Florence 12-13

Page 1

12/13

florence vychází pod patronací České asociace sester prosinec 2013 / ročník IX / 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

Odborné téma

s. 5 / Rozhovor

„Zapište se někomu do života,“ vyzývá registr dárců dřeně s. 11 / Odborné téma

Proces zpracování a použití rouškovacích systémů ve FN Brno

s. 25 / Přehledová studie

Násilí a české ošetřovatelství

Dezinfekce sterilizace

s. 39 / Zpravodaj ČAS

Nefrologické sestry se sešly již potřinácté

časopis obsahuje recenzované články


Dezinkujte jednoduše

Zvláštní dĤležitost v prevenci infekcí má dezinfekce povrchĤ v okolí pacienta Jednoduše šetrné: pro velmi citlivé povrchy Bacillol® 30 Tissues • Ideální pro displeje, dotykové obrazovky, monitorovací systémy, pĜenosná komunikaþní zaĜízení • Bez aldehydĤ, barviv a parfemace • Mohou se používat bez rukavic

Jednoduše všestranné: kompatibilní se všemi úþinnými látkami Mikrobac® Tissues • Vhodné pro všechny povrchy citlivé na alkohol, vþ. ultrazvukových sond • Vynikající materiálová snášenlivost • Bez alkoholĤ, aldehydĤ, barviv a parfemace

Jednoduše kdekoliv: široké spektrum úþinnosti, na všechny povrchy Kohrsolin® extra Tissues • Široká materiálová snášenlivost • Výborný þisticí úþinek • Vynikající spektrum úþinnosti: plnČ virucidní a sporicidní (Clostridium difcile)

Přenos patogenů z mobilních přístrojů ve zdravotnictví Digitalizace klinického prostředí s sebou přináší riziko přenosu patogenů z mobilních přístrojů, které jsou často používány v blízkosti pacienta. Studie [1] ukázala, že při používání mobilních telefonů na operačních sálech jsou patogeny často přeneseny na ruce. V 10 % případů se dokonce jedná o patogeny, které jsou schopny vyvolat nozokomiální infekci (viz tabulka). Míra kontaminace rukou lékařů po použití mobilního telefonu Kontaminace rukou po použití mobilních telefonů (n=40) Nepatogenní bakterie

…ve 38/40 případů

Patogenní bakterie

…ve 4/40 případů

Potenciální nebezpečí hrozí kvůli zvyšujícímu se výskytu mobilních technologií ve zdravotnických zařízeních: tyto přístroje jsou dezinfikovány jen zřídka. Podle další studie [2] většina lékařů (78 %) ví o nebezpečí přenosu patogenních bakterií z mobilních přístrojů, ale jen 8 % z nich čistí své telefony pravidelně. Autoři studie doporučují pravidelnou dekontaminaci mobilních přístrojů, aby se účinně snížilo jak množství bakterií, tak i výskyt křížové kontaminace. 1. Jeske H-C et al. (2007) Bacterial contamination of anaesthetists’ hands by personal mobile phone and fixed phone use in the operating theatre. Anaesthesia, 62: 904–906. 2. Brady RR et al. (2012) NHS Connecting for Health: Healthcare Professionals, Mobile Technology, and Infection Control. Telemed J E Health, 18 (4): 289–291.

Výzkumem k prevenci infekcí. www.bode-science-center.com

HARTMANN-RICO a.s. • Masarykovo nám. 77 • 664 71 Veverská Bítýška • tel. (+420) 549 456 120 • e-mail: kontakt@hartmann.cz • www.bode.cz


1

editorial florence 12/13

Čistota je půl zdraví a veselost celé (Božena Němcová)

P

odíváte-li se do Wikipedie na heslo 19. listopad, zjistíte například, že právě v tento den v roce 1493 přistál Kryštof Kolumbus jako první Evropan na ostrově Portoriko, v roce 1969 přistálo Apollo 12 na Měsíci, nebo že v roce 2001 prohlásila WTO (World Toilet Organization) 19. listopad Světovým dnem toalet. Zdá se vám to bizarní? Podle OSN není k žertům důvod. Podle jejích údajů nemá k odpovídajícímu sanitárnímu zařízení přístup zhruba 2,5 miliardy lidí na světě, přičemž více než miliarda z nich praktikuje vyměšování ve volné přírodě, což vede k bezpočtu úmrtí na nemoci, kterým je možné předcházet. O tom, že špatné hygienické podmínky vedou k fatálním epidemiím, není pochyb. Lidstvo jich za svou existenci prodělalo už několik. Ovšem ne vždycky byly exkrementy považovány za škodlivé. Některé používali naši předkové i k léčbě nemocí. Za sušených exkrementů nebo škodlivého hmyzu vyráběli silně zapáchající vykuřovadla, která měla sloužit k zapuzování zlých duchů a démonů, kteří podle jejich představ nemoci způsobovali. Pokud vás zajímá, jaké další metody a látky naši předkové používali, určitě si v tomto prosincovém čísle Florence přečtěte rubriku historie. A protože s hygienou úzce souvisí i dezinfekce a sterilizace, věnovali jsme toto číslo právě těmto tématům. V rubrice odborné téma se mj. dočtete, jak se používají a zpracovávají rouškové systémy ve FN Brno. V recenzovaných článcích se zase dozvíte, jak vypadá edukace geriatrických pacientů, nebo se dočtete o problematice násilí v českém ošetřovatelství. První ze série článků na toto téma, které budou v našem časopise vycházet, najdete na str. 25. Nechybí samozřejmě ani ostatní vaše oblíbené rubriky. A protože se nám blíží konec roku, dovolte mi, abych vám popřála krásné a pohodové svátky vánoční a do příštího roku jen to nejlepší. Na další setkávání s vámi nad stránkami našeho časopisu se těší

2014 PF

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!


obsah

2

téma čísla

florence 12/13

1 / Editorial 3 / Seriál Vyjednávání o mzdě 5 / Rozhovor s Mgr. Danielem Pagáčem, MBA „Zapište se někomu do života,“ vyzývá registr dárců dřeně 8 / Dezinfekce Dezinfekce povrchů v bezprostředním okolí pacienta

Dezinfekce, sterilizace Sterilizace a manipulace se sterilními zdravotnickými prostředky hraje zásadní úlohu v protiepidemiologických preventivních a represivních opatřeních.

11

Odborné téma

Dezinfekce, sterilizace 11 / Proces zpracování a použití rouškovacích systémů ve FN Brno 15 / Práce sester na CS v Nemocnici Jindřichův Hradec, a. s.

Recenzované články

Výzkumné sdělení 19 / Postoje laickej verejnosti k darcovstvu orgánov v Slovenskej republike Přehledové studie 23 / Využití Teorie pokojného konce života v péči o pacienty v terminálním stadiu v podmínkách České republiky 25 / Násilí a české ošetřovatelství Výzkumné sdělení 28 / Edukace geriatrických pacientů

z dalšího obsahu 32 Konfliktem to začíná (?)

5

Rozhovor s Mgr. Danielem Pagáčem, MBA „Zapište se někomu do života,“ vyzývá registr dárců dřeně

Praxe

32 / Konfliktem to začíná (?)

Zpravodaj ČAS

Celostátní konference zdravotních laborantů ČAS

Historie Od rozmačkaných štěnic a lvího sádla k acylpyrinu. Jak dlouhá byla cesta 44 k novodobé farmacii?

www.florence.cz Ročník IX., číslo 12, prosinec 2013 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 11. 2013 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia, ČNRDD, Jana Gojová

38

36 / Nutričním terapeutům bych přála, aby byli bráni jako právoplatní členové ošetřovatelských týmů 38 / Celostátní konference zdravotních laborantů ČAS 39 / Evropský kongres o násilí (nejen) v psychiatrii 39 / Nefrologické sestry se sešly již potřinácté 40 / Jaký je život stomiků? Odpověď hledal 1. podzimní pracovní den 42 / Právo Cizí těleso v dutině břišní po operaci 43 / Peritoneální dialýza Novinka: konal se první APD workshop pro sestry 44 / Historie Od rozmačkaných štěnic a lvího sádla k acylpyrinu. Jak dlouhá byla cesta k novodobé farmacii? 48 / Lekce angličtiny


3

seriál / personalistika text: Mgr. Radka Lankašová, www.mblue.cz

Vyjednávání o mzdě

Součástí pohovoru je diskuze o mzdě a zaměstnaneckých výhodách. V zásadě existuje několik typů pozic a několik situací – lékaři, sestry a další zdravotnický personál. U pozic specialistů se dá vyjednávat o mzdě v rámci rozmezí mzdové struktury. Šířka pásma mezd pro konkrétní pozice je rozdílná mezi pozicemi i mezi firmami. Doporučujeme zeptat se, jak vypadá výhled platového růstu po zapracování, po roce, po dvou letech a jaké jsou mimofinanční výhody. Vyjádřete si tyto výhody v penězích a porovnávejte až celkovou částku. Jak vyjednávat? Pro vyjednávání je nejdůležitější získat si informace o tom, jak se pohybují platy na pozici, na které pracujete. Zeptejte se kamarádů, analyzujte inzeráty, zeptejte se v personálních agenturách, podívejte se na internetové průzkumy (tato data však berte s rezervou, protože jsou často nepřesná). Nejpřesnější informace dostanete pravděpodobně od personálních agentur. Pokud je to možné, diskutujte o platu co nejpozději. Nejlépe na poslední schůzce (nejprve si však zjistěte, kolik interview je obvyklé). Čím později se o mzdě diskutuje, tím méně uchazečů je ve hře a tím tedy máte lepší vyjednávací pozici. Pokud jste již odpověděli na otázku, jaká je vaše očekávaná mzda, a jste při dalším interview znovu tázáni, zopakujte svoji odpověď. Očekávání nenavyšujte. Působí to nedůvěryhodně.

V jaké situaci jste? 1. Mám nižší mzdu, než je na trhu obvyklé. → Řekněte si o průměrnou mzdu na dané pozici. Jste-li tázáni na vaši

aktuální mzdu, řekněte, že uvedenou (očekávanou) mzdou byste si trochu polepšili. Samozřejmě si můžete říci i o více, ale riskujete, že vám nebude pozice nabídnuta právě kvůli vašim mzdovým očekáváním. 2. Mám průměrnou mzdu. → Pokud je váš zájem o novou pozici veliký, řekněte, že aktuálně máte mzdu v konkrétní výši a že tato úroveň je to, co očekáváte. Samozřejmě uvítáte i trochu vyšší. → Jedná-li se o zajímavou pozici, ale máte více možností nebo je vaším hlavním motivem vyšší příjem, odpovězte, že očekáváte mzdu v konkrétní výši. Stanovte si ji o 10–25 % vyšší, než aktuálně máte. Pokud jste dotázáni na váš aktuální plat, řekněte, že uvedenou (očekávanou) mzdou byste si trochu polepšili. 3. Mám výrazně více, než je průměr. → Je-li vaše mzda mírně vyšší než průměr (do cca 25 %), je její další zvyšování málo pravděpodobné. Vaším cílem je udržet si stávající úroveň. Uveďte tedy výši vaší aktuální mzdy

s tím, že byste si ji rádi zachovali. Můžete jednat jako v předchozím bodě, ale riskujete, že nabídku ­nedostanete kvůli vysokým požadavkům. → Pokud je vaše mzda výrazně vyšší, bude vás limitovat ve výběru pozic, které mají stejné ohodnocení. Pečlivě zvažte, jestli doopravdy chcete měnit zaměstnání. Jestli skutečně chcete, máte buď možnost uvést, že víte, že vaše aktuální mzda je vysoká, ale že byste neradi klesli, nebo jsou pro vás důležitější aspekty, než je mzda, a pak se zeptejte, v jakém rozpětí se pozice nabízí. Odpověď samozřejmě závisí na vašich preferencích. Ve chvíli, kdy začne potenciální zaměstnavatel klást otázky týkající se mzdy, zeptejte se, jaké rozpětí na danou pozici nabízí. Zeptejte se ho na prémie (viz níže); pokud jste jako své očekávání uvedli vyšší mzdu, své očekávání korigujte. Doporučujeme přidat komentář, že je pro vás firma a náplň práce natolik zajímavá, že byste zvážili i nabídku na úrovni nabízeného maxima. Nebo uveďte


4

florence 12/13

seriál minimum, které je pro vás přijatelné. Zde však riskujete, že vám nebude pozice kvůli mzdovým požadavkům nabídnuta.

Prémie Jsou na nabízené pozici prémie? Zeptejte se, jaká výše prémií je obvyklá u průměrného a vynikajícího zaměstnance, kolik procent zaměstnanců obdrží průměrné a kolik maximální odměny. Zeptejte se na přesná pravidla výplaty prémií. Jak ovlivňují vaše prémie výsledky celé společnosti, eventuálně jaké jsou jiné vlivy? Mnoho kandidátů posuzuje pouze základní mzdu. Prémie nepovažuje za relevantní nebo za stabilní součást mzdy. Mnoho firem má však prémie stanovené tak, aby byly rozumně dosažitelné, nebo dokonce fungují jako malusy. Tedy nejsou vypláceny jen v případě velmi špatného pracovního výkonu.

