Florence 1,2/15

florence

1–2/15

leden–únor 2015 / ročník XI 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

ODBOR N ý Č A SOP IS P RO NEL éK A Ř SK é ZDR AVOT NICK é P R ACOV NíK Y

s. 4 / Rozhovor

s. 8 / odborné téma

s. 17 / Výzkumné sdělení

PŘI PRáCI nA oDDěLEní PRo KRáLoVSKou RoDInu JSEM SE SAMA CítILA JAKo PRInCEZnA

PéčE o PACIEntA Po StoMAtoCHIRuRGICKéM VýKonu

PRoBLEMAtIKA VýuKy CHRonICKýCH RAn V oBoRu VŠEoBECná SEStRA

oDBoRné téMA

Stomatologie

časopis obsahuje recenzované články

1

editorial florence 1–2/15

Nechť souhlasí řeč se životem

P

rvní měsíc nového roku je za námi a jedenáct dalších před námi. Jak jste jej prožili? Dostáli jste svým novoročním předsevzetím, nebo jste je porušili už v prvních dnech nového roku?

Jaké jsou vaše cíle a sny? Chcete zhubnout, přestat kouřit nebo začít zdravěji jíst? Ať už je to cokoli, držím vám palce, aby se vám to splnilo podle vašich představ a k vaší spokojenosti.

I my jsme si dali do nového roku předsevzetí – na základě výsledků naší ankety, kterou jsme vyhlásili na konci loňského roku a za jejíž vyplnění vám všem moc děkujeme, vám chceme přinášet ještě zajímavější a pro praxi přínosnější články a témata. Přibudou proto i některé nové rubriky. A protože časopis Florence oslaví letos krásné desáté narozeniny, můžete se těšit i na celou řadu soutěží o hodnotné ceny. První najdete už v tomto čísle. Pět vylosovaných, kteří správně zodpovědí soutěžní otázku, získá poukázku na vyšetření očí v hodnotě 1700 Kč.

To však samozřejmě není ani zdaleka všechno. V tomto lednovo-únorovém dvojčísle, které jsme věnovali stomatologii, najdete jako vždy celou řadu zajímavých článků. Dočtete se v něm například, proč je tak důležitá správná péče o dutinu ústní, jak vypadá péče o pacienta po stomatochirurgickém výkonu nebo v čem spočívá práce sestry v ambulanci zubního lékaře. Již tradicí jsou naše recenzované články a články týkající se vzdělávání. První letošní novinkou, kterou najdete už v tomto čísle, je rubrika věnovaná vzdělávání sester. Ani letos nezapomeneme vyzpovídat zajímavé osobnosti v rubrice s názvem Rozhovor. V tomto čísle vás čeká rozhovor s Mgr. Lucií Karalovou – zdravotní sestrou, která šest let pracovala v Saúdské Arábii, kde se mimo jiné starala o členy saúdskoarabské královské rodiny. Jak se k této práci dostala a co všechno v Saúdské Arábii zažila, se dočtete na straně 4. Českou asociaci sester čekají v letošním roce volby. Prezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, proto pro náš časopis zhodnotila, jak se dařilo naplňování strategických plánů prezidia ČAS v letech 2011–2015. Co se povedlo a co ČAS ještě čeká, se dočtete na straně 38. A protože máme před sebou nový rok 2015, seznámí vás také hlavní sestra ČR Mgr. Alena Šmídová ve svém novoročním přání s tím, jak vypadal uplynulý rok 2014 z jejího pohledu a co vás, nelékařské zdravotnické pracovníky, čeká v roce 2015.

Bohužel, ne všechny zprávy, které přicházejí, jsou jenom dobré.

S lítostí v srdci vám oznamujeme, že 26. 12. 2014 nás navždy opustil náš milý JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, dlouholetý spolupracovník našeho časopisu. Krátkou vzpomínku na něj najdete na straně 46.

A protože, jak jsem psala již na začátku, nový rok začínají mnozí z nás předsevzetím, skončím tentokrát slovy římského básníka a politika Lucia Annaea Seneky: „To ať je naše největší předsevzetí: co si myslíme, říkejme, a co říkáme, si mysleme; nechť souhlasí řeč se životem.“

Přeji vám hezké čtení,

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence + Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

www.facebook.com/Florencecasopis

anekdota autor: Tomáš Polák

obsah

2

florence 1–2/15

téma čísla

Stomatologie

1 / Editorial 3 / Sdělení Novoroční přání hlavní sestry ČR 4 / Rozhovor s Mgr. Lucií Karalovou Při práci na oddělení pro královskou rodinu jsem se sama cítila jako princezna

Krásného a zdravého úsměvu lze dosáhnout jen správnou a pravidelnou péčí o chrup a dutinu ústní.

K tomu jsou zapotřebí správné pomůcky. Těmi nejzákladnějšímu jsou zubní kartáček a pasta.

8

odborné téma

Stomatologie 8 / Péče o pacienta po stomatochirurgickém výkonu 12 / Zdravý a krásný úsměv – jak ho dosáhnout?

15 / Důležitost péče o dutinu ústní

Recenzované články

z dalšího obsahu

4

Výzkumné sdělení 17 / Problematika výuky chronických ran v oboru Všeobecná sestra Výzkumné sdělení 19 / Psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péči Výzkumné sdělení 23 / Následky a zvládání kyberšikany

Rozhovor s Mgr. Lucií Karalovou Při práci na oddělení pro královskou rodinu jsem se sama cítila jako princezna

Praxe

28 / Práce sestry v zubní ordinaci 30 / Vzdělávání sester Vzdělávání personálu ÚVN v Praze v oblasti prevence dekubitů 32 / Pro studenty Prevence aneb jak si zachovat zdraví pomocí projektu Intimní zdraví bez komplikací

Světový den boje proti dekubitům v ÚVN Praha

42 28

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

44

K „léčbě“ zkažených zubů bylo doporučováno i havraní lejno

www.florence.cz Ročník XI., číslo 1–2, leden–únor 2015 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 1. 2015 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia, archiv Lucie Karalové,Jana Šoltésová, ÚVN Praha, wikipedia.org

Práce sestry v zubní ordinaci

34 / VI. celoslovenská konferencia sestier pracujúcich v oftalmológii s medzinárodnou účasťou 35 / Kapela Hwězdná pěchota zpestřila dětem Vánoce v nemocnici 36 / XIV. multidisciplinární kongres nefrologické sekce ČAS 37 / Sestry a laboranti společně – Seminář ČAS – region Praha 38 / Zpráva z činnosti prezidia České asociace sester za volební období 2011–2015 v souvislosti s plněním Strategického plánu ČAS na období 2011–2015 41 / Omezení a profity života se stomií (2. podzimní pracovní den) 42 / Světový den boje proti dekubitům v ÚVN Praha 44 / Historie K „léčbě“ zkažených zubů bylo doporučováno i havraní lejno 46 / Dopisy Výstava „Naše cesta“ 47 / Personální inzerce 47 / Lekce angličtiny

3

sdělení

Novoroční přání hlavní sestry ČR Vážené a milé sestry, porodní asistentky a další zdravotničtí pracovníci, dovolte mi popřát vám se započatým rokem 2015 co nejvíce zdraví, osobní a pracovní spokojenosti, mnoho lásky a radosti a zároveň vám poděkovat za náročnou, odpovědnou práci, laskavý a ochotný přístup k nemocným lidem a jejich rodinným příslušníkům.

S počátkem nového roku se často ohlížíme za tím uplynulým, co nám přinesl, co se povedlo i nepovedlo. Ráda bych také krátce zhodnotila minulý rok 2014 a ohlédla se za svou roční činností ve funkci hlavní sestry České republiky.

Na úvod mohu říci, že loňský rok nebyl vůbec jednoduchý a mnoho času zabralo obhajování vzdělávání a vůbec postavení, prestiže a výkonu činností všeobecných sester. Po loňských volbách došlo k výměně nejvyššího vedení MZ ČR a s tím i k určitým změnám, které se dotýkají i problematiky ošetřovatelských povolání a přípravy legislativních předpisů.

Jsem velice ráda, že vznikl samostatný odbor ošetřovatelství a nelékařských povolání, včetně funkce hlavní sestry.

Stoupl tak význam i možnost ovlivňování těchto povolání v komplexním vztahu v rámci poskytování zdravotních služeb.

Jako hlavní sestra ČR a ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání jsem se snažila zaměřit aktivity na podporu a zvýšení prestiže ošetřovatelských povolání a dalších NLZP jak u zdravotníků, tak v očích veřejnosti formou prezentace v médiích, tisku, aktivním vystupováním na konferencích a dalších jednáních.

Uspořádala jsem několik kulatých stolů k aktuální a diskutované problematice v oblasti sledování, prevence a léčby dekubitů, poranění ostrými předměty, vzdělávání všeobecné sestry, dětské sestry a legislativních změn, které mají být realizovány novým zákonem, jenž má nahradit zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Téma legislativních úprav k výkonu

povolání a vzdělávání zdravotnických pracovníků považuji za nejdůležitější úkol, který se však bohužel delší dobu nedaří dovést do konce.

Kromě běžné úřednické agendy, která se týká přiznávání, uznávání odborné a specializované způsobilosti, registrací, posuzování a vydávání stanovisek k novým vzdělávacím zdravotnickým programům, akreditačního řízení, spolupráce s ostatními odbory nad tématy následné a dlouhodobé péče, paliativní péče, sazebníku výkonů, vyřizování korespondence a další agendy, jsem navštívila několik nemocnic, reagovala na velké množství podnětů, dotazů i stížností na poskytování ošetřovatelské péče i stížností sester na pracovní podmínky u svých zaměstnavatelů. Má činnost je opravdu rozmanitá pro všech čtyřicet nelékařských povolání, a pokud bych to mohla změnit, tak bych si přála, aby byla funkce hlavní sestry oddělena od funkce ředitelky odboru, aby se hlavní sestra mohla více věnovat pouze problematice ošetřovatelství a porodní asistence.

Co se týče problematiky vzdělávání všeobecných sester, musím připomenout bouřlivé reakce a diskuze k návrhům vrátit vzdělávání sester zpět k maturitnímu vzdělávání na SZŠ. Musím konstatovat, že názory na to jsou velice různé a nás velice zaměstnalo, aby byl zachován současný systém vzdělávání sester, který je v souladu s evropskou směrnicí a s požadavky kladenými na vědomosti a dovednosti sester. Protože naše původní návrhy, aby se vzdělávání sester přesunulo pouze na vysoké školy, jsou z hlediska další existence vyšších odborných škol a též i požadavku na zajištění dostatečného počtu absolventů, které potřebujeme v praxi, v současné době nereálné, bude od tohoto návrhu upuštěno a prozatím zůstane obojí možnost vzdělávání, na VOŠZ i VŠ.

Doufám, že v letošním roce bude předložen a schválen návrh nového zákona k nelékařským zdravotnickým povoláním. Plánujeme se více zabývat

strategiemi dlouhodobé, komunitní a domácí péče, strategií Zdraví 2020, navýšením kompetencí, včetně legislativních úprav personální vyhlášky, sazebníku výkonů, úpravami ošetřovatelské dokumentace a realizací a podporou vzdělávání zaměřenou na prevenci, edukaci a bezpečnou a kvalitní péči.

Jedná se o náročná témata, která si zaslouží náležitou pozornost.

Vážené sestry, porodní asistentky a ostatní zdravotničtí pracovníci, vážím si vaší práce, ochoty, péče a laskavosti, kterou poskytujete všem pacientům.

Chápu vás, pokud nejste spokojené s některými pracovními podmínkami, které nejsou vždy ideální, včetně finančního ohodnocení, ale je nutné, abyste za své oprávněné požadavky společným úsilím bojovali, drželi pohromadě a prosazovali jednotné myšlenky. Pak bude vaše snaha více vidět a slyšet a naším společným úsilím se povede vyzdvihnout prestiž ošetřovatelství a dalších NLZP tak, abyste byli v pracovních týmech společně s lékaři uznávanými, rovnocennými a spokojenými pracovníky.

Letos se uskuteční volby nového vedení České asociace sester a já bych vás, sestry, chtěla požádat i o aktivnější a početnější zapojení do činnosti této organizace, která zastupuje odbornost a zájmy sester a může tak být pro další vývoj ošetřovatelství v ČR významnou organizací.

Budu ráda za vaši spolupráci, podnětné náměty a nápady k zlepšení ošetřovatelské a zdravotní péče, kterou poskytujete.

Přeji všem dobrý a úspěšný rok 2015.

Mgr. Alena Šmídová, ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ ČR, hlavní sestra České republiky alena.smidova@mzcr.cz

4

florence 1–2/15

rozhovor s Mgr. Lucií Karalovou Ptala se Magda Hettnerová, redakce Florence fota: archiv Mgr. Lucie Karalové

Při práci na oddělení pro královskou rodinu jsem se sama cítila jako princezna Představte si nemocniční oddělení, v němž se koupelna blyští zlatem, na stropech září křišťálové lustry a jednu celou stěnu zabírá plazmová televize. Zdá se vám to nemožné? Omyl. Sestra Mgr. Lucie Karalová na takovém oddělení pracovala. Téměř šest let strávila pracovně jako zdravotní sestra v Saúdské Arábii, kde se mimo jiné starala i o členy královské rodiny.

Kdy vás napadlo vycestovat a proč zrovna do Saúdské Arábie?

Byl to nápad mojí kamarádky Kláry, se kterou jsem se seznámila při studiu magisterského studijního programu na Karlově univerzitě v Praze. Pracovala jsem v té době v nemocnici na Vinohradech na oddělení plastické chirurgie.

Bylo to mé první zaměstnání. Když přišla s tímto nápadem, řekla jsem si, proč ne.

Zašly jsme do agentury, která zprostředkovává práci v Saúdské Arábii, a podaly jsme si přihlášku.

Co bylo pak?

Podstoupily jsme pohovory, udělaly jsme zkoušky z angličtiny, Basic Life Support a z dalších odborných znalostí, vyplnily jsme potřebné formuláře a pak už jsme jen čekaly, až přijde nějaká nabídka. Asi po půl roce a osobních pohovorech s komisí vyslanou ze Saúdské Arábie jsem já dostala práci v Džiddě (Jeddah) a Klára, bohužel, v Rijádu. Odjely jsme tedy každá jinam.

Ona tam zůstala pouze rok, já skoro šest let.

Jaké byly začátky? Šílené. V práci to bylo úplně něco jiného – naprosto jiný systém, všechno se dokumentovalo v počítači, veškerá komunikace probíhala v angličtině, lidé, kteří tam pracovali, pocházeli z nejrůznějších zemí, používali jsme úplně jiné pomůcky a přístroje… První půlrok byl zkrátka velice náročný. Z našeho oddělení v ČR jsem byla třeba zvyklá na zastaralé rtuťové teploměry a tlakoměry s manžetou, zatímco tam byly k dispozici sofistikované přístroje, se kterými jsem

5

„Dne 23. 1. 2015 jsem se dozvěděla smutnou zprávu.

Strážce dvou svatých mešit král Abdullah bin Abdulaziz Al Saud zemřel. Jsem poctěna, že jsem měla tu příležitost v království Saúdské Arábie žít a starat se o jeho nejbližší.

Ať odpočívá v pokoji,“ říká Mgr. L. Karalová

se musela naučit pracovat. Dnes už je to u nás možná taky jiné, ale před těmi šesti lety to byl obrovský rozdíl, co se týče pomůcek a přístrojového vybavení.

Kde jste pracovala?

Dostala jsem práci v JCI akreditované nemocnici s názvem King Abdulaziz Medical City National Guard Health Affairs v Džiddě na oddělení ortopedické chirurgie. Byl to sice pořád obor chirurgie, ale přeci jen mezi plastickou a ortopedickou chirurgií je rozdíl. Moji kolegové pocházeli z asi třiceti různých zemí, takže člověk se musel naučit nejen rozumět jejich přízvuku, ale i chápat jejich kulturní odlišnosti. Nejvíc tam byly Filipínky, dále Malajky, černošky z jižní Afriky, Indky, ale i Britky; lékaři byli převážně Saúdové. Zkrátka lidé z celého světa. Po krátké době jsem pracovala na pozici „charge nurse“, což je něco jako u nás staniční sestra, takže jsem se kromě pacientů starala i o management.

Jak vypadal váš první den?

Byly jsme tři adeptky, jedny z prvních Češek, které do Saúdské Arábie s touto agenturou odletěly, takže jsme to měly o to těžší, protože jsme se musely spolehnout jen samy na sebe. Dnes, když tam nové holky přijíždějí, jim poradíme, co mají dělat, na co si dát pozor a podobně, pomůžeme jim s koupí abáji (svrchní černý šat, kterým se musejí ženy

V Al-Balad, starém městě Džiddy, narazíte nejen na tradiční tržiště (souq), které připomíná labyrint maličkých obchodů (nahoře), ale i na moderní stavby (dole)

v Saúdské Arábii zahalovat – pozn. red.), telefonní karty a podobnými nezbytnostmi, které na začátek potřebují. Po příletu nás na letišti vyzvedl vyslanec nemocnice, který nám zařídil odvoz do takzvaného compoundu, což je satelitní městečko, ve kterém žijí pouze cizinci.

Je obehnané vysokou zdí a pro naši bezpečnost hlídané ozbrojenými strážemi.

Tam jsme vyplnily opět nějaké dokumenty, ubytovaly se v nádherných vilách a pak už jsme nastoupily do nemocnice.

První týden je takzvaně orientační.

Seznámily jsme se s pravidly a chodem nemocnice, absolvovaly jsme různé přednášky a kulturní tréninky, během nichž jsme se dozvěděly něco o místní kultuře a probraly základy arabštiny. Tu jsme se musely začít učit co nejrychleji, protože ne všichni pacienti uměli mluvit anglicky.

Co bylo dál?

Během prvních tří měsíců jsme musely složit spoustu nejrůznějších zkoušek a kompetencí. Na oddělení jsem pak pracovala pod vedením preceptorky.

Přidělena mi byla Filipínka, která se mi ovšem nevěnovala naplno, tudíž jsem si musela spoustu věcí zjistit a naučit sama. Po prvních osmi službách, které jsem sloužila s ní, jsem už začala pracovat samostatně. Bylo to opravdu hodně náročné.

O kolik pacientů jste se staraly?

Na běžném oddělení má každá sestra na starost pět až šest pacientů. Po svém přeložení na VIP oddělení jsem pečovala maximálně o tři pacienty. A na královském oddělení, kde jsem pak příležitostně sloužila, jsme se dvě staraly o jednoho pacienta.

6

florence 1–2/15

rozhovor s Mgr. Lucií Karalovou rabské nemocnici byly sice nemocniční postele, které se daly polohovat, ale okolní nábytek nemocnici nepřipomínal.

Všude byly plazmové televizní obrazovky, honosný nábytek a podobně.

Jak vypadal váš běžný pracovní den?

Směny tam jsou dvanáctihodinové, stejně jako u nás. Na denní směnu se nastupuje v sedm hodin ráno. Noční staniční sestra přidělí denním sestrám pacienty, o které se budou starat. Obě staniční sestry, noční i denní, společně přepočítají narkotika. Poté následuje předání veškerých informací o všech pacientech a následná sesterská vizita. Každá sestra pak u těch svých svěřených pacientů změří vitální funkce, připraví jim léky a pak už se o nemocné starají stejně jako u nás. To znamená jídlo, příprava na výkony, vyšetření a podobně.

Během svého pobytu v Saúdské Arábii procestovala Lucie všechny okolní státy, podívala se také do pouště a potápěla se v Rudém moři

Čím jste si zasloužila práci na takovémto oddělení?

Asi po roce, kdy jsem v nemocnici pracovala, k nám přivezli jednu z princezen.

Byla jsem vybrána k jejímu ošetřování.

Protože vedení nemocnice asi usoudilo, že jsem se osvědčila, hned druhý den mě přeložili na VIP oddělení.

Jak vypadá takové královské oddělení?

Nebylo otevřené běžně, jen když potřeboval péči někdo z královské rodiny. Šlo převážně o nejbližší příbuzné krále.

Bylo jedním slovem nádherné. Luxusní,

honosné, jako z pohádky tisíce a jedné noci. Bohatě zdobené, jak je u Arabů zvykem, koupelna celá ve zlatě, na stropech byly křišťálové lustry, všude obrovské televizní obrazovky, zkrátka jedním slovem úžasné. I já sama jsem si tam připadala jako princezna.

A VIP oddělení? Dá se nějak srovnat s VIP oddělením u nás?

Nemohu posoudit, jak je to teď, ale před těmi šesti lety, kdy jsem pracovala na plastické chirurgii, což bylo také VIP oddělení, oproti tomu saúdskému rozhodně nebylo na tak vysoké úrovni. V saúdskoa-

V čem je hlavní rozdíl mezi prací sestry v ČR a v Saúdské Arábii?

Tím, že Saúdové jsou muslimové, se veškerý život podřizuje jejich víře. A to se projevuje i v nemocnici. Pacienti se například pětkrát denně modlí, přičemž je nesmíte vyrušovat. Takže když jsem třeba šla dát pacientovi léky a viděla jsem, že se zrovna oddává modlitbě, přišla jsem samozřejmě později. V období svatého měsíce ramadánu, kdy se muslimové postí, navíc muslimové odmítají nejen jídlo a pití, ale také léky a infuze. Z toho důvodu se vždy jakoby otočí den a noc.

Poslední léky dostanou před východem slunce a další pak až večer po jeho západu. Čeští pacienti bych řekla, že jsou víc disciplinovaní. Za Araby chodí hodně návštěv a každá rodina má stanoveného svého „sittera“ – někoho, kdo na pacienta dohlíží a pomáhá s péčí o něj. No a v neposlední řadě pacientky vyšetřuje lékař vždy za stálé přítomnosti sestry.

A jaké je postavení sestry v tamní společnosti?

Sestry mají větší pravomoci, ale s tím i samozřejmě větší odpovědnost. Jak lékaři, tak pacienti je tam však berou jako „někoho“. Mrzelo mě například, že když jsem v Česku vystudovala a získala titul Mgr., bylo to pořád stejné, jako bych ho neměla. Plat odpovídal sestře se středoškolským vzděláním a i ze strany lékařů jsem pořád cítila takové to: „jsi sestra,

7

tak to koukej udělat“. Kolektiv kolegyň byl v ČR výborný, na to si nemůžu stěžovat. Doteď jsme spolu stále v kontaktu a moc mi fandí. To mi naopak v Saúdské Arábii chybělo, protože tam jsem se občas setkala i s určitou závistí, hlavně ze strany Filipínek, protože Evropanky jsou v Saúdské Arábii lépe placené, ale přístup ze strany společnosti k sestrám je u nás pořád horší než v Saúdské Arábii.

Když teď na chvíli opustíme zdravotnictví, jak tam vypadal váš běžný život?

Během prvních měsíců prochází člověk takzvaným kulturním šokem. Všechno je jiné, než na co byl zvyklý. Počasím počínaje, přes to, jakým způsobem chodí tamní lidé oblékaní, až po celkový způsob života. Ale po čase, když si na to člověk zvykne, je tam opravdu spokojený. Alespoň já jsem byla. Jak už jsem říkala, žili jsme v compoundech, kde jsme nemuseli tak přísně dodržovat jejich pravidla. Například jsme tam nemusely chodit zahalené a normálně jsme se opalovaly u bazénu v plavkách. Všichni jsme tam bydleli ve vilách, k dispozici jsme měli fitness centrum a podobně.

Ale pokud jsme chtěly jít ven na ulici, musely jsme být oblečeny v abáje a dle potřeby mít vlasy zahalené šátkem. Je to o tom, že když je člověk v jiné zemi, musí respektovat její pravidla a tradice.

V celém království je zakázaný alkohol, takže tam nejsou žádné bary ani diskotéky, kde by se mohl člověk bavit tak, jak to známe u nás. Ale zase tam jsou různá zábavní centra a párty, pro nás cizince se pořádaly například na ambasádách nebo v těch compoundech, takže se nedá říct, že bychom se nudili. Pro tamní obyvatele je všechno podřízené víře a spoustu věcí dělají odděleně, zvlášť muži a ženy.

Muž a žena, kteří nejsou v příbuzenském svazku nebo nejsou sezdáni, by neměli být spolu viděni například ani na ulici.

Hlídá to náboženská policie, která dohlíží mj. i na to, aby měly ženy zahalené vlasy a podobně. Já jsem tam nikdy žádné problémy neměla. Byla jsem tam opravdu spokojená a moc se mi tam líbilo. Hodně jsem také cestovala.

Kde jste byla?

V podstatě po dobu, co jsem žila v Saúdské Arábii, jsem procestovala všechny

okolní země. Navštívila jsem Jordánsko, Libanon, Omán, Katar, Turecko, Dubaj, Indii a Bali.

Co jste si od práce v Saúdské Arábii slibovala?

Chtěla jsem zkusit pracovat v zahraničí, abych poznala tamní kulturu, zdokonalila si angličtinu, abych cestovala a v neposlední řadě abych si vydělala peníze na byt v ČR, což se mi také podařilo.

Přivezla jste si i nějaké neobvyklé zážitky? Úžasným zážitkem bylo například, když jsem navštívila saúdskoarabskou svatbu.

Oslava probíhá odděleně a dokonce se může stát, že nejen na jiném místě, ale třeba i v jiný den. Ženich a nevěsta podepíší smlouvu a pak to oslaví. Ženy zvlášť a muži také zvlášť. Byla jsem pozvána na svatbu, které se zúčastnilo dalších asi tři sta žen, a bylo to úžasné. Ty černě oděné, téměř anonymní postavy, které člověk potkává na ulicích, se najednou ukázaly v nádherných róbách, krásně namalované, načesané, byla to nádhera. Až z těch barev přecházel zrak. Popíjela se káva – gahwa, jedly se datle a spousta jiných sladkostí a byla to zábava. Před půlnocí se přišel ukázat ženich s nevěstou. Než

vstoupili, zhasla světla a všechny ženy, vyjma příbuzných ženicha, se zahalily do abájí. Pak svatební pár vstoupil. Zatančili si, hosté jim popřáli a pak následovala večeře, nebo spíš snídaně, protože zábava trvala až do rána. Bylo to něco neskutečného. No a dalším takovým nezapomenutelným zážitkem byly povodně. Jen párkrát za rok, zpravidla v listopadu, tam totiž zaprší a i když déšť trvá třeba jen hodinu, přijdou pak povodně. Jedny takové opravdu ošklivé jsem zažila krátce poté, co jsem přijela. Po tříhodinovém dešti přišly záplavy, které stály život hodně lidí. I v naší nemocnici byl vyhlášen „code black“, což znamená katastrofu.

Někteří pacienti prý museli být dokonce evakuováni, protože do nemocnice zatékalo. To byl naštěstí jen jeden nepříjemný zážitek. Těch hezkých mám nespočet. Je to prostě úplně jiný svět.

Půl roku jste už v České republice.

Plánujete se do Saúdské Arábie vrátit?

Asi ano. Chybí mi to. Mám tam spoustu přátel, se kterými jsem zůstala v kontaktu. Problém je, že do Saúdské Arábie se nedá dostat na klasické turistické vízum, proto zvažuji, že se tam opět vrátím pracovně.

k věci

→ Kdo je Mgr. Lucie Karalová Zdravotní sestra původem z Moravy, která na Karlově univerzitě v Praze absolvovala bakalářský studijní program Ošetřovatelství a magisterský studijní program Pedagogika. Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze pracovala na oddělení plastické chirurgie, v roce 2009 odjela pracovat do Saúdské Arábie. V JCI akreditované nemocnici s názvem King Abdulaziz Medical City National Guard Health Affairs v Džiddě dostala místo na oddělení ortopedické chirurgie. Poté, co se osvědčila v péči o členku královské rodiny, byla přeložena na VIP oddělení, odkud přecházela v případě, že byl hospitalizován někdo z královské rodiny, na

královské oddělení. Během svého působení v Saúdské Arábii procestovala většinu okolních zemí. V roce 2013 provázela v Saúdské Arábii českou delegaci podnikatelů v čele s tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Ze svého téměř šestiletého působení v Saúdské Arábii na pozici „charge nurse“ (podobné jako staniční sestra v ČR – pozn. red.) napsala několik článků do periodik pro zdravotní sestry. V současné době zvažuje návrat do Saúdské Arábie.

