6/17
ODBOR N Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y
červen 2017 / ročník XIII
florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz
časopis obsahuje recenzované články seriál
Jak zvládat chutě na sladké? rozhovor
Být sestrou v USA znamená být hrdý na svou profesi odborné téma
Transport pacienta s ECMO – první zkušenosti ZZS LK, p. o. z konferencí
Praha přivítala XXIV. ročník Jiráskových dnů
Odborné téma
Intenzivní péče a urgentní medicína 37
Tescí ub Floc Zapojte se do testovacího klubu Florence a testujte s námi vybrané produkty Jak teváí roít? → Každý měsíc otestujeme jeden produkt → Pět vybraných z vás se podělí o své zkušenosti s produktem s ostatními čtenáři → Člen klubu získá testovaný produkt jako bonus
Každý 50. zíá dáový íčk od Man Gil Cffe
Registrujte se na:
testovaciklub@florence.cz
Luxusní dárková krabička od Mountain Gorilla Coffee obsahuje špičkovou arabicu Mount Elgon a mléčnou čokoládu Ndakasi 55%. Vše je bez jakýchkoli umělých příměsí a chemických „zlepšovadel“. Tímto krásným dárečkem uděláte radost nejen svým blízkým, ale přispějete i na záchranu horských goril. Část výtěžku bude zaslána organizaci Gorilla Doctors, která pečuje o tato vzácná zvířata přímo v jejich přirozeném prostředí. Pořadí pro získání dárku určuje čas přijetí registrace. Každý se může registrovat poze 1×. Změna dárku vyhrazena. Akce platí do vyčerpání zásob.
obsah
editorial
florence 6/17
Pozor na „faraonovu pomstu“ i kufr od auta
N
ejen prozářené sluncem a plné pohody jsou letní měsíce, které už stojí za dveř mi. Během léta se čekárny a ordinace lé kařů plní lidmi, kteří to například přehnali se sluncem, z dovolené si kromě suvenýrů přivezli i střevní potíže anebo si v parném létě uhnali nachla zení. Nejvíce však zdravotníky zaměstnávají úrazy. Ty jsou způsobeny nejen únavou z horka, ale logicky především tím, že v létě se lidé více věnují zahradni čení, sportování, cestování a dalším oblíbeným čin nostem. A nebezpečí číhá všude. Dokladem toho je například basketbalista Lionel Simmons, který si na přelomu let 1990/1991 přivodil akutní zánět šlach rukou, ovšem nikoli hraním bas ketbalu, ale hry Nintendo Game Boy. V novinových archivech se můžeme dočíst také zprávu z roku 2004 o sportovci Adamu Eatonovi, který si sám zabodl nůž do břicha. Nehodlal však spáchat sebevraždu, ale sna žil se rozbalit obal nového DVD. Golfista Kasey Keller zase tak šikovně otevíral kufr od auta, že si vyrazil přední zuby. A kuriózní pojistnou událost řešila také jedna britská pojišťovna, od níž žádal odškodné muž se zlomeným nosem. Zlomil si ho sám tak, že se ces tou na zastávku autobusu díval po krásných mladých ženách v plavkách a přitom přehlédl prosklenou stěnu zastávky, do níž narazil. Jak je vidět, léto je zkrátka plné nástrah. A aby chom se na ně připravili, rozhodli jsme se věnovat toto červnové číslo našeho časopisu tématu inten zivní péče a urgentní medicíny. Kromě článků na tato témata, jako například jaká jsou specifika komunika ce s pacientem v resuscitační péči nebo jaké zkuše nosti má liberecká záchranka s transportem pacienta s ECMO, se v něm dočtete například i rozhovor se se strou, která žila a pracovala několik let v USA, či zprá vy z mnoha odborných konferencí, které se v uplynu lých měsících konaly. Přeji vám hezké čtení a krásné a bezpečné léto.
10
Specifika komunikace s pacienty v resuscitační péči
poděkování 2 Kolegyním a kolegům z IKEM 4 seriál Jak zvládat chutě na sladké?
rozhovor Být sestrou v USA znamená 6 být hrdý na svou profesi
odborné téma
urgentní medicína, intenzivní péče 10 Specifika komunikace s pacienty v resuscitační péči 14 Transport pacienta s ECMO – první zkušenosti ZZS LK, p. o. 16 Zajištění průchodnosti dýchacích cest u morbidně obézního pacienta v neodkladné péči
z konferencí
20 Čtvrt století výuky ošetřovatelství oslavili absolventi 3. LF UK v Karolinu 21 Chirurgové a perioperační sestry se sešli na Moravě už po devatenácté 22 Sestry oslavily svůj svátek společně s Edith Piaf 23 Na řeckém Rhodosu se konal evropský kongres perioperačních sester 23 Motol hostil XXI. konferenci pneumologické sekce ČAS 24 Ústí nad Labem hostilo Brodovy dny 25 Praha přivítala XXIV. ročník Jiráskových dnů
historie 26 Vzdělávání sester specialistek v perioperační péči
právo 29 Jak se nenechat nachytat na náhradní volno 30 personální inzerce 31 angličtina
Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz
www.florence.cz Ročník XIII., číslo 6, červen 2017 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2017 Foto na titulní straně: Profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis
Soutěž na straně
2
seriál
florence 6/17
část 5. Sladkosti
Jak zvládat chutě na sladké? Sladkosti do jídelníčku většiny z nás patří. Obliba sladké chuti je vrozená a jen opravdu malá část populace má to štěstí, že jí sladké vůbec nic neříká. Chuti na sladké se dá ale často předejít a každodenní mlsání trochu omezit. Jak na to, si řekneme na následujících řádcích. Pokud však sladkosti milujeme, nemá smysl si je zcela odpírat, a to ani pokud se třeba zrovna snažíme zhubnout.
C
o tedy způsobuje chutě na sladké a jak to řešit? Chuť na sladké může být dána fyziologicky, a to v případě, že náš jídelníček není vyvážený, vy bíráme si nevhodné potraviny ane bo jíme nepravidelně.
Nepravidelný režim Pokud téměř celý den nejíme, or ganismus je vyhladovělý a večer nám to dá řádně najevo. Určitě to znáte, přijdete domů po celém dni, kdy jste se nestíhali pořádně na jíst, a sníte vše, co vám přijde pod ruku. Pokud budete jíst pravidelně a nebudete žádné jídlo vynechávat, měly by takovéto chutě na sladké odeznít. Bude vám pak stačit běž ná večeře, po které už žádné mlsání nebudete potřebovat.
Nevhodná skladba jídelníčku Kromě pravidelného režimu je dů ležitá i správná skladba jídelníčku. Měli byste se vyvarovat zejména po
4
travin s vysokým glykemickým inde xem, které rozhoupou hladinu cuk ru v krvi a brzy po jejich konzumaci bude opět následovat hlad. Nejčas těji pak sáhnete právě po sladkém. Mezi potraviny s vysokým gly kemickým indexem patří například bílé pečivo, sladké limonády, někte ré fastfoodové pokrmy nebo právě sladkosti. Častou chybou je také vynechává ní sacharidů či velmi nízký energetic ký příjem. Tělu zkrátka bude energie chybět a bude se o ni hlásit, a to prá vě v podobě chuti na sladké (obr. 1).
Často je na vině spíše psychika I když je náš jídelníček perfektně vy vážený, neznamená to, že se nás ml sání netýká. Velmi často má jedení sladkostí příčinu spíše psychického rázu, kdy sladkosti jíme jen ze zvyku, nudy nebo fungují jako řešení stresu.
Nevhodné návyky Při mlsání je často na vině pouhý návyk. Uvaříme si kávu a automatic ky saháme po sušence či zákusku, po obědě musí následovat dezert
a k filmu patří tabulka čokolády. Jedná se o tzv. klasické podmiňo vání, kdy jsme se naučili na různé spouštěče (např. zapnutí televize) reagovat jídlem, podobně jako se Pavlovovi psi naučili reagovat slině ním na zablikání světýlka (obr. 2). Ale tak jako jsme si návyk za ně jakou dobu zažili, je možné ho i po stupnými krůčky odbourat. Nesnažte se však měnit vše naráz, to většinou vydržíte jen krátkodobě a k nevhod nému návyku se po čase opět vrátíte. Proto postupujte raději pomaleji. Sice vás čeká delší cesta, ale tyto malé úspěchy povedou k trvalé změně.
Vnitřní podněty Situací, které řešíme konzuma cí sladkostí, je celá řada. Klasicky se jedná o stresové situace, které mohou být vyvolány různými okol nostmi. Může to být důležitá pra covní schůzka, pracovní pohovor, zkouška nebo i naprosto banální záležitost, která je nám z nějakého důvodu nepříjemná. Sladkosti jsou rychlým prostředkem, jak ve svém těle na chvíli vyvolat blažený po
fota: autorka
Ing. Hana Málková, STOB
seriál
cit a slast. Bohužel, jak je tato cesta rychlá a jednoduchá, tak je i dost krátkozraká. Stresová situace nasta ne znovu a znovu a jediným únikem, který umíme, je sáhnout po slad kém. Sladkosti milujeme a zároveň si je často odpíráme. Tím se dostá váme opět do stresu, který zajídáme sladkým, a tak to jde stále dokola. Pokud se vás tento problém týká, doporučujeme vám psychologicky zaměřený on-line kurz Hubnutí na míru se STOBem, kde budete systematicky pracovat na tom, abyste se naučili zvládat typické situace bez zbytečného jídla navíc a díky tomu třeba i zhubli. Více informací na www.stob.cz. Abyste se naučili řešit stresové situace jinak než jídlem, řiďte se tě mito pravidly: → Odstraňte sladkosti ze svého dosahu. → Dodržujte pravidlo, že ve stavu nejvyššího rozrušení nebudete napětí uvolňovat jídlem, ale pů jdete na chvilku dělat něco jiné ho. Napětí, které budete proží vat, nemůže růst donekonečna a s časem bude klesat i bez kon
zumace jídla, vyčkejte tedy ve stavu nejvyššího rozrušení pár minut a s chladnou myslí najdete rozumnější řešení (obr. 3). → Pokuste se místo mlsání najít ji nou příjemnou činnost (půjdete na procházku se psem, zavoláte přítelkyni, nebo kdo to umí, vy užije relaxačních technik). Oproti stresovým situacím můžeme postavit naopak příjemné chvilky a pohodové okamžiky, které si ještě umocňujeme dobrým jídlem. Může to být večerní pohoda u televize, setkání s kamarádkou, chvilka čtení oblíbené knížky. I k těmto situacím často konzumujeme nějakou slad kou dobrotu, ale proč vlastně? Není naše tělo už dost spokojené? Zase se ve většině případů jedná o pouhý zvyk, který není nezvratný. Zkuste příště raději s kamarádkou vyrazit do divadla nebo ještě lépe na pro cházku nebo nějaký sport.
