Florence 5/2020 by Care Comm s.r.o.

5/20

ODBORN Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

téma

září–říjen 2020 / ročník XVI

florence 75 Kč / 4,50 € / www.florence.cz

Kardiologie a intenzivní péče časopis obsahuje recenzované články

recenzovaný článek

rozhovor

konference

Anděl mezi zdravotníky

Úskalí práce sester při péči o pacienta během léčby kontinuální eliminační metodou

Bez trpělivosti a chuti pomáhat lidem to nejde, říká Ludmila Vyskočilová z Kardiochirurgického oddělení FN Plzeň

Bez kvalitní ošetřovatelské podpory není péče o pacienta bezpečná a adekvátní, zaznělo na konferenci v Plzni

Projekt Anděl mezi zdravotníky není soutěž, ale poděkování

florence 5/20

editorial Milé čtenářky, milí čtenáři, letošní rok je úplně jiný než kterýkoli předchozí a přináší samá překvapení, bohužel většinou ne příliš příjemná. Vše se mění z minuty na minu tu. Pro všechny je to zkouška schopností a limitů, zkouška, co vydržíme a zvládneme. Pro vás zdra votníky to ale platí obzvlášť. Většina lidí na sociál ních sítích může jen filozofovat nebo spekulovat, co je a není správné, co je a není pravda. Ale jsou to zdravotníci, pod jejichž rukama se vše odehrá vá, to vy jste takříkajíc přímo v oku hurikánu. Celá redakce vám proto přeje, abyste zůstali zdraví a v psychické pohodě. Doufáme, že k tomu alespoň maličko přispěje me zajímavým čtením, které jsme pro vás i tento krát připravili. V novém čísle časopisu Florence se seznámíte s prací zdravotních klaunů, před stavíme vám dvanáctku finalistů soutěže Anděl mezi zdravotníky, která vznikla jako poděkování zdravotníkům za jejich nasazení v době boje s ko ronavirem. Dále zde najdete rozhovor s Mgr. Lud milou Vyskočilovou z Kardiochirurgického odděle ní Fakultní nemocnice Plzeň, které v současnosti funguje také jako COVID JIP, o její práci či krátké povídání s Mgr. Alicí Strnadovou, MBA, hlavní sestrou ČR a ředitelkou Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ ČR, o nových výzvách a současné situaci ve zdravotnictví. Tradičně ne chybí odborné recenzované články nebo právní poradna. Příjemné čtení a opatrujte se!

obsah

ených Prevence infekcí spoj se zdravotní péčí i v ošetřovatelské prax

rozhovor 2 Bez trpělivosti a chuti pomáhat lidem to nejde, říká Ludmila Vyskočilová

aktuálně

Ing. Šárka Spáčilová, šéfredaktorka

3 Videopřenosy z místa nehody: aplikace Záchranka upřela oči záchranářů k volajícím o pomoc 4 Koronavirus a jeho vliv na věci důležité 5 Výzvy, které dnes a denně řešíme, přinášejí i nové příležitosti a zkušenosti

téma

kardiologie a intenzivní péče Přítomnost klauna dokáže zmírnit nebo docela uvolnit 6 napětí Prevence infekcí spojených se zdravotní péčí 9 v ošetřovatelské praxi Úskalí práce sester při péči o pacienta během léčby 13 kontinuální eliminační metodou www.florence.cz Ročník XVI, číslo 5, září–říjen 2020 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 9. 2020 Foto na titulní straně: David Liška Děkujeme FN Plzeň a jejímu Kardiochirurgickému oddělení za umožnění fotografování. Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

florence 5/20

recenzovaný článek Hodnocení obtížnosti položek dotazníku a úrovně vybraných 16 obecných znalostí u pacientů s diabetem mellitem 2. typu

praxe

19 Problematika tišení bolesti u dětí předškolního věku

konference

22 Bez kvalitní ošetřovatelské podpory není péče o pacienta bezpečná a adekvátní, zaznělo na konferenci v Plzni 24 Věříme, že na rok 2020 nebudeme vzpomínat jen jako na období, které ovlivnil COVID-19, ale i jako na rok úspěchů a radosti

Anděl mezi zdravotníky 26 Projekt Anděl mezi zdravotníky není soutěž, ale poděkování 31 Všichni jsou to andělé, říká o finalistech soutěže Anděl mezi zdravotníky její zakladatel David Novotný

medailonek 34 Vzdělávání je na každém z nás, kdo chce, má obrovské možnosti, říká Ing. Gabriela Wimmerová

právní poradna 35 Odpovědnost laika za poškození zdraví při první pomoci 36 angličtina

aktuálně

Videopřenosy z místa nehody: aplikace Záchranka upřela oči záchranářů k volajícím o pomoc Aplikace Záchranka, která funguje od roku 2016, přišla s další revoluční změnou v tísňovém volání na linku 155. V duchu svého motta „tísňové volání nové generace“ spouští díky podpoře Nadace Vodafone a Ministerstva zdravotnictví ČR jako první v Evropě videopřenosy mezi člověkem v nouzi a zdravotnickou záchrannou službou.

redakce Florence

ovinka se začala na kraj ských zdravotnických zá chranných službách tes tovat v červnu 2020 a za první tři měsíce již pomohla v desít kách případů. Videopřenos je po staven na principu maximální jed noduchosti a efektivity tak, aby byl 100% využitelný v krizové situaci, kdy je volající pod tlakem okolností. „Aplikace Záchranka dosud detail ně odpovídala na základní důleži té otázky – kde se volající nachází, co se mu stalo a o koho se jedná. Stále jsme ale hledali způsob, jak bychom operátory dostali na mís to ještě před příjezdem zdravotnic ké záchranné služby, aby si mohli sami udělat obrázek o tom, jak to na místě nehody vypadá. Po více než ročním vývoji, na kterém se podíleli odborníci z přednemocniční neod kladné péče a který byl hrazen z fi nancí generálního partnera aplikace Záchranka Nadace Vodafone a také z dotačního příspěvku Ministerstva zdravotnictví ČR, se dílo podařilo uvést do provozu,“ říká ředitel apli kace Záchranka Filip Maleňák. Nová technologie videopřeno su doplní standardní proces volá ní zdravotnické záchranné služby, kterou je i nadále nutné kontaktovat na lince 155 nebo prostřednictvím aplikace Záchranka. Pro uživate le aplikace, kterých je už více než 1 300 000, se zavedením této no vinky uživatelsky nic nemění, pří mo v aplikaci změnu neuvidí, a není tedy nezbytně nutné ji kvůli nové funkcionalitě aktualizovat. Až ope rátoři tísňové linky rozhodují o tom, zda je třeba videohovor zahájit, či ne. Pokud se pro něj rozhodnou, zašlou na telefonní číslo volajícího SMS zprávu, jejímž otevřením se aktivuje videopřenos. Hovor, na je

hož základě byl videopřenos spuš těn, i nadále bez přerušení běží na pozadí, zvuk videa není přenášen. Současně je znovu sdílena poloha volajícího a otevírá se i okno pro chat. Toto vše funguje i v případě, kdy volající nemá nainstalovanou aplikaci Záchranka. Přenos videa je možný, pouze pokud má člověk při pojení k internetu (ať už 4G/LTE, 5G či wifi) a kameru v telefonu. „Kvali ta a rychlost přenášeného videa se automaticky mění na základě při pojení k síti. I proto vítáme příchod mobilních sítí páté generace jako velký benefit – obraz bude přená šen spolehlivě v dosud nevídané kvalitě,“ dodává Maleňák. Při vývoji technologie byl kladen zásadní důraz na bezpečnost přená šených dat – veškerý přenos obrazu je pouze krátkodobý a nikde se ne ukládá, komunikace probíhá pouze mezi telefonem volajícího a konkrét ním pracovištěm operátora či operá torky zdravotnické záchranné služ by, případně posádky, která jede na místo nehody k případu. Podle orga nizace EENA (European Emergency Number Association) je česká no vinka unikátní nejen v rámci Evropy, ale i celosvětově. EENA potvrdila, že jsou státy, které podobnou technolo gii testují, nicméně Česká republika je první, kdo ji zavádí do praxe a tes tuje v ostrém provozu.