8

foto: Profimedia

→ Péče o pacienta po stomatochirurgickém výkonu → Zdravý a krásný úsměv – jak ho dosáhnout? → Důležitost péče o dutinu ústní

odborné téma stomatologie

Péče o pacienta po stomatochirurgickém výkonu Bc. Edita Chumová lůžkové oddělení chirurgie, Nemocnice Strakonice, a. s.

Mgr. Bc. Jitka tamáš otásková Nemocnice České Budějovice, a. s.

Pojem stomatochirurgie není synonymem pouze pro chirurgickou extrakci zubu. Patří pod něj daleko více lékařských ošetření, která jsou jak pro operatéra, tak pro nemocného náročná. Po výkonu potřebuje nemocný kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Sestra se orientuje ve specifikách péče a ví, jak o nemocného pečovat.

Pooperační péče Pooperační péče začíná převezením nemocného na jednotku intenzivní péče, kde zůstane nezbytně dlouhou dobu pro zlepšení jeho celkového stavu. Nemocný se po stomatochirurgickém výkonu ukládá do mírně zvýšené polohy, pokud není lékařem indikováno jinak. Polštář by měl být kryt jednorázovou rouškou pro případ, že by rána více krvácela nebo nemocný více slinil. Sestra po výkonu sleduje ránu, zda nekrvácí. Měla by zabránit vzniku infekce, tzn. ránu pravidelně převazovat a všímat si známek zánětu. Také sleduje, zda krev nestéká do dýchacích cest, aby nedošlo k její aspiraci, popřípadě aspiraci zvratků. K zabránění aspiraci by měla být u lůžka odsávačka.

Dle celkového stavu nemocného po výkonu kontroluje sestra fyziologické funkce. U některých nemocných může být prove-

dena tracheostomie, kterou sestra převazuje sterilním krytím a pravidelně odsává také sterilní cévkou. Pro lepší rozpuštění hlenu může do trachey kápnout 10 kapek fyziologického roztoku. U nemocných s mezičelistní fixací je zapotřebí mít po ruce, tzn. na stolečku, štípací kleště pro akutní uvolnění fixace, kdyby došlo k otoku měkkých tkání nebo k náhlému zvracení. Tyto kleště má nemocný na dosah po celou dobu nošení mezičelistní fixace. U zavedených drénů sleduje sestra zavedení drénu, jeho spojení a odvod. Celkové odvedené množství zapisuje do dokumentace. Nemocného s frakturou poučí sestra o nutnosti nesmrkat, čím se předchází emfyzému. Proto je třeba nosní průduchy alespoň pětkrát denně prokapávat nosními kapkami.

U zlomenin očnic je třeba, aby sestra prokapávala oči pětkrát denně antiseptiky. Na noc je vhodné aplikovat masti.

STOMATOLOGIE oDBoRné téMA

Hygiena dutiny ústní Sestra musí klást velký důraz na hygienu dutiny ústní po výkonu, neboť po provedeném výkonu je zapotřebí odstraňovat krusty a krevní sraženiny.

U nemocných s mezičelistní fixací je narušena samočisticí schopnost, a proto by v neošetřené sliznici mohl vzniknout zánět, který by mohl narušit hojení. Samostatný nemocný může provést hygienu dutiny ústní sám. Sestra mu doporučí vhodnou zubní pastu (obsahující fluoridové a dezinfekční látky), dále zubní kartáček, který má husté měkké štětiny a malou pracovní plochu.

Pro zdokonalení hygieny může nemocný použít mezizubní kartáček, interproximální sondu nebo dentální nit. Dále je třeba zvolit vhodnou techniku čištění, která bude šetrná k zubům i dásním, aby nedošlo k jejich poranění. Pro děti je nejvhodnější Foneova metoda krouživými pohyby. Bassova metoda pomocí vibračních pohybů je doporučována dorostu a dospělým. Pro dočištění nepřístupných úseků chrupu se využívá solo technika. Po hygieně provede výplach dutiny léčebným roztokem (heřmánek, řepík) a nakonec dutinu pečlivě vytře pomocí tamponu a peánu. Jestliže nemocný není schopen samostatné péče, provede péči ošetřující sestra. Péče by se měla provádět minimálně třikrát denně, nejideálněji po každém jídle. Hygienu provádí sestra pomocí glycerinových štětiček nebo zubního kartáčku s malou pracovní plochou (nebo dětským zubním kartáčkem). Sestra vyčistí předsíň dutiny ústní směrem odzadu dopředu, poté pokračuje v čištění vlastní dutiny. U nemocného s mezičelistní fixací je přístup ztížen, proto se pro čištění používá stříkačka s vlažnou vodou nebo různé spreje. V péči o dutinu ústní nesmí sestra zapomenout na péči o rty, které je vhodné buďto promazávat, nebo krýt mastí či vazelínou.

Nemocným po extrakci zubu se v prvních dvou dnech nedoporučuje výplach úst z důvodu možného krvácení. Poté se může dutina vyplachovat roztokem chlorhexidinu dvakrát denně nebo se mohou používat odvary z heřmánku či řepíku pětkrát denně. Je zakázáno kouřit, neboť kouření zhoršuje hojení rány.

Výživa Po provedených výkonech v dutině ústní je potřebná úprava stravy. Strava by měla být měkká, nejlépe tekutá nebo kašovitá. Délka dietní úpravy se odvíjí od provedeného výkonu. Někdy postačí úprava výživy na několik dnů, v jiných případech je nemocný odkázán na parenterální výživu nebo nazogastrickou sondu. U nemocných s mezičelistní fixací může dieta trvat i několik týdnů. V pooperační fázi by měla sestra zajistit nemocnému dostatečný příjem tekutin, neboť po provedeném výkonu se objevuje slinotok a zvýšený odpar ze

sliznic, kvůli kterému dochází k velkým ztrátám tekutin. U nemocných v bezprostřední péči, kteří nemohou přijímat per os, je přívod živin a tekutin zajištěn parenterální cestou. Sestra musí dbát na řádnou přípravu infuzního roztoku, zajistit jeho podání a pečovat o intravenózní kanylu. Nemocným, kteří ubývají na váze vlivem dietní úpravy či jsou onkologicky nemocní, se doporučuje sipping, popíjení nutričních drinků. U některých nemocných může být zajištěna enterální výživa pomocí nazogastrické sondy. Do nazogastrické sondy může sestra aplikovat výživu připravenou kuchyňskou technologií. Tato strava má však menší energetický obsah, proto jí musí nemocný dostat větší objem.

Aby nedošlo k ucpání sondy, je nezbytné, aby sestra každé čtyři hodiny proplachovala sondu 30 ml převařené vody. Sestra musí mít na paměti, že výživa připravená v kuchyni je určena pouze pro podání do žaludku. Polymerní formule jsou možné podávat do žaludku, duodena i jejuna, jelikož jsou připravovány farmaceuticky. Bývají čichově i chuťově příjemné, proto se podávají i perorálně, avšak u nemocných mohou velice často způsobovat průjmy. Třetím typem jsou enterální a oligomerní diety, které nevyžadují přílišné trávení a jsou prakticky bezezbytkové. Je však zapotřebí zahájit co nejdříve perorální výživu. U nemocných s mezičelistní fixací se podává strava pomocí brčka, Janetovou stříkačkou či usrkáváním ze lžičky.

Bolest Bolest v orofaciální oblasti je typická pro stomatologii. Nemocní vnímají bolest v orofaciální oblasti mnohem intenzivněji než v ostatních částech těla.

Neuralgie trigeminu se dělí na primární (idiopatickou) a sekundární (symptomatickou). U primární neuralgie je velmi obtížné zjistit příčinu bolesti.

Může ji způsobovat komplikovaná extrakce zubu nebo tumor. Projevuje se ostrou, pálivou a záchvatovitou bolestí, kterou vyvolává mechanické podráždění (např. při jídle, čištění zubů). Trvá několik sekund a objevuje se zpravidla jen na jedné straně. Sekundární (symptomatická) neuralgie se vyskytuje mnohem častěji. Její příčina není také tak jednoznačná, mohou ji způsobovat výkony na dolní čelisti. Bolest je tupá, kontinuální a vychází z měkkých tkání či skeletu obličeje. Projevuje se ataky, které mají kolísavou intenzitu. Atypická obličejová bolest je kontinuální, má kolísavou intenzitu a je lokalizována ve střední třetině obličeje.

Objevuje se na obou stranách obličeje. Vzniká po stomatologickém výkonu, po kterém přetrvává. Typicky se objevuje u zánětlivé komplikace extrakční rány, po níž si nemocný vyžádá chirurgickou revizi místa, ve kterém se bolest projevuje, aniž by pro tento výkon existoval objektivní podklad. Myofasciální obličejovou bolest popisuje nemocný jako

Po provedených výkonech v dutině ústní je potřebná úprava stravy. Strava by měla být měkká, nejlépe tekutá nebo kašovitá.

Délka dietní úpravy se odvíjí od provedeného výkonu.

9

odborné téma stomatologie

florence 1–2/15

foto: Profimedia

10

bolest ostrou nebo pálivou, která se objevuje na jedné či obou stranách obličeje. Na intenzitě nabývá v ranních hodinách. Postihuje žvýkací a krční svaly. Projevuje se obtížným a bolestivým otevíráním úst. Příčina bolesti souvisí s traumatickým postižením, stresovou situací nebo zánětlivým onemocněním. Pro léčbu této bolesti se mimo jiné využívají relaxační dlahy na dolní zubní oblouk.

Nemocný si dlahu nasazuje vždy na noc.

Sestra vytváří psychologickou oporu pro nemocné, měla by proto být vstřícná a ochotná a budit dojem důvěry ke správné spolupráci

Rehabilitace v orofaciální oblasti Na rehabilitaci orofaciální oblasti se podílí fyzioterapeut, logoped nebo i ergoterapeut, záleží na druhu poškození. Díky stimulaci dutiny ústní dochází ke zvýšení citlivosti, zlepšuje se činnost svalů, což má za následek lepší příjem potravy a zřetelnější artikulaci. Při stimulaci v dutině ústní je třeba respektovat nemocného a jeho pocity, neboť může dojít k dávivému reflexu. V horších případech může dojít k vyvolání kousacího reflexu. Proto je zapotřebí, pracuje-li rehabilitační pracovník v du-

Literatura 1. Dostálová T, Seydelová M. Stomatologie. Praha: Grada, 2008, ISBN 978-80-247-2700-4 2. Gangale D. Rehabilitace orofaciální oblasti. Praha: Grada, 2004, ISBN 80-2470534-6 3. Grofová Z. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry.

Praha: Grada, 2007, ISBN 978-802-4718-682 4. Nováková I. Ošetřovatelství ve vybraných oborech: dermatovenerologie, ORL, stomatologie. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-802-4734-224

tině ústní, aby používal rukavice nebo příslušné pomůcky (např. vatovou štětičku, zubní kartáček).

Rehabilitační personál využívá ke cvičení intraorální taktilní stimulaci, masáž dásní, pasivní pohyby nebo termickou stimulaci. K posílení obličejového svalstva po úrazech čelistí se doporučuje protahování tváří a rtů, posilování vnitřní a vnější stěny tváří a jejich masírování. K pozvolnému rozevírání dutiny ústní a k posílení dutiny ústní se využívá kousací klín. Pro docílení co největšího pohybu čelistí se do úst vkládá postupně stále větší klín.

Kousací klín můžeme zhotovit z dřevěné špátle, srolované gázy nebo z korku. Nemocný může pro rozevření úst užít i své prsty na rukou, vkládá kloub ruky do úst a musí vydržet 15 sekund. Poté klouby přidává a musí vydržet stejnou dobu, nakonec může přidat i palec ruky.

Požadavky kladené na sestru pracující na stomatochirurgickém oddělení U sestry pracující na stomatochirurgickém oddělení se nevyžaduje specializace. Je od ní ovšem očekáváno, že kromě běžných znalostí a dovedností je zběhlá i v léčebných postupech stomatologie. Dále by měla ovládat znalosti z dalších klinických oborů, jako je chirurgie, dermatovenerologie, psychologie, onkologie a také pediatrie.

Měla by zvládat práci s přístrojovým vybavením, asistovat při stomatologických zákrocích a mít znalosti o stomatologických léčivech. Sestra vytváří psychologickou oporu pro nemocné, měla by proto být vstřícná a ochotná a budit dojem důvěry ke správné spolupráci. V neposlední řadě poskytuje edukační činnost nemocnému, případně rodičům, o způsobech péče o dutinu ústní nebo zvláštnostech hygieny při konkrétním onemocnění. Je nemocnému psychickou oporou při těžkých zákrocích a pomáhá mu s nácvikem všedních činností v pooperačním období.

Více o autorkách 5. Machoň V, Dejmalová M. Zlomeniny obličejového skeletu. Sestra. 2005;15(3):36–37.

ISSN 1210-0404 6. Pazdera J. Základy ústní a čelistní chirurgie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, ISBN 978-8024416-700 7. Šamánková M. Základy ošetřovatelství. Praha: Karolinum, 2006, ISBN 80-2461091-4 8. Vurm V. Ošetřovatelství ve stomatologii. Praha: Manus, 2005, ISBN 80-865-7108-4

Bc. Edita Chumová 2010: ukonč. SZŠ Písek – Zdravotnický asistent; 2013: ukonč.

Bc. studium – Ošetřovatelství, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice; od 2013: lůžkové oddělení chirurgie Nemocnice Strakonice, a. s., Strakonice – všeobecná sestra Mgr. Bc. Jitka Tamáš Otásková 2001: ukonč. Bc. studium, JU ZSF, České Budějovice – obor Radiologický asistent; 2002: ukonč. Bc. studium LF UK v Plzni – obor Ošetřovatelství; 2005: ukonč. Mgr. studium JU ZSF, České Budějovice – obor Rehabilitační – psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby; 2011: VŠERS, České Budějovice, Doplňující pedagogické studium pro učitele odborných předmětů; 1996–2003: Nemocnice České Budějovice, oční oddělení – všeobecná sestra; od 2003: ZSF JU České Budějovice – odborná asistentka; od 2013: Nemocnice České Budějovice, a. s., HDS – všeobecná sestra

Kompletní vybavení vaší sterilizace „na klíč“ včetně informačního systému

Miele, spol. s r. o.

(Spielberk Office Centre) Holandská 4, 639 00 Brno Tel.: +420 543 553 111 Fax: +420 543 553 119 E-mail: info@miele.cz www.miele.cz

BMT Medical Technology s. r. o.

Cejl 157/50, Zábrdovice 602 00 Brno Tel.: +420 545 537 111 Fax: +420 545 211 750 E-mail.: mail@bmt.cz www.bmt.cz

Johnson & Johnson, s. r. o.

Karla Engliše 3201/6 150 00 Praha 5-Smíchov Tel.: +420 227 012 111 Fax: +420 227 012 300 E-mail: info@jnjcz.cz www.jnjcz.cz

11

odborné téma stomatologie

florence 1–2/15

Zdravý a krásný úsměv – jak ho dosáhnout?

Jitka Janouškovcová Stomatologická klinika LF UK a FN Plzeň Anna Polcarová, DiS. Stomatologická klinika LF UK a FN Plzeň

Krásného a zdravého úsměvu lze dosáhnout jen správnou a pravidelnou péčí o chrup a dutinu ústní. K tomu potřebujeme správné pomůcky. Těmi nejznámějšími jsou zubní kartáček a pasta. Existuje však mnoho dalších, které nám při pravidelné péči pomáhají ke správné ústní hygieně a tím i k zářivému úsměvu.

J

ak již bylo řečeno, základními pomůckami jsou zubní kartáček a pasta. Zubní kartáček se používá k odstranění zubního plaku a zbytků jídla. Existuje několik rozdělení zubních kartáčků. Nejznámější je rozdělení na zubní kartáček pro dospělé a pro děti (obr. 1, 2). Rozdíl mezi nimi je ve velikosti, a to jak ve velikosti rukojeti, tak části hlavy se štětinami. Tyto kartáčky jsou vyráběny v různých barvách, tvarech a s různými vzory. Pro motivaci dětí jsou dětské zubní kartáčky většinou opatřeny dětskými motivy. Dále se zubní kartáčky dělí dle tvrdosti.

Zde rozlišujeme tři skupiny: měkký, středně tvrdý a tvrdý. Správný zubní kartáček by měl mít hustě osazená, rovně střižená vlákna a krátkou hlavu, která nám umožní dobře očistit všechny části

Dobře zvolený zubní kartáček je základem správné hygieny dutiny ústní a tím i zářivého úsměvu

foto: Profimedia

12

chrupu. Co do tvrdosti bývá nejčastěji doporučován kartáček měkký. Důležitým faktorem je správné používání zubního kartáčku. Měl by být šikmo přiložen k dásni a pod úhlem asi 45° by jím měl být prováděn stíravý pohyb směrem od dásně – tzv. „od růžového k bílému“. Na jednom místě by se měl pohyb opakovat vždy pětkrát.

Tímto způsobem by se měly očistit zuby v horní i dolní čelisti, jak ze strany tvářové, tak ze strany jazyka a patra. Nakonec je ještě nutné vyčistit kousací plochy stoliček, a to vodorovně pohybem kartáčku dopředu a dozadu. Při správném po­ užívání by se měl zubní kartáček měnit přibližně každé tři měsíce.

Zubní pasta (obr. 3) je spíše pomocným prostředkem při čištění zubů, např. proti zápachu z úst. Základem hygieny zůstává zubní kartáček.

I zubní pasty jsou v základě rozdělené na pasty pro dospělé a pro děti. Pasty nám slouží také jako nosič některých léčebných prostředků, mezi nimiž je nejdůležitější fluor, který zvyšuje odolnost zubní skloviny. Dále se vyrábějí zubní pasty s léčivými nosiči např. pro citlivé zuby, proti zubnímu kameni nebo pasty bělicí.

K důkladnější péči o ústní dutinu slouží celá řada dalších pomůcek, které by měly být v dnešní době samozřejmostí pro každého.

Prsťáček (obr. 4) je gumový návlek na prst s jemnými štětinkami ze silikonu, kterým se provádí čištění zubů u kojenců od prořezání jejich prvních zoubků. Je možné jej používat samotný nebo s dětským gelem.

Zubní nit je buď voskované, nebo nevoskované vlákno, s jehož pomocí je možné odstranit zubní plak a zbytky jídla z mezizubních prostor.

Toto vlákno je nejčastěji vyráběné z nylonu a kvůli šetrnosti k dásním je vhodné, je-li voskované (obr. 5). Pro jedno použití je nutné použít asi 30 cm nitě. Od konců ji natočíme na prostředníky obou rukou. Pak nit uchopíme mezi ukazová-

stomatologie odborné téma

ky a palce tak, aby mezi pravou a levou rukou zůstala asi 3 cm dlouhá napnutá část nitě, kterou zavedeme do mezizubního prostoru. Jemným pohybem použijeme nit na vyčištění prostoru mezi zuby směrem nahoru a dolů.

Mezizubní kartáček je další pomůcka, která slouží k vyčištění mezizubních prostor od plaku a zbytků jídla. Jedná se o malý kartáček skládající se z úchopové plochy, která je barevně rozlišena dle velikosti kartáčku, a stočené spirálky, na které jsou fixována nylonová vlákna. I zde se orientujeme dle velikostí – od vláken, která jsou stěží viditelná, až po vlákna silnější a delší (obr. 6).

Výběr velikosti mezizubního kartáčku je velmi důležitý. Zatímco malý kartáček se stává neúčinným, velkým si můžeme poranit dásně. Není nic zvláštního na tom, když máme na jeden chrup dvě různé velikosti mezizubních kartáčků. Ve většině případů se používá v přední části chrupu kartáček jemnější než v zadní části u stoliček. Do mezizubních prostor zavádíme kartáček vždy z vnější strany zubů a jedním až dvěma pohyby tam a zpět čistíme. Tímto způsobem je nutné vyčistit všechny mezizubní prostory v ústech. Mezizubní kartáčky se používají bez pasty, nejčastěji jednou denně, po klasickém vyčištění zubů běžným kartáčkem a zubní pastou. Vhodné je kombinovat je s mezizubní nití. Při správném používání vydrží mezizubní kartáček asi dva až tři týdny.

Solo kartáček (obr. 7), jinak také jednosvazkový, je kartáček určený pro špatně dostupná místa při čištění zubů. Nejčastěji se jedná o poslední stoličky, tzv. zuby moudrosti. Vhodný je též pro čištění zubů, na kterých jsou fixní rovnátka. Jak už z názvu kartáčku vyplývá, čistí se jím každý zub zvlášť – solo; ani u tohoto kartáčku se nepoužívá zubní pasta. Čištění probíhá tak, že se kartáček přiloží na zub tak, aby se jeho štětiny rozprostřely, a vibračními pohyby se zub pod mírným tlakem čistí. Životnost tohoto kartáčku je až 6 měsíců.

Elektrický zubní kartáček (obr. 8) je kartáček, který není pro běžné používání příliš doporučovaný, neboť při čištění tímto kartáčkem není ideální kontrola tlaku na kartáček; při přílišném tlaku může docházet k odhalování krčků zubů a tím i k jejich zvýšené citlivosti. Pro jeho jednodušší použití je vhodný spíše pro péči o chrup handicapovaných pacientů.

Flosspick, jinak také šavlička s nití (obr. 9), je pomůcka, která při nesprávném a příliš častém používání může způsobit poškození dásní.

Oblouček s nití je náhrada za dentální nit a konec šavličky je náhradou za dnes ještě stále velmi často vyhledávané párátko. Flosspick je pro svou velikost pomůcka vhodná např. do kabelky, takže je k dispozici při každé příležitosti.

1

1

2

2

3

5

4

Obr. 1 / Zubní kartáček pro dospělé Obr. 2 / Zubní kartáček pro děti Obr. 3 / Zubní pasta Obr. 4 / Prsťáček Obr. 5 / Zubní nit fota: autorky

13

14

odborné téma stomatologie

florence 1–2/15

8

9

6 Obr. 6 / Mezizubní kartáčky Obr. 7 / Solo kartáček Obr. 8 / Elektrický zubní kartček Obr. 9 / Flosspick Obr. 10 / Superfloss Obr. 11 / Škrabka na jazyk Obr. 12 / Ústní voda

7

10

11

12 fota: autorky

Superfloss se používá k čištění prostor pod zubním můstkem, čištění implantátů či ortodontických zámečků. Je to speciální nit, která se skládá z užší, tzv. zaváděcí části, a širší, tzv. čisticí části (obr. 10). Slabší část zavedeme mezi volný člen můstku a dáseň, posuneme tak, aby se do tohoto prostoru dostala silnější – čisticí část, z každé strany uchopíme mezi ukazováky a palce a vodorovnými pohyby tam a zpět čistíme. Po použití je možné pomůcku omýt tekoucí vodou a opakovaně použít. Škrabka na jazyk. Pro běžnou hygienu jazyka postačí zubní kartáček, kterým jazyk jemně setřeme. Pro ty z nás, kterým se na jazyku tvoří silnější vrstva povlaku, je určena škrabka na jazyk (obr. 11), s jejíž pomocí se tohoto nepříjemného povlaku lehce zbavíme. Ústní voda. Dentální hygienu lze doplnit ústní vodou (obr. 12), která dodává zubní sklovině fluor a má většinou kosmetické účinky – svěží dech. Žvýkačka. V neposlední řadě je pro hygienu dutiny ústní možné použít žvýkačku. Pravou volbou by měla být žvýkačka bez cukru, která výrazně pomáhá, když není možné provést čištění zubů pomocí kartáčku a pasty. Žvýkačka vyrovnává

pH v ústech a pomáhá ke zvýšené produkci slin, které zuby tzv. „omývají“.

Neznalostí a nesprávným používáním dentálních pomůcek můžeme svému chrupu mnohdy i ublížit. Návštěva dentální hygienistky zajistí každému nejen praktickou ukázku použití všech těchto pomůcek, ale pomůže získat i mnoho cenných rad. Správným používáním pomůcek dentální hygieny bude daleko snazší dosáhnout toho, aby byl náš úsměv zdravý a krásný.

Více o autorkách Jitka Janouškovcová 1985: ukonč. SZŠ Plzeň – Všeobecná sestra; od 1985: Stomatologická klinika LF UK a FN Plzeň Anna Polcarová, DiS. 2005: ukonč. SZŠ Plzeň – Všeobecná sestra; 2008: ukonč. VOŠ Praha – Dentální hygienistka; od 2009: Stomatologická klinika LF UK a FN Plzeň – Dentální hygienistka

stomatologie odborné téma

Důležitost péče o dutinu ústní

O

šetřovatelství bylo založeno na základní ošetřovatelské péči, která se týkala zvláště hygieny, prostředí, stravování, do popředí vystupovalo subjektivní pozorování, které začalo být objektivizováno zvláště v 2. polovině 19. století dalšími vyšetřovacími metodami, jako je RTG, EKG a základní laboratorní postupy vyšetřující krev. Vyšetřování, ošetřování a léčení pacienta bylo věcí rozhovoru, pozorování, anamnézy, dalo by se říci, že šlo o dobu netechnickou.

S dalším rozvojem léčebně-ošetřovatelských postupů dochází k velkému rozvoji techniky, léčiv, léků, léčebných prostředků, dokumentace i rozsahu informací. Technické 20. století nám přineslo mnoho informací, zjednodušení práce, ale také vzájemného vztahového odcizení, které se snažíme různými způsoby dohnat. Všechny zakladatelky moderního ošetřovatelství se shodují v tom, že pro pohodu a komfortní pocit pacienta je velmi důležitá základní ošetřovatelská péče.

Do této péče patří celková hygiena (čistota), většinou začínající péčí o dutinu ústní, kdy máme možnost sledovat celkový somatický i psychický stav pacienta. Ústy přijímáme potravu (dietoterapie), pijeme, léčíme se léky (farmakoterapie), ale také dýcháme (autoterapie hlasem, dechem), usmíváme se a hovoříme. V anamnestickém rozhovoru zjišťujeme, jak běžně pacient pečuje o dutinu ústní, svoje zuby, svou protézu, jaké ústní hygienické přípravky používá, kdy byl naposledy u stomatologa, dentální hygienistky, zda má problémy s prováděním péče o dutinu ústní.

Je důležité mít informaci o minulých či současných problémech (zánět dásní, krvácení, afty, poškození sliznice, bolesti zubů, povlaky jazyka, zabarvení jazyka, pohyblivost jazyka, zápach z úst). Již při tomto rozhovoru pozorujeme rty, které tvoří, obkružují dutinu ústní, jejich zabarvení, pohyblivost při řeči, popraskanost, případně krvácení, koutky. Sledováním napří-

klad tvaru a povrchu jazyka a jeho mapy jako mikrosystému můžeme podle některých lékařů poznat onemocnění některého vnitřního orgánu.

