Florence 6-13

Page 1

6/13

florence vychází pod patronací České asociace sester červen 2013 / ročník IX / 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

ODBORN Ý Č A SOPIS PRO OŠE T ŘOVAT EL S T VÍ A OS TAT NÍ ZDR AVOT NICK É PROF E SE

s. 4 / Rozhovor

s. 23 / Přehledová studie

s. 38 / Zpravodaj ČAS

V ŽIVOTĚ JE POŘÁD NA CO SE TĚŠIT

SLEDOVÁNÍ PÁDŮ U HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ V LETECH 2011–2012

XIII. KONFERENCE PNEUMOLOGICKÉ SEKCE ČAS BYLA NEJEN O ASTMATU

s. 8 / Odborné téma

SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE O PACIENTY S IMUNOSUPRESIVNÍ TERAPIÍ

ODBORNÉ TÉMA

Nefrologie časopis obsahuje recenzované články

52

RECENZOVANÉ ÄŒLĂ NKY XXXX

florence 6/13

! $ $ #

! " % ƒ +,2 0&2+? *>((= "%#6&2+? /-,'#+? /;<(1 -,"),9(5 ƒ >((B -) /0,2B * 0#.&;) %) "8? -,"" '+>'8? ƒ 5+&( '?!? -@&6-A/, &2,/0 -,*A!(5 >%#* -,%5 1 ƒ 2,'&0; +#0( +; 0#40&)&# /;<(1 #-,.0 ,+ - 0&#+0 /1.2#5 )#4&* : ,$0&* : #5 .,

. 1+ #"&! ) / . , 7 &2&6# .(1

7 . % #) 7 4 333 . 1+ !6

1

editorial florence 6/13

Ledviny jsou jako lidský pár – můžete žít i sami, ale není to ono

Z

akryj si ta záda. Nastydnou ti ledviny! Kdo z nás by někdy tohle poučení neslyšel z úst starostlivých maminek nebo babiček? A i když jde podle lékařů spíše o pověru, něco pravdy na jejich tvrzení bylo. Expozice chladu totiž může vést ke snížené rezistenci močových cest vůči infekci. Příčiny onemocnění ledvin, kterým u nás trpí podle odhadů odborníků každý desátý Čech, jsou však zpravidla jiné. A protože, jak se říká, ledviny nebolí, lidé o svém onemocnění zpravidla ani nevědí a do ordinace k lékařům se dostávají až ve chvíli, kdy je jejich nemoc natolik pokročilá, že je pro ně dialýza nebo transplantace ledvin nevyhnutelná. Včasná diagnostika by je přitom mohla těchto postupů ušetřit. Podle lékařů dramaticky stoupá i počet těch, kterým ledviny selhaly. Onemocnění ledvin přitom není nic nového. Trpěli jím a zřejmě na něj i zemřeli například slavný dánský astronom Tycho de Brahe, francouzský vojevůdce, státník a císař Napoleon Bonaparte či britský a americký filmový režisér a producent Alfred Hitchcock. Ale protože vývoj ve zdravotnictví jde neustále dopředu, možná, že i lidem se selháním ledvin se blýská na lepší časy. Letos v dubnu totiž američtí vědci předvedli uměle vytvořené biologické ledviny, které po transplantaci krysám začaly filtrovat krev a produkovat moč. Zda se začnou vyrábět a transplantovat i lidem, na to si musíme počkat. Co se však můžete dozvědět hned, je, jak se žije lidem s transplantovanými ledvinami. V tomto čísle Florence, které je kromě nefrologie zaměřené i na stomie, jsme pro vás připravili rozhovor s klinickým psychologem Mgr. Martinem Šťastným, který v roce 1989 podstoupil první transplantaci ledviny, kterou dostal od matky, a o devatenáct let později dostal druhou ledvinu od své sestry. V rámci odborných článků se dozvíte mj., v čem je specifická ošetřovatelská péče o pacienty s imunosupresivní terapií, a také kazuistiku mladé ženy s Crohnovou chorobou, které musela být vyvedena stomie. V recenzovaných článcích vás koordinátorka projektu Sledování pádů u hospitalizovaných pacientů Mgr. Dita Svobodová seznámí s výsledky studie za roky 2011–2012 a v rubrice historie se dozvíte o tom, jakým vývojem prošlo vzdělávání nutričních terapeutů za posledních 80 let. Nechybí samozřejmě ani náš kvíz o ceny a spousta dalšího. Hezké čtení!

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!

obsah

2

florence 6/13

3 / Seriál Životopis odeslán, a co teď? 4 / Rozhovor / Mgr. Martin Šťastný V životě je pořád na co se těšit 7 / Kvíz

téma čísla

Nefrologie

Pacientů s onemocněním ledvin podle zkušeností lékařů v Česku přibývá. Jedním z důvodů je i stárnutí populace, u starších lidí je pravděpodobnost onemocnění ledvin vyšší. Pacienti s chronickým selháním ledvin mají mnohem vyšší riziko předčasného úmrtí a navíc se jim výrazně zhoršuje kvalita života. Na onemocnění ledvin každoročně upozorňuje Světový den ledvin, který připadá vždy na druhý čtvrtek v březnu.

Odborné téma

8/ 11 /

8

14 / 17 / 19 /

Nefrologie Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s imunosupresivní terapií Využití imunoadsorpce při AB0 inkompatibilních transplantacích ledvin od žijících dárců Stomie Individuální přístup stomické sestry LIPOSTOM – nový pás pro stomiky Hernie v parastomální oblasti

Recenzované články

17

Zkušenosti z praxe 21 / Implantace Argus adjustable male sling z pohledu perioperační sestry v MOÚ Přehledová studie 23 / Sledování pádů u hospitalizovaných pacientů v letech 2011–2012

LIPOSTOM – nový pás pro stomiky

z dalšího obsahu

Praxe

34 / Zvyšování kvality a bezpečnosti je nezbytné Zvyšování kvality 34 a bezpečnosti je nezbytné

Pro školy 36 / Finské ošetřovatelství z pohledu české studentky

Zpravodaj ČAS

38 / XIII. konference pneumologické sekce ČAS byla nejen o astmatu 40 / Ruční ovládání koní aneb management dnešních dnů… 41 / Interní obory se sešly na konferenci v Praze

38 XIII. konference pneumologické sekce ČAS byla nejen o astmatu

Servis

43 / Řetězové transplantace plánuje IKEM letos ještě několikrát 43 / Rozvíjení principů kontinuálního zvyšování kvality péče a bezpečí pacientů v Hamzově léčebně

46

www.florence.cz Ročník IX., číslo 6, červen 2013 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 5. 2013 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia a archiv

Historie Odborníci na klinickou výživu se vzdělávají už 80 let

45 / Právo Neobvyklý úraz pacientky při hospitalizaci 46 / Historie Odborníci na klinickou výživu se vzdělávají už 80 let 48 / Lekce angličtiny

3

seriál / personalistika text: Mgr. Radka Lankašová, www.mblue.cz, foto: Profimedia

Životopis odeslán, a co teď?

Našli jste zajímavě znějící nabídku zaměstnání, odeslali jste životopis, který jsme se v minulém díle naučili psát, a máte pocit, že je hotovo? Chyba lávky. Vše teprve začíná. Musíte mít přehled, kam všude jste svůj životopis poslali. Veďte si proto evidenci, jaké společnosti či personální agentuře jste psali (inzerát si uložte, abyste se k němu mohli vrátit), na jakou pozici jste se hlásili a kdy a jakou odpověď jste obdrželi. Ptáte se proč?

P

rotože firmy komunikují s uchazeči různě. Ty skutečně profesionální vás po přečtení životopisu kontaktují a dají vám konkrétní zpětnou vazbu. Většina společností odpovídá automatickým e-mailem, ve kterém popíší jednotlivé fáze výběrového řízení a jak dlouho budete čekat na odpověď. Případně v e-mailu jasně specifikují, že pokud se vám neozvou např. do tří týdnů, znamená to, že jste v prvním kole neprošli. Nebudete tedy, bohužel, přizváni k osobnímu pohovoru. Ty neprofesionální se neozvou vůbec. Ničí si tím samozřejmě pověst a na reputaci budou muset v budoucnu vynaložit velké prostředky. Pro takovou firmu je výhodné nepracovat. Nemají-li zvládnutou komunikaci s uchazeči, jak se asi chovají k zaměstnancům. Některé společnosti jsou v reakcích velmi rychlé, dalším trvá rozhodnutí měsíce. Obrňte se proto trpělivostí. Většina uchazečů nespadá do kategorie trpěliví, ale pasivní. Posílají životopisy „na všechny strany“ a během chvíle ztratí přehled, kam všude už vlastně psali. Budete-li mít přehled a vezmete věci do svých rukou, začnou se dít téměř zázraky. Nebuďte pověstnou panenkou v koutě a nečekejte, jestli obdržíte pozvánku na schůzku. Nepřijde-li vám vyrozumění do dvou týdnů od odeslání, buďte aktivní a do firmy zavolejte. Váš telefonát může rozhodnout o tom, zda na interview budete či nebudete pozváni. A jak tedy postupovat? Před telefonátem mějte připravený inzerát, na který jste odpovídali a verzi životopisu, jenž

jste do oslovené společnosti poslali a kterou v průběhu komunikace s personalistkou můžete poslat znovu. Váš životopis se mohl ztratit a je možné, že personalistka je velmi rychlá a během rozhovoru váš životopis otevře a ihned vás pozve na pohovor. Samozřejmě musíte vědět přesný název pozice, pracovní náplň a požadavky. Buďte připraveni na mini interview po telefonu a pozvání k pohovoru, ale i na jednoznačné zamítnutí. Váš telefonát může začínat například takto: „Petra Nováková, dobrý den. Před týdnem jsem vám zasílala životopis na pozici staniční sestry. O tuto pozici mám velký zájem, proto bych se chtěla ujistit, že jste můj životopis v pořádku obdrželi. Ráda bych se také zeptala, kdy mohu očekávat případnou pozvánku na pohovor.“

V každém případě buďte vstřícní, profesionální a struční. Jestliže personalistka, případně jiná manažerka životopis ihned nenajde, zeptejte se, jestli ho máte obratem zaslat a kdy můžete zavolat znovu. Budete-li životopis posílat opětovně, uveďte opět všechny informace z předchozího e-mailu i telefonátu. V komunikaci zkrátka předpokládejte, že předchozí e-mail nedošel a že si informace z telefonu nemusí dotyčná přiřadit k vašemu e-mailu. Budoucí zaměstnavatel má díky současné situaci na trhu práce obvykle dostatečný počet odpovědí a tedy i kandidátů, ze kterých si může vybírat. Neplatí to samozřejmě pro všechny profese, někde je kandidátů nedostatek. V každém případě vyhraje ten, kdo má požadovanou kvalifikaci a předchozí pracovní zkušenosti, a pak ten, kdo nejvíc prokáže, že má o to místo opravdu zájem.

