ZN 23_2010

Page 1

NĂ KL

A

VĂ? KONGRESO LIST LÉ K A Ĺ˜S KÉ LI ST Y

9996:;<=>?@A?

Ă?CH PĹ˜EHLED ODBORN ZPRAVO DAJSKĂ? AKCĂ? A VZDÄšLĂ VACĂ?CH 2010

V tomto vydĂĄnĂ­ ve spoleÄ?nĂŠm seĹĄitu

FARM 8 456.776(486(784 AKOT ERAP

Diagnostika

strů alitních regi O potřebě kv

ÄŒESKÉ ! 33. KONGRES

NEFROLOGICKÉ

EUTIC

KÉ INFO ík pro lÊk RMAC aře a farm E aceuty

MÄ›sĂ­Ä?n

MEDICĂ?N Y, Z KLINICK É É PRAXE PRO LÉKAĹ˜SK Ä?ervence 2010

23/2010 Ä?Ă­slo 16 t 26. KĂ?CH NOVIN PĹ˜Ă?LOHA ZDRAVOTNIC

=B6>C

-( !"#$%&'()&$*(+*, ( .(%",/*&'("0*-1" *"2&1*-/"3

23/2010 Ä?ervence Ä?Ă­slo 23 t 26. KĂ?CH NOVIN PĹ˜Ă?LOHA ZDRAVOTNIC

a terapi

e infekc

SPOLEÄŒNOSTI

Ă­ vyvola

ných viry

DIAGNO

herpes

simplex

Obsah

2010

lla-zos

ter .......... STIKA .................... A .................... HERPES TERAPIE INF .................... SIM EKC

Ăšvod

7-8

a varice

PLEX A HerpetickĂŠ Ă? ...............1 VARICE VYVOLAN!C %ecĂ­ch infekcviry jsou odpov H LLA-ZO "dnĂŠ za Ă­. Lidsk A&koliv STER VIRY #irokou ĂŠ herpe #kĂĄlu lidsk$ nost latentmajĂ­ odli#nĂŠ biolog tickĂŠ viry Antivirotik jsou kĂĄch. Rod n" infikovat hostit ickĂŠ vlastnosti, geopolitn" ch i zvĂ­- V !eskĂŠ a Ăş!innĂĄ proti je jim spole& roz#Ă­%eny. zahrnuje Herpesviridae, ele a dlouh p)sobĂ­ republice jsou HSV a VZV odob" nĂĄ schop proti b"'n" dostu ny deoxy vĂ­ce ne' 100 r)zn$do kterĂŠho lidskĂŠ p%e'Ă­vat v jeho bu(-- Acyklovir HSV a VZV ch vir). pnĂĄ dv" herpe vir) je ribonukleovou – acykl antivirotika roku 1984. (ACV) je prov" slo'itĂĄ ovir a valacy kyselinou Genomy t"chto tickĂŠ viry pat%Ă­, agens. Lidsk a tyto viry , kterĂĄ %en$ (DNA). Mech vir) klovir v inhibi Registr tĂ­m Struktura jsou tvo%evĂ˝sledkĹŻ lĂŠÄ?by ci virovĂŠ anizmus protivpreparĂĄt, kter$ . vÄ›no- ta. Alphaherpe ĂŠ herpetickĂŠ pat%Ă­ mezi v)bec byla pozornost byla nĂŠ kontroly dosahovanĂ˝chdat z ÄŒR a ostatherpe DNA polymerĂĄzy, je pou'Ă­ irovĂŠho Ta porovnĂĄnĂ­ PrvnĂ­ den kongresu (za%azenĂ­ svirinae, Betahviry jsou rozd" nejv"t#Ă­ znĂĄmĂŠ tick$ch enzym. ACV v#ak vĂĄn Ăş&ink a souÄ?asnĂŠho k zĂ­skĂĄnĂ­ zĂĄdialyzaÄ?nĂ­ statistice. dat kterĂĄ slouĹžit od nĂĄrodnĂ­ Bude u ACV vĂĄna musĂ­ b$t souhrnnĂ˝ch jednotliv$ch je erpesvirinae leny na t%i virovĂŠ nĂ­ch zemĂ­ EU. em na podkladÄ› kĂ˝ch dat a optiv ÄŒR vedena pracoviĹĄĹĽ od nejd%Ă­ve d)le'itĂĄ pro syntĂŠz spo&Ă­vĂĄ epidemiologic podsk koncentracithymidinkinĂĄzou, vir) do nĂĄhradou dialyzaÄ?nĂ­ch Tabulka prezen- kladnĂ­ch plĂĄnovĂĄnĂ­ terapie aktivovĂĄn, z jednotlivĂ˝ch skupin je a Gammaherp upiny: u virovĂŠ aktivity a byla malizaci ve virem kter$ 1. Rozd hodnocenĂ­ efektivity malou uvedeno poÄ?ĂĄtku dialyzaÄ?nĂ­ programu kongresĹŻ esvirinae ledvin, dĂĄle k zalo"lenĂ­ lidsk# biologickou infikovan$c je p%Ă­tomen co' je zaji#t" v Ăşvodu PĹ™ed- funkce lĂŠÄ?by, tvorbÄ› doporuÄ?enĂ­ v tabulc tovĂĄna vĹždy Podskupina no vst%ebĂĄvĂĄ spoleÄ?nosti. ve 40-10 a kvality h bu(kĂĄ e 1) 1/. ch herpe dostu i k ověřenĂ­ dopadu ÄŒeskĂŠ nefrologickĂŠ klinikĹŻm pracujĂ­cĂ­m na dĹŻkazech impletick#ch dĂĄvaly na ĹženĂ˝ch biologick$ pouze 15-20 pnost, z gastro ch. ACV mĂĄ 0x vy##Ă­ postupĹŻ a jejich nesenĂŠ Ăşdaje vir$ a jimi globĂĄlnĂ­ pohled doporuÄ?enĂ˝ch Virus % podan relativ intestinĂĄlnĂ­ polo&as, v oboru nefrologie s nezvratnĂ˝m mentaci na zĂĄkladÄ› vĂ˝sledkĹŻ. nej!ast"ji ĂŠ dĂĄvky Alphaherpe nemocnĂ˝ch kter$ je ho traktu n" problematiku SumĂĄrnĂ­ metodika sbÄ›. ACV vyvolanĂŠ herpes simpl 2,5 - 3 svirinae se data inmĂĄ takĂŠ selhĂĄnĂ­m ledvin. hodiny. pouze Ä?ĂĄsteÄ?nĂŠ infekce Co říkajĂ­ sumĂĄrnĂ­ herpes simpl ex virus typ Biologick$ krĂĄtk$ ru dat vĹĄak poskytuje vyĹĄĹĄĂ­ informaÄ?nĂ­ z roku 2009? dialyzaÄ?nĂ­ch centrech 97 formace. VĂ˝znamnÄ›zpÄ›tnĂŠ vazby poskypolo&as varicella-zo ex virus typ 1 (HSV-1) Infek!nĂ­ funkce ledLoni bylo v moĹžnost a nĂĄhradou hodnotu Betaherpesv individuĂĄlnĂ­ch k 31. prosinci lĂŠÄ?eno 2centrech nemoci (HSV-2) sestavenĂŠ z s renĂĄlnĂ­m selhĂĄnĂ­m, zaloĹženy cytomegalo ster vvirus tujĂ­ podklady labiĂĄlnĂ­ irinae nefrologickĂ˝ch (VZV principu jsou vin 5763 pacientĹŻ na miliĂłn obyvatel. vyuĹžitĂ­ toopar dat. Na tomto USRDS (United States virus 17 %, bioptovanĂ˝ch Jako příklad ) osu1994. lidsk$ tedy 548 nemocnĂ˝ch bylo lĂŠÄ?eno 458 pa(CMV genitĂĄlnĂ­ o 47 %, respektive ÄŒR od roku dialyzaÄ?nĂ­ kvalitnĂ­ registry dialĂ˝zou uvedena dialyzovanĂ˝ch ) studie dialyzovanĂ˝ch herpe opar System) a registr zaÄ?ĂĄtku ro- PeritoneĂĄlnĂ­ obyvatel. Transtick$byla pÄ›ti letech pacientĹŻ hemo hoto registru lidsk$ herpe peritoneĂĄlnÄ› Renal Data tedy 44/mil. planĂŠ ne#tov virus diabetikĹŻ po ve skupinÄ› BritĂĄnii. Od (z toho 7 % cientĹŻ (8 %), Mortalita diabetickĂ˝chĂ­ Gamm typ se jednalo lĂŠÄ?by do 15 procent. aktivity ve VelkĂŠ tick$ virus vĂ˝boru ÄŒeskĂŠ plantovĂĄno bylo 373 pacientĹŻ jedi- du bioptovanĂ˝ch ice a pĂĄsov biopsie. AÄ?koli6 (HHV 26 kom- mellitem.prvnĂ­ hemodialyzaÄ?n aherp 49 %, respektive pĹ™i- -6) z podnÄ›tu lĂŠÄ?by nenĂ­ vĹĄak uskuteÄ?nÄ›nĂŠ infek&nĂ­ esviri ku 2009 se dialyzaÄ?nĂ­ rozbÄ›hl registr ze ĹžijĂ­cĂ­ch dĂĄrcĹŻ). Bylo provedenoa slinivky ode dne 2009 byla 24 % (u nediabetikĹŻ Statistika typpacientĹŻ, u kohortu $ opar virus Epsteod nae 7 o(HHV spoleÄ?nosti ledvin mononukle lĂŠÄ?evĂ˝skytu preselektovano pro vyĹĄĹĄĂ­ informovanost a byla konce roku nefrologickĂŠ -7) byla po- o in-Ba #estĂĄ d"tskĂĄ zajĂ­mavĂŠ Ăşdaje v souboru pacientĹŻ nĂ˝m podkladem hemodialĂ˝pacientĹŻ (RDP) Ä?len je binovanĂ˝ch transplantacĂ­ Ăłza lidsk$ nesly vĂ˝sledky u diabetikĹŻ rrovĂŠ 2009 byla prvnĂ­ (72/mil.) 14 %), mortalita dialĂ˝zou byla u diabe- nefrologickĂŠ obce. Na kongresu dialyzovanĂ˝ch h nefropatiĂ­ herpe rada, jejĂ­Ĺž jeden a re- bĹ™iĹĄnĂ­. V roce ÄŒeskĂŠho regis(EBVDĂĄle byl preexanthema nemoc (exan nediabetickĂ˝c 1808 pacientĹŻ nĂ˝ch peritoneĂĄlnĂ­ % (u nediabetikĹŻ 8 %). o vĂ˝sledcĂ­ch RDP tick$ virus ustavena jeho na mortalitu. ) 28 provedena u dĂĄna zprĂĄva střådĂĄ dĹŻleĹži- a o jejich vlivu nemocnĂ˝ch za kontakt mezi thema subitu Euro- za subitum o transplanbiopsiĂ­, kterĂ˝ tickĂ˝ch pacientĹŻ byly na prvnĂ­m mĂ­stÄ› dialĂ˝za u 89 zodpovÄ›dnĂ˝ typ pĹ™ehled financovanĂ˝m tru renĂĄlnĂ­ch 8 (HHV konsekutivnÄ› infek&nĂ­ zaÄ?alo 46 % a peritoneĂĄlnĂ­ zprĂĄvy Lidsk zentovĂĄn statistickĂ˝ a podrobnĂŠ nemocnĂ˝ch m) nĂĄsledovanĂŠ PříÄ?inami ĂşmrtĂ­ gistrem ERA-EDTA -8) a takĂŠ European (8/mil.). Z novĂ˝ch pacientĹŻ ĂŠ herpe v ÄŒR tĂĄ klinickĂĄ data ledvin bez ade- kardiovaskulĂĄrnĂ­ komplikace– ve skupinÄ› Association pacientĹŻ tacĂ­ch ledvin KaposihomononukleĂłza pean Renal jev). PrimĂĄ tickĂŠ infekc nĂĄhradou funkce se registrech Transplant Association. a o repřípravy. Z celkovĂŠho komplikacemi infekÄ?nĂ­mi u shro- lĂŠÄ?enĂ­ o ustavujĂ­cĂ­ch Dialysis and insuficiencĂ­ a Caste sarkom novÄ› koncipovanĂŠm je pro- kvĂĄtnĂ­ predialyzaÄ?nĂ­bylo 39 % s diabetem vanou ptomaticky, rnĂ­ infekce e majĂ­ zna&n s pokroÄ?ilou renĂĄlnĂ­ RDP slouŞí k lmanova ANCA-asocio $ rozsah herpe pacientĹŻ s dat, jehoĹž podkladempacien- poÄ?tu nemocnĂ˝ch nemoc maĹžÄ?ovĂĄnĂ­ nebo vzĂĄcn m)'e se v#ak tick$mi virygistru konkrĂŠtnĂ­ho klinic pro- | WWW.VZP.CZ sledovĂĄnĂ­ | | vaskulitidou. k$ch umoĹžĹˆujĂ­ ÄŒĂ?SLO 14 ROÄŒNĂ?K 1 26. ÄŒERVENCE 2010 spektivnĂ­ &astoregistry pacientĹŻ " zp)so projev prokĂ˝ch r)zn$ch prob" bĂ­ disem do itpraviepidemiologic charaKvalitnĂ­ je v$zna analĂ˝zyhne orgĂĄn) kteristick$m asymdo klinickĂŠ inovanĂŠ u stĹ™ednictvĂ­m mn" 2. typu vstupujĂ­cĂ­ vhled s n"kter$mi a fatĂĄln vĂ˝znamnÄ› zlepĹĄit s nĂĄzvem Diabetici onemdatocn"n komplikovano i p%Ă­zna pro vylu&ovĂĄnĂ­ prodlou'en Ă­m pr)b" spoluautorĹŻ pĹ™edstavujĂ­ primĂĄ Jsou pĹ™edpokladem (DM2T) ky herpe kolektivu u a m typu hem rnĂ­mi pacien 2. Ă­ mezinĂĄrodproblematiky. v ledvin VerĹĄovĂŠ s posti' tickĂŠ viry jejich prognĂłzu. ledvinami center s diabetem (p%ede t) s anuriĂ­ R. KleÄ?kovĂŠ, J. nefrologickĂ˝ch zdrojem enĂ­m ĂşÄ?ast v#Ă­m letech. NemocnĂ­ (nemetaboli ce v"t#in ovlivnit p%e'Ă­vajĂ­ imunodefici K. NehĂŠzovĂŠ, ze 60-90 ami zvýťenĂ­ studiĂ­ch a jsou budouACV , u nemo a vĂ˝voje po 10 takĂŠ příspÄ›vek dekĂĄdy doĹĄlo keencemi).nĂ­ch klinickĂ˝ch ou nezp)konsekvence. kterĂŠ pĂŠÄ?e mĹŻĹže vĂ˝znamnÄ› v bu(kĂĄ BÄ›hem %) 3/. zovan$ co' souvisĂ­ s cn$ch mĂĄ mj. prezentovĂĄn porovnĂĄnĂ­ vybranĂ˝ch parametrĹŻ a ICHDK. Po primĂĄ rozvahy, vem r)zn$ chICHShostit snĂ­Ĺžil se vĂ˝skyt odeslĂĄnĂ­ do nefrologickĂŠ jeho pro ekonomickĂŠ ACV je Na kongresu byl klinickĂŠ a laboratornĂ­ sobuj bylo zaznamĂĄlo ne'ĂĄdoucĂ­c rnĂ­ nĂĄkaznezanedbaprogramu – eRAS,'ĂĄdnĂŠ (PDL). VÄ?asnĂŠ k pravidelnĂŠele. ch lĂŠÄ?enĂ˝ch blokĂĄtory Ä?eskĂŠm zdravotnictvĂ­ ZaĹ™av odeslanĂŠ program dialyzaÄ?nĂ­ho vylu&ovĂĄn okoln pacientĹŻ Tato hrĂĄt pozdnÄ› obdobĂ­. poÄ?tu reakti e konmenĂĄno delnĂŠho klinic h Ăş&ink ve skupinÄ› ostĂ­ na s vaskulĂĄrnĂ­mi latent v nastĂĄvajĂ­cĂ­m nefropatiemi vaci. anĂŠmie P%i pravidelnĂ˝ dialyzaÄ?nĂ­ zĹŻstala stejnĂĄ. roli stanovenĂ­ diagnĂłzy kĂŠ je Z Dtelnou 2008–2009 bylo ). Ovliv V obdobĂ­ Spekt do kratĹĄĂ­ skupinu zahajujĂ­cĂ­ I N Fs DM2T, ORM AÄŒ NĂ? K ANĂ L obdobĂ­ P RodO Sobjev M LlĂŠÄ?enĂ˝ch U V NTĂ­Ĺže Ă? PA R Trum N Eledvin R Yspolu Vstran" Ĺ EOB E trend C NlzeÉza-p%Ă­zna R AVO T NnĂ­ Ă? PinfekOprogramu J I ŠŤ O V NpodĂĄv Y ÄŒ EĂĄnĂ­ S KperorĂĄ É R EuP 5U % B Lpacien IKY Tento n"nĂ­ renĂĄln onemocnÄ›nĂ­ data jedincĹŻ tĂŠto problematiky dialyzaÄ?nĂ­mu programuvs. 21 let), niŞťí poÄ?et pacientĹŻ albuzenĂ­ky, nicmĂŠ Ă­, jeDiabetickĂŠ pozorovĂĄno selhĂĄnĂ­ ledvin. hostit klinic posky-i viru klinickĂĄ a laboratornĂ­ pacienti mu vÄ›ku,ele lnĂ­ho ACV t) lĂŠ&en$ch PDL (9,6 #irokĂŠ. nezvratnĂŠho n" vli-spoleÄ?nosti %), sĂŠrovĂ˝ ÄŒeskĂŠ nefrologickĂŠ poÄ?in Ă­ch gresu s prodluĹžovĂĄnĂ­m nejÄ?astÄ›jĹĄĂ­ příÄ?inou Ve studii byla porovnĂĄna – skupinu A pĹ™edstavovali odeslanĂ­ DM2T do zahĂĄjenĂ­ 85 %), vyĹĄĹĄĂ­ HbA (6,8 vs 4,8 ohro' m)'e projev vzĂĄcn Ve jistÄ› souvisĂ­k$ch za velmi dĹŻleĹžitĂ˝ nefrovĂ˝raznÄ› enĂ­ hostit do dvou skupin zahrnujĂ­ vs. 1,6 mmol/l). bylo ovlivn parenterĂĄln funkcĂ­ dojĂ­t B nemocnĂ­ povaĹžuji celosvÄ›tovÄ› a v"t#in RAS (50 vs. ),lepĹĄĂ­kterĂŠproto znamenatele. vÄ›kovĂŠho omezenĂ­, farmakokteří byli rozdÄ›leni triglyceridy (2,6ence k jejĂ­plĂŠnupodnĂ­til pĂŠÄ?e vÄ?asnÄ› a skupinu bolesti " podobn" jako a 2008– blokĂĄtory kterĂ˝ umoĹžnil cĂŠvnĂ­ přístup funkce ledvin bez " ap%Ă­pad se po reakti 33,3 g/l) a sĂŠrovĂŠ "nĂ­ renĂĄln Ă­m ACV. nĂĄhradyV$jim (p%edetovĂĄnĂ­m organizĂĄtorĹŻ, ) nep%e odeslanĂ­ do nefrologickĂŠporovnĂĄna dvÄ› obdobĂ­: 1998–2000 % jedin- min (27,7 vs. hlavy z pacientĹŻ definitivnĂ­ registrĹŻ a U mal$c diakou je sofistikovanou dal#Ă­ ne'ĂĄd vĂ˝znam byla i v#Ă­m sekun h komplikacĂ­ polyneuropatie opÄ›t nemÄ›l ŞådnĂ˝ Ă­ch funkc vaci odeslĂĄno 52 dstavu h d"tĂ­ byly , nauzeu, vÄ›nujĂ­ problematice " PrĹŻzkum spoleÄ?nosti infekc logĹŻ pochopit lĂŠÄ?bou kardiovaskulĂĄrnĂ­c V tĂŠto skupinÄ› STEM B. Byl zde vyĹĄĹĄĂ­ vĂ˝skyt pozdnÄ›. SouÄ?asnÄ› pĂŠÄ?e vÄ?asnÄ› s koordinujĂ­cĂ­m zĂĄvÄ›ry Ĺže se nefrologovĂŠp%Ă­tomnost je spoluprĂĄci oucĂ­ bocytopeni e m)'e Ă­ bylo do nefrologickĂŠ proti hepatitidÄ› " AktuĂĄlnÄ› pr)jem NenĂ­ proto divu,dĂĄrnĂ­), V tomto smyslu vyznÄ›ly terapiĂ­. zĂĄva'jenĂŠk tÄ›snÄ›jĹĄĂ­reakti 2009. V prvnĂ­m vace vĂŠst 56 % a vakcinaci imuno s vÄ›tĹĄĂ­ pozornostĂ­. kdy e. LokĂĄl v$jime&n" zazna a ko'nĂ­ alergiĂş&inky, kterĂŠ 65 % pacientĹŻ. v obou Ä?asovĂ˝ch k disem pĹ™ednĂĄĹĄek zaĹ™azeCSc., reakti niŞťí hodnoty TK, imunoMiroslava pĂĄlen pracoviĹĄti. betickĂ˝ch pacientĹŻ (83 vs. 69 %). cĹŻ, v druhĂŠm pak pracĂ­, ale takĂŠ HorĂĄÄ?kovĂĄ, prvnĂ­m obdobĂ­ odeslanĂ˝ch pacientĹŻ obdobĂ­ komp vace n" delĹĄĂ­ romit zdĹŻrazinova pĹŻvodnĂ­ch aplikosvan$ 7 %), mÄ›li niŞťí nemocnĂ­ mÄ›li v MUDr. deficiskupiny vÄ?asnÄ› latentDoc. OpakovanÄ› byla a dialĂ˝zyĂ­, p%i jeho V primĂĄbyl nĂŠmu pozdÄ›jĹĄĂ­m Lokality moĹžnostĂ­menĂĄny leuko ckĂŠ reakce. ovanĂŠho 25 % statiny (vs. VÄ?asnÄ› odeslanĂ­ vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­. pa- nejen prezentovanĂ˝ch nĂ­ herpe ml/s), PĹ™i srovnĂĄnĂ­ moĹžnĂŠ konstatovat, Ĺže v klinickĂŠ nefrologieschvĂĄ RAS (vs. 27 %) a aplika mohla vĂ˝znamrnĂ­ ACV do zahĂĄjenĂ­ PDL, v Praze bylo penie a kterĂĄ byposti' GF (0,22 vs. 0,16 pacien do sekce postgraduĂĄlnĂ­ho len enĂ­ orgĂĄnpracoviĹĄtÄ› nĂ˝ch pat%Ă­ bylo lĂŠÄ?eno blokĂĄtory ci na novĂ˝ch spoluprĂĄce, diagnĂłzy DM2T uzavĹ™enĂ­ avĹĄakpĂŠ&i infekc (2,6 vs. 6 g), vyĹĄĹĄĂ­ LF UK a FN Motol 2.tickĂŠ albuminu obdobĂ­ch ta.pacientĹŻ. tromsliznice m)'e zp)sobit interval od stanovenĂ­ a vyĹĄĹĄĂ­ 24hodinovou proteinurii, k mezioborovĂŠ je hodno pro vaginĂĄlnĂ­ Ă­modeslĂĄnĂ­ ) akliniky InternĂ­ nej&asdiabetickĂ˝ch nÄ›na potĹ™eba uŞťí sĂŠrovou koncentraci 24hodinovou proteinurii infekc ke smrti cĂŠvnĂ­ Ä?asovĂ˝ vyvol vs. 7,8 %), vyĹĄĹĄĂ­ p%ech pou'i smluv se stomatology cen ke zlepĹĄenĂ­ osudu t"ji diagn vyĹĄĹĄĂ­ dĂĄvky inzulinu e ICHDK. VÄ?asnĂŠ nemÄ›li definitivnĂ­ aplex mÄ›li vyvol pĹ™ispÄ›t ĂĄ ICHS nÄ› cienti niŞťí HbA (6,9 pacienti odn" tĂ­. iritaci a virus typ ACV je pozorovĂĄn v kategorii anĂŠ alfahe ostikovan$m niŞťí prevalence PozdnÄ› odeslanĂ­ vyĹĄĹĄĂ­ vĂ˝skyt CMP pĂŠÄ?e mĂĄ vĂ˝znamnĂŠ nenĂ­ proto (34,6 vs. 30,7 g/l). mo'nĂŠ hepatitidÄ› B, mÄ›li (69 vs. 40 %) byla zaznamenĂĄna specializovanĂŠ nefrologickĂŠ VZP se domluvila 1 (HSV B. P%is ÄŒeskou a varice do vakcinovĂĄni proti VZPselhĂĄnĂ­ mĂĄ u%).vÄ›tĹĄiny lidĂ­ image, a lla-zo navĂ­c disponuje herpetick$m pou'Ă­t v s DM2TpozitivnĂ­ bezpe&n$ zv$#en$ v$sky jeho(ÄŒSK), -1), herpe rpetick$mi viry pacientĹŻ přístup, nebyli %), srdeÄ?nĂ­ho podĂĄn stomatologickou Ĺže gravidit", ICHS (94 vs. 60 alfaherpetic ster virus t vrozekomorou kuřåkĹŻ (44 vs. 27 (27 vs. 13 %), bylo vĂ­ce interakcĂ­ se ACV pova' n$ch v$voj Ă­ v t"hotenstvĂ­ (VZV). s simplex virus – tj. herpes simznaÄ?nĂ˝m potenciĂĄlem k tomu, aby na ni bylo budoucnosti %). Ve skupinÄ› zajistĂ­ pĹ™ehled, ve kterĂ˝ch k$miv viry i ICHDK (44 vs. 27 uje ve 2. regionech je d)le' deseti ov$ch nebyl typ letĂ­ do#loa finanÄ?nÄ› nefrotoxick je v"t#in Diagnostika 4/ chybÄ›jĂ­ stomatologovĂŠ a kde tedy itĂŠ zv$#e polov pohlĂ­Ĺženo jako na pojiĹĄĹĽovnu nejen infekcĂ­ 2 (HSV-2) in" gravid vad . Za zcela herpenejvÄ›tĹĄĂ­ nĂ­ absolventi nefrotmoĹžnost majĂ­ i novĂ­ tick$ch ke zna&nĂŠmu ou klinickĂĄ, nicmĂŠ ACV mĂĄ $ch preparĂĄt). vyvolan$ch ity. Z oxicit infekcĂ­nejlepĹĄĂ­ 2/ pokroku cificka nejsilnÄ›jĹĄĂ­, ale takĂŠ nejspolehlivÄ›jĹĄĂ­ poskytujĂ­cĂ­ sluĹžby. n" v posled ĂŠ protiv ti VZV. a' 10x siln"j otevřít si praxi a uzavřít s VZP y p%i sou&asnĂŠmlĂŠkov$ch . Sou&a v labora irovĂŠ #Ă­ sn" se smlouvu o poskytovĂĄnĂ­ a ĂşhradÄ› na ambu Ăş&ine tornĂ­ diagn nĂ­m komp Co se t$&e pou'itĂ­ terapie, na VZP. Potvrdil to letoĹĄnĂ­ vĂ˝zkum mapujĂ­cĂ­ nĂĄzory veĹ™ejnosti k lantnĂ­ specia rezistzdravotnĂ­ jejĂ­' presktakĂŠ roz#Ă­%ily etentn ostice ence pĂŠÄ?e. proti HSV-1 a mo'n listy &i ACV. Vy##Ă­ Ă­ch pacient) Ĺ etĹ™enĂ­HSV ripce ji' HSV-2 k ACV, nemocni&n nenĂ­ vĂĄzĂĄnosti spe- ze nĂ­zk$,dostupnosti ne' projejĂ­ a to stomatologickĂŠ pĂŠÄ?ei provedla B7*3,6 , /3)>"> -<7.06 4$I$)-.1 7.0-.12 !6+ FI 4D-.4<- #H+$C(2.12( -> )$#-.2+(4B"' 1/$*2H G(--.12( Ă­ za%Ă­ze u imuno zĂĄchyt ACV rezist a pouze p%i dlouhv$skyt je u imuno ! !Ă­slo nĂ­. VZP jednak z dat v informaÄ?nĂ­m 2( - @$.!$"-.3 7#0 4.2-> /.)(@ (-%.0, G->"' 7#0.)H . 7-8/2 1( 461+.3C(+ +$/@> ;7-<,*39 entnĂ­c Valacyklovkompromitovan$ h mutan odobĂŠm podĂĄv 010 systĂŠmu, na zĂĄkladÄ› F.4-3 /0.4<#> 1/.+$G-.12 )(C -$C +.-( 2. ) * .# 14B"' *+($- ch jednak t byl ĂĄnĂ­ pacien farmakokin ir (VCV; l-valy informacĂ­ z krajskĂ˝cht) poboÄ?ek .# 0.*3 $)("' ">+$, )$ 7)(12(2 LepĹĄĂ­ image 2H 2 * ( .# +(#> /.)(@2D-B"' )(-#$ (3 %). pozorovĂĄn pouetick$mi l ester vlastnoostmi skuteÄ?nĂŠ situaciACV) v jednotlivĂ˝ch 7,D-6 4 -<7.0$"' /.)(@2D-"H /H1.! ) *B, 4$I$)-.12 4->,< /0.2( 0.*3 1$ 4B0 7-D)( 7+$/ je prepa mĂĄpĹ™ehled regionech.:Tento ( +(#> /.)(@2D-B"' )(-#$ - 1+3C!6 4D2@(-3 1+$#.4 -B"' 1/$*2H /0< @(+. '.#-."$-> 1- '6 #.!I$ (- rĂĄt s lep#Ă­m asi 3 volnĂ˝ch mĂ­st v sĂ­ti smluvnĂ­ch 5x lep#Ă­ /0.&0 ,6 2 *= /I(-=12 /. "$ G(--.12( 3* 73)$ C$ )$)> %.0,.4 2 14= /.)(@2D-"$ )$)> 1"'./ vst%ebĂĄvĂĄnĂ­i poskytovatelĹŻ stomatologickĂŠ 7- 2*6 . 2., ) * 1$ +(#= #>4 )> - (, &$ ,$7( 4$I$)-.12> 1$ 7 /.1+$# -.12 7 )(12(2 -<0.G-.3 7#0 4.2-> ..........

