Florence 12-15 by Care Comm s.r.o.

12/15

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

prosinec 2015 / ročník XI

florence

rozhovor

odborné téma

ROSA školí zdravotníky

Cvičení na míči

60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

praxe

Diagnostika a léčba malárie na klinice v jihovýchodní Ugandě časopis obsahuje recenzované články

odborné téma

Rehabilitace a fyzioterapie 51

editorial

Čas má plné kapsy překvapení

obsah

florence 12/15

(Jan Werich)

ávěr roku, který je už na dohled, vždy svá dí k tomu, aby se člověk ohlédl zpět a bi lancoval. Nejen pro české zdravotnictví byl i letošní rok plný událostí a novinek, které ne vždy přinesly všem zúčastněným radost. Od ledna byly zrušeny regulační poplatky 30 ko run za klinické vyšetření u lékaře a za recept, mzdy a platy sester a ostatních zdravotníků se podle ÚZIS ve všech nemocnicích v prvním pololetí letošní ho roku zvedly v průměru o šest procent a dobrou zprávou je, že tarifní platy zdravotníků by měly o pět procent vzrůst i v příštím roce. Ani oblast ošetřovatelství nezůstala stranou dění. Pokračují bouřlivé diskuze týkající se vzdělávání sester, jejich platů a kompetencí, stejně jako otáz ky, zda sestrám stačí pouze středoškolské vzdělání, resp. systém vzdělávání 4+1, který prosazují po slanci David Kasal a Jana Pastuchová (oba ANO). (Stanoviska některých organizací k tomuto návrhu jste se mohli dočíst v minulých číslech našeho ča sopisu.) Ke společné diskuzi pozvali minulý měsíc oba poslance zástupci prezidia ČAS na konferenci, která se konala v IKEM. Ačkoli svou účast přislíbili, poslanci nakonec nedorazili. I tak ale na konferenci zazněla řada zajímavých sdělení, o kterých se mů žete dočíst na straně 44 tohoto prosincového čísla našeho časopisu. A protože, jak se říká, změna je život, změnili jsme se i my. Nejenže jsme letos oslavili desetileté výročí od založení časopisu, čímž se „naše Floren ce“ může směle řadit mezi „náctileté“, ale obměnili jsme i její grafickou podobu, vytvořili jsme několik nových rubrik a přinesli jsme vám celou řadu soutě ží o hodnotné ceny. Ti, kteří nevyhráli, nemusejí zou fat. Blíží se Vánoce, a proto jsme pro všechny naše předplatitele připravili dárek v podobě vstupenky do Divadla Rokoko na představení Happy End izra elské dramatičky Anat Gov. Dostanou ji všichni spo lečně s tímto prosincovým číslem Florence. Věřím, že vás náš dárek potěší a pomůže vám odreagovat se na chvíli od každodenních starostí a předvánoč ního shonu. Přeji vám hezkou zábavu, krásné Vánoce a do no vého roku vše nejlepší.

14 2 perličky

www.florence.cz Ročník XI., číslo 12, prosinec 2015 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 11. 2015 Foto na titulní straně: Profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

pro školy 34 Čeští studenti si vyzkoušeli práci portugalských Bombeiros

4 rozhovor ROSA školí zdravotníky

hojení ran 36 Využití medu v léčbě chronických ran

odborné téma

rehabilitace, fyzioterapie 6 Pronatio dolorosa 10 Cvičení na míčích

zprávy našich partnerů / z konferencí

public relations 12 Křížovky – jednoduchý způsob, jak restartovat compliance pacientů

recenzované články

14 Některé problémy spojené se samostatnou indikací léčivých přípravků sestrou 20 Legislativní východiska pro vedení odborné praxe studentů nelékařských zdravotnických oborů na vysokých školách 22 Faktory ovplyvňujúce kvalitu života dialyzovaných pacientov

praxe

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

Některé problémytatnou spojené se samos indikací léčivých přípravků sestrou

40 Dermatologické sestry se sešly v Praze na konferenci DERMA 2015 41 V Deštném se konala konference manažerek domácí péče 42 Kulatý stůl na téma Systém prevence, sledování a léčby dekubitů v ČR 43 VFN v Praze uspořádala kurz pro lékárníky a farmaceutické asistenty o hojení ran 44 Poslanci, kteří se podílejí na koncepci vzdělávání sester, na konferenci ČAS nepřišli 45 Sestry a ostatní NLZP se „učili navzájem“ v IKEM 46 Diagnostika a výživa u pacientů s chronickým ledvinným onemocněním

26 Vstřebatelný stent – čtvrtá revoluce v intervenční kardiologii 46 personální inzerce 28 Pomůcky podporující soběstačnost nemocných 47 angličtina s revmatoidní artritidou 30 Diagnostika a léčba malárie na klinice v jihovýchodní Ugandě Soutěž

na straně

perličky

florence 12/15

výročí

anekdota

pozvánka 8. prosince 2015 Sál Římskokatolické farnosti Cheb

výroky slavných Avicenna neboli Ibn Síná (asi 980–1037) byl středověký perský filozof, politik, básník, přírodovědec a lékař. Je považován za „otce moderní medicíny“ a za jednu z nejvýznamnějších postav středověké islámské filozofie.

Kdo zanechal tělesných cvičení, často churaví, neboť síla jeho orgánů následkem nedostatku pohybu slábne.

Dne 3. prosince 1967 provedl jihoafrický chirurg Christaan Barnard v Kapském Městě první úspěšnou transplantaci srdce. Barnard byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů nejen jako úspěšný transplantolog, ale i jako osoba, která dostává nejvíce dopisů od svých fanoušků.

Na pražském ČVUT vyvinuli systém pokročilé navigace, který ulehčuje nevidomým orientaci v prostoru. Jedná se o nenápadné zařízení na slepecké holi, které pracuje v kombinaci s chytrým telefonem.

Krizová intervence a posttraumatická stresová porucha krátce Stravu českých batolat pomůže zlepšit NutriCHEQ

Nejlepší nemocnicí je letos českobudějovická nemocnice

NutriCHEQ je program vytvořený ve Velké Británii a v Irsku, který identifikuje výživově rizikové oblasti. Pomocí jednoduchého dotazníku, který rodiče vyplní, pediatr zjistí, na které oblasti ve výživě dítěte je nutné se zaměřit. Potřebné rady a návody dostanou rodiče v brožuře „Jak stravovat moje batole?“ s vyznačenými okruhy, které se týkají právě jejich dítěte. Více informací najdete na www.1000dni.cz/nutricheq. (tz)

V rámci celostátního hodnoticího projektu Nemocnice ČR 2015, který pořádá HealthCare Institute, v němž byly hodnoceny nemocnice ze čtyř oblastí: bezpečnost a spokojenost ambulantních a hospitalizovaných pacientů a zaměstnanců nemocnic a finanční zdraví nemocnic, se pro letošní rok stala absolutním vítězem Nemocnice České Budějovice, a. s. Nejusměvavější nemocnicí byla vyhlášena ÚVN v Praze a finančně nejzdravější z fakultních nemocnic je podle žebříčku FN Plzeň. (tz)

nové knihy

náš

tip

Andy Puddicombe, Grada Publishing, a. s., 208 s., 269 Kč

Novinky v digestivní endoskopii Julius Špičák, Ondřej Urban a kol., Grada Publishing, a. s., 256 s., 499 Kč Postgraduální publikace na šich předních odborníků, kte rá je také díky vysoké domácí úrovni oboru srovnatelná se světovou špičkou.

Kniha zbavuje meditaci zaži tých mýtů a zpřístupňuje ji co největšímu počtu lidí. Naučí vás udělat si pořádek v hla vě, poradí vám, jak k meditaci nejlépe přistoupit, jak ji nejlé pe praktikovat a jak ji nejlépe využít v každodenním živo tě. Jen za deset minut den ně můžete zcela změnit svůj život.

Libuše Čeledová, Rostislav Čevela, Miroslav Bosák, Grada Publishing, a. s., 192 s., 249 Kč Publikace je určena všem ošetřujícím, zejména pak re gistrujícím praktickým léka řům. Propojuje lékařskou po sudkovou činnost v sociálním zabezpečení a činnost lékařů v oblasti zdravotnictví, proto že posudkoví lékaři navazují na práci klinických a praktic kých lékařů.

Klíšťová encefalitida Daniel Růžek a kol., Grada Publishing, a. s., 200 s., 290 Kč Jedinečná publikace s kom plexními informacemi, která na našem knižním trhu do posud nebyla. Kniha je urče na praktickým lékařům pro dospělé i děti, neurologům, internistům, epidemiologům, virologům, parazitologům a vakcinologům. Ocení ji i stu denti medicíny a přírodních věd.

fota: archiv, autor anekdoty: Tomáš Polák

Ukliďte si v hlavě stačí 10 minut denně

Posudková činnost v ordinaci praktického lékaře Manuál pro praxi v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti

Deníkové zápisky populární herečky Ani Geislerové zachycují všední život i záblesky střeženého soukromí. V pěti podivuhodných letech, jejichž datace není úplně jistá, se mísí humor s melancholií, zamilování s rozchody a naprostá upřímnost s potřebou nic nevyzradit. Autorka se svým vtipným, osobitým stylem často dotýká základních věcí, jako je rodina, láska nebo dětství, a zve čtenáře, aby se na cestu vydal s ní. Kniha vychází v překrásné grafické úpravě její sestry Lely Geislerové. Žádejte ve svém knihkupectví, www.bux.cz 3

rozhovor

florence 12/15

ROSA

školí zdravotníky Centrum pro týrané ženy ROSA pomáhá ženám již od roku 1993. Novinkou této nestátní neziskové organizace je projekt Stop násilí pro zdravotnictví, jehož cílem je přispět k prevenci a snížení výskytu domácího násilí a zvýšit povědomí o této oblasti mezi pomáhajícími zdravotnickými profesemi. O tom, jak projekt vypadá a jak toto centrum vůbec vzniklo, jsme si povídaly s jeho ředitelkou Marií Vavroňovou.

Od kdy projekt běží a co nabízí? Program na pomoc zdravotníkům při identifikaci násilí na ženách, komunikaci a prvotní intervenci s oběťmi partnerského násilí, ale i podporu proti násilí páchanému na zdravotnících agresivními oso bami realizujeme od září letošního roku. Z jakého důvodu program hlavně vznikl? Zdravotníci jsou, co se týče násilí, jednou z nejohroženějších skupin. Ukazují to nejen statistická data, ale i osobní zkušenosti zdravotníků. Zkušenost s násilím na pracovišti má kolem 17 procent zaměstnan ců ve zdravotnictví a v sociální péči a zkušenost s psychickým násilím ve formě výhrůžek či sprostých na dávek má 44 procent. A rozhodně přitom nejde o žádné nevinné po šťuchování. Vedle slovních útoků se objevují facky, kopance, útoky pěstmi i ohrožování nožem. Důvo dem či spouštěčem takového cho vání může být cokoli. Třeba lékařo vo odmítnutí napsat neschopenku, když k tomu není důvod, nebo to, že lékař odmítne předepsat lék, který pacient požaduje. Setkali jsme se i s tím, že personál napadl agresiv ní partner ženy, která vypadala, že byla sama napadena, ačkoli to po pírala. Lékaři, zdravotní sestry, so ciální pracovníci i zaměstnankyně úřadů práce se stále častěji stáva jí objekty slovního nebo fyzického útoku ze strany klientů. Rizikové jsou zejména služby na ambulan ci nebo během volných dní, kdy je v nemocnici omezený počet perso

nálu. Zdravotnická zařízení inves tují čím dál více do bezpečnostních opatření, řada z nich svůj personál školí v sebeobraně a jak je vidět, rozhodně to nejsou zbytečné obavy a vyhozené peníze. Jaká je konkrétní nabídka programu? Speciálně zdravotníkům se věnuje me už několik let. Pořádáme pro ně například bezplatné semináře. Ten to běžný program jsme od října le tošního roku rozšířili o projekt, v je hož rámci natáčíme ve spolupráci s Vysokou školou zdravotnickou v Duškově ulici v Praze vzděláva cí spoty. Celkem budou zájemcům k dispozici čtyři díly, přičemž kaž dý bude věnován jednomu tématu. Například jak pečlivá má být ošet řovatelská dokumentace. Součas ně s tím momentálně dokončujeme skripta pro střední a vysoké školy a v pěti nemocnicích v republice zdarma školíme sestry a ostatní ošetřovatelský personál. Pokračuje me i v pořádání seminářů, přičemž jejich hlavním cílem je, aby sestry byly schopny rozpoznat domácí ná silí. Bližší informace o všech těchto aktivitách najdou zájemci na našem webu www.rosa-os.cz. Vy sama jste původní profesí zdravotní sestra. Jak jste se dostala k této práci? I když se zdá, že výchozí bod mé kariéry a její dosažená meta jsou od sebe na hony vzdálené, trou fám si tvrdit, že tato dráha měla svou logiku a jediné možné vyús tění. Začínala jsem jako chirur gická sestra v pražské Všeobec né fakultní nemocnici. Po něja ké době jsem přešla k profesoru

