Florence 10-17

10/17

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

říjen 2017 / ročník XIII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

Odborné téma

Psychiatrie a adiktologie seriál

Ryby nejen na Vánoce odborné téma

Bezpečné prostředí na oddělení akutní psychiatrické péče praxe

První zkušenosti s domácí umělou plicní ventilací historie

Zdravotní sestry v židovském ghettu Terezín časopis obsahuje recenzované články

39

florence 10/17

40

editorial

Člověk je tvor závislý

obsah

florence 10/17

Z

ávislost je v jednom z psychiatrických významů nekontrolované nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho dlouhodobé důsledky. Člověk si dokáže vypěstovat závislost na práci, na jídle, na drogách a alkoholu, na nikotinu, na internetu, na hrách a mnoha jiných věcech. Závislost mohou totiž vyvolat látky nebo chování, které způsobují silný pocit úlevy a potěšení anebo zbavují bolesti. Jak se však ukazuje, i v případě drog může někdy platit staré pořekadlo „dobrý sluha, ale špatný pán“. V USA v současné době testují léčbu posttraumatické stresové poruchy pomocí látky MDMA, která je hlavní účinnou složkou taneční drogy extáze. Podle amerického serveru Quartz dostala tato metoda letos v srpnu zelenou pro třetí fázi klinického testování.

Studie by se měla rozšířit i na Evropskou unii a přizváni k ní byli také Češi. Zapojení českých odborníků je však zatím předmětem jednání.

Látka MDMA navozuje euforické a empatické stavy a u lidí, kteří trpí posttraumatickou stresovou poruchou, by mohla pomoci k tomu, aby se při psychoterapii rozhovořili o prožitém traumatu, což pro ně bývá normálně obtížné. S podobnými postupy se experimentuje již delší dobu, a to nejen v USA. MDMA však není první drogou, s níž se ve vědecké komunitě experimentuje k léčbě. Kromě léčebných účinků konopí, jehož užívání je v Česku zákonem povoleno, jde i například o léčbu deprese pomocí halucinogenů. Jedná se však především o experimentální léčbu u pacientů, u nichž jiné metody léčby selhaly.

Jak je tedy vidět, i v oblasti psychiatrie se medicína neustále rozvíjí, a proto jsme se rozhodli věnovat toto říjnové číslo našeho časopisu odborným tématům psychiatrie a adiktologie. Dočtete se v něm například, jak zajistit bezpečné prostředí na oddělení akutní psychiatrické péče nebo v jaké fázi se momentálně nachází reforma české psychiatrie. V rozhovoru s Mgr. Jiřím Šupou, Ph.D., ze sdružení Práh jižní Morava se dozvíte, jak se na Blanensku snaží tato organizace pomáhat lidem s duševním onemocněním, a v rubrice Z praxe se mj. dočtete, kdo to jsou tzv. „peeři“ a jak vám mohou pomoci. Nechybějí samozřejmě ani další naše pravidelné rubriky a soutěž o ceny.

Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

16

o čem se mluví 2 dlouhodobé ošetřovatelské volno

rozhovor 3 práce s lidmi s duševním onemocněním je těžká, ale i zajímavá

pro management 6 Osobnostní typologie a vztahy v týmu sester

public relations 7 na veletrzích Medica 2017 a cOMpaMed 2017 se letos představí téměř šest tisíc vystavovatelů

seriál 8 ryby nejen na vánoce

odborné téma psychiatrie

10 bezpečné prostředí na oddělení akutní psychiatrické péče 14 reforma psychiatrické péče v čr – aktuální stav 16 Uplatnění adiktologa v nemocniční péči

praxe

www.florence.cz Ročník XIII., číslo 10, říjen 2017 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 9. 2017 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

Uplatnění adiktologa v nemocniční péči

18 první zkušenosti s domácí umělou plicní ventilací 20 peer je ten, kdo nabízí pomoc a rozumí

z konferencí

22 perioperační sestry se sešly na diskuzním fóru v praze 23 novinky v artroskopii a sportovní medicíně se představily v litomyšli 24 efektivní hojení ran – několik postřehů ze seminářů organizovaných časopisem Florence

pro školy 26 týždeň mozgu – aktivita FzO pU v prešove

public relations 27 Ženy, je tu další pomoc při nekomplikované infekci močových cest!

public relations 28 perioperační hypotermie: nezvaný host během anestezie

historie 30 zdravotní sestry v židovském ghettu terezín

právo 35 komunikace je nejlepší cesta k prevenci sporů 36 personální inzerce 36 angličtina

Soutěž na straně

17

o čem se mluví

PhDr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna, o. p. s., prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče

Parlament České republiky – Poslanecká sněmovna i Senát – schválil v létě letošního roku tzv. ošetřovatelské volno (novela zákona o nemocenském pojištění), které začátkem září podepsal prezident. Tím zákon nabyl platnosti. Raduji se z toho. Tato úprava je příležitostí k posílení mezigeneračních vztahů a rodinné pospolitosti. Otázka však je – využijeme ji?

ho odborníka ve výrobě atp. Vždy tedy bude záležet na domluvě.

Jsem přesvědčen, že dobrý zaměstnavatel si váží dobrého zaměstnance (a naopak) a že se jim vyplatí vzájemně si vyjít vstříc.

Sám to tak v práci s podřízenými praktikuji a mám s tím jen dobré zkušenosti.

Ošetřovatelské volno (starat se o nemocného) může čerpat široký okruh osob – tedy nejen rodiče dítěte či děti rodičů, ale i tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc, manžel, registrovaný partner či druh.

Mohou se rozhodnout, kdo a jak

D

oposud má zaměstnanec nárok na ošetřovné, tedy dávku z nemocenského pojištění, nejdéle 9 kalendářních dnů; jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Po tuto dobu mu náleží 60 procent mzdy. Vybavuji si jednu z mých zaměstnankyň, samoživitelku a matku dvou dětí, jejímuž osmiletému synovi bylo nedávno diagnostikováno vážné onemocnění. Přišla rychlá a náročná operace a následovat bude doléčování, významně delší než šestnáct dní. Co potom?

Nejsou-li k dispozici jiní ochotní příbuzní, pak ženě hrozí finanční ztráta a rodina se dostává do existenčního ohrožení. Tomu by mohla nová úprava zabránit.

V čem tedy spočívá? V možnosti překlenout období, kdy dojde k závažné akutní újmě na zdraví z důvodu nemoci nebo úrazu, bez rizika ztráty zaměstnání či příjmu. V praxi se jedná o kritické situace, např. po mozkových příhodách, náhlých úrazech, náročných operacích atp.

Nově budou mít lidé, kteří se musejí starat o vážně nemocného člena rodiny, nárok až na 90 dní placeného ošetřovatelského volna, opět s nárokem na 60 procent mzdy a s povinností zaměstnavatele podržet dotyčnému původní pracovní místo. Zaměstnanec nesmí v této době dostat výpověď. Nárok na dávku vznikne po hospitalizaci v nemocnici trvající alespoň sedm dní. Lůžkové zdravotnické zařízení musí stvrdit nutnost po-

2

skytování celodenní dlouhodobé péče v délce nejméně jednoho měsíce. O případném prodloužení do celkové délky až tří měsíců pak následně rozhodne ošetřující lékař (např. praktický lékař či ambulantní specialista).

Poskytnutí pracovního volna pečující osobě však nebude automatické. Zaměstnavatel může nesouhlasit s jeho poskytnutím, ovšem jen v případě vážných provozních důvodů, které zaměstnanci písemně sdělí. Lze si představit například službukonajícího lékaře či sestru na záchrance, za které není možné v rychlém čase zajistit záskok, či nezastupitelné-

bude dlouhodobou péči zajišťovat. Mohou se i střídat, pečuje však vždy pouze jeden.

Výhodu nové normy lze spatřovat v prospěchu rodinného soužití. Kdo se starat nechce, ten nebude ani s touto úpravou. Kdo však ano, bude mít snazší situaci např. v péči o vážně nemocné dítě či (pra)rodiče. Otázkou je, co po oněch 90 dnech? Tato doba je dostatečně dlouhá, aby došlo ke zlepšení zdravotního stavu ošetřovaného anebo aby rodina vzniklou situaci vyřešila za pomoci jiných možností zdravotních či sociálních služeb. Pečující se bude moci v nově nasta-

lé situaci nadechnout a zařídit dlouhodobé řešení péče o svého blízkého. Tj. vše si rozmyslet, vyběhat si po úřadech potřebné kompenzační pomůcky, zařídit příspěvek na péči, pobyt v domově pro osoby se zdravotním postižením či v domově seniorů, anebo naopak se rozhodnout přijmout úděl delší či trvalé péče o blízkého člena rodiny doma.

Při opuštění zaměstnání k nastoupení celodenního břemene péče náleží osobě pečující o nemocného příspěvek na péči ve III. stupni 8 800 Kč a ve IV. stupni 13 200 Kč měsíčně. Norma, která je inspirována rakouskou zkušeností, bude účinná od léta příštího roku.

Snad jsme tedy o krůček blíže ke sbližování rodin, jak tomu bývalo v minulosti. Až do konce 19. století neexistovaly žádné důchody či možnosti „přesunu“ blízkých do zdravotnických a sociálních zařízení. Každá generace tak počítala s tím, že až to bude potřeba, postará se o své rodiče, stejně jako to dělali oni v případě těch svých.

Napadá mne ještě jiná souvislost. Další platnou legislativou, opomíjenou a často nenaplňovanou, jsou i dobré mravy.

Je na hraně zákona nepomáhat svým rodičům ve stáří či nemoci. Povinnost starat se nemají jen rodiče o své děti, ale i naopak.

Nový občanský zákoník, který v rodinném právu nahradil dřívější zákon o rodině, mj. říká, že rodiče a dítě mají vůči sobě navzájem povinnosti a práva.