Vnější toxické prostředí Jsme obklopeni prostředím, které nás neustále láká něco konzumo vat. Už když ráno vyrazíte do práce
Potraviny s vysokým glykemickým indexem rozhoupávají hladinu cukru v krvi a brzy po jejich konzumaci následuje hlad
1
hladina cukru v krvi
potravina s vysokým GI potravina s nízkým GI
hlad
hlad
a procházíte kolem pekárny, ze kte ré se line vůně čerstvě upečených koláčků, kdo by odolal? V kavárně dostanete ke kávě sušenku, kterou bezmyšlenkovitě sníte, přece ji tam nenecháte. Po příchodu do práce se k vám rozbíhá kolegyně a při náší čokoládu, kterou automaticky spořádáte, i když jste na ni třeba ani neměli chuť. Snažte se těmto podnětům nepodléhat, v první řadě je odhalte, uvědomte si je a pak se postupně učte jim odolávat. Trénuj te vědomé jedení a nejezte bezmyš lenkovitě vše, co je vám nabídnuto.
Sladkosti není třeba vylučovat Jsteli milovníky sladkého, občas si je plánovaně bez výčitek dopřej te a pomalu si je vychutnejte. Je to určitě lepší volba než si je zcela zakazovat. Snažte se však sníst jen menší množství a zbytečně se ne přejídat. Vybírejte si kvalitní výrobky, kte ré si opravdu vychutnáte. Snažte se vyhnout bezmyšlenkovitému sně dení něčeho, co vám ve výsledku ani nepřineslo žádný požitek. Zkus te jíst opravdu vědomě, pomalu a soustřeďte se na chuť jídla. A pře devším si uvědomte, že vám stačí jen malé množství. Množství, které sníte, je často určeno velikostí ba lení, proto si vybírejte raději menší balení, jednotlivě balené bonbony nebo si například sladkost dejte do mrazáku a vyndejte si vždy jen tolik, kolik chcete sníst. První sousta jsou vždy ta nejlepší, další už jsou jen setrvačnost, která je po chvíli často následována pocity viny a těžkostí v žaludku.
čas
2 vrozený nepodmíněný reflex
3
emoce
podmiňování
naučený podmíněný reflex
emoce
čas
čas
Kde získat další informace? Zapojte se do projektu Prožij rok zdravě na www. stobklub.cz. Po celý červen zde budete dostávat informace, jak dostat pod kontrolu sladkosti ve vašem jídelníčku, jak neřešit stres jídlem, jak připravit zdravé pohoštění na oslavu a mnoho dalších praktických rad. Internetový projekt Prožij rok zdravě probíhá po celý rok 2017, projekt je jedinečný v tom, že kromě teorie učí především praxi. Každý měsíc na účastníky čeká jiné téma (v červnu Měsíc zdravého mlsání, v červenci Měsíc zeleniny, v srpnu Měsíc pitného režimu atd.). Projekt je pro všechny zdarma a kromě toho, že uděláte něco pro své zdraví, můžete vyhrát i hodnotné ceny. Více informací na www.stobklub.cz.
5
rozhovor
florence 6/17
Být sestrou v USA znamená být hrdý na svou profesi V našich podmínkách se to zdá téměř jako sci-fi – pracovat jako sestra, která je velmi dobře finančně ohodnocena, jejíž práci považuje společnost za prestižní, a proto je na ni náležitě hrdá, která má možnost flexibilní pracovní doby s dostatkem pomocného personálu, takže má čas na práci u pacienta... A přesto existuje místo, kde všechno výše uvedené platí. Jsou to Spojené státy americké (USA), jak potvrzuje PhDr. Magda Hubner, vedoucí oddělení vzdělávání v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze, která v USA několik let žila a pracovala.
Magda Hettnerová, redakce Florence Jak jste se k práci v USA dostala? Provdala jsem se za Američana, takže jsem s ním v roce 2006 odešla do USA, kde jsme žili a pracovali až do roku 2015, kdy můj manžel ode šel do důchodu. Pak jsme se vrátili zpět do ČR.
Co jste k tomu potřebovala? V každém státě, kde jsem pracovala, jsem si musela opatřit licenci. USA tvoří celkem 50 států, ale některé státy si ty licence vzájemně uzná vají, což pro mě znamenalo úlevu, protože třeba novomexická licence byla transformována do licence ve státě Maine. Ale třeba v Massachu setts ji neuznávali. Tzv. „compact“, což je vzájemné uznávání licencí mezi některými státy USA, ulehčuje sestrám proces nástupu do zaměst nání při stěhování. To stačilo k tomu, aby vás uznali jako sestru i v USA? Ne. Před tím, než tuto licenci získáte, musíte kontaktovat „kreditní komisi“ (Commission of Graduates of Fo reign Nursing Schools – pozn. red.), která porovnává vaše vzdělání s tím americkým. Ověřuje i vaši licenci v zemi, odkud pocházíte, a vaši ja
6
Během svého života v USA pracovala PhDr. Magda Hubner v celkem čtyřech státech
zykovou znalost. Teprve poté vydá jakýsi certifikát, kterým potvrzuje, že máte vzdělání odpovídající tomu jejich. S tímto certifikátem pak musí te oslovit ošetřovatelskou komoru ve státě, v němž chcete žít a pracovat, a ta vás pošle složit národní zkoušku NCLEX, kterou musí složit každý, kdo chce v USA pracovat jako sestra. V čem ta zkouška spočívá? Je to licenční zkouška, která není v kompetenci jednotlivých států, ale platí pro všechny. Každý, kdo v USA studuje jakýkoli ošetřovatelský pro gram, je na ni cíleně připravován po celou dobu studia, protože ta zkouška je velice náročná. Skládá se v testovém centru, v jedné místnos ti na počítači, který vám náhodně pokládá otázky, vyhodnocuje vaše odpovědi a podle toho vám pokládá další otázky těžší a těžší. A když zjis tí, že něco nevíte, začne vás v tom „koupat“. Ke složení této zkoušky se musí každý registrovat a zapla tit poplatek, který byl za mých časů
200 dolarů. U počítače sedíte zhru ba čtyři až šest hodin a odpovídáte na jednu otázku za druhou. Mohu říci, že jsem ve svém životě zažila už hodně věcí, ale zkouška NCLEX patřila k těm nejhorším. Jak to? Bylo to náročné především proto, že nešlo jen o to zodpovědět otázky z ošetřovatelství a zaškrtnou jasnou odpověď A, B nebo C. Ta zkouška není jen o obsahu, ale hlavně o for mě, takže si musíte dostat pod kůži způsob, jakým jsou otázky formu lované, a umět na ně odpovědět. V podstatě více než vaše odborné znalosti testuje vaše kritické myšle ní a schopnost umět se samostatně a rychle rozhodnout. Je tam třeba otázka typu: Kterého pacienta na vštívíte jako prvního po svém ná stupu do služby? A máte tam uve dené čtyři typy pacientů a vy v tom hledáte nějakou logiku a snažíte se najít správnou odpověď. A právě tohle je to, na co americké ošetřo
fota: archiv PhDr. Magdy Hubner
Kde všude jste pracovala? Jako první jsme odešli do Wiscon sinu, ale vzápětí jsme díky manže lově práci procestovali několik států USA. Byli jsme v Novém Mexiku, Massachusetts a v Maine. Během doby, kdy jsme bydleli v Novém Me xiku, jsem navíc krátce pracovala na tzv. cestovní kontrakt ještě v Texasu. Všude jsem byla tzv. „staff nurse“ neboli řadová sestra.
rozhovor
Praxe by vás nezachránila? Myslím, že ne. V USA dají více na vzdělání než na praxi. Raději při jmou vzdělaného člověka, kterého praktické věci sami naučí, než člo věka, který má sice třeba 25 let pra xe, ale vzdělání mu chybí.
vatelské školství studenty připravu je, ale u nás to ještě chybí. Takže já jsem dnem i nocí ležela v knihách, než jsem se k té zkoušce vůbec od vážila jít. Nakonec jste ji složila a co bylo pak? Když už ji jednou složíte, tak vám ji už nikdo nevezme. O licenci si musí te žádat v každém státě, do něhož se přistěhujete, ale o zkoušce NCLEX už nikdo nikdy pochybovat nebude.
Na jakých odděleních jste pracovala? Během svého profesního života jsem většinou pracovala na endo skopii asi ve třech nemocnicích. Práce spočívala v tom, že jsem pa cienty připravovala před výkonem, asistovala jsem u endoskopie, podá vala intravenózně medikaci během výkonu a samozřejmě jsem zajišťo vala i jejich „recovery“ po výkonu na odpočívacích lůžkách. Nějakou dobu jsem pracovala i na oddělení, které mu se říká PACU (post anesthesia care unit), tedy pooperační jednotka, která byla v tomto případě kombino vaná s oddělením jednodenní chi rurgie. A ačkoli se tomu říkalo jedno denní chirurgie, tak se zde přijímali prakticky všichni pacienti ke všem chirurgickým výkonům. Následně odešli na výkon, aby se pak vrátili na tuto pooperační jednotku, kde se probrali. Pokud byli po větších vý konech, byli odesláni na standardní oddělení či JIP, a když po menších, jako například operaci kýly nebo žlučníku, zůstali tam pár hodin a byli propuštěni. Takže třeba po operaci žlučníku odcházeli za nějakých osm hodin domů. A třetí oddělení, na kte rém jsem pracovala, byla diagnostic ká radiologie, kde jsem připravovala pacienta pro radiodiagnostické výko ny a u výkonu asistovala.
A co celoživotní vzdělávání? Samozřejmě, v každém státě je to jiné, ale zpravidla licence platí dva roky a pak se musí žádat o její obno vu a zaplatit poplatek, který může být od 75 do 200 dolarů. Za dva roky musí sestra nasbírat určitý počet kreditních bodů, jejichž počet se také liší stát od státu. Někde je to patnáct, jinde dvacet nebo i čtyřicet. Diplomy o jejich absolvování se nemusejí ni kam posílat, ale státní ošetřovatelská komora si vždycky vybere náhodně pár jedinců a u nich provede důklad ný audit. Nejen tedy, že chce před ložit všechny doklady o absolvova ných kurzech, ale ten dotyčný musí ještě na každý z nich napsat jakési zdůvodnění, proč si ten kurz vybral, co se naučil, co mu dal pro jeho pro fesi apod. Nikdo tedy nechce žádné doklady, ale nikdo si netroufne je nemít. Přispívá na vzdělávání sester nějak zaměstnavatel? Ne. Licence a její obnova je věcí každé sestry, která si musí všechno hradit sama, včetně poplatků za žá dosti o obnovení licence apod. Mi nimálně se stane, že by nějaký kurz nemocnice sama pořádala. Větši nou je to v zájmu každého zdravot níka, aby si našel a vybral takové kurzy a akce, které jsou pro něho za jímavé a pro jeho profesi přínosné. Nestalo se vám to, co některým kolegyním, které pracovaly jinde v zahraničí, že by vám nechtěli uznat české vzdělání kvůli nedostatečnému počtu hodin teorie nebo praxe? Naštěstí ne, ale bylo to jen dílo náho dy. Když jsem studovala ošetřovatel ství na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy společně s pedagogikou, měli jsme psychiatrii jako volitelný předmět. Já jsem si ji tenkrát zvolila a netušila jsem, že mě tato volba jed nou zachrání, protože bez zkoušky z psychiatrie je v USA ošetřovatelské vzdělání považováno za nekompletní.