Ä?ervna seod 10. do 12. jĹĄĂ­ch v Praze hostil na SmĂ­chovÄ› Za jedno z nejdĹŻleĹžitÄ› Ä?esNĂĄrodnĂ­ dĹŻm s mezinĂĄrodnĂ­ ĂşÄ?astĂ­. vznik a rozvoj tkĂĄnĂ­ nefrologĹŻ se diskutovalo, lze povaĹžovat jĂ­ individuĂĄlnĂ­ data statĂŠmat, o kterĂŠm Ă˝ch registrĹŻ, kterĂŠ shromaĹžÄ?u přínos neĹž sumĂĄrnĂ­ informaÄ?nĂ­ kĂ˝ch nefrologick praxi, pĹ™i ekovĂ˝znamnÄ› vyĹĄĹĄĂ­ uplatnit v klinickĂŠ mezinĂĄa nabĂ­zejĂ­ tak em ĂşÄ?asti v z registrĹŻ mĹŻĹžeme tistika. Data a jsou tĂŠĹž pĹ™edpoklad rozvahĂĄch nomickĂ˝ch studiĂ­ch. zpÄ›trodnĂ­ch klinickĂ˝ch naplĹˆuje poĹžadavek

Profimedia

D

roÄ?nĂ­k 59 t Ä?Ă­slo 23 t 26. Ä?ervence 2010 cena 26 KÄ? t pro pĹ™edplatitele 19 KÄ? / 1,25 â‚Ź

OVÄšĹ˜

ODBORNÉ FĂ“RUM ZDRAVOTNICTVĂ? A SOCIĂ LNĂ? PĂ‰ÄŒE www.zdravky.cz O V A N Ă?

IlustraÄ?nĂ­ foto:

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

Přílohy tohoto vydåní

pĂŠÄ?e V NefrologickĂĄ

Infoservis

u diabetick

ých pacientů

1c

Důvěra pojiťtěnců ve VZP se zvyťuje

PĹ™ejeme naĹĄim Ä?tenåřům klidnĂŠ proĹžitĂ­ dovolenĂ˝ch a těťíme se na setkĂĄnĂ­ v prĂĄzdninovĂŠm Ä?Ă­sle 16. srpna. Redakce ZN

1c

-> 0.*6 /.74.+- ,D-> * +$/@>,3 /I>*+ # 1$ 74B@(+ #H4D0 *+($-2H

0."$ 1$ 4B7*3, 7 ,DI(+ 7$),=- - (, &$ 3 4$I$)-.12( /.4D

4$ 14.3 7#0 4.2-> /.)(@F.4-3 470.12+ /.#>+ +(#> *2$I> )( '.#-.2>

2 *= )$)> 1- ' /.,<' 2 /.)(@2D- "H, I$@(2 /0.!+=,6 1 /+ 2!.3 7#0 4.2->'. /.)(@2D->

) *. 7#0 4.2-> /.)(@F.4-3 1 -$)+$/

->C(+ 1$ 0$<+-< ( /.2$-"(<+->

@> /.4D12> I( "$+*.4=, /.137.4<

.#"'.#.4.12 ,DI$-< 7 12.3/$->,

Co zjistil prĹŻzkum

"

"

" "

"

pĂŠÄ?e je zveĹ™ejnÄ›n na webu VZP (LĂŠkaĹ™i – NabĂ­dka smluvnĂ­ch

/=G( /0. 14= 2DC"$ -$,."-= *+($-26

#.,> +(#> . )$)>"' 1+3C!<"' '.# -."$-> )$)("' A0.4-D 4+<@2-> /.

