FLORENCE 7-8/2012

7–8/12

florence vychází pod patronací České asociace sester červenec–srpen 2012 / ročník VIII / 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

časopis obsahuje recenzované články

s. 5 / Rozhovor

Chybám se snažíme předcházet s. 7 / Odborné téma

Odběry krve, dezinfekce v ambulantní praxi s. 25 / Výzkumné sdělení

Posudzovanie kognitívnych porúch u seniorov s. 36 / Zpravodaj ČAS

Aktivity ČAS zasahují i daleko za hranice ČR

Odborné téma

Sestra v ambulanci

www.bonno.cz

NOVINKA: Oboj�ivelná obuv Bonno Beany® je vyrábìna z ultralehkého materiálu s tvarovou pamìtí, tak�e botu na chodidle takøka nevnímáte.

Pøezujte do pohodlí.

Obuv Bonno Beany® je neobyèejnì mìkká a pohodlná.

Je testována a schválena jako lehká pracovní obuv.

Dlouhodobé sledování a praktické zkou�ky prokázaly postupné mírnìní

Splòuje parametry ÈSN EN ISO 20347.

Materiál obuvi je odolný vùèi bakteriím a zápachu.

Uvnitø boty se neusazuje vlhkost, a voda tak obuv nepo�kozuje.

Podrá�ka je testována na protiskluznost a splòuje normu SRA.

bolesti kolenních kloubù a sní�ené

Úèinnì tlumí nárazy a vibrace pøi do�lapu.

zatí�ení zádového svalstva!

Nezanechává na podlaze �mouhy.

Ventilaèní otvory zaruèují dobré provzdu�òování a komfort.

Obuv je snadno omyvatelná vodou.

Objednávky na adrese: BONNO GASTRO SERVIS s.r.o.

Husova 523 370 21 Èeské Budìjovice oopp@bonno.cz

1

editorial florence 7–8/12

Čas odhalí pravdu

D

ějiny jsou jako moře. Zdálky vypadají monumentálně, ale když jste uprostřed, tak se vám dělá špatně, prohlásil kdysi česko-polský esejista a aforista Gabriel Laub, a měl pravdu. I nám se může dělat špatně z některých afér posledních dní, které hýbou světem, nebo alespoň tím mediálním, ale tak to zkrátka chodí. Jedna vlna přijde a druhá odejde. Aféru s miliónovými úplatky v krabici od vína a v trezoru pod podlahou vystřídá aféra nákupu předražených letadel a jistě to nebude trvat dlouho a objeví se zas nějaká další podle pravidla: když se dva perou, třetí se směje.

Zda budou mít tyto kauzy s jepičím životem nějaký vliv na chod dějin, teprve ukáže čas. Nikdo z nás to neovlivní, stejně tak jako neovlivníme, jak se na nás budou naši potomci dívat za několik desítek či stovek let. Jedno však udělat můžeme. Můžeme udělat všechno pro to, aby na nás nezapomněli. A to nejen tím, že jim zničíme přírodu a předáme ekonomicky i morálně zhuntovanou zemi, ale i tím, že pro ně uchováme předměty naší denní potřeby.

Nic totiž nevypoví o člověku a o jeho způsobu života víc než věci, jimiž se obklopoval. Archeologové by o tom mohli vyprávět.

A zřejmě i tohle měli na mysli ve Slezské nemocnici v Opavě, když se před několika lety rozhodli, při stěhování ze starých provozů, shromáždit a uschovat věci dávno nepoužívané. Díky jejich prozřetelnosti tu dnes mohou sestry zavzpomínat na časy, kdy se veškerý čas netrávený u pacienta věnoval vyvařování a dezinfekci nástrojů či injekčních stříkaček, kdy se hodiny a hodiny vyplňovaly a zakládaly formuláře, jejichž vyplnění dnes zabere jen několik málo minut, protože jsou všechny v elektronické podobě, ale i na oblečení, které měla každá z nich doma a pečlivě se o ně starala. V Opavě totiž vzniklo ojedinělé muzeum ošetřovatelství, do kterého jsme se vypravili a vy se tak můžete na následujících stránkách podívat, jaké cennosti tu uchovávají. A protože rtuť na teploměrech za okny nám dává znát, že je tu léto, čili že se blíží doba dovolených a zaslouženého odpočinku, udělejte si výlet a zajeďte se tam podívat sami. Určitě nebudete litovat. Stojí to rozhodně za to. Krásné léto!

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

obsah

2

téma čísla

Sestra v ambulanci Doporučené postupy k odběru krve, který je často mylně považován za rutinní výkon bez rizika.

florence 7–8/12

1 / Editorial 3 / Informujeme Vítejte ve starých časech 5 / Rozhovor s Lenkou Gutovou Lenka Gutová: „Chybám se snažíme předcházet“

Odborné téma

Sestra v ambulanci 7 / Doporučené postupy k odběrům krve – prevence preanalytické variability 12 / Dezinfekce v ambulantní praxi Stomie 14 / Z praxe zkušené stomasestry (III. díl)

7

Recenzované články Zkušenosti z praxe s kazuistikou 17 / Řízená hypotermie u pacienta po kardiopulmonální resuscitaci Výzkumná sdělení 23 / Stud a strach odložte stranou – prevence rakoviny varlat u mužů v reprodukčním věku 25 / Posudzovanie kognitívnych porúch u seniorov Zkušenosti ze zahraničí 30 / Jak pečovat o diabetickou nohu

31 / Praxe Kolorektální karcinom – screening imunochemickou metodou v ordinaci praktického lékaře

z dalšího obsahu

Zpravodaj ČAS

17

4 / XII. konference pneumologické sekce ČAS 3 35 / Jiráskovy dny letos připomněly několik výročí 36 / Aktivity ČAS zasahují i daleko za hranice Česka 37 / Cenu in memoriam dostala Eva Kvasnicová

Řízená hypotermie u pacienta po kardiopulmonální resuscitaci

Servis

38 / Na Žofíně se představila revoluční novinka v laparoskopii 39 / Lékařům v Krči se podařilo operovat multirezistentní TBC

41 Co přinesl nový zákon záchranářům?

www.florence.cz Ročník VIII., číslo 7–8, červenec–srpen 2012 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 6. 2012 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia a B. Braun Medical, s. r. o.

Na Žofíně se představila revoluční novinka 38 v laparoskopii

41 / Legislativa – názory Co přinesl nový zákon záchranářům? (I. díl) 42 / Historie Všeobecná fakultní nemocnice v Praze ošetřuje a léčí již více než 200 let 44 / Na příště 44 / Lekce angličtiny

Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny (uprostřed čísla)

3

informujeme text a foto: Magda Hettnerová

Vítejte ve starých časech Nemocnice v Opavě otevřela unikátní muzeum ošetřovatelství.

P

amatujete si, když se ještě pacientům dávaly infúze ve skleněných lahvích, injekční stříkačky byly na vícero použití a nemocní leželi na kovových postelích s drátěnkou místo roštu a na matracích z koňských žíní? Ne? Pak vyrazte do nově otevřeného Muzea ošetřovatelství ve Slezské nemocnici v Opavě.

V prostorách bývalé dialýzy v pavilonu L vznikla ve dvou místnostech jedinečná a ucelená expozice, která představuje pomůcky a předměty pro ošetřovatelství, které jsou už dávno minulostí. K vidění tu jsou nejen sesterské uniformy, ale i ukázka oblečení na operační sál, včetně bílého pláště z roku 1945. Skleněné vitríny pak skrývají takové poklady, jako jsou učebnice ošetřovatelství v chirurgii z roku 1938 od profesora Arnolda Jiráska, ruční zápisky lékařských přednášek z pozůstalosti některých sester, ale třeba i lékárenské váhy z roku 1937, vyrobené v New Yorku. „Snažila jsem se, aby tu byl vždy nějak tematicky zaměřený koutek,” vysvětluje náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči Slezské nemocnice v Opavě Mgr. Lenka Hanková, která je autorkou projektu. „Takže tu teď máme například místo, které odpovídá přednemocniční péči, kde jsou umístěny různé brašny Červeného kříže, které dříve souvisely s činností sester - dobrovolnic. Máme tu i staré ochranné vaky z 80. let minulého století, které měly sloužit k evakuaci dětí do jednoho roku do krytu v případě napadení chemickou či biologickou zbraní. Sestry to běžně neznají, ale těm, které pracovaly v jeslích nebo na obvodech, je to důvěrně známé. Musely totiž školit maminky dětí v tomto věku a musely o tom vést evidenci,” popisuje Hanková. „Dále tu máme koutek, který je zařízený jako ošetřovna. V něm je stůl a starý psací stroj, pultík, na němž bývaly umístěny knihy například při příjmu

pacientů, jsou tu nejrůznější formuláře, které dnes existují jen v elektronické podobě, a podobně,” pokračuje. Součástí tohoto koutku je i skříň s pomůckami.

V ní jsou umístěny například rtuťové teploměry, různé kazety, bubny aj. „Jsou tu i staré kazety na vyvařování. Dříve totiž musela sestra, když nebyla u pacienta, dělat celou řadu úkonů,” vysvětluje Hanková. „To, co je dnes na jednorázové použití, jako jsou jehly, stříkačky a jiné,

V muzeu, které vzniklo díky Mgr. L. Hankové (na snímku), jsou k vidění mimo jiné i staré brašny Červeného kříže.

4

florence 7–8/12

informujeme V muzeu jsou k vidění nejen sesterské uniformy, ale i ukázka oblečení na operační sál. Asi nejstarším exponátem z celého muzea je dóza na sádru, která se na naše území dostala za 2. světové války.

se dříve vyplachovalo, čistilo, sterilizovalo, dezinfikovalo a znovu používalo,” říká.

Další exponáty, které se v muzeu nacházejí, souvisejí například s ortopedií, očním lékařstvím, lékárenstvím či chirurgií. „Máme tu například staré amputační nože, ruční pilu a ruční vrtačku, což jsou nástroje, které dnes už spíše připomínají středověká mučidla, a veřejnost, když se na ně dívá, tak u nich také zpravidla zbledne,” směje se náměstkyně.

Asi nejstarším exponátem z celého muzea je dóza na sádru, která se na naše území dostala za 2. světové války jako pomoc od UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration, v podstatě první projekt svého druhu mezinárodní humanitární a rozvojové pomoci pod hlavičkou Spojených národů, pozn. red.). Ostatní předměty pak pocházejí z doby poválečné a z období socialismu. „Kolem 50. let, kdy se zdravotnictví po válce trochu zklidnilo, se lidé začali více zabývat kvalitou v nemocnicích a zlepšováním toho, co se dochovalo z období před válkou. Především lékaři museli na mnoha nástrojích pracovat a zdokonalovat je, takže názvy nástrojů a pomůcek z té doby nesou jména svých

vynálezců nebo designerů,” vysvětluje Hanková. „Spousta sester, které sem přijdou, si vzpomíná, že s těmito věcmi pracovaly,” říká. Návštěvníci, kteří muzeum otevřené každé poslední úterý v měsíci vždy od 13 hodin navštěvují, však nejsou jen z řad zdravotníků. „Hodně spolupracujeme i se Střední zdravotnickou školou v Opavě a se Slezskou univerzitou, které nám při vytváření muzea také pomáhaly. Chodí sem ale i laická veřejnost. Už tu byli žáci základní školy v Opavě, ale třeba i lidé, kteří se jezdí léčit do nedalekých lázní v Karlově Studánce,” popisuje ­náměstkyně.

A jak vůbec muzeum vzniklo? „Bylo to v době, kdy se rušily staré, nevyhovující provozy v Popské a Vančurově ulici a stěhovaly se sem do Olomoucké ulice.

