Florence 4/2021 by Care Comm s.r.o.

4/21

ODBORN Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

červenec–srpen 2021 / ročník XVII

florence 75 Kč / 4,50 € / www.florence.cz

časopis obsahuje recenzované články

rozhovor

Rozhovor s prof. Andreou Pokornou o dekubitech aktuálně

Anděl mezi zdravotníky – druhý ročník v plném proudu recenzovaný

Role perioperačních sester v početní bezpečnostní proceduře na operačním sále praxe

Nejen o ošetřovatelském postupu k dekubitům

téma

Hojení ran, dermatologie

editorial Vážené čtenářky a čtenáři časopisu Florence, za redakci časopisu bych Vám chtěla poděkovat za přízeň a za neustále se zvyšující počet předplatitelů. Velmi nás těší, že Vás aktuální témata ze světa ne lékařských zdravotníků zajímají a věnujete čas sebe vzdělávání v našich odborných sekcích. Rádi bychom dále rozšiřovali odbornou část na šeho časopisu a budeme rádi za zaslané příspěvky. Našim autorům nabízíme veškerou podporu a pomoc při zpracování článků, ale můžeme také pomoci s pu blikací formou tištěné knihy v našem nakladatelství. Aktuální číslo se věnuje hojení ran a dermatologii. O nehojících se ranách – dekubitech, které představují významnou hrozbu, jsme si povídali s prof. Andreou Pokornou, přednostkou Katedry oše třovatelství a porodní asistence a proděkankou pro nelékařské studijní programy a informační techno logie Masarykovy univerzity v Brně. Podle jejích slov jsou „tichou epidemií“, na kterou je potřeba upozornit a věnovat jí dostatečnou pozornost. Příklad dlouho době hojící se rány najdete v článku připraveném ve spolupráci s Rehabilitační klinikou Malvazinky. Zcela netypickým, ale velmi zajímavým tématem je projekt NEODKLÁDEJ TO!, vytvořený pplk. Ing. Bc. Vladimírem Borským, MBA, LL.M., který se vě nuje domácímu násilí. Tato skrytá hrozba se často může projevit právě u vás na pracovištích nemoc nic a zdravotnických zařízení. Buďte proto všímaví. Více informací včetně vhodného telefonního čísla naleznete dále uvnitř časopisu. V letním čísle Florence Vám připomeneme sou těžící Anděla mezi zdravotníky, druhého ročníku poděkování zdravotníkům za jejich práci. Na finále se můžeme těšit již koncem srpna v náchodském divadle. Připomínám také, že texty, které se do tištěného časopisu „nevešly“, najdete na našich stránkách www.florence.cz.

S přáním inspirativního čtení Mgr. Markéta Zbranková šéfredaktorka

www.florence.cz Ročník XVII, číslo 4, červenec–srpen 2021 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 7. 2021 Foto na titulní straně: David Liška

obsah

bitů Výskyt atypických dekupři léčbě v obličejové části hlavyní covid-19 těžké formy onemocně

aktuálně 2 Anděl mezi zdravotníky – druhý ročník soutěže v plném proudu 3 Limity distančního vzdělávání v „době covidové“ 4 Sportem nejen ke zdraví aneb týmová práce na Fakultě zdravotnických studií

téma

hojení ran 7 Dekubity přestavují významnou hrozbu a začíná se o nich mluvit jako o tiché epidemii obdobně jako o hypertenzi 10 Výskyt atypických dekubitů v obličejové části hlavy v souvislosti s pronační polohou při léčbě těžké formy onemocnění covid-19

dermatologie Děkujeme Rehabilitační klinice Malvazinky, MEDITERRA s.r.o. za umožnění fotografování. Titulní strana: Mgr. Pavlína Černá, staniční sestra lůžkového oddělení. Foto výše: Mgr. Kateřina Zajíčková, ředitelka pro ošetřovatelskou péči a Mgr. Pavlína Černá, staniční sestra lůžkového oddělení. Rehabilitační klinika Malvazinky, MEDITERRA s.r.o.

florence 4/21

12 Výživa při atopickém ekzému, kazuistika dítěte

odborný článek 14 Chyby při používání inhalačních lékových systémů – inhalační systémy pro práškovou formu léku

praxe

18 Role perioperačních sester v početní bezpečnostní proceduře na operačním sále 21 Nejen o ošetřovatelském postupu k dekubitům 22 Dětská mozková obrna z pohledu fyzioterapie

historie 24 Život starých lidí v ghettu Terezín

sociální služby 30 Péče o duševní zdraví a reforma psychiatrické péče v Brně

Neodkládej to! 33 Neodkládej to!

patron dětí 36 Pomůžeme rehabilitacemi Matýskovi s nehybnou pravou polovinou těla? 38 právní poradna Můžete vykázat rodiče, kteří překáží u zákroku? 40 angličtina

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a Instagramu www.facebook.com/Florencecasopis casopis_florence

aktuálně

florence 4/21

Anděl mezi zdravotníky – druhý ročník soutěže v plném proudu Redakce Florence

ěhem soustředění se nám na konci června představilo všech dvanáct finalistů sou těže, která dle slov svého zakladatele Davida Novotného „není soutěží, ale poděkováním“ všem zdra votníkům, sestřičkám, ošetřovatelům, lékařům a lékárníkům, fyzioterapeu tům i záchranářům, zkrátka všem, kte ří pomáhají. „Poděkovat je rozhodně zapotřebí, a to nejen v této těžké covidové době,“ dodává David Novotný. Finalisté se sešli ve velmi příjem ném prostředí nového luxusního re sortu nedaleko Rakovníka Chateau Šanov. Mohli zde odpočívat, připra vit se na všetečné dotazy moderátorů či patronů a trénovat na velké finále. Odpočinek si mohli dopřát v hotelo vém wellness nebo během procház ky či výšlapu na kole okolní krásnou krajinou. Zdatnější mohli dojet až na nedaleký Křivoklát. Finalistům během dvou koncertů v příjemném hotelovém atriu zazpívali a zahráli například Felix Slováček ml., Jitka Boho, Michaela Dolinová, Natá lie Grossová, Michaela Nosková nebo Petr Pecha. Mluveným slovem pobavili Zuzana Bubílková a Jiří Krampol, kteří jsou, společně s dalšími celebritami, zároveň patrony finalistů. Záštitu nad akcí převzali mimo jiné epidemiolog Roman Prymula, Kateři na Zemanová, prezidentka ČAS Marti na Šochmanová, členka správní rady VZP Soňa Marková, starosta města Náchod Jan Birke a další. Během přípravy na finálový večer v Náchodě společně se svými patro ny nafotili kalendář, který několik z vás, kteří se zúčastníte hlasování o Cenu sympatie Florence, může vyhrát. Jednotlivé finalisty jsme Vám během prázdnin představili na našich webo vých stránkách i na facebooku. Na velké finále se těšíme 28. srpna v Městském divadle Dr. Josefa Čížka v Náchodě. Galavečer pod taktovkou Karla Voříška proběhne snad již za plné účasti diváků a těšit se můžeme napří klad na Václava Neckáře, Věru Marti novou nebo Felixe Slováčka ml. „Večer bude vyvrcholením poděkování zdravotníkům,“ dodává David Novotný.

1. Jana Pruknerová

2. Tereza Fibingerová

3. Nikol Lepšová

38 let, Nemocnice Jihlava, staniční sestra na JIP

42 let, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, staniční sestra na centrálních odběrech krve a příjmu materiálu

28 let, Královéhradecká lékárna v Náchodě, lékárnice

4. Vladimíra Kočica

5. Vladimíra Svědínková

6. Tomáš Miča

43 let, Schrothovy léčebné lázně Dolní Lipová, fyzioterapeutka

52 let, Alzheimercentrum Černošice, pečovatelka

52 let, EUC Klinika Zlín, primář interního oddělení, gastroenterolog

7. Jana Farkačová

8. Jana Dušánková

9. Radka Sajfridová

74 let, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, zdravotní laborantka

49 let, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, lékařka na onkologickém oddělení, paliativní péče

52 let, Městské středisko sociálních služeb Marie Náchod, pečovatelka

10. Dita Jetýlková

11. Regina Kondělková

49 let, Fakultní nemocnice Bulovka, vrchní sestra pneumologie 3. LF UK

28 let, studentka 2. LF UK, V. ročník; zaměření patologie a soudní lékařství

12. Patrice Awonseba Baba Musah 35 let, Ústav pro péči o matku a dítě Praha-Podolí, gynekolog a porodník

aktuálně

Limity distančního vzdělávání v „době covidové“ Souhrn:

Klíčová slova:

Článek informuje o zkušenostech s distanční formou výuky v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v období opakovaných nouzových stavů, které byly vyhlášeny vládou České republiky v důsledku epidemie koronavirem SARS-CoV-2. Národní centrum ošetřovatelství, epidemie, koronavirus, distanční výuka

Limits of distance education during „covid period“ Summary:

Keywords:

The article informs about the experience of distance learning in the National Center of Nursing and Other Health Professions in the period of repeated emergencies, which were declared by the Government of the Czech Republic as a result of the SARS-CoV-2 coronavirus epidemic. National Center for Nursing and Other Health Professions, epidemics, coronavirus, distance learning

Jana Nekudová, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, Brno

fota: Anděl mezi zdravotníky, www.geekfence.com

mezení prezenční výuky v době mimořádné situace vyvolané šířením korona viru SARS-CoV-2 (covid-19) vyvolalo náhlou potřebu dočasně zá sadně revidovat podobu vzdělávání na všech typech škol v České repub lice a samozřejmě také v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně (dále jen Národní centrum). Když byl k 12. březnu 2020 vládou ČR na základě zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlá šen nouzový stav, bylo v důsledku protiepidemických opatření celo životní (postgraduální) vzdělávání nelékařských zdravotnických pra covníků zcela zastaveno. K částeč né obnově a k uskutečnění alespoň atestačních zkoušek došlo o 2 měsí ce později, tedy od 18. května 2020, a k obnově prezenční výuky o téměř

kurzů (specializačních, certifiko vaných, inovačních, kvalifikačních a podobně). Protože Národní centrum před vyhlášením nouzového stavu nedis ponovalo vybavením pro distanční výuku, vyvstal po částečném uvolně ní před jeho pracovníky zásadní pro blém, jak se připravit na případné další omezení prezenční výuky. Bylo proto

Distanční výuka byla nejen pro pracovníky Národního centra, ale i pro externí lektory časově náročnější a mnohem složitější na přípravu přednášek i organizaci jednotlivých kurzů. další měsíc později (od 8. června 2020). Vzhledem k tomu, že většina účastníků studia, ale i lektorů a ško litelů s obnovením prezenční výuky v daném školním roce již nepočíta la, nedošlo ani po uvolnění opatření k návratu do původního stavu, tedy k prezenční výuce ve všech typech

rozhodnuto o zakoupení systému pro synchronní výuku, kdy se do online prostředí připojují vyučující i studenti současně, komunikují prostřednictvím chatu, audio- nebo videokonference a pracují se sdílenou obrazovkou. Nej prve byla zakoupena licence systému Adobe Connect, který kromě realizace

distanční výuky umožňuje i nahrávání probíhající výuky a její následné ucho vání a přehrávání. Později byly využi ty i další systémy umožňující realizaci webinářů pro větší počet studentů, ke kterým patří Google Meet, Microsoft Teams a aplikace Zoom. Protože většina pedagogických pracovníků Národního centra neměla do této doby žádnou zkušenost s rea lizací distanční výuky, bylo nezbytné zajistit jejich školení. To proběhlo ve dvou rovinách, nejprve muselo dojít k úpravě přednášek pro distanční vý uku a poté k ovládání již zmíněných softwarových nástrojů. Na konci letních prázdnin loňské ho roku (24. srpna 2020) sice došlo ke krátkodobému návratu k pre zenční výuce, ta však trvala pouze do 5. října 2020, kdy byl v důsledku nové vlny epidemie covid-19 vyhlášen další nouzový stav. V mimořádných opatřeních vydaných Ministerstvem zdravotnictví se na podzim roku 2020 objevila výjimka pro praktickou vý uku ve vzdělávání ve zdravotnických oborech. Přesto rozjezd kombinované

hojení ran, dermatologie téma

Dekubity přestavují významnou hrozbu a začíná se o nich mluvit jako o tiché epidemii obdobně jako o hypertenzi Léčba dekubitů je velmi nákladná, ovšem jejich vzniku se dá předcházet. O problematice dekubitů jsme si povídali s prof. PhDr. Andreou Pokornou, Ph.D., přednostkou Katedry ošetřovatelství a porodní asistence a proděkankou pro nelékařské studijní programy a informační technologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

foto: Flickr

Redakce Florence Jakou zátěž představují dekubity – pro pacienta, zdravotníky i společnost? Všichni víme, a stále to opakujeme, že dekubity jsou významnou hrozbou a že mají vysokou incidenci a preva lenci. Dekubity jsou sledovány jako nežádoucí události. Sledujeme je v národních zdravotnických regist rech, kde je vykazována diagnóza L89 (dekubitální vřed a proleženina), což ovšem závisí na tom, zda je lékařem diagnóza vykázána.