Kouteckému na dětskou onkologii. Tam jsem poprvé musela mluvit s matkami a rodinami, kterým umí raly děti. To mělo pro další vývoj mé kariéry nemalý význam, tře baže jsem si to tenkrát ještě tolik neuvědomovala. Které byly další klíčové body, které vás přiblížily k myšlence založit organizaci na pomoc týraným ženám? Pracovala jsem v Praze na Alberto vě, kde jsem sestavovala rodokme ny pacientů, odebírala jsem krev na výzkum chromozomů a zajímala se o to, jaký vliv má genetika na vznik různých onemocnění. Odtud byla jen krátká cesta do manželské po radny, která v té době hledala sest ry, které uměly dobře komunikovat. Tehdy jsem překročila tu pomysl nou hranici mezi zdravotnictvím a sociální péčí. Cítila jsem, že jsem na správné cestě. Kdy přišel nápad založit centrum pro týrané ženy? Rodinné poradenství mě pohltilo do té míry, že v roce 1992 jsme s ko legyní Zdenou Prokopovou založily klub pro osamělé ženy po rozvo du. O jeho vzniku jsme informovaly prostřednictvím inzerátu v novi nách a velmi nás překvapil zájem, který to vyvolalo. Viděly jsme, že je tu obrovský hlad po informacích a pochopení. Začaly jsme pořádat besedy s odborníky a pomáhaly jsme našim členkám řešit jejich pro blémy, například s výchovou dětí. Přitom jsme zjistily, že až jedna tře tina těchto žen se setkala s násilím. To nás vyburcovalo a byl to podnět k založení ROSy, kterou jsme založi ly v roce 1993.

foto: archiv Marie Vavroňové

PhDr. Jarmila Škubová

rozhovor

Jaké byly vaše začátky? Pouze naše zkušenosti z poraden ství nestačily. Nejprve jsme se mu sely obrátit do zahraničí, především do Nizozemska, kde jsme viděly, jak takovéto neziskové organizace fun gují, jakým způsobem poskytují azyl a mnoho dalšího. Získat peníze na vybudování sídla naší nové organi zace byl problém, ale nakonec se nám je podařilo vybudovat v Praze -Podolí, a to nejen z našich vlastních prostředků, ale i díky veřejným sbír kám. Takoví jsme byli nadšenci. Kdo tvořil váš tým? Zaměstnávaly jsme dlouhodobě so cioterapeutky, psycholožku, sociál ní pracovnice. Jejich práce je těž ká, hrozí při ní syndrom vyhoření. Z vlastní zkušenosti vím, že terapeut musí mít vlastní výborné rodinné zá zemí. Ti všichni navíc museli dostat plat, takže nás čekaly probdělé noci strávené v zoufalství a přemýšlením nad tím, kde vzít peníze na nezbytné výdaje. První oficiální finance na pro voz jsme od státu dostali až v roce 2003. Byly to těžké začátky.

Co všechno dnes ROSA ženám nabízí? Dnes poskytujeme sociální služby – odborné sociální poradenství, tele fonickou krizovou pomoc a azylové ubytování s utajenou adresou. Bo hužel, násilí neustále přibývá. Podle letošní studie FRA, což je agentura Evropské unie pro základní práva, zažívá v ČR násilí 32 procent žen. To je obrovské číslo. Kolika lidem jste pomohli? Jen za tento rok pomohla ROSA 277 novým klientkám, poskytla 12 tisíc půlhodinových konzulta cí a téměř třem tisícům žen po skytla telefonickou krizovou po moc Dalším několika rodinám pak azyl. Kam se mohou lidé obrátit pro informace? Na naše webové stránky www.ro sa-os.cz. Krizovou pomoc pak po skytujeme na naší SOS lince, kte rá funguje od pondělí do pátku od 9 do 18 hodin na telefonním čísle 602 246 102.

INZERCE

Kdo je

Marie Vavroňová Původně chirurgická sestra, která v únoru 1993 založila spolu se Zdenou Prokopovou klub ROSA, který byl určen osamělým ženám po rozvodu. Nabízel jim podporu a pomoc při řešení jejich problémů, ale také nová přátelství, která jim pomáhala vyrovnat se s nastalou situací a objevit novou náplň času. Jak se však ukázalo, více než samota či potíže s dětmi trápilo tyto ženy násilí, s nímž se ve vztazích setkávaly. Proto se M. Vavroňová spolu se Z. Prokopovou rozhodly založit nadaci ROSA, jejímž dlouhodobým cílem se stal vznik utajovaného azylového domu pro ženy – oběti domácího násilí. Nadace ROSA byla registrována 7. 7. 1993. V roce 1998 se organizace transformovala na občanské sdružení a od roku 2014 je spolkem. Dnes se zaměřuje na přímou komplexní pomoc ženám – obětem domácího násilí a jejich dětem a na prevenci tohoto jevu. Usiluje o zlepšení systému pomoci obětem domácího násilí; součástí této pomoci je i odborné specializované poradenství, krizová intervence, sociálně-terapeutické poradenství, vytvoření bezpečnostního plánu, poskytování utajeného azylového bydlení a telefonická krizová pomoc pro všechny oběti domácího násilí. V září letošního roku spustila organizace projekt s názvem Stop násilí pro zdravotnictví, jehož cílem je zvýšení informovanosti zdravotníků o domácím násilí a tím přispění k prevenci a snížení jeho výskytu.

INZERCE

SOUTĚŽ SESTRA SYMPATIE JE V PLNÉM PROUDU! VÍCE INFORMACÍ NA WWW.SESTRASYMPATIE.CZ

UVÁDÍME V NÁRODNÍM DIVADLE

KOUZLO OSOBNOSTI BUDE HODNOTIT VEŘEJNOST I ODBORNÁ POROTA. SESTRA SYMPATIE BUDE VYHLÁŠENA 12. ÚNORA 2016 V NÁRODNÍM DOMĚ NA VINOHRADECH PŘI PŘÍLEŽITOSTI 7. REPREZENTAČNÍHO PLESU SESTRY NA SÁL! VSTUPENKY JSOU JIŽ V PRODEJI! VÍCE INFORMACÍ O VSTUPENKÁCH NALEZNETE NA WWW.SESTRYNASAL.CZ

WE MAKE MEDIA, S. R. O. | ORLICKÁ 2176/9 | 130 00 PRAHA 3 TEL: +420 778 476 475 E�MAIL: INFO@WEMAKEMEDIA.CZ

GENERÁLNÍ PARTNER:

Hudba: Petr Iljič Čajkovskij Choreografie a režie: Petr Zuska Premiéry: 3. a 4. 12. 2015

Louskáček a Myšák Plyšák balet 5

SY - inzerce v2 - 86x120.indd 1

27. 11. 2015 louskacek-nd-inz-florence-86x120.indd 11:38:51 1

3.11.2015 12:34:19

florence 12/15

rehabilitace, fyzioterapie odborné téma

Pronatio dolorosa

Pavla Rydlová, DiS.

ronatio dolorosa je méně závažné, ale časté pora nění, které vzniká při ná silném tahu za pronované a hyperextendované předloktí, kdy ligamentum anulare radii (vřetenní prstencový vaz) sklouzne přes hla vičku radia a uskřine se mezi hla vičku radia a capitulum humeri (do radiohumerálního kloubu). Vzni ká nejčastěji tak, že dítě vedené za ruku padá a rodič ve snaze zabránit pádu ho prudce zatáhne za ruku. Tělo dítěte rotuje kolem ruky a pů sobí celou vahou na loketní kloub. Dále může vzniknout při manipulaci s nespolupracujícím dítětem či při

hře, kdy starší kamarád nebo člen rodiny točí (pohupuje) dítětem za jeho ruce či předloktí. Subluxace hlavičky radia je čas tý úraz v dětském věku, především v batolecím a předškolním. Často se o něm mluví jako o nejčastějším or topedickém poranění dětí mladších dvou let. Může se však objevit kdy koliv mezi 6 měsíci a 7 lety věku dí těte. Obvykle se objevuje mezi obdo bím, kdy děti začínají chodit (kolem 1 roku věku), a věkem 4 let (kdy děti častěji padají). Většina úrazů se stá vá kolem druhého roku věku dítěte. Vazy malých dětí ještě nejsou plně vyvinuty, proto i malá síla pů sobící na kloub může způsobit jeho posunutí nebo částečné vyklou bení. Částečně je to dáno i mecha

nismem poranění, který staví tuto věkovou skupinu do rizikové sku piny – batolata často chodí ruku v ruce s vyšším dospělým či star ším dítětem. Je zde ale i anatomická predispozice k subluxaci hlavičky radia u dětí mladších šesti let. Jak děti rostou, jejich kosti se postup ně zpevňují a vazy sílí, což pomáhá udržet loket pevně v místě, a pro to je riziko subluxace hlavičky ra dia u dětí starších pěti či šesti let méně pravděpodobné. Dívky jsou více ohroženy než chlapci, a rovněž levá paže bývá častěji postižena (pravděpodobně z toho důvodu, že většina rodičů jsou praváci, a tudíž drží dítě za levou ruku). Měkké tká ně nebývají postiženy. Ligamentum anulare radii může být u některých

fota: Profimedia, archiv autorky

Pronatio dolorosa (lat. bolestivá pronace, Chassaignacova obrna) je bolestivé držení lokte u malých dětí, vzniklé po prudkém tahu a rotaci ruky, při kterém dochází k subluxaci hlavičky radia v lokti s uskřinutím lig. anulare. Nejčastěji vzniká u dětí mezi 2. a 4. rokem při tahu za zápěstí či předloktí např. vytahováním dítěte za jednu horní končetinu vzhůru, zejména při zabránění pádu. Patří k nejčastějším úrazům malých dětí.

odborné téma rehabilitace, fyzioterapie

malých dětí obzvlášť uvolněné, což může vést k opakovaným subluxa cím hlavičky radia. Subluxace hla vičky radia je jen zřídka způsobena pádem (při něm hrozí spíše zlome niny). Tento úraz je vzácný v mlad ším dospělém věku. Radial collateral ligament

Příčiny Nejčastější příčinou subluxace hla vičky radia je zatáhnutí dítěte za ruku. Ke způsobení úrazu není po třeba velké síly. Může se objevit, pokud: → Chytíte dítě za ruku, abyste za bránili jeho pádu → Zvednete dítě do výšky za jeho ruce nebo předloktí → Zatáhnete dítě za ruku při oblé kání rukávů → Budete pohupovat dítě za ruce → Škubnete za ruku dítěte, aby šlo rychleji nebo opačným směrem → Zvednete dítě za jednu ruku např. přes nějakou překážku Někdy, i když velmi zřídka, se sub luxace hlavičky radia může objevit, pokud: → Se kojenec přetočí na končetinu → Se dítě opře o ruce, aby zabráni lo pádu

Anular ligament of radius

Ulnar collateral ligament

Sacciform recess of synovial membrane

Pohyb v loketním kloubu umožňuje flexi a extenzi (v rozsahu 125–145 stupňů) a pronaci a supinaci (v rozsahu kolem 150 stupňů).

Pohled na ligamentum anulare radii z více úhlů

Obr. 1 Loketní kloub (articulatio cubiti) je kloub složený ze tří kostí: pažní, loketní a vřetenní. Mezi jednotlivými kostmi vznikají tři kloubní spoje: kladkový kloub (humerus + ulna) – umožňuje ohnutí lokte, kulový kloub (humerus + radius) – umožňuje rotaci předloktí, kloub kolový (radius + ulna). Pouzdro loketního kloubu je společné pro všechny tři spoje. Kloubní pouzdro zesilují dva postranní vazy, ligamentum collaterale radiale (zevní postranní vaz) a ligamentum collaterale ulnare (vnitřní postranní vaz, skládající se ze tří částí). Ligamentum quadratum (čtyřhranný vaz) zesiluje dolní okraj pouzdra a stabilizuje radioulnární spojení, ligamentum anulare radii (prstencovitý vaz) obkružuje jako plochý prstýnek boční kloubní plochu hlavičky vřetenní kosti a upíná se na ulnu. Svým uložením umožňuje otáčení hlavičky radia v zářezu na ulně.

Obr. 2 Ligamentum anulare radii je silný (pevný) vazivový proužek obkružující hlavičku radia a upínající se oběma svými konci na přední a zadní okraj radiálního zářezu na ulně, se kterou vytváří kloubní plochu (radioulnární kloub), která obklopuje hlavičku a krček radia. Vaz je pevný a dobře ohraničený, a jeho flexibilita umožňuje lehce oválné hlavičce radia rotovat volně v průběhu pronace a supinace. Hlavička radia je širší než jeho krček, a protože lig. anulare radii objímá obojí, hlavička radia je uchycena uvnitř vazu, čímž je zabráněno distálnímu vytlačení (odsunutí) radia. Radioulnární kloub umožňuje pronaci a supinaci předloktí.

Příznaky → Hlavním příznakem subluxace hlavičky radia s uskřinutím lig. anulare radii je tzv. bolestivá pronace (Chassaignacova obr na) – typické bolestivé držení lokte u malých dětí, kdy končeti na visí rovně dolů podél těla, je extendovaná a v pronaci a ne lze provést spontánně supinaci (flexe a extenze lokte je částeč ně omezena, pronaci a supinaci nelze provést). Loket je držen v mírné flexi → Dítě přestává používat končetinu, odmítá ji ohnout v lokti → Bolestivost při pohybu paže (v lokti či zápěstí) → Není přítomen otok ani zhmoždě niny

Diagnostika Anamnéza: → lékař určuje diagnózu podle způ sobu vzniku úrazu (při bližším zjišťování anamnézy se dozvídá me, že za končetinu dítěte bylo zatáhnuto v ose končetiny, rov něž věk dítěte napoví diagnózu) a podle způsobu, kterým dítě drží postiženou končetinu (pronatio dolorosa)

→ bolestivá pronace (pronatio do lorosa, Chassaignacova obrna) – bolestivé držení lokte (viz pří znaky) u malých dětí vzniklé po prudkém tahu a rotaci ruky, kdy dochází ke sklouznutí lig. anulare radii z hlavičky radia a jeho čás tečné interponaci do kloubu → většinou není přítomen předcho zí úraz → většinou je zde historie přítom nosti bolesti lokte, náhlého pláče a charakteristické imobility horní končetiny → paže se pohybuje v rameni, ale ne v lokti → předloktí je často drženo oproti břichu

Vyšetření: → vyšetření obvykle potvrdí dia gnózu → dítě nepoužívá postiženou kon četinu → paže je držena v mírné flexi (mezi 15 ° a 20 °) a předloktí je v pronaci → dítě bolestivě reaguje na pokus o pohyb v lokti, bolest je soustře děna okolo hlavičky radia → dítě je obvykle znepokojeno a chrání si postiženou paži

→ úzkost převládá nad bolestí → dítě může podpírat postiženou ruku oproti břichu druhou, zdra vou rukou → není přítomen otok, zhmožděni ny ani deformita lokte či zápěstí → dítě je neochotné (zdráhá se) po hnout nejenom loktem, ale také zápěstím a prsty ruky (v případě, že hýbou loktem) → RTG není obvykle zapotřebí (vý sledek je negativní), může se provést v případě neúspěšné re pozice kloubu (po dvou až třech pokusech) nebo pokud dítě po repozici nezačne pohybovat končetinou. Slouží také k vylou čení fraktur kostí. Manipulace s končetinou v průběhu RTG vyšetření může někdy napravit subluxaci hlavičky radia → výrazný odpor a bolestivost při supinaci předloktí → ultrazvukové vyšetření se v pra xi běžně nepoužívá, pouze snad u pacientů s opakovanými dislo kacemi kloubu → magnetická rezonance se může použít u opakovaných dislokací kloubů s podezřením na značné poškození vazů

odborné téma rehabilitace, fyzioterapie

florence 12/15

Cvičení na míčích je vhodné pro všechny. Obávat se ho nemusí ani starší generace, která má potíže s rovnováhou.

