Florence 9-16

9/16

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

září 2016 / ročník XII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

zkušenosti ze zahraničí

Jak se žije sestrám jižně za Kavkazem? odborné téma

Kazuistika pacienta zraněného při výbuchu varny pervitinu recenzované články

Akutní exacerbace chronické jaterní insuficience praxe

Problematika odběrů orgánů od dárců zemřelých po nevratné zástavě oběhu

Odborné téma

Intenzivní péče a urgentní medicína časopis obsahuje recenzované články

51

editorial

Nic zde není tak trvalé jako pomíjivost

obsah

florence 9/16

(Alexander Fleming)

V

šechny věci jsou pomíjivé a ty příjemné navíc utíkají nějak rychleji, než je člověku milo. To samozřejmě platí i o dovolených a letních prázdninách, které utekly jako voda a my opět stojíme na začátku nového školní­ ho roku. Děti usedají do školních lavic, dospělým se znovu naplno roztáčejí kola práce a povinností a vzpomínky na léto pomalu blednou. Pro ty, kdo letos cestovali jen prstem po mapě, máme dobrou zprávu. Za hranice naší země se mohou podívat společně s tímto zářijovým číslem našeho časo­ pisu. Dozvědí se v něm nejen, jak se žije a pracu­ je sestrám jižně za Kavkazem, ale prostřednictvím zážitků českého medika se podívají i na to, jak vy­ padá intenzivní péče v podmínkách rovníkové Af­ riky. Z opačné strany se pak dozvědí, jak se u nás žije a pracuje cizinkám, které našly práci v českém zdravotnictví. Konkrétně o tom pohovoří Bc. Yuliya Sedeshova, která přišla do ČR před devíti lety z Ukrajiny a poté, co vystudovala na 3. lékařské fa­ kultě Univerzity Karlovy, našla místo na jednotce intenzivní péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze.

Cizí kraje však nejsou jediným spojovacím člán­ kem tohoto čísla. Odborné téma jsme tentokrát vě­ novali intenzivní péči a urgentní medicíně, a tak se v něm můžete dočíst např. kazuistiku pacienta, který utrpěl zranění horních končetin a očí při výbuchu varny pervitinu, nebo pacientky, které život zachráni­ ly její potíže s očima. Nechybějí samozřejmě ani další naše pravidelné rubriky, jako jsou recenzované člán­ ky, články z praxe a mnoho dalšího.

Přeji vám hezké čtení a klidný začátek nového školního roku.

23

Intenzivní péče na klinice Itibo v jihozápadní Keni

názory

recenzované články

2 význam hlášení mimořádných událostí v českém zdravotnictví

30 akutní exacerbace chronické jaterní insuficience 33 problematika ošetřovatelské péče u pacientů v deliriu na Jip 38 cielená regulácia telesnej teploty v intenzívnej ošetrovateľskej starostlivosti

o čem se mluví 4 přinese systém vzdělávání 4 + 1 více sester do zdravotnictví?

5 anketa

praxe

zkušenosti ze zahraničí

41 převaz periferního žilního katetru 44 problematika odběrů orgánů od dárců zemřelých po nevratné zástavě oběhu

8 Jak se žije sestrám jižně za kavkazem?

rozhovor 12 sestra cizinka v české nemocnici? Jde to. chce to jen víc času a trpělivosti

47 personální inzerce 47 angličtina

14 perličky

odborné téma Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

intenzivní péče a urgentní medicína 15 kazuistika pacienta zraněného při výbuchu varny pervitinu 18 využití supraglotické pomůcky v řešení neodkladných stavů v praxi 20 zachránily mě oči 23 intenzivní péče na klinice itibo v jihozápadní keni

www.florence.cz Ročník XII., číslo 9, září 2016 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 8. 2016 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

Soutěže na straně

2

názory

florence 9/16

Význam hlášení mimořádných událostí v českém zdravotnictví PhDr. Věra Wolffová, Oddělení řizení kvality, Fakultní nemocnice Ostrava

Redukce chyb ve zdravotnictví se stala hlavním cílem zdravotnických pracovníků na celém světě. Vztah pacientů a zdravotnického personálu ve zdravotnických zařízeních, hraje důležitou roli v prevenci pochybení. Je velmi důležité, aby zdravotníci k pacientovi přistupovali jako k partnerovi a poskytli mu dostatečné množství informací, které vyplývají z poskytování ošetřovatelské a léčebné péče a které jsou pro nemocného důležité.

P

acienti posuzují kvalitu poskytované péče větši­ nou podle toho, do jaké míry je narušeno uspokojování jejich základních potřeb v době nemoci. Model péče, ve kterém se pacient stává efektivním a ak­ tivním partnerem, je založen na přesvědčení, že mu bude posky­ tována bezpečná a kvalitní péče erudovanými odborníky. Je nut­ né uvědomit si fakt, že pokud do­ jde k pochybení ze strany zdra­ votnického personálu ve vztahu k pacientovi, lze očekávat dopad nejen v etické, ale i v právní rovi­ ně. Zdravotnický pracovník tak může čelit trestněprávní, občan­ skoprávní nebo pracovněprávní odpovědnosti. Kritéria pro cho­ vání zdravotníků jsou daleko přís­ nější a tvrdší než u nezdravotní­ ků. Současná společnost si žádá nejen pečlivé vyšetření věci, ale i důsledné potrestání toho, kdo pochybil, a v neposlední řadě také maximální finanční odškod­ nění. Medializace s důkladným dramatickým podtextem není u těchto událostí výjimkou. Tento

vytvářející se společenský model bohužel spěje k naplňování slov známého českého lékaře, pro­ fesora Jiráska, který kdysi varo­ val slovy: „Medicína zle upadne, přestane­li lékař být sebevědo­ mý a odvážný a začne být práv­ nický a opatrný.“ Tato slova jsou varováním pro všechny lékařské i ošetřovatelské obory, aby jejich myšlení o právní ochraně v bu­ doucnu nepřevažovalo nad my­ šlením o prospěchu nemocného.

Jak ovšem docílit toho, aby se slova profesora Jiráska nenapl­ nila a pacient byl zároveň uchrá­ něn před pochybením? Jak se má ošetřující personál nebát mít odvahu, používat intuici a záro­ veň nechybovat? Jedinou odpo­ věď nacházím v tolik diskutované oblasti, kterou je prevence; upo­ zornění na možnou oblast vzni­ ku nebezpečí ve zdravotnických zařízeních. Pokud budu vědět, že oheň pálí, budu se mu vyhýbat.

To je přirozený pud sebezáchovy živých bytostí. A to je také důvod, proč se zdravotnická veřejnost na celém světě sjednocuje v disku­

zích a opatřeních týkajících se chybovosti ve zdravotnictví. Na základě sběru dat o nežádoucích událostech při poskytování zdra­ votní péče a následných meziná­ rodních výzkumů v této oblasti vyhodnotila Světová zdravotnic­ ká organizace (WHO) nejriziko­ vější oblasti, na které upozorňu­ je světovou zdravotnickou veřej­ nost například prostřednictvím mezinárodních bezpečnostních cílů (MBC).

Stejně jako WHO i Ministerstvo zdravotnictví ČR postupně zavá­ dí systémová opatření, která ve­ dou k zajištění vyšší bezpečnos­ ti pacientů i kvalitě poskytované péče. Jedním z opatření je vyhlá­ šení resortních bezpečnostních cílů (RBC), které vycházejí z Do­ poručení Rady Evropské unie o bezpečnosti pacientů včetně in­

„Medicína zle upadne, přestane-li lékař být sebevědomý a odvážný a začne být právnický a opatrný.“ prof. MUdr. a. Jirásek fekcí spojených se zdravotní péčí a jednotlivých doporučení Svě­ tové aliance pro bezpečnost pa­ cientů WHO (http://www.who.int/ patientsafety/en/). Tato doporu­ čení byla modifikována prostřed­ nictvím resortních bezpečnost­ ních cílů na národní podmínky a o těchto cílech najdeme infor­ mace např. na stránkách Minister­ stva zdravotnictví ČR v sekci Od­ borník/Zdravotník. Jedná se mj. o upozornění na oblasti největší­ ho výskytu chyb ve zdravotnictví.

Hlášení nežádoucích událos­ tí ve zdravotnictví vnímám jako

velkou výzvu, kterou nelze opo­ míjet, ale naopak podpořit, a to nejen ve vztahu k pacientům, ale i k nám, zdravotnickým pracov­ níkům. Pokud se etabluji do role pacienta, budu očekávat, že mi ve zdravotnickém zařízení bude věnována adekvátní péče ve vztahu k mému problému, který bude následně v rámci možnos­ tí bez komplikací vyřešen. Jako správce mimořádných událostí jsem však měla možnost řešit chyby, které zavinil zdravotnic­ ký personál v průběhu pacien­ tova pobytu ve zdravotnickém zařízení a které pacienta poško­ dily. Ve všech případech jsem jednala s lidmi, kteří se na zákla­ dě vlastního pochybení dostali do velmi tíživé psychické situace, kdy si uvědomovali nejen svou chybu, ale i nebezpečí, kterému nemocného člověka vystavili. Pro tyto osoby bylo následné morál­ ní vyrovnání se s incidentem na několik měsíců nemožné a tato psychická dysbalance se stáva­ la živnou půdou pro další možná pochybení. Každý z postižených zdravotníků by v té chvíli byl schopen udělat cokoli pro to, aby mohl vrátit čas a chybě zabránit.

Věřím proto, že sběr dat o nežádoucích událostech na­ příč Českou republikou podpo­ ří nejen národní, ale i meziná­ rodní výzkum a zároveň podnítí odbornou zdravotnickou veřej­ nost k uvědomění si, jak je důle­ žité komunikovat na téma chy­ by, nežádoucí nebo mimořádné události. Jedině tak můžeme ve zdravotnických zařízeních docílit určité rovnováhy etické, morální, odborné i právní a očekávat, že z našich nemocnic budou odchá­ zet zdraví a spokojení pacienti.

Soutěžte s časopisem Florence Vyhrajte knihu Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie a komunikace Soutěžní otázka:

Ke které zemi po druhé světové válce patřil již dnes samostatný Stát Eritrea?

2

Správnou odpověď zasílejte na florence@ambitmedia.cz do 2. 10. 2016. Do předmětu napište „soutěž FLO 9“.

Více na www.florence.cz/soutez

Muslimský pacient patří, vzhledem k nutnosti respektovat tradice a věrouku islámu, k nejsložitějším religiózním limitacím pro lékaře a zdravotníky jiného vyznání. Je tomu tak nejen v zemích islámu, kam jsou tito odborníci často najímáni k výkonu své praxe v místních zdravotnických zařízeních, ale i v zemích s významnou muslimskou menšinou.

o čem se mluví

florence 9/16

anketa

mhe s využitím tz MZ ČR

Návrh novely zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, který schválila vláda ČR na svém zasedání 27. června 2016, míří k prvnímu čtení do Poslanecké sněmovny. Ta by se jím měla zabývat už během své zářijové schůze.

P

odle ministra zdravotnic­ tví ČR MUDr. Svatopluka Němečka, MBA, (ČSSD) je cílem tohoto návrhu umožnit stabilizaci systému kvalifikač­ ního vzdělávání při zachování jeho kvality tak, aby se absol­ venti mohli co nejdříve zapojit do praxe. Nový zákon by měl kromě jiného rozšířit možnost získání odborné způsobilosti pro výkon povolání všeobec­ né sestry zkráceným studiem na vyšších odborných školách, a to pro zdravotnické pracov­ níky profesí zdravotnický asis­ tent (nově nazývaný praktic­ ká sestra), porodní asistentka a zdravotnický záchranář. Měl by se zrušit i stávající kreditní systém, který sloužil ke kontro­ le celoživotního vzdělávání, ne­ boť podle ministra zdravotnic­ tví se tento systém ukázal jako neefektivní. „Neznamená to, že bychom zrušili celoživotní vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, zruší se pouze kre­ ditní systém,“ upozorňuje ná­ městek ministra zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar. Celoživotní vzdělává­ ní by tak mělo u nelékařských zdravotnických pracovníků po­ dle jeho slov fungovat stejně jako u jiných regulovaných pro­ fesí, jako jsou lékaři, advokáti, architekti apod. „Bude to na tom člověku, aby poskytoval kvalit­ ní služby, bude to na přísluš­ ných správních úřadech, které

4

mu povolují činnost a které ho budou kontrolovat, a bude to na zaměstnavatelích vůči zaměst­ nancům,“ vysvětluje Radek Po­ licar. Kontrola dodržování celo­ životního vzdělávání pak bude podle jeho slov probíhat stan­ dardním způsobem jako u těch­ to ostatních profesí.

Nový zákon by měl také umožnit vykonávat povolání praktické sestry (dosud zdravot­ nického asistenta) bez odborné­ ho dohledu, což má usnadnit za­ členění absolventů tohoto oboru do pracovních multidisciplinár­ ních týmů v praxi. Novela zákona také počítá s rozšířením možnos­ ti získání odborné způsobilosti pro výkon povolání dětská sestra zkráceným studiem na vyšších odborných školách a u magis­ terského vzdělávání v oboru fy­ zioterapie se stanovením statutu specializačního vzdělávání. Dále by se měla podle ministerstva zdravotnictví s novelou zákona odstranit i podmínka specializo­ vané způsobilosti pro výkon po­ volání bez odborného dohledu u povolání radiologického asis­ tenta, který získal způsobilost k výkonu tohoto povolání podle dřívějších právních předpisů (střední vzdělání ukončené ma­ turitní zkouškou na SZŠ), a od­ stranit by se měla i podmínka tří let pro výkon zdravotnického po­ volání bez odborného dohledu u skupiny zdravotnických pra­ covníků, kteří získali odbornou způsobilost k výkonu zdravotnic­

kého povolání studiem střední zdravotnické školy podle dřívěj­ ších právních předpisů. Cílem tohoto kroku je podle ministra zdravotnictví MUDr. S. Němečka, MBA, umožnit těmto zdravotnic­ kým pracovníkům snazší návrat do povolání.

