Florence 5-17 by Care Comm s.r.o.

5/17

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

květen 2017 / ročník XIII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

odborné téma

Odborné téma

Dermatologie a hojení ran časopis obsahuje recenzované články

Ošetřovatelská péče o pacienta s onkologickou ránou praxe

Poradna stomické sestry v ÚVN z konferencí

Vysočina přivítala XV. mezinárodní kongres Centrální sterilizace 43

florence 5/17

editorial

Temporis ars medicina fere est Čas všechno hojí

obsah

florence 5/17

Publius Ovidius Naso

ánu, jež nedá se zhojit, je třeba mečem vy tnout, aby se nenakazila nedotčená část, na psal římský básník Publius Ovidius Naso, kte rý se narodil v roce 43 před naším letopoč tem. Dnešní nemocní by s tímto léčebným postupem jistě nesouhlasili. Jak je však vidět, téma ošetřování ran provází lidstvo odnepaměti. Zmínky o něm se objevují už i v jeskynních malbách pravěkých lovců. Rány léči li lidé všemožnými způsoby. Mimo jiné i zaříkáváním a lektvary. Staří Římané, mezi něž patřil i básník Ovi dius, sepsali dokonce celou řadu textů, které se zabýva ly péčí o rány, včetně péče chirurgické. Po pádu Římské říše však byly tyto texty ztraceny a středověká Evropa se opět vrátila k lektvarům a zaříkávání, aby o několik století později znovuobjevila a dále rozvinula znalosti svých předků. Dnes mají zdravotníci i pacienti k dispozici vel ké množství moderních postupů, metod a materiálů pro hojení ran. Avšak pro to, aby byly účinné, je třeba (mimo jiné), aby s nimi pracovali lidé zkušení a vzděla ní v dané problematice. Přispět ke zvyšování znalostí v oboru hojení ran se snažíme i my. Třeba i tímto květ novým číslem našeho časopisu, které jsme věnovali tématům dermatologie a hojení ran. Najdete v něm například článek o tom, co všechno bychom měli vědět při léčbě nehojící se rány, jak vypa dá ošetřovatelská péče u pacienta s onkologickou ránou nebo co je to inkontinenční dermatitida a které pacienty ohrožuje nejvíce. Dočtete se v něm samozřejmě i zkuše nosti z praxe – například jak vypadá práce stomické se stry v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze nebo jakým způsobem předcházejí iradiačním dermatitidám na Onkologické klinice FN Hra dec Králové. Nechybějí samozřejmě ani další naše pravi delné rubriky a zprávy z konferencí. A protože máj je lásky čas, připomeňme si i na zá věr slova básníka Ovidia: „Moudře milovat bude jen ten, kdo pozná sám sebe, jen ten každičké dílo vykoná vá podle svých sil.“ Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

www.florence.cz Ročník XIII., číslo 5, květen 2017 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2017 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

Intervence sester alitní u kuřáků – součást kv ošetřovatelské péče

o čem se mluví 2 portál dekubity.eu v novém

seriál 4 kolik energie za den vydáte?

odborné téma

dermatologie, hojení ran 5 komplikované hojení peristomální oblasti a ošetřování ileostomie 8 co vše musíme vědět při léčbě nehojící se rány 11 prevence iradiačních dermatitid na Onkologické klinice Fn Hk 14 Ošetřovatelská péče o pacienta s onkologickou ránou 16 inkontinenční dermatitida – její prevence a léčba

z konferencí

24 nehlášených poranění ostrými předměty od roku 2014 přibylo 25 praha hostila 2. ročník konference OnkO 26 Umíme žít se stomií? Hojení ran opět pod taktovkou časopisu Florence 27 sestra v akci vii – to jste ještě neviděli… 28 vysočina přivítala Xv. mezinárodní kongres centrální sterilizace

právo 30 nelehký úděl zdravotníků na festivalech a dalších masových akcích

pro školy

praxe

18 poradna stomické sestry v Úvn 20 Monitorace cytotoxických léčiv umožňuje přehled o úrovni kontaminace chemoterapeutických stacionářů 22 intervence sester u kuřáků – součást kvalitní ošetřovatelské péče

32 třetí ročník projektového dne na plzeňské „zdrávce“ se věnoval zdravému životnímu stylu

historie 33 akutní infarkt myokardu včera a dnes 38 personální inzerce 39 angličtina

Soutěž na straně

o čem se mluví

Portál Dekubity.eu v novém PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková, Mgr. Nina Müllerová, www.dekubity.eu

Na začátku roku 2017 se na Ministerstvu zdravotnictví ČR (MZ ČR) konalo pracovní jednání členek redakční rady webového portálu www.dekubity.eu PhDr. Michaely Hofštetrové Knotkové, doc. PhDr. Andrey Pokorné, Ph.D., a Mgr. Niny Müllerové s hlavní sestrou ČR Mgr. Alicí Strnadovou, MBA.

e setkání mj. vyplynula té mata, kterým se redakční rada rozhodla věnovat. Každý rok by měl být zasvěcen novému tématu, k němuž bu dou směřovat i aktivity a infor mace zveřejňované na portále www.dekubity.eu. Tyto informa ce jsou určeny jak zdravotnickým pracovníkům, tak laické veřejnos ti. Aktivity budou realizovány tý movými workshopy a zabývat se budou mj. i zjišťováním stavu da

ného problému v klinické praxi. Rok 2017 se bude věnovat téma tu dekubitů a výživy. Doplněna bude i sekce Partner portálu. Dalším důležitým počinem, který je v souladu se záměrem MZ ČR, je spolupráce s pacientskými organizacemi (https://www.koali ceprozdravi.cz/inpage/prevence dekubitu). Naší snahou je přiblížit informace o problematice deku bitů laické veřejnosti. Důvodem, proč jsme se obrátily na tyto or

Soutěž časopisu Florence o balíčky léčivých a kosmetických přípravků Dr. Gaye Soutěžní otázka: z čeho se získává sheabutter, 100% rostlinný tuk, který obsahují kosmetické přípravky dr. Gaye? a) ze stromu Karité neboli Shetulu, česky máslovníku afrického b) z ibišku pravého c) z habešského pepře

florence 5/17

ganizace, je fakt, že součástí por tálu Dekubity.eu je i Fórum, kte ré umožňuje laikům konzultovat danou problematiku s odborníky. Z dalších novinek, na které bychom chtěly upozornit, je i vý znamná změna struktury por tálu. V hlavní liště vznikla sekce Projekty, v níž je v současnosti mj. prezentován projekt Regis tr dekubitální lézí – sjednocení sledování a strategie preventiv ních intervencí na národní úrov ni (1529111A). Prostor pro loga spolupracujících organizací na hradila upoutávka na aktuality, do kterých budou zařazovány nejnovější události. Změna struk tury a obsahu portálu také vedla k přebudování sekce Zdroje, která bude rozšířena o další informace. Zde budou zveřejněny kazuisti ky, videa, ankety, průzkumy, roz hlasová vysílání a odkaz na nově vydaný Věstník MZ ČR č. 1/2017 se vzorovým vzdělávacím progra mem certifikovaného kurzu „Hod nocení rizik, prevence a léčba de kubitů“. Tato nově upravená sek ce je určena nejen zdravotnickým pracovníkům, ale především laic ké veřejnosti s cílem poskytnout jí co nejvíce užitečných informací a možností jejich rychlého vyhle dání. Cílem této sekce je využívat dobrých příkladů z praxe, které jsou sice sdělovány odborné ve řejnosti prostřednictvím předná šek, ale dostanou se jen k ome zenému počtu posluchačů dané vzdělávací akce nebo konference. Opakovaně slýcháme, že někde zazněla skvělá přednáška, kte rou by bylo dobré přednést širší mu publiku. Proto jsme vytvoři ly tento prostor pro prezentace, který nám můžete pomoci zapl

nit stejně jako kolegyně z Kliniky anestezie, resuscitace a inten zivní péče FN Plzeň Bc. V. Kraf tová a A. Štenglová, DiS., jejichž přednášku o pronační poloze tu naleznete stejně jako přednášku Sorrorigenní rány Bc. P. Popov ské a Bc. J. Česalové ze stejné ho pracoviště. O problematice sorrorigenní rány pojednává též článek „Sorrorigenní rány, jejich identifikace a průběh péče“ uve dený v časopise Česká a sloven ská neurologie a neurochirurgie, který je také k dispozici zájemcům v sekci Projekty společně s další mi zajímavými články. Věříme, že tyto příklady inspirují další z vás a tato sekce se brzy zaplní další mi ukázkami dobré praxe a jinými zajímavými sděleními. V sekci Akce roku budeme průběžně aktualizovat nabídku poskytovatelů zdravotních slu žeb, které jsme na začátku roku oslovily s cílem zviditelnit jejich aktivity a zpřehlednit pro zdravot níky nabídku vzdělávacích akcí. V současné době zpracováváme i nabídku aktivit pro laickou veřej nost, kterou brzy uvedeme v sek ci Informace pro veřejnost. Rády bychom také upozornily na již zmiňovanou sekci Fórum, do níž je možné posílat konkrétní dotazy, na něž odpovídají zkušení odborníci z klinické praxe. Účelem Fóra je otevřená diskuze na inter netu, v níž je možné řešit společné problémy související nejen s de kubity, ale obecně s hojením ran. V předešlých letech byla pro tyto účely více využívána emailová adresa dekubity@nconzo.cz. Zod povězené dotazy z tohoto mailu průběžně uvádíme v sekci Časté dotazy.