Při vyklízení půd, skladů a všelijakých zákoutí jsme narazili na spoustu věcí, které se už dávno nepoužívaly. A protože jsem takový sběratel, napadlo mě, že bychom je mohli schovat a jednoho dne si udělat nějakou výstavu například ve vitrínách na chodbě ředitelství,” vzpomíná Hanková. Jenže předmětů přibývalo a už to nebyly jen kanyly a injekční stříkačky, ale i nábytek. „Začali jsme to ukládat do jednoho skladu, který ale brzy začal být malý. V té době k nám na-

stoupila jako asistentka ředitele Renáta Mrkvová, která objevila, že Nadace OKD se v projektu pro budoucnost zmiňuje o projektu zachování starých řemesel a povolání. Přiběhla za mnou, abych se do něj přihlásila se svým muzeem ošetřovatelství. Vidím to jako dnes, měla jsem na sepsání projektu čtyři hodiny, protože to byl poslední den, kdy se bylo možné přihlásit. No, a v září loňského roku jsme od nadace dostali 115 tisíc korun, za které jsme muzeum vybudovali,” říká Hanková. „Pracovali jsme na něm ve svém volném čase, o sobotách a o nedělích. Když se rozkřiklo, co chystáme, začali mi lidé posílat věci, které měli schované. Jeden čas to v mé kanceláři vypadalo jako na půdě nějaké šílené babičky,” směje se Hanková.

Vše se ale nakonec podařilo stihnout, a tak se letos 5. března za výrazného přispění všech vrchních sester, sanitářů a provozních zaměstnanců Slezské nemocnice i ošetřovatelských škol v Opavě a dalších příznivců muzeum slavnostně otevřelo. Bližší informace včetně otevírací doby a kontaktního mobilu, na němž je možné si prohlídku objednat i mimo otevírací dobu, najdou zájemci na webových stránkách www.­nemocnice.opava.cz.

5

rozhovor s Lenkou Gutovou ptala se: Jarmila Škubová, fota: archiv Lenky Gutové

Lenka Gutová: „Chybám se snažíme předcházet“ V našem rozhovoru jsme se chtěli podívat do nemocnice, která se podle JCI u nás akreditovala nejdříve – do ÚVN – Vojenské fakultní nemocnice Praha. Náměstkyní ředitele pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče je Mgr. Lenka Gutová, MBA, která byla u těchto procesů od samých počátků, tedy od roku 2004.

Byli jste první a šli jste cestou neprošlapanou. Co pro vás znamená JCI dnes, po osmi letech zkušeností?

Od tohoto našeho úspěchu uplynul už dlouhý čas. Podařilo se nám získat mezinárodní certifikát v roce 2004.

Přípravy však začaly již dlouho předtím.

Jako dnes si však vzpomínám na seznámení s Davidem Marxem, dlouholetým spolupracovníkem tehdejšího ředitele ÚVN MUDr. Miroslava Bartoše. Nevím dnes již, zda bylo rozhodnutí bez hlubší znalosti problematiky zvyšování kvality neuvážené, nebo zda se jednalo o promyšlené strategické rozhodnutí.

Domnívám se, že to dnes již není podstatné. Léta další však ukázala, že cesta nebyla jednoduchá. Podařilo se nám ještě v roce 2007 certifikát obhájit, ale zdaleka ne tak lehce jako při prvním akreditačním šetření. Mezinárodní standardy pak prošly opakovaně revizemi a dnes již pracujeme se 4. vydáním.

Vývoj ve Spojených státech se přirozeně nezastavil a to se také odrazilo na požadavcích indikátorů jednotlivých standardů. Ty pak byly předmětem dalekosáhlé diskuse o tom, zda jsou vůbec pro české zdravotnické prostředí vhodné.

V praxi se však ukazuje, že požadavky jsou přísné oprávněně a že vždy míří k bezpečné péči o pacienta nebo o jeho blízké. Jako příklad mohu uvést dle mého názoru oprávněný požadavek na kontrolu lékařem předepsaných léčiv při vstupním lékařském vyšetření a pak při změně medikace v průběhu hospitalizace, neboť při

zařazení klinického farmaceuta do týmu poskytujícího zdravotní služby se ukazuje toto rozhodnutí nejenom efektivní z hlediska ekonomického, ale především prospěšné pro pacienta. Současný management ÚVN se po strategických úvahách při aktualizaci strategie ÚVN v loňském roce rozhodl podstoupit akreditační šetření dle standardů SAK, o. p. s. (Spojená

„

Nic nejsou sebelepšímu manažerovi platné vize a příkazy, pokud nemá vedle sebe tým, který tyto představy sdílí.

akreditační komise, pozn. red.). Věřím, že po obdržení oficiálního stanoviska správní rady SAK, o. p. s., o výsledku šetření v naší nemocnici budeme dál směřovat opět k mezinárodní akreditaci JCI. V prvním týdnu v květnu u vás proběhla akreditace SAK. Jak se do ní promítla nová legislativa, zejména zákon o zdravotních službách?

Od 1. dubna letošního roku je účinná nová legislativa – zákon č. 372/2012 Sb., jehož nedílnou součástí je uplatňování práv pacienta v praxi českých zdravotnických zařízení. Někdo je připraven lépe a někoho čeká ještě velký kus práce. Pozitivní však je zjištění, že i správci finančních prostředků našich pacientů nebo potenciálních pacientů si už uvědomují, že i externí hodnocení kvality poskytovaných zdravotních služeb může přinést pacientům prospěch. Při navazování kontraktů je toto hledisko jako mnoho dalších též zohledněno. Snad i proto našlo téma kvalita a její hodnocení své místo v nové legislativě. Zákonodárci se dle mého názoru projevili tentokrát jako prozřetelní. K nové legislativě nutno však dodat, že její důsledné dodržování v praxi bude velmi obtížné. Ostatně první náznaky možných novelizací jsou toho důkazem.

S novou legislativou bylo nutné pracovat zejména na aktualizaci vnitřních předpisů, které jsou v ÚVN vytvořeny již desetiletí. Mnohé byly průběžně aktualizovány, ale souběh akreditačního šetření a účinnosti nové legislativy

6

florence 7–8/12

rozhovor s Lenkou Gutovou ptala se: Jarmila Škubová, fota: archiv Lenky Gutové

k věci

→ Certifikát kvality JCI

S prezidentem V. Klausem v roce 2004, kdy v ÚVN Praha proběhla akreditace JCI, při předání certfikátu.

U mikrofonu šéf JCI pro Evropu Paul van Ostenberg.

byl pro nás opravdu velmi obtížný. Vždyť prováděcí vyhlášky spatřily světlo světa oficiálně v průběhu března. Do poslední chvíle nemůžeme vědět, jaká bude jejich konečná verze.

S jakým pocitem jste k akreditaci přistupovala? Z čeho jste měla největší obavy?

S pocitem odpovědnosti osoby zodpovědné za přípravu k akreditačnímu šetření. Nic nejsou sebelepšímu manažerovi platné vize a příkazy, pokud nemá vedle sebe tým, který tyto představy sdílí. Já mám v ÚVN velké štěstí. Mohu pracovat s lidmi, kteří jsou ochotni jít za co nejlepším výsledkem a tak také řídí své podřízené. Chyby přirozeně děláme, to by nebylo normální. I na nás si pacienti stěžují. Chybovat je lidské, ale naší společnou povinností je nastavovat chybám překážky. A těchto nástrojů zná management kvality teoreticky mnoho.

Uplatnit je však všechny v praxi není vždy jednoduché. Chce to zapojit do programu kvality mnoho dalších spolupracovníků, a ty mnohdy najít není snadné.

Nedomnívám se, že chyby někdo dělá úmyslně, ale je nutné se systematicky zabývat tím, proč naši podřízení chybují, a těmto chybám pak předcházet dalšími nápravnými opatřeními v praxi.

Za co jste byli nejvíce pochváleni?

Za smysluplné a jednoduché dokumentování poskytované ošetřovatelské péče a za naši týmovou spolupráci.

Jaké novinky chystáte v nemocnici pro ošetřovatelskou péči?

Souvisejí s dalším současně probíhajícím IT projektem – aktualizací našeho klinického informačního systému. Chystáme elektronickou ošetřovatelskou dokumentaci a elektronickou evidenci podávání léčiv. Směřujeme v souladu se strategií nemocnice k „bezpapírové instituci“. Zda se nám to podaří, ukáže čas. Předpoklady v legislativě jsou, ale zkušenosti s e-health v českém prostředí nejsou vždy pozitivní. Prováděcí vyhlášky nemáme, ale doufáme, že představy zákonodárců budou v praxi v budoucnosti realizovány.

Začátkem května jste oslavila padesáté narozeniny a v ÚVN strávila svůj profesní život. Jak se vám profese slučuje s rodinou?

Když spočítám hodiny v této instituci strávené, bylo jich daleko více než s mojí rodinou. Přesto jsem pyšná na svoje dvě dcery Andreu a Radku, které sice nejdou ve šlépějích své matky, ale pevně věřím, že budou jednou na výsledky své práce v oboru, který si obě vybraly, stejně pyšné, jako jsem dnes já. Úroveň práce nelékařských profesí v ÚVN neoceňuji jenom já, ale i naši pacienti. Pravidelné šetření pohledu pacientů „Kvalita očima pacientů“ na poskytování péče v ÚVN vychází pro sestry v naší nemocnici velmi pozitivně. Od roku 2007, kdy jsme se poprvé zúčastnili tohoto šetření, si udržujeme 3. příčku mezi sestrami v hodnocených nemocnicích. Naše sestry

V ČR je dnes už několik nemocnic, které se rozhodly akreditovat se podle JCI. Joint Commission International (JCI) je mezinárodní organizace, která od roku 1998 akredituje zdravotnická zařízení mimo USA. Je dceřinou společností společnosti JCAHO, největší akreditující organizací v USA s dlouholetou tradicí. Mimo Spojené státy je dnes přes 80 nemocnic akreditovaných podle JCI. Ve standardech JCI se klade velký důraz zejména na zajištění bezpečí pacientů během hospitalizace a prevenci omylů při poskytování péče.

Jejich součástí jsou tzv. bezpečnostní cíle, které mapují „rizikové“ situace během pobytu pacienta v nemocnici.

Ukládají například, že si nemocnice musí stanovit jasná pravidla pro identifikaci pacienta (např. jako prevenci záměny pacienta a provedení výkonu na jiném pacientovi), postup pro kontrolu správné strany operace (jako prevenci provedení operačního výkonu například na jiné končetině), pravidla pro ordinaci a podávání léků, pro vzájemné sdělování informací o pacientech mezi zdravotníky.

Akreditace se uděluje na dobu tří let. Poté se o ni musí zařízení znovu ucházet a doložit zlepšení a optimalizaci postupů, zejména právě v oblasti řízení rizik, personálního řízení a kompetencí lékařů, lékové politiky či kontinuální tvorby odborných standardů.

Od roku 2004, kdy u nás jako první nemocnice vstoupila na cestu akreditace podle JCI Ústřední vojenská nemocnice Praha, se čas od času vedou diskuse, zda americké standardy, které se logicky v průběhu let mění a zpřísňují, jsou pro naše aktuální podmínky vhodné. splnily podmínky nutné k získání certifikátu Spokojený pacient v kategorii Sestry lůžkových zařízení v roce 2010.

Pacienti přicházející do našeho zařízení mají vysoká očekávání. V loňském roce se nám podařilo podmínky nutné ke splnění udělení certifikátu také splnit. V současné době čekáme na vyjádření MZ ČR k žádosti o udělení certifikátu. Mám z toho velkou radost a výsledek je pro mě osobně velkou motivací do další práce.

7

→ Doporučené postupy k odběrům krve

foto: Profimedia

→ Dezinfekce v ambulantní praxi

sestra v ambulanci odborné téma

Doporučené postupy k odběrům krve – prevence preanalytické variability Ing. Mgr. David Hepnar, MBA Sang Lab – klinická laboratoř, s.r.o.

Karlovy Vary e-mail: david.hepnar@sanglab.cz

MUDr. Jitka Podroužková, Eva Kašubová Sang Lab – klinická laboratoř, s.r.o.