Mzdové tarify Mzdové tarify jsou firemní pravidla, jakým způsobem se přiznávají fixní a variabilní složky mzdy. Podívejte se na rozdílné přístupy společností: 1. Firmy nemají žádnou směrnici upravující výši mezd. V tomto případě se výše mezd stanovuje podle výše mzdy stávajících zaměstnanců v kombinaci s očekáváním kandidátů a srovnání jejich úrovně. U těchto společností je někdy možné vyjednat si velmi zajímavou mzdu. Na druhou stranu je časté, že nemají systém ani na pravidelné zvyšování mzdy a tuto mzdu můžete tedy pobírat i několik let bez přidání. 2. Firmy mají směrnici upravující jak výši mezd, tak mzdovou strukturu (výši prémií), která jim slouží jako vodítko k určení mzdy. Samozřejmě je brána v potaz vaše představa a mzdy aktuál-

ních zaměstnanců. Směrnice obvykle určuje i systém přidávání mezd a hodnocení zaměstnanců. Některé firmy mají tzv. nástupní mzdu na daný typ pozice a vyšší nelze vyjednat. Častější je však rozpětí pro daný typ pozice. 3. Firmy mají implementován mzdový systém od renomované společnosti. Každý rok se účastní průzkumu mezd a srovnávají hodnocení vlastních zaměstnanců a následně poměrně objektivně upravují mzdové tarify pro všechny pozice. Tyto společnosti (obvykle velké a střední mezinárodní společnosti) mají pravidla striktnější a je časté, že určitá hranice je nepřekročitelná i u pozic, kde je na trhu práce extrémní poptávka (např. Java programátoři). Na druhou stranu můžete u těchto firem s jistotou předpokládat pravidelný roční nárůst mzdy (kromě let, kdy je svět v ekonomické krizi).

nové knihy * Kniha s označením náš tip je podrobněji recenzována na našem webu. / www.florence.cz

Anatomie 2

Dějiny medicíny

Od starověku po současnost

/ Roy Porter / Prostor, s. r. o., 812 s., 1497 Kč / Dějiny medicíny Roye Portera jsou mimořádným dílem, jež shrnuje a hodnotí celý dosavadní vývoj praktické medicíny i lékařské vědy. Kniha se věnuje především medicíně západní od starověku po současnost, ovšem pro srovnání nabízí stručný vhled do tradic medicíny východní (arabské, čínské a indické); ve zkratce také připomíná hlavní proudy a představitele novověké alternativní medicíny. V závěrečných kapitolách knihy otevírá Roy Porter etické otázky současné medicíny a rovněž se zamýšlí nad budoucností medicíny při vědomí jejích současných hranic.

Ošetřovatelství v geriatrii

Třetí, upravené a doplněné vydání

Hodnotící nástroje

/ Radomír Čihák / Grada Publishing, a. s., 512 s., 1739 Kč /

/ Andrea Pokorná a kol. / Grada Publishing, a. s., 202 s., 299 Kč /

Druhý díl vynikající učebnice obsahuje anatomii gastropulmonálního a urogenitálního systému a soustavy žláz s vnitřní sekrecí. Jsou to klíčové úseky pro fyziologii, patologii a klinickou praxi. V učebnici jsou vyzdvižena jednak základní fakta pro studenty medicíny, jednak vývojová a funkční hlediska. Oproti předchozímu vydání byl text tohoto dílu doplněn o poslední poznatky zejména v oblasti týkající se vývoje orgánů, genetiky a embryologie. Obrazová dokumentace nyní obsahuje téměř 500 převážně barevných vyobrazení, která jsou originálními díly pracovníků Anatomického ústavu.

Nástroje hodnocení kognice, interakce, sebepéče, výživy, bolesti, soběstačnosti a podpora smysluplnosti jsou hlavními tématy publikace, která se věnuje problematice péče v geriatrii z hlediska posuzování stavu geriatrických pacientů a klientů v nemocnicích a v zařízeních sociální péče. Přehled jednotlivých hodnotících technik v geriat­ rii u nás ještě nebyl takto komplexně publikován. Bude sloužit nejen studentům ošetřovatelství, ale také sestrám a pracovníkům v zařízeních sociální péče k posouzení stavu jejich klientů. Kniha obsahuje široký výčet hodnotících škál a nástrojů.

Psychosociální krizová spolupráce

autoinzerce???

/ Bohumila Baštecká a kol. / Grada Publishing, a. s., 320 s., 429 Kč / Učebnice se zaměřuje na současný vývoj: klade důraz na odolnost, komunitu, duchovní potřeby a zdroje, partnerství, rozmanitost a mezioborovost (kterou reprezentuje i autorský kolektiv). Kniha se věnuje též oblastem, které v současnosti vyžadují pozornost (např. kulturním kompetencím, vyhodnocování účinnosti a účelnosti intervence), a seznamuje s pojetím prvních občanských pomocí. Je zacílena na studenty psychosociálních a bezpečnostních oborů a odborníky v daných profesích.


5

rozhovor s Mgr. Danielem Pagáčem, MBA Ptala se: Magda Hettnerová, redakce Florence, foto: ČNRDD

„Zapište se někomu do života,“ vyzývá registr dárců dřeně V ČR je každý rok odhaleno kolem 1100 nových případů leukémií. Základem léčby akutních leukémií je chemoterapie, u některých leukémií je to pak transplantace kostní dřeně.

R

ozšířená je představa, že akutní leukémie se týká především malých dětí. Ve skutečnosti si tuto diagnózu nejčastěji vyslechnou lidé po šedesátce. Transplantace kostní dřeně je léčebná metoda, která se provádí jak u dětí, tak u starších pacientů, výjimkou nejsou ani senioři (nejstarším transplantovaným pacientem v ČR byl 71letý muž, ovšem v mimořádně skvělé fyzické kondici). Vhodný dárce pro transplantaci kostní dřeně se hledá nejdříve mezi pokrevními příbuznými. Přibližně 75 % pacientů však vhodného dárce v rodině nenajde a lékaři se musejí obrátit na nepříbuzné, dobrovolné dárce. Ti jsou sdruženi v registrech dárců, které v ČR existují dva. Jeden je součástí pražského IKEM a druhý, známější a výrazně početnější, Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD), je obecně prospěšnou společností, tedy neziskovou organizací. O tom, jak vlastně funguje, nám řekl jeho ředitel Mgr. Daniel Pagáč, MBA. Jak dlouho už Český národní registr dárců dřeně existuje? Náš registr dobrovolných dárců kostní dřeně byl založen jako jedna z aktivit Nadace pro transplantace kostní dřeně v roce 1992. Zakladatelem byl primář Hematologicko-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice MUDr. Vladimír Koza, který v roce 1991 provedl jednu z prvních transplantací kostní dřeně v ČR.

Co je hlavním účelem registru? Registr má čtyři hlavní funkce: nabírá dárce, vyšetří je, resp. vyšetří jejich HLA (tedy transplantační znaky), výsledek zanese do databáze, což je vlastní registr. V případě, že se v budoucnu objeví pacient, který má shodné transplantační znaky s dárcem, zajišťuje odběr kostní dřeně a její dodání od dárce k pacientovi. Kolik dárců v Českém národním registru dárců dřeně v současné

době je a kolika pacientům ročně pomůže? Registruje přes 43 tisíc lidí připravených poskytnout část své kostní dřeně k záchraně těžce nemocného člověka. A ročně náš registr zajistí dárce pro 30–50 transplantací. Pomáhá registr jen českým pacientům, nebo i zahraničním? ČNRDD je napojen na celosvětovou síť registrů, ve které je v současné době


8

florence 12/13

dezinfekce text: Petr Havlíček, HARTMANN-RICO, a. s., fota: Profimedia

Dezinfekce povrchů v bezprostředním okolí pacienta Dezinfekce povrchů v bezprostředním ­okolí pacienta, které jsou v častém ­kontaktu s rukama nebo kůží, je základním hygienickým opatřením a zásadní podmínkou pro přerušení infekčního řetězce.

P

řípravky, které se v okolí pacienta (označovaném také jako zóna pacienta) používají, by měly být bezpečné a snadno použitelné. Výbornou volbou jsou proto přípravky připravené k okamžitému použití, které se mohou ponechat v zóně pacienta a jsou tedy kdykoliv komukoliv k dispozici. Jsou to buď alkoholové přípravky, které se aplikují otěrem nebo postřikem, nebo utěrky napuštěné i jinými účinnými látkami. Při dezinfekci povrchů je vždy lepší dát přednost metodě otírání před postřikem. Při něm totiž vzniká aerosol, který se může snadno dostat do dýchacích cest zdravotníka nebo pacienta, popř. na jiná nevhodná místa. Dezinfekce postřikem by se tedy měla provádět jen tehdy, když není možné povrch dezinfikovat jinak, protože je například nepřístupný. Účinnost dezinfekčních přípravků by měla vždy zahrnovat ty mikroorganismy, které způsobují 95 % všech nozokomiálních nákaz: bakterie, kvasinky a obalené viry. Pokud to epidemiologická situace vyžaduje, je potřeba zajistit i další antimikrobiální účinnosti, např. virucidní při kontaminaci neobalenými

viry či sporicidní při výskytu spór Clostridium difficile. A jak je to s expoziční dobou? Přípravky určené k okamžitému použití se již neředí a expoziční doba je tedy jednoznačně určena výrobcem. U alkoholových přípravků (roztoků i utěrek) je nutné zajistit, aby byla dezinfikovaná plocha smočena přípravkem po celou expoziční dobu. Je-li expoziční doba např. 1 minuta, může se stát, že povrch po první aplikaci oschne rychleji a dezinfekci je nutné opakovat. To není moc výhodné, protože zdravotník musí u každé prováděné dezinfekce stát a čekat, aby mohl povrch znovu otřít či postříkat. Navíc se zvyšuje ­spotřeba ­přípravku a rostou tedy i ­náklady. Při používání jiných účinných látek stačí, když se povrch otře jen jednou. Pokud je přípravek testován za tzv. praktických podmínek, je jeho dezinfekční účinek zaručen i tehdy, když expoziční doba uplyne až po oschnutí plochy. Povrchy se mohou používat již po oschnutí přípravku. Výjimkou jsou situace, kdy je nutné plochu opláchnout (např. protože bude ve styku s potravinami) nebo v případě

Účinnost dezinfekčních přípravků by měla vždy zahrnovat ty mikroorganismy, které způsobují 95 % všech nozokomiálních nákaz: bakterie, kvasinky a obalené viry

epidemií. Pak se musí s používáním ­plochy ­počkat až do konce expoziční doby. Samozřejmě je možné používat pouze takové přípravky, které nepoškodí dezinfikovanou plochu nebo povrch přístroje. Proto se vyplatí důkladně si přečíst návod výrobce a zjistit, jakou materiálovou snášenlivost daný přípravek má, na jaký materiál je možné jej použít a na jaký nepoužívat. Nezávisí přitom vždy jen na chemickém složení přípravku, ale také na materiálu utěrek. Citlivé monitory, displeje nebo dotykové obrazovky se nedoporučuje čistit či dezinfikovat papírovými ubrousky, protože je mohou poškrábat. V našich zdravotnických zařízeních jsou poměrně hojně rozšířeny systémy na dezinfekci ploch, které tvoří opakovaně použitelné zásobníky a role suchých jednorázových utěrek. Neoddělitelnou složkou tohoto systému je také dezinfekční přípravek, jímž se utěrky napouštějí. Obecně není možné


11

foto: Profimedia

→ Proces zpracování a použití rouškovacích systémů ve FN Brno → Práce sester na CS v Nemocnici Jindřichův Hradec, a. s.

dezinfekce, sterilizace odborné téma

Proces zpracování a použití rouškovacích systémů ve FN Brno Ing. Jaroslava Jedličková, MBA Centrální operační sály I, FN Brno jjedlic@fnbrno.cz Dagmar Ježková Centrální sterilizace, FN Brno djezkov@fnbrno.cz Mgr. Eva Blažíčková Prádelna FN Brno eblazickova@fnbrno.cz

Používáním rouškovacích systémů, chirurgických roušek a operačních plášťů při operačních výkonech v souladu s platnou legislativou zajišťujeme pro pacienta bezpečnou ošetřovatelskou perioperační péči. Legislativa nám ukládá používat tento materiál jako zdravotnický prostředek a my jako zpracovatelé a uživatelé jsme povinni se platnými normami řídit.

Úvod V roce 2000 se ve FN Brno začalo hovořit o bezpečné přípravě operačního pole při chirurgickém operačním výkonu na základě nově vytvářené evropské normy zaměřené na chirurgické roušky, operační pláště a operační oděvy do čistých prostor. Bezpečný operační zákrok je zajištěn pouze použitím takových chirurgických roušek, které splňují určitá pravidla. Nová evropská norma EN 13795-1 se zaměřila na materiály, které odolávají pronikání mikroorganismů do operační rány a minimalizují šíření infekčních agens mezi pacientem a personálem na operačním sále v průběhu operačního výkonu.