PozitivnĂ­ osobnĂ­ zkuĹĄenost s fungovĂĄnĂ­m zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ›nĂ­ vyjadĹ™ujĂ­ Ä?astÄ›ji klienti VZP neĹž lidĂŠ, kteří jsou pojiĹĄtÄ›ni jinde (83 procent oproti 73 procentĹŻm). " Mezi klienty VZP se Ä?astÄ›ji neĹž mezi pojiĹĄtÄ›nci ostatnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven objevuje nĂĄzor, Ĺže zdravotnĂ­ pojiĹĄĹĽovny prospĂ­vajĂ­ pĹ™edevĹĄĂ­m pacientĹŻm. " StejnÄ› jako v pĹ™edchozĂ­ch letech je VZP hodnocena jako pojiĹĄĹĽovna s nejlepĹĄĂ­ povÄ›stĂ­ u veĹ™ejnosti (myslĂ­ si to 37 procent lidĂ­). " Polovina veĹ™ejnosti si myslĂ­, Ĺže VZP poskytuje kvalitnÄ›jĹĄĂ­ sluĹžby neĹž ostatnĂ­ pojiĹĄĹĽovny. " NadpoloviÄ?nĂ­ vÄ›tĹĄina lidĂ­ (59 procent) by byla ochotnĂĄ doporuÄ?it VZP svĂŠmu znĂĄmĂŠmu, kterĂ˝ uvaĹžuje o zmÄ›nÄ› pojiĹĄĹĽovny. Tato ochota je samozĹ™ejmÄ› silnÄ›jĹĄĂ­ mezi klientelou VZP (81 procent), avĹĄak setkĂĄvĂĄme se s nĂ­ takĂŠ u pÄ›tiny lidĂ­ pojiĹĄtÄ›nĂ˝ch jinde. " VZP je prvnĂ­ pojiĹĄĹĽovnou pro 87 procent jejĂ­ch klientĹŻ. LidĂŠ zĹŻstĂĄvajĂ­ VZP vÄ›rni hlavnÄ› kvĹŻli hodnotĂĄm, kterĂŠ jsou s nĂ­ tradiÄ?nÄ› spojovĂĄny – velikost, stabilita,

foto: Profimedia

-D*2$0= *23<+-> .2<7*6 4 .!+ 12( 7#0 4.2->'. /.)(@2D-> +$2.@->,

dĹŻvÄ›ryhodnost, perspektivnost a nejvÄ›tĹĄĂ­ okruh smluvnĂ­ch lĂŠkařů a zdravotnickĂ˝ch zařízenĂ­. StejnÄ› jako v roce 2009 jsou nejlĂŠpe hodnocenĂ˝mi aspekty Ä?innosti VZP dostupnost jejĂ­ch poboÄ?ek a dostateÄ?nĂ˝ poÄ?et smluvnĂ­ch lĂŠkařů a zařízenĂ­. VeĹ™ejnĂŠ akce VZP majĂ­ dobrĂ˝ ohlas i mezi klienty jinĂ˝ch zdravotnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven, z nichĹž 39 procent uvĂĄdĂ­, Ĺže se jich jiĹž zĂşÄ?astnili nebo Ĺže vÄ›dĂ­ o jejich existenci. VĂ­ce neĹž dvÄ› pÄ›tiny lidĂ­ ocenily dĹŻleĹžitost informacĂ­, kterĂŠ se k nim bÄ›hem tÄ›chto akcĂ­ dostanou. ÄŒasopis VZP SvÄ›t pojiĹĄtÄ›nce poklĂĄdajĂ­ za dĹŻleĹžitĂ˝ zdroj informacĂ­ o tĂŠto zdravotnĂ­ pojiĹĄĹĽovnÄ› dvÄ› tĹ™etiny lidĂ­. ObecnĂŠ zdravovÄ›dnĂŠ i zdravotnÄ›pojiĹĄĹĽovacĂ­ informace, kterĂŠ produkuje VZP, majĂ­ pomÄ›rnÄ› znaÄ?nĂ˝ vĂ˝znam takĂŠ pro pojiĹĄtÄ›nce ostatnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven. VĂ˝slednĂĄ znĂĄmka, kterou klienti VZP vystavili svĂŠ pojiĹĄĹĽovnÄ›, se posunula smÄ›rem k Ä?istĂŠ dvojce. Potvrdil se trend, Ĺže vysvÄ›dÄ?enĂ­ pro VZP se v poslednĂ­ch letech pomalu, ale vytrvale zlepĹĄuje.

stomatologovĂŠ v urÄ?itĂ˝ch lokalitĂĄch. Ve velkĂ˝ch mÄ›stech je dostupnost stomatologickĂŠ pĂŠÄ?e

/I$14D#G$- C$ ,$7( 7#0 4.2->,(

, 2("*6 -$,31> 1$ . -D) -( 12 0 2 -( ,3 4D-.4 2 C<#-.3 4D2@>

Prakticky ve vĹĄech okresech VZP

/.7.0-.12 .37$ 2I$2(- /./3+

podporuje generaÄ?nĂ­ obmÄ›nu,

-> 1(23 "$ *#6 - /0.12< 4D2@(-

"$ / 2I> ,$7( 2 *74 -= *2(4-> /.

+(#> -$4(#> ,$7( - !>#* ,( 1+3C$! )$#-.2+(4B"' /.)(@F.4$- C<#-= 4B

)(@2D-"$ *2$I> 1$ 7 )>, )> . .!$" -= 7#0 4.2-D/.)(@F.4 "> .2<7*6

0 7-D)@> 0.7#>+6 )$ 2 *.4B /.'+$# - ,.C-= /.4 C.4 2 7 4$+,( /I>7-(4B

)1.3 ."'.2-( 4D-.4 2 G 1 - !>#

PokraÄ?ovĂĄnĂ­ na s. 3

v pilotnĂ­m provozu novĂ˝ typ

Od 1. Ä?ervence platĂ­ novĂŠ kĂłdy azmÄ›nily se podmĂ­nky u nÄ›kterĂ˝ch stĂĄvajĂ­cĂ­ch vĂ˝konĹŻ V nĂĄsledujĂ­cĂ­m Ä?lĂĄnku najdete aktuĂĄlnĂ­ zmÄ›ny podmĂ­nek pro nasmlouvĂĄnĂ­ a vykazovĂĄnĂ­ vybranĂ˝ch vĂ˝konĹŻ ze seznamu zdravotnĂ­ch vĂ˝konĹŻ a z Ä?Ă­selnĂ­ku vĂ˝konĹŻ VZP spolu s informacĂ­ o novÄ› zavedenĂ˝ch kĂłdech, a to s platnostĂ­ od 1. Ä?ervence 2010.

$-2. -.4B 1(&-<+-> *?# )$ 30 G$- /0. (#$-2(%(* "( / "($-2 - 7<*+ #D /.7(2(4-> 20(<C$ 4 +HC*. 4=, 7#0 4.2-("*=, 7 I>7$-> * ,

)1,$ . 2D"'2. *?#$"' (-%.0,.4 +(

!6+ / "($-2 20 -1/.02.4<- 7#0 4.2

4 -%.1$04(13 - 120 -D

-("*.3 7<"'0 --.3 1+3C!.3 B*.-

‌ a teÄ? uĹž koneÄ?nÄ› tu reformu!

# 4*H, /.1*62.4 2$+H 3,.C-(2

/0. ,!3+ -2-> 2 * ( +HC*.4< 7

!$2.+.&(( 04-> 1 #3 24.I> 2I( 1(&

I>7$->

-<+-> *?#6 1 -3+.4.3 '.#-.2.3 /0.

1/.+$G-.12> /0. A0 7.4.3 "'(030

/.2I$!6 (#$-2(%(* "$ / "($-2 /.#+$

&(( E 0.7@>I$- . # +@> 1(&

03

„Poplatky se bohuĹžel opÄ›t staly hlavnĂ­m tĂŠmatem, kterĂŠ odvĂĄdĂ­ pozornost od finanÄ?nĂ­ situace ve zdravotnictvĂ­ a od potĹ™eby jeho hlubokĂŠ reformy,“ uvedl T. JulĂ­nek. „ČeskĂŠ zdravotnictvĂ­ nenĂ­ v optimĂĄlnĂ­ kondici. OpatĹ™enĂ­ proti plĂ˝tvĂĄnĂ­ vytvoĹ™ila v letech 2007 aĹž 2008 finanÄ?nĂ­ rezervy, kterĂŠ jeĹĄtÄ› letos brĂĄnĂ­ dopadu dĹŻsledkĹŻ finanÄ?nĂ­ krize na pacienty. Do roku

konech a pĹ™edloĹžit je PoslaneckĂŠ snÄ›movnÄ›. „Jsou to zĂĄkony prospěťnĂŠ pĹ™edevĹĄĂ­m pacientĹŻm, protoĹže jim dĂĄvajĂ­ ĹĄanci na zĂĄkladnĂ­ obranu proti omezovĂĄnĂ­ pĂŠÄ?e, na nĂĄrok plnÄ› hrazenĂŠ pĂŠÄ?e, na transparentnĂ­ Ä?ekacĂ­

moĹžno zmÄ›nit v zĂĄkonÄ› jako prostou parametrickou zmÄ›nu. To by se mohlo podaĹ™it teoreticky jeĹĄtÄ› letos. ZmÄ›ny v placenĂ­ poplatkĹŻ za recept i v ĂşhradĂĄch levnĂ˝ch lĂŠkĹŻ vyĹžadujĂ­ takĂŠ zmÄ›nu zĂĄkona, kterĂĄ je vĹĄak vĂĄzĂĄna na velmi sloĹžitĂ˝ mechanismus tvorby cen lĂŠkĹŻ. To vĹĄe vyĹžaduje delĹĄĂ­ a peÄ?livÄ›jĹĄĂ­ přípravu. PĹ™edmÄ›tem diskuse zĹŻstĂĄvĂĄ, zda zmÄ›ny regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ rozdÄ›lit do dvou Ä?ĂĄstĂ­, nebo si je nechat na jedinou legislativnĂ­ zmÄ›nu. Diskuse na toto tĂŠma bude muset probÄ›hnout na vlĂĄdnĂ­ Ăşrovni.“ red

tovat a dĂĄt veĹĄkerĂŠ know-how k dispozici. ÄŽĂĄbel se totiĹž skrĂ˝vĂĄ ve stovkĂĄch detailĹŻ a v jejich konkrĂŠtnĂ­m provedenĂ­. S tĂ­m mĂĄm mnohaletou zkuĹĄenost,“ dodal T. JulĂ­nek. jak

Ve zdravotnĂ­m vĂ˝boru je sedmnĂĄct novĂ˝ch poslancĹŻ 17 se rekrutuje z poprvĂŠ zvolenĂ˝ch poslancĹŻ. PĹ™edsedou je MUDr. Boris Ĺ ĹĽastnĂ˝ (ODS), kterĂ˝ v minulĂŠm volebnĂ­m obdobĂ­ vykonĂĄval funkci mĂ­stopĹ™edsedy. Vystřídal v Ä?ele MUDr. Jaroslava KrĂĄkoru (ÄŒSSD), kterĂ˝ je nynĂ­ jednĂ­m z mĂ­stopĹ™edsedĹŻ. DalĹĄĂ­mi jsou Mgr. SoĹˆa MarkovĂĄ (KSÄŒM), prof. MUDr. AleĹĄ RoztoÄ?il, CSc. (TOP 09), Bc. Marek Ĺ najdr (ODS) a MUDr. Jiří Ĺ tÄ›tina (VV).

ÄŒleny vĂ˝boru dĂĄle jsou MUDr. VojtÄ›ch Adam (KSÄŒM), MUDr. Pavel AntonĂ­n (ÄŒSSD), Jan Florian (ODS), MUDr. Ĺ tÄ›pĂĄnka FraĹˆkovĂĄ (VV), MUDr. Martin Gregora (TOP 09), MUDr. Pavel HolĂ­k (ÄŒSSD), Gabriela HubĂĄÄ?kovĂĄ (KSÄŒM), MUDr. Michal Janek (TOP 09), MUDr. Jiří Koskuba (ÄŒSSD), MUDr. Patricie KotalĂ­kovĂĄ (TOP 09), Ing. AlfrĂŠd MichalĂ­k

V novÊm kontaktním místě zåjemci informace o výhodåch a podmínkåch registrace k VZP,

Oťetřovací den

příspěvkových programech,

-<+-> *?#

7<*+ #D 8 .#12 7<*.-

0<,"( )$#-<-> 7<123/"H 4

-3 ! " #03'< 1 # .!1 '3)$ #4

"

73 7#0 4.2->"' /.)(@F.4$- E$1*= #( !$2.+.&("*= 1/.+$G-.12( E

1(&-<+-> *?#6 1 -3+.4.3 '.#-.2.3 /0. /.2I$!6 (#$-2(%(* "$ 1(23 "$

4 -B - 7<*+ #D /.7(2(4-> 20(< C$ ) *. (-#(*.4 -B /0. /=G( 4 20 3

4 /I>+.7$ G G( -(*.+( .2. /+ 2>

/.+$G-.12( 4@$.!$"-='. +=* I124>

*#6 !6+ #( !$2(* - 7<*+ #D 14='.

, "$-203

: "($-2 *+ 1(%(*.

G ! . 4$I$)-=, 7#0

PokraÄ?ovĂĄnĂ­ na s. 2

zĂ­skajĂ­ klienti VZP i dalĹĄĂ­

elektronickÊ zdravotní kníŞce atd. Stånky jsou veřejnosti k dispozici v otvíracích hodinåch nåkupního centra.

2010

Kontrola oprĂĄvnÄ›nosti sociĂĄlnĂ­ch dĂĄvek. Novela obÄ?anskĂŠho zĂĄkonĂ­ku – mj. vyĹĄĹĄĂ­ nĂĄrok na odĹĄkodnÄ›nĂ­ za pochybenĂ­ pĹ™i poskytovĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e. PlĂĄnovanĂĄ bilance k 31.12. 2010: StĂĄtnĂ­ dluh Schodek stĂĄt. rozpoÄ?tu

1,38 bil. KÄ? 197 mld. KÄ? (5,3 % HDP)

2011

ZmÄ›na regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ ve zdravotnictvĂ­ – mj. 30 KÄ? za recept, nikoli za poloĹžku, a min.100 KÄ? za den hospitalizace (odloĹženo aĹž na rok 2012?). VyĹ™azenĂ­ levnĂ˝ch lĂŠkĹŻ (do 50 KÄ?) z Ăşhrad zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ›nĂ­. 12 pracovnĂ­ch dnĹŻ nemocenskĂŠ bude platit zamÄ›stnavatel. KrĂĄcenĂ­ platĹŻ stĂĄtnĂ­ch zamÄ›stnancĹŻ o 10 % (s vĂ˝jimkou uÄ?itelĹŻ). PorodnĂŠ 13 000 KÄ? jen za prvnĂ­ dĂ­tÄ› a pouze nezamÄ›stnanĂ˝m Ä?i osobĂĄm s minimĂĄlnĂ­ mzdou. SnĂ­ĹženĂ­ příspÄ›vku na sociĂĄlnĂ­ pĂŠÄ?i pro osoby s I. stupnÄ›m zĂĄvislosti na 800 KÄ?/mÄ›sĂ­c. 1,56 bil. KÄ? 173 mld. KÄ? (4,6 % HDP)

2012

Reforma zdravotnictvĂ­ – mj. platba za nadstandard, bonusy za prevenci. Reforma danĂ­ – mj. zruĹĄenĂ­ vÄ›tĹĄiny daĹˆovĂ˝ch vĂ˝jimek Ä?i stejnĂ˝ zĂĄklad pro vĂ˝poÄ?et danÄ›, zdravotnĂ­ho i sociĂĄlnĂ­ho pojiĹĄtÄ›nĂ­. DĹŻchodovĂĄ reforma – mj. aĹž 4 % z odvodĹŻ na pojistnĂŠ na osobnĂ­ penzijnĂ­ ĂşÄ?ty. DalĹĄĂ­ zvýťenĂ­ platĹŻ uÄ?itelĹŻ aĹž o 8 % a zĂĄroveĹˆ jejich zmrazenĂ­ na tĹ™i roky. PlĂĄnovanĂĄ bilance k 31.12. 2012:

