Florence 7-13

Page 1

7–8/13

florence vychází pod patronací České asociace sester červenec–srpen 2013 / ročník IX / 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

s. 4 / Reportáž

s. 32 / Zpravodaj ČAS

Jeden den na záchrance: Banální případy střídají akce

Svůj svátek oslavily sestry v Divadle Na Jezerce

s. 15 / Odborné téma

Využití léčebné hypotermie v přednemocniční neodkladné péči v ČR s. 23 / Přehledová studie

Využití Theory of Caring v porodní asistenci v ČR

Odborné téma

Intenzivní péče a urgentní medicína

časopis obsahuje recenzované články

MediSet® – vše, co potřebujete vždy hned při ruce: rychlé, bezpečné a kvalitní ošetření MediSet® je hotový sterilní balíček obsahující kompletní sadu zdravotnického materiálu, jenž umožňuje okamžitě a kdykoliv provést aseptický zákrok. Lze jej použít ihned bez nutnosti zdlouhavé přípravy a kompletace zdravotnického materiálu. Je k dispozici v různých variantách, které svým složením odpovídají typu zákroku. Jednotlivé komponenty jsou uloženy v logickém sledu. Všechny složky setu byly pečlivě vybírány v úzké spolupráci se zdravotníky.

Proč právě MediSet®? • Šetří čas, ulehčuje práci a snižuje náklady • Zvyšuje kvalitu a bezpečnost ošetření • Zaručuje sterilní postup při provádění zákroků • Zákrok je možné provést ihned, kdykoliv a kdekoliv • Obsahuje kompletní sadu pro zákrok včetně kovových nástrojů • Slouží jako prevence nozokomiálních nákaz • Přispívá ke standardizaci postupů a minimalizaci případných chyb

Více informací na www.hartmann.cz Volejte naše odborné poradce na infolince 800 100 333

1

editorial florence 7–8/13

Příteli chvátej, SOS…

K

dyž se řekne sanitka, vybaví se vám možná stejnojmenný československý televizní seriál z prostředí pražské záchranky v letech 1956–1975, v němž hrál hlavní roli Jaromír Hanzlík a který, zdá se, se znovu vrací na televizní obrazovky. Podíváte-li se však do slovníku, co znamená slovo sanita, protože sanitka je hovorový výraz, zjistíte, že má hned několik významů. Slovo sanitá znamená zdraví. Jako sanita se historicky označoval oddíl vojenských zdravotníků, ale stavitelsky jde o souhrnné označení vybavení koupelen a záchodů. A jak jsem psala již na začátku, dalším významem tohoto slova je speciálně upravený automobil užívaný k převozu nemocných nebo raněných. A právě lidem, kteří s těmito vozy jezdí a zachraňují životy, se budeme v tomto čísle Florence také věnovat. Nejprve však něco málo z historie. První pokusy o převoz pacientů k lékaři začaly v Evropě vznikat již v 18. století. Přepravu tehdy zajišťovaly koňské povozy. První záchranná služba pod názvem „Humanitní společnost pro záchranu zdánlivě mrtvých a v náhlém nebezpečí smrti se ocitnuvších“ byla založena v roce 1798 a v roce 1857 byl v Praze na popud tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské barona Päumanna založen Pražský dobrovolný sbor ochranný, do něhož se přihlásilo 36 dobrovolníků různých profesí, tři z nich byli zdravotníci. Tím se začala psát historie pražské záchranky, která je nejstarší ve střední Evropě. Sanitní vozidla se začala používat nejprve ve velkých městech v první polovině 20. století. Do menších měst se u nás začala rozšiřovat až od 60. let, kdy začaly vznikat další záchranné služby. Původně šlo o běžná vozidla, ve kterých bylo lůžko pro pacienta, a veškeré zdravotnické vybavení s sebou vozil lékař v brašně. Sanitky, jak je známe dnes, se v Československu začaly objevovat až od 80. let. Těm dnešním se však svým výkonem ani vybavením nemohly vyrovnat. A jak to tedy vypadá v těch dnešních? Jak vypadá takový běžný den záchranářů? Na to jsme se jeli podívat do Mníšku pod Brdy, kde slouží příslušníci Záchranné služby Asociace samaritánů ČR. Jak to dopadlo, se můžete dočíst v reportáži na straně 4. Ale protože urgentní medicína nejsou jen záchranáři, dozvíte se v tomto čísle například i to, jak je využívána léčebná hypotermie v přednemocniční neodkladné péči v ČR nebo jak může vypadat život mladého člověka po autonehodě. Nechybí samozřejmě ani druhé odborné téma, kterým je tentokrát dítě a péče o ně, takže se dozvíte mimo jiné i to, jak vypadá extrakorporální membránová oxygenace v dětském věku. Nemůžeme zapomenout ani na recenzované články, porovnání ošetřovatelské péče u nás a na řecké Krétě očima studentů či výlet do historie v souvislosti s měřením tlaku. A přestože, řečeno slovy klasika, tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným, přeji vám, aby se počasí umoudřilo a vy jste prožili krásné léto a příjemnou dovolenou. Hezké čtení!

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!

obsah

2

téma čísla

florence 7–8/13

3 / Seriál Jakou mám šanci na novou práci? 4 / Reportáž Jeden den na záchrance: Banální případy střídají akce

Dítě a péče o ně

Mimotělní membránová oxygenace (ECMO) je život zachraňující metoda užívaná v léčbě těžkého respiračního a oběhového selhání nezvládnutelného správně vedenou ventilační léčbou a farmakologickou podporou oběhu.

Odborné téma

Dítě a péče o ně 8 / ECMO (extrakorporální membránová oxygenace) v dětském věku 10 / Aplikace surfaktantu při léčbě aspirace mekonia Intenzivní péče a urgentní medicína 13 / Kazuistika mladého muže po autonehodě 15 / Využití léčebné hypotermie v přednemocniční neodkladné péči v ČR

8

Recenzované články

Výzkumná zpráva 19 / Vplyv sociálneho skóre rodiny na psychomotorický vývin batoliat Přehledová studie 23 / Využití Theory of Caring v porodní asistenci v ČR

z dalšího obsahu 4 Reportáž Jeden den na záchrance: Banální případy střídají akce

26

Analogové studie a vliv smyslové a sociální deprivace na pacienty dlouhodobě upoutané na lůžko

Praxe

26 / Analogové studie a vliv smyslové a sociální deprivace na pacienty dlouhodobě upoutané na lůžko Pro studenty 29 / Vyšší odborná škola MILLS Čelákovice Pro školy 30 / Odborná stáž na ostrově Kréta

Zpravodaj ČAS

32 Svůj svátek

oslavily sestry v Divadle Na Jezerce

2 / Svůj svátek oslavily sestry v Divadle Na Jezerce 3 33 / Brodovy dny se letos zaměřily hlavně na predialýzu 35 / Sestra, která zná, pomáhá 36 / Pražské chirurgické dny slavily jubileum Z konferencí 38 / 8. sympozium o peritoneální dialýze pracovišť Čech a Moravy „Czech PD Day“

Servis

44

www.florence.cz Ročník IX., číslo 7–8, červenec–srpen 2013 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 6. 2013 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia a archiv

Historie Historie měření tlaku aneb od krve po rtuť

41 / II. neurologické sympozium přispělo k rozvoji mezinárodní spolupráce 42 / Senior v dnešní době 43 / Právo Ztráta objednaných léků 43 / Kvíz 44 / Historie Historie měření tlaku aneb od krve po rtuť 44 / Názory O co vlastně jde v pracovní skupině pro porodnictví na MZ ČR? 48 / Lekce angličtiny

3

seriál / personalistika text: Mgr. Radka Lankašová, www.mblue.cz, foto: Profimedia

Jakou mám šanci na novou práci? Šance najít práci je stoprocentní. To je dobrá zpráva. Otázkou však zůstává, jak se vám bude práce líbit a kde a kdy ji získáte.

K

aždý člověk má mix osobních preferencí. Zaměstnání hodnotíme podle mzdy, kterou dostaneme, nadřízeného a kolegů, se kterými budeme spolupracovat. Dále dle pracovní náplně, případně možnosti ji následně ve firmě změnit, renomé zaměstnavatele a vzdálenosti od bydliště. Zbývající kritéria jsou méně významná – například zaměstnanecké výhody, rozsah možného školení aj. Jestliže hledáme práci, intuitivně se rozhlížíme po stejné práci ve stejném oboru, v němž jsme pracovali, nebo na­opak úmyslně chceme náplň práce či obor změnit. Tabulka popisuje, jaké máte možnosti, a zároveň říká, že směrem dolů a doprava klesá zájem zaměstnavatele vás zaměstnat. Stejná práce / stejný obor

Stejná práce / podobný obor

Stejná práce / jiný obor

Podobná práce / stejný obor

Podobná ­práce / podobný obor

Podobná práce / jiný obor

Odlišná práce / stejný obor

Odlišná práce / podobný obor

Odlišná práce / jiný obor

Pozn.: Práce znamená pracovní náplň neboli obvyklá činnost v zaměstnání. Obor znamená obor zaměstnavatele (banka nebo pojišťovna, automobilový průmysl nebo sklárna atp.).

V zásadě se můžete nacházet ve třech situacích: 1. Máte hodně nabídek na práci = ideální situace. Předchází jí výborně napsaný životopis a zejména vysoká odborná kvalifikace a zajímavé předchozí pracovní zkušenosti. 2. Máte jednu nabídku a nedaří se vám novou práci najít. Pak zvažte – máte dobře napsaný životopis? Hlásíte se na pozice, která odpovídají vaší kva-

lifikaci a pracovním zkušenostem? Jste dostatečně aktivní a odpovídáte na všechna volná relevantní pracovní místa? 3. Nemáte žádnou nabídku. Pak je potřeba, abyste se začali dívat na trh práce jako na trh pracovní síly, kde jsou firmy kupujícími a vy jste „zboží“, které si kupují. Přestože je toto přirovnání tvrdé, do určité míry situaci skutečně vystihuje. Znamená to tedy, že pokud v daném čase projeví více lidí zájem o vámi vybrané pracovní místo, je vaše šance být zaměstnán srovnatelná s výrobkem, kterého je ve skladu příliš mnoho. Pozvání na interview (tedy kupec si zboží všiml) = hodnocení vzhledem ke mzdě (cena zboží), vzdělání a pracovním zkušenostem (obsah a charakter zboží), osobnostním charakteristikám a podle vaší motivace. Zamyslete se, jakým způsobem si kupujete dražší službu nebo věc. Jak se chováte? Vezmete hned to první, co vidíte? Nebo pátráte dál? Snažíte se ušetřit? Nebo chcete to pravé ořechové a jste ochotni si připlatit a počkat? Úplně stejně se chovají zaměstnavatelé, když obsazují místo ve své společnosti. Váš cíl je najít více pracovních nabídek, dostat pozvánku na interview a následně získat pracovní nabídku za co nejlepších podmínek. Nedaří-li se vám dostat se na pohovory, analyzujte, jaký je důvod nedostatku pracovních nabídek: 1. „Zaslal jsem málo žádostí.“ Pak odepisujte více. Zvažte změnu kritérií,

podle kterých si volná místa vybíráte. Nezúžili jste si zbytečně výběr? Co se stane, když jeden požadavek zmírníte? Nebo úplně vypustíte? 2. „Dostávám málo pozvánek na interview.“ Pak zkontrolujte, zda je váš životopis v pořádku. Je strukturovaný? Obsahuje všechny osobní údaje? Dostatečně jasně, přesně a hlavně konkrétně obsahuje náplň vašich pracovních pozic? Umíte se skutečně prodat? Zaujmout? 3. „Většinou jsem zamítnut po prvním interview.“ Pak se zamyslete, jak se na pohovoru chováte. Jako tvor bez sebevědomí? Nebo naopak jako „ředitel zeměkoule“? Sedněte si před zrcadlo, abyste se viděli celí, a zkuste si odpovědět na pár základních otázek, které jsou vždy kladeny u pohovoru. Jak sami na sebe působíte? Dali byste si práci? Věřili byste si? Nevíte-li si rady s analýzou nebo napsáním životopisu, zkuste využít službu www.jakhledatzamestnani.cz. Zajímavou alternativou k zaměstnání může být vlastní podnikání. Jste-li nezaměstnaní, můžete svůj volný čas věnovat přípravě vlastní živnosti nebo firmy. Neříkejte si hned, že to nepůjde. Máte čas o podnikání přemýšlet. Věnujte svůj čas přípravě podnikání tak, jako by jiná možnost nebyla. Pravděpodobně sami sebe překvapíte svými nápady. Konzultujte své podklady se známými, kteří jsou zkušenější nebo sami dokonce podnikají. Koneckonců nápady můžete případně uplatnit i v novém zaměstnání, pokud se nakonec přeci jen rozhodnete nepodnikat.

