Florence 4-16 by Care Comm s.r.o.

4/16

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

duben 2016 / ročník XII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

rozhovor

Pomáhající profese si zaslouží úctu společnosti odborné téma

Evidence-based postupy v neurorehabilitaci spastické parézy recenzované články

Komunikace sester s pacientem na umělé plicní ventilaci z konferencí

Společně s AM Review přinášíme zpravodajství z X. kongresu primární péče časopis obsahuje recenzované články

odborné téma

Rehabilitace a fyzioterapie 51

editorial

Zdržujte se hříšné nečinnosti, aby vás nestáhla tíží svou do hlubokosti pekelné

obsah

florence 4/16

(Karel IV.)

o celý letošní rok si připomínáme výročí 700 let od narození českého krále a císa ře Svaté říše římské Karla IV. Tento vysoce vzdělaný a pokrokový státník se zapsal zla tým písmem nejen do naší historie, ale do historie celé Evropy. „Otci vlasti“ vděčíme my, Češi, za mnohé. Mimo jiné i za vlastní univerzitu, jejíž součástí byla od samého počátku i lékařská fakulta. Díky ní nacházíme v 15. století lékaře už nejen u královského dvora, ale i ve městech. Dnes je součástí Karlovy univerzity pět lékařských fakult, na kterých se kromě lékařů mohou vzdělávat i nelékařští zdravotničtí pracovníci v celé řadě oborů, mj. i v oboru fyzioterapie. A právě fyzioterapii a rehabilitaci jsme věnovali toto dubnové číslo. Dočtete se v něm například, jaké jsou evidencebased postupy v neurorehabilitaci spastické parézy, jak vypadá fyzioterapie v praxi nebo jaké služby a přístroje nabízejí pacientům v Rehabilitační nemoc nici Beroun. V rozhovoru s hlavní sestrou ČR Mgr. Alicí Strnadovou, MBA, jsme se zeptali, jaké změny přinese novela zákona č. 96/2004 Sb., a v rubrice Pro školy se dozvíte, co stálo za vznikem minimuzea v SZŠ Turnov. Ve spolupráci s AM Review vám tentokrát přinášíme obsáhlé zpravodajství z letošního X. kongresu primární péče, v němž se dočtete nejen, o čem se hovořilo v se sterské sekci, ale i to nejzajímavější, co zaznělo v lékař ských prezentacích. A protože naším cílem je vás nejen informovat a bavit, ale i vzdělávat, připravili jsme pro vás cyklus seminářů na téma Efektivní hojení ran, volba krytí podle spodiny rány. Konat se budou na pěti mís tech ČR a bližší informace o nich se dozvíte na našem webu http://www.florence.cz/vzdelavani/akce/, kde se na ně můžete také přihlásit. Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

Rehabilitační centrumci v berounské nemocni ci oceňují odborníci i lai

rozhovor 2 pomáhající profese si zaslouží úctu společnosti

seriál 6 sestry – manažerky a jejich role při řízení rizik 8 perličky

odborné téma rehabilitace a fyzioterapie

9 rehabilitační centrum v berounské nemocnici oceňují odborníci i laici 11 Fyzioterapie v praxi 12 evidence-based postupy v neurorehabilitaci spastické parézy 15 balneologie v lázních bechyně

recenzované články

18 problematika životního stylu studentů oboru všeobecná sestra 22 komunikace sester s pacientem na umělé plicní ventilaci

praxe

26 chrápání může znamenat vážný zdravotní problém 29 krycí materiály pro cévní vstupy

pro školy 34 na turnovské zdrávce najdete sbírku z historie ošetřovatelství

zprávy našich partnerů / z konferencí

36 sestry se učí, jak provázet rodiny s těžce nemocnými dětmi 37 Hojení ran lékárníky a farmaceuty zajímá 38 kongres primární péče oslavil desáté výročí 40 společný jmenovatel – „lékař první volby“ 41 Moderní léčba mění osud pacientů s ipF – klíč k naději drží v ruce praktičtí lékaři 42 U kterého pacienta má praktický lékař pojmout podezření na ipF? 42 prakticky o resuscitaci nejen pro praktiky

hojení ran

www.florence.cz Ročník XII., číslo 4, duben 2016 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 3. 2016 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

Soutěž na straně

44 použití aquacelu ag extra plus a polyuretanového krytí u bércových vředů žilní etiologie 46 personální inzerce 47 angličtina

rozhovor

florence 4/16

Pomáhající profese si zaslouží úctu společnosti S nedostatkem všeobecných sester, fyzioterapeutů a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP) se u nás v současné době potýká mnoho zdravotnických zařízení. Zvýšení jejich počtu chce Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) dosáhnout mj. i změnou stávajícího systému vzdělávání, kterou přináší novela zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, jíž by se měla v brzké době zabývat vláda. Na jaké další změny by se měli zdravotníci připravit, jsme se zeptali ředitelky Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ ČR a hlavní sestry ČR Mgr. Alice Strnadové, MBA.

Magda Hettnerová, redakce Florence V jaké fázi je nyní příprava novely zákona č. 96/2004 Sb.? Dnes (16. března 2016 – pozn. red.) jde novela zákona do porady vede ní, což znamená, že je vypořáda né vnitřní připomínkové řízení. Po schválení poradou vedení předáme tento materiál legislativnímu odbo ru MZ, který bude vypořádávat při pomínky z vnějšího připomínkového řízení, a poté bude materiál odeslán na příslušná místa. Kdy by se tedy mohl dostat k projednávání v Poslanecké sněmovně? Náš termín odeslání na vládu je březen/duben 2016. Pak už to tedy bude na zákonodárcích. Pokud ji schválí, kdy by mohla novela zákona začít platit? Naším původním záměrem bylo, že by mohla začít platit od roku 2018/2019, ale protože reagujeme na požadavky a potřeby praxe, do mníváme se, že by mohla začít platit už od září roku 2017. Jaké jsou hlavní změny, které přináší? Cílem této novely bylo především zjednodušit a zefektivnit vzdělávání pracovníků, kteří poskytují přímou ošetřovatelskou péči. Zaměřili jsme se proto na zdravotnické asistenty, které nově přejmenováváme na prak tické sestry a zároveň navrhujeme, aby v rámci své odborné způsobilos ti pracovali bez odborného dohledu. Zároveň tato novela umožní absol

ventům středních zdravotnických škol, aby zkrácenou formou studia – předpokládá se jednoleté studium na vyšší odborné škole – mohli zís kat kvalifikaci všeobecné sestry. Tato možnost bude platit i pro porodní asistentky a zdravotnické záchranáře, kteří si zkrácenou formou studia bu

vislosti vyhodnotit rámcové vzdělá vací programy středních a vyšších odborných zdravotnických škol v Praze, Brně, Ostravě a v Plzni a na základě výsledků těchto porovná ní stanovíme po dohodě s MŠMT a s Asociací vyšších odborných škol, jak konkrétně bude toto stu

Rádi bychom dali šanci studovat obor všeobecná sestra i těm uchazečům, kteří dnes, třeba z finančních důvodů, studovat nemohou. dou moci doplnit kvalifikaci tak, aby mohli pracovat na pozici všeobecné sestry. Dále vracíme vzdělávání dět ských sester na kvalifikační úroveň. Budou tedy mít stejné kompetence jako vystudované všeobecné sestry? Ano budou. Zároveň dbáme na to, aby byly naplněny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES. Jejich vzdělání bude s touto směrnicí kompatibilní a po absolvování zkráceného studia získají titul DiS. Směrnice hovoří o 4600 hodinách odborné výuky, poměrně rozdělené na teoretickou a praktickou část. Zvládnou je i studenti této zkrácené verze studia? Ano. Intenzivně jednáme s Minis terstvem školství, mládeže a tělo výchovy ČR (MŠMT) a samozřejmě i se zdravotnickými školami na změ ně rámcových vzdělávacích pro gramů. Nechala jsem si v této sou

dium vypadat. Také předpokládá me, že uchazečům, kteří jsou již v praxi, bude umožněna i kombino vaná forma studia a do praxe se jim bude započítávat i to, co již absolvo vali v rámci své činnosti pro posky tovatele zdravotních služeb. Neobáváte se poklesu kvality všeobecných sester? Přeci jen pokud si budou moci vybrat, zda se přihlásí k tříletému studiu, nebo k jednoleté nástavbě po střední zdravotnické škole, tak jejich volba bude asi poměrně jasná. Tuto námitku slýchám často. Prá vě proto pracujeme na tom, aby se změnily už rámcové vzdělávací pro gramy na středních zdravotnických školách. Letos to zřejmě už nestih neme do začátku nového školního roku, ale myslím si, že od příštího školního roku by už mohly fungo vat. Samozřejmě uchazeč, který se bude ke zkrácené formě studia hlá sit, bude muset během toho roku splnit všechna kritéria, která budou

rozhovor

požadována. Bude mít na vybranou, jak to zvládne, ale rádi bychom tím to krokem dali šanci studovat obor všeobecná sestra i těm uchazečům, kteří dnes, třeba z finančních dů vodů, nemohou. Samozřejmě však budeme dbát na to, aby uchazeči splnili všechny požadavky. Zvládnou školy uspokojit zájem uchazečů? Zpočátku očekáváme velký zájem, ale tím, že studium bude jednoleté, bude i vyšší obrat studentů. Mys lím si, že střední zdravotnické školy i vyšší odborné školy mají kapaci tu na to, aby postupně vyšly všem uchazečům vstříc. Možnost jednoletého zkráceného studia budou mít tedy pouze absolventi středních zdravotnických škol? Ano. Pro uchazeče z nezdravotnic kých oborů platí standardní doba studia tří let buď na vyšší odborné škole, nebo v bakalářském studij ním programu na vysoké škole. Do jaké platové třídy budou absolventi zkráceného studia spadat? Do stejné platové třídy, jako jsou za řazovány všeobecné sestry s absol vovaným vzděláním na VOŠ. Vysokoškolské studium, jak je nastaveno nyní, se ale nezmění? To zůstane zachováno. Někdy jsem za tento krok zkráceného studia kri tizována, neboť tato možnost exis tuje už dnes v rámci školského zá kona, ale z praxe víme, že se tak ne děje. Zvláště na vyšších odborných školách tomu tak není, a proto tuto možnost explicitně uvádíme v nove le zákona. Současně s tím chceme rozpracovat metodické pokyny, jaký bude postup přijímání uchazečů, jaké budou požadavky na absolven ty i jak bude vypadat samotný stu dijní program. Chtěla bych upozor nit, že i vysoké školy mají dnes mož nost započítávat předchozí studium a za splnění určitých podmínek při jímat uchazeče na základě jejich žá dosti do vyšších ročníků. V praxi to umožňuje například Jihočeská uni verzita v Českých Budějovicích. Neuvažovali jste o nějakém zvýhodnění těch sester, které absolvují celé vysokoškolské studium, oproti absolventům jednoleté nástavby? Určitě ne. Myslím si, že jednoleté stu dium bude také náročné a my musí

me hlavně zareagovat na požadavek, aby se absolventi co nejrychleji do stávali do zdravotnických zařízení. Nicméně systém vzdělávání je jen jedním z mnoha důvodů, proč dnes nejen sestry ve zdravotnictví chybějí. Ano. To, co mě trápí, je nedostateč né finanční ohodnocení sester, jejich pracovní podmínky a jejich vyso ká fyzická i psychická zátěž. To jsou důvody, proč nám sestry odcházejí mimo obor nebo do zahraničí. Ve shodě s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Bc. Dagmar Žitníkovou se snažíme najít řešení, aby nebyl takový pro pastný rozdíl mezi mzdou a platem a aby byla nastavena pravidla, že po kud se zvyšují platy, tak aby se zvý šily stejně ve všech zdravotnických zařízeních, bez ohledu na to, zda jde o příspěvkovou organizaci přímo řízenou MZ ČR, nebo o privátní zdra votnický subjekt. Máme signály, že pokud se plošně zvyšují platy, tak za tímco v přímo řízených organizacích se tak stane, v privátním sektoru se to nestane vždy, a platy se pak liší o pět až šest tisíc korun, což podle mě není správné. Nemluvě o tom, že jsou platy ve zdravotnictví nízké. Proto jednáme s panem ministrem zdravotnictví o tom, aby byla nasta vena kritéria pro pravidelnou valori zaci mezd a platů. To by sestry a ostatní nelékaři jistě ocenili. A co pracovní podmínky? Co se těch týče, tak mám možná hodně ambiciózní plány a zatím bych je nerada detailně zveřejňova la. Nicméně si myslím, že bychom mohli hovořit třeba o nějaké zkráce né pracovní době za plný plat nebo o dřívějším odchodu do důchodu. S ohledem na prodlužující se věk odchodu do důchodu je podle mého názoru již nyní jasné, že sestry ne budou moci vykonávat například profesi sestry u lůžka do 65 let. Jsem přesvědčena o tom, že pomá hající profese jsou společensky po třebná záslužná povolání a společ nost by je měla jako taková ocenit. Mimo jiné zejména těmito změna mi. Velmi bych se o to zasazovala. Nedostatek sester a ostatních nelékařů pociťují snad všechna zdravotnická zařízení. Scházejí však přesná data, kolik jich skutečně chybí. Pracuje se na jejich získání? To bylo jedno z „překvapení“, která na mě po příchodu na ministerstvo čekala. Chtěla jsem aktuální data,

abychom si mohli udělat předsta vu o tom, kolik NLZP reálně v praxi schází, ale ukázalo se, že data chybě jí. Nějaká sice máme od ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statisti ky ČR – pozn. red.), ale ta přicházejí se zpožděním a neobsahují pro nás potřebné informace. Proto jsem loni v říjnu uspořádala dotazníkový sběr dat ve zdravotnických zařízeních. Bohužel, návratnost byla jen 47 %, takže o validních výsledcích nemů žeme hovořit. Chápu obavy někte rých poskytovatelů zdravotních slu žeb, které jsem potom zachytila, že měli obavu z toho, jak budeme s tě mito daty dál nakládat, a to i přes to, že jsme garantovali, že je to čis tě z těchto důvodů. Nicméně v tuto chvíli je v Poslanecké sněmovně ve třetím čtení návrh novely zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních služ bách, v němž se hovoří mj. i o vzniku Národního registru zdravotnických pracovníků (NRZP). Tento nový re gistr by nám již měl poskytovat data,