Z ošetřovatelské dokumentace nám jednoznačně vyplývá, že deku bity jsou závažnou hrozbou. Ač se problematice hodně věnu jeme, nedokážeme předložit přesná data, protože stále chybí některé in formace, které mohou být důsledkem právě nedostatků ve vykazování. Ty mohou být ovlivněny multifakto riálně – například se dekubitus u pa cienta ve zdravotnických záznamech a následně registru neobjeví proto, že pacient má příliš velké množství jiných diagnóz, nebo proto, že dekubi tus není vůbec odhalen (i to se může stát, zejména mimo hospitalizační

péči), nebo je podceněn nebo zamě něn za jinou ránu. Také z mezinárodních zdrojů vy plývá, že dekubity jsou významnou hrozbou, a mluví se o nich podobně jako například o hypertenzi, tedy jako o tiché epidemii, protože ovlivňují celkový stav pacienta. Je potřeba připomenout, že de kubitus není důsledkem zanedbané péče, ale je důsledkem celkového stavu pacienta a může vzniknout i v době, kdy ošetřovatelský personál udělá maximum. Léčba dekubitu je velmi nákladná, a proto je důležitá prevence.

téma hojení ran

Jsou informováni i zdravotníci, kteří se přímo hojením ran profesně nezabývají? Ano, informovanost je určitě plošná a podle rezortního bezpečnostního cíle je nezbytné, aby probíhala pravi delná školení v oblasti prevence de kubitů v jednotlivých nemocničních zařízeních – tedy u poskytovatelů lůžkové péče. Z hlediska řídicích orgánů, jako je MZ ČR, a vzdělávacích institucí jsou o tom informováni všichni. Jaký ohlas a výsledky má mezi zdravotníky kampaň STOP dekubitům? Ohlas je, domnívám se, velký. Díky Dni STOP dekubitům, který organizuje

tváře, což je tlakové poranění, tedy dekubitus, a další. → Dalším mýtem z oblasti péče je mýtus o masírování predilekčních míst, tedy míst, kde mohou deku bity vznikat, protože masírováním se poškozuje tkáň. → Nanášení derivačních mastí způ sobí prokrvení na povrchu, ale dekubitus vzniká v hloubce, tam, kde tlačí kost na tkáň, a projev, který je vidět na kůži, znamená, že tlak z hloubky už prošel celou tkání až na povrch. Ale problém je v hloubce. → Zapomíná se také na to, že dekubi tus není jen problém tlaku, ale také smýkání, tření, vlhka a deformace tkáně. Uvádí se, že dekubitus může vzniknout i při 30minutové jedno stranné zátěži.

prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

EPUAP, v němž jsem členkou výboru, a také díky ostatním kolegyním v ČR má obrovský ohlas. Týká se nejen velkých nemocnic, ale i malých po skytovatelů zdravotnických služeb. Každoročně MZ ČR sbírá informace o tom, jakým způsobem byly Dny STOP dekubitům v jednotlivých za řízeních realizovány, a výsledky jsou prezentovány právě u kulatého stolu. Myslím si, že ohlas je velký a stále více se také pozornost obrací i na laickou veřejnost, což dříve nebylo a což po važuji za velice důležité. Existuje i portál www.dekubity.eu, což je opět portál pro odbornou veřej nost, je podporován MZ ČR a redak torkami jsou zástupci v zdělavatelů. Jednou z nich jsem já, dále Mgr. Nina Müllerová z Fakultní nemocnice Plzeň za ČAS a PhDr. Mgr. Michaela Hofš tetrová Knotková za NCO NZO. Vznikl s podporou MZ ČR a některých dis tributorů zdravotnických prostředků. Existují některé rozšířené omyly/ chyby v péči o pacienty, které poté vedou ke vzniku dekubitů? Na to je odpověď velmi široká. Mezi základní mýty ohledně postižených osob patří: → Dekubitu se dá vždy zabránit. To bohužel není pravda. → Dekubitem může být postižen pouze senior. Ne. Víme, že deku bity jsou problémem také u novo rozenců, předčasně narozených dětí, v současnosti i u zdravotníků, kteří mají nadměrným používáním ochranných pomůcek otlačené

Liší se diagnostické, terapeutické a ošetřovatelské postupy péče o dekubity v ČR mezi různými pracovišti? Bohužel ano. Jedním z faktorů je míra informovanosti obecně, na daném pracovišti je to potom ovlivněno indi vidualitami, které do p roblematiky vnáší vlastní vhled. V neposlední řadě jsou důležitým faktorem eko nomické možnosti pracoviště. Naším úkolem do budoucna je proto právě snaha o standardizaci péče a snaha o centralizaci postupů a využívání po stupů založených na důkazech. Vě řím, že k tomu právě přispějí Klinické doporučené postupy a příručky, které vznikají. Jak je to v ČR se sledováním dekubitů jako indikátoru kvality péče? Je součástí systému hlášení nežá doucích událostí, i když nemůžeme jednoznačně říci, že dekubitus po važujeme za nežádoucí událost, pro tože může vzniknout, i když nedojde k zanedbání péče. Dekubity jsou sle dovány a odevzdávání dat do systé mu hlášení nežádoucích událostí je povinností každého poskytovatele lůžkové péče. Dá se říci, že pokud je pacient v lůžkové péči, objeví se dekubitus a je zaznamenán do do kumentace, tak se objeví v systému hlášení nežádoucích událostí. Druhým nástrojem jsou zdravot nické registry, kde je ale dekubitus vykázán pouze v případě, že jej lékař vykáže jako diagnózu podle Meziná rodní klasifikace nemocí. Samozřejmě se stane, že tam vy kázán není, v tom případě se o tom nedozvíme a existuje předpoklad, že jeho léčba není hrazena pojišťovnou.

foto: archiv prof. PhDr Andrey Pokorné, Ph.D.

Nakolik jsou o problematice v ČR informováni a edukováni zdravotníci? Myslím si, že velmi dobře. V součas né době i díky spolupráci s Minister stvem zdravotnictví České republiky (MZ ČR), Českou a sociací sester (ČAS) a Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických o borů (NCO NZO) vznikly velmi důležité aktivity, jako je Kulatý stůl pořádaný MZ ČR. Stanoven byl také rezortní bezpečnostní cíl, podle něhož je třeba dekubity sledovat a monitorovat. Do češtiny byla přeložena stručná Příruč ka pro prevenci dekubitů Evropského poradního panelu pro otázky dekubitů (EPUAP – European Pressure Ulcer Advisory Panel), nyní je převáděna do mobilní aplikace pro snadné použití zdravotníky. Také byl přeložen celý Klinický doporučený postup EPUAP z roku 2019, takže informovanost je zachována s ohledem na zdroje a je dále i otázkou proaktivního přístupu jednotlivců i managementu poskyto vatelů zdravotních služeb a péče. V pregraduálním studiu se prostor tématu fázového hojení ran a hojení vlhkými metodami příliš nedává, spí še se stále uplatňují tradiční postupy. Nicméně v klinické praxi je spousta vzdělaných sester a troufám si říci, že u mnohých nehojících se ran je sestra nepostradatelnou součástí týmu, protože je to ona, kdo sleduje pacienta dlouhodobě, umí správně vyhodnotit ránu, i když zatím nemůže předepisovat materiál, dokáže posou dit vývoj rány. U praktické sestry je to spíše monitorování stavu, všeobecná sestra má již určitou rozhodovací pra vomoc ve spolupráci s lékařem a to je důležité, protože se chystá návrh nové legislativy, ve které by i vzděla ná všeobecná sestra měla mít určitou preskripční možnost.

florence 4/21

téma hojení ran

florence 4/21

Výskyt atypických dekubitů v obličejové části hlavy v souvislosti s pronační polohou při léčbě těžké formy onemocnění covid-19 Za poslední měsíce prošla odděleními následné intenzivní péče zcela nová kategorie pacientů. Pacienti, většinou muži, k nám přicházeli téměř výhradně z covidových jednotek intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačních oddělení. Tyto pacienty ohrožuje nejen nemoc samotná, ale velmi často také vznik dekubitů.

Mgr. Kateřina Zajíčková, Klaudia Šrámková, DiS., Bc. Michaela Johannides, Jitka Kafková, DiS., Mgr. Pavlína Černá MEDITERRA s.r.o., U Malvazinky 5, Praha

Dekubity v obličeji po pronační poloze U pacientů překládaných na naše od dělení následné intenzivní péče (NIP) po akutní fázi covid-19 jsme se začali setkávat s dekubity v obličejové části hlavy. „Rány o velikosti několika málo centimetrů až po celé čelo byly lokalizovány na bradě či čele. Na bradě byly zpravidla hlubší, poškozena byla kůže, ale mnohdy i podkoží. Objevovalo se i poškození očních víček a očí. Ojediněle se objevily i dekubity spojené s neinvazivní ventilací,“ doplňuje Klaudia Šrámková, DiS., staniční sestra oddělení NIP Rehabilitační kliniky Mal vazinky. Rány se pacientům většinou hojily dobře, největší defekt na bradě si vyžádal 1,5měsíční hojení. Sestry pod vedením specialistek na léčbu chronických ran využívaly standard ní materiály vlhkého hojení v co nej jemnější variantě. Vždy s maximální opatrností a s ohledem na jemnost a náchylnost kůže obličeje. „Jakmile se zlepšily ventilační parametry pacienta a mohli jsme upustit od pronace, v edla eliminace dalšího tlaku k dobrému

hojení,“ upřesňuje Bc. Michaela Johan nides, sestra oddělení NIP Rehabili tační kliniky Malvazinky a covidové JIP spolupracujícího zařízení. Pokud se pacient i nadále zlepšoval, byl po stupně odtlumen a rehabilitován.