4

florence 7–8/13

reportáž text a fota: Magda Hettnerová, redakce Florence

Jeden den na záchrance: Banální případy střídají akce Z podmračeného nebe se na zem občas snesou dešťové kapky a teplota vzduchu se létu nepodobá ani omylem. Je pondělí 10. června, osm hodin ráno a před nízkou budovou ve Skalecké ulici č. 519 v Mníšku pod Brdy je rušno. Do přízemí, kde mají své čekárny zubní a praktická lékařka, přicházejí pacienti a z postranních otevřených dveří sem doléhají mužské hlasy. V malé místnosti zaplněné skříněmi postávají čtyři muži v oranžových stejnokrojích a diskutují. Jsou to zaměstnanci záchranné služby Asociace samaritánů ČR (ZS ASČR), kteří si zrovna vyměňují službu.

P

rávě zde, ve dvou malých místnostech, sídlí rychlá lékařská pomoc (RLP) ASČR, která v systému rendez-vous vyjíždí zasahovat po téměř celém okresu Praha–západ ve Středočeském kraji. Dvojice řidič–lékař tu slouží vždy ve dvanáctihodinových směnách, aby byli k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

„V Mníšku pod Brdy máme ještě jedno stanoviště, ze kterého vyjíždí vůz rychlé záchranné služby (RZS). Další stanoviště samaritánů jsou v Praze 5-Zbraslavi, Kralupech nad Vltavou, Davli u Prahy, ve Slaném a na Letišti Václava Havla v Praze-Ruzyni,“ popisuje Jan Kottek, který v Mníšku slouží jako řidič RLP/RZP. Vzhledem

k rozlehlosti Středočeského kraje se každý výjezd podobá menšímu výletu. „Může se stát, že při jednom výjezdu ujedeme i sto kilometrů,“ říká Kottek. Vůz s lékařem zasahuje všude tam, kam jej vyšle centrální dispečink, který sídlí v Kladně. „Původně měly všechny okresy své vlastní dispečinky, ale ty byly před ča-

5

sem s výjimkou Kolína zrušeny a centralizovaly se do Kladna,“ vysvětluje Kottek s tím, že v celém Středočeském kraji slouží zhruba 70 posádek záchranné služby. O tom, kterou posádku na výjezd dispečink pošle, rozhoduje několik faktorů, mimo jiné i ten, jak daleko je posádka od místa výjezdu. Posádka, která slouží v Mníšku pod Brdy, spravuje zejména území od Jíloviště až pod Dobříš a někdy vyjíždí i na Příbramsko. „Může se stát, že posádka, která by byla nejblíž, je někde na výjezdu, takže jedeme místo ní i na vzdálenější místa a naopak,“ pokračuje Kottek. Místa, do kterých záchranka vyjíždí, jsou různá a každý výjezd je specifický. Jejich počet a charakter se mění i podle ročního období.

Pacienta dostanou do nemocnice třeba i po vodě „Tady na Mníšecku je hodně chatařů, cyklistů i motorkářů, takže vyjíždíme k dopravním nehodám, ke kolapsům, když si například někdo zapomene vzít s sebou na chatu prášky, k úrazům, které si způsobí domácí kutilové, a podobně. V okolí jsou také velké vodní plochy, jako například přehrada Slapy a Živohošť, takže tam zase dochází k úrazům spojeným s koupáním,“ vypočítává Kottek s tím, že nejvíc práce mívají zdejší záchranáři v létě. „Problém je v tom, že je tu spousta nepřístupných míst, takže někdy musíme nechat sanitku na nejbližší cestě a jít za pacientem s veškerým vybavením sami,“ přidává se MUDr. ­Hynek Cikánek, který už u záchranky slouží několik let. „Jednou jsme byli voláni k paní s infarktem. Bylo to přesně v takovém místě u Sázavy, kam se za ní nedalo dostat autem. Běželi jsme tedy několik kilometrů i s vybavením pěšky. Problém však byl, že jsme ji museli dostat k vrtulníku, který tam nemohl přistát, protože všude kolem byly jen lesy a řeka. Kolega si ji tedy vzal na záda, já jsem ho zezadu obejmul, aby byla paní zabezpečená, a společně jsme ji dostali dolů k řece. Tam jsme si půjčili od nějakého kluka loď a asi dva kilometry jsme ji vezli dolů po řece k místu, kde už mohl vrtulník přistát,“ popisuje lékař. Vybavení, které přitom lékař a záchranář nosí, váží dohromady několik desítek

kilogramů, a pokud k tomu mají ještě transportovat pacienta, je to složité a namáhavé. „Naše služba spočívá především v čekání na výjezd,“ popisuje Kottek a usedá k počítači, zatímco lékař ve vedlejší místnosti sestavuje služby a věnuje se administrativě. To však neznamená, že by do té doby seděli s rukama v klíně. „Na každý den máme rozpis povinností, které musíme splnit,“ říká Kottek a ukazuje na několik papírů A4 rozvěšených na nástěnce nad stolem. Tím prvním, čím každá služba začíná, je přihlášení do počítačového systému, díky čemuž se centrální dispečink dozví, jaká posádka jmenovitě je připravena k výjezdu. „Dnes máme pondělí, takže musím zkontrolovat vybavení vozidel RZP, RLP, aby odpovídalo vyhlášce. V úterý se pak dělá úklid, ve čtvrtek je pravidelná kontrola defibrilátorů a podobně,“ čte z rozpisu úkolů, kterých je na každý den celá řada. Hodiny na stěně ukazují po desáté dopoledne a my čekáme, kdy se ozve vysílačka a budeme vysláni na výjezd. Zatím je však klid.

Průjem? Chci záchranku „V takovém počasí, jako je dnes, moc výjezdů nebývá,“ říká lékař Hynek Cikánek, který právě dokončil sestavování služeb a usedá do křesla. „Když je chladno, nemocným se zpravidla uleví. Horší je to, když se oteplí nebo když uhodí vedra,“ pokračuje.

V Mníšku pod Brdy má Záchranná služba ASČR dvě stanoviště – z jednoho vyjíždí RLP a ze druhého RZP

Ne všechny výjezdy, ke kterým je volána RZP nebo lékař, jsou však nutné. „Lidé tu službu strašně zneužívají,“ stěžuje si MUDr. Cikánek. K naprosto banálním případům si volají záchranku, jejíž výjezd je drahý. „Jeden výjezd RZP začíná na šesti tisících korun,“ říká lékař s tím, že dvě třetiny výjezdů jsou úplně zbytečné. Nehledě na to, že pokud je záchranka u takovéhoto případu a jinde se stane něco vážného, musí místo ní vyjet jiná, ze vzdálenější oblasti, což by mohlo mít negativní dopad na pacienta, který pomoc opravdu potřebuje. „Není směny, abychom nejeli k obyčejným průjmům. Lidé si nás zavolají s tím, že je bolí břicho a že už druhý den mají průjem, který nepřestává. A co já jim na to mám říct? Můžu říct jen: Nezlobte se, ale virová gastroenteritida, což je naprosto běžná věc, trvá tři až čtyři dny. Takže prostě budete chodit na záchod. Je to nepříjemný, ale je to tak,“ říká. „Oni vůbec neuvažují! Přece když vím, že mám průjem, tak se nebudu ládovat tučným jídlem, nasadím si dietu a smířím se s tím, že budu holt sedět na záchodě. Za mého dětství se maminky o své děti staraly. Když měly teplotu, daly jim zábal, uvařily horký čaj a daly jim prášek. Dneska? Ne. Dítě má teplotu? Zavoláme záchranku. Vždyť od toho tady je. Každý chce, aby tu byla na všechno nějaká služba, pokud možno

recenzované články xxxx

florence 7–8/13

→ ECMO v dětském věku → Aplikace surfaktantu při léčbě aspirace mekonia

foto: Profimedia

8

odborné téma dítě a péče o ně

ECMO (extrakorporální membránová oxygenace) v dětském věku Mgr. Martina Bašková Jednotka intenzivní a resuscitační péče, Klinika dětského a dorostového lékařství, VFN v Praze

J

Mimotělní membránová oxygenace (ECMO – extracorporeal membrane oxygenation) je život zachraňující metoda užívaná v léčbě těžkého respiračního a oběhového selhání nezvládnutelného správně vedenou ventilační léčbou (UPV – umělá plicní ventilace, HFOV – vysokofrekvenční oscilační ventilace, iNO – inhalace oxidu dusnatého) a farmakologickou podporou oběhu.

e používaná od 70. let minulého století a v databázi ELSO (Extracorporeal Life Support Organization) je v současné době registrováno téměř 50 tisíc pacientů léčených uvedenou metodou. Největší kohortu nemocných představují novorozenci, kteří mají i nejlepší výsledky přežití (v průměru kolem 72 %). V České republice se provádělo ECMO u dětí ve FDN Brno (v letech 1993–2005) a u novorozenců v ÚPMD v Praze. Na našem pracovišti jsme uvedenou léčbu zavedli v říjnu 2010. U nemocného je mechanická cirkulační podpora zahájena po splnění indikačních kritérií, která jsou uvedena v tab. 1. Jsou odlišná pro novorozenecký a dětský věk. Rozhodnutí o zahájení podpory je kolektivní a participuje na něm několik odborností (koordinátor programu ECMO, dětský intenzivista, kardiochirurg, perfuzionista).

Nejčastější příčiny, pro které je ECMO zahájeno u novorozenců, ukazuje tab. 2. U dětí je ECMO indikováno z důvodu nutnosti použití vysoce agresivního ventilačního režimu nebo při známkách oběhové nedostatečnosti nereagující na správně vedenou léčbu. Způsob provedení ECMO je volen dle klinického stavu. V případě závažného respiračního selhání provázeného lehčím nebo středně závažným oběhovým selháním je indikováno venovenózní ECMO. Při ECMO je krev z pravé síně odváděna speciální kanylou připojenou k hadicovému okruhu pumpou do oxygenátoru, kde se okysličí a zároveň se částečně eliminuje oxid uhličitý (CO2). Okysličená krev se vrací zpět do pravé síně. Veno-arteriální způsob je indikován v případě závažného oběhového a respiračního selhání. Žilní krev je derivována z venózní části řečiště

dítě a péče o ně odborné téma

Tab. 1

N ovorozenecká indikační kritéria

Tab. 2

Příčiny vedoucí k ECMO

Novorozenecká vstupní kritéria

Novorozenecké

gestační věk

> 34. gestační týden

masivní aspirace mekonia

porodní hmotnost

> 2000 g

Dětské pneumonie

perzistující plicní hypertenze novorozence

ARDS

Novorozenecká vstupní respirační kritéria

CDH (v ČR se nepoužívá)

sepse

oxygenační index (OI)

> 35–60 (po dobu 0,5–6 hod.)