Své odpovědi na soutěžní otázku posílejte do 4. 6. 2017 e-mailem na adresu: florence@ambitmedia.cz. Do předmětu napište „soutěž FLO5“. Pravidla soutěže společně se soutěžní otázkou naleznete také na www.florence.cz/soutez

více informací o produktech dr. Gaye najdete na www.medinatur.cz

o čem se mluví

seriál

florence 5/17

Kolik energie za den vydáte? V předchozích dílech našeho seriálu jsme se věnovali tématům z oblasti výživy – především příjmu rizikových živin. Základní živiny (bílkoviny, tuky, sacharidy) společně s několika dalšími (například alkohol nebo některé druhy vlákniny) představují pro naše tělo energetický příjem. Rovnice má však vždy dvě strany, a proto je potřeba věnovat pozornost i energetickému výdeji.

d energetické bilance se odvíjí to, zda budeme hubnout, přibírat nebo si udržovat stabilní váhu. Do hry samozřejmě vstupuje více fak torů (hormony, genetika, předchozí návyky apod.), ale základ stále tvoří rovnováha mezi příjmem a výdejem energie.

Jaké jsou hlavní složky energetického výdeje? Na denním energetickém výde ji se podílejí tři hlavní složky: bazální metabolismus, aktivní pohyb a energie vydaná na zpracovávání potravy. Nejvíce energie vydává tělo pro střednictvím bazálního metabolismu, což je množství energie, které je potřebné pro základní životní po chody v organismu ve spánku, za normální teploty, za úplného těles ného i duševního klidu. Tato hod

Hlavní složky energetického výdeje pohyb 20–40 %

termický účinek stravy 5–10 %

nota je za 24 hodin v průměru přes 7000 kJ u mužů a 6300 kJ u žen. Bazální metabolismus, tedy množství energetické spotřeby, je ale značně individuální a je ovlivněn tělesnou strukturou, výškou, věkem, pohlavím a dalšími faktory. Ener getické požadavky se zvyšují bě hem dětství, dospívání, těhotenství a doby kojení. Bazální metabolismus je nižší u žen než u mužů. Je to způsobe no tím, že tuková tkáň, jejíž podíl je v ženském těle vyšší, má nižší ener getickou spotřebu než tkáň svalová. Zároveň tedy platí, že čím více svalů v našem těle je, tím vyšší je i bazál ní metabolismus a vydáváme trvale více energie. Další základní složkou energe tického výdeje je energie potřebná na zpracování potravin, tzv. termic ký účinek stravy, který tvoří zhruba 5–10 % z celkového výdeje. Nejvíce energie se vydá na trávení bílkovin, méně na trávení sacharidů a úplně nejméně na trávení tuků.

400–1000 kJ

1000–1500 kJ

1500–2500 kJ 2500–4000 kJ

Výdej energie při různých činnostech Údaje uvedené v tabulce jsou prů měrné, neboť výdej energie závisí na mnoha faktorech, zejména na: → intenzitě, rychlosti pohybů, → trénovanosti (kdo je trénovanější, vydává při témže výkonu méně energie), → pohlaví (u žen je při stejné čin nosti menší energetický výdej než u mužů), → tělesné hmotnosti (čím více někdo váží, tím více energie vydává).

Hodnoty se týkají přibližně 80kilového jedince

do 400 kJ

bazální metabolismus 60–70 %

Kolik další energie vydáme, to záleží jen na nás, na naší činnosti během dne a na našem aktivním pohybu. Ke zvýšení energetické ho výdeje přispívá nejenom pohyb sám, ale i fakt, že ještě několik ho din po cvičení vydáváme více ener gie. Při pohybu však zdaleka nejde jen o energetický výdej. Pohyb má i řadu pozitivních efektů na naše zdraví.

Energetická náročnost činností Spotřeba energie za hodinu

Energetická bilance

Druhy činností činnosti realizované vsedě (čtení, psaní, sledování televize, práce s počítačem) lehké domácí práce (mytí nádobí, příprava jídla), řízení auta, pomalá chůze, lehké zdravotní cvičení náročnější domácí práce (mytí oken, vytírání, nákupy), pomalá chůze s holemi, pomalá jízda na kole, pomalé plavání, lehké posilování, rekreační míčové sporty (volejbal, stolní tenis) náročné domácí práce (stěhování, štípání dříví), sexuální aktivita, rychlá chůze, horská turistika, rychlá jízda na kole, pomalý běh, posilování, aerobik rychlý běh, silově výbušné sporty (lední hokej, judo, squash apod.), závodní sportovní aktivity

výdej si můžete spočítat pomocí různých mobilních aplikací či internetových programů, pro evidenci pohybu vyzkoušejte například Fitkoučink na www.stobklub.cz, který je součástí komplexního programu sebekoučink.

Kde získat další informace? zapojte se do projektu Prožij rok zdravě na www.stobklub.cz. po celý květen zde budete dostávat rady, jak zvolit ten správný pohyb, na co si dát pozor a jak se k pohybové aktivitě vůbec motivovat. internetový projekt prožij rok zdravě probíhá po celý rok 2017 a je jedinečný v tom, že kromě teorie učí především praxi. každý měsíc čeká na účastníky jiné téma (v květnu Měsíc pohybu, v červnu Měsíc zdravého mlsání, v červenci Měsíc zeleniny atd.). projekt je pro všechny zdarma a kromě toho, že se dozvíte plno zajímavých informací, můžete vyhrát i hodnotné ceny. Více informací na www.stobklub.cz.

fota: profimedia

Ing. Hana Málková, stOb

část 4.

dermatologie, hojení ran odborné téma

Komplikované hojení peristomální oblasti a ošetřování ileostomie V posledních letech se stále zvyšují nároky na odborné znalosti, zkušenosti a praktickou zručnost stomické sestry. Zvyšuje se i počet pacientů s komplikovanou stomií nebo peristomálním okolím. Pro příklad bych vás ráda seznámila s kazuistikou mladé ženy.

Mgr. Iva Otradovcová, stomická sestra Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN Praha

Kazuistika 34letá pacientka s anamnézou hys terektomie pro karcinom (Ca) cer vixu a s adjuvantní chemoterapií před třemi roky, dispenzarizovaná na onkologii a gynekologii jiného zdravotnického zařízení, se dostavi la na Emergency Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní ne mocnice v Praze (ÚVN) s neurčitý mi bolestmi břicha, občasnými kře čemi a nauzeou. Těmito problémy trpěla poslední tři měsíce. Následovaly dvě krátkodobé hospitalizace pro subileózní stav.

V obou případech po konzervativní léčbě obtíže ustoupily a pacientka byla předána do péče gastroentero loga k dovyšetření. MR enterografie prokázala dvě stenózy na ileu a postradiační koliti du na rektosigmatu. Malá pánev byla bez recidivy původního onkologické ho onemocnění. Čtyři dny po vyšetře ní byla pacientka akutně hospitalizo vána na chirurgické klinice pro ileózní stav. Po nutné předoperační přípravě byla operována. V operačním proto kolu popisuje chirurg ileus tenkého střeva s dilatací kliček, postradiační postižení terminálního ilea, fixaci ilea v ozářené pánvi, ztluštělou stěnu ten kého střeva při chronické obstrukci a další kličky tenkého střeva byly fixo vané ve srůstech.

Operatér provedl adheziolýzu s desuflací střeva a ileocékální re sekci s anastomózou. Po operaci byla žena přeložena ve stabilizo vaném stavu na chirurgickou JIP. Normální nekomplikovaný poope rační průběh trval jen několik dní. Pacientka se přestávala cítit dobře, udávala bolesti břicha a byla febril ní. Osmý pooperační den se obje vil sterkorální obsah v pojistném břišním drénu, známky peritonitidy a pacientka byla v septickém stavu indikována k první operační revi zi. Při ní byla nalezena dehiscen ce anastomózy s nekrózou střeva. Operatér provedl pravostrannou hemikolektomii s pojistnou termi nální ileostomií vpravo. Současně provedl evakuaci a drenáž mezi

florence 5/17

odborné téma dermatologie, hojení ran

Co vše musíme vědět při léčbě nehojící se rány V ambulanci chronických ran se běžně setkáváme s klienty, kteří mají nehojící se defekty týdny, měsíce, ba i roky. Někdy je těžké určit, proč se ránu nedaří zhojit. U ambulantních pacientů v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze (ÚVN) převažují defekty dolních končetin (DK) a tlaková poranění čili dekubity.

