FLORENNCE 4/2012

Florence

č a sopis moderního oše t řovat el s t v í s. 3

s. 24

s. 28

s. 35

Téma: Další kroky při přípravě komory

Výzkumné sdělení Vietnamský novorozenec v české porodnici

Odborné téma Nemocniční interiér

Odborné téma Inkontinence

4

Vychází pod patronací České asociace sester duben 2012, ročník VIII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

48 FLORENCE 4/2012

Tým mimořádných osobností Ano – každý, nejen politik, jednou musí odejít. I naše Florence prochází změ­ nami, omlazením. V únoru, na svém posledním jednání, se loučila redakční rada, která s naším časopisem spolupra­ covala mnoho let. Na její místo nastu­ puje redakční rada nová, jejímž úkolem bude posunout časopis blíže k novým potřebám čtenářů. S jejími členy se po­ drobněji seznámíte v tomto čísle.

Nyní bych chtěla napsat něco o naší redakční radě, o lidech, se kterými jsme velmi dlouho spolupracovali. Chtěla bych této redakční radě poděkovat a při­ tom se trochu vrátit do minulosti.

Abych si oživila paměť, prošla jsem si všechny ročníky Florence a Sestry až do doby těsně po revoluci, kdy jsme společně ve Zdravotnické pracovnici (časem přetransformované v Sestru) začínaly a kdy byla předsedkyní re­ dakční rady doc. PhDr. Marta Staň­ ková, CSc., tehdejší přednostka ÚTPO 1. LF UK. Marta Staňková nasazovala vysokou laťku všemu, a tedy i odbor­ nosti časopisu. Tehdy jsem se jako „ne­ sestra“ začala učit být sestrou.

Nesmírně jsem si docentky Staň­ kové vážila a nevěřila jsem vlastnímu štěstí, že takovou osobnost máme v re­ dakční radě. Měla obrovské znalosti a podnikala vše, aby je využila k eman­ cipaci ošetřovatelství. Pro to udělala hodně, zvláště na poli vzdělávání. Jak byla na jedné straně „vědecká“ a pre­ cizní, tak byla na druhé straně fanda.

Vzpomínám, jak na redakční radě vy­ tahovala z kapes štůsky vyplněných ob­ jednacích kupónů na Sestru, pro kterou při výuce nadchla své studentky, tak­ že si ji hromadně objednávaly. To nám velmi pomáhalo. V té době to byla dle mého názoru v ošetřovatelství osob­ nost číslo jedna.

Byla doba kvasu a velkých změn v ošetřovatelství, vznikla nová profes­ ní organizace Česká asociace sester.

O pohybech a někdy porodních boles­ tech, kterými její vznik procházel, refe­ rovala v časopisu další členka redakč­ ní rady, jedna ze zakladatelek ČAS a její dlouholetá viceprezidentka. Růžena

Wagnerová. Další obrovská osobnost ošetřovatelství.

Vznikaly nové zákony, tvořil se systém registrace sester, první kredit­ ní systém pro celoživotní vzdělávání.

Všechny členky naší redakční rady se těchto procesů aktivně účastnily a své poznatky pak přenášely do našeho ča­ sopisu, v té době do Sestry. Vzpome­ nu jen, jak Marta Staňková v tandemu s Danou Juráskovou realizovaly pilot­ ní projekt kreditního systému v Tho­ mayerově nemocnici, na jehož zákla­ dě pak vznikl první kreditní systém, který dlouhou dobu sloužil celoživot­ nímu vzdělávání.

Další členka naší redakční rady Jin­ dra Pavlicová byla v těchto letech hlav­ ní sestrou Ministerstva zdravotnictví.

Díky ní jsme se v redakci dozvídali o podpoře ošetřovatelství porevoluč­ ní doby ze strany mezinárodních orga­ nizací a o všech chystaných zákonech a opatřeních. Tato nefrologická sestra byla za celoživotní práci oceněna stát­ ním vyznamenáním ČR, které převzala z rukou prezidenta republiky.

Byla to doba, kdy vznikaly první agentury domácí péče, pro nás něco zpočátku exotického. Za ně pracova­ la v Sestře a později ve Florence Milica Sklenčková. Díky ní jsme mohli s pře­ hledem informovat o tom, co nového se v této oblasti děje.

Po předčasné smrti docentky Staň­ kové se předsedkyní redakční rady Sestry stala Dana Jurásková, v té době náměstkyně ošetřovatelské péče Tho­ mayerovy nemocnice a později před­ nostka ÚTPO 1. LF UK. Dana Jurásko­ vá, sama mladá, dynamická, moderní, naplňovala naše cíle moderního časopi­ su jak tématy z oblasti vysokého mana­ gementu, tak poznatky z vysokého škol­ ství, které se v té době v profesi zdravot­ níků nelékařů mohutně rozvíjelo.

V této oblasti potřeby čtenářů satu­ rovaly další členky redakční rady, ná­ městkyně ošetřovatelské péče fakult­ ních nemocnic – Anna Chrzová z VFN Praha a Bc. Mária Dobešová z FN Ostra­ va. Odbory u nás zaštiťovala Jana Dvo­

Editorial

řáková, která nyní pracuje na MZ ČR a pomáhá odpovídat na otázky týkající se registrace, uznání kvalifikace apod.

Pak ale přišel rok 2005, rozpadla se redakce a Sestra získala nového vyda­ vatele. Přešla jsem k němu s ní, ale po čtyřech měsících jsem nakonec odešla do nakladatelství Galén, kde jsme zalo­ žili nový časopis – Florence. Redakční rada se personálně nezměnila a moh­ la navázat na svoji práci. Rozšířili jsme cílovou skupinu ze sester na všechny zdravotníky nelékaře, provedli někte­ rá vylepšení a pokračovali dál.

Mezitím úsilí o emancipaci ošetřo­ vatelství pokračovalo. Nelékaři už měli svoji „devadesátšestku“, velký pokrok.

Naše redakční rada se mohla pyšnit tím, že na její volání odpověděla první profesorka ošetřovatelství prof. Valérie Tóthová a stala se její členkou. Před­ sedkyně redakční rady Dana Jurásko­ vá se stala ministryní zdravotnictví a ředitelkou VFN a naplnilo se příslo­ ví, že nové generace stojí na ramenou starých. Redakční rada se také rozrost­ la o nové členky, chtěli jsme mít zastou­ peno více oborů. A tak jsme využíva­ li zkušeností porodní asistentky Hany Rittsteinové a laborantky Jany Farka­ čové, díky níž a jejím konferencím jsme se seznamovali s nejnovějšími infor­ macemi v tomto snad nejdynamičtěji se rozvíjejícím oboru.

Přibyla k nám Hana Svobodo­ vá z Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK a doc. MUDr. Iva Holmerová, která ne­ jenže v redakční radě zastupovala léka­ ře, ale je i mezinárodně uznávanou od­ bornicí na Alzheimerovu chorobu, one­ mocnění, se kterým se sestry bohužel sekávají stále častěji.

Jarmila Škubová

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

Vážená exredakční rado! Chtěla bych ti za celou redakci a všechny naše spolu­ pracovníky poděkovat za práci, kterou jsi pro náš časopis jen z nadšení pro věc vykonala. Byla jsi týmem zcela mimo­ řádných osobností!

S úctou Jarmila Škubová, Florence

FLORENCE 4/2012 1

obsah

časopis s nadpoloviční většinou recenzovaných článků

Foto na titulní straně z archivu LINET, spol. s r. o.

Vychází pod patronací České asociace sester www.florence.cz Ročník VIII., číslo 4, duben 2012 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz Magda Hettnerová e-mail: magda.hettnerová@ambitmedia.cz

Editorial.................................................................................................................................................................................................1 Téma Komora už má svůj název.................................................................................................................................................................3 Skupina technických profesí komory nelékařů...........................................................................................................................3 Nové knihy........................................................................................................................................................................................4 Praxe Prevence zubního plaku...................................................................................................................................................................5 Moderní léčba křečových žil............................................................................................................................................................8 Recenzované články Případová studie Nutriční podpora dětského pacienta se syndromem krátkého střeva..................................................................................9 Zkušenosti z praxe Jak pokračovat dál v domácí hospicové péči............................................................................................................................ 11 Kardiostimulátory: Jsou pacienti dostatečně informováni?................................................................................................. 14 Je mateřský přístup k pacientovi vhodný?................................................................................................................................ 17 Přehledová studie Jak dobré jsou důkazy pro využívání hodnocení rizika k prevenci vzniku dekubitů?.................................................... 18 Výzkumné sdělení Vietnamský novorozenec v české porodnici – úskalí ošetřovatelské péče....................................................................... 24 Odborné téma Nemocniční interiér Pomáhající síla nemocničního prostředí................................................................................................................................... 28 Prostředí jako pomůcka pro seniory........................................................................................................................................... 30 Do jaké míry mohou pomůcky zmírňující tlak vést ke snížení nákladů na ošetřování dekubitů? (Recenzovaný článek – přehledová studie)................................................................................ 31 Inkontinence Absorpční prostředky a produkty pro péči o pokožku při inkontinenci............................................................................ 35 Inkontinence u seniorů s diabetes mellitus.............................................................................................................................. 36 Inkontinence stolice a zácpa......................................................................................................................................................... 39 Kongresový list Příslib hezkého jara......................................................................................................................................................................... 41 Zpravodaj ČAS Pracovní skupina pro vzdělávání při ČAS................................................................................................................................... 42 Mezinárodní aktivity ČAS.............................................................................................................................................................. 42 Errare humanum est Úmrtí pacienta a základní otázky................................................................................................................................................ 44 Lekce angličtiny.......................................................................................................................................................................... 44

Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Mgr. Hana Svobodová, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Bc. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434 e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866 e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz Personální inzerce: fax: +420 222 352 572 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 3. 2012 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny..............................................................................................1–4

Oranžová: CMYK 0-72-100-0

Oranžová: PM

Komora už má svůj název

TÉMA

Poslední únorový den proběhla další schůze přípravného výboru České komory zdravotnických pracovníků (ČKZP). Pod tímto názvem byla v únoru organizace zaregistrována. zvoleno zájmové sdružení právnických osob, přičemž subjekty vstupem do to­ hoto sdružení svou právní subjektivi­ tu neztrácejí. Hovořilo se také o stano­ vách komory, na kterých se nyní začne pracovat, způsobu financování a bylo předloženo k posouzení několik gra­ fických návrhů loga komory.

Aktuální informace o novele zákona č. 96/1994 Sb. D. Jurásková, prezidentka ČAS

Na programu byly informace z Mi­ nisterstva zdravotnictví, další disku­ se o vnitřním členění komory, volba vedení přípravného výboru komory a projednání návrhu jednacího řádu, který předložila skupina technických profesí. Za nejvhodnější právní formu (jakýsi základní kámen komory) bylo

Přípravnému výboru byla poskytnu­ ta informace o výsledcích nejnovější­ ho jednání transformační komise při MZ ČR, pracující na novelizaci záko­ na č. 96/2004 Sb. Na tomto plénu bylo navrženo, aby projednávání legisla­ tivního návrhu zmíněné novely bylo odsunuto a byl vytvořen zákon zce­ la nový, který by vstoupil v platnost 1. ledna 2014. Tento návrh bude před­ ložen ministru zdravotnictví. ČAS se bude i nadále podílet na přípravě ce­

loživotního vzdělávání nelékařů a je­ jich registraci.

Zvoleno vedení přípravného výboru Na schůzi bylo provedeno základní čle­ nění vedení přípravného výboru, které bude sestávat ze sedmi zástupců skupin členěných podle profesí. Do vedení pří­ pravného výboru byli za každou skupi­ nu zvoleni její zástupci. Vedení příprav­ ného výboru komory tak začalo dnem 29. 2. fungovat. Do měsíce by mělo být stanoveno sídlo ČKZP. Dále se diskuto­ valo se o podrobnějším členění vnitřní struktury komory a o kompetencích je­ jích jednotlivých subjektů. V této sou­ vislosti bylo řečeno, že problematika registru nelékařských zdravotnických pracovníků je jednou z žádoucích kom­ petencí komory.

29. 2.

Text a foto jš

Skupina technických profesí komory nelékařů V březnu se sešli na další pravidelné schůzce zástupci přípravného výboru komory zdravotníků nelékařů. Jednu ze skupin tvoří pracovníci technických profesí.

Otázky Florence Pro Mgr. Petra Mácu ze Společnos­ ti radiologických asistentů ČR, čle­ na užšího přípravného výboru ko­ mory zdravotnických nelékařských pracovníků Jaké organizace tvoří skupinu tech­ nických profesí komory?

