Florence 3_2011 by Care Comm s.r.o.

Florence

č a sopis moderního oše t řovat el s t v í s. 3, s. 31

s. 6

s. 7

s. 30

Téma: Sledování dekubitů – metodika a praxe

Ze zahraničního tisku: Komplikace těhotenství

Případová studie: Akutní myeloidní leukémie u 54leté pacientky

Kongresový list: Léčba rány

Vychází pod patronací České asociace sester březen 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

FLORENCE 3/2011 59

indol-in.indd 1

10/22/09 17:47 07

Jedině možně rozumně Velice pečlivě jsem sledovala kauzu Děkujeme, odcházíme a postoje sester v průběhu toho, jak se vyvíjela. Situace nebyla jednoduchá, měnila se každým dnem a tlaky na sestry byly obrovské. Také názory jednotlivých sester nebyly jednotné. Pro někoho byl prioritou klid ve zdravotnictví a zabránění chaosu, pro někoho princip a zásady, jiný měl na mysli především poslání ošetřovatelství a blaho pacienta, někdo myslel na peníze, jiný na prestiž a posílení role sester a možnost víc hovořit do budoucích změn ve zdravotnictví. Část byla přesvědčena, že by se sestry tentokrát měly svého požadavku ve prospěch lékařů vzdát. Česká asociace sester (ČAS) se distancovala od drsné iniciativy LOK a trvala na tom, že měšec pro odměňování zdravotníků je ve státních zdravotnických zařízeních jeden, a proto, už pro pouhou spravedlnost, je třeba vedle lékařů, bude-li jim přidáno, přidat i ostatním nelékařům. Lékaři ale trvali na tom, že od výpo-

Editorial

Florence hodlá ve svém obsahu na změny v postavení profesní organizace reagovat. Budeme sledovat změny obsažené v malé i velké novele zákona č. 96/2004 Sb., té malé, která by již ve velmi krátké době měla začít platit v praxi a přípravu a obsah té velké. Budeme informovat o nových výkonech a Sazebníku výkonů a o veškerých změnách ve vzdělávání nelékařů a v jejich registraci. Možná, že si některé sestry po právě proběhlých krušných zkušenostech myslí, že ČAS měla vybojovat víc, že měla na svých platových požadavcích trvat, že sestry měly také pohrozit jako lékaři výpověďmi. A jsou nyní zklamané. Já si však myslím, že až se všichni otřepou, zjistí, že účast sester na reformách je profit mnohem hodnotnější než problematických pár korun na odměnách. Spoluúčast na řízení ošetřovatelství je pak vedle jiného i zálohou na odpovídající platové ohodnocení všech nelékařů. 16. 2. Jarmila Škubová

vědí neustoupí, pokud část z jimi vyvzdorovaného slíbeného obnosu dostanou sestry. Prezident ČLK Martin Kubek to v pořadu Václava Moravce vyjádřil slovy, že sestry hodily do dohody mezi vládou a odbory vidle. Nakonec je ale vytáhly, ustoupily a poslední velká překážka dohody padla. Výsledek se dnes už dá předpokládat. Nemocniční lékaři dostanou okamžitě dvě miliardy, budou jim přidány do platů podle jejich kvalifikace a délky praxe, změna tarifních tabulek bude provedena neprodleně. ČAS ovšem jednala jedině možně rozumně. Není odborovou organizací a tím hlavním nejsou pro ni platy. Její prioritou je vedle ochrany členů i přímá účast na zdravotnických reformách, a ta jim byla ministrem zdravotnictví slíbena. ČAS zformulovala 13 základních bodů této účasti, určitý strategický postup, který byl akceptován. Přesné znění najdete buď na www.cnna.cz, www.florence.cz nebo v rubrice Zpravodaj ČAS v tomto čísle časopisu.

Jarmila Škubová

Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice

Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!

Původní (vědecké) práce, kazuistiky a odborné články většího rozsahu budou recenzovány dvěma recenzenty z různých pracovišť.

POKYNY pro autory Příspěvky v češtině nebo slovenštině posílejte v elektronické formě (textový editor MS Word) e-mailem na adresu: jarmila.skubova@ambitmedia.cz nebo eva.wicazova@ambitmedia.cz (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5). K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publikován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise. Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude autory informovat.

Články, kazuistiky • Ideální rozsah článku je v rozmezí 80–150 řádků, v případě kazuistiky nebo výzkumné práce 80–200 řádků. • U textu musí být uvedeno celé jméno autora/ autorů, přesný název pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení. • K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné (profesní) údaje a barevnou portrétní fotografii autora/autorů. • V textu nepoužívejte zkratky! Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu. • Užijete-li v textu odkazy na použitou literaturu, uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002), u více než tří autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002). • Struktura většího článku, vědeckých prací nebo kazuistiky: – název práce a jeho anglický překlad; – titul, jméno a příjmení autora, celý název a místo jeho pracoviště; – souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický překlad; – klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický překlad; – text článku, strukturovaný do celků oddělených mezititulky; u kazuistiky popis případu, diskuse, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody,

•

charakteristika výzkumného souboru, výsledky, diskuse k výsledkům, závěr. Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah. Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název knihy. Místo vydání, nakladatelství, rok vydání. Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na dané adrese).

Obrazová dokumentace • Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, schémata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě – fota v grafickém formátu JPG nebo TIF a v rozlišení 300 dpi, grafy ve formátu PDF. U většího rozsahu či počtu obrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani PowerPointu. • Ke každému souboru v grafickém formátu (obsahujícím obrázek, graf, tabulku apod.) je třeba připojit číslo a zkrácený název. Na konec textu článku/kazuistiky pak připojte očíslovaný seznam všech obrazových příloh a přesné popisky. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnického zařízení apod.). FLORENCE 3/2011 1

obsah

časopis s nadpoloviční většinou recenzovaných článků

Foto na titulní straně Václav Kříž Těhotenské sonografické vyšetření na Gynekologicko-porodnické klinice VFN, Praha

Vychází pod patronací České asociace sester www.florence.cz Ročník VII., číslo 3, březen 2011 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz

Editorial.................................................................................................................................................................................................1 Téma Sledování dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče...........................................................................................3 Výzkum Jak potřebná je prevence pracovního násilí?..............................................................................................................................4 Nové knihy........................................................................................................................................................................................5 Ze zahraničního tisku Komplikace těhotenství....................................................................................................................................................................6 Recenzované články Případová studie Akutní myeloidní leukémie u 54leté pacientky..........................................................................................................................7 Zkušenosti z praxe Ošetrovateľská starostlivosť o dieťa s mechanickou podporou ECMO na OAIM............................................................. 11 Ochrana zranitelných dospělých – systém britské péče........................................................................................................ 14 Starostlivosť o spirituálne potreby nevyliečiteľne chorých a zomierajúcich.................................................................... 17 Anglická diabetologická terminologie....................................................................................................................................... 19 Výzkumné sdělení Bezpečnost personálu ve zdravotnickém zařízení.................................................................................................................. 21 Screening rizika pádů v pediatrii................................................................................................................................................. 25 Kongresový list IX. celostátní kongres Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů Týmovost v hojení ran.................................................................................................................................................................... 30 Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče................................................................................................................. 31 Řešení pro suché a exsudující rány............................................................................................................................................. 35 Odborná témata Geriatrie Výživa u lidí s demencí z pohledu ergoterapeuta................................................................................................................... 37 Hledání nejlepší praxe při ošetřování tržných poranění kůže u seniorů............................................................................ 39 Operační krytí Operační krytí – pomůcky na jedno použití versus klasické materiály.............................................................................. 42 Prevence a kontrola infekcí na operačním sále: snižování rizika infekce operační rány (recenzovaný článek)............. 44 Zpravodaj ČAS ČAS před Fórem delegátů piluje program................................................................................................................................ 49 13 základních oblastí spolupráce ČAS na reformě zdravotnictví........................................................................................ 50 Kandidátky na prezidentku ČAS.................................................................................................................................................. 51 Pracovní den – mezinárodní spolupráce ČAS s EDTNA/ERCA.............................................................................................. 52 Zaznamenali jsme Bode definitivně ve struktuře Hartmann-Rico......................................................................................................................... 53 Lekce angličtiny............................................................................................................................................................................... 53 Telekonference o vzdělávání v roce 2011.................................................................................................................................. 54 Volné chvíle Konopná kosmetika – pomocník z přírody nejen pro ekzematiky...................................................................................... 55 Křížovka o ceny................................................................................................................................................................................ 56

Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866 e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz Personální inzerce: fax: +420 222 352 572 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 2. 2011 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Akcent – informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny...............................................................................................1-4

Oranžová: CMYK 0-72-100-0

Oranžová: PM

Sledování dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče

TÉMA

Ve světě je sledování ukazatelů kvality ošetřovatelské péče běžné, v Česku se tento proces rozvíjí. Sledování výskytu dekubitů probíhá ve zdravotnických zařízeních v závislosti na individuálním uvážení ošetřovatelského managementu nebo na procesu akreditace a obvykle není založené na jednotné metodice.

Další vývoj standardizovaných ukazatelů kvality ošetřovatelské péče V roce 2009 bylo Ministerstvem zdravotnictví ČR převzetím projektu Sledování dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče na národní úrovni pověřeno Národní referenční centrum (NRC) jako funkční, otevřená, nezávislá a transparentní organizace, která vyvíjí a spravuje reprezentativní datovou základnu pro tvorbu a vyhodnocování parametrů kvality a efektivity poskytovaných zdravotních služeb. NRC realizuje projekt, jako Šetření dekubitů, na národní úrovni od začátku roku 2010, a tím zajišťuje další vývoj standardizovaných ukazatelů kvality ošetřovatelské péče s využitím již vypracované metodiky prevalenčního sběru dat.

Důvody preventivní i ekonomické

ně na výstupy projektu reagovat a implementovat včasná preventivní opatření hlavně na pracovištích s vysokým počtem rizikových pacientů, rychlost podávání informací, řešení případných problémů a proklientský přístup. Dalším cílem projektu je testování ukazatelů výskytu dekubitů a vytvořené metodiky v praxi (sběr dat o riziku, výskytu, původu a závažnosti dekubitů, informací o pacientech s rizikem vzniku dekubitu a informací o pacientech s dekubitem). Projekt bude dále rozšířen o analýzu faktorů ovlivňujících vznik dekubitů a o vytváření postupů pro minimalizaci jejich výskytu.

Motivačním faktorem pro realizaci projektu je potřeba řešení významného problému ošetřovatelské péče. Důvody sledování jsou především preventivní (ochrana pacienta před dalšími komplikacemi v průběhu hospitalizace), ale i ekonomické (nákup efektivních zdravotnických prostředků, minimalizace nákladů na zbytečně vznikající dekubity). Mezi přínosy projektu patří hlavně zvýšení bezpečí, spokojenosti a kvality života pacientů, identifikace a vyhodnocení rizikových faktorů a aplikace preventivních opatření a podpora dalšího rozvoje kvalitní ošetřovatelské péče.

Výhody zvoleného softwaru

První výsledky po roce a další plány

Šetření dekubitů se provádí pomocí aplikačního softwaru (ASW), který zajišťuje standardizovaný sběr dat podle metodiky doporučené MZ ČR a umožňuje celorepublikové srovnání ukazatelů podle vypočítaných referenčních hodnot. Metodika prevalenčního vyhodnocení rizika a výskytu dekubitů byla vypracována za účelem sjednocení sběru dat a jejich vyhodnocení. Metodika umožňuje publikovat ve spojení s použitým ASW výskyt rizi-

Tyto přínosy potvrzují i nemocnice zapojené do projektu, které byly po roční spolupráci osloveny k dotazníkovému šetření o evaluaci projektu. Nemocnice pozitivně hodnotily školení projektu, webové stránky, aplikační software (jeho „uživatelskou přívětivost“), výstupy (porovnání ošetřovatelské péče mezi jednotlivými pracovišti, mezi organizacemi), možnost rychle a efektiv-

Ing. Pavel Kožený, Ph.D. ředitel NRC V roce 1997 dokončil vysokoškolské studium ekonomického směru. Během této doby založil a vedl Studentskou Radu akademického senátu univerzity a zastupoval studenty v Kolegiu rektora. Po ukončení studia nastoupil do České národní zdravotní pojišťovny jako analytik, kde prošel řadou pracovních pozic. Zejména zodpovídal za implementaci a kontrolu nových způsobů financování akutní lůžkové péče, včetně DRG. v roce 2004 byl jmenován do funkce ředitele Národního referenčního centra, kde zodpovídá za kultivaci systému DRG v České republice. Dále se aktivně podílí na architektuře datových zdrojů, jejich zpracování a epidemiologických a ekonomických analýzách.

Graf 2. Podíl počtu pacientů s dekubitem z počtu pacientů v riziku – všechny obory za poslední rok do 29. 12. 2010

velmi vysoké

22,09 %

vysoké stupeň rizika

První pokusy o zavedení národní metodiky se objevily v roce 2000, kdy proběhlo porovnání mezi čtyřmi fakultními nemocnicemi. Druhé porovnání probíhalo v letech 2003 až 2005 v rámci projektu Interní grantové agentury (IGA) Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR), do kterého se zapojilo šest fakultních nemocnic. V roce 2008 byl zahájen projekt MZ ČR v rámci projektů kvality a bezpečí pacientů. Mezi hlavní výstupy tohoto projektu patří vypracování jednotné metodiky (sběr dat o riziku, výskytu, původu a závažnosti dekubitů; výpočet a standardizace ukazatelů kvality péče založené na informacích o struktuře zdravotnického zařízení, o pacientech s rizikem vzniku dekubitu a o pacientech s dekubitem). Jedním ze zásadních výstupů je také zařazení ukazatelů do Národní sady ukazatelů zdravotních služeb. Metodika sběru byla vydána ve Věstníku MZ ČR č. 6/2009 jako metodické doporučení, nemocnice se mohou přidat dle zájmu, je to dobrovolný proces. Pracovní skupina pro kvalitu ve zdravotnictví doporučila tento projekt k pokračování.

17,32 %

střední

10,83 % 6,38 %

nízké

5,88 %

žádné 0%

10 %

15 %

20 %

25 %

% pacientů s dekubitem FLORENCE 3/2011 3

téma

ka a výskyt dekubitů v rámci jednotlivých zdravotnických zařízení a srovnávat výsledky šetření s referenčními hodnotami pro různé typy oddělení. Použitý ASW byl vyvinut v rámci této metodiky jako nástroj jednotného sběru a zpracování dat a umožňuje rovněž standardizaci výpočtu predikce vzniku dekubitu. Tím obohacuje škálu ukazatelů o ukazatele standardizované na přítomnost i míru rizika vzniku dekubitu.

Nabídka v rámci projektu NRC v rámci tohoto projektu nabízí: • Šetření dekubitů podle otestované jednotné metodiky schválené MZ ČR, • celorepublikové srovnání ukazatelů podle vypočítaných referenčních hodnot, • nastavení a přístup do webového rozhraní, • vyhodnocení sběru výskytu dekubitů a vedení databáze (primární a odvozené ukazatele za jednotlivá oddělení, skupiny oddělení a zdravotnické zařízení; referenční hodnoty za celou databázi; výpočty stejných ukazatelů v agregaci více šetření v průběhu jednoho roku; vytvoření systému sledování a porovnávání údajů o výskytu dekubitů mezi zdravotnickými zařízeními), • odborné školení zaměřené na metodiku vyhodnocování rizika vzniku dekubitů a sběru dat, kde je důraz kladen na správné pochopení a používání modifikované škály predikce rizika dle Nortonové a na

výzkum

správné vyhodnocení stupně postižení tkání u zjištěného dekubitu dle Hibbsové; výklad ukazatelů a jejich použití; používání aplikace pro sběr dat a pro práci s aplikací/ webovým prostředím. Sledované ukazatele: • Podíl počtu pacientů s dekubitem zjištěným v nemocnici (na pracovišti) z počtu pacientů v riziku • Podíl počtu pacientů s dekubitem nově vzniklým v nemocnici (na pracovišti) z počtu pacientů v riziku • Podíl počtu dekubitů zjištěných v nemocnici (na pracovišti) z počtu pacientů v riziku • Podíl počtu nově vzniklých dekubitů v nemocnici (na pracovišti) z počtu pacientů v riziku • Podíl počtu dekubitů nově vzniklých v nemocnici z predikovaného počtu nově vzniklých dekubitů (standardizovaný ukazatel) • Celá řada podpůrných ukazatelů vztažených k typu pracovišť a popisujících kvalitu sběru dat a schopnost vyhodnocovat riziko vzniku dekubitů • Odborný panel pro konečné vyhodnocení klinicky specifických ukazatelů v oblasti ošetřovatelské péče. NRC bylo pověřeno MZ ČR správou a dalším vývojem výstupů projektů zaměřených na řešení problémů kvality zdravotní péče. V rámci projektu Národní sada ukazatelů zdravotních služeb zorganizovalo odborný panel pro konečné vyhodnocení kli-

nicky specifických ukazatelů v oblasti ošetřovatelské péče. Panelu se účastnili experti daného klinického oboru a experti reprezentující stanovisko zdravotnického systému a plátců. Doporučené ukazatele pro ošetřovatelskou péči PQ0077xNS – Standardizovaný počet pacientů s dekubitem vzniklým v organizaci zjištěný prevalenční metodou PQ0287xNS – Standardizovaný počet dekubitů vzniklých v organizaci zjištěný prevalenční metodou Národní referenční centrum navázalo na problematiku šetření dekubitů na národní úrovni. Plní tak svoji roli centrální referenční organizace zajišťující metodické a praktické služby, jejichž cílem je zvyšování kvality a efektivity péče, bezpečí pacientů a eliminace zbytečných nákladů. Má k dispozici celou řadu nástrojů (jednotná metodika, aplikační software atd.), které se osvědčily při šetření dekubitů ve všech typech nemocnic. Tyto nástroje lze využít i při sběru dat o dalších nežádoucích událostech. Více o tomto projektu se dozvíte na http://www.dekubity. nrc.cz/dekubity/. (pavel.kozeny@nrc.cz) www.nrc.cz

Jak potřebná je prevence pracovního násilí? Na otázku v titulku odpoví malé srovnání výsledků výzkumů výskytu pracovního násilí z roku 2004 a 2010, které vám nabízíme v tomto článku.

4 FLORENCE 3/2011

První výzkum na téma prevence pracovního násilí v naší republice proběhl v roce 2004 v rámci projektu Phare, jehož nositelem byl tehdejší Institut zdravotní politiky a ekonomiky. Spoluřešiteli byli Výzkumný ústav bezpečnosti práce a Odborový svaz zdravotnictví sociální péče ČR. Výzkum probíhal na celém území České republiky, bylo rozesláno 2 500 dotazníků s návratností 51 % (1 286 ks).

Respondenty byly převážně ženy 83 % (1 061 osob), ve věku 4 5–54 let.

Rozsah projektu v r. 2010 V roce 2010 nebyla do výzkumu zahrnuta Praha, vzhledem k financování z Evropských sociálních fondů, operační výzvy Lidské zdroje a zaměstnanost, která to neumožňovala Nositelem projektu a zadavatelem výzkumu z ro-

ku 2010 je Českomoravská konfederace odborových svazů společně s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR a spoluřešitelem je Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů společně s Unií zaměstnavatelských svazů ČR. V roce 2010 bylo rozesláno 1 500 dotazníků s návratností 74 %. I zde byly nejčastěji respondenty ženy (78 %) ve věku 45–54 let, 30 %

se středoškolským vzděláním. Oba výzkumy probíhaly anonymně a bylo k nim využito dotazníku WHO, který můžete nalézt na internetových stránkách této organizace www.WHO.int. Tento dotazník však byl upraven a přizpůsoben potřebám českého prostředí. Osloveni byli pracovníci jak soukromých, tak státních institucí z oblasti zdravotní i sociální péče.

výzkum

Násilí na pracovištích přibývá a málokdy se jím někdo zabývá Výsledky obou šetření ukázaly, že míra rizika pracovního násilí v zařízeních sociální péče a zdravotnictví pozvolna stoupá. Alarmující však je, že z dalších výsledků obou šetření vyplývá, že v cca 90 % se těmito případy na pracovištích nikdo nezabývá, a tak pro většinu pachatelů nemá jejich jednání žádné důsledky, což je pro oběti značně frustrující. Časté jsou také případy, kdy se oběť obrátí na své nadřízené a ti jí nedají žádnou podporu; naopak se oběť stává nepohodlnou pro své okolí a je vystavena ještě většímu stresu. Z výsledků šetření dále vyplývá, že na mnoha pracovištích stále neexistují opatření či schválené postupy pro řešení výskytu pracovního násilí. Pouze v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci existují na pracovištích vnitřní pravidla i vnější předpisy pro hlášení a řešení výskytu pracovního násilí. Tato oblast však nezahrnuje všechny jeho typy. Její zajištění úzce souvisí především s právními normami, které jasně definují povinnosti zaměstnavatelů v oblasti BOZP. V roce 2004 bylo nejvíce obětí napadeno klientem zařízení (63 %), v roce 2010 to bylo 60 %. 13 % obětí napadl v roce 2004 i v r. 2010 vedoucí pracovník, 13 % obětí napadl jiný zaměstnanec a 9 % osoba doprovázející klienta, v roce 2010 13 %. Z výsledků šetření tedy vyplývá, že problém nelze bagatelizovat. Je rozhodně potřeba se prevencí pracovního násilí zabývat. Stoupající tendenci má fyzické i psychické násilí, přestože tato tendence není výrazná. Není nutné čekat, až se tak stane.

Nabídka vzdělávání zdarma Proto považujeme za velmi důležitou možnost vzdělávání zdarma z projektu ESF v problematice prevence pracovního násilí, která je určena pro řadové pracovníky i vedoucí zaměstnance zdravotnictví i sociální péče. Kurs je rozložen do čtyř modulů a je možné upravit ho dle požadavků jednotlivce i celých zařízení. Zabýváme se těmito tématy: 1. Obecná problematika násilí na pracovišti a právní souvislosti (identifikace situací, které jsou násilím na pracovišti nebo kdy je již nezbytné přivolání vnější pomoci, zajištění právního řešení atd.). 2. Psychologické aspekty násilí na pracovišti a krizová komunikace (identifikace rizikových situací a osob, tvorba návrhů vhodných preventivních opatření, nácvik adekvátní reakce při výskytu násilí, rozpoznání nežádoucích prvků v chování zdravotnických pracovníků, které zvyšují případnou agresivitu, a jejich prevence, řešení situace při chronickém výskytu násilí, zásah v krizových situa cích včetně práce s obětí i s celým

LUBOMÍR VONDRÁČEK, VLASTA WIRTHOVÁ, JINDRA PAVLICOVÁ ZÁKLADY PRAKTICKÉ TERMINOLOGIE PRO SESTRY Příručka pro výuku a praxi GRADA PUBLISHING, a. s. Počet str. 136, 199 Kč ISBN 978-80-247-3697-6

pracovním týmem, tvorba analýzy konkrétních mimořádných událostí). 3. Základy sebeobrany (identifikace rizikových situací a osob, navržení vhodných preventivních opatření, nácvik adekvátní reakce, bezprostřední zásah v krizových situacích). 4. Management prevence násilí na pracovišti (tvorba analýz a řízení rizik, využití sociálního dialogu, BOZP, řízení rizik a řízení kvality v prevenci násilí na pracovištích, provádění šetření v této oblasti na základě standardizovaného dotazníku a benchmarkingu, koordinace řešení mimořádných událostí v oblasti násilí na pracovištích, jejich analýza a nápravná opatření, práce s managementem rizik).

Mgr. et Mgr. Eva Prošková odborný poradce pro vzdělávání

Mgr. Kateřina Hofmannová lektorka

Další informace o projektu a možnostech přihlášení se do kursů naleznete na adrese www.uzs.cz pod záložkou Projekty; Posilování sociálního dia logu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích zejména ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb.

Jednotná terminologie je základním předpokladem komunikace a bezproblémového kontaktu všech pracovníků poskytujících péči. Není v pořádku, pokud vzájemná komunikace naráží na skutečnost, kdy je obsah jednoho pojmu vysvětlován na několika pracovištích odlišně a tento odlišný pohled vyvolává nejasnosti. Vzniklé rozpory pak komplikují nejen vztahy mezi poskytovateli péče, ale také

Mgr. et Mgr. Eva Prošková, Mgr. Kateřina Hofmannová Ilustrační foto z archivu redakce

mezi sestrami a konzumenty péče – pacienty a klienty. Další pro sestry a ostatní nelékařské profese důležitý aspekt se týká záznamů do ošetřovatelské dokumentace a v praktické rovině edukace nemocného a jeho doprovodu. Terminologická příručka pro výuku a praxi přináší sjednocení hlavních pojmů používaných v péči o nemocného v šíři, kterou sestry v praxi ocení. red

nové knihy

FLORENCE 3/2011 5

ze zahraničního tisku

Komplikace těhotenství PŘINÁŠÍME VÝBĚR z ČASOPISU NURSING TIMES, 2010, 106, č. 32, 41, 43

Nursing Times, 2010, 106, č. 32

Nursing Times, 2010, 106, č. 41

Nursing Times, 2010, 106, č. 43

KNIGHT BA, WYATT K. Barriers encountered when recruiting obese pregnant women to a dietary intervention (Překážky, s nimiž se potýkal nábor obézních těhotných žen k dietním intervencím): 20–22. Výskyt obezity v těhotenství stoupá, a protože obezita s sebou nese významná rizika jak pro ženu, tak pro dítě, byly vyvinuty specifické doporučené postupy pro identifikaci a management klinických rizik souvisejících s obezitou, ale existuje málo důkazů o optimálních dietních intervencích pro takto ohrožené matky. Článek popisuje výsledky náboru žen do navrhovaného projektu dietních intervencí, jehož cílem je snížení incidence nadměrného přírůstku hmotnosti během těhotenství a jenž je zaměřen na matky, které mají na začátku těhotenství zvýšený index tělesné hmotnosti (BMI). Byly identifikovány ženy na začátku těhotenství (8–10 týdnů) s BMI ≥ 30 a těm byla nabídnuta možnost zapojit se do projektu, který se zaměřil na poskytování specifických dietních rad a další motivační podporu při pravidelných návštěvách poradny pro těhotné. V průběhu 4 měsíců bylo pro studii získáno 25 z celkového možného počtu 172 žen, což je 14,5 %. Pro strategii náboru byly nejdůležitějším prvkem porodní asistentky, ale velká část z nich uváděla osobní a profesní důvody své neochoty bavit se s těhotnými ženami o problému obezity v těhotenství přímo. Byl učiněn závěr, že nábor pro tuto studii a jakoukoliv budoucí studii intervencí při obezitě je problematický vhledem k pociťované citlivosti tématu obezity v těhotenství a následnému diskomfortu, který pociťují porodní asistentky, když mají toto téma otevřít.

Nursing Times, 2010, 106, č. 41

6 FLORENCE 3/2011

ANDERSON A. How to support women to manage their weight before, during and after pregnancy (Jak pomáhat ženám, aby si udržovaly přiměřenou tělesnou hmotnost před otěhotněním, během těhotenství a po porodu): 19. Tento článek seznamuje čtenáře s doporučeními britského Národního institutu pro klinickou kvalitu (NICE), zaměřenými na intervence k dosažení přiměřené tělesné hmotnosti u žen v reprodukčním věku. Řešení otázek tělesné hmotnosti je úkolem zdravotních sester a dalších pracovníků v pri-

mární péči a rovněž porodních asistentek. Ti všichni musí vést ženy k tomu, aby dbaly na správný výběr potravin a nápojů a aby zvyšovaly svou tělesnou aktivitu. V poslední době se zvyšuje počet obézních obyvatel. Nedávné údaje naznačují, že asi polovina žen na začátku těhotenství má nadváhu (BMI ≥ 25) a 16 % z nich je obézních (BMI ≥ 30). NICE doporučuje, aby zdravotníci poučili ženy, které zamýšlejí otěhotnět a mají BMI ≥ 30, o zdravotním přínosu snížení hmotnosti a rizicích obezity. Před těhotenstvím je také vhodné nabádat ženy, aby denně užívaly doplňky stravy s obsahem kyseliny listové. Během těhotenství je hlavním cílem vyvrátit mýtus, že těhotné ženy musí jíst za dva. Ženám je třeba vysvětlit, že sice potřebují více kalorií, ale pouze během posledního trimestru a i tehdy jim stačí asi 200 kcal denně navíc, které mohou být obsaženy ve dvou kusech ovoce a jednom krajíčku celozrnného chleba. Je také důležité sdělit ženám, že během těhotenství není vhodná redukce hmotnosti. Ženám by měly být poskytovány individualizované rady týkající se zdravé výživy a zvyšování tělesné aktivity, ale ne snižování hmotnosti. Pokud jde o zvyšování tělesné aktivity, ženy by neměly začínat s více než 15 minutami nepřetržité aktivity třikrát týdně a délku cvičení by měly prodlužovat až na 30 minut denně. Po porodu by ženy měly dostávat jasné, individualizované a ucelené rady, jak mají snižovat tělesnou hmotnost. Ženám s BMI ≥ 30 by měl být nabídnut strukturovaný program redukce hmotnosti nebo doporučení k dietologovi či jinému odborníkovi, aby získaly informace, motivaci a podporu pro redukci hmotnosti před dalším otěhotněním.

Nursing Times, 2010, 106, č. 43 MULHAIR L, FIELDING R. How to effectively manage hypertensive disorders in women who are pregnant (Jak zvládnout hypertenzi u těhotných žen): 19. NICE nedávno vydal doporučené postupy pro porodní asistentky, všeobecné praktické lékaře a porodníky, jak nejlépe pečovat o ženy, které v těhotenství trpí hypertenzí nebo jsou jejím vznikem ohroženy. Hypertenze je nejčastější komplikací těhotenství a vyskytuje se zhruba u 10 % těhotných. Preek-

lampsie je jednou z hlavních příčin mateřské a fetální morbidity a mortality. Je spojena také s růstovou retardací plodu, nízkou porodní vahou plodu, předčasnými porody a syndromem respirační tísně. Mezi symptomy preeklampsie patří silná bolest hlavy, nevolnost, zvracení, náhlé otoky obličeje, rukou nebo nohou. Dokument definuje chronickou hypertenzi, gestační hypertenzi, mírnou, střední a těžkou hypertenzi a také mírnou, střední a těžkou formu preeklampsie. v rámci těchto definic přináší také příslušné hodnoty TK a možnosti terapie hypertenze v zařízeních primární a akutní péče. Faktory, které zvyšují riziko vzniku hypertenze v těhotenství: první těhotenství, věk nad 40 let, BMI ≥ 35 při první návštěvě poradny, interval mezi těhotenstvími delší než 10 let, preeklampsie v rodinné anamnéze a vícečetné těhotenství. Hlavní doporučení: poraďte ženám, které trpěly preeklampsií, aby si před dalším těhotenstvím udržovaly přiměřenou tělesnou hmotnost. Informujte ženy s hypertenzí, které plánují otěhotnění, že ACE inhibitory a blokátory angiotenzinu II na úrovni receptorů (používané ke snižování TK u netěhotných žen) mohou zvyšovat riziko vrozených vad, pokud je žena užívá v těhotenství. Poraďte ženám se středním nebo vysokým rizikem vzniku preeklampsie, aby od 12. týdne těhotenství až do porodu užívaly každý den 75 mg aspirinu, čímž by se mělo snížit riziko rozvoje gestační hypertenze. Nabídněte ženám s hypertenzí nebo preeklampsií balíček péče, který zahrnuje hospitalizaci, antihypertenzní léčbu, měření TK, krevní testy a vyšetření proteinurie. Ženy s nekomplikovanou chronickou hypertenzí by se měly snažit o to, aby si udržely TK pod hodnotou 150/100 mm Hg, jejich diastolický tlak by neměl klesnout pod 80 mm Hg. Antihypertenzní léčba bude záviset na předchozí léčbě, charakteru jejích vedlejších účinků a teratogenicitě. Tento dokument nedoporučuje k prevenci vzniku gestační hypertenze užívání potravinových doplňků – např. česnek, rybí tuk, magnézium nebo antioxidanty, jako jsou vitaminy C a E. Mgr. Libuše Dobrovodská (dobrovodska.l@centrum.cz)

recenzovaný článek

ZKUŠENOSTI z PRAXE

Starostlivosť o spirituálne potreby nevyliečiteľne chorých a zomierajúcich Súhrn: Chorému s chronickou, nevyliečiteľnou a súčasne pokročilou a aktívne progredujúcou chorobou s časovo obmedzeným prežívaním poskytujeme paliatívnu starostlivosť, ktorej súčasťou je aj starostlivosť ošetrovateľská. Paliatívna starostlivosť poskytuje aktívnu celkovú starostlivosť o pacienta s cieľom liečby bolesti a iných symptómov spolu s psychologickou, sociálnou a spirituálnou podporou chorého, ale aj blízkym a rodine chorého. v príspevku chceme vyzdvihnúť význam starostlivosti o duchovné potreby nevyliečiteľne chorého a zomierajúceho pacienta. Pripojená kazuistika vyzdvihuje dôležitosť uspokojovania spirituálnych potrieb u 68ročnej pacientky, ktorá bola hospitalizovaná v hospici. Pacientka, hoci bola rímsko-katolíckeho vierovyznania, počas svojho života svoju vieru nepraktizovala. Počas hospitalizácie v hospici pacientka postupne znovuobjavovala svoju stratenú vieru v boha, a zomierala tak duchovne pripravená na smrť. Kľúčové slová: paliatívna starostlivosť – duchovné potreby – multidisciplinárny tím. (Care of spiritual needs of incurably ill and dying patients) Summary: The palliative care is treatment provided to the untreated patients and patients during the last phase of life. The palliative nursing care is a part of the palliative care. The palliative care provides the complex and active care in patient with untreated pain and other symptoms and their families with psychological, social and spiritual care together. The enclosed case study is aimed to emphasize the necessary of spiritual care in a 68years old woman-patient in hospice. The patient was a catholic, but she stopped practice her catholic faith during her life. The patient found out her lose faith in God again during hospitalization in hospice and so she was getting ready spiritually to die. Key words: palliative nursing care – spiritual needs – multidisciplinary team.

Úvod Paliatívna ošetrovateľská starostlivosť je podľa Koncepcie zdravotnej starostlivosti v odbore paliatívna medicína vrátane hospicovej starostlivosti (2006) „komplexná ošetrovateľská starostlivosť poskytovaná sestrami s odbornou spôsobilosťou a je zameraná na manažment a uspokojovanie potrieb pacienta s nevyliečiteľným ochorením a zomierajúceho pacienta“. Jej súčasťou je hospicová ošetrovateľská starostlivosť poskytovaná v samostatných zdravotníckych zariadeniach – v hospicoch. v paliatívnej a hospicovej ošetrovateľskej starostlivosti sestra uspokojuje a) biologické potreby (vyprázdňovanie, výživa, dýchanie, spánok a odpočinok, aktivita/pohyb, bezpečie, ochrana pred bolesťou), b) psychické potreby (istota, emocionálny kontakt, rešpekt, sebaúcta, láska), c) sociálne potreby (združovanie, sociálny kontakt, komunikácia, priateľstvo) a d) duchovné potreby (zmysel života, utrpenia, smrti, náboženská sloboda, náboženské tradície, vzťah k bohu, praktizovanie náboženských obradov, prijímanie sviatosti). (Tomagová, Bóriková, 2008)

Duchovná podpora Choroba mení alebo modifikuje uspokojovanie potrieb človeka. Samozrejme, tak je to i u nevyliečiteľne chorých a zomierajúcich pacientov, u kto-

rých môže nastať zmena v hodnotách, čo sa premietne do uspokojovania duchovných potrieb. Nevyliečiteľná choroba a približovanie sa k smrti môžu duchovné potreby meniť či modifikovať. Uspokojovanie duchovných potrieb pacientov je prirodzené a súčasne tak významné ako uspokojovanie ostatných potrieb. Dôležitým predpokladom starostlivosti o duchovné potreby nevyliečiteľne chorých a zomierajúcich, resp. duchovnej starostlivosti, je multidisciplinárny prístup, ktorý je založený na spolupráci jednotlivých odborníkov z tímu (lekárov, sestier, psychológov, duchovných

ai.). Duchovná starostlivosť nemá byť poskytovaná izolovane od iných ošetrovateľských činností, ale má byť ich súčasťou. Duchovnú starostlivosť by sme nemali chápať iba ako starostlivosť o veriacich, ktorým zabezpečíme účasť na náboženských obradoch a pod. Spiritualita je dnes vnímaná aj mimo religiózneho chápania (Nemčeková, 2008), starostlivosť o duchovné potreby teda realizujeme tiež u chorých, ktorí sú bez vyznania. Uspokojovanie duchovných potrieb slúži na redukciu existencionálnej úzkosti a je dôležitým zdrojom vyrovnávania sa s neistotami (chorobou) v živote.

PhDr. Zuzana Kvasnicová, Ph.D. Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita A. Dubčeka, Trenčín, SR 1995: ukonč. SZŠ, Trenčín – zdr. sestra; 2000: ukonč. Jesseniova LF UK v Martine – ošetr. (Mgr.); 2000–2001: Šp. nem. sv. Svorada, Nitra – Zobor, sestra na odd. klin. onk.; 2001–2002: Hemat.-onk. klin FN Brno, sestra; 2002–2006: SZŠ, Trenčín, učit. odb. predm.; 2007: ukonč. Slov. zdr. univ., Bratislava – ošetr. (PhDr.); od 2006: FZ TU A. Dubčeka, Trenčín, odb. asist.; 2008: Palliative Nursing Care, seminár, Salzburg (Rakúsko); 2010: ukonč. VŠ zdr. a soc. práce sv. Alžbety, Bratislava – ver. zdrav. (Ph.D.)

Bc. Anna Burganová Hospic Milosrdných sestier, Trenčín, SR 1999: ukonč. SZŠ, Ružomberok – zdr. sestra; 2000–2005: SKCH – Charit. dom Vrícko, sestra; od 2005: Hospic Mil. sestier, Trenčín, sestra; 2010: ukonč. FZ TU A. Dubčeka, Trenčín – ošetr., I. stupeň (Bc.)

PhDr. Darina Šimovcová Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita A. Dubčeka, Trenčín, SR 1969: ukonč. SZŠ, Trenčín; 1969–1971: NsP Trenčín, int. odd., zdr. sestra; 1975: ukonč. PedF UK v Trnave – učit. 1.–5. roč. ZŠ; 1975–1977: ZŠ Melčice, učit.; 1977–2005: SZŠ, Trenčín, učit. odb. predm.; 1991: ukonč. FF UK, Bratislava – učit. ped. – ošetr. (Mgr.); od 2005: FZ TU A. Dubčeka, Trenčín, odb. asist.; 2007: ukonč. Slov. zdr. univ., Bratislava – ošetr. (PhDr.)

FLORENCE 3/2011 17

recenzovaný článek

Duchovné potreby delíme na: a) potreby súvisiace s vedomím seba (potreba cieľov a zmyslu života, nádeje, potreba odpustiť si, potreba pripraviť sa prijať smrť, zmieriť sa so smrteľnosťou a pod.), b) potreby súvisiace s inými (potreba odpustiť iným, potreba byť vážený a rešpektovaný ai.), c) potreby súvisiace s absolútnom (potreba istoty, že existuje boh či vyššia moc, potreba viery, že boh je milujúci a prítomný, potreba uctievania a zbožnosti), ktoré patria k náboženským potrebám (Nemčeková, 2008). U pacientov v paliatívnej a hospicovej starostlivosti spiritualita nadobúda veľký význam, pretože pacienti/ klienti si tu oveľa intenzívnejšie uvedomujú svoju smrteľnosť.

Kazuistika Do hospicu bola prijatá 68ročná žena s agresívne rastúcim bazocelulárnym karcinómom pravej dolnej mihalnice s výraznou lokálnou progresiou a devastáciou tkanív a rozsevom do frontálnych kostí, ľavého oka (rozoznáva len svetlo a tmu), do sterna a oboch bedrových kĺbov s pseudoartrózou po opakovaných operáciách, po chemoterapii a rádioterapii a enukleácii pravého oka. Pacientka bola neschopná samostatnej chôdze. Bola orientovaná osobou, časom i miestom. Trpela bolesťami v oblasti tváre a ľavého bedrového kĺbu. Pacientka bola vdova, mala syna a dcéru. Dcéra žije v Čechách. Pred hospitalizáciou pacientka bývala u syna s rodinou, ktorý sa jej snažil zabezpečiť potrebnú starostlivosť. Tiež mu zverila všetky osobné a finančné záležitosti a uviedla ho ako prvú kontaktnú osobu v súvislosti s informovaním o jej zdravotnom stave.

18 FLORENCE 3/2011

Starostlivosť o spirituálne potreby pacientky Aby mohla byť pacientke poskytovaná starostlivosť v oblasti duchovných potrieb, bolo dôležité zistiť jej spirituálnu anamnézu. Pacientka bola rímskokatolíckeho vierovyznania, ale nerozširovala si svoje vedomosti v oblasti viery, a preto necítila vo svojej viere oporu, čo malo za následok, že ju prestala praktizovať. v živote si však veľmi vážila pravdovravnosť, úprimnosť a čestnosť. Medzi najvyššie hodnoty v jej živote patrili zdravie a rodina. Pacientku v hospici navštevovali dobrovoľníci, ktorí k nej prichádzali podľa jej želania v pravidelnom ča-

se. Rozprávala sa s nimi o najnovších informáciách zo sveta a oni jej čítali, vypila si s nimi kávu. Dobrovoľníci v hospici vytvorili spoločenstvo a pravidelne sa stretávali za účelom spoločnej modlitby. To podnietilo aj záujem pacientky znovu sa vrátiť k praktizovaniu svojej viery, pričom si chcela zlepšiť svoje religiózne vedomosti. Bola jej ponúknutá aj duchovná služba kňaza, ktorú sa rozhodla prijať. Kňaz jej vyslúžil sviatosť zmierania. Počas hospitalizácie sa potom už pravidelne zúčastňovala bohoslužieb a prijímaní sviatostí, čo jej prinášalo radosť a pokoj. Dôležité miesto v uspokojovaní jej spirituálnych potrieb malo zabezpečenie dostatočného časového priestoru a vytvorenie súkromia pre osobitnú modlitbu i modlitbu v užšom spoločenstve podporných osôb. Koordinovaná služba dobrovoľníkov, ktorá jej bola poskytnutá, mala pozitívny vplyv na psychiku pacientky a súčasne na lepšie zvládanie bolesti. Osobitný individuálny prístup si pacientka vyžadovala v získavaní informácii z duchovnej literatúry, o ktoré mala veľký záujem, keďže bola nevidiaca. Dobrovoľníci jej z literatúry čítali a taktiež mala možnosť počúvať audionahrávky s duchovným obsahom z Únie nevi diacich a slabozrakých Slovenska. Z hľadiska komplexného prístupu k pacientke sa uspokojovanie duchovných potrieb prelínalo s uspokojením psychických a sociálnych potrieb (komunikácia, kontakt s ľuďmi, priateľstvo a pod.). Pacientka sa zúčastňovala kultúrnych podujatí organizovaných v hospici (sviatok sv. Mikuláša, fašiangy ai.). Vytvorila si nové priateľské vzťahy s inými. Vzhľadom na dlhodobú hospitalizáciu (december 2005 – máj 2007) spoznala všetkých členov multidisciplinárneho tímu v hospici. Dokonca ich dokázala rozpoznávať prostredníctvom sluchu. Individuálnym multidisciplinárnym prístupom pacientka nadobudla väčší pocit istoty a bezpečia. Zdravotnícky tím so svojím empatickým, pravdivým a otvoreným prístupom bol významnou podporou pacientke i jej príbuzným v náročných a ťažkých (terminálnych) chvíľach počas hospitalizácie. V 518. deň hospitalizácie v hospici došlo po niekoľkých apnoických pauzách k trvalému výpadku dýchania so zástavou srdcovej činnosti a bol konštatovaný exitus letalis.

Záver Cieľom duchovnej starostlivosti nie je to, že pacientovi dáme odpovede

na jeho posledné otázky, ani to, že sa pacient obráti na vieru. Cieľom je dať mu príležitosť hovoriť o tom, čo pre neho život znamenal, čo urobil správne a čo mohol urobiť inak. Duchovná starostlivosť o pacientov s pokročilým ochorením môže byť plánovaná, tak ako ostatné ošetrovateľské činnosti (O´Connor, Aranda, 2005). Starostlivosť o duchovné potreby v prípade 68ročnej pacientky bola prirodzenou súčasťou komplexnej ošetrovateľskej starostlivosti. Hlavným predpokladom spirituálnej starostlivosti sú kvalitné vzťahy medzi pacientom a zdravotníckym tímom. Veľmi dôležitým kritériom kvality poskytovanej duchovnej starostlivosti sú tiež partnerské vzťahy medzi členmi tímu. Určite je jednoduchšie venovať sa duchovným potrebách v zdravotníckych zariadeniach, kde sú členmi tímu odborníci v duchovnej oblasti (kňazi, rehoľníci). Na zaistenie holistickej paliatívnej ošetrovateľskej starostlivosti je nevyhnutná otvorenosť jednotlivcov a zanietenie celého zdravotníckeho tímu. Dôležitým predpokladom poskytovania duchovnej starostlivosti je atmosféra partnerstva, vzájomnej podpory a dôvery, tak ako to bolo v prípade 68ročnej pacientky.

Literatúra: 1. Koncepcia zdravotnej starostlivosti v odbore paliatívna medicína vrátane hospicovej starostlivosti. Č. 17463/OZS zo dňa: 19. 6. 2006. 2. O´Connor M, Aranda S. Paliativní péče pro sestry všech oborů. Praha: Grada, 2005, 324 s. ISBN 80-247-1295-4. 3. Tomagová M, Bóriková I a kolektív. Potreby v ošetrovateľstve. Martin: Osveta, 2008, 198 s. ISBN 978-80-8063-270-0. 4. Nemčeková M. Duchovné potreby. In: Tomagová M, Bóriková I a kolektív. Potreby v ošetrovateľstve. Martin: Osveta, 2008, s. 169–179. ISBN 978-80-8063270-0.

(kvasnicova@tnuni.sk, annaburganova@gmail.com, simovcova@tnuni.sk)

Recenzovali: PhDr. Zuzana Schmidtová, odborná asistentka, katedra ošetrovateľstva, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva UKF, Nitra Mgr. Petr Snopek, DiS, odborný asistent, Institut zdravotnických studií, Ústav ošetřovatelství Univerzity Tomáše Bati, Zlín

recenzovaný článek

výzkumné sdělení

bezpečnost personálu ve zdravotnickém zařízení Souhrn: Zajistit bezpečí personálu ve zdravotnických zařízeních je jedním z významných úkolů nejen samotných pracovníků, ale i řídicích složek. Naléhavost tohoto tématu vedla k založení pracovní skupiny Aesculap Akademie, která byla zřízena za podpory České asociace sester. Jejím úkolem je především mapovat situaci v našem zdravotnictví, definovat potřeby dnešní praxe a také přispět ke standardizaci pracovních postupů a podmínek, včetně jejich rozšiřování do povědomí zdravotnických pracovníků. Výzkum na toto téma byl proveden formou ankety mezi zdravotnickým personálem v českých nemocnicích. Klíčová slova: bezpečnost personálu – pracovní postupy – standardy – stres – infúzní linka – infekce – bodná poranění – mimořádná událost pracovní úraz – nemoci z povolání. Mgr. Veronika Zachová

(Safety of the health care staff) Summary: Ensuring staff safety in the health care settings is an important responsibility not only of the workers themselves but also of the management. The exigency of this topic has lead to foundation of the working group Aesculap Akademie, which was established with support of the Czech Association of Nurses. Its tasks include especially mapping of the situation in our health care system, defining of the needs of contemporary practice as well as contributing to standardization of working practices and conditions and making the health care professionals familiar with them. The research of this topic was conducted using an inquiry among the health care professionals in Czech hospitals. Key words: staff safety – working practices – standards – stress – infusion set – infection – needlestick injuries – critical accident – injury at work – occupational diseases.

Cíle šetření Jedním z prvních úkolů bylo zrealizovat šetření zjišťující aktuální data. Cílem šetření bylo ověřit si tři základní hypotézy, a to: • U velkého počtu sester došlo k poranění ostrými předměty během pracovní činnosti. • Pracovní úrazy se nedostatečně zaznamenávají. • Problematiku bezpečnosti personálu je třeba rozšířit i prostřednictvím dodržování pracovních standardů.

Metodika Dotazník obsahoval 28 otázek, 24 bylo uzavřených, 4 otázky byly otevřené. Z celkového počtu 1 399 oslovených respondentů se ankety zúčastnilo 1 055 respondentů. Data byla shromažďována od října 2009 do února 2010. Návratnost ankety představovala více než 75 %. Na otázky odpovídali zdravotničtí pracovníci nelékařských oborů v pěti fakultních nemocnicích z ČR.

Poranění ostrými předměty – výsledky Po vyhodnocení údajů bylo zjištěno, že se vzhledem k vysoké frekvenci invazivních výkonů spojených s manipulací s ostrými předměty poranilo nejvíce pracovníků z JIP. Více než 83 % (876) účastníků ankety se při výkonu povolání poranilo ostrým předmětem (viz graf 1). Zajímali jsme se rovněž o počet zranění, ale 57,9 % respondentů

K poranění došlo u respondentů za těchto okolností: 67,3 % respondentů se poranilo při přípravných pracích či před použitím ostrých pomůcek, 42,5 % respondentů se poranilo po použití ostrých předmětů a 46,3 % respondentů pak během likvidace pomůcek či odkládání do odpadní nádoby (viz graf 2). Nejrizikovější předmět představuje injekční jehla, kterou se poranilo

neuvedlo, kolikrát k poranění ostrým předmětem došlo. Z úplných odpovědí vyplynulo, že 1–5krát se poranilo 20,9 % respondentů, 6 a vícekrát se poranilo 8,7 % respondentů a 2,6 % respondentů si nepamatuje, kolikrát ke zranění došlo. Poranění ostrým předmětem může být natolik časté, že se bez náhledu do dokumentace neobejdeme, pracovníci si všechna poranění pamatovat nemusí.

Graf 1. Poranil/a jste se při výkonu svého povolání ostrým předmětem? n = 1 055

ano

83,0 % 0

I. chirurgická klinika VFN, Praha 2000–dosud: sestra pro in tenzivní péči; 2002–dosud: stomasestra; 1997: SZŠ Školská; 2000: 1. LF UK, Praha, ošetřovatelství; 2005: 1. LF UK, Praha, učitelství odborných předmětů; 2009: specializační studium ARIP

Mgr. Dagmar Škochová I. chirurgická klinika VFN, Praha 1977–1981: SZŠ Příbram, všeobecná sestra; 1983–1985: IDVZP Brno, PSS, péče o dospělé nemocné; 2005–2008: VŠZ Praha, bakalářské studium, ošetřovatelství; 2008–2010: VŠ zdrav. a soc. práce, Bratislava, magisterské studium, ošetřovatelství

17,0 %

100

Graf 2. Jak došlo k poranění ostrým předmětem? ano

n = 855

při přípravě před použitím

67,3 %

32,7 %

po aplikaci

42,5 %

57,5 %

během likvidace pomůcek

34,7 %

65,3 %

při odkládání do odpadní nádoby

11,6 %

88,4 %

100 FLORENCE 3/2011 21

recenzovaný článek

Důvod, proč nebyl proveden písemný záznam o poranění ostrým předmětem (N = 209)

Graf 3. O jaký ostrý předmět se jednalo? ano

n = 873

43,1 %

poranění jsem nepovažoval/a za vážné

23,4 %

časová tíseň

9,6 %

injekční jehla

70,3 %

29,7 %

poranění nebylo nahlášeno

9,1 %

opomenutí

3,3 %

injekční jehla pro odběry krve

18,0 %

82,0 %

nadřízená sdělila, že to není nutné

1,4 %

9,2 %

90,8 %

není kam

1,0 %

zaváděcí jehla do periferní kanyly

strach

0,5 %

chirurgická šicí jehla

11,1 %

88,9 %

jiná odpověď

6,7 %

nevím

1,9 %

jiná ostrá pomůcka

47,3 %

52,7 %

S jakou nákazou konkrétně jste se setkal/a? (N = 271) hepatitis

69,7 %

MRSA/zlatý stafylokok

9,2 %

TBC

8,9 %

HIV

1,5 %

salmonela

1,1 %

pneumokok

0,4 %

inf. mononukleoza

0,4 %

jiná nemoc

7,7 %

jiná odpověď

1,1 %

Jakými postupy, pomůckami či prostředky by se dalo, podle vás, zabránit poraněním ostrými předměty? (N = 586) dodržováním předpisů

19,8 %

zvýšená opatrnost

19,6 %

snížení stresu

13,8 %

modernější pomůcky

9,2 %

kontejner na ostré předměty

9,0 %

periferní kanyly s ochranou hrotu

5,8 %

odstranit nebo omezit manipulaci s ostrými předměty

4,3 %

kvalitnější pomůcky

1,7 %

dostatek personálu

1,0 %

znehybnění pacienta

0,3 %

jiná odpověď

6,0 %

nevím

9,4 %

Co si představujete pod pojmem „uzavřená infuzní linka“? (N = 1 055) správná odpověď

25,7 %

chybná odpověď

27,7 %

nepoužívá

2,6 %

jiná odpověď

0,8 %

neví

43,3 %

téměř tři čtvrtiny respondentů (z 873). Přibližně každý pátý respondent se poranil jehlou v souvislosti s odběrem krve. Během pracovních činností došlo k poranění i jinými ostrými předměty. Významné jsou tedy skleněné ostré předměty (ampule), tento úraz se vyskytoval u 70,2 % respondentů. Třetím nejfrekventovanějším předmětem byl skalpel, kterým se poranilo 16 % (z 382) respondentů (viz graf 3).

100

Graf 4. Použitou jehlou se poranil(a) ano

n = 744

sám / sama

87,5 %

6,2 %

vinou jiného pracovníka

12,5 %

93,8 %

vinou pacienta

10,2 %

89,8 %

100

Graf 5. Časový či jiný stres v době poranění ano

n = 854 v době poranění jsem nebyl/a v časovém nebo jiném stresu v době poranění jsem byl/a v časovém nebo jiném stresu

51,5 %

48,5 %

52,1 %

47,9 %

100

Graf 6. Ochranné rukavice při poranění ano

n = 861

22 FLORENCE 3/2011

nejednalo se o infekční materiál

ve chvíli poranění jsem měl/a nasazeny ochranné rukavice ve chvíli poranění jsem neměl/a nasazeny ochranné rukavice

63,8 %

36,2 %

41,9 %

58,1 %

Vliv stresu na rizika bodných poranění Dotaz na míru zavinění potvrdil, že v 93,8 % případů se poranili pracovníci vlastní vinou. Každý osmý případ se stal vinou cizí osoby (spolupracovník) a 16,2 % případů bylo způsobeno pacientem (viz graf 4). Dalo by se předpokládat, že vážné incidenty se stávají častěji vlivem stresových faktorů. Vnímání zátěže je ale

100

velmi individuální. Pouze v 51,5 % případů uvádějí respondenti stresogenní okolnosti úrazu (viz graf 5). Zdravotníci upozorňují na vliv zvýšené pozornosti a soustředění při práci, čímž by se mohlo snížit riziko úrazu. Respondenti vykonávající náročnou profesi se mohli vyjádřit k možnostem zamezení poranění ostrými předměty. Je překvapivé, že pětina z 586 dotazovaných se domnívá, že možnosti spo-

čívají v dodržování předpisů a pracovních standardů, a pětina dotazovaných spatřuje možnost ve zvýšení opatrnosti a pozornosti při rizikové práci. Každý osmý respondent dále považuje za důležité minimalizovat stres a zvýšit klid při práci. Tato opatření mohou souviset s organizační strukturou práce.

Ochranné pomůcky V dnešní době je samozřejmé používání ochranných pomůcek. Při určitých výkonech ovšem například nošení ochranných rukavic není nezbytné, ale může snížit riziko nákazy. V 63,8 % (z 861) případů měli zdravotníci v době úrazu ochranné rukavice (viz graf 6). Jedním z nejčastějších ošetřovatelských výkonů je zavádění periferní žilní kanyly. Více než polovina respondentů uvedla, že používá rukavice vždy (53,6 %), dvě pětiny respondentů používají rukavice občas. Každý 12. respondent přiznává výjimečné použití rukavic nebo je nepoužívá nikdy (viz graf 7). Dále jsme zjišťovali, zda respondenti dodržují při zavádění periferních žilních kanyl standardní ošetřovatelské postupy. Většina (96,5 %) dotázaných potvrdila, že dodržování standardních postupů je pro ně samozřejmostí. Pouze 3,2 % dotázaných přiznalo, že standardní postupy nedodržují. Častější dodržování standardních postupů bylo nepochybně uváděno na infekčních pracovištích. Obecně vzato je správnost postupu vztahována k ochraně pacienta, nikoliv personálu. V předchozí položce uvedlo 53,6 % respondentů, že používají ochranné rukavice, což by nekorelovalo s odpovědí o dodržování doporučených standardních postupů. Jiným vysvětlením by mohlo být to, že ve standardních pracovních postupech nejsou ochranné pomůcky ustanoveny. Potěšující bylo zjištění, že naprostá většina respondentů (92,6 % z 1 036) uvádí, že mají na oddělení k dispozici dostatek prostředků proti kontaktnímu přenosu infekce (viz graf 8). Podle našeho průzkumu jsou v tomto směru nejlépe vybaveny jednotky intenzivní péče a akutní medicíny. Nižší dostupnost udávají respondenti u ochranných plášťů, zástěr či rukavic. Dotazovaní hodnotili i správnost použití ochranných prostředků, s čímž souhlasí 93,5 % z 1 009 odpovědí. Dostatečné množství a sortiment pomůcek k ochraně přenosu krevních infekcí přiznává 96,9 % respondentů z 1 031. Opět se potvrzuje dobré vybavení pracovišť akutní medicíny.

Vedení dokumentace o pracovních úrazech Nedostatky v písemném zaznamenávání profesních poranění potvrdilo 30,2 % respondentů. Pokud bychom zohlednili individuální podmínky pracovišť, tak se na odděleních intenzivní péče úrazy zapisují dle závazných doporučení. Velmi podstatné bylo zjištění, že písemné záznamy týkající se poranění ostrým předmětem nemají obecně známou strukturu a postup. Zajímavá byla informace, kdy 43,1 % respondentů uvedlo, že se při poranění ostrým předmětem nejednalo o infekční materiál. Předpokládáme tedy, že se tito respondenti poranili čistým, nekontaminovaným předmětem. 23,4 % respondentů dokonce nepovažovalo poranění za vážné. Musíme si ovšem položit otázku, podle čeho tak usuzovali. Také často (9,6 %) si respondenti stěžovali na časovou tíseň, kdy nemohli záznam uskutečnit. Mezi dalšími důvody bylo uváděno, že sestry nemají k dispozici dokumenty určené k záznamu poranění, že nadřízený rozhodl o bezvýznamnosti záznamu, často respondenti uváděli pocity strachu. Domníváme se,

že je to způsobeno neznalostí a bylo by tedy vhodné standardizovat postupy při pracovních úrazech a zlepšit informovanost pracovníků. Tento úkol plní nejen lokální organizace, ale nyní tuto úlohu může plnit pracovní skupina Bezpečnost personálu, jejíž výsledky a související dokumenty jsou prezentovány i na webových stránkách.

recenzovaný článek

Choroby z povolání a nemocnost Zajímavé bylo také zjištění, že následkem poranění použitou jehlou došlo k přenosu infekční nemoci pouze ve 2,5 % případů z 856. Jednalo se především o hepatitidu. U 95 % zranění respondenti udávali, že byla jejich infekční nemoc následně uznána jako nemoc z povolání. Pouze 5 % respondentů uvedlo, že u nich následné infekční onemocnění nebylo uznáno jako nemoc z povolání, a 15 % z nich nežádalo o uznání choroby z povolání. V souvislosti s přenosem infekčního onemocnění byli respondenti dotazováni na setkání s profesionální nákazou. V této souvislosti se vyjádřilo kladně 34,8 % z 1 019 dotázaných (z toho nákaza vlastní osoby 5,7 %, u spo-

INZERCE

Vzdělávací instituce Aesculap Akademie podporuje

BEZPEČNOST ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ prostřednictvím pracovní skupiny Bezpečnost personálu, která pracuje od léta 2009 ve spolupráci s Českou asociací sester. Skupina je zaměřená na bezpečnost personálu v našich nemocnicích, edukaci, přípravu podkladů standardních ošetřovatelských postupů a doporučení například v následujících okruzích:

zpecnost personalu_100x138_0211.indd 1

 bodná poranění  rizika profesionální nákazy  uzavřená infúzní linka a další ... Informace o pracovní skupině Bezpečnost personálu naleznete na www.aesculap-akademie.cz Své dotazy a nápady zasílejte na e-mailovou adresu bezpecnost.personalu@seznam.cz FLORENCE 3/2011 23

17.2.2011 10:00:10

Fórum delegátů ČAS – volby

12. konference o nemocech prsu

Certif. kurs: Dlouhodobá UPV, Pro mimopraž. zájemce hraz. z projektu MZ

FTNsP, Praha

Prezidium ČAS

ČAS: region Mladá Boleslav

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Lázně Luhačovice

Senologická sekce ČGPS ČSL JEP

FTNsP, Praha

21. 3.–1. 4.

22. 3.

23. 3.

23. 3., 10 hod.

24. 3.

24. 3. a 13. 10.

25.–26. 3.

26. 3.

28. 3.–1. 4.

ČAS: sekce zdravotních laborantů

ČAS: region Motol

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

ARO, Masarykova nemocnice Ústí n. L.

Sdružení křesťanských zdravotníků (SKZ)

Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP

Nem. České Budějovice, a. s.

Národní tkáňové Centrum, a. s., a Tkáňová banka FN Brno

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

ČSNM a ČAS: sekce nukleární medicíny

Prevence 2000, s. r. o.

ČAS: pneumologická sekce

Nem. České Budějovice, a. s.

Psychiatrická sekce ČAS

Nem. České Budějovice, a. s.

29. 3.

30. 3.

březen

1. 4.

7.–8. 4.

8.–10. 4.

10.–14. 4.

12. 4.

13. 4.

13.–14. 4.

14. 4. a 10. 11.

15. 4.

15.–16. 4.

16. 4.

2. dekáda dubna

20. 4.

21.– 22. 4.

teor. část

Konference: Cykl. Rok s výživou. Tekutiny a flavonidy

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

17. 3.

XI. Timrovy dny (oftalmologie)

Po stopách psychiatrického ošetřovatelství XIV.

Den jihočeského kardiocentra

X. konference sekce: Naléhavé stavy v pneumol.

Odborný kurs lymfo-tapingu

XVII. pracovní den sekce NeZP ČSNM a ČAS

Konference: Periop. péče v chir.: Příprava nem. k operaci, pooper. péče

Bioimplantologie 2011

Den jihočeského kardioncentra

VI. českobuděj. odb. konference: Problematika hojení ran

AT Konference 2011

XX. konference SKZ: Výzvy v medicíně pro 21. století

Žaludovy dny

Prac. den Marty Staňkové II: Aktuální otázky ve vzděl. nelékař. zdrav. pracovníků

Seminář: Mykologická onemocnění kůže a nehtů

Celostát. konf.: Zdravotní laborant v diagnostické péči

Celostátní konference mikrobiologických laborantů

XVIII. luhačovické dny, sester. sekce: Ošetř. péče o pacienty s respir. onem.

Konference: Kardiopulmonální resuscitace

Psychiatrické ošetřovatelství

Školicí akce: Toxikomanie, závislosti

Spec. studium v ARIP, Modul Role sestry specialistky

Kurs: Periferní žilní kanylace

Konference: Zacházení s léky

FTNsP, Praha

Konference: Výživa u onkol. pacientů

FTNsP, Praha

10. konference IncoFora: Inkontinence v primární péči

Intenz. péče v neurochirurgii (urč. pro NLZP)

Název akce (téma)

17. 3.

Česká spol. podpory zdraví, ČAS: sekce prim. sester, Urogyn. společnost

Neurochir. klinika FN Brno, prof. M. Smrčka

Pořadatel

9. 3.

8. 3.

3.– 4. 3.

Datum

Bazilika, České Budějovice

ÚVN Praha, kongresové centrum

Townshend Int. School, Hluboká nad Vltavou

Nemocnice Na Homolce, Praha

Londýnská 59, Praha 2

Praha, Lékařský dům

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

Holiday In, Brno

Townshend Int. School, Hluboká nad Vltavou

Hotel Gomel, České Budějovice

Přehrada Seč

SOŠ informatiky a spojů, Čichnova 23, Brno

Hotel Clarion, Ústí nad Labem

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. p.)

FN Motol, Praha

Brno

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Velká posluchárna FN Motol, V Úvalu 84, Praha 5

Luhačovice

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

Konfekční sál, PL Kosmonosy

Hotel DUO, Praha

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pav. A1, 1. p.)

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Praha

Boby Centrum, Brno

Místo

Přehled vzdělávacích akcí (březen 2011 – květen 2011)

28 FLORENCE 3/2011 PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 387 872 015

Mgr. Tomáš Petr, tomas.petr@uvn.cz

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 387 872 015

Eva Feketeová, feketeova@lerymed.cz

tel: 221 620 214, info@prevence2000.cz

Milena Matysová, milena.matysova@fnhk.cz, Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

tk.banka@fnbrno.cz

Prim. MUDr. František Toušek, FESC, tousek@nemcb .cz, 387 874 301

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 723 847 004, 387 872 015

PhDr. Matúš Šucha, Ph.D., cai@adiktologie.cz

info@skzcr.cz, www.skzcr.cz

daniel.nalos@ mnul.cz

http://utpo.lf1.cuni.cz/, osetro@lf1.cuni.cz, Tel.: 261 083 538

hana.cerna@fnmotol.cz

Mgr. Martina Bunešová, bunesovam@seznam.cz

scerna@fnbrno.cz

Mgr. Jaroslava Žižková, DiS., jaroslava.zizkova@ftn.cz, tel.: 261 083 256

Pavel.Strnad@lfmotol.cuni.cz

MUDr. Eva Šabová

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ, Boženy Němcové 482, M. Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

www.cnna.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Alena Kovářová, alena.kovarova@ftn.cz, tel.: 261 083 418

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, Tel.: 261 083 395

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Renata Havlová, Česká společnost podpory zdraví, Havlova@cspz.cz, +420 261 083 186, +420 724 207 874

J. Bezrouková, jbezrouk@fnbrno.cz, tel: 532 233 753

Kontakt

XVIII. pražské chirurgické dny (Jiráskovy dny)

XVI. andrologické sympozium

I. chir. klinika VFN v Praze, ČAS: traumat.-ortoped. sekce, 1. LF UK v Praze, Česká chirurg. spol. ČLS JEP

Česká spol. pro sexuální medicínu a ČAS: urologická sekce

Městské divadlo Český Krumlov

Clarion Congress Hotel Prague, Praha

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Praha

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Kongresový sál Nem. na Homolce, Praha

Hotel Rezidence, Nové Hrady

Bazilika, České Budějovice

Muzeum policie ČR, Ke Karlovu 1, Praha 2

Hotel Sklář, Harrachov

FN Hradec Králové

FN v Motole, Praha

Školicí centrum, Batist, s. r. o., Červený Kostelec

Hradec Králové

Metropol, České Budějovice

Bazilika, České Budějovice

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Kino „99“, Zahradní 764, Kolín IV

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

BVV, pavilon A, Brno

Divadlo F. X. Šaldy, Liberec

registrace a přihlášky: www.csssmweb.cz, dotazy: olga.bolinova@seznam.cz

office@congressprague.cz, skochova.dagmar@vfn.cz

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

www.cnna.cz

Jana Hazdrová, jana.hazdrova@ftn.cz, tel.: 261 083 172

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

jana.hrusková@vfn.cz

Doc. MUDr. Petr, Ph.D., petr@nemcb.cz, 387 878 750

MUDr. Sadovský, sadovsky@nemcb.cz, 387 87 8863

Olga Mengerová, olme@ikem.cz

Zdeňka Drobníková, zdena.drobnikova@nemtur.cz

Bc. Ivana Šlaisová, tel.: 495 832 610 slaisiva@fnhk.cz

bunesovam@seznam.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ, Boženy Němcové 482, M. Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

Bc. Eva Prchalová, prchaeva@fnhk.cz

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 387 872 015

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Eva Čechmanová, cechmanova@mou.cz, www.mou.cz

Informace: www.uzs.tul.cz, e-mail: petra.hoffmannova@ tul.cz

www.florence.cz

rozsáhlý přehled akcí také na webu

prostor pro vzkazy a komunikaci

facebook FLORENCE

Poznámka: podbarvené akce pořádá ČAS. Úplný přehled vzdělávacích akcí 2011 najdete na www.florence.cz. Vzdělávací akce IPVZ pro zdravotníky nelékaře, březen 2011 – květen 2011, přihlášky a další informace najdete na www.ipvz.cz.

27.–28. 5.

26.–27. 5.

12. 5.

Konference: Hygiena rukou – čistá péče = bezpeč. péče

Peloidy a peloidní extrakty

Nem. České Budějovice, a. s.

Školicí akce: Novinky v KPR

Arthroscopy of the Hip and Ankle (mezinárodní)

Nem. České Budějovice, a. s.

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Konference: Dietní systém

ČAS: sekce nutričních terapeutů

FTNsP, Praha

XXIII. celostát. prac. konfer. laborantů a sester: Hematol. a transfúzní služba

Sekce labor. ČHS, Sekce labor. a sester STL, transfúzní sekce ČAS, Panoch. nem. Turnov

26. 5. a 8. 12.

Konference: Paliativní a hospicová péče

ČAS: region Hradec Králové

17. 5.

Zdravotní laborant v diagnostické péči

ČAS: sekce zdravotních laborantů

Jarní konference prezidia ČAS

Nové trendy jednorázových materiálů na operačních sálech

ČAS: region Mladá Boleslav

Akred. kvalif. kurs Všeob. sanitář

XV. hradecké pneumol. dny, sester. sekce: Ošetř. péče o pacienty s respir. onem.

Plicní klinika FN Hradec Králové

Prezidium ČAS

8. anesteziologické setkání lékařů a sester jihočeského kraje

Nem. České Budějovice, a. s.

FTNsP, Praha

XX. jihočeské ORL dny

Nem. České Budějovice, a. s.

9. 5.–10. 6.

Konference: Den gynekologie a porodnictví

FTNsP, Praha

Školicí akce: Trénování paměti

Celoústavní konference: Moderní ošetř. v 21. stol. – VIII.

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Ošetřovatelství v kardiologii

Konference: Cykl. Rok s výživou. Rozdíl.i strav. ve světě – Asie

FTNsP, Praha

Konference pro nelékař. zdrav. pracovníky, BOD 2011

MOÚ Brno, ČAS

ČAS: interní sekce

Odb. sympozium: Lidská bytost versus simulátory

Tech. univ. v Liberci, Ústav zdr. studií a KN Liberec, a. s.

9. 5.

7. 5.

5. - 6. 5.

3.–4. 5.

1.–3. 5.

duben

29.–30. 4.

29. 4.

28.–29. 4.

28. 4.

27. 4.

21.–22. 4.

27. 4., 7.30 hod

FLORENCE 3/2011 29

kongresový list

Foto Adrián Zeiner

Týmovost v hojení ran Kongres s tradicí, který stmeluje spolupráci a ukazuje směr 27.–28. ledna 2011

Pardubice IX. celostátní kongres Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů

30 FLORENCE 3/2011

V Pardubicích se ve dnech 27.–28. ledna konal IX. celostátní kongres s mezinárodní účastí Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů. Uspořádala ho Česká společnost pro léčbu rány ve spolupráci s Univerzitou Pardubice Fakultou zdravotnických studií a Pardubickou krajskou nemocnicí, a. s. Záštitu nad ním přijali hejtman Pardubického kraje Mgr. Radko Martínek a rektor Univerzity Pardubice Prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc. Zájem o pasivní a zvláště aktivní účast byl obrovský – letošní ročník přivítal kolem devíti set účastníků. Léčba ran a kožních defektů je obor, jehož výsledky jsou závislé na práci v týmu. Proto se kongresu v očekávání nových zkušeností, nejnovějších poznatků i profesních kontaktů zúčastnili opět nejen lékaři specialisté, kteří se zabývají léčbou rány, ale i zdravotní sestry, psychologové, sestry specialistky na hojení ran, rehabilitační pracovníci, fyzioterapeuté a další odborníci.

Některé přednášky byly zaměřené na širokou problematiku platící ve všech oborech, které se starají o rány a defekty, jiné byly vysoce specializované. v průběhu kongresu přednesli svá sdělení i špičkoví odborníci ze Slovenska, Německa, Nizozemí, Francie a Belgie.

Jen edukovaný pacient přichází včas a spolupracuje Kongres se tradičně prezentoval širokou nabídkou přednášek, workshopů, sympozií a posterů. Tématem zmiňovaným

téměř všemi byla edukace – neboť jen edukovaný pacient přichází a spolupracuje. Samostatně byla tématu věnována přednáška Mgr. M. Koutné z VFN Praha, která hovořila o tom, že léčit s úspěchem lze jen toho pacienta, který se léčit chce, tzn. edukovaného pacienta. Neukázněnost a neznalost u pacientů prodlužuje a prodražuje léčbu, která je sama o sobě drahá. Otázku, zda je možné takového chronicky nespolupracujícího pacienta odmítnout, řešil MUDr. J. Černý z polikliniky Dobříš.

Prostor pro sestry v podiatrii Tématem, kterému se nevyhnul ani tento ročník, byly kompetence jednotlivých členů v týmu zabývajícím se hojením ran a kožních defektů, především kompetence sestra-lékař. V přednášce Aktuality v podiatrické péči kupříkladu hovořila Prof. A. Jirkovská z Centra diabetologie IKEM o tom, že zde budou v péči zastoupeny rozhodující měrou podiatrické sestry. Seznámila audito rium s kursy, které pracoviště připravilo na tento rok a které opravňují absolventy tuto funkci vykonávat.

Management rány jako kongresový evergreen S problematikou kompetencí, která byla na kongresu řešena, souvisela i problematika řízení léčby a péče – wound management, fungování týmu, komplexnost léčby (přednáška ze Slovenska). Šířeji než v minulých ročnících zde byla zpracována právní problematika zaměřená na ochranu zdravotníka před obviněním z pochybení, například při vzniku dekubitu u pacienta. v této souvislosti byla mnohokrát zdůrazněna „ochranná“ role perfektně vedené lékařské a ošetřovatelské dokumentace. Mgr. N. Müllerová z FN Plzeň prezentovala aktuální přednášku Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče na národní úrovni. Hovořila o hlavních výstupech projektu MZ ČR, který řešil sběr dat o riziku, výskytu,

původu a závažnosti dekubitů. Výstupem z projektu je metodika vydaná ve Věstníku MZ ČR a aplikační software. Metodika i SW byly vyvíjeny a ověřeny ve zdravotnických zařízeních fakultního a nefakultního typu. S touto přednáškou souvisel interaktivní workshop společnosti Nutricia, kde byly výsledky a zkušenosti jednoho z ověřujících pracovišť (MOÚ Brno) předány sestrám a kde se cvičně řešily již konkrétní úkoly při zavádění sledování výskytu dekubitů na konkrétním pracovišti a hodnotil se vliv výživy na jejich výskyt. Aktivní, jak má správně být, byly také workshopy firmy Lohmann a Rauscher, které vedla Mgr. Markéta Koutná z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Rozdělila posluchačky do skupin a dala jim vylosovat číslo kazuistiky, kterou pak měly popsat a navrhnout správný postup léčby i prostředky, které by při tom použily. Je třeba říci, že se „zkoušené“ sestry ukázaly jako věci znalé, takže vedoucí workshopů opravovala v podstatě jen drobnosti.

Příčina? Diabetes mellitus Kongres ukázal, jak mnoho zdravotníky trápí strmě vrůstající křivka výskytu diabetes mellitus v populaci a s tím pak související výskyt diabetické nohy a dalších závažných, kupříkladu dermatologických defektů. Přednášející se tu zabývali širokou problematikou: prevencí vzniku diabetické nohy,

hojením chirurgických ran, například po amputaci, a dalšími typy péče. Výhledy v diagnostice a léčbě tohoto onemocnění přednesl v obecněji pojaté přednášce MUDr. J. Brož z FNKV.

kongresový list

Každý si našel své Vedle novinek v pomůckách a materiálech, které byly představeny přímo na kongresu (např. prof. H. Smola z Německa, speciální pěnové krytí) nebo na stáncích a při prezentacích výrobců a dodavatelů, bylo možno dozvědět se i o zkušenostech pracovišť s biologickou léčbou, například s larvální terapií anebo účinnou terapií použitím myromycety Pythium oligandrum na hnisající rány. (Kolektiv: odd. Klinické mikrobiologie geriatrické centrum kožního odd. Pardubické krajské nemocnice.) Významná byla přednáška o zkušenostech s léčbou pacientů různých diagnóz v hyperbarické komoře (MUDr. M. Hájek, Centrum hyperbarické medicíny, MN Ostrava). Zájemci mohli dále vyslechnout přednášky o alternativních metodách hojení ran, zajímavé kazuistiky a mnohé další. Komu se po loňském ročníku kongresu mohlo zdát, že léčba ran a kožních defektů již nic významně nového přinést nemůže, ten se letos přesvědčil o opaku. a to platí i do budoucna, pro ročníky příští. Stává se už nezadržitelnou tradicí i zvykem, že se do Pardubic jezdí nejen za perníkem. JŠ

Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče Interaktivní workshop Jednou z doprovodných akcí IX. celostátního kongresu s mezinárodní účastí Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů v Pardubicích byl mimořádně aktuální interaktivní workshop firmy Nutricia s názvem Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče. O projektu na sledování výskytu dekubitů Téma workshopu bylo zvoleno jako příspěvek k současným trendům sledování ukazatelů kvality ošetřovatelské péče. v České republice se tyto procesy teprve rozvíjejí, sledování výskytu dekubitů ve zdravotnických zařízeních často závisí na individuálním

rozhodování managementů a provádíli se, není obvykle založeno na jednotné metodice. Tato situace se ale v poslední době začíná měnit. Workshop navázal na stejnojmennou přednášku Mgr. Niny Müllerové, vedoucí Centra řízení kvality, FN Plzeň, která hovořila o projektu, mezi jehož hlavní výstupy patří právě vypra-

cování jednotné metodiky (sběr dat o riziku, výskytu, původu a závažnosti dekubitů; výpočet a standardizace ukazatelů kvality péče založené na informacích o struktuře zdravotnického zařízení, o pacientech s rizikem vzniku dekubitu a o pacientech s dekubitem).Jedním ze zásadních výstupů je také zařazení ukazatelů do Národ-

27. ledna 2011

Pardubice workshop Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče

FLORENCE 3/2011 31

kongresový list

CERDAK – ROK POUŽÍVÁNÍ BIOKERAMIKY A care a.s. Na IX. celostátním kongresu s mezinárodní účastí Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů, který se uskutečnil ve dnech 27.–28.1. 2011, prezentovala společnost A care a. s. přípravek CERDAK. Cerdak je materiál vlhkého hojení ran, které je v posledním roce na českém trhu jako novinka. Unikátním způsobem řeší problematiku sekretu v ráně. Biokeramika je dlouhodobě využívána v mnoha oborech medicíny, surovinou výrobku je bauxit, je to bílá prášková látka ve vodě nerozpustná. Cerdak jsou biokeramické kuličky o průměru 0,2–0,7 mm z oxidu hlinitého, uložené v sáčcích

Stav rány 2. den léčby (nahoře) Dole stav 11. měsíc léčby

z netkané, velice prodyšné textilie. Tato keramická zrna jsou volně balena a mají mnoho meziprostorových otvorů. Mikrostruktura pórů a krystalů poskytuje vysokou propustnost a povrchovou plochu.

textilní vrstvou a je velkou rychlostí absorbován kuličkami – mnohem vyšší rychlostí, než je ranou produkován. Tato akce vede k příznivé změně vnitřního prostředí v ráně.

Funkce Cerdaku

Cerdak odvádí přebytečnou vlhkost z rány a optimalizuje biochemické elementy v exsudátu z rány. Starý exsudát je tedy uzamčen v keramických zrnech, odkud se neuvolňuje, z rány jsou odváděny bakterie, jejich endotoxiny a další látky negativně ovlivňující proces hojení. Okamžitě zamyká nadbytek exsudátu v keramických granulích a permanentně zadržuje bakterie a endotoxiny v mikroporézní struktuře. Nedochází k žádnému zpětnému odtoku bakterií a endotoxinů na spodinu rány, díky této schopnosti patří mezi antimikrobiální krytí (studie Opoku 2007). Snižuje hypergranulaci, bolestivost v ráně, účinně omezuje maceraci v ráně díky pohybu kuliček v ráně, má pozitivní vliv na tvorbu jizev.

CERDAK má výjimečnou sílu kapilárního sání, stejně tak i velký pohlcující povrch. Keramika nasává nadbytek exsudátu z rány. Krytí je určeno pro středně a silně secernující rány. Při kontaktu s ránou prochází exsudát

Výhody Cerdaku

Indikace CERDAK je indikován pro léčbu akutních i chronických (nehojících se) kožních defektů se středním nebo silným sekretem. Nekrotická tkáň by měla být vždy odstraněna před zahájením léčby CERDAKEM. Na neporušené kůži nemá CERDAK žádný účinek.

Jak Cerdak basic používat

36 FLORENCE 3/2011

Krok 1: očistit šetrně ránu nebo opláchnout vhodným roztokem. Možná kombinace s jinými materiály typu mřížky (ne mastné krémy). Krok 2: přiložit neporušený CERDAK lesklou stranou na ránu, nutnou podmínkou je důsledná příprava spodiny rány a její kontakt s obvazem. Krok 3: zabezpečit CERDAK náplastí a obvazem. Krok 4: odstranit CERDAK z rány, pokud bude z 50–70 % viditelně zabarvený, podle množství sekretu lze nechat až 7 dní v ráně (snížení traumatizace rány při převazech). KP

Odborné téma – Geriatrie

geriatrie s. 37

s. 39

Téma 1: Výživa u lidí s demencí z pohledu ergoterapeuta

Téma 2: Hledání nejlepší praxe při ošetřování tržných poranění kůže u seniorů

zkušenosti z praxe

Výživa u lidí s demencí z pohledu ergoterapeuta K tématu, o němž již bylo napsáno mnoho stran z mnoha různých úhlů, bych chtěla přispět pár postřehy ze svého pohledu – pracuji 13 let jako ergoterapeutka v denním stacionáři pro seniory s demencí. Pro ergoterapeuta je stěžejním prvkem jeho práce klientova soběstačnost, v našem případě soběstačnost při jídle u člověka trpícího demencí. S jakými problémy se v této souvislosti můžeme nejčastěji setkat?

Mgr. Jitka Suchá Gerontologické centrum, Praha 1992: ukonč. gymnázium, Praha; 1997: ukonč. bakalář. studium – ergoterapie, 1. LF UK, Praha; 2004: ukonč. magist. studium – fyzioterapie, FTVS UK, Praha; od 1997: Gerontol. centrum Praha 8, ergoterapeutka a ved. den. stacionáře

V důsledku poškození mozku chorobným procesem se často objevuje tzv. apraxie, kdy nemocný nezvládá jednoduché manuální činnosti, nezvládá používat běžné nástroje a pomůcky, mimo jiné i jídelní příbor. U poměrně značného procenta lidí se objevuje třes rukou, a to buď v důsledku pokročilé fáze demence, nebo např. vlivem parkinsonského syndromu, který bývá ve stáří poměrně častý. Třes samozřejmě také negativně ovlivňuje soběstačnost při jídle, nemocní pak nemohou dobře nabrat jídlo z talíře. Také kognitivní funkce jsou často již natolik deteriorovány, že nemocný neví, co má s jídlem dělat. U některých lidí zase najdeme opačný extrém – mají v důsledku nemoci „odbrzděnou“ potřebu jídla a jedí vše, co najdou, i to, co není jejich a hlavně třeba i to, co není k jídlu, čímž ohrožují své zdraví. V pokročilejších stadiích demence přicházejí obtíže s polykáním. Neméně problémů bývá s chrupem, které se zdaleka netýkají jen lidí s demencí. Ve vyšším věku už má málokdo zuby vlastní, většina lidí nosí zubní protézu a zkušenosti bohužel ukazují, že málokdo ji má udělanou dobře. Někdo si také na protézu těžko zvyká, může mu způsobovat až nevolnost nebo zvracení. Další častý jev u lidí v pokročilé fázi

demence – často si protézu vyndávají a čistí na veřejnosti, neboť si již neuvědomují, že to společensky není vhodné. Celkové ochabnutí svalů u nemocných také způsobí, že např. již nezvládnou udržet v ruce hrnek plný tekutiny. Vše, co bylo popsáno, způsobí: • že nemocný jí dlouho a personál na něj leckdy spěchá, což on vycítí; • jí málo, protože některé druhy jídla mu způsobují problémy; • to vše vede k ubývání na váze, a tedy i zhoršování celkového zdravotního stavu.

Vhodná opatření Důležité je sledování váhy v pravidelných intervalech (např. jednou za měsíc), aby nedocházelo k extrémním výkyvům, ať již ve smyslu hubnutí (častější varianta), nebo přibírání na váze (méně častá varianta). V případě, že jsou tyto výkyvy výrazné, je nutná jejich analýza. Leckteré potíže při soběstačnosti mohou pomoci odstranit různé pomůcky. Např. speciální talíř, který dlouho drží původní teplotu, pokud nemocný jí dlouho (příp. dodatečné ohřátí v mikrovlnné troubě). Užitečný může být také speciální talíř, který je na jedné straně mělký a na druhé straně hluboký (svislý), což usnadňu-

FLORENCE 3/2011

Odborné téma – Geriatrie

Příprava jídla je oblíbený způsob aktivizace lidí s demencí.

Jídlo bychom měli brát jako společenskou událost. Zároveň tím podpoříme soběstačnost lidí s demencí.

je soběstačnost lidem, kteří trpí třesem (o svislou stranu talíře si mohou opřít lžíci, takže se jim jídlo lépe nabírá). Použít lze rovněž upravené příbory pro lepší úchop, které mají širší, popř. zahnuté rukojeti, když klient nezvládá pohyb ruky v zápěstí. Samozřejmostí jsou uzpůsobené hrnečky např. s náustkem, většinou plastové, ale dnes již mají tyto pomůcky lákavý design, nebo použití obyčejného brčka k usnadnění napití. Další opatření se týkají úpravy jídla takovým způsobem, aby soběstačnost lidí s demencí byla co nejdéle zachována. Je vhodné upravit jídlo (přímo před nemocným) na malé kousky tak, aby je mohl jíst samostatně lžící, popř. vidličkou jen jednou rukou. To se může týkat i lidí po cévní mozkové příhodě, kterým zůstala jedna ruka plegická nebo paretická a jsou schopni jíst jen jednou. V dalších fázích onemocnění je vhodné podávat co nejčastěji jídlo, které se běžně jí rukama (např. bramborák, různě upravené pečivo např. s pomazánkami atd.). Důležitá je také možnost opláchnout si bezprostředně po jídle zubní protézu (na diskrétním místě, ale třeba pod dohledem personálu). V žádném případě není dobré na klienty při jídle pospíchat, ponechme jim dostatek času, aby nebyli stresováni. Krmení klienta personálem by měla být až poslední možnost, když byly všechny ostatní již vyčerpány. Je výhodné spolupracovat s rodinou nemocného, která ho zná lépe než my, a individuálně každému v rámci možností vyjít vstříc, co se zvyklostí při jídle týká.

Dále se nám osvědčilo brát jídlo a společné stolování jako společenskou událost (můžeme k němu třeba pustit i nepříliš hlasitou hudbu). Nemocný může mít se soběstačností při jídle větší problémy doma, ale v zařízení (stacionáři), kde sedí u stolu s více lidmi, kteří se také věnují jídlu, je to pro něj stimulující – napodobuje ostatní a ve výsledku se vlastně nají sám. Setkáváme se s tím v denním stacionáři často, rodinní příslušníci nám říkají, že musí doma nemocného krmit, a u nás je přitom téměř soběstačný. Pro personál není nijak velkou zátěží, zjistí-li si (od klientů, rodiny apod.), jaká jídla klienti nemají rádi, a pokud je toto jídlo na jídelníčku, v rámci možností nabídnout jinou alternativu. Je to sice zdánlivá drobnost, ale pro člověka s demencí důležitá věc, kterou ocení.