když je rána omezena na ně kolik čtverečních centimetrů povrchu kůže, je nezbytné při stupovat k pacientům komplex ně. Chronické defekty totiž bývají často odrazem způsobu života na šich klientů. Vždy se cíleně ptáme, jak rána vznikla, čím se dosud lé čila a s jakým úspěchem. Mnohé zjistíme vlastním pohledem již ve chvíli, kdy pacient vstoupí do or dinace. Všímáme si, zda a do jaké míry je pohyblivý, jaké používá kompenzační pomůcky (a jakým způsobem). Dále pozorujeme ob lečení a obuv včetně jejich hygie nické úrovně. U defektů na DK nás zajímají také ponožky a obvazy, včetně způsobu provedení převazu (obr. 1). Obvazy u seniorů jsou čas to prosáklé, špinavé a zapáchající. Někteří pacienti mají zcela nevhod nou, příliš těsnou a úzkou obuv z neprodyšného materiálu, která bývá rozšlapaná, zdeformovaná a často i vlhká a zapáchající od se kretu z ran (obr. 2). O ponožkách ze syntetického materiálu, který neod vádí vlhkost a nedá se prát při vy soké teplotě, ani nemluvě. Za pro blematické považujeme ponožky s velmi úzkým horním zdravotním lemem, který se zařezává do oteklé dolní končetiny a brání tak odtoku krve. Hodnotíme vždy celou kon četinu, její barevné změny, defek ty a okolí defektu (včetně fotodo kumentace). Končíme podrobnou prohlídkou nártu, plosky a stavem nehtů (obr. 3). Pokud má pacient různé prasklinky a hluboké ragá dy plosky a paty, které mohou být zdrojem infekce, je potřeba pacien tovi vysvětlit správnou péči o nohy

a ev. zajistit adekvátní ošetření a nasazení léčby na dermatologii. K péči o chronickou ránu ne zbytně patří hygiena. Proto se zají máme, zda má pacient v bytě kou pelnu s vanou, nebo sprchu, zda používá vodu z vodovodu, či ze studny. Při prvním setkání zjišťuje me rodinné zázemí, s kým pacient sdílí domácnost a kdo mu pomá há s převazy. Dále nás zajímá, zda není v domácnosti zvíře (ačkoli to mnohdy napoví už samotný převaz se zvířecími chloupky v ráně). Také nás zajímá typ podlahových kry tin a povrchů v domácnosti. Staré koberce, látkové předložky nebo i čalouněný nábytek ke zdárnému hojení rány nepřispívají, neboť tvo ří další rezervoáry potenciálních patogenů. Zajímá nás také stav výživy. Peč livě reagujeme na známky malnu trice – nejprve nutričními doplňky ve formě sippingu (pudinky, mléka, slané polévky) a posléze i odeslá ním pacienta k nutričnímu specia listovi. Je nezbytné vysvětlit pa cientovi důležitost správné výživy

(včetně doplňkové), neboť katabo lické ladění organismu zhoršuje a doslova brání hojení rány. U pa cientů s ledvinnou nedostatečností je nutné věnovat pozornost stano vení správného množství. Opatrně také zjišťujeme, zda pacient kouří či pije alkohol. Nad měrná konzumace alkoholu potla čuje zánět, růst kolagenu a nových cév. Kouření ovlivňuje hojení ještě více. Působí vazokonstrikčně, čímž prohlubuje ischémii rány, a imuno supresivně. Dále prodlužuje epiteli zační fázi, omezuje oxidační vzpla nutí a tím umožňuje větší nárůst bakterií v ráně (Kean, 2010). Samozřejmostí by měl být dosta tek času na klienta (jak na převaz, tak i na edukaci). Již od začátku naší léčby se snažíme poznat, zda bude pacient spolupracovat, či nikoliv. Musíme pochopit, co je v daném čase pro ránu a pacienta nejdůle žitější (např. dle konceptu T.I.M.E.; tab. 1), a také se smířit s faktem, že ne vždy se podaří ránu úplně vy léčit. I v takových případech, jako např. u exulcerovaných maligních

Obr. 1 Nedbale provedený převaz

3 1

Obr. 2 Upozorňujme pacienty, že boty a ponožky mohou být rezervoárem bakterií Obr. 3 U defektů DK dbejme prosím na správnou pedikúru nehtů

fota: autorky

L. Kubátová, L. Fridrichová, M. Nejedlá, Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha

odborné téma dermatologie, hojení ran

Prevence iradiačních dermatitid na Onkologické klinice FN HK Léčba ozařováním představuje jednu ze základních protinádorových léčebných metod tzv. radioterapie, při které jsou nádorové buňky vystaveny cílenému ozáření, kdy se zdroj záření nachází mimo tělo pacienta.

Jaroslava Feková, úseková sestra v ambulantním provozu, Klinika onkologie a radioterapie FN HK, členka Pracovní skupiny Hojení chronických ran

ato metoda může být po užívána samostatně nebo v kombinaci s jinými léčeb nými metodami (např. che moterapie). Při radioterapii je užívá no ionizující záření. Vzhledem k aplikaci vysokých dávek záření do nádorového ložiska či lůžka nádoru se však u pacientů objevují nežádoucí účinky radio terapie. Druh nežádoucích účinků a jejich intenzita souvisí s lokalitou ozařované oblasti, velikostí ozařova ného objemu, dávkou ozáření a způ sobem ozařování, případným sou časným podáváním chemoterapie či biologické léčby a také celkovým stavem pacienta. Radioterapie je aplikována: 1. zevně (teleterapie) 2. vnitřně (brachyterapie). Na naší Onkologické klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK) se využívají obě techniky, a to buď samostatně, nebo jako kombinova ná léčba. Ozařovny disponují v sou časné době CT simulátorem, dvě ma urychlovači (Clinac 2100 C/D), brachyterapií a rtg terapií (nenádo rová terapie). Zpravidla se ozařuje každý všední den, výjimečně i o ví kendech. Průměrně za den ozáříme 150 až 170 pacientů. Při léčbě radioterapií může do cházet k nežádoucím vedlejším účinkům, které dělíme na: 1. časné – akutní 2. pozdní – chronické. Abychom předešli těmto komplika cím a náročné péči při jejich vzniku, zaměřujeme se na prevenci iradiač ních dermatitid. Nedílnou součástí celého procesu je edukace pacienta o tom, jak se připravit a jak správně

pečovat o ozařovanou oblast. Oza řované pole musí být před ozářením čisté, suché a nemastné. Samotná péče se provádí nejdříve dvě hodi ny po terapii.

Postradiační dermatitida Jak postradiační dermatitida vypa dá? Dělíme ji do několika stupňů: 1. Radiodermatitis acuta erythematosa se projevuje zčervená ním kůže v ozařované oblasti, otokem, citlivostí kůže na dotek a svěděním. 2. Radiodermatitis bullosa (tvorba puchýřů) se vyskytuje v místech dráždění kůže – oblast krku, pod prsy, v tříslech, okolí rekta. 3. Radiodermatitis necrotica (akut ní postradiační vřed) se projevu je infiltrátem na kůži, který může způsobit až nekrotický rozpad tkáně.

sterilními oplachovými roztoky na rány – Aqvitox, DebriEcaSan. Pro vádíme obložky a obklady. Použí váme silikonová krytí s technologií Safetac (Mepilex Transfer), která ideálně chrání a podporují hojení velké plošné rány. 3. stupeň Radiodermatitis necroti ca – používáme oplachové roz toky na rány (k prevenci infekce), doporučujeme silikonová krytí s technologií Safetac (Mepilex Transfer a Mepilex Ag) se sekun dárním krytím. Individuálně se radioterapie i přerušuje. Při ošetřování ran spojených s ra diologickou léčbou jsou správnou volbou materiály s technologií Sa fetac (měkký silikon), které chrání čisticí i epitelizační fázi hojení, dále zajišťují atraumatické převazy s op timálním intervalem výměny krytí.

Při radiologické léčbě je prevence vzniku postradiačních dermatitid velkým benefitem nejen pro zdravotnický personál, ale hlavně pro samotné pacienty. Prevence výskytu postradiační dermatitidy K prevenci výskytu postradiační dermatitidy se osvědčily prostřed ky fázového hojení ran (prostředky wound managementu). Využití prostředků wound managementu v radioterapii: 1. stupeň Radiodermatitis acuta erythematosa – je nutné zajis tit optimální hydrataci pokož ky – Calcium pantothenicum mast, Panthenol krém, Panthenol spray. Provádíme vždy nejdříve dvě hodiny po terapii. 2. stupeň Radiodermatitis bullosa (vlhká deskvamace, tvorba puchý řů) znamená pro pacienta zvýšené riziko infekce. Kůži oplachujeme

Mepitel Film jako prevence Od října loňského roku jsme se na základě výsledků publikovaných studií (2) a zkušeností z dalších pracovišť rozhodli vyzkoušet pro fylaktickou aplikaci krytí Mepitel Film na ozařované pole u nejkritič tejší oblasti – krku. Z naší klinické praxe se právě zde vyskytují časté postradiační dermatitidy. Mepi tel Film se aplikuje na ozařované pole ještě před první frakcí ozáření. Jedná se o fólii, která zajišťuje ne jen perfektní ochranu ozařované ho pole před vznikem postradiační dermatitidy, ale umožňuje také pa cientům plnění každodenních akti vit bez zbytečných omezení (hygie na, nošení oděvů). Krytí se aplikuje

odborné téma dermatologie, hojení ran

florence 5/17

Inkontinenční dermatitida – její prevence a léčba Inkontinenční dermatitida (IAD) je také známá pod názvem plenková dermatitida. Jak už z názvu vyplývá, jde o poškození způsobené dlouhodobým kontaktem kůže s vlhkostí. IAD představuje významný zdravotní problém u pacientů s oslabenou funkcí kůže, zejména pak u pacientů v pokročilém věku. Jedná se o poškození kůže po kontaktu s močí nebo stolicí, takže se vyskytuje u pacientů trpících močovou a fekální inkontinencí.

ejčastěji se IAD vyskytuje v oblasti hýždí, genitálií, perinea, hráze, ale i vnitř ní strany stehen. Proje vuje se růžovým až červeným zbar vením kůže s postižením do různé hloubky. V některých případech může být kůže poškozena úplně a dojde k obnažení vlhké a sekretu jící dermis (škára). Pacienti s IAD mohou mít v postižených oblastech nepříjemné pocity bolesti, pálení, svědění nebo mravenčení. Jakmile dojde ke vzniku IAD, existuje vysoké riziko vzniku deku bitu (proleženiny). Zvyšuje se také riziko sekundární infekce. Tyto kom plikace negativně ovlivňují celkový stav pacienta a prodlužují jeho hos pitalizaci i další léčbu. Správná identifikace IAD a její odlišení od dekubitů (kategorie/sta dium I nebo II) a jiných kožních potí ží (kontaktní dermatitidy způsobené např. textilem nebo koženými výrob ky), lézí způsobených infekcí (např. herpes simplex) nebo pocením (např. intertrigo) mohou být značně obtížné. Vždy platí, že pokud pacient není inkontinentní, nejedná se o IAD.

