Florence_9/2012

9/12

florence vychází pod patronací České asociace sester září 2012 / ročník VIII / 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

Odborné téma

Sestra v domácí péči časopis obsahuje recenzované články

s. 6 / Rozhovor

Ztráta blízkých bolí všude na světě stejně s. 11 / Odborné téma

Můj život s plicní ventilací s. 23 / Zkušenosti z praxe s kazuistikou

Model Hildegard Peplau při paliativní péči v domácím prostředí s. 36 / Zpravodaj ČAS

Evropské středisko podporuje boj proti infekčním nemocem nejen v Evropě

1

editorial florence 9/12

„Sestři, a co nákup?“

V

tom našem řemesle jde přece taky o to, že tě lidi potřebujou. A že jim můžeš pomoci. I bez auťáku, káže v Kachyňově filmu Sestřičky „babi“ v podání Jiřiny Jiráskové brblající zdravotní sestře Marii (Alena Mihulová), zatímco zapadá po kotníky do hnoje na dvoře statku. „No no, tak budem vonět obě, pojď,“ uklidňuje Marii poté, co mladá sestřička, která byla z trestu přeložena z nemocnice do zdravotního střediska v pohraničí, zahučí do páchnoucí mrvy a začne fňukat.

Scény z filmu, který ukazuje poměry, jaké u nás vládly v 50. letech minulého století, dnes možná budí úsměv na tváři, anebo vyvolávají mrazení v zádech. To když vzápětí kamera snímá sestřičku rozbalující špinavé hadry novorozeněte v sednici, kde se na stole hned vedle dítěte promenují slepice a kde dveře i okna drží jen poslední silou vůle. „Chválabohu, že tyhle časy jsou už za námi,“ pomyslíme si při pohledu na tuto scénu. Jenže chyba lávky.

Ještě dnes u nás existují místa, kde jako by se zastavil čas. Místa, kde si na slovo hygiena musí lidé brát slovník cizích slov a kde je pravidelné koupání přepychem, který si může dovolit jen málokdo.

Své by o tom mohly vyprávět sestřičky z agentur domácí péče, jejichž práce se mnohdy podobá té, kterou předvádějí sestřičky ve zmíněném filmu a kterým jsme věnovali toto číslo Florence.

I ony docházejí v létě v zimě, vyzbrojeny brašnami a zdravotnickým materiálem, do příbytků klientů. Ne všude to voní po fialkách a ne všude je vítají s otevřenou náručí. A to není jediná věc, s níž se musí sestry potýkat. Někteří klienti si je také pletou se služkami, a tak se občas stane, že se na sestru obrátí s prosbou, zda by jim nedonesla nákup či neumyla okna. Ostatně, o tom, jak je jejich práce náročná, jsem se přesvědčila na vlastní kůži, když jsem se sestrou z agentury domácí péče strávila jeden její pracovní den. Jak to dopadlo, se dočtete na straně 17.

A protože není možné mluvit o domácí péči a vynechat přitom ty, kterým je určena, přinášíme vám i životní příběh pacientky, která je od svého mládí odkázána na umělou plicní ventilaci. Jak se jí žije s touto dýchací mašinkou a jak moc dokážou moderní technologie ulehčit život i takto postiženým lidem, to už poví sama na následujících stránkách. Příjemné čtení!

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

obsah téma čísla

Sestra v domácí péči Co trápí agentury domácí péče a jak domácí péče pomáhá pacientům?

florence 9/12

1 / Editorial 3 / Seriál – komunikace Jak se vyhnout konfliktu? Mějte po ruce odpověď 6 / Rozhovor s Petrou Růžičkovou Ztráta blízkých bolí všude na světě stejně

Odborné téma

11 /

15 / 17 /

15

Domácí péče očima pacientky Můj život s plicní ventilací Sestra v domácí péči Co trápí agentury domácí péče? Nedostatek peněz Hodiny na cestách. Tak vypadá jeden den sestry domácí péče

Recenzované články Zkušenosti z praxe s kazuistikou 19 / Význam edukácie u žien so stresovou inkontinenciou moču 23 / Model Hildegard Peplau při paliativní péči v domácím prostředí Výzkumná zpráva 27 / Výživa seniorů v domácí péči a v domovech pro seniory

0 / Praxe 3 Nejdůležitější je spolupráce rodiny 32 / Pro studenty Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

z dalšího obsahu 35

Zpravodaj ČAS

Region Mladá Boleslav čerpá zkušenosti v Londýně

4 / Brno hostilo nefrologické sestry 3 35 / Region Mladá Boleslav čerpá zkušenosti i v Londýně 35 / Co trápí specialisty na intenzivní péči na Slovensku?

36 / Evropské středisko podporuje boj proti infekčním nemocem nejen v Evropě 37 / S návrhy pojišťoven pro rok 2013 sekce domácí péče ČAS nesouhlasí

6

Servis

Rozhovor s Petrou růžičkovou Ztráta blízkých bolí všude na světě stejně

39 / Hamzova léčebna pro děti a dospělé zavádí nové přístupy v péči o geriatrického pacienta 40 / Máte bezpečnou nemocnici?

40 / Nové knihy 41 / Legislativa – názory Co přinesl nový zákon záchranářům? (II. díl) 42 / Historie První pomoc stará 150 let se u nás učila ještě v roce 1975 44 / Na příště 44 / Lekce angličtiny

Historie První pomoc stará 150 let se u nás učila ještě v roce 1975

www.florence.cz / Ročník VIII., číslo 9, září 2012 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 8. 2012 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia a archiv

42

Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny (uprostřed čísla)

3

seriál – komunikace text: PhDr. Jana Sládková, MBA, foto: Profimedia

Jak se vyhnout konfliktu?

Mějte po ruce odpověď Také máte někdy při rozhovoru pocit, že ten druhý vůbec nechápe, co se mu snažíte vysvětlit? Že buď mluví úplně jinou řečí, nebo vám to dělá naschvál? S takovými situacemi se setkává každý. Konfliktní situace nás provázejí jako věrný průvodce od kolébky po hrob a vyhnout se jim prakticky nelze. Ani by to nemělo smysl. Konflikt, to je v podstatě výzva, která nás vybízí: Řeš to! Změň to! Udělej s tím něco! A pokud se nějakému konfliktu úspěšně vyhneme, zpravidla na nás čeká za nejbližším rohem připraven znovu udeřit neztenčenou silou. Pojďte se tedy spolu s námi naučit, jak zvládat konfliktní situace.

V

ětšina z nás není na zvládání konfliktních situací připravena, na komunikaci s lidmi problémovými, agresivními, nevyrovnanými, neukázněnými či přímo manipulujícími. Svou vinu na tom má náš školský systém, který si dal za cíl zasypat svým absolventům paměť spoustou informací, které jsou dohledatelné v encyklopediích nebo na internetu („Kdo se moc ptá, málo googlí.“), ale vůbec se

nezabýval tím, jak jedince naučit řešit situace, do nichž se v životě dostane.

A tak většina z nás dokáže citovat zpaměti dlouhé pasáže z knih, vyjmenovat chemické, fyzikální a matematické vzorce, které v životě nepoužije, ale v oblasti zvládání řízení svých financí jsme prakticky analfabeti a v situacích, kdy se setkáváme s nepřiměřeným a nevlídným chováním, jsme zpravidla bezmocní. Nikdo nás totiž nenaučil, co

je důležité pro přežití v komunikační džungli.

Co uděláte, když jste terčem slovního útoku? Když zjistíte, že je na vás někdo hrubý, ba přímo arogantní? Ztuhnete?

Mlčíte, protože honem nevíte, co říct?

Nebo se snažíte ze všech sil obhájit a vykřičet svůj názor, i když víte, že vás ten druhý neposlouchá? Zpravidla reagujeme tak, jak jsme zvyklí, což je zpravidla neúspěšné. Je přirozené se

6

florence 9/12

rozhovor s Petrou Růžičkovou Ptala se: Magda Hettnerová, foto: Martin Divíšek, archiv autorky

Ztráta blízkých bolí všude na světě stejně „Smířit se s tím, že jsou na světě místa, kde děti umírají třeba i na obyčejný průjem, je na zahraničních misích asi to nejtěžší,“ říká čtyřiatřicetiletá Petra Růžičková, zdravotní sestra z Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze, která už několik let jezdí s humanitární neziskovou organizací Lékaři bez hranic pomáhat do všech koutů světa.

Co vás napadne jako první, když se vrátíte ze zahraniční mise do české nemocnice?

Vždycky je to pro mě trochu šok. Z toho luxusu a z možností, které máme. Člověk si uvědomí, že si kolikrát stěžujeme na banality, a přitom jinde ve světě jsou na tom lidé hůř. A naopak, když jsem

na misi, tak mi zase dojde absurdita českého zdravotnictví, a to nejen ve vztahu zdravotník–pacient, ale i mezi zdravotníky navzájem.

Jak to?

Mám pocit, že je to tady takové odlidštěné. Mnohem lépe se mi spolupracuje

s lidmi na misích, protože tam máme všichni jeden cíl, za tím jdeme a to nás spojuje.

Kolik vás tam je?

To je různé. Týmy většinou vede koordinátor, který zajišťuje veškeré organizační věci. Může to být zdravotník, ale

9

chodíme ven po setmění, pohybujeme se jen v místě bydliště nebo v nemocnici, nechodíme nikam sami, a pokud víme, že tam někde hrozí riziko, snažíme se mu vyhnout. Říkala jste, že většinou spolupracujete s místním personálem. Jak vás přijímají?

Zpravidla dobře. Nikde jsme neměli žádné konflikty. Ono to chování se opět liší mise od mise, země od země.

V arabském světě jsou například lidé strašně pohostinní. Koupí si třeba oběd pro čtyři lidi, ale nakonec jich u talíře skončí třeba deset, protože pozvou každého, kdo jde kolem. Snažila jsem se z toho vždycky nějak vykroutit, protože mi bylo hloupé jim z toho talíře ujídat.

Naopak v Africe jsou zase zvyklí čekat, co jim kdo dá. Ta bída je tam hrozná i v tom, že každý je tam zvyklý si vzít co nejvíc. Samozřejmě, že ne všichni jsou takoví. Byli i lidé, na které bylo možné se spolehnout a kteří měli své zásady, ale s některými byla potíž. Když jsem například dávala nemocným léky na noc, musela jsem přesně spočítat, kolik co komu dávám, nechala jsem tam jen nezbytnou rezervu a lékárnu jsem zamkla. To jsem v Jemenu nebo v Iráku dělat vůbec nemusela. Tam všechno leželo volně a nikoho ani nenapadlo to vzít.

Kde to bylo nejhorší?

V Kongu. Tam to bylo hodně náročné.

Pořád jsem musela něco někde hlídat.

