ZDRAvoTNické NoviNy
V tomto vydání Kongresový list
OdbORné fóRUm zdRavOtnict ví a sOciální péče
ročník 58 • Číslo 35 • 19. října 2009 cena 26 Kč • předplatné 19 Kč • www.zdravky.cz
2
Fond ohrožených dětí vysoudil sto tisíc
4 Tak se ptám: Ano, či ne nemocničním řetězcům?
Z. Schwarz: Záchranky nejsou rajským ostrovem
4
Návrh koncepce rozvoje a uplatnění DRG – díl šestý
5
V Švédské předsednictví Radě eU
Společně proti nové chřipce Asi dvanáct členských států (z celkem 27) totiž dosud nemá dostatečné vlastní zásoby očkovacích látek, pět zemí dokonce žádné vakcíny nenakoupilo, protože nemají dostatek finančních zdrojů. Jedná se o Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Maltu a Bulharsko. Zvažovala se také možnost, že by pro tyto země nakoupila očkovací látku Evropská komise. „Měli bychom Evropské komisi dát legislativní možnost jim pomoci,“ prohlásila švédská ministryně zdravotnictví Maria Larsson, jež mimořádné zasedání vedla. Ministři také diskutovali o tom, zda by měla EU pomáhat i mimoevropským rozvojovým zemím. Před říjnovým jednáním se ministři zdravotnictví států EU v souvislosti s výskytem nové chřipky sešli naposledy v dubnu. Tehdy se uprostřed obav ze vznikající pandemie dohodli, že by mohli kolektivně vypomoci s dodávkami vakcíny, pokud by některá ze zemí EU byla obzvlášť těžce zasažena. Jednalo se o historicky první dohodu takového typu, neboť v minulosti při zasedáních, kdy se projednávala například zdravotní rizika pandemie ptačí chřipky nebo těžkého akutního respiračního syndromu (SARS), ministři tuto dohodu o vzájemné pomoci odmítli.
Nicméně od dubna se obavy veřejnosti z masivního dopadu chřipky A(H1N1) podstatně snížily s ohledem na většinou mírný průběh nemoci a na skutečnost, že v krátké době byly vyvinuty dvě očkovací látky. Země EU nyní usilují o to, aby v rámci opatření proti pandemickému šíření této infekce byly ve všech regionech zabezpečeny dostatečné zásoby vakcín. Ministři zdravotnictví také ustanovili agenturu pro infekční nemoci, která by měla analyzovat situaci v každém členském státě, upozorňovat na dostatek či nedostatek vakcíny proti pandemické chřipce a hledat východiska. Některé země si objednaly vakcínu pro celou populaci (Velká Británie, Finsko), některé jen pro část obyvatel. Mezi ně patří i Česká republika, která objednala zhruba jeden milión vakcín.
Situace není tak dramatická, ale...
Ve společném prohlášení ministři také varovali před podceněním současného vývoje výskytu nové chřipky a vyzvali občany, aby se nechali očkovat, přestože virus prozatím není tak nebezpečný, jak se zpočátku obávali.
„I když pandemická situace není aktuálně v Evropě tak dramatická, musíme naslouchat odborníkům, kteří říkají, že nesmíme polevit v ostražitosti,“ řekla Maria Larsson s tím, že věří, že lidé se nadále chtějí chránit prostřednictvím vakcinace. Vzhledem k tomu, že z vyjádření expertů vyplývá, že má pandemické šíření viru nové chřipky pokračovat ještě několik let, je podle ministryně Larsson očkování nejlepším způsobem ochrany před nákazou nejen pro následující měsíce, ale i pro nejbližší roky. Od dubna, kdy byl objeven virus A(H1N1), zemřelo na tuto infekci podle Světové zdravotnické organizace nejméně 4525 lidí. K většině úmrtí (3292 osob) přitom došlo na americkém kontinentě, 890 lidí zemřelo v asijsko-pacifickém regionu a nejméně 193 úmrtí bylo hlášeno v Evropě. Evropská komisařka pro zdravotnictví Androulla Vassiliou také varovala, že i když není očkování povinné, všichni by se měli chovat zodpovědně. „Nevíme, jak se bude postupem času dále tento virus vyvíjet se změnou počasí. Takže musíme být připraveni i na nejhorší,“ poznamenala A. Vassiliou.
ilustrační foto: shutterstock
Ministři zdravotnictví zemí Evropské unie diskutovali v pondělí 12. října na svém mimořádném zasedání, které iniciovalo Švédské předsednictví Radě EU, o společném sdílení zásob vakcíny proti viru A(H1N1). V Lucemburku se shodli na tom, že členské státy EU by si měly navzájem vypomáhat v krytí aktuální potřeby vakcín podle dané epidemiologické situace.