Umíme IAD předcházet, rozlišit ji a léčit? K rozvoji IAD může přispět nedo statečná nebo nevhodná péče při inkontinenci. Například dlouhodobé vystavení moči a výkalům, nedosta tečná výměna inkontinenčních vlo žek a kalhotek a nedostatečná ochra na kůže před vlhkostí. Agresivní čiš tění (například pravidelné mytí žín kou) může zvýšit třecí síly a obrušo vat pokožku, proto vždy musíme my slet na šetrnou hygienu a manipulaci

U všech pacientů s močovou nebo fekální inkontinencí je třeba zajistit pravidelnou kontrolu známek IAD na kůži

s pacientem, kdy pouhým třením můžeme kůži ještě více poškodit. Prvním nástrojem prevence je proto edukace zdravotnického per sonálu. Je nutné proškolit každého zdravotníka zvlášť tak, aby mohl co nejefektivněji využít své znalosti a dovednosti v praxi. Dále je nut ná spolupráce s pacientem a jeho rodinnými příslušníky. Důraz kla deme na pochopení důležitosti pro blematiky a v případech, kdy to lze, na praktický nácvik správné péče o kůži. Musíme si uvědomit, že ke každému pacientovi musíme přistu povat individuálně a rozpoznat rizi ka vzniku inkontinenční dermatitidy. U všech pacientů s močovou nebo fekální inkontinencí je třeba zajistit pravidelnou kontrolu zná mek IAD na kůži. Ta probíhá nej méně jednou denně, ale může být i častější, podle počtu epizod inkon tinence. Zvláštní pozornost je nutné věnovat kožním záhybům nebo ob lastem, kde se mohou zachycovat nečistoty nebo vlhkost. U inkonti nentních pacientů s velmi vysokým rizikem IAD, např. s průjmem nebo s více rizikovými faktory, je kontrolu nutno provádět častěji.

Důležité je také zvolit vhodné opatření a prevenci, která spočí vá v používání inkontinenčních ubrousků s kombinovanou funk cí: čištění + ochrana + hydratace. Tento přípravek není nutné z kůže oplachovat a jeho výhodou je rychlé schnutí. Vyhneme se také tření, ke kterému dochází při osušování po kožky ručníkem, výhodou je i zkrá cení délky provádění hygieny u pa cientů. Další výhodou pro nestabilní a hůře polohovatelné pacienty je te pelný komfort, kdy takové ubrousky lze ohřát v mikrovlnné troubě. Pokud je potřeba zajistit zvýše nou ochranu pokožky, je nutné ap likovat ochranný přípravek např. s obsahem dimethikonu. IAD je velmi častou komplikací a smyslem péče o pacienty je co nej lépe pečovat o jejich kůži a předejít vzniku IAD, která ovlivňuje kvalitu je jich života. S tím jsou však také spoje ny vyšší nároky na ošetřování a ros toucí náklady na léčbu pacienta. Tento koncept se nám podařilo zrealizovat ve spolupráci s Mgr. Jit kou Hovorkovou z Útvaru náměstky ně pro ošetřovatelskou péči FN Mo tol. V současné době můžeme říct, že jsme první nemocnicí, která se touto problematikou začala syste maticky zabývat. Díky nastaveným preventivním mechanismům a rozli šování IAD a dekubitů jsme již v prv ním čtvrtletí zaznamenali snížení po čtu dekubitů 1. a 2. stupně. V dalších obdobích doufáme v prokazatelné snížení počtu vzniklých dermatitid.

fota: autorka

Lada Horázná, centrum následné péče, Fn Motol

3M™ Cavilon™

Účinná ochrana pokožky Transparentní ochranná bariéra, zamezující maceraci, trhlinám a poškození pokožky třením. kození poko m.

Čisticí ubrousky Ubrousky 2 v 1 slouží k omytí pokožky a následné hydrataci. Ubrousky 3 v 1 pokožku myjí, hydratují a chrání bariérou, zejména u inkontinentních pacientů.

3M Česko, spol. s r. o. V Parku 2343/24 148 00 Praha 4 www.3m.cz/zdravotnictvi

Nedráždivý bariérový film

Ochranný bariérový krém

Chrání i narušenou pokožku před macerací, třením a drážděním v důsledku přítomnosti moči, stolice, exsudátu z rány a adhezivních materiálů. Je efektivní prevencí před poškozením pokožky třením.

Chrání pokožku před působením moči, stolice a jiných tekutin. Pokožku hydratuje a pomáhá ji zachovat jemnou a vláčnou.

Dostupné ve Vaší lékárně. 17

praxe

florence 5/17

Poradna stomické sestry v ÚVN Ambulance stomické sestry byla v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze (ÚVN) otevřena v roce 2004. Stomická sestra v ní pracuje na celý úvazek od pondělí do pátku. Má nastavenu individuální pracovní dobu, kterou přizpůsobuje potřebám pacientů a jejich blízkých. Provází pacienta od objednání k operaci přes hospitalizaci, ošetřování po operaci až po následné dlouhodobé ambulantní sledování.

Mgr. Iva Otradovcová, stomická sestra Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN

Předhospitalizační edukace stomickou sestrou S pacientem se setkávám již před operací, hned poté, co ho chirurg objedná k operačnímu výkonu. Lé kař mi sdělí typ a termín plánované ho výkonu. U pacienta si informace ověřím – potřebuji vědět, jak jim porozuměl. Edukuji pouze v roz sahu, o který má pacient zájem, a takovým způsobem, aby mu po rozuměl. Připravím si tzv. edukační balíček, model břicha se stomií a pí semný edukační materiál. Pacien tovi vysvětlím, kde může být stomie vyústěna, ukážu mu to na modelu, a pokud souhlasí, i na jeho vlast ním břiše. Vysvětlím mu i rozdíly v ošetřování stomií a ukážu různé typy stomických systémů. Předám mu edukační balíček s výpustným, uzavřeným nebo urostomickým sáčkem, předvedu, jak se zavíra jí a vypouštějí některé typy sáčků. Doma si může pacient sáček nalepit na tělo. Názorně mu předvedu ma nipulaci se speciálním typem nůžek na vystřihování stomické podložky. Pacientovi předám písemný edu kační materiál a zdůrazním, na co je

Ambulanci stomické sestry navštěvují dvě velké skupiny pacientů s vyústěnou ileostomií a kolostomií

vhodné se zaměřit už před operací. Dále odpovídám na otázky, které mi pacient položí. To je hodně indivi duální záležitost. Někdo chce vědět jen minimum a někdo úplně vše. Hodně pacienty zajímají změny ve stravování, zda sáček páchne, zda je stomie slyšet, k jakým omezením může dojít v osobním, intimním, pracovním, sportovním a společen ském životě, v oblékání atd. Velmi je uklidní, když jim sděluji, že po ope raci se budou učit vše postupně. Že za nimi budeme s kolegyní minimál ně jednou denně chodit a vše vy světlovat a postupně prakticky na cvičovat. Současně si také odnášejí kontakt na pacientskou organizaci ILCO, kde mají možnost promluvit si ještě před operací s lidmi, kteří se stomií normálně žijí. Individuál ně předávám také kontakt na psy chologickou ambulanci. Kontakt do stomické poradny (telefon, e-mail) je samozřejmostí. Pro mne je dů ležité, že z rozhovoru získávám zá sadní informace o životě pacienta, které budu potřebovat pro plánová ní jeho pooperační edukace. A pa cient má zase čas na získání někte rých dovedností, které se nebude muset učit až po operaci, ale už je

bude mít zažité a bude je provádět automaticky.

Předoperační edukace stomickou sestrou Ráno v den operace provádím zna čení pro budoucí stomii na břicho pacienta. Je to velmi důležitý před operační úkon, který má význam pro budoucí zachování kvality paciento va života. Se značením musí pacient souhlasit a já mu musím srozumi telně vysvětlit, proč je které místo vhodné nebo nevhodné. O vhodném místě diskutujeme a vždy zohled ňuji přání pacienta. Zjišťuji, kde nosí spodní prádlo, jak se obléká, jak vy padá břicho vestoje, vsedě, vleže nebo v předklonu, kde má jizvy nebo kožní záhyby atd. Je to důležité proto, aby si pacient mohl po operaci sto mii ošetřovat samostatně – aby si na břicho se stomií dobře viděl. Značení by mělo probíhat v klidné atmosféře. Je třeba myslet na psychiku pacien ta a brát v úvahu předoperační stres. Hodně pomáhá, že mne pacient zná, nevidí mne poprvé a ví, proč přichá zím. Pokud je tělesný profil břicha komplikovaný, konzultuji značení s operatérem. Vždy značím alespoň dvě možnosti pro vyústění.

foto: autorka

mbulanci stomické ses try navštěvují dvě velké skupiny pacientů s vy ústěnou ileostomií a kolo stomií. První skupinu tvoří pacienti s diagnózou kolorektální karcinom a druhou pacienti s diagnózou ne specifický střevní zánět. Třetí, men ší skupinu tvoří pacienti s urostomií a čtvrtou pacienti se stomií vyús těnou z jiného důvodu (nezhoubný nádor, úraz nebo poranění v oblasti břicha a pánve, iatrogenní poškoze ní střeva, poškození střeva při ra dioterapii nebo neřešitelná močová nebo fekální inkontinence).