Mgr. Markéta Matoušková, fyzioterapeut

na míčích

Gymnastický míč je jako rehabilitační pomůcka využíván ve fyzioterapii v mnoha metodách a metodikách. Využívali ho manželé Bobathovi ve svém konceptu pro děti s dětskou mozkovou obrnou nebo Susanne Kleinová-Vogelbachová ve své funkční pohybové gymnastice. Gymnastický míč, z angličtiny gymball, má širokou škálu využití nejen v rehabilitaci. 10

Gymnastický míč Mezi jeho základní vlastnosti patří labilita, pružnost, libovolná velikost (35–120 cm). Pro většinu populace nezávisle na pohlaví je vhodná veli kost 65 cm – odpovídá tělesné výš ce 160–180 cm. Materiál a kvalita se liší dle výrobce. Nepředpokládej

fota: autorka

Cvičení

ymnastický míč lze vy užít jak v aerobním cviče ní, tak pro posilování nebo strečink a relaxaci. Mnoho jedinců pracujících u počítače vyu žívá míč k sezení místo židle. Zde je však potřeba si uvědomit, že s dlou hodobějším sezením klesá naše schopnost udržet pozornost a do chází k únavě našeho centrálního nervového systému, proto je vhodné míč střídat se židlí a nevyužívat ho celou délku pracovní doby.

odborné téma rehabilitace, fyzioterapie

Skladba hodiny

me ale, že s cenou roste také kvalita míče. Nejrozšířenější značkou mezi fyzioterapeuty je značka Ledragom ma a míče s označením Maxafe. Mezi jejich hlavní přednosti patří pevnost a dlouhá životnost.

rovinách. Cvičení se samozřejmě netýká pouze páteře, ale i horních a dolních končetin, kde můžeme za sáhnout do rozsahu pohybu nebo aktivace jednotlivých svalů.

Cvičení na míči

A pro koho je cvičení na míčích vhodné?

Jednou z mnoha výhod cvičení na gymballech je minimální zátěž kloub ního aparátu. Vzhledem k tomu, že se jedná o labilní pomůcku, trénu jeme také náš centrální nervový systém, který je nucen neustále re agovat a vyrovnávat držení naší po stury. „Při cvičení dochází nezávisle na naší vůli ke korekcím chybného nastavení pohybových segmentů.“ (Kolář et al., 2009). Při správně ve deném cvičení a volených cvicích dochází k aktivaci hlubokého stabili začního systému, jehož součástí jsou i hluboko uložené svaly podél páteře. Při cvičení můžeme dosáhnout zlep šení stabilizace páteře, ovlivnit její pohyblivost, mobilizovat ji ve všech

Cvičení na míčích je vhodné pro všechny. Obávat se ho nemusí ani starší generace, která má potíže s rovnováhou – cviky lze modifiko vat a uzpůsobovat potřebám každé ho. Ve fyzioterapii je využíváme také jako formu autoterapie. Každému lze cvičení přizpůsobit „na míru“. Domnívám se, že široká škála cviků a forem osloví jak aktivního sportov ce, pro kterého to může být dobrá kompenzace ke sportovní činnos ti, tak jedince v důchodovém věku, u kterých se soustředíme na udrže ní kondice. Ani nastávající maminky se cvičení na míčích nemusejí obá vat, pokud je hodina vedena zasvě ceným cvičitelem.

Skladba hodiny záleží na tom, kým je vedena – zda kondičním trené rem, cvičitelkou pilates nebo fyzio terapeutem. Od toho se odvíjí, jak bude hodina probíhat a co můžeme očekávat. Mně se nejvíce osvědči lo dodržovat zahřívací fázi, při níž připravujeme svaly na následují cí zátěž. Poté následuje posilovací fáze, při které se soustředíme na posilování hýžďových svalů, břiš ních svalů, svalů horních a dolních končetin. Samozřejmě se snažíme o zachování centrované postu ry, to jest takového postavení, kdy dochází k maximální styčné ploše mezi jamkou a hlavicí v kloubech. Do této fáze zařazuji také balanč ní cvičení a cviky na hluboký sta bilizační systém. Aby bylo cvičení zábavnější, je možné využít dal ších pomůcek, jako jsou například činky nebo overbally (malé gu mové míče, které lze nafouknout do libovolné tloušťky). Důležité je, aby byly cviky prováděny správně, proto je přizpůsobuji každému cvi čenci. Na konci hodiny se věnuje me důkladnému protažení, relaxaci a dechovým cvičením. Snažím se také o rozvoj somatognozie – vní mání vlastního těla. Proto využí vám také ostatní techniky ze své praxe, jako je například Feldenkrai sova metoda (pomalu prováděné, soustředěné pohyby, bez velkého úsilí) nebo prvky z tai-chi. Skupinové cvičení má mnoho pozitiv. Sami víme, jak rozdílné je, když cvičíme v pohodlí domova nebo s ostatními v tělocvičně. Pro domácí cvičení je snazší najít si dů vod, proč to dnes nejde, zato když si zaplatíme permanentku, chodíme většinou pravidelně. Dalším důvo dem je rozvoj sociálních vazeb – se tkáváme se pravidelně s lidmi, kteří chtějí to samé, co my. Navíc to, že si jdeme po práci zacvičit a věnovat se sami sobě, pozitivně působí na naši psychiku.

Literatura: 1. Kolář P. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 713 s. ISBN 978-807-2626-571 2. Jarkovská H. 264 cvičení na velkém míči: zásobník posilovacích a protahovacích cviků pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978802-4738-208

recenzované články

Některé problémy spojené se samostatnou indikací léčivých přípravků sestrou Souhrn:

Klíčová slova:

Tento článek se zabývá otázkou, zda by situaci v oblasti podávání léčivých přípravků nevyřešilo nové nastavení kompetencí sester, které by mohlo zefektivnit a zvýšit kvalitu poskytování zdravotní péče, ale také eliminovat současný nežádoucí stav. Údaje pro analýzy současného stavu podávání léčivých přípravků a změn v kompetencích sester byly získány formou delfského dotazování, ve kterém jsem během pěti tematických kol pracovala s panelem sester čítajícím 65 osob majících zkušenosti s každodenní praxí podávání léků. V hodnocení vhodnosti k samostatné indikaci u prvních sedmi z 31 klinických situací nebo stavů se panel vyjádřil s významnou názorovou shodou minimálně tří čtvrtin jako o situacích a stavech k samostatné indikaci vhodných, u položek (1)–(4) se na vhodnosti shodl téměř z 95 %, na posledních 18 klinických stavech a situacích (14)–(31) se minimálně ze tří čtvrtin shodl jako na stavech a situacích k samostatné indikaci sestrou nevhodných. Zbývajících šest položek (8)–(13) bylo předmětem názorové neshody panelu. Za velmi významné podmínky pro samostatnou aplikaci léků sestrou považuje panel kvalifikační vzdělání, taxativní vymezení léků a zdravotnických pracovníků. podávání léčivých přípravků – sestra – delfská metoda.

Some problems associated with a nurse independent prescribers Summary:

Keywords:

This article I examine whether the situation would resolve the new settings competencies of nurses in the administration of medicinal products that could streamline and enhance the quality of health care delivery, but also eliminate the current undesirable situation. Data for the analysis of the current state administration of medicinal products and changes in nursing competencies I get through Delphi method, in which the five thematic rounds to work with a panel of nurses with experience of the everyday practice of administering drugs, whose scope was 65 people. In assessing the suitability of a separate indication in the first seven of the 31 clinical situations or conditions express panel with significant consensus is at least three-quarters of a situation and a separate indication suitable for items (1)–(4) the appropriateness of almost agreed 95 % for the last 18 clinical conditions and situations (14)–(31) with at least three-quarters as agreed upon conditions and circumstances to separate indication nurse unsuitable. The remaining six items (8)–(13) was the subject of disagreement panel. For a very important condition for self-medication nurse panel considers qualifying education, exhaustive definition of drugs and medical personnel. medication administration – nurse – Delphi method.

Mgr. Eva Marková, Ph.D., Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha

Úvod Podání léčivého přípravku je sle dem řady po sobě jdoucích kroků prováděných různými odborníky: indikace je tradičně spojena s pro fesí lékaře (Forde, 2008), výdej je akt farmaceutický a administrativní, podání (aplikace) ošetřovatelský či lékařský a dokumentace podání či

aplikace je otázka administrativní. Podávání léčivých přípravků je jed nou z činností, které sestra vykoná vá každodenně. I když se podávání léků zdá spíše technickou záležitos tí, tato činnost vyžaduje, aby s estra disponovala znalostmi, dovednost mi a klinickým úsudkem, které umožňují identifikovat, analyzovat a interpretovat adekvátní informace (Tanner, 2006). Prvořadou podmínkou je neohro zit bezpečnost pacienta. Zacházení s léčivými přípravky zahrnuje více

než samotné podávání léků (Manias et al., 2004). Jde o posouzení zdra votního stavu pacienta, o plánová ní, realizaci a hodnocení cílů po skytované péče, o zacházení s léky a sledování jejich účinků, o edukaci pacienta a interdisciplinární spolu práci. Eisenhauer et al. (2007) iden tifikovali 10 kategorií myšlenkových procesů (komunikace, načasová ní dávkování, kontrola, posouzení, ohodnocení, poučení, vedlejší účin ky, řešení nestandardních situací, anticipační řešení případného pro

recenzované články výzkumné sdělení

foto: Profimedia

blému, podání léku), které sestra vykonává nad rámec stanovených pravidel a postupů vycházejících z údajů o pacientech a z mezioboro vých znalostí pro zajištění bezpeč né a účinné péče při podávání léků. Konstantním klíčovým prvkem se ukazuje být profesionální bdělost sester, kritické myšlení a klinický úsudek, kontrolující, zda pacienti dostávají odpovídající léky. Koncepce klíčových kompeten cí v oblasti podávání léčivých pří pravků sestrou v zahraničí (např. Kanada, UK, USA) jsou založeny na kritickém zhodnocení relevantních publikací a výzkumných poznatků z praxe. Informace o nich popisu jí znalosti, dovednosti, schopnost úsudku a další nutné atributy, včet ně nezbytnosti pevného vědomost ního základu v oblasti farmakologie (Murphy et al., 2006). Indikace léků sestrami se neustále rozvíjí a mno ho sester je schopných předepiso vat léčivé přípravky na téměř stejné úrovni jako lékaři. Avšak nutno po znamenat, že někteří odborníci jsou v tomto ohledu opatrní, navzdory výhodám, které samostatná indika ce sestrami přináší (Bradley et al., 2007). V praxi je běžné, že kromě stan dardního postupu, kdy se sestry řídí indikací lékaře, existují situace, kdy sestry indikují léčivé přípravky na základě tzv. částečné indikace léka ře, případně i samy, přičemž řada signálů naznačuje, že některé pra covní postupy a zaběhlé stereotypy inklinují až k živelnému a nekont rolovatelnému podávání léčivých přípravků. Jedna z implicitních úvah při pří pravě koncepce a cílů projektu se tedy zabývala otázkou, zda by tuto situaci nevyřešilo nové, popř. modi fikované nastavení kompetencí ses ter v oblasti podávání léků, které by mohlo mj. jak zefektivnit poskytová ní zdravotní péče a zvýšit její kva litu, tak eliminovat současný nežá doucí stav.

ti jsem získávala formou delfského dotazování. Ve své aplikaci delfské meto dy jsem během pěti tematických kol obsahujících většinou i několik doplňujících zpětných dotazů pra covala s panelem, jehož rozsah se v jednotlivých kolech pohyboval v rozmezí 58–65 osob. Vzhledem ke klíčovým aspektům zkoumané pro blematiky zajištoval žádoucí repre zentativitu problémového pole ho mogenní panel tvořený responden ty – sestrami, jejichž „expertnost“ spočívala v tom, že mají stran podá vání léků osobní bohaté zkušenosti s každodenní praxí. Obecněji položená otázka prv ního tematického kola dotazování, jaká je praxe v podávání léčivých přípravků, přinesla kromě mnoha informací tohoto druhu také ná vrhy, v kterých klinických stavech nebo situacích by bylo možné zva žovat samostatnou indikaci sestrou. Následovalo tedy druhé tematické kolo dotazování „U jakých klinických stavů nebo situací by sestra mohla indikovat léčivé přípravky sama“. Klinické stavy a situace se v průbě hu tohoto kola zpřesňovaly, neboť respondenti, kterých bylo v tomto kole 65, navrhovali ještě další situa ce a jiné nedoporučovali. U někte rých uváděli komentáře se zdůvod něním, proč by přicházela v úvahu samostatná indikace sestrou, v ja kých případech by to bylo kontra produktivní až nežádoucí a kdy by měla zůstat indikace plně v rukou lékaře. Seznámení se s těmito vel mi cennými stanovisky a názory podloženými zkušenostmi přimělo některé účastníky k přehodnocení „svého“ seznamu klinických stavů a situací. V některých případech, jak sestry sdělily, konzultovaly nabíze né možnosti se svými dalšími ko legyněmi z pracoviště. Některé ná zory tedy byly vyjádřením dokonce skupiny sester tlumočené prostřed nictvím sestry v panelu, což mimo jiné ukazuje na zájem o zkoumané téma.