Společným znakem profesí spolupracu­ jících v naší skupině je technika a zpra­ vidla hodně komplikované (i nákladné) přístroje a zařízení, se kterými denně pracujeme. Není výjimkou, že pracuje­ me s přístroji, jejichž hodnota přesahu­ je hodnotu budovy, v níž se nacházejí.

Lze říct, že jde vždy o kombinaci tech­ niky, fyziky a medicíny. Dalším spo­ lečným znakem je, že profese sdruže­ né v naší skupině jsou nepříliš početně

zastoupené, v naprosté většině případů však absolutně nezastupitelné jinými zdravotníky – lékaři či ostatními.

Ve skupině účinně a efektivně spolu­ pracují zástupci společností: Česká spo­ lečnost fyziků v medicíně, Česká spo­ lečnost pro zdravotnickou techniku, Společnost biomedicínského inženýr­ ství a lékařské informatiky České lé­ kařské společnosti J. E. Pukyně a Spo­ lečnost radiologických asistentů ČR. Jaké jsou největší současné problémy vašeho oboru?

Neustále se měnící legislativa. Ve chví­ li, kdy se nějaký systém (např. vzdělá­ vání) zaběhne, je zrušen či modifiko­ ván. Často dřív, než se stačí osvědčit nebo než projeví svoje slabiny. S tím bezprostředně souvisí i velmi omeze­ né možnosti ovlivnit obsah legislativy

týkající se všech profesí zastoupených v naší skupině. Žádná z našich společ­ ností není povinným připomínkovým místem MZ ČR. Máme-li někde nějaké slovo, vliv, vždy jde o neformální a ne­ garantované postavení. To je z dlou­ hodobého hlediska nepřijatelné. Zce­ la běžně se setkáváme s návrhy legis­ lativních norem, které jsou absolutně odtržené od reality, nereflektují me­ zinárodní požadavky, jsou sepisovány lidmi neznalými problematiky. Čas­ to jde o zásadní zásahy s nedozírný­ mi následky.

Vysloveně profesní témata jsou na exekutivních místech běžně projed­ návána s odbornými lékařskými spo­ lečnostmi a s Českou lékařskou komo­ rou a často pak dochází k nesmyslným a neopodstatněným výstupům. Máme proto zájem o možnost samostatné re­

FLORENCE 4/2012 3

téma

Pracovní skupina přípravného výboru ČKZP za technické profese – zleva: P. Máca, Z. Šlégr, F. Lopot, L. Janečková, O. Krahula

gulace našich profesí, podobně jako ji mají lékaři. Stejný model je zaveden ve většině zdravotnických systémů, které vnímáme jako následováníhodné. Po­ dotýkáme, že jde vždy o samostatně pracující zdravotníky nesoucí za svou práci klinickou odpovědnost.

Na úrovni konkrétních zdravotnic­ kých zařízení je jasný trend, kdy napří­ klad počet biomedicínckých techniků a inženýrů (ale i dalších technických zdravotnických profesí) sice neustále roste, ale stále neadekvátně tomu, jak složitou (a i nákladnou) techniku me­ dicína používá. Biomedicínští inženýři a technici jsou samozřejmostí ve zdra­ votnických zařízeních využívajících so­ fistikovanou techniku nebo její soubo­ ry, kde přejímají komplexní péči o ni.

Současný podíl technických profesí na poskytování zdravotní péče je garanto­ ván spíše dlouhodobě budovanou dob­ rou pověstí nebo zvykovým právem. Vr­ cholové managamenty nemocnic jsou složeny především z lékařů a ekonomů, a pokud je v nich zastoupena technická

nové knihy

4 FLORENCE 4/2012

profese, pak i té chybí porozumění pro specifika zdravotnických přístrojů.

Navíc technika nemocnice nejsou jen zdravotnické přístroje. Jsou to i technické součásti budov nemocni­ ce, např. elektrické rozvody, rozvody medicinálních plynů apod. Při jejich projektování, rekonstrukci a údržbě je ideální spolupracovat se všemi technic­ kými zdravotnickými profesemi, které vědí o specifických potřebách jednotli­ vých zdravotnických provozů.

Jaké jsou ohlasy na komoru ve vaší členské základně a zůstanou vaše or­ ganizace samostatně funkční i přes vstup do ní?

Ohlasy jsou zdrženlivé, komora má pro členy všech zastoupených profesí smy­ sl v případě, že se stane povinným při­ pomínkovým místem pro legislativu a že dojde k samosprávnému regulo­ vání profese – včetně přiznání způso­ bilosti k výkonu povolání. Nikdo ne­ předpokládá, že by celoživotní vzdělá­ vání převzala komora.

Jasně zaznívají obavy z dominance početně nejsilnější profesní skupiny – zdravotních sester. Naším úkolem je za­ jistit ve všech orgánech komory adekvát­ ní zastoupení našich profesí. Dlužno do­ dat, že dosavadní přístup představitelek zdravotních sester tyto obavy rozptyluje a že stále panuje shoda na paritním za­ stoupení na nejvyšší úrovni.

Všechny zastoupené společnos­ ti předpokládají, že zůstanou funkč­ ní i po eventuálním vstupu jejích čle­ nů do komory a že budou nadále řešit specifické profesní a odborné otázky včetně spolupráce s mezinárodními or­ ganizacemi, jichž jsou členy. Toto je nepodkročitelné.

Co si od členství v komoře hlavně slibujete?

Předpokládáme, že komora bude po­ vinným připomínkovým místem pří­ pravy právních předpisů týkajících se přímo či nepřímo profesí jmenovaných v zákoně č. 96/2004 Sb., že i na krajské či okresní úrovni bude možné se vyja­ dřovat k důležitému dění v krajském a okresním zdravotnictví tak, jak to funguje u ČLK. Předpokládáme, že vznikající ko­ mora bude zajišťovat stále důležitější právní ochranu svých členů v souvis­ losti s výkonem povolání, s poskyto­ váním zdravotní péče.

Smysl společné komory zdravot­ nických pracovníků dále vidíme v síle a váze, kterou takový orgán (vzhledem k počtu zdravotníků, kteří v něm bu­ dou sdruženi) představuje.

(Odpovědi byly konzultovány se všemi zástupci technických profesí.)

Text a foto jš

ILONA PLEVOVÁ A KOLEKTIV OŠETŘOVATELSTVÍ I

LUCIE SIKOROVÁ POTŘEBY DÍTĚTE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

Philip J. Carter, Kenneth A. Russell Trénujte si mozek

GRADA PUBLISHING, a. s.

Praha 2011, 288 s., 299 Kč ISBN 978-80-247-3557-3

GRADA PUBLISHING, a. s.

Praha 2011, 208 s., 249 Kč ISBN 978-80-247-3593-1

PORTÁL, s. r. o.

Praha 2012, brož., 272 s., 259 Kč ISBN 978-80-7367-863-0

V této učebnici ošetřovatel­ ství jsou soustředěny všechny potřebné informace uceleně a v aktuálním znění. Zahrnuje všechna témata, která jsou nutná ke zvládnutí základních studijních požadavků: od his­ torie ošetřovatelství až po role sester a jejich profesní organizace. Tato učebnice je určena pro studenty bakalářského a magisterského oboru všeobecná sestra, porodní asistentka a všeo­ becné lékařství a dále pro studenty všech zdravot­ nických oborů, kteří mají jako součást svého studia předmět ošetřovatelství. red

Odborná publikace je určena studentům ošet­ řovatelství, porodní asistence, pediatrického ošetřovatelství, všeobecným sestrám a dětským sestrám uplatňujícím při své praxi metodu ošet­ řovatelského procesu. Studiem publikace získá student předpoklady pro plánování komplexní základní i specializované ošetřovatelské péče s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých vývojových etap dětského a dorostového věku. Důraz je kladen na odlišnosti individuálních potřeb dětí u vybraných klinických jednotek a je obohacen o praktické návody ošetřovatelského procesu formou ka­ zuistik. Publikace dává studentům možnost efektivní aplikace principů ošetřovatelské diagnostiky a metodiky výchovné péče v pediatrickém ošetřovatelství, které vycházejí z dysfunkčních potřeb dítěte. red

Pestrá sbírka 500 zá­ bavných cvičení pro kaž­dého k procvičování slovní zásoby i verbální inteligence, logické­ho myšlení, prostorové představivosti, jedno­ duchých číselných ope­ rací a všeobecně užívaných zkratek a symbolů obsahuje oblíbené přesmyčky, doplňovačky, číselné a logické řady i další typy úloh ke zlepšení výkonu mozku a k plnému využití jeho potenciálu. Přehledné řešení všech úloh naleznete v závěru knihy. red

recenzovaný článek

ZKUŠENOSTI Z PRAXE

Je mateřský přístup k pacientovi vhodný?

Když se sestry k mladému pacientovi chovají jako matky, může to bránit dostatečně efektivní péči. Přístup k terapii mladého pacienta vedl k tomu, že si jedna sestra začala klást otázky týkající se role sester a genderových a věkových rozdílů mezi nimi a pacienty.

Po prodělané meningokokové septiké­ mii měl 19letý Robert Jones nekrotic­ ká ložiska na chodidlech, pažích a steh­ nech. Po pobytu na JIP byl přeložen na normální oddělení a odtud do komu­ nitní nemocnice. Důvodem jeho pře­ ložení byla snaha ponechat přirozené procesy hojení, aby před případným chirurgickým zákrokem zachránily co nejvíce životaschopné tkáně.

Pomocí ošetřovatelského modelu zaměřeného na aktivity každodenní­ ho života (Roper et al., 1996) vypraco­ val ošetřovatelský tým pro R. Jonese plán ošetřovatelské péče, který zahr­ noval i rehabilitaci.

Převaz postižených oblastí (od lok­ tů po prsty na rukou a od stehen po prsty na nohou) byl prováděn denně.

Způsoboval pacientovi nesnesitelnou bolest a trval dvěma sestrám minimál­ ně 80 minut. Rány byly každý měsíc kontrolovány specializovanou sestrou na hodnocení životaschopnosti tkání (tissue viability nurse). Nedostatečná analgezie během převazu byla vyřeše­ na užitím Entonoxu (50 % oxidu dus­

Ilustrační foto http://cchs.org

ného a 50 % kyslíku), což si vyžádalo speciální zaškolení ošetřovatelského personálu. Pan Jones dával přednost Entonoxu před analgezií opioidy, pro­ tože poskytoval rychlejší úlevu od bo­ lesti. Základní hladina analgezie byla udržována fentanylovými náplastmi (150 mg) a Oramorphem (morfin sul­ fát) podávaným podle potřeby.

Odmítání stravy Zdálo se, že se rány hojí neobvykle po­ malu. Při vyšetření byla u pacienta zjiš­ těna hladina albuminu 21,6 g/l, možná kvůli velkému množství exsudátu a čás­ tečně kvůli podvýživě. Zpočátku pan Jones vynechával snídaně, protože rád dlouho spal. Po vysvětlení, jakou roli má výživa při hojení ran, se uvolil k snída­ ni sníst dvě sousta slaniny nebo mícha­ ných vajec nebo kousek párku. Souhla­ sil také s tím, že pozdě večer bude jíst sýr a sušenky, aby se zvýšil příjem pro­ teinů. Strava v nemocnici byla domá­ cí a proteiny byly obsaženy v každém jídle kromě odpoledního čaje. Sendviče podávané v 5 hodin odpoledne jako ve­

černí jídlo obsahovaly sýr, tuňáka, vej­ ce nebo maso. Pan Jones však neměl ne­ mocniční jídlo rád a odmítal potravino­ vé doplňky i přes vysvětlení, že zvýšený příjem proteinů by vedl k rychlejšímu hojení jeho ran. Později souhlasil aspoň s podáváním doplňků s pomerančovou příchutí s drceným ledem dvakrát den­ ně. Jeho rodiče mu někdy přinesli steak nebo rybu s hranolky.

Byl založen deníček pro zazname­ návání příjmu potravy pana Jonese. ­D ietní sestra doporučovala doplňky a výživu nazogastrickou sondou přes noc. Nemohli jsme však přinutit pana Jonese, aby dal souhlas se zavedením nazogastrické sondy.

Nursing Times, 2009, 105, č. 40

Mateřská role Myslím, že jako tým jsme prováděli něco jako „obrácený ageismus“. Sestry byly ženy ve věku 39 až 55 let a pan Jo­ nes byl ve věku našich dětí. Sestry na sebe vzaly spíš mateřskou roli než roli advokátek pacienta.

