ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
V tomto vydání vychází příloha
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICT VÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE
ročník 58 • Číslo 29 • 7. září 2009 cena 26 Kč • předplatné 19 Kč • www.zdravky.cz
7 Zobrazovací metody – virtuální CT kolonoskopie
8 Magnetické nanočástice dopraví cytostatikum k nádoru
Nastává soumrak warfarinu?
10
12 Metoda přímých překladů pacientů může ušetřit miliardy
V EXKLUZIVNÍ DISKUZE POUZE NA STRÁNKÁCH ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN
Jak nastavit zdravotní systém, aby se (znovu) nepropadal do dluhů? Pět odborných mluvčích a stínových mistrů zdravotnictví pěti politických stran odpovídá na našich stránkách postupně na pět otázek týkajících se budoucnosti českého zdravotnictví. Každé téma uvádíme redakčním materiálem rekapitulujícím související fakta a statistická data. „Systém veřejného zdravotního pojištění jako celek i jednotlivé zdravotní pojišťovny byly poprvé od svého vzniku v roce 1992 stabilní. Celkové příjmy činily 202,8 miliardy, výdaje 185,6 miliardy. Přebytky na účtech dosáhly 26,8 miliardy korun.“ Tak shrnula ČTK loni 6. října obsah zprávy o hospodaření, předložené Poslanecké sněmovně. Připomeňme si, že náklady na zdravotní péči donedávna tradičně přesahovaly příjmy do systému (viz graf 1). To bylo příčinou opakovaného a kumulovaného deficitu v hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění, který následně působil růst závazků zdravotních pojišťoven (především VZP) po lhůtě splatnosti. Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR, kterou v roce 2008 vypracovali odborníci projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví, uvádí, že závazky zdravotních pojišťoven, jmenovitě VZP, vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti dosáhly nejvyšší hodnoty (přes 10 miliard Kč) v roce 2005. Graf 2 zobrazuje vývoj bilance základního fondu zdravotní péče. V roce 2001 je zřetelný zlom ve vývoji příjmů a výdajů. Došlo totiž k odkupu pohledávek zdravotních pojišťoven, jejichž závazky se tím snížily na nulu. Toto oddlužení však podle odborníků Kulatého stolu nevyřešilo problém nákladů, které byly vyšší než příjmy systému, a závazky VZP vůči zdravotnickým zařízením začaly opět narůstat. Systém veřejného zdravotního pojištění se jako celek dostal do kladných čísel až v roce 2006. Jak známo, zdravotní pojišťovny tvoří následující fondy: základní, rezervní (ve výši 1,5 % průměrných ročních výdajů základ-
ního fondu), provozní, sociální, majetku, reprodukce majetku a prevence. Pokud zdravotní pojišťovna finanční prostředky z fondu nevyužije, nemůže je použít jiným způsobem, než je stanoveno zákonem, Tyto prostředky pak zůstávají na účtech. U zdravotních pojišťoven se podle odborníků Kulatého stolu považuje za přiměřené mít na účtech alespoň 8 % očekávaných nákladů. V roce 2006 měla VZP k dispozici prostředky na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně ve výši 618 mil. Kč (oproti 193,6 mil. Kč v roce 2005), zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (ZZP) pak úhrnem 9,3 mld. korun (oproti 6,8 mld. Kč v roce 2005). Náklady ZZP v roce 2006 představovaly cca 54 mld. Kč, přiměřené rezervy by tedy představovaly 4,4 mld. Kč, což bylo dokonce překročeno. Diametrálně odlišná však byla před rokem 2007 situace VZP, která nenaplňovala ani zákonem daný rezervní fond, protože veškeré prostředky vynaložila na úhradu zdravotní péče ze základního fondu. Ostatně, to bylo také jedním z oficiálních důvodů nucené správy, kterou na VZP uvalil v listopadu 2005 tehdejší ministr zdravotnictví David Rath. Obrat, ke kterému došlo v letech 2007 a 2008, dokumentuje graf 3.
Rezervy byly, ale tenčí se
Na závěr ještě poznámka k jednomu z čísel ze samého úvodu tohoto článku. Přebytky na účtech zdravotních pojišťoven v polovině roku 2008 činily něco přes 28 mld. Kč. Zároveň však pojišťovny v téže době evidovaly nesplacené pohledávky vůči zdravotnickým zařízením ve výši 23 miliard. Skutečná rezerva tedy činila pět miliard korun a kvůli hospodářské krizi je už minulostí.
Graf 2 – Kumulativní bilance základního fondu systému veřejného zdravotního pojištění (v. z. p.) v mld. Kč
Graf 1 – Příjmy a náklady veřejného zdravotního pojištění v ČR v mld. Kč Příjmy celkem Náklady celkem
8,3
4,0 -1,2 -1,8 -4,2 -5,9 -7,0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Poznámka: Bilance systému na pravé ose Zdroj: Zpracováno Kulatým stolem dle údajů ministerstva zdravotnictví. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven.
Zbývá tedy otázka z titulku: Jak nastavit zdravotní systém, aby se (znovu) nepropadal do dluhů? Z odpovědí zástupců politických stran (v abecedním pořadí podle názvu) vybíráme: ČSSD – MUDr. David Rath: „Sociální demokracie by nejraději šla cestou zvyšování příjmů zdravotního pojištění prostřednictvím daní, a pouze v krajním případě s usměrňováním nákladů prostřednictvím předem známých výdajových rámců pro zdravotnická zařízení. Samozřejmě je nezbytný tlak na efektivitu nákladů.“ KDU-ČSL – Ing. Jiří Carbol: „Zkušenosti ukazují, že financování zdravotnictví vyžaduje zvláštní institucionální systém řízení, který umožní důslednou veřejnou kontrolu, aby finanční prostředky byly vynaloženy skutečně a prioritně na zdravotní péči.“ KSČM – Mgr. Soňa Marková: „Zdravotní péči poskytuje občanům prostřednictvím stanovených subjektů stát. Musí proto zajistit rovnost při její spotřebě pro všechny občany na celém území státu,
rovnost podmínek pro účast na veřejné službě a také rovnost podmínek pro poskytovatele při vztazích mezi poskytovatelem a správcem příslušných veřejných prostředků.“ ODS – Bc. Marek Šnajdr: „Žádný zdravotnický systém na světě nemá tolik veřejných prostředků, aby byl schopen z nich financovat veškerou poptávku po zdravotních službách, aby byl schopen financovat nejmodernější a stále se inovující špičkovou péči i každodenní banality. Přestože je to pravda známá všem, jen málo politiků je ochotno ji veřejně přiznat a vyvodit z ní nezbytné kroky.“ TOP 09 – MUDr. Vladimír Pavelka, MUDr. Rudolf Zajac: „Kdybychom dosáhli efektivity systému vyjádřené poměrem výstupů a vstupů třeba 0,98, mohli bychom zvýšit mzdy či ostatní příjmy všem zdravotníkům přibližně o polovinu, aniž bychom museli komukoli, tedy především pacientům, ubrat jedinou korunu z úhrady za služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění.“ jak ................................více na stranách 2 a 3
Graf 3 – VZP – vývoj naplnění rezervního fondu
■ Skutečný stav ■ Zákonem požadované plnění
◗ Dohodovací řízení
Nemocnice se s pojišťovnami „důrazně nedohodly“ Naprostým neúspěchem skončila 1. září přípravná fáze dohodovacího řízení k úhradám léčebné péče pro rok 2010 ve skupinách akutní lůžkové péče a následné lůžkové péče. Další a poslední možnost k dohodě nastane 17. září, poté by byl rozpor již řešen formou vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Podle vyjádření předsedkyně Asociace nemocnic České republiky (AN ČR) Ing. Jaroslavy Kunové však vzhledem ke značné odlišnosti postojů zdravotních pojišťoven a uvedených segmentů poskytovatelů zdravotní péče nelze předpokládat, že 17. 9. k dohodě dojde. Tento názor potvrdil i výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) dr. Stanislav Fiala. AN ČR navrhla pro úhrady akutní lůžkové péče v roce 2010 koeficient navýšení 1,07. Návrh principiálně vycházel z požadavku většiny členů asociace na konzervaci letošního úhradového systému (daného vyhláškou MZ č. 464/2008 Sb.), ale se zakomponováním změn odstraňujících zjištěné chyby a nejednoznačnosti výkladu. Změnily by se tedy i základní definice některých parametrů (stanovení výše hospitalizačního paušálu, stanovení základní sazby), u kterých se pro letošek vycházelo z individuální ceny bodu daného zařízení. Stejný koeficient – tedy navýšení o 7 procent – požadovala pro úhrady akutní lůžkové péče i AČMN. Toto navýšení je podle její argumentace podmínkou alespoň zachování reálných úhrad při kompenzaci zvýšených platů a započítání minimální očekávané inflace. Segment lůžkové následné péči, koordinovaný v dohodovacím řízení MUDr. Václavem Volejníkem, CSc., ředitelem Hamzovy odborné léčebny Luže-Košumberk, na základě analýzy neovlivnitelného růstu nákladů v průběhu roku 2009 požadoval pro rok 2010 minimální navýšení úhrad za ošetřovací den na 108 % letošní skutečnosti. Proti těmto požadavkům postavily zdravotní pojišťovny tzv. nulovou variantu, respektive zachování letošní výše úhrad cen. Obě zúčastněné strany si v hlasování navzájem protinávrhy odmítly. Zástupci AČNM označili návrhy pojišťoven za faktické snížení úhrad. Svůj nesouhlas vyjádřili odchodem z hlasování. Podle viceprezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP) Bc. Vladimíra Kothery si v současnosti více než zachování výše úhrad nelze dovolit. „Managementy nemocnic by měly přizpůsobit své požadavky možnostem systému,“ řekl V. Kothera ČTK. „Nárůstu o sedm až osm procent neodpovídají příjmy pojišťoven. Ty letos klesnou pod úroveň roku 2008 a v příštím roce to bude podobné,“ doplnil jeho tvrzení mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) Mgr. Jiří Rod. Nemocnice zdůvodňovaly žádost o navýšení úhrad mimo jiné i plánovaným růstem platů sester a lékařů. Podle V. Kothery ale úhrada s platy zdravotníků přímo nesouvisí, a tuto argumentaci prý proto považuje za alibistickou.
..................... dokončení na straně 3 1997 1998
1999 2000 2001 2002 2003
2004 2005
2006
Zdroj: Zpracováno Kulatým stolem dle údajů ministerstva zdravotnictví. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven.
Zdroj: MZ ČR
◗ ◗ z domova
2 Zdravotnické noviny
ročník 58 číslo 29 7. Září 2009
V ExKLUZIVNí DISKUZE – POUZE NA STRáNKácH ZDRAVOTNIcKýcH NOVIN
Jak nastavit zdravotní systém, aby se (znovu) nepropadal do dluhů? V době uzávěrky nebylo jisté, v jakém termínu a zda vůbec se letos uskuteční předčasné volby. Přesto jsme se rozhodli zahájit diskuzi, jejíž obsah přesahuje horizont pouhé předvolební kampaně. Oslovili jsme odborné mluvčí, resp. stínové ministry politických stran, které poslední tři měsíce v průzkumech stabilně překračují pětiprocentní hranici potřebnou pro zvolení do Sněmovny. V zájmu rovnosti dostali všichni dotázaní předem stejný prostor 4500 úhozů včetně mezer a jejich odpovědi jsme seřadili abecedně podle názvu politické strany. Pokud bude rozhodnuto o konání voleb, budeme příště řadit odpovědi podle čísel, která si jednotlivé strany vylosují.
ČSSD
MUDr. David Rath: Trvalé či perio dické zadlužová ní zdravotních soustav řeší de sítky let snad všechny země na světě. Chronické či občasné dluhy najdeme i v ze mích, které dá vají na zdravot nictví mnohem větší podíl HDP než my a které mají také výraz ně větší spolu účast pacientů než naše země. Prostě potřeby pacientů se nedají dopředu přesně naplánovat ani efektivně trvale zregulovat. Už dnes je i u nás spotřeba zdravotní péče stejná jako před zavedením regulačních poplatků, tudíž ty nyní nic ne regulují a znamenají výhradně jen další finanční zdroj zdravotnictví, přičemž fi nanční rezervy pojišťoven se začínají krá tit a je jen otázkou času, kdy se opět do stanou do negativní finanční bilance i při regulačních poplatcích. Negativní bilance je dnes projevem jednak rychle rostoucích výdajů, třeba náklady na léky rostou téměř 10% meziročně, a stagnací či dokonce po klesem příjmů pojišťoven, za což může krize. Souladu mezi příjmy a výdaji zdra votnictví jde teoreticky dosáhnout velmi lehce. Buď regulujeme spotřebu na úroveň příjmů, nebo zvyšujeme periodicky příjmy na úroveň rostoucí potřeby, můžeme obé kombinovat v různém poměru. Jde o pro stopravdu, která má svá praktická úskalí. Příjmy jsou v podstatě dvojí. Z daní, tedy i ze zdravotního pojištění, a ze spoluúčasti pacientů. Sociální demokracie je přesvědčena, že růst spoluúčasti pacientů je nepřijatelný, neboť jde o nemocné lidi většinou s níz kými příjmy, kteří jsou více či méně stavě ni před dilema, zda na zdravotní péči mají peníze. Sociální demokracie by tedy zvy šovala příjem z daní, tedy buď navýšením platby státu za státní pojištěnce, či zvýše ním zdravotní daně – pojištění. To se zase nelíbí pravici, neboť vyšší daně platí bo hatší, a ti mají často pocit, že netřeba být tak solidární s chudšími. Regulovat spo třebu zdravotní péče lze opět dvojím způ sobem. Na straně pacienta či na straně zdravotnických zařízení. Na straně paci enta jde prakticky o jedinou regulaci, a tou je regulace cenou, tedy finanční spolu účastí, která navíc musí neustále stoupat, aby si na ni lidé nezvykli a neztratila svoji regulační roli, jak se stalo ve všech zemích, které ji zavedli, asi tak do roka po zavede ní. Tento mechanismus je pro sociální de mokracii zcela nepřijatelný, neboť jak by v čase rostla spoluúčast, tak by rostl počet těch, co už na zdravotní péči nemají pení ze. Navíc je tento mechanismus založen na problematické úvaze, že pacient sám zhodnotí, zda mu odstranění „bolesti bři cha“ stojí za XY Kč, či nikoliv. Tedy od stranění bolesti či nemoci je běžným zbo
žím a pacient – zákazník se sám musí roz hodnout, zda vyléčení má pro něj přísluš nou finanční hodnotu, kterou musí zaplatit. Na straně zdravotnických zaříze ní lze spotřebu regulovat buď ztíženou do stupností zařízení, či předem známým fi nančním limitem pro lékaře, který prak ticky nelze překročit. Ztížená dostupnost zdravotnických zařízení je pro sociální de mokracii naprosto nepřijatelná, neboť znamená, že lidé umírají jen proto, že tře ba mají daleko nemocnici a nedostanou se do ní včas. Nebo mají tak dlouhé objed nací lhůty k lékaři, že choroba vyústí ve svůj neodvratný konec dřív, než se dočkají pomoci. Tudíž jedinou trochu přijatelnou regulací je regulace tím, že lékař předem ví, kolik má peněz na léčení svých pacien tů, a je veden k tomu, aby s těmito pro středky dokázal vyléčit všechny, co jeho pomoc potřebují. Tento mechanismus je velmi nepříjemný pro lékaře, neboť neu stále řeší větší či menší dilemata, kdo po třebuje dražší léčbu, a komu bez újmy sta čí něco jednoduššího. Lékaři logicky proti této velké zodpovědnosti protestují, ale jsou jediní, kteří mají vzdělání a praxi ta ková rozhodnutí dělat. Řada lékařů se těmto rozhodovacím stresům chce vy hnout a raději by část pacientů odradila od návštěvy vyšší cenou, tedy spoluúčastí, kdy dilema – mám vyhledat lékařskou po moc – je přehozeno plně na pacienta, tedy laika, který ovšem sám vůbec neodhadne, zda bolesti břicha jsou jen zaražené větry, nebo disekce aorty. Sociální demokracie by tedy nejraději šla cestou zvyšování příjmů zdravotního po jištění prostřednictvím daní, a pouze v krajním případě s usměrňováním nákla dů prostřednictvím předem známých vý dajových rámců pro zdravotnická zaříze ní. Samozřejmě je nezbytný tlak na efek tivitu nákladů, ale to je na samostatný člá nek. Námi nabízené řešení není bez chyb, ale je pro drtivou většinu pacientů z níz kých a středně příjmových skupin napro sto nejšetrnější.