Karlovy Vary

S

Každý z nás se za svůj život setkal s odběrem krve jako pacient. My jako zdravotníci a profesionálové považujeme odběr krve za rutinní záležitost, se kterou se běžně setkáváme v ambulancích, nemocnicích nebo laboratořích. Základním předpokladem pro získání správných výsledků laboratorní analýzy krve je optimální postup při odběru a transportu vzorku do laboratoře.

tojí za to zmiňovat se o takové rutině, jako je odběr krve? Určitě ano. Byť zdánlivě jednoduchá záležitost je klíčovým momentem, který ovlivňuje mnoho navazujících kroků. Odběr krve řadíme z pohledu laboratorního vyšetření do tzv. preanalytické fáze. Je to moment, který předchází samotné analýze vzorku v laboratoři. Již z toho lze odvodit, že chyba vzniklá při odběru bude mít vliv nejen na analýzu, ale samozřejmě i na výsledek a jeho interpretaci. A právě proto je

nutné, aby odběr krve měl svá pravidla a byl proveden s maximální pečlivostí a zodpovědně.

Vnímat odběr krve jako akt, kdy ze žíly nebo prstu nabíráme krev a snažíme se ji získat do odběrové zkumavky, je chybné. Tím nejdůležitějším při odběru krve je pacient. Většina pacientů jde na odběr krve obvykle s obavami. Odběr jim není příjemný, vystavuje je stresu, obvykle jsou ještě pacienti zatíženi myšlenkami na očekávané výsledky. Proto je velmi

8

odborné téma Sestra v ambulanci

florence 7–8/12

1

2

3

4

5

6

7

8

Obr. 1–7 / Postup při odběru krve Obr. 8 / Kapilární odběr

fota: Sang Lab

důležité s pacientem během odběru komunikovat a snažit se odbourat všechna zmíněná negativa, která mají bezprostředně vliv na správně provedený odběr. Pacient by měl být řádně poučen nejenom o tom, co pro něj odběr znamená, ale měl by získat informace, jak se chovat před odběrem. A zde je na místě především dobrá komunikace nás, zdravotníků.

Ovlivnitelné faktory před odběrem krve Edukací pacienta lze zcela nebo částečně ovlivnit: → Provedení odběru v ranních hodinách nalačno, protože obsah látek v krvi během dne kolísá. → Nevhodnou konzumaci tučného jídla večer před odběrem. → Vynechání léků 24–72 hodin před odběrem (Vynechat se mají všechny léky, u kterých to jde, včetně vitamínů s minerály. Mnohdy totiž není zcela jasné, co přesně užívané léky u laboratorních vyšetření ovlivňují.). → Nevhodnou konzumaci černé kávy a alkoholických nápojů, případně kouření.

Rozdělení

Žilní odběr – venepunkce K odběrům se používají povrchové žíly horních končetin, protože se nacházejí těsně pod kůží. Při výběru místa je třeba

věnovat pozornost tomu, zda se v blízkosti nenacházejí žádné jiné struktury jako např. arterie (důvodem jsou jiné laboratorní hodnoty v arteriální a žilní krvi, větší nebezpečí vzniku hematomů). Nejčastěji venepunkci provádíme v oblasti předloktí.

Pro odběr upřednostňujeme střední kubitální žílu. Je nejstabilnější, nachází se blízko povrchu a pokožka je nad ní nejméně citlivá. U starších pacientů může být provedení vpichu obtížnější, protože kůže ztrácí elasticitu a v okolí cévy může být více podkožního tuku. Cévy jsou křehčí a častěji vzniká hematom.

Pokud nelze odběr provést z oblasti předloktí, lze využít žílu na palcové straně zápěstí nebo na přední straně paže (hřbet ruky).

Abychom odběr provedli hned napoprvé, je důležité vybrat co nejlepší žílu.Dobré žíly jsou měkké, pružné, po stlačení se znovu naplní a jsou dobře podloženy podkožním tukem. Špatné žíly jsou vyvýšené, pohyblivé, sklerotické, fibrózní, trombotické, tvrdé, zanícené, tenké a křehké. Mohou být i podlité a nedoporučuje se odebírat ze žil, které jsou blízko v oblastech infekce, např. impetiga.

Odběr krve → Při samotném provádění venepunkce je důležité pacientovi zabezpečit pohodlí.

Sestra v ambulanci odborné téma

→ Krev je vhodné odebírat vsedě, pacient má být před odběrem asi 30 minut v klidovém režimu. Na tuto skutečnost se velmi často zapomíná a pacient obvykle v ranním spěchu přejde k odběru krve ihned po příchodu na odběrové místo. → Není-li odběr prováděn vsedě, je nutné uvést na žádanku polohu pacienta při odběru, protože tělesná poloha značně ovlivňuje hodnoty vysokomolekulárních látek, jako jsou bílkoviny, lipidy, enzymy. U vyšetřovaných vestoje vede fyzická námaha ke změnám látek podílejících se na energetickém metabolismu (glukóza, triacylglyceroly, laktát), dochází k zahuštění makromolekulových látek, zvyšuje se aktivita CK, AST a jiných enzymů, koncentrace kreatininu a naopak snižuje se hladina tyroxinu.

Kapilární odběr Kapilární odběr by měl být použit tam, kde pro analýzu postačí malé množství krve a výsledek laboratorního vyšetření není příliš ovlivňován hemolýzou. Odběr se běžně používá pro stanovení krevního obrazu, bilirubinu, glukózy nebo CRP. → Odběr provádíme většinou z prstu, u dětí z ušního lalůčku nebo patičky. → Ke zvýšení prokrvení se používá teplý vlhký obklad 3 minuty před vlastním odběrem. → Provedeme dezinfekci místa vpichu.

Necháme dokonale zaschnout dezinfekční prostředek, hrozí nebezpečí hemolýzy. → Lancetou uděláme ranku, ze které necháme vytéct kapku krve (nevhodné je použití jehly, neboť poranění je hloubkové, velmi malé a z toho vyplývá malá tvorba kapky).

Tu setřeme a teprve nyní začneme nabírat krev do předem připravených zkumavek. → Nikdy násilím netlačíme na zakončení prstu, v takovém případě je krev většinou hemolytická a musíme odběr opakovat. → Po správném nabrání krve odstraníme kapiláru a uzavřeme mikrozkumavku. Na závěr opatrně promícháme, aby se zabránilo sražení vzorku.

Na ranku po vpichu přiložíme tampon, který si pacient přidrží.

Postup při žilním odběru krve by měl být následující: 1. Příprava materiálu a příslušné dokumentace, zejména s ohledem na prevenci záměny vzorků. Záměna vzorku je jednou z nejvážnějších chyb, která při odběru může vzniknout.

Je velmi obtížné ji zpětně prokázat a její důsledky mohou být až fatální.

K přípravě materiálu patří i kontrola exspirace používaných pomůcek.

2. Kontrola identifikace pacienta dostupným způsobem. Je důležité ověřit totožnost toho, koho odebíráte. Laboratorní vyšetření se neprovádí jen jako prevence nebo diferenciální diagnostika, ale např. k vyloučení pohlavně přenosných chorob nebo z důvodů forenzních. Jsou známy případy, kdy pacient na odběr poslal někoho jiného, aby tak ovlivnil výsledek laboratorního vyšetření.

3. Ověření dodržení potřebných dietních omezení před odběrem. Zeptat se pacienta, zda přišel na odběr „nalačno“, je zřejmě rutinou, kterou dělá každý z nás, ale vnímání pojmu „nalačno“ je různé. Mnohdy si pacient pod pojmem „nalačno“ představuje ranní kávu s mlékem a cukrem nebo lehkou snídani. Proto se ověření dietních omezení před odběrem nemá zanedbat, a pokud nejsou dodržena, je lepší odběr (pokud je to možné) neprovádět a přesunout na jiný termín.

4. Kontrola dostupnosti všech pomůcek potřebných pro odběr. V odběrových centrech nebo ordinacích máme obvykle k dispozici vše, co pro odběr potřebujeme. Tam, kde odběry nejsou příliš časté, nebo v režimu domácí péče je nezbytná kontrola dostupnosti, protože jakákoliv komplikace při odběru může významně ovlivnit konečný výsledek laboratorního ­v yšetření.

5. Seznámení pacienta s postupem odběru. Pacient musí dostat všechny informace o tom, jak bude odběr krve probíhat. A to nejenom o samotném odběru, ale také o tom, co po odběru následuje. Velkým problémem bývají rodiče dětí. Ti vnímají odběr jako velmi nepříjemnou záležitost a mnohdy zkomplikují samotný odběr více, než by tomu bylo bez jejich přítomnosti. Dobrá komunikace s pacientem umožňuje

inzerce

Seni usnadňuje život Seni Care - tři kroky péče o pokožku

Inkontinenční vložky, pleny, kalhotky a podložky

Široká nabídka absorpčních výrobků, díky nimž se rozloučíte s pocitem nejistoty: AIR

označení prodyšnosti produktu, kdy jeho vnější vrstva je vyrobena ze speciálního prodyšného laminátu, který nepropouští tekutinu, pouze vzduch, a umožňuje tak pokožce volně dýchat.

LATEX FREE

produkt s touto značkou neobsahuje žádné latexové prvky. Všechny elastické části jsou vyrobeny z elastické příze, což minimalizuje riziko vzniku alergických reakcí.

ODOUR STOP

označení přítomnosti superabsorbentu s antibakteriálními vlastnostmi, jenž zamezuje množení bakterií a zabraňuje tak vzniku nepříjemného zápachu.

EXTRA DRY SYSTEM (EDS)

vrstva, která se nachází pod svrchní vlákninou, umožňuje rychlejší a přesnější distribuci vlhkosti uvnitř savého jádra, což podstatně zvyšuje pocit sucha a zlepšuje komfort použití výrobku.

9

14

→ Coloplast Dialog Study

foto: Profimedia

→ Certifikované kurzy pro stomické sestry

odborné téma stomie

Z praxe zkušené stomasestry Mgr. Iva Otradovcová Ústavní stomická a edukační sestra, ÚVN – Vojenská fakultní nemocnice Praha, Chirurgická klinika 2. LF UK iva.otradovcova@uvn.cz Bc. Svatava Nováková, Marcela Kenezová

V

letech 2009 a 2010 probíhala velká mezinárodní klinická studie v 18 zemích světa. Do studie se zapojilo 500 stomických sester a více než 3 000 nemocných se stomií – ileostomií, kolostomií a urostomií. Cílem studie bylo zjistit, jak klinicky ověřené důkazy a kvalitní ošetřovatelská péče stomických sester v kombinaci s aplikací dvouvrstevného lepicího materiálu ovlivňují kvalitu života stomiků a stav jejich peristomální kůže.

Do klinické studie bylo zařazeno i 6 center – stomických poraden v České republice. Zařazovací kritéria umožnila přijmout do studie 92 kolostomiků a ileostomiků. Studie respektovala podmínky v reálném životě a umožnila zařazení stomiků všech věkových kategorií, se všemi typy stomií, s různými tvary a ve-

(III. díl)

Zhruba 83 % stomií se v České republice zakládá pro maligní onemocnění tlustého střeva. Vyplynulo to z výsledků mezinárodní klinické studie Coloplast Dialog Study, která probíhala v letech 2009 a 2010 a do níž se v ČR zapojilo šest center – stomických poraden s celkem 92 kolostomiky a ileostomiky. likostmi stomií, ze všech národních a národnostních skupin.

Respondenti studie museli být plnoletí a stomii museli mít minimálně 6 měsíců. Zadavatelé studie museli splnit všechny zákonem stanovené procedurální podmínky pro povolení klinické studie – souhlas zdravotnického zařízení, souhlas etické komise, souhlas SÚKL, certifikace všech dokumentů atd.

Dotazník Stoma – QoL byl zaměřen na faktory, které mohou ovlivňovat kvalitu života stomika a jeho blízkých. Stomik odpovídal na dvacet otázek. Ukázalo se, že některé oblasti jsou pro stomiky více důležité a jiné je skoro neoslovují. Hodně emotivní byly reakce na otázky týkající se sexuální a citové oblasti.

Objektivní hodnocení stavu peristomální kůže probíhalo za pomoci DET skóre. Vybraní stomici, kteří podepsali souhlas se

stomie odborné téma

studií, navštívili ambulanci stomické sestry. V soukromí vyplnili dotazník kvality života. Stomická sestra odstranila původní stomický systém, zhodnotila a obodovala stav peristomální kůže, vše zdokumentovala a vydala jednodílný nebo dvoudílný stomický systém s podložkou z dvouvrstevného materiálu.