Videopřenosy jsou využitelné v těchto případech:

Mimořádné události (např. hromadné autonehody), kdy videopřenos umožní operátorům linky 155 získat přehled o celé situaci. Ti tak mohou volajícímu poradit, jak roztřídit zraněné, komu se věnovat v záchraně jako prvnímu apod. Podle situace na místě také mohou operátoři zvolit odpovídající prostředky, které jsou k záchranné akci nutné – rozhodnou, zda je potřeba letecká záchranná služba, lékař nebo sanitka se záchranáři. Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP), kdy můžou operátoři až do příjezdu posádky na místo lépe navigovat zachránce, kontrolovat, zda je při srdeční masáži dodržována správná frekvence a hloubka stlačování hrudníku, zda mají zachránci správně umístěné ruce apod. Volající s vadou sluchu – v případě, že má uživatel v aplikaci Záchranka uvedeno, že je neslyšící, můžou operátoři rovnou zahájit videopřenos, jehož součástí je také chat. Neslyšící tak skrze kameru ukážou, co se stalo, a domluví se prostřednictvím chatu. Odpadá tak významná komunikační bariéra. Přenos obrazu zasahující posádce – záchranáři mohou využít technologii pro přípravu před příjezdem na místo nehody už během jízdy v sanitce/ /během letu apod.

aktuálně

florence 5/20

Koronavirus a jeho vliv na věci důležité Epidemie COVID-19 plní stránky novin, tvoří značnou část zpravodajství, ovlivňuje ekonomiku, ovlivňuje naše životy, řeší ji ministerstvo zdravotnictví, vláda i hospodští mudrlanti.

PhDr. Mgr. Robert Huneš, MBA, prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna, o.p.s.

promoření společnosti překvapují. Vůbec jim nesluší (neo)malthusi ánské teze či koketerie s přírodním výběrem. To jsou postoje ideologic ké, nikoli vědecké, a k těm by se jako vysokoškolští profesoři a lidé s celo společenskou autoritou propůjčovat neměli. V čase pandemie potřebu jeme mnoho věcí a nástrojů k jejímu řešení, ovšem jistě ne ideologii. Do mnívám se, že každý člověk je ne opakovatelnou lidskou bytostí, která zasluhuje úcty a ochrany až do své přirozené smrti.

Důležité je, aby lidé mohli zemřít bez bolesti na těle i na duši, ideálně s vděčností za život, který každý dostal a prožil. K tomu je nezbytné, aby je mohli navštěvovat nejbližší. Na druhou stranu musíme stát nohama na zemi a připustit si, že někteří lidé na světě, i v naší zemi, na nákazu koronavirem zemřou (byť většina z nich pouze „s covidem“). Neděsit se toho. Pomáhat tam, kde lze, a netrápit se marně tam, kde pomoci nelze. Smrt není selhání medicíny. Smrt je součástí života. Tisíce let byl lidský život nesamo zřejmý, zatímco smrt byla samozřej má. Do počátku 20. století bylo na prosto běžné, že se v rodinách někte ré z dětí nedožilo dospělosti. V mno ha se dokonce dospělosti dožila jen

roušek) zmýlím, ale přesto opatření snesu, pak následkem bude újma mnohem menší (mé drobné nepo hodlí) než v případě opačném. Tj. nebudou-li lidé roušky nosit či bu dou-li chodit na tisícihlavé koncerty a posléze se ukáže, že jejich vinou došlo k masovému šíření epidemie, budou následky fatální. Ano, na po čátku je vždy nějaká újma. Ale málo zvažujeme, jaké následky má mýlka. V jednom případě minimální či žád né, v druhém velké... Ještě mne napadá jedna souvis lost. Výchovná. Jakkoli mohu s vlá

fota: archiv Roberta Huneše, archiv MZ

e smrtí se setkávám prak ticky každý den. Z hlediska hospicových pacientů, kte rým zbývá pár dní života, je potenciální hrozba nákazy korona virem nepříliš významná. Klíčové v takových okamžicích je, aby měli k dispozici účinnou paliativní léčbu, která je ochrání před tím, co je ohro žuje nejvíce. V případě onkologicky PhDr. Mgr. Robert nemocných v terminálním stadiu, Huneš, MBA jichž je v hospicích velká většina, se jedná především o bolest, zvrace ní, dušnost, případně krvácení. Při správné léčbě jsou tyto symptomy řešitelné a nikdo nemusí z tohoto světa odcházet v nesnesitelných bo lestech či jiném strádání. Na tomto ohrožení nákaza koronavirem vskut ku nic nemění. Důležité je, aby lidé mohli zemřít bez bolesti na těle i na duši, ideálně s vděčností za život, který každý dostal a prožil. K tomu je nezbytné, aby je mohli navštěvo vat nejbližší. I proto jsem již při první epidemické vlně jménem asociace hospiců požádal pana ministra Voj těcha, aby tato zařízení byla vyjmuta z plošného zákazu návštěv, a on nám vyšel vstříc. Řečnická otázka zní: Je lepší zemřít steskem a žalem, nebo spokojeně s koronavirem? Jinou otázkou je personál v hos picích a péčových službách vůbec. Je třeba jej v maximálně možné míře uchránit před nákazou, aby se měl o nemocné kdo postarat. To musíme zvažovat a dle toho konat. Poněkud rozpačitý jsem z kon fliktu dvou nesmlouvavých táborů – sveřepých odpůrců veškerých pro tiepidemických opatření, stejně jako militantních obhájců téhož. Nejvíce mne udivují mediální vystoupení vlivných osobností. Ať už se jedná o prof. Pirka, prof. Žaloudíka či další. Ctihodní páni profesoři jsou v dané věci, při vší úctě, jen poučení laici. Ani jeden z nich není epidemiolo gem či virologem, a proto mne je jich silná slova například o nutnosti

menšina. A rodina to musela unést. I stát. Jinak by obojí zaniklo. Posléze se dramaticky zlepšila úroveň medi cínského poznání, zvláště po válce, kdy díky A. Flemingovi lidské životy začala zachraňovat antibiotika. Řada dalších objevů, léčiv a postupů na pomohla citelnému prodloužení lid ského života. Dnes žijeme v průměru o čtvrtstoletí déle než v 19. století. V ČR je střední délka života (naděje na dožití) průměrně o více než 10 let větší než v roce 1989. A tak se situa ce obrátila – nesamozřejmost života byla vystřídána nesamozřejmos tí smrti. Proto, domnívám se, budí koronavirus tolik obav, předsudků a rozpaků, proto je živnou půdou pro křečovitý strach, pro snahy maxi malizovat omezující opatření, jakkoli někdy sporná. Třetí rozměr věci však takřka není vnímán ani celospolečensky diskutován. Nemusím někdy sou hlasit s vydávanými opatřeními. Je však dobré je respektovat. Proč? Mýlit se může ministr (jeho porad ní orgány, hygienické stanice aj.), ale mýlit se mohou i druzí, odpůrci opatření. Strpět roušku na obličeji či nejít na koncert s tisíci návštěvní ky je újmou, souhlasím. Na druhou stranu pokud se já (odpůrce nošení

florence 5/20

kardiologie a intenzivní péče téma

Přítomnost klauna dokáže zmírnit nebo docela uvolnit napětí

Šárka Spáčilová, redakce Florence Jak funguje program Na operační sál! (NOS!), kdy doprovázíte děti na operace? Zpříjemňujeme dětem a jejich ro dičům čekání a přípravu na zákrok i samotnou cestu na operační sál a v roli zkušených nemocničních navigátorů ještě doprovázíme ro diče do čekárny a poskytujeme jim oporu. Jak takové provázení vypadá? Posláním zdravotních klaunů je od reagovat, zklidnit, uvolnit a pozitiv ně naladit všechny přítomné na od dělení dětské chirurgie formou her a aktivní zábavy. Vše začíná hned brzy ráno: dítě přichází na chirur gické oddělení, kde je jako první na

místo sestry nebo doktora přivítá klaun. Toto přivítání má na děti ob rovský účinek: spadne z nich velká část obav a jsou mile překvapeny, že i v nemocnici žije někdo, s kým si můžou rozumět. Pak si dítě lehne do postele a čeká a čeká – má hlad, žízeň, chce to mít už za sebou a být doma. A právě tady vzniká prostor pro zdravotního klauna – zpříjem nit mu toto dlouhé dopoledne plné obav. Dělá tedy spoustu věcí, které dítě zaujmou, aby alespoň na chvíli zapomnělo, kde je a co ho čeká. A to až do chvíle, než sestra zavelí: „Po jedeme na sál!“ Klaun bleskurychle zorganizuje odjezd a pod dohledem sester a rodičů veze pacienta na ono místo. Před dveřmi s nápisem „operační sály“ se rodiče s dítětem musejí rozloučit, dále jít nemohou. Ale klaun, který je součástí nemoc

ničního týmu, ano. Může jet s dí tětem ještě o kousek dál a ono je opravdu rádo, že jej „kamarád z ne mocnice“ neopouští a podporuje ho. Když klaun dítě nakonec před sálem předá lékařům, vrátí se na oddělení a věnuje se dalšímu adeptu na ope raci i čekajícím rodičům. Tak to jde až do 13 hodin, kdy klaunská služ ba oficiálně končí. Nezřídka se však stává, že klaun zůstává na odděle ní mnohem déle. Neodejde přece od dítěte, kterému slíbil, že jej sám osobně odveze na sál. Co klaun slí bí, to musí splnit! Jak jste se k této práci dostala vy? S bývalým kolegou z Klicperova divadla v Hradci Králové Petrem Vrběckým jsme vodili děti do stej né školky a on se občas zmínil, že

fota: David Liška, archiv Zdravotního klauna

Zdravotní klaun je dobročinná organizace s národní a mezinárodní působností, která od roku 2001 pomáhá dětským i geriatrickým pacientům procházet procesem léčby s úsměvem. V České republice působí 86 profesionálních zdravotních klaunů, kteří pravidelně navštěvují 63 nemocnic, osm domovů pro seniory a dva hospice.

