FLO_5-22_listovacka

obsah

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, s podzimními plískanicemi se tradičně obracíme sami k sobě. Někteří z nás ještě vyrážejí na poslední dovolené ve snaze prodloužit léto, odpočinout si a nachystat se na dlouhé období, kdy je nám o něco lépe uvnitř než venku a kdy se můžeme, zachumlaní v dece, v klidu ponořit například do čtení našeho časopisu. A máte se na co těšit.

V Praze se v září konalo České sympozium v rámci mezinárodní konference EPUAP. Krátké shrnutí z oblasti hojení ran a rozhovor s prof. Andreou Pokornou přinášíme na následujících stránkách.

Téma pediatrie vás evidentně zajímá, protože se nám sešlo velké množství příspěvků, ať již na téma dodržovaní charty práv dětí, starostí s administrativou u sester praktických dorostových lékařů nebo výživy u dětí. My jsme pro vás navštívili Kli niku pediatrie a dědičných poruch metabolizmu, jejíž vrchní sestra magistra Jana Drábková nám ji s velkou otevřeností představila. Doufáme, že vás zaujme stejně jako nás.

Podívali jsme se také doslova „na zoubek“ moderní stomatologii a velmi rozšířené a důležité dentální péči společně s dentálními hygienistkami.

A protože se blíží období respiračních nemocí, je důležité znovu se zaměřit na téma chřipky, o kterém vám více poví MUDr. Kristýna Herrmannová z FN Bulovka.

Čtenáři Florence si také zvolili svého vítěze v soutěži Anděl mezi zdravotníky – není jím nikdo jiný než usměvavá „létající lékárnice“ magistra Gabriela Bendová. Tak neváhejte a nalistujete si náš rozhovor.

Ať vám Florence přinese mnoho zajímavých informací.

Mgr. Markéta Zbranková šéfredaktorka

Nezapomeňte, že časopis Florence nelze koupit na stáncích, lze objednat pouze na webu www.florence.cz/o-nas/predplatne/.

Stále běží soutěž o nejlepší původní práci časopisu Florence. Více na www.florence.cz.

www.florence.cz

Ročník XVIII, číslo 5, září–říjen 2022 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 9. 2022 Foto na titulní straně: David Liška

Titulní strana: Mgr. Jana Drábková Obrázek u obsahu: Jednotka intenzivní a resuscitační péče ve VFN v Praze

Děkujeme Klinice dědičných poruch metabolizmu ve VFN v Praze za možnost fotografování.

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a Instagramu www.facebook.com/Florencecasopis casopis_florence

aktuálně

Anděl mezi zdravotníky: Cenu Sympatie Florence získala lékárnice Gabriela Bendová EPUAP – České VI. sympozium DEKUBITY – Sdílení zkušeností na mezinárodní úrovni

sestřičky v akci Gastroskopie

pediatrie

Děláme svou práci srdcem a úsměv máme při práci s dětmi v popisu práce Jednotka intenzivní a resuscitační péče Nadměrné zatížení pediatrických ordinací Úrazy u dětí Novodobá technológia – pomoc v self-monitoringu o deti s ochorením diabetes mellitus Dietní doporučení při chronickém onemocnění ledvin u dětí

Role nutričního terapeuta v léčbě poruch příjmu potravy

Dodržování charty práv dětí v nemocnici v pediatrickém ošetřovatelství

Prevence obezity při zavádění příkrmů a přechodu na rodinnou stravu

dentální péče

Moderní zubní lékařství Orální zdraví u seniorů

Nechodíte pravidelně na dentální hygienu? Několik důvodů, proč byste měli

personal resources

Využití umělé inteligence v prevenci proti respiračním onemocněním v České republice Očkování zdravotníků proti chřipce – důležité téma k diskuzi aneb chřipková sezóna klepe na dveře historie Nepotopitelná Violet angličtina

Anděl mezi zdravotníky: Cenu Sympatie Florence získala lékárnice Gabriela Bendová

Vítězkou čtenářů časopisu Florence se stala létající lékárnice magistra Gabriela Bendová z Královéhradecké lékárny. Zeptali jsme se, co jsi přivedlo ke studiu farmacie a jak jí tato profese naplňuje.

Vysvětlíte nám, co to je „létající“ lékárnice?

Létající lékárník ja v podstatě lékárník/ce s křídly. Létající lékárník je vždy nablízku tam, kde je ho nejvíce zapotřebí v rámci personálního vykrytí lékáren po našem Královéhradeckém kraji. Hlavním přínosem práce létajícího lékárníka je pro mě mnohem rychlejší a lepší profesní rozvoj. Musím disponovat různymi pracovními zkušenostmi, které následně uplatním při nástupu do určité nové lékárny. Důležitá je schopnost rychle se zorientovat, navázat komunikaci s místními pacienty a rozpoznat jejich problémy. Většina našich lékáren je rodinného typu se svými stálými klienty, kteří velmi rádi přijímají doporučení.

Co Vás přivedlo právě ke studiu farmacie a k práci v lékárně?

Co Vás na ní nejvíce baví?

Důvodů ke studiu bylo více. Na jedné straně je to láska nebo až vášeň k biologii a chemii, na další straně maminka jako zdravotní sestra a táta jako chemik. Dále takové ty dětské sny, kdy ještě naivně věříte, že dokážete vše, objevíte lék třeba na rakovinu a pomůžete milionům lidí. To vše mělo asi největší vliv na to, abych se vydala studovat farmacii. Dlouho jsem ale nevěděla, co se sebou. Na studiích jsem byla rozpolcená a nevěděla, kterým směrem se ubírat. Jít po dráze vědce, a přece něco „vykoumat“, anebo se vydat na dráhu lékárníka a pomáhat lidem? Vše se nakonec rozhodlo díky půlroční absolventské praxi pod vedením Mgr. Zuzky Bubeníčkové a Mgr. Alenky Kocmanové, kde jsem získala nejen skvělé zkušenosti, kolegyně a poznatky, co práce obnáší, ale potkala jsem i osoby, na něž se mohu spolehnout. A právě jejich přístup k pacientům mi učaroval a pomohl mi konečně se rozhodnout.

Zmínila jste, že lékárníci „nejsou jen podavači krabiček“. Můžete nám k tomu říci více? Jak by měla lékárna fungovat ideálně a jak funguje reálně? O co se lékárník všechno stará?

Myslím si, že kdybyste se zeptali sta lékárníků, jak má vypadat ideál,

dostanete sto různých odpovědí. Za mě asi nejdůležitější je svoboda volby ve výběru léku, léčivého přípravku či doplňku stravy pro správného pacienta ve správném čase, tak aby vše bylo lege artis

Když si vezmeme lékárníka v „jednokoňce“ (v lékárně je úplně sám), stará

Redakce Florence

Gabriela Bendová

EPUAP – České VI. sympozium DEKUBITY – Sdílení zkušeností na mezinárodní úrovni

V rámci celosvětového kongresu EUPAP (European Pressure Ulcer Advisory Panel), který se konal ve dnech 14.–16. září 2022 v Praze, proběhlo i České sympozium věnované dekubitům. Daty podložené znalosti, dovednosti a doporučené postupy pro péči o dlouhodobě nemocné pacienty představily nejdůležitější osobnosti pro léčbu dekubitů v České republice v čele s prof. PhDr. Andreou Pokornou, Ph.D.

Mgr. Markéta Zbranková, Redakce Florence

Na českém sympoziu byla odborná veřejnost nejprve informována o strategii prevence a léčby dekubitů na národní úrovni Mgr. Ninou Müllerovou z Centra řízení kvality FN Plzeň, která prezentovala v zastoupení za ředitel ku ONP MZ ČR Mgr. Alici Strnadovou, MBA. Vyzdvihla dlouholetou a systematickou spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR, podporu hlavních sester ČR, neustálý pokrok a vývoj v oblasti sledování problematiky dekubitů a zavádění doporučení EPUAP od roku 2013, kdy se uskutečnila první společná pracovní schůzka na MZ ČR, přes pravidelné Kulaté stoly a vznik systematického monitorování a  hlášení dekubitů jako nežádoucích událostí po proces předávání nejnovějších poznatků v rámci studijních kurikulí a rozšíření informací mezi laickou veřejnost. Jednotnou platformu k informování o problematice dekubitů zajišťuje portál Dekubity.eu, který funguje od roku 2015 a klade si za cíl informovat

širokou veřejnost, ať již odbornou, nebo laickou, o problematice dekubitů, jejich prevenci, o péči o kůži, o výživě při nehojících se ranách i vhodných krycích materiálech a o dalších tématech týkajících se nehojících se ran. O portálu podrobněji informovala jedna z iniciátorek jeho vzniku, ředitelka NCO NZO PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková „Portál splňuje dvě funkce. Jednou je informační základna o problematice dekubitů v ČR, druhou je, a jsem za to velmi ráda, že se stal nedílnou součástí kvalifikačního a celoživotního profesního vzdělávání,“ dodává Hofštetrová Knotková. Od roku 2020 má portál novou grafickou podobu a přináší také novou kategorii obsahu – neonatologii a pediatrii. Portál má akreditaci MZ ČR a lze na něm nalézt všechny akreditované kurzy dostupné v ČR. (Florence o něm již několikrát informovala.)

Sledování incidence a prevalence dekubitů na národní úrovni okomentovala prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. Systém hlášení nežádoucích událostí (SHNU) funguje od roku 2018 a je nesmírně cenným nástrojem pro národní zdravotnickou statistiku, ačkoli funguje

Prezidentkou EPUAP byla zvolena prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

Její dlouholeté zkušenosti a působení v oblasti péče o dekubity jsme již čtenářům Florence několikrát představili. Nyní jsme se zeptali na novinky a další plány.

Co považujete z konání konference EPUAP za nejdůležitější?

Nejdůležitější je, že se lidé konečně mohli osobně potkat. Dva roky po sobě jsme ji připravovali on-line,

na bázi self-reportingu s předáním údajů jednou ročně. Data v současné době poskytuje 435 lůžkových poskytovatelů zdravotních služeb. Dalším cílem bude přenesení systému sledování i do oblasti primární péče. „SHNU je, přes mnohé bariéry u poskytovatelů zdravotních služeb, důležitou součástí kvalitního a rozvíjejícího se EBM zdravotnictví. Pokud si nebudeme připouštět to, co správně není, nikdy nepochopíme to, co správně je, a protože kvalitu samu o sobě nelze měřit, měříme spíše projevy nekvality, a i proto potřebujeme SHNU,“ dodává Pokorná.

Klinické doporučené postupy pro nehojící se rány a českou zku šenost s nimi představil MUDr. Jan Stryja, Ph.D.

Ve druhé části Českého sympozia byly představeny vlastní zkušenosti s problematikou dekubitů a předloženy výsledky výzkumů na téma znalostí sester ve vztahu k monitorování a prevalenci tlakových lézí a inkontinenční dermatitidy v klinické praxi. Na těchto dvou příkladech bylo zjištěno, že ve znalostech u dotazovaného souboru byly zjištěny nedostatky.

protože kvůli pandemii covidu-19 nemohla být konference pořádána. Jsem moc ráda, že máme téměř 480 účastníků, z čehož je 130 z ČR.