8

→ Ošetřovatelská péče o pacienty s imunosupresivní terapií

foto: Profimedia

→ Využití imunoadsorpce při AB0 inkompatibilních transplantacích ledvin

odborné téma nefrologie

Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s imunosupresivní terapií

Mgr. Marie Kolářová Klinika nefrologie IKEM, Praha

N

Hlavním úkolem imunitního systému člověka je obrana organismu proti antigenům a patogenům či pozměněným buňkám vlastního těla (nádorové buňky). Imunitní systém člověka je vybaven rozsáhlými schopnostmi reakce na nežádoucí vlivy. Přesto není v určitých případech schopen sám vybalancovat zátěžové situace, kterým je organismus vystaven. Někdy je vhodné jej v imunitní aktivitě posílit (imunopotenciace), jindy pouze obnovit vychýlenou rovnováhu (imunorestaurace).

icméně v široké medicínské problematice existují situace, kdy je vlastní obranyschopnost ve svém důsledku nežádoucí. Potlačením imunity stabilizujeme průběh řady onemocnění autoimunitního, případně chronického zánětlivého původu a také předcházíme rejekci transplantovaných orgánů, v těchto případech hovoříme o imunosupresi.

Tato léčba se používá všude tam, kde je potřeba: → zabránit odmítnutí transplantovaných orgánů a tkání; → léčit autoimunitní onemocnění nebo onemocnění, která jsou z největší pravděpodobností autoimunitního původu (např. revmatoidní artritida, roztroušená skleróza, myasthenia gravis, systémový lupus erythematodes, Crohnova choroba, pemfigus a ulcerózní kolitida);

NEFROLOGIE ODBORNÉ TÉMA

V ošetřovatelském procesu u nemocných s imunosupresivními léky hraje velký význam prevence infekcí.

→ léčit některá neautoimunitní zánětlivá onemocnění. Imunosupresiva jsou léky omezující aktivity systému obranyschopnosti, které jsou pro organismus škodlivé. Imunosupresivní vlastnosti má řada léků, například některé protizánětlivé léky označované jako nesteroidní antirevmatika. V užším smyslu patří k imunosupresivům kortikosteroidy a dále lékové skupiny zasahující nejrůznějším způsobem do imunitních reakcí. Jejich škála je dnes velmi široká. Indikaci k této léčbě musejí vždy zvažovat specialisté – ne každé stadium nemoci je pro tuto léčbu vhodné. Na klinice nefrologie IKEM podáváme imunosupresivní léky všem pacientům po transplantaci ledvin a máme v této oblasti ošetřovatelské péče velké zkušenosti.

Hygienická péče Ne všichni nemocní mají správné návyky v rámci osobní a zubní hygieny. Proto hraje v prevenci infekce významnou roli zvýšený dohled nad osobní hygienou a důslednou péčí o dutinu ústní. V osobní hygieně pacienta dáváme přednost sprše s mýdlem z dávkovače. Pacientům denně měníme ručníky a vedeme je k pravidelnému mytí rukou po použití toalety a před jídlem s používáním dezinfekce. K hygienické péči patří také péče o čistotu nehtů a vlasů.

Výživa

Specifika ošetřovatelské péče Imunosupresiva nejsou bez vedlejších účinků a rizik. Jelikož většina z nich působí neselektivně, není imunitní systém plně schopen odolávat infekcím a šíření nádorových buněk. Léky mají i další vedlejší efekty, jako je hypertenze, dyslipidémie, hyperglykémie, žaludeční vředy či poškození jater nebo ledvin. Imunosupresiva se rovněž vzájemně ovlivňují s jinými léky, čímž působí na jejich metabolismus a činnost. Specifika ošetřovatelské péče o tyto pacienty spočívají především v prevenci vzniku těchto vedlejších nežádoucích účinků.

Při léčbě imunosupresivními léky nesmějí nemocní konzumovat třezalku, grapefruity, pomelo ani výrobky, kde jsou obsaženy

foto: Profimedia

Prevence infekce V ošetřovatelském procesu u nemocných s imunosupresivními léky hraje velký význam prevence infekcí. Každá manipulace s invazivními vstupy musí být prováděna přísně asepticky, protože jde o přímý vstup do krevního řečiště a při manipulaci vzniká vysoké riziko infekce. Uzavřený systém linky nerozpojujeme, léky podáváme přes antibakteriální filtr. Převazy centrálních žilních kanyl provádíme podle současných doporučení, ale kromě běžných postupů se sestra k výkonu obléká do jednorázového ochranného oděvu a ústenky. Po odstranění starého krytí si sestra vymění rukavice a pokračuje v převazu. Obdobně postupujeme při převazech periferních kanyl, drénů a operační rány. Převazový materiál se vyměňuje také okamžitě při znečištění, zvlhnutí nebo uvolnění obvazu. Někteří pacienti mají zejména v průběhu indukční léčby v laboratorních nálezech leukopenii. Tito pacienti mají vysoké riziko přenosu infekce,

proto je izolujeme na jednolůžkový pokoj a uplatňujeme u nich bariérový ošetřovatelský proces se všemi aspekty s tím spojenými.

Jedním z účinků, který pozorují takřka všichni pacienti užívající kortikosteroidy, je dramatický vzestup chuti k jídlu. Přibývání na hmotnosti je pro mnoho pacientů vždy dlouhodobý problém. Úpravou stravovacího režimu dochází k prevenci metabolického syndromu. Při léčbě imunosupresivními léky nesmějí nemocní konzumovat třezalku, grapefruity, pomelo ani výrobky, kde jsou obsaženy. Obsahují totiž enzymy, které inhibují metabolismus imunosu-

9

14

→ Individuální přístup stomické sestry → LIPOSTOM – nový pás pro stomiky

foto: Profimedia

→ Hernie v parastomální oblasti

odborné téma stomie

Individuální přístup stomické sestry

Mgr. Iva Otradovcová Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha

K

Založení derivační stomie na trávicím nebo močovém traktu výrazně ovlivní kvalitu života nejen u pacienta, ale i u jeho blízkých – v negativním i pozitivním smyslu. Záleží na příčině, pro kterou se stomie vyúsťuje. Vhodně zvolená předhospitalizační edukace lékařem a stomickou sestrou a předoperační příprava Fast Track (pacient se nevyprazdňuje a nehladoví) minimalizují předoperační stres a motivují pacienta ke spolupráci. Plně informovaný pacient chápe souvislosti a má možnost se dostatečně psychicky i fyzicky připravit na plánovanou operaci a následnou pooperační rekonvalescenci.

aždý týden nastupuje na naši kliniku několik pacientů, u kterých je plánován operační výkon s dočasnou nebo trvalou stomií. Zvyšuje se procento těch, kteří mají dvě stomie současně (ileostomie a kolostomie). Příčinou pro vyústění stomie u mladších jedinců bývá nejčastěji Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, u starších kolorektální karcinom nebo karcinom anu. Stomická sestra provází pacienta před hospitalizací (při ambulantních konzultacích), během hospitalizace (předope-

rační a pooperační edukace k sebepéči, edukační proces), při propuštění (je garantem, že pacient je soběstačný a má vhodný stomický systém) a po operaci při ambulantních kontrolách. Je s pacientem a jeho blízkými ve velmi úzkém kontaktu.

Kazuistika Mladá žena, narozená v r. 1991, svobodná, studuje, žije s rodiči na severu Čech. Nepije alkohol, nekouří a neužívá žádné návykové látky. Váží 40 kg při výšce 149 cm.

STOMIE ODBORNÉ TÉMA

Obr. 1 / Označení (zakreslení) pro budoucí ileostomii – pro vyústění zakresleno více možností

1

2

Obr. 2 / Derivace abscesu. Opět resutura ileostomie a VAC do rány fota: archiv autorky

Rodinná anamnéza: otec – ID, pravidelně dialyzován, jaterní cirhóza, matka – pracuje, asthma bronchiale. Alergická anamnéza: pyl, prach, zvířecí srst a seno. Pacientka je od 14 let sledována a léčena pro Crohnovu chorobu tlustého střeva. Současná léčba: Humira, Pentasa, Ortanol. Poslední vyšetření na magnetické rezonanci (NMR) potvrdilo postižení celého tračníku a terminální ileum je prestenoticky dilatované. Ošetřující lékařka prezentuje nález na mezioborovém indikačním semináři. Doporučeno operační řešení – subtotální kolektomie s terminální ileostomií. Pacientka je pozvána na chirurgickou ambulanci do IBD poradny. Přichází společně s maminkou. Lékařka je podrobně informuje o možnostech chirurgické léčby, vysvětluje předoperační a nutriční přípravu, operační výkon včetně nákresu, vyústění ileostomie, pooperační rekonvalescenci a rehabilitaci na JIP i standardním oddělení, délku hospitalizace. Odpovídá na položené otázky. Pacientka s operací souhlasí, dostává seznam předoperačních vyšetření pro praktického lékaře a informace k pobytu v nemocnici, vše písemně. Následuje předhospitalizační edukace u stomické sestry – ukázka stomických prostředků, ošetřování stomie na modelu a zodpovězení položených otázek. Domů si pacientka odnáší edukační balíček se stomickými prostředky, písemné edukační materiály a vizitku s kontaktem na stomickou sestru. V den příjmu se pacientka obrací na stomickou sestru a nechává si dovysvětlit některé podrobnosti (předoperační edukace). Ráno v den operace provede stomická sestra na břiše označení (zakreslení) pro budoucí ileostomii – pro vyústění zakresluje více možností (foto 1). 0. den: subtotální kolektomie s terminální ileostomií vpravo. Pro poruchu stapleru pahýl přešit

ručně ve dvou vrstvách. Pacientka přeložena na chirurgickou JIP. Večer stoj u lůžka a sipping. Stomická sestra vybavuje pacientku stomickým košíčkem s vhodným pooperačním stomickým systémem. 1. pooperační den (POD): stomie vitální, nad úrovní kůže, hojně odvádí. Peristomální kůže je klidná. Edukace stomickou sestrou – teoretické informace, názorná ukázka celého postupu výměny stomického systému vleže, výběr vhodného typu stomického systému. Pacientka pouze sleduje sestru. 2. POD: výměna stomického sáčku vleže. Pacientka sleduje sestru. Čte si informační brožury. Učí se manipulaci s výpustí sáčku. 3. POD: překlad na standardní oddělení. Výměna jednodílného výpustného sáčku vsedě – na ileostomii i na drénu. Pacientka si chodí na WC sama vypouštět sáček. 4. POD: výměna jednodílného výpustného sáčku vstoje u zrcadla v koupelně po sprše. Pacientka provedla přípravu pomůcek a po osprchování si s dopomocí stomické sestry nalepila nový sáček. Je šikovná a manuálně zručná. 5. POD: po zakašlání dehiscence laparotomie. Těžká fasciitida. Převaz na operačním sále – derivace abscesu, nekrektomie spodiny rány a aplikace VAC systému. Pacientka zpět na oddělení, leží. Sáček nalepený stomickou sestrou po příjezdu ze sálu. 6. POD: VAC systém je blízko ileostomie, proto je aplikován jednodílný výpustný stomický sáček s vhodným tvarem podložky. Sáček musíme dobře fixovat, aby nedocházelo k nasávání stolice pod fólii VAC systému. K fixaci jsme použili flexibilní alginátové pásky. Výměny stomického systému provádíme vždy s převazem VAC systému. Další výměny stomického sáčku provádí stomická sestra individuálně. Pacientka je velmi

Příčinou pro vyústění stomie u mladších jedinců bývá nejčastěji Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, u starších kolorektální karcinom nebo karcinom anu.

