výraznějšího poklesu časným převozem z operačního sálu na JPRP. Naměřené hodnoty dokazují, že k afterdrop efektu u operovaných v mírné hypotermii dochází, a po měření dokážeme odpovědět, jak by měl vypadat ideální postup ohřívání pacientů. S těmito výsledky jsme seznámily operační týmy, aby byly vytvářeny nejoptimálnější podmínky v perioperační a pooperační péči o nemocné.

Na závěr bychom chtěly poděkovat sestrám JPRP KCHO za jejich obětavou spolupráci.

Více o autorkách Bc. Marcela Škabradová 1987: ukonč. SZŠ Praha – dětská sestra; 2006: ukonč. PSS Praha – klinický perfuziolog; 2011: ukonč. Bc. studium – biomedicínský technik, ČVUT FBMI, Kladno; 1987–1995: FN Motol, Dětské kardiocentrum; 1995–2006: FN Motol, oddělení srdeční chirurgie; od 2006: NNH, Kardiocentrum, jednotka klinické perfuze

Bc. Vladislava Jarošová 1995: ukonč. SZŠ Praha – všeobecná sestra; 1996: ukonč.

PSS Praha – sestra pro psychiatrii; 2006: ukonč. PSS NCO NZO Brno – ARIP; 2009: ukonč. PSS, Praha – klinický perfuziolog; 2011: ukonč. Bc. studium – biomedicínský technik, ČVUT FBMI, Kladno; 1995–1998: PL Bohnice, oddělení akutní péče; 1998: ÚVN Střešovice, ARO; 1998–2004: NNH, cévní chirurgie, oddělení JIMP, CHIP; 1998–2001: FN Motol, oddělení traumatologie; 2001–2002: FN Motol, transplantační jednotka dětské hematologie a onkologie; 2002–2008: Ambulance Meditrans, přeprava nemocných v ČR i ve světě; od 2008: NNH, Kardiocentrum, jednotka klinické perfuze

PŘEHLEDOVÁ STUDIE RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Návrh na zlepšení interní komunikace ve zdravotnickém zařízení Mgr. Kristýna Šoukalová Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Souhrn / Cílem naší práce bylo zmapovat konkrétní situaci týkající se interní komunikace ve zdravotnickém zařízení. Výzkumné šetření mělo za úkol identifikovat silné a slabé stránky v interní komunikaci. Jako výzkumná metoda bylo zvoleno kvalitativní šetření formou hloubkového rozhovoru s vedením zdravotnického zařízení. Z kvalitativní části výzkumu vyplynuly silné a slabé stránky interní komunikace v daném zdravotnickém zařízení a následně byly vytvořeny návrhy pro zvýšení úrovně interní komunikace v daném zařízení.

Klíčová slova / Interní komunikace – hloubkový rozhovor – zaměstnanci – zhodnocení úrovně.

The Proposal For Improvement of Internal Communication in Health Facility Summary / The aim of this work was to chart this situation relating to internal communication in health facility.

Research survey had the aim to identify strong and weak points in internal communication. The quality form survey was chosen as the research method for depth interview with the leadership of health facility. From qualitative part of research resulted in weak and strong points of internal communication in health facility. Then the suggestions were created for improvement of the level of internal communication in that facility.

Keywords / Internal communication – depth interview – employees – level assessment.

Recenzovaly Mgr. Barbora Oborníková Fakultní nemocnice Hradec Králové, Geronto-metabolická klinika, Geriatrická JIP Mgr. Radka Klumparová Pardubická krajská nemocnice, a. s., Geriatrické centrum

Úvod

Mgr. Martina Jedlinská Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Problémy s komunikací se vyskytují ve většině organizací. Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zveřejnily žebříček nejčastějších zdrojů pracovního stresu. V ČR se na prvních třech místech objevila právě špatná komunikace. Bylo zjištěno, že 62 % pracovníků udává jako překážku při práci nefungující komunikaci s kolegy, pro 65 % pracovníků je to nedostatečná komunikace mezi vedením a pracovníky. Největší zdroj stresu je pro 79 % pracovníků komunikace s klienty, zákazníky, v našem případě s pacienty. Nefungující komunikace je také jedním z hlavních důvodů odchodu ze zaměstnání. (Holá, 2011) Je velmi důležité, aby si vedení zdravotnického zařízení uvědomovalo, že nesmí podcenit komunikaci s žádným ze svých partnerů. Co tedy patří do tzv. interní komunikace? Jsou to například nástěnky v zařízení, intranet, časopisy, zápisy z porad, akce nebo večírky, které zařízení pořádá. Tyto aspekty pracovníky ovlivňují a utvářejí jejich názor na zařízení a jeho fungování. V širším úhlu pohledu sem patří také pracovní prostředí, vybavení pracoviště, sociální podmínky nebo i jen možnost občerstvení na pracovišti. Vztah zaměstnance k zaměstnavateli je utvářen i dalšími faktory. Na zaměstnance velmi silně působí celospolečenský pohled na postavení jeho profese, jak na jeho profesi pohlížejí média, jeho rodina i přátelé, a mnoho dalších faktorů. Interní komunikace není jen předávání informací zaměstnancům od jejich vedení, ale jde o obousměrný proces předávání informací a zpětných vazeb. (Horáková et al., 2008) Jedním z hlavních projevů interní komunikace je kultura organizace. Je to v podstatě to, jak organizace věci dělá a jak se chová. Nelze opomenout ani strategii organizace, která by měla obsahovat hlavní

Mgr. Martina Sieglová Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

cíle organizace a cesty k jejich dosažení.

Komunikační strategie a komunikační plán by měly vycházet právě ze strategie organizace. K tomu, aby byla strategie účinná a vedla k dosažení cílů, je nutno prvotně zjistit, co chce management říkat a co chtějí zaměstnanci slyšet. (Holá, 2006)

Cíle práce

Cílem naší práce bylo zmapovat konkrétní situaci ve zdravotnickém zařízení a zjistit, jaké má interní komunikace v zařízení silné a slabé stránky. Dalším cílem bylo vytvořit doporučení pro zvýšení úrovně interní komunikace na základě zjištěných silných a slabých stránek interní komunikace.

Soubor a metodika

Cílovou skupinu pro kvalitativní část výzkumného šetření tvořilo osm respondentů z řad vedení zdravotnického zařízení (ředitel zařízení, primář, hlavní sestra, vrchní sestra a čtyři staniční sestry). Účast ve výzkumném šetření byla dobrovolná a respondenti měli možnost kdykoli z výzkumu odstoupit.

Hloubkový rozhovor

Metoda hloubkového rozhovoru byla zvolena z důvodu toho, abychom porozuměli problému, který zatím příliš neznáme.

Tato metoda umožňuje pochopit problém a zabývat se jím do hloubky. Otázky v rozhovoru měly za úkol zmapovat situaci v organizaci. Kvalitativní výzkum probíhal v měsících červenec a srpen roku 2010. Základem kvalitativního výzkumu bylo dodržení anonymity.

Otázky v hloubkovém rozhovoru vedeném s manažery organizace se zaměřovaly na získání informací týkající se jednotnosti týmu, spolupráce v týmu, dělby práce, kultury organizace, personální a sociální politiky, komunikační strategie, komunikačního plánu a personálního marketingu.

23

24

RECENZOVANÉ ČLÁNKY PŘEHLEDOVÁ STUDIE

Výsledky

Vedení zdravotnického zařízení se domnívalo, že interní komunikace funguje dobře, je dobře nastavená, stejně jako její nástroje. Tým je dle manažerů jednotný.

Kultura není v organizaci přesně definována, přesto si vedení myslelo, že všichni zaměstnanci dodržují hodnoty zařízení. Stejně tak se manažeři shodli v tom, že personální a sociální politika i personální marketing jsou dobře nastavené a funkční. Problém vidí manažeři v tom, že jednotlivá oddělení spolu příliš nespolupracují a vzniká mezi nimi rivalita.

Dalším problémem je dle vedení zařízení strach zaměstnanců říci otevřeně svůj názor na fungování zařízení ze strachu např. o svou pracovní pozici nebo odměňování. Ke všem manažerům se dostávají některé informace neoficiální cestou.

Na základě provedeného kvalitativního výzkumného šetření byly definovány silné a slabé stránky organizace: Silné stránky interní komunikace ve zdravotnickém zařízení → Jednotnost a zodpovědnost vedení organizace. → Dostatečné a srozumitelné vysvětlování informací ze strany vedení zařízení. → Efektivní nastavení nástrojů interní komunikace. → Dodržování pravidel, konání a jednání vedení v souladu se zájmy zařízení. → Loajálnost k organizaci ze strany zaměstnanců i vedení. → Spokojenost zaměstnanců se zařízením jako zaměstnavatelem. → Dostatečné podávání informací o úspěších a neúspěších zařízení ze strany vedení. → Dostatečné motivování zaměstnanců ze strany vedení zařízení. → Dostatečné řešení problémů v zařízení ze strany vedení. → Spokojenost zaměstnanců s komunikací mezi nimi a vedením zařízení i mezi sebou navzájem.

Slabé stránky interní komunikace v zařízení → Častý neoficiální přenos informací v organizaci. → Spravedlivý přístup vedení pouze k některým zaměstnancům. → Nedostatečné zapracovávání nových zaměstnanců.

→ Neznalost cílů organizace u všech zaměstnanců. → Nedostatečné vyzývání zaměstnanců k podávání návrhů na zlepšení fungování organizace. → Strach z otevřené komunikace zaměstnanců s vedením zařízení. → Nedostatečné hodnocení zařízení zaměstnanci.

Diskuze

Jak uvádí Tureckiová (2004), management organizací by neměl nikdy zapomínat na to, že nejde jen o to, co říká, ale i o to, jak to říká, v jaké situaci, komu a s jakým záměrem. V interní komunikaci jde především o ovlivňování chování lidí v organizaci. V našem výzkumu bylo pozitivně hodnoceno dostatečné a srozumitelné podávání informací zaměstnancům ze strany vedení, a to informací jak o úspěších, tak o neúspěších zařízení. S tímto tvrzením souhlasí Vymětal (2008), který uvádí, že je podstatné vyhýbat se častému jevu používání administrativně-manažerské hantýrky. Podané informace musejí být srozumitelné všem. Jak uvádí Holá (2011), pokud zaměstnanec nechápe, co má dělat a jaký to má význam, není motivován ke zlepšení svého výkonu. Mezi další silné stránky zařízení lze zařadit loajalitu zaměstnanců k zařízení. Loajalitu zaměstnanců lze charakterizovat například jako trvalou věrnost zařízení, identifikaci s cíli a strategiemi zařízení nebo prosazování dobrého jména zařízení na veřejnosti (Tomek, Vávrová, 2009). Zaměstnanci jsou sice spokojeni se zařízením jako zaměstnavatelem, ale poukazují na nespravedlivý přístup v zařízení. Pocity nespravedlnosti dokážou pracovníky demotivovat do takové míry, že mohou zařízení opustit (Holá, 2011). Jedním z nejvíce demotivujících prvků je právě vnímání jakékoli nespravedlnosti (Holá, 2006). Mezi další silnou stránku interní komunikace v zařízení lze zařadit motivaci zaměstnanců.

Jak uvádí Šikýř (2012), motivace vysvětluje, proč jsou zaměstnanci aktivní. Náš výzkum prokázal dostatečné řešení problémů ze strany vedení. Řešení problémů vyžaduje rychlou práci a také spolupráci pracovníků z různých oddělení (Bělohlávek, 2008). Vedení našeho zařízení ale vidí slabinu právě ve spolupráci mezi zaměstnanci jednotlivých oddělení. Branham (2009) provedl výzkum, který zjišťoval dů-

florence 9/13

vody odchodu zaměstnanců z organizací.

Na 10. místě byla uvedena právě nefungující týmová spolupráce.

Mezi slabé stránky interní komunikace v zařízení lze zařadit častý neoficiální přenos informací. Jak uvádí Holá (2011), čím méně je komunikace formální, tím více je té neformální. Nekorigovaná komunikace je velmi škodlivá zejména v době krize nebo provádění změn. Za další slabou stránku v zařízení lze považovat nedostatečné zapracovávání nových zaměstnanců. Zaměstnanci ve zkoumaném zařízení nedostatečně hodnotí zaměstnavatele, což může souviset se strachem zaměstnanců z otevřené komunikace s vedením zařízení. V 80. letech používali manažeři strach jako silnou motivaci, ale jen díky velké hrozbě nezaměstnanosti (Hammond, 2012). Pokud management zařízení nezajišťuje základní funkce, nechává obrovský prostor pro spekulace. Nefungující komunikace má prokázaný účinek v souvislosti s produktivitou práce (Holá, 2011).

Do budoucna lze doporučit opatření, která zvýší úroveň interní komunikace: → Zavést komunikační plán. → Definovat kulturu organizace, např. zavedením etického kodexu. → Zlepšit zapracování nových zaměstnanců pomocí přesně stanoveného adaptačního plánu. → Zajistit znalost cílů organizace pro všechny zaměstnance např. pravidelným informováním všech zaměstnanců o současném dění v zařízení formou e-mailu. → Pravidelně vyzývat zaměstnance k návrhům na zlepšení organizace. → Odstranit strach zaměstnanců z otevřené komunikace s vedením organizace na základě vytvoření důvěrného a otevřeného prostředí v organizaci. → Zlepšit oficiální přenos informací zaměstnancům např. vylepšením intranetu v organizaci. → Zavést pravidelné hodnocení manažerů zaměstnanci.

Závěr

Vedení zařízení chápe význam interní komunikace. Kvalitativní výzkum přinesl celkem pozitivní hodnocení úrovně interní komunikace. Ačkoli interní komunikace v zařízení vykazuje jisté slabé stránky, lze úroveň interní komunikace v této organizaci hodnotit pozitivně.

PĹ&#x2DC;EHLEDOVĂ STUDIE RECENZOVANĂ&#x2030; Ä&#x152;LĂ NKY

Literatura

VĂ­ce o autorkĂĄch

1. BÄ&#x203A;lohlĂĄvek F. Jak vĂŠst svĹŻj tĂ˝m. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008.

2. Branham L. 7 skrytĂ˝ch dĹŻvodĹŻ, proÄ? zamÄ&#x203A;stnanci odchĂĄzejĂ­ z firem: Jak rozpoznat prvnĂ­ signĂĄly a jednat, dokud nenĂ­ pozdÄ&#x203A;. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008.

3. Hammond R. ChytĹ&#x2122;e vedenĂĄ prodejna: Jak mĂ­t vĂ­ce zĂĄkaznĂ­kĹŻ a vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ trĹžby. 3., aktual. rozĹĄ. vyd.

Praha: Grada Publishing, a. s., 2012.

4. HolĂĄ J. InternĂ­ komunikace ve firmÄ&#x203A;. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006.

5. HolĂĄ J. Jak zlepĹĄit internĂ­ komunikaci. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2011.

6. HorĂĄkovĂĄ I, StejskalovĂĄ D, Ĺ kapovĂĄ H. Strategie firemnĂ­ komunikace. 2., rozĹĄ. vyd. Praha: Management press, 2008.

7. Ĺ ikĂ˝Ĺ&#x2122; M. Personalistika pro manaĹžery a personalisty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012.

8. Tomek G, VĂĄvrovĂĄ V. Jak zvýťit konkurenÄ?nĂ­ schopnost firmy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009.

9. TureckiovĂĄ M. Ĺ&#x2DC;Ă­zenĂ­ a rozvoj lidĂ­ ve firmĂĄch.

1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004.

10. VymÄ&#x203A;tal J. PrĹŻvodce ĂşspÄ&#x203A;ĹĄnou komunikacĂ­: EfektivnĂ­ komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008.

Mgr. KristĂ˝na Ĺ oukalovĂĄ 2006: ukonÄ?. SZĹ , Trutnov â&#x20AC;&#x201C; vĹĄeobecnĂĄ sestra; 2009: ukonÄ?.

Bc. studium â&#x20AC;&#x201C; vĹĄeobecnĂĄ sestra, TUL Ă&#x161;ZS, Liberec; 2011: ukonÄ?.

Mgr. studium â&#x20AC;&#x201C; oĹĄetĹ&#x2122;ovatelstvĂ­ ve vybranĂ˝ch klinickĂ˝ch oborech, FZS UPa, Pardubice; od 2011: FZS UPa, Pardubice, asistent Katedry oĹĄetĹ&#x2122;ovatelstvĂ­; od 2011: PardubickĂĄ krajskĂĄ nemocnice, a. s., vĹĄeobecnĂĄ sestra Mgr. Martina JedlinskĂĄ 2003: ukonÄ?. SZĹ , Ă&#x161;stĂ­ nad OrlicĂ­ â&#x20AC;&#x201C; vĹĄeobecnĂĄ sestra; 2006: ukonÄ?.

Bc. studium â&#x20AC;&#x201C; vĹĄeobecnĂĄ sestra, FZS UPa, Pardubice; 2008: ukonÄ?.