Pokud by novela zákona pro­ šla a vstoupila v platnost, počítá ministerstvo zdravotnictví s na­ bytím její účinnosti už od září roku 2017. Do té doby se chce ministerstvo zdravotnictví vypo­ řádat s chybějícím personálem pomocí tzv. „institutu odstraně­ ní tvrdosti zákona“, což zname­ ná, že může schválit výjimku ze zákona a umožnit tak výkon ne­ lékařského zdravotnického po­ volání i těm osobám, které ne­ splňují požadavky stávajícího zá­ kona, který pro výkon řady ošet­ řovatelských povolání vyžaduje vyšší odborné či vysokoškol­ ské vzdělání. „Od roku 2014 do 26. 8. 2016 obdržel ministr zdra­ votnictví 275 žádostí, 144 z nich vyhověl,“ uvádí v tiskové zprávě ministerstvo. „Většina žádostí přišla od lidí, kteří v oboru pra­ cují již desítky let, ztráta zaměst­ nání by pro ně znamenala váž­ né existenční problémy. Kromě sociálního otřesu bychom tak přišli o erudované zdravotnické pracovníky, kterých je nedosta­ tek. Nevidím tedy důvod, proč v těchto specifických případech žádostem nevyhovět,“ vysvětluje ministr MUDr. Svatopluk Něme­ ček, MBA.

Myslíte si, že zavedení vzdělávacího systému 4 + 1 vyřeší aktuální nedostatek sester v českém zdravotnictví?

foto: Profimedia

Přinese systém vzdělávání 4 + 1 více sester do zdravotnictví?

Změna systému kvalifikačního vzdělávání všeobecných sester na tzv. model 4 + 1, s nímž počítá novela zákona č. 96/2004 Sb. a který spočívá v tom, že absolventi střední zdravotnické školy by mohli získat kvalifikaci všeobecné sestry absolvováním jednoletého nástavbového studia na vyšší odborné škole, budí nejen mezi sestrami značné emoce. Několika vybraným osobnostem českého zdravotnictví jsme proto položili otázku:

anketa

MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, ministr zdravotnictví čr Řekl bych, že to není všespasi­ telná změna, nicméně společně s finančním ohodnocením je to podle mě dobrý signál pro ses­ try, aby do této profese šly.

Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče čr Osobně bych se chtěla nejprve vyjádřit k tomu, k čemu změ­ na, která je představována jako zásadní řešení akutního nedo­ statku zdravotnického perso­ nálu, a zvláště sester, nepove­ de. Problém, který má kořeny jinde, zkrácení doby studia nemůže vyřešit a nevyřeší. Od­ bory již čtyři roky opakovaně a na všech fórech upozorňují, že se ve zdravotnictví zhoršují pracovní podmínky a že sestry z nemocnic vyhání jejich fru­ strace, přepracovanost, nedo­ statečné finanční ohodnocení a enormní fyzická a psychická zátěž. Většina českých nemoc­ nic je nastavená na minimál­ ní personální standardy, a to je hlavním problémem. Nízké náklady za poskytovanou zdra­ votní péči v kontextu úspor

Mgr. Alice Strnadová, MBA, ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání Ministerstva zdravotnictví čr, hlavní sestra čr Na úvod bych chtěla uvést, že na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil je v poslední době poukazováno prakticky ve všech odvětvích, terciární sféru nevyjímaje. Nedostatek zdra­ votnického personálu je pro­ blémem evropským a potažmo i světovým. Pokud jde o naše zdravotnictví, tato situace se vyhrotila v poslední době a je důsledkem dlouhodobě neře­ šených problémů ošetřovatel­ ství. Osobně se domnívám, že pokud chceme mít dostatek kvalifikovaných pracovníků včetně sester, je nutné učinit

dopadly nejvíce na zaměstnan­ ce. Chyběly peníze na provoz, tak se našlo řešení ve snížení počtu personálu. Legislativa to umožnila a plody, které byly zasety v roce 2012, sklízíme dnes. V extrémních podmín­ kách, kdy se jedna sestra stará o 30 a více pacientů, se dá pra­ covat pouze určitou dobu. Člo­ věk obecně potřebuje k životu (a to i k pracovnímu) jistotu, řád a výhled, že se situace, pokud je špatná, zlepší. Jistota a vý­ hled sestrám chybějí. Pokud absolventka zdravotnické školy dostane v nemocnici nižší ná­ stupní mzdu než v obchodním řetězci, není šance na zlepše­ ní. A to je také jeden z důvodů, proč nejsou a nebudou sestry.

A co přinese změna systému vzdělávání obecně? Existuje několik zahraničních studií, kte­ ré se zaměřily na kvalitu posky­ tované zdravotní péče a které jednoznačně prokazují, že po­ kud má sestra vyšší vzdělání, je péče o pacienta kvalitnější.

celou řadu opatření, zejmé­ na však změnit jejich pracovní podmínky, včetně systému prá­ ce, zlepšit jejich ohodnocení a vytvořit předpoklady pro na­ stavení systému sociálních jis­ tot. Je ale také zapotřebí zlepšit mediální obraz sestry, aby se tato profese stala přitažlivější.

Na řadě výše uvedených opatření Ministerstvo zdravot­ nictví ČR intenzivně pracuje a jedním z důležitých kroků je i připravovaná novela zákona č. 96/2004 Sb. a dalších pro­ váděcích předpisů. Cílem této novely je především zkvalitně­ ní stávajícího systému vzdělá­ vání zdravotnických asistentů, všeobecných sester a dětských sester. Očekáváme, že se vzdě­ lávání zkrátí a že se jasně vy­ mezí rozsah činností, které budou dané kategorie zdravot­

PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka české asociace sester (čas) Podle České asociace sester problém nedostatku sester nevyřeší zkrácení délky jejich studia. Naopak se obáváme negativních důsledků, které by kratší vzdělávací systém mohl přinést – ať už jde o omezení pravomoci sester, nebo o zhor­ šení zdravotní péče o pacienty.

Je třeba si uvědomit, že zkrá­ cení délky pomaturitního stu­ dia ze tří na jeden rok jde proti současným trendům, kde se naopak odborná způsobilost všeobecných sester zvyšuje a podporuje.

Je třeba si uvědomit základ­ ní fakt – střední zdravotnic­ ká škola není stejná, jako byla před dvaceti lety. Ani práce všeobecné sestry není stejná.

Dnes je to vysoce kvalifikova­ ná práce, která na sestry klade

nických pracovníků vykonávat samostatně. V současné době se projednávají návrhy na vy­ mezení kompetencí zdravotnic­ kého asistenta (nově praktické sestry), které budou moci vyko­ návat bez odborného dohledu lékaře, všeobecné sestry, bez indikace nebo na základě indi­ kace. Současně jsou také zahá­ jeny práce na úpravě vzděláva­ cích programů. Samozřejmě je nutné, jak uvádím výše, hledat také cesty k udržení stávajících zdravotnických pracovníků, včetně pomocného personá­ lu, kteří v systému zdravot­ nictví působí, a hledat cesty, jak získat zpět ty, kteří odešli za lepšími pracovními pod­ mínkami s lepším finančním ohodnocením.

opravdu vysoké nároky. Po­ užívají se sofistikovanější tech­ nologie, modernější přístroje, nové metody. Sestry vykonávají stále složitější úkony, přebíra­ jí některé kompetence lékařů.

A právě tříleté pomaturitní stu­ dium je na toto náročné povo­ lání kvalitně připravuje.

Mnohem palčivějším problé­ mem, který dlouhodobě trápí české zdravotnictví a je příčinou odchodu sester do zahraničí či zcela mimo obor, je jejich nedo­ statečné finanční ohodnocení.

Vidina nesmírně náročné, ale nedoceněné práce pak v po­ sledních letech vede i k men­ šímu zájmu studentů o tento obor.

5

zkušenosti ze zahraničí

florence 9/16

Jak se žije sestrám jižně za Kavkazem? Ázerbájdžán se nám může zdát jako exotická země. Ve skutečnosti s ní máme mnoho společného. Mezi společné rysy můžeme zahrnout i ošetřovatelství. Je to logické, neboť podstata člověka a jeho touha po zdraví je všude na světě stejná.

PhDr. Jarmila Škubová

P

8

Jean Salvage v Baku

dě), jsou problémy českých a ázerbáj­ džánských zdravotních sester podob­ né. Jsou to například platy zdravot­ níků, které jsou v obou zemích nízké a neodpovídají významu a náročnosti této profese. Podle posledních dat, která zveřejnilo Ministerstvo zdravot­ nictví ČR v červnu letošního roku, byl průměrný plat sester v loňském roce ve státním zařízení 30 866 korun a 25 434 korun v nestátním zdravot­ nickém zařízení. Průměrná měsíční mzda sester v Ázerbájdžánu se po­ hybuje v přepočtu kolem 308 USD, což je v přepočtu zhruba sedm a půl tisíce korun. „Nejen v platech, ale i v dalších parametrech jsou si naše systémy blíž než kupříkladu český a americ­ ký,“ říká velvyslanec Shafiyev.

Úkol pro sestru Jean Salvage Do jaké míry se transformované zdravotnictví Ázerbájdžánu přibližu­ je evropským standardům, hodnotila ve své nejnovější zprávě pro Světo­ vou zdravotnickou organizaci (WHO) Jean Salvage, britská zdravotnická nezávislá konzultantka a odborni­ ce na zdravotnictví. Po návštěvě hlavního města Baku zveřejnila své poznatky v American Journal of Nursing. Píše o ekonomických těž­ kostech, které se projevily snížením průměrné délky života (dnes muži 71,6 roku, ženy 76,8 roku) a vysokou

kojeneckou a mateřskou úmrtnos­ tí. „Ázerbájdžán ušel zatím jen část cesty, protože čelí dvojímu břemenu: civilizačním nemocem a chudobě,“ uvádí ve své zprávě. „Nepřenos­ né choroby, jako jsou onemocnění srdce, mrtvice a rakovina, prudce rostou. Zdravotníci mají málo do­ vedností v oblasti prevence chorob, scházejí řídící kapacity,“ pokračuje.

Současně však podotýká, že v zemi je zřejmé odhodlání ke změně. Ázer­ bájdžánská vláda mj. požádala WHO, aby pomohla vypracovat národní plán pro prevenci a kontrolu ne­ přenosných onemocnění. Jelikož v Ázerbájdžánu nejsou žádné zave­ dené pečovatelské organizace, byla Jane Salvage požádána, aby kontak­ tovala sestry specialistky na duševní zdraví a aby založily speciální zájmo­ vou skupinu, která by se úkolu pečo­ vatelské organizace ujala. „Posledních deset let je optimistic­ kých,“ hodnotí situaci dr. Farid Sha­ fiyev. V roce 2006 dal prezident Il­ ham Aliyev podnět k zásadnímu zlo­ mu. Finanční prostředky přidělené na zdravotnictví se zvýšily více než čtyřikrát za posledních pět let. V po­ sledních dvou letech pak byla zahá­ jena rekonstrukce zdravotnických zařízení a výstavba nových. Po přijetí a spuštění devíti státních programů v různých směrech zdravotní péče byla řešena celá řada závažných pro­

fota: velvyslanectví Ázerbájdžánské republiky v ČR a jš

opsat v krátkosti nedávnou historii Ázerbájdžánu nelze.

Abychom však porozuměli profesnímu životu ošetřo­ vatelského personálu jižně za Kavka­ zem, musíme zmínit alespoň to hlav­ ní. V Ázerbájdžánu jsou téměř všich­ ni obyvatelé formálně muslimové. Je to země, která po získání nezávislosti v roce 1991 zažila rychle za sebou jdoucí strmý vzestup ekonomiky, ne­ dávnou krizi, současnou stabilizaci a doufejme i nový start.

Země nasála milión uprchlíků z Arménie a regionu Karabachu v důsledku války o Náhorní Kara­ bach. Od roku 1992 okupují armén­ ské síly téměř 20 % ázerbájdžán­ ského území v rozporu se čtyřmi rezolucemi Rady bezpečnosti Orga­ nizace spojených národů (OSN).

Stejně jako my si i Ázerbájdžán prošel socialistickou zkušeností. Čes­ koslovensko jako součást socialistic­ kého bloku, Ázerbájdžán jako jedna z republik Sovětského svazu. Léta budování socialismu nelze jen tak jednoduše vymazat, což se dodnes projevuje jistou nostalgií starší gene­ race, zejména v sociální oblasti a ve zdravotnictví. Zdravotnictví zůstalo v Ázerbájdžánu státní, spravované ministerstvem zdravotnictví a pro obyvatelstvo země v zásadě bezplat­ né. Současně s tím však po vzoru západních evropských zemí začaly vznikat soukromé subjekty – kliniky, nemocnice a sanatoria, v nichž si pa­ cienti léčbu a péči sami hradí. „Na tom, aby ázerbájdžánské zdravotnictví dosáhlo evropské úrovně, je zapotřebí ještě zapraco­ vat,“ říká dr. Farid Shafiyev, velvy­ slanec Ázerbájdžánu v České re­ publice. A právě to je cílem ázerbáj­ džánské vlády, která v posledních letech investovala hodně finančních prostředků, aby se situace zlepšila.