15

20

ODBORNÉ TÉMA STOMIE

Pro preskripci pásu je kompetentní lékař specialista (chirurg, internista, urolog, onkolog, hematolog), ale i praktický lékař. Schválení poukazu podléhá rozhodnutí příslušného revizního lékaře. Pás je hrazen pojišťovnou v limitu 600 Kč, max. 2 ks za rok, stomik doplácí variabilní částku podle ceny konkrétního druhu pásu. Kromě pásů šitých přímo na míru můžeme jmenovat stomické pásy Ortika, Stomex, Panop, Eakin atp. Velikost parastomální kýly ovlivňuje klinické obtíže pacienta. Parastomální hernie se může manifestovat jako drobné vyklenutí břišní stěny, kdy se nevyskytují subjektivní stesky a ani péče o stomii, včetně bezpečné fixace stomických pomůcek, není ovlivněna. U stomiků, kdy je stomie retrahována, může dokonce dojít k částečné žádoucí úpravě stavu okolí stomie, která tím pádem dosahuje niveau břišní stěny a ošetřování vývodu je tak paradoxně usnadněno. Stomik pak obvykle nepotřebuje konvexní pomůcky, vkládací kroužky nebo pasty pro utěsnění pomůcky kolem vývodu. Naopak setrvání u tohoto sortimentu pomůcek může způsobit tlak na kůži v okolí stomie a tím další potíže pacienta (foto 1). Na fotografii je zobrazena stomie a rozsáhlá parastomální kýla. Krvácení z kůže kolem stomie bylo způsobeno jejím tlakovým poškozením současně s dalším faktorem, kterým bylo dlouhodobé užívání antikoagulancií a chemoterapie. Cílem je v tomto případě zhojení peristomální kůže pomocí hydrokoloidního zásypu (případně dalšího příslušenství) a vhodné stomické pomůcky. Proto byl použit velkoobjemový jednodílný sáček, jehož hydrokoloidní plocha je větších rozměrů. Hydrokoloidy jsou totiž suverénně nejlepším materiálem pro hojení peristomálních defektů a velká plocha se dobře přizpůsobuje i nerovnému terénu. Po zhojení akutního stavu se můžeme se stomikem rozhodovat o dalších možnostech ošetřování vývodu vzhledem k jeho soběstačnosti a charakteru vyprazdňování. Na druhém obrázku (foto 2) je patrná parastomální kýla, která působí prolaps nestabilní velikosti transverzostomie. V blízkosti stomie se nachází i operační a pupeční jizva, v jejichž důsledku dochází k podtékání stomických pomůcek. V tomto případě se vzhledem k požadavkům a možnostem pacienta zvolil dvoudílný systém dostatečné velikosti přírubového kroužku. Péče o stomii s touto komplikací byla zajištěna sestrou agentury domácí péče. Chirurgická léčba vzniklé parastomální kýly s sebou může nést jisté komplikace. Často bývá operační léčba posunuta až do

florence 6/13

období po ukončení např. onkologické léčby. Stomik si často na způsob života a specifika péče o stomii s parastomální kýlou zvykne. Operace se také může odložit s cílem zanoření stomie a zpevnění oslabené břišní stěny pomocí síťky. Chirurg rovněž operaci parastomální kýly ve vybraných případech neiniciuje z důvodu rizika recidivy stavu a zaměřujeme se na prevenci komplikací (uskřinutí kýly). Na rozdíl od parastomální kýly je prolaps stomatu, kdy může dojít rovněž k uskřinutí střeva, situací vyžadující okamžitou návštěvu lékaře. Prolaps můžeme považovat za jistou formu zevní herniace. Včasnou intervencí se předejde uskřinutí střeva, které se reponuje zpět do dutiny břišní manuálně, operační úpravu lze naplánovat podle vývoje stavu. Prolaps se může vyskytnout přechodně, např. při těhotenství stomičky, objevení ascitu, kašli atp. I v tomto případě jsou stomici poučeni, jak se s novou situací vyrovnat nejen z hlediska prevence, ale i například samostatné repozice stomatu. Samostatnost stomika závisí na jeho schopnostech, dovednostech (kognitivních i manuálních), případně na těchto předpokladech u blízkých osob, které o stomika pečují a pochopitelně jsou do edukačního procesu aktivně zařazeny.

Závěr Jak vyplývá z etiologických faktorů, parastomální hernii nemůžeme vždy dostatečně předcházet, ale pro prevenci je třeba udělat maximum. Opakovaná edukace, která se může zdát nadbytečná, je ale vzhledem k náročnosti zdravotního stavu stomiků po operaci a množství informací naprosto nezbytná. Stomici by měli navštěvovat osobně dispenzář stomické poradny alespoň jednou ročně a vždy při potížích. Důvodem je příležitost pro kladení otázek, které souvisejí s jejich životním stylem a životosprávou. Kromě toho se vyskytuje i celá řada nových a pro stomiky často vhodnějších pomůcek než ty, které používali v časném období po operaci.

Více o autorce Mgr. Veronika Zachová 1997: ukonč. SZŠ, Praha – všeobecná sestra; 2009: ukonč. SS – ARIP; 2000: ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství, 1. LF UK, Praha; 2005: ukonč. Mgr. studium – Učitelství odborných předmětů na SZŠ, 1. LF UK, Praha; od 2000: I. chirurgická klinika VFN Praha, sestra pro JIP; od 2002: I. chirurgická klinika VFN Praha, stomasestra

obsah

recenzované části ZKUŠENOSTI Z PRAXE 21 / Implantace Argus adjustable male sling z pohledu perioperační sestry v MOÚ

PŘEHLEDOVÁ STUDIE 23 / Sledování pádů u hospitalizovaných pacientů v letech 2011–2012

ZKUŠENOSTI Z PRAXE RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Implantace Argus adjustable male sling z pohledu perioperační sestry v MOÚ Jitka Zámečníková COS, Masarykův onkologický ústav

Petra Čermáková COS, Masarykův onkologický ústav

Souhrn / Argus sling je miniinvazivní slingová technika léčby mužské inkontinence. Principem této metody je měkká komprese bulbární uretry silikonovým polštářkem, který je zavěšen z obou stran na vrapovaném silikonovém závěsu, ten je protažen z každé strany pomocí speciálních protahovacích jehel (součást setu) nad sponou stydkou do stěny břišní, kde je zakotven a fixován silikonovými kroužky. Klíčová slova / implantace – argus páska – inkontinence – silikonový polštářek – protahovací jehly. Implantation Argus male sling adjustable in terms of perioperative nurses MOÚ Summary / Argus sling technique is minimally invasive technique available for the male incontinence treatment. The principle of the implantation method is soft bulbar urethral compression with silicone pad, which is suspended from the both sides of the silicon corrugated hinge that is pulled from each side using special stretching needles (part of set) above the pubic symphysis to the abdominal wall, where it is anchored and fixed with silicone rings. Keywords / implantation – argus tapes – incontinence – silicone cushion – stretching needles.

Úvod

Argus sling je nová metoda v léčbě mužské inkontinence. Provádí se u mužů zejména po operaci prostaty. V Masarykově onkologickém ústavu provádíme tento typ operace od konce roku 2009 a dosud jsme implantovali 23 Argus adjustable male sling.

Inkontinence je charakterizována samovolným odtékáním nebo odkapáváním moči. Nemocný si odtok moči uvědomuje, ale nemůže mu zabránit (Pacík a kol., 1996). K močové inkontinenci u mužů dochází zejména po operačních výkonech prostaty. Inkontinence má nesmírný dopad foto: archiv autorek

1 4 2

na psychiku muže a výrazně ovlivňuje kvalitu jeho života.

Instrumentárium a pomůcky

→ kontejner se základním instrumentáriem; → perineální rozvěrač; → jednorázové katetry; → balónkový katetr; → džbán; → elektrokoagulace; → šicí materiál; → flexibilní cystoskop s příslušenstvím; → fyziologický roztok; → infuzní set; → Gentamycin 320 mg.

Příprava

3

2

Nezbytná je antibiotická profylaxe. Na našem pracovišti se podává 30 minut před výkonem Augmentin 1 g i.v.

5 3

3

Recenzovali Argus adjustable male sling

1 / Argus adjustable male sling

3 / Protahovací jehly

2 / Utahováky

5 / Měřítko

4 / Silikonové kroužky

MUDr. Ivan Pavlík, MBA Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze doc. MUDr. Jan Doležel, PhD. primář Oddělení urologické onkologie, MOÚ, Brno

21

34

PREXE AKREDITACE KLINICKÝCH LABORATOŘÍ FN PLZEŇ

florence 6/13

Zvyšování kvality a bezpečnosti je nezbytné Akreditace je proces, jehož cílem je poskytování bezpečné zdravotní péče na nejvyšší možné úrovni kvality. Počet akreditovaných pracovišť neustále roste, k 1. lednu letošního roku evidovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) 57,3 % pracovišť laboratorního komplementu, která měla akreditaci podle ISO 15189 nebo absolvovala Audit II NASKL. Fakultní nemocnice Plzeň se do ověření systému řízení kvality laboratorních služeb zapojila v roce 2010. Dnes mají všechny její klinické laboratoře osvědčení o Auditu I a II NASKL a genetická laboratoř má certifikát ČIA. (Pozn.: Pro účely článku je dále v textu používán pouze termín „akreditace“.)

V

roce 2009 vyhlásila VZP jako podmínku pro uzavření smlouvy o úhradě zdravotní péče na další období doložení certifikátu ČIA nebo osvědčení NASKL o zajištění systému řízení kvality v klinických laboratořích. Proto jsme byli nuceni přijmout strategické rozhodnutí a učinit všechny kroky pro to, abychom tuto podmínku splnili, vysvětluje Mgr. Nina Müllerová, vedoucí oddělení Centra řízení kvality FN Plzeň s tím, že proces se týkal 11 laboratorních provozů. „Všechny musely nejprve projít vnitřní analýzou, která měla prokázat stav jejich připravenosti buď k získání certifikátu ČIA podle normy 15189, nebo podle národních standardů, které byly zpracovány Národním střediskem pro klinické laboratoře (NASKL),“ říká Müllerová. Příprava začala v květnu roku 2010 a na její zvládnutí měla nemocnice půl roku.