Stomik používal nové pomůcky 4–6 týdnů a poté opět navštívil stomickou poradnu. Stomická sestra opět zhodnotila a obodovala stav peristomální kůže, provedla zápis do dokumentace a informovala se, jak byl stomik spokojen s dvouvrstevným materiálem pomůcky. Při druhé návštěvě stomik opět vyplnil dotazník kvality života.

Pro objektivní hodnocení byly použity dva nástroje: 1) Stoma – QoL = standardizovaný dotazník kvality života stomika.

2) DET skóre – Ostomy Skin Tool = standardizovaná pomůcka pro objektivní hodnocení stavu peristomální kůže má dvě části. První část pomůcky je hodnoticí. DET jsou počáteční písmena anglických slov: Discolouration – změna barvy, Erosion – eroze, poškození kůže, Tissue overgrowth – nadměrný růst tkáně. Druhá část pomůcky je diagnostická. AIM jsou počáteční písmena anglických slov: Assessment – posouzení, Intervention – intervence nebo zásah, Monitoring – sledování.

DET skóre pomáhá objektivně hodnotit stav peristomální kůže a nabízí sestrám společný jazyk pro popis stavu peri­ stomální kůže. DET skóre používá přímé klinické pozorování, přesné bodové hodnocení ve všech třech sledovaných oblastech a celkové skóre vyjádřené číslem. Opakované použití DET skóre (výpočet celkového počtu bodů) umožňuje pravidelné monitorování a vyhodnocování stavu peristomální kůže. Po obodování všech tří oblastí provedeme součet bodů a okamžitě zjistíme aktuální stav peristomální kůže (zlepšení nebo zhoršení).

Hodnocení lze provádět jednorázově například při předávání nemocného do jiného zdravotnického zařízení, nebo konti­nuálně na časové ose pro hodnocení kvality ošetřovatelské péče. Používání DET skóre v praxi vypadá na první pohled velmi komplikovaně, ale stomické sestry, které pomůcku používaly několik měsíců, tvrdí, že jde o jednoduchý hodnoticí nástroj. Pomocí DET skóre popisujeme změny peristomální kůže, stanovujeme diagnózy a léčbu. Pomůcka zkracuje čas, který sestra potřebuje k vyšetření a vyhodnocení kožní poruchy. DET skóre lze použít při každé kontrole stomie a peristomální kůže, u všech typů stomií a u všech typů stomických systémů. Podobně hodnotíme bolest na hodnoticí škále nebo používáme tabulku Nortonové při prevenci a sledování dekubitů. Pomůcka není určena k předpovědi zlepšení nebo zhoršení stávajícího stavu peristomální kůže. Nelze ani předpovědět, zda dojde k nějakým abnormálním kožním úkazům. Neslouží ani k tomu, abychom s její pomocí určovali rozsah požadované péče o nemocného.

Pomůcka DET skóre byla vytvořena ve spolupráci a s podporou společnosti Coloplast. Poradní výbor GAB (Global Advisory Board) společnosti Coloplast tvoří zkušené stomické sestry z dvanácti zemí (Austrálie, Dánsko, Česká republika, Francie, Holandsko, Itálie, Kanada, Německo, Španělsko, Švédsko, Velká Británie a USA). Sestry z GAB spolupracují se zkušenými stomickými sestrami jednotlivých zemí a vzájemně si předávají informace a zkušenosti. Stomické sestry v České republice používají DET skóre od roku 2009. Některé sestry ho na svém

k věci

a názorně demonstrační části a 40 hodin v praktické části. Délka studia od zahájení do ukončení závěrečnou zkouškou je 6 měsíců.

Celkový počet kreditů za teoretickou i praktickou část vzdělávacího programu je 48 kreditních bodů po absolvování kurzu a složení závěrečné zkoušky.

ÚVN – Vojenská fakultní nemocnice Praha nabízí od podzimu roku 2011 certifikované kurzy pro stomické sestry s názvem „Komplexní péče o nemocné se stomií na trávicím nebo močovém traktu“. Cílem tohoto kurzu je připravit všeobecnou sestru s praxí pro poskytování vysoce specializované péče o nemocného s ileostomií, kolostomií, urostomií a trvalou drenáží, aby mohla získat zvláštní odbornou způsobilost k výkonu anotovaných činností dle vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Podmínkou pro získání zvláštní odborné způsobilosti je: zařazení do certifikovaného kurzu, absolvování povinné teoretické a praktické části a úspěšné složení závěrečné zkoušky (teoretické, praktické). Délka vzdělávacího programu je 40 vyučovacích hodin v teoretické

Činnosti, ke kterým získává kompetence absolvent certifikovaného kurzu: 1. Komplexní (teoretická, praktická, předhospitalizační, předoperační, pooperační a následná) edukace stomika, nemocného s terminální drenáží a jejich blízkých.

2. Rozpoznávání a řešení komplikací u stomie, peristomální kůže a terminální drenáže.

3. Znalost ošetřování u všech typů stomií, drenáží a komplikací.

4. Znalost všech typů a druhů stomických zdravotnických prostředků a jejich vhodná aplikace.

5. Indikace a praktické provedení léčebné a defekační irigace do stomie.

6. Vedení a vzdělávání ošetřovatelského týmu při ošetřování nemocného se stomií a drenáží – ústavní stomická sestra.

7. Samostatné vedení stomické poradny.

→ Certifikované kurzy pro stomické sestry

Certifikát o absolvování kurzu vystavuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. Pro mimopražské účastníky je certifikovaný kurz zdarma. Je hrazen z Evropského sociálního fondu – operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Zájemce o kurz se musí přihlásit přes web stránky IPVZ (www.vzdelavani-zdravotniku.cz) nebo ÚVN (www.vzdelavani.uvn.cz).

V letošním roce zbývá poslední termín, který je vypsán na říjen. V roce 2013 končí vzdělávací programy dotované ESF. Kurzy budou pokračovat i v dalších letech, ale účastník si je bude hradit z vlastních zdrojů nebo mu je může hradit zaměstnavatel. Více informací podá koordinátorka vzdělávacích programů ÚVN Praha Bc. Pavla Dvorská.

15

16

odborné téma Stomie

pracovišti zařadily mezi standardní hodnoticí nástroje. Pomocí diagnostické pomůcky AIM zhodnotíme příčinu problému a pomůcka nám nabídne možnosti řešení.

Na mezinárodním setkání stomických sester v listopadu 2010 jsme měli možnost vyzkoušet si on-line verzi DET skóre a diagnostické pomůcky AIM.

Závěry z klinické studie v České republice Z výsledků studie v ČR vyplynulo, že 83 % stomií se zakládá pro maligní onemocnění tlustého střeva, 40 % stomiků používá dvoudílný systém, 57 % jednodílný systém a 3 % jiné typy stomických pomůcek. Při první návštěvě vyhodnotily sestry, že 49 % respondentů má normální zdravou kůži a 51 % respondentů má kůži nějak poškozenou. Naopak respondenti při sebehodnocení stavu peristomální kůže signalizovali problémy pouze v 26 % a 74 % hodnotilo kůži jako zdravou.

I přes malý počet respondentů studie se objevily rozdíly mezi první a druhou návštěvou. U většiny stomiků s porušenou peri­ stomální kůží došlo po používání pomůcek s dvouvrstevným materiálem ke zlepšení nebo vyhojení. Dotazník kvality života byl pro malý počet respondentů vyhodnocen pouze orientačně. Ze sta možných bodů stanovili stomici kvalitu života při první návštěvě na hodnotě 63 a při druhé návštěvě na hodnotě 64,4.

Závěry z celé mezinárodní klinické studie Ve dnech 12.–13. listopadu 2010 proběhlo v sídle firmy Coloplast v Kodani slavnostní vyhodnocení mezinárodní klinické studie.

Vyhodnocení se zúčastnily stomické sestry ze všech participujících států (USA, Francie, Polsko, Maďarsko, Velká Británie, Portugalsko, Severní Korea, Španělsko, Itálie, Japonsko, Argentina, Německo, Nizozemí, Česká republika, Island, Slovensko, Kanada a Austrálie). Českou republiku reprezentovalo 17 zkušených stomických sester.

Sesbíraná data potvrdila významnou a důležitou roli stomické sestry v péči o stomika.

Významný rozdíl je v návštěvě stomických poraden. Naši stomici navštěvují poradny stomických sester téměř pravidelně, ale v ostatních státech navštěvuje poradnu pouze menšina stomiků a většinou nepravidelně. Dokonce 13 % respondentů dochází do poradny méně než jednou ročně. Možné vysvětlení tkví v nutnosti preskripce stomických pomůcek u našich stomiků. U 60 % respondentů popsaly sestry

florence 7–8/12

poškozenou peristomální kůži, ale pouze 32 % stomiků si to uvědomovalo. Stomici si uvědomovali a přiznávali závažnější a bolestivější poškození. Nadpoloviční většina stomiků používala při první návštěvě nějaký doplňkový sortiment (přídržný pásek, pastu, ochranný film, ochrannou roušku atd.). Při druhé návštěvě používali stomici o 10 % méně doplňkového sortimentu. Vhodně vybraná pomůcka s podložkou z dvouvrstevného materiálu významně zlepšila stav peristomální kůže oproti první návštěvě. Z výsledků klinické studie vyplynulo, že ne všichni pacienti, kteří mají poškozenou peristomální kůži, si to uvědomují.

Vyhodnocení dotazníku kvality života potvrdilo, že od začátku do konce studie došlo ke zlepšení. Na zlepšení se podílí mnoho oblastí, kdy dominuje vhodná stomická pomůcka. Studie potvrdila, že kvalitu života respondentů ovlivňuje častost podtékání pod pomůcku, strach ze zápachu, zvuky vydávané stomií, plnost sáčku a potřeba vědět, kde je nejbližší toaleta. Studie potvrdila, že doba od operace, věk, typ stomie, kožní komplikace nemají vliv na kvalitu života stomika.

Závěrečné výsledky ohodnotily péči českých stomických sester jako čtvrtou nejlepší. Nejvyšší DET skóre (to znamená nejvíce poškozenou peristomální kůži) měli stomici z Japonska, Kanady, Dánska, Francie a Argentiny. Nejnižší DET skóre (to znamená nejméně poškozenou peristomální kůži) měli stomici ze Španělska, Velké Británie, České republiky a Slovenska.

Klinická studie potvrdila, že klinicky ověřené důkazy a kvalitní péče stomické sestry v kombinaci s vhodně vybranou pomůckou s podložkou z dvouvrstevného lepicího materiálu mohou zlepšovat stav peristomální kůže a zvyšovat kvalitu života nemocných se stomií.

Více o autorce Mgr. Iva Otradovcová 1981: SZŠ; 2011: absolutorium VŠ – ošetřovatelství a management, Mgr.; 1994: PSS – ošetř. péče o nemocné v chirurgii, NCONZO, Brno; 1999: PSS – ARIP, NCONZO, Brno; 2004: PSS – péče o nemocné se stomií, NCONZO, Brno; 1981–1994: FNKV, Chirurgická klinika; 1994–1998: IKEM, Klinika nefrologie; 1998–2004: IKEM, Klinka transplantační chirurgie; 2004–dosud: Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, Chirurgická klinika 2. LF UK

obsah

recenzované části Zkušenosti z praxe s kazuistikou 17 / Řízená hypotermie u pacienta po kardiopulmonální resuscitaci

Výzkumná sdělení 23 / Stud a strach odložte stranou – prevence rakoviny varlat u mužů v reprodukčním věku 25 / Posudzovanie kognitívnych porúch u seniorov

zkušenosti ze zahraničí 30 / Jak pečovat o diabetickou nohu

Zkušenosti z praxe s kazuistikou recenzované články

Řízená hypotermie u pacienta po kardiopulmonální resuscitaci Souhrn / Terapeutická hypotermie prokazatelně vede ke zlepšení neurologického výsledku u pacientů po srdeční zástavě. Úkolem je dosáhnout požadované teploty 33–34 °C a výhodou je chlazení pacienta již v terénu. Je několik metod umožňujících řízenou hypotermii. Během řízené hypotermie je důležitá nepřetržitá monitorace pacienta a také je třeba pacientovi podávat kontinuálně analgosedaci. Hypoxie díky této metodě nemá na organismus tak devastující vliv.

