ZN 13_2013

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

On-line fĂłrum zdravotnictvĂ­ a sociĂĄlnĂ­ pĂŠ e

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTV�

A SOCIà LN� PÉ E www.zdravky.cz

ro nĂ­k 62 r Ă­slo 13 r 24. ervna 2013 cena 26 K r pro p edplatitele 20 K

www.zdravky.cz

ISSN 0044-1996

M. Cabrnoch: Z p eshrani nĂ­ pĂŠ e m eme profitovat, implementujeme-li v as p edpis EU „Ka dË? ob an EU mĂĄ prĂĄvo na zdravotnĂ­ pĂŠ i mimo sv j lenskË? stĂĄt,“ uvedl MUDr. Milan Cabrnoch, poslanec EvropskĂŠho parlamentu, 17. ervna v Praze, kdy seznamoval novinĂĄ e se Sm rnicĂ­ EU o uplat ovĂĄnĂ­ prĂĄv pacient v p eshrani nĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠ i a s jejĂ­ implementacĂ­ v eskĂŠ republice. P ipomn l, e sm rnice byla schvĂĄlena v EU v roce 2011 a m la by bË?t implementovĂĄna do nĂĄrodnĂ­ch legislativ do 9. zĂĄ Ă­ letoĂśnĂ­ho roku. Opo d nĂŠ p ijetĂ­ m e mĂ­t nejen neblahĂŠ d sledky pro eskĂŠ pacienty, ale m e znamenat i ekonomickĂŠ ztrĂĄty pro naĂśe zdravotnictvĂ­.

NĂĄvrh novely zĂĄkona . 48/1997 Sb., o ve ejnĂŠm zdravotnĂ­m pojiĂśt nĂ­ a o zm n a dopln nĂ­ n kterË?ch souvisejĂ­cĂ­ch zĂĄkon , byl p edlo en ministrem zdravotnictvĂ­ do poslaneckĂŠ sn movny 29. kv tna. „ eskĂŠ zdravotnictvĂ­ je velmi vË?hodnË? vË?voznĂ­ artikl,“ tvrdĂ­ MUDr. Cabrnoch. „ZdravotnĂ­ pĂŠ e v naÜí zemi se vyzna uje vysokou kvalitou, p im enou cenou a sou asn velice kvalitnĂ­m a Ăśpi kovË?m p Ă­strojovË?m vybavenĂ­m. asto vĂśak mĂĄme nadbyte nĂŠ kapacity, co se v sou asnosti tË?kĂĄ nap Ă­klad naĂśeho sv toznĂĄmĂŠho lĂĄze stvĂ­ a rehabilita nĂ­ pĂŠ e. Tyto kapacity by mohli napl ovat v rĂĄmci p eshrani nĂ­ pĂŠ e pacienti z jinË?ch lenskË?ch zemĂ­ EU,“ dodĂĄvĂĄ.

Pokud by sm rnice v as implementovĂĄna do naĂśeho nĂĄrodnĂ­ho prĂĄvnĂ­ho systĂŠmu nebyla, nemohli by zahrani nĂ­ pacienti vyu Ă­vat zdravotnĂ­ pĂŠ i se vĂśemi zĂĄrukami. Pak by zdravotnĂ­ migra nĂ­ trasy mohly eskou republiku obchĂĄzet. „Pokud si nap Ă­klad pacienti z n kterË?ch zĂĄpadoevropskË?ch, p edevÜím severskË?ch zemĂ­, kde je cena za poskytovanĂŠ vË?kony velmi vysokĂĄ, navyknou cestovat za pĂŠ Ă­ k naĂśim vË?chodnĂ­m i ji n jÜím soused m, bude velice obtĂ­ nĂŠ tento stereotyp nĂĄsledn p ekonat. Zde m e dochĂĄzet k velkË?m ekonomickË?m ztrĂĄtĂĄm,“ upozornil europoslanec.