Mgr. studium â&#x20AC;&#x201C; oĹĄetĹ&#x2122;ovatelstvĂ­, FZS UPa, Pardubice; od 2008: FZS UPa, Pardubice, asistent; od 2009: PardubickĂĄ krajskĂĄ nemocnice, a. s., vĹĄeobecnĂĄ sestra; od 2009: FZS UPa, Pardubice, doktorskĂ˝ studijnĂ­ program OĹĄetĹ&#x2122;ovatelstvĂ­; od 2012: FHS UK, asistent koordinĂĄtora projektu IGA Mgr. Martina SieglovĂĄ 2004: ukonÄ?. SZĹ E. PĂśttinga, Olomouc â&#x20AC;&#x201C; vĹĄeobecnĂĄ sestra; 2007: ukonÄ?. Bc. studium â&#x20AC;&#x201C; vĹĄeobecnĂĄ sestra, VysokĂĄ ĹĄkola v Plzni, o. p. s.; 2010: ukonÄ?. Mgr. studium â&#x20AC;&#x201C; oĹĄetĹ&#x2122;ovatelstvĂ­, FZS UPa, Pardubice; od 2009: PardubickĂĄ krajskĂĄ nemocnice, a. s., vĹĄeobecnĂĄ sestra na Anesteziologicko-resuscitaÄ?nĂ­m oddÄ&#x203A;lenĂ­; od 2011: akademickĂ˝ pracovnĂ­k Katedry oĹĄetĹ&#x2122;ovatelstvĂ­ FZS UPa

inzerce

' .7&8(# 1),#.& +- *$

7 .#0/' ) " ) %&*# & .(1 +/.:6 ! ! ' .7&8(#

1

" "

,&2 #,"12.7 .&-/$.)$& )87. # % & ' !4"0 -&6&0"

2

"

,&2 ,"2/41+ .&-/$.)$& ,"2/45 $ ! ' & ' !4"0 -&6&0"

3

"

4

"

5

! " "

,&2 ,&2 ,&2 &-/$.)$& " 0".2) +3 0"(" "+3,2.7 .&-/$.)$& 0"%&$ 0 ,/4 "+3,2.7 .&-/$.)$& 3 14 ..5 ' & ' " ! '

0./ % % ! !4"0 -&6&0" !4"0 -&6&0" !4"0 -&6&0"

,"1/4"2 - D&2& 6"1, .7- 4& 24"03 -&6&0" 93 2

4 0 -$) &1+ 0&A3#,)+5 ." 871,/ <&." *&%. *& ; 8 48&2. = 1&04)1 2&$(.)$+5 6"*) E3*& >0)+" " 1 BBB &0)+":"1 $6 BBB A,"2-/#),&- $6 1&04)1 2&$(.)$+5 6"*) E3*& >0)+" " 1 BBB &0)+":"1 $6 BBB A,"2-/#),&- $6 "D%

(,"13*7$7 671+ (/%./2. % 0&+9 ?7$& ).@/0-"$7 ." BBB @,/0&.$& $6 ? &$( 2 $(2/ 6%0"4/2.7$( 1&12 )8&+ 1& 32+ 4& @). ,& +2&0 1& 31+32&8.7 %.&

75'*# 0 $ + : 0 : . (4) &0# - + %# 956(# ? 2 D&+ 6 "+$& #3%& 4 ./4 . ." $("0)2"2)4.7 C8&,5 6

" "

7

! "

8

"

,&2 ,&2

,&2 #,"12.7 .&-/$.)$& $(/% &1+ . 0/%.7 0&')120 % 0$ % &. &-/$.)$& 5*/4 & ' ! " ! ' " % & "% # % ' # " $ !4"0 -&6&0" !4"0 -&6&0" !4"0 -&6&0"

9

"

,&2 "+3,2.7 .&-/$.)$& 0./ ' ( ! % ! !4"0 -&6&0"

10

" ,&2 &-/$.)$& /1+/4)$&

!4"0 -&6&0"

4& 24"03 -&6&0" 93 2

." 871,/

25

26

RECENZOVANÉ ČLÁNKY VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ

florence 9/13

Těhotenství a preventivní gynekologická péče u žen imigrantek Mgr. Veronika Záleská Koníček, o. s., České Budějovice

Souhrn / Článek přináší informace z výzkumu, který se zabýval vzájemnou determinací zdravotního stavu imigrantů a jejich sociální situací. Konkrétně jsou pak prezentovány výsledky z šetření mapujícího preventivní péči a vlivy působící na imigrantky během těhotenství. Špatné podmínky během těhotenství mohou ohrožovat optimální vývoj plodu a zvyšují zdravotní rizika, která se mohou projevit v pozdějším věku. Zdravotní situace jedince v raném vývoji se odráží v průběhu celého jeho života a má dlouhodobý účinek na zdraví. Z výsledků šetření je patrné, že v těhotenství respondentky dodržovaly pravidelné preventivní prohlídky, průběh těhotenství byl fyziologický a respondentky hodnotily své pocity během těhotenství převážně jako dobré, velmi dobré a výborné.

Klíčová slova / imigrantky – gynekologická péče – těhotenství – zdraví.

Pregnancy and prenatal care in case of immigrants in the Czech Republic Summary / Research results reported below are part of a research on mutual determination of health and social status of immigrants living in the Czech Republic. Specifically, this article describes preventive health care and factors influencing female immigrants during their pregnancy. Poor social conditions during pregnancy may threaten optimal fetus development and increase health risks for a child born under these conditions. The health situation of child in his early development is reflected throughout his life; furthermore, it impacts his health in a long term. The research results show that respondents followed the schedule of regular prenatal doctor’s appointments, their pregnancy was physiological, and they rated their feelings during pregnancy as mostly good, very good, and excellent.

Keywords / female immigrants – prenatal care – pregnancy – health.

Úvod

Výzkumy a studie (Wilkinson a Marmot, 2005) ukazují, že základy zdraví v dospělosti se vytvářejí v raném dětství a před narozením. Pomalý růst a chudá emoční podpora zvyšují celoživotní riziko zhoršeného tělesného zdraví a oslabují tělesné, kognitivní a emoční funkce v dospělosti. Wilkinson a Marmot se zabývají také vlivem těhotenství matky na budoucí zdravotní stav jedince. Poukazují např. na závislost mezi porodní váhou u mužů a rizikem rozvoje diabetu. Špatné podmínky během těhotenství mohou ohrožovat optimální vývoj plodu a zvyšují zdravotní rizika, která se mohou projevit v pozdějším věku. Také Vaďurová (2008) udává, že vývoj dítěte je nejvíce ovlivněn v prenatálním životě a raném dětství.

Nenarozené dítě je ohroženo během tě-

Recenzovaly Jana Kubátová zdravotní sestra, Gynekologicko-porodnická klinika, Nemocnice Na Bulovce, Praha Bc. Kateřina Vybíralová zdravotní sestra, Gynekologie MUDr. Miroslav Starý, Praha

hotenství vlivy, jako jsou kuřáctví matky, alkohol, zneužívání drog a špatná výživa matky (Vaďurová, 2008). Výzkumy dokazují, že u imigrantek se v souvislosti s nepřiměřeným pracovním nasazením nebo nevyhovujícími životními podmínkami častěji objevují těhotenské poruchy včetně samovolných potratů (Hnilicová a kol., 2009). Evropský hospodářský a sociální výbor v Bruselu uvedl ve svém stanovisku k tématu „Zdraví a migrace“, že v mnoha zemích EU je nemocnost související s těhotenstvím vyšší mezi migrujícími ženami než mezi ženami majoritní populace. Např. v Barceloně je dvakrát více žádostí o umělé přerušení těhotenství mezi migrujícími ženami než mezi Španělkami. Belgie a Německo evidují vysokou perinatální a kojeneckou úmrtnost u migrujících žen z Maroka a Turecka. U imigrantů se často setkáváme s jevem, který se nazývá efekt zdravého migranta. Ten je výsledkem samotného výběrového procesu, v němž se pro migraci rozhodují lidé, kteří jsou mladí, zdatní a zdraví. Tuto výhodu však migranti časem ztrácejí a jejich zdraví se naopak zhoršuje díky psychologickému a sociálnímu stresu spojenému s migrací (jiná kultura, jazyk, chudoba, rizikové

pracovní podmínky, nedostatečná zdravotní péče).

Metodika

Hlavní záměr výzkumu vycházel z předpokladu vzájemné determinace zdravotního stavu imigrantů a jejich sociální situace. Výzkumné šetření bylo realizováno v rámci projektu COST s názvem „Zdravotně-sociální situace imigrantů a azylantů v České republice“. Projekt byl řešen na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích od ledna 2010 do května 2011. Výzkumný soubor tvořili legálně usazení imigranti ve věku 18–65 let, pobývající v Jihočeském kraji, Kraji Vysočina a v Praze, původně pocházející z Ukrajiny, Vietnamu a Mongolska.

Kvantitativní metoda výzkumu byla realizována pomocí dotazování, vytvořen byl nestandardizovaný dotazník přeložený do čtyř jazyků (vietnamštiny, mongolštiny, ukrajinštiny a ruštiny). V rámci výzkumu došlo k mapování preventivní péče a vlivů působících na imigrantky během těhotenství.

Diskuze

Vliv pravidelných preventivních gynekologických prohlídek na zdraví ženy je

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ RECENZOVANÉ ČLÁNKY

nezanedbatelný. Více než polovina respondentek (56 %) navštěvuje pravidelné preventivní gynekologické prohlídky.

Přestože by se mohlo zdát, že je toto procento nízké, plně koresponduje dle Skřivánka (2009) se situací u českých žen.

Respondentky, které se preventivních prohlídek neúčastní, uvádějí jako důvod nejčastěji nedostatek času (41,2 %), neuzavření pojistky (16,2 %), finanční náročnost (14,7 %) a neochotu navštívit lékaře (14,7 %). Byl prokázán statisticky významný vztah mezi pravidelnými návštěvami gynekologických prohlídek a délkou pobytu respondentek, kdy s rostoucí délkou pobytu přibývá respondentek, které prohlídky navštěvují (při délce pobytu 1 až 4 roky – 40 %, při délce pobytu v rozmezí 11 a více let – 77,3 %), viz tab. 1.

Srovnáním relativních četností a znaménkového schématu je zřejmé, že respondentky s dobou pobytu 1 až 4 roky statisticky významně častěji uvádějí, že pravidelné preventivní gynekologické prohlídky nenavštěvují. Naopak respondentky s dobou pobytu 11 a více let tyto prohlídky absolvují statisticky významně pravidelněji. Vztah srovnávaných proměnných je statisticky signifikantní (chí kvadrát/X2 = 11,741, df = 2, p = 0,003).

Těhotenství a preventivní péče Z celkového počtu odpovídajících respondentek (N = 113) jich 23 % nebylo nikdy těhotných, 43,4 % bylo těhotných 1–2krát a 38 % respondentek bylo těhotných 3krát a vícekrát. Nejvíce byla respondentka těhotná devětkrát. Průměrný počet na jednu respondentku je 1,9 těhotenství. Prokázal se statisticky významný vztah mezi počtem těhotenství a národností respondentky. Tři a více těhotenství byly nejčastěji u respondentek z Ukrajiny, jedno až dvě těhotenství pak u Mongolek. Respondentky z Vietnamu většinou těhotné nebyly (graf 1).

Z grafu je patrné, že tři a více těhotenství prodělaly nejčastěji respondentky z Ukrajiny, jedno až dvě těhotenství pak Mongolky. Respondentky z Vietnamu většinou těhotné nebyly. Vztah srovnávaných proměnných je statisticky signifikantní (p = 0,042).

Během těhotenství dodržovaly respondentky pravidelné preventivní prohlídky (87,4 %). Toto zjištění je v rozporu se zjištěním Stronkse et al. (2001), kteří uvádějí,

že těhotné imigrantky v Nizozemsku se ve velké většině těchto prohlídek neúčastní.

Průběh jejich těhotenství byl z většiny fyziologický (75,3 %) a respondentky hodnotily své pocity během těhotenství převážně jako dobré, velmi dobré a výborné.

Pracovní podmínky v těhotenství, závislosti a stres Do šestého měsíce těhotenství pracovalo 48,6 % respondentek a 51,4 % až do devátého měsíce. Respondentky pracovaly nejčastěji v rozmezí 1–8 hodin denně, objevilo se ale i velké procento respondentek pracujících 9 a více hodin (41,1 %).

Z hlediska náročnosti hodnotily respondentky práci v těhotenství jako středně či spíše náročnou (62,9 %), velmi náročná pak byla pro 4,9 % respondentek.

Předmětem výzkumu bylo i užívání návykových látek během těhotenství.

Konzumace alkoholu, léků a omamných látek byla zjištěna u velmi malého počtu respondentek. Ve výzkumném souboru tak bylo zachyceno 10,4 % kuřaček, 14 % konzumentek alkoholu, 2,2 % konzumeninzerce

tek omamných látek a 18,3 % respondentek užívajících pravidelně léky. Alarmující je zjištění, že 37,9 % respondentek muselo v době těhotenství pobývat v zakouřeném prostředí. Nejčastěji se jednalo o Mongolky (51,6 %), viz tab. 2.

Srovnáním relativních četností a znaménkového schématu je zřejmé, že Mongolky statisticky významně častěji pobývaly v zakouřeném prostředí. Naopak Vietnamky statisticky významně častěji uvádějí, že v zakouřeném prostředí během těhotenství nepobývaly. Vztah srovnávaných proměnných je statisticky signifikantní (chí kvadrát/X2 = 9,305, df = 2, p = 0,010).

Souvislost můžeme hledat v typu bydlení respondentek (kdy např. na ubytovnách jsou vzhledem ke stísněným podmínkám nuceny tuto okolnost snášet).

Respondentky, které udávaly během těhotenství přítomnost stresu (43,9 %), uváděly jako jeho příčinu nedostatek financí (26,8 %), strach ze ztráty zaměstnání (6,1 %), obavu ze ztráty bydlení (6,1 %), obavu o zdraví dítěte (20,7 %),

27

RECENZOVANÉ ČLÁNKY VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ

Tab. 1

Graf 1

Pravidelná návštěva preventivních gynekologických prohlídek versus délka pobytu (kontingenční tabulka)

Délka pobytu

Četnosti

Řádková procenta

Znaménkové schéma

Tab. 2

florence 9/13

Vztah národnosti respondentek a počtu těhotenství

Pravidelná návštěva preventivních gynekologických prohlídek

národnost

počet těhotenství 1,0

Ano

Ne

Celkem

1 až 4 roky včetně

20

30

50

Ukrajinská

5 až 10 let

28

13

41

3 a více

11 let a více

17

5

22

Celkem

65

48

113

1 až 4 roky včetně

40,0 %

60,0 %

100,0 %

5 až 10 let

68,3 %

31,7 %

100,0 %

11 let a více

77,3 %

22,7 %

100,0 %

Celkem

57,5 %

42,5 %

100,0 %

1 až 4 roky včetně

---

+++

5 až 10 let

o

o

11 let a více

+

-

Pobyt ženy v zakouřeném prostředí během těhotenství versus národnost (kontingenční tabulka)

Národnost

Četnosti

Řádková procenta

Znaménkové schéma

0,0 žádné

1–2

Ano

Celkem

Vietnamská

18

2

20

Ukrajinská

21

15

36

Mongolská

15

16

31

Celkem

54

33

87

Vietnamská

90,0 %

10,0 %

100,0 %

Ukrajinská

58,3 %

41,7 %

100,0 %

Mongolská

48,4 %

51,6 %

100,0 %

Celkem

62,1 %

37,9 %

100,0 %

Vietnamská

++

--

Ukrajinská

o

o

Mongolská

-

+

Mongolská

Vietnamská

-0,5 -1,0

-1,0

-0,5

0,0

0,5

1,0

Dimension 1

Tab. 3

Způsoby úhrady za poskytnuté služby na gynekologicko-porodnickém oddělení

Pobyt ženy v zakouřeném prostředí během těhotenství Ne

0,5

Dimension 2

28

Validní

Četnost

Procenta

Validní procenta

Veřejné zdravotní pojištění

44

17,9

56,4

Smluvní zdravotní pojištění

6

2,4

7,7

Smluvní zdravotní pojištění + přímá úhrada

11

4,5

14,1

Přímá úhrada

17

6,9

21,8 100,0

78

31,7

Vyřazeno

Celkem

168

68,3

Celkem

246

100,0

zdroj: výzkum autorky

problémy se zaplacením nákladů spojených s porodem (18,3 %), samotu a nepřítomnost pomoci (4,9 %). Zde se ukazuje jako důležité, jaký typ zdravotního pojištění má imigrantka uzavřen. Těhotné cizinky musejí mít zdravotní pojištění cizinců na komplexní péči, kde je zahrnuta prenatální péče a porod, a mohou si sjednat připojištění typu novorozenec (které zahrnuje úhradu nákladů v případě poporodní péče o novorozence pojištěné matky). Ty, které mají uzavřeno pouze komerční zdravotní pojištění na neodkladnou péči, nemají zajištěnou potřeb-

nou péči a musejí za poskytnutou péči doplácet.

Ukončení těhotenství Respondentky ve většině případů rodily v termínu, 15,4 % jich porodilo předčasně. Zdravotní stav dítěte po porodu byl v 87,8 % případů dobrý. Většina respondentek své dítě kojila, průměrná doba kojení pak byla 4 měsíce. Potrat prodělalo 43,3 % respondentek.

Pokud jde o hodnocení spokojenosti s poskytnutou péčí (shodně jak lékařů, tak zdravotních sester), udávaly respon-

dentky, že byly spokojeny spíše či průměrně. Kvalita péče byla hodnocena jako střední (43,9 %) až vysoká (39 %). Poskytnuté služby na gynekologicko-porodnickém oddělení hradily respondentky z veřejného zdravotního pojištění (56,4 %), ze smluvního zdravotního pojištění (7,7 %), kombinací smluvního zdravotního pojištění a přímé úhrady (14,1 %), přímou úhradou (21,8 %), viz tab. 3.

Z celkového počtu 78 odpovídajících respondentek hradilo 44 respondentek poskytnuté služby na gynekologicko-porodnickém oddělení z veřejného zdravot-

VĂ?ZKUMNĂ&#x2030; SDÄ&#x161;LENĂ? RECENZOVANĂ&#x2030; Ä&#x152;LĂ NKY

nĂ­ho pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ (56,4 %), 6 respondentek ze smluvnĂ­ho zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ (7,7 %), 11 respondentek kombinacĂ­ smluvnĂ­ho zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ a pĹ&#x2122;Ă­mĂŠ Ăşhrady (14,1 %), a 17 respondentek pĹ&#x2122;Ă­mou Ăşhradou (21,8 %).