Kdybyste měla srovnat práci sestry u nás a v USA, v čem je největší rozdíl? V Americe je každý hrdý na to, že je sestra. Sestra, to tam není povolání,
ale společenský status. Sestra je ad vokát pacienta, je to člověk, na kte rého se obracejí lidé ze sousedství a žádají ho o odbornou radu. Jste nositelem této profese. Máte velký profesní, společenský a etický kredit. Stát se sestrou se v USA rozhodují lidé až ve zralejším věku. Je jen vel mi málo těch, kteří by už v patnácti letech věděli, že chtějí tuto profesi dělat. K tomu se musí dospět. Pak je to profese na celý život. V Americe je také mezi sestrami mnohem více mužů. Třeba na jednotkách intenziv ní péče tvoří až polovinu všech ses ter. A není se čemu divit, protože je to profese dobře společensky uzná vaná, dobře finančně ohodnoce ná a i když se přestěhujete kamkoli v USA, vždycky najdete práci. Jak dlouho trvalo, než jste ji našla vy? Když nás manželova práce zavedla přes polovinu USA, tak jsem měla práci za dva dny, aniž bych si ji jak koli domlouvala předem. Jak je to možné? Mají také nedostatek sester jako my? Na opravdový nedostatek sester jsem nikde nenarazila. Můžete se setkat s nějakou přechodnou situací, kdy někdo odchází třeba ze zdravot ních důvodů, ale to se vždy vyřešilo velmi rychle a operativně. Práce je tam velmi dobře organizovaná a je tam velká flexibilita, co se týče úvaz ků. Jsou tam lidé, kteří chodí jenom na noční služby, protože jim to tak zkrátka vyhovuje, pak tam jsou lidé, kteří chodí jen na denní služby, pro tože to tak chtějí, anebo tam jsou lidé, kteří chodí třeba jen určité dny v týdnu. Žádný zaměstnavatel niko ho nenutí, aby odpracoval 40 hodin týdně. Každý zaměstnavatel má svou širokou základnu sester, kam může sáhnout na pokrytí celého provozu.
PhDr. Magda Hubner (uprostřed) s kolegyněmi v USA
7
florence 6/17
urgentní medicína, intenzivní péče odborné téma
Specifika komunikace s pacienty v resuscitační péči
Bc. Andrea Nečasová, Anesteziologicko-resuscitační klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mgr. Petra Kourková, Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Nemocnice Jihlava, p. o.; Katedra zdravotnických studií, Vysoká škola polytechnická Jihlava
V
e zdravotnictví, zvláště v intenzivní péči, získává komunikace naprosto oso bitý rozměr. Specifičnost situace spočívá v zajištění dýchacích cest pacientů invazivními způsoby
10
a zajištění plicní ventilace mechanic kým přístrojem. Podpora paciento vy respirační či oxygenační funkce může být krátkodobého či dlouho dobého charakteru (Dostál, 2014). Specifickou skupinou pacientů v ob lasti komunikace na anesteziologic ko-resuscitačních odděleních (ARO) jsou pacienti s invazivním zajištěním dýchacích cest pomocí endotrache ální kanyly (ETK) nebo tracheos tomické kanyly (TSK) (Kapounová, 2007). Pacienti s takto zajištěnými dýchacími cestami jsou odkázáni na alternativní a augmentativní způsob dorozumívání.
Augmentativní komunikace se používá tehdy, je-li mluvená řeč uží vána jen částečně a tato řeč neplní dostatečně svou funkci. Jde o do plňkové nebo rozšiřující užívání ne vokálních prostředků komunikace. Byla vyvinuta především pro po třeby pacientů se sníženou a ome zenou komunikační schopností, obecně je šancí pro všechny, kteří nemohou komunikovat verbálně (Šarounová, 2014). Cílem metody je umožnit lidem s poruchou komu nikace vyjádřit své potřeby a poci ty a aktivně se tak zúčastnit běžné mezilidské komunikace (Janovcová,
foto: Profimedia
Komunikace tvoří základ všech mezilidských vztahů, je nezbytná pro fungování vztahů na pracovišti i v běžném denním životě. Komunikace se uskutečňuje v mnoha různých podobách: slovy, písmem, gesty, různými formami neverbální komunikace. Mezi prvky neverbální komunikace, která často vystihuje emoce lépe než slova, patří vzdálenost, postoj, výraz tváře, gestikulace, tělesný kontakt, zrakový kontakt, časový aspekt komunikace. Soulad mezi verbální a neverbální složkou komunikace je velmi důležitý pro správné pochopení vysílané informace (Uličiansky, Schroner, 2009).
odborné téma urgentní medicína, intenzivní péče
2003; Šarounová, 2014). Pokud má být vůbec zahájena kvalitní a efek tivní komunikace, je nutné, aby měl pacient zajištěny kompenzační pomůcky, jako jsou brýle, naslou chadlo či zubní protéza.
Komunikační strategie používané u pacientů s invazivně zajištěnými dýchacími cestami Základním krokem při plánování a volbě efektivní komunikační tech niky či komunikačních prostředků je zhodnocení stavu vědomí pa cienta (Randen, 2013). Přes exis tenci validnějších skórovacích škál se k objektivnímu hodnocení stupně poruchy vědomí používá Glasgow Coma Scale (GCS) (Dostál, 2014). V intenzivní péči se využívá několik komunikačních strategií, které slou ží k usnadnění komunikace a inter akce s pacientem na umělé plicní ventilaci (UPV). Mezi tyto strategie patří zajištění vhodného prostředí ke komunikaci, zhodnocení funkč ních dovedností ovlivňujících komu nikaci, důraz na uspokojování paci entových potřeb a přání, usnadnění odezírání ze rtů, využití alternativ ních a augmentativních komunikač ních prostředků a edukace pacien ta, jeho rodiny a ostatních pracov níků o komunikačních metodách (Grossbach, 2011). Z několika mezinárodních studií zaměřených na zkušenosti a pocity mechanicky ventilovaných pacientů vyplývá, že být napojen na UPV je v každém případě stresující situace, a to jak pro pacienta, tak pro jeho rodinu a blízké. Zážitky a zkušenosti těchto pacientů jsou často spojová ny s pocity strachu, paniky a dys komfortem způsobeným endotra cheální intubací. Ztráta schopnosti verbálně komunikovat často v pa cientech vyvolává pocity bezmoc nosti, bezradnosti a úzkosti. I přes udávanou amnézii na toto období udávali pacienti pocity dušení, to nutí, které vyvolávaly stavy zoufal ství (Karlsson, 2012; Clukey 2014). I když jde většinou o dočasnou ztrátu verbální komunikace, pacienti situaci snášejí těžko. Jde o traumati zující událost, proto je nutné respek tovat tuto situaci a přistupovat k pa cientovi s maximálním pochopením a taktem a nezapomínat na lidskou důstojnost (Chmelíková, 2005; Ka pounová, 2007; Ledererová, 2013). Pro zajištění efektivní komunikace s pacientem s invazivním zajištěním dýchacích cest by měla všeobecná sestra dodržet následující podmínky:
→ zajistit pacientovi pohodlnou po lohu a vhodné osvětlení, při kte rém pacient sestru dobře vidí, → snížit hluk v okolí (zeslabe ní nebo vypnutí televize, rádia, zavření dveří od pokoje), → přizpůsobit svou vzdálenost a postavení v zorném poli pa cienta, udržovat s pacientem zra kový kontakt, → je-li k dispozici signalizační zaří zení, umístit je v dosahu pacien ta, případně si smluvit s pacien tem jiný signál k přivolání per sonálu (poklep na hranu postele nebo stolek apod.), → zajistit k lůžku pacientem používa né kompenzační pomůcky (zub ní protéza, brýle, naslouchadlo) a udržovat jejich funkčnost, → zajistit a umístit v dosahu pacien ta vhodné komunikační pomůcky, jejichž výběr je vždy nutné při způsobit možnostem a schop nostem pacienta a jeho zdravot nímu stavu, → pokládat otázky, na které lze od povědět ano/ne, nepokládat více otázek naráz, → povzbuzovat a podporovat pa cientovu schopnost komunikovat alternativním způsobem (Pullen, 2007; Grossbach, 2011; Špatén ková, 2009). Důležitými komunikačními partnery jsou pro všeobecné sestry na ARO rodinní příslušníci a návštěvy pa cientů. Všeobecná sestra by měla vybídnout rodinu ke komunikaci s pacientem, vysvětlit jí její význam pro pacienta a začlenit ji do aktivní spolupráce při hledání nejvhodněj ší komunikační techniky nebo po můcek. Pokud pacient komunikuje alternativním způsobem, je úkolem všeobecné sestry naučit rodinu konkrétní technice, vysvětlit jí její používání; může také rodinu vyzvat, aby pacientovi přinesla příslušné kompenzační pomůcky (brýle, na slouchadlo, zubní p rotéza).
Metodologie výzkumného šetření Výzkumné šetření bylo provede no v rámci zpracování bakalářské práce, jejímž cílem bylo zmapovat specifika komunikace s pacienty na Anesteziologicko-resuscitační kli nice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ARK FNUSA) z pohledu ro dinných příslušníků. Byly stanove ny tyto výzkumné otázky: 1. Mají pacienti a rodinní příslušní ci na ARO zajištěny vhodné pod mínky k zahájení komunikace?
2. Jaké komunikační pomůcky a tech niky jsou rodinnými příslušníky a pacienty nejčastěji využívány? 3. Co jsou z pohledu rodinných pří slušníků nejčastější překážky při komunikaci s pacientem? 4. Je přítomnost ošetřující sestry při komunikaci pacient−rodina přínosná a vítaná? Výzkumnou metodou byl stanoven kvantitativní výzkum pomocí dotaz níkového šetření vlastní konstruk ce. Respondenty tvořili rodinní pří slušníci a návštěvy pacientů, kteří byli hospitalizováni na ARK FNUSA v Brně v prvním čtvrtletí roku 2016, kdy bylo na oddělení přijato 185 pa cientů. Jednalo se o záměrný výběr respondentů podle následujících kritérií: 1. kritérium: stav vědomí byl u navštěvovaného pacienta během dotazníkového šetření hodnocen pomocí Glasgow Coma Scale (GCS) v rozmezí 10–15 bodů. 2. kritérium: navštěvovaný pa cient měl invazivně zajištěné dýchací cesty pomocí endotracheální nebo tracheostomické kanyly. 3. kritérium: pacient byl na oddě lení hospitalizován déle než 24 hodin (časové kritérium bylo zvoleno z důvodu seznámení se blíže s pro středím oddělení a problematikou komunikace s pacienty s invazivním zajištěním dýchacích cest). Kritéria pro dotazníkové šetření splňovalo 54 pacientů, dotazníko vého šetření se zúčastnilo 82 rodin ných příslušníků a návštěv.