Klíčová slova / kontinuální monitorování – přístroj Coolgard – terapeutická hypotermie.

Controlled hypothermia after cardio­pulmonary resuscitation Summary / It has been clearly established that therapeutic hypothermia leads to improved neurological outcome in patients after cardiac arrest. The challenge is to achieve the target temperature of 33 °C to 34 °C and cooling the patient already before the arrival to hospital is an important advantage. There are several methods used to induce controlled hypothermia. Continued monitoring of the patient is necessary during use of controlled hypothermia and the patient must be continuously administered analgesics and sedatives. Thanks to this method the impact of hypoxia on the organism is less devastating.

Keywords / continuous monitoring – Coolgard device – therapeutic hypothermia.

Recenzovaly Mgr. Alena Chmaitilliová II. chirurgická klinika kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN, Praha, vrchní sestra Hana Fišerová Interní kardiologická klinika FN Brno, vrchní sestra

Nikola Brizgalová, DiS. KKN Karlovy Vary, ARO – lůžková část npechova@seznam.cz

Úvod

Nárůst počtu pacientů se srdeční zástavou, a tím i počet resuscitovaných, souvisí se zvýšeným výskytem civilizačních chorob. Zlepšující se postupy ze strany primární péče, jednak spektrem léků, ale také rozrůstající se sítí kardiointervenčních center, nabízejí pacientovi lepší možnosti léčby srdeční zástavy. Musíme však myslet také na časový faktor, který je stále nejzásadnějším markrem ovlivňujícím kvalitu přežití pacienta po kardiopulmonální resuscitaci (KPR). Během KPR dochází k hypoxii (nedostatek kyslíku pro tělesný metabolismus) z nedostatečného přísunu kyslíku do jednotlivých orgánů, nejcitlivější na hypoxii je mozková tkáň, dochází k odumírání mozkových buněk, které již nejsou schopné regenerace. Během srdeční zástavy dojde k centralizaci oběhu a prioritně jsou zásobovány kyslíkem buňky srdeční a buňky centrální nervové soustavy (CNS). Pokud dojde ke zničení větší části mozkové tkáně, nastává nezvratné poškození tohoto orgánu, projevující se například otokem s následujícím neurologickým poškozením. CNS reaguje na hypotermii při poklesu o jeden stupeň tělesné teploty snížením mozkového metabolismu o 6–7 %, dále klesá intrakraniální tlak (ICP), který je velmi vysoký např. při posthypoxickém edému mozku, devastujícím mozkovou tkáň utlačením.

Terapeutická hypotermie všeobecně zpomalí metabolismus v celém organismu, buňky důležitých orgánů nemají takovou potřebu kyslíku, a proto se jejich tolerance zvýší. S největší pravděpodobností nedojde k poresuscitační nemoci, kterou doprovází např. ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrome – syndrom akutní respirační tísně) nebo dokonce SIRS (Systemic Inflammatory Response Syndrome – syndrom multiorgánové dysfunkce).

Podchlazení organismu – terapeutická hypotermie – je novým krokem v terapii srdeční zástavy. Z mnoha studií je zřejmé, že řízená hypotermie u pacienta po KPR je přínosem hlavně z hlediska pozdějšího neurologického nálezu, ale také jako prevence poresuscitační nemoci, která výrazně zhoršuje prognózu pacienta.

Chlazení pacienta v terénu

Během resuscitace je velmi důležitá monitorace základních životních funkcí pacienta. Monitorujeme 4svodové EKG (kontinuální sledování srdeční akce, detekce poruch srdečního rytmu), SpO2 (transkutánně měřená saturace kapilární krve), NIBP (neinvazivní krevní tlak měřený pomocí manžety) a CO2 ve vydechovaném vzduchu (měřený z ventilačního okruhu pacienta). Nezbytně nutné je sledování vědomí pacienta, nejlépe podle stupnice GCS (Glasgow Coma Scale). Po zajištění základních vitálních funkcí se přistupuje k chlazení pacienta. Nejnovější metodou je použití přístroje RhinoChill. Je to metoda používaná v přednemocniční péči (PNP) k ochlazování mozku pomocí speciálního nosního katetru. Dochází zde k odpařování perfluorohexanu, který je ve formě spreje aplikován pomocí tohoto speciálního katetru na sliznici nosohltanu a paranazálních dutin. Dochází přímo k ochlazování mozku přes bázi lební a nepřímo krevní cestou přes bohatě prokrvené okolní tkáně. Nejlépe je začít s ochlazováním ihned po zajištění dýchacích cest endotracheální rourkou (ETI) a pokračovat v něm po celou dobu transportu až do předání pacienta na příslušné oddělení, které je schopno pokračovat v terapeutické hypotermii. Výhodou tohoto přístroje je možnost snadné, rychlé a neinvazivní aplikace.

Každý sanitní vůz nemá k dispozici přístroj RhinoChill, ale může využít dal-

17

Předplaťte si časopis Florence a získejte jedinečný dárek balíček kosmetiky Aloetrox v hodnotě 465 Kč Péče o nohy Ráno po dlouhé noci

ztvrdlá kůže, praskliny, plísně, pocení

oteklá víčka, kruhy pod očima, vrásky

Rekonvalescence po úrazech klouby, zlomeniny, pohmožděniny, výrony

Těžké unavené nohy bolest nohou, křečové žíly, žilní nedostatečnost

Nabídka s kódem AM51207A platí pro standardní roční předplatné do 2. 9. 2012 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od obdržení platby za předplatné.

objednávám předplatné časopisu Florence s balíčkem kosmetiky Aloetrox

(Florence + Zdravotnické noviny)

570 Kč / 31,9 EUR 455 Kč / 28,05 EUR 1 220 Kč / 67,64 EUR

AM51207A Objednávky předplatného pro ČR poštou: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, e-mailem: predplatne@ambitmedia.cz, telefonem: 800 300 302 (zdarma) Objednávky předplatného pro SR e-mailem: predplatne@abompkapa.sk, telefonem: 02/444 42 773, 02/444 58 821

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence.

V případě Balíčku 1 + 1 zahrnuje navíc 40 čísel Zdravotnických novin.

ODBĚRATEL

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

Titul

Organizace

Jméno a příjmení

Adresa

Organizace

PSČ a město

Obor činnosti

IČ

Adresa

DIČ

PSČ a město

Telefon

Telefon

E-mail

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

E-mail Datum

Podpis

tento kód uvádějte při objednávce

Způsob úhrady

* Pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu.

složenka

faktura

Nabídka platí do 2. 9. 2012. Objednávkou dává předplatitel dobrovolně souhlas se zařazením svých osobních údajů do databáze společnosti Ambit Media, a. s., se sídlem Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, resp. do odvolání souhlasu. Předplatitel bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb. Více na ­w ww.­ambitmedia.­c z.

Standardní, roční Studentské, roční * Balíček 1 + 1, roční

Kód nabídky

Výzkumné sdělení recenzované články

Stud a strach odložte stranou – prevence rakoviny varlat u mužů v reprodukčním věku Souhrn / Testikulární germinální nádory jsou nejčastější zhoubné nádory varlat u mužů v České republice ve věku od 15 do 25 let. Celkově tyto nádory tvoří 2 % všech zhoubných nádorů. Nádory varlat se mohou vyskytovat v každém věku muže, nejčastěji však mezi 20. až 40. rokem.

Přibližně 10 % nemocných má v anamnéze kryptorchismus (nesestouplé varle). Jedno až tři procenta nádorů varlat postihují obě varlata současně nebo následně.

Klíčová slova / testikulární nádory – rizikové faktory – klinické příznaky.

Shame and fear aside party – prevention of testicular cancer in men of reproductive age Abstract / In the Czech Republic, testicular terminal cancer is the most common cancer in males aged ­15–25 years. This cancer constitutes 2% of all malignant tumours. Testicular cancer can appear in any age of a male, but it is most common in males between 20 and 40 years.

About 10% of patients have the history of cryptorchidism. In 1–3% of cases, the testicular cancer affects both the testicles concurrently or subsequently.

Key words / testicular cancer – risk factors – clinical signs.

Lucie Zámečníková, DiS. absolventka SZŠ a VOŠ Znojmo, obor diplomovaná všeobecná sestra zaminka2@seznam.cz

Úvod

Rakovina varlat je označení pro celou velkou skupinu zhoubných nádorů, které se od sebe liší původem, stupněm diferenciace, biologickým chováním atd.

Vzniká abnormálním množením buněk varlete. Mnohonásobně častěji se zhoubné nádory vyskytují ve varlatech vývojově nesestouplých do šourku a zadržených po narození v tříselném kanále nebo v dutině břišní. Tento takzvaný kryptorchismus je prekancerózou vyžadující buď včasnou operační korekci již v raném dětském věku, nebo později již úplné odstranění varlete, které už pak stejně není funkční a ohrožuje postiženého zhoubným zvrhnutím.

Klinické příznaky

Nejčastějším klinickým symptomem je nebolestivé zatuhnutí a zvětšení varlete.

Projevem může být i hmatatelný novotvar na varleti nebo jeho blízkém okolí. Někdy dochází i ke zvětšení prsních žláz (tzv. gynekomastii). Pokud je onemocnění velmi pokročilé a vznikají vzdálené metastázy, pak se přidají klasické příznaky nádorového onemocnění – únava, hubnutí, lehce zvýšená teplota a nechutenství.

Typy nádorů

Recenzovali Doc. MUDr. Miroslav Hanuš, CSc. Urocentrum Praha, s. r. o, Praha MUDr. Aleš Fiala Privátní urologická ambulance, Benešov

Rozlišujeme především zárodečné neboli germinální nádory (do kterých patří seminom, spermatocytární seminom – vyskytující se u mužů nad 50 let, embryo­ nální karcinom, nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom, teratom). Tyto nádory se vyskytují především v mladém věku. Dále pak negerminální nádory (nádory z Leydigových buněk, Sertoliho buněk a smíšené nádory). Nezřídka se

setkáváme také s nádory smíšenými (germinální a negerminální), které obsahují více uvedených podtypů.

Kdy je nutno vyhledat lékaře: → Každá změna objemu varlete – zvětšení, zmenšení. → Ztvrdnutí varlete. → Výskyt hrbolků či bulek a další odchylky od normálního stavu. → Bolest ve varleti nebo ve skrotu. → Tupá bolest v dolní partii břicha nebo v tříslech. → Pocit napětí, citlivost a zvětšení prsních žláz.

Vyjmenované symptomy však nemusejí být známkami zhoubné choroby. Lékaře je třeba navštívit, jestliže kterýkoliv z těchto příznaků trvá déle než dva týdny. Falešný stud, strach nebo i lhostejnost nejsou v tomto případě na místě.

Příčina nádoru není přesně známa, jako nejčastější faktory se uvádějí kryptorchismus, atrofie varlete, trauma, infekční postižení a genetická zátěž v rodině. Často se správná diagnóza objevuje velmi pozdě vhledem ke studu a podcenění příznaků, které bývají ze strany pacienta často bagatelizovány. Důvodem může být i strach ze strany nemocného z očekávané diagnózy, méně často i nesprávná diagnóza při prvním lékařském vyšetření. Pacient má ihned při prvních příznacích navštívit urologa. Diagnóza je stanovována biochemickým vyšetřením markerů (alfafetoprotein a choriogonadotropin) a ultrazvukovým vyšetřením skrota.

Výzkumné šetření

Ve zkoumaném souboru bylo zahrnuto 100 respondentů ve věku 20 až 70 let. Vý

23

34

zpravodaj

florence 7–8/12

ČAS

XII. konference pneumologické sekce ČAS Rehabilitace u pacientů s plicním onemocněním a karcinom plic – to byla témata XII. konference pneumologické sekce ČAS, která se konala 19. května v Praze.

Zúčastnilo se jí 60 převážně pneumologických sester z celé republiky.