Rodiny nesly jizvy v obličeji hůře než pacient Po dekubitech v obličejové části hla vy pacientům často zůstávají viditelné jizvy. Možnosti návštěv ve zdravotnic kých zařízeních byly omezené. Některé rodiny, které svého blízkého delší dobu neviděly, byly mnohdy zaskočeny a nesly viditelnou jizvu v obličeji zpra vidla hůře než pacient samotný. „Nutné bylo důkladné a trpělivé vysvětlování a nabídnutí dalších možností, jak lze jizvy řešit. Vzhledem k traumatizujícím zážitkům pacienta, ke kterým dochází během život zachraňující léčby, je u nás také běžnou součástí léčby intervence p sychologa,“ dopl ňuje Mgr. Kateřina Zajíčková. Pacienti samotní byli při pohledu do zrcadla jizvami překvapeni, ale většina z nich chápala agresivní léčbu onemocnění,

fota: David Liška, archiv autorek

éčba pacientů s těžkou for mou onemocnění covid-19 je spojena s využitím pronační polohy ať už u pacienta při vě domí, nebo pacienta v sedaci. Dochází ke zlepšení oxygenace a ventilačních parametrů. Je využita g ravitace k ote vření atelektatických plicních partií a zlepšuje se plicní ventilace. Plicní tkáně se také lépe zbavují sekretů. U pacienta při vědomí je pronační po loha často obtížně tolerována, ale rizi ko vzniku dekubitů je nižší. Kvůli dlou hodobému tlaku na predilekční místa ne úplně typické lokalizace je u sedo vaného pacienta v pronační poloze velmi vysoké riziko vzniku dekubitů, včetně dekubitů v atypické l okalizaci – obličejové partii hlavy. Na mnoha pracovištích jednotek intenzivní péče (JIP) se doposud pronační poloha příliš nevyužívala, nebyla dle zaměření pracoviště po třeba. „Personál nebyl zpočátku vybaven potřebnými pomůckami, které se složitě sháněly. Nebyly ani větší praktické zkušenosti a na p roškolení zdravotníků byl omezený prostor, personál byl velmi zatížen a často vypomáhal i personál z jiných o ddělení. Pacienti na umělé plicní v entilaci (HFNO – high-flow nasal oxygen), neinvazivní či i invazivní ventilaci byli ve velice těžkém stavu a riziko vzniku dekubitů bylo vysoké,“ vysvětluje Mgr. Kateřina Zajíčková, ředitelka pro ošetřovatelskou péči Rehabilitační kliniky Malvazinky, kterou provozuje skupina VAMED MEDITERRA.

téma dermatologie

florence 4/21

Výživa při atopickém ekzému, kazuistika dítěte Nutriční anamnéza Nutriční spotřeba

Mgr. Marieta Baliková, nutriční terapeutka Fakultní nemocnice v Motole

Kojení Dívka byla kojena první 3 měsíce ži vota, ne však výlučně, od narození jí byl podáván dokrm, sát z prsu příliš nechtěla, dle názoru matky z důvodu vysoké porodní hmotnosti. Matce se zřejmě nedostalo dostatečné pod pory kojení. Po odstavení byla dívka krmena přípravky umělé kojenecké výživy.

Dívka se narodila 14 dní po termínu v roce 2016, porod byl vyvolán. Její porodní délka byla 54 cm a porodní hmotnost 4,9 kg. Ve 3. měsíci věku se objevil ekzém na prstech u rukou, malého rozsahu, nesvěděl, ale pře trvával. Jinak byla dívka zdravá, jiný mi obtížemi netrpěla, ekzému nebyla věnována zvláštní pozornost. Když byly dívce 3 roky, rodina se rozrostla o sestru. Dívčiny problémy se výraz ně zhoršily, podle matky se doslova sesypala. Od té doby trpí ekzémem prakticky po celém těle, který ji svědí, v noci se budí a křičí ze spánku. Po třebuje proto ke koupání speciální mycí emulze a syndet, několikrát den ně je nutno její kůži promazávat mast mi s obsahem kortikosteroidů a mast mi s imunomodulačním účinkem. Přibližně 3 týdny před k onzultací v nutriční poradně byla nemocná,

Mgr. Marieta Baliková

hodnotách. Tyto tři potraviny tedy bý vají občas zařazovány do jídelníčku. Dále bylo u dívky podezření na onemocnění štítné žlázy, které se ale nepotvrdilo.

Rodinná anamnéza Otec dívky trpěl v dětství (ve věku cca od 3 do 6 let) ekzémy a astmatem, které ovšem později ustoupily. Oba rodiče v mládí kouřili, poté přestali, ale začali opět asi před 3 měsíci kvůli

Úkolem nutričního terapeuta by mělo být nalezení pestrého a vyváženého jídelníčku, který nebude zahrnovat problematické potraviny. měla horečky, kožní potíže se zhoršily a poté ustoupily tak, že v době konzul tace byly nejmírnější za posledních 18 měsíců, tedy od doby vzplanutí potíží. Asi 2 týdny po konzultaci se ovšem dívčin ekzém opět velmi zhor šil, možná v souvislosti s konzumací cherry rajčete a čerstvého hrášku. Alergie byly diagnostikovány na brambory, vejce, kuřecí maso, j ablko, vzdušné plísně a roztoče. Vůči po sledním dvěma alergenům byla uči něna opatření v podobě speciálního povlečení, užívání nedráždivých pra cích prostředků a udržování čistoty domova. Potravinovým alergenům se dívka také vyhýbá, ekzém však neustupuje. Dřívější testy poukazo valy také na alergii na banán, což se při posledním testování nepotvrdi lo, a rýži a mléko, které při posled ním testování vyšly v hraničních

stresu spojenému s výše popsanými problémy jejich dcery a náročností péče o děti. Kouří každý asi 10 cigaret denně, nikdy však doma nebo v pří tomnosti dětí.

Sociální anamnéza Dívka žije s rodiči a mladší sestrou. Od září bude navštěvovat mateřskou školu.

Farmakologická anamnéza Dívka užívá antihistaminikum urče né k léčbě alergické rinitidy a kožních projevů alergií Xyzal (účinná látka le vocetirizin), antihistaminikum Ketof (účinná látka ketotifen) a antialergi kum užívané k léčbě potravinových alergií Nalkrom (účinná látka kyselina chromoglykanová). Dále má k dispo zici masti s imunomodulačním účin kem a s obsahem kortikoidů.

Zavádění příkrmu Příkrmy byly zaváděny postupně od 6. měsíce dle obecných doporučení od jednodruhových zeleninových pyré. Zavádění nových potravin ne bylo spojeno se zhoršením či ústu pem kožních projevů, v té době stále minimálních. Skladba stravy Jídelníček dívky je málo pestrý, mat ka by jej ráda rozšířila, ale obává se zhoršení obtíží, zejména nočních. Jak již bylo zmíněno, v dívčině jídelníč ku se neobjevují potraviny, na něž je potvrzena alergie: brambory, jablka, vejce a kuřecí maso. Občas konzumu je rýži a mléčné výrobky, ačkoli po slední alergologické testy prokázaly hraniční hodnotu specifických pro tilátek vůči těmto alergenům (dříve byly pozitivní). Dívka má velkou chuť k jídlu. Dobře snáší hovězí, vepřové i králičí maso, ze spodního patra potravinové pyramidy konzumuje chléb, rohlíky, těstoviny, rýži, speciální kaši Sinlac (obsahuje mimo jiné rýžovou mouku), zkoušela také kuskus a jáhly, lepkové potraviny jí nečiní potíže. Z ovoce snáší dobře tepelně upravené hrušky, 2–3× týd ně je také zařazen banán, neboť dle posledních testů již alergie na něj ustoupila. Ze zeleniny konzumuje tepelně upravenou brokolici, špenát a mrkev. Za poslední rok nekonzumo vala žádné čerstvé ovoce a zeleninu, nyní v době zmírnění kožních obtíží jí syrovou mrkev, okurky a listový salát. Mléko nekonzumuje, místo něj je uží ván přípravek pokračovací kojenecké výživy s vysokým stupněm hydrolýzy určený pro děti s prokázanou potravi novou alergií na bílkovinu kravského mléka Nutrilon 2 Allergy Care. Občas konzumuje jogurt a sýr.

foto: archiv Mgr. Mariety Balikové

Osobní anamnéza

odborný článek

florence 4/21

Chyby při používání inhalačních lékových systémů – inhalační systémy pro práškovou formu léku Souhrn:

Klíčová slova:

seriál ŠKOLA INHALACE

Správná inhalační technika je jedním ze základních pilířů účinné a bezpečné terapie plicních onemocnění. Dle řady studií však velká část pacientů neprovádí inhalaci správně. Tato skutečnost se pak odráží v mnoha aspektech pacientova bytí – počínaje zhoršením kompenzace samotného onemocnění a konče snížením kvality jeho života. Úkolem zdravotníků je proto maximalizovat benefit takové léčby a minimalizovat její možná rizika. Jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout, je i vhodná edukace pacienta, který by měl zvládnout nejen inhalační techniku, ale vyvarovat se i chyb, kterých se může v souvislosti s inhalační léčbou dopustit. V pořadí již třetí z trojice článků se věnuje specifickým chybám, kterých se může pacient dopustit během inhalace a zejména při nesprávné manipulaci s inhalačními lékovými systémy pro práškovou formu léku dostupnými na našem trhu. inhalační lékové systémy, inhalační technika, chyby, edukace

Errors in the use of inhalation drug systems – inhalation systems for powder form of drug medicine Summary:

Keywords:

Proper inhalation technique is one of the basic pillars of effective and safe therapy for lung diseases. However, according to a number of studies, a large proportion of patients do not inhale properly. This fact is then reflected in many aspects of the patient’s existence – from the deterioration of the compensation of the disease itself to the reduction of his quality of life. The task of healthcare professionals is therefore to maximize the benefit of such treatment and minimize its possible risks. One of the tools to achieve this is the appropriate education of the patient, who should not only master the inhalation technique, but also avoid the mistakes that can be made in connection with inhalation treatment. The third of three articles deals with specific errors that the patient may make during inhalation and especially with improper handling of inhaled drug delivery systems available on our market. inhalation drug systems, inhalation technique, errors, education

Mgr. Ondřej Šimandl, Ústav farmakologie 2. LF UK, Praha EUC Klinika Praha a.s., Plaňská 1, Praha

ak zacházet s jednotlivými typy inhalátorů se můžeme dozvě dět z řady různých zdrojů – počínaje příbalovou informací, respektive souhrnem údajů o příprav ku (SPC – summary of product cha racteristics) konkrétního léčivého pří pravku (vydává Státní ústav pro kon trolu léčiv (SÚKL), dostupné online) a konečně různými edukačními letá ky výrobců či videi odborných společ ností. Namátkou lze zmínit například web mujinhalator.cz (Kašák V, online) vytvořený ve spolupráci se specialis ty na tuto problematiku – manželi Ka šákovými – nebo projekt Plicní klini ky a Nemocniční lékárny FN Hradec Králové „Aplikace inhalačních léčiv – edukace inhalace v 5 krocích“ (kolektiv autorů FN HK, online), jehož součástí

bylo i vytvoření edukačních videí ke správnému používání jednotlivých inhalačně podávaných léků, která lze zhlédnout i prostřednictvím kanálu YouTube (www.youtube.com). Individuální edukace pacienta zdravotníkem (a to i opakovaná) o tom, jakým způsobem s inhalačním léko vým systémem zacházet, je však ne nahraditelná a pro úspěšnost léčby se všemi jejími důsledky klíčová (Kašák et al., 2017). Stejně tak to platí i o zna lostech pacientů o možných chybách, kterých se mohou při inhalaci či při manipulaci s inhalátorem dopustit – některé z nich bývají časté, jiné spí še raritní (Usmani et al., 2018). Mezi chyby, se kterými se můžeme setkat prakticky u všech typů inhalačních lékových systémů, patří například nesejmutí krytu náústku z inhalátoru nebo – v případě inhalačních systémů pro práškovou formu léku – neprove dení rychlého nádechu (1–2 s) s počá teční maximální intenzitou při inhalaci

Tabulka 1 Inhalační systémy pro práškovou formu léku Jednodávkové Aerolizer Breezhaler Zonda HandiHaler

