Listovacka_FLO_2022-3

3/22

ODBORN Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

květen–červen 2022 / ročník XVIII

florence 75 Kč / 4,50 € / www.florence.cz

téma

Hojení ran rozhovor

Rozhovor s prof. Samuelem Vokurkou o hojení ran u onkologických pacientů téma

Ošetření ran jako denní chleba téma

Výživa v procesu hojení ran konference

Přehled aktuálního dění v oblasti hojení ran seriál

Dědičnost a onkologická onemocnění časopis obsahuje recenzované články

editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři časopisu Florence, jak být i v dnešní době nad věcí a zvládat vše s úsměvem? Svůj přístup Vám představí Bc. Soňa Sittová, DiS. z urgentního příjmu. V tomto čísle Florence jsme se zaměřili na stále aktuální a důležité téma hojení ran.

Téma shrnuje příspěvek profesora MUDr. Samuela Vokurky, Ph.D. z Onkologické a radioterapeutické kliniky LF UK a FN v Plzni, spoluautora Ošetřovatelských postupů a doporučení v onkologii. Ze stejného pracoviště vám představíme také vrchní sestru Mgr. Simonu Šípovou, MBA, která hojení ran u onkologických pacientů denně řeší v praxi. Aktuální dění v oblasti hojení ran a péče o dekubity shrnuly ve svém příspěvku PhDr. Petra Búřilová, BBA a profesorka PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. Informace z pacientské organizace Dialog Jessenius představí její ředitelka Michaela Tůmová, které jsou přínosné nejen pro samotné pacienty, ale i vás, které se s těmito pacienty setkáváte.

Pokračujeme v seriálu M&P&, kde si tentokrát povíme více o genetice a jejím vlivu na onkologická onemocnění opět ve spolupráci s Bc. Petrou Absolonovou, MBA, a Bc. Michaelou Přikrylovou z Masarykova onkologického ústavu v Brně. Pokračujeme v seriálu sester v zahraničí, navštívili jsme seminář pro nelékařské zdravotnické pracovníky na téma Závislost a lidské zdraví a další. Samozřejmě přinášíme také odborné a recenzované články z různých oblastí zdravotní péče.

Připomínáme, že na www.florence.cz naleznete výběr článků z tištěné Florence a také rozšířené verze některých článků, případně příspěvky, které se do aktuální tištěného čísla nevešly. Plnou verzi celého časopisu zveřejňujeme až s odstupem, proto pokud máte zájem o aktuální číslo, objednávejte na našich stránkách.

Stále běží soutěž o nejlepší původní práci časopisu Florence 2022. Více na www.florence.cz.

Inspirativní čtení i během léta vám přeje Mgr. Markéta Zbranková šéfredaktorka Florence

obsah

10

florence 3/22

Rány onkologických pacientů – snažíme se pomáhat

dopis redakci 2 Jak být usměvavým nárazníkem urgentního příjmu

pacientská organizace 4 Hlas onkologických pacientů hájí zájmy pacientů napříč onkologickými a hematoonkologickými onemocněními a pomáhá i osobám pečujícím

recenzované články 19 Možnosti využívania nefarmakologických liečebných postupov u chorých s demenciou 23 Elderspeak v ošetrovateľskej praxi

odborný článek 26 Adherencia a kompliancia k liečbe u chorých s hypertenziou

aktuálně Erratum: Ve článku MARKOVÁ I., RŮŽIČKOVÁ P., VAMBERSKÁ T. Péče o pacienty s hrudní drenáží.

Florence 2022; 18(2): 34–35 byla na straně 34 nesprávně formulována věta. Správné znění je: Pro sběr dat byla použita standardizovaná fakultní ošetřovatelská dokumentace vycházející z modelu M. Gordonové. Za chybu se omlouváme.

6 Porada náměstkyň a náměstků ošetřovatelské péče a hlavních sester v den Mezinárodního dne sester 12. května v Praze

sestřičky v akci 30 Zdravotní sestra v USA

konference sestřičky v akci 8 Dědičnost a onkologická onemocnění

32 Vzdělávání, informace z odborných konferencí 33 Závislost a lidské zdraví

sociální služby hojení ran www.florence.cz Ročník XVIII, číslo 3, květen–červen 2022 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 5. 2022 Foto na titulní straně: David Liška Titulní strana: Mgr. Simona Šípová MBA u srdce z bílého mramoru, symbolu ošetřovatelství ve FN Plzeň.

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a Instagramu www.facebook.com/Florencecasopis casopis_florence

10 Rány onkologických pacientů – snažíme se pomáhat 13 Ošetření ran jako denní chleba 14 Výživa v procesu hojení ran 17 Dialog Jessenius o.p.s. se řadu let věnuje péči o onkologické pacienty 18 Rány jako součást onkologického onemocnění vyžadují velmi individuální přístup

36 Rehabilitační péče v Domově pro seniory Věstonická

patron dětí 38 Pro Rozinku s ochrnutou nožičkou se na tříkolku vybralo za 6 dní 40 angličtina

1

dopis redakci

florence 3/22

Jak být usměvavým nárazníkem urgentního příjmu Letos v červnu oslavím 31. rok od maturitní zkoušky na střední zdravotnické škole.

Celý svůj profesní život pracuji na pozici zdravotní sestry nebo zdravotnického záchranáře. Pátým rokem jsem zdravotní sestrou na Urgentním příjmu chirurgické a traumatologické části Oblastní nemocnice v Mladé Boleslavi. V předchozích letech jsem pracovala především na zdravotnické záchranné službě. Svým sdělením bych ráda přispěla čtenářům hlavně optimizmem.

P

řiznejme si na rovinu, že být „usměvavým nárazníkem“ je v dnešní době velice náročná disciplína. Být usměvavým, empatickým a milým nárazníkem urgentního příjmu lze považovat za vrcholné umění. Jde to vždy?

Opravdu vždy se mi podaří být milá a vstřícná? Ale kdepak, i já jsem člověk z masa a kostí, se svými starostmi a problémy. I já se často musím kousnout do rtu, abych ve tři hodiny ráno ustála situaci, kdy pacient přichází pro měsíc trvající obtíže a jde to řešit nyní, protože jde kolem a vidí, že svítíme. Bohužel to není nadsázka, to se prostě děje.

Na našem urgentním příjmu máme rozdělené úseky na tři části.

První sestra zajišťuje prvotní kontakt s pacientem, druhá sestra pracuje s ortopedem a třetí s chirurgem. První sestra, říkejme jí třeba „zadávací“, vyzpovídá pacienta a určí, do které příslušné ambulance pacient bude přiřazen, je prvním kontaktem při příjezdu zdravotnické záchranné služby. Dovolím si tvrdit (a ze zkušenosti ostatních kolegyň mám potvrzené), že zadávací sestra po 12hodinové směně zpravidla odchází úplně „vymluvená“. Zadávací sestra prostě musí být usměvavý nárazník!

Zadávací sestra by měla také udržet atmosféru v čekárně, protože – upřímně – kdo rád někde čeká?

A čekárna je od slova čekat. Pacient by měl být trpělivý, ale přestože má informace a vidí plnou čekárnu, zpravidla čekat nechce. Stačí jeden konfliktní pacient a nastolí v čekárně atmosféru hustou tak, že by se dala krájet. Na Dostálových dnech

2

„Někdy je líp, někdy je hůř, ale jak říká klasik, s úsměvem jde všechno líp,“ říká Soňa Sittová.

urgentní medicíny v Ostravě velice trefně MUDr. Ondřej Renét přirovnal urgentní příjem k přesýpacím hodinám. Do širokého hrdla přicházejí pacienti, v úzké části je lékař (nebo dva), který pečlivě vyšetřuje pacienta, a další částí pacienti odcházejí.

Pacient, který přichází na urgentní příjem, je často plný obav, přichází se strachem, bolestí a velmi často hlavně pro jistotu. Pacient, který čeká v čekárně, nevidí, co se odehrává za zavřenými dveřmi, a někdy může nabýt dojmu, že se tam neděje nic.

Ale vraťme se zpět. Usměvavý nárazník je sestra, ze které i přes nasazený respirátor vyzařuje pozitivní energie. Její pozdrav je zřetelný a z tónu hlasu musí vyzařovat radost nad každým dalším příchozím. Jak jsem již zmínila, někdy je to velice těžká disciplína, a to zejména v okamžiku,

kdy pacient na otázku: „Povídejte, co vás přivádí, trápí?“ odpovídá: „Víte, já už asi týden, měsíc, rok…“ Míra sebezapření se často odvíjí od hodiny, ve které pacient přichází.

Další typ pacienta, který je náročný na výdej pozitivní energie, je pacient pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. A kterého pacienta lze považovat za komunikačně nejnáročnějšího? Pacienta, který přichází již nenaladěný, který spěchá, který si „nás platí“.

Jak být usměvavým nárazníkem urgentního příjmu? Neexistuje jedna obecná rada. Co funguje jednomu, nemusí fungovat druhému. Mně funguje pacienty „nevychovávat“, oprostit se od jejich posuzování či odsuzování. Nebýt kritická. Často si říkám, že stejně pacienta pryč nepošlu, i když mu sdělím, že měl jít nejprve ke svému praktickému lékaři a podobně.

Takže se snažím být v pohodě nebo co nejvíc v pohodě. Protože pokud já sama jsem usměvavá, vtipná a někdy i s mírným sarkasmem, tak mi to funguje.

Všem, kdo dočetli až sem, přeji co nejméně konfliktních pacientů, radost z práce, pohodu a veselou mysl.

Bc. Soňa Sittová, DiS. → Vzdělání: Vystudovala obor sestra v intenzivní péči a obor management ve zdravotnictví. → V letech 2003–2006 absolvovala na Vyšší odborné škole zdravotnické a SZŠ Praha obor diplomovaný zdravotnický záchranář a získala titul DiS., v roce 2012 absolvovala na Západočeské univerzitě v Plzni, FZS v oboru zdravotnický záchranář a získala titul Bc. → Kurzy: cvičitel plavání III. třídy, kurz EKG pro sestry na koronárních jednotkách. → Věnuje se přednáškové činnosti na seminářích a kongresech.

foto: archiv Bc. Soni Sittové, DiS.

Bc. Soňa Sittová, DiS. Urgentní příjem chirurgie a traumatologie, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje

pacientská organizace

florence 3/22

Hlas onkologických pacientů hájí zájmy pacientů napříč onkologickými a hematoonkologickými onemocněními a pomáhá i osobám pečujícím Hlas onkologických pacientů, z. s., vznikl v říjnu 2021 a sdružuje deset pacientských a podpůrných organizací snažících se zlepšit kvalitu života onkologickým pacientům.

Navazuje na stejnojmennou platformu, jejíž členové spolupracují již od roku 2019.

Mgr. Petra Adámková, ONKO Unie o. p. s., Naardenská 19, Praha Členy Hlasu onkologických pacientů (HOP) jsou: → Aliance žen s rakovinou prsu, o. p. s.; → Amelie, z. s.; → Dialog Jessenius, o. p. s; → Asociace mužů sobě, z. s.; → České ILCO, z. s.; → Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN); → Klub pacientů mnohočetný myelom, z. s.; → ONKO Unie, o. p. s.; → Lymfom Help, z. s.; → Veronica, z. ú.