! PoslaneckĂĄ snÄ›movna Parlamentu ÄŒR

SamostatnĂ˝ zdravotnĂ­ vĂ˝bor funguje ve snÄ›movnÄ› aĹž od roku 2006, pĹ™edtĂ­m byl spojenĂ˝ s nynĂ­ jiĹž takĂŠ samostatnĂ˝m vĂ˝borem pro sociĂĄlnĂ­ politiku. ÄŒinnost, povinnosti i kompetence vĂ˝boru upravuje zĂĄkon Ä?. 90/1995 Sb., O jednacĂ­m řådu poslaneckĂŠ snÄ›movny, ve znÄ›nĂ­ pozdÄ›jĹĄĂ­ch pĹ™edpisĹŻ. SouÄ?asnĂ˝ VĂ˝bor pro zdravotnictvĂ­ PoslaneckĂŠ snÄ›movny PÄŒR mĂĄ 23 Ä?lenĹŻ, z Ä?ehoĹž

spojovacĂ­ Ä?ĂĄsti mezi obchodem KIKA a hlavnĂ­ Ä?ĂĄstĂ­ nĂĄkupnĂ­ho

*.+(

4 +(# "$ /I()>,<-6 !$7 .'+$#3 -

Schodek stĂĄt. rozpoÄ?tu

V L. Heger: DĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ­ neĹž poplatky je informatika „I mne mrzĂ­, Ĺže se zase uĹž pomalu nemluvĂ­ o niÄ?em jinĂŠm neĹž o regulaÄ?nĂ­ch poplatcĂ­ch, protoĹže za mnohem dĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ­ povaĹžuji přípravu zmÄ›n v oblasti informatiky tak, aby do celĂŠho systĂŠmu bylo lĂŠpe vidÄ›t,“ Ĺ™ekl ZN ministr zdravotnictvĂ­ doc. MUDr. LeoĹĄ Heger, CSc. (na snĂ­mku se svou pĹ™edchĹŻdkynĂ­ Mgr. Danou JurĂĄskovou, Ph.D., MBA, pĹ™i uvedenĂ­ do úřadu dne 14. Ä?ervence). „SloĹžitost regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ pĹŻsobĂ­ velkou diskusi o tom, jak celou zmÄ›nu oĹĄetĹ™it legislativnÄ›. ZmÄ›nu regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ za den oĹĄetĹ™enĂ­ v nemocnici by bylo

vchodu, v JihlavÄ› v nĂĄkupnĂ­m centru CITY PARK, v Praze v ObchodnĂ­m centru LetĹˆany ve

/0. 20 3, 2.+.&("*.3 /=G( !6+ - 7<*+ #D )$#-<-> ,$7( E$1*.3

2. 7# )$ # -= 7#0 4.2-("*= 7 I> 7$-> ,< - 1,+.34 -= 34$#$-=

StĂĄtnĂ­ dluh

Foto: Petr Ballek

AĹž 15 mld. KÄ? deficitu v roce 2011

Tyto dluhy, kterĂŠ dĂĄle porostou, v ŞådnĂŠm případÄ› nepokryje zvýťenĂ­ poplatkĹŻ. NenĂ­ to moĹžnĂŠ a nebylo by to ani korektnĂ­ – nemĹŻĹžeme chtĂ­t zalepit dĂ­ru v rozpoÄ?tu penÄ›zi od obÄ?anĹŻ. Pokud si majĂ­ pĹ™iplĂĄcet na

Ä?ĂĄstĂ­ nĂĄkupnĂ­ho centra, v OstravÄ› v Avion Shopping Parku Ostrava

centra, v Plzni uprostřed nåkupního centra v areålu TESCO na Borských polích.

PlĂĄnovanĂĄ bilance k 31.12. 2011:

„StaÄ?Ă­ 30 korun‌ A teÄ? jeĹĄtÄ› reformu ve prospÄ›ch pacienta,“ říkĂĄ T JulĂ­nek ve svĂŠm videoklipu, pĹ™i jehoĹž natĂĄÄ?enĂ­ se pĹ™ed kamerou seĹĄel s Bolkem PolĂ­vkou. K vidÄ›nĂ­ je napĹ™. na adrese www.youtube.com/user/tomasjulinek. Ä?asnĂĄ vlĂĄda vĂ˝raznÄ› navýťit ze souÄ?asnĂ˝ch 60 KÄ? na min. 100 KÄ?, v případÄ› vyĹĄĹĄĂ­ho standardu ubytovĂĄnĂ­ jeĹĄtÄ› vĂ­ce. PĹŻvodnÄ› se tak mÄ›lo stĂĄt jiĹž v příťtĂ­m roce, 18. Ä?ervence vĹĄak premiĂŠr RNDr. Petr NeÄ?as v ÄŒT pĹ™ekvapivÄ› oznĂĄmil, Ĺže by se zmÄ›ny v systĂŠmu regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ mÄ›ly radÄ›ji odloĹžit aĹž na rok 2012, a bĂ˝t tak souÄ?ĂĄstĂ­ celĂŠ zdravotnickĂŠ reformy.

*32-> +HC*.4< 7 I>7$-> 2. !$7 .'+$#3 - 2. 7# )$) , )> - 1,+.3 4 -B 34$#$-B 4 /I>+.7$ G G( -(

Harmonogram reforem

listiny na vĂ˝kon bez pĹ™edbĂ­hĂĄnĂ­ za Ăşplatek, na jasnÄ› definovanĂĄ prĂĄva a dostupnost modernĂ­ch lĂŠkĹŻ a technologiĂ­ i na vĂ˝bÄ›r z nabĂ­dky zdravotnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven s jistotou nepodkroÄ?itelnĂŠho nĂĄroku,“ Ĺ™ekl T. JulĂ­nek. „JinĂŠ nĂĄvrhy reformnĂ­ch zĂĄkonĹŻ neĹž ty, kterĂŠ pĹ™ipravil mĹŻj tĂ˝m, k dispozici nejsou,“ domnĂ­vĂĄ se T. JulĂ­nek. „Jsou prodiskutovanĂŠ a mĂĄme na nÄ› ‚copyright‘ – samozĹ™ejmÄ› symbolicky. Jsem pĹ™ipraven s novĂ˝m ministrem zdravotnictvĂ­ disku-

02

'.#-.26 &+6*.4 -='. '$,.&+.!(

V BrnÄ› se nachĂĄzĂ­ v Avion

(ÄŒSSD), MUDr. VĂ­t NÄ›meÄ?ek, MBA (ODS), MUDr. David Rath (ÄŒSSD), Ing. Jiří Rusnok (VV), PharmDr. Jiří SkalickĂ˝, Ph.D. (TOP 09), Ing. Igor SvojĂĄk, MBA (ODS) a Mgr. TomĂĄĹĄ Ăšlehla (ODS). Z pohledu stranickĂŠ přísluĹĄnosti z toho vyplĂ˝vĂĄ, Ĺže po ĹĄesti zĂĄstupcĂ­ch majĂ­ ve vĂ˝boru ODS a ÄŒSSD, pÄ›t TOP 09 a po tĹ™ech VV a KSÄŒM. red

StĂĄtnĂ­ dluh

1,72 bil. KÄ?

Schodek stĂĄt. rozpoÄ?tu

167 mld. KÄ? (4,2 % HDP)

2013

ZřízenĂ­ jednotnĂŠho úřadu pro vĂ˝bÄ›r danĂ­, zdravotnĂ­ho i sociĂĄlnĂ­ho pojiĹĄtÄ›nĂ­. ZavedenĂ­ ĹĄkolnĂŠho aĹž 20 000 KÄ? roÄ?nÄ› na veĹ™ejnĂ˝ch vysokĂ˝ch ĹĄkolĂĄch. ZaÄ?ĂĄtek trvalĂŠho snĂ­ĹženĂ­ schodku stĂĄtnĂ­ho rozpoÄ?tu pod 3 % HDP (podmĂ­nka pro pĹ™ijetĂ­ eura). PlĂĄnovanĂĄ bilance k 31.12. 2013: StĂĄtnĂ­ dluh Schodek stĂĄt. rozpoÄ?tu

1,85 bil. KÄ? 126 mld. KÄ? (3 % HDP)

2014

Reforma vysokĂŠho ĹĄkolstvĂ­ – mj. rozdÄ›lenĂ­ ĹĄkol na praktickĂŠ, vzdÄ›lĂĄvacĂ­ a vĂ˝zkumnĂŠ Ä?i odstupĹˆovĂĄnĂ­ příspÄ›vku podle dosaĹženĂ˝ch vÄ›deckĂ˝ch vĂ˝sledkĹŻ. PlĂĄnovanĂĄ bilance k 31.12. 2014: StĂĄtnĂ­ dluh

1,94 bil. KÄ?

Schodek stĂĄt. rozpoÄ?tu 87 mld. KÄ? (2 % HDP)

Zdroj: KoaliÄ?nĂ­ smlouva

01

SenĂĄtor a nÄ›kdejĹĄĂ­ ministr zdravotnictvĂ­ podpoĹ™il koaliÄ?nĂ­ vlĂĄdu v tom, Ĺže je nezbytnĂŠ okamĹžitÄ› zahĂĄjit jednĂĄnĂ­ o reformnĂ­ch zĂĄ-

NovĂ˝ signĂĄlnĂ­ kĂłd v traumatologii 5(123)>"> 1 # 2I> 1(&-<+->"' *?#H

/0. 4@$"'-6 1,+34-> / 02-$06 -$)$- /0 *2("*= +=* I$ 2. ) *

NovĂŠ signĂĄlnĂ­ kĂłdy v diabetologii

v pÄ›ti mÄ›stech. Shopping Parku ve spojovacĂ­ Ä?ĂĄsti mezi obchodem Datart a hlavnĂ­

u restaurace v blĂ­zkosti hlavnĂ­ho 7#0 4.2->'. 12 43 .#$1+<- 14B, /0 *2("*B, +=* I$, /0. #.1/D+= * #(1/$-7 0(7 "( -$!. )$- *$ *.- 73+2 "( * #( !$2.+.&.4( .#0.!-D

VĂ˝kony oÄ?kovĂĄnĂ­ 1$ 0.7'.#+ 46)>2 412I>" /.C

E !6+. #.'.#-32. 4624.I$-> #4.3 1 # 1(&-<+->"' *?#H 4 #(

kontaktního místa pro klienty – takzvanå Centra zdraví. Naleznete je ve velkých nåkupních centrech

! Monitor

V REGULAÄŒNĂ? POPLATKY VE ZDRAVOTNICTVĂ?

Ďåbel se skrývå v detailech

zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e VZP ÄŒR

Centra zdraví VZP v pěti městech Vťeobecnå zdravotní pojiťżovna

4.2->"' 4B*.-H !6+6 1612=,$,

2011 ale jiŞ vstoupíme s deficitem – ministerstvo zdravotnictví jej odhaduje na 10 miliard, ministerstvo financí na 12 miliard a jå osobně aŞ na 15 miliard korun.

MUDr. Miloslava Švecovå, ředitelka Odboru koncepce

4D*3 C

+$2 7$),=- C$-6

/.)(@2D-> *2$0B +7$ #+.3'.#.!D

otevĹ™ela na konci Ä?ervna zatĂ­m

!6 4@$"'-6 /+ 2-= 4B*.-6 /0. .G

PĹ™i koaliÄ?nĂ­ch jednĂĄnĂ­ch expertnĂ­ch tĂ˝mĹŻ prĂ˝ prosazoval ponechĂĄnĂ­ stĂĄvajĂ­cĂ­ho nastavenĂ­ regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ – vÄ?etnÄ› poplatku za hospitalizaci. PrĂĄvÄ› jej chce sou-

aby nenastĂĄvaly situace, kdy stomatologovĂŠ odchĂĄzejĂ­ do dĹŻchodu, a pĂŠÄ?e zĹŻstĂĄvĂĄ nezajiĹĄtÄ›na.

*<, )$#-.2+(4B"' /.)(@F.4$- I$# 12 43)> )$ /I$#$4@>, C$-6 1 46@@>, 123/-D, 47#D+<-> 4# -= C$-6 4$

Mladťí lidÊ chtějí specializovanÊ programy 72 ' 4$I$)-.12( *$ 7#0 4.2->,3

1

zpravidla zajiĹĄtÄ›na dostateÄ?nÄ›.

/.)(@F.4- ,( )$ 2. /0<4D *2$0< - !>7> *4 +(2-D)@> 1+3C!6 -$C .12 2

" Seznam zdravotnĂ­ch vĂ˝konĹŻ a Ä?Ă­selnĂ­k vĂ˝konĹŻ VZP

*.4<-> 34$#$-= 4 1$7- ,3 7#0

zdravotnĂ­ pĂŠÄ?i, musĂ­ za svĂŠ penĂ­ze zĂ­skat nÄ›co lepĹĄĂ­ho, modernĂ­ho, bez omezovĂĄnĂ­ pĂŠÄ?e a nesmyslnĂ˝ch limitĹŻ. To je v dneĹĄnĂ­m systĂŠmu prakticky nemoĹžnĂŠ, ale mĂĄme jedineÄ?nou příleĹžitost to zmÄ›nit, tak ji nepromarnÄ›me,“ Ĺ™ekl T. JulĂ­nek.

Lze konstatovat, Şe největťí

na ÄŒeskolipsku a FrĂ˝dlantsku). V Ĺ™adÄ› jinĂ˝ch krajĹŻ chybÄ›jĂ­

) * 7<1 #-D -$7,D-(+ .240#(+. 1$ C$ 4D2@(-D +(#> 46'.43)$ *#6C 7#0 4.2-> /.)(@2D-> %3-&3)$ 32.

)1.3 /.4(-- 46* 7.4 2 4@$"'-

„ZvyĹĄovĂĄnĂ­ poplatkĹŻ nesmĂ­ nahrazovat reformu. Jejich nastavenĂ­ v roce 2007 bylo jednĂ­m z opatĹ™enĂ­ proti plĂ˝tvĂĄnĂ­ a nebylo zavedeno jako primitivnĂ­ zdroj penÄ›z do Ä?ernĂ˝ch dÄ›r Ä?eskĂŠho zdravotnictvĂ­,“ Ĺ™ekl 20. Ä?ervence na svĂŠ tiskovĂŠ konferenci senĂĄtor MUDr. TomĂĄĹĄ JulĂ­nek, MBA.

vztahĹŻ) a byl pĹ™edĂĄn ÄŒSK. nedostatek zubnĂ­ch lĂŠkařů zaznamenala VZP v ĂšsteckĂŠm a LibereckĂŠm kraji (zde konkrĂŠtnÄ›

"' 0 *2$0(7.4 2 ) *. /I$4<C-D /. '.#+-B + 5-> C +'.12$)-B 1$ -(

!6 )( -$4<' + #./.03G(2 -D *.,3 *#. "'"$ 7,D-(2 /.)(@F.4 -3 .+.4(- 4@$"' #.2<7 -B"' )$

+(#> *2$I> 34 C3)> . /I$123/3 * )(-= /.)(@F.4-D $+*< 4D2@(- *+($-2H

! ! K VÄšCI

ROÄŒNĂ?K 59 " ÄŒĂ?SLO 23 " 26. ÄŒER VENCE 2010

! Komentåře

OdmÄ›Ĺˆovat mzdou, Ä?i platem? „ZruĹĄĂ­me nebo upravĂ­me tabulkovĂŠ platy ve zdravotnictvĂ­, mj. proto, aby nebyla blokovĂĄna výťe odmÄ›ny zdravotnĂ­kĹŻ po dokonÄ?enĂ­ postgraduĂĄlnĂ­ho vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­ a byla umoĹžnÄ›na vyĹĄĹĄĂ­ motivaÄ?nĂ­ mzda.“ Z koaliÄ?nĂ­ smlouvy mezi ODS, T0P 09 a VV. – Photo: GrĂŠgoire Alexandre

V roce 2008 bylo platem odmÄ›ĹˆovĂĄno vĂ­ce neĹž 90 000 zamÄ›stnancĹŻ, tj. vĂ­ce neĹž 39 % pracovnĂ­kĹŻ ve zdravotnictvĂ­. Jejich poÄ?et vĹĄak kaĹždoroÄ?nÄ› klesĂĄ zejmĂŠna vinou transformace ne- RNDr. Jiří Schlanger mocnic z příspÄ›vkovĂ˝ch organizacĂ­ na obchodnĂ­ spoleÄ?nosti, Ä?Ă­mĹž se mÄ›nĂ­ i zpĹŻsob odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ z reĹžimu platu na reĹžim mzdy. PrĹŻmÄ›rnĂ˝ plat v r. 2008 Ä?inil 24 867 KÄ?. PrĹŻmÄ›rnĂĄ mzda dosĂĄhla v r. 2008 výťe 21 386 KÄ?, tj. tĂŠměř o 3500 KÄ? mĂŠnÄ›. AÄ?koliv jsou zdroje financovĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e stejnĂŠ, je rozdĂ­l v odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ platem a mzdou znaÄ?nĂ˝. Snahou OdborovĂŠho svazu zdravotnictvĂ­ a sociĂĄlnĂ­ pĂŠÄ?e ÄŒR tedy je sjednotit odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ zamÄ›stnancĹŻ ve zdravotnictvĂ­ dle stupnic platovĂ˝ch tarifĹŻ.