Kdo je

Mgr. Alice Strnadová, MBA Po maturitě pracovala jako všeobecná sestra na gynekologickém, posléze urologickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, kde se po dalším vzdělávání stala vrchní sestrou. Od roku 2000 v nemocnici vedla oddělení individuálního programu péče. Vystudovala vysoké školy v oblasti veřejné správy a andragogiky, získala tituly Mgr. a MBA. Od roku 2007 byla vedoucí katedry managementu a řízení Ústavu práva a právní vědy. O rok později se stala odbornou asistentkou na 1. LF UK v Praze. Působila též jako předsedkyně sekce primárních sester České asociace sester (ČAS) a v roce 2015 ji ministr zdravotnictví MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, jmenoval ředitelkou Odboru vzdělávání a nelékařských profesí MZ ČR a hlavní sestrou ČR po Mgr. Aleně Šmídové, která k 1. dubnu 2015 z funkce odstoupila.

seriál

florence 4/16

Sestry – manažerky a jejich role

část 3.

při řízení rizik

manažerské dovednosti sester

Profesionální řízení rizik patří nesporně mezi kompetence sester – manažerek. To, že rizikové aspekty jsou součástí práce všech sester, není třeba zdůrazňovat. Zjištění, že nějaký „rizikový“ rozměr má vše, co sestra dělá, však může být překvapením. Snahou tohoto článku je komplexně poukázat na oblasti, kde na sestry při jejich práci rizika číhají, a také definovat roli sester – manažerek v rámci tzv. „risk managementu“.

Zuzana Hekelová, lektorka, publicistka a konzultantka www.vase-lektorka.cz

roblematika rizik ve zdra votnictví přitom úzce sou visí s kvalitou poskytované zdravotní péče a také s ob lastí bezpečnosti pro všechny, kdo se procesu poskytování této péče jakkoliv účastní (obr. 1). Všechny oblasti rizik, které se týkají zdravotnických pracovišť, lze rozdělit do tří skupin, a sestry hrají svoji roli v každé z nich: → Zdraví a bezpečnost klientů (pacienti a jejich doprovod). → Zdraví a bezpečnost zdravotnic kých pracovníků. → Bezpečnost a kvalita majetku a prostředí zdravotnických zařízení.

– aspekt kvalifikace ošetřovatel ského personálu – celou řadu úkonů totiž může „lege artis“ provádět buďto sestra, která je oprávněna pracovat samostatně, nebo personál s nižší kvalifikací, ale takzvaně pod dohledem. Jistě to může být v každodenní praxi někdy obtížné dodržet, zároveň je však jasné, že zde může být potenciálně blízko k rizikům. → Kvalita v oblasti konvenience – ta je široce chápána jako „vše ostatní kromě odborné zdravotní péče“: – komunikace mezi zdravotníky (sestrami) a klienty (pacienty i je jich doprovodem) – a to všechny její aspekty jako obsah, vhodná forma, množství, odborná úro veň, načasování, úplnost, naslou chání a citlivé dotazování,

Obr. 1

rizika

kvalita

Vzájemný vztah rizik, kvality péče a oblasti bezpečnosti ve zdravotnictví

bezpečnost

Toto jsou oblasti, nad kterými by měly sestry – manažerky bdít: → Kvalita péče jako taková má dale ko širší rozsah, než se může zdát. Spadá sem mimo jiné: – dostatečné vyslechnutí pacienta zdravotníkem, zabránění zane dbání rehabilitace nebo chybám v dokumentaci, – zabránění možnosti záměny pa cientů nebo záměny vzorků bio logického materiálu, – péče o správnou medikaci – a to co do dávkování, načasování, ve spolupráci s lékaři poskytnutí in formací o možných komplikacích (kontraindikacích, alergiích atd.), – při hospitalizaci jde o péči o de kubity (prevence i řešení), stravu a pitný režim, adekvátní větrání, prevenci pádů, předcházení no zokomiálním i jiným sekundár ním infekcím,

foto: profimedia

1. Zdraví a bezpečnost klientů (pacienti a jejich doprovod)

seriál

– hygienická úroveň zdravotnic kých zařízení, – strava a pitný režim – prevence malnutrice a dehydratace, – bezpečnost pacientů v nemocni cích – prevence ohrožení nežá doucími návštěvami, majetkovou trestnou činností a podobně. → Etika péče a platná legislativa – prostupuje každodenní činností sester často ruku v ruce s riziky: – etické kodexy: Etický kodex práv pacientů (11 bodů) není jediný – kromě něj existují i další, které je také dobré znát (týkají se spe cifických pacientských skupin – senioři, děti, hospitalizovaní, psy chiatričtí nebo tělesně postižení pacienti aj.). Tyto kodexy mají sice jen charakter doporučení, je jich dodržování ale může pomoci zabránit mnoha rizikům. – platná legislativa: v dubnu 2012 například vstoupil v účinnost zá kon č. 372/2011 Sb., o zdravot ních službách, ve kterém se obje vily mnohé body z výše zmíněné ho etického kodexu a od té chvíle začaly být právně vymahatelné! To přineslo významnou změnu do vztahů mezi zdravotníky a pa cienty. – prevence stížností a soudních sporů, které stále přibývají. Větši na stížností se – možná překvapi vě – týká komunikace. A většinou jde o stížnosti na nedostatek in formací nebo nevhodnou formu komunikace. A většina těchto ne žádoucích situací v praxi vzniká z nedorozumění mezi zdravotníky a jejich pacienty – tedy zbytečně. → Rizika v nakládání s údaji o pacientech – bezpečnost v oblasti IT – nutnost péče o zabezpečení počítačů a citlivých údajů v nich, – nevědomý únik informací – nevě domé „podřeknutí se“ (nevhodná konverzace sester v přítomnosti pacientů nebo doprovodu), – ponechání dokumentace bez kontroly (na stole v prázdné ses terně apod.), – chyby při elektronickém zpraco vávání dat, které mohou mít dale kosáhlé důsledky, – prevence pochybení v identifika ci pacientů (čipy, dvojité jištění, pečlivost).

2. Zdraví a bezpečnost zdravotnických zaměstnanců → Bezpečnost práce a pracovního prostředí – zodpovědnost sester – manaže rek v oblasti proškolování jejich

–

→ –

podřízených v oblasti bezpeč nosti práce, prevence násilí ze strany pacien tů, ev. školení v sebeobraně (podle typu oddělení). Riziko přenosu infekce/choroby monitoring manipulace s biolo gickým materiálem, prevence obousměrného přenosu infekce mezi zdravotníky a pacienty. Rizika plynoucí z nedokonalých informačních toků garance funkčního toku informa cí mezi všemi členy zdravotnic kého týmu jako prevence chyb.

plexitě. Jaké podoby může tato role v praxi mít? → Šiřitelka: sestra – manažerka stále buduje u svých podříze ných vědomí rizikových oblastí i konkrétních rizik a tím zvyšuje jejich tzv. „rizikovou gramotnost“. Zároveň je učí rizikům předchá zet a také účinně řešit nastalé nežádoucí situace. → Korektiv: účinně zasahuje, kdy koliv si uvědomí, že nějaká ri ziková oblast není dostatečně ošetřena, a takové situace buď sama řeší, nebo na ně upo

Sestra – manažerka má budovat u svých podřízených vědomí rizikových oblastí i konkrétních rizik a tím zvyšovat jejich tzv. „rizikovou gramotnost“. To je možná jeden z nejdůleži tějších a zároveň nejopomíje nějších bodů! A zde mohou se stry – manažerky hrát klíčovou roli. → Dodržování legislativy v oblasti zaměstnávání zdravotníků – například vyhláška č. 271/2012 Sb. (zdravotní omezení pro výkon práce zdravotníka), prevence ko rupce a další.

3. Bezpečnost a kvalita majetku a prostředí zdravotnických zařízení Tato skupina rizik se týká práce ses ter – manažerek jen nepřímo, a pro to se jich dotkneme stručně. Rolí sester ve vedoucích pozicích by zde mělo být nejspíše aktivní poukazo vání na případné nedostatky: → Budovy – technický stav budov zdravotnic kých zařízení. → Vnitřní prostředí – bezbariérovost, protiskluzová úprava, kvalitní úklid, značení. → Vnější prostředí – náledí, záplavy, lavičky, odpadko vé koše, hluk, hmyz. → Pojištění a finanční aspekty sou visející s činností zdravotnického zařízení.

Role sester – manažerek v kontextu řízení rizik Sestra – manažerka nemá sice pří mé řízení rizik mezi svými hlavní mi kompetencemi a až na výjimky systém řízení rizik aktivně nevy tváří, přesto (nebo právě proto) by si měla být jasně vědoma své role v této oblasti – a to v její plné kom

zorňuje a domáhá se řešení, pokud situace přesahuje její kompetence. → Garant: v oblasti, kterou řídí, ať je jakkoliv veliká, působí jako garant toho, že na rizika bude brán pro fesionální zřetel. → Vzor: s ohledem na své přímé podřízené i ostatní kolegy by měla být vzorem pro ostatní v oblasti prevence a zvládání rizik. → Aktivní činitel: ve všem, co tu po stupně zaznělo, by měla hrát svo ji roli aktivně – tedy nečekat, až se něco stane, ale daleko spíše nežádoucím rizikovým situacím předem zabránit, aby se pokud možno vůbec nestaly. A to buď přímo, nebo tím, že na ně bude poukazovat.

Literatura: 1. keclíková k. systém řízení rizik jako součást integrovaného systému managementu kvality ve zdravotnictví. zlín: Univerzita t. bati ve zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, 2012 2. Gladkij i, Heger l, strnad l. kvalita zdravotní péče a metody jejího zlepšování. brno: institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1999 3. Škrla p, Škrlová M. řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. praha: Grada publishing, 2008 4. Gladkij i. Management ve zdravotnictví. brno: computer press, 2003 5. kolektiv autorů. aktuální problematika managementu – sborník přednášek. brno: národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008

perličky

florence 4/16

výročí

anekdota

pozvánka 22. dubna 2016 Velké Bílovice

Dne 7. dubna slavíme Světový den zdraví. Slaví se od roku 1950 z rozhodnutí Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 1949 ve výroční den založení WHO v roce 1948.

výroky slavných

„Chůze je nejlepší možné cvičení.“ Thomas Jefferson (1743–1826) byl třetí americký prezident a hlavní autor deklarace nezávislosti.

krátce

4. ročník ON IN UNDER SKIN 2016 krátce

Zaměstnavatelé ve zdravotnictví odmítají požadavek odborů na srovnání výdělků ve veřejných a soukromých nemocnicích. Považují to za zasahování do řízení zdravotnických zařízení, které by mohlo deformovat trh práce. Šéfové asociací nemocnic chtějí o situaci jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). (ČTK)

Informační technologie pomáhají

Za 50 let transplantovali v IKEM 5778 ledvin

v sobotu 12. března se v pražském kongresovém centru konala již 16. konference inspO – internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami. v jejím rámci bylo mj. předáno i několik cen. cenu rafael nadace vodafone získala online aplikace včelka, která zlepšuje úroveň čtenářských dovedností a pomáhá zejména dětem s dyslexií. (tz)

program transplantací ledvin v pražském ikeM má na svém kontě za 50 let existence na 5778 transplantovaných ledvin a 5084 prodloužených či zkvalitněných životů. první operaci tu provedli v roce 1966, kdy čtyřiadvacetiletému karlu pavlíkovi voperovali ledvinu, kterou mu darovala jeho matka. byla to první taková operace v tehdejším československu i východní evropě. (ČTK)

nové knihy

náš

Základy arteterapie Rozšířené vydání Štandardizácia v ošetrovateľstve Viera Hulková, Grada publishing, a. s., 232 s., 349 kč Standardy v ošetřovatelství jsou jako normy kvality péče jedním z měřítek hodnocení kvality ve zdravotnických za řízeních. Jejich revize a ak tualizace jsou důležitým kro kem k udržení kvality péče o nemocné a úrovně vzdělání personálu. Kniha je ve slo venštině.

