FLORENCE 2/2012 by Care Comm s.r.o.

Florence

č a sopis moderního oše t řovat el s t v í s. 3

s. 24

s. 28

s. 35

Téma: O vzniku komory s D. Juráskovou

Výzkumné sdělení: Vliv bolesti na kvalitu života

Odborné téma: Praní prádla ze zdravotnických zařízení

Odborné téma: Pracovní oděvy nelékařů

Vychází pod patronací České asociace sester únor 2012, ročník VIII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

Připomínka vlastní smrtelnosti Václav Havel v prosinci loňského roku zemřel a mnoho o něm bylo od té doby napsáno a napovídáno. Nechci proto psát nekrolog, jen se trochu zamyslet nad jeho slavným citátem, který vy slovil a který se měl stát unikátním programem humánní lidské společ nosti v 21. století: „Láska a pravda zví tězí nad lží a nenávistí!“ O reálné pro gnostické hodnotě těchto slov sám po zkušenostech s vysokou politikou po chyboval. Například v Odcházení, jeho posledním díle, které bylo zfilmováno i zdramatizováno, hrdina odchází do ústraní, znechucen intrikami okolí, lží a nenávistí, a přemýšlí o vlastní úloze, o tom, kdy selhal on. Na závěr dramatu se vynořuje, skutečná postava – Václav Havel – je na konci své kariéry a živo ta, kdy už se musí vzdát skoro všeho, a říká znovu (přese všechno) ona slavná slova zvesela a hlasem plným přesvěd čení: Láska a pravda musí zvítězit! Během pokročilé nemoci si přál, aby o něj pečovaly zdravotní sest ry zasvěcené bohu, sestry Boromej ky. Je možné a pravděpodobné, že po

lidské zkušenosti spoléhal na boží spravedlnost. Věřím s Havlem a v souladu s dal šími filozofy i duchovními, že podsta tou člověka je dobro. Že člověk je pře devším dobrý a výjimečně zlý. Niko li opačně. Věřím také tomu, že láska a pravda zvítězí. Nakonec vždy. Kdyby tomu tak nebylo, kdyby to bylo opač ně, nebyli bychom tu. Slova „člověk“ nebo „lidský“ se ne náhodou vyvinu la jako synonymum pro něco dobrého, vstřícného, pomáhajícího. Zákon po kroku je zákonem dobra, myslel si Ha vel, a vítěz je ten, kdo ho akceptuje. Člověk je zkrátka „udělán“ tak, aby mu opravdové, dlouhodobé a zdra ví přínosné uspokojení poskytovalo jen dobro, činy, kterými prospívá ne jen sobě, ale i ostatním – svému oko lí, své rodině, svým pacientům. Je to čistá, povznášející radost, kterou by mnoho sester nevyměnilo za nic jiné ho na světě. Je to radost, která přináší klid do duše, posiluje imunitu a veš keré zdravé fungování lidského těla. Ne všichni tomu rozumějí.

Editorial

Může mít někdo radost z nakrade ných peněz nebo z úspěšného intrika ření? Může, ale je to radost problema tická, jiná a dokonce si myslím, že si ani slovo radost nezaslouží. Majetek a moc jsou hodnoty, které se projeví v celé své bezvýznamnosti, když leží člověk na smrtelné posteli. Teprve tam, a často pozdě, si uvědo mí, co v životě ztratil tím, že si z peněz a poklon udělal modly, že hromadil ne pro jeden, ale milion svých životů. Kde ale teď jsou ti přátelé, se kterými strávil nejednu příjemnou chvíli? Kde jsou jeho děti? Sestry ošetřují, doprovázejí a větu: „Teď konečně vidím, kdo měl ke mně skutečný vztah“ slýchají velice často. A často jsou to jen ony, kdo drží ruku odcházející z tohoto světa. V tu chví li to chápou, svěřují se a prosí ještě o chvilku času, který by vše napra vil. A to jsou ty chvíle, kdy, jak to vi dím já, láska a pravda vítězí. Chví le prozření. Jarmila Škubová

Jarmila Škubová

Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice

Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!

INZERCE

24.–25. 2. 2012 TOP HOTEL Praha Congress Hall Blažimská 1781/4 149 00 Praha 4

Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR a Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP si vás dovolují pozvat na 6. Kongres primární péče Z odborného programu kongresu

BLOK ČESKÉ ASOCIACE SESTER

Pátek 24. února 9.30–11.00 hod. najdete na internetových stránkách www.splcr.cz, www.detskylekar.cz a www.ahou.cz.

Lenka Cejnková stra z ordinace Co má vědět se či ře o domácí pé vá praktického léka Bc. Jindra Kracíko vá role sester íčo kl , in dv le ndráček n ový de SvětRegistrační formulář, informace, JUDr. MUDr. Lubomír Vo vlicová program iatabstrakta ika sester MBA, Jindra Pa Právní problem ice Strnadová, Al . gr M ganizaci ace o profesní or Aktuální inform

Akce je určena pro lékaře a sestry v primární péči a je zařazena do kreditovaného systému celoživotního vzdělávání. FLORENCE 2/2012 1 6. kongres.indd 1

29.12.11 18:09

obsah

časopis s nadpoloviční většinou recenzovaných článků

Foto na titulní straně Jan Rasch Sestry z Ústřední vojenské nemocnice Praha

Vychází pod patronací České asociace sester www.florence.cz Ročník VIII., číslo 2, únor 2012 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz

Editorial.................................................................................................................................................................................................1 Téma Povinností komory bude udržet kvalitu zdravotní péče...........................................................................................................3 Nové knihy........................................................................................................................................................................................4 Praxe Kognitivní aktivizace seniorů...........................................................................................................................................................5 Jóga podporuje hojení......................................................................................................................................................................6 Recenzované články Případová studie Maligní mezoteliom tunicae vaginalis testis...............................................................................................................................7 Zkušenosti z praxe Edukačný program: Self-manažment astmatických pacientov..............................................................................................9 Model životních aktivit v praxi u pacientů s Alzheimerovou chorobou............................................................................ 12 Horečka a hypertermie – rozdíly a ošetřovatelské zákroky................................................................................................... 17 Přehledová studie Komunikačné prostriedky na upokojenie agresívneho pacienta........................................................................................ 20 Výzkumné sdělení Vliv chronické bolesti na kvalitu života pacientů.................................................................................................................... 24 Odborné téma Hygiena Praní prádla ze zdravotnických zařízení..................................................................................................................................... 28 Aby ruce byly naším spojencem.................................................................................................................................................. 32 Nozokomiální nákazy ohrožují pacienty i zdravotníky.......................................................................................................... 33 Pracovní oděvy zdravotníků nelékařů Jaké jsou trendy dnešní doby?..................................................................................................................................................... 35 Oblečení zdravotníků nelékařů v akreditované nemocnici – ÚVN Praha.......................................................................... 37 Zpravodaj ČAS Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků............................................................................................................................... 38 O čem bude rok 2012 v ošetřovatelství? (II. díl)....................................................................................................................... 39 Soutěž o účast na Festivalu psychiatrického ošetřovatelství................................................................................................ 39 Domácí péče chce být kvalitní..................................................................................................................................................... 40 Rozhovor s Miloslavou Machovcovou........................................................................................................................................ 40 Současné ošetřovatelství v nefrologii a technické aspekty................................................................................................... 42 Klient v systému zdravotně-sociální péče................................................................................................................................. 42 Mezinárodní projekt na podporu péče o pacienty s Alzheimerovou demencí................................................................ 43 Unikátní experiment....................................................................................................................................................................... 43 Errare humanum est Záměna léků..................................................................................................................................................................................... 44 Lekce angličtiny.......................................................................................................................................................................... 44

Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Mgr. Hana Svobodová, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Bc. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434 e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866 e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz Personální inzerce: fax: +420 222 352 572 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 1. 2012 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny..............................................................................................1–4

Oranžová: CMYK 0-72-100-0

Oranžová: PM

Povinností komory bude udržet kvalitu zdravotní péče

TÉMA

Pro zdravotníky nelékaře je letošní rok mimořádně klíčový. Zrychlují a zintenzivňují se přípravné práce na vytvoření komory nelékařů. V Evropě jsou jen tři země, kde nelé kařští zdravotničtí pracovníci nema jí svou profesní komoru. Je to Řecko, Francie a tou třetí zemí je prozatím Česko. To se ale vbrzku změní. I češ tí nelékaři chtějí mít svoji komoru a od ledna příštího roku by ji mít mohli. Ho vořila o tom pro Florence Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka České asociace sester, která je jednou z těch, kteří se na přípravných pracech podílejí. Česká asociace sester vloni oslavila dvacítku. Její kariéra byla úspěšná. Myslíte si, že se navzdory tomu přežila? Že je načase, aby „porodila dítě“? Česká asociace sester je dnes na křižo vatce. Na jedné straně si vydobyla po měrně značné neformální pravomo ci, prostor k ovlivňování zdravotnické reality a také například přístup k infor macím, na straně druhé se ukazuje ur čitá krize v jejím postavení, a to hlav ně v oblasti odbornosti. Členové České asociace sester mají oprávněné obavy, že v současném prostředí ve společnos ti, politice či při výměně odpovědných struktur může její neformální posta vení skončit a pak dojde k velké kri zi. A Česká asociace sester nemá žád ný nástroj, jak toto postavení udržet. Proto poskytování zdravotní péče ne lékařskými zdravotnickými pracovní ky zcela jednoznačně potřebuje pevné legislativní zaštítění. Pravomoci komo ry ze zákona umožní ochránit nelékaře v oblasti odborné i legislativní. Na tom se shodli vloni v červnu nejen zástupci České asociace sester, ale s jednou vý jimkou i zástupci všech profesních or ganizací zdravotníků nelékařů na své první schůzce o komoře. Co všechno je obsahem toho takzvaného neformálního prostoru ČAS? Spolupracujeme s Ministerstvem zdravotnictví, odbornými společnost mi a sdruženími, účastníme se tvor by všeobecně závazných předpisů, po dílíme se na tvorbě kompletací peda gogických dokumentů, vyjadřujeme se k dokumentům, které se týkají pre graduálního vzdělávání, ale i progra mů, které procházejí akreditační komi

sí ve smyslu specializačním. Jsme čle ny akreditační komise, máme soudní znalce v oblasti ošetřovatelství. Co víc může komora nabídnout oproti České asociaci sester? V pracovní verzi máme organizační řád komory, který na tuto otázku odpo vídá. Komora bude plnit všechny funk ce, které dnes plníme v České asocia ci sester, bude stejně dbát o odbornou a etickou úroveň členů. Diskuse nad zásadními úkoly komory probíhá ne jen v rámci odborných společností, ale i na Ministerstvu zdravotnictví. Hna cím motorem této diskuse je tzv. „vel ká“ novela zákona č. 96/2004 Sb. Brzy tedy bude jasné, zda komora získá ta kové pravomoci, aby mohla ovlivňovat kvalitu a dodržování etických pravidel při poskytování zdravotní péče neléka

Dana Jurásková, prezidentka ČAS

ři. Zda bude odpovědná např. za celo životní vzdělávání sdružovaných pro fesí. Má ambice poskytovat svým čle nům právní pomoc. Zprostředkovávat zastupování před soudy, orgány státní správy a územní samosprávy. Komo ra nelékařů předpokládá, že bude mít své právní oddělení, podobně jako Čes ká lékařská komora. Zásadním úkolem komory bude také vyjednávání se zdra votními pojišťovnami. Bude hájit práva a zájmy svých členů, související s výko nem zdravotnického povolání, zejmé na z hlediska předpisů, které mají vliv na bezpečí zdravotníků, na jejich kva lifikační strukturu a počty. To jsou jen její nejdůležitější funkce. Jak vzniká komora? Dne 18. ledna, na schůzi přípravného výboru složeného ze zástupců 26 stá

FLORENCE 2/2012 3

Budou existovat orgány komory, které budou mít své správní povinnosti, jako je vyjadřování se k uznání kvalifikace, k registraci, účast na výběrových říze ních na vznik zdravotnických zařízení, výběrových řízení managementů ne mocnic atd. Ale odbornost – tedy ob last, kde se budou vytvářet standardy, kde se budeme vyjadřovat ke vzdělává ní nelékařů v rámci evropských tren dů – budou řešit odborné podkomory, které komora v sobě bude mít.

praxe

Dana Jurásková, prezidentka ČAS

vajících profesních organizací zdravot níků nelékařů, byl dohodnut postup a rozdány úkoly pro vytvoření komo ry zdravotníků nelékařů, organizace nezávislé na státu, která si bude veške ré své záležitosti spravovat sama. Je jím hlavním cílem bude udržení kva lity zdravotní péče v Česku. Komora vzniká jako úplně nová or ganizace. Žádné profesní sdružení se do ní nemůže transformovat. To zna mená, že můžeme oslovit členy všech nelékařských odborných společností, zejména regionální struktury, aby za čali připravovat skupiny lidí v regionu, kteří budou ochotni komoru založit. Platforma, kterou nabízíme, je regio nální organizační struktura. V každém

nové knihy

případě u vzniku komory budou stát všechna nelékařská povolání, která se budou chtít na jejím vzniku podílet. Chápu správně, že Česká asociace sester, případně jiná profesní organizace, budou moci pod svým názvem fungovat i po vzniku komory? Jestli Česká asociace sester bude dál fun govat, nebo ne, o tom rozhodnou její čle nové. Já se domnívám, ale je to jenom můj osobní názor, že si svůj odborný po tenciál zachová i uvnitř komory. Jaké bude vnitřní uspořádání komory? I toto je v tuto chvíli velmi diskutováno. Jedna z variant počítá se vznikem od borných sekcí a se správní strukturou.