Náš personál operačních sálů se tak poprvé ­setkal s ­jiným materiálem, než byla bavlněná rouška. Byly to jednorázové roušky z netkané textilie a roušky z ­mikrovlákna a ­trilaminátu pro opakované použití. Po ­ekonomické analýze a klinickém odzkoušení chirurgických roušek z mikrovlákna přistoupilo vedení nemocnice v roce 2002 k rozhodnutí používat tyto materiály v širším měřítku. V současné době probíhá manipulace s těmito materiály ve FN Brno ve třech etapách a na třech pracovištích. Jde o nemocniční prádelnu, centrální sterilizaci (CS) a centrální operační sály (COS). Zpracování těchto systémů je na vysoké úrovni a doplněním o jednorázové rouškovací


12

odborné téma Dezinfekce, sterilizace

florence 12/13

Obr. 1 P roces zpracování a použití ZP – rouškovacích systémů ve FN Brno

Tab. 1 Počty expedovaných KOP z CS na COS KOP 2013

výběrové řízení

nákup

prádelna nové výrobky + stávající zp

jednotlivé roušky

prací proces

kontrola

expedice na cs

vytvoření setu

měsíc

počet kusů

leden

1 509

únor

1 220

březen

1 437

duben

1 454

květen

1 245

červen

1 100

celkem

7 965

průměr/měsíc

1 328

průměr/pracovní den

66

centrální sterilizace příjem, kontrola

příprava, podlepení, balení

sterilizace

expedice na cos

centrální operační sály příjem kontejnerů a jednotlivých balení

kontrola procesorových indikátorů

použití při operačním výkonu a provedení záznamu do dokumentace

odvoz použitých zp do prádelny

Kompletní operační prádlo zdroj: autorky

systémy z netkaných textilií, především pro mikrobiologicky náročné operace, zabezpečujeme na našem pracovišti vysoký standard perioperační péče.

Zpracování roušek z mikrovlákna v nemocniční prádelně

Nové prádlo z mikrovlákna a trilaminátu Roušky a pláště z mikrovlákna (dále jen „operační textilie“) jsou dodány do prádelny ze skladu MTZ na základě výběrového řízení a dle specifikace uvedené v objednávce. Dodavatel operační textilie při dodání číselně označí dle dohodnutého klíče, což usnadňuje přehled o jednotlivých typech roušek a plášťů a také zefektivňuje manipulaci s nimi. Po vyzvednutí ze skladu projdou operační textilie pracím cyklem dle návodu výrobce a jsou roztříděny do příslušných sektorů pro následnou expedici na zdravotnické pracoviště – CS. Praní operačních textilií pro opakované použití Použité operační textilie jsou expedovány z COS pracovníky dopravy v zaplombovaných kontejnerech do prádelny. Zde jsou po kontrole a odstranění nepatřičných materiálů (např. buničitá vata, steridrape atd.) vloženy do komor tunelové pračky, roztříděné dle jednotlivých druhů, které jsou prány zvlášť v samostatných komorách, aby byly zachovány hyd-

rofilní vlastnosti absorpčních vrstev. Proces praní vyžaduje pečlivou kontrolu a monitoraci po celou dobu. Během procesu je nutné věnovat pozornost faktorům, jako jsou například poměr plnění komor tunelové pračky pracími médii, a to především v případech, kdy není komora naplněna v plné kapacitě 50 kg, dodržování dávkování pracího prostředku, hodnoty pH, požadovaných teplot aj. Ošetření prádla je realizováno při použití pouze 60 °C. Dalšími faktory jsou dodržení teploty a délky sušení, přičemž operační roušky se suší v parní sušičce a pláště v tunelfinišeru. V nemocniční prádelně FN Brno se denně zpracuje cca 156,5 kg operačních roušek a 68,2 kg plášťů z textilií pro opakované použití používaných na centrálních operačních sálech. Po proběhlém pracím cyklu jsou operační textilie mechanicky zkontrolovány. K mechanické kontrole jsou používány prosvětlovací stoly, které umožňují kontrolu celistvosti materiálu. Po vytřídění textilií, které neprošly kontrolou (neodeprané zbytky pásky, mechanicky poškozené atd.), jsou operační textilie uloženy do skladu dle číselného označení a dále poskládány do operačních setů dle vyhotovených seznamů. Při tomto zpracování je také každá jednotlivá operační textilie označena počtem absolvovaných pracích cyklů. To je důležité pro kontrolu doby použití a také pro nastavení a realizaci opakovaného impregnačního cyklu, tedy obnovení


15

Dezinfekce, sterilizace odborné téma

Práce sester na CS v Nemocnici Jindřichův Hradec, a. s. Bc. Hana Šimečková Centrální sterilizace Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. Ing. Iva Brabcová, Ph.D. ZSF JU, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence

Sterilizace a manipulace se sterilními zdravotnickými prostředky hraje zásadní úlohu v protiepidemiologických preventivních a represivních opatřeních, tyto postupy jsou zaměřeny na prevenci profesionálních nákaz při činnostech epidemiologicky závažných. Soubor validovatelných postupů předsterilizační přípravy, sterilizace a manipulace se sterilními zdravotnickými prostředky sleduje jeden společný cíl, sterilní zdravotnický prostředek na požadované úrovni. foto: archiv autorky

V

současné době nabývá sterilizace v oblasti zdravotnictví stále většího významu. S rozvojem sterilizační techniky, zdokonalováním metod sterilizace, zřizováním specializovaných pracovišť došlo ke zkvalitnění poskytování ošetřovatelské péče a ke zvýšené bezpečnosti pacientů ve zdravotnických zařízeních. Důležitá je aktivita sester a ostatních pracovníků v oboru sterilizace. Ve vzdělávání a osvětě je podstatné i osobní nasazení, zodpovědnost a týmová spolupráce. Oblast zdravotnictví představuje prostředí s permanentní hrozbou vzniku infekce. Toto riziko lze eliminovat pečlivým dodržováním sterilizačních a hygienických zásad, zákonů, norem, vyhlášek, nařízení, standardů, například vyhlášky MZ ČR č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Centrální sterilizace (CS), sterilizační centra se ve světě zřizovala od 40. let, u nás kolem 70. let 20. století. V této době vznikala specializovaná pracoviště, jejichž úkolem se stala předsterilizační příprava, setování, balení, sterilizace, skladování a transport sterilního materiálu. Provoz dnešních centrálních sterilizací je na kvalitativně vyšší úrovni. Práce na CS je prací týmovou, kde má každý z pracovníků své nezastupitelné místo. Během doby, která je potřebná pro předsterilizační přípravu, sterilizaci, manipulaci, uskladnění a transport zdravotnických prostředků, může dojít k nepředvídatelným technickým závadám různých přístrojů, ale i k pochybením lidského faktoru. Personál pracující na CS by měl pracovat systematicky a vysoce odborně, měl by prokazovat, že jeho znalosti jsou na úrovni vědy a výzkumu, který souvisí s poskytováním kvalitní ošetřovatelské péče.

Řada nemocnic si ani neuvědomuje, že sterilizace a oddělení centrální sterilizace je srdcem nemocnice. Vždy má být královstvím čistoty a oblastí spolupráce a příjemné pracovní pohody. Základním krédem profese sestry je podpora zdraví, prevence nemocí, návrat zdraví a zmírňování utrpení. Sestra specialistka, leckde přezdívaná „sterilizační“, se podílí na této filozofii, její činnost je však poněkud anonymní. Klienti ji téměř nevidí nebo nevnímají, a přitom právě ona je jedním z hlavních garantů zajištění jejich bezpečnosti při pobytu ve zdravotnickém zařízení. Lékařské nástroje a zdravotnické pomůcky tvoří jednu z nejdůležitějších materiálových hodnot, ale i investic v celkovém rozpočtu zdravotnických zařízení. Je proto nezbytné, aby se jejich funkční hodnota zachovala co nejdéle. Proto musíme dodržovat a respektovat doporučení výrobců nástrojů a prostředků zdravotnické techniky. Doporučená opatření musejí být v souladu s hygienickými předpisy.

Kdo na CS pracuje Na pracovišti centrální sterilizace pracují bez odborného dohledu registrované všeobecné

Budova Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s.


18

odborné téma Dezinfekce, sterilizace

v jedné otázce, bude teprve přihlášena do specializačního vzdělávání, kde se dál bude profesně rozvíjet. Velmi pozitivního výsledku jsme se dobraly i dotazováním sester CS na odborné otázky týkající se znalosti způsobu a fází sterilizace. Všechny respondentky na ně odpověděly správně. Znaly problematiku vakuového testu a princip Bowie-Dick testu. Nezaskočily je ani otázky týkající se kontroly sterilizace, exspirace a expozice a skladování sterilního materiálu, takže můžeme mluvit o jejich výborné znalosti dané problematiky. Chybovalo se pouze u definice sterilizace, kdy bylo uvedeno, že sterilizace je proces vedoucí k usmrcení virů – toto kritérium bylo splněno na 91,7 %. Chyb se respondentky dopouštěly i u otázky archivace písemné dokumentace sterilizace, když odpověděly, že písemná dokumentace se archivuje minimálně pět let. Toto kritérium bylo splněno na 83,3 %. Celková úspěšnost ošetřovatelského auditu „Sterilizace“ byla 98,1 %. Na základě zjištěných informací lze usoudit, že sestry na oddělení CS znají správné zásady sterilizace a tyto zásady dodržují (viz graf 2).

Diskuze Dezinfekce a sterilizace jsou základním opatřením k zabránění škodlivého působení mikroorganismů v prostředí zdravotnického zařízení, což hraje zásadní úlohu v protiepidemiologických preventivních a represivních opatřeních vedoucích ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienta. Toto šetření se zabývalo v dnešní době aktuální problematikou sterilizace a manipulace se sterilními zdravotnickými prostředky.

Literatura 1. Maďar R, Podstatová R, Řehořová J. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. 1. vydání. Praha: Grada, 2006. 176 s. ISBN 80-247-1673-9. 2. Melicherčíková V. Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz. Praha: Galén, 2007. 57 s. ISBN 978-80-7262-468-3. 3. Podstatová H. Základy epidemiologie a hygieny. 1. vydání. Praha: Galén, ­Karolinum, 2009. 158 s. ISBN 978-80-7262597-0. 4. Pokorná R. Zdravotnická zařízení a ­dezinfekce. Sestra, 2009, roč. 19, č. 10, s. 36. ISSN 1210-0404. 5. Šrámová H. a kol. Nozokomiální nákazy II. Praha: Maxdorf, 2001. 303 s. ISBN 80-85912-25-2. 6. Vrba M, Černá-Šípková H. Role sestry v USA – oceněná výzva. Sestra, 2006, roč. 16, č. 2, s. 19. ISSN 1210-0404.

florence florence12/13 6/13

Závěr Problematika dezinfekce a sterilizace je sestrám z CS Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s., dostatečně známá, sestry CS dodržují zásady správné sterilizace i manipulace se sterilními zdravotnickými prostředky. Současně se prokázalo, že sestry na odděleních Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s., chybují v dodržování správných zásad uchovávání, skladování vysterilizovaného materiálu, což je způsobeno především nedostatečnou znalostí aktuálně platné vyhlášky o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče nebo možným nepřikládáním vážnosti dané problematice, z čehož plyne dopouštění se zjištěných chyb. Výsledky tohoto výzkumného šetření sloužily jako podklad ke zvýšení kvality ošetřovatelských činností sester v Nemocnici Jindřichův Hradec, a. s., v oblasti dezinfekce a sterilizace zdravotnických prostředků. Proběhly dva interní semináře pro sestry a porodní asistentky jindřichohradecké nemocnice na téma „Dezinfekce a sterilizace“ a byla vypracována edukační příručka oddělení CS, která je k dispozici veškerému personálu Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. Průběžně zjišťujeme kvalitu dané oblasti ošetřovatelství nově zavedeným interním indikátorem kvality „Neshody“, který je čtvrtletně vyhodnocován a předkládán vedoucím pracovníkům. CS spolupracuje na interních auditech Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s.