Jaroslava Šicková-Fabrici, portál, 336 s., 419 kč Kniha nabízí přehled teoretic kých východisek arteterapie a vyčleňuje cílové skupiny klientů, pro něž je vhodná. Nové vydání bylo doplněno o otázky arteterapeutického výzkumu, významu a využití výtvarných materiálů a médií v arteterapii a o otázky priorit a standardů současného ar teterapeutického vzdělávání v českém, slovenském i ev ropském kontextu.

Rodičům na nejhezčí cestu Zdeněk Matějček, Pavel Karger, Marie Pokorná, portál, 196 s., 299 kč Kniha věnovaná prvním dnům, měsícům a rokům ži vota dítěte přináší informa ce o normálním vývoji, ale i o tom, co zdravému vývoji překáží nebo co ho ohrožu je. Kniha obsahuje kromě informací a rad ke konkrét ním obdobím ucelené partie o pohybovém vývoji dítěte a předcházení jeho poru chám, o zásadách správné výživy a aktuální program očkování.

První pomoc pro každého 2. doplněné vydání Michal Daniel Petržela, Grada publishing, a. s., 104 s., 139 kč Kniha obsahuje nejnovější poznatky z oblasti poskytová ní první pomoci a je rozšířena o problematiku poskytování pomoci malým dětem. Její čtenáři se naučí poskyto vat kvalitní a efektivní první pomoc.

fota: archiv, rehabilitační nemocnice beroun; autor anekdoty: tomáš polák

tip

rehabilitace a fyzioterapie odborné téma

Rehabilitační centrum v berounské nemocnici oceňují odborníci i laici Málokteré zdravotnické zařízení u nás se může pochlubit tím, že patří k nejlépe vybaveným. Rehabilitační centrum Rehabilitační nemocnice Beroun jedním takovým je. Kvůli jeho zázemí, nabídce služeb i přístupu k pacientům je vysoce hodnotí nejen samotní pacienti, ale i odborníci. A v čem tkví jeho úspěch? Především v komplexnosti nabízených služeb a ve vysoké úrovni přístrojového i personálního vybavení, které je řadí na špičku rehabilitačních zařízení nejen ve Středočeském kraji.

Vlasta Dolejšová, mluvčí Rehabilitační nemocnice Beroun, www.nemocnice-beroun.cz

ehabilitační centrum Re habilitační nemocnice Beroun poskytuje všech ny formy medicínské re habilitace, a to jak lůžkovou, tak ambulantní formou. Konkrétně jde o všechny formy léčebné tělesné výchovy, manuální terapii, fyzikální terapii, ale i ergoterapii, vodoléč bu a služby klinického psychologa a logopeda. Nabízí lůžka včasné lé čebné rehabilitace, která zajišťuje oddělení vnitřního lékařství včet

ně intenzivní péče v rámci akutní péče. Kromě toho má i ambulantní část včetně specializovaných am bulancí a fyzioterapie a také kvalitní protetickou provozovnu. Centrum má také k dispozici kineziologickou laboratoř určenou k objektivizaci i terapii poruch hybnosti, léčebný ultrazvuk, laser, magnetoterapii, rá zovou vlnu, přístrojovou terapii oto ků, krátkovlnnou diatermii, termote rapii, kryoterapii a mnoho dalšího. Mimo to nabízí i kvalitně vybavenou ergoterapeutickou dílnu, v níž pa cienti vyrábějí pod dohledem er goterapeutek z různých materiálů nevšední výrobky a pacientům je k dispozici i moderní tzv. cvičný byt

vybavený speciální kuchyňskou lin kou s nastavitelnou výškou, což je výhodné pro nácvik běžných domá cích činností vozíčkářů.

Nejlepší zaměstnanci jsou odměňováni Nejen Rehabilitační centrum, ale celá Rehabilitační nemocnice Be roun prošla od privatizace v roce 2007 rozsáhlou revitalizací, která přinesla nejen pacientům, ale i per sonálu moderní a komfortní zázemí. Pacientům Rehabilitačního centra je dnes k dispozici celkem 150 lůžek v jedno- až třílůžkových pokojích, které mají vlastní sociální zařízení a jsou vybaveny moderními elektric

odborné téma rehabilitace a fyzioterapie

florence 4/16

Evidence-based postupy v neurorehabilitaci spastické parézy Neurorehabilitace hraje nezastupitelnou roli v organizaci péče o pacienty po získaném poškození mozku, k jejichž disabilitě nejvíce přispívají negativní příznaky syndromu horního motoneuronu. U těchto pacientů jsou rehabilitační postupy indikovány především ve vztahu k hlavním faktorům získané disability. Kombinace jednotlivých přístupů se mění v průběhu vývoje centrálních příznaků a zcela zásadní je odlišit terapeutický přístup v pseudochabém a ve spastickém stadiu.

okud se neobjeví svalová hyperaktivita, lze s dob rým efektem využívat ši roké spektrum komplex ních terapeutických postupů. Jak mile u pacienta nastoupí spastické stadium, je nutné nejvíce postižené segmenty vyšetřovat a postupovat analyticky ve vztahu k funkci konče tiny (kolektiv autorů, 2014). Komplexní léčbu pacientů s pro jevy syndromu centrálního moto neuronu (Gracies, 2005) – parézou, svalovou hyperaktivitou a zkráce ním měkkých tkání – poskytujeme v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Pra ze (ÚVN) v rámci Centra spastici ty, kde realizujeme koncept léčby spastické parézy podle Jeana-Mi chela Graciese. Spektrem nemoc ných a cílovou skupinou jsou do spělí pacienti po získaném akutním poškození mozku. Především jsou to pacienti v různém stadiu po cév ní mozkové příhodě s klinicky vyjá dřenou spastickou parézou horní a dolní končetiny, dále po úrazech, tumorech atd. Základem vyšetření je zhodno cení spastické parézy „Five-step clinical assessment in spastic paresis“ (Gracies, 2010). Vyšetřuje se v daných segmentech: 1. pasivní rozsah pohybu, 2. úhel zárazu nebo klonu a stupeň spasticity dle Tardieuho škály, 3. aktivní rozsah pohybu, 4. frekvence rychlých alternujících pohybů, 5. subjektivní

a objektivní hodnocení funkce. Pro objektivní zhodnocení funkce pa retické horní končetiny využíváme Modifikovaný Frenchayský test paže, který je založen na provede ní deseti manuálních činností. Ten to test je hodnocen na škále 0–10 (hodnotí se kvantita a kvalita pro vedeného úkolu). U dolní končetiny využíváme test rychlosti chůze na 10 m, který je modifikovatelný dle potřeb pacienta (chůze rychlá/po malá, typ kompenzační pomůcky). Na základě provedených vyšetření vytipujeme klíčové svaly k cílené terapii. Racionální je soustředit se

mistrukturovaném rozhovoru pa cienta s terapeutem. Hodnocení se zaměřuje na tři základní oblasti: se beobsluhu, produktivitu a volný čas. Na škále 1–10 hodnotí pacient sub jektivně výkon, důležitost a spokoje nost. Ve výsledku jde o identifikaci problémových oblastí a poté nasta vení vhodných cílů terapie, ke které slouží Škála dosažení cíle (z angl. Goal attainment scailing, GAS). Jed ná se o metodu stanovující subjek tivní hodnoticí škálu s cílem kvan tifikovat změnu funkčního stavu vzhledem k předem definovanému cíli (Kiresuk a Sherman, 1968, Říha

Pro výsledný léčebný efekt v rehabilitaci je rozhodující řádná diagnostika a klasifikace dle standardizovaného vyšetřovacího protokolu. na konkrétní segment nebo funkci dle preferencí pacienta. Vzhledem k tíži postižení se zaměříme na hor ní nebo dolní končetinu. Po prvním sezení pacient odchází seznámen s postupem plánované terapie, sys témem kontrol, svaly vytipovanými k případné aplikaci botulotoxinu a poučen o nutnosti denní autotera pie v podobě protahovacích cvičení (obr. 1) více spastických antagonis tů a posilovacích cvičení více pare tických agonistů. Zpravidla je léčba cílena na dva až tři svaly v prefe rovaných segmentech (Říha et al., 2015). Před nastavením léčebné strategie, v našem případě ucelené ho neurorehabilitačního programu, je nutné ujasnit si reálné cíle pa cienta. Pro analýzu problémových oblastí využíváme na našem pra covišti Kanadské hodnocení výkonu zaměstnávání (z angl. Canadian Occupational Performance Measu re, COPM), které je založeno na se

a Dvořáková, 2015). Pacienti v rám ci rehabilitačního procesu mají vyš ší motivaci, pokud jsou jejich cíle zřetelně definovány a jsou ve shodě s požadavky na fungování v běžném životě (Hart a Evans, 2006, Siva raman, 2003). Klademe důraz na aktivní spolupráci všech zúčastně ných v rámci interprofesního týmu a pacienta, který je vázán dohodou o spolupráci a informovaným sou hlasem (Gracies, 2010, Hoskovcová a Gál, 2012). Tato kombinace dia gnostických a léčebných procedur, včetně intervenčních, tak vykazuje velmi dobrý efekt. S odstupem jednoho měsíce pro vádíme kontrolní vyšetření v rámci rehabilitační konference za účasti indikujícího a aplikujícího lékaře, ergoterapeuta a fyzioterapeuta. Dle protokolu znovu testujeme tréno vané svaly, a pokud jsou k indikaci, následuje samotná aplikace botu lotoxinu s využitím EMG stimula

foto: autoři

Mgr. Tereza Sádlová, MUDr. Petra Dvořáková, Oddělení rehabilitace a fyzikální medicíny, ÚVN Praha MUDr. Michal Říha, Ph.D., MBA Oddělení rehabilitace a fyzikální medicíny, Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN Praha

odborné téma rehabilitace a fyzioterapie

Balneologie v Lázních Bechyně Balneologie (balneo = lázeň, lázeňský, logos = nauka) je soubor léčebných postupů s využitím léčebných prostředků, které mají své specifikum pro konkrétní místo. V Lázních Bechyně, které se zaměřují na pohybový aparát, je jednou z významných procedur slatinná koupel či obklad.

Jitka Chlupáčová, aromaterapeut, lymfoterapeut, masér v lázních bechyně

fota: archiv

ako první popsal účinky bal neologie již v 16. století Pa racelsus. Později přinesli poznatky o účincích slatin ných koupelí Napoleonovi vojáci po návratu z tažení v Egyptě a Napo leonův nejmladší bratr Jérôme Bo naparte pro ně poté nechal vystavět lázně. Od 19. století jsou pak láz ně houfně zakládány v evropských zdravotních střediscích. Některé země, jako například Skotsko nebo Irsko, využívají sušenou a stlačenou slatinu i pro vytápění svých domů nebo k vaření. Rašelina je také pou žívána i při výrobě sladové whisky. S trochou nadsázky lze říci, že cesta rašeliny do bechyňských láz ní začíná v pozdních čtvrtohorách. Ne každá rašelina je totiž vhodná k léčebným účelům. Rašelina musí mít určité potřebné fyzikální vlast nosti (schopnost zadržet a přenášet teplo) a také určité chemické slo žení (přítomnost huminové kyse liny, pryskyřic, aromatických látek a další). Rašelina, kterou používáme v Lázních Bechyně, je tak kvalitní, že odborným rozborem v ní najde te např. pylová zrnka rostlin, kte ré na našem území rostly v dávné minulosti. Patří proto k nejlepším v České republice i ve střední Evro pě. Podléhá přísným pravidelným kontrolám, a to ložiskem přírodního léčivého zdroje počínaje až ke kom plexní analýze peloidu (peloidy jsou látky vznikající v přírodě geologic kými pochody a ve směsi s vodou se používají jako koupele či zábaly). Tato rašelina obsahuje huminové kyseliny, které otevírají póry, a má také hojnost vosku a pryskyřice. To vedlo Lázně Bechyně k zamyšlení, zda kromě pohybového ústrojí ne léčit také ženské choroby. Rašelina pochází z Komárovského blata, kde je balneologicky nejcennější ložis ko čisté rašeliny s kyselostí (pH) 4,5–5,5. Těží se tu už od roku 1905. Každé lázně musejí mít svůj léčebný

zdroj a pro Lázně Bechyně jsou prá vě Komárovská blata tím, co dělá naše lázně lázněmi. To je také dů vod, proč je třeba toto unikátní pří rodní bohatství chránit. V Lázních Bechyně využíváme rašelinu k tradičním lázeňským procedurám, jako jsou např. slatin né koupele, zábaly apod. Rašelina vytvoří v klidové poloze kolem po nořeného těla už za minutu obalo vou termickou vrstvu, v níž dochází k rovnoměrnému odevzdávání tep la s velkou intenzivní reakcí na celý organismus. Slatina má také proti zánětlivé, antibakteriální, termické, spasmolytické i analgetické účinky. Vzhledem k tomu, že kůži také říká me „třetí ledvina“, protože epitelové buňky jsou selektivně propustné, můžeme si domyslet, jaké pocho dy probíhají v lidském těle přiklá dáním rašelinových zábalů. A aby bylo zřejmé, čím je rašelina, kterou v Lázních Bechyně používáme, uni kátní, přikládám hodnocení z Balne ologického ústavu Univerzity Karlo vy ze dne 12. prosince 1939:

V Lázních Bechyně využívají rašelinu k tradičním lázeňským procedurám, jako jsou např. slatinné koupele, zábaly apod.

