Florence 9-14

9/14

florence září 2014 / ročník X 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

51

Odborn ý č a sopis pro nelék ař ské zdr avot nické pr acovník y

p lu s

d

s l e v árek k u p óo v é uvni n y tř č a s op

isu

Odborné téma

Dermatologie

časopis obsahuje recenzované články

s. 10 / Odborné téma

Porokarcinom s. 20 / Výzkumné sdělení

Nedostatek spánku u sester ve směnném provozu s. 38 / Zprávy našich partnerů

Není ticho jako ticho – třetí ročník festivalu se blíží s. 40 / Historie

Injekční stříkačka

52

1

editorial florence 9/14

Odkud se vzala „včelka“?

V

čelka, pigáro, buchna, braunka, pumpa, nástřelka, pichna, práskačka… i takové přezdívky se vžily, ať už mezi narkomany, zdravotníky či pacienty, pro injekční stříkačku.

Slovo injekce však neoznačuje jen vpravení, vstříknutí léčivé či umrtvující látky do lidského nebo zvířecího těla pomocí injekční stříkačky opatřené injekční jehlou, ale můžeme se s ním setkat i v matematice, kde jde o druh zobrazení mezi množinami, které různým prvkům přiřazuje různé obrazy. Najdeme ho i v geologii, kde jde o tlakový průnik horkého magmatu do puklin a mezer v okolní hornině, či ve stavebnictví, kde jde o zpevnění narušeného zdiva tlakovým vstřikem tekutého betonu (tzv. stavební injektáž). V přeneseném slova smyslu pak hovoříme např. o finanční injekci, to když nám někdo finančně vypomůže, anebo o injekci chyb, což je způsob testování softwaru, kdy se záměrně generují chyby, aby se otestovalo chování programu, zejména správná reakce na takové chyby.

Jak je vidět, slovo injekce už patří do našeho slovníku stejně neodmyslitelně, jako patří injekční stříkačka k medicíně. Odkud se však tato medicínská pomůcka vzala? Kdo ji vynalezl?

I o tom se dočtete v tomto zářijovém čísle našeho časopisu. V odborném tématu, které jsme věnovali dermatologii, se dočtete o porokarcinomu – vzácné maligní formě tumoru potních žlázek – nebo o tom, jaké znalosti mají Brňané o melanomu a možnostech jeho prevence.

Nechybějí samozřejmě ani recenzované články, zápisky z praxe či zprávy našich partnerů.

A protože prázdniny a s nimi i polovina roku jsou za námi, vykračujeme i my do nového školního roku s aktovkou plnou novinek. Jednou z nich, s níž začneme už v tomto čísle, je nová občasná rubrika – ze života nemocnic. V ní bychom vám rádi prezentovali zajímavé akce či události, které se ve zdravotnických zařízeních konají. Jako první se vám představí sestry z prachatické nemocnice, které netradičním způsobem oslavily Mezinárodní den sester. Jak a čím své kolegy i pacienty potěšily, se dočtete na straně 39. Vzhledem k tomu, že náš časopis nemůže existovat bez vás, našich čtenářů, budeme rádi, když se i vy s námi podělíte o své podobně zajímavé či netradiční zážitky z vašich zdravotnických zařízení. Stejně tak budeme rádi, pokud nám napíšete, co vás v současném systému zdravotnictví trápí, co vás zajímá, o čem by měli ostatní vědět nebo o čem byste se chtěli na stránkách našeho časopisu dočíst. Své tipy, náměty či články nám posílejte na e-mailovou adresu redakce: florence.redakce@ambitmedia.cz. Moc vám děkujeme.

A protože, jak napsal římský básník Publius Ovidius Naso, „Konec dílo krášlí“, přeji vám hezké čtení, vašim dětem úspěšný start do nového školního roku a krásný začátek podzimu.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

Předplaťte si časopis Florence a získejte

Kód nabídky

FLO142 uvádějte při objednávce

knihu Žena po 40

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

+

Přístup do elektronického archivu časopisu na www.florence.cz

Nabídka s kódem FLO142 platí pouze pro standardní roční předplatné do 5. 10. 2014 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od přijetí platby za předplatné.

obsah

2

téma čísla

Dermatologie

florence 9/14 1 / Editorial 3 / Seriál / právo Nový občanský zákoník VI: Odpovědnost za škodu 5 / Public relation Sebevědomá a v kondici i po čtyřicítce? Jde to 6 / Rozhovor s Natalií Postolachi Spolupráce s ČR nám přináší hlavně nové zkušenosti 8 / Florence Akademie Kompetence diabetologických – edukačních sester

Odborné téma

Kůže je největší a nejviditelnější lidský orgán. Ačkoli se mnoho nemocí kůže vyskytuje samostatně, některé z nich jsou projevem vnitřního onemocnění.

Dermatologie 1 0 / Porokarcinom 12 / Úroveň znalostí o prevenci melanomu laické veřejnosti v městě Brně

8 Florence Akademie Kompetence diabetologických – edukačních sester

Recenzované články

Výzkumné sdělení 15 / Měření přesnosti axilárních teploměrů používaných na dětském oddělení Přehledová studie 18 / Perioperačná nutričná starostlivosť Výzkumné sdělení 20 / Nedostatek spánku u sester ve směnném provozu Kazuistika 23 / Ošetřovatelská péče o pacienta s Crohnovou chorobou na interním oddělení

8

z dalšího obsahu

Praxe

15

26 / Lze skutečně kvantifikovat veškeré aspekty kvality ošetřovatelské péče? aneb Úsměv nic nestojí 28 / Ideální zdravotnické pracoviště a jak mohou sestry ovlivnit jeho reputaci

Měření přesnosti axilárních teploměrů používaných na dětském oddělení

30 / Public relation Kostival se osvědčil při hojení i velmi hlubokých ran

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

Historie Injekční stříkačka – jednoduchý vynález, k němuž však vedla dlouhá cesta

40 33 Švédsko hostilo stomické sestry

www.florence.cz Ročník X., číslo 9, září 2014 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 8. 2014 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia, Becton, Dickinson and Company a archiv Lucie Illkové

Lze skutečně 26 kvantifikovat veškeré aspekty kvality ošetřovatelské péče? aneb Úsměv nic nestojí

2 / Nefrologické sestry se sešly v Kongresovém centru Praha 3 33 / Švédsko hostilo stomické sestry 34 / Setkání s prezidentkou rakouské asociace pro prevenci dekubitů (APUPA) ve FN Plzeň 35 / Podpora praktické implementace směrnice 2010/32/EU o prevenci poranění ostrými předměty v ČR – společný úkol ČAS a hlavní sestry MZ ČR 36 / ČAS partnerem v mezinárodním projektu LdV Partnerství „Posílení inovací ve vzdělávání a odborné přípravě pro zdravotnický personál v Evropě“ 37 / Dětských sester je málo, v jejich vzdělávání dojde ke změnám 38 / Není ticho jako ticho – chystá se 3. ročník festivalu Týden komunikace osob se sluchovým postižením 39 / Ze života nemocnic Sestry v prachatické nemocnici oslavily svůj svátek v historických uniformách 40 / Historie Injekční stříkačka – jednoduchý vynález, k němuž však vedla dlouhá cesta 43 / Public relation Využití Aquacel® Ag Foam 44 / Personální inzerce 48 / Knižní recenze 48 / Lekce angličtiny

3

seriál / právo text: Mgr. et Mgr. Eva Prošková, Ústav veřejného zdravotnictví a zdravotnického práva, 1. lékařská fakulta UK

Nový občanský zákoník VI: Odpovědnost za škodu (pokračování minulého dílu)

Zvláštní případy odpovědnosti (objektivní odpovědnost)

Ú

čelem objektivní odpovědnosti je chránit slabší stranu před nebezpečnou činností tím, že nebude muset prokazovat, že škodu jí způsobenou někdo konkrétní zavinil, dokonce i v případech, kdy bude vzhledem k okolnostem zřejmé, že jde o škodu nezaviněnou. V těchto výjimečných případech stanovených zákonem má břemeno škody tížit toho, kdo má z činnosti, v jejímž rámci byla škoda způsobena, prospěch nebo kdo druhého uvedl do nebezpečí.

U objektivní odpovědnosti je nutné prokázat, že se škodní událost stala, prokázat výši škody a příčinnou souvislost mezi působením okolností a škodlivým následkem, nikoli tedy nezbytně porušení povinnosti či zavinění. Této zvláštní odpovědnosti se lze zprostit jen v případech, kdy tak zákon výslovně stanovuje.

Nutno podotknout, že dosavadní právní úprava šla nad rámec účelu tohoto institutu, když objektivní odpovědnost vznikala i za jakoukoli provozní činnost; pokud jde o případy odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování zdravotní péče, obzvlášť jako nevhodná a nespravedlivá byla právnickou i zdravotnickou odbornou veřejností vnímána objektivní odpovědnost za škodu způsobenou použitím věci, včetně použití léku, která vznikala bez ohledu na zcela řádný postup poskytovatele zdravotní péče i na bezvadnost takové věci. Nová právní úprava některé tyto problémy odstranila, jiné případy objektivní odpovědnosti, které ne zcela odpovídají definici nebezpečné činnosti, však zavádí.

Přes zařazení do jiného pododdílu mezi případy objektivní odpovědnosti patří i porušení povinnosti ze smlouvy, přičemž není rozhodné, zda je taková smlouva uzavřena písemně. V této souvislosti připomínám, že i poskytování zdravotních služeb je smluvním vztahem. Odpovědnosti ze smluvního vztahu se lze zprostit pouze v případě, že splnění smluvní povinnosti zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli (vis maior).

Novým typem objektivní odpovědnosti je škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi, kdy ten, kdo se vědomě takové osoby ujme, tj. že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domácnosti, provozovně, či na jiném podobném místě, odpovídá spolu s ní (tedy solidárně) za škodu způsobenou v takovém místě nebo při této činnosti někomu jinému nebezpečnou povahou takové osoby. Osobou s nebezpečnými vlastnostmi může být duševně nemocný, recidivista, nemocný trpící nakažlivou nemocí apod. Je zřejmé, že toto ustanovení je velmi problematické; klíčové bude nepochybně posuzování potřeby takový útulek či činnost poskytnout.

Této odpovědnosti se nelze zprostit.

Bez zásadních změn zůstává odpovědnost za škodu na věcech převzatých k plnění závazku, na věcech vnesených a na odložených věcech, mezi novinky patří např. zrušení limitu 5000 Kč u odpovědnosti na věcech vnesených. Tak jako dosud se tedy nelze zprostit odpovědnosti za věci odložené při činnosti, s níž je zpravidla spojeno odkládání

věcí, např. tedy v případě vyšetření lékařem. Pokud jde o ubytovací služby, musí jít nově o služby pravidelné; odpovědnosti se lze zprostit, „prokáže-li ubytovatel, že by ke škodě došlo i jinak, nebo že škodu způsobil ubytovaný nebo osoba, která ubytovaného z jeho vůle provází.“ NOZ zde zavádí i nový limit, a to ve výši stonásobku ceny ubytování za jeden den. NOZ již výslovně nestanovuje, že se k dohodě nepřihlíží, nabízí se tak otázka, zda lze odpovědnost omezit i smluvně, jak bylo popsáno výše.

Domnívám se, že vzhledem ke spotřebitelskému charakteru těchto služeb, tedy vzhledem k ochraně slabší strany, v jejíž neprospěch se nelze od ustanovení zákona odchýlit, tomu tak možné v typických případech nebude. Škoda způsobená věcí zůstává i v novém občanském zákoníku, avšak již omezená pouze na vadnou věc, za niž odpovídá ten, kdo vadnou věc použil, popřípadě též ten, kdo odpovídá za škodu způsobenou vadou výrobku (viz dále). Této odpovědnosti se nelze zprostit. Pro zdravotníky je důležité, že již nevzniká objektivní odpovědnost v důsledku použití jakékoli věci, ale pouze vadné věci. Taková vadná věc může, avšak nemusí být vadným výrobkem. Za škodu způsobenou vadou výrobku, tj. věci určené k uvedení na trh za účelem prodeje, nájmu nebo jiného použití, odpovídá ten, kdo takovou věc vyrobil, vypěstoval apod., společně s ním i ten, kdo výrobek dovezl, a ten, kdo výrobek označil svým jménem nebo ochrannou značkou. Nelze-li výrobce či dovozce určit, odpovídá dodavatel. Za vadu se považuje, není-li výrobek tak bezpečný, jak od něj lze ro-

4

florence 9/14

seriál / právo zumně očekávat vzhledem ke způsobu distribuce, účelu a době, kdy byl uveden na trh; vadou není, byl-li později uveden na trh výrobek dokonalejší. Existuje zde celá řada důvodů pro zproštění odpovědnosti, např. prokáže-li odpovědný výrobce/dovozce/dodavatel, že škodu zavinil poškozený nebo ten, za něhož poškozený odpovídá, že vada v době uvedení neexistovala nebo ji nebylo možné odhalit, výrobek byl vyroben pro jiné než podnikatelské účely.

V některých případech proto může vzniknout jak odpovědnost osoby, která věc použila, tak i jejího výrobce, ev. dovozce, v jiných případech, u věci bezvadné, odpovědnost nevznikne na rozdíl od předchozí právní úpravy vůbec. Jako příklad lze uvést nežádoucí reakci při aplikaci léčivého přípravku, když půjde o léčivý přípravek bezvadný a zároveň o postup lege artis, tj. včetně všech preventivních opatření snižujících riziko takové reakce.

Problematickou se taková situace může jevit zejména v případě léčby, kterou byl pacient povinen postoupit – tedy například u povinného očkování. De lege ferenda by bylo vhodné v tomto případě zvážit odpovědnost státu.

Odpovědnost vzniká i v případě věci, která škodu způsobila sama od sebe, a to osobě, která nad takovou

věcí měla dohled; v tomto případě se nezkoumá, zda taková věc trpěla vadou.

Této odpovědnosti se lze zprostit tím, že tato osoba prokáže, že dohled nezanedbala. Nově je doplněna i odpovědnost způsobená pádem věci nebo vyhozením z místnosti, kdy odpovídá buď ten, kdo měl nad spadlou věcí vykonávat dohled (to je ten, kdo např. umístil truhlíky na okna a kontroluje jejich stav), spolu s ním však odpovídá i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li to zjistit (není zřejmé, z kterého okna věc vypadla), vlastník budovy.

Za škodu způsobenou budovou odpovídá její vlastník, ev. společně a nerozdílně s ním i předešlý vlastník, jde-li o škodu v důsledku nedostatku vzniklého za trvání předchozího vlastnického práva a došlo-li ke škodě do roka, ledaže by šlo o nedostatek, o němž nový vlastník musel vědět.

Mezi nové případy zvláštní objektivní odpovědnosti patří dále škoda způsobená informací nebo radou. Tu nese ten, kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, a to za škodu, kterou způsobil neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu. Pokud radu poskytuje bezúplatně,

je odpovědný pouze za škodu, kterou způsobil vědomě. Této odpovědnosti se nelze zprostit.

Mezi další nové objektivní odpovědnosti patří škoda způsobená pracemi na nemovité věci a škoda způsobená zvířetem, které se však lze zprostit v případě asistenčního psa nebo u zvířete použitého k obživě, pokud vlastník nezanedbal při dozoru nad zvířetem potřebnou pečlivost. Jinak řečeno, zákonodárce zařadil zájmový, „bezúčelný“ chov zvířat mezi činnosti nebezpečné, kde se vlastník nemůže zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou zvířetem, bez ohledu na to, kdo vykonával dohled anebo zda si počínal opatrně.

Bez zásadních změn zůstává škoda z provozu dopravních prostředků. NOZ zásadně rozšiřuje možnosti zproštění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti, a to na všechny případy, kdy provozovatel prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo; jinak řečeno, že byl náležitě opatrný.

Vzhledem k rozsáhlosti problematiky se budeme náhradou – náhradou při újmě na přirozených právech člověka, způsobem a rozsahem náhrady újmy a promlčením – zabývat v příštím čísle.

inzerat_florence 25.8.2014 23:13 Stránka 1 inzerce

Pediatrie z druhé strany / The Other Side of Paediatrics 12. září 2014, 9:00–16:30, NTK, Technická 6/2710, Praha 6 Konference určená především zdravotním sestrám, ale nejen jim. � S příspěvkem vystoupí mimo jiné zakladatelka prvního dětského hospice na světě, Sestra Frances Dominica, zástupci většiny evropských zemí sdružených v Evropské asociaci na podporu dětí v nemocnici (European Association for the Welfare of Children in Hospital – EACH; organizace, která vytvořila evropskou Chartu práv hospitalizovaných dětí) a rovněž čeští zdravotníci, herní specialisté, dětští pacienti a jejich rodiče. � Jednacími jazyky jsou čeština a angličtina, simultánní tlumočení zajištěno. � Na konferenci bude představeno české vydání knihy britské autorky June Jolly „Druhá strana pediatrie“– podle této publikace bylo celé setkání pojmenováno. � Pasivní účast na konferenci je hodnocena čtyřmi kreditními body dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. � Zájemce zveme i na samostatný seminář s japonskými herními specialistkami v pondělí 15. září. � Pořádá Nadační fond Klíček s obecně prospěšnou společností Energeia, o.p.s., a ve spolupráci se SZŠ a VŠOZ Plzeň. � Podrobné informace, úplný program a přihlašovací formulář naleznete na samostatných internetových stránkách.

www.children-in-hospital.org

5

public relation text a fota: Žena po 40 sebevědomá a v kondici

omlazení rok poté před omlazením

po omlazení

rok po omlazení

před inventurou

po inventuře dle Ženy po 40

rok po inventuře

Sebevědomá a v kondici i po čtyřicítce? Jde to Žena po 40, sebevědomá a v kondici. Tak zní název knihy MUDr. Jany Martincové a dalších dvanácti specialistů, v níž autorka sama na sobě vyzkoušela tipy a triky, které pomohou ženě po čtyřicítce vypadat mladší, svěží a krásná.

N

a vzniku této knihy, kterou vydalo nakladatelství ­Babyonline v roce 2013, se podílela celá řada dalších lékařů z různých oborů, jako je stomatologie, dermatologie či gynekologie. Cílem této knihy je ukázat všem ženám, že i ve zvyšujícím se věku lze úspěšně odolávat „zubu času“ a nejen vypadat, ale hlavně se cítit skvěle.

Na celkem 196 stranách se 431 fotografiemi je rozpracováno desatero pro ženu po čtyřicítce. Po úvodu následuje kapitola věnovaná péči o kůži (najdete v ní kompletně nafocený omlazující pro-

ces co nejpřirozenějšími metodami, které zlepšují kvalitu kůže, provedený korektivní dermatoložkou MUDr. Petrou Trojanovou), následuje líčení krok za krokem, kapitola věnovaná ženské sexua­litě, interní problematice (preventivní prohlídky a očkování, které je vhodné po čtyřicítce absolvovat), gynekologické péči o ženu (těhotenství po čtyřicítce), péči o zuby, zdravé výživě, zdravému vaření (osmnáct výtečných receptů proti stárnutí, které uvařil přední český šéfkuchař na poli zážitkové gastronomie), zdravému cvičení (pět cviků k postavě jako ze žurnálu)

a na závěr najdete i kapitolu věnovanou módě a oblékání aktivních zralých žen.

Jako modelky pro knihu zapózovaly v modelech Gábiny Páralové i herečky Bára Kodetová a Nela Boudová. A jak se po absolvování všech kúr a proměn cítila MUDr. Jana Martincová? „Po inventuře, kterou jsem díky této knize absolvovala, jsem po čtyřech měsících o osm let mladší a o čtyři kila lehčí, s vypracovanou postavou (v pase mám o 10 cm méně).

Naučila jsem se sama vkusně a svěže líčit, srovnala jsem se hormonálně, naučila jsem se pečovat o svou pleť, tělo a zuby, dohnala jsem potřebná očkování a společně s lékaři jsem si vytvořila systém specializovaných preventivních prohlídek, které vzhledem k naší rodinné zátěži potřebuji. No a v neposlední řadě se i ve svém věku učím vhodně stravovat a vařit,“ uvádí v závěru knihy lékařka.

A pro ty, které kniha zaujala a chtějí ve své proměně pokračovat, vznikly i webové stránky www.zenapo40.cz, na kterých najdou další tipy a inspiraci.

Chcete získat knihu Žena po 40 sebevědomá a v kondici? Zúčastněte se naší soutěže!

Její pravidla stejně jako soutěžní otázku naleznete na našem webu www.florence.cz.

6

florence 9/14

rozhovor s Natalií Postolachi Ptal se: Eliáš Molnár, Diakonie ČCE, foto: archiv autora

Spolupráce s ČR nám přináší hlavně nové zkušenosti

Diakonie ČCE společně s Českou rozvojovou agenturou a švýcarskou organizací HEKS podporuje od roku 2011 rozvoj sociálních služeb v Moldavsku a nabízí možnost předávání zkušeností mezi českými a moldavskými pracovníky v sociálních službách. V červenci letošního roku přivítalo Středisko humanitární a rozvojové pomoci Diakonie ČCE návštěvu z partnerské organizace CASMED, která se v Moldavsku zabývá domácí péčí o opuštěné seniory. Během této návštěvy jsem měl možnost setkat se s ředitelkou této organizace Natalií Postolachi a položit jí pár otázek. péče běží již od roku 2006, kdy fungoval pod hlavičkou organizace ProCoRe. Rozhodli jsme se rozdělit tuto organizaci a začít budovat zcela jinou.

Proč jste se rozhodla věnovat sociálním službám? Co vás k tomu vedlo?

Než jsem začala pracovat v neziskovém sektoru, pracovala jsem ve zdravotnictví.

Při zaměstnání v nemocnici máte sice možnost pomáhat lidem, ale nemůžete na něčem pracovat, něco posouvat a rozvíjet. Měla jsem spoustu energie a nápadů, které jsem nemohla využít. Proto jsem se rozhodla pro práci v neziskovém sektoru. V něm máte daleko více možností. Navíc nejsem přílišným zastáncem byrokracie a přísné hierarchie na pracovišti, která ve zdravotnictví převažuje.

V CASMED máme všichni společné cíle, kterých chceme dosáhnout. Jsme přátelé a pracujeme v týmech.

Jak tedy vypadá v současné době?

Na začátku nás bylo jen šest zakladatelů, všichni ze severních částí Moldavska. Dnes už máme 19 pečovatelek.

Kancelář má CASMED v městě Balti, což je druhé největší město v Moldavsku, a nabízíme zdravotnické a sociální služby v pěti krajích Moldavska. Mimo to spolupracujeme i s dvanácti nevládními organizacemi v různých vesnicích a samozřejmě také kontrolujeme kvalitu poskytovaných služeb.

Čím se vaše organizace zabývá?

Naši aktivitu jsme zahájili v prosinci 2010 oficiální registrací služby pod názvem CASMED, ale náš projekt domácí

O kolik pacientů se staráte?

Každá zdravotní sestra nebo sociální pracovnice se stará o osmnáct až dvacet pacientů.

Co všechno obnáší vaše pozice ředitelky takovéto organizace?

Mám opravdu nabitý program a hodně zodpovědnosti. Nejsem jen ředitelka, ale i projektový manažer, hodně se také pohybuji v terénu a monitoruji naše služby. Setkávám se s našimi partnery a zastupuji organizaci na důležitých jednáních. Dvakrát až třikrát týdně chodím na setkání s organizacemi, s nimiž momentálně vytváříme síť služeb domácí péče. Každý měsíc máme navíc setkání celé skupiny poskytovatelů ­sociálních služeb v Kišiněvě, hlavním městě Moldavska.

S jakými nejpalčivějšími problémy se v současné době sociální služby v Moldavsku potýkají?

Naším největším problémem je zákon, podle kterého nemohou být sociál-

7

Během návštěvy Moldavanů v ČR si organizace vyměnily i know-how (vpravo nahoře, vlevo).

Tato paní začala díky službám organizace CASMED opět chodit (vpravo dole).

ní služby spolufinancovány státem, jako je tomu například u vás v České republice. Samozřejmě máme podporu místních zastupitelů a dokonce i ministr sociálních věcí je v této oblasti nakloněn našemu pohledu, ale systém financování stále ještě není správně nastaven a právně podchycen. Pro místní zastupitelstvo je to zatím nastavené tak, že si nás najímají, ale to funguje jen u zdravotních služeb. U těch so­ciálních není zatím hotový žádný systém spolufinancování.

Co vám přináší spolupráce s ČR? Pro nás to jsou zejména nové zkušenosti, které nám vaši experti přinášejí.

To nám v naší práci hodně pomáhá.

Například loni jsme byli s našimi sestřičkami u vás na návštěvě a měli jsme možnost vidět, jak v České republice fungují služby domácí péče. Navíc paní Odstrčilová (vedoucí Střediska Diakonie ČCE ve Vsetíně – pozn. red.) ­přijela k nám a evaluovala naše služby.

Dále je to pro nás také skvělá příležitost navázat partnerství s místními nevládními organizacemi – například během této návštěvy se mohli naši starostové setkat s vašimi a společně sdílet zkušenosti z fungování sociálních služeb ve městech a na vesnicích.

Nejsme sice součástí Evropské unie, ale rozhodli jsme se jít její cestou. Je proto pro nás nesmírně důležité vytvořit u nás udržitelný systém sociálních služeb.

k věci

→ Co je projekt podpory rozvoje sociálních služeb v Moldavsku Projekt „Rozvoj služeb domácí péče CASMED“ je jedním z několika úspěšných projektů Střediska humanitární a rozvojové pomoci Diakonie ČCE. Projekt funguje na bázi spolupráce tří organizací. První je Středisko Diakonie ČCE, dále švýcarská organizace HEKS a místní, tedy moldavští CASMED – organizace, která pracuje s opuštěnými seniory. Podporou však zahraniční partneři nekončí. Projekt je neustále monitorován, a to s pravidelnými návštěvami, kontrolami, a to jak v CASMED, tak u příjemců služby, tedy u seniorů. Práce CASMED je tedy financována z českých a švýcarských zdrojů skrze neziskové organizace, dalším velkým zdrojem financí jsou kraje a obce. Systém financování sociálních služeb státem ještě není v Moldavsku nastavený. Služby domácí péče jsou přitom v Moldavsku velice potřebnou sociální službou, ne-li nejpotřebnější. Moldavsko je země, odkud lidé v produktivním věku odjíždějí za prací do ekonomicky vyspělejších států.

Odhady mluví o půl miliónu až miliónu lidí, což je až čtvrtina celkové populace země. Důchodci tak nemají nikoho, kdo by se o ně staral. „Lidé, kteří celý život pracovali, nemají v závěru svého života slušné podmínky k životu,“ říká Vale­ rian Cecan, starosta malé moldavské obce Mihaileui.

Sociální práce v Moldavsku a v ČR má mnoho společných rysů. Sestřičky a sociální pracovnice navštěvují se­ niory v jejich domácnostech a pomáhají jim s činnostmi, na které už senioři

sami nestačí. Na mnoha místech však na tuto službu nenavazují žádné další služby, jako jsou pobytová zařízení nebo denní stacionáře. Potíž je také v tom, že je třeba neustále navyšovat kapacity těchto služeb, protože nestíhají pokrýt všechny zájemce.

Se vstupem do asociace s Evropskou unií se snad mnohé změní a sociální služby se podaří dostat do udržitelného stadia. Podle slov Valeriana Cecana je mnoho starostů velice aktivních a neustále shánějí doma i v zahraničí dotace na vylepšení situace obyvatel svých obcí včetně zkvalitnění sociálních služeb.

Součástí projektu Diakonice ČCE je také výměna know-how, jejíž intenzivní část probíhala letos v červenci týdenním pobytem skupiny starostů a sociálních pracovníků z Moldavska v ČR. Navštívili několik zařízení poskytujících služby pro seniory, ale také absolvovali školení o financování, managementu a PR. Starostové měli mj. možnost setkat se s primátorem města Jablonec nad Nisou Petrem Beitlem a pohovořit s ním o možnostech financování sociálních služeb.

Poskytování sociálních služeb prochází v Moldavsku v současné době podobným stadiem, kterým procházela ČR v 90. letech; potřebují finanční i metodickou pomoc zvenčí. Vysoký poměr důchodců v zemi této situaci příliš nepomáhá a je proto potřeba tento v současnosti nejchudší stát Evropy podporovat podobně, jako v minulosti pomohla Evropa nám.

Florence Akademie

florence 9/14

Moderní diabetologie

text: Mgr. Marie Jouklová, Bc. Vladimíra Havlová, diabetologická sekce ČAS, foto: Profimedia

Kompetence diabetologických – edukačních sester

D

iabetes mellitus je chronické onemocnění se sklonem ke specifickým orgánovým komplikacím, jako je retinopatie, nefropatie, ­neuropatie a urychlený vznik aterosklerózy. Toto onemocnění je charakterizováno trvalou přítomností nemoci, nezbytností dodržovat komplexní léčebný režim, fázemi zlepšení a obdobími zhoršení nemoci, jež nelze vždy předpovídat.

Jedná se o nemoc sice léčitelnou, ale ve své podstatě nevyléčitelnou, s rizikem akutních a pozdních komplikací, různě rychle progredujících, v některých případech vedoucích až k invaliditě nemocného a vyžadujících dodržování řady zásad a pravidel. Pacienti s DM musejí denně vykonávat řadu činností, aby udrželi glykémie v žádoucím rozmezí a zabránili rizikům, která mohou jejich nemoc zhoršit. Potřebují proto udržet motivaci v péči o sebe samé. Je nutné, aby měli dostatek znalostí o své nemoci a své znalosti obnovovali a rozšiřovali podle nových lékařských postupů, účinků nových léků a nových technických

Edukace pacientů s chronickým onemocněním je celosvětově považována za nezbytnou součást moderní léčby pacientů. Vzhledem k tomu, že diabetes mellitus představuje v současné době jedno z nejzávažnějších chronických onemocnění a jeho léčba je multifaktoriální, je edukace pacientů zcela zásadní. pomůcek. Edukace osob s diabetem nikdy nekončí.

Vzhledem k trvalému nárůstu výskytu diabetu se v současné době hovoří o pandemii třetího tisíciletí. Předpokládá se, že v roce 2025 bude na světě 325 miliónů diabetiků. S tímto narůstajícím trendem souvisí široký okruh problémů osob s diabetem, které se promítají v rovině osobní, profesionální, politické i sociální a které je nutno řešit. Nejvíce alarmující je nárůst diabetiků 2. typu (bohužel i u dětí), který souvisí s nezdravým životním stylem, absencí fyzické aktivity, s nárůstem obezity ve všech věkových skupinách.

V mnoha světových studiích bylo prokázáno, že primární prevencí lze oddálit výskyt diabetu u predisponovaných osob, sekundární a terciární prevencí lze dosáhnout oddálení či zmírnění rozvoje pozdních specifických komplikací a snížení počtu předčasných úmrtí, která jsou přičítána na vrub diabetu.

Níže uvedené schéma (viz obr. 1) je důležité, abychom se uměli vcítit do role

pacienta s chronickým onemocněním, v tomto případě s cukrovkou, u kterého byla zahájena intenzivní léčba inzulinem.

Co představuje toto onemocnění nejen pro pacienta, ale také pro celou rodinu?

Je to razantní změna, obrovský zásah do dosavadního života. Aplikace ­inzulinu představuje pro některé pacienty/rodinu četné stresy, zákazy, časové omezení životních aktivit, restrikce v oblasti výživy. Je to psychická zátěž, nutnost přizpůsobit se jiným životním podmínkám.

Co vyžaduje pacient od zdravotnického personálu? Hlavně psychickou podporu, pomoc, dostatek relevantních informací, kvalitní ošetřovatelský přístup na profesionální úrovni, lidský přístup a hlavně pomoc při řešení nesčetných problémů, které přináší chronické onemocnění.

Co vyžaduje zdravotnický personál od pacienta? Je to hlavně adaptace na onemocnění, léčbu, velmi důležitá je compliance neboli spolupráce pacienta se zdravotnickým personálem. Velmi

9

podstatné je vytvoření partnerského vztahu a je nutné vést pacienta k zodpovědnosti za péči o své zdraví, aby se naučil o sebe pečovat co nejlépe.

Společným cílem pacienta a zdravotnického personálu je co nejlepší a nejpřijatelnější kvalita života. K naplnění tohoto cíle je důležité, aby pacient získal potřebné vědomosti, osvojil si nezbytné penzum činností, schopností učinit správná rozhodnutí tak, aby novou situaci zvládl a integroval se do běžného života.

Tyto náročné požadavky, nové léčebné postupy, moderní technologie, pomůcky, nové léky, nové inzuliny vyžadují nutnost nejen počáteční edukace, ale neustálé reedukace nejen osob/rodiny s diabetem, ale i zdravotníků, přičemž je třeba brát v úvahu i časovou náročnost.

Proto lékaři a nelékařští zdravotničtí pracovníci pracující v oboru diabetologie měli potřebu komplexní a důslednější péče o diabetiky a v roce 1994 vznikla při České diabetologické společnosti (ČDS) Sekce sester při ČDS, následně byla v roce 2005 založena v České asociaci sester (ČAS) diabetologická sekce. Obě sesterské sekce kooperují, pořádají vzdělávací semináře, workshopy pro pacienty i zdravotníky, podílejí se na preventivních akcích pro veřejnost, mediálních kampaních, vytvářejí edukační materiály. Spolupracují s dalšími společnostmi a asociacemi (FEND, Diabetická asociace České republiky, Svaz diabetiků, Nadace rodičů a přátel diabetických dětí aj.), které se podílejí na edukaci nejen osob s diabetem a jejich rodin, ale i široké veřejnosti.

Sestry pracující v oboru diabetologie provádějí komplexní nebo cílenou opakovanou a vlastně nikdy nekončící (trvající celý život) edukaci u osob s dia­ betem a jejich blízkých. Vyvstává tedy potřeba posílení kompetencí, neboť dominantní úlohou v práci sestry v diabetologii se stává edukace, která by měla být prováděna profesionálními edukátory nejen se vzděláním zdravotnickým, ale i pedagogickým, psychologickým a sociálním. ČAS usiluje o zařazení nových zdravotních výkonů pro sestry.

Diabetologická sekce se připojila k této důležité a náročné aktivitě a za velké podpory ČAS, ČDS a ČLK prosadila do sazebníku výkonů výkon Reedukace

Obr. 1 Chronické onemocnění (Diabetes mellitus)

Aplikace inzulinu

ZMĚNA zásah do života

Pacient/rodina

Od personálu

Od pacienta

POMOC dostatek informací, kvalitní ošetřovatelský přístup, lidský přístup, pomoc při řešení problémů ADAPTACE compliance, partnerský vztah, převzetí odpovědnosti za péči o své zdraví

STRESY, ZÁKAZY psychická zátěž restrikce v oblasti výživy

KVALITA ŽIVOTA SPOLEČNÝ CÍL

zdroj: autorka

pacienta s diabetem mellitem a jemu blízkých osob. Výkon lze vykazovat pouze ambulantně, šestkrát za rok, trvání 40 minut. Další podmínkou je, že výkon může vykazovat sestra, která absolvovala specializační pomaturitní studium (Ošetřování, léčení a edukace diabetiků; Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty s diabetem mellitem) nebo má PSS a certifikovaný kurz pro všeobecné sestry v edukaci diabetiků akreditovaný MZ ČR, IKEM Praha.

Co nás trápí, o co usilujeme?

V souladu s Národním diabetologickým programem na rok 2012–2022 je záměrem vytvořit komplexní systém edukace prováděný erudovanými profesionálními edukátory na krajských a okresních edukačních pracovištích, který by zabezpečil všeobecnou dostupnost edukace pro pacienty nejen při diagnostice diabetu mellitu, ale opakovaně v průběhu nemoci.

Znamená to, že pracovní náplní zdravotníka – edukátora by měla být edukace.

Jen vyškolení edukátoři by pak mohli poskytovat tuto specializovanou službu nejen u diabetologů, ale i u praktických lékařů, u kterých je dispenzarizováno

značné množství diabetiků 2. typu. Proto je nezbytné zavést a institucionalizovat systém vzdělávání pro edukátory.

Doufáme, že se nám podaří v budoucnu prosadit možnosti a kompetence specializovaných sester v diabetologii z Anglie. Jejich kompetence jsou široké, mohou dokonce předepisovat některé léky a pomůcky – tzv. „nursing ­prescriber“.

Uvedení těchto shora uvedených vizí do praxe je otázkou střednědobého výhledu v rámci několika dalších let.

Vzhledem k počtu diabetiků a reálné možnosti zlepšení kvality jejich života (včetně ekonomických souvislostí) je nezbytné se danou problematikou a rozvojem jejího řešení zabývat a aktivně k ní přistupovat.

V letošním roce vznikla pod vedením prof. MUDr. Alexandry Jirkovské, CSc., při České diabetologické společnosti „Pracovní skupina pro edukaci“, která sdružuje lékaře diabetology, praktické lékaře, obezitology, zdravotní sestry (edukátorky) a nutriční terapeuty. Cílem této pracovní skupiny je zlepšit péči a kvalitu života osob s diabetem.

Projekt Florence Akademie podpořila VZP ČR a portál www.dm2t.cz.

10

foto: Profimedia

→P orokarcinom → Úroveň znalostí o prevenci melanomu laické veřejnosti v Brně

odborné téma dermatologie

Porokarcinom Květa Bečanová Interní oddělení Strahov VFN v Praze

S

Porokarcinom je vzácná maligní forma tumoru potních žlázek. Klinicky se podobá jiným nádorům kůže, ovšem příčina jeho vzniku je neznámá. Není důkaz o rodinné historii a známé nejsou ani spouštěcí faktory. Obě pohlaví jsou jeho vznikem ovlivněna stejně. Vyskytuje se u dospělých (od 19 do 90 let), průměrný věk pacientů je 67 let.

ymptomy zahrnují léze kdekoli na kůži, nejčastěji na dolních končetinách. Léze mohou mít tělovou, červenou nebo tmavou barvu a jejich velikost se může lišit – 1–10 cm v průměru. Léze je často přítomna i několik let před tím, než je diagnostikována. Diagnóza se provádí mikroskopicky. V tomto článku bych vám ráda představila kazuistiku mladého muže, který se s porokarcinomem léčil na našem Interním oddělení Strahov VFN v Praze.

První případ porokarcinomu byl zaznamenán v roce 1963.

Prognóza je u tohoto onemocnění většinou dobrá, ale nemoc se může šířit. U 20 % pacientů se léze opakuje na stejném místě jako léze původní a u dalších 20 % metastazuje do regionálních lymfatických uzlin. U těchto pacientů se úmrtnost pohybuje kolem 67 %. Zbylých 80 % pacientů je vyléčeno chirurgickou excizí.

Kazuistika Muž, 35 let, dlouhodobě nezaměstnaný, přišel do naší ambulance v březnu 2013 na doporučení agentury domácí péče s dg. generalizovaný porokarcinom LDK. Muž nebyl evidován

na úřadu práce, neměl ani zažádáno o invalidní důchod. Dříve pracoval jako pokrývač. Bydlí v bytě s matkou a s přítelkyní.

Kouří asi 40 cigaret denně, jednou za týden vypije litr vína.

Z drog přiznává kouření marihuany, ale jen když má bolesti.

Generalizovaný porokarcinom velikosti 7 × 8 cm mu byl na LDK diagnostikován v listopadu 2011. Příznaky udává asi pět let před tím. Zpočátku měl pod kolenem nebolestivou bulku velikosti třešně. Myslel si, že jde o „tukový uzlík“, proto lékaře nevyhledal. O měsíc později byl již ošetřen pro krvácející tumorózní útvar pod kolenem velikosti pěsti. V lednu 2012 ing. lymfadenopatie, dle MR byl potvrzen podkožní tumor, v okolí lymfedém.

Pacient byl postupně pasážován mezi ortopedií a plastickou chirurgií. V dubnu 2012 byla provedena excize tumoru a exstirpace ing. lymfatických uzlin. V květnu 2012 reoperace tumoru.

Dle klasifikace nádorů se jednalo o maligní tumor s postižením regionálních uzlin bez přítomnosti metastáz.

V srpnu 2012 byl hospitalizován pro erysipel. Při hospitalizaci byly v transplantátu nově diagnostikovány metastázy. Zpočátku chemoterapii odmítal, pak byla pro progresi lokálního regionální-

dermatologie odborné téma

ho nálezu a zhoršení pacientova zdravotního stavu systémová onkologická léčba přerušena. V říjnu 2012 se pacientův zdravotní stav opět výrazně zhoršil. Byl v septickém stavu, významně anemický, defekty mnohočetné. V pravém třísle již byly hmatné uzliny velikosti 3 × 2 cm. Od října 2012 do března 2013 nebyl hospitalizován. Defekty mu chodila ošetřovat agentura domácí péče, která zkontaktovala naše pracoviště a požádala nás, zda bychom nemohli pacienta převzít do ošetřování, protože nemají dostatek materiálu na převaz a pacient odmítá za obvazový materiál platit z důvodu nedostatku financí. Agentura oslovila několik zdravotnických zařízení, ta však pacienta po sdělení jeho diagnózy odmítla. Hospitalizaci v léčebně dlouhodobě nemocných pacient odmítá.

Stav při přijetí: Pacienta jsme přijali v březnu 2013. Během vyšetření byl unavený, zchvácený, měl rozšířené zornice (marihuanu již kouří pravidelně, aby se daly bolesti snést), byl zanedbaný. Z obvazů, které pokrývaly celou končetinu, se linul výrazný zápach. Obvazy byly viditelně hodně prosáklé, špinavé. Poslední převaz udával před třemi dny agenturou domácí péče. Pod obvazy byly rozsáhlé defekty s navalitými okraji, mokvající, hnisavě hemoragické sekrece. Vše v terénu lymfedému.

Subjektivně udává totální vyčerpání a silné bolesti LDK. Lokální ošetření: Odstranili jsme velké nánosy CHLPF pasty slunečnicovým olejem. Na 20 min. jsme aplikovali obklad DebriEcaSan roztok.

Rozsáhlé defekty stehna, kolenního kloubu a bérce jsme lokálně ošetřili roztokem Betadine, aplikovali jsme sterilní krytí a Zetuvit. Bandáže odmítá. Doporučili jsme konzervativní postup.

Pacient vyžaduje krytí se stříbrem, protože slyšel, že je to nejlepší, a měl pocit, že by se mu rány mohly zhojit. Snažili jsme se mu finančně přiblížit nákladnost ošetřování. Cena za jeden převaz byla přibližně 538 Kč (200 ml slunečnicového oleje, 200 ml DebriEcaSan roztok, 25 balení sterilních čtverců 10 × 10 cm, Betadine roztok, Zetuvit 20 × 40 cm, 6 ks Peha crep (obinadlo), práce, čas).

Prognóza: Pacient byl vzhledem ke svému základnímu onemocnění ve velmi špatném zdravotním stavu. Životní situace byla z jeho pohledu neřešitelná. Zdravotnická zařízení jej odmítala, finančně byl limitován, sociálně izolován. Zemřel v červnu 2013.

Chronická rána zasahuje lidskou osobnost a zhoršuje kvalitu života.

Člověk strádá tělesně, duševně i sociálně.

Naše léčebná a ošetřovatelská péče proto musí směřovat do všech těchto úrovní.

Závěr Chronická rána zasahuje lidskou osobnost a zhoršuje kvalitu života. Člověk strádá tělesně, duševně i sociálně. Naše léčebná a ošetřovatelská péče proto musí směřovat do všech těchto úrovní. Často není v našich silách primární zhojení ran, nýbrž co nejrychlejší přinesení úlevy od bolesti a dalších projevů chronické rány.

Tato přenáška zazněla na XII. celostátním kongresu ČSLR s mezinárodní účastí v Pardubicích v lednu 2014. fota: archiv autorky

Porokarcinom LDK s generalizací při první návštěvě ambulance v březnu 2013

11

12

odborné téma dermatologie

florence 9/14

Úroveň znalostí o prevenci melanomu laické veřejnosti v městě Brně recenzovaný článek

Bc. Marta Polášková Centrální operační sály, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice, Praha

Souhrn / Předkládaný článek vychází z autorčiny bakalářské práce, která se zabývala problematikou kožního nádoru – melanomu.

Součástí explorace byl výzkum týkající se evaluace znalostí o zákeřné malignitě, který autorka realizovala mezi stem dospělých respondentů žijících v Brně. Cílem výzkumu byla komparace pohlaví z aspektu informovanosti a také zjištění, jaký z rozličných protektivních postupů v boji proti melanomu je nejčastěji využíván. Realizované šetření ukázalo, že z randomizovaného vzorku Brňanů jsou ženy v solární protekci důslednější než muži. Participace na zkvalitnění informovanosti brněnské veřejnosti působící mimo medicínský sektor proběhla prostřednictvím zhotovených brožur pojednávajících o korektním jednání na slunci. Ze statistické analýzy lze vyvodit, že 51 % respondentů nejčastěji chrání svou kůži pobytem ve stínu, dalších 35 % osob začleněných do výzkumu využívá k fotoblokaci efektu krémů s ochranným faktorem.

Klíčová slova / melanom – prevence – kůže – záření.

The quality of knowledge about the melanoma prevention of general public in Brno Summary / The present article is based on author’s thesis, which dealt with the issue of skin cancer – melanoma. Part of the exploration of the research on the evaluation of knowledge about the insidious malignancy, which was carried out between 100 adult respondents living in Brno. The aim of the research was to compare the gender aspect educated and also to determine which of the various protective practices in the fight against melanoma is most commonly used. Realized investigation revealed that from a randomized sample of participating members are women in solar nepotism consistent, in comparison with men. Participation in improving public awareness of Brno, operating outside the medical sector, was made through brochures, dealing with the correct behavior in the sun. According to the statistical analysis it can be concluded that 51 % of respondents most often protects their skin stay in the shade, a further 35 % of the people included in the research used to blocking the sun effect of sunscreen with a protection factor.

Keywords / melanoma – prevention – skin – radiation.

Úvod Rakovina kůže patří mezi nejčastější onkologická onemocnění, a to především z důvodu rapidní proliferace kožních buněk a rostoucí expozice ultrafialové radiaci (Vosmík, 1995, s. 57). Výskyt této záludné malignity vzrostl v průběhu posledních padesáti let o gigantických 690 % (Cleveland Clinic Continuing Medical Education).

V kontrastu s nejčastěji se vyskytujícím kožním nádorem – bazaliomem, se kterým se setkáváme v 80 %, je agresivita melanomu způsobena časně se vyskytujícími filiálními ložisky.

Téměř 4/5 úmrtí zapříčiněných rakovinou kůže jsou způsobeny pozdě identifikovaným maligním neuroektodermovým tumorem, zastoupeným ve zdánlivě nízkých 4 % (SEER; Čelakovský et al., 2011, s. 6; Arenbergerová et al., 2007, s. 558; Vorlíček et al., 2006, s. 221).

Incidence maligního melanomu kontinuálně globálně graduje, a to zejména ve vyspělých státech, u vyšší socioekonomické třídy společnosti, která však díky dostatečné pozornosti zachytí rakovinu zpravidla včas. Naopak nepříznivou

prognózu slýchají lidé nižšího sociálního statusu, méně erudovaní, neboť ti přicházejí na vyšetření až v pokročilé fázi, která má téměř vždy nepříznivé vyhlídky. Argumentem výše zmíněné reality je primárně diferenciální informovanost a rozličný postoj ke zdraví (Kružicová, 2010, s. 432).

Melanom je nádor vznikající jako důsledek interakce mezi geneticky daným stavem organismu a vlivy zevního prostředí. Je zřejmé, že je řazen mezi nádory preventabilní, jehož vzniku lze prohibovat změnou přístupu ke slunění.

Cíle výzkumu

Výskyt rakoviny kůže vzrostl v průběhu posledních padesáti let o gigantických 690 %.

Stěžejním cílem výzkumného šetření byla simplexní evaluace informovanosti brněnské laické veřejnosti o melanomu a jeho prevenci, vytvoření edukačního materiálu a jeho distribuce za účelem zkvalitnění informovanosti o této problematice. Dále zjištění, kdo z genderového aspektu disponuje hlubšími znalostmi o prevenci melanomu a která nejčastější protektivní opatření jsou využívána v boji proti nekontrolovatelné proliferaci nádorových buněk kůže.

dermatologie odborné téma

Tab. 1

D otazy zaměřené na vědomosti respondentů – melanom, solarizace

Dotaz – vědomostní

Správná odpověď

Ženy (%)

Muži (%)

Celkem (%)

1) Vlastnosti melanomu

zhoubnost

80

78

79

2) Nejobvyklejší lokalizace

kůže

82

62

72

3) Nejčastější geneze

na zdravé kůži

4) Nejcitlivější fototyp

světlá kůže, modré oči

6

4

5

100

100

100

5) Typické znaky

větší než 1 cm, skvrnitý

76

62

69

6) Důvod nejvyšší incidence v Austrálii

přistěhovalci z Británie a Irska

60

72

66

7) Záření nedopadající na zemský povrch

UVC

64

76

70

8) Minimální doba aplikace před sluněním

20–30 minut

86

60

73

9) Síla ochranného faktoru

násobek doby bez aplikace, aniž by došlo ke spálení kůže

86

98

92

10) Rizikovější pro vznik melanomu

občasné, nárazové slunění

74

54

64

11) Nejriskantnější způsob opalování

kombinace solária a slunečního záření

86

56

71

12) Nejzranitelnější věková kategorie z aspektu spálení

malé děti a dospívající

92

82

87

Tab. 2

D otazy zaměřené na chování respondentů – fotoprotekce

Dotaz – behaviorální

Odpověď respondentů

Ženy (%)

Muži (%)

Celkem (%)

13) Nejčastější ochrana proti slunci

pobyt ve stínu krémy s UV filtry

35 56

70 14

51 35

14) Aplikace krému s UV filtry

vždy občas výjimečně

74 22 4

46 30 18

55 26 11

15) Reaplikace solární kosmetiky

à 2 hodiny jednorázová

88 8

36 44

62 28

16) Frekvence samovyšetření kůže

neprovádím nepravidelně pravidelně

8 52 40

84 14 2

46 33 21

17) Preventivní program proti melanomu

neznám Květinový den Avon Stan proti melanomu

68 12 12 8

88 10 0 2

78 11 6 5

K ochraně vůči UV záření využívá nejvíce respondentů stínu (70% preference u mužů a 35% u žen), jako druhé v pořadí byly udávány sunscreeny

zdroj: výzkum autorky

Metodika, výzkumný soubor K evaluaci znalostí výběrového souboru brněnské laické veřejnosti byl zvolen strukturovaný rozhovor, průměrně trvající 30 minut. Diskuze byla rozvíjena na principu pevně definovaných, sekvenčně uspořádaných otázek.

Celkem bylo respondentovi položeno sedmnáct otázek, včetně možných variant odpovědí, následně písemně vyznačených do připravených záznamových archů. Většina dotazů byla koncipována jako otázky polytomické, tedy s alternativní možností výběru.

Jako poděkování za kooperaci obdrželi participanti ­edukační materiál referující o melanomu.

Celkový počet respondentů tvořilo sto osob (rozložení dle pohlaví 1:1), a to vzhledem k časové náročnosti vybrané metody investigace. Výzkum probíhal od června 2011 do dubna 2012. Kritériem pro inkorporaci byla intenčně požadovaná věková kategorie mezi 25 až 40 lety, tedy období, kdy se z mnoha dospělých stávají rodiče, od nichž se předpokládá, že se stanou vzory pro své potomky.

Děti se učí nápodobou, a to zejména v primární skupině – proto je vhodné nejprve erudovat dospělé. Pokud děti uvidí příklad ve svých rodinách, je větší pravděpodobnost, že budou analogicky přistupovat k ochraně před sluncem i ony.

Výsledky Data získaná od účastníků výzkumu byla transkribována do programu Microsoft Excel a poté vyhodnocena.

Na dílčí výzkumné dotazy, kategorizované do sekce vědomostní a behaviorální, odpovídali respondenti následovně (viz tab. 1, 2).

Z tabulek se dozvídáme procentuální zastoupení správných odpovědí jak jednotlivě u mužů a žen, tak i souhrnně u obou gendrových skupin.

Za alarmující lze považovat zjištění, podle něhož se 84 % respondentů z řad mužů přiznalo k neprovádění samovyšetření kůže. K ochraně vůči UV záření využívá nejvíce respondentů

13

14

odborné téma dermatologie

stínu (70% preference u mužů a 35% u žen), jako druhé v pořadí byly udávány sunscreeny.

Pro participanty byla nejzáludnější otázka, na jaké kůži se melanom nejobvykleji tvoří.

Správně odpovědělo 5 % respondentů.

Překvapující pro probandy bylo, že vzniká až v 70 % případů na zdravé kůži, utváří se tedy de novo, v místech absence pigmentového ložiska (Adam et al., 2010, s. 110).

Diskuze Predikce důslednějšího chování a širších znalostí žen se konfirmovala. Odpovídá tomu i vyšší mortalita u mužů, kteří přicházejí do zdravotnického zařízení mnohdy až s prognosticky infaustní prognózou (Men’s Health Network). Z generalizovaného aspektu je úroveň znalostí diskutabilní – 57,5 %. Např. v Austrálii činí povědomost o fotoprotekci 91 %, a to díky programu veřejného zdraví SunSmart, který probíhá na nejmenším kontinentu světa již tři dekády. Oproti tomu u Britů činí erudice 26 % (Cancer Council Australia).

Za mnohé kvalitativní studie jmenujme australský etnografický výzkum s názvem Legally brown, zaměřující se na adolescenty. Byla jím

6/13 florence 9/14

zjištěna disharmonie mezi povědomím o negativních dopadech slunečního záření a jejich názory na problematiku opalování. Kompilace výroků: „bledá pokožka je společensky nežádoucí barva; nejsem zbabělec, vydržím na slunci bez krému; šel jsem ven a neplánovaně se spálil.“ Reflexí teenagerů na varovné medicínské kampaně a televizní reklamy zaměřené na preferenci světlé pokožky vyvolává u zmíněné věkové kohorty repudiační postoj, způsobený dle jejich tvrzení zprofanováním tématu (Potente et al., 2010, s. 39).

Závěr Smyslem této práce bylo přivést naše spoluobčany k zamyšlení nad nepříjemnými důsledky vznikajícími z excesivního vystavování kůže slunečním paprskům. I přesto, že je kůže největším lidským orgánem, kontroluje ji pouhých 16 % dotazovaných mužů.

Premisa pečlivějšího přístupu žen ke svému zdraví, jež obsahuje i péči o kůži, se teoreticky potvrdila realizovanou studií.

Abychom předešli širokému spektru negativ, je zapotřebí aktivní prevence, postavené na pomyslné krepidómě znalostí.

Literatura 1. Arenbergerová M, Vedral T. Maligní melanom.

Postgraduální medicína. 2007;9(5):556–560. ISSN 0372-7025 2. Adam Z, Krejčí M, Vorlíček J. Speciální onkologie, příznaky, diagnostika a léčba maligních chorob.

Praha: Galén, 2010. ISBN 978-80-7262-648-9 3. Vorlíček J, Abrahámová J, Vorlíčková H. Klinická onkologie pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1716-6 4. Žaloudík J. Vyhněte se rakovině aneb prevence zhoubných nádorů pro každého. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2307-5 5. Vosmík F. Nemoci kůže, prevence a léčba v kostce.

Praha: Grada Publishing, 1995. ISBN 80-7169-100-3 6. Krajsová I. Melanom, klasifikace, diagnostika, terapie, prevence. Praha: Maxdorf, 2006. ISBN 807345-096-8 7. Kružicová Z. Maligní melanom. Postgraduální medicína. 2010;12(4):425–448. ISSN 1212-4184 8. Čáp R, Dobeš D, Hošek F. Maligní melanom. Vojenské zdravotnické listy. 2005;74(1):4–8. ISSN 0372-7025 9. Fikrle T, Pizinger K. Maligní melanom. Onkologie. Solen Medical education. 2010;4(4):225–228.

ISSN 1802-4475

Více o autorce Bc. Marta Polášková 2009: ukonč. SZŠ Jaselská, Brno – obor Zdravotnický asistent; 2012: ukonč. Bc. studium, Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) – obor Všeobecná sestra; od 2012: Mgr. studium, LF OU – ošetřovatelství, obor Geriatrie

10. Čelakovský J, Pizinger K. Maligní melanom.

Lékařské listy. 2011;3:5–6 11. Potente S, Coppa K, Williams A et al. Legally brown: using ethnographic methods to understand sun protection attitudes and behaviours among young Australians ‘I didn’t mean to get burnt – it just happened!’ Oxford Journals. 2010;26(1):39–52.

ISSN 0268-1153 12. Tung R, Vidimos A. Melanoma. Cleveland Clinic Continuing Medical Education. [online]. [cit. 2011-10-07]. Dostupné z: www.clevelandclinicmeded.com/medicalpubs/diseasemanagement/ dermatology/cutaneous-malignant-melanoma/ 13. Surveillance, Epidemiology and End Results data. Melanoma statistics. [online]. [cit. 2011-0901]. Dostupné z: www.aimatmelanoma.org/en/aimfor-answers/about-melanoma-and-othero-lesions/ melanma-statistics.html 14. Cancer Council Australia. [online]. [cit. 2011-1205]. Dostupné z: www.cancer.org.au/cancersmartlifestyle/SunSmart/Campaignsandevents/SlipSlopSlapSeekSlide.htm 15. Men’s Health Network. [online]. [cit. 2011-0827]. Dostupné z: www.menshealthnetwork.org/

Recenzovaly Mgr. Věra Olišarová Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice Bc. Petra Podrazilová, DiS. Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

obsah

recenzované části výzkumné sdělení 15 / Měření přesnosti axilárních teploměrů používaných na dětském oddělení

přehledová studie 18 / Perioperačná nutričná starostlivosť

výzkumné sdělení 20 / Nedostatek spánku u sester ve směnném provozu

kazuistika 23 / Ošetřovatelská péče o pacienta s Crohnovou chorobou na interním oddělení

výzkumné sdělení recenzované články

Měření přesnosti axilárních teploměrů používaných na dětském oddělení Mgr. Martina Maleňáková Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Mgr. Pavlína Niemczyková Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D. Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Souhrn / Tělesná teplota patří mezi základní a nejčastěji sledované fyziologické funkce. Je důležitým ukazatelem zdravotního stavu, a to zejména u dětí, u kterých je termoregulační systém nestabilní a horečnaté stavy častější. V článku je popsán výzkum, který se zabýval měřením přesnosti různých typů axilárních teploměrů používaných na dětském oddělení. Do výzkumu byly vybrány čtyři druhy axilárních teploměrů s cílem zjistit přesnost a případné rozdíly v naměřených hodnotách, posoudit jejich uživatelský komfort a cenu.

Klíčová slova / axilární teploměr – tělesná teplota – měření teploty – přesnost.

Measurement accuracy of axillary thermometers used in the pediatric ward Summary / Body temperature is one of the fundamental and most monitored physiological functions. It is an important indicator of ­ ealth status, especially in children, whose thermoregulatory systems are unstable, and who suffer from feverishness more often than h adults. This article describes research which dealt with measuring the accuracy of various types of axillary thermometers used in a pediatric ward. Four types of axillary thermometers were chosen for the research to find out the precision and potential differences in the measured values, and also the user comfort and price of the used thermometers.

Keywords / axillary thermometer – body temperature – measuring temperature – precision.

Úvod

Měření tělesné teploty se v historii řadí k nejstarším diagnostickým metodám v lékařství. Již od dob Hippokratových byla změna teploty těla považována za projev místního nebo celkového onemocnění. Nejstarší způsob určování tělesné teploty byl lidským okem na základě získaných zkušeností (Augustynek, Adamec, Penhaker, 2010; Kuklová, 2008/2009).

V současné době se k měření tělesné teploty využívá mnoho moderních přístrojů, které musejí splňovat přísné legislativní normy. Cílem je zaručit poskytování zdravotní péče vhodnými, bezpečnými a účinnými zdravotnickými prostředky, které při správném používání nepoškodí zdraví lidí (nařízení vlády č. 336/2004 Sb., zákon č. 123/2000 Sb.).

Měření teploty u dětí by mělo být rychlé, přesné, komfortní a pokud možno neinvazivní.

Velká změna nastala v roce 2007, kdy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/51/ES došlo k zákazu prodeje nových rtuťových teploměrů na určování tělesné teploty a dalších zařízení, která slouží k měření a obsa-

hují rtuť. Schválená směrnice se vztahuje na lékařské teploměry používané k profesionálnímu i soukromému účelu a současně i na jiná měřicí zařízení prodávaná pro širokou veřejnost (směrnice 2007/51/ES; Medical Tribune, 2008). Po přijetí směrnice EU se na trhu objevila celá řada různých typů teploměrů. Otázkou zůstává jejich přesnost a uživatelský komfort.

V zahraniční literatuře najdeme výzkumy zabývající se měřením tělesné teploty (Kara, Devrim et al., 2009; El-Radhi, Barry, 2006). Studie zkoumají různé typy teploměrů v závislosti na místě měření nebo na druhu teploměru. Kara, Devrim a kol. (2009) porovnávali správnost a spolehlivost axilárního měření chemickým teploměrem a klasickým skleněným rtuťovým teploměrem. El-Radhi a Barry (2006) se zabývali měřením teploty v pediatrické praxi. U nás se takové výzkumy vyskytují zatím sporadicky.

Cíl

Výzkum byl zaměřen na axilární teploměry. Jeho cílem bylo zjistit přesnost měření a zhodnotit uživatelský komfort a cenu použitých teploměrů.

Metodika

Jednalo se o kvantitativně-kvalitativní studii, při níž byla měřena tělesná teplota u dětí na dětském oddělení a u vysokoškolských studentů. Výzkumný soubor tvořilo 135 dětí a 41 studentů.

Teplota byla měřena čtyřmi typy axilárních teploměrů: lékařským skleněným bezrtuťovým (obr. 1), elektronickým (obr. 2), digitálním (obr. 3) a rtuťovým.

Výzkum byl schválen etickou komisí.

Děti byly do výzkumu zařazeny na základě souhlasu rodičů, jednalo se o pacienty se všemi typy diagnóz, bez rozdílu pohlaví, od 2 do 19 let, kteří byli hospitalizováni v době výzkumu. U studentů probíhalo měření na základě vysloveného souhlasu.

Recenzovaly Mgr. Jaroslava Nováková garant předmětu Ošetřovatelské postupy, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, FZS ZČU Plzeň Mgr. Lenka Šedová, Ph.D. Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, JU České Budějovice

15

16

recenzované články výzkumné sdělení

florence 9/14

1 2

3

Obr. 1 / Teploměr lékařský skleněný bezrtuťový ve sklepávacím pouzdře Obr. 2 / Teploměr elektronický Obr. 3 / Teploměr digitální fota: archiv

Měření teploty všemi teploměry netrvalo déle než 15 minut a bylo pokaždé prováděno stejnou osobou, pod stejnou paží, vždy s dodržením zásad měření teploty u dětí. Každé dítě mohlo být změřeno během hospitalizace pouze jednou, maximálně dvakrát za týden. U studentů byl postup stejný s výjimkou použití rtuťového teploměru, který nemohl být u dětí použit. Bylo tedy měřeno čtyřmi typy axilárních teploměrů. Všechny naměřené teploty byly ihned po změření zapsány a dále vyhodnoceny.

K celkovému statistickému zpracování bylo získáno 649 hodnot. Statistické hodnocení bylo prováděno ve spolupráci se statistikem. Byla použita popisná statistika, k testování hypotéz parametrický Studentův t-test, k testování rozdílu dvou rozptylů byl použit F-test. Výzkum byl podpořen projektem SGS Univerzity Pardubice.

Výsledky

Byly zjištěny statisticky významné rozdíly v hodnotách, které byly naměřeny teploměrem digitálním a elektronickým, též mezi teploměrem digitálním a bezrtuťovým i mezi teploměrem elektronickým a bezrtuťovým. Jediný statisticky nevýznamný rozdíl byl při porovnávání naměřených hodnot u teploměru bezrtuťového a rtuťového.

V oblasti uživatelského komfortu byl hodnocen především čas potřebný k měření,

příprava teploměru, počet kroků nutných k samotnému výkonu, manipulace s teploměrem, materiál a nutnost dezinfekce po použití. Dále byla srovnávána cena teploměru a pomůcek potřebných k měření (krytky na sondu, sklepávací pouzdro) spolu s uživatelským komfortem.

Teploměr lékařský skleněný bezrtuťový je nutné držet minimálně 10 minut v podpaží, což je nekomfortní pro zdravotníky i pro pacienta, obzvlášť dětského. Při sklepávání je nutné mít dostatečnou trpělivost, jelikož kapalina uvnitř klesá dolů velmi pomalu a těžko. Při použití plastového sklepávadla, kterým výrobce deklaruje snadnější sklepávání, bylo zjištěno, že kapalina je sice sklepána, ale nejméně po půlminutovém kmitání. Je-li pouzdro používáno dlouhodobě, plastové držátko se ulomí a teploměr se stává nebezpečným. Nekomfortní je na teploměru také nutnost dezinfekce. Pokud je ještě před dezinfekcí teploměr vložen do plastového sklepávacího pouzdra, musí se dezinfikovat teploměr i pouzdro. Výhodou teploměru je nízká cena, která se pohybuje od 60 do 100 korun. Cena plastového sklepávacího pouzdra je 7 korun. Další velkou výhodou je přesnost měření. Dle statistické analýzy se hodnoty naměřené tímto teploměrem nejvíce přibližují hodnotám naměřeným teploměrem rtuťovým, který je stále považován za „zlatý standard“.

S elektronickým teploměrem se velmi snadno manipuluje. Jeho součástí jsou jednorázové krytky, které se nasazují na sondu. Teploměr má v horní části zásobník na nové krytky, tudíž není nutné je nosit zvlášť. Díky krytkám odpadá jakákoliv dezinfekce. Velkým přínosem je krátká doba měření (8–12 sekund). Jedinou nevýhodou teploměru je vysoká pořizovací cena (15 tisíc korun) plus další výdaje za jednorázové plastové krytky na sondu.

Teploměr digitální. Výrobce uvádí, že při měření v axile je teploměr vhodný pouze k orientačnímu měření. Přístroj je vodotěsný, lze jej ponořit do dezinfekční tekutiny. Výzkumem bylo zjištěno, že teploměr při měření pacienta ukazoval občas nereálné hodnoty. Stalo se, že na displeji bylo i 34 °C. Výrobce sice doporučuje používat teploměr jen pro orien­tační měření, ale je nutné mít na paměti, že při naměření nereálné hodnoty by měla být teplota znovu přeměřena. Nekomfortní je nutnost dezinfekce. Výhodou je příznivá doba měření, která nepřekračuje jednu minutu. Teploměr je lehký, relativně odolný proti rozbití a snadno se s ním manipuluje. Také cena je příznivá, pohybuje se od 70 do 200 korun.

Diskuze

V rámci studie byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi hodnotami na-

výzkumné sdělení recenzované články

měřenými sledovanými typy teploměrů. Každý teploměr měřil jiné hodnoty, přesto lze konstatovat, že všechny měří přesně. Nevíme však, zda měří správně.

Je důležité vysvětlit pojmy „přesnost“ a „správnost“. „Přesnost“ měření se posuzuje podle směrodatných odchylek, resp. rozptylu pomocí příslušného F-testu. I když mají teploměry stejnou „přesnost“ (to znamená, že se potvrdí hypotéza, že se rozptyly rovnají), nemusí to ještě znamenat, že měří správně. Proto by bylo vhodné provést další výzkum, při kterém by se zjišťovalo, zda v danou chvíli měří teploměr správnou teplotu.

Jednou z mála studií zabývajících se měřením přesnosti teploměrů u nás je studie provedená deníkem MF DNES (2010) ve spolupráci s Českým metrologickým institutem. Testováno bylo šestnáct teploměrů – digitální, bezrtuťové, ušní, čelní,

teploměr v dudlíku a tzv. „rychloběžka“.

Bylo zjištěno, že pouze devět teploměrů se při použití dobře osvědčilo a mělo nízkou pořizovací cenu. Odchylky od správné teploty činily několik desetin, ale i celých stupňů (iDnes.cz, 2010).

Závěr

Cílem naší studie bylo zjistit přesnost měření axilárních teploměrů a zhodnotit jejich uživatelský komfort a cenu.

Jako uživatelsky nejkomfortnější se jevil teploměr elektronický, protože je s ním snadná manipulace, není nutná dezinfekce a doba měření je krátká. Cenově je však nejdražší. Jako uživatelsky nejméně komfortní a navíc málo bezpečný byl vyhodnocen teploměr lékařský bezrtuťový.

Patřil však k nejlevnějším a jím naměřené hodnoty se nejvíce blížily hodnotám naměřeným teploměrem rtuťovým. Výzkum

ukázal, že nejdražší teploměr nemusí být zároveň nejlepší. I levné ověřované teploměry se prokázaly jako přesné a relativně komfortní.

V hodnotách naměřených sledovanými typy teploměrů byly zjištěny statisticky významné rozdíly, přesto můžeme konstatovat, že všechny použité teploměry měří přesně. Není tedy rozdíl, jakým z našeho souboru ověřovaných teploměrů bude teplota u pacienta změřena, ale je mnoho různých faktorů, které mohou výslednou hodnotu zkreslit.

Při měření teploty u dítěte je nutné brát v úvahu věk, zdravotní stav a okolnosti měření, tomu přizpůsobit výběr teploměru i místo pro měření. Důležité je znát správný postup měření a dodržovat všechny zásady doporučené výrobcem.

Pak bude s velkou pravděpodobností naměřená hodnota přesná.

Literatura 1. Augustynek M, Adamec O, Penhaker M. Přístrojová zdravotnická technika I. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2010. ISBN 978-80-248-2364-5 2. Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Dostupné z: http://www.bmt.cz/Data/files/legislativa/2000-123uz.pdf 3. Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/sb074-09-pdf.aspx 4. El-Radhi AS, Barry W. Thermometry in paediatric practice. Arch Dis Child. 2006;91:351–356.

ISSN 1468-2044. [online]. Dostupné z: http://www. ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2065972/ 5. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/51/ES. [online]. 2007 [cit. 2013-02-25].

inzerce

Více o autorce Dostupné z: http://www.exatherm.cz/download/ smernice_EU_rtut.pdf 6. iDnes.cz. Jednoduché teploměry měří horečku nejlépe. [online]. 2010 [cit. 2013-04-02].

Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/jednoduche-teplomery-meri-horecku-nejlepe-fjz-/test. aspx?c=A101201_1491727_test_spi 7. Kara A, Devrim I et al. Is the axilla the right site for temperature measurement in children by chemical thermometer?

Turk J Pediatr. 2009;51:325–327 8. Kuklová J. Historie bezdotykového měření teplot [online]. 2008/2009. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.fd.cvut.cz/projects/k611x1s/doc/ works/termo_historie.pdf 9. Medical Tribune. Auskultační měření krevního tlaku bez rtuti? [online]. 2008. [cit. 2013-02-25].

Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/12019

Mgr. Martina Maleňáková 2004–2008: SZŠ Brno – obor Zdravotnický asistent; 2008–2011: Bc. stu­dium – obor Všeobecná sestra, Slezská univerzita v Opavě; 2011–2013: Mgr. stu­dium – obor Ošetřovatelství, FZS, Univerzita Pardubice

Spoluautorky Mgr. Pavlína Niemczyková Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D.

17

18

recenzované články Přehledová studie

florence 9/14

Perioperačná nutričná starostlivosť PhDr. Eva Balogová Fakulta zdravotníctva Slovenskej zdravotníckej univerzity so sídlom v Banskej Bystrici

Súhrn / Nutričná starostlivosť je dôležitou terapeutickou modalitou komplexnej medicínskej a ošetrovateľskej starostlivosti o chirurgického pacienta s malnutríciou alebo u pacienta v nutričnom riziku podstupujúceho väčší kuratívny či paliatívny zákrok. Premyslená stratégia výživy, počnúc vstupným zhodnotením jeho nutričného stavu a predoperačnou a pooperačnou nutričnou podporou, nemalou mierou rozhodujú o celkovom úspechu chirurgického zákroku i osude pacienta. Autorka článku popisuje niektoré z úloh sestier súvisiacich s nutričnou starostlivosťou v bezprostrednom pooperačnom období.

Kľúčové slová / malnutrícia – perioperačná nutričná starostlivosť – jednotka intenzívnej starostlivosti.

Perioperative nutritional care Summary / Nutritional care is an important therapeutic modality comprehensive medical and nursing care of the surgical patient with malnutrition, or in a patient undergoing greater nutritional risk curative or palliative surgery. Coherent strategy of nutrition, starting with an assessment of its entry nutritional status, and preoperative and postoperative nutritional support, a lot extend the overall success of surgery and patient outcomes. The author describes some of the tasks of nurses related to nutritional care in the inmediate postoperative period.

Keywords/ malnutrition – nutritional perioperative care – intensive care unit.

Úvod

Malnutrícia je stav, ktorý vzniká v dôsledku nerovnováhy medzi príjmom a potrebou energie a nutrientov a negatívne ovplyvňuje klinický stav človeka. Do zdravotníckych zariadení sú pacienti prijímaní na diagnostiku a následnú terapiu, často chirurgickú intervenciu. Podľa jedného z literárnych údajov je tretina prijímaných pacientov malnutričná. U 70 % z nich sa malnutrícia počas hospitalizácie ešte zhorší (Bátovský, 2013). V chirurgii môžeme malnutríciu najčastejšie pozorovať u pacientov s benígnymi a malígnymi gastrointestinálnymi ochoreniami, kde sa jej výskyt pohybuje v rozmedzí od 30–80 % hospitalizovaných (Majeský et al., 2013).

Pacienti podstupujúci rozsiahle operačné výkony z dôvodu malignity trpia zvyčajne rôznym stupňom proteínovo-energetickej podvýživy a chirurgický zákrok bez nutričnej prípravy nesie so sebou obrovské riziká – infekcie v rane, dehiscencie anastomózy, tvorbu abscesov, nutnosť umelej

Recenzovaly Bc. Tamara Starnovská Oddělení stravování a klinické výživy, Thomayerova nemocnice, Praha Mgr. Eva Klára Novotná Chirurgická intenzivní péče, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Praha

pľúcnej ventilácie, bronchopneumónie, orgánové dysfunkcie až multiorgánové zlyhanie (Grofová, 2007).

Včasné vyhľadávanie rizikových pa­ cientov a následná kvalitná a vhodne načasovaná nutričná podpora je preto významným faktorom znižujúcim riziko prehlbovania malnutrície a jej dopadu na úspech liečby chirurgických pacientov.

Nutričný screening

Účasť sestier na nutričnej starostlivosti by podľa viacerých autorov mala začínať nutričným screeningom pri príjme pacienta (Guenter, 2010; Marshall et al., 2012).

Nutričný screening predstavuje jednoduchý nástroj zhodnotenia aktuálneho nutričného stavu pacienta. Zvyčajne zahŕňa informácie týkajúce sa BMI, aktuálnej hmotnosti, ako aj jej neúmyselného poklesu v poslednom období, obmedzenia v príjme potravy (Grofová, 2007).

K získaniu nutričnej anamnézy možno použiť niektoré zo screeningových formulárov. Údaje zistené anamnesticky je treba doplniť laboratórnymi vyšetreniami, funkčnými testami a základnými antropometrickými vyšetreniami. V rámci nutričného rizikového screeningu sa určí skóre nutričného stavu, tiaže choroby a nutričné riziko. Podľa názoru Kondrupa a Sorensena (2009) viac ako voľba metódy screeningového postupu je dôležité jeho pravidelné používanie pri vstupnom

zhodnotení nutričného stavu pacienta a monitorovaní jeho zmien v priebehu hospitalizácie. Závery literárneho prehľadu Greena a Watsona (2006) svedčia pre skvalitnenie diagnostiky malnutrície participáciou sestier na sledovaní nutričného stavu pacientov.

Nutričná starostlivosť v perioperačnom období

Každý väčší chirurgický zákrok predstavuje záťaž sprevádzanú stresovou reakciou úmernou rozsahu a dĺžke trvania výkonu. Jej cieľom je mobilizovať nutrično-energetické rezervy za účelom hojenia. Nutričná starostlivosť je dnes považovaná za dôležitú terapeutickú modalitu komplexnej medicínskej a ošetrovateľskej starostlivosti o chirurgického pacienta podstupujúceho kuratívny aj paliatívny zákrok. U pacientov podstupujúcich chirurgický zákrok GIT, často komplikovaný intestinálnym zlyhaním, je premyslená stratégia výživy počnúc predoperačnou nutričnou starostlivosťou až po domácu parenterálnu výživu rozhodujúcou pre prežitie pacienta (Carlson, Dark, 2010).

V súčasnosti sa v rámci perioperačnej starostlivosti dostáva do popredia ERAS, t. j. enhanced recovery after surgery. Spočíva v skrátení predoperačného hladovania, čo najskoršom obnovení perorálneho príjmu po operácii, integrácii nutričnej starostlivosti do celkovej starostlivosti o pacienta,

Přehledová studie recenzované články

metabolickej kontrole, znížení počtu faktorov udržujúcich stresom podmienený katabolizmus a včasnej mobilizácii. Je dokázaná súvislosť medzi 12-hodinovým predoperačným hladovaním a predĺžením hojenia po operácii. Nie je dokázaný rozdiel v riziku aspirácie u pacientov, ktorí prijímajú tekutiny 2–3 hodiny pred operáciou, a u pacientov, ktorí hladujú 8–12 hodín. Preto sa v súčasnosti odporúča posledný príjem tuhej stravy 6 hodín a čírych tekutín 2 hodiny pred anesté­ziou u elektívnych výkonov bez zvláštneho rizika aspirácie. Predoperačné podanie tekutín s obsahom cukru znižuje perioperačnú inzulínovú rezistenciu, úbytok svalových proteínov, zlepšuje bariérovú funkciu GIT a znižuje stresovú odpoveď na chirurgický zákrok. U pacientov s nutnosťou predoperačnej nutričnej podpory je potrebné v nej pokračovať aj niekoľko dní po operácii (Majeský et al., 2013).

Významnú úlohu v rámci kompletnej pooperačnej starostlivosti zohrávajú sestry, ktoré na jednotkách intenzívnej starostlivosti (JIS), kde bývajú hospitalizovaní pacienti v bezprostrednom po­ operačnom období po väčších zákrokoch, kontinuálne sledujú vitálne funkcie a podieľajú sa aj na zabezpečení výživy pacientov. Včasná enterálna výživa (zahájená do 24 hodín po výkone) podávaná sondou alebo perorálne je preferovaným spôsobom výživy pacientov aj po výkone na zažívacom trakte. U pacientov podstupujúcich rozsiahly chirurgický zákrok je ideálnym prístupom peroperačne zavedená jejunostómia, do ktorej sa podáva štandardný enterálny prípravok úvodnou rýchlosťou 20 ml/h. Zvyšovanie rýchlosti aplikácie závisí od individuálnej tolerancie pacienta, dávky sa zvyšujú skôr opatrnejšie, pacient má zvyčajne svoje nutričné požiadavky kryté aj parenterálnym príjmom (Grofová, 2007).

Pooperačná nutričná starostlivosť z pohľadu sestry

Obdobie začiatku podávania enterálnej výživy (EV) je spojené s nutnosťou prísnejšieho sledovania akýchkoľvek prejavov intolerancie. Prítomnosť či neprítomnosť črevnej peristaltiky sa už nepovažuje za spoľahlivý marker hodnotenia normálnej funkcie čreva, preto viacero protokolov vynecháva jej posúdenie v rámci algoritmu nutričnej starostlivosti. Sestry, ktoré

trávia s pacientom najviac času, môžu zohrať významnú úlohu pri včasnej identifikácii komplikácií sprevádzajúcich podávanie enterálnej výživy. Metheny et al.

(2013) uverejnili výsledky prieskumu zameraného na postupy hodnotenia intolerancie výživy podávanej nazogastrickou sondou pacientom hospitalizovaným na JIS. Získali odpovede 2298 sestier, ktoré pri hodnotení intolerancie najčastejšie uviedli kombináciu viacerých postupov (meranie žalúdočného rezidua, auskultácia peristaltiky, sledovanie distenzie brucha, diskomfortu, zvracania). Viac ako 97 % sestier udávalo ako najčastejšiu metódu hodnotenia intolerancie meranie žalúdočného rezidua a najčastejšími udávanými prahovými hodnotami na prerušenie podávania EV boli hodnoty 200 ml a 250 ml. Iba 12,6 % respondentiek uviedlo, že pokračujú vo výžive až do zvyškového objemu 500 ml. Zo záverov prieskumu vyplynulo, že korigovanie rýchlosti podávania enterálnej výživy na jednotlivých oddeleniach je značne roz­ dielne a mnohokrát vedie k nedostatočnému energetickému a nutričnému príjmu.

Autori teda v závere prieskumu odporúčajú vypracovať algoritmy podávania EV založené na odporučeniach expertov a existencii vedeckých dôkazov. Ich dodržiavaním by mohli sestry prispieť k rýchlejšiemu dosiahnutiu plánovaného nutričného a energetického objemu stravy. Je vhodné nespoliehať sa iba na namerané objemy žalúdočného rezidua, ale hodnotiť ich aj v kontexte iných prejavov intolerancie či gastrointestinálnych komplikácií spojených s farmakoterapiou alebo vplyvom pridružených ochorení. K menej „sofistikovaným“ spôsobom hodnotenia intolerancie patrí sledovanie zvracania, ktoré je zároveň rizikovým faktorom vo vzťahu k riziku aspirácie a núti sestru vykonať opatrenia na jeho zníženie. Prejavmi intolerancie sú aj bolesti brucha, diskomfort, poruchy priechodnosti plynov a stolice, brušná distenzia. Tá je bežným, ale oneskoreným príznakom neokluzívnej črevnej nekrózy spojenej so včasnou EV (Metheny et al., 2013).

Podľa Zeleníkovej a Mandysovej (2008) je kľúčovou úlohou sestier s ohľadom na bezpečnosť pacienta kontrola polohy NGS. Za štandard overenia jej umiestnenia sa považuje RTG verifikácia polohy. Napriek tomu najčastejším postupom kontroly je

podľa niektorých štúdií (Ros et al., 2009; Fulbrook et al., 2007) auskultácia vstrekovaného vzduchu. Alternatívnymi metódami sú meranie pH obsahu odsatého zo sondy, kapnografia, meranie bilirubínu, tripsínu a pepsínu. U pacientov hospitalizovaných na jednotkách intenzívnej starostlivosti je zvýšené riziko dyslokácie NGS a následnej aspirácie. Je preto viac než nevyhnutné používať na verifikáciu jej polohy niektorú z metód považovaných za bezpečnú. Podľa britskej The National Patient Safety Agency patrí medzi spoľahlivé metódy kontroly polohy sondy vyšetrenie aspirovaného žalúdočného obsahu pomocou pH indikátorov (Best, 2005 in Zeleníková, Mandysová, 2008).

Protokoly nutričnej starostlivosti

Výsledky štúdie Wøiena a Bjørka (2006) ukazujú, že u pacientov živených podľa prijatého protokolu bolo naordinované a dodané podstatne viac výživy, čo sa týka objemu, ale aj nutričnej a energetickej hodnoty. Sestry pracujúce podľa nutričného protokolu si dovolili menej odchyliek od štandardných postupov vrátane dodržiavania postupov pri aspirácii žalúdočného obsahu. Protokol by mal obsahovať postup pri nutričnom screeningu, voľbu spôsobu podávania enterálnej výživy, spôsob zavedenia NGS a kontrolu jej polohy, postupy kontroly objemu žalúdočného rezidua, pátranie po prejavoch intolerancie, odporúčanie pre prerušenie výživy pri potrebe ošetrovateľských, diagnostických a terapeutických výkonov (Wøien, Bjørk, 2006; Fulbrook et al., 2007).

Záver

Jedným z faktorov ovplyvňujúcich zabezpečenie adekvátnej výživy chirurgických pacientov v perioperačnom období je komplexné zhodnotenie nutričného stavu a určenie nutričného rizika súvisia­ ceho s aktuálnym zdravotným stavom a plánovanou chirurgickou intervenciou.

Adekvátna nutričná podpora, jej načasovanie a určenie vhodného spôsobu aplikácie, ako aj promptné sledovanie známok intolerancie je integrálnou súčasťou perioperačnej starostlivosti o malnutričných pacientov alebo pacientov nachádzajúcich sa v nutričnom riziku a podstupujúcich náročný chirurgický zákrok. Na výslednej kvalite tejto starostlivosti sa nemalou mierou podieľajú aj sestry.

19

20

recenzované články Přehledová studie

florence 9/14

Literatura 1. Bátovsky M. Príhovor editora. Gastroenterológia pre prax. 2013;12(1):6. ISSN 1336-1473 2. Carlson GL, Dark P. Acute intestinal failure. Current Opinion in Critical Care.

2010;16(5):347–352. ISSN 1070-5295 3. Fulbrook P, Bongers A, Albarran JW. A European survey of enteral nutrition practices and procedures in adult intensive care units 2007.

Journal of Clinical Nursing. 2007;16(11):2132– 2141. ISSN 0962-1067 4. Grofová Z. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 195 s. ISBN 978-80-247-1868-2 5. Guenter P. Safe practices for enteral nutrition in critically ill patients. Critical Care Nursing Clinics of North America. 2010;22(3):197–208.

ISSN 0899-5885 6. Majeský I, Huťan M, Koudelka P. Chirurgický pacient a umelá výživa. Gastroenterológia pre prax. 2013;12(1):36–41. ISSN 1336-1473 7. Marshall AP, Cahill NE, Gramlich L. Optimizing nutrition in intensive care units: empowering critical care nurses to be effective agents of change. American Journal of Critical Care.

2012;21(3):186–194. ISSN 1062-3264 8. Metheny NA, Davis-Jackson J, Stewart BJ.

Více o autorce Effectiveness of an aspiration risk-reduction protocol. Nursing Research. 2010;59(1):18–25.

ISSN 0029-6562 9. Wøien H, Bjørk IT. Nutrition of the critically ill patient and effects of implementing a nutritional support algorithm in ICU. Journal of Clinical Nursing. 2006;15(2):168–170. ISSN 0962-1067 10. Zeleníková R, Mandysová P. Kontrola umístění nazogastrické sondy před zahájením enterální výživy u dospělých pacientů. Profese on-line [online]. 2008:1(2) [cit. 2013-04-04].

Dostupné na: http://www.pouzp.cz/text/cs/ kontrola-umisteni-nazogastricke-sondy-predzahajenim-enteralni-vyzivy-u-dospelych-pacientu.aspx 11. Kondrup J, Sorensen JM. The magnitude of the problem of malnutrition in Europe. M Elia & B Bistrian (eds). The economic, medical/scientific and regulatory aspects of clinical nutrition practice: what impacts what? Karger, pp. 1–14.

Nestle Nutrition Workshop Series Clinical and Performance Programme, vol. 12 12. Green SM, Watson R. Nutritional screening and assessment tools for older adults: literature review. Journal of Advanced Nursing.

2006;54(4):477–490. ISSN 0309-2402

PhDr. Eva Balogová 1986–1990: SZŠ Michalovce – Detská sestra; 1995–1996: Inštitút pre ďalšie vzdelávanie pracovníkov v zdravotníctve – špecializácia v odbore Anesteziológia a resuscitácia; 2002–2007: Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce sv.

Alžbety – odbor Ošetrovateľstvo; 2010: rigorózne konanie v študijnom odbore Ošetrovateľstvo; nyní: doktorandské štúdium v odbore Ošetrovateľstvo, Vysoká škola zdravotníctva a sociál­ nej práce sv. Alžbety; 1990–1996: Nemocnica s poliklinikou Š. Kukuru Michalovce, Oddelenie anesteziológie a intenzívnej medicíny – sestra v trojzmennej prevádzke; 1996–2006: FN F. D. Roosevelta, Oddelenie anestezio­ lógie a intenzívnej medicíny – sestra v trojzmennej prevádzke; 2006–2011: Operačné stredisko záchrannej zdravotnej služby SR, Banská Bystrica – operátor ZZS; od 2008: Fakulta zdravotníctva SZU so sídlom v Banskej Bystrici, Katedra urgentnej zdravotnej starostlivosti – odborná asistentka

Nedostatek spánku u sester ve směnném provozu Bc. Šárka Pešlová Klinika anestezie a resuscitace FNKV, Praha

Souhrn / Nedostatek spánku u sester sloužících ve směnném provozu může být zdrojem profesních chyb a může též narušovat soukromý život, psychickou rovnováhu i celkovou subjektivní kvalitu života sester. Tato kvalitativní studie se zabývala problematikou spánkového deficitu a jejím cílem bylo zjistit, zda sestry spánkový deficit pociťují, jakým způsobem se na nich projevuje a jak proti němu bojují.

Klíčová slova / sestra – spánek – směnný provoz – nedostatek spánku.

Sleep deficiency of nurses in shift work Summary / Sleep deficit as a result of night shifts can cause professionals errors, disrupt personal life, mental stability and also total subjective quality of nurse’s life. This qualitative study dealt with the issue of sleep depth of nurses with shift work. Its goal was to find out how nurses feel under sleep deprivation, what effects does it have on their work and how they fight with it.

Keywords / nurse – sleep – shift work – sleep deficiency.

Recenzovaly PhDr. Věra Stasková Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Mgr. Veronika Zachová I. chirurgická klinika Všeobecné fakultní nemocnice, Praha

Úvod

Důvod nutnosti informování odborné veřejnosti o spánkovém deficitu a jeho důsledcích spočívá zejména v riziku možného ohrožení jak vlastního zdraví všeobecných sester, tak i zdraví a života klientů svěřených jim do péče.

Prevalence spánkového deficitu u zdravotníků bohužel stoupá. V součas-

né době je zajištění 24hodinové dostupnosti zdravotní péče samozřejmostí. Nepřetržitý provoz zdravotnických zařízení s sebou nese obrovské nároky na zaměstnance těchto zařízení.

Tyto nároky bývají ještě umocněny tlakem vedení nemocnic na vyšší ziskovost, která se většinou řeší snížením počtu personálu na jednotlivou směnu. Hlav-

výzkumné sdělení recenzované články

ními důvody, proč u zdravotníků vzniká spánkový deficit, jsou právě směnný provoz a životní styl. Následkem je pak omezení a narušení kognitivních funkcí sester, snížená pozornost, výkonnost a schopnost reagovat, což může negativně ovlivnit kvalitu péče poskytované nemocným klientům.

Metodika

Při volbě kvalitativního výzkumu hrála hlavní roli komplexní znalost zdravotnického prostředí spolu s téměř neexistujícími dostupnými informacemi o této problematice a zejména potřeba získání představy o tom, jak je spánek a jeho nedostatek v sesterském prostředí vnímán, interpretován a jak se s ním zachází.

Pro zastoupení „populace problému“ ve výzkumu bylo vybráno šest všeobecných sester, které pracují ve směnném nemocničním provozu na celý nebo poloviční úvazek.

Jako výzkumné kvalitativní metody byly zvoleny rozhovor pomocí návodu a zúčastněné pozorování. Rozhovory byly zaznamenány jako audiozáznam a k zobrazení dat byla použita komentovaná transkripce.

Analýza dat probíhala metodou zakotvené teorie. Pomocí otevřeného, axiál­ ního a selektivního kódování docházelo k rozkrytí dat za účelem interpretace.

Axiální kódování má stimulovat uvažování o propojení mezi koncepty a tématy. Pro přehlednější znázornění těchto navzájem se ovlivňujících znaků bylo použito schéma paradigmatu axiálního ­kódování (Hendl, 2005, s. 243–250; obr. 1). → Fenomén je definován jako název celého schématu nebo vztahu. Může se jednat i o sledovaný výsledek nebo jedince. → Kontext je možné pojmout jako specifickou hodnotu parametrů prostředí. → Kauzálními podmínkami jsou události, činnosti a proměnné, které vedou k vývoji fenoménu. Jedná se o příčiny a jejich vlastnosti. → Intervenující podmínky lze těžko odlišit od kontextu. Lze je popsat jako mediátorové proměnné. → Strategie jednání reaguje na fenomén a intervenující podmínky. Jedná se o cílené činnosti a aktivity. → Následky jsou důsledkem úmyslných i neúmyslných akcí a strategií.

Výsledky

Při zjišťování, zda sestry pociťují spánkový deficit, vzniklo otevřeným kódováním několik základních témat. Směnný provoz, čas, okolní vlivy, vliv nedostatku spánku na jedince a jeho okolí. Při vy­ užití axiálního kódování bylo poté možné nalézt příčiny, důsledky, podmínky, interakce, strategie a procesy, které spolu souvisejí (obr. 2).

Analýzou dat týkajících se projevů spánkového deficitu na osobě sestry vznikla následující témata: směnný provoz, negativní emoce, zvýšená fyzická aktivita a psychické úsilí, omezení společenských aktivit, nesoustředěnost, únava, vyčerpání, riziko pro pacienty, zhoršené zdraví, vliv na soukromí, kognitivní funkce, zaměstnavatel, pracoviště, uvědomování si, plánování, ­osobní volno, nedůvěra, ochablost vjemů.

Nezúčastněné pozorování zaměřené na tuto oblast potvrdilo zejména vyšší chybovost sester u lůžka nemocného, nesoustředěnost, roztěkanost a ochablost vjemů. Jedno z možných znázornění této oblasti axiálním kódováním vypadá takto – obr. 3. zdroj: autorka

Obr. 1 Obecné paradigma axiálního kódování

Obr. 2 Axiální kódování 1

Obr. 3 Axiální kódování 2

kontext

směnnost

práce ve zdravotnictví, směnný provoz

následky

vliv na jedince a okolí

mikrospánky, ochablé vjemy

fenomén

nedostatek spánku

zhoršené kognitivní funkce

strategie jednání

klidový režim

zvýšené psychické úsilí, zapojení rodiny

intervenující podmínky

noční směny, životní styl

noční práce

kauzální podmínky

čas, okolní vlivy

únava, vyčerpání

21

22

recenzované články výzkumné sdělení

Při analýze odpovědí na otázky týkající se způsobů, jakými se všeobecné sestry brání nedostatku spánku a jak tento nedostatek vyrovnávají, vyšlo najevo, že žádná z komunikačních partnerek proti nedostatku spánku nijak preventivně nepůsobí, spíše dochází k překrývání jeho projevů stimulujícími látkami, vlastní aktivitou nebo léky, což potvrdilo i pozorování. Ze stimulujících látek převažovala káva, nápoje typu coca-cola a cigarety.

Diskuze

Cílem výzkumu bylo zjistit, zda sestry sloužící ve směnném provozu pociťují spánkový deficit, jakým způsobem se na nich projevuje a jak proti němu bojují.

Zajímavostí u vstupního tématu byla skutečnost, že se většina komunikačních partnerek při zadání otázky zjišťující samotnou přítomnost deficitu spánku zasmála a samotnou otázkou byly pobavené. Po většinu doby výpovědi k této otázce se usmívaly. Jak si to ale vyložit?

Buď že se nad touto problematikou nikdy dříve nezamýšlely, nebo ji nepovažují za důležitou, podceňují ji a nijak ji neřeší?

Nebo že se prostě jen cítily „nesvé“ při začátku rozhovoru a smích byl jejich prostředek k uvolnění napětí?

Výpovědi komunikačních partnerek označily směnný provoz jako hlavní příčinu spánkového deficitu u sester ve směnném provozu. Doloženy byly i vlivy směnnosti na zdraví, kognitivní funkce, soukromí a na mimopracovní aktivity těchto nelékařských zdravotnických pracovníků. „Pociťuji kontinuálně nedostatek spánku (smích). Ne, ta noční směna se odrazí hodně na organismu a v podstatě mám problém se spánkem. Často se probouzím, ale není to, že bych se probouzela nějakým děsem z práce, ale cítím, že ty potíže jsou, a mám pocit, že jsem unavená.“ (Pešlová, 2013, s. 61).

„Určitě, únavou, nesoustředěností, někdy jsem tak unavená, že nemůžu ani usnout, a (přemýšlí) i třeba podrážděností. Když jsem unavená, tak jsem třeba i nepříjemná, nevrlá nebo tak. Takže to pociťuje i moje okolí (smích).“ (Pešlová, 2013, s. 62).

„To asi ne.“

Při zodpovídání otázek týkajících se projevů spánkového deficitu na jejich osobě komunikační partnerky náhle změnily tón řeči. Zvážněly, o zadaných otázkách více přemýšlely a odpovídaly pomaleji než u otázky první. Některé však i přesto působily bezstarostně, klidně, a to i během chvíle, kdy se rozebírala témata jako krátkodobá noční paralýza či mikrospánek při řízení motorových vozidel. Nedochází zde tedy k dlouhodobému podceňování rizika spánkového deficitu?

Získaná data potvrdila, že spánkový deficit u zdravotních sester přináší opravdu problémy. Jako největší z nich pociťují sestry omezení a narušení kognitivních funkcí. Snížená pozornost, výkonnost a schopnost reagovat nejvíce ohrožuje samotného nemocného. Riziko chybovosti u lůžka nemocného si sestry většinou uvědomují a snaží se je minimalizovat neustálou kontrolou léčiv a vlastní fyzickou i psychickou aktivizací. Z výpovědí jednoznačně vyplývá i to, že směnný provoz sester přímo ovlivňuje i jejich rodinné příslušníky. Je nutné si uvědomit, že důsledky spánkového deficitu jsou jak chronobiologické a somatické, tak i společenské.

„… Vím konkrétní vesnici, v tom mikrospánku…, jestli je to mikrospánek, tak si ji prostě neuvědomuju, tu vesnici, nebo jestli jí projedu nějak automaticky a přitom nespím…, ale to už zase nevím, jak to nazvat, tohle. I to, jak jsem zmiňovala předtím, že projedeš třeba červenou a až za křižovatkou si to uvědomím… Já ji možná neprojedu, ale spíš za křižovatkou řeším, jestli jsem jela na zelenou, anebo jestli jsem vůbec na ten semafor koukala. To se mi určitě děje, tohle.“ (Pešlová, 2013, s. 65).

Téma boje proti spánkovému deficitu je možné shrnout pouze několika málo slovy, a to: boj proti nedostatku spánku téměř neexistuje. Na odpovědích bylo patrné, že sestry prevenci spánkového deficitu nevěnují téměř žádnou pozornost a nijak se jí nezabývají. Většinou dochází spíše k překrývání projevů spojených s nedostatkem spánku stimulancii nebo pohybem. Myslím si, že tento stav je možný nějakou dobu udržet, avšak při dlouhodobém působení ve směnném provozu to není možné.

Literatura 1. Heller B. Cesta ke klidnému spánku. 1. vyd. Praha: Pragma, 2008.

192 s. ISBN 978-80-7205-930-0 2. Hendl J. Kvalitativní výzkum.

1. vyd. Praha: Portál, 2005. 408 s.

ISBN 80-7367-040-2 3. Idzikowski Ch. Jak na to; Zdravý spánek. 1. vyd. Praha: Slovart, 2012.

160 s. ISBN 978-80-7391-545-2

florence 9/14

„No, tak to moc nejde (smích). S malou doma musím být pořád ve střehu, takže… nějakej spánek jde mimo mě.“ (Pešlová, 2013, s. 76).

Závěr

Nedostatek spánku u nelékařských zdravotnických pracovníků bude trvalým problémem naší doby, dokud se sestry nenaučí sebe samé šetřit a správně odpočívat. Pro zmírnění dopadu směnného provozu na zdraví a prožívání zdravotníků je zapotřebí volit preventivní opatření, a to zejména v oblasti dodržování spánkové hygieny a dostatečného množství kvalitního spánku. Nemělo by docházet k restrikci spánku za účelem zvládnutí více povinností, než je při směnném provozu možné, protože, jak je známo, kvalita spánku ovlivňuje celkovou kvalitu života. Pracuje-li někdo v této profesi, která není nijak vstřícná k pravidelnému střídání režimu spánku a bdění, neměl by se snažit dlouhodobě spánek obcházet.

Spánek nelze ničím jiným nahradit.

Více o autorce 4. Prusiński A. Nespavost a jiné poruchy spánku. 1. vyd. Praha: MAXDORF, 1993. 89 s. ISBN ­80-85800-01-2 5. Pešlová Š. Nedostatek spánku u sester ve směnném provozu. Bakalářská práce. Praha: 3. LF UK, Ústav ošetřovatelství, 2013. 90 s.

Bc. Šárka Pešlová 2003: ukonč. SZŠ Karlovy Vary – obor Všeobecná sestra; 2003–2005: Lázeňský hotel Švýcarský dvůr v Karlových Varech – všeobecná sestra; 2008: ukonč. VOŠZ Praha – obor Diplomovaný zdravotnický záchranář; od 2008: FNKV Praha – sestra na ARO; 2012: ukonč. specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků – Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči; 2013: ukonč. Bc. studium, 3. LF UK Praha – Ošetřovatelství

kazuistika recenzované články

Ošetřovatelská péče o pacienta s Crohnovou chorobou na interním oddělení Mgr. Hana Ochtinská odborná asistentka, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Souhrn / Crohnova choroba je chronické zánětlivé onemocnění trávicí trubice, které postihuje jakoukoli její část. Nejčastěji se vyskytuje ve spojení tenkého střeva s tlustým střevem, tedy ve spojení ileocekálním. Název dostala tato nemoc po americkém lékaři B. B. Crohnovi, který ji poprvé popsal v roce 1932. Kazuistika popisuje mladou ženu hospitalizovanou na metabolické jednotce interního oddělení pro zhoršení obtíží při Crohnově chorobě a nejčastější ošetřovatelské diagnózy s návrhem ošetřovatelských intervencí.

Klíčová slova / Crohnova choroba – ošetřovatelské diagnózy – ošetřovatelské intervence.

Nursing care of patitents with Crohn’s disease at the department of internal medicine Summary / Crohn’s disease is a chronic inflammatory disease of the digestive tract that may affect any of its part. The most commonly occurred in the small and the large intestine colon connection, known as the ileocecal junction. The disease was named after American physician B. B. Crohn who described it as the very first one in 1932. The case history describes a young woman who was hospitalized for the worsening of her difficulties in the metabolic internal unit. It depicts the most frequent nursing diagnoses and proposals of the nursing interventions.

Keywords / Crohn’s disease – nursing diagnoses – nursing interventions.

Úvod

Crohnovu chorobu spolu s ulcerózní kolitidou, což je chronický zánět tlustého střeva, zařazujeme do idiopatických střevních zánětů – IBD (Inflammatory Bowel Diseases). Jde o nemoci neznámé etiologie. V průběhu 20. století nebyla etiologie uspokojivě vysvětlena. V současné době se diskutuje o infekčním původu – virus spalniček, bakterie podobné tuberkulóze, zvýšená reaktivita pacientů, změny hlenu, vliv vnějšího prostředí; zvýšené riziko mají také příbuzní pacientů s IBD. Dle dostupných zdrojů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky z roku 2012 tvoří Crohnova choroba 12 % všech evidovaných gastroenterologických onemocnění. Z počtu 10 tisíc obyvatel trpí Crohnovou nemocí 17,8 osoby, což je od roku 2005 nárůst o 51 %. V roce 2010 se počet evidovaných pacientů s Crohnovou chorobou mírně snížil, avšak v roce 2011 došlo k nárůstu počtu pacientů trpících touto chorobou.

V roce 2012 to byl nárůst o 5 %.

Crohnova choroba se jeví jako ohraničený segmentální zánět zasahující celou tloušťku stěny trávicí trubice; může zde způsobovat ulcerace, stenózy a fistula-

ce. Nemoc probíhá chronicky s obdobími zhoršení (relapsů) a zklidnění (remisí) a je medikamentózně i chirurgicky nevyléčitelná.

Projevy nemoci jsou velmi rozdílné, liší se podle postižené části trávicí trubice a míry postižení zánětem. Na spojení tenkého a tlustého střeva se Crohnova nemoc projevuje bolestmi břicha, průjmy a hubnutím. Bolesti jsou křečovité a dostavují se hlavně po jídle. Stálá bolest může signalizovat nějakou komplikaci.

Průjmy jsou vždy a předcházejí jim bolesti břicha. Hubnutí nastává vlivem sníženého příjmu potravy. Postižení tlustého střeva se projevuje bolestmi břicha, průjmy (někdy až krvavými) a mimostřevními projevy. Pokud je zasaženo tenké střevo, nemocný si stěžuje na bolesti břicha, hubnutí, neprospívání, laboratorně bývá zjištěna anémie. V oblasti konečníku a řitního otvoru se vyskytují především opakované abscesy, píštěle a vředy.

Veškeré projevy této nemoci se diagnostikují pomocí laboratorního vyšetření krve a stolice, ultrazvukového a endoskopického vyšetření s odebráním vzorku na histologii.

A jak vypadá léčba? Je to nekonečný boj. Nemoc není vyléčitelná, ale v dnešní

době alespoň existují širší možnosti léčby, která je nemocnému, jak se říká, „šitá na míru“ a umožňuje mu zlepšit kvalitu života. Léčba se dělí na konzervativní a chirurgickou. Cílem konzervativní léčby je zklidnit aktivní zánět. Nejčastěji podávanými léky jsou aminosalicyláty (mesalazin – Asacol, Salofalk). Při nedostatečné účinnosti se dále přistupuje k léčbě kortikosteroidy (prednison), imunosupresivy (azathioprin) a v posledních letech často i k léčbě bio­logické (infliximab). Další možností léčby je léčba chirurgická, kterou se řeší odstranění komplikací, jako jsou abscesy, píštěle, stenózy.

Při léčbě je také důležité dodržovat vhodnou životosprávu. Dietní opatření se liší u pacientů ve fázi relapsu a ve fázi remise. V relapsu je nutné vyloučit

Recenzovaly Bc. Jitka Pešková staniční sestra, Metabolická péče, Chrudimská nemocnice, a. s.

Bc. Naďa Michková všeobecná sestra, JIP interní, Pardubická krajská nemocnice, a. s.

23

24

recenzované články kazuistika

nerozpustnou vlákninu a hůře stravitelná jídla. Tuky by neměly být zcela vyloučeny z jídelníčku, aby nedošlo k omezení vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích ve střevě. Naopak je doporučována lehce stravitelná dieta s vysokým obsahem škrobů, zvýšeným množstvím bílkovin, železa a vápníku a s dostatečným množstvím vitaminu C a B-komplexu.

V období remise se dieta neliší od racionální stravy. Nemocný si musí sám vytipovat, které potraviny může přijímat bez rizika. Potraviny, po kterých cítí nadýmání či tlak v břiše nebo má průjem, vynechá. Důležitý je i pitný režim. Je třeba vypít 2,5 litru tekutin denně a vyvarovat se destilátů.

Kazuistika

Pacientka ve věku 20 let, hmotnost 58 kg, výška 156 cm, byla přijata v podvečerních hodinách na metabolickou jednotku interního oddělení k hospitalizaci pro zhoršení obtíží při Crohnově chorobě.

RA: v rodině matka, otec, jedna sestra, všichni zdraví.

OA: pacientka z druhého těhotenství, porod bez komplikací, v dětství prodělala plané neštovice a v 7 letech appendektomii, od dětství nosí brýle.

Nynější onemocnění: V současné době jde o druhou hospitalizaci za krátkou dobu pro trvalé bolesti břicha, křeče a četné stolice 10krát denně. Léky trvale užívá: Salofalk 500 mg 3 × 2 tbl., Prednison 20 mg 1 × 1 tbl., ­A po-Panto 20 mg 2 × 1 tbl. Abúzus: 10 cigaret/den.

Stav při přijetí: Pacientka je orientovaná, spolupracuje, TK: 130/70 mm Hg, P: 82/min., TT: 36,8 °C, SpO2: 96 %, BMI: 23,8; objektivně bez dušnosti, cyanózy a ikteru, břicho v niveau, měkké, prohmatné. Byla odebrána ošetřovatelská anamnéza, proveden Barthelův test základních všedních činností – 85 bodů, zhodnocení rizika vzniku dekubitů – 36 bodů (bez rizika), riziko pádu – 2 body (bez rizika) a základní nutriční screening – 2 body (bez rizika). Pro subjektivní udávání bolesti břicha byla zhodnocena intenzita bolesti na vizuální analogové škále – VAS 3 (dle škály od 0–10, přičemž 0 je stav bez bolesti, 10 stav nejvyšší intenzity bolesti).

florence 9/14

Průběh hospitalizace: Pacientka byla odeslána z interní ambulance na ultrazvuk břicha. Bylo potvrzeno dvanácticentimetrové postižení terminálního ilea, výrazné zúžení a obraz zánětu. Nelze vyloučit ani jemné kanálky – píštěle. Na základě diagnózy a stavu při přijetí byla u pacientky po uložení na lůžko zahájena terapie čajovou dietou, zaveden periferní žilní katetr pro infuzní terapii a podány léky – Salofalk 500 mg, Prednison 20 mg, Apo-Panto 20 mg. Dále byl sledován příjem perorálních a parenterálních tekutin. Celkový příjem činil 950 ml do 24 hodin.

Druhý den ráno byly provedeny kontrolní odběry (minerály, glykémie, urea, kreatinin, jaterní testy, C-reaktivní protein, sedimentace, krevní obraz).

Pro nízké hodnoty krevního obrazu byl podán Ferrlecit 62,5 mg do 100 ml fyziologického roztoku na 1 hodinu. Během dopoledne byla pacientka odeslána na chirurgickou ambulanci pro zvážení chirurgického řešení. Také v tento den udávala pacientka subjektivně bolest břicha a bolestivost v místě zavedení periferního žilního katetru, proto byl katetr odstraněn. Pro špatný stav periferního žilního řečiště byl následně zaveden centrální žilní katetr do veny subclavia dextra a nasazena terapie Olimed N9E 2000 ml + 1A Addamelu + 1A Soluvitu + 1A Vitalipidu infuzní pumpou 65 ml/hod. Pacientka se musí k pití přemáhat a na jídlo nemá ani pomyšlení. Od večera byl nasazen nízkomolekulární heparin, aplikován Zibor 2500 j s.c. ve 20 hodin. Pacientka byla ­edukována o možných krvácivých projevech.

Třetí den se pacientka začala čistit na další vyšetření – kolonoskopii a MR enterografii, které byly následně čtvrtý den provedeny. Dle závěru z vyšetření byl potvrzen nález – obraz akutního postižení terminálního ilea při Morbus Crohn, bez průkazu abscesu, stenóza kličky ilea.

V průběhu dalších dnů se pokračovalo v zavedené terapii, pacientka již bolest neudávala, ale cítila se stále unavená a dostávala Nutridrink třikrát denně.

Pátý den hospitalizace byla pacientka přeložena na standardní interní oddělení, osmý den byla přeložena na chirurgické oddělení k plánované operaci.

Ošetřovatelské diagnózy a plán péče

Průjem (00013) Doména 3: Vylučování a výměna. Třída 3: Funkce gastrointestinálního systému.

Určující znaky: tekutá stolice minimálně třikrát denně, křeče Související faktory: zánět (Crohnova choroba) Ošetřovatelský cíl: pacientka má pravidelné vyprazdňování stolice do dvou stolic za den.

Ošetřovatelské intervence: zaznamenávejte frekvenci, charakter, množství stolice do zdravotnické dokumentace, pomozte pacientce zabránit opruzeninám, aplikujte preventivně vhodné přípravky, dbejte o čisté osobní i ložní prádlo, pečujte o soukromí a psychickou pohodu pacientky.

Bolest akutní (00132) Doména 12: Komfort. Třída 1: Tělesný komfort.

Určující znaky: výraz v obličeji, pozorované známky bolesti Související faktory: biologické faktory (onemocnění) Ošetřovatelský cíl: zmírnění až odstranění bolesti, bolest neomezuje denní aktivitu pacienta.

Ošetřovatelské intervence: zjistěte charakter, lokalizaci, trvání, stupeň bolesti, podávejte analgetika dle ordinace lékaře, provádějte záznam o bolesti do zdravotnické dokumentace, informujte lékaře o účinku analgetik, sledujte psychický stav pacienta. Únava (00093) Doména 4: Aktivita / odpočinek. Třída 3: Rovnováha energie.

Určující znaky: uvádí pocit únavy Související faktory: onemocnění (Crohnova choroba) Ošetřovatelský cíl: pacientka uvádí zmírnění únavy v průběhu dalších dnů hospi­ ta­lizace.

Ošetřovatelské intervence: pozorujte fyzické známky únavy, pomozte pacientce v denních aktivitách, zajistěte klidný spánek.

Nevyvážená výživa: méně, než je potřeba organismu (00002) Doména 2: Výživa. Třída 1: Příjem po­ travy.

25

kazuistika recenzované články

Určující znaky: bolest břicha, křeče, nezájem o jídlo, průjem Související faktory: biologické faktory, neschopnost přijmout potravu Ošetřovatelský cíl: udržení optimální tělesné hmotnosti po celou dobu hospi­ talizace.

Ošetřovatelské intervence: sledujte hmotnost pacientky dvakrát týdně, hodnoťte stav výživy a zaznamenávejte do zdravotnické dokumentace, postupujte dle ordinace lékaře.

Riziko nerovnováhy elektrolytů (00195) Doména 2: Výživa. Třída 5: Hydratace.

Rizikové faktory: průjem, nedostatečný objem tekutin Ošetřovatelský cíl: dostatečná hydratace nad 2,5 litru za 24 hodin, přiměřená vlhkost sliznic, dobrý kožní turgor.

Ošetřovatelské intervence: sledujte příjem a výdej tekutin, zaznamenávejte do zdravotnické dokumentace množství přijatých tekutin, konzultujte s pacientkou nutnost příjmu tekutin, vyberte spolu vhodné tekutiny, podporujte a motivujte k příjmu tekutin.

Riziko narušení integrity kůže (00047) Doména 11: Bezpečnost a ochrana. Třída 2: Fyzické poškození.

Rizikové faktory: exkrety (průjmovitá stolice) Ošetřovatelský cíl: pacientka nemá porušenou kůži a sliznici v okolí konečníku v průběhu celé hospitalizace.

Ošetřovatelské intervence: poučte pacientku o nutnosti dostatečné hygieny a doporučte jí používání prostředků zabraňujících porušení kůže, poskytněte dostatek čistého osobního prádla, respektujte stud pacientky.

Riziko infekce (00004) Doména 3: Vylučování a výměna. Třída 2: Funkce gastrointestinálního systému.

Rizikové faktory: invazivní vstup (periferní žilní katetr, centrální žilní katetr) Ošetřovatelský cíl: v místě zavedení invazivního vstupu nebudou známky infekce (otok, zarudnutí, bolest, zvýšená teplota v místě zavedení).

Ošetřovatelské intervence: sledujte známky infekce v místě zavedení invazivního vstupu minimálně jednou denně, při ošetřování dodržujte stanovené postupy dle standardu oddělení.

Závěr

Základem léčby je zmírnění až vymizení příznaků, navození období zklidnění (remise), a tak zlepšení kvality života pacientů. Zajímavou studii kvality života u pacientů s Crohnovou chorobou provedli Gabalec et al. Do této studie bylo zahrnuto 103 osob, z nichž 45 mělo zvýšenou aktivitu choroby a 58 pacientů bylo v remisi. Gabalec et al. použili dotazník IBDQ a WHOQOL-BREF a výsledky porovnávali s českými standardy. V této studii bylo prokázáno, že nejvýznamnější vliv na kvalitu života má aktivita nemoci.

Dalším důležitým bodem v péči o pacienty je spolupráce s nemocným, edukace o dodržování léčebného režimu, o dietě, možné aktivitě a fyzické námaze, udržování dobré psychické kondice a o možných komplikacích. Čím více bude mít nemocný svou chorobu pod kontrolou, tím méně bude nemoc zasahovat do jeho života.

Existují také občanská sdružení pro pacienty s idiopatickými střevními záněty, která se snaží informovat o aktuálních informacích o tomto onemocnění a na která se mohou pacienti obrátit.

Literatura 1. Červenková R. Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262600-7 2. Gabalec L et al. Kvalita života u Crohnovy nemoci. Časopis lékařů českých. 2009;148(5):201– 205. ISSN 0008-7335 3. Kohout P, Pavlíčková J. Croh­ nova choroba a ulcerózní koli-

Více o autorce tida. 1. vydání. Praha: Forsapi, 2006. ISBN 80-903820-0-2 4. Kohout P et al. Výživa u pacientů s idiopatickými střevními záněty. Praha: Maxdorf, 2004. ISBN 80-7345-023-2 5. NANDA International. Herdman TH (ed.). Ošetřovatelské diagnózy: Definice a klasifikace 2012–2014. Praha: Grada Pub-

lishing, 2013. ISBN 978-80-2474328-8 6. Typltová J. Činnost oboru gastroenterologie v ČR v roce 2012. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. [online]. [cit. 2014–03–25]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/category/ tematicke-rady/zdravotnickastatistika/gastroenterologie

Mgr. Hana Ochtinská 1993–1997: SZŠ Chrudim; 2004–2008: LF UK Hradec Králové; 2009–2011: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc; 1997–2011: Chrudimská nemocnice, a. s.; od 2011: Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Byla spuštěna rozsáhlá pátrací akce – hledá se Miss sestra 2014.

Nejedná se o klasickou soutěž krásy, my hledáme výjimečnou zdravotní sestru! Na webových stránkách www.misssestra.cz je spuštěna registrace do dalšího ročníku soutěže s možností při-

hlásit sebe nebo svou oblíbenou sestřičku. O postupu bude rozhodovat široká veřejnost zasíláním sms zpráv. Volba titulu Miss sestra 2014 se uskuteční dne 15. února 2015 v Praze na Žofíně u příležitosti konání 6. reprezentačního plesu sester – Sestry na sál!

inzerce

Pátrání po Miss sestře 2014 vyhlášeno! →

Krása je v každé z vás.

Staĉte se Miss sestrou 2014!

Registrace probíhá od 1. 6. 2014 do 15. 10. 2014 na stránkách www.misssestra.cz Kouzlo osobnosti bude hodnotit veĚejnost i odborná porota.

Miss sestra 2014 bude vyhlášena 13. února 2015 na ŽofínÜ pĚi pĚíležitosti 6. reprezentaÎního plesu Sestry na sál!

praxe Zápisky z praxe

florence 9/14

Lze skutečně kvantifikovat veškeré aspekty kvality ošetřovatelské péče? aneb Úsměv nic nestojí Problematika kvality ošetřovatelské péče je v současnosti aktuálním tématem mnoha odborníků zabývajících se poskytováním zdravotní péče, předmětem několika monografií, odborných statí i obsahem kontinuálního vzdělávání nelékařů.

I

Spokojenost pacienta není většinou přímo úměrná perfektně odvedenému ošetřovatelskému výkonu, ale souvisí s empatickým, vstřícným a milým přístupem sester

nformací o kvalitě ošetřovatelské péče je dostatek a ve stručnosti z nich vyplývá následující: kvalita péče je ovlivněna ekonomickými, společenskými a kulturními podmínkami jednotlivých států; kvalita znamená dodržování stanovených kritérií, na nichž se dohodli poskytovatelé, uživatelé, plátci a politici; nároky na kvalitu se neustále zvyšují a v neposlední řadě je kvalita péče řízena těmi, komu je poskytována – pacienty a jejich blízkými. Přesto je práce sester mnohdy hodnocena těmi, kteří přijímají jejich péči, negativně. Proč tomu tak je? Následující řádky jsou krátkým zamyšlením nad touto problematikou.

Kvalita ošetřovatelské péče je posuzována využíváním několika informačních zdrojů, jimiž jsou v první řadě pacienti, dále externí odborníci, výsledky auditů a samozřejmě i vypracované foto: Profimedia

26

indikátory kvality, například počty pádů pacientů.

V mnoha případech je největší pozornost při kontrole kvality péče věnována výsledkům auditu a indikátorům, které jsou relativně objektivní.

Spokojenosti a názorům pacientů a jejich blízkých je přikládána mnohem menší důležitost. Proč?

Pravděpodobně proto, že se jedná o zcela subjektivní hledisko. Ale právě tento subjektivní pohled by měl být neméně důležitý. Spokojenost pacienta není většinou přímo úměrná perfektně odvedenému ošetřovatelskému výkonu, ale souvisí s empatickým, vstřícným a milým přístupem sester. Ne nadarmo nás již ve škole učili (a předává se dalším generacím studentek ošetřovatelství), že „pacient odpustí nešikovné ruce, ale neodpustí chladné srdce.“ A také: „Chovejte se k pacientům tak, jak byste sami chtěli, aby se zdravotnický personál choval k vám nebo vašim příbuzným.“ Důraz na chování a komunikaci je z těchto dvou pouček patrný. Jako by právě na nich záležel výsledek hodnocení naší práce ze strany pacientů.

Jaká je realita? Komunikace je v mnoha případech opomíjena, ačkoli je předmětem výuky jak v kvalifikačním studiu, tak i v kontinuálním vzdělávání.

V roli pacienta a zákonného zástupce pacienta jsem se o tom mohla přesvědčit sama na vlastní kůži. Zažila jsem situaci, kdy za mnou do pokoje, kde jsem byla hospitalizována po operaci, přišla ošetřovatelka a aniž by se představila, aniž by pozdravila a popřípadě mi řekla, co bude dělat, mi změřila tělesnou teplotu pomocí bezkontaktního teploměru. Na můj dotaz, zda mám zvýšenou teplotu, mi odvětila, že není oprávněna mi toto sdělovat. Přestože jsem byla z jejího jednání nemile překvapena, byla jsem v takovém stavu, že jakákoli stížnost či žádost o zjednání nápravy byly nad mé síly. Po ukončení hospitalizace se většina pacientů snaží co nejdříve na špatné zapomenout a co nejrychleji se zotavit, aby se mohli vrátit

Zápisky z praxe praxe

do běžného života. I z tohoto důvodu mnoho lidí nedá podnět k nápravě. Též jsem byla svědkem praxe budoucích zdravotních asistentů, rovněž v době hospitalizace po chirurgickém zákroku, který jsem podstoupila. Na můj pokoj byly přiděleny dvě studentky ze třetího ročníku. Jedna mi s profesionálním výrazem perfektně aplikovala injekci – pod dohledem vyučující.

Nepozdravila, neusmála se, nepromluvila. Druhá měla za úkol ustlat mé lůžko. Již při jejím vstupu do pokoje bylo patrné, jak ji práce baví. Studentka se usmívala, pozdravila, představila se, zajímala se o to, zda něco nepotřebuji a s čím by mi mohla pomoci. Otázka, kterou ze studentek byste chtěli zažít při své nemoci vy, je předpokládám naprosto zbytečná.

Lze však ošetřovatelskou profesi vykonávat s neustálým úsměvem, empatií a vstřícností, když je vykonávána na pokraji fyzických a psychických sil? Jak mít radost z vykonané práce, když je důležitější kvalitní zápis v dokumentaci než čas strávený u lůžka pacienta? Problémem současného českého ošetřovatelství není nedostatek kvalitního vybavení a pomůcek ani nedostatečná kvalifikace personálu, ale přetíženost personálu, nadměrná byrokracie a samozřejmě i nedostatečné finanční a společenské ocenění. Jak můžeme chtít profesionální komunikaci, vstřícnost a empatii po sestře, která má při noční směně na starost dvacet osm pacientů, z nichž je polovina zcela nesoběstačných nebo jen částečně soběstačných? U osmnácti pacientů je nutné v průběhu směny podat jednou nebo dvakrát antibiotika intravenózně nebo intramuskulárně. V případě potřeby odchází

sestra při noční směně i na příjmovou ambulanci, což znamená, že nemůže pečovat o pacienty na lůžkovém oddělení a plnit včas předepsané ordinace. O dalších ordinacích a povinnostech není třeba se zmiňovat, každá ze sester, jež někdy pracovala ve směnném provozu, si jistě dovede noční službu na tomto oddělení představit. Jako jedinou pomocnici má ošetřovatelku. I taková je realita v českých nemocnicích. Je možné hodnotit ošetřovatelskou péči na popsaném oddělení jako bezproblémovou, či dokonce jako kvalitní, nepotřebující žádné změny? Ano, samozřejmě to možné je. Zejména v okamžiku, kdy stížnosti, přání a náměty pacientů tvoří jen malou část z kritéria kvality a mnohem důležitější jsou ukazatele jiné, např. stav, kvalita a počet zápisů v ošetřovatelské dokumentaci, počet pádů pacientů apod.

Z tohoto textu je patrné, že mnohé aspekty kvality ošetřovatelské péče lze kvantifikovat jen s velkými obtížemi. Mezi ně patří množství empatie, citlivosti, vstřícnosti, kvalitní komunikace.

Nezapomínejme, že nás pacienti budou hodnotit zejména podle těchto ukazatelů, nikoli podle kvality vpichu nebo provedeného převazu. Vnímejme, prosím, všechny stížnosti a návrhy pacientů a jejich blízkých nikoli jako kritiku naší práce, ale jako důležitou a nezbytnou příležitost k reflexi našeho každodenního úsilí, která nám umožní naši práci nadále zlepšovat.

Mgr. Markéta Zajíčková Zaujal vás tento článek? Napište nám své názory na e-mail florence.redakce@ambitmedia.cz.

inzerce

5.

NÁRODNÍ KONGRES ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO TROMBÓZU A HEMOSTÁZU

ė-4 +&1 t 13")" Celostátní kongres s mezinárodní účastí

20. - 21. listopadu 2014 Clarion Congress Hotel Prague Freyova 33, Praha 9

Pořadatel: ČESKÁ SPOLEČNOST PRO TROMBÓZU A HEMOSTÁZU ČLS JEP ve spolupráci s Českou hematologickou společností ČLS JEP a Českou asociací sester Organizace: Congress Prague Hlavní téma: Krvácivé stavy v klinické medicíně – jejich diagnostika, prevence a léčba.

www.congressprague.cz/csth2014

Homeopatická lékařská asociace pořádá školící akci

HOMEOPATICKÁ TERAPIE V KAŽDODENNÍ PRAXI ZDRAVOTNÍKA pro nelékařské zdravotnické profese (farmaceuty, farmaceutické asistenty, porodní asistentky, zdravotní sestry, fyzioterapeuty a další zdravotnické profese).

Zveme Vás na 4 celodenní přednášky 1. cyklu a 3 celodenní přednášky 2. cyklu

Praha, Brno, Ostrava říjen 2014 – únor 2015 (vždy v sobotu)

účastnický poplatek 1.800 Kč/každý cyklus (o zařazení do kreditního systému bude zažádáno)

Kontakt: HLA, Národní 11, Praha 1 e-mail: urbankova@hla-homeopatie.cz tel.: 775 187 669 www.hla-homeopatie.cz

Hlavní partner:

27

praxe Ideální zdravotnické pracoviště

florence 9/14

Ideální zdravotnické pracoviště a jak mohou sestry ovlivnit jeho reputaci Existuje mnoho parametrů, podle kterých se hodnotí reputace zdravotnických pracovišť.

Nejde přitom zdaleka jen o odbornou kvalitu poskytované zdravotní péče, ale také o celou řadu dalších, neméně důležitých faktorů. I když to tak často na první pohled nevypadá, většinu z nich mohou výrazně ovlivňovat sestry. Pojďme se nyní podívat na to, jak by mohlo vypadat ideální zdravotnické pracoviště, v němž sestra dobře plní svoji roli ve výše uvedeném kontextu.

Z

→ Ani v ambulantní sféře není časový prostor, který mají sestra a pacient k dispozici, zanedbatelný. → Podoba komunikace sester výrazně ovlivňuje postoj pacienta, a tím i celý průběh léčebného procesu.

pohledu sestry se budeme zamýšlet nad těmito oblastmi (vysokou odbornou kvalitu péče budeme považovat za samozřejmost): → Komunikace (nejen) s pacienty → Kontinuální vzdělávání → Etické aspekty poskytované zdravotní péče → Péče o image zdravotnického pracoviště

Komunikace sester (nejen) s pacienty Profesionální komunikace patří mezi nejdůležitější atributy, podle kterých pacienti hodnotí úroveň zdravotní péče, která je jim poskytována. Přesto je na mnoha pracovištích zanedbávána a je fakt, že většina stížností, které pacienti oficiálně podávají, se týká právě komunikace. Sestry přitom mohou v této oblasti udělat více, než jsou si ochotny připustit. → Je odhadováno, že s hospitalizovaným pacientem stráví sestra průměrně šestkrát až desetkrát více času než lékař. foto: Profimedia

28

Co by tedy měla sestra při komunikaci s pacientem optimálně dělat, aby ten považoval zdravotnické pracoviště za nadprůměrné až ideální? → Pacientovi se představit (omlouvám se za tuto zdánlivou banalitu, ale je až s podivem, jak často se to neděje). → Sdělovat mu jasně, srozumitelně a hlavně vlídně vše o jeho zdravotním stavu (samozřejmě pouze to, co je v její kompetenci). → Citlivě reagovat na momentální emocionální „nastavení“ pacienta – tedy uklidňovat ho a povzbuzovat, což je to, co pacient od sestry kromě samotné péče očekává. → Aktivně se zajímat o pacientovy pocity a potíže, reagovat na ně, snažit se je řešit (jde-li to) nebo v případě potřeby informace od pacienta sdílet s dalšími členy týmu (sestrami nebo lékaři). Sestry (lékaři samozřejmě také) bohužel příliš často „vypnou“ pozornost po velmi krátké době naslouchání pacientovi (nejpesimističtější odhady z výzkumů v USA odhadují tuto dobu jen na několik vteřin (!)). Pečlivější naslouchání přitom může zásadně pomoci přesnější diagnostice i následnému řešení pacientových potíží. → Zohledňovat pacientovu individualitu a komunikaci s pacientem tomu přizpůsobit – všichni pacienti nejsou stejní (mají rozdílné potřeby, hodnoty, názory, temperament i úroveň zdravotní gramotnosti), je tedy vhodné přístup sestry k nim pružně přizpůsobit a každému pacientovi „ušít na míru“. → Udržovat partnerský vztah s pacientem – jednostranný a mnohdy až direktivní vztah zdravotníků k pacientům je již minulostí a mění se rychle ve vztah partnerský. Když se podaří takové vztahy vybudovat, citelně to zvýší důvěru pacientů k sestrám i jejich ochotu s nimi aktivně spolupracovat. → Setry by měly trvale zaujímat tzv. celostní/holistický přístup k pacientům – sestry (lékaři samozřejmě také) by měly vidět i nad rámec svojí specializace a zajímat se také o širší souvis-

Ideální zdravotnické pracoviště praxe

losti potíží svých pacientů. Často jsme svědky tzv. „úzkého vidění“ zdravotníků, kteří vidí jen ty pacientovy potíže, které přímo souvisejí s jejich specializací. Důsledkem toho je podceňování a někdy až zanedbávání většiny jiných zdravotních potíží včetně jejich psychosomatických souvislostí. → Vědět, že úsměv nic nestojí a ani času příliš nezabere, proto s ním nešetřit.

Příklad z praxe Pacient (75letý muž) byl hospitalizován na ortopedickém oddělení a zotavoval se po operaci kyčelního kloubu (totální endoprotéza). Zdravotníkům se sice zdál poměrně smutný a nekomunikativní, ale přikládali to únavě po operačním výkonu, introverzi a příliš to neřešili. Jedna ze sester si ho ale všímala o něco více, položila mu několik cílených dotazů a získala podezření, že se už jedná o klinickou depresi. Upozornila na to lékaře, kteří se sice chvíli bránili (tak to bohužel v podobných situacích bývá), ale nakonec zavolali kolegu psychiatra. Ten obavy pozorné sestry potvrdil a nasadil pacientovi nízké dávky antidepresiv, které pacientovi pomohly. Profesionální všímavá sestra tak nejen zvýšila ochotu pacienta aktivně se podílet na postupném uzdravování, ale zabránila i rozvinutí lehké až střední deprese, kterou pacient trpěl, v těžkou formu deprese, ke které by bývalo mohlo dojít.

Kromě komunikace mohou reputaci ideálního zdravotnického pracoviště ovlivnit ještě další aspekty: Kontinuální vzdělávání sester Jde vlastně o zajištění budoucí vysoké kvality zdravotní péče – a to po odborné stránce, ale třeba i v oblasti komunikace, informačních technologií, cizích jazyků nebo manažerských dovedností.

V současné době je k dispozici celá řada kongresů, konferencí, přednášek a kurzů, které pořádají například Česká asociace sester (ČAS), Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků (POUZP), Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS – její zdravotnická sekce), Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) nebo Škola veřejného zdravotnictví. Všechny jsou intenzivně propagovány na internetových stránkách těchto institucí.

V optimálním případě je třeba, aby si sestry zvyšovaly svoji kvalifikaci (a to v její komplexní podobě) systematicky a plánovitě a ze vzdělávání učinily samozřejmou součást svého profesního života.

Příklad z praxe Vrchní sestra na neurologické klinice fakultní nemocnice si delší dobu uvědomovala, že nemá dostatek času systematicky se věnovat vzdělávání svých podřízených a že to není v pořádku. Často měla problém včas zajistit témata a termíny kurzů. Některé její podřízené pak měly dokonce problém získat potřebný počet kreditních bodů, protože na poslední chvíli neměly z provozních důvodů čas se kurzů zúčastnit, jindy byl opravdu zajímavý kurz již obsazený. Zlepšení situace nastalo, když se rozhodla delegovat péči o vzdělávání na jednu ze svých sester, která k tomu měla blízký vztah. Protože konečná zodpovědnost za tuto oblast ležela na vrchní sestře, delegovala pouze tu část kompetence, kterou

opravdu mohla – tedy vyhledávání kurzů a přednášek z různých zdrojů (internet, odborné časopisy pro sestry…) v termínu, na kterém se dohodly. Vrchní sestra pak v relativně krátkém čase rozhodla, které ze svých podřízených v dalším období na některé vzdělávací akce vyšle. Navíc ještě zavedla na pravidelných poradách takzvané desetiminutové „okénko“, kdy ti, kdo se nějakých kurzů nebo přednášek zúčastnili, informovali ostatní o nejdůležitějších myšlenkách, které mohly nějak pomoci zkvalitnit práci sester na jejím oddělení. Není třeba zdůrazňovat, že výše uvedenou změnou došlo na tomto pracovišti k velkému zlepšení.

Etické aspekty poskytované zdravotní péče z pohledu sestry K pacientům by se mělo přistupovat důsledně eticky. Ještě se bohužel někdy stává, že se například o diagnóze pacienta v ordinaci mezi zdravotníky hovoří před jiným (například čekajícím) pacientem, nebo bývá jeden pacient dokonce částečně obnažen (injekce, vyšetření…) v přítomnosti druhého. To samozřejmě není v pořádku a sestry mohou (a měly by) po dohodě s lékaři tyto situace zorganizovat tak, aby k nim nedocházelo.

Péče o image zdravotnického pracoviště V době internetu a facebooku je třeba pečovat i o tyto komunikační kanály, které hrají stále důležitější roli. Sestry mohou významně napomoci image svého pracoviště tím, že budou ve spolupráci s lékaři pravidelně aktualizovat informace, které jsou touto formou pacientům poskytovány, a přicházet s návrhy na jejich vylepšování. Také lze sledovat pacientské diskuze (chaty), kde pacienti sdílejí svoje názory na zdravotnická zařízení, lékaře a sestry, a brát si k srdci oprávněné připomínky. Mimo jiné tak mohou ovlivnit ty pacienty, kteří se na jejich základě rozhodují při výběru zdravotnického zařízení. V ambulantní sféře je také třeba trvale pečovat o materiály v čekárně (jejich množství, kvalitu a aktuálnost). Pokud bývají k vidění například evidentně staré plakáty a rozházené zmačkané letáky, nedělá to na pacienty dobrý dojem. Přitom i tyto zdánlivé detaily rozhodují o názoru pacienta na zdravotnické zařízení a o jeho důvěře ke zdravotníkům, kteří zde pracují.

Závěr Filozofové říkají, že ideálu nelze dosáhnout, lze se k němu pouze co nejvíce přiblížit. Jen takové zdravotnické pracoviště, kterému se dlouhodobě daří udržet na vysoké úrovni všechny výše uvedené aspekty péče, kterou poskytuje, a to včetně vysoké odborné kvality, může mít trvale dobrou reputaci.

A sestry to mohou výrazně pozitivně ovlivňovat.

Zuzana Hekelová, lektorka, publicistka a konzultantka, www.vase-lektorka.cz

Literatura 1. Exner L, Raiter T, Stejskalová D. Strategický marketing zdravotnických zařízení. Praha: Professional Publishing, 2005 2. Gladkij I et al. Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, 2003 3. Janáčková L. Komunikace ve zdravotnické péči. Praha: Portál, 2008

29

30

florence 9/14

public relations text a fota: Jindřiška Ehrlichová, staniční sestra, Centrum následné péče, FN Motol, Praha

Kostival se osvědčil při hojení i velmi hlubokých ran

Už naše babičky znaly přednosti léčivé byliny kostivalu, používaly však především jeho kořen. V posledních letech však bylo zjištěno, že mnohem bezpečnější a čistší je jeho nať. Z toho vycházela i firma Harras Pharma, která z nati kostivalu začala vyrábět léčivou mast TRAUMAPLANT®.

P

ůvodně byla mast Traumaplant® využívána při léčbě natržených svalů, distorzí a pohmoždění. Při jejím používání se ale zjistilo, že má pozitivní vliv i na hojení drobných povrchových defektů. Výrobce této masti se proto rozhodl vyzkoušet léčivé účinky Traumaplantu® i na povrchové kožní defekty a počáteční stadia dekubitů u seniorů a dlouhodobě ležících pacientů.

Testování probíhalo u 210 pacientů Centra následné péče Fakultní nemocnice Motol s přestávkami zhruba osm let. Skupina nemocných, u kterých jsme pozitivní účinky Traumaplantu® zkoušeli, byla často polymorbidní, zejména s diagnostikovaným diabetem mellitem, špatně mobilní a inkontinentní. Zjistili jsme, že drobné povrchové defekty a oděrky, které vznikají u seniorů a dlouhodobě ležících pacientů důsledkem atrofických změn na kůži, se hojily překvapivě rychle, novotvořená kůže byla pružnější a pevnější. Velice dobré výsledky jsme zaznamenali i u léčení dekubitů I.–II. stupně, což je zarudnutí

63letá dialyzovaná pacientka, dekubit na pravé patě, velikost 5 × 5 cm, hloubka 1,5 cm, provedena nefrektomie

1

a puchýře. Traumaplant® jsme vyzkoušeli při léčení dekubitů III. stupně, což jsou hluboké defekty. I v tomto případě přinesl výborné výsledky. Rány se čistily, granulovaly, v některých případech dokonce docházelo i ke krvácení novotvořené granulační tkáně. Podmínkou hojení však bylo dobré cévní zásobení poškozené tkáně. V případě bércových vředů se léčebný efekt neprojevil.

Ošetřování ran bylo prováděno podle jejich povahy standardním způsobem.

Defekt byl opláchnut Ringerovým nebo fyziologickým roztokem zahřátým na tělesnou teplotu. V případě hnisavých defektů jsme aplikovali obklady s Prontosanem po dobu 15 minut. Pak byla rána osušena a aplikována léčebná mast Traumaplant® přímo do defektu.

Ke krytí jsme použili mastný tyl nebo klasický mulový čtverec – v závislosti na rozsahu a hloubce defektu. První převaz se prováděl následující den, abychom se přesvědčili o reakci rány na mast a její dobré snášenlivosti. Většinou se objevila lehká macerace. Pokud šlo o dekubit

Tatáž pacientka, rána za pět týdnů každodenních převazů s použitím Traumaplantu®

2

Stejná pacientka za tři a půl měsíce, pata zhojena

3

I.–II. stupně, už třetí den byly patrné známky hojení. Převazy byly zpočátku prováděny denně, po týdnu pak jednou za dva až tři dny. Použití Traumaplantu® v rychlosti hojení předčilo ostatní prostředky, které jsme doposud aplikovali.

Novotvořená kůže byla navíc pevnější a pružnější, u hlubších defektů se v prvních dnech používání občas objevilo krvácení, které bylo nejspíš důsledkem překrvení novotvořených granulací. Krvácení během pár dní ustoupilo a hojení pak úspěšně pokračovalo.

Během provedené studie byla většina defektů zhojena. Výhodou Traumaplantu® je, že je běžně dostupný v lékárnách za přijatelnou cenu bez lékařského předpisu a dává možnost širokého použití i v domácí péči. Může se aplikovat dětem i těhotným ženám, neboť nebyly zjištěny žádné vedlejší účinky. Veškeré poznatky byly zpracovány i fotograficky a zadokumentovány.

k věci Traumaplant® je léčivá mast s obsahem koncentrátu šťávy vylisované z čerstvě sklizené nati kostivalu cizího (Symphytum peregrini) v emulzním masťovém základu s protizánětlivými účinky.

Rostliny se pěstují na úpatí Alp ve velice čistém prostředí, kde je přísně kontrolována kvalita půdy. Zvláštností Traumaplantu® je to, že se k výrobě masti nepoužívá kořen rostliny, ale její nadzemní část, především listy. Traumaplant® obsahuje tři důležité složky: allantoin, choline a rozmarinie acidi. Allantoin se podílí na obnově buněk, choline má antiedematózní účinek a rozmarinie účinek antimikrobiální.

•

[

Traumaplant

®

Rostlinný 31 léčivý přípravek pro místní aplikaci

Špatně se hojící rány, sportovní úrazy, namožení svalů a bolesti kloubů

Kostivalová mast proti bolesti svalů a kloubů

Účinná látka – extrakt z kostivalu* • tiší bolesti a odstraňuje otoky • zmírňuje záněty • vhodný i na odřeniny u dětí • nedráždí pokožku Balení dostupná na trhu: 50 a 100 g

• urychluje hojení ran a hematomů

K dostání volně bez lékařského předpisu v lékárnách.

Pozorně si pročtěte příbalovou informaci.

Další informace na www.ibi.cz nebo www.traumaplant.cz

ZASTOUPENÍ A DISTRIBUCE V ČR: , spol. s r.o.® Senovážné nám. 5, 110 00 Praha 1 tel.: 281 028 230, fax: 281 028 232 e-mail: ibi@ibi.cz, www.ibi.cz

Název přípravku: TRAUMAPLANT, Složení kvalitativní i kvantitativní: 100 g masti obsahuje: Symphyti peregrini herbae succus 10,00 g, Léková forma: mast, Indikace: Pohmožděniny, distorze (při sportovních a jiných poraněních), bolesti kloubů a svalů, špatně se hojící rány. Dávkování a způsob podání: Přípravek je určen k zevnímu použití. Pokud není doporučeno jinak, nanáší se potřebné množství masti několikrát denně na postižené místo.

Vhodné je použití formou masťového obvazu. Kontraindikace: Pokud se přípravek užívá podle návodu, nevyskytují se žádné kontraindikace. Interakce: Nejsou dosud známy. Těhotenství a kojení: Rizika pro těhotné a kojící ženy nejsou známa. Nežádoucí účinky: Přípravek je kůží velmi dobře snášen.

Ve vzácných případech se může objevit erythem (zarudnutí kůže), zvláště u osob s mimořádně citlivou kůží nebo u osob alergických na některou ze složek přípravku. Tyto kožní příznaky zpravidla rychle vymizejí. Při výskytu specifické alergické reakce je třeba aplikaci přerušit a vyhledat lékaře. Doba použitelnosti: 3 roky. Uchovávání: při teplotě do 25 °C. Balení: mast 50 g, Návod k použití: Přípravek je určen k zevnímu použití. Pokud lékař neurčí jinak, nanáší se potřebné množství masti jednou nebo několikrát denně na postižené místo. Mast je vhodná i k použití ve formě masťového obvazu.

Pokud při poranění nedojde k ústupu obtíží do 3 dnů, přerušte léčbu a obraťte se na lékaře. Bez porady s lékařem nepoužívejte v žádném případě déle než 1-2 týdny. Držitel rozhodnutí o registraci: Harras Pharma Curarina Arzneimittel GmbH, D-81373 Mnichov, SRN, Registrační číslo: 94/1003/97-C, Datum revize textu: 29. 12. 2010, výdej přípravku není vázán na lékařský předpis, je volně prodejný a není hrazen z prostředků zdravotního pojištění.

]

recenzované články xxxx

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

Nefrologické sestry se sešly v Kongresovém centru Praha Ve dnech 25.–27. června 2014 se v pražském Kongresovém centru konal již 35. kongres České nefrologické společnosti. Nedílnou součástí lékařského kongresu je i pravidelná sekce sester a techniků pracujících v nefrologii. Odbornou garanci nad pracovním setkáním převzala nefrologická sekce České asociace sester (ČAS).

S

dělení byla rozložena do tří částí a hlavním tématem bylo již tradičně ošetřovatelství při hemodialýze, transplantaci ledvin, peritoneální dialýze a v ostatních eliminačních metodách. Se všemi tématy souvisejí i společná sdělení týkající se např. cvičení pacientů, nutrice, zvláštnosti dietního režimu, nosné byly rovněž cévní přístupy, technické novinky a legislativa.

Jedno z působivých a emotivních sdělení bylo od M. Černé, která se dlouhodobě věnuje mj. sociální problematice dialyzovaných a transplantovaných pacientů. Ve svém sdělení podrobně rozebrala problémy mladých pacientů na dialýze. V současné době jsou v pravidelném

Nefrologické sestry se spolu s lékaři sešly v Kongresovém centru v Praze již po pětatřicáté foto: Profimedia

32

dialyzačním programu, který znamená ve velké většině třikrát v týdnu léčbu umělou ledvinou, v převaze buď pacienti ve zralejším věku, nebo senioři. U mladých pacientů nastává velký problém nejen generační (mladý versus starší pacient), ale i společenský. Problémy u seniorů souvisejí převážně s komorbiditami a s jiným náhledem na nemoc, komplikace i život. Většina studií a výzkumů se proto věnovala spíše generaci seniorů a mladí byli opomíjeni. Proto přítomní přivítali informaci o další výzkumné studii mladé populace v dialyzačním programu.

Ve sdělení o úspěchu medicínské, potažmo ošetřovatelské péče, který závisí na psychické odolnosti nemocného, nám přednášející F. Diallo přiblížila nutnost psychické podpory každého nemocného. Nejen prostředí zdravotnického zařízení, chování zdravotnických pracovníků, ale i podpora rodiny je pro všechny pacienty velmi důležitá. Pomáhá nejen v podpoře při nemoci, ale i při zlepšování kvality života chronicky nemocných.

Na konferenci bylo hodně času věnováno transplantaci ledvin, převážně od žijících dárců.

Zajímavý byl zvláště příspěvek o unikátním projektu párových výměn, který rozšířil možnosti transplantace ledvin. Zde hrají velkou roli sestry specialistky se svými kompetencemi. O transplantacích a o párových výměnách informovala i veřejnoprávní televize.

Všechna odborná sdělení byla živě diskutována. V rámci konference se sešel i výbor sekce, kde nás předsedkyně Mgr. J. Kracíková seznámila s kontrolou úkolů a s novými úkoly z prezidia ČAS. Výbor také plánoval a diskutoval o plánech pro příští rok.

Další odborné nefrologické akce pro sestry budou v tomto roce ještě tyto: → Mezinárodní konference EDTNA/ERCA, 6.–9. září 2014 → Dříteč, 3.–4. října 2014 → Brno, XIV. multidisciplinární kongres, 20.–21. listopadu 2014

Jindřiška Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS, Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

Švédsko hostilo stomické sestry

P

rvní den se uskutečnilo v Eriksbergshallen mezinárodní pracovní setkání stomasester, kam přijelo na dvě stě účastnic. Pracovaly a komunikovaly jsme zde v otevřených skupinách a témata byla zaměřena hlavně na pocity stomiků, jak stomie ovlivňuje kvalitu života stomiků a na důvěru stomiků k pomůckám. Aktuálním tématem k diskuzi bylo i to, že někteří stomici se vnímají tak negativně, že se vyčlení a vyhýbají se společnosti. Probíraly jsme stále větší využití online technologií při vyhledávání i přijímání informací a v neposlední řadě jsme diskutovaly o tom, jak stanovovat priority mezi cenou a kvalitou pomůcek.

Po prvním pracovním dni následoval samotný kongres, který se konal v kongresovém centru Svenska Mässan. Program kongresu byl pestrý a zajímavý. O přestávkách mezi jednotlivými bloky přednášek bylo možné navštívit posterovou sekci, ve které nechyběly moc pěkné příspěvky od českých sester.

Prezentace jednotlivých firem byly doplněny ukázkami výrobků a názorně předvedenou prací s nimi. Nechyběl ani prostor pro komunikaci a výměnu zkušeností s ostatními sestrami z jiných zemí. V posledním dni jsme měly možnost vyslechnout si přednášku popisující systém péče o stomiky ve Švédsku.

Stomická sestra Annica Wistedt, která pracuje ve stockholmské nemocnici Ersta Sjukhus, nám představila nejen své pracoviště, ale i zčásti to, jak stomická a zdravotní péče ve Švédsku funguje. Spolu s kolegyní Lenou Wistmar pracuje Annica na klinice, která je určena pouze pacientům s kolostomií a ileostomií. Urostomici a dětští stomici mají svá vlastní centra.

Podle Anniky je ve Švédsku 62 stomaklinik, ve kterých pracuje 110 zaregistrovaných stomických sester. Rozpovídala se i o délce své praxe, která již překročila dvacet let. Ve své prezentaci měla zahrnutou statistiku odoperovaných stomiků ve Švédsku, je jich ročně kolem 5000, a vysvětlila nám také úhradový systém a limity stomických pomůcek. V některých oblastech Švédska mají stomici pomůcky a zdravotní péči zdarma. Mají i možnost zasílání pomůcek domů, nevýhodou je ale to, že dostanou na výběr pouze ze dvou firem dodávajících stomické pomůcky a z nich si musí jednu vybrat. Firmy si zdravotnická zařízení volí na základě výběrového řízení. V jiných oblastech platí pacienti roční poplatek 2200 švédských korun, což je v přepočtu kolem

foto: archiv autorky

V letošním roce jsme měly možnost aktivně se zúčastnit hned dvou velkých stomických akcí: Světového kongresu stomických sester, The World Council Of Enterostomal Therapists (WCET 2014), a mezinárodního panelu odborníků Coloplast Ostomy Forum (COF). Obě tato setkání se konala ve švédském městě Gothenburgu od 15. do 19. června 2014.

Zahajovací ceremoniál kongresu WCET

6000 českých korun. Do něj se zahrnuje veškerá zdravotní péče, pobyt ve zdravotnickém zařízení, zdravotní prostředky i stomické pomůcky. Pacienti mají navíc volbu výběru ze všech osmi firem distribuujících ve Švédsku stomické pomůcky. Stomici nejsou nijak limitováni počtem předepisovaných pomůcek a pokud nemají žádný problém, navštěvují stomickou sestru jednou za rok. Hlavním důvodem bývá prodloužení poukazu na předpis pomůcek. Ve Švédsku mají, na rozdíl od Česka, stomické sestry kompetence předepisovat stomické pomůcky.

Dále jsme se dozvěděly o funkci edukačního programu pro stomasestry, o kompetencích a standardech v jejich práci. Švédské stomické sestry se vzdělávají různými kurzy a každé tři roky probíhá Stoma Academy. Annica nám nezapomněla vysvětlit ani to, jakou roli mají v péči o stomiky praktičtí lékaři, a zmínila se i o sdružení ILCO. Kongres byl ukončen společným setkáním, kde se ještě dal znovu využít čas pro případné diskuze mezi účastníky z jednotlivých států. Návštěva tohoto kongresu byla pro nás velkým přínosem a domníváme se, že za sestrami z ostatních zemí nijak nezaostáváme. Doufáme, že stomické sestry z České republiky budou mít i nadále možnost se těchto akcí aktivně zúčastňovat i v dalších letech, i vzhledem k tomu, že se v ošetřování stomií máme stále čím chlubit.

Lucie Illková, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Kongresový den BUDĚJOVICE KAZUISTICKÉ je společná akce Nemocnice České Budějovice a.s. a Zdravotně sociální fakulty Jihočeské Univerzity, konaná pod záštitou Jihočeských nemocnic a.s., hejtmana Jihočeského kraje, přesedy představenstva českobudějovické nemocnice MUDr. Břetislava Shona a děkanky ZSF prof. PhDr. Valerie Tóthové, Ph.D. Termín konání je 25. 9. 2014, v prostorách Zdravotně sociální fakulty. Účast na konferenci je zdarma.

33

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 9/14

Setkání s prezidentkou rakouské asociace pro prevenci dekubitů (APUPA) ve FN Plzeň Fakultní nemocnici Plzeň (FN Plzeň) navštívila 1. července 2014 paní Zita Kis Dadara, prezidentka rakouské organizace pro prevenci proleženin – Austrian Pressure Ulcer Prevention Association (APUPA) a členka výboru Evropského poradního panelu pro otázky dekubitů (EPUAP), aby se seznámila se systémem prevence a léčby dekubitů ve FN Plzeň.

N

ávštěvu uskutečnila na základě podnětu, kterým byla zpráva náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Bc. Ing. Andrey Mašínové, MBA, a vedoucí Centra řízení kvality Mgr. Niny Müllerové o zapojení FN Plzeň k výzvě EPUAP – světovému dni STOP dekubitům. Paní Zita Kis Dadara ocenila již v listopadu 2013 popsané aktivity sester naší nemocnice a projevila zájem vidět ošetřovatelskou péči v praxi, aby mohla informovat výbor EPUAP a navázat s FN Plzeň spolupráci. Setkání a neformální diskuze se uskutečnily v dostatečném předstihu, neboť další termín dne STOP dekubitům je vyhlášen na 20. listopad 2014.

O zapojení FN Plzeň do projektů a aktivit MZ ČR informovala Zitu Kis Dadara Mgr. Nina Müllerová (vlevo), vedoucí Centra řízení kvality FN Plzeň foto: FN Plzeň

34

Návštěva byla zahájena na útvaru ošetřovatelské péče Mgr. Světluší Chabrovou, která paní Zitu uvítala, popsala organizaci ošetřovatelské péče a strategii v prevenci dekubitů, spolupráci nemocnice a vzdělávacích institucí v této oblasti, zaměřila se i na adaptační proces sester, ve kterém nesmí chybět seznámení nových zaměstnanců se zavedenými standardními postupy. Paní Zitu zajímalo, jak je vzdělávání rozděleno, zda je zaměřeno na různé stupně kvalifikace nebo profese. Upozornila, že existují značné rozdíly mezi jednotlivými školami, nemocnicemi i státy, a proto se výbor EPUAP rozhodl zrušit tyto rozdíly a připravit jednotné kurikulum.

Diskutovalo se na téma používání různých hodnoticích škál pro stanovení rizika pacientů, dále se hovořilo o tom, jak probíhá sběr dat o dekubitech a jaké jsou používané informační materiály pro laickou veřejnost. Vedoucí epidemiologická sestra Bc. Lenka Fiedlerová uvedla svoje zkušenosti s vedením pracovní skupiny pro prevenci dekubitů a jaká je její role, dále předvedla, jak probíhá sběr dat o dekubitech do Národního referenčního centra a jejich zpracování na národní úrovni.

Jak je zajištěna prevence dekubitů na jednotkách intenzivní péče a jaké jsou používané krycí materiály, popsala a názorně předvedla Bc. Anna Holíková, staniční sestra Metabolické JIP I. interní kliniky. Specifickou péči o kardiochirurgické pacienty popsaly vrchní sestra Mgr. Dagmar Pinkasová a staniční sestra Bc. Marie Konopásková na RES Oddělení kardiochirurgie.

Následoval přesun do FN Plzeň-Bory, kde se paní Zita setkala s vrchní sestrou II. interní kliniky a garantkou vzdělávání sester pro oblast dekubitů Bc. Ivanou Witovou. Po krátkém představení kliniky se debatovalo o průběhu kurzu, nových možnostech využívání různých informačních technologií, fotodokumentaci, zkušenostech se zapojením rodiny pacienta do vzdělávání a o tom, jak se vzájemně motivovat k dalšímu propagování dne STOP dekubitům. Setkání s paní Zitou jsem se také zúčastnila, abych doplnila informace o zapojení naší nemocnice do projektů a aktivit Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) –

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

příprava jednotné metodiky sběru dat o dekubitech (v systému ÚZIS a NRC), národní strategie ke snížení výskytu dekubitů – a o bariérách, které musíme překonávat. Prezentovala jsem informační materiály, které jsme použili při propagaci světového dne STOP dekubitům, a tiskovou zprávu MZ ČR na téma dekubity. Zaznělo, že některé problémy máme s kolegyněmi ze zahraničí společné – nízké kompetence sester v preskripci převazových materiálů, omezení úhrady preventivních materiálů ze strany zdravotních pojišťoven nebo malý zájem veřejnosti dozvědět se více o dekubitech do doby, než se jich to začne týkat.

Paní Zita byla velmi mile překvapena, jak funguje mezioborová spolupráce, s jakou samozřejmostí naše sestry hodnotí riziko pacientů

ke vzniku dekubitů, jak pečlivě vedou záznamy a nebojí se vzniklé dekubity hlásit. Ocenila vysokou odbornost a špičkové vybavení, které měla možnost zhlédnout, specializovanou ambulantní péči o pacienty s chronickými ranami nebo komplexní péči o pacienty vyšších věkových skupin na II. IK. Potěšila ji velmi přátelská atmosféra na všech navštívených pracovištích a nabídla nám možnost sdílet v budoucnu zkušenosti a informační či edukační materiály. O naší dobré praxi bude informovat výbor EPUAP. Setkání bylo oboustranně přínosné a věříme, že je to jen začátek naší dlouhodobé spolupráce.

Další termín dne STOP dekubitům byl pro letošní rok vyhlášen na 20. listopad.

Mgr. Nina Müllerová, vedoucí Centra řízení kvality FN Plzeň

U příležitosti transpozice nové směrnice 2010/32/EU o prevenci poranění ostrými předměty do právního systému ČR uspořádala hlavní sestra ČR Mgr. Alena Šmídová v dubnu 2014 Kulatý stůl na téma Poranění zdravotníků ostrými předměty. Směrnice 2010/32/EU si klade za cíl zvýšit bezpečnost zdravotníků a zabránit zbytečným poraněním ostrými předměty, která mohou způsobit onemocnění zdravotníka infekcí přenášenou krví. Česká asociace sester se této diskuze zúčastnila společně se zástupci odborů, ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí, zástupci univerzit, krajských hygienických stanic, Unie zaměstnavatelských svazů a dalších organizací. Shodli jsme se, že ačkoliv převedení směrnice do českého práva je dostatečné a hodnotí je tak i Evropská komise, ve zdravotnické praxi se stále objevují zastaralé a nevhodné praktiky, které zdravotníky ohrožují.

V mnoha případech podceňují riziko sami zdravotníci, často však hraje roli upřednostňování ekonomické stránky zaměstnavateli.

V ČR je dobře nastaven proces preventivního očkování a péče o poraněnou a potenciálně nakaženou

foto: Profimedia

Podpora praktické implementace směrnice 2010/32/EU o prevenci poranění ostrými předměty v ČR – společný úkol ČAS a hlavní sestry MZ ČR

osobu orgánem ochrany veřejného zdraví, poté co zaměstnavatel povinně nahlásí tomuto orgánu poranění ostrým předmětem. Směrnice nicméně dále zdůrazňuje, že je třeba pravidelně hodnotit rizika poranění ostrým předmětem na pracovišti a nalezená rizika rychle odstranit. Nicméně zhruba 48 % českých zdravotníků (n = 350) odpovědělo v průzkumu provedeném Evropskou federací sesterských asociací na podzim roku 2013 v reakci na povinné přijetí této směrnice členskými státy EU, že tato rizika jejich zaměstnavatel nehodnotí. Dle nové směrnice je nutné zvyšovat povědomí zaměstnanců o této závažné problematice (letáčky, novinami, atd.); pravidelně povinně

proškolovat zaměstnance o rizicích expozice krvi a tělním tekutinám, o správném používání zdravotnických prostředků s ochrannými mechanismy, likvidaci odpadů a opatřeních v případě poranění, například v rámci pravidelných bezpečnostních školení zaměstnanců. Pouze 55 % respondentů z výše uvedeného průzkumu takové školení obdrželo a jenom 20 % z nich se setkalo s propagačními materiály k tomuto tématu. Ačkoliv zákaz vracení krytek na použitou jehlu platí v ČR již skoro deset let, zhruba 10 % našich respondentů o něm nevědělo a v praxi se s tímto pro zdravotníka nebezpečným krokem stále občas setkáváme.

Pro zlepšení současné situace bude hlavní sestra ČR sdílet informace o správné implementaci s hlavními sestrami zdravotnických zařízení v ČR a nadále budeme společně spolupracovat s odborníky, kteří se zmíněnou problematikou zabývají, publikovat články a další materiály k tomuto důležitému tématu, protože se jedná o ochranu našeho zdraví!

Mgr. Veronika Di Cara, Mgr. Jindra Kracíková, Česká asociace sester

35

36

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 9/14

ČAS partnerem v mezinárodním projektu LdV Partnerství „Posílení inovací ve vzdělávání a odborné přípravě pro zdravotnický personál v Evropě“ V loňském a letošním roce jsme měly jedinečnou možnost zúčastnit se mezinárodního vzdělávacího projektu č. CZ/12/LLP-LdV/PS/134020 „Posílení inovací ve vzdělávání a odborné přípravě pro zdravotnický personál v Evropě“. Realizaci projektu umožnila dotace z evropského programu Leonardo da Vinci, který se zaměřuje na podporu profesního vzdělávání.

C

ílem projektu bylo uskutečnění pěti pracovních meetingů u partnerů zapojených do projektu s cílem analyzovat možnosti inovací ve vzdělávání zdravotníků.

Následující organizace zapojené do projektu se přímo podílejí na vzdělávání zdravotníků ve své zemi nebo je ovlivňují: → LINET – ČR – předkladatel projektu → ČAS – ČR → LINET – Švédsko → Karolinska University Hospital – Švédsko → LINET – Francie → A sociace sester – Polsko V české pracovní skupině byli zapojeni: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D., Mgr. Veronika Di Cara (členové prezidia ČAS), Mgr. Lucie Kopalová (Region Mladá Boleslav), Mgr. Ilona Kopecká (pedagogická sekce), Mgr. Jana Heczková, přednostka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (členka ČAS).

Realizace projektu probíhala následujícím ­způsobem: 1. Pracovní meeting (26. 10. 2012), Želevčice, Česká republika – edukační centrum firmy LINET. Náplní prvního setkání bylo vzájemné představení všech partnerů projektu, systém vzdělávání zdravotnických pracovníků v jejich zemích a vize v oblasti inovací ve vzdělávání zdravotnických povolání.

2. Pracovní meeting (19. 4. 2013), Clinical skills and simulation center, Karolinska University Hospital Solna, Stockholm, Švédsko – pracovní den ve švédském simulačním centru byl rozdělen na dopolední a odpolední blok. Simulace ve výuce jsou ve Švédsku velmi rozšířené a tato oblast je na velmi pokročilé úrovni. Dopolední

Projekt alternativní dětské nemocnice v pohádkovém stylu, který plánuje Maďarsko, chce využít i motiv českého Krtečka.

blok zahrnoval představení Centra klinických simulačních dovedností, které slouží k simulacím reálného, ale bezpečného prostředí pro výuku. Švédský partner klade veliký důraz na týmovou spolupráci v rámci multidisciplinárního týmu. Odpolední blok byl vyplněn praktickou ukázkou nácviku ošetřovatelských dovedností v urgentní medicíně za využití simulace rozvoje anafylaktického šoku u pacientky – simulátoru na cvičné jednotce intenzivní péče. Důraz byl kladen na správný postup sester při zvládání situace a vzájemnou efektivní komunikaci mezi přítomnými sestrami a sháněným lékařem.

3. Pracovní meeting (18. 10. 2013), Paříž, Francie – na Descartově univerzitě jsme zhlédli moderní simulační centrum, jehož předností je mobilní uspořádání prostor, které umožňuje simulaci různých typů zdravotnického prostředí. Zaujal nás také počítačový výukový program KPR pro laiky zpracovaný formou herní konzole.

Francouzští partneři uvažují o pravidelných zkouškách v simulačních centrech pro pracovní týmy z různých typů zdravotnických zařízení.

Ty mají sloužit k zachování vysoké profesionální úrovně místní zdravotnické péče. Odpoledne jsme navštívili české velvyslanectví a zhlédli ukázku kolegy z Birminghamské univerzity, který sestrojil speciální přístroj k výuce školy zad. Kouzelná byla také večerní Paříž a noční požární poplach v rámci našeho ubytování.

4. Pracovní meeting (14. 2. 2014), Krakov, Polsko – dech dějin nás ovanul v prostorách Jagellonské univerzity. Polští partneři nám předvedli svá simulační centra, která se podobala odborným učebnám na našich školách.

Zajímavá byla návštěva v nově vybudovaném centru intenzivní péče, kde jsme mohli vidět supermoderní vybavení a také nám známé mezery v efektivní profesionální komunikaci tamních kolegů. V rámci tohoto setkání nám odborník z Maďarska představil projekt alternativní dětské nemocnice pojaté v pohádkovém stylu.

Potěšující bylo jeho sdělení, že pro výzdobu interiérů hodlají použít motiv našeho animovaného Krtečka.

5. Pracovní meeting (6. 6. 2014), Praha, Česká republika – toto setkání proběhlo ve dvou eta-

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

pách. Nejprve nás v prostorách firmy Linet uvítali předkladatelé projektu. Zde proběhla prezentace velmi zajímavého švédského projektu vzdělávání studentů různých zdravotnických oborů v multidisciplinárním týmu v klinických podmínkách pod pečlivým dohledem tutorů a supervizorů ze všech přítomných oborů (povinná současná praxe studentů ošetřovatelství, medicíny, fyzioterapie a ergoterapie). Tato praxe je velmi dobře hodnocena jak studenty, tak pacienty, velký důraz je kladen na efektivní komunikaci. O systému vzdělávání nelékařů v Litvě zúčastněné informovaly pedagožky Litevské univerzity v Kaunasu. Odpolední program se uskutečnil v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze. Také zde jsme mohli zhlédnout pomůcky k simulaci zákroků urgentní medicíny (stejný model simulátoru pro KPR a urgentní medicínu jako ve Švédsku), na němž kolegové z ÚVN plánují školit týmy složené ze zdravotníků z různých českých zařízení, kteří vyjíždějí na vojenské mise, dále ošetřovatelskou jednotku intenzivní péče a heliport. Nejvíce na nás zapůsobila simulace určená pro kognitivně-behaviorální terapii vojáků navrátivších se ze zahraničních misí. Vyzkoušeli jsme si aplikaci virtuální reality, která navozuje pocit přítomnosti ve válečné zóně.

Následná intenzivní diskuze se týkala možností využití moderních technologií pro pochopení pocitů pacientů a nácviku vhodných reakcí zdravotníků.

Pro nás, členky ČAS vyučující v přímé pedagogické praxi v simulačních i klinických podmínkách, byla účast v projektu nesmírným obohacením a inspirací pro další profesní vývoj.

Některé zkušenosti získané u zahraničních partnerů lze aplikovat i v našich podmínkách. Intenzivně jsme vnímaly podobnost problematiky českého a polského vzdělávání zdravotníků a velkou snahu evropských vzdělavatelů o posílení postavení sestry v multidisciplinárním týmu. Velmi nás také oslovila profesionalita předkladatele projektu a jeho snaha o hledání nových směrů a cest v mezinárodní spolupráci vzdělavatelů lékařských i nelékařských oborů. Nabyté vědomosti a inspirace jsme průběžně předávaly kolegyním v rámci předmětových komisí při zdravotnických školách. Naši prezentaci projektu zhlédli také účastníci podzimního sněmu předsedů ČAS. Dne 11. června 2014 proběhla ve spolupráci s Regionem Mladá Boleslav a pedagogickou sekcí ČAS odborná konference „Nové trendy ve vzdělávání“, na které byly prezentovány výsledky našeho společného snažení. Závěrem bychom rády konstatovaly, že naše české vzdělávání zdravotnických pracovníků má srovnatelnou úroveň s evropskými parametry. Přes rozličná úskalí, která vývoj zdravotnického školství doprovází, máme Evropě co nabídnout.

Mgr. Lucie Kopalová, Mgr. Ilona Kopecká, odborné vyučující, předsedkyně sekcí

Dětských sester je málo, v jejich vzdělávání dojde ke změnám U kulatého stolu se na Ministerstvu zdravotnictví ČR dne 26. června 2014 sešli zástupci ministerstva zdravotnictví, univerzit, středních zdravotnických škol, VOŠZ, ČAS, NCO NZO, hlavní sestry poskytovatelů zdravotních služeb a zástupci České pediatrické společnosti ČLS JEP, aby společně prodiskutovali klady a zápory současného systému vzdělávání v oboru ošetřovatelské péče v pediatrii.

Během jednání se dotkli i srovnání současného systému vzdělávání v ČR se systémy v ostatních zemích EU a návrhu nové strategie vzdělávání a dopadu na uznávání kvalifikace v rámci volného pohybu osob v zemích EU. Prodiskutována byla také úloha a uplatnění dětské sestry v současnosti a budoucnosti.

V současné době je výuka znalostí a dovedností z pediatrie a péče o děti a mladistvé v kvalifikačním studiu vše­ obecné sestry nedostatečná a nevyhovující pro odbornou způsobilost dětské

sestry. Všeobecné sestry nejsou dostatečně připraveny na výkon péče o děti ve všech věkových kategoriích. Po dosažení kvalifikace všeobecné sestry mají možnost zahájit specializační studium v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii v rozsahu 560 hodin a délce trvání 18–24 měsíců. Některé nemocnice se však už nyní potýkají s nedostatkem dětských sester a jejich věkový průměr je vysoký. Všichni zúčastnění se proto shodli na tom, že je nutné přistoupit k rychlým opatřením.

Závěry z tohoto jednání jsou ­následující: → Úprava současného specializačního vzdělávání dětské sestry v oblasti praxe, obsahu a počtu hodin; uznávat dříve absolvované vzdělání, pokud odpovídá obsahu specializačního vzdělávání v pediatrii. → Možnost navýšení počtu rezidenčních míst specializačního vzdělávání v oboru.

→ Nabídnout studentům Bc. studia všeobecná sestra možnost volitelných předmětů v oblasti pediatrie a péče o děti s jejich následným započtením do specializačního vzdělávání, a tím umožnit jeho zkrácení. → V rámci legislativních úprav zdravotnických předpisů provést změny v obsahu vzdělávání pro přípravu všeobecné sestry ve smyslu navýšení počtu předmětů a hodin pediatrie a péče o děti, aby mohla všeobecná sestra vykonávat péči o pacienty všech věkových kategorií kvalitně a bezpečně, zároveň novelizovat standard (metodický pokyn) vzdělávání všeobecné sestry a případně zvážit prodloužení délky studia na 3,5 roku. → Pro výkon specializovaných činností preferovat certifikované kurzy, kterými sestry získají zvláštní odbornou způsobilost – např. v neonatologii. tz

37

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 9/14

Není ticho jako ticho – chystá se 3. ročník festivalu Týden komunikace osob se sluchovým postižením Představte si, že byste najednou přestali slyšet.

Neslyšíte slova svých kolegů, neslyšíte přijíždějící tramvaj, neslyšíte zvonění telefonu, nerozumíte lékaři…

Dovedete si představit, jak moc by se v tu chvíli změnil váš život?

V

ČR žije více než půl miliónu lidí se sluchovým postižením. Ne všichni se domluví znakovým jazykem a je velký rozdíl, jestli se někdo z nich narodil neslyšící, nedoslýchavý, nebo o sluch přišel během života. Nezisková organizace ORBI PONTES pořádá již tradičně na konci září festival Týden komunikace osob se sluchovým postižením (TKOSP), jehož letošní již třetí ročník se uskuteční 20.–28. 9. 2014 na různých místech ČR. Jeho hlavním tématem budou komunikační prostředky a jejich využití v praxi.

Festivalu se zúčastní řada partnerů, kteří prostřednictvím kulturních a vzdělávacích akcí upozorní na svět ticha, na problémy a komunikační bariéry osob se sluchovým postižením a na způsoby, jak je překonat. Rozmanité akce se chystají např. v Praze, Brně, Olomouci, Ostravě, Liberci, Mladé Boleslavi, Hradci Králové, Kroměříži, Českých Budějovicích, Valašském Meziříčí, Uherském Brodě atd.

Již třetí ročník festivalu Týden komunikace osob se sluchovým postižením se bude letos konat ve dnech 20.–28. září na mnoha místech republiky foto: Orbi Pontes, o. s.

38

Připraveny budou přednášky, divadelní představení, komentované prohlídky – např.

Botanické zahrady hl. m. Prahy s využitím online přepisu, komentované procházky po Praze s využitím online přepisu, výstavy, koncerty, cvičení, sportovní turnaje, dny otevřených dveří, oslavy Mezinárodního dne neslyšících aj. Celorepublikový program stejně jako všechny důležité informace najdou zájemci na www.orbipontes.cz a na facebookovém profilu Týden komunikace osob se sluchovým postižením.

Pro zdravotníky pak pořádá ORBI PONTES odbornou konferenci „Komunikační prostředky osob se sluchovým postižením v praxi“, která se uskuteční ve čtvrtek 25. září 2014 v budově Magistrátu hl. města Prahy od 13 hod. Účastníci se seznámí s rozdíly mezi neslyšícími, ohluchlými, nedoslýchavými, s online simultánním přepisem i tlumočením do znakového jazyka a s pravidly komunikace s lidmi se sluchovým postižením.

Pro NLZP je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. Podrobný program naleznete na www.orbipontes.cz.

Festival Týden komunikace osob se sluchovým postižením probíhá v období, kdy se celosvětově slaví Mezinárodní den neslyšících. „Cíle našeho festivalu jsou stále stejné: snažíme se šířit základní informace o světě osob se sluchovým postižením mezi širokou veřejnost. Naší snahou je také zviditelnit organizace a instituce, které lidem se sluchovým postižením pomáhají každý den. Proto jsme zvolili formu kulturně-vzdělávacího celorepublikového programu, který spolu s námi připravují právě samotné organizace a instituce pracující s lidmi se sluchovým postižením,“ říká ředitelka o. s. ORBI PONTES Renata Škopková.

Záštitu nad třetím ročníkem festivalu Týden komunikace osob se sluchovým postižením převzali senátorka Daniela Filipiová, hlavní město Praha, ministr kultury Mgr. Daniel Herman, ministr zdravotnictví MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, MPSV ČR a MŠMT ČR. tz

39

ze života nemocnic text: Hana Švíková, vedoucí sestra, dětské oddělení, Nemocnice Prachatice, a. s., Dagmar Janoušková, hlavní sestra, Nemocnice Prachatice, a. s., foto: archiv autorek

Sestry v prachatické nemocnici oslavily svůj svátek v historických uniformách Sestry z prachatické nemocnice si 12. května připomněly Mezinárodní den sester trochu netradičním způsobem. Oblékly si klasické, dnes však již historické modrobílé uniformy, jejichž součástí byl i čepec. Takto oblečené ošetřovaly pacienty téměř celý týden jak na lůžkových odděleních, tak na ambulancích.

S

estry 12. května také otevřely poradnu, v níž změřily zájemcům krevní tlak, glykémii a vyšetřovaly moč. Přítomna byla i sestra specialistka, která radila pacientům s nehojícími se ranami či pacientům – diabetikům, kterým dle potřeby doporučila i další vyšetření, např. v podiatrické ambulanci v nemocnici v Českých Budějovicích.

S nápadem obléci sestry do klasických modrobílých uniforem přišla hlavní sestra nemocnice. Ačkoli byla tato akce dobrovolná, sestry o ni projevily velký zájem. Kromě „pamětnic“ si slušivé uniformy přály obléci i mladší sestry, které už jejich nošení nezažily a uniformy znají jen z filmů. Realizovat tento nápad by však nebylo možné bez pomoci dalších lidí, zejména pracovníků v prádelně. Ti museli všechny šaty a zástěry vyprat, vyžehlit, mnohé zkrátit a čepce vyprat, vyžehlit a naškrobit.

Vzhledem k tomu, že zejména škrobení a přípravu čepců již nikdo z personálu prádelny ­nepamatuje, byl to docela oříšek. Ale podařilo se!

Samozřejmě, že sestry budily v průběhu týdne svým oblečením pozornost.

Podivovali se nad nimi a usmívali se na ně nejen pacienti, ale i lékaři. Někteří z nich tyto uniformy ještě pamatují, ale ocenili je i mladí. Sestry navíc touto akcí potěšily své starší kolegyně, které již ukončily svou pracovní kariéru. Jedna z nich, bývalá vrchní sestra LDN, například poděkovala svým kolegyním těmito slovy:

„Paní hlavní, … v šedi, spěchu, nervozitě a vypětí dnešních dnů oslavily sestry, díky Vám, Mezinárodní den sester úsměvně a radostně. Viděla jsem vás v novinách a moc mě to potěšilo. Ráda jsem si vzpomněla a litovala, že já se už do modrobílé uniformy nemohu obléci – až na ten nešťastný čepec, tak nepraktický, ale slušivý. Děkuji Vám i všem sestrám za radost, kterou jste mně a nejen mně udělaly, Jana Nožičková P. S.: Myslím, že jste i pacientům připravily úsměvný den. Kéž by takových dnů bylo více.“

Součástí celé akce byla i výstava fotografií ze života sester z dob, kdy se tyto klasické uniformy ještě nosily, v přízemí nemocnice. U těchto fotografií, jejichž hlavní myšlenkou bylo „Potkáváte je. … Poznáte je?…“ se pozastavila, zasmála a byla potěšena i překvapena spousta zaměstnan-

ců – pamětníků i nepamětníků, pacientů i dalších návštěvníků nemocnice.

Netradiční připomínku Mezinárodního dne sester ocenil také ředitel prachatické nemocnice Ing. Michal Čarvaš, MBA. Spíše symbolicky poděkoval jednotlivým úsekům bonboniérou Merci a při pochůzce nemocnicí řekl: „Mně se to moc líbí, hezky se na sestry kouká. Nevím, jestli se to ujme, ale možná by bylo hezké, aby se z toho stala určitá tradice.“ A že se nápad ujme, si myslí i hlavní sestra nemocnice Dagmar Janoušková.

Protože už letos se jí ozvaly sestry, na které se nedostalo, ať již z důvodu nepřítomnosti ve službách, nebo nedostatku uniforem, že by se také rády zapojily. Šaty, zástěru i čepec si tak jistě s chutí obléknou i příští rok.

Pořádáte pro své zaměstnance či pacienty podobné zajímavé akce? Napište nám o nich. Rádi o vašich aktivitách řekneme i ostatním. Své tipy či články posílejte na e-mail florence.redakce@ambitmedia.cz.

40

florence 9/14

historie text: Magda Hettnerová, redakce Florence, foto: Becton, Dickinson and Company (využito se svolením firmy)

Injekční stříkačka – jednoduchý vynález, k němuž však vedla dlouhá cesta Jde v podstatě o jednoduchou medicínskou pomůcku, bez níž si nedokážeme současnou medicínu představit. Řeč je o injekční stříkačce, která prošla dlouhým vývojem a dnes patří k pravděpodobně nejpoužívanějším zdravotnickým pomůckám.

K

dyž se řekne injekční stříkačka, představíme si plunžrový píst těsně zalícovaný do (většinou umělohmotné nebo skleněné) nádobky tvořící komoru, jejíž ústí je upraveno do normalizovaného konusu, na který může být nasazena injekční jehla nebo připojena spojovací hadička. Jejím účelem je nasátí určité tekutiny (sérum, lék aj.) do komory a její následná injikace (vstříknutí) na požadované místo.

Ve spojení s injekční jehlou hovoříme o aplikaci intravenózní (do žíly) či intramuskulární (do svalu). Odkud se však injekční stříkačka vzala a k čemu sloužila?

Na počátku byly klystýry Již pravěcí lidé znali účinky látek zavedených do těla otráveným šípem. Píst ve válci jako základní princip stříkač-

ky využívaly římské vodní pumpy. Již římský encyklopedista Aulus Corne­ lius Celsus v 1. stol. n. l. doporučoval použití stříkačky k odstranění cizích těles z ucha. Totéž použití pak nacházíme v 10. století u Albucassise (Abú al-Zahráwí, 936–1013) z Cordóby. Klystýrové stříkačky s připojeným zvířecím měchem nacházíme na konci 15. století u Marca Gatinarii z Pavie a v roce 1497 i u Hieronyma Brunschwiga. Stříkačky s pístem používali zpravidla ranhojiči k výplachům močových cest a k čištění ran. V 18. století nahrazuje pístová stříkačka měchýř i u klystýrů, oblíbeným materiálem se stává mosaz.

Ušní výplachové stříkačky, nadlouho zapomenuté, byly znovu vynalezeny až počátkem 19. století.

Zdokonalující se znalost krevního oběhu vedla v 17. století k prvním experi-

mentům s nitrožilním podáním látek. Němec Georg von Wahrendorf údajně v roce 1642 injikoval alkohol a jiné tekutiny do cév psů pomocí duté ptačí kůstky, pozoroval jejich chování a ověřoval tak správnost Harveyovy nauky o pohybu krve.

Další, kdo prováděl pokusy s intravenózní aplikací, byl britský architekt a astronom Christopher Wren (1632–1723, navrhl mj. katedrálu sv. Pavla v Londýně a byl zakladatelem Londýnské královské společnosti). V roce 1657 s pomocí nástroje složeného z pružného měchýře a dutého ptačího brku vstřikoval psům do žíly opium, alkohol a crocus metallorum (červeně zbarvené soli těžkých kovů, známé jako emetikum), účinky (ospalost, opilost a smrt) pak prokázaly účinnost této metody.

První intravenózní aplikaci vody do žíly ve snaze rozředit pacientovi s horeč-

41

kou krev provedl o jedenáct let později kielský chirurg J. D. Major. K aplikaci použil zvířecí měchýř a tenkou stříbrnou kanylu. Dříve než k tomuto zákroku přistoupil, prováděl chirurg obdobné pokusy na psech jako Ch. Wren. Německý lékař Johann Sigismund Elsholtz takto vstřikoval vojákům léčiva proti horečce. „Clysmatica nova“ (nové umění klystýru), jak injekce nazval, se však mezi lékaři prosazovala dlouho a těžko.

Existovalo jen málo léčiv vhodných pro injekční použití, nesterilní roztoky a nástroje si rovněž vybíraly svou daň.

Podávání léčiv touto cestou tak zůstalo na dlouhou dobu pouze na poli experimentální fyziologie.

Aplikace injekce byla velmi bolestivá Až do roku 1881 bylo třeba při nitrožilním podání stáhnout, vypreparovat a naříznout žílu pacienta. Tento pro pacienta velmi bolestivý a stresující zákrok byl eliminován prvním podáním solného roztoku stříkačkou a jehlou bez odhalení žíly. Zhruba od roku 1906 se injekční a infuzní technika stala běžnou součástí léčby. Materiál i vzhled stříkaček se měnily v souvislosti s účelem podání i zdokonalující se technikou aplikace.

Předchůdcem dnešní stříkačky s dutou jehlou byla kanyla spojená s trokarem. Ostrý trokar nabodl kůži a po jeho vytažení byla pákou na straně nástroje vlita do kanyly injekční látka.

Tento mechanismus použil irský lékař Francis Rynd v roce 1845 k lokální anestezii v okolí nervů při neuralgii.

Pomocí trokaru a kanyly injikoval v roce 1853 veterinář Charles-Gabriel Pravaz ovcím chlorid železitý ke srážení krve.

Ke kanyle připojil stříbrnou stříkačku s koženým pístem a otáčením šroubu odměřoval uvolňování látky. Přestože konstrukce stříkačky nebyla zcela originální (podobné se již používaly k fyziologickým pokusům) a přestože trokar a šroubový závit nahradila dutá jehla a píst, zůstala injekční stříkačka s jeho jménem spjata.

Skutečným otcem podkožních injekcí však zůstává skotský lékař Alexander Wood. V roce 1853 použil (a posléze upravil) Fergusonovu stříkačku k subkutánní aplikaci morfinu. První skleněná stříkačka s pístem měla na povrchu

kalibraci a dutou jehlu. Smyslem injekce zůstávala lokální anestezie: ve svých článcích zmiňuje Wood možné vzdálené účinky injikované látky, ale až v roce 1865 aplikoval Charles Hunter morfin – Pravazovou injekcí – s cílem systémového působení. V roce 1881 použil Albert Landerer stříkačku s jehlou k nitrožilní infuzi solného roztoku bez odhalení žíly. Zejména s objevem salvarsanu pro léčbu syfilis se nitrožilní injekce a infuze staly běžnou součástí léčby. Lékař si zprvu injekční léčiva připravoval a tutéž nádobu s roztokem používal pro řadu injekcí. Obavy o sterilitu však vedly v roce 1886 (Stanislav Lomousin) k zavedení zatavených skleněných ampulek.

Během první světové války sestrojil americký chirurg H. S. Cook první karpulovou stříkačku. Inspiroval se nábojnicí, takže do stříkačky se vsouvaly gumou uzavřené ampulky, z nichž se stiskem rukojeti spojené s bodcem uvolnilo anestetikum. V následujících desetiletích se v Evropě objevila celá řada modifikací injekční stříkačky.

U stříkačky H. W. ­Luera z roku 1869 je stupnice na tyči místo na válci samém.

Ze šroubovacího mechanismu Woodovy konstrukce zůstal jen zajišťovací kotouček na tyči pístu a jehla se nasazovala na ústí stříkačky bez závitu. Vídeňský výrobce Leiter nahradil kovové součásti (zejména píst a zakončení) vulkanitem, tvrzenou gumou, a zasloužil se tak o nebývalé rozšíření jinak cenově těžko dostupného nástroje. Luerovy a Leiterovy modely se staly běžnou verzí injekční stříkačky až do začátku 20. století. Postupné zavádění asepse vedlo k požadavku na snadné čištění a sterilizaci nástrojů včetně stříkaček. Značku „Record“ zavedla na trh berlínská firma Dewitt a Herz zřejmě roku 1906. Šlo o jednoduchou konstrukci z kovu a skla, s kovovým pístem, rukojetí a ústím, z níž zavedení sterilizace udělalo nejrozšířenější typ injekční ­stříkačky po celém světě včetně Čech.

Ve 40. letech se objevily požadavky na nahrazení kovu a skla stříkačkou celoskleněnou. V roce 1949 byl udělen první patent na plastovou stříkačku.

Ty se dostaly do běžné výroby v 60. letech. V Čechách nahrazovaly plastové stříkačky na jedno použití „rekordky“ až do poloviny 80. let.

Od kovu a skla k mikrojehlám Jednou z firem, které mají s výrobou nejen injekčních stříkaček dlouholeté zkušenosti, je i americká firma Becton, Dickinson and Company (BD) založená Maxwellem W. Bectonem a Fairleighem S. Dickinsonem ve státě New Jersey.

Tato firma začala v roce 1897 dovážet celoskleněné injekční stříkačky z Francie a prodávat je v USA za cenu $2,50.

O dva roky později získala práva na patent celoskleněné injekční stříkačky vyvinuté H. W. Luerem a v roce 1906 postavila společnost ve východním Rutherfordu první výrobní závod v USA na výrobu injekčních jehel, stříkaček a teploměrů.

Od roku 1924 přicházela s různými inovacemi, které měly za cíl jediné – lepší a bezpečnější aplikaci léků. Už v roce 1924 začala firma s výrobou prvních injekčních stříkaček určených speciálně k aplikaci inzulinu. Novější stříkačky, které firma vyráběla, byly z tvrzeného skla podobného Pyrexu (varné sklo odolné proti náhlým změnám teplot), díky čemuž odolávaly erozi způsobené sterilizací a léky. O rok později představila firma uzávěr „BD Yale Luer-Lock“ navržený a patentovaný F. S. Dickinsonem. Šlo o jednoduchý a bezpečný způsob nasazení jehly na stříkačku, který minimalizoval nebezpečí sklouznutí jehly během použití a snižoval riziko poškození hrotu stříkačky. Dodnes zůstávají tyto luer lock konektory v modernější podobě standardem pro injekční stříkačky v mnoha zdravotnických zařízeních v USA. V roce 1932 představila firma BD ­Busher – automatický injektor, který umožňoval vložit jehlu do správné hloubky a úhlu. Více než dvě třetiny všech injekcí v Americe byly totiž v této době určeny diabetikům. Automatický injektor Busher umožňoval jednoduchou a méně bolestivou aplikaci inzulinu, čímž také pomohl mnoha lidem překonat strach z jehly.

Během druhé světové války začala firma BD vyrábět mj. speciální stříkačky cartridgového typu Syrette obsahující morfin. Byla to tuba zakončená jehlou, která obsahovala morfium. Tyto injekce byly distribuovány vojákům na frontu, aby si v případě zranění mohli sami aplikovat morfium, dokud se jim nedostalo lékařské pomoci.

42

florence 9/14

historie V roce 1947 představila firma BD první uzavřený vakuový systém pro odběr krve BD Vacutainer®, který výrazně zlepšil kvalitu a bezpečnost odběru krve, a o tři roky později vyvinula injekční stříkačku Dynafit, první stříkačku s průhledným válcem z nebroušeného skla, která slibovala delší životnost a nižší náklady na používání z důvodů nižšího tření, eroze a rizika rozbití.

V současné době je firma BD jednou z největších světových firem v oboru s ročním obratem přes čtyři miliardy USD. Díky širokému spektru patentovaných výrobků patří společnost BD k vedoucím producentům zdravotnických prostředků pro aplikaci léčiv, odběry krve, diagnostické testy, průtokovou cytometrii, infuzní terapii, chirurgii, aplikaci anestezie, oftalmologii, léčbu akutních stavů, imunizaci, likvidaci nebezpečného zdravotnického materiálu a řízení léčby. Společnost BD kromě toho také aktivně vyvíjí nové technologie, které mají zlepšit podávání léků a diagnostiku chorob. Mezi tyto

technologie patří např. „mikrojehly“, které zahrnují ultratenké jehly o průměru lidského vlasu. Ty mají kromě minimalizace bolesti i potenciál zvýšit terapeutickou účinnost nejen očkovacích látek.

Mimo to dbá společnost i na bezpečí zdravotnického personálu. BD je nositelem pokroku při vývoji a zavádění bezpečných produktů, vyráběných s ohledem na ochranu zdraví zdravotnického personálu, a praktikuje aktivní tržní politiku směřující k ochraně proti pracovním úrazům způsobeným ostrými předměty. Za posledních dvanáct let vynaložila společnost BD více než 500 miliónů USD na výzkum a vývoj. Výsledkem je 75 nových patentů v ­oblasti bezpečných odběrových pomůcek.

Literatura 1. Výrobek a jeho historie. [online] B. Braun Medical s. r. o., 2013. [cit. 2014-05-02].

Dostupné z: http://www.zelenahvezda.cz/ clanky-a-studie/odborne-clanky/injekcni-

a-infizni-technika/injekcni-strikacka-provereny-genialni-vynalez 2. Injekční stříkačka: prověřený ge­niální vynález. [online] B. Braun Medical s. r. o., 2013. [cit. 2014-05-12].

Dostupné z: http://www.zelenahvezda.cz/clanky-a-studie/odborne-clanky/injekcni-a-infizni-technika/ injekcni-strikacka-provereny-genialnivynalez/3 3. Injekční stříkačka. Wikipedie. [online]. Wikimedia. [cit. 2013-03-20; 01:53]. Dostupné z: http://cs.wikipedia. org/wiki/Injek%C4%8Dn%C3%AD_ st%C5%99%C3%ADka%C4%8Dka 4. Krýsl Š. K historii injekční stříkačky.

Národní lékařská knihovna. [online] 2010. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.nlk.cz/ publikace-nlk/lekarska-knihovna/2010/lk2010-1-2/k-historii-injekcnistrikacky 5. Krevní transfuze v dějinách medicíny. [online] Zdraví – život o. s. [cit. 2014-0512]. Dostupné z: http://www.zdravi-zivot.eu/index.php?/krevni-transfuze-vdjinach-mediciny 6. Katalog BD Diagnostics Preanalytical systems. [online]. [cit. 2014-08-05].

Dostupné z: http://www.bd.com 7. Syringe & Needle History. Becton, Dickinson and Company. 2004

inzerce

Mezinárodní konference

Bezpečnost pracovníků ve zdravotnictví: prevence poranění ostrými předměty Kdy? 30. září 2014 od 9.00 do 15.30 hodin Kde? Kaiserštejnský palác, Malostranské náměstí 23, Praha 1

Jaká je současná úroveň prevence poranění ostrými předměty v České republice a v dalších členských státech Evropské unie? Jakým způsobem lze lépe chránit pracovníky ve zdravotnictví? Jakou roli hraje v prevenci zdravotnický personál? Tyto a další otázky zodpoví přední čeští a zahraniční odborníci z řad pracovníků ve zdravotnictví, vedení nemocnic a představitelů vládních a profesních organizací.

Bližší informace a registrační formulář naleznete na webových stránkách www.pouzp.cz

43

public relations text: Ĺ ĂĄrka KuĹželovĂĄ, Poradna pro lĂŠÄ?bu chronickĂ˝ch ran, ARO, Nemocnice Teplice, fota: archiv autorky

S

tříbro mĂĄme vĹĄichni spojenĂŠ pĹ™edevĹĄĂ­m se ĹĄperkaĹ™stvĂ­m. RozĹĄĂ­Ĺ™enĂŠ je vĹĄak uĹž i povÄ›domĂ­ o tom, Ĺže stříbro mĂĄ antibakteriĂĄlnĂ­ ĂşÄ?inky, kterĂŠ urychlujĂ­ hojenĂ­ ran. StříbrnĂĄ vlĂĄkna se proto pĹ™idĂĄvajĂ­ napĹ™. do obinadel, ponoĹžek, punÄ?och a dalĹĄĂ­ho prĂĄdla, kde pĹ™ispĂ­vajĂ­ k hojenĂ­ drobnĂ˝ch odÄ›rek, ale i popĂĄlenin a podobnÄ›.

Stříbro vyuŞívali k lĂŠÄ?bÄ› jiĹž staří Ĺ˜ekovĂŠ aÂ Ĺ˜Ă­manĂŠ. Dnes, kdy se objevujĂ­ novĂŠ nemoci, viry a bakterie, kterĂŠ mutujĂ­ a stĂĄvajĂ­ se rezistentnĂ­mi, pĹ™ichĂĄzĂ­ stříbro znovu ke slovu. A to nejen v hojenĂ­ ran.

Problematikou hojení ran se v posledních letech zabývå ståle více odborníků, coŞ vede k vyťťí spokojenosti a komfortu pacienta. Pro vťechny sekundårně se hojící råny se pouŞití vlhkÊho oťetřovåní ran povaŞuje za standard, protoŞe takovÊ oťetřovåní vede k rychlejťímu procesu hojení.

V naĹĄĂ­ ambulanci jsme mÄ›li moĹžnost vyzkouĹĄet a v praxi pouŞívat pÄ›novĂŠ krytĂ­ se stříbrem AquacelÂŽ Ag Foam. Jde o krytĂ­, kterĂŠ se hodĂ­ na vĹĄechny typy chronickĂ˝ch ran, jeho pouĹžitĂ­ je jednoduchĂŠ a zaruÄ?uje dostateÄ?nĂ˝ komfort pro pacienta. Pacienti chvĂĄlili pĹ™edevĹĄĂ­m jeho savou schopnost, nepodtĂŠkĂĄnĂ­ a zachovĂĄnĂ­ celistvosti okolnĂ­ kĹŻĹže. Ocenili moĹžnost sprchovĂĄnĂ­ se s AquacelemÂŽ Ag Foam, neboĹĽ jim voda neporuĹĄovala lepivĂ˝ silikonovĂ˝ okraj, kterĂ˝ velmi dobĹ™e pĹ™ilnul k okolnĂ­ pokoĹžce. I pro starĹĄĂ­ pacienty byla aplikace a odstraĹˆovĂĄnĂ­ jednoduchĂŠ. AquacelÂŽ Ag Foam byl pacienty snĂĄĹĄen dobĹ™e, pĹ™i pĹ™evazech

bylo podstatně sníŞeno vnímåní bolesti a traumatizace råny.

Kazuistika Pacient L. T., roÄ?nĂ­k 1926, navĹĄtÄ›voval naĹĄi ambulanci pĹ™i pravidelnĂ˝ch kontrolĂĄch od srpna 2013 pro rĹŻznÄ› velkĂŠ, recidivujĂ­cĂ­ defekty obou bĂŠrcĹŻ. V bĹ™eznu 2014 u nÄ›j doĹĄlo k dalĹĄĂ­ recidivÄ› a v kvÄ›tnu 2014 i ke zhorĹĄenĂ­ celkovĂŠho stavu. Objevila se u nÄ›j renĂĄlnĂ­ insufi­cience a pacient byl zaĹ™azen do hemodia­lyzaÄ?nĂ­ho programu. V souÄ?asnĂŠ dobÄ› podstupuje dialĂ˝zu tĹ™ikrĂĄt tĂ˝dnÄ› a jeho stav se pomalu stabilizuje.

V bĹ™eznu 2014 pĹ™iĹĄel s defektem vnitĹ™nĂ­ho kotnĂ­ku PDK o velikosti 5 × 3,5 × 0,8 cm. Spodina byla nekrotickĂĄ s nepravidelnĂ˝mi okraji. Aplikovali jsme gel a filmovĂŠ krytĂ­. Defekt na lĂŠÄ?bu zareagoval, ale objevilo se zhorĹĄenĂ­ celkovĂŠho stavu. Spodina byla opÄ›t povleklĂĄ, sekrece stĹ™ednĂ­ serĂłznĂ­ (obr. 1). V tĂŠto dobÄ› jsme dostali moĹžnost pouŞívat AquacelÂŽ Ag Foam, kterĂ˝ jsme proto pacientovi aplikovali. UĹž pĹ™i prvnĂ­ kontrole po Ä?trnĂĄcti dnech (obr. 2) byla spodina vĂ˝raznÄ› Ä?istĹĄĂ­, sekrece pĹ™etrvĂĄvala, proto jsme pokraÄ?ovali v nastavenĂŠ terapii. PĹ™i dalĹĄĂ­ kontrole byl defekt menĹĄĂ­, sekrece mĂ­rnĂĄ a zaÄ?aly se objevovat granulace (obr. 3). PĹ™i zatĂ­m poslednĂ­ kontrole uĹž byla spodina Ä?istĂĄ, sekrece mĂ­rnĂĄ nebo minimĂĄlnĂ­ a byla přítomna granulaÄ?nĂ­ i epitelizaÄ?nĂ­ tkĂĄĹˆ (obr. 4). Po mÄ›sĂ­ci a pĹŻl tĂŠto terapie jsme s dosavadnĂ­m prĹŻbÄ›hem hojenĂ­, i pĹ™es pĹ™ekĂĄĹžky, kterĂŠ se objevily, spokojeni.

1

2

3

4

Ä› Ĺž x Ĺž m ĹŻĹž

o m – 100 ­₏‚ Ć’ „o‌†‥ˆo‰Š‚ Ć’o ‚oĹ’mĹ˝â€šâ€˜ 10 ’ 10 m

inzerce

VyuĹžitĂ­ AquacelÂŽ Ag Foam

44

florence 9/14

personální inzerce LDN Praha 6 přijme ergoterapeuta.

Možno i na zkrácený úvazek.

Požadované vzdělání: VOŠ nebo VŠ.

Nástup možný ihned.

Nabízíme platové zařazení dle platných tabulek, osobní ohodnocení po ukončení zkušební doby, příspěvek na dovolenou.

Kontakt: pí. Čtvrtečková, tel.: 725 520 820.

Fyzioterapeut/fyzioterapeutka LDN Praha 6 přijme fyzioterapeuta na plný úvazek.

Nabízíme platové zařazení dle platných tabulek, osobní příplatek po ukončení zkušební doby, příspěvek na dovolenou.

Nástup možný od 1. 10. 2014.

Kontakt: pí. Čtvrtečková, tel.: 725 520 820.

Všeobecné sestry Fakultní nemocnice Hradec Králové přijme všeobecné sestry pro IV. interní hematologickou kliniku, Chirurgickou kliniku včetně pracovišť oborové intenzivní péče.

Nabízíme: práci ve špičkovém zdravotnickém zařízení, aktivní podporu dalšího vzdělávání a studia pro odborný rozvoj, široké spektrum sociálních výhod.

Nástup po vzájemné dohodě.

Případné informace: u vrchní sestry IV. interní hematologické kliniky paní Pavlicové, tel.: 495 834 519, a vrchní sestry Chirurgické kliniky paní Bc. Horáčkové, tel.: 495 833 689, nebo na personálním oddělení – čísla tel.: 495 833 849 (2515, 2615, 2109, 2195), e-mail: vladislava.pavlicova@fnhk.cz, alexandra.horackova@fnhk.cz nebo martin.formanek@fnhk.cz.

Písemné přihlášky doložené kopiemi dokladů o získané kvalifikaci, životopisem,

přehledem o průběhu předchozí praxe a souhlasem k využití osobních údajů v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, pro účely tohoto výběrového řízení zasílejte na adresu: personální oddělení, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové.

Více pozic Domov sv. Karla Boromejského v Praze přijme na odd. LDN registrovanou zdravotní sestru do nepřetr. provozu. Požadujeme přísl. vzdělání a zkušenosti s vedením ošetř. týmu – dočasná výpomoc za staniční sestru.

Dále přijmeme zdravot. asistentku/ asistenta, ošetřovatelku/ošetřovatele a sanitářku/sanitáře do směnného provozu bez nočních služeb.

Požadujeme vzdělání pouze pro zdrav. – dle zákona č. 96/2004 Sb., v platném znění.

Upozorňujeme zájemce, že kurz pro prac. v soc. službách je pro tyto prac. pozice nedostačující. Pro ženy nabízíme možnost ubytování.

Kontakt: e-mail: vlasta.kremeckova@domovrepy.cz, tel.: 774 401 334.

šeobecná sestra se spec.

V způsobilostí pro péči v psychiatrii Svitavská nemocnice, a. s., přijme všeobecnou sestru se spec. způsobilostí pro péči v psychiatrii. Úvazek 1,00 pracovního místa do nepřetržitého provozu na dobu neurčitou.

Předpokládaný nástup do nového a rozšířeného provozu oddělení psychiatrie a psychoterapie koncem roku 2014.

Kontakt: Mgr. Nemšovská, nám. řed.

pro OP, tel.: 461 569 147, e-mail: nemsovska@nemsy.cz, nebo Bc. Blaževská, staniční sestra psych. odd., tel.: 461 569 341, e-mail: blazevska@nemsy.cz.

Výběrové řízení Vrchní sestra Ředitel Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., vypisuje výběrové řízení na obsazení pracovní pozice vrchní sestra urologie.

Požadavky: odborná způsobilost v oboru všeobecná sestra, platné osvědčení, nejméně 5 let praxe ve zdravotnickém zařízení, organizační, komunikační a řídící schopnosti, bezúhonnost.

Nabízíme: možnost seberealizace ve vedení pracoviště v prosperující organizaci, podmínky pro osobní a profesní rozvoj, významnou podporu dalšího vzdělávání, zaměstnanecké benefity, nástup dle dohody.

K vlastnoručně podepsané přihlášce je třeba doložit: strukturovaný životopis se zaměřením na dosavadní odb. praxi, kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání, kopie osvědčení, výpis z rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, zpracovaná koncepce pracoviště v rozsahu max. 2 strany A4.

Přihlášky do výběrového řízení vč. všech náležitostí zasílejte nebo osobně doručte v zalepené obálce s označením „Výběrové řízení – UROLOGIE“ na adresu: Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o. – personální oddělení, Nemocniční 15, 466 60 Jablonec nad Nisou. Uzávěrka přihlášek: 15. 9. 2014.

Různé Nová kniha = nový pohled CHLÉB & NAŠE ZDRAVÍ – informace o knize a jejím prodeji na: http://chleb-a-nase-zdravi.webnode.com/. inzerce

Volná místa Ergoterapeut/ergoterapeutka

Partneģi Týdne sociálních služeb ŜR Partneģi Týdne sociálních služeb ŜR

Jihomoravský Jihomoravský kraj kraj II Olomoucký Olomoucký kraj kraj II Pardubický Pardubický kraj kraj II Kraj Kraj Vysoúina Vysoúina Zlínský Zlínský kraj kraj II statutární statutární mĆsto mĆsto Brno Brno II mĆsto mĆsto Luhaúovice Luhaúovice statutární statutární mĆsto mĆsto Ostrava II hl. hl. m. m. Praha Praha II mĆsto Ostrava mĆsto Prachatice Prachatice II Asociace Asociace veİejnĆ veİejnĆ prospĆšných prospĆšných organizací organizací šR šR II Centrum Centrum pro pro rodinu rodinu a a sociální sociální péúi péúi II šeská šeská asociace asociace streetwork II Diakonie Diakonie šCE šCE II Národní Národní rada rada osob osob se se zdravotním zdravotním postižením postižením šR šR streetwork Neziskovky.cz Neziskovky.cz II Sdružení Sdružení azylových azylových domł domł vv šR šR Unie zamĆstnavatelských zamĆstnavatelských svazł svazł šR šR Unie

Dárkové kupony partnerů Florence

DIVADLO V DLOUHÉ

2 vstupenky za cenu 1 na libovolnou reprízu inscence Slečna Jairová v Divadle v Dlouhé.

45

DIVADLO KALICH

Narozeninová 15% sleva na muzikály v Divadle Kalich.

Platnost kuponu je do 31. 12. 2014.

Slevu nejvíce pro 5 osob na 1 kupón uplatněte v pokladně Divadla Kalich.

Nelze kombinovat s jinými slevami.

Platnost kuponu je do 31. 12. 2014.

NÁRODNÍ DIVADLO

AEROFILMS

10% sleva na představení nejnovější premiéry Národního divadla Pád Arkuna ve dnech 12. nebo 20. října 2014.

S tímto kuponem je možné jednorázově zakoupit vstupenky na libovolná představení cyklu National Theatre Live sezony 2014–15 a Balet v kině sezony 2014–2015 za sníženou cenu: NT Live 250 Kč/1 vstupenka pražské kino Aero 220 Kč/1 vstupenka brněnské kino Scala Balet v kině 250 Kč/1 vstupenka pražské kino Bio Oko 210 Kč/1 vstupenka brněnské kino Scala

Slevu pro dvě osoby si, prosím, uplatněte v pokladnách Národního divadla do 30. 9. 2014.

UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ MUZEUM

Vždy maximálně dvě vstupenky na jedno představení.

MORAVSKÁ GALERIE BRNO

1+1 vstupenka zdarma na výstavy: Secese/Vitální umění 1900 nebo Vně a uvnitř/ Umělá vlákna v módě od poloviny 20. století do současnosti.

1+1 vstupenka zdarma na 26. mezinárodní bienále grafického designu Brno 2014.

20% sleva na katalog Bienále Brno 2014.

Platnost kuponu je do 31. 12. 2014.

Platnost kuponu do 26. 10. 2014.

OBLASTNÍ GALERIE LIBEREC

AMBIT MEDIA

Vstup zdarma pro 2 osoby nebo pro rodinu (2 dospělí a max. 3 děti).

20% sleva na všechny tituly vydavatelství Ambit Media.

Platnost kuponu je do 31. 12. 2014.

Platnost kuponu je do 31. 12. 2014.

46

Hororové mystérium s hudbou Vladimíra Franze

15 let Divadla Kalich

To nejlepší z londýnských divadel a Královského baletu ve vašem kině

Art+Antiques / ART+ / Florence Zdravotnické noviny / Klinická onkologie Kardiologická revue – Interní medicína Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie Gastroenterologie a hepatologie / Urologické listy www.ambitmedia.cz

47

48

florence 9/14

kniĹžnĂ­ recenze SpeciĂĄlnĂ­ psychologie 5., pĹ™eprac. vydĂĄnĂ­ / A. MellanovĂĄ, V. ÄŒechovĂĄ, M. RozsypalovĂĄ / NCO NZO Brno, 140 s., 310 KÄ? / ISBN 978-80-7013559-4 / rok vydĂĄnĂ­ 2014

Tyto uÄ?ebnĂ­ texty vychĂĄzejĂ­ po deseti letech v aktualizovanĂŠ a doplnÄ›nĂŠ formÄ›. Text je urÄ?en pro studenty stĹ™ednĂ­ch a vyĹĄĹĄĂ­ch zdravotnickĂ˝ch ĹĄkol. NÄ›kterĂŠ kapitoly mohou bĂ˝t přínosnĂŠ i pro studenty bakalĂĄĹ™skĂ˝ch oĹĄetĹ™ovatelskĂ˝ch programĹŻ. NovÄ› pĹ™epracovanĂŠ vydĂĄnĂ­ vychĂĄzĂ­ z uÄ?ebnĂ­ho plĂĄnu, v nÄ›mĹž je novÄ› pojata koncepce oĹĄetĹ™ovatelstvĂ­.

Obsahuje 10 tematickĂ˝ch celkĹŻ, kterĂŠ jsou rozÄ?lenÄ›ny do kapitol a podkapitol. Text je vhodnÄ› doplnÄ›n schĂŠmaty, obrĂĄzkem, tabulkou a obsahuje 10 adekvĂĄtnĂ­ch příloh. V zĂĄvÄ›ru kaĹždĂŠ kapitoly je uvedeno nÄ›kolik zajĂ­mavĂ˝ch ĂşkolĹŻ, kterĂŠ slouŞí nejen k zopakovĂĄnĂ­ poznatkĹŻ, ale takĂŠ motivujĂ­ Ä?tenĂĄĹ™e aktivnÄ› se zamýťlet nad jednotlivĂ˝mi tĂŠmaty.

PrvnĂ­ kapitola se vÄ›nuje ontogenetickĂŠ psychologii, druhĂĄ sociĂĄlnĂ­ psychologii a definicĂ­m zĂĄkladnĂ­ch pojmĹŻ. TĹ™etĂ­ kapitola je vÄ›novĂĄna komunikaci – text byl rozĹĄĂ­Ĺ™en o asertivnĂ­ a nedirektivnĂ­ komunikaÄ?nĂ­ styly, jejichĹž osvojenĂ­ je pro prĂĄci sestry nezbytnĂŠ. ÄŒtvrtĂĄ kapitola se zabĂ˝vĂĄ psychologiĂ­ nemocnĂ˝ch. Popisuje techniky, kterĂŠ slouŞí k vyrovnĂĄnĂ­ se s nĂĄroÄ?nĂ˝mi ĹživotnĂ­mi situacemi, a vÄ›nuje se i potĹ™ebĂĄm nemocnĂŠho. PĂĄtĂĄ kapitola je zaměřena na profesionĂĄlnĂ­ chovĂĄnĂ­ sestry, ĹĄestĂĄ kapitola je vÄ›novĂĄna zvlĂĄĹĄtnostem prĂĄce s dÄ›tmi a zaměřuje se mj. na problematiku nemocnĂŠho dĂ­tÄ›te a jeho pobyt v nemocnici. DalĹĄĂ­ kapitoly se vÄ›nujĂ­ problematice nemocnĂ˝ch s mentĂĄlnĂ­m, smyslovĂ˝m a tÄ›lesnĂ˝m defektem, psychoso­

ciålnímu vývoji Şeny, problematice ståří a psychice starťích nemocných a na zåvěr nechybí kapitola věnující se psychologii sestry.

UÄ?ebnĂ­ text navazuje na uÄ?ebnici ObecnĂĄ psychologie pro SZĹ a je uĹžiteÄ?nĂ˝m shrnutĂ­m zĂĄkladnĂ­ch poznatkĹŻ ze sociĂĄlnĂ­, vĂ˝vojovĂŠ a zdravotnickĂŠ psychologie. Je vhodnĂ˝m materiĂĄlem pro studenty nelĂŠkaĹ™skĂ˝ch oborĹŻ a je moĹžnĂŠ jej doporuÄ?it i k samostudiu nejen zdravotnĂ­m sestrĂĄm, ale i dalĹĄĂ­m zdravotnĂ­kĹŻm. Text je podĂĄn srozumitelnÄ› a Ä?tivÄ›. Bude to hlavnÄ› tĂ­m, Ĺže autorskĂ˝ kolektiv se jiĹž dlouhĂĄ lĂŠta angaĹžuje pĹ™i vĂ˝uce pĹ™edmÄ›tu Psychologie.

PhDr. Ing. RenĂĄta HrdliÄ?kovĂĄ, DiS., Ăšstav teorie a praxe oĹĄetĹ™ovatelstvĂ­ 1. LF UK

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

medicĂ­nskĂŠ pĹ™eklady a tlumoÄ?enĂ­

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; QĹźFLMBEĆ&#x2030; t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂ&#x2C6;OFL t 5MVNPĹ&#x2DC;FOĂ&#x201C; t .VMUJNFEJĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; TMVäCZ < 5 >

< . >

< & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

35x80.indd 1

Seborrheic verruca

Senile wart (seborrheic verruca or seborrheic keratosis) is a skin growth, slightly dark in colour that ranges in size from several millimetres to 1-2 centimetres and is usually located on the head, face and body. The lesions are benign and appear in large numbers, typically in people aged 50 and over.

Patient: Good morning, doctor.

Doctor: Good morning, Mr Becker. What can IÂ do for you?

Patient: IÂ have some dark brown spots on my head, on my temple and on my face.

They look like birthmarks and they sometimes itch. IÂ don't know what they are. I'm afraid it could be cancer.

Doctor: OK, let's have a look.

(After the examination) Doctor: You don't need to be afraid, Mr Becker. These are so-called senile warts.

Patient: What are they?

Doctor: They are the most common benign brown skin growths in adults,

which tend to appear in old age.

It is basically a sign of aging. Senile warts typically appear as numerous growths often found on the face and chest.

Patient: OK, so what happens now? Is it possible to remove them?

Doctor: Yes, surgically. They can be removed either with curettage or by scraping off using a sharp curette, or by excision, which means cutting them out.

Patient: Does it hurt?

Doctor: Curettage is almost painless while excision is performed under local anaesthesia. The small cut created by excision is then stitched up and strapped up.

Patient: How long does it take to heal?

Doctor: It depends on the location of the treated tissue. But normally, it takes 1-2 weeks to heal. You can go to the nurse to make an appointment for the removal. Is that all right? If it itches a lot, I can prescribe you an ointment. Would you like some?

Patient: No, thank you, doctor. It's not that bad. Thank you very much and see you soon.

Doctor: See you.

SLOVNĂ? ZĂ SOBA wart â&#x2020;&#x2019; bradavice growth â&#x2020;&#x2019; vĂ˝rĹŻstek; nĂĄdor temple â&#x2020;&#x2019; spĂĄnek (anat.) birthmark â&#x2020;&#x2019; mateĹ&#x2122;skĂŠ znamĂŠnko to itch â&#x2020;&#x2019; svÄ&#x203A;dit, ĹĄkrĂĄbat so-called â&#x2020;&#x2019; takzvanĂ˝ aging â&#x2020;&#x2019; stĂĄrnutĂ­ chest â&#x2020;&#x2019; hrudnĂ­k remove â&#x2020;&#x2019; odstranit to scrape off â&#x2020;&#x2019; seĹĄkrĂĄbnout, vyĹĄkrĂĄbnout to cut out â&#x2020;&#x2019; vyĹ&#x2122;Ă­znout, odĹ&#x2122;Ă­znout to hurt â&#x2020;&#x2019; bolet; ublĂ­Ĺžit, zranit; urazit; zarmoutit painless â&#x2020;&#x2019; bezbolestnĂ˝ to stitch up â&#x2020;&#x2019; seĹĄĂ­t to strap up â&#x2020;&#x2019; zalepit (nĂĄplastĂ­) to heal â&#x2020;&#x2019; hojit se, zahojit se; lĂŠÄ?it (se) ointment â&#x2020;&#x2019; mast, mazĂĄnĂ­

12/13/12 12:48 PM

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz, externĂ­ redaktorka: Mgr. Helena MichĂĄlkovĂĄ, Ph.D. / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;edsedkynÄ&#x203A;, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ&#x203A;na HomolkovĂĄ, Bc. Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ&#x2DC;editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin ­SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. tel.: +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva SĂĄdlovĂĄ, OranĹžovĂĄ: CMYK 0-72-100-0 OranĹžovĂĄ: PMS 021 Blanka TurinovĂĄ, MBA,Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: PMS 7545 tel.: +420 605 208 985, e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ&#x2122;edplatnĂŠ: Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint Kapa - ­Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / Ä&#x152;asopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ&#x203A; (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK Ä&#x152;R-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2014

53