Těchto vzájemných povinností a práv se nemohou vzdát. … Dítě (dospělé) je povinno dbát svých rodičů. … Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu. Nikoli tedy „odložit“ rodiče do LDN, domova seniorů apod., nejsou-li k tomu jiné důvody.

Kéž tedy nová právní úprava napomůže mezigeneračnímu soužití a vzájemné pomoci – nejosvědčenějšímu, psychosociálně nejvhodnějšímu a nejlevnějšímu modelu sociálního zabezpečení, který lidstvo zná.

foto: Profimedia, archiv PhDr. J. Šupy, Ph.D.

Dlouhodobé ošetřovatelské volno

florence 10/17

rozhovor

Práce s lidmi s duševním onemocněním je těžká, ale i zajímavá Statistiky ukazují, že lidí s diagnózou duševního onemocnění v České republice přibývá.

Těm, kteří žijí v Jihomoravském kraji, nabízí pomoc a podporu při začleňování do běžného života organizace Práh jižní Morava. Jednou z oblastí, v níž tato organizace klientům pomáhá, je i bydlení. A právě na to je zaměřen projekt s názvem Dobří sousedé jsou také na Blanensku, o němž jsme hovořili s odborným vedoucím služeb a psychoterapeutem Mgr. Jiřím Šupou, Ph.D.

byla komplexní. Kromě těchto case manažerů je pak v týmu ještě psychiatr v roli konzultanta, psychiatrická sestra a psycholog, aby byla péče o klienta multidisciplinární.

Magda Hettnerová, redakce Florence Co je projekt Dobří sousedé jsou také na Blanensku a komu je určen?

V první řadě je to šance pro lidi, kteří v důsledku symptomů svého onemocnění přišli o bydlení. Takže pokud v současné době žijí například v azylovém domě nebo na ubytovně, snažíme se je znovu vrátit k stabilnějšímu způsobu bydlení. Anebo pokud jim hrozí, že o bydlení v důsledku své nemoci přijdou, protože se třeba zadlužili, snažíme se jim pomoci a zabránit tomu. Projekt je zaměřen na lidi se závažnými duševními nemocemi typu F20 (schizofrenie) a F30 (afektivní poruchy), ale zahrnuje i lidi, kteří ještě diagnostikováni nebyli, ale vykazují symptomy závažné duševní poruchy.

Kolik jich je už v projektu zapojeno?

V tuto chvíli máme sedmnáct klientů, ale neznamená to, že všechny jsme zabydleli. Jsou to lidé, kteří splňují kritéria, jež jsme pro vstup do projektu stanovili, a kteří jsou ochotni spolupracovat. Zpravidla jsou to lidé, kteří už čerpají nějaké různé druhy podpory pro udržení se v bydlení, jako je například terénní práce nebo psychologická ­podpora.

Kdo se na projektu podílí?

Je to tým sedmi lidí, přičemž většina z nich jsou tzv. case manažeři, což jsou buď sociální pracovníci, nebo pracovníci v sociálních službách. Říkáme jim case manažeři, protože využíváme metodu case managementu, která se od sociální služby, kdy pracovník pracuje pouze s klientem, ale o nic víc se nestará, liší v tom, že case manažer kromě práce s klientem také koor-

„Práce s lidmi s duševním onemocněním je v mnoha ohledech specifická,“ říká Mgr. Jiří Šupa, Ph.D.

dinuje péči o něj. Do péče o člověka s duševním onemocněním je totiž zapojena celá řada dalších lidí, jako je např. jeho osoba blízká nebo neformální pečovatel, ambulantní psychiatr, úředníci a členové nějaké jiné sociální služby, protože lidé s duševním onemocněním potřebují péči v mnoha oblastech života.

A lidé, kteří jim péči poskytují, o obsahu práce toho druhého častokrát nevědí. Case manažer proto zajišťuje, aby všichni tito lidé dostávali potřebné informace a aby spolupracovali. Cílem je, aby péče o klienta

Cílem projektu také je, aby majitelé bytů poskytli možnost podnájmu duševně nemocným lidem. Kolik se vám jich už podařilo pro spolupráci získat?

V současné době teprve probíhá kampaň zaměřená právě na majitele bytů, ale co se nám podařilo, je, že město Blansko nám vyšlo vstříc a poskytlo nám pro tento projekt dva městské byty. Jeden z nich už je obsazený a pro druhý vybíráme vhodného nájemce. Projekt začal letos v květnu; ještě předtím, než jsme spustili kampaň, jsme provedli analýzu, abychom věděli, kolik bytů by bylo případně dostupných.

Spolupracovali jsme přitom nejen s městským úřadem, ale také s rea­ litními kancelářemi a dalšími subjekty. Bohužel, z této analýzy vyplynulo, že situace není nejlepší, protože volných bytů je málo. Nicméně věříme, že se najdou lidé, kteří mají byty, které pronajímají, a budou chtít pomoci. Je jasné, že u některých narazíme na bariéry a předsudky, ale věříme, že se najdou i ti, kteří uvěří, že jim nehrozí žádné riziko, když pronajmou byt duševně nemocnému člověku.

Toho se asi bude hodně lidí bát.

Předpokládám, že to máte nějak smluvně ošetřeno?

Ano. Uzavíráme smlouvu o nájmu a hlavně těm lidem zajišťujeme dostatečnou podporu, aby to zvládli, a současně komfort pro majitele, aby s tím neměli starosti. Musíme neustále bojovat s mediálním obrazem a předsudky, protože když se řekne schizofrenie, spousta lidí si představí jen to nejhorší, ale věřím,

3

seriál

florence 10/17 část 8.

Ryby

jedí i s malými kůstkami, se nachází také významné množství vápníku.

Také korýši (humři, krabi, langusty) a měkkýši (ústřice, mušle, šneci, chobotnice) jsou zdrojem mnoha důležitých živin a v jídelníčcích by se měli občas objevit.

Ryby mají většinou nízký obsah hemových barviv, proto je jejich maso až na výjimky světlé barvy.

Růžové či oranžové zabarvení masa z lososa způsobuje barvivo astaxanthin, které losos získává z požíraných korýšů. Ryby mají svoji specifickou chuť a vůni, která je dána především obsahem trimethylaminu.

Jak nakupovat ryby?

Ryby nejen na Vánoce Asi každý ví, že ryby jsou zdrojem mnoha pozitivních látek a v našich jídelníčcích by se měly pravidelně objevovat, dle doporučení ideálně alespoň dvakrát týdně. Realita je však jiná a toto doporučení neplníme v České republice ani ze třetiny.

Ing. Hana Málková, STOB

R

ybí maso je zdrojem plnohodnotných bílkovin, zdraví prospěšných tuků, minerálních látek a vitaminů. Hlavními složkami rybího masa jsou voda (50–83 %), bílkoviny (15–20 %) a tuky (1–35 %). Nutriční složení ryb je závislé na jejich druhu, stáří, ročním období či na prostředí, ve kterém žijí. Důležité také je, čím se ryba živí.

Bílkoviny rybího masa obsahují všechny esenciální aminokyseliny, navíc jsou lehce stravitelné a náš trávicí trakt je dokáže rozložit za 2–3 hodiny v porovnání s masem ostatních živočichů, které v našem žaludku a střevech stráví mnohem více času.

Obsah tuku se velmi liší v závislosti na druhu, obecně se dá říci, že více tuku mají ryby žijící ve studených vodách, nejméně tuku mají sladkovodní dravé ryby (okoun,

8

candát, štika). U tučnějších mořských ryb je významný zejména vyšší podíl nenasycených mastných kyselin, včetně polyenových omega-3 mastných kyselin – eikosapentaenové kyseliny (EPA) a dokosahexaenové kyseliny (DHA), které si naše tělo neumí vyrobit, a je proto důležité přijímat je ze stravy. Nejvíce nenasycených mastných kyselin obsahují tučnější ryby, jako je makrela, úhoř, losos apod., je proto důležité pamatovat, že i tyto tučnější ryby do jídelníčku patří.

Z vitaminů mají význam zejména vitaminy rozpustné v tucích – A a D, v menší míře i vitaminy rozpustné ve vodě (B1, B2, B6 a B12). Obsah vitaminu D ovlivňuje řada faktorů, jeho bohatším zdrojem je maso tučných mořských ryb, ještě lépe jsou na tom játra tučných mořských ryb.

Z minerálních látek je významný především obsah zinku, fosforu a selenu. Mořské ryby jsou také důležitým zdrojem jódu. V menších rybách (např. sardinkách), které se

Ryby vzhledem ke svému složení a malému postmortálnímu okyselení velmi rychle podléhají zkáze, je proto potřeba důsledně dodržovat chladicí řetězec. Nejkvalitnější jsou samozřejmě ryby čerstvé, obvykle uchovávané na ledu nebo chlazené.

Sladkovodní ryby je vhodné nakupovat buď ve specializovaných prodejnách, nebo přímo v sádkách.

V případě mořských ryb je už situace složitější, tyto ryby musejí zdolat pěkný kousek cesty, než se dostanou na pulty našich obchodů. Dovážejí se proto téměř výhradně zmrazené. Pokud kupujete zmrazenou rybu, je důležité sledovat mimo jiné obsah přidané vody. Voda je v rybě vázána přidanými polyfosfáty, ty musejí být uvedeny na obalu slovně nebo svým kódem E452. I přidaná voda se ve složení výrobku deklaruje. Pro zjednodušení uvádějí někteří výrobci na obalu „bez přidané vody“, v tom případě je ve výrobku dle legislativy obsaženo maximálně 5 % přidané vody. Ryby se také „glazují“, v takovém případě mohou obsahovat vody více. Glazování chrání rybu před vysoušením chladem, na glazování není nic špatného, jen by pak měla být cena takového výrobku nižší. Při nákupu zmrazených ryb dále dbejte na to, aby v balení nebylo příliš mnoho ledové tříště. Je to známka toho, že ryba byla po cestě do obchodu zřejmě rozmrazená.