Metodika a charakteristika souboru

Výsledky

Pro účely tohoto sdělení zahrnuje léčivý přípravek veškeré přípravky, hromadně či individuálně zhotove né a podávané za účelem preven ce, diagnostiky, léčby a zmírňování příznaků nemoci určené pro použití u pacientů nebo podání pacientům. Údaje pro analýzu současného stavu podávání léčivých příprav ků a ohledně případných změn v kompetencích sester v této oblas

Z odpovědí panelu bylo možné se stavit následující seznam klinických stavů a situací (seřazeno abecedně): → Alergický zánět spojivek (senná nebo pylová rýma) → Analgosedace (pacient na UPV) → Epileptický záchvat (aplikace dia zepamu) → Hypoglykémie (aplikace glukózy) → Hypotenze (aplikace krystaloid ního roztoku)

→ Indikace dávky inzulinu u kom penzovaného pacienta → Indikace léčivých přípravků v rámci bariérového režimu → Laváž dýchacích cest → Mírná až středně silná bolest (hlavy, zubů, svalů, kloubů, men struační bolest) → Mírná až středně silná bolest při nachlazení nebo chřipce → Nespavost (usnadnění usínání, podpora spánkové hygieny) → Ochrana nepoškozené kůže (pre vence) → Ošetření drobných povrchových poranění kůže → Pálení žáhy → Péče o oči, uši, dutinu nosní, du tinu ústní (oplach, dezinfekce, prevence) → Péče o rány, kdy je porušena in tegrita kůže → Péče o rány, kdy není porušena integrita kůže → Průjem s pravděpodobným in fekčním původem → Předoperační příprava (např. ap likace antiseptika, projímadla) → Sezónní alergická rýma → Svědění, kopřivka → Usnadnění vykašlávání při akut ních zánětech spojených se zvý šenou tvorbou hlenu nebo poru chami vylučování hlenu → Vyšetření (kolonoskopie – For trans) → Zácpa (bez onemocnění GIT) → Zvýšená tělesná teplota při na chlazení nebo chřipce Jak je patrné, při výběru klinických stavů a situací se panel příliš ne omezoval. Soubor klinických stavů a situací jsem ve zpětném dotazu předložila panelu se žádostí, aby se k nim vyjádřil z hlediska jejich vhodnosti pro samostatnou indika ci sestrou. Během tohoto zpětného dotazování se v komentářích panelu objevovaly další navrhované, vzhle dem k dosavadnímu seznamu nové klinické stavy nebo situace. Bez ohledu na četnost jejich výskytu jsem je zařadila do dalšího zpětné ho dotazu s instrukcí, aby byly též ohodnoceny z hlediska jejich vhod nosti k samostatné indikaci sestrou. Konkrétně se jednalo o těchto šest položek: → Indikace dávek warfarinu u kom penzovaných pacientů → Indikace resuscitačních léků do příchodu lékaře (aplikace adre nalinu, podání amiodaronu při ventrikulární fibrilaci/ventriku lární tachykardii a neúspěšné defibrilaci)

recenzované články výzkumné sdělení

florence 12/15

Faktory ovplyvňujúce kvalitu života dialyzovaných pacientov Súhrn:

Kľúčové slová:

V súčasnosti je sledovaná nielen dĺžka života dialyzovaných pacientov, ale aj kvalita ich života. Sú konfrontovaní s množstvom obmedzení a komplikáciami v spojitosti s týmto spôsobom liečby. Hlavným cieľom prieskumu bolo identifikovať a analyzovať faktory vplývajúce na kvalitu života pacientov zaradených do hemodialyzačného programu. U dialyzovaných pacientov sme sledovali subjektívne vnímanie miery jednotlivých obmedzení a zmien vyplývajúcich z hemodialyzačnej liečby. hemodialýza – kvalita života – pacient – ošetrovateľstvo – prieskum.

Factors affecting the quality of life for dialysis patients

Keywords:

Currently is monitored not only the life expectancy of dialysis patients, but also their quality of life. They are faced with a number of limitations and complications associated with this therapy. The main objective was to identify and analyze the factors affecting the quality of life of patients enrolled in the hemodialysis program. In dialysis patients we monitored the subjective perception measures of various restrictions and changes resulting from the hemodialysis treatment. hemodialysis – quality of life – patient – nursing – survey.

Tatiana Šantová, Andrea Šuličová, Zuzana Šimová, Jana Cinová, Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov Jana Stretavská, absolventka PU FZO

Úvod U pacientov zaradených do dlhodobého dialyzačného programu sú dôležité diétne obmedzenia, ktoré sa týkajú hlavne obmedzeného príjmu bielkovín a tekutín

„Hemodialýza nahradzuje funk ciu obličiek tým, že krv očisťuje od škodlivých látok. Využíva k tomu polopriepustnú membránu, ktorej póry prepúšťajú soluty do určitej molekulovej hmotnosti a nepre púšťajú krvné elementy“ (Opatrný, 2006, str. 385). Najfrekventovanejším termí nom v tejto oblasti je kvalita života

ovplyvnená zdravím, ktorú je možné definovať ako pocit životnej pohody zo subjektívneho hľadiska spojený s chorobou či úrazom, terapiou a jej možnými nežiaducimi účinkami. Vy svetliť to môžeme tak, že nie sú sle dované iba klinické ukazovatele, ale aj subjektívne a objektívne informá cie o pacientovom psychickom a fy zickom stave (Hnilicová, 2005).

Faktory ovplyvňujúce kvalitu života hemodialyzovaných pacientov U pacientov zaradených do dlho dobého dialyzačného programu sú dôležité diétne obmedzenia, kto ré sa týkajú hlavne obmedzeného príjmu bielkovín a tekutín. Denný príjem bielkovín predstavuje mini málne 1,2 g/kg hmotnosti pacienta. Bielkoviny sú prijímané v rastlinnej a živočíšnej forme. Lepšie vstrebá vanie pre vysoký obsah a väčšie za stúpenie esenciálnych aminokyse lín majú živočíšne bielkoviny (Sasa ková, 2012). Tekutiny zohrávajú pri liečbe HD významnú úlohu. Pacient je obmedzovaný v príjme tekutín, ktorý nesmie prevýšiť množstvo moču vylúčeného za 24 hod. Vznik stresu u dialyzovaných pacientov vyplýva jednak z nevyliečiteľnej choroby, jednak z metódy terapie. Faktory, ktoré sú potenciálnym zdrojom stresu, sú diétne obmedze nia, strata fyzických funkcií, obme dzenia v možnostiach plánovania, strach zo smrti (Ižová, 2012). Dia lyzovaní pacienti sú obmedzovaní v práci a sú konfrontovaní aj s pro blémom, ktorým je nízka motivácia zamestnávateľov k poskytnutiu prá ce pacientom liečených HD. Príči nou je potreba úpravy jednak pra

covnej doby a jednak náplne práce alebo iných pracovných podmienok dialyzovaných osôb. U jedincov, ktorí vykonávajú ťažšiu fyzickú prá cu, je nutná zmena zamestnania či zváženie odchodu do invalidného dôchodku (Hnatová, 2010). Posta venie rodiny pri HD zohráva dôleži tú rolu. Ako zo strany pacienta, tak aj jeho rodiny musí prameniť veľ ká snaha, aby aj napriek všetkým strastiam a prekážkam spolu vychá dzali dobre. Problémy v spojitosti so zmenou rolí a povinností jedinca, obmedzením spoločenského života si vyžadujú nové prerozdelenie úloh a podporu zo strany rodiny. Pod vplyvom chronického ochorenia člena rodiny, ktorý bol jej živiteľom, sa mení aj finančná situácia. Tento dôvod je často aj príčinou frustrácie rodiny (Hnatová, 2010).

Ciele Hlavným cieľom prieskumu bolo identifikovať a analyzovať fakto ry vplývajúce na kvalitu života pa cientov v hemodialyzačnom pro grame. Parciálne ciele boli zamera né na posúdenie konkrétnej miery obmedzenia a zmeny vo fyzickej, psychickej a sociálnej sfére života. Zamerali sme sa aj na posúdenie prežívania dialyzovaných pacientov s cieľom identifikácie činiteľov, ktoré prispejú k subjektívnemu zlepšeniu vnímania ich stavu.

Metodika Na získanie údajov sme použili do tazník pozostávajúci z 21 položiek. Získané údaje sme matematicko -štatisticky spracovali a vyhodnotili kvantitatívnou analýzou. Reprezen tatívnu vzorku tvorilo 50 respon

foto: Profimedia

Summary:

recenzované články výzkumné sdělení

vajúcich z hemodialyzačnej liečby. Najväčšie obmedzenie predstavo vali diétne reštrikcie – až u 50 % re spondentov. Pre 32 % z opýtaných respondentov predstavuje hemo dialýza mierne obmedzenie v ob lasti cestovania, zamestnania a psy chických zmien. Naopak najmenej zmien a obmedzení uviedlo 38 % respondentov v pohybe a 34 % z opýtaných respondentov v oblasti zmien v rodinnom živote. Diétne obmedzenia predstavujú neodmysliteľnú súčasť hemodialy začnej liečby, preto sme chceli identi

dentov mužského a ženského po hlavia zaradených do hemodialy začného programu z dialyzačného strediska Logman East a. s. Micha lovce a MEDICAL-CARE, s. r. o., Prešov. Prieskum bol realizovaný v dialyzačných strediskách Micha lovce a Prešov.

Výsledky (viz graf a tabulky) Diskusia Posudzovali sme, ako subjektívne vnímajú respondenti mieru jednot livých obmedzení a zmien vyplý

fikovať konkrétnu reštrikciu v stravo vaní, ktorá je pre respondentov naj závažnejšia, a tou bol u 54 % respon dentov regulovaný príjem tekutín. Túto položku môžeme porovnať s vý sledkami práce Loubkovej (2011), kde rovnako obmedzený príjem te kutín predstavuje pre respondentov obmedzenie v najvyššej miere. Keď že je dialýza časovo náročná, ovplyv ňuje jedincov aj v možnostiach štúdia a zamestnania, preto sme sa respon dentov pýtali, aké zmeny nastali v ich zamestnaní/štúdiu. Touto otázkou sa zaoberala aj Loubková (2011), kto

Otázka 1 Označte, do akej miery Vás obmedzuje hemodialyzačná liečba v uvedených položkách.

Graf 1 Miera obmedzenia hemodialyzačnou liečbou veľmi obmedzujú mierne obmedzujú neviem posúdiť vÔbec neobmedzujú

diétne obmedzenia

pohyb

cestovanie

sexuálne problémy

zamestnanie

zmeny v rolách, vzťahoch

Otázka 2 Dodržiavanie ktorého diétneho obmedzenia je pre Vás najťažšie?

Otázka 5 Vnímate hemodialýzu ako prekážku pre možnosti Vášho cestovania?

Tabuľka 1 Diétne obmedzenia

Tabuľka 4 Prekážky cestovania

Možnosti Obmedzený príjem tekutín Obmedzený príjem draslíka Obmedzený príjem fosfóru Obmedzený príjem sodíka Spolu

n 27 13 5 5 50

% 54 26 10 10 100

Otázka 3 Boli ste nútený obmedziť vykonávané športové aktivity po začatí hemodialyzačnej liečby?

n 2 5 3 4 36 50

% 4 10 6 8 72 100

Tabuľka 3 Problémy v sexuálnej oblasti n 2 1 5 2 3 37 50

Možnosti Obmedzenie vo výbere miesta dovolenky

n 15

% 26,79

Obmedzenie v dĺžke trvania dovolenky Nie je to prekážkou Necestujem Celkový počet odpovedí

11 8 22 56

19,66 14,26 39,29 100

Tabuľka 5 Psychický stav

Otázka 4 Uveďte, ktoré problémy v sexuálnej oblasti sa u Vás prejavujú.

Možnosti Porucha erekcie Pokles plodnosti Pocit neatraktívnosti Poruchy menštruačného cyklu Bolesti pri pohlavnom styku Žiadne Spolu

psychické zmeny

Otázka 6 Ako hodnotíte Váš súčasný psychický stav v porovnaní so stavom pred začiatkom hemodialyzačnej liečby?

Tabuľka 2 Vykonávanie športových aktivít po začatí hemodialyzačnej liečby Možnosti Musel som prestať Vykonávam s obmedzením Nahradil som iným športom Neobmedzilo ma to Nevykonávam šport Spolu

% 30 25 20 15 10 5 0

% 4 2 10 4 6 74 100

Možnosti Zlepšil sa Rovnaký Zhoršil sa Spolu

n 6 33 11 50

% 12 66 22 100

Otázka 7 Aké pocity prežívate v spojitosti s hemodialyzačnou liečbou?