téma kardiologie a intenzivní péče

Prevence infekcí spojených se zdravotní péčí v ošetřovatelské praxi Souhrn:

Klíčová slova:

Prevence infekcí spojených se zdravotní péčí je důležitou součástí náplně práce všeobecných sester. Těmto infekcím lze předcházet různými způsoby, tak aby se zabránilo šíření patogenních mikroorganismů. Dodržováním stanovených postupů je pacient chráněn před komplikacemi v průběhu hospitalizace. Výzkum byl zpracován kvalitativní metodou s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami na interním oddělení. Cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem všeobecné sestry provádějí dekontaminaci předmětů a ploch v praxi a jaká doporučení v oblasti dekontaminace navrhují. dekontaminace, infekce spojené se zdravotní péčí, ošetřovatelství, prevence, všeobecná sestra

Prevention of Healthcare Associated Infection in Nursing practice Summary:

Keywords:

Prevention of healthcare associated infections is an important part of the work of general nurses. These infections are preventable by various procedures so that their spread is stopped. This protects the patient from complications during hospitalization. The empirical part was performed by qualitative methods. Qualitative research in this thesis includes a semi-structured interview with general nurses at the internal medicine ward. The aim was to find out how nurses perform decontamination in practice and what recommendations they propose in this area. disinfection, general nurse, healthcare associated infections, nursing, prevention

Bc. Jana Bondaruková, Mgr. Martin Krause, DiS., Fakulta zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci

fota: archiv Lucie Dlabolové, www.pixabay.com

Úvod Prevence infekcí spojených se zdra votní péčí je v ošetřovatelské pra xi stále aktuální téma v souvislosti s hospitalizací pacienta a zdravotní mi zákroky, při kterých tyto infekce často vznikají. Jsou nejen ošetřo vatelským problémem a způsobují mnoho závažných komplikací (Šrá mová et al., 2013). Role všeobecné sestry je zde velmi významná ve všech aspektech, od zdroje, samot né cesty přenosu až po pacienta jako vnímavého jedince. Při vykoná vání ošetřovatelské péče je důležité dodržovat postupy prevence, zása dy bariérové ošetřovací techniky, hygienická a protiepidemiologická opatření, zásady hygieny rukou i po užívání rukavic, dezinfekce a ste rilizace. Postupy prevence by se neměly opomíjet a měly by být apli kované do ošetřovatelského proce su. Také by se měly používat cílené intervence reagující na výstupy sur veillance. Tím se výrazně snižuje výskyt infekcí spojených se zdravot ní péčí (Jindrák et al., 2014).

Metodika Pro výzkum byla použita kvalitativní metoda s využitím techniky polo strukturovaného rozhovoru se vše obecnými sestrami na interním od dělení nemocnice okresního typu. Rozhovor byl tvořen 20 otevřenými

otázkami, z toho dvě byly identifi kačního charakteru a 18 otázek se vztahovalo ke stanoveným cílům. K dosažení cílů byly stanove ny tři výzkumné otázky, a to: jakým způsobem provádějí všeobecné sestry dekontaminaci předmětů po odběru biologického materiálu a po podání léků, jak provádějí dekon taminaci pracovních ploch na in spekčním pokoji a jaká doporučení v oblasti dekontaminace navrhují. Rozhovory se všeobecnými ses trami byly realizovány od března do května 2019. Výzkumné šetření bylo ukončeno po dosažení teoretic ké saturace, tedy když se výzkumu zúčastnilo pět všeobecných sester.

V rámci výzkumných cílů a otázek byly pojmy operacionalizovány, to znamená, že odběr biologického materiálu byl operacionalizován na odběr krve. Informace byly zazna menány doslovnou transkripcí zvu kového záznamu. Následně byly od povědi kódovány a kategorizovány. Tyto kódované odpovědi byly zpra covány v programu pro tvorbu myš lenkových map M8! – Mind Map.

Výsledky Cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem provádějí všeobecné sestry dekontaminaci předmětů po odběru biologického materiálu. Kó dované odpovědi jsou znázorněné

téma kardiologie a intenzivní péče

Úskalí práce sester při péči o pacienta během léčby kontinuální eliminační metodou Souhrn:

Klíčová slova:

Kontinuální eliminační metody a činnosti s nimi související jsou na jednotkách intenzivní péče častou náplní práce všeobecných sester. V mnoha případech, zejména pokud tuto činnost nevykonávají často či pravidelně, ale zdravotničtí pracovníci tápou a nejsou si zcela jisti v některých intervencích. I proto je vhodné, aby zdravotnická pracoviště, kde se intervence související s touto metodou vykonávají, měla stanoven vhodný pracovní postup či standard dostupný všem zainteresovaným. V našem výzkumném šetření jsme se zaměřili na identifikaci potenciálních rizik, problémů a potřebných informací, které mohou zdravotníkům pomoci ke zvládnutí dané problematiky a budou jim oporou v jednotlivých intervencích souvisejících s kontinuální eliminační metodou. hemodialýza, intenzivní péče, kontinuální eliminační metody, komplikace, onemocnění ledvin

Pitfalls of the work of nurses in the care of patients with a continuous elimination method

Keywords:

The issues of continual elimination methods and activity associated with them on intensive care units are frequent content of general nurses’ work. But in many cases the health workers, and especially in situations when they do not perform this activity often or frequently, fumble and are not completely certain in some interventions. And wherefore it is convenient for medical facilities where the interventions in accordance with this method are performed to have an appropriate working procedure or a standardization available to all involved personnel. In our research, we focused on the identification of potential risks, problems and absence of desired information which may help health workers to manage given issues and will be a support to them in individual interventions related to continual elimination method. hemodialysis, intesive care, continuous elimination methods, complication, kidney disease

Bc. Michaela Tichá, PhDr. Jiří Frei, Ph.D., Fakulta zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni Recenzovaný článek

liminační metoda je jednou z možností léčby akutní ho selhávání ledvin, které může bez včasného zá sahu a řešení progredovat až do chronického stadia či vést k dalším zdravotním komplikacím. Chronické renální selhání obnáší postupnou ztrátu funkce ledvin a neschopnost správně filtrovat krev po dobu ně kolika let. Progrese onemocnění se dá posoudit dle změn v rychlosti glomerulární filtrace, která porov nává hladiny odpadních produk tů v krvi a moči pacienta. Při po klesu renální funkce do stadia G5 (> 15 ml/min = 0,25 ml/s) je indiko vána náhrada funkce ledvin (peri toneální dialýza, hemodialýza nebo transplantace). Kontinuální eliminační metoda patří v současné době k široce roz šířeným metodám léčby kriticky nemocných pacientů v intenzivní péči. Jedná se o nepřetržité očišťo vání krve od odpadních látek, včet ně přebytečné tekutiny, a dokáže pacientům prodloužit život či pře klenout kritické období. Při nutnos

ti použití kontinuální očišťovací me tody je potřeba zajistit kvalitní cév ní vstup, který je zásadní podmín kou úspěšné náhrady funkce led vin. Existují různé cévní přístupy, avšak v intenzivní péči se k těmto účelům nejčastěji využívá vstup za pomoci hemodialyzačního katétru jako dlouhodobého cévního přístu pu pro kontinuální hemodialýzu. Dle statistických dat České nefrologické společnosti se v ČR k 31. 12. 2018 léčilo 6631 pacientů hemodialýzou (HD) a 359 pacientů

peritoneální dialýzou (PD), celkem tedy 6990 pacientů. Dohromady se v České republice uskutečnilo 961 957 hemoeliminačních výko nů (Česká nefrologická společnost, 2018) (graf 1). Díky našemu výzkumnému še tření, kterého se zúčastnilo 88 re spondentů z pěti jednotek intenziv ní péče využívajících kontinuální eliminační metody, byly identifi kovány některé potřeby, neznalos ti či nedostatky, které je třeba zo hlednit při sestavování vhodného

Graf 1 Prevalence léčených dle metody RRT Zdroj: Česká nefrologická společnost, 2018 TPL

14 000 12 000 10 000 8000 6000 4000 2000 0

20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 20 15 20 16 20 17 20 18

Summary:

Počet pacientů k 31. 12. 2018 HD: 6631 pac.; PD: 359 pac. (5,1 %)

recenzovaný článek

florence 5/20

Hodnocení obtížnosti položek dotazníku a úrovně vybraných obecných znalostí u pacientů s diabetem mellitem 2. typu Souhrn:

Klíčová slova:

