ZN 11_2013

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTV�

A SOCIà LN� PÉ E www.zdravky.cz

ro nĂ­k 62 r Ă­slo 11 r 27. kv tna 2013 cena 26 K r pro p edplatitele 20 K

ISSN 0044-1996

L. Heger p edstavil dv varianty zvË?ĂśenĂ­ plateb za „stĂĄtnĂ­ pojiĂśt nce“ „Nebude-li systĂŠm zdravotnictvĂ­ v roce 2014 posĂ­len, ur it se nezhroutĂ­ a nedojde k redukci d le itĂŠ zdravotnĂ­ pĂŠ e,“ prohlĂĄsil 13. kv tna v Praze na ofĂ­nskĂŠm fĂłru „Dostupnost zdravotnĂ­ pĂŠ e a Ăşspory vs. pacienti. ZdravotnickĂĄ reforma pokra uje“ ministr zdravotnictvĂ­ doc. MUDr. LeoĂś Heger, CSc. V takovĂŠm p Ă­pad lze ale podle ministra o ekĂĄvat zmrazenĂ­ technologickĂŠho rozvoje, stagnaci mezd, omezenĂ­ „p Ă­v tivosti“ systĂŠmu.

LeoĂś Heger zd raznil, e zdravotnictvĂ­ by mohlo bË?t definitivn stabilnĂ­, pokud vlĂĄda p idĂĄ od p Ă­ĂśtĂ­ho roku penĂ­ze na stĂĄtnĂ­ pojiĂśt nce. V Ăşvahu p ipadajĂ­ dv navrhovanĂŠ varianty.

ZvË?ĂśenĂ­ o 50 K na 773, co by systĂŠmu p ineslo 3,7 mld. korun, nebo zvË?ĂśenĂ­ o 77 na 800 K s nĂĄr stem p Ă­jm zdravotnictvĂ­ o 5,7 mld. K . O Hegerov po adavku mĂĄ kabinet jednat v pr b hu ervna. Ministr financĂ­ Ing. Miroslav Kalousek vĂśak ji avizoval svĂŠ negativnĂ­ stanovisko.

Pokud dojde k dostate nĂŠmu finan nĂ­mu posĂ­lenĂ­, bude zdravotnickË? sy-

800

Pr m rnĂĄ platba za jednoho stĂĄtnĂ­ho pojiĂśt nce (pravĂĄ osa v K )

700

50 000 000 9,3 mld. K 4 mld. K 4,5 mld. K

10 000 000

Mezi lety 2000 a 2012 stoupla platba za stĂĄtnĂ­ pojiĂśt nce o 25 mld. K

ZatĂ­mco ministr Heger (u pultu) soudĂ­, e i kdyby nedoĂślo k navË?ĂśenĂ­ plateb stĂĄtu, dostupnost pĂŠ e se nezhorÜí, M. Kubek je opa nĂŠho nĂĄzoru. Foto: ZN

400

100 0

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Pochybnosti MZ o postupu VoZP p i nĂĄboru pojiĂśt nc

str. 2

nĂĄzory

500

200

str. 2

udĂĄlosti, fakta,

300

20 000 000

praxe

P. Hon k: PozitivnĂ­ listy jsou vË?hodnĂŠ pro pacienty, lĂŠka e i celË? systĂŠm

Rendez-vous Ăśet Ă­ as lĂŠka a neporuĂśuje zĂĄkonĂ­k prĂĄce str. 3

Zdroj: prezentace M. Kubka

30 000 000

pro lĂŠka skĂŠ

PostakutnĂ­ pĂŠ i upravĂ­ novely, vyhlĂĄĂśky a v stnĂ­k str. 3

600

40 000 000

Z OBSAHU

za Ă­zenĂ­

stĂŠm p ipraven k efektivnĂ­mu vyu itĂ­ zdroj . JednĂĄ se zejmĂŠna o zlepĂśovĂĄnĂ­ primĂĄrnĂ­ a nĂĄslednĂŠ pĂŠ e a o dalÜí implementaci inovacĂ­, p inĂĄĂśejĂ­cĂ­ch lepÜí vË?sledky zdravotnĂ­ pĂŠ e.

Ministr Heger rovn upozornil na dalÜí mo nosti zvË?ĂśenĂ­ p Ă­jm ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­. Pat Ă­ sem p edevÜím navË?ĂśenĂ­ pojistnĂŠho, zavedenĂ­ nominĂĄlnĂ­ho pojistnĂŠho a zvË?ĂśenĂ­ spoluĂş asti. V t chto p Ă­padech by vĂśak doĂślo k vË?raznĂŠmu snĂ­ enĂ­ solidĂĄrnosti systĂŠmu a nejvĂ­ce by se dotklo p edevÜím zhruba dvou miliĂłn chronicky nemocnË?ch.

Platba pojistnĂŠho za stĂĄtnĂ­ pojiĂśt nce (levĂĄ osa v tis. K )

www.zdravky.cz

pro l kovĂĄ

VË?voj platby za stĂĄtnĂ­ pojiĂśt nce 60 000 000

On-line fĂłrum zdravotnictvĂ­ a sociĂĄlnĂ­ pĂŠ e

„P es r znĂŠ vnit nĂ­ vË?vojovĂŠ trendy se systĂŠm jako celek vyvĂ­jĂ­ plynule a znĂĄmky sni ovĂĄnĂ­ objemu poskytovanĂŠ zdravotnĂ­ pĂŠ e nejevĂ­,“ zd raznil LeoĂś Heger. Je p esv d en, e eskĂŠ zdravotnictvĂ­ je v pom rn sluĂśnĂŠm stavu – v eb Ă­ ku 35 zemĂ­ OECD je na 15. mĂ­st , dob e se umĂ­stilo zejmĂŠna v dostupnosti slu eb a vË?sledcĂ­ch pĂŠ e. Ocenil rovn , e se poda ilo schodek mezi p Ă­jmy a vË?daji na ve ejnĂŠ zdravotnĂ­ pojiĂśt nĂ­ snĂ­ it z propadu cca 10 mld. K v roce 2008 na 0,6 mld.

K v roce 2012.

L. Heger dĂĄle upozornil, e je z pohledu pot eb pacient je t eba posilovat oblast nĂĄslednĂŠ l kovĂŠ pĂŠ e. Za velice d le itĂŠ pak ozna il nutnost dĂĄle pracovat na zlepĂśenĂ­ organizace i Ăşhrad dlouhodobĂŠ zdravotn sociĂĄlnĂ­ pĂŠ e, a to jak domĂĄcĂ­, tak i ĂşstavnĂ­.

LegislativnĂ­ zĂĄm ry

Ministr zdravotnictvĂ­ rovn seznĂĄmil plĂŠnum ofĂ­nskĂŠho fĂłra s p ipravovanË?mi legislativnĂ­mi zĂĄm ry svĂŠho resortu. Pat Ă­ sem zĂĄkon o univerzitnĂ­ch nemocnicĂ­ch, zĂĄkon o zdravotnickË?ch prost edcĂ­ch, zĂĄkon o nĂĄvykovË?ch lĂĄtkĂĄch a novela zĂĄkona o zdravotnĂ­ch slu bĂĄch (dopln nĂ­ o LTC).

ZvlĂĄĂśtnĂ­ pozornost ministr v noval novelizacĂ­m tzv. pojiĂś ovenskË?ch zĂĄkon ( . 551/1991 Sb. a . 280/1992 Sb.). Podle novely zĂĄkona o ve ejnĂŠm zdravotnĂ­m pojiĂśt nĂ­ by m lo dojĂ­t ke zruĂśenĂ­ povinnosti platit regula nĂ­ poplatek za pobyt v nemocnici ve vË?Ăśi 100 K pro d ti do 18 let v ku. Tuto zm nu pro seniory vĂśak novela neobsahuje. dokon enĂ­ na str. 2

TuzemskË? trh zdravotnickË?ch prost edk ekajĂ­ zĂĄsadnĂ­ zm ny

str. 4

FarmaceutickË? trh

str. 4

Co ĂĄdĂĄ ob an podpisem petice za protonovĂŠ centrum? str. 5 Spole nĂŠ prohlĂĄĂśenĂ­ pojiĂś oven: Kdo pot ebuje lĂŠ bu protony, ten ji dostane str. 5 M. HollË?: HledĂĄnĂ­ konsensu v p elomovĂŠ dob

str. 6

LnK vyzË?vĂĄ k eĂśenĂ­ nedostatku lĂŠ iv na trhu

str. 6

ZpravodajskË? denĂ­k

str. 7

servis PersonĂĄlnĂ­ inzerce

str. 8

Odbory varujĂ­ p ed krachem eskĂŠho lĂĄze stvĂ­ OdborovË? svaz zdravotnictvĂ­ a sociĂĄlnĂ­ pĂŠ e R (OSZSP), eskomoravskĂĄ konfederace odborovË?ch svaz ( MKOS), Sdru enĂ­ lĂĄze skË?ch mĂ­st R a Svaz lĂŠ ebnË?ch lĂĄznĂ­ R ĂĄdajĂ­ okam itĂŠ zastavenĂ­ likvidace eskĂŠho lĂĄze stvĂ­, kterĂĄ se naplno rozjela od po ĂĄtku letoĂśnĂ­ho roku.

P edstavitelĂŠ uvedenË?ch organizacĂ­ to deklarovali na spole nĂŠ tiskovĂŠ konferenci 14. kv tna v Praze. HlavnĂ­ p Ă­ inou je podle nich novË? indika nĂ­ seznam lĂĄze skĂŠ pĂŠ e. kterË? jak znĂĄmo redukoval hrazenou lĂĄze skou lĂŠ bu v etn jejĂ­ho asovĂŠho re imu. NavĂ­c prË? tĂŠto zm n p edchĂĄzel dlouhodobË? tlak ministerstva zdravotnictvĂ­ na omezenĂ­ finan nĂ­ch prost edk na lĂĄze skou pĂŠ i, kterË? vedl k tomu, e lĂŠka i se za ali bĂĄt lĂĄzn p edepisovat i v p Ă­padech, kdy mohou.

P edsedkyn OSZSP Bc. Dagmar itnĂ­kovĂĄ zd raznila, e ji v dob p Ă­pravy indika nĂ­ho seznamu varovali odborĂĄ i a zam stnavatelĂŠ, ale nap Ă­klad i p edstavitelĂŠ obcĂ­ p ed „úsporami“, kterĂŠ postihnou nejen pacienty, ale takĂŠ zvË?Üí nezam stnanost v m stech a regionech, kde je prĂĄv lĂĄze stvĂ­ nejv tÜím zam stnavatelem, co rozpoutĂĄ dominovou reakci zĂĄniku dalÜích pracovnĂ­ch mĂ­st u dodavatel navazujĂ­cĂ­ch slu eb a zbo Ă­ a u drobnË?ch ivnostnĂ­k .

Podle D. itníkovÊ se tyto obavy ji naplnily – o místo p iÜlo 2,5 tisíce zam stnanc , 10 tisíc

ZN 11_2013.indd 1

pracovnĂ­ch mĂ­st je v ohro enĂ­, mnozĂ­ dalÜí zam stnanci pracujĂ­ za 60 procent platu. LĂĄze stvĂ­ u nĂĄs zam stnĂĄvĂĄ 11 tisĂ­c lidĂ­ p Ă­mo v lĂĄze skË?ch za Ă­zenĂ­ch a dalÜích a 40 tisĂ­c v nĂĄvaznË?ch oborech.

O ekĂĄvat, e se lĂĄzn zaplnĂ­ samoplĂĄtci, je v dob krize nereĂĄlnĂŠ. Z celkovĂŠho objemu prost edk zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­ spot ebujĂ­ lĂĄzn zhruba jedno procento.

P edseda MKOS Jaroslav Zavadil vidĂ­ za omezenĂ­m lĂĄze skĂŠ pĂŠ e farmaceutickou lobby. „Cht l bych pana ministra po ĂĄdat, aby vĂśechny svĂŠ kroky zvĂĄ il a na zĂĄklad argument situaci p ehodnotil, za al jednat v cn , aby se lĂĄze stvĂ­ nevytratilo z eskĂŠ republiky,“ prohlĂĄsil.

Martin Vacek, Ă­dĂ­cĂ­ sekci lĂĄze stvĂ­ OSZSP, uvedl, e v krizi je zejmĂŠna d tskĂŠ lĂĄze stvĂ­. AktuĂĄln hrozĂ­ zruĂśenĂ­ lĂŠ ebny Vesna v JanskË?ch LĂĄznĂ­ch.

Ze 400 zam stnanc mĂĄ bË?t propuĂśt na tĂŠm stovka, d tĂśtĂ­ pacienti se majĂ­ p est hovat do prostor, kterĂŠ slou Ă­ dosp lË?m. Informoval, e rodi e vytvo ili petici za zĂĄchranu lĂĄznĂ­ a na den d tĂ­ 1. ervna uspo ĂĄdajĂ­ na kolonĂĄd protestnĂ­ akci.

nĂ­ho vË?sledku, p esto e tvĂĄ Ă­ v tvĂĄ tvrdË?m dat m i samo ministerstvo p iznĂĄvĂĄ, e pokles pĂŠ e je v tÜí ne p edpoklĂĄdalo. P edsedkyn OSZSP kv li vyhrocujĂ­cĂ­ se situaci po ĂĄdala 6. kv tna dopisem o jednĂĄnĂ­ na tĂŠma lĂĄze stvĂ­ ministra zdravotnictvĂ­ doc. MUDr. LeoĂśe Hegera, CSc.

L. Heger: o zm nĂĄch je mo nĂŠ jednat

O postoji odbor k sou asnĂŠ situaci lĂĄze stvĂ­ informovali D. itnĂ­kovĂĄ, J. Zavadil (uprost ed) a M. Vacek. Foto: ZN Podle zĂĄstupc odbor , lĂĄznĂ­ i obcĂ­ nenĂ­ jejich boj za zĂĄchranu lĂĄze stvĂ­ ni Ă­m novË?m, nap . ji v listopadu 2012 byla p edsedovi senĂĄtu Milanu ät chovi p edĂĄna petice se 17 tisĂ­ci podpis . Ta byla v hornĂ­ komo e parlamentu projednĂĄvĂĄna 13. b ezna s jednozna nË?m zĂĄm rem – likvidace lĂĄze stvĂ­ se musĂ­ co nejrychleji zastavit, indika nĂ­ seznam se musĂ­ zm nit.

Vedle toho 2. a 22. dubna jednala Dagmar itníkovå o situaci v låze ství s nåm stkem ministra zdravotnictví pro zdravotní pojiÜt ní Ing. Petrem Noskem – podle jejích slov bez konkrÊt-

Ministr L. Heger v reakci na tiskovou konferenci pro TK uvedl, e indika nĂ­ seznam lĂĄze skĂŠ pĂŠ e vytvo ilo ministerstvo ve spoluprĂĄci s odbornË?mi spole nostmi, v etn balneologickĂŠ, a souhlasila s nĂ­m i eskĂĄ lĂŠka skĂĄ komora. Pokud ale dostane racionĂĄlnĂ­ podn ty od odbornË?ch spole nostĂ­, je p ipraven o zm nĂĄch seznamu jednat.

Zmínil se i o d tskÊ ozdravovn Vesna: „Nejsme pro její zruÜení, probíhají intenzivn jednåní.

Podle nĂĄs stĂĄle d tskĂŠ pacienty majĂ­. DoufĂĄm, e vedenĂ­ lĂŠ ebny si se situacĂ­ poradĂ­.“ LĂĄze skË?ch l ek je podle ministra v eskĂŠ republice p ebytek. „Jde o soukromË? sektor, kterË? se pom rn Ăşsp Ăśn rozvĂ­jel a kapacit mĂĄ nynĂ­ hodn . LĂĄzn si konkurujĂ­. Opravdu nem eme Ăşhrady na pojiĂś ovnu rozĂśi ovat jen proto, abychom podpo ili soukrom podnikajĂ­cĂ­ subjekty,â€? ekl ministr. top

23.05.13 18:02

2

pro lĂŠka skĂŠ praxe

ro nĂ­k 62 Ă­slo 11 27. kv tna 2013

ROZHOVOR

P. Hon k: PozitivnĂ­ listy jsou vË?hodnĂŠ pro pacienty, lĂŠka e i celË? systĂŠm Seznamy doporu enË?ch lĂŠk s nejni Üí cenou, neboli pozitivnĂ­ listy VĂśeobecnĂŠ zdravotnĂ­ pojiĂś ovny (VZP), p edstavujĂ­ jedno z nejsledovan jÜích tĂŠmat poslednĂ­ch tË?dn . N kte Ă­ lĂŠka i pozitivnĂ­ listy kritizujĂ­ s tĂ­m, e je pojiĂś ovna bude nutit p edepisovat lĂŠky, kterĂŠ by oni pro pacienty nezvolili. „PozitivnĂ­ list pojiĂś ovny mĂĄ doporu ujĂ­cĂ­ charakter. Nikdy nebudeme lĂŠka e nutit, aby p edepisoval stoprocentn jen zlevn nĂŠ lĂŠky z tohoto seznamu,“ vysv tluje nĂĄm stek editele VZP pro zdravotnĂ­ pĂŠ i a odbornĂ­k na lĂŠkovou politiku MUDr. et JUDr. Petr Hon k v interview pro ZdravotnickĂŠ noviny.

Jak dlouho se projekt pozitivnĂ­ch list chystal a kdy ho VZP naostro spustila?

V rĂĄmci snahy o racionĂĄlnĂ­ preskripci p ipravovala pojiĂś ovna pozitivnĂ­ listy ji od roku 2009 a rozeb hly se od letoĂśnĂ­ho b ezna. PozitivnĂ­ list obsahuje ve stanovenĂŠ terapeutickĂŠ skupin v dy 1 a 2 p Ă­pravky, jejich vË?robce pojiĂś ovn nabĂ­dl slevu 15 a 30 procent z oficiĂĄlnĂ­ ceny, tak e pro VZP se tyto lĂŠky vË?razn zlevnĂ­. Od b ezna to byly nejprve celkem t i p Ă­pravky, v dubnu pak p ibyly dalÜí dva.

Co znamenĂĄ, e vË?razn zlevnĂ­? U mĂĄte n jakĂĄ Ă­sla?

Jen u prvních t í p ípravk , kterÊ se na pozitivní list dostaly hned od za åtku b ezna, dosåhla VZP úspory 250 milion korun. Jeliko ale tyto slevy dojednala VZP nejen pro sebe, ale pro vÜechny pojiÜ ovny, celkovå úspora z prost edk ve ejnÊho zdravotního pojiÜt ní iní p ibli n 375 milión korun v ro ních nåkladech na uvedenÊ lÊky. Postupn ale samoz ejm pokra uje p idåvåní dalÜích p ípravk na pozitivní list.

PojiĂś ovny tedy uĂśet Ă­. Co to p inese pacient m?

pozitivnĂ­m listem Ă­dit na p Ă­kaz editele. To by pro nemocnice znamenalo p Ă­mË? ekonomickË? p Ă­nos a bylo by na jejich vedenĂ­, zda by ĂĄst z toho Ăśla nap Ă­klad na mzdovĂŠ nĂĄklady. U ambulantnĂ­ch lĂŠka , kte Ă­ budou p i preskripci postupovat v souladu s pozitivnĂ­mi listy, to VZP zohlednĂ­ p i vypo ĂĄdĂĄvĂĄnĂ­ p Ă­padnË?ch srĂĄ ek za p ekro enĂ­ nĂĄklad .

Krom toho, e uĂśet enĂŠ penĂ­ze je mo nĂŠ nĂĄsledn pou Ă­t na financovĂĄnĂ­ nĂĄkladnĂŠ modernĂ­ lĂŠ by zĂĄva nË?ch chorob, jsou a budou vĂśechny lĂŠky z pozitivnĂ­ho listu pro pacienty v lĂŠkĂĄrnĂĄch v dy bez doplatku.

A p Ă­nos pro zdravotnickĂĄ za Ă­zenĂ­ a lĂŠka e?

VZP pravd podobn p istoupĂ­ k jednĂĄnĂ­ s jednotlivË?mi nemocnicemi, kterË?m by mohla ponechat ĂĄst uĂśet enË?ch pen z za to, e se lĂŠka i budou

Nep ipadĂĄ vĂĄm to jako ekonomickË? nĂĄtlak na lĂŠka e?

V bec ne. VZP nezastĂ­rĂĄ, e chce lĂŠka e vĂŠst k tomu, aby v maximĂĄlnĂ­ mo nĂŠ mĂ­ e p edepisovali levn jÜí varianty lĂŠk . Samoz ejm ale vĂ­me, e n kte Ă­ pacienti mohou nap Ă­klad h e snĂĄĂśet pomocnĂŠ lĂĄtky v r znË?ch p Ă­pravcĂ­ch. Proto i nadĂĄle z stane jednozna n na lĂŠka i, aby zvĂĄ il, kdy m e lĂŠk z pozitivnĂ­ho listu p edepsat a kdy musĂ­ sĂĄhnout po jinĂŠm.

OdbornĂŠ hledisko musĂ­ mĂ­t v dy p ednost. Pokud bude mĂ­t lĂŠka pro p edepsĂĄnĂ­ lĂŠku neuvedenĂŠho na pozitivnĂ­m listu medicĂ­nskË? d vod, bude vĂśe v po ĂĄdku.

V kolika procentech p Ă­pad by se m li lĂŠka i pozitivnĂ­m listem Ă­dit?

Nebo jinak – kolik procent mohou

L. Heger p edstavil dv varianty... dokon enĂ­ ze str. 1 P esto e to ji bylo v minulosti vĂ­cekrĂĄt zamĂ­tnuto, op tovn ministr plĂĄnuje vy azenĂ­ zubnĂ­ch vË?plnĂ­ z Ăşhrad ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­.

Velice d le itĂŠ je, e novelizace otev e pro zdravotnĂ­ pojiĂś ovny (ZP) mo nost vytvĂĄ et programy podpory preventivnĂ­ho a racionĂĄlnĂ­ho vyu Ă­vĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ch slu eb. To podle ministra povede jednak ke zvË?ĂśenĂŠ konkurenci mezi pojiĂś ovnami, kterĂŠ se budou sna it motivovat svĂŠ pojiĂśt nce k prevenci, ale takĂŠ ke zkvalitn nĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠ e celkov .