Více o autorkách Bc. Hana Šimečková 1989: ukonč. SZŠ Tábor – obor všeobecná sestra; 1994: ukonč. PSS – obor instrumentování na operačním sále; 2003: CSS – obor sterilizace a dezinfekce; 2011: ukončeno Bc. studium – ošetřovatelství, VŠZSP Svatá Alžběta, Příbram; 2013: CSS – obor management a ekonomika ve zdravotnictví; 1989–1990: Okresní nemocnice Jindřichův Hradec, chirurgické oddělení, sestra; 1990– 2001: Okresní nemocnice Jindřichův Hradec, operační sály, instrumentářka; od 2001: Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s., centrální sterilizace, staniční sestra Ing. Iva Brabcová, Ph.D. 1991–2004: dětská sestra na novorozeneckém odd. Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s.; 2002: ukonč. Ing. studium na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci, VŠE Praha – Ekonomika a management; 2013: ukonč. doktorské stu­dium ZSF JU – obor Prevence, náprava a terapie zdravotní a sociální problematiky dětí, dospělých a seniorů

obsah

recenzované části výzkumné sdělení 19 / Postoje laickej verejnosti k darcovstvu orgánov v Slovenskej republike

přehledová studie 23 / Využití Teorie pokojného konce života v péči o pacienty v terminálním

přehledová studie 25 / Násilí a české ošetřovatelství

výzkumné sdělení 28 / Edukace geriatrických pacientů


VÝZKUMNé sdělení recenzované články

Postoje laickej verejnosti k darcovstvu orgánov v Slovenskej republike PhDr. Mgr. Silvia Cibríková, PhD. Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešov

Bc. Marta Hudáková Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešov

PhDr. Iveta Ondriová Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešov

Súhrn / Cieľom našej práce bolo zistiť, aké postoje zaujíma laická verejnosť k darcovstvu orgánov. Výsledky nášho prieskumu potvrdzujú záujem laickej verejnosti o danú problematiku. Na druhej strane sme však zistili potrebu ich väčšej informovanosti o legislatívnych a etických aspektoch darcovstva a transplantácie orgánov, ako aj ich konzekvencií pre riešenie konkrétnych situácií, s ktorými môžu byť konfrontovaní. V súlade s viacerými štúdiami bola identifikovaná nedostatočná informovanosť verejnosti o využívaní systému opting-out a existencii národného registra nedarcov orgánov. Kľúčové slová / darcovstvo orgánov – transplantácia – právne a etické aspekty darcovstva. Attitudes of general public to the organ donation in Slovakia Summary / The main aim of our study was to find out what kind of attitudes general public has regarding the organ donation. Our results confirm the interest of the general public on the issue. On the other hand, we have found the need for greater awareness of the legal and ethical aspects of organ donation and transplantation, as well as consequences to solve specific situations that people may be faced. According to several studies we identified lack of public knowledge about the use of the opting-out system and about the existence of a national registry of non-donators. Keywords / organ donation – transplantation – legal and ethical aspects of organ donation.

Úvod

Postoje laickej a odbornej verejnosti v súvislosti s legislatívnymi a etickými aspektmi darcovstva a transplantáciami orgánov boli predmetom viacerých domácich i zahraničných štúdií (Guľášová et al., 2007; Munzarová, 2005; Ilíková, 2008). Záujem o danú problematiku vystupuje do popredia v kontexte súčasných legislatívnych noriem (zákon NR SR č. 576/2004 Z.z.; odborné usmernenie MZ SR č. 28610/2006 – OZSO o darcovstve, odberoch ľudských orgánov z tiel živých a mŕtvych darcov, o testovaní darcov a o prenose ľudských orgánov na príjemcu). Náhrada životne dôležitých orgánov zničených chorobným procesom orgánmi zdravými otvára nové možnosti a perspektívy modernej medicíny. V kontexte etických problémov súvisiacich s darcovstvom orgánov sa do popredia dostávajú dve najdôležitejšie otázky, a to tie, ktoré sa zaoberajú definíciou smrti, a tie, ktoré sa týkajú súhlasu s odberom (Munzarová, 2005). Odbery a transplantácie orgánov závisia vo veľkej miere od právnych no­ riem štátu. Rovnako aj charakter a kvalita transplantačného programu súvisia s etickými, morálnymi i náboženskými zásadami a kultúrnymi tradíciami národa (Laca, 2009). V zásade existujú dve

formy úpravy darcovstva orgánov po smrti (transplantácie ex mortuo). V Európe rozoznávame dva systémové prístupy: systémy, v ktorých sa pre darovanie orgánov po smrti vyžaduje explicitný súhlas darcu (opting-in systém), alebo systémy, ktoré vychádzajú z tzv. prezumovaného súhlasu (opting-out systém). Druhý menovaný systém úpravy odoberania orgánov z tiel mŕtvych darcov sa uplatňuje aj v Slovenskej republike. Pre darovanie orgánov po smrti sa teda nevyžaduje súhlas predpokladaného darcu, ten sa predpokladá, dokiaľ osoba nevyhlásila nesúhlas s darovaním po smrti. Takáto úprava zvyšuje počet predpokladaných darcov, aj keď podľa niektorých autorov nedostačujúco chráni práva na ochranu osobnosti. Záujem na ochrane zdravia a života druhej osoby teda v týchto prípadoch prevažuje nad záujmami zomrelej osoby. Konkrétne, odber orgánov z tiel mŕtvych darcov upravuje § 37 zákona o zdravotnej starostlivosti (zákon č. 576/2004 Z.z.), podľa ktorého odobrať orgány, tkanivá alebo bunky z tiel mŕtvych darcov možno iba vtedy, ak osoba počas svojho života neurobila písomné vyhlásenie, že s týmto zásahom do svojej telesnej integrity nesúhlasí. Pokiaľ nedôjde k vyjadreniu písomného nesúhlasu s odberom

a prenosom orgánov počas života darcu, predpokladá sa jeho súhlas s odberom a lekári môžu odobrať orgán(y) na zákonom určené účely. Za osobu nespôsobilú môže informovaný súhlas/nesúhlas (vyjadrenie) počas jej života dať jej zákonný zástupca. Vyhlásenie (nesúhlas s odberom) s osvedčeným podpisom sa zasiela do registra osôb, ktoré vyjadrili počas svojho života nesúhlas s odobratím orgánov, tkanív a buniek po smrti, vedeného Ministerstvom zdravotníctva SR. Pri transplantácii od živého darcu daruje jeden človek vlastný orgán druhému, za účelom predĺženia jeho života. Darovať orgány môže príbuzný aj nepríbuzný darca. U príbuzného darcu sú výsledky transplantácie lepšie vzhľadom na imunologickú príbuznosť s príjemcom (Šoltés, 2008). Žijúci darca musí byť svojpráv-

Recenzovaly Prof. MUDr. Marta Munzarová, CSc. emeritní profesorka LF MU v Brně PhDr. Věra Wolffová Fakultní nemocnice Ostrava, oddělení řízení kvality – všeobecná sestra, transplantační centrum – transplantační koordinátor

19


28

recenzované články Výzkumné sdělení

florence 12/13

Edukace geriatrických pacientů Mgr. Šárka Šmídová LDN FN Plzeň

Mgr. Jaroslava Nováková Katedra ošetřovatelství a porodní asistence ZČU Plzeň

Souhrn / Cílem našeho průzkumného šetření bylo zjistit úroveň znalostí všeobecných sester o edukaci a o změnách ve stáří ovlivňujících edukační proces. Dále zjistit realitu, uvědomění si edukačního procesu v praxi a také to, zda je před propuštěním pacienta do domácího prostředí edukována rodina či jiný pečovatel. Součástí práce bylo též zjištění, zda mají oslovená zdravotnická zařízení standard na provádění edukace, a výstupem práce bylo vytvořit vhodný edukační materiál na základě komplexního zjištění. Klíčová slova / edukace – edukační proces – geriatrický pacient. The education of geriatric patiens Summary / The target of survey was to find out the level of knowledge of general nurses about education and changes in old age which influence the process of education. The further aim was to find out reality, realization of process of education and if the family or other carer is educated before the patient is discharged to home. Other part of the survey was also fading if the approached medici device have standards for the implementation of education and work output was based on a comprehensive finding to create an appropriate educational material. Keywords / education – educational process – geriatric patient.

Úvod

V současné době se zvýrazňuje trend populačního stárnutí, zvyšuje se počet seniorů, což vede k nárůstu počtu pacientů v seniorském věku/geriatrických pacientů. Ti jsou častěji hospitalizováni a proces uzdravování či adaptace na změny je pro ně obtížnější. Hospitalizace je pro ně náročná životní situace. Jako každý pacient potřebuje senior/pacient informace, vysvětlení a návod, jak postupovat. Proces učení je ve vyšším věku složitější, je na něj potřeba více času, trpělivosti, ale neznamená to, že se nic nového již nelze naučit. Významem edukace je předání informací, ukázka, jak postupovat v praktických činnostech, změna postojů, návyků, chování. Cílem edukace je určitá úroveň vědomostí, dovedností, dosažení změn a odstranění chyb. Edukační proces v ošetřovatelství je proces učení jako takový. Edukace je důležitá součást zdravotní péče. Pacient má na ni právo a pro zdravotníky je zákonnou povinností. Edukace má vliv na spokojenost pa-

Recenzovaly Mgr. Bohumila Hajšmanová Domovinka – sociální služby, o. p. s. Mgr. Helena Layerová Vyšší odborná škola zdravotnická, managementu a veřejnosprávních studií, Plzeň

cientů, jejich samostatnost, soběstačnost, efektivnost léčebného režimu a ovlivňuje i finanční náklady. Základem jsou odborné znalosti personálu, znalosti o edukaci, umět ji a také mít zájem učit druhé.

Metodika

Ke znázornění současného stavu vztahujícího se k danému tématu byla vy­užita metoda kvantitativní. Byl sestaven a po­ užit nestandardizovaný dotazník. Cílovou skupinu tvořily všeobecné sestry pracující na standardních odděleních, kde jsou hospitalizováni i senioři/geriatričtí pacienti. Průzkum proběhl v lednu a únoru 2013 ve třech nemocnicích v Plzeňském kraji. Průzkumný soubor celkem tvořilo 204 respondentů s různou úrovní vzdělání a délkou praxe. Největší zastoupení měly v souboru všeobecné sestry se středoškolským vzděláním (dále SZŠ, 70 %), další větší skupinu ze souboru dotazovaných tvořily sestry s délkou praxe 21 a více let (35 %). Znalostní část dotazníku byla zpracována souhrnně dle předem stanovených kritérií a úroveň znalostí v jednotlivých kategoriích byla vyjádřena aritmetickým průměrem známek.

Výsledky

Znalosti sester o edukaci Analýza dat potvrdila podmíněnost úrovně znalostí sester o edukaci úrovní jejich vzdělání. Ukázalo se, že celkově uspěly sestry s vysokoškolským vzděláním nejlépe. Naopak největší skupina SZŠ

(143 sester) získala nejhorší průměr známek. Při porovnání v závislosti na délce praxe měla skupina nejzkušenějších sester horší průměr známek, tudíž méně znalostí. Hodnocení v závislosti na praxi nerozlišuje vzdělání jednotlivých dotazovaných osob (graf 1, 2). Zajímalo nás také, které otázky byly nejproblematičtější. Byly to otázky týkající se komunikace (tab. 1, 2). V otázce č. 5 byl dotaz, kolika procenty se verbální komunikace podílí na celkovém účinku komunikace. Správná odpověď zní dle literatury 7 %, správně ji zodpovědělo pouze 8,3 % (17) respondentů. Tato otázka byla zařazena, abychom zjistily, zda si sestry uvědomují, že to, co slovně sdělí, nemusí být druhou stranou (pacientem) na 100 % pochopeno. Z výsledků vyplynulo, že většina sester si možnost nepochopení slovního sdělení pacientem neuvědomuje. Otázka č. 6 byla zařazena v návaznosti na nutnost ověřit si sdělované. Zjišťujeme nejen, zda pacient porozuměl, ale co porozuměl. Proto se neptáme: Chápete to? Rozumíte tomu? Ptáme se: Co jste mi rozuměl? Správně odpovědělo pouze 47 % respondentů, což je známka spíše špatné komunikace v praxi. U edukace je obojí zmíněné důležité. Znalosti sester o změnách ve stáří ovlivňujících edukační proces Předpoklad, že sestry mají velmi dobré znalosti o změnách ve stáří, se v průzkumu nepotvrdil. Více než polovina dotazo-


Výzkumné sdělení recenzované články

Tab. 1 Ú roveň znalostí o celkovém účinku verbální komunikace v závislosti na vzdělání

Tab. 2 Volba otázky ke zjištění porozumění edukace pacientem

Možnosti Vzdělání

Možnosti

Celkem

%

7%

7

4,9

3

11,1

4

13,3

3

50 %

25 17,5

6

22,2

5

16,7

0

80 %

105 73,4 16 59,3

17

56,7

1

25 139 68,1

Co z toho budete dál dělat? 9

7,4

4

13,3

0

0

143 100 27 100

30

100

4

Co jste mi rozuměl z toho, co jsem vám říkala?

Nevím

6

Celkem

Graf 1

VOŠ % VŠ – Bc. % VŠ – Mgr. %

4,2

2

Σ

%

75

17

8,3

0

36 17,7

Vzdělání

SZŠ

12

5,9

100 204 100

Celkem

SZŠ

%

VOŠ

Chápete to?

3

2,1

Rozumíte tomu?

39 27,3

2

6,3

% VŠ – Bc. % VŠ – Mgr. %

Σ

%

0

0,0

0

0,0

0

0,0

3

1,5

7

25,9

1

3,3

1

25,0 48 23,5

7,4

3

10,0

0

0,0

21

70,0

3

75,0 96 47,0

59 41,3 13 48,2

Pochopil jste všechno?

33 23,0

18,5

5

16,7

0

Celkem

143 100,0 27 100,0

30

100,0

4

Graf 2

Souhrn úrovně znalostí v závislosti na vzdělání

5

0,0

1,9

Souhrn úrovně znalostí v závislosti na délce praxe

2,57 2,20

2,08

2,10

1,5

1,25

43 21,1

průměr známek 3

2

1,8

6,9

100,0 204 100

průměr známek 2,5 2,1

14

1,91

2

1,93

1

1

0,5 0

0

Graf 3

VOŠ

VŠ – Bc.

