10/14
florence říjen 2014 / ročník X 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz
47
Odborn ý č a sopis pro nelék ař ské zdr avot nické pr acovník y
časopis obsahuje recenzované články
s. 12 / Odborné téma
Péče o geriatrického pacienta na chirurgické JIP s. 23 / Kazuistika
Ošetřovatelská péče o pacienta s dg. uštknutí jedovatým hadem s. 36 / Z konferencí
Ve Stockholmu se konalo 17. jednání EPUAP
Odborné téma
Změny stárnoucího organismu
Eleganza 1 Lůžko, které má srdce Kvalitu a rozsah funkcí určenou pro zdravotnictví přináší lůžko Eleganza 1 do oblasti dlouhodobé péče a přizpůsobuje je potřebám pečovatelských oborů. Mezi hlavní výhody Eleganzy 1 patří příjemný design, vysoký stupeň bezpečnostních parametrů, podpora rekonvalescence a bezkonkurenční poměr kvalita/cena.
KARDIACKÉ KŘESLO je možné napolohovat stiskem jednoho tlačítka. Kromě terapeutických účinků je pro klienty vysoce komfortní.
VSTÁVACÍ MADLO poskytuje oporu při vstávání. Bezpečné postranice klienta chrání a přitom neomezují ve volném pohybu.
LŮŽKO ELEGANZA 1 je k dispozici ve variantě s průběžnými postranicemi, které chrání klienta po celé délce ložné plochy.
LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz
1
editorial florence 10/14
Zestárnout není umění – umění je vyrovnat se s tím (Johann Wolfgang Goethe)
N
erovného boje jsme svědky v této době. Ne, nemluvím o blížících se komunálních volbách, kvůli kterým zaplavily ulice, prostředky veřejné hromadné dopravy i všechny ostatní myslitelné plochy plakáty s předvolebními sliby (někdy i velmi bizarními), ani o ozbrojených konfliktech ve světě nebo o jiných katastrofách. Mluvím o ročním období. O chvíli, kdy se Léto posledními zbytky svých sil marně snaží uloupit žezlo nadvlády Podzimu, a my se tak můžeme radovat z posledních teplých dní, které záhy vystřídají podzimní plískanice. Tomuto období říkáme babí léto. Je to doba, kdy se vzduchem vznášejí lehoučká pavučinová vlákna, která tak ráda ulpívají v puse, v očích i na vlasech a oblečení. Možná že to byla právě ona, kdo dala této době jméno. To proto, že pavučinky připomínají stříbrné vlasy starých žen. Nebo to snad bylo chladnější počasí? Podle Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR se o babím létě píše ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky, výrazy neslovesné (Fr. Čermák, Academia, Praha, 1988) toto: Karel Jaromír Erben vysvětluje pojmenování chladnějším počasím – tepla je v tuto dobu již namále, tak jako ho má stará bába. Babí léto tak vlastně znamená zestárlé léto. Josef Jungmann zase zaznamenal výklad z lidové astronomie. Označení je odvozováno z názvu souhvězdí Plejády nazývaného Kuřátka, ale lidově mnohdy i Baby: „že toho času tyto hvězdy panují, proto babí léto“. Ať tak či tak, označení babí léto najdeme i u našich zahraničních sousedů a neoznačuje jen dobu na přelomu léta a podzimu, ale i dobu v lidském životě, kdy přichází stáří. A stáří s sebou přináší i mnoho změn v oblasti zdraví, kterým se budeme věnovat v tomto říjnovém čísle časopisu Florence. Dočtete se tak v něm například o tom, jak vypadá péče o geriatrického pacienta na chirurgické JIP v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze, jak má vypadat komunikace s lidmi se sluchovým postižením nebo jak pečují o seniory registrované sestry ve Velké Británii. Nechybějí samozřejmě ani zprávy z konferencí, ve kterých se dočtete mj. o tom, jak probíhalo 17. setkání Evropského poradního panelu pro otázky dekubitů ve Stockholmu nebo o čem se hovořilo na jubilejních XX. královéhradeckých ošetřovatelských dnech. A protože se v poslední době rozvířila debata okolo vzdělávání sester, dali jsme samozřejmě prostor vašim názorům na tuto problematiku. Za všechny vaše další názory, ať už se týkají této problematiky, nebo jiné oblasti, budeme rádi. Napsat nám je můžete e-mailem na adresu redakce: florence.redakce@ambitmedia.cz nebo na náš facebook. A protože se pozvolna blíží čas nakupování vánočních dárků, při kterém se hodí každá koruna, připravili jsme pro vás i další soutěž. Tentokrát budeme soutěžit o karty plné slev – Sphere karty ze speciální limitované edice. Pravidla soutěže stejně jako soutěžní otázku naleznete na našich webových stránkách www.florence.cz. Přeji vám hezké čtení a co nejhezčí babí léto.
Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz
florence Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +
Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!
obsah
2
téma čísla
Změny stárnoucího organismu Přesný okamžik nástupu stáří neexistuje, neboť fyziologické změny v lidském organismu spojené se stárnutím probíhají neustále a pozvolna. Jde o nezvratný fyziologický proces, který u každého člověka probíhá jinak. Stáří je neodmyslitelnou součástí a etapou každého života.
8
florence 10/14
1 / Editorial 3 / Názory Stačí sestře středoškolské vzdělání i dnes? 4 / Florence Akademie Diabetes a obezita, režimová opatření 7 / Public relation Vítejte v Domově U Anežky
Odborné téma
Změny stárnoucího organismu 8 / Inkontinenční pomůcky v ošetřovatelské péči 12 / Péče o geriatrického pacienta na chirurgické jednotce intenzivní péče 14 / Základy komunikace s lidmi se sluchovým postižením ve zdravotnickém zařízení
Recenzované články
Kazuistika 17 / Paediatric Basic and Advanced Life Support Přehledová studie 19 / Špecifické terapeutické prístupy v psychiatrickej ošetrovateľskej praxi Kazuistika 23 / Ošetřovatelská péče u pacienta s diagnózou uštknutí jedovatým hadem chřestýšem skvrnitým
z dalšího obsahu Ošetřovatelská péče u pacienta s diagnózou uštknutí jedovatým hadem chřestýšem skvrnitým
23
27 / Public relation Moderní technologie – motivace a kvalita v domácí péči o zdraví
Praxe
28 / Dlouhodobá péče a péče v poslední fázi života ve Velké Británii
Dlouhodobá péče 28 a péče v poslední fázi života ve Velké Británii
Zprávy našich partnerů / Z konferencí
30 / XVIII. česko-slovenský kongres o infekčních nemocech přinesl řadu témat k diskuzi 32 / Reakce České asociace sester na článek v MF Dnes „Chybějí zdravotní sestry, které se s pacientem bavily“ 34 / Královéhradecké ošetřovatelské dny oslavily dvacetileté výročí 36 / Ve Stockholmu probíhalo 17. jednání Evropského panelu pro prevenci dekubitů 40 / Poranění ostrými předměty byla tématem mezinárodní konference
Ve Stockholmu probíhalo 17. jednání Evropského panelu pro prevenci dekubitů
36
Královéhradecké ošetřovatelské dny oslavily dvacetileté výročí
www.florence.cz Ročník X., číslo 10, říjen 2014 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 9. 2014 Foto na titulní straně: Profimedia
fota: Profimedia, Mgr. N. Müllerová, redakce a archiv
34
42 / Public relation Pacienti potřebují znát svá práva 44 / Personální inzerce 44 / Lekce angličtiny
3
názory text: Mgr. Naděžda Vrbatová, PhD., ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Havlíčkův Brod
Stačí sestře středoškolské vzdělání i dnes?
Před pár dny jsem v tisku zaznamenala diskuzi na téma vzdělávání sester v dnešní době, která končila povzdechem, že by se mělo sestrám vrátit osvědčené středoškolské vzdělávání, které bylo kvalitní a které stačilo. Ano, toto vzdělání bylo kvalitní a je nesporné, že v době, ve které probíhalo, také stačilo. Je však potřeba vnímat vývoj medicíny a složitost lékařské i ošetřovatelské péče, stejně jako společenské klima a požadavky na úroveň všeobecného středoškolského vzdělání.
V
ývoj sesterského povolání a jeho vzdělávání prošel od svého vzniku nespočetnými změnami a byl ovlivněn společenskými potřebami i ideologiemi. V Československu došlo po změně politické situace v roce 1989 k otevření hranic, a to nejen v podobě fyzické, ale také v oblasti duševní. Odborníci začali poznávat zahraniční modely struktury pracovníků ve svých oborech a také způsob jejich vzdělávání. Začalo se více diskutovat o vzdělávání sester u nás a do našeho zdravotnického školství byly zapracovávány požadavky Regionálního úřadu pro Evropu Světové zdravotnické organizace (WHO). Sestry dnes tvoří, spolu s porodními asistentkami, nejpočetnější skupinu zdravotnického personálu. Pracují v nejrůznějších pozicích v nemocnicích, ambulancích apod. a jejich práce podstatnou měrou přispívá k vysoké profesionální úrovni péče poskytované nemocnému. Jsou zodpovědné za komplexní ošetřovatelskou péči o nemocného při všech úkonech, jež spadají do jejich kompetencí, kterými jsou zejména příprava na diagnostické a léčebné zákroky, participace na nich, ošetřování po nich, aplikace léků různých forem a účinků, edukace nemocných a komunit obecně, poskytování psychologické podpory nemocnému, preventivní působení atd. K tomu, aby měl nemocný a celý multidisciplinární zdravotní tým v sestře takového profesionála, musejí být
sestry vzdělávány a školeny tak, aby byly schopny všechny své povinnosti bezpečně a erudovaně zajistit. Já sama jsem absolventkou oboru dětská sestra na střední zdravotnické škole. Ve zdravotnickém školství pracuji od roku 1982 a od té doby jsem prošla pozicemi odborná učitelka, učitelka řídící praktické vyučování, zástupkyně pro vyšší odbornou školu a nyní jsem již jedenáctým rokem ředitelkou zdravotnické školy. Za tu dobu jsem byla svědkyní postupného zavádění různých úprav a změn, a to nejenom profesních, ale i školských. K požadavkům Regionálního úřadu pro Evropu Světové zdravotnické organizace, ke kterým se náš stát zavázal, přibyly ještě další faktory, které zesílily opodstatněnost vzdělávání sester až po maturitě – v ČR je zásluhou porevoluční expanze vzdělávacích ambicí a volnosti v tvorbě a zakládání nových škol přehnaný počet všech typů škol; to je však v protikladu s demografickým propadem počtu žáků a studentů, což vede k tomu, že se na střední, vyšší a vysoké školy dostávají i takoví studenti, kteří by se před revolucí spokojili s výučním listem. Hodnoty společnosti posouvají i soudnost a nasávací kapacity škol dávají příležitost ke studiu více než velkorysou. Dochází tak k úkazu, že absolventi základních, posléze středních a dalších stupňů škol nedosahují úrovně, která byla v našem školství poměrně vysoká a kterou nyní postrádáme.
Zmíněný pokles úrovně se neprojevuje jen v oblasti znalostí a dovedností, ale i v oblasti sociální zralosti. Z toho pak dále plynou požadavky na profilaci profesí v pozdějším věkovém období. Vraťme se však k sestrám. Práce sestry je velmi náročná. Klade zátěž na psychiku, tělesnou kondici i sociální vjemy. Sestra nikdy nebyla „nosičkou léků“ a „kamarádkou na povídání“. Již při vzniku první státní ošetřovatelské školy v Praze v roce 1914 byly její absolventky na vysoké úrovni, již tehdy se žádalo při přijetí ke studiu, aby byla studentka starší 18 let, a uchazečkám s tehdejším nejvyšším dosaženým vzděláním se dávala přednost. České sestry se vždy úspěšně uplatňovaly v evropském a světovém ošetřovatelství. Aby tomu tak bylo i nadále, musíme sledovat vývoj v celosvětovém měřítku, vnímat nároky na profesi sestry a hlídat kvalitu a odbornost, čili i požadavky na vzdělávání sester. Proto odpovědně vyjadřuji názor, že v dnešní době sestře středoškolské vzdělání nestačí. Otázkou číslo dvě je pak způsob, jak důsledně odlišit práci sestry od jiných ošetřovatelských povolání, zejména zdravotnického asistenta a ošetřovatele. Tento problém je však doménou hlavních a vrchních sester ve zdravotnických a dalších zařízeních a já věřím, že i tato záležitost je realizovatelná. Havlíčkův Brod, 31. 8. 2014
Florence Akademie
florence 10/14
Moderní diabetologie
text: Romana Fatková, DiS., oddělení klinické dietologie, FN Plzeň, foto: Profimedia
Diabetes a obezita, režimová opatření
O
bezita je definována jako zvýšení tělesné hmotnosti zapříčiněné nadměrným hromaděním tuku v těle. Stupeň obezity se stanovuje pomocí indexu tělesné hmotnosti (BMI). Ze zdravotního hlediska je důležité nejen množství, ale i rozložení tuku v těle, které zjišťujeme pomocí měření obvodu pasu a posuzujeme tak rizika metabolických a kardiovaskulárních komplikací. Vysoké riziko mají muži s obvodem pasu nad 102 cm a ženy s obvodem pasu nad 88 cm (tab. 1). Dalším možným vyšetřovacím postupem je bioelektrická impedance, kterou lze stanovit obsah tukové tkáně, beztukové hmoty (svaloviny) a hydrataci. Položme si otázku: je obezita nemoc, nebo projev blahobytu? Obezita je definována jako nemoc a zaujímá třetí místo, co se týká nejčastějších chronických onemocnění ve vyspělých zemích. Můžeme říci, že kromě obezity se na vzniku diabetu 2. typu podílejí rovněž genetické vlivy a různé civilizační faktory. Mezi nejčastější civilizační faktory patří: → nadměrný příjem energie → nevhodné složení stravy → nedostatečná fyzická aktivita → konzumace alkoholu a kouření
O diabetu se hovoří jako o epidemii 21. století. Patří mezi nejzávažnější onemocnění, která způsobují značné komplikace, a to především kardiovaskulární, nefrologické a neurologické. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě více než 200 miliónů diabetiků a polovina evropské populace trpí nadváhou nebo obezitou. Kromě těchto faktorů hrají velkou roli i vlivy psychické, rodinné zvyklosti a nepravidelnost v jídle. Bylo zjištěno, že obézní lidé se zvýšeným množstvím břišního tuku, hypertenzí, diabetem a hyperlipidémií častěji umírají na komplikace aterosklerózy. Onemocnění diabetu 2. typu se manifestuje převážně v dospělosti, obvykle ve věku nad 40 let. Diabetes 2. typu souvisí s dědičností, takže v anamnéze bývá patrná rodinná zátěž. V 60–90 % je spojen právě s obezitou a patří mezi projevy metabolického syndromu. Cílem léčby u diabetu 2. typu je proto dlouhodobé zachování optimální tělesné hmotnosti, snížení inzulinové rezistence, ovlivnění postprandiální glykémie, docílení optimální hodnoty krevního tlaku a lipidového spektra. U obézních diabetiků 2. typu jsou bezpochyby důležitá preventivní a léčebná opatření. Mezi režimová opatření patří: → dietoterapie → fyzická aktivita → farmakoterapie → psychoterapie → případně behaviorální léčba
Dietoterapie Změna stravovacích návyků je jednoduchým, ale velice účinným léčebným pro-
středkem diabetu. Dietní léčbou je možné docílit snížení HbA1c o 0,25–2,9 %, a to především u diabetiků 2. typu s kratší dobou trvání onemocnění. Zde je významný pravidelný kontakt s nutričními terapeuty – minimálně na začátku léčby a pak průběžně dle potřeby několikrát ročně. Nutriční doporučení pro pacienty s diabetem jsou stanovena dle Standardů dietní léčby pacientů s diabetem a byla aktualizována v roce 2012 Českou diabetologickou společností (tab. 2).
Jaké by mělo být zastoupení jednotlivých živin v diabetické stravě? Bílkoviny by měly být zastoupeny z celkového energetického příjmu v 10–20 %. Vhodné je zařadit do jídelníčku netučné druhy masa, jako je maso kuřecí, krůtí, králičí a především maso rybí. Z mléčných výrobků je vhodný tvaroh do 1,5 % tuku, sýry do 30 % tuku v sušině a jogurty do 3 % tuku. Z rostlinných druhů bílkovin se doporučují diabetikům čtyři porce luštěniny týdně. Tuky by měly tvořit 20–35 % z celkového energetického příjmu. Příjem cholesterolu za den nemá překročit množství 300 mg. Důležité je, jaké je
5
složení jednotlivých mastných kyselin ve stravě. Saturované mastné kyseliny mají tvořit méně než 7 % energie a jsou zastoupeny především v živočišných produktech, jako je tučné maso, uzeniny a tučné mléčné výrobky, které by měl diabetik ze stravy vyloučit. Cis-monoenové mastné kyseliny zastoupené v olivovém, řepkovém a podzemnicovém oleji mají tvořit 10–20 % z celkové energie, neboť mají antiaterogenní, antitrombogenní efekt, ale i antioxidační účinky. Polyenové mastné kyseliny ω-6 a ω-3 by neměly překročit 10 % energetického příjmu. V sójovém, slunečnicovém a kukuřičném oleji se nachází ω-6, zatímco ω-3 je obsažena především v rybím tuku, proto by měl diabetik zařadit do jídelníčku dostatek rybích produktů, nejlépe dvakrát až třikrát týdně v celkovém množství cca 400 g. Polyenovou mastnou kyselinu ω-3 lze získat také z řepkového oleje nebo z ořechů. Sacharidy především ve formě potravin bohatých na vlákninu mají tvořit 45–60 % celkového energetického příjmu. Mezi potraviny bohaté na vlákninu s nízkým glykemickým indexem patří zelenina, ovoce, luštěniny a celozrnné potraviny, které jsou zároveň bohaté na vitaminy a minerály. Nové studie přinesly kladné výsledky o účinku vlákniny. Doporučuje se denní příjem asi 25 g, což odpovídá zhruba pěti porcím zeleniny nebo ovoce. Vláknina je ve stravě zastoupena ve formě rozpustné nebo nerozpustné. Nerozpustná vláknina zpomaluje vyprazdňování žaludku a snižuje chuť k jídlu. Rozpustná vláknina zvyšuje viskozitu potravy, snižuje LDL i celkový cholesterol a zároveň ovlivňuje triacylglyceroly. V roce 1977 popsal Jenkins snížení postprandiální glykémie u diabetiků po konzumaci potravy s viskózní vlákninou – glykemický index (GI). Jedná se o veličinu udávající, jak rychle je naše tělo schopno získat glukózu z určitých druhů potravin a využít ji. Zjistil, že postprandiální odpověď na sacharidovou zátěž je ovlivněna nejen množstvím sacharidů, ale i typem potraviny a její úpravou – zda je strava syrová, vařená, rozmělněná, nebo je v pokrmu přítomen tuk či bílkoviny. Rovněž záleží
Tab. 1
BMI a obvod pasu
Ukazatel BMI obvod pasu poměr pas/boky
Tab. 2
Nadváha
Obezita
Těžká obezita
Exces. obezita
muži
nad 25
nad 30
nad 35
nad 40
ženy
nad 25
nad 30
nad 35
nad 40
muži
nad 94
nad 102
ženy
nad 80
nad 88
muži
nad 0,95
ženy
nad 0,85
Doporučené složení diety pro pacienty s diabetem v České republice
Typ diety
Sacharidy (g/% celkové energie)*
Bílkoviny (g/% celkové energie)*
Tuky (g/% celkové energie)*
Energie (kcal/kJ)*
redukční
120/43
70/25
40/32
1100/4600
A
150/44
80/23
50/33
1400/6000
B
200/45
90/20
70/35
1800/7500
* Jedná se o rámcové doporučení pro diabetiky 2. typu trpící obezitou, které je individuálně upraveno nutriční terapeutkou při edukaci diabetika dle aktuální hmotnosti, fyzické aktivity a dalších přidružených onemocnění. zdroj: Česká diabetologická společnost (tab. 1) a www.euromise.cz (tab. 2)
na individualitě diabetika – jaké má trávení, vstřebávání nebo inzulinovou odpověď. Proto se nedoporučuje hodnotit potraviny jen podle glykemického indexu, ale vždy je důležité zohlednit celkový obsah sacharidů, vlákniny, obsah energie a dalších živin ve stravě. Velmi důležitou složkou stravy je pitný režim. Denní příjem tekutin by měl být v množství 30 ml/kg/den, což u žen odpovídá asi 2 l/den a u mužů kolem 2,5 l/den. V některých případech (typicky pokročilá kardiální onemocnění) však může být denní příjem tekutin omezen, většinou na 1,5 l/den. Dostatečný pitný režim přispěje ke správné funkci metabolismu a k omezení rizika močových infekcí, které jsou u diabetiků poměrně časté. Vhodnými nápoji jsou minerální a přírodní vody, voda ochucená citrónovou šťávou a neslazený čaj. Nevhodné jsou zejména limonády, cola nápoje a sladké mošty, neboť obsahují jednoduché sacharidy s velkým množstvím energie, které zvyšují pravděpodobnost vzniku nadváhy, obezity, cukrovky či zubního kazu. Alkoholické nápoje by neměly překročit denní příjem 20 g alkoholu, což odpovídá dávce 200 ml vína nebo 0,5 l piva.
Potravinové doplňky, různé zázračné diety a léky na hubnutí nejsou účinné. Vždy je důležitá nízkokalorická, nízkotučná dieta s dostatečným množstvím bílkovin a vlákniny. U obézních diabetiků 2. typu jsou vhodné delší přestávky mezi jednotlivými jídly, které mohou přispět k normalizaci postprandiální hyperglykémie. Při běžné fyzické zátěži tedy nejsou nutné dopolední ani odpolední svačiny, nebo postačí zařadit pouze zeleninu. Při edukaci diabetika 2. typu je vhodné použít edukační materiály, eventuál ně i různé názorné modely potravin. Pokud je to technicky možné, je vhodné využít počítačové výukové programy nebo instalaci aplikace uvádějící obsah živin v potravinách a jednotlivých jídlech do mobilního telefonu. Nedocílíme-li požadovaného výsledku, lze doporučit individuální edukaci v diabetologickém centru, kde je možné využít poradenské služby nutričních terapeutů. V těchto edukačních pracovištích lze realizovat i skupinové edukace se zaměřením na dietu, například edukace pomocí konverzační mapy. Osvědčuje se také spolupráce s dalšími členy rodiny, kteří pomohou pacientovi zvládnout těžké začátky léčby. Motivaci
8
foto: Profimedia
→ Inkontinenční pomůcky v ošetřovatelské péči → Péče o geriatrického pacienta na chirurgické jednotce intenzivní péče → Základy komunikace s lidmi se sluchovým postižením ve zdravotnickém zařízení
odborné téma změny stárnoucího organismu
Inkontinenční pomůcky v ošetřovatelské péči
Mgr. Pavla Drábková pracoviště urologického oddělení JIP Nemocnice Kroměříž, a. s.
Močová inkontinence představuje značný zdravotní a společenský problém. K aktuálnosti dané tematiky přispívá postupné stárnutí populace. Močová inkontinence se však netýká pouze seniorů, ale může postihnout jedince v různém věku, bez ohledu na jejich pohlaví a společenské postavení. Důležitou úlohu při řešení močové inkontinence sehrává zdravotnický tým, který je díky svým znalostem a zkušenostem schopen pacientovi doporučit adekvátní a individualizované inkontinenční pomůcky.
Úvod Inkontinence moči je stav, při němž není jedinec schopen vědomě a sám regulovat odchod moči, čímž dochází k nedobrovolnému vyprázdnění močového měchýře. Mezinárodní společnost pro inkontinenci (ICS – The International Continence Society) definuje inkontinenci moči jako jakýkoliv nechtěný, vůlí neovladatelný a objektivně prokazatelný únik moči, který představuje sociální a hygienický problém (Abrams et al., 2009). V odborné literatuře však nacházíme řadu jiných definic. Inkontinenci moči lze rozdělit na základě různých kritérií. Nejrozšířenější dělení je vypracováno výborem pro standardizaci ICS následujícím způsobem:
→ Extrauretrální – moč uniká jinými než přirozenými cestami, nazývána též nepravá (např. vrozené vývojové vady) → Uretrální – moč uniká přirozenou cestou neboli močovou trubicí (stresová, urgentní, smíšená forma a inkontinence z přetékání) (Galajdová, 2000) V odborné literatuře se uvádí také funkční typ inkontinence, kdy se na jejím vzniku podílejí psychosociální faktory (omezená mobilita, delirantní stavy, porucha adaptace při hospitalizaci, deprese apod.). Dále bývá publikována farmakologická inkontinence, která je způsobena účinkem některých léků (Topinková et al., 2007).
Změny stárnoucího organismu odborné téma
Posouzení závažnosti močové inkontinence Močová inkontinence má různou intenzitu bez ohledu na to, co je její vyvolávající příčinou. Výběr správných technik pomoci a výběru absorpčních pomůcek se odvíjí od určení jejího stupně. Rozdělení inkontinence moči na stupně je orientační a závisí na průměrném množství uniklé moči v určitém časovém úseku. Rozděluje se do tří stupňů dle závažnosti: → první stupeň (mírný) – občasný mimovolní únik moči (také po kapkách) nad 50 ml do 100 ml (včetně) v průběhu čtyř hodin; → druhý stupeň (střední) – častý mimovolní únik moči, opakovaně několikrát denně, nad 100 ml do 200 ml (včetně) v průběhu čtyř hodin; → třetí stupeň (těžký) – trvalý mimovolní únik moči, také vleže, nad 200 ml v průběhu čtyř hodin (Horčička, 2013).
1
6
7
2
Inkontinenční pomůcky Savé (absorpční) prostředky, vložky, kalhotky, pleny a podložky jsou nedílnou součástí péče o inkontinentní pacienty. Nejedná se o léčebné techniky ani postupy, pomůcky pouze přispívají ke zkvalitnění života pacientů s inkontinencí moči. Pacienti si vybírají absorpční pomůcky dle jejich účinnosti, přizpůsobivosti, dle množství unikající moči za časový interval a dle vlastních schopností naučit se s pomůckou správně zacházet. Od těchto skutečností se odvíjejí i vlastnosti inkontinenčních pomůcek. Důraz je kladen zejména na jednoduchou manipulovatelnost s pomůckou, dobrou schopnost absorpce (pohlcování pachů, bránění množení mikroorganismů, neutralizace metabolitů moči) a především dobrou prodyšnost. Při používání vhodných pomůcek lze předcházet kožnímu podráždění (tj. svědění, zarudnutí či mokvání pokožky) (Horčička, 2010). Horčička navíc dodává: „Pomůcky jsou tvořeny tzv. supraabsorbenty, materiály na základě polymerů, které pojmou 5–7× více tekutin než buničina. Na trhu se vyskytuje celá škála prostředků, které se liší nejenom vzhledem, ale také kapacitou zadržené moči.“ (Horčička, 2013). Moderní jednorázové pomůcky nabízejí nenápadnou formu ochrany při močové inkontinenci bez obtěžujícího zápachu. Základním předpokladem pro úspěšné používání absorpčních pomůcek je správná diagnostika – typ a stupeň močové inkontinence a podrobná edukace pacienta. Výchově nemocného je nutno věnovat dostatek času, aby úspěšnost této metody nebyla narušena volbou nesprávné pomůcky nebo nesprávným používáním. Při edukaci je nutné zmínit též pravidelnou péči o pokožku s použitím speciálních mastí, gelů a k tomu určených přípravků (Sochorová, 2008).
3
8
4
9
5
10
Obr. 1 / Otevřené systémy – urinaly (určeny pro muže), viz zdravotní potřeby Malkol cz, www.malkol.cz Obr. 2 / Otevřené systémy – Absorpční vložky pro ženy, viz zdravotní potřeby Malkol cz, www.malkol.cz Obr. 3 / Otevřené systémy – Absorpční vložky pro muže, viz zdravotní potřeby Malkol cz, www.malkol.cz Obr. 4 / Polootevřené systémy – Plenky s nastavitelnými pásky, viz Sortiment výrobků Tena, www.tenacz.cz Obr. 5 / Uzavřené systémy – Navlékací plenkové kalhotky, viz zdravotní potřeby Malkol cz, www.malkol.cz Obr. 6 / Uzavřené systémy – Plenkové
kalhotky, viz zdravotní potřeby Malkol cz, www.malkol.cz Obr. 7 / Doplňkové pomůcky – Fixační kalhotky, viz zdravotní potřeby Malkol cz, www.malkol.cz Obr. 8 / Doplňkové pomůcky – Vložné pleny, viz zdravotní potřeby Malkol cz, www.malkol.cz Obr. 9 / Doplňkové pomůcky – Podložky na lůžko, viz zdravotní potřeby Malkol cz, www.malkol.cz Obr. 10 / Doplňkové pomůcky – Pomůcky ke sběru moči (močová láhev, podložní mísa, močové sáčky), viz zdravotní potřeby Malkol cz, www.malkol.cz fota: www.malkol.cz a www.tenacz.cz
9
12
odborné téma Změny stárnoucího organismu
florence 10/14
Péče o geriatrického pacienta na chirurgické jednotce intenzivní péče
Bc. Milena Špůrová Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN, Praha
Stáří je definováno jako pozdní fáze ontogeneze. Chápeme je jako přirozený důsledek involučních, funkčních a morfologických změn a je charakterizováno výraznou interindividuální variabilitou. Tato poslední životní fáze člověka je ohraničena dvěma časovými body. Horní věková hranice stáří je ostře vymezena smrtí. Spodní věková hranice je rozostřena tím, že procesy a jevy, které tvoří stáří, vstupují do života člověka pozvolna. Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 žít v naší republice přibližně půl miliónu občanů ve věku 85 a více let (v roce 2006 to bylo 101 718) a téměř tři milióny osob starších 65 let.
O
šetřovatelská péče o geriatrické pacienty je náročná a klade na personál vysoké nároky. Většina pacientů je polymorbidní, řada jejich onemocnění probíhá odlišně. Poměrně časté jsou poruchy metabolismu (např. dehydratace), poruchy vyprazdňování moče a stolice (inkontinence, zácpa), poruchy ve výživě, psychické změny (demence, delirium, deprese) či poruchy spánku. Staří lidé jsou rovněž ve zvýšené míře ohroženi vznikem dekubitů a úrazy následkem pádů. Na chirurgické jednotce intenzivní péče v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze pečujeme jak o geriatrické pacienty, kteří přicházejí na plánované operační výkony, tak i o pacienty s akutním zdravotním problémem. Do první skupiny jsou zahrnuti nejen pacienti po velkých operačních výkonech, ale i ti, kterým byl proveden menší operační zákrok, ale vzhledem k jejich komorbiditám a vysokému věku je nutná pooperační monitorace fyziologických funkcí. Velkou skupinu akutně hospitalizovaných pacientů tvoří právě staří lidé, kteří jsou k nám přijímáni z domácí péče, ze zařízení sociální péče nebo z jiných oddělení naší nemocnice. Ve většině případů se jedná o pacienty s akutním krvácením do gastrointestinálního traktu, o fraktury či poranění měkkých tkání způsobené pádem seniora nebo o náhlé příhody břišní – střevní ileus, peritonitida.
Pro představu uvádím krátké příběhy tří našich pacientek.
Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 žít v ČR přibližně půl miliónu občanů ve věku 85 a více let.
Paní Anna Paní Anna je 90letá čiperná pacientka s velkým zájmem o okolí. V noci při cestě na WC se jí zamotala hlava a upadla. Její o dva roky starší manžel upoutaný dlouhodobě na lůžko zatelefonoval dceři, která následně kontaktovala RZP. Paní Anna byla cestou Emergency přijata na naše ortopedické oddělení pro subtrochanterickou zlomeninu pravého femuru a po operačním výkonu na chirurgickou JIP. I přes další závažná chronická onemocnění a peroperační větší krevní ztrátu se pacientka dobře zotavovala. Již první pooperační den byla posazována a už třetí den nacvičovala pod vedením fyzioterapeuta chůzi u lůžka. Následně byla přeložena na standardní ortopedické oddělení a v brzké době na rehabilitační oddělení. Vzhledem k výbornému rodinnému zázemí se paní Anna vrátila do domácího prostředí, kde se o ni i o jejího manžela střídavě starají obě dcery a vnučka. Paní Ludmila 98letá Ludmila žila již několik let v domově seniorů. Před deseti lety, po smrti manžela, se o sebe nedokázala postarat a její jediný žijící příbuzný, synovec, byl zaneprázdněn vedením přepravní firmy. Tetičku navštěvoval asi jednou za čtvrtletí.
foto: archiv autorky
Změny stárnoucího organismu odborné téma
Péče o geriatrické pacienty je pro ošetřující personál v mnoha ohledech náročnou záležitostí
Fyzický i psychický stav paní Ludmily se vlivem stáří i závažných interních chorob postupně zhoršoval a poslední dva měsíce už neopouštěla bez dohledu lůžko. Nebyla orientovaná místem a časem. Pro noční pád z lůžka a následné poranění levého kyčle byla RZS transportována do našeho zdravotnického zařízení. Po operačním výkonu – osteosyntéze byla přijata na JIP. Pooperační průběh byl však komplikován oběhovou nestabilitou, od prvního pooperačního dne postupně progredovala porucha vědomí a systémová hypotenze. Reakce na volumosubstituci a následnou vazopresorickou podporu byla velmi omezená a ani přes intenzivní léčbu se nedařilo stav zvrátit. V brzkých ranních hodinách druhého pooperačního dne paní Ludmila zemřela.
Paní Květoslava Paní Květušce je 86 let. S manželem se před téměř padesáti lety rozvedla a sama vychovávala syna a dceru. Ti již dávno bydlí s vlastními rodinami – naštěstí však v docházkové vzdálenosti od bytu paní Květušky. Společně s mladší sousedkou tak zajišťují potřebou péči o maminku. Ta je na svůj věk poměrně čiperná, zvládne si obstarat i menší nákup v potravinách nebo pravidelnou návštěvu cukrárny se svou stejně starou kamarádkou. Prvotně byla přijata pro námahovou i klidovou dušnost na naše interní oddělení. Zde však došlo ke krvácení z duodenálního vředu, a tak byla paní Květoslava po endoskopickém ošetření přijata na naši stanici. V průběhu pěti dnů se její zdravotní stav stabilizoval. Nebyly patrné ani známky recidivy krvácení, a tak byla pacientka v dobrém stavu přeložena zpět na interní kliniku k pokračování konzervativní léčby. Jak již bylo řečeno, péče o geriatrické pacienty je pro ošetřující personál v mnoha ohledech náročnou záležitostí a musí být vždy vyhodnocena na základě individuálního pozorování a pohovoru. V žádné jiné věkové kategorii nepozorujeme takové fyzické a psychické odlišnosti jako právě u geriatrických pacientů. Mnohdy o deset či patnáct let mladší pacient se stejným zdravotním problémem potřebuje náročnější ošetřovatelskou péči než jeho starší kolega. Z tohoto důvodu klademe důraz na kvalitní odebrání sesterské anamnézy, na denní přehodnocování ošetřovatelského plánu a na monitoring rizika vzniku dekubitů dle Nortonové či rizika pádů dle Morse. Velmi důležitá je spolupráce s rodinou, která nám může často ozřejmit či vysvětlit zvyklosti pacienta, jeho fyzický a psychický stav v přednemocničním období, podle kterého se můžeme orientovat a vytyčovat reálné ošetřovatelské cíle. Pokud byl pacient přijímán z domácího prostředí, je nutné ve spolupráci s nejbližšími rodinnými příslušníky pacienta co nejdříve kontaktovat sociální pracovnici Humanitní služby a zahájit sociální šetření, jejímž cílem je zajistit plynulou péči o seniora po propuštění z nemocnice. Velmi cenná je rovněž spolupráce s nutričními terapeuty, kteří na základě ordinace lékaře, laboratorních hodnot, záznamu sledování příjmu stravy a stravovacích návyků pacienta vytvoří specifický dietní plán, který napomáhá rychlé realimentaci pacienta. V rámci multidisciplinární spolupráce je nutné zmínit i práci fyzioterapeutů na JIP, jejímž cílem je včasná mobilizace nejen jako prevence pooperačních komplikací, ale i dosažení úrovně předhospitalizační sebepéče.
Literatura 1. Čevela R, Čeledová L, Dolanský L. Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2860-5 2. Sak P, Kolesárová K. Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-3850-5 3. Šafránková A, Nejedlá M. Interní ošet-
Více o autorce řovatelství II. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1777-8 4. Šváb J a kol. Chirurgie vyššího věku. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2604-5 5. Venglářová M. Problematické situace v péči o seniory. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2170-5
Bc. Milena Špůrová 1993: ukonč. SZŠ Kladno – obor Všeobecná sestra; 1998: ukonč. PSS – ARIP; 2009: ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství, Jihočeská univerzita, České Budějovice; 1993–2014: Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN, Praha, všeobecná sestra; od 2010: staniční sestra
13
16
odborné téma Změny stárnoucího organismu
a jakou spolupráci od něj budeme potřebovat. → Pokud mu ukazujeme nějakou věc, počkáme, až se na ni klient podívá, a teprve pak začneme znovu mluvit – nesmíme současně mluvit a ukazovat položku na papíře. Pamatujme, že není možné, aby člověk četl a zároveň odezíral ze rtů. → Sledujeme jeho výraz – z něj můžeme poznat, zda mluvíme správně. → Necháme odezírajícího člověka odpovídat na to, co jsme řekli. Z toho můžeme poznat, kdy nám rozuměl správně a kdy omylem odezřel jiná slova. Nikdy se neptáme „Rozuměl jste?“, nýbrž se zeptáme „Co jste mi rozuměl?“. Slova, která nemůže odezírající člověk odezřít, napíšeme na papír nebo si pomůžeme slovem podobného významu. Raději však řekneme tu samou větu v několika různých obměnách, bez nervozity a doplníme ji o další podrobnosti nebo změníme stavbu věty – to klientovi pomůže lépe rozpoznat smysl sdělení. → Důležité dotazy na alergie, kardiostimulátor, užívané léky apod. raději opakujeme a neváháme ani použít písemnou formu. Totéž platí, chceme-li pacientovi sdělit, jak má léky užívat nebo jak dodržovat léčebnou životosprávu. Toto sdělení vždy ještě napíšeme na papírek, který dáme pacientovi s sebou. Při neúspěšné komunikaci mějme na paměti, že jde o důsledek sluchového postižení. Proto k takovémuto člověku přistupujme se stejným respektem a ohledem na jeho důstojnost jako k člověku bez postižení. Neprojevujme netrpělivost, ale snažme se najít cesty, jak se vzájem-
ně lépe dorozumívat. Nikdy se neobracejme na průvodce – ptát se na názor jeho a ignorovat klienta se sluchovým postižením je urážlivé. Jen pokud budeme mít při komunikaci s klientem se sluchovým postižením všechna tato doporučení zohledňující specifické potřeby komunikace stále na mysli a budeme je dodržovat, bude naše práce profesionálů s pacienty se sluchovým postižením efektivní. Příhoda z ordinace: Kolikrát to u doktora „zachraňuje“ zdravotní sestra. Léta jsem chodila k jedné a té samé praktické lékařce. Znala mě od dvaceti let a věděla, protože to bylo i v mé kartě, že postupně ztrácím sluch. Poslední dva roky už takřka nic neslyším a jsem nucena odezírat. Paní doktorka to samozřejmě věděla. No a co se nepřihodilo: Po vyšetření jí upadly na zem recepty a celou dobu, co je sbírala, si se mnou povídala. Ptala se mě na obtíže a na teplotu... A když se konečně po sesbírání receptů vysunula zpod stolu, tak na mě udiveně hleděla se slovy: „Vy mě neslyšíte, jsem se na něco ptala? Nemám čas jen na vás.“ Paní doktorce jsem odpověděla, že zpod stolu odezírat neumím a že ji nebylo slyšet. Podívala se na mne stylem „Ach jo, zas jedna s problémem, to je dneska den!“ Sestřičce bylo zřejmě trapně, a tak paní doktorce řekla: „Hani, já tě taky neslyšela, pod tím stolem fakt není slyšet.“ A já jsem dva měsíce po této příhodě přešla k jinému praktickému lékaři, kterému nevadí, že neslyším a že je nucen se na mě koukat. Jde o mladšího pana doktora, u kterého jsem se byla osobně zeptat, zda se mnou bude mít trpělivost a nervy. Zdroj: Fórum na www.kochlear.cz
Literatura 1. Transkript online s. r. o. [online]. 2014. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.transkript.cz 2. Centrum zprostředkování simultánního přepisu [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http:// www.eprepis.cz 3. O projektu eScribe [online]. 2009 [cit. 2014-0331]. Dostupné z: http://www.escribe.cz 4. Strnadová V. 10 obvyklých omylů o ohluchlých osobách [online]. Kochlear – webík s vypnutým zvukem. 2009 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://kochlear.cz/doc/10_omylu_Strnadova.pdf 5. Strnadová V. Desatero komunikace s osobami se sluchovým postižením [online]. Kochlear – webík s vypnutým zvukem. 2009 [cit. 2014-0331]. Dostupné z: http://kochlear.cz/doc/DESATERO_Strnadova.pdf 6. Strnadová V. Desatero komunikace pomocí odezírání [online]. Kochlear – webík s vypnutým zvukem. 2009 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z:
http://kochlear.cz/doc/desatero_komunikace_pomoci_odezirani.pdf 7. Forum Kochlear [online]. Kochlear – webík s vypnutým zvukem. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.kochlear.nazory.cz/forum/index.php 8. Kratochvíl L. Neslyšící klienty získáte kvalitní komunikací [online]. 2012 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://ladislavkratochvil.blog.idnes. cz/c/286744/Neslysici-klienty-ziskate-kvalitnikomunikaci.html 9. Hrubý J. Tak kolik těch sluchově postižených u nás vlastně je? Speciální pedagogika. 2009;19(4):286. ISSN 1211-2720 10. Strnadová V. Hádej, co říkám, aneb odezírání je nejisté umění. Praha: ASNEP za finanční spoluúčasti Ministerstva zdravotnictví ČR, 2001 11. Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů
florence florence10/14 6/13
obsah
recenzované části kazuistika 17 / Paediatric Basic and Advanced Life Support
přehledová studie 19 / Špecifické terapeutické prístupy v psychiatrickej ošetrovateľskej praxi
kazuistika 23 / Ošetřovatelská péče u pacienta s diagnózou uštknutí jedovatým hadem, chřestýšem skvrnitým
kazuistika recenzované články
Paediatric Basic and Advanced Life Support PhDr. Bc. Marek Šichman Fakulta zdravotníctva, Katolícka univerzita v Ružomberku
Súhrn / Príspevok sa venuje problematike kardiopulmonálnej resuscitácie detí podľa odporúčaní Európskej resuscitačnej rady z roku 2010. Rozoberáme problematiku diagnostiky náhlej zástavy obehu, základnej a rozšírenej neodkladnej resuscitácie a elektroterapie z pohľadu sestry. Bližšie analyzujeme kazuistiku 7-ročného dievčatka s náhlou zástavou obehu, ku ktorej došlo na obvodnej ambulancii pre deti a dorast, kde sa v tom čase nenachádzala lekárka. Venujeme sa prekročeniu kompetencií sestrou v stave krajnej núdze. Kľúčové slová / sestra – prekročenie kompetencií – BLS – ALS detí. Peadiatric Basic and Advanced Life Support Summary / This contribution is dealing with the issue of CPR child according to the recommendations of the European Resuscitation Council from the year 2010. We like to analyze some problems related to diagnostic of cardiac arrest, basic and advanced emergency resuscitation and electrotherapy from the perspective of nurses. Further, we analyze a case report of 7-year-old girl with sudden cardiac arrest, which took place at a general outpatient clinic for children and adolescents, where at the time was not located the doctor. We are dealing with overrun competencies by sister in a state of extreme emergency. Keywords / nurse – excess over competencies – Basic Life Support – Advanced Life Support of children.
Kazuistika
Dieťa, 7-ročné dievča, prišlo dňa 18. 4. 2012 v čase 07:30 v doprovode matky na ambulanciu obvodnej lekárky na vyšetrenie pre deň trvajúcu slabosť a ťažkosti s dýchaním. V tom čase bola na ambulancii prítomná len sestra. V čase 7:44 dieťa náhle v čakárni ambulancie skolabovalo. Zo zdravotnej dokumentácie sestry vyberáme: „7:45 matka žiada o pomoc, dieťa náhle v čakárni skolabovalo, leží na zemi, v bezvedomí, prítomný gasping, pulz na periférii i centrálne neprítomný, kapilárny návrat > 2 s“. Sestra v čase 7:45 zahájila základnú neodkladnú resuscitáciu, pričom matku požiadala o aktiváciu linky tiesňového volania s udaním dôvodu: „7-ročné dievča, zástava obehu, oživujeme“. Operátorka Operačného strediska záchrannej zdravotnej služby v čase 7:46 vyslala na miesto zásahu najbližšiu voľnú posádku, odhadovaný čas príchodu posádky na miesto bol 10 minút.
Recenzovaly Mgr. Eva Klára Novotná Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Praha Mgr. Helena Michálková, Ph. D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Sestra pokračovala v nepriamej masáži hrudníka, spriechodnila dýchacie cesty, zaviedla ústny airway, predýchavala dieťa ambuvakom s rezervoárom pripojeným na prívod kyslíka v pomere 15:2. Sestra použila defibrilátor s AED režimom, ktorý bol k dispozícii na ambulancii. Po naložení defibrilačných elektród sestra v režime AED vykonala analýzu rytmu dieťaťa s odporučením podať výboj, nakoľko podľa záznamu sa jednalo o komorovú fibriláciu. V čase 7:48 sestra aplikovala dieťaťu výboj o sile 150 J. Výšku výboja sestra manuálne upravila, nakoľko hmotnosť dieťaťa bola cca 37 kg. Následne sestra pokračovala v KPR v spolupráci s matkou dieťaťa. U dieťaťa došlo k návratu spontánnej cirkulácie (ROSC). Z dokumentácie sestry vyberáme: „na EKG prítomný sínusový rytmus, P 110/ min, pulz prítomný na periférii i centrálne, objavuje sa spontánna dychová aktivita, TK 80/60, kapilárny návrat < 2 s, dochádza k ústupu akrálnej cyanózy“. V čase 7:51 prichádza na miesto posádka záchrannej zdravotnej služby. Z dokumentácie záchrannej zdravotnej služby: „čas príchodu 7:51, 7-ročné dievča, leží na zemi, GCS 2-4-5, zrenice 3/3, fotoreakcia bilaterálne výbavná, prítomná spontánna dychová aktivita, pulz na periférii i centrálne prítomný, bez známok akrálnej cyanózy, TK
90/50 mm Hg, P 95/min, pravidelný, SpO2 94 %, glykémia 7,4 mmol/l, EKG sínusový rytmus“. Posádka záchrannej zdravotnej služby prevzala pacientku od sestry a v stabilizovanom stave ju transportovala v doprovode matky na Kliniku detskej anesteziológie a intenzívnej medicíny. Pri odovzdávaní bola pacientka plne pri vedomí, bez známky neurologického deficitu, hemodynamicky i ventilačne kompenzovaná. Pacientka bola odovzdaná s pracovnými diagnózami stp. úspešnej neodkladnej základnej i rozšírenej resuscitácii na podklade komorovej fibrilácie. Sestra, ktorá v tom čase pracovala na ambulancii, mala ukončené vysokoškolské vzdelanie II. stupňa, 10-ročnú prax na oddelení anesteziológie a intenzívnej medicíny. Na ambulancii mala k dispozícii kompletné vybavenie protišokovej skrinky, ktorej súčasťou bol adrenalín, Cordarone, kryštaloidy, pomôcky na oxygenoterapiu a defibrilátor s režimom AED. Ak bližšie analyzujeme postup a intervencie sestry v rámci našej kazuistiky, môžeme konštatovať, že sestra prekročila svoj rozsah kompetencií, no využila inšti tút krajnej núdze podľa Trestného zákona*. Krajná núdza je definovaná Trestným zákonom č. 300/2005 Z. z. v § 24: „Čin inak trestný, ktorým niekto odvracia nebezpečenstvo priamo hroziace záujmu chránené-
17
22
recenzované články přehledová studie
významnou súčasťou terapeutického plánu hlavne u psychických ochorení s epizodickým a dlhodobým priebehom ochorenia. Pri dobrej spolupráci s pa cientom a jeho rodinou možno priaznivo ovplyvniť priebeh a prognózu ochorenia. Je možné dosiahnuť lepšiu spoluprácu pacienta pri užívaní liekov, absolvovaní pravidelných kontrol u psychiatra, aktívnejší prístup pri využívaní resocializačných a rehabilitačných aktivít. Čaplová, Fleischer (1997) uvádzajú, že zlepšenie prístupu rodiny k pacientovi v niektorých prípadoch duševného ochorenia môže znížiť výskyt relapsov a tým aj potrebu hospitalizácie (11). Relaxačné techniky sú vhodnou ošetrovateľskou intervenciou na zmiernenie napätia, elimináciu stresu, ale aj navodenie príjemného uvoľnenia vedúceho k spánku. Relaxáciou sa pôvodne vo fyziológii označovalo iba uvoľnenie svalových vláken ako opak ich napätia. Progresívna relaxácia využíva svalovú reakciu ako prostriedok na redukciu stresu a napätia. Používa striedanie napätia a uvoľnenia svalových skupín, uvedomovanie si pocitov, ktoré napätie a uvoľnenie sprevádzajú. Ak sa pacient naučí rozpoznávať napätie, môže používať progresívnu relaxáciu na vytvorenie menej stresujúceho vnútorného prostre-
dia (2). Techniky psychofyzického uvoľňovania predstavujú autoregulačné prostriedky, pomocou ktorých sa môže pacient naučiť lepšie regulovať svoje duševné stavy, koncentrovanejšie oddychovať. Autogénny tréning je systematické nacvičovanie zamerané na rozvoj schopnosti navodiť si pomocou sústredenia pozornosti na určité formulky stav príjemného, hlbokého pokoja a uvoľnenia, ktorý má zotavujúci účinok na duševný aj telesný stav. Autogénny tréning pacient cvičí v sede, alebo v ľahu, celé telo, všetky svaly má pritom uvoľnené, zatvorené oči, zostane pasívny a nehybný, dýchanie necháva voľne plynúť (12). Na osvojenie autogénneho tréningu je potrebné vedenie a sprevádzanie sestrou-terapeutom, ktorá je dokonale oboznámená s touto metódou. Relaxačné využitie hudby je možné realizovať individuálne alebo skupinovo. Týmto prístupom využívame hudbu na ovplyvnenie psychických, somatických a iných psychofyziologických porúch. Skupinová receptívna muzikoterapia je vhodným prostriedkom na relaxáciu, vyvolanie pozitívnych spomienok, zníženie úzkosti a strachu z izolácie. Relaxačná hudba by mala mať pomalšie tempo, nemala by obsahovať výraznejšie dynamické zmeny. Pre hudobnú relaxáciu sú najvhodnejšie skladby monotematického
Literatúra 1. Kalina K. Terapeutická komunita. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 400 s. ISBN 978-80-247-2449-2 2. Janosiková EH, Daviesová JL. Psychiatrická ošetrovateľská starostlivosť. 1. vyd. Martin: Osveta, 1999, 551 s. ISBN 80-8063-017-8 3. Farkašová D a kol. Ošetrovateľstvo – teória. 1. vyd. Martin: Osveta, 2005, 214 s. ISBN 80-8063-182-4 4. Baloghová J, Hrindová T. Vplyv prostredia na psychiatrického pacienta. Sestra. 2010;11(3–4):38–39. ISSN 1335-9444 5. Kuszewski T. Biblioterapie – léčba četbou. Čtenář – měsíčník pro knihovny. [online]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008roc-60/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm. ISSN 1805-4064 6. Kantor J, Lipský M, Weber J a kol. Základy muzikoterapie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 293 s. ISBN 978-80-247-2846-9 7. Grohol M. Arteterapia v psychiatrii.
florence 10/14
charakteru, ktoré napomáhajú navádzať myšlienkovú koncentráciu klienta (13).
Záver
Psychiatrické ošetrovateľstvo sa zakladá na intervenciách, ktorými sestra napomáha pacientovi uplatňovať zdravé vzorce správania, riešiť jeho ťažkosti a problémové správanie. Pridelenie autonómnych kompetencií psychiatrickým sestrám so sebou prináša prevzatie zodpovednosti za vykonávanie týchto kompetencií s pacientom, poprípade aj s jeho rodinou. Sestra sa pri poskytovaní ošetrovateľskej starostlivosti pacientovi s duševným ochorením opiera o poznatky z psychiatrie, psychológie, sociológie a v neposlednom rade o výsledky výskumov v oblasti duševného zdravia. Všetky tieto skutočnosti potvrdzujú nutnosť vytvárať pre vzdelávanie psychiatrických sestier kvalitné programy, ktoré pripravia sestru pre poskytovanie flexibilnej, odbornej a zodpovednej ošetrovateľskej starostlivosti o pacienta s duševným ochorením nielen po odbornej, ale aj osobnostnej stránke. Orientácia a odborná pripravenosť sestry v alternatívnych terapeutických prístupoch výrazne ovplyvňuje kvalitu poskytovanej starostlivosti, pretože pre poskytovanie ošetrovateľskej starostlivosti je charakteristické, že je založená na priamej interakcii sestry s pacientom.
Recenzovali Atestačná práca. Lundbeck. 147 s. ISBN 978-80-89434-00-8 8. Praško J, Bulíková B, Sigmundová Z. Depresivní porucha a jak ji překonat. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 91 s. ISBN 978-80-7262-656-4 9. Coleman M. Supervision and Clinical Social Worker. Clinical Social Work. 2003;3:90–102. ISSN 0091-1674 10. Ibosová H. Podpora pri výkone pomáhajúcej profesie. Sestra. 2013;12(11–12):24–25. ISSN 13359444 11. Magurová D, Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve. Martin: Osveta, 2009, 155 s. ISBN 978-80-8063-326-4 12. Hašto J. Autogénny tréning. 2. vyd. Trenčín: Vydavateľstvo F, 2006, 48 s. ISBN 80-88952-40-9 13. Amtmannová E, Jarosová E, Kardos T. Aplikovaná muzikoterapia [online]. 2007. Dostupné z: http:// wp.prolp.sk/wp-content/uploads/2008/02/aplikovana_mt.pdf. ISBN 978-80-969813-7-3
Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. psychiatrické oddělení, ÚVN Praha MUDr. Kateřina Jandečková Psychiatrická nemocnice Bohnice
Více o autorce PhDr. Tatiana Hrindová 1985: ukonč. SZŠ Michalovce – odbor Všeobecná sestra; 1993: ukonč. VOV – Psychiatrická sestra, Diplomovaná psychiatrická sestra; 2002: ukonč. Mgr. štúdium Ošetrovateľstvo – Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnava; 2006: ukonč. špecializačné štúdium Zdravotnícky manažment a financovanie – SZU Bratislava; 2007: ukonč. rigorózne konanie, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave; 1985–1988: OÚNZ Michalovce – sestra pri lôžku Interné odd.; 1988–1990: OÚNZ Prešov – sestra v detských jasliach; 1991–2002: Psychia trická nemocnica Michalovce, n. o. – zmenová sestra pri lôžku, psychiatrické odd.; sestra, denný psychiatrický stacionár; sociálna sestra Akútne psychiatrické odd.; 2002–2005: Psychiatrická nemocnica Michalovce, n. o. – vedúca sestra; od 2005: Psychiatrická nemocnica Michalovce, n. o. – námestníčka pre ošetrovateľský úsek
kazuistika recenzované články
Ošetřovatelská péče u pacienta s diagnózou uštknutí jedovatým hadem chřestýšem skvrnitým Bc. Monika Todorová, DiS. IV. interní klinika – JIP 1. LF UK a VFN v Praze
Souhrn / Jedovatí hadi žijí v přírodě na převážné většině povrchu Země. Tvoří asi 10–20 % ze všech druhů hadů. Zaujímají neobyčejné postavení v lidské psychice, s čímž částečně souvisí i možná obliba jejich odchytu a chovu. Jsou i lidé, kteří si opatří hada s jedinou informací, že je velmi až smrtelně nebezpečný. Cílem tohoto článku je přiblížit problematiku hadího uštknutí, seznámit s hadími jedy, jejich rozdělením dle účinku a projevů intoxikace, hadími antiséry, prevencí, první pomocí a léčbou hadího uštknutí. V závěru prezentuji případ a ošetřovatelskou péči o pacienta intoxikovaného jedem chřestýše skvrnitého (Crotalus mitchellii). Klíčová slova / hadí jedy – antiséra – první pomoc. Nursing care of a patient with diagnosis of poisonous snakebite by speckled rattlesnake Summary / Poisonous snakes live in the wild in the vast majority of the Earth. Constitute about 10–20 % of species of snakes. Occupy a unique position in the human psyche, to which perhaps partly relates the popularity of their capture and breed. There are also those, who get the snake with the only information, that the snake is very dangerous to deadly. The aim of this article is to bring the issue of snakebite. Become familiar with snake venoms, their distribution by the effect and symptoms of intoxication, snake antisera, prevention, first aid and treatment of snakebites. In conclusion, I would like to present the case and nursing care of the patient intoxicated by speckled rattlesnake venom (Crotalus mitchellii). Keywords / snake venoms – antisera – first aid.
Rozšíření jedovatých hadů
Jedovatí hadi žijí v přírodě na převážné většině povrchu Země, a to jak na souši, tak v moři. Přesto jsou místa, kde se nevyskytují. Obecně jsou to buď klimaticky nevhodné chladné oblasti, nebo ostrovy, na které nemohli ve svém vývoji migrovat ani tam nebyli zaneseni člověkem. Mořští hadi nežijí v Atlantském oceánu ani ve Středozemním moři, vyskytují se však v Indickém a Tichém oceánu. Dále se můžeme setkat s chovanými, pro danou oblast tzv. exotickými hady, jimiž uštknuté pacienty vídáme i v České republice.
Hadí jedy
Hadí jed, tvořený a uchovávaný v jedových žlázách, je viskózní tekutina bělavé, žlutavé až temně oranžové barvy po dle druhu hada, jeho stáří nebo kondice. Funkcí jedu je usmrcení nebo omámení kořisti, ale i pomoc při jejím trávení. Uštknutí oběti znamená dříve či později její ochromení, znehybnění a smrt. Jedový aparát a toxiny jedu jsou uzpůsobeny typu lovu a kořisti.
Účinnost hadích jedů
Jedovatí hadi tvoří asi 10–20 % ze všech druhů hadů. Neznamená to však,
že jsou všichni za všech okolností pro člověka nebezpeční. Někteří nemohou svým obranným kousnutím člověku aplikovat jed, protože jejich čelisti jsou malé nebo mají jedové zuby nevhodně umístěné. Jiní mohou, vzhledem k množství a vlastnostem jedu, způsobit pouze nevolnost nebo mírné příznaky intoxikace. Jen část z nich způsobuje závažnou intoxikaci, jež může mít za následek i smrt. Závažnost hadího uštknutí závisí na toxicitě jedu, typu systémového postižení, množství jedu a rychlosti jeho uvolňování do tkání a systémů, tedy vstupu do podkoží, svaloviny či cévním a lymfatickým systémem k orgánům.
Rozdělení hadích jedů podle systémového účinku a projevů intoxikace
1. Složky jedu s lokálním účinkem Lokálně působící látky jsou převážně enzymatického charakteru. Způsobují poškození tkání, prokrvácení a nekrózy nebo kompartmentový syndrom v oblasti uštknutí. 2. Složky jedu s neurotoxickou aktivitou Neurotoxiny způsobují většinou reverzibilní postižení nervosvalového přenosu,
což se projevuje progresivní svalovou paralýzou. Příznaky jsou ptóza, oftalmoplegie, rozmazané nebo dvojité vidění, dysartrie, dysfagie, slabost v končetinách. V nejtěžších případech končí paralýzou dýchacích svalů. 3. Složky jedu ovlivňující kardiovaskulární systém Toxiny snižují nebo naopak zvyšují cévní rezistenci, a tím mění systémový tlak. Negativně působí na srdeční činnost, kontraktilitu a rytmicitu myokardu. 4. Složky jedu ovlivňující cévní stěnu Toxiny a enzymy porušující funkci a integritu cévní stěny souhrnně označujeme jako hemoraginy. Způsobují poškození endotelu. Výsledkem je porucha cévní integrity projevující se převážně v kapilární oblasti únikem tekutin, iontů a posléze i bílkovin plazmy a krevních
Recenzovali MUDr. Jiří Valenta KARIM 1. LF UK a VFN Praha MUDr. Miroslav Urbánek IV. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha
23
28
praxe zkušenosti ze zahraničí
florence 10/14
Dlouhodobá péče a péče v poslední fázi života ve Velké Británii
Jako všeobecná sestra pracuji (s několikaletou přestávkou, kdy jsem byla na mateřské dovolené a kdy jsem pracovala ve školství) více než 22 let. Při druhé mateřské dovolené jsem několikrát vyjela na krátké pracovní pobyty do nemocnic ve Velké Británii, kde jsem pracovala jako ošetřovatelka. Viděla jsem tam práci registrovaných sester, na které se mi líbila jejich samostatnost, odpovědnost a také to, jak vysoce je jejich práce ostatními pracovníky nemocnic i širokou veřejností ceněna.
A
byste mohli ve Velké Británii pracovat jako registrovaná sestra, nestačí vám česká registrace a třeba i několikaletá praxe. Musíte získat britskou registraci a s ní spojené registrační číslo, tzv. PIN, který je při ucházení se o práci sestry v Anglii stěžejní. V roce 2010 jsem zažádala o anglický PIN u registračního úřadu NMC London. Je to celkem složitý a zdlouhavý proces, při kterém musí žadatel doložit celou škálu dokumentů o svém vzdělání, praxi, zdravotním stavu, bezúhonnosti atd., vše oficiálně přeložené do angličtiny. Po více než půl roce jsem PIN získala a přes skype jsem absolvovala několik přijímacích pohovorů. A teprve potom jsem mohla začít pracovat v Anglii jako registrovaná všeobecná sestra (RGN). Během více než dvou let jsem nasbírala velmi cenné pracovní i lidské zkušenosti v oblasti dlouhodobé péče a nabyla názoru, že Velká Británie je v oblasti péče o svoje staré občany a přístupu k nim na vyspělé úrovni. Moje působiště bylo menší zařízení (30 uživatelů) soukromého typu, zaměřené ze dvou třetin na staré lidi po CMP a z jedné třetiny na lidi s demencí. Často to byla jejich poslední „štace“, přišli sem až po veškeré dostupné lékařské a rehabilitační péči a ve zdravotním stavu, který dále nedovoloval jejich samostatný pobyt doma nebo při kterém nebyla jejich rodina schopna se o ně postarat. Často tady prožili ještě mnoho let života v dobrém životním standardu, který jim 24 hodin denně zajišťoval personál zařízení – od všeobecných sester, pečovatelského personálu, aktivizačních specialistů až po kuchaře, obsluhu prádelny, pracovníky údržby a úklidu. Každý klient byl registrovaný u svého obvodního lékaře, který za ním v případě potřeby dojížděl do zařízení, stejně jako specialistka na hojení ran, psycholog, oční lékař nebo i zubař.
Povolání sestry je ve Velké Británii velmi vážené a uznávané.
Na pracovišti byl praktikován systém primárních sester, každá sestra měla zhruba 10 klientů. Vedla a koordinovala u nich péči a ošetřovatelskou dokumentaci, byla hlavním vyjednavatelem v komunikaci s klientem a jeho rodinou, ale i s ostatními pracovníky zařízení. Ve službách poskytovala péči všem klientům. Náplní její práce bylo hlavně podávání léků a sledování jejich účinků, převazy, sledování FF a účinků rehabilitace, monitorace diabetu, Parkinsonovy choroby aj., vyhodnocování změn zdravotního stavu, komunikace s lékařem klienta atd. Nedílnou součástí práce RGN byla úzká, téměř každodenní spolupráce s rodinou klienta. Příbuzní své staré a nemocné rodinné příslušníky většinou často navštěvovali a trávili s nimi spoustu času. Zapojovali se i do péče při podávání stravy, rehabilitaci apod. Sestře většinou velmi důvěřovali a obraceli se na ni se všemi svými dotazy a obavami. Povolání sestry je ve Velké Británii velmi vážené a uznávané. Sestra pracuje více samostatně, vyhodnocuje změny ve zdravotním stavu v souvislosti s onemocněním a rozhoduje, kdy je ten pravý čas volat lékaře. Veškerá péče se zaznamenává do dokumentace. Ošetřovatelská dokumentace je na rozdíl od ČR dohromady v jedné složce se záznamem o aktivizaci, rehabilitaci, záznamy z konzilií atd., jen lékařskou dokumentaci má ošetřující lékař u sebe. Ošetřovatelská dokumentace se skládá z ošetřovatelské anamnézy, škály hodnotících testů, které sestře pomáhají vyhodnotit stav klienta, najít jeho hlavní ošetřovatelské problémy a rizika a sestavit plán péče na míru klienta. Součástí dokumentace je i tzv. Advance care plan neboli plán péče v budoucnu. Jinak by se dal tento název přeložit také jako „přemýšlet dopředu“. Tento plán je označován jako „zlatý národní standard“ a jeho hlavním posláním je pomoci klientovi i personálu
zkušenosti ze zahraničí praxe
připravit se na dobu, kdy se klientův zdravotní stav zhorší natolik, že už třeba ani nebude schopen rozhodovat o péči o svoji osobu. Je sestavován v kooperaci s klientem, jeho lékařem, sestrou a nejbližší osobou v období, kdy se klient těší ještě relativně dobrému zdravotnímu stavu. Plán se dá kdykoliv změnit nebo zrušit nebo nemusí být vůbec, pokud ho klient nechce. Mapuje klientova přání např. v tom, kdo má být kontaktován v případě zhoršení jeho zdravotního stavu, kdo má být přítomen u jeho lůžka, zda si klient přeje být převezen do nemocnice, jaké má náboženské a spirituální potřeby a jaká je jeho představa o péči, která by mu měla být poskytnuta – kde. Je zde i záznam o přání, zda resuscitovat, či neresuscitovat v případě zástavy životních funkcí. Ten však musí být podepsán lékařem a klientem, popř. i sestrou a nejbližší osobou na oficiálním „růžovém formuláři“, který se nazývá DNACPR form (Do Not Attempt Cardiopulmonary Resuscitation). Pokud dojde k opravdu závažnému zhoršení zdravotního stavu, personál vychází z tohoto plánu péče v budoucnu a ve spolupráci s lékařem a rodinou plně respektuje klientova přání a maximálně se snaží poskytnout mu vyžádanou péči. Pokud se stav klienta zhorší natolik, že vykazuje prokazatelné klinické známky terminálního stadia, bývá zpravidla zahájena tzv. Integrated care pathway neboli integrovaná terminální péče. Integrovaná proto, že zahrnuje zdravotníky, pečovatele, duchovní, psychologa, rodinu atd. Může ji zahájit ošetřující lékař, popř. sestra, pokud lékař není dostupný (zpravidla o sobotách a nedělích), a lékaře kontaktuje později. Součástí je podrobná dokumentace a úzká spolupráce s nejbližšími osobami, kteří mohou u svého umírajícího zůstat 24 hodin denně, včetně přespání. Perorální medikace je většinou zrušena a zahajuje se subkutánní podávání léků lineárním dávkovačem k zmírnění nebo odstranění příznaků, jako jsou bolesti, křeče, neklid, slinění, chrapot aj.
29
Výživa ani hydratace není většinou klientem více akceptována, důležitá je hygienická péče a péče o dutinu ústní, do které se mohou zapojit i příbuzní. Bohatě jsou využívány i prvky bazální stimulace. Stav klienta je pravidelně monitorován a všechny změny jsou zaznamenávány do dokumentace. K umírajícímu je přistupováno s úctou a respektem a dokonce je v případě absence rodiny zajištěna osoba z personálu, která je u lůžka vždy přítomna proto, aby umírající nebyl sám. Samozřejmou součástí týmu je duchovní, přicházející se na přání klienta pomodlit. V případě úmrtí je znovu rodině vyjádřena podpora a např. i informace o záležitostech nutných k vyřízení na úřadech a k organizaci pohřbu. Cílem této péče je zajistit důstojný odchod člověka, pokud možno bez bolesti a dalších nepříjemných projevů. Veškerý personál zařízení, ve kterém jsem měla možnost pracovat, byl v oblasti dlouhodobé péče pravidelně proškolován. Praktičtí lékaři pro dospělé, kteří do zařízení dojížděli, byli vzděláváni v paliativní péči a mohli ji předepisovat. Byli většinou velmi zkušení a jejich léčba umírajícím pomáhala. Veřejnost měla k dispozici spoustu vzdělávacího materiálu a zdravotníky ochotné vysvětlovat a podporovat rodinu v těchto těžkých chvílích. Jsem velmi ráda, že jsem dostala tuto možnost pracovat jako RGN ve Velké Británii v oblasti péče o lidi v poslední fázi života. Pociťuji ji jako velmi holistickou, důstojnou a orientovanou na člověka a jeho individuální potřeby. Mgr. Lenka Wasserburgerová, vedoucí zdravotního úseku Habrovanský zámek, p. o., Domov pro zdravotně postižené, Domov pro seniory, wasserburgerova@habrovanskyzamek.cz Máte také zkušenosti s prací v zahraničí? Napište nám o tom. Své příspěvky posílejte na adresu redakce florence.redakce@ambitmedia.cz.
nové knihy
Srdeční arytmie: praktické poznámky k interpretaci a léčbě Překlad 8. vyd. / David H. Bennett / Grada Publishing, a. s., 384 s., 999 Kč / Kniha je překladem 8. vydání úspěšné publikace, které bylo přeloženo do pěti jazyků. První vydání vyšlo v roce 1981. Podává přehledný, stručný, aktuální a praktický návod ke stanovení diagnózy, sledování a léčbě hlavních typů srdečních arytmií s vysvětlením podstaty problému zejména z pohledu praxe.
Jemná motorika Ošetřovatelství v psychiatrii / Tomáš Petr, Eva Marková a kol. / Grada Publishing, a. s., 296 s., 399 Kč / Publikace přináší komplexní obraz o moderní psychiatrické ošetřovatelské péči. Jejím cílem je studentům oboru, vyučujícím a odborné veřejnosti předat informace o současných trendech v ošetřovatelské péči u nemocných v psychiatrii. Publikace na trhu nahradí knihu Psychiatrická ošetřovatelská péče.
Vývoj, motorická kontrola, hodnocení a testování / Jana Vyskotová, Kateřina Macháčková / Grada Publishing, a. s., 176 s., 299 Kč / Tato vysoce odborná kniha se zaměřuje na různé aspekty jemné motoriky – od jejího vývoje přes obsahovou stránku jednotlivých manipulačních aktivit, kineziologické aspekty, řízení jemné motoriky a somatosenzorických funkcí až po možnosti testování poruch jemné motoriky. Jednotlivé testy jsou podrobně popsány, včetně vysvětlení jejich využití v klinické praxi. Na závěr jsou zpracovány kazuistiky pacientů s různými poruchami jemné motoriky. Kniha je určena jak zdravotnickým pracovníkům – fyzioterapeutům, ergoterapeutům a lékařům, tak i pracovníkům dalších profesí zabývajících se poruchami jemné motoriky (speciálním pedagogům apod.).
recenzované články xxxx
Zprávy našich partnerů / Z konferencí
XVIII. česko-slovenský kongres o infekčních nemocech přinesl řadu témat k diskuzi Ve dnech 18.–20. června 2014 probíhal v Plzni XVIII. česko-slovenský kongres o infekčních nemocech, kterého se účastnilo 225 lékařů a sester z různých typů zdravotnických zařízení. Na pořádání kongresu se podílela Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, Slovenská spoločnosť infektológov SLS, Česká asociace sester, Fakultní nemocnice Plzeň, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni, Infekční klinika LF UK a FN Plzeň.
Ú
častníky ze všech koutů ČR i ze Slovenska přivítal v úvodním projevu přednosta Infekční kliniky doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc. Poté následovaly zdravice Ing. Bc. Andrey Mašínové, MBA, za vedení Fakultní nemocnice Plzeň, prim. MUDr. Petra Kümpela, místopředsedy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, Mgr. Niny Müllerové za Českou asociaci sester, prof. MUDr. Pavola Jarčušky, PhD., prezidenta Slovenskej spoločnosti infektológov SLS, spectabilis prof. MUDr. Borise Kreuzberga, CSc., děkana LF UK v Plzni, a v neposlední řadě i náměstka hejtmana Plzeňského kraje MUDr. Václava Šimánka, Ph.D. Byly jsme velmi potěšeny, že naše asociace sester byla přizvána k organizaci kongresu, na
Jak se na kongresu ukázalo, téma bariérové péče je stále aktuální foto: Mgr. N. Müllerová
30
němž probíhaly přednášky pro lékaře a sestry odděleně ve dvou sálech. Potěšující byla i vysoká účast sester, a to nejen aktivní (23 odborných sdělení a 5 posterů), ale i pasivní (89 sester, z toho 12 ze Slovenska). Mgr. N. Müllerová zmínila ve své zdravici i Mezinárodní organizaci sester (ICN), která k Mezinárodnímu dni sester vydává balíček na určité téma. V letošním roce se rozhodla zaměřit na důležitý zdroj ve zdravotnictví, kterým je pracovní síla v ošetřovatelství, především sestry. ICN upozorňuje na důležitou roli vzdělávání, počet sester a také na vhodné pracovní prostředí. Její motto „Vzdělaná pracovní síla v ošetřovatelství + dobré pracovní prostředí = vysoce kvalitní péče“ se prolínalo celým kongresem a 23 odborných sdělení v sesterské sekci svým obsahem poukazovalo na nesmírný rozsah znalostí a dovedností sester pracujících na infekčních pracovištích, ať už jde o zvládání mimořádných událostí v případě hospitalizovaných pacientů s vysoce nakažlivými nemocemi, využívání balíčků péče – tzv. „Care bundles“, zvládání péče o HIV pozitivní pacienty, kteří jsou postiženi ještě dalšími infekčními nebo nádorovými onemocněními, management bolesti, řešení výživy pacientů, jejich edukaci či rehabilitační ošetřování. Přednášející poukazovaly na fakt, že ačkoli dnes existuje řada jednorázových pomůcek, musejí být sestry vybaveny něčím, co se za peníze koupit nedá, a to je osobní disciplína v dodržování standardních postupů a velká empatie k pacientům, vůči kterým se část společnosti otáčí zády. Nesmírně zajímavý byl i workshop na téma problematika ošetřovatelské péče. Hlavní organizátorka sesterské sekce vrchní sestra Bc. Marcela Nechutná zvolila tři okruhy, ke kterým si mohly účastnice připravit svoje poznatky, zkušenosti a dotazy. Prvním okruhem byla bariérová péče, která zahrnovala témata: → připravenost zdravotnických pracovníků a poskytovatelů zdravotních služeb na výskyt pacientů s vysoce nakažlivou nemocí → existence pracovních postupů → vybavenost OOPP a jejich používání → izolační možnosti
ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ
→ konzultační a edukační dovednosti sester → náklady na následnou dekontaminaci → prevence poranění, zejména bodných, a jejich řešení Z diskuze k této oblasti vyplynul závěr, že situace v praxi stále ještě není uspokojivá. V některých případech dochází k nadužívání rukavic, a naopak některé ochranné pomůcky, jako např. zástěry, se nepoužívají při péči o rizikové pacienty vůbec. V některých nemocnicích nemají možnost zajistit hygienický, respektive izolační režim pro pacienty s MRSA, a tak je vůbec nepřijímají. Stále je velmi obtížné v praxi prosazovat režimová opatření. Problémy se vyskytují i v mezioborové spolupráci. Někteří fyzioterapeuti se například nechtějí podílet na péči o pacienta s MRSA. O zkušenosti z Ústřední vojenské nemocnice se podělila Mgr. Iva Koudelková, která je členkou Týmu pro kontrolu nemocničních infekcí a velmi aktivně se zapojovala do diskuze. Také Lenka Kohoutová z FN Hradec Králové předávala svoje zkušenosti se zaváděním režimových opatření (A = jednorázová ústenka a plášť, B = jednorázový plášť, C = jednorázová ústenka, D = zvláštní režim při TBC, MRSA, apod.) a velmi inspirovala přítomné jednoduchým označením pokojů barevnými kolíčky pro jednotlivé typy režimů. Osvěta je stále nutná a k tomu je potřeba dostatek informačních materiálů a konzultantů na problematiku izolace v různých typech institucionalizované péče, ale i v domácím prostředí. Dalším velkým tématem v této oblasti bylo ošetřování pacienta s vysoce nakažlivou nemocí (VNN). Bc. M. Nechutná prezentovala ve své přednášce pracovní postup ošetřujícího personálu při pravděpodobném onemocnění pacienta VNN na Infekční klinice FN Plzeň. Vycházela ze Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající mezinárodním předpisům v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotnických služeb. Tato směrnice stanoví všeobecné postupy týkající se mimořádné události, kdy lékař prvního kontaktu vysloví podezření na VNN na základě klinických známek onemocnění a/nebo s ohledem na anamnestické údaje o pobytu pacienta v endemické oblasti a/nebo v souvislosti s epidemiologicky významným kontaktem pacienta s jinou nakaženou osobou. Diskuze se pak týkala zejména používání osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP) a připravenosti různých zdravotnických zařízení na základní ošetření pacienta s VNN. Vyplynula z ní nutnost doplnění odpovídajících OOPP, nácvik oblékání a svlékaní OOPP pro ošetřující personál, vytvoření vnitřních předpisů pro konkrétní zdravotnické zařízení (směrnice, standard, pokyn vedoucího), které budou vycházet z jednotné směrnice vydané Ministerstvem zdravotnictví ČR a budou jasně definovat činnost zdravotnického personálu při podezření na VNN u pacienta ambulantně ošetřovaného či hospitalizovaného. Zdravotnický personál by měl být vždy připraven na mimořádné události a bezpečně poskytnout zdravotní péči pa cientovi s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc. Zejména v současné době při epidemii eboly v západní části Afriky je toto téma velice aktuální a důležitá je spolupráce všech zdravotnických zařízení a předávání zkušeností s výběrem OOPP a nácvikem ošetřování pacienta s VNN.
A jaké je základní – minimální vybavení OOPP pro ošetřování pacienta s VNN? → obličejová maska třídy FFP3 → uzavřené ochranné brýle → ochranný oděv proti infekčním agens (overal s kapucí) → rukavice 3 páry (minimum 2 páry), vrchní rukavice prodloužené neoprenové → ochranné návleky na zdravotnickou obuv → izolační páska (na přelepení okraje rukavic a ochranných návleků na obuv s oblekem) → příruční dezinfekční prostředek (75 ml) Druhým okruhem byla podpora zdraví a prevence nemoci: Klíšťová encefalitida → propagace očkování a její efektivita → edukační role sestry v primární péči → dostupnost edukačních materiálů HIV/AIDS → zajištění anonymity v centrech → migrace pacientů mezi centry → preventivní činnost → zkušenosti spolupráce s neziskovými organizacemi Také v této oblasti se sestry na infekčních klinikách a odděleních setkávají s nedostatkem edukačních materiálů. Ve školách je málo propagace, dospívá nová generace gayů a v médiích opadá informovanost o HIV. Veřejnost je potřeba více informovat o faktech, protože stoupá počet zachycených HIV pozitivních pacientů v pozdní fázi onemocnění, což má i veliký ekonomický dopad na celou společnost. Pokud se nemoc rozvine, stráví pacient velkou část života v nemocnici. Dobře léčený a kompenzovaný HIV pozitivní člověk dnes žije srovnatelným životem jako zdravá populace, normálně pracuje, ale pokud nedodržuje pravidla, může to mít na jeho okolí velmi negativní dopad. Závěrem opět zaznělo, že podpora zdraví a prevence infekčních nemocí musí mít pevný základ řízený Ministerstvem zdravotnictví ČR, které by mělo vytvářet síť center s odborníky, a to i všeobecných sester s odpovídajícími legislativně podloženými kompetencemi. Posledním tématem byla i problematika ošetřovatelské péče u nařízené hospitalizace: → zvládání komunikace s problémovou skupinou pacientů → řešení abstinenčních příznaků závislých pacientů → prevence distribuce návykových látek pacientům při nařízené hospitalizaci → zajištění bezpečnosti zdravotnického personálu Vzhledem k rozsáhlé diskuzi k „bariérové péči“ nám již čas nedovolil věnovat tomuto tématu dostatečnou pozornost. Věříme proto, že problematika ošetřovatelské péče u nařízené hospitalizace bude námětem pro workshop na dalším infektologickém kongresu, popřípadě pro jinou zajímavou prezentaci. Mgr. Nina Müllerová, Bc. Marcela Nechutná, doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc.
31
36
ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ
florence 10/14
Ve Stockholmu probíhalo 17. jednání Evropského panelu pro prevenci dekubitů Ve dnech 27.–29. srpna 2014 se ve švédském Stockholmu konala 17. konference Evropského poradního panelu pro otázky dekubitů (EPUAP), organizovaná ve spolupráci se Švédskou asociací sester (SSIS). Akce se konala v areálu prestižní Stockholmské univerzity v konferenčních sálech Aula Magna, které byly navrženy švédským architektem Ralphem Erskinesem.
K
onference se zúčastnilo přes 500 účastníků z 32 zemí celého světa, což byl nový rekord EPUAP. Hlavním tématem konference bylo „Dekubity od narození do smrti – prevence, léčba, rehabilitace“. Předneseno bylo více než 80 ústních sdělení, vystaveno bylo 78 posterů, konalo se 9 workshopů a několik dalších satelitních sympozií. Českou republiku prezentoval kolektiv autorů z Fakultní nemocnice Plzeň a Masarykovy univerzity Brno. Naše účast na konferenci byla podpořena vzdělávacím grantem společnosti Mölnlycke Health Care. Abychom získaly co nejvíce informací, budeme muset čerpat ze sborníku abstrakt, protože ani při nejlepší vůli se nám ve dvou lidech nepodařilo navštívit všechny zajímavé přednášky a akce. Dále uvádíme alespoň malý výčet informací, které na setkání zazněly.
Ve Švédsku neexistuje národní registr výskytu dekubitů Konferenci zahájila členka švédského parlamentu paní docentka Barbro Westerholm, která ve svém proslovu připomněla problém stárnoucí populace a potřebu vést lidi k tomu, aby se starali o své zdraví. Uvedla, že dekubity se netýkají jen starých lidí a že je potřeba věnovat jim pozornost. Zdravotní péče musí být založena na důkazech, a proto hraje důležitou roli i publikace výsledků. Posteskla si, že ve Švédsku neexistuje národní registr výskytu dekubitů, což by pomohlo tamní situaci zlepšit, a zdůraznila, že ekonomická data jsou používána spíše politicky. Proto jsou důležitá setkání, jako je EPUAP, kde si odborníci mohou vyměnit informace a posunout se dále. Následně vystoupili nový prezident EPUAP Amit Gefen z Izraele a za švédské pořadatele Christina Lindholm, kteří přivítali přítomné a poděkovali organizačnímu týmu za náročnou práci, zejména pak Švédské organizaci sester a sponzorům akce. Christina Linholm uvedla prvního řečníka, několikanásobného olympijského vítěze paralympiády v alpském lyžování Ronnyho Perssona. Ronny, který je upoután na invalidní vozík, zaujal přítomné svým příběhem. Asi to nejsilnější na jeho sdělení byl fakt, že nikoli vážný úraz, ale až chronická rána mu na několik let dokázala prakticky zničit život – ať už z hlediska fyzického, psychického či sociálního.
Další přednášku věnovanou problematice kůže z hlediska pohlaví a tomu, jak mohou rozdíly mezi mužem a ženou ovlivnit v budoucnosti zdravotní péči, přednesla Äsa Boström. Výskytu dekubitů u novorozenců a dětí se věnoval Guido Ciprandi z Itálie. Upozornil na důležitou roli nácviku fixace katetrů, protože nesprávný postup nebo nevhodně zvolený materiál mohou způsobit tlakové rány. Na jeho pracovišti analyzovali výskyt dekubitů od roku 2005 do roku 2014 a za cíl kvality si stanovili snížit výskyt dekubitů vhodnými opatřeními – vytvořili tým pro prevenci dekubitů, zavedli standardní postupy, edukovali zdravotnický personál, trénovali fixační techniky apod. Jejich cílem je také snížit výskyt infekcí, bolesti a nákladů.
Vzdělávání ošetřovatelského personálu je nezbytné Další sdělení se týkala sledování výskytu dekubitů v souvislosti s operačními výkony – je prokázáno, že některé dekubity vznikají už na operačních sálech, zejména tehdy, když je přijetí pacienta prodlužováno pobytem na příjmové ambulanci (administrativa, odběry na laboratorní vyšetření, RTG vyšetření – přesouvání z lůžka na vyšetřovací stůl, transport). Proto je potřeba příjem pacientů urychlit tak, aby se při cestě na operační sál nevyskytlo riziko vzniku dekubitů. Vybavení antidekubitními matracemi je důležité nejen na lůžkových stanicích, ale také na operačních sálech. Také vzdělávání ošetřovatelského personálu bylo věnováno hodně času a řada přednášejících se zaměřovala na včasnou detekci rizika vzniku dekubitů a hodnocení jednotlivých stupňů. Například na geriatrické stanici Capio Geriatrics Dalen v Dalens Hospital ve Stockholmu hodnotí, stejně jako my v našich nemocnicích, riziko pacientů hned po přijetí dle modifikované škály Nortonové. Hodnoty sledují každý měsíc a za posledních 10 měsíců tu výskyt dekubitů klesl z 22 % na 8,6 %.
Vznikla nová směrnice pro prevenci a léčbu dekubitů Zcela zásadní bylo sdělení Lisette Shoonhoven, která představila novou směrnici pro prevenci a léčbu dekubitů, která je od 9. září 2014 zveřejněna na stránkách EPUAP – www.epuap. org. Na aktualizaci směrnice pracovalo 27 skupin odborníků, kteří odvedli obrovskou práci především kritickým přezkoumá-
ním stávajících důkazů o dekubitech. Pracovní skupiny byly složeny z expertů Evropského panelu (EPUAP), Národního panelu (NPUAP) a Pan Pacific Pressure Injury Alliance (PPPIA). Důkazy o dekubitech jsou čerpány z devíti databází; je dbáno na jejich kvalitu a kategorie důkazů jsou rozděleny do skupin A – B – C. Doporučení jsou založena na principu, co musí nebo může být provedeno. Směrnice také obsahuje novou kapitolu zaměřenou na prevenci dekubitů u specifických skupin pacientů – například u kriticky nemocných pacientů, pacientů na operačních sálech, na spinálních jednotkách, pacientů vyšších věkových skupin nebo naopak u pediatrických pacientů. Směrnice byla dříve přeložena do 17 světových jazyků a v nejbližší době bude na webových stránkách aktualizována procedura pro provádění překladů. Věříme, že se 280 stran nové směrnice podaří přeložit do češtiny co nejdříve. Jelikož výbor EPUAP přikládá edukaci zdravotnických pracovníků v oblasti dekubitů zásadní význam, vyvinul k tomu také odpovídající nástroj – e-learningový kurz. Jeho novou verzi PuClas3 představil Dimitri Beeckman. Tento kurz je dostupný na webových stránkách EPUAP zdarma, ale pouze pro členy. Jedná se již o třetí verzi kurzu, na kterém spolupracovala řada odborníků, kteří se museli shodnout na jednotlivých definicích a stupních. Obrázky jsou zpracovány ve vysokém rozlišení a jsou doprovázeny kazuistikami. Jednotlivé kapitoly zahrnují definice a příčiny vzniku dekubitů, hodnocení jednotlivých stupňů dekubitů, nová kapitola je věnována i správnému hodnocení inkontinentní dermatitidy vs. dekubitů či hodnocení kombinovaných typů poškození kůže. Kurz je možné přeložit do různých světových jazyků, ale problémem je možnost širšího přístupu veřejnosti.
Den STOP dekubitům se slaví více Zhodnocení výsledků druhého Světového dne STOP dekubitům se ujala Zita Kis Dadara, která poděkovala všem, kdo se do této akce zapojili. Ve srovnání s rokem předcházejícím měla tato inicia tiva ještě větší ohlas a některé reakce je možné zhlédnout i na webu EPUAP. Potěšilo nás, že Zita Kis Dadara ocenila aktivitu ČR a prezentovala fotografie z certifikovaného kurzu FN Plzeň.
Úspěch měly i workshopy Velmi zajímavý byl workshop společnosti Linet, spol. s r. o., s názvem Moving and handling. V něm nám klinická specialistka Loraine Demott předvedla možnosti, jaké moderní lůžka nabízejí, a upozornila, že personál často všechny tyto možnosti nevyužívá. Nejenže se tak sám namáhá, ale při nevhodné manipulaci může pacientovi způsobit
foto: Mgr. N. Müllerová
ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ
poranění (střihový efekt, odřeniny, zhmoždění). Zprvu jsme nechápaly, co může být na předvedení postupu polohování pacienta pomocí slide sheet tak zázračného, ale když nám s pomocí dobrovolnice předvedla, jak snadno se pacient na lůžku posouvá, nezbylo nám než se zeptat, kde je tato pomůcka k dostání. Také laterální náklon lůžka tak, aby se pacient z polosedu sám postavil, je velkou pomocí nejen pro pacienta, ale i pro ošetřovatelský personál. Také workshop společnosti Mölnlycke „Chraňte vaše pacienty před dekubity“ byl velice zajímavý. Nás přilákal především skvělý řečník profesor Nick Santamaria z University of Melbourne and Royal Melbourne Hospital v Austrálii. Již na předchozím setkání EPUAP ve Vídni prezentoval výsledky studie prováděné u pacientů v kritickém stavu na JIP s využitím preventivního krytí Mepilex© Border Sacrum v oblasti sakra; tentokrát se zaměřil na paty a prokázání finanční efektivity prevence oproti nákladům na léčbu – používáním Mepilex© Border Heel. Doložil důkazy o snížení nákladů až o polovinu při používání preventivních krycích materiálů. Zdůraznil, že je třeba sestry zapojit do prevence, protože je nutné snížit variabilní náklady na zdravotní péči. Přítomné zaujal svým prohlášením, že zatímco v Austrálii jsou náklady spojené s hojením dekubitů plně hrazeny jako komplikace stavu, v USA je úhrada za péči v případě výskytu dekubitů zdravotní pojišťovnou krácena. To potvrdila i další expertka na dekubity Peggy Kalowes, která prezentovala výsledky studie prováděné v Community Hospital Long Beach v Kalifornii. Uvedla, že výskyt incidence dekubitů se na všech stanicích pohyboval v letech
17. konference EPUAP se zúčastnilo více než 500 účastníků z 32 zemí celého světa
Směrnice pro prevenci a léčbu dekubitů byla přeložena do 17 světových jazyků a její aktualizovaná verze je od 9. září zveřejněna na webových stránkách www.epuap.org. Lze očekávat i její českou verzi.
37
44
florence 10/14
personĂĄlnĂ inzerce VolnĂĄ mĂsta KodĂŠĹ&#x2122;i/kodĂŠrky FakultnĂ nemocnice Brno, Ekonomický odbor, KodĂŠrskĂŠ oddÄ&#x203A;lenĂ, JihlavskĂĄ 20, 625 00 Brno pĹ&#x2122;ijme 2 kodĂŠry/kodĂŠrky na plnĂ˝ Ăşvazek. PoĹžadavky: ukonÄ?enĂŠ stĹ&#x2122;edoĹĄkolskĂŠ nebo vysokoĹĄkolskĂŠ vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ (preferovĂĄno nelĂŠkaĹ&#x2122;skĂŠ zdravotnickĂŠ povolĂĄnĂ). PodmĂnkou: dobrĂĄ poÄ?ĂtaÄ?ovĂĄ gramotnost v programech Microsoft Office a prĂĄce s Internetem, analytickĂŠ myĹĄlenĂ (schopnost vytvoĹ&#x2122;it a prezentovat zĂĄvÄ&#x203A;r k posuzovanĂŠ problematice), preciznost a dĹŻslednost, schopnost komunikace a zĂĄjem o dalĹĄĂ vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ v oboru, zĂĄjem a pracovnĂ nasazenĂ, morĂĄlnĂ a obÄ?anskĂĄ bezĂşhonnost. VĂ˝hodou: znalost MezinĂĄrodnĂ klasifikace nemocĂ â&#x20AC;&#x201C; 10 a seznamu vĂ˝konĹŻ (vyhlĂĄĹĄka Ä?. 134/1998 Sb. v platnĂŠm znÄ&#x203A;nĂ), znalost klasifikaÄ?nĂho systĂŠmu DRG, znalost systĂŠmĹŻ AMIS, Navision Attain, COGNOS, praxe na obdobnĂŠ pracovnĂ pozici, vhodnĂŠ pro
Pro zasĂlĂĄnĂ svĂŠ personĂĄlnĂ inzerce vyuĹžijte naĹĄi e-mailovou adresu:
radkova.inzerce@ambitmedia.cz
osoby majĂcĂ zkuĹĄenosti s problematikou Ăşhrady nebo vykazovĂĄnĂm zdravotnĂ pĂŠÄ?e. NabĂzĂme: moĹžnost dalĹĄĂho rozvoje, zamÄ&#x203A;stnaneckĂŠ vĂ˝hody. NĂĄstup: dohodou. Kontakt: strukturovanĂ˝ Ĺživotopis zasĂlejte na adresu SekretariĂĄtu ekonomickĂŠho nĂĄmÄ&#x203A;stka, asistentku panĂ Lenku KouĹ&#x2122;ilovou, e-mail: lenka.kourilova@fnbrno.cz ĹĄeobecnĂĄ sestra se spec. V zpĹŻsobilostĂ pro pĂŠÄ?i v psychiatrii SvitavskĂĄ nemocnice, a. s., pĹ&#x2122;ijme vĹĄeobecnou sestru se spec. zpĹŻsobilostĂ pro pĂŠÄ?i v psychiatrii. Ă&#x161;vazek 1,00 pracovnĂho mĂsta do nepĹ&#x2122;etrĹžitĂŠho provozu na dobu neurÄ?itou. PĹ&#x2122;edpoklĂĄdanĂ˝ nĂĄstup do novĂŠho a rozĹĄĂĹ&#x2122;enĂŠho provozu oddÄ&#x203A;lenĂ psychiatrie a psychoterapie koncem roku 2014. Kontakt: Mgr. NemĹĄovskĂĄ, nĂĄm. Ĺ&#x2122;ed. pro OP, tel.: 461 569147, e-mail: nemsovska@nemsy.cz nebo Bc. BlaĹževskĂĄ, staniÄ?nĂ sestra psych. odd., tel.: 461 569 341, e-mail: blazevska@nemsy.cz.
VĂ˝bÄ&#x203A;rovĂŠ Ĺ&#x2122;ĂzenĂ VrchnĂ sestra Masarykova mÄ&#x203A;stskĂĄ nemocnice v Jilemnici vypisuje vĂ˝bÄ&#x203A;rovĂŠ Ĺ&#x2122;ĂzenĂ na pracovnĂ pozici vrchnĂ sestra hemodialyzaÄ?nĂho oddÄ&#x203A;lenĂ. NĂĄstup do funkce: 1. 12. 2014. PoĹžadavky: odbornĂĄ zpĹŻsobilost v oboru vĹĄeobecnĂĄ sestra, trestnĂ bezĂşhonnost, minimĂĄlnÄ&#x203A; 5 let praxe, PSS v oboru intenzivnĂ pĂŠÄ?e (v nefrologii) nebo certifikovanĂ˝ kurz pĂŠÄ?e o nemocnĂŠ lĂŠÄ?enĂŠ eliminaÄ?nĂmi metodami. DalĹĄĂ poĹžadavky: znalost prĂĄce na PC, komunikaÄ?nĂ, Ĺ&#x2122;ĂdĂcĂ a organizaÄ?nĂ schopnosti, obÄ?anskĂĄ a morĂĄlnĂ bezĂşhonnost. PoĹžadovanĂŠ dokumenty: Ĺživotopis, pĹ&#x2122;ehled dosavadnĂ profesnĂ praxe, ĂşĹ&#x2122;ednÄ&#x203A; ovÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;enĂŠ doklady o dosaĹženĂŠm vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ, osvÄ&#x203A;dÄ?enĂ k vĂ˝konu zdravotnickĂŠho povolĂĄnĂ bez odbornĂŠho dohledu, vĂ˝pis z rejstĹ&#x2122;Ăku trestĹŻ (ne starĹĄĂ 3 mÄ&#x203A;sĂcĹŻ), souhlas s vyuĹžitĂm poskytnutĂ˝ch osobnĂch ĂşdajĹŻ pro ĂşÄ?ely vĂ˝bÄ&#x203A;rovĂŠho Ĺ&#x2122;ĂzenĂ. PĂsemnĂŠ pĹ&#x2122;ihlĂĄĹĄky s poĹžadovanĂ˝mi doklady zasĂlejte do 3 tĂ˝dnĹŻ po zveĹ&#x2122;ejnÄ&#x203A;nĂ inzerĂĄtu na adresu personĂĄlnĂho oddÄ&#x203A;lenĂ: MiluĹĄe PodzimkovĂĄ, Masarykova mÄ&#x203A;stskĂĄ nemocnice v Jilemnici, MetyĹĄova 465, 514 01 Jilemnice.
angliÄ?tina inzerce
VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ partner pro odbornĂŠ
medicĂnskĂŠ pĹ&#x2122;eklady a tlumoÄ?enĂ
t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; QĹźFLMBEĆ&#x2030; t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂ&#x2C6;OFL t 5MVNPĹ&#x2DC;FOĂ&#x201C; t .VMUJNFEJĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; TMVäCZ < 5 > < . > < & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz
35x80.indd 1
Osteoporosis
Osteoporosis, defined by WHO as a decrease in bone density, is a very common disease. It affects mainly women after menopause (the prevalence in 55 year-old women is 7%, in 80 year-old women 19%). It is a pathological decrease of bone tissue â&#x20AC;&#x201C; atrophy of bone trabeculae. The bones lose calcium, which results in the reduction of bone density. The bone loses its strength and is more prone to fracture. Osteoporosis is a disease that often develops unobserved until complications appear. Osteoporosis can be classified as primary (without an evident concrete cause) and secondary. Patient: Good morning, doctor. My name is Hunt and my mother, Ms Stiller, was taken to this hospital yesterday with a forearm fracture. It's been the third fracture this year, so I came to ask how she is doing and if it is normal at her age. Doctor: Good morning, Ms Hunt. She was given an X-ray and had her arm put in a cast. Given her age, 75, and a few small complications, she should stay here for a few more
days. However, your mother suffers from osteoporosis, and that is why her bones break so often. Patient: Osteoporosis? What is it? Doctor: To put it simply, it is the thinning of bone tissue. The bone becomes porous, it loses calcium and other minerals, which leads to higher fragility, among other things. Patient: And what are the manifestations? Doctor: Mild forms are asymptomatic. Later, the symptoms include back pain as osteoporosis affects mainly vertebrae, fractures and a decrease in height or skeletal deformation caused by the change of the shape of vertebrae. Patient: Is it possible to cure it? Doctor: It is easier to prevent osteoporosis than to cure it. However, we are going to medicate your mother with drugs to prevent loss of bone mass and to help bone formation â&#x20AC;&#x201C; calcium, fluorine, vitamin D, bisphosphonates and hormones, and set regime measures in the form of a calcium-rich diet and adequate physical activity. These measures are to be continued when she gets back home.
Patient: Ok. And when is she going to be discharged? Doctor: I suppose within a few days. We will let you know via telephone. Patient: Thank you very much. See you soon. Doctor: See you. SLOVNĂ? ZĂ SOBA decrease â&#x2020;&#x2019; Ăşbytek, pokles, snĂĹženĂ to result â&#x2020;&#x2019; mĂt za nĂĄsledek, vĂŠst k Ä?emu prone to â&#x2020;&#x2019; nĂĄchylnĂ˝ k Ä?emu, mĂt sklon, tendenci unobserved â&#x2020;&#x2019; nepozorovanĂ˝ evident â&#x2020;&#x2019; oÄ?ividnĂ˝, zĹ&#x2122;ejmĂ˝, patrnĂ˝, evidentnĂ, zjevnĂ˝ cause â&#x2020;&#x2019; pĹ&#x2122;ĂÄ?ina, dĹŻvod forearm â&#x2020;&#x2019; pĹ&#x2122;edloktĂ cast â&#x2020;&#x2019; sĂĄdra; model, odlitek given â&#x2020;&#x2019; vzhledem k; danĂ˝, uvedenĂ˝ to suffer from â&#x2020;&#x2019; trpÄ&#x203A;t Ä?Ăm, bĂ˝t postiĹžen to put it simply â&#x2020;&#x2019; zjednoduĹĄenÄ&#x203A; Ĺ&#x2122;eÄ?eno to lead to â&#x2020;&#x2019; vĂŠst k Ä?emu, mĂt za vĂ˝sledek fragility â&#x2020;&#x2019; lomivost; kĹ&#x2122;ehkost among other things â&#x2020;&#x2019; mimo jinĂŠ manifestation â&#x2020;&#x2019; projev to discharge â&#x2020;&#x2019; propustit to suppose â&#x2020;&#x2019; pĹ&#x2122;edpoklĂĄdat, myslet si, domnĂvat se via â&#x2020;&#x2019; prostĹ&#x2122;ednictvĂm, pĹ&#x2122;es
12/13/12 12:48 PM
www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS., e-mail: Âmagda.hettnerova@ambitÂmedia.cz, externĂ redaktorka: Mgr. Helena MichĂĄlkovĂĄ, Ph.D. / RedakÄ?nĂ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;edsedkynÄ&#x203A;, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ&#x203A;na HomolkovĂĄ, Bc. Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂk / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ&#x2DC;editel vydavatelstvĂ: RNDr. Martin ÂSlavĂk / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. tel.: +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva SĂĄdlovĂĄ, OranĹžovĂĄ: CMYK 0-72-100-0 OranĹžovĂĄ: PMS 021 Blanka TurinovĂĄ, MBA,Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: PMS 7545 tel.: +420 605 208 985, e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ&#x2122;edplatnĂŠ: Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint Kapa - ÂPressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / Ä&#x152;asopis vychĂĄzĂ 10krĂĄt roÄ?nÄ&#x203A; (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ dvojÄ?Ăslo) / Registrace: MK Ä&#x152;R-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂĹ&#x2122;enĂ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;ĂspÄ&#x203A;vky se nevracejĂ. Redakce neodpovĂdĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2014
! "
! " # #
! "#$%& ' ( ( ) * ( (+ , - ( . , / 0 , 1 2 ( , 34
5 ( + , ( .( 0
, , 0 6 ( + , + 7 , 0 + 8
# 9 :4 ;3 36! < ="$ $&# "> 7 9 (
? ,