Podle dr. Farida Shafiyeva, který má osobní zkušenosti s ošetřovatel­ skou péčí nejen doma a u nás, ale i například v USA a v Kanadě (působil v OSN a na postu velvyslance v Kana­

zkušenosti ze zahraničí

Náboženství v nemocnicích je soukromá věc

blémů. Ázerbájdžánské zdravotnictví úzce spolupracuje se Světovou zdra­ votnickou organizací a díky tomu se důsledky zdravotnických inovací na celém světě odrážejí i zde.

Sestry jsou své profesi věrné V Ázerbájdžánu se jen ojediněle řeší problém chybějících zdravotních sester. Sestry ke své profesi lnou a zůstávají jí věrné i přes nízké platy a řadu problémů spojených s chu­ dobou pacientů. Ptali jsme se proč.

Možná je to hlubšími rodovými ko­ řeny či zdravotními potřebami členů rodiny. Funguje to, třebaže mladá generace je už jiná než předchozí.

Moderní v technologiích, ale pořád stejně konzervativní, co se týče rodo­ vých vazeb. Kdo by se o matky, otce, babičky, dědy a dlouhodobě nemoc­ né a postižené postaral, když terénní péče neexistuje a další sociální vy­ moženosti jsou v plenkách? Anebo možná také není kam odejít – v Ázer­ bájdžánu je stejně jako u nás šesti­ procentní nezaměstnanost a platy jsou ve společnosti v průměru nízké i mimo ošetřovatelství. Když se sta­ ne, že někde schází kvalifikovaná sestra, bývá zvykem přijmout dobro­ volníky, kteří odlehčují sestrám tím, že je zbavují nekvalifikované práce.

Běžné a účinné je také poskytování školení pro nové zaměstnance.

Mimochodem – u nás bychom se­ stru z Ázerbájdžánu určitě rádi uví­ tali. Vzdělávání v jejich zemi je bez­ platné jako u nás a podobný je i sys­ tém ošetřovatelství. Sestry tu studují podle evropských norem a aby se mohly stát kvalifikovanou sestrou, studují ještě po maturitě ošetřovatel­ ství v tříletém nástavbovém studiu.

Celoživotní vzdělávání je u nich stej­ nou povinností jako u nás.

Dr. Farid Shafiyev také zdůrazňu­ je význam rodiny v péči o důchod­ ce (ženy od 58 let, muži od 63 let), kde senioři požívají vysoké autority.

Nový způsob života nejmladší gene­ race, podobný našemu evropskému stylu, mění i tyto hodnoty a potřeba profesionální péče o seniory a dlou­ hodobě nemocné začíná narůstat.

Zatím se moc neudělalo, společnost prošla ekonomickou krizí spojenou s pádem ceny ropy na světových tr­ zích, nyní se však již situace stabili­ zovala a předpokládá se růst. Všem je již jasné, že ekonomika opřená jen o ropu je velmi citlivá, a proto společnost investuje do dalších od­ větví, jako je třeba doprava nebo zemědělství, což, jak politici před­ pokládají, přinese i více peněz na zdravotnictví a sociální služby.

Největší lékařská instituce v Ázerbájdžánu, Baku Health Center, kterou slavnostně otevřel prezident republiky Ilham Aliyev v r. 2014. Zařízení disponuje 550 lůžky a svým vybavením je na světové úrovni považováno za špičkové pracoviště pro výzkum a léčbu různých onemocnění

Podle slov velvyslance dr. Farida Shafiyeva se dá Ázerbájdžán cha­ rakterizovat jako dostatečně svět­ ský. Ženy nechodí zahalené, muži sice oblékají jen dlouhé kalhoty, ale nikomu nevadí, když turisté nosí šortky. Ani turisté nijak zvlášť ne­ vnímají, že jsou v muslimské zemi.

V nemocnicích není problém, aby žena ošetřovala muže, a ani ve srovnání s křesťanskými tradicemi v západní Evropě zde nejsou žádné zvláštnosti. Ba naopak – mezi lékaři početně převažují ženy.

Ázerbájdžánské sestry stresují personální změny, administrativa jim nevadí A co stresuje ázerbájdžánské sest­ ry? Pro představu jsme použili jednu z nejnovějších studií, realizovanou ve východní provincii země v šesti nemocnicích na odděleních novoro­ zeneckých JIP, která zkoumala frek­ venci stresové zátěže dětských ses­ ter v Ázerbájdžánu. ­Srovnáme-li vý­

sledky s podobnými studiemi u nás, zjistíme zajímavé rozdíly. Ázerbájdžánské sestry na roz­ díl od našich ponechává v klidu ad­ ministrativa a práce nesouvisející s ošetřovatelstvím. Velmi stresující jsou pro ně naopak nepředvídané personální změny a změny rozvr­ hu. Konflikt s nadřízeným je pro ně méně stresující než konflikt s léka­ řem, který obecně patří mezi největ­ ší stresory vůbec. Jako velmi stre­ sující označují sestry absenci lékařů v nouzových situacích a nedostatek času na dokončení ošetřovatelských výkonů. Jako stresující vnímají i od­ povědnost při vědomí vlastní nezku­ šenosti. Za velmi silné, podobně jako sestry u nás, považují takové faktory, jako je vystavení se zdravotním rizi­ kům nebo úmrtí pacienta, k němuž se vyvinul silný osobní vztah. Pro nás až možná nepochopitelné je vy­ soké negativní hodnocení obtíží při práci s ošetřovateli opačného pohla­ ví. Ázerbájdžánským sestrám nevadí účast na celoživotním vzdělávání ani práce s neustále se vyvíjející moder­ ní technikou. Na rozdíl od českých sester mají dost času věnovat pozor­ nost pacientům a edukaci jejich ro­ din. Tento čas českým sestrám chybí a tento nedostatek vnímají velmi ne­ gativně. Stres pak bývá u našich se­ ster tak velký, že ho často neunesou a profesi opouštějí. Ázerbájdžánští pacienti jsou však k sestrám kritičtí. V internetovém průzkumu prováděném za poslední tři roky a naposledy aktualizovaném v červnu 2016 hodnotí kompetence a dovednosti zdravotnického perso­ nálu jako nízké, podobně jako jeho vstřícnost a ochotu. Nejvýše hodno­ tí komfort, který jim je poskytován, a vcelku kladně úroveň medicínské techniky, diagnostiky i léčby. Ostatní parametry, jako je cena nebo přes­ nost při vyplňování zdravotnických zpráv, hodnotí velice nízko.

Závěr V tomto letmém pohledu do jedné ze zemí ležících jižně za Kavkazem jsme si mohli znovu ověřit pravdu, že „sestra sestru všude má“ a jedi­ né, co může bránit českým a ázer­ bájdžánským sestrám v porozumě­ ní, může být jazyková bariéra. Na tom, jaké je postavení, prestiž, kva­ lifikace a spokojenost sester, se po­ dílí nejen jejich postavení v hierar­ chii zdravotní péče a jejich úroveň, nejen kulturní a historické tradice země, ekonomika, politika, nábožen­ ství, ale vlastně všechno, co tvoří ducha života dané s ­ polečnosti.

9

rozhovor

florence 9/16

Sestra cizinka v české nemocnici?

Jde to. Chce to jen víc času a trpělivosti Nedostatek sester je ožehavým tématem dneška a plánovaná změna ve vzdělávání tuto kritickou situaci určitě nevyřeší. Jsme v situaci, kdy potřebujeme saturovat zvláště lůžková oddělení zdravotnických zařízení sestrami i z jiných zemí, než je Česká republika (ČR), podobně jako to dělají ostatní země na západ od našich hranic. Lékaři tuto situaci řeší podobně už několik let a počty zahraničních lékařů u nás neustále rostou. Podle údajů České lékařské komory pracovalo u nás již před dvaceti lety více než 500 lékařů cizinců, o deset let později jich bylo třikrát tolik a dnes je to už více než pětinásobek. Kromě Slovenska se nejčastěji jedná o lékaře z Ukrajiny, Ruska, Běloruska a Polska.

P

odobná cesta se nabízí i pro sestry. Jednou z mož­ ností, jak současný kritický nedostatek sester vyřešit, je tedy jejich vyhledávání v zemích s podobnou kulturou a jazykem, jako má ČR. Jednou z nich je Ukra­ jina, která nejenže je geograficky poměrně blízko, ale navíc má vel­ ký počet absolventů tohoto oboru a nedostatek míst pro jejich uplat­ nění. Ukrajinské sestry proto odchá­ zejí za prací do sousedních zemí, jako je Maďarsko a Rakousko, které se potýkají se stejným nedostatkem sester jako my. I v České republice již několik sester z Ukrajiny pracuje.

Bc. Yuliya (Julia) Sedeshova, kte­ rá na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze (3. LF UK) úspěšně vystudovala obor Všeobecná sest­ ra, je jednou z nich.

Co vás přivedlo ke studiu oboru Všeobecná sestra?

Celý život ráda pomáhám lidem.

Když jsem přišla do České repub­ liky, neuznali mi napoprvé nostrifi­ kaci diplomu z Ukrajiny kvůli mojí špatné znalosti češtiny. Navštívila jsem proto Centrum pro integraci cizinců v Kubelíkově ulici v Praze 3, kde jsem se seznámila s paní dok­ torkou Lahodovou z Ústavu cizích jazyků 3. lékařské fakulty Univer­ zity Karlovy (3. LF UK) v Praze. Ta mi poradila 3. LF UK a já jsem se rozhodla pro studium na této fakul­ tě, i když mi po odvolání na pražský magistrát nostrifikaci vysvědčení o maturitní zkoušce udělili a vzdělá­ ní v oboru Všeobecná sestra uznali.

Nelitovala jste, že jste se rozhodla pro další studium?

Ne. Škola mě uchvátila. Získala jsem jiný pohled na práci sestry, zlepšila

12

Zažila jste někdy v průběhu odborných praxí ve škole nějaké odmítavé postoje ze strany pacientů nebo kolegyň kvůli vašemu původu nebo kvůli jazykové bariéře?

Ne, s žádnou arogancí jsem se ne­ setkala. Podle mého přízvuku každý poznal, že jsem Ukrajinka. Pacienti se mi snažili porozumět a vždycky se ptali, odkud jsem.

jsem si češtinu. Doktorce Lahodové budu navždy vděčná, že mě podpo­ řila a ukázala mi ten správný směr.

Jaké pro vás bylo studium?

Těžké. Lehčí bylo se na obor Vše­ obecná sestra dostat, než potom studovat. Byla jsem překvapena kvalitou výuky. Klíčoví pro mě byli svědomití a inspirující učitelé. To byl pro mě zlomový zážitek. Těšila jsem se na každou přednášku.

Co čeština, jak jste se s ní poprala?

Jazyk se pořád ještě učím. Ty tři roky studia mi však hodně pomoh­ ly. Psaní seminárek nebo větších prací bylo asi to nejtěžší. Někdy mi pomáhaly spolužačky, někdy i moje dcera. Nakonec ale celá ta dřina přinesla výsledky. Na praxi jsem se už s pacienty nebála mluvit.

Měla jsem štěstí, že mi kolegyně a moje mentorky s komunikací pomáhaly. Jsem jim za to velmi vděčná.

Existují nějaké rozdíly ve vzdělávání sester v ČR a na Ukrajině?

Rozdíly jsou velké. Na Ukrajině se například klade obrovský důraz na detaily a na tech­ niku výkonů. Příprava budoucích sester začíná už na střední škole, ho­ din praxe je méně. Vý­ uka probíhá většinou v učebně a chybí tam výuka v etice. V praxi pak neprobíhá adap­ tační proces, sestra je tam spíše milá po­ mocnice doktora.

Začátky v ČR byly pro Bc. Yuliyu Sedeshovou z Ukrajiny těžké

Co pro vás bylo nejtěžší?

Nejtěžší je pro mě telefonování, zvlášť když volající mluví rychle. Zpravidla když ho poprosím, aby mluvil poma­ leji, mluví stejně rychle, ale hlasitěji.

Občas mi pomáhá, když lidé mluví rusky nebo se rusky kdysi učili.

Jak vás přijal kolektiv českých sester?

Po počátečních rozpacích si my­ slím, že máme normální vztahy.

Máme dobrý kolektiv, kde je ka­ ždý jiný, ale díky vedení paní sta­ niční Šturmové spolu všichni dob­

rozhovor

Kdo je

Yuliya (Julia) Sedeshova Devětatřicetiletá Yuliya Sedeshova přišla do České republiky před devíti lety. Přistěhovala se sem za manželem, s nímž se seznámila na dovolené v zahraničí. Na 3. LF UK vystudovala obor Všeobecná sestra a v současné době pracuje na Jednotce intenzivní péče Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze (FNKV).

Yuliya dnes pracuje ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze

fota: archiv Bc. Yuliye (Julia) Sedeshové

ře vycházíme. Kvůli ní jsem také do ­Fakultní nemocnice Královské Vino­ hrady v Praze nastoupila, byla mojí mentorkou. Ona je skutečný poklad.

Hodně jsem se toho od ní nauči­ la. Po odborné stránce je naprosto skvělá, ale také si umí představit, co se student potřebuje naučit. Doda­ la mi potřebnou jistotu při složitých výkonech. Je mým vzorem nejen po stránce morální, ale i profesionální.

Jaké je podle vás české zdravotnictví? Je připravené přijímat zdravotníky z jiných zemí?

Po devíti letech života tady mohu říci, že Češi jsou otevření, i když je jasné, že jsou zpočátku opatrní.

Když jsem nastoupila, měla jsem problém porozumět psanému slo­ vu v dokumentaci, ale elektronic­ ká dokumentace mi porozumění usnadňuje. V Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní ne­ mocnici (ÚVN), kde jsem absolvala praxi při studiu, je to v tomto ohledu ideální, protože tam je elektronic­ ká dokumentace na všech odděle­ ních. Pokud budou sestry cizinky pracovat na normálním oddělení, elektronická dokumentace by jim velmi pomohla. Velký důraz se tu také klade na odpovědnost. Mám na starost tři pacienty a ty musím stih­ nout, za všechno v péči o ně odpo­ vídám sama, což také stvrzuji svým ­podpisem.

Stýkáte se s jinými sestrami z Ukrajiny, které pracují ve FNKV nebo v jiné nemocnici?

S uklízečkami a sanitářkami z Ukra­ jiny máme velmi dobrý vztah. Sest­ ru z Ukrajiny jsem zatím potkala jen

jednu a při studiu jsem měla dvě spolužačky z Ukrajiny.

FNKV plánuje zaměstnat skupinu sester z různých koutů Ukrajiny a počítá s vaší pomocí v roli tutora těchto sester, zvláště na začátku, v období adaptace na jiné kulturní prostředí a na jiné podmínky zdravotnického zařízení. Co byste jim doporučila?

Nebojte se a nestyďte se mluvit. Ni­ kdo se vám nebude smát. Lidé vás hodnotí podle jiných věcí. Uvědom­ te si, že v České republice platí tro­ chu jiné kulturní normy, panuje tu větší respekt k soukromí. Není mož­ né se hned ptát na osobní záležitos­ ti, na rodinu nebo plat. A ještě bych přidala pár osobních rad: Počítejte s kulturním šokem, prav­ děpodobně vás v určité míře potká.

Přijměte odlišné prostředí. Jiná země znamená jiné kulturní pro­ středí – důležité je netrápit se tím.

Připravte se na rozdílný vztah sestra–lékař a sestra–pacient. Na Ukrajině převládá paternalistický přístup, v ČR je více partnerský.

Počítejte s tím, že se budete ne­ ustále učit (registrace, odborné ča­ sopisy, Česká asociace sester, nové poznatky apod.).

V zaměstnání projdete adaptač­ ním procesem, který na Ukrajině není zavedený.

Pamatujte si, že nemocní lidé jsou vnímavější k okolí. Sestru cizinku pa­ cienti více pozorují, to je přirozené.

Vztah s pacienty, hlavně na začátku vašeho pobytu, je moc důležitý. To, jak se chováte, ovlivní jejich pohled na sestry cizinky, ale i na vaši zemi.

Nebojte se! Všechno bude dobré a bude se vám tu líbit.

Co o Julii říká staniční sestra Bc. Ivana Šturmová?

Co vás vedlo k tomu, přijmout Julii na vaše oddělení?

Byla jsem její mentorkou během její souvislé praxe ve 2. ročníku studia na 3. LF UK. Od začátku mě zaujala její cílevědomost a zájem o sesterskou práci. Během psaní bakalářské práce se zmínila, že by chtěla pracovat na JIP. Tušila jsem, že to bude mít na začátku těžké, těžší než na standardním oddělení.

Jak probíhal její adaptační proces a co bylo pro vás a pro Julii nejtěžší?

S každou sestrou její adaptační proces nejprve důkladně osobně proberu, protože chci, aby byly studentky dobře připraveny a uspěly. U Julie trvalo zaškolování – adaptační proces celkem devět měsíců.

Nejpomaleji probíhala její adaptace v oblasti superspecializované intenzivní ošetřovatelské péče. Musela nastudovat spoustu interních dokumentů, ale nakonec zvládla teoretickou část, zkoušky i závěrečnou práci na výbornou. Byla výborně připravena a skvěle uspěla. Julie je nesmírně ctižádostivá, pracovitá a svědomitá. Ráda by jednou studovala specializační studium Intenzivní péče.

Jak ji přijali ostatní členové oddělení – lékaři, sestry a jak na ni reagovali pacienti?

Pacienti reagovali na Julii nejlépe. Přijetí ze strany lékařů a některých spolupracovníků nebylo jednoznačné, na začátku ji někdy „pérovali“. Musela jsem být neustále ve střehu. Pečlivě jsem vybírala i její školitelku, aby byla trpělivá a důsledná. Ta se Julii věnovala nad rámec svých povinností a její práci velmi oceňuji. Nebylo to jednoduché.

Sama jsem Juliinu práci také sledovala, abych si byla jistá, že všemu rozumí.

Porozumění jazyku, zvláště slangovými výrazům, vtípkům v kolektivu či telefonování, pro ni bylo nesmírně obtížné. Důležitá byla pro nás obě také podpora ze strany vrchní sestry Bc. Mileny Bendlové. Měla jsem možnost poznat Julii jako člověka a snažila jsem se pochopit, v jaké se nachází situaci a jak se jí pracuje v tak náročném prostředí, jako je intenzivní péče.

Chtěla jsem i sama sobě dokázat, že to obě zvládneme. Julie mi za tu energii opravdu stála.

Existuje něco, co byste doporučila ostatním kolegům, kteří by chtěli přijmout na oddělení sestru z ciziny?

Rozhodně jsem pro to dát takovým sestrám šanci. Po zkušenosti s Julií vím, že je třeba více času na adaptaci. Člověk musí být trpělivý a tolerantní. Je třeba dávat si pozor na jazyková nedorozumění. Ale i když to bylo pro nás pro všechny náročné, tak ten čas a energie stojí za to. Zvlášť pokud jsou lidé tak úžasní a ctižádostiví, jako je Julie.

13

perličky

florence 9/16

anekdota

výstava

pozvánka 23.–24. 9. 2016 Hotel Atrium Nový Smokovec, Vysoké Tatry

krátce

evropská komise potvrdila v srpnu možnost užívání léku truvada v kombinaci se zásadami bezpečných sexuálních praktik k prevenci nákazy virem Hiv u rizikových skupin obyvatelstva. přípravek bude na předpis. (ČTK)

Projekt Fandíme zdraví má omezit dětskou obezitu čtvrtina českých školáků má nadváhu a každý desátý je obézní. přispět ke změně má projekt Fandíme zdraví, který 1. září 2016 spustila iniciativa vím, co jím a piju. projekt se zaměřuje na školní stravování a neopomíjí ani význam vlivu rodiny. do projektu se zatím zapojilo 15 základních škol. (ČTK)

nové knihy

Kognitivní trénink pro třetí věk 100 cvičení pro rozvoj koncentrace, kreativity, paměti a verbálních dovedností Jana Bílková, Grada publishing, a. s., 248 s., 329 kč Kniha je určena všem, kte­ ří si chtějí zábavnou formou procvičit mozek a dosáhnout zlepšení kognitivních funkcí.

Cvičení paměti, pozornos­ ti a koncentrace, verbálních schopností a kreativity ocení zejména pracovníci pomá­ hajících profesí, ale i vedoucí zájmových skupin a skupino­ vých aktivit.

14

Ošetrovateľstvo a pôrodná asistencia v procese zmien výroky slavných Jean Paul (1763–1825), německý spisovatel

„Dobrý lékař vždy zachraňuje – ne-li před nemocí, tedy alespoň před špatným lékařem.“

náš

tip

Stačí jen málo Rick Hanson, překlad: Ondřej Fafejta, portál, 160 s., 289 kč Tato kniha nabízí jednoduchá cvičení, která mají chránit proti stresu, zlepšovat nála­ du a budovat větší emoční odolnost. Autor jako neuro­ psycholog vychází z výzku­ my podloženého zjištění, že i malé úkoly, které svému mozku dáme, mohou v dlou­ hodobé perspektivě vést k velkým změnám.

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy – 2. ročník, 1.díl 2., přepracované a doplněné vydání Jarmila Kelnarová a kol., Grada publishing, a. s., 180 s., 219 kč Druhé vydání úspěšné učeb­ nice pro 2. ročník oboru zdra­ votnický asistent navazuje na učebnici ošetřovatelství pro 1. ročník a zahrnuje náročnou látku se všemi tématy, která budoucí zdravotnický asis­ tent musí v průběhu 2. roční­ ku studia zvládnout.

Diagnostika poruch polykání z pohledu sestry Petra Mandysová, Jana Škvrňáková, Grada publishing, a. s., 132 s., 249 kč Poruchy polykání jsou čas­ tým a potenciálně velmi zá­ važným problémem u mno­ ha onemocnění a stavů. Po­ znatky z odborné literatury a standardy v mnoha zemích zdůrazňují důležitost role sester, které jsou mnohdy schopné zahájit diagnosti­ ku poruch polykání pomocí screeningu.

fota: profimedia a archiv; autor anekdoty: tomáš polák

Lék Truvada se bude moci užívat jako prevence HIV

Život, objevy a dobu, v níž působil vědec a vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle (1913–1998), přiblíží výstava, která bude od 5. do 30. září 2016 k vidění ve Vědecké knihovně v Olomouci. Výstava Otto Wichterle / vědec a vynálezce vznikla v roce 2011 při příležitosti 50. výročí jeho vynálezu měkkých kontaktních čoček a v roce 2012 putoval upravený projekt po zahraniční síti Českých center, aby zvýšil povědomí o této významné osobnosti české, ale i mezinárodní vědy.

intenzivní péče a urgentní medicína odborné téma

Kazuistika pacienta zraněného při výbuchu varny pervitinu Drogy lidé užívali už v dávné historii, především k náboženským rituálům, některé byly později používány k léčebným účelům. V moderní civilizaci je lidé užívají pro jejich účinky, především k navození příjemných pocitů. Často se jimi snaží řešit své osobní, ekonomické či sociální problémy. Mezi nejčastěji užívané drogy patří v ČR kromě alkoholu marihuana a pervitin. Níže bychom chtěly prezentovat kazuistiku pacienta, který při výbuchu varny pervitinu utrpěl těžká zranění, s nimiž byl okamžitě transportován vrtulníkem zdravotnické záchranné služby do jedné z pražských nemocnic. Jednalo se o devastující zranění obou horních končetin, popáleniny horní poloviny těla a poranění v obličejové části.

Lucie Zahradníková, Mgr. Denisa Ondovčíková, Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha

P

ervitin (metamfetamin) se strukturně podobá o něco jednoduššímu amfetaminu, ale je účinnější psychosti­ mulans. Čistý se vyskytuje ve formě bílého mikrokrystalického prášku, bez zápachu a s nahořklou chutí.

Zbytky látek používaných při domá­ cí výrobě mohou způsobit fialové či

žluté zbarvení. V centrální nervové soustavě zvyšuje metamfetamin kon­ centraci mediátorů (dopamin, nor­ adrenalin a serotonin). Po užití per­ vitinu se u člověka dostavuje euforie, zrychlený tok myšlenek a zvýšená schopnost soustředění. Urychluje se psychomotorické tempo, zvyšuje se tep i frekvence dýchání. Organismus může pracovat až do úplného vyčer­ pání bez subjektivních známek úna­ vy. Uživatel nemá subjektivně potře­ bu pít, jíst, či spát. Při dlouhodobém užívání naopak nastupují halucina­

ce, paranoia, stavy zmatenosti a ne­ schopnost se soustředit (5).

Metamfetamin nevede k rozvoji fyzické závislosti, příznačné je však riziko silné závislosti psychické, po­ dobně jako u kokainu. Úřad OSN pro drogy a krimina­ litu odhaduje světovou produkci stimulantů amfetaminového typu, mezi které patří i pervitin, na téměř 500 tun ročně a počet závislých na 24,7 miliónu. V ČR je pervitin příči­ nou více než poloviny z počtu všech léčení závislostí (3).

15

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

Vzhledem k těkavé povaze mate­ riálů, které se při „vaření“ pervitinu používají, jsou výrobci drogy často­ krát těžce popáleni a zraněni nebo zabiti při výbuchu své laboratoře. Ta­ kové nehody ohrožují i ostatní oby­ vatele blízkých bytů a budov (4).

Kazuistika Muž, 21 let, zaměstnán jako dělník, žije s matkou. Osobní anamnéza: bezvýznamná. Kuřák 10 cigaret den­ ně, alkohol příležitostně, drogy – THC denně, pervitin obden (napo­ sledy 29. 10. 2015 v den nehody).

Dne 29. října 2015 utrpěl dle do­ kumentace zdravotnické záchranné služby úraz při explozi varny pervi­ tinu – pacient neví přesně, nepama­ tuje si, před výbuchem užil pervitin.

Při výbuchu došlo k ožehnutí obliče­ je a stehna, pacient utrpěl mnoho­ četné drobné ranky od střepů a zde­ vastování obou horních končetin. Byl zaintubován a letecky přepraven do pražské fakultní nemocnice na ARO, kde byl hospitalizován od 29. října 2015 do 3. listopadu 2015. Poranění horních končetin bylo ošetřeno plas­ tickým chirurgem.

Dne 30. října 2015 byl extubo­ ván. Bylo provedeno oční vyšetření a nasazen Maxitrol gtt. V době od 3. do 5. listopadu byl hospitalizován na úrazovém oddělení ve spádové nemocnici.

Bylo provedeno oční vyšetře­ ní, při němž byly zjištěny střepy v očích a celkové výrazné poranění pravého oka – pacient byl indiko­ ván ke komplexní oční operaci na Oční kliniku 1. LF UK a ÚVN v Pra­ ze. CT vyšetření ukázalo v měkkých

florence 9/16

tkáních obličeje a v očních víč­ kách bilaterálně četně zachycená velmi drobná cizí tělesa velikosti 2–3 mm, v pravém oku ve skliv­ ci zachyceno drobné cizí těleso 1–2 mm; levé oko bez cizího tělesa intravitreálně.

Na naši kliniku byl přivezen 5. lis­ topadu 2015 k dovyšetření. Vzhle­ dem k nálezu byla operatérem indi­ kována kombinovaná operace pars plana vitrektomie (PPV) a perforu­ jící keratoplastika (PKP) pravého oka – operace naplánována do cel­ kové anestezie. Byla kontaktována oční tkáňová banka ohledně objed­ nání dárcovského štěpu rohovky, který však nebyl k dispozici. Proto byl příjem pacienta naplánován na 9. listopad 2015.

Nález při příjmu 9. 11. 2015: levé oko: bulbus klidný, rohovka lesklá, transparentní, se skleněnými cizími tělesy zasahujícími do stro­ matu rohovky, přední komora čirá, sklivcový prostor čistý; VLO 0,8 nat. pravé oko: zevně po celém obli­ čeji difuzně drobné ranky střepin (obr. 1), periorbitálně hyperemická víčka, mírný edém; bulby ve střed­ ním postavení, volné, pohyblivé všemi směry; spojivka podrážděna, místy sufuze, známky perforujících traumatických změn skléry; rohovka s mnohočetnými skleněnými cizími tělesy po celé její ploše, zdeformo­ vaná, zašedlá (obr. 2, obr. 3); patrný prolaps čočkových hmot do přední komory; VPO pohyb, světelná pro­ jekce ze všech směrů.

UZ Bscan: dezorganizace sklivce v horní polovině (obr. 4), hypere­ chogenita v dolní polovině sklivco­

vého prostoru se stínem – susp. cizí těleso (obr. 5).

Medikace při přijetí 9. 11. 2015: → Celkově Augmentin 1 g à 12 hod. p. o. → Lokálně Maxitrol gtt. 5× denně → Novalgin 1 amp. i. m. à 6 hod. při bolesti → Odebrána krev na HbsAg, anti HCV – negativní Druhý den (10. 11. 2015) V 8 hodin převaz pravé horní kon­ četiny (PHK) na chirurgické ambu­ lanci – neošetřitelný pro bolestivost (obr. 6, obr. 7). Převaz naplánován na další den s doporučením analgo­ terapie. Následně pacient převezen na oční operační sál k operaci PO. Průběh operace: 23G PPV, odstra­ nění sklivce, lensektomie, kapsuly defektní, zachované pouze v horní polovině, odstranění dvou skleně­ ných nitroočních tělísek, trepanace rohovky a PKP štěpem 6,5 mm, jed­ notlivé stehy, bez sutury skleroto­ mií, kryo sklerotomií.

Pooperační nález 11. 11. 2015: Přední segment klidný, dárcovský štěp rohovky s edémem a stria­tou, jednotlivé rohovkové stehy (obr. 8), přední komora čirá, hluboká, duhov­ ka klidná, afakia, sklivcový prostor čistý, sítnice leží (obr. 9). → VPO prsty ze 2 m, světelná pro­ jekce ze všech směrů → Lokálně Maxitrol gtt. 5× denně, Hyabak gtt. 5× denně → Celkově nadále Augmentin 1 g à 12 hod. p. o.

Dopoledne provedeno chirurgické konzilium: Pacient odeslán na převaz na chi­ rurgickou ambulanci po předchozí

Obr. 5 UZ Bscan – při příjmu Obr. 6 Převaz PHK Obr. 7 Převaz PHK Obr. 8 Pooperační nález – digitální štěrbinová lampa Obr. 9 UZ Bscan – pooperační nález Obr. 10 Nález při kontrole 20. 11. 2015

2

4 Obr. 1 Nález při příjmu

Obr. 3 Nález při příjmu – digitální štěrbinová lampa – modrý filtr

1 16

3

Obr. 4 UZ Bscan – při příjmu

fota: archiv autorek

Obr. 2 Nález při příjmu na digitální štěrbinové lampě

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

Literatura: 5

6

7

8

1. kalina k et al. drogy a drogové závislosti 1, 2. Mezioborový přístup. praha: Úřad vlády čr, 2003. isbn 80-8673405-6 2. nešpor k. návykové chování a závislost. 2. vyd. praha: portál, 2000. isbn: 80-7178-831-7 3. drogy.cz. celosvětová epidemie závislosti [online]. drogy.cz, 2009 [cit.

2016-04-15]. dostupné z: www.drogy. cz/pervitin/kap-celosvetova-epidemie-zavislosti 4. drogy.cz. pervitin. [online]. drogy.cz, 2009 [cit. 2016-04-02]. dostupné z: www.drogy.cz/pervitin 5. Wikiskripta.eu. pervitin. [online]. Wikiskripta.eu, 2015 [cit. 2016-04-02]. dostupné z: http://www.wikiskripta. eu/index.php/pervitin

Použité zkratky:

9

aplikaci analgetika i. m. – dezinfek­ ce, pokus o toaletu, snesení ma­ cerované kůže – pro výraznou al­ gickou reakci nemožno definitivně ošetřit, do rány aplikován Normgel, Biatain Ag, sterilní krytí, dorzální dlaha. Doporučen převaz v celkové anestezii.

Propuštění Dne 11. listopadu 2015 byl pacient přeložen na doléčení na oční oddě­ lení spádové nemocnice. Kontrola na našem oddělení byla naplánová­ na na 20. listopad 2015.

Kontrola na ambulanci 20. 11. 2015: → VPO s + 16,0 dsf = 0,33 → VLO 0,63 nat. → NOT 21/17 Nález PO: klidné, dárcovský štěp rohovky čirý, afakia, sítnice leží, bez komplikací (obr. 10).

Kontroly v místě bydliště, u nás za dva měsíce.

Ev. náhrada čočky za cca 6 měsíců po dokonalém zklidnění.

Kontrola na naší ambulanci 26. 2. 2016: → Na kontrolu se pacient dostavil o měsíc později. → VPO s +16,0 dsf = 0,3

10

→ VLO 1,0 nat. → NOT: 11/16 torr Nález na PO: bulbus klidný, dárcov­ ský štěp rohovky čirý, bez komplikací.

Nález na LO: mnohočetná skleněná tělíska v rohovce, bez reakce, nyní bez nutnosti extrakce.

Kontrola v místě bydliště, na naší ambulanci ve vitreoretinální porad­ ně za dva měsíce.

Pacientovi byla doporučena konzul­ tace na plastické chirurgii Nemocnice Na Bulovce nebo ve Fakultní nemoc­ nici Královské Vinohrady ohledně kontraktur na pravé horní končetině.

Kontrola v květnu 2016: Na kontrolu se pacient nedostavil.

Závěr Tento pacient může mluvit o velkém štěstí. Užívání drog poškozuje zdra­ ví a kvalitu života nejen uživatelů drog a jejich blízkých, ale v důsled­ ku negativních zdravotních, sociál­ ních, ekonomických a bezpečnost­ ních dopadů, které s užíváním drog souvisejí, ohrožuje i zdravý vývoj celé společnosti. Konzumace drog žádné pozitivní stránky nepřináší, přesto se jejich uživatelé v naší spo­ lečnosti stále nacházejí.

23 G PPV – bezstehová pars plana vitrektomie LO – levé oko NOT – nitrooční tlak PO – pravé oko THC – tetrahydrocannabinol UZ Bscan – ultrazvukové vyšetření oka (dvourozměrný „řez“ okem) VPO – visus pravého oka VLO – visus levého oka

Více o autorkách: Lucie Zahradníková 1997: ukonč. szŠ tábor; 1997–2004: nemocnice tábor, Oční oddělení – všeobecná sestra (od roku 2003 staniční sestra); 2004–2007: nemocnice tábor, chirurgická Jip – všeobecná sestra; od 2008: Ústřední vojenská nemocnice – vojenská fakultní nemocnice praha, Oční klinika – všeobecná sestra; od 2011: Ústřední vojenská nemocnice – vojenská fakultní nemocnice praha, Oční klinika 1. lF Uk a Úvn – vedoucí sestra lůžkové části kliniky

Mgr. Denisa Ondovčíková 1999: ukonč. szŠ Michalovce – obor všeobecná sestra; 2014: ukonč. specializační studium, praha – obor perioperační péče; 2014: ukonč. vŠzasp sv. alžbety, Ústav sv. Jana nepomuka neumanna příbram – obor Ošetřovatelství; 1999–2002: Fn bratislava, Očná klinika – všeobecná sestra; 2002–2010: Ústřední vojenská nemocnice – vojenská fakultní nemocnice praha, Oční klinika – všeobecná sestra (od roku 2003 staniční sestra lůžkové části); 2011–2015: Ústřední vojenská nemocnice – vojenská fakultní nemocnice praha, Oční klinika – úseková sestra operačních sálů; od 2015: Ústřední vojenská nemocnice – vojenská fakultní nemocnice praha, Oční klinika – vrchní sestra

17

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

florence 9/16

Zachránily mě oči Karotido-kavernózní píštěl je primární, život ohrožující onemocnění. Na kazuistice pacientky A. K. bychom rády poskytly ucelený obraz tohoto onemocnění. Klíčový je faktografický přehled endovaskulární léčby cévních defektů se zaměřením na techniku koilingu, která představuje stále více využívanou alternativu neurochirurgické léčby subarachnoidálního krvácení.

K

arotido-kavernózní píštěl (KKP) je spontánní nebo získaná abnormalita, při níž probíhá komunika­ ce mezi kavernózním sinem, žilní­ mi strukturami a krčními tepnami.

V důsledku této komunikace prou­ dí část krve primárně směřující do artérie carotis interna do kavernóz­ ního sinu a žil očnice. Defekt se pro­ jevuje šelestem (nad spánkem nebo nad okem), pulzujícím exoftalmem, chemózou spojivky, rozšířenými ží­ lami na oku a v okolí a někdy i poru­ chami zraku.

Existují čtyři rozdílné typy KKP – „A“ až „D“. „A“ je přímá, vysoko prů­ toková píštěl mezi kavernózním sinem a arteria carotis interna.

Předpokládá se, že přímé píštěle vznikají buď následkem traumatic­ ké trhliny ve stěně arteria carotis interna, nebo v důsledku ruptury aneurysmatu arteria carotis inter­ na, což je případ naší prezentované pacientky. Radikální ošetření píštěle je možné neurochirurgickou anebo endovaskulární cestou. Zkráceně mluvíme o možnostech neurochi­ rurgického klippingu a endovasku­ lárního koilingu cévních defektů.

Endovaskulární léčba předsta­ vuje všeobecně minimálně invaziv­ ní postup, který umožňuje ošetření cévy zevnitř. Na rozdíl od chirurgie, která využívá na vizualizaci ope­ račního pole volné oko anebo opti­ ku a chirurgicky odhaluje samotné operované místo, endovaskulární anebo intervenční radiologická léč­ ba probíhá ve virtuálním obraze, kdy se vizualizuje operační pole nepřímo na monitoru pomocí růz­ ných radiologických zobrazovacích modalit, jako je RTG, CT, MR nebo USG. V případě endovaskulární léč­ by cévních defektů mluvíme obec­ ně o jejich vyřazení z cirkulace me­ todou endovaskulární embolizace.

Počátky embolizace se datují do

20

Obr. 1 USG zadního segmentu PO – triangulární syndrom – nález totální amoce sítnice Obr. 2 USG zadního segmentu LO – nález lokální amoce sítnice Obr. 3 OCT LO – viditelná lokální amoce sítnice v makulární krajině

„pionýrských let“ intervenční radio­ logie v 60. letech minulého století, ale její skutečný rozmach a uplatně­ ní hlavně při uzavírání mozkových výdutí nastal až objevem spirálek (koilů) s řízeným uvolňováním.

Koily jsou základním intervenč­ ním a embolizačním instrumentá­ riem. Mohou být vyrobeny z růz­ ných kovových (v mozkové lokali­ zaci je standardem platina) a neko­ vových materiálů, s různou povr­ chovou úpravou, s různými tvary (od jednoduchých esovitých tvarů, přes spirály, 2D spirály, až po kom­ plexní 3D tvary) a s různým způso­ bem jejich kontrolovaného uvolnění (mechanicky, elektrolyticky, teplem atd.). Koily jsou zaváděny do cév­ ních defektů (aneurysmat, cévních píštělí) pod RTG kontrolou pomocí mikrokatetrů, ke kterým jsou dočas­ ně připojeny. V případě vhodné po­ zice je možné koil kontrolovaně od­ poutat. Postupným vyplněním cévní výdutě, v našem případě píštěle, koily dochází k jejímu pomalému

1

trombotizování, přičemž cílem je podle možností úplné vyřazení píš­ těle z oběhu. K embolizaci ošetřo­ vaných míst se může využívat více technik. Volba konkrétní techniky záleží na lokalizaci, morfologii, veli­ kosti defektu a také na volbě chirur­ ga. Obecně je prokázáno, že právě KKP může kromě jiných symptomů způsobit serózní amoce (odchlípe­ ní) sítnice.