Cílem HOP je hájit zájmy pacientů napříč onkologickými a hematoonkologickými diagnózami a soustředit se nejen na prevenci a edukaci o těchto onemocněních v naší společnosti, ale i na následnou péči, tedy rehabilitaci, sociální a psychologické potřeby pacientů, a pomáhat jim v začlenění zpátky do běžného života. Zároveň se

Členové HOP

4

snaží zvyšovat zdravotní gramotnost v celé naší společnosti a být průvodcem pacientů zdravotním systémem v rámci komplexní onkologické péče v České republice. HOP spolupracuje s Českou onkologickou společností a dalšími odborníky a je otevřen k další spolupráci se všemi v oblasti onkologie a hematoonkologie.

Pacientské a podpůrné organizace hrají na cestě pacienta jeho onemocněním významnou roli. Jedním z jejich nejdůležitějších úkolů je šíření informací o daných onemocněních, jejich diagnostice i léčbě z pohledu pacientů, sdílení zkušeností ostatních pacientů (peer to peer komunikace) a pomoc a podpora v psychologické a sociální oblasti.

Pohled pacientů bývá jiný než pohled lékaře nebo zdravotní sestry.

Pacient se na svou léčbu dívá očima laika, zajímá ho tedy například, jak často bude docházet do ambulance a jak se tam dopraví, zda potřebuje doprovod, jaké jsou nežádoucí účinky léčby a jak jim předejít, jak se mu změní každodenní všední život, zda bude muset vstávat kvůli nemoci jinak, než

byl zvyklý, co musí zařídit doma i v zaměstnání, o jaké sociální dávky si může požádat a kdy a mnoho dalších věcí.

Po sdělení diagnózy se pacientovi změní život, „najede“ do systému léčby. Zde na něj čeká mnoho nepříjemností. Ihned za léčbou a jejími nežádoucími účinky pacienti nejčastěji zmiňují čekání, které je velmi stresující a ovlivňuje – stejně jako léčba samotná – rodinu, přátele a blízké okolí pacientů. Při pravidelných kontrolách nezbývá čas na mnoho otázek, nejčastěji se řeší právě léčba a léčebné postupy. Po skončení léčby naopak nastává jakýsi prázdný prostor; pacient musí najednou najít sám sebe, rozhlédnout se a nabrat síly pro návrat zpět do všedního života. Tato fáze bývá pro mnoho pacientů tou nejtěžší; srovnat si priority a rozhodnout se, jak dál.

Další, onkologickým onemocněním neméně zasaženou skupinou je rodina a blízcí pacientů, tedy pečující. Oni jsou „ti zdraví“, kteří by pacientům měli být oporou, mnohdy je však jejich psychická zátěž nesmírně velká. Na partnery většinou přechází

aktuálně

florence 3/22

Porada náměstkyň a náměstků ošetřovatelské péče a hlavních sester v den Mezinárodního dne sester 12. května v Praze

Redakce Florence

S

lavnostní setkání zahájil ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek připomínkou Florence Nightingale a obrovského posunu, který sestra ošetřovatelka ve své roli udělala od dobrovolných pracovnic v minulosti až k důležité a plnohodnotné pozici v týmu nelékařských zdravotníků a jeho vedení. Tento posun považuje Válek za jeden z největších v personální oblasti medicíny vůbec. Za něco, co je pilířem zdravotnictví. „Bavíme-li se dnes o nedostatku mladých lékařů, jejich podpoře a vzdělání, je jejich činnost bezezbytku podmíněna nelékařskými profesemi. Mám velký zájem podpořit nelékařské zdravotnické obory. Co se týče studia, zvýšení u magistrů o jednu platovou třídu, intenzivně debatovat o kompetencích a jejich definicích pro jednotlivé stupně dosaženého vzdělání a další,“ dodal ministr Válek.

Připomněl, že se považuje za ministra pacientů a zdravotníků, kdy

nelékaři jsou naprosto zásadní částí zdravotnické veřejnosti, proto „jsem připraven poslouchat váš hlas a realizovat to, co chcete, i když možná ne způsobem, jak si to přestavujete,“ slíbil Válek plnému sálu náměstkyň ošetřovatelské péče a hlavních sester.

Náměstek ministra zdravotnictví Bc. Josef Pavlovič připomněl čtyři základní oblasti, kam by ministerstvo chtělo zacílit pozornost: 1. podpora oblasti veřejného zdraví a programy na podporu prevence a zdravé výživy; 2. kvalitní a dostupná zdravotní péče pro všechny; 3. vzdělávání zdravotníků a mladých vědců; 4. stabilizace problematiky covidu-19.

Hlavní sestra Mgr. Alice Strnadová, MBA, ve svém příspěvku shrnula, co se v uplynulém období podařilo a také plány do budoucna. International Council of Nurses (ICN) letos opět vydal balíček s mottem: „Dejme sestrám vedoucí hlas, investujme do ošetřovatelství a respektujme práva, Vítězky Ceny A. G. Masarykové za přínos ošetřovatelství s hlavní sestrou České republiky Alicí Strnadovou

6

tedy konkrétně cesty ke globálnímu zdraví.“ Jak sama dodává, věří, že nepůjde jen o planá slova, ale cíle se podaří realizovat.

Podařilo se mimo jiné po 17 letech vydat Koncepce ošetřovatelství, vydána byla Koncepce domácí péče, 12 národních ošetřovatelských postupů, byla založena a realizována Cena A. G. Masarykové za přínos ošetřovatelství (její první udělení proběhlo právě na slavnostní poradě), dále se pracuje na metodickém pokynu pro třístupňovou psychoterapeutickou péči, bylo zřízeno Kontaktní centrum pro cizince a mnoho dalšího včetně vzdělávacích programů a simulačních center.

Situaci, kdy přišlo uvolnění po pandemii covidu-19, bohužel nevystřídalo období „klidu na práci a běžnou agendu“, ale přišla krize na Ukrajině, jejímuž řešení a pomoci se opět velmi intenzivně věnujeme.

Aktuálně je také novelizována vyhláška č. 55 o činnostech, po připomínkových jednáních bude odeslána do Legislativní rady vlády a její účinnost je avizována od 1. července 2022. Zásadní očekávanou změnou je možnost preskripce vybraných zdravotnických prostředků.

Novinky, které připravuje Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, představila jeho ředitelka Michaela Hofštetrová Knotková. „Koncepce odborného rozvoje Národního centra by měla směřovat k podpoře ošetřovatelství. Chtěla bych se vrátit k tomu původnímu, co vzniklo před 60 lety, tedy podpoře ošetřovatelství,“ vysvětluje ředitelka Hofštetrová Knotková. „Proto je mým mottem globální výzva Nursing Now: 21. století nezvládneme bez sester. Je na čase dát sestrám uznání, které si zaslouží, vysokou prestiž této profesi a zásadně do nich investovat.“

fota: archiv časopisu Florence

Slavnostní setkání proběhlo v prostorách barokního refektáře Benediktinského opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích v Praze na Novém Městě.

Kromě připomínky významného dne a poděkování všem sestrám zde byla poprvé v historii udělena Cena A. G. Masarykové za přínos ošetřovatelství.

sestřičky v akci

florence 3/22

Dědičnost a onkologická onemocnění SERIÁL

Bc. Petra Absolonová, MBA, Bc. Michaela Přikrylová, Masarykův onkologický ústav, Brno Jak vysoké je riziko dědičnosti při onkologickém onemocnění?

Nejprve je potřeba zmínit určité rozdělení, vliv dědičnosti je přibližně 5–10 %, což znamená, že existuje řada genů, jejichž poškozená, mutovaná forma genu způsobuje vysoké riziko vzniku rakoviny. Z orgánů, jichž se tato mutace týká, zmíníme nejčastější: prsa, střeva, vaječníky, děloha.

Mezi tyto mutace například patří BRCA, FAP a Lynchův syndrom.

Pokud se v přímé příbuzenské linii objeví nádory výše uvedených orgánů a mají opakující se tendenci, která je diagnostikována spíše v mladistvém věku, je nutné, aby to například váš praktický lékař věděl! Dříve bývala praxe rodinného lékaře, který věděl, jaké diagnózy se v rodině opakují, dnes tomu tak není a je důležité tyto informace vašemu lékaři poskytnout.

Na začátku jsme zmínily, že vliv dědičnosti mutace genu je 5–10 %, ale je nutné poznamenat, že riziko pravděpodobnosti vzniku nádoru je proti běžné populaci velmi vysoké!

Dalším krokem by měla být žádanka a návštěva genetické ambulance.

Do takové ambulance se zpravidla objednává pacient sám, požadavek na základě sběru informací a rodinné anamnézy může vystavit praktický lékař, gynekolog, onkolog či chirurg.

Genetická konzultace je na základě vystavené žádanky proplacena pojišťovnou.

8

Michaela Přikrylová a Petra Absolonová

Pokud bude v genetické ambulanci mutace zjištěna, umíme v rodině dědičnost ke vzniku nádorů přerušit, a to pomocí preimplantační diagnostiky.

Rodičům se narodí potomek, který již nedědí špatnou mutaci. To je velmi významný nástroj, jakým můžeme tuto negativní červenou nit v rodinách přerušit.

Jak probíhá vyšetření v genetické ambulanci?

Cílem takového vyšetření je zjistit, zda je v rodině dispozice k nádorovým onemocněním, určit míru rizika, ale také stanovit preventivní nástroje ve formě pravidelné dispenzarizace,

sledování a doporučení, která mají vliv na vznik onemocnění.

Při zjištění rizika nebo zjištěné mutace genetik nastaví pravidelný program v rámci preventivních vyšetření. K těmto vyšetřením patří například ultrazvuk prsou, mammografie prsou, ultrazvuk břicha, gastroskopie, koloskopie, endosonografie slinivky, kontrola prostaty, znamének na kůži a další.

Pokud je 10% vliv dědičnosti, co ta zbývající procenta?

Z toho plyne příznivá informace. Zde může být patrné, že 90 % vzniklých nádorů je sporadických, náhodných,

fota: archiv Florence a autorek

Dá se nějakým způsobem přerušit řetězec dědičnosti?

V první řadě je potřeba jedince, jehož se mutace genu týká, identifikovat. Není to jednoduché, a to spíše ze strany právě uvedeného jedince, medicína tuto možnost má. Není nic příjemného vědět, že v mé rodině umírají mladí lidé na rakovinu. Stává se, že jedinci, kterých se to týká, zavírají oči, nechtějí přijít, nechtějí vědět.

Na nás je, abychom je získali, chápeme jejich bolest, ale nechceme je v tom nechat. Možná i touto cestou lze přinést určité poselství, že přijít má smysl, především v tom, že jim pomůžeme rakovině zásadně předejít.

hojení ran téma

Rány onkologických pacientů – snažíme se pomáhat

prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., Onkologická a radioterapeutická klinika, LF UK a FN Plzeň, Fakulta zdravotnických studií, ZČU v Plzni

R

ány kůže a sliznic představují, bez ohledu na jejich původ, závažný problém, kterému je nutno věnovat zvýšenou pozornost, v onkologii obzvláště. Každé takové postižení znamená pro našeho pacienta v naprosté většině případů více či méně závažné zhoršení kvality života, které dopadá i na jeho blízké. Pomineme-li časovou, materiální a ekonomickou zátěž, kterou řešení ran onkologických pacientů představuje, pak pro pacienta samotného se navíc kromě fyzických obtíží podle lokalizace

10

a rozsahu rány jedná také o navýšení nároků na sebepéči a spolupráci v ošetřování rány s vysokým rizikem komplikací v podobě infekce, krvácení, ale i zápachu, s dopady na sociální izolaci.

