Florence 5/2018 by Care Comm s.r.o.

5/18

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

září–říjen 2018 / ročník XIV

florence 60 Kč / 3,50 € / www.florence.cz

o čem se mluví

Novela vyhlášky o zdravotnické dokumentaci: ošetřovatelská dokumentace není zrušena

odborné téma

Diabetická neuropatie z konferencí

Řím 2018: Vítězný přístup k managementu dekubitů z konferencí

Specifika ošetřování ran u onkologických pacientů časopis obsahuje recenzované články

odborné téma

Diabetologie

editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v aktuálním vydání Florence stojí za Vaši pozornost hned první příspěvek. Mgr. Lenka Klímová z České asociace sester se v něm pozastavuje nad tím, proč česká odborná i laická veřejnost stále podceňuje důležitost kontinuálního profesního vzdělávání sester. Je přitom bez debaty, že povolání sestry je jedno z nejnáročnějších a současně nejzodpovědnějších. Mgr. Klímová apeluje: „Nechte sestry, aby si dle své profese a pracovního zařazení zvyšovaly kvalifikaci a vzdělání, jak samy potřebují.“ Je načase začít si sester vážit za to, co umějí, a podpořit proces zvyšování prestiže jejich povolání. Zajímavé srovnání v tomto ohledu přináší rozhovor Florence – s mladou českou sestrou Martinou jsme si povídaly o tom, jak se stát sestrou v Austrálii. Dozvíte se, že jde o časově, psychicky i finančně náročný proces, ale výsledek stojí za to. Australské sestry mají v řadě ohledů lepší pracovní podmínky (a samozřejmě lepší finanční ohodnocení), a jejich profese je navíc více ceněna a respektována. Na druhou stranu Martina přiznává, že u protinožců při své práci velmi těžila z kvalitního vyššího odborného a bakalářského vzdělání získaného v Česku. Nabízí se tedy jasný závěr: neměňme věci, které dobře fungují a jsou přínosné. Sestry jako sebevědomé a úspěšné ženy bychom chtěli do budoucna na stránkách Florence prezentovat častěji, protože si myslíme, že je to důležité. Pokud znáte profesně či osobnostně inspirativní sestru, která by souhlasila s rozhovorem pro Florence, dejte nám o ní vědět! V tomto čísle také reagujeme na otázky kolem znění novely vyhlášky o zdravotnické dokumentaci, která byla vydána na konci června letošního roku. Na straně 3 objasňujeme, jak to bude dál s vedením ošetřovatelské dokumentace, a v rubrice Právo na straně 34 se mimo jiné dozvíte, jaké úlevy jsou v platnosti od 24. července. S přáním inspirativního čtení

obsah

Jak jsme úspěšní v léčbě inzulinem v ČR a SR

úvaha 2 proč odmítáme vzdělanou sestru?

o čem se mluví 3 novela vyhlášky o zdravotnické dokumentaci: ošetřovatelská dokumentace není zrušena

praxe

16 kouření a jeho vliv na lidský organismus 21 podiatrická sekce české diabetologické společnosti informuje 22 názory a informovanosť tehotných žien o vakcinácii detí

seriál 4 Harmonický životní styl je nejlepší obrana před stresem a syndromem vyhoření

rozhovor 6 Jak se stát sestrou v austrálii?

odborné téma diabetologie Kristýna Čillíková, šéfredaktorka kristyna.cillikova@ambitmedia.cz

florence 5/18

8 Jak jsme úspěšní v léčbě inzulinem v čr a sr – shrnutí výsledků originální česko-slovenské studie diainFOrM 11 Využití odlehčení individuální ortézou typu sarmiento u pacienta se syndromem diabetické nohy 12 diabetická neuropatie

z konferencí

28 řím 2018: Vítězný přístup k managementu dekubitů 30 seminář Florence – specifika ošetřování ran u onkologických pacientů

historie 32 Vztah filozofie a ošetřovatelství z pohledu historie

public relations 33 Veletrh Medica a cOMpaMed 2018

právo 34 sestry by mohly mít více času na pacienty, ale… 35 personální inzerce 36 angličtina

www.florence.cz Ročník XIV., číslo 5, září–říjen 2018 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 9. 2018 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

úvaha

florence 5/18

Proč odmítáme vzdělanou sestru? Mgr. Lenka Klímová, Pracovní skupina pro vzdělávání České asociace sester

Proč se všichni – společnost, politici, lékaři, úředníci, pedagogové, novináři, zdravotníci a další – pozastavují nad tím, že se náročnost, odbornost a potřeba vyššího vzdělání týká i sester? Vždyť statistiky z posledních let ukazují, že sesterská profese je jedna z nejtěžších vůbec.

aždá profese si žádá své. Na každou profesi je potřeba se dobře připravit. V každé profesi je potřeba jistá dávka odborných znalostí a dovedností. Každý obor se vyvíjí, a chceme-li být ve svém oboru úspěšní, je nutno si vědomosti a dovednosti stále doplňovat. Zdá se vám na tom něco v nepořádku? Já myslím, že je to v pořádku, zcela normální, samozřejmé, běžné… Funguje to tak i v životě, ve vztazích… Pozastavuje se nad tím snad někdo? Nepozastavuje. Není nad čím polemizovat. Tak proč se všichni – společnost,

politici, lékaři, úředníci, pedagogové, novináři, zdravotníci a další – pozastavují nad tím, že se potřeba vyšší náročnosti a odbornosti vzdělání týká i sester? Vždyť statistiky z posledních let ukazují, že sesterská profese je jedna z nejtěžších vůbec. Pracuje s nejcennějším, co každý z nás má, se zdravím. Pracuje s lidskou bolestí a smrtí, ale i štěstím a zrozením života. Sestra musí být nejen odbornicí, ale i psycholožkou, oporou, majákem, něžným i citlivým společníkem každému, kdo se ocitne tváří v tvář nemoci. K tomu je jaksi samozřejmě technikem i manuál-

ně zdatným záchranářem, organizátorem a také ženou, manželkou, přítelkyní, matkou. Proč tedy společnost řeší, že právě u této profese stoupají nároky na znalosti a dovednosti jak po ošetřovatelské, tak technické, odborné, administrativní a další stránce? Nemohu to pochopit. Každý je najednou znalcem všech potřeb, které tuto profesi provázejí. Především všichni ti, kdo si práci sestry nikdy nezkusili. Nikdo neposlouchá zasvěcené a fundované odborníky z řad zdravotníků, každý jako flašinet opakuje nesmysly typu: „Dřív sestře stačily čtyři roky a maturita.“ To je pravda, ale dřív toho nebylo tolik potřeba. Neexistovaly ani infuzní pumpy, rychlost infuze odměřovala náplast nalepená na láhvi, rozkreslená do přibližně stejných dílků, aby časově „neutekla“, neexistovaly složité monitory životních funkcí a další sestavy a věže plné přístrojů, chorobopis měl do deseti stránek. Dnes se sledují desítky parametrů, které sestra nejen musí sledovat, ale také je musí vyhodnocovat, reagovat na ně a provázat je s lékařskou péčí. Existovalo jen málo názvů léků, dnes se názvy mění každý den. Například otázka generik je velmi problematická oblast a sestra denně reaguje na nové typy léků a jejich účinky. S tím vším je spojeno obrovské riziko, ve kterém se ocitá v každé vteřině a s každým krokem, který směrem k pacientovi udělá. K tomu všemu musí mít obsáhlé množství znalostí. To není výmysl, to je oprávněný

nárok, potřeba, aby svou práci mohla vůbec dělat, a to dobře. Tedy se ptám, proč mnozí napřeli sílu a negativní pozornost na toto povolání? Nestačí, že vinou toho je nás stále méně? Kdo by tuto práci dělal, když už i lékaři a jejich komora degradují sestru jako člověka a všechny, které se snaží zvyšovat své vzdělání, obviňují z toho, že se nechtějí starat o pacienty? A kdo to tedy v nemocnicích pracuje? Sester je stále méně právě proto, že je jejich povolání trvale degradováno, napadáno a nedoceňováno. S tím, že to vlastně může dělat kdokoli a peněz vcelku netřeba. Až nyní při zvyšujícím se nedostatku, kdy se ruší a omezují provozy, se sestrám a nelékařům přidávají peníze. Ale… není pozdě? Nebylo by lépe začít si sester vážit za to, co umějí, že dokážou pomoci lékařům s jejich prací, připravit jim lepší pracovní podmínky, a přitom zvládnou i tu svou? Nechte sestry, aby si dle své profese a pracovního zařazení zvyšovaly kvalifikaci a vzdělání, jak samy potřebují. Nikomu nepřeji nic špatného, ale pokud někoho z vás navštíví bolest nebo nemoc, budete první, kdo bude žádat šikovnou, vzdělanou a milou sestru, která se o vás beze zbytku postará. Já si to uvědomuji a stále si říkám, kdo se o nás postará, když budete sestry systematicky ničit a ponižovat? Celý život se snažím bojovat za zvyšování úrovně a prestiže tohoto povolání a žádám o to i vás ostatní, především zákonodárce a kolegy lékaře. Děkuji.

INZERCE

NOVÉ TRENDY V AMBULANTNÍ PÉČI DIABETOLOGIE / PRAKTICKÉ LÉKAŘSTVÍ / ETIKA

Konference je určena lékařům a sestrám a bude akreditována ČLK a ČAS. Místo konání: Na Pankráci 1690/125, 140 00 Praha 4

We Make Media, s. r. o., Italská 1583/24, 120 00 Praha 2 Tel: +420 778 476 475 / E-mail: info@wemakemedia.cz www.wemakemedia.cz

Partneři

4128 3CKAP anonce 178x80.indd 1

10.09.2018 15:15:16

fota: Profimedia

www.ambulance21.cz

o čem se mluví

Novela vyhlášky o zdravotnické dokumentaci: ošetřovatelská dokumentace není zrušena redakce Florence

Dne 27. června 2018 byla vydána vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 137/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. O hlavních změnách, které vyhláška přinesla, vyšel článek JUDr. Jana Macha. Podle prezidentky ČAS Martiny Šochmanové však obsahuje mylné a zavádějící informace.