KDU-ČSL
Ing. Jiří Carbol: Během posled ních dvaceti let se systém zdra votního pojiště ní a zdravotní péče v dluzích vždy nepohybo val. Byly různé situace a etapy rozvoje, výstav by a investic do přístrojového parku. Pozoru hodně zajímavá je skutečnost, že v posledních třech letech hospodařily zdravotní pojišťovny s obrov skými přebytky ve výši desítek miliard. Musíme se ptát, jak je možné, že někdy se umožní pojišťovnám hromadit obrovský zisk jako rezervu, a jindy jsou v dluzích? Politici rádi opakují jako zaklínadlo, že na še zdravotnictví je černou dírou, která ne kontrolovatelně polyká finanční prostřed ky, ačkoliv investice do veřejného zdraví
je v Evropě považována za jednu z nejefektivnějších. Obecně se dá říci, že úroveň zdravotnic tví v ČR je na nejvyšší úrovni ze zemí bý valého východního bloku a snese srovná ní s průměrem Evropy. A to za neporov natelně nižších nákladů. Zatímco v letech 2002 až 2005 se podíl zdravotnictví na celkovém HDP pohyboval od 7,5 % do 7,2 %, v roce 2006 až 2008 klesl významně pod limitních 7 % až k dnešním zhruba 6,7 %. Přitom jiné evropské státy, Rakous ko, Německo, Francie, se pohybují mezi 9 až 11 %. Stát podle mne v tuto chvíli nemá dosta tečné nástroje, jak účinně bránit odčer pávání státních financí do problematic kých projektů a záměrů, je stále o krok pozadu a hasí se jen kauzy, které vyjdou na povrch a smrdí nejvíce. Je zřejmé, že by tu měl existovat státem garantovaný kontrolní systém v návaznosti na lékař skou komoru a další instituce. Jen tak je možné narušit korupční systém, který ve řejné zdravotnictví dnes také trápí. Je mi jasné, že je to krok odborně velmi složitý a že firmy a podnikatelé se zdravím hle dají obecně v celé Evropě cesty, jak vysá vat veřejné zdravotnictví ve prospěch své šekové knížky. V případě privatizace zdravotních pojiš ťoven mohou vzniknout dluhy prostě tím, že soukromé pojišťovny budou od vádět část peněz majiteli a bude jim chy bět na náhle vzniklé problémy. Pro finan cování zdravotnictví je dle KDUČSL sys tém veřejnoprávního zdravotního pojiš tění nejvhodnější. Je však zřejmé, že je v případě shody mezi vedením minister stva zdravotnictví a podnikateli a vlastní ky soukromých zdravotnických zařízení snadno ovlivnitelný. Zkušenosti posled ních let ukazují, že financování zdravot nictví vyžaduje zvláštní institucionální systém řízení, který umožní důslednou veřejnou kontrolu, aby finanční prostřed ky byly vynaloženy skutečně a prioritně na zdravotní péči. Do dluhů se veřejné zdravotnictví ani v případě prohlubující se krize nemusí dostat. Samozřejmě se může stát, že při jde nějaká mimořádná okolnost typu epi demie a bude nutné rozpočet upravit. Za normálních okolností však dobrý ministr zdravotnictví a jeho tým dokáže situaci udržet v mezích normy. Konkrétní návrhy: 1. Důsledné ekonomické oddělení pojiš ťoven a zdravotnických zařízení, zame zení střetu zájmů osob ve statutárních orgánech pojišťoven a zdravotnických zařízení. 2. Zjednodušení správního řízení v pří padě stanovování cen a úhrad léčiv ze zdravotního pojištění, přehodnocení stá vající lékové části zákona č. 48/1997 Sb. tak, aby byla důsledná kontrola nad ce notvorbou a především systémem úhrad léčiv ze zdravotního pojištění. 3. Důsledné a pravidelné vykonávání pra videlných revizí u léčivých přípravků. 4. Významné posílení primární prevence a screeningu nemocí. 5. Rozumná kombinace paušálního a vý konového financování zdravotnických výkonů.
6. Rozkrytí rozdílného financování zdra votnických výkonů v různých zdravotnic kých zařízeních, především požadavek na řádné zdůvodňování nárůstu výkonů a úhrad v časové řadě. 7. Zpřísnění podmínek pro zadávání ve řejných zakázek na dodávky zdravotnic kých přístrojů do nemocnic a veřejné kontroly nad těmito dodávkami. 8. Hodnocení kvality zdravotnických zařízení. 9. Vypracování úhradových standardů péče jako nároků z veřejného zdravotní ho pojištění a standardů odborné zdra votní péče – potom vznikne větší prostor pro komerční připojištění. 10. Větší motivace pojištěnců ke zdravé mu životnímu stylu. 11. Zavádění nových očkování až po řád ném zhodnocení nákladové efektivity. 12. Přiměřeně stárnutí populace je nutno akcentovat zvyšování úhrady za tzv. stát ní pojištěnce. 13. Rozkrývat, vyhodnocovat zbytečně vynaložené investice ze státního rozpočtu a z veřejných zdrojů a přiměřeně je trestat. Nové investice musí projít daleko důslednější kontrolou objektivní potřeby a efektivnosti, protože se zásadním způ sobem podílejí na růstu nákladů – úhrad pojišťoven. (Pozn. red.: pro překročení rozsahu redakčně kráceno, plné znění spolu s příspěvky ostatních diskutujících najdete na www.zdravky.cz)
KSČM
Mgr. Soňa Marková: Na rozdíl od ostatních politic kých stran trvá KSČM na udrže ní principu plné solidarity a pro sazuje nezvyšo vání spoluúčasti, přímých plateb, případně spolu plateb pacientů. Zastáváme ná zor, že prostřed ků ve zdravotnictví by mohl být dostatek, ale je nutné zabránit jejich vysávání mi mo poskytování zdravotní péče a neú měrnému obohacování některých skupin subjektů. Obvyklá námitka odpůrců pří stupu KSČM k problematice zdravotnic tví je, že tento přístup povede k poklesu kvality poskytované zdravotní péče, pro tože prý bez podstatného zvýšení příjmů od pacientů je současná úroveň kvality zdravotní péče neudržitelná. I proto byly zavedeny tzv. regulační poplatky. Tyto názory nejsou dle nás opodstatněné a mají ve skutečnosti jiný cíl, než je sta rost o zdraví pacienta – zisk. KSČM vychází ze základní teze, že zdra votnictví je veřejnou službou, v jejímž rámci musí být řízená konkurence. Kon kurence je pojem spojený s nabídkou, a nikoli poptávkou. Řízená konkurence znamená, že je řízen objem a podmínky nabídky. Z této teze vyplývá, že zdravotní péči poskytuje občanům prostřednictvím stanovených subjektů stát, a tedy stát od
povídá za její dostupnost a kvalitu. Stát proto musí stanovit podmínky jejího po skytování tak, aby existovala rovnost při její spotřebě pro všechny občany na ce lém území státu, rovnost podmínek pro účast na veřejné službě – povinné veřejné solidární zdravotní pojištění – a také rov nost podmínek pro poskytovatele při vztazích mezi poskytovatelem a správ cem příslušných veřejných prostředků. Podíl českého zdravotnictví na HDP je jeden z nejnižších mezi zeměmi OECD. V roce 2007 tvořil pouze 6,8 procenta, nižší byl jen v Turecku a v Polsku. Podíl HDP na zdravotnictví zemí EU15 je 8 procent. Z těchto údajů vyplývá, že je nutné podíl českého zdravotnictví na HDP zvýšit. Stejně jako platby za tzv. státní pojištěnce. Analýza dat ukazuje na několik hlavních důvodů způsobujících finanční problémy ve zdravotnictví, kde je proto nutné pro vést reformu a jejichž novelizace je pod statou přístupu KSČM: • Povinné veřejné solidární zdravotní po jištění je v současnosti solidární jen po skupinách obyvatel. • Farmaceutická lobby zneužívá svého postavení ke zvyšování svých neúměr ných zisků na úkor možného objemu po skytování potřebné zdravotní péče. • V ambulantní sféře existuje nadměrná konkurence podporovaná i pokyny zdra votních pojišťoven. • Problematika výše a stropu pro placení pojistného. • Stávající systém nerespektuje stimuly pro zvýšení efektivity zdravotnictví, uve dené v závěrečné zprávě tříleté studie OECD „Cesty k efektivně fungujícím zdravotnickým systémům“. KSČM proto kromě jiného navrhuje: 1. Vytvořit jediného správce veřejných prostředků, čili povinného veřejného so lidárního zdravotního pojištění, jako ve řejnoprávní instituci. Správce pak stanoví podmínky pro zájemce o účast na posky tování veřejné služby. 2. Zrušit stropy pojistného. Tento návrh zákona již byl poslaneckým klubem KSČM podán a znamenal by +9 miliard Kč do systému zdravotnictví. Zároveň tr váme na zrušení tzv. regulačních poplat ků. Ty sice přinesly poskytovatelům zdra votní péče příjem 5 miliard Kč, ale nikoliv do systému. Navíc podle našich zkuše ností tvoří u značné části občanů bariéru v přístupu ke zdravotní péči. 3. Stanovit pravidla pro marketingové po bídky farmaceutických firem na podporu prodeje jejich produkce, od propagace a reklamy až po ne zcela legální postupy znamenající prakticky korupci některých lékařů z veřejných peněz. Ročně mohou tyto náklady představovat 6–10 mld. Kč. O tyto prostředky zahrnuté v cenách léků by výdaje za léky mohly být pro pacienty levnější. 4. Zpracovat základní nástroje řízené konkurence, tedy zpracovat a uplatnit normativy počtů poskytovatelů ambu lantní zdravotní péče po odbornostech ve vztahu k počtu obyvatel a lůžkových kapacit, včetně rezerv pro mimořádné události. ....................... dokončení na straně 3
www.zdravky.cz | ročník 58, Číslo 29, 7. září 2009 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, telefon +420 222 352 576, fax +420 222 352 572 šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | redakce: Mgr. Tomáš Polák, zástupce šéfredaktora, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | Mgr. Jiří Široký, vedoucí Lékařských listů a odborných příloh ZN, jiri.siroky@ambitmedia.cz | spolupracovníci redakce: Mgr. Josef Gabriel, PharmDr. Jana Milerová | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: PhDr. Eva Wićazová vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | předseda představenstva: Ondřej Novotný | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz | obchod: Roman Panc, obchodní ředitel, roman.panc@ambitmedia.cz | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz | Mgr. Miluše Zavřelová, key account manager, miluse.zavrelova@ambitmedia.cz | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | distribuce: PNS, a. s. | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax +420 284 011 847, postabo.prstc@cpost.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena výtisku: 26 Kč, roční předplatné: 551 Kč / 56,25 € (1696 Skk) | registrace: MK ČR E 18649 Uzávěrka tohoto čísla 4. září 2009. Příští číslo vychází 14. září 2009 s přílohou Kongresový list. | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2009
◗ ◗ Z DOMOVA
...................... dokončení ze strany 2 5. Posílit autoregulační prvky. Mimo již dnes používané kapitační platby vytvořit jediného správce regulujícího kapacity uplatněním normativů a výběrových řízení k nim ve vazbě na potřeby poskytování zdravotní péče. 6. Vytvořit síť neziskových poskytovatelů zdravotní péče (např. na 100 tisíc obyvatel). S tím souvisí i problém krajských nemocnic jako obchodních společností, které ve většině krajů vygenerovaly mnohamiliónové dluhy a nyní často hrozí omezení zdravotní péče v regionech. Nabízí se zde možnost přechodu na neziskovou formu prostřednictvím koncernu. 7. Česká lékárnická komora má doporučený normativ počtu lékáren na počet obyvatel, který je dnes zvlášť ve městech mnohonásobně překračován.
ODS
Bc. Marek Šnajdr Z nedávné minulosti máme dostatečnou zkušenost, jaké drastické a negativní dopady na pacienty i zdravotníky způsobují dluhy. Vzpomeňme na vyhlášky z let 2005 a 2006, zakazující přijímat a léčit nové pacienty, striktní limitace, 5měsíční prodlení v platbách zdravotních pojišťoven či miliardy utracené na v minulosti se opakující oddlužení státních fakultních nemocnic. Ekonomická stabilita a nezadlužování systému se proto musí týkat veřejného zdravotního pojištění (pojišťoven) i poskytovatelů péče, neboť významná většina z nich je rovněž veřejná (např. státní a krajské nemocnice). Přestože se nám podařilo systém veřejného zdravotního pojištění ozdravit i ekonomicky stabilizovat a fakultní nemocnice přeměnit na prosperující a nezadlužené instituce, musíme se dívat do budoucna a neusnout na vavřínech. Chceme-li skutečně vytvořit dlouhodobou rovnováhu, musíme si nejprve realisticky popsat, jaké jsou příčiny a důvody finanční nestability, a pro ně navrhnout účinná řešení. Hlavní příčiny vidím tři a navrhuji na ně konkrétní řešení: 1. Krátkodobé, aktuální příčiny související s probíhající hospodářskou krizí. Ta se projevuje především výrazným propadem příjmů. Pokles HDP, snižování mezd, růst nezaměstnanosti i krachy firem způsobují, že zdravotní pojišťovny vyberou výrazně méně, než předpokládaly. Jen letos je propad oproti očekávaným příjmům více než 12 miliard a prognóza na rok 2010 není optimističtější. Naopak poptávka po zdravotních službách, tedy výdaje na zdravotnictví, jsou na krizi téměř nezávislé, nejsou jí tedy nijak ovlivněny a sníženy. Tento rozdíl mezi reálnými příjmy a výdaji musíme řešit opatřeními s okamžitým efektem, které rozdíl odstraní či sníží. A) Opatření na výdajové straně – úspory 5 miliard ročně: • Dočasné snížení cen a úhrad všech léčivých přípravků. • Nový způsob stanovování cen a úhrad zdravotnických prostředků na principu reference se zeměmi EU. • Účinná a včasná regulace a dohled státu nad fungováním a hospodařením zdravotních pojišťoven. B) Opatření na příjmové straně – dodatečné příjmy 12–15 miliard: • Zapojení finančních rezerv zdravotních pojišťoven z let 2007 a 2008. • Valorizace platby za státní pojištěnce podle aktuálního znění zákona. • Zamezení neefektivnímu vynakládání prostředků veřejného zdravotního pojištění na přetahování pojištěnců a na neefektivní marketingové programy a jejich převod do fondu, ze kterého se financuje péče.