praxe

Pooperační edukace stomickou sestrou Další fází práce se stomickým pa cientem je pooperační edukace. Ta probíhá tak, že první pooperační den navštívím pacienta na JIP a při nesu s sebou košíček se stomický mi prostředky, který bude pacienta provázet celou hospitalizací. Jsou v něm různé typy stomických pro středků, které budeme potřebovat při edukaci k soběstačnosti v ošet řování stomie. Prostředky jsou v ko šíčku složené podle určitého systé mu, aby se v něm dobře orientovali pacienti i ošetřující sestry. Podle vývoje edukace košíček doplňuji nebo obměňuji. Na JIP docházím jednou denně. Vždy provedu výmě nu stomického systému, zkontroluji stomii (tvar, velikost, otok, barvu, množství odcházejícího sekretu) a peristomální okolí. Na JIP edukuji pacienta pouze slovně nebo ukáz kou, podle toho, co pacient upřed nostňuje. Pokud edukaci nebo ně kterou její část z jakéhokoliv důvo du odmítá, respektuji to. Na JIP zů stává pacient dle typu výkonu dva až tři dny. Podstatnou část praktické eduka ce zahajuji až na standardním oddě lení a probíhá ve čtyřech fázích: → Sestra provádí výměnu stomic kého systému, vysvětluje po stup – pacient leží, sedí nebo stojí u zrcadla, sleduje sestru a klade otázky. Pacient má mož nost seznámit se s různými typy jednodílných nebo dvoudílných stomických systémů. → Pacient provádí výměnu stomic kého systému – sestra mu pomá há radou i praktickou podporou, vysvětluje, opakuje a chválí ho. Společně zkoušíme a vybíráme vhodný typ stomického systému. → Pacient provádí výměnu stomic kého systému samostatně – ses tra ho pouze kontroluje, pomáhá mu radou a chválí ho. Ověřujeme funkčnost vybraného stomického systému. → Pacient je soběstačný při výmě ně stomického systému – sestra ho pouze sleduje. Dokončujeme ověření funkčnosti stomického systému. Každý pacient je individualita a u každého trvá osvojení dovednos tí různě dlouhou dobu. Na standard ním oddělení zůstává pacient tři až čtyři dny. Edukace je velmi intenziv ní, aby pacient odcházel domů sobě stačný. Někomu stačí jeden praktic ký nácvik denně, s jiným opakuji celý

postup ještě odpoledne, případně ošetřující sestry např. večer. Prů běžně mu poskytuji další informace důležité pro život se stomií – infor muji o stomických pomůckách všech firem, limitech úhrady stomických prostředků z veřejného zdravotního pojištění, správném uložení stomic kých prostředků, vhodném vybavení koupelny, doporučeném stravová ní a pitném režimu, vhodné fyzické námaze, cestování, následném ro dinném, společenském a pracovním životě atd. V rozsahu svých kompe tencí informuji pacienta o možných komplikacích stomie a o tom, jak by je měl řešit. Pokud pacient není schopen sebepéče o stomii, edukuji pověřeného blízkého nebo společně se staniční a sociální sestrou plá nujeme návštěvy agentury domá cí péče. V krajním případě sociální sestra zajistí následné zdravotnic ké nebo sociální zařízení. Společně s operatérem plánujeme termín pro puštění pacienta. Zajistím stomické prostředky k dimisi na jeden měsíc. Pokud si nejsem jistá pacientovou soběstačností, mohu požádat lékaře o prodloužení hospitalizace. Před cházíme tak časné kožní komplika ci – maceraci. Čas věnujeme pouze intenzivnímu praktickému nácviku sebepéče. Celý edukační proces zapi suji do elektronické dokumen tace, která umožňuje i vkládání fotodokumentace.

Ambulance stomické sestry Do čtrnácti dnů po propuštění z ne mocnice jde pacient na kontrolu k operatérovi a současně navští ví ambulanci stomické sestry. Při každé kontrole odstraním použitý stomický sáček, zkontroluji stomii, její průchodnost, přítomnost stehů a peristomální okolí. Společně kon zultujeme ošetřování v domácím prostředí, odpovídám na otázky, řešíme problémy, které pacientovi přinesl běžný aktivní život doma. Někdy se ukáže, že pomůcka, kte rá v nemocnici kompenzovala pro blém, doma nevyhovuje a podtéká. Musím najít příčinu a domluvit se s pacientem na dalším postupném zkoušení jiných systémů. Do vyře šení komplikace mne navštěvuje v ambulanci i každý týden. V pří padě vážné komplikace přichá zí kdykoliv bez objednání – buď do stomické ambulance, nebo na Emergency, kde jsou také odborně proškolení zdravotníci. Návštěvy u stomické sestry jsou individuální. Pacient má možnost využít telefo

nického nebo e-mailového kontaktu. Mnoho problémů lze vyřešit e-mai lovou komunikací. Lze poslat i foto grafii z mobilu – podle toho vidím, o jak vážnou komplikaci se jedná a zda jsou pacientovy obavy opod statněné. E-mail kontroluji alespoň dvakrát denně a na dotazy pacien tů hned odpovídám. Takto se mnou pravidelně komunikují téměř tři čtvrtiny mých pacientů se stomií.

Práce stomické sestry Stomická sestra je specialistka, kte rá absolvovala specializační vzdělá vání v NCO NZO v Brně nebo certi fikovaný kurz a úspěšně složila zá věrečnou zkoušku. Kompetence má přidělené ministerstvem zdravot nictví a jsou vyjmenované na certi fikátu. Pracuje samostatně v rámci svých kompetencí, spolupracuje s lékaři a ostatními zdravotníky a je součástí chirurgického týmu. Ak tivně se podílí na provádění ošetřo vatelského a edukačního procesu u hospitalizovaných i ambulantních pacientů s novou nebo stávající sto mií. Spolupracuje s lékaři v prokto logické ambulanci, při objednávání pacientů k operačním výkonům, při pooperačních kontrolách a eduku je pacienty ve všech fázích procesu dle svých kompetencí. Pravidelně navštěvuje a individuálně edukuje pacienty se stomií na všech oddě leních nemocnice. Spolu s pově řeným chirurgem je supervizorem a garantem stomické péče v celé nemocnici. Podílí se na výuce stu dentů všech stupňů zdravotnického vzdělávání.

Závěr Práce stomické sestry je časově ná ročná a velmi individuální. Bez pod pory vedení kliniky a managementu nemocnice by ji nebylo možné takto realizovat. Stomickou sestru často kon taktují pacienti operovaní v jiných zdravotnických zařízeních a žádají jednorázovou konzultaci – nejčas těji pro opakované podtékání po můcky. S kolegyní se jim snažíme vyjít vstříc. Příčinou jejich problému bývá nevhodně nastavený typ sto mického systému. Po výběru a vy zkoušení vhodného systému předá váme pacienta zpět do péče původ ního zdravotnického zařízení nebo praktického lékaře. Žádosti o trvalé převzetí do péče z rozličných dů vodů musíme z kapacitních důvo dů odmítat. Práce stomické sestry v ÚVN je určena především pro pa cienty této nemocnice.

z konferencí

florence 5/17

navštívili jsme Ostrava 22. března 2017

Praha 11. května 2017

efektivní hojení ran: komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů

slavnostní konference u příležitosti 25. výročí ošetřovatelských studií na 3. lF Uk

Praha 24.–25. března 2017

prague OnkO 2017

Praha 18.–19. května 2017 Praha 28. března 2017

bezpečnost nemocnic a prevence poranění zdravotnického personálu Nové Město na Moravě 29.–30. března 2017

Xv. mezinárodní kongres centrální sterilizace Liberec 12. dubna 2017

sestra v akci vii.

Nehlášených poranění ostrými předměty od roku 2014 přibylo Magda Hettnerová, redakce Florence

Bezpečnost nemocnic a prevence poranění zdravotnického personálu byla témata stejnojmenné konference, kterou v úterý 28. března 2017 pořádala v Kaiserštejnském paláci na Malé Straně v centru metropole Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků (POUZP).

a konferenci, která se ko nala pod záštitou minis tra zdravotnictví JUDr. Ing. M. Ludvíka, MBA, se sešli mj. zástupci Ministerstva zdra votnictví ČR (MZ ČR), České asociace sester (ČAS), Sloven ské komory sestier a pôrod ných asistentiek, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, Spojené akreditační ko mise, o. p. s. (SAK), Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a ma nagementu zdravotnických za řízení, aby společně diskutovali o stále aktuálním tématu pora nění zdravotnického personálu a jeho prevenci. Konferenci zahájila moderá torka D. Písařovicová a poté přiví tal hosty a posluchače předseda POUZP Bc. T. Válek, DiS. Ten se také ujal první přednášky, v níž

prezentoval výsledky průzkumu, který POUZP provedla v průběhu března 2017 a kterého se zúčast nilo 972 respondentů. Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit počet poranění ostrými předměty za poslední dva roky, činnosti, při kterých k poranění došlo, jak funguje systém hláše ní poranění, systém školení, jak jsou zdravotníci informováni o metodickém doporučení a jak jsou používány bezpečnostní pomůcky. Alarmující je podle slov předsedy Válka především to, že oproti výsledkům stejné ho průzkumu ze září 2014 se zvýšil počet těch, kdo takováto poranění nenahlásí, a to z 13 % nenahlášených incidentů u vše obecných sester v roce 2014 na více než 27 % u stejné skupiny v roce 2017.