lánek JUDr. Jana Macha, ředitele právní kanceláře České lékařské komory (ČLK), s názvem Novela vyhlášky o zdravotnické dokumentaci byl publikován v časopise Tempus Medicorum č. 9/2018. Pojednával o tom, co vyhláška přinesla nového, a co se naopak nezměnilo. Na str. 29 v kapitole K příloze č. 1 – Zrušení části 5–8 a části 11 – ošetřovatelské dokumentace JUDr. Mach uvádí: „Bez dalšího je však zrušena dokumentace ošetřovatelské péče, takže nadále nemá být tato dokumentace vedena, protože ani zákon, ani jiný právní předpis toto již nestanoví. Za této situace se, podle našeho právního názoru, uplatní nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (EU) 2016/679 (tzv. GDPR), kdy není možné bez souhlasu subjektu údajů zpracovávat o paciento-

vi jiné údaje, než které výslovně stanoví právní předpis. Ošetřovatelskou dokumentaci tedy nadále, podle našeho názoru, vést nelze, protože by to porušovalo právo na ochranu osobních údajů za situace, kdy to již právní předpis poskytovateli zdravotních služeb neukládá. Na druhé straně však jak zdravotní sestry, tak další nelékařští zdravotničtí pracovníci poskytující ošetřovatelskou péči mohou (v některých případech dokonce musejí) důležité údaje o pacientovi zapsat do běžné jednotné zdravotnické dokumentace. Zrušení dokumentace ošetřovatelské péče považujeme za důležitý a pozitivní krok, protože jednak zbytečně zatěžovala zejména všeobecné sestry, případně porodní asistentky a další zdravotnické pracovníky poskytující ošetřovatelskou péči vyplňováním poměrně

náročné písemné dokumentace, takže paradoxně bylo důležitější, aby vše bylo zapsáno, než aby vše bylo opravdu pacientovi poskytnuto, a jednak zdravotní sestry často neměly čas poskytovat péči pacientovi podle pokynu lékaře, protože musely psát a psát. Kromě toho duplicitní vedení samostatné lékařské dokumentace a samostatné dokumentace ošetřovatelské péče někdy vedlo i k právním problémům, když ošetřovatelské záznamy byly v rozporu s lékařskými záznamy. Tento stav by měl být překonán přijetím uvedené novely, což je třeba přivítat.“ Na tuto pasáž následně reagovala prezidentka České aso ciace sester PhDr. Martina Šoch manová, MBA, prohlášením zveřejněným na webových stránkách ČAS: „Milé kolegyně, milí kolegové, většina z Vás již patrně zaznamenala článek JUDr. Jana Macha, ředitele právní kanceláře České lékařské komory, uveřejněný dne 17. 9. 2018 v zářijovém čísle časopisu Tempus Medicorum. Článek s názvem Novela vyhlášky o zdravotnické dokumentaci podle České asociace sester zavádějícím způsobem pojednává o vyhlášce ministerstva zdravotnictví č. 137/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Zmíněný článek podle ČAS předkládá tvrzení, která se nezakládají na pravdě a uvádějí v omyl jak laickou, tak odbornou veřejnost. ČAS se zcela zásadně staví proti formulacím v článku, které vyznívají tak, že vedení ošetřovatelské dokumentace je vyhláškou MZ ČR zrušeno. Takové informace jsou mylné, zavádějící a mohou způsobit bezprecedentní chaos v dané problematice. Podle § 1/2 písm. g) vyhlášky o zdravotnické dokumentaci je zcela jasné, že součást zdravotnické dokumentace tvoří‚ záznamy o poskytnu-

té ošetřovatelské péči, včetně záznamů o poskytnuté nutriční péči a léčebně rehabilitační péči. Je tedy zcela evidentní, že se o zrušení ošetřovatelské dokumentace nejedná. Zákon ani vyhláška nikde neuvádějí, že záznam provádí lékař! Záznam provádí ten zdravotník, který úkon provedl, tedy logicky i sestra či ostatní nelékařský zdravotnický personál. Jménem prezidia ČAS se obracím se žádostí o vyjádření a uvedení informací na pravou míru také na JUDr. Radka Policara, náměstka ministra zdravotnictví pro legislativu a právo.“

Zákon ani vyhláška nikde neuvádějí, že záznam provádí lékař! Záznam provádí ten zdravotník, který úkon provedl, tedy logicky i sestra či ostatní nelékařský zdravotnický personál. Na web ČAS bylo následně připojeno i vyjádření JUDr. Radka Policara, náměstka ministra zdravotnictví pro legislativu a právo, k výše zmíněnému článku JUDr. Jana Macha: „S tvrzením JUDr. Macha samozřejmě nesouhlasím. Exis tence dokumentace ošetřovatelské péče výslovně vyplývá z ust. § 1 odst. 2 vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 137/2018 Sb. Říká se zde: ‚Zdravotnická dokumentace v návaznosti na zjištěné informace o zdravotním stavu pacienta dále obsahuje záznamy o poskytnuté ošetřovatelské péči, včetně záznamů o poskytnuté nutriční péči a léčebně rehabilitační péči…‘ To, že jsme zrušili obsahové podrobnosti dokumentace ošetřovatelské péče v příloze č. 1 k citované vyhlášce, na tom nic nemění.“

Platný text novely vyhlášky č. 137/2018 Sb., o zdravotnické dokumentaci, lze nalézt např. na webových stránkách České lékařské komory www.lkcr.cz v sekci Pro lékaře a v rubrice Knihovna zdravotnické legislativy. Novele vyhlášky se věnujeme také v rubrice Právo na straně 34.

rozhovor

florence 5/18

Jak se stát sestrou v Austrálii? S Martinou Vondráčkovou (30 let), zřejmě vůbec první českou sestrou v Austrálii, o tom, jaká je u protinožců praxe u lůžka, ale hlavně o tom, jak nesnadné je stát se v Austrálii sestrou, když přicházíte odjinud.

Martino, jak jste se jako sestra původem z Liberce ocitla v Austrálii? V roce 2014 jsme s partnerem opustili Českou republiku a odjeli začít nový život do australského města Sydney. O dění v českém zdravotnictví se ale stále zajímám a již několikrát jsem četla články o tom, jak české sestry utíkají do zahraničí za lepším. Austrálie a Nový Zéland v těchto textech často figurují a podané informace nemohou být dále od pravdy. Je pro českou sestru složité začít v této profesi pracovat v Austrálii? Teprve nedávno se mi po několikaletém snažení podařilo se v Austrálii zaregistrovat jako zdravotní sestra a podle mých dostupných informací jsem pravděpodobně první česká sestra s českým vzděláním, které se to podařilo. Proces je nesmírně zdlouhavý (trvalo mi to tři roky), emocionálně i finančně velice náročný. A to je zřejmě hlavní důvod, proč to od nás z Čech nikdy nikdo takzvaně nedotáhl do konce. Po sestrách se vyžaduje špičková angličtina, která musí být prokázána IELTS testem, v němž je požadováno velmi vysoké skóre

v akademickém modulu. Já do Sydney přijela již s velmi pokročilou angličtinou, ale i tak mi trvalo rok a půl intenzivního učení, než jsem dosáhla potřebného skóre. Po splnění testu z anglického jazyka následuje žádost k registrační komisi, která si může vyžádat – a ve většině případů také vyžádá – spoustu dalších dokumentů, občas velmi absurdních. Ty pak aplikant musí shánět „po všech čertech“. Už bych ani nespočítala, kolikrát jsem musela kontaktovat školy, v nichž jsem studovala, a tázat se po všemožných papírech. Ministerstva školství a zdravotnictví jsem musela oslovit několikrát, než se mi vůbec ozvala. Jak jste celou situaci vnímala? Byla to velmi vyčerpávající práce a chtěla jsem to několikrát vzdát… Naštěstí jsem vydržela a moje žádost byla po několika měsících kompletní. Po tak dlouhém snažení jsem ale obdržela nemilé vyjádření: moje bakalářské vzdělání a více než pět let praxe u lůžka na chirurgii nebylo dostačujících. Jaké jste měla další možnosti, když byly vaše vzdělání a praxe z České republiky zhodnoceny jako nedostatečné? Když jsem trvala na získání registrace, byla jsem odkázána na Bridging

Program, takzvaný přemosťovací program, který jsem ale musela splnit do roka. Dlouho jsem tuto možnost zvažovala, samozřejmě i peníze hrály velkou roli. Přece jen tento tříměsíční program stojí asi 250 000 korun. Nakonec jsem do toho ale šla a zase se šest měsíců prala s byrokracií, podstupovala mnohé testy a očkování a nakonec odjela na univerzitu do Melbourne, jelikož v Sydney už nebyl volný termín. Po dlouhé době jsem se tak opět dostala k lůžku, jen s tím rozdílem, že tentokrát v Austrálii. Jaké byly vaše zážitky z praxe v Melbourne? Prvních pár týdnů pro mě bylo šokujících. Protože jsem svou praxi měla absolvovat v soukromém sektoru, očekávala jsem, že bude velice moderní a luxusně vybavený. Opak byl pravdou, nemocnice vypadala asi tak, jako kdybych se u nás v Čechách vrátila o deset let zpátky. Lékaři vše psali ručně, sesterna byla malinká. I dokumentace byla velice nedokonalá a poskytovala mnoho prostoru pro možné chyby. Jako všechno předtím, i tohle jsem ale přežila, vše potřebné splnila a obhájila svou registraci. Ovšem nemohu říci, že zrovna tato praxe u lůžka mi dala nějakou novou, vzrušující zkušenost.

fota: archiv Martiny Vondráčkové

Kristýna Čillíková, redakce Florence

A co bude dál? Svého cíle jsem nakonec dosáhla a už jsem registrovanou sestrou v Austrálii. Ovšem teprve až začnu pracovat v nemocnici, uvidím, zda se mi celá ta snaha, úsilí a pevná vůle vyplatily. Naprosto jistě ale vím, že do soukromého sektoru už nechci. Teď jste si dala trochu pauzu… Ano. Dostala jsem sice nabídku na práci v nemocnici, ale vzhledem k tomu, že se mi vyřizují lepší víza, a také k tomu, že jsem už konečně potřebovala vypnout, jsem na pár měsíců Austrálii opustila, abychom si s partnerem odpočinuli a trochu cestovali. Do Austrálie se vrátím, až budu mít vyřízený trvalý pobyt, což je momentálně v procesu. Na co se můžete těšit? Jak se vlastně v Austrálii sestry mají ve srovnání se sestrami v Česku? Mám na mysli pracovní podmínky, finanční ohodnocení, ale i sociální status a respekt veřejnosti k profesi. To je celkem zajímavá otázka. Rozdíly pro mě byly markantní, a to hlavně v počtu pacientů, o které se sestra stará. Pokud se jedná o státní zdravotnické zařízení, má sestra na starosti pacienty čtyři, pokud jde o soukromý sektor, tam nejsou tak přísné regulace, takže většinou má sestra na starosti pacientů pět. Ale pozor, v Austrálii moc neznají pomocný personál, jako jsou naše ošetřovatelky – ty bývají spíše v domovech důchodců. Takže sestra má sice „jen“ čtyři nebo pět pacientů, ale dělá naprosto vše. Od hygieny, krmení až po podávání léků. Sama jsem to zažila na vlastní kůži v nemocnici v Melbourne, kde moji pacienti byli dost často nesoběstační, a tak se taky stalo, že jsem od sedmi do jedenácti jen sprchovala. Nutno ovšem dodat, že zdravotníci mají zákonem dáno, že nesmějí fyzicky zvedat pacienty nebo se podobně namáhat. Na všechno mají přístroje, které musejí být na každém oddělení. Díky nim jsme pak byli schopni zvednout ležícího pacienta pouze stisknutím tlačítka, provést hygienu, úpravu lůžka nebo změnu polohy úplně bez námahy a bolesti zad. A víte, co sestra udělá, když pacient padá? Ustoupí a nechá ho spadnout. Její zdraví je přednější a ona to moc dobře ví. To jste měli vidět oči místních sestřiček, když jsem jim řekla, že jsem se starala přes den o dvanáct pacientů a v noci až o pětadvacet! Další odlišností je, že nedělají dvanáctky. Všude se pracuje jen na