Jsem přesvědčen že se onkologové a onkologické sestry vždy podle svých možností a dostupnosti materiálů snažili co nejlépe ošetřovat rány u svých nemocných. Prakticky od počátků zavedení nitrožilní chemoterapie opakovaně museli a musí dále řešit extravazace cytostatik, poškození kůže při radioterapii a převazy rozpadajících se nádorů. V postupu času, v rámci rozvoje ošetřovatelské a léčebné péče a při pestré nabídce nových materiálů, přípravků a pomůcek, se do určité míry mění charakter ran a možnosti jejich prevence i léčby. S novými onkologickými léčivy ale mohou přicházet

i některá nová rizika, jako je například zhoršené hojení ran u pacientů se zavedenou takzvanou cílenou léčbou (označovanou i jako biologická) působící na principu blokády novotvorby cév pro zásobování nádorů (antiangiogenní léčba).

Prevence je důležitým přístupem v proaktivním řešení hrozících problémů a komplikací. To se dvojnásob týká i úsilí o minimalizaci rozvoje poškození kůže a sliznic. Velmi specifickou a samostatnou kapitolu představuje v tomto ohledu prevence a řešení komplikací sliznic dutiny ústní onkologických pacientů. V roce 2021 bylo v časopisu Klinická onkologie publikováno komplexní celorepublikové doporučení zahrnující obecné i specifické postupy v péči s ohledem na příčinu poškození sliznic dutiny ústní (Vokurka et al., 2021).

fota: David Liška, archiv prof. MUDr. Samuela Vokurky, Ph.D.

Rány kůže a sliznic jsou závažným problémem, kterému je nutné věnovat pozornost.

Nejenže zhoršují kvalitu života pacienta, ale představují časovou, materiální i ekonomickou zátěž pro pečující. Zásadní je také dostupnost schopného a kvalitně ošetřujícího personálu.

téma hojení ran

florence 3/22

Ošetření ran jako denní chleba Vrchní sestra Mgr. Simona Šípová, MBA a její tým denně řeší péči o kůži, hojení ran, prevenci extravazace a řadu dalších dílčích problémů u onkologických pacientů. „Důležité je využití preventivních doporučených postupů a intervencí. Jejich zařazení může významně snížit vznik a rozvoj následků onkologické léčby,“ dodává.

Mgr. Simona Šípová, MBA

Redakce Florence

Pracuje jako vrchní sestra na Onkologické a radioterapeutické klinice ve FN Plzeň, Komplexním onkologickém centru, které nabízí lokální i systémovou onkologickou léčbu. Podílela se například na tvorbě doporučení pro péči o postižení dutiny ústní onkologických a hematoonkologických pacientů (vydaných 2021).

S jakými typy ran se nejčastěji setkáváte?

Během péče o onkologické pacienty se sestry setkávají s mnoha typy ran.

Jedná se o maligní rány i rány vzniklé v souvislosti s onkologickou léčbou (radioterapií, chemoterapií, cílenou léčbou či chirurgickým výkonem).

Zvláštní pozornost je nutné věnovat péči o dutinu ústní. Myslet je třeba také na dekubity a rány, které souvisí s přidruženým onemocněním (diabetes, chronická žilní insuficience a jiné).

Jaké máte zkušenosti s léčbou a hojením ran?

U onkologických pacientů bývá proces hojení ovlivněn mnoha faktory. Osvědčuje se nám multidisciplinární přístup, kde kromě klinického a radiačního onkologa participuje chirurg, dermatolog, nutricionista, algeziolog, klinický farmaceut a v neposlední řadě psycholog a sociální pracovník. Koordinátorem často bývá právě sestra se zvláštní odbornou způsobilostí v péči o rány. Na každém úseku naší kliniky máme jednu sestru takto vyškolenou.

Má největší přehled o použití, dostupnosti i možnostech preskripce jednotlivých materiálů určených k léčbě rány. Provádí přímou péči a také edukaci jak profesionálních, tak laických pečujících. To je důležité pro zachování kontinuity péče také v domácím prostředí. Ráda bych ještě zmínila využití preventivních doporučených postupů a intervencí. Jejich zařazení může významně snížit vznik a rozvoj následků onkologické léčby.

Jak přistupovat k pacientovi s nehojící se ránou?

Nehojící se onkologická rána vzniklá v důsledku exulcerace tumoru nemá šanci být zhojena bez zajištění účinné protinádorové léčby. V případě pacientů bez možnosti onkologické léčby je pak nutno vnímat péči o ránu exulcerovaného nádoru jako péči paliativní či symptomatickou, přičemž cílem nemůže být zhojení rány, ale úleva od symptomů (bolest, krvácení, svědění,

1

zápach), které bohužel mohou vést k sociální izolaci.

Myslíte si, že sestry mají v oblasti hojení ran dostatečné znalosti, nebo je potřeba dalšího vzdělání (kurzy, školení)?

Vzdělávání, zejména v ošetřovatelství, je nikdy nekončící proces. Jsou zaváděny nové metody, používají se nové materiály. Zkušená sestra, která se ve svém oboru vzdělává, má v péči o nemocné nezastupitelnou roli.

Máte pro tuto činnost dostatek času a prostředků?

Zachování kontinuity kvalitní onkologické péče je možné jen díky zodpovědnosti a angažovanosti personálu.

Mám štěstí na skvělý tým spolupracovníků a za to jim patří velký dík!

Vedle péče o pacienty se věnují propracování materiálů na téma prevence a řešení extravazace cytostatik, rozšiřování a prohlubování péče o onkologické rány a další problematice podpůrné léčby a péče. Spolupracují na přípravě a účastní se programu specializačního vzdělávání, realizaci teoretické a praktické výuky. Bohužel již fakticky snížená dostupnost dostatečné kapacity kvalifikovaného zdravotnického personálu je novým nastupujícím rizikem. Budeme ale jistě všichni hledat cesty, jak to zvládnout.

Dobrá kvalita života našich pacientů je pro nás totiž vždy na prvním místě!

2

3

Obrázek 1 Extravazace Paclitaxelu Obrázek 2 Exulcerovaný karcinom kůže v oblasti hýždí Obrázek 3 Stav po amputaci dolní končetiny Obrázek 4 Píštěl odvádí střevní obsah

4 13

téma hojení ran

florence 3/22

Výživa v procesu hojení ran Souhrn: Klíčová slova:

Práce se věnuje výživě a jejímu vlivu na hojení ran a dekubitů. Zahrnuje úlohu jednotlivých makro- a mikroživin a jejich doporučené dávky pro správné hojení ran. hojení ran, výživa, malnutrice, nutriční podpora

Nutrition in the process of wound healing Summary: Keywords:

This manuscript deals with nutrition and its effect on the healing of wounds and pressure ulcers. It includes the role of specific macro- and micronutrients and their recommended daily doses for ensuring proper wound healing. wound healing, nutrition, malnutrition, nutritional support

Mgr. Marieta Baliková, nutriční terapeutka Fakultní nemocnice v Motole Recenzovaný článek

V

ýživa je jedním z mnoha faktorů ovlivňujících pozitivně, či negativně proces hojení ran. Pozitivním účinkem je zde myšleno dostatečné množství substrátů pro nově se tvořící tkáň. Špatný stav výživy zvyšuje riziko vzniku chronických defektů. V důsledku ztráty tělesné hmotnosti a úbytku podkožního tuku více vystupují kostní výčnělky. V oblasti kostních výčnělků, které jsou ve styku s pevnou podložkou, se zvyšuje působení tlaku na kůži a podkožní tkáně. Špatný stav výživy může vést dále k otoku tkáně, a snižovat tak prokrvení v postižené oblasti, k úbytku svalů, a tím snižovat pohyblivost nemocného.

Nejen malnutrice, ale i nadměrná nutrice je pro léčbu chronických defektů nežádoucí. Vysoký přívod živin může až nepříznivě ovlivnit metabolizmus, což se následně projeví negativně v efektivitě léčby. Hovoříme o overfeeding syndromu. Jde o stav, kdy je lidské tělo přetěžováno živinami za vzniku hyperglykemie, hyperkapnie (zvýšení koncentrace oxidu uhličitého v krvi), steatózy jater a kosterního svalstva a mnoha dalších změn.

Sacharidy Cukry (sacharidy) jsou hlavním zdrojem energie nebílkovinné povahy, glukóza je pak zásadním zdrojem energie pro centrální nervový systém. Jsou hlavním zdrojem energie pro vytvoření adenosintrifosfátu, který poskytuje energii pro angiogenezi a syntézu kolagenu.

Vliv sacharidů na imunologické funkce V rané fázi zánětu dochází k tomu, že imunokompetentní buňky brání

14

invazi bakterií. Cizí mikroorganizmy jsou napadány volnými radikály a postupně ničeny.

Doporučení Energetický podíl sacharidů na denním příjmu by měl být 40–60 %. Pro parenterální výživu je doporučená denní dávka glukózy 6 g/kg/den.

Množství sacharidů, které tlumí ketogenezi a snižuje katabolizmus proteinů, se pohybuje okolo 150 g/den.

Problémy s nadměrným příjmem sacharidů Stejně jako u jiných živin může mít nadměrný příjem sacharidů škodlivé účinky na zdraví i na hojení ran.

Nadměrné množství sacharidů může mít negativní dopad u diabetiků.

Dokonce i mírná hyperglykemie může mít za následek zvýšený výskyt infekcí.

Perzistentní hyperglykemie bývá spojena se špatně se hojící ránou a imunitou. Rovněž u pacientů ve stresu není vhodné podávat nadměrné dávky sacharidů, neboť v těchto situacích nejsou ani jejich vysoké dávky schopny potlačit glukoneogenezi, a hyperglykemie pak vede k osmotické diuréze a hyperosmolaritě.

Vláknina Významný je především prebiotický efekt rozpustných složek vlákniny, které jsou dále zpracovány v tlustém střevě anaerobními bakteriemi a jsou štěpeny na krátké mastné kyseliny.

Tyto kyseliny snižují pH v tlustém střevě, čímž vytvářejí příznivé prostředí pro acidofilní bakterie. Jsou také důležitým zdrojem energie pro enterocyty. Doporučený denní příjem vlákniny se pohybuje od 10 do 30 g.

Tuky V rámci hojení ran mají esenciální mastné kyseliny vliv na modulaci zánětu a imunitní odpověď. U pacientů v hypermetabolickém stavu je velkým přínosem suplementace omega-3 mastných kyselin.

Nedostatek vs. nadbytek tuků Nedostatek tuků vede k negativní energetické bilanci, tím pádem ke zhoršení hojení ran, imunosupresi a podvýživě.