Akreditace si vyžádala tuny papírů „Byl to náročný úkol mimo jiné i proto, že naše nemocnice, která je třetí největší v republice, je rozdělena do dvou lokalit – Bory a Lochotín, takže některé laboratoře jsou v borské části (původní areál nemocnice), některé v lochotínské. Některé jsou zaměřené na kvalitativní metody, jiné na kvantitativní, což s sebou nese i trochu jiný přístup při tvorbě standardních postupů, které musejí laboratoře zpracovat, a kromě toho se liší i v odbornostech, takže nebylo možné vytvořit všechny standardy jednotně, ale laboratoře se musely rozhodnout, které postupy si vytvoří samy a které budou na celonemocniční úrovni,“ popisuje Müllerová. Po vyhodnocení časových a finančních nároků se nemocnice rozhodla pro získání osvědčení NASKL. Jako první byly vytvořeny týmy odpovědných osob, které se začaly zabývat managementem kvality v klinických laboratořích. „Byli jmenováni manažeři kvality, auditoři pro klinické laboratoře a metrologové klinických laboratoří, což jsou osoby odpovědné za vedení veškeré dokumentace, která se vztahuje k přístrojové laboratorní technice, zajišťují jejich pravidelnou kontrolu a proškolování zaměstnanců,“ pokračuje Müllerová. Jakmile byly vytipovány tyto skupiny, které tvořili zaměstnanci různých odborností, jako například zdravotní laboranti, biomedicínští inženýři, lékaři či odborní pracovníci v laboratorních metodách apod., byli všichni vyškoleni lektorem společnosti Systémy ja-

kosti s r. o. „Díky tomu se nám tu vytvořila skupina odborníků, kteří se předtím téměř neznali, a dnes jsou z nich týmy, které si vzájemně pomáhají,“ pochvaluje si Müllerová. Byly jim upraveny pracovní náplně, byl nastaven systém řízení dokumentace a vznikla celá řada nových dokumentů. Tam, kde byly nevyhovující přístroje, bylo nutné nakoupit nové, u všech ostatních byly zajištěny preventivní technické kontroly u akreditovaných servisů a kalibrace v akreditovaných laboratořích tak, aby jejich kalibrační listy prošly auditem. V lednicích, kde se dosud prováděl monitoring teploty pouhým teploměrem, byly zavedeny automatické monitoringy a na všechny tyto změny dohlížel externí poradce, který společně s manažerem kvality a Centrem řízení kvality všechny laboratoře procházel a kontroloval, do jaké míry jsou nastavené úkoly plněny. „Z těchto konzultačních návštěv vyplynulo 19 cvičných interních auditů, které prováděli naši nově vyškolení auditoři. Z nich pak vyplynulo 233 doporučení, která musela být do stanoveného termínu vyřešena,“ pokračuje Müllerová. Jedním z nejdůležitějších úkolů bylo vytvoření a úprava některých dokumentů, ať už šlo o organizační řád, příručku kvality nebo směrnice pro externí hodnocení kvality v klinických laboratořích. „Laboratorní příručky dávají externím uživatelům služeb možnost lépe se orientovat v požadavcích, které má laboratoř na provedení vyšetření. Je v nich popsáno, jakým způsobem mají být prováděny odběry, do jakých zkumavek, jaká pravidla pro transport se musejí dodržet, a další informace, které se vztahují k preanalytické části odběrů. Navíc je v nich obsažena informace o tom, jaké spektrum vyšetření laboratoř nabízí a jaké služby nabízí například z hlediska konzultace nebo z dodání výsledků,“ říká Müllerová. Na podzim roku 2010 laboratoře Auditem I NASKL prošly a získaly osvědčení.

Příprava včetně akreditace stála 5 miliónů korun „Na konci roku jsme byli spokojeni, že se nám podařilo osvědčení získat, a udělali jsme si sami vlastní zhodnocení přínosů. V každém případě se zlepšila informovanost zaměstnanců o určitých činnostech, podařilo se nám dovybavit některé laboratoře, více se konkretizovaly náplně práce jednotlivých

AKREDITACE KLINICKÝCH LABORATOŘÍ FN PLZEŇ PREXE

Koho se audit týkal → → → → → → →

Ústav klinické biochemie a hematologie; Ústav mikrobiologie; Ústav imunologie a alergologie; Transfuzní oddělení; Ústav lékařské genetiky; Šiklův patologicko-anatomický ústav; laboratoře imunochemické diagnostiky Oddělení nukleární medicíny; → laboratoře Hematologicko-onkologického oddělení; → laboratoře reprodukční imunologie Gynekologicko-porodnické kliniky; → pracoviště toxikologické laboratoře Ústavu soudního lékařství. Magda Hettnerová, redakce Florence

k věci

→ Cesta vzorků v laboratoři V laboratoři Ústavu klinické biologie a hematologie borské části FN Plzeň pracuje 26 zaměstnanců. Každý cizí návštěvník laboratoře se musí hned u vchodu zapsat. Je to prostor, kde se zapisují i zaměstnanci při nástupu do směn, laborantky si tu předávají důležité informace o průběhu směny. Informační tabule slouží k předávání všech zásadních informací vedení nemocnice nebo ústavu. Zdravotničtí pracovníci používají bílý pracovní oděv a bílý plášť obdrží také každý návštěvník. Laboratoř se skládá ze tří průchozích místností. V první a největší jsou rozmístěny analyzátory, počítače a další přístroje, v prostřední místnosti je přijímán biologický materiál a třetí místnost patří hematologii. U příjmu vzorků jsou příchozí odděleni od laborantů prosklenou přepážkou s okénkem, kterým materiál podávají. „Pracovnice, která vzorky přijme, je zkontroluje, seřadí a podá je vedle sedící kolegyni, která ze žádanek pomocí čtečky čárových kódů načte informace o pacientovi a současně pomocí optické čtečky požadované metody do laboratorního informačního systému,“ popisuje zdravotní laborantka Jaroslava Čejková. Pokud je kód špatně vytištěný nebo nalepený a nelze jej načíst, zaznamená to laborantka do laboratorního informačního systému jako „neshodu“ a napíše k ní, o jaký problém šlo. „Všechny tyto neshody se zaznamenávají a na konci každého měsíce dostanou vrchní sestry jednotlivých oddělení informace o tom, kolik neshod od nich do laboratoře přišlo. Sledujeme samozřejmě i trendy, o které neshody jde nejčastěji, a na základě toho pak přijímáme příslušná opatření,“ popisuje Mgr. Nina Müllerová, vedoucí Centra řízení kvality ve FN Plzeň. „Naším cílem je neshody maximálně eliminovat, například zavedením čárových kódů a elektronických žádanek,“ dodává. Pokud je identifikační štítek v pořádku a data se do systému načtou, vytiskne se ke každému vzorku čárový kód, kterým se zkumavky polepí, a vzorky se rozešlou buď na biochemii, nebo na hematologii. Obdobně je přijímán biologický materiál v dalších laboratořích.

fota: FN Plzeň, Magda Hettnerová

zaměstnanců a samozřejmě se zvýšila bezpečnost v oblasti zdravotní péče, protože se odhalily určité nedostatky, začaly se například sledovat neshody při příjmu vzorků do laboratoře a jednotlivá oddělení začala dostávat zpětnou vazbu, jak často k těmto neshodám z jejich pracoviště dochází,“ vyjmenovává Müllerová. Finanční náklady, které si příprava k auditu vyžádala, se vyšplhaly na částku pět miliónů korun a změny, které se v laboratořích v souvislosti s přípravou na akreditaci udály, se týkaly více než tří set zaměstnanců. Získané osvědčení má však platnost pouze dva roky, proto loni proběhl v devíti laboratořích Audit II NASKL. „V případě biochemické laboratoře Ústavu klinické biochemie a hematologie byl z provozních důvodů opakován Audit I NASKL a letos se společně s toxikologickou laboratoří Ústavu soudního lékařství připravují na Audit II NASKL,“ říká Müllerová. V květnu loňského roku navíc proběhlo v souvislosti s platností zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ještě hodnocení systému řízení kvality podle normy ISO 15 189:2007 Českým institutem pro akreditaci (ČIA) a byl udělen certifikát kvality genetické laboratoři Ústavu lékařské genetiky. V rámci zvyšování kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní péče chce nemocnice vybudovat v letošním roce potrubní poštu na transport vzorků do laboratoře v lochotínském areálu. „Nejenže se tím zrychlí transport vzorků, ale také se tím ušetří čas zaměstnanců a sníží se využívání výtahů pro transport vzorků ve prospěch transportu pacientů,“ uzavírá Müllerová. Kromě toho nemocnice své zaměstnance neustále vzdělává a pravidelně provádí hodnocení spokojenosti klientů s klinickými laboratořemi.

„Zkumavky vložíme do analyzátoru, který si ze štítku načte informace o pacientech a prostřednictvím laboratorního informačního systému i požadované metody, vzorky zanalyzuje a výsledky pošle zpět do systému,“ popisuje vedoucí úseku klinické biochemie Ing. Svatopluk Novák. Výsledky pacienta laborantka v PC zkontroluje a potvrdí, poté projdou ještě automatickou kontrolou podle předem nastavených kritérií. „Pokud nejsou tato kritéria dodržená, výsledky se zadrží a musí je zkontrolovat a potvrdit pověřený lékař ÚKBH společně pro borskou i lochotínskou část naší laboratoře,“ vysvětluje Ing. Novák. Analyzátory se podle jeho slov denně kontrolují a pravidelně kalibrují. „Máme vlastní interní kontrolu – platí, že analyzátor nesmí být spuštěn, dokud není zkontrolovaný, a pravidelně se u nás provádí i externí hodnocení kvality,“ dodává Ing. Novák. Denně tu podle jeho slov zanalyzují asi 600 vzorků krve. Cíl všech těchto postupů je jednoduchý – maximálně eliminovat chyby a maximálně naplňovat cíl nemocnice, kterým je ekonomicky úspěšná nemocnice na vysoké odborné úrovni, v níž je bezpečí, spokojenost a kvalitní péče o pacienta prvořadým zájmem.

35

36

florence 6/13

pro školy / příspěvek studentky text: Bc. Aneta Kubátová, fota: archiv autorky a Wikimedia

Finské ošetřovatelství z pohledu české studentky V rámci bakalářského studia Všeobecná sestra na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jsem ve 2. ročníku odjela na stáž do finského města Kemi, kde jsem vykonávala ošetřovatelskou praxi. Na stáži jsem strávila tři měsíce a do ČR jsem se vrátila bohatší o spoustu krásných zážitků a zajímavé poznatky z praxe.