RDS

alveolo-arteriální tlaková diference (AaDO2)

> 80–82 kPa (po dobu 4–12 hod.)

pneumonie

PaO2

4,6 < PaO2 < 8,0 kPa (po dobu 2–12 hod.)

acidóza a šok

pH < 7,25 po dobu 2 hod. nebo hypotenze

akutní zhoršení

5,3 < PaO2 < 7,0 kPa

myokarditidy VCC

sepse

srdeční zástava

Tab. 4

ECMO pacienti na JIRP KDDL VFN

těžká koagulopatie nebo nekontrolované krvácení

pacient/ hmotnost (kg)

intrakraniální krvácení

Ž/4,1

MAS PPHN

V-V

12

ano

Ž/5,8

RSV pneumonie CLD

V-V

10

ano

M/2,8

PPHN

V-A

6

exitus

Novorozenecká vylučovací kritéria

nekorigovatelná vrozená srdeční vada závažné vrozené vývojové vady (trizomie 21. chromozomu nebývá kontraindikací) ireverzibilní poškození mozku

Tab. 3

O šetřovatelská péče

diagnóza

modalita

doba trvání (dny)

dimise

Ž/8,1

H1N1

V-V

V-A

22

ano

M/6,1

pneumonie

V-V

V-A

23

exitus

během ECMO

Ž/8,0

pneumonie

V-A

8

ano

spolupráce s kardiochirurgickým týmem

kontrola ECMO kanyl, okruhu

Ž/14,0

pneumonie, PNO, ARDSy

V-V

14

ano

správná poloha pacienta k op. výkonu

sledování krvácivých projevů, heparinizace

Ž/2,4

ARDSy, MODS

V-A

36

exitus

M/13

ARDSy, šok, st.p tonutí

V-V

4

ano

Ž/3,8

PPHN

V-A

5

ano

Ž/5,3

kongenitální lobární emfyzém

V-V

10

ano

M/4,0

ARDSy, MODS, pneumonie

V-A

1

exitus

M/20,4

H1N1

V-V

9

ano

M/4,0

MAS

V-A

trvá

připojení a odpojení

příprava krevních derivátů k primingu spolupráce s perfuzionistou při primingu setu pomůcky a léky ke KPR

spolupráce s perfuzionistou péče o pacienta na UPV sledování kardiovaskulárního systému

funkčnost invazivních vstupů

teplotní management

plnění ordinací lékaře, odběry biologického materiálu

sledování neurologických projevů (reakce zornic, aEEG, NIRS) sledování a hodnocení bolesti (COMFORT score), analgosedace hygienická péče, prevence dekubitů péče o invazivní vstupy

zdroj: autorka

do mimotělního okruhu a po okysličení se vrací do arteriální části řečiště. Tím je z velké části nahrazena jak funkce plic, tak i srdce. Ošetřovatelskou péči o pacienta na ECMO je nutné rozdělit na dvě části – připojení a odpojení pacienta a ošetřovatelská péče během ECMO – tab. 3. Péče o pacienta na ECMO je vysoce specializovaná. Je nutné adekvátní přístrojové, materiální a hlavně personální zajištění pracoviště. Důležitá je péče nelékařského personálu, je nutná nepřetržitá přítomnost perfuzionisty a 1 sestry/1 ECMO pacienta. Při nestabilitě pacienta nebo akutních komplikacích vyžaduje jeden pacient na ECMO dvě i více sester. Na našem oddělení bylo použito ECMO od října 2010 do současnosti u 14 dětí (5 novorozenců, 9 dětí ve věku 6 měsíců až 7 let) – tab. 4. Přežití našich pacientů je srovnatelné s výsledky ELSO – 70 %.

Literatura 1. Vobruba V a kol. ECMO (extrakorporální membránová oxygenace) v léčbě respiračního a oběhového selhání u novorozenců a dětí. Čes.–Slov. Pediatrie 2012, ročník 67, Suppl. 1, s. 6–12. 2. http://www.daro-fnbrno.wz.cz/page/ecmo.html.

Více o autorce Mgr. Martina Bašková 1993: ukonč. SZŠ, obor dětská sestra, Prešov; 2000: ukonč. PSS – obor ARIP v pediatrii, Brno; 2004: ukonč. Bc. studium – zdravotní vědy, 3. LF UK Praha; 2009: ukonč. Mgr. studium – ošetřovatelství, SZU, Bratislava; 1993: VFN Praha, KDDL JIRP – dětská sestra; od 2000: dětská sestra pro intenzivní péči v pediatrii; od 2007: staniční sestra JIRP KDDL VFN a 1. LF UK Praha

9

10

odborné téma dítě a péče o ně

florence 7–8/13

Aplikace surfaktantu při léčbě aspirace mekonia Bc. Lucie Uhlířová, DiS. JIRP pro novorozence, Fakultní nemocnice Hradec Králové

A

Kazuistika představuje donošenou holčičku z potermínové gravidity, u které došlo k rozvoji respirační insuficience po aspiraci zkalené plodové vody při spontánním porodu. Stav dítěte vyžadoval transport z regionální porodnice do perinatologického centra, kde byla děvčátku poskytnuta specializovaná péče včetně nekonvenční ventilace a laváže plic surfaktantem.

spirace mekonia je relativně vzácně se vyskytující komplikace při porodu, která může i přes maximální dostupnou léčbu skončit smrtí novorozence. Jelikož se jedná o stav se závažnou prognózou postihující zejména děti donošené a přenášené, je v současnosti upřednostňováno aktivní vedení porodu a ukončení těhotenství po 41. gestačním týdnu. Přítomnost smolky v dolních dýchacích cestách spouští řadu patologických dějů: plicní tkáň reaguje zánětem, degradací surfaktantu a perzistencí plicní arteriální hypertenze. Rozvíjí se respirační selhání provázené hypoxémií. Stav pacienta často vyžaduje umělou plicní ventilaci, aplikaci surfaktantu, aplikaci oxidu dusnatého a v některých případech mohou být splněna indikační kritéria pro mimotělní membránovou oxygenaci. Včasná indikace dítěte k podání exogenního surfaktantu přispívá k prevenci rozvoje kaskády těchto nežádoucích dějů a pomáhá získat ztracenou rovnováhu surfaktantu v organismu.

Kazuistika Holčička 3300 g, 51 cm, rozená ve 41. týdnu těhotenství v regionální porodnici spontánně záhlavím 11 hodin po odtoku vazké zkalené plodové vody. Dle dostupných údajů probíhala bezprostřední poporodní adaptace bez problémů, Apgar skóre 9–10–9. Ve stáří 15 minut došlo ke zhoršení prokrvení a byly naměřeny nízké hodnoty SpO2 (77–80 %). Ve stáří 3,5 hodiny byl proveden RTG hrudníku, nález odpovídal obrazu pneumonie. Hodinu poté byly provedeny krevní odběry, v krevních plynech pH 7,28, pCO2 7,2. Byla kontaktována převozová služba pro ­novorozence. Převozová služba přijela na pracoviště ve stáří dítěte 5,5 hodiny. Holčička byla uložena ve výhřevném lůžku, do kyslíkového stanu bylo aplikováno 15 l O2/min (!). Byl přítomen grunting, tachypnoe 70/min, SpO2 87 %. Byla zajištěna periferní žíla, zjištěna glykémie 1,7 mmol/l (odebraná ve stáří 4,5 h), podán pomalý bolus 10 ml 10% glukózy. V analgosedaci Midazolamem a Calypsolem byla holčička intubována kanylou č. 3,5, byly odsáty dolní dýchací cesty a byla napojena na transportní ventilátor. Byla zahájena sedace Sufentanilem. Před odjezdem z pracoviště byla provedena kontrola glykémie (5,4 mmol/l), neinvazivně změřen krevní tlak (MAP 55 mm Hg) a byly podány tekutiny Plasmalyte 60 ml/45 min (po dobu převozu). Převoz

dítěte proběhl bez komplikací, dítě na UPV, FiO2 85 % k udržení saturace 87–93 %. Během převozu oběhově stabilní, MAP 49–55 mm Hg. Ve stáří 7,5 hodiny byla holčička přijata na JIRP pro novorozence, kde bylo pokračováno v umělé plicní ventilaci a byly zajištěny vstupy: CŽK cestou pupeční žíly k podávání parenterální výživy a léků, periferní arteriální katetr pro přesné konti­ nuální měření krevního tlaku, zároveň umožňující časté krevní odběry. Na vstupním RTG snímku byl obraz těžké pneumopatie charakteru aspirace mekonia. Byla zahájena ATB léčba (Unasyn). Iniciálně byla holčička oběhově stabilní, postupně vyžadovala podporu oběhu katecholaminy (Dopamin). Na UZ srdce nebyly známky významnější plicní hypertenze. Bylo pokračováno v analgosedaci Sufentanilem, pro tendenci k nepravidelným ­neefektivním nádechům byla ­holčička ještě relaxována ­Arduanem. Postupně došlo k progresi nároků na kyslík, ve stáří 10 hodin byla holčička napojena na vysokofrekvenční oscilační ventilaci. Postupně byla potřeba ventilace 100 % O2 a ve stáří 12 hodin byla provedena laváž ředěným surfaktantem. Cílem bylo nahradit chybějící surfaktant v plíci, odstranit zbytky mekonia z dýchacích cest a zmírnit probíhající zánět. Byly použity 4 ampule Curosurfu naředěné ve 100 ml fyziologického roztoku zahřátého na tělesnou teplotu. Výkon samotný proběhl po pečlivé přípravě a seznámení personálu s předpokládaným průběhem. Roztok surfaktantu byl rozdělen do 2 dávek – 60ml stříkaček, na každé byla napojena žaludeční sonda, čímž byla umožněna aplikace léku do trachey. Byla přerušena vysokofrekvenční ventilace, lékař zasunul sondu do endotracheální kanyly a přiměřenou rychlostí aplikoval první dávku surfaktantu. Dvě sestry polohovaly dítě během podávání na strany a na závěr provedly krátkou vibrační masáž. Další sestra pak provedla šetrné, ale důkladné odsátí dolních cest dýchacích pomocí uzavřeného odsávacího systému. Už během první fáze laváže došlo u holčičky k hlubokému poklesu SpO2 (55 %), stav se však po obnovení HFOV velmi rychle upravil a bylo přistoupeno k aplikaci zbývající části roztoku. Druhá fáze laváže proběhla obdobně, pokles SpO2 byl tentokrát hlubší a delší, ale opět došlo k rychlé úpravě stavu, výkon holčička

13

→ Kazuistika mladého muže po autonehodě

foto: Profimedia

→ V yužití léčebné hypotermie v přednemocniční neodkladné péči v ČR

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

Kazuistika mladého muže po autonehodě Michaela Štolcová Ústřední vojenská nemocnice v Praze

D

Muž Z. M., rok narození 1980, se stal dne 2. 11. 2010 jako řidič automobilu účastníkem autonehody. Pacient byl z místa nehody letecky transportován do Nemocnice Chomutov, kde byla provedena diagnostika a léčba.