Vícedávkové Diskus Ellipta Forspiro Orbicel

Rezervoárové Easyhaler Genuair Nexthaler Spiromax Turbohaler Twisthaler

léčiva (Forster et al., 2018; Sulaiman et al., 2017; Vytrisalova et al., 2019; Wieshammer et al., 2008). Tento text se věnuje specifickým chybám spojeným s používáním inhalačních systémů pro práškovou formu léku dostupných na našem trhu (tab. 1) a vychází ze zjištění již publi kovaných studií věnujících se tomuto tématu (Usmani et al., 2018; Inhaler Error Steering Committee et al., 2013) i osobní zkušenosti autora s prací s pa cienty, jimž byla léčiva ve formě inha lačních lékových systémů předepsána. Jak je patrné z tabulky 1, jednot livé zástupce inhalátorů pro práškovou formu léku (DPI – dry powder inhaler) lze dle způsobu rozdělení jednotlivých dávek léčiva určených k inhalaci rozčlenit do tří hlavních podskupin (Kašák et al., 2017): → první skupinu představují jednodávkové DPI (jedna kapsle s léči vem je vkládána do inhalačního lékového systému v čas potřeby); → druhou skupinu tvoří DPI vícedávkové (blistr/strip s předem odmě řenou jednotlivou dávkou léčiva, který je stálou součástí inhalátoru); → třetí a nejpočetnější podskupinu inhalátorů pro práškovou formu léku tvoří DPI rezervoárové – ze zásobníku s léčivem, který je stálou součástí inhalátoru, je v čas potřeby odměřena jednotlivá dávka léčiva.

odborný článek

Obrázek 1 Aerolizer

Obrázek 2 Breezhaler Obrázek 3 Zonda Obrázek 4 HandiHaler Obrázek 5 Discus Obrázek 6 Orbicel

5 Aerolizer, Breezhaler, Zonda a HandiHaler

fota: archiv autora

Základní principy zacházení se všemi těmito typy jednodávkových inhalač ních systémů pro práškovou formu léku jsou shodné. Z uživatelského po hledu se od sebe liší pouze vizuálním provedením samotného inhalátoru (SÚKL, online). Želatinová kapsle s odměřenou dávkou léku uchová vaná v blistru nebo nádobce se do nich vkládá a následně propichuje vždy těsně před samotnou inhalací. S výjimkou produktu HandiHaler, který je zdravotnickým prostředkem předepisovaným samostatně na Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku, jsou všechny ostatní zde zmiňované typy inhalátorů (Aerolizer, Breezhaler, Zonda) součástí každého balení léčivého přípravku (obr. 1–4).

Mezi specifické chyby při zacházení s jednodávkovými inhalačním DPI systémy patří: → uchovávání kapslí mimo origi nální obal / vyjmutí kapsle z ori ginálního obalu v jinou dobu než

6 bezprostředně před inhalací jejího obsahu; → opakované propíchnutí kapsle s léčivem opětovným stisknutím perforačních tlačítek; → stisknutí perforačních tlačítek nebo jejich neuvolnění během inhalace; → spolknutí kapsle s léčivem, jejíž obsah je určen k inhalaci.

Diskus a Orbicel Z pohledu manipulace a do značné míry i vizualizace prakticky totožné inhalační lékové systémy Diskus a Orbicel obsahují strip s 60 samo statně odměřenými dávkami léku v jednotlivých blistrech stočených v inhalátoru do spirály (Kašák et al., 2017; SÚKL, online). Pokud nedojde k inhalaci již připravené dávky, zůstá vá tato dávka stále zachována, počíta dlo zbývajících dávek se ale posune (obr. 5 a 6).

Mezi specifické chyby při zacházení s inhalačním systémem typu Diskus patří: → neotevření nebo neúplné o dklopení krytu náústku;

Obrázek 7 Ellipta

→ neotevření štěrbiny v náústku nebo její otevření až v okamžiku inhalace; → neúplné zaklopení krytu náústku do původní polohy.

Ellipta Předlohou tohoto typu inhalátoru byl systém Diskus. Stejně jako on obsahu je (v tomto případě 30) samostatně od měřené dávky léku v jednotlivých blis trech stočených v inhalátoru do spirály (Kašák et al., 2017). Manipulace s ním je ale oproti systému Diskus snazší. Díky technickému řešení inhalátoru je zabráněno kumulaci dávky určené k inhalaci. Není-li připravená dávka inhalována, stává se, při opakované přípravě inhalátoru k použití, nedo stupnou (SÚKL, online). Počítadlo zbý vajících dávek se ale posune (obr. 7).

Mezi specifické chyby při zacházení s inhalačním systémem typu Ellipta patří: → neotevření nebo neúplné odklope ní krytu náústku; → zakrývání vzduchových otvorů bě hem inhalace.

praxe

florence 4/21

Role perioperačních sester v početní bezpečnostní proceduře na operačním sále Souhrn:

Klíčová slova:

Cíl: Cílem kvalitativního šetření bylo zmapovat, jak na oslovených operačních sálech předchází nechtěnému ponechání cizorodého předmětu v břišní dutině pacienta. Metodika: Průzkum byl proveden pomocí kvalitativní metody. Sběr dat byl realizován metodou polostrukturovaného rozhovoru a přímého zúčastněného pozorování. Data byla vyhodnocena metodou zachycení vzorců. Výběr respondentů byl metodou náhodného výběru, kritériem byla přítomnost perioperačních sester u pozorované operace. Respondentů bylo celkem 14. Pozorování proběhlo v prostředí sedmi operačních sálů při otevřené břišní operaci. Výsledky: Získané výsledky odkrývají oblasti početní bezpečnostní procedury, které je třeba v rámci prevence nechtěného ponechání cizorodého předmětu v těle pacienta zlepšit. Nejúčinnějším preventivním opatřením je standardizace všech postupů početní bezpečnostní procedury. Závěr: Riziko pochybení v perioperační péči se zvyšuje rozdílným a nejednotným vykonáváním jednotlivých procesů početní bezpečnostní procedury. Selhání lidského faktoru je jedním z nejčastějších pochybení způsobujících zapomenutí chirurgické položky v operační ráně pacienta. Snižovat jej lze verifikací počtů dvěma jedinci a dokumentovat veškeré procesy v perioperační péči. operační sál, perioperační sestry, početní bezpečnostní procedura, riziko pochybení

The role of perioperating nurses in the number of security procedure at the operating room Summary:

Keywords:

Recenzovaný článek

Aim: The aim of the qualitative investigation was to map out how inadvertently left foreign object in the abdominal cavity of the patient is prevented in the addressed operating rooms. Methods: The research was carried out using a qualitative method. The data were collected using the method of semi-structured interview and direct observation. The data were evaluated by content analysis. The method of random selection was used for respondent selection with the criterion of the presence of perioperative nurses in the observed operation. There were 14 respondents in total. The observation took place in the environment of seven operating rooms with open abdominal surgery. Results: The obtained results reveal the areas of numerical security procedure that need to be improved to prevent unwanted leaving of foreign objects in the patient’s body. The most effective precautionary measure is the standardization of all numerical security procedures. Conclusion: The risk of misconduct in perioperative care is increased by different and inconsistent execution of individual processes of numerical security procedure. Human factor failure is one of the most common misconducts that cause a surgical item to be forgotten in the patient’s surgical wound. It can be reduced by verifying the numbers by two individ uals and documenting all processes in the perioperative care. operating room, perioperative nurses, safety count procedure, risk of error

Mgr. Iveta Ospalíková, Mgr. Eva Puhlová Katedra porodní asistence a specifických disciplín, FZS Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Úvod Nechtěné zapomenutí cizorodého předmětu během operačního výkonu v těle pacienta je „strašákem“ všech zdravotníků pracujících na operačním sále. Na početní bezpečnostní proce duře se podílí všichni členové operač ního týmu, přesto leží zodpovědnost především na bedrech instrumentují cích sester. Nežádoucí ponechání cizo rodého předmětu s sebou nese mnohé komplikace, které negativně ovlivňují zdravotní stav pacienta, ale zároveň ohrožuje jistotu, práci, postavení a bez pečí perioperačních sester. Proto je nutné přijímat a zavádět preventivní opatření, která budou minimalizovat rizika spojená se systémovou chybou a současně budou snižovat možnost lidského pochybení. Zvyšování kvality a zajištění bezpečnosti poskytované péče je dnes aktuální a velice žádoucí. Nechtěné ponechání cizorodého

předmětu v operační ráně pacienta je jednou z nejčastěji klasifikovaných ne žádoucích událostí na operačním sále, přesto je toto téma stále choulostivé, tabuizované a nikdo o něm nehovoří otevřeně. To dokazuje i nedostatek dostupné české literatury zabývající se touto problematikou (Janoušková, 2008; Wendsche et al., 2012). Cílem kvalitativního šetření bylo zmapovat, jak na oslovených operač ních sálech předchází nechtěnému ponechání cizorodého předmětu v břišní dutině pacienta. Následně byly definovány dílčí cíle, které měly zjistit, jak perioperační sestry praktic ky provádějí početní kontrolu sušícího materiálu, nástrojů a ostrých předmě tů. Popsat dodržování kompetencí pe rioperačních sester a zhodnotit vedení perioperační dokumentace z pohledu početní bezpečnostní procedury. Dále prozkoumat zkušenosti perioperačních sester s nechtěným zapomenutím cizorodého předmětu v těle pacienta.

Metodika a charakteristika souboru Průzkum byl proveden pomocí kvali tativních metod. Ke sběru dat byla

použita metoda polostrukturovaného rozhovoru a přímého zúčastněného pozorování. Průzkum probíhal ve čty řech zdravotnických zařízeních, kde bylo získáno povolení s průzkumným šetřením na sedmi operačních sálech. Před zahájením průzkumného šetře ní byla provedena pilotní studie, kte rá měla odhalit případné nepřesnosti nebo nejasnosti v kladených otázkách. Data byla získávána pomocí zúčast něného otevřeného pozorování, které bylo realizováno v prostředí pěti obo rových operačních sálů a dvou cent rálních operačních sálů. Stanoveným kritériem pro uskutečnění pozorování byla podmínka otevřené břišní ope race – laparotomie. Bylo sledováno předem stanovených 74 fenoménů, 13 fenoménů sloužilo pro zhodnoce ní vedení perioperační dokumentace. Fenomény byly nadefinovány dle stan dardu vydaného Asociací perioperač ních registrovaných sester (Mitchell et al., 2012), poupraveného podle zá kladních pouček pro instrumentářky dle Dudy et al. (2000) a Jedličkové et al. (2012). Pro doplnění informací, které nebylo možné získat pozorová ním, byl proveden polostrukturovaný

praxe

Nejen o ošetřovatelském postupu k dekubitům Otázkou prevence a léčby dekubitů se na mezinárodní úrovni zabývá Evropský poradní panel pro otázky dekubitů (EPUAP – European Pressure Ulcer Advisory Panel). EPUAP deklaruje na svých webových stránkách www.epuap.org, že jeho cílem je „... poskytovat úlevu osobám trpícím nebo v ohrožení dekubity prostřednictvím výzkumu a vzdělávání veřejnosti a ovlivňováním politiky dekubitů ve všech evropských zemích směrem k adekvátní péči o nemocné s dekubity zaměřené na pacienta.“

PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková, úsek regulace nelékařských povolání NCO NZO Brno

České republice je to pře devším odborná společnost ČSLR (Česká společnost pro léčbu rány), která se podílí na komplexním, zdravotně- sociálním řešení problému hojení rány, na zlepšování kvality péče o ne mocné s chronickými ranami v ne mocniční i v ambulantní péči, včetně

Plzeň, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Vojenské nemocnice Olo mouc, Oblastní nemocnice Kolín a Fa kultní Thomayerovy nemocnice.