osmihodinové směny, což je na jednu stranu dost krátká směna, ale na stranu druhou jsou potom sestry v práci častěji. Také dokumentace je v Austrálii úplně jiná, o dost jednodušší. Nám vštěpovaný ošetřovatelský proces vůbec neznají, natož aby ho používali. Chyběla mi však blízká spolupráce s lékaři. V Liberci jsem se vždy cítila být v týmu lékař – sestra. V Melbourne mi bylo vše pouze předáno od staniční sestry, která chodí na vizitu s doktory. Řekla bych, že sesterské povolání je v Austrálii považováno a respektováno. Finančně se platy sester pohybují od 65 000 AUD za rok (cca 86 000 Kč/měs. – poz. red.). Plat samozřejmě roste se vzděláním a zkušenostmi. Co byste doporučila sestrám, které by chtěly následovat vaši cestu? Pokud by někdo i po všem, co jsem popsala, chtěl zkusit registraci v Austrálii, doporučuji především obrnit se trpělivostí, být vytrvalý a mít dostatečné finanční prostředky. Nesmíte také zapomenout, že bez minimálně bakalářského vzdělání nemáte šanci. Potřeba je také doložit potvrzení minimálně o třech letech praxe v posledních pěti letech. Až se bude v médiích opět hovořit o tom, jak sestry odcházejí do Austrálie a na Nový Zéland, kde je to velmi podobné, vzpomeňte si, jak je to obtížné a drahé. Ráda bych viděla českou sestru, která si může dovolit zaplatit takové peníze z českého platu. Já vše potřebné k registraci hradila z australského platu, ale i tak to bylo hodně drahé, navíc do toho jdete s tím, že výsledek je nejistý. O všech výdajích jsem si pečlivě vedla poznámky a na konci došla k sumě 310 000 korun. A to nepočítám letenky a náklady na ubytování na univerzitě v Melbourne. Ráda bych ale dodala, že jsem v Česku studovala v posledním ročníku všeobecných zdravotních sester, když došlo ke změně na zdravotnické asistenty. Vědomosti, které jsem získala na zdravotní škole a později i při vyšším odborném studiu a bakalářském studiu, byly mnohokrát velice oceněné australským zdravotnickým personálem. Situaci budu z Austrálie i nadále sledovat a přeji mnoho síly českým sestrám. Všechny informace mohou případní zájemci o práci sestry v austrálii najít na webových stránkách aHpra (australian Health practitioner regulation agency), což je společnost zodpovědná za registraci všech zdravotnických pracovníků, od lékařů a sester přes psychology až po fyzioterapeuty.

Předplaťte si Florence

a získejte vstupenky do Divadla v Dlouhé na představení Racek přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

standardní roční předplatné

350

Kč Objednávejte na www.centram.cz

nabídka platí pro standardní roční předplatné uhrazené do 28. 11. 2018. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. platí do vyčerpání zásob.

florence 5/18

diabetologie odborné téma

Jak jsme úspěšní v léčbě inzulinem v ČR a SR – shrnutí výsledků originální česko-slovenské studie DIAINFORM Dobrá kompenzace diabetu je nezbytná pro snížení rizika rozvoje diabetických komplikací a výrazně také přispívá k rychlému hojení ran. Jak na tom jsme s úspěšností léčby inzulinem v České a Slovenské republice, nám ukázala studie DIAINFORM, která byla nedávno publikována v respektovaném časopise Diabetes Therapy a jejíž výsledky jsou shrnuty v tomto článku.

Design studie DIAINFORM Studie probíhala od ledna 2015 do dubna 2016 v běžné klinické praxi ve 141 centrech České a Slovenské republiky a zařazeni do ní byli pacienti s diabetem mellitem 1. typu (DM1T) a 2. typu (DM2T) léčení alespoň jednou dávkou inzulinu denně s minimální délkou trvání léčby inzulinem 12 měsíců. Zařazováni nebyli pacienti léčení pomocí inzulinové pumpy a těhotné. Počet pacientů byl předem propočten tak,

aby poskytl reprezentativní vzorek pacientů s DM1T a DM2T. Ze záznamů každého pacienta byla získána hodnota glykovaného hemoglobinu (HbA1c) ne starší tří měsíců. Hlavním cílem studie bylo stanovení podílu pacientů s HbA1c < 53 mmol/mol, tedy těch, kteří dosáhli cílových hodnot léčby. Za aktuální hodnotu HbA1c při studijní vizitě byla považována poslední hodnota získaná v průběhu předchozích tří měsíců.

Výsledky Finální analýza proběhla s daty 425 pacientů s DM1T (55,8 % mužů, průměrný věk 45,9 ± 14,8 roku,

BMI 25,8 ± 4,2 kg/m², trvání diabetu 12,1 ± 9,4 roku, délka léčby inzulinem 11,7 ± 9,3 roku) a 1034 pacientů s DM2T (50,3 % mužů, průměrný věk 63,9 ± 9,6 roku, BMI 31,0 ± 5,1 kg/m², trvání diabetu 12,4 ± 7,4 roku, délka léčby inzulinem 5,8 ± 4,7 roku).

Analýza hodnot HbA1c Diabetes mellitus 1. typu Celkový podíl těch, kteří dosáhli hodnoty HbA1c pod 53 mmol/mol, byl 29,9 %. V České republice tento podíl činil 26,7 %, ve Slovenské republice 36,4 % (podrobnější stratifikace výsledků viz graf 1). Průměrná hodnota (± SD) HbA1c v celém souboru byla 62,3 mmol/mol.

foto: Profimedia

Jan Brož, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

odborné téma diabetologie

Diabetes mellitus 2. typu Mezi pacienty s DM2T byl celkový podíl těch, kteří dosáhli hodnot HbA1c pod 53 mmol/mol, 33,4 %. V České republice tento podíl činil 35,8 %, ve Slovenské republice 28,3 % (podrobnější výsledky viz graf 2). Průměrná hodnota (± SD) HbA1c v celém souboru byla 60,2 mmol/mol.

Komentář

za poslední tři roky před započetím studie. U pacientů s DM1T byla průměrná hodnota HbA1c v období 3 3–36 měsíců před studijní návštěvou 64,8 mmol/mol. Rozdíl mezi touto hodnotou a průměrnou hodnotou při studijní návštěvě byl -2,4 mmol/mol. U pacientů s DM2T byla průměrná hodnota HbA1c

Studie DIAINFORM přinesla informace z každodenní klinické praxe a ukázala, že doporučované hodnoty HbA1c < 53 mmol/mol dosahuje pouze 29,9 % pacientů s DM1T a 33,4 % pacientů s DM2T léčených inzulinem. v období 33–36 měsíců před studijní návštěvou 63,0 mmol/mol. Rozdíl mezi touto hodnotou a průměrnou hodnotou při studijní návštěvě byl -2,8 mmol/mol. Průměrné hodnoty HbA1c v jednotlivých třech měsíčních obdobích v průběhu tří let před studijní návštěvou jsou pro pacienty s oběma typy diabetu zobrazeny v grafu 3.

Zajímavostí bylo, že u pacientů s DM2T se výsledky jednotlivých inzulinových režimů od sebe příliš nelišily. Podíl diabetiků 2. typu s hodnotou HbA1c < 53mmol/mol léčených dvěma dávkami premixovaného inzulinu tvořil 31,0 %, podíl těch léčených bazálním inzulinem 35,9 % a podíl léčených intenzifikovaným inzulinovým režimem 31,9 %.

Průměrná dávka inzulinu

Míra klinické netečnosti (vývoj průměrných hodnot HbA1c v průběhu posledních tří let)

Průměrná celková denní dávka inzulinu u pacientů s DM1T byla 0,59 j/kg/den, u pacientů s DM2T 0,50 j/kg/den. Ve skupině pacientů s DM2T léčených pouze bazálním inzulinem byla průměrná dávka 0,28 j/kg/den, u pacientů léčených dvěma dávkami premixovaného inzulinu 0,50 j/kg/den, při léčbě intenzifikovaným režimem to bylo 0,65 j/kg/den.

Moderním prvkem v rámci sledování úspěšnosti léčby je tzv. klinická inercie. Ta určuje, jak aktivní jsou pacienti, ale i jejich lékaři ve snaze dosáhnout terapeu tických cílů. K vytvoření obrazu klinické inercie sloužila analýza všech odebraných hodnot HbA1c

Graf 1 Podíl pacientů s DM1T podle hodnot HbA1c

Graf 2 Podíl pacientů s DM2T podle hodnot HbA1c

Posunujeme se k lepšímu? Upřímně řečeno těžko říci. Podobná data z minulosti nemáme. Přibližně před 10 lety proběhla v osmi zemích nově vstupujících do EU (včetně České a Slovenské republiky) obdobná studie, neznáme však její výsledky pro jednotlivé země. Ve všech zemích dohromady byla průměrná hodnota HbA1c u pa cientů s DM1T 66 mmol/mol, podíl pacientů s HbA1c < 53 mmmol/mol dosahoval 23,9 % a podíl pacientů s HbA1c ≥ 64 mmol/mol 48,2 %. Při porovnání s aktuálními výsledky stu-

Level 1: HbA1c < 45 mmol/mol Level 2: 45 mmol/mol ≤ HbA1c < 53 mmol/mol Level 3: 53 mmol/mol ≤ HbA1c < 60 mmol/mol Level 4: 60 mmol/mol ≤ HbA1c < 64 mmol/mol Level 5: 64 mmol/mol ≤ HbA1c

8,9

9,9

Standardy lékařské péče ve vyspělých zemích doporučují snížení hodnot HbA1c pod 53 mmol/mol, což u většiny pacientů vede k poklesu incidence mikrovaskulárních i makrovaskulárních komplikací. U některých diabetiků, zejména těch s krátce trvajícím diabetem, dlouhou očekávanou dobou dožití a bez kardiovaskulárních onemocnění, lze stanovit i přísnější cíle léčby, např. hodnoty méně než 48 mmol/mol, lze-li jich dosáhnout bez hypoglykemií či jiných negativních konsekvencí léčby. Naopak hodnoty vyšší než doporučené, např. více než 64 mmol/mol, nebo dokonce mírně vyšší lze tolerovat u pacientů s anamnézou těžkých hypoglykemií, pokročilými mikro- i makrovaskulárními komplikacemi a u těch s nízkou očekávanou dobou dožití či tam, kde lepších výsledků nelze dosáhnout ani přes maximální péči zahrnující extenzivní edukaci, dostatečný selfmonitoring glykemií a využití kombinované léčby všemi dostupnými přípravky včetně inzulinu.