Radost mám také z konání v ČR. Navíc se to spojilo s ještě jednou událostí, kterou je moje zvolení prezidentkou EPUAP, jež bylo vyhlášeno zde na konferenci. Do funkce nastoupím v letech 2023–2025. Doufám, že nám to umožní snadnější přenos poznatků z vědy a výzkumu do klinické praxe.

Zahájení kongresu byli přítomni také zástupci zdravotní pojišťovny, což považuji za důležité, protože potřebujeme lépe komunikovat úhradu péče o pacienty v riziku vzniku

v akci

Gastroskopie

Gastroskopické vyšetření je indikováno při jakékoli symptomatologii, která vzbuzuje podezření na postižení horní části trávicí trubice. Diagnosticky se gastroskopie provádí při dyspeptické symptomatologii nebo epigastrických potížích.

Gastroskopie není metoda, která by svou přípravou příliš zatěžovala pacienta. Není to bolestivé vyšetření, ale je nepříjemné a zasahuje do intimity pacienta. Přípravu pacienta bychom rozdělily na přípravu psychickou a tělesnou, přičemž je samozřejmé, že se liší na jednotlivých pracovištích. Velmi důležitý je přístup zdravotnického personálu, jehož přínos spočívá v obecně lidské úrovni, ale i v poskytnutí informací a vysvětlení podstaty vyšetření a postupů

v léčbě. Sestra se podílí na spoluvytváření atmosféry před vyšetřením, v jeho průběhu a po vyšetření, a tak může kladně ovlivnit prožitky pacienta. Důležité je vlídně zacházet s pacientem, respektovat jeho individualitu, vysvětlit smysl, podstatu a průběh vyšetření.

V indikaci ke gastroskopii se lze řídit několika faktory:

→ rodinná anamnéza (genetická zátěž v rodině, výskyt vředového onemocnění žaludku, nádoru žaludku, polypů, celiakie);

→ varovné příznaky, mohou být i nespecifické (bolest před jídlem nebo po jídle, pálení žáhy, pocit tlaku, říhání, obtížné polykání, pocit váznutí sousta, kašel, černá

mazlavá stolice, netrávení, nadýmání, hmotnostní úbytek, únava, pocit na zvracení nebo zvracení, řídká stolice, celkové neprospívání, hořko v ústech).

Vždy je nutné přistupovat k pacientovi zcela individuálně, provést kva litní sběr informací včetně časových údajů, farmakologické terapie, alergie a znalosti předchozích nálezů, které jsou vodítkem ke správnému stanovení vyšetřovací metody, určení diagnózy a rozhodování o léčbě.

Terapeuticky se gastroskopie provádí pro odstranění polypu, ošetření patologických lézí, jícnových varixů a při známkách krvácení (anemizace, hemateméza, meléna), dilataci stenóz a další.

Bc. Petra Absolonová, MBA, Bc. Michaela Přikrylová, Masarykův onkologický ústav, Brno

Děláme svou práci srdcem a úsměv máme při práci s dětmi v popisu práce

Redakce Florence

Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolizmu 1. LF UK a VFN je kromě klasické pediatrické péče specializovanou institucí pro péči v oblasti diagnostiky a terapie dědičných poruch metabolizmu pro všechny věkové kategorie jako jediné pracoviště v České republice.

Jeho dlouholetá tradice navazuje na zkušenosti nejstaršího pediatrického pracoviště v Čechách na půdě původního nalezince v budovách na Karlově, kde v roce 1875 vznikla dětská klinika. Rozsáhlá stavba čtyř budov, dokončená v roce 1901, slouží svému účelu dodnes.

Poskytuje specializovanou pediatrickou péči v oblastech resuscitační péče, dědičných poruch metabolizmu, dětské revmatologie, gastroenterologie, pneumologie i péči o rizikové novorozence včetně jejich převozů.

Jako jediné dětské pracoviště v ČR organizuje a provádí léčbu pomocí extrakorporální membránové oxygenace (ECMO) dětem již od novorozeneckého věku.

Můžete nám vaši kliniku představit?

Naše dětská klinika se zabývá všemi dětskými onemocněními kromě chirurgických oborů a dětské onkologie. Máme dvě standardní lůžková oddělení, dále jednotku intenzivní a resuscitační péče (JIRP) a velmi rozsáhlou ambulantní část, včetně denního stacionáře. Součástí je také rozsáhlé laboratorní pracoviště a nesmím zapomenout ani na Centrum provázení. Počtem odborných ambulancí se řadíme mezi největší pracoviště v České republice. Ale především je naše klinika týmem báječných lidí, kteří dělají svou práci s plným nasazením, a neváhám říci, že v mnoha případech i s láskou. Samozřejmě tak jako všude máme občasné neshody, ale i to svědčí o tom, že lidem na

jejich práci záleží a za své pracoviště bojují. Práce musí být souhrou lékařů, sester a dalších nelékařských pracov níků, administrativních pracovníků, sanitářek a sanitářů, tak aby do sebe vše zapadlo a celkově fungovalo.

Každé naše pracoviště je trochu jiné svým zaměřením a z toho vy chází, že má každé jiný systém práce. Jedno standardní oddělení se věnuje dětem s akutními, zejména infekčními onemocněními, kam přicházejí nemocné děti kdykoli bez ohledu na to, zda je víkend, či všední den, den, nebo noc. Druhé standardní odděleni je více zaměřeno na děti s chronickou problematikou, a tak je zde největší nápor práce od pondělí do pátku, především během dopoledních hodin.

Kromě všeobecné ambulance a odborných ambulancí také zajišťujeme lékařskou pohotovostní službu, a to ve všední dny odpoledne a v noci, o víkendech a svátcích nepřetržitě.

Specifické prostředí Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolizmu ve Všeobecné  fakultní nemocnici v Praze nám představila vrchní sestra Mgr. Jana Drábková.

Liška

Speciální přístroje v biochemické laboratoři pro novorozenecký screening obsluhuje Bc. Daniela Píchová, zdravotní laborantka

Ing. Petr Chrastina, přírodovědní analytik-diagnostik u přístroje pro novorozenecký screening

Diagnostické laboratoře dědičných poruch metabolizmu

Diagnostické laboratoře dědičných poruch metabolizmu (DPM) provádějí specializovaná laboratorní vyšetření pro diagnostiku a monitorování pacientů v oblasti biochemické genetiky a příbuzných oborů.

Jednotka intenzivní a resuscitační péče –sestřička u lůžka Pavla Dürrová, DiS., dětská sestra se specializací IP v pediatrii

Základem činnosti je laboratorní diagnostika několika set DPM na různých úrovních (metabolitu, enzymu/ proteinu nebo genu) ve specializovaných laboratořích –v laboratoři biochemické/metabolické, enzymologické a molekulárně genetické. Ročně se v diagnostických laboratořích DPM vyšetří přibližně 4 000 nových pa cientů s podezřením na některou DPM, diagnóza je prokázána přibližně u 150 pacientů ročně. Laboratoře zajišťují nepřetržitou pohotovostní službu pro vybraná statimová vyšetření včetně lékařské konzultační činnosti. Diagnostické laboratoře DPM také provádějí novorozenecký screening DPM, vyšetřují dvě třetiny novorozenců narozených v ČR, tedy ročně přibližně 80 000 novorozenců. Novorozenecký laboratorní screening je komplexní program sekundární prevence, který slouží k vyhledávání novorozenců se zvýšeným rizikem vybraných onemocnění – v ČR úspěšně vyhledává pacienty s 18 onemocněními (z toho 15 DPM). Novoro zenecký screening umožní u novorozenců provést včasnou diagnostiku v období, kdy klinické příznaky ještě nejsou zjevné, a zajistit tak jejich včasnou odbornou péči. Dne 1. ledna 2022 byl v rámci novorozeneckého screeningu spuštěn pilotní screeningový program spinální muskulární atrofie (SMA) a skupiny onemocnění těžké kombinované imunodeficience (SCID), 1. června 2022 byl spuštěn pilotní program vyšetření deficitu vitaminu B12 u novorozenců ve čtyřech vybraných pražských porodnicích.

Ing. Karolína Pešková, primářka Diagnostických laboratoří dědičných poruch metabolismu Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN v Praze

Jednotka intenzivní a resuscitační péče

Bc. Nikola Schreiber, Jednotka intenzivní a resuscitační péče, Klinika dětského a dorostového lékařství, staniční sestra

Na jednotce intenzivní a resuscitační péče (JIRP) zajišťujeme neonatologickou a pediatrickou intenzivní péči. Pečujeme o děti všech věkových kategorií. Důvodem jejich hospitalizace je selhávání životních funkcí až přímé ohrožení života.

Poskytujeme vysoce specializovanou intenzivní a resuscitační péči zahrnující konvenční i nekonvenční způsoby umělé plicní ventilace, eliminační metody, celotělovou řízenou hypotermii u novorozenců po prodělané asfyxii, diagnostiku a terapii v oboru dědičných poruch metabolizmu.

Součástí JIRP je i převozová služba novorozenců. Zajišťujeme transporty

kriticky nemocných novorozenců pro Prahu a Středočeský kraj, ve specifických případech pro celou ČR. Výjimečně jsou tyto transporty realizo vány letecky ve spolupráci z leteckou záchrannou službou a Armádou ČR. Pacienti se převážejí v případě nutnosti na naše oddělení z míst, kde není možné poskytnout vysoce specializovanou péči. Další děti se převážejí na specializovaná vyšetření do jiných nemocničních zařízení. Zvláštní kapitolou jsou transporty těžce nemocných pacientů s oběhovou a dechovou nedostatečností, která není zvládnutelná konvenčním způsobem. Tito pacienti jsou před transportem připojeni na extrakorporální membránovou oxy genaci (ECMO) a jsou transportováni na naše pracoviště.

Jsme součástí ECMO centra VFN v Praze. Jako jediné pracoviště jsme schopni poskytnout ECMO podporu pro všechny věkové kategorie.

Vyšetření suché kapky krve

Staniční sestra Bc. Nikola Schreiber u dětského pacienta připojeného na přístroj pro ECMO podporu

Nadměrné zatížení pediatrických ordinací

Velkým tématem dětských ordinací, které trápí lékaře i sestry, je nadměrné administrativní zatížení a velmi kontroverzní je i téma zdravotních posudků. Jsou-li prováděny správně dle vyhlášky, zahlcuje to časově ordinace téměř z poloviny, což znamená, že na léčbu zdravotních potíží je kapacity méně a již opravdu velmi málo zůstává na prevenci.

Irena Kastlová, dětská sestra, ordinace dětského lékaře,

Svobody

Pracuji jako dětská sestra v ordinaci praktické dětské lékařky již 20 let. Ošetřujeme zde děti nemocné, provádíme preventivní prohlídky i očkování u dětí zdravých. Práce mě stále baví, snad je toho důkazem i délka mého zaměstnání na jednom pracovišti.