O sexualitě ani efektu nemoci na erektilní funkci se mezi panem Jone­

FLORENCE 4/2012 17

recenzovaný článek

sem (muž – syn) a sestrami (ženy – matky) nehovořilo. Na toto téma začal jednou s pacientem hovořit lékař, na­ čež sestry opustily pokoj pana Jonese, aniž o to byly požádány. Zdálo se, že se sestry (mateřská role) styděly přiznat sexua­litu pacienta (role syna).

Protože jeho nemoc byla náhlá a traumatizující, sestry mlčky tole­ rovaly jeho odmítnutí zúčastnit se re­ habilitace, aniž se pokusily přesvěd­ čit ho o přínosu této terapie. Mělo se za to, že „už si toho prožil dost“. Při jeho příchodu na oddělení ani poz­ ději nebyly pořízeny fotografie jeho ran, protože to nebylo považováno za vhodné a mohlo to pro něho být příliš stresující, i když rány všech ostatních pacientů byly fotografovány (samo­ zřejmě vždy se souhlasem pacienta).

Sestry si ve volných chvílích s pacien­

tem povídaly, jako kdyby to bylo je­ jich velké dítě.

Kdyby byl pacient starší, trvaly by­ chom na zavedení nazogastrické sondy a noční výživě. Samozřejmě by k tomu byl potřeba souhlas pacienta. Přesto si myslím, že bychom na něj více naléha­ ly a nakonec bychom jeho souhlas zís­ kaly, pokud by šlo o staršího pacienta, možná proto, že by se spoléhal na od­ borné znalosti sester a lékařů, pokud jde o hojení ran a terapii po tak těž­ kém onemocnění.

Zachování objektivity Když pečuji o starší pacienty, držím se svého osvědčeného pravidla a vždy si kladu otázku: „Chtěla bych, aby se to­ hle dělo s mou matkou?“ O pana Jonese jsme se staraly tak, jak bychom se sta­ raly o své děti, ale bez toho, abychom

se samy sebe zeptaly: „Chtěla bych, aby se tohle stalo mému dítěti?“ Poskytova­ ly jsme mu mateřskou péči bez objek­ tivity, která by měla být součástí role sestry.

Nechaly jsme pana Jonese strádat, protože jsme dopustily, aby měly na­ vrch naše mateřské instinkty, a zapo­ mínaly jsme na to, že ošetřovatelství neznamená pouze pečovat, ale také po­ máhat pacientovi vyrovnat se s problé­ my a naučit se přizpůsobit se změnám vlastního zdravotního stavu. Někdy to může být hodně tvrdá lekce.

(Z impaktovaného časopisu: Scovell S. How taking on a mothering role can lead to less effective care and advocacy for patients. Nursing Times, 2009, 105, č. 40, s. 18. Překlad: Mgr. Libuše Dobrovodská, dobrovodska.l@centrum.cz)

PŘEHLEDOVÁ STUDIE

Jak dobré jsou důkazy pro využívání hodnocení rizika k prevenci vzniku dekubitů?

Prevence dekubitů je jedním z osmi vysoce účinných opatření k zajištění vysoké kvality v ošetřovatelství a porodní asistenci. Tento článek se zabývá úlohou hodnocení rizika při plánování prevence.

Abstrakt: Sestry věří, že vyhodnocování rizika a audity těchto postupů péče vedou k lepším výsledkům. Avšak dříve, než je těchto postupů péče možné využít k demonstrování kvality péče, je nutné zabývat se důkazy, které se těchto postupů péče týkají. Tento článek analyzuje důkazy podporující hodnocení rizika k prevenci vzniku dekubitů, které je schváleno za jed­ no z vysoce účinných opatření na zajištění kvality v ošetřovatelství a porodní asistenci. Diskutované problémy jsou stej­ ně relevantní pro všechny klinické obory, kde jsou tyto postupy, jako je hodnocení rizika, používány k demonstraci dů­ kazů o kvalitě péče.

Klíčová slova: životaschopnost tkáně – hodnocení rizika – dekubitus, vysoce účinná opatření.

Úvod

18 FLORENCE 4/2012

Často se předpokládá, že vyhodnocová­ ní rizika vede k lepší péči. Avšak sest­ ry by se měly zabývat kvalitou důkazů, z nichž tento předpoklad vychází.

Prevence dekubitů je jedním z osmi účinných opatření k zajištění kvality v ošetřovatelství a porodní asistenci, která by mohla vést ke zvýšení kvality péče a snížení nákladů, pokud by byla důsledně realizována v celém britském zdravotnictví (NHS Institute for Inno­ vation and Improvement, 2009). Pre­ vence dekubitů by měla být používá­ na jako indikátor kvality v akutní péči (Griffiths et al., 2008), v domech s ošet­

řovatelskou péčí (Nakrem et al., 2009) a rovněž v komunitě (NHS Institute for Innovation and Improvement, 2009).

Na prevenci dekubitů se pohlíží jako na hlavní indikátor kvality ošetřovatel­ ské péče a dekubity jsou obecně považo­ vány za „výsledek závislý na ošetřovatel­ ské péči“ (Van den Heede et al., 2007), to znamená, že jde o výsledek, který je ovlivňován kvalitou a kvantitou posky­ tované ošetřovatelské péče.

Názor, že prevence dekubitů je in­ dikátorem kvality, je podporován pře­ svědčením, že poskytovatelé zdravotní péče mají prostředky a nástroje, které jim umožňují provádět účinná preven­

tivní opatření. Toto přesvědčení vychá­ zí z předpokladu, že nástroje na hodno­ cení rizika jsou schopny přesně stano­ vit riziko, že hodnocení rizika dokáže snížit incidenci dekubitů a že inciden­ ci dekubitů může snížit intenzivnější využívání stále dokonalejších pomů­ cek na zmírňování tlaku. Na tyto po­ stupy se často zaměřují audity při hod­ nocení kvality péče.

Některé studie však nejsou schop­ ny prokázat rozdíl v incidenci dekubitů mezi institucemi, kde audity nacházejí dobré postupy péče, a jinými instituce­ mi, které si tak dobře nevedou (Bates-Jensen et al., 2003).

Tento článek zkoumá důkazy, z nichž tyto předpoklady vycháze­ jí, a snaží se dokázat, jak nejisté tyto důkazy jsou. Jestliže není souvislost mezi intervencemi a výsledky jistá, pak se nabízí otázka, jakým způsobem je možné nejlépe sledovat a prokázat kva­ litu ošetřovatelské péče.

Otázky, které si zde klademe ohled­ ně důkazů na podporu indikátorů tý­ kajících se prevence dekubitů, by měly být ohledně důkazů kladeny ve všech podobných oblastech, kde se jako dů­ kaz o kvalitě péče používá dodržo­ vání určitého postupu (tj. hodnocení rizika). Jako další příklady je možné uvést hodnocení rizika pádů a rizika malnutrice.

Jak přesná je předpověď rizika pomocí nástrojů na hodnocení rizika?

Nástroje na hodnocení rizika jsou po­ užívány k zařazení pacientů, u nichž je zjištěno riziko vzniku dekubitu, do ka­ tegorií podle závažnosti tohoto rizika.

Za prvé musíme zvážit, zda jsou tyto nástroje přesné. Průzkum nazna­ čuje, že u žádného z populárních ná­ strojů neexistují dostatečné důkazy tý­ kající se přesnosti předpovědi.

Doporučení týkající se péče o de­ kubity uvádějí, že nástroje pro hodno­ cení rizika je nutné používat společně s klinickým úsudkem (Royal College of Nursing, 2005), především proto, že tyto nástroje nepředpovídají dost přes­ ně a spolehlivě, kteří pacienti jsou ohro­ ženi. Studie zabývající se škálou Barba­ ry Braden – tedy nástrojem, který je nejlépe prozkoumán – ukazují pozitiv­ ní prediktivní validitu 4,5–100 %; škála Marjorie Norton se pohybuje od 7,1 % do 38 % a často používaná, ale relativně málo testovaná škála Judy Waterlow se pohybuje od 5,5 % do 33 % (Pancorbo-Hidalgo et al., 2006). Tato variabilita znamená, že dekubitus vznikne pouze u 5 % pacientů, kteří byli pomocí nej­ populárnějších nástrojů vyhodnoceni jako pacienti ohrožení vznikem deku­ bitu (viz rámeček 1).

I když jsou důkazy týkající se spo­ lehlivosti škály Braden o mnoho pří­ znivější než důkazy týkající se škály Přesnost nástrojů na hodnocení míry rizika Přesnost pozitivního výsledku u běžně používaných nástrojů na hodnocení míry rizika – rozmezí hodnot zjištěných při výzkumech: Škála Braden:

4,5–100 %

Škála Waterlow:

7,1–38 %

Škála Norton:

5,3–33 %

Samotný klinický úsudek:

28,8–38,5 %

recenzovaný článek

Ilustrační foto z archivu redakce

Waterlow (Pancorbo-Hidalgo et al., 2006), prediktivní validita tohoto ná­ stroje může být přesto velmi špatná.

Prediktivní validita je však určována pomocí incidence, proto mohlo výsled­ ky ovlivnit spíše zařízení, kde probíha­ la studie, než nástroj sám.

Těch několik studií, které se zabý­ valy pouze klinickým úsudkem, uvádí pozitivní prediktivní hodnoty v roz­ sahu od 28,8 % do 38,5 %, i když úda­ je o senzitivitě naznačují, že při po­ užití samotného klinického úsudku může zůstat nezachyceno více ohro­ žených pacientů než při použití hod­ noticích nástrojů (Pancorbo-Hidalgo et al., 2006).

Není pochyb o tom, že prediktivní validita nemusí být nejlepším způso­ bem posuzování efektivity nástrojů na hodnocení rizika, protože ve studiích validity jsou u pacientů obvykle pou­ žity strategie na zmírnění tlaku, tak­ že není zhodnoceno inherentní riziko (Defloor a Grypdonck, 2004).

Prediktivní validita nemůže být ná­ ležitě stanovena, pokud může použití nástroje změnit výsledek – což je mož­ né předpokládat, jestliže na základě výsledku hodnocení rizika dojde ke změně v poskytované péči.

Dokáže použití nástrojů na hodnocení rizika zabránit vzniku dekubitů?

Nejspolehlivějším prostředkem k hod­ nocení efektivnosti strategií na preven­ ci dekubitů jsou randomizované studie.

Avšak při systematické rešerši nebyly nalezeny žádné randomizované stu­ die porovnávající účinnost nějakého nástroje pro hodnocení rizika a nefor­ málního hodnocení rizika nebo účin­

nost dvou nástrojů na hodnocení rizi­ ka (Moore a Cowman, 2008).

Jedna novější studie přináší důka­ zy, které naznačují, že hodnocení rizi­ ka nemusí snižovat riziko vzniku de­ kubitu. Vanderwee se spolupracovníky (2005) do své randomizované kontrolo­ vané studie zařadili pacienty hospitali­ zované v několika belgických nemocni­ cích, pokud u nich byla zjištěna nutnost prevence dekubitů. Ke stanovení nut­ nosti prevence dekubitů byly namátkou používány dvě metody – zjištění rizika vzniku dekubitu pomocí škály Braden (skóre < 17) nebo přítomnost dekubi­ tu stadia I (neblednoucí erytém – NBE).

Pacienti zařazení do studie byli náhod­ ným výběrem rozděleni do dvou sku­ pin – do experimentální skupiny, u níž byly používány matrace se střídavým tlakem, a do kontrolní skupiny, u níž byl používán standardizovaný postup prevence (zdokonalené pěnové matra­ ce v kombinaci se standardizovaným režimem polohování).

Studie nezjistila žádný významný rozdíl v incidenci dekubitů mezi skupi­ nou pacientů, u nichž byla predikce ri­ zika vzniku dekubitu provedena pomo­ cí škály Braden, a skupinou, u níž byla predikce rizika provedena pouze pod­ le NBE. Autoři studie zjistili, že hodno­ cení rizika pouze podle výskytu NBE bylo spojeno s významně rychlejším zhoršením dekubitů až na sta­dium III nebo IV, což naznačuje možnou vý­ hodnost využití nástrojů pro hodno­ cení rizika.

Vanderwee se spolupracovníky (2005) uvádějí u svého souboru dat 18 významných testů. Pokud je provede­ no randomizované rozdělení do sku­ pin, existuje pravděpodobnost 1:20, že

FLORENCE 4/2012 19

Incheba Praha, spol. s r. o.