Další možností nedostatečného příjmu tuků je parentální výživa bez tuku.

V těchto případech je glukóza podána parentální výživou a inhibuje uvolňování mastných kyselin z tukové tkáně.

Při nadbytečném příjmu tuků může docházet ke steatóze jater. Dieta s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem sacharidů vede ke zvýšení ketogenních látek, což je nebezpečné u pacientů s onemocněním ledvin a jater. Pokud je v dietě zvýšený příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin, mohou se protizánětlivé účinky přeměnit na účinky potlačující imunitu. Tento fakt je komplikací u pacientů, kteří bojují s lokální nebo systémovou infekcí nebo také u popálených jedinců. Také přebytek omega-6 mastných kyseliny může zhoršit zánět, který je nutné mít pod kontrolou. Nerovnováha mastných kyselin má značný vliv na imunitní systém a hojení ran.

Příjem tuků Hodnoty pro muže i ženy se liší. Optimální poměr omega-6 a omega-3 pro hojení ran zatím není přesně znám.

Závisí na povaze zranění, fázi hojení a přítomnosti různých chorob. Na základě doporučených množství byl stanoven poměr omega-6 a omega-3 pro muže do 50 let 10,6 : 1 (17 g/D w-6) a nad 50 let 8,75 : 1 (14 g/D w-6) a 1,3 g/D w-3. Pro ženy do 50 let je poměr 10,9 : 1 (12 g/D w-6) a u žen nad 50 let je poměr 10 : 1 (11 g/D w-6) a 1,1 g/D w-3. Doporučená dávka v umělé výživě je 0,2–0,5 g/kg/d a rychlost podání by neměla přesáhnout 0,15 g/kg/hod. Poměr tukových emulzí omega-3/omega-6 je 1 : 2 nebo 1 : 4. Podávání tuků je nutné kontrolovat, aby nedocházelo ke komplikacím.

Bílkoviny Nízké hladiny bílkovin vedou k prodloužení zánětlivé a remodelační fáze.

téma hojení ran

Dialog Jessenius o.p.s. se řadu let věnuje péči o onkologické pacienty Sdělením onkologické diagnózy se pacientům promění život. Dialog Jessenius o.p.s. se snaží pomoci s orientací v problematice, s informacemi a podporou, i kdyby to někdy bylo jen vyslechnutí.

Michaela Tůmová, ředitelka Dialog Jessenius o.p.s.

O

nkologická léčba je v České republice na světové úrovni, a proto i péče o pacienta v léčbě musí být co nejlepší.

Jen dobře proškolený personál může správně pečovat o nemocného. Dialog Jessenius o.p.s. (dále jen Dialog) se snaží přinést co nejvíce informací o úskalích onkologické péče a pomoci pečujícím laikům i zdravotníkům. Nežádoucí účinky onkologické léčby je třeba řešit včas, aby nedocházelo k odkládání léčby. Například právě mukozitida (zánět ústní sliznice), která je jedním z nejčastějších nežádoucích účinků, může zhoršit stav pacienta.

Jedná se vlastně o nehojící se ránu a je potřeba důsledná a laskavá péče, aby u pacienta nedošlo ke zhoršení stavu.

Namístě je edukace, pro niž lze doporučit vzdělávací materiály Dialogu v tištěné i elektronické podobě. Pro pacienty je připraveno návodné desatero, rozsáhlejší brožura i skripta pro sestry. V elektronické podobě je naleznete na www.mukozitida.cz. Algoritmus péče o dutinu ústní je součástí

připravovaných Ošetřovatelských postupů a doporučení v onkologii.

Extravazace cytostatik Zapomínat by se nemělo ani na extravazaci cytostatik. Se Sekcí podpůrné léčby a péče České onkologické společnosti ČLS JEP připravil Dialog přesný postup řešení a je velkou radostí, že je na většině onkologických pracovišť. Pokud byste o něj měli zájem, napište, bude vám zaslán.

Nehojící se rány v onkologii Maligní a onkologické rány vznikají v souvislosti s onemocněním a léčbou zhoubného nádoru. Ránu může způsobit primární nádor, který prorůstá do měkkých tkání, metastazující tumor nebo léčba samotná.

Nežádoucí účinky onkologické léčby na kůži bývají způsobeny především ozařováním (radioterapií), kožní nežádoucí reakce ale může mít i chemoterapie a také moderní onkologická léčba – cílená léčba nebo imunoterapie. U onkologického pacienta pak může dojít během léčby i ke zhoršení defektu z předchozího období, například bércového vředu nebo diabetického defektu.

O Dialogu Jessenius o.p.s.

fota: Dialog Jessenius o.p.s.

Dialog Jessenius o.p.s. byl založen v roce 2009. Hlavní činností je zvyšování zdravotní gramotnosti, přinášení informací pacientům v léčbě, podpora pečujících a vzdělávání zdravotníků v onkologii. Největšími projekty jsou „Ruce na prsa“ zaměřené na včasnou diagnostiku onkologických onemocnění, řada „Průvodců onkologickými onemocněními“ a dále „Centrum informací pro onkologické pacienty“. Poslední založený projekt je „Zahojíme“ pro pacienty s nehojící se ránou.

Dialog Jessenius je aktivní člen Hlasu onkologických pacientů z.s. a je i členem Asociace veřejně prospěšných organizací (AVPO).

Více informací naleznete na webových stránkách, kde si můžete zdarma objednat všechny materiály: www.dialog-jessenius.cz, www.ciop.cz, www.zahojime.cz, www.rucenaprsa.cz, www.mukozitida.cz, www.pruvodceonemocnenim.cz, www.hlidej.se.

Uvedené materiály naleznete také na stránkách Florence.

17

téma hojení ran

florence 3/22

Rány jako součást onkologického onemocnění vyžadují velmi individuální přístup MUDr. Kateřina Jirsová, primářka onkologického oddělení, Integrované onkologické centrum, Nemocnice Na Pleši s. r. o.

Nová Ves pod Pleší

Kožní reakce během léčby – především radioterapie Velmi častým nežádoucím účinkem objevujícím se při zevní radioterapii je kožní reakce. Při kombinované léčbě stoupá četnost i závažnost radiační dermatitidy. Projevuje se vliv cytostatik na zvýšení citlivosti ozařované kůže. Výrazná bývá především při léčbě nádorů řitě, konečníku nebo v oblasti krku. V prevenci dermatitidy je důležité zamezení mechanickému, fyzikálnímu a chemickému dráždění ozařované pokožky a dodržování osobní hygieny.

Všechna poškození kůže a podkoží způsobená ionizujícím zářením nazýváme radiodermatitida a dělíme je na akutní a chronické.

1

Obrázek 5 20. 12. 2018 Obrázek 6 4. 1. 2019 Obrázek 7 19. 3. 2019

5

Kazuistika pacientky postižené kožní reakcí při léčbě – akutní dermatitida

6

Pacient Žena, 55 let, liposarkom levého stehna (obr. 1), 6/18 potvrzeno lokální masivní postižení oblasti distálního femuru vlevo. Podstoupila 35 frakcí, následně přidány ještě 3 frakce. Radiodermatitida II.–III. stupně na zadní straně levého stehna v celém rozsahu ozařované plochy.

7 Kazuistika pacienta s defektem v rizikové oblasti při léčbě onkologického onemocnění

Léčba Terapie: obložky Prontosan + aplikace L-Mesitran Soft + krytí L-Mesitran Tulle (obr. 2 ze dne 12. 9. 2018).

Kontrola za týden (obr. 3 ze dne 20. 9.

2018). Nadále pokračování v aplikaci L-Mesitran Soft.

Závěrečná kontrola (obr. 4 ze dne 10. 10. 2018).

Celková doba léčby vzniklé radiodermatitidy 28 dní.

Pacient Muž, 76 let, 11/15 exulcerovaný tumor v oblasti perinea.

Histologie Nerohovějící dlaždicobuněčný karcinom s bazaloidními rysy.

3/16 – stav po konkomitantní chemoterapii + radioterapie – lokální regrese 6/17 – drobná recidiva 10/17 – stav po excizi recidivy tumoru a plastické operaci; uzávěr lalokem ve FN Motol 6/18 – plastické reoperace lokálního nálezu perinea ve FN Motol, histologie negativní 12/18 – excize nadbytku kůže a podkoží v oblasti perinea vlevo ve FN Motol

2

Obrázek 1 Liposarkom levého stehna

Po předchozích dobrých zkušenostech spolupráce s chirurgickou ambulancí. Byla zahájena léčba kombinací L-Mesitran Gel + L-Mesitran Tulle (obr. 5 ze dne 20. 12. 2018, obr. 6 ze dne 4. 1. 2019, obr. 7 ze dne 19. 3. 2019).

Obrázek 2 12. 9. 2018

Závěr

Obrázek 3 20. 9. 2018

3 18

4

Obrázek 4 10. 10. 2018

Klinický stav velmi dobrý, zhojení lokálního defektu stabilní, bez známek recidivy.

Připraveno ve spolupráci s Dialogem Jessenius o.p.s.

fota: archiv autorky

Léčba

recenzovaný článek

Možnosti využívania nefarmakologických liečebných postupov u chorých s demenciou Súhrn:

Kľúčové slová:

Demencia je závažné neurodegeneratívne ochorenie, ktoré vedie k úbytku niektorých populácií neurónov. V dôsledku toho sú postihnuté vyššie kognitívne funkcie, ako pamäť, myslenie, orientácia, porozumenie, počítanie, schopnosť učenia, reči a úsudku. Terapia demencií sa zakladá na dvoch navzájom sa ovplyvňujúcich pilieroch – nefarmakologických postupoch a na farmakoterapii. Neliekové intervencie aplikované optimálnym spôsobom, môžu byť účinné v ovplyvňovaní symptómov, ktoré postihujú pacienta s Alzheimerovou chorobou. demencia, Alzheimerova choroba, kognitívne funkcie, kompenzácia kognitívnych funkcií

Possibilities of using non-pharmacological treatment procedures in patients with dementia Summary:

Keywords:

Recenzovaný článek

Dementia is a serious neurodegenerative disease that leads to a decline in some neuronal populations. As a result, higher cognitive functions are affected, such as memory, thinking, orientation, comprehension, counting, learning, speech, and judgment. Dementia therapy is based on two interacting pillars – non-pharmacological procedures and pharmacotherapy. Non-drug interventions applied optimally can be effective in influencing the symptoms that affect a patient with Alzheimer’s disease. dementia, Alzheimer’s disease, cognitive functions, compensation of cognitive functions

PhDr. Iveta Ondriová, PhD., PhDr. Terézia Fertaľová, PhD., Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove, Slovenská republika

Úvod Globálne starnutie obyvateľstva je jedným z určujúcich procesov 21. storočia, pričom toto globálne starnutie má hlboké ekonomické, politické a sociálne dôsledky. Práve jedinci vo vyššom veku sú ohrozovaní demenciou, ktorá je celosvetovým problémom so zvyšujúcou sa prevalenciou. Najrozšírenejším typom demencie je Alzheimerova demencia, primárna demencia nazvaná aj ako „tichá epidémia“ – tá sa dnes pokladá za významné ochorenie budúcnosti pre veľký počet ľudí, ktorých postihuje, a ktorí na ňu zomierajú. Postihnuté sú vyššie kognitívne funkcie, ako je pamäť, myslenie, orientácia, porozumenie, počítanie, schopnosť učenia, reči a úsudku. Dôležitou súčasťou manažmentu demencií sú nefarmakologické prístupy. Cieľom nefarmakologickej liečby je zachovanie, prípadne zlepšenie úrovne hrubej a jemnej motoriky, chôdze, sebestačnosti, kognitívnych funkcií, zmysluplné vyplnenie voľného času, ovplyvnenie príznakov demencie a denných aktivít. Nefarmakologických prístupov je niekoľko, terapeut si vyberá zo spektra možností, pričom berie do úvahy vek pacienta, štádium ochorenia, pohlavie. Je nevyhnutné zvoliť individuálny prístup.