Výsledky výzkumného šetření Z šetření vyplynulo, že nejčastěji (v 76,8 %) jsou pacienti navštěvo váni blízkými rodinnými příslušníky denně (43,9 %) a obden (28,1 %), což potvrzuje pozitivní působení na pacientovu psychiku. Co se týče zajištění dýchacích cest, tracheální kanylou bylo v 63,4 %, zbývající pa cienti (36,6 %) měli zavedenou tra cheostomickou kanylu.
1. Podmínky k zahájení komunikace Nutnou podmínkou k zahájení efek tivní komunikace mezi rodinou a pacienty na UPV je seznámení se se zdravotním stavem pacienta, které je právně zakotveno v záko ně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich po skytování (zákon o zdravotních služ bách, 2011). Z dotazníkového šetře ní vyplynulo, že pohovor s lékařem, při kterém jim byl sdělen aktuální
11
odborné téma urgentní medicína, intenzivní péče
florence 6/17
Transport pacienta s ECMO – první zkušenosti ZZS LK, p. o. V přímé souvislosti s rozmachem invazivní kardiologie narůstá počet tzv. akutních sekundárních transportů pacientů v přímém ohrožení života se selháváním základních životních funkcí, kteří jsou nestabilní a jejichž převoz je velmi komplikovaný.
→ k jeho zotavení → k další intervenci → k implantaci mechanické srdeční podpory → k možné transplantaci → v neposlední řadě k získání času k dalšímu rozhodnutí (Ošťádal, Bělohlávek, 2013, s. 21–22).
Mgr. Veronika Chalupová, Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje, p. o.
M
14
Mezioborová spolupráce mezi Zdravotnickou záchrannou služ bou Libereckého kraje, p. o. (ZZS LK), a Kardiocentrem Krajské ne mocnice Liberec je na velmi dobré úrovni. Všeobecně narůstá počet sekundárních transportů kompli kovaných a nestabilních pacientů. Kardiologie v Liberci využívá mož nost napojení pacienta na systém ECMO zhruba od roku 2015, ale bez existence bezprostřední kar diochirurgické péče, proto se po zvážení všech podstatných kri térií akutně transportují pacienti s ECMO na vyšší typ pracoviště, nejčastěji do Nemocnice Na Ho Transport s ECMO (vlevo) Fixace ECMO během transportu (vpravo)
fota: autorka
ezi standardní zajiš tění pacienta pro jeho bezpečný transport řadíme použití umělé plicní ventilace, invazivní a neinva zivní monitoring základních život ních funkcí, mnohočetné invazivní vstupy pro využití analgosedace, katecholaminové podpory nebo vo lumoterapie atd. Navíc se díky in tervenčním metodám transportují pacienti s intraaortální balónkovou kontrapulzací, pro niž máme v sa nitních vozech speciální úpravu ve formě úzké kolejnice v podlaze pro pevné ukotvení přístroje. Máme však i první zkušenosti s převozem pacienta napojeného právě na ve noarteriální extrakorporální mem bránovou oxygenaci (ECMO). ECMO neboli extrakorporální membránová oxygenace je přístroj upravený adaptací klasického mimo tělního oběhu, který poskytuje krát kodobou srdeční a plicní podporu a v současnosti se používá ve spe cializovaných kardiocentrech a na vybraných odděleních JIP a ARO. Podle přístupu do krevního řečiště dělíme ECMO na VV = venovenózní (pro pacienty s např. akutním respi račním selháním) a VA = venoarte riální (např. pro pacienty s kardio genním šokem, srdečním selháním, srdeční zástavou, kardiopulmonál ním selháním a arytmickou bouří) (Bělohlávek, 2010, s. 122). Mezi krité ria pro indikaci k použití ECMO náleží mimo jiné věk pacienta, jeho velikost, komorbidita, prognostické faktory, případné závažné oběhové dysfunk ce, stav a perfuze orgánů, jako je mo zek, ledviny a játra (Beckmann, 2011, s. 677). K hlavním cílům terapie po mocí ECMO, jež není většinou léčbou kauzální, řadíme tzv. překlenutí neboli přemostění stavu pacienta:
molce, IKEM a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Při výběru druhu transportu je v našem kraji upřednostňován po zemní transport před transportem leteckým, a to z toho důvodu, že ve vrtulníku Letecké záchranné služ by Libereckého kraje nejsou do statečné prostorové možnosti pro vyšší počet přístrojů, ev. vyšší počet členů posádky, je zde také značně snížená možnost řešit náhle vznik lé komplikace. Navíc některé cílové nemocnice nemají heliport přímo v areálu (Nemocnice Na Homolce, Všeobecná fakultní nemocnice). Při výběru v pozemních složkách se častěji dává přednost soukromým dopravcům typu Meditrans, Sa maritan International, méně často transportují pacienty tohoto typu zdravotnické záchranné služby. Mezi obecné předpoklady úspěš ného a bezproblémového transpor tu patří relativní stabilita pacienta, využití pomůcek pro jeho fixaci, jako
odborné téma urgentní medicína, intenzivní péče
je vakuová matrace, pečlivé zafi xování kanyl v místě jejich inzerce, přičemž při samotném překládání z nemocničního lůžka na lehátko zdravotnické záchranné služby fi xujeme kanyly manuálně, dále sem náleží výběr vhodného převozové ho sanitního vozu a s tím související bezpečné uchycení a umístění sa motného ECMO (u soukromých do pravců typu Meditrans je jádro pří stroje uvnitř boxu s kolečky s areta cí a brzdičkami na podlaze sanitní ho vozu, při převozu za pomoci ZZS je jádro přístroje umístěno na/mezi vypodložené dolní končetiny pa cienta tak, aby se zabránilo vzniku dekubitů, samotná fixace probíhá za pomoci speciálních popruhů jednak se suchým zipem a jednak s přez kou). V neposlední řadě dbáme na možnosti síťového připojení a na ka pacitu záložních zdrojů pro všechny přístroje, jako je ECMO, NIRS, lineo maty, EKG, a také zabezpečíme do statečné zásoby O2, protože pacient je zároveň připojen k UPV i k ECMO, jež využívá též O2. Pacient musí být navíc složitě monitorován. Pro sledování dosta tečné perfuze mozku je využíván přistroj NIRS (neinvazivní moni torace oxygenace mozku pomocí elektrod na čele pacienta). Jsou zde i jisté odlišnosti v monitoringu, kdy nejen za jízdy nelze vyšetřit pulzaci velkých tepen, nelze tonometrem měřit neinvazivně krevní tlak, pro tože kvůli nepulzatilnímu krevnímu tlaku hůře či lépe řečeno obtížněji snímá pulzní oxymetr, který umis ťujeme pouze na pravou horní kon četinu aj. Při těchto sekundárních transportech může vznikat řada komplikací, např. zavzdušnění okru hu, na které nás upozorní senzor, ale přítomnost vzduchu může být
i okem patrná, dále krvácení v mís tě inzerce kanyl, případně jejich zalomení při nesprávné manipulaci s pacientem, ischémie dolní kon četiny obstrukcí femorální tepny, hypoxie mozku a Harlekýnský syn drom, akutní oběhové selhání aj. Těmto případným komplikacím je nutno předcházet už při nakládání pacienta, neboť jejich náprava bě hem transportu v hustém provozu, ať už na dálnici, či v centrech měst, je velmi náročná. Podstatným mo mentem těchto transportů je právě správné naložení pacienta na le hátko, jeho fixace, prevence kom plikací a souhra všech členů zdra votnické posádky. Stěžejním je pak v těchto případech také obzvláš tě šetrný styl jízdy (samozřejmě v souladu s legislativním rámcem, jenž přímo upravuje a pojednává o jízdě vozidel s právem přednost ní jízdy a o provozu na pozemních komunikacích). Mezi specifické personální před poklady náleží obvykle přítomnost specialisty lékaře intenzivisty či kar diologa a perfuzionisty, který nebý vá nutně vyžadován. Po domluvě s cílovým pracovištěm je vhodné dát dopředu vědět přesný čas pří jezdu buď ve spolupráci s Krajským operačním střediskem vysílajícím ZZS, anebo mobilním telefonem přímo z vozu, který doprovází zdra votnické posádky záchranné služ by. Velkým přínosem je pak příchod personálu cílového zdravotnického zařízení k sanitnímu vozu, proto že spolu s pacientem se až k lůžku na oddělení přepravuje monitora ce invazivního TK, EKG monitor, lineomaty, infuzní roztoky, ventilá tor k UPV, samotné ECMO, náhrad ní zdroje O2 a monitorace perfuze mozku NIRS.