P

rvní den jsem se seznámila se svojí mentorkou Hannele, která mě provázela po celou dobu v Kemi. Hannele byla velmi přátelská a ochotná. Během tří měsíců jsem poznala mnoho Finů a překvapili mě svou srdečností a otevřeností, i když se o nich tvrdí pravý opak, např. že jsou odměření a trvá delší dobu, než s nimi navážete přátelství. Tento „přežitek“ neplatí ani v nemocnici, protože pacienti přirozeně vnímají, když je sestry i studenti oslovují křestním jménem. Ošetřovatelskou praxi jsem začala na Health Care Unit hned druhý den po příjezdu. Nestihla jsem se ještě ani aklimatizovat na nepopsatelnou zimu (–30 °C) a nové prostředí, a už mě čekaly po-

vinnosti. Tato „ošetřovatelská stanice“ je součástí místní univerzity a slouží jako zařízení preventivního charakteru, kam si lidé docházejí v rámci primární prevence změřit např. krevní tlak, krevní cukr nebo cholesterol. Zaujalo mne, jak se lidé ve Finsku starají o své zdraví a na prevenci různých onemocnění opravdu dbají. Byl to první okamžik, kdy jsem mohla začít srovnávat finské a české ošetřovatelství a přístup obyvatel ke svému zdraví. Další oddělení, která jsem navštívila, byla chirurgie, gynekologie a ambulantní zařízení Casualty and Emergency Department. Přestože Kemi je malé město s přibližně 20 000 obyvateli, místní nemocnice na mne působila

velmi příjemným a domácím dojmem. Květinářství v přízemí nemocnice bylo pro mě jedním z mnoha překvapení a další měla následovat. Čerstvé květiny ze zmiňovaného květinářství byly téměř v každém nemocničním pokoji. V ČR je zvykem, že květiny do nemocničního prostředí nepatří, a v místní nemocnici byly náhle běžnou věcí. Dalším příjemným zážitkem byl pro mne doprovod pacienta do sprchy, při němž mě sestřička poučila, že si mám vzít gumové holínky a igelitovou „zástěru“ – abych se při sprchování pacienta nezmáčela. V porovnání s dopomocí při sprchování pacientů v ČR, kdy se s podobným přístupem nesetkáváme tak běžně, to bylo opět překvapující a příjemné. Při každém takovém příjemném zážitku jsem si kladla otázku – proč to takhle nefunguje i u nás? Podobné otázky mě provázely po celou dobu mého pobytu a týkaly se především odlišného postoje finských a českých sester k oblasti intimity pacientů, režimu a pracovního klimatu na oddělení a také supervize na odděleních.

Intimitu pacientů Finové střeží S intimitou pacientů souvisí nošení „anděla“ v nemocničních zařízeních. Myslím si, že je pod pacientovu důstojnost chodit po oddělení „oblečený-neoblečený“ a celkově být takto odhalený před ostatními pacienty. Proč je pro muže klasické pyžamo – kabátek a kalhoty na odděleních v ČR k dostání (přestože jsou většinou téměř rozebraná a většinou v jedné – nadměrné velikosti), ale pro

37

ženy zbývá pouze neforemná bílá košile a „anděl“ i v případech, kdy by pyžamo viditelně nebránilo lékařským ani ošetřovatelským úkonům? V místní nemocnici bylo zvykem dostat pyžamo pro muže i pro ženy v každé velikosti, dokonce k němu pacienti dostali při příjmu ještě ponožky a pantofle. V tamní nemocnici bylo zachování intimity pacienta přirozenou záležitostí. Na každém pokoji, mezi každým lůžkem byl například závěs. Pokud šla sestra k pacientovi vykonávat jakýkoli výkon, závěs vždy striktně zatahovala, aby měl dotyčný pacient dostatečné soukromí a byla tak chráněna jeho intimita. Přijde mi hrozné a opět nedůstojné, pokud se pacient musí ze zdravotních důvodů „vyprázdnit“ na lůžku a svou potřebu vykonávat před přítomnými pacienty na nemocničním pokoji – bez zataženého závěsu, bez jakéhokoli soukromí. Ano, pokud jsou ostatní pacienti soběstační a chodící, vyzvou se, aby na chvíli z pokoje odešli, ale co ostatní pacienti, kteří jsou také upoutáni na lůžko? V ČR se s podobnými závěsy mezi lůžky pacientů setkáváme spíše na odděleních, jako je např. JIP, ale na standardních odděleních často chybějí.

Ráno bez stresu sester a pacientů? Jde to Finové mají na odděleních úplně jinak nastavený pracovní režim, než jak je zvykem v ČR. Tomu je přizpůsobeno i tempo práce, které mají stálé a trvalé. Pracovní doba na odděleních obvykle začíná v 7 hodin ráno, kdy se pacientům v klidu rozdají snídaně (krásně upravené), a než se pacienti nasnídají, sestry si předávají hlášení. Po hlášení následuje dopomoc při hygieně a úprava pokojů. V porovnání s ranní směnou na oddělení v ČR jsem byla opět překvapená, jak klidně a bez stresu pacientů i sester to může probíhat, aby byly obě strany spokojené, tzn. pacienti měli saturované potřeby a na personálu bylo vidět uspokojení z práce. Udivilo mě také, že ve Finsku nemají 12hodinové směny, ale nejvýše 10hodinové. Když jsem sestrám vyprávěla, že v ČR na takové směny chodíme běžně, nedokázaly si představit, jak může sestra skloubit svou práci například s vyzvednutím dětí ze školky.

Vlevo nahoře: část Health Care Unit (Stanice zdravotní péče) Vpravo nahoře: nemocniční chodba na oš. jednotce Dole: standardní nemocniční pokoj

Supervize na odděleních Na každém oddělení jsem měla přidělenou sestru, která byla mojí mentorkou a pod jejímž dohledem jsem vykonávala praktické výkony. Před ukončením praxe na oddělení se vždy konalo hodnocení, kterého se účastnila již zmíněná Hannele (mentorka celé mé praxe), mentorka z oddělení a já, kdy jsme si společně vyměnily názory na vzájemnou spolupráci. Nebylo pro mne zvykem, aby byl na zpětnou vazbu od studenta kladen takový důraz. Měla jsem možnost ohodnotit spolupráci s mentorkou z oddělení – hodnotila jsem např. vzájemné porozumění v angličtině, ale i to, zda jsem se od ní mohla naučit pracovat s novými pomůckami atd. Tento způsob hodnocení jsem vnímala jako velmi objektivní, protože jsme společně pracovaly téměř každý den, a opět se velmi lišilo od hodnocení praxe v ČR. I když se situace už zlepšuje, stále se během své praxe setkávám s tím, že jsem v jejím závěru hodnocena staniční nebo vrchní sestrou, přestože jsme se při daných výkonech setkaly málokdy, což osobně

nevidím jako příliš efektivní v rámci svého profesního a osobního rozvoje.

Závěr Přála bych si, aby získané poznatky byly jednoho dne aplikovatelné i na našich odděleních, jako například zmíněná intimita pacientů. Nasbíraných zkušeností si velmi vážím a výjezdy studentů na podobné stáže mohu jen doporučit. Získané zkušenosti se budu snažit použít ve své budoucí ošetřovatelské praxi, protože uspokojení z poskytnuté péče a především spokojeného pacienta považuji za důležitý motivační prvek, bez kterého si nedokážu své budoucí zaměstnání představit.

Bc. Aneta Kubátová studentka magisterského programu Ošetřovatelství, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

zpravodaj

florence 6/13

ČAS

XIII. konference pneumologické sekce ČAS byla nejen o astmatu nětlivých léků, hovořila MUDr. Novotná ve svém druhém sdělení. Přítomné seznámila s klinickými projevy, diagnostikou i léčbou pacientů s AIA. Tento typ astmatu vzniká většinou v dospělosti, mívají ho častěji ženy a bývá provázen chronickou rinosinusitidou, nosní polypózou a častými exacerbacemi. S kazuistikou právě takové pacientky s AIA s výše uvedenými fenotypy vystoupila Eva Kašáková ze společnosti Lerymed spol. s r. o., Praha.

XIII. konference pneumologické sekce ČAS se konala 13. dubna v Kongresovém centru Nemocnice Na Homolce a zúčastnilo se jí 80 sester z České republiky a Slovenska.

P

rvní část konference měla téma Astma ve zvláštních situacích. Pozvání k aktivní účasti přijala MUDr. Bronislava Novotná, Ph.D., z Alergologické ambulance Interní gastroenterologické kliniky FN Brno, která se problematice astmatu v těhotenství, což bylo i náplní jejího sdělení, věnuje již mnoho let. Ve své přednášce uvedla, že více než 12 % žen má v těhotenství astma. Léčba astmatu v těhotenství je stejná jako mimo ně. U dvou třetin žen se v těhotenství změní jeho tíže a podle toho je třeba léčbu upravit. Obecně platí, že astma se má léčit nejmenší možnou dávkou léku, která je udrží pod kontrolou. Pro těhotné astmatičky je důležité dodržovat režimová opatření, samozřejmostí by mělo být nekouřit, nepřerušovat léčbu kontrolujícími (preventivními) antiastmatiky, astma častěji kontrolovat a dostatečně léčit exacerbace. Kazuistiky dvou těhotných astmatiček, které byly hospitalizovány pro akutní exacerbaci astmatu, připravily Bc. Vierka Szijártová a Mgr. Alžběta Machálová z KP a F – JIS, UNB Ružinov v Bratislavě. O astmatu indukovaném aspirinem (AIA) u osob, které trpí nesnášenlivostí kyseliny acetylsalicylové a ostatních nesteroidních protizá-

Obézních astmatiků přibývá

XIII. konference pneumologické sekce ČAS se konala v Kongresovém sále Nemocnice Na Homolce

foto: Profimedia

38

Obezitou u astmatiků se ve své přednášce zabýval prim. MUDr. Viktor Kašák (Lerymed Praha), který byl již tradičně i odborným garantem konference. V České republice trpí obezitou 30 % dospělé populace a stále se zvyšuje počet dětí a mladistvých, kteří jsou obézní nebo mají nadváhu. Obezita a zvláště obezita abdominální a nadváha jsou rizikovým faktorem pro vývoj astmatu zvláště u žen. Obézní astmatici mají nižší ventilační hodnoty, vyšší výskyt komorbidit a horší odpověď na léčbu inhalačními kortikosteroidy. Obezitu u astmatiků je nutno diagnostikovat, monitorovat a léčit, ovšem nejlepší by bylo jí předcházet. Kazuistiku pacientky s astmatem po bariatrické operaci připravila Monika Macháčková ze společnosti Lerymed Praha, která úvod své přednášky věnovala možnostem chirurgické (bariatrické) léčby obézních pacientů. Primář Kašák pak pokračoval sdělením o plánovaných chirurgických výkonech u pacientů s astmatem. Chirurgický výkon v celkové anestezii přináší u pacientů s astmatem zvýšené riziko respiračních komplikací, proto je nutné předoperační astmatologické vyšetření včetně spirometrie, předoperační příprava pacienta a preventivní podání systémových kortikosteroidů v den operace. Pro bezpečný průběh chirurgického výkonu u astmatických pacientů je nezbytná komunikace mezi pacientem, praktickým lékařem, astmatologem, internistou, anesteziologem a chirurgem, která zatím nefunguje tak, jak by si naši pacienti zasloužili. První část konference uzavřela Jana Chrudimská z Dětského oddělení Nemocnice Na Bulovce, která si připravila kazuistiku dětského pacienta – astmatika, který trpěl refluxní chorobou jícnu (GERD), což je častá komplikace astmatu nejen v dětském věku.

ZPRAVODAJ ČAS

fota: Eva Kašáková

Odborným garantem konference byl již tradičně prim. MUDr. Viktor Kašák ze společnosti Lerymed spol. s r. o.

Na konferenci přijelo 80 sester z ČR a SR

CHOPN ze všech úhlů pohledu Druhý blok přednášek byl věnován chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Zahájil jej MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., z Plicní kliniky FN Hradec Králové, který přítomné seznámil s novým doporučeným postupem pro diagnostiku a léčbu CHOPN v ČR, jehož je hlavním autorem. Ve své druhé přednášce se věnoval nové klasifikaci a léčbě CHOPN. Obecné přednášky byly doplně-

Plzeň / 24.–25. duben 2013

Sestru Jindřišku Pavlicovou ocenili lékaři Zásluhou Jindřišky Pavlicové se v roce 1973 zapojily československé nefrologické sestry do evropské asociace EDTNA/ERCA.