Prístupy by mali byť komplexné, adekvátne ovplyvňovať psychickú, fyzickú stránku a psychosociálne kontakty.

Aktivity majú vždy podporovať pacientove schopnosti, mali by sa realizovať v pacientovi známom prostredí, kde sa dobre orientuje. Tento spôsob liečby by sa mal stať pravidelnou súčasťou denného režimu pacienta s demenciou (Birnbaum et al., 2015).

Ciele nefarmakologických postupov → Zachovanie alebo zlepšenie kognitívnych funkcií; → zachovanie alebo zlepšenie sebestačnosti v aktivitách denného života; → zlepšenie kvality života pacientov s demenciou; → zlepšenie komunikácie medzi pacientom a ošetrujúcim; → zmiernenie alebo odstránenie behaviorálnych a psychotických symptómov demencie; → zlepšenie kvality života pacientov v terminálnych fázach ochorenia; → podpora opatrovateľov; → adaptácia prostredia pre pacientov s demenciou (Prince et al., 2014).

V nefarmakologickej liečbe sa využívajú rôzne psychoterapeutické a socioterapeutické prístupy, ktoré sú rozdelené podľa toho, na ktorý problémový okruh sa zameriavajú.

Reminiscenčná terapia Reminiscenčná terapia využíva spomienky a ich vybavovanie prostredníctvom rôznych podnetov.

Pojem reminiscencia (z lat. reminiscere – spomenúť si, rozpamätať sa, obnoviť v pamäti) je používaný ako synonymum výrazu spomienka, oživenie si niečoho z minulosti.

Ako reminiscenčná terapia sa obvykle označuje rozhovor terapeuta so starším človekom (alebo so skupinou) o jeho doterajšom živote, jeho predošlých aktivitách, prežitých udalostiach a skúsenostiach, často s využitím vhodných pomôcok (staré fotografie, predmety, nástroje a pomôcky užívané v domácnosti, staré prístroje a pracovné náradie, módne doplnky, filmy, ľudová alebo tanečná hudba a podobne). Môže to byť aktivita viac či menej štruktúrovaná, ale aj úplne spontánna, neštruktúrovaná, pričom terapeuticky aspekt vystupuje niekedy viac niekedy menej do popredia. Využitie reminiscencie je zvlášť vhodné u osôb s demenciou, kedy ide o oživenie minulých skúseností, hlavne tých, ktoré sú pozitívne a osobne veľmi dôležité, ako napríklad rodinné udalosti, sviatky, svadby, slávnosti a podobne. Okrem týchto verbálnych metód sa využívajú aj neverbálne metódy. Sú to kreatívne metódy, ktoré umožňujú vyjadriť spomienky pomocou tela alebo výtvarných prostriedkov. Je to mnoho činností ako napríklad: kreslenie, koláž, modelovanie, pantomimické hry, tanec, taktiež činnosti, ktoré chorý poznal ako sú písanie na písacom stroji, šitie a podobne. V reminiscenčnej terapii sa môže veľmi efektívne využiť folklór.

Spomínanie na zvyky, rodinný život v minulosti, kroje môžu vhodným spôsobom oživiť terapiu. Transgeneračný prístup je v tomto koncepte pridanou hodnotou, s prospechom nielen pre samotného seniora ale aj pre deti a generáciu mladých ľudí, ktorí by si mali uvedomovať potrebu pomoci starším a dezorientovaným chorým.

19

recenzovaný článek

Elderspeak v ošetrovateľskej praxi Súhrn: Kľúčové slová:

Hlavným cieľom prieskumu bolo popísať problematiku komunikácie s geriatrickým pacientom a identifikovať prejavy elderspeaku využívaného v ošetrovateľskej praxi. starnutie, staroba, geriatrický pacient, komunikácia, elderspeak

Elderspeak in nursing practice Summary: Keywords:

The aim of this research is to describe the issues related to communication with geriatric patients and to identify manifestations of elderspeak used in nursing practice. aging, old age, geriatric patient, elderspeak, communication

PhDr. Silvia Danková, PhD., Ústav Ošetrovateľstva, LF UPJŠ, Košice, Slovenská republika Recenzovaný článek

Úvod Staroba so sebou prináša rôzne zmeny na všetkých orgánových systémoch. Tie postihujú aj zmyslové vnímanie, napríklad zhoršený sluch, ktorý môže spôsobiť bariéru pri komunikácii. Mnoho ľudí trpí predsudkami, že starí ľudia sa neustále na niečo alebo niekoho vo svojom okolí sťažujú, sú zábudliví, opakujú vždy to isté alebo zveličujú. To všetko bráni efektívnej komunikácii. Je nutné odstrániť komunikačné bariéry a prekonať predsudky. Dôležité je neignorovať seniorov, byť trpezlivými a zachovať si rozvahu, aby sme uľahčili plynulý priebeh vzájomnej efektívnej komunikácie, aktívne ich podporovať a povzbudzovať, motivovať, usmerniť ich a radiť im. Súčasťou života človeka je komunikácia, ktorá nás sprevádza životom. Bez nej by nebola možná spoločenská existencia. Nie každý

dávku empatie a schopnosti načúvať.

Sestry sa učia ako správne komunikovať, no nie všetky to aplikujú do klinickej praxe. Neprejavujú ochotu komunikovať so starými ľuďmi a často nevyužívajú techniky aktívneho naslúchania a ich komunikácia smeruje k neprofesionálnej komunikácii.

Hlavným cieľom prieskumu bolo zistiť využívanie prvkov elderspeak u zdravotníckych pracovníkov pracujúcich v zdravotníckych zariadeniach v komunikácii s geriatrickým pacientom.

Prieskumné otázky Elderspeak Elderspeak je inhibujúci štýl komunikácie (secondary baby talk, či bábätkovská reč). Je charakterizovaný využívaním zdrobnenín, množného čísla pri oslovovaní jedinca, neprimeraným zjednodušeným obsahom správy, neprimeranou neverbálnou a verbálnou komunikáciou.

Tieto prvky v komunikácii s geriatrickým pacientom následne vedú k jej neúspešnosti. Ak sa vyskytujú, nedosiahneme stanovený cieľ a nesplnia sa naše očakávania. Majú celkovo negatívny efekt a dopad na pacienta. Starí ľudia sa izolujú a často trpia úzkosťou.

Niekedy dochádza k poklesu kognitívnych funkcií, ako aj celkového funkčného stavu geriatrického pacienta.

Je veľmi dôležité, aby sestry pri výkone svojho povolania dávali na prvé miesto primeranú komunikácia bez prvkov elderspeaku. vie zručne komunikovať a niekedy sa vyskytnú komunikačné problémy, ktoré môžu prejsť až do konfliktnej alebo krízovej komunikácie. To sa môže stať neočakávane, v tých najnevhodnejších chvíľach. Preto je dôležité vopred sa na také situácie pripraviť. Pri nedostatočnej pripravenosti sú naše reakcie neprimerané a narúšajú naše interpersonálne vzťahy, spôsobujú neurózy, znižujú pracovný výkon a kvalitu práce. Efektívna komunikácia si vyžaduje od zdravotníckych pracovníkov nielen odborné vedomosti a komunikačné zručnosti, ale aj obrovskú

Cieľ prieskumu

Elderspeak predstavuje závažný problém vyskytujúci sa v komunikácii so starým človekom v zdravotníckych zariadeniach, ale aj mimo nich. Jeho výskyt negatívne ovplyvňuje spoluprácu geriatrického pacienta a zdravotníckeho pracovníka. Na pracoviskách je elderspeak pomerne rozšírený. Prvky elderspeak sa vo všeobecnosti považujú za nevhodné a označujú sa ako prekážka medzigeneračnej komunikácie, deštruujú ľudskú dôstojnosť.

Preto sme sa rozhodli venovať tejto problematike.

1. Využívajú respondenti prvky elderspeak vo verbálnej komunikácii?

2. Využívajú respondenti prvky elderspeak v neverbálnej komunikácii?

3. Využívajú respondenti prvky elderspeak v paralingvistickej komunikácii?

Výber vzorky Prieskumnú vzorku tvorilo spolu 62 respondentov, ktorí vykonávajú zdravotnícke povolanie sestra vo Vysokošpecializovanom odbornom ústave geriatrickom svätého Lukáša, n.o. v Košiciach (VŠOÚG), v Univerzitnej nemocnici – Nemocnica svätého Michala, a.s. pracovisko Košice na Klinike gerontológie a geriatrie, na oddelení dlhodobo chorých (ODCH) a v Nemocnici Košice – Šaca a.s., 1. súkromná nemocnica na oddelení ODCH. Respondenti boli vybraní náhodným výberom.

Realizácia prieskumu Prieskum sme realizovali v uvedených zdravotníckych zariadeniach (ZZ) v mesiaci januári a februári v roku 2020. Pred začatím realizácie prieskumu sme podali písomné žiadosti sestrám pre riadenie ošetrovateľskej starostlivosti na miestnej úrovni v uvedených zdravotníckych zariadeniach.

Metodika a metódy prieskumu Metódou prieskumu bol zvolený škálový dotazník, ktorý je anonymný a dobrovoľný. Distribuovali sme 80 dotazníkov. Návratnosť bola 62 (77,5 %) dotazníkov. Na distribúciu dotazníkov sme získali písomný súhlas respondentov. Dotazník bol

23

odborný článek

florence 3/22

Adherencia a kompliancia k liečbe u chorých s hypertenziou Súhrn:

Kľúčové slová:

Artériová hypertenzia aj v súčasnosti predstavuje závažný medicínsky, sociálny, ale aj ekonomický problém. Je jednou z najčastejších príčin úmrtnosti vo vyspelých krajinách. Ak sa však artériová hypertenzia dlhodobo nelieči, alebo lieči len nedostatočne, môže viesť k vážnym komplikáciám až k ohrozeniu života. V spektre dôležitých aspektov liečby hypertenzie sa javí predovšetkým aktívna participácia pacienta v liečbe a pláne liečebnej starostlivosti, ktorý vychádza zo vzájomnej dohody o liečbe medzi pacientom a lekárom. hypertenzia, adherencia, komplincia, liečba

Adherence to and compliance with treatment in patients with hypertension Summary:

Keywords:

Arterial hypertension is still a serious medical, social, but also economic problem. It is one of the most common causes of mortality in developed countries. However, if arterial hypertension is untreated for a long time or undertreated, it can lead to serious complications and even become life-threatening. The spectrum of important aspects of the treatment of hypertension includes primarily the patient’s active participation in the treatment and in the treatment plan based on a mutual agreement on treatment between the patient and the doctor. hypertension, adherence, compliance, treatment

PhDr. Iveta Ondriová, PhD.1, PhDr.Terézia Fertaľová, PhD.2, PhDr. Janka Slaninková, PhD.2, 1 Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove, Slovenská republika 2 Katedra medicínsko technických odborov, Fakulta zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove, Slovenská republika

Úvod Hypertenzia je jednou z najrozšírenejších chronických chorôb. Artériovú hypertenziu charakterizujú hodnoty systolického tlaku > 140 mmHg a diastolického > 90 mmHg, namerané u pacientov bez hypotenzív aspoň dva razy z troch meraní. Významným problémom je fakt, že vysoký krvný tlak je nielen nedostatočne liečený, ale navyše veľké percento ľudí neužíva vôbec žiadnu liečbu, či už o hypertenzii vie, alebo nie.