32,3 20,0

Celý soubor (v %)

24,5

41,6

10,8

17,9

23,5

10,6 7,7

8,8

14,3

9,0 28,3

18,9

Česká republika (v %)

42,8

22,1

Slovenská republika (v %)

39,3

26,9

Česká republika (v %)

19,3

Slovenská republika (v %)

40,7

10,7

17,5 13,0

18,6

5,7

19,9 25,2

11,1

odborné téma diabetologie

florence 5/18

Diabetická neuropatie

Klíčová slova:

Diabetická neuropatie je jednou z nejčastějších komplikací diabetu. Přesná prevalence není známa, udává se rozmezí 25–90 %. Etiologie je multifaktoriální, dominantní vliv má hyperglykemie, resp. délka expozice hyperglykemii. Základním příznakem diabetické periferní senzitivní neuropatie jsou parestezie. Klinické příznaky kardiální autonomní neuropatie jsou chudé (ortostatická hypotenze, snížená tolerance námahy). Typickým projevem je klidová tachykardie, závažnou komplikací jsou maligní arytmie. Základem terapie a zároveň prevence rozvoje diabetické neuropatie je intenzifikace léčby diabetu s co nejlepší kompenzací. Většina současné medikamentózní terapie je pouze symptomatická, se zaměřením na zmírnění subjektivních obtíží. S ohledem na vysoký výskyt nežádoucích účinků je nutno při této léčbě postupovat racionálně. Jedinou současně dostupnou léčivou látkou s prokazatelným vlivem na patofyziologické procesy, které vedou k diabetické neuropatii, je kyselina thioktová. diabetes mellitus, diabetická neuropatie, diabetická kardiální autonomní neuropatie, kyselina thioktová

Pojem diabetická neuropatie často splývá s termínem senzoricko-motorická distální symetrická neuropatie, jejíž prevalence dosahuje až 50 %. Většinou se manifestuje poruchou senzitivity v oblasti nohou.

MUDr. Pavlína Krollová, MUDr. Šárka Malá, MUDr. Barbora Pelechová, prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

Úvod Diabetická neuropatie (DN) patří mezi nejčastější komplikace diabetu mellitu. Jedná se o typ neuropatie s nejvyšším výskytem v západním světě. Data o její prevalenci se v jednotlivých studiích značně rozcházejí, a to od 25 do 90 % [1]. Tento rozdíl je dán odlišnými diagnostickými metodami a hlavně mírou vyšetřování diabetiků. Diabetická neuropatie se u nemocných manifestuje po různé době trvání diabetu. Neuropatie s poškozením tenkých vláken může diagnózu diabetes mellitus dokonce předcházet. Několik studií prokázalo asociaci prediabetu a diabetické neuropatie. Diabetická neuropatie je nezánětlivé poškození struktury a funkce nervů. Morfologicky jde o axonopatii s primárním postižením distálních senzorických a autonomních vláken. Motorické axony a senzorická ganglia jsou postiženy až sekundárně. Na rozvoji se podílí i endoteliální dysfunkce s přestavbou vasa nervorum, která vede ke ztrátě nervových vláken [2].

Rozdělení diabetické neuropatie Klinická manifestace diabetické neuropatie je značně heterogenní [2,3]. To je dáno postižením různých částí nervového systému [1], dle kterých lze DN rozdělit do několika skupin (viz tab. 1). Mezi nejčastější formy patří senzoricko-motorická a autonomní neuropatie [1]. V běžné klinické praxi je však třeba vždy zvažovat i možnost výskytu

ostatních typů při jakýchkoli neurologických příznacích pacienta. Pojem diabetická neuropatie často splývá s termínem senzoricko-motorická distální symetrická neuropatie, jejíž prevalence dosahuje až 50 %. Většinou se manifestuje poruchou senzitivity v oblasti nohou. Typickým rysem je skutečnost, že rozložení na povrchu kůže nekopíruje dermatomy. Typická je „ponožková“ lokalizace [3]. Dalšími projevy jsou subjektivní příznaky – parestezie nebo palčivé a řezavé bolesti [3]. Při další progresi může dojít k postižení

motorických vláken, ke vzniku svalové slabosti a k omezení hybnosti končetin. Tento typ neuropatie je úzce spjat s rozvojem defektů dolních končetin a s následnými zánětlivými změnami s poruchou integrity tkání, které mohou vést až k amputaci (syndrom diabetické nohy). Autonomní neuropatie znamená postižení autonomního (vegetativního) nervového systému. Může postihovat inervaci jednoho orgánu i celých systémů, od čehož se odvíjejí klinické příznaky. Například postižení gastrointestinálního trak-

foto: Profimedia

Souhrn:

odborné téma diabetologie

tu se projevuje poruchami motility jícnu, žaludku a střev, průjmy, nebo naopak zácpami. U kardiálního systému jsou to např. ortostatická hypotenze, klidová tachykardie. Urogenitální postižení může vést k inkontinenci, močovým retencím či k sexuálním dysfunkcím [1].

Tabulka 1 Formy diabetické neuropatie

Patogeneze diabetické neuropatie

Zdroj: Lacigová et al., 2016

Patogeneze diabetické neuropatie je multifaktoriální [2,3]. Podílí se na ní jak narušení metabolických procesů, tak mikro- i makrovaskulární poškození. Trvání a závažnost hyperglykemií (stav kompenzace diabetu) je základním prvkem ovlivňujícím vývoj diabetické neuropatie. Další rizikové faktory jsou stejné jako u vaskulárního poškození – dyslipidemie, obezita, hypertenze, kouření. Jedním ze závažných nežádoucích účinků hyperglykemie je vystupňované uvolňování reaktivních forem kyslíku (reactive oxygen species, ROS) s následným zvýšením oxidačního stresu. Při nadprodukci ROS selhávají přirozené antioxidační mechanismy a dochází k poškození endotelu a nervových vláken, což přispívá k rozvoji chronických komplikací diabetu.

Stanovení diagnózy Jakkoli je vždy naprostým základem klinického vyšetření, v případě diabetické neuropatie je odběr anamnézy skutečně klíčovým momentem pro stanovení diagnózy, případně pro vyslovení podezření na tuto diagnózu. Pro unifikaci a racionalizaci postupu se v současnosti používá několik typů dnes dostupných dotazníků zaměřených na diabetickou neuropatii. Senzitivita a specifita jsou sice nízké, ale pomáhají alespoň vyslovit podezření. Důležitá pro diagnózu diabetické neuropatie je přítomnost jednoho ze tří kritérií: klinické příznaky, objektivní nebo pozitivní nález při elektromyografickém vyšetření. Dle platných doporučení České diabetologické společnosti by mělo být minimálně jednou ročně provedeno u pacienta s diabetem mellitem vyšetření nohou na senzoricko-motorickou neuropatii (viz tab. 2). U pacientů s diabetem mellitem 2. typu ihned po stanovení diagnózy, u pa cientů s diabetem mellitem 1. typu po pěti letech od m anifestace [1]. Vyšetření autonomní neuropatie se provádí u diabetiků s příznaky postižení jednotlivých systémů.

Symetrická polyneuropatie Senzoricko-motorická neuropatie Autonomní neuropatie Proximální a distální motorická neuropatie Akutní bolestivá diabetická neuropatie Diabetická neuropatická kachexie Smíšená neuropatie

Asymetrická neuropatie Kraniální neuropatie Thorakoabdominální neuropatie Asymetrická neuropatie končetinových nervů

Tabulka 2 Vyšetření u senzoricko-motorické neuropatie Rozlišení teploty (chladu a tepla) Vyšetření povrchového čití – jedna z uvedených možností Vyšetření hlubokého (vibračního) čití

Nemá výpovědní hodnotu u polymorbidních pacientů vzhledem k vysoké pravděpodobnosti působení dalších faktorů. Základní klinická vyšetření, která lze provést v ambulanci specialisty i praktického lékaře a jejichž patologické výsledky by mohly upozornit na přítomnost diabetické autonomní neuropatie, představují: → objektivní vyšetření tepové frekvence cestou EKG nebo holterovské monitorace, → test na sudomotorickou dysfunkci nohou pomocí speciálního proužku na jedno použití, → reakce krevního tlaku na ortostázu. Při pozitivitě nálezu je indikováno dovyšetření na specializovaném pracovišti. Dalšími diagnostickými metodami jsou vyhodnocení tzv. variability RR intervalu, reakce variability na jednotlivé manévry (hluboké dýchání, ortostáza, Valsalvův manévr) a reakce tlaku na ortostázu – vyšetření na nakloněné rovině. Mezi další specializované testy na autonomní neuropatii patří například vyšetření rychlosti vyprazdňování žaludku (scintigrafické), manometrické testy gastrointestinálního [4] a urologického traktu. Diabetická neuropatie má mnoho forem často klinicky připomínajících jiná onemocnění. Jejich diagnostika je komplikovaná. Standardním postupem je diagnóza per exclusio nem. Tedy diagnózu lze stanovit až po vyloučení jiných organických příčin poruchy funkce příslušného orgánu. Přitom je třeba zvážit, že určité formy nediabetických neuropatií se dokonce u pacientů s diabetem mellitem vyskytují častěji než v běžné populaci (např. neuropatie z ne-

1. Taktilní vyšetření monofilamentem 2. Diferenciace ostrých a tupých předmětů 1. Graduovaná ladička 128 Hz 2. Biothesiometr

Tabulka 3 Riziková skupina vhodná k pravidelnému vyšetřování autonomní neuropatie obecně Při první manifestaci periferní neuropatie Při trvání diabetu více než 10 let Při nejasné klidové tachykardii, při ortostatických hypotenzích Před operací v celkové anestezii u rizikových pacientů Při anamnéze němé ischemie myokardu Při vzniku syndromu diabetické nohy Při těhotenství diabetičky s trváním diabetu více než 5 let Při monitoraci farmakoterapie, při cytostatické léčbě Při dávkování tělesné zátěže Pro posudkové účely, pro pracovní zařazení Zdroj: Malá, Kvapil, 2018

dostatku vitaminu B12, chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie). Při atypických příznacích (např. asymetrický nález na končetinách, rychlá progrese neuropatie, převaha motorických obtíží nebo dominující postižení proximální části končetin) je nutné doplnit podrobné neurologické vyšetření.

