ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
V tomto vydání Kongresový list
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICT VÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE
ročník 58 • Číslo 30 • 14. září 2009 cena 26 Kč • předplatné 19 Kč • www.zdravky.cz
Systém zdravotní 3 péče podle Lékařů pro reformu
4 „Vážení“ české vědy – téma letošního léta
5
Pilotní projekt hlášení nežádoucích účinků
6
Návrh koncepce rozvoje a uplatnění DRG – díl první
V EXKLUZIVNÍ DISKUZE POUZE NA STRÁNKÁCH ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN 2
Jak zajistit zdravotní (a sociální) péči o stárnoucí populaci? Pět odborných mluvčích a stínových mistrů zdravotnictví pěti politických stran odpovídá na našich stránkách postupně na pět otázek týkajících se budoucnosti českého zdravotnictví (první díl jsme přinesli v minulém vydání ZN). Každé téma uvádíme redakčním materiálem rekapitulujícím související fakta a statistická data.
0,2 —
0,2 — 0,4 — 0,6 — 0,8 —
ženy 1,0 — věk 0
Výdaje systému veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči
Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění včetně platby státu
2003
Posun 27 % obyvatelstva do věkových skupin nad 65 let (celkem 43 % oproti dnešním 16 %).
Snížení podílu populace v ekonomicky produktivním věku o 15 p. b. (ze 71 % na 56 %).
Náklady na zdravotní péči jsou ve věkových skupinách nad 65 let 4krát vyšší než u 30–40 letých.
Nárůst počtu státních pojištěnců z 5,7 mil. osob na 6,6 mil. osob.
2050 (při cenách roku 2003 a věkové struktuře obyvatelstva 2050)
2003
10
15
20
25
30
35
2050 (při platech roku 2003 a sazbě 13,5 % a věkové struktuře 2050)
40
45
50
55
60
65
70
zdrojů, povinné zdravotní pojištění a soukromý příspěvek na nákup péče nad rozsah tohoto pojištění. Jak tedy zajistit zdravotní (a sociální) péči o stárnoucí populaci? Z odpovědí zástupců politických stran (v abecedním pořadí podle názvu) vybíráme: ČSSD – MUDr. David Rath: „Císař František Josef I. by v roce 1910 také určitě netrefil, jakým výzvám a problémům bude čelit území jeho monarchie v roce 1950. Jsem tudíž přesvědčen, že efektivní řešení můžeme dnes hledat tak pro příštích pět či maximálně 10 let a úvahy, co bude se seniory okolo roku 2050, jsou pouhou rozcvičkou pro naši fantazii. Nevíme totiž, jak se bude vyvíjet počet nově narozených dětí, což je veličina citlivě reagující na vývoj společnosti a populační opatření vlády. Chytrá propopulační opatření jsou ten nejlevnější a nejúčinnější lék na stárnutí populace.“ KDU-ČSL – Ing. Jiří Carbol: „Každá reforma, která bude chtít doopravdy měnit systém k lepšímu, musí zvýšit podíl státu na veřejném zdravotním pojištění. Domnívám se, že prvním krokem by mělo být stanovení
Graf 3: Stárnutí obyvatelstva a veřejné zdroje Objem zdravotní péče, který lze pokrýt z veřejných zdrojů (při zachování současné sazby pojistného 13,5 %)
Zdravotní péče dnešního rozsahu
Dopad na příjmovou stránku
5
lamentními volbami zabývalo občanské sdružení Reforma zdravotnictví – forum.cz (viz grafy 2 a 3). Vinou stárnutí obyvatelstva dojde podle této analýzy i k významnému zmenšení vyměřovacího základu pro odvody na veřejné zdravotní pojištění. Při zachování systému financování zdravotnictví, založeného zejména na zdanění platů, povedou výše uvedené vlivy k neúnosnému zvýšení daňové zátěže, především nákladů na pracovní sílu. Ministerstvo zdravotnictví, vedené T. Julínkem, se v návaznosti na uvedenou analýzu pokusilo vytvořit první ucelenou koncepci reformy s cílem zachovat všeobecnou dostupnost zdravotních služeb i v příštích desetiletích, a přitom nezvyšovat výdaje na zdravotnictví z veřejných rozpočtů, tj. nezvyšovat daňovou zátěž. Cílem bylo zvýšení efektivity cestou narovnání vlastnických vztahů a regulovaná konkurence ve zdravotním pojištění a poskytování zdravotních služeb, což povede k významnému zvýšení efektivity. Všeobecnou dostupnost zdravotní péče by mělo zajistit pokračující financování většiny zdravotních služeb z veřejných
Graf 2: Stárnutí obyvatelstva a veřejné zdravotní pojištění Dopad na výdajovou stránku
0,0
Výdaje na zdravotnictví, které budeme schopni pokrýt z veřejných prostředků při zachování současné sazby pojištění 13,5 % (zahrnuje platbu státu za státní pojištěnce rostoucí v čase jako průměrná hrubá mzda a investiční výdaje z veřejných rozpočtů zvyšujících se v čase jako inflace).
Budoucí sazba pojistného a celkové daňové zatížení při pokrytí současného objemu poskytované péče Zdroj grafů 2 a 3: Reforma zdravotnictví – forum.cz, prezentace P. Hroboně, 2005
Dopady stárnutí obyvatelstva, zvyšujících se nároků spotřebitelů na úroveň zdravotních služeb a rozvoje nových technologií na systém veřejného zdravotního pojištění se ve svých analýzách již před minulými par-
muži
0,4 —
O čem vypovídá index stáří?