Není České asociaci sester podsouváno, že iniciovala založení komory, aby v ní získala dominantní postavení? Česká asociace sester má morální právo a sílu – je největší, respektovaná – aby vyvolala takováto jednání. Ale něco jiné ho je pozvat společnosti ke stolu a něco jiného je za ně rozhodovat. Česká aso ciace sester nikdy nebude za ostatní roz hodovat. Jednání s ostatními organiza cemi pokračují, za sebou máme vznik přípravného výboru, který je členěn tak, že každá odborná společnost má hlas, nikdo nemá převahu, nikdo nemá právo veta. Těmito odbornými společnostmi nikdy nebylo zpochybněno právo aso ciace takovouto iniciativu vést. Většino vý názor zve odborné společnosti k jed nání a dál o tom bude pravděpodobně rozhodovat vedení přípravného výboru, nikoli Česká asociace sester. Jarmila Škubová Fota Václav Kříž

denia a vedenia teamu dáva priestor ku skvalitňovaniu poskytovania zdravotnej starostlivosti, ale aj k efektívnemu plneniu zadaných cieľov. Z recenzie: MUDr. Andrea Čerňanová, Ph.D., Psychiatrická klinika SZU, Bratislava, ThDr. Monika Zaviš, Ph.D., EBF UK, Inštitút kontextuálnej teológie, Bratislava

duálních potřeb dětí u vybraných klinických jednotek a je obohacen o praktické návody ošetřovatelského procesu formou kazuistik. Publikace dává studentům možnost efektivní aplikace principů ošetřovatelské diagnostiky a metodiky výchovné péče v pediatrickém ošetřovatelství, které vycházejí z dysfunkčních potřeb dítěte. red

LUCIE SIKOROVÁ POTŘEBY DÍTĚTE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

ILONA PLEVOVÁ A KOLEKTIV OŠETŘOVATELSTVÍ I.

REBEKA RALBOVSKÁ, RENATA KNEZOVIĆ MANAGEMENT EVROPSKÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM Praha, 2010, 122 s.

4 FLORENCE 2/2012

Autorky v publikácii zhrnuli svoje dlhoročné teoretické i praktické skúsenosti v oblasti riadenia a komunikácie v zdravotníctve. Kapitoly vysvetľujú jednotlivé funkcie manažérov, akými sú plánovanie, organizovanie, personalistika, vedenie a kontrola a zároveň orientované aj na opis a riešenie najaktuálnejších fenoménov manažérstva, ako sú napr. mobbing a stres. Publikácia umožňuje čitateľovi nahliadnuť do rôznych teórií riadenia a budovania týmu. Súčasťou riadenia teamu sú motivácia a riešenie konfliktov. Autorky upozorňujú aj na to, že konflikt nie vždy musí byť vnímaný negatívne a zaoberajú sa aj takými vlastnosťami manažéra, akými sú jeho komunikačné schopnosti, zručnosti pri triedení informácií a schopnosti delegovať prácu. Knihu iste uvítajú nielen riadiaci pracovníci v zdravotníctve, ale i príslušníci iných príbuzných profesií. Ako zdôrazňujú samotné autorky: Poznanie ria-

GRADA PUBLISHING, a. s. Praha 2011, 208 s., 249 Kč ISBN 978-80-247-3593-1

Odborná publikace je určena studentům ošetřovatelství, porodní asistence, pediatrického ošetřovatelství, všeobecným sestrám a dětským sestrám uplatňujícím při své praxi metodu ošetřovatelského procesu. Studiem publikace získá student předpoklady pro plánování komplexní základní i specializované ošetřovatelské péče s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých vývojových etap dětského a dorostového věku. Důraz je kladen na odlišnosti indivi-

GRADA PUBLISHING, a. s. Praha 2011, 288 s., 299 Kč ISBN 978-80-247-3557-3

V této učebnici ošetřovatelství jsou soustředěny všechny potřebné informace uceleně a v aktuálním znění. Zahrnuje všechna témata, která jsou nutná ke zvládnutí základních studijních požadavků: od historie ošetřovatelství až po role sester a jejich profesní organizace. Tato učebnice je určena pro studenty bakalářského a magisterského oboru všeobecná sestra, porodní asistentka a všeobecné lékařství a dále pro studenty všech zdravotnických oborů, kteří mají jako součást svého studia předmět ošetřovatelství. red

Kognitivní aktivizace seniorů

praxe

Jedním z ošetřovatelsko-terapeutických cílů na našem pracovišti je snaha o udržení či zlepšení kvality života seniorů v době, kdy u nich výrazně dochází ke snížení soběstačnosti v denních aktivitách a schopnosti se postarat o sebe. Naše oddělení nabízí aktivity, které za hrnují podporu soběstačnosti, procvičo vání fyzických i psychických schopnos tí. Aktivity vycházejí z individuálního plánu v rámci možností odpovídajících zdravotnímu stavu klientů. Individuál ní plán se sestavuje po posouzení funkč ního stavu seniora. Kromě anamnestic kých údajů zahrnuje i vyšetření kogni tivních funkcí, posouzení psychického stavu a soběstačnosti. Vychází z indi viduálních potřeb seniora s ohledem na jeho biografii a osobní cíle, kterých by rád dosáhl. Jedním z vhodných pro středků, které naše oddělení využívá, je kognitivní aktivizace. Kognitivní aktivizace tvoří vý znamnou součást trénování kognitiv ních funkcí a kognitivní rehabilitace, která je součástí celkové rehabilitace se niora. Souhra mezi tělesnou a duševní aktivitou, spolu se sociálním zázemím, tvoří základ zdraví, které napomáhá se niorovi k brzkému návratu do domácího prostředí. Součástí kognitivní aktiviza ce je trénování paměti, které patří mezi nefarmakologické preventivní přístupy s cílem zvýšit či udržet paměťové schop nosti jedince na zdravé úrovni po delší období života. Za cíl si klade trénovat paměť někdy i několika druhů součas ně, podporovat soustředění, koncentra ci a vzájemnou komunikaci. Jednotlivá cvičení dále procvičují grafomotoriku a jemnou motoriku, rozvíjejí kreativi tu, logiku, obrazotvornost a fantazii. Se niorovi umožňují prožít úspěch na jeho mentální úrovni. Pocit úspěchu přináší motivaci ke zvládání dalších úkolů.

Sestavení tréninkové skupiny Vstup seniora do kognitivněaktivizační skupiny je indikovaný na základě od borného doporučení lékaře, ergotera peuta a sestry. Kognitivní terapeut pak posoudí, je-li senior do skupiny vhod ný, a domluví se s ním na dalším po stupu. Účast ve skupině je nutné vhod ným způsobem nabídnout, doporučit, vysvětlit a připravit seniora na práci ve skupině. S některými seniory je vhodné nejdříve pracovat individuálně. (Kři vošíková, 2009) Pokud nejsou přítom na zdravotní omezení, je možné se za bývat jeho účastí ve skupině. Senioři do skupiny vstupují s určitými obava

Poznávání tvaru předmětů hmatem. Z archivu LDN-Geriatrie, Thomayerova nemocnice, Praha

mi, proto je vhodná nejdříve edukace. Leckdo se s kognitivní aktivizací setká vá jako s něčím úplně novým. Důleži té je společně hledat, co by mu zjedno dušilo jeho začlenění do skupiny, a za jistit, aby práce v ní byla pro něj nejen bezpečná, ale i zajímavá. Skupinu tvoří 8 až 10, případně u kognitivně zdatnějších až 12 senio rů. Jednou ze zásad při sestavování tré ninkové skupiny je, aby byla homogen ní (tvořená seniory se stejnou kognitiv ní úrovní). Trvání terapeutické hodiny je 45 až 60 minut. Rozmezí je samozřej mě individuální dle náročnosti jednot livých cvičení, konkrétního programu či struktury postižení seniorů. Hodi ny mají podobu strukturovaného sku pinového sezení s použitím různých aktivit vhodných ke stimulaci klien tů. Harmonogram je pro lepší časovou orientaci pevně stanovený na každém pavilónu. Hodiny probíhají v tělocvič nách nebo společenských místnostech vybavených magnetickou tabulí, kogni tivní sadou a dalšími pomůckami ke kognitivní aktivizaci. Před započetím hodiny je důležité zajistit, aby si senioři dle potřeby vzali brýle, a podle potřeby taktně ověřit funkčnost naslouchátka. Rovněž důležité je i odstranění ruši vých podnětů, zvuků a eliminovat pří tomnost nezúčastněných osob.

Schéma hodiny

Začátek setkání se zahajuje pozdravem a vzájemným představením členů sku piny. Dohodne se, jak si účastníci přejí

být oslovováni. U kontinuálního setká ní je žádoucí zopakování si jmen účast níků. (Klucká, Volfová, 2009) Součástí je přivítání nových členů anebo rozlou čení se s odcházejícími. Pokračuje se seznámením se s programem a orien tací v realitě. Ukotvení v realitě je zaměřené na udržování informovanosti seniorů o čase, místě a probíhajících událostech dne. Obsahuje připomínání, kdo jsou, kde se nacházejí, nabízejí se jim krát ké zprávy o tom, co se zajímavého děje ve městě, regionu, ve světě. Připomínají se významné události a svátky. Orien tace v realitě má svůj podíl na zlepšení orientačních schopností seniora na od dělení a prokázán je i blahodárný úči nek na jeho kognitivní funkce. Koncentrační cvičení. Cvičení je nutno přizpůsobit disabilitě seniorů se zřetelem na jejich smyslová omezení. U cvičení typu tužka–papír je třeba dbát na dostatečně velká a zřetelná písmena, kontrast barev a v textu je třeba používat pouze dva druhy písma. U poslechových cvičení klademe důraz na srozumitelný a hlasitý přednes při čtení. Tréninkové úkoly mívají různou ob tížnost, která se po zvládnutí postupně zvyšuje, a množství cvičení může přibý vat. Většina tréninkových úkolů je vět šinou orientována na práci s logickosmyslovou dlouhodobou pamětí. Ně které tréninkové úkoly jsou věnovány jenom jednomu samostatnému tématu a podmínkou je, aby tyto činnosti byly smysluplné. (Preiss, Křivohlavý, 2009) Metody, které se používají, jsou: meto da výkladová, dialogická a řešení pro blémů v malých skupinách. Senior po třebuje vědět, proč něco dělá, k čemu to vede a jakou to má utilitární hodnotu. Teoretické vysvětlování tvoří jenom ne zbytně nutnou část k pochopení výkonu a záměru jednotlivých úkolů. Zdůraznit je zapotřebí především rozdíl mezi dlou hodobou a krátkodobou pamětí, osobi té limity, tempo a možnosti každého se niora. Aby se předešlo chybám, při no vých úkolech je nutné jednotlivé kroky několikrát zopakovat, ptát se, zda všich ni porozuměli a porozumění si ověřit. Sebereflexe a závěrečné hodnocení. Terapeut identifikuje zdary a ne zdary, chyby a úspěchy a zpětně posky

Mgr. Květoslava Hošková Thomayerova nemocnice, Geriatrie-LDN, Praha 1989-1994: SZŠ Poprad; 19942000: FTNsP Praha: chirurgie dospělých; 2004: PSS: specializační vzděláváni v organizaci řízení ošetřovatelské péče o dospělé; 2005-2008: Katolícka univezita Ružomberok, Bc; 2008-2010: VŠZ SP sv. Alžbety Bratislava. Mgr.; 2010: certifikát mentor klinické praxe; 2011: certifikát aktivizační pracovník v sociálních službách – trenér paměti III. stupně; 2000 – dosud: Thomayerova nemocnice, Geriatrie-LDN, Praha

FLORENCE 2/2012 5

recenzovaný článek

Přehledová studie

Komunikačné prostriedky na upokojenie agresívneho pacienta Souhrn: Spúšťacím podnetom k agresii býva okrem rôznych sociálnych konfliktov aj dlho pociťovaná obava z bolestivého zákroku, z fatálneho vývoja choroby, mnoho znevýhodnení a obmedzení, ktoré pacientovi choroba prináša a narastajúca úzkosť. Manažment agresívnych pacientov zahŕňa predovšetkým verbálnu intervenciu. Na jej účinné zvládnutie je potreb né zabezpečiť pravidelné školenia personálu, týkajúce sa posudzovania rizika agresie a ovládania komunikačných pros triedkov vedúcich k upokojeniu pacienta. Kľúčové slová: agresia - agresívny pacient - manažment agresivity. MUDr. Andrea Čerňanová, PhD. Psychiatrická klinika LF SZU, Bratislava

(Communication means to calm aggeressive patient) Summary: The trigger stimulus for aggression is usually in addition to various social conflicts, long felt fear of painful sur gery, of fatal development of disease, of many disadvantages and limitations, which the disease brings to the patient and also of increasing anxiety. Management of aggressive patients involves primarily verbal intervention. For its effective ma nagement is necessary to ensure regular training of staff concerning risk assessment of aggression and control of commu nication means to sedate patients. Key words: aggression - aggressive patient - aggression management.

Výskyt agresie v zdravotníctve PhDr. Renáta Knezović, PhD. Ústav sociálneho lekárstva a lekárskej etiky LFUK, Bratislava

20 FLORENCE 2/2012

V súčasnosti je zachytený nárast agre sívnych útokov na zdravotnícky perso nál. Agresia zo strany pacientov sa preja vuje najčastejšie verbálne, avšak neza nedbateľný je aj výskyt fyzickej agresie namierenej nielen voči predmetom, ale aj osobám. Najväčší počet agresívnych atakov na personál sa odohráva na psy chiatrických oddeleniach. Riziko byť konfrontovaný s agresívnym pacientom na psychiatrickom oddelení je, podľa Dorfmeistera (2009) 14krát vyššie ako je priemer v rámci nemocničných oddele ní. Vysoká miera agresie počas nemoc ničnej starostlivosti je zistená aj na ge riatrii a jednotke akútneho príjmu, kde toto riziko je 3krát vyššie (1). Štúdie sledujúce obete agresívnych útokov pacientov za najčastejšiu zhodne označujú sestru. Owen uvádza 580 zá važných útokov na sestru, 120 na iných pacientov, 100 na veci, pod 100 boli úto ky zamerané na lekára, psychológa, ro dinných príslušníkov pacienta a domá ceho opatrovateľa (1). V práci Whiting tona bolo 90 % útokov psychiatrických pacientov namierených proti sestrám, 32-42 % proti psychiatrom (1). Johnes vo svojom výskume vyčíslil, že 65 % agre sívnych útokov bolo zameraných proti zdravotníckemu personálu a 32 % úto kov bolo zameraných na ostatných pa cientov a majetok (1). Aj v súbore Dorf meistera boli cieľom agresívnych činov prevažne pracovníci ošetrovateľstva (80 %) a lekári (20 %/)(1). Sestry pracu júce v slovenských psychiatrických za riadeniach na základe vlastných skúse ností s vážnymi fyzickými útokmi pa

cientov za najviac atakovanú považujú sestru, nasleduje spolupacient, sanitár, lekár a pacientov príbuzný. Za najme nej častú obeť agresívnych udalostí sest ry uvádzajú psychológa. (2)

Príčiny agresie a zhodnotenie situácie Spúšťacím podnetom k agresii býva okrem rôznych sociálnych konfliktov a vypätej – kritickej situácie aj dlho pociťovaná obava z bolestivého zákro ku, z fatálneho vývoja choroby, znevý hodnení a obmedzení, ktoré pacientovi choroba prináša a narastajúca úzkosť. Pribúdajú aj pacienti, ktorí agresívne reagujú na stratu zamestnania a na dlhodobý stres z existenčných staros tí. Pre zhodnotenie situácie zdravot níkom je dôležité vedieť rizikové fak

tory agresie a všímať si jej prediktory z viacerých pohľadov. Súhrnne ide pre dovšetkým o tieto faktory (1): Rizikové správanie pacienta: agitá cia, svalové napätie, rigidné postoje, výhražné gestá, agresia voči predme tom, slovné vyhrážky, sťažnosti, požia davky, odmietnutie komunikácie. Rizikové faktory z anamnézy: neza mestnanosť, predchádzajúce agresívne správanie, zneužívanie alkoholu a iných návykových látok, kriminálny záznam. Rizikové klinické premenné: intoxi kácia alkoholom alebo návykovými lát kami, syndróm z odňatia návykovej látky, paranoidné bludy, katatónne prí znaky, impulzivita, zmätenosť. Udalosti signalizujúce vznik agresie: nedobrovoľné prijatie do nemocnice, fyzické obmedzenie.