Jak poznat čerstvou rybu? Čerstvá ryba by měla mít napnutou kůži, lesklý povrch a živé barvy kůže, časem se povrch stává matným a barvy blednou. Povrch se postupně pokrývá slizem, který houstne a získává typický hnilobný pach. Čerstvost lze poznat i podle stavu oka, u čerstvé ryby by mělo být vyklenuté lesklé s průhlednou rohovkou, pokud je spíše zapadlé a mat-

seriál

Dělení ryb podle obsahu tuku: Hodnoty jsou uvedeny na 100 g suroviny v syrovém stavu.

Ryby s nízkým obsahem tuku (do 2 % tuku)

Energetická hodnota (kJ)

Bílkoviny (g)

Tuky (g)

Sacharidy (g)

candát lín platýs štika tilapie treska aljašská Ryby středně tučné (2–10 %)

350 330 340 360 490 310 Energetická hodnota (kJ)

19 19 18 19 20 17 Bílkoviny (g)

1 0 1 1 1 1 Tuky (g)

0 0 0 1 0 0 Sacharidy (g)

pstruh kapr sumec tuňák žralok Ryby tučné (více než 10 % tuku)

500 530 500 500 550 Energetická hodnota (kJ)

18 18 16 22 21 Bílkoviny (g)

5 6 6 4 5 Tuky (g)

0 0 0 0 0 Sacharidy (g)

850 750 700 1000

22 18 18 19

12 12 10 17

0 0 0 0

losos makrela sleď úhoř

Zdroj: Databáze potravin, www.stobklub.cz

né, značí to, že ryba už není příliš čerstvá. Sledujte také vzhled žaber, u čerstvých ryb by měly být světle červené bez zápachu.

Jak jsme na tom s konzumací ryb v ČR? Přestože bychom měli dle doporučení ryby konzumovat 2–3krát týdně, objevují se v českých jídelníčcích spíše příležitostně. V roce 2015 byla spotřeba ryb dle Českého statistického úřadu 5,5 kg na osobu a rok, v předchozích letech byla čísla velmi podobná. Zhruba čtvrtina z uvedeného množství připadá na sladkovodní české ryby, zbytek tvoří ryby dovážené (sladkovodní i mořské).

Zkonzumované množství odpovídá cca 100 g rybího masa týdně, což je zhruba 3–4krát méně, než se doporučuje.

fota: stOb

Na co si dát při konzumaci ryb pozor?

Na konzumaci ryb a mořských plodů musejí být opatrní především alergici. Nejčastěji vzniká alergická reakce na korýše. K vyvolání alergické reakce leckdy stačí i stopová množství alergenní potraviny. V praxi tak někdy stačí osobě alergické na ryby pouze projít kolem rybí restaurace, aniž by rybu konzumovala, a objeví se u ní alergická reakce.

Někdy se setkáváme s tzv. pseudoalergiemi, které jsou často vyvolány potravinami, které mají vyšší obsah histaminu. Rybí konzerva (tuňák, makrela), která obsahuje velké množství histaminu, může u citlivých osob vyvolat příznaky podobné alergickým projevům. To však ještě neznamená, že jsou tito jedinci alergičtí na tuňáka či makrelu.

Dalším možným negativem ryb a vodních živočichů je vyšší obsah toxických látek – rtuti, kadmia, polychlorovaných bifenylů a dioxinů.

Některé ryby obsahují přírodní silně toxické složky, např. muréna nebo čtyřzubec (fugu), jejich příprava či konzumace je pak spíše adrenalinový rituál než kulinářský zážitek.

Kromě obsahu cizorodých látek mohou být ryby zdrojem některých patogenních mikroorganismů, jako jsou Clostridium botulinum, stafylokoky, salmonely aj. Déle skladované ryby mohou obsahovat některé toxiny (biogenní aminy, muskarin).

Benefit vs. riziko Nejen odborníci, ale i veřejnost diskutuje často nad tím, jaké přínosy a jaká rizika s sebou konzumace ryb nese a co převažuje. Diskutuje se především otázka kontaminace těžkými kovy a dalšími cizorodými látkami. Závěr většiny odborníků však

potvrzuje, že ačkoliv maso mořských ryb, ať již chovaných, či volně žijících, vykazuje určitou hladinu škodlivin, přínos lidskému organismu rizika převažuje a pozitivní vliv na lidské zdraví je jednoznačný.

Ryby jsou tedy velmi důležitou součástí jídelníčku a neměli bychom je opomíjet, ideálně by se měly na našich talířích objevovat alespoň dvakrát týdně. Nejlepší způsob, jak načerpat všechny cenné látky a nezatížit organismus toxickými látkami, je střídat jednotlivé druhy – ryby mořské i sladkovodní, tučnější i méně tučné a především čerstvé.

Kde získat další informace? zapojte se do projektu Prožij rok zdravě na www.stobklub.cz. po celý říjen zde budete dostávat informace o rybách, jejich přínosech i možných rizicích. internetový projekt prožij rok zdravě probíhá po celý rok 2017, projekt je jedinečný v tom, že kromě teorie učí především praxi. každý měsíc na účastníky čeká jiné téma (v říjnu Měsíc ryb, v listopadu Měsíc omezení soli a rok zakončíme Měsícem nepřejídání se). projekt je pro všechny zdarma a kromě toho, že se dozvíte mnoho zajímavých informací, můžete vyhrát i hodnotné ceny. Více informací na www.stobklub.cz.

9

florence 10/17

psychiatrie a adiktologie odborné téma

Bezpečné prostředí na oddělení akutní psychiatrické péče

Mgr. Tomáš Petr, Ph.D., ÚVN Praha

P

ersonál se na akutním psychiatrickém oddělení setkává s pacienty v akutní fázi duševního onemocnění, s rozmanitou škálou projevů, často s nedostatečným náhledem na své onemocnění a s omezenou mírou spolupráce. K největším rizikům při poskytování akutní psychiatrické péče patří riziko sebepoškození či sebevražedného jednání, riziko agrese, útěku a mnohá další, jako je např. riziko nedostatečné sebepéče nebo riziko zneužívání toxických látek. V tomto příspěvku

10

je popsán význam vlivu prostředí na poskytování bezpečné zdravotní péče a jsou uvedeny některé konkrétní prvky, jejichž implementace může výrazně přispět k vytvoření bezpečného prostředí pro pacienty i pro zdravotníky.

Kazuistika 1 31letá slečna, hospitalizovaná na psychiatrickém oddělení s dg. emočně nestabilní porucha osobnosti a středně těžká deprese.

V průběhu hospitalizace bez suicidálních myšlenek a sebepoškozovacích tendencí. 10. den hospitalizace krátce po 19. hodině se odchází osprchovat do koupelny a za použití podprsenky zavěšené

za kliku u dveří ukončí svůj život oběšením.

Práce na akutním psychiatrickém oddělení klade vysoké nároky na personální i technické vybavení. Minimální požadavky na toto vybavení jsou stanoveny příslušnými vyhláškami (č. 92/2012 Sb., č. 99/2012 Sb.). Naplnění požadavků vyhlášek však nezaručuje vytvoření optimálních podmínek pro poskytování kvalitní a především bezpečné zdravotní péče. V roce 2016 proto byly ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví České republiky (MZČR) č. 5 definovány standardy pro poskytování akutní psychiatrické péče, které mnohem reálněji popisují jak personální, tak

foto: Profimedia

Akutní psychiatrické oddělení je místem, kde může docházet k celé řadě nepředvídatelných situací a nežádoucích událostí. Cílem akutní péče je odvrácení vážného zhoršení zdravotního stavu, komplexní diagnostika, včasné nastavení adekvátní léčby, stabilizace stavu a předání pacienta do návazných služeb (Věstník MZČR č. 5/2016).

odborné téma psychiatrie a adiktologie

materiální požadavky na vybavení akutních psychiatrických oddělení a více zdůrazňují některé aspekty prostředí. Povinnost věnovat se bezpečnosti prostředí vyplývá také z vyhlášky MZČR č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče, kde je zakotven požadavek na zavedení programu zajištění bezpečného prostředí, včetně identifikace rizikových míst a činností z hlediska bezpečnosti pacientů a zaměstnanců.

Zkušenosti z praxe akutních psychiatrických oddělení potvrzují, že řízení rizik a jejich předcházení je nikdy nekončící proces. Pečlivá analýza jednotlivých nežádoucích událostí a implementace následných opatření je jedním ze základních pilířů vytváření bezpečného prostředí. Neméně významné je také sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe mezi jednotlivými odděleními poskytujícími akutní psychiatrickou péči. Vytvoření bezpečného prostředí je významné ze dvou základních důvodů: → Ochrana pacienta – přijetím k akutní hospitalizaci přebírá zdravotnické zařízení část zodpovědnosti za průběh zdravotní péče a především za to, že poskytovaná péče bude probíhat bezpečně a bez komplikací. Sebepoškození, sebevražda nebo útěk pak mohou být oprávněně vnímány jako selhání při poskytování zdravotních služeb s následným rizikem soudních sporů. → Ochrana personálu – práce na akutním psychiatrickém oddělení představuje pro personál extrémní psychickou zátěž. Kvalitní materiální zajištění a vhodné technické podmínky dávají personálu jistotu a větší pocit bezpečí. Při řešení obtížných situací je pro personál důležitý pocit, že se může spolehnout na své kolegy, a zároveň mu v řešení těchto situací pomáhá jistota vhodně technicky zajištěného a uzpůsobeného oddělení.

příklad zkoumán vliv prostředí na používání omezovacích opatření.