Tabuľka 6 Pocity v spojitosti s hemodialyzačnou liečbou Možnosti Stres Hnev Nervozita Úzkosť Smutná nálada Žiadne Iné Celkový počet odpovedi

n 8 2 15 6 13 10 0 54

% 14,81 3,70 27,78 11,11 24,07 18,53 0 100

praxe

Podomácku upravená lžíce

florence 12/15

Drtič léků

Držák na tetrapack balení

Otvírák šroubovacích sklenic Otvírák pet lahví

Ergonomický nůž s fixačním páskem

Držák na tužku

Držák horkých talířů

Pomůcky podporující soběstačnost nemocných s revmatoidní artritidou Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění, jehož hlavním projevem je postižení zejména drobných kloubů, svalů, vazů, ale může se manifestovat i na vnitřních orgánech těla. Vede k výraznému pohybovému omezení a tím značně zhoršuje kvalitu života a soběstačnost nemocných.

yskytuje se ve všech vě kových kategoriích, při čemž nejčastěji se ob jevuje u mladých žen a v období po menopauze. Před několika desítkami let nemocné s revmatoidní artritidou jejich bo lavé a deformované klouby prak ticky vyřadily ze společenského života. Nemoc je velice brzy invali dizovala natolik, že nebyli schopni zajistit si základní lidské potřeby, nemohli pracovat. Zásadní pokrok ve zkvalitnění života nemocných s revmatoidní artritidou přinesla biologická léčba a možnost získání

nových pomůcek na podporu sobě stačnosti, které jsou na současném trhu k dispozici. Zmíněné pomůcky jsou nemocnými s revmatoidní ar tritidou využívány nejen k zajištění soběstačnosti v běžných denních činnostech, ale umožňují i zapoje ní nemocných do běžného denního života. Jsou určeny především pro nemocné ve 3. a 4. stadiu onemoc nění, ale v případě potřeby mohou být využívány i nemocnými s niž ším stadiem revmatoidní artritidy (Jelínková, Krivošíková, Šajtarová, 2009; Votava a kol., 2005). Stěžejním cílem v péči o ne mocné s revmatoidní artritidou je zachování soběstačnosti, tudíž lze pomůcky pomyslně rozdělit následovně: 1) pomůcky při provádě ní h ygienické péče a úpravy zevnějšku, 2) pomůcky při vaření a stravování, 3) pomůcky usnadňující chůzi.

Pomůcky na podporu soběstačnosti v oblasti vaření a stravování Stravování patří do základních lid ských potřeb. Snahou sestry je pomo ci zachovat alespoň částečné funkční schopnosti nemocných s revmatoid ní artritidou při vaření a stravování a doporučit vhodné pomůcky na zá kladě předešlého hodnocení nemoc ného. Pomůcky, které se využívají v kuchyni, však nehradí pojišťovna, ale sám nemocný. Lze je zakoupit ne jen v prodejnách ortopedické prote tiky a zdravotnických prodejnách, ale řadu z nich si mohou nemocní pořídit v obchodě s domácími potřebami. Pomůcky jsou mnohdy opravdu jed noduché a dají se i podomácku vyro bit (Heřmanová, Zvoníčková, 2006). Nemocní s revmatoidní artritidou mohou při kuchyňských pracích vy užívat multiotvírák na sklenice, lahve, plechovky a víno, multiotvírák na otví rání PET lahví a plechovek či elektric

fota: autorky

Bc. Věra Türková, MEDIPONT s. r. o., České Budějovice; PhDr. Věra Stasková, Ph.D., Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

praxe

ký otvírák konzerv. Často využívaný je i držák horkých talířů, který má širo kou rukojeť uzpůsobenou deformova ným kloubům nemocného. Nepostra datelným pomocníkem je i kuchyňské prkénko, které je vyrobeno tak, aby se dalo upevnit na kuchyňskou desku. Má ohraničené okraje, aby se pře dešlo úniku potravin mimo prkénko. Talíř je možné zajistit proti vyklouznu tí jídla z talíře zvýšenými okraji, k do stání jsou i talíře nebo misky, které jsou již vyvýšené. Nepostradatelná je i prodloužená kuchyňská rukavice či držák na vařečku. Potraviny je při krá jení možné zajistit pomocí pomůcky, která je opatřena svrchu háčky pro nabodnutí potravin, aby neujížděly. Pro zvýšení soběstačnosti při stravo vání mohou nemocní s revmatoidní artritidou využít příbory, nože a lžičky, které jsou ergonomicky uzpůsobené a mohou disponovat i fixačním pás kem. Výhodou ergonomických příbo rů je skutečnost, že je lze ohnout tak, aby vyhovovaly úchopům nemocné ho. K držení šálků je možné používat snímatelnou rukojeť. Pro drcení léků jsou dostupné speciální drtiče a také půliče na léky (DMA, 2010; Heřma nová, Zvoníčková, 2006).

Pomůcky na podporu soběstačnosti v oblasti osobní hygieny a úpravy zevnějšku Osobní hygiena vypovídá o člově ku, jeho spokojenosti či nespokoje nosti, o jeho náladě, psychice, ale také o jeho soběstačnosti. Udržování osobní hygieny je důležité pro za chování zdraví tělesného i duševní ho, chrání člověka před nemocemi (Trachtová a kol., 2001). Je známo, že osobní hygiena je prováděna nej častěji v koupelně. V této souvislosti je zapotřebí upozornit, že u nemoc ných s porušenou soběstačností by koupelna měla být vybavena proti skluzovými podložkami. Umísťují se nejen na podlahu koupelen, ale i do sprch a van z důvodu prevence pádu. K prevenci pádu lze též využít madla, která se rozmísťují ve směru chůze po koupelně, u toalet pro snadnější vstá vání a sedání, do sprch a van pro při držování se. Jako vhodné se ukázaly být nástavce na toaletu a držáky toa letního papíru pro provedení hygie nické péče po použití toalety. Do vany si nemocní s revmatoidní artritidou mohou dát též sedátko, avšak nutno upozornit, že nemocní s revmatoidní artritidou upřednostňují spíše spr chování před koupelí ve vaně. K mytí zad jsou využívány houby s prodlou ženou rukojetí. Na trhu je dostupný i meziprstní kartáček, k dostání též

s prodlouženou rukojetí. Vhodné je umístit v koupelně stoličku, na kterou se nemocní po osprchování či vykou pání posadí z důvodu zajištění bez pečí při osušení a oblékání. U umyva dla jsou nemocnými často využívány prodloužené páky u vodovodního kohoutku. Při snížené síle stisku ruky může pomoci i násada zvětšující malou páku. Mýdlo je vhodné vložit do sítěného obalu, aby neklouzalo, a zavěsit na vodovodní kohoutek. Je možno využít i dávkovače na tekutá mýdla. Své uplatnění mají v koupelně i švédské podavače předmětů a dr žáky holí. Při zatuhnutí v ramenním kloubu je možné využít hřeben s pro dlouženou silnou rukojetí. Prodlou žené rukojeti se dají připevnit i na různé pomůcky k líčení (DMA, 2010; Trachtová a kol., 2001). V souvislosti s úpravou zevnějšku jsou nemocný mi využívány i pomůcky usnadňující zavazování bot, navlékače ponožek, pomůcky k zapínání knoflíků a uvazo vání kravaty.

soběstačnosti uvedeny také v kata lozích firem, které je v yrábějí. U kaž dé pomůcky je rovněž uveden lékař, který ji může předepsat, a schválené intervaly pro předepisování pomůc ky (DMA, 2010; Votava a kol., 2005). Na pomůcky, které nejsou hrazené pojišťovnou nebo na které je vysoký doplatek, je možné žádat příspěvek podle vyhlášky č. 182/1991 Sb. na sociálním odboru v místě bydliš tě. Nutno upozornit, že pomůcky na podporu soběstačnosti používané v kuchyni pojišťovnou hrazeny ne jsou.

Závěr Snahou v ošetřovatelské praxi je, aby sestra pečující o nemocné s revma toidní artritidou znala nejužívanější pomůcky pro podporu soběstačnosti a byla schopná nemocnému ve spo lupráci s ergoterapeutem vhodné pomůcky doporučit. Pomůže tak ne mocnému zajistit soběstačnost v běž ných denních činnostech.

Pomůcky usnadňující chůzi Pohyb je – nebo by měl být – jednou ze schopností každého jedince. U ne mocných s revmatoidní artritidou je zapotřebí využívat některé pomůc ky, které nemocným šetří klouby na dolních končetinách a zajišťují sta bilitu. V této souvislosti lze využívat vycházkové vícebodové hole a fran couzské předloketní berle; vícebodo vou opěrku (kozičku); chodítka; růz né druhy vozíků, především elektric ké vozíky (DMA, 2010). V souvislosti s chůzí nelze opomenout ani volbu vhodné obuvi, a to obuv koženou, vybavenou měkkou výstelkou, aby nedocházelo k otlakům.

Jak získat pomůcku (pomůcky) na podporu soběstačnosti Potřebu pomůcky na podporu sobě stačnosti nemocného s revmatoid ní artritidou posuzuje kromě sestry také ergoterapeut. Předepisovat po můcky může praktický lékař, větši nou však odborný lékař, nejčastěji or toped, rehabilitační lékař či n eurolog. Některé pomůcky jsou schvalovány revizním lékařem (Heřmanová, Zvo níčková, 2006; Votava a kol., 2005). Seznam pomůcek na podporu so běstačnosti je uveden v číselníku, který vychází nejméně jednou za rok a vydává jej Všeobecná zdravotní pojišťovna. V číselníku jsou pomůc ky řazeny podle abecedy, u každé je uveden lékař, který pomůcku může předepsat, a údaj, jak často má ne mocný nárok na novou. Velice pře hledně jsou pomůcky na podporu

Literatura u autorek Více o autorkách: PhDr. Věra Stasková, Ph.D. 1995: ukonč. SZŠ České Budějovice – Zdravotní sestra; 2001: ukonč. VZŠ – Všeobecná diplomovaná sestra; 2004: ukonč. Bc. studium, ZSF JU, České Budějovice – Všeobecná sestra; 2006: ukonč. Mgr. studium, ZSF JU, České Budějovice – Ošetřovatelství; 2009: rigorózní zkouška, ZSF JU, České Budějovice – Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech; 1995–2001: Nemocnice České Budějovice, chirurgické oddělení, sestra u lůžka; 2001–2004: Nemocnice České Budějovice, kardiochirurgické oddělení – JIP, sestra specialistka; od 2004: ZSF JU, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, České Budějovice; 2009–2011: Nemocnice České Budějovice, neurochirurgické oddělení – JIP; od 2008: spolupráce s pacientskou organizací Revma Liga; 2015: ukonč. doktorského studia – Ošetřovatelství, ZSF JU České Budějovice

Bc. Věra Türková 1997: ukonč. SZŠ České Budějovice – obor Všeobecná sestra; 1998: ukonč. VOŠZ Bílá vločka – obor Diplomovaná všeobecná sestra; 2011: ukonč. Bc. studium, obor Všeobecná sestra – ZSF JU v Českých Budějovicích; 2001–2002: Nemocnice České Budějovice - Interní oddělení; 2002–2007: Nemocnice České Budějovice – Kardiochirurgické oddělení – JIP; od 2005: MEDIPONT s. r. o., České Budějovice

praxe

florence 12/15

Diagnostika a léčba malárie na klinice v jihovýchodní Ugandě V minulých číslech tohoto časopisu jsem psal o paliativní péči a paliativní medicíně v Ugandě. Popsal jsem metodiku práce při implementaci paliativní medicíny systémem domácí péče na jihu Ugandy. Na konkrétních kazuistikách jsem nastínil problematiku HIV/AIDS u pacientů evidovaných v našem programu paliativní medicíny a v kontextu odlišné kultury jsem popsal ošetřovatelskou i lékařskou péči o tyto pacienty. Na jihu Ugandy působíme s neziskovou organizací Shalom for Uganda od roku 2012 a poskytujeme nejen paliativní péči, ale velkou část naší práce tvoří léčebně-preventivní činnost a také komplexní práce s celou místní komunitou (vzdělávání, preventivní programy). V letošním roce se nám konečně podařilo otevřít také novou budovu kliniky.

tomto článku se chci za bývat problematikou ma lárie. Jedná se o závažné onemocnění a v oblas tech, kde působíme, je obrovským zdravotnickým i socioekonomickým problémem, který zde ovlivňuje ži voty tisíců lidí. Světová zdravotnic ká organizace odhaduje, že ročně se malárií na celém světě nakazí 300–500 miliónů lidí a více než 1,6 miliardy lidí žije v rizikových oblastech. Uvádí se, že v Africe má malárie až 10% podíl na nemocnos ti a 40 % všech zdravotnických ná kladů je určeno právě na léčbu to hoto onemocnění. Uganda je stát ve východní Afri ce. Nachází se v oblasti tzv. velkých jezer, což je z hlediska rizika malá rie velmi nepříznivá lokalizace. Dle klasifikace rizika malárie WHO patří Uganda do zóny C – vysoce riziková oblast pro výskyt malárie. Při cestě do této oblasti je užívání malarické profylaxe velmi doporučováno. Sou částí prevence proti tomuto one mocnění je nejen užívání antimala rik (tzv. chemoprofylaxe), ale také expoziční profylaxe (repelenty, mo skytiéry). Více informací o aktuál ních rizicích před vycestováním do těchto oblastí najdete na stránkách CDC – Centre for Disease Control – www.cdc.gov.

Malárie a Česká republika Malárie byla známa už starým Egypťanům i Římanům. Název po chází z italského „mal aria“, což znamená „špatný vzduch“. Ozna čení je správné jen částečně, je likož se komáři, přenášející pů

vodce malárie, skutečně vyskytují více v oblasti bažin a močálů. Jistě není bez zajímavosti, že se malá rie v dřívějších dobách vyskytovala i na jižní Moravě a v Polabí. V sou časné době se z hlediska České republiky jedná výhradně o infek ci importovanou z malarických oblastí. Epidemiologická oblast, kde se malárie vyskytuje, je poměrně ši roká. Sahá od 45. stupně severní šířky až do 40. stupně jižní šířky. Jedná se o oblasti, ve kterých žije až 40 % světové populace. Nejzá važněji postiženy jsou indický sub kontinent, jihovýchodní Asie, sub saharská Afrika, některé ostrovy v Tichomoří a amazonská oblast Jižní Ameriky.