Chtěla bych však poukázat na zatížení dětských ordinací administrativou, které se za ta léta mnohonásobně zvýšilo. Chápu, že dokumentace ve zdravotnictví je důležitá a je jistě potřebné, aby si lékař do dekurzu důkladně poznamenal vše, co souvisí s onemocněním dítěte, ale třeba i souhlas, či naopak nespokojenost rodičů s léčbou. Jsou však situace, kdy rodiče přicházejí do ordinací pro různá potvrzení, která nadměrně zatěžují dětské ordinace. A já už delší dobu přemýšlím, zda není toto zatížení zbytečné.

kde je pravděpodobné, že by mohlo zacházet se zbraní. Samozřejmostí je rovněž potvrzení na řidičský průkaz. V těchto případech samozřejmě děláme v ordinaci byť administrativní, přesto důležitou práci.

Co nás ale v ordinacích dle mého názoru nesmyslně zatěžuje, jsou potvrzení – takzvaný posudek o zdravotní způsobilosti na různé školní či táborové aktivity. Dovolte mi uvést několik příkladů:

Potvrzení žádosti pro účel přijetí do mateřské školy se vystavuje všem dětem, i když většina z nich je zdravá. Nabízí se otázka, zda by v těchto případech nemohli více rozhodovat sami rodiče a lékaře žádat například pouze o výpis očkování (i když i tuto skutečnost mohou rodiče doložit jednoduše předložením očkovacího průkazu).

Pokud se jedná o dítě s vážnějšími zdravotními komplikacemi či nějakým zdravotním omezením, je určitě namístě, aby se dítě se svým rodičem do ordinace dostavilo. Následně lékař zhodnotí, za jakých okolností může

Pokud je dítě přijaté do konkrétní školky, opět přijde matka s vyplně ním takzvaného Evidenčního listu, který opět vyplní lékař, většinou dle informací od matky.

Podobné situace řešíme, pokud jede dítě se školou nebo školkou na plavání, saunování, na školu v přírodě nebo na lyžařský kurz. Je k tomu potřeba opět posudek vyplněný lékařem. I zde se nabízí otázka, zda by nestačilo vyplnění prohlášení rodiči.

Každá maminka přece chce pro své dítě to nejlepší. Pokud tedy dává své dítě k babičce na prázdniny, určitě jí předá všechny léky, které dítě trvale užívá, i s doporučením, jak je podávat. Když má dítě například epilepsii, maminka poučí babičku o všech omezeních, které musí dítě dodržovat. Pokud je dítě alergické na ořechy, taktéž na tuto skutečnost babičku upozorní. Vždyť sama maminka přeci chce, aby její dítě bylo v pořádku. Proto si myslím, že za tyto informace mohou být odpovědni rodiče.

Je pravda, že u velkých dětí je vhodné zvážit i z lékařského hlediska přijetí na určité profesní obory v momentě, kdy se hlásí na střední školu či učiliště. Vždyť třeba dítě, které má astma, nemůže jít studovat dopravní školu – obor hasič. Každý sám posoudí, že ve chvilce požáru by nepomohl nikomu z nás a sobě ublížil. Též kadeřnice s velkým ekzémem na rukách jistě nebude v práci spokojená, dítě s alergií na lepek také nepůjde na pekaře či dítě s psychiatrickou diagnózou nebude studovat lesnickou školu,

dítě do školky či školy nastoupit, a potvrdí příslušné dokumenty.

Zde musím zdůraznit, že z medi cínského hlediska je nelogické, když 4leté dítě musí k přijetí do státní školky být očkované, ale 5leté dítě již má předškolní vzdělávání povinné, takže výpis očkování není potřeba.  Pro zajímavost uveďme, že do ne státních školek však vezmou i neočkované dítě.  A protože je dnes ve školkách velký přetlak, někteří rodiče podávají až 10 přihlášek do několika školek my tedy vyplníme 10 žádostí.

Samotné potvrzování podobných formulářů ze strany lékaře může být navíc nepřesné či neúplné. Nastávají dokonce situace, kdy lékař píše do posudku to, co mu matka dítěte nahlásí. Pokud například byla bez vědomí pediatra s dítětem u alergologa a nepřinese mu následně lékařskou zprávu s výsledkem vyšetření, pediatr předpokládá, že dítě není na nic alergické. Z vlastní zkušenosti bohužel vím, že jsou i rodiče, kteří tímto způsobem skutečný zdravotní stav svého dítě te pediatrovi úmyslně zamlčují a tají. Bohužel v takové situaci jsme i my zdravotníci bezmocní. Další otázkou pak zůstává, proč tedy odpovědnost za takový posudek nese lékař.

Troufám si říct, že stávající nastavení systému nevyhovuje ani řadě rodičů. Když spočítáme situace, kdy je potřeba si zmiňovaný posudek od lékaře obstarat, různé tábory, volnočasové aktivity a podobně, musí rodič s formulářem v ruce navštívit

Mnoho pacientů či rodičů malých pacientů si myslí, že si jdou do ordinace „jen pro razítko“. Dokonce se diví, když chceme dítě vidět a vyšetřit ho.

Úrazy u dětí

Úraz dítěte je nejčastější příčinou akutního ošetření a hospitalizace v nemocnici v každém vývojovém období. Stává se bolestivým zážitkem především s psychickými následky. Vzniká nejčastěji nerozvážným jednáním dětí, ale i dospělých, kteří nejsou ostražití v dohledu nad nimi. Důvody vzniku úrazů podléhají trendům sportovních a sociálních situací. Pohyb je přirozenou součástí života a nelze jej zakazovat nebo trestat dítě zákazem z důvodu prevence. Dospělí by měli dítě vést k zodpovědnému jednání a chování při všech činnostech, které dítě rozvíjí a uspokojuje. Prevenci u dětí nevést vyvoláváním strachu, ale vysvětlováním a nápodobou chování a jednání nás dospělých. dítě, úraz, pohyb, prevence

Injuries in children

Injuries are the most common cause of acute treatment and hospitalization in any developmental period. It becomes a painful experience with mainly psychological consequences. ey are most often caused by children’s imprudent behaviour, but also by adults who are not vigilant while supervising them. e reasons for the occurrence of injuries are associated with trends in sports and social situations. Physical movement is a natural part of life and it can not be banned, children should not be punished with a ban for the sake of prevention. Adults should guide children to responsible behaviour when practicing any activities that develop and satisfy the child. Prevention in children should not be carried out by inducing fear, but rather by explaining and imitating the behaviour and actions of adults. child, injury, movement, prevention

Mgr. Ilona Antoníčková, Novorozenecké oddělení, FN Olomouc, dětská sestra, asistentka FZV UP v Olomouci

Ú

raz dítěte se může stát během okamžiku, nepozorností dítěte, rodiče či vychovatele. Úrazy dětí jsou největším problémem, a to nejen proto, že jsou hospitalizace a řešení následků velmi nákladné. Následky mohou být dalekosáhlé, dlouhodobé či fatální. Úraz provází bolest a utrpení dítěte, ale i psychická zátěž rodičů. Dopady úrazu jsou náročné pro dítě a ovlivňují jeho život, jeho rodinu, celou společnost.

dozoru, nezajištění bezpečí doma či při cestování dopravními prostředky.

Úrazy se dělí na úmyslné a neúmyslné, úrazy a otravy, které můžeme vidět u dětí všech věkových etap. Dělíme je dle mechanizmu úrazového děje, místa jeho vzniku, druhu události, poraněné části těla, okol nosti vzniku úrazu a jeho následků, nutnosti lékařského ošetření nebo hospitalizace.

Úmyslné úrazy vznikají poškozením druhou osobou nebo záměrným sebepoškozením. Dle mechanizmu úrazového průběhu to mohou být dopravní, sportovní či školní úrazy, pády, otravy, kousnutí psem nebo jiným zvířetem, tonutí, termické úrazy a mnohé jiné.

buďme všímaví a ohleduplní ve všech situacích.

V kojeneckém věku jsou typické pády, aspirace, termické úrazy, v batolecím věku pády z výšky nebo otravy.

V předškolním období jsou to především tonutí, otravy, pády a ve školním věku sportovní, dopravní a školní úrazy, otravy, tonutí a pády. Dospívání je spojeno se zkoušením nových látek, s hledáním si místa ve skupině a přeceňováním vlastních sil, což vede k otravám, sebepoškozování, spor tovním, dopravním a jiným úrazům.

Aby na sebe dospívající upozornili dospělé, kamarády nebo spolužáky, jsou schopni zajít do velmi riskantních situací a vyvolávají aktivity, které vedou k poškození jejich zdraví.

K úrazu u dětí dochází především při vzniku kritických situací, které většinou děti nejsou schopny zvládnout a dopředu odhadnout. Nejčastěji k nim dochází při nevhodném pohybu, nesoustředěnosti, nezkušenosti, nerozpoznání nebezpečných situací, předvádění se před skupinou dětí, dospělých, při překonávání překážek nebo pomyslné mety. Některé úrazy jsou způsobeny nevhodným tlakem na výkon dospělými trenéry nebo rodiči, kdy dojde k přetížení organizmu při sportu nebo přecenění vlastních sil a nedostatku odpočinku mezi tréninkem, závodem a sportovním výkonem. U malých dětí může dojít k úrazu při nevšímavosti dospělého

Rozlišujeme zlomeniny, pohmož děniny, vymknutí, rány řezné, sečné, bodné, tržné, vícečetná poranění. Poranění části těla jako hlavy, pohybového aparátu, dutiny břišní, poranění stěny hrudníku a nitrohrudních orgánů, traumata a polytraumata. U dětí tvoří úrazy a otravy velkou část úmrtí.

Pro každý dětský věk jsou některé úrazy typické, které odpovídají zvídavosti a pohybovým aktivitám dítěte. Dospělí by měli předvídat nebo spíše být pozorní, ale ne úzkostní, spíše dopřát svobodu pohybu malému dítěti, ale odstranit věci, které mohou být dítěti nebezpečné. Důležité je svému dítěti věřit a podporovat jej, děti velmi kopírují chování svých rodičů, proto

Možností, kde a kdy může dojít k úrazu, je mnoho, někdy jsou to si tuace, které vás vůbec nenapadnou, ale přesto se stávají nejčastěji. Říkáme si, že se nic nemůže stát, ale stane se. A my dospělí si pak říkáme proč, vždyť je to normální situace, a přesto jsem své milované dítě neochránil. Jak se to stalo? Přichází pocity frustrace, viny, které vedou rodiče k většímu tlaku na dítě. Dítě cítí, že rodič je nešťastný, a myslí si, že jej zklamal, my dospělí přenášíme své obavy a selhání na dítě. Nevytváříme v dítěti pocity, které by vedly k normálnímu vývoji.

Děti milují trampolínu, ježdění na kolečkových bruslích, na kole, skákání na skateboardu a freestyle kolech ve skateparcích, na elektrické koloběžce, elektrické čtyřkolce, snowboardu, lyžích, skákání do vody i v neznámých vodách, salta a vruty do vody, ale i na ulicích.

Úrazy podléhají módě pohybových dovedností, sportovnímu nářadí,

Bez přiměřeného a přirozeného pohybu se může omezit motorický a mentální vývoj dítěte.