V rámci rozsáhlé studie byly identifikovány tři hlavní faktory vedoucí ke snižování použití omezovacích opatření: → Dostatečné soukromí pro pacienty (možnost uchýlit se do privátního prostoru). → Vyšší úroveň pohodlí (pozitivní „domácí“ atmosféra na oddělení). → Dobrá přehlednost oddělení (široké chodby, centrálně umístěná pracovna sester aj.).

Naopak v prostředí s přílišným důrazem na bezpečnost a sledování pacientů na úkor pozitivní domácí atmosféry byl zaznamenán vyšší výskyt situací s nutností použití omezovacích prostředků (van der Schaaf PS, Dusseldorp E, Keu­ning FM, Jans­sen WA, Noort­ hoorn EO. Impact of the physical environment of psy­chiatric wards on the use of seclusion. Br J Psy­ chiatry. 2013;202:142–149).

Význam vlivu prostředí potvrzují také zjištění mezinárodní akreditační komise Joint Commision International (JCI). Na základě analýzy sebevražd, ke kterým došlo v průběhu psychiatrických hospitalizací, byly definovány hlavní, tzv. kořenové příčiny těchto situací. Faktory prostředí byly při analýze příčin sebevražd vyhodnoceny jako nejvýznamnější (graf 1).

Je nutné zdůraznit, že prostředí samo o sobě k zajištění bezpečné péče nestačí. Klíčová je především kvalita zdravotnického týmu (jeho profesionalita a zkušenosti), funkční systém hodnocení rizik, organizace práce na oddělení, komplexní přístup k pacientům a celková atmosféra na daném pracovišti.

Kazuistika 3 50letý pacient byl hospitalizován po vážně míněném sebevražedném pokusu s dg. deprese – těžká fáze.

34. den hospitalizace byl nalezen personálem při pokusu o oběšení na sprchové hadici. Následná kardiopulmonální resuscitace byla neúspěšná.

Model Safewards Tým odborníků pod vedením prof.

Lena Bowerse z londýnské King’s College se v rozsáhlém výzkumu věnoval prevenci konfliktů a incidentů na psychiatrických odděleních. Výsledkem tohoto výzkumu je vytvoření modelu Safewards, který zahrnuje účelné spektrum intervencí, které mají významný dopad na vytvoření pozitivní atmosféry na psychiatrických odděleních a prokazatelně vedou k redukci konfliktních situací. Jednotlivé intervence výzkumný tým detailně a návodně popsal tak, aby mohly být snadno aplikovány do praxe. Tento model se postupně rozšiřuje do dalších evropských zemí (dobrou zkušenost s ním mají např. v Německu nebo ve Švýcarsku). Psychiatrická sekce ČAS navázala kontakt s výzkumným týmem s cílem přenést některé prvky z tohoto modelu také do České republiky.

Vytváření bezpečného prostředí je dlouhodobý a nikdy nekončící proces. Níže nabízím několik ukázek konkrétních prvků zvyšujících bezpečnost, které byly v průběhu posledních let implementovány na psychiatrickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze (ÚVN) a které mohou přispět ke zvýšení bezpečnosti na akutních psychiatrických odděleních.

Graf 1 Kořenové příčiny sebevražd zdroj: Reducing risk of suicide.

Joint Commission International Oakbrook Terrace 2005;3–4.

83 %

Kazuistika 2 Muž, 65 let, hospitalizován pro těžkou depresivní poruchu s psychotickými příznaky. 40. den hospitalizace použil benzín ze zapalovače a následně se zapálil. Přes okamžitou reakci personálu si způsobil vážné popáleniny po celém těle.

Vliv prostředí na poskytování psychiatrické péče bývá často podceňován. Existují však různé studie dokazující opak. Detailně byl na-

87 %

56 % 47 % 30 %

nedostatek informací o riziku

komunikační selhání

observace pacienta

zhodnocení rizika

bezpečí prostředí

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

11

odborné téma psychiatrie a adiktologie

florence 10/17

Uplatnění adiktologa v nemocniční péči Adiktologie je obor zabývající se návykovými látkami a závislostním chováním.

Mezi nelékařskými zdravotnickými profesemi je tento obor nováčkem, který se však velmi rychle a progresivně rozvíjí.

Mgr. Kateřina Mladá, adiktolog, Centrum pro závislé na tabáku, ÚVN Praha

T

Kazuistiky Jakým způsobem a komu může adiktolog konkrétně pomoci, nejlépe ilustrují následující kazuistiky. Ka­ zuistiky vycházejí z praxe adiktologa v Ústřední vojenské nemocnici – ­Vojenské fakultní nemocnici v Praze.

Alena, 59 let, alkoholička Pacientka je hospitalizována na psychiatrickém oddělení z důvodu dekompenzace úzkostně-depresivní poruchy. Během anamnestického rozhovoru s psychiatrem je zjištěno nadměrné užívání alkoholu, na základě čehož žádá psychiatr adiktologa o provedení adiktologického vyšetření. Adiktolog se během rozhovoru snaží vytvořit natolik bezpečnou atmosféru, aby se pacientka neobávala otevřeně hovořit o množství alkoholu, které denně vypije,

16

Adiktolog se také věnuje tzv. návykovému chování (nelátkové závislosti), kam řadíme patologické hráčství

a o problémech s tím souvisejících.

Jedním ze závěrů adiktologického vyšetření je konstatování, že by pacientka měla podstoupit léčbu závislosti na alkoholu. K tomu se následně snaží pacientku prostřednictvím motivačních rozhovorů motivovat. Pacientka se tohoto kroku obává, nakonec však na tuto variantu léčby přistupuje. Proces nástupu do ústavní léčby je u pacientky komplikován dvěma faktory – fyzický stav (špatná mobilita, stomie) a složitá sociální situace (nízký příjem, ubytována na ubytovně). Adiktolog tak musí pacientce aktivně pomoci s výběrem konkrétního léčebného zařízení, které ji bude moci vzhledem k zdravotním komplikacím přijmout, a dále pomoci vymyslet plán, jak se pacientka z ubytovny odstěhuje a se všemi věcmi se dopraví do vybrané léčebny.

Jaroslav, 56 let, alkoholik Pacient je hospitalizován na oddělení gastroenterologie. Chronická jaterní cirhóza, kterou trpí, je způsobena dlouhodobou závislostí na alkoholu. Adiktolog přichází mapovat pacientův náhled na nutnost abstinence a motivovat ho k ústavní

léčbě závislosti. K té se pacient staví odmítavě, nevnímá takto intenzivní léčbu ve svém případě za nutnou.

Sám však žádá o kontakt v adiktologické ambulanci, kam po propuštění z hospitalizace začne pravidelně docházet. Tento kontakt je orientován na zvýšení náhledu na závažnost pacientovy zdravotní situace a motivaci k ústavní léčbě.

Dana, 68 let, kuřačka Pacientka je hospitalizována na kardiologickém oddělení po prodělaném infarktu myokardu. Pacientka je v rámci hospitalizace adiktologem edukována o nutnosti přestat ze zdravotních důvodů kouřit. Pa­ cientka je k zanechání kouření velmi motivována, po propuštění z hospitalizace se už ke kouření nechce vracet, má velký strach z opětovné srdeční příhody. Před ukončením hospitalizace vytváří společně s adiktologem plán odvykání kouření. Následně dochází do centra pro závislé na tabáku, kde na realizaci tohoto plánu usilovně pracuje.

Po dohodě s lékařem z centra pro závislé na tabáku užívá vareniclin (Champix), který jí v odvykání významně pomáhá.

foto: Profimedia

ento rozvoj, nasedající mimo jiné na zhoršování závislostní problematiky v obecné populaci, je hlavním důvodem, proč dnes adiktologové nacházejí stále větší uplatnění v širokém spektru pomáhajících služeb. Například v oblasti zdravotních služeb se nově můžeme setkat s působením adiktologa ve velkých zdravotnických zařízeních typu všeobecných nemocnic.

S pacienty, kteří potřebují adiktologickou péči, se lze v nemocnici setkat téměř na každém oddělení.

Z posledních zkušeností se v nemocniční péči setkáváme především s pacienty s problémovým užíváním legálních návykových látek. Patří mezi ně kuřáci, alkoholici a lidé užívající návykové léky. Výjimkou však nejsou ani lidé užívající nelegální návykové látky, např. pervitin, opiáty, marihuanu atd. Adiktolog se také věnuje tzv. návykovému chování (nelátkové závislosti), kam řadíme patologické hráčství.

odborné téma psychiatrie a adiktologie

Ivana, 34 let, patologická hráčka Pacientka přichází do adiktologické ambulance kvůli problémům spojeným s hraním na hracích automatech. Na základě provedeného adiktologického vyšetření je pacientce doporučena minimálně tříměsíční ambulantní léčba. Během adiktologického vyšetření vychází také najevo, že pacientka vykazuje mnoho depresivních příznaků. Je jí tedy doporučen i souběžný kontakt s psychiatrem. Pacientka je ke změně a pravidelnému kontaktu v adiktologické ambulanci motivována, nastupuje tedy tříměsíční ambulantní léčbu a navazuje kontakt s psychiatrem, který jí nasazuje vhodnou medikaci.

Pavel, 35 let, uživatel pervitinu Pacient pravidelně dochází do psychiatrické ambulance, kde se léčí s diagnózou paranoidní schizofrenie. Během jedné konzultace se svěřuje psychiatrovi, že už několik let příležitostně užívá pervitin, a i když by chtěl, nedaří se mu abstinovat. Psychiatr pacienta na základě této informace odkazuje do adiktologické ambulance, kam pa-

cient následně pravidelně dochází na adiktologické konzultace a terapeuticky řeší užívání pervitinu.

Závěr Adiktolog přichází v rámci nemocniční péče do kontaktu s širokým spektrem pacientů – od pacientů s problémy s legálními návykovými látkami po uživatele nelegálních návykových látek a patologické hráče.