ConvaTec Academy

B. Braun Medical s.r.o., CAS (projekt MZ ČR/IPVZ)

ČAS: sekce zdrav. laborantů

ČAS: sekce nukleární medicíny a ČSNM

FTNsP, Praha

B. Braun Medical s.r.o., CAS (projekt MZ ČR/IPVZ)

Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 1. LF UK v Praze

FNsP Ostrava–Zábřeh, PhDr. Dana Streitová, vrchní sestra ARO

ČAS: psychiatrická sekce

ConvaTec Academy

European Federation of Nurses Associations (EFN)

Masarykův onkologický ústav

ČAS: interní sekce

ČAS: sekce farmaceutických asistentů

Nadační fond Medicus a KHN a.s.

Oblastní nemocnice Kolín, a.s.

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

B. Braun Medical s.r.o., CAS (projekt MZ ČR/IPVZ).

SLS STL ČLS JEP, SZL ČHS ČLS JEP, ČAS: transfúzní sekce, PN Turnov

3.–5. 4.

9. 4.

12. 4.

12. 4.

13. 4.

16.–17. 4., teoret. část

17. 4.

18. 4.

18. 4.

19. 4.

19. 4.

19.–20. 4.

19.–21. 4.

21. 4.

21. 4.

25. 4.

25. 4.

25. 4.

(9–14 hod.)

25. 4.

25.–27. 4.

XXII. celostát. prac. konference laborantů a sester: Transfúz. služba, hematol., vzdělávání

Role NLZP v léčbě pacientů s onkol. onem.

Metodika a nácvik neodkladné resuscitace

Celoústav. konf.: Moderní ošetř. ve 21. stol. – X. interní obory

Nutriční péče o pacienty v nem. a soc. zařízeních

Jarní celostátní konference

Konference inter. oborů

Brněnské onkologické dny 2012

Generální zasedání EFN

Vzdělávací akce pro sestry

Po stopách psychiatr. ošetřovatelství XV.

Sympozium: Šok a život ohrožující stav – varianty péče, diagnostika , komplikace a kvíz

Periferní žilní kanylace (kurs)

Cerebrovask. onem. jako výzva pro NLZP

Certif. kurs: Ošetř. péče o cévní vstupy

XVII. pracovní den sekce NeZP ČSNM a ČAS

POCT – seminář

Možnosti NLZP v péči o pac. s kardiovask. onem.

Vzdělávací akce pro sestry

Pragomedica – 34. ročník zdravotnického veletrhu

Cerebrovask. onem. jako výzva pro NLZP

B. Braun Medical s.r.o., CAS (projekt MZ ČR/IPVZ)

3. 4.

Nástavbový kurs bazální stimulace

Certif. kurs: Sestra v transfúzní službě

FTNsP, Praha, Institut bazál. stimulace

2.–3. 4.

Gynekologické ošetřovatelství

Název akce (téma)

2.–6. 4., 14.–18. 5., Ústř. vojen. nemocnice Praha 17.–21. 9.

ON MB, gynekol. odd., ČAS: region Mladá Boleslav

Pořadatel

jaro – čtvrtek

Datum

Hotel Sklář, Harrachov

Frýdek-Místek

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Kino „99“, Zahradní 764, Kolín IV

KHN a.s., Karviná

KC Spořilov, Praha 4

Kongres. sál Nem. Na Homolce, Praha

1) VŠ – hotel Voroněž, Brno; 2) konf. pro zdrav. nelékaře – BVV, pavilon A – „Rotunda“

Slovinsko

Ostrava

Divadlo Za plotem, PL Bohnice, Praha

Vojen. nemocnice Olomouc, Klášterní Hradisko – konfer. místnost (vchod D, 1. p.; 16.00–20.00 hod.)

Vídeňská 800, Praha 4 (FTNsP, pavilon A1, 1. patro)

Kroměříž

Centrum pro vzděl. a vědu FTNsP, Praha

Praha, Lékařský dům

Praha, FN Motol

Ústí nad Orlicí

Praha

Výstaviště Incheba Expo, Praha – Holešovice

Česká Lípa

Kongr. centrum, Ústř. vojen. nemocnice Praha

Centrum pro vzděl. a vědu FTNsP, Praha

Vzděl. centrum Na Karmeli, Mladá Boleslav (180 účastníků)

Místo

Přehled vzdělávacích akcí (duben–květen 2012)

22 FLORENCE 4/2012 Zdeňka Drobníková, zdena.drobnikova@nemtur.cz

aesculap-akademie.cz@bbraun.com

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

sekaninova@khn.cz, tel: 596 380 421, belicova@khn.cz, tel: 596 380 443, www.khn.cz

farmaceutickyasistent@seznam.cz

jana.hruskova@vfn.cz

http://www.mou.cz

www.efnweb.eu

Ing. Martina Mainzerová, Customer Service Manager, tel.: 225 109 165

Tomas.petr@uvn.cz

zrnikovah@vnol.cz, tel.: 973 407 061, 723 954 651, www.vnol.cz

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, tel.: 261 083 395, www.facebook.com

aesculap-akademie.cz@bbraun.com

jaroslava.zizkova@ftn.cz, 261 083 256, www.ftn.cz/vzdělávání, kurs je pro mimopražské hrazen z projektu MZČR, www.vzdelavani-zdravotniku.cz

Milena Matysová, milena.matysova@fnhk.cz, Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz

bunesovaM@seznam.cz

aesculap-akademie.cz@bbraun.com

Ing. Martina Mainzerová, Customer Service Manager, tel.: 225 109 165

Incheba Praha s. s r. o., Areál Výstaviště 67, P. O. BOX 44, 170 90 Praha 7 – Holešovice, tel.: +420 220 103 111, m.benesova@incheba.cz

aesculap-akademie.cz@bbraun.com

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

jaroslava.polakova@ftn.cz, 261 083 252, www.ftn.cz/vzdělávání

Mgr. L. Kopalová, SZŠ a VOŠZ M. Boleslav, B. Němcové 482, 293 01 M. Boleslav, tel.: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz, www.casmb.org

Kontakt

Karlovy Vary

Role nelékař. povolání v léčbě pacientů s onkologickým onemocněním

Konference: Poruchy výživy a alternativní výživa

Možnosti NLZP v péči o pac. s kardiovask. onem.

Etika ve zdravotnictví

Sympozium: Psychologie nemoci – alter. pohledy v ošetř. péči

Seminář: Základy vědecko-výzkumné práce

Možnosti NLZP v péči o pac. s kardiovask. onem.

B. Braun Medical s.r.o., CAS (projekt MZ ČR/ IPVZ).

ČAS: sekce nutričních terapeutů

B. Braun Medical s.r.o., ČAS: reg. M. Boleslav (projekt MZ ČR/IPVZ)

Šumperská nemocnice, a. s., Šumperk

FNsP Ostrava–Zábřeh, PhDr. Dana Streitová, vrchní sestra ARO

Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 1. LF UK v Praze

B. Braun Medical s.r.o., CAS (projekt MZ ČR/IPVZ).

15.–16. 5.

17. 5. – čtvrtek

XIX. pražské chirurgické dny. Jiráskovy dny

Vzdělávací akce pro sestry

Konference: Periop. péče v chirurgii: Příprava nem. k operaci, poop. péče

Ústř. vojen. nemocnice Praha

Česká chirurg. spol. ČLS JEP, I.chir. klinika I. LF UK, Praha, ČAS: traum.-ortop. sekce

ConvaTec Academy

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

28. 5.–1. 6.

30. 5.–1. 6.

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

Ostrava

hotel Clarion, Praha 9

Kongr. centrum, Ústř. vojen. nemocnice Praha

Český Krumlov

Brno, Masarykův onkologický ústav

Poznámka: podbarvené akce pořádá ČAS. Vzdělávací akce IPVZ pro zdravotníky nelékaře na 1. pololetí 2012, přihlášky a další informace najdete na www.ipvz.cz.

31. 5.

31. 5.

XVII. andrologické sympozium

Česká společnost pro sexuální medicínu

Certif. kurs: Zobraz. postupy v intervenční radiol. a kardiol.

Konference: Labor. diagnostika v onkologii

ČAS: sekce zdrav. laborantů

Helsinky, Finsko The Westin Galleria & Westin Oaks-Houston, 5060 West Alabama, Houston, Texas, USA

1 . European Conference of Mental Health Nursing

40th Anniv. NANDA-I Biennial Conf.: Defining the Knowledge of Nursing – Intern. Initiatives for Clin. Excellence

HORATIO

Vídeňská 800, Praha 4 (FTNsP, pavilon A1, 1. patro)

Vojen. nemocnice Olomouc, Klášterní Hradisko – konfer. místnost (vchod D, 1. p.; 16.00–20.00 hod.)

Kongresový sál, Šumper. nemocnice, a.s., Nerudova 640/41, Šumperk

Mladá Boleslav

Praha

Znojmo

Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Duškova 7, Praha 5

Kongr. centrum, Ústř. vojen. nemocnice Praha

NANDA International ICN

25.–26. 5.

24.–25. 5.

23.–26. 5.

23.–25. 5.

23. 5.

23. 5.

23. 5.

22. 5.

15. 5.

st

Mezinár. konference ke dni ošetřovatelství: High Tec versus High Touch

Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha

10. 5.

Certif. kurs: Perioper. péče ve všeob. chirurgii

Ústř. vojen. nemocnice Praha

30. 4.–4. 5.

Ženeva, Švýcarsko

Setkání evrop. sester v onkologii

EONS

26.-27. 4.

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Posturál. terapie s ohledem na hluboký stabiliz. systém – část B (určeno pro fyzioterap.)

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

26. 4.

(9–17 hod.)

FLORENCE 4/2012 23

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

INZERCE

Ing. Martina Mainzerová, Customer Service Manager, tel.: 225 109 165

http://www.chirurgie.cz, Mgr. Dagmar Škochova dagmar.skochova@vfn.cz

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

www.cssmweb.cz

dubska@mou.cz

nanda@nanda.org, http://www.nanda.org

www.horatio-web.eu

aesculap-akademie.cz@bbraun.com

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, tel.: 261 083 395, www.facebook.com

zrnikovah@vnol.cz , tel.: 973 407 061, 723 954 651, www.vnol.cz

Mgr. Eva Pavelková, 583 335 003, přihlášky: www.nemspk.cz

aesculap-akademie.cz@bbraun.com, Mgr. L. Kopalová, SZŠ a VOŠZ M. Boleslav, B. Němcové 482, 293 01 M. Boleslav, tel.: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz, www.casmb.org

Olga Mengerová, olme@ikem.cz

aesculap-akademie.cz@bbraun.com

info@vszdrav.cz, www.vszdrav.cz

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

www.cicg.ch

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

recenzovaný článek

výzkumné sdělení

Vietnamský novorozenec v české porodnici – Úskalí ošetřovatelské péče Souhrn: V článku jsou formou dotazníkového šetření hodnoceny názory vietnamských matek na péči českých sester nebo porodních asistentek o jejich novorozence. Jsou zde uvedeny otázky, které se soustřeďují na jazykové dovednosti vietnam­ ských matek, otázky, které hodnotí vědomosti vietnamských matek v péči o novorozence, a otázky, které posuzují jejich informace získané na základě edukace sester nebo porodních asistentek. Posláním předložené práce je poskytnout takové informace, které pomůžou k dosažení pozitivní interakce mezi poskytovateli a příjemci ošetřovatelské péče.

Klíčová slova: novorozenec – matka – sestra – porodní asistentka – ošetřovatelství – kulturně-senzitivní péče – edukace.

PhDr. Mgr. Rebeka Ralbovská, Ph.D. ČVUT, Fakulta biomedicínského inženýrství, Praha 1992, 1998, 2008: ukonč. studia na PedF, FF, LF UK, Bratislava, obory spec. pedagogika, psychol. a ošetř.; 1992–2006: lektorka odb. zdrav. předmětů v SR; 2006–2009: VŠZ, o. p. s., Praha, vedoucí katedry; od roku 2010: FBMI ČVUT v Praze, Katedra lékařských a humanitních předmětů.

Mgr. Hana Hrachovcová FN Plzeň

(Vietnamese in the Czech newborn nursery – Difficulty nursing care) Summary: On the survey are assessed the views are of Vietnamese mothers in the care of Czech nurses or midwives for their newborns. They are given questions that focused on language skills of Vietnamese mothers, questions that assess knowledge of Vietnamese mothers in the care of newborns and issues, examining the information obtained through the education of nurses or midwives. The mission of this work is to provide such information, which will help to achieve a po­ sitive interaction between providers and recipients of nursing care.

Key words: newborn – mother – nurse – midwife – nursing – culturally-sensitive care – education.