Definice Dekubity (proleženiny, prosezeniny, tlakové vředy či tlakové léze) jsou rány vzniklé na podkladě lokálního půso bení tlaku na tkáně. Velikost a hloubka dekubitu je dána vzájemnou intenzitou působení tlaku, dobou působení tla ku, celkovým stavem pacienta a vněj šími podmínkami, které při vzniku dekubitu sehrávají rovněž důležitou

Antidekubitní matrace nedokáže zabránit rozvoji dekubitů, je NUTNÉ správné a pravidelné polohování včetně správně prováděné hygienické péče a péče o pokožku. domácí péče, na tvorbě odborných standardů péče o nemocné s chronic kými defekty, edukaci, výuce a organi zaci školicích a vědeckých akcí s důra zem na meziprofesní a mezioborovou komunikaci. Velmi významným zdrojem je por tál www.dekubity.eu, kde lze nalézt soustředěné aktuální informace, pří klady dobré praxe, možnosti vzdělá vání v problematice prevence a léčby dekubitů, doporučení pro zdravotníky a informace pro laickou veřejnost. Představujeme Vám další z řady při pravovaných národních ošetřova telských postupů (NOP) vydaných Ministerstvem zdravotnictví České republiky (MZ ČR).

Prevence vzniku dekubitů a péče o dekubity V textu NOP byly použity standardní postupy a zdroje z Fakultní nemocnice

roli = jakékoli poškození kůže, které je způsobeno přímým tlakem nebo tře cími silami. Dekubitus je lokalizovaná oblast buněčného poškození způso bená poruchou mikrocirkulace a z ní vyplývající hypoxie. Je nutno ji odlišit od poškození kožního krytu v důsledku vlhka (opruzenina, inkontinenční der matitida) či jiné, například traumatické či tepelně indukované etiologie.

Cíl → Identifikovat včas pacienty v rizi ku vzniku dekubitů, specifikovat individualizované rizikové faktory, realizovat opatření k minimalizaci rizika porušení pokožky a podpo ře intaktní/neporušené pokožky vhodně zvolenými intervencemi dle doporučení EPUAP. → Zajistit v případě vzniku dekubitu vhodně zvolenou léčbu na základě správného určení stupně/kategorie dekubitu dle doporučení EPUAP.

→ Podpořit proces hojení vhodně zvoleným postupem dle doporu čených pravidel lege artis. → Diagnostikovat/odlišit správně de kubitus od inkontinenční derma titidy dle doporučení Ghentského globálního klasifikačního nástroje pro IAD (GLOBIAD – Ghent Global IAD Classification Tool). → Zajistit multioborovou péči v pre venci vzniku dekubitů a jejich léčbě, provádět edukaci pacientů a osob blízkých/pečujících v pre venci vzniku dekubitů a spolupráci při jejich léčbě. → Zajistit sběr dat o dekubitech a je jich analýzu.

Kompetentní osoby Kompetence vychází z platné legislati vy, zejména z vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracov níků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. NOP doporučuje stanovit kompetence podle oblastí, například: → kdo hodnotí riziko pacienta a pro vádí prevenci; → kdo hodnotí stupeň dekubitu a na vrhuje následná léčebná opatření; → kdo indikuje vhodné léčebné a kry cí materiály; → kdo navrhuje nutriční nebo reha bilitační péči; → kdo provádí sběr dat na úrovni poskytovatele zdravotních služeb, analýzu dat a návrhy na opatření. Důležité je stanovit i odpovědnost za hlášení dat na Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR či provádění školení zdravotnických pracovníků.

Zvláštní upozornění Antidekubitní matrace nedokáže za bránit rozvoji dekubitů, je NUTNÉ správné a pravidelné polohování včetně správně prováděné hygienické

praxe

Doporučení pro management poskytovatelů zdravotních služeb: → Zajistěte vyškolení všeobecné se stry se zvláštní odbornou způsobi lostí pro prevenci a léčbu dekubitů (certifikovaný kurz). Koordinace činností a dobrá spolupráce léka řů a nelékařských zdravotnických pracovníků v rámci poskytovatele zdravotních služeb může mít vliv na celkové výsledky při výskytu nežádoucích událostí v oblasti výskytu dekubitů. → Zajistěte pravidelné školení zdra votnických pracovníků – prevence vzniku dekubitů a péče o pacien ta s dekubitem/y. Diferenciální diagnostika dekubitů je nezbytná pro udržování a rozvoj znalostí a dovedností zdravotnických pra covníků a je požadavkem rezort ního bezpečnostního cíle č. 8 viz www.mzcr.cz. → Dbejte na vzdělávání laické veřej nosti – edukaci je důležité provádět nejen u pacientů a jejich blízkých/ pečujících, ale též pro laickou ve řejnost. Za tímto účelem využívejte portál www.dekubity.eu a edukační

materiály či videa určená laické veřejnosti. Téma prevence vzniku dekubitů je potřeba zviditelnit – zapojujte se do mezinárodní akce STOP dekubitům. → Pověřte odpovědnou osobu pro hlášení nežádoucích událostí (de kubitů) do systému hlášení nežá doucích účinků (SHNU), nastavte systém sledování pacientů v riziku vzniku dekubitů a pacientů s deku bitem tak, aby hlášení nežádoucí události odpovídalo metodice SHNU a platné legislativě. → Provádějte interní audity pro ově ření naplňování doporučeného postupu, můžete používat kritéria uvedená v příloze č. 2 NOP. → Vytvořte podmínky kompetentní mu ošetřovatelskému personálu pro dostatečný časový prostor k provádění převazu, který je ne zbytný zejména u dekubitů vyšší ho stupně. Datum vydání: 21. února 2020 (Věst ník MZ ČR 2020, částka 2). MZ ČR směřuje vydáváním NOP na jednotlivé poskytovatele zdravotních služeb se snahou o sjednocení kvality ošetřovatelské péče, poskytnutí me todiky tvorby a aktualizace místních ošetřovatelských postupů u poskyto vatelů zdravotních služeb. Jednotli vé NOP jsou průběžně vydávány ve Věstníku MZ ČR, v současné době lze využít vydání v číslech 2/2020, 5/2020, 14/2020 a 3/2021. Dekubity představují častý zdra votní problém, který se vyskytuje po celém světě. Jedná se o bolestivou,

Dětská mozková obrna z pohledu fyzioterapie Fyzioterapeutka Mgr. Tereza Valíková odpovídá na otázky ohledně dětské mozkové obrny a její léčby.

Redakce Florence Terezo, mohla byste popsat, jak vlastně vzniká dětská mozková obrna? Dětská mozková obrna (DMO) je onemocnění, které vzniká násled kem poškození mozku, nejčastěji jeho nedostatečným okysličením, ale

i traumatem, působením chemických látek nebo infekcí, kterou prodělá matka v průběhu těhotenství nebo samotné dítě v prvních měsících života. K poškození mozku může dojít už během těhotenství, kdy je plod ovliv něn příjmem látek skrze matku a je vystaven stejným faktorům, jako je matka. Nebezpečné může být i pouhé

nákladnou a často zbytečnou kom plikaci, kterou je ohroženo mnoho pacientů. V současné době vzniká česká verze Klinického doporuče ného postupu – Prevence a léčba dekubitů, adoptovaný doporučený postup European Pressure Ulcer Advisory Panel, National Pressure Injury Advisory Panel a Pan Paci fic Pressure Injury Alliance – Pre vention and Treatment of Pressure Ulcers/Injuries: Clinical Practice Guideline. The International Guide line. Emily Haesler (Ed.) 2019. Tento postup vychází z přesně stanovené mezinárodně uznávané metodologie. Informace o jeho vydání budou zve řejněny na portále www.dekubity.eu. Tento projekt s kódem: KDO-AZV-33 je financován z Operačního progra mu Zaměstnanost, CZ.03.2.63/0.0/ 0.0/15_039/0008221, prioritní osa OPZ: 2 – Sociální začleňování a boj s chudobou. Hlavním řešitelem pro jektu je Agentura pro zdravotnický výzkum ČR a partnery jsou MZ ČR a Ústav z dravotnických informací a statistiky ČR. MZ ČR jako každým rokem připra vuje setkání na 18. listopadu 2021 k problematice prevence, sledování a léčby dekubitů v ČR jako připome nutí Světového dne STOP dekubitům, který je každoročně vyhlášen Evrop ským poradním panelem pro otázky dekubitů na třetí čtvrtek v měsíci listopadu. Veškeré informace k uvedeným aktivitám a iniciativy, které p odporuje MZ ČR v oblasti prevence a léčby dekubitů, lze sledovat na portále www.dekubity.eu.

rentgenové vyšetření. Proto by měly budoucí maminky dodržovat všech na režimová opatření během těho tenství. K dalšímu poškození může dojít během porodu, který může být traumatický, může dojít k větší ztrátě krve, nedokysličení mozku. Obrovské riziko představují i předčasné porody, kdy mozek není plně vyvinut a jeho následný vývoj může probíhat pato logicky. DMO může vzniknout i v prv ních měsících života miminka úrazem nebo infekcí. Jak rychle rodič zjistí, že jeho dítě má mozkovou obrnu? Je to očividné hned po porodu nebo odhalení trvá roky? Doba závisí na míře postižení. Na tom, jak velká část mozku je zasa žena. U větších postižení je DMO

fota: archiv Mgr. Terezy Valíkové

péče a péče o pokožku. Správné hod nocení stupně dekubitů a jejich odli šení od inkontinenční dermatitidy je důležité i z hlediska vykazování zdra votní péče pro účely kódování v kla sifikačním systému DRG. U určitého typu pacientů ve velmi vysokém riziku může dojít ke vzniku dekubitů i přes veškerou kvalitní péči, jedná se o tak zvané nevyhnutelné dekubity a nelze to považovat za selhání zdravotnic kých pracovníků.

florence 4/21

historie

florence 4/21

Život starých lidí v ghettu Terezín Souhrn:

Klíčová slova:

Příspěvek je historickou studií zaměřenou na život starých lidí v židovském ghettu Terezín v období 2. světové války. Předmětem zájmu bádání jsou životní podmínky starých lidí uvnitř ghetta, nejčastější choroby, příčiny úmrtí, zdravotní péče a jejich psychický stav. Pro získávání relevantních výsledků byla zvolena metoda obsahové analýzy primárních dat. ghetto, stáří, nemoc, smrt, ošetřovatelská péče, Žid

The life of old people in the Jewish ghetto of Terezín Summary:

Keywords:

The paper is a historical study focused on the life of old people in Terezín ghetto during World War II. The field of interest of this research work are living conditions of old people inside the ghetto, the most common diseases, causes of death, and health care or their mental state. The method of content analysis of primary data was used to obtain relevant results. ghetto, old age, disease, death, nursing care, Jew

Mgr. Barbora Černá, ARO, Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Chrudimská nemocnice PhDr. Kateřina Horáčková, Ph.D., Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Úvod V historii je pevnostní město Tere zín nejvíce spojováno s 2. světovou válkou, kdy se stalo součástí nacis tických plánů na nové uspořádání Evropy. Dne 20. ledna 1942 se na konferenci ve Wannsee sešli vysocí představitelé nacistického Německa v čele s Reinhardem Heydrichem, aby projednali tzv. konečné řešení židovské otázky. Nacisté ještě nebyli připraveni v rámci této akce provést fyzickou likvidaci židovského obyva telstva, proto jako přechodné řešení zvolili tzv. ghettoizaci do uměle vytvo řených měst (ghett). Ta měla sloužit jako přestupní stanice pro konečné vyhlazení v koncentračních či pracov ních táborech (Emmert, 2018; Blodig, 2019). Obrázek 1 Obraz Bedřicha Fritty: Staří lidé v Terezíně Zdroj: Židovské muzeum v Praze (inventární číslo 174.171)