„Enormní nárůst nenahláše ných nehod vyvolává pochyb nosti ohledně relevance evi dence mapující úrazy zdravot nických pracovníků, kterou má k dispozici Ministerstvo zdra votnictví ČR. Dle aktuálních sta tistik ministerstva v posledních dvou letech počet případů po ranění ostrým předmětem, jako jsou jehly, skalpely či chirurgic ké nástroje, přesáhl 6000. Nic méně, na rozdíl od průzkumu POUZP ministerstvo nesleduje počet nenahlášených případů,“ uvedl Válek. V otázce, zda zdra votníci vědí o metodickém poky nu, odpovědělo 46 % dotazova ných ano a 54 % ne. Nejčastěji se

Dle aktuálních statistik MZ ČR přesáhl v posledních dvou letech počet případů poranění ostrými předměty 6000. o něm dozvěděli na školení zajiš těném zaměstnavatelem a dále od svého nadřízeného, od vedení nemocnice, z webových stránek krajských hygienických stanic, z webových nebo facebookových stránek POUZP a z jiných zdro jů. „Naším cílem je zkvalitnění péče a bezpečnost personálu,“

XXiv. pražské chirurgické dny Olomouc 21. června 2017

efektivní hojení ran: komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

upozornil v závěru své prezenta ce Válek s tím, že snahou všech je, aby bylo české zdravotnictví bezpečné. V následujícím prvním pane lu konference seznámily profes ní asociace posluchače se svý mi aktivitami v oblasti ochrany zdravotnických pracovníků. Kro mě Bc. T. Válka, DiS., z POUZP vystoupila i prezidentka ČAS PhDr. M. Šochmanová, MBA, a ředitel kanceláře Slovenské komory sestier a pôrodných asi stentiek PhDr. M. Laurinc, PhD. Sdělení obou českých zástupců se nevyhnulo ani diskuzi kolem aktuální otázky vzdělávání vše obecných sester v souvislosti s novelou zákona č. 96/2004 Sb. Kromě toho prezidentka ČAS upozornila, že asociace inten zivně pracuje na snížení admi nistrativní zátěže sester. Sou časně však apelovala na sestry, aby si uvědomily, že dokumen tování zdravotní péče u pacienta je důležité mj. i proto, že slouží jako ochrana sestry při případ ném soudním sporu. Z úst PhDr. M. Laurince, PhD., také zaznělo, že nedostatek sester není jen problémem ČR, ale že se s ním potýkají i na Slovensku. Ředitel kanceláře představil i vzdělávací aktivity, které pro slovenské ses try jejich komora organizuje. Druhý blok konference se zaměřil na evidenci a hláše

komerční sdělení, fota: pOUzp

Bezpečnost nemocnic a prevence poranění zdravotnického personálu byla témata konference POUZP

nenechte si ujít

z konferencí

ní poranění ostrými předměty. Mgr. P. Fošum z Odboru ochrany veřejného zdraví MZ ČR v něm představil aktuální statisti ky, které má MZ ČR k dispozici z krajských hygienických stanic (KHS), a jeho sdělení doplnila MUDr. Z. Jágrová, ředitelka pro tiepidemického odboru KHS hl. m. Prahy. Ing. G. Franková, zá stupkyně ředitele SAK, o. p. s., následně hovořila o akreditač ních standardech a o tom, že cí lem je mj. naučit zdravotnická zařízení, která akreditaci pro vádějí, aby sledovala smyslupl ná data a snažila se předcházet poranění svých zaměstnanců. Upozornila také na nejčastější chyby, s nimiž se v rámci akre ditace SAK setkává, jako je vra cení krytů na jehly, nedovírání

Praha hostila 2. ročník konference ONKO

kontejnerů na použité jehly nebo jejich přeplňování a také špatný systém manipulace a likvidace ostrého odpadu. Třetí odpolední panel se pak zaměřil na příklady dobré pra xe a další výzvy na poli ochrany zdravotnických pracovníků v ne mocnicích. O své zkušenosti se podělily ústavní epidemiolož ka Nemocnice České Budějovi ce MUDr. I. Šípová, náměstky ně pro ošetřovatelskou péči FN v Motole Mgr. J. Nováková, MBA, náměstkyně ředitele pro služ by klientům VZP Mgr. P. Pevná a výsledky pilotního programu bezpečnostních pomůcek, který provedla Univerzitní nemocnice Bratislava, prezentovala její ná městkyně úseku ošetřovatelství PhDr. E. Somogyiová, MPH.

O možnostech psychologie v péči o onkologického pacienta hovořila doc. PhDr. L. Janáčková, CSc.

Magda Hettnerová, redakce Florence

„Edukovaná zdravotní sestra – záruka kvalitní péče o onkologického pacienta“, takové bylo motto letošního ročníku multioborové odborné konference ONKO 2017, kterou pořádala ve dnech 24.–25. března 2017 v Hotelu Amarilis v Praze společnost T. E. O. Consulting, s. r. o.

průběhu prvního dne konference zazněla sdělení zaměřená pře devším na duševní hygienu zdravotnických pracovníků. Ing. L. Urválková hovořila o tom, že nejdůležitější věcí je myslet sám na sebe – nahlas. V inter aktivním workshopu Mgr. P. Ka listy si mohli zájemci vyzkoušet, zda se už blíží syndromu vyho ření, a doc. PhDr. L. Janáčko vá, CSc., se ve své přednášce zaměřila na možnosti psycho logie v péči o onkologického pa cienta. Zájemci si mohli na kon ferenci také zakoupit její knihu Život je boj. Druhý den konference zahá jila přednáška doc. MUDr. S. Vo kurky, Ph.D., z FN Plzeň, zamě řená na postižení dutiny ústní u onkologických pacientů, která navazovala na přednášku z mi

nulého ročníku konference. Ve stručném přehledu seznámil doc. Vokurka posluchače s nej významnějšími a klasickými po stiženími v oblasti dutiny ústní, mezi něž patří toxicko-zánětli vá mukozitida po chemoterapii nebo po radioterapii, široká sku pina infekcí, problematika gin givitidy a paradontózy, kazivost zubů, xerostomie, osteonekrózy čelistí, malignity a reakce ště pu proti hostiteli u pacientů po transplantaci kostní dřeně od dárce, a s možnostmi jejich léč by a prevence. MUDr. J. Tomášek, Ph.D., a E. Vykoukalová z Masarykova onkologického ústavu v Brně se zaměřili na neuroendokrinní nádory z pohledu lékaře a sestry a L. Hašková ze stejného praco viště seznámila posluchače s je jich zkušenostmi s ošetřováním

extravazátů. PharmDr. Š. Kozá ková, MBA, hovořila o nejčastěj ších mýtech o výživě a alterna tivních cestách výživy a doplňků stravy u onkologických pacientů. Upozornila, že stále častěji při cházejí pacienti, včetně onkolo gických, s požadavky na nějaký druh doplňkové alternativní léč by nebo přímo odmítají „chemic ká“ léčiva. Současně se pokouše jí o automedikaci širokou škálou více či méně účinných a poten ciálně nebezpečných léčivých rostlin a doplňků stravy. Ve své prezentaci pak seznámila poslu chače s nejznámějšími interak cemi s potravinovými doplňky a s „protirakovinovými dietami“ a jejich omezeními. Nedílnou součástí konference bylo i vy stoupení členky prezidia České asociace sester Mgr. J. Fejfaro vé, která posluchače seznámila

s aktuálními otázkami, které se týkají vzdělávání nelékařských profesí. Kdo by měl zájem dozvědět se nové informace i z jiných ob lastí, než je onkologie, neměl by si nechat ujít další multioboro vou odbornou konferenci GAS TRO-DERMA-REVMA, kterou bude společnost T.E.O. Consul ting, s. r. o., pořádat ve dnech 26.–27. května 2017 v Praze a která se bude týkat biologické léčby v daných oborech. I zde za zní přednáška doc. PhDr. L. Ja náčkové, CSc., tentokrát na téma možnosti psychotera pie při léčbě bolesti. Bližší in formace naleznou zájemci na www.teoconsulting.cz.

právo

florence 5/17

Máte problém s kolegy, nadřízenými nebo pacienty? nevíte, kam se obrátit pro radu? k dispozici je vám kancelář Ombudsmana pro zdraví, jejímž zřizovatelem je nadační fond stránský. tato kancelář funguje na stejném principu jako veřejný ochránce práv (ombudsman), na kterého se můžete obrátit v případě, že se ocitnete ve sporu s úřady, nebo jako spotřebitelské organizace, které vám poskytnou pomoc v případě sporu s obchodníkem. kancelář Ombudsmana pro zdraví poskytuje bezplatné poradenství zejména v oblasti zdravotního práva.

Nelehký úděl zdravotníků na festivalech a dalších masových akcích MgA. Kateřina Havelková, ředitelka kanceláře Ombudsmana pro zdraví

ořádání koncertu, festivalu nebo třeba rekonstrukce bitvy se většinou neobe jdou bez zranění. Nemusí jít o velká neštěstí v podobě zříce ných stanů či pódií, téměř na každé akci se její pořadatelé potýkají s „do cela obyčejnými“ příhodami, které vyžadují poskytnutí zdravotní péče. Anebo nevyžadují? To je otázka. Od pověď na ni vězí v našem přesvěd čení o tom, jak se na celou věc dívá naše legislativa.