Narození dítěte patří mezi nejkrásněj­ ší okamžiky v životě člověka. Novope­ čeným rodičům však přináší zejména v prvních dnech mnoho obav a dotazů, na které by nejraději znali okamžitou odpověď. Samotný porod, stejně jako šestinedělí, se značně odráží v celko­ vém stavu ženy. Psychika nedělky je vy­ stavena obrovské zátěži, která pramení především z hormonálních a fyzických změn probíhajících v organismu po po­ rodu a z adaptace na novou roli matky.

V jistě složitější situaci se pak nachá­ zí matka při porodu dítěte v cizí zemi, tj. v prostředí s mnohdy odlišnou kultu­ rou, rozdílným náboženstvím a jiným jazykem. Žena – cizinka – přichází do české porodnice plna očekávání, napětí, ale i obav a strachu z blízké budoucnos­ ti. Je především na nás sestrách a porod­ ních asistentkách, abychom tyto obavy a napětí u ženy rozptýlily a svým vhod­ ným chováním, profesionálním vystu­ pováním a vhodnou komunikací přispě­ ly k tomu, aby se i cizinka cítila v české porodnici bezpečně a klidně.

Záměr a pomoc

24 FLORENCE 4/2012

V našem výzkumu jsme se zaměřili na hodnocení názorů vietnamských ma­ tek na péči českých sester a porodních asistentek o jejich novorozence. O tom, že jsou Vietnamci relativně uzavřenou skupinou a mají tendenci kontrolovat informace, které o sobě poskytují ma­ joritnímu obyvatelstvu, jsme se ujisti­ li hned na počátku našeho výzkumu.

Přesvědčili jsme se, že vietnamské ženy nejsou zvyklé na dotazníky a požada­ vek na jejich vyplnění u nich vyvolá­

vá přinejmenším počáteční nejistotu.

Na základě této skutečnosti a zároveň i z jazykových důvodů jsme proto uví­ tali pomoc od paní PeadDr. Bich Ngoc To, česky hovořící členky Česko-viet­ namské společnosti, která nám s dis­ tribucí dotazníků pomohla.

Posláním předložené práce je po­ skytnout takové informace, které po­ můžou k dosažení pozitivní interakce mezi poskytovateli a příjemci ošetřo­ vatelské péče. Harmonické interakce je přitom možné dosáhnout jen za před­ pokladu plného respektu osobnosti do­ tazovaného, kulturně odlišných hodnot a náboženství.

Zkoumaný soubor Pro zařazení do dotazníkového šetře­ ní musely respondentky splňovat ná­ sledující kritéria: • souhlas s průzkumem; • vietnamská národnost; • pobyt s novorozencem v české po­ rod­nici.

Metoda Sběr dat byl proveden pomocí nestan­ dardizovaného dotazníku. Základní soubor byl tvořen vietnamskými že­ nami, které byly hospitalizovány v čes­ kých porodnicích. K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního průzkumu. Dotazník byl anonymní a obsahoval celkem 29 otázek.

Charakteristika zkoumaného souboru Průzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky vietnamské ná­

rodnosti, které rodily v českých porod­ nicích. Průzkum probíhal v období mě­ síců červen – listopad 2010.

Prostřednictvím Česko-vietnam­ ské společnosti bylo získáno 97 do­ tazníků. Prostřednictvím Klubu Ha­ noi bylo získáno 17 dotazníků. Z cel­ kového počtu vyplněných dotazníků (114) bylo ke zpracování dat zařaze­ no 104 dotazníků. 10 dotazníků bylo pro neúplnost dat vyřazeno. Konečný soubor byl tvořen 104 vietnamskými respondentkami.

Diskuse k výsledkům výzkumů Výzkum byl zaměřen na hodnocení názorů respondentek na péči českých sester a porodních asistentek o jejich novorozence.

Charakteristika respondentek • nejvíce, tj. 52 respondentek (50 %), z celkového počtu dotázaných žilo na území ČR po dobu 1–5 let; • jako hlavní motiv pobytu v ČR uvedla většina, tj. 68 respondentek (65,3 %), možnost zlepšení své eko­ nomické situace; • nejpočetnější byla skupina vyučených v oboru – 51 respondentek (49 %); • převážná většina, tj. 93 responden­ tek (89,3 %), uvedla, že jsou vdané; • většina, tj. 76 respondentek (73,1 %), uvedla, že byla v české porodnici hospitalizována poprvé, a tedy šlo o jejich první zkušenost s péčí čes­ kých sester a porodních asistentek o jejich novorozence.

opravdového zájmu o potřeby svěře­ ných klien­tů. Spokojenost klienta ros­ te, když je ošetřující personál přátel­ ský a jedná s ním jako rovný s rov­ ným, naslouchá mu, zajímá se o něj jako o člověka, povzbuzuje ho k dota­ zům a užívá jemu srozumitelný jazyk. Úspěch většiny sester a porodních asi­ stentek v péči o cizince je spojen se schopností vybírat nápady a myšlen­ ky přiměřené dané situaci. Nenechat se omezovat národností, rasou, nábo­ ženstvím, politickým systémem ani sociálním prostředím. Tam, kde sest­ ry a porodní asistentky vnímají své nedostatky, je žádoucí zdokonalení.

Důležitá je motivace sester a porod­ ních asistentek přistupovat ke klien­ tům s nezbytnou citlivostí, porozumě­ ním a pozorností.

Jak uvádí Knezović (2010), etika se zabývá způsoby chování a koná­ ní, které určují činnost jednotlivců ve společnosti. Zdravotnický pracov­ ník by měl být ctnostný, protože etic­ ký přístup a ctnost jsou jeho přiro­ zenou povinností. Povinnost přitom charakterizujeme jako normu, kte­ rá je spojená s vědomím mravní zá­ vaznosti a která je společností váza­ ná na člověka.

Je-li naším klientem cizinec, jsou nároky na naši profesi ještě větší.

Musíme být připraveni na intenziv­ ní kontakt s příslušníky jiných stá­ tů, národů, etnik a jiných kultur a náboženství.

Jak uvádí Záviš (2008), náboženství je odpovědí lidské bytosti na jeho život­ ní podmínky. Jde o organizovaný sys­ tém uctívání. Jednotlivá náboženství mají základní vyznání, rituály a prak­ tiky, a to ve vztahu k životu, k naroze­ ní, k smrti anebo spasení. Často mají pravidla chování aplikovaná na kaž­ dodenní život.

recenzovaný článek

Ilustrační foto Profimedia

Poznat základy jednotlivých ná­ boženství je pro členy pomáhajících profesí nesmírně důležité, protože ná­ boženství a víra zásadním způsobem ovlivňují životní fungování člověka v každodenním světě. Náboženské jevy jsou často neviditelné a skryté, ale při léčení a ošetřování se ve velké míře od­ halují (Ralbovská, 2009).

Str. 66–69. Praha: EVC. 2010. ISBN 97880-87386-13-2.

2. Ralbovská R. Multikulturní přístup pro pomáhající profese. Praha: EVC. 2009.

ISBN 978-80-87386-02-6.

3. ZAVIŠ M. Repetitórium z religionistiky. Bratislava: UK. 2008. ISBN 978-80-223-2554-7.

Literatura:

Recenzovali:

1. Knezović R. Filozofické koncepcie etiky pre pomáhajúce profesie. In mezinárodní souhrn vědeckých prací. Etické aspekty práce pomáhajících profesí v oblasti zdravotnictví a sociální péče.

MUDr. Marián Liberko, 3. LF UK Praha

(rebeka.ralbovska@fbmi.cvut.cz)

ThDr. Monika Zaviš, PhD. Evanjelická bohoslovecká fakulta UK, Bratislava

INZERCE

MILIONOVÉ ROÿNÍ PĕÍJMY

LukraƟvní pracovní pobyty v presƟžních zahraniēních nemocnicích pro sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, záchranáƎe, laboranty, lékaƎe a další zdravotnický personál Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Dubaj, Anglie a další desƟnace RovnĢž pro uchazeēe s nízkou úrovní znalosƟ angliēƟny!

Komplexní pƎedodletová pƎíprava v akreditovaných kurzech ZprostƎedkování zamĢstnání je pro uchazeēe BEZPLATNÉ

www.g5plus.com

bezplatná infolinka 800 88 88 96 FLORENCE 4/2012 27

inz_192x70mm_G5.indd 1

2011-03-21 18:02:15

Odborné téma

nemocniční interiér Ilustrační foto Profimedia

moderní trendy péče

Pomáhající síla nemocničního prostředí Pacient přicházející do nemocnice se často bojí a je zmatený. Tyto pocity mohou být na překážku maximálnímu efektu léčebných možností. Proto je třeba využít každé příležitosti, aby pobyt v nemocnici byl pokud možno vnímán jako neškodná, pohodlná a nestresující událost. Interiéry zdravotnického zařízení v tom hrají nemalou a zatím stále nedoceněnou roli.

Interiér zdravotnického zařízení by měl vy­ cházet z komplexního pochopení jeho poslání a z profilu pacienta-uživatele. Tvůrci interiéru by se měli zabývat takovými atributy, jako je se­ niorský věk, ztráta ostrosti zraku či jiné fyzické postižení a mentální dispozice pacientů.

Základní rysy zdravotnického interiéru Aby byl interiér nemocničního prostředí oprav­ du působivý, je třeba dodržet všeobecná pravi­ dla. Mezi ně patří: • Použití materiálů (kde je to technicky mož­ né) na dané kulturní úrovni.

• Použití veselých a pestrých barev. Přitom je třeba mít na paměti, že některé barvy jsou ne­ vhodné a mohou ovlivňovat například hodno­ cení stavu pacienta – bledost pacientů a tóny pleti, zmást starší nebo postižené pacienty nebo agitovat pacienty a personál, zvlášť u ně­ kterých psychiatrických diagnóz.

• Zajištění dostatku přirozeného denního světla a kde to není možné, pomocí barvy či osvětlení navodit pocit přirozeného denní­ ho světla.

• Lůžka umístit tak, aby byl pacientům umož­ něn výhled z okna, kdekoli je to možné. Po­ kud výhledy nejsou možné, do jisté míry je nahradí fotografie přírody na zdech, obráz­ ky apod.

28

FLORENCE 4/2012

• Zajištění dobré orientace na oddělení. Pa­ cienti, návštěvníci i zaměstnanci z jiných pracovišť potřebují vědět, kde jsou, kde se nachází jejich cíl, jak se k němu dostat a vrá­ tit se. Sebevědomí pacienta je podporováno tím, že prostory oddělení jsou snadno k nale­ zení a on nemusí žádat o pomoc. Tuto orien­ taci musí podporovat stavební prvky, barvy, stejně jako umělecká díla a značení.

Čistota a hygiena Zařízení nemocnice musí být snadno čistitelné a udržovatelné. To je usnadněno: • vhodnými trvanlivými povrchovými úpra­ vami pro každý funkční prostor; • úpravami zabraňujícími usazování nečistot ve štěrbinách a spárech; • odpovídajícími a vhodně umístěnými pro­ storami na úklidové pomůcky; • použitím speciálních materiálů, povrcho­ vých úprav apod. v péči o prostory, které mají být uchovávány sterilní.

Zajištění dostupnosti prostorů pro pacienty Všechny prostory určené pro pacienty (uvnitř i venku) je třeba upravit se zřetelem na oso­ by s tělesným handicapem. Například podlahy chodeb, chodníky v areálu nemocnice a korido­

ry jsou hladké, rovné a dostatečně široké, nejlé­ pe tak, aby se po nich mohli vedle sebe pohybo­ vat dva vozíčkáři.

Typické ambulantní trasy by měly být jednoduché a jasně definované. Ambulant­ ní pacienti by neměli procházet přes nemoc­ niční funkční oblasti a ani by se neměli po­ tkávat s těžce nemocnými hospitalizovanými pa­c ienty. Návštěvníci by měli mít jednodu­ chou a přímou cestu ke každému pacientovi na ošetřovatelské jednotce, bez procházení jiný­ mi funkčními oblastmi. Pacienti a návštěvní­ ci by měli být odděleni od logistických oblastí.

Trasy, po kterých se sváží odpad, recyklovatel­ ný a znečištěný materiál, by měly být odděle­ ny od tras potravin a čistých materiálů, při­ tom obě tyto oblasti by měly být odděleny od cest pacientů a návštěvníků. Převoz zemřelé­ ho do márnice by měl být ukryt pohledu pa­ cientů i návštěvníků.