Není tak časté, aby lékaři oceňovali sestry. A přece se tak stalo. V rámci významné akce 12. Jan Brod Memorial Lecture, která se konala ve dnech 24.–25. dubna 2013 v Plzni, udělili lékaři čestné členství v České nefrologické společnosti Jindřišce Pavlicové.

ny výsledky dvou průzkumů nové kombinované klasifikace CHOPN z praxe. První se týkala hospitalizovaných pacientů s CHOPN a prezentovali ji Mgr. Zuzana Varjasiová a MUDr. Štefan Laššán z UNB Ružinov v Bratislavě. Druhá byla sondou z terénního pneumologického pracoviště a týkala se ambulantních pacientů s CHOPN, s jejími výsledky posluchače seznámila Eva Kašáková. Závěr konference patřil sestřičkám z Plicní kliniky FN Hradec Králové. První dvě, Zlata Hýsková a Jitka Grundová, se věnovaly fenotypické léčbě CHOPN, konkrétně endobronchiální volumredukci, která spočívá v bronchoskopickém zavedení chlopně do průdušek a používá se u pacientů s CHOPN, kteří mají těžkou formu emfyzému plic. Tímto intervenčním bronchoskopickým zákrokem se pacientům mimo jiné zlepší plicní funkce, zvýší se možnosti jejich denních aktivit a zvýší se tolerance fyzické námahy. Zavádění endobronchiální chlopně měli posluchači možnost sledovat na videu, kterým autorky doplnily teoretickou část. Pro pacienty s CHOPN je velmi důležitá pulmonální rehabilitace. Vrchní sestra Plicní kliniky FN Hradec Králové Bc. Jana Kollarová proto přítomné seznámila s rehabilitačním programem pro tyto pacienty, který probíhá na jejich pracovišti od roku 2006, trvá 8 týdnů a absolvovalo ho již více než 300 pacientů s CHOPN. Po obou blocích se rozvinula zajímavá diskuze, z čehož je patrné, že prezentovaná témata posluchače zaujala. Eva Kašáková, předsedkyně pneumologické sekce ČAS

Bylo to poprvé, kdy se sestře dostalo významného uznání za dlouholetou činnost v oblasti nefrologie. V rámci slavnostního aktu zazněl výčet nejdůležitějších aktivit, které Jindřiška Pavlicová ve svém profesním životě vykonávala. Především byla vyzdvižena její činnost v letech 1971–1988 ve funkci staniční sestry hemodialyzačního střediska v tehdejší Fakultní nemocnici a poté IKEM – v dialyzačně-transplantačním centru. Ve své funkci proškolila desítky sester v teorii i praxi nefrologické a dialyzační ošetřovatelské péče a byla též školitelkou začínajících lékařů. Doposud se tak k ní hlásí nejen sestry, ale i řada lékařů. S lékaři dále spolupracovala v oblasti klinické, vědecké, výzkumné, organizační a výukové činnosti a jako členka výboru Československé nefrologické společnosti

Obezita a zvláště obezita abdominální a nadváha jsou rizikovým faktorem pro vývoj astmatu zvláště u žen.

JEP a předsedkyně nefrologické sekce sester se významně účastnila národních i mezinárodních aktivit. Při slavnostním aktu bylo připomenuto i to, že její zásluhou se v roce 1973 československé nefrologické sestry zapojily do evropské asociace EDTNA/ERCA, a vyzdviženo bylo i její spoluautorství na první učebnici pro specializační studium v nefrologii a její neutuchající aktivita, která přetrvává i do současnosti. Ocenění za celoživotní přínos v nefrologii předala Jindřišce Pavlicové jménem výboru České nefrologické společnosti prof. MUDr. Sylvie Dusilová Sulková, DrSc., MBA. Za nefrologické sestry paní Jindřišce Pavlicové blahopřejeme. Bc. Jindra Kracíková, předsedkyně nefrologické sekce ČAS

39

44

SERVIS

anketa Přistupujete k obézním pacientům stejně jako k handicapovaným?

33 % / Ano 66 % / Ne * Anketní otázka pro příští měsíc zní: Kdo je podle vás nejvíc ohrožen nemocemi z povolání? Hlasovat můžete na našich webových stránkách www.florence.cz a na našem facebooku. Výsledky uveřejníme v příštím čísle Florence.

florence 6/13

nice v Praze, a JUDr. Karel Hlaváček z advokátní kanceláře JUDr. Petra Šustka, Ph.D. Témata všech sdělení byla zaměřena na kvalitu a bezpečí pacientů a pojetí řízení procesů v následné péči. Velmi zajímavé byly příspěvky z oblasti ošetřovatelské péče, v níž se razí trend zjednodušení procesu vedení ošetřovatelské dokumentace, většího využívání získané odbornosti všeobecných sester ve smyslu vydefinování ošetřovatelského problému a jeho záznamu do ošetřovatelské dokumentace, což se dá označit jako „návrat ke zdravému rozumu“.

Akreditovaných zařízení bude v Pardubickém kraji víc Hamzovu odbornou léčebnu pro děti a dospělé čeká v letošním roce již třetí reakreditační šetření. První certifikát kvality získala v roce 2004 jako první zařízení následné péče v ČR. Díky tomu má bohaté zkušenosti s kvalitou poskytovaných

služeb a zajištěním bezpečí pacientů. Zásadním předpokladem tohoto procesu je nikdy nekončící práce na rozvoji kvality, kontinuální vzdělávání zdravotnických pracovníků a empatický a lidský přístup k pacientům. V Pardubickém kraji však nebude brzy jediným zařízením, které tento certifikát vlastní. Předposlední týden v dubnu přistoupily nemocnice zajišťující akutní péči v Pardubickém kraji k podpisu smlouvy s ředitelem SAK MUDr. Davidem Marxem, Ph.D., v rámci projektu Akreditace – posun k vyšší kvalitě nemocnic aneb kvalita nemocniční péče v Pardubickém kraji. Jak je vidět, na relativně malém prostoru jednoho kraje tak budou Hamzovu léčebnu následovat další zařízení, která získají značku kvality a rozšíří tak nabídku kvalitně poskytovaných služeb nejen obyvatelům svého regionu, ale i občanům ze vzdálenějších míst. Mgr. Dita Dušková, manažer kvality

nové knihy * Kniha s označením náš tip je podrobněji recenzována na našem webu. / www.florence.cz

EMOČNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ 2., doplněné a aktualizované vydání / Peter Pöthe / Grada Publishing, 168 s., 249 Kč / Renomovaný český autor MUDr. Peter Pöthe předkládá čtenářům řadu nosných a inspirativních psychoanalytických objevů. Formou napínavého čtení se snaží předat co největší množství informací z oblasti psychoanalýzy dětí a dospívajících, vývojové psychologie a psychiatrie, věnuje se terapii i diagnostice. Vše doplňuje příklady ze své praxe. Publikace je zaměřena především na psychiatry, psychoterapeuty, sociální pracovníky, pediatry, pedagogy, vychovatele a učitele mateřských škol, ale v mnohém obohatí i rodiče dospívajících dětí.

SOCIÁLNÍ PÉČE O SENIORY / Martina Hrozenská, Dagmar Dvořáčková / Grada Publishing, 192 s., 269 Kč / Kniha je určena studentům sociálně-zdravotnických oborů a profesionálním pracovníkům z řad pomáhajících profesí, kterým by měla pomoci k získání vhledu do problematiky péče o seniory. Jádro knihy tvoří popis cílové skupiny a její charakteristika v duchu holistického přístupu k člověku, popis specifik práce a komunikace s touto cílovou skupinou a popis fungování systému sociální péče určené seniorské populaci. Obsah knihy vychází z českých a slovenských reálií, ale je doplněn i o poznatky ze zahraničí. Díky tomu koresponduje s trendy celoevropské sociální ochrany občanů. Publikaci doplňují případové studie, které dokreslují teoretickou část.

PORUCHY METABOLIZMU VODY A ELEKTROLYTŮ S KLINICKÝMI PŘÍPADY

APLIKOVANÁ FORENZNÍ PSYCHOLOGIE

/ Otto Schück / Grada Publishing, 160 s., 349 Kč /

/ Ingrid Matoušková / Grada Publishing, 304 s., 399 Kč /

Publikace tohoto autora, který je jedním z našich nejznámějších nefrologů, je moderně pojata a pojednává o typických poruchách vodního, elektrolytového a acidobazického metabolismu, které je nutno řešit v každodenní klinické praxi. U každého případu je uveden rozbor a jeho řešení, diagnostické a léčebné možnosti a připojena je i nezbytná teorie, potřebná k pochopení postupu. Knihu ocení internisti, lékaři ARO, nefrologové, intenzivisti a samozřejmě medici.

Tato kniha je v současnosti první a jedinou publikací na našem trhu, která se zabývá nejen základními tématy a otázkami aplikované forenzní psychologie, ale také oblastmi interdisciplinárními, zejména trestněprávní, kriminalistickou a kriminologickou problematikou. Kniha je strukturována podle základních témat řazených abecedně, přičemž jednotlivé kategorie zahrnují nejen meritorně psychologické poznatky, ale i témata z uvedených hraničních oblastí.

45

právo text: JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Bc. Eva Kučková

Materiál EU uvádí, že 8–12 % hospitalizovaných pacientů utrpí během hospitalizace nějakou újmu. Této skutečnosti odpovídá povinnost poskytovatelů zdravotních služeb registrovat, evidovat a věnovat pozornost nežádoucím událostem, které při poskytování zdravotních služeb vznikly. Pozornost je věnována zejména úrazům pacientů. Požaduje se jejich pečlivé vyšetření, zjištění a odstranění skutečností, které k úrazu vedly, odstranění možných rizik poranění a zejména pak odškodnění pacienta a potrestání těch, kteří chybným postupem úraz zavinili. Zdravotní služby jsou poskytovány diferencovaně, což znamená, že pacient je vyšetřen a ošetřen zdravotnickými pracovníky příslušného oboru, a to podle závažnosti zdravotního stavu na lůžku standardního oddělení, jednotce intenzivní péče (JIP) nebo na lůžku anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO), která jsou na potřebnou péči materiálně, technicky a zejména personálně vybavena. Překlad z jednoho oddělení na jiné je často pacienty a zejména jejich rodinami přijímán negativně, i když je indikovaný a medicínsky správný.