Jaké bylo pro mě překvapení, když jsem léky, které jsem uklidila v nemocnici do lékárny, našla pak dole ve městě prodávat v místní lékárně. Strašné taky bylo, když jeden z místních zaměstnanců, muž–sestra, který měl přes noc hlídat, nedával dětem jejich dávku terapeutického mléka včas tak jak měl, protože spal. U těch dětí pak docházelo k hypoglykémii a v ranních hodinách umíraly. Ráno jsem přišla na kontrolu a ptala jsem se ho, jestli se v noci něco stalo, a on mi s klidem řekl, že je všechno v pořádku. „Jo, jenom to jedno dítě umřelo.“ Co s ním pak máte dělat?

Nebyli to naši zaměstnanci, ale od nás dostávali k platu ještě odměny, které pro ně byly dost zásadní. Takže jediné, čím se dal potrestat, bylo sebrat mu ty

odměny. Je to strašné, protože těch pár dolarů život dítěti nevrátí. Stejně tak se nám stalo, že dokud nebyly ty terapeutické balíčky, míchala se výživová směs ručně. Měli jsme tam na to jednoho místního pastora jejich církve, váženého občana. No, a najednou nám přestaly ty podvyživené děti chodit na kontroly.

Pátrali jsme po důvodu a nakonec se ukázalo, že dětem ta kaše nechutná.

Aby jo, když se měla míchat z mouky, sušeného mléka, cukru a oleje a on to sušené mléko a cukr kradl, takže jim míchal jen olej s moukou. Ale samozřejmě, že se tam našla i spousta obětavých a pracovitých lidí, kteří si vážili toho, že s námi mohli pracovat a že se od nás mohli něco naučit.

Jak jste se k této práci vlastně dostala?

Když jsem studovala zdravotnickou školu, na kterou jsem šla až po gymnáziu, uvědomila jsem si, že by mě hrozně lákala práce v zahraničí. A když se k tomu připojila ještě ta zdravotnická profese, došlo mi, že bych to mohla spojit dohromady. Vždycky mě lákala organizace Lékaři bez hranic, ale připadala mi nedostižná. Ostýchala jsem se k nim podat přihlášku, protože mi připadali jako naprostí profesionálové, na které nemám. Nejprve jsem tedy začala pracovat v Česku na onkologii, a když se mi naskytla možnost pracovat v Saúdské Arábii, využila jsem toho. A když jsem se vrátila, otevírala se v Česku náhodou kancelář Lékařů bez hranic, tak jsem si tu přihlášku podala, absolvovala jsem výběrové řízení a o pár měsíců později jsem už jela na první misi.

Jaké vlastnosti by měl mít podle vás člověk, který chce jezdit na zahraničí mise?

Myslím si, že nejdůležitější je, aby byl pro tu práci odhodlán a neměl o ní naivní představy, protože o ně velmi rychle přijde. Měl by to být týmový hráč, protože na misích je důležitá tolerance a schopnost vyjít s ostatními, a měl by být připraven na to, že to není dovolená ani procházka růžovým sadem. Je to hodně náročná práce a člověk, který ji chce dělat, by měl být odolný fyzicky i psychicky. Odměnou mu za to může být vědomí, že pomohl tam, kde bylo třeba.

Ambulantní centrum pro léčbu podvýživy pomáhalo v městě Haraze v Čadu všem dětem.

k věci

→ Kdo je Petra Růžičková Petra Růžičková vystudovala nejprve Gymnázium Voděradská v Praze 10 a poté Vyšší zdravotnickou školu Duškova v Praze 5, obor všeobecná diplomovaná sestra. Během studijních prázdnin byla dva roky po sobě na praxi v pečovatelských domech pro seniory v Crowborough a v Sevenoaks v Anglii. Po dokončení zdravotnické školy nastoupila na hematoonkologickou kliniku ve VFN v Praze. V roce 2000 odjela na rok do Gorey v Irsku, kde pracovala jako dobrovolnice s lidmi se speciálními potřebami. Po návratu do ČR působila na hematoonkologické klinice ve Fakultní nemocnici Brno a v roce 2003 odjela do King Faisal Specialist Hospital and Research Center v Rijádu v Saúdské Arábii, kde působila jako zdravotní sestra na klinice dětské onkologie a později i jako Charge nurse (vedoucí ošetřovatelského týmu). Od března do června 2007 působila jako zdravotní sestra na dětské onkologii ve FN Motol a v září 2007 vyjela na svou první misi do měst Am Dam a Haraze v Čadu. Od srpna do prosince 2008 působila s Lékaři bez hranic ve městě Pweto v Demokratické republice Kongo a o rok později ve městě Al Talh v Jemenu. Od září 2009 pracuje v ÚVN Praha. V březnu 2010 odjela na čtyři měsíce do Port-au-Prince na Haity pomáhat odstraňovat následky ničivého zemětřesení a od září 2011 strávila tři měsíce ve městě Najaf v Iráku.

14

florence 9/12

public relation text: Dr. Ing. Robert Chlebik, MBA, marketingový ředitel G5 Plus

Naše sestra byla ­oceněna saúdskoarabskou královskou nemocnicí České zdravotnictví slaví v letošním roce významný mezinárodní úspěch. Spokojenost s pracovním výkonem našich zdravotníků v Saúdskoarabském království byla stvrzena vedením prestižní královské nemocnice National Guard Health Affairs v Dammamu, které sestře Radce Novotné pracující na dětském oddělení slavnostně udělilo ocenění Nursing Spirit Award 2012.

R

foto: archiv

adka Novotná tímto oceněním korunovala svou dlouhodobou snahu o úspěšné profesní uplatnění v zahraničí. První podrobné informace o možnostech mezinárodní kariéry získala během informační schůzky G5 Plus „Zdravotníci – mezinárodní kariéra“ v létě 2009. Její znalost angličtiny byla v té době prakticky nulová, proto se po úvodní konzultaci se zástupci G5 Plus rozhodla pro vstup do jazykového programu Inkubátor, který jí umožnil získat potřebné jazykové znalosti tak rychlým a efektivním způsobem, že za svým zahraničním zaměstnavatelem odlétala již na podzim roku 2010.

Během několika prvních měsíců na novém pracovišti v zahraničí prošla sérií profesních zaškolovacích kurzů, které

byly většinou zakončeny závěrečným testem. Náročnost některých testů Radce Novotné nedovolila potřebné závěrečné skóre překonat napoprvé, přesto nevěšela hlavu. Tento profesionální postoj spolu se vstřícností a podporou nejbližších spolupracovníků i vedení nemocnice nakonec znamenaly splnění veškerých povinností a jistotu možnosti dlouhodobého pracovního pobytu.

Radka Novotná svůj úsměv a pracovní nasazení na pracovišti předvádí neustále a nyní je to ona, kdo svým nově příchozím spolupracovníkům nabízí podporu během prvních měsíců pobytu v novém prostředí.

Překonání počáteční jazykové bariéry a postupné úspěšné začlenění na pracovišti vedlo vedení nemocnice k rozOceněná Radka Novotná a její spolupracovnice Nelia z Malajsie a Hope z Filipín. (zleva do prava)

hodnutí udělit Radce Novotné ocenění za její příkladné nasazení Nursing Spirit Award 2012. Gratulujeme a děkujeme Radce Novotné za její ochotu živě se podělit o cenné zkušenosti v době její dovolené v České republice prostřednictvím zajímavé přednášky, během které mimo jiné zájemcům o pracovní výjezd do zahraničí doporučila využití možnosti absolvování třítýdenního intenzivního jazykového kurzu ve Velké Británii, který společnosti G5 Plus pomáhá financovat.

Saúdská Arábie patří zejména z finančních důvodů mezi nejoblíbenější destinace, kam naši zdravotníci odjíždějí za prací. Roční příjmy, které se v přepočtu pohybují okolo jednoho miliónu korun, motivují naše zdravotníky většinou k několikaletému setrvání v tomto království. Česká a slovenská komunita zde žijící a pracující již dosahuje počtu několika set.

Společnost G5 Plus nabízí uchazečům o zaměstnání zprostředkovatelské služby bezplatně. V případě zájmu o podrobné informace doporučujeme bezplatnou účast na akreditované infoschůzce „Zdravotníci – mezinárodní kariéra“ v Praze, Olomouci, Bratislavě nebo v jiných městech. Termíny a ­on-line přihlášku je možné najít na www.g5plus.com.

15

→ Co trápí agentury domácí péče?

foto: Profimedia

→ Jak vypadá jeden den sestry v domácí péči

domácí péče odborné téma

Co trápí agentury domácí péče?

Nedostatek peněz Systém domácí zdravotní péče funguje v ČR již od 90. let minulého století. Služby domácí zdravotní péče poskytovalo podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR na konci roku 2010 celkem 464 pracovišť s více než 3 tisíci odbornými pracovníky. Jejich služeb využilo 143 tisíc pacientů, z nichž 79 procent bylo starších 65 let. V průběhu roku vykonali pracovníci domácí zdravotní péče celkem 5,7 milionu návštěv, což v průměru zahrnovalo 40 návštěv na jednoho pacienta. Přestože zájem o domácí péči mezi pacienty roste, její poskytovatelé se potýkají s řadou problémů. Tím největším jsou finance.

V

současné době probíhá dohodovací řízení mezi poskytovateli domácí péče a zdravotními pojišťovnami, říká prezidentka Asociace domácí péče, o. s., Bc. Ludmila Kondelíková. Pokud se všechny strany nedohodnou, bude mít konečné slovo ministerstvo zdravotnictví, které musí vydat do konce roku závaznou vyhlášku, jež bude platná pro příští rok. „V návrzích, které se nyní objevily, navrhují zdravotní pojišťovny mimo jiné opět regulaci preskripce domácí péče ze strany praktických lékařů,“ upozorňuje Kondelíková. Pokud

by se tak stalo, pro mnoho agentur by to mohlo podle jejích slov znamenat velké problémy, ne-li přímo zánik. „Agentury by měly čím dál méně práce, protože lékaři by omezili preskripci z obav, aby nepřekročili limit,“ vysvětluje Lenka Cejnková, předsedkyně sekce domácí péče ČAS, proč s tímto omezením poskytovatelé domácí péče nesouhlasí.

Někteří revizní pracovníci zdravotních pojišťoven již v současné době ve svých revizních zprávách a na seminářích pro praktické lékaře nutí indikující lékaře předepisovat kratší dobu ošetřovatelské návštěvy, než jaká je skutečně potřeba.

18

odborné téma domácí péče

Lucie ošetřit. Rodina odjela na pět dní mimo Prahu. Pacient u sebe nemá ani toaletní papír. „Někdy je vám těch lidí opravdu líto a rádi byste jim pomohli, ale nejde to. Můžeme dát jen podnět sociálním pracovnicím,“ vysvětluje Lucie, když za námi zaklapávají dveře a my se můžeme nadechnout čerstvého vzduchu. „Někteří klienti nebo jejich rodiny mají někdy navíc dost nereálné požadavky a představují si, že jim budeme nosit pomalu i nákup,“ říká Lucie.

Další klientkou je o rok starší žena, diabetička, která bydlí sama v rodinném domku. Je tichá, ale je vidět, že sestřičku ráda vidí stejně jako většina pacientů, které dnes navštívíme.