Estetické prostředí přispívá k lepší morálce péče o pacienta Estetika je úzce spojená s vytvořením terapeu­ tického prostředí (rodinná, atraktivní). Je to dů­ ležité v posilování obrazu nemocnice navenek a také to má význam jako důležitý marketingo­ vý nástroj. Lepší prostředí rovněž přispívá k lep­ ší morálce v péči o pacienta. O to se zaslouží:

Odborné téma

• zvýšené využívání přirozeného světla, pří­ rodní materiály; • obrázky na zdech, fotografie a další umě­ lecké předměty, otevřené, velkorysé veřejné prostory; • konzultační místnosti, kanceláře a denní místnosti by měly mít domáckou a intimní atmosféru; • kompatibilita designu exteriéru s jeho okolím.

Nejmodernější trendy vývoje lůžek – několik konkrétních příkladů V nemocnicích a zařízeních pro dlouhodobou péči stráví pacient na lůžku mnoho času. Pro­ to by lůžka neměla být těžkopádná, nepříjem­

ná a ošklivá. Měla by být navržena s ohledem na pohodlí pacienta, funkčnost a estetiku. Existu­ jí různé typy lůžek: pro léčbu, zotavování, reha­ bilitaci, operaci apod.

Prevence dekubitů a bolesti zad ošetřujícího personálu Dekubity ve zdravotnickém zařízení mohou vzniknout prakticky všude, na všech oddě­ leních, u všech pacientů, a to ve velmi krát­ ké době – třeba během operace na operačním lůžku nebo u novorozenců v inkubátoru. Po­ lohovatelná lůžka a správně zvolená antideku­ bitní matrace jsou základní podmínkou pre­ vence dekubitů. Tyto moderní pomůcky jsou někdy drahé, ale vyplatí se do nich investovat.

Bylo mnohokrát spočítáno, že vložené pro­ středky se několikanásobně vrátí díky ušetře­ ným nákladům na hojení dekubitů a léčbu je­ jich komplikací. Říká se, že oba účastníci u lůžka – ošet­ řující i pacient – stárnou. Na lůžkách dnes máme mnohem více starých lidí, hůře mo­ bilních a tedy více náchylných k tvorbě de­ kubitů, a na druhé straně je tu stárnoucí per­ sonál, který musí šetřit svoje záda. Polohova­ telná lůžka s efektivní antidekubitní matrací šetří záda ošetřujícímu personálu a současně brání vzniku dekubitů. Návrháři těchto po­ můcek si jsou vědomi, co se od nich očekává a přicházejí stále s novými a novými zlepše­ ními a nápady.

Lůžka na všeobecných odděleních Všeobecná oddělení jsou obvykle nej­ frekventovanějšími oblastmi nemocnice a lůžka tam bývají po celou dobu obsaze­ ná. Nemají obvykle žádné zvláštní funkce, mají jednoduchý design a jsou vyráběna z nejrůznějších materiálů. Jen v některých moderních zdravotnických zařízeních mají ručně nastavitelná lůžka. Horní část lze nastavit nahoru a dolů, aby pacient mohl sedět a jíst anebo ležet v pohodlné pozici.

Ortopedická lůžka, dnes už i pro naše domácí mazlíčky S ortopedickými lůžky se setkáme nejen v ne­ mocnicích. Mnoho lidí si je pořídí (vypůjčí) pro své osobní pohodlí i pro využití doma. Ortopedické lůžko pomáhá vyhnout se bolesti zad, svalovým potížím a nespavosti. Zdravotní ortopedické lůžko zajistí, že páteř je během odpočinku držena ve správné poloze. Ortopedická lůžka jsou polohova­ telná lůžka a jsou navržena s cílem podepírat páteř, kosterní a svalové partie, a tak umožnit zotavení po namáhavém dni. Správný výběr ortopedického lůžka je velmi důležitý .

Základní součástí ortopedického nemocničního lůžka je ortopedická matrace, která je nastavitelná tak, aby akceptovala obrysy těla a tlakové body, aby mohla nabídnout optimální podporu. Moderní ortopedická lůžka umožnují náklon jak v rovině vertikální, tak horizontální a kromě funkčních profitů pro pacienta tak ulehčují fyzickou námahu ošetřovatelskému personálu při provádění poloho­ vání. Existuje možnost dálkového ovládání náklonu lůžka, jsou postele vyhřívané i vybavené masážními funkcemi. Mimochodem vývoj těchto pomůcek už je tak daleko, že ve světě existují ortopedická lůžka i pro psy.

Mateřská lůžka Mateřské lůžko je druh vzduchové postele s nafukovací matrací a velkým otvorem ve středu, který těhotné ženě umožňuje spát na břiše. Součástí je nafukovací polštář o rozměrech otvoru, který tím, že se více či méně nafoukne, vytváří pro zvětšující se objem břišních partií ženy odpovídající tvar lůžka. Spaní na břiše pomáhá zmírnit tlak na přepracované zádové svaly těhotné ženy. Základní výhodou této postele je, že přidáním nebo ubráním vzduchu vyhoví potřebám úlevy pohybového aparátu. Mateřská postel je obvykle přenosná a může být použita všude tam, kde je potřeba.

V nemocnicích se nafukovací matrace nepoužívají.

Tuto funkci plní normální polohovatelné lůžko. Jeho konstrukce vychází z toho, že matka po porodu potřebuje obnovit síly a dítě potřebuje řádnou péči a odpočinek.

Dětská postýlka Dětské postýlky jsou základní součástí pediatrického nábytku v nemocnicích. Bývají v různých provedeních, různých materiálů a různých povrchových úprav. V současnosti se s úspěchem v nemocnicích prosazují houpací typy postýlek.

Mnoho rodičů dává přednost postýlkám kulatého nebo oválného tvaru se speciálně tvarovanou matrací. Snižuje se pravděpo­ dobnost zranění dítěte.

Jarmila Škubová

FLORENCE 4/2012

29

Odborné téma

praxe

Prostředí jako pomůcka pro seniory Do roku 2050 počet starých lidí ve světě překročí počet dětí Sestry, které pečují o seniora v jeho domácím prostředí nebo v pečovatelském domě, se denně přesvědčují o tom, jak důležité je uspořádání jeho okolí – nábytku a veškerých předmětů. Jde o to, aby potřeboval co nejméně pomoci. Při takové rozvaze je třeba „svého“ seniora znát – přirozené důsledky stárnutí totiž nemusejí být na první pohled patrné.

Primární stárnutí se objevuje bohužel nevyhnu­ telně a je charakterizováno postupným úpad­ kem smyslů a systémů těla. K jakým změnám postupně dochází v oblasti smyslů?

Sluch: • úbytek nervových vláken z kochley do mozku; • úbytek neuronů ve sluchových oblastech mozku; • atrofie malých svalů ucha; • degenerace cilií v hlemýždi; • nejdříve jsou setřeny vysoké tóny; • 21 % lidí nad 50 let věku má mírnou ztrátu sluchu. Čich: • změny nosní sliznice; • čich se zhoršuje od 50 let věku; • úplná ztráta čichu se vyskytuje v 80 letech věku u poloviny lidí; • ztráta čichu představuje úplnou ztrátu chuti.

Hmat: • v 50 letech má většina lidí pouze pětinu re­ ceptorů hmatu, které měli v 10 letech.

Změny na kůži: • ztráta elasticity; • vrásky; • ztenčování; • méně bolesti.

Chuť: • snížení počtu chuťových pohárků; • často upadá chuť nejprve na slané a sladké.

Zrak: • oční čočky ztrácejí elasticitu; • sítnice se stává méně citlivou na světlo; • zorničky reagují pomaleji; • zhoršuje se periferní a barevné vidění.

Důležitá péče o smysly a péče o kůži Znalost fyziologických změn ve stáří je pro ošet­ řující personál nezbytná z mnoha důvodů. Před­ ně proto, aby se dalo předejít úrazům a nehodám, a také aby byl senior včas upozorněn na možnos­ ti kompenzace úbytku smyslových schopností.

Senior by měl dbát na pravidelné vyšetření zra­ ku a sluchu a měl by být vybaven odpovídající­

mi kompenzačními pomůckami, brýlemi, na­ slouchadly apod. Personál by se při edukaci měl vždy přesvědčit, zda senior vůbec slyšel, co mu bylo řečeno. Lidé někdy nedoslýchavost masku­ jí, potom nejsou dostatečně poučeni a dopouštějí se chyb. Mnoho zařízení pro seniory u nás se vě­ nuje aktivitám zpomalujícím proces ztráty hma­ tu v rámci kognitivního tréninku. Podobně jako hmat lze trénovat chuť i čich, a tak zpomalit při­ rozený úbytek těchto schopností.

Pokožku lze chránit správným ošetřová­ ním – dodržováním zásad správné hygieny, po­ užíváním kvalitní kosmetiky, promašťováním a u inkontinentních používáním dobře padnou­ cích plenkových kalhotek k eliminaci traumati­ zujícího vlivu moči na pokožku.

Péče o lůžko je také péčí o kůži Stává se, že senior s postupujícím stářím ztrá­ cí mobilitu a tráví stále více času na lůžku nebo v křesle. Značně tím roste riziko dekubitů. Na­ stupuje potřeba dobře volit typ lůžka a antide­ kubitní matrace. Náš trh je v tomto smyslu vel­ mi široký a běžně nabízí jak prodej, tak výpůjč­ ní službu. Při volbě těchto pomůcek by se měla rodina poradit s odborníkem, protože vždy zá­ leží na individuálním pacientovi.

Na trhu jsou u nás k dostání antidekubitní matrace několika výrobců. Jsou z nejrůznějších materiálů, lze u nich podle místa rizika vzniku dekubitu, anebo již vzniklého dekubitu, zmírňo­ vat tlak na podložku, jsou univerzální i speciali­ zované podle typu zařízení či pro domácí péči, určené pro prevenci, ale i léčbu tam, kde dekubi­ tus již vznikl, polohovatelné, doplněné polštáři a dalšími pomůckami. Jsou velmi dobře čistitel­ né, lehké atd. Stejnou nezbytností jako kvalitní matrace je i kvalitní lůžko, jež dohromady vy­ tvářejí velmi efektivní celek, který vedle blaho­ dárných účinků na kůži podporuje kvalitní spá­ nek a fyziologickou polohu těla ve spánku.

Prostředí jako pomůcka Ukázka moderního interiéru s lůžkem s vertikálním naklápěním

30

FLORENCE 4/2012

Velmi důležité je uspořádání nábytku tak, aby jej senior mohl používat jako bezpečnou oporu při

Odborné téma

inkontinence Ilustrační foto Profimedia

praxe

Absorpční prostředky a produkty pro péči o pokožku při inkontinenci Ztráta schopnosti ovládat vylučování moči patří mezi vážná postižení člověka v každém věku a promítá se do všech oblastí společenského života. Při inkontinenci dochází k nežádoucímu a bezděčnému úniku moči do takové míry, že to postiženému jedinci způsobuje nepřijatelnou hygienickou, sociální a ekonomickou situaci, a tím ovlivňuje kvalitu jeho života. Tato skutečnost působí negativně i na okolí postiženého člověka. Inkontinenci lze v mnoha případech úplně vyléčit nebo se alespoň dají podstatně zmírnit její projevy, což vede k opětovnému zařazení pacienta do normálního života.

MUDr. Lukáš Horčička Urogynekologická společnost

nentní pacient přestává mít kontakt s příbuzný­ mi i přáteli.

U žen se inkontinence liší podle věkové sku­ piny sledované populace a její výskyt se zvyšu­ je se stoupajícím věkem 23,3 % – 55,6 %. U žen starších 60 let se vyskytuje inkontinence moči 1,5–2krát častěji než u mužů.

Přes vysoký výskyt v populaci ženy vyhle­ dávají odbornou pomoc pozdě i z důvodu nízké úrovně informovanosti veřejnosti. Kvůli nepří­ znivému sociálnímu efektu tohoto symptomu se hodně pacientů trápí, pociťuje stud, zdráhá se připustit si své potíže a snaží se o zatajení pří­ tomnosti inkontinence.

PhDr. Zdeněk Kučera

Absorpční prostředky

ředitel České společnosti podpory zdraví, IncoForum

Velmi důležitým prostředkem v péči o inkonti­ nentní pacienty jsou savé (absorpční) prostřed­ ky, vložky, kalhotky, pleny a podložky. Použití savých materiálů by mělo být indikováno v ná­ sledujících situacích: • pacienti očekávající vyšetření, • pacienti očekávající chirurgický zákrok, • pacienti čekající na efekt probíhající léčby, • pacienti, pro které je nevhodné vyšetření či aktivní léčba, • pacienti, kteří podepsali informovaný sou­ hlas s odmítnutím více účinné léčby.

Mezinárodní společnost pro kontinenci (ICS) definuje v současné době inkontinenci moči jako jakýkoliv bezděčný únik moči.