Specifické aspekty diabetické kardiální autonomní neuropatie Kardiální autonomní neuropatie (KAN) je relativně opomíjenou komplikací déletrvajícího diabetu. Jejím nejzávažnějším důsledkem je zvýšené riziko maligních arytmií. Klinické symptomy jsou obecně chudé, proto je u rizikové populace (viz tab. 3) třeba aktivně pátrat po příznacích KAN [1]. Prevalence není zcela známá, opět, dle některých autorů, v definovaných souborech dosahuje až 90 % [5–7].

praxe

florence 5/18

Kouření a jeho vliv na lidský organismus Souhrn:

Klíčová slova:

Kuřáctví, ať už ve formě kouření cigaret, doutníků, dýmek, žvýkání tabáku, anebo ve formě kouření pasivního, se významně podílí na vzniku 20 onemocnění a také na předčasných úmrtích (1). Cílem předkládaného příspěvku je popsat negativní vliv kouření na jednotlivé orgánové systémy a uvést doporučení Světové zdravotnické organizace pro léčbu závislosti na tabáku. K naplnění cíle bylo použito kvalitativní výzkumné šetření s využitím sekundární analýzy a relevantních zdrojů. kouření, nemoc, léčba, závislost, zdraví

Smoking and Its Impact on Human Organism

Keywords:

Recenzovaný článek

Smoking, whether in the form of tobacco consuming, cigarette smoking, cigars, pipes, chewing tobacco, or in the form of passive smoking, significantly contributes to 20 diseases and early death (1). The aim of this contribution is to describe the negative impact of smoking on individual organ systems and indicate WHO recommendation for treatment of tobacco addiction. Qualitative research inquiry with using survey analysis technique of relevant literary sources was used to achieve the aim. smoking, disease, treatment, addiction, health

Vliv aktivního a pasivního kouření na jednotlivé orgánové systémy člověka

Mgr. Zdeňka Tručková, doc. Ing. Iva Brabcová, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče

Úvod Závislost na tabáku je onemocněním – samostatnou diagnózou F17. V České republice se týká téměř 2,2 milionu osob a vyžaduje prevenci i léčbu. Zpráva o zdraví obyvatel v České republice uvádí, že kouří asi 30 % naší populace, přičemž nejpočetnější skupinu tvoří mladé osoby ve věkové skupině 15–24 let (44,7 %). Od roku 2002 vzrostl počet kuřáků vodní dýmky. Mezi 13–15letými dětmi kouří častěji dívky, v celé populaci je více kuřáků mezi muži (2) a v posledních desetiletích zde není zaznamenán pokles. V České republice má 25 % dětí jednoho rodiče kuřáka, 20 % dětí má oba rodiče kuřáky, 20 % dětí má kuřáky prarodiče a 15 % dětí má ostatní příbuzné kuřáky (2). Výzkum na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (2014) sledoval faktory rizikového chování mládeže ve vztahu k návykovým látkám u českých adolescentů ve věku 15–16 let. Výzkum prokázal souvislost kouření u dětí s kuřáctvím jejich rodičů. Dítě se častěji naučilo kouřit doma než mezi spolužáky (3). Mezi mladistvými je mnoho kuřáků, kteří zároveň pijí alkohol, uživatelé marihuany také často kouří a nadměrně pijí alkohol. Tyto skupiny se ukázaly vzájemně propojeny (3). Rodina a dobré rodinné

zázemí mají dle výzkumu zásadní vliv, rodiče kuřáci tedy představují pro děti rizikový faktor. Pozitivní vliv mají preventivní programy ve školách (4). Začne-li jedinec kouřit v raném věku, jak je uváděno kolem 9–10 let, rychleji vzniká závislost a horší jsou i dopady na jeho zdraví. V nedospělém organismu dochází k celé řadě funkčních poruch v cévním nebo dýchacím systému (5). Cílem tohoto příspěvku je předložit vědecké důkazy o negativním vlivu kouření na zdraví jednotlivce a seznámit čtenáře s možnostmi léčby závislosti na tabáku.

Metodika Předkládaný příspěvek je zpracován jako teoretická přehledová práce, v rámci které bylo použito kvalitativní výzkumné šetření s využitím sekundární analýzy relevantních zdrojů. Jednalo se o vlastní rešeršní činnost s dohledanými zdroji. Po analýze získaných dat následovala jejich syntéza, komparace a zhodnocení.

Závislost na tabáku je chronickým, recidivujícím a smrtelným onemocněním. V České republice ročně umírá na následky kouření 16 500 lidí, to znamená 50 úmrtí za den. Z toho tvoří ročně 8000 úmrtí na nádorová onemocnění, 7000 úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, 2000 na respirační onemocnění a 1000 na další onemocnění (6). Závislost na tabáku zahrnuje podobně jako ostatní závislosti složku psychobehaviorální či psychosociální a složku fyzickou (7). Fyzicky závislá je naprostá většina kuřáků, a proto také stále kouří, ačkoli 70 % z nich by raději žilo bez cigaret (8). Dá se říci, že na nikotinu je závislý ten kuřák, který kouří nejméně 10–15 cigaret denně a první cigaretu si zapaluje do hodiny po probuzení. Pro přesnější stanovení diagnózy závislosti na tabáku je možné použít Fagerströmův test závislosti na cigaretách (9). Kouření negativně ovlivňuje sliznice respiračních cest a plicní tkáň, má vliv na osídlení dutiny ústní a nosohltanu. Nejčastější infekční komplikací kuřáků je Hae mophilus influenzae (10). Změny bakteriálního osídlení v dutině ústní způsobené dlouhodobým kouřením a ovlivněním plicní tkáně přispívají ke vzniku infekce (10). Zdravotní důsledky aktivního a pasivního kouření negativně ovlivňují imunitní systém. Kouření postihuje v rámci humorální imunity oblast protilátek. Snižuje syntézu imunoglobulinů ve třídách IgG, IgA a IgM, naopak zvyšuje syntézu IgE a autoprotilátek (11).

foto: Profimedia

Summary:

praxe

zber relevantných údajov bol použitý neštandardizovaný dotazník vlastnej konštrukcie, ktorý bol konštruovaný tak, aby zisťoval názory a informovanosť tehotných žien o vakcinácii u detí. Výskumný súbor tvorilo 115 tehotných žien vo veku od 18–40 rokov žijúcich na území SR.

(n = 65). Z dôvodu nesprávneho alebo neúplného vyplnenia sa muselo vyradiť 7 dotazníkov. Pre účely štúdie bolo súhrnne použitých 115 dotazníkov. Na analýzu a vyhodnotenie údajov bola použitá deskriptívna štatistika. Zber výskumných dát bol realizovaný v období september 2016 – november 2016.

Zachovanie vysokej úrovne očkovania, ako aj zabezpečenie spoľahlivých a bezpečných očkovacích látok pre detskú populáciu je celospoločensky významné a dôležité pre verejné zdravie. Výber respondentiek bol zámerný. Pre súbor boli vopred určené zaraďovacie (inkluzívne) kritéria: aktuálna tehotnosť a informovaný súhlas respondentky so zaradením do štúdie. V súbore bolo 59,13 % respondentiek z mesta a 40,87 % z dediny. Respondentky, ktoré sa zúčastnili výskumu, mali prevažne ukončené vysokoškolské vzdelanie (61,74 %) a stredoškolské vzdelanie (35,65 %). Väčšina respondentiek (88,70 %) už malo jedno a viac detí a 11,30 % čakalo svoje prvé dieťa. Dosiahla sa určitá reprezentatívnosť, ale závery výskumu sa interpretujú len na podmienky tohto súboru. Zrozumiteľnosť dotazníka bola overená pilotnou štúdiou s piatimi tehotnými ženami, ktoré boli oslovené na základe osobných kontaktov. Na základe pilotáže sa modifikovali problematické formulácie niektorých položiek dotazníka. Zvolil sa kombinovaný spôsob administrácie dotazníkov (osobne, elektronicky). Osobne sa dotazníky distribuovali v troch gynekologických ambulanciách v Banskej Bystrici, v čase prenatálnych poradní. Výber gynekologických ambulancií bol podľa dostupných možnosti a tiež na základe súhlasu oslovených gynekológov v gynekologických ambulanciách. Tehotné ženy dotazník vyplnili písomne, alebo sa im poslal elektronicky po získaní ich súhlasu a dobrovoľnom poskytnutí ich mailovej adresy prostredníctvom linkového odkazu na dotazník. Osobne sa distribuovalo 75 dotazníkov. Responzibilita osobne distribuovaných dotazníkov bola 76 % (n = 57). Podarilo sa získať 75 e-mailových adries. R esponzibilita elektronicky získaných dotazníkov bola 86,66 %

Výsledky Z opýtaných najviac (38,26 %) res pondentiek nesúhlasilo s očkovaním a boli za úplné zrušenie očkovanie. Za zachovanie povinného očkovania na Slovensku v takom rozsahu, ako je v súčasnosti, bolo 28,70 % respondentiek. Niektoré respondentky (8,70 %) vyjadrili názor, že by boli za zrušenie očkovania, ale len proti niektorým ochoreniam, ako sú napr. čierny kašeľ, hepatitida, osýpky, pneumokoky a mumps. Za zachovanie povinného očkovania a jeho prípadné rozšírenie o niektoré ochorenia bolo 6,09 % respondentiek. Voľnú odpoveď využilo 17,39 % opýtaných (tab. 1). Prezentujeme niektoré ich názory: „Nie som ani za, ani proti, ne viem ako sa rozhodnem, ocenila by

som viac informácií v masmédiách o očkovaní a nech lekári sú odbor ní, tu nejde o biznis (ako je to nie kedy v ich prípade), ale o zdravie dieťaťa.“ „Som za zrušenie povinného oč kovania dovtedy, dokedy sa nezlep ší dohľad nad výrobou, prevozom a skladovaním vakcín.“ Ako najčastejšie dôvody negatívneho názoru k očkovaniu respondentky vyjadrili, že očkovanie by nemalo byť povinnosťou, ale malo by byť osobným rozhodnutím rodiča (uviedlo 31,30 % respondentiek), očkovanie je príliš rizikové, majú strach o zdravie svojho dieťaťa (uviedlo 20,00 %). Niektoré respondentky (12,17 %) označili možnosť „iné“ (tab. 2). Uvádzame zaujímavé odpovede: „Nie je dobre riešený dohľad a deti sa očkujú hlava nehlava, či sú zdravé, či choré. Chce to trans parenciu v tejto oblasti a hlavne osvetu.“ „Zloženie vakcín, netestovanie dieťaťa na rôzne alergie pred oč kovaním, neinformovanie lekára o vakcinácii, neinformovanie o ňu, v prípade poškodenia dieťaťa po očkovaní nenesie zodpovednosť nikto.“ „Bojím sa viac nežiaducich účin kov vakcín ako chorôb, proti ktorým sa očkuje.“ „Všeobecná nedôvera lekárom, je to biznis pharmafiriem a bojím sa o zdravie svojich detí.“

Tabuľka 1 Názory na očkovanie detí Názory na očkovanie detí Som za zachovanie povinného očkovania v takom rozsahu, ako je v súčasnosti.

n 33

% 28,70

Som za zachovanie povinného očkovania a jeho prípadné rozšírenie o niektoré ochorenia.