Na obou nohou má bércové vředy, které je nutné ošetřit a převázat. Lucie jí ještě aplikuje inzulin, změří glykémii, krevní tlak a zkon­ troluje jídlo. Sem se vrátíme ještě o několik hodin později, protože inzulin se musí pa­ cientce podávat i v poledne. „Jsem strašně ráda, že je o maminku dobře postaráno,“ libuje si dcera klientky Zdeňka Voráčková, kterou jsme tu zastihly na návštěvě. „Je to pro mě obrovská úleva. Sestřičky si s maminkou i povídají, takže má rozptýlení a kontakt s lidmi. Jednou jí navíc sestra zavolala záchranku, když se jí udělalo špatně, což bylo dobře, protože se pak ukázalo, že měla nějaký problém se střevem,“ říká s vděčností v hlase. To už má ale Lucie svou kabelu sbalenou, a tak se rychle loučíme.

Další zastávkou je panelák nedaleko odsud. Bydlí v něm jednačtyřicetiletý muž, který je po operaci slinivky břišní a potřebuje ránu převázat. „Sestra,“ křikne Lucie do domácího telefonu a už rukama tlačí do bzučících vchodových dveří. O několik pater výš nám klient otvírá dveře. Má úsměv na tváři a vtipkuje. „Budu mít slavné břicho?“ směje se, zatímco mu Lucie sundavá krytí a já ji u toho fotím. „Kdybych to věděl, vzal bych si hodobóžový trenky,“ dodává. Rána je obrovská, ale čistá.

Lucie ji rychle vydezinfikuje, ošetří a znovu překryje, svlékne si použité gumové rukavice, hodí je k ostatnímu použitému materiálu a už se zase loučí.

Mám pocit, jako bychom byly už pět hodin na nohou. Další klientka na nás čeká už netrpělivě. Má lymfedém na dolních končetinách a čeká na bandáže. „Sestřička je vždycky přesná,“ chválí Lucii, která jí zatím ošetřuje končetiny. „Některé chodí až v deset, ale u Lucie vím, že přijde vždycky včas, pokud ji nezdrží nějaký jiný klient,“ pochvaluje si. Návštěvy trvají různě dlouho, vždy však záleží na tom, aby byla práce dobře odvedena

florence 9/12

a pacient spokojen. Tato pacientka je stejně jako všichni ostatní spokojena, a tak za námi už zase zaklapávají dveře. Kolotoč pokračuje.

Ještě máme před sebou devět klientů. „Někdy je problém, když klienti odejdou třeba k doktorovi a nedají nám vědět. Je to pro nás zbytečné zdržení,“ říká Lucie, zatímco se přesouváme ze Záběhlic do Nuslí. Sestry jsou také podle jejích slov vybaveny průkazkami, aby se mohly klientům kdykoli prokázat. „Někdy je také těžké odhadnout, jak bude kdo reagovat,“ vysvětluje. Denně obejde zhruba dvanáct až patnáct klientů. „Plán je určen vždy den předem. Plán návštěv je sestavován tak, aby se sestra co nejméně najezdila a pacienty měla na trase,“ říká a zvoní na zvonek u dalšího klienta.

Otevřít nám přichází jeho manželka.

S úsměvem nás zve dál. Lucie odebere ­klientovi krev, muži, který je upoután na lůžko, ještě změří tep a už se zase loučí. Času je málo. Dobíháme autobus a míříme do Kunratic. Zde jsou dva klienti v jednom domě. První je šestašedesátiletá žena po dětské mozkové obrně upoutaná na vozík. Má defekt na pravé noze a potřebuje převaz. Rána se hojí pomalu a podle výrazu její tváře je jasné, že ošetření je pro ni velmi bolestivé. Pak přichází na řadu její soused – dvaačtyřicetiletý muž, taktéž upoutaný na invalidní vozík, kterému se po zahojeném dekubitu udělala píštěl na pravé kyčli.

Ručičky na hodinkách neúprosně odpočítávají čas a my se přesouváme k dalšímu klientovi. Osmaosmdesátiletý pán má naordinovanou rehabilitaci. Když je fit, jezdí na rotopedu. Dnes se na to však necítí. Stěžuje si, že se mu točí hlava a v noci špatně spal.

Lucie s ním proto cvičí jen zlehka. Na závěr mu ještě změří tlak a puls a už se loučí. Čeká ji ještě ošetřit nehojící se ránu po úrazu na pravé dolní končetině pána, kterého nepozorný řidič autobusu přivřel do dveří a pak jej několik metrů vláčel za sebou, PEG u sedm­ asedmdesátileté paní, dekubit na zádech sedmdesátileté klientky a kůži a bércový vřed na nohou třiaosmdesátileté paní v Modřanech.

Když opouštíme poslední klientku, je pozdní odpoledne. Trasa, kterou jsme dnes absolvovaly, měří podle mapy 41,3 kilometru.

A i když pěšky jsme kilometrů nachodily mnohem méně, nohy mě bolí jako čert. „V létě je to v pohodě. Horší je to v zimě,“ směje se Lucie, pro niž však práce ještě nekončí. V agentuře na ni ještě čeká administrativa – a zítra na tenhle maraton vyrazí zase. mhe

obsah

recenzované části zkušenosti z praxe s kazuistikou 19 / Význam edukácie u žien so stresovou inkontinenciou moču 23 / Model Hildegard Peplau při paliativní péči v domácím prostředí

výzkumné sdělení 27 / Výživa seniorů v domácí péči a v domovech pro seniory

ZKUŠENOSTI Z PRAXE S KAZUISTIKOU recenzované články

Význam edukácie u žien so stresovou inkontinenciou moču Súhrn / V súčasnosti sa kladie dôraz na získavanie a udržiavanie zdravia a z tohto dôvodu má edukácia sestier veľký význam v procese prevencie, udržiavania a podpory zdravia.

Autorka sa venuje stresovej inkontinencii moču a edukácii, kde sa zameriava hlavne na Kegelove cvičenie a doplňujúce cviky na posilnenie svalstva panvového dna, ktoré pri pravidelnom cvičení môžu pozitívne ovplyvniť stresovú inkontinenciu moču.

Kľúčové slová / stresová inkontinencia moču – kazuistika – edukačná jednotka – Kegelove cvičenia The importance of education of women with stress urinary incontinence Summary / At present, the importance is placed on the health obtaining and preserving. Therefore, the education of nurses has great importance in the process of preven­tion, preservation and support of the health. The author puts emphasis on education and on urinary incontinence caused by stress, where she focuses mainly on Kegel’s exercise and additional exercises. These exercises strengthen the muscles of pelvic ­floor, and if exercising is carried out on regularly basis, it can positively influence the urine incontinence caused by stress.

Key words / Urine incontinence caused by stress – Casuistry – Educational unit – Kegel’s and additional exercises

Recenzovala PhDr. Marcela Ižová, PhD Katolícka univerzita, Fakulta zdravotníctva, Ružomberok

Mgr. Tatiana Labdová Martinská poliklinika, ambulancia praktického lekára, Martin, SR tajana@inMail.sk

Úvod

Močová inkontinencia nie je ochorením vo vlastnom slova zmysle, ale príznakom, ktorý má rôzne príčiny. Ochorením sa stáva vtedy, keď začína spôsobovať svojmu nositeľovi psychické, spoločenské, hygienické, zdravotné alebo iné problémy. Ide o pasívny únik moču uretrou ako následok zvýšenia intraabdominálneho tlaku, ktorý vzniká pri insuficiencii uzáverového mechanizmu. Za obdobie posledných 10 rokov prekonala diagnostika a náhľady na príčiny inkontinencie moču prudký rozvoj. Boli vyvinuté moderné operačné postupy, žiaľ ani tie neprinášajú vždy očakávaný efekt (Martan, 2005). Väčšina žien trpiacich problémami s únikom moču vyhľadá pomoc až po niekoľkých mesiacoch od objavenia sa prvých príznakov, ale to iba preto, lebo majú zábrany verejne hovoriť o svojom probléme alebo sa so svojím problémom už zmierili a teraz ho bagatelizujú. Ale tým problém nezmizne, stále na­ rúša kvalitu ich života a preto je potrebné sa zaoberať touto problematikou. Tu začína práca ses­tier, ktoré pracujú v praktických a urologických ambulanciách. Aj napriek tomu, že Horňák uvádza, aby sa lekári priamo pýtali na problém úniku moču, tak si myslíme, že touto problematikou by sa mali v ošetrovateľskej anamnéze zoznámiť i sestry a to z toho dôvodu, že edukácia patrí do ošetrovateľskej starostlivosti. Edukácia má nezastupiteľné miesto, lebo prispieva k prevencii, k odstráneniu alebo zmierneniu dôsledkov stresovej inkontinencie moču, ktoré sú pre postihnuté ženy nielen veľmi nepríjemné, ale aj závažné a zahrňujú zdravotné, psycho­ sociálne a ekonomické problémy.

Cieľ práce

Vzhľadom k veľkej prevalencii inkontinencie moču je vhodná jej prevencia,

ktorá spočíva v uvedomelom prístupe zdravotníkov a pacientky k tejto problematike počas celého jej života. V prevencii pri vyhľadávaní skrytej symptomatológie úniku moču má nezastupiteľné miesto edukácia. Prostredníctvom edukácie môžeme zvýšiť povedomie žien k problému stresovej inkontinencie moču. Zvýšením informovanosti a možnosťou svojpomoci môžeme ženy motivovať k väčšiemu záujmu o daný problém a tiež podporiť ich záujem o možnosti pozitívneho ovplyvnenia stresovej inkontinencie moču (Urdzík, Ostró, 2006).

Pacienti, ktorí u seba spozorujú už nepatrné unikanie moču, by mali tento problém riešiť cestou praktického lekára, ktorý ich odošle na odborné urologické vyšetrenie.

Metodika

Na základe kazuistiky, ktorá nasleduje, sa venujeme vypracovaniu len jednej edukačnej jednotky, ktorá je zameraná na posilnenie svalstva panvového dna. Kazuistika tvorí základ pre edukačný proces a následné vytvorenie edukačných jednotiek. Zameriavame sa na cvičebné techniky: Kegelove cvičenia a doplňujúce cviky.

Kazuistika

Anamnéza Ambulanciu praktického lekára navštívila 50 ročná pacientka. Pracuje 10 až 12 hodín denne a často jazdí na služobné cesty. Následkom pracovnej zaneprázdnenosti má málo času na seba, výsledkom čoho je neracionálna životospráva a popieranie zdravotných ťažkostí. Lieči sa na hypertenziu a vertebrogénny algický syndróm. V posledné mesiace spozorovala nepatrné unikanie moču v súvislosti s kašľom, pri kýchnutí a pri dvíhaní to-

19

22

recenzované články ZKUŠENOSTI Z PRAXE S KAZUISTIKOU

né vedomosti a zručnosti z rozhovoru a samostatne predviedla doplnkové cviky na posilnenie svalstva panvového dna.

Vyhodnotenie edukačnej jednotky Získané vedomosti pacientka preukázala v aplikačnej fáze, počas ktorej samostatne predviedla doplnkové cviky. Postupovala veľmi dobre, cvičila samostatne. Cieľ edukačnej jednotky bol splnený.