Platy jsou dostateÄ?nÄ› transparentnĂ­ i flexibilní‌

Je evidentnĂ­, Ĺže odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ platem poskytuje zamÄ›stnancĹŻm jistotu vyĹĄĹĄĂ­ho příjmu a zejmĂŠna vyĹĄĹĄĂ­ zaruÄ?enĂŠ Ä?ĂĄsti vĂ˝dÄ›lku. Byli si toho vÄ›domi ministĹ™i zdravotnictvĂ­ za ÄŒSSD i ODS a kdykoliv pĹ™ikroÄ?ili k opatĹ™enĂ­m v odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­, vyuĹžili prĂĄvÄ› odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ platem jako prostĹ™edek k navýťenĂ­ odmÄ›ny zejmĂŠna kategoriĂ­m zdravotnickĂ˝ch pracovnĂ­kĹŻ. Naposledy v r. 2009 pĹ™istoupila vlĂĄda ke zruĹĄenĂ­ tzv. zĂĄkladnĂ­ stupnice platovĂ˝ch tarifĹŻ ve prospÄ›ch nezdravotnĂ­kĹŻ, resp. technicko-hospodĂĄĹ™skĂ˝ch pracovnĂ­kĹŻ a dÄ›lnĂ­kĹŻ, a v tĂŠmĹže roce upravila zaĹ™azenĂ­ do platovĂ˝ch tříd sester, nynĂ­ i zĂĄchranåřů.

" ! ! ! #

$ $ !# !"#$%&'($)*$)*$+,-.).%/01&*2)+-3$4%5(6)7827"'*,9).90$)45&)1+/0#&:;)<7/+$3%/1&))=>+'%)4>)?:.)":@') A,:B'+')($1&A;)C1.$)D$@%/A)B)78$@%2(6)E'".'($A&#(,5(6)17/+$3%/1&2)F)%'G$)7"/@A,&/*-)7/"&E/+#/)1&:+$) "/1&$;)H91/42.$)*$)*2($)%$0)IJK)B$.2(6)1*L&';)<).%/65.#)B)?:1M)+-,'8#)')+-,:"%2,>M)1$)D#0)@/48$) B%:.$;)N>%2)D$)3'1)+-7$)7/B%'&)17/+$3%/1&M)1&/D2(2)B')7827"'*,>)1)+/O$.)=>+'%;

%

‌ mzdy přinesou rozepře

PĹ™estoĹže argumenty ve prospÄ›ch odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ platem jsou zcela zĹ™ejmĂŠ, opakovanÄ› se na programu politickĂ˝ch jednĂĄnĂ­ objevujĂ­ nĂĄvrhy pĹ™esnÄ› opaÄ?nĂŠ, neĹž je snahou odborĹŻ. ZatĂ­mco odbory chtÄ›jĂ­ uplatnit odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ platem vĹĄude, kde jsou sluĹžby hrazeny z veĹ™ejnĂ˝ch prostĹ™edkĹŻ, pravicovĂŠ vlĂĄdy usilujĂ­ ve zdravotnictvĂ­ o ploĹĄnĂŠ odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ mzdou. V roce 1996 pĹ™edloĹžila vlĂĄda tento nĂĄvrh do PoslaneckĂŠ snÄ›movny. Proti nĂĄvrhu vznikla petiÄ?nĂ­ akce, kterou podpoĹ™ilo pĹ™es ĹĄedesĂĄt tisĂ­c obÄ?anĹŻ. Byla to nejvÄ›tĹĄĂ­ petiÄ?nĂ­ akce od roku 1989. VlĂĄdnĂ­ nĂĄvrh tehdy neproĹĄel mimo jinĂŠ i dĂ­ky nesouhlasu nÄ›kolika koaliÄ?nĂ­ch poslancĹŻ. NynĂ­ se tentýŞ nĂĄvrh objevuje na vlĂĄdnĂ­ koaliÄ?nĂ­ Ăşrovni znovu. ZĂĄminkou je moĹžnost zlepĹĄit odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ prostĹ™ednictvĂ­m liberĂĄlnĂ­ho systĂŠmu odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ mzdou. PĹ™itom limitem výťe odmÄ›ny nejsou pravidla platnĂĄ pro platy,

ale objem finanÄ?nĂ­ch prostĹ™edkĹŻ, kterĂŠ zamÄ›stnavatelĂŠ zĂ­skajĂ­ pĹ™evĂĄĹžnÄ› ze zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ›nĂ­. ZejmĂŠna v souvislosti s ekonomickou krizĂ­, kdy se sniĹžuje vĂ˝bÄ›r pojistIng. Tereza KoĹˆaříkovĂĄ nĂŠho na zdravotnĂ­ pojiĹĄtÄ›nĂ­ a stagnujĂ­ Ăşhrady zdravotnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven poskytovatelĹŻm zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e, tedy zamÄ›stnavatelĹŻm, jsou ĂşspÄ›chy v kolektivnĂ­m vyjednĂĄvĂĄnĂ­ na poli zvyĹĄovĂĄnĂ­ odmÄ›ny zamÄ›stnancĹŻm zcela vĂ˝jimeÄ?nĂŠ. Za tÄ›chto okolnostĂ­ zmÄ›na reĹžimu odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ zamÄ›stnancĹŻm stoprocentnÄ› nepomĹŻĹže. NepomĹŻĹže ani mladĂ˝m lĂŠkařům. Jejich nejvÄ›tĹĄĂ­m problĂŠmem je nedodrĹžovĂĄnĂ­ zĂĄkonĂ­ku prĂĄce, kdyĹž jsou s nimi sjednĂĄvĂĄny pracovnĂ­ Ăşvazky, kterĂŠ neodpovĂ­dajĂ­ skuteÄ?nÄ› odpracovanĂŠ dobÄ›. I to je dĹŻsledek nedostatku finanÄ?nĂ­ch prostĹ™edkĹŻ, nikoli vina systĂŠmu odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ – lĂŠkaĹ™ ve vĂ˝chovÄ› nepĹ™inĂĄĹĄĂ­ zamÄ›stnavateli vĂ˝nosy ze zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ›nĂ­. PřípadnĂĄ zmÄ›na odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ z platu na mzdy mĹŻĹže za danĂ˝ch okolnostĂ­ pĹ™inĂŠst rozepĹ™e mezi skupinami zamÄ›stnancĹŻ a zpĹŻsobit destabilizaci zejmĂŠna u pracovnĂ­kĹŻ nelĂŠkaĹ™skĂ˝ch a nezdravotnickĂ˝ch profesĂ­. RovněŞ mĹŻĹže u zamÄ›stnancĹŻ dojĂ­t ke zhorĹĄenĂ­ akceptace reformnĂ­ch krokĹŻ. Ve skuteÄ?nosti nenĂ­ jinĂĄ cesta pro navyĹĄovĂĄnĂ­ odmÄ›ny zamÄ›stnancĹŻ neĹž sniĹžovĂĄnĂ­ podĂ­lu ostatnĂ­ch nĂĄkladĹŻ hrazenĂ˝ch ze zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ›nĂ­ ve prospÄ›ch navyĹĄovĂĄnĂ­ podĂ­lu nĂĄkladĹŻ spojenĂ˝ch s pracĂ­. Ing. Tereza KoĹˆaříkovĂĄ, RNDr. Jiří Schlanger, OS ZSP ÄŒR

! Z vaĹĄich dopisĹŻ

INT portfolio...

K Ä?lĂĄnku GenerickĂĄ preskripce – argumenty pro koaliÄ?nĂ­ vyjednavaÄ?e

alendronat 70 mg fluvastatin 80 mg fosinopril 20 mg glimepirid 2, 3 a 4 mg klaritromycin 250 a 500 mg losartan 50 mg losartan HCT 50 mg / 12,5 mg meloxicam 15 mg pantoprazol 40 mg risedronat 35 mg simvastatin 20 a 40 mg trandolapril 2 mg

V ZN Ä?. 22/2010 vyĹĄlo pod výťe citovanĂ˝m titulkem stanovisko SpoleÄ?nosti vĹĄeobecnĂŠho lĂŠkaĹ™stvĂ­ ÄŒLS JEP k jednomu z bodĹŻ tzv. koaliÄ?nĂ­ smlouvy vlĂĄdnĂ­ch stran, ve kterĂŠm se pravĂ­: „Zavedeme generickou preskripci a substituci u lĂŠkĹŻ hrazenĂ˝ch plnÄ› nebo Ä?ĂĄsteÄ?nÄ› z veĹ™ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĹĄtÄ›nĂ­.“ Doc. MUDr. Svatopluk BĂ˝ma, CSc., ve svĂŠm příspÄ›vku za SVL ÄŒLS JEP, jejĂ­mĹž je pĹ™edsedou, konstatoval: „S uvedenĂ˝m nĂĄvrhem nesouhlasĂ­me a domnĂ­vĂĄme se, Ĺže bez dlouhodobĂŠ přípravy povede k ohroĹženĂ­ naĹĄich pacientĹŻ. TakĂŠ udĂĄvanĂŠ ekonomickĂŠ dĹŻvody jsou neprĹŻkaznĂŠ, ne-li přímo chybnĂŠ.“ ZmÄ›na na generickou preskripci opravdu vyĹžaduje dobrou přípravu – bez nĂ­ nelze kvalifikovanĂ˝ propoÄ?et event. Ăşspor vĹŻbec provĂŠst! JednĂĄ se totiĹž o kvalitativnÄ› jinĂŠ nastavenĂ­ rolĂ­, odpovÄ›dnosti a kompetencĂ­. Jednou z velkĂ˝ch neznĂĄmĂ˝ch je nastavenĂ­ odpovÄ›dnosti lĂŠkĂĄrnĂ­kĹŻ versus odpovÄ›dnosti pĹ™edepisujĂ­cĂ­ho lĂŠkaĹ™e. U nĂĄs je rozdÄ›lenĂ­ kompetencĂ­ zaĹžito desĂ­tky let a jeho zmÄ›na je jeden velkĂ˝ reformnĂ­ Ăşkol. MusĂ­m tedy potvrdit, Ĺže se nejednĂĄ o banĂĄlnĂ­ vĂ˝cvik lĂŠkařů ve znalosti chemickĂ˝ch ĂşÄ?innĂ˝ch lĂĄtek na stranÄ› jednĂŠ a o doĹĄkolenĂ­ lĂŠkĂĄrnĂ­kĹŻ v klinice onemocnÄ›nĂ­ na stranÄ› druhĂŠ,

evidentnÄ› jsme neudÄ›lali (konkrĂŠtnÄ› moĹžnĂĄ StĂĄtnĂ­ Ăşstav pro kontrolu lĂŠÄ?iv neudÄ›lal?) dost pro propagaci generickĂŠ substituce a pacienti jĂ­ vyuŞívajĂ­ mĂĄlo. Pozitiva moĹžnosti zĂĄmÄ›ny pĹ™edepsanĂŠho lĂŠku lĂŠkĂĄrnĂ­kem za levnÄ›jĹĄĂ­ ale Ĺže jde o zmÄ›nu systĂŠmovou, politicvariantu pĹ™itom nelze podceĹˆovat, proky i technicky velmi nĂĄroÄ?nou. NastavenĂ­ toĹže tĂ­m zapojujeme do rozhodovĂĄnĂ­ generickĂŠ substituce za mĂŠho pĹŻsobenĂ­ samotnĂŠ pacienty. ÄŒĂ­m vĂ­ce se jich dov Ä?ele ministerstva zdravotnictvĂ­ nebylo MUDr. TomĂĄĹĄ JulĂ­nek, MBA zvĂ­, Ĺže lĂŠk nedÄ›lĂĄ krabiÄ?ka, ale ĂşÄ?innĂĄ motivovĂĄno zdaleka jen s Ăşsporami. lĂĄtka, tĂ­m lĂŠpe. Jenom povÄ›domĂ­ StejnÄ› jako zavedenĂ­ regulaÄ?nĂ­ch poplatkĹŻ, zakotvenĂ­ o tom, Ĺže stejnĂ˝ lĂŠk mĂĄ rĹŻznĂŠ nĂĄzvy a ceny, je pozitivnĂ­ prĂĄva nahlĂ­Ĺžet do svĂŠ zdravotnickĂŠ dokumentace a po- pro kontrolu terapie samotnĂ˝m pacientem a pro odhaĹ™izovat si z nĂ­ kopie aj., souviselo s obecnĂ˝m Ăşkolem lenĂ­ napĹ™. dublovĂĄnĂ­ stejnĂ˝ch lĂŠÄ?iv pod jinĂ˝mi nĂĄzvy. emancipovat postupnÄ› Ä?eskĂŠho pacienta po dlouhĂ˝ch NemyslĂ­m si vĹĄak, Ĺže debata o generickĂŠ preskripci je letech jeho submisivnĂ­ pozice ve vztahu k lĂŠkaĹ™i. VĹždy na poĹ™adu dne. JĂĄ vidĂ­m jako prioritu prosazenĂ­ reformjsme vĹĄak uvaĹžovali v horizontu let, a to jsme pĹ™itom nĂ­ch zĂĄkonĹŻ, tedy nastavenĂ­ jasnĂ˝ch pravidel a konkuanalyzovali ekonomickĂŠ i jinĂŠ motivace, abychom pro- rence zdravotnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven v novĂŠm prĂĄvnĂ­m rĂĄmci ces urychlili. stejnÄ› jako vymezenĂ­ kontrolnĂ­ role stĂĄtu – viz mĂŠ nĂĄKulturnĂ­ nĂĄvyk a tradice jsou dĹŻleĹžitĂ˝mi faktory pĹ™i Ăşva- vrhy zĂĄkonĹŻ. To je dĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ­ neĹž zmÄ›na v dĂ­lÄ?Ă­ oblasti hĂĄch o jakĂŠkoli reformÄ› a jejĂ­ prosaditelnosti a hlavnÄ› s velikĂ˝mi politickĂ˝mi nĂĄklady a nejistĂ˝m efektem. MUDr. TomĂĄĹĄ JulĂ­nek, MBA, o efektu zamýťlenĂ˝ch cĂ­lĹŻ. Ty mohou na papĂ­Ĺ™e vypadat senĂĄtor, Ä?len expertnĂ­ho vyjednĂĄvacĂ­ho tĂ˝mu za ODS bohulibÄ›, ale teprve Ĺživot ukĂĄĹže, jakĂĄ bude praxe. Zcela

www.zdravky.cz | roÄ?nĂ­k 59, Ä?Ă­slo 23, 26. Ä?ervence 2010 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 ĹĄĂŠfredaktor: Jan KulhavĂ˝, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | redakce: Mgr. TomĂĄĹĄ PolĂĄk, zĂĄstupce ĹĄĂŠfredaktora, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana TlapĂĄkovĂĄ, vedoucĂ­ KongresovĂŠho listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | Mgr. Jiří Ĺ irokĂ˝, vedoucĂ­ LĂŠkaĹ™skĂ˝ch listĹŻ, jiri.siroky@ambitmedia.cz | PhDr. Helena ChvĂĄtalovĂĄ, helena.chvatalova@ ambitmedia.cz | spolupracovnĂ­ci redakce: Mgr. KristĂ˝na ÄŒilĂ­kovĂĄ, Mgr. Josef Gabriel, PharmDr. Jana MilerovĂĄ | grafickĂĄ Ăşprava: JindĹ™ich StudniÄ?ka jazykovĂĄ redakce: PhDr. Eva WićazovĂĄ

Inzerce

Mylan Pharmaceuticals s.r.o. PrůběŞnå 1108/77, 100 00 Praha 10, tel: 274 770 201, fax: 274 772 648 officecz@mylan.com, www.mylan.com

SystĂŠm platĹŻ pĹ™inĂĄĹĄĂ­ pro zamÄ›stnavatele, zĹ™izovatele a veĹ™ejnou sprĂĄvu transparentnĂ­ regulaci odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­, kterĂĄ umoĹžĹˆuje lĂŠpe plĂĄnovat nĂĄklady. Je spravedlivĂ˝ a odpovĂ­dĂĄ principu „za stejnou prĂĄci stejnĂĄ odmÄ›na“. SystĂŠm je i dostateÄ?nÄ› flexibilnĂ­. Obsahuje sloĹžky, jejichĹž výťe nenĂ­ prĂĄvnĂ­m pĹ™edpisem stanovena a mĹŻĹže bĂ˝t upravena buÄ? v kolektivnĂ­ smlouvÄ› (výťe i pravidla pro pĹ™iznĂĄnĂ­), nebo individuĂĄlnÄ›. Nemocnice, kterĂŠ odmÄ›ĹˆujĂ­ platem (příspÄ›vkovĂŠ organizace stĂĄtu, krajĹŻ a obcĂ­), majĂ­ lepĹĄĂ­ bilanci hospodaĹ™enĂ­ neĹž nemocnice, kterĂŠ odmÄ›ĹˆujĂ­ mzdou (obchodnĂ­ spoleÄ?nosti). PĹ™itom smyslem transformace nemocnic zĹ™izovanĂ˝ch kraji v uplynulĂ˝ch dvou volebnĂ­ch obdobĂ­ch mÄ›lo bĂ˝t zlepĹĄenĂ­ hospodaĹ™enĂ­ prostĹ™ednictvĂ­m flexibility odmÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ mzdou.