V prípade zlyhania verbálnej komunikácie je treba upokojiť pacienta fyzickým obmedzením. Ilustrační foto Profimedia

Rozhovor s agresívnym pacientom Odborná literatúra na otázku, ako s agre sívnym pacientom komunikovať, nedá va jednoznačnú odpoveď. Väčšina auto rov nabáda k pokojnému a profesionál nemu správaniu, sú však aj názory, aby bolo agresívne správanie prijaté ako roz čúlenie a ich zástancovia navrhujú ,,zr kadlovú odpoveď“. Reakcia zdravotníc keho pracovníka na agresiu by mala byť vždy na profesionálnej úrovni, rešpek tujúca nasledovné komunikačné pro striedky (3, 4): • Prvý dojem Prvým krokom je naviazanie ver bálneho kontaktu s pacientom, pri ktorom je dôležitý práve prvý do jem. Preto sa predstavíme a pred stavíme každého, kto je v miestnos ti prítomný. Ponúkneme pacientovi, aby sa posadil a sami sa posadíme. • Hlas Významnú úlohu pri verbálnej in tervencii hrá hlas, nástroj, ktorým by sme sa mali naučiť dobre vlád nuť aj z mnoha ďalších dôvodov. Má byť pokojný a vľúdny, nižšie polo žený a tichší. Slovná produkcia by mala byť jednoduchá, zrozumiteľ ná a jednoznačná. Nesmieme pa cienta zaplaviť podnetmi. • Verbalizácia hnevu alebo úzkosti Otázky, ktoré odhalia príčinu pa cientovho hnevu, či úzkosti, kladie me premyslene. Vypočujeme si všet ky jeho argumenty a s pravdivými súhlasíme. Mali bysme sa vyvarovať konfrontácie. Počas celého rozhovo ru s pacientom vyjadrujeme spoluú časť, a to prikyvovaním, parafrázo vaním, či sumarizovaním situácie. • Plynulá komunikácia Komunikáciu udržiavame plynulú, pokiaľ viazne, je vhodné zopakovať poslednú pacientovu vetu formou otázky. Takýmto spôsobom je agre sívny pacient nútený k odpovediam, verbalizuje svoj hnev, čo vedie k ra cionálnemu uvažovaniu a postup nému upokojeniu. • Zhon a naliehavosť Nenútime nikoho, ani seba, do zho nu, nenaliehame na pacienta. • Riešenie situácie Pacientovi priebežne vysvetľuje me, čo a prečo robíme, ponúkame rôzne zmeny a alternatívne rieše nia. Pacient má tak možnosť vy brať si, pocíti, že môže sám za seba rozhodovať a nemá pocit úplného znásilnenia. • Vymedzenie hranice Pacientovi zdôrazníme nepriazni vý vplyv jeho správania na ostat

ných. Musíme zreteľne povedať, že agresiu nebudeme tolerovať a že ak by problém násilia hrozil, mohlo by to mať dôsledky (napr. fyzické obmedzenie). • Kultúrna a náboženská príslušnosť V rámci komunikácie je vhod né zistiť aj kultúrnu a náboženskú príslušnosť pacientov. Zdravotníc ky personál by mal vždy pri posky tovaní zdravotnej starostlivosti zo hľadňovať tento fakt a prispôsobiť zdravotnú starostlivosť potrebám pacienta v rámci kultúrnej odliš nosti alebo náboženstva.

Neverbálne komunikačné prostriedky Počas rozhovoru s agresívnym pacien tom je dôležité sústrediť sa aj na naše neverbálne prejavy. Napr. intoxikovaní pacienti – v alkoholovej opitosti alebo pod vplyvom drog vnímajú viac našu gestikuláciu a pantomimiku ako slov né argumenty. Dôležitá je aj miestnosť, kde sa rozhovor odohráva a rušivé ele menty v nej. Pri rozhovore je potrebné kontrolovať a sústrediť sa na tieto ob lasti (3,4): • Postoj tela. Nesmieme mať kon frontačný ani defenzívny postoj – nesmú byť ruky v bok ani skrížené na prsiach. Vyvarujeme sa zatína niu pästí. • Komunikácia vsede. S pacientom komunikujeme v rovnakej výške. Počas vyšetrenia je lepšie sedieť. Ak pacient odmietne sadnúť si, nena liehať nato. Pokiaľ komunikujeme s pacientom v stoji, je vhodnejšie postaviť sa bokom k pacientovi ako priamo tvárou k pacientovi. Udržia vame stály očný kontakt. • Pohyby. Nerobíme prudké, rýchle pohyby a gestá. Nepribližujeme sa k pacientovi zozadu. • Bezpečná vzdialenosť. Dodržia vame bezpečnú vzdialenosť, cca 1 meter. Pri slovnej agresii tre ba túto vzdialenosť zvýšiť tri krát. Udržiavame si voľnú úniko vú cestu. • Dotyky. Agresívneho pacienta sa nesmieme dotýkať a aj po upokoje ní treba dotyky zvážiť. • Prostredie rozhovoru. Nikdy ne byť s agresívnym pacientom sám v uzavretej miestnosti. Dvere po nechať otvorené, alebo mať doho vorený signál, ako privolať pomoc. Odstrániť z dosahu pacienta nebez pečné predmety. Redukovať vonkaj šie stimuly – tlmené svetlo, tichá miestnosť, stíšenie alebo vypnutie telefónu.

Zlyhanie verbálnej intervencie V prípade extrémne silných emócií, či patologického správania (napr. v rám ci psychózy), kedy sa nám nedarí si tuáciu zvládať verbálnymi komunikač nými prostriedkami, je potrebné privo lať pomoc a upokojiť pacienta fyzickým obmedzením. Nikdy k použitiu obmed zovacích prostriedkov nepristupujeme osamote, je nutné zabezpečiť si pomoc minimálne štyroch osôb. Prvoradá je vlastná bezpečnosť! Ak ide o zásah v te réne, či na ambulancii, vyžadujeme asi stenciu polície. Fyzické obmedzenia počas hospitalizácie sa realizujú štyr mi spôsobmi: fyzické obmedzenie per sonálom, pripútanie k posteli, použi tie ochranného lôžka (sieťová posteľ) a izolačnej miestnosti. Postupujeme podľa štandardu, celý priebeh podrob ne zdokumentujeme.

recenzovaný článek

Záver Na dosiahnutie lepšej efektivity a kva lity komunikácie s agresívnymi pa cientmi sú potrebné pravidelné ško lenia personálu, týkajúce sa posud zovania rizika agresie a ovládania komunikačných prostriedkov vedú cich k upokojeniu pacienta.

Literatúra: 1. Čerňanová A. Agresívny pacient z aspektu psychiatrického ošetrovateľstva. Psychiatria-Psychoterapia-Psychosomatika, 17, 2010, č. 2, ISNN 1335-423X, s. 107-111. 2. Čerňanová A. Agresívny pacient v podmienkach psychiatrického ošetrovateľstva (výskum). Ošetrovateľský obzor, 3, 2010, ISNN 1336-5606, s. 47-51. 3. Čerňanová A. Ošetrovanie chorých s psychickými problémami na somatických oddeleniach. Učebnica pre fakulty ošetrovateľstva, Osveta Martin, 2011, ISBN 978-80-8063-354-7, 88 s. 4. Vevera J, Jirák J, Uhrová T, Žukov I., Král P, Tichý V. Možnosti ovlivnení agitovaného a násilného chování v psychiatrické praxi. In : Psychiatria pre prax, 2/2007, s. 62-68. 5. Ralbovská R. Multikulturní přístup pro pomáhající profese. Praha: EVC. 2010. 2. vydání. ISBN 978-80-87386-09-5.

Recenzovaly: Doc. PhDr. Darina Brukkerová PhD., MPH, Slovenská zdravotnícka univerzita Bratislava ThDr. Monika Zaviš, PhD., Univerzita Komenského v Bratislave, Evanjelická bohoslovecká fakulta, Inštitůt kontextučnej teológie

FLORENCE 2/2012 21

Konference oborů intenzivní péče pro NELZP

Odd. vzdělávání a rozvoje, Nem. Na Homolce, Praha

FTNsP, Praha

8. 2.

13. 2.–16. 3.

Zdravotnické právo v praxi

Šumperská nemocnice, a. s., Šumperk

Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 1. LF UK v Praze

FTNsP, Praha

FNsP Ostrava–Zábřeh, PhDr. Dana Streitová, vrchní sestra ARO

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 1. LF UK v Praze

We make media

ConvaTec Academy

FTNsP, Praha, Institut bazál. stimulace

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

ConvaTec Academy

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Ústř. vojen. nemocnice Praha

14. 2.

15. 2.

15. 2. (13–15 hod.)

16.–18. 2.

17. 2.

20. 2.

20.–22. 2.

21.–22. 2. (9–17 hod.)

22. 2. (10–17 hod.)

23. 2.

20.–24. 2.

Cerebrovask. onem. jako výzva pro NLZP

B. Braun Medical s.r.o., ČAS (projekt MZ ČR/IPVZ)

Ústř. vojen. nemocnice Praha

29. 2.

29. 2.–2. 3., 21.–23. 3., 5.–7. 9.

Certif. kurs: Rehab. ošetř. pro pac. se sníž. soběstačností

Certif. kurs: Předsteril. příprava zdrav. prostředků ve zdrav. zařízení

Zahájení 28. 2., Ústř. vojen. nemocnice Praha dále 19. 3., 20. 3., 23. 4., 24. 4. (1 kurs, celkem 5 dní)

Certif. kurs: Komplex. péče o nem. se stomií na tráv. a moč. traktu

Konference: Ošetř. péče u pac. na neurol. v kostce

Vzdělávací akce pro sestry

III. celostát. konference Emergency

Endoskopický workshop

Zákl. kurs bazální stimulace

Vzdělávací akce pro sestry

3. reprezentační ples sester

Alternativní metody vyučování – nové možnosti (akredit. kurs)

Krizová intervence

Sympozium: Léčba pooper. bolesti a metody anestezie

Školicí akce: Invaz. a neinvaz. vstupy zcela neinvazivně

Seminář: Právní minimum pro nelékaře

Certif. kurs: Endoskopie a další miniinvaz. výkony v urologii

I. modul: 13.–17. 2. Ústř. vojen. nemocnice Praha II. modul: 28. 5.–1. 6.

Akredit. kvalif. kurs: Všeob. sanitář

Certif. kurs: Základy fyzik. vyšetření pro sestry

6.–8. 2., 16.–18 .4. Ústř. vojen. nemocnice Praha 3.–5. 9., 29.–31.10.

Název akce (téma)

Certif. kurs: Ošetř. postupy v oční diagnostice

Pořadatel

Ústř. vojen. nemocnice Praha

6.–8. 2., 4.–7. 6. 8.–11. 10.

Datum

Kongr. centrum, ÚVN Praha

Brno

Kongr. centrum, ÚVN Praha

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

Ostrava

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Centrum pro vzděl. a vědu FTNsP, Praha

Praha

Praha, Žofín

Vídeňská 800, Praha 4 (FTNsP, pavilon A1, 1. patro)

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Vojen. nemocnice Olomouc, Klášterní Hradisko – Konfer. místnost (vchod D, 1. p.; 16.00–20.00 hod.)

Centrum pro vzděl. a vědu FTNsP, Praha

Vídeňská 800, Praha 4 (FTNsP, pavilon A1, 1. patro)

Kongresový sál, Šumper. nemocnice, a.s., Nerudova 640/41, Šumperk

Kongr. centrum, ÚVN Praha

Centrum pro vzděl. a vědu FTNsP, Praha

Kongresový sál Nem. Na Homolce, Praha

Kongr. centrum, ÚVN Praha

Místo

Přehled vzdělávacích akcí (únor–březen 2012)

22 FLORENCE 2/2012 pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

aesculap-akademie.cz@bbraun.com

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Ing. Martina Mainzerová, Customer Service Manager, tel.: 225 109 165

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

jaroslava.polakova@ftn.cz, 261 083 252, www.ftn.cz/vzdělávání

Ing. Martina Mainzerová, Customer Service Manager, tel.: 225 109 165

www.misssestra.cz

http://utpo.lf1.cuni.cz/, miluše.kulhava@lf1.cuni.cz, tel.: 261 083 395, www.facebook.com

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

zrnikovah@vnol.cz, tel.: 973 407 061, 723 954 651, www.vnol.cz

jaroslava.polakova@ftn.cz, 261 083 252 www.ftn.cz/vzdělávání

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, tel.: 261 083 395, www.facebook.com

Mgr. Eva Pavelková, 583 335 003, přihlášky: www.nemspk.cz

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

jana.hazdrova@ftn.cz, 261 083 172, www.ftn.cz/vzdělávání

Mgr. Kateřina Krausová, k.krausova@email.cz

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

Kontakt

Péče o psychiatrického pacienta

Konference: Spirituální péče

Certif. kurs: Péče o pacienta s bolestí

Konference: Co v učebnicích možná nebylo II.

Konference: Kardiopulm. resuscitace

Alergie 2012

Šumperská nemocnice, a. s., Šumperk

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Ústř. vojen. nemocnice Praha

VFN v Praze, ČAS, IKEM, Praha

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Česká spol. alergol. a klin. imunol., MSD.

6. 3.

7. 3. (13–17 hod.)

Ústí nad Labem Copenhagen, Denmark

Novinky v kardiologii pro nelékaře

Role NLZP v léčbě pacientů s onkol. onem.