Pacienty se snaží především motivovat ke změně a edukovat, jakým způsobem mohou k této změně dojít (nejčastěji podstoupením léčby).

Pacientům, kteří nemají nezbytné dovednosti, se snaží pomoci s technickými záležitostmi a komunikací s léčebnými zařízeními. V případě, že je v rámci nemocnice adiktologická ambulance, může se po indikaci ambulantní léčby u konkrétního pacienta této činnosti sám ujmout.

Specifickou cílovou skupinou jsou kuřáci, o které může adiktolog pečovat například v rámci centra pro závislé na tabáku. Do této cílové skupiny mohou spadat jak pacienti, tak zaměstnanci nemocnice. Adiktologická péče může probíhat také prostřednictvím edukačních přednášek

soutěž časopisu Florence o balíček výrobků nexcare™ pro první pomoc a úlevu od bolesti od firmy 3M

pro pacienty (např. na téma rozvoje závislosti nebo kouření u psychiatrických pacientů).

Kromě individuálních konzultací se v práci s motivací a v léčbě závislosti doporučuje také skupinová terapie. Ta může být prováděna na každém oddělení, kde je v danou chvíli přítomno více pacientů s danou problematikou (např. psychiatrie nebo gastroenterologie).

Poskytovaných služeb adiktologa mohou využít jak pacienti nemocnice, tak zaměstnanci nebo jejich blízcí. Zaměstnancům adiktolog pomáhá ve stejných oblastech jako pacientům. Další cílovou skupinou je veřejnost, která se díky osvětovým akcím (např. Dny zdravé nemocnice, přednášky pro seniory, konference) může o problematice závislosti a adiktologické pomoci dozvědět mnoho praktických informací.

Kromě přímé péče o pacienty může adiktolog v rámci nemocnice působit také v oblasti vzdělávání (např. kurzy pro kolegy na adiktologická témata) nebo v oblasti systémové (např. rozvahy nad přístupy k uživatelům návykových látek atd.).

Soutěž časopisu Florence

soutěžní otázka:

O kolik stupňů klesne teplota jádra pacienta během první hodiny anestezie? a) o 1–3 °C b) o 0,5 °C c) o 5 °C

nápovědu naleznete na straně 28.

své odpovědi na otázky posílejte do 3. 11. 2017 e-mailem na adresu: florence@ambitmedia.cz. do předmětu napište „soutěž FlO10“. pravidla soutěže společně s otázkami naleznete také na www.florence.cz/soutez.

17

praxe

PEER je ten, kdo nabízí pomoc a rozumí

Antonín Hoffmann, Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje Ljuba Hrdinová, Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje Martina Kerdová, Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje PhDr. Lukáš Humpl, Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje

V

rámci pedagogicko-psychologické činnosti jsou jako „peeři“ zařazovány ve školách i například děti, které prošly šikanou a zvládly ji. Zvládly ji dokonce natolik, že nyní mohou pomáhat jiným šikanovaným spolužákům tím, že je vyslechnou, uklidní je, ujistí, že nejsou se svým problémem sami, a nasměrují je k dalším krokům.

Tento nápad vznikl v armádě již za první světové války. Tehdy se

20

ukázalo, že pokud byl vojákům poskytnut prostor pro ventilaci stresorů a frustračních faktorů, byli mnohem dříve znovu bojeschopní. Válečné konflikty pokračovaly a působení „peerů“ se osvědčilo i v Koreji, Vietnamu a dalších částech světa zmítaných válkou. Přitom se tato metoda neustále zkoumala, promýšlela a zdokonalovala.

Zhruba před deseti lety se v řadách tuzemských zdravotníků začala šířit myšlenka, že i zachraňující profesionál je „jenom“ člověk a že se mu výjimečný zážitek ze služby může stát noční můrou, o které nemluví. Na první pohled to nebyl objev nijak veliký, ale velmi důležitý. Základem se stala myšlenka, že když si poškodíme tělo fyzicky, je to vidět na první pohled. Když si však nějakým ošklivým prožitkem poškodíte psychickou rovnováhu (např. neúspěšná resuscitace dítěte, zá-

sah u smrtelné autonehody apod.), vidět to není, ale časem vás to dožene. Psychika funguje jinak než kosti a svaly. Střádá si a ukládá „na potom“. A má dost velkou kapacitu paměti. Když do ní však přikápne ona pověstná poslední kapka, třeba v podobě rutinně zvládnutých febrilních křečí nebo pro laika strašidelně vypadající hypoglykémie, křehké hranice vaší psychické pohody prasknou. Najednou se nesnesete s kolegy, s rodinou se nedokážete bavit, děti ignorujete, se sousedy se hádáte nebo děláte jiné věci – pijete, berete prášky, nespíte, děláte chyby, v autě za volantem bezdůvodně nadáváte, máte pocit, že vám dělají všichni naschvály a celý svět je proti vám… Kdybychom poraněnou psychiku přirovnali ke karcinomu, daly by se výše uvedené stavy charakterizovat jako laloky nádoru. Sice se dají uříznout,

fota: Jiří Weidenthaler, Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje

Slovo „peer“ má mnoho významů. Můžeme se s ním setkat i v oblasti zdravotnictví, kde označuje školeného a odborně informovaného kolegu, který je svým pracovním zařazením a zkušenostmi na stejné úrovni jako vy. Právě takový člověk si totiž dovede nejlépe představit, co můžete zažívat po ošklivých prožitcích spojených s výkonem vašeho povolání.

praxe

Peer intervence 2010–2016 v ČR Zdroj: www.spis.cz

počet intervencí počet ošetřených

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

ale příčina vzniku nádorových změn se tím nevyřeší. Kostlivci ve skříních zůstávají…

Přitom by stačilo nehrát si od začátku na hrdinu typu Lary Croft a přiznat si, že jsou situace, které nás zkrátka „dostanou“. Kolegové by vám pak mohli například poradit, že na sousední výjezdové základně je jeden zkušený záchranář, který prošel výcvikem psycho-sociální intervence a je zařazen do PEER programu Systému psychosociální intervenční služby (SPIS). Je také možné, že jste o této službě už slyšeli, ale dosud jste tuto informaci ignorovali. Každopádně by stačilo, kdybyste takto vyškolenému kolegovi zavolali a domluvili si s ním schůzku nebo rozhovor po telefonu. Poskytl by vám podporu a možnost bezpečně otevřít své nitro a všechno, co vás trápí a zasahuje do hloubi vaší duše, vypustit. PEER, který projde výcvikem (a je cvičen neustále), totiž ví, že jsou v naší práci situace, na které se nelze připravit. Ví, že reakce naší „psýché“ a emoce, které námi potom cloumají, jsou naopak očekávatelné, přirozené, v literatuře mnohokrát popsané a k stresujícím prožitkům zkrátka patří.

PEER ví, že podpora od druhého je v krizi potřebná, protože člověk sám sobě pomáhá jen velmi obtížně a pomalu. Ví, že psychicky zraněný člověk může být nebezpečný sobě i svému okolí a že i zdravotník s mnohaletou praxí je „jen“ člověk, a chápe to. PEER je empatický a umí se do vašeho problému vcítit, dost možná i podobnou situaci jako vy sám zažil. PEER ví, že projevy emocí a potřeba nechat si pomoci nejsou slabostí, ale že ten, kdo si uvědomuje, že potřebuje pomoc, a také ji sám vyhledá, je na dobré cestě najít zpět ztracenou psychickou rovnováhu.

PEER je v těžké chvíli vaším průvodcem a ramenem, o které se můžete s klidem opřít.

700 600 500 400 300 200 100 0

PEER program v ČR V péči o psychické zdraví pracovníků ve zdravotnictví má Česká republika oproti ostatním vyspělým zemím světa jisté zpoždění. Proto po prvotním vycvičení několika desítek zdravotníků inicioval v roce 2009 Odbor krizové připravenosti Ministerstva zdravotnictví ČR vznik odborné pracovní skupiny, která měla koordinovat systém psychické podpory pro potřeby poskytovatelů zdravotních služeb. Do roku 2009 se také datuje počátek přípravy PEERů v kurzech pořádaných Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně.

Koncem roku 2010 byl oficiálně ustanoven Systém psychosociální intervenční služby (SPIS) a od roku 2011 bylo zajištění psychosociálních služeb zaneseno i do zákona o zdravotnické záchranné službě (ZZS) jako povinnost poskytovatele ZZS. V hierarchii SPIS pracují odborní garanti – psychologové,

krajští koordinátoři, kteří vedou, řídí a dále trénují vycvičené PEERy. V roce 2016 bylo v ČR celkem asi 200 vycvičených PEERů. Z grafu vyplývá, že počet ošetření rok od roku stoupá (nepoměr mezi počtem ošetřených osob a počtem „peerovských“ ošetření vyplývá z provedených ošetření pracovních skupin).

Zdravotník zasažený těžkou profesní situací může požádat o zprostředkování pomoci krajského koordinátora, popřípadě vyhledat kontakt přímo na PEERa a sám si s ním domluvit setkání nebo telefonický rozhovor. Kontakty na takto vyškolené pracovníky jsou k dispozici na jednotlivých pracovištích a na webových stránkách krajských záchranných služeb a těch zdravotnických zařízení, která se už do systému SPIS zapojila (https://spis.cz/).