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | pĹ™edseda pĹ™edstavenstva: OndĹ™ej NovotnĂ˝ | ĹĄĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra ManovĂĄ, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana StripaiovĂĄ, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | MarkĂŠta Ĺ imonĂ­Ä?kovĂĄ, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | Josef MĂźller, key account manager, josef.muller@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | personĂĄlnĂ­ inzerce: Petra Ĺ tefanovĂĄ, radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany | pĹ™edplatnĂŠ ÄŒR: POSTSERVIS, oddÄ›lenĂ­ pĹ™edplatnĂŠho, PodÄ›bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | pĹ™edplatnĂŠ SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro pĹ™edplatitele 19 KÄ? / 1,25 â‚Ź (samostatnÄ› 26 KÄ?), roÄ?nĂ­ pĹ™edplatnĂŠ: 799 KÄ? / 52,50 â‚Ź | registrace: MK ÄŒR E 18649 UzĂĄvÄ›rka tohoto Ä?Ă­sla 22. Ä?ervence 2010. PříťtĂ­ Ä?Ă­slo vychĂĄzĂ­ 16. srpna 2010 | VolnÄ› neprodejnĂŠ, urÄ?eno odbornĂŠ zdravotnickĂŠ veĹ™ejnosti. PĹ™etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ™enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ příspÄ›vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. | VychĂĄzĂ­ minimĂĄlnĂ­m distribuovanĂ˝m nĂĄkladem 25 000 vĂ˝tiskĹŻ. | Copyright Š Ambit Media, a. s., 2010

! ! LÉKAĹ˜SKÉ LISTY

! Ĺ˜ĂĄdkovĂĄ inzerce ! ! VOLNĂ MĂ?STA ! LĂŠkaĹ™ pro ORL

0CKFEOBDÅ LVQËO ;ESBWPUOJDLÕDI OPWJO ohodnocení. Týden dovolenÊ navíc, týden na vzdělåvåní, HPP, DPP. PoŞadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

! Kardiolog Ústí nad Orlicí - kardiolog, nåstup ihned/dohodou za odpovídající platovÊ ohodnocení. Týden dovolenÊ navíc, týden na vzdělåvåní, HPP, DPP. PoŞadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

! PraktickĂ˝ lĂŠkaĹ™

! PraktickĂ˝ lĂŠkaĹ™

Moravskå Třebovå – praktický lÊkař, nåstup ihned/dohodou za odpovídající platovÊ ohodnocení. Týden dovolenÊ navíc, týden na vzdělåvåní, HPP, DPP. PoŞadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

Vrchlabí – praktický lÊkař, nåstup ihned/dohodou za odpovídající platovÊ ohodnocení. Týden dovolenÊ navíc, týden na vzdělåvåní, HPP, DPP. PoŞadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

! Dermatovenerolog

! LĂŠkaĹ™ pro ORL

Bruntål – dermatovenerolog, nåstup ihned/ dohodou za odpovídající platovÊ ohodnocení. Týden dovolenÊ navíc, týden na vzdělåvåní, HPP, DPP. PoŞadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

Hranice na MoravÄ›, HustopeÄ?e – lĂŠkaĹ™ pro ORL, nĂĄstup ihned/dohodou za odpovĂ­dajĂ­cĂ­ platovĂŠ ohodnocenĂ­. TĂ˝den dovolenĂŠ navĂ­c, tĂ˝den na vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­, HPP, DPP. PoĹžadujeme: VĹ , odbornou/specializovanou zpĹŻsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

! PraktickĂ˝ lĂŠkaĹ™

! Chirurg

Jablonec nad Nisou – praktický lÊkař, nåstup ihned/dohodou za odpovídající platovÊ

Žatec – chirurg, nåstup ihned/dohodou za odpovídající platovÊ ohodnocení. Týden do-

" " % (" ) " # $ " " "

""" " & ) &" """

" " ( " & ) (" )( '" " , """% "# &" & ) &" """ + """ , &" % ("

$ $ " $ " " & " , " ! " ( " ' $ $ ( "" $

" " , "

" ( &" % ("

( " (" ( " ( " *

4UBOEBSEOĂ… SPĂ€OĂ…

,Ă€

4UVEFOUTLĂ SPĂ€OĂ…

,Ă€

#BMĂ…Ă€FL SPĂ€OĂ… ,Ă€

TQFDJšMOĂ… OBCĂ…ELB LPNCJOBDF QĂ?FEQMBUOĂ IP ;ESBWPUOJDLĂ•DI OPWJO B 'MPSFODF

1�FEQMBUOà [BISOVKF ÀÅTFM ;ESBWPUOJDLÕDI OPWJO WÀFUOÄ QSBWJEFMOÕDI Q�ÅMPI -à LB�TLà MJTUZ B ,POHSFTPWÕ MJTU

'",563" /¼ ²%"+&

0%#¤3"5&-

OFWZQMĂŠVKUF KTPV MJ TIPEOĂ T PECĂ„SBUFMFN

5JUVM 0SHBOJ[BDF +NĂ OP B QĂ?Ă…KNFOĂ… "ESFTB 0SHBOJ[BDF 14 B NĂ„TUP 0CPS Ă€JOOPTUJ * "ESFTB %* 14 B NĂ„TUP 5FMFGPO 5FMFGPO & NBJM & NBJM ;QĂ‘TPC Ă’ISBEZ 7ZQMOĂ„OĂ• LVQĂ‹O [BtMFUF QPtUPV OB BESFTV 1PTUTFSWJT PEEĂ„MFOĂ… QĂ?FEQMBUOĂ IP 1PEĂ„CSBETLš 1SBIB GBYFN OB ÀÅTMP OFCP F NBJMFN OB BESFTV QSFEQMBUOF!BNCJUNFEJB D[ 1Ă?FEQMBUOĂ TJ NĂ‘xFUF PCKFEOBU UBLĂ OB CF[QMBUOĂ JOGPMJODF  FTLĂ QPtUZ OFCP XFCPWĂ•DI TUSšOLšDI XXX QFSJPEJL D[

TMPxFOLB

GBLUVSB

%BUVN 1PEQJT

7ZQMOĂ„OĂ…N B QPEQJTFN UPIPUP LVQĂ‹OV TPVIMBTĂ…N T UĂ…N BCZ WZEBWBUFMTUWĂ… "NCJU .FEJB B T TISPNBxÇPWBMP B [QSBDPWšWBMP WF TNZTMV [šLPOB Ă€ 4C P PDISBOĂ„ PTPCOĂ…DI Ă’EBKĂ‘ W QMBUOĂ N [OĂ„OĂ… PTPCOĂ… Ă’EBKF VWFEFOĂ W PCKFEOBDĂ…N LVQĂ‹OV 4 Ă’QMOĂ•N QPVĂ€FOĂ…N P PDISBOĂ„ PTPCOĂ…DI Ă’EBKĂ‘ KTFN TF TF[OšNJM OB XFCPWĂ•DI TUSšOLšDI WZEBWBUFMF XXX BNCJUNFEJB D[ 5ZUP Ă’EBKF QPTLZUVKJ EPCSPWPMOĂ„

# volenÊ navíc, týden na vzdělåvåní, HPP, DPP. PoŞadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

praxe. Volat mezi 13. a 14. hod. nebo mezi 18. a 19. hod na tel.: 608 512 454. E-mail: lkuptaj@seznam.cz.

nost výpomoci 1 aŞ 3x týdně, předåní praxe dle dohody. Více info na tel.: 602 185 482

! RehabilitaÄ?nĂ­ lĂŠkaĹ™

! Psychiatr

! Přenechåní praxe

Poliklinika Ĺ˝Ä?ĂĄr nad SĂĄzavou, p. o., pĹ™ijme lĂŠkaĹ™e do ordinace dÄ›tskĂŠ a dorostovĂŠ psychiatrie. DalĹĄĂ­ informace: Mgr. SlavomĂ­r Pipa, tel.: 603 570 852, e-mail: pipa@poliklinikazr.cz.

Moravskoslezský kraj – přenechåm praxi alergologa-imunologa, zn. jen våŞnÊ jednåní. Kontakt: tel.: 603 887 852 nebo 556 401 207 pouze PO odpoledne, ST, Pà dopoledne.

! Fyzioterapeut

Poliklinika Ĺ˝Ä?ĂĄr nad SĂĄzavou nabĂ­zĂ­ k prodeji trakÄ?nĂ­ stĹŻl, vĂ˝robce Sanitas elektric. Cena dohodou 1500 KÄ?. DalĹĄĂ­ informace na tel.: 566 690 233 nebo na www.poliklinikazr.cz.

JiĹžnĂ­ ÄŒechy – lĂŠkaĹ™ s kvalifikacĂ­ v oboru rehabilitaÄ?nĂ­ a fyzikĂĄlnĂ­ medicĂ­na, znalĂ˝ manuĂĄlnĂ­ medicĂ­ny. Plat 50 000 KÄ?, k dispozici byt nebo Ĺ™adovĂ˝ RD. Kontakt: rehaclinic@seznam.cz, tel.: 602 809 301.

! Neurolog Poliklinika Denisovo nĂĄbĹ™eŞí, s. r. o., v Plzni pĹ™ijme do trvalĂŠho pracovnĂ­ho pomÄ›ru neurologa na plnĂ˝ Ăşvazek. V případÄ› zĂĄjmu nebo nutnosti zajistĂ­me ubytovĂĄnĂ­. E-mail: pdnplzen@volny.cz, tel.: 378 218 417.

! ZdravotnĂ­ sestra ("

" " (" % " " " " " $ " ! " " ( " " % " " ' $ ( " " $ " $ " $ " " " * "! " " " !

3

0CKFEOšWšN QĂ?FEQMBUOĂ

#

NestĂĄtnĂ­ zdravotnickĂŠ zařízenĂ­ v Praze 8 pĹ™ijme ORL lĂŠkaĹ™e i pĹ™ed atestacĂ­, lĂŠpe po absolvovĂĄnĂ­ povinnĂ˝ch ståŞí, moĹžnĂŠ na celĂ˝ i Ä?ĂĄsteÄ?nĂ˝ Ăşvazek. PoĹžadovĂĄna spolehlivost. NabĂ­zĂ­me zajĂ­mavou prĂĄci, dobrĂŠ pracovnĂ­ podmĂ­nky. Kontakt: tel.: 283 024 317, mob.: 774 229 170, e-mail: lenka.bouskova@seznam.cz, http://comhealth.cz.

PĹ˜Ă?LOHA ZDRAVOTNICKĂ?CH NOVIN 23 | 2010

#

ÄŒĂ?SLO 16 " 26. ÄŒER VENCE 2010

Přijmu okamŞitě zdravotní sestru do urologickÊ ambulance v Praze 10 na denní jednosměnný provoz i na zkråcený úvazek. Spěchå! Nåstup okamŞitě, nutnå chirurgickå

! Prodej vybavenĂ­

Poliklinika Ĺ˝Ä?ĂĄr nad SĂĄzavou, p. o., pĹ™ijme do pracovnĂ­ho pomÄ›ru vystudovanĂŠho fyzioterapeuta. DalĹĄĂ­ informace na tel.: 603 570 852, e-mail: pipa@poliklinikazr.cz.

PersonĂĄlnĂ­ inzerce je pro soukromĂŠ osoby pĹ™edplatitele zdarma. Pro ostatnĂ­ dle cenĂ­ku: do 5 řådkĹŻ 550 KÄ?, do 10 řådkĹŻ 1100 KÄ?, do 15 řådkĹŻ 1600 KÄ?, do 20 řådkĹŻ 2000 KÄ?, do 30 řådkĹŻ 2900 KÄ?, za kaĹždĂ˝ch dalĹĄĂ­ch zapoÄ?atĂ˝ch 10 řådkĹŻ 900 KÄ? (cena za 1 uveĹ™ejnÄ›nĂ­, bez DPH). Příjem řådkovĂŠ inzerce na e-mailu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel.: 725 778 015.

! ! OSTATNĂ? ! NabĂ­dka ordinace HoĹ™ice, okr. JiÄ?Ă­n – prodĂĄm nebo pronajmu prosperujĂ­cĂ­ koĹžnĂ­ ordinaci v centru mÄ›sta, lĂŠkĂĄrna v domÄ›, parkoviĹĄtÄ› v blĂ­zkosti. MoĹž-

Inzerce

EUROPE UNITED

,1 '(876&+/$1' $5%(,7(1 $OOH )$&+†5=7( XQG †5=7( ',( $1 '(5 (5:(5%81* (,1(5 63(=,$/,6$7,21 ,17(5(66,(57 6,1' VLQG YRQ XQV KHU]OLFKVW HLQJHODGHQ ]XU 7HLOQDKPH DP QHXHQ 5HNUXWLHUXQJVSURMHNW IžU GHXWVFKH .UDQNHQKÂŚXVHU

816(5( $1)25'(581*(1

:,5 68&+(1 8 $

:,5 9(5)ž*(1 ž%(5 5(,&+( (5)$+581*(1

1(852/2*(1 .,1'(5 81' -8*(1'0(',=,1 †5=7( $1†67+(6,2/2*(1 $//*(0(,1&+,585*(1 81)$//&+,585*(1 ,11(5( 0(',=,1 †5=7( 816(5 $1*('%27

IHVWH XQG VWDELOH $QVWHOOXQJ LQ GHXWVFKHQ .UDQNHQKÂŚXVHUQ XQG .OLQLNHQ JXWH Ć‚QDQ]LHOOH %HGLQJXQJHQ ZHLWHUELOGHQGHU LQWHQVLYHU VWDWLRQÂŚU 'HXWVFKVSUDFKNXUV NRVWHQORVH 8QWHUNXQIW 9HUSĆƒHJXQJ XQG Ć‚QDQ]LHOOH 8QWHUVWžW]XQJ ZÂŚKUHQG GHV VWDWLRQÂŚUHQ .XUVHV LQ :DUVFKDX +LOIH EHL GHU $QPHOGXQJ XQG EHLP 8P]XJ

JUXQGOHJHQGH .HQQWQLVVH GHU GHXWVFKHQ 6SUDFKH

HV VLQG PLW XQV FD †U]WH XQG =DKQŒUW]H PLW GHUHQ )DPLOLHQ YHUUHLVW ZLU DUEHLWHQ ]XVDPPHQ PLW .UDQNHQKŒXVHUQ LQ VHFKV HXURSŒLVFKHQ /ŒQGHUQ ZLU KDEHQ HLQ HUIROJUHLFKHV 6FKXOXQJVV\VWHP HUDUEHLWHW

:LOOVW 'X PHKU HUIDKUHQ" 6HW]H GLFK PLW XQV LQ .RQWDNW

=X]DQQD -HQGU\F]NR WHO ]X]DQQD MHQGU\F]NR#SDUDJRQD FRP :LU ODGHQ DOOH HLQ GLH QHXH LQWHUDNWLYH +RPHSDJH YRQ 3DUDJRQD ]X EHVXFKHQ

ZZZ SDUDJRQD FRP

Tabulka 3. P&ehled perorálních antivirotik pro ambulantní terapii pásového oparu u imunokompetentních pacient$

Lé!ivá látka acyklovir valacyklovir

Dávkování 5x800 mg (po 4-5 hod.) 3x1000 mg (po 8 hod.)