VŠ –Mgr.

do 1 roku

Graf 4

Oblasti ovlivňující proces edukace v období stáří

83,8

20,6

17,2

80

60

60 40,2

40

40

36,8 22,1

20

17,2

20 0,9 pé

či

os tí

ne

je m

o

m oz ře j če

sa m

0

% 100 80 60

foto: archiv autorky

z na od ds po ta vě nd dn ar os dn t í

zd ra vo tn ko ís gn ta iti v vn í fu m nk ot iv ce ac e, pr io rit y ad ap ta ce m ot or ps ik a yc hi ck ýs so ta ci v ál ní ek z on m ě om ny ic ké zm ěn y st yl uč en ko í m un ik ac e

xistence ošetřovatelského standardu na provádění E edukace ve zdravotnických zařízeních

55,9

21 let a více

ztah rodin k možnosti péče o nemocného seniora V v domácím prostředí

0

Graf 5

16–20 let

80

36,8

35,3

11–15 let

% 100

48,5 30,9

6–10 let

% 100 78,9

70,1

1–5 let

jin ak

SZŠ

„Važ si starce i tehdy, kdyby ze stařecké slabosti pozapomněl svých vědomostí.“ Talmud

40 24,5

19,6

20 0

ano

ne

nevím

zdroj: výzkum autorek

29


32

praxe Mobbing na pracovišti

florence 12/13

Konfliktem to začíná (?)

Mgr. Veronika Benešová, Ph.D. Katedra sociální práce ZSF JU

N

Typická oběť mobbingu neexistuje. Postihuje ženy i muže rozdílného věku. Obyčejně jím však bývají postiženy osoby, které se nějakým způsobem liší od ostatních.

Současné trendy všeobecně zdůrazňovaného individualismu, rostoucí stres v zaměstnání vyvolaný objektivními vnějšími tlaky na zaměstnavatele i na zaměstnance, rostoucí konkurence, přijímání nejrůznějších úsporných opatření, snaha o dosahování maximální produktivity za každou cenu, to vše nahrává nejrůznějším projevům šikany. Problém je o to vážnější, že se o něm většinou veřejně příliš nehovoří. Oběť sama se často cítí spíše provinile. Mobbing se rozšiřuje i na základě nového fenoménu – nezaměstnanosti. Právě hrozba ztráty zaměstnání, situace, kdy musejí pracovníci soutěžit, dokazovat denně schopnosti, tomu nahrává.

a autentickém vyprávění sestry, která si přála zůstat v anonymitě, protože se domnívá, že se se šikanou při své profesi zdravotní sestry face to face setkala, si některé znaky a projevy šikany osvětlíme. Ne vždycky totiž musejí konflikty na pracovišti, špatná komunikace a „problémový“ zaměstnanec nutně znamenat, že k šikaně na pracovišti dochází. Když jsem jako zkušená sestra nastoupila na jiné pracoviště, brzy jsem si všimla, že jeden lékař tam často a víceméně bez příčiny zvyšuje na některé sestry hlas, vyhrožuje jim, ponižuje je a používá proti nim vulgární slova. Překvapilo mě, když mi kolegyně řekly, že s tím nikdo nic neudělá, protože to trvá už dlouho. P. Hartl a H. Hartlová vysvětlují mobbing jako „formu psychického terorismu, jenž se uplatňuje v podnikové praxi. Aby se dalo hovořit o šikaně, musí existovat agresor, oběť a prostředí, ve kterém se šikana uskutečňuje. (Termín šikana se spíše užívá u dětí, pojem mobbing v podnikové praxi). Nejedná se o jednorázový akt.“ Atmosféra na oddělení byla velmi nepříjemná. Lékař často chyboval, ale když jsme jej na chybu upozornily, reagoval povýšeně a nepřiměřeně. Vzhledem k tomu že jeho chování negativně ovlivňovalo poskytovanou péči, rozhodla jsem se informovat o situaci hlavní sestru dopisem. Ostatní kolegyně mě v mém záměru podporovaly, ale ze strachu, že se to onen lékař dozví, se dopis bály podepsat. Mnoho pracovníků se snaží přehlížet diskriminaci, která je proti nim namířena. Jiní postižení mobbingem se vědomě snaží získat si sympatie mobbéra. Někteří se mu snaží vyhýbat. Toto chování ale ztrácí smysl a velmi omezuje v každodenním životě.

Svůj plán jsem sdělila staniční sestře, která se mě, k mému překvapení, zeptala, čeho tím chci dosáhnout. Uvedla jsem, že rozhodně změny nevhodného chování onoho lékaře. Oběť se nesmí vzdát, nesmí se s touto situací smířit, musí převzít odpovědnost sama za sebe! Otázkou je, zda vytrvat, či utéct. Role oběti při obraně je velice obtížná, přesto by se oběť šikany měla soustředit na níže popsaná doporučení: začít inventurou své práce; uvědomit si svá slabá místa, usilovat o změnu chování; zapojit sociální síť; promluvit si s mobbérem; myslet pozitivně; vystupovat sebevědomě; neodhalovat slabá místa; dodržovat skupinové normy; čelit osobním útokům; zvolit právní cestu. Zanedlouho začal tento lékař terorizovat jednu mou kolegyni. Neustále ji kontroloval a zvyšoval na ni hlas, třeba kvůli puštěnému rádiu, otevřenému oknu apod. Obsahem termínu mobbing jsou negativní formy komunikace, které jsou zaměřeny vůči určité osobě (ze strany jedné nebo více osob), přetrvávající po delší dobu, a kterými je charakterizován také vztah pachatele a jeho oběti. Vyvíjí se v několika fázích. Typická oběť mobbingu neexistuje. Postihuje ženy i muže rozdílného věku. Obyčejně jím však bývají postiženy osoby, které se nějakým způsobem liší od ostatních. Mezi metody mobbingu řadíme např. ignoraci (daná osoba je „vzduch“), urážení, potupu, tajný výsměch, zdiskreditování (roznášení fám a očerňování pověsti), utajování informací, záměrné poškozování a deformaci pracovního prostředí, nucení ke zdraví škodlivé pracovní činnosti apod. Kolegyně se lékaře zeptala, co mu na ní vadí, ale nedostala žádnou konkrétní odpověď. Brzy


foto: Profimedia

Mobbing na pracovišti praxe

si začala stěžovat na bolesti žaludku, problémy se spánkem, strach chodit do práce a strach, že udělá chybu. Mezi typické následky na psychiku a fyzické zdraví oběti lze zařadit únavu, deprese, poruchy spánku, poruchy koncentrace, pochybnosti o sobě, stavy úzkosti a myšlenky na sebevraždu a psychosomatické choroby, jako jsou bolesti hlavy, zad, kožní choroby, choroby žaludku. Při první příležitosti požádala o přeřazení na jiné oddělení z důvodu problematické komunikace s lékařem. Pokud chce oběť změnit pracovní místo, měla by to udělat co nejdříve. Říkala, že ji práce na našem oddělení v minulosti velmi bavila a že je jí líto, že musí odejít, ale že už to dál nezvládne. Psychický teror na pracovišti vede často k úplnému duševnímu a tělesnému vyčerpání.

Mezi typické následky na psychiku a fyzické zdraví oběti lze zařadit únavu, deprese, poruchy spánku, poruchy koncentrace, pochybnosti o sobě, stavy úzkosti a myšlenky na sebevraždu a psychosomatické choroby

U mnohých obětí existuje pouze jediné východisko – vezmou si život. Jak vyplývá ze švédských výzkumů, 10–20 % všech sebevražd je třeba odvozovat od mobbingu. Když kolegyně odešla a vše pokračovalo ve stejném duchu, byla svolána provozní schůze oddělení. Na ní jsem dotyčnému lékaři otevřeně řekla, že jsem stížnost napsala já, a vysvětlila jsem důvody, které mě k tomu vedly. Za nějakou dobu začal hledat chyby v mé práci. Když jsem například šla do krevní banky pro krev a zdržela se tam, protože průvodní formuláře obsahovaly nesprávné jméno pacienta, vyžadoval po mně po návratu na oddělení zvýšeným hlasem a velmi nekolegiálním tónem vysvětlení, kde jsem tak dlouho byla. Mobbér si obvykle najde další oběť. Ta by si měla schovávat důkazy, vše si zaznamenávat a zajistit si osobní ­svědectví. To jsem bez zaváhání udělala, ale bylo mi jasné, že můj pracovní poměr se blíží ke konci. Výpověď jsem podala poté, co jsem jednoho dne netrpělivě čekala na ranní vizitu, protože pacient po intrakraniálním krvácení měl velmi vysoký krevní tlak a já mu chtěla podat perorální lék, na nějž dobře reagoval. Přišel výše zmíněný lékař, upozornila jsem ho na vysoký tlak pacienta, a že má dostat léky. Odpověděl, že mám léky pacientovi podat, a začal psát vizitu. Vyndala jsem ordinované léky z lékárny, zkontrolovala jsem jejich názvy a gramáže z monitoru počítače a podala jsem je pacientovi. Na to mě lékař obvinil, že podávám léky bez hotové ordinace, a pokračoval, že na práci na tomto oddělení nemám, že bych měla odejít, jsem neschopná a kvůli mně se bude propouštět. Ptala jsem se, jestli chtěl ordinaci ještě měnit a jaké jiné chyby jsem v minulosti udělala, ale nedostala jsem opět žádnou konkrétní odpověď. V hodnocení zaměstnance mi nikdy nebyly vytknuty žádné nedostatky v práci. Mobbing často velice naruší osobní i rodinné vztahy. Následkem působícího stresu se mohou u oběti vyskytovat změny chování. Mobbing má negativní následky i pro pracoviště. Oběti bývají týdny až měsíce vyčerpané, což má vliv na jejich pracovní výkon. Také mobbéři svou energii spotřebovávají zbytečně na vymýšlení dalších strategií zlomyslností. Závažné jsou i důsledky pro podnik, v němž špatné pracovní klima snižuje motivaci zaměstnanců. Tam, kde si v pracovním prostředí najde místo mobbing, se šíří atmosféra strachu a nedůvěry. Kolegialita a vzájemná podpora při dosahovaní společných cílů se navždy ztratí. Mobbing ničí nejen solidaritu mezi kolegy na pracovišti, ale tam, kde se mobbuje, už není místo ani pro efektivní

33


36

zpravodaj

ČAS

florence 12/13

Nutričním terapeutům bych přála, aby byli bráni jako právoplatní členové ošetřovatelských týmů Když se Jaroslava Pavlíčková jako absolventka základní školy rozhodovala, které povolání si zvolí, měla jasno. Chtěla být všeobecnou sestrou. „Vždycky jsem chtěla pomáhat nemocným, starat se o ně,“ říká. Přihlásila se proto na Střední zdravotnickou školu v Hradci Králové, kam v roce 1968 nastoupila. Osud s ní však měl jiné plány. Hned v prvním pololetí 1. ročníku se u ní objevila alergie na léky a na doporučení lékaře musela studium přerušit. Svého snu pracovat ve zdravotnictví se však nechtěla vzdát, a tak se vypravila do Prahy, kde se ve Výzkumném ústavu výživy seznámila s prací dietních sester. Stala se jednou z nich a dnes má kromě bohatých zkušeností z tohoto oboru na svém kontě i několik napsaných knih na téma výživa, působí jako lektorka a v červnu letošního roku získala od České asociace sester ocenění za rozvoj oboru. Jaké byly vaše začátky v oboru dietní sestra? Když jsem v roce 1968 nastupovala na Střední zdravotnickou školu v Hradci Králové, odkud jsem pak musela ze zdravotních důvodů odejít, už tenkrát pracovaly ve Výzkumném ústavu výživy dietní sestry na oddělení a byly brány jako platné členky celého lékařského a ošetřovatelského týmu. Pracovaly i na výzkumných úkolech, to se mi líbilo. Viděla jsem, že i jako dietní sestra se dostanu k nemocnému a budu se o něj starat v době nemoci, proto jsem se pro ten obor rozhodla. Jak se od té doby změnil? K mé nelibosti se obor dietních sester mění velmi pomalu. To, co jsem viděla ve Výzkumném ústavu výživy, bylo po dokončení studia jen sci-fi. Dietní sestry se na oddělení skoro nedostaly, pracovaly ve stravovacím provozu, pomáhaly v kuchyni a připravovaly jídelní lístky. To byla snad jediná naše odborná práce, jinak jsme byly brány jako takové lepší kuchařky. Teprve asi před dvaceti lety se začala karta obracet. V NCONZO na katedře dietních sester pracovala paní Felicitas

Jaroslava Pavlíčková

V mnohých nemocnicích si management nechce uvědomit, že léčba nesprávně živeného pacienta nebude úspěšná.