Skutkový stav – záznam o nežádoucí události Dnes v pondělí 11. 3. 2013 se ve 14.30 hodin dozvěděla pacientka při pohovoru s lékařem, že má být v příštích dnech přeložena na jiné oddělení. Poté byla tenzní, agresivní, na oddělení mlátí rukama do zdi, nábytku i do podlahy. Medikaci na zklidnění odmítá, ošetření rukou odmítá, lékaře odmítá. V 17 hodin přišla na sesternu a požadovala ledový obklad, na pravé ruce měla hematom, udává bolestivost, volán lékař. Dle ordinace lékaře RTG a chirurgické vyšetření, při kterém byla diagnostikována uzavřená zlomenina jiných částí předloktí. Přiložena SF. Pacientka na oddělení led odmítá, analgetika odmítá.

foto: Profimedia

Neobvyklý úraz pacientky při hospitalizaci

Diskuze Překlad na jiné oddělení téhož poskytovatele zdravotní péče je postup standardní a děje se tak vždycky, když pominul medicínský důvod pro hospitalizaci na stávajícím oddělení a vznikl kvalifikovaný medicínský důvod k překladu, protože ještě nepominul důvod, který indikoval hospitalizaci, a pacient ještě nemůže být propuštěn do domácí péče. Pacient, u dětí jejich zákonný zástupce, dává při přijetí souhlas s hospitalizací v nemocnici, nikoliv souhlas s hospitalizací na konkrétní stanici nebo oddělení. Proto bylo dostačující, že lékař a sestra pacientku informovali o plánovaném překladu, a to dostatečně dopředu. Pokud sestra poté, co lékař pacientku informoval, s ní ještě o překladu sama jednala, nelze tento postup hodnotit jinak než pozitivně. Sestra nepřekročila svou pravomoc, i když problém je, že jednání bylo beze svědků a jeho obsah a formu nemůže nikdo doložit. Sestra správně nabídla pacientce, když viděla její nepřiměřenou reakci, že zavolá lékaře a podá ordinované uklidňující léky. Pacientka obojí odmítla, sestra proto akceptovala její rozhodnutí. Diskutabilní bylo, zda neměl být volán lékař, i když to pacientka odmítala, protože její afekt byl poměrně intenzivní. Ve prospěch sestry však mluvila skutečnost, že afekt rychle odezněl. Některé skutečnosti uváděné v záznamu („mlátila rukou do nábytku a podlahy“)

se sestra dozvěděla, až když za ní pacientka přišla v 17 hodin s požadavkem ošetření ruky. I tehdy sestra postupovala správně, když zavolala lékaře, který indikoval RTG vyšetření, jež odhalilo zlomeninu, a pacientka byla bez prodlení ošetřena sádrovou fixací. V záznamu Nežádoucí události je uváděn pouze „hematom“ – bylo by vhodné uvést jeho velikost a lokalizaci. Záznam „hematom na pravé ruce“ nemá dostatečnou vypovídající hodnotu. RTG vyšetření prokázalo zlomeninu konkrétní kosti bez výraznějšího posunu úlomku – zlomena v metakarpu pravé ruky. Záznam, že byla diagnostikována „zlomenina jiných částí předloktí“, je zavádějící. Sestra pacientku v době od 14.30 do 17 hodin opakovaně kontrolovala a sledovala její psychický stav, což pacientka potvrdila. Záznam o skutečnosti, že se již chová přiměřeně, však sestra neučinila.

Závěr Sestra nepochybila, když s pacientkou hovořila o překladu na jiné oddělení. Když zjistila možné poranění ruky, bez odkladu informovala lékaře a podle ordinace zajistila ošetření. Pacientce se věnovala a její stav kontrolovala. Pacientka si způsobila poranění sama, bez cizího zavinění, a po vysvětlení problému rodina upustila od žádosti o odškodné a potrestání zaměstnanců oddělení. Toto neobvyklé poranění pacientky bylo obsahem semináře na oddělení.

Poučení Je nutné, aby vždy, když dojde ke skutečné změně zdravotního stavu, nebo je jen podezření na změnu zdravotního stavu, zejména pokud je k horšímu, informovala sestra lékaře, a to i když si to pacient nepřeje. Při změně stavu musí sestra provést kontrolu a udělat byť jen krátký, ale výstižný záznam, který dokládá, že kontrolu skutečně provedla.

46

florence 6/13

historie text: Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice v Praze, foto: Profimedia

Odborníci na klinickou výživu se vzdělávají už 80 let Nutriční terapeuti, dříve dietní sestry, se vzdělávají už skoro osmdesát let. Od samého počátku šlo o samostatný obor studia, který byl původně koncipován jako speciální vzdělávací program pro dospělé. Byl velmi prakticky zaměřený a organizovaný na klinickém pracovišti.

V

roce 1934 byla založena Vyšší škola pro vzdělávání dietních pracovnic v Praze, která byla propojená s IV. interní klinikou prof. MUDr. Bohumila Prusíka. Na této klinice probíhala praktická část výuky. Cílem této školy bylo vychovávat samostatné pracovnice v oboru dietetiky. Absolventky získaly kvalifikaci pro úpravu výživy nemocných podle pokynů ošetřujícího lékaře a pro organizaci a řízení její výroby. V prvním roce studovalo na škole 14 studentek. Věhlasní lékaři, jako např. doc. Karásek, Patočka, Richter či Švejcar, jim přednášeli první rok bezplatně. Studium pak bylo ještě o jeden semestr prodlouženo. Kromě češtiny se tu vyučovaly i počty a lékařské a praktické předměty. V roce 1937 se škola přejmenovala na Vyšší školu praktické dietetiky (VŠPD). Studium již trvalo dva roky a bylo zakončeno absolutoriem. Podmínky k přijetí

nebyly vůbec jednoduché. Uchazečky musely mít zvládnuté 4 třídy měšťanky nebo střední školy, k tomu dvouletou ženskou odbornou školu, jeden rok vyšší školy a půlroční až roční praxi ve vaření. Během tří let školu absolvovalo 45 žen. Za druhé světové války, během okupace, pracovaly studentky na I. interní klinice prof. MUDr. Kristiána Hynka a poté na II. interní klinice prof. MUDr. Josefa Pelnáře. Ačkoli byly během protektorátu vysoké školy uzavřeny, VŠPD se podařilo zachovat jako nezbytné pomocné pracoviště II. interní kliniky prof. Antonína Vančury. Znalosti, které musely absolventky mít, byly obdobné dnešním potřebám – sestavit odpovídající pokrmy podle potřeb pacientů a sestavit a propočítat zvláštní diety a úpravy jídelních rozvrhů po dobu rekonvalescence u propuštěných pacientů. V roce 1943 byl z budovy školy vytvořen lazaret

a škola se přestěhovala do Vyšší školy dívčí ve Vodičkově ulici, kde fungovala skoro 60 let. Teorie se zpočátku vyučovala v jiných školních budovách. Po revoluci v roce 1948 byl realizován návrh prof. MUDr. Josefa Charváta, DrSc., zakladatele III. interní kliniky LF UK v Praze, a prof. MUDr. Bohumila Prusíka, DrSc., z IV. interní kliniky v Praze, aby se pro potřeby školy využily dietní kuchyně na jejich bývalých klinikách. Prostory na Charvátově klinice se ukázaly být vhodnější, a tak se ke stávajícím dvěma místnostem doplnila ještě jedna, která sloužila pro administrativní činnost. Tak to zůstalo na dalších skoro 50 let, kdy byly kuchyně využívány pro praktickou výuku studentek.

Zájem o dietní sestry muselo podpořit až ministerstvo O absolventky však nebyl v praxi zájem. Z 96 jich získalo zaměstnání v nemocni-

47

cích a léčebných ústavech jen 27. Teprve když po roce 1948 vydalo Ministerstvo zdravotnictví výnos, v němž doporučilo zdravotnickým zařízením v Čechách, na Moravě i na Slovensku přijetí absolventek, podpořilo jejich uplatnění. Když pak v roce 1949–50 získala Vyšší škola výživy – větev klinické dietetiky vlastní budovu ve Školské ulici 15 v centru Prahy a byla uzákoněna jednotná škola, bylo zahájeno čtyřleté studium oboru dietní sestra, který se kromě Prahy vyučoval také v Brně a Bratislavě. Studentky byly ke studiu přijímány v patnácti letech na základě doporučení a stejně jako nyní studovaly předměty jako např. dietní vaření, biologie, chemie a další obory se zvláštním důrazem na nezbytnou, přímo lékárnickou přesnost a přísnou hygienu. U uchazeček o studium byla požadována trpělivost, takt a láska k člověku – tedy vlastnosti, které jsou pro práci zdravotníka zásadní, ale dnes už součástí přijímacích řízení nejsou. V roce 1949 bylo možné studovat obor dietní sestra už na deseti místech v republice. Krátce existovala i větev pro hospodářské vedoucí, ale ta byla v roce 1950–51 zrušena. V souvislosti s potřebami praxe také několikrát vzniklo a zase zaniklo přidružené vzdělávání dospělých, a to kombinovanou formou studia při zaměstnání. V roce 1955 se v tomto oboru začali vzdělávat i lékaři. V 6. ročníku studia jim bylo do výuky zařazeno studium léčebné výživy. Na to následně navázala i postgraduální forma studia, která byla určena nejen lékařům v oblasti léčebné výživy v lázních a nemocnicích, ale i dietním sestrám zařazeným jako vedoucí pracovnice.

Vysoké školy obor dlouho odmítaly O šest let později byl v rámci třetí pětiletky stanoven požadavek na další zvyšování kvalifikace dietních sester po postgraduálním vzdělávání a praxi v oboru se zaměřením na vedoucí funkce. V roce 1962 byl vypracován perspektivní dlouhodobý plán vývoje dietetiky v ČSSR v souladu s faktem, že dietetika byla celosvětově považována za léčebnou metodu, bez níž nelze zajistit racionální a komplexní provádění

léčebné péče. Byl vznesen požadavek na vytvoření ekvivalentu vysokoškolského studia podle návrhů Karlovy univerzity v Praze. Vzhledem k častému nezájmu lékařů o tento druh léčby bylo požadováno doplnit lékařům dietologii do výuky a byl vznesen požadavek na atestaci z oboru přeměny látek a výživy pro dietology. Nově byl koncipován systém školení pro dietology, specializační studium pro dietní sestry a výuka byla rozšířena o nástupní praxe v lázních a zařazení specifik lázeňské výživy do výuky praxe ve školách. Na to navázalo i nové členění funkčního zařazení dietních sester do tří stupňů. Nejvyšším byly organizátorky, které působily např. v lázních světového významu nebo ve velkých nemocnicích. U nich se předpokládalo samostatné vedení provozů po všech stránkách, včetně kvalifikace pro vzdělávání a odborné vedení. Jejich platové ohodnocení se pohybovalo na úrovni hlavních sester. Druhým stupněm byly vedoucí dietní sestry OÚNZ, lázeňských provozů a ústavů. Pokud osvědčily schopnost vést příslušné stravovací provozy, byly zařazeny jako vrchní sestry. Ostatní dietní sestry byly platově ohodnoceny jako zdravotní sestry a ty z nich, které se osvědčily a byly iniciativní, byly vybírány pro vedoucí funkce. Požadavkem doby bylo umožnit jim nástavbovou vysokoškolskou specializaci, stáže v cizině, práce ve výzkumu a vytvoření funkce krajské odbornice. Bylo třeba zabránit odlivu pracovníků a vytvořit podmínky nezbytné pro rozvoj oboru. V roce 1974 byly na 15. sjezdu dietních pracovníků formulovány požadavky na zajištění systematického postgraduálního vzdělávání, které do té doby plnily pouze celostátní sjezdy. Tím byly vytvořeny podmínky pro zajištění pravidelného systému doškolování, včetně doškolování profesorek zdravotnických škol, které posléze realizoval nově vytvořený Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. Pod novým názvem Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) plní tuto funkci dosud. Po roce 1990 došlo v souvislosti s novou koncepcí postgraduálního vzdělávání nelékařských zdravotnických oborů ke změně dosavadní formy dlouhodobé

přípravy na pomaturitní specializační studium. Obor dietní sestra bylo možné studovat pouze na třech školách v Praze, Brně a v Bratislavě. V roce 2004 se změnil název profese dietní sestra na nutriční terapeut/ka a došlo k historicky prvnímu rozdělení kvalifikačního studia na dvě úrovně – na profesi nutriční asistent, kterou vykonávají absolventi střední zdravotnické školy (ukončeno maturitní zkouškou), a na profesi vzdělávanou v pomaturitním studiu na Vyšší odborné škole zdravotnické, která je zakončená absolutoriem a absolvent získává titul diplomovaný nutriční terapeut. Od tohoto roku se také začal zvyšovat počet škol, které tuto profesi vzdělávají. Současně bylo možné zvolit si i kombinované formy studia.