Kazuistika Pacientkou je žena A. K., 82 let, lé­ čená s dg. ischemická srdeční ne­ moc, fibrilace síní – stav po dia­ stolickém selhání – trvalá kardio­ stimulace, arteriální hypertenze, hypotyreóza na substituční terapii, chronická renální insuficience při nefroskleróze, počínající inzulinore­ zistence. Kuřačka (2 cigarety denně, do 60 let života 10 cigaret denně), alergie na PNC, TTC, Ajatin.

V únoru a březnu 2011 podstou­ pila pacientka operace v lokální anestezii FAKO + IOL na PO a LO

2

3

fota: A. Bartoš, M. Raisová, M. Kopeček, Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Adriana Praženicová, DiS., Mgr. Denisa Ondovčíková, Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

Intenzivní péče na klinice Itibo v jihozápadní Keni V předchozích číslech časopisu Florence jsem psal o paliativní péči a paliativní medicíně v Ugandě. Přiblížil jsem metodiku práce při implementaci paliativní medicíny systémem domácí péče na jihu Ugandy a v čísle 12/15 jsem se zabýval diagnostikou a léčbou malárie, závažného onemocnění, které je velkým zdravotním, ale i socio-ekonomickým problémem v těchto oblastech Afriky. Na jihu Ugandy působíme s neziskovou organizací Shalom for Uganda od roku 2012 a poskytujeme nejen paliativní péči, ale velkou část naší práce tvoří léčebně-preventivní činnost, a také komplexní práce s celou místní komunitou (vzdělávání, preventivní programy). V tomto příspěvku bych rád představil několik zajímavých postřehů, tentokrát z oblasti intenzivní péče.

Lukáš Malý, 3. LF UK; Oddělení anesteziologicko-resuscitační a oddělení chirurgické intenzivní péče, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze; Nezisková organizace Shalom for Uganda, Uganda

foto: autor

V

letech 2014 a 2015 jsem pobýval na stážích na kli­ nice Itibo v jihozápadní Keni, kterou již deset let vede pod záštitou organizace Adra český zdravotník Aleš Bárta. Byly to pro mě velmi cenné a úžasné oka­ mžiky nejen po odborné, ale hlavně lidské stránce.

Keňa je rozlehlá východoafrická země (582 646 km²), která leží na rovníku. Malé městečko Itibo se na­ chází v odlehlém regionu na jihozá­ padě Keni. Žije zde převážně kmen Kisii. Oficiálním jazykem je tady an­ gličtina, ale protože mnoho lidí ze­ jména na vesnicích tento jazyk ne­ ovládá, je nutné se přizpůsobit a na­ učit se alespoň několik základních frází v jejich jazyce.

Po dobu mých stáží jsme na kli­ nice dělali hlavně menší chirurgic­ ké zákroky (šití ran po napadení mačetou, plastiky po ztrátových poraněních prstů apod.) a pracovali jsme v ordinaci spolu s místní zdra­ votní sestrou Elizabeth a clinical officer Josefem (clinical officer = vzdělanější zdravotní sestra, která má větší kompetence). K častým onemocněním, která jsme diagnos­ tikovali a léčili, patřily, podobně jako v Ugandě, břišní tyfus, malárie, brucela a infekce dýchacích cest.

Rovněž problematika HIV/AIDS a antiretrovirové terapie byla sou­ částí naší denní práce v ordinaci.

Pracovní den začínal v osm hodin

Přítomnost je často to jediné, co mohou zdravotníci svým pacientům v Africe nabídnout.

Ukázat jim, že ve své nemoci nejsou sami

ráno a končil v pět hodin večer. Ve­ čer začala pohotovost, která trvala až do rána. Během ní jsme přijímali akutní stavy, úrazy apod. V příjem­ ném areálu kliniky, jehož součástí je i malý park, se nachází ubyto­ vání pro studenty a zaměstnance.

Kliniku tvoří tři budovy – jedna je porodnice a pediatrické oddělení, druhá budoucí operační sál a jed­ notka intenzivní péče a ve třetí je zubní ordinace, malý chirurgický sálek, lůžkové oddělení a ordinace s vyšetřovnou.

Na klinice Itibo probíhají také stá­ že studentů (mj. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze) a lékařů.

Pro studenty je to velmi dobrá zku­ šenost nejen v profesní, ale i v osob­ ní rovině. Ocitnou se v naprosto

odlišném prostředí, v kontextu jiné kultury, jazyka, tradic, zvyků a mají poněkud omezené diagnostické i te­ rapeutické možnosti.

Intenzivní péče znamená týmovou práci kdekoli na světě V intenzivní péči je nejdůležitější zachovat klid a rozvahu. Zhodno­ tit situaci nejenom po stránce me­ dicínské, ale vzít v úvahu i to, jaké léky máme k dispozici, jaké máme přístrojové možnosti, co bude s pa­cientem dále, popř. zda jsme schopni zajistit následnou péči.

V podmínkách České republiky je to relativně snadné. Záchranná služba doveze pacienta v kritickém stavu do zařízení – v naprosté vět­ šině případů adekvátně vybavené­

23

recenzované články

Akutní exacerbace chronické jaterní insuficience Souhrn:

Klíčová slova:

Chronická jaterní insuficience je velmi specifická nozologická jednotka, která je charakterizována řadou příznaků.

Jedná se o postupně progredující onemocnění, které je ve svém důsledku fatální. Většinou je provázeno akutními exacerbacemi, velmi často spojenými s toxonutritivními excesy. S pacienty s akutní exacerbací chronického jaterního selhání se nejčastěji setkáváme na jednotkách intenzivní péče, což deklarují i níže uvedené kazuistiky. chronické jaterní selhání – portální hypertenze – ascites – ikterus.

Acute exacerbate chronic liver insufficiency

Keywords:

Chronic liver insufficiency is very specific disease that is characterized by a series of symptoms. This disease is gradually progressive and ultimately fatal. It is usually accompanied by acute exacerbations often associated with toxo-nutritive excesses. The patients with acute exacerbation of chronic liver failure are frequently hospitalizing in intensive care units, which declares as the following case study. chronic liver failure – portal hypertension – ascites – jaundice.

Mgr. Petra Pažoutová, DiS., Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Úvod Játra jsou největší a nejtěžší žlá­ zou našeho těla. Základní staveb­ ní jednotkou jater jsou hepatocyty.

Játra mají dvojí krevní oběh – oběh funkční, tzv. portální, jehož hlavní součástí je vena portae, a oběh sys­ témový, představovaný kmenem v. hepatica propria. Z funkčního hle­ diska je činnost jater velmi rozma­ nitá. Pochody v nich probíhající lze rozdělit do několika skupin, a to na pochody látkové přeměny, pochody související s funkcí krve a detoxika­ cí organismu (Navrátil 2008; Klener 2012).

Základní symptomatologii one­ mocnění jater lze velmi obecně shrnout pod několik nozologických jednotek, jako je metabolismus bili­ rubinu a ikterus, portální hyperten­

30

ze, ascites a jaterní encefalopatie.

Bilirubin je odpadovým produktem metabolismu hemu (především z hemoglobinu erytrocytů). Denně se vytvoří asi 300 mg bilirubinu, který může být díky funkčním já­ trům vyloučen močí a stolicí. Po­ kud dojde k poruše jeho vylučování z organismu, vzniká ikterus, což je žluté zbarvení sliznic a kůže. Portál­ ní hypertenze je charakterizována jako trvalý vzestup tlaku v portální oblasti, jehož nejčastější příčinou je ztížený průtok krve játry. Násled­ kem portální hypertenze je rozvoj kolaterálních oběhů. Pro chronic­ kou jaterní insuficienci je typická splenomegalie, ascites a jaterní encefalopatie. Ascitem se rozumí zvýšené množství volné tekutiny v dutině břišní. Jaterní encefalo­ patie dnes zahrnuje všechny neu­ rologické a psychické změny, které provázejí jaterní insuficienci. Kli­ nické projevy jaterní encefalopatie jsou nespecifické a svědčí pro po­ stižení na různých etážích centrální nervové soustavy. Klesá pozornost,

objevují se poruchy spánku s typic­ kou inverzí s denním pospáváním a noční nespavostí, změny nálad až po apatii. Později se rozvíjí zma­ tenost, dezorientace až komatózní stav. Celkový obraz jaterního selhá­ vání dokresluje i foetor hepaticus a krvácivé projevy (Ehrmann, Hůlek 2014; Lukáš 2005).

Jaterní selhání lze diferencovat na akutní jaterní selhání, které je charakteristické rychlým vývojem poruchy syntetické funkce jater se závažnou koagulopatií bez před­ chozí insuficientní funkce jater, a chronické jaterní selhání nebo­ li insufi­cience, což je dlouhodobé onemocnění s vlnovitým průbě­ hem akutních exacerbací v závis­ losti na exogenních zhoršujících faktorech (alkoholové i dietní ex­ cesy) s charakteristickými projevy chronického jaterního onemocnění.

Obecným cílem léčby je u pacienta s dobrou prognózou léčit konzer­ vativně a umožnit játrům včasnou regeneraci a u pacienta se špatnou prognózou rychle indikovat jaterní

foto: Profimedia, zdroj tabulky: autorka

Summary:

recenzované články výzkumné sdělení

Problematika ošetřovatelské péče u pacientů v deliriu na JIP Souhrn:

Kľíčová slova:

Delirium je velmi častá a závažná komplikace zdravotního stavu, která postihuje spíše pacienty vyššího věku a je spojena s četnými negativními jevy jako je prodloužení hospitalizace, zvýšení finančních nákladů, vyšší mortalita a častěji nutnost dalšího institucionálního řešení. Péče o pacienta v deliriu představuje pro ošetřovatelský personál zvýšené psychické a fyzické vypětí a v neposlední řadě i časovou náročnost. Tento článek se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u pacientů v deliriu. Jsou stanoveny tři cíle. První cíl zjišťuje specifika ošetřovatelské péče o pacienty v deliriu na vybraných jednotkách intenzivní péče chirurgických oborů, druhý cíl zjišťuje, jak sestry zvládají komunikaci s pacientem v deliriu a třetí cíl mapuje znalosti sester v oblasti péče o pacienta v deliriu. delirium – akutní zmatenost – intenzivní péče – ošetřovatelská specifika.

The issue of nursing care for patients affected by delirium in ICU Summary:

Keywords:

Delirium is a very common and serious health complication which mostly affects elderly patients and is associated with multiple negative effects, such as prolongation of hospitalization, increase in financial expenses, higher mortality and more frequent need for further institutional solutions. Care for patients with delirium means increased mental and physical exertion for the nursing staff and is also more time-consuming. This article addresses the issues of nursing care for patients affected by delirium. It has three objectives. The first objective examines the specifics of nursing care for patients with delirium on selected surgical critical care units. The second objective examines the way nurses manage communication with patients affected by delirium, and the third objective maps the knowledge nurses have of care for patients with delirium. delirium – acute confusion – intensive care – nursing care specifics.

Bc. Štěpánka Vanišová, DiS., Nemocnice České Budějovice, a. s.

Mgr. Alena Polanová, Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Úvod Delirium je závažná duševní poru­ cha podmíněná kvalitativní poru­ chou vědomí a je velmi častou kom­ plikací nemocí u starých a oslabe­ ných hospitalizovaných pacientů.

Pro tento syndrom je typický ná­ hlý začátek, fluktuující průběh a ve stáří může představovat akutní, život ohrožující stav. Vyskytuje se u 10–30 % hospitalizovaných pa­ cientů, častěji u starších 65 let (Po­ korná et al., 2013). Incidence deliria v podmínkách intenzivní péče dosa­ huje 62 % a u nemocných s umělou plicní ventilací až 82 % (Pokorná et al., 2013). Deliriózní stav je pře­ chodný a většina nemocných nemá příznaky deliria do čtyř týdnů nebo i dříve. Nejsou ale neobvyklá deliria, které mohou trvat až šest měsíců (Pokorný et al., 2010).

Klinický obraz delirií bývá vel­ mi různorodý. Často deliriu před­ chází prodromální fáze, v jejímž průběhu se objevují nespecifické příznaky jako neklid, obtížnost jas­ ně uvažovat, poruchy spánku, živé sny a noční můry, hypersenzitivi­

ta ke sluchovým a zrakovým pod­ nětům. Prodromy obvykle přichá­ zejí 1–2 dny před vznikem deliria a následně je prvním příznakem dez­orientace v čase (Praško et al., 2011). Zvýšené psychomotorické tempo a neklid, případně až agre­ sivní chování patří k nejnápadněj­ ším symptomům deliria. Neklidné chování je velmi rušivé a znepoko­ jující pro ostatní pacienty i pro per­ sonál (Kalvach et al., 2008). Neklid pacienta může být také zesílen ne­ vhodným přístupem ošetřujícího personálu. Ošetřující personál by si měl uvědomit, že neklid je pro­ jevem aktuálního klinického stavu a nejde o úmyslné chování nemoc­ ného (Dohnalová, 2010).

Podle převažujícího klinického obrazu se delirium rozděluje do tří základních typů. Pro všechny tři formy delirií jsou typické příznaky jako náhlý začátek většinou večer a v noci – tzv. syndrom soumraku, dezorientace v čase a místě, poru­ cha paměti, poruchy myšlení v po­ době bludů, poruchy pozornosti, poruchy vnímání a částečná nebo úplná amnézie na období deliria (Tomáš et al., 2014).

Hyperaktivní forma deliria je prvním typem deliria, projevuje se zrychleným psychomotorickým tempem, zvýšením aktivity. Často se objevují psychotické příznaky typu poruch vnímání a produkce

bludů, pacient je neklidný, agito­ vaný, podrážděný, nesoustředěný, může mít halucinace, mluví nahlas a rychle, mnohdy se vyskytnou projevy agrese včetně auto­agrese, projevující se vytrháváním cévek, katetrů, rozvazováním obvazů, se­ bepoškozováním (Pokorná et al., 2013). Zvýšená psychomotorická aktivita se může také projevovat ohmatáváním nebo škubáním po­ vlečení postele, pokusy dostat se ven z postele ve chvíli, kdy to může být nebezpečné. Často se také vy­ skytují emoční poruchy, které se mohou projevovat křikem, voláním, mumláním, sténáním nebo jinými zvuky (Pokorný et al., 2010).

Druhým typem deliria je hypoaktivní forma, která se vyskytuje častěji ve stáří a kvůli svým skrytým projevům bývá mnohdy přehléd­ nuta. Projevuje se většinou dezo­ rientací časem a místem, ale pa­ cient se snaží vyznat v situaci. Dále bývá zpomalená motorika, snížená pozornost, omezená komunikace s okolím, spavost, netečnost, někdy i letargie (Pokorná et al., 2013).

Třetím nejčastějším typem deli­ ria je smíšená forma deliria. U pa­ cientů dochází ke střídání hyper­ aktivních a hypoaktivních projevů, typické je časté kolísání intenzity kvalitativní poruchy vědomí. Často se vyskytuje u polymorbidních pa­ cientů (Pokorná et al., 2013).

33

recenzované články odborný článek

florence 9/16

Cielená regulácia telesnej teploty v intenzívnej ošetrovateľskej starostlivosti Súhrn:

Kľúčové slová:

Úspešná kardiopulmonálna resuscitácia (KPR) po zastavení srdcovej činnosti je prvým nevyhnutným krokom k záchrane ľudského života, avšak ischémia počas zástavy spúšťa celý rad patofyziologických procesov, ktoré môžu spôsobiť ďalšie, často fatálne poškodenia. Cielenou reguláciou telesnej teploty môžeme týmto ischemicko-reperfúznym poškodeniam zabrániť. Cielená regulácia telesnej teploty sa stala súčasťou nielen oddelení anestéziológie a intenzívnej medicíny, ale aj mnohých iných odborov ako napríklad kardiochirurgia, neurochirurgia. Na konci roka 2005 sa liečebná regulácia telesnej teploty stala súčasťou odporúčaní svetovej rady pre resuscitáciu u pacientov, ktorí prekonali zástavu krvného obehu a boli úspešne resuscitovaní. Toto odporúčanie vzniklo na základe dlhodobých celosvetových štúdií. kardiopulmonálna resuscitácia – cielená regulácia telesnej teploty – opis prípadov – ošetrovateľská starostlivosť.

Targeted regulation of body temperature in intensive nursing care Summary:

Keywords:

Successful cardiopulmonary resuscitation after cardiac arrest is a first necessary step to save a human life, but the ischemia during pledge triggers a variety of pathophysiological processes that can cause further, often fatal damage.

Targeted regulation of body temperature can prevent the following ischemia-reperfusion injuries. Targeted regulation of body temperature has become part not only of both the Department of Anesthesiology and Intensive Care, but also in many other fields such as cardiosurgery, neurosurgery. At the end of 2005, regulation of body temperature has become part of the recommendations of the World Council and resuscitation in patients who have suffered pledge of blood circulation and were successfully resuscitated. These recommendations reflect long-term global studies. cardiopulmonary resuscitation – targeted regulation of body temperature – a description of the cases – nursing care.

PhDr. Mária Popovičová, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava Doc. PhDr. Darina Wiczmándyová, PhD., Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava

Úvod Cielená regulácia telesnej teploty je účinnou nemedikamentóznou metó­ dou zmierňujúcou alebo vylučujú­cou poškodenie mozgu, miechy a myo­ kardu v dôsledku nepriaznivých me­ tabolických ischemicko-reperfúznych následkov. Cielená regulácia telesnej teploty je lacnou metódou, jej nízka nákladnosť je daná kvalifikovaným zdravotníckym tímom. Možno teda konštatovať, že v pomere prínos ver­ sus náklady je cielená regulácia teles­ nej teploty jednou z najmenej náklad­ ných metód s najvyšším možným prínosom pre záchranu života a jeho ďalšiu kvalitu. Je to jeden z mnohých faktorov, ktorý ovplyvní konečný stav pacienta po zastavení srdcovej čin­ nosti, ale určite tento relatívne nový liečebný postup zohráva nezastupi­ teľnú úlohu v súčasnej resuscitačnej a intenzívnej starostlivosti. Profylak­ tické použitie cielenej regulácie teles­ nej teploty nevedie k zníženiu úmrt­ nosti chorých s kraniocerebrálnym poranením, ale jej dlhodobé použi­ tie je u vybraných skupín pacientov spojené s priaznivým ovplyvnením klinického neurologického výsled­ ku. Cielená regulácia telesnej teploty

38

preukázateľne zlepšuje klinický neu­ rologický výsledok chorých po kar­ diopulmonálnej resuscitácii.

Faktory a metódy ovplyvňujúce aplikáciu cielenej regulácie telesnej teploty Cieľom cielenej regulácie telesnej teploty je zabrániť posthypoxickému poškodenie mozgu, ku ktorému do­ chádza nielen počas zastavenia srd­ covej činnosti, kedy do mozgu ne­ prúdi krv, ale aj pri obnovení krvné­ ho obehu do mozgu v nasledujúcich 24–72 hodinách.

Dôležitým faktorom pre začatie cielenej regulácie telesnej teploty je doba od zástavy obehu (náhle bezve­ domie) do začatia kardiopulmonálnej resuscitácie (laickej i odbornej), kto­ rá nesmie byť preukázateľne dlhšia ako 15 minút. Ak u pacienta pretr­ váva bezvedomie, kedy je hodnota Glasgow coma scale (GCS) rovnaká a nižšia ako 8 bodov, je nutné zabez­ pečiť umelú pľúcnu ventiláciu. Tak­ tiež je nutná u pacientov po KPR so spontánnou cirkuláciou, ak je stred­ ný arteriálny tlak viac ako 70 mm Hg. Priebeh cielenej regulácie telesnej teploty pozos­táva zo štyroch fáz, a to indukčná (ochladzovacia), udržiavacia, ohrievacia a poslednou fázou je kontrola normotermie.

V priebehu prvej fázy je dôležité pacienta, ktorý spĺňa vyššie uvede­ né požiadavky, schladiť čo najskôr na cieľovú teplotu 32–34 °C. Ďalšou fázou po schladení pacienta je fáza

udržiavacia. Táto fáza by mala tr­ vať 12–24 hodín. Nasleduje pomalé ohrievanie pacienta, čiže fáza ohrievacia, ktorá by mala prebiehať rých­ losťou 0,2–0,5 °C za hodinu. Posled­ nou fázou pri cielenej regulácii teles­ nej teploty je kontrola normotermie.

V ďalších 48 hodinách po dosiahnutí teploty ≥ 36 °C by nemala telesná teplota prekročiť 37 °C, nesmie pre­ kročiť 38 °C. Metódy cielenej regulácie teles­ nej teploty sú periférne chladenie pomocou vzduchového ventilátora, vakov s gélom alebo ľadom, rosenie povrchu tela vodnými alebo alkoho­ lovými roztokmi. Ďalšími metódami periférneho chladenia sú pomocou chladných kúpeľov, odkrytia tela, špeciálnych podložiek s cirkulujúcou vodou, pokrývky hlavy s chladnou tekutinou alebo chemicky chladiaci­ mi schopnosťami, špeciálne vesty či pokrývky alebo vodné lôžka.

Metóda chladenia jadra je realizo­ vaná pomocou intravenóznych infú­ zií chladných roztokov (4 °C), chlad­ ným výplachom žalúdka a močového mechúra. Menej často sa využíva chladenie pomocou špe­ciálnych in­ travaskulárnych katétrov alebo konti­ nuálnej hemodialýzy. Kontraindikácie cielenej regulácie telesnej teploty sú absolútne a relatívne. Absolútne kon­ traindikácie cielenej regulácie teles­ nej teploty sú, ak je pacient, ktorý bol krátko kardiopulmonálne resuscito­ vaný, pri vedomí, režim DNR (don’t resuscitate – neresuscitovať) alebo

praxe

Převaz periferního žilního katetru V této části našeho miniseriálu o periferních žilních katetrech navážeme na články publikované v číslech 4/2016 a 6/2016 časopisu Florence. V tomto dílu probereme, kdy a jak provádět převaz periferního žilního katetru (PŽK) a „přímé“ hodnocení místa vpichu, tedy hodnocení po sundání krycího a fixačního obvazu.

Mgr. Petra Sedlářová, PhDr. Hana Svobodová, Ph.D., Ústav ošetřovatelství 3. lékařské fakulty UK v Praze PhDr. Marie Zvoníčková, prim. MUDr. Martin Havrda, I. interní klinika 3. lékařské fakulty UK a FNKV

K

dy se má převaz perifer­ ního žilního katetru (PŽK) provádět?

Infusion Nurses Society (INS) v aktuálním doporučení z roku 2016 a Centers for Disease Control and Prevention (CDC) v doporučení z roku 2011 uvádějí, že výměnu kry­ tí je vhodné provést: a) Pokud je krytí poškozeno – je vlhké, viditelně znečištěné nebo se odlepuje. b) Pokud je krytí PŽK tzv. „v pořád­ ku“, tedy není ani vlhké, ani zne­ čištěné, ani odlepené, pak INS do­ poručuje provést převaz každých 5–7 dní. V těchto doporučeních pro PŽK se nerozlišuje, zda se jedná o transparentní, či textilní krytí (INS, 2016, CDC2011).

oteklé nebo zarudlé. Problémem je však bod b., tzn. převaz krytí, které je „v pořádku“. V našich nemocni­ cích bývají převazy periferních žil­ ních katetrů prováděny častěji, než doporučuje INS a CDC. Pokud se jedná o textilní krytí, bývá nemoc­ ničními standardy převaz doporu­ čován každých 24–48 hodin ke kon­ trole místa vpichu. To je podstat­ ně častěji, než je doporučení INS a CDC. Benefitem tohoto postupu je častá přímá kontrola místa vpi­ chu. Každý převaz však vede k mi­ kropohybům kanyly, které mohou podráždit žílu a zvýšit riziko flebi­ tidy. V horším případě může dojít k úplnému vytažení katetru nebo k jeho dislokaci a následné infiltra­ ci či extravazaci. Domníváme se, že rizika spojená s častějšími převazy převažují nad benefity. Bylo by pro­ to vhodné přehodnotit doporučení ohledně rutinních převazů perifer­ ních žilních katetrů.

Postup při převazu Při převazu periferního žilního ka­ tetru se postupuje asepticky. Před převazem je nutné provést adekvát­

V našich nemocnicích bývají převazy periferních žilních katetrů prováděny častěji, než doporučuje INS a CDC. c) Převaz musí být dále proveden vždy, když sestra potřebuje vi­ zuálně zkontrolovat místo vpi­ chu, protože předpokládá kom­ plikace. Např. jestliže pacient reaguje citlivě na dotek nebo má horečku bez evidentní příčiny.

Co se týká běžné praxe v našich ne­ mocnicích, obvykle nebývá žádný problém s převazováním z důvodu znečistěného, vlhkého nebo uvolně­ ného krytí ani v případě podezření na komplikace. Domníváme se, že každá sestra sundá krytí, pokud si pacient stěžuje na bolest v místě vpichu nebo pokud je místo vpichu

ní hygienu rukou. Je nutné připra­ vit si všechny pomůcky, abychom nemuseli během výkonu odbíhat nebo postupovat nestandardně.

Používáme sterilní pomůcky. Stan­ dardem musí být použití sterilního krytí a sterilních tampónů (Vytejč­ ková, 2015). Rukavice používané při převazu musejí být čisté, nemusejí však být sterilní.

Před převazem je nutné pacien­ ta seznámit s výkonem, vysvětlit mu průběh převazu a zajistit si jeho spolupráci, aby se snížilo riziko ne­ žádoucího pohybu končetinou, a tím i riziko dislokace katetru. U nespo­ lupracujících pacientů doporučuje­

Problematika cévních vstupů v ošetřovatelské péči část 3.

me převazovat vždy ve dvou. Sestra provádí převaz, někdo druhý během výkonu přidržuje končetinu pacien­ ta, podle potřeby i katetr. I u ostat­ ních pacientů by bylo výhodou pra­ covat ve dvou, ale to je v současné době vzhledem k personálním pod­ mínkám nereálné. O to více vyvstá­ vá nutnost edukace pacienta, aby mohl eventuálně asistovat on.

Odstranění krytí periferního žilního katetru Odstranění textilního nebo transpa­ rentního krytí provádíme opatrně tak, aby nedošlo k dislokaci kate­ tru a k mechanickému poškození kůže při sundávání lepící části krytí.

Snadno se napíše, hůře se provádí, zvláště v rukavicích. A to je častý důvod, proč sestry rukavice v této fázi převazu nepoužívají. Další dis­ kuze na toto téma přesahuje rámec tohoto článku.

Krytí odstraňujeme pomalým ta­ hem vždy ve směru od kónusu smě­ rem k hrotu kanyly (Gorski, 2016) (obr. 1). Jedná se o poměrně kom­ plikovaný manévr, protože sestra musí současně přidržovat kanylu i kůži pacienta. V některých mate­ riálech jsou doporučovány metody stretch a tape (Davis, 2016).

Při použití metody stretch po­ stupujeme tak, že nejprve uvolní­ me okraje krytí, a pak je po etapách natahujeme a uvolňujeme od kůže, přičemž dojde k uvolnění krytí a jeho následnému jednoduššímu sundání (obr. 1). Zní to komplikova­ ně, proto je potřeba vyzkoušet to na „vlastní kůži“. Tato metoda je vhod­ ná jak pro fóliové, tak i pro textilní krytí.

Metoda tape je odstranění kry­ tí pomocí svislého tahu za krytí. Při aplikaci této metody se postupuje tak, že se uvolní okraje krytí a uvol­ něná část krytí se jednou rukou po­ vytáhne svisle nahoru za součas­ ného přidržování kůže prsty druhé ruky (obr. 2).

Při odstraňování krytí musíme předvídat riziko poškození kůže

41

praxe

florence 9/16

Problematika odběrů orgánů od dárců zemřelých po nevratné zástavě oběhu Transplantační program je v ČR zajišťován sedmi regionálními transplantačními centry a Koordinačním střediskem transplantací (KST), což je nezávislá instituce – organizační složka státu, zřízená Ministerstvem zdravotnictví ČR (MZ ČR) dne 7. července 2003. Hlavním úkolem KST je zajištění a koordinace transplantací, včetně alokace orgánů a vedení registrů.

V

České republice je sedm regionálních transplan­ tačních center (TxC), a to Transplantační centrum Fakultní nemocnice (FN) v Motole, Transplantcentrum IKEM, Centrum kardiovaskulární a transplantač­ ní chirurgie Brno, Transplantační centrum FN v Plzni, Transplantační centrum při Urologické klinice FN Hradec Králové, Transplantační cen­ trum FN Olomouc a Transplantační centrum FN Ostrava. Každé z těchto center má určenou spádovou oblast tzv. dárcovských nemocnic, které mají ze zákona povinnost informovat příslušné transplantační centrum o možném dárci orgánů. Všechna centra mohou organizovat a prová­ dět odběry od zemřelých i žijících dárců a provádět transplantace led­ vin. Transplantace ledvin dětským pacientům jsou prováděny pouze v TxC FN v Motole. Transplanta­ ce ostatních orgánů jsou doménou specializovaných transplantačních center. Transplantace plic jsou pro­ váděny pouze v TxC FN v Motole, srdce a játra jsou transplantována v TxC IKEM a CKTCH Brno, pankreas a tenké střevo jsou transplantovány pouze v TxC IKEM. Je všeobecně známo, že počet pacientů – čekatelů na čekací lis­

44

Odběry ledvin od dárců s nevratnou zástavou krevního oběhu jsou vysoce technicky, časově, ale i medicínsky náročné

tině převyšuje počet orgánů vhod­ ných pro transplantaci (graf 1).

Proto je hlavním cílem transplan­ tačního programu v ČR aktivněji spolupracovat v této otázce a hle­ dat možnosti rozšíření poolu vhod­ ných dárců orgánů. Možností, jak pomoci více čekatelům na waiting listu, je využívat ledviny od zemře­ lých dárců po nevratné zástavě krevního oběhu, tedy dárců s ne­ bijícím srdcem – tzv. NHBD (non­ -heart beating donor) neboli DCD (donor after cardiac death). Jedná se o pacienty po neúspěšné kar­ diopulmonální resuscitaci a o pa­ cienty s těžkým ireverzibilním strukturálním poškozením mozku s infaustní prognózou. Programem odběru ledvin od dárců se smrtí srdce se zabývají pracoviště v Plz­ ni, Hradci Králové, IKEM a od roku 2015 i Transplantační centrum FN

Ostrava. Tito pacienti – DCD dár­ ci se dělí do několika skupin dle Maastrichtských kritérií (MK) (tab.

1). Významnou skupinou potenci­ álních dárců je skupina dle MK III. Zde jsou zařazeni pacienti, u nichž došlo k ireverzibilnímu poškození organismu a současná medicína nemá možnost tento stav zvrátit.

Za běžných okolností tito pacienti umírají spontánně po převedení na paliativní způsob léčby či odejmu­ tí marné a neúčelné terapie. Touto problematikou se zabývaly i od­ borné společnosti ČSARIM, ČSIM a ČTS, které společně vydaly Dopo­ ručený postup před odběrem orgá­ nů od zemřelých dárců po nevrat­ né zástavě oběhu.

Transplantační centrum Ostra­ va disponuje přístroji pro pulzatilní perfuzi odebraných ledvin urče­ ných pro transplantaci, a proto byl

fota: Profimedia a autor

Mgr. Tomáš Glac, KARIM FN Ostrava; Transplantační centrum FN Ostrava Mgr. Pavol Švec, KARIM FN Ostrava; Transplantační centrum FN Ostrava PhDr. Dana Streitová, Katedra intenzivní medicíny, urgentní medicíny a forenzních oborů, LF Ostravské univerzity v Ostravě; COS, FN Ostrava; Transplantační centrum Ostrava, FN Ostrava MUDr. Peter Sklienka, KARIM FN Ostrava

praxe

Graf 1 Zemřelí dárci orgánů za rok 2015 39,70 39,00 32,40 30,90

28,50 24,20 23,50 23,40 22,52 22,50

20,20 18,30 18,00 17,40 17,32 16,90 15,70

15,10 13,66

10,80

Graf 2 Počet DCC za rok 2015 zdroj: irOdat, zpracováno autorem

8,4

6,7 5,0

1,9

Uk

0,7

čr ra ko us ko Šv ýc ar sk o Šp an ěl sk o au st rá lie ni zo ze m í

0,8

Uk au st rá lie M aď ar sk o Šv ýc ar sk o sl ov en sk o Šv éd sk o ni zo ze m í d án sk o po ls ko ně m ec ko ru sk o

no rs ko

Obr. 1. LifePort Kidney Transporter (LKT)

(počet dcd dárců na 1 milión obyvatel) 8,3

itá lie

čr

Us a ra ko us ko Fi ns ko

be lg po ie rtu ga ls ko

Šp an ěl sk ch o or va ts ko

3,00

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Obr. 2. Ledvina napojená v LKT

zdroj: čts

Tabulka 1 Maastrichtská klasifikace I II III IV V

zemřelý při příjezdu do zdravotnického zařízení neúspěšná kpr ve zdravotnickém zařízení očekávaná zástava oběhu zástava oběhu po prokázání smrti mozku zástava oběhu u pacienta během hospitalizace

ve spolupráci s Klinikou anestezio­ logie, resuscitace a intenzivní me­ dicíny FN Ostrava zahájen program odběru orgánů od dárců po nevrat­ né zástavě oběhu.

Proces DCD dárcovství Na základě dostupných vyšetření a konzilií, kdy je stanoveno irever­ zibilní poškození mozku a prognó­ za pacienta je infaustní, se provede konsenzuální vyjádření ošetřujícího týmu daného pacienta. Pokud do­ jde ke shodě, je o tom informována rodina pacienta s vysvětlením sta­ vu a plánu péče, i přes to, že zákon nevyžaduje získání souhlasu rodi­ ny dospělého pacienta k zařazení do dárcovského programu, neboť v České republice platí tzv. před­ pokládaný souhlas, tedy systém opting­out. V tomto okamžiku je kontaktován transplantační koordi­ nátor příslušného centra a jsou mu

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

zdroj: irOdat, zpracováno autorem

(počet dcd dárců na 1 milión obyvatel)

předány informace o pacientovi. Na základě dostupných informací a la­ boratorních výsledků je posouzena zdravotní způsobilost potenciální­ ho dárce. Úkolem transplantačního koordinátora je mimo jiné ověřit, zda se pacient za svého života neregist­ roval v Národním registru osob ne­ souhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Výsledek dotazu je součástí zdravotnické dokumentace pacienta. U všech dárců orgánů je nutné provést určitá vyšetření, a to stanovení krevní skupiny, virologic­ ké a sérologické vyšetření k vylouče­ ní pozitivity HIV, HbsAg, HCV, BWR, CMV, antiHBc total. Provedou se kompletní hematologické a bioche­ mické odběry k posouzení funkce orgánů (stanovení urey, kreatininu, glomerulárních funkcí apod.). Je vhodné doplnit i ultrazvukové vyšet­ ření dutiny břišní s cílem odhalení případného patologického nálezu.

23,4

zemřelých dárců orgánů na 1 milión obyvatel řadí Česko v této statistice do průměru

V rámci chirurgické části odběru je nutné předem informovat odbě­ rový tým o nutnosti přípravy dosta­ tečného množství sterilní ledové tříště, proplachového prezervač­ ního roztoku, dostupnosti přístroje pro pulzatilní perfuzi a nutnosti mít připraven akutní operační sál.

Po převedení pacienta na palia­ tivní způsob léčby a „withdrawing treatment“ jsou sledovány základ­ ní životní funkce na monitoru, op­ timálně reprezentativní svod EKG a invazivní monitorování krevního tlaku. Po zjištění zástavy oběhu (ab­ sence organizované elektrické akti­ vity na EKG) musí následovat vždy tzv. období klidu (no­touch inter­ val) v trvání minimálně pěti minut.

Po tuto dobu se nikdo pacienta ne­ dotýká a nejsou prováděny žádné úkony. Po uplynutí předepsaného no­touch intervalu je dvěma lékaři verifikována nevratná zástava krev­ ního oběhu, kdy musejí být splněna alespoň dvě ze tří kritérií – průkaz­ né zjištění absence organizované elektrické aktivity na EKG, průkazné zjištění absence pulzové křivky při invazivním monitorování krevního tlaku a průkazné zjištění absence mechanické aktivity srdce při ultra­ zvukovém vyšetření srdce. Nevrat­ ná zástava krevního oběhu je kon­ statována po uplynutí období klidu, během kterého trvá zástava krevní­ ho oběhu a nedojde k obnovení sr­ deční činnosti. Veškeré informace jsou zaznamenány dvěma ošetřu­ jícími lékaři do Protokolu o stano­ vení smrti u DCD, který je součástí dokumentace. Následně proběhne urgentní převoz zemřelého pacien­ ta na operační sál, kde odběrový tým provede zavedení speciálního dvoubalónkového proplachového katetru přes femorální arterii do ob­ lasti odstupu renálních arterií. Ces­ tou femorální žíly je zaveden odvod­ ný katetr. Do arteriálního katetru

45

Předplaťte si AM Review se slevou 100 Kč AMReview 17–18 aK tUaLIt Y Z mEDICÍNY a SYStémU ZDR aVOtNÍ PéČE / 5. září 2016 / cena 26 kč / ISSN 2336-7326

mEDICÍNSK Á REVIEW

KONGRESOVÁ REVIEW

TÉMA ehEaLth

EULaR 2016

Jedničky a nuly pro české zdravotnictví

1

VěDa a V ÝZKUm

Přežívání buněk 20 Ca ovaria při cytotoxické léčbě souvisí s vypnutím genu TUSC3 FaRmaKOtERaPIE

Studie LEADER: úspěch liraglutidu přepisuje to, co lze očekávat od moderních antidiabetik

22

Léčba k cíli – čemu se 8 revmatologie učí z terapie revmatoidní artritidy? „To, že definování léčebných cílů přináší v managementu chronických onemocnění lepší výsledky, bylo již známo z diabetologie či léčby hypertenze. Po úspěšné implementaci v oblasti revmatoidní artritidy je třeba uvést koncept T2T i do problematiky spondyloartritid.“ Prof. Josef Smolen, Medizinische Universität wien, Rakousko

Biosimilars v revmatologii: u koho, proč a jak?

13

PRO LéKařSKé PRaXE

Pacient s RS v ordinaci praktického lékaře

29

PRO LůŽKOVÁ ZařÍZENÍ

Peníze na zvýšení platů – 32 hlavní důvod nedohody v segmentech lůžkové péče

Diabetes Nutrition Study Group 2016 meeting

pravidelné přílohy

SBĚRATELSKÉ NOVINY Noviny pro milovníky umění MANAŽERSK Á REVIEW Pomocník a rádce manažerů v bílých pláštích

Spokojenost diabetika 17 s vegetariánskou stravou je častá – a motivuje jej dietu dodržovat „V naší studii jsme došli k závěru, že pro nízký BMI je optimální jíst 1–2× denně, rozhodně ne více než 3× denně. S nízkým BMI byla spojena také dlouhá doba nočního lačnění.“

hIStORIE

Profesor chirurgie Rudolf Jedlička

33

mUDr. hana Kahleová, Ph.D., Loma Linda University, USA, a IkEM, Praha

Sběratelské noviny přinášejí zajímavosti z různých segmentů trhu s uměním a starožitnostmi, mapují nejvýznamnější aktuální výstavy u nás i v zahraničí a přinášejí rozhovory se sběrateli, majiteli aukčních síní.

Manažerská Review je zaměřena na celé spektrum procesů řídících činností s důrazem na ekonomicko-finanční problematiku, oblast smluvních vztahů, materiálně technického zabezpečení provozu zdravotnických zařízení včetně IT a na personalistiku a vzdělávání.

Zvýhodněné roční tištěné předplatné 490 Kč

590 Kč

Kód nabídky AMR16AMR uvádějte při objednávce na www.amreview.cz/predplatne Nabídka platí do 31. 10. 2016 pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele v ČR.

AMReview AK TUALIT Y Z MEDICÍNY A SYSTÉMU ZDR AVOTNÍ PÉČE

www.amreview.cz