ťažko identifikujú. Pri primárnej hypertenzii teda nie je známa primárna príčina, no je známych mnoho mechanizmov, ktoré sa na jej vzniku podieľajú.

Ide o kombináciu genetických faktorov, vnútorných a vonkajších vplyvov a porúch vnútorných regulačných mechanizmov. O genetickom podiele na vzniku hypertenzie svedčí jej častá prítomnosť v niektorých rodinách.

Pozitívnu rodinnú anamnézu udáva asi 30–40 % hypertonikov. Rozvojom molekulárnej biológie a molekulárnej genetiky sa začali štúdie na celulárnej úrovni so zameraním na detekciu defektných génov, zodpovedných za metabolické zmeny vedúce k zvýšeniu krvného tlaku. Primárna hypertenzia má najskôr charakter multifaktorového polygénového ochorenia. Pri tomto type dedičnosti sa na regulácii krvného tlaku podieľa mnoho génov so vzájomnou interakciou a interakciou s vonkajším prostredím (Mirossay et al., 2009).

Vplyvy prostredia sú prístupnejšie štúdiu než genetické faktory.

Etiopatogenéza

26

Podľa etiopatogenézy klasifikujeme primárnu (esenciálnu) hypertenziu, kde nepoznáme vlastnú vyvolávaciu príčinu a sekundárnu hypertenziu, kde je zvýšenie krvného tlaku dôsledkom iného, presne definovaného patologického stavu (renálna hypertenzia, endokrinná hypertenzia, hypertenzia v tehotenstve a tak ďalej.

Faktory vonkajšieho prostredia

Primárna hypertenzia

Sekundárna hypertenzia

Na patogenéze primárnej (esenciálnej) hypertenzie sa v rôznom rozsahu zúčastňujú patogenetické mechanizmy, ktoré sa zatiaľ u jedinca pomerne

Sekundárnou hypertenziou je označovaná hypertenzia, pri ktorej je možné príčinu zvýšeného tlaku krvi väčšinou presne diagnostikovať a chorého

→ Stresové situácie, socioekonomický stav; → prísun soli (NaCl) a citlivosť na prísun soli; → nedostatok draslíka (K), magnézia (Mg) a kalcia (Ca); → obezita, abdominálna obezita; → nadmerný prísun alkoholu.

vyliečiť, alebo aspoň zvýšiť citlivosť krvného tlaku na antihypertenznú liečbu. Ide predovšetkým o hypertenziu ktorá je závažná, epizodická, rezistentná na liečbu, u pacientov do 30 rokov s výraznou diastolickou hypertenziou a o hypertenziu so špecifickými nálezmi.

Príčiny sekundárnej hypertenzie → Užívanie estrogénov; → v prípade chronického užívania perorálnych kontraceptív u žien; → choroby obličiek – akútna a chronická glomerulonefritída alebo pyelonefritída sú sprevádzané zvýšením krvného tlaku; → renálna vaskulárna hypertenzia – spôsobená stenózou jednej alebo oboch renálnych tepien; → nadmerné vylučovanie hormónu aldosterón u adenómu nadobličky; → zvýšení tlaku pri koarktácii aorty; → hypertenzia v tehotenstve vyvolaná liekmi, po kardiochirurgických zákrokoch, po transplantácii orgánov, neurogénne príčiny (Lacko et al., 2018).

Podľa závažnosti ochorenia a prítomnosti orgánových zmien možno hypertenziu členiť do troch štádií: → V 1. štádiu hypertenzie sa chorý subjektívne sťažuje na bolesť hlavy, únavu, tlak na hrudi, nesústredenosť, poruchy spánku a ďalšie neurotické problémy. Až pri zvýšení tlaku krvi dochádza k nálezu na srdci, EKG, očnom pozadí a laboratórnom vyšetrení v normálnom rozmedzí. → Pri 2. štádiu sú podobné subjektívne problémy ako v predošlom

sestřičky v akci

florence 3/22

Zdravotní sestra v USA Sestra Eva se rozhodla pro práci zdravotní sestry ve Spojených státech amerických. Po nelehkém administrativním procesu ověření vzdělání, získání víza a licence, který trval více než rok, pracuje na operačních sálech jako sestra s registrací – sestra cirkulující. O své zkušenosti hovořila s naší spolupracovnicí v USA.

SERIÁL

Jitka Sacriponte, zdravotní sestra v USA, Virginie, spolupracovnice Florence Jak jste se dostala k práci sestry v USA? Vystudovala jsem 1. LF UK a pracovala v několika zdravotnických zařízeních v Praze. Během bakalářského studia jsem absolvovala stáž ve Finsku, která se mi moc líbila, a proto jsem odjela pracovat jako zdravotní sestra do Saúdské Arábie (SA). Byla to úžasná zkušenost, ale po 3 letech jsem byla připravena na další životní dobrodružství. Už v SA jsem začala s administrativou pro USA, složila jazykovou zkoušku. České vzdělání jsem si nechala ověřit

společností CGFNS (The Commission on Graduates of Foreign Nursing Schools). Souběžně s tím jsem vyřizovala víza. S administrativním procesem jsem pokračovala v USA. Po složení národní srovnávací zkoušky jsem získala licenci zdravotní sestry v Alabamě.

V jakém oboru pracujete?

Pracuji na operačních sálech (OR – operating room) jako sestra s registrací (RN – registered nurse) – sestra cirkulující (circulator), nesterilní člen operačního týmu. Do té doby jsem vystřídala několik oddělení intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitační pooperační kardiochirurgii. Na pracovišti v USA máme 23 operačních sálů.

Provádějí se zde operace všeobecné

V současné době bohužel neexistuje v Čechách agentura, která by zprostředkovávala práci v USA.

chirurgie, páteře, gynekologické, bariatrické, ortopedické, oční a ORL výkony, kosmetické operace a některé výkony z neurochirurgie a vaskulární chirurgie. Jde o výkony klasické, laparoskopické a robotické. Máme dva DaVinci robotické sály. Nedělají se zde transplantace, srdeční operace a operace mozku.

Co Vás vedlo k tomu, začít pracovat na operačním sále?

Začít v novém oboru byla trochu náhoda, za kterou jsem ráda. Když jsem dělala pracovní pohovory na intenzivní péči, nabídli mi také práci na OR, která byla lépe platově ohodnocená. Díky práci na OR jsem omezila práci v noci, o víkendu a o svátcích. Pracuji 3 dny v týdnu na plný úvazek. Jednou nebo dvakrát do týdne jsem „on call“, tedy držím pohotovost, kdy musím být v nemocnici na zavolání do 30 minut kvůli urgentní operaci.

Co pro Vás byla největší výzva?

Největší výzvou byl test NCLEX-RN (National Council Licensure Examination for Registered Nurses), ekvivalent české státní závěrečné zkoušky bakalářského studia. Je to počítačově modifikovaný test. Podle odpovědi uchazeče vybírá následující otázku a její obtížnost. Otázky jsou zaměřeny na kritické myšlení zdravotních sester.

30

fota: archiv sestry Evy

Práce na operačním sále je hodně specifická. Musela jste se naučit mnoho nových věcí?

Musela jsem se naučit obsluhovat přístroje a vybavení specifické pro OR. Předchozí zkušenosti mi usnadnily trénink na novém pracovišti.

Jako studentka magisterského studia intenzivní péče jsem absolvovala praxi na operačních sálech mnoha specializací. Přispěly i cenné zkušenosti z Finska. Americký systém zdravotní péče jsem poznala v SA. Například kurz první pomoci BLS, Basic Life Support, a ACLS, Advance Life Support, které jsem absolvovala v Arábii, byly stále platné v USA po mém příjezdu.

konference

florence 3/22

Vzdělávání, informace z odborných konferencí Vzdělávání je nedílnou součástí kvalitně poskytované péče. V oblasti péče o pacienty s nehojicí se ránou je na kontinuální vzdělávání kladen o to větší důraz, neboť vývoj nových prostředků pro péči o rány jde velmi rychle kupředu. K tomu, aby se kliničtí pracovníci byli schopni správně rozhodovat a využívali na důkazech založené informace, je nezbytné si udržovat aktuální znalosti.

PhDr. Petra Búřilová, BBA, prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., Ústav zdravotnických věd, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

J

32

Konference Nové výzvy v hojení ran a V. odborné sympozium „Dekubity“

ran (EWMA – European Wound Management Association). Z řad dalších vyzvaných hostů se účastnila ředitelka odboru nelékařských povolání a hlavní sestra Ministerstva zdravotnictví České republiky magistra Alice Strnadová, doktorka Michaela Hofštetrová Knotková, která je ředitelkou Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, magistra Nina Müllerová za Českou asociaci sester a v neposlední řadě byl důležitým hostem profesor Vlastimil Kozoň z Wiener Medizinische Akademie.

Odborný program konference byl sestaven z vyzvaných sdělení a nejvýznamnějším cílem sympozia bylo zdůraznění závažnosti problematiky dekubitů a možnosti jejich prevence a léčby ve světle nejnovějších trendů v managementu proleženin a klinických doporučených postupů. Informace, které byly účastníkům předávány, tak významnou měrou přispějí k širšímu přehledu a orientaci v mezioborové spolupráci v managementu ran a především ke zkvalitnění profesní činnosti. Přednášky byly řazeny tak, aby nejprve umožnily prezentaci

fota: autorky

ednou ze skvělých příležitostí, jak sdílet zkušenosti s využitím dostupných vědeckých poznatků, jsou odborné konference. Následující text je zaměřen na informace o recentních odborných akcích, které se uskutečnily v nedávné minulosti či se právě chystají.

Ve dnech 24.–25. 3. 2022 byla po 2leté přestávce vzniklé v souvislosti s epidemiologickou situací realizována odborná konference Nové výzvy v hojení ran a V. odborné sympozium „Dekubity“. Akce se konala v malebném městečku Mikulov na jižní Moravě v hotelu Galant a byla pořádána pod záštitou děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity profesora Martina Repka a České společnosti pro léčbu ran (ČSLR). Hlavním odborným garantem byla tradičně profesorka Andrea Pokorná, která aktuálně zastává roli místopředsedy ČSLR. Dále se na přípravě konference spolupodíleli členové organizačního výboru, kteří se dlouhodobě zabývají problematikou managementu ran.