Novodobá technológia –pomoc v self-monitoringu o deti s ochorením diabetes mellitus

Súhrn: Kľúčové

Summary:

Hlavným cieľom prieskumu bolo overiť, či rodičia detí liečených na diabetes mellitus 1. typu užívajú novodobú technológiu na evidovanie hladiny cukru v krvi. detský pacient, diabetes mellitus, edukácia rodičov a detí, novodobé aplikácie

Modern technology – help in self-monitoring of children with diabetes mellitus e main aim of the survey was to check whether parents of children treated for type I diabetes mellitus were using new technology to record their blood sugar levels. paediatric patient, diabetes mellitus, parent and child education, novel applications

PhDr. Silvia Danková, PhD., dipl. s., Ústav ošetrovateľstva, LF UPJŠ v Košiciach, Slovenská republika

Úvod

Na ochorenie diabetes mellitus (DM) ľudia v minulosti zomierali, po objavení liečby inzulínom môžu viesť plnohodnotný život. Oproti minulosti sa zlepšila aplikácia inzulínu a me ranie glykémie za pomoci inzulínového pera alebo pumpy, glukomerov, glukózových senzorov.

Ak sa u dieťaťa určí diagnóza DM 1. typu mení sa jeho kvalita života, sociálny a ekonomický rozmer rodiny. Všetci sa musia prispôsobiť novej situácii.

Úlohou sestry v spolupráci s lekárom je poučiť ich o diabete, terapii, manipulácii s glukomerom, manipulácii s inzulínom a  pomôckami k aplikácii inzulínu, stravovaní, vypočítavaní sacharidov v strave, komplikáciách pri ochorení a prvej pomoc pri akútnych komplikáciách. Kľúčovým je upraviť životosprávu a naučiť sa zvládať každodenný self-management. Rodinní príslušníci hľadajú vhodnú mobilnú aplikáciu pre svoje dieťa, pomocou nej budú

môcť priebežne monitorovať ich hladinu cukru v krvi.

Moderná technológia, mobilné aplikácie na zaznamenávanie zdravotného stavu v dnešnej dobe veľmi uľahčujú život rodiny s dieťaťom diabetikom. Informácie stále majú so sebou v mobile a tak pri zhoršení zdravotného stavu vedia podať dostačujúce informácie o hladine glykémie za posledných pár hodín či dní. Mobilné aplikácie sa stále skvalitňujú.

Cieľ prieskumu

Hlavným cieľom prieskumu bolo overiť, či rodičia detí liečených na DM 1. typu užívajú novodobú technológiu na evidovanie hladiny cukru v krvi.

Prieskumné otázky

Využívajú respondenti-rodičia detských pacientov v školskom veku s ochorením DM 1. typu modernú technológiu, mobilné aplikácie na zaznamenávanie hladiny cukru v krvi?

Výber vzorky

Prieskumnú vzorku tvorilo spolu 35 respondentov-rodičov detí (pa cientov) v školskom veku s ochorením DM 1. typu. Respondenti boli vybraní náhodným výberom.

Realizácia prieskumu

Prieskum sme realizovali formou kombinovaného dotazníka (pandé mia covid-19). Respondenti mohli vyplniť dotazník osobne v ambulanciách v Detskej fakultnej nemocnici (DFN) v Košiciach, Tr. SNP č. 1, alebo elektronicky z pohodlia domova. Zverejnili sme elektronickú formu dotazníka v skupine pre rodičov s deťmi, na ktorom sa zúčastnilo 35 respondentov, čiže 35 rodičov zástupcov detí s ochorením DM 1.typu. Res pondenti mali sprístupnený elektronický dotazník po dobu jedného mesiaca od 23. 12. 2020 do 23. 1. 2021. V ambulanciách pediatrickej endokrinológie a diabetológie a poruchy látkovej premeny a výživy v novembri v roku 2020 vyplnilo dotazník osobne 18 respondentov. Spolu sa prieskumu zúčastnilo 53 respondentov. Pred začatím realizácie prieskumu sme podali písomnú žiadosť o realizáciu prieskumu riaditeľke DFN v uvedenom zdravotníckom zariadení.

Analýza a interpretácia výsledkov prieskumu

Získané údaje sme kvalitatívne a kvantitatívne analyzovali a vyhodnotili. Použili sme aritmetický priemer, vyjadrený v percentách a absolútnych číslach. Na spracovanie výsledkov sme použili Microsoft Office (MS Word a MS Excel). Uvádzame naj dôležitejšie výsledky prieskumu vo forme grafov.

Graf 1 ukazuje vek dieťaťa. V tejto otázke sme zisťovali aktuálny vek dieťaťa s ochorením DM 1. typu. Na vyplnení dotazníka sa zúčastnili rodičia/zákonný zástupcovia detí vo veku 6–14 a viac rokov. Najviac detí s ochorením DM 1. typu je vo veku od 6 do 11 rokov. Ďalšou početnou skupinou

Dietní doporučení při chronickém onemocnění ledvin u dětí

Všechna dietní opatření musí být vždy pečlivě individualizována v závislosti na ostatních chorobách a na stupni snížení ledvinných funkcí. Proto z navržených doporučení mohou platit jen některá, která se navíc v průběhu onemocnění a léčby mohou měnit.

Vzávislosti na stadiu onemocnění ledvin, typu léčby a hladin některých látek v krvi (například kreatininu, močoviny, fosforu, draslíku, sodíku) se rozlišují tři základní dietní režimy:

→ dieta při chronické nedostatečnosti funkce ledvin bez nutnosti dialyzační léčby;

→ dieta u hemodialyzovaných pacientů;

→ dieta u pacientů na peritoneální dialýze.

Dostatek energie, správná tělesná hmotnost, dostatečný růst a vývoj Základem diety je přiměřené množství energie pro to, aby dítě rostlo, mělo dostatek síly a aby jeho tělo bylo schopné využít všechny ostatní složky stravy.

Nemocné děti mohou trpět nechutenstvím a v důsledku toho podváhou, respektive neprospíváním. V případě nadváhy nebo obezity, kterými také někteří pacienti mohou trpět, je vhodné se o optimalizaci tělesné hmotnosti a růstu organizmu s ohledem na věk dětského pacienta poradit s nutričním terapeutem a/nebo lékařem.

Pokud pacient ztrácí nechtěně hmotnost, je hubený nebo nepro spívá, je nutné zvýšit přísun energie. Doporučení pro původ energie se liší podle toho, zda je pacient dialyzován, či nikoli.

• Pokud nemocný není dialyzován a léčí se s chronickou ledvinnou nedostatečností (též chronickou renální insuficiencí), bývá většinou potřeba zvýšit příjem energie bez současného zvýšení příjmu bílkovin, tedy pomocí sacharidů a tuků (tab. 1).

• Pokud je nemocný dialyzován, je většinou potřeba současně zvýšit příjem bílkovin, takže stačí jíst více a častěji.

Pozor na náhlý vzestup hmotnosti během několika málo dní nebo týdnů, zejména ve spojitosti s otoky a vyšším krevním tlakem. V tomto případě se nejedná o přírůstek hmotnosti, ale o zadržování vody v těle, a je potřeba kontaktovat lékaře.

Přiměřené množství bílkovin Dostatek bílkovin je nezbytně nutný pro stavbu svalů, správnou činnost orgánů, obranyschopnost těla a hojení tkání (tab. 2).

Doporučení pro příjem bílkovin se liší podle toho, zda je pacient dialyzován, či nikoli.

• Pokud nemocný není dialyzován a léčí se s chronickou ledvinnou nedostatečností, bude mu podle laboratorních parametrů doporučeno omezení příjmu bílkovin. Cílem tohoto opatření je nepřetěžovat ledviny a zabránit hromadění odpadních látek z bílkovin, ale současně dodat potřebné množství bílkovin pro růst.

Tabulka 1 Doporučení pro zvýšení sacharidů a tuků ve stravě u pacientů s onemocněním ledvin bez dialýzy

Pro zvýšení sacharidů ve stravě jsou vhodná: Pro zvýšení množství tuku je vhodné: sladká moučná jídla dostatečné slazení sladké nápoje bonbóny

přednostně zvýšit příjem rostlinných tuků (použití oleje, margarínů) případně zvýšit příjem i živočišných tuků (zařazovat máslo, zakysanou smetanu, smetanu ke šlehání nebo na vaření, plnotučné jogurty, sádlo, škvarky, bůček, majonézu a podobně)

Tabulka 2 Živočišné a rostlinné zdroje bílkovin

Živočišné zdroje bílkovin Množství bílkovin v g/100 g potraviny

Rostlinné zdroje bílkovin Množství bílkovin v g/100 g potraviny plnohodnotné bílkovinyneplnohodnotné bílkoviny bílek10,6bílý rohlík11,5 vejce12,5chléb6 proteinový produkt z vaječného bílku 12–14těstoviny/kuskus/bulgur/ jáhly vařené 3–3,5 žloutek16,5rýže vařená2,5 mléko3,3brambory vařené2 zakysané mléčné výrobky3–4,5quinoa/pohanka vařená4,5 tvaroh měkký 12,5 % T13sója vařená15 tvaroh měkký 2,5 % T17tofu7,5 tvaroh tvrdý29luštěniny vařené6–8 čerstvé sýry7–13ořechy15–20 tvrdé sýry25–30arašídy25 hovězí maso syrovécca 20semena20–25 vepřové maso syrové20–25 Vlastní poznámky: drůbež syrová20–25 králičí maso syrové20 ryby syrové16–24 párky13

Mgr. Marieta Baliková, nutriční terapeutka, Fakultní nemocnice v Motole

Role nutričního terapeuta v léčbě poruch příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy představují skupinu onemocnění, kterým je nutné věnovat velkou pozornost, neboť jsou z hlediska svých důsledků a dlouhodobého průběhu nejzávažnějším onemocněním, které postihuje nejčastěji dospívající dívky a mladé ženy.

Příčin, které se podílejí na etiologii poruch příjmu potravy, je velmi mnoho, a o problematice bylo vysloveno mnoho domněnek, které byly následně na určitých vzorcích pacientů popsány (Krch 2017; Krch 2016; Němečková 2011). Ženy mají mnohem vyšší riziko vzniku některého z onemocnění, které řadíme do poruch příjmu potravy. Tento fakt se potvrzuje i v praxi, kde máme v ambulanci na přibližně 40 pacientů pouze jednoho chlapce. I literatura uvádí, že mužů, kteří se potýkají s poruchou příjmu potravy, je přibližně 0–15 % (Krch, 2004).

V posledních 2 letech, pravděpodobně i díky epidemiologické situaci, se počet pacientek, které trpí poruchou příjmu potravy, razantně zvýšil. Do naší ambulance každý týden volají nešťastní rodiče, kteří žádají o pomoc s jejich dcerou, neboť si již sami nevědí rady. Role nutričního terapeuta je při léčbě těchto onemocnění velmi důležitá. Jako odborníci na výživu jsme schopni postupnými kroky pozměnit patologický vztah k výživě, a spolu s psychology a psychiatry tak dovést pacientku k tomu, že jídlo začne vnímat jako významnou a nezbytnou součást svého života.