Záver

Podľa odhadov WHO trpí inkontinenciou moču približne 5–8 % obyvateľstva vo všetkých krajinách sveta. Podľa Vargovčáka (2005) „prevalencia stresovej inkontinencie má vrchol okolo 45. roku života, až 20 % žien trpí týmto problémom, čo pravdepodobne súvisí s hormonálnymi zmenami. Vo vyšších vekových skupinách výskyt tohto ochorenia stúpa. Aj napriek pomerne častému výskytu tohto problému sa iba menej ako polovica žien s únikom moču zavčasu zverí s problémami lekárovi, pretože sa hanbia o probléme hovoriť. Často považujú inkontinenciu za normálnu súčasť starnutia, prípadne ju sami ‚riešia‘ dostupnými absorpčnými pomôckami“. Aj napriek tomu, že pacienti prichádzajú za lekárom prvého kontaktu, aby riešili svoj problém unikania moču, myslíme si, že touto problematikou by sa mali v ošetrovateľskej anamnéze zoznámiť i sestry, pretože edukácia inkontinencie moču patrí do ošetrovateľskej starostlivosti. V procese realizácie sme využili viacero metód, prostredníctvom ktorých sme pacientke podali informácie tak, aby ich pochopila a zapamätala si ich. Na posúdenie efektivity edukácie pacientky so stresovou inkontinenciou moču sme si naplánovali realizáciu spätnej väzby

po 8 týždňoch formou štruktúrovaného rozhovoru. Spätná väzba bola pozitívna a štruktúrovaný rozhovor ukázal, že má veľmi dobrú úroveň vedomostí a využíva nadobudnuté vedomosti vo svojom živote. Pacientka bola vďačná za pomoc pri jej probléme, pri rozhovore uviedla, že jej problém s únikom moču sa upravil asi na 70 %. Začala si opäť dôverovať a spoločensky žiť. Potešilo ju, že schudla o 4 kg, nakoľko sa začala pravidelne stravovať, pravidelne cvičiť, prestala fajčiť a začala eliminovať stresy. Dúfame, že pacientkine dosiahnuté výsledky ju budú motivovať a bude pokračovať ďalej, aby sa jej zdravotný stav plne stabilizoval.

Odporúčanie pre prax

Veľa žien trpiacich inkontinenciou moču z rôznych dôvodov nevyhľadáva lekársku pomoc. Jeden z dôvodov je, že problém unikania moču vnímajú ako svoj hendikep a často ho pred lekárom nespomenú. Prvá voľba riešenia problému začína návštevou praktického lekára. Tu vidím priestor pre sestry prvého kontaktu v praktických ambulanciách. Sestry by sa mali zamerať na efektívnu komunikáciu s pacientmi, venovať pozornosť ich verbálnym i neverbálnym prejavom, ktoré sú dôležité pre správne posúdenie pacienta. Prostredníctvom komunikácie sa môžu zamerať na vyhľadávanie skrytej symptomatológie úniku moču, hlavne na potenciálne rizikové pacientky s nadváhou, v klimaktériu a na tehotné ženy. Preto by napríklad nemalo uniknúť pozornosti sestry ani obyčajné kýchnutie či zakašľanie pacientky s jej následným prekrížením nôh. Záujem pacientok môžu sestry zvýšiť prostredníctvom ná­steniek v čakárňach ambulancií s po-

Literatura 1. Martan A. Inkontinencia moču u žien. Praha: Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-076-3.

2. Urdzík P, Ostró A. Inkontinencia moču u žien – prevencia a liečba.

In: Via Practica, 2006, roč. 3, č. 10, s. 471–474. ISSN 1336-4790.

3. Vargončák M. Inkontinencia moču – diagnostika a liečba.

In: Via Practica, 2005, roč. 2, č. 10, s. 394–397. ISSN 1336-4790.

florence 9/12

skytnutím informácií o stresovej inkontinencii moču vo forme plagátov, letákov a brožúr. Často zaujímavá nástenka dáva podnet na prvé nesmelé otázky pacientky alebo aj rodinného príslušníka.

Edukáciu (skupinovú či individuálnu) môžu sestry vykonávať po ordinačných hodinách v čakárni ordinácie alebo podľa individuálnych potrieb pacientky aj v jej byte.

Edukačné jednotky by mali byť zamerané na: → získanie vedomostí o danej problematike (príčiny vzniku úniku moču, anatomické pomery panvy, klinický priebeh ochorenia, možnosti konzervatívnej liečby), → cviky posilňujúce svalstvo panvového dna (Kegelove cvičenie a doplňujúce cviky), → režimové opatrenia v oblasti životosprávy (pitný režim, racionálne stravovanie, aktívny pohyb a odpočinok), → odstránenie zlozvykov (alkohol, fajčenie, drogy).

Dôležitú úlohu počas edukácie zohráva udržanie si spätnej väzby na pacientku a jej podporné osoby a tiež dopĺňanie vedomostí podľa individuálnych potrieb pacientky.

Kontinuálnu ošetrovateľskú starostlivosť môžeme dosiahnuť iba vtedy, ak sa sestry praktického lekára zaviažu k partnerstvu s pacientom, s jeho príbuznými a s fyzioterapeutmi, gynekologickými a urologickými sestrami prvého kontaktu, ktoré poskytujú starostlivosť v spolupráci s ostatnými členmi multidisciplinárneho tímu, ktorým ide o kvalitu poskytovanej starostlivosti, spätnú väzbu a spokojnosť klienta.

Více o autorce 4. Horňák M. Urológia pre praktických lekárov. 1. vyd. Bratislava: Herba, 2000, 264 s. ISBN 80967994-2-8 5. Vlková J, Houžvičková E. Pohybová liečba pri ľahkom úniku moču. Brožúra vydaná za podpory grantu GAUK 12/C 2000 a Hartmann-Rico a. s., 25. s.

Mgr. Tatiana Labdová 1983: ukonč. SZŠ, Martin – zdravotná sestra; 1988: ukonč. PSS – prim. zdrav. péče, Inštitút pre ďalšie vzdel. zdrav. prac., Bratislava; 2008: ukonč. bakal. studium – ošetřovatelství, FZ KU, Ružomberok; 2010: ukonč. magist. štú­dium – ošetrovateľstvo, FZ KU, Ružomberok; 1983–1996: OÚNZ Martin, zdrav. sestra; 1996–1999: NZZ Ambulancia prakt. lekára, Martin, sestra; 1999–2002: Poliklinika Martin, sestra; od 2003: Martinská poliklinika, Martin, sestra; od 1996: LSPP Martin, sestra LSPP

ZKUŠENOSTI Z PRAXE S KAZUISTIKOU recenzované články

Model Hildegard Peplau při paliativní péči v domácím prostředí Mgr. Marie Kadochová vedoucí sestra Domácí péče ČČK, o. p. s., Strakonice Marie.Kadochova@seznam.cz

Souhrn / Při ošetřování nemocných v domácím prostředí mohou sestry využívat různé typy modelů. V rámci poskytování paliativní péče v domácím prostředí je velmi důležité věnovat pacientům komplexní ošetřovatelskou péči. V tomto případě se sestry soustředily na využití ošetřovatelského modelu H. Peplau. Jeho koncepcí je psychodynamické ošetřovatelství, které umožňuje jedinci porozumět vlastnímu chování. Sestra využívá svých vlastních zkušeností k porozumění chování lidí, rozpoznání jejich problémů, které urovná či odstraní prostřednictvím principů interpersonálních vztahů. V kazuistice je popsán tento model u pacienta s onkologickým onemocněním. Na tomto modelu bychom chtěly ukázat, že i v domácím prostředí mohou sestry poskytovat péči smysluplně, v souladu s koncepcí ošetřovatelství.

Klíčová slova / paliativní péče – model – ošetřovatelství Hildegard Peplau’s nursing model in palliative care provided in the patient´s home Summary / When nursing patients in their homes nurses can use various nursing models. Within providing palliative care in the home environment, it is crucially important to provide the patients with comprehensive nursing care. In this case the nurses focused on utilization of H. Peplau´s nursing model based on the concept of psychodynamic nursing which allows an individual to understand their own behaviour. The nurse uses her own experience to understand the behaviour of people, to recognize their problems and to solve or remove them using the principles of interpersonal relations. The core of the psychodynamic care is the role of nurses who are irreplaceable in the interpersonal relationship nurse – patient. The case report describes the use of the model in practice, in care of a patient with cancer. On the Peplau´s model we would like to demonstrate that nurses can provide care meaningfully and consistently with the concept of nursing, even in the home environment.

Key words / palliative care – model – nursing

Úvod

Při ošetřování pacientů v domácím prostředí si již sestry zvykly pracovat metodou ošetřovatelského procesu, na daný proces ale navazují a úzce ho doplňují ošetřovatelské modely. V současném pojetí ošetřovatelství je třeba stále hledat a občas se vrátit k historickým základům, zkvalitňovat ty stávající a neopomíjet etické a humanistické aspekty ošetřovatelství.

Ošetřovatelský model je vzorové schéma, které v konkrétních podmínkách dává návod, jak koncepci ošetřovatelství realizovat v praxi. Ošetřovatelský model je rozvíjející se a měnící se způsob uspořádání myšlení a ošetřovatelské činnosti, jež odráží postoje, metody a cíle ošetřovatelství (Farkašová, 2005).

Sestry hledají model pro umírající, který by měl zohledňovat pohodlí pacienta, přítomnost rodiny, respektování práv pacienta, bezbolestné a co možná nejméně bolestné umírání. Pacient potřebuje pomoc nejen biologickou, ale i rovnocennou psychickou, sociální a duchovní. Je třeba změnit dosavadní situa-

ci nemocného a pomáhat mu utvořit lepší podmínky pro finální fázi života. Určitě nebudeme chtít aplikovat model životních aktivit a chtít po umírajícím, aby byl aktivní, když to tak nebude cítit, či fungujícího zdraví, když se pacient potřebuje smířit se smrtí, aktivně ji přijmout. Model by měl být založen na dobrém vztahu sestry a pacienta, podporovat jeho komunikační schopnosti a psychické potřeby. Při poskytování této péče je třeba vycházet už z poznatků Florence Nightingale (1820–1910), která spojuje interakci prostředí a sestry. Sestra musí umět pozorovat, mít vědomosti a být zručná v ošetřování nemocných, zejména však v ovlivňování prostředí, jen tak může prospět nemocnému.

Jedním z vhodných modelů je ošetřovatelský model Hildegard Peplau, jehož koncepcí je psychodynamické ošetřovatelství, které jedinci umožňuje porozumět vlastnímu chování. Sestra využívá svých vlastních zkušeností k porozumění chování lidí, rozpoznání jejich problémů, které urovná či odstraní prostřednictvím

principů interpersonálních vztahů. Jádro psychodynamické péče tvoří role sestry, které jsou v interpersonálním vztahu sestra–pacient nezastupitelné (Pavlíková, 2006).