Délka podávání

Nej!ast"j'í ne(ádoucí ú!inky

D$le(itá omezení

FARMAKOTERAPEUTICKÉ INFORMACE Měsíčník pro lékaře a farmaceuty

7-10 dní

nauzea, bolesti hlavy

úprava dávky p%i renální insuficienci

7 dní

nauzea, bolesti hlavy

úprava dávky p%i renální insuficienci

jevení se v$sevu. U p%estárl$ch osob se protivirová lé&ba zva'uje i po více ne' 7 dnech od prvního v$sevu (vzhledem k riziku diseminace a v$razné bolesti)17,18/. Komplikované pr)b"hy pásového oparu jako je posti'ení CNS nebo infekce diseminovaná do orgán) se lé&í parenteráln" podávan$m ACV, a to v dávce 20 mg/kg a den. Doporu&ená délka lé&by je v t"chto p%ípadech 14 dn). Del#í terapie se u'ívá u imunokompromitovan$ch osob a u záva'n$ch neurologick$ch posti'ení (nap%. chronická VZV encefalitida u HIV-pozitivních osob), kdy se ACV podává a' 3 t$dny19/. Záv"r Diagnostické a terapeutické mo'nosti infekcí vyvolan$ch HSV-1, HSV-2 i VZV se v posledních dvou desetiletích v$znamn" zlep#ily. Do rutinní praxe se tak dostaly zcela nové diagnostické metody (nap%. vy#et%ení typov" specifick$ch protilátek a PCR) a b"'n" dostupn$mi se stala ú&inná virostatika, která jsou málo toxická a mají vysokou genetickou bariéru proti rozvoji virové rezistence. Tato fakta by m"la vést k p%ehodnocení dosud p%eva'ujících zp)sob) diagnostiky a lé&by uveden$ch herpetick$ch infekcí.

7. 8. 9. 10.

11. 12.

1. Lobovská A. Infek&ní nemoci. Praha: Karolinum, 2002. 2. Lobovská A, Holub M. Diagnostika infek&ních nemocí. In: Zima T et al (Eds). Laboratorní diagnostika. 2. vydání. Praha: Galén Karolinum, 2007. 3. Hayden FG. Antiviral drugs (other than antiretrovirals). In: Mandell GL, Bennett JE, Dolin R. Principles and Practice of Infectious Diseases. Philadelphia: Elsevier Churchill Livingstone, 2005. 4. Stone KM, Reiff-Eldridge R, White AD, et al. Pregnancy outcomes following systemic prenatal acyclovir exposure: Conclusions from the international acyclovir pregnancy registry, 1984-1999. Birth Defects Res A Clin Mol Teratol 2004; 70: 2017. 5. Lafferty WE, Downey L, Celum C, Wald A. Herpes simplex virus type 1 as a cause of genital herpes: impact on surveillance and prevention. J Infect Dis 2000; 181: 1454-7. 6. Schmutzhard J, Merete Riedel H, Zweygberg Wirgart B, et al. Detection of herpes simplex virus type 1, herpes simplex virus

14. 15. 16. 17. 18. 19.

Postup, jak!m jsou na"e #lánky p$ipravovány: témata navr%ená redak#ní radou jsou zpracovávána vybran!mi odborníky z oboru a procházejí recenzí a event. dopracováním oponenty a redak!ní radou. Autor má mo"nost vlastního kritického pohledu, ale !lánky reprezentují i názor redak!ní rady. Nadále proto nebudeme autory uvád#t, v posledním #ísle ka%dého ro#níku v"ak naleznete souhrnné pod&kování v"em, kte$í pro nás #lánky do p$íslu"ného ro#níku napsali. Podobn& pracují i ostatní nezávislé lékové bulletiny (nap$. britsk! DTB), sdru%ené v Mezinárodní spole#nosti lékov!ch bulletin' (ISDB), jejím% $ádn!m #lenem jsou Farmakoterapeutické informace od roku 1996. Farmakoterapeutické informace jsou vydávány Státním ústavem pro kontrolu lé#iv a distribuovány jako p$íloha #asopisu Tempus Medicorum, (asopisu #esk!ch lékárník' a Zdravotnick!ch novin. Materiál publikovan! ve FI nem'%e b!t pou%íván pro %ádnou formu reklamy, prodeje nebo publicity, ani nesmí b!t reprodukován bez svolení.

4

FI ! !íslo 7-8/2010

Obsah Diagnostika a terapie infekcí vyvolaných viry herpes simplex a varicella-zoster ...............................................................................................1

DIAGNOSTIKA A TERAPIE INFEKCÍ VYVOLAN!CH VIRY HERPES SIMPLEX A VARICELLA-ZOSTER Úvod Herpetické viry jsou odpov"dné za #irokou #kálu lidsk$ch i zví%ecích infekcí. Lidské herpetické viry jsou geopolitn" roz#í%eny. A&koliv mají odli#né biologické vlastnosti, je jim spole&ná schopnost latentn" infikovat hostitele a dlouhodob" p%e'ívat v jeho bu(kách. Rod Herpesviridae, do kterého lidské herpetické viry pat%í, zahrnuje více ne' 100 r)zn$ch vir). Genomy t"chto vir) jsou tvo%eny deoxyribonukleovou kyselinou (DNA). Struktura herpetick$ch vir) je slo'itá a tyto viry pat%í mezi v)bec nejv"t#í známé virové agens. Lidské herpetické viry jsou rozd"leny na t%i podskupiny: Alphaherpesvirinae, Betaherpesvirinae a Gammaherpesvirinae (za%azení jednotliv$ch vir) do skupin je uvedeno vtabulce 1)1/.

Antivirotika ú!inná proti HSV a VZV V !eské republice jsou b"'n" dostupná dv" antivirotika, která p)sobí proti HSV a VZV – acyklovir a valacyklovir. Acyklovir (ACV) je prov"%en$ preparát, kter$ je pou'íván od roku 1984. Mechanizmus protivirového ú&inku ACV spo&ívá v inhibici virové polymerázy, která je d)le'itá pro syntézu virové DNA. ACV v#ak musí b$t nejd%íve aktivován, co' je zaji#t"no enzymem thymidinkinázou, kter$ je p%ítomen ve 40-100x vy##í koncentraci ve virem infikovan$ch bu(kách. ACV má relativn" malou biologickou dostupnost, z gastrointestinálního traktu se vst%ebává pouze 15-20 % podané dávky. ACV má také krátk$ biologick$ polo&as, kter$ je 2,5 - 3 hodiny. Biologick$ polo&as

Tabulka 1. Rozd"lení lidsk#ch herpetick#ch vir$ a jimi nej!ast"ji vyvolané infekce Podskupina Alphaherpesvirinae Betaherpesvirinae Gammaherpesvirinae

Virus herpes simplex virus typ 1 (HSV-1) herpes simplex virus typ 2 (HSV-2) varicella-zoster virus (VZV) cytomegalovirus (CMV) lidsk$ herpetick$ virus typ 6 (HHV-6) lidsk$ herpetick$ virus typ 7 (HHV-7) virus Epstein-Barrové (EBV) lidsk$ herpetick$ virus typ 8 (HHV-8)

Lidské herpetické infekce mají zna&n$ rozsah klinick$ch projev). Primární infekce herpetick$mi viry &asto prob"hne asymptomaticky, m)'e se v#ak projevit charakteristick$mi p%íznaky nebo vzácn" zp)sobí diseminované onemocn"ní s posti'ením r)zn$ch orgán) a fatálním pr)b"hem (p%edev#ím u nemocn$ch s n"kter$mi primárními imunodeficiencemi). Po primární nákaze herpetické viry p%e'ívají v bu(kách hostitele. Tato latentní infekce v"t#inou nezp)sobuje 'ádné klinické p%íznaky, nicmén" vlivem r)zn$ch okolností na stran" hostitele i viru m)'e dojít k její reaktivaci. Spektrum klinick$ch projev), které se po reaktivaci objeví, je #iroké. Ve v"t#in" p%ípad) nep%edstavuje reaktivace ohro'ení hostitele. V$jimkou je p%ítomnost záva'né imunodeficience (p%edev#ím sekundární), kdy reaktivace latentní herpetické infekce m)'e vést k diseminovanému posti'ení orgán) a ke smrti imunokompromitovaného pacienta. V primární pé&i pat%í k nej&ast"ji diagnostikovan$m herpetick$m infekcím infekce vyvolané alfaherpetick$mi viry – tj. herpes simplex virus typ 1 (HSV-1), herpes simplex virus typ 2 (HSV-2) a varicella-zoster virus (VZV). Diagnostika infekcí vyvolan$ch alfaherpetick$mi viry je v"t#inou klinická, nicmén" v posledním desetiletí do#lo ke zna&nému pokroku v laboratorní diagnostice herpetick$ch infekcí2/. Sou&asn" se také roz#í%ily mo'nosti specifické protivirové terapie, její' preskripce ji' není vázána pouze na ambulantní specialisty &i nemocni&ní za%ízení.

FI ! !íslo 7-8/2010

Infek!ní nemoci labiální opar genitální opar plané ne#tovice a pásov$ opar infek&ní mononukleóza #está d"tská nemoc (exanthema subitum) exanthema subitum infek&ní mononukleóza Kaposiho sarkom a Castelmanova nemoc je v$znamn" prodlou'en u pacient) s anurií, co' souvisí s jeho vylu&ováním ledvinami (nemetabolizovan$ ACV je vylu&ován ledvinami ze 60-90 %)3/. ACV má málo ne'ádoucích ú&ink). Ovlivn"ní renálních funkcí bylo zaznamenáno u 5 % pacient) lé&en$ch parenterálním ACV. P%i podávání perorálního ACV bylo ovlivn"ní renálních funkcí pozorováno vzácn" podobn" jako dal#í ne'ádoucí ú&inky, které zahrnují bolesti hlavy, nauzeu, pr)jem a ko'ní alergické reakce. U mal$ch d"tí byly v$jime&n" zaznamenány leukopenie a trombocytopenie. Lokáln" aplikovan$ ACV m)'e zp)sobit p%echodn" pálení, p%i jeho aplikaci na sliznice vyvolá iritaci a není proto schválen pro vaginální pou'ití. ACV je mo'né pou'ít v gravidit", je hodnocen v kategorii B. P%i jeho podání v t"hotenství nebyl pozorován zv$#en$ v$skyt vrozen$ch v$vojov$ch vad4/. Za zcela bezpe&n$ se ACV pova'uje ve 2. polovin" gravidity. Z lékov$ch interakcí je d)le'ité zv$#ení nefrotoxicity p%i sou&asném pou'ití nefrotoxick$ch preparát). ACV má a' 10x siln"j#í ú&inek proti HSV-1 a HSV-2 ne' proti VZV. Co se t$&e rezistence HSV k ACV, její v$skyt je u imunokompetentních pacient) nízk$, a to i p%i dlouhodobém podávání ACV. Vy##í záchyt ACV rezistentních mutant byl pozorován pouze u imunokompromitovan$ch pacient) (3 %). Valacyklovir (VCV; l-valyl ester ACV) je preparát s lep#ími farmakokinetick$mi vlastnostmi: má asi 3 - 5x lep#í vst%ebávání

1

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

$éfredaktor: MUDr. Marie Alu"íková, CSc. Odborní redakto%i: MUDr. Jana Mladá, MUDr. Martina Kotulková V&konn& redaktor: RNDr. Blanka Pospí"ilová, CSc. Redak!ní rada: Doc. MUDr. ). Alu"ík, CSc., IPVZ; PharmDr. M. Bene", SÚKL; Doc. MUDr. J. Fanta, DrSc., ONP P$íbram; Prof. MUDr. Z. Fendrich, CSc., FaFUK; RNDr. J. Kramlová, lékárna FN Motol; MUDr. J. Lyer, Sante; MUDr. Jitka Pato#ková, PhD., Ústav farmakologie 3. LF UK; Doc. MUDr. B. Seifert, PhD., praktick! léka$; MUDr. H. Skalická, CSc., soukrom! kardiolog; Prof.MUDr. T. Van&k, CSc., FNKV; Prof. MUDr. J. *ivn!, DrSc., VFN. Poradní sbor: Doc. MUDr. A. Hahn, CSc., FNKV; Doc. MUDr. K. Hynek, CSc., VFN; MUDr. M. Jirásková, CSc., VFN; Doc. MUDr. F. Perlík, CSc., VFN; Doc. MUDr. E. R'%i#ková, CSc., VFN; Prof. MUDr. J. )vihovec, DrSc., 2. LF UK; Doc. MUDr. P. Vav$ík, CSc., VFN; MUDr. V. Vomá#ka, FTN. Náklad 52.000 v!tisk' ISSN 1211 – 0647 Korespondenci zasílejte na adresu: Redakce FI, Státní ústav pro kontrolu lé#iv, )robárova 48, 100 41 Praha 10 MK 'R E 7101 Na internetu naleznete FI na domovské stránce SÚKL (www.sukl.cz).

2010

! ! SERVIS

13.

Literatura

type 2 and varicella-zoster virus in skin lesions. Comparison of real-time PCR, nested PCR and virus isolation. J Clin Virol 2004; 29: 120-6. Dwyer DE, Cunningham AL. Herpes simplex and varicellazoster virus infections. Med J Aust 2002; 177: 267-73. Cernik C, Gallina K, Brodell RT. The treatment of herpes simplex infections: an evidence-based review. Arch Intern Med 2008; 168: 1137-44. Bell DJ, Suckling R, Rothburn MM, et al. Management of suspected herpes simplex virus encephalitis in adults in a U.K. teaching hospital. Clin Med 2009; 9: 231-5. Schloss L, Falk KI, Skoog E, Brytting M, Linde A, Aurelius E. Monitoring of herpes simplex virus DNA types 1 and 2 viral load in cerebrospinal fluid by real-time PCR in patients with herpes simplex encephalitis. J Med Virol 2009; 81: 1432-7. Holub M, Aster V, Roubalová K, Záhumensk$ J, Radina J. Doporu&en$ postup pro diagnostiku a terapii genitálního herpesu u 'en. Klin mikrobiol inf lék 2009; 15: 102-6. Brown ZA, Wald A, Morrow RA, et al. Effect of serologic status and cesarean delivery on transmission rates of herpes simplex virus from mother to infant. JAMA 2003; 289: 203-9. van Loon AM, van der Logt JT, Heessen FW, Heeren MC, Zoll J. Antibody-capture enzyme-linked immunosorbent assays that use enzyme-labelled antigen for detection of virus-specific immunoglobulin M, A and G in patients with varicella or herpes zoster. Epidemiol Infect 1992; 108: 165-74. Espy MJ, Teo R, Ross TK, Svien KA, Wold AD, Uhl JR, Smith TF. Diagnosis of varicella-zoster virus infections in the clinical laboratory by LightCycler PCR. J Clin Microbiol 2000; 38: 3187-9. American Academy of Pediatrics Committee on Infectious Diseases: The use of oral acyclovir in otherwise healthy children with varicella. Pediatrics 1993; 91: 674-6. Arvin AM. Antiviral therapy for varicella and herpes zoster. Semin Pediatr Infect Dis 2002;13: 12-21. Dworkin RH, Johnson RW, Breuer J, et al. Recommendations for the management of herpes zoster. Clin Infect Dis 2007; 44: S126. Gnann J. Antiviral therapy for herpes zoster. Herpes 2006; 13: 16A-20A. Volpi A. Severe complications of herpes zoster. Herpes 2007; 14: 35A-39A.