Historie se znovu opakuje Od roku 1992 se skupina odborníků snažila iniciovat vznik tohoto studijního oboru i na vysokých školách. Ty to však i přes argumenty podpořené mezinárodními kvalifikačními parametry a vývojem zdravotnictví neustále odmítaly. Teprve v roce 2008 se podařilo dosáhnout otevření prvního vysokoškolského studia bakalářské úrovně na 1. lékařské fakultě UK v Praze. S rozvojem zájmu o problematiku výživy se v posledních dvou letech zvyšuje zájem o akreditaci tohoto studia i na dalších vysokých školách (nyní je toto studium akreditováno na pěti VŠ a další dvě o akreditaci usilují). V současné době je tento obor možné studovat jak na VOŠ, tak na VŠ a vývoj dále směřuje k vysokoškolské formě studia. Lze konstatovat, že kruh se uzavírá – péče o stravu a nutriční zajištění pacienta od plánování hospitalizace či operačního výkonu přes hospitalizaci až po ambulantní péči je požadavkem doby a potřebou komplexní zdravotní péče. Managementy zdravotnických zařízení však nechtějí zaměstnat odpovídající počet nutričních terapeutů, případně je v důsledku úsporných opatření propouštějí. Proto víte-li o kvalitní nutriční terapeutce/terapeutovi, držte se jich! Jak pro Vaše pacienty, tak pro Vás a Vaši rodinu budou dříve či později nepostradatelnými a ušetří Vám nejen mnoho peněz, ale i náklady na řešení komplikací onemocnění.

48

florence 6/13

na příťtě

personĂĄlnĂ­ inzerce

TĂŠmata příťtĂ­ho Ä?Ă­sla budou:

UrgentnĂ­ medicĂ­na Jak vypadĂĄ jeden den zĂĄchranĂĄĹ™e pracujĂ­cĂ­ho u zdravotnickĂŠ zĂĄchrannĂŠ sluĹžby? DoÄ?tete se v příťtĂ­m Ä?Ă­sle.

IntenzivnĂ­ pĂŠÄ?e

DĂ­tÄ› a pĂŠÄ?e o nÄ› DĹŻleĹžitou roli ve vĂ˝voji dĂ­tÄ›te hraje i sprĂĄvnĂĄ výŞiva. Ta je zĂĄkladem pro jeho optimĂĄlnĂ­ rĹŻst, zdravĂ­ a psychosociĂĄlnĂ­ vĂ˝voj.

IntenzivnĂ­ medicĂ­na patří mezi hlavnĂ­ obory akutnĂ­ pĂŠÄ?e, kterĂŠ vyĹžadujĂ­ velkĂŠ nĂĄroky jak po strĂĄnce odbornĂŠ, tak po strĂĄnce psychickĂŠ a fyzickĂŠ zĂĄtěŞe oĹĄetĹ™ujĂ­cĂ­ho nelĂŠkaĹ™skĂŠho personĂĄlu.

VĂ?CE POZIC KDP NADÄšJE s. r. o. přijme na vĹĄechna svĂĄ pracoviĹĄtÄ› fyzioterapeuty a vĹĄeobecnĂŠ sestry pro domĂĄcĂ­ pĂŠÄ?i (ÄŒeskĂĄ LĂ­pa, Kladno, Most, Praha, Roudnice n. L., ĂšstĂ­ n. L.). PoĹžadujeme: osvÄ›dÄ?enĂ­ k vĂ˝konu zdravotnickĂŠho povolĂĄnĂ­ bez odbornĂŠho dohledu, samostatnost, spolehlivost, kladnĂ˝ vztah k prĂĄci se seniory, Ĺ™idiÄ?skĂŠ oprĂĄvnÄ›nĂ­ sk. B. NabĂ­zĂ­me: odbornou a zajĂ­mavou prĂĄci v rĂĄmci domĂĄcĂ­ pĂŠÄ?e, odpovĂ­dajĂ­cĂ­ finanÄ?nĂ­ ohodnocenĂ­, 5 tĂ˝dnĹŻ dovolenĂŠ. NĂĄstup moĹžnĂ˝ ihned (HPP, VPP). Kontakt: e-mail: info@kdpnadeje.cz, tel.: 773 784 374.

CHYB� Và M LIDI? Pro zasílåní svÊ personålní inzerce vyuŞijte naťi e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂˆOĂ“ QĹźFLMBEƉ t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂˆOFL t 5MVNPĹ˜FOĂ“ t .VMUJNFEJĂˆMOĂ“ TMVäCZ < 5 > < . > < & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

INCONTINENCE DURING PREGNANCY Why is incontinence present after childbirth? During delivery, the abdominals and the muscles in the pelvic floor are under extreme pressure. The muscles weaken and if they are not exercised, there is no chance for them to regain their original strength and flexibility. That is why women may experience incontinence (involuntary loss of urine) after childbirth. This is a common condition after spontaneous delivery and the probability of experiencing it grows with the diďŹƒculty of the delivery. However, in 90% of cases urination adjusts within six months after childbirth at the latest. Nurse:

The check-up went well. Is there anything else you want to know? Patient: Well, you can’t imagine how bad I feel because of the urine loss. I feel like an elderly person. I know the elderly often have such problems, but me? Nurse: A lot of women experience involuntary loss of urine during and after pregnancy. I know it is uncomfortable,

but it can get better if you exercise pelvic floor muscles regularly both now during pregnancy, and immediately after giving birth. Patient: And how am I supposed to exercise with such a belly? I’m afraid it will hurt the baby. Nurse: Don’t worry, it won’t. The exercise is very easy. Lie down on your back and pull your legs tight to each other. Relax your pelvis and pull the rectum, perineum and vagina upward. You should keep this position for a few seconds. At the beginning, repeat the exercise ten times. Gradually, you should increase the number of repetitions. Patient: I see. I didn’t know that it was necessary to exercise the muscles, although it is quite logical, since the baby puts pressure on them. Nurse: If you are interested, I know that most expectant mothers attend special exercise classes, which are suitable for both before and after childbirth. The exercise is specifically designed to help strengthen the pelvic floor muscles. In addition, it is a great way to relax.

Patient: That would be nice; I don’t think I would be into doing exercise at home. And do you know where it takes place? I would like to try it. Nurse: Yes, here are some leaflets. Have a look and you’ll see. Patient: Wonderful! Thank you very much! Nurse: You are welcome. We are looking forward to your next visit. Have a good time. Patient: Thank you, you too! SLOVNĂ? ZĂ SOBA to weaken → zeslĂĄbnout, ochabnout to regain → zĂ­skat zpÄ›t involuntary → nechtÄ›nĂ˝, nedobrovolnĂ˝, samovolnĂ˝ however → ale, avĹĄak, nicmĂŠnÄ› to adjust → upravit se at the latest → nejpozdÄ›ji elderly → starĹĄĂ­, postarĹĄĂ­ to hurt → ublĂ­Ĺžit, bolet gradually → postupnÄ› to attend → navĹĄtÄ›vovat, chodit (do kurzu) suitable → vhodnĂ˝ in addition → navĂ­c, dĂĄle to be into something → bĂ˝t pro nÄ›co nadĹĄenĂ˝ to take place → konat se leaflet → letĂĄk, letĂĄÄ?ek you are welcome → nenĂ­ zaÄ? look forward to → těťit se na nÄ›co

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz / Redakce: Jana PĹ™ecechtÄ›lovĂĄ, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ™edsedkynÄ›, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ›na HomolkovĂĄ, Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ˜editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Bc. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Alexandra ManovĂĄ, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, Josef MĂźller, tel.: + 420 730 169 422, e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 572, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ™edplatnĂŠ: ÄŒR: POSTSERVIS, oddÄ›lenĂ­ pĹ™edplatnĂŠho, PodÄ›bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ™edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / ÄŒasopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ› (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK ÄŒR-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ™etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ™enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ příspÄ›vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013

XXXX RECENZOVANÉ ČLÁNKY

! "

! " # #

! "#$%& ' ( ( ) * ( (+ ,

- ( . , / 0 ,

5 ( + , ( .( 0

1 2 ( , 34 , , 0 6 ( + , + 7 , 0 + 8

# 9 :4 ;3 36! < ="$ $&# "> 7 9 (

? ,

53

PRO-21-2013

Serenoae extractum

O

K

BOLE

60

T

T

O

K

30

BOLE

Pro bezstarostnou jĂ­zdu! =NUiFHQi LQIRUPDFH R SÄ?tSUDYNX Prostamol uno 6ORĂŚHQt Serenoae extractum (9––11:1) 320,0 mg v 1 mÄŒkkĂŠ tobolce. ,QGLNDFH MikĂžQt REWtĂĽH SÄœL EHQLJQt K\SHUSOD]LL SURVWDW\ , D ,, VWXSQÄŒ. 'iYNRYiQt 1x dennÄŒ 1 mÄŒNNRX WRERONX SR MtGOH =DStW GRVWDWHĂžQĂŞP PQRĂĽVWYtP WHNXWLQ\ .RQWUDLQGLNDFH PÄœecitlivÄŒORVW QD VORĂĽN\ SÄœtSUDYNX 1HĂŚiGRXFt ~ĂżLQN\ 9]iFQÄŒ VH PRKRX Y\VN\WQRXW ĂĽDOXGHĂžQt REWtĂĽH QDSÄœ WODN Y ĂĽDOXGNX S\Uy]D VODEp ÄœtKiQt QDX]HD %DOHQt 30 a 60 mÄŒkkĂ˝ch tobolek. 'UĂŚLWHO UHJLVWUDFH %HUOLQ &KHPLH $* 0HQDULQL *URXS %HUOtQ 1ÄŒmecko. 5HJ ĂżtVOR 94/437/00-C 'DWXP SRVOHGQt UHYL]H 9. 5. 2012. PÄœtSUDYHN MH Y\GiYiQ L EH] OpNDÄœskĂŠho SÄœHGSLVX D QHQt KUD]HQ ] SURVWÄœedkĤ veÄœHMQpKR ]GUDYRWQtKR SRMLĂŁWÄŒnĂ­.

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.