• Snížení podílu z vybraného pojistného, které si zdravotní pojišťovny nechávají na svou režii a správu. 2. Dlouhodobé příčiny související s demografickým vývojem (stárnutí populace) a s dynamickým vědeckým pokrokem a poznáním. (Pozn. red.: vzhledem k tomu, že další otázka našeho seriálu bude znít „Jak zajistit zdravotní (a sociální) péči o stárnoucí pupulaci?“, přesouváme tuto pasáž odpovědi M. Šnajdra do příštího vydání ZN) 3. Politická rozhodování. Třetí a neméně významný vliv na stabilitu mají politická rozhodnutí a jejich dopad. Žádný zdravotnický systém na světě nemá tolik veřejných prostředků, aby byl schopen z nich financovat veškerou poptávku po zdravotních službách, aby byl schopen financovat nejmodernější a stále se inovující špičkovou péči i každodenní banality. Přestože je to pravda známá všem, jen málo politiků je ochotno ji veřejně přiznat a vyvodit z ní nezbytné kroky. Máme a vždy mít budeme omezené zdroje. Proto politické rozhodování musí být o stanovení těchto priorit. Musíme se rozhodnout, zda dáme přednost nákladné specializované péči pro vážně a chronicky nemocné, nebo utratíme miliardy za banality, levné léky. Zda dopustíme zneužívání systému a s ním spojené ztráty, nebo udržíme zodpovědnost a úspory. Prioritami pro ODS jsou: • Akutní péče a účinná záchrana životů, specializovaná péče, léčba chronických onemocnění a prevence. • Zachování účinné, fungující regulace a sociální ochrany v podobě limitu spoluúčasti. • Koncentrace specializované a superspecializované péče do špičkových komplexních center. • Racionální management státních nemocnic – kladné hospodaření a racionální investice. • Využití prostředků EU na modernizaci zdravotnických zařízení, na vzdělávání zdravotníků a na prevenci. (Pozn. red.: pro překročení rozsahu redakčně kráceno, plné znění spolu s příspěvky ostatních diskutujících najdete na www.zdravky.cz)
TOP 09
MUDr. Vladimír Pavelka, MUDr. Rudolf Zajac: Základním principem financování zdravotnictví je vícezdrojové financování. Zjednodušeně můžeme říci, že systém je vyrovnaný, pokud se suma příjmů rovná sumě výdajů. Pokud se součty příjmů a výdajů liší, systém je ve ztrátě nebo v přebytku. To prvé je skoro vždy typické pro zdravotnictví. Chceme-li řešit nerovnováhu mezi příjmy a výdaji, můžeme to učinit ve zdrojové části příjmů zdravotnictví, které jsou rozmanitého původu. Hlavními „dodavateli“ jsou ekonomicky aktivní osoby, především zaměstnanci, zaměstnavatelé a fyzické osoby (živnostníci). Peníze do systému přicházejí cestou povinných odvodů do zdravotních pojišťoven, které si objednávají zdravotnické služby (výkony) u poskytovatelů. Měli bychom tedy zvýšit odvody této skupině? To
?
není dobrý krok, protože zdražíme cenu práce, a to v konečném důsledku sníží naši konkurenceschopnost. Menší část příjmů, asi jedna třetina, pochází od státu, který přispívá na „své pojištěnce“, především děti a seniory. Budeme tedy žádat od státu, aby platil více? Zvláště pokud současným největším rizikem pro udržení úrovně příjmů, a tím i vyrovnanosti systému, je světová hospodářská krize, která se ve zdravotnictví přímo projevuje snížením příjmů zdravotních pojišťoven vzhledem ke stagnaci mezd a stoupající nezaměstnanosti? Nepřímým příznakem krize je zvýšení tlaku na výdajovou část rozpočtu, protože stoupá počet nezaměstnaných pojištěnců, za které též stát platí pojistné. Bude-li tento trend ekonomického vývoje pokračovat, nemůžte zdravotnictví v letech 2009 a 2010 reálně očekávat žádný významný nárůst zdrojů. Jinak řečeno, existující zdroje nedokážou pokrýt spotřebu, pokud nebude splněno více podmínek. Nejsou tedy reálné sliby, že stát bude platit více, protože ten musí snižovat svoje výdaje, jinak mu reálně hrozí bankrot, jak jsme to viděli v Maďarsku či Lotyšsku. Jistým významným příjmem systému jsou přímé platby od občanů, o nichž bude v seriálu Zdravotnických novin ještě řeč. Při pohledu na výdajovou stranu víme, že nejvyšší jsou výdaje na léky, dále na ústavní péči a na primární a specializovanou ambulantní péči. Z léků každoročně nejvíce stoupají výdaje na onkologické léky, krevní deriváty, hormonální přípravky, dále pak na léčbu kardiovaskulárního systému a duševních poruch. Vysoký nárůst výdajů je patrný i u speciálního materiálu, různých náhrad, implantátů, stentů. Permanentní technická revoluce, neustálá inovace zdravotnické techniky jsou též podstatnými faktory, které zvyšují spotřebu omezených a vzácných zdrojů. Největším a rozhodujícím výdajem poskytovatelů ústavní péče jsou mzdy zaměstnanců. Je nezbytné učinit takové kroky, které zvýší efektivitu systému. Česká republika sice dosahuje nejlepších výsledků v rámci nových zemí Evropské unie, ale pořád ještě významně horších než například Nizozemsko. Ekonomové tvrdí, že o výbornou efektivitu se jedná, pokud poměr výstupů ze systému a vstupů do systému je číslo blížící se jedné. V ČR je to zhruba 0,8, v Holandsku téměř 1,0. Čili v systému se stále ještě ztrácí 20 haléřů z koruny. Ty vůbec neslouží účelu, na který byla tato koruna vynaložena. Uveďme velmi jednoduchý příklad, který však je ekonomicky pravdivý. Kdybychom zítra dosáhli efektivity dejme tomu 0,98, mohli bychom zvýšit mzdy nebo ostatní příjmy všem zdravotníkům přibližně o polovinu, aniž bychom museli komukoli, tedy především pacientům, ubrat jedinou korunu z úhrady za služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Chceme-li zlepšit efektivitu systému, musíme učinit odpovídající kroky v celé výdajové části, nejen v jednom segmentu. Racionálními změnami v lékové politice se dají ušetřit miliardy, podporou ambulantního sektoru a domácí léčby se dají snížit náklady na ústavní péči. Investice do prevence a včasné diagnostiky se odrazí v nižších nákladech na léčbu. Moderní diagnostické a terapeutické metody nejenže zkracují dobu hospitalizace, ale snižují invalidizaci. Tak investice do invazivní angiologie, byť je zatížena okamžitými vyššími náklady, navrací práceschopnost během několika dnů a odvrací invaliditu po eventuálním dlouhodobém a pravděpodobně ještě nákladnějším léčení. Neslibujeme další dotace do zdravotnictví například z dividend ČEZ. Říkáme, že víme, jak na to, aby se systém znovu nezadlužoval. Další díl seriálu najdete v příštím čísle ZN. Diskuzi připravuje Jan Kulhavý
3
◗ Stručně
Nemocnice se s pojišťovnami... ...... dokončení ze strany 1 Kritický tón zvolil i S. Fiala. „Jednání pojišťoven je diskriminační. Výsledek je tristní, pojišťovny ze svých návrhů, které znamenají snížení reálných úhrad zdravotní péče, neustoupily,“ řekl ČTK. MUDr. Volejník informoval Zdravotnické noviny, že během dohodovacího jednání proběhla i obsáhlá diskuze o návrzích pojišťoven vložit do textu o úhradách nový regulační prvek snižující platby za ošetřovací den po uplynutí určité doby léčby. Většina poskytovatelů tento postup odmítla pro jeho nesystémovost a pro skrytá nebezpečí, která pro pacienty z předloženého textu návrhu plynou. Podle MUDr. Volejníka sice poskytovatelé nevyloučili možnost budoucího jednání, byla ale zdůrazněna nutnost tuto myšlenku dopracovat a především ji formalizovat prostřednictvím obecně závazného právního předpisu stanovujícího podmínky pro poskytování a hrazení léčebné péče (např. v „Seznamu výkonů“). MUDr. Volejník v této souvislosti zdůraznil jednak značně širokou škálu poskytovaných služeb v segmentu lůžkové následné péče, jednak rozdílnost podmínek poskytovatelů s různým druhem činností. Tyto skutečnosti by případné celoplošné regulační opatření muselo plně respektovat. Na webové stránce AČMN se k tomuto bodu jednání vyjádřil i Stanislav Fiala, který jeho obsah považuje za snahu o popření práva každého pacienta na rovné zacházení. Ve svém textu mj. píše: „Pobouření vyvolal návrh pojišťoven snížit úhrady na 50 % (VZP 60 %) již po 2 měsících v odborných léčebných ústavech a po 3 měsících v LDN a hospicích. Je nepředstavitelné, že by na jedné posteli ležel pojištěnec, za něhož pojišťovna platí 100 % úhrady, a na vedlejší posteli jiný pojištěnec téže pojišťovny s 50procentní úhradou.“ top
Urologickou kliniku VFN vede profesor Tomáš Hanuš Přednostou Urologické kliniky a 1. lékařské fakulty UK Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se 1. září stal prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. T. Hanuš, který dosud na klinice působil jako zástupce přednosty, vystřídal ve funkci prof. MUDr. Jana Dvořáčka, DrSc., který toto pracoviště vedl více než třináct let, a který se z důvodů vysokého věku rozhodl náročný post opustit. Bude ale pokračovat v práci na klinice i v pedagogické činnosti na 1. lékařské fakultě. Nový přednosta zdůraznil význam svého předchůdce slovy: „Profesor Dvořáček vyoral velmi hlubokou brázdu na poli české i evropské urologie. Bylo to oceněno i tím, že jako první český urolog získal čestné členství v Evropské urologické asociaci.“ Prof. Hanuš vyslovil i své manažerské krédo, když konstatoval, že klinika vždy a ve všech oblastech své činnosti vynikala na evropské i světové úrovni, a tak tomu musí být i nadále. „Vysoký kredit je třeba udržet i ve změněných podmínkách. Podaří se to, když zlepšíme komunikaci a budeme více spolupracovat, když budeme kompetentní, abychom byli dobří. To považuji za jeden ze svých hlavních programů“, prohlásil prof. Hanuš. jaš
V ČR chybí právní úprava náhradního mateřství Právní vazbu mezi biologickými rodiči dítěte a náhradní matkou, která toto dítě odnosí a porodí, by v budoucnu v ČR mohla řešit smlouva. Ta by definovala například soudní vymahatelnost vydání dítěte v případě, že by si náhradní matka chtěla dítě ponechat, a další možné události. V České republice zatím právní norma, která by problematiku náhradního mateřství regulovala, neexistuje. Jejímu případnému vzniku ale samozřejmě musí předcházet mnohostranná a velmi odpovědná diskuse. Na společném briefingu 2. září v Praze to konstatovaly ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, a ministryně spravedlnosti JUDr. Daniela Kovářová. D. Kovářová uvedla, že podle oficiálních statistik se náhradním matkám v ČR každoročně narodí deset dětí, ale skutečnost může být i vyšší. Obecně u nás platí, že matkou dítěte je žena, která je porodila. Smlouva, která by ustanovovala něco jiného, by v současnosti neměla právní platnost. Český právní řád tak vůbec nepamatuje na situaci, kdy náhradní matka po porodu odmítne vydat dítě matce biologické. Smlouva, která by ustanovovala něco jiného, by teď byla neplatná. Možnost uzákonění náhradního mateřství vyvolává protichůdné názory a mnoho konfliktních otázek. „Jednou z problémových oblastí je třeba forma odměny náhradní matce. Nechceme, aby docházelo k obchodu s dětmi, proto uvažujeme pouze o příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím,“ řekla ministryně Kovářová. D. Jurásková dodala, že za jeden z rizikových faktorů v etické a zdravotní oblasti pokládá zásah do psychiky náhradní matky při porodu a v poporodním období. Variantou, jak náhradní mateřství upravit, je přijetí samostatného zákona. Zákonodárci by také mohli schválit novely současných právních předpisů, jakými je zákon o rodině, zákon o sociálně-právní ochraně dětí či zákon o zdraví lidu. Tato cesta je podle ministryně spravedlnosti pravděpodobnější. red, čtk Další informace k tomuto tématu přinášíme v příloze Lékařské listy na str. 23.
Výtvarná díla pro olomoucké pacienty
Foto: archiv FN Olomouc
Jak nastavit zdravotní systém...
ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
Foto: Marta Jedličková
ROČNÍK 58 ČÍSLO 29 7. ZÁŘÍ 2009
Ve Fakultní nemocnici Olomouc vznikají v těchto dnech dřevěné sochy, které ozdobí její parkový areál. Pracují na nich dva studenti českých výtvarných škol v rámci projektu SOCHY LÉČÍ, který připravila nemocnice ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci. Projekt by měl pokračovat i v příštích letech, nemocnice věří, že přispěje ke zpříjemnění prostředí pro pacienty a návštěvníky. Jedním z autorů je student Katedry výtvarné výchovy PdF UP v Olomouci Radek Tomanec (na snímku), který se svěřil, že jako Olomoučana jej obzvlášť těší, že jeho práce zůstanou právě ve zdejší nemocnici. eha
◗ ◗ K věci
4 Zdravotnické noviny
◗ Ze zahraničí
ročník 58 číslo 29 7. Září 2009
◗ Komentář
Snadnější přístup k péči v odlehlých oblastech
Ilustrační foto: Stock.xchng
Postoje pacientů k poskytování lékařské péče na dálku zkoumal pilotní projekt Cisco HealthPresence, který proběhl ve skotském Aberdeenu a kalifornském San Jose. Výsledky ukázaly, že více než 95 procentům pacientů daná forma kontaktu s lékařem vyhovuje a více než 90 procent by ji doporučilo svým známým. Hlavním přínosem lékařských vyšetření na dálku je možnost poskytovat zdra votní péči pacientům v odlehlých venkovských oblastech, kde nejsou dosta tečně zajištěny základní lékařské prohlídky. Technologie Cisco HealthPresence kombinuje možnosti videokonferenčního systému propojeného s lékařskými přístroji. Umožňuje zprostředkovat přímý kontakt lékaře a pacienta, přičemž vyžaduje pouze asistenci vyškoleného pracovníka. Ten se při vyšetření řídí in strukcemi lékaře, který může být vzdálen i stovky kilometrů. Lékař pak pomocí např. stetoskopu, tonometru či pulzního oxymetru určí diagnózu pacienta. Přenos dat probíhá po vysoce zabezpečené lince a pacientovi je zaručena stejně důvěrná atmosféra jako při návštěvě lékařské ordinace. To potvrzuje i 95 pro cent účastníků pilotního projektu v nemocnici ve skotském Aberdeenu, kteří po prohlídce uvedli, že měli pocit naprosté diskrétnosti. „Vůbec jsem neočekával takový zájem pacientů o tuto novinku,“ říká dr. James Ferguson ze Skot ského centra pro telemedicínu. „Byl jsem tím mile potěšen, ob zvláště u starších pacientů, kteří obvykle nebývají moc nakloněni novým technologiím. Teď ale sa mi přicházeli s nápady, jak by se díky Cisco HealthPresence dala zlepšit zdravotní péče v jejich okolí,“ dodal J. Ferguson. Obdobně pozitivní výsledky pocházejí i ze San Jose v Kalifornii, kde se výzku mu zúčastnili zaměstnanci centrály společnosti Cisco. Ta plánuje projekt rozšířit i na svá ostatní pracoviště na území Spojených států. red
obama čelí obviněním z plánů výborů smrti S blížícím se projednáváním nových reformních zákonů v americkém zdravot nictví se v USA zostřuje polemika mezi zastánci reformy a stoupenci stávajícího systému. Tváří v tvář nedávné erozi veřejné podpory pro svoji reformu zdravotnictví se 22. srpna prezident Spojených států Barack Obama podle CNN obořil na své odpůrce s tím, že šíří „neslýchané mýty“ na internetu i v televizi. Republikán Tom Price však oponoval, že je to naopak Obama, kdo si pohrává s fakty, a tvrdil, že prezidentův návrh veřejného zdravotního pojištění financo vaného vládou zničí současný systém založený na privátním pojištění. „Jsem rád, že se tím tolik zabývají,“ řekl Obama na adresu svých oponentů, „ale mělo by se jednat o čestnou dizkusi, nikoli argumenty, jež úmyslně uvádějí v omyl a překrucují pravdy, a to právě těmi lidmi, kteří budou mít prospěch z toho, když systém zůstane takový, jaký je.“ Obama zdůraznil, že na rozdíl od tvrzení opozice v novém systému žádný ne legální přistěhovalec nedostane zdravotní pojištění. Popřel také, že by kdy podporoval financování potratů za vládní peníze. Stejně tak označil za falešnou představu, že by se měly vytvářet jakési federální „vý bory smrti“ za účelem omezení péče o nevyléčitelně nemocné a starší osoby. Podle Obamy jeho plán nepovede k převzetí zdravotní péče vládou, navrho vané veřejné pojištění je jen „jednou z mnoha myšlenek, jak poskytnout větší paletu voleb a umožnit větší konkurenci“. Tom Price ale míní, že veřejnému zdravotnímu pojištění podpořenému dolary daňových poplatníků nebude privátní sektor schopen konkurovat a bude zničen. kzs
Zdravotní pojistné se v USa ještě zdvojnásobí Výše zdravotního pojistného, která se v USA v posledních deseti letech zdvoj násobila, bude v příštím desetiletí opět téměř dvojnásobně vyšší, pokud nedo jde k zásadním systémovým změnám. Zpráva institutu nezávislých studií Com monwealth Fund předpovídá, že to bude znamenat rostoucí zatížení domácností i zaměstnavatelů. Informoval o tom 21. srpna server MedPage Today. V roce 2008 činilo pojistné placené průměrným zaměstnavatelem za zaměst nance 12 298 dolarů, což představuje nárůst o 119 % oproti roku 1999. Předpo kládá se, že tato suma vzroste na 23 842 dolarů v roce 2020, pokud bude sou časný trend v americkém zdravotnictví pokračovat. „Vzhledem k očekávání, že zdravotní pojistné poroste rychleji než průměrné příjmy, bude pro jednotlivce obtížnější tyto finanční výdaje realizovat,“ uvedla vedoucí autorka zprávy Cathy Schoenová, viceprezidentka Commonwealth Fund. Podle ní projekce trendů v pojistném ukazuje, že nedojdeli v americkém zdra votnictví ke změnám, mohou být středně i nízkopříjmové skupiny obyvatel stva cenově vytlačeny z pojistného trhu nebo obětují větší část svých příjmů zmenšujícím se benefitům plynoucím ze zdravotního pojištění. S využitím údajů z databáze Medical Expenditure Panel SurveyInsurance Com ponent se zjistilo, že pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance se v průběhu let 2003 až 2008 zvýšilo v průměru o 33 procent. Plánovaná reforma zdravotnictví – včetně změn na trhu pojistného a zavedení platebních pobídek pro vysoce náročnou lékařskou péči – by mohla zpomalit růst nákladů na zdravotní péči o 1 až 1,5 % ročně. To by podle autorů ušetřilo 2571 až 3759 dolarů z předpokládaného průměrného pojistného v roce 2020. „Od roku 2008 se za pojistné často nakupuje nižší rozsah zdravotní péče, než tomu bylo na začátku tohoto desetiletí. Rodiny hradí nejen vyšší pojistné, ale i vyšší přímé platby na účty za lékařskou péči mimo pojistný systém,“ dodali autoři. kzs
Kdybych byl autokratem... Kdybych byl autokratem, příliš dlouho bych neváhal a provedl bych ze dne na den docela podstatnou změnu ve vlastnické struktuře českých nemocnic. Mimo nemocnic soukromých, do jejichž chodu by mohli z principu mluvit jen jejich majitelé (nepočítám-li logickou starost smluvních zdravotních pojišťoven, zda řádně plní smluvní závazky), bych určitě škrtem pera převedl stávající fakultní nemocnice do vlastnictví univerzit. Ty ať si pak podepíší se zdravotními pojišťovnami standardní smlouvy na zdravotní péči (pochopitelně za standardní ceny), navíc ať se s ministerstvem školství smluvně dohodnou, kolik jim přispěje z rozpočtu na výuku studentů, a dále ať určí studentům, kolik ze svých kapes či ze svých stipendií nebo půjček zaplatí za svoji výuku oni. A co s tou ohromnou většinou nemocnic zbývajících? Rozhodně bych nevymýšlel Ameriku, ale vrátil bych se k „nemocnicím s právem veřejnosti“. Tedy k nemocnicím, které by patřily „samy sobě“ a o jejichž manažerech, rozpočtu, investicích a vůbec věcech strategických by rozhodovala „nemocniční rada“, složená
ze zástupců pěti největších plátců zdravotního pojištění v místě působení nemocnice. A to proto, že je jednak vždy a všude dobré uplatňovat princip „kdo platí, ten rozhoduje“, a také proto, že lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že největší plátci zdravotního pojištění budou mít největší zájem ohlídat si, kterak efektivně se s jejich penězi zachází (tento princip bych pochopitelně též s potěšením zavedl u všech zdravotních pojišťoven). A také by to byl první důležitý krok k odstátnění českého zdravotnictví (k odluce zdravotnictví od státu, chcete-li), čímž by se konečně zdravotnictví vymanilo z neblahého a navíc předvolebně opakovaného demagogického sevření politiků. Jenže jsme holt v Česku a politikové na všech úrovních si jistě nenechají vzít příležitost ukájet svoji touhu po moci, zneužívat zdravotnická témata ke svému znovuzvolení, dosazovat na různá místa své kamarády, spolustraníky či přitakávače a obsazovat sami sebou výnosná místa v dozorčích a jiných radách. Ovšem, kdybych byl autokratem…. MUDr. Miroslav Macek
◗ Diskuze
Systém zdravotní péče podle Lékařů pro reformu (2.) Pokračujeme v představování materiálu, který k diskuzi předložilo občanské sdružení Lékaři pro reformu (první díl věnovaný roli pojištěnců jsme přinesli ve Zdravotnických novinách č. 27–28/2009). Popisuje jeho představy o cílovém stavu zdravotnictví po nezbytných systémových změnách.
RoLe ZdRavotních Pojišťoven Budou fungovat v režimu veřejného zdravotního pojištění a stanou se samo statnými, navzájem si konkurujícími právními subjekty bez přímého vlivu stá tu (ten stanoví pouze zákonné mantinely pro jejich činnost). Vlastníkem může být jak privátní subjekt, tak stát. Ten však své vlastní pojišťovny v žádném případě ne smí zvýhodňovat oproti nestátním sub jektům. Mohou pracovat na ziskovém i neziskovém principu. Přinejmenším zpočátku by neměla existovat (celoploš ně ani lokálně) jedna dominantní pojiš ťovna, minimem je možnost volby ales poň ze dvou nebo tří pojišťoven – to zajistí soutěžní prostředí, soutěž jak o kli enty, tak o poskytovatele. 1. Finanční prostředky získané formou odvodů z mezd do fondu pro přeroz dělení budou 100% přerozdělovány dle závažnosti zdravotního stavu po jištěnce, tedy nejen podle jeho věku. Tento systém musí být pravidelně ak tualizován – cca každých 6–12 měsí ců. Za bohatého zdravého dostane pojišťovna podstatně méně než za vážně nemocného, byť sociálně sla bého občana. Z toho vyplývá, že zdra votní pojišťovny nebudou mít důvod odmítat jakéhokoliv pojištěnce či po jišťovat dle zdravotního rizika (a ani to nebudou moci dělat – to je základ ní princip veřejného pojištění). Do fondu pro přerozdělení by měly být také přesunovány prostředky, kterou jsou v současnosti investová ny ze státních a krajských rozpočtů pouze do státních zařízení a tím jsou výrazně znevýhodňovány soukromé subjekty. 2. Finanční prostředky získané z nomi nálních částek placených pojišťovně zůstávají pojišťovně a nepodléhají přerozdělování. Jejich výše bude předmětem konkurenčního boje a záleží jen na pojišťovně, aby určila jejich výši.
Zdravotně pojistné plány Budou nabízeny různé zdravotně pojist né plány a bude záležet pouze na obča nech, jaký produkt si vyberou – budou posuzovat kvalitu a cenu (nominální částka):
1. Standardní plán (bez většího omeze ní, základní spoluúčast – odpovídá zhruba dnešnímu modelu všeobec ného zdravotního pojištění). 2. Plán s vysokou spoluúčastí (a levnější pojistkou). 3. Plán řízené péče (levnější pojistka s omezeními – gatekeeping, určený seznam poskytovatelů...). 4. Pokladenský systém (poměrně drahý systém bez omezení přístupu, ale jen s částečnou, resp. standardní a na skutečné ceně služby nezávislou úhradou). Spoluúčast či regulační poplatky musí být stanoveny u těch pojistných plánů, u kterých není spoluúčast stanovena jiným způsobem (pojistný plán s vy sokou spoluúčastí a pokladenský systém). Jako ideální se nám jeví cca 10procentní spoluúčast na vše, zastropovaná ročním maximem. Spoluúčast může být i od stupňovaná dle typu poskytované péče (např. asi nemá smysl spoluúčast u dia lyzovaných pacientů za dialýzu). Stano vení výše maxima je otázkou pro ekonomy. Výše spoluúčasti musí být dostatečná, aby utlumila současnou, zcela iracionál ní poptávku po zdravotní péči a podpo řila i snahu občanů udržet si zdraví, ale na druhé straně se nesmí stát překáž kou pro čerpání péče pro sociálně slabší obyvatelstvo. Ad 1. Standardní plány umožňují rela tivně volný pohyb po síti nasmlouva ných zdravotnických zařízení. Racio nalizace poptávky je regulována cenou tohoto plánu (je nejdražší – kromě pokladenského systému) a spolu účastí. Ad 2. U plánů s vysokou spoluúčastí je systém založen na spoření a je vhodný pro mladé a zdravé jedince bez obliby adrenalinových sportů. Nominální částka (cca 7000 Kč) bude automaticky přesunuta na jejich spořicí účet a z něj pak budou platit asi 50% spoluúčast za zdravotní péči a asi 70% spoluúčast za léky a zdravotnické prostředky. Plán bude možné uzavřít na 2 roky a bude zastropován maximální ztrátou na spo řicím účtu (tzv. stoploss) cca 15 000 – 20 000 Kč. Ad 3. Plány řízené péče jsou vždy lev nější než standardní plán a jejich cena se liší dle volnosti pohybu pojištěnce po síti a dle jiných omezení (péče je však vždy poskytována v souladu se standardy zdravotní péče) – od 10 do 30 procent. „Svobodnou volbu“ lékaře a zařízení v plánech řízené péče neo mezuje svévolně zdravotní pojišťovna, je to svobodné rozhodnutí pojištěnce, kompenzované nižší cenou pojistky
(pro typy zdravotně pojistných plánů viz např. www.swica.ch). Ad 4. Pokladenský systém je založen na přímé platbě zdravotnickým zařízením a zpětné, ale mnohdy jen částečné re fundaci pojištěnci. Tč. je využíván v Ho landsku společně se standardním pojistným plánem a jeho cena je cca o 250 euro ročně dražší.
Smluvní volnost, ale i odpovědnost Péče by měla být vždy poskytována dle standardů diagnostické a terapeutické péče a u plánů řízené péče je také nut ná možnost vyšetření u lékaře na jiném pracovišti – tzv. second opinion. Všechny zdravotní pojišťovny (státní i soukromé) musí být pod přísným do hledem jednoho státního úřadu typu bankovního dohledu. Jeho hlavním úkolem bude sledovat a kontrolovat fi nanční zdraví pojišťoven, využívání pro středků a plnění svých závazků vůči po jištěncům. Jsme přesvědčeni, že by v jeho statutárních orgánech měli být zástupci všech poskytovatelů i po jišťoven. Zdravotní pojišťovny budou zodpověd né za poskytování zdravotní péče svým pojištěncům dle příslušných zákonů: V musí zajistit postup dle diagnostic kých a terapeutických standardů, V musí zajistit časovou i místní do stupnost. K tomu budou mít volnost v navazování smluvních vztahů. Bude záležet jen na nich, ve kterých zařízeních zajistí pro své pojištěnce potřebnou péči. Tady se uplatní konkurence mezi poskytovateli – nejde rozhodně jen o cenu, ale také o vstřícnost k pojištěnci, dodržení kva lity i termínů, rozsah péče a další fakto ry. Nutnost léčit dle standardů a zajiště ní místní i časové dostupnosti dává převážné většině (a všem kvalitním) po skytovatelům jistotu kontraktů. Pokud snad někde bude docházet k určité re dukci poskytovatelů, tak je to (již dnes předimenzovaná) síť ambulantních spe cialistů ve velkých městech a počty akutních lůžek. Pochopitelně recipročně budou mít smluvní volnost i poskytovatelé zdra votní péče. Nikdo je nebude nutit do uzavírání smluv s těmi zdravotními po jišťovnami, které se budou chovat ne eticky či špatně platit (za předpokladu konkurenčního prostředí, tedy pokud nebude jediná dominantní pojišťovna, na které by byli – třeba lokálně – posky tovalé existenčně závislí). Pokračování v příštím čísle MUDr. Roman Flašar, MUDr. Ivan Sucharda, MUDr. Marta Holanová
informace ◗ ◗ inzerce
ročník 58 číslo 29 7. září 2009
zdravotnické noviny
5
PROJEKTY • NOVÉ PROGRAMY • AKTuAliTY
VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY
VZP vyráží na turné mezi vysokoškoláky, aby podpořila dárcovství krve a distribuce letáků a brožurek mezi studenty. Přednášky zpestří recitál Tomáše Kluse. Záměrem kampaně je studentům připomenout, že krev je životodárná tekutina, kterou nelze ničím nahradit a nedá se uměle vyrobit. V České republice přijme každý člověk za svůj život v průměru 4x krevní transfuzi a 12x přípravek vyrobený z lidské krve. Bez dostatečného množství zásob krve se nelze obejít zejména při těžkých úrazech, dopravních nehodách, operacích, transplantacích orgánů, porodních komplikacích a v řadě dalších případů. Všechny tyto lékařské zákroky by nebyly možné bez dobrovolných bezpříspěvkových dárců krve – ti dávají plnou krev či plazmu nebo další součásti krve ze své svobodné vůle, aniž by za to dostali jakoukoli peněžní odměnu. V Čes-
ku připadají na populaci necelá tři procenta dárců krve, což je výrazně méně než v jiných zemích Evropské unie. Všeobecná zdravotní pojišťovna si pomoci dárců krve velice váží a nezapomíná na ně – svým pojištěncům, kteří jsou několika-
násobnými a bezpříspěvkovými dárci krve a kostní dřeně, nabízí zvýhodněné cestovní pojištění. Dárci mohou získat až 35 dní pojištění léčebných výloh do zahraničí zdarma. Mohou také využít zvýhodněné sazby ročního pojištění léčebných výloh
do zahraničí na opakované výjezdy. Pro více informací se kromě infolinky 844 117 777 a webových stránek www. vzp.cz můžete obrátit na širokou síť kontaktních míst, jejichž seznam naleznete na www.vzp.cz/pobocky.
vzP uhradí svým pojištěncům náhradní vakcínu proti tetanu Vzhledem k momentálnímu výpadku dodávek vakcíny proti tetanu v České republice, konkrétně léčivého přípravku ALTEANA, sděluje VZP ČR všem svým pojištěncům, že jako adekvátní náhrada je v lékárnách k dispozici přípravek TETAVAX. Přestože se jedná o léčivý přípravek nehrazený ze zdravotního pojištění, s neregulovanou cenou, Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR po dobu výpadku vakcíny ALTEANA zajistí svým pojištěncům v případě ošetřování úrazů nebo poranění úhradu přípravku TETAVAX. Smluvní lékaři VZP ČR jsou prostřednictvím krajských poboček VZP o nastalé situaci informováni.
vzP lékařům usnadní výběr léčivého přípravku Foto: archiv Krevní centrum FN Ostrava
Putování po vysokých školách, jehož cílem je informovat vysokoškoláky o dárcovství krve, začne již na konci září. Všeobecná zdravotní pojišťovna se stala generálním partnerem projektu s názvem TO DÁŠ!, jehož posláním je přesvědčit nenásilnou formou mladé lidi, že by měli darovat krev, pokud to jejich zdravotní stav umožňuje. Tváří projektu se stal písničkář Tomáš Klus, který vystoupí 25. září na tiskové konferenci v Ostravě, kde turné také o pár dní později začne. Z Vysoké školy báňské informační pojízdná kampaň poputuje do Opavy a následně pak do Olomouce a Zlína. Další vysoké školy jsou v jednání. Součástí programu jsou odborné přednášky zaměřené na problematiku dárcovství. Jsou pojaté interaktivní formou, nebudou chybět ani zajímavé statistické údaje, info spoty
Foto: archiv Krevní centrum FN Ostrava
TO DÁŠ! Tak zní netradiční název netradiční kampaně na podporu dárcovství krve, která odstartuje na podzim mezi vysokoškoláky a jejímž generálním partnerem se stala Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. První zastávkou bude Vysoká škola báňská v Ostravě. Tváří projektu se stal písničkář Tomáš Klus.