Je to podobné jako u akupunkturních bodů ucha, reflexních bodů a ploch na těle (plosky nohou a rukou). Ráda bych tím upozornila na celostní vnímání pacienta při jeho ošetřování a význam souvislostí v lidském těle. Vždy je také důležité vědět, jak je pacient soběstačný, a podle toho přizpůsobit péči o dutinu ústní, která běžně patří do ranní a večerní toalety pacienta. K hygieně dutiny ústní, po zjištění informací od pacienta a dle soběstačnosti nemocného, používáme různé druhy kartáčků, zubní pastu, interdentální nitě, interdentální kartáčky, ústní vody, heřmánkové, šalvějové, lipové výplachy, různé druhy štětiček.

Sledujeme a pečujeme o všechny části dutiny ústní od rtů, předsíně dutiny ústní, zubů, patra úst, svalového dna dutiny ústní, sliznic, výstupů foto: Profimedia

PhDr. Irena Nerudová VOŠZ a SZŠ Alšovo nábřeží 6, Praha 1, www.szspraha1.cz

Letos si připomeneme 195 let od narození a 105 let od úmrtí Florence Nightingaleové – zakladatelky moderního ošetřovatelství, které vycházelo z válečných podmínek a rozvinulo se v běžných civilních podmínkách. Nejen ve Velké Británii, ale i v řadě dalších zemích docházelo v tomto období k potřebě a zviditelňování ošetřovatelského povolání, zvláště pak při zakládání a působení ošetřovatelských škol, v nichž byly progresivní sestry – ošetřovatelky, řádové a následně civilní sestry.

Pro pohodu a komfortní pocit pacienta je velmi důležitá základní ošetřovatelská péče

15

16

odborné téma stomatologie

florence florence florence 1–2/15 11/14 6/13

foto: Profimedia

Dobrá péče o dutinu ústní od dětství do stáří je nezastupitelná

obsah

recenzované části výzkumné sdělení 17 / Problematika výuky chronických ran v oboru všeobecná sestra

výzkumné sdělení 19 / Psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péči

slinných žláz, jazyka až po celkové posouzení stavu dutiny ústní.

Svoji důležitost má i všímání si výrazu tváře, především očí, kůže, vousů, vlasů a celkového stavu těla. Péče by měla vést, pokud to zdravotní stav pacienta dovolí, co nejvíce k soběstačnosti a pohodě pacienta všech věkových kategorií. Verbální komunikace by měla přispět nejen k další informovanosti zdravotníka provádějícího či pomáhajícího provádět hygienu dutiny ústní, ale také k povzbuzení, informovanosti pacienta a zlepšení jeho psychického stavu. Je všeobecně známo, že dobrá, optimistická nálada má velký vliv na uzdravení pacientů.

Zvláštní péče o dutinu ústní je důležitá pro pacienty, kteří se připravují na speciální operace, výkony v oblasti orofaciální, onkologické výkony, transplantace, ortopedické operace a četné další situace pacienta – ARO, JIP, kde předpokládáme možné komplikace právě z oblasti dutiny ústní.

Velmi důležitá je také hygiena dutiny ústní pro dobrý pocit, příjem potravy a komunikaci u pacientů v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v pečovatelských domech a domovech pro seniory.

Nezastupitelný význam má vždy prevence a dobrá péče o dutinu ústní po celý život od dětství až do stáří. Tím, jak se zvyšuje věk lidí (80–90 let), je nutné dbát na prevenci a co do nejvyššího věku se snažit zachovávat vlastní chrup a zdravou dutinu ústní. Informace, které sestra získá o stavu pacientovy dutiny ústní, je důležité konzultovat a předávat dalším členům týmu, kteří o pacienta pečují. Již sestra Florence Nightingaleová se zmiňovala o tom, že sestra má mít k sobě pomocnici, že každý má mít své kompetence, kterých se má držet, a proto

je i v této oblasti péče důležitý dostatečný počet personálu s jasnými kompetencemi.

Na závěr bych ráda upozornila, že stejně důležité je zdraví a hygiena dutiny ústní u kaž­dého zdravotníka. Preventivní prohlídky u stomatologa a dentální hygienistky by proto měly být samozřejmostí. Zdravá sestra, pečující o svoje zdraví, může vést pacienta ke zdraví. Tato příprava v péči o zdraví zdravotníka by měla začínat už na zdravotnické škole a pokračovat v dobrých podmínkách zdravotnického systému.

Péče o dutinu ústní v rámci sebepéče je jedním z mnoha indikátorů kvality péče o pacienta.

Ošetřovatelskými spolupracovníky v této oblasti mohou být diplomované dentální hygienistky, absolventky poměrně mladého oboru, které jsou svojí odborností přínosem nejen pro ambulantní péči. Absolventi tohoto oboru jsou vzděláváni tak, aby získali nejen odborné vědomosti, dovednosti a návyky, ale také širší obecnější vzdělání z oblasti přírodovědných a humanitních oborů a dovednosti důležité pro další vzdělávání. Absolventi se uplatňují ve stomatologických pracovištích nemocnic, klinik a zubních ordinací.

Hygiena dutiny ústní je zásadní pro celkový zdravotní stav zdravého i nemocného ­člověka.

Literatura 1. Mikšová Z, Froňková M, Hernová R, Zajíčková M. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1442-6 2. Zemek R. Poznej své zdraví z jazyka - co prozradí čtyři prsty. Olomouc: Anag, 2006. ISBN 80-7263-346-5

výzkumné sdělení 23 / Následky a zvládání kyberšikany

výzkumné sdělení recenzované články

Problematika výuky chronických ran v oboru všeobecná sestra Radka Vymětalová oddělení domácí péče, Středomoravská nemocniční, a. s., odštěpný závod Nemocnice Přerov

Pavla Kudlová Ústav zdravotnických věd, FHS UTB ve Zlíně

Souhrn / Data poskytují informace o tom, jaký je stav výuky chronických ran v oboru Všeobecná sestra. Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit, s jakým typem chronických ran se studenti v průběhu výuky setkávají, jaký typ prostředků během praxe při převazech používají, a také s kým rány na praxi převazují. Pomocí didaktického testu byla zjištěna orientace studentů v problematice ošetřovatelské péče o rány. Byl použit nestandardizovaný polostrukturovaný dotazník. Výzkumné šetření bylo provedeno na pěti vyšších odborných zdravotnických školách a čtyřech vysokých školách. Celkem bylo vyhodnoceno 494 dotazníků. Výsledkem je zjištění nejednotnosti ve výuce chronických ran.

Klíčová slova / hojení ran – výuka – pregraduální – všeobecná sestra – student.

The issue of chronic wounds teaching in the field of general nurse Summary / The data offers the information about the current stage of chronical wound education of general nurses. The main research goal was to find out which type of chronical wounds did the students encounter during their classwork, which type of applications did they use during their practise and also with whom did they bandage the wounds in the practise. The orientation of students in the field of wound nursing care was discovered with the aid of didactical questionnaire. The non-standard semi-structured questionnaire was used.

The research was performed in 5 high specialised medical schools and in 4 universities. 494 questionnaires were evaluated totally. The result is finding that the education of chronical wounds is disunited.

Keywords / wound – healing education – pregradual – nurse – student.

Úvod

Mezi autonomní kompetence všeobecných sester patří odborné činnosti, které sestry provádějí samostatně bez odborného dohledu a bez indikace lékaře.

Péče o rány zahrnuje kromě samotného ošetřování a hodnocení rány a vedení zdravotnické dokumentace i poskytování informací a edukaci klienta, popř. jeho rodiny, spolupráci a komunikaci se zdravotnickým týmem, využívání nových poznatků, využívání principu evidence based nursing a další (Marečková, 2006).

Pokud má všeobecná sestra zvládnout plnění tak širokého spektra úkolů, musí k tomu mít potřebné znalosti a dovednosti. V rámci studia na vyšších zdravotnických školách, resp. vysokých školách v oboru Všeobecná sestra je péče o chronické rány dnes již běžnou součástí učebních osnov. Problémem je spíše než ne­existence samotného vzdělávání v oblasti péče o chronické rány to, co se budoucí všeobecné sestry skutečně naučí.

Metodika výzkumu

Ke sběru dat nám sloužil nestandardizovaný polostrukturovaný dotazník, který se skládal z informativní a vědomostní

části. Vědomostní část zahrnovala didaktický test v oblasti: 1) nevýhod léčby chronických ran bez použití vlhké terapie, 2) materiálů, které jsou vhodné k lokální léčbě chronických ran, 3) fází hojení chronické rány, 4) parametrů hodnotících chronickou ránu, 5) klasifikačních škál, konkrétně Wagnerova a Nortonové, 6) nevhodných roztoků k oplachům ran, 7) přiřazení terapeutického krytí ke skupině.

Bylo vyhodnoceno 494 dotazníků, z toho 239 (48,4 %) respondentů bylo z VZŠ a 255 (51,6 %) respondentů bylo z VŠ.

Sběr dat probíhal v období od ledna 2011 do dubna 2011 u studentů prezenčního studia 2. a 3. ročníku VZŠ a VŠ v oboru Všeobecná sestra ve městech Boskovice, Brno, Olomouc, Opava, Zlín a Znojmo.

Charakteristika zkoumaného souboru

Studenti prezenčního studia 2. a 3. ročníku vybraných vyšších odborných zdravotnických škol (VZŠ) a vysokých škol (VŠ) v oboru Vše­obecná sestra.

Bylo vybráno devět škol – pět VZŠ a čtyři VŠ. Informativní část dotazníku byla vyhodnocena u všech získaných dotazníků; jeden dotazník byl ve vědomost-

ní části vyřazen, zde bylo vyhodnoceno 493 dotazníků.

Výsledky

Ve kterých předmětech v ročníku se studenti setkali s léčbou chronických ran?

Studenti VZŠ nejčastěji uváděli předmět chirurgie (74,5 %), odborné dovednosti (39,3 %) a interna (33,1 %). Studenti VŠ nejčastěji uváděli předmět chirurgie (42,7 %), OŠE postupy (41,7 %) a OŠE péče o rány (25,9 %). Chí-kvadrát testem bylo prokázáno, že vlhká terapie se na VZŠ vyučuje ve statisticky významně vyšší míře v předmětech chirurgie a interna, p < 0,0001 v obou případech. Naopak na VŠ se tato terapie vyučuje ve statisticky vyšší míře v předmětu péče o chronické rány, p < 0,0001. U předmětu klinické

Recenzovaly: PhDr. Adéla Holubová Nemocnice Tábor, a. s., SOLF IO stanice A, staniční sestra Mgr. Miroslava Drozdová specialista na hojení ran, Apotex, spol. s r. o.

17

18

recenzované články výzkumné sdělení

ošetřovatelské dovednosti – ošetřovatelské postupy nebyl prokázán statisticky významný rozdíl, p = 0,676.

S jakým typem léčby chronických ran byli u vás studenti seznamováni v teorii a jaký typ rány ošetřovali?

Jako nejčastější odpověď studenti uvedli dekubitární vřed – ve 232 případech u VZŠ (97 %) a 252 u VŠ (99 %), druhým typem rány v pořadí je „bércový vřed“, který uvedlo 219 respondentů z VZŠ (92 %) a 239 z VŠ (94 %), jako třetí se co do četnosti vyskytovala diabetická noha, kterou uvedlo 160 respondentů z VZŠ (67 %) a 180 z VŠ (71 %), a dále „dehiscence chirurgické rány“ – 145 respondentů z VZŠ (61 %) a 153 z VŠ (60 %). Žádný student ani z jedné ze zkoumaných škol neuvedl, že by v průběhu praxe neošetřoval některý z uvedených typů chronické rány.

Typ prostředků, se kterými studenti pracovali během praxe při převazech a s kým rány na praxi převazují Nejčastěji uváděné přípravky byly: mastný tyl (95 % u obou typů škol), Inadine (88 % u VZŠ a 90 % u VŠ) a gázové krytí (83 % u VZŠ a 88 % u VŠ). Nejčastěji respondenti uváděli, že převazy chronických ran prováděli s všeobecnou sestrou – uvedlo to 186 respondentů z VZŠ (78 %) a 182 z VŠ (71 %). Druhá nejčastější odpověď byla, že převazy prováděli se staniční sestrou, což uvedlo 82 studentů z VZŠ (34 %) a 78 z VŠ (31 %). Přibližně stejně veliké množství respondentů uvedlo odpověď „učitelka odborných předmětů“ (70 respondentů z VZŠ – 29 % a 19 z VŠ – 7 %) a odpověď „mentor klinické praxe “ (2 respondenti z VZŠ – 1 % a 80 z VŠ – 31 %).

Zájem o vzdělávání v oblasti problematiky hojení ran Velké procento studentů obou typů škol má zájem o další pregraduální vzdělávání v oblasti léčby chronických ran. Uvedlo to celkem 79 % studentů VZŠ a 77 % studentů z VŠ. Z těch, kteří mají tento zájem, se nejvíce chce dále vzdělávat formou akreditovaných kurzů – uvedlo to 47 % studentů VZŠ a 55 % studentů z VŠ.

Bylo také zjišťováno, zda mají studenti zájem o postgraduální vzdělávání v oblasti léčby chronických ran. Tento zájem uvedlo 71 % studentů VZŠ a 69 % studentů z VŠ. I v tomto případě mají stu-

denti největší zájem o akreditované certifikované kurzy – uvedlo to 48 % studentů VZŠ a 46 % studentů z VŠ (vztaženo vždy na skupinu studentů, kteří projevili zájem o další postgraduální vzdělávání).

Orientace studentů v problematice ran Ve vědomostní části dotazníku bylo uvedeno celkem osm otázek. Každá otázka měla určité maximální možné bodové ohodnocení. Maximální možný počet bodů, které bylo v dotazníku možno získat, byl 36. Průměrné bodové ohodnocení studentů VZŠ bylo u 2. ročníku 10,9 bodu a u 3. ročníku 12,1 bodu; studenti VŠ získali průměrně 10,4 bodu (2. ročník) a 14 bodů (3. ročník). Dvouvýběrovým ­t-testem nebyly prokázány statisticky významné rozdíly mezi VZŠ a VŠ ve vědomostním skóre u 2. ročníku, p = 0,201.

V otázce na přiřazení terapeutického krytí k terapeutické skupině bylo možné získat maximálně 10 bodů. Nejúspěšněji na ni odpověděli studenti 3. ročníku VZŠ Brno s průměrným bodovým ohodnocením 3,17 a též 3. ročníku z VŠ Olomouc s průměrným bodovým ohodnocením 3. Dvouvýběrovým t-testem nebyly prokázány statisticky významné rozdíly mezi VZŠ a VŠ ve vědomostním skóre u 3. ročníku, p = 0,137.

Součástí průzkumu bylo porovnání znalostí studentů podle toho, na kterém oddělení by chtěli po skončení studia pracovat. Nejvyšší průměrné vědomostní skóre získali studenti 3. ročníků, kteří se budou s vlhkým hojením ran setkávat středně často – 13,5 bodu (skupina II.) a velmi často – 13,34 bodu (skupina I.).

Nejnižší vědomostní skóre dosáhli studenti 2. ročníku, kteří nechtějí dále pracovat ve zdravotnictví – 9 bodů (skupina IV.) Je třeba ovšem vzít v potaz, že skupina IV. (nechtějí dále pracovat ve zdravotnictví) byla nepoměrně početně menší než zbylé tři skupiny, získaná data jsou spíše zajímavostí, než aby bylo možno paušálně říci, že právě tito studenti mají horší vědomosti.

Diskuze

Předložená data dokládají, že hojení chronických ran je součástí vzdělávání v oboru Všeobecná sestra. Zároveň byla ovšem prokázána určitá roztříštěnost a nekoncepčnost v této výuce, a to vzhledem k velkému množství různých před-

florence 1–2/15

mětů, ve kterých se hojení chronických ran vyučuje. Na mnohých školách také není úplně optimální vybavenost odborných učeben s ohledem na tuto výuku.

Na škodu také určitě je, že se specializované předměty na výuku hojení ran objevují většinou až po skončení odborné praxe. Přitom je to právě odborná praxe, kde se studenti setkávají s hojením chronických ran poměrně často a kde by se také měli naučit základní praktické dovednosti při ošetřování chronických ran.

Samotný průběh této odborné praxe se též ukazuje jako poměrně problematický, i když je zřejmé, že si toho sami učitelé jsou vědomi a na nápravě se pracuje. Je nezbytné, aby učitelé praktických odborností byli zároveň praktiky s vlastní praxí a v nejlepším případě i specializovaným vzděláním v oboru – klinické sestry specialistky (Zvoníčková et al., 2003).

Jedním z poznatků bylo zjištění, že studenti poměrně málo používají jiné zdroje k získávání dalších informací. Dá se celkem oprávněně předpokládat, že hojení chronických ran není výjimkou a že studenti si informace nevyhledávají ani pro jiné oblasti ošetřovatelství. Zvlášť zarážející je tato skutečnost u internetových vyhledávačů, které by se dnes měly stát základním nástrojem k získávání aktuálních informací. Pokud chce být české ošetřovatelství na vysoké úrovni, musí brát v úvahu tyto nejnovější zahraniční poznatky a skloubit je s poznatky domácími (Jarošová, 2009, online). Výzkum potvrdil, že většina studentů se učí z materiálů, které dostanou od vyučujících (skripta, ­e-learning apod.), a vyhledávání dalších informací vlastně ani nepotřebují.

Závěr

Ošetřování chronických ran je jen jednou z mnoha oblastí ošetřovatelství, které je studenty třeba naučit. Není tedy ani možné naučit studenty tuto problematiku skutečně do hloubky a je otázka, zda je to potřeba. Mezi určitý standard, co by se studenti měli naučit, patří hodnocení charakteru rány, základní přípravky, odběry materiálu, kompresivní terapie krátkotažnými i dlouhotažnými obinadly a edukace pacientů.

Všeobecné sestry, které budou potřebovat znát tuto problematiku skutečně do hloubky, se budou dále vzdělávat v rámci celoživotního vzdělávání jako doposud.

výzkumné sdělení recenzované články

Psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péči Bc. Simona Imramovská ZSF JCU v ČB, studentka

Mgr. Alena Machová ZSF JCU v ČB, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence

Souhrn / Domácí péče se poskytuje člověku v jeho přirozeném sociálním prostředí. Zaměřuje se především na udržení a podporu zdraví, obnovení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Sestry pracující v agenturách domácí péče mohou pracovat bez odborného dohledu dle zákona č. 96/2004 Sb. Aby mohly poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči, musejí být v psychické a fyzické rovnováze. Nevyrovnanost psychické a fyzické zátěže je pro sestry určitým rizikem. Je důležité, aby si sestra byla vědoma působení psychických a fyzických faktorů při práci a mohla tak lépe zvládat situace. Z našeho výzkumného šetření vyplynulo, že dotázané sestry v domácí péči udávaly větší psychickou zátěž než fyzickou. Se zátěží se vyrovnávají pomocí relaxace a pohybových aktivit. Přesto se u nich objevují následky související s enormní fyzickou a psychickou zátěží, např. únava, bolesti zad, bolesti hlavy atd. Tyto výsledky byly potvrzeny pomocí Baeckeho dotazníku fyzické zátěže a dotazníku Psychická zátěž.

Klíčová slova / sestra – domácí péče – psychické faktory – fyzické faktory.

Psychological and physical factors of nurses in home care Summary / Homecare is given to people in their natural social environment. It is aimed mainly toward sustaining and supporting health, restoring health and improving possibility of self-care, giving palliative care to incurably ill patients and enabling peaceful dying and death. Nurses working for homecare agencies are exempted from paragraph 96/2004 Col. For the nurses to be able to give quality nursing care they need to be in psychic and physical balance. It is important for the nurses to be aware of the consequences of such imbalance and also of the way it influences the quality of their work especially when handling difficult situations. Among the interrogated nurses the ones working in home care were reporting greater mental than physical load, further stating they deal with the load through relaxation and physical activities. However, they still suffer from symptoms caused by the enormous mental and physical load they are subjected to, such as fatigue, back- and headache and many others. These results were inferred by conducted Baecke questionnaire for Measurement of a Person’s Habitual Physical Activity and Questionnaire on Mental load.

Keywords / nurse – homecare – psychic factors – physical factors.

Úvod

Vzhledem k rostoucím požadavkům na povolání sester je nutné, aby se sestry neustále zdokonalovaly nejen v oblasti ošetřovatelství, ale i v oblasti psychologie, komunikace či poradenství. V domácí péči je sestra často odkázána sama na sebe, musí proto mít dostatečnou praxi a znalosti, aby daný problém, který nastane, zvládla.

Případná profesionální rada (od kolegyň, vedení agentury či praktického lékaře) je zpravidla v terénu dostupná jen po telefonu. Péče v domácím prostředí není ohraničena věkovou kategorií, a tak se může setkat s pacienty různého stáří, kteří mají různou diagnózu. Všechny tyto požadavky musejí sestry zvládnout, a tak není divu, že jsou velmi psychicky i fyzicky zatíženy. K fyzickému zatížení dochází v případě nepřiměřené zátěže, a to může vést ke zdravotním problémům. Z psychického hlediska je zapotřebí, aby sestra zvládala zátěžové situace a vyhýbala se tak nadměrnému stresu.

Cíle

Prvním cílem našeho výzkumného šetření bylo zjistit, jaké psychické a fyzické faktory působí na sestry v domácí péči.

Druhým cílem bylo porovnání těchto faktorů mezi prací v domácí péči a v nemocnici z pohledu sester.

Metodika

Výzkum byl prováděn metodou kvalitativního výzkumného šetření. Pro získání informací byla zvolena metoda hloubkového rozhovoru. Získané rozhovory byly podrobně prostudovány, přečteny a posléze metodou tužka a papír kódovány (Švaříček, Šedová a kol., 2007). V rozhovorech byly označeny dílčí údaje, ze kterých následně vznikaly kategorie a podkategorie. Výzkum byl doplněn o dva standardizované dotazníky, a to dotazník Psychická zátěž a Baeckeho dotazník habituální pohybové aktivity. Anonymní dotazník Psychická zátěž zjišťuje psychickou zátěž na pracovišti, obsahuje 16 bodů

a podle kladných odpovědí se psychická zátěž kategorizuje na snížené, zvýšené a vysoké riziko (Richter a kol., 2010).

Baeckeho dotazník habituální pohybové aktivity byl využit ke zkoumání fyzické zátěže při práci, tento dotazník má šest otázek, kdy každá otázka má pětistupňovou škálu a čím vyšší stupeň sestry označí, tím větší zátěž na ně působí (Česká lékařská společnost ČSL JEP, 2006).

Charakteristika souboru

Výzkumný soubor tvořilo šest sester z těchto agentur: Agentura komplexní domácí péče Městská charita v Českých Budějovi-

Recenzovaly: Bc. Běla Hraňová Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Strakonice, a. s.

Mgr. Kateřina Holická inspektorka kvality poskytování sociálních služeb

19

20

recenzované články výzkumné sdělení

cích, Agentura domácí zdravotní péče Soběslav s. r. o., Agentura domácí péče IVAS s. r. o. a Sestry Tábor Komplexní domácí péče. Věk respondentů byl v rozmezí 33 až 55 let, průměrný věk byl 43 let. Vzdělání respondentů bylo středoškolské, vyšší odborné a vysokoškolské. Všichni respondenti mají rodinu, počet dětí udávají v rozmezí jedno až tři. Délka praxe v domácí péči se pohybuje od jednoho roku do 19 let, průměrná doba praxe činí 7,4 roku. Počet let praxe v nemocnici je v rozmezí 2 až 30 let, její průměrná doba činí 11,9 roku.

Výsledky

Ze zpracovaných rozhovorů bylo identifikováno pět kategorií. V první kategorii charakterizujeme psychické faktory v domácí péči. Jako psychickou zátěž uvádějí sestry spolupráci s obtížnými a konfliktními klienty, časovou tíseň, cestování autem, manažerské práce a komunikaci s některými klienty, personálem, vedením nebo rodinou.

Druhá kategorie popisuje fyzickou zátěž v domácí péči. Sestry jsou fyzicky zatíženy cvičením s klienty, polohováním klientů, manipulací s těžkými klienty a s klienty bez kompenzačních pomůcek, kterých je nedostatek.

Třetí kategorii jsme pojmenovali Vypořádávání se se zátěží. Zde sestry popisují, jak se nejlépe zbavují zátěže, která na ně v zaměstnání působí. Nejčastěji uvádějí relaxaci, a to konkrétně návštěvu sauny, spánek, čtení, pletení a masáže. Věnují se také pohybovým aktivitám, jako jsou procházky, cvičení, jízda na kole a plavání.

Ve čtvrté kategorii jsou identifikovány následky zátěže. Jako následky psychické zátěže často udávají únavu, bolest hlavy, vyčerpanost. Následky fyzické zátěže jsou únava, bolesti zad či lopatek.

Poslední, pátá kategorie popisuje rozdíly v psychických a fyzických faktorech mezi prací v domácí péči a v nemocnici.

Z rozhovorů vyplynulo, že pozitiva práce v domácí péči jsou pravidelné směny, dobré vztahy na pracovišti, pružná pracovní doba, více času na klienty a také lepší spolupráce s lékaři. Mezi negativy domácí péče se objevuje časová tíseň, využívání ze strany klientů, nutná samostatnost, nepravidelná pracovní doba. Pozitivy práce v nemocnici jsou podle sester práce na směny, menší fyzická námaha a možnost okamžité konzultace s lékařem nebo

s ostatními spolupracovníky na oddělení. Negativa práce v nemocnici shledávají v častých konfliktech na pracovišti, fyzické i psychické náročnosti a administrativě, které je podle nich v nemocnici více než v domácí péči. V neposlední řadě udávají, že v nemocnici mají pacienti nedostatek důvěry a jsou nešťastní. Zpracované výsledky z dotazníků Psychická zátěž ukázaly průměr zátěže 3,5, což je hranice mezi sníženým a zvýšeným rizikem.

Z analýzy dotazníků Fyzická zátěž vyšel sestrám průměr 3,1, což je střední zátěž.

Co se týče prvního cíle tohoto výzkumného šetření, výsledky z rozhovorů i dotazníků poukazují u sester v domácí péči na větší zátěž psychickou než fyzickou.

Druhý cíl, srovnávající domácí péči s nemocničním prostředím, poukazuje na větší psychickou a menší fyzickou zátěž v nemocnici ve srovnání s domácí péčí.

Diskuze

Kategorie psychická zátěž u sester pracujících v agenturách domácí péče Jako jeden z důvodů zátěže uvedly sestry nutnost empatického jednání. Sestra musí být empatická, ale měla by znát hranici, protože jinak jí to může spíš psychicky uškodit, dokonce může dojít i k syndromu vyhoření. Dále vidí psychickou zátěž ve spojení s ošetřovatelskou péčí, kdy se obávají nových výkonů, zmiňují komplikované předání klíčů po službě či se střetávají s nespolupracujícími lékaři. Přičemž jak uvádějí Bártlová a Matulay (2009), aby spolupráce mezi sestrou, lékařem a pacientem fungovala, musejí být vztahy harmonické a všichni se musejí ubírat ke stejnému cíli.

V dotazníku jedna ze sester označila, že ji nemá kdo vést a poradit jí. To však z hlediska kvality ošetřovatelské péče není dobrý poznatek, jelikož každý někdy potřebuje radu. Zajímavé a mírně znepokojivé také je, že sestry v dotazníku označily, že jsou úkolovány prací, pro kterou nemají odpovídající kvalifikaci. To může vést, dle našeho názoru, k neprofesionální ošetřovatelské péči. Toto zjištění by mělo přimět hlavní sestry agentur domácí péče k zamyšlení, protože nekvalitní péče ukazuje na celou agenturu, nikoliv na jednotlivce. Výsledky však nelze zobecňovat na všechny agentury domácí péče.