Jako první popsal účinky balneologie již v 16. století Paracelsus

Dle chemického rozboru Státního geologického ústavu v Praze (autor Dr. Václav Veselý, rada Stát. geologického ústavu) jedná se u slatiny používané v lázních v Bechyni o převážně vegetabilní slatinu, která obsahuje hojnost organických látek (humusových kyselin, pryskyřic, vosku, huminu apod.), Bitumena (vosk, pryskyřice) jsou nositeli estrogenních účinných látek, kterým se přikládá účinek při ženských chorobách. Humusové kyseliny mají účinek adstringující, čímž usnadňují otevření potních pórů v pokožce a také zvyšují absorpci kůže. Ale slatina tato obsahuje značné množství ve vodě rozpustných anorganických sloučenin, léčebně významných. Tato chemická vlastnost slatiny v Bechyni užívané tvoří podstatnou složku její léčebné účinnosti, stejně jako její vlastnosti fysikální: veliká bobtnavost, stabilita suspenze (pomalá sedimentace) s malou tepelnou vodivostí. V důsledku těchto předností hodí se tato slatina velice dobře k přípravě tepelných koupelí i obkladů slatinných, jak konečně mnohaletá praktická zkušenost s tímto peloidem nepochybně prokázala. Přednosta balneol. ústavu prof. Dr. Eduard Cmunt. KLINICKÁ INDIKACE PELOIDU: Peloid je pro svoje fysikální vlastnosti velmi výhodným materiálem pro přípravu obkladů, zábalů, polovičních a hlavně celkových koupelí, kterými bude možno teplo dávkovat hypertermii až asi do 47 °C délkou koupele a volbou vrstvy peloidní koupele nad tělem asi do 30 cm, patří mezi humolity, z kterých teplo prostupuje nejlineárněji, nejšetrněji. Čas aplikace zábalu i koupele: 15 minut, následně 15 minut suchý ovin. Všeobecné kontraindikace: srdečně-cévní indispozice, varixy, akutní horečnatá onemocnění aj. omezení, která vždy určuje lékař. Indikace: M. B., R. A., poúrazové stavy, spasmata, neuromyalgie, celkové vyčerpání organismu, dop. rychlejší regenerace, „pohladí“ i zevní lymfatický systém.

Předplaťte si Florence a získejte poukaz k nákupu vstupenek na koncerty FOK v hodnotě 1200 Kč

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

Kód nabídky

FLO16FOK uvádějte při objednávce

Standardní roční předplatné

570 Kč

symfonický orchestr FOk představuje jednu z páteřních institucí kulturní infrastruktury hlavního města prahy. charakteristiky smetanovy síně a unikátnost Obecního domu spoluvytvářejí nezaměnitelný profil orchestru i činnosti celé instituce. v letošní 81. koncertní sezóně budou hosty například Hisako kawamura, kateřina kněžíková nebo eroica.

předplatné objednávejte na www.florence.cz nabídka s kódem FLO16FOK platí do 1. 5. 2016 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. změna dárku vyhrazena.

recenzované články

Problematika životního stylu studentů oboru Všeobecná sestra Souhrn:

Klíčová slova:

V současné době se stále řeší problematika životního stylu. Dodržení zásad zdravého životního stylu se ve velké míře podílí na zdraví jedince. Z hlediska náročnosti studia nelékařských zdravotnických oborů je vhodné poukázat právě na studenty, jejichž životní styl je ovlivňován řadou faktorů, a to z hlediska faktorů samotného studia, ale i náročnosti profese. Na základě dotazníkového šetření u studentů oboru Všeobecná sestra byly zjištěny faktory, které poukazují na zajímavá fakta. Z každé tematické oblasti byl vybrán jeden faktor, který se nejvíce podílel na ovlivnění životního stylu studentů. Jako problematické se projevily způsob bydlení během studia, přivýdělek během studia, stresová zátěž, nedostatečná pohybová aktivita a neznalost svých fyziologických hodnot, jako je krevní tlak, hladina glykémie a cholesterolu. životní styl – student – všeobecná sestra.

Lifestyle Issues of Students in Bachelor Degree Nursing Programme

Keywords:

The issue of lifestyle is currently still solved. Respecting the principles of a healthy lifestyle is largely involved in the health of individuals. In terms of difficulty degree of non-medical fields, it is appropriate to refer just to students when their lifestyle influenced by many factors, from the viewpoint of factors, the actual study but also demands of the profession. Based on the survey among students majoring in General Nursing been identified factors that point to an interesting fact. For each thematic area was chosen one factor that contributed most to influence the lifestyle of students. This proved problematic way of living during their studies, extra income while studying, stress load, insufficient physical activity, and ignorance of their physical values, such as blood pressure, blood glucose levels and cholesterol. lifestyle – student – general nurse.

Bc. Hana Doležalová, ambulance praktického lékaře, Brno Mgr. Hana Pinkavová, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Úvod Životní styl mladých vysokoškoláků je odlišný od jejich vrstevníků. Ne mají tolik volného času a do reality praxe je uvádí praktická výuka, kte rou absolvují od prvních dní studia. Setkávají se s darem života i se smr tí. Vyskytují se v různém prostředí a ovlivňuje je řada faktorů. Ošetřo vatelství je tříletý obor, který vyža duje mnoho hodin jak teoretické, tak i praktické výuky. Praxe je fyzicky i psychicky náročná. Studenti čas to musejí brzy vstávat a dojíždět do vzdáleného města, praxe se ode

hrává i v době letních prázdnin. To vše ovlivňuje jejich životní styl. Existuje řada definic životního stylu. Duffková jej definuje jako způ sob, jakým lidé žijí – tedy jak bydlí, stravují se, vzdělávají se, chovají se v různých situacích, baví se, pracu jí, spotřebovávají, vzájemně komu nikují, jednají, rozhodují se, cestují, vyznávají a dodržují určité hodnoty, starají se o děti, pěstují potraviny, vyrábějí a podobně (Duffková et al., 2008). Z toho vyplývá, že životní styl je typická multidisciplinární proble matika, která má celou řadu kom ponent a faktorů, které ji ovlivňují. V zásadě se jedná o vliv vnějších faktorů jakožto životních podmínek a faktorů vnitřních, které závisejí na konkrétním jedinci. Ten si pak urču je své hodnoty, sociální vazby, ale i způsob trávení volného času.

Cíl průzkumu Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit faktory, které se nejvíce podílejí na ovlivnění životního stylu studentů oboru Všeobecná sestra.

Metodika a organizace průzkumu Byla zvolena kvantitativní meto da sběru dat, anonymní dotazník vlastní tvorby, který se skládal z tři ceti otázek členěných do pěti te matických celků. Na otázky mohli respondenti odpovídat výběrem jedné odpovědi, více odpověďmi, ale i volnou odpovědí. Dotazník byl distribuován metodou „sněhové koule“, kdy byl určitý počet dotazní ků předán jedné ze studentek cílo vého oboru, která dotazníky předala svým spolužákům. Oslovení respon denti dotazníky vyplnili ve svém

foto: Profimedia

Summary:

recenzované články výzkumné sdělení

volném čase a stejným způsobem došlo k vrácení vyplněných dotazní ků. Průzkum probíhal na Masaryko vě univerzitě, Univerzitě Palackého a Univerzitě Tomáše Bati v období od prosince 2014 až do února 2015. Celkově bylo distribuováno 150 do tazníků, do výzkumu bylo zahrnuto 110 dotazníků.

Z každé z pěti oblastí dotazníku byl vybrán jeden problematický faktor, který nejvíce poukazoval na ovliv nění životního stylu negativním směrem.

procent studentů považuje za hlavní zdroj stresu samotné studium.

Demografické údaje Z vybraných demografických úda jů se jednalo o pobyt responden

30,9 % 18,2 % 10,0 %

na privátě

do místa studia dojíždím

% 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Graf 3 Obor přivýdělku

24,5 % 18,4 %

14,3 %

12,2 %

gastronomie zdravotnictví

školství

je mi to jedno

% 35 30 25 20 15 10 5 0

Graf 5 Sportovní aktivity

27,3 %

54,5 % 40,9 %

3,6 % brigádně

0,9 %

nechci jsem zaměstnaný/á pracovat na HPP

nemám na to čas

nepotřebuji

% 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1× týdně

61,1 %

22,2 %

studium

9,0 %

6,3 %

rodina

práce

1,4 % nedostatek času

jiné

% 70 60 50 40 30 20 10 0

Graf 6 Užívání internetu

30,9 %

8,2 %

6,4 % každý den 2–5× týdně

Z oblasti dodržení zásad zdravého životního stylu se jako problematická projevila nedostatečná pohybová ak

Graf 4 Stresová zátěž

30,6 %

27,3 %

Zdravý životní styl

Graf 2 Způsob přivýdělku

40,9 %

média

Z oblasti rizikových faktorů se jako problematická projevila stresová zátěž. Z analýzy průzkumu vyplý vá, že 61,1 % respondentů uvedlo jako hlavní příčinu stresu samotné studium, 22 % respondentů uvedlo nedostatek času. Dalšími zastou penými faktory byly rodina a práce (graf 4).

Z volnočasových aktivit se jako pro blematický projevil zejména při výdělek respondentů. Z analýzy průzkumu vyplývá, že více než po lovina respondentů uvedla, že na přivýdělek nemá čas. Brigádně si přivydělává 40,9 % respondentů, na hlavní pracovní poměr je zaměstná no 3,6 % respondentů a pouze 0,9 % respondentů uvedlo, že přivýdělek nepotřebují (graf 2). Většina respondentů, kteří si při vydělávají, upřednostňuje obor gas

Graf 1 Pobyt respondentů

na koleji

Rizikové faktory během studia

Volnočasové aktivity

Výsledky

doma

tronomie, teprve poté obor zdravot nictví (graf 3). Nejvíce zastoupeným důvodem přivýdělku byla v 73,5 % finanční nezávislost.

tů. Z analýzy průzkumu vyplývá, že většina respondentů upřednostňuje pobyt ve městě studia, pouze 10 % respondentů do místa studia denně dojíždí (graf 1).

rekreačně neodpověděli

% 35 30 25 20 15 10 5 0

57,4 %

20,4 %

19,4 %

2,8 % méně než 1 hodinu

2–3 hodiny

4–5 hodin

6 a více hodin

% 70 60 50 40 30 20 10 0

recenzované články výzkumné sdělení

florence 4/16

Komunikace sester s pacientem na umělé plicní ventilaci Souhrn:

Klíčová slova:

Cílem průzkumu bylo zjistit způsoby komunikace sester s pacientem na umělé plicní ventilaci na pracovištích intenzivní péče. Soubor tvořilo 132 sester pracujících v intenzivní péči vybrané nemocnice Moravskoslezského kraje. Na sběr dat byla zvolena metoda dotazníku. Průzkum probíhal od července do října roku 2012. Při komunikaci s pacientem na umělé plicní ventilaci, který je při vědomí, sestry nejvíce využívají otázky typu „ano/ne“, tabulky s písmeny a odezírání. Pacienti se nejčastěji snaží personálu sdělit nespokojenost s něčím, přítomnost bolesti a změnu polohy. Při komunikaci s pacientem na umělé plicní ventilaci, který je v bezvědomí, je nejvíce využívána kombinace slova a doteku (86 %). Komunikace s pacientem na umělé plicní ventilaci byla na pracovištích hodnocena jako dobrá. Nedostatky v komunikaci s pacientem na umělé plicní ventilaci vidí sestry zejména v nedostatku času a také v podceňování významu komunikace jako takové. komunikace – pacient – intenzivní péče – umělá plicní ventilace.