Původně měli být do Terezína přepravováni lidé starší 65 let, vá leční poškozenci a Židé s válečným vyznamenáním z 1. světové války. Kromě starých lidí měla zůstat v Te rezíně i část mladých, kteří o ně měli pečovat a vykonávat potřebné práce spojené s chodem ghetta. Dne 24. lis topadu 1941 odjel do Terezína první transport, tzv. Aufbaukommando, což byla skupina mladých a práceschop ných mužů, jejichž úkolem bylo vybu dovat Terezín, a připravit tak město na příjem velkého počtu vězňů. Sa motný Terezín nebyl organizován jako vyhlazovací tábor. Přesto byl místem, kde se umíralo. Podmínky starých lidí uvnitř ghetta patřily k neotřesnějším (Blodig, 2019; Lagus et al., 2006). Příchod do Terezína znamenal pro méně odolné jedince těžkou duševní krizi. V Terezíně ztratil jedinec svůj význam a identitu, stal se číslem. Scházela zde možnost soukromého života, chyběla kvalitní potrava (Dia mant, 1995). Nejhůře vězni snášeli ubytování v provizorních prostorech, jakými byly například půdy, kde byli ubytováni staří lidé a které postrádaly

hygienické zázemí. Úmrtnost starých lidí byla vysoká. I když se židovská sa mospráva snažila ulehčit tuto situaci zřizováním domovů pro staré a orga nizovala pro ně pomocné akce, tvořili staří lidé v Terezíně nejubožejší kate gorii vězňů. Stáří zde bylo spojováno s hladem, nemocemi a se smrtí, což byla i nejčastější témata kreseb věz něných umělců (obr. 1 a 2) (Blodig, 2019; Lagus et al., 2006; Tarsi, 1998). Příspěvkem přinášíme historickou přehledovou studii, kdy s přiměřenou kritikou pramenů byla pro výzkum použita validní literatura primárních zdrojů (monografie, archivní doku menty, články, studie, denní rozkazy) a sekundárních zdrojů dat (přepsané vzpomínky přeživších pamětníků). Archivní dokumenty byly dohledány ve sbírkách a dokumentech Památ níku Terezín či Židovského muzea v Praze. Vycházely jsme také z článků Terezínských listů či ze zdrojů pub likovaných v Terezínských studiích a dokumentech a z monografií od předních českých badatelů.

Věkové a demografické rozvrstvení terezínských Židů Věkové rozdělení terezínských vězňů Ghetto žilo v neustálém pohybu. Jeho přelidněnost je zřejmá již od počátku jeho vzniku. Původní kapacitu mělo cca 5 tisíc obyvatel, v době vrcholné ho obsazení ghetta zde žilo až 50 tisíc vězňů. Věk byl důležitým faktorem, který často rozhodoval o přežití. Po dle něj byli lidé zařazeni do pracující či nepracující skupiny. Na tomto roz hodnutí pak závisela možnost získání většího přídělu stravy (Hahn, 1943). V červenci 1942 tvořili lidé nad 65 let 50 % celkového počtu vězně ných. Starých mužů nad 60 let zde bylo přes 9 tisíc a starých žen 16 442 z cel kového počtu 43 403 obyvatel ghetta. V roce 1942 byl průměrný věk vězňů

historie

72 let (Prochnik, 1945). Podle Laguse et al. (2006) zůstalo v terezínském ghettu v prosinci 1944 v důsledku likvidačních transportů, při kterých byli deportováni z Terezína především mladí lidé, pouze 11 474 obyvatel, z toho 4 015 lidí přes 65 let. Staří lidé byli odkázáni sami na sebe.

Obrázek 2 Obraz Lea Haase: Život na dvoře Zdroj: Památník Terezín: Databáze Památníku Terezín (inventární číslo 1883)

Demografické zastoupení terezínských Židů Terezínské ghetto bylo tzv. nuceným společenstvím, kdy složení obyvatel stva určovaly Norimberské zákony. Zejména z počátku sem byli depor továni Židé z protektorátu Čechy a Morava. Hovořili většinou česky a budili dojem relativně jednotného společenství. Od června 1942 zača li do ghetta přijíždět i Židé z jiných evropských zemí, a to z Německa, Rakouska, Nizozemska, Dánska, Ma ďarska a Slovenska (Adler II., 2006). Dánští Židé byli privilegovaná sku pina, které bylo umožněno využívat intervencí dánského i švédského krá le stejně jako dánského Červeného kříže. Tato skupina se také v dubnu 1945 dostala do neutrálního Švédska. Tragickou skupinou vězňů byli staří, dobře situovaní říšskoněmečtí Židé, pro které měla být deportace „privile giem“, které si zasloužili svým stářím či zásluhami o Německo. Terezín jim byl představen jako lázeňské město (Theresienbad), starobinec pro pře stárlé, kde v poklidu a blahu dožijí své stáří. Tato skupina vězňů zažila silný šok již při transportu v dobytčích vo zech, dorazili v zuboženém stavu, hla doví, žízniví, zmatení a mnoho z nich bylo již mrtvých (Frankl, 2000; Lagus et al., 2006).

Životní podmínky starých lidí v ghettu Terezín Ubytování Terezínské ghetto nebylo připrave no pro husté osídlení. Zpočátku byla vězněným lidem určena k ubytování kasárna a později, po odstěhování původního obyvatelstva, i zanechané domy. Na uvolněná místa se valili dal ší lidé z přijíždějících transportů. Od července do konce roku 1942 přijelo celkem 31 transportů z protektorátu a přivezly s sebou více než 27 tisíc lidí. V téže době začaly přijíždět hro madné transporty z Německa a Ra kouska s dalšími 43 266 lidmi ve věku nad 65 let, kteří byli nemocní a nemo houcí. Kasárna byla již v roce 1942 plně obsazena, domy byly přeplněné (Lagus et al., 2006; Utitz, 1947). Staří a často nemohoucí lidé byli ubytováni na různých provizorních místech. Spali především na půdách,

nepřipravených k ubytování, pod mínky zde byly ubohé. Půdy neměly izolaci proti zimě ani teplu. Za letních veder zde panovaly vysoké teploty, mnoho zesláblých a nemocných lidí nemohlo v tomto parném období prostory opustit a sejít po schodech ven. V zimě se v nich zase teplota pohybovala pod bodem mrazu. Míst nosti neměly osvětlení, záchody, ani zde nebyla zavedena voda. Lidé ne měli na čem ležet a čím se přikrýt. V těchto podmínkách žilo až 6 tisíc starých osob (Adler, 2006; Lagus et al., 2006). Max Borger, 41 let, deportovaný do Terezína v roce 1942 z Morav ské Ostravy, vzpomíná na ubytová ní v ghettu: „Putoval jsem od domu

spaní a ve dne chybí jakýkoli prostor a světlo.“ (Müllerová-Wesemannová, 2006).

Strava Dalším utrpením byla pro starého člověka v terezínském ghettu strava. Problém byl v samotném zásobování potravinami, nedostačující byl i chod kuchyně. Navíc byli lidé rozděleni do skupin, podle kterých se jídlo rozdě lovalo. Těžce pracující skupina ozna čená „S“ dostávala největší příděl, zvýšenou porci chleba a někdy i větší porci jídla. Do skupiny „N“ p atřili ostat ní pracující, kteří dostávali normální příděly. „L“ byla skupina vykonávající lehčí práce. A do skupiny „K“ byli za řazeni nemocní a staří se sníženým

Na podlaze lože vedle lože, těsně vedle sebe leželi zdraví vedle chorých, chůzeschopní vedle takových, kteří již choditi nemohli. k domu, všude stejný obraz: dům napěchován od přízemí až po střechu lidmi. Na podlaze lože vedle lože, těsně vedle sebe leželi zdraví vedle chorých, chůzeschopní vedle takových, kteří již choditi nemohli. Lidé museli lézti jeden přes druhého, když se chtěli dostati z místa na místo.“ (Borger, 1945). Martha Glassová, 65 let, deporto vaná do Terezína v roce 1943, vzpo míná: „Místo 3 tisíc obyvatel zde nyní žije 56 tisíc Židů namačkáno na sobě na malinkém prostoru. Každý má jen 65 cm na své dřevěné pryčně na

příjmem potravy, který vedl pomalu k vyhladovění a následné smrti. Tato strava postrádala základní prvky vý živy a často se k hladovějícím starým vězňům dostávala studená. Chléb byl často plesnivý a podával se k večeři s kouskem margarínu, paštiky či mar melády. Řeznictví dostávalo z okolních jatek maso z nucených porážek, které se ale nehodilo k vaření. Bylo zpraco váno do vodnatých salámů, po kterých lidé dostávali průjmy (Blodig, 1992; Lagus et al., 2006). Špatná strava vedla pomalu k vy hladovění a následné smrti. Přesný

sociální služby

florence 4/21

Péče o duševní zdraví a reforma psychiatrické péče v Brně Zásadním smyslem a cílem reformy psychiatrické péče je zkvalitnit život lidí s duševním onemocněním a poskytnout jim dostatečnou podporu ve vlastním přirozeném prostředí, nejen ve zdravotnických zařízeních. Toho lze dosáhnout restrukturalizací služeb, vytvořením funkční sítě zařízení a změnou přístupu a myšlení pracovníků poskytujících péči.

Redakce Florence Odbor sociální péče MMB

Práh jiží Morava, z.s. Centrum duševního zdraví

Mluvíme tak o zavedení multidisci plinárního přístupu. Důraz je kladen na primární zdravotní a psychiatric kou péči s cílem zajistit včasnou dia gnostiku a léčbu duševních poruch, podporu spolupráce mezi primární péčí a specializovanými psychiatric kými službami, včetně rozvoje ambu lantních psychiatrických pracovišť a ambulancí klinických psychologů. Reforma počítá současně se sníže ním kapacit lůžkové péče, proto musí jít vznik nových služeb ruku v ruce s propouštěním pacientů z psychi atrických nemocnic tak, aby jim byla nabídnuta intenzivní pomoc a podpo ra i mimo nemocniční zdi. Z původní podpory skupiny osob s vážnou mentální poruchou (SMI – severe mental illness), což jsou pa cienti/klienti s těžkým průběhem schizofrenních onemocnění a bipo lární afektivní poruchou, se reforma dotýká dalších cílových skupin – ze jména dětí, seniorů, osob se závislost mi i osob s mentálním handicapem. To se projevuje i rozšířením potřeb a nároků zástupců těchto skupin na Odbor sociální péče Magistrátu města Brna (OSP MMB). Mnoho lze dokázat

prostřednictvím spolupráce obou od borů (sociálního a zdravotnictví) měs ta Brna, sociálních pracovníků OSP, pracovníků Psychiatrické nemocnice Brno a Psychiatrické nemocnice Velká Bíteš (dětské psychiatrické nemocni ce), ambulantních psychiatrů, prak tických lékařů a komunitních služeb. Významným aspektem reformy je destigmatizace a zapojení takzvaných peer konzultantů, lidí se zkušeností s duševním onemocněním, do mul tidisciplinárních týmů. Nejvýraznější změnou je pak vznik a rozvoj komunitní péče vytvořením nového typu služby Centrum duševního zdraví (CDZ). Pilotní projekty byly spuštěny v září 2018.