Jeden komár malárii většinou nezpůsobí Původcem malárie je prvok rodu Plasmodium. Existuje mnoho druhů tohoto parazita, onemocnění však způsobují hlavně P. vivax, ovale, ma lariae a falciparum. Nákazu na člo věka přenášejí samičky komára rodu Anopheles. Samička, která saje na ji ných teplokrevných živočiších, např. opice, přenese plazmodia na člově ka, u něhož se pomnoží v červených krvinkách a vyvolají několik forem onemocnění. K přenosu je zapotřebí mnoho faktorů, od množství plaz modií v samičce komára, doby jejího přisátí na kůži či množství těchto ko márů až po stav imunitního systému napadeného člověka. V neposlední řadě potřebují malaričtí komáři tep

Nezisková organizace pořádá také vzdělávací akce v místní základní škole zaměřené zejména na prevenci různých onemocnění, zvláště malárie

fota: archiv autora

Lukáš Malý, R. N., Shalom for Uganda

praxe

Mnoho dětí trpí podvýživou, což může být v kombinaci se závažnou malárií život ohrožující stav

Diagnostika malárie pomocí mikroskopu vyžaduje velké zkušenosti

Praktické provedení rychlotestu RDT na malárii a ukázka dokumentace pacientů

lotu okolí pohybující se jen v určitém rozmezí, bez extrémnějších teplot ních výkyvů. Nelze si tedy předsta vit, že váš štípne jeden komár a hned musíte mít malárii. Je možný také transplacentární přenos z matky na dítě, kontaminovaným nástrojem či transfuzí krve. Infikovaný komár, který saje krev, inokuluje do krve také sporozoity plazmodií. Sporozoity se dostáva jí do hepatocytů, kde se pomnoží. V hepatocytech se vyvíjejí ve schio zonty, které obsahují velký počet merozoitů. Merozoity spadají do tzv. preerytrocytární fáze. Toto sta dium je bez klinických příznaků. Po preerytrocytární fázi dochází k vy plavení merozoitů z jaterní buňky, dostávají se do krve a vnikají do ery trocytů. Tento stav je nazván erytrocytární fází. Erytrocyty se naplní merozoity, rozpadají se a tyto me rozoity napadají další erytrocyty. Při rozpadu erytrocytů se uvolňují ne jenom merozoity, ale také nejrůzněj ší metabolické produkty plazmodií, které jsou zodpovědné za stimulaci makrofágů k tvorbě prozánětlivých cytokinů, které způsobují horečku. Parazité se v erytrocytu množí růz ně rychle – této rychlosti odpovídá přibližně periodicita malarických záchvatů. Velkým problémem je, že některé z již zmíněných merozoitů se mění v pohlavní stadia – game tocyty. Samička komára může nasát také tyto gametocyty, které se po tom dále vyvíjejí v jejím těle. Nastá vá tak neustálý koloběh.

Plasmodium falciparum Nejčastější typ plazmodia, který vyvolává malárii v oblasti Nyakye ra na jihu Ugandy, je Plasmodium falciparum, který je velmi proble matický z hlediska patofyziologie i léčby. Tento druh plazmodia způ sobuje záchvaty horečky, které se objevují vesměs nepravidelně 24–48 hodin. Takový typ horečky nazýváme tropika. Průběh nemoci může být maligní. Inkubační doba je 8–28 dnů. Je zde rezistence na chlorochin a velmi často i na další přípravky. Vyskytuje se v tropech po celém světě, nejvíce pak v sub saharské Africe, jihovýchodní Asii, Amazonii a jihozápadním Tichomo ří. Napadá červené krvinky různého stáří, což je důvodem těžších zá chvatů z důvodu většího počtu na padených erytrocytů. Velmi kompli kujícím faktorem je také fakt, že na povrchu těchto erytrocytů vznikají výčnělky, jimiž se erytrocyt snadno přichytí k endotelu krevních kapilár. Infikované krvinky se mohou zachy tit v drobnějších cévách a způso bovat řadu komplikací. Takto posti ženy mohou být zejména kapiláry v játrech (abdominální malárie), mozku (cerebrální malárie), ledvi nách, plicích i myokardu. Tyto mik rotromby mohou způsobovat poru chy cirkulace v kterémkoliv orgánu a v nejtěžších případech až DIC (diseminovaná intravaskulární ko agulopatie) z důvodu permanent ní aktivace koagulace až vyčerpání srážecích faktorů.

Mapa výskytu malárie a doporučení SZO pro malarickou profylaxi

A A C

A C B

A A – riziko nízké (často pouze sezónní) nebo žádné B – riziko střední nebo nízké C – riziko vysoké

hojení ran

florence 12/15

Využití medu

v léčbě chronických ran

Léčba chronických ran je vždy velice složitou a většinou také zdlouhavou záležitostí. Je náročná na čas, úměrně s časem stoupá i spotřeba léčiv a zdravotnického materiálu. Dlouhodobé hojení ovlivňuje psychiku nemocného a může být důvodem sociální izolace.

du hojení ran vcelku pozapomnělo. Mezi účinky medu, které se uplat ňují v léčbě ran, patří zejména osmóza, působení peroxidu vodíku a kyselost.

Bc. Leona Dragounová, soukromá interní ambulance Slaný Mgr. Renata Vytejčková, Ústav ošetřovatelství, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze MUDr. Václav Dragoun, nemocnice Slaný, vedoucí lékař Oddělení ošetřovatelské péče

Osmóza

lhkým hojením ran se dnes zabývá spousta fi rem. Jejich moderní ob vazové prostředky bývají často velmi drahé a spotřeba těch to produktů při hojení chronických ran je enormní. Potřebovali jsme vytipovat způsob, který by byl lev ný, přitom účinný, a zároveň by zkrátil dobu hojení na minimum. Naší snahou bylo i to, aby další ho jení rány probíhalo bez nově vznik lých komplikací a bez další nutnosti antibiotické terapie. To nás navedlo k myšlence, zda i v 21. století mají v hojení chronických ran místo tra diční, po staletí známé a cenově dostupné prostředky, jako je včelí med.

S ohledem na osmózu je potřeba zmínit, že med je v první řadě na sycený roztok dvou monosacha ridů. Tato směs má nízkou vodní aktivitu; většina vodních molekul je vázána cukry a jen zbývající jsou k dispozici pro mikroorga nismy. Vzhledem k nízkému po čtu volných molekul vody nemají mikroorganismy vhodné podmínky k množení.

Peroxid vodíku Při použití medu jako tekutého ob vazu rány je peroxid vodíku produ kován smísením s tělesným potem. Výsledkem tohoto procesu je, že peroxid vodíku se pomalu uvolňuje a pracuje jako antiseptikum. Na roz díl od 3% lékařského roztoku jeho pomalé uvolňování nezpůsobuje poškození okolní tkáně.

Známé účinky medu

Kyselost

Med byl znám už ve starověkém Egyptě. Je tedy osvědčený tisíci letími. Je zajímavé, že v moderní přetechnizované medicíně se na med jako levnou a účinnou meto

Běžně se pH medu pohybuje mezi 3,2 a 4,5. Tento relativně vy soký stupeň kyselosti zabraňu je r ůstu bakterií způsobujících infekci.

Cíl práce Cílem práce bylo ověřit účinnost pří rodního medu, nikoliv farmaceuticky upraveného, ale kvalitního přírod ního pasterizovaného, pořízeného přímo od včelaře. Dalším cílem bylo porovnat finanční náklady při použi tí přírodního medu a při použití běž ných obvazových materiálů. Před pokládali jsme, že hojení ran pomocí medu bude rychlejší a levnější.

Organizace výzkumu Výzkumu předcházelo nastavení metodologie, získání souhlasu ve dení nemocnice, souhlasného sta noviska etické komise nemocnice ve Slaném a v neposlední řadě sou hlasů samotných pacientů. Výzkum trval tři měsíce. Během této doby jsme zdokumentovali hojení defek tů celkem u čtyř pacientů (tabul ka 1). Šetření proběhlo na Oddělení ošetřovatelské péče v nemocnici ve Slaném.

Výběr vzorku pacientů Výběr vzorku pacientů byl záměrný. Byli vybráni ti pacienti, kteří měli jeden defekt větších rozměrů nebo více srovnatelných chronických de fektů. Vzhledem k tomu, že na hoje ní rány se podílí celá řada faktorů, snažili jsme se zajistit validitu šet ření tak, že jsme vybrali pacienta, který měl dva defekty, anebo jsme

Studie č. 1 č. 2

Pacientovy iniciály

Pohlaví

Věk

Počet defektů

Lokalizace

Celková doba léčby – med*

Celková doba léčby – ostatní prostředky*

LDK 6 10 Hýždě 12 37 LDK 64 – č. 3 M. M. žena 77 2 PDK – 112*** č. 4 V. T. žena 94 1 Hýždě 22 22 L bok 14 – č. 5 D. V. žena 87 2 P lopatka – 14 * uvedeno ve dnech, ** uvedeno v korunách českých, *** léčba zahájena ještě na předchozím oddělení

D. K.

žena

Cena léčby – med**

Cena léčby – ostatní prostředky**

2,76 7,44 23,03

71,80 260,91

13,64 45,78

666,88 199,76 217,14

foto: Profimedia

Tabulka 1 Přehled respondentů

hojení ran

Obr. 6 První den léčby defektů na bérci

Graf 5 Celková doba léčby defektu (uvedeno ve dnech) med jiná léčiva

Obr. 7 Čtvrtý den léčby defektů na bérci

10 6

Obr. 8 Šestý den léčby defektů na bérci Obr. 9 Desátý den léčby defektů na bérci

Graf 6 Náklady na léčbu defektu (uvedeno v Kč) med jiná léčiva

71,8

2,76

malými defekty, které nebylo mož né pomyslně rozdělit. Vzhledem k tomu, že výzkum probíhal pouze po dobu tří měsíců, se nepodařilo vytipovat vhodného muže a mezi respondenty byly samé ženy, což asi výsledek šetření neovlivnilo. Jistě lze namítnout, že přípravky s medem jsou běžně vyráběny far maceutickými společnostmi. Vzhle dem k tomu, že většinou obsahují i příměsi jiných látek než medu, je zde zvýšené riziko alergické reakce. Porovnali jsme cenu jednoho z me dových přípravků, který byl farma ceuticky upraven. Jeho cena oproti medu je 88× vyšší!

Závěr Léčba ran pomocí medu má velmi dlouhou historii a velmi dobře se osvědčila. Když jsme začali aplikovat med na rány u vybraných pacientů, neměli jsme ani tušení, jak moc bude jeho použití úspěšné. Rány se ve vět šině případů hojily za kratší dobu. Ke

dny 14 12 10 8 6 4 2 0

komplikacím v souvislosti s hojením rány nedošlo ani v jednom případě. Ani v jednom případě nebylo nutné nasadit pacientkám antibiotickou léčbu. U dvou nemocných ke zhoje ní nedošlo. Je třeba dodat, že u pa cientek došlo k rychlému zhoršení zdravotního stavu zapříčiněnému jejich chorobami, což jsme při jejich zařazení do výzkumu nepředpoklá dali. Rány jsme nedokázali zhojit ani s pomocí medu, ani s pomocí jiných léčebných prostředků. Můžeme tedy říci, že hojení pomocí medu je ve většině případů rychlejší. V žádném případě doba hojení pomocí medu není prodloužena oproti hojení za použití ostatních materiálů. Ve všech případech, kdy jsme léčili rány po mocí medu, byla léčba jednoznačně mnohonásobně levnější. Tento text vznikl na základě zpra cování bakalářské práce. Nelze ne zmínit, že tuzemských výzkumných prací ošetřovatelského zaměření, které by nesly známky podkladů pro praxi založenou na důkazech, není mnoho. Jako příčinu vidíme nedo statek finančních prostředků, které by podpořily často silnou motivaci studentek sester pro získání zajíma vých výsledků studií, které by byly oporou pro ošetřovatelskou praxi. Berme tuto studii na malém vzorku pacientů jako prvotní, ale prokazují cí, že v současné době šetření lze vy užít med jako základní léčebný pro středek k léčbě ran s prokazatelným efektem pro hojení.