Respirační fyzioterapie Dopolední blok věnovaný rehabilitaci zahájila Mgr. Kateřina Neumannová (Rehabilitační oddělení, Palackého Univerzita, Olomouc) podrobným přehledem technik dechové rehabilitace, doplněným přehledem dechových pomůcek, které jsou v současné době dostupné na našem trhu. Seznámila přítomné s jednotlivými technikami dechové rehabilitace, uvedla, jaké dechové pomůcky se při nich používají, a řadu cvičení s pacientem ukázala na videu. Zdůraznila význam respirační fyzioterapie u pacientů s plicním onemocněním, která je nedílnou a velmi důležitou součástí ošetřovatelské péče o pacienty.

Na první sdělení navazovala přednáška MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D. (Plicní klinika FN Hradec Králové) Pulmonální rehabilitace u osob s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), ve které autor upozornil, že pravidelné cvičení pacientům s CHOPN zvýší toleranci fyzické zátěže, zlepší kvalitu života, i když většinou nepřinese výrazné zlepšení plicních funkcí. Na PK FN HK prošlo klasickým rehabilitačním programem od roku 2006 již 294 pacientů s CHOPN, někteří opakovaně.

Mgr. Petra Žurková (Klinika nemocí plicních a TBC FN Brno) ve svém sdělení vysvětlila význam respirační fyzioterapie u nemocných s cystickou fibrózou. Pravidelná dechová rehabilitace u pacientů s tímto závažným onemocněním zlepšuje průchodnost dýchacích cest, snižuje bronchiální obstrukci, zlepšuje a udržuje ventilační parametry, podporuje prevenci plicních komplikací, zlepšuje kvalitu života a prodlužuje jeho délku, proto má nezastupitelné místo v léčebném plánu.

Kolegyně ze Slovenska Bc. Viera Szijártová (Klinika pneumológie a ftizeológie, Nemocnica Ružinov, Bratislava) formou kazuistiky poukázala na proces mobilizace a rehabilitace ve vztahu k dlouhodobé umělé plicní ventilaci (UPV) a analgosedaci ve sdělení Mobilizácia a rehabilitácia pacienta po dľhodobej pľucnej ventilácii. Pacientka s chřipkou (H1N1), komplikovanou syndromem systémové zánětlivé odpovědi (SIRS), syndromem multiorgánové dysfunkce (MODS) a pneumonií byla 32 dní napojena na UPV a po přeložení na standardní oddělení kliniky byla zcela imobilní, neschopná vykonávat jakýkoli pohyb na lůžku a kvůli zavedené tracheostomické kanyle nebyla možná ani verbální komunikace. Po 30 dnech trpělivé práce sester a fyzioterapeutů a po odstranění kanyly

byla pacientka propuštěna do domácího ošetřování mobilní, schopná mluvit, chodit a vykonávat činnosti denního režimu.

Blok zakončil MUDr. Koblížek přednáškou Výživa u pacientů s respiračními chorobami. Problém výživy může nastat u pacientů s CHOPN, kde u těžkých stavů hrozí kachexie, u pacientů s astmatem musíme myslet na potravinovou alergii, pacienti s maligním onemocněním jsou ohroženi malnutricí, u pacientů s polykacími obtížemi může dojít k aspiraci atd., proto je důležité sledovat nutrici pacientů a včas ji léčit. Léčba je možná pomocí nutriční výživy (sipping), podávané enterálně nebo parenterálně. Problém s nutricí u pacientů s plicními nemocemi je častý, a přestože je nutrice snadno monitorovatelná veličina a jsou dostupné komplexní intervence, dochází k závažným důsledkům poruchy výživy, a to včetně mortality.

Karcinom plic Odpolední blok přednášek na téma karcinom plic zahájil odborný garant konference MUDr. Viktor Kašák (Lerymed, spol. s r. o. Praha) sdělením o důležitosti včasného záchytu karcinomu plic v terénní pneumologické praxi. Zdůraznil, že nezbytná je dobrá spolupráce a komunikace s ostatními lékaři, především s praktickými. Nutná je ostražitost terénních pneumologů u pacientů v dlouhodobé péči s jinými diagnózami chronických onemocnění dýchacího ústrojí, např. s astmatem nebo CHOPN, a samozřejmě u kuřáků. Právě absolutní zákaz kouření je jedinou primární prevencí karcinomu plic.

Uvedl, že bohužel polovina případů je zachycena v klinickém stadiu IV, jenom 10 % diagnostikovaných pacientů přežívá 5 let a 20 % je operováno (údaje z let 2000–2004).

Ošetřovatelská péče u pacienta s bronchogenním karcinomem byla tématem sdělení Bc. Evy Prchalové (Rehabilitační klinika FN Hradec Králové), která za nejdůležitější atributy v ošetřovatelství onkologických pacientů označila porozumění, úctu, empatii a lidský přístup.

Pokračovala prof. Jana Skřičková, CSc. (Klinika nemocí plicních a TBC FN Brno) velmi přehlednou a didaktickou přednáškou Karcinom plic. Pod diagnózu karcinom plic – bronchogenní karcinom (BRCA) řadíme nádory průdušnice, nádory průdušek a nádory plic. Podle biologických vlastností se BRCA dělí na nemalobuněčný, malobuněčný a kombinovaný.

zpravodaj čas

s názvem Horatio. Od roku 2006 je psychiatrická sekce ČAS řádným členem asociace Horatio a aktivně se podílí na její činnosti. Dosavadní aktivity Horatia byly zaměřeny především na propojování národních asociací a organizaci vzdělávacích akcí. V roce 2008 byl takovou akcí první festival psychiatrického ošetřovatelství na Maltě, kde zástupci psychiatrické sekce ČAS představili psychiatrické ošetřovatelství v ČR. V roce 2010 psychiatrická sekce ČAS ve spolupráci s asociací Horatio uspořádala mezinárodní kongres psychiatrického ošetřovatelství v Praze. Kongresu se zúčastnilo 300 psychiatrických sester z 27 zemí Evropy a také z Austrálie, Kanady, USA, Thajska, Taiwanu a Japonska.

Rok 2011 byl ve znamení diskusí o významu psychiatrického ošetřovatelství a o roli psychiatrických sester. Výsledkem těchto debat je Deklarace z Turku, ve které je definován specifický přínos sester v péči o duševně nemocné i doporučení pro jejich vzdělávání.

V září letošního roku proběhne další festival psychiatrického ošetřovatelství, tentokrát ve Stockholmu. I zde aktivně vystoupí zástupci psychiatrické sekce ČAS, tentokrát s projektem edukačního programu Cesta, který byl oceněn Národní psychiatrickou cenou profesora Vladimíra Vondráčka.

Mezinárodní spolupráci v oblasti psychiatrického ošetřovatelství se daří rozvíjet i směrem na východ. Během konference ve slovenské Radavě v roce 2011 bylo založeno uskupení slo-

Cenu in memoriam dostala Eva Kvasnicová Slzy dojetí i smutku provázely předávání cen Florence Nightingale, které se uskutečnilo 7. června v Divadle Na Jezerce v Praze. Dříve než vystoupil zdejší divadelní soubor s hrou Charleyova teta, patřilo divadelní pódium sestrám.

Cenu za rozvoj oboru převzala z rukou předsedkyně sekce managementu ČAS Anny Chrzové dlouholetá členka ČAS, místopředsedkyně neonatologické sekce a vrchní sestra neonatologického oddělení VFN v Praze Blanka Najmanová. Cenu za rozvoj ČAS převzala od Bc. Anny Skalické členka disciplinární komise ČAS a pokladnice regionu Praha Alena Rejlová Poustková a cenu za rozvoj ošetřovatelství si odnesla předsedkyně pneumologické sekce ČAS Eva Kašáková. Cenou za celoživotní dílo byla oceněna Bc. Milena Zvoníčková,

Mezinárodní spolupráce onkologické sekce ČAS Konference Mezinárodní společnosti onkologických sester se bude konat 9.–13. září 2012 v Praze. ČAS je oficiálním partnerem na této konferenci, zástupci onkologické sekce jsou v přípravném výboru konference. http://www.isncc.org/conference/17th_ICCN/ Mezinárodní spolupráce pedagogické sekce ČAS Zástupci pedagogické sekce ČAS se zúčastní mezinárodní konference Polské asociace sester a partnerů v Lublinu ve dnech 12.–14. září 2012. Konference má název Klinická výuka sester v Evropě a zabývá se následujícími tématy: organizační aspekty klinické výuky, implementace Boloňského procesu a Směrnice 36, sestry mentorky, hodnoty v klinické výuce, nové technologie v klinické výuce, očekávání studentů atd.

Kontaktní e-mail: udineconference2012@gmail.com

Mgr. Veronika Di Cara a Mgr. Tomáš Petr

která až do jara letošního roku působila jako předsedkyně regionu Praha ČAS a která je členkou ČAS od jejího založení. „Milena Zvoníčková je velmi spravedlivá, umí se zapálit pro věc, je zodpovědná a vždy s přehledem řídila práci svého regionu,” popsal oceněnou člen prezidia ČAS Mgr. Tomáš Petr, který celé odpoledne moderoval. „Nezkazí žádnou legraci a její taneční umění je vyhlášené. Je to prostě nóbl fajn dáma s dlouhou špičkou,” uzavřel Petr. foto: Eva Svobodová

Praha / Ceny Florence Nightingale

žené ze zástupců psychiatrických sester ze Slovenska, ČR, Polska a Maďarska. Byla založena tradice společných setkávání, nazvaná „Visegrádská čtyřka psychiatrického ošetřovatelství“, v jejímž rámci bude probíhat výměna zkušeností a společné projekty. První společnou akcí je odborná konference, která se koná v říjnu tohoto roku v Budapešti.

Kromě cen byly sestry zahrnuty i dary od sponzorů. Mediálním partnerem akce byl časopis Florence.

Na závěr pak znovu vystoupila prezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, aby předala poslední, mimořádné Čestné ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství a za přínos pro rozvoj ČAS Evě Kvasnicové in memoriam. Dlouholetá předsedkyně chirurgické sekce ČAS a od roku 2007 členka prezidia ČAS zemřela nečekaně dne 17. srpna 2011. „Eva Kasnicová byla velkou propagátorkou spolupráce ČAS se Slovenskou komorou sester a porodních asistentek,” upozornila. „Měla ráda svět i se všemi jeho těžkostmi. Právě u ní platí nerudovské: Čím jsem byl, tím jsem byl rád. Její nečekaná smrt zasáhla nejen její rodinu, ale i velké množství jejích přátel a kamarádů. Vzpomínáme na její humor, na její schopnost vcítit se do situace druhých, pomoci nejen slovem, ale i skutkem. Byla zdravotní sestrou, která byla vzorem pro všechny zdravotníky nelékaře, ale i uznávanou odbornicí mezi lékaři a manažery.

V srdcích a myslích nás všech zůstává Eva Kvasnicová taková, jaká byla vždy.

Milá, přátelská, obětavá a pracovitá,” uzavřela Jurásková. mhe

37

38

servis

florence 6/12

Praha 134. Žofínské fórum

výstava

Praha Tisková konference – Thomayerova nemocnice v Praze

Vyškov Výstava čokolády

Čokoládové mámení aneb víte, jak vznikla čokoláda?

Praha / 134. žofínské fórum

Na Žofíně se představila revoluční novinka v laparoskopii Reformy v praxi českého zdravotnictví – kvalita péče, úspory a nová úloha pojišťoven, to všechno byla témata 134. žofínského fóra, které se konalo 11. června v Praze.

Hned v úvodu vystoupil ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., s přednáškou věnovanou systému českého zdravotnictví a jeho reformám. Uvedl, že podle evropského spotřebitelského indexu zdravotní péče (EHCI) pro rok 2012 se česká zdravotní péče zlepšuje. Nyní je na 15. místě oproti původnímu 17. místu a ve výkonnosti zdravotní péče tak šlape na paty Německu.

Ministr také upozornil, že komplexní lázeňská péče by se měla hradit z veřejného zdravotního pojištění jen u vážných diagnóz, jako jsou mrtvice či náhrada kyčelního kloubu. Naopak přestat hradit by se měla po operaci žlučníku. foto: B. Braun Medical, s. r. o.