ZĂĄvÄ&#x203A;r

CĂ­lem vĂ˝zkumnĂŠho ĹĄetĹ&#x2122;enĂ­ bylo zmapovĂĄnĂ­ preventivnĂ­ pĂŠÄ?e a vlivĹŻ pĹŻsobĂ­cĂ­ch na imigrantky bÄ&#x203A;hem tÄ&#x203A;hotenstvĂ­. BÄ&#x203A;hem tÄ&#x203A;hotenstvĂ­ dodrĹžovaly respondentky pravidelnĂŠ preventivnĂ­ prohlĂ­dky, prĹŻbÄ&#x203A;h tÄ&#x203A;hotenstvĂ­ byl fyziologickĂ˝ a respondentky hodnotily svĂŠ pocity bÄ&#x203A;hem tÄ&#x203A;hotenstvĂ­ pĹ&#x2122;evĂĄĹžnÄ&#x203A; jako dobrĂŠ, velmi dobrĂŠ a vĂ˝bornĂŠ. U imigrantĹŻ se Ä?asto setkĂĄvĂĄme s jevem, kterĂ˝ se nazĂ˝vĂĄ efekt zdravĂŠho migranta. Ten je vĂ˝sledkem samotnĂŠho vĂ˝bÄ&#x203A;rovĂŠho procesu, v nÄ&#x203A;mĹž se pro migraci rozhodujĂ­ lidĂŠ, kteĹ&#x2122;Ă­ jsou mladĂ­, zdat-

nĂ­ a zdravĂ­. Tuto vĂ˝hodu vĹĄak migranti Ä?asem ztrĂĄcejĂ­ a jejich zdravĂ­ se naopak zhorĹĄuje vlivem psychologickĂŠho a sociĂĄlnĂ­ho stresu spojenĂŠho s migracĂ­ (jinĂĄ kultura, jazyk, chudoba, rizikovĂŠ pracovnĂ­ podmĂ­nky, nedostateÄ?nĂĄ zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e).

StejnÊ tendence byly zaznamenåny i u imigrantek z výzkumnÊho souboru.

SvĂŠ zdravĂ­ hodnotily jako dobrĂŠ Ä?i vĂ˝bornĂŠ, avĹĄak oblast pracovnĂ­ch podmĂ­nek a finanÄ?nĂ­ho zabezpeÄ?enĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e je hodnocena jako problĂŠmovĂĄ. VĂ­ce neĹž polovina imigrantek pracovala aĹž do devĂĄtĂŠho mÄ&#x203A;sĂ­ce tÄ&#x203A;hotenstvĂ­ a vysokĂŠ procento jich muselo pobĂ˝vat v zakouĹ&#x2122;enĂŠm prostĹ&#x2122;edĂ­. ZaznamenĂĄn byl i vĂ˝skyt stresu v souvislosti s nedostatkem penÄ&#x203A;z a problĂŠmy se zaplacenĂ­m nĂĄkladĹŻ spojenĂ˝ch s porodem. PojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ prenatĂĄlnĂ­ pĂŠÄ?e, porodnĂ­ a poporodnĂ­ pĂŠÄ?e, vÄ?etnÄ&#x203A; pĂŠÄ?e o novorozence, nenĂ­ zahrnuto v bÄ&#x203A;Ĺž-

nĂŠm komerÄ?nĂ­m zdravotnĂ­m pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ na neodkladnou pĂŠÄ?i. TÄ&#x203A;hotnĂŠ cizinky musejĂ­ mĂ­t zdravotnĂ­ pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ cizincĹŻ na komplexnĂ­ pĂŠÄ?i (tzv. Standard), kde je zahrnuta prenatĂĄlnĂ­ pĂŠÄ?e a porod, a navĂ­c mohou mĂ­t sjednĂĄno pĹ&#x2122;ipojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ typu novorozenec. TÄ&#x203A;hotnĂŠ cizinky, kterĂŠ majĂ­ uzavĹ&#x2122;enĂŠ pouze komerÄ?nĂ­ zdravotnĂ­ pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ na neodkladnou pĂŠÄ?i, nemajĂ­ zajiĹĄtÄ&#x203A;nou potĹ&#x2122;ebnou pĂŠÄ?i a za poskytnutou pĂŠÄ?i musejĂ­ doplĂĄcet.

Mezi opatĹ&#x2122;enĂ­ vedoucĂ­ k zlepĹĄenĂ­ situace v tĂŠto oblasti patĹ&#x2122;Ă­ hlavnÄ&#x203A; umoĹžnÄ&#x203A;nĂ­ ĂşÄ?asti na veĹ&#x2122;ejnĂŠm zdravotnĂ­m pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ vĹĄem legĂĄlnÄ&#x203A; usazenĂ˝m imigrantĹŻm, neboĹĽ pĹ&#x2122;Ă­stup tÄ&#x203A;hotnĂ˝ch imigrantek ke zdravotnĂ­ pĂŠÄ?i je zdravotnĂ­m pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­m znaÄ?nÄ&#x203A; limitovĂĄn. V souvislosti s pracovnĂ­mi podmĂ­nkami je pak vhodnĂ˝m opatĹ&#x2122;enĂ­m zlepĹĄenĂ­ podmĂ­nek pĹ&#x2122;i zamÄ&#x203A;stnĂĄvĂĄnĂ­ imigrantĹŻ v Ä&#x152;eskĂŠ republice.

Literatura

VĂ­ce o autorce

1. HnilicovĂĄ H, DobiĂĄĹĄovĂĄ K. ZdravotnĂ­ pojiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ cizincĹŻ v Ä&#x152;R. 2009 [online]. [cit. 2013-0707]. DostupnĂŠ z: http://www.migraceonline. cz/cz/e-knihovna/zdravotni-pojisteni-cizincu-v-cr 1. VaÄ?urovĂĄ H. Quality of life of cancel children caregivers. In: Ĺ&#x2DC;ehulkovĂĄ O, Ĺ&#x2DC;ehulka E et al. The quality of life in the contexts [of] health and illness. Brno: MSD, 2008, p. 8, ISBN 978-80-7392-073-9.

2. Wilkinson R, Marmot M. SociĂĄlnĂ­ determinanty zdravĂ­ â&#x20AC;&#x201C; Fakta a souvislosti. Kostelec

nad Ä&#x152;ernĂ˝mi lesy: Institut zdravotnĂ­ politiky a ekonomiky, 2005, ISBN 80-86625-46-X. 3. Stronks K, Ravelli AC, Reijneveld SA. Immigrants in the Netherlands: equal access for equal needs? Journal of Epidemiology and Community Health, 2001, roÄ?. 55, Ä?. 10, s. 701â&#x20AC;&#x201C;707. ISSN 1470-2738.

4. SkĹ&#x2122;ivĂĄnek A. Prevence by mÄ&#x203A;la bĂ˝t na prvnĂ­m mĂ­stÄ&#x203A;. GynekologickĂŠ minimum. 2009. [online]. [cit. 2011-07-20]. DostupnĂŠ z: http:// www.gasset.cz/ userdata/suplementy/gynekologie-200x270-leden-tisknahled.pdf.

Mgr. Veronika ZĂĄleskĂĄ 2001: SZĹ J. Hradec â&#x20AC;&#x201C; zdravotnĂ­ sestra; 2006: Mgr. studium â&#x20AC;&#x201C; rehabilitaÄ?nĂ­ psychosociĂĄlnĂ­ pĂŠÄ?e o postiĹženĂŠ dÄ&#x203A;ti, dospÄ&#x203A;lĂŠ a seniory, ZSF JU, Ä&#x152;eskĂŠ BudÄ&#x203A;jovice; 2006: doktorskĂŠ studium ZSF JU, Ä&#x152;eskĂŠ BudÄ&#x203A;jovice; od 2007: Katedra supervize a odbornĂŠ praxe ZSF JU, Ä&#x152;eskĂŠ BudÄ&#x203A;jovice; od 2009: KonĂ­Ä?ek, o. s.

)(

% " $ ! #

$ $ #(#$/ % ! # ($ &- 1 # - 1 # %+ )- 1 !2 ! !" )1# - 1 #$ $( %$ / !" !"- &* # - 1 # %+ ( ! # ($% 1 #$ 0 !" )! .1 $0 # - 1 # %+ ( &(%+1& 1 # "( # ( # ) " & $ 1 ! #$ + 1 . " + / # - 1 &( %. 1 " $ ( &% $ ( $ ( ( # % ! # ($ &- ( !2 + 0 ! !% , # / " !% (

% 4 " " % 4 " " (# . 1 # 4 " #$ $%$-" 1 0#$ " #$ $%$-" 1 0#$ #$" & 0#$ " $ , # - # #$" $' " ,

" $ , -" 1 " # # ) " & $ 1 ! #$ + 1 , ) # & ( ) "%+ 1 )( &4 3 & , ) 0#$ & $ # 4 #& )3 ,

* $ ( " #

$ $ ( ' ( ! (

inzerce

29

PRAXE LASEROVÁ OPERACE OČÍ

florence 9/13

Vyšetření před laserovou operací očí

Bc. Iva Dratnalová vrchní sestra Oční kliniky NeoVize

Počet pacientů podstupujících laserový zákrok každým rokem narůstá. Je to dáno nejen vývojem technologie, která je mnohem přesnější a rychlejší než v předešlých letech, ale také náročností populace na komfort života bez brýlí. Brýle jsou častým handicapem v běžném životě, při sportování, řízení vozidla i v zaměstnání. Navíc stoupá i finanční náročnost, protože jejich cena, stejně jako cena kontaktních čoček, se stále zvyšuje.

Laserová operace očí se tak díky finanční úspoře i osvobození pacienta od brýlí stala investicí, která se vyplácí. Co však musí pacient před zákrokem absolvovat, aby byla operace bezpečná kompletně odstranila jeho vadu a pacient byl spokojen? foto: NeoVize

30

P

Celková doba pobytu pacienta na klinice v den vyšetření před laserovou operací očí je asi tři hodiny.

rvní věcí, kterou musí pacient před operací podstoupit, je vstupní vyšetření. K tomu přichází na oční ambulanci po předchozím osobním, telefonickém či internetovém objednání v přesně daný čas. Na oční klinice NeoVize jsou mu v čekárně k dispozici edukační materiály a videa, čaj a voda. Zdravotní sestra, která se mu představí a podá mu ruku, mu odebere anamnézu. Zajímáme se především o oční choroby, úrazy oka a předešlé oční operace, na dobu, od které nosí brýle na dálku či na čtení, zda nosí kontaktní čočky, jak subjektivně posuzuje své vidění a zda je seznámen se svou oční diagnózou. Dále

zjišťujeme informace o jeho celkovém zdravotním stavu, zda má nějaké alergie a zda a jaké užívá léky. Ze sociální oblasti se zajímáme zejména o jeho zaměstnání a zájmy. Po odebrání anamnézy připravíme pacienta na celou řadu vyšetření.

Mezi ta, která provádějí sestry, patří: → Aberometrie – změří vlnoplochu nepravidelnosti celkového optického systému oka včetně aberací vyšších řádů. Diagnostikujeme tak nejen samotnou dioptrickou vadu oka pacienta, ale i aberace vyšších řádů. To jsou vady, které nelze korigovat konvenčními korekčními pomůckami (brýle, kont. čočky) a které mohou být významným faktorem zhoršujícím kvalitu vidění, především v kombinaci se širokou zornicí (mladí lidé, genetické dispozice, za šera atd.). → Vyšetření autorefraktometrem, který nám umožňuje změřit optickou mohutnost oka a stanovit potřebnou dioptrickou mohutnost ke korekci.

Dále na tomto přístroji měříme keratometrii (zakřivení rohovky), nitrooční tlak, šířku zornice a „white to white“ (délka od limbu k limbu). → Vyšetření na Pentacamu – moderní zobrazovací přístroj pro přední segment oka. Ze získaných obrázků dokáže přístroj podrobně numericky popsat nepřeberné množství parametrů včetně mapy tloušťky rohovky, přední komory, topografie rohovky, čirost a případné opacity (zákalky) čočky atd. → V neposlední řadě vyšetřujeme slzivost pacienta tzv. Schirmerovým testem.

Vyšetření pacienta, které provádí sestra, trvá asi 45–60 minut a poté následuje vyšetření v délce 30 minut. Optometrista provádí podrobnou sub-

LASEROVÁ OPERACE OČÍ PRAXE

Po zmiňované cykloplegii, která trvá 45 minut, následuje vyšetření lékařem, které obvykle trvá 30 minut. Lékař podrobně hodnotí přední segment oka, provádí velmi podrobné vyšetření sítnice i v nejzazší periferii k odhalení nebezpečných degenerací sítnice. Dále hodnotí refrakci v cykloplegii, zda odpovídá naměřené refrakci u optometristy. Potom doporučuje vhodný zákrok k odstranění oční vady a podrobně informuje pacienta o průběhu operace a následné péči. Celková doba pobytu pacienta v den vyšetření před laserovou operací tak činí asi tři hodiny. Vyšetření před laserovou operací je nutné provést s takovým předstihem, aby u operace nebyla rozšířená zornice po cykloplegii, která by nám znemožňovala provést laserový výkon. Při široké zornici nelze spustit laserový sledovač (eye tracker), který zabezpečuje zcela přesné provedení laserové operace. To znamená, že operace je možná v následujících dnech, ne však ve stejném dni jako vyšetření.

Psychická náročnost celé operace je u pacientů individuální, záleží na jejich psychické odolnosti. Laserovou operaci pacienti obvykle vnímají jako velký zásah do svého života. Jedná se přeci jen o zrak a je normální se o své oči bát.

Je na nás, sestrách, abychom pacienta uklidnily

foto: NeoVize

jektivní refrakci, binokulární rovnováhu, dominanci oka a vyšetření předního segmentu oka.

Po vyšetření pacienta optometristou provede sestra tzv. rozkapání k rozšíření zornic a uvolnění akomodačních svalů (tzv. cykloplegie). → Cykloplegie je důležitá pro odhalení skrytých dioptrií a zhodnocení stavu sítnice pacienta.

Je nezbytnou součástí vyšetření a předpokladem úspěšně provedené operace. Rozšíření zornic vymizí do 24 hodin a pacient je poučen, že by po tuto dobu neměl řídit auto.

a vše mu důkladně vysvětlily tak, aby v nás měl důvěru a byl informován o všem, co se s ním bude dít. I lékař mu během zákroku vysvětluje každý krok, který právě provádí.

Všichni pacienti dostávají před operací tabletku na uklidnění a na operačním sále dostávají k držení „plyšáka“, který jim napomáhá k uvolnění během operace. U velmi anxiózních pacientů pak umožňujeme doprovod blízkého až na operační sál.

Psychická náročnost laserové operace očí je individuální, záleží na psychické odolnosti jednotlivých pacientů

inzerce

0,/,2129e 52ÿ1Ì 3ĕÌ-0< LukraƟvní pracovní pobyty v presƟ ǎŶşĐŚ njĂŚƌĂŶŝēŶşĐŚ ŶĞŵŽĐŶŝкЌ ƉƌŽ ƐĞƐƚƌLJ͕ ƉŽƌŽĚŶş ĂƐŝƐƚĞŶƚŬLJ͕ ĨLJnjŝŽƚĞƌĂƉĞƵƚLJ͕ ĞƌŐŽƚĞƌĂƉĞƵƚLJ͕ njĄĐŚƌĂŶĄƎe, laboranty, lékaƎĞ Ă ĚĂůƓş njĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬlj ƉĞƌƐŽŶĄů ^ĂƷĚƐŬĄ ƌĄďŝĞ͕ ĂŚƌĂũŶ͕ <ĂƚĂƌ͕ ƵďĂũ͕ ŶŐůŝĞ Ă ĚĂůƓş ĚĞƐƟnace RovnĢǎ ƉƌŽ ƵĐŚĂnjĞēĞ Ɛ ŶşnjŬŽƵ ƷƌŽǀŶş njŶĂůŽƐƟ ĂŶŐůŝēƟny! <ŽŵƉůĞdžŶş ƉƎĞĚŽĚůĞƚŽǀĄ ƉƎşƉƌĂǀĂ ǀ ĂŬƌĞĚŝƚŽǀĂŶljĐŚ ŬƵƌnjĞĐŚ ZprostƎĞĚŬŽǀĄŶş njĂŵĢƐƚŶĄŶş ũĞ ƉƌŽ ƵĐŚĂnjĞēĞ W> dE

ǁǁǁ͘ŐϱƉůƵƐ͘ĐŽŵ ďĞnjƉůĂƚŶĄ ŝŶĨŽůŝŶŬĂ ϴϬϬ ϴϴ ϴϴ ϵϲ inz_192x70mm_G5.indd 1 Výtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková erná

2011-03-21 18:02:15

31

32

PRAXE FARG

florence 9/13

FARG – záchranná aneb jak studenti pomáhají

Bc. Michaela Endrlová traumacentrum Liberec

K

V dubnu 2007 jsme jako skupinka sedmi studentek SZŠ a VOŠ Havlíčkův Brod začaly pořádat pravidelné schůzky, na kterých jsme se seznamovaly se zásadami první pomoci, Ženevskými úmluvami a možností poskytování pomoci lidem s postižením. O dva roky později jsme založily občanské sdružení FARG – záchranná (z angl.