6,09

10 44 1 20 115

8,70 38,26 0,87 17,39 100,00

n 4

% 3,48

23 36

20,00 31,30

38 14 115

33,04 12,17 100,00

Som za zrušenie očkovania, ale len proti niektorým ochoreniam. Všeobecne nesúhlasím s očkovaním a som za jeho úplné zrušenie. Nezaujímam sa o očkovanie. Iné Spolu

Tabuľka 2 Dôvody negatívneho názoru na očkovanie Dôvody negatívneho názoru na očkovanie Je to zbytočné, nakoľko je to len biznis farmaceutických spoločností. Očkovanie je príliš rizikové, bojím sa o zdravie svojho dieťaťa. Očkovanie by nemalo byť povinné, ale osobným rozhodnutím rodiča. Nemám negatívny názor k očkovaniu. Iné Spolu

z konferencí

florence 5/18

nenechte si ujít

navštívili jsme Řím

Liberec

12.–14. září 2018

16. října 2018

20. výroční konference evropského poradního panelu pro otázky dekubitů (european pressure Ulcers advisory panel – epUap)

efektivní hojení ran specifika vzniku a cíle léčby ran u onkologických pacientů

Brno 19. září 2018

efektivní hojení ran specifika vzniku a cíle léčby ran u onkologických pacientů

Praha 17. října 2018

celostátní odborná konference „léky, potraviny a naše zdraví“

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

Nina Müllerová, Fakultní nemocnice plzeň, Andrea Pokorná, lékařská fakulta Masarykovy univerzity, brno, a Ústav zdravotnických informací a statistiky, praha

Ve dnech 12.–14. září proběhla v Římě již 20. výroční konference Evropského poradního panelu pro otázky dekubitů (European Pressure Ulcers Advisory Panel – EPUAP). Mezi hlavní témata patřila inovace v prevenci a léčbě dekubitů, multidisciplinární přístup, management dekubitů v neonatologii a pediatrii nebo role nutrice v prevenci a léčbě dekubitů.

a pořádání konference se podílela také největší dětská nemocnice v Evropě – Bambino Gesù Hospital v Římě, Mezinárodní společnost pro péči o rány u dětí (International Society of Pediatric Wound Care – ISPeW), Italská asociace pro léčbu ran (Associazione Italiana Ulcere Cutanee Onlus – AIUC), Italská asociace sester pro studium kožních lézí (Associazione Infermieristica per lo Studio delle Lesioni Cutanee – AISLeC) a v neposlední řadě Světová unie společností pro léčbu ran (World Union of Wound Healing Societies – WUWHS). Mezi hlavní témata zařadili organizátoři například oblasti inovace v prevenci a léčbě dekubitů, multidisciplinární přístup

v prevenci a léčbě dekubitů, management dekubitů v neonatologii a pediatrii a roli nutrice v prevenci a léčbě dekubitů. Tradičně nebyla opomenuta oblast dermatitidy související s inkontinencí (IAD). Poměrně více prostoru bylo věnováno technologickým řešením v souvislosti s prevencí a léčbou dekubitů se zaměřením na biomechaniku a etiologii dekubitů a e-health včetně telemedicíny pro dálkové konzultace managementu dekubitů. Z technických léčebných modalit také bylo věnováno několik sekcí a jeden workshop léčbě negativním tlakem (NPWT) a svůj prostor si našla i problematika dermatologie, plastiky a rekonstrukční chirurgie u dekubitů. Velmi pozitivní bylo, že část konference byla

věnována zapojení veřejnosti a pacientů do prevence a léčby dekubitů. Řím je největší a zároveň hlavní italské město patřící mezi deset nejnavštěvovanějších měst světa. Střed města spolu s Vatikánem je na seznamu Světového dědictví UNESCO. Organizátoři zvolili pro konání konference nádherné prostory historické univerzitní budovy (Angelicum Congress Centre – viz https://angelicum.it/ congress- center/). Na místo se sjelo více než 600 účastníků z 36 zemí celého světa, bylo přihlášeno 63 řečníků, 91 posterů a publikováno 154 abstrakt. Nechyběli odborníci z Velké Británie, Irska, USA, Austrálie, Holandska, Belgie, Španělska, Portugalska, Švédska, Itálie a dalších zemí. Českou republiku aktivně zastupovala doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Ústavu zdravotnických informací a statistiky v Praze. Prezentovala výsledky projektu zaměřeného na unifikovaný sběr dat o dekubitálních lézích a další informace o národní strategii prevence, léčby a monitorování dekubitů. Konferenci podpořilo více než 28 výrobců a distributorů zdravotnických prostředků, z nichž většina dlouhodobě spolupracuje s EPUAP a podporuje jeho aktivity.

Konferenci zahájil profesor Guido Ciprandi, předseda vědeckého výboru konference, který přivítal všechny účastníky v překrásných prostorách Papežské univerzity svatého Tomáše Akvinského s příjemnou zahradou a sloupovými ochozy, které poskytly vhodné prostředí pro interaktivní setkání,

Konferenci navštívilo více než 600 účastníků z 36 zemí celého světa, bylo přihlášeno 63 řečníků, 91 posterů a publikováno 154 abstrakt. workshopy a diskuse s experty, situované v samém srdci Říma. Úvod zpříjemnilo komorní trio se zpěvačkou a známými melodiemi Ennia Morriconeho či filmů Federica Felliniho. V rámci slavnostního zahájení dále prof. Jane Nixonová, současná prezidentka EPUAP, zdůraznila, že jde již o 20. výročí konferencí EPUAP, a to od založení organizace v roce 1997. První se konala v Oxfordu, následovala další města evropských zemí, např. Francie, Německa, Holandska, Finska, Rakouska, Švédska nebo Belgie. V roce 2019 se bude konference konat ve francouzském Lyonu (přihlašování abstrakt ak-

fota: archiv, www.epuap.org, autorky

Řím 2018: Vítězný přístup k managementu dekubitů

z konferencí

Česká verze letáku EPUAP „STOP dekubitům 2018“

tivních účastníků bude zahájeno v listopadu 2018 a registrace bude možná od ledna 2019). O rok později se můžeme těšit na konferenci EPUAP v České republice. Nixonová rovněž prezentovala leták EPUAP „STOP dekubitům 2018“ (česká verze viz obr.) a připomněla 15. listopad, na který letošní Světový den STOP dekubitům připadá. Významnou informací pro účastníky bylo sdělení o probíhající aktualizaci International Pressure Ulcer Guideline. Zveřejnění revidovaných guidelines je plánováno na květen 2019. Aktualizace byla plánována v souladu s požadavky na tvorbu na důkazech založených guidelines a v revidované verzi nebude chybět ani zapojení pacientů. Některé kapitoly budou rozšířeny, například ty věnované dekubitům u dětských pacientů. Na aktualizaci se podílí také doc. Pokorná v rámci dvou pracovních skupin (kategorizace dekubitů a bolest a dekubity), které připravují nová doporučení ke schválení a k publikaci ve zmíněných guidelines. V průběhu konference proběhl slavnostní křest nové publikace Marca Romanelliho a kol. Věda a praxe v managementu dekubitů. Kniha je určena klinickým lékařům zaměřeným na dermatologii a cévní chirurgii, text se věnuje především diagnostice a prevenci dekubitů, managementu a možnostem léčby. Kniha je určena také odborníkům v ošetřovatelství a studentům. Všichni autoři, kteří se na publikaci podíleli, jsou odborníci na management tlakových ran. V případě zájmu si ji může-

te zakoupit přes webové stránky EPUAP. Jeden výtisk je aktuálně k dispozici u doc. Pokorné k zapůjčení. Jednou z tzv. keynote lectures, neboli klíčových přednášek v úvodním bloku, bylo vystoupení, které zaznělo z úst Christiny Lindholmové ze Švédska a neslo název Hvězdy v oblasti dekubitů. Jednalo se o příběhy osob, které dekubity ovlivnily na celý život. První byl příběh mladého lékaře, který se zranil při skoku do vody a po fraktuře obratlů ochrnul a zůstal upoutaný na vozík. Po neúspěšné operaci byl nucen se smířit se svým handicapem, ale nevzdal se a začal se věnovat osobám s podobným postižením. Kromě toho, že se oženil a narodil se mu syn, založil školu plachtění pro paraplegiky a nadaci pro podporu paraplegiků. Další hvězdou byla sestra z domácí péče, která se také věnovala rehabilitaci a aktivitám pro paraplegiky. Vytvořila tým odborníků, kteří pomáhají postiženým osobám v boji proti dekubitům, aktuálně pečují o 75 pacientů. Christina Lindholmová chtěla těmito příběhy poukázat na to, že je důležitý leadership, kreativita a odvaha něco změnit. Následovaly dva dny plné odborných sdělení zaměřených na výše uvedená hlavní témata. Nás osobně zaujal program zaměřený na péči o rány u novorozenců nebo dětských pacientů, význam interdisciplinární a interprofesionální spolupráce v prevenci a léčbě dekubitů, využívání technologické inovace a biomechaniky a nejvíce ohrožené pacienty s křehkou kůží všech věkových kategorií.

