ZDRaVotNicKé NoViNy
V tomto vydání Kongresový list
odborné fórum zdravotnict ví a sociální péčE
ročník 58 • Číslo 32 • 29. září 2009 cena 26 Kč • předplatné 19 Kč • www.zdravky.cz
Prezident V. Klaus jmenoval nové profesory
2
3 Lékárníci žádají placení své práce z veřejného pojištění
Firmy dnes vyžadují více dravosti a smyslu pro obchod
5
Návrh koncepce rozvoje a uplatnění DRG – díl třetí
6
V Exkluzivní diskuzE – pouzE na stránkách zdravotnických novin (4)
Jak zajistit v ČR dostatek zdravotníků? Za poměrně korektní pokus o takovou analýzu je možné považovat sociologické šetření „Riziko možného odlivu kvalifi kovaných odborníků z ČR do zahraničí“, které proběhlo v letech 2004 až 2008 jako grantový projekt Ministerstva práce a so ciálních věcí ČR. Z jeho výsledků sice vy plývají spíše „symptomatická“ sdělení, nicméně i ta mají jistou vypovídací hodnotu. Výzkum např. zaznamenal, že na získání pracovního uplatnění v zahraničí „po mýšlí“ 45 procent lékařů a 58 procent studentů medicíny. Mezi lékaři pomýš
lejícími na práci v zahraničí je téměř desetina primářů, přibližně stejný počet specialistů se dvěma a více atestacemi, přibližně tři desetiny sekundárních léka řů a zhruba každý osmý migračně orien tovaný lékař působí v oboru déle než pat náct let. V průzkumu sice deklarovala převažující část dotázaných lékařů a studentů vyšších ročníků medicíny dočasnost svého pří padného zahraničního pobytu, příznačné je ale zjištění, že přesto je frekvence de klarovaných trvalých migrantů v obou těchto skupinách výrazně vyšší než
Motivy lékařů a mediků k práci v zahraničí (v procentech) motivy
lékaři
medici
vyšší finanční ohodnocení
94,2
80,2
zlepšení cizího jazyka
89,9
80,8
získání mezinárodního rozhledu a kontaktů
82,1
81,9
práce se špičkovou lékařskou technikou
81,6
80,4
profesionálnější vztahy na pracovišti
69,6
–
vyšší samostatnost
–
71,8
práce v renomovaném zdravotnickém zařízení
62,3
70,5
vyšší možnost kariérního růstu po návratu do ČR
53,1
66
vyšší možnost kariérního růstu v zahraničí příliš vysoké daně v ČR
46,4 32,4
69,3 27,4
potenciální migranti celkem (osoby)
207
218
respondenti celkem (osoby)
462
379
Zdroj: Výzkum Riziko možného odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí
u ostatních zkoumaných skupin vysoce kvalifikovaných odborníků (přírodověd ců, informatiků atd.). Citovaný výzkum také odhalil, že nebez pečí trvalé migrace posilují opakované zahraniční pobyty. Šetření potvrdilo vyšší migrační zájem u lékařů s aktivní znalostí jazyků a lékařů s dřívější zahraniční zkušeností. Kategorii lékařů a studentů lékařství, kte ří na odchod do zahraničí pomýšlejí, sa mozřejmě nelze zaměnit za lékaře, o kte ré české zdravotnictví zřejmě přijde, ostatně i autoři výzkumu definovali, že za pravděpodobné migranty lze pokládat zhruba třetinu lékařů s úmyslem vyces tovat, a reálné migranty lze odhadnout v rozmezí 5 až 7 procent z celkového po čtu oslovených.
Motivy migrace
Zajímavá a v některých položkách i pře kvapivá je hierarchie motivů lékařů a stu dentů k odchodu do zahraničí (viz tabul ku). Zatímco u lékařů je zcela dominují cím důvodem vyšší finanční ohodnocení, u studentů je nejčastěji uváděným moti vem získání mezinárodního rozhledu a kontaktů. Medici také poměrně často deklarovali jako důvod vyšší možnost ka riérního růstu v zahraničí, což asi lze in terpretovat i jako určitou skepsi budou cích lékařů vůči svému budoucímu uplatnění.
ilustrační foto: uzi
Poměrně masivní migrace lékařů z ČR do zahraničí je realitou, nad kterou s ohledem na personální stav našeho zdravotnictví bezesporu nelze zavírat oči. Na druhé straně by tento společenský jev neměl být pouze prvoplánovým argumentem v politickém zápolení, opírajícím se de facto jen o statistické údaje. V ČR dosud chybí opravdu systémově pojatá, metodologicky dostatečně otestovaná a zdrojově hluboká analýza tohoto problému, která by se stala podkladem pro koncipování účinných nápravných kroků.