VZP vytvořila jako pomůcku pro předepisující lékaře Přehled hrazených léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely (dále jen Přehled). Třídění léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely (dále jen LP) a údaje uvedené v Přehledu umožňují předepisujícímu lékaři orientaci ve skupině LP obsahujících stejnou léčivou látku se stejnou cestou podání a možnost výběru takového ze zaměnitelných přípravků, který je nejméně nákladný jak pro pacienta, tak pro zdravotní pojišťovnu. Přehled je umístěn na webových stránkách VZP ČR v sekci Lékaři, v nové složce „Přehled hrazených LP a PZLÚ“. Pro další zpracování Přehledu a jeho zkvalitnění uvítáme co nejširší spolupráci. Prosíme všechny uživatele, aby své připomínky, požadavky nebo upozornění zasílali písemně na adresu: prehledlp@vzp.cz.
◗ ◗ inzerce
6 Zdravotnické noviny
ročník 58 číslo 29 7. Září 2009
Největší bruslařská Tour s VZP pokračuje Přijďte si zabruslit se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky a prožijte aktivní sportovní den. Po letních prázdninách zavítal Nestlé LifeInLine Tour v neděli 6. září pod Vysoké Tatry do slovenského Popradu. Hned další akcí bude mistrovství republiky v in-line silničním „Půlmaratonu pro závoďáky“, které v neděli 13. září přivítá Plzeň. Všeobecná zdravotní pojišťovna se v letošním roce stala partnerem největšího středoevropského seriálu v in-line bruslení Nestlé LifeInLine Tour. Tato akce podporuje zdravotní prevenci a motivuje lidi všech věkových kategorií ke zdravému životnímu stylu. Aktivně se jí účastní tisíce startujících – od těch v kočárcích, kteří si své vlastní brusle obují až za čas, přes maminky a táty až po veteránky a veterány v důchodovém věku, jejichž vitalita a fyzická kondice jsou právě díky pravidelnému bruslení vynikající. Letos dvanáctidílný česko-slovenský seriál Nestlé LifeInLine Tour je již pátým rokem vlajkovou lodí in-line bruslení ve středoevropském prostoru. V loňském roce zaznamenal výrazný nárůst počtu účastníků – registrováno bylo 7500 aktivních bruslařů. V letošním roce se Tour již během její první poloviny zúčastnilo 5300 in-line nadšenců. V České republice podle průzkumu agentury MEDIAN bruslí 420 tisíc lidí, předloni se v zemi podle údajů ČSÚ prodalo 360 tisíc párů nových bruslí. In-line bruslení je opravdovým fenoménem, který připomíná nedávný raketový růst popularity cyklistiky na horských kolech. Oproti kolům má ale bruslení jednu nespornou výhodu, dobré brusle jsou mnohem levnější než kvalitní horská kola. Pro pojištěnce VZP, kteří startují v seriálu Tour, připravila pojišťovna speciální ceny: Pět vylosovaných na konci sezony získá víkendový pobyt pro dvě osoby v lázních. V rámci každého závodu pak bude ve stánku VZP k dispozici pro klienty zapůjčení helmy zdarma.
◗ Kalendář
Zdroj: archiv www.lifeinline.cz
podzimních akcí Nestlé LifeInLine Tour 2009
Moravský Dance Den Netradiční taneční den, který bude obsahovat čtyřiadvacet tanečních bloků ve třech sálech, proběhne 12. září 2009 v tělocvičně v Palkovicích u Frýdku-Místku. Na návštěvníky této show čekají lekce např. Zumby, MTV Dance, Afro Dance, Nike Nu Soul, Latino Dance a další. Start akce je naplánován na 9 hod. a zakončení na 16.30 hod. Pozvání na toto taneční klání přijala i pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny v Moravskoslezském kraji a ve svém stánku bude informovat návštěvníky o zdravotním pojištění a zdravém stylu života. Více informací najdete na www.moravskydanceden.cz. brusle V prevence A4 TISK.indd 1
4.8.2009 14:12:48
13. září – Plzeň (mistrovství ČR) 20. září – Opava 27. září – Pardubice (podrobnosti o těchto akcích na www.lifeinline.cz)
◗ ◗ inovace
ročník 58 číslo 29 7. září 2009
zdravotnické noviny
7
◗ Seriál o moderních zobrazovacích metodách
Virtuální CT kolonoskopie
Tlusté střevo patří vzhledem k vysoké četnosti nádorových onemocnění, které je postihují, mezi často zobrazované orgány lidského těla. Základním oborem zabývajícím se tračníkem je jistě gastro enterologie se svými endoskopickými metodami, které jsou stále nepřekonatelné. Zobrazováním tlustého střeva se však zabývají i radiodiagnostické metody, a to v nemalé míře. K základním metodám klasické radiologie patří nativní snímek břicha, který se uplat ňuje např. při diagnostice ileózního stavu či pneumoperitonea. Obdobně patří k vý bavě radiologů skiaskopická vyšetření ty pu irigografie s dvojkontrastní náplní trač níku či pasáž GIT, kdy se díky kontrastní látce postupující trávicí trubicí zobrazuje i tračník. Tyto metody vždy primárně za chycují změny v kontuře tračníku v růz ných projekcích. Z modernějších metod lze uvést ultrazvuk dutiny břišní, kdy lze sledovat charakter tračníku, zvláště pokud není výrazně pře plněn plynem. Za standard v zobrazování patologií dutiny břišní je dnes možné po važovat CT vyšetření, kdy lze i tračník sle dovat ve svém průběhu a vztahu k okol ním strukturám. Bohužel při standardním CT vyšetření nelze prohlížet lumen, neboť bývá pravidelně zkolabované či vyplněné stolicí, a není tudíž možné přesněji hod notit šíři stěny. Nelze opomenout ani vyšetření tračníku v rámci magnetické rezonance břicha či kombinované metody PET/CT, které kro mě morfologie zobrazují na fúzovaných obrazech i metabolickou aktivitu tkání, případně pak tumorů. Jednou z novinek, která se již rozšiřuje i do nemocnic na menší pracoviště zobra zovacích metod či radiodiagnostických oddělení, je virtuální CT kolonoskopie (CTc).
Příprava pacienta a průběh vyšetření
Jak již sám název napovídá, vyšetření CTc je závislé na softwaru, který částečně pro vede virtualizaci – průlet střevem –, a lé kař poté takový průlet či posun střevem hodnotí. Aby bylo možné tuto virtuální procházku tračníkem provést, je třeba upravit přípravu pacienta a také mírně změnit vyšetřovací postup na CT. Stejně jako před klasickou endoskopií pří prava spočívá v dokonalém vyprázdnění tračníku. Zpravidla tři dny pacient přijímá jen plně bezezbytkovou stravu a odpoled ne v den před vyšetřením vypije Fortrans, který ho dokonale vyčistí od zbytků stolice v tračníku. V den vyšetření by měl pacient
omezit příjem tekutin, které mohou zhor šovat přehlednost v tračníku. Jiné formy přípravy, zvláště pak různé formy projí madel či klysmat, nelze doporučit, neboť vyčistění střeva nebývá dokonalé, a tudíž i samotné vyšetření se stává jen zbytečně orientačním. Existují samozřejmě i alter nativní přípravy typu feacal tagging – tedy značkování stolice kontrastní látkou –, avšak zatím se tyto metody dosud nedo staly co do počtu provedených na takovou úroveň jako základní CTc. Při samotném vyšetření je nejprve paci entovi podán intravenózně Buscopan nut ný k relaxaci trávicí trubice a následně je ihned insuflován vzduch v objemu asi 2 litrů per rectum. Vzduch se vždy podává do prvních nepříjemných pocitů v břiše, nikdy ne do bolestivosti. Následně je pa cient vyšetřen na CT speciálním módem v poloze na břiše a na zádech. Existují růz né protokoly s intravenózní aplikací jodo vé kontrastní látky či bez ní. Na našich pracovištích v Nemocnici Na Homolce i v Medicon kontrastní látku podáváme, neboť kvalitní zobrazení dutiny břišní, ze jména parenchymatózních orgánů, nelze provést bez zvýraznění tkání kontrastní látkou. Pouze u mladších pacientů, kde neočekáváme přidružená onemocnění a usilujeme o minimalizaci radiační zátě že, lze vyšetření provést s redukovanou dávkou bez aplikace kontrastní látky. Senzitivita metody je vysoká. Při detekci polypů větších než 10 mm se udává sen zitivita dokonce až stoprocentní. U men
ších lézí je samozřejmě nižší, např. u po lypů velikosti pěti do devíti milimetrů ko lem 61 procent.
Vyhodnocení snímků
Následné hodnocení nabraných skenů probíhá klasicky morfologicky, kdy je řádně hodnocena celá dutina břišní, včetně tračníku ve všech třech základních rovinách. Poté je provedena virtualizace samotného tračníku, kde právě insuflovaný vzduch zajistí rozepětí lumina, a tudíž jasnou de finici stěny tračníku. Postupně se provede „průlet“ tračníkem vždy samostatně z dat na břiše a na zádech. Objevené patologie jsou následně snímkovány a je k nim na lezen morfologický korelát na klasických skenech. Tato technika umožňuje nalézt a hodnotit i velmi drobné útvary na stěně tračníku.
Jak přistupovat k CTc
Virtuální CT kolonoskopie má jednu zá kladní nevýhodu – nelze u ní na rozdíl od klasické kolonoskopie provést biopsii na lezeného ložiska. Na druhé straně umož ňuje komplexně hodnotit nejen patologii uloženou v luminu na stěně tračníku, ale též analyzovat postižení stěny, okolních struktur a jejich vztah k tračníku. Zároveň CTc dovoluje hodnotit i vzdálené orgány, které mohou nepřímo souviset s postiže ním tračníku, např. metastázy v játrech, a tudíž pomoci určit staging případného nádorového onemocnění.
a
b
c
a) Snímek z CTc – květákovitý tumor sigmatu s prominujícími okraji do lumina. Čísla na obrázku byla doplněna softwarem CAD pomáhajícím vyhledávat patologie. b) Multiplanární koronární rekonstrukce zobrazuje tumor sigmatu na řezu s jasně definovanými okraji. c) VRT (volume rendering technique) rekonstrukce může zobrazit tračník i s tumorem obdobně jako irigografie, avšak v barvách. Tumor se jeví jako defekt v náplni, neboť se zobrazuje lumen tračníku. Foto: archiv autorů
a
b
a) Snímek z CTc – malignizovaný polyp v lienální flexuře prominující do lumina, určeno histologicky. b) Multiplanární sagitální rekonstrukce zobrazuje tentýž polyp výrazně se sytící postkontrastně. Foto: archiv autorů Pomocí CTc lze také vyšetřit pacienty, u kterých klasická endoskopie selhává. Jedná se hlavně o pacienty fobické, případ ně s výraznou bolestivostí během klasické kolonoskopie. Zároveň sem patří i případy s prodlouženým tračníkem – dolichoko lon, kdy klasickou kolonoskopií nelze pro jít celým tračníkem pro relativně krátký endoskop. Další vhodnou skupinu tvoří případy, kdy pro stenózu či výrazný spas mus nelze projít kolonoskopem do orál ních oddílů tračníku. U virtuální CTc lze postupovat i od céka zpětně a hodnotit patologii z různých pohledů.
využijeme předchozí přípravu pro gastro enterology, a pokud je vyšetření provede no brzy po neúspěšné kolonoskopii, do konce využijeme již insuflovaný vzduch gastroenterologem. Takto doplníme chy bějící část informací, které nebylo možné získat endoskopickou metodou. V přípa dě, že se objeví polyp či jiné změny, lze následně již s větší přípravou či v celkové anestezii provést klasickou kolonoskopii cílenou na danou lézi. Pacienti jsou s tímto přístupem vesměs spokojeni.
Kdy indikovat pacienta k CTc
Virtuální CT kolonoskopie nenahrazuje ani nevytlačuje klasickou kolonoskopii, je však jejím vhodným doplňkem, zvláště při dobré spolupráci gastroenterologů a radi odiagnostiků. Do budoucna lze předpo kládat především další rozvoj softwaru, který bude daleko lépe a přesněji pomáhat zobrazit a případně i určit charakter léze v tračníku. Toto vyšetření rozhodně patří mezi metody budoucnosti. MUDr. Bc. Martin Horák, Radiodiagnostické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha MUDr. Zuzana Ryznarová, Radiodiagnostické oddělení Medicon, a. s., Praha
Metodou první volby v diagnostice pato logií tračníku zůstává i nadále klasická ko lonoskopie s možností biopsie nalezené patologie, avšak s nemožností zhodnotit šíři stěny či okolní struktury. Právě v ten moment je vhodné indikovat pacienta k CTc. Zároveň jsou k danému vyšetření vhodní pacienti, u kterých se nepodařilo prohlédnout celý tračník z jakýchkoliv příčin. Na našem pracovišti je spolupráce s míst ními gastroenterology výborná, zároveň však máme spolupráci i se soukromými zdravotnickými zařízeními provozujícími gastroenterologii. V obou případech se snažíme maximálně vyjít vstříc zájmům pacientů. Pokud se nezdaří klasická kolo noskopie, ihned či maximálně druhý den ráno provádíme CTc s tím, že pacient ne musí prodělávat náročnou a i poměrně nepříjemnou přípravu dvakrát. Naopak
Perspektiva do budoucnosti
Tento článek je prvním dílem volného seriálu o moderních zobrazovacích metodách v medicíně. S dalšími díly se budete postupně setkávat na stránkách Zdravotnických novin.