Nurses’ communication with patients on artificial ventilation Summary:

Keywords:

The aim of the study was to find out the ways of nurses’ communication with patients on artificial ventilation in intensive care units. The sample consists of 132 intensive care nurses from selected hospital of Moravian-Silesian region. The questionnaire was used to collect data. The survey was conducted from July to October 2012. According the results of research nurses during communication with conscious patients on artificial ventilation the most often use “yes/no” questions, boards with letters and lip-reading. Patients are trying to say dissatisfaction with something, the presence of pain and change of position. When communicating with unconscious patient on artificial communication, the most used method by nurses is the combination of words and touching (86 %). Nurses rated communication as good. The barriers of communication were marked by nurses as the following: the lack of time and underestimate of the importance of communication. communication – patient – intensive care – artificial ventilation.

Mgr. Martina Prusenovská, Neurologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava PhDr. Renáta Zeleníková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě

Úvod Role sestry v komunikaci s pacien tem je zcela zásadní. Jedním z cílů komunikace s pacientem na jednot ce intenzivní péče je pomoc při udr žování identity pacienta (Wojnicki -Johansson, 2001). Neschopnost komunikovat verbálně u kriticky ne mocných a ventilovaných pacientů je důsledkem intubace, smyslového nebo kognitivního deficitu (Happ et al., 2011). Schopnost komuniko vat může být u kriticky nemocných narušena především v důsledku sedace, únavy, deliria nebo přítom nosti neurologické nemoci. Naru šená komunikační schopnost patří mezi nejvíce stresující události pro pacienty na umělé plicní ventilaci a může být dále spojena s úzkostí, strachem, zlostí, frustrací a nespa vostí. Také pro sestry je náročné, když se nemohou s pacienty do mluvit a pacienti nemohou vyjádřit úroveň své bolesti a svoje potřeby. Existují některé techniky, které mo hou komunikaci s pacientem zlepšit a ulehčit. Nejčastěji se jedná o vy

užití neverbální komunikace – mi mika, oční kontakt, dále otázky, na které se dá odpovědět ano/ne, a vy užití psaní při komunikaci. I když problémy spojené s ne schopností pacientů komunikovat v průběhu pobytu na jednotce in tenzivní péče jsou obecně známé, existuje pouze malý počet studií zaměřených na zkoumání procesu komunikace mezi sestrou a pacien tem na jednotce intenzivní péče. Cílem práce bylo zjistit způsoby komunikace sester s pacientem na umělé plicní ventilaci na pracoviš tích intenzivní péče.

Metodika Průzkum má charakter kvantitativ ního šetření. Ke sběru dat byl zvo len nestandardizovaný dotazník, který vyplňovaly sestry pracující na pracovištích intenzivní péče vybra né nemocnice v Moravskoslezském kraji. Do studie bylo zahrnuto cel kem 10 pracovišť intenzivní péče. Celkem bylo rozdáno 150 dotazní ků, přičemž se vrátilo 132 vyplně ných dotazníků, což je 88% návrat nost. Průzkum schválený vedením nemocnice probíhal od července do října roku 2012.

Výsledky Soubor tvořilo 132 sester. Téměř polovina respondentů uvedla dél ku praxe v rozmezí 3–10 let. Nej

více sester průzkumného souboru (53 %) mělo ukončené středoškol ské vzdělání. Se specializací (sestra pro intenzivní péči) bylo v souboru 60 % sester. Kurz bazální stimulace absolvovala více než třetina respon dentů (37 %), biografickou anamné zu u pacientů hodnotí 68 % sester, seminář o komunikaci s pacientem na UPV absolvovalo pouze 9 % ses ter. Další charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 1. Při komunikaci s pacientem na umělé plicní ventilaci, který je při vědomí, využívají sestry nejvíce otázky typu „ano/ne“ (88 %), dále tabulky s písmeny a odezírání (ta bulka 2). Při komunikaci s pacien tem na umělé plicní ventilaci, který je v bezvědomí, je nejvíce využívána kombinace slova a doteku (86 %). Podle výpovědí sester se pacien ti na umělé plicní ventilaci, kteří jsou při vědomí, snaží nejčastě ji sdělit nespokojenost s něčím (80 %), přítomnost bolesti (70 %), žádost o změnu polohy (55 %), vy jádření, že mu je teplo/zima (35 %), dotaz na čas (24 %), dotaz na pro puštění (23 %), dotazy na rodinu (12 %) (tabulka 3). V tabulce 4 uvádíme další vý sledky týkající se vybraných aspek tů komunikace s pacientem na umě lé plicní ventilaci, který je v bezvě domí. U pacientů na umělé plicní ventilaci, kteří jsou v bezvědomí,

recenzované články výzkumné sdělení

53 % sester nikdy nestanovuje ošet řovatelskou diagnózu Zhoršená verbální komunikace. Prvky bazální stimulace využívá velmi často 18 % sester a často 32 % sester. Iniciální dotek při kontaktu s pacientem čas to používá 39 % sester. Jak uvedlo 38 % sester, iniciální dotek použí vají často při kontaktu s pacientem i další členové týmu. Oblíbenou hudbu pouští pacientům na umě lé plicní ventilaci 41 % sester často a 15 % velmi často. Mimiku pacien

ta v průběhu bolestivých procedur, jako je např. převaz rány, sleduje 74 % sester velmi často a 24 % čas to. O komunikaci s pacientem na umělé plicní ventilaci edukuje jejich příbuzné 43 % sester často a 21 % velmi často. Občas doporučí pří buzným předčítání oblíbené knihy svému rodinnému příslušníkovi na umělé plicní ventilaci 48 % sester, často to doporučuje pouze 21 % a velmi často 14 % sester. Až 61 % sester uvedlo, že v přítomnosti pa

Tabulka 1 Charakteristika souboru sester (n = 132) Charakteristika Věk

20–30 let 31–40 let 41–50 let 51 a více let Vzdělání středoškolské vyšší odborné bakalářské magisterské Pracoviště JIP interních oborů JIP chirurgických oborů ARO Délka praxe méně než 3 roky na oddělení ARO/JIP 3–5 let 6–10 let 11–15 let 16 a více let Specializace (sestra pro intenzivní péči) Absolvování kurzu bazální stimulace Odběr biografické anamnézy u pacientů Účast na semináři o komunikaci s pacientem na umělé plicní ventilaci

n 37 57 37 1 70 24 32 6 63 54 15 23 27 35 23 24 79 49 90 12

% 28 % 43 % 28 % 1% 53 % 18 % 24 % 5% 48 % 41 % 11 % 17 % 21 % 27 % 17 % 18 % 60 % 37 % 68 % 9%

procent dotazovaných sester absolvovalo kurz bazální stimulace.

procent sester komunikuje s pacienty v bezvědomí na UPV slovem i dotekem.

cienta na umělé plicní ventilaci čas to mluví o osobních věcech. Dále nás zajímalo, jak sestry na pracovištích intenzivní péče hod notí svou komunikaci. Komunikace s pacientem na umělé plicní venti laci je sestrami převážně hodnoce na jako dobrá (47 %) a velmi dobrá (30 %). Vlastní vědomosti ohledně komunikace s pacientem na umělé plicní ventilaci hodnotí sestry jako dobré (56 %) a velmi dobré (30 %). Nedostatky v komunikaci s pacien tem na umělé plicní ventilaci vidí sestry zejména v nedostatku času (65 %) a také v podceňování význa mu komunikace jako takové (65 %). Zájem o tuto problematiku hodnotí 50 % sester jako velký a 44 % jako průměrný. Jako nejpreferovanější formy vzdělávání v problematice komunikace s pacientem na umě lé plicní ventilaci uvedly sestry se mináře v rámci oddělení (62 %), praktický nácvik komunikace (47 %) a také konference (43 %).

Diskuze Volba způsobu komunikace s pa cientem na umělé plicní ventilaci je ovlivněna stavem vědomí pa cienta a jeho schopností verbálního sdělení. Schopnost posoudit stav vědomí u pacientů na umělé plicní ventilaci je proto zásadní při roz hodování o volbě způsobu komuni kace. Sestra zjišťuje, jestli pacient

Tabulka 2 Komunikace sester s pacienty na umělé plicní ventilaci

Tabulka 3 Nejčastější sdělení pacientů na umělé plicní ventilaci, kteří jsou při vědomí

UPV – umělá plicní ventilace; u těchto otázek byla možnost výběru více odpovědí

U této otázky byla možnost výběru více odpovědí.

Komunikace s pacientem na UPV při vědomí

Sdělení pacientů na umělé plicní ventilaci, kteří jsou při vědomí

otázky typu „ano/ne“ tabulky s písmeny odezírání papír a tužka gesta piktogramy

n 116 97 97 86 81 16

Komunikace s pacientem na UPV v bezvědomí % 88 % 73 % 73 % 65 % 61 % 12 %

slova i dotek hudba pouze slova pouze dotek přístrojová technika

n 114 77 14 11 1

% 86 % 58 % 11 % 8% 1%

Nespokojenost s něčím Přítomnost bolesti Změna polohy Je mu teplo/zima Dotaz na čas Dotazy, kdy půjde domů Dotazy na rodinu

105 92 72 46 32 30 16

80 % 70 % 55 % 35 % 24 % 23 % 12 %

Tabulka 4 Vybrané aspekty komunikace s pacientem na umělé plicní ventilaci, který je v bezvědomí Vybrané aspekty komunikace Stanovení ošetřovatelské diagnózy Zhoršená verbální komunikace Využívání prvků bazální stimulace Používání iniciálního doteku při kontaktu s pacientem Používání iniciálního doteku při kontaktu s pacientem dalšími členy týmu Pouštění oblíbené hudby pacientům Sledování mimiky pacienta v průběhu bolestivých procedur (např. převaz rány) Edukace rodiny o komunikaci s pacientem na UPV Doporučení příbuzným, aby pacientovi na umělé plicní ventilaci předčítali oblíbenou knihu Mluvení o osobních věcech v přítomnosti pacienta na umělé plicní ventilaci

nikdy n (%) 70 (53 %) 6 (5 %) 8 (6 %) 12 (9 %) 9 (7 %) 0 0 22 (17 %) 1 (1 %)

občas n (%) 48 (36 %) 60 (45 %) 54 (41 %) 59 (45 %) 49 (37 %) 2 (2 %) 48 (36 %) 64 (48 %) 48 (36 %)

často n (%) 12 (9 %) 42 (32 %) 52 (39 %) 50 (38 %) 54 (41 %) 32 (24 %) 57 (43 %) 28 (21 %) 81 (61 %)

velmi často n (%) 2 (2 %) 24 (18 %) 18 (14 %) 11 (8 %) 20 (15 %) 98 (74 %) 27 (21 %) 18 (14 %) 2 (2 %)

praxe

Chrápání

může znamenat vážný zdravotní problém Dobrý a klidný spánek je k nezaplacení, při něm si odpočineme, tělo se zregeneruje a my tím načerpáme energii do nadcházejícího dne. Problém však nastává, když se objeví chrápání (ronchopatie).

rosté chrápání ve spán ku – ronchopatie je velmi častým jevem, je souvislé a není spojeno s apnoic kými pauzami či s hypoventilací. Chrápáním nazýváme zvuky, které vycházejí z hrdla ve spánku. U části pacientů se jedná pouze o „kosme tickou“ vadu, u jiných pacientů se jedná o vážný zdravotní problém – syndrom spánkové apnoe, kdy se horní cesty dýchací zcela uzavřou, pacient se nedostatkem kyslíku budí a opět usíná. Při nedostatku kyslíku dochází k poškození orgánů, zejména mozku, srdce a cév. Ronchopatie byla v minulosti po važována za nepříjemný, ale z medi cínského hlediska bezvýznamný jev. Podrobné výzkumy však ukázaly, že ronchopatie má souvislost se symp tomem SAS (spánkový apnoický syndrom), který má celospolečen ské důsledky. Ronchopatie je inspirační zvuk, který je vyvolán vibrací měkkých částí horních cest dýchacích. Hor ní cesty dýchací z hlediska tvorby zvuku dělíme na tři segmenty. Horní segment – nos a dolní segment – retrobazilinguální prostor mají pev né stěny, které vznik chrápání ne umožňují. Střední segment je ohra ničen měkkými tkáněmi s nerovným povrchem, které při inspiriu vibrují a tím vytvářejí zvuk. Při chrápání stoupá v horních cestách dýchacích odpor a může být omezeno i prou dění vzduchu. Z hlediska charakteru zvuků se rozlišují dva základní typy chrápání: kontinuální – zvuky přibližně stejné

intenzity a charakteru provázející každý dech; intermitentní – zvuky kolísající intenzity nebo střídavé in tervaly ticha (apnoe).