Další dotázaná sestra vidí zátěž i v tom, že ve své práci stagnuje a nemá se kam po-

florence 1–2/15

sunout. Domníváme se, že by ráda dosáhla pracovního vzestupu, ale vidí to jako nereálný cíl. Zde je nutné podotknout, že i sestry v domácí péči mají možnost vzdělávání v rámci specializačních kurzů, účasti na konferencích atd. Naopak vedení některých agentur vzdělávání podporuje a podílí se na jeho financování.

Zátěž sestry vnímají i v práci s problematickými klienty, nespolupracujícími, konfliktními, dále s pacienty s psychiatrickou diagnózou a pacienty nedodržujícími léčebný režim. To jejich práci určitě komplikuje a znesnadňuje. Ve výzkumu dvě sestry uvádějí psychické i fyzické ohrožení ze strany pacientů. Navíc uvedly vliv velkého počtu pacientů, které musejí během služby ošetřit.

Jelikož z výsledků dotazníku Psychická zátěž vyšlo, že sestry jsou na hranici mezi sníženým a zvýšeným rizikem, je zapotřebí snažit se o nápravu. Pokud dojde k riziku psychické zátěže v důsledku nepřiměřeně náročných požadavků, je nutné provést opatření, aby výsledkem bylo snížení celkového objemu práce. Proto je nutné předcházet zátěži, jak uvádějí Richter a kol. (2010, s. 15–16), například: „redukcí potenciálních stresorů, nárůstem lidských zdrojů, výcvikem duševních a tělesných výkonových předpokladů, podporou ze strany kolegů nebo nadřízených, systematickými přestávkami, změnou organizační struktury, odbouráním časového tlaku, zaměstnáním pracovníků úkoly odpovídajícími jejich kvalifikaci a schopnostem.

Cílem je dosáhnout optimálního vytížení a optimálních požadavků na zaměstnance. Předpokladem je optimální poměr mezi výkonovými předpoklady, jako např. kvalifikace, schopnosti a zručnosti, a mírou a druhem psychické námahy.“ Kategorie fyzická zátěž u sester pracujících v agenturách domácí péče Ve srovnání s kategorií psychická zátěž je kategorie fyzická zátěž méně obsáhlá.

Jako fyzickou zátěž sestry označily manipulaci s pacienty, kdy zmiňují hmotnost klientů. Manipulace s těžkými pacienty je velice obtížná, sestra musí vynaložit velké úsilí, aby pacienta napolohovala. V Baeckeho dotazníku zkoumajícím fyzickou zátěž vyšly odpovědi týkající se zvedání břemena jako jedny s největším průměrem.

Dále sestry zatěžuje absence kompenzačních pomůcek u pacientů. Je vidět, že

výzkumné sdělení recenzované články

si uvědomují význam správné manipulace. Zmínka o kompenzačních pomůckách je i v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Zvedání břemen a manipulace s pacientem je však rizikovým faktorem, který by měl být v rámci bezpečnosti omezován.

Pokud je to nezbytné, musejí být k dispozici pomůcky k usnadnění manipulace. V některých agenturách mají klienti možnost zapůjčení kompenzačních pomůcek nebo je možné domluvit se s ošetřujícím lékařem, aby potřebnou pomůcku předepsal.

Vliv počtu pacientů na zátěž se opakuje i v zátěži fyzické. Dále do ní sestry dle výsledků z Baeckeho dotazníku zařazují chůzi, stoj a sed.

Kategorie následky zátěže na sestry pracující v agenturách domácí péče Jako psychické následky zátěže uvádějí sestry únavu, kterou zmiňují všechny.

Sestry by měly více odpočívat a více se zajímat o svoji vlastní osobu. Všechny námi oslovené sestry mají děti, takže se musejí po práci věnovat rodině a dětem a na odpočinek jim příliš času nezbývá.

Z rozhovorů bylo zjištěno, že si sestry nosí starosti z práce často domů. To je však nevhodné, protože tím může trpět i jejich rodinný život, i když to všechny popírají.

Jako následek psychické zátěže uvádějí sestry i bolesti hlavy, jedna sestra dokonce ve spojení s psychickou zátěží uvádí kopřivku.

Mezi následky fyzické zátěže, které vyšly z rozhovorů, uvádějí sestry bolest v oblasti zad a únavu. Tyto problémy v souvislosti s psychickou a fyzickou zátěží uvádí také Gučková (2007).

Kategorie vypořádávání se se zátěží Jako způsob vypořádávání se se zátěží sestry uvádějí různé pohybové aktivity, mezi které řadí procházky, cvičení a sport. Nejvíce však sestry relaxují, a to jak pasivně, tak aktivně. Jako relaxační metodu uvádějí odpočinek, spánek, masáže, pletení, navštěvování sauny, čtení, klid, rodinu, zahradu, hudbu, zpěv, dovolenou a děti.

Zřejmě se se zátěží nevypořádávají dostatečně vzhledem k jimi uváděným následkům psychické i fyzické zátěže. Vypořádávání se se zátěží je významnou součástí prevence syndromu vyhoření.

Kategorie rozdíly v psychických a fyzických faktorech v profesi sestry v domácí péči v porovnání se sestrou v nemocnici Zjistily jsme, že na sestry v domácí péči působí v porovnání s nemocnicí více fyzických faktorů, i když to nebylo tak jednoznačné. Zde záleží i na tom, na kterém oddělení sestra pracuje, protože porovnávat práci např. na operačním sále a na neurologickém oddělení zcela nelze. Vykonávaná práce se liší na každém oddělení. Některá oddělení jsou fyzicky náročnější, proto záleží na tom, ze kterého oddělení sestry do domácí péče přešly.

Dále bylo zjištěno, že po psychické stránce jsou sestry spokojenější v domácí péči, a podle rozhovorů je to podle nás zapříčiněno i tím, že v domácí péči jsou menší konflikty mezi zaměstnanci, sestry jsou spokojenější se smyslem své práce a vidí, že klienti jsou šťastnější, když mohou být ošetřováni ve svém domácím prostředí.

Z výsledků vyplynula i další pozitiva a negativa obou zdravotnických zařízení.

Sestry vidí pozitiva domácí péče v pravidelnosti směn, pružné pracovní době, dobrých vztazích na pracovišti, ve spokojenosti klientů a v dostatečném času na klienty, v lepší spolupráci s rodinou a lékaři. Přitom se všechny sestry přesně neshodují na jednotlivých pozitivech a negativech v domácí péči. To názorně ukazují i výsledky rozhovorů, kdy některé sestry vidí jako negativum využívání ze strany klientů a nestabilnost pracovní doby. Jako negativum domácí péče uvedly i časovou tíseň a samostatnost.

Pozitiv nemocnice je o hodně méně než pozitiv domácí péče. Z toho vyplývá, že sestry vidí práci v domácí péči jako lepší. Do pozitiv zde sestry řadí dvanáctihodinové směny a práci pod dohledem.

Avšak některé sestry dvanáctihodinové směny vidí jako pozitivum a některé jako negativum nemocnice.

Pozitiv nemocnic je méně a negativ nemocnice je více. To může být důvodem situace, kdy všechny sestry chtějí nadále zůstat v domácí péči. Sestry jako nega-

inzerce

Kromě bohatého programu se můžete těšit opět na nále soutěže o nejsympatičtější sestřičku - Miss sestra 2014.

Večerem vás budou provázet moderátoři Petr Rychlý a Vojtěch Bernatský.

S - Anonce Florance.indd 1

www.cnna.cz tel.: +420 222 523 818 e-mail: kancelar@cnna.cz

www.wemakemedia.cz tel.: +420 778 476 475 e-mail: info@wemakemedia.cz

3. 2. 2015 10:56:49

21

22

RECEnZoVAné čLánKy VýZKUMNé SDěLENí

tivum nemocnice uvádějí nevyhovující směny, časté konflikty, více administrativy, moc práce, málo personálu, nevyhovující pracovní prostředí a nespokojenost s personálním obsazením.

Závěr a doporučení pro praxi

Z výzkumu bylo zjištěno, že sestry v domácí péči mají větší psychickou zátěž než zátěž fyzickou. Mají snahu vyrovnávat se se zátěží, a to pomocí relaxace a pohybových aktivit. Ale zřejmě to není dostačující, jelikož se u nich objevují následky související s enormní psychickou i fyzickou zátěží,

florence 1–2/15

jako např. únava, bolesti zad, bolesti hlavy. Tyto výsledky byly potvrzeny pomocí Baeckeho dotazníku fyzické zátěže a dotazníku Psychická zátěž. Dále z výsledků vyplynulo, že sestry v domácí péči udávaly menší psychickou zátěž a větší zátěž fyzickou ve srovnání s nemocnicí.

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním navrhujeme následující preventivní opatření v oblasti psychické zátěže: dobré a kvalitní vztahy v práci, dostatek kvalitních informací, dobré znalosti a dovednosti, schopnost kvalitní komunikace, provádění relaxačních metod, vhod-

né zájmy a záliby, rozlišovat hranici mezi zaměstnáním a domácností, znalosti, jak ovládat své emoce, provádět tělesná cvičení atd. (Nešpor, Csémy, 2001).

V oblasti zásad ochrany zdraví při fyzické zátěži navrhujeme tato opatření: vhodné uspořádání pracoviště, omezení zátěže, dodržování fyziologické polohy při zátěži, správnou manipulaci s pacienty, prokládání práce odpočinkem, vhodné rozvržení činnosti, dostupnost pracovních pomůcek, dodržování bezpečnosti práce atd. (Tuček, Cikrt a Pelclová, 2005).

Literatura 1. Bártlová S. Vztah sestra–lékař. In: Bártlová S, Matulay S. Sociologie zdraví, nemoci a rodiny, Sociológia zdravia, choroby a rodiny. Martin: Osveta, 2009, s. 46–52. ISBN 978-80-8063-306-6 2. Česká lékařská společnost ČLS JEP. Životní styl a obezita: Longitudinální epidemiologická studie prevalence obezity v ČR [online]. [cit. 2013-09-18]. Dostupné z: http://www. fzv.cz/files/file/dospeli_FINAL.ppt 3. Zákon č. 96/2004 Sb, o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupný z: http://www.clk.cz/oldweb/zakpred/ zakon_96-2004-1.html 4. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupné

z: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/ narizeni-vlady-c-361-2007-sb-kterym-se-stanovi-podminky-ochrany-zdravi-pri-praci 5. Gučková M. Fyzická zátěž sester. Sestra.

2007;17(6):21. ISSN 1210-0404 6. Imramovská S. Psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péči [online]. České Budějovice. Bakalářská práce. Vedoucí práce Alena Machová. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2014 [online]. [cit.

2014-08-09]. Dostupné z: https://wstag.jcu. cz/StagPortletsJSR168/KvalifPraceDownloadServlet?typ=1&adipidno=38359 7. Komačeková D. Fyzická a psychická zátěž při poskytování ošetřovatelské péče – prevence, ochrana a podpora zdraví sestry. Sestra. 2009;19(7–8):26–27.

ISSN 1210-0404 8. Misconiová B. Stručný průvodce domácí péčí a adresář agentur domácí péče. Praha: Asociace domácí péče. 1995, s. 16–41 9. Nešpor K, Csémy L. Návyková rizika a stres u zdravotnických profesí: možnosti

prevence a časné intervence. Praha: Sportpropag, 2001, s. 12–30 10. Richter G, Gruber H, Friesenbichler H, Uscilowska A, Jančurová L, Konova D, Hanáková E. Psychická zátěž: Příručka hodnocení rizika v malých a středních podnicích. Praha: VÚBP, 2010. ISBN 9783-941441-45-3 11. Švaříček R, Šeďová K a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0 12. Tuček M, Cikrt M, Pelclová D. Pracovní lékařství pro praxi: příručka s doporučenými standardy. Praha: Grada, 2005, s. 186–208. ISBN 80-247-0927-9

Více o autorce Bc. Simona Imramovská 2011: ukonč. SZŠ Tábor – Zdravotnický asistent; 2014: ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství, ZSF JU, České Budějovice

Předplaťte si časopis Florence a získejte voucher v hodnotě 700 Kč na detoxikační zábal Hollywood Body Wraps.*

Wraps si můžete v tuto chvíli dopřát v Praze, Karviné, Ostravě a Liberci.

Detoxikační zábal Body Wraps vyplaví z těla nejen toxiny, ale zbaví vás i přebytečných centimetrů.

Zábaly obsahují čistě přírodní produkty obohacené o minerály, které blahodárně působí na celou detoxikaci těla a jako jediné tak přináší okamžitý úbytek centimetrů ihned po jediném zábalu.

Samozřejmě nic není kouzelné a je důležité dodržovat základy zdravé výživy a nezapomínat pravidelně cvičit. „Hollywood Body Wraps spočívají ve správném zabalení vašeho těla do 8–10ti obinadel, které jsou předem namočeny ve speciální lázni obohacené o minerály. Díky těmto minerálům dochází k detoxikaci organismu a tím smrštění předtím nafouklých toxických tukových zásob.

Předplacením časopisu získáte přístup do elektronického archivu časopisu na www.florence.cz Nabídka s kódem FLO15ZAB platí do 1. 3. 2015 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele.

Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od přijetí platby za předplatné. *Poukaz se vztahuje také na samotné školení. Staňte se i Vy součástí týmu Hollywood Body Wraps! Více informací na www.hbodywraps.cz

výzkumné sdělení recenzované články

Následky a zvládání kyberšikany Mgr. Veronika Królová Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Souhrn / Tento příspěvek se zabývá aktuálním tématem, kyberšikanou. Jedná se o novou formu šikany, která využívá k ubližování moderní informační a komunikační technologie, mezi které se řadí internet (e-mail, chat, sociální sítě, webové stránky a další) a mobilní telefony (SMS zprávy, MMS zprávy, videozáznamy). Cílem příspěvku je přiblížit možné psychické dopady na oběti, které mohou někdy končit tragicky, a zároveň seznámit se strategiemi zvládání nastalé situace. Příspěvek zahrnuje i vlastní výzkum, který mimo jiné zjišťoval, jaké strategie využívaly oběti kyberšikany ke zvládnutí situace a jak se po takové zkušenosti cítily. Vzhledem k tomu, že dochází k neustálému rozvoji moderních technologií, je potřeba zvyšovat informovanost o této problematice mezi širokou veřejností a předcházet tak dalším případům kyberšikany.

Klíčová slova / kyberšikana – internet – strategie zvládání – online prostředí – psychické dopady.

Coping with cyberbullying and its impacts Summary / This paper deals with the current issue of cyberbullying. It is a new form of bullying which uses modern information and communication technologies (ICT) to harm others. ICT mean the internet (e-mail, chat, social networks, websites, etc.) and mobile phones (SMS messages, MMS messages, pictures, records). The purpose of this paper is to present possible psychological impacts on the victims, which can sometimes be really bad, and at the same time to present the strategies of coping with the situation. The paper also includes its own research, which among other things found out which strategies used the victims of cyberbullying to cope with the situation and how did they feel after that experience. Given that there is a continuous development of modern technologies, it is necessary to raise awareness among the general public and thus prevent further cases of cyberbullying.

Keywords / cyberbullying – internet – coping strategies – online environment – psychological impacts.

Úvod

V současné době je společnost ovlivněna moderními informačními a komunikačními technologiemi, které se postupem času neustále vyvíjejí. Mezi informační a komunikační technologie řadíme především internet a mobilní telefony. Tyto technologie jsou využívány nejenom jako zdroj informací, zábavy, vzdělávání, podnikání a k mnoha dalším aktivitám, ale bývají také často zneužívány k ubližování druhým, k takzvané kyberšikaně. Kyberšikana neboli internetová šikana je tedy zneužívání informačních a komunikačních technologií k záměrnému a opakovanému ubližování druhým; týká se jak dětí, tak dospělých jedinců, avšak je spojována spíše s dětmi a mládeží. Kopecký a Krejčí (2010) řadí mezi nejčastější projevy kyberšikany publikování ponižujících videozáznamů nebo fotografií, pomlouvání, krádež nebo zneužití cizí identity, ztrapňování pomocí falešných profilů, provokování a napadání uživatelů v online komunikaci, odhalení a zveřejňování cizích tajemství, vyloučení z virtuální komunity, obtěžování, vyhrožování, zastrašování a vydírání. Oproti tradiční šikaně je kyberšikana poměrně nový jev, který se vyskytl díky rozvoji komunikačních a informačních technologií až v 21. stole-

tí. Jako první zřejmě zavedl výraz kyberšikana přibližně před deseti lety kanadský politik Bill Belsey (Shariff, 2008).

Dopady na oběti

Počet mladých uživatelů internetu, kteří se s kyberšikanou setkali, s rozvojem moderních technologií narůstá. Je třeba si uvědomit, že kyberšikana se stává vážným problémem současné doby, a je třeba zvyšovat povědomí o této problematice, jelikož psychické následky, které může mít taková zkušenost pro oběť, mohou být celoživotní.

Každý jedinec, který se stane obětí kyberšikany, se vyrovnává s takovou situací pomocí více či méně vhodných zvládacích strategií. Záleží však na mnoha okolnostech, jako jsou psychické dispozice oběti, míra obranyschopnosti jedince, délka trvání a síla útoků, sociální prostředí a další. Černá et al. (2013) uvádějí, že záleží na formě neboli způsobu kyberšikany, které nemusejí být stejně závažné, a také na kombinaci jednotlivých forem.

Oběti kyberšikany zažívají především strach, který může mít několik podob a různé příčiny. Stejně tak se objevují pocity studu, trapnosti, stavy bezmoci, zoufalství, smutku, citové rozrušenosti, oběti se ocitají v nejistotě a nevědomos-

ti a doprovází je špatné svědomí z toho, co se přihodilo. Zároveň mohou být rozzuřené, cítit nenávist a vztek vůči agresorovi a mohou mít pocit zodpovědnosti za vzniklou událost. Ne všechny projevy se však u oběti objeví a rozdílná může být také intenzita reakcí (Hulanová, 2012).

Kopecký et al. (2013) mezi nejzávažnější psychologické potíže jako následek kyberšikany řadí pokles sebehodnocení a sebedůvěry, depresivní a neurotické potíže, poruchy spánku, snížení frustrační tolerance, pocit neřešitelnosti situace, ztrátu životní pohody, zkratkovité jednání, riziko sebevraždy, zvyšující se agresi, celkovou psychickou nestabilitu, trauma a posttraumatickou stresovou poruchu a další.

Z několika již uskutečněných výzkumů také vyplývá, že tradiční šikana bývá s kyberšikanou propojena, takže oběť je vystavena útokům jak v reálném světě, tak v online prostředí; psychické dopady na oběť se tak násobí. Například už

Recenzovaly: Mgr. Ing. Markéta Benešová soukromá psychoterapeutická praxe Mgr. Veronika Benešová, Ph.D. ZSF JU v Českých Budějovicích

23

recenzované články výzkumné sdělení

E mocionální reakce obětí (n = 324) 45

40,7

40

33,6

33,0 23,1

35 30 25

23,1

podíl v procentech

Graf 1

florence 1–2/15

20

16,0

15 10 5 0

Smutek

Graf 2

Strach

Frustrace

Vztek

Pocit trapnosti

Nijak mě to nezasáhlo

R eakce na kyberšikanování (n = 319) 40

36,7

35 30

23,8

24,1

20

15,7

15 10

8,8

6,6

5

0,9 Odhlásil(a) jsem se z počítače

25

podíl v procentech

24

Dotyčnou Změnil(a) jsem osobu jsem si přezdívku/ jméno zablokoval(a)

Opustil(a) jsem stránku

Zavolal(a) jsem policii

0

Nic jsem neudělal(a)

Udělal(a) jsem něco jiného zdroj: výzkum autorky

pouze proto, že se kyberšikana odehrává v online prostředí a u oběti tak nejsou přítomny specifické znaky tradiční šikany, například stopy po fyzickém násilí, ztráta věcí a financí, ji nelze včas odhalit. Kyberšikana tak může zůstat dlouho skryta a následky pak mohou být tragické. Zřejmě jeden z prvních mediálně známých případů kyberšikany, který měl fatální konec, se stal v americkém Vermontu. Obětí se stal teprve 13letý Ryan, který spáchal sebevraždu poté, co byl šikanován jak v reálném životě, tak v online prostředí. Jeden z nejznámějších případů kyberšikany v evropských státech, který měl také fatální následky, se udál na polském gymnáziu v Gdaňsku. Obětí kyberšikany se stala 14letá studentka Anna, která poté, co byla vystavena sexuální šikaně a kyberšikaně, spáchala sebevraždu (Szotkowski et al., 2013).

Copingové strategie

V současné psychologii je používán termín takzvané copingové strategie neboli strategie zvládání stresu. S veškerými následky kyberšikany se oběti vyrovnávají pomocí těchto strategií, kdy se jedná o myšlenkové pochody a vzorce chování,

kterými se člověk vyrovnává se stresujícími a nepříjemnými situacemi a chrání se tak před hlubší psychickou újmou (Brandejsová, Lukášová, 2012). „Resilience“, česky odolnost nebo pružnost, je schopnost vyrovnat se s negativními zážitky. Záleží však na osobnostních charakteristikách jedince. „Pružné“ děti jsou schopny řešit nepříznivé situace tak, že se zaměří na problém a vnitřně přetransformují své negativní emoce na pozitivní (nebo neutrální) pocity. Odolnost se může vyvinout pouze díky vystavení rizikům nebo stresujícím událostem. Dle rozsáhlého projektu „EU Kids Online“, který se zabývá problematikou online rizik a bezpečnosti na internetu u dětí a rodičů v evropských státech, se coping dělí na tři základní strategie: pasivní, komunikativní a proaktivní. Pasivní strategie spočívá v nečinnosti, doufání, že problém odezní sám, případně se dočasně přeruší používání internetu. Komunikativní strategie spočívá ve svěření se s problémem a proaktivní strategie znamená, že oběť vezme zodpovědnost do svých rukou, pokusí se vyřešit problém sama, odstraní nevyžádané zprávy nebo zablokuje jejich odesílatele. Napříč

různými způsoby online obtěžování bylo nejvyužívanější copingovou strategií to, že se oběti se svou zkušeností někomu svěřily (d’Haenens et al., 2013).

Livingstonová a Haddon (2009) uvádějí, že neexistuje jednotný názor na zvládání rizik, která se mohou vyskytnout v online prostředí. Reakcí obětí na kyberšikanu může být od ignorování situace přes ověřování spolehlivosti webové stránky, ohlášení problému na internetu až po svěřování se kamarádům.

Dle výzkumu, který se uskutečnil v rámci projektu „Copingové strategie kyberšikany u adolescentů“ v roce 2011 v Jihomoravském kraji, oběti kyberšikany nejčastěji volily strategii takzvaného přerámování – řekly si, že agresor je ubohý a nestojí za to se kvůli němu trápit. Další strategií bylo zbavení se nepříjemných myšlenek zaměřením pozornosti na něco jiného. Dále svěření se někomu dalšímu se svým problémem a technicky zaměřené strategie, jako je blokování (blokace služeb, prostřednictvím kterých se kyberšikana děje, tj. kontaktovat operátora mobilní sítě nebo poskytovatele internetových služeb) a smazání agresora ze seznamu kontaktů. Pomsta nebyla často

výzkumné sdělení recenzované články

vyhledávanou strategií, oběti spíše volily možnost s agresorem vyjednávat. Oběti také uplatňovaly k ukončení kyberšikany více strategií, což vedlo většinou k zastavení kyberšikany (Macháčková et al., 2012). Další výzkum byl uskutečněn v rámci projektu „Minimalizace šikany“ v roce 2009, z jehož výsledků vyplývá, že oběti nejčastěji pro ukončení kyberšikany volily strategii ignorování agresora a odříznutí se od něj (například výměna SIM karty, změna e-mailové adresy a další). V 34 % případů se oběti snažily agresora kontaktovat ve snaze mu domluvit (Minimalizace šikany, 2010).

Výzkumné šetření

Metody Vlastní výzkum se uskutečnil v květnu a červnu roku 2013 na druhém stupni základních škol a středních školách v Jihočeském kraji. Výzkum byl proveden v šesti základních školách a osmi středních školách. Výběr souboru byl proveden na základě dobrovolnosti. Data byla získána prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření. Návratnost dotazníků byla vzhledem k osobní distribuci stoprocentní. Věkové rozmezí respondentů bylo od deseti let výše. Horní věková hranice nebyla stanovena vzhledem k tomu, že u některých žáků nebyla navštěvovaná střední škola jejich první. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 1620 žáků, z čehož bylo 847 chlapců a 773 dívek. Na otázku, jak se po zkušenosti s kyberšikanou cítili, odpovědělo celkem 324 žáků, kteří se stali obětí kyberšikany (graf 1).

Tato otázka byla výčtová, takže bylo možné zaškrtnout více odpovědí. Žákům byly rovněž položeny otázky na zkušenost s kyberšikanou jak z pozice agresora, tak z pozice oběti. Agresoři byli dotazováni na důvody a oběti především na prostředky, prostřednictvím kterých byly kyberšikanovány, jaký měly vztah k agresorovi, zda se se svou zkušeností někomu svěřily, jak po takové události zareagovaly a jak se cítily.

Výsledky Z výzkumu vyplynulo, že nejčastější reakcí na kyberšikanu je pocit naštvanosti, a to v 40,7 % případů. Další nejčastější reakcí byl pocit smutku (33,6 %); trapnost a vystrašenost zažívalo stejné procento obětí (23,1 %). Nejméně zastou-

penou odpovědí byl pocit frustrace. Přibližně jedna třetina obětí uvedla, že je tato zkušenost nijak nezasáhla. Naštvanost v tomto případě může sehrát i roli v odplatě, jelikož z výzkumu dále vyplynulo, že více než 10 % agresorů uvedlo jako důvod ke kyberšikanování pomstu.

V takovém případě pak může dojít k proměně oběti v agresora.

Výzkum se dále zabýval reakcemi obětí na kyberšikanu. Na tuto otázku odpovědělo celkem 319 žáků, kteří se stali obětí kyberšikany (graf 2). Oběti nejčastěji volily strategii blokování dotyčné osoby (36,7 %). Blokování agresora je jedním z prvních kroků, jak zabránit dalším útokům, i když ne vždy je toto opatření účinné, jelikož agresor si může založit například novou e-mailovou schránku, nový profil na sociální síti nebo přezdívku v chatovacích místnostech, prostřednictvím kterých pak může nadále svou oběť kyberšikanovat. Celkem 23,8 % obětí neudělalo v dané situaci vůbec nic, tedy zvolilo pasivní přístup. Další nejčastěji použitou strategií bylo v 15,7 % případů odhlášení z počítače a dále opuštění dané webové stránky (8,8 %). Tyto kroky jsou první a nejjednodušší reakcí na kyberšikanu. Bohužel nemusejí danou situaci vyřešit, jelikož útokům zabrání jen dočasně. Kyberšikana může pokračovat i za nepřítomnosti oběti mezi dalšími uživateli internetu a psychický tlak na oběť se může díky zdánlivé neřešitelnosti si­ tuace časem stupňovat. Přezdívku změnilo 6,6 % obětí a nejméně zastoupenou odpovědí bylo kontaktování policie.

Diskuze V ČR nebylo do současné doby uskutečněno mnoho výzkumů na toto téma.

Vlastní výzkum se však co do nejčastější reakce shodoval s výzkumem, který byl uskutečněn v Jihomoravském kraji.

V obou výzkumech se při bezprostřední reakci nejvíce projevoval vztek. Shodně se zde vyskytovaly také smutek a strach.