12 Annual Spring Meeting on Cardiovascular Nursing

6. konference sekce alergoimunologických sester

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

B. Braun Medical s.r.o., CAS (projekt MZ ČR/IPVZ)

Council on Cardiovasc. Nursing and Allied Professions of the Europ. Society of Cardiol., the Danish Nursing Council

Sekce sester ČSAKI

14. 3. (13–15 hod.)

velká posluchárna FN v Motole, Praha

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Linet, Želevčice 5

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z

Poznámka: podbarvené akce pořádá ČAS. Vzdělávací akce IPVZ pro zdravotníky nelékaře na 1. pololetí 2012, přihlášky a další informace najdete na www.ipvz.cz.

17. 3.

16.–17. 3.

Den otevřených dveří Linet Scholaris

Linet

13. 3.

15. 3.

Konference: Mamologický den

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

13. 3. (13–17 hod.)

Centrum pro vzděl. a vědu FTNsP, Praha

Školicí akce: Grafologie aneb rukopisem k rozvoji osobnosti

FTNsP, Praha

Mikulov

Prac. konference: Teorie a praxe v neurointenzivní péči

Neurochirurgická klinika FN Brno

Hotel Diplomat, Praha

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

Všeobecná FN, Praha 2

Kongr. centrum, Ústř. vojen. nemocnice Praha

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Kongresový sál, Šumper. nemocnice, a.s., Nerudova 640/41, Šumperk

Divadlo PL Praha-Bohnice

Odbor vzdělávání VFN, Na Bojišti 1, Praha 2

České Budějovice

10. 3.

8.–9. 3.

8. 3.

7.–9. 3., 7.–9. 11.

Jarní konf.: Aktuální legislativa

ČAS: sekce soc. pracovníků

6. 3. (8–15 hod.)

Kurs: Vyjednávání a zvládání konflikt. situací pro řídicí prac. zdrav. zařízení: Podst., principy, proces a strategie vyjedn., lid. faktor ve vyjednávání

VFN v Praze a ČAS: sekce managementu

6. 3., 20. 3., 3. 4.

Role NLZP v léčbě pac. s onkol. onem.

B. Braun Medical s.r.o., ČAS (projekt MZ ČR/IPVZ)

1. 3.

FLORENCE 2/2012 23

Přihl. k akt. účasti do 31. 1. 12, k pas. účasti do 1. 3. 12. Členky ČSAKI bez popl., členky ČAS 200 Kč, ostatní 300 Kč zelenkova.alergo@post.cz

http://www.escardio.org, For General Information: Tel: +33 (0) 4 92 94 76 00 Fax: +33 (0) 4 92 94 76 01, ccnap@escardio.org

aesculap-akademie.cz@bbraun.com

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

Linet, 274 01 Želevčice 5, www.linet.cz

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

jaroslava.polakova@ftn.cz, 261 083 252, www.ftn.cz/vzdělávání

jbezrouk@fnbrno.cz

Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc., tel: 266 082 607, vspicak@email.cz

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

zuzana.machova@vfn.cz, tel: 224 964 913

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

Mgr. Eva Pavelková, 583 335 003, přihlášky: www.nemspk.cz

Anna Hubertová, tel.: 724 189 490, hubertova@fnhk.cz

Mgr. Zuzana Máchová, tel.: 224 964 913, zuzana.machova@vfn.cz. Pozn.: certifikát v hodnotě 25 kred. pro mimopraž. účastníky zdarma

aesculap-akademie.cz@bbraun.com

recenzovaný článek

Výzkumné sdělení

Vliv chronické bolesti na kvalitu života pacientů Souhrn: Obsahem je problematika chronické bolesti a jejího vlivu na kvalitu života pacientů. Aktuálnost tématu vychá zí z narůstajícího počtu pacientů s chronickou bolestí nádorového i nenádorového původu. Cílem empirického výzkumu bylo zjištění kvality života pacientů s chronickou bolestí v jejich každodenních aktivitách, dále v oblasti psychické, sociál ních vztahů a souvislostí. Klíčová slova: bolest – chronická bolest – pacient – kvalita života.

Mgr. Petra Doucková Nemocnice Jihlava, všeobecná sestra ARO, ambulance bolesti 1989–1991: pomaturitní studium SZŠ Brno, obor ženská sestra; 1991–2003: Nemocnice Jihlava, ženská sestra, instrumentářka na operačním sále; 1995–1997: IDVPZ Brno, obor instrumentování na operačním sále; 2005–2009: 1. LF UK Praha, bakalářské studium, obor ošetřovatelství; od roku 2008: Nemocnice Jihlava, všeobecná sestra ARO, ambulance bolesti; 2009–2011: VŠZ a SP sv. Alžbety, Bratislava, magisterské studium, obor ošetřovatelství; 2008–2010: SZŠ Jihlava, externí vyučující; 2009–2010: VŠ polytechnická Jihlava, katedra zdravotnických studií, externí vyučující

(Chronic pain and its impact on quality of patiens life) Summary: Contents is the issue of chronic pain and its impact on quality of patiens life. The topicality of the theme is based on the increasing number of patiens with chronic pain of cancer and non-cancer origin. The aim of the empirical research was to determine the quality of patiens life with chronic pain in their daily activities, as well as the psychologi cal, social relationships and contexts. Key words: pain – chronic pain – patient – quality of life.

Úvod Dá se předpokládat, že s tématem chro nické bolesti se budeme jako zdravot níci setkávat stále častěji, zvláště se vzrůstající incidencí zhoubných one mocnění. Ve skupině neonkologic kých onemocnění bude chronická bo lest symptomem doprovázejícím, např. se to týká onemocnění zad, kde zazna menáváme vzestupný trend. S tím jsou spojeny náklady na ošetřování pacientů s chronickou bolestí, nárůst preskrip ce a užívání léků, invalidizace klientů a jejich opětovné začleňování do pra

covního procesu a do sociální sítě. To vyžaduje stálou pozornost zdravotní ků, věnovanou tomuto fenoménu.

Cíle výzkumu Stanoveny byly tři výzkumné cíle a čty ři hypotézy (v plném znění): Cíl 1. Zjistit vliv chronické bolesti na kvalitu života pacientů. Cíl 2. Zmapovat priority potřeb u klien ta s chronickou bolestí. Cíl 3. Zjistit, zda v důsledku chronické bolesti došlo u pacientů ke změně v je jich sociálních vztazích.

Hypotézy H 1. Předpokládáme, že chronická bo lest je determinantou, která negativně ovlivňuje kvalitu života pacientů. H 2. Předpokládáme, že chronická bolest negativně ovlivňuje psychiku nemocných. H 3. Předpokládáme, že chronická bolest bude důvodem zhoršení sociálních vzta hů v životě pacientů. H 4. Předpokládáme, že pacienti bu dou preferovat potřebu být bez bolesti před ostatními.

Metodika Pro šetření byla použita kvantitativní me toda výzkumu. Ke sběru dat byl použit anonymní dotazník vlastní konstrukce, který obsahoval 4 otázky ke zjištění de mografických údajů a 22 otázek zaměře ných na subjektivní vnímání chronické bolesti. Respondenti mohli zaškrtnout pouze jednu nabízenou variantu u kaž dé dotazníkové položky. Jestliže jim žád ná z nabízených možností nevyhovovala, mohli volně vyjádřit svůj vlastní názor.

Charakteristika výzkumného souboru

24 FLORENCE 2/2012

Ilustrační foto Profimedia

Cílovou skupinou respondentů byli pa cienti s chronickou bolestí. Jednalo se o klienty ambulance bolesti, neurolo gického a onkologického oddělení Ne mocnice Jihlava. Vlastní dotazníkové šetření probíhalo od počátku března do konce června 2010. Dotazníky byly roz dány v prvním kole v celkovém počtu 110, ve druhém bylo distribuováno ješ tě 30 dotazníků. Celkově bylo tedy roz dáno 140 dotazníků. Jejich návratnost byla 107. Po vyřazení dvou nesprávně vyplněných bylo k finálnímu zpracová ní dat použito 105 dotazníků.

Vyhodnocení hypotéz

H 1: Respondenti měli hodnotit svo ji spokojenost se zdravím. Jak ukazuje tab. 1, převažující částí je 66 odpovědí (62,86 %) s konstatováním negativním. Pouze ve 29 případech (27,62 %) byla uvedená spokojenost se zdravím. Tab. 1. Spokojenost respondentů se zdravím Odpověď

fi [%]

ano

27,62

62,86

nevím

7,62

neodpověděl

0,95

musím se spokojit

0,95

105

100,00

V otázce 21 klienti hodnotili kvalitu své ho života. Výsledky dokládá tab. 2. Do skupiny pacientů hodnotících tuto sku tečnost negativně je nutné zařadit klien ty, kteří uvádí, že jejich kvalita života je spíše špatná – 37 odpovědí (35,24 %), špatná kvalita života je v 15 případech (14,29 %). Po sečtení odpovědí těchto dvou skupin dochází k vytvoření skupi ny s 52 klienty (49,53 %). Jedná se tedy o většinu respondentů. Kladné odpově di jsme nalezli u 40 pacientů (38,10 %) s udáním dobré kvality života, 2 dota zovaní (1,90 %) ji hodnotí jako výbor nou a 1 (0,95 %) jako dobrou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Pozitivní hodnocení kvality života jsme zazname nali tedy ve 43 odpovědích (40,95 %). Tab. 2. Kvalita života pacientů s chronickou bolestí Odpověď

výborná

1,9

dobrá

38,10

spíše špatná

35,24

špatná

14,29

nevím

6,67

neodpověděl

2,85

dobrá, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu

0,95

105

100,00

fi [%]

problémy uvádí 25 klientů (23,82 %). Po sečtení těchto údajů dochází k vy tvoření majoritní skupiny 73 respon dentů (69,53 %), která udává problémy se spánkem. Druhá skupina klientů uvádí pouze občasné problémy se spán kem – 30 odpovědí (28,57 %), 1 muž uvedl (0,95 %) „vůbec, na noc si bere analgetika“. Tato skupina je prezento vána 31 respondenty (29,52 %).

partnerský vztah změnil. Naprostou vět šinu tvoří 75 odpovědí (71,43 %) s úda jem, že se partnerský vztah nezměnil. Tab. 5. Změny v partnerském vztahu Odpověď

fi [%]

ano

20,00

71,43

nevím

3,81

neodpověděl

4,76

105

100,00

Tab. 3. Problémy se spánkem Odpověď

fi [%]

občas

28,57

často

20,00

velmi často

25,71

stále

23,82

vůbec, na noc si bere analgetika

0,95

neodpověděl N

0,95

105

100,00

V jedné z otázek detekovali pacienti pří padné změny v psychice, které u nich vznikají v důsledku chronické boles ti. V naprosté většině odpovědí byly tyto změny jasně udávány – dokládá to tab. 4. Jedná se o ty pacienty, kteří si myslí, že bolest ovlivňuje jejich psychiku často – 31 klientů (29,52 %) –, o ty, kte ří udávají velmi časté změny psychiky – 18 klientů (17,14 %) –, a skupinu 23 od povědí (21,91 %) s údajem stálé změny psychiky. Po sečtení těchto odpovědí opět dojde k vytvoření naprosté většiny respondentů 72 (68,57 %), u kterých do chází vlivem chronické bolesti k ovliv nění psychiky. Oproti tomu je skupina 28 odpovědí (26,67 %) s udáním pouze občasných změn psychiky a 4 (3,81 %), kteří ovlivnění psychiky chronickou bo lestí negují. Celkem jde tedy o 32 mužů a žen (30,48 %), kteří změny psychiky neudávají. Výsledky těchto položek uká zaly, že převážná část pacientů udává problémy nejen se spánkem, ale také uvádí změny v psychice. Tab. 4. Ovlivnění psychiky chronickou bolestí

Další otázka měla určit, zda v dů sledku chronické bolesti došlo ke změně rodinných vztahů. Výsledky dokládá tab. 6. Tak jako u předchozí otázky, i zde byla pouze malá skupi na s kladnou odpovědí – 22 klientů (20,95 %). Většinu odpovědí tvoří sku pina 75 klientů (71,43 %), kteří neza znamenali změnu vztahů v rodině. Tab. 6. Změna vztahů v rodině Odpověď

fi [%]

ano

20,95

71,43

nevím

4,76

neodpověděl

2,86

105

100,00

celkem

Na základě výše uvedených výsledků můžeme konstatovat, že se tato hypotéza nepotvrdila. H 4: V další otázce měli klienti určit po mocí čísel 1–5 preferenci potřeb: potře ba nebýt sám, potřeba být bez bolesti, potřeba lásky a přátelství, jistota sociál ní, ekonomická a potřeba soběstačnos ti. Výsledky ukazují, že potřeba být bez bolesti je prioritní mezi 5 uvedenými. Na první místo ji pomocí škálování za řadilo 48 (45,71 %) klientů-pacientů. Tab. 7A. Potřeba nebýt sám Odpověď

fi [%] 20,95

15,24

9,52

16,19

Na podkladě zjištěných výsledků mů žeme konstatovat, že většina respon dentů s chronickou bolestí není spo kojena se svým zdravím a většina hod notí kvalitu života jako špatnou.

Odpověď

fi [%]

10,48

občas

26,67

neodpověděl

20,00

často

29,52

všechny potřeby jsou prioritní

velmi často

17,14

stále

21,91

3,81

Hypotéza 1 se potvrdila.

neodpověděl

0,95

105

100,00

H 2: Klienti s chronickou bolestí hod notili problémy se spánkem. Jak ukazu je tab. 3, většina problémy se spánkem udává. V první skupině 21 odpovědí (20,00 %) potvrzuje časté problémy se spánkem, velmi časté poruchy spánku udává 27 mužů a žen (25,71 %), stálé

Hypotéza 2 se potvrdila. H 3: Jedna otázka byla zaměřena na ur čení případných změn v partnerském vztahu. Výsledky prezentuje tab. 5. Pou ze 21 klientů (20,00 %) uvádí, že se jejich

recenzovaný článek

7,62

105

100,00

Tab. 7B. Potřeba být bez bolesti Odpověď

fi [%]

45,71

12,39

13,32

3,81

4,76

neodpověděl

12,39

všechny potřeby jsou prioritní N

7,62

105

100,00

FLORENCE 2/2012 25

Odborné téma

Hygiena Ilustrační foto Profimedia

Praxe

Praní prádla ze zdravotnických zařízení Praní a ošetřování prádla je staré jako lidstvo samo. Historicky se vyvíjely nejenom tkaniny k odívání, ale i postupy a stroje na praní prádla a prací prostředky.