Kdo byla Hildegard Peplau

Američanka Hildegard E. Peplau (1909– 1999) byla jednou z předních světových teoretiček ošetřovatelství. V roce 1931 získala základní ošetřovatelské vzdělání na Pennsylvania School of Nursing v Potts­ townu, pracovala jako sestra a hlavní sestra v Pottstown Hospital a jako vedoucí ošetřovatelství v Bennington Hospital.

Recenzovaly Doc. PhDr. Alžběta Hanzlíková, PhD † VŠ zdravotníctva a soc. práce Sv. Alžbety, Bratislava, detašované pracoviště Příbram Mgr. Dana Vlášková Domov pro seniory a domov se zvláštním režimem Diakonie ČCE – středisko Blanka, Písek, vedoucí pobytové části

23

32

florence 9/12

pro studenty text a foto: FZS Pardubice

Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice Fakulta zdravotnických studií (FZS) vznikla k 1. 1. 2007 transformací Ústavu zdravotnických studií, založeného v roce 2002. Studium nabízí fakulta v bakalářských, magisterských a v jednom doktorském programu.

Z

načnou pozornost věnuje fakulta vědecko-výzkumné práci, publikační činnosti a grantovým projektům. Od roku 2007 řešili její pracovníci celkem 13 grantových studií. Nyní získala FZS v rámci Evropských strukturálních fondů dotaci téměř 9 milionů korun na rozvoj a inovaci studijních programů.

Spolupráce se zahraničními univerzitami V rámci programu výměnných zahraničních studijních pobytů Erasmus vyjíždějí studenti i akademičtí pracovníci fakulty do měst: Turku, Vaasa (Finsko), Tübingen (Německo), Prešov a Nitra (Slovensko), Gjøvik (Norsko) a nově i na Maltu.

Spolupráce byla zahájena i s univerzitou v Kjótu (Japonsko).

Účast studentů na zahraničních stážích a projektech Fakulta je zapojena do vzdělávacího programu EU Lifelong Learning

Programme – Erasmus, v jehož rámci už uzavřela celou řadu bilaterálních dohod a naplánovány jsou podpisy dalších. Od roku 2011 je FZS zapojena do projektu MINE (Mentoring in Nursing in Europe) v rámci Erasmus Intensive Programme a ve stejném roce byl na FZS realizován rozvojový projekt nazvaný Krátkodobá studijní stáž na Umeå Universitet (Švédsko).

Co nabízí Řadu studijních oborů v rámci ­r ůzných studijních programů včetně meziresortního. Má zajímavé výukové metody včetně velmi dobrého zázemí pro studenty. Těm nabízí kromě možností studijních stáží a pobytů i poradenství pro ty, kdo mají specifické vzdělávací potřeby. Podporuje ­kreativitu a tvůrčí činnost studentů a úzce ­spolupracuje s odbornými pracovišti poskytujícími zdravotní a sociální péči.

Budoucnost školy Přípravu a akreditaci navazujících magisterských studijních programů/oborů předpokládá Fakulta zdravotnických studií u profesních kvalifikací radiologický asistent a zdravotně-sociální pracovník, a to v závislosti na potřebách odborných pracovišť. U bakalářských studijních programů/oborů se nepředpokládá rozšíření stávající nabídky. Inovace však může být ve formě studia (prezenční/kombinovaná), podle zájmu studentů. V rámci celoživotního vzdělávání realizuje fakulta dva programy/kurzy a jejich nabídku bude dál rozšiřovat podle požadavků odborné praxe.

Bližší ­informace o škole, přijímacím řízení a vzdělávacích oborech ­najdou zájemci na stránkách www.upce.cz/fzs/index.html.

→ bakalářské studijní programy Studijní program Ošetřovatelství Studijní obor Všeobecná sestra

Studijní program Porodní asistence Studijní obor Porodní asistentka

Cílem tohoto oboru je získání kvalifikace všeobecná sestra pro poskytování přímé péče o individuální potřeby jednotlivců, rodin a komunit. Absolvent získá způsobilost k výkonu profese.

Absolventka získá způsobilost k výkonu profese ­porodní asistentka a je oprávněna k výkonu ­samostatné i týmové odborné zdravotní péče v porodní asistenci a v ošetřovatelské péči na úseku gynekologie.

Studijní program Specializace ve zdravotnictví Studijní obor Zdravotnický záchranář

Studijní program Specializace ve zdravotnictví Studijní obor Radiologický asistent

Studijní program Zdravotně-sociální péče Studijní obor Zdravotně-sociální pracovník

Cílem tohoto oboru je získání kvalifikace ­zdravotnický záchranář pro poskytování samostatné specifické ošetřovatelské péče na úseku neodkladné péče a akutního příjmu.

Absolvent je připraven uplatnit odborné činnosti, jako je péče o pacienty během radiologických postupů, podle ordinace lékaře vykonávat samostatně např. zobrazovací postupy a provádět aplikaci dávek ionizujícího záření v radioterapii.

Ukončení tohoto studia dává absolventům systémový základ v oboru ­zdravotně-sociální ­pracovník s možností získat další specializace v rámci celoživotního vzdělávání.

33

práce studenta → Naše stáž v zemi tulipánů a větrných mlýnů Václav Knechtl student SZŠ a VOŠ zdravotnické, Příbram I. Knechtl@seznam.cz

Loni v říjnu jsme se jako studenti SZŠ a VOŠ zdravotnické v Příbrami zúčastnili odborné pracovní stáže v Nizozemí.

Akci s názvem Hoorn 2011 uspořádala naše škola ve spolupráci se vzdělávacím programem Leonardo da Vinci. Na cestu nás vyrazilo celkem deset studentů společně se dvěma profesory.

Je pátek 7. října odpoledne a my se scházíme na pražském autobusovém nádraží Florenc. Už za chvíli odtud vyrazíme pravidelnou linkou Praha – Rotterdam na dlouho očekávanou cestu. Ve Frankfurtu nad Mohanem se chvíli zdržíme při čekání na přípoj a kolem sedmé hodiny ranní přijíždíme do Amsterodamu. Odtud pokračujeme vlakem, který nás doveze až do Hoornu.

Na nádraží tohoto krásného přímořského městečka na nás už čekají naše hostitelské rodiny, které si nás rozdělí a odvážejí domů. První dny budeme všichni zápasit s jazykovou bariérou, ale poměrně rychle si zvykneme. Naše skupinka je rozdělena do tří podskupin. Šest z nás včetně mě bude pracovat v organizaci, která se zabývá vytvářením volnočasových aktivit pro děti předškolního a školního věku. Dvě studentky třetího ročníku VOŠ pracují v ošetřovatelském týmu v domově pro

seniory a zbylé dvě studentky dojíždějí do blízkého městečka, kde se starají o mentálně postižené pacienty. První týden uteče jako voda a je tu další. V pondělí vyrážíme s naší organizací na výlet do lanového centra v Amsterodamu.

Každý z nás má na starost dvě asi desetileté děti. Trochu se toho bojím. Hlavně jazykové bariéry, ale děti mě nakonec mile překvapí. Jsou poslušné a svou znalostí angličtiny překonají kohokoli z nás, což je pro Holanďany typické. Žijí tu lidé mnoha ras a národností a většina z nich je velmi dobře jazykově vybavena.

Po zbytek pracovního týdne zajišťujeme dětem, které mají podzimní prázdniny, zábavu na každý den. Následující pondělí nás naši kolegové vezmou na výlet na ostrov Taxel, který se nachází severozápadně od Holandska. Po zbytek týdne už máme trochu volněji, takže mů-

→ magisterské studijní programy Studijní program Ošetřovatelství Studijní obor Ošetřovatelství Absolvent tohoto oboru je připraven pro plnění rolí v primární, sekundární a terciální sféře zdravotnických služeb, v ošetřovatelské vědě, výzkumu, vzdělávání, administrativě a zdravotnické politice.

žeme sami poznávat krásy Holandska.

Tři dny ze závěrečného týdne věnujeme natáčení filmu, v němž chceme naši stáž zachytit. Hotový film pustíme našim nizozemským kolegům a ve čtvrtek přichází loučení. S kolegy, s nimiž jsme se mezitím spřátelili, hodnotíme přínosy praxe a své dojmy a slibujeme si, že na jaře přijedou na oplátku oni za námi. Na nádraží v Amsterodamu se ještě rozloučíme s našimi milými hostiteli a vydáváme se na cestu domů. Co říci závěrem?

Stáž pro mě byla cenným a zajímavým zážitkem. Naučila mě samostatnosti, schopnosti se orientovat a ukázala mi i řadu možností, jak efektivně pracovat s dětmi. Velkým zážitkem pro mě bylo Holandsko i z pohledu turisty. Pokud bych tu mohl absolvovat stáž třeba v oboru urgentní medicíny, neváhal bych ani minutu.

→ doktorský studijní program Studijní program Ošetřovatelství Studijní obor Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech

Studijní program Specializace ve zdravotnictví Studijní obor Perioperační péče v gynekologii a porodnictví

Cílem tohoto oboru je výchova vysokoškolských zdravotnických pracovníků v oblasti nelékařské klinické péče o dlouhodobě a nevyléčitelně nemocné, v administrativě, vědě a výzkumu.

Absolvent tohoto oboru získá úplné vysokoškolské vzdělání a uplatní se na pracovištích perioperační péče v gynekologii a porodnictví, popřípadě na pracovištích předsterilizační přípravy a sterilizace zdravotnických prostředků.

Studijní program Ošetřovatelství Cílem tohoto programu je výchova kvalifikovaných odborníků pro vědecko-výzkumnou práci orientovanou na ošetřovatelství.

Jeho absolvent je schopen řídit a poskytovat ošetřovatelskou péči, provádět změny a rozhodovat s cílem udržet a zvyšovat kvalitu ošetřovatelské péče.

Pro zájemce je k dispozici: ukázka testů k přijímacím zkouškám do bakalářských a magisterských studijních programů, seznam doporučené literatury pro přípravu na přijímací zkoušky do bakalářských a magisterských programů na www.upce.cz/fzs/stu­ dium.html.

O aktuální možnosti výjezdů do zahraničí a výhledu do budoucna se zájemci dozví na www.upce.cz/fzs/spoluprace/zahranici.html.

zpravodaj

florence 9/12

ČAS

Brno hostilo nefrologické sestry Již 34. nefrologický kongres s mezinárodní účastí se konal ve dnech 14. až 16. června v Brně. Své sekce tu měli lékaři, sestry, technici a jiní zdravotničtí pracovníci, kteří pracují v odbornosti nefrologie.

S

ekce sester a techniků se konala v kongresové hale hotelu Holiday Inn a přednášky byly zaměřeny na celé spektrum odborností. Pozornost byla věnována správné edukaci v predialyzační fázi, včetně všech mýtů a chyb, kterých se dopouštíme. Edukaci se v posledních letech věnuje velká pozornost, protože edukovaný pacient je lepším partnerem při léčbě i ošetřování. Tím se plní i litera zákona, která říká, že pacient má právo na veškeré informace.

Téma peritoneální dialýzy (PD) zaznělo ve třech sděleních, která se týkala například současných možností v praxi nebo úlohy sestry při zavádění PD katetru. Zanedbatelné nejsou ani komplikace při PD, jako je umbilikální leak (prosakování dialyzátu) při léčbě.

Nutriční potřeby patří k ošetřování nefrologických pacientů dlouhodobě. Dietní opatření, správná výživa a dodržování všech zásad jsou někdy velkou komplikací. Pacienti v predialýze i v dialyzačním programu, ať už jsou na hemodialýze (HD), nebo peritoneální dialýze, trpí mnohdy komorbiditami a je složité vyvážit u nich stravu a potřeby každého z nich.

V programu byl připomenut i Světový den ledvin a účastníci kongresu se seznámili i s úlohou sestry při asistenci pro renální biopsii. foto: Bc. Jindra Kracíková

34

Témata, která zazněla na 34. nefrologickém kongresu v Brně, se týkala nejen peritoneální dialýzy, ale například i nutričních potřeb pacientů a cévních přístupů.

Protože nefrologické ošetřovatelství není jen HD a PD, zaznělo i obšírné sdělení o možnostech plazmaferézy u rozličných diagnóz. Individualizace natria v dialyzačním roztoku je známa už mnoho let, v současné době je však připomínána jako nedílná část průběhu hemodialýzy.

V bloku, který se týkal transplantace ledvin, zazněla přednáška o využití imunoadsorpce při transplantaci (TX) ledviny od žijícího dárce s ABO inkompatibilitou. Projekt sester v IKEM „Ambasador transplantace“ se setkal s mimořádným úspěchem a svou roli má především ve správné edukaci pacienta před TX. O školení a účast v programu se stále hlásí mnoho sester. Mohou tak totiž naplnit své vlastní ­kompetence.

Pilířem v nefrologickém ošetřovatelství jsou cévní přístupy. To je „nitka života“ pro dialyzovaného pacienta a těchto kazuistik, sdělení a novinek je vždy nejvíce. Příspěvek, který přítomné seznámil s metodou Button Hole (BH), se zabýval i zjišťováním možných komplikací, kterých není více než při klasickém napojení pacienta na hemodialyzační přístroj.

O těchto komplikacích pak informovalo další sdělení. Vždy záleží na vlastním cévním řečišti, na arteriovenózní píštěli, na dalších onemocnění apod.

Součástí kongresu byly i organizační přednášky. Předsedkyně sekce seznámila přítomné s přípravou voleb do dalšího období a s vývojem profesní organizace ČAS v současnosti.

Podala i zprávu o akcích, které se již konaly, a o plánu na další období. Přítomní se dozvěděli i o tom, co přináší členství v ČAS novým členům, kam směřuje ČAS ve svých strategických plánech a jaká je současnost v přípravném výboru budoucí České komory zdravotnických pracovníků. Po odborném programu se sešel výbor sekce, kde podala předsedkyně zprávu o uplynulém období a navrhla úkoly pro další činnost.

Součástí kongresu byla i výstava výrobců zdravotnické techniky, materiálu a sponzorů. Potěšující je fakt, že se nefrologické sestry a další zájemci o obor sešli v počtu 280. Další významnou akcí nefrologické sekce ČAS bude XII. multidisciplinární nefrologický kongres ve spolupráci s EDTNA/ERCA, který se bude konat v Brně ve dnech 6. a 7. prosince 2012.

Jindra Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS Bc. Jindra Kracíková, předsedkyně nefrologické sekce ČAS

35

zpravodaj čas

foto: archiv autorky

Ipswich / Vzdělávací akce

Region Mladá Boleslav čerpá zkušenosti i v Londýně Pracoviště centrálního nemocničního příjmu v anglickém městě Ipswich navštívily v rámci vzdělávací akce na přelomu května a června členky ČAS, regionu Mladá Boleslav. „Díky nadšení zaměstnankyně nemocnice, paní Líby, se nám dostalo vřelého přijetí a během příjemně stráveného dne jsme načerpaly odborné, teoretické i praktické zkušenosti,“ uvedla předsedkyně regionu Mladá Boleslav Lucie Kopalová.

Pracovní den zahájil teoretický blok, který obsahoval přednášky z oblasti akutní péče, komunitní péče a paliativní péče. Ke každému tématu mohly účastnice přispět otázkou do diskuze. Diskutovalo se zejména o kompetencích sester pracujících v rámci centrálního příjmu.

Zajímavé bylo i představení náplně práce sestry na daném pracovišti, doplněné o pracovní postupy s přesným časovým harmonogramem. Po teoretickém bloku následovaly komentované prohlídky jednotlivých pracovišť oddělení centrálního příjmu. Dva dny z celkových pěti pak strávily účastnice zájezdu v Londýně, který si ještě před cestou domů ­prohlédly. mhe

Nový Smokovec / Konference

Co trápí specialisty na intenzivní péči na Slovensku?

Rozdíl mezi teorií a praxí v anestezio­ logii a intenzivní péči byl hlavním tématem V. celoslovenské konference sester pracujících v anesteziologii a intenzivní péči s mezinárodní účastí, která se konala ve dnech 22. až 23. června v Novém Smokovci. Organizační tým vedl PhDr. Milan Laurinc a nezastupitelnou roli na organizaci měl i prezident regionální komory sester a porodních asistentek PhDr. Lukáš Kober.

Zkušenosti z praxe si vyměnily sestry pracující v anesteziologii a intenzivní péči v rámci V. celoslovenské konference sester, která se konala koncem června v Novém Smokovci.

Mezi zahraničními hosty byli například viceprezident polské komory vše­ obecných sester a porodních asistentek Mgr. Wojciech Nyklewicz, předseda Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků ČR Tomáš Válek, DiS., předsedkyně sekce anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče ČAS Mgr. Dana Křivská a Srbskou republiku zastupovala členka výkonné rady Udruženja anestetičara Srbije MUDr. Snežana Eror. Úvodní přednášku popisující pětileté období činnosti výkonného výboru Sekce sester pracujících v anesteziologii a intenzivní péči na Slovensku přednesl hlavní organizátor konference PhDr. Milan Laurinc. V prvním bloku vystoupily i zástupkyně ČR, Bc. M. Horáková a Mgr. Z. Slatinská z FN Královské Vinohrady, které přítomné seznámily s prvními zkušenostmi s elektronickou dokumentací. Závěrečné slovo patřilo Mgr. I. Michalcové, která si za téma své přednášky s názvem Sestry a stížnosti zvolila hlavní důvody stížností souvisejících s vykonávanou profesí všeobecné sestry na Slovensku. Z pohledu pacienta a příbuzných jsou nejčastějšími důvody stížností na zdravotníky: arogance, bez­ ohlednost k pacientům a nedostatečná empatie k příbuzným. Z pohledu zdravotníků je zase nejčastějším důvodem stížností na příbuzné slovní agrese vůči ošetřujícímu personálu.

Před začátkem odpoledního bloku byly zahájeny volby do nového výboru odborné sekce anesteziologie a intenzivní péče, protože dosavadní volební období uplynulo. V odpolední sekci

zazněla slova předsedy Odborového sdružení sester a porodních asistentek SR V. Záborského, adresovaná všem zdravotníkům i nezdravotníkům.

Záborský nastínil aktuální problematiku a důsledky přijetí zákona č. 62/2012 Z.z., o minimálních mzdových nárocích sester a porodních asistentek v praxi, který někteří zaměstnavatelé obcházejí dělením úvazků, čímž degradují povolání sester a porodních asistentek a nabourávají odbornou způsobilost k výkonu daného povolání. Důraz kladl i na informovanost a možnost obhajoby základních práv všech zdravotníků.

Hlavním tématem diskuzí, které následovaly, byla pracovní náplň a finanční ohodnocení zdravotníků v sousedním Rakousku, kde jsou kompetence zdravotních sester mnohem nižší a veškeré pracovní kompetence včetně odpovědnosti přebírají lékaři. Finanční ohodnocení zdravotních sester je přitom v Rakousku mnohem vyšší, přestože k výkonu tohoto povolání není nutná ani maturita. Tyto praktické poznatky z odlišné rakouské a slovenské praxe přednesly sestry M. a L. Flórovy. V sobotním programu zazněla přednáška Mgr. Z. Belkové z Univerzitní nemocnice v Martině s názvem Manažment bolesti, po níž došlo k diskuzi, jejímž ústředním tématem byla epidurální anestezie v porodnictví. Další ročník konference by se měl příští rok konat v Nitře.

Bc. Miluše Horáková, Klinika anesteziologie a resuscitace, FNKV, Praha

zpravodaj čas

florence 9/12

Evropské středisko podporuje boj proti infekčním nemocem nejen v Evropě S úkoly a náplní práce Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se prostřednictvím semináře doc. MUDr. Aleny Petrákové, CSc., členky vedení ECDC, seznámili zástupci ČAS, kteří počátkem června vyjeli na studijní pobyt do Švédska.

E

vropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí bylo zřízeno nařízením Evropského parlamentu a svou činnost zahájilo v květnu 2005. Sídlí ve Stockholmu – Solně, v budovách Karolinského institutu. Jeho úkolem je identifikovat a posoudit hrozby, které představují infekční nemoci pro lidské zdraví, a informovat o nich. S organizacemi zaměřenými na ochranu zdraví v celé Evropě proto spolupracuje na posílení a rozvoji dohledu nad infekčními nemocemi a na systémech včasného varování před nimi. Proto, aby mohlo odhalit ohrožení infekčními nemocemi a rychle na ně reagovat, vyvinulo komunikační platformu EPIS, která umožňuje mezinárodní výměnu odborných informací týkajících se propuknutí infekčních onemocnění. „Bylo stanoveno sedm okruhů sledování,“ uvedla Petráková.

Jsou to: 1. Bakteriální infekty včetně nemocničních nákaz.

2. Nemoci něčím přenášené, například klíšťová encefalitida.

3. Infekce z vody nebo z jídla.

4. Sexuálně přenosné choroby včetně hepatitidy.

5. Chřipka, pandemické plány.

6. TBC (která je v současnosti problémem v pěti státech EU).

7. Dozor nad nemocemi, jimž je možné předcházet vakcinací (v současné době je to v Evropě problém spalniček).

Seznámit se s náplní práce ECDC vyjeli zástupci ČAS do Švédska. foto: archiv autorky

36

Kontrola infekčních onemocnění závisí na laboratorní detekci a určení původců onemocnění. Středisko ECDC nemá vlastní laboratoře, ale využívá hlavní referenční laboratoře ústavů veřejného zdraví členských zemí EU a také napomáhá efektivnímu rozvoji systému mikrobiologie v oblasti veřejného zdraví. Ten by měl být schopen poskytovat včasné a spolehlivé informace k prevenci a kontrole infekčních onemocnění, a to nejen v jednotlivých členských státech EU, ale i na evropské úrovni.

ECDC dále pracuje na sjednocení standardů a sleduje kvalitu prováděných vyšetření.