Transport pacienta s ECMO
Literatura: 1. Beckmann A. Position article for the use of extracorporeal life support in adult patients. European Journal of Cardio- thoracic Surgery. 2011;40(3):676–681. ISSN 1873734X 2. Bělohlávek J, Rohn V. Profil pacientů léčených extrakorporální membránovou oxygenací (ECMO). Intervenční a akutní kardiologie. 2010;9(3):121–128. ISSN 1213-807X 3. Ošťádal P, Bělohlávek J. ECMO – extrakorporální membránová oxygenace. Manuál pro použití u dospělých. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2013. 88 s. ISBN 978-80-7345-365-7 4. Chalupová V. Sestra a specifika transportu pacienta s ECMO. In: Sborník přednášek Umění pomáhat – když se spojí s ošetřovatelskou technikou. Fakulta zdravotnických studií: Vysokoškolský podnik Liberec, spol. s r. o., 2017, s. 70. ISBN 978-80-7494-325-6
Více o autorce: Mgr. Veronika Chalupová 1994: ukonč. SZŠ Liberec – obor Vše obecná sestra; 1995: ukonč. PSS – obor Sestra pro intenzivní péči; 2012: ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství, TUL – ÚZS, Liberec; 2014: ukonč. Mgr. studium – Ošetřovatelství, VŠ sv. Alžbety, Bratislava; 1995–1997: Krajská nemocnice Liberec, ARO, sestra SIP; 1997–1998: Medi transport, s. r. o., sestra SIP; 1998–1999: Územní středisko záchranné služby v Liberci, sestra SIP; 1999–2000: Krajská nemocnice Liberec, LSPP/RZP, sestra SIP; od 2000: ZZS LK, p. o., sestra SIP/ záchranář
15
z konferencí
florence 6/17
navštívili jsme Čtvrt století výuky ošetřovatelství si připomněla 3. LF UK na výroční konferenci
nenechte si ujít
Ústí nad Labem 6.–7. dubna 2017
Brno 8. června 2017
Brodovy dny
2. celostátní setkání studijních sester a koordinátorů klinických hodnocení
Rhodos, Řecko 4.–7. května 2017
8. kongres EORNA Praha 11. května 2017
Výroční konference 3. LF UK Nové Město na Moravě 11.–12. května 2017
Olomouc 21. června 2017
Efektivní hojení ran: Komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů
XIX. setkání českých a slovenských chirurgů na Moravě
Den ošetřovatelství ČAS
Čtvrt století výuky ošetřovatelství oslavili absolventi 3. LF UK v Karolinu Magda Hettnerová, redakce Florence
V historických prostorách pražského Karolina se ve středu 11. května 2017, den před Mezinárodním dnem sester, sešly desítky sester – absolventů i stávajících studentů, aby oslavily výročí 25 let od založení ošetřovatelských studií na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
N
a slavnostním setkání, které se konalo pod zá štitou rektora Univerzity Karlovy (UK) prof. T. Zimy, děka na 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (3. LF UK) prof. M. Andě la, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zdra votnictví a České asociace sester (ČAS), přivítali účastníky ve Velké aule Karolina za zvuků student ské hymny Gaudeamus igitur dě kan 3. LF UK prof. MUDr. M. An děl, CSc., prorektor UK pro tvůrčí a ediční činnost prof. PhDr. Ing. J. Royt, Ph.D., prezidentka České asociace sester PhDr. M. Šoch manová, MBA, přednostka Ústa vu ošetřovatelství 3. LF UK PhDr. H. Svobodová, Ph.D., hlavní ses tra ČR Mgr. A. Strnadová, MBA,
20
a doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc., první garant ošetřovatelských studií na 3. LF UK. Mezi pozva nými byl prof. Jan Haijer z Uni versity of Gröningen a další hosté ze spolupracujících institucí z Ni zozemska a Belgie. Moderátor ka dr. Stanislava Lekešová zvlášť přivítala také bývalou hlavní ses tru ČR Jindru Pavlicovou a PhDr. Martu Peltrámovou. Jako první vystoupila před nostka Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK PhDr. H. Svobodová, Ph.D., která krátce pohovořila o pětadvaceti letech ošetřova telského vzdělávání na 3. LF UK. „Velice si vážíme podpory, kterou máme, abychom mohli rozvíjet vzdělávání a obor ošetřovatel ství,“ řekla v úvodu. Připomněla,
že první studentky, které přišly před pětadvaceti lety na 3. LF UK, studovaly obor Zdravotní vědy, jehož vznik iniciovali doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc., a prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc., z Ústavu lékařské etiky ve spolu práci s tehdejším proděkanem 3. LF UK pro výuku prof. MUDr. Jiřím Horákem, CSc. „V ošetřova telském studiu studovaly pouze ty nejlepší a řada z nich se poté uplatnila na vysokých postech v nemocnicích a zdravotnických zařízeních,“ upozornila s tím, že studium absolvovalo více než pět set studentů, kteří díky tomu měli lepší startovní pozici v zaměstná ní. V roce 2002 vznikl akredito vaný vzdělávací program Vše obecná sestra v prezenčním stu diu, v roce 2007 se změnil název Ústavu etiky a ošetřovatelství na
Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář
Ústav ošetřovatelství. Změnily se i osnovy a zásadním předmě tem výuky se stala odborná pra xe. „Během několika let se nám podařilo vybudovat rozsáhlou síť spolupracujících zdravotnic kých zařízení a na výuce se podí lejí i přední odborníci z nejlepších pražských nemocnic,“ popsala PhDr. Svobodová. Studenti pre zenční formy studia se také aktiv ně zapojují do života školy a nedíl nou součástí studia jsou i zahra niční stáže studentů a možnost studia v zahraničí v rámci pro gramu ERASMUS. Přednostka ústavu také zmínila publikační činnost a projekty, na kterých se Ústav ošetřovatelství 3. LF UK po dílí. „Naším cílem do budoucna je neustupovat z kvality a přivádět do praxe stále více kvalitně vzdě laných studentů,“ dodala.
fota: 3. LF UK
Praha 11. května 2017
z konferencí
Co spojuje sv. Anežku Českou a pelikána s mláďaty? Ohlédnutí do minulosti bylo té matem sdělení dalšího řečníka, prorektora UK pro tvůrčí a ediční činnost prof. PhDr. Ing. J. Roy ta, Ph.D., který hovořil o historii ošetřovatelství na českém úze mí od dob Přemyslovců. Zmínil jména jako svatá Anežka Česká, svatá Hedvika Slezská či Zdi slava z Lemberka a zastavil se i u vzniku prvních špitálů. „Špi tály byly zřizovány mimo hranice měst. Léčili se v nich například křižáci, kteří se vraceli z křižác kých tažení a kteří měli nejrůz nější nemoci včetně lepry. Jejich ošetřování vyžadovalo velikou oběť. Je patrné, že ošetřovatel ská práce byla vždy nebezpečná, obětavá, ale také velice náročná a těžká,“ upozornil. Zabrousil i do historie vzniku Karlovy univerzi ty a významu pelikána krmícího svá mláďata, kterého má lékař ská fakulta ve znaku. Své sdě lení pak zakončil poselstvím, že studium ošetřovatelství je nedíl nou součástí studia na UK a že se univerzita bude snažit, aby tomu tak bylo i do budoucna. Další přednášející, děkan 3. LF UK prof. MUDr. Michal An děl, CSc., přiznal, že před pěta dvaceti lety nebyl zvláštním pří znivcem vysokoškolského vzdě lávání sester, protože měl osobní zkušenost s vynikajícími sestrami v praxi v IKEM, takže tehdejší sys tém vzdělávání sester považoval za dostačující. Postupem času však změnil názor a na tomto slavnostním setkání absolventů a studentů zdůraznil nutnost je jich vysokoškolského vzdělávání.
Do vzpomínek na počátky stu dia ošetřovatelství na 3. LF UK se ponořil také další přednášející, doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc., prv ní garant ošetřovatelských stu dií. Zavzpomínal i na doc. Martu Staňkovou, která se později stala ikonou českého ošetřovatelství. „Čeho si cením nejvíce, je, že jsme docílili toho, aby se ošetřo vatelství stalo akademickým obo rem,“ uzavřel své sdělení. Během slavnostního dopole dne vystoupila ve Velké aule Ka rolina i prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA, kte rá Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK popřála mnoho úspěchů a zdůraznila, že vysokoškolské vzdělávání je podle ČAS důležité pro profesní život sestry a mělo by se rozvíjet. Závěr první části programu patřil pěveckému sbo ru AkorD z FN Motol vedenému sbormistryní Alenou Jelínkovou. Odpolední část programu po kračovala v Modré posluchárně, kde se konala odborná konferen ce. Vystoupili na ní například ná městkyně pro ošetřovatelskou
Chirurgové a perioperační sestry se sešli na Moravě už po devatenácté Magda Hettnerová, redakce Florence
Desítky lékařů a sester se sjely ve dnech 11.–12. května 2017 do Hotelu Skalský dvůr v Novém Městě na Moravě, aby se tu zúčastnily již XIX. setkání českých a slovenských chirurgů na Moravě.
péči FN Motol Mgr. Jana No váková, MBA, absolventka prv ního ročníku oboru Zdravotní vědy v roce 1996, která hovoři la o tom, jak je dobré bakalářské vzdělání důležité pro další pro fesní i osobnostní růst, a vyjádřila přání všech absolventů, aby na 3. LF UK existovala možnost na vazujícího magisterského studia. Zahraniční hosté mluvili o spo lupráci – Michel van Shaik, bý valý ředitel sociálních zařízení v Maarsen a Annelies Nouwens, manažerka zařízení De Vecht streek z Breukelen v Nizozemsku, hovořili o unikátním společném projektu dvouměsíční komunitní praxe studentů 3. LF UK v nizo zemských sociálních zařízeních. Filip Dejonckheree z belgické Ar tevelde University College Gent seznámil přítomné s výsledky desetileté spolupráce v oblas ti vzdělávání v paliativní péči, resp s IPPE intenzivním kurzem paliativní péče a péče na konci života, na jehož tvorbě a realiza ci se významným způsobem po díleli a podílejí i učitelé 3. LF UK
L
etošními tématy byly kom plikace laparoskopických operací, zlomeniny pilonu, hlezna a nohy a chirurgické léče ní chronických onemocnění ruky. Součástí dvoudenního progra mu byla i sesterská sekce, které předsedali generální ředitel Kar lovarské krajské nemocnice, a. s. MUDr. Josef März, náměstkyně ošetřovatelské péče Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o., Ji řina Poulová a vrchní sestra od dělení Centrální sterilizace a cen
PhDr. Marie Zvoníčková, Mgr. Jana Heřmanová, Ph.D., a primář I. interní kliniky 3. LF UK a FNKV MUDr. Martin Havrda. V dalším příspěvku primář Havrda zdů raznil zejména náročnost práce sester na pracovištích interního typu. Složitá a komplexní proble matika léčebné a ošetřovatelské péče u křehkých polymorbidních seniorů vyžaduje interdiscipli nární spolupráci a potřebu celo životního vzdělávání, mimo jiné i formou projektů. Zmínil společ né projekty s Ústavem ošetřova telství, a to péči o nesoběstačné ležící pacienty a projekt zaměře ný na problematiku krytů na in vazivní vstupy, které umožňují i sestrám z praxe vnímat ošetřo vatelství i z jiné perspektivy Doc. MUDr. J. Šimek, CSc., s přednáškou s názvem Být zna mená pečovat zdůraznil filozofic ké kořeny ošetřovatelské profese a odkázal na myšlenky Aristote la, Martina Heideggera, Jana Pa točky a Carol Gigligan. V závěru odpoledne vystou pila PhDr. Marie Zvoníčková se sdělením o významu kvalitní praktické přípravy a vyjádřila po děkování náměstkyním pro ošet řovatelskou péči významných pražských nemocnic i všech dalších spolupracujících institu cí z oblasti sociální péče za vzá jemný respekt a nadstandardní vztahy při vzdělávání sester. Slavnostní den byl zakončen rautem v historické části Karoli na, kterého se účastnili jak ab solventi, přednášející, významní hosté a vyučující, tak současní studenti 3. LF UK, kteří se vel kým dílem podíleli na organizač ním zajištění konference.