First Aid and Rescue Group), jehož hlavní náplní činnosti jsou témata týkající se první pomoci, sebeobrany a prevence pohlavně přenosných onemocnění. Dnes, po téměř šesti letech existence, má naše základna 50 aktivních členů a několik dalších desítek lidí, kteří s námi spolupracují nebo se podílejí na činnosti. Členská základna se z Havlíčkova Brodu, kde naše činnost začala, rozrostla i do Brna, Pardubic a italského Milána.

dyž jsme jako šestnáctileté studentky začínaly, bylo naším cílem vzdělávat v problematice první pomoci nejen sebe navzájem, ale přimět ke spolupráci i další studenty. Uspořádaly jsme proto oficiální nábor, z něhož vzešlo 30 nových členů našeho sdružení. Prvním naším projektem byl celoroční kurz první pomoci, který je dodnes součástí programu každé nové náborové generace. Protože jsme neměly dostatek peněz na kurzy, které pořádaly jiné organizace, čerpaly jsme vědomosti samostudiem z knih, z výuky na zdravotnické škole a konzultacemi s odbornými pedagogy této školy. Výrazně nám také pomohli lidé, kteří už měli zkušenosti z jiných organizací a zdravotnických asistencí.

Po několika měsících fungování naší organizace jsme si stále více uvědomovaly, jak těžké je zaujmout naše vrstevníky, a proto jsme uspořádaly cvičení na lyžařské sjezdovce, jehož tématem byly nehody lyžařů a lavinové nebezpečí, které vedl čekatel Horské služby. Výrazným mezníkem v naší činnosti bylo metodické cvičení START, kterého se zúčastnili profesionální i dobrovolní hasiči, příslušníci městské policie, kynologové a jako zdravotnický tým i naše skupina studentů.

V roce 2009 jsme navázali kontakt s italskými záchranáři, kteří za několik měsíců přijeli do ČR na stáž, při které se seznámili nejen s IZS ČR, ale i s památkami a českou kulturou.

Vyvrcholením celé stáže bylo společné cvičení, při kterém jsme otestovali naše znalosti první pomoci. V té době jsme již měli v týmu certifikované maskéry, a snad i díky tomu, že se jejich práce Italům zalíbila, pozvali nás na odbornou stáž do Švýcarska a Itálie. Během ní jsme si udělali představu o činnosti záchranné služby v Itálii a především o odborných postupech v přednemocniční péči tak, jak ji praktikují italští záchranáři. Ve stejném roce se z naší skupiny stalo občanské sdružení, a tak jsme cvičení IZS Kraje Vysočina ČEPRO již organizovali jako FARG – záchranná, o. s. V následujících

dvou letech jsme pak zajišťovali maskéry a figuranty ještě na dalších dvou cvičeních IZS (jednou na téma požár v ubytovně a podruhé srážka vlaků).

Od roku 2010 jsme začali organizovat výuku sebeobrany na SZŠ a VOŠ Havlíčkův Brod, pořádali jsme besedy na téma HIV, partnerské vztahy a problematika antikoncepce. Pro naše členy a některé pedagogy školy se konal i maskérský kurz a většina našich členů absolvovala kurz lezení na umělé stěně.

Od roku 2011 se do našeho seznamu pravidelných činností přidaly i 24-EMS (což jsou cvičení, při kterých jsou zdravotnické týmy 24 hodin v pohotovosti připraveny reagovat na simulované výzvy tísňového volání, popř. jako laici poskytnout první pomoc). Na organizaci těchto cvičení se podílejí i studenti oboru Zdravotnický záchranář z Pardubic a Brna, kteří nyní tvoří dvě naše nové základny.

Dnes studuje většina zakládajících členů sdružení vysoké školy se zdravotnickým zaměřením a cílem FARG – záchranná, o. s., zatím ještě tvořeného z větší části studenty, je udržení a kvalitativní vývoj projektů a činností, které za posledních šest let vznikly. Kromě výše zmíněných akcí, které jsme pomáhali organizovat nebo sami pořádali, se pravidelně podílíme i na organizaci soutěže v první pomoci pro základní školy v Hlinsku v Čechách, zajišťujeme zdravotnické asistence na Czech Adventure Race, turnajích karate v Humpolci a Ledči nad Sázavou, terénním triatlonu X-Terra Melechov, festivalu FoodParade Praha a mnoha dalších.

Na základě pozitivních výsledků jedné z letošních bakalářských prací, která se zabývala účinností edukačních metod našeho sdružení, bychom chtěli zažádat o akreditování některých našich kurzů. Tím bychom mohli našim členům nabídnout ještě více aktivit a zároveň uplatnění v oblasti výuky první pomoci, o kterou je stále zájem.

Předplaťte si časopis Florence

LASEROVÁ OPERACE OČÍ PRAXE

33

a získejte věrnostní kartu Sphere card

Sphere card ...karta plná výhod

Nabídka s kódem AM513SC platí pouze pro standardní roční předplatné do 6. 10. 2013 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od přijetí platby za předplatné.

→ Přímé výhody a slevy cca 5 až 30 % na zboží i služby → Více než 10.000 míst v ČR i SR → V každém okrese, v každém kraji Stačí předložit kartu před placením a rovnou platíte méně.

Více na www.sphere.cz

+

Předplatitelé mají nově přístup do elektronického archivu časopisu na www.florence.cz

Z partnerů Sphere card pro Vás vybíráme:

objednávám předplatné časopisu Florence s věrnostní kartou Sphere card 570 Kč / 31,9 EUR 455 Kč / 28,05 EUR 299 Kč /17 EUR

AM513SC Objednávky předplatného pro ČR poštou: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, e-mailem: predplatne@ambitmedia.cz, telefonem: 800 300 302 (zdarma) Objednávky předplatného pro SR e-mailem: predplatne@abompkapa.sk, telefonem: 02/444 42 773, 02/444 58 821

Předplatné zahrnuje 10 vydání časopisu Florence.

Sphere card platí pouze pro standardní roční předplatné.

Předplatné si můžete objednat také na www.florence.cz.

ODBĚRATEL

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

TITUL

ORGANIZACE

JMÉNO A PŘÍJMENÍ

ADRESA

ORGANIZACE

PSČ A MĚSTO

OBOR ČINNOSTI

IČ

ADRESA

DIČ

PSČ A MĚSTO

TELEFON

TELEFON

E-MAIL

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

E-MAIL DATUM

PODPIS

tento kód uvádějte při objednávce

ZPŮSOB ÚHRADY

* Pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu.

složenka

faktura

Nabídka s kódem AM513SC platí pouze pro standardní roční předplatné do 6. 10. 2013 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele.

Objednávkou dává předplatitel dobrovolně souhlas se zařazením svých osobních údajů do databáze společnosti Ambit Media, a. s., se sídlem Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, resp. do odvolání souhlasu. Předplatitel bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb. Více na www.ambitmedia.cz.

Standardní, roční Studentské, roční * Elektronická verze, roční

Kód nabídky

34

zpravodaj

florence 9/13

ČAS

Prevence násilí od třetích stran v režii Unie zaměstnavatelských svazů – Centra rozvojových aktivit Jak v oblasti zdravotnictví, tak v oblasti sociálních služeb dochází stále častěji k projevům násilí vůči pracovníkům. V letech 2010–2012 probíhal projekt „Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích“ zejména ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb. Tento projekt byl financován z Evropského sociálního fondu a probíhal v celé České republice s výjimkou hlavního města Prahy.

N

a sklonku roku 2012 se Unii zaměstnavatelských svazů – CRA (UZS-CRA) podařilo získat grantovou podporu z Norských fondů, která odstartovala projekt prevence násilí od třetích stran zaměřený na oblast zdravotnictví a sociálních služeb na území hlavního města Prahy. Cílem projektu je proškolení 150 pracovníků, kteří jsou vystaveni násilí od třetích stran – tedy od pacientů, uživatelů služeb či jejich rodinných příslušníků. Tito zaměstnanci proškolení ve zvládání násilí by měli tvořit tzv. klíčové osoby, které se budou kontinuálně podílet na posilování dialogu a prevenci násilí od třetích stran. Projekt se také snaží zajistit větší právní ochranu pracovníkům, kteří se s násilím při své praxi setkávají.

V neposlední řadě je součástí cílů projektu také vytvoření preventivních týmů, které se budou podílet na minimalizaci násilí ve zdravotnictví a sociálních službách.

V ČR již podobné projekty proběhly v letech 2004 a 2010. Současný projekt by však měl saturovat nedostatky, které se projevily v projektech minulých. Projekt probíhá ve spolupráci se zahraničními experty, u nichž je možné se inspirovat, a klade si za cíl efektivní proškolení cílových skupin pracovníků.

Realizátoři projektu Projekt je financován Norskými fondy a probíhá od prosince 2012 do prosince 2014. Hlavním řešitelem projektu je UZS-CRA, spoluřešitelem je Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče

(OSZSP). Projekt je totiž realizován na bázi sociálního dialogu – tedy spolupráce zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců. Zahraničním partnerem projektu je Norský svaz měst a obcí a střešní norská odborová organizace. Do projektu jsou zapojeni experti, kteří se budou podílet na školení zaměstnanců a vzniku preventivních týmů. Školení bude probíhat formou interaktivních seminářů, které budou připravovat zaměstnance na řešení násilných situací z hlediska budoucnosti. Cílem je vyškolit takové klíčové osoby, které nemusejí aktuálně zasahovat a řešit situaci násilí na pracovišti, ale svým přístupem se dokážou orientovat v problematice a v případě potřeby zajistit jak preventivní, tak represivní postupy.

V současné době jsou identifikovány příklady dobré praxe, které jsou v některých zařízeních využívány pro zmírnění potenciálního násilí. Zkušenosti norských partnerů jsou v mnohém inspirací, o čemž se přesvědčila skupina šesti expertů, kteří v rámci projektu navštívili norské Oslo.

Zahraniční Study Tour

Cílem projektu je proškolení 150 pracovníků, kteří jsou vystaveni násilí od třetích stran.

V rámci stáže v březnu 2013 bylo možné získat od norských expertů řadu teoretických a praktických informací. Během společných přednášek byl diskutován český a norský model sociálního dialogu a následně prezentovány příspěvky reflektující násilí od třetí strany v České republice i Norsku.

Norové představili modely prevence násilí od třetí strany ve zdravotnictví a v sociálním sektoru z různých úhlů pohledu (pracovněprávní systém Norska, výzkumná šetření pracovních podmínek, bezpečnost práce). V průběhu přednášek se velmi diskutovalo, z čehož byla patrná nejen norská otevřenost, ale také další vlastnosti, které posilují pracovní vztahy. Je to především velká snaha o týmovou spolupráci a vysoký pracovní výkon.

Několikrát bylo zdůrazněno, že násilí ve společnosti je především problémem etiky.

Norský model prevence vychází především z důsledné kontroly incidentů násilí prostřednictvím spolupráce zástupců obcí, managementu jednotlivých pracovišť a zaměstnanců. Norské vzdělávání v oblasti prevence násilí má podobný

foto: Profimedia

ZPRAVODAJ ČAS

V rámci projektu navštívila skupina šesti expertů norské Oslo

charakter jako v ČR – chybí výuka ve školách a následné kurzy jsou zaměřeny jak na verbální, tak i na fyzickou sebeobranu.

Norský přístup při zvládání násilí z hlediska systémového je však více zaměřen na opakování získaných preventivních dovedností a výuka probíhá přímo na daném pracovišti.

V rámci stáže byla zorganizována i návštěva pečovatelského domu Majorstua pro zhruba 140 seniorů, v rámci které

proběhla i debata s hlavní sestrou a bezpečnostním pracovníkem. Z diskuze vyplynulo, že nejlepší prevence, jak předcházet násilí ve stáří, byť u pacientů s demencí, je dostatečný počet personálu (jedna sestra/sanitář má v péči pouze 2–3 seniory) a intenzivní komunikace s klienty (navození klidu je v krizové situaci zásadní). Počet personálu je do velké míry dán nejen uvědomělou péčí o seniory, ale také finančními dotacemi, které jsou na rozdíl od ČR velmi vysoké.

Senioři s vysokými důchody přispívají na péči 85 % ze svých dávek a senioři s nižšími důchody 75 %. I přes tento příspěvek je pečovatelský dům dotován obcí částkou 101 miliónů norských korun ročně (cca 353,5 miliónu Kč). Vybavení a struktura pečovatelského domu nebyla příliš odlišná od podobných zařízení v České republice, taktéž aktivizační programy pro seniory jsou v ČR stejné.

Studijní cesta ukázala, jak velkou roli hraje v Norsku dostatek zdrojů a také mentalita norského obyvatelstva (spolupráce, pracovní výkon). Na druhou stranu vzdělávání v oblasti prevence násilí je totožné, stejně jako vybavení a služby v pobytovém zařízení pro seniory. Významný však zůstává počet personálu a efektivní systém, kdy stát, obce, vedení zařízení, odbory a zaměstnanci fungují jako jeden velký a kompaktní celek.

Sociální dialog tak v praxi napomáhá důstojné práci, která pro mnohé české pracovníky v sociálně-zdravotních službách není zatím samozřejmá.

Jaroslav Pekara, Radka Soukupová

Z dopisů čtenářů

Dnes jsem otevřela časopis Florence a nevěřícně jsem četla článek Dany Juráskové o smutné zprávě, že nás opustila sestra Lenka Hejzlarová.

Znovu a znovu jsem četla nadpis Poslední sbohem a zoufale jsem se snažila najít vysvětlení v textu, že třeba odešla do zahraničí, na jiné pracoviště, na jiný post…, ale pravda byla, bohužel, úplně jiná.

S Lenkou Hejzlarovou jsem se seznámila před čtyřmi lety, když naše nemocnice získala dotaci z evropských fondů na vzdělávání nelékařských pracovníků.

Naše spolupráce nebyla zdaleka tak intenzivní jako mezi pražskými hlavními sestrami, ale již při první návštěvě jsme našly společnou řeč, rozuměly jsme si a bavily se spolu, jako bychom se znaly roky. Po semináři jsme vždy ještě dlouze hovořily o situaci ve zdravotnictví, novinkách a plánovaných změnách.

Společně a s vrchními sestrami jsme

foto: archiv

IN MEMORIAM

posuzovaly ten i jiný případ. Lenka byla vždy ochotná poradit, diskutovat, pomoci. Nikdy nám neřekla: „Nemám čas, musím zpátky do Prahy, chvátám.“ Když jsme se setkaly na seminářích v Praze, vždy jsme spolu prohodily alespoň pár slov.

Chtěla bych za sebe a za kolektiv sester a ostatních nelékařů z Nemocnice Český Krumlov, a. s., poděkovat in

memoriam sestře Mgr. Lence Hejzlarové, MBA, za to, že byla taková, jaká byla.

Velice přesně vystihla sestra Jurásková Lenčina slova: „zkrať to“, a tak tedy i já uposlechnu a napíšu už jenom pár slov: „Lenko, jsem vděčná osudu, že mi Vás dovolil poznat, i nám budete chybět.“ Mgr. Dana Podholová, hlavní sestra, Nemocnice Český Krumlov, a. s.

35

36

ZPRAVODAJ ČAS

florence 9/13

Sestra by měla mít všechna nej a svatozář Byl to můj dětský sen, který jsem si splnila, říká o svém povolání zdravotní sestra Milena Nociarová, DiS., která za svou práci v nemocnici, ale i v České asociaci sester, získala letos ocenění za rozvoj ČAS. „Podíl Mileny Nociarové na rozvoji ČAS hlavně na severní Moravě je veliký a nepřehlédnutelný,“ chválí ji její kolegyně. „Vždy byla, je a bude výbornou sestrou, které nikdy nebyl lhostejný osud sester na Moravě,“ dodávají.

Vzpomenete si ještě na začátky svého působení v České asociaci sester?

Ano. Byly jsme podstatně mladší a neunavené jako dnes. Byly jsme plné nadšení pro nové věci.

Na schůzce před pořádáním semináře v Ostravě nás vrchní sestra z dětského oddělení vyzvala ke spolupráci v ČAS a mé členství v pediatrické sekci už pak nějak vyplynulo samo. To bylo v roce 1993.

Co se v pediatrické sekci změnilo od chvíle, kdy jste do ní vstoupila, a poté, co jste jí předsedala?

Navázaly jsme na zkušenosti předchozího výboru pediatrické sekce a snažily jsme se dále rozvíjet aktivity. Velkou oporou mi tehdy byla Eva Richterová z podolské porodnice. V té době také došlo k rozšíření spolupráce a následnému spojení s pediatrickou sekcí Společnosti sester. O něco později se pak spojila Společnost sester s Českou asociací sester.

Byla jste spoluzakladatelkou a posléze i předsedkyní Severomoravského regionu ČAS. Co vás vedlo k jeho založení?

Potřeba spojit sestry mnoha oborů na menším území v roce 1998 a možnost vzdělávacích akcí z různých oborů zdravotnictví.

Jak si dnes region vede?

Dodnes pořádáme několik vzdělávacích akcí ročně a snažíme se i zorganizovat společenské akce, ale s minimálním úspěchem.

Po tolika letech působení v ČAS – na co nebo na koho ráda vzpomínáte?

Velmi úspěšný byl tandem ve vedení prezidia ČAS představovaný paní Vorlíčkovou a paní Wagnerovou. Nikdy nepřestanu vzpomínat na paní

k věci

→ Kdo je Milena Nociarová, DiS. Od roku 2007 působí jako předsedkyně Revizní komise prezidia ČAS a od roku 2008 je členkou výboru Moravskoslezského regionu. Do České asociace sester vstoupila v roce 1993 nejprve jako členka pediatrické sekce, od roku 1995 do roku 1999 působila jako její předsedkyně. V roce 1998 se stala zakladatelkou Severomoravského regionu ČAS a od roku 2001 do roku 2008 působila jako předsedkyně Moravskoslezského regionu ČAS. Letos v červnu v rámci oslav Dne ošetřovatelství získala ocenění v kategorii Cena za rozvoj ČAS, na které ji navrhnul výbor Moravskoslezského regionu ČAS.

Kvasnicovou, předsedkyni sekce chirurgických oborů. Pořád nám chybí.