Celkem se akce zúčastnilo více než 400 pasivních i aktivních účastníků, což je nejvyšší počet účastníků za poslední 2 roky, a sympozium dekubitů se tak stalo vyhledávanou konferencí pro odbornou veřejnost.

Z významných zahraničních hostů přijali pozvání doktorka Beáta Grešš Halász, která působí na univerzitě Pavla Jozefa Šafárika na Lekárskej fakulte na Ústavu ošetrovateľstva, profesor Paulo Alves z University of Porto. Oba zmínění odborníci jsou také členy mezinárodní společnosti Evropského poradního panelu pro otázky dekubitů (EPUAP – European Pressure Ulcer Advisory Panel) a Evropské společnosti pro léčbu

konference

florence 3/22

Závislost a lidské zdraví Navštívili jsme seminář pro nelékařské zdravotnické pracovníky pořádaný 29. dubna 2022 Institutem lázeňství a balneologie, v. v. i., ve spolupráci s PMI Science (Philip Morris International) v Recovery Clinic v Karlových Varech pod názvem, který jsme si vypůjčili do titulku.

Redakce Florence

V

bohatém programu, který uváděl balneolog primář MUDr. Ladislav Špišák, CSc., se postupně vystřídali pneumolog prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc., imunolog prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc., a psychiatři primář MUDr. Tomáš Turek a MUDr. Karel Moravec.

Složení přednášejících předznamenávalo i pestrý program s tématy: Kouření a ostatní rizikové faktory karcinomu plic, Co byste měli vědět o covidu-19, Specifika léčby závislosti či Závislost: bio-psycho-sociální etiologie, projevy a léčba. Z nich jsme vybrali to nejzajímavější ohledně rizik spojených s kouřením a závislostí na něm.

Trocha epidemiologie úvodem „Tabák je rod rostlin z čeledi lilkovitých, ale také pojmenování produktu z listů této rostliny. Pěstuje se ve 117 zemích světa u 33 milionů pěstitelů na ploše 5,14 milionu hektarů – jen pro zajímavost, pěstoval se i v České republice, a to až do roku 1994,“ předznamenal úvodem celého setkání MUDr. Martin Vácha z PMI Science.

Uvedl také, že celosvětově kouří v současné době více než 1 miliarda dospělých. Na kouření tabáku umírá každoročně na celém světě téměř 6 milionů lidí. V ČR umírá na nemoci způsobené kouřením každoročně přibližně 18 000 osob – to představuje téměř pětinu z celkového počtu všech úmrtí v Česku, přibližně 50 lidí denně.

Ve 20. století zemřelo v důsledku užívání tabáku 0,1 miliardy lidí. Předpokládá se, že ve 21. století to bude až 10× více. Polovina jedinců umírajících na následky kouření umírá ve středním věku.

Kouření tabáku je také každý rok zodpovědné za statisíce úmrtí mezi nekuřáky – 200 000 zaměstnanců umírá ročně v důsledku expozice pasivnímu kouření („secondhand smoking“) na svém pracovišti. Další tisíce dětí, plodů a dospělých umírají v důsledku expozice pasivnímu kouření ve svých domovech a ve veřejných prostorech.

34

O epidemiologii závislosti na tabáku zdravotníkům z Karlovarského kraje přednášel MUDr. Martin Vácha.

Od raritní choroby ke globální pandemii „Rakovina plic byla ještě na počátku 20. století vzácným onemocněním – tak vzácným, že sami autoři prvních publikací pochybovali o tom, zda má smysl se jí vůbec zabývat,“ připomněl prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc., emeritní přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie LF UK a FN Plzeň. Vzápětí dodal, že zvýšená expozice tabákovému kouři a ostatním spouštěčům ve 20. a 21. století přispěla k vypuknutí pandemie tohoto onemocnění.

Kouření tabáku, především cigaret, je hlavní příčinou mnoha onemocnění plic, především rakoviny. Podílí se ale i na vzniku dalších zhoubných nádorů – především močového měchýře, tlustého střeva, slinivky, ledvin, hrtanu, jícnu či ústní dutiny.

Tabákový kouř totiž obsahuje více než 4 000 chemických látek, z nichž mnohé jsou toxické a potenciálně rakovinotvorné.

Rakovina plic má na svědomí nejvíce úmrtí na onkologická onemocnění v Evropě – celou jednu pětinu. „Bohužel, 7 z 8 pacientů s rakovinou plic zemře do 5 let od diagnózy, přičemž nekuřáci v 56 % případů přežívají s rakovinou plic déle než kuřáci. Celkové ekonomické náklady související s tabákem snižují národní bohatství vyjádřené hrubým domácím produktem až o 3,6 %,“ zdůraznil prof. Pešek.

I u nekuřáků však existuje pravděpodobnost, že onemocní rakovinou

plic – u mužů je to 1 : 15, u žen 1 : 17.

Na vině jsou škodliviny v ovzduší a v pracovním prostředí a také pasivní (nedobrovolné) kouření. „Tento termín znamená, že osoba vdechuje toxické zplodiny, které zůstaly ve vzduchu nebo na okolních předmětech po kouření cigaret. Rovněž znamená vystavení nenarozených dětí kouři od matek kuřaček. Neexistuje žádná bezpečná úroveň pasivního kouření, protože Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny považuje kouř ovzduší za karcinogen nejvyšší třídy A,“ zdůraznil prof. Pešek. Na celém světě zemře v důsledku pasivního kouření každoročně přes 600 000 nekuřáků.

Z důvodu onemocnění způsobených pasivním kouřením je každým rokem na celém světě ztraceno 10,9 milionů roků života ve zdraví.

Po cigaretovém kouři je druhým největším rizikovým faktorem pro vznik rakoviny plic znečištění ovzduší v interiéru radonem – např. v USA je s jeho působením spojováno až 2 900 případů rakoviny plic u nekuřáků ročně.

V některých zemích lze v posledních letech pozorovat mírný pokles výskytu karcinomů plic v populaci – ovšem s výjimkou mladých nekuřáků, mezi nimiž tohoto onemocnění naopak pozvolna přibývá. Na tento fakt upozornily nezávisle na sobě americká a čínská studie. „Bohužel se tento trend nevyhýbá ani mladým ženám nekuřačkám ve věku do 45 let, tedy

sociální služby

florence 3/22

Rehabilitační péče v Domově pro seniory Věstonická Klienty Domova pro seniory Věstonická jsou senioři s průměrným věkem 84 let, kteří trpí často více závažnými zdravotními obtížemi, které jim neumožňují žít život ve svém domácím prostředí s podporou rodiny nebo terénních sociálních služeb.

Vzhledem k tomu, že věkové rozpětí našich klientů je 55–101 let, je i rehabilitační péče, kterou tito senioři potřebují, rozdílná. Důležitým faktorem, který má na péči o klienty vliv, je i to, že domov poskytuje péči 300 lidem trpícím různými typy a stadii demence.

Kolektiv pracovníků Domova pro seniory, Věstonická 1, Brno

N

36

Ruční práce a procvičování jemné motoriky

Prvním kontaktem zájemce o službu jsou sociální pracovnice, které vedou evidenci zájemců o sociální službu, provádí sociální šetření a základní sociální poradenství, uzavírají s klientem individuální smlouvu o poskytování sociální služby a pomáhají při naplňování jeho potřeb až do ukončení sociální služby. Zprostředkovávají a podporují kontakt klientů se společenským prostředím, podílí se na zajišťování volnočasových aktivit klientů. Při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí spolupracují s blízkou osobou klienta.

Aktivizační pracovníci se v úzké spolupráci s fyzioterapeutkami zaměřují především na zachování soběstačnosti klientů a jejich postupného zapojování do systému vyplnění volného času dle svých zájmů a schopností. Procvičují s nimi také jemnou motoriku, kognitivní funkce, udržení stávající sebeobsluhy (oblékání, stravování).

Rehabilitační péči provádí registrované fyzioterapeutky nebo sestry pověřené rehabilitací, které u klientů

zajišťují individuální léčebnou tělesnou výchovu a fyzikální terapie, a to na základě doporučení lékaře.

K těmto účelům slouží tělocvičny, posilovací stroje, rotopedy, přístroje pro elektroléčbu, biolampy a jiné.

Důležité je však zmínit, že domov pro seniory není primárně rehabilitačním zařízením, ale probíhá zde jen ošetřovatelská rehabilitace se čtyřmi pracovnicemi určenými pro 404 klientů. Na aktivizaci klientů se podílí také pracovníci v sociálních službách – pečovatelky a pečovatelé.

Nejčastějším neúrazovým onemocněním u klientů, se kterým se rehabilitační pracovníci setkávají, jsou postižení způsobená cévní mozkovou příhodou (CMP). Při této náhlé poruše mozkového prokrvení dochází k nevratnému poškození mozkové tkáně. Čím dříve jsou příznaky rozpoznány, tím dříve může dojít k léčbě v nemocnici. Lidé postižení CMP pak absolvují léčbu v nemocnici, léčebnách dlouhodobě nemocných nebo rehabilitačních ústavech. Ze všech těchto zařízení přicházejí i naši budoucí klienti,

fota: Domov pro seniory Věstonická

a péči o klienty se podílí celý multidisciplinární tým: pracovníci přímé péče, sociální pracovnice, aktivizační pracovníci, všeobecné zdravotní sestry a rehabilitační pracovnice.

Péče je poskytována tak, aby vždy byly uspokojeny potřeby klientů týkající se zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, zajištěním práv a osobních záležitostí (pomoc při osobní hygieně a převlékání, roznášení stravy, pomoc při jídle, provádění jednoduchých rehabilitačních úkonů, zajišťování doprovodu klientů). Poskytování péče slouží k doplnění vlastních schopností a dovedností klienta. Služba posiluje soběstačnost a samostatnost klienta a podporuje udržení stávajících schopností, „nepřepečovává“.

Zdravotnickou péči poskytují registrované zdravotní sestry. Rehabilitační péči, která navazuje na celý ošetřovatelský proces, poskytují fyzioterapeutky a všeobecné sestry pověřené rehabilitací. Pokud má klient lékařem předepsanou rehabilitaci, provádí ji naše fyzioterapeutka (rehabilitační sestra) dle rozpisu lékaře.

Kompenzační pomůcky (chodítka, mechanické vozíky, elektrické vozíky a další) předepisuje ošetřující lékař ve spolupráci s odborným lékařem (například ortopedem, neurologem).

Domov nemá v zaměstnaneckém poměru lékaře. Lékařská péče je zajištěna praktickými lékaři, kteří mají uzavřeny smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Je na rozhodnutí klienta, zda se zaregistruje u lékaře, který do domova dochází, nebo si zvolí jiného.

V případě nutnosti je přivolána rychlá záchranná služba.

patron dětí

florence 3/22

Pro Rozinku s ochrnutou nožičkou se na tříkolku vybralo za 6 dní „Rozbrečela jsem se… to byl můj první pocit, když se na tříkolku pro Rozinku vybrala celá částka. Překvapilo mě, jak rychlé to bylo. Během 6 dnů se dárci složili na 27 710 Kč a já se nestačila divit. Rozinka se mě každý den ptala, jak to vypadá, a už se strašně moc těší, až bude mít tříkolku doma,“ říká se smíchem maminka Petra. Jejich příběh není jednoduchý, ale společně bojují a snaží se užívat si život naplno.