trálních operačních sálů téže ne mocnice Věra Tůmová. Dopolední část programu byla věnována teorii a zazně lo v ní sedm přednášek. Odpo lední část pak byla věnována workshopům, během kterých si mohli zájemci prakticky vy zkoušet traumatologické systé my (například dlahu na distální radius, dlahu na proximální hu merus, dlahu na distální femur a řadu dalších), ortopedické sys témy – koleno Vektor a cemen
21
z konferencí
tovanou kyčel a podívat se i na praktickou ukázku modulárního břišního rozvěrače. V dopoledním bloku vystou pila jako první K. Horáčková z Fa kulty zdravotnických studií Uni verzity Pardubice, aby seznámi la posluchače s nově otevřeným studijním programem periope rační péče. Jedná se o navazující magisterské studium, které bude příští školní rok otevřeno v kom binované formě. Rok následující by mělo být ve formě prezenční. Univerzita má podle Horáčkové už více než 180 zájemců a vybe re z nich celkem 35. Další přednášející, A. Šustáč ková z Nemocnice Nové Město na Moravě, hovořila o předope rační a pooperační péči u pa cienta se zlomeninou proximální tibie. V teoretickém úvodu krátce pohovořila o tom, co je tibie, jak vypadá její fraktura a jak probíhá operační a následná léčba. Dále se zaměřila na to, v čem spočívá práce sestry během před- a po operační péče o pacienta s touto zlomeninou. Na ni navázala její kolegyně I. Pavlíková, která také hovořila o zlomenině proximál ní tibie a na rentgenových sním
florence 6/17
cích pacientky s touto zlomeni nou popsala i průběh operace. S tím, jak následně vypadá rehabilitace těchto pacientů, seznámila posluchače fyzio terapeutka z novoměstské ne mocnice I. Novotná. Hovořila mj. i o tom, co všechno obnáší vyšetření fyzioterapeutem a jak se stanovují cíle rehabilitačního plánu. V krátkosti popsala také jednotlivé rehabilitační pomůcky a upozornila na nejčastější chy by, kterých se pacienti při jejich používání dopouštějí. MUDr. J. März, generální ředitel Karlovarské krajské ne
mocnice, přispěl do programu s přednáškou popisující organi zaci práce na urgentním příjmu této nemocnice. Upozornil, že na tomto příjmu, který je konci pován jako nízkoprahový, „vlád ne sestra“, která má k dispozici řadu technických vymožeností, jež jí práci usnadňují a urychlují. Zdůraznil také, že neustále stou pá počet příjmů od zdravotnické záchranné služby a že ne vždy se jedná o případy, které je nutné vozit do nemocnice. Jako příklad uvedl pacienta, který si zavolal záchrannou službu s tím, že ho nesnesitelně bolí nohy, aby se
pak v nemocnici ukázalo, že má malé boty. Přednášku s názvem Třikrát a dost přivezly kolegyně ze Slo venska. Z. Konštiaková z Nemoc nice s poliklinikou v Topoľčanech prezentovala kazuistiku šesta sedmdesátileté pacientky, která byla v průběhu tří let celkem tři krát hospitalizována se zlomeni nou krčku stehenní kosti. Závěrečná přednáška R. Ška recké z Nemocnice Kyjov o his torii šicích materiálů přenesla posluchače zpět v čase do dob paleolitu, odkud pocházejí první nálezy jehel, až do současnosti, kdy máme k dispozici nejmoder nější šicí materiál. Ani letos nebyli účastníci akce, jejímž generálním part nerem byla společnost MEDIN a dalšími partnery firmy AKC konstrukce, Bioptická laboratoř, Erilens, Chirana T. Injecta, Med tronic, NimTech lékařská techni ka, ProSpon, Rous Surgical, Sur giCare, Serag Wiessner a VUP Medical, ochuzeni o kulturní program a společenský večer, který se konal v závěru prvního dne konference v Hotelu Skalský dvůr.
Psychiatrické kliniky FN Hradec Králové Ivana Šlaisová obdržela cenu za významný vliv a přínos pro oblast ošetřovatelství a Mar ta Dostálová, která působí už ne uvěřitelných 41 let na novoro zeneckém oddělení FN Ostrava, byla oceněna za své loňské akti vity pro rozvoj a propagaci ČAS. Všechny oceněné dostaly kro mě pamětních plaket také dárky od partnerů akce, kterými byli
generální sponzor PROMEDICA Praha Group, a. s., dále BATIST Me dical, a. s., PromaReha, s. r. o., Spo jená akreditační komise, o. p. s., vy davatelství Grada Publishing, a. s., Schubert CZ spol. s r. o., a od me diálního partnera akce časopisu Florence. Večer pak patřil divadelnímu představení Edith Piaf – Milovat k smrti, v němž v hlavní roli ex celovala Světlana Nálepková.
Sestry oslavily svůj svátek společně s Edith Piaf Redakce Florence s využitím tz
C
ílem této každoroční akce ČAS je poukázat na mimo řádné počiny v ošetřovatel ství a příbuzných odvětvích a oce nit ty, jež v uplynulém roce v rámci své dlouholeté činnosti významně přispěly k rozvoji oboru. V letošním roce si ceny Flo rence Nightingalové odnesly Jit ka Voříšková za celoživotní dílo, Jana Jašínská za rozvoj oboru, Ivana Šlaisová za rozvoj ošetřova
22
telství a Marta Dostálová za roz voj České asociace sester. Jitka Voříšková zasvětila celý svůj pro fesní život péči o děti v Nemocni ci Prostějov a v ČAS působí jako předsedkyně pediatrické sekce. Jana Jašínská působí už více než dvacet let v laboratoři Kliniky dět ské hematologie a dětské onkolo gie FN Motol a cenu získala za mi mořádnou činnost, rozvoj a akti vity ve svém oboru. Vrchní sestra
foto: Magda Hettnerová, ČAS
Ve středu 11. května 2017, v předvečer Mezinárodního dne ošetřovatelství, kdy si připomínáme výročí narození zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingalové, byly v pražském Divadle U Hasičů slavnostně předány ceny nesoucí její jméno čtyřem českým sestrám. V rámci oslav mezinárodního dne je předala prezidentka České asociace sester (ČAS) PhDr. Martina Šochmanová, MBA.
z konferencí
ku na téma Etické problémy v pe rioperační péči a jejich dopad na bezpečnost pacienta, Silvie Ho dová hovořila o možnostech roz šíření předoperační přípravy pa cientů o antiseptickou sprchu ve Fakultní nemocnici Brno a Jaro slava Jedličková přednesla sdě lení s názvem Edukační proces perioperačních sester v České republice. Autorkou posteru Ře šení nedostatku personálu cen trálních operačních sálů v Ma sarykově nemocnici byla Petra Abrahamová.
V průběhu kongresu bylo také možné zúčastnit se několika workshopů zabývajících se aktuál ními tématy operačních rukavic, škodlivých kouřů vznikajících při chirurgických operacích a zajiš tění pacientů na operačním stole. Neméně důležité bylo i nefor mální setkání sester z celého svě ta, ať už v rámci vědeckého pro gramu, či v průběhu slavnostního večera. Opět jsme se přesvědčily, že naše práce je v různých kou tech světa podobná, sleduje stej né cíle a že často čelíme obdob ným problémům. Nebylo možné vyslechnout všechna sdělení, každý účastník si proto vybral ty přednášky, kte ré pro něj byly nejdůležitější. Při slavnostním ukončení pak byl oznámen termín a místo další ho setkání perioperačních sester. Bude jím nizozemský Haag, kde se bude konat 9. kongres EORNA ve dnech 16.–19. května 2019. Již nyní se tedy můžeme těšit na další setkání a připravovat se k aktivní účasti. Věříme, že bude stále více českých perioperačních sester, které budou mít zájem prezen tovat sebe, svoji nemocnici i naši zemi na širokém světovém fóru.
Následovala přednáška Mgr. B. Duchoňové ze stejného pra coviště Bronchoskopie a biopsie z pohledu sestry, v níž předná šející mj. uvedla, co je broncho skopie (BRSK), jaké druhy BRSK se provádějí a jaké jsou indika ce a kontraindikace BRSK. Dále se věnovala úloze sestry před BRSK, během BRSK a po ní. V diagnostice i monitoraci ne mocí s CBO nám pomáhají různé dotazníky, s nimiž nás seznámila vrchní sestra Plicní kliniky FN HK Mgr. J. Kollarová. Dotazníky nám pomohou se sledováním sympto mů nemoci – např. škála dušnosti (mMRS), dotazník zátěže CHOPN (CAT), test kontroly astmatu (TKA), hodnocení kvality života (např. SGRQ), hodnocení depre se (např. Backova sebeposuzující škála deprese), test kognitivních funkcí (MMSE), hodnocení kvality spánku (Epworthská škála spa vosti) a hodnocení závislosti na nikotinu (Fagerstromův dotazník závislosti na nikotinu).
Spirometrickému vyšetření včetně bronchodilatačního tes tu se věnovala M. Macháčková ze společnosti Lerymed Praha. Hovořila zejména o správném provedení vyšetření křivky prů tok/objem a také o nejčastějších chybách jak ze strany sestry, tak ze strany vyšetřovaných. Co nám řekne správně pro vedené FENO? byl název před nášky E. Kašákové, vrchní sestry Lerymed Praha a předsedkyně pneumologické sekce ČAS. Mě ření koncentrace vydechovaného oxidu dusnatého (FENO – frac tional excretion of exhaled nitric oxide) je moderní, rychlé a snad né doplňkové vyšetření, které sta noví hladinu eozinofilního zánětu v dýchacích cestách a může nám pomoci v diagnostice (dg) a dife renciální dg nemocí s CBO. Na otázku „Co dělat, když hro zí smog“ nám odpověděl MUDr. V. Kašák z Lerymed Praha, tra diční odborný garant konferen ce. Zdůraznil, že nejdůležitější
Na řeckém Rhodosu se konal evropský kongres perioperačních sester Výbor perioperačních sester České asociace sester
Na řeckém ostrově Rhodos, v krásném stejnojmenném historickém městě, se ve dnech 4.–7. května 2017 konal osmý kongres EORNA s názvem The colossus of perioperative nursing. Zúčastnila se jej téměř tisícovka perioperačních sester z celé Evropy, ale i z USA, Nového Zélandu, Austrálie a Kanady.
E
vropská asociace periope račních sester (European Operating Room Nurses Association – EORNA) slaví v le tošním roce 25. výročí svého vzni ku. V duchu těchto oslav se neslo i oficiální zahájení kongresu v Ju piter Hall v Rhodos Palace. Bě hem tří dnů zaznělo na kongresu v paralelních sekcích 114 předná šek, 38 krátkých prezentací a bylo představeno 249 elektronických posterů, jejichž hlavními tématy byly výzkum v perioperačním oše třovatelství, perioperační a klinic
ká praxe, edukace, management, bezpečnost pacientů a zdravé pracovní prostředí. Jednání probí halo v angličtině. Ocenění za nej lepší prezentaci získal Maria Pulk kinen z Finska s přednáškou Nový model perioperační péče (A new model of perioperative care). Českou republiku reprezento vala patnáctičlenná výprava pe rioperačních sester, které však nebyly jen pasivními účastníky. Z jejich úst zazněly tři přednášky a byl vystaven jeden poster. Jana Wichsová prezentovala přednáš
Motol hostil XXI. konferenci pneumologické sekce ČAS Eva Kašáková, předsedkyně pneumologické sekce ČAS
Třetí desítku konferencí pneumologické sekce České asociace sester (ČAS) otevřela XXI. konference, která se konala 13. května 2017 v kinosále FN Motol. Konferenci jsme stejně jako minulý rok uspořádaly ve spolupráci se sesterskou sekcí České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) a zúčastnilo se jí 92 převážně pneumologických a alergologických sester.