A co byste naopak udělala jinak?

Určitě bych dneska přistupovala jinak k pořádání velkých konferencí v době, kdy účast na nich byla pro sestry jen honbou za kredity a nikoli touha po novinkách ve zdravotnictví.

Co vám ČAS přinesla profesně, ale i osobně?

Kontakt s mnoha lidmi a spoustu zkušeností, ať už profesních, nebo osobních.

Nyní pracujete jako členka Revizní komise prezidia ČAS. V čem spočívá vaše práce?

V hodnocení a kontrole hospodaření jednotlivých sekcí a regionů ČAS. Váš podíl na rozvoji ČAS na Moravě je neoddiskutovatelný. Jak se změnil přístup sester k jejich profesní organizaci od doby, kdy jste do ní vstupovala vy?

My jsme byly v době zakládání regionu plné elánu a nadšení. Dnes jsou sestry rezignované a otrávené celospolečenskou situací. Jsou přetížené a navíc se bojí o práci. Akce ČAS dnes už navštěvuje jen zdravé jádro, které se chce dozvědět o novinkách z oboru a sejít se s kolegyněmi mimo zaměstnání. Čím to podle vás je?

Celkovou náladou ve společnosti.

Proč jste se rozhodla stát sestrou?

Měla jsem vzor v mamince, která byla porodní asistentkou. Od malička jsem si neuměla představit jiné povolání, než jaké jsem si zvolila.

Jaká by sestra měla podle vás být?

Měla by mít všechna nej a taky svatozář. Jí by však stačilo mít dostatek času na pacienty, a to nejen na odbornou péči, ale také na vlídné lidské slovo.

Na co by neměla zapomínat? Že i ona je jen člověk a má své možnosti. Čeho byste si přála ve své profesi ještě dosáhnout?

Chtěla bych se dočkat důchodu v práci na endoskopii. Nikdy mě nenapadlo, že bych se i já jako sestra mohla obávat o zaměstnání.

Magda Hettnerová, redakce Florence

INZERCE

... karta plnĂĄ vĂ˝hod 3ÄžĂ&#x160;PH VOHY\ FFD D{

VI. KONFERENCE SESTRA V PRAXI

3ODWĂ&#x160; Y ĂĄ5 L 65

18. Ä Ă­jna 2013, Olomouc

9Ă&#x160;FH QH{ 10.000 PR{QRVWĂ&#x160;

9Ă&#x161;KRG\ Y ND{GĂ&#x2020;P okrese

PROGRAM:

Registrujte e-mail Registrujte VĂĄĹĄ VĂĄĹĄVĂĄĹĄ e-mail Registrujte e-mail a hrajtea hrajte zajĂ­mavĂŠ nanawww.sphere.cz oo zaujĂ­mavĂŠ ceny www.sphere.sk zajĂ­mavĂŠceny ceny na www.sphere.cz

Â&#x201E; Anatomicko-soudnĂ­ aspekty traumatickĂ˝ch zranÄ&#x203A;nĂ­ a zranÄ&#x203A;nĂ­ v urgentnĂ­ medicĂ­nÄ&#x203A; â&#x20AC;&#x201C; Ăşvod k workshopu

3Ä&#x2013;ÂŻNODG\ QDÄ&#x17E;LFK SDUWQHUÄŹ

Â&#x201E; Psychologie v rukou zdravotnĂ­ sestry Â&#x201E; VybranĂŠ prĂĄvnĂ­ problĂŠmy v ordinaci Â&#x201E; Novinky v medicĂ­nÄ&#x203A; pro sestry Â&#x201E; Workshop: UrgentnĂ­ medicĂ­na a prvnĂ­ pomoc

MĂ?STO KONĂ NĂ? / RegionĂĄlnĂ­ centrum Olomouc, Jeremenkova 40b POPLATEK / 500 KÄ?, pĹ&#x2122;i platbÄ&#x203A; na mĂ­stÄ&#x203A; + 200 KÄ?

ORGANIZACE / SOLEN, s. r. o., LazeckĂĄ 51, 779 00 Olomouc SekretariĂĄt: Mgr. Hana Danyi, 724 048 902, danyi@solen.cz MOĹ˝NOSTI PĹ&#x2DC;IHLĂ Ĺ ENĂ? / do 6. 10. 2013 on-line na: www.solen.cz, e-mailem na: registrace@solen.cz

3ÄžHVQĂ&#x2020; ]QÄ&#x2021;QĂ&#x160; VOHY L GDOxĂ&#x160; WLVĂ&#x160;FH SDUWQHUĹ&#x2019; QDOH]QHWH QD

www.sphere.cz

+ODVWH VHEH QHER MLQÂŞ GR VRXWĂ&#x153;ÄżH R QHMV\PSDWLĂ&#x17D;WĂ&#x153;MĢŽ VHVWÄ&#x161;LĂ&#x17D;NX 5HJLVWUDFH GR VRXWĂ&#x153;ÄżH NRQĂ&#x17D;ÂŽ Ä&#x161;ÂŽMQD QD VWU¢QN¢FK ZZZ PLVVVHVWUD F] 0LVV VHVWUD EXGH Y\KO¢ĢHQD ÂťQRUD QD ÄžRIÂŽQĂ&#x153; SÄ&#x161;L SÄ&#x161;ÂŽOHÄżLWRVWL UHSUH]HQWDĂ&#x17D;QÂŽKR SOHVX 6HVWU\ QD V¢O

ZZZ PLVVVHVWUD F]

5 KP\GTEG (NQTGPEG Z KPFF

inzerce_interna_2013_86x120_zrdcadlo.indd 1

12.08.13 13:23

37

38

florence 9/13

pro studenty text: Jana Přecechtělová, redakce Florence, foto: Profimedia

Operační sál – asepse, antisepse, prostředky a typy sterilizace

Operační léčba klade vysoké nároky nejen na speciálně vyškolený personál a dobrou organizaci práce, ale i na materiální a technické vybavení. Nejdůležitější je dodržování zásad asepse a antisepse.

T

yto podmínky jsou splnitelné pouze v prostorách zbudovaných k tomuto účelu. V minulosti se při stavbě nemocnic upřednostňoval pavilónový systém, kdy měl každý operační obor vlastní operační trakt. S rozvojem medicíny se přecházelo k centralizaci operačních sálů. Je to samostatná organizační jednotka, která zajišťuje veškerý operační provoz všech operačních oborů v nemocničním zařízení. Její součástí je i jednotka sterilizace. Z hlediska protiepidemického režimu je centralizace nejúčelnějším uspořádáním komplexu centrálních operačních sálů. Nejdůležitější je dodržování zásad asepse, antisepse a zajištění aseptického provozu. Dále musí být oddělen provoz superaseptický, mezoseptický a septický, a to nejen stavebně, ale především provozně.

Každý operační trakt má ochrannou, čistou, sterilní a odsunovou zónu.

Ochranná – bílá zóna končí hygienickým filtrem pro pacienty (překladiště) a filtry pro personál (přezutí, očista, převléknutí).

Na něj navazuje zóna čistá – zelená.

Ta se dělí na zónu čistou (skladovací prostory, denní místnosti, transportní chodba pro pacienta) a zónu aseptickou (vlastní operační sál). Přístupové a odsunové zóny musejí být bezpodmínečně odděleny jak v centrálních, tak i v decentralizovaných sálech.

V žádném případě nesmí dojít ke křížení cest nástrojů, prádla a ostatního materiálu!

Z hlediska dodržování zásad protiepidemiologického režimu je třeba dbát na řádné mytí a dezinfekci rukou,

nástrojů a přístrojů. Pokud někdo z personálu opustí zelenou zónu, musí opět projít filtrem a očistou.

Asepse je souhrn opatření vedoucích ke snížení nebo odstranění kontaminujících prvků (bakterie, viry, plísně či paraziti). Brání jejich průniku do oblasti operačního pole a obecně slouží k prevenci vzniku infekce. Asepse znamená ve svém důsledku nepřítomnost infekčních organismů. Lze jí dosáhnout pomocí antiseptických technik.

Antisepse je dekontaminace živých tkání (lidská kůže, zejména v oblasti operačních ran). Antisepse znamená odstranění tranzientních mikroorganismů z kůže a potlačení rezidentní flóry. Dá se jí dosáhnout odstraněním sekretu nebo tkání, které slouží jako živná půda, tedy prakticky derivací (drenáž ran) nebo

39

mechanicky (nefrektomie, excize) nebo likvidacĂ­ pĹ&#x2122;Ă­tomnĂ˝ch mikroorganismĹŻ chemicky (pouĹžitĂ­ antiseptika).

Historie Pojem antisepse uĹžil poprvĂŠ Hippokrates. Sterilizace lĂŠkaĹ&#x2122;skĂ˝ch nĂĄstrojĹŻ teplem byla pouŞívĂĄna ve starovÄ&#x203A;kĂŠm Ĺ&#x2DC;Ă­mÄ&#x203A;, ale s nĂĄstupem stĹ&#x2122;edovÄ&#x203A;ku byla zavrĹžena, coĹž vedlo ke zvýťenĂ­ nemocnosti a Ăşmrtnosti po chirurgickĂ˝ch vĂ˝konech. NovodobĂĄ historie asepse zaÄ?Ă­nĂĄ rokem 1847, kdy IgnĂĄc Filip Semmelweis oznaÄ?il ruce lĂŠkaĹ&#x2122;ĹŻ za zdroj ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ puerperĂĄlnĂ­ infekce (horeÄ?ka omladnic).

Za objevitele aseptickĂŠ techniky je povaĹžovĂĄn Joseph Lister, kterĂ˝ v roce 1865 zaÄ?al pouŞívat kyselinu karbolovou k rozstĹ&#x2122;ikovĂĄnĂ­ do prostoru v prĹŻbÄ&#x203A;hu operace, k natĂ­rĂĄnĂ­ operaÄ?nĂ­ho pole a k obkladovĂĄnĂ­ operaÄ?nĂ­ch ran.

Dezinfekce znamenĂĄ niÄ?enĂ­ vĹĄech mikroorganismĹŻ s vĂ˝jimkou endospor a virĹŻ.

PĹ&#x2122;edstavuje snĂ­ĹženĂ­ poÄ?tu patogennĂ­ch organismĹŻ na pĹ&#x2122;edmÄ&#x203A;tech nebo materiĂĄlech, coĹž pĹ&#x2122;edstavuje minimĂĄlnĂ­ riziko nĂĄkazy. DÄ&#x203A;lĂ­ se na preventivnĂ­ (desinficientia, voda) a represivnĂ­ (neutralizace bakteriĂ­ v ohnisku nĂĄkazy).

FyzikĂĄlnĂ­ dezinfekce Jde o ĂşÄ?innou a ekologickou metodu dekontaminace. VyuŞívĂĄ krĂĄtkodobĂŠ pĹŻsobenĂ­ vysokĂ˝ch teplot (var ve vodÄ&#x203A;, ĹžehlenĂ­, pĹ&#x2122;evaĹ&#x2122;enĂ­).

ProvĂĄdĂ­ se: â&#x2020;&#x2019; varem za atmosfĂŠrickĂŠho tlaku po dobu 30 minut od dosaĹženĂ­ bodu varu, â&#x2020;&#x2019; varem v pĹ&#x2122;etlakovĂ˝ch nĂĄdobĂĄch po dobu 20 minut, â&#x2020;&#x2019; dezinfekcĂ­ v umĂ˝vacĂ­ch a parnĂ­ch pĹ&#x2122;Ă­strojĂ­ch pĹ&#x2122;i teplotÄ&#x203A; nad 90 °C (moÄ?ovĂŠ lĂĄhve a pohĂĄry, podloĹžnĂ­ mĂ­sy), â&#x2020;&#x2019; ultrafialovĂ˝m zĂĄĹ&#x2122;enĂ­m.

ChemickĂĄ dezinfekce ProvĂĄdĂ­ se pomocĂ­ dezinfekÄ?nĂ­ch prostĹ&#x2122;edkĹŻ. Je dĹŻleĹžitĂŠ dodrĹžet pĹ&#x2122;edepsanou koncentraci a expozici potĹ&#x2122;ebnou k dosaĹženĂ­ ĂşÄ?innosti. V dezinfekÄ?nĂ­m reĹžimu se respektuje zĂĄsada stĹ&#x2122;Ă­dĂĄnĂ­ dezinfekÄ?nĂ­ch pĹ&#x2122;Ă­pravkĹŻ kaĹždĂ˝ mÄ&#x203A;sĂ­c (jejĂ­ dodrĹžovĂĄnĂ­ zabraĹ&#x2C6;uje vzniku rezistence).

ProvĂĄdĂ­ se: â&#x2020;&#x2019; ponoĹ&#x2122;enĂ­m â&#x20AC;&#x201C; je vhodnĂŠ pro vÄ&#x203A;tĹĄinu pomĹŻcek (musejĂ­ bĂ˝t ponoĹ&#x2122;eny celĂŠ pod

hladinou vody), po uplynutĂ­ expoziÄ?nĂ­ho Ä?asu se vyjmou a nechajĂ­ oschnout; â&#x2020;&#x2019; umĂ˝vĂĄnĂ­m â&#x20AC;&#x201C; pouŞívĂĄ se na dezinfekci vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ch pĹ&#x2122;edmÄ&#x203A;tĹŻ a ploch, umĂ˝vĂĄnĂ­m se pĹ&#x2122;edmÄ&#x203A;ty dezinfikujĂ­ po mechanickĂŠ oÄ?istÄ&#x203A;, umĂ˝vĂĄnĂ­ mĹŻĹže bĂ˝t i jednofĂĄzovĂŠ â&#x20AC;&#x201C; Ä?isticĂ­ prostĹ&#x2122;edek se pĹ&#x2122;idĂĄ do dezinfekÄ?nĂ­ho roztoku, po uplynutĂ­ expoziÄ?nĂ­ho Ä?asu se roztok nechĂĄ zaschnout (neutĂ­rĂĄ se); â&#x2020;&#x2019; postĹ&#x2122;ikem â&#x20AC;&#x201C; pouŞívĂĄ se k dezinfekci kĹŻĹže (Septonex sprej) a menĹĄĂ­ch ploch (napĹ&#x2122;. instrumentaÄ?nĂ­ stolky se dezinfikujĂ­ Desident sprejem).

VyĹĄĹĄĂ­ stupeĹ&#x2C6; dezinfekce â&#x20AC;&#x201C; dezinfekce dvoustupĹ&#x2C6;ovĂĄ Je urÄ?ena pro zdravotnickĂŠ prostĹ&#x2122;edky, kterĂŠ nemohou bĂ˝t dostupnĂ˝mi metodami sterilizovĂĄny a pouŞívajĂ­ se k vĂ˝konĹŻm a vyĹĄetĹ&#x2122;ovĂĄnĂ­ mikrobiĂĄlnÄ&#x203A; fyziologicky neosĂ­dlenĂ˝ch tÄ&#x203A;lnĂ­ch dutin (napĹ&#x2122;. operaÄ?nĂ­ a vyĹĄetĹ&#x2122;ovacĂ­ endoskopy jinĂŠ neĹž digestivnĂ­). PĹ&#x2122;ed vyĹĄĹĄĂ­m stupnÄ&#x203A;m dezinfekce se pĹ&#x2122;edmÄ&#x203A;ty oÄ?istĂ­ (strojnÄ&#x203A; nebo ruÄ?nÄ&#x203A;) a osuĹĄĂ­. Pokud jsou kontami-

novĂĄny biologickĂ˝m materiĂĄlem, zaĹ&#x2122;adĂ­ se pĹ&#x2122;ed etapu Ä?iĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ dezinfekce pĹ&#x2122;Ă­pravkem s virucidnĂ­m ĂşÄ?inkem. Metoda otĹ&#x2122;enĂ­ endoskopu se nepovaĹžuje za prvnĂ­ stupeĹ&#x2C6; dezinfekce. Do dezinfekÄ?nĂ­ch roztokĹŻ urÄ?enĂ˝ch k vyĹĄĹĄĂ­mu stupni dezinfekce (dezinfekÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;Ă­pravek s ĹĄirokĂ˝m spektrem ĂşÄ?innosti, vĹždy se sporicidnĂ­ a tuberkulocidnĂ­ ĂşÄ?innostĂ­) se ponoĹ&#x2122;Ă­ suchĂŠ zdravotnickĂŠ prostĹ&#x2122;edky tak, aby byly naplnÄ&#x203A;ny vĹĄechny dutĂŠ Ä?ĂĄsti. PĹ&#x2122;i Ĺ&#x2122;edÄ&#x203A;nĂ­ a zpĹŻsobu pouĹžitĂ­ dezinfekÄ?nĂ­ch pĹ&#x2122;Ă­pravkĹŻ se postupuje podle nĂĄvodu vĂ˝robce. Po vyĹĄĹĄĂ­m stupni dezinfekce je nutnĂ˝ oplach pĹ&#x2122;edmÄ&#x203A;tĹŻ sterilnĂ­ vodou k odstranÄ&#x203A;nĂ­ reziduĂ­ chemickĂ˝ch lĂĄtek. Ă&#x161;spÄ&#x203A;ĹĄnost vyĹĄĹĄĂ­ho stupnÄ&#x203A; dezinfekce se doklĂĄdĂĄ denĂ­kem vyĹĄĹĄĂ­ho stupnÄ&#x203A; dezinfekce pro kaĹždĂ˝ zdravotnickĂ˝ prostĹ&#x2122;edek, kterĂ˝ nemĹŻĹže bĂ˝t klasickou metodou sterilizovĂĄn. V denĂ­ku je uvedeno datum pĹ&#x2122;Ă­pravy dezinfekÄ?nĂ­ho roztoku, jmĂŠno, pĹ&#x2122;Ă­jmenĂ­ pacienta, nĂĄzev pouĹžitĂŠho dezinfekÄ?nĂ­ho pĹ&#x2122;Ă­pravku, koncentrace, expozice, jmĂŠno a podpis provĂĄdÄ&#x203A;jĂ­cĂ­ho zdravotnickĂŠho

inzerce

* * ' "

)0 $ 0 ! . $! . (' * ' / $&#/ "* ( * $ 1 ! " , 2* * & 1 $ 3/ ' " $ * $ $# "# (' 4! # )0 # " / $ / $ " ' $. ' 3 , " 3 ,* ! ) # ! # / 2 "+' * )0 0 $ ' $ * ) 2! . '( . )0 . ! $ (' * * ( . ) 21 $&#/*$( 3 ,* )0 ) " 0 * !"# & ! #0 ! ) * & $ " * (' 4! ( - 1! * ' " $ 3 # &"# $ (' * * -0 & ! $# * ,"3 3 ,* 3!* 1 ($ (' 4! # )0 $&!" $# " . ) 2 , "2# * * ) 2 2 ! " '

' #, * ) !# & # " ) 21 2 $ $ ' )0 . (' * 5 % $) !" ( &

/ ' *" $, & "2 ) $0 " 3 "#( * 0 * ! ' # " ) # (2 ($ # (' 4! # )0 ! " * & & $& 3 * KampaĹ&#x2C6; na propagaci lĂŠÄ?ebnĂŠho lĂĄzeĹ&#x2C6;stvĂ­ je realizovĂĄna v rĂĄmci IntegrovanĂŠho operaÄ?nĂ­ho programu financovanĂŠho Evropskou uniĂ­ z EvropskĂŠho fondu pro regionĂĄlnĂ­ rozvoj.

40

florence 9/13

pro studenty pracovníka, identifikační číslo použitého zdravotnického prostředku. O dezinfekčních přípravcích používaných pro dvoustupňovou dezinfekci se vede zápis v deníku s datem přípravy pracovního roztoku, jménem pracovníka, koncentrací a expozicí, identifikačním číslem použitého zdravotnického prostředku.

Písemná nebo elektronická dokumentace se archivuje minimálně 5 let od provedení vyššího stupně dezinfekce.

Požadavky na dezinfekční prostředky: → vysoká účinnost (baktericidní, bakteriostatická, fungicidní, virus inaktivační), na pracovištích je nutné respektovat zásady střídání dezinfekčních přípravků 1× měsíčně jako prevenci vzniku rezistence, → originál balení, → bez nepříjemného zápachu a nedráždit dýchací cesty, → nesmějí poškozovat dezinfikovaný povrch, → neměly by být finančně nákladné, → schválené rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR, → etiketa přípravku musí obsahovat název, stručnou charakteristiku, chemické složení, návod na použití, účel použití, doporučenou koncentraci, způsob ředění a expoziční čas.

Formy dezinfekčních prostředků: → prášková (např. Chloramin B), → tekutá (např. Spitaderm), → aerosolová (např. Septonex), → tinkturová (např. ajatinová tinktura).

Součástí systému zajišťování kvality služeb ve zdravotnictví je i dokumentování postupů dezinfekce. Způsob dokumentování má různé modifikace.

Záznam obsahuje tyto základní údaje: datum, druh pomůcek, způsob jejich ošetření, specifikaci (název přípravku, teplota, čas působení) a podpis zodpovědného pracovníka. Dokumentace péče o jednotlivé druhy pomůcek je k dispozici orgánům provádějícím kontrolu a audit.

Sterilizace Jde o zcela dokonalé odstranění všech mikrobů z povrchu nebo obsahu. Proces úplného zničení všech živých mikroorganismů (virů, bakterií, prionů, parazi-

tů, hub včetně jejich spor). Vykonává se fyzikálními a chemickými metodami.

Fyzikální sterilizace → horkým vzduchem v horkovzdušných sterilizátorech (skleněné, kovové, porcelánové pomůcky a materiál), → párou pod tlakem v autoklávech při teplotě do 140 °C a tlaku 0,3 MPa, → varem pod tlakem, → ionizačním zářením (sterilizace jednorázových pomůcek – jehly, stříkačky).

Chemická sterilizace, tzv. studená Je založená na sterilizačním účinku chemických látek. Využívá se na sterilizaci pomůcek z materiálů, které nelze sterilizovat některou z fyzikálních metod. → Pára – používají se páry persterilu, formaldehydu a glutaraldehydu.

Používat se mohou po odvětrání optimálně po 7 dnech. → Plyn (etylenoxid) – vykonává se ve speciálních sterilizátorech, sterilizují se jím plastové pomůcky, které se balí do obalu (papír – fólie). Použitelné po odvětrání po 7 dnech. → Plazmatická sterilizace – suchý způsob – systém STERRAD využívá působení peroxidu vodíku v silném elektrickém poli. Předměty lze ihned po sterilizaci použít. Vhodný ke sterilizaci kovových a nekovových předmětů, nástrojů a přístrojů citlivých na teplo a vlhko.

O sterilizování pomůcek vede každé oddělení či pracoviště dokumentaci – sterilizační deník. Po skončení sterilizačního procesu zaznamená zodpovědný pracovník do deníku: datum, druh, čas, množství sterilizovaného materiálu a pomůcek a parametry sterilizace (tlak, teplota, expoziční čas). Správnost dokumentovaných údajů potvrdí svým podpisem. Kontrola sterilizace se realizuje pomocí tzv. testovacích indikátorů ve formě štítků, proužků či rourek.

Vkládají se do kazet nebo se lepí na obalové materiály. Sterilizace je účinná tehdy, pokud indikátor změní barvu podle návodu.

Souhrn

Definice pojmů jako sterilita, asepse, antisepse, dezinfekce a sterilizace je velmi důležitá. Ve vyhlášce MZ ČR

č. 306/2012 Sb. ze dne 12. září 2012, o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, jsou v příloze č. 4 uvedeny způsoby, postupy a kontroly při vykonávání sterilizace, metody dezinfekce a vyšší stupeň dezinfekce. Dokumentace kontroly procesu přístrojové dezinfekce invazivních a neinvazivních zdravotnických prostředků je doložena automatickým výpisem hodnot přístroje nebo fyzikálním nebo chemickým indikátorem nebo bioindikátorem. O kontrole sterilizace se vede dokumentace procesu sterilizace a záznamy, že byl prostředek vystaven sterilizačnímu procesu (druh sterilizovaného materiálu, parametry, datum, jméno, příjmení a podpis fyzické osoby, která sterilizaci provedla, včetně písemného vyhodnocení nebiologických systémů). Písemná dokumentace se archivuje minimálně 5 let od provedení sterilizačního cyklu.

Literatura 1. Vyhláška MZ ČR č. 306/2012 Sb. 2. Bencko V et al. Hygiena: Učební texty k seminářům s praktickým cvičením.

2. vydání. Praha: Karolinum, 1998, ISBN 80-7184-551-5.

3. Kol. autorů. Základy ošetřování nemocných. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 145 s. ISBN 80-246-0845-6.

4. Mikšová Z et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. 2. vyd. Praha: Grada, 2006, 248 s. ISBN 80-247-1442-6.

5. Mikšová Z et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče II. 2. vyd. Praha: Grada, 2006, 171 s. ISBN 80-247-1443-4.

6. Richards A, Edwards S. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 376 s. ISBN 80-247-0932-5.

7. Rozsypalová M, Šafránková A. Ošetřovatelství I., II. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2002, 239 s. ISBN 80-86073-97-1.

8. Workman B, Bennett CL. Klíčové dovednosti sester. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 259 s. ISBN 80-247-1714-X. 9. Hrabovský J. Chirurgie pro zdravotnické školy. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 444 s. ISBN 80-86861-49-X. 10. Jedličková J. Ošetřovatelská perioperační péče. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2012, 268 s. ISBN 978-80-7013-543-3.

11. Krška Z. Techniky a technologie v chirurgických oborech: vybrané kapitoly.

1. vyd. Praha: Grada, 2011, 262 s. ISBN 978-80-247-3815-4.

servis

Vysoká nad Jizerou Nové vybavení pro Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Praha IKEM – tisíc transplantací jater

41

foto: Profimedia

krátce

Praha / IKEM

V IKEM provedli už tisíc transplantací jater Letos 13. srpna tu lékaři transplantovali játra a ledvinu šestačtyřicetileté ženě s polycystickými játry a ledvinami, která se stala tisícím pacientem, který v IKEM tento náročný výkon podstoupil. „Šlo o velmi složitý výkon, který ale v IKEM patří k velmi dobře zvládnutým technikám. Stejně jako u většiny pacientů byla i u této pacientky transplantace jater jedinou léčebnou možností,“ řekl MUDr. Aleš Herman, Ph.D., ředitel IKEM. Transplantace jater patří dnes již k standardní léčbě selhání jater, metabolických vad a některých nádorů, tedy jaterních onemocnění ohrožujících život pacienta. Od letošního roku nabízí IKEM navíc celé spektrum výkonů k transplantaci jater. „Transplantovat játra je možné několika způsoby,“ vysvětluje MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRSC. „U dospělých i dětí je možné použít celá játra nebo jejich část. Tu získáváme buď tak, že játra zredukujeme, ale část orgánu není využita, nebo tzv. splitem. To znamená, že se játra rozdělí a transplantují dvěma příjemcům,“ popisuje.

Takto už letos odoperovali v IKEM deset pacientů,

foto: M. Kutil, IKEM

Už osmnáct let probíhá v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny transplantační program jater.

I. Dietlová, tisící pacientka, která v IKEM podstoupila transplantaci jater a ledviny, s lékaři MUDr. Pavlem Trunečkou, CSc. (vlevo), a MUDr. Jiřím Froňkem, Ph.D., FRSC (vpravo)

kterým rozdělili pět orgánů. IKEM je od roku 1996 jediné pracoviště, kde transplantují játra i dětem.

Jeden rok po transplantaci přežívá 90 % pacientů a téměř 80 % přežívá více než deset let. tz

Vysoká nad Jizerou / Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie

Kapka naděje věnovala přístroje pro malé pacienty Nové lékařské vybavení sloužící především při operacích malých dětí předal 16. srpna Nadační fond Kapka naděje Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou. Kromě jemných keramických chirurgických nástrojů značky LAWTON, které lékařům umožní lepší operační postup a menší operační ránu, to byl i ultrazvukový diagnostický přístroj Toshiba, model Nemio, který bude sloužit nejen ke gynekologickým a urologic-

kým vyšetřením s možností odběru biopsií, ale i k vyšetření dětských kyčlí. Přístroj bude využíván i při operacích malých dětí, při nichž lékař zavádí jehlu k nervům v podpaží nebo nad klíčkem a sleduje elektrické impulzy a odpovědi, aby měl jistotu, že je na správném místě u nervu. Přístroje v hodnotě 232 434 korun předala ředitelce ústavu Ing. Marcele Škodové prezidentka NF Kapka naděje Vendula Svobodová. tz

Běžci podpoří Český registr dárců krvetvorných buněk Česko / Pořadatel sportovních akcí RunCzech se stal partnerem Českého registru dárců krvetvorných buněk Praha IKEM. Pomůže tak rozšířit povědomí o registru, ale i o problematice dárcovství kostní dřeně a krvetvorných buněk mezi veřejností, zejména pak mezi sportovci a mladými lidmi. Ti jsou pro registr důležití, neboť noví dárci dávají naději pacientům s poruchou krvetvorby, pro něž je transplantace kostní dřeně často poslední šancí na uzdravení. Více na www.darujzivot.cz a www.runczech.com. tz Pravidelně aktualizovaný přehled vzdělávacích akcí naleznete nově na našich webových stránkách www.florence.cz v sekci Kalendář.

nepropásněte Želevčice u Slaného / 7. 9.

Den otevřených dveří LINET Brno / 19. 9.

V. česko-slovenská konference paliativní medicíny Hradec Králové / 25. 9.

II. královéhradecký kongres perioperačních sester

42

SERVIS

anketa Pokud byste měli podstoupit operaci, báli byste se jako zdravotníci anestezie?

80 % / Ano 20 % / Ne * Anketní otázka pro příští měsíc zní: Umíte snášet bolest?

Hlasovat můžete na našich webových stránkách www.florence.cz a na našem facebooku. Výsledky uveřejníme v příštím čísle Florence.

florence 9/13

Svět osob se sluchovým postižením přiblíží týden komunikace Druhý ročník Týdne komunikace osob se sluchovým postižením (TKOSP) proběhne po celé ČR v týdnu od 21. do 29. září. Projekt přináší nejen informace o světě osob se sluchovým postižením, ale zároveň tyto osoby a organizace, které jim pomáhají, podporuje. Program pro širokou veřejnost tvoří různé akce připravené NNO, školami a univerzitami.

Sluchové postižení patří mezi nejrozšířenější postižení u nás. V ČR žije odhadem půl miliónu takto postižených osob. TKOSP se koná v rámci Mezinárodního dne neslyšících. Široké veřejnosti nabízí řadu seminářů, přednášek a představení.

Zájemci se dozvědí o typech sluchových postižení (SP), o komunikačních prostředcích a radách, jak komunikovat s lidmi se SP, či o historii znakového

jazyka. Vedle seminářů jsou na programu divadelní představení simultánně přepisovaná a tlumočená do znakového jazyka pro děti i dospělé, sportovní odpoledne, komentované prohlídky botanické zahrady s využitím online přepisu a mnoho dalších zajímavých akcí. Pro NLZP je připraven kurz Nebojme se komunikace s lidmi se sluchovým postižením, který je založen na praktických příkladech a životních zkušenostech lektorky. Kurz je zařazen do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. Záštitu nad TKOSP převzali D. Filipiová, hlavní město Praha, MUDr. M. Cabrnoch, Mgr. J. Zimola za Jihočeský kraj, Mgr. P. Tulpa za Liberecký kraj, M. Novák za Moravskoslezský kraj, MUDr. J. Běhounek za kraj Vysočina, Ing. P. Šotola za Pardubický kraj, MŠMT, MPSV ČR, doc. MUDr. L. Heger, CSc., JUDr. M. Hašek za Jihomoravský kraj, RSDr. S. Rybák za Ústecký kraj. Celorepublikový program bude zveřejněn na stránkách www.orbipontes.cz a fcb ORBI PONTES. tz

nové knihy * Kniha s označením náš tip je podrobněji recenzována na našem webu. / www.florence.cz Doporučte svým pacientům

ČEKÁME DĚŤÁTKO –

2., aktualizované vydání / Martin Gregora, Miloš Velemínský ml. / Grada Publishing, a. s. / 384 s., 399 Kč /

S DĚTMI CHYTŘE A MOUDŘE

Psychologie výchovy pro rodiče a prarodiče / Pavel Říčan / Portál, s. r. o. / 176 s., 255 Kč / Kniha má čtenáři usnadnit vhled do jeho vlastních postojů, pocitů a motivů ve vztahu k dětem a k celé rodině.

Mezi témata, jimž je věnována pozornost, patří citová výchova, jídlo, hospodaření, vyrovnávání se s násilím a agresí, sexuální výchova, generační soužití apod.

Zkušený autor čtenářům nabízí psychologicky „chytré“ výchovné techniky s konkrétními dílčími cíli.

Druhé vydání velmi úspěšné publikace provede rodiče obdobím těhotenství, porodu a péčí o dítě do tří až čtyř let věku. Unikátní ultrazvukové snímky přibližují tajemství nitroděložního života plodu. Uvedena je také problematika pracovního vytížení a sexuálního života těhotné ženy, možnosti sportování a cestování v těhotenství. Nově je zařazena kapitola o porodu bez násilí. Praktické návody pomohou při výchově a výživě dítěte, při potížích s kojením či se zaváděním nemléčné stravy, stejně jako při péči o nemocné dítě. Nechybí očkovací kalendář, kalendář preventivních prohlídek, zásady první pomoci, kapitoly o relaxaci a masážích těhotné ženy, ale také o plavání a masážích kojenců.

ROZVOJ DOVEDNOSTÍ DOSPĚLÝCH LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM / Vendula Solovská a kol. / Portál, s. r. o. / 192 s., 289 Kč / V knize jsou podrobně rozpracovány postupy pro zvládání různých situací, do nichž se lidé s mentálním postižením běžně dostávají. Popsána je například problematika komunikace, rozvoje logického myšlení, orientace v čase, v prostoru, nakupování, cestování, zdravého životního stylu, navazování partnerských, společenských vztahů aj. Každou kapitolu uzavírá kazuistika z praxe.

SESTRA A PERIOPERAČNÍ PÉČE / Jana Wichsová, Petr Přikryl, Renata Pokorná, Zuzana Bittnerová / Grada Publishing, a. s. / 192 s., 279 Kč / Publikace pro sestry se zaměřením na práci na operačním sále slouží jako učebnice odborného modulu specializačního vzdělávání sester Perioperační péče, tak jak to vyžaduje nová úprava specializačního vzdělávání podle MZ ČR. Je také příručkou, která uvede do prostředí operačních sálů všechny začínající sestry ještě před započetím specializačního studia.

43

právo text: JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Bc. Eva Kučková

Fotografování sestry při konfliktu

L

idé jsou svobodni a rovni v důstojnosti i v právech, jak stanoví čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Každý má právo na ochranu své osobnosti, zejména života, zdraví, občanské cti, lidské důstojnosti, jakož i svého jména a projevů osobní povahy. Právo chrání důstojnost a svobodu člověka, a to bez ohledu na jeho společenské postavení nebo zaměstnání.

Lze tedy konstatovat, že i poskytovatelé zdravotnických služeb, v našem případě sestra při poskytování ošetřovatelské péče, má právo na ochranu své lidské důstojnosti a svých práv a na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

Skutkový stav – záznam o nežádoucí události Pacientka dorazila v doprovodu matky a otce na akutní stomatologické ošetření.