Faktory ovlivňující chrápání

Spánkový apnoický syndrom (SAS)

hlavy, pocitem nevyspání, hyper tenzí, ischemickou chorobou srdeč ní, mozkovou mrtvicí. Podle příčiny dělíme SAS na: → periferní – obstrukční (OSAS) je vyvolán obstrukcí horních cest dý chacích, vzduch neproudí do plic, dýchací pohyby jsou přítomny. → centrální (CSAS) má příčinu v CNS, vzniká, jestliže dýchací centrum nevysílá impulzy k re spiračním svalům, dechové úsi lí není přítomno, proto vzduch přestává proudit. Příčinou může být přechodný výpadek činnosti dýchacího centra v prodloužené míše (předávkování anestetiky, akutní hypoxie apod.) → smíšená apnoe začíná jako cent rální, v průběhu pauzy se objevu je dýchací úsilí, ale po obstrukci se dýchání obnovuje později. → hypopnoe omezení dechového objemu o více než než 50 % s de saturací 3 % po dobu 10 sekund. → desaturace pokles saturace hemo globinu kyslíkem nejméně o 3 %.

SAS je soubor příznaků vyvolaných přerušováním pravidelného dýchá ní ve spánku apnoickými pauza mi. Během spánku vznikají deseti sekundová přerušení pravidelného dýchání, tzv. apnoe, které se objeví nejméně 30krát během spánku. Dý chacími cestami proudí méně vzdu chu, což vyvolá pokles kyslíku v krvi. Projevuje se hlasitým chrápáním, denní spavostí, intermitentním (přerušovaným) chrápáním, sní žením psychomotorického tempa, obezitou, impotencí, ranní bolestí

Dále dělíme podle počtu apopnoe za 1 hod – AHI (apnoe – hypop noe index). Pokud je AHI do 5, jde o prosté chrápání. Pokud je počet apnoe větší než 5, jde už o OSA různého stupně. Pouhé snížení nadváhy o 10 % sníží AHI o 50 % zvětšením průsvitu hltanu zmen šeným ukládáním tuku v jeho stěnách. Mezi hlavní příznaky SAS pat ří apnoe – bezdeší ve spánku, za hranici patologie se považuje 5

Mezi faktory, které ovlivňují chrápá ní, patří anatomické odchylky zužu jící horní cesty dýchací – deviace nosní přepážky, hypertrofie krčních mandlí, hypertrofie nosní mandle, makroglosie či nesprávná poloha jazylky. Dále je to obezita, pití alko holu před spaním, hypotonie orofa ryngeálního svalstva, hypotyreóza vedoucí k oslabení svalstva či užívá ní léků s myorelaxačním účinkem – benzodiazepiny. Proč chrápou muži častěji? Je to v důsledku odlišnosti ženského a mužského obličejového skele tu. Muži také častěji spí na zádech a s otevřenými ústy a mají nižší hla dinu progesteronu, který podporuje dýchání. Lidé, kteří chrápou každý den, trpí častěji vysokým tlakem, ische mickou chorobou srdeční a zvý šeným výskytem cévní mozkové příhody.

foto: Profimedia

Bc. Monika Bostlová, ORL operační sály, Nemocnice České Budějovice

praxe

Krycí materiály

Problematika cévních vstupů v ošetřovatelské péči

pro cévní vstupy

část 1.

Zavádění a péče o periferní žilní katetry u nemocných patří k rutinním ošetřovatelským výkonům, kde odpovědnost sestry nikdo nezpochybňuje. Běžným se stalo i používání centrálních žilních katetrů (CŽK). Ty sice sestry nezavádějí, ale kromě tohoto kroku je jejich podíl na péči o CŽK naprosto zásadní.

Mgr. Petra Sedlářová, PhDr. Marie Zvoníčková, PhDr. Hana Svobodová, Ph.D., Ústav ošetřovatelství 3. lékařské fakulty Uk v praze prim. MUDr. Martin Havrda, 1. interní klinika 3. lékařské fakulty Uk a Fnkv

ilustrace: Mayhall, cG et al. Hospital epidemiology and infection control. 4. vyd. philadelphia: lippincott Williams & Wilkins, 2012

výše uvedeného vyplývá, že do sesterského povědo mí by se měla pevně zabu dovat myšlenka, že ošetřo vání cévních vstupů patří do odpo vědnosti sestry. Vzhledem k tomu, jak často se s cévními vstupy v ne mocnici setkáváme, je důležité věnovat této problematice maxi mální pozornost. Proto jsme ji roz dělili na více částí, které postupně v několika následujících článcích rozebereme. V první části se zabýváme kry cími materiály, které jsou v součas né době k dispozici jak u nás, tak i ve světě, a které mohou význam něji, než si obecně sesterská ve řejnost myslí, přispět k prevenci nozokomiálních infekcí. Dále postup ně přineseme přehled doporučení odborných společností k ošetřová ní periferních a centrálních žilních vstupů, informace o škálách použí vaných k posouzení místa vpichu, ro zebereme problematiku proplachů cévních vstupů a uzavírání cévních vstupů. Cévní vstupy představují velké riziko nozokomiálních infekcí. Nozokomiální infekce jsou ne žádoucí komplikací zdravotní péče a mají řadu negativních důsledků. Patří sem zejména nárůst morbidity a mortality, zhoršení kvality života pacientů, prodloužení doby hospita lizace a vzestup nákladů na zdravot ní péči. S nozokomiálními nákazami se častěji setkáváme na jednotkách akutní a intenzivní péče a všude tam, kde se provádějí invazivní te rapeutické postupy. Uvádí se, že

i když je na jednotkách intenzivní péče hospitalizováno asi 5–10 % pacientů, vyskytuje se u nich až 25 % všech nozokomiálních infek cí. Převládají infekce dolních cest dýchacích a hned za nimi následují infekce vznikající v souvislosti s in travaskulárními katetry (27). Údaje o přesném množství se liší. V kaž dém případě představuje nozoko miální infekce pro pacienta závaž nou komplikaci.

Infekce spojené s cévními vstupy (katetrové infekce) Každé zavedení intravaskulárního katetru je rizikové z hlediska vzni ku infekce, protože vede k poruše ní kůže pacienta. Původci katetro vých infekcí jsou mikroorganismy (tab. 1), které se do organismu do stávají exogenní cestou, a to buď extraluminálně, nebo intraluminálně. Extraluminálně znamená, že infek

ce proniká do organismu migrací mikroorganismů z kůže podél kate tru. Zdrojem infekce může být krytí katetru a mikrobiální kožní flóra pa cienta. Většina těchto infekcí vzniká během prvního týdne po zavedení katetru. Intraluminálním zdrojem infekce může být kontaminovaný infuzní roztok, kontaminovaný in travaskulární katetr, infuzní set, ha dička, bezjehlový vstup, kohouty, rampa, kontaminované intravenóz ní léky a ředicí roztoky, nedodržení aseptických postupů při přípravě intravenózní terapie, kontamino vané místo vpichu (a s tím spojená kontaminace hrotu katetru) a konta minované ruce ošetřujících. Intra luminální infekce vznikají nejčastěji

intralUMinÁlní cesta kontaminovaná infuze

eXtralUMinÁlní cesta mikrobiální kožní flóra

kontaminovaný spoj

kontaminované krytí

kůže podkožní tunel

žíla

hematogenní rozsev fibrinový film

Tabulka 1 Nejčastější původci katetrových infekcí koaguláza negativní stafylokoky, které jsou normální součástí přirozené mikroflóry kůže a sliznic

např. Staphyloccocus epidermidis

grampozitivní bakterie gramnegativní tyče

např. Staphyloccocus aureus např. Pseudomonas aeruginosa, Serratia marcescens, Bulkholderia cepacia

kandidy

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 4/16

navštívili jsme Praha 25. února 2016

Praha 15.–16. dubna 2016

X. kongres primární péče

naše české očkování v širších souvislostech

Praha 27. února 2016

krycí materiály z pohledu lékárníka a farmaceutického asistenta Praha 11. března 2016

Sestry se učí, jak provázet rodiny s těžce nemocnými dětmi Magda Hettnerová, redakce Florence

Nemoc dítěte je vždy náročná. Pokud se navíc jedná o nemoc s infaustní prognózou, je situace ještě náročnější, a to nejen pro rodinu samotnou, ale i pro zdravotníky, kteří se s rodinou a malým pacientem setkávají. Jak tyto situace řešit, jak s rodinou správně komunikovat a jak se s ní sám vyrovnat, se nově učí dětské a všeobecné sestry Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) v sérii kurzů s názvem Podpora a provázení rodin při sdělení závažné diagnózy.

ž třetí z nich se konal v pátek 11. března 2016 v prostorách Odboru vzdělávání VFN v Praze, který kurzy ve spolupráci se Společ ností pro mukopolysacharido su (Centrem Provázení) pořádá. Účastnice kurzu, které pracují na neonatologických, dětských a dalších odděleních VFN, při vítaly na úvod Anna Chrzová a PhDr. Dagmar Škochová, MBA, z Odboru vzdělávání VFN. Pak už se slova ujaly lektorky Mgr. Jana Olejníčková, Ph.D., a Mgr. Pavlína Dupalová z Centra Pro vázení, které na úvod krátce představily centrum, které ve VFN v Praze funguje již více než rok a které je odborným středis kem zřizovaným Společností pro mukopolysacharidosu za pod

Lektorka Mgr. J. Olejníčková, Ph.D., pracuje mj. i jako krizová interventka

pory Nadace Sirius. Jeho smy slem je pomáhat rodinám dětí, kterým byla stanovena závažná a nepříznivá zdravotní diagnóza. Kromě nich pomáhají i rodinám s dětmi s těžkým zdravotním po

podpora a provázení rodin při sdělení závažné diagnózy

Praha 20.–21. dubna 2016

diskuzní soustředění pracovníků kojeneckých ústavů, dětských domovů a dětských center Velké Bílovice 22. dubna 2016

4. ročník On in Under skin Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

stižením a rodinám předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností. Mimo to se centrum zaměřuje i na pracov níky ve zdravotnictví, v sociál ních službách a ve školství, pra covníky neziskových organizací a další. Cílem a posláním Centra Provázení je podpořit rodiny pe čující o dítě se zdravotním ome zením, a to od počátku sdělení diagnózy přes první fáze vyrov návání se s novou skutečností až do předání rodiny do péče slu žeb dostupných v místě bydliště pacienta. Centrum provázení považu je za jednu z nejdůležitějších věcí při péči o dětského paci enta a jeho rodinu komplexnost a provázanost všech složek. To se díky skvělému přístupu lékařů a sester daří a neustále rozvíjí. Zároveň si je centrum vědomo náročné a záslužné práce všech, kteří rodinu v náročných a krizo vých situacích podporují. Proto realizované kurzy cílí na pracov ní i osobnostní rovinu každého účastníka. Pak už přišel čas na samot ný kurz. Účastnice se sesed ly do kruhu a nejprve se každá z nich představila a řekla, s ja kými představami na akci přišla. Kurz byl rozdělen do dvou fází, z nichž první byla zaměřena na schopnost posouzení aktuální situace, plánování následných kroků, schopnost provést rodi nu nastalou situací a naučit se ji

lépe vyhodnotit. Druhá část pak byla orientována na zdravot nice samotné, na jejich schop nosti adaptace na negativní zá žitky, prevenci syndromu vyho ření a ošetření vlastní psychiky.