Vyškov / Když se řekne čokoláda, představí si většina z nás tabulku hříšné chuti, zabalenou v lákavém obalu. Málokdo však ví, že původně byla tato pochoutka tekutá a ani trochu sladká. Pokud byste se chtěli dozvědět o historii čokolády, o způsobu její výroby a prodeje víc, pak se vydejte do Vyškovského muzea (www.muzeumvyskovska.cz). Každý den kromě pondělí až do konce srpna se tu koná výstava s názvem Čokoládové mámení, která vás zavede až ke starým Aztékům.

Ti se totiž naučili vyrábět z kakaových bobů nápoj, který byl hořký a přidával se do něj pepř, česnek a pálivé papričky. Čokoládový nápoj se zabydlel nejprve na španělském dvoře a jeho recept byl dlouho utajován. Čokoláda v podobě tabulek a bonbónů spatřila světlo světa až v 19. století. Nebyla však pro každého. Pro své léčivé účinky byla k sehnání pouze na předpis v lékárnách. Pokud byste chtěli čokoládu i ochutnat, můžete navštívit cukrárnu Janský, která je hned naproti muzeu a které je část expozice věnována. jp

Jak funguje přístroj EinsteinVision si pod dohledem ředitele společnosti B. Braun Medical, s. r. o., pro ČR a SR L. Klepáče (vpravo), vyzkoušel i ředitel VZP P. Horák (vlevo).

Poté následovaly příspěvky ředitele Vše­ obecné zdravotní pojišťovny MUDr. Pavla Horáka, CSc., MBA, výkonného ředitele České aso­ ciace pojišťoven Ing. Tomáše Síkory či prezidenta České lékárnické komory PharmDr. Lubomíra Chudoby.

Se zajímavým sdělením vystoupil ředitel a jednatel společnosti B. Braun Medical, s.r.o., v ČR a SR MUDr. Lubomír Klepáč, MBA. Přítomné seznámil nejen s bohatou historií této rodinné firmy, která přináší na trh novinky již více než 170 let, ale i s revoluční novinkou v laparoskopických operacích – přístrojem EinsteinVision. „Tato technologie přináší bezpečnější operativu, více možností pro lékaře a méně pooperačních komplikací,” řekl. Jedinečnost přístroje spočívá v tom, že umožňuje operatérovi a jeho týmu 3D vidění pomocí speciálních brýlí, které mají během výkonu nasazeny. Lékaři tak mají lepší představu o anatomických strukturách v operačním poli a jejich zásah může být mnohem přesnější. „První chirurgická laparoskopie byla provedena již před více než 100 lety. Všechny zobrazovací metody však měly doposud jedno společné – zobrazovaly pouze dvojrozměrně, obraz byl plochý,“ upozornil Klepáč. To se však díky nové technologii změnilo. „Laparoskopický zákrok probíhá s EinsteinVision klasickým způsobem. Rozdíl je hlavně ve výstupech na monitoru,“ řekl. Tři roviny a vysoká kvalita obra-

41

legislativa – názory Text: Bc. Drahomír Sigmund

Co přinesl nový zákon záchranářům?

(I. díl)

Od 1. dubna 2012, kdy vstoupil v platnost zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ­zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě a zákon č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické službě, už uplynula nějaká doba. Ne sice dostatečně dlouhá na to, aby se daly provádět první analýzy, ale dostatečně dlouhá na to, abychom se možnými dopady některých ustanovení mohli zabývat již dnes.

Proto se ve svém článku zamýšlím pouze nad těmi ustanoveními, která nám při jejich dodržování dělají a do budoucna zcela jistě budou dělat problémy, a která nám komplikují naši činnost při výkonu povolání.

Ač nerad, musím začít s médii nejdiskutovanější věcí, kterou je dojezd posádky zdravotnické záchranné služby (ZZS) do 20 minut dle § 5 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Nejen proto, že neznám zemi, kde by byl dojezd ZZS takto striktně stanoven zákonem, ale především kvůli skutečnostem, které popíši dále, tuto věc odmítám. Zdůvodnění, že je to jakési vodítko, pro dislokaci výjezdových posádek po ČR je nedostatečné, protože problematika počtu a rozmístění výjezdových stanovišť a posádek by s dojezdem ZZS neměla mít nic společného. K tomuto účelu měl být vydán nějaký jiný, závazný, zákonem či vyhláškou daný plán plošného pokrytí České republiky výjezdovými základnami záchranky, který by měl časovou hranici dojezdu za XY minut v ideálních podmínkách reflektovat.

Je jasné, že nikdy nenastane doba, kdy budou posádky ZZS schopny pokaždé dorazit na místo události do zákonem stanovených dvaceti minut. Důvodů je mnoho. Může jít o klimatické podmínky

(sníh, náledí, mlha apod.), ale i o si­ tuace, kdy jsou všechny posádky z dané lokality na výjezdu u jiných pacientů a zdravotnické operační středisko nemá koho okamžitě vyslat. Proto čeká, až se nějaká posádka uvolní, nebo musí si­ tuaci vyřešit vysláním posádky ze vzdálenějšího místa. I v České republice jsou, stejně jako v jiných zemích, vzdálená, neobydlená a těžko dostupná místa, do nichž posádky i při největší snaze nemohou stihnout přijet ze svých stanovišť do zákonem stanoveného limitu. Také může dojít k nedorozumění v komunikaci mezi operátorem zdravotnického operačního střediska a volajícím, takže vozidlo může být vysláno na špatnou adresu či na špatné místo události, ať už z viny operátora, nebo z viny volajícího. Jistě bych našel i další důvody, jako jsou defekt či porucha sanitního vozidla, nehoda vozidla záchranné služby, momentální náhlá zdravotní indispozice člena posádky apod., kdy ZZS do zákonem stanovených dvaceti minut zkrátka nepřijede.

Samozřejmě, že tyto důvody pacienta v ohrožení nebo jeho příbuzné a známé, kteří budou v místě události, zajímat nebudou. Mnoho z nich si bude stěžovat a nemálo z nich se možná bude chtít i soudit o finanční odškodné. Proč to nezkusit, když zákon hovoří jasně a porušen byl. Ani ustanovení o nenadálých dopravních či povětrnostních podmínkách či jiných případech hodných zvláštního zřetele jim tuto chuť nemusí vzít, protože důkazní břemeno bude na straně poskytovatele ZZS: jak moc byla

Bc. Drahomír Sigmund

mlha nebo náledí a zdali vůbec, apod.

Protože mnoho let pracuji na letecké záchranné službě, dobře vím, jak to s mlhou či špatnou viditelností je a jak se situace může lišit po několika stech metrech nebo na jedné a druhé straně kopce. Jak bude ZZS za rok u soudu prokazovat, že zrovna na tom kterém úseku mlha skutečně byla, opravdu nevím.

Stížnost nebo žaloba ex post je ale ten civilizovanější příklad. Umím si totiž představit mnoho situací, kdy budou posádky, které bez odpočinku jedou z jednoho výjezdu na druhý, pacientem, jeho příbuznými, známými a někdy jen přihlížejícími napadány, kde že jsou? Jak to, že nepřijely do dvaceti minut? Mnoho takových konfliktů zcela jistě přeroste z verbálních do fyzických útoků. Přitom posádka může přijet na místo od převzetí výzvy v limitu, ale výzva mohla už předtím nějakou dobu čekat na přidělení posádce na operačním středisku, což posádka ani neví. Jsem tedy přesvědčen, že toto ustanovení nepřinese žádný bonus pacientům, ale že naopak znesnadní práci členům posádek zdravotnické záchranné služby, které vystaví nejednomu útoku, a poskytovatelům služby, které vystaví stížnostem a žalobám.

Více o autorovi Bc. Drahomír Sigmund 1984­–1988: 33. tankový pluk, velitel plukovního obvaziště, zdravotník na ošetřovně VÚ 4423 Přáslavice; 1988–1991: MORA, n. p., Mariánské údolí, směnový mistr; 1991–1994: 33. tankový pluk, velitel plukovního obvaziště, zdravotník na ošetřovně VÚ 4423 Přáslavice; 1994: ZZS Olomouckého kraje, stanoviště Olomouc, hlavní sestra Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje, p. o.; 1994: RLP, RZP Olomouc; 1996: LZS Olomouc; od 2006: prezident Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb ČR

42

florence 7–8/12

historie text: Mgr. Dita Svobodová, foto: archiv

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze ošetřuje a léčí již více než 200 let Když v roce 1785 začalo s podporou císaře Josefa II. vyjednávání o vybudování pražských zdravotních ústavů, v němž rozhodující úlohu sehráli tehdejší nejvyšší zdravotní úředník v Čechách a pozdější první ředitel všeobecné nemocnice Tadeáš Bayer spolu s ředitelem pražské polytechniky a stavitelem Franzem A. L. Hergetem, nikdo dozajista netušil, že se po více než dvou stech letech existence stane z všeobecné nemocnice jedno z nejvýznamnějších středisek lékařské a ošetřovatelské péče u nás.

V

šeobecná nemocnice, která „nahradila“ původní pražské špitály, vznikla v rámci josefínských reforem, které se v rakouské monarchii uskutečňovaly koncem 18. století. Jejich smysl a cíl v oblasti zdravotní a chudinské péče souvisel s myšlenkou vytvořit stabilní, prosperující a vojensky silný stát. Po dlouhých a vysilujících válkách (války o rakouské dědictví) a hladomorech byl stav obyvatelstva neutěšený.

Jeden ze způsobů, jak tuto situaci zvrátit, představovaly reformy zdravotnictví.

V roce 1781 stanovil císař Josef II. takzvaná direktivní pravidla, která stanovila, jak mají být vybudovány centrální zdravotní ústavy. Všeobecné nemocnice měly zabezpečit péči o chudé a osaměle žijící nemocné, nemajetné rodičky zase měly nalézt ochranu v porodnicích, nalezincích a sirotčincích. O práceneschopné, opuštěné a chronicky nemocné se měly starat chorobince a o duševně choré ústavy pro choromyslné. Prostředky na jejich vybudování a chod chtěla monarchie získat tak, že zruší vybrané kláštery, nezpůsobilé špitály, chudobince či útulky, jejich budovy prodá a sou-

Tak vypadala nemocnice v roce 1792

středí sociální nadace a fondy do fondů centrálních. Přestože direktivní pravidla byla do Čech poslána ještě téhož roku, kdy vznikla, trvalo ještě léta, než byla realizována.

Průtahy ukončil až císař Zatímco například ve Vídni vznikla všeobecná nemocnice již v roce 1784 a v Brně o dva roky později, Praha čekala s otevřením zdravotních ústavů až do 80. a 90. let 18. století. První návrhy umisťovaly všeobecnou nemocnici do budovy zrušeného kláštera a prelatury na Karlově. Porodnice měla být v kapitulním domě u sv. Apolináře a blázinec a chorobinec v bývalém klášteře u sv. Ka-

teřiny. Protože však areál na Karlově trápil nedostatek vody (několikrát denně ji sem musely dovážet koňské potahy), navrhli F. L. Herget a T. Bayer, aby ústavy vznikly na rozhraní Starého a Nového Města, konkrétně v oblasti dnešního náměstí Republiky. Nemocnice měla být v prostorách strahovských premonstrátů u sv. Benedikta a porodnice a blázinec v bývalém klášteře kapucínů u sv. Josefa.