Kč 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Více o autorech: Bc. Leona Dragounová 1987: ukonč. Gymnázium Slaný; 1996: ukonč. SZŠ Kladno; 2002: ukonč. PSS pro obor Interna – IPVZ Brno; 2013: ukonč. Bc. studium, 3. LF UK Praha – obor Ošetřovatelství;1996: Nemocnice Slaný – oddělení interny, sestra na lůžkovém oddělení; 2000: Nemocnice Slaný – interní ambulance; 2006: Nemocnice Slaný – oddělení ošetřovatelské péče; od 2014: Soukromá interní ambulance, Slaný

MUDr. Václav Dragoun 1978: ukonč. Gymnázium Slaný; 1984: ukonč. studium na 1. LF UK Praha; 1987: atestační zkouška v oboru Interna; 2004: atestační zkouška v oboru Nefrologie; od 1984: Nemocnice Slaný, lékař na interním oddělení; od 2004: Nemocnice Slaný, vedoucí lékař Oddělení ošetřovatelské péče

Mgr. Renata Vytejčková 2002: ukonč. SZŠ Beroun – Všeobecná sestra; 2005: ukonč. studium 3. LF UK – obor Všeobecná sestra; 2007: ukonč. studium 1. LF UK – obor Učitelství zdravotnických předmětů pro střední školy; 2013: ukonč. Certifikovaný kurz v prevenci a kontrole infekcí ve zdravotnických zařízeních; 2002–2006: Nemocnice Beroun, sestra u lůžka, chirurgické oddělení, LDN; 2006–2012: Ústřední vojenská nemocnice v Praze, sestra u lůžka, chirurgická klinika JIP, koronární jednotka; 2009–2011: pracovní stáže v zařízeních dlouhodobé péče Nizozemsko; od 2007: 3. LF UK, odborná asistentka Ústavu ošetřovatelství

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 12/15

navštívili jsme

nenechte si ujít

Deštné v Orlických horách 16.–17. 10. 2015

Hradec Králové 8. 12. 2015

Celostátní konference manažerek DP

PP4: Systémový přístup k traumatu

Praha, IKEM 27. 10. 2015

Praha 12. 1. 2016

Učíme se navzájem Praha, IKEM 30. 10. 2015

Aktivizační program pro seniory

Sestry, hybná síla změn Praha, Hotel Diplomat 5. 11. 2015

Derma 2015 Na konferenci Derma 2015 se v Praze diskutovalo nejen o dermatologii

„Chirurgie v dermatologii z pohledu všeobecné sestry“ zněl podtitul odborné konference DERMA 2015, která se konala ve čtvrtek 5. listopadu v pražském Hotelu Diplomat.

zapojen do práce regulační sítě EU (tzn. HMA, EMA a EK) i dal ších EU a mezinárodních struk tur a ve své činnosti zohledňuje zájmy všech zúčastněných stran, personální standardy a předvída telným způsobem vykonává své agendy. „SÚKL má čtyři odbor né sekce – sekci dozoru, sekci re gistrací, sekci cen a úhrad a sek ci zdravotnických prostředků,“ popsala Mgr. Storová. Na závěr své přednášky se zmínila i o lé cích a léčivých přípravcích, je jich charakteristice a legislati vě, která se k nim vztahuje. Pro více informací doporučila poslu chačkám podívat se na odkazy www.mzcr.cz – záložku „léky“, www.sukl.cz a www.olecich.cz. Druhou přednášku s názvem Aplikace kyselin na pleť – „che mický peeling“ přednesla Blan ka Štrychová z kožního oddělení Nemocnice Pardubického kraje, a. s. Chemický peeling je velmi stará metoda péče o pleť a vel mi účinná metoda k ovlivnění

stavu pleti. Spočívá v tom, že se do různé hloubky pokožky apli kuje chemická látka, která ji cíle ně podráždí. „Působením kyselin se odloučí povrchové vrstvy kůže a následuje proces hojení, kdy se odloučené buňky nahrazují nový mi. Pleť má po zhojení viditelně lepší strukturu, dochází ke zlep šení kvality elastických vláken, zvýšení hydratace a snížení pro dukce mazu,“ popsala přednáše

SÚKL vznikl v roce 1952, kdy byl vyčleněn z Státního zdravotního ústavu.

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

jící. S kyselinami s vyšší koncen trací a nižším pH může pracovat pouze lékař, s kyselinami s kon centrací do 35 % a s vyšším pH lze pracovat i v kosmetických sa lonech. Platí zásada, že chemický peeling nikdy neaplikujeme bez prostředně na oční okolí a rty. Nejvhodnější doba k aplikaci je podzim a zima, tedy období, kdy nevystavujeme kůži slunečnímu záření. Chemický peeling je zaká záno použít u těhotných, kojících, lidí s autoimunitním onemocně ním, diabetem mellitem, při in fekcích herpes simplex (opary), při léčbě deriváty vitaminu A, při sklonu k tvorbě keloidních ji zev, k zesvětlování pigmentových névů a útvarů nejasného původu, při ozařování, po spálení pokožky sluncem či soláriem, při jakémko li akutním onemocnění. Vždy je důležité zeptat se pacientky, zda neužívá hormonální terapii, an tikoagulancia, imunosupresiva, zda nekouří a zda není po lase rové léčbě. O stávající situaci ve vzdělává ní NLZP pohovořila Bc. Iva Kubá tová, MSc., z POUZP a Bc. Alena Melničáková hovořila o nejčas tějších dermatologických pro blémech v ordinaci dětského chi rurga. Kromě bradavic se dětští chirurgové setkávají podle jejích slov nejčastěji s moluskami, névy, zarůstajícími nehty a hemangio my. MUDr. Petra Trojanová, Ph.D., se na závěr dopoledního bloku rozhovořila o asistenci při ko

fota: Magda Hettnerová

Magda Hettnerová, redakce Florence

Co potřebuje senior s poruchou paměti

Praha, MZ ČR 12. 11. 2015

KS na téma Systém prevence a léčby dekubitů v ČR

Dermatologické sestry se sešly v Praze na konferenci DERMA 2015

a úvod multioborové konference NLZP s ga rancí dermatologické sekce a sekce managementu POUZP přivítala účastnice jed natelka pořádající společnosti T.E.O. Consulting Zdena Sou kupová, která také uvedla první přednášející – zástupkyni ředi tele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Mgr. Irenu Storo vou. Ta seznámila posluchačky s tím, co to SÚKL je, jaké má po slání, kompetence a organizační strukturu. „Dohled nad léčivými příprav ky u nás sahá až do roku 1918, kdy vznikl Ústav pro zkoumání léčiv,“ řekla na úvod Mgr. Sto rová. SÚKL pak vznikl v roce 1952, kdy byl vyhláškou minis terstva zdravotnictví vyčleněn ze Státního zdravotního ústa vu. Jeho kompetence vyplývají z požadavků zákona o léčivech č. 378/2007 Sb., ve znění poz dějších předpisů, a dalších práv ních aktů. Dnes je intenzivně

Ostrava-Poruba 20. 1. 2016

zprávy našich partnerů / z konferencí

rektivnědermatologických zákro cích. Ze zkušeností ze své praxe sestavila celou řadu pravidel, kte rá musejí sestry v jejím zařízení dodržovat. V prakticky zaměřené přednášce se zmínila například o tom, že je nepřípustné, aby se stra vodila svlečeného pacienta připraveného na zákrok přes or dinaci lékaře, aby v čekárně vy volávala pacienty jmény se slovy „Vy jdete na tu liposukci?“ apod.

Dále upozornila na nutnost doko nale odlíčit pacientky před zákro kem prováděným v obličeji, pro tože kromě infekce může hrozit i např. riziko traumatické tetováže z rozpuštěných barev apod. Při tom musí sestra pacientovi dů kladně vysvětlit, proč je tento po stup nutný, a v případě, že by měl pacient i přesto výhrady, musí in formovat lékaře. „Dalším pravi dlem je, že anestetický krém se

musí nanášet v tenké vrstvě pou ze na místa, kde bude prováděn zákrok. Není to krém na promazá vání!“ důrazně upozornila před nášející s tím, že správná komu nikace nejen s pacienty, ale i mezi personálem je absolutním zákla dem. V odpoledním workshopu pak přítomné naučila, jak správně odezírat z očí. Během odpoled ne zazněla ještě přednáška doc. MUDr. Jarmily Rulcové, CSc., na

téma acne vulgaris. Konala se i fi remní sympozia. Nedílnou součástí jednodenní multioborové konference, která by se měla konat i v příštím roce, byly i prezentace firem v předsálí konferenční místnosti. Další mul tioborové konference pro NLZP, které pořádá společnost T.E.O. Consulting, s. r. o., naleznou zá jemci na webových stránkách www.teoconsulting.cz.

chače na konferenci s názvem Budoucnost komunitní péče v ČR, která se konala ve dnech 23.–24. listopadu 2015 v Brně. V druhé přednášce pak hovořila o stálých chybách žadatelů o re gistraci, o podmínkách zápoč tu výkonu povolání a o tzv. malé novele zákona č. 96/2004 Sb. Připomněla také nutnost včas ného podání žádosti o prodlou žení registrace. Poté následovaly přednáš ky, které připravily kolegyně z agentur domácí péče, např. Mgr. L Koppová, D. Walachová, MEDICA, Třinec – Příklad dobré spolupráce ADP s poskytovateli sociálních služeb, Mgr. L. Geissle rová, ADP Praha 6 – Součas né problémy agentury domácí péče, Mgr. E. Černá, Farní chari ta Praha 4 – Moje putování so ciální džunglí či Mgr. L. Brožko

vá, ADP Lovosice – Zdravotně sociální služby v terénu. Sdělení byla velmi zajímavá, profesionál ní a vesměs přinášela informace o propojenosti zdravotních a so ciálních problémů našich nemoc ných v domácí péči. Vedle těchto sdělení byl do statek času i na informace před sednictva sekce o posledních novinkách – jednání s pojišťov nami, jednání s prezidiem ČAS a dalších aktivitách předsednic tva sekce DP. Z konference jsme odjížděli s nadějí, že se podaří vytvořit jednotný hlas sester do mácí péče, že se dokážeme pre zentovat jako důležitá odbornost v současném systému zdravot nictví a že se nenecháme ovliv nit mocnou skupinou velkých poskytovatelů zdravotních slu žeb. Všem organizátorům akce děkujeme.

V Deštném se konala konference manažerek domácí péče Milica Sklenčková, Sekce domácí péče ČAS

Celostátní konference manažerek domácí péče se konala ve dnech 16.–17. října 2015 v Deštném v Orlických horách. Dvoudenní jednání probíhalo v příjemném prostředí Alfa Resortu. Konference byla plně obsazena účastníky ze všech koutů republiky.

účastnily se nejen mana žerky a manažeři domá cí péče, ale i další sestry z tohoto oboru. Hosty konferen ce byly Mgr. Ilona Antoníčková, která přijala pozvání za prezi dium ČAS, NCO NZO zastupova la PhDr. Michaela Hofštetrová -Knotková. Z přednášejících byli hosty prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc., vedoucí Centra pro výzkum a vývoj LF UK a FN Hradec Krá lové, Ing. Luděk Ogoun ze spo lečnosti Hartmann-Rico a. s. a kriminalista Milan Jurča. Ten hovořil o účincích omamných a psychotropních látek a jejich příznacích. Ve své přednášce nám přiblížil problematiku drog a své osobní i teoretické závěry prokládal konkrétními příklady z praxe. Hovořil o všech katego riích drog, způsobech jejich uží vání, projevech abúzu i o znám kách předávkování. Nezapomněl ani na jejich rizika u dětí i u řidi čů za volantem. Prof. MUDr. Z. Zadák, CSc., hovořil o klinické výživě v do mácí péči. Mluvil o křehké po pulaci, kategoriích malnutrice ve stáří a o rizicích mortality v důsledku malnutrice, zejmé na při hospitalizacích. Hlad je silné imunosupresivum a při

polymorbiditě, polypragmazii v terapii a vlivech zevního pro středí je velkým rizikem. Apelo val i na nutnost registrace nu tričního stavu nemocného s tím, že je třeba vzít v potaz, že ani domácí prostředí nezaručuje kvalitní výživu. O systému vzdělávání a re gistru pracovníků nelékařských zdravotnických oborů v NCO NZO hovořila PhDr. M. Hofšte trová-Knotková. V první před

Hlad je silné imunosupresivum a při polymorbiditě, polypragmazii v terapii a vlivech zevního prostředí je velkým rizikem. nášce nás seznámila s projek tem „Systém vzdělávání v ko munitní péči a zajištění kvality poskytované zdravotní péče“, který je spolufinancován z pro středků ESF a v současné době vrcholí. Hovořila o klíčových ak tivitách projektu, seznámila nás s jeho výstupy a informovala nás i o průběhu stáže v Nizozem sku. Na závěr pozvala poslu

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 12/15

INZERCE

Diagnostika a výživa u pacientů s chronickým ledvinným onemocněním Jindra Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS

Dva pracovní dny zaměřené na nutrici hlavně dialyzovaných pacientů proběhly v Park Holiday Congres hotelu v Praze 10 – Benicích ve dnech 16.–17. října 2015. Zúčastnilo se jich 72 sester.