ne 3. 11. 2010 byl letecky transportován do ÚVN, kde byl přijat s diagnózou: polytrauma s těžkým kraniocerebrálním poraněním, s difuzním poraněním mozku, s kontuzí mozku frontálně a temporálně, dále s mnohočetnými zlomeninami LHK včetně lopatky a klíčku, frakturou humeru na LDK a frakturou fibuly a kolenního kloubu. Pacient byl na místě nehody intubován a napojen na umělou plicní ventilaci. Po celou dobu byl v bezvědomí, Ramsay skóre 6 b. Od příjmu byl analgosedován opiáty. Pacient ležel na oddělení ARO celých 21 dní, cílem bylo odpojit pacienta od ventilátoru, vysadit analgosedaci a zjistit stav vědomí a následné poškození mozku. Dne 24. 11. 2010 byl pacient přeložen na oddělení DIOP – dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče v ÚVN. Při příjmu na DIOP dýchá spontánně na AYRE-T nebulizátoru a je nutné ho odsávat, není schopen sám odkašlat. Pacient se nachází v perzistujícím vegetativním stavu, kdy s ním není možné navázat

kontakt, komunikace s ním není žádná, po psychické stránce je klidný. Pacient s personálem nespolupracuje a na výzvy nevyhoví. Fyziologické funkce jsou v normě, pacient je mírně tachykardický, nejspíše z nového prostředí. Bolest neudává a nemá žádné nonverbální projevy bolesti. Výživa je zajištěna pomocí PEG, do kterého dostává pacient kontinuálně stravu Nutrison Energy Multi fiber 60 ml/hod s proplachy vody. Příjem per os je prozatím velmi malý, pouze tekutiny, jogurt nebo přesnídávku. V oblasti ­soběstačnosti vyžaduje kompletní péči ošetřovatelského personálu. Pacient má ránu po odběru kožního štěpu na pravé straně stehna a na levém předloktí, kde byl štěp přikládán. Jinak je kůže čistá, bez opruzenin, dekubitů či jiných defektů. Již na oddělení ARO byla s rodinou vypracována biografická anamnéza dle konceptu bazální stimulace (dále „BS“). V té jsme pokračovali i nadále na oddělení DIOP.

18

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

zavést tuto metodu do praxe během roku 2012 nebo roku následujícího (2013). Druhá hypotéza, týkající se ochlazování pacienta v přednemocniční neodkladné péči, se také nepotvrdila. Předpokládali jsme, že nejčastěji se pacienti po kardiopulmonální resuscitaci v přednemocniční neodkladné péči ochlazují pomocí chladných gelových obkladů. Z výsledků šetření ale vyplynulo, že nejčastější metodou ochlazení pacienta v přednemocniční neodkladné péči ­je aplikace chladných infuzních roztoků. Z výsledků vyplynulo, že metoda léčebné hypotermie u pacientů po resuscitaci je v přednemocniční neodkladné péči poměrně rozšířená. Z oslovených čtrnácti krajských zdravotnických záchranných služeb využívá metodu léčebné hypotermie u pacientů po resuscitaci devět z nich. Metoda léčebné hypotermie u pacientů po resuscitaci se začala v přednemocniční neodkladné péči využívat od roku 2009. Z výsledků vyplynulo, že nejvyužívanějším způsobem ochlazení pacienta v přednemocniční neodkladné péči je aplikace chladných infuzních roztoků o teplotě 4 °C v dávce 30 ml/kg rychlostí 100 ml/min. Teplota se v přednemocniční neodkladné péči nejčastěji monitoruje pomocí tympanálního teploměru. Jde o velice rychlou metodu, která se blíží centrální tělesné teplotě. Zdravotnické záchranné služby metodu léčebné hypotermie využívají pouze u pacientů po resuscitaci. Podle oslovených

florence florence 7–8/13 6/13

zdravotnických záchranných služeb jiné stavy v podmínkách přednemocniční neodkladné péče nemají ­indikaci pro navození léčebné hypotermie. Stanovené hypotézy byly vyvráceny z dat zpracovaných do grafů. První hypotéza se nepotvrdila, léčebná hypotermie u pacientů po resuscitaci v přednemocniční neodkladné péči se nepoužívá v pěti krajích České republiky. Druhá hypotéza se také nepotvrdila. Z výsledků vyplynulo, že nejčastějším způsobem ochlazování pacienta po resuscitaci v přednemocniční neodkladné péči je ­aplikace ­chladných infuzních roztoků. Závěr: Lze říci, že léčebná hypotermie je hojně využívaná metoda u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci v přednemocniční neodkladné péči. Avšak indikací k navození léčebné hypotermie není pouze pacient po resuscitaci s obnovou spontánního oběhu, ale tato metoda má indikace také v neurochirurgii nebo kardiochirurgii. Vzhledem ke kladnému a aktivnímu postoji odborníků, kteří se věnují této problematice, věříme, že se metoda léčebné hypotermie rozšíří i do dalších oborů. Problémem však zůstává nedostatek literatury, která by shrnovala informace o používání léčebné ­hypotermie v ­přednemocniční neodkladné péči.

Literatura 1. Adamus M a kol. Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 343 s. ISBN 978-80-244-2425-5 2. COOLGARD 3000, Krátký návod k použití, 2004. Alsius Corporation. 3. Černý V. Léčebná hypotermie v intenzivní péči up to date 2008. [online] In: Česká společnost anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny. Dostupné na: http://www.csarim.cz/Public/csarim/doc/Hypotermie_IPVZ_2008.pdf [cit. 2012-02-01]. 4. Dostál P. Řízená hypotermie v intenzivní péči – praktické provedení. [online]. Dostupné na: http://www.polymed.cz/ cms/pdfs/MEDVision_MUDr _Dostal.pdf [cit. 2012-01-01].

5. Gál R. Hypotermie u Traumatic Brain Injury – up to date 2011. Brno, 2011. Klinika anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Lékařské fakulty Masarykovy ­univerzity a Fakultní nemocnice Brno. 6. Klementa B, Klementová O, Adamus M, Uvízl R, Folwarczny P. Mírná terapeutická hypotermie jako významný faktor zlepšení výsledku kardiopulmonální resuscitace. Intervenční a akutní kardiologie, 2010, roč. 9, č. 4. ISSN 1213-807X. 7. Minářová R, Roháčková S. Terapeutická hypotermie po srdeční zástavě – úkoly sestry, s. 124. In: I. česko-slovenský kongres intenzivní medicíny dospělých a dětí. XIV. národní kongres ČSARIM. 1. vyd. Praha:

Galén, 2007. 199 s. ISBN 978-807262-510-9. 8. Nolan JP, Soar J. Poresuscitační péče – počátek nové éry. Current opinion in critical care, české vydání, 2010, roč. 4, č. 2. ISSN 1802-3819. 9. Škulec R, Truhlář A, Šeblová J, Černý V. Indukce terapeutické mírné hypotermie u nemocných po mimonemocniční náhlé zástavě oběhu v přednemocniční neodkladné péči – výsledky klinické studie PRE-COOL, s. 77. In: Urgentní medicína 2009, XVI. Dostálovy dny, Clarion Congress Hotel Ostrava 6.–7. 10. 2009. 1. vyd. Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2009, 128 s. ISBN 97880-7368-668-0.

obsah

recenzované části výzkumná zpráva 19 / Vplyv sociálneho skóre rodiny na psychomotorický vývin batoliat

přehledová studie 23 / Využití Theory of Caring v porodní asistenci v ČR

VÝZKUMNÁ ZPRÁVA recenzované články

Vplyv sociálneho skóre rodiny na psychomotorický vývin batoliat PhDr. Mária Šupínová, PhD. FZ SZU so sídlom v Banskej Bystrici

Bc. Miroslava Ďurišková FZ SZU so sídlom v Banskej Bystrici

maria.supinova@szu.sk

Súhrn / Článok prináša výsledky prieskumu zameraného na vplyv sociálneho prostredia rodiny na telesný a psychomotorický vývin detí v batoleneckom veku. Na posúdenie prítomnosti rizikových faktorov v rodinnom prostredí bolo použité posudzovanie sociálneho skóre rodiny podľa Dluholuckého. Na vzorke 250 batoliat prezentovaná štúdia potvrdila nepriaznivý vplyv negatívnych faktorov rodinného prostredia na telesný a psychomotorický vývin detí v batoleneckom veku. Výsledky potvrdzujú nižší vzrast, hmotnosť a za­ ostávanie psychomotorického vývoja v závislosti od počtu bodov sociálneho skóre rodiny. Štatistickými výpočtami bola dokázaná silná korelačná závislosť medzi počtom bodov sociálneho skóre rodiny a telesným vývinom ako aj úrovňou psychomotorického vývinu batoliat. V závere článku sú uvedené najčastejšie pôsobiace negatívne faktory rodiny, ktorými sú nevyhovujúce bývanie, neschopnosť matky postarať sa o svoje dieťa a príslušnosť k rómskemu etniku v spojení s mnohodetnosťou. Kľúčové slová / batoľa – rodina – vývoj – rizikový faktor – sociálne skóre. Family social score effect on psychomotive growth of toddlers Summary / The article brings results of an enquiry focused on effects of family sociable environment, on physical and psychomotive growth of children in toddler age. For examination of danger factor presence in family environment, the method in finding out the social score of family according to Dluholucký was used. On sample of 250 toddlers the presented study confirmed negative effect of factors in family environment on physical and psychomotive growth of children in toddler’s age. The results confirm lower growth, weight and lag behind of psychomotive growth in dependence to social score of a family. By statistical calculation strong correlation reliance was demonstrated within social score of a family and physical growth as well as the level of psychomotive growth of toddlers. Keywords / toddler – family – development – danger factor – social score.

Úvod

Rodina predstavuje biosociálny systém nachádzajúci svoje miesto v spoločnosti. Súčasne je rodina spoločnosťou formovaná a ovplyvňovaná. Primárny význam rodiny spočíva v tom, že od raného veku vplýva na vývin dieťaťa (Harineková, 2003). Rast a vývin dieťaťa ovplyvňujú vonkajšie aj vnútorné faktory. Z vnútorných faktorov vo veľkej miere ovplyvňujú rast a vývin dieťaťa genetické faktory. Z vonkajších faktorov sú to prostredie, výživa, životospráva, telesná aktivita, šport, ale aj niektoré iné faktory (Šašinka, 1998). Ako najzákladnejšiu fyziologickú potrebu dieťaťa chápeme výživu. Vzhľadom k tomu, že dieťa prechádza niekoľkými vývojovými štádiami, je plnohodnotná výživa veľmi dôležitá pre jeho správny fyzický a psychický vývoj. Kvalitu výživy dieťaťa zabezpečuje v plnej miere rodina a tým prejavuje svoj podiel vplyvu na rast, telesný a duševný vývoj dieťaťa. Preto je dôležité dbať na dodržiavanie zásad zdravej výživy v rodine. Čiastočnú „kontrolu“ nad poskytovanou starostlivosťou v rodine má primárna starostlivosť

formou preventívnych prehliadok, resp. pri každej návšteve dieťaťa v primárnej ambulancii. Vyšetrenie vývinovej vyspelosti sa robí v ambulancii pediatra zvyčajne v 4., 8., 12., 16., 20., 24. mesiaci i v ďalších časových obdobiach života, orientačne pri každom vyšetrení dieťaťa, alebo v špe­ ciálnych ambulanciách. Vyhodnocuje sa neuropsychický vývin podľa stanovených kritérií, alebo sa vykoná vyšetrenie podľa osobitného protokolu, kde sa hodnotia adaptívne schopnosti dieťaťa, jemná a hrubá motorika, sociálny a citový vývin, zmyslový vývin a vývin reči (Šašinka, 1998). Zdravý a plnohodnotný telesný a duševný vývin dieťaťa v druhom a treťom roku života vyžaduje naplnenie potreby sociálneho kontaktu s dospelým, rešpektovanie potreby sebarealizácie dieťaťa, pravidelnosť v usporiadaní v priebehu dňa, dostatok pohybu na čerstvom vzduchu, zabezpečenie dostatočného spánku a správnej výživy, také uspôsobenie a materiálne vybavenie výchovného prostredia, aby vyhovovalo zvýšeným nárokom na aktívny pohyb a samostatnú čin-

nosť aj v oblasti sebaobslužných úkonov (Rybárová, 1986).