Velice často se setkávám s pacient kami, které v době, kdy byly doma na on-line výuce, začaly více přemýšlet nad svým tělem a svým životním stylem. Nejprve začaly více cvičit, poté začaly postupně omezovat jídlo, buď vyřazovaly konkrétní potraviny, nebo začaly pomalu zmenšovat porce jídel. Rodiče si často ničeho nevšimli, neboť toto omezování se děje velmi nenápadně a plíživě. Často pacientky popisují, že se i dostaly na hmotnost, se kterou byly spokojené, ale již nedokázaly nastartované hubnutí zastavit a hmotnost jim stále klesala.

Při příchodu do naší ambulance mají obvykle pacientky za sebou již

nějaké sezení s psychologem nebo psychiatrem, který je posílá k nám. V naší ambulanci již řešíme zejmé na vývoj hmotnosti a konzultujeme jídelníček. Stanovujeme si cíle, po mocí nichž zařazujeme do jídelníčku potraviny, které vedou ke zvyšování hmotnosti. Pacientky jsou edukovány o jednotlivých živinách, o jejich významu pro lidské tělo a také o jejich významu pro ženský organizmus.

Jak uvádí Krch (2004), pacientky obvykle do ambulancí a poraden přicházejí pod tlakem svého okolí, ať už lékaře, rodiny či partnera. Je proto důležité najít motivační faktor, který by v terapii pomohl. Starší pacientky je možné motivovat tím, že pokud budou nadále pokračovat ve snižování hmotnosti, nebudou moci mít v budoucnu děti. Ovšem tento motivační faktor nelze využít u mladých dívek, které do ambulance přicházejí častěji. Vzhledem k tomu, že se mnohdy jedná o sportovkyně, je možnou motivací alespoň částečný návrat ke sportu a pohybové aktivitě.

V terapii poruch příjmu potravy je velmi nutná neústupnost. Pacientky často spekulují, vyjednávají a snaží se najít kličky. Pokud nefunguje tato metoda, často manipulují formou pláče nebo přecházejí i k vyhrožo vání či agresi. Je velmi důležité, aby si pacientka uvědomila, že je nutné dodržovat nastavená pravidla, a v případě, že pacientky pravidla nedodržují a hmotnost je stále snižována, přichází na řadu případná péče formou hospitalizace. Ta na pacientky velice často působí jako silný motivační faktor, neboť představa, že budou hospitalizovány, v nich vzbuzuje velký strach.

Intervence nutričního terapeuta spočívá ve vyřazování nízkotučných či zcela odtučněných potravin. Velice oblíbený je v dnešní době u pacientek Skyr či řecký jogurt, které nemají v podstatě žádný tuk, ale mají velké množství bílkovin. Také je důležité, aby pacientky jedly pravidelně a nevynechávaly ani sacharidové potraviny, jako je pečivo, přílohy (brambory,

rýže, těstoviny) a další. Další možností je přidávat do jídel máslo či oleje, protože ty vedou ke zvýšení energetické hodnoty jídla a také ke zvyšování tukové tkáně v organizmu, neboť u osob postižených poruchami příjmu potravy je množství tukové hmoty velice nízké. Vzhledem k tomu, že pacientky často až urputně cvičí, je jednou z velmi důležitých intervencí zákaz jakékoli pohybové aktivity.

Primárním úkolem nutričního terapeuta je dosáhnout správného přístupu k jídlu a naučit pacienty přistupovat k jídlu jako celku a nevnímat jej jen z pohledu jednotlivých potravin nebo živin. Obecně je cílem celé te rapie, jak u psychologa, psychiatra, tak i u nutričního terapeuta, překonat návyky, které si pacient velmi hluboce vštípil a které mu přinášejí dobré pocity. Z toho důvodu je důležité, aby byla terapie dlouhodobá, neboť pouze za jedno sezení to není možné změnit (Krch, 2016). Je také důležité pracovat s celou rodinou, neboť i tam se může vyskytovat nějaký návyk, který může onemocnění podmiňovat.

Literatura

1. KRCH F. Poruchy příjmu potravy. Pediatr Praxi 2016; 17(4): 238–239. doi: 10.36290/ped.2016.054.

2. KRCH F. Poruchy příjmu potravy. Psychiatr Praxi 2017; 18(1e) [Pediatr Praxi 2016; 17(4): 238–239].

3. KRCH F. Poruchy příjmu potravy –rizikové faktory. Psychiatr Praxi 2004; 9(1): 14–16.

4. NĚMEČKOVÁ P. Poruchy příjmu potravy. Medi Praxi 2011; 8(11): 459–462.

O autorovi

Mgr. Filip Martiník

Absolvent bakalářského oboru Nutriční terapeut a navazujícího magisterského oboru Nutriční specialista na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracuje jako nutriční terapeut na Odděleníléčebnévýživyve Fakultnínemocnici Olomouc, kde se věnuje výživě dětí a podílí se na terapii poruch příjmu potravy.

Mgr. Filip Martiník, Oddělení léčebné výživy, Fakultní nemocnice Olomouc

Dodržování charty práv dětí v nemocnici v pediatrickém ošetřovatelství

Souhrn:

Cíl: Cílem práce je popsat současný stav problematiky dodržování Charty práv dětí v nemocnici. Průzkumná část se zaměřuje na potřebu bezpečí a jistoty dětí a potřebu her. Metodika: Pro průzkum byla použita kvantitativní metoda metodou skrytého pozorování. Jednalo se o přímé, avšak skryté pozorování. Respondenti nevěděli, kdy a při jaké činnosti jsou pozorováni a jaká jsou stanovena kritéria pozorování. Respondenti byli pozorováni z hlediska emocionální a fyzické nepohody při příjmu na oddělení, v průběhu hospitalizace a bylo zjišťováno, zda byla uspokojena potřeba her. Výsledky: Z pozorování vyplynulo, že u dětí předškolního věku se nejčastěji projevuje emocionální rozrušení formou verbálních projevů (19×), pláče (15×), nechutenství (12×), nekomunikativnosti (9×) a agrese (8×). Z pozorování také vyplynulo, že fyzické rozrušení se nejčastěji projevuje formou třesu (21×), zrychleného dýchání (21×), pocení (17×) a bolestí břicha (7×). Z výsledků je zřejmé, že všechny děti mají možnost her na pokoji (21×). Závěr: Prezentovanou práci lze využít ve prospěch hospitalizovaných dětí v nemocnicích a ke zmírnění emocionálního a fyzického rozrušení dětí a uspokojení potřeb z hlediska her. děti předškolního věku, Charta práv dětí v nemocnici, doprovod dítěte, strach, emocionální nepohoda, fyzická nepohoda, hry dětí

Compliance with the Charter for Children in Hospital in paediatric nursing

Summary:

Keywords:

Aim: e aim of the paper is to describe the current state of the issue of compliance with the Charter for Children in Hospital. e research part focuses on children’s need of safety, security and games. Methods: A quantitative method using the hidden observation method was used for the survey. It was a direct but hidden observation. e respondents did not know when and during which activity they are being observed and what the observation criteria are. ey were observed for emotional and physical discomfort at admission, during hospitalization and it was assessed whether the need for play was met. Results: e observation showed that pre-school children emotional upset is most often manifested in the form of verbal expressions (19×), crying (15×), appetite loss (12×), non-communicativeness (9×) and aggression (8×). e observation also showed that physical discomfort is most often manifested in the form of tremors (21×), rapid breathing (21×) sweating (17×) and abdominal pain (7×). e results show that all children had the opportunity to play games in their room (21×). Conclusion: e presented work can be used for the benefit of hospitalized children and to reduce children’s emotional and physical stress and to meet their needs for play. preschool children, Charter for Children in Hospital, accompanying of the child, fear, emotional discomfort, physical discomfort, children’s games

Mgr. Gabriela Janáková, JIP dětského oddělení, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje, dětská sestra

Úvod

Charta práv dětí v nemocnicích (dále Charta) je důležitým dokumentem. S Chartou by měly sestry seznamovat své dětské pacienty při příjmu nebo v průběhu hospitalizace na dětském oddělení. Při studiu odborných článků a výzkumů jsme zjistili, že nejdůležitějším a nejdiskutovanějším tématem v pediatrickém ošetřovatelství je strach a bolest dětí. Aktuálnost tohoto tématu potvrzuje zjištění, že děti nejsou v průběhu hospitalizace dostatečně chráněny před bolestí, strachem a stresem.

Práva dětí nebyla vždy dodržována, v minulých dobách byla naopak práva dětí nedodržována a děti byly brány jako malí dospělí, nikoli jako děti. Děti byly nuceny pracovat, neměly možnost výuky a vzdělání, které jim bylo upíráno. Proto vznikl dětský fond UNICEF, aby chránil děti před nucenou prací, aby jim umožnil vzdělání a aby měly děti dostatečnou možnost

výživy a sociálního zabezpečení. Ze všech bodů Úmluvy je pro nás nejdůležitější článek číslo 24 – právo dítěte na zdraví a zdravotnické služby. Díky tomuto bodu byla v roce 1988 definována a podepsána Charta práv dětí v nemocnici

Na co jsme se zaměřili?

→ Na péči zaměřenou na rodinu (Family Centred Care) a přijímání malých dětí s doprovodem na oddělení. Charakterizujeme, jaký by měl být psychologický přístup k dětem.

→ Druhý bod Charty, kdy mají děti právo na neustálý kontakt s rodiči, tedy hospitalizaci s doprovodem.

→ Třetí a čtvrtý bod Charty – právo na informace a možnost rozhodování ohledně zdravotní péče.

→ Devátý bod Charty – právo dítěte na uspokojování potřeb bezpečí. Popisujeme hlavní potřebu dětí, a to potřebu bezpečí a jistoty.

→ Vznik Evropské asociace na podporu dětí v nemocnici (EACH –European Association for Children in Hospital), její záměr a důvod proč vznikla.

→ Poslední bod Charty – možnost her a odpočinku dětí v nemocnici.

Cíl

Monitorovat děti předškolního věku z hlediska emocionálního a fyzického rozrušení. Zjistit, zda je uspokojena potřeba her u dětí předškolního věku. Zmapovat eliminaci emocionální a fyzické nepohody u dětí předškolního věku.

Soubor

Během průzkumného šetření bylo zahrnuto do pozorování 21 respondentů. Výběr dětí do průzkumného šetření byl záměrný, kritériem pro výběr dětí byl jejich věk, děti před školního věku (3–6 let), které byly hospitalizovány na oddělení spolu s doprovodem. Děti byly pozorovány z hlediska emocionální a fyzické nepohody v průběhu přijetí na oddělení a během dne byly pozorovány z hlediska uspokojení potřeb her.