V kartotéce byla zapsána v 15.21 hod.

Před vstupem do ordinace nás otec pacientky vulgárně napadl, protože pacientka údajně dlouho čekala (udával 1,5 hodiny). Otec vyžadoval kontakt na nadřízeného, který mu nebyl okamžitě

poskytnut, a poté vrazil do ordinace, kde zhotovil mou fotografii na mobilní telefon. Poté se ještě v čekárně choval agresivně k ostatnímu personálu s tím, že si bude stěžovat. Byl z něho cítit alkohol. Pacientka pak byla bez jakýchkoliv problémů ošetřena za přítomnosti matky.

Pokud si otec pořizoval foto sestry, postupoval protiprávně, neboť písemnosti osobní povahy, podobizny, obrázkové snímky týkající se fyzické osoby smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím souhlasem. A sestra mu souhlas nedala.

Diskuze

Závěr

Námitka proti délce čekací doby na ošetření je jeden z častých důvodů stížností.

Je fakt, že daleko častěji podává stížnost doprovod pacienta než ošetřovaný pacient. Šetřením bylo zjištěno, že čekací doba pacientky byla podstatně kratší, než kterou uváděl otec, a byla daná počtem pacientů, kteří přišli na ošetření před pacientkou, jejíž otec si stěžoval.

Je však nutné připomenout, že čekací doba 1,5 hodiny je většinou pacientů akceptována jako přijatelná. Pokud otec požadoval kontakt na nadřízeného, je to jeho právo, a měl mu být proto poskytnut bez zbytečného prodlení, ale přednost má ošetření pacienta, což se v tomto konkrétním případě stalo.

V záznamu je důležité konstatování, že u konfliktního doprovodu pacientky byly známky požití alkoholu.

Šetření prokázalo, že zatímco napadená sestra se zachovala i v této vyhrocené situaci správně a profesionálně, doprovod pacientky – otec pacientky jednal nejen neeticky, ale i v rozporu s pravidly občanského soužití a protiprávně.

Od projednání chování a jednání otce pacientky před přestupkovou komisí bylo upuštěno, protože se zúčastněným jevilo jako neefektivní.

Poučení Je nutné připravit se na skutečnost, že i při odborně správném a etickém poskytování ošetřovatelské péče může a bude docházet ke kolizím a neoprávněnému napadání sester. Předejít konfliktu ve všech případech nelze. Pro obhajobu sester je však důležitý záznam o nežádoucí příhodě.

kvíz Poznáte, o kterou nemocnici se jedná?

Pokud ano, napište nám e-mail na adresu: florence.redakce@ambitmedia.cz a do předmětu napište „kvíz“.

Tři vylosovaní od nás získají knihu Čekáme děťátko z nakladatelství Grada Publishing.

Soutěž trvá do 24. září 2013.

Správná odpověď z minulého čísla byla: kýlní pásek pro dospělé.

44

florence 9/13

právo text: JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Bc. Eva Kučková, foto: Profimedia

Návštěvy pacientů při poskytování zdravotních služeb a jejich současné problémy Zatímco zdraví je vnímáno jako samozřejmost, onemocnění je vždy více či méně závažný zásah do života. O to větší je, pokud je pacient hospitalizován. Aby změna, kterou pacient vnímá negativně, měla na pacienta co nejmenší dopad, je snaha, aby hospitalizace pacienta co nejméně izolovala od jeho prostředí a blízkých osob.

Proto i právní předpis zakotvuje právo pacienta na zachování kontaktu s osobami, které jsou mu blízké.

Z

ákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, pod nadpisem Práva pacienta v § 28 odst. 3 písm. d) stanovuje, že pacient při poskytování zdravotních služeb má právo být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, dále pak pod písm. e) bod 3 stanovuje, že pacient má právo na přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem, a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytování zdravotních služeb.

Zapomíná se však na to, že právo navštívit pacienta v nemocnici a právo pacienta mít návštěvu odpovídá povinnosti návštěvy respektovat a dodržovat

pravidla, která jsou stanovena pro návštěvy hospitalizovaných. Aby právo na styk pacienta s rodinou a blízkými bylo efektivně a bezproblémově realizováno, má poskytovatel zdravotních služeb povinnost vytvořit domácí řád a seznámit s ním veřejnost. V domácím řádu, který je závazný pro pacienta i jeho návštěvu, je mimo jiné stanovena návštěvní doba, po kterou může návštěva u pacienta být, je stanoven i počet osob, které mohou současně pacienta navštívit.

Návštěvní dobu stanovuje poskytovatel zdravotních služeb podle charakteru péče, která je na oddělení poskytována.

Zpravidla je počet návštěvníků stanoven na dvě osoby.

Je právem poskytovatele zdravotních služeb zakázat návštěvy, pokud jsou

pro to jasné důvody, jakým je například chřipková epidemie. Zakázat návštěvy lze také, pokud si je pacient sám nepřeje nebo pokud návštěvy omezují či obtěžují jiné pacienty. Omezit je nebo zakázat lze i tehdy, pokud návštěva nevhodně zasahuje a omezuje poskytování zdravotních služeb.

Poskytovatel není oprávněn a tedy nemůže rozhodovat, který z příbuzných může pacienta navštěvovat a který ne, a vyloučit tak někoho z příbuzných. To může pouze sám pacient. Poskytovatel pak pouze realizuje přání pacienta.

V poslední době jsme svědky nárůstu kolizí s návštěvami pacientů, které vnímají pouze své právo pacienta navštívit a jakékoliv omezení odmítají, a to i když je takové omezení ku prospěchu

45

pacienta. Dokladem toho jsou zĂĄznamy neŞådoucĂ­ch udĂĄlostĂ­: â&#x2020;&#x2019; RodiÄ?e ignorujĂ­ doporuÄ?enĂ­ ohlednÄ&#x203A; klidu na lĹŻĹžku. DĂ­tÄ&#x203A; mĂĄ zvýťenou TT, bÄ&#x203A;hĂĄ po oddÄ&#x203A;lenĂ­ a pokoji. NĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vy jsou hromadnĂŠ 5â&#x20AC;&#x201C;6 osob namĂ­sto povolenĂ˝ch 2 osob. DĂ­tÄ&#x203A; je rozptylovĂĄno a pobĂ­zeno ke zvýťenĂŠ aktivitÄ&#x203A;. â&#x2020;&#x2019; ProblĂŠmovĂĄ rodina v poÄ?tu 6 a vĂ­ce osob nejdĹ&#x2122;Ă­ve vyĹžadovala pĹ&#x2122;emĂ­stÄ&#x203A;nĂ­ noÄ?nĂ­ho stolku na opaÄ?nou stranu postele. Sestra edukovala rodinu, Ĺže pro pohodlĂ­ pacientky by bylo lepĹĄĂ­ ponechat stolek na mĂ­stÄ&#x203A;. Tento edukaÄ?nĂ­ rozhovor byl doprovĂĄzen arogantnĂ­m chovĂĄnĂ­m ze strany rodiny. â&#x2020;&#x2019; V 17.30 jsme otevĹ&#x2122;ely dveĹ&#x2122;e na pokoj, abychom provedly veÄ?ernĂ­ toaletu, s prosbou, aby rodina na chvilku opustila pokoj, s tĂ­m, Ĺže po ukonÄ?enĂ­ hygieny se mohou vrĂĄtit. Rodina odvÄ&#x203A;tila, Ĺže hygienu nemĂĄme provĂĄdÄ&#x203A;t v dobÄ&#x203A; nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;v, a mladĂ­k, kterĂ˝ byl takĂŠ na nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vÄ&#x203A;, proti nĂĄm vybÄ&#x203A;hl s vulgĂĄrnĂ­mi vĂ˝razy â&#x20AC;&#x17E;pĂ­Ä?a jednaâ&#x20AC;&#x153; a â&#x20AC;&#x17E;jdÄ&#x203A;te do prdeleâ&#x20AC;&#x153;. â&#x2020;&#x2019; Pacient se telefonicky doĹžadoval, aby mu nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;va donesla lĂĄhev vodky. Po upozornÄ&#x203A;nĂ­, Ĺže v nemocnici nemĹŻĹže

konzumovat alkohol a konzumace alkoholu je vzhledem k jeho diagnĂłze kontraindikovanĂĄ, byl agresivnĂ­. PozdÄ&#x203A;ji (pĹ&#x2122;i stlanĂ­ lĹŻĹžka) bylo zjiĹĄtÄ&#x203A;no, Ĺže nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;va pĹ&#x2122;inesla dvÄ&#x203A; lĂĄhve vodky, kterĂŠ pacient ukryl pod polĹĄtĂĄĹ&#x2122;em a matracĂ­. LĂŠkaĹ&#x2122;i hlĂĄĹĄeno.

V konkrĂŠtnĂ­m pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A;, kdy se nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;va chovĂĄ v rozporu s domĂĄcĂ­m Ĺ&#x2122;ĂĄdem nebo kdy omezuje prĂĄva ostatnĂ­ch pacientĹŻ Ä?i zasahuje nevhodnÄ&#x203A; do diagnostickĂŠho nebo lĂŠÄ?ebnĂŠho postupu, je otĂĄzkou, kdo mĂĄ vÄ&#x203A;c Ĺ&#x2122;eĹĄit.

SkuteÄ?nostĂ­ je, Ĺže nebliŞťí kontakt s pacientem i nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vou mĂĄ sestra.

Praxe ale ukazuje, Ĺže pĹ&#x2122;i kolizi nebo konfliktu nenĂ­ sestra nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vou vnĂ­mĂĄna jako rovnocennĂ˝ partner, se kterĂ˝m by nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;va chtÄ&#x203A;la problĂŠm Ĺ&#x2122;eĹĄit. ChovĂĄnĂ­ nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vy vĹŻÄ?i lĂŠkaĹ&#x2122;i je navĂ­c vĂ˝raznÄ&#x203A; jinĂŠ neĹž k sestĹ&#x2122;e.

OprĂĄvnÄ&#x203A;nÄ&#x203A; se proto lze domnĂ­vat, Ĺže je vhodnÄ&#x203A;jĹĄĂ­, pokud sestra pĹ&#x2122;enese Ĺ&#x2122;eĹĄenĂ­ problĂŠmovĂŠ nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vy na sluĹžbumajĂ­cĂ­ho lĂŠkaĹ&#x2122;e. CoĹž znamenĂĄ, Ĺže pĹ&#x2122;i hrozĂ­cĂ­m konfliktu jej zavolĂĄ, aby problĂŠm v rĂĄmci svĂŠ kompetence s nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vou Ĺ&#x2122;eĹĄil.

Sestra vĹždy musĂ­ provĂŠst pĂ­semnĂ˝ zĂĄznam, buÄ? formou â&#x20AC;&#x17E;ZĂĄznamu o neŞådoucĂ­ udĂĄlostiâ&#x20AC;&#x153;, nebo zĂĄznamem do oĹĄetĹ&#x2122;ovatelskĂŠ dokumentace. Jako vhodnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ se ukazuje provĂŠst podrobnĂ˝, vÄ&#x203A;cnĂ˝ zĂĄznam o neŞådoucĂ­ udĂĄlosti, ve kterĂŠm se pravdivÄ&#x203A; a vÄ&#x203A;cnÄ&#x203A; popĂ­ĹĄe problĂŠm s nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vou.

Je diskutabilnĂ­, zda nevhodnĂŠ chovĂĄnĂ­ nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vy, kterĂĄ se chovĂĄ v souladu s pĹ&#x2122;ĂĄnĂ­m pacienta, ale zĂĄvaĹžnĂ˝m zpĹŻsobem omezuje prĂĄva ostatnĂ­ch pacientĹŻ a zasahuje do poskytovĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ch sluĹžeb, mĹŻĹže vĂŠst k ukonÄ?enĂ­ hospitalizace, kdyĹž prĂĄvnĂ­ pĹ&#x2122;edpis stanovĂ­, Ĺže poskytovatel mĹŻĹže ukonÄ?it pĂŠÄ?i o pacienta v pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A;, Ĺže pacient zĂĄvaĹžnĂ˝m zpĹŻsobem omezuje prĂĄva ostatnĂ­ch pacientĹŻ nebo se neĹ&#x2122;Ă­dĂ­ domĂĄcĂ­m Ĺ&#x2122;ĂĄdem a jeho chovĂĄnĂ­ nenĂ­ zpĹŻsobeno jeho zdravotnĂ­m stavem. Dle naĹĄeho nĂĄzoru, pokud po pouÄ?enĂ­ nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vy i pouÄ?enĂ­ pacienta nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;va dĂĄle nebo opakovanÄ&#x203A; omezuje ostatnĂ­ pacienty Ä?i naruĹĄuje poskytovĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ch sluĹžeb (napĹ&#x2122;. nosĂ­ pacientovi alkohol), lze pacienta z hospitalizace propustit, pokud ho propuĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ do domĂĄcĂ­ pĂŠÄ?e bezprostĹ&#x2122;ednÄ&#x203A; neohrozĂ­ na ĹživotÄ&#x203A; nebo nevede k vĂĄĹžnĂŠmu poĹĄkozenĂ­ jeho zdravĂ­.

inzerce

# & % # # $ # & % # " # ! !

46

florence 9/13

historie text: Jana Přecechtělová, redakce Florence, foto: Profimedia a archiv William Stewart Halsted (1852–1913) – americký chirurg, který jako první použil při operaci gumové rukavice

Vývoj práce na operačním sále V počátcích chirurgie se, alespoň podle dochovaných historických pramenů, nedá o práci na operačním sále hovořit ve smyslu, jak ji známe dnes. Ve středověku nebyli dokonce chirurgové (ranhojiči) ani považováni za lékaře. Respekt a uznání získali znovu až díky francouzskému královskému chirurgovi Ambroise Paré, který si získal proslulost především znovuobjevením staroegyptské metody podvazování krvácejících cév u amputovaných končetin.

N

ahradil jí do té doby běžně používané vypalování rány žhavým olejem či plamenem, které pacientovi způsobovalo častokrát větší bolest a šok než samotné zranění. Operovalo se kdekoli a až do objevu bakterií ve druhé polovině 19. století také bez dodržování zásad asepse a antisepse. Operovalo se v civilních šatech a holýma rukama.

Teprve po objevu bakterií se do praxe začala zavádět opatření potřebná k tomu, aby se dosáhlo relativní nebo absolutní nepřítomnosti choroboplodných zárodků.

Na rozdíl od sester, od kterých se pracovní oděvy vyžadovaly, nenosili lékaři až do 20. století žádné speciální oděvy.

Chirurg měl běžný oděv, přes který nosil řeznickou zástěru, aby si šaty nezašpinil od krve.

Výkony se dělaly na operačních sálech typu amfiteátrů nebo auditorií s centrálně umístěným vyvýšeným operačním stolem a několika řadami sedadel okolo, na kterých seděli studenti nebo diváci a pozorovali operační výkon. Pacient ležel na dřevěném stole či lavici a odtékající krev se vsakovala do pilin, které byly rozprostřeny na podlaze. Nechyběly ani nádoby na zachycování tělních tekutin a odpadů. K osvětlení se používala svíčka. Krví byly slepené a nasáknuté i oděvy, v nichž chirurgové operovali. Velké množství skvrn na oblečení bylo totiž v dřívějších dobách známkou pracovitého a úspěšného chirurga. Ten si docela určitě umyl ruce po výkonu, ale zdaleka ne vždy před ním.

Operoval holýma rukama s použitím

nesterilních nástrojů a pomůcek. Šicí materiál se prodával nebalený s jehlami k opakovanému použití. Nezřídka se stalo, že nástroje použité při operaci jednoho nemocného se vzápětí použily u druhého, bez nějaké předchozí očisty.

Kauterizace se v minulosti prováděla žhavým železem a k ošetření ran se používal i vroucí olej. Chirurgové neboli ranhojiči měli k dispozici různé typy želez a želízek, která přikládali na různá místa na těle a tím vyháněli neduhy z těla. Ve své době to byla velice oblíbená metoda.

Gáza se vyráběla ze zbytků, které ležely na podlaze přádelen. Častým důsledkem toho byly sepse a nemocniční gangrény, které nabývaly epidemických rozměrů. Někdy se dokonce hnisání považovalo za nevyhnutelnou součást

47

hojení ran, v chorobopisech se označovalo jako „chvályhodný hnis“. Tento termín se připisoval Galénovi. Princip pus bonum et laudabile, tedy teorie o chvályhodném hnisu, si ostatně udržel prim až do 15. století. S pandemií španělské chřipky v roce 1918 a s rostoucím zájmem lékařské veřejnosti o Listerovy teorie antisepse začali někteří chirurgové nosit bavlněné masky. Nedělali to však proto, aby ochránili pacienta od infekce během operace, ale proto, aby ochránili sebe před pacientovými nemocemi. Gumové rukavice se začaly používat při pitvách ve 40. letech 19. století.

S použitím prvních gumových rukavic při operaci je spjato jméno amerického chirurga Williama Stewarta Halsteda (1852–1913), který byl zastáncem Listerových metod. Jedna z Halstedových zdravotních sester Caroline Hamptonová si totiž v roce 1899 začala stěžovat na to, že jí sterilizační roztok způsobil dermatitidu na rukou, a Halsted na základě toho oslovil firmu Goodyear, zda by nechtěla zkusit vyrobit tenké gumové rukavice, které by sestra mohla nosit. Tuto praxi pak s nechutí přijali i chirurgové.

Původní rukavice však nebyly kvalitní, trhaly se již při navlékání nebo v průběhu operace, nebo naopak byly příliš hrubé, a proto se na ně používaly ještě rukavičky nitěné.