Skvělé je, že to mohu celé sama ovlivnit, aby se částka vybrala rychleji,“ vysvětluje Petra.

A bylo to skutečně tak. Petra se po dobu celé sbírky aktivně zapojovala do snahy dostat ji mezi lidi. Sdílela ji každý den na svém facebookovém profilu v různých verzích, rozeslala ji mezi své sourozence a poprosila je o přeposlání dál. Jelikož tříkolku testovaly už v lázních, měly s Rozinkou hezké fotky a videa, jak na ní jezdí. Ty pak ukazovala na svém profilu. Příběh zaujal spoustu známých i naprosto cizích lidí, kteří ho sdíleli. „Dokonce se mi ozvaly i učitelky ze školky, jestli mohou dát příběh na stránky. Mám pocit, že to nakonec ani nestihly, jelikož se na tříkolku vybralo neuvěřitelně rychle,“ směje se maminka.

Zuzana Tvrdá, Patron dětí, z. ú.

R

Rozinka už se nemůže dočkat, až vyjede na tříkolce ven Rozinka se svou maminkou Petrou se těší na nového pomocníka

obor. Jednou chce být baletkou a dělá všechno pro to, aby zůstala na nohou. „Rozi letos jela se svojí maminkou do Jánských Lázní, kde se seznámila se speciální tříkolkou pro handicapované děti. Byla nadšená. Konečně mohla drandit na kole jako ostatní. Její maminka mi poslala video, jak Rozinka jezdí po lázních sem a tam. V očích jí byla vidět velká radost. Při své jízdě volala na maminku: A takhle můžu chodit ven i s Aničkou!“ říká Michaela Chlápková, jejíž dcera se s Rozinkou kamarádí a která ji zná už od mala.

Rozinka se snaží dělat vše jako její zdravé kamarádky

Jak sdílení a zájem dokáží urychlit vybrání příběhu

Dodnes má Rozinka pár omezení.

Nožička zůstala částečně ochrnutá a záda ji také hodně zlobí, ale přesto to dopadlo dobře. Pravidelně s maminkou rehabilituje a chce dělat vše, co dělají její kamarádky. Zkouší lyžovat a bruslit. Chodí na kroužek orientálního tance, roztleskávačky, country a navštěvuje na ZUŠ taneční

„Nechtěla jsem si říkat o pomoc, protože je mnoho dětí, které na tom jsou podstatně hůř a potřebují to víc. Nakonec mě ale Michaela, má Patronka, přemluvila, že za zkoušku nic nedám.

Sama bych pro Rozinku tříkolku rozhodně pořídit nemohla. Prostě bych na to neměla dostatek financí. I proto jsem moc vděčná za tuhle možnost.

38

Tříkolka Rozi v lázních velmi bavila a byla šťastná, že může bez problémů jezdit. Na normálním kole jí to vůbec nejde, a tak si moc přála mít tříkolku i doma, aby mohla řádit venku s kamarády. Díky dárcům, kteří se na www.patrondeti.cz složili, aby pomohli, bude Rozinka moct nejen víc rehabilitovat, posilovat nohy a záda, ale i trávit čas aktivněji. „Moc si vážím této příležitosti a jsem strašně ráda, že jsem se to rozhodla vyzkoušet. Zjistila jsem, že se nemusím bát a mám požádat o pomoc. Někdy je prostě lepší tolik o všem nepřemýšlet a zkusit to. Vždyť 6 dní na vybrání 27 710 Kč je prostě neuvěřitelné. Rozinka se teď usmívá od ucha k uchu a netrpělivě počítá dny, kdy budeme mít tříkolku doma. Já i Rozi všem moc děkujeme za pomoc,“ usmívá se Petra.

Pokud vás zajímají podrobněji příběhy dětí a další zajímavosti, najdete je na blogu https://patrondeti.cz/blog.

foto: archiv rodiny

ozinka je 9letá holčička, která žije sama se svou maminkou od narození. Její tatínek bydlí v Německu a bohužel se na výchově nepodílí. Maminka tak musela zastupovat roli obou rodičů.

O to náročnější to pro ni bylo, když se postupem času u dcery začaly projevovat problémy s nožičkou. „Rozinka se narodila v létě. Bylo to v termínu a při těhotenství nebyly žádné komplikace. Přestože byl porod náročnější, žádné větší problémy nepřišly. Po narození se mi však nezdála dcerčina nožička, která byla pokroucená, ale prý to je normální a zase to bude v pořádku. Jenže jak Rozinka rostla, pořád se nelepšila,“ popisuje maminka.

Petra s ní chodila za paní doktorkou s tím, že nožička neroste a dcera s ní moc nehýbe. V půl roce měla Rozinka vyšetření na neurologii a dostala rehabilitace. Poctivě s maminkou několikrát denně cvičily Vojtovu metodu, což nebylo jednoduché. Pak se v roce a půl dostala na neurologii do Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Tam po spoustě vyšetření a magnetické rezonanci přišli na to, co Rozinku trápí. Má vrozenou vývojovou vadu – rozštěp míchy. Skrz míchu jí rostla kost, která tam nepatřila.

Tu dceři vyoperovali, a konečně se mohla učit chodit,“ vzpomíná Petra.

angličtina

florence 3/22

INZERCE

What is a wound care nurse?

Patients with a diverse range of health conditions rely on wound care nurses to manage their treatment and keep them safe from infection. But exactly what is a wound care nurse?

Wound care nurses perform a wide variety of critical services, from assessing diabetic foot conditions and mitigating infections to developing treatment plans and caring for pressure injuries.

The importance of wound care in nursing relates to the ability to reduce a patient’s pain and promote healing as quickly and completely as possible.

The wound care scope of practice involves a lot more than cleaning and dressing wounds. Chronic and acute wounds require the attention of experts equipped with the skills to monitor and assess wounds effectively while simultaneously educating patients on at-home wound care best practices. Here are just a few of the many areas a wound care nurse might address on a given day: – Pressure injuries: Pressure injuries are one of the most common types of wounds a nurse will deal with as a wound care provider. While pressure injuries occur in all care markets, they are particularly prevalent in both long-term and post-acute care environments – including hospice and home health settings – where patients remain sedentary for extensive periods of time.

Wound care nurses assess pressure injuries, identify treatment options, and implement wound care best practices to prevent future injuries from occurring.

– Foot care: Due to the prevalence of type 2 diabetes within the U.S., diabetic foot care is in high demand.

Wound care nurses have the skills

to manage foot ulcers in patients with diabetes. They also teach patients how to maintain a healthy foot care routine on their own, in many cases helping them prevent amputations.

– Burn treatment: All burns, even first-degree ones, can be very painful for a patient. How a wound care nurse treats a burn depends on its severity (first-, second-, or third-degree), location, and size. Antibiotic ointments are commonly used in second-degree burn care to ward off infection. There is also a number of dressing options for a nurse to choose from when assessing and bandaging the wound, some of which may need to be changed more often than others. All burns must be closely monitored throughout the healing process.

– Traumatic wound care: Skin tears, lacerations, and wounds that penetrate the tissue all fall into the traumatic wound care category.

Whether caused by a dog bite, car accident, or some other force, the severity of these wounds is based on the damage to the skin and underlying tissue. All traumatic wounds must be cleaned and assessed. Comprehensive care plans created with appropriate treatment measures will ensure the wound heals correctly.

– Educating patients and families: Education is one of the most important parts of any wound care nurse’s job. Through verbal instruction and hands-on training and demonstrations, wound care nurses empower patients and their families with a sustainable, selfsufficient care routine they can follow outside of a hospital setting.

SLOVNÍČEK

to be in high demand – být velmi žádaný; jít dobře na odbyt severity – vážnost, závažnost; přísnost, tvrdost; strohost ointment – mast, mastička, mazání to ward off – odvrátit, zahnat, zažehnat tear – trhlina, tržná rána to fall into – spadat, náležet, patřit whether… or – ať už… nebo… underlying – spodní, pod povrchem; základní, zásadní comprehensive – detailní; zevrubný, obsáhlý; všeobecný through – pomocí, prostřednictvím; skrze, přes hands-on training – praktický nácvik to empower – umožnit, dovolit; zmocnit, oprávnit, zplnomocnit self-sufficient – soběstačný

wound care – péče o rány to rely on – spoléhat se, spolehnout se, počítat s čím; být odkázán, být závislý keep someone safe from (infection) – chránit koho před čím (infekcí) to mitigate – zmírnit, zklidnit, ztišit, ulehčit od čeho pressure injuries – dekubity healing – hojení, léčení, uzdravování scope of practice – rozsah praxe to dress (a wound) – ovázat, ošetřit (ránu) to address – pustit se do čeho, zaměřit se na co provider – poskytovatel, dodavatel care market – trh (zdravotní) péče to prevent (something from occurring) – zabránit čemu

Source: SANDSTROM J. What is a wound care nurse? Relias 2020. [online]. Available from www.relias.com/blog/what-is-a-wound-care-nurse.

[ B0\B&OLQLF SiWHN NYČWQD

Redakční rada časopisu Florence a vydavatelství Care Comm s.r.o. vyhlašují

soutěž o nejlepší původní práci časopisu Florence 2022 Zařazeny budou všechny původní práce a kazuistiky přijaté v recenzním řízení v roce 2022.

Nejlepší práce bude vybrána redakční radou Florence a ohodnocena věcnou cenou a finanční dotací.

Práce musí splňovat podmínky dle pokynů pro autory dle www.florence.cz.

Práce zasílejte na e-mail: marketa.zbrankova@carecomm.cz.

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, e-mail: florence@carecomm.cz, tel.: +420 222 352 573 / Šéfredaktorka: Mgr. Markéta Zbranková, e-mail: marketa.zbrankova@carecomm.cz / Jazyková redakce: Mgr. Irena Kratochvílová / Grafická úprava: Karel Zahradník / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Ph.D., Mgr. Lenka Gutová, Mgr. Tamara Starnovská, Mgr. Helena Michálková, Ph.D., RNDr. Romana Mrázová, Ph.D., Mgr. Radomír Vlk, DiS., PaedDr. Jan Polák, CSc., PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková / Vydavatel: Care Comm s.r.o., www.carecomm.cz / Jednatel společnosti: Martin Koblasa / Obchod: Nikola Janková, tel.: +420 608 848 496, e-mail: niki.jankova@carecomm.cz / Personální inzerce: Nikola Janková, tel.: +420 608 848 496, e-mail: niki.jankova@carecomm.cz / Tisk: AKONTEX s.r.o., Zárybničná 2048/7, Praha 4 / Distribuce: Postservis Praha a Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s. / Cena výtisku: 75 Kč / 4,50 EUR, roční předplatné: 425 Kč / 21,6 EUR / Časopis vychází 6× ročně / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Kontakty pro předplatitele: Česká pošta, s. p., oddělení periodický tisk, postabo.prstc@cpost.cz, tel.: +420 800 300 302 /Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Care Comm s.r.o., 2022

40