Hlaváčková, která pořádala odborné kurzy pro dietní sestry. Začala jsem na tyto kurzy dojíždět a zjistila jsem, že se s naším oborem dá něco dělat. V 90. letech byl pořádán specializovaný dvouletý kurz Poruchy výživy a výměny látek. Absolvovala jsem jej, praxi jsem vykonávala na metabolickém oddělení ve FN Hradec Králové u pana profesora Zdeňka Zadáka. Tam mi tenkrát přišla nabídka, jestli bych nechtěla pracovat na oddělení a zda bych byla schopná ohlídat nemocné s poruchami výživy a zaměřit se na enterální výživu. Byla to pro mne výzva, kterou jsem bez rozmýšlení přijala. Jako první dietní sestra jsem začala pracovat na oddělení a starala jsem se o nemocné v kritickém stavu a o nemocné s poruchami výživy. V čem dnes vidíte největší slabiny vašeho oboru? V mnohých nemocnicích si management stále ještě nechce uvědomit, že pokud nebude nemocný správně živen, nebude jeho léčba úspěšná. Nejde jen o umělou výživu, ale o normální fyzio­ logický příjem, při kterém potřebuje nemocný dostatečné množství kvalitní stravy. Dietní sestry nebyly dlouho brány ani za platné členky ošetřovatelských týmů, platí to i dnes? Je dlouholetou pravdou, že nutriční terapeuti jsou na okraji nelékařských profesí. Záleží ale na každém z nás, jak se umíme prosadit, jak zdůvodníme své návrhy a přesvědčíme ostatní, že svému oboru rozumíme a můžeme být svými vědomostmi nápomocni nemocným i celému ošetřovatelskému týmu. Jak byl měla vypadat ideální spolupráce mezi nutričním terapeutem a zbytkem ošetřovatelského týmu? V mé představě je ideální spolupráce taková, kdy je nutriční terapeut začleněn do ošetřovatelského týmu, účastní se vizit, může vést specializované poradny, může pracovat jako nutriční terapeut při přípravě umělých výživ a bude mít spoluúčast na výzkumu. Bude mít možnost spolupracovat


zpravodaj čas

s lékaři při výživě nemocných a bude mít právoplatný hlas v oboru nutrice nemocných. Vyplnilo se už něco z toho? Dnes se konečně dostáváme k lepšímu. Pracujeme na odděleních, ve velkých nemocnicích to bývá již pravidlem, pracujeme na výzkumných úkolech, v poradnách a specializovaných pracovištích. Změnili se nějak pacienti? Pacienti jsou stále stejní – vystresovaní, bojácní, nemocní a v mnoha případech také podvyživení. Co se snad změnilo, je to, že mladá a střední generace se živí trochu jiným způsobem než generace seniorů. I v těchto případech musíme brát zřetel na jejich výživu a při přípravě stravy jim vyjít vstříc. Působíte mimo jiné i jako lektorka v NCONZO. Jaké obory vyučujete? V NCONZO vyučuji již několik let, a to nejen obor nutriční terapeut, ale přednáším i v lékařských kurzech. Má sdělení jsou o spolupráci lékařů a nutričních terapeutů, možnostech využití nutričních terapeutů na oddělení, výživě v kritických stavech a umělé výživě a dietetice při různých onemocněních. Kromě toho jste také autorkou řady knih. Chystáte momentálně nějakou další? S doc. Kohoutem jsme před několika lety začali psát knihy pro nemocné. Začínali jsme a nevěděli jsme, jestli se knihy ujmou a zaujmou. První kniha byla o celiakii a měla obrovský ohlas. Tak jsme začali psát knihy o výživě při různých onemocněních. Poslední knihu jsem psala pro společnost Nutricia a týkala se nemocných dětí. Byla přeložena i do slovenštiny, z čehož jsem měla velkou radost. Žádnou další momentálně nechystám.

inzerce

Proč jste vstoupila do ČAS a co pro vás cena za rozvoj oboru znamená? Do ČAS jsem vstoupila v roce 1992, protože jsem chtěla být členkou nějaké odborné společnosti. Jako členka ČAS se mohu účastnit různých odborných seminářů, školení a kongresů, a to nejen v mém oboru, což mi přináší další vzdělání a možnosti rozvíjení oboru nutriční terapeut. Mnoho let jsem byla předsedkyní sekce nutričních terapeutů a se svými kolegyněmi jsem se snažila, aby se naše profese pohnula dopředu. A co pro mě znamenalo ocenění ČAS? Byla jsem velmi překvapena a děkuji svým kolegyním, že mě na toto ocenění navrhly. Byl to pro mne opravdu veliký okamžik, protože jsem si nikdy nemyslela, že bych dělala něco mimořádného. Jsem ráda, že jsem se ho dožila ve zdraví a v pracovním procesu. Dělám zkrátka své povolání, jak nejlépe umím. Jsem ráda, že jsem byla vybrána komisí ČAS k tomuto ocenění, a myslím, že se blýská na lepší časy a naše profese bude jako jiné nelékařské obory uznávanou a ­potřebnou. Čeho byste chtěla ještě ve svém profesním životě dosáhnout? Myslím, že jsem dosáhla všeho, co jsem chtěla. Mohu pracovat s nemocnými, spolupracuji s lékaři, s prof. Zadákem jsem spolupracovala na výzkumných záměrech, předávám své dlouholeté zkušenosti mladším kolegyním. Co bych však přála mladým nutričním terapeutům, je, aby mohli pracovat jako já. Aby jim byla dána možnost konzultací s lékaři a byli bráni jako právoplatní členové ošetřovatelského týmu. Zdravotnické povolání je totiž opravdu posláním, jen si to někteří z nás neuvědomují. Magda Hettnerová, redakce Florence

k věci

→ Kdo je Jaroslava Pavlíčková Na SZŠ ve Školské ulici v Praze vystudovala obor dietní sestra a po maturitě v roce 1972 nastoupila do léčebny TRN v Pleši. O rok později odešla do FN Hradec Králové, kde pracovala na Oddělení léčebné výživy a stravování jako dietní sest­ ra ve dvousměnném provozu. V roce 1990 dostala nabídku od prof. Z. Zadáka pracovat s nemocnými a věnovat se umělé výživě. Nastoupila tedy na Kliniku gerontologickou a metabolickou, kde pracuje už 22 let. Řadu let již působí jako lektorka NCONZO, lektorka farmaceutických firem a je spoluautorkou několika knih pro nemocné a kuchařek pro zdravé i nemocné. V ČAS působí od roku 1992, patnáct let byla předsedkyní Sekce nutričních terapeutů. V červnu letošního roku získala cenu ČAS za rozvoj oboru. Je vdaná, má dva syny a tři vnučky.

37


42

právo text: JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Bc. Eva Kučková

Cizí těleso v dutině břišní po operaci Cizí těleso, které zůstane po operačním zákroku v tělesné dutině nebo v operační ráně, je vždy závažnou komplikací, která nejen negativně ovlivňuje zdravotní stav pacienta, ale také poškozuje dobré jméno nemocnice, v níž k takové nežádoucí události došlo. Setkáváme se jak s nechtěným ponecháním sušícího materiálu v ráně či tělesné dutině, tak s ponecháním nástrojů nebo jen částí nástrojů užitých při operaci. Že je tato komplikace vždy vítaným tématem pro média, která podávají informace zkresleně, není třeba zdůrazňovat.

Skutkový stav U 30leté ženy byla diagnostikovaná akutní apendicitis s cirkumskriptní peritonitidou, pro kterou byla indikována a bez odkladu provedena appendektomie. Dle operačního protokolu byl výkon v celkové anestezii klidný, bez komplikací a rušivých příhod během výkonu. Po ukončení výkonu instrumentářka hlásila, že sušení i použité nástroje souhlasí, což potvrdila i obíhající sestra. Operatér po tomto hlášení operační ránu po anatomických vrstvách uzavřel. Po více než roce byla pacientka přijata na chirurgické oddělení pro příznaky akutního ileózního stavu, který byl řešen akutním výkonem, při kterém

byla v dutině břišní nalezena rouška, která byla příčinou ileózního stavu. I když se pacientka po operaci ileózního stavu rychle bez dalších komplikací zotavila, operační rána se dobře zhojila, pacientka oprávněně vznesla nárok na odškodné. A je také pochopitelné, že se hledal viník této závažné komplikace, příčiny a důvody jejího vzniku.

Diskuze Protože po provedené appendektomii nebyl žádný další operační zákrok proveden, je nepochybné, že rouška v dutině břišní nechtěně zůstala po provedené appendektomii. Jako samozřejmý viník byla označena instrumentářka, která při appendektomii instrumentovala. Ta ovšem spolu s obíhající sestrou trvala na tom, že roušky před výkonem i po něm řádně spočítala a jejich počet souhlasil. Obíhající sestra potvrdila, že počet roušek souhlasil a počítání bylo prováděno standardním způsobem. Dle našeho názoru nejsou v tomto konkrétním případě dostatečné argumenty pro sankce instrumentářky, neboť samotná skutečnost, že rouška byla nalezena v dutině břišní, automaticky neznamená, že je instrumentářka špatně spočítala. Při správném počítání rou-

šek instrumentářkou nelze vyloučit, že nadbytečná rouška mohla být bez jejího vědomí přinesena navíc z přípravny za jiným účelem. S odstupem času větším než jeden rok je nemožné objektivně doložit postup při operaci a zjistit, kdo z členů operačního týmu a zaměstnanců sálu pochybil. Je nepochybné a nevyvratitelné, že pacientka má oprávněný nárok na odškodné. To hradí pojišťovna, se kterou má nemocnice smlouvu. Diskuze může být pouze o výši odškodného.

Závěr Pacientka oprávněně vznesla nárok na odškodné, které pojišťovna, s níž má nemocnice uzavřenou smlouvu, uhradila. Viníka nebylo možné jednoznačně a nevyvratitelně zjistit a označit, proto nelze v tomto konkrétním případě při spravedlivém postupu instrumentářku volat k odpovědnosti a sankcionovat.

Ponaučení Tato kauza ukazuje na důležitost kontrol chodu pracoviště operačního sálu, kontrol dodržování standardů a všech předpisů, které se k vykonávané činnosti vážou. Poukazuje ale také na nebezpečí, která s sebou přináší pouze formální výkon povinností.

kvíz Poznáte, o kterou nemocnici se jedná? Pokud ano, napište nám e-mail na adresu: florence.redakce@ambitmedia.cz a do předmětu napište „kvíz“. Tři vylosovaní získají knihu Křížkovkářský slovník. Soutěž trvá do 20. 12. 2013

Správná odpověď z říjnového čísla byla porodnice U Apolináře.


43

peritoneální dialýza text: Jana Kolářová, Baxter Czech, spol. s r. o.

Novinka: konal se první APD workshop pro sestry Zdravotní sestry jsou v léčbě pacientů a komunikaci s nimi nepostradatelné. V případě peritoneální dialýzy (PD) to jistě platí dvojnásob. Sestra je nejdůležitějším členem zdravotního týmu PD, hraje klíčovou úlohu při edukaci pacienta, tráví s ním většinou víc času než lékař, spolupracuje a dále komunikuje se všemi ostatními členy zdravotního týmu, který se o pacienta stará, a zajišťuje kontinuitu v péči o pacienta. foto: Baxter Czech, spol. s r. o.

P

rotože si v Baxter Czech práce sester velmi vážíme a jsme přesvědčeni, že jejich vzdělávání je důležité, uspořádali jsme 8. a 9. listopadu letošního roku první ročník akce s názvem APD Workshop. Pod zkratkou APD se skrývá automatizovaná peritoneální dialýza, což je forma peritoneální dialýzy, kdy se k léčbě používá speciál­ ně naprogramovaný přístroj neboli cycler. A právě během jeden a půldenní školicí akce určené pro peritoneální a nefrologické sestry z celé ČR se sestry naučily, jak s tímto přístrojem pracovat. Akci jsme pojali jako praktický seminář neboli workshop pro celkem 23 sester. Půl dne z něj jsme vyhradili právě praktické části. Účastnice se rozdělily do tří menších skupinek, aby si mohly práci s cyclerem co nejlépe vyzkoušet. Nakonec prošly znalostním testem, a protože tato akce patří mezi akreditované, získaly za její absolvování 4 body. Cílem workshopu bylo, aby sestry věděly, jak naprogramovat léčbu či pomoci pacientům, pokud nastane nenadálá situace. Při péči o PD pacienty se využívá dvou speciálních počítačových programů. Jeden z nich umožňuje nahrát léčebný program na speciální kartu a následně ji vložit do cycleru. Ten pak automaticky provádí dialýzu dle nastaveného naprogramování. Dále existuje program, kterým se zjišťuje transportní typ peritoneální membrány a adekvátnost léčby u pacientů a který také

pomáhá navrhnout preskripci. Oba dva programy jsou jednoduchým nástrojem v každodenní praxi lékaře i sestry. „Jako sestra s peritoneální dialýzou začínám, během semináře jsem měla šanci vyzkoušet si nastavení léčby u fiktivního pacienta. Byl stanoven jeho věk, profese, základní diagnóza a délka léčby peritoneální dialýzou. A na základě těchto údajů jsme léčbu ve speciálním programu nastavovaly, vybíraly nejvhodnější roztok a vyzkoušely si mnoho dalších praktických věcí,“ popsala Karolína Filipová, PD sestra z Nemocnice Na Homolce. Na příští rok plánujeme podobný praktický seminář a několik dalších akcí pro sestry. PR

k věci

→ C o je to automatizovaná peritoneální dialýza? Při tomto druhu dialýzy se dialyzační roztok v břišní dutině vyměňuje pomocí jednoduchého přístroje zvaného cycler. Dialýza trvá obvykle osm hodin, probíhá přes noc, tedy v době, kdy nemocný spí. Za tu dobu se uskuteční několik úplných výměn podle rozpisu dialýzy naprogramovaného v přístroji. Ráno se všechen roztok z poslední výměny z břicha vypustí, případně se u některých pacientů napouští určitý objem i na den.