MUDr. Věra Melicherčíková SZÚ, Praha

S péčí o prádlo se setkáváme jak v domácnos tech, tak v komunální a zdravotnické oblasti. Když lidé přestali k odívání používat kožešiny a zavedlo se tkané prádlo, objevila se potřeba prát je a čistit. Nejdříve se používala čistá voda, otloukání o kameny a máchání ve vodě, později se začaly přidávat do vody některé látky, aby se zrychlilo odstranění špíny. S rozvojem mecha niky a elektrifikace se začaly konstruovat prač ky prádla nejdříve pro průmyslové, pak i pro domácí použití. Technologie praní je zmiňována již ve starém Sumeru 2800 let před Kristem. Ve starém Egyp tě byl nalezen znak pro praní prádla – hieroglyf (dvě nohy ve vodě), který značil, že prádlo je tře ba šlapat. Ve starém Římě byli tzv. valchaři, kte ří šlapali prádlo ve velkých kádích naplněných bělicí hlinkou, louhem, močí a vodou. Po šlapá ní se pak prádlo vymáchalo v čisté vodě a sušilo 28

FLORENCE 2/2012

na slunci, aby bylo krásně bílé. Později se k pra ní používaly různé tlouky, plácačky, k namáče ní ve vodě se používaly směsi zvířecího tuku a dřevěného popela. Velkým pokrokem byl vy nález mýdla, které se dlouho používalo jen jako kosmetický prostředek. Dalším pokrokem byla tzv. prací deska, která byla vyrobena z různých materiálů, jako je dřevo, pálená hlína, kameny, plech, sklo, později se vyráběla z plastických hmot. V ČR se prací desky používaly až do 50. let minulého století.

Pračky a jejich rychlý rozvoj V 18. století v Anglii Stender sestrojil první prač ku. Američan Hamilton Smith zkonstruoval bubnovou pračku, ve které prádlem pohybova ly lopatky. V r. 1790 Angličan Beetham navrhl praní proudem vody, metoda se ale neosvědči la. Koncem 19. století, v době průmyslové revo luce, byly zavedeny stroje do prádelen, nemoc nic, pak i pro domácnosti. Původní pračky vypadaly jako půlválec na nohách, dno bylo vyloženo roštem z dřevěných lišt, proti němu se kývalo půlválcovou valchou. Při tomto způsobu praní se prádlo třelo, tím se ale značně mechanicky namáhalo a ničilo. Pro to se vynalezly postupy, při nichž prádlo ve vodě vířilo, a protože byla dostupnější kvalitní mý dla, prádlo bylo vypráno kvalitněji. Používaly se také různé lopatky, kolíky, poháněné klikou,

pákou, nejdříve byly dřevěné s kovovými pan ty, úchyty, převody. V roce 1904 fy Hobza a spol. z Hranic na Mo ravě uvedla na trh pračku zn. Ideal, kterou vyvá žela do různých zemí, jako bylo Rakousko-Uher sko, Rumunsko, Rusko, Egypt. V roce 1894 Ni kola Tesla zavedl používání elektrické energie, která poháněla různé malé motory, pohony stro jů, a v roce 1906 Američan Alva Fischer sestro jil první elektrický prací stroj. Nejprve se voda v pračce ohřívala přímo pod pračkou tak jako v kamnech, později se k topení použila elektři na. Místo ždímačky, která prádlo poškozovala, se začala používat odstředivka. První typy pra ček byly robustní konstrukce, s vynálezem pry žových silentbloků, které zachycovaly vibrace, bylo možné stroje odlehčit, vyrobit je z plechu a začaly se vyrábět kombinované pračky s od středivkou. Po 2. světové válce byly v USA vy robeny první automatické pračky na elektři nu, tam, kde nebyla elektřina zavedena, byly pračky i na benzínový motor. V roce 1957 v ČR první automatickou pračku vyrobili v podniku ROMO FULNEK. V současné době různí zahraniční a tuzem ští výrobci nabízejí různé druhy praček, jako jsou průmyslové tunelové pračky a sólo stro je s automatickým dávkovacím zařízením, ale i mandly, tvarovačky, sušičky. Podle typu a dru hu prádla se používají různé programy v závis

Odborné téma

losti na typu pracího prostředku, druhu a zašpi nění prádla a dalších kritériích.

Prací prostředky našich předků Jako první se používaly k čištění jíl, hlína, pí sek a dřevný popel. S rozvojem průmyslu se k čištění používaly soda, potaš, borax, křída, magnezium, sůl, HCl, louhy, čpavek, organické kyseliny (octová, šťavelová, citronová, vinná), na odbarvování peroxid vodíku, jako ustalova cí lázeň sirnatan sodný, na mastnoty 25% líh, glycerin, chloroform, terpentin, aceton, éter, benzen, benzín, tetrachlor, perchloretylen. V 18. století se mýdla vyráběla z přírodních olejů jako alkalické soli vyšších mastných ky selin. Přídavkem sody, silikátů, fosfátů vznik ly prací mýdlové prášky. V roce 1930 vznikly první tekuté syntetické prostředky, v r. 1945 práškové alkylbenzeny jako budoucí základ pracích prášků.

Tenzidy Tenzidy jsou povrchově aktivní látky vyrobe né z rostlinných a živočišných tuků či syntetic ky z ropy a uhlí. Dnes existuje na sto různých druhů tenzidů. Synteticky vyrobené tenzidy se označují jako saponáty. Jsou levné, ale biologic ky špatně odbouratelné. Tenzidy snižují povr

chové napětí svých rozpouštědel, při vyšší tep lotě se účinnost zvyšuje. Jako detergenty se označují přípravky urče né k praní a k čištění. Kromě tenzidů obsahují i jiné aktivační přísady (polyfosforečnany), pl nidla (síran sodný) a některé speciální přísady (optická zjasňovadla, barviva, parfémy). Tenzidy mají schopnost: • prací: typická vlastnost některých tenzidů odstraňovat špínu z vláken; • detergenční: schopnost odstraňovat špínu z jakéhokoliv povrchu; • antiredepoziční: zabraňuje zpětnému usa zování nečistoty z prací lázně na vyprané tkanině. • šamponování: je polosuchý způsob odstra ňování nečistot pomocí pěny. Pěna musí být stabilní, nesmí zanechávat lepkavé usazeni ny. Nečistoty zůstávají jako krystalické zbyt ky na povrchu a po působení se vysají. Různé typy tenzidů se v praxi používají jako prostředky namáčecí, k předpírce, prací, aviváž ní, mycí na nádobí, šampony na koberce, čisti cí a odmašťovací, sanitační a dezinfekční, čisti cí kožní, toaletní mýdla, lešticí, pro autokosme tiku, smáčedla proti prachu.

V odpadních vodách mohou pěnivé deter genty snižovat odpar, dusit ryby, zhoršovat kva litu vodních zdrojů. Proto výroba směřuje k ne pěnivým, netoxickým a biologicky odbouratel ným tenzidům. Netoxické, a zároveň nepěnivé, jsou anionaktivní a neionogenní tenzidy. Biolo gicky dobře rozložitelné jsou všechny sulfátové a oxyetylované neionogenní tenzidy. Fosfáty přispívají ke zvýšené eutrofiza ci vod (abnormální růst planktonu a vodního plevele). Většina dostupných přípravků jsou univer zální směsi lineárních a rozvětvených anionak tivních a neionogenních tenzidů, přísad a parfé mů. Neionogenní tenzidy se používají za stude na, odmašťují kovy, hoří, nepění, vhodné jsou na povrchy, které se po mytí neoplachují. V kombi naci s enzymy výrazně odstraňují biofilmy or ganického a anorganického původu.

Prádlo ze zdravotnického zařízení Prádlo ze zdravotnických zařízení může být vý znamnou cestou přenosu v procesu šíření in fekcí. Pokud je určeno k jednorázovému použi tí, po použití se likviduje jako odpad a dále se nepere. Pokud je však prádlo určeno pro opa kované použití, musí se bezpečně a efektivně prát nejen z hlediska estetického, ale i z hledis

INZERCE

Jsme prádelna s patnáctiletou tradicí a zkušenostmi v oboru péče o prádlo a obdrželi jsme povolení od hygienické stanice hl. města Prahy prát lékařské a zdravotnické prádlo. Praní prádla pro lékaře, zdravotníky, polikliniky a jiné organizace a ﬁrmy se zvláštním režimem péče o prádlo Odvoz prádla Krátké dodací lhůty Vysoká kvalita Příznivé ceny

Prádelna Quido Cimburkova 23, Praha 3, 130 00 (vchod Dalimilova ulice) tel.: 222 780 249 info@pradelnaquido.cz www.pradelnaquido.cz

Odborné téma

Praní prádla v Egyptě, 1300 let před Kristem

Praní ve středověkém Římě

Různé typy tlouků a plácaček

ka zdravotního, hygienického a epidemiologic kého. Musí být zabezpečena jeho stálobarev nost, odolnost k praní a aby se z něho neodlu čovala vlákna, nemačkalo se, aby neobsahovalo zbytky pracích prostředků, aby bylo příjemné pro pokožku atd.

• Výsledkem pracího postupu a procesu musí být prádlo prosté chemické a bakteriální kontaminace. • Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační ránou, se nesmí klasifikovat jako prádlo.

Předpisy

B. Prádlo ze zdravotnických zařízení • Prádlo ze zdravotnických zařízení jak v lůž kové, tak ambulantní složce se pere výhrad ně v provozovnách, které mají k tomu to účelu uzpůsobený režim a nedochází ke křížení zdravotnického prádla s prádlem ostatním – nezdravotnickým. • Z hlediska zdravotního rizika se rozděluje prádlo na: a) infekční – tj. prádlo kontaminované bio logickým materiálem a prádlo použí vané na infekčních odděleních, odděle ních TBC a ve veškerých laboratorních provozech, b) operační – tj. prádlo z operačních sálů, gynekologicko-porodních sálů, novoro zeneckých oddělení, JIP a CHIP, c) ostatní – tj. všechno prádlo neuvedené v bodech a) a b). • Prádlo kontaminované zářiči (radionuklidy) a cytostatiky podléhá zvláštnímu režimu.

3. Použité prádlo se ukládá do obalů, které za braňují kontaminaci okolí nečistotami z to hoto prádla. Používají se obaly vhodné k pra ní nebo omyvatelné a dezinfikovatelné nebo na jedno použití. 4. Použité prádlo v obalech se skladuje ve vy členěném větratelném prostoru. V místnos tech pro skladování použitého prádla jsou podlaha a stěny do výše 150 cm omyvatelné a dezinfikovatelné. 5. Personál manipulující s použitým prádlem používá ochranný oděv, rukavice a ústní masku a dodržuje zásady hygieny, včetně osobní. Stejný režim platí i pro personál při výměně prádla na lůžku. Po skončení práce provede hygienickou dezinfekci rukou. 6. Prádlo, které bylo v kontaktu s tělními pa razity, se ošetří vhodným insekticidem a po 24 hodinách se předá do prádelny. 7. Použité prádlo se odváží do prádelny v kon tejnerech nebo ve vozech s uzavřeným lož ným prostorem. Vnitřní povrch kontejneru, resp. ložný prostor vozu, je snadno omyva telný, čistí a dezinfikuje se vždy po dopravě použitého prádla a vždy před použitím pro jiný účel.

Ve zdravotnických zařízeních se používá celá řada různých druhů prádla vyrobeného z růz ných materiálů a doporučených k jednorázové mu nebo opakovanému použití, které je nutné prát (prádlo osobní, ložní, operační, k pokry tí stolů, pro úklid apod.). Pro praní prádla ze zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče platí vyhláška č.195/2005 Sb., kdy v § 9 Mani pulace s prádlem, vydaném k § 18 odst. 1 záko na č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdra ví, je uvedeno: (1) Výměna lůžkovin se provádí podle potřeby, nejméně jednou týdně, vždy po kontamina ci a po operačním výkonu, popřípadě převa zu a po propuštění nebo přeložení pacienta. (2) Ve zdravotnických zařízeních se na pokry tí vyšetřovacích stolů a lehátek, kde dochá zí ke styku s obnaženou částí těla pacienta, používá jednorázový materiál, který je mě něn po každém pacientovi. (3) Způsob ukládání prádla z provozu zdravot nických zařízení nebo ústavů sociální péče, jeho převážení, praní a zacházení s ním, ja kož i vybavení prádelny, stanoví příloha č. 4 této vyhlášky. (4) Stejný režim manipulace s prádlem ze zdra votnických zařízení platí i pro provozovny pro příjem prádla. Podrobnější popis pro zacházení s prádlem a praní prádla ze zdravotnických zařízení a ústa vů sociální péče je uveden v příloze č. 4 k vyhláš ce č. 195/2005 Sb. Z přílohy vyhlášky citujeme: A. Charakter prádla • Prádlo má obdobný charakter jako zdra votnický materiál určený pro opakované použití. 30

FLORENCE 2/2012

C. Zacházení s použitým prádlem 1. Mezi zařízením a prádelnou se smluvně do hodne systém třídění a značení obalů podle obsahu (např. barevně, číselně) a dokumen tuje se postup definující množství, termíny a způsob předávání prádla. 2. Prádlo se třídí v místě použití a nepočítá se. Počítání, včetně kontroly prádla na cizí před měty, je možné ve vyčleněném prostoru za použití osobních ochranných pomůcek. Před uložením do obalů na odděleních se prá dlo neroztřepává. Odkládá se do pytlů pod le stupně znečištění, druhu prádla a zbarve ní. Prádlo nesmí obsahovat žádné cizí před měty (nástroje, jednorázové předměty, psací potřeby apod.).

D. Vybavení prádelny 1. Prádelna, ve které se pere prádlo, je umís těna, vybavena a provozována tak, aby za bezpečila požadovanou kvalitu vypraného prádla. 2. Čistá a nečistá strana prádelny se prostoro vě odděluje. E. Podmínky praní prádla 1. Při manipulaci s prádlem v prádelně se do pravní a manipulační cesty čistého a použi tého prádla nesmí křížit. 2. Prádlo opouští zdravotnické zařízení jen v ochranných obalech. 3. Prádlo se pere procesem termodezinfekce nebo chemotermodezinfekce, prádlo zne čištěné cytostatiky se pere procesem termo dezinfekce. Termodezinfekční proces praní

Odborné téma

5. 6.