Zvláštní pozornost byla věnována představení konceptu GLOBIAD (globální nástroj pro hodnocení inkontinenční dermatitidy) – vývoj, ověřování a používání nové škály pro hodnocení kůže poškozené inkontinenční kontaktní dermatitidou. Karen Van Den Busscheová, Dmitri Beeckman a Jan Kottner prezentovali v rámci jedné sekce zkušenosti týmové spolupráce při vývoji hodnoticího nástroje GLOBIAD. Znova připomněli, že hodnocení jednotlivých stupňů dekubitů je obtížné a chyby, kterých se sestry dopouštějí při rozlišování počínajícího dekubitu a dermatitidy související s inkontinencí (IAD), jsou poměrně časté, a proto bylo nutné vyvinout nástroj pro edukaci a trénink, aby se optimalizovaly schopnosti diferenciální diagnostiky a klasifikační dovednosti sester. Představili postup v hodnocení dermatitidy související s inkontinencí, který byl validován a v současné době je uveřejněn ve 14 jazycích na webových stránkách https://www.researchgate.net/ publication/320464907_The_ Ghent_Global_IAD_Categorisation_Tool. Cílem nového nástroje je pomocí vysoce kvalitních fotografií naučit sestry dobrému rozlišování jednotlivých stupňů IAD. Česká verze GLOBIAD, která byla vytvořena v rámci projektu, v němž jsou zapojeny autorky článku, je umístěna na portálu www.dekubity.eu a na portálu shnu.uzis.cz. Dimitri Beeckman uvedl, že vývoj hodnoticího nástroje byl první krok a nyní je potřeba začít sbírat data o IAD. Musíme si být jisti, jaké výsledky vlastně máme měřit, a pak se

rozhodnout, jakou použijeme metodu, zda incidenční (více efektivní), nebo prevalenční, která je používána častěji u dekubitů. Rovněž uvedl, že data o prevalenci IAD, která jsou dostupná v sedmi multicentrických studiích, uvádějí výskyt IAD od 4,4 % do 44 %. Proto byl zahájen projekt se zaměřením na domovy pro seniory, v nichž se sledoval výskyt IAD po proškolení personálu. Výskyt byl prokázán u 23 pacientů (23,5 %), z nichž u 20 byla hodnocena stupněm 1A (87 %), tedy nejméně závažné postižení. Projekt prokázal význam školení zaměstnanců a na to navazující význam prevence a léčby, která se od prevence dekubitů nebo tlakových ran významně liší. Další odborná sekce, která nás zaujala, byla pediatrická sekce, zejména proto, že zde byly představovány způsoby využití metody NPWT (Negative Pressure Wound Therapy) a nové zdravotnické pomůcky pro ukládání novorozenců do tzv. hnízdečka z nových materiálů, které umožní vytvarovat prostor pro miminko podle potřeby. Na trhu v České republice je tento produkt aktuálně uváděn firmou Mölnlycke pod názvem Z-Flo. Obdobně zajímavé byly také přednášky, které prezentovaly nové terapeutické přístupy v péči o tlakové léze u novorozenců a využívání nových terapeutických krytí. Na konferenci byly již tradičně vyhlášeny výsledky soutěže o nejlepší projekt implementace preventivních opatření a doporučení EPUAP v praxi. Z mnoha zaslaných projektů bylo vybráno pět, které mohou být inspirací i pro tuzemské kolegyně:

Nina Müllerová, Andrea Pokorná, Jana Dvořáková, Lenka Krupová

historie

Filozofie je vědní disciplína, jejímž cílem je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka. Zabývá se zákonitostmi bytí a poznáním smyslu lidského života. Její snahou je od dávnověku objasnit lidskou existenci a umožnit člověku orientovat se ve světě. Každý filozofický směr ovlivňoval společnost, a tím také rozvoj ošetřovatelství a medicíny, a naopak daná doba ovlivňovala filozofii.

Mgr. Veronika Kulířová, Ústav teorie a praxe, 1. lékařská fakulta, Univerzita karlova, praha, česká republika

vropská kultura je postavena na třech základních pilířích: řecké filozofii, křesťanství a judaismu. I když se vznik této kultury datuje od 6. století před naším letopočtem, otázka smyslu bytí na zemi se datuje již od počátku lidské existence, stejně jako péče o nemocné.

1. část

Starověké Řecko Za kolébku filozofie je považováno starověké Řecko. Právě v této zemi se filozofie v 6. století před naším letopočtem zrodila. Mezi její nejznámější osobnosti patří Sokrates („Vím, že nic nevím.“), nevím.“ Platón a Aristoteles. Antická filozofie se soustředila na rozum, pátrala po smyslu bytí a byla ovlivněna hlubokou vírou v božstvo. Avšak některým lidem již nestačilo

hledat odpovědi na otázky po smyslu života v mýtech, a proto se začínala rodit racionální věda s metafyzickými prvky. Metafyziku také právě Aristoteles nazývá první filozofií. V medicíně kladla tehdejší společnost důraz na hygienu. Pro zdraví člověka byla důležitá životní rovnováha. Nerovnováha pak byla nastolena nepoměrem čtyř základních tělesných tekutin. Zastáncem této teorie byl největší lékař té doby a otec moderní medicíny Hippokrates (3. století př. n. l.), který byl výborným internistou a chirurgem a jeho myšlenky ovlivňují lékařství, ale i filozofii a ošetřovatelství do dnešní doby (např. „Jez proto, abys žil. Nežij pro to, abys jedl.“ nebo „Je zbytečné léčit oko bez hlavy, hlavu bez těla, tělo bez duše.“). Hippokratova přísaha ze spisu Cor pus Hippocraticum je stále platná pro svůj lidský a zároveň velmi profesionální postoj k nemocnému člověku. Medicína starověkého Řecka ovlivnila následně vývoj zdravotnictví ve starověkém Římě a na jím dobytém území. Péče o nemocné, tedy ošetřovatelství, probíhala nejčastěji v rámci rodiny.

Středověk Ve středověku se medicína v Evropě příliš nerozvíjela. Byl však stále znát vliv Hippokrata a jeho učení. Z této doby pocházejí první zmínky o ošetřovatelství, protože s šířením křesťanství začala být péče o nemocné, chudé a strádající vnímána jako pomoc a projev lásky k bližnímu, a tím i jako následování Krista. Za rozvojem ošetřovatelské péče stály řeholnické řády, které považovaly tuto péči za své životní poslání („Miluj bližního svého jako sebe samého.“ – Bible, Nový zákon, Matoušovo evangelium). Křesťanství tak na další staletí nesmírně ovlivnilo vývoj evropského myšlení a kultury. Nutno připomenout, že nejen v dobrém, protože jeho učení začalo být mocí církve zneužíváno, přičemž se dostávalo do rozporu s jeho původními myšlenkami.

Od 4. století n. l. vznikaly útulky pro poutníky cestující do Svaté země, xenodochia, které byly později přejmenovány na hospice. Nebyli zde však umístěni umírající jako dnes, ale byla to místa, kde si mohli odpočinout poutníci. Podnětné úvahy o smyslu života v křesťanské filozofii podává v 5. století teolog a filozof svatý Augustin: „Lidé obdivují srázy hor, obrovské vlny moře, mohutné toky řek, šířku oceánů a cesty hvězd, ale na sebe (své nitro) zapomínají.“ Augustin se ve svých pracích dotýká dimenze nevědomí (podvědomí člověka). Filozofie katolické církve pak nadřadila zjevení nad poznání a teologii nad filozofii. Výrazným představitelem středověké filozofie byl Tomáš Akvinský (13. století), který prohlásil: „Filozofie je služebnicí teologie.“ Život ve středověku nebyl z našeho pohledu jednoduchý, protože špatné hygienické podmínky vedly k častým nemocem, epidemiím a hladomorům. Epidemie moru přinášely obrovský úbytek obyvatel a bezmoc. Ve velkých městech přežilo morovou ránu někdy jen deset procent obyvatel. V roce 1348 zemřelo v důsledku morové epidemie v italské Florencii 100 000 lidí. Církev vysvětlovala nemoc jako boží trest za hříchy lidstva. Někteří lékaři věřili, že za epidemie mohou konjunkce planet. V tehdejší společnosti zavládla hysterie a svádění viny na Židy, což mělo za následek jejich pronásledování a vraždění. Pandemie moru zahubila více než třetinu obyvatel Evropy. Jak náhle se objevila, tak náhle a nevysvětlitelně se začátkem 18. století zastavila. V roce 1163 bylo na církevním koncilu v Tours zakázáno, aby mniši studovali lékařství. Mohli se tak věnovat jen ošetřovatelské péči. Koncil v Tours také vyčlenil z lékařských fakult výuku operačních oborů a pitvy. Z chirurgie se stalo řemeslo, které ovládali především lazebníci. Křižácké výpravy vedly ve středověku k zakládání rytířských řádů, jejichž heslem byla služba chudým a boj proti muslimům. K nejznámějším rytířským řádům, které pečovaly o zraněné během křižáckých válek, nemocné a chudé, patřil Řád maltézských rytířů založený v 11. století. V rámci této služby byli také vykupováni křesťané ze zajetí muslimů. Požadavky na morální úroveň pečovatelů – opatrovníků jak z řad církevních, tak rytířských – byly vysoké a motivací pečovatelů pro výkon jejich služby byla křesťanská víra.

fota: profimedia, archiv

Vztah filozofie a ošetřovatelství z pohledu historie

florence 5/18

historie

Ve 12. století se začaly zakládat městské nemocnice, které však měly spíše sociální význam – fungovaly jako starobince a chudobince.

váděny pitvy, a tak se rozvíjely znalosti anatomie. To mělo následně vliv na rozvoj chirurgie a ošetřování ran.

Osvícenství

Renesance a humanismus V období renesance (14.–17. století) se znovuzrodily antické ideály a církev, která chtěla mít do té doby vše pod kontrolou, ztrácela svou moc. V tomto období vznikl myšlenkový směr humanismus, který přinesl víru ve schopnosti člověka poznávat a ovládat svět. Život přestal být vnímán jako příprava na věčnost, člověk si začal uvědomovat vlastní hodnotu a toužil po svobodě. Začal se uplatňovat vliv racionalismu – svět se zdál být rozumově pochopený a bylo potřeba usilovat o harmonii, soulad a vědění. Základem této filozofie byla teze, že lidská mysl má vrozenou schopnost poznání a vše je možno poznat pravdivě. Ve společnosti docházelo k rozvoji hospodářství, čímž se zlepšily podmínky pro život. Díky objevu a rozvoji knihtisku se staly dostupnými i odborné učebnice medicíny. Byly pro-

Osvícenství (17.–18. století) jako myšlenkový směr staví na humanismu, racionalismu a logice. Intelektuální smýšlení lidí charakterizoval výrok filozofa René Descarta, který prohlásil: „Lidstvo je jako stroj, který lze opravit.“ Rozvíjela se věda, jež ovlivňovala všední lidský život i medicínu (např. objev krevního oběhu Williamem Harveym, vynález mikroskopu Antonem van Leewenhoekem, objev vakcinace proti neštovicím Edwardem Jennerem atd.). Mezi obyvatelstvem rostl zájem o hygienu a zdravotní péči. Evropské státy budovaly zdravotnická zařízení a nemocnice, které již neměly jen funkci azylového zařízení, ale nemocní zde dostávali kvalitní medicínskou a ošetřovatelskou péči. Na zlepšení zdravotní péče v Rakousku-Uhersku, tedy u nás, měly vliv tereziánské a josefínské reformy, jež přinesly zdravotní zákony a systém

státní zdravotní správy dohlížející na zdravotní péči. Podpora vzdělání dále měla vliv na rozvoj medicíny. Vznikaly další nemocnice, kde si však katolická církev stále udržovala dominantní postavení v ošetřovatelské péči prostřednictvím řádových sester a mnichů. Filozofie jejich péče byla postavena na altruismu (dobročinná a nezištná péče o druhé).