Reakce na stejnou zkušenost s kyberšikanou se může u jednotlivých obětí lišit a jak bylo napsáno výše, záleží na mnoha okolnostech, jak se s tím jedinec vyrovná. Jak uvádějí Macháčková et al. (2012), řešení vzniklé situace může ovlivnit také to, jakým způsobem ji oběť prožívá. Pokud oběť bude pociťovat strach či bezmoc a nastalou situaci nebude dlouhodobě

nijak řešit, může u ní dojít k postupnému psychickému propadu, jehož následky mohou být tragické. Reakce na kyberšikanu se v jednotlivých výzkumech pohybuje v rozmezí od ignorování situace, odhlášení z počítače, změny nastavení služby, prostřednictvím které se útok děje, změny jména, dále pak svěření se někomu blízkému, kontaktování administrátora nebo také agresora, pokud byl znám, až po oznámení útoku na policii.

Se zvyšováním věku se dovednosti dětí s prací na internetu zvyšují, což dle Livingstonové a Haddona (2009) pravděpodobně také zahrnuje schopnost bránit se online útokům.

Závěr

Účinnou zbraní proti kyberšikaně je především prevence. Pro děti a mládež je důležité naučit se útokům v online prostředí účinně bránit a mít alespoň základní znalosti o moderních informačních a komunikačních technologiích a rizicích s nimi spojených. Proto by měli být seznámeni se základními pravidly bezpečného užívání internetu a zároveň také s obecným rámcem chování v online prostředí, tzv. netiketou. Pravidla bezpečného užívání internetu vypracovalo na základě výstupů II. světového kongresu proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí v Jokohamě MŠMT ČR, jsou aplikována na české kulturní a ekonomické prostředí a vypracována ve verzi pro děti a pro rodiče. Pokud si děti tyto znalosti osvojí, budou případné útoky skrze tyto technologie lépe zvládat a nebudou se tak prohlubovat psychické následky v důsledku přetrvávající stresové situace. Jestliže se dítě dostane do role oběti, je třeba učinit několik zásadních kroků.

Jedná se o ukončení komunikace s agresorem, blokaci útočníka, oznámení útoku, zajištění důkazů (uchovat a nemazat SMS zprávy, e-maily, komunikaci na sociální síti apod.); pokud je to možné, je třeba snažit se odhalit identitu agresora. Vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie se neustále vyvíjejí, bude docházet i k novým případům kyberšikany. Z těchto důvodů je potřeba preventivně působit nejenom na děti a mládež, ale také na rodiče a pedagogy a rovněž na širokou veřejnost za účelem snížení výskytu tohoto rizikového ­chování.

25

recenzované články výzkumné sdělení

florence 1–2/15

Literatura 1. Brandejsová J, Lukášová K. Řešení krizových situací spojených s internetovou patologií ve školách: metodický materiál pro pedagogické pracovníky [online]. Národní centrum bezpečnějšího internetu, 2012 [cit.

2014-07-07]. Dostupné z: http://www.ncbi. cz/category/6-metodiky-ucebni-materialy?download=47 2. Černá A et al. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. Praha: Grada, 2013.

ISBN 978-80-210-6374-7 3. D’Haenens L, Vandoninck S, Donoso V. How to cope and build online resilience? [online]. EU Kids Online, 2013 [cit. 201407-07]. Dostupné z: http://www.lse.ac.uk/ media@lse/research/EUKidsOnline/EU%20 Kids%20III/Reports/Copingonlineresilience.pdf 4. Hulanová L. Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. Praha: Triton, 2012. ISBN 978-80-7387-545-9 5. Kopecký K et al. Rizika internetové komunikace v teorii a praxi. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80244-3571-8 6. Livingstone S, Haddon L. Shrnutí projektu EU Kids online: závěrečná zpráva [online].

Více o autorce London: EU Kids Online, 2009 [cit. 201407-07]. Dostupné z: http://www.lse.ac.uk/ media@lse/research/EUKidsOnline/EU%20 Kids%20I%20(2006-9)/EU%20Kids%20Online%20I%20Reports/cz_summary.pdf 7. Macháčková H et al. Online obtěžování a kyberšikana [online]. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2012 [cit. 2014-07-07]. Dostupné z: http://www. cyberpsychology.eu/team/storage/2012-Machackova-Online_obtezovani_a_kybersikana.pdf 8. Minimalizace šikany. Tisková zpráva [online]. AISIS o. s. a Nadace O2, 2008 [cit.

2014-07-08]. Dostupné z: http://www.minimalizacesikany.cz/pro-media/171 9. Shariff S. Cyber-Bullying: Issues and solutions for the school, the classroom and the home. New York: Routledge, 2008. ISBN 978-0-415-42491-2 10. Szotkowski R, Kopecký K, Krejčí V. Nebezpečí internetové komunikace IV [online].

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013 [cit. 2014-07-08]. ISBN 978-80-2443912-9. Dostupné z: http://e-bezpeci.cz/ index.php/ke-stazeni/doc_download/58-nebezpei-internetove-komunikace-iv-2012-2013

Mgr. Veronika Królová 1999: ukonč. SZŠ Český Krumlov – Všeobecná sestra; 2002: ukonč.

VOŠZ České Budějovice – Zdravotnický záchranář; 2007: ukonč. Mgr. studium ZSF JU v Českých Budějovicích – obor Rehabilitační péče o postižené děti, dospělé a staré osoby; od 2008: doktorské stu­dium – FZS Univerzita Pardubice, obor Prevence, náprava a terapie zdravotní a so­ ciální problematiky dětí, dospělých a se­niorů; ­2007–2008: Městský úřad Český Krumlov, Odbor školství, sportu a mládeže, oddělení sociálně-právní ochrany dětí – terénní sociální pracovník; 2008–2009: Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor kancelář hejtmana, oddělení informací a styku s veřejností – pracovník vztahů s veřejností; od 2009: Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, oddělení rozvoje venkova, péče o krajinu a koncepcí – evropské projekty, PR agenda a propagace v souvislosti s projekty

inzerce

100 let Divadla Rokoko

Rodolfo Sonefo, Alberto Sordi

Vím, že víš, že vím...

Režie: Vladimír Strnisko V hlavní roli Simona Stašová a Michal Dlouhý Foto: Lenka Hatašová

26

Premiéra: 7. března 2015

www.MestskaDivadlaPrazska.cz

Systém dokumentace procesů „DP 3.5 CZ“ Softwarový komunikační systém pro mycí a dezinfekční automaty a sterilizátory Systém vyvinula společnost Miele pro sledování a dokumentaci procesů z přístrojů firem Miele, BMT a Johnson & Johnson na sterilizačních pracovištích a operačních sálech. Tyto společnosti již více než patnáct let navzájem spolupracují a z této spolupráce vznikl systém propojení jednotlivých přístrojů na sterilizačním pracovišti do jednoho celku, který zajišťuje maximální transparentnost a dohledatelnost procesů, dohled na funkci CS vedoucími pracovníky nemocnice a především zvýší efektivitu hospodaření s materiálem.

Jednotlivé přístroje na sterilizačním pracovišti jsou propojeny počítačovou sítí (LAN) do jednoho funkčního celku, který zajistí sledování dokumentačních procesů z jakéhokoliv místa nebo pracoviště nemocnice. Převážnou většinu funkcí tohoto sys-

tému lze využít i tam, kde není k dispozici počítačová síť (LAN).

Pak postačuje pouze propojení přístrojové techniky do jednoho počítače (např. vedoucího sterilizace) přes sériové rozhraní RS232 (myčky s řízením Profitronic a sterilizátory) nebo přes ethernet (myčky s řízením Profitronic+).

Hlavní modul systému „DP 3.5 CZ” je vytvořen jako klient-serverová aplikace postavená na MS SQL Serveru. Toto řešení využívá současné špičkové HW a SW technologie v oblasti serverů, počítačových sítí a pracovních stanic.

Systémová dokumentace procesů „DP 3.5 CZ“ bude tématem i na XIII. Mezinárodním kongresu Centrální sterilizace v Novém Městě na Moravě, který se uskuteční ve dnech 25.– 26. 3. 2015.

Pozvánka na mezinárodní kongres

VYSOČINA XIII.

CENTRÁLNÍ STERILIZACE 25. – 26. 3. 2015

Téma – aktuální otázky vyhlášky MZČR č. 306/2012 Sb. 1. informace k mezinárodnímu kongresu Akce je určena pro NLZP a je registrována CSS pod číslem VA-002-2015. Účast na kongresu bude ohodnocena kreditními body pro NLZP na základě vydaného potvrzení.

Místo konání: Hotel SKI, Nové Město na Moravě Registrace: 24. 03. 2015 25. 03. 2015

17.00 – 20.00 h 07.00 – 09.00 h

Konferenční poplatek: 600 Kč, pro členy CSS 400 Kč (na základě předložení členského průkazu), úhrada hotově při registraci.

Program:

25. 03. 2015 26. 03. 2015

#

09.00 – 13.30 h 15.00 – 17.00 h 19.30 – 24.00 h 09.00 – 13.00 h

I. odborná část II. odborná část společenský večer III. odborná část

Návratky zašlete prosím (poštou nebo e-mailem) do 7. 3. 2015 na adresu: Irena Svobodová, DiS, vrchní sestra CS, Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o., Žďárská 610, 592 31 Nové Město na Moravě, tel.: 566 683 574, e-mail: svobodovairena@email.cz Další informace budou zveřejněny na: www.steril.cz • www.nnm.cz • www.bmt.cz • www.hypokramed.cz www.jnjcz.cz • www.miele.cz • www.medin.cz

praxe stomatologie

florence 1–2/15

Práce sestry v zubní ordinaci Bc. Jana Šoltésová, DiS. zubní ordinace MUDr. P. Kulovaného, České Budějovice

Pracuji v moderně vybavené zubní ordinaci MUDr. Kulovaného v Českých Budějovicích, kde poskytujeme kvalitní komplexní stomatologické ošetření za použití nejmodernějších materiálů. Součástí naší praxe jsou dvě další zubní ordinace, dentální hygiena, zubní laboratoř a recepce. Věnujeme se nejen dospělým, ale i dětským pacientům.

K

Sídlo ordinace MUDr. Kulovaného v Českých Budějovicích

aždý nově příchozí pacient absolvuje vstupní vyšetření. Nejprve vyplní dotazník, v němž odpovídá na otázky o svém zdravotním stavu, a následně je mu udělán RTG snímek, pokud si pacient nepřinesl svůj vlastní aktuální. RTG snímek zhotovujeme na panoramatickém rentgenovém přístroji (OPG). Snímek zobrazuje kost a zuby horní i dolní čelisti, čelistní dutiny a čelistní kloub. Zobrazuje polohu zubů moudrosti, slouží ke zjištění nadpočetných zubů a jiných anomálií (cysty, nádory) a je zcela nezbytný pro zjištění kvality kosti pro případné zavádění dentálních implantátů.

Poté je pacient vyšetřen lékařem a na základě toho je mu sestaven léčebný plán. Během vstupního vyšetření zapisuje sestra tzv. status (aktuální stav chrupu), lékař diktuje, na jakém zubu je kaz, korunka, implantát, kde zuby chybějí atd. V rámci vstupního vyšetření je pacient informován o důležitosti návštěvy dentální hygieny, protože správně

foto: autorka

28

a efektivně prováděná hygiena dutiny ústní je prvním krokem ke zdravému parodontu a chrupu bez kazů. Dentální hygienistka profesionálně odstraní zubní kámen a pigmentace. Vysvětlí a následně ukáže pacientovi správnou techniku čištění zubů, poradí mu s výběrem vhodných dentálních pomůcek (zubní kartáček, jednosvazkový kartáček, mezizubní kartáček atd.). Dále také nabízí možnost ordinačního nebo domácího bělení.

Samozřejmostí je pro nás individuální přístup k jednotlivým pacientům, snažíme se o maximálně příjemné a nestresující prostředí (např. na přání pacienta pouštíme hudbu). Před každým zákrokem nabízíme vždy pacientům možnost lokálního znecitlivění.

K nejčastějším zubařským zákrokům patří ošetření zubního kazu. Práce sestry spočívá v tomto případě v přípravě nástrojů a výplňového materiálu (fotokompozitní a skloionomerní bílé výplně, kvalitní amalgám), jehož použití lékař vždy konzultuje s pacientem, aby výsledné ošetření bylo nejen estetické, ale především funkční.

V naší ordinaci používáme během ošetření pro dosažení ideálních pracovních podmínek kofferdam – latexovou blánu, kterou si izolujeme ošetřovaný zub od ostatních, takže pracovní pole je suché a v čistotě. Pro pacienty je to příjemné a pohodlné – neteče jim nic do úst.

Pokud je kaz rozsáhlý, je nutné přistoupit k endodontickému ošetření, které spočívá v odstranění odumřelé zubní dřeně, v důkladném zprůchodnění a rozšíření kořenových kanálků, jejich dezinfekci a zaplnění metodou laterální kondenzace. Toto ošetření vyžaduje více návštěv, protože v případě velkého poškození zajistíme delší trvanlivost aplikací titanového nebo sklokompozitního čepu a následnou fotokompozitní dostavbou. Takto ošetřený zub je pak chráněn korunkou, dle výběru pacienta celokeramickou nebo metalokeramickou. Celokeramická korunka neobsahuje žádný kov, je velmi vhodná do frontálního (předního) úseku chrupu pro dosažení

stomatologie praxe

fota: autorka

maximální estetiky. Metalokeramická korunka se skládá z kovu a na něm je vrstvená keramika, tento druh korunky je považován za estetický standard. Tyto protetické práce jsou vyráběny v naší laboratoři KulVadent s. r. o., která je součástí naší praxe a je vybavena nejmodernějšími přístroji. Pro naše pacienty je to velmi komfortní, protože laborant vybere vhodnou barvu v rámci ošetření a pacient nemusí nikam docházet.

Mojí hlavní pracovní náplní je asistence lékaři, ale i příprava nástrojů nejen pro záchovnou stomatologii, ale také pro řadu stomatochirurgických zákroků, které provádíme (chirurgické odstranění částečně či zcela neprořezaných zubů moudrosti, implantace, miniimplantace, sinus lift otevřený a uzavřený, různé augmentační postupy a techniky, mikrogingivální chirurgie), z toho vyplývá příprava chirurgického stolku a zajištění sterilních chirurgických sad. Používáme korejský implantační systém INNO od společnosti Cowellmedi, jsme výhradním dodavatelem těchto implantátů pro Českou republiku a máme s nimi výborné zkušenosti. Samotná implantace je poměrně málo invazivní zákrok, provádí se ambulantně v lokální anestezii, i přesto může být pro pacienta náročný po všech stránkách, ale všechny jeho obavy se snažíme co nejvíce eliminovat, samozřejmostí je důkladné znecitlivění místa implantace. Pro pacienta je také důležité mít dostatek informací a empatický přístup. Implantace má několik částí. V první fázi se zavede implan-

tát, který se nechá hojit, zpravidla minimálně tři měsíce, záleží na náročnosti implantace. Poté se zavede vhojovací váleček, pak následuje fáze sejmutí otisku, podle kterého v laboratoři vytvoří protetickou práci, a při poslední návštěvě se odevzdá hotová práce pacientovi. Během těchto zákroků je asistence zdravotní sestry nezbytná.

Vždy musím být o krok napřed než lékař, znát všechny postupy a materiály, které používáme.

Práce u zubaře mě nesmírně baví a naplňuje.

Největší odměnou je, když pacient řekne, že k nám chodí rád nebo že se méně bojí.

Náplň práce zdravotní sestry v ordinaci zubního lékaře není stereotypní, i když by se to na první pohled mohlo zdát. Pořád se učím, stomatologie jde velmi rychle dopředu a já chci být dobrou zdravotní sestrou nejen pro svého lékaře, ale především pro pacienty.

Více o autorce Bc. Jana Šoltésová, DiS. 2005: ukonč. SZŠ České Budějovice – Všeobecná sestra; 2008: ukonč. VOŠZ České Budějovice – Diplomovaná všeobecná sestra; 2011: ukonč. Bc. studium, PF JČU České Budějovice – Výchova ke zdraví; 2011–2012: Evropská oční klinika Lexum České Budějovice – sestra na sále a v ambulanci; od 2012: Zubní ordinace MUDr. Kulovaného – zdravotní sestra, provozní manažer

Pohled do čekárny a ordinace s vybavením

29

30

florence 1–2/15

vzdělávání sester text a foto: Mgr. Lucie Kubátová, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha

Vzdělávání personálu ÚVN v Praze v oblasti prevence dekubitů Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha (ÚVN) má v praxi dlouhodobě zaveden propracovaný systém prevence dekubitů. U každého přijímaného pacienta je zjišťováno riziko vzniku dekubitů, a to podle stupnice Nortonové. Toto skóre je v průběhu hospitalizace přehodnocováno pravidelně jednou týdně na standardních odděleních, každý den na jednotkách intenzivní péče a ARO a vždy při změně stavu pacienta.

S

amozřejmostí je jednotné označení rizikového pacienta a zahájení preventivních opatření.

Velkou pozornost věnuje nemocnice proškolení pečujícího personálu. Všichni mají v rámci celoživotního vzdělávání možnost absolvovat distanční formou, prostřednictvím e-learningového kurzu, odborný seminář. Konzultantky specializované na oblast prevence a ošetřování dekubitů jsou personálu k dispozici a zajišťují odborné konzultace. Další významnou formou, která odborně rozvíjí oblast péče o pacienty s dekubitem, je pořádání pravidelných workshopů. První workshop se uskutečnil pod vedením lektorky Petry Camprové z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, následující workshopy, obsahově vytvořené na základě potřeb a podmínek nemocnice, již vede lektorka Mgr. Lucie Kubátová z ÚVN.

Workshop Péče o pacienty s dekubity v ÚVN V úvodu tohoto workshopu vyplňují jeho účastníci stručný dotazník zjišťující důvody účasti na workshopu, co si od něj slibují a jaká jsou jejich očekávání.

Nejčastěji frekventanti uvádějí: „Protože musím; chci si zopakovat informace a získat nové; teprve získávám první

zkušenosti a chci si být více jistá; naučit se něco nového; sebevzdělávat se; ze zvědavosti; prohloubit si znalosti; získat poznatky, které uvedu do praxe.“ Následuje stručné uvedení do problematiky, zaměřené na rozdělení dekubitů dle jejich stadií, jednotlivá kritéria stupnice Nortonové, okolnosti vzniku dekubitů a důležitost individuálního vyhodnocování skóre. V průběhu workshopu jsou probírány všechny faktory ovlivňující vznik dekubitů. Některé, jako je věk a stav vědomí, jsou dané, ale správné zhodnocení schopnosti spolupráce pacienta, stavu pokožky, přidružených onemocnění, zhodnocení fyzického stavu, aktivity, mobility a inkontinence je potřeba upřesňovat a opakovat. Riziko vzniku dekubitu je vyhodnocováno elektronicky po zadání příslušných parametrů včetně určení míry rizika. V rámci workshopů je problematika identifikace rizika probírána podrobně, protože automatické vyhodnocování vede k rutině.

Je nutné, aby personál přizpůsobil preventivní postupy stanovené míře rizika. 26 bodů je pacient bez rizika, 25–24 je riziko nízké, 23–19 střední, 18–14 vysoké, 13 a méně velmi vysoké.

Během workshopu je také podrobně vysvětlován proces prevalenčního

šetření. Prevalenční šetření výskytu dekubitů využívá ÚVN v rámci projektu Národního referenčního centra; ÚVN se podílela v rámci pilotního projektu na nastavení parametrů a vytvoření tohoto systému hlášení. Provádí se vždy poslední středu v měsíci a je ukazatelem předpokládaného počtu pacientů s dekubitem. Výstupy šetření poskytují informace o tom, na kterých odděleních dekubitus vznikl, jakého je stupně, zda byl pacient vyhodnocen jako rizikový, lokalizace dekubitu, jaká nápravná opatření byla provedena před jeho vznikem a jaká lokální nebo celková léčba byla pacientovi provedena. Součástí elektronické ošetřovatelské dokumentace je modul binární úložiště dat, který umožnuje sledovat vývoj dekubitu v čase. Fotodokumentace je pořizována jednotně. K dekubitu je vždy přiloženo pravítko, iniciály pacienta, jeho rok narození a datum pořízení snímku.

Dekubitus lze monitorovat a zaznamenávat elektronicky. Tyto záznamy jsou pak využívány při workshopech jako názorný materiál.

V rámci workshopu jsou také sestrám poskytovány informace o European Pressure Ulcer Advisory Panel (EPUAP) – Evropském poradním sboru pro otázky proleženin, který má vést a podporovat

31

všechny evropské země v úsilí o prevenci a léčbu dekubitů. Na ustavujícím zasedání v Londýně v prosinci 1996 se odborníci z mnoha evropských zemí shodli na základním poslání této organizace.

Jejím hlavním úkolem je zajistit poskytování adekvátní a efektivní péče všem pacientům, kteří trpí nebo jsou ohroženi dekubity, a to zejména prostřednictvím výzkumu, vzdělávání veřejnosti a upozorňování na problematiku dekubitů ve všech evropských zemích. Účastníci workshopu se učí rozlišit dekubitus a kontaktní dermatitidu, která je způsobena inkontinencí pacienta.

Defekt způsobený inkontinencí není na predilekčních místech, na kostních výčnělcích, jeho barva není všude stejná a defekt mění tvar a barvu od středu postižení. Bledne k okrajům, může být doprovázen exsudátem. Pokud má pacient obě formy inkontinence, je mnohonásobně více ohrožen chemickou iritací kůže a osídlením poškozené tkáně enterokoky.

Hlavním úkolem workshopu je řešení kazuistik přednesených lektorem. V pracovních skupinách stanovují frekventanti z fotografie dekubitu, zda se jedná o ránu, nebo o dekubitus, hodnotí správnost ošetření na snímku, hodnotí kůži, stupeň dekubitu a jeho léčbu. Následují prezentace závěrů a postřehů jednotlivých účastníků a společná diskuze nad závěry. Nejvíce je diskutováno použití materiálů vhodných pro hojení dekubitů.

Je třeba si uvědomit, že v současné době jsou na našem trhu asi čtyři desítky firem, které se specializují na materiály vlhkého hojení ran. Na klinických pracovištích se používají materiály odlišné jen dle názvu, ale přípravky ze stejné skupiny (např. hydrokoloid, pěna, gel) mají stejnou účinnost. Následně lektorka společně s frekventanty diskutuje o dekubitech samotných, o jejich stupních, ošetření a o použití vhodných materiálů.

V závěru workshopu pak účastníci hodnotí jeho přínos pro další práci, mohou navrhnout, co lze doplnit nebo na co se v příštích workshopech více zaměřit. Nejčastěji účastníci kurzu oceňují nové informace o mikropolohování a ujasnění stupňů dekubitů s návazným určením vhodných materiálů. Zpětná vazba je pro lektorku zdrojem podnětů k dalšímu zkvalitnění obsahu.

co je

→ Workshop

Workshop je jednou z forem vzdělávání.

Předpokládá u účastníků alespoň základní znalost probírané problematiky.

Lektor určuje a uvede téma workshopu.

Nepřednáší teorii, ale podněcuje a vede frekventanty k aktivní spolupráci na řešení zadané problematiky s využitím vlastních zkušeností a znalostí.

Frekventanti si stanovují vhodné postupy práce, lektor na základě zpětné vazby zjišťuje, zda byla probraná témata pochopena a zda byla pro účastníky přínosná. Nutností je zkušenost lektora s výukou nebo přednáškovou činností. Workshop musí frekventanty zaujmout.

Nejtěžší je dosažení aktivní spolupráce přednášejícího a účastníků kurzu. Díky interaktivní formě a spolupráci dochází k lepšímu osvojení probírané problematiky.

co jsou → D ekubity

Proleženiny (dekubity) jsou různě rozsáhlé rány vyvolané dlouhodobějším lokálním tlakem na kůži. Jedná se o nejčastější poškození pacienta v rámci ošetřovatelské péče. Uvádí se, že dekubitus vznikne u 3–6 % hospitalizovaných pacientů a riziko jeho vzniku je 30–50 %. Vyšší je u pacientů v zařízeních dlouhodobé péče. Ročně je v ČR z 2 300 000 hospitalizovaných pacientů přijímáno k hospitalizaci 25,6–34,5 % pacientů s již vzniklým dekubitem, což představuje téměř tři čtvrtě miliónu pacientů. Uvádí se, že úmrtnost pacientů s proleženinami je až pětkrát vyšší než u osob stejně starých, které proleženinami netrpí.

Na základě posouzení rozsahu poškození kůže, podkoží, svalů a kostí jsou rozlišovány čtyři stupně dekubitů. Dekubitus je vždy ohraničený. Vzniká většinou jako důsledek tlaku, který působí na dané místo delší dobu, kdy největší váha nemocného je na tzv. predilekčních místech. Nejčastější lokalizací je sacrum (kost křížová), trochantery, paty, lopatky, lokty a další místa, kde není kost chráněna svalem. Mezi faktory, které se podílejí na vzniku dekubitů, patří tření (při nešetrném posouvání a manipulaci s pacientem v lůžku), nepohyblivost pacienta a jeho upoutání na lůžko, malnutrice, inkontinence, přidružená onemocnění (např. DM, karcinom, anémie a další), stav vědomí a věk (snižující se schopnost regenerace tkání a s tím spojená pružnost kůže i menší obranyschopnost organismu).

Závěrem Workshop je účinnou možností odborného vzdělávání. Je postaven na interaktivní účasti školených osob. Lektor přednese koncept a vede účastníky k aktivní spolupráci. Workshop klade vysoké nároky na lektora, který musí umět posluchače zaujmout, vtáhnout je do skupinové práce a být znalý problematiky. Podstatou workshopu Péče o pacienty s dekubity v ÚVN je doplnit a rozšířit znalosti týkající se prevence vzniku dekubitů a jejich ošetření a především nastavit praktické využití poznatků při péči o pacienta.

Z důležitých závěrů a poznatků workshopů vznikne tištěný informační materiál – soubor fotografií dekubitů

a jejich stupňů a přípravků vhodných jak pro prevenci, tak pro hojení již vzniklých dekubitů. Soubor bude sloužit jako přehledná a názorná pomůcka pro ošetřující personál za účelem zvolení vhodného ošetření dekubitů a měl by přispět k sjednocení postupů ošetřování dekubitů v celé ÚVN.

Literatura 1. Pospíšil V. Dekubity a výživa – doporučené postupy EPUAP. Medical Tribune, 2008;4(4):C2 2. Stryja J. Repertorium hojení ran. Semily: Nakladatelství Geum, 2008 3. Botíková A, Ryska M. Moderné ošetrovanie chronických rán. Praha: Ottova tiskárna Praha, 2012

32

florence 1–2/15

pro studenty text: Mgr. Olga Černá, hlavní řešitelka, e-mail: cerna@szsz.cz, fota: autorka

Prevence aneb jak si zachovat zdraví pomocí projektu Intimní zdraví bez komplikací V průběhu roku 2012 začala na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické ve Znojmě čtyřčlenná skupina odborných učitelek s tvorbou materiálů, které v současnosti užitečně slouží ke vzdělávání mladých lidí.

Z

nojemskou školu navštěvují středoškoláci, kteří se připravují na profesi zdravotnického asistenta, a i když se v průběhu studia dozvídají mnoho informací o různých zdravotních rizicích, přesto se vyskytují situace, nemoci, kdy se i oni mohou tváří v tvář setkat s komplikací, která jim může změnit celý život.

Vzhledem k tomu, že se jedná o školu se zdravotnickým zaměřením, setkávají se odborné učitelky se svými žáky při výuce ošetřovatelství s nemocnými lidmi; společně tak v praxi sledují úsilí pacientů

bojovat s mnoha závažnými onemocněními, mezi něž patří i vážná onkologická onemocnění. Tyto nemoci se však nevyhýbají ani mladým lidem, kteří si je někdy mohou svým neuváženým chováním sami způsobit. Tak vznikla myšlenka vytvořit ucelený vzdělávací program, jehož cílem bude předávat informace a preventivně působit nejen na žáky zdravotnické školy, ale také na další středoškoláky ve znojemském regionu. S tímto záměrem byla oslovena řada škol, jejichž vedení přislíbilo účast svých žáků, což rozjelo motor dále popisovaného projektu.

Z Jihomoravského kraje vyšla výzva, počátkem roku 2013 byl za podpory operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ustanoven projektový tým a začaly přípravy na projekt s jasně danými potřebami. Hlavním cílem byla snaha zvýšit informovanost mladých lidí ve věkové skupině 15–19 let o problematice nádorového onemocnění děložního čípku u žen a nádorového onemocnění varlat u mužů.

Uvedená ohrožená skupina si dle vstupních předpokladů zainteresovaných řešitelů mnohdy neuvědomuje závažnost těchto onemocnění, nemá dostatek informací spojených s prevencí, ale také s léčbou. Ta je nejen nákladná, ale pro každého nemocného jedince i náročná po stránce tělesné, psychické a mnohdy i sociální. Vlastní roli zde sehrává také deficit informací o pohlavně přenosných chorobách, které mají zvláště u onemocnění děložního čípku rovněž dopad na samotné onemocnění. Na tento problém upozornili a soustředili pozornost

33

i odborní garanti projektu – skupina lékařů, kteří ve spolupráci s řešitelkami, manažerem projektu a dalšími pracovníky stáli také u zrodu celé myšlenky.

Klíčovou otázkou při takto osvětově vedeném vzdělávacím programu zůstala metodika přístupu k tématu, která měla především zbavit mladé lidi ostychu a přimět je k otevřené komunikaci o problémech, které je zajímají.

Garanty projektu jsou lékaři Projektový tým tvořily zpočátku čtyři odborné učitelky v čele s manažerem projektu, který během projektu působil a působí jako důležitý rádce a pomocník, neboť má již s managementem projektové činnosti bohaté zkušenosti.

Mezi další členy týmu patřili odborný konzultant ICT, ekonomka a asistentka manažera. Odbornými garanty v projektu byli a jsou již zmínění odborní lékaři z Masarykova onkologického ústavu v Brně z oboru gynekologie a onkologie, lékaři z Nemocnice Znojmo, p. o., z oboru gynekologie, urologie, ORL a privátní kožní lékař.

Takto široce utvořený projektový tým již zvládl v čase publikace tohoto textu vykonat velké množství stanovených úkolů. Aktuálně je ta nejnáročnější práce již hotova a vytvořené výukové programy nacházejí uplatnění při besedách s žáky a studenty, o které je mezi oslovenými školami zájem. Celkový počet proškolených, který byl stanoven na 1000 dívek a chlapců, se tak nejspíše podaří přesáhnout. Žáci a studenti navštěvují speciálně vybavenou odbornou učebnu, která je zařízena z výše uvedené podpory. V ní se od března 2014 potkávají řešitelky v roli lektorek s žáky středních škol a učilišť znojemského regionu, aby s využitím moderních výukových modelů, názorných plakátů a připravených učebních textů edukovaly mladé lidi.

Samovyšetření provádí jen minimum chlapců Nyní se projekt pomalu blíží ke svému závěru a nastal čas na předběžné vyhodnocení výsledků, které vyplývají ze vstupního dotazníku a pracovních listů, které žáci v průběhu vzdělávacího programu vyplňují. Dotazník je koncipován jako užitečná zpětná vazba od

Žáci a studenti navštěvují speciálně vybavenou učebnu, kde mají k dispozici mnoho moderních výukových modelů

absolventů programu ve snaze zjistit počáteční znalosti o problematice a následně znalosti po takovém vzdělávání.

Jeho položky jsou jasně formulované a zapojeným posluchačům by jejich vyplnění nemělo činit obtíže. Dotazník pro dívky má šest otázek, které mají za úkol zjistit, zda mají o problematice nějaké informace, kde a od koho je získaly a zda dívky vědí o možnosti očkování proti viru HPV. Překvapivým bylo zjištění, že dívky informace o očkování mají a více než polovina z nich je očkovaná, ale jsou mezi nimi i ty, které o něm dosud nevědí, nemají dostatek financí k zakoupení vakcíny nebo mají vůči tomuto očkování nějaké předsudky. U chlapců je zjišťováno povědomí o vlastním vyšetření varlat a jeho frekvenci. Zde jsou zjištěné výsledky alarmující, protože i když méně než polovina dotázaných o tzv. samovyšetření ví, tuto činnost v rámci prevence provádí jen malý počet z nich. Důvody však obvykle nechtějí před třídním kolektivem uvádět. Také po vyhodno-

cení pracovních listů je patrné, že více vědomostí mají z výukového vzdělávání dívky, zatímco chlapci potřebují na vstřebávání poznatků delší čas.

V závěru, ale i v průběhu vzdělávání mohou žáci s lektorkami komunikovat a ujasňovat si veškeré nejasnosti, současně je tento program žákům nabídnut formou e-learningu, který umožňuje širší zapojení mladých lidí, kteří nebyli např. přímými účastníky tohoto vzdělávání.

Celý projekt byl dosud žáky i jejich pedagogy hodnocen jako velmi přínosný. Teprve čas jeho tvůrcům ukáže, zda byla takto vedená prevence účinná, či nikoliv.

Projekt Intimní zdraví bez komplikací je registrován pod číslem CZ. 1.07/1.116/02.0017 v rámci OP VK, je financován z Evropského sociálního fondu a jeho realizace bude ukončena 28. 2. 2015. Více informací lze získat na webových stránkách http://www.szsz. cz/intimni-zdravi-bez-komplikaci/.

Zprávy našich partnerů / Z konferencí Pozvanie na konferenciu prijali (zľava) viceprezident SKSaPA Mgr. Ján Škarba, vedúca sestra oftalmologického odd. JZS Nemocnice ­Poprad, a. s., Mgr. Aneta Cirjáková, riaditeľ úseku pre LPS Nemocnice Poprad, a. s., MUDr. Jaroslav Marčišin, bývala inštrumentárka oftalmologického oddelenia JZS Nemocnice Poprad, a. s., Rozália Sceranková a predsedníčka výboru sekcie sestier pracu­ júcich v oftalmológii Mgr. Jana Sedláková (vpravo)

VI. celoslovenská konferencia sestier pracujúcich v oftalmológii s medzinárodnou účasťou V priestoroch Grand Hotel Bellevue v Hornom Smokovci sa v dňoch 24. a 25. októbra 2014 pri príležitosti 40. výročia otvorenia očného oddelenia v Poprade konala VI. celoslovenská konferencia sestier pracujúcich v oftalmológii s medzinárodnou účasťou a XX. výročný kongres Slovenskej oftalmologickej spoločnosti, ktoré slávnostne otvoril prezident Slovenskej republiky Andrej Kiska.

O

rganizátormi konferencie boli SKSaPA, RKSaPA, Sekcia sestier pracujúcich v oftalmológii v spolupráci s Oftalmologickým oddelením JZS Nemocnica Poprad, a. s.

Hlavné témy konferencie boli zamerané na špecifiká v ošetrovateľskej starostlivosti v oftalmológii.

Slávnostného zahájenia a privítania hostí sa ujala predsedníčka výboru sekcie sestier pracujú­cich v oftalmológii Mgr. Jana Sedláková, dipl. s. Snahou celého organizačného a programového tímu bolo pripraviť konferenciu, ktorá prinesie podnetné, užitočné a aktuálne informácie. Cťou pre našu odbornú sekciu bolo, že pozvanie prijal viceprezident SKSaPA Mgr. Ján Škarba, riaditeľ úseku pre LPS Nemocnice Poprad, a. s., MUDr. Jaroslav Marčišin, primárka oftalmologického odd. jednodňovej zdravotnej starostlivosti Nemocnice Poprad, a. s., MUDr. Mária Michalková a vedúca sestra oftalmologického odd. JZS Nemocnice Poprad, a. s., Mgr. Aneta Cirjáková. Pozvanie prijala aj prezidentka ­SKSaPA Mgr. Iveta Lazorová, regionálna prezidentka SKSaPA v Poprade Emília Kloudová a riaditeľka pre ošetrovateľstvo Nemocnice Poprad, a. s., Mgr. Eva Mušková, ale z pracovných dôvodov na

poslednú chvíľu museli účasť na konferencii zrušiť. Účastníkov srdečné pozdravovali.

Veľmi sme si vážili, že okrem slovenských sestier prijala naše pozvanie predsedníčka oftalmologickej sekcie Českej asociácie sestier Mgr. Žofia Schneiderwindová z Prahy, vedúca sestra Očnej kliniky FN Ostrava Bc. Kolarčík, traja hostia z Poľskej republiky z Kliniki Okulistyki i Onkologii Okulistycznej SU w Krakowie, Uniwersytetu Jagiellońskiego, Collegium Medicum a Szpitala Uniwersyteckiego w Krakowie, pozvanie prijala riaditeľka z Rehabilitačného strediska pre zrakovo postihnutých v Levoči Mgr. Labajová a bývala inštrumentárka oftalmologického oddelenia JZS Nemocnice Poprad, a. s., Rozália Sceranková.

Ctení hostia vystúpili s krátkymi príhovormi a primárka oftalmologického oddelenia MUDr. Mária Michalková s prezentáciou 40. výročia otvorenia očného oddelenia v Poprade.

Nadvia­zali sme na túto tému a zaspomínali sme si na rok 1992, kedy pod vedením prim. MUDr. Jozefa Slahu a inštrumentárky Rozálie Scerankovej bola v Poprade realizovaná prvá operácia katarakty, perforačná keratoplastika, glaukóm, operácia

foto: autorka

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

Prezentácia odborných prednášok pokračovala na druhý deň dvomi blokmi prednášok. Účasť na konferencii bola príležitosťou na výmenu skúseností pri starostlivosti o pacienta v jednotlivých zdravotníckych zariadeniach a na získanie nových vedomostí a poznatkov. V tento deň konferencie sa uskutočnilo aj pracovné stretnutie výboru sekcie sestier pracujúcich v oftalmológii, ktoré viedla predsedníčka Mgr. Jana Sedláková, dipl. s., a viceprezident SKSaPA Mgr. Ján Škarba.

Výbor znova zdôraznil potrebu otvorenia certifikačného štúdia v odbore pleoptika – ortoptika vzhľadom na skutočnosť, že klesá počet kvalifikovaných sestier v tomto odbore a stúpa počet detí s poruchami zraku.

Na záver podujatia predsedníčka sekcie Mgr. Jana Sedláková, dipl. s., zhodnotila konferenciu, ktorá plnou mierou naplnila svoje poslanie, a informácie, poznatky a vedomosti, ktoré prinesú úspech a odzrkadlia sa v ďalšej nesmierne náročnej práci v celom jej kontexte. Poďakovala všetkým účastníkom a celému organizačnému tímu za spoluprácu a úspešný priebeh tohtoročnej konferencie. Prítomných oboznámila s termínom konania VII. konferencie sestier pracujúcich v oftalmológii, ktorá sa uskutoční 16.–17. októbra 2015 v Košiciach.

Mgr. Jana Sedláková, dipl. s., predsedníčka výboru sekcie sestier pracujúcich v oftalmológii Mgr. Iveta Slizová, členka výboru sekcie sestier pracujúcich v oftalmológii Zita Kramolišová, členka výboru sekcie sestier pracujúcich v oftalmológii

foto: Magda Hettnerová

strabizmu pod mikroskopom a mnoho ďalších intrabulbárnych a extrabulbárnych operácií. Rozke Scerankovej sme pri tejto príležitosti poďakovali za spoluprácu, za dlhoročnú, obetavú, náročnú a zodpovednú prácu ako inštrumentárka, ktorou prispela k skvalitneniu ošetrovateľstva, za to, čo nás naučila a ako nás viedla. V mene celého očného kolektívu sme poďakovali aj bývalej vrchnej sestre Oľge Šelingovej, ktorá realizovala tieto zmeny celého oddelenia, ktoré bolo potrebné vykonať pre danú situáciu, úspešne viedla sestry a motivovala ich, aby zvládali každú zmenu pre náročnú prácu. Oľga Šelingová sa ale pre pracovné vyťaženie nemohla dostaviť.

Pre 136 účastníkov bol program konferencie rozdelený do dvoch dní a 29 prednášok do šiestich blokov. V každom bloku boli zaujímavé témy zamerané na diagnostiku, liečbu, prevenciu a ošetrovateľskú starostlivosť o očného pacienta.

Kolegovia z Prahy nám predstavili elektronickú ošetrovaciu dokumentáciu, ktorú používajú na ich klinike. Dokáže nahradiť papierovú formu, významne ušetrí čas zdravotníckeho personálu. Riaditeľka Rehabilitačného strediska pre zrakovo postihnutých v Levoči sa zamerala na zviditeľnenie strediska, ktoré je jedinou štátnou inštitúciou svojho druhu na Slovensku a snaží sa o celkovú integráciu zrakovo postihnutých formou komplexnej starostlivosti. Poľskí kolegovia sa zamerali na význam výchovy k zdraviu pri včasnej diagnostike a liečení VPDM a na ošetrovateľskú starostlivosť u pacientov liečených protónovou rádioterapiou. Prednášajúci mali témy prednášok veľmi zaujímavé, poučné a vypracované na vysokej odbornej úrovni. Po každom bloku prebiehala bohatá diskusia.

Prvý pracovný deň bol ukončený spoločenským večerom v Grand Hoteli Bellevue s bohatým programom.

Kapela Hwězdná pěchota zpestřila dětem Vánoce v nemocnici Radost nemocným dětem udělali členové kapely s názvem Hwězdná pěchota, kteří dorazili dva týdny před Štědrým dnem na Kliniku dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze s náručí plnou dárků. „Protože jsme sami tátové, přemýšleli jsme, kde bychom mohli jak pomoci. Už jsme hráli pro postižené děti z Integračního centra, tak jsme chtěli pomoci zase jinde. A protože mám sestřenici, která je zdravotní sestra, přivedla nás na myšlenku přinést dárky dětem do nemocnice,“ popsal kytarista a zpěvák kapely Radim Flender. Volba padla na Kliniku dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze. „Uspořádali jsme koncert, na

Děti dostaly praktické dárky v podobě pastelek, omalovánek a drobných hraček

kterém jsme dárky pro děti vybrali,“ řekl. Šlo převážně o pastelky, omalovánky, omyvatelné hračky a podobně. „Samozřejmě, že nás jako první napadli plyšáci, ale protože takové hračky v nemocnici být nemohou, zvolili jsme spíš praktické dárky, které poslouží všem,“ uvedl zpěvák s tím, že na jaře

uspořádá kapela pro děti v nemocnici ještě speciální koncert.

Koše s dárky převzaly z rukou hudebníků vrchní a staniční sestra. „Za všechny sestřičky naší kliniky mohu říct, že si nesmírně vážíme každého, kdo si na děti v nemocnici vzpomene,“ řekla vrchní sestra Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Bc. Jana Pyskatá. „Není důležité, že přispěje pouze malým dárkem, ale to, že tím dává najevo svou účast a snahu pomoci. I pro nás je potom odměnou, když můžeme dětem po nepříjemných a bolestivých výkonech udělat radost malou hračkou, omalovánkami nebo alespoň obrázkem,“ vysvětlila. „Tyto malé dárky jsou často mnohem vhodnější než jedna nákladná hračka pro více dětí. Proto bych chtěla moc poděkovat všem členům kapely Hwězdná pěchota za předání těchto dárků, které vybrali od svých fanoušků na svém koncertě,“ dodala vrchní sestra. mhe

35

36

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 1–2/15

XIV. multidisciplinární kongres nefrologické sekce ČAS Jako každý rok touto dobou, i loni se v Brně ve dnech 20.–21. listopadu 2014 konal tentokrát již XIV. multidisciplinární kongres nefrologické sekce ČAS s mezinárodní účastí. Jeho hlavním tématem byl vývoj léčby a ošetřovatelské péče u pacientů s onemocněním ledvin. Jako vždy bylo toto široké téma rozděleno do několika odborných bloků, které probíhaly ve dvou dnech.

N

­ odnocení H ­nutričního stavu dialyzovaných pacientů v závislosti na stravovacích zvyklostech ­patří k povinnostem nejen lékařů, nefrologů, ale i nutričních terapeutů.

ezbytnou součástí kongresu je vždy zpráva o činnosti nefrologické sekce ČAS za uplynulý rok, kterou přednesla předsedkyně sekce Mgr. J. Kracíková. Další zprávou byly vzdělávací projekty EDTNA/ERCA a celkové dění ve světě v širších souvislostech v roce 2014, které prezentovala J. Pancířová z evropské exekutivy.

Hostem kongresu byla PhDr. T. Hrachovinová, která se věnovala tématu pacient na dialýze, zdravotní sestra a rodinný příslušník – komunikační úskalí. Toto téma se prolíná časem nejen na hemodialyzačních jednotkách, ale všude tam, kde jsou pacienti léčeni v chronickém programu. Znovu zazněla potřeba psychologa nejen na dialyzačních jednotkách, ale i na odděleních pacientů s chronickou a dlouhodobou péčí.

Připomněli jsme si i vznik Společnosti dialyzovaných a transplantovaných pacientů a přátel dialýzy dne 28. 9. 1989 a její význam. Tato společnost dlouhodobě podporuje pacienty, pomáhá jim v zapojení do aktivního života, ve sportovních aktivitách a má v nefrologii své pevné místo.

O legislativních podmínkách pro použití zdravotnických prostředků při poskytování zdravotních služeb pohovořil RNDr. J. Čihák. Vzhledem k nové legislativě a prováděcím vyhláškám, které budou platné v roce 2015, bude toto téma zveřejněno v časopise Florence jako zvláštní sdělení.

Všichni si musejí uvědomit, že tyto normy jsou ze zákona závazné pro všechny poskytovatele zdravotních služeb, všeobecné sestry nevyjímaje.

Sdělení proto byla věnována patřičná pozornost.

Dialyzační roztoky pro hemodialýzu a peritoneální dialýzu zaznamenaly během let skokový vývoj. Připomněli jsme si proto nejen historii, ale i současnost jejich výroby, vývoje a použití.

Rovněž jsme vzpomněli na osobnosti, které se na jejich vývoji podílely. Pro dialyzační léčbu je důležitá antikoagulace (Heparin, Citrasát) proti srážení krve v mimotělním oběhu. V dalším sdělení byly uvedeny i možnosti provedení léčby bez použití těchto léčivých přípravků – pro případ individualizace léčby, pro případ krvácivých

komplikací apod. Vzpomenuto bylo i datum první hemodialýzy, kterou v roce 1924 provedl u člověka německý lékař G. Haas.

Dárcovství ledvin je problém nejen v ČR Celý jeden blok byl věnován transplantacím ledvin z hlediska ošetřovatelské péče. Také jsme si připomněli historii i současnost transplantací ledvin a celé léčby v IKEM. Práce koordinátora v péči o pacienty po transplantaci ledvin už dlouhodobě náleží všeobecným sestrám. Projekt vznikl v IKEM a je nedílnou součástí celkové péče. Přednáška o kvalitě života na hemodialýze a po transplantaci ledvin je vždy hodně diskutovaná. Pro kvalitu a komfort pacienta je bezpochyby řešením úspěšná transplantace ledviny. V případě úspěšné transplantace ledvin je pacient prakticky zařazen do plnohodnotného života. Dlouhodobým problémem však zůstává, a to nejen v ČR, dárcovství ledvin. Proto je tak důležitý projekt živých dárců, který rovněž vznikl v IKEM. Je dobře, že je této problematice věnována pozornost i v médiích.

Další velkou kapitolu tvoří nutrice nefrologických pacientů. Dietní režimy prošly vývojem stejně jako celková péče. Připomněli jsme si historii, průkopníky dietních režimů a dietních omezení až po současnost. Hodnocení nutričního stavu dialyzovaných pacientů v závislosti na stravovacích zvyklostech patří k povinnostem nejen lékařů, nefrologů, ale i nutričních terapeutů. Ti mohou ovlivnit stravovací návyky a hlavně změny v jídelním lístku pro dialyzované pacienty.

Naše společnost stále není moc zvyklá začleňovat lidi s mentálním postižením do pracovního procesu jako zaměstnance. Že to jde, názorně předvedlo dialyzační centrum ze Sokolova, které má už první velice dobré zkušenosti. Snad bude mít i následovníky.

Pokud jde o péči o seniory, ta se stává jedním z hlavních cílů nefrologického ošetřovatelství. Na hemodialyzačních jednotkách i v peritoneálním programu je v současnosti převaha pacientů v se-

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

niorském věku, proto je důležité se seniory zabývat, uchovat co nejdéle jejich soběstačnost, mobilitu a pozitivní sociální návyky. Celá populace stárne a je třeba si uvědomovat i etickou stránku, vždyť stárneme všichni.

Domácí hemodialýza bude mít svůj kód Výukovou byla přednáška s tématem aktuální guidelines v nefrologické péči a role sestry v nich. Hemodialýza je nejen léčba, ale potřeba pacienta s nezvratným selháním ledvin.

Jako v každém oboru, i v nefrologii jsou potřeba standardy péče, guidelines a jejich obnova. Peritoneální dialýza a hlavně její vývoj mají stoupající tendenci. Zlepšují se nejen podmínky, ale hlavně pomůcky, bezpečnostní prvky i vlastní provádění celé procedury. Už to není opomíjená metoda léčby při selhání ledvin. Kromě chronického PD programu je třeba se věnovat i akutním formám této léčby.

Velmi důležitým sdělením pro všechny byl koncept domácí dialýzy od pozvaného hosta kongresu prof. MUDr. R. Ryšavé.

Nefrologické společnosti se podařil průlom v podobě kódu do sazebníku výkonů pro pojišťovnu právě pro domácí hemodialýzu. Výborná zpráva je, že kód je těsně před schválením na Ministerstvu zdravotnictví ČR. Znamená to velký posun v péči o dialyzované pacienty a také zlepšení kvality života pacientů, kteří mají o tuto mimořádnou metodu zájem.

Praha / Seminář ČAS

Sestry a laboranti společně – Seminář ČAS – region Praha Dne 4. října 2014 proběhl tradiční seminář sekce regionu Praha České asociace sester, který se mimo jiné věnuje organizování odborných akcí probíhajících o sobotách. Tento termín je náročnější pro organizátory a přednášející, nicméně dle naplněnosti přednáškového sálu je velmi příznivý pro posluchače.

Tyto semináře probíhají v pravidelných cyklech – vždy na jaře a na podzim.

Ještě před několika lety to bylo ve střešovické nemocnici, nyní probíhají ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Motol v jejích prostorách. Změna prostor měla jistě i souvislost s předsedkyní sekce.

Před několika lety byla velmi aktivní předsedkyní vrchní sestra ze střešovické nemocnice paní M. Zvoníčková.

Následující sdělení o domácí dialýze na přelomu století bylo velmi diskutovaným tématem. Připomněli jsme si, že úplně první domácí hemodialýzu v Československu si provedl pacient v 80. letech minulého století. Jeho mateřským a výukovým centrem bylo hemodialyzační středisko FN II, Nemocnice Na Strahově (v současné době je to VFN Praha). Výukovým programem a domácí dialýzou tehdy prošlo několik pacientů, kteří si po edukaci prováděli hemodialyzační léčbu doma. Je téměř neuvěřitelné, že nebyly žádné zvláštní komplikace ani technické problémy. Průkopníkem byl prof. MUDr. A. Válek se svým týmem. Dalším následovníkem v domácí hemodialýze bylo hemodialyzační středisko v Nemocnici Na Homolce. S odstupem času od strahovských zkušeností a s již lepšími podmínkami bylo i toto středisko úspěšné. Je proto velice důležité, že tato specifická léčba bude mít svůj kód, bude hrazena ze zdravotního pojištění a bude mít své nezastupitelné místo v nefrologii. Z historie ještě zaznělo sdělení o 45 letech vývoje léčby na hemodialyzačním středisku v Hradci Králové. Byly připomenuty i osobnosti z nefrologie, za všechny bych připomněla prof. MUDr. A. Válka a prof. MUDr. J. Erbena.

XIV. kongres byl účastníky hodnocen velice pozitivně, což je pro nás závazek pro další pracovní setkání, které se bude konat v roce 2015.

Jindra Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS

V současné době vede tým výboru sekce předsedkyně M. Pekařová, staniční sestra kardiologického oddělení FN Motol.

Zájem ze strany posluchaček a posluchačů neklesá. Cestu do Motola si jich na letošní ročník našlo 110. Seminář měl avizovaný začátek v 10 hodin. Po občerstvení s kávou a jablečným závinem začala vlastní akce malým překvapením.

Prvním sdělením se přítomným ženám představila se svými patentovanými výrobky kosmetická firma, která se věnuje nejen obligátním anti-age přípravkům, ale – a proto bylo sdělení předneseno – i výrobkům, které prokazatelně velmi pomáhají s hojením ran po operacích a po popáleninách. Sdělení přednesla kolegyně Z. Drobníková, vedoucí laborantka z biochemicko-hematologické laboratoře Turnov.

Vlastní odbornou část semináře následně otevřel M. Dvořák s vysvětlením koagulačního vyšetření a se související důležitostí kvality odběru venózní krve, která je odesílána do hematologické laboratoře. Na téma kvality preanalytické fáze laboratorního vyšetření propukla zajímavá diskuze, která byla zcela v souladu s následujícím sdělením nutriční terapeutky, naší dlouholeté spolupra-

covnice Bc. T. Starnovské. Její sdělení o stavu výživy pacientů ve zdravotnických zařízeních a možnostech laboratorního sledování aktuálního stavu výživy s sebou přineslo nejen profesní informace, ale posluchači získali také možnost informace využít i pro sledování vlastní výživy. V průběhu sobotního semináře zaznělo šest odborných přednášek, a to jak z oblasti ošetřovatelské, tak z oblasti laboratorní. Posluchače zaujalo obsáhlé sdělení o roli lymfodrenáže u pooperačních a poúrazových stavů. Zazněly nejen teoretické informace, ale i praktické ukázky z praxe s doloženými fakty o příznivém vlivu na průběh následné péče, rekonvalescence a rychlejšího návratu do života. Tuto přednášku pro posluchače připravila kolegyně H. Koubová.

Na závěr semináře poděkovala předsedkyně sekce M. Pekařová přednášejícím za hodnotné prezentace, posluchačům za účast, pozornost a věcné diskuze a pozvala všechny přítomné na příští setkání v prostorách Fakultní nemocnice Motol, Praha, které proběhne 18. dubna 2015.

Mgr. Martina Bunešová, MBA, ÚLCHKB 2. LF UK a FN Motol, Praha

37

38

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 1–2/15

Zpráva z činnosti prezidia České asociace sester za volební období 2011–2015 v souvislosti s plněním Strategického plánu ČAS na období 2011–2015 Hlavní cíle České asociace sester (ČAS) 1. Profesní příprava a vzdělávání 1.1 Aktivně se účastnit legislativních procesů ovlivňujících profesionální přípravu sester a dalších nelékařských zdravotnických povolání, postavení sester a nelékařů v systému zdravotní péče a jejich výkon profese všeobecné sestry a dalších nelékařských profesí.

Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) v průběhu celého volebního období ČAS pracovalo na novele zákona č. 96/2004 Sb., o vzdělávání zdravotnických pracovníků. Za tímto účelem zřídilo Transformační komisi, jejímiž členy byli za ČAS D. Jurásková, T. Petr a V. DiCara.