Jak udržet daňovou zátěž pod kontrolou?
rok 2050
0,6 —
V procentech vyměřovacího základu
Základní informace můžeme najít v prognóze věkové struktury obyvatelstva ČR, vypracované Českým statistickým úřadem (viz graf 1), a také v prognóze populačního vývoje ČR (Burcin, B., Kučera, T. (2004) Nová kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (2003–2065). Demografie 2004, roč. 46, č. 2, str. 100–111). Ve střední, tedy nejpravděpodobnější variantě zde mj. nacházíme následující čísla: 1. Předpokládaný vývoj plodnosti: V 2010 – 1,34 dítěte na 1 ženu. V 2065 – 1,68 dítěte na 1 ženu. Prognóza předpokládá, že celková plodnost dosáhla svého minima již v roce 1999, a proto se bude zvyšovat. Ani tak však nebude dosaženo hranice 2,1 dítěte na 1 ženu, která zajišťuje prostou reprodukci populace. 2. Předpokládaný vývoj úmrtnosti: V 2010 – naděje na dožití při narození 74,1 roku (muži), resp. 80,3 roku (ženy). V 2065 – naděje na dožití při narození 84,0 roku (muži), resp. 85,8 roku, (ženy). 3. Předpokládaný vývoj celkového počtu obyvatel: V 2010 – 10,31 mil. obyvatel ČR. V 2065 – 9,72 mil. obyvatel ČR. 4. Změny věkové struktury obyvatelstva: V 2010 – průměrný věk v ČR 41,1 roku, přitom obyvatel v předproduktivním věku 14,3 %, a obyvatel v poproduktivním věku 22,5 %. V 2065 – průměrný věk v ČR 47,7 roku, přitom obyvatel v předproduktivním věku 13,7 %, a obyvatel v poproduktivním věku 35,7 %. Nejvýraznějšími změnami projdou nejstarší věkové skupiny. Počet obyvatel ve věku
75 a více let bude v horizontu prognózy více než trojnásobný a nejstarších seniorů by mělo být dokonce osmkrát více než v roce 2002. Kromě výrazného nárůstu počtu obyvatel ve věkové skupině 65 a více let bude pro budoucí vývoj, zdá se, určující změna poměru tzv. indexu stáří, tedy podílu počtu obyvatel, kteří budou odkázáni na zajištění zdrojů populací v ekonomicky aktivním věku (20 až 65 let). Podle Zprávy o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR, kterou v roce 2008 vypracovali odborníci projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví, vzroste tento index do roku 2050 ze stávajících 22 % na 45 %, při nejméně příznivém vývoji dokonce až na 76 %. Samotný index stáří je podle odborníků Kulatého stolu definován normativně na základě kalendářního věku. Jeho reálná ekonomická podoba však bude určována průměrným zahájením ekonomicky aktivního věku (absolvováním vzdělávání) a jeho ukončením (odchodem do „starobní penze“). Nepochybně lze očekávat pozdější zahájení ekonomicky aktivního věku. To povede mimo jiné ke zvýšení indexu závislosti mladé generace (která bude déle závislá na podpoře ekonomicky aktivní populace). Tento posun může být vyrovnán pozdějším odchodem do důchodu, pokud nebudou ekonomicky vytvářeny pobídky k předčasnému ukončení ekonomicky aktivního života – potenciál aktivního ekonomického věku se bude zvyšovat v souvislosti s prodlužující se délkou života. Pozdější odchod do důchodu proto může nárůst indexu stáří výrazně snížit.
rok 2006
0,8 —
podíl v %
Osmkrát více těch nejstarších
1,0 —
Zdroj: ČSÚ
Populace ČR i celé Evropy stárne a stárnout nadále bude. To je základní mantra opakovaná demografy, sociology i ekonomy v posledních letech stále častěji. Jak výrazné však toto stárnutí bude a jak se to projeví v nárocích na veřejné rozpočty i na systémy zdravotního a sociálního pojištění?
Graf 1: Reálná a předpokládaná věková struktura obyvatelstva ČR v letech 2006 a 2050
75
80
85
90
95
100
celkových výdajů na zdravotnictví v minimální výši 7 % HDP.“ KSČM – Mgr. Soňa Marková: „Základní odpovědnost musí nést nadále stát, který stanoví pravidla a učiní potřebná legislativní opatření, včetně nezbytných kontrolních mechanismů. Financování této péče by mělo být vícezdrojové – stát, kraje, obce – s možností doplňkových soukromých zdrojů, ovšem pouze podle finančních možností jedince nebo jeho rodiny.“ ODS – Bc. Marek Šnajdr: „Dodnes neexistuje účinné a funkční propojení sociální a zdravotní péče, přičemž drtivá většina klientů potřebuje obojí a je v praxi nemožné mezi tím stanovit hranici. Stávající resortismus projevující se oddělením typů zařízení a oddělením financování je neefektivní, až škodlivý. Potřebujeme definovat poskytovatele a zajistit takové financování z jednoho zdroje, které v sobě bude zahrnovat činnosti jak ošetřovatelské, tak výkony sociální péče. Pokud jde o ryze zdravotnická zařízení, potřebujeme více kapacit následných lůžek, paliativní a domácí péče na úkor lůžek akutních a potřebujeme i tomu odpovídající změnu struktury úhrad zdravotních pojišťoven.“ TOP 09 – MUDr. Vladimír Pavelka, MUDr. Rudolf Zajac: „Řešení vidíme ve vytvoření komplexního systému sociálně-zdravotní ochrany občana, který bude mít zajištěno financování zdravotních i sociálních služeb prostřednictvím jedné instituce. Cesta k tomuto cíli je nejednoduchá. Je třeba přesněji definovat pojmy zdravotní péče, ošetřovatelské péče, specifikovat kompetence sester. Změna se dotkne asi pěti zákonů.“ jak ............................................více na stranách 2 a 3