o zahájení a úvodních slo vech přednesl svou pre zentaci MUDr. F. Havlát, který se zaměřil především na syndrom vyhoření (burn out syndrom). Tato diagnóza se vy skytovala i v minulosti, a to nejen u sester, ale i u lékařů. Sestry jsou však tímto syndromem ohroženy více, neboť jsou v trvalejším kon taktu s nemocnými. Svou před nášku obohatil MUDr. Havlát i o názorné kazuistiky. Syndromu vyhoření se podle jeho slov věnu je v současné době větší pozor nost, protože se o něm ví. Přítom nost psychologa na pracovištích s chronickým programem je pro to velmi žádoucí. Největším a nej účinnějším lékem je pro pacienta komunikující lékař a sestra. Na toto sdělení navázala před náška PhDr. M. Znojové, která má jako psycholog bohaté zkušenos ti nejen s chronickými pacienty, ale i s problémy sester. Pacienti nejsou všichni stejní a ne všichni spolupracují. Agrese v různých formách, nespolupráce a dal ší negativa se na dialyzačních jednotkách vyskytují prakticky neustále. Sestra proto musí být

profesionál a zvládat nejen svou práci, ale i tato negativa. I nespo lupracující či agresivní pacient má totiž nárok na péči a sestra je vždy vázána etickými kodexy a principy chování. Na komunikaci s chronicky nemocným pacientem se ve své přednášce zaměřila PhDr. T. Hra chovinová. Toto téma je pro pra coviště s chronicky nemocnými zásadní, neboť chronicita nemo ci, dlouhodobě stejné prostředí, stejní lidé – ať už pacienti, či personál – vedou dříve nebo později ke střetům. Při komuni kaci, kterou je nutné udržet na profesionální úrovni za každých okolností, hraje velkou roli pro xemika, haptika, ale i volba slov, intonace hlasu a řeč těla. Při ko munikaci je podle slov přednáše jící důležité vyhnout se rušivým vlivům a komunikaci usměrnit. Posledním sdělením prvního dne byla přednáška prim. MUDr. E. Kadlecové, CSc., z písecké Psychiatrické léčebny U Hon zíčka, která obsahovala několik kazuistik. Na nich velice názor ně ukázala specifika chronických pacientů z jiného prostředí, než

je hemodialýza. Léčba je vždy nezbytná a nutná, ale k léčbě a ošetřování je podle jejích slov potřeba již zmíněná profesiona lita, zkušenosti, spolupráce se stry a lékaře a jako další složka i empatie, vlídnost a trpělivost. Druhý den jsme se díky prof. MUDr. S. Dusilové Sulkové, DrSc., a její přednášce zabýva li nejčastějšími komplikacemi u hemodialyzovaných pacientů, jejich příčinami a léčbou. V prů běhu let se komplikace měnily. Dříve mnohé komplikace, vzhle dem k nedokonalým pomůckám a chybějící farmakoterapii, trápi ly pacienty téměř při každé he modialýze. Sestry z těchto pra covišť proto musejí znát nejen možné komplikace, ale měly by umět i rozpoznat jejich přízna ky, z nichž některé mohou samy vzhledem ke svým kompetencím ovlivnit, a vždy o nich musejí in formovat lékaře a učinit zápis do dokumentace. MUDr. M. Ságová se ve své přednášce zaměřila na fosfá tové jednotky, nebezpečí, které hrozí při špatné nebo nesprávně zaměřené dietě, a na správnou nutrici dialyzovaných pacientů. Upozornila nejen na všechna nebezpečí, ale také na to, jak se

Největším a nejúčinnějším lékem je pro pacienta komunikující lékař a sestra. vyvarovat komplikací spojených s fosfáty. Kromě teoretických a praktických zkušeností, které pacient získává už po vstupu do nefrologické ambulance, je u něj velmi důležitá stálá komunikace a trvalá edukace. Na toto sdělení navazoval workshop o fosfátových jednot kách, který vedla D. Sasáková společně s Mgr. M. Matějkovou. Tato praktická edukace, která je vždy vítaným zpestřením a kte rá vede ke kreativitě, rozšiřuje komunikaci a učí lidi pracovat v týmu, byla přítomnými velmi ceněna. Dvoudenní konferenci hodnotili účastníci velmi pozitiv ně a už teď se můžeme těšit na další akci, Jubilejní multidiscipli nární kongres nefrologické sek ce ČAS, který se koná ve dnech 3.–4. prosince 2015 v Brně.

se sídlem Příbram I – Gen. R. Tesaříka 80 vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovní pozice VRCHNÍ SESTRA CHIRURGICKÉHO ODDĚLENÍ Požadavky: •p latné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odb. dohledu v oboru všeobecná sestra •n ejméně 5 let praxe ve zdravotnictví •o rganizační, komunikační a řídící schopnosti • z dravotní způsobilost a bezúhonnost • VŠ vzdělání a praxe v oboru výhodou Nabízíme: •p říjemné pracovní prostředí •m otivující mzdové podmínky • z aměstnanecké benefity K vlastnoručně podepsané přihlášce je třeba doložit: • s trukturovaný životopis s přehledem dosavadní odborné praxe • k opii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání + kopii osvědčení • v ýpis z rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce • t elefonické spojení, popř. elektronická adresa Přihlášky včetně všech náležitostí zasílejte nebo osobně doručte v zalepené obálce s označením: „VŘ - vrchní sestra“ na adresu: Oblastní nemocnice Příbram, a.s., personální oddělení, Gen. R. Tesaříka 80, Příbram I, PSČ: 261 01 Uzávěrka přihlášek: 21.12.2015 Vyhlašovatel si vyhrazuje právo kdykoliv výběrové řízení zrušit, a to i bez udání důvodu.

na příště V příštím čísle čtěte odborné téma

nemocniční hygiena, dezinfekce

angličtina

The Vojta Method

fota: Profimedia

This method is also known as the reflex locomotion method. It is a corpus of exercises intended for the treatment of movement and mental disorders developed by Dr Vaclav Vojta. Vojta therapy is suitable for children diagnosed for example with cerebral palsy (CP), brachial plexus injury, spina bifida, scoliosis etc., and for adults with conditions following cerebrovascular accident (CVA), spinal cord injuries, or with other neurological disorders.

INZERCE

Patient: I have a question. My daughter was born with congenital hip dislocation and suffers from movement disorder. A specialist advised us to follow the Vojta method of exercises, but I still don’t know exactly what it is.

method has helped a significant amount of children with similar disorders to reach a point where the problem either disappeared after several years or the child made remarkable progress.

Nurse: The doctor will explain everything to you and she will also refer you to a physiotherapist, who will teach the Vojta method to you. But briefly, it consists of exercises based on the fact that there are stored movement patterns in the human body that can be activated by pressure to defined zones on the body, or by the stretching of certain muscles.

Nurse: Babies often cry during stimulation as they are forced into positions they don’t like. But it is essential to persevere, because the method is really efficient.

Patient: Good morning, nurse. We’ve come for a check-up.

Patient: And does it really help?

Nurse: Good morning, Ms Bauer. OK. Take a seat. It’s your turn in a moment.

Nurse: Yes, this method is unquestionably effective. Just through regular exercise, this

Patient: And does it hurt?

Patient: Ok. And for how long are we supposed to do the exercises? Nurse: It is recommended to practice the exercises four times a day for 5–20 minutes. Well, the doctor will explain everything to you. You can go in now. Patient: Great! Thank you very much!

Slovní zásoba: It’s your turn jste na řadě, je řada na vás to advise poradit, radit to refer to doporučit, poslat (ke specialistovi) briefly stručně, krátce to consist of skládat se, sestávat z čeho stored uložený (v paměti) pattern vzorec, model, vzor stretching protahování, protažení unquestionably nesporně, bezpochyby significant významný, značný, výrazný; zásadní to disappear zmizet, ztratit se remarkable výrazný, pozoruhodný to hurt bolet forced nucený; vynucený; křečovitý essential nezbytný, nutný; hlavní, základní, podstatný to persevere vytrvat

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

35x80.indd 1 12/13/12 12:48 PM www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Bc. Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e -mail: julie.langeOranžová: CMYK 0-72-100-0 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 rova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. Oranžová: BlankaPMS Turínová, MBA, tel.: +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva Sádlová, tel.: +420 605 208 985, Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz / Personální inzerce: Štěpánka Korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2015

Prevence a léčba dekubitů

Komplexní přístup a moderní technologie

Péče o pacienty s dekubity je ošetřovatelskou činností s multidisciplinárním přesahem, která se dostává stále více do popředí. Dekubity a další chronické rány způsobují pacientům bolest i psychický stres, pro zdravotníky znamenají vysokou pracovní zátěž a často i pocity profesního selhání. Nedílnou součástí léčby a prevence je maximální využití kvalitních antidekubitních matrací, a to jak aktivních pro léčbu, tak pasivních pro prevenci. NEBEZPEČNÉ DEKUBITY Vznik dekubitů ovlivňuje velké množství faktorů. Už samotný původ slova dekubit (z latinského slova decumbere, což znamená lehnout si, položit se) odkazuje k hlavní příčině vzniku tohoto kožního defektu. Totiž imobilitě a faktu, že většina lidí, u nichž k rozvoji dekubitu dojde, jsou z nejrůznějších příčin upoutaní na lůžko. Tomu odpovídají i poznatky Evropského poradního panelu pro dekubity (EPUAP), podle něhož jsou dekubity nejvíce ohroženy tyto skupiny: Předčasně narozené děti Paraplegici Senioři Pacienti při dlouhých chirurgických zákrocích, na JIP a dlouhodobé intenzivní péče Podle stejného zdroje trpí dekubity 4 miliony lidí v Evropě. Toto číslo, které odpovídá například trojnásobku obyvatel Prahy, je hrozivé. Obzvlášť v kontrastu s tím, že většině proleženin lze předejít prevencí a kvalitní ošetřovatelskou péčí. Základním předpokladem moderní prevence dekubitů je komplexní, koordinovaná ošetřovatelská péče, která vyžaduje spolupráci celého ošetřovatelského týmu i odborníků z jiných oblastí, např. nutričního terapeuta, fyzioterapeuta, dermato-

loga aj. Osvědčené metody prevence zahrnují zejména polohování a hygienu, úpravu celkového zdravotního stavu pacienta včetně nutrice a v neposlední řadě kvalitní antidekubitní matrace. PODPORA TERAPIE Přes veškerý pokrok v oblasti výzkumu i vývoji zdravotnické techniky a dalších pomůcek, zůstává prevalence výskytu dekubitů v nemocnicích podle údajů EPUAP v rozmezí 8–23 % v závislosti na specializaci oddělení. Současná ošetřovatelská péče má naštěstí k dispozici řadu účinných metod a prostředků, jak dekubity efektivně léčit. Vzniklé dekubity ale způsobují velkou bolest pacientům a znamenají prodloužení hospitalizace a jejich terapie vyžaduje vyšší nasazení personálu a jsou s ní spojené násobně vyšší ﬁnanční výdaje, než na preventivní procedury. Prvotním úkolem při léčbě dekubitů je odstranění tlaku, například pomocí soﬁstikovaných aktivních antidekubitních matrací. LINET díky vlastnímu vývojovému PSP Technologies, které sídlí v kolébce moderní a efektivní antidekubitní péče, ve Velké Británii, nabízí v současné době pro terapii 4 samostatné antidekubitní systémy. Matrace Virtuoso a Precioso pracují na principu alternace, při němž se v klinicky stanove-

ném intervalu 7,5 minuty střídavě nafukují a vyfukují vzduchové cely v určitých segmentech matrace. Mimořádně tichá matrace Symbioso integrovaná v lůžku Multicare poskytuje konstantně stálou hladinu vzduchu v kombinaci s mikroklimatickým efektem, díky němuž dochází k ochlazování pokožky. Velké výhody nabízí variabilní matrace Air2Care, kterou je možné využívat v kombinace s pasivní matrací nebo i jako samostatně pracující jednotku. Na výběr jsou i dva druhy jednoduše vyměnitelných kompresorů, vyšší varianta s označením Air2Care 20 je model řízený mikroprocesorem a nabízí oproti základnímu modelu Air2Care 10 režim s konstantně nízkým tlakem, zvukové alarmy a režim s maximálním tlakem s automatickým navrácením do terapeutického módu po 30 minutách. Chystanou novinkou pro český trh je reaktivní matrace CliniCare 100 HF, která ideálně kombinuje výhody pasivních a aktivních systémů a nabízí efektivní prevenci dekubitů širokému spektru nemocniční péče. Velkou výhodou CliniCare 100 HF je ﬂexibilita. Podle stavu a potřeb konkrétního pacienta může totiž matrace účinně fungovat bez kompresoru nebo s kompresorem. Bez kompresoru se přefukují tlaky mezi jednotlivými buňkami, které jsou propojeny vzduchovodnými kanálky. Vzduch se nasává v případě potřeby z atmosféry. Pokud se kompresor připojí, začnou cely alternovat v 10minutovém cyklu, případně je možné nastavit terapii konstantně nízkého tlaku.

SYNERGICKÝ EFEKT Velkou roli při terapii, ale především při prevenci hraje vzdělávání a informovanost personálu, především sester a ošetřovatelek. LINET jako společnost, která aktivně spolupracuje s lidmi s klinického prostředí, podporuje nejen odborné akce – kongresy a semináře, ale jako partner Evropského poradního panelu pro dekubity (EPUAP) se jich také účastní.

Komfort & prevence dekubitů Variabilní aktivní antidekubitní matrace Air2Care Matrace Air2Care byla vyvinuta s ohledem na potřeby klientům s nízkým až středním rizikem vzniku dekubitů a je vhodná zejména pro péči v zařízeních zaměřených na dlouhodobou péči. Specifikem matrace Air2Care je vysoká variabilita a možnost zvolit si nejvhodnější kombinaci technologií. Matrace je k dispozici ve formě overalay a v kombinacích vzduch – pěnová matrace a vzduch a vzduch. Matrace pracuje na alternujícím principu. Jedna vrstva vzduchových cel se vyfukuje v cyklu 12 minut. Air2Care model 20 je řízený mikroprocesorem a nabízí režim s konstantně nízkým tlakem, zvukové alarmy a další režimy. Základní model Air2Care 10 pracuje v analogickém režimu.

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz 53

www.bonno.cz

NOVINKA: Oboj�ivelná obuv Bonno Beany® je vyrábìna z ultralehkého materiálu s tvarovou pamìtí, tak�e botu na chodidle takøka nevnímáte.

Pøezujte do pohodlí. Obuv Bonno Beany® je neobyèejnì mìkká a pohodlná. Je testována a schválena jako lehká pracovní obuv.

Dlouhodobé sledování a praktické zkou�ky prokázaly postupné mírnìní

Splòuje parametry ÈSN EN ISO 20347. Materiál obuvi je odolný vùèi bakteriím a zápachu. Uvnitø boty se neusazuje vlhkost, a voda tak obuv nepo�kozuje. Podrá�ka je testována na protiskluznost a splòuje normu SRA.

bolesti kolenních kloubù a sní�ené

Úèinnì tlumí nárazy a vibrace pøi do�lapu.

zatí�ení zádového svalstva!

Nezanechává na podlaze �mouhy. Ventilaèní otvory zaruèují dobré provzdu�òování a komfort. Obuv je snadno omyvatelná vodou.

Objednávky na adrese: BONNO GASTRO SERVIS s.r.o. Husova 523 370 21 Èeské Budìjovice oopp@bonno.cz