21

z konferencí

florence 10/17

navštívili jsme Praha 25. května 2017

Praha 18. října 2017

bezpečí sálového personálu a pacientů

v hlavní roli ženy

České Budějovice 13. září 2017 Mobilní laboratoře Arthrexu slouží lékařům i celým operačním týmům k praktickému nácviku nejnovějších operačních technik

nenechte si ujít

efektivní hojení ran: komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů Litomyšl 14.–15. září 2017

arthrex days 2017

Brno 19. října 2017

efektivní hojení ran: komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů Praha 22. října 2017

den zdraví 2017

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

Perioperační sestry se sešly na diskuzním fóru v Praze Ing. Bc. Zuzana Holečková, manažer OcOs Úvn praha, Bc. Markéta Tuháčková, školitelka OcOs Úvn praha, Mgr. Karolina Blechová, edukační sestra OcOs Úvn praha

D

iskuzní fórum zahájila náměstkyně ředitele ÚVN pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče Mgr. Lenka Gutová, MBA, která kromě účastnic přivítala i zástupce zdravotnických firem Mölnlycke, 3M, B. Braun, Johnson & Johnson a Lohmann & Rauscher, které se diskuzního fóra také zúčastnily.

Témata, o kterých se diskutovalo, byla normotermie pacienta v perioperační péči, rizika pro personál na operačních sálech a aktuální informace z kongresu EORNA, který se konal ve dnech 4.–7. května 2017 na řeckém ostrově Rhodos. Diskutovalo se také

22

o negativním vlivu chirurgického kouře na zdraví personálu, vlivu hluku na operačních sálech na personál a pacienty, o stresu a úzkosti na operačních sálech a o možnostech snížení rizik vzniku infekce v operační ráně.

Největší ohlas vyvolala přednáška Ing. Bc. Zuzany Holečkové s názvem Edukace pacientů. Je možné, že za takovou vlnou debat k tomuto tématu stojí izolace sálového personálu na operačních sálech a obava perioperačních sester z komunikace s pacienty. V ÚVN na tuto edukaci zaznamenáváme převážně kladné ohlasy pacientů. Téma edukace bude proto více rozvedeno na

podzimní konferenci, která se v ÚVN v Praze bude konat ve dnech 22.–23. listopadu 2017.

Vzácným hostem diskuzního fóra byl Nicklas Woye z Dánska, ředitel společnosti Buffalo Filter International, která se zabývá prodejem produktů zabraňujících vdechování škodlivého chirurgického kouře. Ve své přednášce zdůraznil negativní vliv chirurgického kouře na zdraví personálu operačních sálů.

Abychom získaly zpětnou vazbu od účastníků akce, provedly jsme krátké dotazníkové šetření. Diskuzního fóra se zúčastnilo celkem 43 sester, vyplněný dotazník odevzdalo 35 z nich. Jako nejzajímavější vyhodnotily sestry právě téma Vliv chirurgického kouře na zdraví personálu. Ve všech dotaznících bylo shodně zaškrtnuto, že obsah jednotlivých témat byl

široký a dostačující. Další otázkou v dotazníku byly náměty pro příští diskuzní fórum. Nejčastěji byla zmiňována témata zaměřená na interpersonální vztahy, mezioborovou spolupráci a také na otázku, zda sály centralizovat, či nikoli (tab. 1). Z tohoto informacemi nabitého dne vyplynulo, že námětů na diskuzi je stále dostatek, a proto se budeme těšit na další diskuzní fórum, které plánujeme na 24. května 2018.

Tabulka 1 Témata pro další fórum 24. května 2018 interpersonální vztahy (komunikace) výsledky edukace Mezioborová spolupráce zapojení lékařů do diskuze předávání zkušeností syndrom vyhoření centralizovat sály ano, či ne péče o zdraví sálových sester

fota: autorky, aspironex

Bezpečí sálového personálu a pacientů bylo tématem diskuzního fóra, které se konalo ve čtvrtek 25. května 2017 v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze (ÚVN). Perioperační sestry tu měly možnost aktivně se vyjádřit k tématům bezpečí sálového personálu a pacientů a podělit se o své zkušenosti ze svých pracovišť.

z konferencí

Novinky v artroskopii a sportovní medicíně se představily v Litomyšli Magda Hettnerová, redakce Florence s využitím tz

Nové trendy v artroskopii byly tématem mezinárodní konference Arthrex Days 2017, která se ve dnech 14.–15. září 2017 konala v areálu renesančního zámku v Litomyšli.

Na konferenci, která byla určena lékařům z ortopedických a chirurgických oddělení, se sešly stovky lékařů, ale i desítky sester. Konferenci pořádalo Ortopedické oddělení Litomyšlské nemocnice, Nemocnice Pardubického kraje, a. s., společně se společností Aspironix pod záštitou hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického a krajského radního pro zdravotnictví Ladislava Valtra.

N

a konferenci zaměřené na sportovní medicínu a artroskopii měli lékaři z celé Evropy možnost si nově nabyté vědomosti také prakticky vyzkoušet. Po celou dobu akce byl totiž v areálu zámku přistaven i tréninkový kamion, který měl ve svém interiéru dvě plně vybavené pracovní stanice pro nácvik artroskopických operací na tzv. kadaverech, tedy částech těl určených k pitvě. „Možnost opakovaně si na reálných tělech vyzkoušet nejnovější operační techniky s vysokou kvalitou výstupu je velice pozitivní pro běžnou praxi a vzdělávání lékařů,“ uvedl Tomáš Mucha ze společnosti Aspironix s tím, že právě vzdělávání lékařů je to, na co společnost klade důraz. „Jasným důkazem toho je naše největší evropské tréninkové centrum v Mnichově, kde je k dispozici čtyřicet pět plně vybavených operačních stanic, které umožňují lékařům reálný výcvik všech nejnovějších operačních technik.

Mobilní laboratoře Arthrexu pak nabízejí lékařům i celým operačním týmům optimální formu tréninku v prostředí jejich domácích klinik a oddělení,“ dodal.

Právě možnost reálného nácviku i vysokou úroveň přednášek lékaři na kongresu oceňovali. „Je skvělé, že je kongres zaměřen na moderní techniky, které tu kolegové prezentovali, a zároveň že je pořádán firmou, která je lídrem na trhu v oblasti produktů pro artroskopické a jiné operace,“ pochvaloval si například MUDr. Roman Bartoš z Ortopedicko-traumatologického oddělení Klaudiá-

novy nemocnice v Mladé Boleslavi. Také jeho přednáška o LFTA InternalBrace, dosud nejnovější metodě ošetření poraněných a nestabilních kotníků, přispěla k programu konference. „Jedná se o dosud nejpevnější metodu ošetření akutních i chronických nestabilit kotníku,“ vysvětlil. „Při použití této metody není třeba sádrová fixace, protože vnitřní dlaha InternalBrace, která je do kotníku implantována, podpoří sešitou tkáň, ale zároveň dovolí časný pohyb, který sádrová fixace nedovoluje,“ popsal. Takže zatímco po standardní operaci musí mít pacient šest týdnů sádrovou fixaci, při využití této metody stačí na 14 dní ortéza a poté může normálně chodit. Návrat k běžným i sportovním aktivitám je tak mnohem časnější, což oceňují zejména profesionální sportovci.

V hlavní roli kolena, kyčle, ramena a nohy Další přednášky, které na kongresu zazněly, se týkaly nových trendů v ošetření kolenního, ramenního, kyčelního kloubu a chirurgie nohy.

Například MUDr. Vít Heblt z Ortopedického oddělení Litomyšlské nemocnice, Nemocnice Pardubického kraje, a. s., prezentoval metodu InternalBrace při sešití předního zkříženého vazu kolenního kloubu, kterou zavedli jako vůbec první pracoviště v ČR. „Tuto metodu jsme přivezli v roce 2015 od kolegů z Rakouska a jde o to, že při operaci akutního úrazu kolene se můžeme rozmyslet, zda použijeme techniku okamžitého sešití a aug-

mentace InternalBrace, nebo zda provedeme náhradu předního zkříženého vazu metodou All-Inside,“ popsal. Lékaře podle jeho slov mile překvapila rychlost, s jakou se po prvních ošetřeních vraceli pacienti zpět ke svým sportovním a pracovním aktivitám, a v současné době už touto metodou odoperovali více než stovku pacientů.

O rekonstrukci vazu kolene ALL, který byl objeven už na konci 19. století, ale na jehož význam se přichází až dnes, hovořil prof.

MUDr. Radek Hart z Ortopedicko-traumatologického oddělení Nemocnice Znojmo. „Je to vaz, který

Během posledních dvaceti let enormně narůstá počet poškozených vazů u dětí a současně s tím i snaha řešit to včas. stabilizuje kolenní kloub při rotačních pohybech a jeho rekonstrukce se zdá být zásadní pro většinu pacientů s poraněním předního zkříženého vazu,“ vysvětlil.

Pokud je totiž při operaci kolene i tato struktura rekonstruována, je jen mizivé procento pacientů, u kterých náhrada předního zkříženého vazu selhává. Šetrné metody ošetření kolenních vazů u dětí byly tématem přednášky MUDr. Roberta Freie z Centra pohybové medicíny Pavla Koláře. „Vývoj nové techniky InternalBrace vzešel právě od dětských pacientů, kdy byla snaha nějak šetrně ošetřit zkřížený vaz, vzhledem k tomu, že během posledních dvaceti let

enormně narůstá počet poškozených vazů u dětí a současně s tím narůstá i snaha řešit to včas,“ řekl. Zatímco dříve se s operací poškozeného předního zkříženého vazu u dětí čekalo až do ukončení doby jejich růstu, dnes už se čekat nemusí. „Z řady studií vyplývá, že v případě čekání hrozí další poškození kloubních struktur,“ vysvětlil MUDr. Frei.

Dětská kost má však svá specifika, především růstovou štěrbinu, z níž roste kost do délky. „Pokud bychom tuto štěrbinu během operace atakovali, hrozilo by riziko přerušení jejího růstu a kostních deformit. Proto musíme postupovat jen velmi opatrně pod touto štěrbinou nebo jen velmi tenkým kanálkem skrz ni. Proto byla vymyšlena tato technika, kdy vaz sešijeme způsobem, který je velmi šetrný k dětskému organismu,“ popsal lékař.