Posúdenie rodiny

Zmyslom celkového posudzovania rodiny je stanoviť stupeň funkčnosti rodiny, objasniť vzťahy v rodine, odhaliť jej silné i slabé stránky a zhodnotiť zdravotný stav rodiny a jej príslušníkov. Celkové posúdenie zahŕňa: identifikáciu členov rodiny, opis životného prostredia, zdravotný stav členov rodiny, finančnú ­situáciu vrátane poistenia a formy využívania zdravotníckej starostlivosti, názory na zdravie v rodine a ciele týkajúce sa zdravia, zamest-

Recenzovali PhDr. Mária Kožuchová interná doktorandka, Ústav nelekárskych študijných programov, Jesseniova lekárska fakulta v Martine Univerzity Komenského v Bratislave, SR Prof. MUDr. Karol Králinský, PhD. prednosta II. DK SZU, Detská fakultná nemocnica s poliklinikou, Banská Bystrica, SR

19

26

praxe Analogové studie a jejich uplatnění v péči o dlouhodobě nemocné

florence 7–8/13

Analogové studie a vliv smyslové a sociální deprivace na pacienty dlouhodobě upoutané na lůžko Pavel Boháček Léčebna dlouhodobě nemocných a oddělení následné péče, ÚVN, Praha Mgr. Ivana Koudelková Léčebna dlouhodobě nemocných a oddělení následné péče, ÚVN, Praha

Analogové studie bed-rest (upoutání na lůžko) a water immersion (ponoření) simulují účinky kosmického letu na lidský organismus a přinášejí mnoho informací, které můžeme využít i v léčbě a ošetřování dlouhodobě chronicky nemocných pacientů.

P

růvodním jevem dlouhodobé imobilizace je smyslová a sociální deprivace, která má vliv na plasticitu mozku. To se projevuje v kognitivní výkonnosti i v emocionálních reakcích. Dlouhodobá imobilizace ovlivňuje také celou řadu chorobných stavů a má velký význam pro ošetřovatelskou praxi. Tyto poznatky mají vliv na ošetřovatelský proces, tj. způsob profesionálního uvažování sestry o nemocném a jeho individuálních potřebách.

Vliv upoutání na lůžko na lidský organismus

Při dlouhodobé imobilitě začne docházet k oslabování kardiovaskulárního a pohybového systému.

Naše schopnost pohybovat se a vnímat svět kolem sebe patří mezi základní předpoklady našeho přežití, aniž bychom si to uvědomovali. V životě se však každý z nás může velice snadno dostat do situace, kdy tyto schopnosti ztrácí nebo jsou výrazně zredukovány, a to ať už trvale, nebo jen na přechodnou dobu. Jednou z těchto situací může být upoutání na lůžko z důvodu úrazu nebo závažného onemocnění. Polytrauma, cévní mozková příhoda či polymorbidita ve stáří jsou jen některé z příčin, kvůli kterým se náš svět může na celé týdny či měsíce omezit na prostor nemocničního pokoje. Je známou skutečností, že kromě základního onemocnění, kvůli kterému pacient na lůžko uléhá, se na jeho organismu začnou projevovat příznaky, které souhrnně nazýváme imobilizační syndrom.

Imobilizační syndrom v analogových studiích Imobilizační syndrom je soubor příznaků, které se začnou u nemocného rozvíjet krátce po ulehnutí

na lůžko (2–3 dny). Tyto příznaky jsou dobře zdokumentovány jednak léty klinických pozorování na pacientech, ale i díky kosmickému výzkumu. Ten k jejich prozkoumání přispěl významnou měrou studiemi zvanými bed-rest, water immersion a dalšími tzv. human isolation and confinement studiemi. Jedná se o analogové studie, v rámci kterých se na Zemi simulují účinky kosmického letu na člověka. Během bed-rest studií jsou zdravé testovací subjekty na několik dnů až týdnů uloženy na lůžko, a to se sklonem –6 stupňů hlavou dolů; během tzv. water immersion studií jsou testovací osoby „ponořeny“ do speciálního vodního lůžka. Účelem těchto výzkumů je simulace účinků beztížného stavu na lidský organismus. Všechny tyto experimenty v laboratorních podmínkách ověřily a v podstatě potvrdily klinická pozorování, tedy že při dlouhodobé imobilitě začne docházet k oslabování kardiovaskulárního a pohybového systému. Připomeňme si například sklon ke vzniku hypostatické pneumonie, který pozorujeme zejména u starších pacientů. Dochází ke snižování aerobní kapacity a náš výčet může pokračovat sklonem k zácpě, močovým infekcím, vzniku dekubitů atd. Co je však zajímavé, že výše popisovaný výzkum přinesl i celou řadu informací týkajících se vlivu dlouhodobé imobilizace na lidskou psychiku a kognitivní funkce.

Smyslová a motorická deprivace, hospitalismus Pro zdravé fungování lidského mozku je nezbytně nutná jeho neustálá stimulace. Tato stimulace probíhá prostřednictvím smyslového vnímání

podnětů přicházejících z okolního světa. Je-li tato stimulace nějakým způsobem omezena nebo znemožněna, například dlouhodobým pobytem v izolaci v podnětově chudém, monotónním prostředí, má to prokazatelné důsledky na funkce a výkonnost lidského mozku. Studie z oblasti neurověd, prováděné zejména pomocí moderních zobrazovacích metod, ukazují, že tzv. senzomotorická deprivace vede ke změnám v organizaci mozkové kůry. Dochází k oslabování paměťových drah a redukci nervových spojení, ve kterých jsou uloženy naše každodenní životní návyky. Stereotypní prostředí nemocnice a dlouhodobý pobyt na lůžku vede u mnoha pacientů, především dětí a starých nemocných, k rozvoji souboru příznaků známých pod označením hospitalismus. Již několik dní po přijetí do nemocnice lze u pacientů pozorovat stav, kterému říkáme regrese. Malé děti tak například přestávají mluvit a začne se u nich objevovat pomočování. Inkontinenci můžeme pozorovat také u starých nemocných. Postupně dochází ke zhoršování sebepéče, oblastí hygieny počínaje a schopností se najíst a napít konče. Když k tomuto řetězci problémů přidáme oslabování svalového a kardiovaskulárního systému a další omezení vyplývající z primárního onemocnění a z případných smyslových deficitů, můžeme očekávat řadu komplikací. Mezi ty nejčastější patří např. pády, úbytek na váze, vznik opruzenin, dekubity, sklon k infekcím a další.

foto: Profimedia

Analogové studie a jejich uplatnění v péči o dlouhodobě nemocné praxe

Cirkadiánní režim Čtyřiadvacetihodinový pobyt na lůžku v jednotvárném nemocničním pokoji, bez možnosti vykonávat pravidelné každodenní aktivity, vede velice záhy k narušení pravidelného intervalu bdění a spánku. Během bed-rest studií na zdravých dobrovolnících, u kterých vědci sledovali změny srdečního rytmu a výkyvy hladin různých hormonů během dne, se navíc ukázalo, že k těmto změnám dochází již v období kratším než deset dnů. Tato deregulace může být ještě umocněna například celodenním pobytem v zatemněné místnosti, nepravidelným podáváním jídla, nepravidelným polohováním, bolestí či užíváním některých léků. Studie, v rámci kterých byl zkoumán vliv dlouhodobé sociální izolace na člověka, ukázaly, že jedním z největších stresorů je nuda. Leží-li nemocný týdny v jednom pokoji a většinu dne se kolem něho nic neděje, má to za důsledek únavu a spavost během dne. To má samozřejmě negativní důsledky pro pravidelnost cirkadiánního cyklu. Zvlášť markantní důsledky denní inaktivity a spavosti můžeme vidět u pacientů trpících

demencí. U nich je více než u jiných patrná úměra mezi mírou denní aktivity a následného nočního neklidu a zmatenosti. V krajním případě může u starých pacientů dojít ke spuštění tzv. amentně delirantního stavu. U dlouhodobě ležících pacientů se obecně doporučuje posilování jejich orientace v čase. Nejde jen o dodržování pravidelnosti v denních aktivitách, jako je hygiena, pravidelné podávání léků nebo jídla. Dobře mohou posloužit i pomůcky, jako je například kalendář, čtení denního tisku, rádio či televize. Co se však rádia a televize týče, má to svá ale. Ukázalo se, že celodenně zapnuté rádio nebo televize na pokoji může, zvláště u neklidných a zmatených pacientů, jejich stav zhoršovat, protože mají tendenci považovat slova vycházející např. z rádia za skutečnost.

Čtyřiadvacetihodinový pobyt na lůžku v jednotvárném nemocničním pokoji, bez možnosti vykonávat pravidelné každodenní aktivity, vede brzy k narušení pravidelného intervalu bdění a spánku

27

zpravodaj

florence 7–8/13

ČAS

Svůj svátek oslavily sestry v Divadle Na Jezerce Ani nepřízeň počasí neodradila sestry, aby se sešly na své tradiční akci uspořádané u příležitosti oslav Dne ošetřovatelství. Slavnostní odpoledne spojené s předáváním ocenění nejlepším sestrám z řad České asociace sester se konalo již tradičně v pražském Divadle Na Jezerce ve čtvrtek 30. května.

P

o úvodních slovech Bc. Anny Skalické z prezídia ČAS a prezidentky ČAS Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, pozdravil zaplněný sál i ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. Ten vyzdvihl a znovu připomněl nezastupitelnost sesterské profese. Po jeho slovech už přišel čas na předávání cen. Jako první přišla na pódium Milena Nociarová, DiS., kterou nominoval výbor Moravskoslezského regionu ČAS a která získala ocenění za rozvoj ČAS. Milena Nociarová, DiS., byla dlouholetou členkou a několik let i předsedkyní pediatrické sekce, v roce 1998 se spolupodílela na založení Severomoravského regionu ČAS a od roku 2007 pracuje jako předsedkyně Revizní komise prezídia ČAS. Nadále je i aktivní členkou výboru Moravskoslezského regionu ČAS. Cenu Florence Nightingale 2013 si odnesla sestra specialistka Jana Bačkovská z České Lípy, která ji získala za svou mnohaletou skvělou

Cenu za celoživotní dílo si odnesla sestra Jaroslava Pečenková

foto: Mgr. Julie Langerová

32

práci, při níž je oporou a přirozenou mentorkou nejen svým kolegyním, které se od ní mohou naučit v podstatě všemu, co budou v chirurgické intenzivní péči potřebovat, ale i mladším lékařům a v neposlední řadě také pacientům. Třetí oceněnou se stala Jaroslava Pavlíčková z FN Hradec Králové, která získala cenu za rozvoj oboru, kterým je v jejím případě nutriční terapeut. Jaroslava Pavlíčková je dlouholetou členkou sekce nutričních terapeutů ČAS, kde několik let aktivně pracovala v předsednictvu. Je autorkou několika odborných publikací pro veřejnost i pro odborníky a aktivně se podílí i na vzdělávání zdravotníků různých oborů formou přednášek či kurzů. Čtvrtou cenu s největšími ovacemi si odnesla sestra Jaroslava Pečenková, která byla odměněna za své celoživotní dílo. Jaroslava Pečenková prošla během své praxe mnoho klinik a oddělení. Po roce 1989 pracovala jako hlavní sestra FN Hradec Králové, v roce 1994 uspořádala společně s nynější hlavní sestrou Bc. Ulrychovou první Královéhradecké ošetřovatelské dny, které příští rok oslaví své 15. výročí. Po odchodu do důchodu v roce 1997 nastoupila na odbor zdravotnictví a sociálních věcí na magistrátě města a od roku 1998 působila na LF, Ústavu sociálního lékařství. Její význam nejen pro ošetřovatelství vyzdvihl a ocenil i ministr zdravotnictví, který jí cenu předával. Na závěr slavnostního aktu, ještě před tím, než soubor Divadla Na Jezerce vystoupil se svým představením Jeppe z vršku, vystoupila ještě jednou prezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, která upozornila sestry, že sice mohou mít někdy pocit, že síly investované do rozvoje oboru možná neodpovídají tomu, čeho dosáhly, pokud však nebudou ve svých snahách pokračovat, vrátí se obor velmi rychle na úplný začátek. „Myslím, že to nikdo nechceme. V životě společnosti se objevují epizody, které nejsou veselé – příkladem toho je ekonomika, která jde ve vlnách, ale pak přijdou období, kdy je to lepší. Není umění být hrdinou, když je dobře, ale je umění vydržet, když dobře není. A skládat zbraně a umožnit těm, kteří o nás pochybovali, aby měli pravdu, to se mi nechce – a doufám, že vám také ne,“ řekla Jurásková. Magda Hettnerová, redakce Florence

33

zpravodaj čas

Brodovy dny se letos zaměřily hlavně na predialýzu Ve dnech 24.–25. dubna se v Kongresovém centru Parkhotelu v Plzni konalo 5. edukační sympozium 12. Jan Brod Memorial Lecture, které se zaměřilo převážně na predialýzu. Součástí odborné akce byla již tradičně samostatná konference nefrologické sekce sester a techniků pracujících na hemodialyzačních jednotkách. Konference s mezinárodní účastí se aktivně zúčastnily i kolegyně ze Slovenska. Celkem se na konferenci zaregistrovalo 220 sester. foto: www.parkhotel-czech.eu

V

úvodním sdělení vystoupila PhDr. M. Znojová z Interního oddělení Strahov VFN v Praze s přednáškou na téma psychologická příprava v predialýze. Predialýza je období, kterým prochází každý pacient před zařazením do pravidelné léčby. Právě v této době by měl dostat všechny informace, stejně jako jeho rodina, která je s jeho souhlasem informována. Velmi důležitá je i funkce multidisciplinárního týmu, v němž hraje klíčovou roli nefrologická sestra, která pacienta edukuje. Na toto téma navazovalo sdělení o sociální péči a možnostech, které pacienti mají. Důležitou součástí edukace pacientů je i nutriční výživa, nutriční doporučení, sestava jídelního lístku a důraz na kvalitní složky potravin. Pro nutriční terapeuty je nezbytný nutriční screening, jeho vyhodnocení a zpětná vazba. To vše se odrazí v kvalitě poskytované péče. Z dalších sdělení jasně vyplynulo, že edukace a příprava pacienta na budoucí léčbu je nezbytná. Pacient si může vybrat další léčbu – náhradu funkce ledvin, a to buď hemodialýzu, nebo peritoneální dialýzu. Je seznámen se všemi výhodami i nevýhodami jednotlivých druhů léčby, což vždycky vede k úspěšnému zvládnutí a adaptaci na léčbu nejen samotných pacientů, ale i jejich rodinných příslušníků. Již tradicí se na této nefrologické akci stalo připomenutí Světového dne ledvin, při němž má sestra mnoho kompetencí, které může v rámci komunitního ošetřovatelství využít. Jedná se o vyšetření tlaku krve, biochemického vyšetření moče a vyhodnocení prvotního záchytu patologických parametrů. Role sestry je tu opět nezastupitelná. O predialyzačním období v dětském věku pohovořila doc. K. Bláhová z FN Motol. Dětský věk má svá specifika daná nejen věkem, ale i chorobou, protože některé diagnózy se vyskytují pouze v dětském věku. Transplantační problematice a ošetřování byl věnován celý jeden blok přednášek. Pozvolna se zvyšuje povědomí o preemptivní transplantaci ledviny, což je transplantace, kdy pacient ještě není zařazen do pravidelné léčby hemodialýzou či peritoneální dialýzou. Je potěšující, že počet pacientů, kteří mají o tento druh prevence zájem, se každý rok zvyšuje. Informace o transplantacích je třeba rozšiřovat nejen mezi pacienty, ale i mezi veřejností. V IKEM proto vznikl projekt s názvem „Ambasadorky“, který je určen sestrám, které jsou s pacienty v kontaktu nejvíce a nejdéle. Tento projekt už přinesl první pozitivní výsledky – informovanost pacientů se několikanásobně zvýšila.

Kongresové centrum Parkhotelu v Plzni hostilo letošní 12. Brodovy dny

Zajímavá pak byla přednáška o řetězové transplantaci ledvin, kterou loni na podzim a letos na jaře provedli lékaři v pražském IKEM, z pohledu sestry – koordinátorky programu. Je nutné si připomenout, kolik zodpovědnosti má při takovéto akci každý jednotlivý člen týmu. Role sestry je tu opět nezastupitelná. Důležitou součástí celého integrovaného programu, který se týká predialýzy, dialyzační léčby a transplantace, jsou i statistické údaje a legislativa. Ty byly obsahem dalšího sdělení. Během celého sympozia měly sestry možnost zúčastnit se i některých přednášek pro lékaře. 5. edukační sympozium splnilo, co předeslalo hlavní téma celé akce. Na závěr byly sestrám připomenuty další chystané akce týkající se ošetřovatelství v nefrologii, kterých je díky aktivitě předsedkyně sekce hned několik. Jindřiška Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS, Bc. Jindra Kracíková, předsedkyně nefrologické sekce ČAS

zpravodaj čas

florence 7–8/13

Praha / 23. květen 2013

Ambasadoři transplantace se sešli v IKEM V roce 2012 vznikl na základě iniciativy zdravotnického personálu Kliniky nefrologie IKEM a za významné podpory přednosty této kliniky prof. MUDr. Ondřeje Viklického, CSc., projekt Ambasador transplantace. Jeho hlavním cílem je zlepšit povědomí pacientů s nezvratným selháním ledvin o transplantacích ledvin, včetně

foto: Bc. Vladěna Homolková

34

Sestry – ambasadorky mají za cíl edukovat pacienty a spolupracovat s lékaři na vyhledávání pacientů vhodných k transplantaci ledvin

transplantací ledvin od žijících dárců, a do celého procesu informovanosti více zapojit sestry. Během prvních tří kurzů jsme proškolili 109 sester z dialyzačních pracovišť a nefrologických ambulancí z celé České republiky. Náplní práce sestry – ambasadorky transplantace je aktivně spolupracovat s lékaři při vyhledávání pacientů vhodných k transplantaci ledviny a věnovat se jejich edukaci. Rok a čtvrt od zahájení projektu uspořádala Klinika nefrologie IKEM pro ambasadory transplantace setkání, jehož hlavním tématem byla problematika transplantací ledvin od žijících dárců. Akce se konala 23. května a zúčastnilo se jí 80 sester – ambasadorek. V dopoledním bloku přednášek zazněly příspěvky od lékařů Kliniky nefro­

logie IKEM, které se věnovaly statistice léčby nezvratného selhání ledvin v ČR za rok 2012 a transplantacím ledvin od žijících dárců. MUDr. Pokorná z Oddělení odběru orgánů IKEM seznámila přítomné s novým transplantačním zákonem a nakonec si všichni vyslechli velmi zajímavou přednášku MUDr. Radkina Honzáka, CSc., zaměřenou na komunikaci s dárcem a příjemcem ledviny. Odpoledne jsme pro ambasadorky připravili workshop, v němž jsme se snažili společně identifikovat problémy, se kterými se sestry při své činnosti setkávají, a najít a navrhnout jejich možná řešení. Sestry byly také seznámeny s výsledky dotazníkového šetření, jehož úkolem bylo zmapovat prvních šest měsíců jejich činnosti. Z tohoto průzkumu je možné konstatovat, že zavedený program je funkční, sestry aktivně předávají informace o transplantaci ledviny pacientům a významnou měrou se tak podílejí na jejich informovanosti. Reakce pacientů na rozhovor s ambasadorkou jsou většinou pozitivní a pacienti tuto možnost vítají. Pro ambasadorky bylo toto setkání možností předat si své zkušenosti a pro nás, pracovníky transplantačního centra a koordinátory projektu, seznámit se s jejich problémy a pomoci jim je řešit. Bc. Vladěna Homolková, Klinika nefrologie, IKEM Praha, Mgr. Marie Kolářová, Klinika nefrologie, IKEM Praha

Praha / 25.–27. duben 2013

Česká společnost pro cévní přístup se sešla v rámci 8. mezinárodního kongresu Mezinárodní kongres společnosti pro cévní přístup s pořadovým číslem 8 se konal ve dnech 25. až 27. dubna v Praze. Jeho součástí bylo i České sympozium. Společnost pro cévní přístup vznikla v ČR na jaře 2010. Jejím cílem je sdružovat odborníky z řad lékařů, sester, radio-

logických asistentů a techniků zabývajících se cévními přístupy především pro hemodialýzu a plazmaferézu. Problematika cévních přístupů je typicky mezioborová – stojí na pomezí cévní chirurgie, nefrologie, intervenční radiologie a kardiologie. Bohužel, pro většinu odborníků těchto oborů je problematika cévních přístupů na okraji jejich zájmu, což mívá negativní důsledky pro pacienty. Přitom je známo, že komplikace cévních přístupů jsou nejčastější příčinou morbidity hemodialyzovaných pacientů a náklady na řešení těchto komplikací představují jen v USA 30–40 % nákladů na hemodialyzační program. Proto byla i u nás založena nová odborná společnost. Podobné společnosti fungují v Evropě i v USA již řadu let (Vascular Access Society, Vascular Access Society of the Americas). Česká společnost pro cévní přístup si klade za cíl prohloubit odbornou spolupráci a úroveň péče o nemocné s cévními přístupy. Proto se v rámci 8th International Congress on ­Vascular ­Access konalo i České sympozium. Zazněla zde sdělení na různá témata: úloha sestry při vedení kvalitní hemodialýzy, ošetřovatelská péče o centrální žilní katetr či plošná remodelace cévního přístupu. Vyplynuly z nich nejen kompetence sester, nové trendy a úkoly v ošetřovatelství v nefrologii, ale i v onkologii. Přednáška, která se týkala implementace PORT systému a zajištění bezpečného žilního přístupu u onkologicky nemocných, byla nejen multidisciplinární, ale pro posluchače i edukativní. Protože ošetřování nemocných je věc multidisciplinární, zazněly zde přednášky lékařů různých odborností – např. radiodiagnostiky, sonografie či cévní chirurgie. Závěr sympozia patřil sdělení týkajícímu se jednojehlové hemodialýzy v modernějším pojetí dialyzačního přístroje. České sympozium v rámci mezinárodní konference umožnilo řadě sester získat zajímavé informace z oboru, který je velmi specifický. Jindřiška Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS, Bc. Jindra Kracíková, předsedkyně nefrologické sekce ČAS