Komora kritizuje
Česká lékařská komora (ČLK) je institucí, jejíž varovný hlas k migraci lékařů zní nejsilněji. Uvádí například, že v situaci, kdy v našem zdravotnictví chybí zhruba 600 lékařů, odejde za hranice i značné množství absolventů, kteří v ČR vůbec do praxe nenastoupili. Za jeden z podstat ných důvodů považuje i nespokojenost s možností postgraduální profesní pří pravy lékařů. Velmi intenzivně kritizuje především systém atestační přípravy, kte rý se v současnosti týká zhruba každého osmého lékaře v České republice. Komo ra mimo jiné deklaruje neúčinnost půl miliardové částky, kterou letos minister stvo zdravotnictví uvolnilo na rezidenční místa pro frekventanty atestační přípravy a podobně. Aktuální data ČLK uvádějí, že od počátku letošního roku do 15. září vystavila ko mora 199 svým členům celkem 479 cer
tifikátů, tedy potvrzení nutných k za městnání lékaře v cizině. V loňském roce to bylo celkem 678 certifikátů pro 263 lékařů.
argumenty ministerstva
Ministerstvo zdravotnictví se kritice brá ní. Jeho hlavní argumenty zní, že se po dařilo z Evropských fondů pro zdravot nictví získat miliardu korun na postgra duální vzdělávání lékařů, že celý systém vzdělávání zdravotníků (lékařů i neléka řů) byl výrazně zjednodušen a zkrácen, že byl vytvořen a ze státního rozpočtu eko nomicky zabezpečen systém rezidenč ních míst apod. V této souvislosti uvádí opatření, která přispívají ke stabilizaci ne lékařských profesí, zejména sester – např. změny jejich kompetence v rámci činnos ti zdravotnického zařízení nebo letošní platové navýšení o 15 procent. red ....................................... více na stranách 2 a 3
◗ Po uzávěrce
Miliardy pro zdravotnictví navíc Na 162,8 mld. korun se podařilo snížit očekávaný deficit státního rozpočtu ČR na rok 2010 díky tzv. úspornému balíčku přija tému v pátek 25. září Po slaneckou sněmovnou. Mimo jiné z důvodu za jištění vyšší flexibility a efektivnosti nákupu lé čivých přípravků, potra vin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků umožňuje je jich přímé nákupy zdra votními pojišťovnami. V rámci hrazené péče upravuje poskytování oč Jednání ve Sněmovně nebylo snadné, premiér Jan Fišer (drukovacích látek proti hý zleva) musel dokonce pohrozit demisí. foto: mediafax chřipce a mezi hrazená očkování zahrnuje i očkování a přeočkování proti pneumokokovým infekcím. Pro hlubuje úspory podporou včasného příchodu generických léků na trh a zrychluje proces revize úhrad. red
V tři otázky pro... ... bc. marka Šnajdra, prvního náměstka ministryně zdravotnictví V Voláme vám přímo do Poslanecké sněmovny pouhé čtyři minuty pro schválení tzv. Janotova úsporného balíčku. Jeho část věnovaná zdravotnictví, především změnám zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, prošla smrští pozměňovacích návrhů prakticky beze změny. Je to dobrá zpráva? Je to velmi dobrá zpráva! Zvítězil rozum a odpovědnost před snahami úplně rozvrátit Českou republiku. Pokud jde o vámi zmíněné pozměňovací návrhy, v naší části prošel vlastně jen jediný, navržený poslancem Pavlem Němcem z ČSSD. Upravuje v podstatě sekundárně podmínky distribuce léků a jedná se o kompromis, se kterým jsme jako ministerstvo nakonec souhlasili. Zjednodušeně řečeno jde o to, že zdravotním pojišťovnám by mělo být umožněno vysoutěžit si ceny léků, a tím je ještě dále snižovat. V V přijaté normě zůstaly i ministerstvem předložené změny systému vakcinací, konkrétně rozšíření úhrad z veřejného zdravotního pojištění na očkování proti pneumokokovým infekcím. O tom se v uplynulých dnech hodně diskutovalo – proč má restriktivní balíček obsahovat právě tuto jedinou výdajovou položku? Úhrada pneumokokové vakcíny je výsledkem dva roky staré dohody státu s odbornými společnostmi epidemiologů a vakcinologů. Bohužel, za tu
dobu se věc nepodařilo prosadit do legislativy standardní cestou, protože návrh nebyly zařazen na program jednání, resp. bylo nám vyčítáno, že jsme jej chtěli prosadit prostřednictvím legislativních změn týkajících se regulačních poplatků. Tím, že nám bylo konečně umožněno návrh prosadit, jsme tedy konečně mohli slib splnit. A pokud jde o náklady, musíme si uvědomit, že úsporná opatření na výdajové straně systému, která jsme prosadili, činí tři miliardy korun ročně. Proti tomu stojí očkování, které vyjde maximálně na dvě stě miliónů. Z toho je snad jasné, že úspory jsou nesrovnatelně vyšší. V Ještě jsme nehovořili o tom, co přijatý balíček přináší zdravotnictví v oblasti příjmů. Ze zvýšených plateb státu za státní pojištěnce přijde v příštím roce do systému navíc asi 4,9 mld. Kč a další půldruhé miliardy korun přinese změna zastropování výpočtu pojistného ze čtyřnásobku na šestinásobek průměrné mzdy v ČR. Vezmu-li tyto dodatečné příjmové zdroje a přidám-li k nim úspory, máme k dispozici o 9 až 9,5 miliardy korun více. Ty nám umožní stabilizovat zdravotnictví v roce 2010 a budou bránit tomu, aby ekonomická a rozpočtová krize dopadla na zdravotníky a pacienty plnou silou. jak