Metodika

Během 4 měsíců (leden–duben 2019) bylo na dětském oddělení hospitalizováno 21 dětí předškolního věku s doprovodem. Celkem 4 děti byly ve věku 3 let, 5 dětí bylo ve věku 3,5 roku, 7 dětí bylo ve věku 4 let, 1 dítě bylo ve věku 4,5 roku, 2 děti byly ve věku

Prevence obezity při zavádění příkrmů a přechodu na rodinnou stravu

S rostoucím množstvím obézních dětí se objevuje otázka, v jakém věku začít s prevencí obezity. Ideální období je již před početím dítěte. V této souvislosti se mluví o nutričním programování, které zahrnuje prvních 1 000 dní života dítěte – období těhotenství a další 2–3 roky života dítěte. Jakých chyb se rodiče a zdravotníci nejčastěji dopouštějí?

Mgr. Bc. Lucie Guilleminot, nutriční terapeutka, lektorka nutričních kurzů pro odborníky i laickou veřejnost, Nutrilka s. r. o., Břeclav

Nejčastější chyby ze strany rodičů

Nerozlišování nutričních potřeb dětí a dospělých

I rodiče, kteří se o svou životosprávu zajímají, mnohdy neznají rozdíly mezi potřebami dospělých a dětí. Děti mají například vyšší potřebu příjmu tuků ve stravě (do 3 let u zdravých dětí a do 2 let u obézních dětí se mají podávat plnotučné mléčné výrobky) či menší potřebu vlákniny a bílkovin, než rodiče čekají. Rodiče také mívají

není dostatečným indikátorem kvality. Stejně tak je v obchodech velké množství potravin, které jsou obohaceny o různá dochucovadla, jejichž cílem je, aby je konzumenti chtěli jíst častěji a ve větším množství.

Nadměrné řešení a přehnaná kontrola stravy

V praxi vidíme bohužel i důsledky přehnané kontroly rodičů nad stravou dětí. Ortorexie či poruchy příjmu potravy (anorexie, bulimie) jsou nežádoucím rizikem intenzivních diskuzí o obezitě. Opakované diety se už i u dětí střídají se záchvatovitým přejídáním. Téma spadající spíše do psychologie začíná často na talíři už velmi malých dětí. Nejsou výjimkou

zavádět příkrmy a co vše už by dítě mělo jíst, vyvíjí nepřiměřený tlak na rodiče, kteří poté vyvíjejí tlak na své dítě. Efekt je v mnoha případech naprosto opačný. Z nejedlíka se stává ještě větší nejedlík, batolecímu jedlíkovi těžko nasadíte nějakou dietu.

Sladkosti v ordinacích jako odměna Odměňování či trestání jídlem nevytváří dobrý vztah k jídlu a vytváří nezdravé návyky, které se v pozdějším věku těžko odnaučují. Jako zdravotnících bychom měli jít dětem a rodičům příkladem. Vhodnou alternativou jsou obrázky či drobné hračky.

Jak tedy správně nastavit prevenci obezity u kojenců a batolat?

přehnaná očekávání na velikost porcí, o nichž si myslí, že by jejich dítě mělo sníst. I když už se dnes upouští od do jídání talířů a jezení „za maminku, za tatínka“, stále je u nás silná kultura „dopřávání“ dětem, především ze strany prarodičů.

Podléhání reklamám

Ne vše, co se tváří a prodává jako zdravé, je skutečně zdraví prospěšné. Typickým příkladem jsou různé slazené snídaňové cereálie, mléčné dezerty s lákavými obrázky a nápoje s přidanými vitaminy (a cukrem), které by ve výsledku hravě porazil kus ovoce či zeleniny.

Nesledování složení potravin

S předchozím bodem souvisí neznalost či nedostatečná pozornost vůči složení výrobků. Na trhu můžeme najít maso-zeleninové příkrmy s kvalitním složením (zelenina, maso, příloha), ale také produkty, v nichž jsou tyto suroviny naředěny vodou a zahuštěny škrobem. Cena bohužel

školkové děti opakující fráze o zdravých či nezdravých potravinách, aniž by znaly vhodnou míru obojího a měly vyrovnaný vztah k jídlu.

Nejčastější chyby ze strany zdravotníků Nerespektování

individuality dětí

Pro porovnání vývoje dětí používáme růstové grafy. Realita vývoje některých dětí je však často mimo grafy, aniž by to znamenalo nějaký dramatický problém. Při hodnocení vývoje je nutné vzít v potaz nejen genofond dítěte (vysocí/drobní rodiče), ale také přirozené rozdíly mezi kojenými a nekojenými dětmi a další faktory. Není možné stresovat drobné rodiče drobného dítěte tabulkovým neprospíváním dítěte a nutit je dítě vykrmovat, pokud je dítě jinak objektivně v pořádku a kopíruje vlastní vývojovou křivku.

Nerespektování rodičů

Rodič zná své dítě nejlépe. Univerzální doporučení typu, kdy začít

Kojení má prokázaný pozitivní efekt v prevenci budoucí obezity. Doporučuje se plné kojení do ukončeného 6. měsíce věku dítěte. Významnou roli hraje při zavádění příkrmů zelenina a dále maso a mléčné výrobky. Co se týká velikosti porcí, ideálním měřítkem u zdravých dětí je pravidlo „rodiče určují, co bude dítě jíst, a dítě určuje, kolik toho sní“.

Obecné doporučení, že roční dítě již nepotřebuje umělou mléčnou výživu (ať již pokračovací, či její zavedení v případě odstavu od kojení), se týká dětí s pestrým a vyváženým jídelníčkem. Je vhodné posoudit úroveň znalostí konkrétních rodičů o výživě a nárocích na jídelníček dítěte. Řada rodičů si dokáže odborné informace nastudovat a zajistit svým dětem přechod na rodinnou stravu bez rizika nutričních deficitů či nadbytků. Těm ostatním je potřeba podat pomocnou ruku, aby tento náročný krok zvládli. Klíčovou roli pak hraje společné stravování celé rodiny.

Rodiče jsou dítěti největším příkladem. Nelze očekávat, že malé dítě bude konzumovat racionální stravu v rodině, kde se zelenina vyskytuje sporadicky a větší část jídelníčku tvoří uzeniny a smažené pokrmy.

Výživa dětí se tak často stává významnou rodinnou investicí do budoucnosti.

Moderní zubní lékařství

Souhrn:

Klíčová slova:

Summary:

Keywords:

Současné zubní lékařství se ubírá především ve směru prevence, estetiky a biokompatibilních materiálů. Pro kvalitní výsledek v ošetření chrupu je důležitá spolupráce čtyř lidí. Ti si navzájem musí důvěřovat, spolupracovat, vzájemně si naslouchat a respektovat se. Jsou to – pacient, zubní lékař, dentální hygienistka a zubní technik. dentální hygiena, prevence, estetika, biokompatibilita

Modern dentistry

Contemporary dentistry is focused on the direction of prevention, aesthetics and biocompatible materials. e cooperation of four people is important for a quality result in dental treatment. ey must trust each other, cooperate, listen to each other and respect each other. e four are a patient, a dentist, a dental hygienist and a dental technician. dental hygiene, prevention, aesthetics, biocompatibility

MDDr. Petr Horák, DiS., DentalDual s. r. o., Náměšť nad Oslavou

Dentální hygiena

Dentální hygiena hraje roli především při prevenci kazů a chorob parodontu (obecné označení pro dáseň, zubní cement, kostní lůžko zubu a závěs ná vlákna, která spojují zub s kostí). Rozvoj dentální hygieny znamenal obrovský krok ke zdravému chrupu v naší populaci. Nejlépe je to vidět v praxi na velkých klinikách. Kliniky postupně mění složení v ordinacích, kdy na počátku naberou nové pacienty a potřebují mnoho lékařů na jejich ošetření. Po pár letech je potřeba více dentálních hygienistů, aby nadále

motivovali pacienty, upravili čištění a dočistili spolu problematická místa. Chrup s kvalitní prevencí nemá již tolik problémů s kazy. Ty pak vznikají spíše na základě chyb ve stravovacích návycích. Zubní lékař potom řeší spíše úrazy, estetické korekce, okousání chrupu a koordinuje zbylé tři členy týmu.

Přichází-li k nám nový pacient, provedeme důkladné vyšetření, vysvětlíme mu na fotografiích a rentge nech, co má v ústech za problémy, a pokud pacient souhlasí s léčebným plánem, následuje dentální hygiena, kdy se odstraní nánosy zubního kamene a pigmentů. Vyleští se zuby, aby se i pacientovi snáz udržovaly čisté. Velmi často má pacient zánět dásně, kdy je dáseň náchylná ke krvácení, což představuje

problém pro následné ošetřování chrupu. Při dnešních cenách ošetření je důležité si nachystat prostředí, ve kterém se bude sanovat chrup. Neustálé krvácení by zamezilo kvalitnímu ošetření chrupu, výplň by nedržela, nešlo by ošetřit kořenové kanálky a další. Pacient se musí především naučit čistit zuby správnou techni kou, aby chrup udržel v co nejlepší kondici a ve stavu, ve kterém může být zhotoveno kvalitní ošetření.

Pacienti často přijdou a několikrát ročně mají problémy s chrupem, pociťují bolesti, vypadne jim výplň a další. Jsou ze svého chrupu smutní, smíření s tím, že mají „špatné“ zuby po jednom z rodičů. Někdy je těžké je motivovat, protože nevěří, že zuby nemusí bolet, protože s nimi mají obtíže celý život.

dentální péče téma

archiv autora

Orální zdraví u seniorů

Stavu dutiny ústní u seniorů je věnována nedostatečná pozornost. Špatný stav dutiny ústní má za důsledek omezení stravy, která se obtížně kouše. Zdravá ústní dutina je nedílnou součástí celkového zdraví. Nejzávažnějším důsledkem nedostatečného orálního zdraví ve stáří je vznikající malnutrice, poruchy artikulace řeči a s tím související psychické poruchy.

PhDr. Mgr. Dana Klevetová, www.peceodusi.webnode.cz

Zdravá ústní dutina je významným faktorem při ovlivňování kvality života seniorů. Zvýšená prevalence zubních kazů, periodontálního onemocnění a ztráta chrupu vede k problémům se žvýkáním, k destabilizaci chronických onemocnění a má přímé důsledky na celkovou kvalitu života a pohodu jednotlivce. Senioři mají specifické problémy s orálním zdravím zvláště v oblasti péče o chrup a zubní náhrady. Vliv na stav chrupu mohou mít i další faktory jako strach z dentálního ošetření, obava

V roce 1998 vznikla v České republice Společnost preventivní stomatologie, která se zabývá vzděláváním v oblasti orální hygieny. Členství je možné nejen pro stomatology, ale i laiky, jimž není lhostejný stav jejich chrupu. Každý rok probíhají jeden až dva kurzy s názvem „Týden čistých zubů“. Můžeme tedy konstatovat, že obor stomatologie je na vyso ké úrovni a praktický zubní lékař a nová profese dentální hygienik se snaží účelně působit na širokou veřejnost a seznamovat ji se správnými návyky v oblasti orálního zdraví. Jde jen o to, pravidelně docházet na preventivní prohlídky a chtít se dozvědět více o správném čištění zubů.

Význam slin:

→ rozmělnění a zvlhčení potravy;

→ klouzavější pohyb sousta;

→ snadnější polykání;

→ chuťové vnímání přijímaných potravin;

→ rozpouštění pevných látek v potravě;

→ neutralizace tekutých látek;

→ zvlhčení dutiny ústní ke snadnějšímu vyslovování určitých hlásek.

Změny dutiny ústní ve stáří provází: → atrofie slinných žláz – v důsledku toho porucha slinné sekrece, nedostatek slin, suchost v ústech (xerostomie); → atrofie chuťových papil a oslabování chuti; → změny na sliznici jazyka; → výskyt aftů; → výskyt moučnivky – soor; → vyšší výskyt onemocnění zubů a jejich ztráta.

z bolesti při ošetření a bagatelizace stomatologického problému v sou vislosti s věkem. Onemocnění může způsobit také snížení hmotnosti seniora, čímž se zubní protéza v dutině ústní uvolňuje. Senior přijímá méně stravy, obává se uvolnění náhrady, má problémy s výslovností či cítí stud, protože špatně upevněná zubní protéza se pohybuje při jídle i při mluvení. Špatně padnoucí protéza snižuje také chuť k jídlu a může vést ke snížení příjmu potravy až k podvýživě. Funkční stav chrupu se tedy podílí nejen na výživě, ale i na psychické pohodě, sebehodnocení i aktivitě seniora.

Prioritou gerontostomatologie je zachování chrupu seniorů co nejdéle, aby nedocházelo k radikálnímu odstranění zubů, a tím i ke snížení funkčnosti chrupu, která je zásadní pro příjem potravy. Kontrola a zlepšování ústního zdraví seniorů je jedním z klíčových cílů multidisciplinárního týmu odpovědného za jejich péči.

Na základě výzkumných prací se odhaduje, že každý druhý Středoevropan má problémy s chrupem. Další výzkumy prokázaly, že téměř 95 % lidí si neumí správně čistit zuby a používat dostupné čisticí prostředky. Stále opomíjíme fakt, že správné stravovací návyky a dostatečně prováděná hygiena dutiny ústní jsou tím nejlepším vkladem pro zdravý chrup v každém věku. U starší populace není problematice dutiny ústní příliš věnována pozornost. Přitom změny zubů, sliznice jazyka a tvrdého i měkkého patra či nefunkční stav chrupu mohou být varovným signálem pro celou řadu dalších onemocnění.

Funkce dutiny ústní:

→ příjem a zpracování potravy; → rozmělnění a řádné rozkousání, polykání a posun potravy; → zřetelné vyslovování a síla zvuku řeči; → podíl na dýchání.

V současné době lze konstatovat, že 80 % starších lidí v české populaci má funkčně nevyhovující chrup (Mazánek, 2004). Nejzávažnějším důsledkem nedostatečného orálního zdraví ve stáří je vznikající malnutrice, poruchy artikulace řeči a s tím související psychické poruchy.

Naše pracoviště sledovalo v rámci mezinárodního výzkumného projektu mimo jiné také problémy orálního zdraví u seniorské populace v městských částech Praha 2 a Praha 7.

V tab. 1 jsou uvedeny vybrané problémové situace u 320 osob vyššího věku se zavedenou domácí zdravotní péčí nebo pečovatelskou službou (Topinková et al., 2004).

Péče o chrup

Jak nejlépe udržovat zdravý chrup? Správná a účelná technika čištění chrupu je zárukou celoživotního zachování vlastního chrupu. Je třeba říci, že každá ústa mají jiný anatomický tvar, přístup k samotnému čištění zubů je tedy velice individuální. Jak říkají stomatologové – nenarodili jsme se s kartáčkem v ruce, a tak se musíme učit správnému čištění zubů.

Kontrola a zlepšování ústního zdraví seniorů je jedním z klíčových cílů multidisciplinárního týmu odpovědného za jejich péči.

Nechodíte pravidelně na dentální hygienu? Několik důvodů, proč byste měli

Dentální hygiena přispívá k celkovému zdraví a pomáhá řešit řadu problémů

v dutině ústní. Proč je tak důležité věnovat se řádnému čištění zubů a péči o chrup jsme se zeptali dentálních hygienistek Kateřiny Süssové, DiS., a Veroniky Formánkové, DiS., ze stomatologického centra Šikl & Caha.

Redakce Florence

Jaký je význam dentální hygieny z Vašeho pohledu (pohledu dentálních hygienistek)?

Pravidelná návštěva dentální hygienistky je jednou z nejdůležitějších věcí, které můžeme udělat pro zdraví svých zubů a dásní. Dentální hygiena nespočívá pouze ve vykonávání činnosti preventivní, ale i léčebné a edukační. Úkolem dentální hygienistky je kromě motivace a edukace pacienta také odstranění nánosů. Tím dojde k redukci množství škodlivých bakterií v ústech a k následnému snížení rizika vzniku zánětu dásní, parodontitidy a zubního kazu. Právě pomocí

dentální hygieny můžeme těmto problémům předcházet. Dentální hygienistka se snaží změnit pacientův přístup k jeho orálnímu zdraví.

V čem se dentální hygiena podceňuje a v čem se naopak přeceňuje?

Většina lidí vnímá dentální hygienu pouze jako službu k očištění zubů, ale neuvědomuje si, že pro udržení zdravého chrupu je nezbytně nutná především domácí péče. S tím souvisí nejen motivace pacienta k jeho orálnímu zdraví, ale také výběr vhodných pomůcek a zvolení správné techniky čištění. Pacienti si často neuvědomují, že zdraví dutiny ústní může ovlivnit jejich celkové zdraví.

Je pravdou, že pokud si zuby budu správně čistit s pomocí dentální hygieny, nepotřebuji již v podstatě zubaře?

Spolupráce zubního lékaře a dentální hygienistky je klíčová, avšak pomocí dentální hygieny lze výrazně snížit jakékoli riziko vzniku onemocnění dutiny ústní. Prevence u zubního lékaře je ne zbytný proces k včasnému zachycení například počátečních kazů či úbytku kosti nebo jiných patologických nálezů, které bez rentgenových snímků nejsou zjistitelné. Důležité je zmínit i to, že k udržení zdravého chrupu nestačí pouze spolupráce mezi zubním lékařem a dentální hygienistkou, ale i snaha samotného pacienta. Aby byla spolupráce co nejefektivnější, musí

fota: Freepik, archiv Kateřiny Süssové, DiS., a Ver oniky Formánkové, DiS.

Využití umělé inteligence v prevenci proti respiračním onemocněním v České republice

Zánětlivá respirační onemocnění patří dlouhodobě k nejčastějším příčinám nemocnosti nejen v České republice, ale i ve světě. Každého jedince postihne tato infekce asi 2× ročně. Respiračními chorobami trpí osoby napříč věkovými kategoriemi. Nejčastějším etiologickým faktorem jsou viry, méně pak bakterie. V současné době se na vzniku této skupiny onemocnění podílí měnící se situace a charakter klimatických, ekologických i populačních změn spojených s budováním „světa bez hranic“ a samozřejmě je nutné zmínit výskyt nových mutací virů s následkem rychle se šířících virových epidemií.

Úvod

PhDr. Kateřina Horáčková, Ph.D., Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Ing. Zdeněk Brodský, Ph.D., Ústav podnikové ekonomiky a managementu, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice

Ing. Petr Moláček, Principal engineering s. r. o., Praha

Z historického hlediska je vhodné připomenout jednu z největších zdravotních krizí 20. století, a to španělskou chřipku. V roce 1920 se odhadovalo, že mezi jarem 1918 a začátkem léta 1919 nemoc postihla 200–700 milionů

lidí a zapříčinila úmrtí 10–21 milionů nakažených. V roce 1991 David Patterson a Gerald Pyle zvýšili odhady úmrtí na 24,7–39,3 milionů, ale Ian Mills odhalil jen v Indii počet obětí větší než

21 milionů, proto novější revize zvýšily pravděpodobnou globální úmrtnost na španělskou chřipku na 50–100 milionů osob (Reid, 2005).

Respirační infekce postihují horní i dolní část dýchacího ústrojí. Vzhledem k převládající virové etiologii patří dnes tato onemocnění do gesce lékařů prvního kontaktu. Tyto infekce jsou také nejčastější příčinou, pro kterou přichází pacient do ordinace praktického lékaře, ale i do lékárny.

personal resources

Očkování zdravotníků proti chřipce –důležité téma k diskuzi aneb chřipková sezóna klepe na dveře

Chřipka – nejprve si onemocnění definujme. Co si pod ním většina společnosti (včetně odborné) představí? Rýmu, kašel a lehce zvýšenou teplotu, tedy lehké onemocnění horních cest dýchacích, které není vážné. Zjednodušování pojmů je lidskou přirozeností a v případě chřipky to platí dvojnásob. Název chřipka se stal obecným označením pro nachlazení. Toto označení je nevhodné a dosti nešťastné.

Chřipka je onemocnění dýchacích cest, které může být komplikováno zápalem plic s nutností kyslíkové terapie nebo i plicní ventilace a v nejhorším případě může končit smrtí pacien ta. Nebezpečné je především pro rizikové skupiny obyvatel (děti do 2 let, těhotné ženy, osoby s chro nickým onemocněním srdce, plic, lidé se sníženou imunitou). V České republice zemře odhadem (přesná statistika není v ČR k dispozici)

2 500 lidí ročně. Reálné číslo však bude vzhledem k podhlášenosti onemocnění vyšší, s čímž souvisí i nedostatečné diagnostikování nemoci.

Pro srovnání – při dopravních ne hodách ročně zemře v ČR přibližně 500 osob.

Zdravotníci tvoří specifickou skupinu, která je ve vyšším riziku nákazy onemocnění chřipkou, tím i ve vyšším riziku nákazy členů vlastní rodiny a v neposlední řadě pak i ve vyšším riziku přenosu onemocnění na pacienty, které ošetřují. Proto je velmi důležité, aby byli zdravotníci před onemocněním co nejlépe chráněni. Nízká proočkovanost zdravotníků (jedna z nejnižších v Evropě) a vážnost onemocnění mě přivedly k tomu, se tématem více zabývat. Pochopit, co k této situaci vede, a zkusit najít způsoby, jakými proočkovanost proti chřipce mezi zdravotníky zvýšit.

Složení vakcíny, její účinnost a bezpečnost jsou velmi důležitým faktorem při rozhodování se o očkování. Z úst společnosti (včetně té odborné) zaznívá, že vakcína je nebezpečná, že způsobuje onemocnění samotné nebo že je neúčinná. Pojďme si tedy ozřejmit, nakolik jsou tyto argumenty pravdivé.

Přestože je vakcína proti chřipce bezpečná a dobře cenově dostupná (rizikové skupiny mají navíc očkování hrazeno pojišťovnou), je proočkovanost v ČR odhadována na pouhých 5–7 %.

Většině zápalů plic nejsme schopni předcházet očkováním. Výjimkou je zápal plic způsobený pneumokokem, zápal plic způsobený virem chřipky a dnes navíc i zápal plic způsobený virem covid-19. Přestože je vakcína proti chřipce bezpečná a dobře ce nově dostupná (rizikové skupiny mají navíc očkování hrazeno pojišťovnou), je proočkovanost v ČR odhadována na pouhých 5–7 %, o něco málo vyšší je u zdravotníků, ale i u nich je velmi nízká.