PojiĂś ovny budou moci vytvĂĄ et dobrovolnĂŠ programy racionĂĄlnĂ­ spot eby pĂŠ e, p i jejich dodr ovĂĄnĂ­ by pojiĂśt nci mohli dostat odm nu a 1000 K ro n .

Novelizace takĂŠ zakotvuje povinnost pojiĂś oven zve ej ovat smlouvy. Podle n kterË?ch diskutujĂ­cĂ­ch je ale rozporuplnË?m opat enĂ­m mo nost uzav enĂ­ smluv mezi zdravotnĂ­ pojiĂś ovnou a poskytovatelem na dobu neur itou.

V debat zazn lo, zda vzhledem k vË?pov dnĂ­m lh tĂĄm toto opat enĂ­ skute n povede ke zvË?ĂśenĂ­ jistoty smluvnĂ­ch stran.

MUDr. Kubek: Krize dopadĂĄ do zdravotnictvĂ­ zbyte n tvrd

Pro urychlenĂŠ navË?ĂśenĂ­ plateb za stĂĄtnĂ­ pojiĂśt nce se vyslovil prezident eskĂŠ lĂŠka skĂŠ komory ( LK) MUDr.

Milan Kubek. „Pokud zdravotnictvĂ­ penĂ­ze nedostane, dostupnost a kvalita pĂŠ e se zhorÜí,“ zd raznil. „Ministr Heger nehĂĄjĂ­ zĂĄjmy sv enĂŠho resortu. EkonomickĂĄ krize kv li tomu dopadĂĄ na zdravotnictvĂ­ s v tÜí tvrdostĂ­, ne by bylo nutnĂŠ. Pan ministr p iznal, e na rozdĂ­l od ostatnĂ­ch vysp lË?ch zemĂ­ se eskĂŠ zdravotnictvĂ­ podĂ­lĂ­ na sanaci deficitu stĂĄtnĂ­ho rozpo tu,“ prohlĂĄsil M. Kubek.

V tÊto souvislosti deklaroval, e ståt je ve zdravotnictví nejv tÜím dlu níkem, proto e za svÊ pojiÜt nce platí ji 4 roky 723 K , zatímco zam stnanci v pr m ru 3088 K , podnikatelÊ 1260 K a lidÊ bez p íjm 1080 K .

Pokles podĂ­lu vË?daj na zdravotnictvĂ­ z celkovĂŠho HDP podle ÜÊfa LK dokazuje, e po chybnË?ch politickË?ch rozhodnutĂ­ch dopadĂĄ krize na zdravotnictvĂ­ vĂ­ce, ne jak by odpovĂ­dalo stavu naÜí ekonomiky, a roste tak vnit nĂ­ dluh resortu zdravotnictvĂ­. MUDr. Kubek p ipomn l, e podle odhadu ministerstva vznikla zdravotnictvĂ­ v d sledku ekonomickĂŠ krize a r stu DPH v letech 2009 a 2012 ztrĂĄta 36,6 mld. K . Z toho 24 mld. zaplatily zdravotnĂ­ pojiĂś ovny a 12,6 mld. zdravotnickĂĄ za Ă­zenĂ­.

M. Kubek dĂĄle upozornil na problematiku pr b nĂŠho a trvalĂŠho stĂĄrnutĂ­ lĂŠka , jako i na to, e jejich po et se v R zvyĂśuje nedostate n . Podle jeho tvrzenĂ­ se v uplynulĂŠ dekĂĄd po et lĂŠka v zemĂ­ch OECD zvyĂśoval v pr m ru o 2 % ro n , v R to bylo pouze o 1,6 procenta. hj

podle vĂĄs tvo it vË?jimky, kdy nebude mo nĂŠ pozitivnĂ­ list akceptovat? P t procent? Deset procent?

Byli bychom rĂĄdi, kdyby se lĂŠka i Ă­dili pozitivnĂ­mi listy v pr m ru zhruba v 80 procentech p Ă­pad . ZbylË?ch 20 procent by podle naĂśeho nĂĄzoru na nejr zn jÜí vË?jimky m lo sta it.

Neboli – v pr m ru by ka dË? pĂĄtË? pacient mohl bË?t „vË?jime nË?“. Ale ani tato Ă­sla nejsou dogma. Kdy se ukĂĄ e, e s tĂ­m jsou problĂŠmy, budeme je s lĂŠka i eĂśit.

Jak budete lĂŠka e o aktuĂĄlnĂ­ podob pozitivnĂ­ch list informovat? To jim p ibude dalÜí Ăş ednĂ­ poĂśta a ob nĂ­ky od VZP? ijeme ve 21. stoletĂ­, tak e vĂśe funguje samoz ejm elektronicky. VZP upozor uje na lĂŠk z pozitivnĂ­ho listu prost ednictvĂ­m softwaru, kterË?m disponuje v tĂśina zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­ s po Ă­ta ovË?m vybavenĂ­m a internetem. LĂŠka i se ukĂĄ e seznam lĂŠ iv, kde je preparĂĄt z pozitivnĂ­ho listu ozna en ikonkou VZP. NedĂĄvĂĄ zavĂĄd nĂ­ pozitivnĂ­ch list prostor pro to, aby farmafirmy korumpovaly pojiĂś ovnu s cĂ­lem dostat na seznam svĂŠ lĂŠky? MluvĂ­ se o tom, e smlouvy o slevĂĄch mezi VZP a farmafirmami jsou tajnÊ‌ Slevy u vĂśech p Ă­pravk , kterĂŠ jsou za azeny na pozitivnĂ­ list VZP, jsou ve ejnĂŠ, respektive ve ejn dohledatelnĂŠ. U p Ă­pravk , kde je sleva 15 %, jsou smlouvy zve ejn ny na webu SĂšKL. Tam, kde jsou slevy 30 %, sice nejsou smlouvy zve ejn ny, ale slevu

lze velice snadno zjistit porovnåním ceny lÊku zve ejn nÊ v seznamu SÚKL a reåln ni Üí ceny v lÊkårn .

KritĂŠria pro vË?b r dodavatele jsou naprosto transparentnĂ­ – nejni Üí cena a schopnost nasytit trh, tedy zajistit dostupnost p Ă­pravku. Po Ăśesti m sĂ­cĂ­ch se navĂ­c m e kdokoliv p ihlĂĄsit s ni Üí cenou. Do budoucna by bylo ideĂĄlnĂ­, kdyby vĂśe bylo upraveno legislativn . VĂśeobecnĂĄ zdravotnĂ­ pojiĂś ovna nynĂ­ ve spoluprĂĄci s ministerstvem zdravotnictvĂ­ pracuje na legislativnĂ­m nĂĄvrhu. Jeho cĂ­lem je samoz ejm co nejv tÜí transparentnost a neoddiskutovatelnË? p Ă­nos pro pacienty.

Kolik lĂŠk by se na pozitivnĂ­ list mohlo vË?hledov dostat?

V ideĂĄlnĂ­m p Ă­pad by m ly bË?t zastoupeny vĂśechny terapeutickĂŠ skupiny, kde ji existuje velkĂĄ konkurence mezi generickË?mi firmami. Ale i kdy to bude podstatn mĂŠn , uĂśet Ă­ tĂ­m pacienti i celË? zdravotnĂ­ systĂŠm obrovskĂŠ ĂĄstky. St Ă­zlivË? odhad Ăşspor p i ukotvenĂ­ pozitivnĂ­ch list do zĂĄkona je 1–2 miliardy korun v nĂĄkladech na lĂŠky ro n , kterĂŠ je mo nĂŠ nĂĄsledn pou Ă­t jinde ve zdravotnictvĂ­. red

Dosud jsou na pozitivnĂ­m listu VZP tyto p Ă­pravky: Helicid 90â—Š 20 mg Amaryl 30â—Š 2 mg nebo 3 mg Osagrand 1â—Š nebo 3â—Š 150 mg Fokusin 30â—Š nebo 90â—Š 0,4 mg Penester 90â—Š 5 mg

Pochybnosti MZ o postupu VoZP p i nĂĄboru pojiĂśt nc Ministerstvo zdravotnictvĂ­ vydalo 22. kv tna tiskovou zprĂĄvu, kterou p etiskujeme v plnĂŠm zn nĂ­: Ve dnech 25. Ă­jna 2012 a 12. dubna 2013 probĂ­hala ve VojenskĂŠ zdravotnĂ­ pojiĂś ovn R standardnĂ­ ve ejnosprĂĄvnĂ­ kontrola ministerstva zdravotnictvĂ­ (MZ) nad zdravotnĂ­m pojiĂśt nĂ­m. Na zĂĄklad zjiĂśt nĂ­ vyplË?vajĂ­cĂ­ch z tĂŠto kontroly a na zĂĄklad podez enĂ­ ze spĂĄchĂĄnĂ­ trestnĂŠho inu podalo MZ trestnĂ­ oznĂĄmenĂ­ na neznĂĄmĂŠho pachatele VrchnĂ­mu stĂĄtnĂ­mu zastupitelstvĂ­ v Praze, podn t k Ăš adu na ochranu hospodĂĄ skĂŠ sout e (ĂšOHS) a podn t ministerstvu financĂ­ s ĂĄdostĂ­ o jeho postoupenĂ­ p Ă­sluĂśnĂŠmu finan nĂ­mu Ăş adu.

Podez elĂĄ zjiĂśt nĂ­ vyplË?vajĂ­ zejmĂŠna z okolnostĂ­ nĂĄborovË?ch akcĂ­ novË?ch pojiĂśt nc , kterĂŠ probĂ­haly v letech 2011 a 2012. Podle zjiĂśt nĂ­ kontroly MZ mohlo dochĂĄzet k vyplĂĄcenĂ­ zna nĂŠho mno stvĂ­ prost edk (v ĂĄdu desĂ­tek miliĂłn korun) za neobvyklË?ch okolnostĂ­. Ministerstvo mĂĄ mj. pochybnosti o tom, zda v tomto p Ă­pad nebyl poruĂśen zĂĄkon o ve ejnË?ch zakĂĄzkĂĄch, a proto se s ĂĄdostĂ­ o prov enĂ­ tĂŠto skute nosti obrĂĄtilo na ĂšOHS. P Ă­kladem budĂ­cĂ­m pochybnosti m e bË?t nap Ă­klad skute nost, e jeden ze subjekt zajiĂś ujĂ­cĂ­ nĂĄbor novË?ch pojiĂśt nc jako svĂŠ trvalĂŠ bydliĂśt ve smlouv uvedl adresu Ăš adu m stskĂŠ ĂĄsti Prahy 2 (tedy adresu ohlaĂśovny). Tato externĂ­ OSV p itom inkasovala za svĂŠ slu by od VoZP ĂĄstku p evyĂśujĂ­cĂ­ 100 miliĂłn korun, a to bez p edchozĂ­ho vË?b rovĂŠho Ă­zenĂ­.

DalÜí podez enĂ­ MZ se vztahujĂ­ k postup m p i samotnĂŠm nĂĄboru novË?ch klient . Z dokumentace evidujĂ­cĂ­ stĂ­ nosti pojiĂśt nc vyplË?vĂĄ, e mohlo dochĂĄzet k pou itĂ­ nekalË?ch praktik a poruĂśovĂĄnĂ­ etickĂŠho kodexu pojiĂś ovny. TakĂŠ po ty p ijatË?ch klient vykazujĂ­ jistĂŠ anomĂĄlie a mohou vzbuzovat podez enĂ­ o manipulaci s daty.

Kontrola MZ odhalila desĂ­tky mo nË?ch pochybenĂ­, po ĂĄdala proto MF takĂŠ o proĂśet enĂ­ mo nË?ch nesrovnalostĂ­ v Ăş etnictvĂ­ prost ednictvĂ­m p Ă­sluĂśnĂŠho finan nĂ­ho Ăş adu. Ze zjiĂśt nĂ­ kontrolnĂ­ skupiny vyplË?vĂĄ, e n kterĂŠ platby mohly bË?t poukĂĄzĂĄny ve prosp ch jinË?ch Ăş t , ne byly uvedeny ve smlouv apod. tz

www.zdravky.cz | ISSN 0044-1996 | ro nĂ­k 62, Ă­slo 11, 27. kv tna 2013 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 | ÜÊfredaktor: Jan KulhavË?, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zĂĄstupci ÜÊfredaktora: Mgr. TomĂĄĂś PolĂĄk, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana TlapĂĄkovĂĄ, vedoucĂ­ KongresovĂŠho listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: Eva SrbovĂĄ, eva.srbova@ambitmedia.cz | stĂĄlĂ­ spolupracovnĂ­ci redakce: Mgr. KristË?na ilĂ­kovĂĄ | PhDr. Jaroslav HouĂśteckË? | PhDr. Helena ChvĂĄtalovĂĄ | Bc. Ji Ă­ äkuba | gra ckĂĄ Ăşprava: Jind ich Studni ka | jazykovĂĄ redakce: Mgr. Martin Tarant | Bohumila PĂ­ĂśovĂĄ vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | editel spole nosti: RNDr. Martin SlavĂ­k | ÜÊfredaktor zdravotnickË?ch titul : Jan KulhavË?, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Julie LangerovĂĄ, DiS., marketing manager, julie.langerova@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | Eva SvobodovĂĄ, produk nĂ­ marketingu, eva.svobodovĂĄ@ambitmedia.cz, tel. 725 778 002 | KarolĂ­na Pila ovĂĄ, specialista p edplatnĂŠho a distribuce, karolina.pilarova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 584 | obchod: Alexandra ManovĂĄ, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana StripaiovĂĄ, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | MarkĂŠta äimonĂ­ kovĂĄ, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | Josef MĂźller, key account manager, josef.mĂźller@ambitmedia.cz, tel.: 730 169 422 | personĂĄlnĂ­ inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Lou e 579, 250 67 Klecany | p edplatnĂŠ R: POSTSERVIS, odd lenĂ­ p edplatnĂŠho, Pod bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | p edplatnĂŠ SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro p edplatitele 20 K / 1,25 Ă„ (samostatn 26 ), ro nĂ­ p edplatnĂŠ: 799 K / 52,50 Ă„ | registrace: MK R E 18649 UzĂĄv rka tohoto Ă­sla 23. kv tna 2013. P Ă­ĂśtĂ­ Ă­slo vychĂĄzĂ­ 10. ervna 2013 | Voln neprodejnĂŠ, ur eno odbornĂŠ zdravotnickĂŠ ve ejnosti. P etisk a jakĂŠkoliv Üí enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevy ĂĄdanĂŠ p Ă­sp vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄt . | VychĂĄzĂ­ minimĂĄlnĂ­m distribuovanË?m nĂĄkladem 25 000 vË?tisk . | Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013 | Ambit Media, a. s., vyu Ă­vĂĄ zpravodajstvĂ­ z databĂĄzĂ­ TK, jejich obsah je chrĂĄn n autorskË?m zĂĄkonem. P epis, Üí enĂ­ i dalÜí zp Ă­stup ovĂĄnĂ­ tohoto obsahu i jeho ĂĄsti ve ejnosti, a to jakË?mkoliv zp sobem, je bez p edchozĂ­ho souhlasu TK vË?slovn zakĂĄzĂĄno. | ZdravotnickĂŠ noviny jsou vydĂĄvĂĄny na zĂĄklad oprĂĄvn nĂ­ poskytnutĂŠho vydavateli OdborovË?m svazem zdravotnictvĂ­ a sociĂĄlnĂ­ pĂŠ e eskĂŠ republiky a Ministerstvem zdravotnictvĂ­ eskĂŠ republiky

ZN 11_2013.indd 2

23.05.13 18:02

ro nĂ­k 62 Ă­slo 11 27. kv tna 2013

pro l kovĂĄ za Ă­zenĂ­

PostakutnĂ­ pĂŠ i upravĂ­ novely, vyhlĂĄĂśky a v stnĂ­k PremiĂŠru na velkĂŠm fĂłru absolvovala u p Ă­le itosti zahĂĄjenĂ­ mezinĂĄrodnĂ­ho veletrhu zdravotnickĂŠ techniky a zdravĂ­ Medical Fair Brno 2013 koncepce zm n v nĂĄslednĂŠ a dlouhodobĂŠ pĂŠ i. V pr b hu Dne zdravotnictvĂ­, moderovanĂŠho tradi n ÜÊfredaktorem ZN, ji 14. kv tna prezentoval nĂĄm stek ministra pro zdravotnĂ­ pĂŠ i MUDr. Ferdinand PolĂĄk, Ph.D. „VĂśichni se shodneme na tom, e situace v poskytovĂĄnĂ­ postakutnĂ­ pĂŠ e je v R, stejn jako v ad dalÜích zemĂ­, neuspokojivĂĄ. StĂĄvajĂ­cĂ­ systĂŠm je zastaralË? a nespl uje po adavky na skute nou dostupnost,“ konstatoval MUDr. F. PolĂĄk. „NenĂ­ vË?jimkou, e dva prakticky identi tĂ­ klienti, kte Ă­ vy adujĂ­ tu samou mĂ­ru pĂŠ e, le Ă­ na dvou r znË?ch typech l ek – jeden v lĂŠ ebn dlouhodob nemocnË?ch, druhË? v pobytovĂŠm za Ă­zenĂ­ sociĂĄlnĂ­ch slu eb. A t etĂ­ identickË? klient je t eba doma a erpĂĄ terĂŠnnĂ­ slu by, a u zdravotnĂ­, nebo sociĂĄlnĂ­. Ka dË? z nich tak inĂ­ za jinË?ch finan nĂ­ch podmĂ­nek, odliĂśnĂĄ je i mĂ­ra kvality pĂŠ e, kterĂŠ se mu dostĂĄvĂĄ.“ F. PolĂĄk p ipomn l, e poptĂĄvka po slu bĂĄch nĂĄslednĂŠ a dlouhodobĂŠ pĂŠ e, kterĂŠ nejsou nijak lacinou zĂĄle itostĂ­, poroste se zvyĂśujĂ­cĂ­m se pr m rnË?m v kem obyvatelstva, na kterË? odkazujĂ­ demografickĂŠ prognĂłzy. Proto se pot eba zm ny jevĂ­ bË?t navË?sost aktuĂĄlnĂ­. „JednĂ­m z pokus v nedĂĄvnĂŠ minulosti bylo vytvo it zbrusu novË? zĂĄkon o dlouhodobĂŠ zdravotnĂ­ a sociĂĄlnĂ­ pĂŠ i. Jeho v cnË? zĂĄm r vĂśak dvakrĂĄt neusp l u legislativnĂ­ rady vlĂĄdy. Proto se te ubĂ­rĂĄme jinou cestou, kterĂĄ vede p es novelizace stĂĄvajĂ­cĂ­ch prĂĄvnĂ­ch p edpis . Osobn vĂśak formu, kterou zm ny provedeme, neopova uji za to nejd le it jÜí – podstatnĂŠ je nastavit systĂŠm tak, aby fungoval a bylo mo nĂŠ jej financovat,“ dodal F. PolĂĄk.

Za stejnĂŠ slu by stejnĂĄ odm na CĂ­le navrhovanË?ch zm n shrnul nĂĄm stek ministra zdravotnictvĂ­ do nĂĄsledujĂ­cĂ­ch bod : zlepĂśit dostupnost postakutnĂ­ a dlouhodobĂŠ pĂŠ e, v etn domĂĄcĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠ e, p i o ekĂĄvanĂŠm stĂĄrnutĂ­ populace, zvË?Ăśit efektivitu financovĂĄnĂ­ nĂĄslednĂŠ a dlouhodobĂŠ pĂŠ e p i neutrĂĄlnĂ­m finan nĂ­m dopadu na systĂŠm ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­, objektivizovat pot ebu oĂśet ovatelskĂŠ a medicĂ­nskĂŠ pĂŠ e s vyu itĂ­m jednotnĂŠho funk nĂ­ho testovĂĄnĂ­, sjednotit Ăşrove slu eb poskytovanË?ch jednotlivË?mi typy zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­ postakutnĂ­ pĂŠ e a umo nit jejich porovnĂĄvĂĄnĂ­, zlepĂśit kontinuitu p echodu pacient , resp. klient do nĂĄvaznË?ch sociĂĄlnĂ­ch slu eb.

PostakutnĂ­ pĂŠ e by podle F. PolĂĄka m la bË?t diferencovĂĄna do konkrĂŠtnĂ­ch typ se specializovanou odbornostĂ­ (vĂśeobecnĂĄ a nĂĄslednĂĄ rehabilitace, lĂĄze skĂĄ pĂŠ e, dlouhodobĂĄ intenzivnĂ­ oĂśet ovatelskĂĄ pĂŠ e a nĂĄslednĂĄ intenzivnĂ­ pĂŠ e, dlouhodobĂĄ l kovĂĄ a domĂĄcĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠ e). Ăšhrady by byly nastaveny jednotn podle nĂĄro nosti pot eby oĂśet ovatelskĂŠ a rehabilita nĂ­ pĂŠ e na zĂĄklad funk nĂ­ skupiny danĂŠ jednotnË?m testovĂĄnĂ­m. ZvË?Ăśit by se tak m la jistota jak pacient , pokud jde o dostupnost a nĂĄrok, tak poskytovatel co do vË?Ăśe Ăşhrad. Na zĂĄklad vË?sledk pr b nĂŠho funk nĂ­ho testovĂĄnĂ­ bude navĂ­c mo nĂŠ porovnĂĄvat kvalitu jednotlivË?ch zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­.

Jak u bylo e eno, namĂ­sto tvorby jednoho novĂŠho zĂĄkona chce ministerstvo zdravotnictvĂ­ stejnĂŠho cĂ­le dosĂĄhnout novelizacĂ­ stĂĄvajĂ­cĂ­ch prĂĄvnĂ­ch p edpis – zĂĄkona . 372/2011 Sb., o zdravotnĂ­ch slu bĂĄch, v etn vyhlĂĄĂśky k tomuto zĂĄkonu, kterou budou vydĂĄna indika nĂ­ kritĂŠria a zĂĄkladnĂ­ funk nĂ­ testy, dĂĄle zĂĄkona . 48/1997 Sb., o ve ejnĂŠm zdravotnĂ­m pojiĂśt nĂ­, a zĂĄkona .108/2006 Sb., o sociĂĄlnĂ­ch slu bĂĄch. „VË?znamnou prom nou projdou p edevÜím Ăşhrady, kterĂŠ ji nebudou zĂĄviset na typu zdravotnickĂŠho za Ă­zenĂ­, ale vË?lu n na nĂĄro nosti pot eb pacienta, tedy na cen za oĂśet ovacĂ­ den podle funk nĂ­ch skupin. NovĂĄ pravidla budou platit i pro domĂĄcĂ­ pĂŠ i,“ uvedl F. PolĂĄk.