Cíl: Popsat hodnocení obtížnosti položek dotazníku a úrovně znalostí u pacientů s diabetem mellitem 2. typu. Metody: Sběr dat probíhal v období od srpna do listopadu 2018 na základě dotazníkového šetření s ověřenými psychometrickými vlastnostmi určeného pro českou populaci. Z výsledků získaných od 226 pacientů byla vyvozena obtížnost položek dotazníku, a to pomocí výpočtu hodnoty obtížnosti Q, a identifikovány položky s nejnižším znalostním skóre. V ýsledky: Hodnoty obtížnosti položek se pohybovaly v rozmezí 0,24–0,77. Znalostní skóre se pohybovalo v rozmezí 23–76 %. Z výzkumného šetření vyplynulo, že největší nedostatky mají nemocní ve znalostech o nutričních doporučeních v oblasti DIA potravin a symptomech hypoglykemie. Nejvyššího znalostního skóre bylo dosaženo u položky zjišťující, zda si člověk s diabetem může poškodit dolní končetiny, aniž by to cítil. Závěr: Úroveň znalostí respondentů lze hodnotit jako dobrou. Výsledky získané z průzkumného šetření budou sloužit ke zkvalitnění edukace osob s diabetem mellitem. diabetes mellitus, znalost, dotazník, obtížnost, položka

Evaluation of the difficulty of the questionnaire items and the level of selected general knowledge in patients with type 2 diabetes mellitus Summary:

Keywords:

Recenzovaný článek

Aim: Describe the evaluation of the difficulty of the items of this questionnaire and its level of knowledge in patients with type 2 diabetes. Methods: The data collection took place in the period of 08-11/2018 using the questionnaire with verified psychometric properties and designed especially for Czech population. From the results obtained from 226 patients, the difficulty of the items of the questionnaire was evaluated by calculating the value of difficulty Q and identified items with the lowest knowledge score. Results: The difficulty values of the items ranged from 0.24-0.77. Knowledge scores ranged from 23% to 76%. The research showed that patients have the greatest knowledge gaps about nutritional recommendations in the field of DIA food and the symptoms of hypoglycaemia. The highest knowledge score was achieved for an item determining whether a person with diabetes can damage his/her lower limbs without feeling it. Conclusion: The level of knowledge of the respondents can be assessed as good. The results obtained from this survey will serve to improve the education of people with diabetes mellitus. diabetes mellitus, knowledge, questionnaire, difficulty, item

Mgr. Kristýna Šoukalová, Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice Mgr. Zuzana Červenková, Katedra klinických oborů, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice Mgr. Marie Holubová, Ph.D., Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Úvod Diabetes mellitus (dále jen diabetes) patří mezi nejstarší nemoci, jaké lid stvo zná. Řadí se mezi nejvážnější choroby postihující všechny spole čenské vrstvy se závažnými zdravot ními, sociálními a ekonomickými dů sledky. Diagnóza diabetu je celosvěto vě stanovena u 425 milionů osob. Dle předpokladů bude v roce 2045 počet osob se stanovenou diagnózou diabe tu dosahovat již 700 milionů (IDF Dia betes Atlas, 2019). V České republice je diabetes diagnostikován u 9–10 % populace, čímž se stává jedním z nej častějších neinfekčních onemocnění (Čeledová, Čevela, 2017). Nemocní potřebují dostatek infor mací pro poučené rozhodování, ade

kvátní řízení nemoci a self-manage ment. Změny v chování, ke kterým dochází na základě náležité informo vanosti, jsou klíčem k úspěšnému ří zení léčby (Chinnappan et al., 2017). Jak uvádí Bruce (2003), dostatečné znalosti o diabetu jsou klíčovou sou částí celkové péče o pacienty s tímto onemocněním. Potenciální výhodou dobrých znalostí o diabetu je posí lení a zlepšení kvality života pacien ta. American Diabetes Association (ADA) vydala prohlášení, že pacien ti s diabetem často nemají dostatek znalostí o své nemoci, důsledkem čehož je špatná schopnost sebepéče. Je nezbytně nutné, aby pacienti, ale i jejich blízcí znali základní fakta o dia betu (Perera, Silva, Perera, 2013).

Metodika Kvantitativní průřezové šetření pro bíhalo ve dvou diabetologických ambulancích Pardubického kra je v období od srpna do listopadu 2018. Ke sběru dat byla použita obecná část vytvořeného dotazní ku s ověřenými psychometrickými vlastnostmi určeného pro českou populaci (Šoukalová a kol., 2017;

Šoukalová a kol., 2018; Šoukalová a kol., 2020). Rozložení položek (p.) v analyzované části dotazníku je následující: monitorace glykemie a dalších parametrů (p. 1–4), nu triční doporučení (p. 5–8), fyzická aktivita (p. 9–11), péče o nohy, kůži a sliznice (p. 12–14), akutní kom plikace (hypoglykemie; p. 15–18), chronické mikroangiopatické komplikace (p. 19–21), chronic ké makroangiopatické komplikace (p. 22–23), vliv alkoholu a kouření (p. 24–25). Položky dotazníku jsou považovány za dichotomické vzhle dem k charakteru nabídnutých od povědí a možnosti jejich vyhodno cení. Správné odpovědi byl přidělen 1 bod, nesprávné odpovědi a odpo vědi „nevím“ bylo přiděleno 0 bodů. Odpovědí na položky mohlo být souhlasné či nesouhlasné stano visko anebo odpověď „nevím“ k tvr zení, které bylo obsahem položky. Odpověď „nevím“ byla rovněž pova žována za nesprávnou. Dotazník byl pacientům předán výzkumníkem, přičemž u samotného vyplňování nebyla přítomna žádná třetí osoba. U každé položky byla vypočtena její

praxe

Problematika tišení bolesti u dětí předškolního věku Souhrn: Klíčová slova:

Článek uvádí definici bolesti a zabývá se věkovými odlišnostmi ve vnímání a prožívání bolesti v dětském věku, možnostmi hodnocení bolesti a nefarmakologickými způsoby léčby bolesti u dětí. bolest u dětí, hodnocení, měření

Problematics of pain reduction in preschool age children Summary: Keywords:

The article presents the definition of pain, age differences in the perception and experience of pain in children, the possibility of assessing pain and non-pharmacological methods of pain treatment in children. pain in children, assessment, measurement

Mgr. Michaela Abrmanová, Mgr. Věra Olišarová, Ph.D., Mgr. Andrea Schönbauerová, Ph.D., prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., UOP, ZSF JČU v Českých Budějovicích

Úvod Bolest je součástí našich životů již od narození. Pro člověka je obvyk le něčím nežádoucím a nepříjem ným. Každý z nás se snaží bolesti vyhnout a včas se jí zbavit. S bolestí se setkává v rámci invazivních výko nů již novorozenec v prvních dnech svého života. V minulosti převládal názor, že novorozenci bolest necítí, protože ještě nemají dostatečně vy vinutou nervovou soustavu. Je však již dokázáno, že novorozenci bolest cítí a že je také měřitelná, například pomocí standardizovaných škál bo lesti (Fendrychová, 2013). S bolestí se dále bohužel setkáváme i během dětství a dospívání. Samotné pro žívání a vnímání bolesti je vysoce individuální. Každý člověk má jinou úroveň jejího vnímání a zároveň i odlišné mechanismy, jak se s ní vyrovnat. Tyto mechanismy stejně jako společensky přijatelné projevy bolesti se předávají primárně v ro dině. Je zde tedy patrný určitý podíl výchovy a vlivu kultury. Praktickým příkladem tohoto faktu může být odlišnost vnímání bolesti u chlapců a děvčat. Důležité je, jak se k pro jevům bolesti staví příbuzní a nej bližší okolí. Model takového jednání můžeme pozorovat v rodinách, kde je dětem často vštěpováno, že „hol čičky jsou slabší, tak mohou plakat“, ale „kluci nepláčou“ (Janáčková, 2007). Bolest je tedy velmi subjektivní jev. Mezinárodní asociace pro vý zkum bolesti (IASP – International Association for the Study of Pain) charakterizovala obecnou definici

bolesti v roce 1979 takto: „Bolest je nepříjemná smyslová a emoční zkušenost, zážitek spojený s aktuál ním nebo potencionálním poškoze ním tkáně nebo popisovaný výrazy pro takové poškození.“ Od té doby se definice bolesti příliš nezměni la (Aydede, 2019). Dětskou bolest shrnuly autorky Bakerová a Won gová do akronymu QUEST (1987). Do češtiny jej můžeme volně přelo žit jako POMÁHEJ – ptej se dítěte na bolest, ohodnoť bolest dle škály, měř změny fyziologických funkcí a zhodnoť chování dítěte, aktivní účast rodičů, hledej příčinu boles ti nebo zhoršení, eliminuj faktory z okolí, které mohou bolest zhoršo vat, jednej – proveď opatření proti

ká bolest je termín, který se použí vá k popisu trvalé nebo opakující se bolesti. U dětí a dospívajících se běžně definuje jako jakákoli dlouho dobá bolest, která trvá déle než tři měsíce nebo významně déle, než je pro určité onemocnění typické. Tato bolest pozbývá významu varovné ho signálu a stává se onemocněním sama o sobě (Manworren, 2016). Ovlivňuje život všech trpících lidí, nicméně zejména mění životy dětí a dospívajících. Dlouhotrvající bo lest s sebou přináší trvalé omezení sociálních kontaktů, zájmů dítěte, her s vrstevníky a omezení veške rých pohybových aktivit. Dítě nabý vá dojmu, že těžko dojde k přízni vému obratu, a formuje se u něj ne

Léčba a především prevence bolesti jsou jedním ze základů pediatrického ošetřovatelství a medicíny. Léčba dětí vyžaduje multidisciplinární přístup, pro komplexní tišení bolesti u dítěte je potřeba využít veškeré možné dostupné prostředky. bolesti a zhodnoť účinek (Kalouso vá et al., 2008). Bolest může být akutní, chronická nebo kombinace akutní a chronické. Akutní bolest obvykle slouží jako varování před onemocněním. Jedná se o varov ný signál, příznak nemoci, upozor ňuje na poškození nebo ohrožení organismu. U dětí je často spojena i s lékařskými procedurami a ošet řovatelskými výkony (např. injek cemi či chirurgickým zákrokem). Nevyléčená akutní bolest má řadu nežádoucích důsledků, které mo hou negativně ovlivnit kvalitu života a vést k chronické bolesti. Chronic

gativní očekávání budoucnosti. Vy skytují se strach a obavy, že taková bolest může trvat celý život. Léčení chronické bolesti je velice obtížné (Mareš, 2007), proto zejména zdra votničtí pracovníci nesmějí význam bolesti (nejen) u dětí podceňovat. Někdy však i přes veškeré odhod lání zdravotnického personálu trpí bolestí, která není včas rozpoznána a léčena. Důvodem bývá především omezená schopnost malých dětí po psat a vyjádřit bolest slovy a doža dovat se jejího tišení stejně důraz ně, jako to dokážou dospělí pacienti. Všichni zdravotničtí pracovníci by

konference

florence 5/20

Bez kvalitní ošetřovatelské podpory není péče o pacienta bezpečná a adekvátní, zaznělo na konferenci v Plzni Jedenáctý ročník tradiční konference Cesta poznávání a vzdělávání v ošetřovatelství a jarní/podzimní konference ČAS Region plzeňský s podtitulem Nursing Now se odehrál 17. září 2020. Akci pořádala Katedra ošetřovatelství Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni, Fakultní nemocnice Plzeň, Česká asociace sester, Region plzeňský, a Česká komora porodních asistentek.

vodem prvního bloku byli přivítáni účastníci akce a vzácní hosté. Vedoucí Katedry ošetřovatelství a porodní asistence FZS ZČU v Plz ni PhDr. Mgr. Jitka Krocová předala zdravici od vedení fakulty a popřála všem příjemné dopoledne a kon ferenci hodně zdaru. Následující přednáška Mgr. Bc. Světlany Cha brové z Fakultní nemocnice Plzeň představila historii a současnost specializačního studia intenzivní péče (IP). Počátek specializačního vzdělávání obecně je v ČR datován do počátku roku 1960, v roce 1975 pak začalo specializační vzdělává ní v IP. Přednášející se podělila také o vlastní zkušenosti z tohoto studia a rovněž o své pracovní zkušenosti mentorky a vyučující specializační ho vzdělávání ve FN Plzeň. Podrob

ně pak přítomné seznámila s kom petencemi sestry-specialistky v in tenzivní péči.

Mgr. Jurásková se bohužel konfe rence ze zdravotních důvodů ne účastnila osobně, prezentaci za ni odpřednášela Mgr. Nina Müllerová a následně přítomní alespoň tele fonicky paní Juráskovou pozdravili a odměnili velkým potleskem.

Nejdůležitější je vybrat si povolání, které člověka naplňuje a baví Příspěvek „Ničeho nelituji. V živo tě mohu litovat jen těch příležitos tí, které jsem nevyužila“ Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, bývalé mi nistryně zdravotnictví, byl záro veň prezentací životní filozofie této ženy, která říká, že nejdůležitější je vybrat si povolání, jež člověka na plňuje a baví. Na kongresu prezen tovala celou svou profesní kariéru od počátků v IKEM přes práci na pozici středního managementu, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči v Thomayerově nemocnici až po post ministryně zdravotnictví ČR. Zmínila i své úspěchy na poli prezentace vědecké práce, napří klad na konferenci v Londýně, či práci v profesní organizaci – České asociaci sester, jíž byla dlouhole tou členkou, ale také prezidentkou.

O svých zkušenostech promluvila držitelka Ceny Florence Nightingaleové

Účastníci konference: Nina Müllerová, zástupci FZS ZČU v Plzni, SZŠ a VOŠ v Plzni a FN Plzeň

Mgr. Nina Müllerová, manažerka kvality Centra řízení kvality Fakult ní nemocnice Plzeň, držitelka Ceny Florence Nightingaleové za rozvoj ošetřovatelství, pak v příspěvku „Moje cesta začíná a končí v nemoc nici“ představila přítomným svou profesní kariéru, která je bezesporu bohatá. Mluvila o tom, co jí práce sestry dala – pracovala na mana žerských pozicích jako staniční se stra, hlavní sestra FN Plzeň, vedou cí oboru NLZP MZ ČR a následně jako vedoucí Centra kvality FN Pl zeň, kde aktuálně působí. Mluvila i o kompetencích sester, nutnosti týmové spolupráce, o svých zkuše nostech ze zahraničí a nastínila také klíčové kroky, které směřovaly k po čátkům řízení a zvyšování kvality ošetřovatelské péče. Na závěr shr nula, že disciplinovanost, pracovi tost a soudržnost sester jsou cestou k úspěchu a že ona sama, byť toto povolání již nějakou dobu nevyko nává, je hrdá, že je sestra.

Perinatální ztráta klade vysoké nároky na profesionalitu a znalosti porodní asistentky Příspěvek Mgr. Kateřiny Ratislavo vé, Ph.D., z Katedry ošetřovatelství a porodní asistence FZS ZČU Plzeň s názvem „Péče o ženu při perinatál ní ztrátě“ prezentoval zmíněnou pro blematiku z historického hlediska. Přednášející uvedla, že první zmín

fota: Lucie Suchanová (FZS ZČU v Plzni)

PhDr. Mgr. Jitka Krocová, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií ZČU v Plzni

konference

florence 5/20

Věříme, že na rok 2020 nebudeme vzpomínat jen jako na období, které ovlivnil COVID-19, ale i jako na rok úspěchů a radosti Vyzdvihnout prestiž sester na úroveň, kterou si tato profese zaslouží, je nelehký úkol pro ředitele nemocnic, náměstkyně ošetřovatelské péče, management na střední úrovni řízení, personalisty i každého, kdo toto krásné povolání vykonává. Řešení takového úkolu není snadné a vyžaduje nejen vůli, nadšení a vytrvalost, ale také politickou podporu, správnou medializaci i načasování.

Ing. Bc. Andrea Mašínová, Ph.D., DBA, LL.M., náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, Fakultní nemocnice Plzeň Mgr. Nina Müllerová, manažerka kvality, Centrum řízení kvality Fakultní nemocnice Plzeň Mgr. Gabriela Levorová, tisková mluvčí, Oddělení pro komunikaci s veřejností Fakultní nemocnice Plzeň

„Velice nás zaujal projekt Nursing Now,“ říká Mgr. Nina Müllerová, ma nažerka kvality z Centra řízení kvali ty Fakultní nemocnice Plzeň. „Jedná se o unikátní celosvětový projekt, který chce zviditelnit význam ses ter a podpořit jejich vliv v systému zdravotní péče. Tento projekt pro bíhá již od roku 2018 pod hlavič kou Mezinárodní asociace sester a Světové zdravotnické organiza ce,“ dodává. Vyvrcholení projektu bylo plánováno na 12. května 2020, k příležitosti 200. výročí narození Florence Nightingaleové, která svý mi myšlenkami ovlivnila vzdělávání sester a rozvoj ošetřovatelské péče. Patronkou celé kampaně je Její krá lovská Výsost vévodkyně z Cam bridge Kate Middletonová, která touto formou vyjádřila poděkování sestrám na celém světě za to, co denně dělají. O patronech v Čes ké republice najdete informace na www.cnna.cz. Fakultní nemocnice Plzeň se k projektu připojila řadou aktivit, kte ré plánovala spolu se svými sociální mi partnery od podzimu roku 2019. „Ačkoli nás všechny velice zasáhla nečekaná krize způsobená pandemií COVID19, nevzdali jsme se a svou vizi jsme s drobnými úpravami rea lizovali,“ prozradila Ing. Bc. Andrea

Kampaň Nursing Now podpořil také mons. Tomáš Holub.

Výstavu zahájili: (zleva) emeritní hlavní sestra Nina Müllerová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Andrea Mašínová, ředitel FN Plzeň Václav Šimánek, všeobecná sestra Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň a autorka modelů sesterských uniforem Olga Kaňoková, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky FN Plzeň Jindřich Fínek, vedoucí Katedry ošetřovatelství a porodní asistence Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni Jitka Krocová.

Mašínová, Ph.D., DBA, LL.M., ná městkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice Plzeň.

Putovní výstava představila historii sesterské profese Projekt Nursing Now ve FN Plzeň zahájili realizací putovní výstavy „V hlavní roli sestra“, která odstarto vala 28. května. Mapuje historii oše třovatelství, vzdělávání v průběhu

let, vývoj kompetencí a role sester v přímé péči, ve výuce a v manage mentu a je doplněna unikátní ukáz kou historického vývoje uniforem sester. Výstavu panenek obleče ných do miniaturních modelů ošet řovatelských uniforem z dob krym ské války až po současnost se poda řilo realizovat díky spolupráci vede ní SZŠ a VOŠZ v Plzni a šikovných rukou zdravotní sestry Olgy Kaňo

fota: archiv autorek

Projekt Nursing Now zviditelňuje roli sester ve společnosti

Anděl mezi zdravotníky

florence 5/20

Projekt Anděl mezi zdravotníky není soutěž, ale poděkování Časopis Florence se stal mediálním partnerem projektu Anděl mezi zdravotníky. Ten si klade za cíl poděkovat lékařům, zdravotním sestrám, pečovatelům, lékárníkům, záchranářům, psychoterapeutům i medikům za jejich práci.

editel projektu David No votný představil první ročník slovy: „Je to podě kování za neskonale zá služnou činnost všech zdravotnic kých a pečovatelských pracovníků. Není to soutěž o kráse, ale o erudici, sympatiích, profesionalitě a lásce k povolání. A i když budou vyhláše na pouze první tři místa, vítězi jsou opravdu všichni.“

Marie Dimitrovová, 70 let, Fakultní nemocnice v Motole, Praha, zdravotní sestra na plicním oddělení

Čím vás soutěž Anděl mezi zdravotníky zaujala, co se vám na ní líbí? Líbí se mi kolektiv, organizace. Vů bec bych nečekala, že se octnu ve finále. Jsem ráda, že jsem tady, že jsem poznala tak sympatické a hod né lidi. Je mi tady dobře.

S dvanáctkou sympatických zdravotníků jsme se setkali na sou středění v hotelu Chateau Šanov nedaleko Rakovníka, kde je naše šéfredaktorka Šárka Spáčilová dů kladně vyzpovídala. Znovu se potkáme 24. října v městském divadle v Náchodě, kde proběhne finále prvního ročníku. Vítěz nebo vítězka získá na jeden rok klíčky od vozu KIA Sportage a zahraje si v seriálu televize Prima Sestřičky Modrý kód. Všech dva náct finalistů dostane uměleckou sošku anděla a další věcné ceny.

Na co jste ve své dosavadní praxi hrdá, co myslíte, že se vám nejvíc povedlo? Hlavně to, že jsem si vybrala tuto práci. Zdravotní školu v Kladně jsem ukončila v roce 1969 a na stoupila jsem do Motola – tenkrát jsme dostávali takzvané umístěn ky –, na neurologii k panu profeso ru Matonovi. Tam jsem pracovala tři roky a pak se vdala do bývalé Jugoslávie. V makedonském Ohri du byla tou dobou nádherná, na svou dobu skvěle vybavená ne mocnice. Tam se mi líbilo. Lidé byli veselí, komunikativní, milí, hodní. Připadalo mi, jako bych tam žila odjakživa. Hrozné bylo, když v roce 1991 přišla válka. Dcera tou do bou už studovala v Čechách, ale syn měl jít na srbskou frontu. Můj šéf, úžasný lékař a ředitel ohridské nemocnice, mi tenkrát řekl: „Ma rie, musíš domů. Přece nepustíš kluka do nesmyslné války.“ Vráti la jsem se s taškou v ruce – a šla zase do Motola, kde jsem potka la kamarádku Lidušku. Povídá mi: „Maruš, co tady děláš? Pojď k nám, na plicním je volno.“ A jsem tam doteď…

Kdyby to záleželo na vás, co byste ve zdravotnictví změnila? Je potřeba víc zdravotníků. Sestřičky, které vystudují, by si neměly vybírat jiné profese. Proto si vybraly zdra votní školu, aby pracovaly ve zdra votnictví. Nevím, zda by na to neměl být třeba nějaký zákon. Jinak jsem ve zdravotnictví spokojená se vším. Jak při své náročné profesi odpočíváte? Mám ráda muziku. I když dnes už na housle neumím zahrát nic, pět let jsem doma jako holka cvičila Ševčíka. Miluji hudbu osmdesátých devade sátých let – Janis Joplin, Tinu Turner, Joe Cockera. Ty si pouštím, třeba když doma uklízím. Také luštím kří žovky a ráda se dívám na cestopisné, historické a biografické filmy. Hlav ně ale miluji svá vnoučata: dvě mám v Makedonii, dvě v Českých Budějovi cích – jak mám čas, jedu za nimi. Co byste vzkázala čtenářům časopisu Florence? Že jim moc děkuji za tuhle mož nost vyjádřit, co cítím a jak to cítím. Že jim přeji zdraví – a ten covid ať zvládneme na sto procent!

fota: Herminapress, s.r.o.

Šárka Spáčilová, redakce Florence

Anděl mezi zdravotníky

D Všichni jsou to andělé, říká o finalistech soutěže Anděl mezi zdravotníky její zakladatel David Novotný

avid Novotný, mimo jiné také organizátor akce Muž roku, prozradil, jak vznikl nápad na soutěž Anděl mezi zdravotníky. „Pořádám různé společenské a kultur ní akce už 25 let a ke zdravotnictví mám velmi blízko. V „koronavirové době“ jsem si uvědomil, že by se mělo poděkovat zdravotnickým profesím, a tak mě napadlo uspořádat soutěž Anděl mezi zdravotníky, což je mys lím výstižný název. Sama soutěž zahrnuje záchranáře, pečovatele, mediky, zdravotní sestry, lékárníky, léka ře – většinu profesí, bez kterých bychom se ve zdra votnictví neobešli. Má být poděkováním za celoživotní přínos, za nějaký mimořádný čin nebo za práci navíc. Domnívám se, že finálová dvanáctka je opravdu skvě lá – všichni jsou to andělé.“ Soustředění s finalisty se účastnily také hvězdy čes kého showbyznysového nebe. Některé jsme vyzpovída li ohledně jejich vztahu ke zdravotníkům.

Bára Fišerová, herečka ze seriálu Modrý kód Co vám přineslo účinkování v seriálu Modrý kód? Změnilo nějak váš pohled na zdravotníky? Můj pohled na zdravotníky se ne změnil, vždy jsem je obdivovala a opravdu před nimi smekám. Jsem ale známá tím, že mám fobii z bílých plášťů a z krve, a za ty čtyři roky už jsem si trošku zvykla, tolik se nebo jím. Takže mi seriál vlastně dodal od vahu komunikovat se zdravotníky.

fota: Herminapress, s.r.o.

Jaký zdravotník se vám nejvíce vryl do paměti a čím? Naštěstí jsem nikdy nebyla v ne mocnici, ani jako dítě, ale měla jsem dlouhodobě hospitalizovaného tátu. V paměti mi utkvěl úžasný pan dok tor ze Všeobecné fakultní nemoc nice na Karlově náměstí v Praze. Líbil se mi jeho lidský přístup. Já měla vždycky předtím pocit, že léka ři jsou takoví nepřístupní, akurátní, až přísní. Proto taky ta fobie. Ten hle pan doktor byl šprýmař, a když nám oznamoval diagnózy, tak to bral s nadsázkou… Uklidňoval mě jeho přístup, táta byl v dobrých rukách. Co byste vzkázala zdravotníkům v tomto náročném období? Především bych jim opravdu upřím ně a z hloubi srdce poděkovala, protože to musí být hrozný nápor a stres. Ta nejistota, že vůbec nevědí, každou hodinou, každým dnem, co přijde. Obdivuji je a vlastně se díky nim nebojím, protože jim věřím.

David Gránský, herec ze seriálu Modrý kód Co vám přineslo účinkování v seriálu Modrý kód? Změnilo nějak váš pohled na zdravotníky? Samotné účinkování v seriálu můj pohled moc nezměnilo, jelikož rodi če mé ženy, s níž jsme spolu už je denáct let, pracují ve zdravotnictví. Maminka na urgentním příjmu v Mo tole, tatínek jako primář infekčního oddělení v ÚVN v Praze. Díky seriá lu a odborným poradcům ze všech možných nemocnic po Praze jsem si ale uvědomil, jak moc je tato práce náročná. A navíc jsem se dozvěděl víc o řemesle jako takovém. Jsem rád, že si na ně jen hraju, že nemám takovou zodpovědnost. Co vám přijde nejnáročnější na vaší roli zdravotníka? Terminologie, latinské výrazy, kte ré jsou pro skutečné zdravotníky jasné, ale pro nás náročné. Přece jen nevíme, co říkáme, nevíme, co vyslovujeme. Co byste vzkázal zdravotníkům v tomto náročném období? Obdivuji všechny jednotlivé složky, ať už to jsou záchranáři, sestry, dok toři, sanitáři. Vážím si jich a děkuji jim za jejich práci. My ostatní by chom to bez nich nezvládli, nemáme na to žaludek a hlavně vědomosti.

Marcela Březinová, zpěvačka a pedagožka Jaký zdravotník se vám nejvíc zapsal do paměti ať už v soukromém nebo pracovním životě? Můj tatínek byl zubní lékař, takže jsme samozřejmě měli úžasnou ro dinnou lékařku. A když jste mi polo žila tuto otázku, vybavila jsem si ješ tě jeptišku, která mě držela za ruku, když mě uváděli do umělého spánku před císařským řezem při porodu mého prvního dítěte, syna Jana. Úpl ně jsem ji viděla. Když se setkáte s lékařem nebo zdravotníkem, jaké máte pocity? Cítím velikou pokoru, nesmírný vděk. My jsme komedianti, umělci, může me dávat radost, ale tohle jsou lidé, kteří opravdu vládnou životem. Co říkáte na aktuální situaci? Myslím, že celá tato situace má pře devším přimět lidi k tomu, aby se konečně vzpamatovali, chodili víc do přírody a starali se o sebe. Víte, příroda nabízí opravdu všechno, jen my lidé jsme si zvykli na chemické přípravky. Přitom třeba podle jedné přednášky, kterou jsem nedávno po slouchala, je na imunitu nejlepších pět potravin: česnek, zázvor, med, kurkuma a cibule. Já mám to štěs tí, že bydlím na vesnici, mám blízko do lesa, pěstuji si zeleninu, ovoce… Ale přijedete do Prahy a tam jsou lidé uzavření ve sluchátkách, nikdo se na vás nepodívá a nikdo se na vás neusměje. Nefunguje tam to nejjed nodušší: lidské setkávání. Pokud jde o viry, je to hodně o prevenci. Sou časné dění nás má asi zastavit a říct: „Podívej se, člověče, fakt se vzpa matuj, začni myslet na své zdraví a zdraví svých dětí a rodičů. Pojďme zase žít tak, jak se žilo dřív, víc spo lečně. Víc si povídat.“ To nám ten lockdown umožnil. V této rovině je to poučné pro všechny. Co byste vzkázala zdravotníkům v tomto náročném období? Velký dík. Samozřejmě pro zdravot níky je to velký zápřah, velké riziko, pracují se strachem. Aťsi někdo tvr dí, že je zvyklý pracovat v rizikovém prostředí, když zažíváte mediální masáž 24 hodin denně, tak vás to poznamená. Já hluboce smekám!

public relations

florence 5/20

K čemu je dobrá postel, která „jde trochu šejdrem“ Elektricky polohovatelné lůžko s regulovatelným bočním náklonem o 15 stupňů doleva i doprava umožňuje manipulaci s pacientem při minimálním fyzickém úsilí a za účasti pouze jedné zdravotní sestry.

tlaní, polohování nemocného, provádění hygieny, výměna inkontinenčních pomůcek, pooperační drenáže – to vše a mnohem více jsou ošetřovatelské úkony vyžadující manipulaci s pacientem na lůžku. Jejich standardní provádění s sebou nese zdravotní rizika jak pro samotného nemocného, tak pro personál, kterému navíc zabírají nemalou část pracovního dne. Proto společnost Linet vyvinula elektrická polohovatelná lůžka (Latera Acute a Latera Thema) s možností bočního náklonu, který umožňuje otáčení pacienta a jeho polohování s vynaložením menší fyzické námahy personálu a s minimalizací rizika pádu i poškození integrity kůže střižnými a třecími silami vznikajícími v důsledku manipulace. Vyčíslit přínosy lůžek s laterálním náklonem v klinické praxi umožnila roční studie, pro kterou společnost Linet pronajala deset těchto lůžek s příslušenstvím neurologické jednotce intenzivní péče při University Hospital Southampton, Velká Británie, která je součástí NHS Foundation Trust. Zmíněná jednotka poskytuje ročně specializovanou intenzivní péči 600–700 pacientům s vážným onemocněním nebo poškozením centrálního či periferního nervového systému. Vzhledem k povaze jejich postižení se jedná o pacienty s nejvyššími nároky na ošetřovatelskou péči, s nutností přetáčení na lůžku každé dvě hodiny pro prevenci porušení integrity kůže a předcházení plicním komplikacím. Výsledky studie shrnují následující odstavce.

Úspora času ošetřovatelského personálu Při dodržení protokolu pro polohování pacientů na lůžku intenzivní péče každé dvě hodiny bylo v Southamptonu v průběhu 12 měsíců před pronájmem lůžek s laterálním náklonem a při plné obsazenosti (13 lůžek intenzivní péče) potřeba provést 156 přetočení pacientů v průběhu 24 hodin. Každý úkon vyžadoval účast dvou až pěti sester a vyžádal si v průměru osm minut jejich času. Ten pak (vyjádřený deficitem tzv. hodin péče na pacienta a den) chybí v jiné, přímé péči o pacienta. Důsledkem

je přetížení a stres personálu, popřípadě nedodržování protokolu, což může vést ke zranění pacienta. Během 12 měsíců studie s lůžky s laterálním náklonem bylo ke každému přetočení pacienta potřeba méně personálu a průměrný čas na jeden úkon činil 20 sekund.

Snížení nedostatku ošetřovatelského personálu Častá fluktuace personálu není pro neurologickou jednotku intenzivní péče ničím neobvyklým. V průběhu studie se sice mírně zvýšila míra neobsazenosti míst registrovaných sester, podle předběžných důkazů však tento jev s použitím studovaných lůžek nesouvisel (vrátily se do rodné země z důvodu nemoci v rodině nebo nutnosti péče o rodinné příslušníky, nedosáhly požadovaného standardu jazykových zkoušek, popř. si našly práci mimo NHS Foundation Trust – ani v jednom případě nebylo příčinou odchodu např. poškození muskuloskeletálního aparátu). Naopak byl zaznamenán pokles počtu neregistrovaných sester (zdravotnických asistentů), které byly do doby zavedení lůžek s laterálním náklonem zaměstnávány nad rámec své profesní přípravy proto, aby vykryly deficit v hodinách péče na pacienta a den, jak již bylo popsáno výše.

Snížení počtu pracovních neschopností ošetřovatelského personálu

Zvýšení spokojenosti zaměstnanců a pacientů

V průběhu 12měsíční studie byl na neurologické jednotce intenzivní péče zaznamenán pokles míry pracovní neschopnosti ošetřovatelského personálu, který však nebylo možno jednoznačně připsat jen použití lůžek s laterálním náklonem. Nepřímým důkazem však může být fakt, že k opravdu výraznému poklesu došlo u míry pracovní neschopnosti z muskuloskeletálních příčin, která ve své většině souvisí s přetížením svalového a kosterního aparátu nepřiměřenou námahou v nevhodných ergonomických podmínkách.

Hodnocení ošetřovatelského personálu bylo v průběhu studie zjišťováno formou dvou auditů. V prvním z nich byli respondenti dotazováni na výhody i nevýhody lůžek s laterálním náklonem, a to jak ze svého pohledu, tak s ohledem na pacienty. Odpovědělo celkem 11 sester a jeden fyzioterapeut, přičemž 91,7 % (n = 11) odpovědí obsahovalo kladné hodnocení, mj. snížení rizika muskuloskeletálních postižení a bolestí zad pro personál, možnost lepší týmové organizace práce, vysokou funkčnost testovaných lůžek

public relations

Vstávání z lůžka/sedání na lůžko – souběžně probíhající úprava výšky lůžka spolu s plynulou regulací jejího bočního náklonu usnadňuje pacientům přechod ze sedu do stoje a naopak; umožňuje jim zachovat si soběstačnost i stávající úroveň mobility; pro personál se snižuje riziko poranění v důsledku zvedání pacienta a manipulace s ním, šetří se jeho čas a zvyšuje se efektivita.

Přesednutí z lůžka na židli – pro využití přesouvací podložky lze nastavit výšku lůžka (v bočním náklonu) odpovídající výšce židle; pacient je soběstačnější, přesednutí nevyžaduje vynaložení větší síly v horní části těla; personálu odpadá hledání vhodné židle kompatibilní s výškou postele.

Úleva/kontakt – výše popsané užití laterárního náklonu se zvýšenou zádovou opěrkou poslouží i pro těsnější oční kontakt ležících pacientů s rodinnými příslušníky, což přináší vyšší kvalitu života a přispívá k lepší úzdravě; toto polohování najde uplatnění i při péči o pacienty v terminálním stadiu onemocnění.