7. 8.

probíhá nejméně 10 minut při teplotě lázně nejméně 90 °C. Chemotermodezinfekční proces praní pro bíhá při teplotě prací lázně nižší než 90 °C s přidáním dezinfekčních prostředků re gistrovaných pro tento proces. Koncentra ce, teplota a doba působení se řídí návodem k použití dezinfekčního prostředku. Dezinfekční proces se ukončuje před fází máchání. Prádlo v mokrém stavu se dále bezprostřed ně tepelně zpracovává postupy na principu fyzikální dezinfekce (sušení, mandlování, tvarování). Čisté prádlo neobsahuje rezidua pracích a dezinfekčních prostředků, která by mohla ohrozit zdraví osob používajících prádlo. Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační ránou, pokud se používají opako vaně, splňují požadavky kladené na jednorá zové roušky. Perou se odděleně ve zvláštním technologickém režimu. Zajištění stejné úrovně bezpečnosti jak u vý robků pro jedno použití, tak i pro opakova né použití (operační oděvy, roušky) v prů běhu jejich doby použitelnosti je dáno ČSN EN 13795.

F. Manipulace s čistým prádlem 1. Čisté prádlo se při přepravě chrání před zne čištěním a druhotnou kontaminací vhod ným obalem nebo umístěním do vhodných přepravních kovových skříňových vozíků nebo klečových kontejnerů krytých texti lem. Přepravníky a zásobníky se čistí a dez infikují vždy před použitím nejméně jeden krát denně. Prádlo se převáží tak, aby nedo šlo k poškození obalu. 2. Čisté prádlo se skladuje v čistých a pravidel ně dezinfikovaných skříních nebo regálech v uzavřených skladech čistého prádla.

Závěr Prádlo může hrát významnou úlohu v přenosu infekcí, a proto by mělo být i indikátorem kva lity péče a standardu. V komunálních prádelnách se pere prádlo z hotelů a ubytoven, restaurací, přípraven suro vin, výroben potravin, léčiv a podobně. Obecně lze říci, že při nedodržování režimových opat ření při manipulaci s použitým prádlem (práce bez ochranného oděvu, pláště, ústenky, ústní roušky, rukavic), roztřepávání a počítání, pře vozu na vozících na použité prádlo, které nejsou před distribucí vypraného prádla zpět na praco

viště dezinfikovány, může dojít k opětovné mik robiální kontaminaci a k zašpinění prádla. Rovněž v domácnostech musíme dbát na to, aby prádlo bylo nejen čisté, ale i dobře vyprané a aby bylo zbaveno mikroorganizmů, zvláště při praní prádla od osob s infekčním onemoc něním. V současné době může být také problé mem při nízkoteplotních pracích cyklech to, že se v potrubních systémech praček mohou vysky tovat odolné plísně, které mohou jak pračky, tak i zpětně prádlo kontaminovat. Proto je nutné vě novat péči i dekontaminaci samotných praček. V současné době vnímáme jako samozřej most chodit čistě a pěkně oblečeni v pečlivě vy praném a vyžehleném prádle. Cesta, jak toho to efektu lze dosáhnout, nebyla a není jedno duchá a historie praní prádla, pracích strojů a pracích prostředků je dlouhá jak lidstvo samo a úzce souvisí s rozvojem průmyslu technic kého, chemického a textilního. Ve zdravotnic kých zařízeních hraje péče o prádlo pro pacien ty a personál významnou roli nejen z hlediska estetického, ale i z hlediska možného přenosu nemocničních nákaz. MUDr. Věra Melicherčíková, SZÚ, Praha Fota z archivu

Ukázky praček používaných u nás na přelomu 19. a 20. st. 1

Pračka Simplex, kolem r. 1900

Pračka neznámého výrobce

Ruční pračka Blesk, Vídeň, kolem roku 1900

FLORENCE 2/2012

Odborné téma

praxe

Aby ruce byly naším spojencem Myslíte si, že si umíte správně umýt ruce? Není to úplně jednoduché. Přitom správná hygiena rukou je efektivním a levným způsobem, jak předcházet nákazám. Ruce pod osvitovou lampou

Bc. Markéta Nemšovská náměstkyně OP a MK, Svitavská nemocnice, a. s.

Svitavská nemocnice se v programu preven ce a kontroly nemocničních nákaz zaměřuje na správné provádění hygieny rukou a jejich dezinfekce. Naše veřejné prostory a chodby jednotlivých oddělení jsou osazeny dávkova či dezinfekce s písemným postupem správ né hygieny rukou tak, aby toto bylo dostup né všem návštěvníkům, pacientům a perso nálu nemocnice, kteří se zde pohybují. Naším cílem je poskytování bezpečné a kvalitní péče a k ní patří i informování laické a odborné ve řejnosti. Jednou z těchto aktivit bylo uspořá dání akce v rámci Světového dne mytí rukou v loňském roce, kdy si správné mytí a dezinfek ci rukou mohli u nás všichni zájemci vyzkou šet. Jak to dopadlo?

Živá demonstrace správného postupu mytí a dezinfekce rukou

FLORENCE 2/2012

S nabídkou osvěty, jak si správně umýt a vy dezinfikovat ruce, oslovily návštěvníky nemoc nice studentky SZŠ, Svitavy, spolu s personálem nemocnice. Nabídli jsme jim možnost vydezin fikovat si ruce při vstupu do nemocnice i při je jím opuštění. Zájemcům jsme vysvětlili, jak si ruce správně umýt, a tento postup dostali ještě písemně. Pod osvitovou lampou si pak vyzkou šeli, jak čisté ruce po umytí mají. A mohli si tak ověřit, zda zvládli doporučený postup na jednič ku, či zda musí proces zopakovat. A velice čas to museli. Těm, kteří uspěli na výbornou, jsme dali malý dárek. U našeho informačního stánku jme také účastníky akce požádali, aby vyplnili krátký anonymní dotazník se třemi anketními otáz kami. Získali jsme tak odpovědi 68 lidí na ná sledující otázky: 1. Domníváte se, že jste měl/a dostatek infor mací o správném mytí a dezinfekci rukou? 2. Víte, proč je správný postup mytí a dezinfek ce rukou důležitý? 3. Získal/a jste při této akci další důležité a potřebné informace, které jsou pro vás přínosné?

Náš informační stánek navštívilo jen během dvou hodin přes sto zájemců, dotazník vyplni lo 68 z nich. Naši zaměstnanci a studentky zdra votnické školy se na tuto osvětovou akci důklad ně připravovali. Udělali jsme několik propagač ních fotografií a natočili krátký, vtipně pojatý šot, se kterým jsme se zúčastnili soutěže vyhlášené k dané problematice firmou B-Braun. Nezvítězi li jsme, ale upozornili lidským a příjemným způ sobem na význam hygienického mytí rukou a je jich dezinfekce. (nemsovska@nemsy.cz) Fota z archivu nemocnice Výsledek ankety ano

100 80 60 40 20 0

Pod osvitovou lampou – a nyní se ukáže!

otázka č. 1

otázka č. 2

otázka č. 3

Odborné téma

Pracovní oděvy zdravotníků nelékařů Ilustrační foto Profimedia

Praxe

Jaké jsou trendy dnešní doby? Dávno pryč jsou doby jednotných uniforem. Naše zdravotnická zařízení nyní používají v rámci bezpečnostních předpisů vlastní pracovní oděvy, vlastní střihy, barvy, materiály. Výběr je veliký, a tak problémem zůstává, jaká kritéria volit, aby oděv splnil všechny nároky a potřeby jeho uživatele. To, jak zdravotníci působí navenek svou vizáží, jak se cítí v oblečení při výkonu povolání a jak je oděvy chrání před poraněním a infekcí, je velmi důležité. Vzhled (elegance) zdravotníků se často neprávem podceňuje, třebaže pacienti často hod notí nemocnici i podle toho, jak hezky a uprave ně sestry působí. Náladu sester ovlivňuje také vě domí toho, jestli se v oblečení cítí dobře a zda si připadá hezká a upravená. V mnohých zdravot nických zařízeních se výběr a nákup pracovních a ochranných oděvů pro zdravotníky řídí prio ritně ekonomickými hledisky. Tento článek by

měl připomenout ještě další kritéria, která jsou při rozhodování neméně důležitá.

Přístup by měl být komplexní a přitom individuální Rozumný manager při výběru konkrétního ob lečení pro zdravotníky bere v úvahu doslova všechna kritéria, nejen ekonomická. Musí při jmout také aspekt estetiky, modernosti, komfor tu a pohody uživatelů. V úvahu bere například i mikroklimatické podmínky, ve kterých se pra covník pohybuje, roční dobu, orientaci praco

Takto je oblečen personál při hromadném příjmu osob v krizových situacích (z nácviku). Foto archiv

viště na světovou stranu, to, zda jsou místnosti prosklené apod. Textilní materiál má být v sou ladu s požadavky, které nejvíce vyhovují zdra votnickému personálu při pracovních výkonech, tedy uvažuje o jeho složení ve vztahu k jeho opo třebení během užívání, jeho praní a žehlení, mačkavost, sílu vlákna, stálobarevnost, prodyš nost, pocity, které vyvolává na těle apod.

Střih a celkový vzhled Situace se u nás sice už mění k lepšímu, ale stále ještě inovace výrobků ve vztahu ke střihům a jim odpovídajícím materiálům nejsou tak rychlé a pružné, jako je tomu například v Německu. Často jsou k vidění na pracovištích i u lůžek vol né haleny s výstřihem do V a s širšími rukávy, nebo naopak oblečení příliš těsné, které kompli kuje pohyb. Haleny zase na těle spíše překážejí, po zmačkání (při sedu) zadní spodní části pů sobí neesteticky, při práci u ležících pacientů na bízejí výhled na spodní prádlo sester. To svědčí o nedostatečné úvaze těch, kteří oblečení vybí rali. Dnes jsou k dispozici nepřeberné možnosti střihů, jejichž variabilita je stále větší s přícho dem nových materiálů na trh. Už pro tu „mno host“ je potřeba se zamyslet. Pracovní a ochranné oděvy pro sestry a ostatní nelékaře by měly mít charakteristic ké barevné ladění, které by je odlišovalo od ji ných odborností zdravotníků. To je pomoc i pro orientaci pacientů. Kromě toho by se mělo při hlédnout k možnosti kombinovat jednotlivé druhy oblečení (šaty, haleny, košile, trička, kal

FLORENCE 2/2012

Odborné téma

zhotovená z lehkých materiálů, pevnějších úple tů, prošívaných kombinací apod. Mezi sestrami jsou oblíbené kupříkladu fleecové vesty bez ruká vů se stojáčkem, které lze rozepínat shora dolů, vybavené šikmými kapsami na zip. Jsou praktic ké a slouží „zateplení“ sestry včetně ochrany krku před zimou. Ruce zůstávají volné.

Není bavlna jako bavlna Trendem jsou nové druhy materiálu kompono vané se zřetelem k takovým vlastnostem, jako je jeho zvýšená trvanlivost, nemačkavost a příjem ný omak. Kritéria z tohoto hlediska splňují čistě bavlněné výrobky, a to ošetřovatelský manage ment dnes už dobře ví. Méně známé je už to, že existuje více druhů stoprocentní bavlny, a tedy při nákupu oděvů z tohoto materiálu je třeba jeho kvalitu ověřit z hlediska vlastních záměrů. Kvalita stoprocentní bavlny se může lišit měk kostí, mačkavostí, srážlivostí a dalšími vlast nostmi, také způsobem zpracování a průměrem vlákna. Nákupčí by měl mít deklarovanou stá lost materiálu, záruku na počet pracích cyklů, při kterých nedojde ke změně struktury mate riálu, a že bude zachován střih a tvar oděvu. Na druhé straně směsové materiály zaručují více stálosti, ale jsou náročnější na údržbu, ze jména je třeba dávat pozor na praní při nižších teplotách. Odborníci upozorňují, že při náku pu je třeba věnovat pozornost informaci o gra máži tkaniny, ze které je oděv vyroben (tloušť ka tkaniny). V Ústřední vojenské nemocnici jsou standardem kalhoty. Foto Jan Rasch

hoty atd.), aby sestra mohla volit podle intenzity a druhu práce, podle počasí, podle toho, kde se pohybuje (v pavilonovém typu zařízení, kdy ob čas přechází z budovy do budovy), kterou smě nu slouží apod. V každém případě by měly mít sestry možnost výběru mezi jednodílným oble čením (šaty) nebo dvojdílným (kalhoty či suk ně a svrchní oděv). Každá z nich má svůj vkus a každé vyhovuje něco jiného. Komfort a pocit elegance sestry jsou opomíjená, ale neméně dů ležitá kritéria při výběru pracovního oblečení.

Vrátí se obliba šatů? Dnešní sestry volí raději dvojdílné oblečení než jednodílné šaty a z něho pak zase raději kalho ty než sukni. Co dělat, aby se obliba šatů, velmi ženského kousku výbavy, vrátila? To je úkolem návrhářů a výrobců a zase opět managementu nemocnice, který výběr na základě rozhovorů se sestrami provádí. Šaty mají mít více střihů, aby byla sestře umožněna volba. Každá má jinou po stavu, liší se typem i věkem. Některé víc sluší lí meček, jiné výstřih. Nabídka má obsahovat růz né varianty střihů (rovné, projmuté v pase, pro pínací, vypasované, v různých délkách sukně, 36

FLORENCE 2/2012

s různě řešeným páskem, s výstřihem, s krát kým rukávem, bez rukávu apod.). Je pravdou, že šaty mizí i ze šatníků žen vše obecně. Dvojdílné oblečení je pružnější, lze ho během dne snadněji převlékat, například při po třísnění vrchní části oděvu, prát. U šatů, pokud není dobrý střih, se při pohybech rukou sukně zkracuje, šaty táhnou. Například při polohová ní pacienta. Šaty by ale neměly ze šatníků vy mizet, a to ani z těch nemocničních. Naopak – dobře ušité šaty z dobrého materiálu nic nena hradí, pokud se týká elegance a ženskosti těch, které je nosí. V nemocnici si své místo udržují na poli sester staničních a vrchních.