komerční prezentace
www.medicalfair.cz MEDICAL FAIR BRNO – CENTRAL EUROPE REHAPROTEX
Supported by Messe Dűsseldorf Organizer of MEDICA and REHACARE
Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví
20.–23. 10. 2009 Brno – Výstaviště
Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Česká republika Tel.: +420 541 152 818 Fax: +420 541 153 063 medicalfair@bvv.cz www.medicalfair.cz
◗ ◗ INOVACE
8 Zdravotnické noviny
◗ Léčba nádorových onemocnění
Nové varování u léku proti HIV Americký úřad pro kontrolu potravin a léků FDA upozornil na skutečnost, že přípravek etravirin (Intelence) indikovaný k léčbě infekce virem lidské imunodeficience typu 1 (HIV-1) může u dospělých pacientů způsobit závažné kožní reakce a že výrobce léku podle tohoto poznatku aktualizoval příbalovou informaci. Přípravek je od loňského podzimu dostupný i v ČR. Dané opatření přichází po postmarketingových hlášeních o úmrtí při toxické epidermální nekrolýze a o případech hypersenzitivních reakcí, z nichž některé byly provázeny selháním jater. Pacienti byli upozorněni, aby okamžitě ukončili aplikaci léku, pokud dojde k rozvoji závažného exantému. Nová zjištění jsou v rozporu s výsledky analýzy předložené loni v listopadu, jež porovnávala údaje ze studií DUET-1 a DUET-2 se závěrem, že tento inhibitor reverzní transkriptázy se nevyznačuje jaterní toxicitou. Fáze III těchto studií ukazovaly, že nejčastějším nežádoucím účinkem je exantém stupně 2 nebo vyššího, jenž se vyskytl u 9 % pacientů. Exantém stupně 3 a 4 byl hlášen u 1,3 % účastníků. Když byl lék v lednu 2008 schválen k léčbě refrakterní formy HIV, upozorňoval FDA, že mu nejsou známy dlouhodobé účinky etravirinu ani účinnost léku u mladistvých do 16 let a u těhotných žen. „To ilustruje význam klinické vigilance a obeznámení se s projevy a symptomy závažných kožních afekcí,“ připomněl Ron Falcon ze společnosti Tibotec Therapeutics. kzs
NICE vydal doporučení pro alitretinoin Britský Národní ústav zdraví a klinické excelence NICE vydal doporučení pro aplikaci alitretinoinu jako léčebné volby u dospělých pacientů se závažným chronickým ekzémem rukou, kteří nereagují na silně účinné topické kortikosteroidy. Tato účinná látka je dostupná i v ČR, např. v lécích Panretin, Toctino. Léčba alitretinoinem by se měla zastavit, jakmile je dosaženo adekvátní terapeutické odpovědi (bez známek nebo téměř bez známek přítomnosti ekzému). Pokud je ekzém nadále závažného stupně i po 12 týdnech léčby nebo pokud nebylo dosaženo adekvátní odpovědi do 24 týdnů, měla by být tato terapie také zastavena. NICE rovněž doporučuje, aby léčbu alitretinoinem zahajoval a monitoroval pouze dermatolog nebo lékař se zkušenostmi v terapii těžkého chronického ekzému rukou a v aplikaci systémových retinoidů. kzs
Invazivní meningokoková onemocnění: aktuální téma začátku školního roku Začátek školního roku představuje zvýšené riziko nákazy invazivním meningokokem u dětí a mladistvých. Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje ročně kolem stovky případů invazivních meningokokových onemocnění (IMO), přitom až desetina z nich končí úmrtím. Letos si onemocnění vyžádalo již osm životů. Uzavřené prostory a pobyt ve větším kolektivu vytvářejí příznivé podmínky pro šíření invazivního meningokoka. U malých dětí v mateřských školách může k rozvoji onemocnění přispět jejich velmi těsný kontakt nebo nový kolektiv. U náctiletých zase fyzické a psychické vyčerpání, které je dáno stylem jejich života – např. ponocováním či užíváním návykových látek. Invazivní meningokoková onemocnění se přenášejí kapénkovým způsobem, v hlenech nebo slinách bacilonosičů či nakažených pacientů. Bacilonosičů, u kterých se bakterie IMO přirozeně nacházejí v nose či krku, aniž by u nich nemoc propukla, je zhruba deset procent. „Školní třídy, mateřské školy, prostory zájmových kroužků či diskotéky, všechna tato místa vytvářejí příznivé podmínky pro přenos meningokokových onemocnění – kýchnutím, líbáním nebo pouhým pitím z láhve od nosiče nákazy. Meningokok pak dokáže svou oběť ohrozit na životě během několika málo hodin,“ říká MUDr. Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře v Praze. V lednu na invazivní meningokokové onemocnění zemřel 15letý středoškolák z Tábora, v polovině března pětiletá dívka v Plzni, koncem března dvouletý chlapec v Ústí nad Labem, v dubnu čtyřletá dívka z Mostu, osmiletá studentka v Sokolově a tříletý chlapec podlehl na Liberecku, v květnu šestnáctiletá dívka v Plzni. V loňském roce bylo v ČR zaznamenáno celkem 87 případů meningokokového onemocnění, z nichž šest skončilo úmrtím. V letošním roce bylo dosud registrováno 41 případů a už téměř pětina skončila úmrtím pacienta (zdroj: Surveillance data NRL pro meningokokové nákazy, předběžná data k 3. červenci 2009).
Prevencí je očkování I přes současný medicínský pokrok je IMO jedním z nejzávažnějších infekčních onemocnění s vysokou úmrtností na celém světě. V českých podmínkách se vyskytuje převážně invazivní meningokokové onemocnění séroskupiny B a C. Příznivé je, že alespoň proti séroskupině C, která se z dlouhodobého hlediska vyskytuje asi v polovině případů, existuje očkování, které chrání a snižuje počet nosičů bakterie v populaci. „Doporučuji očkování konjugovanou meningokokovou vakcínou, která zajišťuje dlouhodobou ochranu a je účinná i u malých dětí,“ říká Pavla Křížová. Očkovat se mohou děti od dvou měsíců, adolescenti i dospělí. Konjugovaná vakcína zaručí ochranu až na 10 let. Očkovací látka proti invazivnímu meningokokovému onemocnění séroskupiny C se pohybuje v cenovém rozmezí od 750 do 900 Kč. Některé zdravotní pojišťovny v ČR na ni přispívají. Proti meningokokům séroskupiny B univerzální účinná očkovací látka zatím neexistuje. tzi
99 78
87
08
20
05 20
04 20
20 03
02 20
01 20
00 20
9
06
77
20
98
7
99
68
19 9
Počet případů nákaz IMO
96
109
20 0
104
Zdroj dat: EPIDAT, Hygienická služba ČR, Státní zdravotní ústav
Statistiky výskytu IMO v letech 1999–2008
Magnetické nanočástice dopraví cytostatikum přímo k nádoru Lékaři z univerzitní nemocnice v německém Erlangenu a výzkumníci ze společnosti Siemens testují nový způsob léčby nádorových onemocnění s využitím magnetických nanočástic, které na sebe navážou chemoterapeutický lék a dopravují jej přímo do nádoru. Zbytek těla je před agresivními léky chráněn. Metoda je nyní ve stadiu laboratorního testování, výsledky léčby na zvířecích pacientech ale vypadají slibně. „Na superparamagnetické nanočástice o průměru pouhých 11 nanometrů jsme pevně navázali protinádorové chemo terapeutikum mitoxantron. Pomocí sil ného externího magnetického pole, které se umístí poblíž zhoubného bujení, jsme částice navedli přímo do cévního systému zásobujícího nádor u králíků. Zde se lé čebná látka uvolní a působí lokálně pouze tam, kde je to nezbytně nutné,“ vysvětlil Zdravotnickým novinám prof. dr. med. Christoph Alexiou, vedoucí Sektion für experimentelle Onkologie und Nanome dizin Universitätsklinikum Erlangen. „Biodistribuce nanočástic a mitoxantronu byla detekována pomocí histologie, chro matografie a magnetické relaxometrie. Morfologické změny tumoru byly pozo rovány individuálním měřením a zobra zovacími metodami – magnetickou rezo nancí a režimem DynaCT,“ dodal. Všechny výše uvedené metody podle něj doložily obohacení definované nádorové oblasti nanočásticemi s vázanou účinnou látkou. „Výsledky léčby byly dokumento vány celkovým zmenšením nádoru. Toho bylo dosaženo podáním pouze 10procent ní dávky mitoxantronu oproti běžné sys témové léčbě, protože účinné látky byly dodány mnohem přesněji než obvykle. Navíc nebyly na zvířecích modelech zjiš
Zdroj: Siemens
◗ Farmakoterapie
ročník 58 číslo 29 7. Září 2009
těny negativní vedlejší účinky,“ upřesnil prof. Alexiou a zdůraznil, že dosavadní výsledky laboratorního testování jsou po vzbudivé a uvedený léčebný model by měl být během tří až pěti let přenesen do fáze klinických zkoušek na pacientech. První klinické hodnocení by podle prof. Alexioua mělo zahrnovat onkologicky
V Řekli o... ... aplikaci magnetických nanočástic Využití fyzikálního navedení nanočástic s cytostatikem přímo do nádorového ložiska je novou a slibnou metodou. Než se ale ověří její působení a efekt na člověka, je před námi ještě dlouhá cesta. Nejprve bude muset být prokázána bezpečnost působení silného magnetického pole na nádor. Pak bude muset být doložena nejen signifikantně vyšší hladina cytostatika v lidské nádorové tkáni, ale i jeho dostupnost pro nádorové buňky. A pokud budou všechny pokusy úspěšné, bude třeba prokázat vyšší efektivitu dané léčebné metody proti ostatním, doposud standardním metodám. Tuto efektivitu měříme prodloužením času do progrese nádoru a celkovým přežitím nemocných. Vědce v Erlangenu čeká dlouhá cesta, která k prokázání superiority této léčebné metody bude potřebovat jistě přes 10 let výzkumu. Bude-li však metoda navedení nanočástic s cytostatikem úspěšná, otevře novou léčebnou možnost pro onkologicky nemocné s nádory, které jsou neodstranitelné pomocí současných lokálních léčebných metod, ať už pro svoji velikost, uložení, či četnost. Doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., místopředseda České onkologické společnosti ČLS JEP
nemocné s povrchovými maligními ná dory, např. kůže, hlavy, krku či prsu. Poté budou pomocí magnetických nanočástic léčeny i nádory v hlubších oblastech těla – pankreatu, plicích apod.
Výkonný elektromagnet vážící jen 47 kg
Jednou z klíčových otázek ve výzkumu nové metody je použití magnetu, který nanočástice přesně směruje na místo ur čení. Je nutné aplikovat velmi silný mag net s proměnlivým polem. Donedávna nebylo žádné takové použitelné zařízení k dispozici – hmotnost elektromagnetů, které byly schopny generovat pole o po žadovaném výkonu, totiž přesahovala 1,5 tuny! Výzkumníkům společnosti Siemens se ale nyní podařilo sestavit vel mi výkonný otočný elektromagnet s hmotností pouhých 47 kilogramů, kte rý má snadno přístupné hrany pólů a vy tváří velký spád pole. Díky tomu může lékař s magnetem snadno manipulovat a hranu umístit přesně nad nádor. Do káže proto bezpečně léčit dokonce i nejmenší nádory. jat
◗ Evropské fondy
FN Motol modernizuje svá centra Přístroje v celkové hodnotě 175 miliónů korun získá pražská Fakultní nemocnice Motol pro své komplexní onkologické centrum a traumatologické centrum pro děti a dospělé. Technologické vybavení bude díky dotaci téměř 80 mil. spolufinancováno EU prostřednictvím Integrovaného operačního programu z Evropského fondu pro regionální rozvoj. „Myslím si, že právě evropské fondy bu dou v ČR sloužit hlavně k tomu, aby se zvedala technologická úroveň českého zdravotnictví. Dotace z Evropské unie nám totiž umožní získat vybavení, které bychom si za normálních okolností z na šich investičních prostředků dovolit ne mohli,“ uvedl JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ředitel FN Motol, a dodal: „Naše nemocnice měla to štěstí, že je příjemcem evropských peněz. Na druhé straně je tře ba si uvědomit, že při nákladnosti jednot livých přístrojů a povinné spoluúčasti je to stále poměrně značná investiční zá těž i pro tak velkou nemocnici, jakou je FN Motol.“
Vyšší kvalita pro více pacientů
Onkologickým pacientům bude v motol ské nemocnici k dispozici modernizovaný brachyterapeutický přístroj, který slouží k ozařování na krátké vzdálenosti, a Cra meno pro plánování léčby. „Tento ozařo vač je nezbytnou součástí léčby např. gy nekologických nádorů, nádorů plic, jícnu
či konečníku,“ vysvětila MUDr. Jana Prau sová, primářka Radioterapeutickoonko logického oddělení FN Motol, a dodala, že z evropských zdrojů bude obnoveno také plánovací CT, které pomáhá přesné loka lizaci ozařovacího objemu pro lineární urychlovače, které má FN Motol nyní tři. Modernizace se dočká také SPECT kame ra a nově bude pořízen přístroj magnetic ké rezonance s magnetickým polem 1,5 T. „Díky novým technologiím dosáhneme potřebného navýšení kapacity a přede vším zkvalitnění poskytované péče. Sa mozřejmě jsme limitováni počtem perso nálu – např. na brachyterapii nemůžeme střídat dvě směny, protože máme nedo statek radiologických laborantů a fyziků,“ konstatovala J. Prausová.
První informační systém pro akutní péči
Pro traumatologické centrum získá FN Motol především traumanavigační systém pro spondylochirurgii, který infor muje operatéra o přesnosti postupu a lo
kalizaci probíhajícího zákroku. „Umožní nám cílenější zavádění jednotlivých fixač ních prvků, zdokonalení stávajících ope račních technik i zavádění nových,“ upřesnil doc. MUDr. Jan Štulík, CSc., pri mář Spondylochirurgického oddělení FN Motol. K dalším novým přírůstkům budou patřit dva rentgenové diagnostické přístroje, oční operační mikroskop, dva laserové přístroje pro oční operace, ope rační stoly a také souprava pro endosko pické chirurgické výkony. Novinkou, první v ČR, bude klinický in formační systém pro oblast akutní péče, sloužící resuscitačnímu oddělení a jed notce intenzivní péče. „Systém nám umožní zpracovávat všechny informace – které u nás dostáváme z různých zdrojů – v reálném čase, s menší chybou a menší zátěží pro personál. Ten může uvolnit své kapacity pro ošetřovatelskou péči a správ ná léčebná rozhodnutí,“ zdůraznil prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA, přednosta Kliniky anesteziologie a resu scitace 2. LF UK a FN Motol. jat
Dokument2
1.4.2009
9:45
Strรกnka 1
◗ ◗ ze světa vědění
10 Zdravotnické noviny
◗ Z odborného tisku
◗ Do vaší knihovny
Kardiologická revue
150 mg byl jednoznačně lepší než warfarin, bez nutnosti nějakých kompromisů,“ řekl Ezekowitz. Clyde W. Yancy, prezident American Heart Association a lékařský ředitel Baylor Heart and Vascular Institute v Dallasu, k tomu poznamenal, že „dabigatran je v obou dávkách lepší než warfarin, takže lze očekávat, že warfarin bude v budoucnu mimo hru“. Podle něj však nejde o jasné vítězství, neboť výskyt infarktu myokardu, dyspepsie a krvácení do gastrointestinálního traktu byl vyšší u pacientů užívajících dabigatran. Ezekowitz a kolegové připomínají, že „čistý klinický přínos výsledku, který je měřítkem celkových benefitů a rizik, byl obdobný u obou testovaných dávek dabigatranu vzhledem k nižšímu riziku vzniku ischémie u režimu se 150 mg dabigatranu a nižšímu riziku hemoragie při režimu se 110 mg“.
Z obsahu aktuálního čísla věnovaného zejména netradičním rizikovým faktorům kardiovaskulárních onemocnění: J. Sitar: Změny počasí a naše srdce • F. Málek, M. Havrda, L. Dobrovodská, Z. Frühaufová, M. Lapšová: Vývoj prognostického skóre u pacientů s chronickým kardiorenálním syndromem • V. Tesař: Kardiovaskulární rizikové faktory u chronického selhání ledvin • J. Perušičová: Jak ovlivňují diabetes mellitus 2. typu a zvýšená glykémie kardiovaskulární riziko? • V. Monhart: Kyselina močová a kardiorenální riziko • J. Šimon: Současné názory na roli mírné hyperhomocysteinémie jako rizikového faktoru kardiovaskulárních chorob • H. Rosolová: HRT a kardiovaskulární riziko • V. Staněk: Koronární příhody a zánět • J. Vojáček, J. Šťástek, J. Bis, M. Brtko, J. Vojáček, J. Harrer: Katetrizační implantace aortální chlopně • L. Elbl: Holterova monitorace EKG Medica Healthworld
V USA bude mít dabigatran problémy
„Velkým pozitivem dabigatranu je, že nevyžaduje monitoraci INR,“ podotkl Fausto Pinto z univerzity v Lisabonu, který předsedá programovému výboru pro kongres ESC. Podle něj bylo hledání náhrady warfarinu dlouhodobou a frustrující záležitostí, ale na základě studie RE-LY bude dabigatran pravděpodobně v Evropě schválen. Jeho registrace ve Spojených státech však může být obtížnější – zejména kvůli statisticky významnému, i když malému zvýšení výskytu infarktu myokardu a dvojnásobně vyššímu výskytu dyspepsií u skupiny s vysokou dávkou dabigatranu ve srovnání s warfarinovou skupinou. kzs
Nastává soumrak warfarinu?