Závěry Transformační komise byly jednomyslně přijaty všemi členy. Činnost Transformační komise byla přerušena v roce 2013. V současné době již nemá Transformační komise na obsah novely zákona vliv.

V souvislosti s diskuzí o podobě zákona č. 96/2004 Sb. a nedostatku sester v ČR byla otevřena společenská diskuze na téma „vzdělávání sester“. ČAS připravovala a komunikovala své stanovisko ke vzdělávání sester. Toto stanovisko, které podporuje post-sekundární vzdělávání sester, se opírá o data z dostupných výzkumů a také o vyjádření ICN a EFN. Nejúspěšnějším projektem posledního volebního období byl projekt realizovaný v letech 2011–2013 ve spolupráci s Aesculap Akademií. V tomto období proběhlo 99 konferencí a 175 seminářů pro nelékařské zdravotnické obory v rámci projektu MZ ČR Vzdělávání zdravotníků podporovaného z ESF EU. Těchto akcí se zúčastnilo 19 682 tisíc zdravotníků ze všech 12 krajů ČR. ČAS reprezentovali přednášející, odborníci v ošetřovatelství.

ČAS se účastnila několika mezinárodních projektů zaměřených na rozvoj vzdělávání zdravotníků, např. projekt Partnerství zaměřený na rozvoj inovací v průběhu vzdělávání sester nebo projekty vedoucí k tvorbě e-learningových kurzů pro sestry (garant V. DiCara). ČAS tradičně podporovala vydávání publikací pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Publikace určená pro psychiatrické sestry Ošetřovatelství v psychiatrii, T. Petr a kol., Grada, 2014, získala Národní psychiatrickou cenu prof.

Vladimíra Vondráčka a byla nominována na Cenu Josefa Hlávky za rok 2014.

Prezidium ČAS pořádalo v průběhu svého volebního období osm konferencí prezidia, vždy na jaře a na podzim a vždy v souladu s vyhlášenými prioritami ICN (garant za program J. Kracíková, garant za organizaci A. Skalická). ČAS každoročně organizovala jednu studijní cestu do zahraničních zdravotnických zařízení a vzdělávacích institucí. Cestu také finančně podporovala (garant A. Skalická).

1.2 Podporovat a realizovat národní a mezinárodní programy zaměřené na vzdělávání sester, porodních asistentek a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků.

Kreditní komise ČAS, která vydává souhlasná stanoviska ke vzdělávacím aktivitám v rámci celoživotního vzdělávání, rozšířila na základě požadavků praxe svoji činnost o posuzování e-learningových kurzů a dlouhodobých kurzů (garant A. Skalická). ČAS byla odborným garantem a spoluřešitelem největšího projektu ve vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků v ČR z finančních prostředků EU.

IPVZ Praha vyhlásil v rámci evropského projektu „Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborně profesní vzdělávání a na vzdělávání v manažerských dovednostech“ přípravu e-learningových kurzů (autorky za ČAS: I. Kouřilová, A. Strnadová, J. Pavlicová). ČAS dlouhodobě spolupracuje s firmou Linet. V tomto volebním období jsme realizovali projekt Mobility, financovaný z prostředků EU a zabývající se vzděláváním všeobecných sester (garant V. DiCara). ČAS nabízí všem svým členům bezplatnou internetovou učebnu.

1.3 Podporovat a realizovat ošetřovatelský výzkum a projekty přispívající ke zvyšování kvality zdravotní péče. ČAS podporuje studenty zdravotnických oborů, pomáhá jim se sběrem dat a s hledáním aktivních partnerů pro zpracování jejich výzkumných projektů. Výsledky nejlepších projektů zařazuje do programu konferencí, které prezi­dium pořádá. Jedním z aktivních subjektů v oblasti vzdělávání i výzkumu je Aesculap Akademie, kde má ČAS také své zástupce (D. Škochová).

Za tímto účelem využívá ČAS e-mailovou komunikaci se svými členy a také své webové stránky (www.cnna.cz), kde lze realizovat on-line dotazníková šetření.

Evidence členské základny a zpracování informací pro členky ČAS je v souvislosti s využívanými novými technologiemi na vysoké úrovni – e-mailový zpravodaj České asociace sester (garant P. Charvátová). ČAS každoročně podporuje soutěž Bezpečná nemocnice, organizovanou

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

krajem Vysočina, zaměřenou na vyhodnocování projektů cílených na zvýšení bezpečnosti a zlepšení kvality poskytované zdravotní péče. ČAS byla vyzvána Kanceláří veřejného ochránce práv ke spolupráci při šetření v zařízeních poskytujících zdravotní a sociální služby. Byla podepsána dohoda o vzájemné spolupráci ČAS a Kanceláře veřejného ochránce práv, zástupci ČAS se účastnili systematických návštěv zaměřených na dodržování práv klientů a kvalitu poskytované ošetřovatelské péče v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem (garant T. Petr, V. DiCara).

mnoho nových výkonů nejen pro sestry specialistky v souladu s prioritou ČAS v posilování kompetencí nelékařů, ale i pro edukační sestry a nutriční terapeuty.

Problémem však nadále zůstává smluvní politika plátců péče, kdy se poskytovatelům nedaří tyto nové kódy se zdravotními pojišťovnami nasmlouvat. Se vznikem pozice hlavní sestry ČR na MZ ČR byl odvolán zástupce ČAS v Komisi pro seznam výkonů MZ ČR, kde dlouhá léta působila I. Kouřilová. ČAS znovu požádala MZ ČR o návrat zástupce ČAS do této komise, zatím se to však kvůli změně stanov tohoto orgánu nepodařilo. Nicméně ČAS to do budoucna považuje za svoji prioritu.

1.4 Spolupracovat s MZ ČR a MŠMT ČR v oblasti vzdělávání, vytvářet vhodné podmínky v oblasti celoživotního vzdělávání tak, aby obnovování a udržování odborné způsobilosti přispělo k zabezpečení vysoké kvality poskytované péče a ochraně zdraví jednotlivců a komunit. ČAS má své zastoupení ve všech oborech, které sdružuje v Akreditační komisi MZ ČR. Ta doporučuje vzdělávací kurzy, ale i kvalifikační studijní programy ke schválení Akreditační komisi MŠMT ČR. Zástupci ČAS v Akreditační komisi MZ ČR pracují velmi aktivně a kultivují tak svojí činností kvalitu vzdělávání zdravotníků v ČR.

2.2 Prosazovat nutnost vyšších finančních prostředků do oblastí poskytování ošetřovatelské péče (zdravotní péče a zdravotních služeb) v souladu s rostoucími potřebami populace.

V souvislosti s akcí lékařských komor a odborových organizací „Děkujeme, odcházíme“ prosazovala ČAS navýšení platů také pro ostatní nelékařské zdravotnické pracovníky. Podepsala také „Memorandum“ s tehdejším ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem.

Nízký počet zdravotníků v péči o pacienty, problematické dodržování zákoníku práce, časté signály o neuspokojivých pracovních podmínkách vedly ČAS k organizaci rozsáhlého průzkumu zaměřeného na pracovní podmínky všeobecných sester a ostatních zdravotnických pracovníků. Výstupy byly zveřejněny a široce diskutovány. ČAS se aktivně zapojila do příprav novely vyhlášky MZ ČR o personálním vybavení. Na základě výzvy hlavní sestry MZ ČR připravila ČAS svůj vlastní návrh (garant V. DiCara).

2. Ošetřovatelská praxe 2.1 Posilovat a rozšiřovat kompetence nelékařských zdravotnických povolání v ČR včetně prosazování nelékařských zdravotnických pracovníků jako nositelů zdravotních výkonů.

Společenská diskuze nad rozšiřováním kompetencí zejména všeobecných sester byla s nástupem nové vlády v roce 2013 pozastavena. Stalo se tak také v souvislosti s nedostatkem sester a nedostatkem nižšího a pomocného personálu v lůžkových zdravotnických zařízeních.

Samostatným orgánem ČAS pro prosazování nových výkonů v seznamu výkonů je Pracovní skupina pro seznam výkonů. Ministerstvo zdravotnictví vyzvalo ČAS k revizi stávajících kódů výkonů a jejich registračních listů. ČAS připravila tuto revizi a v průběhu posledních čtyř let se jí ještě mimo to podařilo prosadit

3. Potřeby populace 3.1 Aktivně se podílet na tvorbě zdravotní politiky předkládáním návrhů při přípravě všeobecně závazných právních předpisů na celostátní i regionální úrovni.

Mgr. T. Petr, Ph.D., se jako člen prezidia ČAS a současně jako předseda sekce psychiatrických sester aktivně účastní přípravy reformy psychiatrické péče, ČAS se podílela na tvorbě Strategie reformy psychiatrické péče, kterou podepsal v říjnu 2013 ministr zdravotnictví.

3.2 Vytvářet a podílet se na koncepci dlouhodobé péče v ČR. ČAS byla velmi aktivní v letech 2011– 2012 v přípravě podkladů pro nastavení systému dlouhodobé péče. Pracovní skupina pro dlouhodobou péči ČAS dokonce připravila vlastní návrh takového systému. Bohužel MZ ČR a MPSV se spolu nedohodly na vzájemné spolupráci a rozsahu pravomocí při jeho přípravě, a tím pádem byly přípravné práce na vzniku nového zákona pozastaveny.

Proto byla také pozastavena činnost pracovní skupiny ČAS. Vyřešení kontinuity péče o dlouhodobě nemocné považuje ČAS do budoucna s ohledem na nepříznivý demografický vývoj populace za prioritní (garant D. Jurásková).

3.3 Spolupracovat s orgány státní správy a ostatními profesními i odbornými organizacemi v České republice a v zahraničí.

Na mezinárodní úrovni pokračovat ve spolupráci s ICN a EFN. EFN (Evropská federace sesterských asociací) je momentálně nejaktivnější a největší sesterská organizace v EU, která zásadně ovlivňuje profesi sestry a hájí zájmy této profese, jakož i zájmy pacientů v EU. Práce v EFN znamená fyzickou účast na zasedáních dvakrát ročně a přípravu na tato zasedání, kde jsou zpracovávány a schvalovány dokumenty ovlivňující profesi sestry v EU. Dále se jedná o průběžnou celoroční práci, jako je zodpovídání dotazů partnerů, vyplňování dotazníků o ošetřovatelství v naší zemi, připomínkování dokumentů Evropské komise. Důležitou součástí této práce je přenesení získaných informací do ČR a jejich využití (garant V. DiCara).

Průběžná komunikace se zahraničními organizacemi na aktuální témata (např. členské příspěvky ICN, stanoviska k návratu vzdělání sester na SZŠ, Evropská komise – EHMA studie, European Observatory – Pokročilé role sester v ČR v primární péči) je v práci prezidia ČAS již samozřejmostí, stejně jako podpora sekcím při spolupráci se zahraničními odbornými společnostmi. Sekce onkologická a pediatrická – sekce zkontaktovány s členkami, které mluví plynně anglicky, a byla rozvinuta úspěšná spolupráce (garant V. DiCara, T. Petr).

39

40

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

4. Kvalita a etika v ošetřovatelství 4.1 Vytvářet účinné nástroje k zajištění bezpečně, kvalitně a eticky poskytovaných ošetřovatelských služeb (zdravotní péče a zdravotních služeb) v souladu s potřebami osob, skupin i komunit.

Disciplinární komise řešila v průběhu volebního období desítky stížností pacientů, ale i poskytovatelů zdravotní péče vůči zdravotníkům reprezentujícím profese sdružované v ČAS. Pravomoc postihnout případné prohřešky proti etice zdravotnického povolání má ČAS pouze směrem ke členům ČAS, a těch se tyto stížnosti netýkaly (garant T. ­Starnovská). ČAS vytvořila pracovní skupinu, která se zabývá úpravami ošetřovatelské dokumentace, cílem této skupiny je zefektivnění ošetřovatelské dokumentace v praxi, snížení administrativní zátěže a zvýšení bezpečí pacientů i zdravotníků (garant P. Charvátová, V. DiCara).

V roce 2013 byla ČAS opakovaně upozorňována na složitou situaci zdravotníků v lůžkových zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociální péče.

Na základě těchto informací provedla šetření na téma „Pracovní podmínky zdravotníků v ČR“ na podzim 2013 a oslovila managementy zdravotnických zařízení na stejné téma v létě 2014.

Výsledky šetření potvrdily nepříznivé pracovní podmínky zdravotníků v některých zařízeních, ČAS je prezentovala na konferencích prezidia i v tisku a ve spolupráci s dalšími subjekty navrhla opatření na jejich zlepšení (garant V. ­DiCara, P. Charvátová, T. Petr).

4.2 Podílet se na realizaci resortních bezpečnostních cílů v praxi a na rozvoji klinických standardů péče. ČAS opakovaně během svých aktivit v oblasti bezpečí upozorňovala na pracovní podmínky zdravotníků a na rizika s tím spojená. Pracovní skupina ČAS, která se zabývá bezpečím zdravotníků, zpracovala komplexní informace pro poskytovatele a provedla šetření o rizicích spojených se zdravotnickým povoláním.

Aktivně se členové této pracovní skupiny účastnili národních i mezinárodních aktivit na toto téma. ČAS byla také zapojena do diskuze o implementaci směrnice EU o poranění zdravotníků

ostrými předměty do každodenní praxe v průběhu let 2013 a 2014 (garant J. Kracíková, V. DiCara).

5. Postavení zdravotníků ve společnosti 5.1 Podporovat aktivity vedoucí ke zvyšování prestiže nelékařských profesí ve společnosti včetně právní ochrany profesí. Často se na ČAS obracejí zdravotníci v pozicích zaměstnanců s prosbami o právní pomoc, zejména v oblasti pracovního práva. V těchto případech je ČAS buď odkazuje na odborové organizace, pokud u zaměstnavatele působí, nebo na právní kancelář Šustek a Šustková, s kterou ČAS dlouhodobě spolupracuje (garant D. Jurásková). ČAS oslovila kandidáty na europoslance v roce 2009 a 2014, představila ČAS a požádala o informace o jejich postojích ke stěžejním otázkám zdravotníků. Na toto téma kontaktovala ČAS i některé další české politiky (garant D. Jurásková, V. DiCara).

5.2 Posilovat stav nelékařských zdravotnických povolání, provádět aktivní kroky ke stabilizaci a dalšímu růstu členské základny. ČAS aktivně komunikuje s členskou základnou a snaží se identifikovat důvody odlivu členů. Jedním z těch zásadních je i změna společenské atmosféry a nechuť být aktivní mimo výkon vlastního povolání. Na základě informací, které má ČAS k dispozici, byl vytvořen systém benefitů pro členy a pro nově přicházející členy. Spočívá např. ve slevách na odborné časopisy či odbornou literaturu, nabídce bezplatné internetové učebny, zvýhodněném právním poradenství nebo nově slevách na volání a mobilní internet pro členky ČAS (garant T. Petr).

5.3 Upevnit postavení nelékařských profesí transformací ČAS na komoru nelékařů.

Zástupce ČAS v Přípravném výboru pro vznik České komory zdravotnických pracovníků je současně předsedou představenstva přípravného výboru. Příprav vzniku ČKZP se účastní 22 profesních sdružení a jejich ambicí je připravit návrh zákona pro vznik Komory. Dlouhole-

florence 1–2/15

tá činnost ČAS ukazuje, že právní forma občanského sdružení není s to vyhovět požadavkům poslání profesní organizace. Její pravomoci jsou omezeny pouze na členy a její autorita u odborné veřejnosti v oblastech regulace a kultivace nelékařských zdravotnických povolání má pouze doporučující charakter. Spolupráce všech odborných společností ukazuje, že jsme schopni i přes rozmanitost povolání a odlišné profesní priority velmi efektivně a kultivovaně pracovat (garant D. Jurásková).

5.4 Obhajovat profesní zájmy. ČAS vyvíjí maximální úsilí, aby veškerou svou činností hájila postavení nelékařů v systému poskytování zdravotní péče v ČR. Je členem důležitých pracovních orgánů a komisí (např. Komise pro porodnictví při Radě vlády ČR, Pracovní skupiny pro reformu psychiatrické péče, Expertní skupiny MZ ČR pro Národní systém hlášení nežádoucích událostí, Meziresortní pracovní skupiny MZ ČR pro tvorbu akčního plánu pro osoby s Alzheimerovou demencí, Akreditační komise MZ ČR, Pracovní skupiny pro přípravu personální vyhlášky, Pracovní skupiny MZ ČR pro celoživotní vzdělávání, Pracovní skupiny MZ ČR pro transformaci nelékařských profesí, Týmu MZ ČR pro tvorbu Národní strategie elektronického zdravotnictví atd.).

V průběhu čtyřletého volebního období se ČAS podařilo realizovat svoji strategii pouze omezeně. Přes vyvinutou aktivitu se některé důležité kroky nerealizovaly, nicméně stanovisko a hlas České asociace sester byly slyšet. Úsilí vynaložené na tuto práci je oceňováno jen velmi sporadicky, důležité jsou výsledky, které každá odborná společnost ovlivňuje pouze zčásti.

Za odstupující vedení České asociace sester děkuji všem členkám ČAS i všem zdravotníkům nelékařům i lékařům, všem odborným společnostem sdružujícím zdravotnické pracovníky i všem dalším spolupracujícím organizacím, kteří byli součástí pracovních týmů a aktivně se na práci ČAS podíleli. Všem zdravotníkům přeji hodně spokojenosti a úspěchů v jejich krásném, i když velmi náročném povolání.

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka ČAS

ZPRáVy nAŠICH PARtnERŮ / Z KonFEREnCí

foto: Jarmila Škubová

Praha / Konference

Omezení a profity života se stomií (2. podzimní pracovní den) Pacienta se stomií potká během své praxe skoro každá sestra. Dokonce ani novorozenecké oddělení nemusí být výjimkou. Je tedy namístě se o zkušenosti s péčí o ně podělit. O péči o stomiky se hovořilo ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) dne 4. prosince 2014 na 2. podzimním pracovním dnu s názvem Život se stomií v každém věku.

Akci organizovala a moderovala PhDr. Dagmar Škochová, MBA, z VFN. Na konferenci zaznělo, že ČR je v péči o stomické pacienty na velmi dobré úrovni. To se netýká jen používání nejnovějších pomůcek, se kterými na český trh přicházejí i několikrát za rok farmaceutické firmy, ale i v umění komunikace a edukace stomiků. Potřeby pacienta, jehož těžké onemocnění vedlo k zavedení stomie, jsou mnohostranné a uspokojování všech je stejně důležité.

V aule proto zasedli stomasestry, stomici a zástupci dobrovolného sdružení stomiků – České ILCO, sestry nejrůznějších oborů, zástupci pomáhajících profesí a konečně i zástupci firem představujících nové a stále komfortnější pomůcky.

Unikátní projekt Náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání VFN Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., MHA, zmínila existenci nového a unikátního projektu spolupráce nemocnice a sdružení České ILCO – Dobrovolníci stomici pomáhají stomikům.

Svědectví pacientek

2. podzimní pracovní den organizovala a moderovala PhDr. Dagmar Škochová, MBA

O jeho konkrétní podobě a prvních zkušenostech hovořila předsedkyně sdružení České ILCO Ing. Marie Ředinová. Není jednoduché stanovit pravidla a edukovat stomiky dobrovolníky tak, aby prostřednictvím své vlastní zkušenosti blahodárně působili na psychiku člověka bezprostředně po operaci – a aby, byť v dobré vůli, nevyvolávali u pacienta přehnaná očekávání, pesimismus, nezodpovězené otázky atd. Ve VFN se to daří. České ILCO na základě smlouvy s nemocnicí už vyškolilo pět dobrovolníků stomiků, kteří přicházejí za pacienty, již mají o takovouto službu zájem.

V následných sděleních představovali přednášející svou práci na konkrétních případech, takže si přítomní mohli připomenout, že péče o stomiky má své obecné rysy a na druhé straně fakt, že každý pacient je jiný. Šárka Harvánková z oddělení neonatologie narýsovala specifika dětských pacientů – novorozenec se o sebe nepostará, má nevyzrálou imunitu a citlivější kůži. Proto roste význam

Soutěžte s námi a vyhrajte poukaz na vyšetření očí v hodnotně 1700 Kč Soutěžní otázka zní: Jak se nazývá nejmodernější laserová operace očí k odstranění dioptrií?

A. LASIK B. neoSMILE 3D C. nEoLASIK

edukace rodičů. Je potřeba si uvědomit, že komplikace, které vzniknou, mohou způsobit následky na celý život. Nesmí se zapomenout ani na to, že i novorozenec vnímá bolest. Dále se hovořilo například o tom, jak edukovat neslyšícího stomika, co je cílem fyzioterapie u pacientů a jak probíhá následná péče.

Stomii vnímají laici, ale i mnozí zdravotníci jako poměrně značný omezující faktor, který výrazně snižuje kvalitu života člověka. Asi tomu tak i je. Sami pacienti však podali svědectví o tom, že stomie může být i přátelská. Po operaci s diagnózou ulcerózní kolitida, karcinom rekta a Crownova choroba stáli někteří před rozhodnutím, zda dát souhlas k provedení stomie. Pro některé z nich se stomie stala vysvobozením z okleštěného života a oni mohli zase začít znovu cestovat, věnovat se společenskému životu a prakticky dělat vše jako dříve. Své rozhodnutí i zpětně hodnotili jako uvážené.

Ať žijí stomici Na závěr Ing. M. Ředinová představila útlou, o to však působivější knížku s názvem Ať žijí stomici, v níž jsou zaznamenány životní příběhy mladých lidí, kteří onemocněli a nyní žijí se stomií. Každý si ji může zakoupit například prostřednictvím webových stránek www.ilco.cz.

M. Ředinová také představila kalendář na rok 2015, který vznikl za účasti sdružení České ILCO a který názorně dokazuje, jak krásně a spokojeně mohou vypadat lidé, kteří pod šaty skrývají stomii.

Jarmila Škubová, www.sestra.in

Správnou odpověď ve tvaru A., B., nebo C. posílejte e-mailem na adresu florence@ambitmedia.cz a do předmětu zprávy napište „Soutěž“.

Soutěž potrvá do 1. března 2015.

Pět vylosovaných získá dárkový poukaz na preventivní oční vyšetření v hodnotě 1700 Kč.

Více informací včetně pravidel soutěže najdete na www.florence.cz/soutez

41

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 1–2/15

Světový den boje proti dekubitům v ÚVN Praha Den 20. listopad 2014 byl Evropským poradním panelem pro otázky proleženin – EPUAP vyhlášen světovým dnem „STOP dekubitům“. Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha se zapojila do této akce mimo jiné i pořádáním akce pro veřejnost, na které byly představeny pomůcky zabraňující vzniku proleženin (dekubitů) a vhodné doplňky stravy; zájemci mohli získat i řadu cenných rad, jak pečovat o pacienta, u kterého dekubity již vznikly.

děla, když jsem měla doma nemocného manžela, který dekubity měl!“ Klienti, kteří měli o informace zájem, zodpověděli i krátký anketní dotazník. Z odpovědí můžeme soudit, že senioři o dekubitech už někdy slyšeli. Většinou si je představují jako porušení kůže, odumření tkáně a zničení v blízkosti kostí.

Respondenti uváděli, že se tato problematika týká především starších lidí nebo lidí, kteří se nemohou pohybovat. Dále konstatovali, že dekubity vznikají hlavně v domovech pro seniory nebo nemocnicích, ale tam podle nich méně. Vždy vycházeli z vlastních zkušeností. Mnozí považovali dekubity za nebolestivé, způsobované především dlouhým ležením, nedostatečným polohováním; několik respondentů uvedlo jako důvod vzniku dekubitů i špatný stav výživy a jeden inkontinenci. Také místa vzniku dekubitu vybírali účastníci dotazníkové ankety na základě svých zkušenosti. Umístění uváděli převážně na sakru a na patách. Informace o dekubitech by respondenti hledali u lékařů, ve zdravotnických potřebách a v lékárnách, zejména v podobě letáčků a brožur. Mile nás svou odpovědí překvapila 84letá žena, která bydlí sama. Aby jí nebylo smutno, surfuje po internetu. Uvedla, že informace o dekubitech by hledala právě tam. Jiná paní v osobním rozhovoru uvedla, že má vlastní zkušenost s dekubitem. Vznikl, když byla po operaci kyčle. Doplnila, že byl nebolestivý, ale zahojil se až v řádu měsíců. Na otázku, zda se stará o kůži po dekubitu, odpověděla, že ačkoli pociťuje tah a pnutí v kůži, pravidelně ji neošetřuje žádným krémem.

Její strava je běžná, ale konzumuje jí menší množství. Paní jsme doporučili vhodnou péči a vybavili ji odbornými letáky. Vyslechli jsme také smutný příběh devadesátiletého pána, kterému postupně zemřelo několik členů rodiny na rakovinu. Umírali převážně doma a někteří měli proleženiny. Starali se o ně omýváním vodou a přikládáním obkladů z bylinek. Okolí mastili sádlem. Většina jich trpěla bolestmi a malnutricí. V této souvislosti se diskutovala také otázka eutanazie. Pán byl jejím zastáncem. Vyslovil přání, aby mu někdo pomohl odejít z tohoto světa se ctí a vztyčenou hlavou.

O

rganizace již druhé akce s názvem STOP dekubitům v ÚVN se ujala Skupina pro sledování dekubitů. Poprvé byla veřejnosti problematika proleženin představena v roce 2013. Pro tuto akci byl vybrán vhodný prostor, kudy denně procházejí pacienti do okolních ordinací, což umožnilo aktivně oslovit kolemjdoucí, kontaktovat je, nabídnout jim informace o péči o pacienta s dekubity i praktické ukázky jejich ošetření. Organizátoři tak mohli zpětně získat zajímavé postřehy a podněty. Část kolemjdoucích nejevila o informace zájem, neboť toto téma pro ně nebylo aktuální. Někteří se vyjádřili tak, že nemají proleženinu, jiní zase, že se to týká jen obézních, a jiní zkrátka neměli čas. Většina oslovených však informace ocenila. Jedna paní si dokonce povzdychla: „Kdybych toto všechno vě-

Seznámit se např. s přípravky na hojení ran se přišel i personál nemocnice

foto: ÚVN Praha

42

Pacienty zajímaly nejen antidekubitní pomůcky, ale i výživa I takové příběhy zazněly na akci STOP dekubitům věnované veřejnosti a pacientům v ÚVN. Mnoho

foto: ÚVN Praha

ZPRáVy nAŠICH PARtnERŮ / Z KonFEREnCí

jena do řešitelského týmu v rámci pilotního projektu „Projekt sledování dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče na národní úrovni“ a spolupodílela se na vzniku metodiky sledování výskytu dekubitů ve zdravotnických zařízeních.