Prof. MUDr. Vladimír Martínek z Ortopedické kliniky Bad Aibling v Německu se ve svém sdělení zaměřil na záchovné operační techniky, které pomáhají předcházet totálním endoprotézám kolenního kloubu. „Cílem těchto operačních technik, při nichž je upravena osa dolní končetiny a zátěž posunuta na zdravou část kolenního kloubu, je odsunout implantaci kolenní endoprotézy ze středního věku do pozdějšího, méně fyzicky aktivního věku,“ řekl.

23

historie

florence 10/17

Zdravotní sestry v židovském ghettu Terezín Souhrn:

Klíčová slova:

Příspěvek prezentuje vzpomínky čtyř bývalých vězeňkyň židovského ghetta Terezín, které v období od 24. listopadu 1941 do 21. srpna 1945 zastávaly v ghettu Terezín práci ve zdravotnictví, zejména práci zdravotní sestry či ošetřovatelky. Vzpomínky bývalých vězeňkyň doplňují bílá místa života v ghettu Terezín, dokládají náročnost ošetřovatelské péče ve válečných podmínkách a v situaci ohrožení vlastního života i života svých nejbližších. ghetto – nemoc – smrt – ošetřovatelská péče – Žid.

Nurses in the Terezin Jewish ghetto Summary:

Keywords:

The paper presents memories of four former female prisoners of the Jewish ghetto Terezín, which worked as nurses in health care in the period from 24th November, 1941 to 21st August, 1945. Former female prisoners’ memories fill up blank space of the description of life in Terezín ghetto, confirm demandingness of nursing care in war conditions and in situations of endangered own life and life of their relatives. ghetto – disease – death – nursing care – Jew.

PhDr. Kateřina Horáčková, DiS., Fakulta zdravotnických studií, Katedra ošetřovatelství, Univerzita Pardubice; PhDr. Andrea Ševčovičová, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Detašované pracovisko Rožňava

Úvod

30

Fotografie z propagandistického filmu. Reprodukce, Terezínský film „Vůdce jim daroval město“, život v ghettu, nemocnice

sem bylo deportováno 139 654 vězňů, 207 se jich zde narodilo (Lagus, Polák, 1964).

Terezín nebyl obehnán ostnatým drátem, nebylo tu vidět tolik příslušníků SS, jako tomu bylo v koncentračních táborech, což mohlo v jeho obyvatelích vyvolávat určitý pocit svobody, který si však většina z nich uvědomila až s dalším transportem na východ. Terezín byl unikátní svým bohatým kulturním životem s přednáškami, předčítáním, recitacemi, divadlem, koncerty či operou. Bylo zde možné rozvinout pedagogicko-výchovnou činnost s dětmi a činnost sportovní. Také zdravotnictví zde bylo organizováno na úrovni, která se nedá s jinými ghetty či koncentračními tábory srovnat (Adler, 2006; Chládková, 2005; Makarova, Makarov, Kuperman, 2002).

Terezín byl charakteristický vysokou nemocností a úmrtností (statistika Laguse a Poláka uvádí počet zemřelých 32 647 v období od 24. listopadu 1941 do 31. srpna 1944). Časté transporty byly plné nemocných, starých, slepých pacientů i těhotných žen. Vlivem tragických ubytovacích a hygienických podmínek, nedostatku potravy a psychické zátěže vznikaly v Terezíně nové, dříve neznámé choroby, o jejichž příčinách lékaři hojně debatovali. Uvedené podmínky daly vznik novému odvětví medicíny, tzv. „Theresiana“.

O zdraví vězňů se starali lékaři, sestry, ošetřovatelky a pomocný personál z jejich řad. Existovala zde určitá hierarchie v řízení zdravotnické péče v Terezíně. Byl zde šéflékař ghetta, který velel všem blokovým lékařům, dále šéflékař nemocnice a šéfléka-

foto: Židovské muzeum v Praze

Pro porozumění práci zdravotních sester v ghettu Terezín je důležité nejprve přiblížit život v tomto internačním zařízení.

Pevnostní město Terezín bylo vybudováno na konci 18. století příkazem císaře Josefa II., aby bránilo postupu pruských vojsk směrem k Praze. Do temné historie národa se zapsalo až koncem roku 1941, kdy bylo nacisty vzato do plánů na nové uspořádání Evropy – „konečného řešení židovské otázky“. Do tohoto místa byly deportovány tisíce občanů židovského původu z celé Evropy.

Zde měli být soustředěni do doby, než budou připravené vyhlazovací tábory na východě Evropy k jejich konečné likvidaci (Adler, 2006; Chládková, 2005).

Fakticky začalo terezínské ghetto existovat až dne 24. listopadu 1941 a je nutné připomenout fakt, že jeho místo mezi ostatními židovskými ghetty a koncentračními tábory bylo zcela výjimečné. Kromě funkce shromažďovací a průchozí sloužilo nacistům ještě k účelu propagačnímu – „navenek“ bylo prezentováno jako vzorné židovské sídliště, ukázka vlídného zacházení s Židy. Od počátku existence ghetta do 9. května 1945

právo

souhlas, který je zaznamenán do zdravotnické dokumentace. V případě hospitalizace jde však vždy o souhlas písemný.

ci, jaké jsou její přínosy, důsledky, rizika, jaké jsou jiné možnosti řešení a proč je lékař nedoporučuje, co bude následovat po operaci apod. A už vůbec nejsou připraveny na případné pacientovy dotazy.

Může se stát, že pacient informace o svém zdravotním stavu vědět nechce. V takovém případě se může svého práva na ně vzdát, případně může určit, které osobě mají být podány. Obě skutečnosti musejí být zaznamenány, podepsány pacientem a zdravotnickým pracovníkem a být založeny ve zdravotnické dokumentaci.

Vzdát se práva na podání informací však nemůže pacient, který trpí infekční nemocí nebo jinou nemocí, v jejíž souvislosti může ohrozit zdraví nebo život jiných osob.

Pacient musí mít příležitost ptát se a porozumět

Bez poučení je informovaný souhlas cárem papíru

Bez dostatku informací si nepůjdete koupit ani nový telefon, natož abyste rozhodovali o svém zdraví. Poskytovatel zdravotních služeb musí pacientovi srozumitelně vysvětlit, co hodlá dělat, tedy například v čem bude spočívat zamýšlené vyšetření. Poté ho seznámí s jeho zdravotním stavem a dalším postupem, který pro péči o jeho zdraví navrhuje.

Toto tzv. poučení musí být učiněno tak, aby pacient informace o svém zdravotním stavu pochopil a také aby porozuměl navrhovanému způsobu, účelu a nezbytnosti další péče včetně očekávaných následků i možných rizik pro jeho zdraví. Poučen musí být i ten, kdo není plně svéprávný, a to způsobem přiměřeným jeho schopnosti vysvětlení pochopit, zároveň je však nutné poučit i jeho zákonného zástupce. Pacient by měl být poučen v průběhu poskytované péče kdykoli, kdy je to vzhledem k vývoji léčby třeba.

Z výše uvedeného vyplývá, že poučení se nemůže zhostit kdokoli. Tisíckrát můžeme chápat důvody, proč v některých nemocnicích přichází pacienta poučit sestra, a dokonce i to, proč v jiných pacient dostane k podpisu jen standardizovaný dokument. Ať je sestra maximálně erudovaná a dokument jakkoli podrobný, nestačí to. Sestra ani papír totiž nemohou být schopny pacienta seznámit přesně s tím, co ho čeká například při plánované opera-

Právě tento nedostatek ve vztahu lékař–pacient může být příčinou naprosto zbytečných sporů vedených právníky, na které poukazoval lékař, o němž jsme psali v úvodu. Pacientova představa o poskytovaných službách může být totiž úplně jiná, a to především proto, že dostal kusé, neúplné, či dokonce špatné informace nebo jim správně neporozuměl. A po-

kancelář Ombudsmana pro zdraví, z. s., je centrem pro bezplatné poradenství a informace ve zdravotnickém právu a navazujících oblastech sociálního zabezpečení.

Obrátit se na ni můžete kdykoli, když nevíte, jak nejlépe řešit svou aktuální situaci, či když si potřebujete ujasnit řeč zákona. k dispozici je vám i v případech problémů s nadřízenými či pacienty, diskriminace či šikany.

Komunikace je nejlepší cesta k prevenci sporů MgA. Kateřina Havelková, ředitelka kanceláře Ombudsmana pro zdraví

foto: profimedia

V

íte, kdo může za to, že není dost lékařů? Právníci! Říkají totiž pacientům, jaká mají práva, a dokonce je zastupují, když si stěžují. Přesně tento názor veřejně prezentoval v rámci nedávné konference lékař jedné velké nemocnice. Upřímně – vystrašilo nás to. Pokud znáte ve svém okolí někoho, kdo si také myslí, že pacient by měl být mlčící odběratel zdravotních služeb bez vlastního názoru a přirozeného zájmu, či dokonce obav o vlastní zdraví, pak prosíme: Dejte mu přečíst tento článek.

Anebo ho pošlete na náš web www.ombudsmanprozdraví.cz.

Poskytovatel zdravotních služeb, a tím i jeho zaměstnanci (lékaři, sestry aj.), se přijetím pacienta do péče zavazují v rámci svého povolání či předmětu činnosti pečovat o jeho zdraví. Péče o zdraví zahrnuje podle občanského zákoníku úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se bezprostředně týkají ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit či zachovat jeho zdravotní stav. Přestože v tomto vztahu je jistě zkušenější a znalejší právě zdravotník, nic nelze až na výjimky provádět bez souhlasu pacienta (či jeho zákonného zástupce).

Důvod je logický a jednoduchý, jde totiž o jeho vlastní zdraví. A proto je to jen on, kdo finálně rozhoduje o tom, zda chce, aby mu byly zdravotní služby poskytovány, a jaké. Formy souhlasu jsou různé, v případě odběru krve stačí, že pacient nastaví ruku, jindy stačí ústní

kud z mylných představ, které si udělá, řekne půlku svým příbuzným, je konflikt často na obzoru.