P
rvní blok přednášek, věno vaný vyšetřovacím meto dám v diagnostice a léčbě nemocí s chronickou bronchiál ní obstrukcí (CBO), zahájil MUDr. V. Koblížek z Plicní kliniky FN Hra dec Králové (FN HK) přednáškou s názvem Vyšetřování pacientů s bronchiální obstrukcí. V úvodu vysvětlil, co je bronchiální obstruk ce (BO) a které nemoci ji způsobují. U nemocí s BO patří mezi základní
vyšetřovací metody funkční vyšet ření plic včetně bronchodilatační ho a bronchokonstrikčního tes tu, vyšetření oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu (FENO), vyšetření oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu pomocí přístroje smokeanalyzer, zátěžo vé testy, vyšetření krevních plynů, skiagrafie hrudníku a CT/HRCT vy šetření, bronchoskopické vyšetření a laboratorní vyšetření.
23
historie
florence 6/17
Vzdělávání sester specialistek v perioperační péči Vývoj medicíny běží kupředu mílovými kroky. Je zajímavé pozorovat pokroky lékařských věd a možnosti nových technologií. Na prvním místě však stále zůstává nutnost mít dobře připravený tým zdravotnických pracovníků. Lékařům a sestrám studijní povinnosti nikdy nekončí, nýbrž se stávají jejich celoživotním úkolem. Hlavním důvodem pro napsání tohoto textu byla snaha zdůraznit mimořádnou náročnost oboru perioperační péče a nutnost mít v něm erudovaný nelékařský personál.
Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK
K
dyž otevřeme okénko his torie, shledáme, že abso lutní převrat nastal v me dicíně v posledních sto letech. Na lékaře a sestry pracující v oborech perioperační péče jsou kladeny velké požadavky nejen z hlediska teoretických znalostí, praktických dovedností, ale pře devším lidských kvalit. Na základě nutnosti erudovaného sesterského personálu a požadavku celoživot ního vzdělávání uvádím na úvod pouze stručnou historii vzdělávání sester v perioperační péči, specia lizační a vysokoškolské vzdělávání, certifikované kurzy, webový portál a publikace.
Střípky z historie Při studiu historických pramenů zjistíme, že až do roku 1953 není nikde uvedeno, jaké vzdělání má mít sestra instrumentářka. První publikace, která přinesla ucelené požadavky na práci sestry na ope račním sále, vyšla v roce 1954 od prof. MUDr. Bohuslava Niederleho a v roce 1956 se dočkala dalšího vydání. Později se začalo organizovat specializované vzdělávání ve ško licích pracovištích určených pro sestry, aby získaly specializaci v ur čitém úseku, např. instrumentářky na operačním sále. Specializační vzdělávání trvalo dva měsíce až půl roku a bylo organizováno školským odborem ministerstva zdravotnic tví. Posluchači musely být kvalifiko vané zdravotní sestry s upřímným zájmem o práci na operačním sále. Na základě vyhlášky č. 40/1953 Sb., o odborné způsobilosti a odborné
26
výchově středních a nižších zdra votnických pracovníků, se ke zkouš ce ukončující specializační vzdělá vání zdravotních sester na instru mentářky pracující na operačním sále mohla přihlásit sestra, která měla nepřetržitou praxi na chirur gickém, ortopedickém nebo gyneko logickém sále. Sestry z malých chi rurgických oborů musely prokázat pětiletou praxi na operačním sále a nejméně půlroční praxi na chirur gickém sále. Po úspěšném složení ústní zkoušky obdržela každá sestra osvědčení o specializaci instrumen tářky na operačním sále. Hlavní rozdíl v práci instrumen tářky byl oproti současnosti v orga nizaci práce. V 60. letech vykoná vala instrumentářka kromě vysoce specializované péče v perioperač ním období také asistenci při podá vání anestezie, ale i úklidové práce po skončení programu – utírání po vrchů, veškerou přípravu mulových materiálů apod. Vědecký a technologický po krok v medicíně s sebou přinesl i nutnost celoživotně se vzdělávat. V roce 1960 proto vznikl Institut pro další vzdělávání středních zdra votnických pracovníků v Brně (poz ději NCO NZO) a v Bratislavě, který se věnoval soustavnému a celoži votnímu vzdělávání sester v ošet řovatelské praxi. Jeho nejvyšším stupněm je specializační studium zakončené atestační zkouškou. Zá kon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (zrušen k 1. 4. 2012), uváděl, že každý zdravotnický pracovník je po vinen se dále soustavně vzdělávat. Mezi první vzdělávací specializace patřilo Instrumentování na operač ním sále. Sestry byly do pomaturitního specializačního studia posílány na základě doporučení primáře. Pod stoupily teoretickou a praktickou
výuku na operačních sálech dle oborů v délce osmnácti měsíců. Šlo především o chirurgii, urologii, gynekologii, ORL a oční. Současně s tím došlo v Institutu k vytvoření samostatné katedry pro sálové ses try a odloučení jejich vzdělávání od vzdělávání anesteziologických ses ter. Tím také došlo ke změně náplně práce sálové sestry, která už neasi stovala při podávání anestezie, ale tato kompetence byla předána an esteziologické sestře. Specializační studium pro in strumentářky probíhalo později po dle vyhlášky ministerstva zdravot nictví ČSR č. 77/1981 Sb., o zdra votnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdra votnictví. Studium bylo rozděleno na část všeobecnou a odbornou a bylo zakončeno ústní a praktickou zkouškou. Po úspěšném ukončení atestace se stala ze zdravotní se stry podle směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1986, Věst. MZ ČSR o náplni činnosti střed ních, nižších a pomocných zdravot nických pracovníků, zdravotní ses tra v úseku práce instrumentování na operačním sále. Cílem tohoto studia bylo, aby absolventka znala a ovládala instrumentační techniku při všech operačních výkonech. Instrumentářky, které praco valy na chirurgickém a urologic kém sále, se mohly dále vzdělávat v oboru Dlouhodobá příprava pro práci sestry v endoskopii organi zovaném Institutem. Tento nový obor vznikl na základě reflektová ní nových medicínských postupů a především rozvoje endoskopie v 80. letech 20. století. Tuto přípra vu v délce osmnácti měsíců zakon čenou zkouškou mohly absolvovat zdravotní sestry, které pracovaly na endoskopických pracovištích i bez zázemí operačního sálu. Příprava
právo Nevíte, jaká jsou vaše práva nebo, jak se jich domoci? Máte problém s kolegy, nadřízenými nebo pacienty? K dispozici je vám Kancelář Ombudsmana pro zdraví, jejímž zřizovatelem je Nadační fond Stránský. Tato kancelář funguje na stejném principu jako veřejný ochránce práv (ombudsman), na kterého se můžete obrátit v případě, že se ocitnete ve sporu s úřady, nebo jako spotřebitelské organizace, které vám poskytnou pomoc v případě sporu s obchodníkem. Kancelář Ombudsmana pro zdraví poskytuje bezplatné poradenství zejména v oblasti zdravotního práva.
Jak se nenechat nachytat na náhradní volno MgA. Kateřina Havelková, ředitelka Kanceláře Ombudsmana pro zdraví
P
řesčasy nejsou ve zdra votnictví ničím zvlášt ním. Upřímně, těžko si lze dnes představit, že by to bez nich v nemocnicích vůbec šlo. A proto jich měla značně „v zásobě“ i všeobecná sestra Klára z následu jícího příběhu. Přesvědčila se, že znalost zákona může být v této sou vislosti až existenční nutností.
Kazuistika S (ne)poctivostí nejdál dojdeš Příběh: Sestra Klára pracovala na interně jedné okresní nemocnice a přesčasů měla hromadu, některé dokonce ještě z předchozího roku. A tak si se zákrokem, na který byla ob jednána, vlastně ani nedělala hlavu. Svoji plánovanou čtrnáctidenní ne přítomnost nahlásila s velkým před stihem a dohodla se, že si vybere ale spoň nějaké náhradní volno za přes časy z loňska. Jaké pak bylo její pře kvapení, když zjistila, že si vlastně nic nevydělá. V inkriminovaných dvou týdnech totiž dostala kromě náhrad ního volna jen jednu jedinou službu. Řešení: Zákoník práce si nařízenou práci přesčas přísně hlídá. Neměla
by činit více než 8 hodin týdně a být vykonávána více než 26 po sobě jdoucích týdnů, kolektivní smlouva může pak období prodloužit až na 52 týdnů. Celkem však nesmí přesáh nout 150 hodin v kalendářním roce. Zdravotničtí pracovníci jsou obdaře ni výjimkou, mohou to celé absolvo vat ještě jednou v „další dohodnuté práci přesčas“. (Pracovníci zdravot nické záchranné služby mohou mít dokonce v průměru až 12 hodin týd ně navíc.) Je ale třeba podotknout, že i když je práce přesčas nařízená, nelze to brát tak úplně doslova. S je jím výkonem totiž souhlasit nemusíte a nesmíte k ní být nuceni ani být vy staveni jakékoli újmě při jejím odmít nutí. V případě, že se vám něco tako vého stalo, pak nás určitě kontaktujte! O tom, že se poskytovatel zdravotní péče dohodl se svými pracovníky na této „další dohodnuté práci přesčas“, je povinen písemně vyrozumět pří slušný orgán inspekce práce. Jen pro jistotu dodáváme: Taková dohoda nesmí být uzavřena v prv ních 12 týdnech od vzniku pracov ního poměru a nesmí trvat déle než 52 po sobě jdoucích týdnů od sjed nání. Písemně také může být bez udání důvodu okamžitě zrušena, a to do tří měsíců od sjednání. Možné je i vypovězení dohody – i bez udání důvodu. Opět by mělo být písemné, přičemž výpovědní lhůta činí dva měsíce.
foto: Profimedia
Více o Kanceláři Ombudsmana pro zdraví Obrátit se na tuto kancelář pro bezplatné poradenství může každý, a to i např. v případech profesních sporů s nadřízenými nebo pokud má pocit diskriminace, bojuje-li se šikanou či sexuálním harašením apod., a to jak ve vztahu s pacientem, tak i kolegou. Kancelář vám pomůže objasnit i vaše kompetence v rámci řešení případných konfliktů s pacienty či jejich příbuznými a řadu dalších témat.
Náhradní volno není samozřejmost Vzít si za práci přesčas náhradní volno není možností, která je auto maticky společně s příplatkem v na bídce refundace. Musí s ní souhla sit, nejlépe písemně, zaměstnavatel. V příběhu sestřičky Kláry je to ještě o něco složitější. Její informace, že chtěla využít přesčasů z minulého roku, nás upřímně tak trochu pře kvapila. Zákonná úprava totiž dává zaměstnavateli na kompenzaci tři měsíce od výkonu práce přesčas, a to ještě formou příplatku. Náhra da volnými dny s delší lhůtou, včet ně možnosti převedení do dalšího roku, by tedy musela být zakotvena v dohodě o práci přesčas. O ničem takovém se však Klára nezmínila. Pro úplnost uvádíme, že v praxi může být případná práce přesčas zahrnuta už v pracovní smlouvě. Zároveň zde ale musí být stanoven její rozsah, a to maximálně 150 ho din v kalendářním roce. V takovém případě pak zaměstnanec nemá ná rok na příplatek ani náhradní volno. Existence takové smlouvy však sa mozřejmě neovlivňuje možnost do hody o „další dohodnuté práci přes čas“, jak jsme popsali výše.