Chřipková vakcína způsobuje samotné onemocnění –toto tvrzení je nepravdivé Vakcína je vytvořena jen z části virové partikule, která sama o sobě není schopna způsobit onemocnění. V dnešní době se používají vakcíny, které obsahují informaci ze čtyř virových kmenů (dva kmeny chřipky A, dva kmeny chřipky B). Rozhodnutí o složení vakcín na další sezónu má v rukou Světová zdravotnická organizace a složení určuje vždy dle analýzy

dat z laboratoří po celém světě, které sledují kolující kmeny v populaci.

Vakcína proti chřipce nefunguje – toto tvrzení je zavádějící Chřipková vakcína je účinná v závislosti na více faktorech, ale její účinnost se pohybuje mezi 40 a 70 %. Očkování proti chřipce tedy 100% neochrání před nakažením (obdoba vakcíny proti covidu-19), chrání ale před závažným/fatálním průběhem onemocnění.

Mnoho zdravotníků spadá do jedné z rizikových skupin, která může mít těžký průběh chřipky (potřeba oxygenoterapie až ventilace). Navíc každý ze zdravotníků má okolo sebe někoho blízkého, rizikového pro komplikovaný až fatální průběh onemocnění.

Pro nadcházející sezónu chřipky bude navíc v ČR dostupná i účinnější (imunogenní) varianta chřipkové vakcíny určená pro starší populaci obyvatel, jejíž imunitní systém již obecně méně reaguje na podání vakcíny vytvořením dostatečné protilátkové ochrany (tyto vakcíny obsahují 4× větší množství antigenu).

Vakcína má často vážné nežádoucí účinky, může způsobit i smrt –toto tvrzení je nepravdivé Vakcína může mít nežádoucí účinky. Mezi nejčastější patří bolestivost po vpichu, otok či mírné zarudnutí, může se objevit teplota. Riziko vážných nežádoucích účinků je u chřipkové vakcíny 0,000006 %.

V ČR je očkování proti chřipce u zdravotníků doporučené, nikoli povinné. Jako kontrast lze uvést Spojené státy americké, kde je ve většině zdravotnických zařízení každoroční očkování proti chřipce součástí pracovní smlouvy – je tedy povinné.

MUDr. Kristýna Herrmannová, Klinika infekčních nemocí, Fakultní nemocnice Bulovka, Praha

Nepotopitelná Violet

Osudy průkopnic ošetřovatelství nebyly snadné už z podstaty doby, ve které toto povolání vykonávaly, velmi často rozvoj sesterské profese souvisí s válečnými konflikty. Vzdělávací institucí té doby byl nejčastěji Červený kříž, který zastřešoval odborné proškolení sester. Nebylo tomu jinak ani u dívky, která dostala od svých rodičů krásné jméno Violet, a letos si připomeneme 135. výročí od jejího narození.

PhDr. Bára Svátková-Kvapilová, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

Violet Constance Jessop se narodila 2. října 1887 v Bahía Blance v Argentině jako nejstarší dítě svých rodičů. Otec William a matka Katherine Kelly byli irskými emigranty. Celkem měla osm sourozenců, ovšem přežilo pouze pět. Sama byla velmi vážně nemocná, jako dítě onemocněla tuberkulózou, a i když její zdravotní stav byl vážný a rodičům lékaři nedávali žádné naděje, Violet si své místo na světě vybojovala (jako později tolikrát). Takové štěstí neměl její otec, který záhy zemřel, a matka se s dětmi navrátila do Velké Británie. Mezitím Violet pilně studovala, ovládla několik jazyků, ovšem studia musela přerušit, neboť matka vážně onemocněla a bylo potřeba se finančně podílet na zabezpečení rodiny.

V roce 1909 Violet začíná kariéru jako stevardka na lodi Orinoco a jejím prvním zaměstnavatelem se stává loďstvo královské pošty, respektive Royal Mail Line. Její píle, samostatnost, zodpovědnost, zevnějšek a trocha štěstí jí již po roce praxe zajišťuje přestup ke společnosti White Star Line, která si před pěti lety dala za cíl postavit tři nejluxusnější lodě na světě. Ředitel společnosti J. B. Ismayem spolu s fi nančníkem J. P. Morganem si nechali vyprojektovat první plavidlo, dlouhé úctyhodných 269 metrů, v proslulé loděnici Harland a Wolff a pojmenovali jej Olympic. Později spolupracovali na lodi Titanic a následně na lodi Britannic. Bohužel všechna tři plavidla, na kterých pracovala i naše Violet, se během několika následujících let potopila. Ale nepředbíhejme.

V roce 1911 v Southamptonu se chystá Violet v pozici stevardky na pátou plavbu přes Atlantik na plavidle Olympic. Během plavby se loď sráží se starým válečným křižníkem Hawke. Kapitán Olympicu Edward Smith podniká kroky, aby 20. září zabránil

Violet Constance Jessop

katastrofě, ovšem konstrukčně nedokonalá loď jen velmi neochotně akceptuje veškeré jeho příkazy. Právě značná hmotnost lodi vytváří sací sílu, s kterou kapitán Smith nedokáže nic udělat. Violet ihned pochopí, že se něco děje, na to už je zkušenou stevardkou.

Tato první katastrofa ovšem nepatřila k těm nejtragičtějším. S rozpáraným pravobokem, naštěstí nad čarou ponoru, Olympic ještě sám doplul do loděnice Harland a Wolf, kde bylo místo na jeho opravu. Nikde jinde by to ani pro její úctyhodné rozměry nebylo možné. Původně tam v ten stejný čas probíhala výstavba Titanicu, která se touto opravou pozastavila. I když byla vydána nová nařízení tak, aby k obdobným katastrofám již nedocházelo, nemohl nikdo předpokládat blížící se neštěstí.

Dne 10. dubna 1912 nastupuje Violet spolu s dalšími 17 stevardkami na Titanic směr New York, který vykonal svou jedinou plavbu. Loď dokázala pojmout přes 2,5 tisíce pasažérů

a dalších necelých 900 členů posádky. V noci ze 14. na 15. dubna 1912 narazil Titanic na ledovou kru a neštěstí bylo na světě. Velmi špatné manévrovací schopnosti gigantické lodi v kombinaci s nedostatkem záchranných člunů a chybnou konstrukcí vodotěsných přepážek dokonaly zkázu. Violet odpočívala po náročné službě a vzbudil ji příkaz dostavit se na palubu. Když bylo jasné, o jak rozsáhlou katastrofu se bude jednat, dostala Violet kvůli svým jazykovým znalostem a schopnostem rozkaz pomáhat neanglicky mluvícím pasažérům (nejčastěji z řad emigrantů, kteří chtěli začít nový život v Americe). Třeba i němohrou jim neúnavně dokola ukazovala, jak si mají obléci záchrannou vestu a jakými pokyny se řídit. Svým způsobem to byla velmi psychicky náročná práce, pokud si uvědomíme, že pasažéry, které k nástupu na záchranné čluny instruovala, směly být pouze ženy a děti. Lodní důstojník nařídil Violet, aby ukázala jedné vystrašené a nespolupracující klientce, jak na člun nastoupit. Byl to

angličtina

What does a pediatric dental hygienist do?

A pediatric dental hygienist is a spe cialized type of dental professional who works with children. They are trained to provide routine and pre ventative dental care for kids, including cleaning, sealants, fluoride treatments, and other services.

Pediatric dental hygienists must complete the same training as regular dental hygienists – they just focus on treating younger patients. is means they have to be knowledgeable about child development, behavior, and physiology in addition to standard dental procedures.

Responsibility

Pediatric dental hygienists have a wide range of responsibilities, which can include:

– explaining treatment procedures to children to ease their anxieties about visiting the dentist;

– preparing equipment for procedures, sterilizing instruments, and setting up appointments;

– cleaning teeth with specialized tools such as ultrasonic devices and hand probes; – recording observations about a child’s dental health, including notes on any infections or other problems that may require attention; – assisting dentists in treating patients by administering local anesthetics and other medications as needed; – collecting dental samples for testing to detect signs of infection or disease; – cleaning patients’ teeth using a variety of tools such as ultrasonic devices and hand probes; – educating patients about proper dental care techniques, diet and nutrition, brushing and flossing habits, and regular dental appointments.

Skills

Pediatric dental hygienists need the following skills in order to be successful:

Communication skills: Pediatric dental hygienists communicate with children and parents throughout the treatment process. ey explain procedures to children and parents and answer any questions they may have. ey also explain treatment options to parents and work with them to develop a treatment plan for their child. Empathy: Empathy is the ability to understand and share the feelings of others. Pediatric dental hygienists often work with children, who may be nervous about visiting the dentist. Having empathy for your patients can help you put them at ease and make them feel comfortable during their treatment.

Attention to detail: Pediatric dental hygienists must be able to notice small changes in their patients’ teeth and gums. ey must be able to identify any potential issues and take action to prevent them from becoming larger problems. is requires a strong attention to detail, as well as the ability to

read and interpret dental charts and other records

Patience: Pediatric dental hygienists must have patience when working with children. Children may be nervous about visiting the dentist and may need time to warm up to the dental hygienist. It’s important for pediatric dental hygienists to be patient and understanding when working with children.

Knowledge of dental hygiene: Pediatric dental hygienists should have a  thorough understanding of the dental hygiene process. is includes knowing how to properly clean teeth, gums and other dental surfaces. It’s important for pediatric dental hygienists to know how to properly clean children’s teeth because children’s teeth are smaller than adult teeth and have different surface areas.

is means that pediatric dental hygienists need to know how to clean children’s teeth thoroughly without damaging them.

SLOVNÍČEK

knowledgeable – znalý, erudovaný; dobře informovaný; zasvěcený behavior – chování; jednání; reakce to ease – zmírnit; ulevit, polevit; snížit; zpomalit; ulehčit to set up an appointment – objednat (k lékaři); domluvit schůzku probe – sonda; háček to require – vyžadovat, žádat si, potřebovat, být zapotřebí sample – vzorek; ukázka flossing – čištění zubní nití skill – dovednost, schopnost; technika in order to – aby, za účelem throughout – během celého …; po celou dobu to explain – vysvětlit, vysvětlovat, objasnit; vyložit to put at ease – uklidnit koho, uvolnit, navodit příjemnou atmosféru issue – problém; záležitost, věc chart – graf, diagram, schéma, tabulka record – záznam, zápis; protokol, doklad; evidence patience – trpělivost, strpení to warm up – osmělit se; dostat se (do tempa), rozehřát se; rozcvičit se understanding – chápavý, chápající; tolerantní; mající pochopení thorough – důkladný, podrobný, detailní; pečlivý, svědomitý properly – pořádně, řádně, svědomitě, náležitě, patřičně surface – povrch, plocha; hladina to damage – poškodit; způsobit škodu

Source: What Does a Pediatric

6× ročně  / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Kontakty pro předplatitele: Česká pošta, s. p., oddělení periodický tisk, postabo.prstc@cpost.cz, tel.: +420 800 300 302 /Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem

nevracejí.