České Budějovice Konference Senior v dnešní době Želevčice u Slaného Den otevřených dveří do LINETU

Ostrava II. sesterské neurologické sympozium

servis krátce

Přijďte na Den otevřených dveří do LINETU

Ostrava / II. sesterské neurologické sympozium

II. neurologické sympozium přispělo k rozvoji mezinárodní spolupráce

foto: archiv autorky

Třetí květnový pátek se podruhé uskutečnilo celorepublikové setkání sester pracujících na neurologických odděleních. Sympozium se již tradičně konalo ve spolupráci s Neurologickou sekcí ČAS a Neurologickou klinikou FN Ostrava. Celým dnem provázela předsedkyně sekce Mgr. Petra Krulová. Hlavními odbornými tématy pro letošní sympozium byly akutní stavy a logopedická a následná péče v neurologii. V úvodním slově přivítala posluchače vrchní sestra Neurologické kliniky FN Ostrava a členka výboru Sidonie Matulová. Ocenila odborný program, ale i zájem posluchačů, a to nejen ze strany neurologických sester, ale i dalších odborníků – psychologů, logopedů a sociálních pracovníků, kteří se věnují problematice neurologických pacientů. Hlavním tématem dopoledního bloku byly cévní mozkové příhody. Posluchači měli možnost seznámit se s iktovým programem, jeho fungováním a specifickou ošetřovatelskou péčí v cerebrovaskulárních centrech. Zajímavé byly i kazuistiky, které představily sestry z těchto odborných pracovišť. S vysoce profesionální ošetřovatelskou péčí při mírné léčebné hypotermii nás seznámila Mgr. Zuzana Lavičková z Komplexního kardiovaskulárního centra LF a FN v Plzni. Účastníci ocenili vysoce erudovaný přístup a náročnost péče o tyto pacienty. Vysoce oceňované byly přednášky týkající se logopedické péče. Posluchačům byly představeny názorné videoukázky správné komunikace s afatickým pacientem. Tyto videoukázky vznikly na Neurochirurgické klinice FN Ostrava a byly krásným příkladem spolupráce sester a logopeda při péči o tyto pacienty. Logopedický blok byl uzavřen představením kognitivního počítačového programu a jeho využitím v logopedické péči. Odpolední blok otevřel Mgr. Antonín Liška. Posluchače seznámil s občanským sdružením MENS SANA, sídlícím na území města Ostravy a poskytujícím celou řadu sociálních služeb včetně tréninku kognitivních funkcí. Byla podtrhnuta úspěšná spolupráce s Neurologickou klinikou FN Ostrava

41

Úvodní slovo patřilo vrchní sestře Neurologické kliniky FN Ostrava Sidonii Matulové (vlevo) a celým dnem provázela Mgr. Petra Krulová (vpravo)

s možností jejího rozšíření i na jiná pracoviště. Předsedkyně sekce informovala o možnostech uplatnění trenéra paměti v ošetřovatelské praxi. Systém vzdělávaní sester v Srbsku byl představen Ilonou Guzic, Bcc., vrchní sestrou neurologického oddělení v Požarevaci. Rozdílnosti v dosaženém vzdělání sester, personální a materiálové rozlišnosti vyvolaly mezi posluchači velký zájem. Otázkou, zda bychom si chtěli všechno pamatovat, začal svou přednášku PhDr. Petr Nilius, který se zabýval problematikou zapomínání. Každý blok přednášek měl i svou bohatou diskuzi, do které se zapojovali všichni účastníci i hosté ze zahraničí. Pozvání přijaly i členky Slovenské komory sester a porodních asistentek v čele s předsedkyní sester pracujících v neurologii Mgr. Elen Červeňákovou. Sympozia v přátelském duchu se zúčastnilo na pět desítek posluchačů. Zájemci byli také informováni o činnosti sekce a jejích aktivitách. Tato akce přispěla nejen k rozvíjení odborných zkušeností a poznatků, ale také k otevření dveří další mezinárodní spolupráce. Mgr. Petra Krulová, předsedkyně neurologické sekce ČAS

Slaný / Brány závodu LINET v Želevčicích u Slaného se pro zájemce z řad odborné i laické veřejnosti otevřou v sobotu 7. září od 9 do 12 hodin. Tradiční Den otevřených dveří umožní nahlédnout do míst, kde se vyrábějí sofistikovaná moderní lůžka, která spolehlivě využívají zdravotníci v celém světě. Návštěvníky provedou výrobním závodem, výstavním sálem i školicím centrem zkušení průvodci. Prohlídková trasa povede i přes jednu z prvních firemních školek, která je od roku 2009 otevřena pro děti zaměstnanců společnosti. Více ­informací na www.linet.cz. tz Pravidelně aktualizovaný přehled vzdělávacích akcí naleznete nově na našich webových stránkách www.florence.cz v sekci Kalendář.

nepropásněte online Seppia.cz / 21. 8. 2013

Role sestry ve výchově ke zdraví

online Seppia.cz / 27. 8. 2013

Psychosociální problémy stomiků

Malmö, Švédsko / 31. 8.–3. 9. 2013

42. konference EDTNA/ERCA

44

florence 7–8/13

historie text: Jana Přecechtělová, redakce Florence, foto: Profimedia Od zavedení Riva-Rocciho sfygmomanometru do klinické praxe v roce 1896 a od popisu Korotkovovy auskultační metody v Bulletinu Císařské vojenské akademie v roce 1905 prodělaly metody a přístroje na měření krevního tlaku značný vývoj. Pro měření auskultační metodou byly dříve zlatým standardem rtuťové sfygmomanometry, které jsou v současné době na základě doporučení Evropské unie nahrazovány nertuťovými (hybridními) přístroji. Důvodem je toxicita rtuti pro organismus i životní prostředí. Hybridní přístroje se zcela podobají starším a měří TK stejným auskultačním způsobem, ale hodnoty na stupnici zobrazují digitálně, umožňují zaznamenat i pulz a všechny naměřené hodnoty lze uložit do paměti přístroje.

Historie měření tlaku aneb od krve po rtuť

Vysoký krevní tlak – hypertenze je nemoc relativně mladá, protože její diagnostika a léčba čekaly na své objevení mnoho let. Na přelomu 19. a 20. století, kdy se historie měření krevního tlaku začínala psát, byl tento zdravotnický úkon v centru pozornosti a u pacientova lůžka se při něm scházeli lékaři zvučných jmen. Z počáteční atrakce se ale brzy stala rutina a dnes patří měření krevního tlaku k běžné práci sester.

K

revní tlak je tlak, kterým krev působí na stěny tepen, jimiž proudí. „Systolický tlak, to je to vyšší číslo, ukazuje hodnotu, která vzniká při stažení srdce. Nižší číslo, diastolický tlak, prozrazuje situaci ve vašich cévách, když srdce odpočívá. Ta čísla je dobré znát. Vysoký tlak může člověka zaskočit.“ Takto krátce je popsán krevní tlak v publikaci Lidské tělo pod drobnohledem, kterou v roce 1921 napsal MUDr. V. K. Soukup. Měřit krevní tlak bylo až do 19. století možné jen přímou, tj. krvavou metodou, a to zavedením trubiček do velkých tělesných tepen. Poprvé tímto způsobem změřil krevní tlak u koně anglický fyziolog, chemik a vynálezce Stephen Hales v roce 1733. Ležícímu koni otevřel tepnu arteria carotitis, zavedl do ní měděnou

trubičku, která byla spojena s dlouhou skleněnou trubicí, a sledoval, jak vysoko krev tryská. Zjistil, že vystoupila až do výše téměř dvou metrů. Tímto činem položil základy měření krevního tlaku. Jeho metodu pak převzali i ostatní lékaři a začali ji používat i u lidí. Místo dlouhé trubice však používali trubičky krátké. Metoda byla nebezpečná a rozhodně nebyla příjemná. Měření krevního tlaku neinvazivní metodou bylo zavedeno až na konci 19. století. V roce 1896 italský lékař Ústavu patologické medicíny v Turíně Sci­ pione Riva-Rocci vynalezl přístroj, který pojmenoval sfygmomanometr (z řec. sfygmos – pulz, lat. manus – ruka a řec. metron – míra). Přístroj nebyl nikterak složitý. Použil duši ze svého bicyklu,

kterou hadičkami spojil s gumovým balónkem a rtuťovým manometrem. Tlak pažní tepny měřil tak, že přiložil pacientovi na paži manžetu, nafoukl ji a s prstem na zápěstí pacientovy ruky čekal, až přestane cítit pulz. Tak byl vytvořen prototyp moderního přístroje na měření tlaku. Tuto jednoduchou metodu měření krevního tlaku popsal i v časopiseckém článku „Un nuovo sfigmomanometro“ (Gazetta Medica di Torino 47, 981, 1896). Změřil tak však pouze systolický tlak. Jak změřit i diastolický tlak, na to přišel o devět let později ruský chirurg Nikolaj Sergejevič Korotkov. Při měření krevního tlaku použil stetoskop – mohl tak slyšet všechno, co se v tepně odehrává, a tlak přesně odečíst. Principem bylo nafouknutí Riva-Rocciho manžety

45

na paži nad hodnotu systolického tlaku. V té chvíli na pažní tepně vymizely veškeré ozvy a tepna nebyla palpovatelná. Došlo k zamezení krevnímu toku v tepně. Při vypouštění vzduchu z manžety došlo k turbulentnímu proudění krve a na pažní tepně se objevily slabé ozvy (Korotkovova fáze I), které zaznamenávaly hodnotu systolického tlaku. Následovalo postupné zesílení ozev (fáze II), setrvávání zesílení (fáze III – krev proudila pouze v systole), oslabení ozev (fáze IV) a následně došlo k vymizení ozev (fáze V – krev proudila volně, bez stlačení manžetou) a zaznamenání diastolického tlaku. Princip této metody se používá dodnes. První tlakoměry nebyly v lékařské praxi tak masově využívány jako dnes, kdy tlakoměr patří k základní výbavě lékařských ordinací a není jen doménou interního lékaře či kardiologa. Běžné používání tlakoměru má několik důvodů. Tím hlavním je však nenáročnost měření a fakt, že vyšetření je neinvazivní a časově nenáročné.

Na co si dát pozor

→ umístění a šíře manžety

Manžeta musí být umístěna na paži. Ve výjimečných případech (velmi obézní jedinci, operace HK) může být umístěna na zápěstí či kotníku. Šíře manžety a délka vnitřního nafukovacího vaku musejí být přiměřené obvodu paže. Délka musí činit alespoň 80–100 % obvodu paže a šířka alespoň 40 % obvodu paže. Menší délka nebo šířka vaku nadhodnocují hodnoty TK a vzniká tak chyba měření. Doporučené rozměry manžet včetně těch dětských jsou uvedeny v tabulce.