Změna polohy na břiše a na zádech – využití funkce bočního náklonu eliminuje potřebu provést postup „překlop a chyť; pokud se použijí současně dvě postele s laterálním náklonem, odpadá potřeba přesouvacích podložek; pro pacienta (např. po operaci zad) je manipulace méně bolestivá, pro personál znamená nižší namáhání zejména oblasti ramen a krku.

Vstávání ze středu lůžka – výše popsaný mechanismus využití bočního náklonu usnadní vstávání i pacientům, kteří se sami nedokážou přesunout k okraji lůžka nebo kteří nohama nedosáhnou na podlahu; jejich kůže je tak chráněna před působením střižných a třecích sil vznikajících při posouvání těla k okraji postele; manipulace personálu s pacientem je snazší, eliminuje se i riziko potenciálního sklouznutí a pádu pacienta.

Poporodní péče/podpora kojení – boční náklon při sedu se zdviženou zádovou opěrkou usnadňuje kojení s asistencí porodní asistentky/laktační poradkyně, snižuje míru stresu matky, novorozenec lépe prospívá a zdravotnický personál je při asistenci matce chráněn před uklouznutím či poraněním v důsledku nepohodlné manipulace.

Péče o rány v oblasti sakra a hýždí – po manuálním natočení pacienta na bok o 45 stupňů pro plné zpřístupnění sakrální oblasti následuje přidání bočního náklonu, díky němuž může sestra opřít předloktí o okraj lůžka a provádět i složité procedury a převazy v sakrální oblasti ve vzpřímené poloze s pevnou oporou; pro pacienta to znamená méně fyzické manipulace ze strany zdravotnického personálu, menší bolest a nižší riziko poškození kůže střihem a třením.

Posturální drenáž – laterální náklon postele v poloze pacienta hlavou dolů pomáhá odvodnění plic, snižuje riziko pneumonie a může urychlit extubaci; fyzioterapeutům poloha nemocného v bočním náklonu usnadňuje perkusi hrudníku.

nejen pro polohování, ale také pro převoz pacientů (s využitím jednotky i-Drive), vážení pacientů a péči o bariatrické pacienty (ve velkém počtu případů u nich standardní lůžko s laterálním náklonem nahradí speciální lůžko). Ve druhém auditu respondenti dostali sadu domén a odpovídali, ve které z nich má podle jejich názoru použití lůžka s laterálním náklonem pozitivní přínos. Odpovídalo celkem 46 registrovaných sester a zdravotnických asistentů. Nejvíce kladných odpovědí se týkalo přínosu pro personál (ochrana fyzického a duševního zdraví, lepší management času), přes 50 % z nich ocenilo i přínos pro pacienta (vyšší bezpečnost, kvalitnější polohování a prevence plicních komplikací). Všichni respondenti

potvrdili, že zavedení lůžek s laterálním náklonem zlepšilo ochranu jejich zdraví i pracovní pohodu, přičemž 93 % (n = 43) se domnívá, že návrat ke standardním lůžkům na oddělení bude mít na jejich zdraví i pracovní pohodu negativní vliv. Zjišťovat zpětnou vazbu mezi těžce postiženými neurologickými pacienty v intenzivní péči bylo z pochopitelných důvodů nemožné. Nicméně mezi zdravotníky se 91 % (n = 41) respondentů domnívá, že i v případě pacientů bude mít návrat ke standardním lůžkům na oddělení z hlediska zdravotního a psychického stavu negativní vliv.

Snížení výskytu komplikací Neurologická jednotka intenzivní péče v Southamptonu má propracovaný systém

Prevence tlakových poškození – boční náklon lůžka snižuje tlaky působící na tělo pacienta a zvyšuje jeho pohodlí; pro personál znamená nižší míru manipulace s pacientem při jeho polohování i menší nutnost využití antidekubitních prostředků pro oblast sakra, pánve, kolen či nohou.

Péče o popáleniny – využití bočního náklonu může být velmi užitečné u pacientů s traumaty/popálením kůže, kdy je třeba snížit míru kontaktu poškozené oblasti s podložkou, lůžkovinami apod.

prevence dekubitů – v průběhu 16 měsíců před zahájením studie vykázala pouze jeden případ stupně 2. Od zavedení lůžek s laterálním náklonem nicméně nebyl hlášen žádný nový dekubit v souvislosti s hospitalizací. Pro hodnocení ovlivnění výskytu pneumonie v souvislosti s umělou plicní ventilací nebylo možné shromáždit robustní data, protože NHS Foundation Trust v současné době pracuje na její přesné definici. Pokud jde o ovlivnění délky hospitalizace, ta v Southamptonu klesala již před zavedením lůžek s laterálním náklonem, do značné míry díky programu včasné mobilizace vedenému fyzioterapeuty. Nelze s jistotou říci, zda výsledky programu byly ještě dále umocněny použitím studovaných lůžek.

zdravotnického povolání v Německu Nenechte Co požadujeme? si ujít šanci na Váš profesní » po splnění těchto podmínek se pracovní smlouva automaticky růst v Německu! » platný doklad o úspěšně absolvovaném vzdělání v příslušném prodlužuje na dobu neurčitou s minimálním smluvním závazkem oboru (fyzio- či ergoterapeut, zdravotní sestra, zdravotnický na 2 roky asistent/praktická sestra, zdravotní laborant, » bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti radiologický asistent) za přijatelnou cenu » nadšení pro výkon Vašeho povolání » podporu při zapracování na oddělení, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru

Nenechte si ujít šanci na Váš profesní růst v Německu! Zašlete Váš životopis na kliniku Bavaria v Kreische. S námi máte možnost zahájit zajímavou pracovní změnu a profesně se integrovat v Německu.

Naše moderní klinika, která se nachází nedaleko Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika specializovaná na rehabilitaci patří k nejuznávanějším v celém Německu. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní léčbě rakoviny. Hledáme proto zdravotnický personál pro obory: neurologie, interní medicína, ortopedie, oddělení diagnostiky a terapie. Láká Vás spolupráce s námi? V rámci našeho Projektu mezinárodní spolupráce Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu. Tento projekt organizovaný klinikou funguje již přes čtyři roky a má velký úspěch. Doposud bylo s jeho pomocí v Německu právně uznáno vzdělání více než sta zdravotníků z celé Evropy, kteří jsou nyní zaměstnáni na různýc h odděleních kliniky Bavaria.

Co požadujeme? » platný doklad o úspěšně absolvovaném vzdělání v příslušném oboru (fyzio- či ergoterapeut, zdravotní sestra, zdravotnický asistent/praktická sestra, zdravotní laborant, radiologický asistent) » nadšení pro výkon Vašeho povolání

Zašlete Váš životopis na kliniku Bavaria v Kreische. S námi máte možnost zahájit zajímavou pracovní změnu a profesně se integrovat v Německu.

» ochotu pracovat ve směnném provozu » motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí » znalost německého jazyka je vítána, ale není závaznou podmínkou pro přijetí do zaměstnaneckého poměru » ochotu neustále zlepšovat své odborné znalosti a znalosti německého jazyka » ochotu převzít specializovanou a komplexní péči orientovanou na pacienta (nejen ošetřovatelskou ale i základní péči, týká se pouze zdravotních sester a zdravotnických asistentů)

Co nabízíme? » dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém jazyce za pomoci našich překladatelů » bezplatný kurz německého jazyka až do dosažení jazykové úrovně B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR) (úroveň nutná pro udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v Německu) » adekvátní platové ohodnocení od začátku pracovního úvazku (tj. od začátku jazykového kurzu) a smlouvu na dobu určitou až do složení jazykové zkoušky B2 dle SERR, resp. do udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v Německu » vyřízení všech potřebných formalit (včetně převzetí všech nákladů) pro uznání Vaší odborné kvalifikace a pro udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v Německu » po splnění těchto podmínek se pracovní smlouva automaticky prodlužuje na dobu neurčitou s minimálním smluvním závazkem na 2 roky » bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za přijatelnou cenu » podporu při zapracování na oddělení, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru

Zaujala Vás naše nabídka? Pak nám zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií dokladu o dosaženém vzdělání) na e-mail: personal@klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa. Rádi Vás budeme kontaktovat a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

» ochotu pracovat ve směnném provozu » motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí

KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

41 KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

LINET Akademie Získejte praktické dovednosti a klinické informace

Interaktivní školení a tréninky pro efektivní využití moderní zdravotnické techniky. Naučte se změnit rutinní praktiky a používat moderní technologie Natrénujte správnou manipulaci s pacienty a klienty Osvojte si základní postupy správné ergonomické péče Přispějte k rychlejší rekonvalescenci pacientů Pečujte o vlastní zdraví s podporou elektricky polohovatelných lůžek PRO VÍCE INFORMACÍ: tel.: 312 576 400 | e-mail: info@linet.cz | www.linet.cz