Pro distribuci schváleny tři vakcíny
Ministři zdravotnictví členských států dále vyzvali exekutivu EU, aby „pokračovala v podpoře procesu zadávání veřejných zakázek na nákup vakcíny u členských států, kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a sousedních států, které dosud nemají uzavřeny smlouvy s výrobci vakcíny“. Pro distribuci v Evropě komise schválila tři vakcíny pro boj s virem A(H1N1). Evropské úřady již zajistily nákupy vakcín Pandemrix britské firmy GlaxoSmithKline a Focetria od švýcarské společnosti Novartis. Evropská léková agentura
(EMEA) doporučila 2. října k použití v EU také očkovací látku Celvapan, vyrobenou americkou firmou Baxter. Podle komisařky A. Vassiliou všichni tři výrobci již prohlásili, že jedna dávka vakcíny bude postačovat k imunizaci proti viru nové chřipky a že v následujících dnech dodají příslušnou dokumentaci EMEA. Agentura posoudí jejich žádosti a vydá doporučení, jež musí být schváleno Evropskou komisí. Ve Velké Británii, která je z evropských zemí nejvíce postižena výskytem nové chřipky, se očekává, že by měla být vakcinace obyvatelstva zahájena již koncem tohoto měsíce. kzs
◗ Dvacet let poté (1)
Máme více nemocnic, lékařů, ale i cigaret Sedmnáctého listopadu 2009 oslaví Česká republika dvacet let od pádu komunistického režimu. 2004 následuje sestupný trend vždy Dvě dekády jsou určitě dostatečným časovým úsekem pro bilancování, respektive pro identifikaci o jednu desetinu až k počtu 6 lůžek na tisíc obyvatel v roce 2008. změn, kterými naše společnost v tomto období prošla. Zdravotnické noviny chtějí k této reminiscenci přispět nekomentovaným zmapováním vývoje některých změněných či nově vyvstalých skutečností v systému zdravotní péče, v oblasti zdravotního stavu obyvatel, ale třeba i v chování lidí, které veřejné zdraví ovlivňuje. Takže počínaje tímto vydáním zahajujeme seriál
vyšší dostupnost lékařů
článků nadepsaných společným nadtitulkem „Dvacet let poté“. V následujících informacích vycházíme ze statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ), Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), ale např. i z datových souborů stavovských komor a dalších zdravotnických institucí.
Graf č. 1 – vývoj počtu nemocnic v ČR v letech 1991 až 2008
161
169
183
189
208
217
216
203
211
202 201
201
197
195
191
192
192
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
zdroj: čsÚ
207
V roce 1991 existovalo v České republice celkem 161 nemocnic a jejich počet se v následujících letech zvyšoval – v r. 1994 jich už bylo 189 a o rok později 207. Nejvyšší počet nemocnic zaznamenali statistici v roce 1997, kdy jich v Česku fungovalo 217, poté – s výjimkou roku 2000 – následoval sestupný trend (vývoj znázorňuje graf č. 1). ČSÚ registroval i vývoj poměru počtu nemocničních lůžek na 1000 obyvatel v tzv. středním stavu (tzn. počtu obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období – v kalendářním roce tedy o půlnoci na 1. července sledovaného roku): V období let 1990 až 1993 připadalo na tisíc obyvatel 8 nemocničních lůžek, pak začal šestiletý sestupný trend k hodnotě 6,5 lůžka v roce 1999. V r. 2000 se tento počet meziročně zvýšil o desetinu (lůžka), pak se na tři roky ustálil na počtu 6,5 a od roku
Stálý vzestupný trend byl zaznamenán v celkovém počtu lékařů (uvedená čísla zachycují přepočtený stav a nerozlišují lékaře ve státních a nestátních zdravotnických zařízeních): V roce 1994 bylo v ČR 34 928 lékařů, v r. 2000 již jejich počet o 330 překročil osmatřicet tisíc. Přes čtyřicet tisíc (konkrétně 40 037) lékařů bylo statisticky zaznamenáno v roce 2003, 41 031 o tři roky později, 43 676 v roce 2007 a loni 44 382 lékařů. Jak se v ČR vyvíjel počet obyvatel na jednoho lékaře (bez započítání zubních lékařů): V roce 1993 činil 333 osob a v letech následujících již tuto hranici nepřekročil (vývoj znázorňuje graf č. 2 na straně 4). V posledním období let 2005 až 2008 se hodnota relativně ustálila na počtu 272, respektive 273. V souvislosti s často deklarovaným aktuálním nedostatkem zubních lékařů je bezesporu zajímavé sledovat vývoj i z tohoto zorného úhlu: V roce 1993 připadalo na jednoho lékaře stomatologa
1711 obyvatel, do roku 1997 postupně tento poměr poklesl na číslo 1573 v roce 1997. V následujících dvou letech došlo k mírnějšímu zvýšení (na 1591, respektive 1582 obyvatel), pak trend poklesu pokračoval (např. v r. 2000 1527, v r. 2003 1493 a v r. 2006 1468). V roce 2007 došlo opět k mírnému nárůstu (1472), který pokračoval i loni (1478). .................... dokončení na straně 4