44

florence 12/13

historie Z knihy Roye Portera Dějiny medicíny od starověku po současnost vybrala a upravila Magda Hettnerová

Od rozmačkaných štěnic a lvího sádla k acylpyrinu Jak dlouhá byla cesta k novodobé farmacii?

I nemoci – podobně jako zemětřesení, povodně, sucha a jiné přírodní katastrofy – ovlivňují lidské zkušenosti, vyhlídky a pocity. Vyvolávají bolest, utrpení a strach, ohrožují životní perspektivy jedince i společnosti a přibližují největší tajemství – tajemství smrti. Není divu, že naši předkové reagovali na nemoci nejrůznějšími, často i velmi dramatickými způsoby: pocity viny či zahanbení, zlosti či usmíření. Snažili se ale také nalézat nové způsoby léčby a stále nové léky.

A

protože choroby jsou vždy spojeny se strachem a obavami, šel vývoj medicíny ruku v ruce s vývojem náboženských, magických a sociálních rituálů. Také reakce na vzniklá onemocnění nabývala nejrůznějších podob. Někteří nemocní měli tendenci se ukrýt se svou nemocí před zraky okolí, prožívat své utrpení a pasivně očekávat svůj osud. Aktivnější přístup představoval užívání nejrůznějších čajů a provozování určitých rituálů. Užívanými léčivými látkami byla buď tonika, jejichž účelem bylo nemocný organismus posílit, anebo jedy, které mohly zničit agresora. Volba správného rostlinného výtažku vychá-

zela ze symbolických vlastností určité rostliny a jejích empiricky poznaných účinků. Některé z nich lidé volili pro jejich materiální vlastnosti, jiné vzhledem k jejich barvě, tvaru či na základě složitých vazeb v rámci sítě symbolických významů. Nicméně léčivé čaje a rostliny neměly jen symbolický význam. Většina z nich byla nesporně opravdu účinná. Po letech bagatelizování „primitivní“ medicíny tak dnešní farmakologové zabývající se studiem etnobotaniky potvrzují, že dávní léčitelé užívali skutečně účinná analgetika, anestetika, emetika, projímadla, diuretika, narkotika, antipyretika, kontraceptiva i abortiva (látky schopné vyvolat

potrat). Z mnoha tradičních účinných rostlinných přípravků a čajů odvodila moderní medicína taková léčiva, jako je kyselina acetylsalicylová, ipecacuanha, chinin, kokain, kolchicin, efedrin, digitalis, ergotamin a mnoho dalších. Ačkoli se nová „elitní“ medicína snažila zdiskreditovat lidové léčitelství jako celek, ve skutečnosti zdaleka ne vše bylo jen mylné a nesprávné. Nejnovější farmakologické výzkumy prokazují, že mnohé postupy tradičního léčitelství byly nesporně účinné. Týká se to např. celé řady léčivých čajů – ať už byly připravovány z routy, pelyňku, máty nebo jalovce –, které užívaly ženy k regulaci ­plodnosti.


45

Ostatně i „zelené lékárny“ mnoha dnešních farmaceutických firem znovu vzkřísily četné dávné tradiční léčitelské postupy, jejichž účinnost a použitelnost prokazují moderní vědecké metody.

Jak se zbavit nemoci? Pohřbít ji s mrtvolou Medicínskou magii akceptovaly jak nevzdělané lidové vrstvy, tak i společenská elita nejméně do 17. století; její působení bylo spatřováno v mnoha směrech. Podle tehdejších představ mohly být choroby přenášeny nebo transformovány nejrůznějšími způsoby. Tak se např. doporučovalo, aby nemocný uvařil vejce ve vlastní moči a poté je zahrabal pod zem; mravenci pak údajně spolu s vejci snědli i chorobu. Na oteklý krk bylo dobré přiložit hada, který se pak uzavřel do láhve, dobře zazátkoval a pohřbil. Jakmile had pod zemí ztrouchnivěl, zmizely i problémy s krkem. Podobně s dávivým kašlem bylo možno se nejlépe vypořádat tak, že si postižený stoupl do přílivové vlny – kašel zmizel s odlivem. K odstranění bradavic se doporučovalo dotýkat se jich oblázky a ty pak vsypat do pytlíku, který se měl ztratit cestou do kostela; bradavice přešly na toho, kdo pytlík s oblázky našel. Velmi rozšířené bylo přesvědčení, že chorobu lze předat mrtvému. Nemocní se proto snažili dotknout končetin či jiné části zemřelých, kteří čekali na pohřbení. Víra v takovéto magické transformace vysvětluje, proč se kolem popravišť vždy shromažďovalo tolik matek – snažily se dosáhnout toho, aby se jejich nemocné děti mohly dotknout zločincova těla.

Rozdrť černou ještěrku… Už staří Babylóňané vypracovali rozsáhlý seznam léčivých látek – materia medica. Na tabulkách je zaznamenáno kolem 120 minerálních a 240 rostlinných látek. Vedle nejrůznějších olejů, medu, včelího vosku a mléka tvořily jejich ingredience i hořčice, oleandr a čemeřice; senna a ricinový olej sloužily jako laxativa; obvazy na rány byly napouštěny sušenou vinnou usazeninou, solí, olejem, pivem, jalovcem, léčivým bahnem nebo sádlem ve směsi s alkalickou zeminou a odvary z léčivých rostlin. Pomocí destilace se vyráběly esence z cedrového a jiných těkavých olejů. Výkaly a chlévská mrva

sloužily k přípravě léčiv určených k vyhánění zlých démonů. Zásadním medicínským dokumentem, de facto nejstarší zachovanou učebnicí medicíny, je Erbesův papyrus pocházející z Théb, přibližně z doby kolem roku 1550 př. n. l. Je to papyrus o délce více než dvacet metrů a text na něm zachycený se jednak zabývá důvody nejrůznějších onemocnění, jednak doporučuje terapeutické postupy k jejich léčbě, včetně zaříkávání a zaklínání. Můžeme se v něm dočíst o 15 různých onemocněních břicha, 29 chorobách očí a 18 nemocech kožních. Je v něm uvedeno 21 způsobů, jak léčit kašel. Nalezneme v něm kolem 700 léků a 800 předpisů na přípravu léčivých přípravků, především rostlinného, ale i minerálního nebo živočišného původu. K vyhnání očního zánětu rozdrť stonky jalovce, máčej je ve vodě, přilož na oči nemocného a dosáhneš rychlého uzdravení. K léčbě zrn na oku připrav lék z cyllyria, měděnky, cibule, modré skalice, drceného dřeva – to vše smíchej a aplikuj na oko. Při žaludečních obtížích se doporučoval odvar z kmínu, husího sádla a mléka, ale i exotičtější léky, jako byl např. nápoj připravený z varlat černého osla nebo směs extraktů z vulvy a penisu. K léčbě holohlavosti se užíval prášek z rozdrcené černé ještěrky. Růstu vlasů měla napomáhat i mast připravená z hrošího, lvího, krokodýlího, husího, hadího a kozorožího sádla. Egyptská medicína vycházela z léčivých účinků mnoha druhů ovoce i zeleniny a využívala v léčbě i pryskyřic stromů včetně myrhy a kadidla. Jako projímadel se užívalo (podobně jako v Mezopotámii) rostlinných extraktů – zejména senny, kolokvinty a ricinového oleje. K léčbě různých onemocnění sloužila i oslí slezina, prasečí mozek, medem oslazená želví žluč a sádlo různých druhů zvířat. Jako adstringentních (stahujících) a dezinfekčních přípravků se užívalo antimonu, mědi a dalších minerálů. Léčivé přípravky starých Egypťanů obsahovaly česnek, cibuli, tamaryšek, cereálie, různé druhy koření, pryskyřic a klovatin, datlí, čemeřice, opia a konopí a aplikovaly se ve formě pilulek, mastí a krémů, obkladů a zábalů, vykuřovadel, inhalačních směsí, kloktadel a číp-

ků; v některých případech se dokonce zaváděly i do močové trubice. Starověk se mohl pochlubit dvěma medicínskými autory, kteří postavili studium materia medica na systematickou základnu. Prvním byl Aristotelův žák Theofrastos (371–287 př. n. l.), jehož dvě pojednání o léčivých rostlinách obsahovaly popis jejich vzhledu (De historia plantarum, Rostlinopis) i jejich účinků (Causis plantarum, Fyziologie rostlin). S použitím Aristotelových spisů o zvířecí říši jako modelu tak položil základy botaniky. Dalším významným spisovatelem zabývajícím se léčivými látkami byl Dioskoridés (40–90 n. l.), který jako řecký lékař působil v Neronově armádě. Jeho spis De materia medica (O léčivých látkách; napsaný v řečtině, ale známý pod výše uvedeným latinským názvem) tvořilo pět knih. U každého rostlinného druhu uváděl vždy všechna užívaná jména, možnosti léčebného využití, technologii sběru, uchovávání a přípravy a upozorňoval na nebezpečí „padělků“. Už tehdy byly jednotlivé popisy doprovázeny ilustracemi. Mnohé zde uváděné léčivé rostliny byly de facto běžné byliny a koření – např. skořice a kasie byly považovány za vhodné k léčbě vnitřních zánětlivých onemocnění, hadího uštknutí, rýmy a menstruačních poruch. Byly zde ovšem i léčivé prostředky bizarnější, jako např. směs rozmačkaných štěnic, masa a fazolí, užívaná k léčbě malarických horeček. Některé byliny bylo možné užívat k různým účelům – např. ostružiny (Rubus fruticosus) dokázaly vysušovat rány i barvit vlasy. Odvar z jejich výhonků měl mj. schopnost zmírňovat bolesti břicha nebo zastavit výtok z pochvy. Žvýkání listů posilovalo dásně a léčilo afty, jejich přikládání pak sloužilo k terapii oparů a vředů.

Renesance a farmacie

Přeskočíme-li několik století a dostaneme se do období renesance, zjistíme, že farmacie v ní prodělala zcela zásadní proměnu, a to především proto, že se rozšířilo spektrum dostupných léků. Zasloužil se o to jak návrat léků dříve užívaných, tak i objevy nových účinných rostlinných látek z Ameriky a Indie, a konečně i stále širší užívání látek chemických. Hlavními složkami léků byly vždy léčivé byliny – respektive v širším


personĂĄlnĂ­ inzerce

VedoucĂ­ laborant/laborantka Masarykova mÄ›stskĂĄ nemocnice v Jilemnici vypisuje vĂ˝bÄ›rovĂŠ řízenĂ­ na pozici vedoucĂ­ laborant/laborantka oddÄ›lenĂ­ laboratoĹ™e. PoĹžadavky: zpĹŻsobilost k vĂ˝konu přísluĹĄnĂŠho zdravotnickĂŠho povolĂĄnĂ­ v souladu se zĂĄkonem Ä?. 95/2004 Sb., o nelĂŠkaĹ™skĂ˝ch zdravotnickĂ˝ch povolĂĄnĂ­ch, trestnĂ­ bezĂşhonnost, minimĂĄlnÄ› 5 let praxe, PSS v oboru klinickĂĄ biochemie nebo klinickĂĄ hematologie. DalĹĄĂ­ poĹžadavky: znalost prĂĄce na PC, komunikaÄ?nĂ­, řídĂ­cĂ­ a organizaÄ?nĂ­ schopnosti, obÄ?anskĂĄ a morĂĄlnĂ­ bezĂşhonnost. PoĹžadovanĂŠ dokumenty: ruÄ?nÄ› psanĂ˝ Ĺživotopis, pĹ™ehled dosavadnĂ­ profesnĂ­ praxe, úřednÄ› ověřenĂŠ doklady o dosaĹženĂŠm vzdÄ›lĂĄnĂ­, osvÄ›dÄ?enĂ­ k vĂ˝konu zdravotnickĂŠho povolĂĄnĂ­ bez odbornĂŠho dohledu, vĂ˝pis z rejstříku trestĹŻ (ne starĹĄĂ­ 3 mÄ›sĂ­cĹŻ), souhlas s vyuĹžitĂ­m poskytnutĂ˝ch osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ pro ĂşÄ?ely vĂ˝bÄ›rovĂŠho řízenĂ­. NĂĄstup do funkce: 1. 1. 2014. PĂ­semnĂŠ pĹ™ihlĂĄĹĄky s poĹžadovanĂ˝mi doklady zasĂ­lejte do 3 tĂ˝dnĹŻ po zveĹ™ejnÄ›nĂ­ inzerĂĄtu na personĂĄlnĂ­ oddÄ›lenĂ­ Masarykovy mÄ›stskĂŠ nemocnice v Jilemnici, MetyĹĄova 465, 514 01 Jilemnice, případnĂŠ informace podĂĄ hl. sestra Marie SeifertovĂĄ, tel.: 481 551 122, e-mail: marie.seifertova@nemjil.cz Sestry se zkuĹĄenostĂ­ ze zahraniÄ?Ă­ Jste sestra a mĂĄte zkuĹĄenost s pracĂ­ v zahraniÄ?Ă­? RĂĄda bych VĂĄs poŞådala o úÄ?ast v mĂŠ studii Trendy, motivace a zkuĹĄenosti migrujĂ­cĂ­ch Ä?eskĂ˝ch sester. JednĂĄ se o vyplnÄ›nĂ­ anonymnĂ­ho 15minutovĂŠho dotaznĂ­ku a pozdÄ›ji, v případÄ› zĂĄjmu, o úÄ?ast ve skupinovĂŠ diskusi na toto tĂŠma. DotaznĂ­k bude k dispozici na www.cnna.cz v únoru 2014. Kontakt: Mgr. Veronika Di Cara, PhD studentka, QMU, Edinburgh, e-mail: VdiCara@qmu.ac.uk