Vybudování ústavů tu mělo být levnější a pro praktikující mediky, jejichž teoretická příprava probíhala v Karolinu, by to bylo blízko. Jednání se protahovala, až do nich nakonec zasáhl sám císař Josef II., který v roce 1786 navštívil Prahu. Po prohlídce několika církevních i světských staveb poukázal na málo využitou budovu novoměstského ústavu šlechtičen u sv. Andělů na tehdejším Dobytčím trhu (dnešní Karlovo náměstí), do níž se mohla nemocnice umístit. Dne 18. září 1788 byl z Vídně poslán konkrétní návrh s pokyny pro organizaci chudinské a zdravotní péče. Podklady počítaly s umístěním nemocnice a blázince na Dobytčím trhu; přípis obsahoval i požadavky na úpravy ústavu šlechtičen pro potřeby

43

zdravotnictví. Nákladné rekonstrukce započaly v roce 1789 a brzy po otevření pokračovaly další přestavby. Postupně se přikupovaly i sousední objekty. První pacienty byla nemocnice připravena přijmout na sklonku roku 1790 a jejich pravidelný příjem byl zahájen 2. ledna 1791. Personál sestával ze dvou skupin: vyššího personálu (prvý a druhý lékař, prvý a druhý ranlékař, správce nemocnice, kontrolor a úřední písař) a z ostatních zaměstnanců (pět podranlékařů, ošetřovatelé, vrátný, pradleny, sluhové, donašeči nemocných a kuchaři). Kapacita nemocnice byla 300 lůžek (ústav choromyslných měl 57 lůžek) a ošetřovatelský personál, který spal v místnostech společně s nemocnými, měl k dispozici 34 lůžek.

Třetina přijatých nemocných zemřela Všeobecné nemocnice měly sloužit všem lidem bez ohledu na jejich stav, náboženské vyznání či národnost.

Výjimkou byli pacienti, kteří trpěli nevyléčitelnou chorobou. Těm byl určen chorobinec. Na bezplatnou péči měli nárok pouze nemajetní Pražané, kteří žili v Praze nejméně deset let a předložili osvědčení chudoby, které dostávali ve farním okrsku svého bydliště.

Platící pacienti byli léčeni na pokojích 1. a 2. třídy, přičemž Pražané měli nižší taxy. Tato výhoda byla zrušena až v roce 1928 a třídy zanikly o dvacet let později, v roce 1948. Všeobecná nemocnice se tak už v počátku své existence stala útočištěm především nejchudších obyvatel. K ošetření se sem pacienti dostávali mnohdy až v kritickém stavu nebo dokonce již mrtví. Úmrtnost byla tehdy velice vysoká. V prvním roce existence nemocnice zemřela více než jedna třetina přijatých pacientů, což však nijak neubírá na významu nemocnice, která u nás představovala podstatný kvalitativní skok ve vývoji lůžkových zařízení. Nedlouho po jejím otevření začala klinická výuka, která měla do té doby místo v Nemocnici u milosrdných bratří. Lékařská škola se již v počátku rozdělila na lékařskou, takzvanou interní, a chirurgickou. Každou z nich vedl profesor, který měl k ruce asis­tenta.

Placeni byli ze studijního fondu a jejich pravomoc byla omezena pouze na klinic-

ké pokoje. Společně s klinikami vznikaly i ambulance, jejichž existence ovšem mezi studijním a nemocničním fondem vyvolávala spory o jejich právním postavení a financování. V meziválečném období vznikaly v rámci některých klinik i odborné specializované poradny, jako byly například poradna sportovní a tělocvičná, diabetologická, kardiologická, tuberkulózní aj. Jejich postavení a financování bylo ovšem problematické.

VFN v Praze dnes ošetří milióny nemocných Rozvoj lékařství a nárůst počtu pacientů si vyžádal i nové pomocníky. Tím byly položeny základy tuzemského ošetřovatelství. První ošetřovatelé a ošetřovatelky se rekrutovali z nejchudších vrstev obyvatelstva, protože služba v nemocnici byla namáhavá a málo placená. Zatímco v prvních desetiletích působili v nemocnici jako ošetřovatelé také muži, od roku 1844 v ní pracovaly jako ošetřovatelky – sestry výhradně ženy. Ošetřovatelská škola v nemocnici vznikla až v roce 1916. (Pozn.: Vůbec první česká ošetřovatelská škola vznikla v Praze v roce 1874.)

Dnes poskytuje VFN v Praze péči dospělým i dětem ve všech základních medicínských oborech. Je výukovou platformou pro studenty 1. lékařské fakulty UK. Skládá se ze 44 pracovišť a počet ošetřených a hospitalizovaných pacientů každoročně stoupá. Zatímco na konci tisíciletí ošetřila VFN v Praze ambulantně okolo 1,5 miliónu pacientů ročně, v roce 2008 jich bylo již téměř 2,5 miliónu. S rostoucími nároky na zdravotnická zařízení si nemocnice vytyčila za cíl soustavně rozvíjet a udržovat kvalitu a bezpečí poskytované péče.

V roce 2001 byla nemocniční lékárna VFN jako vůbec první lékárna v Česku certifikována podle normy CSN EN ISO 9001:2001 a systém řízení kvality podle normy ISO byl zaveden i do všech jednotlivých pracovišť. Od roku 2009 se nemocnice soustavně připravuje na národní akreditaci Spojené akreditační komise. Z posledních úspěchů v této oblasti stojí za zmínku například vítězství v letošním ročníku celostátní soutěže Bezpečná nemocnice, v níž VFN v Praze uspěla s projektem Elektronické sledování nežádoucích událostí.

k věci

→ Od fondu ke znárodnění Po dokončení první velké přestavby nemocnice se v druhé polovině 70. let 19. století začaly objevovat návrhy na kompletní přestavbu nemocnice. Zůstaly však nerealizovány nebo z nich zbyla jen torza. Ani v období mezi dvěma světovými válkami nedocházelo k rozsáhlejším přestavbám. Prováděly se jen nejnutnější opravy. Tento vývoj analogicky provázel i složitý vývoj správní.

Nemocnice původně vznikla jako nadační ústav, který se zodpovídal nejvyššímu zemskému úřadu – českému guberniu. Toto právní postavení nemocnice přetrvalo až do období protektorátu, kdy byl Fond Všeobecné nemocnice zrušen a rozdělen. Česká část nemocnice přešla pod zemskou správu coby zemský ústav a její název zněl Zemská nemocnice.

Správu bývalých částí nemocnice převzala německá říše, resp. úřad říšského protektora. Po skončení 2. světové války byl v roce 1946 fond obnoven a až do komunistického převzetí moci v roce 1948 byla nemocnice fondovým ústavem. V lednu 1949 byla nemocnice zestátněna a v roce 1953 rozdělena na fakultní nemocnici I. a II. První byla zařízením KNV Praha a druhá ÚVN.

Literatura 1. Hlaváčková L, Svobodný P, Bříza J. Dějiny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1790–2010). 3. vyd. Praha: Maxdorf, rok 2011 2. Interní materiály VFN v Praze

Více o autorce Mgr. Dita Svobodová Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK, Praha; náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání a kvalitu VFN v Praze dita.svobodova@vfn.cz 1998: SZŠ Jihlava; 2001: Bc. studium na LF UP Olomouc; 2005: Mgr. studium na 1. LF UK; 2008: zahájeno doktorské studium v Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky LF UP, Olomouc

44

florence 7–8/12

fota: Profimedia

připravujeme

téma příštího čísla

Sestra v domácí péči Jak pečovat o pacienty v domácí péči a jak může výživa pomáhat v prevenci dekubitů.

Psychiatrická sestra terén Klinika ESET přijme psychiatrickou sestru pro práci ve vlastním prostředí pacienta (terén).

Nutné psychiatrické vzdělání (VŠ, VOŠ psychiatrická sestra) a registrace.

Vítáme psychoterapeutický výcvik (alespoň započatý).

Nabídky s profesním CV zasílejte na: ESET, paní Renata Konopásková, Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 4, e-mail: klinikaeset@volny.cz, tel./ fax.: 242 485 855.

Nabízíme podporu dalšího vzdělávání, zaměstnanecké benefity.

Nabídky s životopisem zasílejte e-mailem: jana.martinu@vfn.cz nebo volejte 224 964 117.

CHYBÍ VÁM LIDI?

Nutriční terapeut/ka

Dále připravujeme: → Příběh pacientky odkázané na domácí umělou plicní ventilaci → Rozhovor s Petrou Růžičkovou

+ Seriál o komunikaci

angličtina inzerce

personální inzerce

SALMONELLA Patient: Good morning. Can I ask you a few questions about salmonella? They say there is a big danger of salmonella infection nowadays.

Nurse: Good morning, yes, that’s true.

Patient: Well, I have two children and I would like to know how to protect them and how to recognize this illness.

Nurse: You can get salmonella by eating food contaminated by salmonella – this can happen during food processing or food handling (for example by unwashed hands). Beef, poultry, milk, and eggs are very often infected with salmonella.

Contaminated foods usually look and smell normal. Salmonella is also in the faeces of some animals and you can become infected if you do not wash your hands after contact with these faeces. Reptiles and for example hamsters usually carry salmonella.

You should always wash your hands immediately after handling one of these animals.

Patient: And what are the symptoms?

Nurse: Usually diarrhoea, fever, and abdominal cramps. They start 12 to

Nutričního terapeuta/tku pro práci v nově zrekonstruovaném stravovacím provozu přijme Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

Nástup ihned.

Požadujeme: odbornou a zdravotní způsobilost, trestní bezúhonnost podle zákona č. 96/2004 Sb., osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu (není podmínkou), schopnost pracovat samostatně i v týmu, počítačovou gramotnost.

72 hours after infection, and the illness usually lasts 4 to 7 days.

Patient: How do doctors diagnose salmonella?

Nurse: They ask questions about your symptoms, foods you have recently eaten, and your work and home environments. A stool analysis and blood tests can be done to confirm the diagnosis.

Patient: And how is salmonella treated?

Nurse: Most people recover without special treatment. Dehydration caused by diarrhoea is the most common complication. To prevent dehydration try to drink a cup of water or rehydration drink for each large stool you have.

Sometimes diarrhoea and dehydration can be so severe that it is necessary to go to the hospital. Try to avoid foods that are high in fat and sugar, spicy foods, alcohol, and coffee for 2 days after all symptoms have disappeared.

Patient: Is there any prevention?

Nurse: To prevent salmonella do not eat raw or undercooked eggs. Raw eggs can be used in some foods such as salad dressings, ice cream, and mayonnaise.

Avoid raw or unpasteurized milk or other dairy products. Wash or peel fruit and vegetables before eating it. Wash your

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

hands before handling any food, after contact with animal faeces and after handling reptiles (including turtles) and other animals carrying salmonella.

Patient: Thank you very much.

Nurse: You’re welcome.

SLOVNÍ ZÁSOBA nowadays → v dnešní době to recognize → rozpoznat to happen → stát se food processing → zpracování potravin handling → manipulace beef → hovězí poultry → drůbež faeces → výkaly reptile → plaz hamster → křeček immediately → ihned abdominal cramps → křeče v břiše environment → prostředí stool → stolice to confirm → potvrdit to recover → zotavit se severe → zlý, těžký to avoid → vyhýbat se to disappear → zmizet raw → syrový undercooked → nedovařený dairy → mléčný to peel → oloupat, okrájet including → včetně turtle → želva You’re welcome. → Není zač.

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz / Redakce: Jana Přecechtělová, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Bc. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod:Šedá: Alexandra Manová, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 CMYK 0-0-0-75 Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 Marie Janovicová, tel.: +420 602 386 866, e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz / Personální inzerce: fax: +420 222 352 572, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: Tisk Horák a.s., Drážďanská 83A, 400 07 Ústí nad Labem / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 11krát ročně (v červenci vychází letní dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2012

Aesculap ® EinsteinVision ®

r ě m z o r Třetí i i p o k s o v lapar

Robotickým ramenem asistovaná laparoskopie spolu

s unikátní kvalitou obrazu definuje zcela nová měřítka v chirurgii. Nejmodernější technologie 3D Full HD, mimořádně kvalitní 32” monitor a zejména robotické rameno přinášejí do konvenční laparoskopie nové standardy.  Perfektní přehled a orientace v operačním poli  Naprostá jistota v pohybu nástroji a snížení rizika komplikací  Optimální koordinace oka a ruky zrychluje operaci a snižuje únavu operatéra  Ideální pro delikátní a technicky nejnáročnější operace  Bezproblémové zvládnutí laparoskopické operační techniky pro mladé chirurgy

Endoskopie - novinky, trendy, zkušenosti

B. Braun Medical s.r.o. | Divize Aesculap V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 Tel. +420-271 091 111 | www.bbraun.cz

Aesculap je registrovaná obchodní značka Skupiny B. Braun

www.einstein-vision.cz