VeĂśkerou pot ebnou metodiku tË?kajĂ­cĂ­ se algoritmu postupu pacienta systĂŠmem i specializovanË?ch funk nĂ­ch test by po p ijetĂ­ novel zĂĄkon m li p edstavitelĂŠ zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­ i zdravotnĂ­ch pojiĂś oven nalĂŠzt ve v stnĂ­ku ministerstva zdravotnictvĂ­. Formou ministerskĂŠ vyhlĂĄĂśky by pak byly vydĂĄny po adavky na personĂĄlnĂ­ a technickĂŠ vybavenĂ­ p Ă­sluĂśnË?ch typ zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­ postakutnĂ­ pĂŠ e i na vzd lĂĄvĂĄnĂ­ jejich zam stnanc .

P Ă­sp vek na pĂŠ i se bude eĂśit ji v nemocnici Nejv tÜí plĂĄnovanou novinkou by m lo bË?t zavedenĂ­ jednotnË?ch test k hodnocenĂ­ funk nĂ­ho stavu a mĂ­ry sob sta nosti pacienta formou vyhlĂĄĂśky k zĂĄkonu o zdravotnĂ­ch slu bĂĄch. Jako zĂĄkladnĂ­ metody by m la stanovit: Barthel v test zĂĄkladnĂ­ch vĂśednĂ­ch innostĂ­ ADL (activities of daily living), mini-mental state examination (MMSE) – test kognitivnĂ­ch funkcĂ­/demence.

VyhlĂĄĂśka by ur ovala jak zp sob provedenĂ­ test , tak asovĂŠ intervaly mezi nimi – povinn t i dny po p ijetĂ­ pacienta, potĂŠ v dy po t ech tË?dnech (v dlouhodobĂŠ pĂŠ i v dy po m sĂ­ci) a nakonec max. tË?den a den p ed propuĂśt nĂ­m.

Pravidla Ăşhrady by m la p inĂŠst zm na zn nĂ­ p Ă­sluĂśnĂŠho paragrafu zĂĄkona o ve ejnĂŠm zdravotnĂ­m pojiĂśt nĂ­: „NĂĄslednĂĄ nebo dlouhodobĂĄ l kovĂĄ pĂŠ e je ze zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­ hrazena, pokud ji vy aduje zdravotnĂ­ a funk nĂ­ stav pojiĂśt nce a pokud nelze zdravotnĂ­ slu by s ohledem na zdravotnĂ­ a funk nĂ­ stav tohoto pojiĂśt nce poskytnout formou ambulantnĂ­ nebo domĂĄcĂ­ pĂŠ e.“ Ăšhrada z ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­ by m la bË?t zdravotnickĂŠmu za Ă­zenĂ­ standardn p iznĂĄna na dva m sĂ­ce u nĂĄslednĂŠ pĂŠ e a na t i m sĂ­ce u pĂŠ e dlouhodobĂŠ l kovĂŠ. VË?jimky by musely bË?t odsouhlaseny reviznĂ­m lĂŠka em zdravotnĂ­ pojiĂś ovny. Naopak by byla zruĂśena dneĂśnĂ­ povinnost p edchozĂ­ho souhlasu reviznĂ­ho lĂŠka e s lĂŠ bou (s vË?jimkou lĂĄznĂ­).

Tyto zm ny by m ly bË?t provĂĄzĂĄny se zm nami v sociĂĄlnĂ­ oblasti – povinnostĂ­ za Ă­zenĂ­ sociĂĄlnĂ­ch slu eb zĂ­skat oprĂĄvn nĂ­ k poskytovĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ch slu eb po Ă­naje a kon e t eba mo nostĂ­ zahĂĄjit Ă­zenĂ­ o p iznĂĄnĂ­ p Ă­sp vku na pĂŠ i pro klienta ji v dob hospitalizace. „Do nĂĄslednĂŠ pĂŠ e by byl pacient p ijĂ­mĂĄn v dy v nĂĄvaznosti na ukon enĂ­ poskytovĂĄnĂ­ akutnĂ­ l kovĂŠ pĂŠ e, zpravidla bezprost edn potĂŠ. Pokud by poskytovatel po vyhodnocenĂ­ funk nĂ­ho stavu zjistil nutnost zajistit klientovi nĂĄvaznĂŠ sociĂĄlnĂ­ slu by, s jeho souhlasem by o tom informoval p Ă­sluĂśnË? obecnĂ­ Ăş ad. V p Ă­pad dlouhodobĂŠ l kovĂŠ pĂŠ e by p ijetĂ­ zĂĄviselo na ukon enĂ­ poskytovĂĄnĂ­ akutnĂ­ nebo nĂĄslednĂŠ l kovĂŠ pĂŠ e, op t zpravidla bezprost edn potĂŠ. Poskytovatel dlouhodobĂŠ pĂŠ e by nĂĄsledn do sedmi dn informoval o p ijetĂ­ pacienta obecnĂ­ Ăş ad,“ konstatoval F. PolĂĄk s tĂ­m, e by tak m la bË?t zajiĂśt na kontinuita i adresnost slu eb a ĂĄdnË? klient by se nem l nap . p i propuĂśt nĂ­ z nemocnice ocitnout v „sociĂĄlnĂ­m vakuu“. jak

StarË? vs. novË? systĂŠm postakutnĂ­ pĂŠ e P Ă­klad pacienta s chronickË?m srde nĂ­m selhĂĄnĂ­m hospitalizovanĂŠho na akutnĂ­m l ku pro pneumonii: Sou asnost: Pacient ekĂĄ na akutnĂ­m l ku v tĂśinou do plnĂŠho zalĂŠ enĂ­ antibiotiky a do plnĂŠ kardiĂĄlnĂ­ kompenzace (cca 14 dn ). Po nezbytnĂŠm dovyĂśet enĂ­ je jako nesob sta nË? p eklĂĄdĂĄn do LDN, odkud je velmi t kË? nĂĄvrat k p vodnĂ­ sob sta nosti.

Po zm n : Po stanovenĂ­ zĂĄkladnĂ­ diagnĂłzy pacient p ejde na l ko nĂĄslednĂŠ pĂŠ e. NemusĂ­ bË?t ani pln kompenzovĂĄn, ani s dobranË?mi antibiotiky, ani s ukon enË?m kompletnĂ­m dovyĂśet enĂ­m – to vĂśe se provede na l ku nĂĄslednĂŠ pĂŠ e, kde bude pacient ji od prvnĂ­ch dn rehabilitovĂĄn podle funk nĂ­ho stavu. Ăšrove rehabilitace se bude m nit v zĂĄvislosti na vË?voji funk nĂ­ho a zdravotnĂ­ho stavu. VË?sledkem bude d Ă­v jÜí nĂĄvrat k sob sta nosti a propuĂśt nĂ­ pacienta do domĂĄcĂ­ho prost edĂ­.

Zdroj: prezentace F. PolĂĄka

ZN 11_2013.indd 3

3

ROZHOVOR

Rendez-vous Ăśet Ă­ as lĂŠka a neporuĂśuje zĂĄkonĂ­k prĂĄce Pod nĂĄzvem systĂŠm rendez-vous zdravotnickĂŠ zĂĄchrannĂŠ slu by se skrË?vĂĄ speciĂĄlnĂ­ organiza nĂ­ model, kdy se na mĂ­st zĂĄsahu setkĂĄvĂĄ vĂ­ce slo ek zĂĄchrannĂŠho systĂŠmu. Je to zp sob organizace vË?jezdovË?ch skupin a stanoviĂś zdravotnickĂŠ zĂĄchrannĂŠ slu by (ZZS), kdy lĂŠka jezdĂ­ v samostatnĂŠm osobnĂ­m voze s idi em-zĂĄchranĂĄ em, zatĂ­mco sanitka je obsazena pouze zĂĄchranĂĄ i. LĂŠka skĂĄ pomoc je tak mobiln jÜí a flexibiln jÜí. Tento systĂŠm je Ăşsp Ăśn vyu Ă­vĂĄn v Evrop ji vĂ­ce ne 30 let a od roku 1987 i v eskĂŠ republice. V sou asnosti je zaveden ji v celĂŠ zemi krom ĂšsteckĂŠho kraje. V KarlovarskĂŠm kraji je zavĂĄd n prĂĄv rok – svĂŠ zkuĂśenosti ZdravotnickË?m novinĂĄm sd lil editel krajskĂŠ ZZS MUDr. Roman SË?kora, Ph.D. Jak rendez-vous konkrĂŠtn funguje?

Fixace lĂŠka e ve vË?jezdovĂŠ skupin rychlĂŠ lĂŠka skĂŠ pomoci (RLP – sanitka i s lĂŠka em) je pro nĂĄs nevË?hodnĂĄ. LĂŠka musĂ­ na vË?jezd v dy a v p Ă­pad , e jeho p Ă­tomnost na mĂ­st nenĂ­ nutnĂĄ – co je v tĂśina p Ă­pad –, jej nelze nikterak ze skupiny odd lit a on celou dobu strĂĄvĂ­ v tomto vË?jezdu. V rendez-vous je zĂĄkladnĂ­ vË?jezdovou skupinou ZZS rychlĂĄ zdravotnickĂĄ pomoc (RZP), kdy je v sanitce jen posĂĄdka dvou zĂĄchranĂĄ . LĂŠka se pohybuje mezi jednotlivË?mi RZP podle pot eby a nemusĂ­ s nimi trĂĄvit celou dobu vË?jezdu. V p Ă­pad nutnosti p ijede k pacientovi spole n se skupinou RZP, oĂśet Ă­ nemocnĂŠho, ale nemusĂ­ jej nap Ă­klad ji doprovĂĄzet do nemocnice. LĂŠka mĂĄme mĂĄlo a toto je zp sob, jak je co nejefektivn ji vyu Ă­t, navĂ­c v souladu se zĂĄkonĂ­kem prĂĄce.

JakĂŠ vnĂ­mĂĄte dalÜí p Ă­nosy a vË?hody systĂŠmu?

Jak ji bylo e eno, zĂĄsadnĂ­m profitem je mo nost poslat lĂŠka e b hem zĂĄsahu u jednoho pacienta k pacientovi jinĂŠmu. Ur it je ale d le itË? i p Ă­nos pro odbornou zdatnost lĂŠka e. PlatĂ­ argument – kterË? se v souvislosti se zĂĄchrankou uvĂĄdĂ­ mĂĄlokdy –, e kdo chce n co um t, musĂ­ to d lat asto. LĂŠka zĂĄchranky nenĂ­ vË?jimkou.

P edstava, e v ka dĂŠm m ste ku sedĂ­ posĂĄdka, kterĂĄ vyjĂ­ dĂ­ jednou za as, je dost d snĂĄ. Ano, sice p ijedou okam it , ale cht l by se pacient spolehnout na takovĂŠ odbornĂ­ky, kdyby v d l, e se onen lĂŠka setkal s podobnË?m p Ă­padem t eba jednou p ed p ti lety, tedy pokud si dob e vzpomĂ­nĂĄ? Takto se k pacientovi rychle dostavĂ­ RZP posĂĄdka, provede zĂĄkladnĂ­ zajiĂśt nĂ­ – po tu dobu by stejn lĂŠka ekal, co mu zĂĄchranĂĄ i sd lĂ­ –, doktor p ijede za chvĂ­li, ale bude erudovan jÜí, s v tÜími zkuĂśenostmi ne kdyby jezdil jenom se sanitkou. Ned lĂĄme to tedy jenom proto, e je to ekonomicky vË?hodnĂŠ.

Jak si vlastn stojí systÊm rendez-vous z pohledu ekonomickÊho, nap íklad vzhledem k tomu, e lÊka jezdí dalÜím vozem?

Plat lĂŠka e je dnes nejv tÜím vË?dajem. Vedle toho je cena nafty i po Ă­zenĂ­ osobnĂ­ho auta pakatel – a to ji v horizontu n kolika m sĂ­c . SnĂ­ enĂ­m po tu lĂŠka , by za cenu po Ă­zenĂ­ dalÜích osobnĂ­ch voz , dosĂĄhneme vË?raznË?ch Ăşspor.

V jakĂŠm stadiu je ve vaĂśem kraji zavĂĄd nĂ­ tohoto systĂŠmu?

V KarlovarskĂŠm kraji jsme za ali na ja e roku 2012 a definitivnĂ­ dokon enĂ­ rozmĂ­st nĂ­ vË?jezdovË?ch skupin v kraji plĂĄnujeme v prvnĂ­ polovin letoĂśnĂ­ho roku. SystĂŠm byl nasazen nejprve v Chebu, potom se postupn p idĂĄvaly Sokolov, Karlovy Vary, Ostrov.

P ed zavedenĂ­m rendez-vous by bylo pot eba mĂ­t pro tehdejÜích 8 vË?jezdovË?ch skupin RLP 40 lĂŠka . Pro plĂĄnovanË? provoz, tedy pro nasazenĂ­ celkem p ti voz rendez-vous, to bude pouze 25 lĂŠka . V sou asnĂŠ dob mĂĄme na zĂĄchrannĂŠ slu b 16,5 kmenovË?ch Ăşvazk , zbytek vykrË?vajĂ­ externistĂŠ z r znË?ch jinË?ch zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­.

Pro nebyl systĂŠm v KarlovarskĂŠm kraji zaveden d Ă­ve, kdy bylo znĂĄmo, e v n kterË?ch ĂĄstech republiky pracuje Ăşsp Ăśn ji mnoho let?

Ka dË? kraj rozhoduje o svĂŠ ZZS sĂĄm. ZavĂĄd nĂ­ systĂŠmu rendez-vous je p edevÜím otĂĄzkou organiza nĂ­ho vË?voje – v naĂśem kraji dlouho p evlĂĄdala spĂ­Ăśe filozofie RLP. Ta ale v sou asnosti ji nenĂ­ udr itelnĂĄ, lĂŠka je skute n mĂĄlo. NavĂ­c se u nĂĄs otevĂ­rĂĄ prostor tuto optimalizaci struktury vË?jezdovË?ch skupin realizovat – jde to ruku v ruce s modernizacĂ­ technologickĂŠho vybavenĂ­ dispe inku a s celkovou restrukturalizacĂ­ zĂĄchranky. Ni Üí provoznĂ­ dotace a vysokĂŠ mzdovĂŠ nĂĄklady na lĂŠka e logicky vedou k uplatn nĂ­ tohoto systĂŠmu vyÜÜí operativnosti lĂŠka .

Måte v plånu jeÜt n jakå dalÜí vylepÜení fungovåní zåchrannÊ slu by v kraji?

ProbĂ­hĂĄ dostavba novĂŠho opera nĂ­ho st ediska, kterĂŠ je spolufinancovĂĄno Evropskou uniĂ­, a navĂ­c hodlĂĄme ‚p evlĂŠknout‘ naĂśe zam stnance. A takĂŠ musĂ­me dohodnout se z izovatelem zp sob kontinuĂĄlnĂ­ obm ny vozovĂŠho parku – nejpal iv jÜí otĂĄzku vĂśech zĂĄchrannË?ch slu eb. red

Inzerce

Strukturålní fondy EvropskÊ unie, Opera ní program Praha – Konkurenceschopnost CZ 2 16/3 1 00/24018:

Podpora bĂĄze zĂĄkladnĂ­ho vË?zkumu Centra pro integrovanĂŠ studium pĂĄnve Projekt mĂĄ za cĂ­l rozvĂ­jet spoluprĂĄci mezi bĂĄzĂ­ vË?zkumu – Centrem pro integrovanĂŠ studium pĂĄnve 3. lĂŠka skĂŠ fakulty Univerzity Karlovy (CISP, http://medical-cisp.lf3.cuni.cz/), a praxĂ­ – FakultnĂ­ nemocnicĂ­ KrĂĄlovskĂŠ Vinohrady v Praze (FNKV, www.fnkv.cz). Projekt zvyĂśuje konkurenceschopnost obou partner na poli v decko-vË?zkumnĂŠm formou sdĂ­lenĂ­ dat zĂĄkladnĂ­ho vË?zkumu a spolupracĂ­ na publikaci vË?sledk analË?z t chto dat.

ZmĂ­n nË? projekt umo nil po Ă­zenĂ­ technologiĂ­ k zĂ­skĂĄnĂ­ poznatk funk nĂ­ch, anatomickË?ch i klinickË?ch zejmĂŠna v oborech urologie, ortopedie, traumatologie a gynekologie, dĂĄle v matematickĂŠ analË?ze a modelaci traumatu a v poznĂĄnĂ­ biomechanickË?ch vlastnostĂ­ tkĂĄnĂ­.

Centrum pro integrovanĂŠ studium pĂĄnve 3. lĂŠka skĂŠ fakulty Univerzity Karlovy v Praze bylo zalo eno v roce 2004. Umo nilo spoluprĂĄci na Ăşrovni zĂĄkladnĂ­ho i aplikovanĂŠho vË?zkum u poran nĂ­ pĂĄnve, pĂĄnevnĂ­ch orgĂĄn a zlomenin acetabula. Spojuje lĂŠka e r znË?ch odbornostĂ­ – urologie, ortopedie, gynekologie, anatomie, chirurgie a traumatologie, anesteziologie a intenzivnĂ­ pĂŠ e, cĂŠvnĂ­ chirurgie, neurochirurgie, neurologie, gastroenterologie a rehabilita nĂ­ medicĂ­ny. Zapojuje odbornĂ­ky z n kterË?ch traumacenter v eskĂŠ republice. Od vzniku CISPu bylo p edneseno 102 p ednĂĄĂśek, publikovĂĄny dv monografie a 29 asopiseckË?ch pracĂ­, vË?stupy byly aplikovĂĄny ve 4 habilita nĂ­ch a 6 diserta nĂ­ch pracĂ­ch.

V oblasti klinickĂŠ medicĂ­ny jsou hlavnĂ­m p edm tem zĂĄjmu poruchy mikce, kontinence mo i i stolice a gynekologickĂĄ problematika v souvislosti Ăşrazu, v etn porodnĂ­ho traumatu. Po Ă­zenĂŠ technologie pracujĂ­ na diagnostickĂŠ Ăśpi ce sou asnË?ch mo nostĂ­ a p inĂĄĂśejĂ­ teoretickĂŠ i klinickĂŠ poznatky v oblasti ultrasonografie a funk nĂ­ch vyĂśet enĂ­ pĂĄnevnĂ­ch orgĂĄn a poskytujĂ­ tak v deckovË?zkumnĂŠ i praktickĂŠ podklady pro terapii.

Z pohledu kostnĂ­ traumatologie a ortopedie je hlavnĂ­m p Ă­nosem podpory strukturĂĄlnĂ­ch fond mo nost intraopera nĂ­ CT navigace p i zavĂĄd nĂ­ Ăśroub do obratl a do kostĂ­ pĂĄnve pomocĂ­ jedine nĂŠho p Ă­stroje O-arm Medtronic. DĂ­ky tĂŠto navigaci se riziko nevhodnĂŠho umĂ­st nĂ­ Ăśroub , a tedy i iatrogennĂ­ho poĂśkozenĂ­ m kkË?ch tkĂĄnĂ­ v okolĂ­ skeletu (mĂ­cha a nervy, cĂŠvy) snĂ­ ilo na minimum. NavĂ­c dob e provedenĂĄ montĂĄ s bezpe n zavedenË?mi Ăśrouby sni uje mo nost rizika jejĂ­ho selhĂĄnĂ­ v pr b hu hojenĂ­.

DalÜím p Ă­nosem podpory strukturĂĄlnĂ­ch fond je vznik datovĂŠho Ăşlo iĂśt propojenĂŠ s novou zobrazovacĂ­ jednotkou umo ujĂ­cĂ­ 3D prezentaci reĂĄlnË?ch nĂĄlez . So ware biomechanickĂŠ analË?zy v poslednĂ­ aktualizaci MIMICs pomĂĄhĂĄ v analË?ze mechanickĂŠho namĂĄhĂĄnĂ­ tkĂĄnĂ­ a vyhodnocovĂĄnĂ­ biomechanickË?ch vlastnostĂ­ implantĂĄt , transplantĂĄt a nĂĄhrad.

Nov zavedenĂŠ postupy je mo nĂŠ testovat ve spoluprĂĄci s dalÜím vË?zkumnË?m centrem 3. LF UK – s Eduka nĂ­m centrem pro anatomii, endoskopii a miniinvazivnĂ­ techniky (ECAE, www.ecae.eu), kterĂŠ disponuje jedine nË?m zĂĄzemĂ­m pro simulaci zdravotnickË?ch vË?kon na speciĂĄln fixovanË?ch kadaverech.

Komplex FNKV a CISP zĂ­skal podporou OPPK vybavenĂ­ nutnĂŠ pro analË?zu a interpretaci dat na Ăśpi kovĂŠ evropskĂŠ i sv tovĂŠ Ăşrovni. Ze spoluprĂĄce CISP a vybranË?ch klinik FNKV – zejmĂŠna urologie a ortopedie – by m ly vychĂĄzet vysoce validnĂ­ vË?sledky, kterĂŠ budou po zpracovĂĄnĂ­ a vyhodnocenĂ­ p evedeny do systĂŠmu zdravotnictvĂ­ cestou publikacĂ­ vË?sledk zĂĄkladnĂ­ho vË?zkumu.

Doc. MUDr. Robert Grill, Ph.D. – urologie Doc. MUDr. ValÊr D upa, CSc. – ortopedie a traumatologie Doc. MUDr. Våclav Bå a, Ph.D. – anatomie a matematickÊ a 3D modely Doc. MUDr. Michal Ot enåÜek, CSc. – gynekologie a pånevní chirurgie

EvropskË? fond pro regionĂĄlnĂ­ rozvoj Praha a EU: investujeme do vaÜí budoucnosti

23.05.13 18:02

4

pro l kovĂĄ za Ă­zenĂ­

ro nĂ­k 62 Ă­slo 11 27. kv tna 2013

TuzemskË? trh zdravotnickË?ch prost edk ekajĂ­ zĂĄsadnĂ­ zm ny „Nejv tÜí vË?znam i nejv tÜí ĂşskalĂ­ novĂŠho zĂĄkona spo Ă­vajĂ­ ve vytvo enĂ­ registru zdravotnickË?ch prost edk ,“ p ibli uje ZN jeden z hlavnĂ­ch zĂĄm r prĂĄvnĂ­ Ăşpravy Mgr. et Bc. Jakub KrĂĄl, vedoucĂ­ sekce zdravotnickË?ch prost edk StĂĄtnĂ­ho Ăşstavu pro kontrolu lĂŠ iv (SĂšKL).