Snahu členských států EU vybudovat silné systémy kontroly infekčních onemocnění podporuje ECDC nejen tím, že hodnotí kapacitu a potřeby systému ochrany veřejného zdraví, ale i tím, že jim nabízí ucelené dlouhodobé programy a další vzdělávání. Na základě svých znalostí a kapacity v oblasti prevence a kontroly infekčních onemocnění jim nabízí informace o efektivních a nákladově příznivých opatřeních v boji s těmito chorobami.

Vzdělávání a přípravě odborníků členských států EU byla věnována přednáška MUDr. Vladimíra Príkazského, CSc., člena vedení ECDC za Slovenskou republiku. „Tréninkové kurzy pro odborníky z jednotlivých zemí probíhají pouze z 10 % v centru ECDC, zbytek na odborných pracovištích,“ uvedl s tím, že každý rok projde výcvikem 17 odborníků, kteří pak organizují a provádějí kurzy ve svých zemích. Absolvovali je již i zástupci ČR. ECDC má také za úkol podporovat kampaně jednotlivých států EU týkající se prevence a ochrany před infekčními chorobami. Příkladem

servis Luže-Košumberk Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé

Luže-Košumberk / Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé

Hamzova léčebna pro děti a dospělé zavádí nové přístupy v péči o geriatrického pacienta Reprofilizace části lůžkového fondu z rehabilitačních lůžek následné péče na lůžka ošetřovatelská probíhá nyní v Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé v Luži-Košumberku.

foto: archiv Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé

Od 1. ledna 2012 je v pavilonu C otevřeno lůžkové oddělení ošetřovatelské péče (LOOP), na němž bylo zpočátku provozováno 20 ošetřovatelských lůžek a nyní je tu již 40 geriatrických pacientů.

V Hamzově léčebně jde o nové pojetí péče o geriatrického pacienta s důrazem na rehabilitaci, včetně sociální rehabilitace a sociálního poradenství s využitím odborného personálu a technického vybavení léčebny. „Chceme našim pacientům poskytovat vyšší standard této

péče,“ vysvětluje ředitel léčebny MUDr. Václav Volejník, CSc., s tím, že pacienti mají k dispozici kromě fyzioterapeutky i ergoterapeutku a další specializované pracovníky. Očekávaným výsledkem péče je především zlepšení soběstačnosti a sebeobslužnosti pacientů. Nutným předpokladem je samozřejmě alespoň minimální rehabilitační potenciál pacienta. „Prioritním cílem péče na LOOP v naší léčebně je návrat geriatrického pacienta do domácího prostředí v co nejlepším stavu, zlepšení kvality jeho života, snížení výskytu komplikací a zkrácení doby rekonvalescence,“ vysvětluje Mgr. Dita Dušková, MBA, z oddělení ošetřovatelské péče léčebny. „Naším cílem je nabízet komplexní zdravotní, ošetřovatelské a rehabilitační služby s ohledem na specifický a početný typ klientely, akceptace zvláštností klinického obrazu u seniora, přizpůsobení se jeho potřebám a úprava režimových opatření,“ pokračuje. Zcela zásadní je i komunikace a spolupráce s okolními zdravotnickými a sociálními zařízeními. „Během uplynulých měsíců se nám podařilo vytvořit úplný denní program a můžeme konstatovat, že jsme dokázali vytvořit nový typ péče o seniora, který je schopen předcházet dlouhodobému institucionalismu a eliminovat známá rizika vycházející z hospitalizace samé,“ dodává Dušková. mhe

39

krátce Profesionální novorozenecké postýlky si již vypůjčily stovky maminek Česko / Již více než dvě stě maminek z celé republiky využilo možnost půjčit si domů novorozeneckou postýlku MiMi od společnosti LINET, kterou používají profesionálové v porodnicích. Unikátní půjčovnu těchto profi postýlek otevřela společnost LINET na začátku roku. „Postýlku si stále častěji půjčují maminky vícerčat, kterým postýlka v prvních měsících výrazně pomůže při adaptaci na nový režim,“ říká Romana Loumová ze společnosti LINET. „Také s rostoucím trendem, kdy maminky začínají krátce po porodu opět pracovat, roste i poptávka po tomto praktickém pomocníkovi,“ dodává Loumová. Více informací o půjčovně postýlek najdou zájemci na www.prvnipostylka.cz. mhe

nepropásněte Mešnice u Jihlavy / 14.–15. 9.

Pracovní den s nácvikem praktických dovedností pro nelékařské zdravotnické pracovníky záchranných služeb Hradec Králové / 4.–5. 10.

17. výroční konference popáleninové medicíny Slaný / 4. 10.

Den otevřených dveří LINET Scholaris v novém školicím středisku * více informací a další akce najdete v přiloženém kalendáři akcí

42

florence 9/12

historie text: Mgr. Helena Michálková, Ph.D., foto: archiv

První pomoc stará 150 let se u nás učila ještě v roce 1975 Vzpomenete si ještě, jak vás ve škole učili, jak provádět neodkladnou resuscitaci? Pokud vám učitel promítl nějaký starý film, v němž se záchranáři snažili oživit raněného mácháním jeho pažemi, jistě jste se neubránili smíchu. Jenže to nebyl výmysl filmařů, ale léta užívaná metoda.

N

azýváme ji metodou SilvestraBrosche a je z roku 1858. Nešlo o umělé dýchání z plic do plic, ale o metodu, při níž se přitlačovaly horní končetiny na hrudník. Jak účinná byla, není známo. Známé je ale to, že s ní počítal i výnos č. 15387 ministerstva veřejného zdravotnictví z roku 1932.

Ten uváděl, že u pacienta v bezvědomí je nutné ihned zavést umělé dýchání, neboť většina postižených je mrtva jen zdánlivě. Další postup pak závisel na roční době.

V létě se měl postižený nechat ležet na zemi, v mrazech jej však bylo nutné přenést do světnice, jelikož se mu při záchraně obnažovala horní část těla.

Poté mu měli záchranáři otevřít ústa a vytáhnout jazyk. „Má-li ústa stisknuta, nezdržujte se s otvíráním,“ uváděla vyhláška. Záchranář si měl kleknout za hlavu postiženého a uchopit jeho ruce v zápěstích. Rozpažil mu paže až za hlavu asi na jednu vteřinu. Tento časový údaj byl definován jako vyřknutí „jednadvacet“. Na „dvaadvacet“ mu měl držet paže nad hlavou, na „třiadvacet“ se mělo pohybovat pažemi zpět a připažením přiložit zápěstí na hrudník a na

„čtyřiadvacet“ se měl stisknout hrudník z boku. „Opakujte tyto pohyby tak dlouho, až postižený oživne,“ uváděla vyhláška s tím, že postižený neměl být nošen k lékaři, ale lékař měl být zavolán k němu. Postiženému se také nemělo nic vlévat do úst. Ve stejné vyhlášce se uváděla i modifikace, která se již podobá dnešní nepřímé masáži. Před osmdesáti lety se používala v případě, že měl postižený obě paže zlomené.

Záchranář při ní klečel po pravém boku postiženého směrem k jeho obličeji a s dlaněmi na jeho prsou. „Stiskněte

Metoda Silvestra-Brosche z roku 1858

hrudník zepředu a z boku a počítejte jednadvacet, na dvaadvacet držte stisknutí, na třiadvacet povolte a na čtyřiadvacet udělejte přestávku,“ popisovala vyhláška. Stisknutí nemělo být násilné, aby záchranáři poraněnému nezlámali žebra nebo nepoškodili útroby.

Zdá se vám tato vyhláška zastaralá?

Pak budete jistě překvapeni, že tuto sto padesát let starou metodu uvádí ještě učebnice pro střední zdravotnické školy z roku 1975. V ní je uvedena ještě jedna metoda – Holgera Nielsena z roku 1932.

Při této metodě leží postižený na břiše a hlavu má opřenou na složených pažích. Zachránce klečí za jeho hlavou, postiženého uchopí za lokty, které zvedne, a tím zvedne i hrudník postiženého. Čelo se přitom nesmí sesunout z rukou.

Potom ramena pustí a dlaněmi mu stlačí hrudník v oblasti lopatek. Tyto pohyby mají být pomalé a uvolněné.

A jak vypadá základní neodkladná resuscitace (NR) dnes? Česká resuscitační rada doporučuje tento postup: u postiženého nejprve zkontrolujte vědomí.

Jestliže nereaguje na podněty a jeho spontánní dechová aktivita je nedosta-

43

tečná (lapavé dechy – „gasping“ nejsou překážkou), zavolejte 155 a zahajte neodkladnou resuscitaci (zevní masáž srdeční tepajícímu srdci neublíží).

Postiženého obraťte na záda a stlačujte mu střed hrudníku do hloubky nejméně 5 cm frekvencí 100krát za minutu. Mezi kompresemi hrudník zcela uvolníme a vždy jednou za dvě minuty postiženého zkontrolujeme. Pro úspěch je klíčové začít včas a nepřetržitě stlačovat hrudník. Pokud postižený začne reagovat nebo spontánně dýchat, resuscitaci přerušíme. Pozor však na ojedinělé lapavé nádechy, které se mohou objevit i v průběhu resuscitace. S resuscitací nepřestávejte, nejde o známku obnovení krevního oběhu! Zdravotníci a školení laici by měli při otočení pacienta na záda ještě pacientovi zaklonit hlavu a uvolnit mu tak dýchací cesty a poté zahájit resuscitaci. Stlačování hrudníku do stejné hloubky a stejnou frekvencí jako laici by však měli ještě proložit dýcháním z plic do plic v poměru 30 : 2.

Pokud je postiženým dítě, které nekomunikuje, nedýchá nebo má pouze lapavé vdechy, netřeseme s ním, ale neprodleně zavoláme 155, dítě otočíme na záda,

Metoda Holgera Nielsena z roku 1932

zakloníme mu hlavu, čímž mu uvolníme dýchací cesty, ty prodechneme 5 vdechy a pokud předcházelo dušení, začneme s neodkladnou resuscitací. Jazyk přitom nijak nevytahujeme ani nefixujeme.

Stlačujeme mu střed hrudníku a dýcháme do plic v poměru 30 : 2 (1 zachránce) nebo 15 : 2 (2 zachránci profesionálové) s frekvencí nejméně 100krát za minutu do hloubky nejméně 5 cm a mezi kompresemi hrudník zcela uvolníme.

Pokud je k dispozici automatizovaná externí defibrilace (AED), zapneme přístroj a řídíme se jeho instrukcemi.

Jednu elektrodu nalepíme pod levé podpaží a druhou pod pravou klíční kost, vpravo od hrudní kosti. Během vyhodnocení srdečního rytmu přístrojem se postiženého ani přístroje nedotýkejte.

Pokud je to nutné, přístroj učiní výboj.

Pak pokračujte způsobem obvyklým pro NR. Přístroj vás k tomu vyzve, bude vás instruovat a bude udávat rychlost kompresí. Sdělí vám i kdy vdechnout. Neodkladnou resuscitaci přerušíme, pokud postižený začne spontánně dýchat, při předání zdravotnickému týmu, při vyčerpání zachránců nebo při nově vzniklém nebezpečí pro zachránce.

public relation

Sestřičky, pozor!