Zákon tedy říká, že povinnost poučit pacienta a vyžadovat od něj informovaný souhlas má zdravotnický pracovník, který bude danou službu poskytovat. Zpravidla je to lékař, může to být ale například i porodní asistentka.

Jestliže je pacient nespokojen s péčí, které se mu dostalo, má právo si stěžovat – nejprve poskytovateli zdravotních služeb, s jehož péčí je nespokojen. Může přitom chtít leccos, od omluvy přes nápravu až po finanční odškodnění. Jestliže tvrdí, že nebyl dostatečně informován, je na poskytovateli dokázat, že byl náležitě poučen a jeho souhlas byl skutečně „informovaný a svobodný“. Není-li s odpovědí poskytovatele pacient spokojen, může si stěžovat dál u nadřízeného orgánu a také se soudit.

V drtivé většině případů by však bylo možné sporům předejít prostým dodržováním zákona.

Ano, víme, že vytížení lékařů je enormní a že jsou rádi za každou minutu, kterou ušetří a kterou mohou věnovat léčení pacientů.

Jenže… informovat pacienty a odpovídat jim na dotazy k této léčbě nezbytně patří.

Jak je to se souhlasem pacienta s poskytnutím zdravotních služeb souhlas pacienta musí být svobodný, srozumitelný, kvalifikovaný a informovaný. v praxi to znamená, že pacient musí být náležitě poučen, tzn. musí znát příčinu a původ nemoci; účel, povahu, přínos, důsledky a rizika výkonu; jiné možnosti řešení (alternativy), existují-li; postup léčby, která bude navazovat; omezení a doporučení ve způsobu života, který bude následovat. nezbytnou náležitostí každého souhlasu je datum a podpis.

Souhlas není svobodný, pokud: → pacient souhlasil např. pod nátlakem rodiny, lékaře či byl nucen rozhodnout se ve stavu akutní bolesti a bylo možné získat souhlas dříve, než tato bolest nastala; → pacient pouze podepsal standardizovaný formulář (vždy mu musí předcházet rozhovor s lékařem); → je poučení poskytováno v době, kdy si pacient myslí, že je již vše připraveno a zákrok je neodvratitelný, např. cestou na operační sál; → byl poučen pod vlivem tlumících léků, návykových látek nebo duševní poruchy – v takovém případě pacient postrádá způsobilost souhlas či nesouhlas udělit.

Již udělený souhlas lze odvolat! zákon praví, že pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb odvolat. Odvolání souhlasu není účinné, pokud již byl zdravotní výkon započat a jeho přerušení může způsobit vážné ohrožení zdraví nebo života pacienta. Odvolání souhlasu přitom může mít jakoukoli formu, i když je pro samotný souhlas obligatorní písemná forma. Je-li odvolání učiněno ústně, provede o tom zdravotnický pracovník záznam do zdravotnické dokumentace.

35

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA VŠEOBECNÁ SESTRA Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme všeobecnou sestru pro Fakultní transfuzní oddělení/odběry. nástup ihned nebo dle dohody.

Kontakt: Mgr. Ilona Drdová, tel.: 224 962 753, e-mail: ilona.drdova@vfn.cz.

Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/ VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ VRCHNÍ SESTRA STOMATOLOGICKÉ KLINIKY Ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové vypisuje výběrové řízení na místo vrchní sestry Stomatologické kliniky.

Požadujeme: vysokoškolské, vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání příslušného směru dle zákona č. 96/2004 sb. v platném znění, specializovaná

florence 10/17

způsobilost v oboru organizace a řízení ve zdravotnictví nebo managementu vítána, minimálně 5 let praxe v oboru stomatologie, předchozí zkušenosti z vedoucí funkce vítány, zdravotní způsobilost a bezúhonnost, organizační, komunikační a řídící schopnosti, morální předpoklady, znalost práce na pc, souhlas k využití osobních údajů v souladu se zákonem č. 101/2000 sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, pro účely tohoto výběrového řízení.

Nabízíme: práci ve špičkovém zdravotnickém zařízení, příjemné pracovní prostředí a příjemný pracovní kolektiv na moderně vybaveném oddělení, možnost odborného a profesního rozvoje, zaměstnanecké výhody.

Požadované dokumenty: přihláška k výběrovému řízení (motivační dopis), životopis s přehledem profesní praxe, úředně ověřené kopie dokladů

o dosaženém vzdělání a případné specializaci (zaměstnanci Fn Hk dokládat nemusejí), doklad o zdravotní způsobilosti ve smyslu zákona č. 95/2004 sb. v platném znění (zaměstnanci Fn Hk dokládat nemusejí), výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců), souhlas k využití osobních údajů v souladu se zákonem č. 101/2000 sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, pro účely tohoto výběrového řízení. platové podmínky podle platných předpisů. nástup po vzájemné dohodě.

Uzávěrka přihlášek na tuto pozici je 20. 10. 2017.

Přihlášky zasílejte na Personální oddělení, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové.

Fakultní nemocnice Hradec králové si vyhrazuje právo výběrové řízení zrušit, případně nevybrat žádného uchazeče.

VRCHNÍ SESTRY Ředitel Fakultní nemocnice v Motole vypisuje výběrové řízení na obsazení funkce: – vrchní sestra Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FNM – vrchní sestra Dětského kardiocentra ve FN Motol Požadavky: szŠ a pss nebo vzŠ nebo vŠ v oboru, praxe v oboru min. 6 let, organizační, řídící a komunikativní schopnosti.

K přihlášce doložit: profesní životopis, doklady o dosaženém vzdělání, výpis z rejstříku trestů.

Přihlášky zašlete v obálce s označením „Výběrové řízení“ do 31. 10. 2017 na sekretariát personální náměstkyně FN v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5.

pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angličtina

Quitting smoking Just like with smoking, there are a number of myths and half-truths also linked to quitting smoking. people who fall for deceptive information often end up complicating the process of gradual cessation in vain.

Patient: Good morning, i need advice – i’d like to quit smoking, but despite having tried it several times, i always went back to it after a while. could you tell me what might help?

Nurse: Good morning, Ms Wood. you’ve made the right decision and we’ll surely find a way to help you. The easiest way is to turn to the closest tobacco addiction treatment

inzerce

centre. Wait a second; i’ll give you the address and contact.

Patient: That’s very kind of you, nurse. Thank you very much. do you know if the treatment is charged?

Nurse: Medical care in these centres is covered by public health insurance, so you don’t need to pay anything. in addition, you can get the benefit of being able to buy medicine ranging from 500 to 2000 czk.

Patient: Good. Well, i’ve heard that one can become addicted to those nicotine gums as much as to cigarettes; is it true?

Nurse: nicotine in gums and in other forms of nicotine replacement therapy is released much more slowly and in much smaller amounts than in cigarette smoking, so the risk of developing an addiction to nicotine supplied in this form is minimal.

Patient: i see. and what about the combination of nicotine gums, patches etc.? isn’t it dangerous?

Nurse: Quite the opposite.

The specialists recommend combining nicotine patches with gums, lozenges or nicotine sprays. it actually helps smokers to manage cigarette cravings and increases the overall success of abstinence.

Patient: How much nicotine in this form can be taken in daily?

Nurse: a specialist in the tobacco addiction treatment centre will calculate it with you. Here is the contact. call them and they’ll give you an appointment.

Patient: all right, thank you very much, nurse.

Nurse: you’re welcome.

Good-bye and good luck!

SLOVNÍ ZÁSOBA: to quit přestat; přerušit; zastavit half-truth polopravda to fall for podlehnout, dát se nachytat deceptive mylný; klamný; ošidný; zrádný cessation skončení; přerušení; zastavení in vain zbytečně, marně despite přes, nehledě na, navzdory go back to vrátit se k to charge zpoplatnit, účtovat covered hrazený, placený; pokrytý ranging v rozsahu, v rozmezí to release uvolnit, uvolňovat; vypustit patch náplast quite the opposite právě naopak lozenge pastilka craving touha

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: bc. Magda Hettnerová, e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, ph.d., Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina vavrušková, bc. vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. Helena Michálková, ph.d., rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: Martin kula / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Marta Hladíková, tel.: +420 222 352 575, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 pavel doležal, gsm.: +420 Šedá: CMYK 0-0-0-75 e-mail: marta.hladikova@ambitmedia.cz / Obchod: 602 632 349, e-mail: pavel.dolezal@ambitmedia.cz, antonín přibyl, gsm.: +420 603 340 384, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: antonin.pribyl@ambitmedia.czŠedá: / personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: čr: pOstservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; sk: Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s., stará vajnorská 9, p. O. bOX 183, 830 00 bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 570 kč / 31,90 eur / časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2017

36

Předplaťte si časopis Florence nyní s 10% slevou!

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

standardní roční předplatné

Objednávejte na www.florence.cz

570 Kč

513

Kč

nabídka platí pro uhrazení předplatného do 30. 10. 2017. platí do vyčerpání zásob.

41

Novinka pro pacienty s RSflorence 10/17

Šetřete si paměť na důležitější věci.

SymTrac si pamatuje za vás!

Už žádné lovení v paměti při každé návštěvě lékaře.

Aplikace SymTrac: zaznamenává zdravotní stav a symptomy onemocnění pacientů s roztroušenou sklerózou v průběhu času převádí zaznamenaná data do jednoduchých, přehledných grafů lékařům i pacientům poskytuje přehledné informace o vývoji nemoci od poslední návštěvy šetří čas návštěvy lékaře a pomáhá mu v rozhodování o dalším směřování léčby je zdarma ke stažení na Google play a App Store usnadňuje pacientům s RS život

APLIKACE PRO ANDROID NA

38

CZ1612563764/12/2016