Nové testy zrychlí diagnostiku infarktu myokardu
Ilustrační foto: Shutterstock
Vysoké dávky dabigatranu, testovaného perorálního přímého inhibitoru trombinu, byly v prevenci iktu u vysoce rizikových pacientů efektivnější než warfarin. Výsledky práce amerických lékařů zveřejnil časopis New England Journal of Medicine. Někteří představitelé European Society of Cardiology na základě dat této studie dokonce předpovídají, že dabigatran by mohl v budoucnu nahradit warfarin, jenž je dosud standardním lékem u pacientů s fibrilací síní. V klinické studii RE-LY (Randomized Evaluation of Long-Term Anticoagulation Therapy), fáze III, bylo 18 000 pacientů randomizováno do skupiny užívající dabigatran v dávce 150 mg dvakrát denně a do skupiny se standardní antikoagulační terapií. „Dabigatranová skupina vykázala výrazně nižší výskyt hemoragických i ischemických cévních mozkových příhod než u pacientů užívajících warfarin,“ uvedl Michael Ezekowitz z Lankenau Institute for Medical Research a z Heart Center v americkém Wynnewoodu. Dodal však, že v nižší dávce 110 mg dvakrát denně byl dabigatran srovnatelný s warfarinem. Výskyt významných hemoragií činil u pacientů s nízkými dávkami dabigatranu 2,71 % ročně oproti 3,36 % ve warfarinovém rameni. „Z mého pohledu je to úžasný výsledek. Dabigatran
Podle závěrů dvou aktuálních studií zlepšuje nová generace troponinových testů s vyšší senzitivitou diagnostiku infarktu myokardu již během příjmu pacienta na oddělení urgentní medicíny. Výsledky obou studií byly zveřejněny v časopise New England Journal of Medicine. V první multicentrické studii sledující 1818 pacientů vykázal test senzitivity na troponin I včas přesnost v diagnostice v 96 % případů ve srovnání s 85 % u konvenčního stanovení troponinu T. Autory práce jsou Stefan Blankenberg a jeho kolegové z Johannes Gutenberg-Universität v německém Mainzu. Druhá zaslepená studie sledující 718 pacientů zjistila u všech čtyř nových testů na kardiální troponin signifikantně vyšší přesnost než u standardní metody (95 až 96 % oproti 90 %). Výzkumné práce vedl Christian Mueller z Universitätsspital Basel ve Švýcarsku. Velkým problémem současných standardních testů na srdeční troponin je jejich nízká senzitivita během ošetření pacienta na pohotovosti. „Lepší diagnostika nabízí příležitost rozšířit možnosti včasné terapie pro všechny pacienty s akutním infarktem myokardu. Tedy nejen těch, u nichž byla zaznamenána elevace ST segmentu,“ poznamenal Mueller. To může podle něj přispět ke snížení výskytu komplikací, protože bude např. možné dříve přikročit k revaskularizaci, pacient bude dříve převezen na koronární jednotku, a tím dojde i k včasnému zahájení léčby pro akutní infarkt myokardu. kzs
◗ Z kalendáře akcí Seminář Datové schránky ve zdravotnictví
14. září, Lékařský dům ČLS JEP, Praha České národní fórum pro eHealth www.ehealthforum.cz, daniela.mrzenova@ehealthforum.cz Z programu: • Datové schránky zákon č. 300/2008 Sb. prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M.
ročník 58 číslo 29 7. Září 2009
• První zkušenosti s provozem datových schránek Mgr. Zdeněk Zajíček • Použití datové schránky ve zdravotní pojišťovně Ing. Hubert Maxa • Datové schránky v poločase Ing. Petr Stiegler • Praktické využití datové schránky v ordinaci lékaře Ing. Patrik Šolc
◗ Rehek domácí – úvaha o stavu vědomí a nevědomí
Univerzita Palackého v Olomouci, 250 stran, 200 Kč ISBN: 978-80-244-2255-8 „Potomci opic! Bože můj, doufejme, že to není pravda! Jestli ale je, modleme se za to, aby to nevešlo ve vše obecnou známost.“ Manželka biskupa z Worcesteru poté, co se dozvěděla o Původu druhů Mám pocit, že věda se usilovně snaží, seč jen může, splnit přání paní biskupové. V platónském paradigmatu, jež požehnal barokní humanista Descartes, nejprve upřela zvířatům „duchovní princip“ („Nevěř tomu, že pes trpí, protože vyje, když ho biješ holí. Pes, nemaje duchovního principu, nemůže trpět a jen vydává zvuky. Je to totéž, jako bys mlátil holí do piána…“), když se k veslu dostali behavioristé, stalo se největší herezí uvažovat o emocích u zvířat, a nakonec lidé označující sami sebe za „neodarwinisty“ prohlašují, že „memy“ jsou to, co jednoznačně odlišuje člověka od jeho živočišných příbuzných. Poté, co Damasio, Panskepp, Masson a další prokázali, že emoce jsou biologické procesy a teprve jejich odraz se projevuje ve vědomí, dostala se na přetřes otázka vědomí. Co to je vědomí? Jak složitá musí být informační a exekutivní síť jedince, aby ji bylo možné označit tímto termínem? Dnes ráno jsem se probudil, aniž mě postihl osud Řehoře Samsy, vím, že jsem to já, „on the wrong side of seventy“, aniž mě cokoli bolí, že jsem 2000 km od domova na dovolené, odkud se budu za pár dnů vracet domů, kde mě čeká… Jsem allopsychicky i autopsychicky plně orientovaný, vědom si souvislostí, a navíc to mohu, na rozdíl od svých nepochybně již lidských předků, např. Homo erectus, hodit na papír (ale to ani moji živočišní příbuzní neumějí). Co je ve vědomí rehka domácího, když se nalézá 2000 km od svého letního tišnovského bydliště, kam se záhy vydá, najde tentýž dvorek, aby tam zase – tentokrát trochu jinak než loni – vybudoval se svou partnerkou hnízdo a vyvedl tam mladé, kteří zakrátko odletí na jih. Co „ví“ rehek domácí o svých plánech? Co víme my o tom, co on ví? Co víme o tom, co vědí zvířata? Nic! Tak je prostě v právnickém žargonu označíme za „věc“. MUDr. Slavoj Hontela, autor knihy, byl vychován a praktikoval v době, kdy medicína zdaleka neměla k dispozici tolik technických zázraků, jako má dnes, a její adepti i protagonisté byli odkázáni především na přesné pozorování a z něj vycházející přesné úvahy. Věk Sherlocka Holmese, který neměl k dispozici fMRI, DNA, vyšetření clearance bilirubinu v slzách, BFLMPSVZ…, ale jen vlastní hlavu. A tu autor používá dokonalým způsobem. Pozorování ptáčků, s nimiž sdílí tutéž niku, je nádherné čtení, počínaje úpravou pozorovatelny a konče aktivitami interferujícími s jejich každodenním životem (asi bude drobátko obsedant), ale to je jen špička ledovce ve srovnání s jeho přátelstvím (?) s mravkolvem a s pavouky, které trochu jako Purkyně provokuje k aktivitám. Co je na té knížce nejlepší? Autor netvrdí, on se jen ptá. A ptá se zatraceně tvrdě. Výsledek vyznívá v duchu novely The fifth son, kterou napsal Elie Wiesel, v níž se potomek obětí holocaustu ptá rabína na příčiny těchto zrůdností. Jejich dialog stojí za přepsání verbatim: Rabín: To je vynikající otázka. Tázající se: No, a kde je na ni odpověď? Rabín: To nevím, ale otázka je to vynikající. Protože nejsem expert přes mikrobiologii, netroufám si hodnotit jeho úvahu o komunikaci bakterií, ale zásadní osa knížky je vedena po antientropické linii právě komunikace a její kvality – o tom je vědomí. Kde je začátek altruismu? U jihoamerických mravenců, kteří pomáhají tepelně izolovat na noc mraveniště zvenčí a pak zůstanou venku a zmrznou? Otázek jsou stovky. V závěru knihy je také lakonická (ale také velice ošklivá) nabídka, jak z toho utéct. Můžeme to svést na pud. Ale pak vyvstane otázka: co je to pud? K poslednímu substantivu z titulu: autor je svým přesvědčením dle mé klasifikace „umírněný jungián“ propojující nevědomí s němými úseky DNA, což zase není tak úplně šílený nápad. Navíc přináší řadu důkazů o tom, že by to tak mohlo být (úlek rehka z hada, který navíc hadem nebyl). Knížka stojí za čtení všem, kteří se zajímají o to, čemu já dodnes v nedokonalém překladu anglického MIND říkám DUŠE. Je potřeba si na ni udělat čas, protože k mnoha věcem se budete vracet. Já jsem si ji vzal na dovolenou, s ní souběžně kompletní vydání The origin of species, takže snad na poslední chvíli zjistím, kdo je vrah ve vynikající detektivce Broaker od Minette Walters. MUDr. Radkin Honzák, CSc.
inzerce
Četli jste zajímavou publikaci, ať už z oblasti medicíny, či z jiného oboru? Pošlete nám recenzi na jana.tlapakova@ambitmedia.cz.
◗ Najdete na webu ◗ www.bps.org.uk
Ilustrační foto: Stock.xchng
TAJEMSTVÍ LIDSKÉHO MOZKU Lidský mozek rychleji zpracovává slova, která popisují velké věci. Roli nehraje délka slova, ale velikost objektu, které slovo představuje, tvrdí vědci z University of Glasgow ve Velké Británii. Osmadvaceti dobrovolníkům říkali vybraná slova a ti měli stiskem klávesy určit, zda je slovo reálné, nebo je to nesmysl. K experimentu přitom použili pětačtyřicet slov popisujících velké věci, stejný počet slov popisujících malé věci a devadesát nesmyslných výrazů. Přestože „velká“ i „malá“ slova si odpovídají v řadě charakteristik, např. je možné si je představit, dobrovolníkům trvalo o poznání déle rozlišování u „malých“ slov. Stejný výsledek se opakoval i poté, co výzkumníci vzali v úvahu možné matoucí prvky – třeba čas nutný k vyslovení slova. Vědcům se tak povedlo prokázat, co konstatovali už dříve, totiž že větší věci zkrátka dostávají v mozku přednost. The British Psychological Society
◗ ◗ SERVIS
ročník 58 číslo 29 7. září 2009
◗ Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
zdravotnické noviny
ZA ROČNÍ PŘEDPLATNÉ 551 Kč ZÍSKÁTE NYNÍ DVOJNÁSOBEK
Motivace praktických lékařů ke zvyšování kvality péče
Zdravotnické noviny vycházejí od 31. 8. 2009 každý týden!
Hlavním úkolem zdravotních pojišťoven by měla být v prvé řadě schopnost zajistit kvalitní a dostupnou zdravotní péči pro své pojištěnce. V dnešní době se již nejedná jen o včasnou a správnou úhradu za poskytnutou zdravotní péči smluvním partnerům. Zdravotní pojišťovna by měla být navíc schopná sledovat úroveň poskytovaných služeb a také podpořit zlepšování kvality poskytované péče.
Využijte poslední možnost objednat si standardní roční předplatné za cenu čtrnáctideníku. Jeden výtisk pouze 12,50 Kč!
V posledních letech Zaměstnanecká pojišťovna Škoda vytvořila několik důležitých projektů, které zvyšování kvality poskytované péče podporují. V oblasti primární péče je to hlavně projekt Bonifikační systém pro sledo vání kvality, který byl zařazen do úhradového smluvního dodatku u praktických lékařů. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda ve spolupráci s praktickými lékaři v regionu aplikuje více než rok systém sledování kvality poskytované primární péče. Cílem projektu je vytvořit motivační prostředí pro praktické lékaře, získat informace o této oblasti péče a v konečném důsledku zlepšit péči o pojištěnce. Metoda sledování kvality u praktiků spočívá v porovnání skutečně provedených výkonů s frekvencí výkonů podle doporučení Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, následném vyhodnocení a event. navýšení základní hodnoty kapitační platby u konkrétních lékařů splňujících jednotlivá kritéria. Bonifikace za kvalitu je založena na sledování tří základních kritérií: Preskripce antibiotik v % • provádění preventivních pro hlídek, • kvality péče o chronicky ne 91,3 37,0 37,8 52,2 88,9 mocné, 47,8 • poměrů předepisovaných antibio stik u praktických lékařů pro děti a dorost. 63,0 62,2 47,8 52,2 Podle zadaných kritérií kvality sledu jeme počty provedených preventiv 11,1 8,7 ních prohlídek u jednotlivých prak 081q 082q 083q 084q 091q 092q tických lékařů pro děti a dorost ■ splnilo ■ nesplnilo i u praktických lékařů pro dospělé. Tím dochází k motivaci provádět tuto péči správně. Navíc zájem o preventivní vyšetření u pojištěnců podporu jeme formou zdravotního programu. Za poslední období se u našich klientů výrazně zvyšuje počet provedených preventivních prohlídek, a dochází tudíž i k posílení sekundární prevence. Napomáháme odhalení nemoci v časném stadiu, snížení počtu nákladně léčených komplikací základního onemocnění a eliminujeme možnosti zbytečného poškození pacienta. Při sledování kvality péče o chronicky nemocné se zaměřujeme na to, zda frekvence klinických a laboratorních vyšetření odpovídá doporučeným postupům pro jednotlivé diagnostické skupiny. Tyto parametry sledujeme u pojištěnců s hypertenzí, diabetiků a pacientů s poruchou metabolismu tuků. Pozitivní motivací praktických lékařů opět cíleně zlepšujeme kvalitu péče o tyto nemocné. U praktických lékařů pro děti a dorost sledujeme dodržování celostátní antibiotické strategie k omezení kom plikací nadužívání antibiotik a vzniku rezistence.
Akce platí do 30. 9. 2009. Od 1. 10. 2009 bude cena ročního předplatného 836 Kč.