Asepse a dezinfekce Dezinfekce ran se prováděla opláchnutím vodou, vypálení žhavým železem a balzám pak měly chránit ránu před následnou infekcí. Teprve po mnoha staletích se začaly používat umělé chemikálie (operace prováděné pod karbolovou sprchou).

Celulóza a bavlna daly vznik dnešnímu krytí. Jeho posláním bylo nasávání sekretu, ale i vytvoření vzdušné vrstvy, která bránila mechanickému znečištění a do jisté míry i průniku infekce.

Dříve se dezinfekce lila přímo do rány, dnes se používá na její okolí. Postupně se začala provádět i dezinfekce rukou a obvazového materiálu. Houby, lněná prostěradla a vše ostatní, co přichází do styku s ránou, muselo být čisté, aby se kvůli nečistotám nedostal po zdařilé operaci do rány zárodek mnohem nebezpečnější nemoci. Používala se gáza napuštěná vazelínou (mastný tyl).

Asepse nebyla ještě do poloviny 19. sto-

letí v podstatě žádná. Nový věk v chirurgii začal až s využitím roztoku fenolu.

Tento antiseptický princip znamenal revoluční změnu v chirurgii, která byla dosud bezmocná proti infekcím ran.

Narkóza a znecitlivění studeným obkladem Zpočátku se zákroky a operace prováděly bez jakéhokoli znecitlivění. Popisovalo se například použití studených obkladů nebo uspávací houby. Bylo sice známé opium a jiné omamné látky, ale jejich použití záleželo na kultuře v dané zemi.

První skutečná narkóza pomocí éteru byla veřejně předvedena při operaci krku v Bostonu roku 1845. Po dalších zkouškách této metody v zubním lékařství a zdařilé amputaci končetiny o rok později nastal nebývalý rozmach jejího využití. Zavedení inhalační narkózy konečně umožnilo operovat bezbolestně. Zákroky se mohly uskutečňovat poměrně v klidu, mohly trvat déle a nebylo nutné při nich přemáhat silou se bránícího pacienta.

Nástroje Lékaři používali nástroje z různých materiálů, které byly důmyslně zhotovené, a pracovali podle možností konkrétní doby. V Hippokratově době, asi 400 let před naším letopočtem, používali železné operační nástroje. Ze stejné doby pocházejí i římské skalpely. Ty mají výměnné železné čepele a rukojeti z bronzu.

Ve 3. století našeho letopočtu se v Indii vyráběly nástroje z kalené oceli. V té době tu bylo běžným trestem uříznutí uší, horního rtu nebo nosu.

Mnozí hříšníci si pak chtěli nechat tyto vady postupně odstranit, takže indická chirurgie byla v té době vysoce rozvinutá a dovedla pomocí kožních laloků provést i rinoplastiku. Běžné univerzální nástroje z oceli z 19. století jsou již velmi podobné těm dnešním.

Chirurgické oblečení K rozvoji chirurgických antiseptických metod (dnes zásady antisepse) a poznatků o infekci ran došlo ve 40. letech 20. století. Zavedeny byly antiseptické roušky a rukavice. Nástroje, pomůcky a roušky se povinně sterilizovaly použitím etylenoxidu nebo použitím páry.

Původní oblečení určené na operační sály mělo bílou barvu, aby zdůrazňovalo čistotu. Jelikož ale kombinace bílých oděvů a jasného světla vedla k únavě očí chirurga, začala se postupně bílá barva nahrazovat barvami jinými.

V 50. letech 20. století přešla většina nemocnic na prádlo v různých zelených odstínech, které zajišťovalo vysoce kontrastní prostředí, ale zároveň redukovalo únavu očí. Až začátkem 70. let 20. století se chirurgické oděvy podobaly těm dnešním. Chirurgové nosili haleny s krátkým rukávem a kalhoty se šňůrkou. Sestry nosily šaty s krátkým rukávem. Oblečení bylo vyrobeno ze zelené bavlny nebo směsi bavlny a polyesteru. Přes toto oblečení se ještě nosily látkové empíry, čepice, latexové rukavice a ochranné boty.

Čepice jako ozdoba Před zaměřením na zásady antisepse ve 40. letech 20. století nebyly čepice součástí chirurgického oděvu. Operační čepice se postupně vyvinuly od ryze funkčního doplňku do podoby individuálně rozdílných doplňků, a to nejen na operačním sále. Během „revoluce v lékařské módě“ (70. léta 20. století) si lékaři začali přizpůsobovat pracovní oděvy pro svou profesi. Tak vzniklo několik typů čepic, které se dnes běžně používají.

Literatura 1. Hrabovský J. Chirurgie pro zdravotnické školy. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 444 s. ISBN 80-86861-49-X. 2. Jedličková J. Ošetřovatelská perioperační péče. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2012, 268 s. ISBN 978-80-7013-543-3.

3. Sucháňová M, Neswingová J. Práce na operačním sále dříve a dnes. Sestra, 2012, č. 2, s. 38–40.

4. Krška Z. Techniky a technologie v chirurgických oborech: vybrané kapitoly.

1. vyd. Praha: Grada, 2011, 262 s. ISBN 978-80-247-3815-4.

5. Niederle B. Práce sestry na operačním sále. 3. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1961, s. 456. ISBN 08088-65.

6. Schott H. Kronika medicíny. 1. vyd.

Praha: Fortuna Print, 1994, s. 648. ISBN 80-85873-168.

48

florence 9/13

personĂĄlnĂ­ inzerce VĹ EOBECNĂ&#x2030; SESTRY KrajskĂĄ nemocnice Liberec, a.s. pĹ&#x2122;Äłme na svĂĄ oddÄ&#x203A;lenĂ­ vĹĄeobecnĂŠ sestry.

PoĹžadujeme: odbornou zpĹŻsobilost v oboru, pĹ&#x2122;edchozĂ­ praxe a platnĂĄ registrace vĂ˝hodou (ne podmĂ­nkou), ochotu pracovat ve smÄ&#x203A;nnĂŠm provozu.

NabĂ­zĂ­me: moĹžnost vĂ˝bÄ&#x203A;ru z nÄ&#x203A;kolika oddÄ&#x203A;lenĂ­, stabilnĂ­ zamÄ&#x203A;stnĂĄnĂ­ s podporou odbornĂŠho rĹŻstu, moĹžnost ubytovĂĄnĂ­, zamÄ&#x203A;stnaneckĂŠ benefity.

Kontakty: PhDr.Alena KuÄ?erovĂĄ, personĂĄlnĂ­ oddÄ&#x203A;lenĂ­, e-mail: alena.kucerova@nemlib.cz, www.nemlib.cz, tel.: 485 312 185 ZDRAVOTNĂ? SESTRA NestĂĄtnĂ­ zdravotnickĂŠ zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ v centru Prahy 5 pĹ&#x2122;Äłme zdravotnĂ­ sestru.

AJ podmĂ­nkou.

CV â&#x20AC;&#x201C; e-mail: eva.wisniewska@mcandel.cz ZDRAVOTNĂ? SESTRA DO NÄ&#x161;MECKA DlouhodobÄ&#x203A; hledĂĄme zdravotnĂ­ sestry do zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ v NÄ&#x203A;mecku.

PlnĂ˝ pracovnĂ­ Ăşvazek, pracovnĂ­ pomÄ&#x203A;r na dobu neurÄ?itou.

VĂ­ce informacĂ­ na www.karierazahumny.eu.

VĂ?CE POZIC KarlovarskĂĄ krajskĂĄ nemocnice a. s., nemocnice v KarlovĂ˝ch Varech, pĹ&#x2122;Äłme: ÇŽ zdravotnickĂŠ asistenty na oddÄ&#x203A;lenĂ­ akutnĂ­, resuscitaÄ?nĂ­ a intenzivnĂ­ medicĂ­ny a dĂĄle na oddÄ&#x203A;lenĂ­ emergency ÇŽ vĹĄeobecnĂŠ sestry na odd. internĂ­, ARIM, ER NabĂ­zĂ­me: plnĂ˝ Ăşvazek, nĂĄstupnĂ­ mzda absolventa â&#x20AC;&#x201C; zdravotnickĂŠho asistenta â&#x20AC;&#x201C; 12 000 KÄ?, po absolvovĂĄnĂ­ nĂĄstupnĂ­ praxe moĹžnost pĹ&#x2122;iznĂĄnĂ­ osobnĂ­ho pĹ&#x2122;Ă­platku, atraktivnĂ­ prostĹ&#x2122;edĂ­ lĂĄzeĹ&#x2C6;skĂŠho mÄ&#x203A;sta s nabĂ­dkou bohatĂŠho kulturnĂ­ho a sportovnĂ­ho vyĹžitĂ­, tĂ˝den dovolenĂŠ nad rĂĄmec stanovenĂ˝ zĂĄkonem, moĹžnost ubytovĂĄnĂ­ na ubytovnÄ&#x203A;, moĹžnosti dalĹĄĂ­ho odbornĂŠho vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­.

PoĹžadujeme: vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ­ odpovĂ­dajĂ­cĂ­ nabĂ­zenĂŠ pozici, trestnĂ­ bezĂşhonnost, flexibilita, vstĹ&#x2122;Ă­cnĂ˝ pĹ&#x2122;Ă­stup k pacientĹŻm, pracovitost, tĂ˝movĂĄ spoluprĂĄce, znalost prĂĄce na PC. NĂĄstup moĹžnĂ˝ ihned. Ĺ˝ivotopisy zasĂ­lejte na adresu eva.kastnerova@kkn.cz

CHYBĂ? VĂ M LIDI?

Pro zasílåní svÊ personålní inzerce vyuŞijte naťi e-mailovou adresu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; QĹźFLMBEĆ&#x2030; t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂ&#x2C6;OFL t 5MVNPĹ&#x2DC;FOĂ&#x201C; t .VMUJNFEJĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; TMVäCZ < 5 >

< . >

< & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

PRE-OPERATIVE ADMISSION OF A PATIENT Pre-operative preparation is always necessary for patients admitted for planned surgery as it helps to speed up and optimize hospitalisation.

Furthermore, it is essential to provide the patient with enough information, which may help eliminate the patientâ&#x20AC;&#x2122;s fear of the unknown.

Nurse: Have you ever been hospitalised or operated on, Mr Green?

Patient: No, I havenâ&#x20AC;&#x2122;t. This is my first experience of surgery and hospitalisation.

Nurse: Ok. Iâ&#x20AC;&#x2122;ll explain you what to expect before planned surgery. This is a scheduled procedure, so Iâ&#x20AC;&#x2122;ll first need a certificate from your general practitioner confirming that you have undergone internal preoperative assessment.

Patient: Here you are.

Nurse: Perfect! Now, letâ&#x20AC;&#x2122;s check together all the information and fill in the documents required for hospitalisation. Iâ&#x20AC;&#x2122;ll measure your physiological functions â&#x20AC;&#x201C; blood pressure, pulse, body temperature, respiration, height and weight. The doctor is then going to carry out an ultrasound scan of your abdomen and then you can go and rest in a bed. The surgery is scheduled for tomorrow morning.

Patient: And what time is it going to be?

Nurse: I havenâ&#x20AC;&#x2122;t got the schedule yet, but Iâ&#x20AC;&#x2122;m sure youâ&#x20AC;&#x2122;ll be one of the first to go. Iâ&#x20AC;&#x2122;ll let you know as soon as I get it. As for the pre-operative preparation, it is important to drink a lot, about two litres of liquid, but you canâ&#x20AC;&#x2122;t drink or eat after midnight because you wouldnâ&#x20AC;&#x2122;t be allowed to the operating room and the surgery would have to be postponed. My colleague will give you premedication in the evening.

These are sleeping pills to ensure that you are not stressed and to enable you to relax.

Patient: I wonder if that will help. Iâ&#x20AC;&#x2122;m so worried that I wonâ&#x20AC;&#x2122;t be able to sleep even with the pill.

Nurse: Well, youâ&#x20AC;&#x2122;ll see. If there is any problem, just ask the nurse, and the doctor will try to sort it out.

Patient: All right. Can I go to my room now?

Nurse: Just a second. Can you please sign this document? It says that you agree with hospitalisation, surgery and anaesthesia.

Without your signature, the doctor wonâ&#x20AC;&#x2122;t be able to anaesthetise or operate on you in the operating room.

Patient: Where should I sign?

Nurse: Here. In the morning, my colleague is going to take a blood sample to get up-todate results. What we check is a complete blood count (CBC), biochemistry, coagulation and blood group in case a blood transfusion is needed. And Iâ&#x20AC;&#x2122;ll also need a urine sample. Itâ&#x20AC;&#x2122;s a standard procedure so donâ&#x20AC;&#x2122;t be afraid. If you have any questions, donâ&#x20AC;&#x2122;t hesitate to ask me.

Patient: Thank you very much, nurse, itâ&#x20AC;&#x2122;s fine. So far, nothing has come to mind, but I might turn to you later.

SLOVNĂ? ZĂ SOBA to speed up â&#x2020;&#x2019; urychlit, zrychlit unknown â&#x2020;&#x2019; neznĂĄmĂ˝ scheduled â&#x2020;&#x2019; plĂĄnovanĂ˝, naplĂĄnovanĂ˝, na programu here you are â&#x2020;&#x2019; prosĂ­m, tady mĂĄte to fill in â&#x2020;&#x2019; vyplnit to require â&#x2020;&#x2019; potĹ&#x2122;ebovat, vyĹžadovat to carry out â&#x2020;&#x2019; provĂŠst, vykonat; uskuteÄ?nit, realizovat to postpone â&#x2020;&#x2019; odloĹžit, pĹ&#x2122;esunout na pozdÄ&#x203A;ji to ensure â&#x2020;&#x2019; zajistit, garantovat, zabezpeÄ?it to enable â&#x2020;&#x2019; umoĹžnit to sort something out â&#x2020;&#x2019; vyĹ&#x2122;eĹĄit; dĂĄt do poĹ&#x2122;ĂĄdku to sign â&#x2020;&#x2019; podepsat to agree â&#x2020;&#x2019; souhlasit complete blood count (CBC) â&#x2020;&#x2019; krevnĂ­ obraz in case â&#x2020;&#x2019; v pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; so far â&#x2020;&#x2019; dosud, posud, zatĂ­m to come to mind â&#x2020;&#x2019; napadnout (myĹĄlenka)

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz / Redakce: Jana PĹ&#x2122;ecechtÄ&#x203A;lovĂĄ, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;edsedkynÄ&#x203A;, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ&#x203A;na HomolkovĂĄ, Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ&#x2DC;editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Bc. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Alexandra ManovĂĄ, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, Josef MĂźller, tel.: + 420 730 169 422, e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 572, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ&#x2122;edplatnĂŠ: Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / Ä&#x152;asopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ&#x203A; (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK Ä&#x152;R-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013

()*, ';)"+ / #+! &( /&%* &"&#& & $:)* % /7 ' : 6 + #+ &"& , & # )* ( "9 & #+ '(3 #& * . +5 %:"&# " # * '&)# %; 8*.> )"# /%: .#. /% 8 %. ,;> * / % %7)# ". )+ +$;( !; +5 #&+ & .%; +$;( !; * "9 :*

!

0 - .# , #$ )# 7 $:# '(?!$. &( 8"+ &)#& , ) /*(7 # '> &8 $ 1 ,.),:*#+! 8" '?#(&8%; &#8 8". "&#& / !3; & / ( ,&*%; & )*> )" ,.(&)*#. : $ '&)# %; *@ %? ;#9 )* %. . '&!$+#. %7'&( :*; *('; ; "+*%; '& ,@5 ,&+ )* %? ! )#.3 * :*)"@ '#78 % !& (&5 %:!3; :* !)&+ ,3 " '&* + 2 !)&+ '>;# 3 / )#7 #9 % *& . '# " #.

- $7 3*:)*; & ,@5 ,&,9 & %*( ) &)* # ,8 ) ! 5 '& *@ %+ %* %/ ,%; #98 . , '(& ( $+ '& '&(&, %9$

!)&+ % %; ' *(%9 /%7$". /&* , %; 0 & # )* #+ ! '& ,@5 ,&+ '(7,: * < & (&5 % ! % $ # &% :*; . . ) -: % &)* #& '&$& +5 . * < % .# % ),:*: 1 '&') # ),9 '& *. / %7,3*:,. ,@5 ,& ,9 & %*( ((&- ( 8" ,.)# %".%:

, / $; #+ '(7,: * < / ! 34+! & 7,". * ( ' +* "9 & $#9" )' 7#%; ,@5 ,. #+$'. +* '(& :* *('; ; '& ,@5 ,&+ #+$'. +* ! )$:) ( 3; &,9 ' )*. (&)*# %%9 & &# ! +"(+ & *+8%:%9 & $#98%9 & '(73"+ & & %7 & , * $ %. )*&'&,9 '(,". '> '( , % " &" $5 *9$+ '& 7,7%; % $+); ) +'( ,&, * * " % (&/; "&%* $ % /7, %&+ ,& &+ (&$: *& &

)'&#+ ) $;)*%;$ "&$+% * $ ' (*% ()"@$ &( % / $ (&/,;!; '(& ( $. / $:> %9 % &$ / %; (&/3 >&,7%; '&+3*: '& '&(+ (& %9 & ':)*&,7%; ( $ &( +# #3; '#& % "* (9 / ! 34+!; '&*( , %&,&+ )& : )* 8%&)* (& % & + &+ %

' ( ( $ # * " ! % ' ! ')(

# " % # # & $ # $ % %

% ' (% ' " ( " ( *# !# & '

* =* ) >;* # $ :*; ! 3*: % ) )*(+!* ) %

"

! "

! " # #

! "#$%& ' ( (

) * ( (+ ,

- ( . , /

0 ,

5 ( + , ( .( 0

1 2

( ,

34 , , 0

6 ( +

, + 7 , 0 + 8

# 9 :4 ;3 36!

< ="$ $&# "> 7 9 (

?

,