Cílem a posláním Centra Provázení je podpořit rodiny pečující o dítě se zdravotním omezením, a to od počátku sdělení diagnózy až do předání rodiny do péče služeb dostupných v místě bydliště pacienta. Na závěr se pak účastnice se známily s některými relaxační mi technikami a návody, jak se vypořádávat s vlastními nega tivními emocemi a jak se naučit odpočívat. Lektorky, které jsou speciál ní pedagožky a zároveň pracují jako krizové interventky, doká zaly navodit příjemnou a přátel skou atmosféru, v níž se účast nice uvolnily a otevřeně hovo řily. Účastnice se do názorných cvičení také aktivně zapojova ly a při rozebírání jednotlivých situací, s nimiž se ve své praxi setkaly, si nejen předaly cenné zkušenosti, ale také se mnohé naučily.

fota: Magda Hettnerová

Posluchače X. Kongresu primární péče přivítala za spolupořádající Českou asociaci sester (ČAS) místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS Jindra Pavlicová

nenechte si ujít

zprávy našich partnerů / z konferencí

Hojení ran lékárníky a farmaceuty zajímá Magda Hettnerová, redakce Florence

O tom, že téma hojení ran je stále aktuální a atraktivní, a to nejen mezi sestrami, svědčí odborné semináře, které pro lékárníky a farmaceutické asistenty z celé republiky pořádá Odbor vzdělávání Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

érie seminářů s názvem Krycí materiály z pohledu lékárníka a farmaceutické ho asistenta garantuje Česká lé kárnická komora a zájem o ně je tak veliký, že termíny jsou dlouho dopředu obsazené. Další z této série se konal v sobotu 27. února 2016 v pro storách Všeobecné fakultní ne mocnice v Praze. Účastníky při vítala PhDr. Dagmar Škochová, MBA, z Odboru vzdělávání VFN, která je současně předsedkyní Traumatologicko-ortopedické sekce České asociace sester, a hned se ujala prvního dopo ledního bloku přednášek. V něm posluchače seznámila s dělením a s různými typy ran. Na obra zové dokumentaci prezentovala mimo jiné, jak vypadá rána gra nulující, secernující, povleklá aj., dále hovořila například o tom, co může způsobit infekci v ráně, a upozornila také, na co si dát při převazu rány pozor. Zmínila

i nejčastější chyby a omyly při převazech. V druhé přednášce se zaměřila na terapeutické krycí materiály a jejich základní děle ní. Postupně vyjmenovala a také názorně ukázala nejčastěji po užívané krycí materiály, popsala, na jaké druhy ran se používají, a zmínila i jejich největší výhody. Posluchači si je mohli na místě i prohlédnout a „osahat“. Další přednáška se zaměřila na ošetření drobných poranění, která přednášející nejprve roz dělila do skupin a u každé z nich se krátce zastavila. Zmínila se i o oplachových roztocích s tím, že u drobných poranění je efek tivnější použít je jako obklad, kte rý na ránu přiložíme a necháme minimálně 10 minut působit. Dal ším tématem byla problematika dekubitů, jejich klasifikace a způ soby léčby. Podle nových dopo ručení Evropského poradního panelu pro dekubity (EPUAP) lze u dekubitů, které se nedají za

řadit do stávajících čtyř stupňů, uvádět i hodnocení – neznámá hloubka poškození, hloubku po škození nelze hodnotit. Důležité bylo pro posluchače upozorně ní, že první stupeň dekubitu se nedoporučuje masírovat, a zají mavá byla i informace o nových měkkých materiálech, které se dají použít jako prevence vzniku dekubitů. Diskuze se rozprou dila u otázky, jak rozeznat plen kovou dermatitidu od dekubitu a jaké jsou možnosti jejich léčby. Na závěr ukázala přednášející ně kolik příkladů, že dekubity nemu sejí vznikat jen na predilekčních místech a že mohou vzniknout i během krátké chvíle například na operačním sále během ope race nebo pod jakýmkoli před mětem – např. kanylou – v mís

tě, kde se dotýká pacientovy kůže. O metodách kompresivní terapie mluvila Naděžda Polincová z Am bulance hojení ran Dermatovene rologické kliniky VFN v Praze. Po sluchače seznámila s krátkotaž nými a dlouhotažnými obinadly a k čemu se používají. Na videu pak mohli posluchači vidět dva různé způsoby správného ban dážování dolních končetin. Během dne zazněly ještě přednášky na téma péče o po operační jizvy, rozdělení derma tologických extern a problemati ka kontaktních alergií, předepi sování prostředků pro vlhké ho jení ran aj., k vidění byly i prak tické ukázky jednotlivých krytí a extern. Více informací najdou zájemci na webových stránkách www.vzdelavani-vfn.cz.

INZERCE

balet UVÁDÍME VE STÁTNÍ OPEŘE

Sněhová královna Hudba: Sergej Prokofjev Choreografie: Michael Corder

Uvádíme 7. a 14. 5., 26. 6. a 3. 9. 2016 37

florence 4/16

zprávy našich partnerů / z konferencí X. kongres primární péče

4/16

OdbOr n ý č asOpis prO nel ék a řsk é zdr avOt nic k é pr acOv ník y

duben 2016 / ročník Xii

florence 60 kč, 3,50 € / www.florence.cz

rozhovor

Pomáhající profese si zaslouží úctu společnosti odborné téma

Evidence-based postupy v neurorehabilitaci spastické parézy recenzované články

Komunikace sester s pacientem na umělé plicní ventilaci z konferencí

Společně s AM Review přinášíme zpravodajství z X. kongresu primární péče

AMReview AK TUALIT Y Z MEDICÍNY A SYSTÉMU ZDR AVOTNÍ PÉČE / 29. března 2016 / cena 26 Kč / ISSN 2336-7326

MEDICÍNSK Á REVIEW

KONGRESOVÁ REVIEW

TÉMA VÝVOJ NOVÝCH LÉKŮ

X. kongres primární péče 2016

Klinické studie v zemích 1 českých

Společný jmenovatel – „lékař první volby“

TÉMA PERSONÁLNÍ SITUACE

ČLK: Zdravotnictví 6 je personálně devastováno DEN LEDVIN 2016

Česká nefrologie v evropském kontextu

„V současné době se rýsuje šance na státem podporovaný screening chronických nemocí ledvin u pacientů nad 50 let a do tohoto projektu vkládáme velké naděje. Pokud se u části zachycených nemocných podaří předejít vývoji do terminálního selhání ledvin, vyžadujícího náhradu funkce ledvin, bude takový program vysoce nákladově efektivní.“

časopis obsahuje recenzované články

9 12

„Pokud budou praktičtí lékaři v diferenciální diagnostice dušnosti u svých pacientů myslet na idiopatickou plicní fibrózu, je absolutně nemožné, aby se s ní minuli.“ Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha

Sestra v ordinaci 18 praktického lékaře připraveno spolu s odborným časopisem pro nelékařské zdravotnické pracovníky Florence

Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN v Praze

HOT NEWS

TBC v ČR: vakcín je dostatek, lůžek ubylo

odborné téma

Rehabilitace a fyzioterapie

Moderní léčba mění osud pacientů s IPF – klíč k naději drží v ruce praktičtí lékaři

Florence přináší ve spolupráci s AM Review, odborným periodikem pro lékaře, manažery zdravotnických zařízení a odborníky ve zdravotnictví a farmacii, zpravodajství z X. Kongresu primární péče. Speciální nabídka pro vaše ambulance: Florence + AM Review za cenu jednoho (570 Kč).

41. angiologické dny 2016

„Stanu se menším a ještě menším. Váš LDL-c...“

Inzerce

Florence + AM Review = 570 Kč

Objednávejte na www.florence.cz se slevovým kódem F L O16 A M R . Vyberte typ: Roční předplatné. Nabídka platí do 30. 4. 2016.

Kongres primární péče oslavil desáté výročí

Hlavní sestra ČR Mgr. A. Strnadová, MBA, hovořila o novele zákona č. 96/2004 Sb.

Magda Hettnerová, redakce Florence

osluchače přivítala za spolupořádající Českou asociaci sester (ČAS) místopředsedkyně nefrologic ké sekce ČAS Jindra Pavlicová. Posluchačům popřála, aby se jim kongres líbil a aby si z něj odnesli co nejvíc pro svou pra xi, a ujala se první přednášky, v níž shrnula a popsala nejdůle žitější témata, která na kongresu za uplynulých deset let zazněla. Poté předala slovo další před nášející – Mgr. Alici Strnadové, MBA, ředitelce Odboru ošetřo vatelství a nelékařských povo lání Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) a hlavní sestře ČR, aby pohovořila o návrhu nove ly zákona č. 96/2004 Sb., o pod mínkách výkonu zdravotnických povolání s výjimkou povolání lé kaře a farmaceuta, na kterém se v současné době pracuje. Novela si podle slov hlavní sestry ČR klade za cíl stabilizo vat a zkvalitnit stávající systém kvalifikačního a specializačního vzdělávání nelékařských zdra

votnických pracovníků (NLZP), odstranit nejednotnost a vágnost některých pojmů a především zjednodušit a zkrátit vzdělávání zdravotnických asistentů, kteří se nově přejmenují na praktické sestry, zdravotnických záchraná řů a porodních asistentek, kteří by pak získali odbornou způso bilost všeobecné sestry. „Neznamená to, že bychom přestali pracovat na přípra vě nového zákona, který zákon č. 96/2004 Sb. nahradí. Této práce se nezříkáme, ale protože jsme chtěli vyjít vstříc potřebám praxe, přistoupili jsme zatím k novele tohoto zákona,“ vysvět lila Mgr. Strnadová. Potřebami z praxe byly např. požadavky na posílení kompetencí zdravotnic kých asistentů (nově praktických sester), vzdělávání dětských ses ter na kvalifikační úrovni, a ukon čení vzdělávání v oborech, které jsou na trhu těžce uplatnitelné, jako například asistent zubního technika či laboratorní asistent. Od záměru rušit výše uvedená

povolání však MZ na základě vnitřního připomínkového říze ní upustilo. „Předpokládáme, že v souvis losti s touto novelou se budou novelizovat i prováděcí práv ní předpisy, především vyhláš ka č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a ji ných odborných pracovníků, vy hláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání od borné způsobilosti k výkonu ne lékařského zdravotnického po volání, vyhláška č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, a nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání,“ popsala přednášející. V oblasti vzdělávání vznikne nová mož

nost získání odborné způsobi losti všeobecné sestry pro zdra votnické asistenty, porodní asis tentky, zdravotnické záchranáře a dětské sestry alespoň jednole tým studiem na vyšší odborné škole (VOŠ). „Zdravotničtí asis tenti budou muset úspěšně slo žit přijímací zkoušky a pak budou mít možnost přijetí do vyššího ročníku a ve zkráceném studiu získat odbornou způsobilost vše obecné sestry,“ vysvětlila s tím, že v současné době probíhají in tenzivní jednání s Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy ČR, aby dříve, než začne novela zákona platit, byl vydán meto dický pokyn, který by upravoval, jakým způsobem se má k těmto studentům přistupovat.

foto: Tomáš Polák a Daniel Koleman

„Lékař první volby“ je mottem Kongresu primární péče, jehož jubilejní desátý ročník se letos konal ve dnech 25.–27. února 2016 v TOP Hotelu Praha. Přednášky zaměřené na práci v ordinacích praktických lékařů si přijely vyslechnout stovky lékařů a desítky sester z celé republiky. Pro ně byl druhý den kongresu připraven samostatný program s podtitulem Sestra v ordinaci praktického lékaře.

zprávy našich partnerů / z konferencí X. kongres primární péče

Moderní léčba mění osud pacientů s IPF – klíč k naději drží v ruce praktičtí lékaři jak, redakce AM Review

„Pokud budou praktičtí lékaři v diferenciální diagnostice dušnosti u svých pacientů myslet na idiopatickou plicní fibrózu, je absolutně nemožné, aby se s ní minuli,“ zdůraznila hned v úvodu svého – pro praxi letos nepochybně jednoho z nejzásadnějších – sdělení prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha.

řipomněla, že klinický obraz idiopatické plicní fibrózy (IPF) tvoří u osob středního a vyššího věku pře devším progredující námaho vá dušnost. „To by samo o sobě ještě nic neznamenalo, na vině může být CHOPN, tedy chronic ká obstrukční nemoc, či kardiální příčina. Nicméně pokud praktic ký lékař u takového nemocné ho zaznamená navíc paličkovité prsty a poslechový fenomén tzv. krepitu – připodobňujeme jej ke zvuku chůze po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu –, pak už by měl pojmout opravdu vážné podezření, že se jedná o IPF. Když tohoto pacienta ode šle neprodleně k pneumologovi, výrazně mu prodlouží život a dá mu šanci třeba i zemřít na jinou nemoc, než je IPF.“ Jak připomněla prof. Vašá ková, idiopatická plicní fibróza je specifickou formou chronické progredující fibrotizující intersti ciální pneumonie nejasné etiolo gie, objevující se primárně u do spělých jedinců. Mortalita v dů sledku IPF je vysoká – podle dat z USA 61,2 úmrtí/1 milión obyva tel u mužů a 54,5/1 milión u žen. Obecně je považována za one mocnění spíše vzácné, i když… Prof. Vašáková citovala ze známé kardiovaskulární Framingham ské studie, v níž bylo mj. prová děno i vyšetření hrudníku po mocí výpočtové tomografie (CT) s vysokou rozlišovací schopnos tí – a téměř 2 % účastníků měla známky intersticiálních plicních změn, které odpovídaly počínající idiopatické plicní fibróze. To zna mená, že problém je pravděpo dobně větší, než jsme se dosud domnívali. „Pokud tito nemocní nejsou včas diagnostikováni a lé

čeni, tak zemřou pod nějakou ji nou mylnou diagnózou, třeba sr dečního selhání nebo chronické obstrukční plicní nemoci,“ zdů raznila prof. Vašáková.