Centra duševního zdraví V rámci péče o lidi s duševním one mocněním jde o nový prvek v systé mu, kde jsou v současné době hlavní cílovou skupinou pacienti/klienti s vážným duševním onemocněním (SMI). V souladu se Standardem slu žeb poskytovaných v CDZ je cílem CDZ zajistit komunitní a multidiscipli nární službu zaměřenou na prevenci hospitalizace nebo jejího zkracování

fota: Práh jiží Morava, z.s., Centrum sociálních služeb p.o.

bláznit se může každý. Kdykoli a kdekoli. Proto je v zájmu nás všech, aby byla k dispozici kvalitní, profesionální a časově dostupná podpora v přirozeném prostředí. Probíhající reforma psychiatrické péče dává možnost vytvořit nový, moderní systém péče," otevírá téma péče o duševní zdraví náměstek primátorky města Brna pro sociální služby Robert Kerndl. Reforma představuje dlouhodobý proces, na kterém se pracuje již ně kolik let a opírá se o koncepční do kument Strategie reformy psychiatrické péče schválený Ministerstvem zdravotnictví již v roce 2013. Napl ňováním Strategie začaly vyvstávat nové otázky, zejména legislativní a fi nanční ošetření zdravotně-sociálního pomezí, problematika vysokého rizika chudoby u lidí se závažným dušev ním onemocněním, potřeba změny poskytování péče o děti v riziku nebo s již rozvinutým duševním onemoc něním a tak podobně. Proto byl vy tvořen a vládou přijat Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030. Jeho implementaci má zajistit Rada vlády pro duševní zdraví, kterou řídí předseda vlády a jejímiž členy jsou všichni aktéři, jichž se reforma du ševního zdraví týká. Od zahájení realizace reformy v roce 2017 došlo k velkému posunu v realizaci změn v oblasti psychia trické péče. Velké psychiatrické nemocnice mají vytvořeny plány transformace, došlo ke snížení po čtu lůžek následné péče, dochází k postupnému přechodu dlouhodobě hospitalizovaných lidí do komunity. Týmy v psychiatrických nemocnicích se učí spolupracovat s komunitními službami, které zažívají velký rozvoj. Základní reformou je tedy systematické poskytování koordinované péče zaměřené na zotavení pacienta/ klienta prostřednictvím sítě služeb.

Neodkládej to!

Neodkládej to! Motto: Pokud projekt pomůže alespoň jedné oběti domácího násilí, pak má smysl. Na půdě Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy Vzdělávacího zařízení Brno Policie České republiky vznikl projekt NEDOKLÁDEJ TO!, jehož cílem je upozornit veřejnost na problematiku domácího násilí, seznámit s jeho mnoha formami a možným řešením. „Naším cílem je osvěta v co nejvíce vrstvách společnosti především v oblasti toho, co všechno je již domácí násilí a co se s tím dá dělat,“ říká autor projektu je zároveň jeho vedoucí pplk. Mgr. Ing. Bc. Vladimír Borský, MBA, LL.M., který nám projekt představil.

Redakce Florence

fota: Centrum sociálních služeb p.o., archiv Newton University

Co Vás k neobvyklému tématu domácího násilí přivedlo? Pracuji u policie 12 let a na začátku jsem byl ve výkonu služby na hlídko vé službě obvodního oddělení v ob lasti Brna, kde násilí mezi osobami blízkými není neobvyklé. Často jsme ale právě narazili na násilí, které oběti nechtěly dále řešit. Dostalo se ke mně několik skutečně ohavných případů. Měl jsem výhodu, že se mi zpravidla nebály svěřit i ženy, vzbu zoval jsem v nich důvěru. Když jsem v průběhu šetření zjistil, že cesta k řešení není jednoduchá a že osoby nemají povědomí o tom, co mohou, tak jsem si řekl, že bych pro to chtěl něco udělat. A po 6 letech působení v policejním vzdělávání jsem si řekl, že už toho vím dost na to, abych mohl udělat pro společnost ještě něco na víc kromě toho, že vzdělávám repre sivní složku, kterou oběť ne vždy chce nebo potřebuje. Kdy a jak projekt vznikl? Hlavní myšlenka vzešla z mé hlavy v lednu 2020, kdy jsem předstoupil před všechny studenty našeho vzdě lávacího zařízení a sdělil jim, jaký chci vytvořit projekt. Hlavním produktem bylo motivační video popisující pří běh oběti. Má asi 9 minut (dnes už má téměř 8 tisíc zhlédnutí) a do tvorby projektu se přihlásilo 17 lidí – stu dujících policistů – kteří se potom na videu podíleli nebo v něm hráli. Video popisuje příběh oběti a jeho hlavní myšlenou je, že „to“ vyřešit skutečně jde. Oběti je v něm posky tována pomoc Policií ČR i intervenč ním centrem a nakonec oběť najde cestu k normálnímu životu bez násilí a strachu.

Vladimír Borský – autor projektu NEODKLÁDEJ TO!

Je to příběh, do kterého jsme chtěli zahrnout co nejvíce forem domácího násilí. Je zde tedy zobrazeno i fyzic ké násilí, které často není v domácím násilí zastoupeno, zatímco psychické násilí je přítomno skoro vždy. Chtěli jsme ukázat, kam až to může zajít. Je to takový průnik do geneze domácího násilí. Vzdělávací program pro nově nastupující policisty trval rok, a tak zde již původní účastníci nepůsobí. Aktuálně jsme v týmu jen tři. Video vzniklo během omezujících opatře ní a v červenci jsme jej publikovali. Založili jsme facebookové stránky, profil na instagramu, webové strán ky www.neodkladejto.eu, kanál na YouTube a je pro nás milým překva pením, jaký je o to zájem. Jak projekt funguje, co je jeho náplní? Celý projekt NEODKLÁDEJ TO! působí výhradně ve virtuálním prostředí.

Kromě webových stránek máme instagram i facebook – to jsou naše hlavní proudy šíření informací. Na facebooku jsme překročili hranici 1 200 sledujících a využíváme jej pro organickou propagaci, působíme v různých skupinách, kde dělám živá vysílání. Účastníci mi mohou poklá dat otázky. Účast přímo při vysílání je mizivá, ale zpětně se na video podívá až několik stovek lidí. Instagramové příspěvky mají i několik tisíc zhléd nutí a aktuálně míříme na hranici 2 000 sledujících. Na facebooku i instagramu nás může kdokoli kontaktovat, ať již sub jekty, které s námi chtějí spolupraco vat, tak přímo oběti. Oběti nám píší zprávy ve smyslu toho, že se aktuálně nacházejí v nepříjemné situaci a po třebují ji ihned vyřešit, v tom případě je odkazuji na tísňovou linku, protože to již píší v době, kdy hrozí reálné ne bezpečí. Píší také rodinní příslušníci, kteří pozorují určitou dobu problém

patron dětí

florence 4/21

Pomůžeme rehabilitacemi Matýskovi s nehybnou pravou polovinou těla?

dyby dokázal 6letý Matýsek o sobě vyprávět, jeho pří běh by asi zněl následovně: „Jmenuji se Matěj, ale doma mi říkají Matýsek nebo Mates. Ze všeho nejraději si hraji s dinosaury a zajímají mě roboti. Žijeme jenom s maminkou, která je ale nejhodnější na světě. Je se mnou skoro pořád, jenom si na chvilku odskočí do práce na půl úvazku, protože bez táty máme málo peněz. Potřebuji, aby se mnou pořád někdo byl. Ne proto, že mi je 6 let, ale hlavně nemohu hýbat pravou rukou a pravou nohou. Celá pravá polovina těla mě zlobí. Moje diagnóza se v ‚doktorštině‘ jmenuje spastická hemiparéza (částečné ochrnutí jedné poloviny těla) s fixními kontrakturami a hemihypogeneze (zmenšený růst postižené poloviny těla) pravé horní a dolní končetiny.

Od chvíle, kdy jsem se narodil, aždý den cvičím. Doma s mamink kou a na rehabilitační klinice, kam mě maminka vozí, s paní fyzioterapeutkou. Když jsem byl malý, občas jsem u cvičení brečel. I teď se mi někdy chce a někdy vůbec. Ale moc dobře vím, že musím. Jenom díky cvičení a rehabilitacím mi nevisí pravá ruka a pravá noha jako hadrové, ale aspoň trochu s nimi hýbu. Maminka je teď ale trochu smutná. Ty rehabilitace stojí spoustu peněz a ona říká, když se baví s babičkou, že i kdyby nejedla a nepila, z polovičního platu na ně neušetří.“ Matýsek samozřejmě takto svůj pří běh neodvypráví. On i jeho maminka ale našli velkého spojence v Andree Chvátalové z neziskové organizace, která rodinu vidí následovně: „Matýska a jeho maminku znám z jeho mateřské školky. Kvůli jazykové bariéře, kterou má vedle všech ostatních zdravotních problémů, za ním dochází výuková asistentka z naší organizace.

Patron dětí je online charitativní projekt, který založila Nadace Sirius v roce 2017. Je zaměřen na přímou pomoc potřebným dětem formou adresných veřejných sbírek. Od svého vzniku podpořil více než 6 337 dětských příběhů, na které se složilo 27 241 lidí částkou převyšující 61,7 milionu Kč. Čísla se každý den zvyšují. Najdete je, stejně jako všechny splněné dětské příběhy, na https://patrondeti.cz/dukazy. Jakmile je vypsaná cílová částka naplněna, pořídí za ni Patron dětí věcný dar nebo službu, na kterou se dárci malými (třeba i pouhou stokorunou) i většími částkami skládali. Rodina tedy nezískává peníze, ale dar, o který požádala. Na pomoc konkrétnímu dítěti jde přitom 100 % vybraných prostředků. Provoz projektu je plně hrazen Nadací Sirius. Pokud vás zajímají podrobněji příběhy dětí a další zajímavosti, najdete je na blogu https://patrondeti.cz/blog.

foto: Patron dětí

MgA. Denisa Prošková, Patron dětí, z. ú., Praha

atýska trápí dětská mozková obrna M a další přidružená postižení, ze kterých je nejzávažnější ochrnutá pravá polovina těla. Kvůli tomu potřebuje téměř celodenní péči a dohled. Vyrůstá jen s maminkou, ale naštěstí funguje její rodina, aspoň co se týče lásky a pomoci s hlídáním a vyzvedáváním, když maminka musí vyřizovat další věci. Na chlapečkovi je láskyplnost prostředí, ve kterém vyrůstá, znát. Je na tom skvěle psychicky. Je to hravý a milý kluk, který má obrovskou fantazii a elán. Nebojí se lidí a i přes svá omezení se snaží držet krok se svými vrstevníky a kamarády.“ Rehabilitace, které chlapečka vi ditelně posunují kupředu, ovšem po jišťovny nehradí. Maminka samoživi telka s „půlúvazkovým platem“, zato dalšími výdaji za Matýskovo zdraví, na ně nenašetří. Veškeré úspory už v rehabilitacích rozpustila. Proto Andrea Chvátalová Matýska pod pořila tím, že se stala jeho Patron kou, a spolu s maminkou se obrátily s prosbou o pomoc na organizaci Patron dětí, kde můžete Matýskovi pomoci i Vy: https://patrondeti.cz/ pribeh/rehabilitace-mohou-matejovi-pomoci-v-hybnosti. Sto procent vy brané částky jde bojovníkovi Matějovi na jeho neurorehabilitace. „Matýska zanedlouho čeká velká životní změna. Nastoupí do první třídy a lepší fyzická kondice mu pomůže se sžíváním se s novými dětmi, kterým se bude chtít vyrovnat, a zapadnout tak do kolektivu spolužáků,“ uzavírá Matýskův příběh Andrea Chvátalová.

právní poradna

florence 4/21

Co je Pravniporadkyne.cz Informační a poradenské centrum www.pravniporadkyne.cz se věnuje oblasti zdravotnického práva a navazujících částí sociálního zabezpečení. V rámci svých služeb poskytuje workshopy a školení pro veřejnost i zdravotnický personál. www.pravniporadkyne.cz

Můžete vykázat rodiče, kteří překáží u zákroku?

průběhu. Zdravotníci jsou však mnoh dy jiného názoru. Výsledkem jsou pro všechny zúčastněné velmi stresující spory, které jsou však úplně zbyteč né. Zákon se totiž na tuto problema tiku podle JUDr. Jany Palečkové dívá jasně: „Přítomnost rodiče nesmí narušovat poskytování zdravotní péče, a navíc musí být v souladu s vnitřním řádem nemocnice.“

Přítomnost rodiče u hospitalizovaných dětí je neutuchající „horké“ téma. Rozděluje zdravotníky a rodiny na dva tábory. A každý má svým způsobem pravdu. Děti provázené maminkou nebo tatínkem jsou citlivější, proto Vnitřní řád nesmí porušovat se zákrok nezřídka zkomplikuje. Na druhou stranu mají obecná práva ale větší pocit bezpečí. Nezbývá tedy než odložit všechny Mnozí z vás se teď jistě podiví, proč emoce stranou a zhodnotit celou problematiku z pohledu ve vnitřním řádu vašeho pracoviště není jednoznačně nastaveno, že na českého právního řádu.