Kategorie

Obvod končetiny (cm)

Šířka × délka gumového vaku (cm)

Novorozenci

Do 10

4×8

Děti

10–15

6 × 12

Adolescenti

15–22

9 × 18

Malá dospělá

22–26

10 × 24

Dospělá

27–34

13 × 30

Velká dospělá

35–44

16 × 38

Stehenní dospělá

45–52

20 × 42

názory text: Bc. Radmila Dorazilová, viceprezidentka ČKPA, bývalá členka pracovní skupiny MZ ČR pro porodnictví

O co vlastně jde v pracovní skupině pro porodnictví na MZ ČR? Z dostupných zpráv o jednáních a zrušení „staré“ či vzniku „nové“ pracovní skupiny pro porodnictví na Ministerstvu zdravotnictví ČR (MZ ČR) nemůže být nezasvěcený pozorovatel moudrý. Nejde ale jen o porodní asistentky, tato situace může být poučením a varováním i pro ostatní zdravotnické pracovníky nelékařských profesí. Proto se pokusím vysvětlit, o co jde.

P

racovní skupinu zřídil ministr zdravotnictví na základě opakujících se požadavků profesních organizací porodních asistentek a ženských organizací na řešení dlouhodobé diskriminace a porušování práv

porodních asistentek a žen, které mají o péči porodních asistentek zájem. Jde především o narovnání vztahů v trojúhelníku žena – porodní asistentka – lékař a celkovou humanizaci českého porodnictví.

Zástupci lékařů však odmítli návrh závěrů, připravený předsedou skupiny prof. MUDr. Roztočilem a Mgr. Šimůnkovou, zmocněnkyní vlády pro lidská práva. „Nová“ skupina v čele s náměstkem MZ ČR MUDr. Polákem (ale bez zástup-

48

florence 7–8/13

personĂĄlnĂ­ inzerce Fyzioterapeut/fyzioterapeutka NZZ v Praze 6 hledĂĄ fyzioterapeuta K3 se specializovanou zpĹŻsobilostĂ­ (z. Ä?. 31/2010 Sb.) nebo certifikovanĂ˝m kurzem (Bobath, Vojta nebo jinĂ˝) na HPP na novÄ› zĹ™izovanĂĄ rehabilitaÄ?nĂ­ lĹŻĹžka. NabĂ­zĂ­me smluvnĂ­ platovĂŠ podmĂ­nky. OdmÄ›ny podle kvality vykonanĂŠ prĂĄce, zĂĄvodnĂ­ stravovĂĄnĂ­, moĹžnost ubytovĂĄnĂ­. NĂĄstup moĹžnĂ˝ ihned. KrĂĄtkĂ˝ Ĺživotopis zaĹĄlete na e-mail: zdenek.moravek@ldn-bubenec.cz, vĂ­ce informacĂ­ na tel.: +420 777 253 940.  HledĂĄme staniÄ?nĂ­ sestru PoĹžadujeme: vzdÄ›lĂĄnĂ­ podle zĂĄkona Ä?. 96/2004 Sb., PSS internĂ­ obor nebo geriatrie, praxe s vedenĂ­m kolektivu, organizaÄ?nĂ­ schopnosti. NabĂ­zĂ­me: dobrĂŠ platovĂŠ podmĂ­nky, prĂĄci v dobrĂŠm kolektivu a mimopraĹžskĂ˝m moĹžnost ubytovĂĄnĂ­. SvĹŻj Ĺživotopis zasĂ­lejte na e-mail: info@ldn-bubenec.cz, vĂ­ce informacĂ­ na milada.appeltova@ldn-bubenec.cz, tel.: +420 602 266 718.

Ergoterapeut Ĺ˜editel FakultnĂ­ nemocnice Hradec KrĂĄlovĂŠ vypisuje vĂ˝bÄ›rovĂŠ řízenĂ­ pro Psychiatrickou kliniku na mĂ­sto ergoterapeuta pro LĂŠÄ?ebnu nĂĄvykovĂ˝ch nemocĂ­ v NechanicĂ­ch. PoĹžadujeme: ukonÄ?enĂŠ vzdÄ›lĂĄnĂ­ v oboru ergoterapeut v souladu se zĂĄkonem Ä?. 96/2004 Sb., zdravotnĂ­ zpĹŻsobilost a bezĂşhonnost, aktivnĂ­ přístup a motivaci pracovat s pacienty/klienty zĂĄvislĂ˝mi na nĂĄvykovĂ˝ch lĂĄtkĂĄch, spolehlivost, schopnost tĂ˝movĂŠ spoluprĂĄce, souhlas s vyuĹžitĂ­m osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ v souladu se zĂĄkonem Ä?. 101/2000 Sb., o ochranÄ› osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ, v platnĂŠm znÄ›nĂ­, pro ĂşÄ?ely tohoto vĂ˝bÄ›rovĂŠho řízenĂ­. NabĂ­zĂ­me: prĂĄci ve ĹĄpiÄ?kovĂŠm zdravotnickĂŠm zařízenĂ­, moĹžnost odbornĂŠho a profesnĂ­ho rĹŻstu, sociĂĄlnĂ­ vĂ˝hody, zvĂ˝hodnÄ›nĂŠ ubytovĂĄnĂ­ pro svobodnĂŠ. PlatovĂŠ podmĂ­nky podle platnĂ˝ch pĹ™edpisĹŻ. NĂĄstup po vzĂĄjemnĂŠ dohodÄ›. PřípadnĂŠ informace na tel.: 495 832 610, Mgr. Ĺ laisovĂĄ, vrchnĂ­ sestra.

CHYBĂ? VĂ M LIDI?

Pro zasĂ­lĂĄnĂ­ svĂŠ personĂĄlnĂ­ inzerce vyuĹžijte naĹĄi e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

medicĂ­nskĂŠ pĹ™eklady a tlumoÄ?enĂ­

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂˆOĂ“ QĹźFLMBEƉ t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂˆOFL t 5MVNPĹ˜FOĂ“ t .VMUJNFEJĂˆMOĂ“ TMVäCZ < 5 > < . > < & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

35x80.indd 1

Antenatal care It is recommended that a woman visits her gynaecologist two to three weeks after a missing period. Once pregnancy is confirmed, the woman will be monitored in a maternity clinic. The maternity clinic, which is specifically dedicated to pregnant women, takes place in the gynaecologist’s surgery, normally during office hours. Patient: This is my first pregnancy, nurse. It’s all so new for me and I’m not sure whether I’m going to manage it. Nurse: You don’t have to worry; everything is going to be all right. Patient: What should I expect from regular antenatal check-ups? Nurse: The doctor is going to examine you to see if both you and the baby are doing well, then he is going to do an ultrasound scan and a few blood tests. Patient: What sort of tests, and why? Nurse: The tests are to check if your pregnancy is uncomplicated and to see whether the baby is healthy. We are going to test your blood to find out if the baby is Rh negative or positive. Then you are going

Patient: Nurse:

Patient:

Nurse:

to be tested for syphilis, hepatitis B, HIV and for predisposition to measles (rubella). Some tests are made on all women and some are suggested only to those at risk of an infection or an inherited disease. The doctor is going to give you detailed information about the tests. All right. I want to make sure that my baby is healthy. What else is necessary to undergo, apart from the blood tests? You should bring a urine sample every time you come to the antenatal check-up. It serves to check several substances, including proteins or albumin, to detect possible infection. I am also going to measure your blood pressure during every examination. This is a common procedure as blood pressure is lower at the beginning of pregnancy. It does not pose any serious threat, but you may feel faint if you get up quickly. So be careful. I’ve heard that pregnant women also regularly weigh themselves. How much weight, more or less, do you thing I’m going to gain? Most women gain approximately 10–12 kilos, mostly after 20 weeks. This happens because the baby is growing

and your body is storing fat to produce milk after childbirth. It is important to have a proper diet and to exercise regularly in pregnancy. Patient: Naturally! I’m going to follow all your instructions. I want my baby to be in good health. SLOVNĂ? ZĂ SOBA once → jakmile; jednou maternity clinic → poradna pro tÄ›hotnĂŠ surgery → ordinace; operace, chirurgie dedicated to → vyhrazenĂ˝; vÄ›novanĂ˝, urÄ?enĂ˝ (komu) whether → zda, jestli sort → druh, typ uncomplicated → bezproblĂŠmovĂ˝ to find out → zjistit measles → zardÄ›nky to suggest → doporuÄ?it; navrhnout inherited → dÄ›diÄ?nĂ˝; zdÄ›dÄ›nĂ˝ to undergo → podstoupit, podrobit se; zakusit, bĂ˝t vystaven apart from → kromÄ› sample → vzorek; odbÄ›r; ukĂĄzka to pose a threat → pĹ™edstavovat nebezpeÄ?Ă­, hrozbu, problĂŠm to feel faint → omdlĂ­t more or less → vĂ­cemĂŠnÄ› to gain → pĹ™ibrat; zĂ­skat; vyhrĂĄt to store → uklĂĄdat, skladovat, utvoĹ™it si zĂĄsoby to follow → dodrĹžovat, uposlechnout; nĂĄsledovat; sledovat

12/13/12 12:48 PM

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz / Redakce: Jana PĹ™ecechtÄ›lovĂĄ, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ™edsedkynÄ›, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ›na HomolkovĂĄ, Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ˜editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Bc. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod:Ĺ edĂĄ: Alexandra ManovĂĄ, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, OranĹžovĂĄ: CMYK 0-72-100-0 OranĹžovĂĄ: PMS 021 CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 Josef MĂźller, tel.: + 420 730 169 422, Ĺ edĂĄ: e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 572, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ™edplatnĂŠ: ÄŒR: POSTSERVIS, oddÄ›lenĂ­ pĹ™edplatnĂŠho, PodÄ›bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ™edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / ÄŒasopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ› (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK ÄŒR-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ™etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ™enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ příspÄ›vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013

! "

! " # #

! "#$%& ' ( ( ) * ( (+ , - ( . , / 0 , 1 2 ( , 34

5 ( + , ( .( 0

, , 0 6 ( + , + 7 , 0 + 8

# 9 :4 ;3 36! < ="$ $&# "> 7 9 (

? ,

Účinná prevence proleženin Aktivní matrace Virtuoso Dekubity nejčastěji postihují imobilní pacienty, zejména pacienty s podporou životně důležitých funkcí na JIP, seniory a předčasně narozené děti v inkubátorech. Představují pro ně bolestivou a omezující komplikarání v progresu léčby a může vést až k ohrožení žživota. Proto je ci, která brání výhodné v rizikových případech použít kvalitní antidekubitn antidekubitní matraci.

KONCEPT NULOVÉHO TLAKU Vrchní vrstva matrace je rozdělena do segmentů po třech vzduchových celách. Léčebného a preventivního účinku je dosaženo tak, že vždy jedna ze tří sousedních cel je prázdná a vytváří tak podmínky pro správné prokrvení rizikových partií, přičemž tělo pacienta má po celou dobu potřebnou oporu.

CYKLUS 7,5 MINUTY

VIRTUOSO Unikátní kombinaci funkčních vlastností a naprosto nová řešení poskytuje aktivní systém Virtusoso. Matraci Virtuoso konstrukčně tvoří dvě vrstvy vzduchových komor (cel), spodní statická a vrchní pracující na principu střídání nulového tlaku. V intervalu 7,5 minuty se střídavě vyfukuje vždy jeden ze tří sousedních aktivních vzduchových válců.

Střídání nulového tlaku v jedné ze tří sousedících cel matrace Virtuoso probíhá v 7,5minuto7,5 min. vém cyklu. Celý cyklus se opakuje nepřetržitě, 24 hodin denně. 7,5minutový časový interval odpovídá přirozeným pohybům spícího člověka, který změní svoji polohu 8krát během jedné hodiny.

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.