Patogeneze IPF v kostce Na místě, kde by bylo možno dlouze hovořit o nových po znatcích v patogenezi IPF – mj. o nerovnováze oxidačního a an tioxidačního systému, navození hyperkoagulačního stavu, fibro proliferativním vzorci hojení, ne rovnováze proteáz či genetickém podkladu onemocnění –, zvolila prof. Vašáková popis mnohem snáze uchopitelný v praxi:

Definitivní stanovení diagnózy IPF je multidisciplinární proces, v němž všichni zúčastnění hrají o to nejcennější – o čas. „Ve věku nad 45 let má orga nismus geneticky disponované ho jedince tendenci zahojit pora nění plicního sklípku nikoli jeho reepitalizací, ale fibroproliferací. Existuje řada impulzů – např. in fekce chřipkovým virem, kouře ní cigaret či expozice prachu –, které působí zevní poranění plic ního sklípku. V jeho důsledku se může spustit kaskáda dějů, kte rá nakonec vede k zajizvení plic ního sklípku a přeměně plic ve vazivo. Jedná se o ireverzibilní stav – nezachytí-li první signály včas praktici, my pneumologové už nemáme šanci zlepšit prognó zu pacienta. Bohužel, mezi takto zanedbanými nemocnými bývají i lékaři – v nedávné době jsme v důsledku IPF zaznamenali úmr tí dvou kolegů, pediatra a ortope

MUDr. M. Vašáková přednesla sdělení o moderní léčbě IPF

da. Oba byli původně léčeni pod jinými diagnózami a oba zemřeli ještě v produktivním věku…“ kon statovala prof. Vašáková.

Základem je včasná diagnóza… Definitivní stanovení diagnózy IPF je multidisciplinární proces, v němž všichni zúčastnění hra jí o to nejcennější – o čas. Jako první by měl nemocný s pode zřením absolvovat funkční vy šetření – nejen samotnou spiro metrii, ale také vyšetření difuzní kapacity, protože vitální kapaci ta v počátečních fázích nemoci může být v normě. „Základem je vždy radiolo gické vyšetření – CT hrudníku s vysokou rozlišovací schopnos tí, samotný rentgen nestačí, jeho nález může být v počátečních fázích nemoci ‚fyziologický‘,“ uvedla prof. Vašáková a zmínila se o dalších diagnostických me todách. Konkrétně o broncho alveolární laváži vhodné spíše k vyloučení jiných příčin intersti ciálních plicních procesů (např. exogenní alergické alveolitidy EAA), laboratorních vyšetře ních k vyloučení systémových nemocí pojiva či již zmíněné EAA a také o imunologických vyšetřeních s důrazem na auto protilátky a protilátky proti orga nickým antigenům, která musejí být provedena u všech pacientů s podezřením na IPF.

Chirurgická plicní biopsie je u nemocných starších 65 let s di fuzní kapacitou plic (tzv. transfer faktorem) pod 35 % spojena s vý razně vyšším rizikem mortality. Prof. Vašáková ovšem zdůraz nila, že k dispozici jsou již i bez pečnější a šetrnější metody, pře devším kryobiopsie prováděná endoskopicky. „Pro IPF je typické, že denz ní vazivo sousedí s normál ní plicní tkání – je to dobře vi dět jak na mikroskopických vzorcích, tak na CT obrazech, kde charakteristický nález tzv. voštinovité plíce bývá zachy cen hned vedle zdravé tkáně. V této fázi se dá počínající IPF ještě docela dobře léčit. V ko nečném stadiu vidíme jen obraz voštinové plíce a nemocný tou dobou již neuvěřitelným způso bem trpí. Nejen tím, že je sníže na plocha plíce pro dýchání, ale především že ta plíce je zároveň enormně tuhá a pacientova de chová práce je neuvěřitelná – jako zdraví lidé si ani neumíme představit, jak vyčerpávající je každý nádech a výdech.“

… která se nesmí zadrhnout, protože… Ke zpoždění stanovení správné diagnózy může dojít ve všech fázích průchodu pacienta sys témem. V ordinaci praktického lékaře především tehdy, když jsou dechové obtíže nemocné ho připisovány vyššímu věku, CHOPN či kardiálním příčinám. Ke zdržení ovšem může dojít i u pneumologa. „Pozor na faleš nou úvahu, že pacient má dosud normální plicní funkce a k tomu ‚jen‘ nějaké fibrotické změny na CT, takže proč jej hned léčit, sta čí jej sledovat a čekat. To je velký omyl!“ zdůraznila prof. Vašáko vá a dodala, že pacienti ve stu dii INPULSIS 1 a 2 (s nintedani bem) měli naprosto stejný roční pokles ukazatele usilovné vitální kapacity plic (FVC) bez ohledu na to, zda byla vstupní hodnota normální (80 % a více), nebo sní žená. „Léčbou umíme tento po kles zmírnit, ale abychom zlepšili prognózu nemocného, musíme intervenovat na samém začátku onemocnění. Pokud se stanovení diagnózy táhne déle než 12 mě síců, riziko smrti je několikaná sobně vyšší než na začátku,“ do dala prof. Vašáková.

hojení ran

Použití Aquacelu Ag Extra plus a polyuretanového krytí u bércových vředů žilní etiologie Bércový vřed (lat. ulcus cruris) je ztráta kožní substance zasahující různě hluboko do podkožních tkání. Jedná se o dlouhodobě se hojící ránu, která přesahuje dobu hojení 6 týdnů. Častěji jsou postiženy ženy, a to v poměru 3 : 1.

PhDr. Adéla Holubová, Ambulance hojení ran, Nemocnice Tábor, a. s.

ércový vřed je chronické a dlouhodobé onemocně ní, které často vede k reci divě. Jeho léčba vyžaduje nejen aktivní přístup a spolupráci nemocného, ale také multioboro vou spolupráci. Bércový vřed lze definovat jako chronický defekt kůže. V dnešní době je poměrně mnoho materiálů k lokální léčbě defektů za pomoci tzv. vlhké tera pie. V případě tohoto pacienta byl zvolen materiál Aquacel Ag extra plus s kombinací s polyuretano vou pěnou. Aquacel Ag extra plus je hydrofiberové krytí obohacené stříbrem a zpevňujícím vláknem ve formě netkaného polštářku nebo proužku. Krytí reaguje s exsudátem rány a vytváří se gel, který podpo ruje vlhké prostředí v ráně a tím její optimální hojení.

Kazuistika Tato kazuistika popisuje případ 87letého polymorbidního pacienta

s bilaterálními vředy žilní etiologie na dolních končetinách v oblasti kotníku (zevní i vnitřní) v celkovém počtu čtyř defektů v souhrnném tr vání cca 12 let. Po tuto dobu nikdy nedošlo k úplnému zhojení defek tů. Dne 18. 12. 2014 byla zahájena léčba v ambulanci hojení ran za po mocí superoxidovaného obklado vého roztoku, dále Aquacelem Ag extra plus a jako sekundární krytí byla zvolena polyuretanová pěna. Tato kombinace materiálu byla používána až do 24. 9. 2015, kdy došlo k téměř úplnému zhojení de fektů. Na proliferační a epitelizační fázi byla používána polyuretanová pěna. Osobní anaméza: recidivující uroin fekty, zhoršení renálních funkcí, ate rosclerosis cerebri s projevy vasku lární demence středně těžké, hyper tenze na medikaci. Farmakoterapie: Tiapridal 1-0-3 tbl, Prestarium neo combi 10/2,5 1-0-0, Tenaxum 1-0-0, Lokren 1-0-0, De tralex 1-0-0, Agen 5 1-0-0 , Noval gin tbl 1-1-1-1 při bolesti, Vessel due F 2-0-2.

Popis defektů – 18. 12. 2014 Obj.: Bilaterální bércové vředy žil ní etiologie nepravidelného tva ru. PDK – defekt č. 1 o velikosti 3 × 4 × 0,3 cm, defekt č. 2 o velikos ti 6 × 5 × 0,3 cm. LDK – defekt č. 3 o velikosti 9 × 10 × 0,4 cm, defekt č. 4 o velikosti 10 × 11 × 0,4 cm. Spodiny totožné – fibrinové povla ky, mírná granulace, okraje ohra ničené, okolí bez známek zánětu, macerace, fluktuace, retence, foe tor vulneris v místě ambulance – ostrý, sekrece střední – serózní, WHC – žlutá. Proveden: oplach, débridement chirurgickou lžičkou, obklad, aplika ce Aquacel Ag extra plus a polyure tanové pěny, bandáže DK (dolních končetin) – 4 elastická obinadla. Doporučení: převazy praktikovat co 4 dny, při znečištění polyureta novou pěnu vyměnit, bandáže DK do lýtek denně.

Popis defektů – 28. 5. 2015 Obj.: Bilaterální bércové vředy žil ní etiologie nepravidelného tva ru. PDK – defekt č. 1 o velikosti 3 × 3 × 0,3 cm, defekt č. 2 již rozdě len na několik menších defektů ne

Obr. 1 18. 12. 2014 PDK – defekt č. 1 – zevní kotník

Obr. 3 18. 12. 2014 LDK – defekt č. 3 – zevní kotník Obr. 4 18. 12. 2014 LDK – defekt č. 4 – vnitřní kotník

fota: archiv autorky

Obr. 2 18. 12. 2014 PDK – defekt č. 2 – vnitřní kotník

na příště V příštím čísle čtěte odborné téma

Přístrojová technika ve zdravotnictví

angličtina

Total knee replacement total knee replacement is surgery during which the damaged parts of the knee joint are replaced with artificial pieces. during the surgery the muscles and cartilage of the knee joint are gently removed, the knee joint is opened and the ends of the thigh bone and the shin bone are shaped to fit the artificial parts, and cemented with a special bone cement.

fota: profimedia

Patient: Good morning, nurse. The doctor told me that i have to undergo knee

inzerce

surgery, so i came to ask what to expect. Nurse: Good morning, Mr smith. take a seat for a while, the doctor will be ready for you in a moment. Patient: Thank you. nurse, can you tell me what knee joint replacement surgery involves? Nurse: The doctor will explain everything to you. but briefly, total knee replacement is usually performed in patients with advanced arthrosis when other types of treatment are no longer effective. an artificial knee joint is not equal to a normal healthy knee joint, but it is almost as good. The main effect of surgery for

the patients is significant, long-term relief from pain. Patient: really? That would be wonderful, the pain is unbearable. and how long can the prosthesis last? Nurse: approximately 85– 90% of total replacements last more than 10 years. Patient: and do you think i will be able to go hiking again? it’s my hobby. Nurse: yes, the artificial knee joint allows patients to return to their regular sport or working activities. Patient: That’s wonderful! Nurse: see it for yourself. The doctor will explain everything to you. you can go in now. Patient: Thank you very much.

SLOVNÍ ZÁSOBA: to fit nasadit, namontovat; nainstalovat to involve obnášet; zahrnovat briefly krátce, stručně no longer už ne equal rovný, stejný relief úleva, zmírnění; pomoc, podpora; uvolnění unbearable nesnesitelný; neúnosný; hrozný to last vydržet; trvat; stačit hiking pěší turistika to allow umožnit, dovolit, povolit

Volejte - 900 260 111

My Interpreter.cz

Váš pacient nemluví česky? Tlumočíme po telefonu. Jednoduše. Ihned. www.myinterpreter.cz

Cena volání je 26 Kč vč. DPH za každou započatou minutu.

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, dis., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina vavrušková, bc. vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. ivana kirchnerová, rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: rndr. Martin slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie langerová, dis., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langeOranžová: CMYK 0-72-100-0 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 rova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. Oranžová: blankaPMS turínová, Mba, tel.: +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. eva sádlová, tel.: +420 605 208 985, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz /Šedá: personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: čr: pOstservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; sk: Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s., stará vajnorská 9, p. O. bOX 183, 830 00 bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 570 kč / 31,90 eur / časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2015

cyklus seminářů

Efektivní hojení ran volba krytí podle spodiny rány

Program:

14.00–14.15 Registrace účastníků 14.15–14.20 Úvodní slovo 14.25–15.25 Patofyziologie chronických ran

15.25–15.40 15.40–16.40

16.40–16.55 16.55–18.25

18.25–18.30

– dekubity – bércové vředy – ischemické defekty + diabetická noha Přestávka Režimová opatření nutná k úspěšné léčbě – komprese u žilní nedostatečnosti, lymfedému – rozdíl v technice Přestávka Wound healing continuum – fáze hojení – výběr materiálů dle spodiny rány dle generických skupin – antiseptika – požadavky na krytí v jednotlivých fázích hojení Předávání certiﬁkátů Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certiﬁkovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

Termíny a místa konání:

19. 4.

19. 5.

8. 6.

6. 9.

5. 10.

Clarion Congress Hotel

Výukové centrum LF Fakultní nemocnice HK

Hotel Continental

Metropol

Barceló Praha Five

Ostrava

Hradec Králové Brno

České Budějovice

Praha

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty. Pro nelékařské zdravotnické pracovníky je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. a účastníkům akce náležejí 4 kredity. Registrujte se na www.ﬂorence.cz/vzdelavani/akce. Registrační poplatek 100 Kč. Změna programu vyhrazena. partner

pořadatel

pod záštitou