R

ok se s rokem sešel a opět se můžete hlásit do ­prestižní soutěže Miss sestra, jejíž finálové kolo a vyhlášení proběhne 15. 2. 2013 na Žofíně na reprezentativním plese sester – Sestry na sál! Kromě zdravotních sester se zde každoročně sejde mnoho specialistů z mnoha lékařských odvětví, zástupci veřejnosti a známé osobnosti. Miss sestra by měla mít všech 5 S, tedy být sympatická, srdečná, spolehlivá, společenská a stylová.

Přihlásit se můžete pomocí on-line formuláře na stránkách www.misssestra.cz, nebo vyzvat k účasti některou ze svých kolegyň. Převezměte žezlo po loňské vítězce Petře Hladíkové a usedněte na pomyslný trůn zdravotních sester.

Pro přihlášení do soutěže musíte být občankou ČR, po celou dobu soutěže vykonávat některou z profesí spadajících do kategorie NLZP (nelékařský zdravotnický personál) a souhlasit s pravidly soutěže.

Zleva: 1. vicemiss a Miss sestra sympatie Veronika Švandová, Miss sestra 2011 Petra Hladíková, moderátor volby Miss sestra Vojtěch Bernatský, 2. vicemiss 2011 Iva Víšková.

44

florence 9/12

připravujeme fota: Profimedia

personální inzerce ledám práci zdravotní H sestry v Praze Jsem absolventka VOZŠ a SZŠ v oboru zdravotní asistentka.

Praxi při škole jsem absolvovala na chirurgii v Thomayerově nemocnici a také na dětské neurologii ve Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nejraději bych pracovala na dětské chirurgii nebo v porodnici.

Kontakt: TresnakovaAlice@seznam.cz nebo na tel.: 721 486 670

téma příštího čísla

Očkování Jaké jsou nové trendy v očkování a co se očkuje před cestou do zahraničí?

CHYBÍ VÁM LIDI?

Fyzioterapeut

→ Ošetřovatelská péče o pacienty-cizince s TBC a komunikace s nimi → Rozhovor s Janou Blablovou

+ Seriál o komunikaci

Fyzioterapeuta pro Kliniku rehabilitačního lékařství přijme Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

Nástup podle dohody.

Podrobnější informace podá v. fyzioterapeutka Vendula Matolínová tel.: 224 968 494, e-mail: vendula.matolinova@vfn.cz

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angličtina inzerce

TRAVEL VACCINES Nurse: Dr. Novák’s office. How can I help you?

Patient: Good morning. My name is Ashley Green, I’m Dr. Novák’s patient. I would like to ask a few questions about vaccination because I’m planning a trip to Africa.

Nurse: Sure. The vaccination depends on which country you are going to and which part of the country, the season or time of year, the length of your stay and your health of course.

Patient: I would like to go to Algeria in November and stay there for 3 weeks.

Nurse: Well, you should arrange an appointment with Dr. Novák 6 to 8 weeks before your trip. Most vaccines take time to become effective and some vaccines must be given in a series over a period of days or weeks.

It is also a good opportunity to discuss important travel health issues including safe food and water, accidents, sun exposure and insect bites.

Patient: I found a website with useful information about travelling to Algeria and it says that I need to be vaccinated against

hepatitis A and typhoid and they also recommend vaccination against tetanus, hepatitis B and rabies…

Nurse: Tetanus vaccine is recommended for travellers who will be in an area with no possibility of correct treatment of an injury with tetanus danger. Hepatitis B vaccination is advised e.g. for health care workers, children, in case of long or frequent stays. And rabies vaccination is good for those going to risk areas far from medical help.

Patient: And how about malaria?

Nurse: Unfortunately, there is no effective malaria vaccine. You can take antimalarial tablets as prevention.

Antimalarials are also used to treat malaria but you should not take the same ones that you used for prevention. Anyway, try to avoid mosquito bites by wearing long sleeves and long trousers especially after sunset, using insect repellents and sleeping under a mosquito net.

Patient: Thank you very much. I’ll arrange the appointment with Dr. Novák as soon as I know when I’m leaving.

Nurse: OK. And don’t forget to ensure you are insured for medical emergencies!

SLOVNÍ ZÁSOBA trip → cesta, výlet length → délka stay → pobyt to stay → pobývat to take time → trvat series → sada, sled opportunity → příležitost issue → záležitost, téma including → včetně accident → nehoda exposure → vystavení (se) insect bite → kousnutí hmyzem useful → užitečný typhoid → břišní tyfus rabies → vzteklina treatment → léčba injury → zranění in case of → v případě (čeho) anyway → každopádně, tak jako tak to avoid → vyhýbat se sleeve → rukáv sunset → západ slunce net → síť as soon as → jakmile ensure → postarat se o, zajistit insured → pojištěný

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz / Redakce: Jana Přecechtělová, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Bc. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod:Šedá: Alexandra Manová, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 CMYK 0-0-0-75 Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 Marie Janovicová, tel.: +420 602 386 866, e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz / Personální inzerce: fax: +420 222 352 572, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: Tisk Horák a.s., Drážďanská 83A, 400 07 Ústí nad Labem / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 11krát ročně (v červenci vychází letní dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2012

Ev. č. 2011110

Peritoneální dialýza za pomoci přístroje HomeChoice PRO umožňuje pacientům žít nadále aktivní život

HomeChoice PRO Moje léčba, můj domov i má volba Přístroj HomeChoice PRO má nyní HomeChoice SmartCare software www.domaci-dialyza.cz

www.domaci-dialyza.cz BAXTER CZECH spol. s.r.o.

Karla Engliše 3201/6 150 00 Praha 5 Tel.: 225 774 113

Symbicort® Turbuhaler® je unikátní mnohodávkový dechem aktivovaný inhalační systém.1, 2

E S te

Znají ji jen jako astmatičku.

pro úlevovou medikaci není nutný. Doporučená udržovací dávka je 2 inhalace denně, pro některé pacienty užívající Symbicort Turbuhaler 200/6 může být vhodná udržovací dávka 2 inhalace 2× denně. Při zhoršení by měl pacient inhalovat další 1 dávku podle potřeby. Pokud symptomy přetrvávají i po několika minutách po podání je třeba inhalovat další dávku podle potřeby. Nedoporučuje se inhalovat více než 6 dávek najednou. Obvykle není potřeba inhalovat více než 8 dávek za den. Po omezenou dobu lze po konzultaci s lékařem užívat i 12 inhalací za den.

Chronická obstrukční plicní nemoc: dospělí: 2 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 200/6) případně 1 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 400/12). Zvláštní upozornění: přípravek se doporučuje vysazovat postupně. Cílem léčby je podávat nejmenší účinnou dávku přípravku. Léčba by neměla být zahajována v průběhu exacerbace astmatu. Při výskytu nežádoucích účinků je třeba pokračovat v léčbě a současně vyhledat lékaře. Opatrně je nutné Symbicort Turbuhaler podávat pacientům s thyreotoxikózou, feochromocytomem, diabetem, hypokalemií a závažnými kardiovaskulárními poruchami. Přípravek nemá vliv na schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. Interakce: chinidin, disopyramid, prokainamid, fenothiaziny, antihistaminika (terfenadin), IMAO, tricyklická antidepresiva, levodopa, L-tyroxin, oxitocin, alkohol, beta-sympatomimetika, beta-blokátory (včetně očních kapek), furazolidon, prokarbazin, halogenované uhlovodíky a digitalisové glykosidy. Současné podání s inhibitory CYP3A4 (itrakonazol, ritonavir) může zvyšovat plazmatické koncentrace budesonidu. Těhotenství a kojení: lze podat, pokud očekávaný přínos převáží potenciální

rizika. Není známo, zda formoterol nebo budesonid přecházejí u lidí do mateřského mléka. Nežádoucí účinky: třes a palpitace. Občas se mohou objevit bolest hlavy, tachykardie, agitovanost, neklid, nervozita, závratě, poruchy spánku, svalové křeče, nauzea, kandidové infekce, kašel, chrapot, modřiny, svědění a bronchospasmus. Předávkování formoterolem vede pravděpodobně k projevům typickým pro ß2 – sympatomimetika. Dávka do 90µg formoterolu podaná v průběhu 3 hodin nevyvolala žádné nežádoucí účinky. Balení: 60 nebo 120 dávek v jednom balení. Podmínky uchovávání: doba použitelnosti 2 roky. Uchovávat při teplotě do 30°C s dobře dotaženým ochranným uzávěrem. Jméno držitele registrace: AstraZeneca AB, SE-151 85 Södertälje, Švédsko. Registrační čísla: 14/231/01-C, 14/232/01-C, 14/289/02-C. Datum poslední revize: 3. 3. 2011. Referenční číslo dokumentu: 030311API. Registrovaná ochranná známka Symbicort Turbuhaler je majetkem AstraZeneca plc. Lék je vázán na lékařský předpis a je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Předtím, než přípravek předepíšete, přečtěte si pozorně úplnou informaci o přípravku, kterou naleznete na adrese: AstraZeneca Czech Republic s. r. o., Plzeňská 3217/16, 150 00 Praha 5, tel.: +420 222 807 111, fax: +420 222 807 221 nebo na www.astrazeneca.cz Literatura: 1. SmPC Symbicort Turbuhaler. 2. Kašák V. Remedia 2007; 17 (1): 26–38.

PSYM0419CZ082011

Zkrácená informace o přípravku: Symbicort® Turbuhaler® 100 µg /6 µg/inhalace, Symbicort® Turbuhaler® 200 µg /6 µg/inhalace, Symbicort® Turbuhaler® 400 µg /12 µg/inhalace.

Léčivá látka: budesonidum 100, 200, resp. 400 -µg a formoteroli fumaras dihydricus 6, resp. 12 -µg v jedné odměřené dávce. Léková forma: prášek k inhalaci. Indikace: bronchiální astma a chronická obstrukční plicní nemoc. Kontraindikace: přecitlivělost na budesonid, formoterol a inhalovanou laktosu. Dávkování a způsob použití: Bronchiální astma: Symbicort Turbuhaler je indikován k pravidelné léčbě pacientů s bronchiálním astmatem, u kterých je vhodné použití kombinované léčby, ale není určen pro zahajovací léčbu astma bronchiale. Dávkování přípravku Symbicort Turbuhaler je nutné individualizovat s ohledem na závažnost onemocnění. Přípravek Symbicort Turbuhaler lze podávat podle dvou léčebných přístupů – udržovací léčba nebo udržovací a úlevová léčba. Udržovací léčba: Dospělí (od 18 let): 1–2 inhalace 2× denně, u některých pacientů mohou být až 4 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 100/6 a 200/6).

1 inhalace 2× denně, u některých pacientů mohou být až 2 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 400/12). Adolescenti (12–17 let): 1–2 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 100/6 a 200/6) a 1 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 400/12). Děti (6 let a starší): 2 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 100/6). Udržovací a úlevová léčba pouze pro dospělé (od 18 let) s přípravky Symbicort Turbuhaler 100/6 a 200/6: Pacienti by měli být poučeni, že musí mít pro úlevové užití Symbicort Turbuhaler vždy k dispozici. Další inhalátor