Vícedílné oblečení Podobně jako u šatů by u vícedílného oblečení měly být nabídnuté různé střihy. Čím více, tím lépe. Při výběru by se mělo mluvit se sestrami o tom, co jim vyhovuje. U kalhot je důležité na bídnout minimálně tři druhy zapínání v pase, šířku a délku včetně kalhot krátkých, tříčtvrteč ních, klasických (dlouhých) a také kalhotových sukní. Sestrám v třísměnných provozech má být přidělena oteplovací vesta v různých variantách,

Pracovní a ochranná obuv Pracovní a ochranná obuv zdravotnických pra covníků je bezesporu stejně důležitá jako jejich pracovní oděvy. Jejímu výběru a nákupu je třeba věnovat nemenší pozornost. Stejně jako oděvy ji zaměstnavatel poskytuje na základě vlastního předpisu. V zákoníku práce je zařazena do usta novení týkajícího se osobních ochranných pro středků. V některých případech se požadují spe ciální ochranné vlastnosti obuvi, jako je zabez pečení proti účinkům statické elektřiny a proti riziku uklouznutí a pádu. U většiny zdravotní ků musí mít přidělená obuv antistatickou úpra vu. Druhým významným požadavkem je pro tiskluzová úprava podešve odpovídající povr chu podlahy konkrétního pracoviště. Obuv má být vyrobena vždy z kvalitních ma teriálů, má mít příjemný vzhled a měla by za jišťovat komfort zdravotnického pracovníka. U většiny obuvi je požadavkem prodyšnost stél ky i svršku a perforace u pevné obuvi. U páskové obuvi je důležité uspořádání pásků, jejich sešití apod. Tam, kde není pevná pata, by obuv měla mít překlopný pásek přes patu. Barva zdravot nické obuvi by měla být bílá. Jarmila Škubová

Odborné téma

Oblečení zdravotníků nelékařů v akreditované nemocnici

Pracovní oděv v ÚVN Praha

Ústřední vojenská nemocnice jako první u nás obdržela mezinárodní certifikát kvality JCI. Jak jsou oblečeny sestry v této mezinárodně uznávané nemocnici, jsme hovořili s Mgr. Lenkou Gutovou, MBA, náměstkyní ředitele pro NLZP, ÚVN, Praha

Lékaři Kalhoty bílé dlouhé (tříčtvrteční) Košile bílá + logo ÚVN nebo tričko bílé + logo ÚVN Plášť lékařský bílý Obuv s uzavřenou špičkou + pásek přes patu

Nelékaři všeobecné sestry, zdravotničtí asistenti, fyzioterapeut(ka), laborant(ka) Kalhoty bílé dlouhé (tříčtvrteční) Tričko bílé + logo ÚVN Mikina světle modrá + logo ÚVN (v.s. – mikina bílá) Obuv s uzavřenou špičkou + pásek přes patu Lenka Gutová

Přistoupili jste k některým inovacím v pracovním oblečení a obutí u nelékařů zdravotníků v souvislosti s akreditací? Zásadní inovace v souvislosti s naplňováním standardů týka jících se bezpečné péče v oblasti pracovního oblečení neby lo nutné přijmout. Ochranné pracovní oblečení patří do pro blematiky bezpečnosti práce a je povinností zaměstnavatele upravit vnitřním předpisem povinnosti zaměstnanců. Byla jasně vymezena tzv. režimová pracoviště, kde je nutné dodr žovat stanovené postupy bariérového ošetřovatelství, včetně vyčleněných pracovních oděvů. Domnívám se, že respekto vání jednotného pracovního oblečení ze strany personálu úzce souvisí se zavedenou firemní kulturou. Jaká jsou pro vás osobně kritéria pro pracovní oděv v moderní nemocnici? Na základě našich zkušeností z minulých let preferujeme kva litní pracovní oděvy vyrobené ze 100% bavlny. Oděvy by se měly vyznačovat dlouhou životností, odolností vůči oděru, snadnou údržbou, příjemným vzhledem a důrazem na po hodlné nošení. Jak konkrétně jsou dnes oblečeny sestry a ostatní zdravotníci nelékaři v ÚVN? Sestry a zdravotničtí asistenti jsou vybaveni jednotným oble čením, a to kalhotami, bavlněnými tričky (bílé barvy) a ble děmodrými fleecovými mikinami. Pracovním oblečením sa nitářů jsou bílé kalhoty, světlemodrá trička a tmavomodré fleecové mikiny.

Sanitář(ka), ošetřovatel(ka) Kalhoty bílé dlouhé (tříčtvrteční) Košile modrá + logo ÚVN nebo tričko modré + logo ÚVN Mikina tmavě modrá + logo ÚVN Obuv s uzavřenou špičkou + pásek přes patu

Pracovní oděv ARO, oborové JIP, COS Halena a kalhoty – barva oděvu uvedena v domácím řádu oddělení. Oděv je určen pouze pro pobyt na režimových pracovištích nebo pro doprovod pacienta. Barva zelená: ARO, chirurgický JIP, neurologický JIP, neurochirurgický JIP, KATLAB, RTG angio, endoskopická jednotka, metabolická jednotka Barva modrá: ORL JIP, AAJ, COS, oční sál, ORL sál Barva fialová: ICU Barva růžová: koronární jednotka

FLORENCE 2/2012

zpravodaj ČAS

zpravodaj čas Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků Jsem vedoucí pracovní skupiny založené v rámci České asociace sester (ČAS) k podpoře bezpečí zdravotníků při výkonu povolání. Ostatními členkami jsou Jindřiška Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS a Mgr. Šárka Šlégrová, hlavní sestra Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze.

J. Kracíková

Naše skupina chce podporovat pozitivní postoj zdravotníků a zaměstnavatelů ke kontinuálnímu zvyšování bezpečného pracovního prostředí, a to zejména pro střednictvím akcí v rámci celoživotního vzdělávání. Kupříkladu v květnu loňské ho roku se uskutečnila 3. jarní konfe rence prezidia ČAS, jejímž hlavním té matem bylo právě bezpečí zdravotníků. (Více ve Florence č. 6/2011, str. 31). Za další zásadní cíl jsme si vytkly podporu výzkumu. Výsledkem posled ního setkání skupiny je dotazník, který nabízíme vysokým školám právě jako téma pro studentský výzkum. Jeho cí lem je zejména zjistit, co trápí nelékaře.

Je to poranění ostrým předmětem, pro fesionální infekce, manipulace s che mikáliemi, manipulace s cytostatiky, nehody a zranění, poruchy pohybové ho aparátu, fyzické napadení, verbální napadení, šikana, bossing, anebo je to syndrom vyhoření? Naše skupina má vytipované sub jekty, se kterými v budoucnosti navá že kontakt. Patří mezi ně již zmíněné vysoké školy v rámci podpory výzku mu, pracovní skupina ČAS pro kvalitu ošetřovatelské péče, skupina soudních znalců v oblasti bezpečné péče a bez pečného prostředí, organizace, které podporují aktivity zaměřené na bez

pečnou péči a bezpečné prostředí ve zdravotnictví. Slibujeme si, že velmi přínosná bude spolupráce se sekcemi a regiony ČAS. Ve svém programu máme rovněž připomínkování aktuálně připravova né legislativy z oblasti bezpečného pro středí pro zdravotníky.

Dotazník Zajímá nás názor nelékařů na bezpeč nost personálu, a proto by pracovní skupina ráda prostřednictvím tohoto článku požádala čtenářky a čtenáře, které tato problematika zaujala, o vy plnění následujícího dotazníku.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, v posledních letech se často zmiňují pojmy bezpečná péče, bezpečné prostředí, bezpečné nemocnice. Úkolem nově vzniklé skupiny pro bezpečí personálu, která pracuje v rámci ČAS, je zaměřit se na problémy, které tíží vás, nelékařské profese, v každodenní praxi. (Dotazník je plně anonymní.) Zaškrtněte, které pracovní riziko považujete za nejvíce nebezpečné z hlediska vaší práce (1 nejmenší riziko… 5 nejvyšší riziko). 1. Poranění ostrým předmětem................................... 2. Profesionální infekce............................................... 3. Manipulace s chemikáliemi..................................... 4. Manipulace s cytostatiky......................................... 5. Nehody a zranění..................................................... 6. Nedostatek ochranných pracovních pomůcek.......... 7. Poruchy pohybového aparátu.................................. 8. Fyzické napadení..................................................... 9. Verbální napadení................................................... 10. Šikana...................................................................... 11. Bossing.................................................................... 12. Syndrom vyhoření...................................................

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

Jaké je vaše pracovní zařazení? Na jakém oddělení pracujete? Komentář:

38 FLORENCE 2/2012

Dotazník prosím pošlete na adresu autorky tohoto článku, vedoucí pracovní skupiny pro bezpečí zdravotníků, do 10. března 2012: Bc. Jindra Kracíková, PS pro bezpečí zdravotníků, Londýnská 15, 120 00 Praha 2.

O čem bude rok 2012 v ošetřovatelství? (II. díl)

zpravodaj ČAS

Hlavními tématy v ošetřovatelství pro tento rok je dostupnost péče, její organizace v konkrétních oborech a kvalitní přístup k pacientům. Potvrdila to konference prezidia České asociace sester loni v listopadu. V minulém čísle Florence jsme zveřejni li první záznam části 4. podzimní kon ference prezidia České asociace sester (11. listopad, Poděbrady). V následujícím textu se budeme zabývat dvěma oblast mi ošetřovatelské péče, kde situace není uspokojivá, dokonce ani v evropském měřítku. Jedná se o nutriční péči hospi talizovaných pacientů a omezující fakto ry působnosti agentur domácí péče. Stav výživy se během hospitalizace v některých zařízeních zhoršuje až u 80 % Evropanů Vrchní nutriční terapeutka FTNsP Ta mara Starnovská zahájila svou přednáš ku tím, že uvedla čísla hodná zapama tování. Byla zjištěna v zemích Evropské unie a říkají, že už do nemocnic přichází vysoké procento pacientů s malnutricí. Konkrétně například na elektivní chi rurgii přichází z domova 10 % malnut ričních pacientů, na interní a chirurgic ká oddělení 30–50 % a mezi gerontolo gickými a onkologickými pacienty je při příjmu do nemocnice až 60 % malnu tričních osob. Tato čísla mluví jasnou řečí – zdravotníci musí už u každého nového pacienta na podobných praco vištích předpokládat malnutrici, pří slušnými testy ji vyhodnotit a odpoví dajícím způsobem jednat. To se mnoh de neděje a důsledkem je obrovské číslo zhoršení stavu výživy v průběhu hospi

talizace. Dochází k němu podle téhož výzkumu až u 50–80 % pacientů! Vcelku se předpokládá, že je podvy živeno nebo špatnou výživou ohroženo 5–15 % Evropanů žijících běžným živo tem, 40 % hospitalizovaných pacientů a 60 % obyvatel pečovatelských domů. Ze závěrů studie plyne doporučení k odstranění hlavních příčin špatné výživy a nastolení její prevence přede vším v komunitách. A velmi naléhavý závěr směřující do všech zdravotnic kých zařízení: léčba špatné výživy se musí stát klíčovou složkou správné kli nické praxe u všech onemocnění. Nutriční péče je natolik důležitá, že ji lze považovat za indikátor kvality péče. Je rovnocennou složkou péče lé čebné. Není nejmenších pochyb, že jed noznačně a přímo ovlivňuje zdravot ní stav pacientů. Markantní je to u on kologických pacientů. Podle nedávno provedeného výzkumu (aktuálně.cz z 8. 11. 2011) více než 58 % onkolo gických pacientů v Česku je ohroženo podvýživou. Ta má přitom významný negativní dopad jak na průběh léčby a její výsledek, tak i na délku hospitali zace či úmrtnost těchto pacientů.

Dostupnost domácí péče v ČR V r. 2009 bylo u nás registrováno 473 ADP, 81 % z nich s dostupností 24 hodin. Za uvedený rok bylo ošetře

Soutěž o účast na Festivalu psychiatrického ošetřovatelství O festivalu Festival se koná ve dnech 20.– 23. září 2012 ve Stockholmu. Je organizován Evropskou asociací psychiatrických sester HORATIO, jejímž členem je také psychiatrická sekce ČAS, která soutěž v ČR vyhlašuje. Festival účastníkům nabídne rozmanitý odborný a kultur ní program.

Podmínky soutěže • Platné členství v psychiatrické sek ci ČAS po dobu minimálně posled ních 12 měsíců;

• komunikativní znalost anglické ho jazyka (bude ověřena krátkým rozhovorem); • vlastní odborná práce (článek, i ne publikovaný), výzkumná zpráva, projekt apod., vypracované nebo realizované v posledních dvou le tech. Práce se musí tematicky vzta hovat k psychiatrickému ošetřo vatelství. Práce zasílejte v elektronické podobě na e-mailovou adresu: tomas_petr@hot mail.com nejpozději do 30. 4. 2012. Do

no 147 tis. klientů, uskutečněno 5,7 mi lionu návštěv. Zdá se to dost, kdyby ne šlo o sestupný trend. Lenka Cejnková z Remedia centra, spol. s r. o., uvedla, že od r. 2006 syste maticky klesá v ČR počet agentur do mácí péče (ADP), zatímco počet pa cientů indikovaných k domácí péči ros te a poroste. Pokles počtu ADP souvisí s financováním této služby. Například v poslední době dohodovací řízení o ce nách (pro rok 2012) v srpnu loňského roku mezi poskytovateli domácí zdra votní péče a ZP skončilo nedohodou. Žádný z předložených návrhů nezískal souhlas všech přítomných zástupců ZP a souhlas 2/3 zástupců přítomných pro fesních sdružení, jak stanovuje jednací řád dohodovacího řízení. Čeho by se mělo dosáhnout podle představ poskytovatelů domácí zdra votní péče? Stanovení přesných pravi del pro vykazování a dokumentování domácí péče, v níž by standardy hrály roli minimálně jako doporučené do kumenty ČAS, zrušení limitů při hra zení domácí péče, možnosti indikace některých výkonů ze strany sester (za tím provádějí výhradně praktičtí nebo ošetřující lékaři). V této snaze přislíbila ČAS poskytovatelům domácí zdravot ní péče podporu.