Literatura: 1. Bartoš, H.; Fischerová, S. Hippokratés – Vybrané spisy. Praha: OIKOYMENH, 2012. 2. Farkašová, D. et al. Ošetřovatelství – teorie. Martin: Osveta, 2006. 3. Kuře, J.; Petrů, M. Filosofie medicíny v českých zemích. Praha: Stanislav Juhaňák – Triton, 2015. 4. Fischerová, S.; Beran, A. Medicína mezi jedinečným a univerzálním. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012. 5. Pavlíková, S. Modely ošetřovatelství – teorie. Praha: Grada, 2006. 6. Švejdová, K. Historie ošetřovatelství a medicíny. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011.

public relations

Veletrh MEDICA a COMPAMED 2018 Martin-Ulf Koch, Larissa Browa, tiskový referát MEDICA+COMPAMED, Messe Düsseldorf GmbH

Veletrh MEDICA 2018 + COMPAMED 2018 navštíví téměř šest tisíc vystavovatelů. Digitální transformace bude i nadále hlavním tématem.

polovině listopadu se v německém Düsseldorfu opět setkají odborníci z oblasti zdravotní péče s rozhodovacími pravomocemi na největším světovém zdravotnickém veletrhu MEDICA 2018 (termín konání: 12.–15. 11. 2018; pondělí až čtvrtek). Zhlédnou prezentace špičkových řešení pro ambulantní a stacionární péči přibližně 5000 vystavovatelů z téměř 70 zemí. Hlavním tématem zůstává i v letošním roce digitální transformace, která celosvětově ovlivňuje zdravotnictví a s ním související procesy a stejnou měrou mění obchodní modely. Tento převažující trend bude na veletrhu MEDICA tematizován nejen díky novinkám představova-

ným vystavovateli, ale bude i součástí programů doprovodných konferencí a řízených diskusí. Za zmínku určitě stojí například MEDICA HEALTH IT FORUM (k tématům IT, jako jsou big data, umělá inteligence nebo počítačová bezpečnost), dále M EDICA C ONNECTED HEALTHCARE FORUM (hardwarová a softwarová řešení pro zdravotní péči) nebo v angličtině vedená MEDICA MEDICINE & SPORTS CONFERENCE, která se bude mimo jiné věnovat problematice používání osobních aplikací a wearables pro kontaktní monitoring vitálních funkcí. Silnou stránkou veletrhu MEDICA je, že na jednom místě a v jednom čase představuje

nejen řešení pro jednotlivé zdravotnické obory, nýbrž kompletní workflow péče o pacienta. Ve veletržních halách je připraveno přehledné členění podle hlavních témat veletrhu: elektromedicína/ zdravotnická a lékařská technika (přibližně 2500 vystavovatelů), laboratorní technika/diagnostika, fyzioterapie/ortopedická technika, spotřební materiál, informační a komunikační technika, zdravotnický a lékařský mobiliář a v neposlední řadě speciální zařízení jednotek v nemocnicích a ordinacích. Souběžně se zdravotnickým veletrhem MEDICA se také v letošním roce uskuteční již 27. ročník veletrhu COMPAMED s téměř 800 vystavovateli. V halách 8a a 8b představí především zdravotnický materiál, jednoduché komponenty, součásti, součástky a vybavení pro zdravotnickou techniku. Tím se stal veletrh COMPAMED centrální přehlídkou komplexních high-tech řešení (např. inovační materiály, mikro- a nanotechnologie). V minulých letech navštívilo veletrhy MEDICA a COMPAMED pravidelně okolo 120 a 130 tisíc odborných návštěvníků, z nichž

okolo 60 procent nebylo z Německa. V letošním roce veletrh navštíví i německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, který dne 12. listopadu slavnostně zahájí jak veletrh MEDICA 2018, tak i souběžný, letos již 41. kongres nemocniční péče (41. Deutscher Krankenhaustag). V celosvětově jedinečné kombinaci nabízejí veletrhy MEDICA a COMPAMED ucelený procesní řetězec a kompletní nabídku zdravotnických a lékařských produktů, přístrojů a nástrojů. Oba veletrhy se budou souběžně prezentovat na celé ploše düsseldorfského výstaviště.

Informace o veletrhu: termín konání: 12.–15. listopadu 2018 místo konání: Výstaviště Düsseldorf, Německo otevírací doba: 10.00–18.00 hod. informace on-line: http://www.medica.de, http://www.compamed.de

Pracoviště intervenční neuroradiologie a angiologie, RDG ústav, Fakultní nemocnice Ostrava Katedra zobrazovacích metod LF Ostravské univerzity, Česká asociace sester - Moravskoslezský region, Společnost radiologických asistentů České republiky, Česká společnost pro zdravotnickou techniku

pořádají

CELOSTÁTNÍ KONFERENCI

VŠEOBECNÝCH SESTER A RADIOLOGICKÝCH ASISTENTŮ KATETRIZAČNÍCH SÁLŮ S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ

25. – 26. října 2018 Best Western Hotel Vista Ostrava**** registrace na konference.angio.cz Konferenci podporují

Mgr. Ondřej Krahula, MBA

PhDr. Andrea Vilímková

doc. MUDr. Petr Krupa, CSc.

předseda Společnosti radiologických asistentů České republiky

Náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice Ostrava děkana LF Ostravské univerzity

přednosta RDG ústavu FN Ostrava

Ing. Jiří Petráček

inzerce

doc. MUDr. Arnošt Martínek, CSc.

předseda České společnosti pro zdravotnickou techniku

angličtina

Diabetic foot syndrome diabetic foot syndrome is one of the most common and most serious chronic complications of diabetes. The treatment of diabetic foot is not easy, nor is it short-term. in order to succeed, it is necessary for the patient to achieve the best possible compensation of diabetes and to treat the affected area correctly (elimination of pressure on the wound, treatment of infection and poor blood supply to the tissue, support of the healing process etc.). Nurse: Good morning, Mr longbottom. My task today is to explain to you the principles of foot care, which constitute the prevention of serious damage to the. Patient: Why is it that important?

Nurse: due to your diabetes you have decreased sensitivity in your feet, while your wounds heal less effectively than in people without diabetes. What is initially a simple sore or bruise can develop into a serious wound in your case, which is difficult to treat and takes long time to heal. in many patients, unfortunately, it ends up with the amputation of one or more toes or part of the limb. The best course to take is to avoid even minor injuries. Patient: Ok. so how am i supposed to take care of my feet? Nurse: The most important thing is to take all the medicines as your doctor has prescribed and to achieve the target glycaemic values and target values of glycosylated haemoglobin. Then, everyday care of your feet is essential. it is

crucial to check your feet every day, examine the sole and the spaces between the toes and moisturise the skin with foot cream and lotion. do not walk barefoot outside or wear shoes without socks. also, check for stones in your shoes before wearing them. before taking a footbath, check the water temperature with your elbow. Patient: How should i take care of my toenails? Nurse: i’ll give you a contact information for an experienced chiropodist who specializes in diabetics. if you discover a problem with your feet, please contact our emergency diabetology department immediately. as long as your feet are fine, you don’t need any special shoes, but always wear shoes that fit you perfectly and have a hard sole and a soft, seamless upper.

shoes with Velcro or laces are the best. and consider purchasing tailor-made insoles. SLOVNÍ ZÁSOBA: task úkol, zadání, práce sore bolák, opruzenina, otlak bruise otlačenina, pohmožděnina, modřina, podlitina limb končetina, úd crucial stěžejní, kritický, rozhodující sole chodidlo, šlapka; podrážka, podešev to moisturise zvlhčit, zvláčnit, navlhčit barefoot bosý, naboso chiropodist pedikér/ka seamless bezešvý upper svršek (obuvi) Velcro suchý zip laces tkaničky; šněrovadlo to purchase zakoupit, koupit; obstarat tailor-made na míru insole vložka (do boty), stélka

inzerce

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Mgr. kristýna čillíková, e-mail: kristyna.cillikova@ambitmedia.cz / Jazyková redakce: Mgr. ema potužníková / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, ph.d., Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina Vavrušková, bc. Vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. Helena Michálková, ph.d., rndr. romana Mrázová, ph.d., Mgr. Helena Michálková, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / Vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitelka vydavatelství: Mgr. Marta řežábková, Mba / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Marta Hladíková, tel.: +420 222 352 575, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 pavel doležal, tel.: +420 602 632 349, Šedá: CMYK 0-0-0-75 e-mail: marta.hladikova@ambitmedia.cz / Obchod: e-mail: pavel.dolezal@ambitmedia.cz, antonín přibyl, tel.: +420 603 340 384, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: antonin.pribyl@ambitmedia.czŠedá: / personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: ambit Media, a. s., tel.: +420 222 352 584, e-mail: predplatne@ambitmedia.cz, www.centram.cz / distribuce: postservis praha a Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s. / cena výtisku: 60 kč / 3,50 eura, roční předplatné: 350 kč / 20 eur / časopis vychází 6krát ročně / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2018

SPRINT 100

Nové transportní lůžko LINET 5 prvků pro bezpečnost a komfort IV&Drive První infuzní stojany na světě integrované do madel

SoftDrop Plynulý a tichý pohyb bezpečných postranic

CardiacChair Jednoduché nastavení – pro léčbu, bezpečnost i komfort

EasyBrake Brzdy jsou snadno přístupné ze všech čtyř stran lůžka

FlexiDrive Vysouvací 5. kolečko s odpružením

www.linet.com/cs/sprint100

Inzerce

Podpořte proti chřipce imunitu a nachlazení

Lék Wobenzym® posiluje oslabenou imunitu snižuje nemocnost Značka Superbrands 2018

800 tbl.

300 tbl.

200 tbl.

Díky spokojenosti a přízni zákazníků v České republice obdržel lék Wobenzym letos už druhým rokem za sebou prestižní ocenění Superbrands, které dostávají nejúspěšnější značky ve více než 90 zemích celého světa. V ČR je Wobenzym na trhu už přes 25 let a lidé si zde za rok koupí kolem 200.000 balení tohoto léku, mnozí z nich opakovaně. Také to potvrzuje, že jsou s ním spokojeni a že pomáhá.

Více na www.wobenzym.cz Wobenzym je tradiční lék z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. Léčbu dětí konzultujte vždy s lékařem. Konzultace s lékařem na tel.: 800 160 000 / MUCOS Pharma CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice