Florence 5/13

5/13

florence vychází pod patronací České asociace sester květen 2013 / ročník IX / 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

s. 4 / Rozhovor

s. 40 / Zpravodaj ČAS

Jde nám o film.

Politiku u majora Zemana neřešíme

Reforma psychiatrické péče nemá být ideologická, ale logická

s. 11 / Odborné téma

Poruchy příjmu potravy – aneb když je jídlo jed i lék s. 19 / Výzkumné sdělení

Riziko malnutrice u osob se schizofrenním onemocněním

Odborné téma

Výživa

časopis obsahuje recenzované články

! "

! " # #

! "#$%& ' ( (

) * ( (+ , - ( . , /

0 , 1 2

( ,

34

5 ( + , ( .( 0

, , 0

6 ( +

, + 7 , 0 + 8

# 9 :4 ;3 36!

< ="$ $&# "> 7 9 (

?

,

1

editorial florence 5/13

Kdo chce spáti sladce, ať večeří krátce (francouzské přísloví)

M

áj je nejen lásky čas, ale také období, kdy s přibývajícími slunečními paprsky ubývá vrstev oblečení a zejména ženy se začínají trápit, co s kilogramy, které se tak snadno daly schovat pod zimní kabáty. Na řadu proto přicházejí nejrůznější pokusy zhubnout a fitness centra se radují z rostoucích tržeb. Průzkumy ukázaly, že sportovní aktivity patří u Čechů mezi nejoblíbenější náplň volného času a Češi za ně ročně zaplatí desítky miliónů korun. V celé EU podle odborníků vygeneruje tento segment tržby v hodnotě asi 22 miliard eur, což je 562 miliard korun. Ne všichni se však s nadšením pouštějí do běhu a posilování. Někteří se raději trápí hlady a jiní rabují lékárny ve snaze najít nejúčinnější zázračnou pilulku, po jejímž spolknutí shodí 10 kilo bez hladovění a námahy. Všichni však vědí, že jediným způsobem, jak zhubnout a svou váhu si udržet, je správná výživa doplněná dostatečnou pohybovou aktivitou.

A právě výživě jsme věnovali toto květnové číslo Florence. Dozvíte se v něm o lidech, pro které se jídlo stalo alfou a omegou života a jejich touha po štíhlosti je vede až na hranici smrti, dále o tom, jak si svou váhu udržet i při práci na noční směny nebo jak má vypadat správná výživa stomiků. Protože již v roce 1859 napsala zakladatelka moderního ošetřovatelství Florence Nightingale, jejíž jméno si dal náš časopis do názvu: „Každý pečlivý pozorovatel nemocných bude souhlasit, že tisíce pacientů ročně zemřou hladem uprostřed hojnosti a blahobytu pro nedostatek pozornosti věnované vyhledání způsobu, který by jim umožňoval přijímat potravu.“ (cit. z Grant a Todd, 1987) Jméno Florence Nightingale, na jejíž počest se po celém světě slaví 12. května Mezinárodní den ošetřovatelství, najdete v tomto čísle zmíněné ještě jednou, a to v rubrice Historie. Tu jsme tentokrát věnovali Suverénnímu řádu maltézských rytířů, který existuje a svou pomoc nepřetržitě poskytuje v oblasti zdravotní, sociální i humanitární péče už neuvěřitelných devět století a do jehož anglikánské větve Florence Nightingale patřila.

Nechybí samozřejmě ani náš pravidelný kvíz o ceny a rozhovor, tentokrát se zdravotní sestrou – mužem Ondřejem Burianem, který se může mimo jiné pochlubit i tím, že se osobně zná s majorem Zemanem.

Hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

obsah

2

téma čísla

Výživa

Zdravá výživa je taková, která udržuje organismus v rovnováze (homeostázi). Vyžaduje vyvážený příjem základních živin (bílkoviny, tuky, sacharidy), doplňkových živin (vitaminy, stopové prvky, vláknina) a dostatečné množství vody.

11

florence 5/13

1 / Editorial 3 / Seriál Jak správně napsat životopis a motivační dopis 4 / Rozhovor / Ondřej Burian Jde nám o film. Politiku u majora Zemana neřešíme 8 / Projekty bezplatného vzdělávání zdravotníků skončily 10 / Edukovaný pacient se vyplatí

Odborné téma

Výživa 11 / Poruchy příjmu potravy – aneb když je jídlo jed i lék 14 / Jak na správnou výživu při práci ve směnném provozu?

15 / Dotazník stravovacích zvyklostí 16 / Výživa stomiků

Recenzované články

Výzkumná sdělení 19 / Riziko malnutrice u osob se schizofrenním onemocněním 22 / Úroveň znalostí sester o základní a rozšířené resuscitaci dle platných guidelines Přehledová studie 25 / Sebepoškozování – problém ve společnosti

14 Jak na správnou výživu při práci ve směnném provozu?

z dalšího obsahu

Praxe

Specifika přístupu 28 ke zdraví u příslušníků pravoslavné církve a mormonů

28 / Specifika přístupu ke zdraví u příslušníků pravoslavné církve a mormonů 32 / Cizí tělesa v zažívacím traktu u dětí Pro studenty 34 / Ústav zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci

40 Reforma

Zpravodaj ČAS

psychiatrické péče nemá být ideologická, ale logická

36 / Konference traumatologicko-ortopedické sekce ČAS přinesla informace ze všech oblastí praxe 38 / O sexualitě chronicky nemocných se diskutovalo v Plzni 40 / Reforma psychiatrické péče nemá být ideologická, ale logická

Servis

46

www.florence.cz Ročník IX., číslo 5, květen 2013 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2013 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia a archiv

Historie 900 let zkušeností ve zdravotnické a sociální práci

43 / Záchranáři se na odborné konferenci sešli už popáté 45 / Právo Úraz dítěte při hospitalizaci 45 / Kvíz 46 / Historie 900 let zkušeností ve zdravotnické a sociální práci 48 / Lekce angličtiny

3

seriál / personalistika text: Mgr. Radka Lankašová, www.mblue.cz

Jak správně napsat životopis a motivační dopis Na počátku hledání nového zaměstnání si velmi dobře ujasněte, jakou práci hledáte.

Usnadní vám to její nalezení. A abyste byli při svém hledání úspěšní, je třeba umět správně napsat životopis.

Jak tedy na to?

Můžete být tradiční a stáhnout si vzor na pracovních serverech či u velkých personálních agentur, čímž nic nezkazíte, ale zároveň se stanete jedním z mnoha uchazečů. Chcete-li však ukázat své já (ale pamatujte, že všeho moc škodí – kromě kreativních oborů, kde je to naopak nutností), doporučujeme vytvořit si svůj vlastní životopis podle následujících pravidel: 1. Osobní údaje musejí obsahovat vaše jméno, akademické tituly a funkční e-mailový a telefonický kontakt. ­E-mailová adresa by rozhodně neměla být nějaká zdrobnělinka nebo něco militantního či dvojsmyslného (např. adresa cukroušek@seznam.cz je fajn pro kamarády, ale ne pro hledání zaměstnání). Můžete uvést trvalou, případně přechodnou adresu, ale není to nutné. Pokud chcete přiložit své foto, pak jedině od profesionálního fotografa a v obleku či kostýmu. V žádném případě neposílejte dovolenkové foto v plavkách nebo skupinové z bujarého večírku.

2. Vzdělání – píše se od posledního k nejstaršímu, tedy na prvním řádku bude ukončená vysoká škola, teprve pod ní střední škola. Základní školu nebo dokonce jesle neuvádějte.

3. Pracovní zkušenosti – stejně jako u vzdělání se v tomto případě postupuje chronologicky od aktuálního po první zaměstnání. Důvod? Je pod-

statné, co děláte nyní. Vždy uveďte název zaměstnavatele a své pracovní zařazení. U každé pozice mějte pět až osm odrážek, ve kterých popíšete hlavní zodpovědnosti, případně projekty, které spadaly přímo pod vás.

Buďte konkrétní! Uvádějte dosažené úspěchy, čísla, projekty, na kterých jste se podíleli.

4. Kurzy, certifikáty – máte-li nějaké a vztahují-li se k práci, na kterou se hlásíte, neopomeňte je.

5. Jazyky – pravdivě uveďte svůj stupeň (začátečník, pokročilá znalost), ideálně v užívaném evropském referenčním rámci od nejnižšího A1 (začátečník) po C2 (rodilý mluvčí).

Na pohovoru vás bude z jazyka personalista zkoušet, takže případnou nadsazenou úroveň odhalí.

6. Další dovednosti – uveďte vaše IT dovednosti, řidičský průkaz, případně cokoli, co je relevantní na pozici, o kterou se ucházíte.

7. Koníčky – můžete uvést, nemusíte.

Opět platí, že méně je více a koníčky by neměly být v rozporu se zaměstnáním, do kterého se hlásíte. Životopis musí být přehledný, strukturovaný, jasný, logický a pravopisně zcela v pořádku ve všech jazykových mutacích, které budoucí zaměstnavatel požaduje. Ideální délka CV jsou maximálně dvě strany A4 (jeden list). Na jeho

vytvoření použijte nejčastěji používané počítačové programy; pokud jej odesíláte e-mailem, zasílejte jej ve formátu doc programu Microsoft Word nebo ve formátu pdf. Personalisté jsou zavaleni množstvím žadatelů a ti, jejichž životopisy nejdou otevřít, se zpravidla dočkají zamítavé ­odpovědi.

Pamatujte si, že životopis je vaší vizitkou a zároveň vstupenkou do výběrového řízení. Jestliže nezaujme, nedostanete šanci na pohovor, tudíž přijdete o možnost se představit a získat tak třeba práci svých snů. Nejste-li si jisti, zda je váš životopis pro budoucího zaměstna­ vatele atraktivní, kontaktujte nás na www.jakhledatzamestnani.cz a my vám rádi poradíme.

Motivační dopis K životopisu patří i motivační dopis.

Do něj vypíchněte informace, proč se hlásíte právě do této společnosti a na uvedenou pozici. Vyzdvihněte předchozí zkušenosti a zkuste najít důvody, proč by měli vzít právě vás. S největší pravděpodobností se budete hlásit na více pozic, nezapomeňte se proto vždy ujistit, že jste změnili jméno adresáta, název firmy a místa.

Po odeslání CV a motivačního dopisu Po odeslání obou dokumentů zbývá už jen čekat na odpověď a nepropadat panice, pokud nedopadne hned první místo, na které jste se hlásili. I v případě změny místa platí, že kdo si počká, ten se dočká.

4

florence 5/13

rozhovor s Ondřejem Burianem Ptala se: Magda Hettnerová, fota: archiv Ondřeje Buriana

S představitelem seriálového majora Zemana, hercem Vladimírem Brabcem, se Ondřej Burian setkal díky fanklubu už několikrát.

Jde nám o film. Politiku u majora Zemana neřešíme Ten den byl otec divně tichý, zádumčivý, uzavřený do sebe a divně se kýval… Komu by neutkvěl v paměti hororový příběh o muži, který zavraždí svou manželku, pořeže syna, hodí ho do studně, zapálí dům a pak do studně za synem sám skočí?

P

říběh je o to hororovější, že se skutečně stal. 26. díl seriálu 30 případů majora Zemana s názvem Studna si pamatuje snad každý, kdo jej viděl. A ačkoli má tento propagandistický normalizační seriál mnoho odpůrců, má i mnoho obdivovatelů, kteří se vydávají buď po stopách skutečných událostí, anebo jen do míst, kde seriál vznikal. Jedním z nich je i šestatřicetiletý Ondřej Burian, který pracuje jako zdravotní sestra v Nemocnici Na Homolce a kterého obdiv k tomuto seriálu přivedl až na post předsedy Fanklubu majora Zemana.

Jak jste se k tomuto koníčku dostal?

Vždycky jsem měl rád detektivky a filmy s kriminální zápletkou. Z dob socialismu si seriál 30 případů majora Zemana nepamatuju, takže jsem ho začal vnímat až v roce 1998, kdy jej po dlouhé době opět dávala Česká televize. Zajímat jsem se o něj však začal až v roce 2004, kdy ho znovu uvedla TV Prima.

Tenkrát jsem začal na internetu shánět informace a dostal jsem se k jednomu diskuznímu fóru, na kterém se vždy po odvysílání nového dílu rozjela čilá diskuze.

A to vás přivedlo až k fanklubu?

V podstatě ano. Na jaře roku 2004 jsem si řekl, že by bylo fajn poznat ostatní debatující z toho internetového diskuzního fóra osobně, a tak jsem je pozval do hospody, kde jsme pak o seriálu debatovali. A to byl začátek našeho fanklubu.

Kolik členů dnes máte?

Těch stálých, s nimiž se každý měsíc scházíme a pořádáme různé výlety, je asi dvacet až třicet, těch, co jsou registrovaní na našem fóru, na našich webových stránkách a čas od času něčím přispějí, je asi tři sta.

5

Máte mezi sebou nějaké poznávací znamení?

Všichni stálí členové mají průkazku člena Fanklubu majora Zemana a po­ dle originálu jsme si nechali vyrobit i odznak tehdejší kriminální policie.

Ty rozdáváme i hercům z tohoto seriálu, s nimiž se scházíme.

Co vlastně váš fanklub dělá?

Naším zájmem je shánět všechny možné informace o seriálu, setkávat se s herci, kteří v něm hráli, a povídat si s nimi o tom, jak probíhalo natáčení, a podobně. Hledáme třeba i nedostatky, jakých se dopustil filmový štáb. Také jezdíme na místa, kde se točilo, fotíme je a porovnáváme, jak vypadala předtím a jak vypadají dnes. Neváháme jet třeba i na Slovensko, do Německa a někteří z nás se chystají dokonce i na Kubu, kde se také točilo. Provozujeme i webové stránky s diskuzním fórem, kde všechny informace zveřejňujeme. Ohlasy na naši činnost jsou časté, protože fanoušků seriálu je velmi mnoho.

S kým vším jste se už potkali?

Začalo to režisérem panem Jiřím Sequensem, kterého jsem shodou okolností potkal v Nemocnici Na Homolce.

Představil jsem se mu tenkrát, řekl jsem mu, kdo jsem a jestli by nám třeba nechtěl někdy o seriálu a o tom, jak vzni-

Hrobka, která si „zahrála“ v 26. díle seriálu 30 případů majora Zemana Studna. Vlevo, jak vypadala ve filmu a vpravo, jak vypadá ve skutečnosti.

Fotku pořídli členové Fanklubu majora Zemana, kteří se u hrobky také vyfotili.

kal, povědět. Byl rád, protože po revoluci neměl moc šancí se k seriálu vyjádřit.

Byl to velice milý a otevřený člověk a jak sám říkal, byli jsme jeho druhá rodina. Často nás zval k sobě domů do domku v Bubenči, vyprávěl nám a dokonce nám ukázal i svou pracovnu, kde všechny jeho filmy vznikaly. Díky němu jsme získali i mnoho kontaktů na herce, které jsme pak oslovili. Setkali jsme se už několikrát s představitelem hlavní role panem Vladimírem Brabcem, dále pak například s Rudolfem Jelínkem, unikátem byla paní Regina Rázlová, s Radoslavem Brzobohatým, Jaroslavou Obermaierovou, Ivanou Andrlovou, Hanou Talpovou, Jiřím Tomsou, Janem Pohanem a dalšími.

Jak reagují herci na vaše pozvání?

Přeci jen někteří se za své účinkování v tomto normalizačním seriálu stydí.

Většina námi oslovených lidí s radostí přišla a vyprávěla o natáčení. Berou to tak, že jsou herci a jejich úkolem bylo to zahrát. Ale ano, jsou i takoví, kteří se za to stydí, jako třeba pan Lábus. Většinou ale pozvání přijmou a jsou rádi, že se třeba setkají i se svými hereckými kolegy, se kterými se dlouho neviděli.

To byl třeba případ paní Obermaierové s Vladimírem Brabcem nebo paní Andrlové s panem Jelínkem.

Seriál 30 případů majora Zemana však není jen detektivní. Nese v sobě pachuť propagandy a tomu se nelze vyhnout. Jak vnímáte tohle?

My tu politickou stránku věci neřešíme.

To není náš primární cíl. Samozřejmě víme, že tam nebylo všechno v pořádku, že některé ty věci jsou zmanipulované tak, aby byly poplatné době.

Ten seriál byl natočený na objednávku ministerstva vnitra k výročí 30 let od založení SNB, ale také to byl v té době jeden z nejrozsáhlejších filmových počinů. Třicet celovečerních filmů, ve kterých hrála převážná většina tehdejších herců. My všichni jsme především fandové do československé kinematografie od 60. do 90. let 20. století, takže nás zajímá hlavně ten film a věci s tím související. Rád bych zdůraznil, že naše fandovství neznamená podporu režimu, který byl v té době u moci, nejsme prostě žádná komunistická buňka, jak by si někdo případně mohl myslet.

Který díl máte vy osobně nejraději?

Je to těžké vybrat, ale já osobně mám asi nejraději 15. díl Kvadratura ženy, ve kterém policisté řeší vraždu ženy, jejíž tělo někdo rozčtvrtil a poslal v kufrech po Vltavě. Tento díl je čistě kriminalistický a má ohromnou atmosféru.

6

florence 5/13

rozhovor s Ondřejem Burianem

Scéna z 20. dílu s názvem Modrá světla na místě natáčení, jak si ji zahráli členové fanklubu.

Ondřej Burian v uniformě, jakou v seriálu nosil major Zeman, se svou partnerkou.

Máte i nějaké rekvizity ze seriálu?

Já třeba vlastním uniformu, jakou měl major Zeman. Máme také například měděnou destičku, která si zahrála v díle Mědirytina, na níž jsou z jedné strany jména nájemníků, protože sloužila jako jmenovka, a na druhé je vyrytá předloha potravinových lístků, podle níž je zloději padělali. Máme také unikátní archiv pana režiséra Sequense, který nám jej poskytl, několik scénářů k některým dílům a fotoalba černobílých fotek k jednotlivým dílům včetně fotek z natáčení.

Nechystáte nějakou výstavu těchto věcí?

To nás zatím nenapadlo a nejspíš ne, protože to obnáší spoustu práce a času a vzhledem k tomu, že všichni pracujeme, neměl by to kdo dělat. Navázali jsme ale kontakt například s Muzeem policie v Praze, takže i odtamtud máme nějaké materiály.

Co máte v plánu do budoucna jako fanklub?

Naší prioritou jsou hlavně ty výlety. Teď na jaře pořádáme již několikátý ročník velkého jarního putování, během kterého objíždíme jednotlivá natáčecí místa v republice, a na podzim zase podzimní procházku, při které chodíme po místech natáčení v Praze. Před lety jsme

udělali takovou velkou akci – nonstop promítání všech dílů majora Zemana, kdy jsme začali v sobotu ráno a skončili až v neděli večer. Nic podobného ale v nejbližší době nechystáme. V čem se však chystáme pokračovat, je akce Herci na střelnici. To se nám podařilo navázat kontakt s jednou střelnicí za Kladnem, kde nám slíbili, že když přivedeme některého z herců z tohoto seriálu, že nás všechny nechají zastřílet si ze současných i historických zbraní. To jsme absolvovali nedávno právě s Vladimírem Brabcem. Dále se snažíme získat na sraz někoho z herců, které jsme ještě neoslo­ vili. Je to ale náročná práce, zvláště pokud jde o herce, kteří v současnosti ještě pracují.

A co máte v plánu vy osobně?

Co se týče mé práce, nehodlám nic měnit. Pracuji jako všeobecná sestra – specialistka na JIP neurochirurgie, intenzivní péče v Nemocnici Na Homolce, a jsem tam spokojený. Práce mě baví, kolektiv je příjemný a práce na směny mi vyhovuje, protože máme dvouletého syna, takže se můžeme v jeho hlídání s partnerkou střídat. Neumím si představit, že bych pracoval od pondělí do pátku od osmi do tří. Jsem za směnný provoz rád.

Proč jste si vybral právě Nemocnici Na Homolce?

Když jsem studoval střední zdravotnickou školu, byl jsem tu na měsíc na brigádě jako sanitář. Už tehdy mi učarovalo moderní a technické vybavení, které Homolka jako bývalý SANOPZ měla a které tehdy ostatní pražské nemocnice mít ani nemohly. Takže když jsem se po vojně rozhodoval, co dělat, řekl jsem si, že pokud mám pracovat ve zdravotnictví, tak jedině tady. Přihlásil jsem se a vzali mě na neurochirurgii. Původně jsem pracoval jako sestra na standardním oddělení a po dvou měsících jsem přešel na semiintenzivní péči, kde ale ještě nebyla ventilovaná lůžka, a v roce 2001 jsem přešel na intenzivní péči, kde mi nabídli místo.

Proč jste se rozhodl stát zdravotní sestrou?

Můj strýc pracoval v Centru pro léčbu bolesti ve FN Motol jako fyzioterapeut, takže měl ke zdravotnictví blízko.

A jeho rodiče, resp. můj dědeček tehdy prohlásil, že bych mohl vystudovat také zdravotní školu a pak si udělat nástavbové studium rehabilitace. Tak jsem s tím souhlasil.

Jak na to reagovali vaši spolužáci?

Asi to bylo úsměvné. Od nás ze základní školy se na zdrávku hlásily ještě další tři holky. Ale jinak, pokud si dobře vzpomínám, to nikdo moc neřešil. Přeci jen jsme byli ještě děti.

7

chu krotí, takže se třeba nepomlouvají tolik, jako by to dělaly, kdyby to byl čistě ženský kolektiv. A co se týče pacientů, tak se mnou nemají problém. Snad nikdy jsem se nesetkal s tím, že by mě někdo odmítl a chtěl sestřičku.

A co vy? Jak jste se cítil ve škole plné děvčat?

Dodnes si pamatuju první den, kdy jsem vešel do třídy, která byla plná holek.

Sednul jsem si do první lavice, upřeně jsem koukal před sebe a říkal si: Proboha, co tady dělám? Naštěstí pak přišel ještě jeden kluk, tak jsme se skamarádili a do konce studia jsme seděli spolu v lavici. Jediní dva kluci na celé škole.

Jak vás oslovují?

Pokud jsou při vědomí a komunikují, tak se mě zpravidla zeptají, jak mi mají říkat. Většinou to skončí u toho, že mi říkají jménem: Ondřeji, mohl byste prosím… Takové to „pane sestro“ nebo „pane bratře“ zazní spíš jen z legrace.

Dnes už ale nejsou zdravotní sestry – muži takovou raritou, ne?

Ano, mám dojem, že jich přibývá. Jen u nás na oddělení jsme čtyři a vím, že v nemocnici jsou na jiných odděleních také. V roce 1996, kdy jsem do nemocnice nastupoval, to ale asi tak časté nebylo. Vzpomínám si na jednu úsměvnou věc, kdy jsem na své identifikační kartičce měl hodně dlouho uveden název svého pracovního zařazení jako zdravotní sestra – muž.

Co se týče práce, liší se ta vaše nějak od té, kterou vykonávají ženy?

Určitě co se týče fyzické síly, tak na to volají zpravidla nás muže, pokud nejsou při ruce sanitáři. Také při zvládání agresivních pacientů je lepší, když tam jsme my, no a v neposlední řadě je to práce s technikou. Muži spíš rozumějí přístrojům, takže kolegyně si nás volají, když se něco rozbije nebo když potřebují něco vysvětlit. To nám jde líp a na to dbáme asi víc než na perfektně ustlané postele.

Jak na vás reagují pacienti a kolegyně?

Co se týče kolegyň, tak myslím, že jsou rády, že tam muži jsou. Ony se pak tro-

k věci

→ Kdo je Ondřej Burian Pochází z Prahy-Zbraslavi. Po ukončení Střední zdravotnické školy v Duškově ulici v roce 1995 nastoupil na vojnu. Po roční vojně se ucházel o práci v pražské Nemocnici Na Homolce, kde dostal místo jako sestra u lůžka na Neurochirurgickém oddělení. Od roku 2001 tu pracuje na JIP, absolvoval i pomaturitní specializační studium ARIP. V roce 2004 založil spolu s dalšími příznivci seriálu 30 případů majora Zemana Fanklub majora Zemana, jehož je předsedou. Členové fanklubu se nejprve scházeli v restauraci U majora Zemana v Krakovské ulici v centru Prahy, dnes však klub nemá svou pevnou základnu. Členové klubu, jehož posláním je získávat informace o seriálu, se setkávají s herci, navštěvují místa, kde se seriál točil, získávají rekvizity z filmů a pořádají srazy a setkání. O tom, jak velkým příznivcem tohoto seriálu Ondřej Burian je, svědčí například to, že dokáže z hlavy vyjmenovat názvy všech třiceti dílů za méně než 25 vteřin. Je svobodný, s partnerkou má syna Dominika.

Zvýhodněný balíček ročního předplatného Florence se Zdravotnickými novinami!

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ

A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz ročník 62 r číslo 3–4 r 11 února 2013 ISSN 0044-1996 cena 26 Kč r pro předplatitele 20 Kč

Lázně vyčíslují ztráty a apelují na politiky, lékaře i veřejnost

První dopady novelizovaného IS v interpretaci představitelů SLL jsou jednoznačně negativní, ekonomický pokles dokonce překonává původní

Dospělí

Snížení ceny

26 na 21

18,00 %

zařízení

Pardubický kraj: Nový model řízení nemocnic str. 4

ní 5 procent pacientů pojišťoven za rok. I kdyby naše země nebyla v recesi a nezvyšovala daně, lázně by za rok nahradily sotva 10 procent přenocování,“ uvedl prezident SLL. Současný dopad změny IS na objem lázeňské péče a výnosů s ní spojených činí podle propočtů SLL 48 % (viz tabulku). E. Bláha navíc zdůraznil, že: „... za rok a půl nejistoty, co s lázeňskou péčí vlastně bude, zmatenými a poplašnými titulky zaúřadovala média, restrikcemi pojišťovny a zvýšením regulačního poplatku ministerstvo – výsledkem tak je, že indikační seznam neodečte svých 48 procent z původní stoprocentní hladiny roku 2010. Začne škrtat už na úrovni 71 procent.“

33 na 28

15,00 % 1,50 % 45,50 %

48 %

56,9 % 27,3 %

meziročně

45,1 %

2010/2013

LN = lázeňské návrhy, návrhy na lázeňskou péči. LP = lázeňská péče. LL = léčebné lázně.

str. 4

OSZSP usiluje o vyšší dotování sociálních služeb str. 4

Část referujících na briefingu SLL (zleva) M. Plachý, M. Tesařík a E. Bláha.

Foto: ZN

Nové klima ve vztahu s VZP

Vedle nejistoty o podobě indikačního seznamu byla podle vedení SLL bu-

doucnost lázní během roku 2012 ohrožena i nejistotou, že nezískají smlouvy s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), která je, jak známo, vypověděla k 31. 12. 2012. O nových smlouvách a cenách péče pak začala s lázněmi vyjednávat až koncem podzimu. „K výpadkům objemu ale přidala další ‚morovou ránu‘ pro náš obor, když začala smlouvy podmiňovat snížením jednotkových cen. Výzvy SLL, aby od tohoto požadavku v době tak zásadních omezení a boje lázní o přežití ustoupila, ale vyslyšel až nový ředitel VZP Ing. Zdeněk Kabátek. Výsledkem nového klimatu rozhovorů je memorandum o spolupráci a rozvíjení sektoru. Mělo by být základem aktivní politiky VZP směrem k lázeňské péči, kterou VZP nechce nechat padnout,“ informoval MUDr. Bláha. dokončení na str. 3

Unikátní příprava olomouckých mediků

str. 4

Když průmyslníci jednají o zdraví

str. 5

Farmaceutický trh

str. 5

„Utečou“ některé léky z českého trhu?

str. 6

Manažerská změna v Brně pobouřila senátora

str. 6

ČLK vyhlásila protestní akci

str. 7

Zpravodajský deník � servis Personální inzerce

Běžná cena předplatného

str. 3

názory

Senát odmítl elektronickou preskripci

Celkem

2,50 %

Dopad poklesu na celkové tržby

str. 2

� události, fakta,

29,00 %

49,50 % Podíl LP na tržbách LL

praxe

Strategie reformy psychiatrické péče: posun do komunity str. 2

Zdravotní pojišťovny opět hradí inkontinenční podložky str. 3

Zdroj: SLL

Zkrácení délky pobytu

Děti

29,00 %

� pro lékařské

Jsou úhradové mechanismy opravdu zcela nesprávné?

Dopady změny IS na již snížený objem LP a výnosů s ní spojených Pokles LN

Z OBSAHU

� pro lůžková

předpovědi. Jak známo, při tvorbě novely IS ministerstvo zdravotnictví deklarovalo, že změny nezpůsobí větší poklesy objemu než 15 procent. SLL uváděl 45% skokový propad, což charakterizoval jako likvidační hrozbu jak pro lázně, tak v návaznosti i pro lázeňské regiony. Svaz lázní žádal o možnost rozložit „ztrátová“ opatření do delšího času, ministerstvo zastávalo názor, že čas na kompenzační opatření lázně získaly délkou vyjednávání o navržených změnách. Kompenzace, tedy především zvyšování počtu samoplátců lázeňské péče, je podle MUDr. Bláhy v tak masivním rozsahu nereálná. „Rok a půl, kdy se o změnách jednalo, by k nahrazení pojištěnců samoplátci nestačilo, uvážíme-li dosavadní rychlost nahrazová-

Pokles objemu péče o 48 procent

a sociální péče

www.zdravky.cz

Prohlášení Rady SAS ČR

Nový indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, stanovený vyhláškou č. 267/2012 Sb., platný od 1. října 2012, přinesl hlavní změny jednak v označení a názvech diagnóz, jednak v časových intervalech opakované lázeňské léčby a také v délce pobytů při jednotlivých typech lázeňské péče. Již období přípravy novely indikačního seznamu (IS) bylo provázeno prognózami jejího negativního dopadu na lázeňský sektor, především ze strany Svazu léčebných lázní ČR (SLL).

Vedení SLL uspořádalo 24. ledna v Praze tiskovou konferenci s názvem „Jak si stojí české lázně a jaké jsou jejich vyhlídky“. Referujícími byli prezident SLL MUDr. Eduard Bláha, viceprezident Ing. Martin Plachý a další členové představenstva SLL. Politickou, resp. zákonodárskou podporu jim poskytovali senátor ČSSD Ing. Martin Tesařík, poslankyně KSČM Mgr. Soňa Marková a karlovarský hejtman a poslanec ČSSD PaedDr. Josef Novotný.

On-line fórum zdravotnictví

str. 7 str. 7–8

570 Kč + 590 Kč 1 160 Kč

Balíček 1+1

999 Kč

Příští rok se změní systém redistribuce prostředků z veřejného zdravotního pojištění Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu způsobu přerozdělování prostředků veřejného zdravotního pojištění, která by měla platit od příštího roku. Nový systém redistribuce financí mezi pojišťovnami vychází z modelu PCG (Pharmacy-based cost groups), který vznikl v USA v 90. letech minulého století na základě prací týmu vedeného dr. Michaelem Von Korffem washingtonského GHRI (Group Health Research Institute).

M. Korff použil data o spotřebě léků v období jednoho roku asociovaných klinicky vybraným chronickým stavům k vytvoření ukazatele nazvaného Chronic disease score (CDS). Dokázal, že tento ukazatel je stabilní v čase a lze jeho prostřednictvím predikovat pravděpodobnost hospitalizace, mortalitu a také náklady na zdravotní služby.

PCG model je již deset let součástí redistribučního systému zdravotního pojištění v Nizozemsku.

Princip definovaný dr. Korffem zde motivoval vytvoření PCG prediktivního modelu, v němž je jednotlivec klasifikován do jedné nebo více rizikových skupin podle toho, jaké léky dlouhodobě (nenahodile) užívá. Pro každou z těchto rizikových skupin (viz tabulku č 1) je definována množina léků charakterizovaná anatomicko-terapeu-

ticko-chemickou klasifikací (ATC). Pokud pacient užije některý z léků dané skupiny, je tato spotřeba započítána, a pokud spotřeba léků dané skupiny přesáhne v období dvanácti měsíců definovaný práh, je pacient klasifikován. Příslušnost pacienta do takto definované rizikové skupiny predikuje jeho celkovou budoucí spotřebu zdravotních služeb (nejen léků) a tedy i výdaje za tyto služby.

tuře pojištěnců, tedy vlastně na hrubé demografické konstrukci. Je již delší čas terčem kritiky, často zaznívá argument, že tento způsob není schopen postihnout reálnou zdravotní zátěž. Nynější přerozdělování neevokuje zájem zdravotních pojišťoven o chronicky nemocné a tedy nákladnější klienty a může tedy vést i k cílenému výběru pojištěnců.“

Zmizí demografická konstrukce

Tvorba projektu nového systému, který začne platit od r. 2014, je podložena soustředěnými daty od všech zdravotních pojišťoven o nákladech na jednotlivé pacienty (bez rodných čísel) za období let 2009 až 2011. Ve veřejné soutěži vybraná instituce provedla vyhodnocení. Pacienti jsou kla-

Na pracovním semináři 18. ledna v Praze zdůvodnil náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Ing. Petr Nosek nezbytnost změny našeho dosavadního systému přerozdělení: „Stávající model v ČR je de facto založen na věkové struk-

Přesnější predikce „kolik za co“

sifikováni do v tabulce uvedených 25 PCG skupin + 1 „prázdné“ skupiny. Pacienti s chronickým onemocněním představují cca 20 procent z celku všech pojištěnců. Zdravotní pojišťovny s novým systémem dokáží přesněji určit očekávané náklady na jejich léčbu – zatímco nyní tak činí zhruba ve 4 %, při klasifikaci podle chronických chorob to bude možné až u 41 procent.

Přesnější predikce „kolik za co zaplatí“ by podle P. Noska měla mít za následek vyšší motivaci pojišťoven zajistit u chronických pacientů co nejefektivnější poskytování služeb, resp. vést je racionálně systémem, aby se eliminovaly veškeré zbytečné náklady. Náměstek pro zdravotní pojištění také očekává posílení konkurence mezi zdravotními pojišťovnami. „Pokud jsou zdroje veřejného zdravotního pojištění přerozdělovány v rámci reálného ocenění rizika zohledňujícího chronický zdravotní stav – což je případ PCG modelu –, nejsou jednotlivé pojišťovny ‚trestány‘, pokud se ucházejí o chronicky nemocné,“ soudí Ing. Jiří Nosek. dokončení na str. 4

Balíček zahrnuje 10 čísel časopisu Florence a 22 čísel Zdravotnických novin včetně pravidelných příloh Lékařské listy a Kongresový list

Objednávejte na predplatne@ambitmedia.cz

8

florence 5/13

IPVZ

Projekty bezplatného vzdělávání zdravotníků skončily Vzdělávací aktivity realizované v rámci individuálních projektů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) financované z Evropského sociálního fondu (ESF) a státního rozpočtu ČR skončily v dubnu letošního roku.

O

a složitá pravidla operačního programu.

Především u lékařů zkomplikoval situaci i fakt, že v roce 2011, zásadním roce projektu, došlo k protestům lékařů, s jejichž následky se nemocnice téměř půl roku vyrovnávaly a tím pádem byl zájem o vzdělávání minimální.

Pro koho byly jednotlivé vzdělávací aktivity určeny a proč?

Vzdělávací aktivity byly primárně určeny pro mimopražské zdravotníky s pracovním úvazkem ve zdravotnickém zařízení.

Hlavními cíli projektů bylo zvýšit kvalifikaci zdravotníků a rozšířit povědomí o nových metodách léčby.

Jaké byly původní záměry a cíle projektů a jak se je podařilo naplnit?

Možnost čerpat prostředky EU znamená vytvořit jasně strukturovaný projekt, který přesně definuje náplň vzdělávání a počet zdravotnických pracovníků, kterým jsou dané zdroje určeny. Již nyní je patrné, že počet účastníků vzdělávacích akcí převýšil plánovaná čísla, a to současně se značnou finanční úsporou.

V projektu „Vzdělávání lékařů“ kurzy úspěšně zvládlo 13 800 absolventů a v rámci projektu „Vzdělávání nelékařů“ bylo úspěšných absolventů více než 37 700. Z finančních zdrojů bylo oproti původně plánovaným 722 miliónům vyčerpáno 512 miliónů Kč.

Jaké nejzajímavější vzdělávací aktivity byste za dobu realizace projektu vyzdvihl?

foto: archiv MUDr. Vladimíra Pavelky

d května 2010 bylo vyčerpáno 512 miliónů Kč a počet úspěšných absolventů překročil 51 tisíc. Více o tomto ojedinělém projektu prozradil ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) MUDr. Vladimír Pavelka.

MUDr. Vladimír Pavelka

Kromě celé řady zajímavých certifikovaných a akreditovaných kurzů se díky finančním zdrojům EU podařilo zrealizovat jedinečné vzdělávací aktivity, jako kurzy ATLS (péče o zraněného pacienta – „Advanced Trauma Life Support for Doctors“), licencované Americkou chirurgickou společností, či konferenci neurorehabilitace. S velkým zájmem se setkaly také e-learningové kurzy.

S jakými překážkami jste se v projektu potýkali?

Je to již zmiňovaná limitace účasti pouze pro mimopražské zdravotníky a také fakt, že vzdělávacích aktivit se mohli účastnit pouze ti, kteří mají pevnou smlouvu. Přitom o kurzy byl velký zájem i z řad lidí, kteří se rekvalifikují a o práci ve zdravotnictví teprve usilují.

Vlastní proces realizace obou projektů i administrace ztěžovala také přísná

Jaké jsou vize do budoucna?

Vzdělávání zdravotníků zcela jistě zůstane i nadále jednou z priorit zdravotnického systému. Nekončí ani snahy využít možností evropských programů a finanční podpory. Právě úspěšnost a smysluplnost končícího vzdělávacího programu jsou zárukou toho, že obdobné projekty lze realizovat i u nás.

Myslím, že je na co navázat a systém odborného vzdělávání zdravotníků tak dále rozvíjet. PR Vzdělávání lékařů bylo realizováno prostřednictvím individuálního projektu OP LZZ „Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí lékařů, zubních lékařů a farmaceutů se zaměřením na profesní medicínské vzdělávání a vzdělávání v manažerských dovednostech“ (číslo projektu CZ.1.04/1.1.00/46.00002). Vzdělávání nelékařských pracovníků bylo realizováno prostřednictvím individuálního projektu OP LZZ „Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborné profesní vzdělávání v manažerských dovednostech“ (číslo projektu CZ.1.04/1.1.00/46.00001).

Oba jsou financovány z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF) a státního rozpočtu ČR. Generálním dodavatelem obou projektů je Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze.

Předplaťte si časopis Florence

9

a získejte věrnostní kartu Sphere card

Sphere card ...karta plná výhod

Nabídka s kódem AM513SC platí pouze pro standardní roční předplatné do 2. 6. 2013 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od přijetí platby za předplatné.

→ Přímé výhody a slevy cca 5 až 30 % na zboží i služby → Více než 10.000 míst v ČR i SR → V každém okrese, v každém kraji Stačí předložit kartu před placením a rovnou platíte méně.

Více na www.sphere.cz

+

Předplatitelé mají nově přístup do elektronického archivu časopisu na www.florence.cz

Z partnerů Sphere card pro Vás vybíráme:

objednávám předplatné časopisu Florence s věrnostní kartou Sphere card Standardní, roční 570 Kč / 31,9 EUR Studentské, roční * 455 Kč / 28,05 EUR Elektronická verze, roční 299 Kč /17 EUR

AM513SC Objednávky předplatného pro ČR poštou: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, e-mailem: predplatne@ambitmedia.cz, telefonem: 800 300 302 (zdarma)

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

Titul

Organizace

Jméno a příjmení

Adresa

Organizace

PSČ a město

Obor činnosti

IČ

Adresa

DIČ

PSČ a město

Telefon

Telefon

E-mail

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

E-mail Způsob úhrady

* Pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu.

složenka

faktura

Nabídka s kódem AM513SC platí pouze pro standardní roční předplatné do 2. 6. 2013 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele.

Objednávkou dává předplatitel dobrovolně souhlas se zařazením svých osobních údajů do databáze společnosti Ambit Media, a. s., se sídlem Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, resp. do odvolání souhlasu. Předplatitel bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb. Více na ­w ww.­ambitmedia.­c z.

ODBĚRATEL

Podpis

tento kód uvádějte při objednávce

Objednávky předplatného pro SR e-mailem: predplatne@abompkapa.sk, telefonem: 02/444 42 773, 02/444 58 821

Předplatné zahrnuje 10 vydání časopisu Florence.

Sphere card platí pouze pro standardní roční předplatné.

Předplatné si můžete objednat také na www.florence.cz.

Datum

Kód nabídky

10

florence 5/13

hojení ran

Edukovaný pacient se vyplatí

S

léčbou chronických onemocnění se to má vždycky stejně – lékař určí nejvhodnější způsob léčby, maximálně jej přizpůsobí možnostem léčeného a předepíše relevantní terapeutické prostředky. O rychlosti, či dokonce úspěchu léčby ale rozhoduje hlavně chování pacienta. Zkušenosti nejen ze zahraničí ukazují, že za nedodržováním medikace, správné životosprávy atd. stojí zejména nedostatečná edukace pacientů.

Podle průzkumu z USA z roku 20061 není v průměru 50 procent pacientů s chronickým onemocněním léčeno správně právě kvůli nedostatečné ochotě spolupracovat při léčbě. To vede nejen k horším výsledkům léčby, ale i zvýšené míře hospitalizací, nižší kvalitě života pacientů a celkovému zvýšení nákladů na léčbu. Řada dalších průzkumů zaměřených na možnosti zvyšování disciplinovanosti pacientů s různými onemocněními dokázala, že ji lze efektivně ovlivnit především vhodnou edukací. Např. již v roce 1995 byla v USA publikována studie2, která prokázala, že každý 1 dolar investovaný do vzdělávání pacientů se vrátil v podobě 3–4 dolarů uspořených v rámci celkových nákladů na léčbu. Na obecné úrovni se tedy ukazuje, že edukovaný pacient má mnohem silnější motivaci ke spolupráci při léčbě, a ta je proto úspěšnější. Projevuje se to snížením délky léčby i nákladů, a logicky tedy i zvýšením kvality života pacienta.

Edukace v oblasti chronických ran Podobně pozitivní vliv vzdělávání lze očekávat i u specifické skupiny pacientů trpících chronickou ranou, případně jejich blízkých, kteří o ně pomáhají pečovat. Například jen včasné rozpoznání rány a vyhledání odborné pomoci může výrazně přispět k dosažení rychlé a efektivní léčby bez zbytečných komplikací. Čím později se totiž s léčbou začne, tím je náročnejší. To potvrzuje i britská stu-

die3 z roku 2004. Podle jejích výsledků je mezi náklady na léčbu pacientů s dekubity 1. a 4. stupně desetinásobný rozdíl.

Klíčové v oblasti chronických ran proto je, aby pacienti z rizikových skupin, případně jejich blízcí, měli dostatek kvalitních informací, díky kterým dokážou ránu identifikovat a navštívit s ní co nejdříve lékaře.

U některých typů chronických ran hraje spolupráce pacientů při léčbě ještě důležitejší roli. Například v případě bércového vředu žilního původu.

Zde totiž léčba nekončí ošetřením rány jako takové, ale zaměřuje se i na její příčinu – hlubokou žilní nedostatečnost. Úspěšný léčebný proces se pak mimo jiné neobejde bez důsledné aplikace kompresivní terapie. A to je přesně moment, kdy léčba začíná být přímo závislá na znalostech či dovednostech pacienta a jeho blízkých. Jen stěží si lze představit, že takový pacient bude chodit do ordinace každé ráno kvůli „pouhému“ převazu.

Nejrůznějším typům onemocnění, která vyžadují aktivní spolupráci ze strany pacienta, se totiž v on-line prostředí stále častěji věnují tzv. edukační portály. Opírají se o spolupráci se zástupci odborné veřejnosti, ale zároveň pacientům poskytují srozumitelný a prakticky využitelný obsah.

V oblasti léčby chronických ran za zmínku rozhodně stojí nové internetové stánky Modernihojeni.cz. Zde pacienti najdou ověřené informace o podstatě onemocnění a o jeho jednotlivých fázích nebo detailní návody, jak aplikovat krytí či kompresivní pomůcky. Stejně tak stránky nabízejí řadu praktických tipů na správnou životosprávu – například vhodné jídelníčky při různých typech ran či doporučené pohybové aktivity.

Nebojte se vsadit na internet Jak ovšem skloubit reálné časové podmínky v ordinacích a potřebu edukovat své pacienty? Při pohledu do českých čekáren a ordinací se jako jedno z nejvyužívanějších řešení ukazují letáčky a brožury. Otázka ovšem je, nakolik se pacient v záplavě tiskovin dokáže zorientovat a nalézt zdroj se skutečně hodnotnými informacemi. A také je potřeba mít na paměti, že i když zvolí správně, edukační dopad bude spíše krátkodobý.

Nezapomínejte ale, že pacienti informace týkající se zdravotního stavu stále častěji hledají i na internetu. Obava, že se pacient stane obětí mystifikací, polopravd či přílišného zjednodušení, je samozřejmě na místě. Ovšem pouze do té doby, než do jeho procesu hledání aktivně vstoupíte jako odborná autorita.

Deborah T. Gold, PhD, Betsy McClung: Approaches to Patient Education: Emphasizing the Long-Term Value of Compliance and Pesistence. The American Journal of Medicine, Vol 119 (4A), 32S–37S, Portland, Oregon, USA, 2006.

2 Edward E. Bartlett: Cost-benefit analysis of patient education. Patient Education and Counseling 26, 87–91, Georgetown University, Washington, DC, USA, 1995.

3 Gerry Bennett, Carol Dealey, John Posnett: The cost of pressure ulcers in the UK. Age and Ageing Vol. 33 No. 3, British Geriatrics Society, 2004.

1

Modernihojeni.cz

Příručku hojení bércových vředů si můžete nechat v pdf poslat prostřednictvím webu modernihojeni.cz

Zkuste se tedy zamyslet, zda svým pacientům pomáháte zajistit si dostatek potřebných informací. S chytrým po­ užíváním informačních zdrojů na straně pacienta totiž ve vaší ordinaci budou zaznívat i chytřejší dotazy. Díky tomu ušetříte čas s vysvětlováním banalit a v pacientovi získáte partnera, který se zlepšující se znalostí svého zdravotního stavu bude získávat i odpovědnější přístup k léčbě. PR

11

→ P oruchy příjmu potravy → Jak na správnou výživu při práci ve směnném provozu? → Dotazník stravovacích zvyklostí

foto: Profimedia

→ Výživa stomiků

odborné téma výživa

Poruchy příjmu potravy – aneb když je jídlo jed i lék Mgr. Anna Zapletalová vedoucí Kontaktního centra Anabell Zlín

N

Za celý den snědí pět kukuřičných lupínků a dvě kostky čokolády. Nebo se přejídají a pak zvracejí, dokud nepadnou únavou. Čas tráví přemýšlením o jídle, neustále se váží, extrémně sportují, zneužívají projímadla a nemají se rádi. Řeč je o lidech s poruchou příjmu potravy – psychickým onemocněním s nejvyšší mírou úmrtnosti.

ěkteré studie uvádějí, že těmto psychickým onemocněním podlehne následkem zdravotních komplikací či sebevraždou 5 %, podle jiných až 18 % pacientů.

Přesná čísla nelze bohužel zjistit ani u výskytu v populaci. Člověk s poruchou stravování se totiž za svůj problém stydí, dokáže jej obratně skrývat a nevyhledává pomoc. I přesto můžeme říci, že v České republice trpí některou z forem těchto onemocnění každý dvacátý člověk z rizikové skupiny, kterou jsou dívky od 15 do 25 let, v USA je to dokonce každý jedenáctý.

V 90 % případů se tyto poruchy vyskytují u žen, a přestože se v současné době věkové spektrum pacientů rozšiřuje (od osmiletých holčiček až po zralé ženy), obvykle se začínají rozvíjet v období puberty. Nejčastěji jsou diagnostikovány mentální anorexie a bulimie.

Kalorie číhají všude Pro mentální anorexii je typické úmyslné snižování váhy a její následné udržování, které si nemocný sám způsobuje.

Z jídelníčku zpravidla zpočátku vyřazuje kaloričtější pokrmy, následně i jeho základní složky, jako je maso, mléčné výrobky, obiloviny, až se dostane k úzkému seznamu „povolených“ potravin, které konzumuje za zvláštních rituálů. I přes nízký energetický příjem zároveň nadměrně cvičí (některé pacientky například čtyři hodiny denně) a nedokáže reálně vnímat své tělesné proporce. Neustále se zabývá myšlenkami na tloušťku, přeměřuje se nebo se váží a má strach, že by mohl přibrat. Jedna pacientka si například nečistila zuby, protože se bála kalorií ze zubní pasty. Další dívka zase odmítla polibek od matky, aby na ni náhodou nepřenesla ani jednu kalorii. Jak je vidět,

odborné téma výživa

florence 5/13

foto: Profimedia

12

z tloušťky, neustále se zaobírá jídlem a má na něj nutkavé myšlenky.

Na rozdíl od mentální anorexie, kde vyhublost mnohdy na první pohled bije do očí (přestože si nemocný klidně obleče troje kalhoty, aby na něj lidé nekoukali), bulimii nemusíme na první pohled vůbec rozeznat. Pacient sice dokáže během jednoho záchvatu zkonzumovat čtyři řízky, půl chleba, balení vlašského salátu, čtyři rohlíky, dva ledňáčky, dvě čokoládové tyčinky a čtyři koblihy (energetická hodnota těchto pokrmů vystačí na celý den třem dospělým ženám), které následně vyzvrátí, ale část se již během trávicího procesu do těla vstřebá a tak může zabezpečit normální tělesnou váhu. Záchvaty žravosti přitom nemocní dokážou obratně skrývat – u ženy, která mentální bulimií trpěla třicet let, o tom neměl manžel, který s ní žil ve společné domácnosti, ani tušení.

Ze zdravotních problémů je pak nejzávažnější narušená rovnováha tělesných tekutin a solí nadměrně zatěžující srdce s ledvinami a nízká hladina draslíku zapříčiňující nepravidelnost srdečního tepu. Žaludeční šťávy způsobují vředy, záněty i poruchu zubní skloviny.

Mentální bulimii je podobná porucha nazvaná záchvatové přejídání. Při ní člověk také zažívá nezvladatelnou žravost, často v reakci na stresovou situaci, ale po ní nevykonává nic, čím by nadměrný příjem vykompenzoval. Výsledkem je v tomto případě obezita, choroby s ní spojené a nespokojenost se sebou samým.

Příčina vzniku poruch je dosud neznámá tato choroba ochromuje člověka komplexně, po stránce psychické, sociální i fyzické.

Orgány dospělé ženy s mentální anorexií mohou mít rozměry jako u devítiletého dítěte, typická je amenorea, u mužů impotence a u mladších pacientů zpomalení růstu. Mezi další závažné problémy patří chudokrevnost, hypoglykémie, změny krevního obrazu i kostní dřeně, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, křeče, srdeční obtíže, odvápnění kostí, nevolnost, žaludeční vředy, oslabená obranyschopnost, špatná pleť, zuby, nehty a vlasy. Po těle těchto pacientů, včetně obličeje, můžeme pozorovat drobné ochlupení a časté modřiny.

Jed’ jsem, sněd’ jsem…

Pro mentální bulimii jsou zase typické opakované záchvaty přejídání následované kompenzačním chováním. Jedná se o zvracení nebo zneužívání projímadel, anorektik, diuretik, hladovění, nadměrné cvičení či vynechání inzulinu u diabetiků.

Pacient je nespokojen se svým tělem, má strach

Orgány dospělé ženy s mentální anorexií mohou mít rozměry jako u devítiletého dítěte.

Všechny zmíněné nemoci, mentální anorexie, bulimie a záchvatovité přejídání, jsou obsaženy v Mezinárodní klasifikaci nemocí. Kromě nich však existují i další nové typy, které sem doposud zařazeny nebyly. Jsou to orthorexie, charakterizovaná jako nezdravá obsese zdravým stravováním, drunkorexie, kdy se snižuje energetický příjem z potravy, aby si jedinec mohl dopřát více alkoholu, bigorexie, což je posedlost nárůstem svalové hmoty, a těhotenská anorexie, charakterizovaná jako strach z nárůstu váhy během těhotenství.

Přesnou příčinu vzniku těchto onemocnění odborníci dosud neobjevili. Je však jasné, že se na něm podílí více faktorů: → biologické (ženské pohlaví, menstruační cyklus, hmotnost, puberta), → rodinné (výchova, vzory v rodině), → emoce (depresivní stavy), → osobnost (sebedůvěra nebo naopak puntičkářství, cílevědomost), → závislost na psychoaktivních látkách nebo alkoholu,

výživa odborné téma

→ kritické životní události (úmrtí někoho blízkého, znásilnění), → riziková povolání a zájmy, → společnost, → kultura, → média a marketing velebící nereálný, pro zdravého člověka nedosažitelný ideál krásy.

K těmto faktorům je však nutné přidat ještě spouštěč, kterým může být například poznámka „Ty máš ale zadek!“, kterou si dívka vyslechne ve škole, od přítele nebo ve sportovním kroužku.

Léčba, pokud se k ní vůbec pacient odhodlá, rozhodně není krátkodobá záležitost a v polovině případů během ní dochází k relapsu. Pokud je významně ohrožen život nemocného, je hospitalizován, případně částečně hospitalizován. Hospitalizace trvá v průměru dva až tři měsíce. Další možností je pak ambulantní péče, psychoterapeutické přístupy, nutriční terapie a svépomoc.

V ČR se speciálně věnují poruchám příjmu potravy na Psychiatrické klinice FN Brno-Bohunice, na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze a na Dětské psychiatrické klinice FN Motol. Zájemci mohou také využít služeb psychologů, psychiatrů, psychoterapeutů a Občanského sdružení Anabell (www.anabell.cz), které se jako jediná nestátní organizace v ČR věnuje pomoci takto nemocným lidem a jejich blízkým.

Poruchy příjmu potravy jsou nemoc a nemocný člověk nemá moc nad svým životem. Nemá moc k řešení svého problému, protože mu myšlenky na tělo a jídlo tvoří v hlavě náhradní program. Proto, pokud dokážeme správně zvládat stres, budeme si vážit sami sebe, odmítneme hloupé diety a neopodstatněnou sebekritiku, máme velkou šanci se všem popisovaným problémům vyhnout. Životní štěstí se totiž na centimetry ani na kilogramy přepočítat nedá.

Literatura 1. Krch FD et al. Poruchy příjmu potravy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999, 240 s. ISBN 80-7169-627-7.

2. ANAD [online]. 2012 [cit. 2012-08-31].

Eating Disorders Statistics. Dostupné na: http://www.anad.org/get-information/about-eating-disorders/eating-disorders-statistics/.

k věci

→ Příběh pacientky U Ivety (20 let) začaly problémy se stravováním po rozchodu s přítelem, který vůči ní nešetřil poznámkami typu „Jsi tlustá!“ či „Jsi blbá!“. Iveta, která pocházela ze spořádané rodiny, měla vždy zdravou váhu a byla pečlivá a společenská, začala svou domnělou neschopnost kompenzovat nadměrnou pracovní zátěží.

Studovala vysokou školu, k tomu měla dvě brigády a spolupracovala na několika dalších projektech.

Nedostatek energie z celodenního náročného režimu začala doma tajně kompenzovat přejídáním, které nedokázala zastavit. Během hodiny snědla tři krajíce chleba s máslem a medem, tři oříškové oplatky, balení velkých sušenek, čokolády, brambůrků máčených v kečupu.

Uvařila si těstoviny s kakaem, cukrem, zalila je máslem a na to spořádala opékaný salám s tatarkou.

Někdy po takovém chování následovaly „jen“ výčitky svědomí, jindy je však kompenzovala předklonem nad záchodovou mísou. Nárůst váhy ji po měsíci vyburcoval k hladovění.

Chce být přece krásná, dokonalá,

a to může být jedině hubená. Tak se to přece dnes všude prezentuje. Výrazně proto omezila svůj jídelníček, každou potravinu si přesně na gram odvážila, znala jejich energetické hodnoty, jedla v přesných časech, jídlo si krájela na malé kousky, ve kterých byla schopná se nimrat i půl hodiny. Hodinu denně navíc trávila běháním, posilováním, ježděním na kole. S ubývajícími kilogramy však ubývala i její radost ze života. Přestala se stýkat s přáteli, bezdůvodně se hádala s rodinou, nesnášela sama sebe, svůj život, přála si ho ukončit.

Po několika kolapsech se rozhodla pro ambulantní léčbu a svépomocí se za podpory svých blízkých snaží již pět let své nemoci zbavit.

Za tuto dobu se sice již několikrát vrátila k omezenému stravování a úmyslně si snížila váhu, ale momentálně je její život rozhodně radostnější. Má nového přítele, je sebevědomější, naučila se říkat „Ano“, jen pokud to skutečně chce, a do svého jídelníčku se už nebojí zařadit od každého něco. Čím více se totiž člověk omezuje, tím více na jídlo myslí a je vystaven kolotoči přejídání se, zvracení či hladovění.

Více o autorce Mgr. Anna Zapletalová Vedoucí Kontaktního centra Anabell Zlín (v rámci studia se zabývá vzájemným vlivem ekonomiky, marketingu, dietního chování a poruch příjmu potravy) 2006: ukončeno studium na Gymnáziu Ladislava Jaroše, Holešov; 2009: ukončeno bakalářské studium, FMK UTB, Zlín; 2011: ukončeno magisterské studium, FMK UTB, Zlín; od 2011: doktorské studium na FAME UTB, Zlín; od 2011: spolupráce s Občanským sdružením Anabell; od 2012: vedoucí Kontaktního centra Anabell Zlín, lektor primární prevence

13

14

odborné téma výživa

florence 5/13

Jak na správnou výživu při práci ve směnném provozu?

Mgr. Lucie Martykánová nezávislá odbornice na výživu

O

dobré kondici rozhoduje vedle vrozených dispozic především náš životní styl, tedy dostatečný odpočinek, pohyb a kvalitní strava v přiměřeném množství. Proč je tedy obzvláště důležité dodržovat zásady správné výživy při práci na noční směny?

Zahraniční studie jednoznačně prokázaly, že práce na noční směny přináší celou řadu negativních důsledků na lidské zdraví, především v oblasti kardiovaskulárního a gastrointestinálního traktu.

Při dlouhodobé zkušenosti s prací v noci se zvyšuje riziko metabolického syndromu (obezita, inzulinová rezistence, vyšší krevní tlak, vyšší hladina krevních lipidů), prevalence peptických vředů je u lidí, kteří pracují na směny, 8krát vyšší než u lidí pracujících ve dne. Částečně lze tyto negativní příznaky přičíst narušení přirozeného cirkadiánního rytmu a nedostatečné době spánku a odpočinku, což samo o sobě vyvolává v organismu stres se všemi patofyziologickými důsledky, částečně mohou být metabolické poruchy zaviněny nepravidelným příjmem a nedostatečnou kvalitou stravy.

Formulace výživových doporučení pro pracující na noční směny je velmi obtížná a naráží na několik problémů.

Předně organismus člověka je nastavený tak, aby během noci odpočíval a regeneroval. Při hladovění dochází během této fáze k využití energie z tukových zásob. Pokud jíme v noci, nejsou v organismu ideální podmínky pro správné trávení, vstřebávání a využití živin a dochází k narušení střevní motility. Vzhledem k těmto skutečnostem není jasné, zda vůbec příjem potravy v noci přináší organismu užitek. Pravdou je, že jídlo v noci nám může zlepšit náladu a po-

Péče o nemocné klade na člověka značné nároky. Zátěž je o to větší, jedná-li se o práci na směny. Pokud k tomu přidáme ještě nutnost skloubit práci s péčí o rodinu, je jasné, že člověk musí být ve velmi dobré kondici, aby vše zvládl. může překonat únavu, avšak zároveň narušuje pravidelnost našeho metabolismu. Přijmeme-li za svou variantu, že jíst během noci je vzhledem k pracovnímu nasazení nutné, nemáme, co se týče nutričního složení nejvhodnější stravy, zatím žádné vědecky podložené důkazy.

Dalším neméně významným problémem v mnoha provozech jsou podmínky pro stolování během noční směny a také dostupnost stravy.

Zvládání nočních směn a jejich negativních důsledků je individuální.

Pokud pracujete na směny a daří se vám uchovávat stálou zdravou hmotnost, patříte pravděpodobně ke šťastlivcům, kteří si se změnou stravovacích zvyklostí nemusejí lámat hlavu. Pokud však na sobě pociťujete nějaké negativní důsledky jako např. vzestup hmotnosti, bolesti žaludku, nadměrnou únavu, poruchy spánku, je dobré se zamyslet nad změnou.

Vzhledem k současné úrovni znalostí této problematiky lze formulovat některé základní principy, které platí i pro obecnou populaci: → Snažte se mezi půlnocí a 6. hodinou ranní nejíst nebo alespoň jíst velmi málo. Pokud pracujete na noční směny, snažte se najíst na začátku a na konci směny. → 1–2 hodiny před hlavním spánkem nejezte větší jídlo (> 20 % celkového energetického příjmu). → Jezte pestrou stravu zahrnující potraviny ze všech skupin (obiloviny, zelenina, ovoce, mléčné výrobky, maso). Omezte konzumaci potravin s vyšším obsahem přidaného cukru. → Snažte se jíst v co nejpříjemnějším prostředí, pokud možno mimo vaše pracoviště.

→ Ve volných dnech se snažte o zdravý životní styl zahrnující dostatek vhodné pohybové aktivity (domácí práce nejsou cvičení!!!), pravidelný příjem potravy a dostatek spánku.

k věci

→ P ravidla pro pracující na noční směny Nasnídejte se, i když jdete potom spát, vyhnete se předčasnému probouzení z důvodu hladu.

Držte se co nejvíce obvyklých schémat denního a nočního příjmu potravy.

Svůj 24hodinový příjem potravy rozdělte do 3 hlavních jídel o obsahu 20–35 % celkové energie. Pokud máte vyšší výdej energie, jezte častěji.

Během noční směny si vybírejte zdravější varianty svačin, např. ovoce, zeleninové saláty, zeleninové polévky, jogurt, cottage sýr, vařená vejce, obložený chléb, ořechy namísto sladkostí. Pozor na komerční slazené nápoje.

Literatura 1. Lowden A, Moreno C, Holmbäck U, Lennernäs M, Tucker P. Eating and shift work – effects on habits, metabolism and performance. Scand J Work Environ Health 2010, roč. 36, č. 2, s. 150–162. Dostupné na www.ncbi. nlm.nih.gov/pubmed/20143038.

Dotazník stravovacích zvyklostí

15

Milé kolegyně a kolegové, dovolujeme si vám předložit dotazník, který mapuje stravovací zvyklosti, možnosti i omezení u zdravotnického personálu. Toto šetření bude použito jako podklad pro výzkum stravovacích zvyklostí sester s jehož výsledky budete seznámeni v některém z následujících čísel časopisu Florence. Vyplněný dotazník nám prosím zašlete nejpozději do 20. 6. 2013 na adresu OSKV Thomaye­ rova nemocnice, Vídeňská 800, 140 52 Praha 4, obálku označte slovem „dotazník“. Nebo e-mailem na adresu: okv2@ftn.cz a do předmětu zprávy napište „dotazník“. Děkujeme.

Nutriční terapeutky Oddělení stravování a klinické výživy TN, Praha

A

Zajímá vás, co jíte? Ano, hodně Ί Ano Ί Nijak zvlášť Ί Ne Hmotnost...........kg Výška...........cm věk........... Žena Ί Muž Dodržujete nějaký speciální režim ve stravování? Ano Ί Ne Pokud ano, jaký? ���������������������������������������������������������������������������������� Pracujete na: ambulanci Ί standardním oddělení Ί JIP/ARO/MJ/RES Sloužíte ve: směnném Ί denním Ί osmihodinovém provozu Kolikrát se stihnete při směně najíst?...........

Pokud sloužíte v nočním provozu, kolikrát za směnu jíte? ������������ Snídáte? Ano Ί Ne Jak často? Každý den Ί Obden Ί 2× týdně Ί Občas Ί Nepravidelně Kdy? do 1 hodiny Ί do 2 hodin po probuzení Ί později Obědváte? Ano Ί Ne Jak často? Každý den Ί Obden Ί 2× týdně Ί Občas Ί Nepravidelně Večeříte? Ano Ί Ne Jak často? Každý den Ί Obden Ί 2× týdně Ί Občas Ί Nepravidelně V kolik hodin většinou? �������������������������������������� Jíte mezi hlavními jídly? Ano Ί Ne Ί Občas Kdy? dopoledne Ί odpoledne Ί celý den Kolikrát?.............. Co? ������������������������������������������������ V kolik hodin jíte obvykle naposledy?.......... V kolik hodin chodíte obvykle spát?.......... Kolik hodin průměrně denně spíte? ��������� Jaké jsou vaše běžné stravovací návyky? → jíte: pravidelně 5–6× denně po cca 3–4 hodinách Ί nepravidelně, nárazově, jak mám zrovna chuť Ί pravidelně 3× denně Ί neustále, průběžně celý den → pokud některé chody v práci vynecháváte, je to proto, že: nestíhám Ί držím dietu Ί v práci nejím Ί kombinace předchozích → pokud nejíte v práci, jíte o to více doma? Ano Ί Ne → ve stravě preferujete: sladkou chuť („jste na sladké“) Ί slanou chuť, maso, chlebíčky, saláty, sýry… Ί nerozlišujete to → kolik tekutin denně vypijete celkem za den (v litrech)?......................... Kolik z nich obsahuje kofein (káva, kolové nápoje, černý čaj…)? ��������������� → nevím, držím neustále různé diety Jíte při práci? Ano Ί Ne Jíte při práci u PC? Ano Ί Ne Jíte při čtení? Ano Ί Ne Jíte za chůze? Ano Ί Ne Jíte při sledování TV? Ano Ί Ne Jíte v kině? Ano Ί Ne Ochutnáváte často při vaření? Ano Ί Ne Ochutnáváte při vybalování nákupu? Ano Ί Ne

B

Máte dlouhodobé problémy s hmotností? Ano Ί Ne Pokud ano, jaké? jsem příliš štíhlá(ý) Ί mám nadváhu Ί hmotnost mi často kolísá Máte problémy se zažíváním? Ano Ί Ne Ί Občas Pokud ano, jakého charakteru? ����������������������������������������������������������������������������� Kolikrát jste v životě cíleně hubla? nikdy Ί 1× Ί 2× Ί 5× Ί 10× Ί vícekrát Pokud ano, jakým způsobem? ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� Jak dlouho jste dietu držel/a nejdéle?................... Kterou?............................................ Udržel/a jste si úbytek hmotnosti? Ano Ί Ne Nastává u vás jojo efekt s dalším nárůstem hmotnosti? Ano Ί Ne Ί Občas Pokud ano, jak nejdéle jste si úbytek udržel/a? stále Ί týden Ί měsíc Ί ½ roku Ί 2 roky Ί déle Která dieta vás nejvíce zklamala?................................................... Která dieta je podle vás nejvhodnější? ����������������������������������������������� Měla jste při dietě nebo po ní nějaké zažívací obtíže? Ano Ί Ne Pokud ano, jaké?................... Po které dietě? �����������������������������������

C

jak často jíte: ovoce: denně 2–3 ks Ί denně 1 ks Ί obden Ί nepravidelně Ί občas Ί nejím zeleninu: denně 2–3 ks Ί denně 1 ks Ί obden Ί nepravidelně Ί občas Ί nejím bílé pečivo: denně Ί 2–3× týdně Ί občas Ί nepravidelně Ί nejím celozrnné pečivo: denně Ί 2–3× týdně Ί občas Ί nepravidelně Ί nejím mléko: denně Ί obden Ί 2–3× týdně Ί nepravidelně Ί nejím zakysané mléčné výrobky (jogurty…): denně Ί obden Ί 2–3× týdně Ί nepravidelně Ί nejím ostatní mléčné výrobky (sýry…): denně Ί obden Ί 2–3× týdně Ί nepravidelně Ί nejím Pokud je nekonzumujete, proč? ��������������������������������� maso: 2× denně Ί 1× denně Ί obden Ί 2–3 × týdně Ί občas Ί nejím ryby: denně Ί 1× týdně Ί občas Ί nejím uzeniny: denně Ί obden Ί 2–3× týdně Ί občas Ί nejím pochutiny: sladké (bonbóny, sušenky, čokoláda…) denně Ί obden Ί 2–3× týdně Ί občas Ί nejím slané (krekry, chlebíčky, saláty) denně Ί obden Ί 2–3× týdně Ί občas Ί nejím kolik vypijete denně: kávy: žádnou Ί 1–2 Ί 3–5 Ί více Ί piji pouze příležitostně kolových nápojů: žádný Ί do ½ l Ί cca 1 l Ί více Ί piji je pouze příležitostně černého čaje: žádný Ί 1–2 Ί 3–5 Ί více Ί piji pouze příležitostně kolik ostatních tekutin denně vypijete? Do 1 litru Ί 1,5 litru Ί 2 litry Ί 2,5 l a více jakých tekutin?

Voda Ί voda se sirupem Ί stolní voda Ί stolní ochucená voda s cukrem Ί stolní ochucená voda s umělým sladidlem Ί minerální voda Ί minerálka ochucená s cukrem Ί minerálka ochucená s umělým sladidlem Ί džus Ί džus ředěný s vodou 1:1 Ί čaje ovocné, bylinné Ί čaje ovocné, bylinné slazené Ί jiné jak často pijete alkohol?

Pivo: alkoholické Ί denně do ½ l Ί více Ί pouze občas Ί nepiji nealkoholické denně do ½ l Ί více Ί pouze občas Ί nepiji Víno: denně do 2 dl Ί více Ί pouze občas Ί nepiji Likéry: denně do 1 dl Ί více Ί pouze občas Ί nepiji Tvrdý alkohol: denně do 1 cl Ί více Ί pouze občas Ί nepiji

odborné téma výživa

florence 5/13

Výživa stomiků Jaroslava Pavlíčková III. interní gerontometabolická klinika, FN Hradec Králové

V

Výživa je pro člověka jediným zdrojem energie a je nezbytná k udržení nebo zlepšení zdravotního stavu. Musí krýt energetické nároky organismu, měla by být plnohodnotná s dostatečným množstvím bílkovin, sacharidů, tuků, vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. Ani u stomiků nesmíme zapomínat na dostatečné množství vlákniny, která je pro organismus velmi důležitá. Strava stomiků by měla být dobře technologicky zpracovaná, vhodně ochucená a pestrá.

livem onemocnění dochází poměrně často k vysokým ztrátám bílkovin, které jsou propouštěny střevní sliznicí, ke ztrátám tekutin z důvodu průjmovitých nebo velmi řídkých stolic, kvůli čemuž se v organismu nevyužijí ani vitaminy ve vodě rozpustné – kyselina listová, vitamin C, vitaminy skupiny B a elektrolyty – draslík, vápník a hořčík.

Draslík je v potravinách obsažen v zelenině – například v bramborách, rajčatech, dále v banánech, citrusových plodech a ananasu. Je důležitý k dostatečnému vylučování inzulinu, přísunu kyslíku k mozkovým buňkám a celkově tvoří 5 % všech minerálních látek v těle. Z jeho

nedostatku vznikají otoky, objevuje se únava, nervozita a zvýšený krevní tlak. Vápník je obsažen v mléčných výrobcích, vysoké procento této minerální látky obsahuje i mák a sardinky.

Při jeho nedostatku může vznikat osteoporóza.

Potraviny, ze kterých můžeme získat hořčík, jsou zelenina, kukuřice, obilné klíčky, citróny, jablka a fíky. Společně s vápníkem a fosforem je obsažen v kostech a na jeho zvýšeném vylučování se podílí vysoká konzumace sladkostí, sladkých ­jídel, alkoholu a nadměrná konzumace mléka.

U nemocných, kterým byla založena stomie, dbáme na složení stravy. V první fázi po operaci, která byla provedena v horních partiích trávicího traktu, nepodáváme perorální výživu ani tekutiny. Nemocný je plně živen parenterální výživou.

Je důležité, aby se zklidnila střevní sliznice, zmírnily bolesti a snížila se peristaltika střev.

Pokud je provedena stomie v dolní partii trávicího traktu, podáváme pacientovi co nejdříve po operaci enterální výživu, později kuchyňsky připravenou stravu. Enterální výživa je energeticky a biologicky vyvážená strava, která zásobí střeva glutaminem. Nedochází k atrofii střeva a pozdější rozjídání nemocného je mnohem snazší a jednodušší, než když střevo nedostane po dlouhou dobu žádnou výživu.

Strava stomiků by měla být dobře technologicky zpracovaná, vhodně ochucená a pestrá.

Doporučené stravovací zásady

foto: Profimedia

16

Cílem výživy je podpořit hojivé procesy a zabránit nutričním karencím. Strava stomiků by proto měla obsahovat vyšší podíl bílkovin, minerálních látek, zejména železa, vápníku, vitaminů skupiny B a C. Příjem stravy by měl být v klidném a vhodném prostředí.

Doporučujeme podávat menší porce, které mají pokojovou teplotu (nejsou ani horké, ani studené) 5–6krát denně. Důležitý je i pitný režim, nevhodné jsou však nápoje s CO₂ a alkohol.

V tomto období nemá strava stomiků obsahovat přídavné chemické látky a má být bezezbytková.

výživa odborné téma

Tab.

dravý jídelníček Z (Příklad pro již zdravé stomiky – cca půl roku po operaci)

Den

Snídaně

Přesnídávka

Oběd

Svačina

Večeře

Pondělí

2 plátky tmavého chleba, tvaroh s kapií, čaj

rajče

polévka s masovými knedlíčky, kuřecí na zelenině, dušená rýže

banán, jogurtový nápoj

treska se šunkou, bramborová kaše, rajčatový salát

Úterý

2 kornspitze, žervé, čaj

strouhaná mrkev s jablky

polévka zeleninová s rýží, hovězí po italsku, těstoviny

ovocný salát s bílým jogurtem

dušené masové válečky, brambory, kečup, rajče

Středa

zapečené toasty se šunkou a sýrem, čaj

rajče

polévka vločková, kuřecí řízek, brambory, hlávkový salát se zakysanou smetanou

ovocný jogurt

těstovinový salát s tuňákem

Čtvrtek

jablkový závin, čaj

ředkvičky

polévka bramborová, pizza se šunkou, rajčaty a sýrem, řecký salát

ovocný kefír

kuskus se zeleninou a kuřecím masem

2 plátky tmavého chleba, sýr cottage, čaj

mandarinka

polévka česneková, vepřová pečeně, bramborový knedlík, dušený špenát

bílý jogurt

pohankové palačinky s ovocným tvarohem

Pátek

Pokud je stravování stomika již stabilizované, je dobré, aby jeho strava byla bohatá na bílkoviny, obsahovala dostatek vápníku (mléčné výrobky, nikoli pití mléka), ryby, hořčík a draslík. zdroj: autorka

Vhodné je podávat probiotika, která ovlivňují mikrobiální střevní rovnováhu, chrání zažívací trakt, působí preventivně proti infekcím a harmonizují zažívání po antibiotické léčbě.

Probiotika se dnes běžně používají v potravinářském průmyslu (př. jogurty, jogurtová mléka, tvarohové sýry či některé druhy salámů). Pokud nestačí probiotika v potravinách, podáváme je nemocnému medikamentózně. Pokud není možné dodržet energetickou potřebu nemocného, můžeme přidávat do stravy Fantomalt.

Jedná se o vysokoenergetický přípravek na bázi maltodextrinů, který neovlivňuje chuť, barvu ani hustotu jídel. Použít se dá v teplé i studené kuchyni a dobře se rozpouští v tekutinách.

Pokud je nutné zvýšit příjem bílkovin, používá se přípravek Protidar. Je to bílkovinný preparát z mléčné bílkoviny, který má vysokou biologickou hodnotu. Mírně zahustí pokrmy a lze ho použít v teplé i studené kuchyni. Sipping je dalším možným doplňkem stravy stomiků. V malém množství je obsažen vysoký podíl energie a obsahuje doporučené množství sacharidů, bílkovin a tuků.

Doporučené potraviny v první fázi po založení stomie: → Masa – mořské ryby, které obsahují omega-3 mastné kyseliny, jež působí protizánětlivě – losos, sladkovodní ryby bez kůže, kuřecí, krůtí, králičí a telecí masa. → Z obilovin podáváme v pooperační fázi bílé, sendvičové veky, bílý chléb, pečivo, piškoty. → Z ovoce je doporučováno kompotované nebo vařené ovoce bez slupek – jablka, broskve, meruňky. Syrové ovoce – banány a loupaná strouhaná jablka, ovocné a zeleninové šťávy ředěné nesycenou minerální nebo bezsolutovou vodou. Velké množství neředěné ovocné nebo zeleninové šťávy totiž může mít projímavý účinek. → Zelenina – mladá karotka, mladé kedlubny a špenát. Vždy je nutné zeleninu nastrouhat nadrobno a dobře tepelně upravit. → Mléko a mléčné výrobky – sladké kravské mléko nebývá stomiky tolerováno, ale dobře jsou tráveny jogurty, jogurtová mléka, krájené a tvarohové sýry, tvarohové krémy a zakysaná mléka.

Cílem výživy je podpořit hojivé procesy a zabránit nutričním karencím.

17

odborné téma výživa

florence 5/13

obsah

recenzované části výzkumná sdělení 19 / Riziko malnutrice u osob se schizofrenním onemocněním 22 / Úroveň znalostí sester o základní a rozšířené resuscitaci dle platných guidelines

přehledová studie 25 / Sebepoškozování – problém ve společnosti

foto: Profimedia

18

Nedostatečný příjem tekutin může u stomiků způsobit zácpu, ucpání nebo protržení stomie.

Druhá – klidová fáze: V tomto období je stravování již zcela indivi­ duální, ve výběru potravin není striktní omezení. Je nutné, aby si nemocný sám vytipoval potraviny, po kterých cítí nadýmání či tlak v břiše nebo po kterých má průjem. Tyto potraviny nebo pokrmy pak nejsou doporučovány ani v pozdějším období. Energetický a biologický příjem musí zabezpečit fyzickou aktivitu stomika. Důležitý je dostatečný příjem bílkovinných potravin 1–1,2 g na kilogram hmotnosti a nesmíme zapomínat na pitný režim. Doporučuje se nejméně 30 ml na kilogram hmotnosti. Nedostatečný přívod tekutin totiž může způsobit zácpu, ucpání nebo protržení stomie.

Ze stravy stále vynecháváme nestravitelnou vlákninu (houby, zelí, kapusta, květák, luštěniny). Příjem rozpustné vlákniny je stomikům naopak doporučován. Rozpustná vláknina snižuje hladinu cholesterolu, snižuje absorpci cholesterolu z potravy a snižuje kyselost žaludku, zpomaluje jeho vyprazdňování a cukry se dostávají do střev pomaleji.

Hladina krevního cukru se zvyšuje pozvolna.

Technologická úprava pokrmů je možná vařením, vařením v páře, dušením, pečením, opékáním na sucho, přípravou v alobalu či

v mikrovlnných troubách. Alkohol není doporučován, ale malé množství kvalitního vína nebo piva je tolerováno (4 dcl vína, 300 ml piva).

Nevhodné potraviny: → Masa – tučná a nakládaná masa, škvarky, slanina, pikantní konzervy. → Zelenina – houby, chřest, zelí, kapusta, květák, luštěniny nejsou většinou stomikem tolerovány. → Ovoce – se slupkami a zrníčky, nadýmavé ovoce (hrušky, švestky, hroznové víno). → Mléko – sladké kravské mléko. → Koření – agresivní ostré koření. → Chléb a pečivo – celozrnný chléb a pečivo, kynutá těsta, čerstvý kynutý chléb. → Ořechy a semena nejsou doporučovány pro vysokou tučnost a obtížnou stravitelnost.

Před ukončením hospitalizace by měl být každý stomik edukován nutričním terapeutem o možnostech svého stravování. Měl by mu být předán edukační materiál s možnostmi výběru surovin a dlouhodobý stravovací plán k udržení nebo zlepšení jeho nutričního stavu. Edukace o výživě by neměla být prováděna stomickými sestrami.

Výzkumné sdělení recenzované články

Riziko malnutrice u osob se schizofrenním onemocněním Bc. Petra Giertlová Domov Libníč a CSS Empatie

RNDr. Pavel Suchánek Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Laboratoř pro výzkum aterosklerózy (LVA), IKEM, Praha

Souhrn / Schizofrenie je závažné onemocnění a většina nemocných potřebuje celoživotní léčbu. U pacientů se schizofrenií je vyšší prevalence rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, dyslipidémie, nadváhy a obezity. Většina schizofreniků má nevhodné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity a trpí nikotinismem. Také dlouhodobé užívání antipsychotických léků se podílí na přírůstku tělesné hmotnosti. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou, formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily čtyři všeobecné sestry z Domova se zvláštním režimem Libníč. Dále byla provedena analýza zdravotnické dokumentace, kterou bylo zjištěno, že u převážné většiny schizofreniků se kromě jejich základního onemocnění vyskytují další onemocnění, zejména obezita, hypertenze, diabetes 2. typu a hyperlipidémie. Výsledky výzkumu dále prokázaly, že ošetřující personál má znalosti o možných rizikových faktorech pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění u schizofrenických klientů v důsledku nevhodných stravovacích návyků či vlivem antipsychotické medikace.

Klíčová slova / antipsychotika – malnutrice – nutriční péče – obezita – schizofrenie.

Risks of malnutrition for people with schizophrenia Summary / Schizophrenia is a serious mental illness. The majority of people suffering from this illness require lifelong treatment. The prevalence of risk factors such as development of cardiovascular dinase, diabetes, dyslipidemia, overweight, obesity is higher with regard to the patiens with schizophrenia. A large number of these people have bad rating habits, lack of physical aktivity and nicotine dependence. The use of antipsychotik mediactions also contributes to increased storage of fat and overweight. This The survey is accomplished by means of the qualitative method using non-standardized interview. Research file consists of data submitted by four general nurses from the aforementioned Nursing home with a special regime Libníč. The analysis of health documentation reveals that the majority of schizophrenic patiens suffer from other illness, such as obesity, hypertension, diabetes and hyperlipidemia. The results of this surfy prove that nursing staff are sufficiently informed and aware of possible risk factors associated with the development of cardiovascular dinase with regard to the schizophrenic patiens due to incorrect rating nabits or antipsychotic medication.

Keywords / antipsychotics – malnutrition – nutritional care – obesity – schizophrenia.

Úvod

Výživa patří mezi základní potřeby člověka. Správná výživa je velmi důležitá pro člověka nemocného, ale i zdravého.

S výživou úzce souvisí riziko malnutrice.

Do malnutrice lze zahrnout poruchy výživového stavu v důsledku nedostatku, nadbytku nebo nevyváženého zastoupení energie, proteinů a ostatních složek.

U osob trpících psychiatrickým onemocněním se vyskytují poruchy výživy jak z nedostatku živin (mentální anorexie, bulimie), tak z nadbytku živin (nadváha, obezita, metabolický syndrom). Mezi nemocnými schizofrenií je obezita a její výskyt velmi častý. Důvodem jsou negativní příznaky schizofrenie, nemocní jsou apatičtí, trpí sociální izolací a velmi často porušují zdravou životosprávu. Svůj podíl má i antipsychotická léčba. Léky úspěšně potlačují projevy schizofrenního onemocnění, ale jejich nežádoucími účinky jsou přírůstky na hmotnosti, zvýšení chuti k jídlu, vliv na krevní tlak

a srdeční frekvenci. Schizofrenici mají vyšší prevalenci rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, nadváhy, obezity, těžké obezity, dyslipidémie, mají nevhodné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, trpí nikotinismem. Proto je v léčbě schizofrenie důležitá spolupráce psy­chiatra s nutričním terapeutem a vedle medikamentů je nutné klást důraz na změnu životního stylu a stravovacích návyků schizofreniků.

Metodika

Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno metodou nestandardizovaného rozhovoru. První část rozhovoru byla zaměřena na identifikační údaje respondentů, druhá na zdravý životní styl obecně, třetí se soustředila na život klientů v zařízení a čtvrtá byla věnována nutriční péči a podpoře. Pro splnění dalšího cíle výzkumu byla provedena analýza zdravotnické dokumentace, jak lékařské,

tak ošetřovatelské. Výzkumný soubor tvořily čtyři všeobecné sestry z Domova se zvláštním režimem Libníč (DZR).

Diskuze

Výzkum byl zaměřen na výskyt mal­ nutrice u osob se schizofrenií v Domově se zvláštním režimem a na to, zda má nějaký vliv antipsychotická medikace. Byla provedena analýza zdravotnické dokumentace. Předmětem analýzy byly hodnoty BMI a diagnóza. Z této analýzy bylo zjištěno, že z celkového počtu 80 schizofrenických klientů (46 mužů a 34 žen) má pouze 13 osob (16 %) hodnotu BMI do

Recenzovaly Tamara Starnovská vrchní nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice, Praha Bc. Mgr. Michaela Gruberová Soukromá stomatologická ordinace

19

20

recenzované články Výzkumné sdělení

florence 5/13

Druhá část výzkumu se zabývala znalostmi ošetřujícího personálu o možném riziku či výskytu malnutrice u osob se schizofrenním onemocněním v DZR. Informace byly získávány formou nestandardizovaného rozhovoru. Dotazované sestry znají některé zásady zdravého životního stylu, například udržování přiměřené hmotnosti, příjem pestré a vyvážené stravy, dostatečnou pohybovou aktivitu, konzumaci zeleniny a ovoce, mléčných výrobků, omezení soli, příjem tekutin nejméně 1,5 l denně. Prakticky je však příliš nedodržují. Důvodem je třísměnný provoz a vyčerpávající práce s psychicky nemocnými lidmi. BMI sestry znají celkem dobře, dovedou index spočítat, ale rozmezí určující, kdy je člověk v pásmu podvýživy, normy, nadváhy nebo těžké obezity, neznají. Pojem malnutrice všechny sestry definovaly jako podvýživu. V současné době je malnutrice považována za závažný problém u dlouhodobě ležících hospitalizovaných pacientů. Je třeba si uvědomit, že malnutrice není jen stav podvýživy, ale také stav nadvýživy, tedy obezity.

Další část rozhovoru byla zaměřena na životní styl klientů v DZR. Všechny čtyři sestry uvedly, že nemocní schizofrenií se

24,9 a žádné přidružené onemocnění.

Ostatních 67 nemocných (84 %) trpí nadváhou, obezitou, někteří až těžkou obezitou, hyperlipidémií, diabetem 2. typu, hypercholesterolémií či hypertenzí. Švestka uvádí, že 43–50 % schizofreniků trpí současně somatickými chorobami, nejčastěji kardiovaskulárními onemocněními, obezitou, hyperlipidémií, diabetem mellitem 2. typu, hypertenzí, osteopenií. Z tohoto zjištění vyplývá, že osoby trpící schizofrenií jsou ohroženy zvýšenou úmrtností v důsledku těchto přidružených onemocnění, proto je důležitá spolupráce psychiatra s ostatními odbornými lékaři, kteří onemocnění stabilizují medikamenty. Léčba schizofrenie spočívá především v podávání psychofarmak, tzv. antipsychotik. Dlouhodobé podávání antipsychotik snižuje riziko relapsu psychózy a potlačuje projevy schizofrenie – halucinace, bludy. Kromě žádoucích účinků farmakologické léčby však mají léky také nežádoucí účinky, zejména vliv na vzestup či snížení hmotnosti, chuť k jídlu a hodnoty krevního tlaku.

Svačina popisuje vliv psychofarmak na vzestup hmotnosti a možný výskyt dia­ betu 2. typu u schizofreniků při léčbě olanzapinem.

zdroj: u autorky

Tab.

Účinky psychofarmak TK

TF

Hmotnost

Chuť k jídlu

Rispera 2 mg

snižuje

−

zvyšuje

−

Tisercin

zvyšuje

−

snižuje

−

Tiapridal

zvyšuje

−

−

−

Amitriptylin

snižuje

zvyšuje

−

−

Trittico

zvyšuje

zvyšuje

snižuje

zvyšuje

Invega 6 mg

snižuje

zvyšuje

zvyšuje

zvyšuje

Abilify 15 mg

−

zvyšuje

−

−

Zalasta 10 mg

−

−

zvyšuje

−

Cisordinol 25 mg

−

zvyšuje

zvyšuje

zvyšuje

Leponex 100 mg

−

zvyšuje

zvyšuje

−

Mirtazapin 15 mg

−

−

zvyšuje

zvyšuje

Haloperidol 1,5 mg

snižuje

zvyšuje

−

snižuje

Afluditen inj.

zvyšuje

−

−

−

Haloperidol dec. inj.

snižuje

zvyšuje

−

−

přejídají, jsou závislí na nikotinu, mají nízkou nebo žádnou pohybovou aktivitu, dvě dotazované sestry zmínily i odmítání stravy v důsledku základního psy­chiatrického onemocnění. V antipsychotické medikaci naordinované psychiatrem se sestry orientují dobře, znají nežádoucí účinky na hmotnost, chuť k jídlu a krevní tlak.

Dietní systém a diety považují dotazované sestry za základní znalost ošetřovatelské péče, jako nedostatek v DZR uvádějí sestavování jídelního lístku vedoucí stravovacího provozu a kuchařem. V zařízení jim chybí nutriční terapeut. Klienty se sestry snaží edukovat samy, ale pouze v rozsahu svých kompetencí daných vyhláškou č. 55/2011 Sb., která stanovuje činnost zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Shodují se, že jimi prováděná edukace je nedostatečná a nemá pozitivní odezvu. Hlavním důvodem je pro sestry nedostatek času při péči o nemocné psychózou. Nabídku pohybových aktivit v DZR respondentky hodnotí kladně. DZR nabízí vycházky, nordic walking, běžky, rekreační pobyty na Šumavě, cvičení v tělocvičně. Problémem je nezájem ze strany klientů a také nedostatek fyzioterapeutů. Sigmundová poukazuje na problém nedostatku tělesné aktivity u schizofreniků a nedostatek literatury zaměřené na téma cvičebního programu pro nemocné schizofrenií. Domnívá se, že zvýšení pohybové aktivity u těchto klientů přispěje ke zlepšení psychického stavu, ale také zkvalitnění spánku, snížení krevního tlaku a u diabetiků snížení hladiny krevního cukru.

Za největší problém ve výživě schizofrenických klientů shodně všechny čtyři sestry uvádějí především nadměrné stravování, nikotinismus a nízkou pohybovou aktivitu. Sigmundová uvádí, že kouření, nedostatek pohybové aktivity a nevhodné stravovací návyky jsou tři důležité faktory životního stylu schizofrenických pacientů.

Všechny oslovené sestry si nutriční péči spojují s prací nutričního terapeuta, který by se staral o výživu klientů, správné stravovací návyky, prováděl by edukaci a úzce spolupracoval s ošetřujícím lékařem a psychiatrem. Sestavoval by jídelní lístek, podílel se na přípravě stravy a individuálně se věnoval nutriční péči konkrétním klientům. Pod pojmem nutriční podpora si dotazované sestry před-

Výzkumné sdělení recenzované články

stavují zejména enterální výživu. Při své práci se setkaly se sippingem, sondovou výživou, přípravky na podporu hojení dekubitů. Mají však pouze malé znalosti, které plynou z nízké informovanosti o nových výrobcích na trhu. Přiznávají, že se o modulární dietetiku blíže nezajímaly. Důležitý je také fakt, že specifická nutriční podpora při léčbě schizofrenie není známa.

Závěr

Schizofrenie je závažné onemocnění, které postihuje v průměru 1 % populace.

Léčba schizofrenie je založena především na farmakoterapii antipsychotiky, ale neméně důležitá je i spolupráce nemocného. Velký vliv na tělesnou hmotnost má i antipsychotická medikace. Nejvíce se na

Literatura 1. Adámková V. Obezita. Vydání 1. Brno: Facta Medica, 2009, 122 s. ISBN 978-80904260-5-4.

2. Svačina Š. Obezita a psychofarmaka.

Praha: Triton, 2002. ISBN 80-7254- 253-2.

3. Švestka J. Psychiatrie, 2005, roč. 9, Suppl. 1, s. 308–309. ISSN 1211-7579.

4. Sigmundová Z. Rizikové faktory životního stylu schizofrenických pacientů.

Psychiatrie pro praxi, 2008, č. 1, s. 20–23.

ISSN 1803-5272.

přírůstku hmotnosti podílejí léky s účinnou látkou olanzapinem – Zyprexa, Zalasta, Olpinat, dále léky s klozapinem, např. Leponex.

Výsledky rozhovorů potvrdily, že všeobecné sestry mají dostatečné informace o možných metabolických rizicích u osob trpících schizofrenií, dobře se orientují v antipsychotické medikaci a znají nežádoucí účinky těchto léků. Některé zásady zdravého životního stylu sestry znají, ale přiznávají, že ho příliš nedodržují, přesto se snaží edukovat klienty ve správném stravování a v úpravě životního stylu.

Bohužel se denně setkávají s negativním přístupem převážné většiny klientů.

Naordinované diety klienti nedodržují, přejídají se. Stejný přístup mají k fyzické aktivitě. Jen malá část těchto lidí proje-

vuje zájem o pohybové aktivity nabízené v DZR. Všechny čtyři sestry považují počet fyzioterapeutů v zařízení za nedos­ tatečný, uvítaly by individuální přístup k věkově starším klientům. Nutriční péči si sestry shodně představují v práci nutričního terapeuta, který by sledoval výživový stav klientů a úzce spolupracoval s ošetřujícími lékaři. V nutriční podpoře jsem se u sester shledala s nedostatkem informací o modulární dietetice, za vhodné považuji zvýšit povědomí personálu o výrobcích používaných při specifických výživových nárocích. Většina z nás ani netuší, že lidé postižení schizofrenií kromě svého základního už tak těžkého psychického onemocnění jsou mnohem více ohroženi rizikem kardiovaskulárních onemocnění.

Více o autorech Bc. Petra Giertlová 1993: SSZŠ Bílá vločka České Budějovice – všeobecná sestra; 2012: Bc. stu­ dium – nutriční terapeut, ZSF JČU, České Budějovice; 1993–1997: ÚSP a DD Libníč – sestra u lůžka; 1998–2001: ÚSP a DD Libníč – staniční sestra; od 2001: ÚSP a DD Libníč (později Domov Libníč a CSS Empatie) – sestra v sociálních službách

RNDr. Pavel Suchánek 1998: Mgr. studium, Biologická fakulta, JU České Budějovice; 2012: doktorská státní zkouška z oboru Klinická biologie, Přírodovědecká fakulta JU, České Budějovice; od 2000: Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Laboratoř pro výzkum aterosklerózy (LVA), IKEM – výzkumný a vývojový pracovník; od 2009: ZSF JU v Českých Budějovicích – výuka předmětu Racionální výživa v rámci Bc. oboru Nutriční terapeut

inzerce

Hledáte praktické informace o hojení ran?

Navštivte web modernihojeni.cz, na kterém najdete praktické a užitečné informace a rady pro hojení ran. Informujte o těchto stránkách i své pacienty a jejich rodiny – poučený pacient mnohem lépe spolupracuje a ulehčí i vaši práci.

V HARTMANN – RICO totiž věříme, že společně můžeme léčit lépe a efektivněji.

Zaregistrujte se ještě dnes na modernihojeni.cz, budeme vás pravidelně informovat o novinkách v léčbě chronických ran.

Více informací na www.hartmann.cz, www.lecbarany.cz.

Volejte naše odborné poradce na infolince 800 100 333.

21

22

recenzované články výzkumné sdělení

florence 5/13

Úroveň znalostí sester o základní a rozšířené resuscitaci dle platných guidelines Bc. Ivana Krsová Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje

Mgr. Zuzana Jandíková, DiS. Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni

Souhrn / Z výsledků našeho šetření vyplývá, že sestry znají současné trendy v základní neodkladné resuscitaci (BLS) v ­návaznosti na Doporučení Evropské rady pro resuscitaci (ERC) 2010. Nedostatečné znalosti jsme ale zjistily v problematice aktivace resuscitačního týmu a momentu zahájení defibrilace. Dále naše šetření prokázalo, že sestry neznají současné trendy v rozšířené neodkladné ­resuscitaci (ALS) v návaznosti na Doporučení ERC 2010, kde jsme jako zcela nedostačující shledaly znalosti v oblasti defibrilační strategie.

Klíčová slova / resuscitace – defibrilace – znalosti – sestry.

Level of nurses knowledge on basic and advanced life support guidelines Summary / The results of our investigation show that nurses know the current trends in basic life support following the recommendations of the ERC Guidelines 2010, but we found a lack of knowledge about the problems of the resuscitation team activation and the moment of initia­tion of the defibrillation. Furthermore, our investigation showed that nurses do not know the current trends in advanced life support following the recommendations of the ERC Guidelines 2010, when we found a completely inadequate knowledge of defibrillation strategy.

Keywords / resuscitation – defibrillation – knowledge – nurses.

Úvod

Cílem kardiopulmonální resuscitace je obnovení základních životních funkcí člověka s následným minimálním neurologickým deficitem. Ačkoliv je náhlá zástava oběhu celosvětovým problémem, výsledky její léčby jsou dlouhodobě neuspokojivé.

Problematikou resuscitace se od roku 1992 zabývá Mezinárodní výbor pro resuscitaci (ILCOR), jehož součástí je i ERC. Ta v pětiletých intervalech vydává aktua­ lizovaná doporučení pro resuscitaci, jež jsou v souladu s principy medicíny založené na důkazech. Rovnoměrný důraz je kladen na všechny články řetězce přežití, který zahrnuje rozpoznání kritického

Recenzovali MUDr. David Linhart Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Hradec Králové MUDr. Jakub Čech Kardiologická JIP, Kardiologické odd., Komplexní kardiovaskulární centrum LF a FN v Plzni

stavu pacienta a včasnou aktivaci pomoci, časnou kardiopulmonální resuscitaci, časnou defibrilaci a v neposlední řadě poresuscitační péči.

V praxi se opakovaně setkáváme se základní neznalostí neodkladné resuscitace, kdy zdravotníci nejsou především schopni včas rozpoznat progresivní zhoršení stavu pacienta a následně postupovat dle platného algoritmu (schéma 1).

Metoda výzkumu, vzorek respondentů

Kvantitativní šetření bylo realizováno prostřednictvím dotazníku a probíhalo v období od června do července roku 2012. Dotazník byl určen všeobecným ses­t rám v náhodně vybraných zdravotnických zařízeních a skládal se z 20 otázek. Celkové množství respondentů bylo 484.

Pro značný rozsah šetření uvádíme pouze některé ze zjištěných výsledků.

Diskuze a výsledky

Aktivace resuscitačního týmu je doporučována bezprostředně poté, co je zjištěno, že postižený nejeví známky života. Právě

tento postup uvádí ERC ve svých doporučeních. Ačkoliv všechna námi oslovená zdravotnická zařízení mají vypracované standardy pro neodkladnou resuscitaci, kde je aktivace resuscitačního týmu zahrnuta, výsledky výzkumného šetření poukázaly na neuspokojivé znalosti v této oblasti (graf 1).

Jedním z klíčových momentů pro úspěšné obnovení spontánního oběhu s následným přežitím pacienta bez neurologického defektu je analýza srdečního rytmu a časná defibrilační strategie.

Jako nejčastější příčina zástavy oběhu je uváděna fibrilace komor. Je známo, že pokud je defibrilace provedena do jedné minuty od začátku komorové fibrilace, je pravděpodobnost přežití 90–95 %. (2) Toto tvrzení je podloženo i výzkumnými šetřeními, jež jsou publikována odbornými společnostmi AHA, ILCOR, ERC. I to je důvodem, proč je v ERC Guidelines 2010 kladen velký důraz na včasnou defibrilaci.

I v našem šetření jsme se touto problematikou zabývaly. Zajímavým výstupem, který nelze považovat za zcela optimální, jsou respondenty vybrané

výzkumné sdělení recenzované články

Graf 1

P ostup u pacienta,který nejeví známky života, nedýchá nebo má agonální dechy

Schéma 1

Algoritmus resuscitace v nemocnici (podle ERC 2010)

%

kolaps/závažné zhoršení stavu

100 90 80 64 %

hlasitě volejte o pomoc a zhodnoťte stav pacienta

70 60 50 30 20 10

5% zahájím pouze komprese hrudníku 100/min., agonální dechy jsou dostačující

Graf 2

AN O

31 %

zajistím oxygenaci, monitoraci, i.v. vstup

0 aktivuji resuscitační tým

zhodnoťte stav (ABCD), zjistěte obtíže a zahajte léčbu – kyslík, monitorace, žilní vstup

je-li třeba, přivolejte resuscitační tým

předejte nemocného resuscitačnímu týmu

P ostup při přetrvávajícím defibrilovatelném rytmu % 100

známky života

NE

40

přivolejte resuscitační tým

KPR 30 :2 s použitím kyslíku a pomůcek k zajištění dýchacích cest

nalepte elektrody/připojte monitor, proveďte defibrilaci (pokud je indikována)

rozšířená neodkladná resuscitace (po příchodu resuscitačního týmu)

90 80 70 60

55 %

50 40 30

29 % 16 %

20 10 0

po 3. defibrilaci Atropin 1 mg + Adrenalin 1 mg + Amiodaron v úvodní dávce 300 mg

po 3. defibrilaci Adrenalin 1 mg + Amiodaron v úvodní dávce 300 mg

po 3. defibrilaci Adrenalin 1 mg + NaHCO₃

zdroj: výzkum autorek

alternativy položky, která zjišťuje jejich znalosti právě z oblasti defibrilace.

Správnou možností doplňující tvrzení „Defibrilace má být zahájena“ byla alternativa „bezprostředně, jak je to možné“. Tu vybralo pouhých 72 % sester.

Jako alarmující vnímáme variantu odpovědi „pouze resuscitačním týmem“, kterou uvedlo 16 % respondentů. Tato varianta je v přímém rozporu s principem časné defibrilace, jenž je nedílnou součástí řetězce přežití. Paradoxem pak zůstává skutečnost, že včasná defibrilace je požadována prostřednictvím po­ užití automatizovaného externího de-

fibrilátoru po laickém zachránci a výše uvedené procento profesionálů přenechává ­defibrilaci pouze resuscitačnímu týmu.

Dále jsme se zaměřily na reakci respondentů při diagnostikované asystolii. Bezprostřední zahájení KPR v poměru 30:2 po dobu 2 minut by provedlo 71 % respondentů. Dovolujeme si upozornit na skutečnost, že 10 % dotazovaných by bezprostředně provedlo defibrilaci. Avšak jak je v odborných kruzích všeobecně známo, v případě asystolie je ­d efibrilace neúčinná a je kontraindikována.

ERC Guidelines 2010 kladou velký důraz na minimálně přerušovanou srdeční masáž. K tomuto doporučení, respektive k algoritmu defibrilovatelných rytmů směřovala i jedna z dalších otázek v našem dotazníku. Vyhodnocení této položky, kdy správně odpovědělo pouhých 40 % dotazovaných, nás přimělo k názoru, že respondenti zkoumaných zdravotnických zařízení neznají algoritmus pro defibrilovatelné rytmy. V této domněnce nás jen utvrdil výstup z další otázky, která byla zaměřena na postup u spatřené srdeční zástavy s přítomností defibrilovatelného rytmu. V tomto případě by rea-

23

24

recenzované články výzkumné sdělení

govalo aplikací tří po sobě následujících výbojů s následnou okamžitou kompresí hrudníku po dobu 2 minut pouhých 59 % respondentů.

Dále jsme zjišťovaly, jaký z nabízených srdečních rytmů by respondenti označili jako defibrilovatelný. I zde nebyly výsledky zcela uspokojivé. Přesto dosáhly vyšších hodnot než u předchozích otázek.

77 % sester se správně domnívá, že defibrilovatelným rytmem označujeme komorovou fibrilaci a bezpulzovou komorovou tachykardii.

Vědomosti z oblasti farmakoterapie v průběhu kardiopulmonální resuscitace jsme si ověřovaly dvěma otázkami.

Uspokojivější výsledky přinesly odpovědi respondentů na otázku, která se dotazuje na aplikaci adrenalinu v průběhu resuscitace. Většina sester je toho názoru, že se v průběhu kardiopulmonální resuscitace aplikuje u dospělého pacienta adrenalin 1 mg každých 3–5 minut, což je správná odpověď. Méně uspokojivé však byly odpovědi respondentů na otázku, kterou jsme se dotazovaly na volbu farmak po přetrvávajícím defibrilovatelném rytmu. Konkrétní procen­ tuální zastoupení odpovědí demonstruje graf 2.

Jsme přesvědčeny, že hlavní roli v tomto neuspokojivém výstupu hrál fakt, že 71 % sester, jež se zúčastnily výzkumného šetření, pracuje na standardním oddělení. Domníváme se, že aplikace léků po přetrvávajícím defibrilovatelném rytmu je specifickou záležitostí. S tímto stavem se setkávají spíše resuscitační týmy

Literatura 1. European Resuscitation Council. Advanced Life Support. ERC Guidelines 2010 edition.

6. vyd. Edegem: European Resuscitation council vzw, 2011, 192 s. ISBN 9789079157280.

2. Olos T et al. Problematika rozmístění a použití automatizovaných externích defibrilátorů v České republice. Časopis lékařů českých, 2011, roč. 150, č. 9, s. 494–498. ISSN 0008-7335.

3. Passali C et al. Evaluation of nurses’ and doctors’ knowledge of basic & advanced life support resuscitation guidelines. Nurse Education in Practice [online]. November 2011, 365–369 pages [cit. 18. 8. 2012]. ISSN 14715953. Dostupné na: http://www.sciencedirect. com/science/article/pii/S1471595311000503.

florence 5/13

či týmy posádek zdravotnické záchranné služby, a to včetně nelékařských týmů. Je pro nás tedy pochopitelné, že sestry absolvující školení v resuscitaci jednou za dva roky a nesetkávající se často s touto problematikou ve své praxi odpověděly chybně.

Problematikou znalostí BLS a ALS se zabývalo také výzkumné šetření „Evaluation of nurses’ and doctors’ knowledge of basic & advanced life support resuscitation guidelines“. Výstup našeho šetření ohledně znalostí sester v problematice BLS a ALS koreluje s výše zmíněným výzkumem v tom smyslu, že sestry ovládají lépe problematiku BLS než ALS. Zastáváme názor, že ne všechny sestry musejí disponovat dokonalou znalostí problematiky ALS, to by měla být doména zejména sester intenzivní péče. Na druhé straně však vnímáme neznalost zdravotníka v oblasti elementárních vědomostí problematiky BLS jako zásadní pochybení. Jsme přesvědčeny, že výsledky našeho šetření souvisejí i s uvedenou skutečností, kdy výrazně lepší znalosti vykazují sestry setkávající se s KPR častěji než pětkrát za rok. Tuto podmínku však nesplňuje většina našich dotazovaných ­respondentů. (3) Poměrně uspokojivě dopadly další výsledky zaměřující se na znalost sester ohledně doporučené frekvence a hloubky stlačení hrudníku při nepřímé srdeční masáži, doby, na kterou je maximálně doporučováno přerušení kompresí během nepřímé srdeční masáže, dostupnosti defibrilátoru či automatizovaných

externích defibrilátorů, na znalost vše­ obecných sester ohledně prvotní kontroly pacienta, který nejeví známky života, rozpoznání terminálního lapavého dýchání, výstupy vědomostí ohledně frekvence nepřímé srdeční masáže a vdechů u intubovaného pacienta.

Závěr

Na základě námi zjištěných skutečností jsou zřejmá jistá doporučení pro praxi.

Prvním je zaměřit se u sester na edukaci hlavně BLS, zejména pak na aktivaci resuscitačního týmu a bezpečné použití automatizovaných externích defibrilátorů. Jedině tak mohou být sestry skutečně prvním článkem řetězce přežití.

Druhým doporučením je vytvořit resuscitační protokol určený pro nelékařské zdravotnické pracovníky, který by byl vyplněn sestrou poskytující KPR a byl by součástí ošetřovatelské dokumentace. Při důkladném vyplnění by protokol sloužil jednak jako ochrana příslušné sestry v případných právních sporech, dále pak jako zpětná vazba pro dané pracoviště a v neposlední řadě by mohl sloužit (nejlépe v elektronické podobě) pro statistické zpracování dat příslušného zdravotnického zařízení. Posledním doporučením je vyučovat BLS na vyšších a vysokých zdravotnických školách, a to tak, aby byla této problematice věnována větší časová dotace, zejména v oblasti praktického nácviku odborných dovedností a modelových ­situací.

Více o autorkách Bc. Ivana Krsová 1994: ukonč. SZŠ Plzeň – zdravotní sestra; 1996: ukonč. SZŠ Klatovy – zdravotnický záchranář; od 1996: Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje (nástupní praxe ARO VN Plzeň); 2000–2003: FN Plzeň ARK; 2001: PSS – obor anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče; 2011: Bc. studium – všeobecná sestra, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta zdravotnických studií

Mgr. Zuzana Jandíková, DiS. 2001: ukonč. gymnázium Hostinné; 2004: VZŠ dr. Ilony Mauritzové, s. r. o., Plzeň – zdrav. záchranář; 2007: ukonč.

Bc. studium – všeobecná sestra, Vysoká škola v Plzni, o. p. s.; 2007–2008: I. interní klinika FN Plzeň, kardiolog.

JIP; 2010: ukonč. Mgr. studium – ošetřovatelství ve vybraných klin. oborech, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; od 2008: odb. asistentka, FZS, ZČU Plzeň

Přehledová studie recenzované články

Sebepoškozování – problém ve společnosti Souhrn / Sebepoškozování je agresivní chování člověka, které je nasměrováno proti němu samotnému. Takové chování je rozšířeno zejména v léčebnách, internátech a věznicích, nicméně náš článek je zaměřen především na sebepoškozování u adolescentů. Sebepoškozování bylo dříve považováno za suicidální gesto, ale později to odborníci vyvrátili. Podle nich není záměrem dotyčného zemřít, ale snaha vyrovnat se s problémy a zůstat přitom naživu. Více než 60 % sebepoškozujících se osob opakuje toto chování ve vysokém počtu případů. Sebepoškozování může mít mnoho příčin a různou dobu trvání. Proto je třeba toto chování chápat jako závažný problém a důkaz hluboké psychické nepohody, který vyžaduje pozornost odborníků i širší veřejnosti. Tento fenomén je čím dál častěji pozorován i v České republice.

Klíčová slova / sebepoškozování – rizikové skupiny – mechanismus sebepoškozování – prevence.

Self-injury – problem in society Summary / Deliberate self-harm is considered to be aggressive behavior against person’s own body. This behavior could be found in asylums, dormitories and prisons.

Originally, deliberate self-harm had been considered a suicidal gesture, however, that opinion was disproved by a number of experts. The aim is not to commit suicide but to handle the problems and stay alive. More than 60 % of people inflicting self-harm repeat this kind of behavior. Deliberate selfharm may have a number of causes and various durations. It is necessary to understand this behavior as a serious problem and evidence of deep psychological unease. The problem should attract greater attention of experts and broader public. The number of people suffering from this problem is in­ creasing even in the Czech Republic.

Keywords / deliberate self-harm – risk groups – self-harm categories – prevention.

Recenzovali PhDr. Kateřina Čermáková, DiS. Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice, zástupce vedoucí Katedry ošetřovatelství Mgr. Jiří Šupa, Ph.D. soukromá psychoterapeutická praxe, Sdružení Práh, Brno

Kristýna Pavlíková studentka 3. ročníku Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické České Budějovice

Úvod

Sebepoškozování je záměrné ubližování si ve snaze vypořádat se s nepříjemnými duševními stavy. Projevuje se zraňováním vlastního těla a je signálem vážného psychického problému. Tento fenomén má původ v sociokulturním prostředí.

Pro sebepoškozování je charakteristické opakující se, často návykové sebezraňující chování. Je srovnatelné se závislostí na drogách. Důvodem mohou být negativní emoce – deprese (např. strach, úzkost, napětí, nervozita, pocit osamělosti, u adolescentů problémy s rodiči nebo ve škole), frustrace, flashbacky (náhlé a intenzivní vzpomínky na prožitá traumata). Ti, kdo se vědomě fyzicky zraňují, často uvádějí, že to dělají proto, aby uvolnili napětí, a ubližování si jim pomáhá „cítit se naživu“. Mezi další důvody patří paradoxně pocit kontroly nad životem, zmiňovány jsou i pocity viny a následné trestání se. Riziko sebevraždy je u poškozujících se jedinců přesto značně vyšší než u běžné populace, což mimo jiné dokládá životní příběh Evy, která se v sedmnácti letech pokusila o sebevraždu. „Přišlo to vlastně nenápadně a po špičkách. Jednoho dne jsem spadla na chodníku a odřela si ruku. Docela dlouho se to hojilo. Když jsem druhý den ve škole jako obvykle pocítila úzkost, samotu a sebenenávist, jednoduše jsem přišla na to, že když si do rány zaryju nehet nebo propisku, bude mi líp. Po této zkušenosti jsem do sebe ryla čím dál častěji a hlouběji. Když mi bylo zle, cítila jsem se sama a mizerně, chtěla jsem se potrestat a zapomenout na všechny hloupé vzpomínky, prostě jsem psychickou bolest přehlušila tou fyzickou. Tak dobře to fungovalo. Nemusela jsem se trápit. Připadalo mi to jako geniální vynález. Brzy jsem si uvědomila, že to není pomoc, ale past.

Došlo mi, že to není tak drobný problém,

Markéta Samcová studentka 3. ročníku Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické České Budějovice

jak jsem si myslela. Přesto se toho nemůžu zbavit a vlastně ani nechci. Nechci pomoc, nezasloužím si ji. Je to sice jen chvilková úleva, za cenu neustálého skrývání jizev a stále většího uzavírání před světem, ale potřeba úlevy byla čím dál naléhavější. Za chvilku se vše točilo jen kolem ubližování si a skrývání toho. Čas o přestávkách jsem trávila na záchodě řezáním se do ruky nebo nohy a slastně si to vychutnávala, protože to byl jediný světlý bod na mém dopoledním programu.‘‘ (Zdroj: http://countryside.blog.cz/1010/jak-se-zije-s-dlouhymrukavem-a-ziletkou-v-kapse) Příběh Evy není zdaleka ojedinělý.

Mnoho lidí má v této uspěchané době psychické problémy. Někteří se s nimi nedokážou vyrovnat a snaží se je řešit tímto způsobem. Ve společnosti se o sebepoškozování ví, přesto se o něm mluví velmi málo. Tento problém je aktuální a poměrně rozšířený.

Rizikové skupiny

Sebepoškozující chování se nejčastěji objevuje u jedinců v období adolescence, kteří touží po atraktivitě. Ta je často vede k zapojení do aktivit spojených s rizikovým chováním s negativními důsledky.

K rizikovému chování se řadí především nadměrné užívání návykových látek, předčasný pohlavní život a negativní jevy v psychosociální oblasti (poruchy chování, agrese, kriminalita, sebevražedné či zde zmiňované sebepoškozující jednání).

Motivem pro zapojení do výše uvedených rizikových aktivit často bývá touha sounáležitosti s vrstevnickou skupinou. Častý výskyt sebepoškozování je též pozorován u obětí sexuálního či fyzického týrání. Tito lidé ještě k nepříjemným pocitům mají velmi problematický vztah k vlastnímu tělu, které je teď „zneužité, nečisté, špatné“. Své tělo nechtějí nebo se je bojí mít rádi. Další traumatickou událostí

25

26

recenzované články Přehledová studie

florence 5/13

2

Obr. 1 / V rámci naší práce jsme vytvořily leták, který byl umístěn na školní nástěnku týkající se prevence rizikového chování

1

Obr. 2 / „Záměrným sebepoškozováním se rozumí kompulzivní nebo impulzivní zraňování vlastního těla, které je motivováno potřebou vyrovnat se s nesnesitelnou psychickou bolestí či úzkostí a znovu získat pocit rovnováhy emocí; bez zjevného záměru ukončit život a bez záměru sexuálního nebo dekorativního.“ (Jan Sutton, 2007)

fota: archiv autorek

může být např. úmrtí blízké osoby, rozvod rodičů, týrání nebo dlouhodobá šikana.

važuje také zneužívání drog a nadměrné užívání léků (antidepresiva a sedativa).

Sebepoškozování může mít dva základní cíle: 1) přináší vzácné chvíle, kdy si postižený dovolí chovat se ke svému tělu pozitivně (ošetřit si ránu); 2) jindy jde o trestání těla, které je v důsledku předchozího zneužití „špatné“ a „nečisté“. V případě trestání těla bývají zranění zvláště krutá a soustředěná na místa, jež mají s původním traumatem spojitost (prsa, stehna, genitálie).

Formy sebepoškozování: 1) Automutilace – poškozování části těla v důsledku různých duševních poruch, které bývají doprovázeny depresí, halucinacemi či bludy. Nemocný prožívá pocity nesnesitelné úzkosti a má potřebu sebepotrestání – působit si bolestivá poranění.

2) Sebepoškozování – záměrné a opakované poškozování vlastního těla bez úmyslu se zabít.

3) Syndrom záměrného sebepoškozování – sebepoškozující chování u lidí s poruchou osobnosti, poruchou příjmu potravy (zejm. mentální bulimií) nebo u drogově závislých.

4) Syndrom pořezaného zápěstí – opakované řezání se na předloktí a zápěstí bez úmyslu se zabít.

5) Předávkování léky – užívání nadměrného množství léků bez sebevražedného motivu.

Metody sebepoškozování

Nejrozšířenější metodou je způsobování si řezných ran, pálení a propichování kůže různými nástroji (např. nůž, nůžky, žiletky, jehly, zapalovač a cigarety). Člověk může své tělo poškozovat také sebou samým (kousání, škrábání, štípání, zarývání nehtů do kůže či rozškrabávání starých jizev). U mužů se často vyskytuje sebetlučení s úmyslem způsobit si zlomeninu, modřiny nebo podlitiny. Může se například jednat o tlučení hlavou do zdi nebo o mlácení pěstí do tvrdých předmětů. Nejčastěji je poškozována oblast předloktí, stehen a břicha. Jedinci si volí snadno dosažitelná místa, která jsou okolí skrytá nebo je lze snadno zakrýt oblečením. Za metodu sebepoškozování se po-

Mechanismus

Uvádí se, že fyzická bolest odvádí pozornost od bolesti psychické, se kterou si sebepoškozující se jedinec neví rady.

Při poranění zároveň dochází k vyplavení endorfinu, který pomáhá organismu zvládnout způsobenou fyzickou bolest,

což přináší člověku okamžitou úlevu, po které prahnul. Problémy, kvůli kterým k poranění došlo, se však většinou objeví znovu a ve vážnější formě, jak bylo již jednou zmíněno. Člověk se poraní opět, protože mu to v minulosti pomohlo. „Vzala jsem z nástěnky špendlík, několikrát ho zapíchla do předloktí. Nevím, jak mě to napadlo, v životě jsem o tom neslyšela, ani jsem nečetla, že by si někdo záměrně ubližoval. Najednou se mi ulevilo, bylo mi jedno, že někde uvnitř mě je něco hrozně smutnýho, soustředila jsem se jen na tu fyzickou bolest. A tak jsem to začala dělat pokaždé, když jsem měla špatnou náladu, depku, nebo mě někdo naštval,“ popisuje svůj příběh Míša.

Eva, o které byla řeč na začátku článku, k tomu dodává: „Ano, jistě, že nečekám, že to někdo pochopí. Pro lidi je sebepoškozující se člověk většinou debil a idiot. A proto se to ze všech sil snažím skrývat. Ukrývání krví nasáklých kapesníků, žiletek, jizev pod dlouhým rukávem, skvrn od krve na rukávech, když to neuhlídám. A proč to píšu?

Možná, aby tu bylo i něco ze mě. Abych se ospravedlnila od toho, co dělám, aby to někdo třeba jen trochu pochopil a neodsoudil mě, protože toho se moc bojím. Mám strach, že když někdo uvidí ty jizvy, nepochopí to a odsoudí mě.‘‘ (Zdroj: http://countryside.blog.cz/1010/jak-se-zije-s-dlouhymrukavem-a-ziletkou-v-kapse).

Přehledová studie recenzované články

Stejně jako u drog se u sebepoškozování vypěstuje spojení pocitu úlevy s tímto aktem a vzniká závislost. Jedinec se za své jednání většinou stydí, protože ví, že společnost by jej nepřijala. K pocitu studu se přidává i strach z toho, že se o sebepoškozování někdo dozví. Tyto pocity jsou ve spojení s jinak způsobenými negativními emocemi opětovným důvodem k ublížení si.

Fáze aktu sebepoškozování: 1) událost, která vyvolá vztek, smutek, pocit napětí, úzkosti nebo špatné nálady; 2) myšlenky na sebepoškozování, které se jedinec zpočátku snaží potlačit; 3) akt sebepoškození; 4) pozitivní účinky (pocit úlevy a kontroly nad svým psychickým stavem); 5) negativní účinky (pocit viny, hněvu a výčitek), které mohou být příčinou dalšího poškození.

Terapie

Léčba je velice obtížná a rozhodně není krátkodobou záležitostí, protože člověk musí změnit své chování a znovu se na­ učit řešit problémy, regulovat emoce a být dostatečně motivován k nápravě svého života. U léčebných postupů se využívá psychoterapie a psychofarmaka (antidepresiva, antipsychotika). Metody se samozřejmě kombinují a existuje celá řada nových terapií speciálně zaměřených na tento problém. Pacienti se musejí naučit technikám, jak zvládat vypjaté situace nebo jak se jim

vyhnout. Psychoterapeutické přístupy je nutné přizpůsobit pacientovi. Pokud se psychoterapeutovi podaří odstranit primární problém, sebepoškozování většinou vymizí, avšak recidiva je velmi častá. Využívá se individuální i skupinová terapie.

V současné době je v USA velmi populární metodou takzvaná Dialectical Behavioral Therapy (DBT), kterou vyvinula americká psycholožka Marsha M. Linehan. Cílem je naučit klienty dovednosti dosáhnout tzv. „moudré mysli“ (mindfullness).

Eva svou terapii popisuje následovně: „Začínám pochybovat, že cokoliv v životě je jen věcí náhody či štěstí a že to, co se nám děje, nemůžeme nijak ovlivnit. Tahle změna myšlení pro mě nebyla a stále není jednoduchá. První pokusy se udály v léčebně. Stoupala jsem si, dle rad paní doktorky, před zrcadlo a říkala si do očí, že se mám ráda.

Snažila jsem se to myslet tak upřímně, jak jen to šlo, ale zprvu to bylo velice těžké. Má cesta pokračovala snahou najít na sobě alespoň něco pozitivního. Byly to třeba jen maličkosti – hezké oči, milý úsměv, přátelská povaha… Objevily se první malé úspěchy. Jenže já čekala víc, myslela jsem si, že dostanu hned všechno, co chci, že pokrok bude znatelnější. Přestala jsem věřit, že je změna možná, a ustrnula na místě. Dlouhou dobu mi trvalo vzpamatovat se. Tak začínám ‚nanovo‘. Proměnit nenávist v lásku k sobě není snadné (alespoň pro mě ne), ale stojí to za to.“ (Zdroj: http://countryside.blog.cz/1010/jak-se-zije-s-dlouhymrukavem-a-ziletkou-v-kapse)

Prevence

Je důležité vědět, že rizikovému chování, jako je sebepoškozování, lze předcházet. Preventivně by měla působit zejména škola a rodina. Prevence rizikového chování by měla být zařazena do školních osnov, o těchto problémech je třeba s dospívajícími diskutovat. V rodině je potřeba rozvíjet otevřenou komunikaci, dospívajícímu dítěti se dostatečně věnovat, naslouchat mu a naučit ho konstruktivně řešit problémy. Dobrý způsob, jak snížit riziko vzniku sebepoškozování, je zapojit dítě do různých volnočasových aktivit.

Závěr

Lidé, kteří se sebepoškozují, jsou společností spíše odmítáni. Záměrné sebe­ poš­kozování je jev, s nímž se dnes psychiatři a psychoterapeuti ve své praxi setkávají stále častěji. Představuje závažnou patologii zvláště ve věku adolescence, kde bývá pozorováno převážně u dívek. Z lékařského hlediska je důležité v přístupu k poškozujícím se lidem pochopit jejich konkrétní motivy a emoční a myšlenkové vzorce vedoucí k sebepoškození. Důležitá je ale i opora rodiny a blízkých přátel. Obecně pak platí jen jedno ­pravidlo: ­neodsuzuji, rozumím, ­pomáhám.

Rády bychom poděkovaly Mgr. Veronice Plecerové za cenné rady a připomínky k naší práci.

Literatura 1. Macek P. Adolescence. 2. vydání. Praha: Portál, 2003, 144 s. ISBN 80-7178-747-7.

2. Koutek J, Kocourková J. Sebevražedné chování. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 127 s. ISBN 978-80-7367-349-9.

3. Kriegelová M. Záměrné poškozování v dětství a adolescenci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 176 s. ISBN 978-80-2472333-4.

4. Koutek J, Kocourková J. Sebepoškozování v adolescenci – narůstající problém? Československá psychologie, 2008, č. 6, s. 609–614. [online] [cit. 2009-03-24]. Přístup z databáze ProQuest.

5. Platznerová A. Sebepoškozování. 1. vyd.

Praha: Galén, 2009, ISBN 978-80-7262-606-9.

6. Život s dlouhým rukávem a žiletkou v kapse. In: Countryside [online]. 2010 [cit.

2012-11-28]. Dostupné z: http://countryside.

blog.cz/1010/jak-se-zije-s-dlouhym-rukavema-ziletkou-v-kapse (provedeny úpravy textu).

7. Eve se léčí. In: By Eve [online]. 2012 [cit. 201211-28]. Dostupné z: http://byeve.blog.cz/1211/ eve-se-leci-o (provedeny úpravy textu).

8. Kriegelová M. Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci. Praha: Grada Pu­ blishing, 2008, 174 s. ISBN 978-80-247-2333-4.

9. Rozsívalová E, Trefilová A, Paclt I. Sebepoš­kozování u dospívajících. Česká a slovenská psychiatrie [online]. 2010 [cit.

2012-03-25]. Dostupné z: http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=639.

10. Burgonová J. Vliv subkultur na mládež a životní styl dospívajících. Bakalářská práce.

Brno: Masarykova univerzita, 2010. [online].

Dostupné z: http://is.muni.cz/th/319305/ pedf­­_b/Bakalarska_prace_-_Vliv_subkultur_na_mladet.pdf [cit. 2012-03-25].

11. Praško J a kol. Sebepoškozování. Sebepoškozování [online]. 2009 [cit. 2012-05-10].

Dostupné z: http://sebeposkozovani.ath.cx/ modules.php?name=News&file=print&sid=365.

12. Sebepoškozování [online]. 2005 [cit. 201203-25]. Dostupné z: http://www.sebeublizovani.ath.cx.

13. Sebepoškozování jako závažný symp­ tom a nebezpečný společenský jev. ZDN – Zdravotnické noviny [online]. 6. 4. 2009 [cit.

2012-03-25]. Dostupné z: http://www.zdn.cz/ clanek/priloha-lekarske-listy/sebeposkozovani-jako-zavazny-symptom-a-nebezpecnyspolecensky-je-415668.

14. Nová léčba sebepoškozování? A piece of my dreams. [online] 24. 4. 2008 [cit. 2012-0325]. Dostupné z: http://cereaa.blog.cz/0804/ nova-lecba-sebeposkozovani.

27

28

Praxe Přístup náboženských menšin ke zdraví

florence 5/13

Specifika přístupu ke zdraví u příslušníků pravoslavné církve a mormonů Mgr. Helena Michálková, Ph.D. odborná asistentka, ZSF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Š

etření potvrdilo, že členové pravoslavné církve a mormoni pečují o své zdraví a jsou spokojeni se zdravotnickou péčí v ČR. Výsledky výzkumu jsou velmi pozitivní. Pravoslavní i mormoni jsou asimilováni a nevyžadují kulturně diferencovanou péči.

Tato skutečnost dokumentuje vysokou kvalitu ošetřovatelské péče poskytované v ČR. Přesto je nutné vnímat kulturní rozdíly, abychom mohli nabídnout ještě profesionálnější a individuálnější péči na nejvyšší moderní úrovni.

Tato zpráva je zaměřena na diferencovanou ošetřovatelskou péči poskytovanou příslušníkům pravoslavné církve a mormonům. Rozsáhlý výzkum prováděný v celé České republice mapoval rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče pravoslavným a mormonům. V dotazníkovém šetření respondenti odpovídali na otázky týkající se péče o jejich zdraví, na jejich názor na české zdravotnictví a na překážky, na které narážejí v českých zdravotnických zařízeních. Úvod V ČR je mnoho národnostních i náboženských menšin a zdravotníci se s příslušníky těchto menšin setkávají stále častěji. To je důvod, proč je nutné klást důraz na problematiku multikulturní péče. Kvalifikovaná sestra je schopna saturovat potřeby pacientů a přistupovat k pacientům individuálně. Pokud jsou pacienti členy různých náboženských skupin, musí moderní sestra přizpůsobit poskytovanou péči tak, aby byla kulturně diferencovaná. Sestra přistupuje

Tradiční oděv, který dnes nosí příslušníci Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů při slavnostních příležitostech.

Přístup náboženských menšin ke zdraví praxe

Graf 1

Graf 2

Péče o vlastní zdraví

Pravoslavní

Mormoni

Konzumace alkoholu

Pravoslavní

Mormoni

80

75,8

120

70

98,7

60 48,3

80

50 41,3

65,8

40

60

30 21,1

Velmi souhlasím

Souhlasím

40

20 7,2

2,5

Nevím

1,1 0

Nesouhlasím

Velmi nesouhlasím

k pacientům holistickým způsobem, ale to není možné bez znalosti kulturních rozdílů (Leininger, 1994). Proto jsme přesvědčeni, že je nutné mluvit o menšinách a zjistit jejich specifika s cílem přizpůsobit ošetřovatelskou péči jejich potřebám. Tento článek se zaměřuje na dvě náboženské menšiny v ČR, na příslušníky pravoslavné církve a na příslušníky Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů – mormony.

Pravoslavná církev se skládá z několika lokálních církví, které dohromady vytvářejí pravoslavnou církev. Ortodoxní – pravoslavné náboženství má svůj původ v první křesťanské komunitě v Jeruzalémě a ve východní části římské říše. Proto se také nazývá východní církev. Pravoslavní věřící jsou převážně národy Řecka a Ruska. V České republice existuje 22 tisíc obyvatel, kteří jsou členy pravoslavné církve. Členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (dále jen „mormoni“) se cítí být jedinou křesťanskou církví Ježíše Krista (Novotný, 2001). Byla založena v roce 1830 v USA a od té doby se významně rozrostla. Dnes má tato církev na světě více než 12 miliónů členů. V ČR byla oficiálně registrována v roce 1990 a v současné době má asi 2000 členů.

Cíle práce Výzkum je zaměřen na pravoslavné a mormony žijící v ČR. Cílem práce bylo zjistit překážky, které brání sestrám poskytovat specifickou péči pravoslavným a mormonům. Projekt si stanovil tyto cíle: zmapovat názory

10

2,1 0,6

0

22,9 11,3

Ano, pravidelně

20

1,3

0

pravoslavných a mormonů na kvalitu zdravotnických služeb v ČR, zmapovat přístup menšin ke svému zdraví, zjistit specifické potřeby menšin a zmapovat jejich názory na přístup zdravotníků při poskytování péče.

0

Ano, příležitostně

Graf 3

Ne

Kouření

Pravoslavní

Mormoni 120 99,5 78,1

V první fázi výzkumu byly provedeny rozhovory s členy pravoslavné církve a členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Výsledky rozhovorů byly analyzovány a dále ověřeny kvantitativním šetřením prostřednictvím dotazníku. Dotazník obsahoval 140 otázek.

Respondenti reagovali na každou z položek vyjadřujících určitou míru souhlasu či nesouhlasu. Výzkumný soubor tvořilo 268 respondentů z pravoslavné církve a 161 mormonů.

Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2009 do dubna 2010. Dotazník obsahoval otázky zaměřené na identifikační data, zdravé stravování, pitný režim, pohybové aktivity, spánek a odpočinek.

Výzkumné šetření probíhalo v celé ČR (Tóthová a kol. 2009).

Stravovací návyky Členové pravoslavné církve nemají zvláštní stravovací návyky. Tradičně odmítají krev a jídlo s krví. Je zakázáno jíst potraviny, které byly obětovány jiným božstvům. V období půstu nemohou jíst maso. V konzumaci nápojů nemají členové církve žádné omezení, mohou pít kávu a alkohol. 65,8 % respondentů pije alkohol příležitostně a 22,9 % nepije alkohol (graf 2). 21,9 %

100 80 60

Metodologie

Diskuze

100

40 21,9

20 0,5

Ano

0 Ne

zdroj: výzkum autorky

respondentů z pravoslavné církve uvedlo, že kouří (graf 3).

Mormoni doporučují svým členům následovat zdravý životní styl. Mormoni dodržují tzv. Slovo moudrosti (Vokoun, 2009). Toto učení zakazuje pití alkoholu, kávy, zeleného a černého čaje, užívání drog a kouření. Členové církve věří, že lidské tělo je drahocenný dar od Boha, který musí být chráněn (část 89 z knihy Slovo moudrosti). Jen 1,3 % respondentů uvedlo, že pijí alkohol příležitostně, a 98,7 % respondentů uvedlo, že alkohol nepijí (graf 2). 99,5 % respondentů nekouří (graf 3).

Půst Pravoslavní během půstu vynechávají živočišné pokrmy. Dodržují pravidelné bezmasé středy a pátky. 59 % respondentů z pravoslavné církve nedodržuje půst během hospitalizace.

Mormoni dodržují přísný půst. Jednou měsíčně, nejčastěji v neděli, mají

29

30

Praxe Přístup náboženských menšin ke zdraví

Graf 4

florence 5/13

Graf 5

Půst během hospitalizace

Pravoslavní

Mormoni

Spokojenost s péčí v ČR

Pravoslavní 45 39,5 34,8 24,1

15,8 7

9,6

41,5

35 25

32,9 26,3

20

18,3 12,3

46,2

40 30

26,3

Mormoni

15

12,3

13,5 14,4

10

11 11,2

5

3

0 Velmi souhlasím

Souhlasím

Nevím

Nesouhlasím

Velmi nesouhlasím

Velmi souhlasím

Souhlasím

Nevím

Nesouhlasím

0

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Velmi nesouhlasím

zdroj: výzkum autorky

den bez jídla a veškerých tekutin včetně vody. Z půstu jsou vyjmuty těhotné, kojící ženy, děti a nemocní lidé. 66 % respondentů uvedlo, že nedodržují půst během hospitalizace (graf 4).

Vztah ke zdraví Pravoslavní berou zdraví jako dar od Boha. Jejich zdraví je v rukou Božích a za udržení svého zdraví se modlí. 88 % respondentů pečuje o své zdraví (graf 1).

V zájmu svého zdraví neodmítají žádné vyšetřující nebo terapeutické výkony.

Přijmou transfuzi i transplantaci.

Mormoni uznávají zdraví jako nejdůležitější hodnotu. Tělo je dar od Boha a musejí o ně pečovat, nesmějí požívat drogy, aby je vědomě neničili. Respondenti o své zdraví pečují zdravým způsobem života, odmítají drogy, alkohol, kouření a sportují.

97 % respondentů pečuje o své zdraví (graf 1). V nemocničních zařízeních neodmítají v zájmu svého zdraví žádný

vyšetřující ani lékařský výkon, mohou se podrobit transplantaci či přijmout krevní deriváty.

Specifika při hospitalizaci Pravoslavní mohou aplikovat svou víru i během hospitalizace. Při hospitalizaci nemají žádná omezení v oblasti podávání léků. Většina dotazovaných uváděla, že jsou s péčí v ČR spokojeni (graf 5). Jen by si přáli větší respekt od zdravotnického personálu a umožnění přítomnosti duchovního v nemocničním zařízení. Polovina respondentů neví, zda chtějí, aby jejich náboženské potřeby byly zdravotníky respektovány (Michálková a kol., 2011).

Způsob modlitby u mormonů není omezen případnou hospitalizací. Mohou se modlit kdekoli a uskutečnit modlitbu mohou tedy i během hospitalizace. Mormoni nemají žádná omezení v oblasti podávání medikamentů a neodmítají žádné léky. Většina dotazovaných

Literatura 1. Leininger M. Transcultural Nursing: Concepts, Theories and Practices. New York: John Wiley and Sons. Reprint, Columbus, Ohio: Greyden Press, 1994.

ISBN 0-07-037660-3.

2. Michálková H, Šedová L, Tóthová V. Specifika ošetřovatelské péče mormonů. Florence, 2009, roč. 5, č. 7–8, s. 38. ISSN 1801-464X. 3. Michálková H, Tóthová V, Rolantová L. Životní styl příslušníků Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Kontakt, České Budějovice, JU ZSF,

uváděla, že jsou s péčí v ČR spokojeni (graf 5). Respondenti pouze očekávají od zdravotníků respekt k jejich náboženství. Většina jich chce, aby byly jejich náboženské potřeby zdravotníky respektovány.

Závěr Výzkum prokázal, že pravoslavní i mormoni považují své zdraví za dar od Boha, které musejí chránit. Mormony podporuje víra Slovem moudrosti, které zakazuje konzumaci kávy a alkoholu.

Pravoslavní i mormoni nemají problémy s hospitalizací v ČR. Hospitalizace na ně působí stejně jako na ostatní občany. Každý jedinec prožívá hospitalizaci individuálně. V této souvislosti nejde o střet náboženství. Výsledky výzkumu potvrdily, že příslušníci minorit jsou s poskytovanou péčí spokojeni, přesto by si přáli větší zájem a ­respekt ­zdravotníků k jejich ­náboženství.

Více o autorce 2011, roč. XIII., č. 1, s. 38–47. ISBN 1212-4117.

4. Novotný T. Proč právě mormoni. [online]. Dingir 2001. Dostupné z: http:// www.dingir.cz/archiv/Dingir301.pdf.

5. Oddíl 89 Knihy nauk a smluv Slovo moudrosti [online] Dostupné z: http:// www.cirkev-jezise-krista.cz/informaceo-cirkvi/vira-v-akci/zdravy-zpusob-zivota.html.

6. Vokoun J. Počátky mormonismu [online] Dostupné z: http://mormonismus.01.sweb.cz/.

Mgr. Helena Michálková, Ph.D. 1995–2000: Clinicum, a. s., Praha, zdravotní sestra; 2000–2001: Centrum léčby pohybového aparátu, Praha, všeobecná sestra; 2001–2002: Nemocnice Na Homolce, Praha, sestra intenzivní péče; 2003–2006: Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Praha, perioperační sestra; od 2006: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, odborná asistentka, asistentka vedoucí katedry – referentka pro organizační záležitosti

31

první pomoci Děláte si starosti o své děti nebo o váš vztah s nimi?

Nebojte se zavolat, společně najdeme řešení.

Poradíme vám s krizovou situací i s tím, jak případným problémům předcházet.

Naše pomoc přichází na zavolanou:

840 111 234 (Hovor je účtován zvýhodněným tarifem 1,60 Kč/min. včetně DPH ze všech mobilních i pevných sítí z celé ČR.)

Rodičovská linka je projektem Sdružení Linka bezpečí.

K dispozici jsme vám i na e-mailu pomoc@rodicovskalinka.cz. www.rodicovskalinka.cz

GENERÁLNÍ PARTNEŘI

HLAVNÍ PARTNEŘI

PARTNEŘI

32

praxe CT v GIT u dětí

florence 5/13

Cizí tělesa v zažívacím traktu u dětí MUDr. Jarmila Vospělová Dětské odd. Nemocnice Vítkovice, dětská gastroenterologická ambulance

Náhodné požití cizího tělesa (CT) je v dětském věku poměrně častou příhodou. Většina CT (až 80 %) projde zažívacím traktem (gastrointestinální trakt – GIT) spontánně a bez potíží. Vzácněji dochází k vážným komplikacím v podobě obstrukce nebo perforace GIT.

CT

uvízlé v jícnu je třeba endoskopicky odstranit v co nejkratší možné době. Pokud CT projde jícnem, je pro další postup rozhodující jeho velikost, tvar a lokalizace. Velká nebo ostrá CT v dosahu endoskopu by měla být odstraněna. Malé oblé předměty mohou být ponechány a jejich průchod sledován kontrolováním stolic, popřípadě rentgenovým snímkem břicha. Endoskopická či chirurgická intervence je indikována u symptomatických pacientů, případně pokud nedojde k odchodu CT do určité doby spontánně.

K náhodnému spolknutí CT dochází nejčastěji u dětí ve věku 6 měsíců až 5 let. Jedná se o mince (50 % CT), hračky či části hraček, magnety, šperky, knoflíky, plastová kolečka, korálky, rybí a kuřecí kosti, střepy, špendlíky, napínáčky, bezoáry (velká tělesa tvořená shluky spolykaného materiálu, který se hromadí v žaludku, např. vlasů, chlupů, tkanin, papíru). V posledních letech přibývá požití diskových baterií, které jsou přítomny v dětských hračkách, hodinkách, kalkulačkách, kamerách.

Ty mohou způsobit vážné zdravotní problémy. V období dospívání pak převažuje uvíznutí větších soust. Mentálně postižené děti mohou spolknout cokoliv v kterémkoliv věku.

Přibližně 54 % pacientů má při požití CT přechodné potíže v podobě zakašlání, promodrání, bolesti v krku nebo za hrudní kostí (3). 40 % požití je beze svědků a zpravidla bezpříznakových (1). Příznaky při uvíznutí CT v jícnu zahrnují obtížné polykání (dysfagii), bolestivé polykání (odynofagii), slinění, nauzeu, zvracení. Nejzávažnější komplikací je perforace jícnu, která se projevuje otokem krku, krepitací a obrazem pneumomediastina na rtg snímku hrudníku. Proděravění stěny jícnu může také vést ke vzniku komunikace mezi jícnem a průdušnicí zdroj: autorka

Tab.

CT v zažívacím traktu u dětí, doporučení pro praxi

CT v GIT u dětí – doporučení pro praxi CT v jícnu Baterie, ostré předměty v jícnu, žaludku, duodenu

Akutní EGD

Malé oblé CT v žaludku nebo duodenu CT za duodenem

Sledování

CT za duodenem setrvávající na místě

Chirurgické odstranění

(tracheoezofageální píštěl) či vzácněji aortou (aortoezofageální píštěl). CT v jícnu mohou způsobit postižení stěny, které se hojí strikturou. Při perforaci střeva dochází k rozvoji peritonitidy s horečkou, bolestmi břicha, zvracením, schváceností a pneumoperitoneem na rtg snímku břicha. Pro obstrukci zažívacího traktu je pak typické bolestivé a vzedmuté břicho, zvracení, zástava odchodu stolice, plynů. K obstrukci může dojít v těchto místech: krikofaryngeální přechod (horní jícnový svěrač), horní třetina jícnu, gastroezofageální junkce (dolní jícnový svěrač), pylorus (přechod žaludku do duodena), duodenální okno a ileocekální chlopeň. Rizikoví jsou pacienti s anamnézou organického onemocnění (M. Crohn) nebo operace zažívacího traktu (postoperační striktury).

Při podezření na CT v zažívacím traktu je třeba zhotovit rentgenový snímek krku, hrudníku (v projekci předozadní a bočné) a břicha k ozřejmění uložení, velikosti, tvaru a počtu CT (obr. 1).

Ale pouze 65 % CT bývá rtg kontrastních. Dřevěná, skleněná, plastová CT, kosti z ryb nebo kuřete nejsou na nativním rtg snímku vidět. Zde je možné zhotovit rtg snímek jícnu a žaludku s vodnou kontrastní látkou k vyloučení defektů v náplni nebo u symptomatických pacientů rovnou provést endoskopické vyšetření horního zažívacího traktu (ezofagogastroduodenoskopii – EGD). Většina požitých CT projde zažívacím traktem spontánně, bez potíží. Pouze u 10–20 % dětí je třeba provést EGD či vzácně chirurgickou intervenci (méně než 1 %). Postup závisí na uložení, velikosti a charakteru CT. CT v jícnu by mělo být odstraněno vždy co nejdříve. Baterie nebo ostré předměty mají být extrahovány, malé oblé předměty mohou být zatlačeny do žaludku. V minulosti užívaná aplikace glukagonu k relaxaci dolního jícnového svěrače se ukázala neefektivní.

CT za jícnem. Ostrá CT za jícnem by měla být odstraněna endoskopicky, neboť mohou způsobit komplikace ve smyslu perforace zažívacího traktu s nutností následné chirurgické intervence. Pokud již tato CT nejsou v dosahu endoskopu, pak by měl být jejich pohyb denně sledován prováděním rtg snímku břicha. Pokud setrvávají 3 dny za sebou na tomtéž místě, je třeba odstranit je chirurgicky. Velká CT, která neprojdou pylorem nebo duodenální kličkou, by měla být rovněž endoskopicky odstraněna, neboť mohou vést k neprůchodnosti zažívacího traktu. U kojenců se jedná o CT velikosti 1,5 × 3 cm, u dětí nad jeden rok věku pak 2 × 5 cm. Malé a oblé předměty mohou být

CT v GIT u dětí praxe

1

5 Schéma extrakce ostrého předmětu s užitím overtube.

2

3

4

Obr. 1 / Předozadní a bočný rentgenový snímek krku a hrudníku zachycující CT (minci) v jícnu.

Obr. 2 / CT (mince) v žaludku, akcesoria užívaná k extrakci – klička.

Obr. 3 / CT (mince) v žaludku, akcesoria užívaná k extrakci – košík.

Obr. 4 / CT (mince) v žaludku, akcesoria užívaná k extrakci – kleště. fota: archiv autorky

sledovány. Většina projde zažívacím traktem v rozmezí 6 dnů až 4 týdnů.

Rodiče je třeba poučit, aby sledovali přítomnost CT ve stolici. 66 % rodičů však CT přehlédne. U rtg kontrastních CT sledujeme jejich pohyb opakováním rtg snímku v týdenních intervalech.

Pokud CT setrvává v žaludku i po 4 týdnech, má být odstraněno endoskopicky. Oblé předměty, které setrvávají za žaludkem týden na tomtéž místě, mají být odstraněny chirurgicky. Pokud se jedná o rtg nekontrastní CT, doporučuje se po 2–3 týdnech od požití provést rtg kontrastní vyšetření žaludku a popř. EGD s výjimkou malých CT, jako např. korálků. Jednotný postup ale v těchto případech není stanoven.

Diskové baterie z jícnu by měly být odstraněny co nejdříve. Již za 4 hodiny od požití byly popsány perforace v důsledku popálení či poleptání stěny (součástí baterií je hydroxid sodný nebo draselný). V žaludku by neměly setrvat déle než 36 hodin. Pohyb baterie za žaludkem je třeba sledovat rtg snímky v intervalu co dva dny, pokud setrvává na tomtéž místě, je třeba ji chirurgicky odstranit. V případě požití dvou a více magnetů je třeba myslet na možnost perforace a tvorby píštělí mezi střevními kličkami při jejich pohybu zažívacím traktem a pokusit se o jejich časné odstranění nebo je denně sledovat rtg snímky.

Endoskopické vyšetření horního zažívacího traktu u dětí je třeba provést v celkové anestezii, v případě CT se zajištěním dýchacích cest endotracheální intubací, abychom zabránili vdechnutí (aspiraci). Výkon by měl být prováděn na dobře vybaveném endoskopickém

pracovišti. Vedle zkušeného endoskopisty a anesteziologa tu hraje velkou roli i asistence zkušené endoskopické sestry. K extrakci CT se používají různá akcesoria – kličky, kleště, košíky, tripody (obr. 2–4). V případě extrakce ostrých předmětů je vhodné použít overtube (kryt, do kterého je ostré CT vzato, aby nedošlo k poranění stěn zažívacího traktu) (obr. 5).

Zjednodušený přehled, jak postupovat u dítěte s CT v zažívacím traktu, schematicky znázorňuje tab. 1. CT v GIT je třeba na jedné straně nepodcenit, neboť mohou být asymptomatická a následně vést k vážným komplikacím. Na druhé straně je ale třeba pečlivě zvážit indikovaná vyšetření a způsob extrakce, protože unáhlené endoskopické výkony v případech, kdy lze zvolit konzervativní postup a vyčkat, vystavují dětského pacienta zbytečnému riziku komplikací ať již z anestezie (laryngospasmus), nebo z vlastního endoskopického výkonu.

Literatura 1. Arana A et al. Management of ingested foreign bodies in childhood and review of the literature. Eur J Pediatr. 2001, roč. 160, s. 468–472.

2. Kay M, Wyllie R. Pediatric foreign bodies and their management. Curr Gastroenterol Rep. 2005, roč. 7, č. 3, s. 212–218.

3. Uyemura MC et al. Foreign body ingestion in children. Am Fam Physician. 2005, roč. 72, č. 2, s. 287–291.

4. What to do if your child swallows something? Information from your family doktor. Am Fam Physician.

2005, roč. 72, č. 2, s. 292.

33

34

florence 5/13

pro studenty text: Mgr. Jana Andršová, Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

Ústav zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci V 60leté tradici Technické univerzity v Liberci patří Ústav zdravotnických studií (ÚZS) k nejmladším. Za devět let svého působení si vybudoval rovnocenné postavení mezi fakultami a ústavy univerzity, ale i v České republice. Zaměřuje se především na vzdělání v nelékařských zdravotnických oborech Všeobecná sestra a Biomedicínská technika.

Hlavní činnost ústavu je zaměřena na kvalifikační vzdělávání v bakalářských studijních oborech Všeobecná sestra a Biomedicínská technika. Podporuje i vědecko-výzkumnou a publikační činnost v oblasti nelékařských zdravotnických oborů. Dále se věnuje celoživotnímu vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, a to zejména pořádáním konferencí, sympozií, seminářů a certifikovaných kurzů. Ústav dlouhodobě staví v oblasti vzdělání na poskytování kvalitní výuky prostřednictvím odborníků, moderních vyučovacích metod a špičkového vybavení výukových prostor. Jeho snahou je, aby bylo vše propojeno vstřícným a ­individuálním přístupem ke ­studentům.

Výuka na ÚZS podporuje úzké propojení teoretických poznatků s praxí.

Trvalou snahou vyučujících je poskytovat studentům co nejnovější poznatky, předávat jim své praktické zkušenosti a co nejlépe je připravit pro výkon jejich budoucí profese. Teoretická část probíhá formou přednášek, cvičení a seminářů. Na ústavu jsou špičkově vybavené laboratoře ošetřovatelských postupů, klinických oborů, funkční diagnostiky, první pomoci, urgentní medicíny, intenzivní péče, fyziologie, patofyziologie, mikrobiologie a bezpečí pacienta.

Studenti zde mají možnost vyzkoušet a ověřit si své vědomosti a dovednosti

foto: www.uzs.tul.cz

Činnost ústavu

Den otevřených dveří (1. 2. 2013)

na přístrojích, simulátorech, modelech a názorných pomůckách, dříve než jdou do praxe. Praktická výuka provází studenty v oboru Všeobecná sestra po celou délku jejich studia, stěžejními pracovišti jsou Krajská nemocnice Liberec, a. s., a Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o. Praxe v oboru Biomedicínská technika je vedena na specializovaných pracovištích nejen v Liberci, ale také v Praze ve Fakultní nemocnici M ­ otol, ­Nemocnici Na Homol-

ce a ­Institutu klinické a experimentální medicíny. Ústav každoročně získává rozvojové projekty univerzity, projekty FRVŠ a realizuje i projekt ESF. Pravidelně pořádá vědecké konference, které se setkávají se zájmem odborné veřejnosti, své studenty vysílá na studentské konference. Ústav je otevřený také široké veřejnosti, pro niž pořádá vlastní aktivity a zapojuje se i do univerzitních projektů, jako je „Otevřená univerzita“, „Dětská univerzita“ atd.

35

Studium a zahraniční spolupráce Poznatky získávají studenti prostřednictvím přímé výuky, ze skript připravených akademickými pracovníky, z elektronické databáze studijních opor, streamových videí, elektronických knih a elektronické databáze časopisů. Důraz je kladen také na samostudium, práci s českou i cizojazyčnou literaturou.

K těmto účelům studentům slouží dobře vybavená univerzitní knihovna a studovna ÚZS. Studenti mají možnost získávat zahraniční zkušenosti prostřednictvím programu ERASMUS. I zahraniční studenti přijíždějí na ÚZS. Nyní intenzivně spolupracujeme s partnery z Belgie, Finska, Turecka, Řecka.

Uplatnění absolventů Zhruba polovina našich absolventů oboru Všeobecná sestra se hned po ukončení studia uplatňuje v praxi, ostatní pokračují ve studiu v magisterských programech. Studenti oboru Biomedicínská technika získají velmi kvalitní vzdělání v oboru elektrotechnika (včetně osvědčení z vyhlášky č. 50/1978 Sb., které je opravňuje k samostatné činnosti na elektrických zařízeních), informatika

s kvalifikací pro zdravotnickou nelékařskou profesi biomedicínský technik. Absolventi mají také možnost pokračovat v navazujícím magisterském studiu na elektrotechnických fakultách nebo na fakultách biomedicínského inženýrství.

→ p řehled studijních programů a oborů ústavu Studijní program Ošetřovatelství Studijní obor Všeobecná sestra

Budoucnost Do budoucna by ÚZS chtěl i nadále zajišťovat vzdělání v nelékařských zdravotnických oborech, rozšířit nabídku v bakalářských a navazujících magisterských programech. Dále podporovat rozvoj výzkumu, publikační činnost, řešení grantů, projektů a mezinárodní spolupráci prostřednictvím výměny studentů a pedagogů v rámci programu ERASMUS. Důležité je i pokračovat v zajištění kvalitních prostor a vybavení pro výuku, výzkum a samostatnou práci studentů, včetně jejich zapojení do studentského výzkumu. Žádoucí je udržet a rozšiřovat spolupráci s klinickými pracovišti zdravotnických zařízení v primární i sekundární oblasti a se zdravotnickými firmami, tak aby studenti měli co nejlepší vazbu na praxi, která jim usnadní nástup do profesního života.

Forma studia: prezenční a kombinovaná Charakteristika: V tříletém studijním oboru Všeobecná sestra získávají studenti ucelené znalosti a dovednosti z anatomie, fyziologie, psychologie, komunikace, ošetřovatelství, managementu, klinických oborů (vnitřního lékařství, chirurgie, pediatrie, gynekologie, porodnictví, neurologie, geriatrie a mnoha dalších). Během celého studia je kladen důraz i na praktické formy výuky. Odborná praxe probíhá na standardních a specializovaných zdravotnických pracovištích. Po úspěšném dokončení studia získají studenti titul bakalář (Bc.) a možnost uplatnění v široké zdravotnické praxi jako odborníci způsobilí k výkonu nelékařských zdravotnických povolání.

Studijní program Biomedicínská technika Studijní obor Biomedicínská technika Forma studia: prezenční Charakteristika: Studijní obor Biomedicínská technika připravuje studenty k osvojení odborných činností a zásad využití prostředků zdravotnické techniky a biomedicínské informatiky. Studenti získají ucelené znalosti a dovednosti nejen z matematiky, fyziky, oblasti elektroniky, biosignálů, biosenzorů, zdravotnických přístrojů a informatiky, ale také základní znalosti z biologie, anatomie, fyziologie člověka, patologie, preventivní medicíny, první pomoci, etiky, komunikace, psychologie a vybraných lékařských oborů. Úspěšný absolvent získá titul bakalář (Bc.) a možnost uplatnění ve zdravotnických zařízeních, ale také společnostech zabývajících se vývojem, výrobou, provozem a údržbou zdravotnické techniky, včetně práce s výpočetní technikou a programovým vybavením.

• Aktuality • Zpravodajství • Tipy na vzdělávací akce • Odborné články • Florence Plus (nepublikované články v časopise) a mnoho dalšího na

www.florence.cz

+

Pro předplatitele přístup do archivu

zpravodaj

florence 5/13

ČAS

Konference traumatologicko-ortopedické sekce ČAS přinesla informace ze všech oblastí praxe nicky nemocných (nespecifické onemocnění dýchacích cest, chronické onemocnění srdce, cév a ledvin, dia­betes mellitus) v ústavech sociální péče. U těchto osob se dále jednorázově provádí očkování proti nákazám vyvolaným Streptococcus pneumoniae,“ řekl Polanecký. Složení vakcín proti chřipce se pro nastávající chřipkovou sezónu každoročně inovuje dle aktuálního doporučení WHO. „Děti, u kterých je jejich základní onemocnění indikací k očkování proti chřipce, je možné očkovat od půl roku věku,“ řekl Polanecký. Očkování proti chřipce a nákazám vyvolaným Streptococcus pneumoniae se také provádí u všech osob, které pracují v léčebnách dlouhodobě nemocných, v domovech důchodců, v domovech – penzionech pro seniory a v ústavech sociální péče.

V rámci mimořádného očkování je očkování proti chřipce prováděno u osob trpících chronickým onemocněním srdce, cév a ledvin nebo diabetem každoročně před chřipkovou sezónou některou z dostupných očkovacích látek. V případě mimořádné epidemiologické situace lze očkovat i proti infekčním onemocněním, proti nimž existuje očkovací látka, např. proti virové hepatitidě A (např. při povodních či epidemickém výskytu), proti meningokokové meningitidě apod. „Každé očkování musí být zapsáno ve zdravotnické dokumentaci očkovaného a v jeho očkovacím průkazu,“ upozornil Polanecký s tím, že do průkazu se zaznamenává druh očkovací látky, číslo šarže, datum podání a razítko a podpis očkujícího lékaře.

Informace potřebné pro všechny odbornosti přinesla konference s názvem Z každé oblasti informace, uvítá jistě tvoje praxe…, kterou 28. března v posluchárně Ústavu klinické a experimentální stomatologie v Praze pořádala traumatologicko-ortopedická sekce ČAS ve spolupráci s VFN v Praze.

C

elým dnem provázela předsedkyně sekce Mgr. Dagmar Škochová, MBA, která konferenci moderovala. O tom, jak by se měl zdravotník i pacient chránit před chřipkou a ostatními respiračními infekcemi, promluvil hygienik MUDr. Vladimír Polanecký. Ve svém sdělení se zaměřil na očkování jako prevenci infekčních onemocnění. „Očkování proti chřipce se provádí každoročně u osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, domovech důchodců, domovech – penzionech pro seniory a u chro-

Konference traumatologicko-ortopedické sekce ČAS přinesla informace všem odbornostem.

Očkování proti hepatitidě B je i pro studenty

foto: Mgr. Dagmar Škochová, MBA

36

V následné diskuzi se hovořilo mimo jiné o tom, jak motivovat rodiče, kteří odmítají dávat své děti očkovat, o očkování proti meningokokové meningitidě A + C, které se provádí u osob na pracovištích ZZS, ARO, infekčních odděleních a dětských lůžkových odděleních. Účinnost tohoto očkování je typově specifická a přetrvává tři roky. Dále o očkování proti hepatitidě typu B, které se provádí u pracovníků činných při vyšetřování a ošetřování osob, a to ještě před zahájením jejich činnosti. Jed-

zpravodaj čas

ná se o pracoviště chirurgických oborů (chirurgie, ortopedie, urologie, ORL, oční a stomatochirurgie), oddělení hemodialyzační, infekční, lůžková interní oddělení včetně interních pracovišť provádějících invazivní výkony, ARO, jednotky intenzivní péče, laboratoře mikrobiologické, hematologické, biochemické, imunologické a laboratoře transfuzních stanic. Očkování proti virové hepatitidě typu B se dále provádí v domovech důchodců, léčebnách dlouhodobě nemocných, domovech – penzionech pro seniory, ústavech sociální péče a také u studentů lékařských fakult a zdravotnických škol, studentů jiných vysokých škol, než jsou lékařské fakulty, připravovaných pro činnost ve zdravotnických zařízeních při ošetřování a vyšetřování nemocných a u studentů středních a vyšších odborných sociálních škol připravovaných na činnost v ústavech sociální péče při vyšetřování a ošetřování klientů těchto zařízení.

Zákony je nutné znát O novinkách v zákoně o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.), které se týkají praxe sester, pohovořila právnička JUDr. Lucie Široká. Zdůraznila, že zákon je pro sestry tak důležitý, že by ho měly mít i na svém nočním stolku. Mj. totiž sjednocuje podmínky pro udělování oprávnění k výkonu zdravotnických služeb a zpřesňuje podmínky sdělování informací, práva a povinnosti pacientů. Zdravotnické služby tak lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svolením a informovaným souhlasem. Tato zpřesnění zvyšují i nároky na přesně a správně vedenou ošetřovatelskou dokumentaci.

Se stravováním ortodoxních Židů a muslimů seznámila ­přítomné nutriční terapeutka Zuzana Ráčková z VFN v Praze. „Pacientů s tímto vyznáním v našich zařízeních přibývá, a ­proto je třeba jim rozumět,“ vysvětlila. MUDr. Radkin Honzák, CSc., se ve své přednášce zaměřil na fakt, že pacient musí být pro zdravotníky vždy jen člověkem, a to bez ohledu na to, zda je či není V. I. P., a o vztazích mužů a žen a jejich typických postojích v moderní společnosti pohovořila doc. PhDr. Laura Janáčková, Ph.D. Na svou rodnou Afriku zavzpomínala ve svém příspěvku sestra Fatou Diallo, která pochází ze Senegalu a pracuje ve VFN v Praze. „U nás jsou cizinci ve studentském i pracovním kolektivu přijímáni pozitivně. Když si uvědomíme, co máme společného, dokážeme lépe vidět a ocenit i rozdílnosti,“ řekla. Bezpečí a respekt jsou podle jejích slov základní potřebou každého jedince bez ohledu na jeho kulturní zázemí. Na závěr své přednášky uvedla několik statistických dat týkajících se senegalského ­zdravotnictví (1999): → 1 lékař na 17 000 obyvatel (doporučení WHO 1/5000–10 000); → 1 sestra na 8700 obyvatel (doporučení WHO 1/300); → 1 porodní asistentka na 4600 obyvatel (doporučení WHO 1/300).

Složení vakcín proti chřipce se pro nastávající chřipkovou sezónu každoročně inovuje dle aktuálního doporučení WHO.

Na závěr konference pak vystoupila ještě MUDr. Ivana Patráková, která pohovořila o projektu s názvem Podpora rozvoje nemocnice v Halaba-Kulito: Zpřístupnění kvalitní zdravotní péče. red

inzerce

MILIONOVÉ ROÿNÍ PĕÍJMY

LukraƟvní pracovní pobyty v presƟžních zahraniēních nemocnicích pro sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, záchranáƎe, laboranty, lékaƎe a další zdravotnický personál Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Dubaj, Anglie a další desƟnace RovnĢž pro uchazeēe s nízkou úrovní znalosƟ angliēƟny!

Komplexní pƎedodletová pƎíprava v akreditovaných kurzech ZprostƎedkování zamĢstnání je pro uchazeēe BEZPLATNÉ

www.g5plus.com

inz_192x70mm_G5.indd 1 Výtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková erná

bezplatná infolinka 800 88 88 96

2011-03-21 18:02:15

37

zpravodaj čas

florence 5/13

O sexualitě chronicky nemocných se diskutovalo v Plzni Co bychom měli vědět v oblasti sexuality chronicky nemocných a seniorů? Odpověď na tuto otázku přinesla konference, kterou 28. března uspořádal plzeňský region ČAS ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Plzni. foto: FN Plzeň

38

Netradiční téma konference – sexualita chronicky nemocných – zvolil pracovní výbor konference v čele s předsedkyní plzeňského regionu ČAS Mgr. Ninou Müllerovou (uprostřed).

Z

ávažná témata v místy lehce odlehčeném duchu si přišlo vyslechnout 70 posluchačů. Čestné předsednictvo, v němž zasedla zástupkyně náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN Plzeň Mgr. Bc. Světluše Chabrová a doc. MUDr. Luboš Holubec, CSc., z Fakulty zdravotnických studií ZČU, přivítalo na úvod přítomné a ocenilo nejen zajímavý program, ale i zájem posluchačů, kteří se na konferenci sjeli z různých zdravotnických zařízení i škol Plzeňského kraje.

Slova psychiatra V. Vondráčka, že neexistuje neerotický vztah a že je třeba zbořit mýtus o bezpohlavnosti stáří, připomněla ve svém sdělení s názvem Láska kvete v každém věku prof. PhDr. Helena Haškovcová, CSc. Vedoucí lékař Hemato-onkologického oddělení FN Plzeň doc. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., se následně ve své přednášce zaměřil na otázky sexuality a reprodukce u onkologicky nemocných. Jeho sdělení

doplnil přednosta Psychiatrické kliniky FN Plzeň doc. MUDr. Jiří Beran, CSc., se svou přednáškou nazvanou Co v učebnicích nezjistíme, v níž upozornil, že lékař ani sestra s nemocným o sexu obvykle nemluví. Taktně a aktivně by s ním však měli na toto téma hovořit a doporučit mu řešení. „Pochopitelně každý v rámci svých kompetencí,“ upozornil přednosta. Obě přednášky jistě vedly posluchače k zamyšlení nejen nad problémy nemocných, ale i nad sebou samotnými.

O to, jak se rodí Psychosociální centrum onkologie Plzeň – poradna pro nemocné a jejich blízké, se spolu s jednou kazuistikou podělily Mgr. Květa Vachudová a Mgr. Simona Boudová z Onkologického oddělení FN Plzeň.

V druhé části konference se hovořilo nejprve o rodičovství handicapovaných z pohledu studentů a vyučujících – s výsledky výzkumného šetření na toto téma seznámila posluchače Mgr. Lucie Kašová, vedoucí Katedry ošetřovatelství a porod-

ní asistence z FZS ZČU. Neméně zajímavá pak byla přednáška staniční sestry Mgr. Moniky Körberové a její kolegyně Bc. Ivany Boučkové z dialyzační jednotky I. interní kliniky FN Plzeň na téma dialyzovaní pacienti a jejich sexuální život. S tématem Jak se sestry vypořádávají se sexualitou svých nemocných vystoupila sestra z Psychiatrické léčebny v Dobřanech Mgr. Miroslava Moučková.

Její přednáška vyvolala mezi posluchači zajímavou diskuzi o tom, jak vypadá péče o pacienty v jiném typu zdravotnického zařízení, než je nemocnice.

Z přednášek MUDr. Vokurky, Mgr. Körberové a Mgr. Moučkové mimo jiné vyplynulo, že nemocní spíše očekávají od lékaře, že sám toto téma při rozhovoru otevře.

Na závěr konference vystoupila se svým sdělením náměstkyně pro úsek regulace nelékařských povolání NCO NZO v Brně PhDr. Michaela Hofštetrová-Knotková. Ačkoli se zprvu zdálo, že téma Balíček ICN na rok 2013 nemá se sexualitou chronicky nemocných a seniorů nic společného, přednášející se podařilo obě tato témata vtipně propojit. Na závěr svého sdělení ocenila, že pracovní výbor konference v čele s předsedkyní plzeňského regionu ČAS Mgr. Ninou Müllerovou zvolil poměrně netradiční, nicméně velmi potřebné téma konference. Zájemci, kteří se na konferenci nedostali, naleznou prezentace některých přednášek na webových stránkách www.casrp.cz. K dispozici je tu i zpráva o činnosti výboru a informace o dalších plánovaných akcích. Jednou z nich je i mezinárodní konference Cesta poznávání a vzdělávání v ošetřovatelství IV., která se koná ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni 15. května ve FN Plzeň. Veškeré informace o ní jsou k dispozici na adrese http://konferencefzsplzen.wordpress.com.

Mgr. Nina Müllerová, předsedkyně plzeňského regionu ČAS

zpravodaj Ä?as

39

zpravodaj čas

florence 5/13

Reforma psychiatrické péče nemá být ideologická, ale logická MZ ČR na konci roku 2012 ustanovilo pracovní skupinu pro přípravu strategie reformy psychiatrické péče a vyvolalo rozsáhlou debatu nad možnou podobou moderního systému péče o duševní zdraví, v jehož centru bude pacient.

diagnózy a nové potřeby z hlediska psychiatrické péče. Narůstají zejména úzkostné stavy a poruchy nálad. Jako ministerstvo musíme na tuto situaci reagovat tím, že nastavíme nový, reformovaný systém péče o duševní zdraví, který bude zohledňovat potřeby budoucí i stávající. Potřeba reformy psychiatrické péče rovněž vyvstává z materiálně-technického zastarání center péče o duševně nemocné, která jsou nyní umístěna v psychiatrických léčebnách,“ vysvětlil.

Dalším úkolem, který má reforma za cíl, je podle jeho slov destigmatizace oblasti péče o duševní zdraví. „Tato reforma musí být konsenzuální, to znamená, že do ní musejí být zapojeni všichni, kdo v oblasti duševní péče působí. Proto jsme oslovili řadu organizací, které doufáme s námi vyprecizují finální produkt Strategie reformy psychiatrické péče tak, aby byl nový konsenzuální model péče o osoby duševně nemocné udržitelný do budoucna,“ řekl. Nový systém by měl být podle jeho slov více orientován na člověka a na to, aby pacient s psychiatrickou diagnózou byl léčen v humánním prostředí, které jej nestigmatizuje a které zohledňuje jeho potřeby z hlediska zdravotního a sociálního.

S

oučástí pracovní skupiny zodpovědné za tvorbu strategie psychiatrické péče jsou nejen zástupci odborných společností lékařů, ale také zástupci České asociace sester, zdravotních pojišťoven i uživatelů služeb. Probíhající diskuze vyvrcholila organizací interaktivní konference pod názvem Dialogy o duševním zdraví, která se konala 2. dubna v Národní technické knihovně v Praze.

Dialogy, které měly všechny jedno jediné téma, a to reformu psychiatrické péče v ČR, vedli nejen odborníci z řad psychiatrů a všech, kteří se poskytováním psychiatrické péče zabývají, ale i zástupci ministerstev zdravotnictví, práce a sociálních věcí, Asociace krajů ČR a také pacientské organizace. Nechyběli ani zástupci nelékařských profesí, zejména psychiatrické sestry a zdravotně-sociální pracovníci. „Důvodů, proč se Ministerstvo zdravotnictví ČR rozhodlo pro reformu psychiatrické péče, je několik,“ řekl na tiskové konferenci ředitel odboru evropských fondů MZ ČR PhDr. Mgr. Jan Bodnár. „Tím nejdůležitějším je nárůst duševních poruch, které souvisejí s aktuálním životním stylem, který je velmi dynamický a přináší nové

Reforma nemá být revoluce Jedním z cílů připravované reformy bude i destigmatizace oblasti péče o duševní zdraví.

foto: Profimedia

40

Podle prof. MUDr. Jiřího Rabocha, DrSc., z Psychiatrické společnosti ČLS JEP, která sdružuje asi tisíc odborníků v oboru psychiatrie, se tito odborníci snaží už od 90. let minulého století upozornit na to, že systém psychiatrické péče v ČR by se měl posunout směrem ke standardům psychiatrické péče 21. století. „Jsme rádi, že náš obor, který je dlouhodobě podfinancovaný, získal podporu současného ministerstva zdravotnictví a pan ministr na Světové konferenci psychiatrické společnosti v loňském roce vyhlásil, že ministerstvo zdravotnictví je připraveno podporovat reformu psychiatrické péče v našem státě, především v oblasti investiční politiky z evropských fondů v plánovacím období 2014–2020,“ řekl Raboch. Proměna systému psychiatrické péče by neměla být podle jeho slov revolucí, ale měla by se dít postupně. Psychiatrická společnost v rámci tohoto snažení vypracovala loni ve spolupráci s MZ ČR a dalšími organizacemi, např. Světovou zdravotnickou společností, materiál Mapování psychiatrické péče a jeho další směřování, který obsahuje informace o tom, jaká je nyní

41

SAFE S AFE BED

JE -52 OVU VYH 60601-2 EN

ČSN

42

zpravodaj čas

florence 5/13

struktura psychiatrické péče v ČR, a doporučení, co by se mělo v následujících sedmi letech změnit. „Cílem toho je nejen zlepšení kvality psychiatrické péče, ale především zlepšení kvality života našich pacientů, jejich příbuzných a osob jim blízkých,“ uzavřel Raboch.

Hlavní cíle reformy psychiatrické péče jsou podle 1. náměstka ministra zdravotnictví ČR PhDr. Marka Ženíška, Ph.D.: → zlepšit život lidem s duševním onemocněním, → zlepšit podmínky poskytování zdravotní péče, → zlepšit provázanost zdravotních a sociálních služeb, → omezit stigmatizaci duševně nemocných, → podpořit resocializaci duševně nemocných.

Stávající systém totiž není ve svém celku efektivní a není dostatečně orientovaný na člověka a jeho potřeby. Ačkoli duševních onemocnění přibývá, zařízení nejsou dostatečně infrastrukturně vybavena, chybí dostatečná alternativa k lůžkové péči, geograficky jsou služby nevyrovnané a místy těžko dostupné a v neposlední řadě chybí dostatečná provázanost zdravotních a sociálních služeb. Nástroji, které by měly být využity pro reformu psychiatrické péče, by měly být: → podpora rozvoje místních center, → podpora destigmatizačních aktivit, → podpora vzdělávání, → iniciace legislativních a organizačních změn.

inzerce

„Naším úkolem je zajistit, aby změny byly postupné, synergické a dlouhodobě udržitelné,“ řekl Ženíšek s tím, že MZ ČR bude reformu koordinovat, zajistí finanční podporu a bude plánovat a vyhodnocovat jednotlivé aktivity. „Reforma není ideologická, ale logická,“ dodal.

Strategie bude k dispozici už letos Vedoucí Sekretariátu vládního výboru pro zdravotně postižené občany JUDr. Pavel Ptáčník k problematice dodal, že vedle opatření zaměřených na transformační kroky psychiatrických léčeben je do Národního plánu péče o osoby s duševním onemocněním třeba promítnout i opatření zaměřená na další důležité oblasti ovlivňující život duševně nemocných, jako jsou sociální služby, sociální a pracovní rehabilitace, vzdělávací aktivity a další.

Národní plán péče o osoby s duševním onemocněním by měl být k dispozici letos v červnu. Realizace s hotovým rozplánováním a zajištěním zdrojů by měla skočit letos v prosinci. Implementační projekty budou podle taktického plánu spuštěny v roce 2014 a tato fáze reformy by měla skončit v roce 2020. Veškeré dění týkající se připravované reformy psychiatrické péče můžete sledovat na webových stránkách www.reforma­psychiatrie.cz a na stránkách ministerstva zdravotnictví (www.mzcr.cz).

Magda Hettnerová, redakce Florence

inzerce

... karta plná výhod 9ÊFH QH{ 10.000 PR{QRVWÊ

Jste sympatická, veselá, odvážná, máte smysl pro humor, jste prostě ta nej?

Chcete vyhrát luxusní zájezd a další atraktivní ceny?

Pak právě pro Vás je tu soutěž o Nej sestřičku roku 2013!

3ľÊPH VOHY\ FFD D{ 3ODWÊ Y á5 L 65 9ÚKRG\ Y ND{GÆP okrese Registrujte e-mail Registrujte Váš VášVáš e-mail a hrajtea hrajte Registrujte e-mail zajímavé nanawww.sphere.cz oo zaujímavé ceny www.sphere.sk zajímavéceny ceny na www.sphere.cz

3Ė¯NODG\ QDĞLFK SDUWQHUĬ

sestřička

2013

BATIST Nej sestřička je soutěž, jejímž cílem je vybrat nejlepší zdravotní sestru z pohledu odborného i lidského, vyjádřit poděkování za náročnou práci zdravotních sester u nás i zviditelnit jejich poslání.

Finálový večer se uskuteční 19. října 2013 v Městském divadle Dr. Josefa Čížka v Náchodě.

Bližší informace a přihlášku najdete na www.nejsestricka.cz.

K účasti Vás srdečně zve BATIST Medical a. s.

- organizátor soutěže.

Lenka Nováková vítězka ročníku 2012

Generální mediální partner

3ľHVQÆ ]QćQÊ VOHY L GDOxÊ WLVÊFH SDUWQHUŒ QDOH]QHWH QD

www.sphere.cz

Generální partner

Mediální partner

Generální partner

servis Hrubá Voda u Olomouce VIII. Sněm KZ ZZS ČR

Hrubá Voda u Olomouce / VIII. Sněm KZ ZZS ČR

Záchranáři se na odborné konferenci sešli už popáté Ve dnech 28.–29. 3. se již popáté sešli záchranáři na své odborné konferenci, která byla letos spojena s jednáním VIII. Sněmu Komory záchranářů ZZS ČR. Dvoudenní akce se konala v Seminárním Hotelu Akademie v Hrubé Vodě u Olomouce.

foto: KZ ZZS ČR

Letos poprvé se mohli odborné konference, která probíhala první den setkání, zúčastnit i nečlenové Komory záchranářů ZZS ČR. Tematicky byla konference zaměřena tak, aby došlo k lepšímu pochopení a ozřejmění odlišností činností a odpovědností příslušníků jednotlivých profesí, kteří na ZZS působí (lékař, zdravotnický záchranář, řidič vozidla ZZS a operátor ZOS). Cílem bylo, aby se tyto profese vzájemně lépe pochopily a odstranily se tak třecí plochy, které jim mnohdy zbytečně znepříjemňují práci. Dalším tématem byla spolupráce s odděleními urgentního (akutního, centrálního) příjmu a jejich přínos pro ZZS a také spolupráce posádek ZZS s dalšími složkami IZS. První blok přednášek byl věnován nedávné tragické události ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde došlo k výbuchu a následné destrukci části panelového domu. O tom, jak probíhala spolupráce složek IZS a práce záchranné služby, promluvil jako první Pavel Schwarz, DiS., který na místo dorazil v prvních minutách po výbuchu jako člen Sboru dobrovolných hasičů Frenštátu pod Radhoštěm a poté tam zasahoval i jako zdravotnický záchranář v posádce RLP. O psychosociální

pomoci zasaženým a zasahujícím poté promluvil klinický psycholog a mluvčí ZZS Moravskoslezského kraje PhDr. Lukáš Humpl. Obě přednášky byly velmi emotivní vzhledem ke krátké době, která od neštěstí uplynula.

Předávání pacientů do ZZ funguje na Moravě lépe než v Praze Ve druhém bloku přednášek vystoupila jako první vrchní sestra OUP ve FN OL Bc. Michaela Gehrová, která představila své oddělení. Spolupráci mezi ZZS a OUP pak popsal Bc. Petr Kříž, který pracuje jako zdravotnický záchranář ZZS OK a zároveň na OUP ve FN OL a zná tak problematiku z obou stran. V obou sděleních zaznělo to nejpodstatnější, a tím je úzká spolupráce obou pracovišť a zjednodušení procesu směřování a předávání pacientů do zdravotnického zařízení, což na Moravě funguje mnohem lépe než například v Praze či ve Středočeském kraji.

O tom, jak těžkou pozici mají operátoři zdravotnického operačního střediska při vyhodnocování situace pouze na základě telefonických informací, se na autentických nahrávkách přesvědčili posluchači v přednášce Pavla Lampy, DiS., operátora KZOS ZZS OK. Sami pak měli možnost vyzkoušet si, zda by byli schopni na základě dostupných informací správně rozhodnout, oč v místě události pravděpodobně jde a jaký typ posádky mají vyslat. Následovala kazuistika Bc. Lenky Santlerové, záchranářky ze ZZS ZK, která byla jako členka posádky RZP vyslána k zdánlivě banálnímu případu šestadvacetiletého muže se zvýšenou teplotou. Pacientův stav se však po naložení do sanitního vozidla zhoršil natolik, že posádka musela přistoupit ke KPR a i když byla na místo přivolána posádka RLP, pacienta se

43

krátce Soutěž o nejlepší kazuistiku skončila, máme vítězky

V soutěži o nejlepší kazuistiku, kterou vyhlásila redakce časopisu Florence a do níž jste mohli své příspěvky posílat do 20. dubna, získala první cenu, kosmetické a kadeřnické služby prostějovského salonu Da Vinci – Jana Padrnosová, Michaela Štolcová z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Na druhém, třetím a čtvrtém místě se se svými příspěvky umístily Mgr. Hana Pokorná, Bc. Michaela Malá a Mgr. Renata Mášová, které získávají knihu. Vítězné kazuistiky otiskneme v následujících číslech Florence. Vítězkám gratulujeme a všem zúčastněným děkujeme. mhe Pravidelně aktualizovaný přehled vzdělávacích akcí naleznete nově na našich webových stránkách www.florence.cz v sekci Kalendář.

nepropásněte Karlovy Vary / 15.–17. 5. 2013

XLI. Májové hepatologické dny

Dříteč / 24.–25. 5. 2013

Edukační seminář pro sestry Hyperfosfatémie u dialyzovaných pacientů, její rizika a možnosti řešení Praha / 27.–28. 5. 2013

XX. Pražské chirurgické dny

44

servis

anketa Setkali jste se ve své praxi s tím, že v případě malého počtu pacientů vás zaměstnavatel nechá doma a do práce si zavoláte, zda máte přijít, nebo čerpat přesčasy?

75 % / Ano 25 % / Ne * Anketní otázka pro příští měsíc zní: Přistupujete k obézním pacientům stejně jako k handicapovaným?

Hlasovat můžete na našich webových stránkách www.florence.cz a na našem facebooku. Výsledky uveřejníme v příštím čísle Florence.

florence 5/13

zachránit nepodařilo. V návaznosti na to vystoupil se svou přednáškou Mgr. Petr Matouch, který ve vtipném instruktážním videu ukázal, jak by měla KPR v posádce RZP vypadat. Upozornil zejména na to, jak je důležité správné rozmístění materiálu, pomůcek i rozdělení rolí a souhra zachránců. O tom, jak rozdílně vnímají výjezd řidič vozidla ZZS a zdravotnický záchranář, pohovořil Bc. Martin Machala, DiS., který obě tyto profese vykonává.

Předposlední blok přednášek byl věnován dalším složkám IZS a v posledním bloku představil například Mgr. Radek Benda soukromou záchrannou službu Asociace samaritánů, která letos slaví 20. výročí svého založení.

Druhý den se pak konal VIII. Sněm KZ ZZS ČR, na němž prezident komory Bc. Drahomír Sigmund přednesl zprávu o činnosti za rok 2012 a uplynulé období, byla přijata zpráva o hospodaření za rok 2012 a rozpočet na rok 2013. Následovala diskuze nad přípravou nového zákona o NLZP, jehož hlav-

ními změnami mají být zrušení odborného dohledu u všech kategorií NLZP, sjednocení vzdělávání u jednotlivých profesí na jednu úroveň, zrušení současného kreditního systému včetně registrací u MZ ČR a jeho nahrazení systémem dokládání celoživotního vzdělávání u zaměstnavatele v zákonem stanovených minimálních ročních hodinových limitech a zjednodušení prováděcí vyhlášky o činnostech jednotlivých profesí NLZP. Delegáti byli obeznámeni s tím, že KZ ZZS ČR včas zaslala své připomínky jak k zákonu o NLZP, tak k vyhlášce o činnostech, a informováni o výsledcích jednání prezidenta komory Bc. Drahomíra Sigmunda a Bc. Denisy Fertö na MZ ČR k této problematice, které proběhlo na začátku března letošního roku.

Více informací nejen o jednání sněmu najdete na www.komorazachranaru.cz.

Bc. Drahomír Sigmund, prezident KZ ZSS ČR Redakčně upraveno

nové knihy * Kniha s označením náš tip je podrobněji recenzována na našem webu. / www.florence.cz

Sebepoznání, sebeřízení a stres Kardiologie pro sestry Obrazový průvodce / Kolektiv autorů / Grada Publishing / 256 s., 370 Kč / Na našem trhu zcela ojedinělá publikace předkládá informace názornou formou – textem bohatě doplněným názornými obrázky, které nepostrádají humor, dále fotografiemi a ukázkami EKG křivek. Přináší informace od anatomie a fyziologie srdce a cév přes hodnocení poruch, vyšetřovací metody, hodnocení EKG křivky, popis obtíží a možných komplikací chorob kardiovaskulárního systému až po doporučené postupy a ošetřovatelskou péči.

Praktický atlas sebezvládání – 3., doplněné vydání

Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II Speciální část

/ Jiří Plamínek / Grada ­Publishing / 192 s., 289 Kč /

/ R. Vytejčková, P. Sedlářová, V. Wirthová, I. Otradovcová, P. Pavlíková / Grada Publishing / 288 s., 329 Kč /

Knížka zpracovává téma sebezvládání zcela novým způsobem, po svém doplňuje mezery v teorii, ukazuje zbrusu nové souvislosti a opírá se o nejefektivnější nástroj sebeřízení – zdravý rozum.

Díky autorově dlouhodobé praxi obsahuje kniha i řadu názorných příkladů. Třetí vydání úspěšné publikace je přehledněji uspořádané a doplněné o nové poznatky a zkušenosti.

Obsahuje šest nových tabulí věnovaných kontextu sebe­ zvládání – úspěchu, vitalitě a biologickému a společenskému rámci lidského života.

Moderní učebnice ošetřo­ vatelských postupů pro studenty oboru ošetřovatelství a všeobecného lékařství je koncipována podle stěžejních požadavků předmětu ošetřovatelství. Druhý díl zpracovává problematiku péče o nemocné se zaměřením na tyto okruhy: sledování fyziologických funkcí, péče o dýchací cesty a dýchání, vyprazdňování a inkontinence, ošetřování nemocného se stomií, enterální výživa, odběry biologického materiálu, péče o umírajícího člověka a péče o tělo ­zemřelého.

Chirurgie – stručný atlas operací a výkonů / Volker Schumpelick / Grada Publishing / 208 s., 499 Kč / Publikace obsahuje 50 stručných kapitol, což znamená 50 chirurgických zákroků, výkonů či operačních diagnóz zobrazených na 412 didaktických obrázcích s minimem přehledného textu – často formou stručných bodů. Dělí se na obecnou a speciální část, v níž jsou stručně popsány a zobrazeny operační postupy v chirurgické léčbě. Všechny výkony jsou zcela moderní, nejsou opomenuty ani laparoskopické výkony. Publikace je vhodným doplňkem všech učebnic chirurgie.

45

právo text: JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Bc. Eva Kucková

Úraz dítěte při hospitalizaci Každá komplikace při poskytování zdravotních služeb je pacienty a jejich blízkými vnímána velice negativně. O to více se to pak týká úrazů při hospitalizacích, zejména úrazů hospitalizovaných dětí, u nichž vždy rodiče požadují řádné přešetření a potrestání viníků, kteří úraz způsobili nebo mu nezabránili.

Skutkový stav – záznam o nežádoucí události Dne 15. 2. 2013 ve 13 hodin došlo k události, kdy během hry dětí v herně oddělení přivřel jeden pacient, který trpí lehkou mentální retardací se známky hyperaktivity, pacientce, která má také poruchy chování a mentální retardaci, prst mezi stoly. Sestra uslyšela pláč a ihned upozornila službumající lékařku. Byl proveden RTG PHK, kde byla potvrzena fraktura středního článku V. prstu pravé ruky. Dívka byla vyšetřena na ortopedii, byla provedena dlahová fixace – předpokládaná doba fixace 3 týdny. Rodina byla informována lékařkou.

Diskuze Herní činnosti jsou součástí denního rozvrhu hospitalizovaných dětí. Skutečnost, že si děti hrály v herně, tedy na místě k tomu určeném a vybaveném, jen

dokládá legálnost této činnosti. Při hře v herně jsou děti pod kvalifikovaným dozorem. Počet dohlížejících je volen podle počtu hrajících si dětí a podle jejich onemocnění.

Diskutována byla skutečnost, že k úrazu došlo ve 13 hodin, tedy v době, kdy děti mívají polední klid.

Při řešení problému a zejména pak při obhajobě ošetřujících se vychází především ze záznamů ve zdravotnické dokumentaci a následně i z výpovědí svědků. V záznamu o nežádoucí události není uvedeno, kolik dětí si v herně hrálo a kdo na ně dohlížel. V záznamu o nežádoucí události je uvedeno „sestra uslyšela pláč“. Z toho není patrné, kdo na děti dohlížel a zda byl přítomen v herně.

Nebyl proveden RTG PHK – pravé horní končetiny, jak je uváděno, ale RTG pravé ruky. Není uveden čas ošetření.

Zdůrazňování, že si hrály děti lehce mentálně postižené a hyperaktivní, bylo nadbytečné.

Závěr Jak vyplývá z výpovědí svědků, byl v herně přiměřený počet dětí, které si tam hrály. Při hře se chovaly odpovídajícím způsobem, žádný konflikt mezi nimi nebyl. K posunutí stolu došlo náhle,

když se o něj dítě opřelo, a nedalo se mu předejít. Zranění dítěte bylo přešetřeno a projednáno na semináři, ale nebyla zjištěna žádná pochybení sester, která by byla v příčinné souvislosti se zraněním malíku pravé ruky pacientky.

Proto také nebyl sestrám uložen žádný postih. Rodiče po opakovaném jednání a vysvětlení upustili od požadavku ­odškodnění úrazu a potrestání sester.

Poučení Uvedené skutečnosti dokládají, že požadavek, aby ošetřující lékař v ordinaci uvedl, zda má mít dítě vzhledem ke svému zdravotnímu stavu zvýšený dohled, je oprávněný. Zejména u hospitalizovaných dětí je důležité a efektivní vzniklý problém vysvětlit a projednat při osobním jednání s rodiči v klidu, trpělivě a třeba i opakovaně.

Je třeba věnovat odpovídající pozornost Záznamu o nežádoucí události, který má být pravdivý, věcný, podrobný a ve kterém jsou skutečnosti uvedeny tak, jak se staly, ale i tak, aby nesvědčily proti sestře.

Provoz a užívání herny musejí být upraveny v provozním řádu oddělení, se kterým je při přijetí dítěte k hospitalizaci seznámen jeho doprovod.

kvíz Poznáte, o jakou ­pomůcku se jedná a k čemu sloužila?

Pokud ano, napište nám e-mail na adresu: florence.redakce@ambitmedia.cz a do předmětu napište „kvíz“. Tři nejrychlejší, kteří správně odpoví, získají kosmetický balíček. Soutěž trvá do 22. května 2013.

Správné odpovědi z minulého čísla byly: 1. 2 400 let zpátky.

2. Apirin.

3. Správná indikace a dobré načasování implementace.

Kosmetický balíček od nás získávaji: Lenka Svobodová, Xenie Petrová a Bc. Olga Kalousková.

Gratulujeme!

46

florence 5/13

historie / Suverénní řád maltézských rytířů text: Dana Mikulášová, Interna Zábřeh s. r. o., ošetřovatelské oddělení

900 let zkušeností ve zdravotnické a sociální práci Mezinárodní den ošetřovatelství, který slavíme 12. května, je připomínkou velikého díla zakladatelky ošetřovatelství Florence Nightingale.

T

ato „dáma s lampou“, jak jí přezdívali vojáci, kterým pomáhala v Krymské válce, a jejíž jméno nese i tento časopis, byla členkou anglikánské větve Suverénního řádu maltézských rytířů, který nepřetržitě funguje už neuvěřitelných 900 let v oblasti nejen zdravotní, ale i sociální a humanitární. Řád je původně katolický, ale v některých zemích má své protestantské větve. Řád původně vznikl v roce 1099 jako bratrstvo italských kupců, kteří v Jeruzalémě provozovali hospic pro poutníky a svůj život a práci řídili podle benediktinské řehole. V roce 1113 byl Řád oficiál­ ně potvrzen bulou papeže Paschala II. jako samostatný křesťanský církevní řád, jehož hlavním posláním je obrana křesťanské víry a péče o chudé a nemocné.

Pohnuté dějiny byly důvodem, proč Řád, jehož oficiální název je Suverénní vojenský a špitální řád sv. Jana Jeruzalémského z Rhodu a Malty, musel přemístit svou centrálu ze Svaté země na jiná území. V roce 1291 to bylo na Kypr, v roce 1307 na více než dvě stě let na ostrov Rhodos a v roce 1523 na ostrov Malta, kde zůstal až do roku 1798.

V době, kdy se Řád přemístil na Rhodos, získal tento ostrov jako vlastní území a majetek a tím získal suverenitu. Stal se nezávislým, ekonomicky a politicky silným nejmenším státem na světě s trvalou neutralitou vůči ostatním křesťanským státům. V zemích, v nichž měl Řád v nejstarších dobách svá oficiální centra, založil a provozoval velké, možno říci

mezinárodní nemocnice, nemocnice pro ženy, hospice a jiná charitativní zařízení.

O jejich provozu se dodnes zachovaly podrobné záznamy. Barvy Řádu se velmi často objevovaly i tam, kde docházelo k válečným střetům, a bojujícím stranám byla poskytována humanitární pomoc.

Již od 17. století poskytoval Řád pomoc i při přírodních katastrofách. Jedním z prvních takových míst bylo zemětřesením zničené město Augusta na Sicílii v lednu roku 1693. Velení Řádu tehdy z Malty vyslalo pro postižené obyvatele Sicílie lodě s potravinami, ošacením a lékařskou pomocí.

Sirotkům poskytoval Řád péči i vzdělání Četné písemné prameny a dobová vyobrazení popisují nejstarší podobu péče poskytovanou Řádem jako tradiční službu nemocným a chudým v nemocnicích a hospicech – jako čestnou službu Ježíši Kristu. Jeho dnešní zdravotnická a sociální činnost je profesionálně poplatná moderní době a zachovává tradiční křesťanské holistické postoje ke službě a úctě k nemocným.

Zajímavostí je, že již v Jeruzalémě, v počátcích své existence, adoptoval Řád odložené děti chudých matek, předával je náhradním matkám, finančně přispíval na jejich výchovu a kontroloval úroveň péče o ně. Pokud zjistil, že je výchova nedostatečná, předal děti jiné matce. Dokud děti nedospěly, ponechával si Řád jejich právní zastoupení a za-

Místa pomoci → 1956: povstání v Maďarsku. → 1964–1975: válka ve Vietnamu. Řád tu založil a vedl nemocnici. → 1975–1990: občanská válka v Libanonu. Řád poskytl zdravotnické zabezpečení. → 1996: humanitární pomoc uprchlíkům v oblasti Velkých jezer v Africe. → 90. léta 20. století: válka v Jugoslávii.

Zdravotnickou a materiální pomoc poskytl Řád v této době také po zemětřesení v Itálii. → 1997: Řád poskytl zdravotnickou a materiální pomoc při záplavách v ČR – obec Troubky. Dále na Ukrajině a v Polsku. → 2000–2001: pomoc obětem záplav v Mosambiku. → 2004: pomoc obětem po zemětřesení v Íránu. → 2004: pomoc uprchlíkům při válce v Dárfúru a Súdánu. → 2005: opakovaná pomoc při stavební obnově po zásahu vlnou tsunami v jihovýchodní Asii. → 2005: pomoc po řádění hurikánu Katrina v New Orleans v USA. → 2007: pomoc po zemětřesení na Haiti. → 2007: pomoc obětem záplav v Mexiku. → 2010: první pomoc pro oběti zemětřesení na Haiti a v Chile. → 2012: potravinová pomoc při suchu ve východní Africe. jistil jim vzdělání. Během let se myšlenka i skutky pomoci a služby nemocným rozšířily z Jeruzaléma, ostrova Rhodos a Malty do Evropy a všech světadílů. Řád tak položil základy organizované péče o nemocné.

V současné době má Řád malé území v Římě, které je sídlem vlády a velmistra.

V Římě také působí řádový mezinárodní výbor, který koordinuje a podporuje veškeré zdravotnické, sociální a humanitární programy, které uskutečňují národní asociace, podpřevorství a velkopřevorství v jednotlivých zemích. Řádové heslo „Tuitio fidei et obsequium pauperum“ (Obrana víry a služba chudým), bez ohledu na národnost, rasu či náboženské vyznání, naplňuje tradiční službou a profesionální pomocí 13 500 členů Řádu, 80 000 odborně zaškolených dobrovolníků a 25 000 zaměstnanců v medicínských a pomáhajících profesích.

47

Každá země, v níž Řád působí, má své specifické zdravotní a sociální potřeby a Řád se začleňuje mezi poskytovatele těchto služeb vhodným a efektivním způsobem tak, aby naplňoval své poslání a zároveň byl partnerem státu v realizaci zdravotní a sociální politiky vůči občanům. Diplomatické zastoupení má Řád ve 104 zemích, v šesti státech má oficiální zastoupení na úrovni velvyslanectví a své pozorovatele má i v OSN, členy v Radě Evropy, Mezinárodním ústavu lidských práv, organizaci UNESCO, Mezinárodním výboru vojenského zdravotnictví a v Organizaci středoamerických států.

Diplomatická zastoupení Řádu v jednotlivých zemích jsou velmi významná a rozhodující pro rychlost nasazení vlastních záchranných sborů při přírodních katastrofách a válečných konfliktech (od roku 1994 nesou tyto sbory název ECOM – Emergency corps of Malta). Není možné vyjmenovat všechna postižená místa na světě, kterým již byla poskytnuta humanitární pomoc, snad jen pro ilustraci nabízím některá – viz Místa pomoci.

Zdravotní i sociální pomoci se dostává lidem na celém světě Řád se angažuje také v mírové záchranné a ambulantní službě a v organizaci kurzů první pomoci asi ve 30 zemích.

Národní asociace Řádu působící v Irsku je považována za zakladatele aktivit v první pomoci již od roku 1938. V této oblasti se významně angažuje také anglikánská větev Řádu. Kromě toho provozuje Řád i lůžková zařízení. Celkem jde o asi 350 nemocnic a sociálních zařízení v Evropě i mimo ni. Řadí se mezi ně i specializovaná zařízení pro seniory, pro léčbu bolesti, hospice pro onkologicky nemocné, ústavy pro léčbu nemocných AIDS, pro HIV pozitivní matky a jejich děti a četné lékárny.

Na špičkové úrovni udržuje 17 větších nemocnic – např. Nemocnici Svaté rodiny v Betlémě v Izraeli, která plní funkci porodnice pro ženy bez ohledu na jejich náboženské vyznání. Od roku 1882 do roku 1997 se tu narodilo 57 tisíc dětí.

V Jeruzalémě provozuje specializovanou oční kliniku, která se zabývá výzkumem a léčbou trachomu, v Jordánsku jsou zase k dispozici mobilní gynekologické ambulance, které se pohybují po poušti a nabízejí své služby ženám žijícím

v odlehlých oblastech. Na ostrově Malta provozuje Řád dvě skladovací a distribuční centra léků a krevní banku. Velkou iniciativu vyvíjí Řád i v oblasti výzkumu a léčby lepry. Od roku 1958 se touto problematikou zabývá samostatný výbor CIOMAL (Committee International of the Order of Malta). V léčbě lepry se angažuje především Národní asociace Řádu působící ve Francii, která provozuje nemocnice v Kamerunu, na Madagaskaru, v Burkině Faso, Senegalu, Kambodži a na Filipínách. V Argentině je velká rehabilitační klinika pro tělesně handicapované pacienty, kteří lepru prodělali.

Sociální pomoc chudým a lidem bez domova uplatňuje Řád v mnoha zemích provozem jídelen a útulků. V posledních letech směřuje svou pomoc i do Ruska a Běloruska. Již více než 50 let také Řád organizuje pouť pro těžce nemocné a tělesně postižené pacienty do francouzských Lurd k Panně Marii, aby na těchto svatých místech načerpali při modlitbách duševní i tělesnou sílu.

U nás Řád pomáhá nejen seniorům V ČR se pomoc Řádu orientuje zejména na sociální oblast. Sociální služby poskytují Maltézská pomoc o. p. s. a Česká maltézská pomoc o. p. s. Svá centra mají v Praze, Českých Budějovicích, Mělníku, Olomouci, Přerově, Brně, Hradci Králové, České Lípě a v Žatci. Obě tyto organizace zaměstnávají více než 100 lidí a využívají i pravidelné nebo občasné pomoci řady dobrovolníků. Hlavní činností těchto profesionálních organizací je poskytování sociálních služeb pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením a pro rodiny s dětmi ve formě osobní asistence, so­ciálního poradenství a sociální aktivizace. Rozvíjejí také terénní program například pro bezdomovce, pachatele trestné činnosti, průvodcovské a předčitatelské služby či dopravu postižených dětí do škol.

Maltézská pomoc o. p. s. je hlavním organizátorem setkávání vozíčkářů při Dnech lidí dobré vůle na Velehradě, pořádá i dětské tábory pro děti ze sociálně slabších rodin, dobročinné bazary či zdravotní dozor na církevních shromážděních. Má také program v oblasti humanitárních projektů, kterými se v ČR podílí na pomoci zaplaveným oblastem.

Své významné jubileum, 900 let t­ rvání Řádu, oslavili jeho členové, příznivci i dobrovolníci při bohoslužbě v bazilice sv. Petra v Římě za účasti pozvaných hostů, představitelů některých zemí a Svatého otce Benedikta XVI. letos v únoru. Při pracovních mítincích, které byly součástí několikadenního setkání v Římě, byly také stanoveny další směry v pokračování nepřetržité cesty pomoci, jež se započala před devíti stoletími.

Literatura 1. Bradford E. Řádoví rytíři. Praha: Zvon, 1996. ISBN 80-7113-135-0.

2. Buben M. Řád maltézských rytířů v historii a současnosti. Praha: Public History, 1993. ISBN 80-901432-4-5.

3. Cassar P. Medical History of Malta.

London, 1964.

4. Riley-Smith J. Hospitallers. The History of the Order of St. John. London: The Hambledon Press, 1999. ISBN 1 85285 197 x.

5. Waldstein-Wartenberg B. Řád johanitů ve středověku. Praha: Academia, 2008.

ISBN 978-80-200-1381-1.

k věci

→ Co říkají spisy Studium řádových spisů a další literatury poskytne rozsáhlý, devítisetletý přehled o historii a celé řadě oblastí života a činnosti Řádu, o společensko-politicko-náboženském významu Řádu, o jeho přínosu pro křesťanství, o jeho členech, o organizaci a členění Řádu, o mezinárodních vztazích, přibližuje jeho vojenský význam v evropském vývoji, podrobně popisuje účast ve válečných konfliktech již v době středověku, zejména ve vedení námořních bitev, poskytuje informace o ekonomických poměrech Řádu v různých časových obdobích a také existují zajímavé informace o přínosu v rozvoji věd, jako je teologie, právo, architektura, farmacie, medicína, školství a výtvarné umění. Je možné se také seznámit s dokumenty o podílu Řádu při založení Červeného kříže a o jeho významné účasti při zabezpečení zdravotnické péče o raněné na bojištích v době první světové války v podobě sanitních vlaků, ve kterých byly řádovými lékaři a ošetřovateli provedeny tisíce ošetření. Nejen o nich jste se mohli dočíst v časopise Florence v roce 2006 a 2007.

48

florence 5/13

na pĹ&#x2122;Ă­ĹĄtÄ&#x203A; TĂŠmata pĹ&#x2122;Ă­ĹĄtĂ­ho Ä?Ă­sla budou: Nefrologie

Inkontinence

Stomie

Odhaduje se, Ĺže jistĂ˝m stupnÄ&#x203A;m chronickĂŠ renĂĄlnĂ­ nedostateÄ?nosti trpĂ­ nejmĂŠnÄ&#x203A; 5 % populace.

InkontinencĂ­ moÄ?i trpĂ­ Ĺženy dvakrĂĄt vĂ­ce neĹž muĹži.

Stomie je umÄ&#x203A;le chirurgicky zaloĹženĂ˝m vyĂşstÄ&#x203A;nĂ­m tlustĂŠho stĹ&#x2122;eva, tenkĂŠho stĹ&#x2122;eva nebo moÄ?ovodu.

CHYBĂ? VĂ M LIDI?

Pro zasĂ­lĂĄnĂ­ svĂŠ personĂĄlnĂ­ inzerce vyuĹžijte naĹĄi e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

medicĂ­nskĂŠ pĹ&#x2122;eklady a tlumoÄ?enĂ­

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; QĹźFLMBEĆ&#x2030; t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂ&#x2C6;OFL t 5MVNPĹ&#x2DC;FOĂ&#x201C; t .VMUJNFEJĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; TMVäCZ < 5 >

< . >

< & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

35x80.indd 1

Coeliac disease Coeliac disease (celiac disease in American English) is a chronic autoimmune disorder of the small intestine, which reacts sensitively to a protein called gluten (that is why the disease is sometimes called gluten enteropathy). Gluten is found mainly in wheat flour, but also in rye, barley and oats.

Doctor: Good morning, Mrs Smith. We have finally found out what is the matter with your daughter. She has a disease called coeliac disease.

Mother of the child: What is it?

Doctor: Coeliac disease is an intolerance to gluten and to all foods that contain it.

The body overreacts to it, producing antibodies against some enzymes and proteins that make up gluten, and as the antibodies combine with these â&#x20AC;&#x153;allergensâ&#x20AC;?, they create complexes which damage the intestine tissue by causing inflammation that â&#x20AC;&#x201C; if prolonged â&#x20AC;&#x201C; gradually changes its appearance and function.

Mother: Oh, so it is a serious disease. But you can live with it, canâ&#x20AC;&#x2122;t you?

Doctor: Yes, you can. If your daughter adheres to a special gluten-free diet and removes all foods containing gluten, she can live with it without serious problems.

Mother: And what is that diet like?

Doctor: It is necessary to exclude wheat, rye and barley flour, including all foods which contain even a very small amount of it â&#x20AC;&#x201C; sauces, canned food and all types of smoked meats. Soy and rice flour are allowed, as well as rice, potatoes, corn, potato and corn starch. The diet is lifelong.

Mother: Well, Iâ&#x20AC;&#x2122;m not sure if we are going to manage it.

Doctor: Of course, you are. The only thing you have to do is to make sure your daughter doesnâ&#x20AC;&#x2122;t eat anything that could contain gluten. The progression of the disease depends on how strictly she adheres to the diet. Even a tiny amount of gluten can reactivate the disease.

Mother: Iâ&#x20AC;&#x2122;ll do anything to make my daughter healthy and to rid her of her problems.

You see it yourself â&#x20AC;&#x201C; she is so weak, thin and she has that yellow diarrhoea. IÂ thought it would be much worse. IÂ was really worried about her.

Doctor: Donâ&#x20AC;&#x2122;t worry. We can manage it together. Youâ&#x20AC;&#x2122;ll see that your daughter is going to be all right soon. Come for a check-up in a month. Have a nice day and goodbye!

Mother: Goodbye!

SLOVNĂ? ZĂ SOBA gluten â&#x2020;&#x2019; lepek wheat flour â&#x2020;&#x2019; pĹĄeniÄ?nĂĄ mouka rye â&#x2020;&#x2019; Ĺžito barley â&#x2020;&#x2019; jeÄ?men oats â&#x2020;&#x2019; oves what is the matter with â&#x2020;&#x2019; co je mu/jĂ­, co mĂĄ za problĂŠm to contain â&#x2020;&#x2019; obsahovat to overreact â&#x2020;&#x2019; pĹ&#x2122;ehnanÄ&#x203A; reagovat antibody â&#x2020;&#x2019; protilĂĄtka prolonged â&#x2020;&#x2019; dlouhotrvajĂ­cĂ­ appearance â&#x2020;&#x2019; vzhled, podoba to adhere to â&#x2020;&#x2019; dodrĹžovat to remove â&#x2020;&#x2019; odstranit amount â&#x2020;&#x2019; mnoĹžstvĂ­ canned food â&#x2020;&#x2019; jĂ­dlo v konzervÄ&#x203A;, konzervy smoked â&#x2020;&#x2019; uzenĂ˝ starch â&#x2020;&#x2019; ĹĄkrob lifelong â&#x2020;&#x2019; celoĹživotnĂ­ progression â&#x2020;&#x2019; prĹŻbÄ&#x203A;h tiny â&#x2020;&#x2019; malĂ˝, drobnĂ˝ to rid somebody of something â&#x2020;&#x2019; zbavit nÄ&#x203A;koho nÄ&#x203A;Ä?eho thin â&#x2020;&#x2019; hubenĂ˝

12/13/12 12:48 PM

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz / Redakce: Jana PĹ&#x2122;ecechtÄ&#x203A;lovĂĄ, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;edsedkynÄ&#x203A;, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ&#x203A;na HomolkovĂĄ, Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ&#x2DC;editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Bc. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod:Ĺ edĂĄ: Alexandra ManovĂĄ, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, OranĹžovĂĄ: CMYK 0-72-100-0 OranĹžovĂĄ: PMS 021 CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 Josef MĂźller, tel.: + 420 730 169 422, Ĺ edĂĄ: e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 572, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ&#x2122;edplatnĂŠ: Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / Ä&#x152;asopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ&#x203A; (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK Ä&#x152;R-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013

Francouzská dětská hypoalergenní kosmetika • hypoalergenní • dermatologicky testováno • vhodné pro atopiky a miminka s podrážděnou pokožkou

www.biolane.cz