Tamara Starnovská

Lenka Cejnková

Text Jarmila Škubová

předmětu zprávy napište Psychiatrická sekce ČAS: SOUTĚŽ. Přihlášené práce posoudí nezávislá odborná porota. Výsledky soutěže bu dou vyhlášeny do 30. 5. 2012. Hlavní cena bude udělena autorovi nejlepšího příspěvku. Zahrnuje zpáteční letenku do Stockholmu a účastnický poplatek na celou dobu festivalu. Nezahrnuje nákla dy na ubytování, stravu a jiné výdaje. S případnými dotazy se obracejte na Mgr. Tomáše Petra. Více informací na www.horatio-web.eu Za psychiatrickou sekci ČAS: Mgr. Tomáš Petr, e-mail: tomas_petr@hotmail.com, tel.: 973 203 427

FLORENCE 2/2012 39

zpravodaj ČAS

Současné ošetřovatelství v nefrologii a technické aspekty Vloni se ve dnech 10. až 11. listopadu v Brně uskutečnila nejvýznamnější akce nefrologických sester – XI. multidisciplinární kongres nefrologické sekce ČAS s mezinárodní účastí. Významnou částí akce byly přednášky k 20. výročí vzniku ČAS a 40. výročí založení EDTNA/ERCA (Evropská dia lyzačně transplantační společnost ses ter a techniků). Členství v tomto evrop ském profesním sdružení je dobrovol né a prestižní (některé naše členky jsou v něm registrovány přes 30 let). V uplynulém roce slavily různá vý ročí i mnohé hemodialyzační jednotky, a proto se zavzpomínalo, co se za ta léta udělalo, jak se změnila práce sester na nich a hlavně jaká je současná péče. Hodně se hovořilo o kvalitě a jejím zvy šování pro usnadnění života pacientů. Předsedkyně slovenských sester pra cujících v nefrologii seznámila účast níky s vývojem ošetřovatelství na HDS (hemodialyzačních střediscích) na Slo vensku a poukázala na velký pokrok

posledních let. Jeden z odborných blo ků byl věnován stresu a syndromu vy hoření. Zajímavá byla kazuistika pa cienta dialyzovaného 26 let. Disku tovaným tématem byly prázdninové dialýzy a výcvik instruktorů pro re kondiční pobyty pacientů. Vzpomnělo se na první prázdninové (dovolenko vé) dialýzy, které se uskutečnily před více než 20 lety. Byla to doba velkého nadšení a velkého dobrovolného nasa zení. Dnes již jsou tyto pobyty řešeny profesionálně a nejdůležitější na nich je, že zvyšují kvalitu života pacientů. Den ledvin jako prevence je velkou vý zvou pro samostatnou práci a pro vlast ní kompetence nefrologických sester. Zde se v rámci základních ošetřovatel ských vyšetření může projevit mnoho rizikových faktorů, které vedou k one

mocnění ledvin nebo až k jejich úplné mu selhání. Na kongres patří již tradičně před nášky s transplantační problematikou. Na celém světě je málo kadaverózních dárců a Česká republika není výjim kou. Proto se dnes více prosazují trans plantace od živých dárců. Živým dár cem může být rodina, sourozenci, ale podle nejnovějších trendů i manžel/ka, přátelé. V této souvislosti se hovoří i o preemptivní transplantaci, kdy je zákrok proveden ještě před zahájením dialyzační léčby (HD i PD). Vlastní vý kon transplantace ledvin je po chirur gické stránce stejný, jen se mnohdy liší v přípravě před výkonem. Několik přednášek bylo věnováno peritoneální dialýze (PD), informacím o tom, jaké jsou její konkrétní možnos ti, jaké jsou novinky a jak před zaháje ním léčby edukovat pacienta. Na kon gresu zazněla také přednáška o smyslu bezpečné infúzní linky. V posledních letech se dbá nejen na bezpečí pacientů, ale i personálu, a tak tato přednáška patří do ošetřovatelství ve všech jeho oborech. Jindra Pavlicová, nefrologická sekce ČAS

Klient v systému zdravotně-sociální péče Velmi záslužné téma, a v dnešní době zvláště, zvolila koncem loňského roku pedagogická sekce ČAS pro svou konferenci. Ve spolupráci s Asociací ředitelů zdravotnických škol a pražskou VOŠ zdravotnickou a SZŠ, 5. května, v listopadu uspořádala celodenní konferenci s názvem Klient v systému zdravotně-sociální péče. Jaká témata nyní hýbou pedagogickou obcí? Ve středu zájmu je legislativa – na konferenci zazněly příspěvky rea gující na novelu zákona č. 96/2004 Sb.,

na její části, které se dotýkají uplatnění pracovníků ve sféře zdravotně-sociál ní péče a přípravy na toto zaměstnání. Přítomní se dále zabývali aktivitami

Asociace ředitelů zdravotnických škol, analýzou činností zdravotně-sociální ho pracovníka, informacemi o činnos ti žáků na odborných praxích středních škol se zdravotně-sociálním zaměře ním. Další z příspěvků byly věnovány specifikům péče o klienta s psychiat rickou diagnózou, demencí a součas ným trendům péče o seniory v poby tových zařízeních.

Nová knížka

42 FLORENCE 2/2012

Foto ze křtu nové učebnice

Součástí konference byl křest nové učebnice pro obor sociální činnost: Psychologie 1. autorky Ilony Kopecké, kterou vydalo nakladatelství Grada Pu blishing, a. s. Publikaci slavnostně po křtila prezidentka ČAS Mgr. Dana Ju rásková, Ph.D., MBA, a prezident Aso ciace ředitelů SZŠ a VOŠZ ČR Mgr. Karel Štix. (Viz foto) Text a foto vw

Unikátní experiment Odborníci z Ústavu soudního lékařství (ÚSL) FN u sv. Anny v Brně a odbor služ by dopravní policie Krajského ředitelství Zlínského kraje uskutečnili společný expe riment. Jeho cílem bylo ověřit, zda páry ne mrznoucích směsí do automobilů (obsahu jící mimo jiné etanol, glykol a vyšší alkoho ly), které se snadno v podobě etanolových par dostávají do kabiny vozu, mohou ovliv nit výsledek dechové zkoušky, eventuálně míru a trvání takového ovlivnění. K experimentu bylo použito 10 různých osobních automobilů, různé typy neředě ných, běžně na trhu dostupných nemrznou cích směsí určených pro použití při teplotách od -19 °C do -35 °C, dva typy dechových ana lyzátorů. Bylo provedeno 34 experimentů. Ani v jednom případě nebylo nulové hodnoty dosaženo před uplynutím 4 minut od použi tí ostřikovače, pozitivita zkoušky přetrvávala nejdéle 13 minut. Je tedy nesporným faktem, že použití nemrznoucí směsi obsahující eta nol k ostříknutí skla automobilu zkreslí vý sledek dechové zkoušky ve smyslu falešné po zitivity. Během kontroly lze doporučit zcela jednoduchý postup. Stačí, aby řidič vystoupil z kabiny vozu, asi 2krát až 3krát se nadechl čerstvého vzduchu, a pokud skutečně alko hol nepožil, zkouška bude okamžitě a s ab solutní jistotou negativní.

Ilustrační foto VAS

Mezinárodní projekt na podporu péče o pacienty s Alzheimerovou demencí

Projekt TACT-Europe má za úkol vytvořit učební osnovy pro odbor nou přípravu v ošetřovatelské péči o pacienty s Alzheimerovou choro bou, s důrazem na:

Partneři budou usilovat o vytvoření doplňkového celoživotního vzdělává ní. Nejbližší pracovní meeting part nerů projektu TACT-Europe, v pořadí již druhý, se uskuteční v dubnu 2012 v České republice, v sídle Vysoké ško ly zdravotnické, o. p. s., v Praze. (Více na www.tact-europe.eu)

Šárka Urbánková, FN u sv. Anny v Brně, Mezinárodní centrum klinického výzkumu

Objednávám předplatné časopisu Florence

Standardní, roční

550,- Kč

Studentské, roční *

440,- Kč

Balíček 1 + 1 , roční

1220,- Kč

(Florence + Zdravotnické noviny)

s. 3

FLO RE

ČA SO PIS MO DE RN ÍH s. 8 O Ka

Tém a: s ele Jak se pr ktr doku onickou acuje men tací

zu Rotav istika: průjm irové y u dě tí

* Pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu.

s. 7

OŠ ET ŘO VA

s. 16

Prax e: dítěte Diskom erupc v obdo fort e prvn bí í dent ice

FLO NCE RENCE

ČA SO PIS MO DE RN ÍH s. 15 O

Kazu skler istika: Ro óz u 14 a mozko ztroušená leté dívky míšní

s. 29

Výzk um: pádů Sledo pacie hospitaliz vání ntů ovan ých

Prax e: Onem souv ocnění ise

jící s TE obez itou LS TV Í

s. 26

OŠ ET ŘO VA

Výzk um čas vrc : Prac ovní a sta hních ničníc h se ster

Vyc ház í pod Čes ké aso pat ron ací ciac 60 Kč/ září e ses 201 2,90 ter €, ww 0, ročn w.fl oren ík VI, ce.c z

Spec iál Inkon 1: moč tinence i

TE LS TV Í

7–8

Vyc ház í pod Čes ké aso pat ron ene ací ciac 60 Kč/ c–sr pen e ses 201 2,90 ter €, ww 0, ročn w.fl oren ík VI, ce.c z

červ

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence.

ODBĚRATEL:

FAKTURAČNÍ ÚDAJE:

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

Titul:......................................................................................................................................................... Organizace:....................................................................................................................................... Jméno a příjmení:........................................................................................................................ Adresa:................................................................................................................................................... fina l_FL O_7 -10. indd

Organizace:....................................................................................................................................... PSČ a město:..................................................................................................................................... FLO

FLO

Obor činnosti:.................................................................................................................................. IČ:................................................................................................................................................................ RENC

RENC

E 7–8

/2010

Adresa:................................................................................................................................................... DIČ:............................................................................................................................................................ 2.7. 201 0 11:0 8:10

PSČ a město:..................................................................................................................................... Telefon:.................................................................................................................................................. Telefon:.................................................................................................................................................. E-mail:..................................................................................................................................................... E-mail:..................................................................................................................................................... Způsob úhrady:

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.periodik.cz.

složenka

faktura

Datum:......................................................................... Podpis:.........................................................................

OBJEDNACÍ KUPÓN

O projektu

• specif ická rizika povolání (stres, řízení agresivity pacien tů, vyhoření); • jednotlivé kroky vývoje onemoc nění a přizpůsobení pomoci, pří nosy v oboru; • zlepšení kvality života pacientů a jejich rodin; • komunikaci s pacientem a jeho blízkými.

Nabídka platí do 4. 3. 2012. Objednávkou dává předplatitel dobrovolně souhlas se zařazením svých osobních údajů do databáze společnosti Ambit Media, a. s., se sídlem Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, resp. do odvolání souhlasu. Předplatitel bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb. Více na www.ambitmedia.cz.

Na stále aktuálnější problema tiku Alzheimerovy demence po hotově zareagovala Vysoká ško la zdravotnická, o. p. s., se sídlem v Praze a stala se jedním ze čtyř partnerů (Česká republika, Itálie, Řecko a Francie) projektu TACTEurope (Training for A lzheimer Care Through Europe) z progra mu Leonardo da Vinci. Projekt je dvouletý a probíhá v letech 2011 až 2013.

zaznamenali jsme

FLORENCE 2/2012 43

Errare humanum est

kauza 9

Záměna léků 8. listopadu jsem přišla do vaší nemocnice s žádankou od naší dětské lékařky na aplikaci Pendeponu pro moji dceru Kateřinu. Dcera byla vyšetřena lékařkou a já byla poučena o tom, že Pendepon působí v těle 10 dnů a dcera má po tuto dobu dodržovat klidový režim. Poté přišla sestra a aplikovala dceři injekci. Pak sestra odešla a lékařka za ní. Po chvíli se lékařka vrátila a sdělila mi, že dceři byl omylem aplikován P-penicilin s působením jen 24 hodin a že máme druhý den přijít znovu pro aplikaci správné látky – tedy Pendeponu. Ani slovo omluvy, že došlo k pochybení. Lékařka se omezila na konstatování, že se to někdy tak dělá. Následně jsem ve zprávě z vyšetření zjistila, že zpráva byla upravena tak, že dcera přišla na aplikaci P-penicilinu.

Skutkový stav Dětská pacientka byla v péči praktické lékařky pro děti a dorost, kde byl ordinován Penicilin pro streptokokovou tonzilitidu. K aplikaci Pen deponu bylo dítě odesláno do nemocnice. Sest ra standardním způsobem aplikovala 1,5 mil. j. P-penicilinu. Když pak sestra podala lékařce papír s napsanou dávkou a šarží podaného léku, aby to lékařka uvedla ve zprávě, lékařka zjistila, že došlo k omylu. Na dotaz lékařky sestra uvedla, že skutečně nitrosvalově aplikovala P-penicilin. Když lékařka zjistila záměnu ordinovaného léku, sdělila to matce dítěte a vysvětila jí, že aplikace P-penicilinu pouze odložila aplikaci požadova

INZERCE

JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček

Bc. Eva Kučková

ného Pendeponu. Bylo také chybou, že lékařka ve zprávě, kterou dala matce, uvedla, že se pa cientka dostavila k aplikaci P-penicilinu.

Negativní vnímání pochybení I když záměna P-penicilinu za Pendepon nezpů sobila na zdraví pacientky škodu, je takovéto po chybení vnímáno laiky velice negativně a také odborná zdravotnická veřejnost považuje zámě nu léku za pochybení závažné. Proto při řešení záměny léku je prioritou zjistit, proč k záměně došlo, jaké jsou následky záměny a zda se jedná o selhání lidského faktoru, nebo o chybu systé movou. V tomto konkrétním případě se jednalo o záměnu, která se na tomto pracovišti již jed nou vyskytla, a to v nevelkém časovém odstu pu. I přes to lze mít za to, že k záměně došlo se lháním jedinců, kteří na pracovišti poskytovali péči krátkou dobu. Lékařka uvedla, že neví, kde se stal omyl, zda sestra lékařce špatně rozuměla nebo proč k záměně došlo. Ani sestra nepodala přesvěd čivé vysvětlení. Nedobře působilo, že záznam „Hlášení mi mořádné události“ byl sepsán, až když rodiče podali stížnost, a vedoucí zaměstnanci byli o zá

měně informováni s odstupem času. Řešení to hoto případu ukázalo, že vzhledem k tomu, že pacientce nevznikla škoda, byl přístup laxní. Se stra ani lékařka včas neinformovaly přímé nad řízené, ač je to jejich povinnost, zjevná byla také snaha záměnu udržet v tajnosti tím, že byla upra vena zdravotnická dokumentace a nebylo sepsá no Hlášení mimořádné události.

Řešení Je nepochybné, že sestra i lékařka pochybily. Ur čit míru zavinění každé ze zúčastněných nebylo možné. Se sestrou záměnu léku i povinnost in formovat nadřízené o mimořádné události pro jednala vrchní sestra, která připravila vytýkací dopis s upozorněním na možný postup při dal ším provinění. S lékařkou záměnu léku, zdra votnickou dokumentaci a povinnost hlásit mi mořádnou situaci projednal primář, který také dal lékařce vytýkací dopis. Záměna léků a in terní předpisy, které upravují ordinaci a aplikaci léků, byly probrány na semináři sester. JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Bc. Eva Kučková (lubomir.vondracek@fnmotol.cz)