še začíná preventivními prohlídkami u pediatra a případně vyšetřeními nebo ošetřeními v ambu lancích. Tady se nad přítomností zá konného zástupce asi nikdo nepoza stavuje. Rodič má právo na veškeré srozumitelné informace o zdraví dí těte a v případě nálezu nebo nutnosti dalšího řešení zdravotního problému i na výstižný popis a návrh léčby. Pobyt dítěte v nemocnici je však už komplikovanější. Rodiče se často ohánějí tím, že mají automaticky ná rok na to být zde se svým nezletilým potomkem. A mají pravdu. Ovšem jen zčásti. Je třeba totiž rozlišit to, zda je rodič s dítětem hospitalizován, či u něj prostě jen je. V prvním případě o tom rozhoduje ošetřující lékař. „Jestliže z jeho pohledu vyžaduje zdravotní stav dítěte do 6 let věku, aby s ním byl hospitalizován rodič, je hrazen pojišťovnou i jeho pobyt a strava,“ říká JUDr. Jana Palečková z Právní porad kyně (www.pravniporadkyne.cz).

Proč mluvíme jen o dětech, které ještě neoslavily šesté narozeniny? U starších totiž rozhodnutí ošetřu jícího lékaře nestačí a hospitalizaci doprovodu musí schválit revizní lékař pojišťovny dítěte.

Co když si lékař nemyslí, že rodič s dítětem musí být? Zákonný zástupce má právo být se svým dítětem v nemocnici. Tečka. Toto právo je nesporné. Může se proto domluvit s nemocnicí a pobyt si hradit ze svého. Podmínkou však je, že pro něj někde bude volné lůžko – nezáleží na tom, zda přímo na pokoji s dítětem, v jiném pokoji v rámci ne mocnice či dokonce někde na uby tovně. I kdyby však rodič neměl kam složit hlavu, nepřetržitá přítomnost u dítěte mu být upřena nesmí.

Může být rodič dítěte skutečně u všech zákroků? Matky a otcové, kteří jsou se svými dětmi hospitalizováni, jsou často pře svědčeni, že mohou být u všech zá kroků, které jejich potomek absolvuje. Tedy i v okamžiku podávání anestezie před operací, nebo dokonce v jejím

Na závěr je nutné podotknout, že nemocnici pro plánovaný zákrok si mohou rodiče sami svobodně vy brat. Nemělo by pro ně tedy být nic snazšího než se na podmínky pobytu s dítětem zeptat.

Nejen rodič, ale třeba i teta Na preventivní prohlídky a vyšetření může dítěti dělat doprovod i takzvaná osoba blízká – například i starší zletilý sourozenec, prarodiče nebo teta. I oni mají v takovém případě podle zákona právo na to, aby jim byly kompetentní osobou (zpravidla lékařem, nikoli zdravotní sestrou) sdělovány informace o zdravotním stavu dítěte.

foto: Profimedia

MgA. Kateřina Havelková, www.pravniporadkyne.cz

příklad u operací být matka či otec prostě nesmí. Není to totiž tak jedno duché. „Vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad nezbytnou nutnou míru, která je potřebná pro řádný chod nemocnice a respektování práv ostatních pacientů. Například je tedy možné požádat rodiče, aby na chvíli opustili pokoj, když se lékaři zrovna chystají probírat zdravotní stav jiného dítěte s jeho zákonnými zástupci. Také je možné nařídit rodiči narušujícímu poskytování neodkladné zachraňující péče, aby opustil prostor. Bez konkrétního závažného důvodu však nelze právo rodiče na přítomnost u jeho potomka ve větším rozsahu omezit, tedy například vykázat ho z důvodu nočních hodin,“ konstatuje právnička.

Care Comm s.r.o. KOMUNIKACE ZDRAVOTNICKÝCH TÉMAT JE NAŠE SRDEČNÍ ZÁLEŽITOST

publikační činnost: odborné knihy a časopisy pro lékaře a specialisty

webové portály se zdravotnickou tematikou

POMŮŽEME VÁM S VYDÁNÍM H ODBORNÝC KNIH Í. A PUBLIKAC

kompletní servis při natáčení videorozhovorů a on-line kongresového zpravodajství

Do všeho, co děláme, dáváme své srdce.

originální kongresové zpravodajství

pořádání tiskových konferencí nebo kulatých stolů

V případě zájmu se na nás neváhejte obrátit: www.carecomm.cz info@carecomm.cz

angličtina

florence 4/21

Nurses Key Role in Pressure Ulcer Prevention A bed sore, also known as a pressure ulcer, develops when there is too much unrelieved pressure or friction on one part of the body. This condition is more common in bedridden patients, who spend a long time in one position, for example, because of paralysis, illness, old age, or frailty. Nursing Management of Pressure Ulcer or Bedsores: – Position the patient every 2 hours to stop pressure ulcer forming. – When repositioning the patient, look at all areas of the skin daily. (Regular inspection of the following areas is required: sacrum, heels, elbows, a temporal region of skull, shoulders, and toes). – Prevent friction and shearing forces during repositioning and transfers of the patient. – Avoid raising the head of the bed more than 30 degrees to prevent the patient from sliding down the bed. – Support the legs with a cushion below the knees and never place cushions or pillows directly under the knees. – Heels must be suspended off the bed using gel pads or pillows. – Provide pressure reduction via the use of cushions, foams, or mattress overlays. – Avoid the use of plastics (underpads and diapers), choose liner or fabric instead. – Avoid massage and vigorous rubbing of bony prominences. – Reposition tubes and face masks every two hours. – Keep the skin dry and moisture-free. Wash skin daily and apply a barrier cream. – To reduce the risk of skin damage, consider using a skin moisturizer to hydrate dry skin. – Avoid applying lotion between toes. – Use pH balanced soaps or skin cleansers to clean skin and wash skin gently with water. – Inspect for risk areas of redness and warmth as the beginning signs of pressure ulcer forming. – Investigate the incontinence of the patient; develop and implement

– –

–

– –

–

an individualized continence management plan. Cleanse the skin promptly following episodes of incontinence. Maintain adequate nutrition and hydration for high or very highrisk patients and be referred to a dietician for a nutritional assessment and appropriate dietary recommendations. Provide high nutritional support to prevent or correct nutritional deficits such as to achieve positive nitrogen balance and to maintain serum albumin levels. Manage pain properly so that the patient can be able to move or be moved at frequent intervals. Determine accurate topical wound care based on assessment findings to promote healing. Assess and recommend appropriate dressing or support surfaces. Protect the area from friction, shear, and maceration using a transparent film dressing or thin hydrocolloids. Use solid or liquid barriers to protect peri-wound skin from maceration damage. Irrigate with normal saline using a 20–35 ml syringe and 19-gauge needles or angiocath. Place 4 × 4 gauze packed loosely and fill dead space with appropriate filler (including sinus tracts). Protect from contamination by using an absorbent outer semiocclusive dressing. Provide appropriate debridement of non-viable tissue and do not debride stable hard dry eschar in ischemic limbs. Develop useful procedures and policies that are researched and evidence-based to advance the clinical practice of nursing staff. Provide patient and family education on prevention and management of pressure ulcers. Consult wound care specialist or physician to evaluate wounds that show signs of infection or fail to progress. Use oral antibiotics or antibiotic cream to help treat an infection.

Source: Nursery-governess – Nursing, 12th of April 2021

SLOVNÍČEK key – klíčový, hlavní, základní, významný; klíč role – role, úloha; funkce, postavení unrelieved – nepolevující; jednotvárný friction – tření, frikce; napětí bedridden – upoutaný na lůžko shearing forces – smykové síly to avoid – vyhýbat se, vyvarovat se degree – stupeň; míra to slide – sklouznout; klouzat se; uklouznout; posunout cushion – poduška, polštář to suspend – zavěsit; odložit; přerušit; zastavit gel pad – gelová vložka foam – pěna, molitan mattress overlay – chránič matrace underpad – absorpční podložka diaper – plena liner – podložka, vložka fabric – tkanina, látka instead – místo toho, namísto; raději; spíše

vigorous – důkladný; důrazný rubbing – tření, dření; drhnutí moisture-free – prostý, zbavený vlhkosti, vlhka lotion – pleťová voda, roztok, čisticí emulze cleanser – čisticí prostředek gently – jemně, zlehka; něžně redness – zarudnutí warmth – teplo, teplota; vřelost promptly – ihned, okamžitě; rychle, pohotově, hbitě be referred to – odvolat se na, odkázat se na recommendation – doporučení, rada dressing – krytí, obvaz support surfaces – antidekubitní matrace peri-wound – v okolí rány 19-gauge needle – jehla o tloušťce 19 packed loosely – volně zabalený filler – vložka, výplň; náplň to fail – nepodařit se, nezdařit se; selhat; neuspět INZERCE

Děkujeme zdravotníkům za obětavost při Covid-19 Můžeme vám zajistit: • odborné překlady • korektury rodilými mluvčími • tlumočení • grafické zpracování T: +420 384 361 300 M: +420 777 333 637 E: info@traductera.com www.traductera.cz

Váš zdravý partner pro medicínské překlady

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, e-mail: florence@carecomm.cz, tel.: +420 222 352 573 / Šéfredaktorka: Mgr. Markéta Zbranková, e-mail: marketa.zbrankova@carecomm.cz / Jazyková redakce: Mgr. Irena Kratochvílová / Grafická úprava: Karel Zahradník / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Ph.D., Mgr. Lenka Gutová, Bc. Vladěna Homolková, Mgr. Tamara Starnovská, Mgr. Helena Michálková, Ph.D., RNDr. Romana Mrázová, Ph.D., Mgr. Radomír Vlk, DiS., PaedDr. Jan Polák, CSc., PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková / Vydavatel: Care Comm s.r.o., www.carecomm.cz / Jednatel společnosti: Martin Koblasa / Obchod: Nikola Janková, tel.: +420 608 848 496, e-mail: niki.jankova@carecomm.cz / Personální inzerce: Nikola Janková, tel.: +420 608 848 496, e-mail: niki.jankova@carecomm.cz / Tisk: AF BKK, s.r.o., Podkovářská 2/674, 190 00 Praha 9 / Distribuce: Postservis Praha a Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s. / Cena výtisku: 70 Kč / 3,50 EUR, roční předplatné: 395 Kč / 20 EUR / Časopis vychází 6× ročně / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Kontakty pro předplatitele: Česká pošta, s. p., oddělení periodický tisk, postabo.prstc@cpost.cz, tel.: +420 800 300 302 /Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Care Comm s.r.o., 2021