Dotaz: Hlava na hlavě, tak by se dal charakterizovat jeden z tradičních hudebních festivalů, na který přijel i dvacetiletý mladík Karel. Po něko lika hodinách a řadě kelímků piva se rozhodl vydat na cestu vpřed „do kotle“. Kombinace vratké chůze, tla čenice a kovových zábran, k nimž se probojoval, se pro něj stala osud nou. Upadl do nich a odřel si obli čej. Také ruka, na kterou upadl, ho bolela. Než se vzpamatoval, přiběhl k němu zdravotník a ptal se ho, jak se cítí, jestli se může postavit, a ješ tě na spoustu dalších věcí. Karel měl vztek, a tak mu nasupeně řekl, ať se nestará. S pomocí kamarádů se vyškrabal na nohy. Zdravotník mu znovu nabídl ošetření a Karel ještě podrážděněji pomoc odmítl. Když pak druhý den vystřízlivěl, šel

si stěžovat, že mu zdravotník nepo skytl první pomoc, když viděl jeho zranění na obličeji. Argumentoval, že byl opilý, žádnou velkou bolest v té chvíli necítil a sám přeci nemo hl vědět, jak vypadá. To měl podle něj posoudit zdravotník a ošetřit ho. Anebo ne? Řešení: Kdyby byl Karel v ohrože ní života, pak by měl jistě pravdu. V takovém případě by mu první po moc měla být poskytnuta bez ohle du na to, zda s ní vyslovil souhlas, či ne. Jenže mladík žádné známky vážného ohrožení zdraví ani života nejevil. Jasně a opakovaně vyslovil, že ošetření nechce. Zdravotník jej k němu tedy nemohl nutit. Mimochodem, pokud by byl Kar lův stav skutečně vážný, pak by měl povinnost poskytnout mu první po moc každý, tedy například jeho ka marádi nebo ostatní účastníci festi valu, kteří se nacházeli v jeho blíz

kosti. Pamatuje na to § 150 trestní ho zákoníku ve formulaci trestného činu neposkytnutí pomoci, který doslova říká: „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“ U zdravotníků je situace ještě kom plikovanější. Mají totiž zákonnou po vinnost neprodleně poskytnout od bornou pomoc každému, jestliže by bez ní byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo jeho zdraví a neníli pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem. Trestní zákoník k tomu uvádí: „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého

fota: profimedia

Kazuistika Měl mladík dostat první pomoc, kterou nechtěl?

právo

zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“ Termín „potřebná pomoc“, kte rý je v ustanovení trestného činu neposkytnutí pomoci použit, není trestním zákoníkem ani žádným ji ným právním předpisem definován. Podle judikatury je třeba potřebnou pomocí ve smyslu trestního zákoní ku rozumět „takovou pomoc, které je zapotřebí, aby bylo odvráceno nebo sníženo nebezpečí smrti ohroženého. Je to zejména první pomoc, kterou účinně mohou a jsou schopni poskytnout ti, kdož jsou na dosah postiženého.“ Jde ale i o pomoc, kte rou je třeba poskytnout osobě, která nejeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění.

První pomoc je jen ta první V právních předpisech se setkává me s termíny „první pomoc“ nebo „neodkladná“ či „nutná a neod kladná“ péče. I když by se na první pohled mohlo zdát, že jde o jedno

nové knihy

a totéž, protože první pomoc posky tujeme jen ve chvíli, kdy je to nutné a neodkladné, není tomu tak. Z po hledu práva jde o dva rozdílné děje. První pomoc je totiž opravdu jen ta první, zatímco neodkladnou péčí může být i ta následná, jež není ni jak časově ohraničena. První pomoc končí předáním postiženého k po skytnutí kvalifikované odborné po moci. Při trvajícím ohrožení života však jde dále o péči „nutnou a ne odkladnou“. Musí být poskytnuta neprodleně, kvalifikovaně a účinně. Bez ní by mohlo dojít k vážnému poškození zdraví, utrpení či dokon ce úmrtí. Zahrnuje i nezbytnou dia gnostiku a stabilizaci pacienta, a to až do chvíle, kdy v souvislosti se změnou zdravotního stavu pacienta přestává být neodkladná. (Samo zřejmě, že se může zpětně ukázat, že nakonec péče neodkladnou ne byla, ale to na věci nic nemění.) Každá první pomoc je tedy zá roveň neodkladnou péčí, ale neod kladná péče nemusí být jen první pomocí.

Více o Kanceláři Ombudsmana pro zdraví Obrátit se na tuto kancelář pro bezplatné poradenství může každý, a to i např. v případech profesních sporů s nadřízenými nebo pokud má pocit diskriminace, bojuje-li se šikanou či sexuálním harašením apod., a to jak ve vztahu s pacientem, tak i kolegou. Kancelář vám pomůže objasnit i vaše kompetence v rámci řešení případných konfliktů s pacienty či jejich příbuznými a řadu dalších témat. Podnět lze podat: 1. prostřednictví formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz (vyberte ten pro fyzické osoby); 2. e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz; 3. osobně na adrese Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 9, 110 00 Praha 1, úřední hodiny: středa 9:00 – 11:30 a 13:00 – 17:00; 4. klasickou poštou na výše uvedenou adresu; 5. telefonicky na tel. 222 075 103 (pokud není nikdo přítomen, je k dispozici záznamník). K vzájemnému předávání zkušeností a k diskuzi pak slouží Facebook Kanceláře Ombudsmana pro zdraví a Twitter s adresou @OmbudsmanZdravi.cz.

náš

tip

Spinální svalová atrofie v souvislostech Helena Kočová a kol., Grada Publishing, a. s., 352 s., 499 Kč První komplexní publikace na našem knižním trhu, která se věnuje sice vzácnému, ale velmi závažnému onemocně ní, jehož prognózu lze v sou časnosti při použití všech moderních vymožeností me dicínských, technických i spo lečenských alespoň trochu zlepšit.

Zdravotnická psychologie Teorie a praktická cvičení – 2., aktual. a dopl. vydání Eva Zacharová, Grada Publishing, a. s., 264 s., 289 Kč V druhém vydání úspěšné učebnice zdravotnické psy chologie s aktualizovanou teoretickou částí a cvičeními nalezne budoucí zdravotnic ký personál vysvětlenou pro blematiku vztahů s pacienty i spolupracovníky.

Já zhubnu Zdravě a natrvalo Základní chirurgické techniky a dovednosti Peter Ihnát, Grada Publishing, a. s., 192 s., 299 Kč Základní učebnice pro medi ky a mladé lékaře začínající svou odbornou praxi v někte rém z chirurgických oborů. Publikaci ocení rovněž sest ry specialistky. Jednoduchá, přehledná a mimořádně di daktická kniha je doplněna 70 barevnými originálními fotografiemi a schématy.

Iva Málková, Hana Málková, Martin Pávek, Smart Press, 2017, 399 Kč Trápíte se kvůli nadbytečným kilům, nebo jste prostě jen ne spokojeni s tím, jak vypadáte? Vyzkoušeli jste už nejrůzněj ší diety a všemožné metody, jak zhubnout? S touto knihou nadbytečné kilogramy shodí te a budete si jídlo více užívat! A především budete žít ra dostnější život, který se nebu de točit jen kolem hubnutí.

pro školy

florence 5/17

Třetí ročník projektového dne na plzeňské „zdrávce“ se věnoval zdravému životnímu stylu Životní styl ovlivňuje naše zdraví až z 80 %. Pouze zbývajících 20 % je dáno ostatními faktory, jako jsou např. dědičnost či zdravotní péče. Životní styl je v nejširším slova smyslu souhrn všeho, jak člověk žije. Netýká se tedy jen zdravé výživy či tělesné aktivity, ale zahrnuje i dostatek spánku nebo správné hospodaření s časem. „Zdravý životní styl nejsou jen slova“, bylo proto téma letošního projektového dne na SZŠ a VOŠZ Plzeň.

rotože jsme největší zdra votnickou školou v Plzeň ském kraji a velmi se zají máme o své zdraví, staly se poznatky o zdravém životním stylu ústředním tématem 3. ročníku pro jektového dne na plzeňské „zdráv ce“, který se konal 1. února 2017. Za zapůjčené prostory přednáškové ho sálu děkujeme sousední Střední průmyslové škole dopravní, která nám každoročně poskytne skvělé zázemí pro uskutečnění této velké akce pořádané pro 2. a 3. ročníky všech oborů SZŠ a VOŠZ Plzeň. Je likož se po zkušenostech z minulých let stále zdokonalujeme v přípra vách a organizaci, podařilo se nám letos zajistit mimo jiné i ukázky po krmů zdravé výživy, které připra vovali naši žáci pod vedením svých učitelů. Samozřejmostí byly i přilo žené recepty pro případ, že by měl kdokoliv z hostů či diváků o konkrét ní pokrm zájem. Celým programem nás prováze ly zkušené moderátorky ze čtvrtého ročníku oboru Zdravotnický asistent Alice Kopřivová a Tereza Blašková. K zajímavým tématům prezentací patřily nejen práce o zdravém život ním stylu a správné výživě, ale i prá ce o kladech a záporech hubnutí, zdravém spánku, dietách nebo hos podaření s časem. Absolutním vítě zem se stala prezentace s názvem „Zdravý den“, ve které žákyně oboru Zdravotnický laborant pod vedením Mgr. Jolany Kolářové ukázaly obe censtvu, jak má vypadat den plný zdraví. Porota na této práci ocenila zejména kreativitu, aktuálnost téma tu a osobní vklad přednášejících. Ani 3. ročník projektového dne nebyl ochuzen o kulturní vystou pení našich žáků. Zaplněný sál celý ztichl při profesionálním vystoupení

nové pěvecké hvězdy Barbory Toká rové, žákyně třídy 1. B oboru Zdra votnický asistent, která se v loň ském roce umístila na prvním místě v pěvecké soutěži Zlatá struna. Její nádherný hlas byl oceněn bouřli vým potleskem. Svým krásným zpě vem nadchla publikum také naše pěvecká stálice Andrea Sitayová s doprovodem žákyně Aničky De zortové ze třídy 1. AZA. Projektového dne se zúčastnili i významní hosté z řad našich part nerů. Za FN Plzeň to byla manažerka pro vzdělávání a výuku NLZP a zá stupkyně náměstkyně pro ošetřova telskou péči Mgr. Bc. Světluše Cha brová a staniční sestra interního od dělení Bc. Ladislava Švihlová, která byla i členkou poroty. Za nemocnice Privamed přišla vrchní sestra Cen tra jednodenní chirurgie a ortope die Bc. Martina Šimicová, za Dětské centrum Plzeň jeho ředitelka MUDr. Jana Tytlová a vedoucí sestra Hele na Spurná a nechyběl ani zástupce Krajského úřadu Plzeňského kraje Mgr. Ladislav Harvánek z odboru školství, mládeže a sportu. Také letošní ročník projektového dne se konal pod záštitou ředitelky školy PhDr. Ivany Křížové a její zá stupkyně PhDr. Radky Felzmanno vé. Obrovské poděkování patří též celému přípravnému sboru v čele s Mgr. Ilonou Jančovou, bez kterého by se projektový den vůbec nemohl konat, a zejména našim statečným žákům, kteří se snažili bojovat s ner vozitou a zároveň působit jako pro fesionálové. Při prvním ročníku pro jektového dne jsme si přáli, aby se tato velkolepá akce stala oblíbenou a pravidelnou tradicí. Jsme nadše ni, že se naše přání splnilo a že se projektové dny stávají součástí kaž dého školního roku. A protože „Zdravý životní styl nejsou jen slova“, věříme, že letošní ročník projektového dne změní slo va v opravdové činy.