Pocit „pomočení se“ vnímá jinak osoba zdra­ vá, mladá a jinak starší nebo společensky ak­ tivní. Snížení sociálních a pohybových aktivit vede například k omezení cestování a inkonti­

Byly vytvořeny tři hlavní faktory výběru vlo­ žek pacientem: 1. preference pacienta – vložka musí být účin­ ná, pohodlná a přizpůsobivá; 2. stupeň inkontinence – množství uniklé moči za časový interval, síla proudu unika­ jící moči, specifikace typu inkontinence; 3. duševní a fyzická schopnost pacienta – musí chtít se naučit vložky, pleny a kalhotky správ­ ně používat.

V oblasti absorpčních pomůcek došlo k prud­ kému technologickému rozvoji zejména díky vývoji tzv. superabsorbentů, materiálů na zá­ kladě polymerů, které pojmou 5–7krát více te­ kutiny než buničina. Na trhu se vyskytuje celá škála vložek i kalhotek, které se liší nejenom vzhledem, ale také kapacitou zadržené moči.

Metodika preskripce vložek a ­kalhotek je v Čes­ ké republice definována zákony (č. 298/2011 Sb. a č. 369/2011 Sb.), ve kterých, vzhledem k úhra­ dě savých pomůcek ze zdravotního pojištění, jsou stanovena maximální množství absorpčních pro­ středků na časový interval, dále pak finanční li­ mity na časový úsek a současně je garantována 100procentní úhrada. Pro potřeby preskripce je inkontinence rozdělena do tří stupňů dle množ­ ství uniklé moči. Množství pomůcek není ne­

FLORENCE 4/2012

35

Odborné téma

dostatečné (150 ks/měs.). Problém spočívá spíše v dalším zmatku právní úpravy, která umožňu­ je několikerý výklad. Je stanovena 100% úhrada a je limitována kusovým a finančním limitem. Při jistém výkladu by mohlo dojít ke snížení kvality hrazených inkontinenčních prostředků, případně k doplatkům v zájmu zachování stávající péče.

Důležité je stanovení správného typu po­ můcky podle stupně inkontinence (Metodika VZP 1. 1. 2012). Jednotlivé typy pomůcek nelze preskripcí kombinovat. Situace v metodice pre­ skripce se tím výrazně zkomplikovala a vede k dezorientaci jak pacientů, tak lékařů.

Ochrana pokožky U inkontinentních pomůcek se hodnotí tyto vlastnosti: jednoduchá manipulace s pomůc­ kou, dobrá schopnost absorpce (pohlcují pa­ chy, brání množení mikroorganismů, neutrali­ zují metabolity moči) a především dobrá pro­ dyšnost. Při používání vhodného typu pomůcek lze nejen předcházet kožním podrážděním (svě­ dění, zarudnutí, mokvání pokožky), ale lze je i léčit, pokud již vznikla.

Z řady provedených studií vyplývá, že již po několika týdnech adekvátní péče i o těž­ ce inkontinentní seniory, kde jiná, například operační léčba není možná, lze výrazně zlep­ šit kožní komplikace a projevy při močové in­ kontinenci až u 90 % nemocných. U téměř 60 % nemocných může kožní postižení zcela vymi­ zet a nejsou prakticky zaznamenávány žádné vedlejší účinky, např. alergické reakce, kte­ ré by vedly ke zhoršení stavu pokožky. V ně­ kterých případech může nastat zlepšení nebo vymizení kožních problémů při inkontinen­ ci při použití moderních plen a vložek již za pouhý týden.

K dokonalé ochraně kůže genitálií a koneč­ níku slouží i celá řada kosmetických přípravků, které účinně pomáhají proti agresivnímu půso­ bení unikající moči. Čisticí pěna je užívána k rychlému a šetrné­ mu čištění silně znečištěných partií pokožky při inkontinenci stolice i moči. Díky kreatinu spoleh­ livě chrání pokožku před škodlivými vnějšími vli­ vy a udržuje ji tak zdravější. ­Účinně ­neutralizuje pachy, příjemně a svěže voní.

Tekuté mýdlo slouží k mytí a čištění pokož­ ky u starých inkontinentních lidí, dlouhodobě ležících na lůžku. Tukové substance a přiroze­ né vlastnosti účinných látek panthenolu a heř­ mánku dodávají pokožce pružnost a podporu­ jí její regeneraci.

Vlhké ošetřující ubrousky v boxu použí­ váme k rychlému a šetrnému čištění intimních partií pokožky při inkontinenci.

Kožní ochranný krém na pokožku chrání pokožku v intimní oblasti, kde je vystavena pů­ sobení agresivních látek a tlaku. Krém obsahu­ je panthenol a heřmánek. Nanáší se na pokož­ ku v tenké vrstvě.

Lékař by měl pro pacienta nejen najít ade­ kvátní druh léčby, ale měl by mu pomoci i s vý­ běrem vhodných hygienických pomůcek.

Správně zvolený výrobek může výrazně zlepšit kvalitu života pacienta (odstraňuje nepříjemný zápach) a zabránit zdravotním problémům, kte­ ré inkontinenci moči provázejí (svědění a zarud­ nutí pokožky, proleženiny, infekce). (horcic.luk@volny.cz)

praxe

Inkontinence u seniorů s diabetes mellitus V současné době nejen u nás přibývá starých a velmi starých lidí, populace stárne, nastupuje dlouhověkost společnosti. Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 žít v ČR přibližně půl miliónu osob ve věku 85 a více let (v roce 2006 to bylo 101 718) a téměř tři miliony lidí starších 65 let (31,3 %). Naděje dožití při narození bude v roce 2050 činit 78,9 roku pro muže a 84,5 pro ženy (rok 2006 – 73,4 roku pro muže a 79,7 roku pro ženy). Předpokládá se, že v období let 2000–2050 se v hospodářsky vyspělých zemích zvýší podíl lidí ve věku 80 a více let třikrát, avšak počet stoletých a starších 15,5krát (zdroj: Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 – Kvalita života ve stáří).

Mgr. Eva Brezíková Geriatrie – LDN, Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Praha 1980–1984: SZŠ Trutnov; 1984–1985: Dětská ozdravovna – dětská sestra; ­1985–1990: FF UK obor ošetřovatelství – pedagogika; 1994–2002: SZŠ, VZŠ – pedagog. činnost; od 2002: FTNsP Geriatrie – LDN, staniční sestra, vrchní sestra

36

FLORENCE 4/2012

V laické i odborné veřejnosti existuje hluboce za­ kořeněná představa, že stáří je obdobím, kdy není seniorovi pomoci. Dle obecně přijímaného názo­ ru prochází senior celou řadou pouze nepříjem­ ných, psychicky i fyzicky náročných etap stárnutí, stále častěji se objevují anebo přidružují nové ne­ moci, odcházejí blízcí, ubývají fyzické i psychic­ ké síly, horší se schopnosti smyslového vnímání, ubývá rezerv, ubývá času… a život končí. Odbor­ níci geriatři a senioři sami naštěstí nevidí pouze nešťastný zbytek života končící imobilitou, de­ kubity, instabilitou, pády, demencí, deliriem, di­ sabilitou, hospitalizací, umíráním. V geriatrické medicíně i geriatrickém ošetřovatelství se všich­ ni společně se seniory snažíme využívat zbylého potenciálu starých lidí, hledat skryté rezervy psy­

chické i duševní, vést seniory pomocí léčby a ak­ tivizace k získání kvality života, která je v jejich konkrétní situaci maximálně možná. Geriatrie v každodenní praxi znamená zamyšlení se nad celkovým stavem seniora, jeho aktuálním one­ mocněním v komplexu jeho života a možností a z tohoto pohledu vést léčbu onemocnění i kom­ plikací, komplexní ošetřovatelství a i celý přístup k seniorům i jejich nejbližšímu okolí.

Diabetes mellitus Diabetes mellitus (DM) je chronické metabo­ lické onemocnění, jehož prevalence i inciden­ ce stoupá s narůstajícím věkem. V roce 2010 se v ČR s tímto onemocněním léčilo 806 230 osob (oproti roku 2009 nárůst o téměř 3 %). V přepoč­

kongresový list Příslib hezkého jara Příslibem hezkého jara označil 6. ročník Kongresu primární péče, tradiční únorovou akci, prof. MUDr. Jaroslav Blahoš z ČLS JEP, aby vyjádřil jeho dobrou pověst, kterou si během svých dosavadních ročníků získal.

Záštitu převzal primátor hl. města Prahy doc. MUDr. Bohuslav Svobo­ da, CSc., který v úvodním slově po­ zdravil své kolegy – praktické lékaře i sestry, k nimž, jak se vyjádřil, dosud cítí svou profesní příslušnost. „Je to vy­ soce úctyhodná profese, která vyžadu­ je nejen odborné, ale i lidské nasaze­ ní,“ řekl. Za sestry a porodní asistentky České asociace sester vystoupila Jindra Pavlicová, přičemž ocenila odbornou úroveň sekce praktických sester ČAS, která na kongresu realizuje své vlastní sympozium, letos pod názvem Sestra v ordinaci praktického lékaře a prak­ tického lékaře pro děti a dorost.

Slova kritiky ze strany agentur domácí péče S přednáškou Komplexní péče o pa­ cienta v domácím prostředí vystoupi­ la Lenka Cejnková, předsedkyně sek­ ce domácí péče ČAS. V závěru upo­ zornila na problémy, které dnes sestry v domácí péči pálí nejvíc. Domácí péči předepisuje buď ošetřující lékař v ne­ mocnici, nebo praktický lékař, kont­ rolována však je zdravotními pojišťov­ nami. Situace je taková, že pojišťovny nemají dostatek kvalitních revizních sester, a proto revize provádějí lékaři, kteří logicky nejsou vzděláni v ošet­

Kongres primární péče vítá účastníky

24.–25. února 2012

praha Kongres primární péče

Primátor hl. města Prahy B. Svoboda s místopředsedkyní sekce nefrologických sester ČAS Jindrou Pavlicovou

řovatelství. Revizní činnost je navíc prováděna cíleně, plošně a jediným hodnoticím kritériem je záznam v do­ kumentaci, přičemž nejsou stanove­ na jasná pravidla, jak má tento zá­ pis vypadat. „Často se pak setkáváme s tím, že po každé návštěvě revizní­ ho lékaře u praktického lékaře dojde ke snížení hodnoty návštěv,“ postěžo­ vala si Cejnková. Praktici často mají o domácí péči špatně vedené zázna­ my a někdy si domácí péči nedokáží před revizními lékaři obhájit,“ uza­ vřela Cejnková.

Na dostupnost komplexní domácí péče má pak podle jejích slov vliv i po­ čet agentur, které ji poskytují, a ome­ zuje ji i vícestupňová regulace. „Získat smlouvu se zdravotními pojišťovnami je v dnešní době velice obtížné. Zdra­ votnické zařízení musí nejprve projít registrací u krajského úřadu, což je ad­ ministrativně i finančně náročné. Re­ gistrace sama nezaručuje, že zařízení projde výběrovým řízením. Když výbě­ rovým řízením projde, zdravotní pojiš­ ťovně to neukládá povinnost podepsat s ním smlouvu,“ popsala Cejnková.

Agentury pálí i vyhláška o cenách.

Srovnávacím obdobím, podle něhož se stanovují, jsou poslední dva roky.

Výkony, které provede agentura do sta procent ve srovnání s tímto obdo­ bím, dostane uhrazeny v plné výši. Ty, kterými limit překročí, však dostane uhrazeny již v menším objemu.

Následovala přednáška Bc. Jindry Kracíkové, která se rozhovořila o ak­ cích Světového dne ledvin. Právní pro­ blematikou týkající se sester se zabý­ val JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček a etikou v práci všeobecných sester Jin­ dra Pavlicová.

Foto jš Jarmila Škubová, Magda Hettnerová

FLORENCE 4/2012 41

zpravodaj ČAS

zpravodaj čas Pracovní skupina pro vzdělávání při ČAS Zvyšující se postavení nelékařských zdravotnických pracovníků v systému zdravotní péče je důsledkem především progresivně zaměřeného pregraduálního i postgraduálního vzdělávání těchto profesionálů. V průběhu vzdělávání získávají potřebné znalosti, dovednosti a postoje, které jim umožňují efektivně naplňovat pracovní kompetence při poskytování zdravotní péče.

10–12 členů, zatím ale nebyl tento po­ čet naplněn. Na výzvu přednesenou na sněmu předsedkyň sekcí v květnu 2011 se na základě osobního zájmu o práci v pracovní skupině přihlásily Mgr. Pe­ tra Juřeníková, Ph.D., Mgr. Lucie Ko­ palová, Anna Skalická a Mgr. Z. Mik­ šová, Ph.D.