Objednávat můžete také na www.zdravky.cz
Zdroj: ZP Škoda
✃
49,4 50,6
■ splnilo ■ ■ ■ nesplnilo
Zájem o prevenci roste Jak bylo uvedeno, tímto projektem se prokazatelně podařilo zvýšit zájem o prevenci u praktiků i jejich regis trovaných pojištěnců. Meziročně narostl počet preventivních prohlídek provedených praktickými lékaři pro dospělé u registrovaných pacientů celkově o 8 procent. Rovněž péče o chronicky nemocné se zlepšuje – např. počet provedených laboratorních vyšetření na hodnotu glykovaného hemoglobinu u diabetiků stoupl jen za poslední rok o 20,3 %, podobně počet vyšetření lipidového spektra u pacientů léčených pro poruchu metabo lismu tuků o 5,7 % apod. Uvedený projekt bylo možné spustit jen na základě výborné spolupráce s našimi smluvními praktickými lékaři. Velmi pomohlo i regionální působení Zaměstnanecké pojišťovny Škoda. Vzhledem k tomu, že se tento systém podpory kvality v minulém roce velmi osvědčil, připravujeme po dohodě s praktickými lékaři jeho rozšíření o další parametry – např. o sledování hladiny kalia u pacientů léčených diuretiky. Na základě připomínek prů běžně zpřesňujeme sledování hodnocených kritérií a snažíme se přizpůsobit aktuálním potřebám našich pojištěnců. Otevřeli jsme tímto také diskuzi o kvalitě poskytované primární péče. Na následných schůzkách s praktickými lékaři a se zástupci ambulantních specialistů i nemocnice vyšlo mnoho dalších podnětů, jak zlepšit péči o naše klienty. MUDr. Petr Šmach, vedoucí revizní lékař Zaměstnanecké pojišťovny Škoda
Preventivní prohlídky pro dospělé a děti v %
76,6
74,7
72,7
23,9
28,3
45,7
39,1
91,0 71,7 75,6
7,8 081q
24,4
23,4
25,0
25,3
082q 083q
084q
091q
9,0
dospělí
76,1
75,6
60,9
54,3
27,3 092q 081q
082q 083q
■ splnilo ■ ■ nesplnilo
084q
děti
091q
092q
Zdroj: ZP Škoda
92,2
75,0
24,4
✃
hypertenze
dyslipidémie
diabetes
Zdroj: ZP Škoda
42,9
61,5 38,5
76,9 23,1
6,4
12,7
93,6
87,3
57,1
80,3 19,7
17,2
78,1
81,5 18,5
1,6
4,7
21,9
95,3
77,4
53,8 42,3
44,0
42,9
98,4
82,8
46,2 57,7
56,0
57,1
63,3 36,7
081q 082q 083q 084q 091q 092q 081q 082q 083q 084q 091q 092q 081q 082q 083q 084q 091q 092q
✃
22,6
Chronická onemocnění v %
11
◗ ◗ ANALÝZA
12 Zdravotnické noviny
ročník 58 číslo 29 7. Září 2009
◗ TÉMA K DISKUZI LÉKAŘŮ A EKONOMŮ
Metoda přímých překladů pacientů může ušetřit miliardy Daňová reforma účinná od 1. ledna 2009 konečně motivuje pracovat všechny příjmové skupiny obyvatelstva. Doposud taková motivace platila jen u středních a vyšších příjmových skupin. Tento fakt se dotýká i zdravotnictví, neboť nemocní mají zájem o co nejrychlejší návrat do pracovního procesu. Druhý je konkrétní ekonomický přínos vyčíslitelný podle toho, v jaké příjmové skupině se pacient nachází. Obecně v právním rámci ČR platí, že čím vyšší příjmová skupina, tím rychlejší a efektivnější je přínos ze zkrácené doby léčení. Jinak řečeno, nižší příjmové skupiny obyvatelstva nejsou sociálním systémem dostatečně motivovány pracovat. Rozdíly mezi příjmem na nemocenské a příjmem u pracovně aktivních roste se základní mzdou. Pro konkrétní vyjádření uveďme pět příjmových skupin: 1. Skupina s hrubým příjmem 8000 Kč. Superhrubá mzda činí 10 720 Kč, čistá mzda 7120 Kč. Daň z příjmu fyzických osob je v tomto případě 0 Kč. Náhrada mzdy je 1391 Kč. Nemocenská činí u této skupiny za prvních 15–30 dní 2288 Kč. Nemocenská za druhých 30 dní 4710 Kč a v dalším období 5130 Kč měsíčně. U této skupiny je jen mírná motivace pracovat, neboť její nemocenská je od 61. dne mírně nižší než její čistý příjem. Tento rozdíl je vyčíslen na 1990 Kč měsíčně. Konkrétní přínos pro pacienty v této skupině činí při zkrácené době léčby o osm týdnů 3980 Kč. 2. Skupina s hrubým příjmem 15 000 Kč. Superhrubá mzda činí 20 100 Kč, čistá mzda 12 405 Kč. Daň z příjmu fyzických osob je 945 Kč, náhrada mzdy 2609 Kč. Nemocenská činí za prvních 15–30 dní 4272 Kč, za druhých 30 dní 8820 Kč a v dalším období 9600 Kč měsíčně. U této skupiny je již motivační pracovat, neboť její nemocenská je od 61. dne nižší než její čistý příjem – rozdíl je 2805 Kč měsíčně. Přínos pro pacienta činí při zkrácené době léčby o osm týdnů 5610 Kč. 3. Skupina s hrubým příjmem 25 000 Kč. Superhrubá mzda činí 33 500 Kč, čistá mzda 19 295 Kč. Daň z příjmu je zde 2955 Kč, náhrada mzdy 4285 Kč. Nemocenská činí za prvních 15–30 dní 7008 Kč, za druhých 30 dní 14 460 Kč a v dalším období 15 750 Kč měsíčně. U této skupiny je již velmi motivační pracovat, neboť její nemocenská je od 61. dne o dost nižší než čistý příjem, přesně o 3545 Kč měsíčně, což při zkrácené léčbě o osm týdnů znamená 7090 Kč. 4. Skupina s hrubým příjmem 50 000 Kč. Superhrubá mzda činí 67 500 Kč, čistá mzda 36 520 Kč, daň z příjmu 7980 Kč, náhrada mzdy 6363 Kč. Nemocenská za prvních 15–30 dnů je 10 400 Kč, za druhých 30 dní 21 450 Kč a v dalším období 23 400 Kč měsíčně. Zde je již motivace pracovat nezpochybnitelná, neboť nemocenská je od 61. dne znatelně nižší než čistý příjem. Měsíční rozdíl v částkách
činí 13 120 Kč, přínos při zkrácené době léčby o osm týdnů je tedy 26 240 Kč. 5. Skupina s hrubým příjmem 100 000 Kč. Superhrubá mzda činí 134 000 Kč, čistá mzda 70 970 Kč, daň z příjmu 18 030 Kč, náhrada mzdy 7621 Kč. Nemocenská je za prvních 15–30 dní 12 448 Kč, za druhých 30 dní 25 680 Kč a v dalším období 28 020 Kč měsíčně. U této skupiny je již motivace pracovat extrémní, neboť nemocenská je od 61. dne významně nižší než čistý příjem – měsíční rozdíl činí 42 950 Kč, tedy při léčbě zkrácené o osm týdnů 85 900 Kč.
%
Zdroj: archiv autora
Celkový objem peněz, které zdravotnictví v ČR spotřebovává, od roku 1989 téměř lineárně roste. Na začátku 90. let činil 30 miliard Kč ročně a v roce 2009 se bude pohybovat na hranici 300 miliard. Navíc lze konstatovat, že v mnoha případech sílí neefektivnost zdravotní péče, zejména z důvodů nekoordinované organizace léčení. Stárnutí obyvatelstva je celosvětovým trendem – v roce 2050 bude počet důchodců a dětí v ČR tvořit větší skupinu než pracující obyvatelstvo. Ze statistik vyplývá, že stárnutí obyvatelstva bude doprovázet neustálý nárůst onemocnění pohybového aparátu. U některých plánovaných operačních výkonů se začíná intenzivněji hovořit o komplexní specializované zdravotnické službě, kdy bude během jednoho pobytu ve zdravotnickém zařízení proveden výkon operační, akutní pooperační a přímo navazující rehabilitační péče včetně řízené rehabilitace následné pod dozorem jednoho týmu ošetřujících lékařů. Této teorii se dnes částečně přibližuje velmi diskutovaná teorie tzv. přímých překladů pacientů z lůžka na lůžko po akutních pooperačních stavech po totálních endoprotézách kolenního a kyčelního kloubu. Odborníci hovoří o výhodách i nevýhodách této akutní postoperační rehabilitace. Jelikož některá rehabilitační zařízení tuto službu poskytují, je možné tento proces zhodnotit také z ekonomického pohledu. Vycházet lze z předpokladu, že doba léčby se u pacientů, u kterých je realizován přímý překlad, zkrátí průměrně o osm týdnů, než je tomu u pacientů léčených postoperačně konzervativním způsobem. Statistiky udávají celkovou dobu léčby u pacientů s přímým překladem po TEP kyčle nebo kolene 24 týdnů, u pacientů s konzervativním způsobem léčby 32 týdnů. Níže uvedená analýza je zaměřena na všechny skupiny, které do procesu vstupují. Jsou to: 1. pacient; 2. nemocniční zařízení poskytující akutní plánovaný výkon; 3. zdravotní pojišťovna; 4. zaměstnavatel, respektive stát; 5. stát.
Predikce vývoje stárnutí populace ČR – demografická segmentace
2010
2020
1. Bolest; 2. ADL (activity daily living – aktivity všedních činností): soběstačnost z hlediska chůze a sebeobslužnost (nazutí bot, obutí ponožek, vstávání z postele, jízda MHD apod.); 3. GONIO (speciální funkční vyšetření, rozsahy pohybu): flexe – ohnutí, extenze – natažení, měkká tkáň – otok, výpotek, zarudnutí, svalová síla – svalový test m. quadriceps femoris – stehenního svalu čtyřhlavého. U kyčelního kloubu se sledují tyto indikátory: 1. Bolest; 2. ADL: soběstačnost z hlediska chůze (vzdálenost, omezení chůze, schody apod.) a sebeobslužnost (nazutí bot, obutí ponožek, vstávání z postele, jízda MHD apod.); 3. GONIO: flexe – ohnutí, extenze – natažení, abdukce – unožení, svalová síla, svalový test mm. glutei – hýžďového svalu.
Přínos pro zdravotnické zařízení
Je nepochybné, že naprostá většina zdravotnických zařízení, která poskytují kvalitní akutní výkony v oblasti totálních endoprotéz kyčelních a kolenních kloubů, nemá v poslání ani v core businessu provádění rehabilitace. Vyplývá to i ze statistických údajů ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR), jakož i z informací od zdravotnických zařízení. Nerozhoduje, zda jsou vlastněny státem, popř. krajem či městem, nebo zda jsou v soukromých rukou v podobě právnických subjektů. Výhodou tzv. přímých překladů je značné zrychlení „průchodnosti“ zdravotnického zařízení. Znamená to, že pacient je hospitalizován v zařízení, které jej odoperuje, výrazně kratší dobu a toto zařízení může díky uvolnění akutního lůžka poskytnout tento výkon většímu množství pacientů. Představuje to i přínos celospolečenský, protože se sníží čekací doba na TEP kyčle a kolene u pacientů, kteří jsou indikováni ve stavu znamenajícím nutnost operace. Kromě toho dochází k zefektivnění činnosti zdravotnického zařízení, které provede více výkonů, na něž je specializováno. To přinese zdravotnickému zařízení větší ekonomickou efektivitu v podobě příjmů od zdravotních pojišťoven za akutní medicínu. Tento rozdíl v příjmech mezi akutními výkony (totálními endoprotézami) a následnou rehabilitací lze stěží vyčíslit, neboť je u různých zařízení velmi odlišný. Je však nezpochybnitelné, že tento rozdíl je značný a pohybuje se od set po tisíce Kč za ošetřovací den. Mezi další výhody, které přinášejí přímé překlady, lze zahrnout i lepší – efektivnější – řízení kvality léčby a lékařské péče. Vyplývá to z neustálého porovnávání indikátorů, které mezi sebou komunikuje zdravotnické zařízení s akutním výkonem a zařízení poskytující postoperační rehabilitaci. Mezi nejčastější způsoby sledování kvality patří metoda Staffelsteina. U kolenního kloubu se jedná o tyto indikátory:
Přínos pro zdravotní pojišťovnu
200 000
Zdravotní pojišťovny (ZP) jsou dalším subjektem, který na přímých překladech ušetří. Vyčíslit tyto úspory je snadné a rovněž zde existuje rozdíl podle příjmových skupin obyvatelstva. Pokud je klient pojišťovny na nemocenské, neodvádí žádné odvody ani on ze svého příjmu (platu), a ani jeho zaměstnavatel. Pokud pracuje, platí měsíčně pojišťovně odvody zaměstnanec (4,5 % z hrubé mzdy) i zaměstnavatel (9 % z hrubé mzdy). Úspory u pojišťovny vlivem zkrácení doby léčby o 8 týdnů jsou potom následující: 1. skup. 8000 Kč – 2060 Kč; 2. skup. 15 000 Kč – 4050 Kč; 3. skup. 25 000 Kč – 6750 Kč; 4. skup. 50 000 Kč – 13 500 Kč; 5. skup. 100 000 Kč – 27 000 Kč. Úsporou pojišťoven je rovněž šetření medikamenty, plynoucí ze zkrácení doby léčby. Dojde i k minimalizaci zneužívání duplicity rehabilitační péče z důvodu nedokonalosti systému. Jde o to, že mnozí pacienti nastoupí brzy po operaci do odborného léčebného ústavu (OLÚ). K tomuto léčení není zapotřebí rozhodnutí revizního lékaře pojišťovny, stačí vypsání návrhu odborným lékařem. Po tomto doporučení proběhne léčba v OLÚ, přičemž pojišťovna nemá v daný okamžik o výkonu v systému informaci. Po ukončení léčby přichází pacient do pojišťovny s požadavkem na pobyt v lázních. Protože na to má po operaci nárok a protože pojišťovna nemá ještě stále povědomí o absolvování léčby v OLÚ, schvaluje revizní lékař pacientovi také lázně. Pojišťovna se poté zpětně dozvídá, že tak pacientovi uhradila následnou rehabilitaci po operaci dvakrát.
150 000
Přínos pro zaměstnavatele
Přínos pro pacienta
U pacientů lze přínos zkrácené léčby rozdělit do dvou oblastí: První je společenský přínos spočívající v rychlejším návratu do téměř plnohodnotného života – jak návratu do pracovního procesu, tak do sféry využití volného času. Tento přínos lze jen složitě vyčíslit penězi, respektive jej nelze vyjádřit ekonomicky.
Celková úspora v Kč při zkrácení doby léčby o 8 týdnů po TEP kolene nebo kyčle u jednoho pacienta
400 000 350 000 300 000
Pacient
Daň z příjmu fyzických osob
ZP zaměstnavatel
OSSZ zaměstnavatel
ZP zaměstnanec
OSSZ zaměstnanec
Nemocenská
Zaměstnavatel
250 000
100 000 50 000 0
8 000
Kč
0 Kč
15 00
0 Kč
25 00
Hrubá měsíční mzda
0 Kč
50 00
1000
č
000 K
Zdroj: archiv autora
Celková úspora Kč
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Rok 2007
To, že se zaměstnanec vrátí do pracovního procesu o dva měsíce dříve, než by bylo u konzervativní léčby, přináší samozřejmě nesporné výhody. Z pohledu průměrného hrubého domácího produktu ČR se jedná o úsporu dvouměsíčního HDP na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele (zaměstnanci a podni-
2030
2040
2050
90+ 85–89 80–84 75–79 70–74 65–69 60–64 55–59 50–54 45–49 40–44 35–39 30–34
katelé představovali v roce 2008 celkem 5769,8 tis. osob), která podle statistik činí 106 774 Kč (celkový HDP ČR v roce 2008 3696,4 mld. Kč).
Přínos pro stát
Stát ušetří hned v několika oblastech. Čekací lhůty na totální endoprotézy kolenních a kyčelních kloubů se při využívání přímých překladů zkrátí, dojde ke zvýšení počtu operací. Současné čekací lhůty se pohybují od několika týdnů (Praha, střední Čechy) až po několik let (Ostravsko). Dále lze vyčíslit finanční úsporu státu při zkrácení léčby. Pacient na nemocenské ani jeho zaměstnavatel neplatí odvody státu na OSSZ (u zaměstnance činí 6,5 % z hrubé mzdy a u zaměstnavatele 25 % z této hrubé mzdy). Rovněž odvody daně z příjmů fyzických osob na nemocenské jsou nulové. Daň z příjmu fyzických osob je 15 % z jeho superhrubé mzdy, od které se odpočítává odpočitatelná položka podle zákona o dani z příjmu. Tyto odvody státu na OSSZ a daň z příjmu jsou opět odlišné u různých příjmových skupin a u zkrácení léčby o 8 týdnů znamenají pro stát tyto úspory: 1. skup. 8000 – na OSSZ 5040 Kč, daň 0 Kč; 2. skup. 15 000 – OSSZ 9450 Kč, daň 1890 Kč; 3. skup. 25 000 – OSSZ 15 750 Kč, daň 5910 Kč; 4. skup. 50 000 – OSSZ 31 500 Kč, daň 15 960 Kč; 5. skup. 100 000 – OSSZ 63 000 Kč, daň 36 060 Kč. Další úsporou je, že stát neplatí, respektive platí pacientovi o dvě měsíční nemocenské méně než u konzervativní léčby. U příjmových skupin stát šetří za 8 týdnů tyto prostředky: 1. skup. 8000 – 3980 Kč; 2. skup. 15 000 – 5610 Kč; 3. skup. 25 000 – 7090 Kč; 4. skup. 50 000 – 26 240 Kč; 5. skup. 100 000 – 85 900 Kč.
Potřeba odborné diskuze
Uvedené výpočty prokazují nespornou a mnohostrannou ekonomickou výhodu léčení způsobem tzv. přímých překladů. V současné době se v ČR provede přibližně deset tisíc operací u ekonomicky aktivních obyvatel – celkový souhrn úspor u všech zúčastněných a zainteresovaných stran lze tedy vyčíslit v řádech miliard korun. Tato čísla by určitě měla vést k celospolečenské diskusi zejména odborných lékařských kruhů. Je nezpochybnitelné, že pokud léčba způsobem přímých překladů není na úkor medicínské kvality (oproti léčbě konzervativní), ekonomicky se její užití vyplatí. Je tedy zapotřebí, aby se odborná ortopedická společnost začala touto otázkou zabývat a zaujala stanovisko, které zohlední případná zdravotnická rizika metody přímých překladů oproti léčbě konzervativní. A v neposlední řadě zohlední také ekonomiku obou způsobu léčení, neboť ve zdravotnictví nebude finančních prostředků nikdy dostatek. Ing. Igor Svoják, předseda představenstva Lázně Darkov, a. s.