PrĂĄv tato instituce by m la – tak jako je tomu u lĂŠk – po nabytĂ­ Ăş innosti novĂŠho zĂĄkona p evzĂ­t prakticky vĂśechny agendy, kterĂŠ jsou spojenĂŠ s registracĂ­ a regulacĂ­ zdravotnickË?ch prost edk . V sou asnosti je vykonĂĄvĂĄ sedm r znË?ch subjekt – vedle SĂšKL, kterË? mĂĄ dnes kompetence pouze v minoritnĂ­ch oblastech klinickË?ch hodnocenĂ­ i sledovĂĄnĂ­ ne ĂĄdoucĂ­ch Ăş ink , to jsou Ăš ad pro technickou normalizaci, metrologii a stĂĄtnĂ­ zkuĂśebnictvĂ­, eskĂĄ obchodnĂ­ inspekce, ivnostenskĂŠ Ăş ady, StĂĄtnĂ­ Ăş ad pro jadernou bezpe nost, Ăšstav zdravotnickË?ch informacĂ­ a statistiky a ministerstvo zdravotnictvĂ­.

„Regula nĂ­ orgĂĄny mĂ­sto toho, aby byly schopny terĂŠnu poskytovat relevantnĂ­ a verifikovanĂŠ informace, se m nily v jakĂŠsi detektivy, kte Ă­ se po klinikĂĄch pĂ­dili po tom, kolika lidem byl konkrĂŠtnĂ­ typ implantovĂĄn a zda se ne ĂĄdoucĂ­ udĂĄlost ji projevila. P itom by tomu m lo bË?t naopak – je to prĂĄv regulĂĄtor, kdo by m l lĂŠka m poskytnout registr jako zdroj d le itË?ch bezpe nostnĂ­ch informacĂ­ o vË?robku. Jeho existence v ka dĂŠm p Ă­pad zvË?Üí mĂ­ru prĂĄvnĂ­ jistoty. Podle ob anskĂŠho zĂĄkonĂ­ku toti platĂ­, e pou ije-li lĂŠka v dobrĂŠ vĂ­ e zdravotnickË? prost edek a dojde k n jakĂŠ ne ĂĄdoucĂ­ udĂĄlosti, odpov dnost za ni je na n m. Jistotu lĂŠka , e pracujĂ­ s bezpe nË?mi prost edky, by tedy existence registru m la posunout o n kolik ĂşrovnĂ­ vË?Ăśe,“ dodĂĄvĂĄ J. KrĂĄl.

Novinka prvnĂ­: registr

ZatĂ­mco doposud p i azenĂ­ konkrĂŠtnĂ­ch zdravotnickË?ch prost edk k zĂĄkonem stanovenĂŠ Ăşhrad z prost edk ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­ eĂśily zdravotnĂ­ pojiĂś ovny, nov bude i tuto Ăşhradovou agendu spravovat SĂšKL. „P i ministerstvu zdravotnictvĂ­ celË? rok fungovala pracovnĂ­ skupina, kterĂĄ ve spoluprĂĄci s odbornË?mi spole nostmi, zdravotnĂ­mi pojiĂś ovnami i zĂĄstupci pr myslu revidovala celou p Ă­lohu . 3 zĂĄkona o ve ejnĂŠm zdravotnĂ­m pojiĂśt nĂ­, tedy Ă­selnĂ­ky zdravotnĂ­ch pojiĂś oven,“ p ipomĂ­nĂĄ J. KrĂĄl, kterË? se na innosti zmĂ­n nĂŠ skupiny osobn podĂ­lel. „VË?sledkem je Ăşpln novË? tzv. kategoriza nĂ­ strom. Jen pro p edstavu – zatĂ­mco p vodnĂ­ p Ă­loha . 3 se d lila asi do 180 polo ek, novË? kategoriza nĂ­ strom obsahuje jen ve svĂŠ nejni Üí Ăşrovni zhruba 800 a 900 polo ek.“ Pro ilustraci J. KrĂĄl uvĂĄdĂ­ p Ă­klad zdravotnickË?ch prost edk pro vlhkĂŠ hojenĂ­ ran. „V sou asnĂŠm Ă­selnĂ­ku reprezentuje celou tuto velmi heterogennĂ­ skupinu jeden jedinË? ĂĄdek s jednotnou Ăşhradou. Kategoriza nĂ­ strom pro tutĂŠ skupinu Ă­tĂĄ n kolik polo ek, kterĂŠ za Ă­najĂ­ na zlomcĂ­ch halĂŠ e za 1 cm2 a kon Ă­ na 17 korunĂĄch za 1 cm2. To je, myslĂ­m, markantnĂ­ p Ă­klad toho, jak nedokonalË? dosavadnĂ­ zp sob byl.“ RozÜí enĂ­ kategoriza nĂ­ho stromu umo uje podle jeho nĂĄzoru mnohem lĂŠpe a spravedliv ji za azovat novĂŠ prost edky do systĂŠmu Ăşhrad, a tĂ­m zajistit i jejich vyÜÜí dostupnost, proto e se snĂ­ Ă­ riziko, e dodavatelĂŠ budou odchĂĄzet z trhu kv li nĂ­zkË?m ĂşhradĂĄm.

„Pokud se mĂĄ jakĂĄkoli obchodnĂ­ oblast efektivn regulovat, p edpoklĂĄdĂĄ se, e regulĂĄtor mĂĄ v prvnĂ­ ad perfektnĂ­ a ĂşplnË? p ehled o produktech na trhu. To v R zatĂ­m neplatĂ­ – zdravotnickĂŠ prost edky jsou sice regulovĂĄny, ale v databĂĄzi, kterĂĄ se pon kud nadnesen nazË?vĂĄ registrem u dnes, jsou jen ty produkty, kterĂŠ se u nĂĄs vyrĂĄb jĂ­ – navzdory tomu, e v tĂśina zdravotnickË?ch prost edk je k nĂĄm distribuovĂĄna, a u v rĂĄmci EU, nebo z t etĂ­ch zemĂ­,“ vysv tluje J. KrĂĄl. NovË? registr zdravotnickË?ch prost edk mĂĄ podle nĂĄvrhu zĂĄkona obsahovat informace o vĂśech zdravotnickË?ch prost edcĂ­ch na eskĂŠm trhu, v etn seznamu subjekt , kterĂŠ s nimi zachĂĄzejĂ­, tedy vË?robc , zplnomocn nË?ch zĂĄstupc , dovozc , distributor apod. Jeho vytvo enĂ­ vĂśak nebude slou it vË?lu n regulĂĄtorovi. „Dnes je velmi obtĂ­ nĂŠ objektivn vypisovat ve ejnĂŠ zakĂĄzky na nĂĄkup zdravotnickË?ch prost edk , kdy managementy zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­ nemajĂ­ k dispozici ve ejnË? portĂĄl s informacemi o tom, kte Ă­ dodavatelĂŠ konkrĂŠtnĂ­ typ zdravotnĂ­ pom cky dovĂĄ ejĂ­ a jakĂĄ je v tĂŠto komodit na trhu konkurence. Registr zdravotnickË?ch prost edk by m l prĂĄv tuto roli sehrĂĄvat,“ konstatuje J. KrĂĄl.

LĂŠka i by zase m li na nov vzniklĂŠm registru ocenit jeho vË?znam pro oblast vigilance a sledovĂĄnĂ­ ne ĂĄdoucĂ­ch udĂĄlostĂ­. „V nedĂĄvnĂŠ dob zasĂĄhlo Evropu n kolik medializovanË?ch kauz, a u Ăślo o vadnĂŠ prsnĂ­ implantĂĄty PIP i kloubnĂ­ nĂĄhrady kov-kov,“ p ipomĂ­nĂĄ J. KrĂĄl.

Novinka druhĂĄ: systĂŠm Ăşhrady ambulantnĂ­ch prost edk

Ilustra nĂ­ foto: Profimedia

VĂ­ce bezpe Ă­ pro pacienty, transparentn jÜí zadĂĄvĂĄnĂ­ zakĂĄzek, vyÜÜí prĂĄvnĂ­ jistota pro lĂŠka e, pacienty i vË?robce a dodavatele – to vĂśe by m l zajistit novË? zĂĄkon o zdravotnickË?ch prost edcĂ­ch, jeho nĂĄvrh byl p edlo en k projednĂĄnĂ­ vlĂĄd .

„V ĂĄdnĂŠm p Ă­pad vĂśak toto rozd lenĂ­ nesm uje k tomu, e v ka dĂŠ kategorii zdravotnickË?ch prost edk bude stanovena jen jedna pln hrazenĂĄ ekonomicky nejmĂŠn nĂĄro nĂĄ varianta,“ zd raz uje J. KrĂĄl. „Ctili jsme argument, e zdravotnickË? prost edek nenĂ­ uniformnĂ­ molekula, ale e se v dy jednĂĄ o vË?razn individuĂĄlnĂ­ eĂśenĂ­. Do ĂşhradovĂŠho limitu v ka dĂŠ skupin by se proto m lo vejĂ­t v dy 75–80 % sortimentu, tzn. cca 8 prost edk z 10 v nĂ­ bude pln hrazeno.“ J. KrĂĄl je p esv d en, e novË? systĂŠm za azovĂĄnĂ­ do systĂŠmu Ăşhrad uvĂ­tajĂ­ i p edstavitelĂŠ pr myslu zdravotnickË?ch prost edk . „Postup zdravotnĂ­ch pojiĂś oven dnes nenĂ­ zcela p edvĂ­datelnË?. Byla jim de facto sv ena kompetence orgĂĄnu stĂĄtnĂ­ sprĂĄvy, jejich rozhodnutĂ­ ale nenĂ­ p ezkoumatelnĂŠ nezĂĄvislË?m sprĂĄvnĂ­m soudem. NavĂ­c vydĂĄvajĂ­ svĂŠ Ă­selnĂ­ky jen dvakrĂĄt do roka, pokud tedy vË?robce i distributor p i podĂĄnĂ­ ĂĄdosti pochybĂ­ a musĂ­ n co opravovat, na dalÜí Ăśanci si po kĂĄ p l roku.“ PotĂŠ, co se danĂĄ agenda p esune na SĂšKL, kterË? bude za azovĂĄnĂ­ konkrĂŠtnĂ­ch zdravotnickË?ch prost edk do p Ă­sluĂśnĂŠ ĂşhradovĂŠ skupiny provĂĄd t formou opat enĂ­ obecnĂŠ povahy, zĂ­skajĂ­ podle J. KrĂĄle i vË?robci a distributo i maximĂĄlnĂ­ mo nou mĂ­ru prĂĄvnĂ­ jistoty. „Aby nedoĂślo k mË?lce, SĂšKL nebude rozhodovat o ĂşhradĂĄch, pouze o tom, zda ur itË? zdravotnickË? prost edek pat Ă­ do tĂŠ i onĂŠ skupiny kategoriza nĂ­ho stromu, aby se vË?robce nap . nesna il za adit jej do nepat i nĂŠ skupiny s vË?hodn jÜí Ăşhradou,“ zd raz uje J. KrĂĄl. „VĂśe ostatnĂ­ u bude jen zĂĄle itostĂ­ malĂŠ nĂĄsobilky. Bude-li v danĂŠ skupin Ăşhrada 5 K za 1 cm2 a vË?robce dodĂĄvĂĄ balenĂ­ 10 â—Š 10 cm, jeho prost edek zĂ­skĂĄ Ăşhradu 500 K . Tato vyÜÜí mĂ­ra transparentnosti s mo nostĂ­

p ezkumu rozhodnutĂ­ sprĂĄvnĂ­m soudem je pro pr mysl, myslĂ­m, to nejd le it jÜí, aby mohl svĂŠ obchodnĂ­ aktivity a rozvoj dlouhodob plĂĄnovat.“

Novinka t etĂ­: regulace reklamy ZatĂ­mco u zdravotnickË?ch prost edk je reklama dosud eĂśena jen obecn , nap . zĂĄkazem klamavĂŠ reklamy apod., trh s lĂŠky ji n kolik let podlĂŠhĂĄ stĂĄle se zp Ă­s ujĂ­cĂ­ regulaci reklamy. NavrhovanĂĄ prĂĄvnĂ­ Ăşprava proto zavĂĄdĂ­ p Ă­sn jÜí regulaci i do oblasti zdravotnickË?ch prost edk .

V sou asnĂŠ situaci, kdy reklama na zdravotnickĂŠ prost edky nepodlĂŠhĂĄ jasnË?m pravidl m a je na stejnĂŠ Ăşrovni jako t eba reklama na kancelĂĄ skĂŠ pot eby, se m e nap . stĂĄt, e obchodnĂ­ zĂĄstupce distributora, kterË? mĂĄ ve svĂŠm sortimentu jak lĂŠ ivĂŠ p Ă­pravky, tak zdravotnickĂŠ prost edky, navĂśtĂ­vĂ­ lĂŠka e v jeho ambulanci v ordina nĂ­ dob . Bude mu zde nabĂ­zet lĂŠky (co podle zĂĄkona o regulaci reklamy nesmĂ­), ale v p Ă­pad kontroly se odvolĂĄ na to, e zde byl informovat lĂŠka e o zdravotnickĂŠm prost edku – a to mu zĂĄkon (zatĂ­m) nezakazuje.

Novinka tvrtĂĄ: v rohodnĂŠ klinickĂŠ hodnocenĂ­ Dokud nebyla R lenem EU, provĂĄd la se u nĂĄs klinickĂĄ hodnocenĂ­ zdravotnickË?ch prost edk na specializovanË?ch pracoviĂśtĂ­ch se zvlĂĄĂśtnĂ­m povolenĂ­m ministerstva zdravotnictvĂ­, zpravidla ve fakultnĂ­ch nemocnicĂ­ch. S p ijetĂ­m evropskĂŠ legislativy se situace zm nila. „EvropskĂŠ sm rnice jsou v tomto ohledu zna n nekonkrĂŠtnĂ­,“ p ipomĂ­nĂĄ J. KrĂĄl. „U zdravotnickĂŠho prost edku uvĂĄd nĂŠho na trh musĂ­ bË?t prokĂĄzĂĄna jeho

funk nost a obecnĂĄ bezpe nost na stran jednĂŠ a klinickĂĄ Ăş innost na stran druhĂŠ. Toto hodnocenĂ­ je u nejmĂŠn rizikovË?ch vË?robk t Ă­dy I. zcela v re ii vË?robce, kterĂŠmu sta Ă­ p edlo it tzv. prohlĂĄĂśenĂ­ o shod .

U vË?robk vyÜÜích rizikovË?ch t Ă­d jsou garantem hodnocenĂ­ tzv. notifikovanĂŠ osoby. JednĂĄ se zpravidla o technickĂŠ zkuĂśebny, kterĂŠ se sice fantasticky orientujĂ­ ve funk nosti a technickË?ch parametrech, ale v klinickĂŠm hodnocenĂ­ se asto spokojĂ­ s deklaracĂ­ dodavatele.

Ve stĂĄvajĂ­cĂ­ legislativ nejsou stanoveny po adavky ani na kvalifikaci hodnotitele, ani na kvalitu finĂĄlnĂ­ hodnotĂ­cĂ­ zprĂĄvy. asto posta Ă­ i pouhĂĄ reĂśerĂśe klinickË?ch Ăşdaj o vË?robcĂ­ch plus minus rovnocennË?ch, ji uvedenË?ch na trh. K tomu sta Ă­ jeden brigĂĄdnĂ­k a problĂŠm klinickĂŠho hodnocenĂ­ je vy eĂśen. A tak je trh zaplevelen vË?robky sice funk nĂ­mi a bezpe nË?mi, ale klinicky asto neĂş innË?mi.“ R sice nem e napsat zĂĄkon, kterË? by v tĂŠto v ci Ăśel proti pravidl m jednotnĂŠho evropskĂŠho trhu, jistË? manĂŠvrovacĂ­ prostor se vĂśak skrË?vĂĄ v mĂ­ e transpozice unijnĂ­ch p edpis . NĂĄvrh zĂĄkona se podle J. KrĂĄle sna Ă­ o jejĂ­ co nejmaximalisti t jÜí variantu. „Na pomoc jsme si vzali tzv. interpreta nĂ­ dokumenty MEDDEV, je vydĂĄvĂĄ EvropskĂĄ komise za Ăş elem jednotnĂŠho vË?kladu p Ă­sluĂśnË?ch sm rnic. Kdo si je dob e nastuduje, vidĂ­, kam se EU se svou legislativou ubĂ­rĂĄ. Je nap . znĂĄmo, e stĂĄvajĂ­cĂ­ evropskĂŠ direktivy majĂ­ bË?t v EU b hem n kolika let nahrazeny p Ă­mo Ăş innË?mi prĂĄvnĂ­mi p edpisy. S tĂ­mto vË?hledem tvo Ă­me i zĂĄkon o zdravotnickË?ch prost edcĂ­ch, aby nemusel bË?t za n kolik let zase vË?razn m n n.“

Soulad s prĂĄvem EU potvrdila sama EvropskĂĄ komise V souvislosti s p Ă­pravou zĂĄkona o zdravotnickË?ch prost edcĂ­ch v minulosti opakovan zazn lo, e je konkrĂŠtn v mĂ­ e po adavk na kvalitu klinickĂŠho hodnocenĂ­ a kvalifikaci hodnotitel v rozporu se stĂĄvajĂ­cĂ­ evropskou legislativou. „Abychom m li jistotu, odeslali jsme nĂĄvrh ke t Ă­m sĂ­ nĂ­mu zkoumĂĄnĂ­ EvropskĂŠ komisi. Ta m e na takovË? podn t zareagovat trojĂ­m zp sobem. Bu dĂĄ zĂĄkonu naprosto zelenou, maximĂĄln p ipojĂ­ n jakĂŠ komentĂĄ e i ĂĄdost o up esn nĂ­. Nebo vydĂĄ stop na t i m sĂ­ce s tĂ­m, e dokud se nevyjasnĂ­ otĂĄzky, kterĂŠ komise v nĂĄvrhu vnĂ­mĂĄ jako problĂŠmovĂŠ, nesmĂ­ se v prĂĄci na zĂĄkonu pokra ovat. T etĂ­ mo nostĂ­ je, e konstatuje naprostË? nesoulad s evropskou legislativou a stĂĄt, kterË? by v tvorb takovĂŠho zĂĄkona pokra oval, by se vystavoval riziku aloby pro poruĂśovĂĄnĂ­ prĂĄva EU. V tĂŠto souvislosti mĂĄm pom rn erstvou zprĂĄvu – EvropskĂĄ komise dala naĂśemu nĂĄvrhu zĂĄkona o zdravotnickË?ch prost edcĂ­ch p ed necelË?mi dv ma tË?dny definitivn zelenou,“ konstatuje J. KrĂĄl. jak

FARMACEUTICK› TRH

Merck pokra uje ve studii lĂŠku Vytorin AmerickĂĄ farmaceutickĂĄ spole nost Merck & Co., Inc., oznĂĄmila, e se bude nadĂĄle zabË?vat lĂŠkem Vytorin, kterË? mĂĄ pomĂĄhat ke snĂ­ enĂ­ koncentrace cholesterolu. ZmĂ­rnila tak obavy ohledn rizik spojenË?ch s u itĂ­m lĂŠku. Uvedl to server akcie.cz. VË?zkum s nĂĄzvem Improvet-it by m l trvat do zĂĄ Ă­ 2014.

Jak uvedla agentura Bloomberg, prodej Vytorinu, kterË? je kombinacĂ­ simvastatinu a ezetimibu, loni vynesl 1,7 mld. USD. Merck vĂśak podle agentury Reuters zaplatĂ­ 684 mil. USD za urovnĂĄnĂ­ obvin nĂ­, e investor m tajila slabĂŠ vË?sledky testu lĂŠ iva Vytorin.

LÊkårníci si st ují na televizní seriål eskå lÊkårnickå komora ( LnK) podala podn t Rad pro rozhlasovÊ a televizní vysílåní kv li dalÜímu dílu seriålu Ordinace v r ovÊ zahrad vysílanÊho televizí Nova. Informaci jako první p inesl server apatykar.info.

Jednå se ji o v po adí druhÊ podåní a tentokråt se LnK nelíbí prezentovåní zåkaznickÊ karty, kterou si pacientka p inåÜí z lÊkårny reålnÊho provozovatele lÊkåren. V souvislosti s touto reklamou må podez ení na poruÜení zåkona o provozovåní rozhlasovÊho a televizního vysílåní a zårove , e je v souvislosti

ZN 11_2013.indd 4

s umĂ­st nĂ­m produktu propagovĂĄno jednĂĄnĂ­, kterĂŠ je v rozporu se zĂĄkonem o ve ejnĂŠm zdravotnĂ­m pojiĂśt nĂ­.

Zisk Pfizeru vzrostl dĂ­ky prodeji divize vË? ivy AmerickĂŠ farmaceutickĂŠ spole nosti Pfizer Inc. se v poslednĂ­m lo skĂŠm tvrtletĂ­ vĂ­ce ne ty nĂĄsobn zvË?Ăśil zisk. KladnĂŠho vË?sledku firma dosĂĄhla prodejem divize d tskĂŠ a kojeneckĂŠ vË? ivy ĂśvË?carskĂŠmu koncernu NestlĂŠ za 12 mld. USD. Uvedl to server svetprumyslu.cz.

Tr by vĂśak kv li konkurenci levnË?ch generickË?ch lĂŠk podle serveru patria.cz meziro n klesly o 7 % na 15,07 mld.

USD. Pokles byl d sledkem nĂĄstupu levnĂŠ konkurence lĂŠku Lipitor ke sni ovĂĄnĂ­ cholesterolu, jemu vyprĂśela patentovĂĄ ochrana.

T inĂĄctinĂĄsobnË? vĂ­t z Ibalgin LĂŠk spole nosti Zentiva Ibalgin byl tenĂĄ i Reader´s Digest zvolen ji pot inĂĄctĂŠ za sebou Dobrou zna kou v kategorii analgetik.

Takto ocen nĂŠ lĂŠky mohou celË? rok pou Ă­vat logo „DobrĂĄ zna ka 2013“ v rĂĄmci marketingovË?ch aktivit. Sb r dat pro Reader´s Digest se uskute nil na podzim 2012 interaktivnĂ­ e-mailovou metodou sou asn ve 12 evropskË?ch zemĂ­ch.

V tÊto sout i získaly produkty spole nosti Zentiva celkov t i ocen ní – vedle ji zmín nÊho vít zství Ibalginu je to t etí p í ka

ve stejnĂŠ kategorii pro Paralen a v kategorii VitamĂ­ny prvnĂ­ mĂ­sto pro Celaskon. „Tohoto ocen nĂ­ si velmi vĂĄ Ă­me. Je pro nĂĄs zĂĄrove zĂĄvazkem nadĂĄle vyvĂ­jet, vyrĂĄb t a distribuovat vysoce kvalitnĂ­ a cenov dostupnĂŠ lĂŠky, jako i dopl ky stravy,“ uvedl k sout i generĂĄlnĂ­ editel Sanofi R a SK Ivo Ă­dek. Zentiva, sou ĂĄst skupiny Sanofi, p sobĂ­ ve vĂ­ce ne 50 zemĂ­ch st ednĂ­ a vË?chodnĂ­ Evropy, St ednĂ­ho vË?chodu a Afriky. Poskytuje lĂŠ iva pro vĂ­ce ne miliardu pacient . Celosv tov zam stnĂĄvĂĄ p es 6 tisĂ­c lidĂ­.

Mario Hoffmann prË? chce prodat Axon Jeden z nejbohatÜích SlovĂĄk Mario Hoffmann Ăşdajn jednĂĄ s potenciĂĄlnĂ­mi investory o prodeji svĂŠ biotechnologickĂŠ firmy Axon Neuroscience za desĂ­tky miliard korun. ZprĂĄvu p inesl asopis TË?den.

Axon vyvĂ­jĂ­ lĂŠk na Alzheimerovu chorobu a je Ăşdajn s vË?zkumem relativn daleko. Firma u za ala s prvnĂ­ fĂĄzĂ­ klinickË?ch zkouĂśek, uvedla agentura TK. Podle generĂĄlnĂ­ho editele Axon Neuroscience Romana SivĂĄka je po eventuĂĄlnĂ­m schvĂĄlenĂ­ lĂŠku reĂĄlnĂŠ uva ovat o tr bĂĄch firmy na Ăşrovni n kolika miliard eur ro n . Hodnota firmy by dĂ­ky tomu mohla prudce vzr st. „Je proto logickĂŠ, e jednĂĄnĂ­ s farmaceutickË?mi firmami se budou pohybovat ĂĄdov v miliardĂĄch eur, a to v zĂĄvislosti na Ăşsp ĂśnĂŠm postupu klinickË?ch zkouĂśek,“ prohlĂĄsil R. SivĂĄk. hj – s vyu itĂ­m agenturnĂ­ch zdroj

23.05.13 18:02

ro nĂ­k 62 Ă­slo 11 27. kv tna 2013

NĂ ZOR

Co ĂĄdĂĄ ob an podpisem petice za protonovĂŠ centrum?

Strach ze zĂĄva nĂŠho nebo dokonce smrtelnĂŠho onemocn nĂ­ je p irozenou sou ĂĄstĂ­ lidskĂŠ psychiky a jeho propagandistickĂŠ zneu itĂ­ je samoz ejm vysoce nemravnĂŠ, a u je cĂ­l tĂŠto propagandy p edest en jako sebevzneĂśen jÜí. Bohu el se tak ale d je – nap Ă­klad nenĂ­ to tak dĂĄvno, co byl prostË? ob an vyd Ăśen sd lenĂ­m „NĂĄĂś exodus, vĂĄĂś exitus“. NynĂ­ se zase dozvĂ­dĂĄ, e na pra skĂŠ Bulovce stojĂ­ protonovË? zĂĄ i , kterË? nejp esn ji a nejĂśetrn ji vyhĂĄnĂ­ rakovinu z t la, nicmĂŠn stĂĄt a zdravotnĂ­ pojiĂś ovny – zejmĂŠna ta vĂśeobecnĂĄ – jeho vyu Ă­vĂĄnĂ­ prostË?m ob anstvem blokujĂ­.

StrohĂĄ faktogra e...

Firma Proton Therapy Center Czech, s. r. o. (PTCC), uvedenĂ­m do chodu prvnĂ­ z celkem p ti plĂĄnovanË?ch oza oven zahĂĄjila v prosinci 2012 provoz privĂĄtnĂ­ho zdravotnickĂŠho za Ă­zenĂ­ Proton Therapy Center (PTC). VzĂĄp tĂ­ oznĂĄmila, e VĂśeobecnĂĄ zdravotnĂ­ pojiĂś ovna (VZP) s nĂ­ odmĂ­tĂĄ uzav Ă­t smlouvu o poskytovĂĄnĂ­ a Ăşhrad zdravotnĂ­ pĂŠ e, p esto e ji 26. dubna 2006 k tomu byla mezi jejĂ­m jednatelem VĂĄclavem LaĂśtovkou a tehdejÜím nucenË?m sprĂĄvcem VZP a nĂĄm stkem ministra zdravotnictvĂ­ MUDr. AntonĂ­nem Pe enkou podepsĂĄna smlouva o smlouv budoucĂ­. Parametry byly stanoveny tak, e budoucĂ­ smlouva bude uzav ena na 15 let a VZP z nĂ­ vznikne povinnost hradit PTCC pĂŠ i systĂŠmem protonovĂŠ terapie za minimĂĄln 1650 nemocnË?ch v kalendĂĄ nĂ­m roce, v cen nejmĂŠn 26 tisĂ­c korun za jeden oza ovacĂ­ den.

Proto e pr m rnË? po et oza ovacĂ­ch dn na pacienta inĂ­ 22 a 25 dn , dosĂĄhly by minimĂĄlnĂ­ zĂĄvazky VZP v i PTCC ĂĄstky vyÜÜí ne 1 miliarda korun ro n . PojiĂś ovna tuto p edb nou smlouvu prĂĄvn rozporuje a dokonce v tĂŠto souvislosti podala KrajskĂŠmu stĂĄtnĂ­mu zastupitelstvĂ­ v Praze oznĂĄmenĂ­ o skute nostech nasv d ujĂ­cĂ­ch spĂĄchĂĄnĂ­ trestnĂŠho inu.

... a „duchovnĂ­â€œ nadstavba ScĂŠnĂĄristĂŠ sou asnĂŠ mediĂĄlnĂ­ kampan za protonovĂŠ centrum op t v pozadĂ­ svĂŠ argumentace rozestĂ­rajĂ­ nad prostË?m ob anem „opar“ hrozby smrti. Jak jinak vnĂ­mat nap Ă­klad lĂĄnek v denĂ­ku PrĂĄvo z 15. kv tna „B nĂŠ oza ovĂĄnĂ­ by jĂ­ spĂĄlilo plĂ­ce. äanci Ă­t jĂ­ daly protony“, v n m se mj. pĂ­Ăśe: „Jedinou nad jĂ­ bylo protonovĂŠ oza ovĂĄnĂ­. Kdy se pojiĂś ovna k Ăşhrad nevyjĂĄd ila, protonovĂŠ centrum ji lĂŠ ilo za svĂŠ prost edky. ĂĄkyn 9. t Ă­dy v pond lĂ­ podstoupila poslednĂ­ ze 14 frakcĂ­ oza ovĂĄnĂ­ v protonovĂŠm centru v areĂĄlu pra skĂŠ Nemocnice Na Bulovce a sv j boj s nĂĄdorem, kterË? jĂ­ na konci Ă­jna objevili v mezihrudĂ­ motolĂśtĂ­ lĂŠka i, zdĂĄ se, vyhrĂĄla. Kdyby ekala na vyjĂĄd enĂ­ pojiĂś ovny ministerstva vnitra, nedo kala by se, proto e ta se toti k lĂŠ b svĂŠ klientky dosud nevyjĂĄd ila.“ Mimochodem, denĂ­k Blesk nĂĄsledn zve ejnil materiĂĄl o tomtĂŠ p Ă­padu pod jeĂśt sugestivn jÜím titulkem „Dianu (14) zachrĂĄnily protony: Kdyby ekala na pojiĂś ovnu, rakovina ji mohla zabĂ­t“. Web novinky.cz zase p inesl lĂĄnek o sedma ty icetiletĂŠ en „Celo ivotnĂ­ boj s nĂĄdory: PanĂ­ Ince pomohla a speciĂĄlnĂ­ protonovĂĄ lĂŠ ba“. Bylo by mo nĂŠ jmenovat adu dalÜích sou asnË?ch mediĂĄlnĂ­ch po in , kterĂŠ prostĂŠmu ob anu vklĂĄdajĂ­ do pov domĂ­ happy endy v podob ivot zachra ujĂ­cĂ­ho zĂĄsahu protonovË?ch paprsk . S echem „ZlĂŠmu stĂĄtu a zlË?m zdravotnĂ­m pojiĂś ovnĂĄm navzdory!“

Soub n petice iniciativy Hlas pro ivot prostĂŠho ob ana oslovuje mj. takovË?mito v tami: „My, ob anĂŠ eskĂŠ republiky, ĂĄdĂĄme, abychom mohli tak jako ostatnĂ­ obyvatelĂŠ zemĂ­ EvropskĂŠ unie vyu Ă­vat nejmodern jÜí za Ă­zenĂ­ pro lĂŠ bu rakoviny.“ Nebo: „Dnes, kdy v eskĂŠ republice existuje Ăśpi kovĂŠ centrum lĂŠ by rakoviny, je paradoxnĂ­, e ho vyu Ă­vajĂ­ zahrani nĂ­ pacienti a pro eskĂŠ pacienty je tato bezpe n jÜí a Ăş inn jÜí lĂŠ ba nedostupnĂĄ. D vodem jsou restrikce a pr tahy ze strany ministerstva zdravotnictvĂ­ a VZP.“ Pointa petice je ale evidentn vlo ena do v ty poslednĂ­: „ ĂĄdĂĄme proto, aby byla lĂŠ ba prost ednictvĂ­m protonovĂŠho centra v Praze na Bulovce neprodlen za azena do systĂŠmu ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­ R, kterĂŠ si na zĂĄklad zĂĄkonnË?ch povinnostĂ­ platĂ­me.“ A pokud by to prostË? ob an cht l mĂ­t v „politickĂŠm balenĂ­â€œ, nech pou ije blog iniciĂĄtora petice FrantiĂśka Mat jky: „ZdravotnickË? systĂŠm ve spojenĂ­ se strachem o zdravĂ­ je stĂĄlË?m zdrojem pen z pro stĂĄtnĂ­, krajskĂŠ a m stskĂŠ nemocnice a specializovanĂĄ odd lenĂ­ pro lĂŠ bu rakoviny. Pro ty organizace, kterĂŠ jsou ovlĂĄdĂĄny politiky a skrze kterĂŠ mohou zĂ­skĂĄvat svĂŠ politickĂŠ body p ed volbami. A te se tu najednou objevĂ­ za Ă­zenĂ­, kterĂŠ je prost lepÜí, nĂĄkladov co do vË?konu srovnatelnĂŠ, ale soukromĂŠ, tedy bez mo nosti bË?t jimi ovlĂĄdĂĄno. SoukromË? podnik, kterË? lĂŠ Ă­ a neudr uje si pacienty jako stĂĄlË? p Ă­jm . To je protonovĂŠ centrum v Praze, cĂ­l dehonestujĂ­cĂ­ kampan ministra Hegera a systĂŠmu ve ejnĂŠ zdravotnĂ­ dan .“

Ăšdaje, je je dobrĂŠ znĂĄt „Cht l bych nejprve Ă­ci, e proti rozvoji lĂŠ by protonovË?mi paprsky nic nenamĂ­tĂĄm, nebo ji p ijĂ­mĂĄm jako mo nË? krok kup edu v rĂĄmci oboru onkologie i jako mo nË? pokrok v pĂŠ i o n kterĂŠ typy onkologickË?ch onemocn nĂ­. OvĂśem pokrok je nutno posuzovat jak v optice medicĂ­nskĂŠ, tak z hlediska cost benefit; penĂ­ze ve ve ejnĂŠm zdravotnĂ­m pojiĂśt nĂ­ nejsou nekone nĂŠ, co platĂ­ jeĂśt vĂ­ce nynĂ­, v dob hospodĂĄ skĂŠ recese,“ napsal 21. Ăşnora 2013 ministr zdravotnictvĂ­ doc. MUDr. LeoĂś Heger, CSc., v dopisu editel m nemocnic s komplexnĂ­mi onkologickË?mi centry.

Ministr apeluje na odbornË? a odpov dnË? p Ă­stup onkolog , nebo , jak v dalÜím textu dopisu uvĂĄdĂ­, „p Ă­padnË? indika nĂ­ boom protonovĂŠ terapie by mohl poĂśkodit onkologickĂŠ pacienty, proro e by doĂślo ke snĂ­ enĂ­ disponibilnĂ­ch prost edk ur enË?ch na lĂŠ bu nĂĄdorovË?ch onemocn nĂ­.“ O dehonestujĂ­cĂ­ kampani ministra Hegera tedy ur it mluvit nelze. Ob an, kterË? uva uje o podepsĂĄnĂ­ iniciativy Hlas pro ivot, by ur it m l znĂĄt i dalÜí fakta – nap Ă­klad, e odbornĂ­ci p edpoklĂĄdajĂ­ indikaci terapie protonovË?m oza ovĂĄnĂ­m cca u 10 a 15 procent onkologicky nemocnË?ch, e vĂśem pacient m, kterË?m tuto lĂŠ bu doporu Ă­ n kterĂŠ z komplexnĂ­ch onkologickË?ch center, ji VZP i dalÜí zdravotnĂ­ pojiĂś ovny v dy uhradĂ­ (vesm s ji nynĂ­ zajiĂś ujĂ­ v zahrani Ă­ – p edevÜím v SRN, kde je Ăşhrada oproti pra skĂŠmu centru levn jÜí v ĂĄdu statisĂ­c korun).

Mo nĂĄ si pak prostË? ob an polo Ă­ otĂĄzku, zda podpisem petice iniciativy Hlas pro ivot nenĂ­ de facto jen zapojovĂĄn do ĂşsilĂ­ majitel pra skĂŠho privĂĄtnĂ­ho zdravotnickĂŠho za Ă­zenĂ­ Proton Therapy Center o rychlË? nĂĄvrat vĂ­ce ne ty miliardovĂŠ investice. top

Kvalita DĂ­ky vysokĂŠ kvalit na ich p Ă­pravk

Spole nĂŠ prohlĂĄĂśenĂ­ pojiĂś oven: Kdo pot ebuje lĂŠ bu protony, ten ji dostane

nĂĄm m ete v it, tak jako Va i pacienti

ZdravotnĂ­ pojiĂś ovna ministerstva vnitra (ZP MV R), VĂśeobecnĂĄ zdravotnĂ­ pojiĂś ovna (VZP) a eskĂĄ pr myslovĂĄ zdravotnĂ­ pojiĂś ovna ( PZP) majĂ­ dohromady 8 485 089 klient . P ibli n 400 tisĂ­c klient t chto t Ă­ nejv tÜích zdravotnĂ­ch pojiĂś oven v R je onkologicky nemocnË?ch. Pokud n kterĂŠmu z pacient m e pomoci jen protonovĂĄ lĂŠ ba a doporu Ă­ ji lĂŠka z onkologickĂŠho centra, vĂśechny t i pojiĂś ovny tuto lĂŠ bu v dy hradĂ­.

ZP MV R byla prvnĂ­ zdravotnĂ­ pojiĂś ovnou v R, kterĂĄ schvĂĄlila a zaplatila lĂŠ bu svĂŠmu pojiĂśt nci v protonovĂŠm centru Praha, nebo hrozilo nebezpe Ă­ z prodlenĂ­.

Za lÊ bu dev tat icetiletÊho pacienta s nådorem mozku pojiÜ ovna za åtkem roku zaplatila åstku 992 500 K , (provedeno bylo 37 ozå ení/frakcí po 26 000 K za jednu frakci, plus dalÜí nåklady – na vyÜet ení atd.).

TakÊ VZP ji p istoupila k úhrad protonovÊ terapie v pra skÊm centru – v prvním p ípad zaplatila za lÊ bu pacientky více ne 720 000 korun. V p ípad druhÊm, kdy centrum za alo s lÊ bou bez projednåní s pojiÜ ovnou, se ú tovanå åstka vyÜplhala na 996 000 korun.

PZP zatĂ­m nem la pojiĂśt nce, kterË? by pot eboval lĂŠ bu pomocĂ­ protonovĂŠ terapie. V p Ă­pad pot eby ji pojiĂś ovna nemocnĂŠmu uhradĂ­.

LĂŠ ba protonovË?m zĂĄ enĂ­ nenĂ­ v R hrazena ze zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­. ZP MV R, VZP i PZP p i rozhodovĂĄnĂ­ o schvĂĄlenĂ­ tĂŠto lĂŠ by volĂ­ protonovĂŠ pracoviĂśt , kterĂŠ poskytne kvalitnĂ­ pĂŠ i za nejp ijateln jÜích finan nĂ­ch podmĂ­nek a mĂĄ s takovou lĂŠ bou dlouholetĂŠ zkuĂśenosti. OptimĂĄlnĂ­ podmĂ­nky nabĂ­zĂ­ nap . Rinecker

Jsme stejn zodpov dnĂ­ ke ka dĂŠmu

Proton Therapy Center v Mnichov , kde stojĂ­ lĂŠ enĂ­ v n kterË?ch p Ă­padech a o polovinu mĂŠn ne v pra skĂŠm centru. VZP v minulË?ch letech zajistila svË?m klient m protonovou terapii takĂŠ ve ävË?carsku.

Dva pacienti v Mnichov V sou asnĂŠ dob mĂĄ ZP MV R dalÜí dva klienty, indikovanĂŠ odbornË?mi lĂŠka i pro protonovou lĂŠ bu. Jde o devĂ­tiletĂŠho chlapce s nĂĄdorem mediastina.

Kompletní terapie si vy aduje 39 frakcí. ZP MV R vy ådanå kalkulace pra skÊho protonovÊho centra je: 26 000 K /1 frakce – celkem 1 014 000 K . Kalkulace centra v Mnichov je: 13 800 K /1 frakce – celkem 538 200 K . ZP MV R schvålila lÊ bu v Mnichov .

ObdobnË? byl nedĂĄvno medializovanË? p Ă­pad trnĂĄctiletĂŠ pacientky se stejnË?m typem nĂĄdoru. V jejĂ­m p Ă­pad ZP MV R rovn schvĂĄlila lĂŠ bu v Mnichov . Pacientka vĂśak byla p evzata a ozĂĄ ena pra skË?m protonovË?m centrem bez v domĂ­ ZP MV R. DruhË?m aktuĂĄlnĂ­m p Ă­padem je nemocnĂĄ 39letĂĄ ena s nĂĄdorem mozku. KompletnĂ­ terapie si vy aduje 27 frakcĂ­. Kalkulace v Praze: 26 000 K /1 frakce – celkem 702 000 K . Kalkulace v Mnichov : 18 900 K /1 frakce – celkem 510 300 K . ZP MV R schvĂĄlila lĂŠ bu v Mnichov .

ZĂĄhada neexistujĂ­cĂ­ho klienta Jak ji bylo vË?Ăśe uvedeno, VZP m la zatĂ­m v centru v Praze dva klienty. Ăš tovanĂŠ ĂĄstky inily 722 000

d v ujĂ­ VĂĄm.

a 996 000 korun. S mnichovskË?m centrem mĂĄ VZP domluvenou pauÜålnĂ­ cenu – 502 000 korun za pacienta, a to bez ohledu na po et oza ovĂĄnĂ­. Za cenu, kterou si centrum v Praze Ăş tovalo za dva klienty VZP, by tak v Mnichov mohli dostat od zkuĂśen jÜího tË?mu stejnou terapii klienti t i.

V sou asnĂŠ dob VZP jednĂĄ s protonovË?m centrem v Praze o oza ovĂĄnĂ­ 10letĂŠho chlapce, jeho stav a soub nĂĄ chemoterapie neumo ujĂ­ p evoz do ciziny.

Pra skĂŠ centrum takĂŠ za ĂĄtkem tË?dne informovalo VZP, e za alo s oza ovĂĄnĂ­m dalÜího jejĂ­ho klienta – 7letĂŠho hocha. Chlapec, jeho nacionĂĄle protonovĂŠ centrum uvĂĄdĂ­, ovĂśem v registru pojiĂśt nc VZP neexistuje.

lĂŠka i i lĂŠkĂĄrnĂ­kovi, jako jste Vy zodpov dnĂ­ ke ka dĂŠmu pacientovi.

See inside.

PenĂ­ze pro vĂśechny Ka dË? p Ă­pad je individuĂĄlnĂ­ a proto i lĂŠ ba si vy aduje jinou sumu pen z. CĂ­lem ZP MV R, VZP i PZP je, aby byl dostatek financĂ­ pokud mo no pro vĂśechny nemocnĂŠ, kte Ă­ nĂĄkladnou lĂŠ bu pot ebujĂ­ nebo budou pot ebovat. Proto pojiĂś ovny musejĂ­ hledat cesty, jak zajistit modernĂ­ a kvalitnĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠ i co nejv tÜímu po tu klient za co nejni Üí nĂĄklady. Kdo z klient ZP MV R, VZP a PZP nezbytn pot ebuje protonovou terapii, ten ji dostane.

Toto prohlĂĄĂśenĂ­ podepsali 22. kv tna 2013 Hana Kade kovĂĄ, tiskovĂĄ mluv Ă­ ZP MV R, Mgr. Old ich TichË?, tiskovË? mluv Ă­ VZP, a Ing. Elenka MazurovĂĄ, tiskovĂĄ mluv Ă­ PZP

Mylan Pharmaceuticals s.r.o.

Pr b nĂĄ 1108/77 100 00 Praha 10 tel.: 274 770 201 e-mail: officecz@mylan.com

mylancz.cz

VÜeobecnå zdravotní pojiÜ ovna 21. kv tna oznåmila, e protonovÊ centrum v Praze jí k tomuto datu dlu í 542 879 korun na pojistnÊm za svÊ zam stnance a dalÜích 19 538 korun na penåle. VZP proto zahåjila kroky nutnÊ k tomu, aby mohla dluh vymåhat. Celkovå dlu nå åstka iní 562 417 korun. Tiskovå zpråva VZP pro ilustraci uvedla, e dlu nå åstka by sta ila na lÊ bu jednoho velmi t ce nemocnÊho onkologickÊho pacienta nap . v mnichovskÊm protonovÊm centru.

ZN 11_2013.indd 5

Inzerce

VZP zahĂĄjila vymĂĄhĂĄnĂ­ dluhu

!"#$%&%'(&)*+,--...%

/*&*%0...&)1%2 23.05.13 18:02

6

udĂĄlosti, fakta, nĂĄzory

Martin HollË? byl zvolen do ela PsychiatrickĂŠ spole nosti LS JEP NovË?m p edsedou vË?boru PsychiatrickĂŠ spole nosti eskĂŠ lĂŠka skĂŠ spole nosti J. E. Purkyn na obdobĂ­ 2013 a 2016 se stal MUDr. Martin HollË?, sou asnË? editel PsychiatrickĂŠ lĂŠ ebny Bohnice. Volba p edsedy, len vË?boru a len reviznĂ­ komise se uskute nila 18. b ezna 2013.

Volby se zĂş astnilo 604 len PsychiatrickĂŠ spole nosti LS JEP (56 procent vĂśech len ). MUDr. Martin HollË? zĂ­skal 304 hlasy, prof. MUDr. Evu eĂśkovou, CSc., volilo 177 len , MUDr. Ivan David, CSc., obdr el 109 hlas . „Ve vË?sledku hlasovĂĄnĂ­ vidĂ­m v tĂśinovĂŠ p ihlĂĄĂśenĂ­ k nutnosti zm ny v systĂŠmu psychiatrickĂŠ pĂŠ e. KandidĂĄti byli celkem z eteln itelnĂ­, bylo jasnĂŠ, co reprezentujĂ­. V Ă­m, e jsem byl reprezentantem zm ny ve smyslu rozÜí enĂ­ slu eb a p iblĂ­ enĂ­ k systĂŠm m, kterĂŠ jsou b nĂŠ v Evrop ,“ komentoval svĂŠ zvolenĂ­ do ela spole nosti M. HollË?. leny vË?boru PsychiatrickĂŠ spole nosti LS JEP jsou MUDr. Martin HollË? (p edseda), prof. MUDr. Cyril HĂśschl, DrSc., F.R.C.Psych. (prvnĂ­ mĂ­stop edseda), MUDr. Juraj Rektor (druhË? mĂ­stop edseda), MUDr. Petr Mo nË? (v deckË? sekretĂĄ ), doc. MUDr. Martin Anders (zvolenË? jako budoucĂ­ p edseda), prof. MUDr. Ji Ă­ Raboch, DrSc. (minulË? p edseda), prof. MUDr. Eva eĂśkovĂĄ, CSc., prof. MUDr. Hana Pape ovĂĄ, MD, Ph.D., prof. MUDr. JĂĄn PraĂśko, CSc., MUDr. et PhDr. David Van k, MUDr. Erik Herman.

o akutnĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠ i, kterĂĄ v naprostĂŠ v tĂśin lĂŠ eben mĂĄ svĂŠ oprĂĄvn nĂ­. MĂĄ oprĂĄvn nĂ­ proto, e je propojena s komunitou a je poskytovĂĄna v centru v tÜích i menÜích aglomeracĂ­. Z tohoto d vodu by se investice m ly primĂĄrn tË?kat t ch budov nebo provoz , kterĂŠ jist dalÜí desĂ­tky let budou poskytovat akutnĂ­ psychiatrickou pĂŠ i. V sou asnosti probĂ­hĂĄ vyjednĂĄvĂĄnĂ­ o tom, jakĂŠ investi nĂ­ prost edky budeme v pr b hu asu do lĂŠ eben velmi p esn cĂ­lit.

ProjevĂ­ se p ipravovanĂĄ reforma na charakteru prĂĄce sou asnË?ch zam stnanc ?

To je jedna z v cĂ­, kterĂĄ je u ve vyjednĂĄvĂĄnĂ­ relativn daleko. Pro zam stnance lĂŠ eben budou p ipraveny strukturovanĂŠ vzd lĂĄvacĂ­ programy, kterĂŠ by jim m ly pomoci v p Ă­prav na zm ny, kterĂŠ nastanou. Zm nĂ­ se nap Ă­klad to, e ĂĄst pacient budeme provĂĄzet delÜí dobu ne jenom po dobu hospitalizace. Budeme jim poskytovat slu bu takĂŠ formou stacionĂĄ e nebo formou pĂŠ e v p irozenĂŠm prost edĂ­. Na tohle by zam stnanci m li bË?t p ipravovĂĄni strukturovanË?mi vzd lĂĄvacĂ­mi programy, kterĂŠ pravd podobn budou jako prvnĂ­ financovĂĄny z evropskË?ch pen z. erpĂĄnĂ­ z fond bude mo nĂŠ a do roku 2022, tak e zhruba b hem osmi let by na vzd lĂĄvĂĄnĂ­ m la bË?t uvoln na ĂĄstka ve vË?Ăśi stovek miliĂłn korun, co je relativn hodn .

M eme po Ă­tat s tĂ­m, e v letech 2014 a 2015 se budou p ipravovat trenĂŠ i a vzniknou vzd lĂĄvacĂ­ programy, do kterË?ch se pak masivn zapojĂ­ zdravotni tĂ­ i nezdravotni tĂ­ pracovnĂ­ci na vĂśech ĂşrovnĂ­ch.

HledĂĄnĂ­ konsensu v p elomovĂŠ dob Co pro vĂĄs zvolenĂ­ do ela vË?boru spole nosti znamenĂĄ?

Ve vË?sledku hlasovĂĄnĂ­ vidĂ­m v tĂśinovĂŠ p ihlĂĄĂśenĂ­ k nutnosti zm ny v systĂŠmu pĂŠ e. KandidĂĄti byli celkem z eteln itelnĂ­, bylo jasnĂŠ, co reprezentujĂ­. V Ă­m, e jsem byl reprezentantem zm ny ve smyslu rozÜí enĂ­ slu eb a p iblĂ­ enĂ­ k systĂŠm m, kterĂŠ jsou b nĂŠ v Evrop . MyslĂ­m, e lidi nevolili jenom ĂĄdost o p isypĂĄvĂĄnĂ­ pen z do sou asnĂŠho systĂŠmu, to bych pova oval za nekonstruktivnĂ­, takhle nĂĄm penĂ­ze nikdo nedĂĄ. MusĂ­me prom nit systĂŠm pĂŠ e o lidi s duĂśevnĂ­m onemocn nĂ­m a sna it se to ud lat v naĂśich podmĂ­nkĂĄch co nejlĂŠpe. ijeme v kontextu Evropy a musĂ­me akceptovat doporu enĂ­ WHO a dalÜích institucĂ­, nem eme je primĂĄrn odmĂ­tat.

Co by pod vaÜím p edsednictvím m lo ve fungovåní psychiatrickÊ spole nosti zm nit?

Cht l bych, aby komunikace dovnit i ven byla intenzivn jÜí. Ne, e by se to v bec ned lo, ale je zapot ebĂ­ masivn jÜí vedenĂ­ kampanĂ­ a zĂĄrove jednoduÜÜí formulace zĂĄkladnĂ­ch klĂ­ ovË?ch problĂŠm .

V tom si trochu v Ă­m, e takovou formulaci dokĂĄ u vytvo it a bude zĂĄle et na dalÜím vË?voji a na pen zĂ­ch, co se nĂĄm poda Ă­ prosadit. Doba se posunula a je te p Ă­zniv jÜí pro vytvĂĄ enĂ­ konsensuĂĄlnĂ­ho nĂĄzoru celĂŠ odbornĂŠ spole nosti, kterË? bude jasn jÜí a prosaditeln jÜí i p es r znĂŠ politickĂŠ debaty. Ale je tam tolik prom nnË?ch, e si nem eme stanovit program a Ă­ct, e ho prosadĂ­me, proto e nevĂ­me, kde kdo hodĂ­ jakË? klacek pod nohy. P ĂĄl bych si, abychom se v odbornĂŠ spole nosti dobrali spole nĂŠho nĂĄzoru, kterË? zahrne i menĂśinovĂŠ nĂĄzory a bu je

kvalitn vyargumentuje, nebo je bude akceptovat.

O jakĂŠ nĂĄzorovĂŠ skupiny jde?

Jde o to, aby se shodli psychiat i, kte Ă­ pracujĂ­ v ambulancĂ­ch, v lĂŠ ebnĂĄch, na klinikĂĄch a v oblasti komunitnĂ­ pĂŠ e. Abychom si jasn ekli, co chceme. To se v sou asnosti u d je. Debaty organizovanĂŠ ministerstvem zdravotnictvĂ­ k tomu poskytujĂ­ dobrou p Ă­le itost.

Jak se p ipravovanĂĄ reforma psychiatrickĂŠ pĂŠ e dotkne psychiatrickË?ch lĂŠ eben?

ReformnĂ­ proces se netË?kĂĄ primĂĄrn lĂŠ eben. Pot ebujeme rozÜí it pĂŠ i o duĂśevn nemocnĂŠ o novĂŠ slu by, kterĂŠ ve svĂŠm d sledku mohou snĂ­ it tlak na p ijĂ­mĂĄnĂ­ pacient do lĂŠ eben. Je pravd podobnĂŠ, e lĂŠ ebny budou moci redukovat l kovou kapacitu a v horizontu p ti a deseti let o ekĂĄvat, e se bude p ehodnocovat, kterĂŠ lĂŠ ebny budou v jakĂŠm smyslu dĂĄle fungovat. Z n kterË?ch se mohou vyvinout dlouhodobĂŠ rehabilita nĂ­ Ăşstavy, n kterĂŠ budou zajiĂś ovat regionĂĄlnĂ­ akutnĂ­ pĂŠ i. Funkce lĂŠ eben se bude pravd podobn m nit, ale je to d sledek zm n, kterĂŠ p ichĂĄzejĂ­ v systĂŠmu pĂŠ e o duĂśevn nemocnĂŠ.

Zåsadn jÜí zm ny tedy aktuåln neo ekåvåte?

V nejbli Üích letech opravdu ådnÊ zåsadní zm ny v po tu l ek nebo po tu lÊ eben nep edpoklådåm.

Foto: archiv PLB

NovË? p edseda vË?boru PsychiatrickĂŠ spole nosti LS JEP MUDr. Martin HollË? poskytl ZdravotnickË?m novinĂĄm rozhovor.

PoplaĂśnĂŠ zprĂĄvy o tom, e jsou za branami hladovĂ­ develope i, ze svĂŠ zkuĂśenosti, ani ze svË?ch v domostĂ­ potvrdit nem u. To, v em doufĂĄm, e se nĂĄm poda Ă­ n jakĂŠ zm ny prosadit, je styl myĂślenĂ­, styl poskytovĂĄnĂ­ slu eb, styl spoluprĂĄce se sv tem za plotem a se slu bami, kterĂŠ tam fungujĂ­. Velmi pravd podobn se nĂĄm poda Ă­ kultivovat spoluprĂĄci i smluvn , budou se podporovat spole nĂŠ projekty s poskytovateli sociĂĄlnĂ­ch slu eb. MyslĂ­m, e v obsahu naÜí prĂĄce by zm ny nastat m ly, ale co se tË?kĂĄ „ohro enĂ­,“ nevidĂ­m reĂĄlnË? d vod k obavĂĄm.

Jak mohou p Ă­padnĂŠ investice z prost edk evropskË?ch fond zm nit fungovĂĄnĂ­ lĂŠ eben?

V tĂŠto chvĂ­li je z etelnĂŠ, e bychom si m li – na to se te p ipravujĂ­ studie – velmi konkrĂŠtn Ă­ci, co novĂŠ slu by mohou znamenat pro existenci velkË?ch Ăşstav , lĂŠ eben a co zcela jist z stane zachovĂĄno pro zdravotnickĂŠ provozy lĂŠ eben. MluvĂ­me te

Co kdy se dotace ze strukturĂĄlnĂ­ch fond nakonec nepoda Ă­ vyjednat?

Dokud penĂ­ze nejsou tady, jsou nejistĂŠ v dy. Pro m osobn je mnohem d le it jÜí, e se vytvo Ă­ vlĂĄdnĂ­ strategie, kterĂĄ nebude pouze deklaratornĂ­ jako t eba ZdravĂ­ 21. Tak e bude jasnĂŠ, jakĂŠ kroky je pot eba ud lat. NemyslĂ­m si, e by transformaci nebo reformu neĂślo realizovat bez evropskË?ch pen z, i kdy zm na systĂŠmu by byla asi pomalejÜí. Te tvo Ă­me strategii s nad jĂ­, e to p jde relativn rychle, proto e budou pokrytĂŠ transforma nĂ­ nĂĄklady. Ve v tĂśin evropskË?ch zemĂ­ je pĂŠ e lĂŠpe koordinovanĂĄ a vst Ă­cn jÜí k pacient m. To platĂ­ jak o ItĂĄlii, tak o Belgii, i kdy tam majĂ­ dva odliĂśnĂŠ zp soby pĂŠ e.

T ch cest je vĂ­c a nevidĂ­m to tak, e Evropa nakonec nekË?vne, proto e mĂĄme strategii Ăşpln Ăśpatn .

I kdy si bytostn myslĂ­m, e bychom m li deinstitucionalizovat to, co lze, na druhou stranu je to jen prost edek ke zlepĂśenĂ­ pĂŠ e, nenĂ­ to cĂ­l. Pokud se ud lĂĄ ze zruĂśenĂ­ lĂŠ eben cĂ­l, je n co Ăśpatn . Pokud se z pobytu pacienta v p irozenĂŠm prost edĂ­ ud lĂĄ ideologickË? cĂ­l, tak je to Ăśpatn . MyslĂ­m, e je pot eba odejĂ­t od ideologiĂ­. ga

ro nĂ­k 62 Ă­slo 11 27. kv tna 2013

LnK vyzË?vĂĄ k eĂśenĂ­ nedostatku lĂŠ iv na trhu Nedostatek ur itË?ch lĂŠk je pal ivË?m problĂŠmem v n kterË?ch zemĂ­ch EU, ale takĂŠ v R. eskĂĄ lĂŠkĂĄrnickĂĄ komora ( LnK) se proto ztoto uje s nĂĄvrhy prezentovanË?mi lĂŠkĂĄrnickË?mi organizacemi na seminĂĄ i „EkonomickĂĄ krize a dostupnost lĂŠk v Evrop “, kterË? se v EvropskĂŠm parlamentu uskute nil 16. kv tna. „M eme uvĂŠst p Ă­klady z nedĂĄvnĂŠ doby, kdy jsme pacient m nemohli vydat kv li nedostupnosti na eskĂŠm trhu p Ă­pravky Imuran nebo Ospen sirup, opakovan se objevoval nedostatek lĂŠk pro terapii astmatu zp sobenË? reexportem, nebo dlouhË? a stĂĄle trvajĂ­cĂ­ vË?padek dodĂĄvek Pendeponu, zap Ă­ in nË? novË?mi ustanovenĂ­mi sm rnice o dovozu Ăş innË?ch lĂĄtek ze t etĂ­ch zemĂ­. U dlouho na tuto situaci upozor ujeme s tĂ­m, e je nezbytn nutnĂŠ ji skute n za Ă­t eĂśit,“ uvĂĄdĂ­ prezident LnK PharmDr. LubomĂ­r Chudoba. „LĂŠkĂĄrnĂ­ci musĂ­ pacient m opakovan vysv tlovat, e nejsou i p es veĂśkerou snahu schopni jim n kterĂŠ lĂŠky, kterĂŠ jsou v jinË?ch zemĂ­ch dostupnĂŠ, zajistit. StĂĄtnĂ­ autority by proto m ly vytvo it takovĂŠ podmĂ­nky, kterĂŠ zabezpe Ă­ dostatek lĂŠ ivË?ch p Ă­pravk pro eskĂŠ pacienty, bez ohledu na to, zda je jejich vË?padek zp soben reexportem i zm nami v evropskË?ch sm rnicĂ­ch, jako je tomu u Pendeponu. Ka dË? nedostatek lĂŠ iva s sebou p inåÜí riziko zhorĂśenĂ­ zdravotnĂ­ho stavu pacienta a zvË?ĂśenĂ­ nĂĄklad na zdravotnĂ­ pĂŠ i z d vodu nutnosti eĂśenĂ­ zbyte n vzniklË?ch zdravotnĂ­ch komplikacĂ­.

LnK proto ji loni p edlo ila zĂĄkonodĂĄrc m nĂĄvrh na zm nu zĂĄkona, kterË? je inspirovĂĄn Slovenskem, kde m e stĂĄtnĂ­ autorita zakĂĄzat vË?voz lĂŠku, jestli e je ohro ena jeho dostupnost na slovenskĂŠm trhu,“ vysv tluje L. Chudoba.

EvropskĂŠ organizace lĂŠkĂĄrnĂ­k spole n vyzvaly nĂĄrodnĂ­ vlĂĄdy, regula nĂ­ autority a Evropskou komisi k p ijetĂ­ opat enĂ­ proti rostoucĂ­mu problĂŠmu nedostatku lĂŠ iv. P edstavitelĂŠ vĂśech evropskË?ch lĂŠkĂĄrnickË?ch organizacĂ­, John Chave za Svaz evropskË?ch lĂŠkĂĄrnĂ­k (PGEU), Roberto Frontini za Evropskou asociaci nemocni nĂ­ch lĂŠkĂĄrnĂ­k (EAHP) a Luigi Martini za Svaz lĂŠkĂĄrnĂ­k v evropskĂŠm farmaceutickĂŠm pr myslu (EIGP), p edlo ili v EvropskĂŠm parlamentu d kazy o rostoucĂ­ch problĂŠmech s nedostatkem lĂŠ iv ve vĂśech farmaceutickË?ch sektorech. ZĂĄrove vyzvali nĂĄrodnĂ­ vlĂĄdy a regula nĂ­ autority ke zvË?ĂśenĂŠ pozornosti p i posuzovĂĄnĂ­ kritickË?ch dopad nedostatku lĂŠ iv ve vztahu k bezpe Ă­ a prosp chu pacient . Je t eba bezodkladn jednat, blĂ­ e prozkoumat dopady, kterĂŠ majĂ­ vnitrostĂĄtnĂ­ strategie p i stanovenĂ­ cen lĂŠ iv a jejich Ăşhrad na dodavatelskË? et zec. Mezi jednotlivË?mi lenskË?mi stĂĄty by m ly bË?t lĂŠpe sdĂ­leny a adaptovĂĄny osv d enĂŠ postupy reagujĂ­cĂ­ na nedostatek lĂŠk , a to v etn provozovĂĄnĂ­ informa nĂ­ch portĂĄl a systĂŠm v asnĂŠho varovĂĄnĂ­.

Mgr. AleĂś Krebs, Ph.D., tiskovË? mluv Ă­ LnK

Inzerce

PRVNĂ?

KVALITNĂ?

DOSTUPN

ZN 11_2013.indd 6 zdravotnicke_noviny_297x110_01.indd 1

23.05.13 18:02 30.4.2013 11:55:39

1:55:39

„Fofrem na maraton“ tentokrĂĄt porazili „AC PlochĂŠ nohy“

ZPRAVODAJSK› DENĂ?K 13. kv ten DevatenĂĄctou Cenu Olgy HavlovĂŠ zĂ­skala Alena Jan Ă­kovĂĄ, editelka eskĂŠ asociace paraplegik . Cenu ud luje VË?bor dobrĂŠ v le – Nadace Olgy HavlovĂŠ osobnosti, kterĂĄ navzdory svĂŠmu t kĂŠmu zdravotnĂ­mu handicapu pomĂĄhĂĄ ostatnĂ­m lidem s posti enĂ­m.

15. kv ten

VĂ­t znË? MUDr. Votava, d kaz, e Hana VejrostovĂĄ se na trati vË?konnostn vyrovnala i mu m, a nakonec vĂ­t zka s trofejĂ­ ji ve svĂŠm ka dodennĂ­m pracovnĂ­m prost edĂ­. Foto: her ZdravotnĂ­ci op t zĂĄvodili v ulicĂ­ch hlavnĂ­ho m sta – v rĂĄmci 19. ro nĂ­ku Volkwagen maratonu Praha absolvovali 12. kv tna letoĂśnĂ­ druhË? dĂ­l 3. ro nĂ­ku Johnson & Johnson ZdravotnickĂŠho b hu.

Celou tra 42 195 m nakonec Ăşsp Ăśn absolvovalo 44 zdravotnĂ­k a zdravotnic, dalÜích 80 se rozd lilo do ty lennË?ch Ăśtafet. V mu Ă­ch zvĂ­t zil asem 2:55:22 MUDr. Jan Votava z I. chirurgie FakulnĂ­ nemocnice Motol, v enĂĄch zopakovala svou vË?hru z dubnovĂŠho zĂĄvodu v rĂĄmci Hervis p lmaratonu Praha Hana VejrostovĂĄ z PardubickĂŠ krajskĂŠ nemocnice (v ase 3:15:32).

7

udĂĄlosti, fakta, nĂĄzory

ro nĂ­k 62 Ă­slo 11 27. kv tna 2013

ätafetovË? zĂĄvod skon il tentokrĂĄt p ekvapenĂ­m – s nĂĄskokem 25 minut asem 2:38:44 zvĂ­t zil tË?m „Fofrem na maraton“ ze 2. lĂŠka skĂŠ fakulty UK a odsunul favority „AC PlochĂŠ nohy“ z Kliniky rehabilitace a t lovË?chovnĂŠho lĂŠka stvĂ­ 2. LF UK a FN Motol na druhĂŠ mĂ­sto.

Za Ăşsp ch zdravotnĂ­k lze bezesporu pova ovat i to, e v oficiĂĄlnĂ­m mistrovstvĂ­ R v maratonskĂŠm b hu obsadil t etĂ­ p Ă­ ku 41letË? lĂŠka z TË?na nad Vltavou, p vodem Etiopan MUDr. Mulugeta Serbessa (2:24:52). her, top

StomatologovĂŠ sn movali Ve dnech 18. a 19. kv tna prob hl v P erov sn m eskĂŠ stomatologickĂŠ komory ( SK). Proto e 21. zĂĄ Ă­ kon Ă­ ty letĂŠ funk nĂ­ obdobĂ­ volenË?ch orgĂĄn SK, byly podstatnË?m bodem programu volby viceprezidenta, p edstavenstva komory, reviznĂ­ komise a estnĂŠ rady pro funk nĂ­ obdobĂ­ 2013 a 2017. Volba prezidenta prob hla ji v listopadu 2012 na sn mu v Plzni – pro dalÜí funk nĂ­ obdobĂ­ se jĂ­m op t stal MUDr. Pavel Chrz.

Viceprezidentem SK byl v P erov zvolen MUDr. Robert Houba, Ph.D., leny p edstavenstva MUDr. Faez Al Haboubi, MUDr. Jaroslava BankovĂĄ, MUDr. Richard Benko, MUDr. Rudolf Jakl, MUDr. Petr Mlejnek, MUDr. Ivan NovickË?, MUDr. Milan ezĂĄ , MUDr. Ji Ă­ äkrdlant, MUDr. Jan ävĂĄb, MUDr. Pavel Trojan, MUDr. Jaroslav Vostrej , MUDr. Ta ĂĄna VrbkovĂĄ, doc. MUDr. Ji Ă­ Zemen, Ph.D. zis, top

Sn movna schvĂĄlila vlĂĄdnĂ­ novelu zĂĄkona o ochran ve ejnĂŠho zdravĂ­. Provozovatel potravinĂĄ skĂŠho podniku, kterË? poskytuje stravovacĂ­ slu by, bude podle nĂ­ muset hradit nĂĄklady dodate nĂŠho stĂĄtnĂ­ho zdravotnĂ­ho dozoru. Novela takĂŠ zavĂĄdĂ­ do zĂĄkona povinnost hlĂĄĂśenĂ­ Ăşraz , kterĂŠ si zp sobĂ­ zdravotnickË? personĂĄl ostrË?mi p edm ty p i poskytovĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠ e. DalÜí zm na se tË?kĂĄ koupaliĂś – p i ĂśpatnĂŠ kvalit vody bude Ăş ad dĂĄl vydĂĄvat „zĂĄkaz koupĂĄnĂ­â€œ, jak je to v R obvyklĂŠ. Ze zĂĄkona vypadne mo nost „varovĂĄnĂ­ p ed koupĂĄnĂ­m“.

JinĂĄ ustanovenĂ­ se tË?kajĂ­ p Ă­pad , kdy kvalita dodĂĄvanĂŠ pitnĂŠ vody p estane vyhovovat p edpis m. Norma, kterĂĄ promĂ­tĂĄ do eskĂŠho prĂĄvnĂ­ho ĂĄdu n kterĂŠ evropskĂŠ sm rnice, mĂ­ Ă­ nynĂ­ k posouzenĂ­ do senĂĄtu.

16. kv ten P t nemocnic PardubickĂŠho kraje se spojĂ­ do jednĂŠ akciovĂŠ spole nosti. Navrhlo to p edstavenstvo nemocnic.„Zm na p inese Ăşspory v ĂĄdu desĂ­tek miliĂłn a spojenĂŠ nemocnice budou mĂ­t lepÜí pozici i pro vyjednĂĄvĂĄnĂ­ se zdravotnĂ­mi pojiĂś ovnami,“ prohlĂĄsil p edseda p edstavenstva nemocnic MUDr. Pavel HavĂ­ . Podle jeho slov se n kterĂŠ obory v jednotlivË?ch nemocnicĂ­ch omezĂ­, nebo zcela zmizĂ­. TË?kat se to bude zvlĂĄĂśt l kovĂŠ pĂŠ e na urologii, ORL, ortopedii, neurologii a psychiatrii. ZdravotnickĂĄ za Ă­zenĂ­ majĂ­ s VZP v t chto specializacĂ­ch uzav eny smlouvy jen na 1 a 2 roky. Podle p edstavenstva i vedenĂ­ kraje z stane i po zm nĂĄch dostupnost zdravotnĂ­ pĂŠ e zachovĂĄna a jejĂ­ kvalita se zvË?Üí.

PoslaneckĂĄ sn movna podpo ila normativnĂ­ zm nu, kterĂĄ umo nĂ­ stĂĄtu rychleji zakro it, pokud se na eskĂŠ drogovĂŠ scĂŠn objevĂ­ novĂŠ narkotikum. Seznam lĂĄtek,

kterĂŠ stĂĄt poklĂĄdĂĄ za nĂĄvykovĂŠ, by m l v budoucnu vychĂĄzet v na Ă­zenĂ­ vlĂĄdy. TotĂŠ se bude tË?kat chemikĂĄliĂ­, kterĂŠ lze k vË?rob drog zneu Ă­t. NynĂ­ drogovou oblast zahrnuje jeden zĂĄkon, kterË? je ale podle odbornĂ­k nesourodË? a nep ehlednË?. Proto vznikl nĂĄvrh novĂŠho zĂĄkona o prekurzorech drog, kterË? se tË?kĂĄ chemikĂĄliĂ­ slou Ă­cĂ­ch k vË?rob omamnË?ch a psychotropnĂ­ch lĂĄtek.

Z p vodnĂ­ho zĂĄkona tato ustanovenĂ­ vypadnou. Norma o prekurzorech drog mĂĄ takĂŠ omezit dostupnost ervenĂŠho fosforu, kterË? je zneu Ă­vĂĄn k vË?rob metamfetaminu, tedy pervitinu. Novela zĂĄkona o nĂĄvykovË?ch lĂĄtkĂĄch mĂĄ zase profilovat R jako zemi, kterĂĄ p stuje mĂĄk setË? primĂĄrn pro potravinĂĄ skĂŠ Ăş ely, nikoli pro produkci surovin na vË?robu opiĂĄt . Omezuje proto p stovanĂŠ odr dy. Upravuje takĂŠ oblast lĂŠ ivË?ch p Ă­pravk s obsahem efedrinu a pseudoefedrinu.

20. kv ten

17. kv ten

23. kv ten

P edsednictvo sociĂĄlnĂ­ demokracie odmĂ­tlo reformnĂ­ zĂĄm ry ministra zdravotnictvĂ­ doc. MUDr. LeoĂśe Hegera, CSc. V usnesenĂ­, o kterĂŠm novinĂĄ e informoval p edseda SSD Mgr. Bohuslav Sobotka, vedenĂ­ opozi nĂ­ strany uvedlo, e reforma sm uje k faktickĂŠ likvidaci dostupnĂŠ zdravotnĂ­ pĂŠ e pro vĂśechny. P Ă­kladem ĂśpatnË?ch dopad reformy je podle SSD kolaps eskĂŠho lĂĄze stvĂ­ a nebezpe nË? je takĂŠ zĂĄm r ud lat z fakultnĂ­ch nemocnic nemocnice univerzitnĂ­. „Tyto reformy ve skute nosti p edstavujĂ­ jenom dalÜí nepromyĂślenË? experiment, kterË? bude p edstavovat hazardovĂĄnĂ­ s tĂ­m nejcenn jÜím, co lidĂŠ majĂ­, s jejich zdravĂ­m,“ prohlĂĄsil po jednĂĄnĂ­ p edsednictva B. Sobotka.

ZvË?ĂśenĂŠho zĂĄjmu en o prevenci karcinomu prsu po oznĂĄmenĂ­ here ky Angeliny Jolie, e si kv li vysokĂŠmu riziku dala prsa preventivn odstranit, vyu ila VĂśeobecnĂĄ zdravotnĂ­ pojiĂś ovna k nabĂ­dce prevence – svË?m klientkĂĄm zaplatĂ­ a do konce listopadu preventivnĂ­ vyĂśet enĂ­.

UhradĂ­ je i t m, kterË?m jeĂśt nebylo 45 let, odkdy majĂ­ nĂĄrok na bezplatnou mamografii jednou za dva roky, anebo by ji po dosa enĂ­ tohoto v ku cht ly podstoupit ast ji. OznĂĄmil to mluv Ă­ VZP Mgr. Old ich TichË?.

ZĂĄsadnĂ­ organiza nĂ­ zm nou projde v blĂ­zkĂŠ budoucnosti internĂ­ pĂŠ e v R. „CĂ­lem je zlepĂśit prevenci a v asnou diagnostiku internĂ­ch onemocn nĂ­ a polymorbidit a poskytovĂĄnĂ­ optimĂĄlnĂ­ komplexnĂ­ lĂŠ by,“ uvedl na tiskovĂŠ konferenci k vytvo enĂŠmu NĂĄrodnĂ­mu programu komplexnĂ­ internĂ­ pĂŠ e p edseda eskĂŠ internistickĂŠ spole nosti LS JEP prof. MUDr. Richard eĂśka, CSc., FACP, FEFIM. Petici za zachovĂĄnĂ­ kvalitnĂ­ho zdravotnictvĂ­, kterou zorganizovala eskĂĄ lĂŠka skĂĄ komora a kterou podepsalo vĂ­ce ne 120 000 ob an , p edali zĂĄstupci peti nĂ­ho vË?boru TĂĄ a FischerovĂĄ, Bc. VĂĄclav KrĂĄsa a MUDr. Milan Kubek p edsedovi senĂĄtu Milanu ät chovi.

KrĂĄlovĂŠhradeckË? kraj zruĂśil vĂ­ce ne miliardovË? tendr na p estavbu OblastnĂ­ nemocnice NĂĄchod. Zd vodnil to nejistË?m financovĂĄnĂ­m projektu z fond EU a napjatË?mi termĂ­ny zahĂĄjenĂ­ a dokon enĂ­ stavby. Pro rekonstrukci nemocnice chce kraj najĂ­t jinou cestu. OznĂĄmil to mluv Ă­ kraje Mgr. Imrich Dioszegi. P estavba nemocnice byla sou asnË?m nejv tÜím investi nĂ­m projektem kraje. PravicovĂĄ opozice stavbu kritizovala, ozna ovala ji za megalomanskË? projekt. red, tk, new

Ministerstvo zdravotnictvĂ­ (MZ) odvolalo editele JanskË?ch LĂĄznĂ­ MUDr. Romana Koudele, MBA. Jako krizovË? mana er stĂĄtnĂ­ lĂŠ ebnĂŠ lĂĄzn od ervna povede Ing. Josef äimurda. TK to sd lila mluv Ă­ MZ Mgr. Viktorie PlĂ­vovĂĄ. OdvolĂĄnĂ­ je zd vodn no soustavnË?m zhorĂśovĂĄnĂ­m ekonomickĂŠ situace lĂĄznĂ­. MZ si takĂŠ nep eje uzav Ă­t d tskou lĂŠ ebnu Vesna, jak plĂĄnoval R. Koudele.

22. kv ten Sn movnĂ­ zdravotnĂ­ vË?bor po ĂĄdal ministra zdravotnictvĂ­ LeoĂśe Hegera, aby posĂ­lil kampa , ve kterĂŠ vysv tlĂ­ zdravotnĂ­m pojiĂś ovnĂĄm, zdravotnickË?m za Ă­zenĂ­m a hlavn pacient m praktickĂŠ mo nosti p edepisovĂĄnĂ­ lĂĄze skĂŠ pĂŠ e. Ministr pro TK ekl, e nĂĄvrh je pro n j p ijatelnË? a na kampani bude pracovat.

Inzerce

NabĂ­dn te NuvaRingÂŽ i dalÜím enĂĄm, aby se mohly p idat k t m spokojenË?m, kterĂŠ ho u majĂ­.

0,120 mg etonogestrelum/0,015 mg ethinylestradiolum za 24 hodin

vaginĂĄlnĂ­ inzert

vĂśe pro spokojenost

ZkrĂĄcenĂĄ informace o lĂŠ ivĂŠm p Ă­pravku NuvaRingÂŽ 0,120 mg/0,015 mg za 24 hodin, vaginĂĄlnĂ­ inzert LĂŠ ivĂĄ lĂĄtka: Etonogestrelum 11,7 mg a ethinylestradiolum 2,7 mg. Krou ek uvol uje za 24 hod pr m rn 0,120 mg etonogestrelu a 0,015 mg ethinylestradiolu po dobu t Ă­ tË?dn . Indikace: Kontraceptivum.

DĂĄvkovĂĄnĂ­ a zp sob podĂĄnĂ­: ena si m e zavĂĄd t do pochvy p Ă­pravek NuvaRing sama. LĂŠka by jĂ­ m l poradit, jak jej zavĂĄd t a jak jej odstra ovat. K zavĂĄd nĂ­ by si ena m la vybrat polohu, kterĂĄ je pro ni nejpohodln jÜí, nap . ve stoje s jednou nohou zvednutou, v d epu nebo vle e. NuvaRing by se m l stla it a zavĂŠst do pochvy tak, aby ena m la po zavedenĂ­ dobrË? pocit. Jakmile byl NuvaRing zaveden, je ponechĂĄn v pochv trvale po 3 tË?dny. Po t ech tË?dnech pou Ă­vĂĄnĂ­ musĂ­ bË?t odstran n ve stejnË? den v tË?dnu, kdy byl zaveden. Po jednotË?dennĂ­ p estĂĄvce bez krou ku se zavĂĄdĂ­ novË? krou ek. Kontraindikace: ilnĂ­ trombĂłza, arteriĂĄlnĂ­ trombĂłza sou asnĂĄ nebo v anamnĂŠze nebo prodromy trombĂłzy. ZnĂĄmĂĄ predispozice k venĂłznĂ­ nebo arteriĂĄlnĂ­ trombĂłze, s nebo bez d di nĂŠho posti enĂ­. MigrĂŠna s fokĂĄlnĂ­mi neurologickË?mi symptomy v anamnĂŠze. Diabetes mellitus s posti enĂ­m cĂŠv. P Ă­tomnost zĂĄva nË?ch nebo etnË?ch rizikovË?ch faktor vedoucĂ­ch k venĂłznĂ­ a arteriĂĄlnĂ­ trombĂłze. Pankreatitida, sou asnĂĄ nebo v anamnĂŠze, pokud byla spojena s t kou hypertriglyceridĂŠmiĂ­.

ZĂĄva nĂŠ onemocn nĂ­ jater sou asnĂŠ nebo v anamnĂŠze, pokud se hodnoty jaternĂ­ch funkcĂ­ nevrĂĄtily k normĂĄlu. NĂĄdory jater (benignĂ­ nebo malignĂ­) sou asnĂŠ nebo v anamnĂŠze. ZnĂĄmĂŠ malignity pohlavnĂ­ch orgĂĄn nebo prs i podez enĂ­ na n , pokud jsou ovlivn ny pohlavnĂ­mi steroidy. KrvĂĄcenĂ­ z pochvy neznĂĄmĂŠho p vodu. Hypersenzitivita na lĂŠ ivĂŠ lĂĄtky nebo na kteroukoliv ze slo ek p Ă­pravku NuvaRing. Interakce: Interakce mezi hormonĂĄlnĂ­mi antikoncep nĂ­mi p Ă­pravky a jinË?mi lĂŠ ivË?mi p Ă­pravky m e vĂŠst ke krvĂĄcenĂ­ z pr niku a/nebo k selhĂĄnĂ­ antikoncep nĂ­ho Ăş inku. JaternĂ­ metabolizmus: m e dojĂ­t k interakci s lĂŠ ivË?mi p Ă­pravky, kterĂŠ indukujĂ­ mikrosomĂĄlnĂ­ enzymy, co m e mĂ­t za d sledek zvË?Ăśenou clearance pohlavnĂ­ch hormon (nap . fenytoin, fenobarbital, primidon, karbamazepin, rifampicin, patrn takĂŠ oxkarbazepin, topiramĂĄt, felbamĂĄt, ritonavir, griseofulvin a p Ă­pravky obsahujĂ­cĂ­ t ezalku). Bylo hlĂĄĂśeno snĂ­ enĂ­ antikoncep nĂ­ho Ăş inku p i lĂŠ b antibiotiky, jako je penicilin a tetracyklin. eny, kterĂŠ jsou lĂŠ eny antibiotiky (s vË?jimkou amoxicilinu a doxycyklinu) by m ly pou Ă­vat bariĂŠrovou metodu antikoncepce jeĂśt 7 dnĂ­ po ukon enĂ­ lĂŠ by. Na zĂĄklad farmakokinetickË?ch Ăşdaj lze Ă­ci, e nenĂ­ pravd podobnĂŠ, e by vaginĂĄln podanĂĄ antimykotika a spermicidnĂ­ p Ă­pravky ovlivnily antikoncep nĂ­ Ăş innost a bezpe nost p Ă­pravku NuvaRing. Upozorn nĂ­: Jestli e ena trpĂ­ n kterË?m ze stav nebo rizikovË?ch faktor uvedenË?ch nĂ­ e, pak by m l bË?t individuĂĄln zvĂĄ en prosp ch z pou Ă­vĂĄnĂ­ p Ă­pravku NuvaRing proti mo nË?m rizik m a problĂŠm by s nĂ­ m l bË?t prodiskutovĂĄn d Ă­ve, ne se jej rozhodne za Ă­t pou Ă­vat: poruchy cirkulace ( ilnĂ­ a arteriĂĄlnĂ­ trombĂłza, plicnĂ­ embolie), nĂĄdory, jinĂŠ stavy (hypertriglyceridĂŠmie, hypertenze, akutnĂ­ nebo chronickĂŠ poruchy jaternĂ­ funkce, chloasma). Nejsou dostupnĂŠ epidemiologickĂŠ Ăşdaje k podĂĄvĂĄnĂ­ hormon vaginĂĄlnĂ­ cestou, ale uvedenĂĄ upozorn nĂ­ jsou pova ovĂĄna za platnĂĄ rovn pro pou Ă­vĂĄnĂ­ p Ă­pravku NuvaRing. V pr b hu t hotenstvĂ­ nenĂ­ NuvaRing indikovĂĄn. Pokud dojde k t hotenstvĂ­ s p Ă­pravkem NuvaRing in situ, pak je t eba krou ek odstranit. Obecn se nedoporu uje zavĂŠst p Ă­pravek NuvaRing d Ă­ve, ne kojĂ­cĂ­ matka Ăşpln odstavĂ­ svĂŠ dĂ­t . Ne ĂĄdoucĂ­ Ăş inky: astĂŠ: vaginĂĄlnĂ­ infekce, deprese, snĂ­ enĂ­ libida, bolest hlavy, migrĂŠna, bolesti b icha, nauzea, aknĂŠ, nap tĂ­ prs , sv d nĂ­ enskË?ch genitĂĄliĂ­, dysmenorea, bolest v pĂĄnvi, vaginĂĄlnĂ­ diskomfort, zvË?ĂśenĂ­ t lesnĂŠ hmotnosti, nep Ă­jemnË? pocit ze zavedenĂŠho krou ku, vypuzenĂ­ vaginĂĄlnĂ­ kontracepce. DalÜí ne ĂĄdoucĂ­ Ăş inky byly pozorovĂĄny v ni Üích frekvencĂ­ch. LĂŠkovĂĄ forma: VaginĂĄlnĂ­ inzert. UchovĂĄvĂĄnĂ­: P ed vË?dejem: 36 m sĂ­c , v chladni ce (2 °C - 8 °C). V dob vË?deje: VydĂĄvajĂ­cĂ­ napĂ­Ăśe na krabi ku datum jejĂ­ho vË?deje. Krou ek by nem l bË?t zavĂĄd n po datu expirace nebo ty i m sĂ­ce po datu vË?deje. V dy je nutnĂŠ Ă­dit se d Ă­v jÜím datem. Po vË?deji: 4 m sĂ­ce, p i teplot do 30 °C. P Ă­pravek uchovĂĄvejte v p vodnĂ­m obalu. Velikost balenĂ­: 1 nebo 3 vaginĂĄlnĂ­ inzerty. Na trhu nemusĂ­ bË?t vĂśechny velikosti balenĂ­. Dr itel rozhodnutĂ­ o registraci: N.V. Organon, P.O. Box 20, 5340 BH Oss, Nizozemsko. Registra nĂ­ Ă­slo: 17/408/07-C. Datum poslednĂ­ revize textu: 24. Ă­jen 2012.

D �VE NE P �PRAVEK P EDEP�äETE, SEZNAMTE SE, PROS�M, S ÚPLN›M SOUHRNEM ÚDAJ O P �PRAVKU. TENTO P �PRAVEK JE Và Zà N NA LÉKA SK› P EDPIS A NEN� HRAZEN Z PROST EDK VE EJNÉHO ZDRAVOTN�HO POJIäT N�.

Merck Sharp & Dohme s.r.o., EvropskĂĄ 2588/33a, 160 00 Praha 6, tel.: 221 771 250, fax: 224 214 901

ZN 11_2013.indd 7

03-2015-WOMN-1069557-0000

23.05.13 18:02

8

servis

ro nĂ­k 62 Ă­slo 11 27. kv tna 2013

PERSONà LN� INZERCE V›B ROVà �ZEN�

v oboru, pedagogickĂĄ a publika nĂ­ aktivita, morĂĄlnĂ­ bezĂşhonnost, organiza nĂ­ a Ă­dĂ­cĂ­ schopnosti.

U itel/u itelka

D kan LĂŠka skĂŠ fakulty UK v Hradci KrĂĄlovĂŠ vypisuje vË?b rovĂĄ Ă­zenĂ­ na mĂ­sta u itel : r VÇŠJUFMF LZ 1TZDIJBUSJDLĂŠ LMJOJLZ T̞ÙWB[LZ 0,2 Po adavky: absolvent magisterskĂŠho studijnĂ­ho programu vĂśeobecnĂŠ lĂŠka stvĂ­, nebo student s p edpokladem ukon enĂ­ studia v ak. roce 2012/13, u absolventa zĂĄjem o za azenĂ­ do specializa nĂ­ p Ă­pravy v psychiatrii, zĂĄjem o pedagogickou, publika nĂ­ a vË?zkumnou innost, znalost anglickĂŠho jazyka a prĂĄce na PC. VË?hodou je ji dosa enĂĄ specializace v oboru nebo za azenĂ­ do specializa nĂ­ p Ă­pravy v tomto oboru. r VÇŠJUFMF LZ 1PSPEOJDLĂŠ BĚžHZOFLPMPHJDLĂŠ kliniky s Ăşvazky 0,2 Po adavky: absolvent magisterskĂŠho studijnĂ­ho programu vĂśeobecnĂŠ lĂŠka stvĂ­, praxe v oboru, za azenĂ­ do p Ă­pravy v oboru gynekologie a porodnictvĂ­, p Ă­padn specializovanĂĄ zp sobilost v tomto oboru je vĂ­tĂĄna, nenĂ­ vĂśak podmĂ­nkou, zĂĄjem o pedagogickou, publika nĂ­ a vË?zkumnou innost, znalost anglickĂŠho jazyka a prĂĄce na PC. Data nĂĄstupu dohodou.

K p ihlĂĄĂśkĂĄm na vypsanĂĄ mĂ­sta je t eba p ilo it ivotopis, p ehled o dosavadnĂ­ praxi potvrzenË? zam stnavatelem, ov enË? doklad o Vä vzd lĂĄnĂ­ v etn osv d enĂ­ o stĂĄtnĂ­ zkouĂśce, v deckĂŠ a v deckopedagogickĂŠ hodnosti, p ehled o odbornĂŠ, v deckĂŠ a vË?zkumnĂŠ innosti v etn innosti publika nĂ­, souhlas v souvislosti se zĂĄkonem o ochran osobnĂ­ch Ăşdaj .

PlatovĂŠ podmĂ­nky podle mzdovĂŠho p edpisu Univerzity Karlovy v Praze.

P ihlåÜky zasílejte do 27. 6. 2013 na sekretariåt d kana LÊka skÊ fakulty UK v Hradci KrålovÊ, äimkova 870, poÜtovní p ihrådka 38, 500 38 Hradec KrålovÊ.

PrimĂĄ /primĂĄ ka

AquaKlim, s. r. o. vyhlaĂśuje vË?b rovĂŠ Ă­zenĂ­ na pozici primĂĄ /primĂĄ ka lĂŠ ebnĂŠho Ăşseku SanatoriĂ­ Klimovice.

Po adujeme: vysokoĂśkolskĂŠ vzd lĂĄnĂ­ lĂŠka skĂŠho sm ru, atestace RFM (FBLR), vË?hodou atestace RFM (FBLR) a neurologie, odbornou zp sobilost podle zĂĄkona . 95/2004, velmi dobrĂŠ organiza nĂ­ a Ă­dĂ­cĂ­ schopnosti, komunika nĂ­ schopnost, schopnost koordinace tË?movĂŠ prĂĄce, schopnost aktivnĂ­ho, samostatnĂŠho jednĂĄnĂ­, vst Ă­cnĂŠ chovĂĄnĂ­ a vystupovĂĄnĂ­, pracovitost, spolehlivost a odpov dnost.

Nabízíme: zåzemí velkÊ a stabilní spole nosti, slu ební automobil, mo nost p id lení slu ebního bytu, podporu odbornÊho r stu a dalÜího vzd låvåní, mo nost uplat ovat a rozvíjet vlastní nåpady.

NĂĄstup mo nË? ihned nebo podle dohody.

StrukturovanĂŠ ivotopisy zasĂ­lejte na adresu: Sanatoria Klimkovice, personĂĄlnĂ­ odd lenĂ­, 742 84 Klimkovice-HË?lov, tel.: 556 422 122, e-mail: jklarova@sanklim.cz

P ednosta/p ednostka

editel FakultnĂ­ nemocnice Ostrava spolu s d kanem LĂŠka skĂŠ fakulty OstravskĂŠ univerzity vyhlaĂśujĂ­ vË?b rovĂĄ Ă­zenĂ­ na obsazenĂ­ pracovnĂ­ch mĂ­st: r 1Ç­FEOPTUB ,MJOJLZ JOGFLÇŠOĂŽIP MĂŠLBÇ­TUWĂŽ Kvalifika nĂ­ po adavky: Vä vzd lĂĄnĂ­ lĂŠka skĂŠho sm ru, specializovanĂĄ zp sobilost v oboru infek nĂ­ lĂŠka stvĂ­, v deckĂĄ hodnost (CSc., Ph.D.), v decko-pedagogickĂĄ hodnost (doc., prof.), praxe minimĂĄln 10 let v oboru, pedagogickĂĄ a publika nĂ­ aktivita, morĂĄlnĂ­ bezĂşhonnost, organiza nĂ­ a Ă­dĂ­cĂ­ schopnosti. r 1Ç­FEOPTUB ,MJOJLZ UVCFSLVMĂ“[Z a respira nĂ­ch nemocĂ­ Kvalifika nĂ­ po adavky: Vä vzd lĂĄnĂ­ lĂŠka skĂŠho sm ru, specializovanĂĄ zp sobilost v oboru pneumologie a ftizeologie, v deckĂĄ hodnost (CSc., Ph.D.), v decko-pedagogickĂĄ hodnost (doc., prof.), praxe minimĂĄln 10 let

r 1Ç­FEOPTUB ,MJOJLZ OVLMFĂƒSOĂŽ NFEJDĂŽOZ Kvalifika nĂ­ po adavky: Vä vzd lĂĄnĂ­ lĂŠka skĂŠho sm ru, specializovanĂĄ zp sobilost v oboru nukleĂĄrnĂ­ medicĂ­na, v deckĂĄ hodnost (CSc., Ph.D.), v decko-pedagogickĂĄ hodnost (doc., prof.), praxe minimĂĄln 10 let v oboru, pedagogickĂĄ a publika nĂ­ aktivita, morĂĄlnĂ­ bezĂşhonnost, organiza nĂ­ a Ă­dĂ­cĂ­ schopnosti.

K p ihlĂĄĂśce je nutno p ilo it: strukturovanË? profesnĂ­ ivotopis, osobnĂ­ dotaznĂ­k, doklady o dosa enĂŠm vzd lĂĄnĂ­ a doklady o mana erskĂŠm vzd lĂĄvĂĄnĂ­, doklady o zĂ­skanË?ch v deckË?ch a v deckopedagogickË?ch titulech, p ehled v deckovË?zkumnË?ch a publika nĂ­ch aktivit, doklady vyplË?vajĂ­cĂ­ z obecn zĂĄvaznË?ch prĂĄvnĂ­ch p edpis (osv d enĂ­ podle zĂĄkona . 451/1991 Sb., estnĂŠ prohlĂĄĂśenĂ­ ve smyslu § 4 zĂĄkona . 451/1991 Sb.), reference dvou odbornË?ch ru itel , platnË? vË?pis z rejst Ă­ku trest , estnĂŠ prohlĂĄĂśenĂ­ uchaze e, e proti n mu nenĂ­ vedeno soudnĂ­ Ă­zenĂ­ a nĂĄvrh koncepce Ă­zenĂ­ pracoviĂśt .

P ihlĂĄĂśky p ijĂ­mĂĄ do 30. 6. 2013 do 14 hodin odd lenĂ­ zam stnanosti a pĂŠ e o zam stnance nebo podatelna, FN Ostrava, 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava-Poruba.

editel/ editelka

SprĂĄvnĂ­ rada Nemocnice SuĂśice o. p. s., Pod NemocnicĂ­ 116, 342 01 SuĂśice v souladu s vyhlĂĄĂśkou . 247/ 1993 Sb. v platnĂŠm zn nĂ­ vyhlaĂśuje vË?b rovĂŠ Ă­zenĂ­ na funkci editele Nemocnice SuĂśice o. p. s.

Po adovanĂŠ kvalifika nĂ­ p edpoklady: vysokoĂśkolskĂŠ vzd lĂĄnĂ­, mana erskĂŠ, Ă­dĂ­cĂ­ a organiza nĂ­ schopnosti, znalosti a zkuĂśenosti s Ă­zenĂ­m zdravotnickĂŠho za Ă­zenĂ­, zkuĂśenosti se stykem se zdravotnĂ­mi pojiĂś ovnami v etn znalostĂ­ Ăşhrad zdravotnĂ­ pĂŠ e vË?hodou.

P ihlĂĄĂśka musĂ­ obsahovat nĂĄzev funkce a za Ă­zenĂ­, v n m mĂĄ bË?t funkce vykonĂĄvĂĄna, datum a vlastnoru nĂ­ podpis.

K p ihlĂĄĂśce musĂ­ bË?t p ilo eny: ov enĂŠ fotokopie doklad o dosa enĂŠm vzd lĂĄnĂ­, stru nË? profesnĂ­ ivotopis, vË?pis z rejst Ă­ku trest ne starÜí 3 m sĂ­ce.

PĂ­semnĂŠ p ihlĂĄĂśky s po adovanË?mi doklady zasĂ­lejte doporu en do 17. 6. 2013 na adresu: Nemocnice SuĂśice o. p. s., sekretariĂĄt, Pod NemocnicĂ­ 116, 342 01 SuĂśice.

ObĂĄlku z eteln ozna te „VË?b rovĂŠ Ă­zenĂ­â€œ.

SprĂĄvnĂ­ rada si vyhrazuje prĂĄvo nevybrat ĂĄdnĂŠho uchaze e.

PrimĂĄ /primĂĄ ka

Hamzovy odbornĂŠ lĂŠ ebny pro d ti a dosp lĂŠ, KoĂśumberk 80, 538 54 Lu e vyhlaĂśuje vË?b rovĂŠ Ă­zenĂ­ na pozici primĂĄ e pro rehabilita nĂ­ odd lenĂ­ se zam enĂ­m na lĂŠ bu pacient s neurologickË?m onemocn nĂ­m.

Po adavky: vzd låní podle zåkona . 95/2004 Sb., ve zn ní pozd jÜích p edpis a specializace v oboru neurologie, RFM nebo interna, min.10 let lÊka skÊ praxe, organiza ní, komunika ní a ídící schopnosti.

Po adovanĂŠ doklady k p ihlĂĄĂśce: profesnĂ­ ivotopis, fotokopie doklad o nejvyÜÜím dosa enĂŠm vzd lĂĄnĂ­, vË?pis z rejst Ă­ku trest

Sanatorium ART

ne starÜí 3 m sĂ­ce, souhlas se zpracovĂĄnĂ­m osobnĂ­ch Ăşdaj pro Ăş ely vË?b rovĂŠho Ă­zenĂ­.

PĂ­semnĂŠ p ihlĂĄĂśky zasĂ­lejte na personĂĄlnĂ­ odd lenĂ­ Hamzovy odbornĂŠ lĂŠ ebny pro d ti a dosp lĂŠ, KoĂśumberk 80, 538 54 Lu e, nejpozd ji do 28. ervna 2013, p Ă­padn zaĂślete na e-mail: tefrova@hamzova-lecebna.cz, tel.: 469 648 103 s ozna enĂ­m „VË?b rovĂŠ Ă­zenĂ­ primĂĄ “.

VyhlaĂśovatel si vyhrazuje prĂĄvo vË?b rovĂŠ Ă­zenĂ­ zruĂśit nebo mĂ­sto neobsadit.

PraktickË? lĂŠka /ka – ĂšstĂ­ nad Labem

PrimĂĄ /primĂĄ ka

D m duÜevního zdraví v Ostrav -Porub p ijme do ambulance psychiatra na kratÜí úvazek.

Informace: Ing. Alexej BerĂĄnek, mobil: 603 702 698.

LĂĄzn Teplice v echĂĄch a. s. – d tskĂĄ lĂŠ ebna NovĂŠ lĂĄzn vyhlaĂśuje vË?b rovĂŠ Ă­zenĂ­ na pozici primĂĄ e/primĂĄ ky.

Po adujeme: atestaci RFM, absolvent d tskĂŠho lĂŠka stvĂ­, znalost AJ a RJ vĂ­tĂĄna.

NabĂ­zĂ­me: velmi dobrĂŠ finan nĂ­ ohodnocenĂ­; plnË? nebo ĂĄste nË? Ăşvazek, 1 tË?den dovolenĂŠ navĂ­c + dalÜí 1 tË?den dodatkovĂŠ dovolenĂŠ, p Ă­sp vek na penzijnĂ­ p ipojiĂśt nĂ­ a na stravu; odm nu na zotavenou; pracovnĂ­ doba 37,5 hod./1tË?den; a celou adu dalÜích zajĂ­mavË?ch benefit .

StrukturovanË? ivotopis zasĂ­lejte na kontakt: Lada HorovĂĄ, DiS., tel.: 417 977 432, e-mail: horoval@lazneteplice.cz

VOLNĂ MĂ?STA LĂŠka /lĂŠka ka

Hamzova odbornĂĄ lĂŠ ebna pro d ti a dosp lĂŠ, KoĂśumberk 80, 538 54 Lu e, akreditovanË? rehabilita nĂ­ Ăşstav, p ijme do pracovnĂ­ho pom ru lĂŠka e a logopeda.

NabĂ­zĂ­me: odpovĂ­dajĂ­cĂ­ platovĂŠ podmĂ­nky, podpora profesnĂ­ho r stu – umo nĂ­me za azenĂ­ do atesta nĂ­ho oboru RFM, 5 tË?dn dovolenĂŠ, p Ă­sp vek na stravovĂĄnĂ­, mo nost p id lenĂ­ bytu i ubytovĂĄnĂ­.

Po adujeme: odbornou zp sobilost k vË?konu povolĂĄnĂ­ zdravotnickĂŠho pracovnĂ­ka podle zĂĄkona . 95/2004 a . 96/2004, v platnĂŠm zn nĂ­, spolehlivost, schopnost tË?movĂŠ prĂĄce, bezĂşhonnost.

VhodnĂŠ i pro absolventy.

NĂĄstup mo nË? ihned.

Bli Üí informace na personålním odd lení na e-mailu: tefrova@hamzova-lecebna.cz, tel. : 469 648 103, nebo rabova@hamzova-lecebna.cz, tel.: 469 648 104.

SoukromĂĄ ambulance hledĂĄme praktickĂŠho lĂŠka e/ku do ambulance.

FlexibilnĂ­ pracovnĂ­ doba, vË?bornĂŠ platovĂŠ podmĂ­nky – 40 000K .

Kontakt: sebestova@optima-recruit.cz, tel.: +420 731 150 138.

VĂ­ce info: www.optima-recruit.cz

LĂŠka /lĂŠka ka

LukrativnĂ­ lĂŠka skĂĄ praxe v N mecku u eskË?ch hranic hledĂĄ lĂŠka e/lĂŠka ku, obor interna nebo vĂśeobecnĂŠ lĂŠka stvĂ­.

NabĂ­zĂ­me: plnou podporu sester i lĂŠka (odchod do d chodu) p i zapracovĂĄnĂ­ v praxi a p i jejĂ­m p edĂĄni.

Pokud VĂĄs tato nabĂ­dka zaujala, napiĂśte nĂĄm prosĂ­m na e-mail: drknowak@seznam.cz

Psychiatr

HLEDĂ M PRĂ CI

LĂŠka /lĂŠka ka

UherskohradiĂś skĂĄ nemocnice a. s. p ijme do pracovnĂ­ho pom ru na Ăşvazek 1.0 lĂŠka e/lĂŠka ku se specializovanou zp sobilostĂ­ podle zĂĄkona . 95/2004 Sb. v oboru vnit nĂ­ lĂŠka stvĂ­ pro prĂĄci na internĂ­m odd lenĂ­.

P ihlĂĄĂśky zasĂ­lejte na Odbor Ă­zenĂ­ lidskË?ch zdroj , J. E. Purkyn 365, 686 68 UherskĂŠ HradiĂśt .

PraktickË? lĂŠka

HledĂĄm zam stnĂĄnĂ­ na celË? Ăşvazek na pozici praktickË? lĂŠka pro dosp lĂŠ.

MĂĄm 20 let nep etr itĂŠ praxe I.a II. stupe v oboru vĂśeobecnĂŠho lĂŠka stvĂ­.

Platnou licenci a lektorskË? diplom s neomezenou platnostĂ­ v tomto oboru.

Sou asn jsem 15 let pracoval jako lĂŠka RLP a mĂĄm tedy atestaci I.st. z oboru vnit nĂ­ho lĂŠka stvĂ­+licenci a vyÜÜí stupe atestace urgentnĂ­ medicĂ­na a MK+lektorskË? diplom v oboru UMK. PodmĂ­nkou je zam stnaneckË? pom r a ubytovĂĄnĂ­ pro jednu osobu.

Kdekoliv v R nejlĂŠpe v pohrani Ă­.

Kontakt: MUDr. Varchola Michal, e-mail: varchola.andy@seznam.cz

LĂŠka /lĂŠka ka

SZZ II BRNO, p. o., Poliklinika ZahradnĂ­kova p ijme lĂŠka e se specializovanou zp sobilostĂ­ v oboru vnit nĂ­ho lĂŠka stvĂ­ na Ăşvazek 1,0.

Kontakt: info@polza.cz, tel.: 541 552 363.

LĂŠka /lĂŠka ka

Poliklinika Denisovo nĂĄb e Ă­ Plze , nov pat Ă­cĂ­ do rostoucĂ­ skupiny sĂ­t zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­ EUROCLINICUM, p ijme v rĂĄmci svĂŠho celkovĂŠho rozvoje za vË?hodnË?ch podmĂ­nek do pracovnĂ­ho pom ru praktickĂŠho lĂŠka e a lĂŠka e specialistu.

Po adujeme: specializovanou zp sobilost v danĂŠm oboru, znalost PC, trestnĂ­ bezĂşhonnost, pracovitost, zodpov dnost, vst Ă­cnË? p Ă­stup.

NabĂ­zĂ­me: zĂĄzemĂ­ stabilnĂ­ spole nosti, mo nost profesnĂ­ho r stu, zajĂ­mavĂŠ finan nĂ­1 PD2013-Inzerce-107x195.pdf ohodnocenĂ­, vË?konnostnĂ­ odm ny, ivotnĂ­

PRONĂ JEM VolnĂŠ prostory k pronĂĄjmu.

VhodnĂŠ jako ordinace nebo pro jinĂŠ zdrav. slu by v objektu zavedenĂŠ lĂŠkĂĄrny Alma, Foerstrova 1655/1, Hradec KrĂĄlovĂŠ, v sousedstvĂ­ zdrav. st ediska. VË?hodnĂŠ nĂĄjemnĂ­ podmĂ­nky.

Prostory s vË?m rou do 230 m2.

VĂ­ce informacĂ­ na tel.: 777 856 026 16.05.13 13:03 nebo e-mail: dolezal.jiri@gmail.com

Logoped/logopedka

AquaKlim, s. r. o., Sanatoria Klimkovice, 742 84 Klimkovice-HË?lov p ijmou 2 Logopedy/logopedky na plnË? Ăşvazek.

Po adujeme: Vä vzd lĂĄnĂ­ v oboru speciĂĄlnĂ­ pedagogika, zakon enĂŠ stĂĄtnĂ­ zkouĂśkou z logopedie, vhodnĂŠ i pro absolventy, zdravotnĂ­ zp sobilost a bezĂşhonnost podle zĂĄkona . 95/2004 Sb., jazykovĂŠ znalosti, pozitivnĂ­ vztah k d tem s kombinovanË?m posti enĂ­m, aktivnĂ­ p Ă­stup, samostatnost, odpov dnost, ochota se u it novË?m v cem.

NabĂ­zĂ­me: p Ă­jemnĂŠ a modernĂ­ pracovnĂ­ prost edĂ­, mo nost p id lenĂ­ slu ebnĂ­ho bytu.

NĂĄstup ihned, p Ă­padn podle dohody StrukturovanĂŠ ivotopisy zasĂ­lejte na adresu: Sanatoria Klimkovice, personĂĄlnĂ­ odd lenĂ­, 742 84 Klimkovice-HË?lov, tel.: 556 422 122, e-mail: jklarova@sanklim.cz

NZZ Sanatorium ART eskÊ Bud jovice – centrum asistovanÊ reprodukce

Podejte pomocnou ruku ztracen m d tem Pouze 30 K !

p ijme do pracovnĂ­ho pom ru lĂŠka e s odbornou zpĂ…sobilostĂ­ pro obor

GYNEKOLOGIE A PORODNICTVĂ?

UmoânĂ­me zĂ­skĂĄnĂ­ odbornĂŠ zp sobilosti pro obor reproduk nĂ­ medicĂ­na OäekĂĄvĂĄme profesionĂĄlnĂ­ p Ă­stup, touhu sebevzd lĂĄvat se a dosahovat vysokË?ch odbornË?ch vË?sledk NabĂ­zĂ­me motiva nĂ­ prost edĂ­, tË?movou spoluprĂĄci v zajĂ­mavĂŠm oboru.

PracoviĂśt disponuje opera nĂ­m zĂĄzemĂ­m pro poskytovĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠ e formou jednodennĂ­ pĂŠ e.

KontaktnĂ­ e-mail sanatoriumart@sanatoriumart.cz, nebo www.sanatoriumart.cz

NOV PROJEKT PRO ZDRAVOTNĂ? SESTRY KrĂĄtkodobĂŠ stĂĄ e v N mecku NadstandartnĂ­ finan nĂ­ ohodnocenĂ­ NovĂŠ zku enosti a kariernĂ­ mo nosti po nĂĄvratu

e-mail: office@mednet-international.eu

V eskĂŠ republice se ka dË? rok ztratĂ­ tĂŠm 6 000 d tĂ­. Linka bezpe Ă­ jim pomĂĄhĂĄ v nĂĄvratu. KoupĂ­ pomn nky, p i p Ă­le itosti Pomn nkovĂŠho dne, podĂĄte pomocnou ruku d tem i vy.

Pomn nku si m ete zakoupit v pobo kĂĄch eskĂŠ pojiĂś ovny a CK Fischer, v ERA nan nĂ­ch centrech, v obchodnĂ­ch domech IKEA, v PalĂĄci knih Luxor a v Laser Centru And l v Praze.

DĂĄle takĂŠ v prodejnĂĄch O2 v OC Chodov Praha a Va kovka Brno.

S naÜí pomn nkou získåte 1. ervna 2013 vstup do BotanickÊ zahrady v Praze Troji zdarma!

Pomoci m ete takĂŠ zaslĂĄnĂ­m dĂĄrcovskĂŠ SMS ve tvaru DMS LINKABEZPECI na 87 777* nebo koupĂ­ elektronickĂŠ pomn nky na www.pomnenkovyden.cz D kujeme VĂĄm! *Cena DMS je 30 K , Sdru enĂ­ Linka bezpe Ă­ obdr Ă­ 27 K .

www.mednet-international.eu

ZN 11_2013.indd 8

pojiÜt ní, mo nost ubytovåní a dalÜí benefity spole nosti.

NĂĄstup: ihned, vhodnĂŠ i pro d chodce.

Kontakt: Poliklinika Denisovo nĂĄb e Ă­ s. r. o., sekretariĂĄt, Denisovo nĂĄb e Ă­ 4, 301 00 Plze , e-mail: pdnplzen@volny.cz

Tel: + 420 234 094 222

generĂĄlnĂ­ partne i

hlavnĂ­ partne i

partne i

23.05.13 18:02