Úvodní slova pronesla Mgr. Ilona Jančová, metodická vedoucí odborných předmětů

Vyhlášení výsledků a předávání cen (nahoře) Početné publikum v čele s hodnoticí porotou (dole)

fota: autorka

Mgr. Alena Štroblová, SZŠ a VOŠZ Plzeň

historie

Akutní infarkt myokardu včera a dnes Souhrn:

Klíčová slova:

Akutní infarkt myokardu (AIM) je ložisková ischemická nekróza srdečního svalu způsobená sníženým nebo úplným přerušením toku krve věnčitou tepnou. V posledních dekádách dochází díky dramatickému pokroku v diagnostických a léčebných postupech k významnému zlepšení výsledků léčby, hospitalizační i dlouhodobé mortality. Hodnotili jsme vývoj léčebných metod a ošetřovatelské péče u nemocných s akutním srdečním infarktem od konce osmdesátých let 20. století až do současnosti. Od konce osmdesátých let minulého století se techniky a metody léčby nemocných s akutním srdečním infarktem zcela změnily. V péči o nemocné s AIM se objevuje reperfuzní léčba, nejprve v podobě intravenózní trombolýzy, ta je však postupně ve vyspělých zemích nahrazována perkutánní koronární intervencí (PCI). Také ošetřovatelská péče zaznamenala řadu změn – od upoutání na lůžko po dobu šesti týdnů a dodržování přísného klidového režimu k dnešní časné mobilizaci. Významný vývoj se udál i ve farmakologické léčbě – k aspirinu byly postupně na základě publikovaných studií přidávány betablokátory, ACE inhibitory, statiny a další protidestičkové léky. Zavedení nových diagnostických a léčebných postupů v posledních letech významně rozšířilo naše možnosti v péči o nemocné s AIM a tento vývoj se odrazil i ve zlepšení výsledků léčby. Historie – léčba – ošetřovatelská péče – srdeční infarkt.

Acute myocardial infarction yesterday and today Summary:

Keywords:

Acute myocardial infarction (AMI) is an acute focal ischemic necrosis of the heart resulting from stopping of the blood flow in the coronary artery. Thanks to the dramatic progress in diagnostic and therapeutic procedures developed in the last several decades, a significant improvement in the treatment field and also reduction in the in-hospital mortality and long-term mortality were achieved. We evaluated the development of the treatment and nursing care of patients with acute myocardial infarction since the late eighties of the 20th century until today. Since the late eighties, the techniques and methods for the treatment of patients with acute myocardial infarction have completely changed. Reperfusion therapy has been shown to be the best approach. In the beginning it was based on administration of a thrombolytic therapy, but gradually was almost completely replaced by direct percutaneous coronary intervention in the developed countries. Nursing care of these patients has also undergone important changes. Staying bedridden for six weeks and strict forbidden of a physical activity has been replaced by early physical activity and rehabilitation. In addition, pharmacological treatment has been significantly changed – to aspirin were gradually on the basis of published studies added also beta-blockers, ACE-inhibitors, statins and further antiplatelet drugs. The implementation of the new diagnostic and therapeutic strategies in the last years has significantly extended our opportunities in the care of the patients with AIM and this progress was reflected in the improvement of treatment outcome. History – myocardial infarction – nursing care – therapy.

Mgr. Petra Hladká, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 1. lékařská fakulta UK a Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce, Praha

Úvod Infarkt myokardu patří mezi akutní formy ischemické choroby srdeční. Můžeme jej zjednodušeně definovat jako odumření srdečních svalových buněk (kardiomyocytů) následkem obstrukce koronární tepny. Všechny akutní koronární příhody, tedy neje nom infarkt, ale i tzv. nestabilní angi nu pectoris, označujeme jako akutní koronární syndromy. Nejčastějším podkladem vzniku AIM je ruptura aterosklerotického plátu v koronární tepně s nasedající trombózou, kte rá vede k omezení krevního průtoku nebo uzávěru postižené tepny. Dělení akutního koronárního syndromu má velký význam pro stanovení optimál ního diagnosticko-léčebného postupu (Dostál, 2008). Podle nálezu změn ST úseku na vstupním EKG rozdělujeme AIM na infarkt s ST elevacemi (STEMI) a infarkt bez ST elevací (nSTEMI).

V roce 2012 zemřelo v Čes ké republice 108 189 osob, z toho 53 639 žen a 54 550 mužů. Nejvýraz nější rozdíl je u kardiovaskulárních onemocnění, na která umírá 44,8 % mužů a 48,7 % žen (Antošová et al., 2014). AIM ročně postihne v ČR více než 40 000 lidí, předpokládá se, že téměř 40 % umírá dříve, než se za chrání. Každý pátý nemocný s AIM váhá s přivoláním zdravotnické zá chranné služby déle než 1 hodinu. Riziko úmrtí se tím zvyšuje o více než 20 %. Zavedení trombolytické léč by u STEMI na přelomu 80. a 90. let 20. století snížilo hospitalizační mor talitu přibližně na 7–18 % (registry), resp. na 6–10 % (randomizované studie) (Widimský, 2009). Dnešní moderní léčebné postu py zahrnující katetrizační koronár ní intervenci (PCI) vedly k poklesu hospitalizační mortality u STEMI na 5–10 % (registry), resp. na 3–7 % (randomizované studie). Mortalita nemocného s akutním srdečním in farktem je ovlivněna řadou faktorů, především časem od vzniku obtíží do zprůchodnění postižené koronár

ní tepny, ale i kvalitou přednemoc niční a nemocniční péče a přísným dodržováním sekundární prevence. Akutní infarkt myokardu vzniká nejčastěji na podkladě ruptury nebo fisury nestabilního koronárního ate rosklerotického plátu. Následkem toho dochází k obnažení výrazně pro trombogenních ateromových hmot, čímž se aktivují mechanismy srážení krve a dochází ke vzniku krevní sra ženiny – trombu. Narůstající trom bus uvnitř tepny (intraluminálně) způsobuje částečné omezení nebo i úplné přerušení průtoku krve tep nou, a tím nedostatečné prokrvení (ischémii) srdečních buněk – kardio myocytů v jejím povodí. Trvá-li isché mie příliš dlouho (minuty), začínají kardiomyocyty odumírat a vzniká tak ložisko infarktu myokardu. Mezi dal ší příčiny vzniku AIM patří například embolizace do koronární tepny nebo její spasmus (Dostál, 2008).

Diagnostika Diagnózu AIM stanovujeme přede vším podle klinického obrazu, elekt rokardiografu (EKG) a laboratorních

cyklus seminářů

Efektivní hojení ran Komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů

21. 6. Olomouc

ibis Olomouc Centre Program:

13.30–13.45 Registrace účastníků 13.45–13.50 Úvodní slovo 13.50–15.00 Zásady správné prevence dekubitů –m ezinárodní dokumenty a jejich využití v praxi (EPUAP, WUWHS) – d ostupné nástroje a jejich použití (polohování, matrace, profylaktická krytí) Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certifikovaného kurzu hojení ran, NCO NZO, Brno

15.00–15.15 Přestávka 15.15–16.55 Zásady efektivního hojení dekubitů – nová klasifikace dekubitů podle EPUAP – v ýběr vhodných krytí a postupů pro hojení dekubitů Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certifikovaného kurzu hojení ran, NCO NZO, Brno

16.55–17.10 Přestávka 17.10–18.20 Výživa jako nedílná součást péče o dekubity Přednášející:

Mgr. Marek Tomečka, Ph.D., Medical Advisor, Nutricia a. s.

18.20–18.30 Předávání certifikátů

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty. Pro nelékařské zdravotnické pracovníky je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. a účastníkům akce náležejí 4 kredity. Registrujte se na www.florence.cz/vzdelavani/akce. Registrační poplatek 150 Kč. Změna programu vyhrazena. partner

pořadatel

pod záštitou

STOP DEKUBITŮM

Stop dekubitům! Vyzkoušejte matrace LINET Dekubity ohrožují pacienty v celém spektru nemocniční péče. Využijte v boji proti nim aktivní matrace LINET a spolehněte se na inovativní technologie a kvalitu.

95 % dekubitů lze předejít

VIRTUOSO

AIR2CARE

CLINICARE 100 HF

Nulový tlak jako nejlepší cesta

Komfort pro dlouhodobou péči

Výhody aktivní a pasivní matrace v jednom

tel.: +420 312 576 400, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz