Zdravotnicke noviny 29 2009

Page 1

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

V tomto vydání vychází příloha

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICT VÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE

ročník 58 • Číslo 29 • 7. září 2009 cena 26 Kč • předplatné 19 Kč • www.zdravky.cz

7 Zobrazovací metody – virtuální CT kolonoskopie

8 Magnetické nanočástice dopraví cytostatikum k nádoru

Nastává soumrak warfarinu?

10

12 Metoda přímých překladů pacientů může ušetřit miliardy

V EXKLUZIVNÍ DISKUZE  POUZE NA STRÁNKÁCH ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN

Jak nastavit zdravotní systém, aby se (znovu) nepropadal do dluhů? Pět odborných mluvčích a stínových mistrů zdravotnictví pěti politických stran odpovídá na našich stránkách postupně na pět otázek týkajících se budoucnosti českého zdravotnictví. Každé téma uvádíme redakčním materiálem rekapitulujícím související fakta a statistická data. „Systém veřejného zdravotního pojištění jako celek i jednotlivé zdravotní pojišťovny byly poprvé od svého vzniku v roce 1992 stabilní. Celkové příjmy činily 202,8 miliardy, výdaje 185,6 miliardy. Přebytky na účtech dosáhly 26,8 miliardy korun.“ Tak shrnula ČTK loni 6. října obsah zprávy o hospodaření, předložené Poslanecké sněmovně. Připomeňme si, že náklady na zdravotní péči donedávna tradičně přesahovaly příjmy do systému (viz graf 1). To bylo příčinou opakovaného a kumulovaného deficitu v hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění, který následně působil růst závazků zdravotních pojišťoven (především VZP) po lhůtě splatnosti. Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR, kterou v roce 2008 vypracovali odborníci projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví, uvádí, že závazky zdravotních pojišťoven, jmenovitě VZP, vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti dosáhly nejvyšší hodnoty (přes 10 miliard Kč) v roce 2005. Graf 2 zobrazuje vývoj bilance základního fondu zdravotní péče. V roce 2001 je zřetelný zlom ve vývoji příjmů a výdajů. Došlo totiž k odkupu pohledávek zdravotních pojišťoven, jejichž závazky se tím snížily na nulu. Toto oddlužení však podle odborníků Kulatého stolu nevyřešilo problém nákladů, které byly vyšší než příjmy systému, a závazky VZP vůči zdravotnickým zařízením začaly opět narůstat. Systém veřejného zdravotního pojištění se jako celek dostal do kladných čísel až v roce 2006. Jak známo, zdravotní pojišťovny tvoří následující fondy: základní, rezervní (ve výši 1,5 % průměrných ročních výdajů základ-

ního fondu), provozní, sociální, majetku, reprodukce majetku a prevence. Pokud zdravotní pojišťovna finanční prostředky z fondu nevyužije, nemůže je použít jiným způsobem, než je stanoveno zákonem, Tyto prostředky pak zůstávají na účtech. U zdravotních pojišťoven se podle odborníků Kulatého stolu považuje za přiměřené mít na účtech alespoň 8 % očekávaných nákladů. V roce 2006 měla VZP k dispozici prostředky na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně ve výši 618 mil. Kč (oproti 193,6 mil. Kč v roce 2005), zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (ZZP) pak úhrnem 9,3 mld. korun (oproti 6,8 mld. Kč v roce 2005). Náklady ZZP v roce 2006 představovaly cca 54 mld. Kč, přiměřené rezervy by tedy představovaly 4,4 mld. Kč, což bylo dokonce překročeno. Diametrálně odlišná však byla před rokem 2007 situace VZP, která nenaplňovala ani zákonem daný rezervní fond, protože veškeré prostředky vynaložila na úhradu zdravotní péče ze základního fondu. Ostatně, to bylo také jedním z oficiálních důvodů nucené správy, kterou na VZP uvalil v listopadu 2005 tehdejší ministr zdravotnictví David Rath. Obrat, ke kterému došlo v letech 2007 a 2008, dokumentuje graf 3.

Rezervy byly, ale tenčí se

Na závěr ještě poznámka k jednomu z čísel ze samého úvodu tohoto článku. Přebytky na účtech zdravotních pojišťoven v polovině roku 2008 činily něco přes 28 mld. Kč. Zároveň však pojišťovny v téže době evidovaly nesplacené pohledávky vůči zdravotnickým zařízením ve výši 23 miliard. Skutečná rezerva tedy činila pět miliard korun a kvůli hospodářské krizi je už minulostí.

Graf 2 – Kumulativní bilance základního fondu systému veřejného zdravotního pojištění (v. z. p.) v mld. Kč

Graf 1 – Příjmy a náklady veřejného zdravotního pojištění v ČR v mld. Kč Příjmy celkem Náklady celkem

8,3

4,0 -1,2 -1,8 -4,2 -5,9 -7,0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Poznámka: Bilance systému na pravé ose Zdroj: Zpracováno Kulatým stolem dle údajů ministerstva zdravotnictví. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven.

Zbývá tedy otázka z titulku: Jak nastavit zdravotní systém, aby se (znovu) nepropadal do dluhů? Z odpovědí zástupců politických stran (v abecedním pořadí podle názvu) vybíráme: ČSSD – MUDr. David Rath: „Sociální demokracie by nejraději šla cestou zvyšování příjmů zdravotního pojištění prostřednictvím daní, a pouze v krajním případě s usměrňováním nákladů prostřednictvím předem známých výdajových rámců pro zdravotnická zařízení. Samozřejmě je nezbytný tlak na efektivitu nákladů.“ KDU-ČSL – Ing. Jiří Carbol: „Zkušenosti ukazují, že financování zdravotnictví vyžaduje zvláštní institucionální systém řízení, který umožní důslednou veřejnou kontrolu, aby finanční prostředky byly vynaloženy skutečně a prioritně na zdravotní péči.“ KSČM – Mgr. Soňa Marková: „Zdravotní péči poskytuje občanům prostřednictvím stanovených subjektů stát. Musí proto zajistit rovnost při její spotřebě pro všechny občany na celém území státu,

rovnost podmínek pro účast na veřejné službě a také rovnost podmínek pro poskytovatele při vztazích mezi poskytovatelem a správcem příslušných veřejných prostředků.“ ODS – Bc. Marek Šnajdr: „Žádný zdravotnický systém na světě nemá tolik veřejných prostředků, aby byl schopen z nich financovat veškerou poptávku po zdravotních službách, aby byl schopen financovat nejmodernější a stále se inovující špičkovou péči i každodenní banality. Přestože je to pravda známá všem, jen málo politiků je ochotno ji veřejně přiznat a vyvodit z ní nezbytné kroky.“ TOP 09 – MUDr. Vladimír Pavelka, MUDr. Rudolf Zajac: „Kdybychom dosáhli efektivity systému vyjádřené poměrem výstupů a vstupů třeba 0,98, mohli bychom zvýšit mzdy či ostatní příjmy všem zdravotníkům přibližně o polovinu, aniž bychom museli komukoli, tedy především pacientům, ubrat jedinou korunu z úhrady za služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění.“ jak ................................více na stranách 2 a 3

Graf 3 – VZP – vývoj naplnění rezervního fondu

■ Skutečný stav ■ Zákonem požadované plnění

◗ Dohodovací řízení

Nemocnice se s pojišťovnami „důrazně nedohodly“ Naprostým neúspěchem skončila 1. září přípravná fáze dohodovacího řízení k úhradám léčebné péče pro rok 2010 ve skupinách akutní lůžkové péče a následné lůžkové péče. Další a poslední možnost k dohodě nastane 17. září, poté by byl rozpor již řešen formou vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Podle vyjádření předsedkyně Asociace nemocnic České republiky (AN ČR) Ing. Jaroslavy Kunové však vzhledem ke značné odlišnosti postojů zdravotních pojišťoven a uvedených segmentů poskytovatelů zdravotní péče nelze předpokládat, že 17. 9. k dohodě dojde. Tento názor potvrdil i výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) dr. Stanislav Fiala. AN ČR navrhla pro úhrady akutní lůžkové péče v roce 2010 koeficient navýšení 1,07. Návrh principiálně vycházel z požadavku většiny členů asociace na konzervaci letošního úhradového systému (daného vyhláškou MZ č. 464/2008 Sb.), ale se zakomponováním změn odstraňujících zjištěné chyby a nejednoznačnosti výkladu. Změnily by se tedy i základní definice některých parametrů (stanovení výše hospitalizačního paušálu, stanovení základní sazby), u kterých se pro letošek vycházelo z individuální ceny bodu daného zařízení. Stejný koeficient – tedy navýšení o 7 procent – požadovala pro úhrady akutní lůžkové péče i AČMN. Toto navýšení je podle její argumentace podmínkou alespoň zachování reálných úhrad při kompenzaci zvýšených platů a započítání minimální očekávané inflace. Segment lůžkové následné péči, koordinovaný v dohodovacím řízení MUDr. Václavem Volejníkem, CSc., ředitelem Hamzovy odborné léčebny Luže-Košumberk, na základě analýzy neovlivnitelného růstu nákladů v průběhu roku 2009 požadoval pro rok 2010 minimální navýšení úhrad za ošetřovací den na 108 % letošní skutečnosti. Proti těmto požadavkům postavily zdravotní pojišťovny tzv. nulovou variantu, respektive zachování letošní výše úhrad cen. Obě zúčastněné strany si v hlasování navzájem protinávrhy odmítly. Zástupci AČNM označili návrhy pojišťoven za faktické snížení úhrad. Svůj nesouhlas vyjádřili odchodem z hlasování. Podle viceprezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP) Bc. Vladimíra Kothery si v současnosti více než zachování výše úhrad nelze dovolit. „Managementy nemocnic by měly přizpůsobit své požadavky možnostem systému,“ řekl V. Kothera ČTK. „Nárůstu o sedm až osm procent neodpovídají příjmy pojišťoven. Ty letos klesnou pod úroveň roku 2008 a v příštím roce to bude podobné,“ doplnil jeho tvrzení mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) Mgr. Jiří Rod. Nemocnice zdůvodňovaly žádost o navýšení úhrad mimo jiné i plánovaným růstem platů sester a lékařů. Podle V. Kothery ale úhrada s platy zdravotníků přímo nesouvisí, a tuto argumentaci prý proto považuje za alibistickou.

..................... dokončení na straně 3 1997 1998

1999 2000 2001 2002 2003

2004 2005

2006

Zdroj: Zpracováno Kulatým stolem dle údajů ministerstva zdravotnictví. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven.

Zdroj: MZ ČR


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.