Potřeba vyjadřovat se ke koncepci pre­ graduálního, postgraduálního i celoži­ votního vzdělávání pracovníků nelé­ kařských zdravotnických profesí byla důvodem vzniku pracovní skupiny pro vzdělávání ČAS. Skupina by současně měla působit jako poradní orgán pre­ zidia ČAS v oblasti vzdělávání nelékař­ ských zdravotnických pracovníků.

Jaké jsou konkrétní cíle pracovní skupiny?

• Podílet se na tvorbě standardů pro vzdělávání regulovaných povolá­ ní všeobecné sestry a porodní asis­ tentky a dalších zdravotnických po­ volání bez odborného dohledu.

• Účastnit se akreditačních proce­ sů Ministerstva zdravotnictví ČR k předloženým studijním progra­ mům vyšších odborných a vyso­ kých škol a dalších vzdělavatelů v oblasti kvalifikačního, postkva­ lifikačního a specializačního stu­ dia pro nelékařská zdravotnická povolání.

Mgr. Z. Mikšová, Ph.D.

• Participovat na specifikaci celoži­ votního vzdělávání zdravotnických pracovníků nelékařských zdravot­ nických profesí.

Najdou se zájemci o spolupráci?

Pracovní skupinu by měli tvořit zá­ stupci jednotlivých nelékařských zdra­ votnických povolání sdružených v Čes­ ké asociaci sester. Skupina by měla mít

Tento příspěvek je výzvou pro všechny, které zajímá problematika vzdělávání nelékařských zdravotnických profesio­ nálů a kteří by měli zájem stát se členy pracovní skupiny pro vzdělávání ČAS. Vítáni jsou zájemci těchto profesí: zdravotní laborant, nutriční terapeut, zubní technik, farmaceutický asistent.

Zájemci o práci v pracovní skupině pro vzdělávání ČAS se mohou přihlásit do 30. března 2012 na adresu: zdena.mik­ sova@seznam.cz Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D. vedoucí pracovní skupiny pro vzdělávání

Mezinárodní aktivity České asociace sester Pro image českého ošetřovatelství, ale nejen pro ni, je důležité členství v International Council of Nurses (ICN).

International Council of Nurses

42 FLORENCE 4/2012

ICN se zabývá ošetřovatelstvím v ce­ losvětovém měřítku a Evropa je pou­ ze menším regionem. Jiné regiony jsou větší a jejich problémy spjaté s profe­ sí sestry jsou výrazně odlišné. ICN

nicméně produkuje kvalitní doporu­ čení a dokumenty, které mohou být nalezeny na www.icn.ch. ICN vydává velmi kvalitní impaktovaný čtvrtlet­ ní časopis International Nursing Re­ view, zabývající se výzkumem v ošet­ řovatelství. Některá čísla jsou v tiš­

těné podobě k dispozici v knihovně ČAS v Praze.

Evropská federace sesterských organizací V kontextu Evropské unie je velmi důležité aktivní členství ČAS v Evrop­

ské federaci sesterských organizací (EFN). EFN je proaktivní při prosazo­ vání zájmů evropských sester a jejich pacientů na půdě Evropského par­ lamentu a Evropské komise. Vzhle­ dem k tomu, že zasedání EFN se ob­ vykle účastní zástupci z většiny zemí EU, včetně Norska, Islandu, Chorvat­ ska a dalších, má tato organizace sil­ ný mandát k tomu, aby mohla hovo­ řit za evropské sestry. V současnos­ ti EFN podporuje spojování různých sesterských organizací z jednoho stá­ tu a zvyšování počtu členů národ­ ních organizací, aby byl její mandát ještě silnější.

EFN je velmi úspěšná při vytvá­ ření zájmových aliancí, např. při mo­ dernizaci směrnice č. 36/2005 o uzná­ vání kvalifikací se spojila se zástupci ostatních sektorových profesí (veteri­ náři, farmaceuti, lékaři, zubaři, archi­ tekti), aby bylo možné prosadit společ­ né cíle. V lobování u členů europar­ lamentu za prosazení zájmů sester je EFN taktéž úspěšná. EFN kontinuálně

mapuje situaci týkající se sester a ošet­ řovatelství ve všech členských státech EU. EFN často požádá své členy o do­ dání konkrétních informací k urči­ tému problému, které jsou pak vyu­ žity na půdě evropských organizací. Členové EFN využívají tuto organi­ zaci pro konzultaci určitého problé­ mu s ostatními členy EFN. Tím vzni­ ká velmi účinná síť pro spolupráci a komunikaci.

Dále je časté, že členové EFN požá­ dají EFN o oficiální podporu, například pokud národní vláda hodlá přijmout kroky, které by mohly vést k poškoze­ ní zájmů sester v dané zemi. Členové EFN se setkávají 2krát ročně, průběž­ ně od EFN dostávají přehled důležitých dokumentů týkajících se ošetřovatel­ ství v EU, které společně komentují.

Další informace mohou být nalezeny na www.efn.be. V kanceláři ČAS jsou dále k dispozici knihy mapující práci EFN v posledních 40 letech a vliv ses­ ter na politická rozhodování v Evropě (v angličtině).

Zapojení ČAS do mezinárodních projektů Účast v mezinárodních projektech je další důležitá část mezinárodních ak­ tivit ČAS. Společně s EFN se ČAS při­ pravuje na práci v projektu EU, který se bude týkat výměny zkušeností v ob­ lasti bezpečí a spokojenosti pacienta.

Již druhým rokem pracujeme s part­ nery ze třech dalších zemí EU na pro­ jektu, který je financován v programu Leonardo da Vinci. Tento projekt se zabývá vytvořením e-learningových kursů o možnostech moderních ne­ mocničních lůžek a přidružených pro­ blémech, a to ve všech 4 mateřských jazycích partnerů, aby zejména sestry měly k těmto informacím snadný pří­ stup. Forma připravovaného e-learni­ gového kursu se zdá být velmi interak­ tivní, zábavná, ale i informativní.

Zapojení do dalších mezinárod­ ních projektů je žádoucí a připravuje se, ale je k němu nutné zapojení dal­ ších pracovníků, kteří budou úkoly projektů plnit. Za práci v projektech často náleží spolupracovníkům fi­ nanční odměna.

Zástupci odborných sekcí a regionů ČAS jsou zváni na konference sester­ ských organizací v jiných zemích EU. Jednotlivé sekce ČAS participují v me­ zinárodních akcích ve svých oborech.

Příležitostné osobní setkávání s ko­ legy (např. při jejich návštěvách Pra­ hy) z jiných zemí je příjemným zpest­ řením a přináší nové podněty a pohle­ dy na sesterská témata.

zpravodaj ČAS

Mgr. Veronika Di Cara

Význam mezinárodní spolupráce pro ČAS Aktivní zahraniční spolupráce je pro české ošetřovatelství důležitá, mimo jiné se zahraniční kolegové sezná­ mí s českými sestrami, zdravotníky a zdravotnictvím. Tím se odstraňuje určitá bariéra, která zde v minulosti vznikla. Pro ČAS tato spolupráce zna­ mená kontinuální přísun informací, účast na rozhodování o sesterských otázkách, síť kontaktů, možnosti kon­ zultací a podporu.

Výzva a inspirace Do budoucna bych byla ráda, aby byl zachován současný rozsah spolupráce v rámci EU. Dále je nutné zintenzivně­ ní spolupráce na úrovni ICN, ale také mezinárodní spolupráce na regionální úrovni. K tomu je třeba více kolegyň, které k tomu mají chuť a komunikují v angličtině či v němčině.

Sestry z EFN

Mgr. Veronika Di Cara, prezidium ČAS, 4. 2. 2012

FLORENCE 4/2012 43

Errare humanum est

kauza 10

Úmrtí pacienta a základní otázky Zdravotnické zařízení je povinno o úmrtí pacienta bezpro­ středně informovat pozůstalé. Praxe bohužel ukazuje, že zdravotníci nejsou dostatečně zkušení v jednání s pozůs­ talými. Přitom právě nedobrá komunikace s pozůstalými vede ke stížnostem a trestním oznámením pro zanedbání péče a k požadavkům na potrestání zdravotníků.

Při řešení problému informace o úmrtí se musí rozlišit, zda se informace podává v době pracovní, či mimopracovní, zda se tak děje osobním jednáním, nebo jiným způsobem. V zásadě by s pozůstalými mělo být vždy jednáno osobně.

Kdo má jednat a podat informace

Jednat s pozůstalými by měl ten člen pečujícího týmu, kte­ rý je pro pozůstalé autoritou – primář oddělení a ošetřují­ cí lékař. Pokud pozůstalí poukazují na chyby v poskytova­ né péči, není vhodné, aby informaci podával lékař, který péči poskytoval. Sestra s rodinou jedná při předávání po­ zůstalosti. Informace lékaře a sestry by měly být v soula­ du. Rozporné nebo nepřesné informace pozůstalí chápou jako doklad chybné péče. Je nepřípustné, aby informace o úmrtí pacienta podával sanitář.

Kdy má být jednáno s pozůstalými

Oprávněný požadavek je, aby jednání proběhlo neodklad­ ně. Pokud je rodina přítomna při úmrtí, pak má být infor­ mována hned ošetřujícím lékařem. Pokud přítomna úmr­ tí není, oznámení je podáno jiným způsobem bez odkla­ du. Následně by měla být podána informace a vysvětlení při osobním jednání.

Koho informovat

Informace se podává osobám, které jsou přítomny v době úmrtí, nebo tomu, kdo je uveden jako kontaktní osoba

INZERCE

44 FLORENCE 4/2012

JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček

v chorobopise pacienta. Pokud není uvedena kontaktní osoba, pak je informována osoba blízká, zpravidla ta, která pacienta navštěvovala nebo která se za osobu blízkou ozna­ čila. Požadovat, aby se pozůstalí prokazovali občanským průkazem, je nutné pouze při předávání pozůstalosti.

Jak informovat

V mimopracovní době je kontaktní osoba informována telefonem, případně formou SMS a lze připustit i zaslání e-mailu. Následně je však vhodné informovat pozůstalé osobním jednáním.

V pracovní době je nejvhodnější osobní jednání.

Kde podat informace

Informace by měla být podávána na důstojném místě. Lze na pokoji zemřelého, pokud tam nejsou jiní pacienti. Nej­ vhodnější je pracovna primáře nebo ošetřujícího lékaře, případně pracovna vrchní sestry. Zcela nevhodné je podá­ vání informací o úmrtí na chodbě.

Obsah informace o úmrtí

Informace o úmrtí má obsahovat srozumitelné sdělení o zdravotním stavu, o způsobu léčby a zejména o konci ži­ vota s akcentací na to, že pacient neměl bolesti, neměl po­ cit dušnosti nebo žízně. Při podání informace je na místě pozůstalým sdělit, zda je požadavek klinika, aby zemřelý byl, či nebyl pitván. Pokud pozůstalí odmítají pitvu, pak je

nutné je informovat o postupu při odmítání pitvy, tj. sdě­ lit, kdo je oprávněn v této věci rozhodnout.

Při podávání informace o úmrtí je možné nechat po­ zůstalé nahlédnout do zdravotnické dokumentace. Infor­ mace o příčině smrti by neměly být rozdílné a již vůbec ne rozporné, pokud je podává klinik a následně pak patolog provádějící pitvu.

Pitva

Právní předpis stanovuje důvody, pro které se pitva pro­ vádí. Pitva se vždy musí provést u zemřelých dětí a u pa­ cientů, kde je jakákoliv námitka proti poskytované zdra­ votní péči. Pitva je nevyvratitelný doklad o kvalitě dia­ gnostického a léčebného postupu. Pitva může očistit lékaře a sestry, pokud jsou neoprávněně nařčeni z po­ chybení, které je v příčinné souvislosti se smrtí ošetřo­ vané osoby. Pozůstalí nemají nárok být přítomni prove­ dení pitvy. Pokud je to možné z provozních důvodů, je vhodné vyhovět pozůstalým, aby zemřelého viděli před provedením pitvy. Ošetření těla zemřelého je prováděno podle interních předpisů zdravotnického zařízení a ošet­ řovatelského standardu platného ve zdravotnickém zaří­ zení. O ošetření těla musí být proveden stručný zápis ve zdravotnické dokumentaci.

JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Šárka Rychtaříková (lubomir.vondracek@fnmotol.cz)

FLORENCE 4/2012 49

46 FLORENCE 4/2012