Další postřehy z praxe V našem denním stacionáři se nám např. osvědčilo podávat klientům, kteří mají problémy sníst polévku lžící z hlubokého talíře, polévku v hrnečku – nemocný ji téměř vždy zvládne bez problémů vypít, popř. mu pak pomůžeme vyjíst lžící zbylé větší kousky. 38

FLORENCE 3/2011

Požitek z jídla O požitek z jídla bychom neměli ochudit ani lidi trpící demencí – i když to může vypadat, že takovéto věci nevnímají, je to pouze zdánlivé. Dobré jídlo je jedna z mála možností, jak jim můžeme zpříjemnit život. To znamená, aby měli možnost „jíst“ všemi smysly – vnímat také vůni připravovaného pokrmu a vidět, že jídlo na talíři pěkně vypadá, je lákavě upravené, popř. doplněné kouskem zeleniny atd. Je třeba si uvědomit, že staří lidé příliš nemilují moderní kuchyni a experimenty v jídle, ale spíše „starou dobrou klasiku“, tedy jídlo prověřené generacemi, které jedli po celý život a hlavně v dětství – do této doby se ve stáří a zejména během onemocnění demencí ve svých myšlenkách často vracejí. Zkušenosti nám také ukazují, že staří lidé mají velice rádi sladké moučníky. Ty je nejvhodnější podávat třeba jako odpolední svačinu nebo ke kávě.

Příprava jídla jako jedna z forem aktivizace Terapeutické vaření (pečení) je jednou z oblíbených možností aktivizace u lidí s demencí. Využívá se přitom dovedností, které máme uložené v dlouhodobé paměti a které jsou natolik zautomatizované, že ani lidem v pokročilé fázi onemocnění nečiní potíže a zvládají je. Navíc je jídlo připravováno v jejich bezprostřední blízkosti, klienti mohou lépe vnímat vůně, atmosféru atd. Trénují se tak určitým způsobem i kognitivní funkce – např. je nutné dodržet určitý pracovní postup, práce se musí zorganizovat, potřebujeme určité potraviny, musíme je zvážit atd. Nemocní jsou v rámci svého přiděleného úkolu nuceni spolupracovat, a tak více komunikovat. Na rozdíl od některých jiných činností, u vaření nebo pečení není nikdy problém s motivací, všichni, dokonce i muži, ochotně nabízejí pomoc. Tuto formu aktivizace lze také snadno spojit s reminiscenční terapií – můžeme např. společně vzpomínat na dřívější oblíbená jídla, klienti rádi přispívají i vlastními zkušenostmi a recepty (v některých seniorských zařízeních dokonce takovéto recepty posbírali a vydali jako kuchařku, každý „přispěvatel“ pak dostal svůj výtisk). Následnou konzumaci společně připraveného jídla lze pak pojmout jako příjemné posezení s povídáním, hudbou, kávou, čajem atd. V našem zařízení se nám nejvíce osvědčilo pečení moučníků (občas zkoušíme i diabetické) nebo výroba bramboráků. I u lidí s demencí bychom měli mít na paměti jejich důstojnost a předkládat jim chutná jídla v takové formě, abychom jim jídlo usnadnili. Měli bychom jim individuálně vyjít vstříc tak, aby jídlo pro ně nebyla pouze nutnost, ale příjemná záležitost, kterých již ve svém životě nemají mnoho. (jitkasucha@email.cz) Fota archiv Gerontologického centra

Odborné téma – Geriatrie

recenzovaný článek zkušenosti ze zahraničí

Hledání nejlepší praxe při ošetřování tržných poranění kůže u seniorů Abstrakt: Tento článek pojednává o nejlepší praxi při terapii tržných poranění kůže u starších lidí. Zabývá se otázkou, co to tržné poranění kůže je, zkoumá systémy pro klasifikaci tržných poranění kůže, které jsou v současné době k dispozici, a zabývá se ošetřováním a terapií těchto ran stejně jako strategiemi k prevenci opakování tržných poranění kůže v této skupině pacientů. Klíčová slova: životaschopnost tkání – tržná poranění kůže – staří lidé. Tržná poranění kůže představují stále častější problém u křehkých starých lidí (Roberts, 2007) a mohou značně ovlivňovat jejich každodenní život (Penzer a Finch, 2001). Aby se podpořilo hojení těchto ran a minimalizoval jejich dopad na pacienty, vyžadují tato poranění pozorné zhodnocení a terapii. Důsledná preventivní opatření mohou snížit riziko jejich opakování.

Definice tržného poranění kůže Tržné poranění kůže je traumatická rána, jejíž podstatou je oddělení dermis a epidermis působením frikce anebo smykové síly společně s danými změnami kůže, vznikajícími v důsledku stárnutí (Fleck, 2007; Birch a Coggins, 2003; Meuleneire, 2002). Těmito poraněními kůže mohou být jednoduché tržné rány, jako je lineární lacerace, nebo rány, při nichž dochází ke ztrátě tkáně, s hematomem, odřeninou nebo nekrózou (Beldon, 2008a; Nazarko, 2005). Tržná poranění kůže se mohou vyskytovat na kterékoliv končetině, avšak Fleck (2007) uvádí, že se nejčastěji objevují na horních končetinách – v 80 % se vyskytují na rukou a pažích. Nazarko (2005) tvrdí, že se tržná poranění kůže nejčastěji objevují na dorzální straně rukou, dolní části paží a na holeni. Ratliff a Fletcher (2007) uvádějí, že u nechodících dospělých pacientů se tato poranění vyskytují nejčastěji na pažích, zatímco u chodících starších lidí je to nejčastěji na dolních končetinách.

Vliv stárnutí na kůži Jak člověk stárne, snižuje se množství a síla kožního kolagenu a elastinu, což vede k viditelným kožním změnám, kůže je uvolněná, vrásčitá a suchá (Nazarko, 2007). Tento proces může mít negativní vliv na normální funkci kůže, která je méně odolná vůči obvyklé zátěži (Penzer a Finch, 2001). Tyto změny znamenají, že jsou starší lidé více ohroženi vznikem tržných poranění kůže (Nazarko, 2007; Penzer a Finch, 2001). U starých lidí dochází rovněž ke ztenčení podkožních tkání, a tím ke ztrátě mechanické ochrany a izolace (Reddy, 2008).

Mnoho starých lidí trpí dalšími přidruženými onemocněními, která ovlivňují jejich schopnost udržovat rovnováhu, jejich kognitivní schopnosti a stav vědomí, takže je větší pravděpodobnost, že mohou utrpět poranění a také tržná poranění kůže častěji než ostatní skupiny obyvatel (Beldon, 2008a). Proces stárnutí s sebou nese také změny smyslového vnímání, včetně zhoršování zraku, což také u starých lidí zvyšuje riziko vrážení do předmětů a následných úrazů (Reddy, 2008). Příčinou tržných poranění kůže může být rovněž tlak, ale není považován za příčinu primární (Baranoski, 2003). Sejmutí náplasti z křehké kůže starého člověka může také vést k jejímu poranění (Fleck, 2007).

Zhodnocení stavu pacienta Počáteční hodnocení musí zahrnovat celkové zhodnocení zdravotního stavu pacienta i zhodnocení poranění. Je nutné všímat si všech faktorů, které mohly přispět ke vzniku poranění, a je nutné zahájit terapii všech dosud nediagnostikovaných onemocnění, jako jsou diabetes, anémie nebo posturální hypotenze, které se u starých lidí často vyskytují, aby se předešlo opakování poranění (Beldon, 2008a). Hodnocení musí obsahovat otázky týkající se věku pacienta, jeho celkového zdraví a sociální a klinické anamnézy (Beldon, 2008b; Ireland, 2007; Davis et al., 2004). Tyto informace nám pomohou zjistit případné zhoršení samostatnosti pacienta. Holistické zhodnocení stavu pacienta je základem pro úspěšnou léčbu (McKirdy, 2000).

Zhodnocení rány Tržná poranění kůže mohou mít rozsah od jednoduché lineární lacerace až po rozsáhlou ztrátu kůže a nekrózu, proto je důkladné zhodnocení rány tak důležité. Nástroj pro hodnocení ran, který navrhl Cole (2003) a který vychází z otázek co, kde, kdy a jak poskytuje cenné informace o typu poranění, o tom, kdy a jak k němu došlo, kde se na těle nachází. Důkladné vyšetření rány je nutné k určení rozsahu a hloubky poškození, přítomnosti

či nepřítomnosti hematomu a rozsahu nekrózy volného laloku tkáně, což obvykle není okamžitě zřejmé. Klasifikace tržných poranění kůže Neexistuje žádná všeobecně přijímaná klasifikace pro hodnocení tržných poranění kůže (Henderson, 2007). Tyto systémy jsou pro hodnocení důležité, protože umožňují sestrám zhodnocení rány a plánování terapie. První a nejčastěji citovaný systém (autoři Payne a Martin, 1993) klasifikuje rány do kategorií 1–3 (rámeček). Avšak Henderson (2007) považuje tento systém za příliš jednoduchý, protože se nezmiňuje o hematomu, který se často vyskytuje u pretibiálních lacerací.

Kategorie tržných poranění kůže

Kategorie 1 Tržná poranění kůže bez ztráty tkáně mohou být: • lineárního typu – epidermis a dermis jsou odtrženy v jedné vrstvě od podpůrné struktury; • plochého typu – epidermis a dermis jsou odděleny, ale plát epidermis pokrývá dermis kromě asi 1 mm kolem okrajů rány. Kategorie 2 Malá ztráta tkáně, chybí maximálně 25 % odtrženého laloku tkáně; střední až velká ztráta tkáně – při traumatu přišel pacient o více než 25 % odtrženého laloku tkáně. Kategorie 3 Tento typ kožní trhliny znamená ztrátu celého odtrženého laloku tkáně. K této ztrátě mohlo dojít přímo při vzniku traumatu nebo nekrotizací odtržené tkáně. Zdroj: Payne a Martin (1993) Alternativní kategorizační systém navrhli Dunkin et al. (2003). Tento systém má rozsah od 1 (lacerace) do 4 (rozsáhlé poranění s odtržením kůže; rámeček Klasifikace pretibiálních poranění). I když se tento systém soustřeďuje na pretibiální poranění, mohl by se používat pro všechna tržná poranění kůže.

FLORENCE 3/2011

Odborné téma – Operační krytí

operační krytí s. 42

s. 44

Téma 1: Operační krytí – pomůcky na jedno použití versus klasické materiály

Téma 2: Prevence a kontrola infekcí na operačním sále: snižování rizika infekce operační rány

zkušenosti z praxe

Operační krytí – pomůcky na jedno použití versus klasické materiály Operační a pooperační prostředí je jednou z oblastí, kde hrozí přímá nákaza pacienta infekcí, a proto je od 90. let minulého století trend využívat jednorázové produkty z netkaných textilií. Dnes je tedy již běžné používání ochranných bariér typu: operační krytí, oděvy, operační masky, čepice a návleky na obuv. To je podpořeno i z hlediska právních předpisů a norem (upravuje vyhláška ČSN EN 13795).

Gabriela Opatřilová 1. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, operační sál 1988: ukonč. SZŠ Ruská, Praha; 1988: instrumentářka na oper. sále, VFN, Praha; 1992: ukonč. PSS – instrum. na oper. sále; 1999: stanič. sestra oper. sálů VFN, Praha; od 2010: VŠ zdravot. a soc. práce sv. Alžbety, Bratislava, detaš. prac. Příbram, kat. ošetřovatelství

Věra Gančevová 1. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, operační sál 2003: ukonč. SZŠ 5. května, Praha; 2003– 2007: NsP Český Brod, sestra na JIP; od 2007: instrumentářka na oper. sále, VFN, Praha

FLORENCE 3/2011

V současné době se využívá nejčastěji jed norázových netkaných bariérových produktů, které vedou ke snižování rizik nákazy nozokomiálními infekcemi, které ve zdravotnickém zařízení vznikají obvykle v souvislosti s operačním výkonem. Právě ty jsou třetími nejčastějšími pooperačními infekcemi. Ohrožují zdraví pacienta, zvyšují náklady na pooperační péči a prodlužují pobyt v nemocnici. Zdroji nákazy jsou především kůže členů operačního týmu, operační nástroje, prašné prostředí operačního sálu, ale i pac ient sám. Pro nemocniční zařízení představuje systematické mytí, dezinfekce a sterilizace instrumentária základní předpoklad odstranění rizik jak pro pacienta, tak pro ošetřující personál. K zarouškování operačního pole jsou k dispozici i materiály opakovaně použitelné, např. bavlna, dále třívrstvá textilie, která nepropouští krev a má samolepicí okraje, které dokonale přilnou k okolí operační rány.

Právní předpisy Právní předpisy a normy stanoví pro operační krytí standardně tato kritéria: • zabránit kontaminaci rány mikroorganismy z okolních oblastí těla pacienta;

• zabránit kontaminaci operačních plášťů, rukavic operačního týmu, nástrojů, šicího materiálu; • izolovat operační pole od okolních oblastí těla pacienta; • mít schopnost povrchové absorpce; • vytvářet bariéru pro mikroorganismy a tekutiny; • splňovat minimální prašnost; • odolnost proti penetraci za mokra i za sucha; • jednoduchá manipulace. Je třeba se zmínit také o požadavcích na bavlněné prádlo, přestože nemocnice již od této formy rouškování ustupují. Jde o stálobarevnost, srážlivost do 5 %, odolnost barev vůči dezinfekčním prostředkům. Tento způsob rouškování má svá úskalí, a to zejména v praní a dezinfekci tohoto materiálu. Jedná se o udávané opakované použití (cca 20 cyklů), s tím, že po padesáti pracích cyklech ztrácí klasická bavlna 40 % své pevnosti. Dalšími nevýhodami jsou: • třepení, trhání vláken; • vysoká prašnost; • neodstranitelné mapy a skvrny od biologického materiálu; • iluze sterility;

Odborné téma – Operační krytí

• manipulace s biologicky znečištěným prádlem; • hypotermie; • problematické rouškování u specifických výkonů, řešíme pak i nevýhody s fixací pomocí „backhausů“(svorek na prádlo); • velká propustnost tekutin (která se částečně řeší vkládáním sterilních gumovek). Nezanedbatelné jsou rovněž náklady na opravy prádla, sterilizační obaly, energie sterilizátorů a velké požadavky na skladovací prostory. Tyto výdaje jsou však i u třívrstvé textilie. V současnosti normy a zákony (ČSN EN 13795) nařizují používání jednorázového rouškování.

Jednorázové pomůcky Jednorázové rouškování má dokonalou výrobní technologii, kterou je možné přizpůsobit jednotlivým typům operací, specifickým zákrokům či zvyklostem konkrétního pracoviště (ortopedie, traumatologie, neurochirurgie, gynekologie, oční chirurgie, všeobecná chirurgie, ORL, urologie, kardiochirurgie aj.). Vlastnosti jednorázového rouškování: • účinná bariéra mezi sterilním a nesterilním prostředím; • savost; • fixace k pacientově kůži; • čistota; • pevnost; • kontrolované třepení; • termostatická funkce; • odolnost proti prosaku tekutin; • odpadá manipulace s kontaminovaným materiálem. Rovněž operační pláště k jednorázovému užití jsou vyrobeny z nepropustného materiálu a umožňují ochranu operační skupiny před promočením krví a průchodem choroboplod-

Totální výměna kyčelního kloubu

ných zárodků. Zároveň mají tu vlastnost, že jsou propustné pro vzduch, vodní páru a teplo. Minimalizaci přenosu nozokomiálních infekcí pomáhají i další jednorázové pomůcky, např. sterilní pláště, čepice, ústenky, sterilní rukavice. Operační rukavice představují jednu z velkých skupin jednorázového materiálu. V dnešní době, kdy se často vyskytují alergie, je nutné mít k dispozici i množství hypoalergenních rukavic – bez latexu nebo pudru, což jsou dvě složky, na které je nejvíce alergických reakcí. Pro různé obory existují různé typy rukavic. Ortopedie např. potřebuje rukavice odolné proti cementu, přesto však tenké, aby chirurg neztrácel cit v prstech. Břišní chirurgové volí rukavice se zvýšenou manžetou, protože při vyšetřování dutiny břišní noří ruku hluboko do břicha.

Závěr

norázovému rouškování zlepšila. Snížily se požadavky kladené na personál operačních sálů, a to jak při manipulaci a přípravě materiálu, tak i z pohledu bezpečnosti práce.

Literatura: 1. Lukešová M, Stehlíková D. COS – kardiochirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha. Jednorázové rouškování na kardiochirurgii Dostupné na: http://www.diagnoza.info/?sec=redaction&lang=cz&red_id=49 [cit. 24.1.2011]. 2. Bradáčová I. Hygienické bariéry v medicínské aplikaci. Bakalářská práce, Technická univerzita, Liberec, 2010. 3. Duda M a kol. Práce sestry na operačním sále. Praha: Grada Publishing, 2000. 4. Dvořáková M. Moderní pohled na asepsi neoperačním sále. Hartmann-Rico, Stupava 20. 6. 2003, seminář.

Závěrem je třeba říci, že kvalita péče poskytované ve zdravotnických zařízeních se díky jed-

(Gopatrilova@seznam.cz) Ilustrační foto autorky

INZERCE

Operační sety Foliodrape® O krok dál v možnostech – CombiSet Operační roušky Foliodrape® jsou vyrobeny z pevného a zároveň splývavého materiálu, který má vysokou savost a schopnost uzamknutí tekutiny v roušce. Novým řešením je Foliodrape® Combiset – operační set, který obsahuje kromě roušek i další jednorázový materiál: Sání, drény, břišní roušky, plastové i kovové nástroje, misky, šití… Operační sety nabízíme ve standardním složení, nebo vyrobené na míru přesně podle vašich požadavků.

pevný splývavý materiál

vysoká savost

kvalitní lepení

další komponenty

Více informací na www.hartmann.cz. Volejte naše odborné poradce na infolince 800 100 333.

Odborné téma – Operační krytí

recenzovaný článek zkušenosti ze zahraničí

Prevence a kontrola infekcí na operačním sále: snižování rizika infekce operační rány Infekce operační rány se stále vyskytují příliš často – postihují asi 1 % pacientů, kteří jsou operováni kvůli náhradě kloubu, a až 10 % pacientů, kteří se podrobí operaci střev. Následky těchto infekcí mohou být katastrofální: prodloužení doby zotavování, prodloužení pobytu v nemocnici, utrpení, invalidita a dokonce smrt pacienta. Terapie pooperačních infekcí je mnohdy nákladná a časově náročná a může znamenat i nutnost další operace. na oblečení a zakrývání vlasů před vstupem na operační sál, opravdu přispívají k ochraně pacientů tím, že podporují disciplínu na operačním sále a připomínají zdejším pracovníkům, jak jsou lidé, o které pečují, ohroženi infekcí. Důkazy týkajícími se praxe na operačních sálech se zabývala Pracovní skupina Společnosti pro nemocniční infekce (2002) a většina doporučení v tomto článku, u nichž není uvedeno jinak, vycházejí z dokumentu vydaného touto skupinou.

Rozsah problému Mezi potenciální zdroje mikroorganismů na operačním sále patří cirkulující vzduch, chirurgický tým, sám pacient a kontaminované chirurgické nástroje. Rány, které jsou traumatického původu, již nezřídka kontaminovány jsou. Přítomnost mikroorganismů v ráně neznamená, že nevyhnutelně vznikne infekce, protože zde hraje roli schopnost pacienta bránit se infekci. Ta může být ovlivněna stavem jeho imunity, roli zde hraje délka zákroku, tělesná teplota, dodržování asepse i zručnost operatéra. Význam kontroly a prevence infekcí v prostředí operačního sálu není možné podceňovat.

Minimalizace rizika Strategie zaměřené na snižování rizika výskytu infekcí operační rány budou úspěšné jedině tehdy, pokud bude respektována nutnost minimalizovat riziko přenosu mikroorganismů, které mohou způsobit infekci, a pokud budou prováděna potřebná opatření. Je k dispozici jen málo důkazů, že mnohé rituály, které jsou prováděny ve jménu kontroly infekcí, jako je svlečení pacientů nebo odstranění všech jejich šperků, skutečně snižují riziko infekce. Avšak některé rituály týkající se personálu, jako jsou výmě44

FLORENCE 3/2011

Infekce operační rány jsou definovány jako infekce, které souvisejí s chirurgickými zákroky a které postihují chirurgickou ránu nebo hlubší tkáně, s nimiž se manipulovalo během daného zákroku. Infekce operační rány nemohou být spolehlivě identifikovány pouze na základě laboratorních dat, protože diagnóza závisí na přítomnosti známek infekce v ráně. Zjišťování výskytu infekcí operačních ran proto vyžaduje aktivní monitorování pacientů od doby operace až do jejich propuštění z nemocnice. Údaje od britské Agentury pro ochranu zdraví (Health Protection Agency – HPA), vycházející z téměř 240 000 operací provedených ve 247 nemocnicích v Anglii, potvrzují, že zatímco většina infekcí operační rány postihuje povrchovou vrstvu rány (tj. kůži a subkutánní tkáně), minimálně 20 % těchto infekcí postihuje hlubší tkáně – fascie a svaly. Hlavním mikroorganismem uváděným v 11 chirurgických kategoriích, pro něž byly údaje shromažďovány, byl Staphylococcus aureus, který byl odpovědný za 53 % infekcí, u nichž byl uveden původce infekce. V 64 % těchto případů byl S. aureus rezistentní vůči meticilinu, tj. MRSA, což svědčí o závažnosti problémů, které tento mikroorganismus může způsobit jako oportunistický patogen vyvolávající celou řadu infekcí – od méně závažných infekcí kůže a měkkých tkání až po život ohrožující bakteriémii. MRSA je rezis-

tentní vůči všem beta-laktamovým antibiotikům (např. flucloxacilin, cefalosporiny) a mnoha dalším typům ATB. Byla zahájena řada iniciativ na omezení šíření MRSA a v současné době existují určité důkazy o snížení jeho výskytu. Rezistence na antibiotika ztěžuje terapii infekcí operačních ran a dále zvyšuje význam prevence.

Kontrola a prevence infekcí na operačním sále Klíčem k optimální kontrole a prevenci infekcí na operačním sále je přístup vycházející ze základních zásad a uplatňovaný již dlouho před tím, než je objednán první pacient – ve skutečnosti již hodně dlouho před tím, než se operační sál vůbec začne stavět. Operační sál musí být vyprojektován tak, aby zde bylo dost prostoru pro všechny zákroky, které zde pravděpodobně bude třeba provádět, včetně zařízení a personálu. Stísněné prostory mohou zvýšit riziko náhodné kontaminace sterilních zón nebo nástrojů personálem sálu. I v případě, že personál sálu nepřichází přímo do styku se sterilními povrchy nebo prostory, rozsévá kolem sebe mikroskopické fragmenty kůže. Tyto fragmenty jsou kontaminovány bakteriemi, které se mohou usadit v ráně, na rukavicích členů operačního týmu nebo na nástrojích, s nimiž pracují. Další bakterie přenášené vzduchem se na sál mohou dostat s kontaminovaným vzduchem vstupujícím na operační sál. Konstrukce ventilačních systémů by měla zajišťovat takové tlakové rozdíly, aby se filtrovaný vzduch pohyboval z čistých do méně čistých prostorů – i v době, kdy není operační sál používán. To obvykle znamená tok vzduchu, který začíná v přípravné místnosti, pokračuje do prostoru, kde je prováděna anestezie a operace, a pak do prostoru, kde je ukládán odpad. Vedle toho, že operační sál musí mít odpovídající systém ventilace, musí jeho řešení

zpravodaj čas ČAS před Fórem delegátů piluje program Po čtyřech letech, 26. března, se opět sejde nejvyšší plénum České asociace sester (ČAS), Fórum delegátů, aby zvolilo prezidentku, nové prezidium a revizní komisi a aby aktualizovalo stanovy a řády ČAS. Především však se vyjádří k programu, který bude organizace v následujících letech realizovat. Dva faktory – aktuální situace, která vyhrotila problémy ve zdravotnictví (Děkujeme, odcházíme) a objektivní nutnost zefektivnění zdravotnictví – mění zásadním způsobem postavení sester a ostatních nelékařů v systému. Česká asociace sester si je toho vědoma, a proto její současné vedení vypracovalo dokument 13 bodů, návrhů a doporučení, pro který získalo konsenzus jak členské základny ČAS, ministerstva zdravotnictví, tak i politickou podporu napříč vládní koalicí. Dokument byl představen veřejnosti 2. února.

ného zdravotnictví, které se ošetřovatelství bezprostředně dotýkají. Tím prvním je akce Děkujeme, odcházíme, druhou je reforma zdravotnictví, kterou ministerstvo připravuje. Uvedl, že zdravotnictví trpí tím, že mezi jednotlivými profesemi probíhá neustálá diskuse, která by se někdy dala nazvat až konkurenčním bojem. Tyto jevy brzdí rozvoj zdravotnictví. Na schůzce se obě strany domlouvaly, co by se dalo dělat, aby se vztahy zlepšily.

Ministr Heger o blízkých změnách, které se dotknou sester

Ministerstvo zdravotnictví vidí několik hlavních oblastí, kde by se profesní vztahy mezi zdravotníky měly zlepšovat. Navýšení kompetencí sester a ostatních nelékařů je jednou z cest. Ministr Heger uvedl, že cílem je stav, který je běžný v rozvinutých zemích. Lékař tam má své definované poslání a daleko účinněji než u nás je doplňován dalšími profesními skupinami. Uvedl příklad praktického lé-

2. února jednal ministr zdravotnictví MUDr. Leoš Heger se zástupkyněmi nelékařů organizovaných v ČAS (prezidentkou a prezidiem ČAS). O výsledcích tohoto jednání byli na briefingu informováni novináři a jejich prostřednictvím veřejnost. Ministr charakterizoval dva faktory součas-

Navýšení kompetencí nelékařů

kaře, který by mohl být uvolněn pro daleko rozsáhlejší vyšetřování, kdyby některé jeho výkony prováděly sestry. Poukázal na diagnózy, které jinde sestry vykonávají samostatně. Proto je třeba v zákoně a příslušných vyhláškách mnohem precizněji definovat kompetence a odpovědnosti zdravotníků nelékařů.

Transformace domácí péče Mnohem rozsáhlejší vliv na zdravotnický systém čeká na sestry a ostatní nelékaře v oblasti zdravotně-sociální, kde ministerstvo zdravotnictví společně s ministerstvem práce a sociálních věcí připravuje podmínky pro rozvinutí domácí péče. V České republice je dostatečný počet agentur domácí péče s dostatečnou kapacitou, ale je třeba zpřesnit způsob financování, indikace péče a dát sestrám mnohem větší prostor. V současné době je zahájena diskuse o zákoně o zdravotnických službách, kde existují tři úrovně péče – péče fakultních nemocnic, doléčovací péče, která se dnes provádí zejména v léčebnách dlouhodobě nemocných, a ošetřovatelská péče, která potřebuje občasný dohled lékaře a obsahuje hlavně sesterské činnosti. Úkolem je sladit součinnost MZ a MPSV tak, aby bylo možno až polovinu objemu léčeben dlouhodobě nemocných transformovat do sféry, v níž sestry budou mnohem více zapojeny.

Prezidentka ČAS po jednání na MZ ČR 2. února

2. února, ČT 24

„Toto jednání ČAS s ministerstvem je jedno z řady,“ uvedla na briefingu 2. února prezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. „ČAS považuje za velmi důležité, aby neléka-

FLORENCE 3/2011 49

zpravodaj čas

ři, jako jedna velká obec zdravotnických pracovníků, měli v diskusích o dalším vývoji zdravotnictví svůj prostor, a tím vliv na změny a stav tohoto resortu. Chceme prostor i v takových diskusích, jako jsou jednání o personálním a technickém vybavení nemocnic, abychom byli při tvorbě zejména těch pravidel, která budou zasahovat do praxe nelékařů.“ Česká asociace sester pro ministerstvo zdravotnictví připravila 13 základních bodů formou návrhů a požadavků, jejichž prostřednictvím by se chtěla zapojit do realizace zdravotnické reformy (plné znění viz níže). Nyní k těmto jednotlivým bodům připravuje konkrétní návrhy. Mezi priority patří transformace lůžkového fondu (převodu akutních lůžek na lůžka následné péče), kde požaduje rozšíření kompetencí nelékařů, aby mohli poskytovat služby tomuto typu pacientů. Součástí diskusí byla i úvaha o transformaci domácí péče. D. Jurásková uvedla, že v oblasti zdravotně-sociální má aso

ciace zájem, aby domácí prostředí bylo dominantní. Nejbližší jednání s ministerstvem zdravotnictví se bude dotýkat zdravotně-sociálních lůžek a agentur domácí péče. ČAS aktuálně nabídla ministerstvu potenciál nelékařů v případě nedostatku lékařských kapacit způsobených jejich hromadnými výpověďmi a možnost převzetí některých jejich činností.

Otázka sester je i otázkou politickou K účasti sester na zdravotnické reformě z hlediska politika se na briefi ngu vyjádřil senátor za ODS Marek Šnajdr. O 13bodovém dokumentu ČAS se vyjádřil, že je to základ spolupráce ČAS s ministerstvem a vládou. Pokud bude naplněna alespoň část uvedených bodů, pak to českému zdravotnictví, zdravotníkům i pacientům významně pomůže. M. Šnajdr vyjádřil přesvědčení, že vzhledem k nárokům na vzdělání nelékařů, které se u nás vý-

znamným způsobem zvýšily, je třeba přijmout kompetenční opatření v oblasti možností poskytovat péči. Když se to podaří, bude to mít pozitivní vliv na zefektivnění českého zdravotnictví a posílení personální stability v resortu.

Transformace lůžkového fondu neznamená rušení lůžek M. Šnajdr na závěr, zvláště pro novináře, upřesnil, co konkrétně bude transformace lůžkového fondu znamenat. „Transformaci lůžkového fondu je třeba chápat jako systémovou změnu – neznamená to jen rušení lůžek, ale transformaci lůžek akutních na lůžka následné péče. Je celá řada výkonů, po kterých je možné pacienta stabilizovat v domácí péči a tam mu zajistit účinnou a kvalitní péči.“ 2. února 2011 Text a foto Jarmila Škubová

13 základních oblastí spolupráce ČAS na reformě zdravotnictví

1 2

ČAS se chce aktivně účastnit na přípravě reformy zdravotnictví.

V souvislosti s přípravou reformy ČAS žádá významné posílení kompetencí všeobecných sester, zejména v segmentu primární péče, domácí péče a zdravotně-sociální péče. Tomu musí odpovídat odpovědnost všeobecných sester, ale i jejich plat.

ČAS žádá spoluúčast na kultivaci Sazebníku výkonů a posílení nositelů výkonů z řad nelékařů. Současně požaduje navýšení indexace ceny práce nelékařů, ta je dlouhodobě podhodnocena.

ČAS podporuje přerozdělení pojistného mezi zdravotními pojišťovnami.

ČAS souhlasí s omezením vstupu nových technologií a efektivním využitím těch současných.

ČAS podporuje aktivity pojišťoven vedoucí k finančním úsporám v oblasti léků a SZM.

4 5

ČAS nabízí spolupráci při restrukturalizaci akutního lůžkového fondu, zejména s ohledem na jeho možnou transformaci v lůžka následné či zdravotně-sociální péče. ČAS podporuje redukci akutního lůžkového fondu o 10 %. ČAS žádá, aby úhradová vyhláška na rok 2012 finančně zohlednila přesun pacientů z lůžkové do domácí péče navýšením úhrad tomuto segmentu. Tato bude více zatížena a změní se také struktura pacientů ošetřovaných v domácím prostředí.

ČAS podporuje protikorupční opatření v resortu zdravotnictví.

Při přípravě vyhlášek stanovujících personální, technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení žádá ČAS, aby byla spolu s ČLK a ČLS JEP k řešení přizvána.

50 FLORENCE 3/2011

ČAS je připravena spolupracovat při zpracování standardů poskytování zdravotní péče (tzv. nárok pojištěnce).

ČAS podporuje úpravy platových tarifů z vnitřních zdrojů systému s tím, že bude analogicky jako u lékařů zajištěn růst mezd i ostatním zdravotnickým pracovníkům.

ČAS je připravena nadále spolupracovat na zákonných i podzákonných normách o vzdělávání nelékařů. V této oblasti žádá zejména zjednodušení a zlevnění registrace nelékařů.

ČAS nadále trvá na splnění příslibu ministra zdravotnictví nelékařům, který se týká v případě nalezení finančních zdrojů úpravy platů všech zdravotníků. Nelékaři se chovali a chovají velmi zodpovědně, nejsou tedy slyšet. Bylo by velmi nešťastné, aby za svůj zodpovědný postoj byli potrestáni. Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka ČAS (www.cnna.cz)

Kandidátky na prezidentku ČAS na volební období 2011–2015

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA

Ing. Bc. Irena Kouřilová-Pejznochová

„Nelékaři musí mít vliv na stav a změny ve zdravotnictví!“

„Očekávání sester musíme slyšet a naslouchat jim!“

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA je současnou prezidentkou ČAS. Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Uherském Hradišti, obor všeobecná sestra. Specializační vzdělání získala v oboru ARIP. Krátce po revoluci (v r. 1991) absolvovala na Filozofické fakultě obor pedagogika-ošetřovatelství, a protože už v té době pracovala ve vedoucích funkcích, vzdělávala se v managementu. Vysokou školu ekonomickou završila titulem MBA v r. 2004. Absolvovala též postgraduální studium na LF UP v Olomouci v oboru sociální lékařství. Po škole pracovala v IKEM jako sestra na klinice kardiologie, poté jako staniční sestra JIP na I. interní klinice FTN v Praze. Jako odborná učitelka působila na SZŠ v Praze 8 a v r. 1991 se stala vrchní sestrou Neurologické kliniky FTN v Praze. Současně pracovala jako odborná asistentka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (ÚTPO). V r. 1996 se stala hlavní sestrou a zástupkyní ředitele FTN, v r. 2003 vedoucí ÚTPO, v r. 2009 ředitelkou Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), poté ministryní zdravotnictví ČR a od roku 2010 až dosud vykonává funkci ředitelky VFN. Pro Českou asociaci sester pracuje Dana Jurásková od jejího počátku. Využila zkušeností, které získala ještě v České společnosti sester, kde pracovala jako předsedkyně sekce ARIP a členka předsednictva. V ČAS působila postupně jako místopředsedkyně registrační komise, tisková mluvčí, předsedkyně kreditní komise, vědecká sekretářka a současně prezidentka ČAS. V tomto období se Dana Jurásková intenzivně angažuje na zapojení ČAS do reformy zdravotnictví s cílem docílení většího vlivu sester a ostatních nelékařů na reformní procesy. Navázání úzké spolupráce s ministerstvem zdravotnictví (viz 13 bodů spolupráce) je do značné míry výsledkem její iniciativy. Zúčastnila se klíčového jednání s ministrem 2. února (viz str. 49–50). Dana Jurásková má dvě dorůstající děti, je vdaná a ve svém volném čase se ráda věnuje sportování a chalupě, kde jí potěšení přináší především pěstování skalniček a zušlechťování skalky úctyhodných rozměrů.

zpravodaj čas

Ing. Bc. Irena Kouřilová-Pejznochová vystudovala Střední zdravotnickou školu v Teplicích v oboru dětská sestra. Potom se stejně jako její protikandidátka specializovala na ARIP. Vystudovala Vysokou školu o. p. s. Ilony Mauritzové v Plzni, obor ošetřovatelství, a v loňském roce získala titul Ing. na Vysoké škole finanční a správní v oboru hospodářská politika a správa. Nejprve pracovala na porodnickém oddělení Nemocnice Teplice jako dětská sestra, později v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, nejprve jako dětská sestra, později na resuscitační klinice jako sestra anesteziologická. Od r. 1995 pracovala jistý čas jako trenérka a školitelka ve společnosti Hartmann-Rico, dosud pracuje jako lektorka Vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a externí auditor kvality a technický expert pro certifikaci ISO 9001:2000 ve zdravotnictví a sociálních službách. V ČAS působí Irena Kouřilová v současnosti v prezidiu a v sekci hojení ran. V současné době, podobně jako její protikandidátka, usiluje Irena Kouřilová-Pejznochová o emancipaci profese sestry ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Zúčastnila se klíčového jednání s ministrem 2. února, o kterém je referováno výše. Co byste odpověděla sestrám na otázku: „Co z toho budu mít, když budu v ČAS?“ „To je velmi těžká otázka. V posledních týdnech až ožehavá. Mnoho kolegyň argumentuje tím, že nic z členství v ČAS nemá. Odpovědí by mohlo být to, že jsem sestra a patřím někam, do nějaké komunity. Členství v ČAS poskytuje právě tu legislativní oporu profese, možnost vzdělávání a získávání infomací o vývoji profese doma i v zahraničí. To je ten ideální stav. Ten však v současnosti je významně otřesen tím, že si kolegyně pletou profesní a odborovou organizaci. Profesní organizace nesmí, již z podstaty svého statutu, vést jakékoliv nátlakové akce, ani je iniciovat. Takže na vaši otázku bych odpověděla tím, co z členství v ČAS nikdo rozhodně mít nebude – protesty, stávky a vydírání. Chceme jít cestou dialogu a kladení jasných a efektivních požadavků na legislativu tak, aby práce nelékaře měla smysl a byla náležitě oceněna.“ Připravila Jarmila Škubová

FLORENCE 3/2011 51

Telekonference o vzdělávání v roce 2011

zaznamenali jsme

Šest velkých českých nemocnic uspořádalo 20. ledna další ročník telekonference Vzdělávání a role nelékařských zdravotnických pracovníků v r. 2011. Přednášeli a diskutovali nelékaři z Ústřední vojenské nemocnice Praha (ÚVN), Všeobecné fakultní nemocnice Praha (VFN), Fakultní nemocnice v Motole (FNM), Fakultní nemocnice Ostrava (FNO), Fakultní nemocnice Olomouc (FNO) a Masarykova onkologického ústavu (MOÚ). Konference řešila obecné, dlouhodobé otázky vzdělávání, ale i konkrétní problematiku na konkrétním pracovišti. Hovořilo se o tom, že se mění role sester a na tyto změny by měly reagovat i změny v jejich celoživotním vzdělávání (D. Jurásková, VFN). Otázku, jak motivovat sestry, aby se chtěly samy vzdělávat, položila R. Šamonilová z neonatologického oddělení VFN. Ocenila výhody vzdělávání na pracovišti, které nemocnice sestrám nabízí, přičemž budoucnost profesního rozvoje sester vidí mj. ve zdokonalování

jazyků a stážích v zahraničí. Pak už byla hlavně řeč o rolích nelékařů, hodně se mluvilo o roli zdravotnického asistenta (ZA) v období, kdy se čeká na platnost malé novely zákona č. 96/2004 Sb. Od ní se očekává, že některé funkce bude moci ZA vykonávat již bez odborného

dohledu. Od r. 2008 začala FNO zařazovat do provozu různých oddělení ZA. O zkušenostech s nimi hovořila vrchní sestra S. Fišarová. Jejich přínos vidí ve zlepšení ošetřovatelské péče, zvýšil se celkově počet personálu. Eliška Němcová (ÚVN) hovořila o konkrétní nové roli sestry pro kontrolu infekcí, kterou provádí, a kompetencích, které jí přináší. Popsala pracovní den takové sestry. Vzdělávání získává v certifikovaném kursu nemocnice. Zazněla ještě celá řada příspěvků sester z různých pracovišť, přičem se potvrdila výchozí teze o tom, že role sestry se skutečně dynamicky mění. Text a foto jš

OBJEDNACÍ KUPÓN

Objednávám předplatné časopisu Florence Standardní, roční Studentské, roční Balíček 1 + 1, roční *

550,- Kč 440,- Kč 1220,- Kč

s. 3

* speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.

Flo re

ča so pis mo de rn íh s. 8 o Ka

Tém a: s ele Jak se pr ktr doku onickou acuje men tací

zu Rotav istika: průjm irové y u dě tí

Flo nce rence

ča so pis mo de rn íh s. 15 o

oš et řo va

s. 16

Prax e: dítěte Diskom erupc v obdo fort e prvn bí í dent ice

s. 29

Výzk um: pádů Sledo pacie hospitaliz vání ntů ovan ých

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.

ODBĚRATEL:

s. 7

Kazu skler istika: Ro óz u 14 a mozko ztroušená leté dívky míšní

oš et řo va

Prax e:

Onem souv ocnění ise

jící s te obez itou ls tv í

s. 26

Výzk um čas vrc : Prac ovní a sta hních ničníc h se ster

Vyc ház í pod Čes ké aso pat ron ací ciac 60 Kč/ září e ses 201 2,90 ter €, ww 0, ročn w.fl oren ík VI, ce.c z

Spec iál Inkon 1: moč tinence i

te ls tv í Vyc

7–8

ház

í pod Čes ké aso pat ron ene ací ciac 60 Kč/ c–sr pen e ses 201 2,90 ter €, ww 0, ročn w.fl oren ík VI, ce.c z

červ

FAKTURAČNÍ ÚDAJE:

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

Titul:......................................................................................................................................................... Organizace:....................................................................................................................................... Jméno a příjmení:........................................................................................................................ Adresa:................................................................................................................................................... fina l_FL O_7 -10. indd

Organizace:....................................................................................................................................... PSČ a město:..................................................................................................................................... FLO

FLO

RENC

E 7–8

/2010

Obor činnosti:.................................................................................................................................. IČ:................................................................................................................................................................ 1

2.7. 201 0 11:0

8:10

Adresa:................................................................................................................................................... DIČ:............................................................................................................................................................ PSČ a město:..................................................................................................................................... Telefon:.................................................................................................................................................. Telefon:.................................................................................................................................................. E-mail:..................................................................................................................................................... E-mail:..................................................................................................................................................... Způsob úhrady:

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.florence.cz.

složenka

faktura

Na které akci jste kupón získali? ......................................................................................... Datum:...................................................................... Podpis:......................................................................

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

Konopná kosmetika – pomocník z přírody nejen pro EKZEMATIKY

volné chvíle

Velmi citlivá pleť, svědivá a ekzematická pokožka či pleť s projevy lupénky ocení staletím prověřenou péči. Tu nabízí konopný olej, který svým charakterem posiluje přirozenou bariérovou funkci pleti a napomáhá zlepšit její stav při nejrůznějších kožních onemocněních. Dokáže tlumit projevy aknózní pleti, lupénky, atopického ekzému, spálenin. Pleť hydratuje, regeneruje a zmírňuje její zánětlivé projevy. Konopí seté (Cannabis Sativa L.)

Lidové a jiné názvy: marihuana, tráva, pramen štěstí, tabák smíchu, hašiš, hemp. Účinné látky: organické kyseliny, sacharidy, fytosteroidy, terpeny a další. Konopí obsahuje asi 60 látek, které se obecně nazývají kannabinoly, v semenech pak 35 % mastného oleje. Za studena lisovaný olej je bohatý na esenciální mastné kyseliny (MK) omega-3 a omega-6 (obsahuje až 80 % nenasycených MK). Obsahuje zejména kyselinu linolovou, alfa-linolenovou a vzácnou GLA kyselinu gama-linolenovou. Obsahuje rovněž kanabidiol – CBD, který léčí záněty, tlumí bolest a působí antimikrobiálně. Delta-9-tetrahydrocannabiol neboli THC se používá jako „lehká“ droga. Běžný obsah THC v konopí je 5–15 %, u technického konopí je obsah THC 0,2 %. Z extraktu konopí je získávána kyselina kannabinolová, která má značný antibakteriální účinek. Konopí obsahuje i dva alkaloidy – trigonellin a nikotin. Zařazení: Sedativum, antiemetikum, analgetikum, antiflogistikum, antioxidant, imuno stimulant, kosmetikum. Prokázané účinky nejen na pokožku: Díky vysokému obsahu nenasycených MK posiluje bariérovou funkci pokožky. Konopný olej se přímo podílí na zvýšení obsahu ceramidů v pokožce, jejichž nedostatkem pokožka začíná vysychat, stává se svědivou, červenou a přecitlivělou. Na tvorbě ceramidů v pokožce se přímo podílí kyselina linolová. Tlumí projevy nejrůznějších forem ekzémů a ostatních kožních onemocnění, pokožku udržuje vláčnou, hladkou, hydratovanou a pružnou. Vlasy a nehty jsou po použití konopného oleje pevné, pružné a lesklé. Konopí má silné protizánětlivé účinky. Je to rovněž velice silný antioxidant a využívá se také k tlumení svalových křečí při skleróze multiplex nebo při poškození míchy. Účinnost zajišťuje kanabidiol, který na rozdíl od THC nemá psychoaktivní účinky. Konopí je používáno k tlumení i ostatních symptomů sklerózy multiplex – pomáhá proti bolesti svalů, křečím, tremoru, depresím, mravenčení, ztrátám na váze, únavě, dvojitému vidění, inkontinenci a dalším. Celá řada výsledků však vyplývá ze subjektivního hodnocení pacientů. Terapeutický efekt konopí je popisován u Parkinsonovy choroby, doporučuje se k tlumení bolestí při Crohnově nemoci. Klinicky to potvrdila kalifornská lékařská společnost. Konopí nejen ulevilo

od bolestí, ale zlepšilo i chuť k jídlu, upravilo tělesnou hmotnost a ulevilo od zvracení, únavy a depresí. Konopí je účinné zejména na mírnější chronickou bolest. Po inhalaci marihuany dochází ke zvýšení prahu bolesti. V některých zemích je THC na předpis a zvyšuje účinnost morfinu až o 500 %. Konopí je velmi účinné na migrénu. Klinické studie se rozcházejí v možnosti použití konopí na astmatické problémy. Jedna studie hovoří o bronchodilatačním působení konopí a naopak druhá o bronchokonstrikčním. Použití konopí: • Různé formy ekzémů • Zlepšuje kvalitu pokožky a vlasů • Problematická pleť • Terapie glaukomu • Při nevolnosti a nechutenství • Nádorové onemocnění • Sclerosis cerebrospinalis multiplex • Crohnova choroba • Tlumení bolesti • Navození klidného spánku a relaxace • Migrény • Revmatismus

Konopná kosmetika – vyberte si tu správnou! Zvlášť pro péči o citlivou pokožku je velmi vhodné zvolit kosmetiku přírodní. To platí i pro konopnou kosmetiku, jejíž základ by měl tvořit za studena lisovaný konopný olej. Na našem trhu ji v požadované kvalitě nabízí tradiční výrobce přírodní kosmetiky, firma TOPVET. Její ucelená řada prvotřídních produktů je rozdělena do tří kosmetických řad: regenerace, therapeutic a wellness. Nabízí tak pro každého široký výběr přípravků: pleťovou kosmetiku, masážní a koupelové oleje, tělová mléka a masti, vlasové přípravky. V řadě therapeutic je konopný olej obohacen o rakytníkový a rašelinový extrakt, a tak produkty této řady díky svému složení pomáhají tlumit artrotické a revmatické kloubní projevy a obtíže spojené s křečovými žilami, upravovat tonus cév a zesilovat elastickou vrstvu cév (více na: www.topvet.cz, kde je možné produkty zakoupit přes e-shop). Koupíte je také v lékárnách, prodejnách zdravé výživy, masážních a kosmetických salonech a specializovaných obchodech. Náš TIP pro péči o pleť: V regenerační řadě této kvalitní přírodní kosmetiky najdete konopné čisticí pleťové tonikum, konopné čisticí pleťové mléko, konopný pleťový krém i oční gel. Pro důkladnou péči je v nabídce kosmetiky TOPVET i pleťová konopná maska. (Zdroj: www.topvet.cz) KP

Aktivní látky konopné kosmetiky • Olej lisovaný ze semen konopí je bohatý na omega-3 a omega-6 esenciální mastné kyseliny, olej jich obsahuje až 80 %. Do oleje se při lisování vyloučí rovněž kanabidiol (CBD), který efektivně tlumí záněty a do určité míry i bolest. Olej dále obsahuje fytosteroly, antioxidanty, terpeny, vitaminy a stopové prvky. • Extrakt získávaný z květů konopí obsahuje větší množství kanabidiolu. • Konopná semínka obsahují vysoký podíl proteinů imunoglobulinů, které stimulují imunitní systém. • THC tetrahydrokanabiol, jehož obsah v technickém konopí je v minimálním množství (0,2%).

Vyhrajte 10 × Přírodní sirupy TOPVET – doplňky stravy zcela bez konzervačních látek a alkoholu. Vhodné na zvýšení imunity, pro lepší trávení, pro kvalitnější spánek... Speciální řada pro děti – přírodní sirupy s fruktózou.

bylinné přírodní sirupy TOPVET

Ozdobný předmět

Stolní hra

„Tak dneska z vás mám opravdu radost, pane Nožička.“ „Jak to?“ „No, celá léta, co jste sem chodil, jste simuloval, a dneska ...“ (viz tajenku)

Vysoká karta

Úder nohou

Materiál na sypání silnic

Zkratka nepálské rupie ---------Vraník

Čidla zraku

Část spáru ---------Druh borovice

Vanout ---------Kobka

Rud. žíla ---------Postava z pantomimy

Něco ---------Průkaz

Jednoduchý stroj ---------Zvířecí huba

Starší spojka

Přestupek ---------Americký literát Značka radia

Zeměděl. pozemek ---------Halit

Část luku

Slůvko rezignace

Ženské jméno ---------Na toto místo

Přítok Dunaje

Vláčet

Pádová otázka ---------Vespod

St. název Thajska ---------Ranní nápoj

Žita

Posuzovazel

Zkr. vesl. klubu ---------Zpěvní ptáci

Čistit prádlo ---------Krátké kabáty

Mládě kachny

Lupání

Nepříjemná situace ---------Saň

Ukazov. zájmeno ---------Zápor

Bicí hudeb. nástroje

2. část tajenky

Druh papouška ---------Dřevěný nosník

Pobídka ---------Osobní zájmeno 3. část tajenky

Soukenický tovaryš

Přístroj

Snížení ceny

Mužské jméno

Krátké spojení

Osobní zájmeno

1. část tajenky Světová strana ---------Výhra v šachu

Rudodřev ---------Osobní zájmeno Dravý pták ---------Římskými čísl. 150

Odplata ---------Předložka

4. část tajenky

Šesterečný nerost

Ušpinit

Kontakt

Pomůcka: Isar, kank, NPR.

Řešení křížovky zasílejte nejpozději do 21. 3. 2011 pomocí SMS ve tvaru FLO KR3 TEXT TAJENKY JMENO PRIJMENI (např.: FLO KR3 ZISKATE ENERGII NA CELY DEN EVA NOVOTNA) na číslo 900 06 09. Výhru získává prvních 10 luštitelek, které zašlou správné znění tajenky. Výhry jsou zasílány poštou do 30 dnů od uveřejnění výherců v následujícím vydání titulu. Cena jedné SMS je 9 Kč včetně DPH, SMS servis technicky zajišťuje Erika a.s. Znění tajenky z minulého čísla: „Jak se vám daří?“ ptá se lékař pacienta. „Špatně, pane doktore, už mi nechutná ani to, co jste mi přísně zakázal.“ Úspěšné luštitelky z minulého čísla: Kristýna Hofmanová, Poděbrady; Dana Linková, Červený Kostelec; Lenka Partschová, Brandýs nad Labem; Hana Smetanová, Černožice; Jana Staszková, Třinec; Lenka Kubínová, Červený Kostelec; Dagmar Krejčíková, Všetaty; Jarmila Pernicová, Blansko; Dana Dvořáčková, Česká Kamenice; Eva Kozáková, Lety.

Sirupy TOPVET – přírodní a bez konzervantů!

Pro boj s nachlazením, chřipkou, kašlem, nespavostí či jarní únavou jsou vhodné přírodní bylinné sirupy. Širokou nabídku doplňků stravy právě ve formě bylinných sirupů bez konzervantů nabízí na našem trhu firma TOPVET. Její široká nabídka obsahuje nejen dětskou řadu sirupů slazenou fruktózou, ale také například speciální bylinné sirupy z čerstvé šťávy. Všechny sirupy TOPVET jsou výhradně bez alkoholu a konzervačních látek. Speciální dětská řada obsahuje sladidlo fruktóza, po kterém se nekazí dětem zuby. Díky jeho nízkému glykemickému indexu jsou tyto sirupy vhodné i pro diabetiky. Více informací a e-shop: www.topvet.cz. Žádejte v lékárnách, prodejnách zdravé výživy a specializovaných obchodech.

BŘIŠNÍ ROUŠKY Z NETKANÉHO MATERIÁLU PŘEDČÍ GÁZU

NESPORNÉ VÝHODY OPROTI GÁZE: › Vysoká savost = nižší spotřeba › Jemnost materiálu = citlivost k měkkým tkáním › Nízká prašnost = redukce rizik srůstů tkání Další vlastnosti a možnosti výběru › RTG detekovatelné vlákno = bezpečnost pro pacienta › Sterilní i nesterilní varianty = rozdílné požadavky jednotlivých pracovišť › Různé velikosti a síly materiálu = výběr pro vhodný typ výkonu Budete-li mít zájem vyzkoušet si na vašem pracovišti BARRIER břišní roušky, tampony i komprese z netkaného materiálu, obraťte se na naše obchodní zástupce nebo zavolejte na telefonní číslo: 221 890 517

Mölnlycke Health Care, s.r.o., Hájkova 2747/22, 130 00 Praha 3. tel. 221 890 511. Fax 224 817 582. www.molnlycke.com Název a logo Mölnlycke Health Care a ochranná známka BARRIER® jsou celosvětově registrovány pro společnost Mölnlycke Health Care

HOSPITAL SERVICE

prostředky pro hojení ran a intenzivní péči

Repose

NOVINKA od 1. 1. 2011

Antidekubitální systém

Synergie hyaluronanu a jódu řešení pro chronické i traumatické rány

Cerdak

Regulace sekretu v ráně pomocí biokeramiky

MelMax® Sterilní, inertní krytí na rány impregnované směsí PHITM a pohankovým medem

Revamil

Hydroﬁlní gel s medem na léčbu akutních a chronických ran

Dermacyn Wound Care

Super-oxidovaný pH neutrální roztok na ošetřování akutních i chronických ran

A care a.s. Nikoly Vapcarova 3274/2, 143 00 Praha 4 – Modřany, www.acare.cz, info@acare.cz, zelená linka: 800 111 123