VrchnĂ­ sestra Ĺ˜editel ZdravotnickĂŠ zĂĄchrannĂŠ sluĹžby JihomoravskĂŠho kraje, p. o., vyhlaĹĄuje vĂ˝bÄ›rovĂŠ řízenĂ­ na obsazenĂ­ pracovnĂ­ pozice vrchnĂ­ sestra ĂşzemnĂ­ho oddÄ›lenĂ­ Brno. PoĹžadujeme: odbornĂĄ zpĹŻsobilost zdravotnickĂ˝ zĂĄchranĂĄĹ™ nebo odbornĂĄ zpĹŻsobilost vĹĄeobecnĂŠ sestry se specializacĂ­ ARIP, IP, platnĂŠ osvÄ›dÄ?enĂ­ k vĂ˝konu zdravotnickĂŠho povolĂĄnĂ­ bez odbornĂŠho dohledu, min. 10 let praxe ve zdravotnictvĂ­, z toho min. 5 let v ZZS jako Ä?len vĂ˝jezdovĂŠ skupiny, vĂ˝bornĂŠ organizaÄ?nĂ­ a Ĺ™Ă­dĂ­cĂ­ schopnosti, komunikaÄ?nĂ­ a prezentaÄ?nĂ­ dovednosti, iniciativa, odolnost vĹŻÄ?i stresu, Ä?asovĂĄ flexibilita, ochota se neustĂĄle vzdÄ›lĂĄvat, samostatnost, rozhodnost, peÄ?livost, trestnĂ­ a obÄ?anskĂĄ bezĂşhonnost, uĹživatelskĂĄ znalost prĂĄce na PC (MS Office), zkuĹĄenosti s vedenĂ­m vÄ›tĹĄĂ­ho kolektivu a znalost softwaru S.O.S. vĂ˝hodou. NabĂ­zĂ­me: plat podle naĹ™. vl. Ä?. 564/2006 Sb., pracovnĂ­ pomÄ›r na dobu neurÄ?itou. PĹ™ihlĂĄĹĄka musĂ­ obsahovat osobnĂ­ Ăşdaje vÄ?etnÄ› kontaktnĂ­ho spojenĂ­, strukturovanĂ˝ Ĺživotopis a struÄ?nou koncepci prĂĄce na ĂşzemnĂ­m oddÄ›lenĂ­ (max. 5 stran). PĹ™ihlĂĄĹĄka musĂ­ bĂ˝t doruÄ?ena do 11. 12. 2013 na adresu ZdravotnickĂĄ zĂĄchrannĂĄ sluĹžba JihomoravskĂŠho kraje, p. o., Kamenice 798/1d, 625 00 Brno, na obĂĄlku napiĹĄte „VĹ˜ – VrchnĂ­ sestra ĂšO Brno“. Kontakt: Jana KoneÄ?nĂĄ, personĂĄlnĂ­ referentka, tel.: 545 113 141. Fyzioterapeut OblastnĂ­ nemocnice MladĂĄ Boleslav pĹ™ijme do pracovnĂ­ho pomÄ›ru: â†’ fyzioterapeuta se specializovanou zpĹŻsobilostĂ­Â na rehabilitaÄ?nĂ­ oddÄ›lení → fyzioterapeuta s odbornou zpĹŻsobilostĂ­ k vĂ˝konu povolĂĄnĂ­ bez odbornĂŠho dohledu

na dohodu o provedenĂ­ prĂĄce na oddÄ›lenĂ­Â DomĂĄcĂ­ zdravotnĂ­Â pĂŠÄ?e (podmĂ­nkou je aktivnĂ­ Ĺ™idiÄ? ve skupinÄ› B). NabĂ­zĂ­me zĂĄkladnĂ­ dovolenou v trvĂĄnĂ­ pÄ›ti tĂ˝dnĹŻ, moĹžnost hrazenĂ­Â nĂĄkladĹŻ spojenĂ˝ch s dalĹĄĂ­m vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­m a mnoho dalĹĄĂ­ho. SvĂŠ Ĺživotopisy zasĂ­lejte na Ing. Jitku Rejzlovou na e-mail: jitka.rejzlova@onmb.cz vÄ?etnÄ› souhlasu se zpracovĂĄnĂ­m osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ. VrchnĂ­ sestra FakultnĂ­ nemocnice Olomouc vyhlaĹĄuje vĂ˝bÄ›rovĂŠ řízenĂ­ na obsazenĂ­ vedoucĂ­ho pracovnĂ­ho mĂ­sta vrchnĂ­ sestry KardiochirurgickĂŠ kliniky. PoĹžadavky: VĹ vzdÄ›lĂĄnĂ­ oĹĄetĹ™ovatelskĂŠho smÄ›ru (bakalĂĄĹ™skĂĄ nebo magisterskĂĄ forma), specializaÄ?nĂ­ vzdÄ›lĂĄnĂ­ vĂ˝hodou, osvÄ›dÄ?enĂ­ k vĂ˝konu zdravotnickĂŠho povolĂĄnĂ­ bez odbornĂŠho dohledu podle zĂĄkona Ä?. 96/2004 Sb., nejmĂŠnÄ› 5 let odbornĂŠ praxe, praxe v Ĺ™Ă­dĂ­cĂ­ funkci vĂ­tĂĄna, dobrĂŠ řídĂ­cĂ­, organizaÄ?nĂ­ a komunikaÄ?nĂ­ schopnosti, zdravotnĂ­ zpĹŻsobilost a bezĂşhonnost podle zĂĄkona Ä?. 96/2004 Sb. v platnĂŠm znÄ›nĂ­, znalost prĂĄce s PC. JmenovĂĄnĂ­ do funkce po uzavĹ™enĂ­ vĂ˝bÄ›rovĂŠho řízenĂ­. PlatovĂŠ podmĂ­nky v souladu s platovĂ˝mi pĹ™edpisy pro stĂĄtnĂ­ příspÄ›vkovĂŠ organizace. NabĂ­zĂ­me: profesnĂ­ rĹŻst, moĹžnost ubytovĂĄnĂ­, příspÄ›vek na stravovĂĄnĂ­. K pĂ­semnĂŠ Şådosti je tĹ™eba doloĹžit: fotokopie dokladĹŻ o dosaĹženĂŠ kvalifikaci, profesnĂ­ Ĺživotopis, fotokopii vĂ˝pisu z rejstříku trestĹŻ, pĂ­semnou koncepci svĂŠ prĂĄce v uvedenĂŠ funkci. SouÄ?ĂĄstĂ­ vĂ˝bÄ›rovĂŠho řízenĂ­ je absolvovĂĄnĂ­ psychologickĂ˝ch testĹŻ. PĂ­semnĂŠ pĹ™ihlĂĄĹĄky do vĂ˝bÄ›rovĂŠho řízenĂ­ je tĹ™eba doruÄ?it na PersonĂĄlnĂ­ Ăşsek FNOL – Bc. Andrea LysoĹˆkovĂĄ, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc nebo e-mail: andrea.lysonkova@fnol.cz, nejpozdÄ›ji do 13. prosince 2013.

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

medicĂ­nskĂŠ pĹ™eklady a tlumoÄ?enĂ­

Visiting a Patient in the Intensive Care Unit (ICU) and Anaesthesiology and Resuscitation Department The departments of anaesthesiology, resuscitation and intensive care provide medical care for patients with damage to or failure of vital organs. Visits are limited and by arrangement with the doctor, and visitors must practice strict hygiene while entering the unit.

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂˆOĂ“ QĹźFLMBEƉ t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂˆOFL t 5MVNPĹ˜FOĂ“ t .VMUJNFEJĂˆMOĂ“ TMVäCZ < 5 > < . > < & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

35x80.indd 1

Nurse: Nice to see you, Mrs Johnson. Visitor: Hello, how is my husband? Nurse: His condition has not changed, it is stabilized and he is still in an induced coma. Please, leave your things in the changing room and when you are ready, I will help you to put on and tie the visitors’ gown. You will also need to wear a face mask, a cap and disposable shoe covers. Visitor: Do I really have to do all this? I just want to see him! Nurse: Yes, it is necessary; it’s part of

12/13/12 12:48 PM

the hygiene and epidemiologic measures and I would not be able to let you into the ICU without these. Visitor: Even though I am not ill nor have a cold? Nurse: It’s not a matter of being ill. If you were ill, we wouldn’t even let you in to see the patient. The fact is that there are patients in very serious conditions in this unit, and any infection brought in from outside, perhaps on your clothes, could cause them great harm. Visitor: Oh, I had no idea. Could you please show me the changing room? Nurse: Of course. It’s this way. Visitor: I’m ready. We can go. Nurse: Not yet. This was only the first part of the process. Now, I’d like to ask you to wash your hands with soap. Hands are our most important tool and also the most frequent

source of infection. When you wash them, dry them with a paper towel and then apply this disinfectant solution by rubbing it softly onto your hands until it dries. After that, I will finally take you to see your husband. Visitor: Ok, thank you very much, nurse. Next time I will know what to do.

SLOVNĂ? ZĂ SOBA by arrangement → po domluvÄ› induced coma → umÄ›lĂ˝ spĂĄnek to put on → oblĂŠct si, nasadit si to tie → zavĂĄzat gown → plĂĄĹĄĹĽ; ĹĄaty, rĂłba; talĂĄr face mask → rouĹĄka disposable → jednorĂĄzovĂ˝, na jedno pouĹžitĂ­ shoe covers → nĂĄvleky na boty measure → opatĹ™enĂ­, krok; mĂ­ra not a matter of → nenĂ­ to otĂĄzka nÄ›Ä?eho, nejde o nÄ›co to cause harm → ublĂ­Ĺžit, poĹĄkodit tool → nĂĄstroj, nĂĄÄ?inĂ­, nĂĄĹ™adĂ­, pomĹŻcka frequent → Ä?astĂ˝, Ä?etnĂ˝, běŞnĂ˝, obvyklĂ˝ to rub → masĂ­rovat, mnout si, třít

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz / Redakce: Jana PĹ™ecechtÄ›lovĂĄ, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ™edsedkynÄ›, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ›na HomolkovĂĄ, Bc. Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ˜editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Alexandra ManovĂĄ, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, Josef MĂźller, tel.: + 420 730 169 422, e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ™edplatnĂŠ: ÄŒR: POSTSERVIS, oddÄ›lenĂ­ pĹ™edplatnĂŠho, PodÄ›bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ™edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / ÄŒasopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ› (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK ÄŒR-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ™etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ™enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ příspÄ›vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013



Účinná prevence proleženin Aktivní matrace Precioso Starší a částečně nebo zcela imobilní klienti jsou zejména v případě onemocnění ohroženi vznikem proleženin, které se velmi špatně hojí a vyžadují dlouhodobou léčbu a péči. Proto je výhodné v rizikových případech preventivně použít kvalitní antidekubitní matraci s terapeutickým efektem.

KONCEPT NULOVÉHO TLAKU

Aktivní matrace Precioso je uvnitř rozdělena do 3 samostatných segmentů (cel) naplněných vzduchem. Léčebného a preventivního účinku je dosaženo tak, že vždy jeden ze segmentů je prázdný, přičemž vytváří prostor pro prokrvení rizikových partií. Tělo pacienta má po celou dobu cyklu potřebnou oporu.

CYKLUS 7,5 MINUTY

PRECIOSO Dostupným a přitom technologicky velice vyspělým řešením je aktivní systém Precioso. Matraci Precioso konstrukčně tvoří jedna vrstva pracující na principu střídání nulového tlaku. V intervalu 7,5 minuty se střídavě vyfukuje vždy jeden ze tří aktivních vzduchových válců.

Střídání nulového tlaku v jedné ze tří sousedících cel matrace Precioso 7,5 min. probíhá v 7,5minutovém cyklu. Celý cyklus se opakuje nepřetržitě, 24 hodin denně. 7,5minutový časový interval odpovídá přirozeným pohybům spícího člověka, který změní svoji polohu 8× během jedné hodiny.

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.