7-8

ROČNÍK 59 " ČÍSLO 23 " 26. ČER VENCE 2010

!"#$%&'(")#*#*(+,#-"+*"%.+)/0*121&3#%4/5*1",2*5+,-+'*'"6-3+7*#*1#,"/+33#89&'(+, PROTIDESTI%KOVÁ LÉ%BA V KARDIOLOGII

3

ROČNÍK 59 " ČÍSLO 23 " 26. ČER VENCE 2010

! ! SERVIS 4 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

DIAGNOSTIKA A TERAPIE INFEKCÍ VYVOLAN!CH VIRY HERPES SIMPLEX A VARICELLA-ZOSTER

DIAGNOSTIKA A TERAPIE INFEKCÍ VYVOLAN!CH VIRY HERPES SIMPLEX A VARICELLA-ZOSTER

oproti ACV a jeho biologická dostupnost dosahuje 54-70 %. Po vst%ebání je VCV rychle konvertován v játrech na ACV. U d"tí a gravidních 'en dosud nejsou k dispozici spolehlivé údaje o jeho bezpe&nosti a proto je jeho pou'ití u t"chto skupin pacient) sporné. Ostatní charakteristiky má VCV podobné jako ACV. VCV má d)le'ité lékové interakce s cimetidinem a probenecidem, které zpomalují jeho metabolismus. Infekce Herpes simplex virem typ 1 Primární HSV-1 infekce Symptomatická primární infekce se objevuje u mal$ch d"tí (v"t#inou do 5 let v"ku), kdy se v"t#inou projeví jako akutní herpetická gingivostomatitida. Dal#ím znám$m projevem primární infekce HSV-1 je folikulární konjunktivitida. Mén" se ví, 'e primární HSV1 infekce se m)'e projevit jako herpetická faryngitida &i genitální herpes (p%edev#ím u adolescent))5/. Zvlá#tní postavení má infekce k)'e, ke které dochází p%i zanesení viru na posti'ené ko'ní plochy (nap%. p%i atopickém ekzému nebo po popálení). Herpetická infekce k)'e se v tomto p%ípad" projevuje bu* jako lokalizovaná vyrá'ka nebo jako generalizovan$ ko'ní v$sev, kter$ p%edstavuje riziko orgánové diseminace. Diagnostika primární infekce HSV-1 je v"t#inou klinická, lze vyu'ít metody p%ímé detekce viru – pr)kaz HSV na otiskovém preparátu (podlo'ní sklí&ko) z ulcerací nebo detekce virové DNA pomocí polymerázové %et"zové reakce (PCR). Vzorkem pro PCR vy#et%ení je tekutina z puch$%k) odebraná na tampon, kter$ je vlo'en do transportního media. Primární infekci HSV-1 je mo'né ov"%it i pomocí pr)kazu protilátek, které jsou v dob" klinick$ch p%íznak) negativní a v rekonvalescenci se objeví – dojde k tzv. sérokonverzi. V tomto p%ípad" se vyu'ívá stanovení typov" specifick$ch protilátek (anti-HSV-1 IgG) pomocí test) ELISA6/. Lehk$ pr)b"h primárních HSV-1 infekcí se lé&í pouze symptomaticky. V p%ípad" primárního labiálního herpesu lze podávat topické preparáty – tj. ACV 5% 5x denn" po dobu 5 dn); u t"'#ích pr)b"h) je mo'no podávat ACV peroráln", a to v dávce 200 mg 5x denn" po 4 hodinách s vynecháním no&ní dávky, p%i&em' doporu&ovaná délka lé&by je 5 - 10 dn)7/. U d"tí je doporu&ená dávka ACV 15 mg/kg 5x denn" po dobu 7 dn)8/. V sirupové form" v#ak není ACV v sou&asné dob" v !eské republice dostupn$. O&ní formy primární HSV-1 infekce se mají v'dy lé&it ve spolupráci s oftalmologem. Pacienti se záva'n$mi formami HSV-1 infekce (encefalitida, diseminovaná infekce, t"'ké pr)b"hy herpetické gingivostomatitidy apod.) jsou hospitalizováni a lé&eni parenteráln" aplikovan$m ACV podávan$m v dávce 10-15 mg/ kg ka'd$ch 8 hodin. Délka terapie t"chto záva'n$ch infekcí se li#í dle orgánového posti'ení - 7 dn) u herpetické gingivostomatitidy a 14 - 21 dn) v p%ípad" herpetické encefalitidy9/. Recidivující klinické projevy HSV-1 infekce Recidivující projevy HSV-1 infekce jsou velmi &asté, p%i&em' nejznám"j#ím je labiální herpes. Dal#ím recidivujícím projevem HSV-1 infekce v dutin" ústní mohou b$t recidivující afty. P%i reaktivaci HSV-1 m)'e dojít i k posti'ení oka. V takovém p%ípad" se objevuje keratitida, keratokonjunktivitida nebo blefaritida. Nejzáva'n"j#ím projevem reaktivace latentní HSV-1 infekce je herpetická nekrotizující encefalitida, která má i p%es lé&bu virostatiky záva'nou prognózu. 1. Sérologická vy#et%ení p%i recidivujících projevech HSV-1 infekce nejsou p%íli# p%ínosná, co' vypl$vá z faktu, 'e v"t#ina osob má anamnestické titry specifick$ch protilátek. N"kdy je u pacient) s reaktivací nacházeno zv$#ení titru druhov" specifick$ch protilátek (tj. anti-HSV protilátek). V diagnostice se dá s v$hodou pou'ít metod p%ímé detekce – PCR nebo pr)kaz antigen). Tyto p%ímé metody lze nap%íklad vyu'ít p%i diferenciální diagnostice recidivujících ulcerací v dutin" ústní. Zna&n$ v$znam má pr)kaz HSV DNA v mozkomí#ním moku pomocí PCR p%i herpetické encefalitid"10/.

2

2. P%i lé&b" recidivujícího labiálního herpesu je lep#í volit celkovou terapii ACV p%ed pou'itím topick$ch preparát). Dosta&ující dávka ACV u dosp"lého je 200 mg 5x denn" po dobu 5 - 7 dn). Alternativu tohoto lé&ebného schématu p%edstavuje podání jedné denní dávky valacykloviru (VCV) – tj. 500 mg po 12 hodinách, a to ji' p%i prodromálních p%íznacích8/. P%i velmi &ast$ch recidivách (>6 recidiv ro&n") je mo'né zvolit dlouhodobou potla&ovací lé&bu, kdy lze podávat peroráln" ACV 400 mg 2x denn" nebo VCV 500 mg 1x denn". Tuto lé&bu je doporu&eno podávat 6 m"síc), pokud nedojde k uspokojivé supresi viru, je mo'né ji zopakovat. P%i herpetické nekrotizující encefalitid" se podává ACV v dávce 10 mg/kg ka'd$ch 8 hodin intravenózn"; doporu&ená délka terapie je 14 - 21 dn)9/. Infekce vyvolané Herpes simplex virem typ 2 Primární HSV-2 infekce HSV-2 je p%ená#en p%edev#ím p%i pohlavním styku, mo'n$ je i vertikální p%enos z infikované matky na plod nebo novorozence. Primární genitální nákaza m)'e b$t asymptomatická, m)'e se v#ak projevit jako genitální herpes. Kongenitální infekce vede k malformacím plodu, jejich' klinické p%íznaky zahrnují jizvy na k)'i novorozence, chorioretinitidu, mikrocefalii nebo hydrocefalus. Perinatální HSV-2 infekce, která je nej&ast"j#í formou vertikální HSV-2 infekce, se u 60 % novorozenc) projevuje generalizovan$m posti'ením k)'e, sliznic a spojivek; u 40 % novorozenc) jsou p%ítomné projevy diseminované infekce orgán) nebo posti'ení CNS. Laboratorní diagnostika primárních projev) HSV-2 infekce je obdobná jako u HSV-1 infekce, p%i&em' se rovn"' preferují metody p%ímého pr)kazu viru2/. Tyto jsou nap%íklad velmi d)le'ité pro v&asnou diagnostiku novorozenecké HSV-2 infekce. Nep%ímé diagnostické metody (tj. pr)kaz specifick$ch protilátek) jsou naopak d)le'ité pro zji#t"ní sérokonverze v gravidit", p%ípadn" mohou pomoci v rámci diferenciální diagnostiky genitálních ulcerací. Terapie leh&ích klinick$ch forem primární HSV-2 infekce spo&ívá v perorálním podávání ACV v dávce 200 mg 5x denn" p%ípadn" VCV v dávce 500 mg 2x denn". Doporu&ená délka terapie je 10 dn). Tento terapeutick$ postup lze vyu'ít p%i primárním v$sevu genitálního herpesu v gravidit", kter$ mívá t"'#í pr)b"h s celkov$mi p%íznaky. Záva'né formy primární HSV-2 infekce se lé&í v'dy parenteráln" podávan$m ACV, a to v&etn" nedono#en$ch novorozenc). V t"chto p%ípadech je doporu&ená dávka intravenózn" podávaného ACV 10-20 mg/kg ka'd$ch 8 hodin v pomalé infuzi, která má trvat alespo( 1 hodinu. Doporu&ená délka terapie se li#í podle posti'ení – 7-10 dn) u t"'#ích pr)b"h) genitálního herpesu, 14 dn) u diseminované infekce a 21 dn) p%i infekci CNS11/. Recidivující klinické projevy HSV-2 infekce Recidivující projevy HSV-2 jsou &asté, p%i&em' nejvíce frekventovan$m projevem je recidivující genitální herpes. Reaktivace HSV-2 m)'e b$t i asymptomatická, kdy je virus bezp%íznakov" vylu&ován do cervikovaginálního sekretu &i do uretry u mu'). Asymptomatické vylu&ování viru je epidemiologicky velmi záva'né a je p%í&inou a' 70 % v#ech nov$ch genitálních HSV2 infekcí. Asymptomatické i symptomatické reaktivace HSV-2 mohou b$t také provázeny posti'ením periferního i centrálního nervového systému. Diagnostika recidivujících projev) HSV-2 infekce je podobná jako u primární infekce, nicmén" u gravidních 'en je velmi d)le'it$ pr)kaz typov" specifick$ch protilátek (anti-HSV-2 protilátky). Je toti' známo, 'e u 'en s dostate&nou sérovou hladinou anti-HSV-2 protilátek je v$znamn" ni'#í riziko p%enosu infekce na plod nebo novorozence ne' u 'en, které tyto protilátky nemají11/. Terapie recidivujících projev) HSV-2 infekce je obdobná jako u infekce vyvolané HSV-1. Nicmén" existuje celá %ada mo'n$ch

FI ! !íslo 7-8/2010

Tabulka 2. Terapeutická schémata recidivujícího genitálního herpesu Recidivující genitální herpes: epizodická terapie 5 dní acyklovir 400 mg 3x denn" nebo acyklovir 200 mg 5x denn" valacyklovir 1 g 2x denn" Recidivující genitální herpes: supresivní terapie – lé!ba alespo) 1 rok acyklovir 400 mg 2x denn" valacyklovir 500 mg 1x denn", p%i po&tu >10 recidiv ro&n" 1 g 1x denn" Recidiva genitálního herpesu p&i supresivní terapii acyklovir 400 mg 3x denn" – 3 - 5 dní valacyklovir 500 mg 2x denn" – 3 - 5 dní Asymptomatické vylu!ování lé&ba není doporu&ována lé&ebn$ch schémat. P%ehled vybran$ch terapeutick$ch postup) je uveden v tabulce 2. V terapeutick$ch postupech je v"nována zna&ná pozornost gravidním 'enám s anamnézou genitálního herpesu nebo s p%íznaky recidivujících projev) genitálního HSV-2 v pr)b"hu t"hotenství11/. Recidivující projevy HSV-2 infekce se v gravidit" lé&í, pouze pokud jsou lokáln" rozsáhlé nebo jsou-li p%ítomny celkové p%íznaky (nap%. hore&ky). U 'en s pozitivními protilátkami proti HSV-2 a/nebo anamnézou recidivujícího genitálního herpesu je doporu&eno pro sní'ení rizika perinatálního p%enosu infekce profylaktické prodávání ACV v dávce 400 mg 3x denn" od 36. t$dne gravidity do porodu12/. Infekce vyvolané varicela-zoster virem Primární infekce VZV Primární infekce má v'dy klinické projevy a je známá jako plané ne#tovice (varicella), které pat%í mezi klasické d"tské exantémové infekce. Varicella je vysoce naka'livé infek&ní onemocn"ní, které se projevuje hore&kou a charakteristickou ko'ní vyrá'kou. Infekce p%evá'n" postihuje p%edev#ím d"ti v p%ed#kolních za%ízeních a mlad#í #koláky, u nich' b$vá pr)b"h v"t#inou nekomplikovan$. V$jimku p%edstavují bakteriální superinfekce ko'ních eflorescencí (v"t#inou stafylokokové nebo streptokokové), které jsou &asté u mal$ch d"tí. Vzácn" se u d"tí jako komplikace objevují pneumonie a posti'ení moze&ku. Velmi záva'nou je VZV infekce novorozence, u kterého m)'e vyvolat diseminované onemocn"ní s vysokou úmrtností (10-30 %). Pokud k primární infekci dojde v dosp"losti, je riziko komplikovaného pr)b"hu v"t#í ne' u d"tí. Nej&ast"j#í komplikací u dosp"l$ch je varicellová pneumonie, která m)'e progredovat a' v #okovou plíci. Tato komplikace se nej&ast"ji objevuje u ku%ák) a t"hotn$ch 'en, u nich' je nejvy##í riziko diseminované VZV infekce ve III. trimestru gravidity. Dal#í d)le'itou komplikací u dosp"l$ch je podobn" jako u d"tí posti'ení nervového systému. Diagnostika varicelly je p%edev#ím klinická, p%i rozpacích lze u'ít nep%ímé diagnostické metody. Vy#et%ení specifick$ch protilátek m)'e ukázat známky sérokonverze. Pro pr)kaz sérokonverze je nutné odebrat tzv. párová séra (v rozmezí asi 2-3 t$dn)), kdy v prvním vzorku nejsou p%ítomny specifické anti-VZV IgG protilátky a v kontrolním vzorku jsou ji' detekovány. Dal#í mo'ností je pr)kaz VZV-specifick$ch IgM protilátek, které má v"t#ina nemocn$ch s akutním onemocn"ním detekovatelné v krvi13/. Vyu'ití p%ím$ch diagnostick$ch metod, kdy lze nap%íklad ve st"ru z eflorescencí prokázat VZV DNA, je rovn"' mo'né. Odb"r materiálu je nejlep#í provést z vezikuly, ze které se strhne ko'ní kryt a spodina ulcerace se set%e na tampon, jen' se vlo'í do sterilní zkumavky s transportním mediem. D)le'ité je, aby odb"r byl proveden #etrn" a spodina ulcerace p%i n"m nekrvácela (krev m)'e znehodnotit PCR vy#et%ení)14/. Nekomplikované pr)b"hy varicelly je sice mo'né lé&it antiviro-

FI ! !íslo 7-8/2010

tiky, nicmén" toto není obecn" doporu&ováno. Terapie ACV je p%i nekomplikovaném pr)b"hu varicelly doporu&ena pouze pro pacienty star#í 13 let. D"ti 12m"sí&ní a star#í jsou ACV lé&eny pouze tehdy, pokud jsou na kortikoterapii nebo mají chronické ko'ní nebo plicní onemocn"ní15/. V t"chto p%ípadech lze pou'ít perorální ACV, kter$ se má nasadit do 24 hodin od prvního v$sevu. U dosp"l$ch se ACV podává v dávce 800 mg 5x denn", u d"tí 212let$ch v dávce 20 mg/kg 4x denn"; doporu&ená délka terapie je 5 dn)16/. Komplikované pr)b"hy varicelly se lé&í parenteráln" podávan$m ACV, a to v dávce 2x vy##í ne' u infekcí vyvolan$ch HSV – podává se 20 mg/kg ka'd$ch 8 hodin. D)le'ité je tuto lé&bu nasadit v&as, optimáln" b"hem 72 hodin od prvního v$sevu. Doporu&ená délka terapie je u komplikovan$ch pr)b"h) varicelly 7 dní, a to v&etn" imunokompromitovan$ch pacient)16/. Tuto délku terapie pova'ují n"kte%í auto%i za nedostate&nou, nebo+ po jejím ukon&ení n"kdy dochází k v$sevu nov$ch eflorescencí (p%edev#ím u imunokompromitovan$ch nemocn$ch). Recidivující klinické projevy VZV infekce Nejznám"j#ím recidivujícím klinick$m projevem VZV infekce je herpes zoster (pásov$ opar), kter$ se m)'e objevit v kterémkoliv v"ku, i kdy' nej&ast"ji postihuje seniory star#í 60 let v"ku. Pásov$ opar v"t#inou postihuje trup, objevuje se v#ak i na krku a na hlav", co' &asto vede k posti'ení oka a/nebo CNS. V$sev pásového oparu p%edcházejí v$razné bolesti v p%íslu#ném dermatomu, které následuje charakteristick$ vezikulární exantém, jen' je v"t#inou omezen na oblast inervovanou p%íslu#n$m nervem. U imunokompromitovan$ch jedinc) se m)'e objevit posti'ení více dermatom), generalizovaná vyrá'ka, hemoragické a gangrenózní projevy a m)'e dojít i k diseminaci infekce do orgán). Z komplikací pásového oparu je &astá bakteriální superinfekce, posti'ení oka, serózní meningoencefalitida (p%i lokalizaci na hlav", krku nebo horní polovin" hrudníku) a postherpetická neuralgie. Diagnostika pásového oparu je klinická, p%i nejistot" lze diagnózu ov"%it p%ím$mi diagnostick$mi metodami, kdy lze vyu'ít pr)kaz antigen) viru nebo detekci jeho DNA ve st"ru z puch$%k) (postupuje se stejn" jako v p%ípad" HSV infekce). Vy#et%ení specifick$ch protilátek nemá p%íli# v$znam, nebo+ pacienti mají anamnestické protilátky po prod"lané varicelle a odpov"* ve t%íd" IgM je p%i pásovém oparu nespolehlivá13/. Základem lé&by pásového oparu u imunokompetentních pacient) jsou antivirotika. Je prokázáno, 'e v&as nasazená antivirotika sni'ují v$skyt komplikací pásového oparu, a to p%edev#ím postherpetické neuralgie. V tabulce 3 je uveden p%ehled antivirotik pou'iteln$ch u pásového oparu. Striktní indikací antivirotik jsou vedle v"ku nad 50 let v$znamné bolesti i posti'ení hlavy a/ nebo krku &i st%edn" a' v$znamn" rozsáhl$ v$sev. Poslední vydaná doporu&ení pro terapii pásového oparu uvád"jí, 'e je vhodné lé&bu antivirotiky zva'ovat i u osob mlad#ích 50 let a 'e je rovn"' vhodné zvá'it nasazení antivirotik po více ne' 72 hodinách od ob-

3

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.