Náhrada mzdy jen za pracovní den V případě pracovní neschopnosti platí, že první tři dny marodí každý zdarma, od 4. do 14. dne vyplácí za městnavatel zaměstnanci náhradu mzdy. Nemocenská, kterou vyplá cí OSSZ, náleží zaměstnanci až od 15. dne pracovní neschopnosti. Klára nahlásila nepřítomnost kvůli zákro ku na 14 dnů, tedy by měla za dny, v nichž měla mít službu, dostat ná hradu mzdy. Jenže takový pracovní den měla jen jeden, ostatní dny tvořily náhradní volno za přesčasové hodiny. No a náhradní volno je jednoduše vol no – bez nároku na náhradu mzdy. Poznámka pod čarou: Kdyby zákrok, kvůli němuž si Klára brala volno, nějak souvisel s její prací, mohlo by jít o nemoc z povolání. To by jí mohlo poskytnout úplně jiné možnosti, včetně možnosti finanční náhrady. O tom ale snad až někdy jindy.
Podnět lze podat: 1. prostřednictví formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz (vyberte ten pro fyzické osoby); 2. e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz; 3. osobně na adrese Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 9, 110 00 Praha 1, úřední hodiny: středa 9:00 – 11:30 a 13:00 – 17:00; 4. klasickou poštou na výše uvedenou adresu; 5. telefonicky na tel. 222 075 103 (pokud není nikdo přítomen, je k dispozici záznamník).
K vzájemnému předávání zkušeností a k diskuzi pak slouží Facebook Kanceláře Ombudsmana pro zdraví a Twitter s adresou @OmbudsmanZdravi.cz.
29
personální inzerce Volná místa VŠEOBECNÁ – KANYLAČNÍ sestrA Ústav hematologie a krevní transfuze přijme všeobecnou sestru do jednosměnného provozu na pozici kanylační sestry na lůžkové oddělení klinického úseku. Očekáváme: SZŠ s praxí, VZŠ nebo VŠ, SV v oboru onkologie vítáno, osvědčení dle zákona č. 96/2004 Sb., pracovní úvazek 1,0, ochotu učit se, vstřícnost, zodpovědnost, pečlivost. Nabízíme: kvalitní zaškolení, vysoce odbornou a zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče, moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv, odpovídající platové hodnocení, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity. Nástup možný ihned. V případě zájmu kontaktujte Mgr. Lucii Vylitovou, DiS., e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz, tel.: 221 977 419.
florence 6/17 VŠEOBECNÁ SESTRA Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze 2, U Nemocnice 1 přijme všeobecnou sestru do nepřetržitého provozu na lůžkové oddělení klinického úseku. Požadujeme: SZŠ s praxí, VZŠ nebo VŠ, PPS v oboru onkologie výhodou, osvědčení dle zákona č. 96/2004 Sb., trestní bezúhonnost, ochotu učit se. Nabízíme: zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké výhody. Kontakt: vrchní sestra Mgr. L. Vylitová, DiS., U Nemocnice 1, Praha 2, 128 20, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz, tel.: 211 977 419. všeobecné sestry/ ZDRAVOTNIČTÍ asistenti ONK, a. s., nemocnice Kutná Hora přijme všeobecné sestry a zdravotnické asistenty do nepřetržitého provozu u lůžka. Požadujeme: odbornou způsobilost v oboru, osvědčení k výkonu povolání bez odb. dohledu v oboru všeobecná sestra.
Nabízíme: motivační platové ohodnocení, věrnostní odměny, zaměstnanecké benefity, možnost ubytování, nástup dle dohody. Kontakt: e-mail: jitka.novotna@nemkh.cz, tel.: 327 503 497, www.nemocnicekutnahora.cz všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., hledá všeobecné sestry a zdravotnické asistenty. Nabízíme: adekvátní finanční ohodnocení s možností růstu na základě získané praxe, náborový příspěvek, příspěvek na bydlení po dobu 2 let při plném pracovním úvazku, možnost zajištění ubytování v místě pracoviště rovněž s příspěvkem na bydlení, podporu vzdělávání, firemní benefity – stravování, firemní jesle, příspěvek na penzijní připojištění, týden dovolené navíc, 2 Sick Days, péče o tělo (zvýhodněná cena pedikúry, masáží, kosmetiky, apod.). Absolventům zdravotnických škol oboru zdravotnický asistent dále nabízíme: pracovní poměr na dobu neurčitou, úhradu
školného na VŠ nebo VOŠ při studiu kombinované formy studia, podporu ve zvyšování kvalifikace dle ZP, včetně uzavření kvalifikační dohody na 5 let a získání jistoty absolventa v trvání pracovního poměru, studijní stipendium při stanoveném prospěchu na státní VŠ. Kontakt: pam@hospital-bn.cz, tel.: 317 756 554.
Chcete se stát součástí našeho týmu, který se vzájemně podporuje a táhne za jeden provaz? Oceníte rodinnou atmosféru, vstřícný přístup a prostor pro seberealizaci? Pak pošlete životopis na e-mail personalni.rkm@mediterra.cz. Rehabilitační klinika Malvazinky přijímá všeobecné sestry a zdravotnické asistenty na lůžková oddělení. Nabízíme: náborový příspěvek až do 40 000 Kč pro vybrané pozice, možnost ubytování, smlouva na dobu neurčitou, 5 týdnů dovolené, kartu MultiSport za zvýhodněnou cenu, lokalitu v centru Prahy. Pro více informací volejte 251 116 656.
INZERCE
KOMERČNÍ BANKA - PARTNER PROFESIONÁLŮ Jen málo bank v ČR dokáže poskytnout skutečně komplexní služby pro specifické obory podnikání. Patří mezi ně i Komerční banka (KB), která se této oblasti věnuje dlouhodobě a systematicky. Nyní KB přichází se zvýhodněným úvěrem, který mohou využít již stávající i začínající zdravotní sestry a bratři. Podrobnější informace nám sdělil Martin Ehrenberger, manažer Segmentového řízení - malé podniky. JAKÝM ZPŮSOBEM DOKÁŽE KOMERČNÍ BANKA ZOHLEDNIT SPECIFICKÉ POŽADAVKY SVÝCH KLIENTŮ? KB se dlouhodobě věnuje problematice podnikání členů jednotlivých profesních komor. Například pro zdravotní sestry a bratry máme v naší nabídce samostatné produkty a služby, které splňují jejich specické potřeby. Naši bankovní poradci, kteří mají kromě kvalikace v oblasti nancí také zkušenosti s konkrétními požadavky této profese, jim dokáží přizpůsobit nabídku přímo na míru. MŮŽETE UVÉST NĚJAKOU AKTUÁLNÍ NABÍDKU? V současné době představujeme nabídku zvýhodněného nancování, které je určeno všem členům České komory zdravotnických pracovníků (ČKZP). Zajímavá je nejen úrokovou sazbou, která je pouze sedm procent ročně, ale také výší nezajištěného limitu 600 tisíc Kč.
30KB PR Professions-Sestry Florence 178x120.indd
1
Úvěr si může sjednat nejen existující a zavedený podnikatel, ale i ten, který s podnikáním začíná. Komerční banka nabízí nancování pro členy ČKZP, od kterých nevyžaduje doložení historie podnikání a účetní výkazy, jak tomu obvykle bývá u jiných bank. UVEĎTE, PROSÍM, JAK MOHOU ČERPAT FINANCE ČLENOVÉ ČKZP? Záleží na jejich rozhodnutí, zda využijí klasický podnikatelský úvěr nebo dají přednost kreditní kartě či povolenému debetu na podnikatelském účtu. Garantujeme jim rychlý a jednoduchý schvalovací proces, širokou možnost využití úvěru a možnost sjednání pojištění schopnosti splácet. Pro více informací volejte bezplatnou infolinku KB 800 521 521 nebo navštivte www.kb.cz. KB
12.04.17 11:49
INZERCE
angličtina
Allergic reaction An allergic reaction is an exaggerated response of the immune system to otherwise harmless substances. These substances are thus called allergens. An allergic reaction can be evidenced from a wide range of symptoms varying from mild ones to life-threatening conditions. In the Czech Republic, over two million people suffer from some form of allergy. Patient: Good morning, nurse. I‘ve been just stung by
INZERCE
a hornet and the sting has swollen considerably and turned very red. It hurts and itches and I seem to have a rash. Nurse: Good morning, Mr Black. Take a seat. I‘ll call the doctor. Are you allergic? Patient: I don‘t know. I‘ve never been allergic to anything, but on the other hand, I‘ve never been stung by a hornet either. Nurse: Well, the doctor should be available any minute. Are you experiencing any breathing problems? Do you feel sick? Patient: No. If I were allergic, how would it show itself?
Nurse: It depends on the severity of the allergic reaction. At worst, the so-called anaphylactic shock can occur – it is a life-threatening condition and in that case, a patient would need to be taken to the hospital immediately. Patient: And how can an allergy be cured? Nurse: First of all, it is necessary to eliminate the allergen. Other treatments involve medication or specific immunotherapy. Well, the doctor will explain all of this to you. You can go through now. Patient: Thank you, nurse. Nurse: You‘re welcome.
SLOVNí ZáSOBA: Exaggerated přehnaný; nadsazený, zveličený Otherwise jinak; v opačném případě Harmless neškodný Thus tak, a tak, tudíž, tedy Life-threatening život ohrožující To sting bodnout, štípnout, poštípat; popálit Hornet sršeň Sting žihadlo; štípnutí, bodnutí; pálení; osten To feel sick být nevolno, na zvracení, být špatně Severity vážnost, závažnost; přísnost; tvrdost At worst přinejhorším, v nejhorším případě
Váš profesionální partner pro odborné
medicínské překlady a tlumočení
• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz
www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Bc. Magda Hettnerová, e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Ph.D., Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Mgr. Tamara Starnovská, Mgr. Helena Michálková, Ph.D., RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: Martin Kula / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021Pavel Doležal, gsm.: +420 Šedá: CMYK 0-0-0-75 e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: 602 632 349, e-mail: pavel.dolezal@ambitmedia.cz, Antonín Přibyl, gsm.: +420 603 340 384, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: antonin.pribyl@ambitmedia.czŠedá: / Personální inzerce: Štěpánka Korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., Stará Vajnorská 9, P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2017
31
Předplaťte si Florence
a relaxujte v létě s křížovkami na každý den přístup do elektronického archivu na www.florence.cz
Kód nabídky
FLO17VK uvádějte při objednávce
Standardní roční předplatné
570 Kč
Objednávejte na www.florence.cz
Nechte starosti za dveřmi a odpočiňte si při luštění tajenek doma, na dovolené nebo na cestě do práce. Velké křížovky na každý den vás zavedou do různých koutů naší vlasti, dozvíte se řadu zajímavostí o kulturních, přírodních i technických památkách. Nabídka s kódem FLO17VK platí do 9. 7. 2017 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele v ČR. Dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v ČR do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. Změna dárku vyhrazena.