Data o dekubitech poskytují zpětnou vazbu o kvalitě ošetřovatelské péče

Zájemci se během akce dozvěděli řadu cenných informací mj. i o výživě

starších lidí si přišlo popovídat o životě a svých trápeních. Měli radost, že se jim někdo věnuje a naslouchá jim. Nabídku informací týkajících se dekubitů využilo na sto zájemců. Jejich otázky směřovaly jak na antidekubitní pomůcky a jejich účel, tak na informace o výživě pacientů s dekubity, jejích preventivních účincích, správném užívání, zájemci využili i možnost nutriční doplňky ochutnat. Většina se s povděkem informovala o použití preventivních materiálů na hojení ran nebo materiálů, které přispívají k zhojení dekubitů. O odborná doporučení a informace hlubšího charakteru se zajímali také zaměstnanci ÚVN. Problematice dekubitů je v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici Praha věnována významná pozornost již od roku 2001. Dlouhodobě zde pracuje Skupina pro sledování dekubitů, která je poradním orgánem náměstkyně ošetřovatelské péče. Členkami skupiny jsou sestry specialistky pro hojení ran a dekubitů. Provádějí školení nově nastupujícího personálu formou workshopu, jsou konzultantkami v hojení ran a kontrolují péči o pacienty v riziku nebo s již vzniklým dekubitem. ÚVN je zapojena do registru sběru dat v oblasti dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče prostřednictvím hlášení do Národního referenčního centra. ÚVN byla také zapo-

Sestry klinických pracovišť zadávají jednou měsíčně data do SW aplikace Národního referenčního centra. Zaznamenávají počty pacientů, rizika vzniku dekubitu a u již vzniklých dekubitů je uváděna jejich lokalizace, velikost a místo vzniku.

Podle získaných a zpracovaných dat jsme schopni porovnávat jednotlivá oddělení. Máme celkový přehled o počtu pacientů, počtu rizikových pacientů na jednotlivých odděleních a stupních rizika. Dále monitorujeme, zda byl pacient s dekubitem již přijat, nebo zda dekubit vznikl v době hospitalizace. Lze sledovat vývoj jednotlivých dekubitů, jejich stupeň, rozsah a vliv naší péče na zhojení. Sestry mají k dispozici tablety, jimiž pořizují fotografie ran a dekubitů a ukládají je do elektronické ošetřovatelské dokumentace. Vývoj léčby ran a dekubitů a průběh jejich ošetřování je tedy patrný i díky pečlivému vedení elektronické dokumentace. Zpětně zpracováváme statistiku lokalizace dekubitů. Data nám tak poskytují zpětnou vazbu o kvalitě ošetřovatelské péče.

U každého pacienta je po přijetí do nemocnice proveden screening za účelem identifikace rizika vzniku dekubitů. Tento screening se opakuje vždy při změně stavu pacienta nebo v pravidelných intervalech jednou týdně. Sestra zjišťuje skóre dle stupnice Nortonové, která zahrnuje devět oblastí (věk, schopnost spolupráce, stav pokožky, přidružená onemocnění, fyzický stav, stav vědomí, aktivitu, mobilitu, inkontinenci). Dle výsledku zahajujeme preventivní opatření, která jsou nejúčinnějším způsobem řešení vzniku dekubitů. Na všech odděleních jsou k dispozici antidekubitní matrace, polohovací pomůcky a materiály k prevenci vzniku dekubitů (fólie na exponovaná místa, ochranné krémy, materiály vlhkého hojení ran). Nejdůležitější prevencí je však vždy kvalitní a systematická ošetřovatelská péče.

Mgr. Lucie Kubátová, Lukáš Dorian Masár, Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha

Konference s panelovou diskuzí na téma

Jaké sestry potřebuje české zdravotnictví?

Akce se koná 16. března 2015 na 3. LF UK v Praze v Syllabově posluchárně

Diskutovat nad tématem současného vzdělávání všeobecných sester v čR a s tím spojenou rolí sestry budou mj.: tajemník EFN Paul De Raeve, Brusel, hlavní sestra MZ Polské republiky Dr. Beata Cholewka, hlavní sestra MZ ČR Mgr. Alena Šmídová, zástupce ČAS, zástupce ČLK, MŠMT, VOŠZ a VŠ Přihlásit se je možné do 10. 3. 2015 na adrese zuzana.filipi@lf3.cuni.cz

43

44

florence 1–2/15

historie text: PhDr. Mgr. Dana Klevetová, www.peceodusi.webnode.cz, fota: wikipedia.org

V dějinách medicíny vládla představa, že zubní kaz a následnou bolest zubu způsobuje červ, který se v zubu usadil.

Kartáček císaře napoleona Bonaparteho vyrobený mezi lety 1790 a 1820

K „léčbě“ zkažených zubů bylo doporučováno i havraní lejno Zubní kazy trápily lidi už od doby kamenné.

Už 700 let před naším letopočtem vyráběli Etruskové zubní protézy a dosáhli mistrovství ve zpracování drahých kovů. Náhradní chrup v té době pocházel ze zubů zvířat a jejich velikost byla upravována broušením. Zlatými páskami bylo prováděno zpevnění mezi zuby.

V

dějinách medicíny vládla představa, že zubní kaz a následnou bolest zubu způsobuje červ, který se v zubu usadil. Poprvé se s tímto názorem setkáváme ve starých textech Mezopotámie (1800 před n. l.). Je zde i návod, který doporučoval: „Zaraz jehlu do bolavého zubu, chytni červa za nohu!“ Zubního červa jako nesmysl odsoudil až v roce 1757 n. l. řezenský přírodovědec

Jacob Christian Schaffer. V 17. století radili někteří zubolékaři dát si do děravého zubu havraní lejno, pak se zub konečně zkazí a vypadne sám. K leštění zubů byla doporučována vlastní moč. Léčení zubů měli v historii na starosti kováři a potulní operatéři na poutích.

Významný přínos v oboru zubního lékařství představuje dílo italského anatoma a městského lékaře B. Eusta-

chia (1520–1574). Zdůrazňoval, že zuby jsou samostatným orgánem a je velký rozdíl mezi chrupem dítěte a dospělého.

Londýnský chirurg a anatom J. Hunter (1728–1793) vydal knihu o anatomii zubů a čelisti a otevřel tak cestu zubnímu lékařství. V roce 1728 vydal francouzský chirurg Pierre Fauchard dílo Le chirurgien dentiste, které dalo podnět ke vzniku stomatologie jako oboru. Jeho pokračovatelé byli v Anglii a Prusku. V 18. století vytvořil pařížský dentista Nicolas Dubois de Chérmant (1753–1824) umělé porcelánové zuby, o které měla zájem zejména šlechta. V roce 1822 je vylepšil Američan W. Peale a umělé zuby se začaly v Americe vyrábět v továrně sériově. V roce 1880 byl do léčby zubního kazu zaveden amalgám. Dalším přínosem byl objev anestetických roztoků a antiseptických postupů. V roce 1934 zveřejnil anglický stomatolog Hyatt první důkazy o tom,

45

že chrup udržovaný v dokonalé čistotě nemůže onemocnět zubním kazem, protože na něm není plak čili povlak z mikroskopických zbytků jídla a jiných nečistot. Plak je bělavá lepivá hmota na povrchu zubu a podle délky působení je živnou půdou pro bakterie, které zubní kaz způsobují. V tomtéž roce se začaly provádět první zubní implantáty.

U nás zahájil v roce 1922 svou činnost Státní ústav pro zubní lékařství, jehož hlavním úkolem bylo vychovávat zubní lékaře a zubní techniky. Heslem preventivní stomatologie po celém světě se stalo: čistý zub nemůže onemocnět. V roce 1998 u nás vznikla Společnost preventivní stomatologie, která se zabývá vzděláváním v oblasti orální hygieny. Členy se mohou stát nejen stomatologové, ale i laici, kterým není lhostejný stav jejich chrupu.

Každý rok tu probíhají jeden až dva kurzy s názvem Týden čistých zubů. Můžeme tedy konstatovat, že obor stomatologie je u nás na vysoké úrovni a praktický zubní lékař i nová profese dentální hygienistky se snaží účelně působit na širokou veřejnost, aby si vytvořila správné návyky na orální zdraví. Důležité je proto docházet pravidelně na preventivní prohlídky a mít zájem dozvědět se víc o správném čištění zubů. Správná a účelná technika čištění chrupu je totiž zárukou celoživotního zachování vlastního chrupu.

V hlavní roli kartáček Je třeba říci, že každá ústa mají jiný anatomický tvar, takže přístup k samotnému čištění zubů je velice individuální.

Jak říkají stomatologové, nenarodili jsme se s kartáčkem v ruce, a tak se musíme správnému čištění zubů učit.

Musíme ovšem pravidelně navštěvovat stomatologickou ordinaci a zjistit, zda námi zvolený postup při čištění vlastního chrupu je opravdu ten pravý.

Mezi základní pomůcky ústní hygieny patří zubní kartáček, dentální nit, mezizubní kartáček či zubní párátko.

Zubní pasta je především pomocníkem ke snadnému a rychlejšímu čištění zubů a k dodání ochranných látek. Významným doplňkem jsou ústní vody, roztoky a spreje s dezinfekčním a dezodoračním účinkem. Některé tyto výrobky mají také léčebný efekt.

Zubní kartáčky vynalezli Číňané v 15. století. Velký posun ve výrobě zub-

k věci

→ Úkol pečujících → Zajímat se o stav chrupu seniorů → Dohlédnout na hygienu dutiny ústní → Doporučit vhodný kartáček a zubní pastu a další ochranné pomůcky k zachování funkčnosti přítomných zubů i zubních náhrad → Pomáhat při čištění zubů i zubních náhrad → Nezapomínat vyjmout zubní náhrady z úst před spánkem → V případě potřeby ošetřit citlivá místa dásní → Sledovat výskyt krvácení z dásní, citlivost a bolest zubů → Zaměřit se také na stav parodontu a ústních sliznic → Sledovat stabilitu a využívání zubních náhrad → Zhodnotit stav výživy → Doporučit a usilovat o návštěvu stomatologa v případě výskytu potíží

ních kartáčků zaznamenalo až 20. století – 30. léta díky nylonovým vláknům a 90. léta, kdy na trhu přibývala široká škála různých druhů kartáčků. Dnes máme na trhu díky výrobní technice kartáčky, které jsou šetrné k dásním a přizpůsobují se povrchu zubu. Je namístě poradit se se stomatologem, jaký kartáček pro svůj chrup vybrat.

Pro starší lidi má také význam úchopová část kartáčku s možností snadného pohybu v dutině ústní. Štětiny kartáčku raději měkké a na koncích zaoblené (soft = weich = měkký). Do dnešní doby bylo popsáno více než třicet různých metod čištění chrupu.

Běžným zubním kartáčkem však není možné vyčistit riziková místa chrupu, proto je důležité používat mezizubní kartáček. Ten je spirálový (představíme si ho jako zmenšeninu kartáče na láhve), jeho průměr i se štětinami je 2–4 mm. Čistí prostory mezi vlastními zuby a není nutné na něj používat zubní pastu.

Doporučované metody čištění Jsou to metody horizontální, s krouživými pohyby, stírací a metody vibrační.

Metody horizontální a s krouživými pohyby se dnes již zavrhly, neboť docházelo k traumatizaci dásní a zubní

sklovina byla příliš vybroušená. Největší efekt mají metody stírací, tuto techniku je nutné doplnit čištěním zubní nití. Při správném mechanickém čistění tzv. stírací technikou není nezbytností ani zubní pasta. Používání zubní nitě je nutné správně zvládnout, abychom zub nepoškodili. Troufám si říci, že starší lidé, kteří v minulosti nikdy zubní nit nepoužívali, budou vzhledem ke snížení jemné motoriky ruky asi tuto techniku již odmítat. Je přínosné, pokud mají zachován svůj vlastní chrup, aby používali klasický měkký kartáček kombinovaný s mezizubním kartáčkem a využívali párátko. U osob, které mají volnější mezizubní prostory a můstky, je doporučována kombinovaná metoda čištění chrupu vibrační technikou. Čistí nejen povrch zubu, ale masíruje i dásně. Detailní nácvik jednotlivých technik čištění, které musí být minimálně tři minuty, patří do rukou stomatologa či dentální hygienistky. Jedno obecné pravidlo čištění zubů říká, že žádná technika nesmí bolet a neměla by ani způsobovat krvácení z dásní. Způsobuje-li čištění bolest nebo krvácení, je to známka buď nevhodného prostředku, nebo onemocnění dásní. Při používání zubního kartáčku minimálně dvakrát denně je nezbytné jej po dvou až třech měsících vyměnit.

Jako doplněk mechanického odstraňování zubního plaku zubním kartáčkem je k potlačení tvorby zubního plaku vhodné použít také přípravky pro chemickou kontrolu plaku.

V současnosti je nejvýhodnější látkou s dlouhodobým antiplakovým účinkem chlorhexidin obsažený v přípravcích Corsodyl. Stomatologové doporučují výplachy dutiny ústní tímto roztokem nebo v omezené míře používat místo zubní pasty gel Corsodyl, a to u osob se sníženou pohyblivostí, pro které se čištění zubů stává komplikací.

Chemická sloučenina chlorhexidin dokáže zahubit škodlivé mikroorganismy v dutině ústní a její desinfekční účinek trvá 8–12 hodin. Tento preparát také pomáhá u chronicky rozbolavěných ústních koutků, aftů, paradentózy a zvýšené kazivosti zubů. Corsodyl můžeme označit za lék preventivní pro osoby se ztíženou ústní hygienou. Pomáhá i při krvácivosti a zánětech dásní, které jsou způsobeny drážděním zubní protézou.

46

florence 1–2/15

dopisy foto: http://vystavanasecesta.cz/

rozloučení Všechny zprávy a informace nejsou radostné, některé jsou i smutné. Oznamujeme všem příznivcům a přátelům našeho milého MUDr. JUDr. Lubomíra Vondráčka, že nás dne 26. 12.

2014 navždy opustil.

Výstava „Naše cesta“ „Neváhejte a navštivte naši výstavu“ hlásala upoutávka na akci s názvem Naše cesta, konanou od 1. října do 30. listopadu 2014 v Praze, která přišla e-mailem učitelskému sboru SZŠ a VOŠZ v Plzni.

P

oté, co jsme našim žákům o výstavě řekli, spustila se obrovská vlna zájmu. Na Výstavišti v pražských Holešovicích se na ploše okolo 1200 m2 rozprostíralo perfektně nasimulované prostředí domácích i venkovních situací ze života člověka se zdravotním postižením. Šlo o výstavu zážitkovou, takže si každý mohl veškeré nástrahy vyzkoušet na vlastní kůži.

Za vstupní branou Křižíkova pavilonu se návštěvníci ocitli ve světě, který nám zdravým připadá úplně samozřejmý. Jak se v něm však cítí člověk s handicapem?

V některých případech je bezmocný a zoufalý. Proto bylo hlavním cílem této výstavy seznámit širokou veřejnost s tím, jaké nástrahy musejí handicapovaní lidé překonávat a jaké existují možnosti správné pomoci.

Téměř stresujícím zážitkem byl pro nás pohyb bez zrakové či sluchové kontroly nebo zdolávání terénu na invalidním vozíku. Seznámili jsme se s různými pomůckami, bez kterých se handicapovaný člověk neobejde, aby mohl zvládat

všední den. Pobavili jsme se a otestovali jsme si své dovednosti při výuce znakové řeči, při hrách a sportovních činnostech, kterými se baví handicapovaní. Po celou dobu naší návštěvy se nám věnovali průvodci, kteří život se zdravotním postižením znají z vlastních zkušeností.

Výstava byla navržena tak, aby pomohla nasměrovat návštěvníky k vzájemné toleranci, respektu i porozumění. Byla skvělým prostředkem ke stmelování nových kolektivů a cenné informace si odtud jistě odnesli i právníci, pracovníci v sociálních službách či manažeři velkých firem. Všichni naši žáci i pedagogové odcházeli z výstavy plni dojmů, s novými zkušenostmi a otevřeni vzájemné spolupráci s lidmi, kteří jsou sice handicapovaní, ale jinak úplně stejní jako ostatní. Říká se, že opravdovým dárkem je zážitek. Tato výstava jím byla se vším všudy.

Za svůj profesní život udělal tolik věcí nejen pro všeobecné sestry, lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky – nelékaře, že by to zaplnilo jednu velkou publikaci.

Kromě toho, že byl dětským chirurgem, znalcem zdravotnického práva a legislativy, byl i mimořádným člověkem. Jeho práce, jeho přednášky byly nezištné, pravdivé a všem srozumitelné.

Pracoval mimo jiné dlouho na kontrolním odboru Ministerstva zdravotnictví ČR a poté i dlouho na oddělení vnitřní kontroly ve FN Motol. Napsal spoustu učebnic, publikací a bukletek zaměřených převážně na zdravotnické právo.

V poslední době se věnoval především přednáškové činnosti, za kterou stále sklízel velký obdiv.

Jsem hrdá na to, že jsem s ním mohla spolupracovat a že jsem ho osobně znala jako velkého člověka.

Mgr. Alena Štroblová, odborná učitelka SZŠ a VOŠZ Plzeň

Jindra Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS

47

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA VŠEOBECNÉ SESTRY Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze přijme všeobecné sestry pro různá oddělení nemocnice.

Požadujeme: SZŠ, VOŠZ, VŠ, odbornou způsobilost odpovídající zákonu č. 96/2004 Sb., ochotu pracovat v nepřetržitém pracovním režimu.

Výhodou je pomaturitní specializační studium, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a odborná praxe. nabízíme: možnost práce na plný i zkrácený úvazek, pro mimopražské možnost ubytování, možnost učit se novým věcem, zaměstnanecké benefity – např. 5 týdnů dovolené, velmi výhodné zaměstnanecké stravování, parkování v areálu nemocnice, příjemné pracovní prostředí v historické části Prahy.

Nástup možný ihned, popř. dle dohody.

V případě Vašeho zájmu zasílejte své životopisy s přehledem praxe na e-mail: hlavnisestra@nmskb.cz, budeme Vás kontaktovat.

Kontakt: hlavní sestra nemocnice pí. Jana Pechová, tel.: 257 197 160 nebo 739 013 323.

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

ZDRAVOTNÍ SESTRA Klinika ESET Praha přijme psychiatrickou zdravotní sestru s psychoterapeutickým vzděláním, úv.1,00. Práce v denním stacionáři a ambulanci, pondělí–pátek.

Nabídky a CV zasílejte na: ESET, paní Renata Konopásková, Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 4.

Kontakt: e-mail: klinikaeset@volny.cz, tel. a fax: 242 485 855.

ZÁSTUPCE VRCHNÍ SESTRY EUROPE IVF International s. r. o., Centrum asistované reprodukce, přijme do trvalého pracovního poměru zástupce/kyni vrchní sestry. Zkušenosti v reprodukční medicíně a znalost cizích jazyků vítány. nabízíme: práci v dynamicky se rozvíjející společnosti, nadstandardní platové podmínky.

V případě zájmu nás prosím kontaktujte na tel.: 602 632 573 nebo e-mailem: karel.koci@fertility-ivf.eu.

ZDRAVOTNÍ SESTRA EUROPE IVF International s. r. o., Centrum asistované reprodukce, přijme do trvalého pracovního poměru zdravotní sestru. Zkušenosti v reprodukční medicíně a znalost cizích jazyků vítány. nabízíme: práci v dynamicky se rozvíjející společnosti, nadstandardní platové podmínky.

V případě zájmu nás prosím kontaktujte na tel.: 602 632 573 nebo e-mailem: karel.koci@fertility-ivf.eu.

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ VRCHNÍ SESTRA DOMÁCÍ PÉČE Oblastní nemocnice Příbram, a. s., se sídlem Příbram I, Gen. R. Tesaříka 80, vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovní pozice vrchní sestra domácí péče.

Požadavky: platné osvědčení k výkonu zdrav. povolání bez odb. dohledu v oboru všeobecná sestra, nejméně 5 let praxe ve zdravotnictví, organizační, komunikační a řídící schopnosti, zdravotní způsobilost a bezúhonnost, VŠ vzdělání a praxe v oboru domácí péče výhodou. nabízíme: zázemí oblastní nemocnice, dobré mzdové podmínky, zaměstnanecké benefity.

K vlastnoručně podepsané přihlášce je třeba doložit: strukturovaný životopis s přehledem dosavadní odb. praxe, kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání, kopii osvědčení, výpis z rejstříku trestů, ne starší než 3 měsíce, telefonické spojení, popř. elektronickou adresu.

Přihlášky vč. všech náležitostí zasílejte nebo osobně doručte v zalepené obálce s označením „VŘ – domácí péče“ na adresu: Oblastní nemocnice Příbram, a. s., personální oddělení, Gen. R. Tesaříka 80, Příbram I, PSČ: 261 01. uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2015, více na: www.nemocnicepribram.cz.

angličtina CLEAnInG CHILDREn’S tEEtH You should start brushing your children’s teeth as soon as the first milk tooth breaks through, usually at around eight months. It is recommended that you use a very soft toothbrush or a piece of damp gauze, which delicately cleans the tooth surface. The teeth should be cleaned every day in the evening after the last drink or food. When the first molar tooth appears, it is necessary to start using a toothbrush, as gauze is no longer enough to clean the surface of a molar. It is ideal to start using a toothbrush and toothpaste to clean the child’s teeth at around the age of two.

Mother: Good morning, nurse. I would like to ask you a few questions regarding children’s tooth brushing. My son is turning two and I’ve heard that from the age of two, I should brush his teeth with a toothbrush and toothpaste. So I wanted to ask what kind of toothbrush I should use and how I should clean his teeth.

Nurse: Good morning, Ms Doolittle. You are right. Toothbrushes designed for

Mother: Nurse:

Mother: Nurse:

Mother: Nurse:

children have a small head and soft bristles. The toothbrush should be kept in a place where the bristles can easily dry out and you should change it as soon as the bristles spread out or after the child has been ill.

I see. And what about the toothpaste?

Use fluoride toothpaste suitable for children under three. The amount of the toothpaste should roughly correspond to the size of a pea.

Children’s teeth should be cleaned at least twice a day, particularly in the morning, after breakfast, and in the evening, just before bedtime.

How long should it take and how should the teeth be brushed?

It is recommended to brush the teeth for 2–3 minutes. The simplest way to clean toddlers’ and preschool children’s teeth is to clean the chewing surfaces of the molars from the front to the back and to clean the rest of the teeth surfaces with gentle circular movements.

Ok. But what if he dislikes brushing teeth?

Motivation is the key with children.

Try buying a toothbrush with

a nice picture on it or toothpaste with his favourite character. It is also very important to supervise young children. If you’d like, I can make you an appointment with our dental hygienist who will explain everything to you once more in a greater detail.

Mother: All right, that would be very kind of you. Thank you.

inzerce

SLOVNÍ ZÁSOBA to break through → prořezat se, proniknout, prorazit, prolomit damp → vlhký, mokrý gauze → gáza, mul molar → stolička he is turning two → budou mu dva (roky) bristle → vlas, štětina (kartáče) spread out → roztřepit se; roztáhnout, rozvinout, rozevřít; rozprostírat se pea → hrách, hrášek toddler → batole chewing surfaces → žvýkací plochy dislikes → nemít rád, nelíbit se character → postava, hrdina; charakter, povaha supervise → dohlížet, hlídat, mít dozor it’s very kind of you → to je od vás milé, hezké; to jste hodný/á

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Bc. Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. Blanka Turinová, MBA, tel.: +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva Sádlová, tel.: +420 605 208 985, e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz / Personální inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2015

CO KOUPIT DO 40 TISÍC? Výhodný balíček společnosti LINET!

Zahrnuje:

10 pečovatelských lůžek Eleganza 1 Bonus: Aktivní antidekubitní matrace Precioso zdarma

Balíček 50% sleva Zahrnuje:

5 pečovatelských lůžek Eleganza 1 Bonus 50% sleva na nákup aktivní antidekubitní matrace Precioso

tr vá d

Balíček 100% sleva

Akce

Nejlepší nákup pro Vás

o 31.

3. 201 5

Také přemýšlíte, co koupit do čtyřiceti tisíc? LINET nyní přichází s výhodným balíčkem lůžka Eleganza 1 s bonusovou nabídkou aktivní matrace Precioso.

Rádi Vám poradíme a vybereme s Vámi to nejlepší řešení pro Vaše klienty. Kontaktujte nás! tel.: 312 576 400, e-mail: obchodcr@linet.cz, web: www.linet.cz

Nejlepší nákup pro Vás

Eleganza 1

Hlavní součástí aktuální nabídky výhodného balíčku společnosti LINET je lůžko Eleganza 1. Jeho nejvýraznějším rysem je bezkonkurenční poměr ceny a kvality.

Navíc se kromě vyspělých funkcí vyznačuje velice atraktivním designem.

Kvalitou a rozsahem funkcí je nové lůžko Eleganza 1 v pečovatelském oboru unikátem. Mezi hlavní výhody plně elektricky polohovatelného lůžka patří funkce kardiacké křeslo, bezpečné a přitom neomezující postranice a také podpora mobilizačních aktivit. To vše doprovází příjemný design, vysoký stupeň bezpečnostních parametrů a hlavně bezkonkurenční poměr kvalita/ cena!

POHODLÍ NEJEN V KARDIACKÉM KŘESLE Imobilní nebo částečně imobilní klienti tráví v lůžku většinu dne. O to důležitější je poskytnout jim komfort a pohodlné ležení. Eleganza 1 má dostatečně širokou ložnou plochu 90 cm, která nabízí pohodlný prostor i pro klienty s nadváhou. Unikátní a hlavně komfortní je poloha kardiacké křeslo. Pečovatelka ji nastaví stiskem jednoho tlačítka – napolohuje se zvednutý zádový díl a opora pro nohy. Tato pozice lůžka podporuje přirozenou plicní ventilaci a přispívá k podpoře kardiovaskulárního systému.

Navíc je vysoce komfortní pro ležícího člověka,

kterého tím pádem nemusí pečovatelky složitě překládat do křesla. Klient může v této poloze sledovat televizi, jíst nebo pozorovat okolí a zapojovat se do dění kolem.

Vyšší stupeň pohodlí poskytuje ložná plocha s efektem Ergoframe®. Díky tomuto konstrukčnímu systému dochází při polohování k rozšíření ložné plochy v pánevní oblasti o 16 cm, což je komfortní, protože nedochází k utlačování vnitřních orgánů. Především ale působí tento efekt při prevenci dekubitů, protože se snižuje tlak na pokožku v této rizikové zóně. Právě v pánevní oblasti vzniká až 40% dekubitů.

CHRÁNÍ, ALE NEOMEZUJÍ Pády představují zejména pro klienty-seniory vážný problém, který má často fatální následky. Prevence je proto klíčová. Lůžko Eleganza 1 nabízí vysoký stupeň ochrany proti pádům – jednodílné sklopné postranice, které zajišťují bezpečný pobyt na lůžku. Postranice jsou pevné a ochraňují klienta před pádem z lůžka, přitom ho neomezují. Pokud je potřeba poskytnout ochranu po celé délce ložné plo-

chy, je k dispozici Protector umístěný v nožní části lůžka. Postranice je možné doplnit výškovou extenzí při používání vysokých antidekubitních matrací. Postranice i celá konstrukce lůžka Eleganza 1 vyhovuje přísným parametrům ČSN EN 60601-2-52.

BEZPEČNÁ PODPORA POHYBU A AKTIVIT Boj proti rezignaci a apatii patří ke každodennímu úsilí pracovníkům v pečovatelské sféře.

Lůžko Eleganza 1 podporuje procedury vstávání z lůžka ucelenou a propracovanou sadou prvků, které zvyšují bezpečnost mobilizačních aktivit. Ložná plocha může být vybavena integrovaným vstávacím madlem – pevnou a stabilní oporou při vstávání z lůžka. Zároveň se vstávacím madlem je k dispozici flexibilní výškové nastavení ložné plochy pro individuální výchozí polohu pro vstávání.

PRO KAŽDODENNÍ PÉČI Lůžko Eleganza 1 s bezpečnou pracovní zátěží 250 kg disponuje funkcemi a vybavením, které výrazně ulehčují těžkou každodenní práci personálu. K základním benefitům patří ergonomické ovládání, snadná čistitelnost a řada chytrých detailů – integrovaná polička na lůžkoviny nebo lišta pro upevnění příslušenství.

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, e-mail: obchodcr @ linet.cz, web: www.linet.cz