Z OBSAHU pro lĂŠka skĂŠ

praxe

HlavnĂ­ zĂĄsady

Sm rnice upravuje plĂĄnovanĂŠ erpĂĄnĂ­ ambulantnĂ­ i l kovĂŠ zdravotnĂ­ pĂŠ e v zahrani Ă­ a zp sob a vË?Ăśi jejĂ­ Ăşhrady; Ob anĂŠ EU majĂ­ prĂĄvo na pĂŠ i mimo sv j lenskË? stĂĄt v p Ă­pad , e stejnĂĄ pĂŠ e v jejich domovskĂŠm stĂĄt nenĂ­ dostupnĂĄ, je t eba na ni ekat nep im en dlouhou dobu anebo je velmi drahĂĄ; ZdravotnĂ­ pĂŠ i poskytnutou v zahrani Ă­ hradĂ­ zdravotnĂ­ pojiĂś ovna pacienta, a to maximĂĄln do vË?Ăśe, kterou by za stejnou pĂŠ i hradila v domovskĂŠm stĂĄt , zbytek jde na vrub pacienta; lenskĂŠ stĂĄty majĂ­ v od vodn nË?ch p Ă­padech mo nost zavĂŠst systĂŠm p edchozĂ­ho souhlasu zdravotnĂ­ pojiĂś ovny pro plĂĄnovanĂŠ erpĂĄnĂ­ pĂŠ e v zahrani Ă­.

DĂĄle majĂ­ pacienti nĂĄrok na informace o pĂŠ i v zahrani Ă­, a to i v elektronickĂŠ podob . Sm rnice p itom podporuje elektronickĂŠ sdĂ­lenĂ­ informacĂ­ mezi lenskË?mi stĂĄty, resp. zdravotnickË?mi za Ă­zenĂ­mi, pacientem, lĂŠkĂĄrnou i pojiĂś ovnou, tedy nĂĄstroje elektronickĂŠho zdravotnictvĂ­. lenskĂŠ stĂĄty EU jsou povinny si vzĂĄjemn uznĂĄvat recepty. V tĂŠto souvislosti MUDr. Cabrnoch zd raznil, e pacient mĂĄ nĂĄrok i na lĂŠk, kterË? nenĂ­ schvĂĄlenË? v jeho zemi, a m e si ho legĂĄln vyzvednout v jinĂŠm lenskĂŠm stĂĄt EU. Toto opat enĂ­ p isp je k odstran nĂ­ ur itĂŠ „ÜedĂŠâ€œ zĂłny p i nakupovĂĄnĂ­ lĂŠk .

str. 2

Povod ovĂĄ solidarita lĂŠka skË?ch organizacĂ­

str. 2

pro l kovĂĄ

za Ă­zenĂ­

CzechMed se chce razantn postavit tlaku zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­ str. 4 Memorandum o spoluprĂĄci VZP a ProtonovĂŠho centra v Mnichov str. 4 udĂĄlosti, fakta,

nĂĄzory

NĂĄzory na vyu itelnost metody HTA se r znĂ­

str. 5

Za aluje m m j pacient?

str. 6

Bude mĂ­t „protonovĂĄ mediĂĄlnĂ­ vĂĄlka“ trestn prĂĄvnĂ­ dohru? str. 6 Ocen nĂ­ osobnostĂ­ medicĂ­ny str. 7

eĂśi budou platit p edem „Klientela ze zemĂ­ EU by mohla pomoci eĂśit nynĂ­ nenapl ovanĂŠ kapacity v naĂśem lĂĄze stvĂ­ a rehabilita nĂ­ pĂŠ i,“ soudĂ­ MUDr. Milan Cabrnoch.

Foto: ZN

PrvnĂ­ originĂĄlnĂ­ lĂŠk na pozitivnĂ­m listu

Sm rnice EU p edpoklĂĄdĂĄ, e nĂĄklady na pĂŠ i mohou bË?t zĂş tovĂĄny p es MezinĂĄrodnĂ­ centrum Ăşhrad nebo p Ă­mĂŠ platby pacient . Novela zĂĄkona p edlo enĂĄ Ministerstvem zdravotnictvĂ­ R prĂĄv p Ă­mĂŠ platby p edpoklĂĄdĂĄ. dokon enĂ­ na str. 7

Reforma legislativy zdravotnickË?ch prost edk postoupila do dalÜí fĂĄze

str. 8

servis PersonĂĄlnĂ­ inzerce

str. 8

JmenovĂĄnĂ­ profesor biomedicĂ­nskË?ch obor V rĂĄmci pravomoci danĂŠ mu zĂĄkonem . 111/1998 Sb., o vysokË?ch ĂśkolĂĄch, jmenoval prezident republiky Ing. MiloĂś Zeman na nĂĄvrh v deckË?ch rad vysokË?ch Ăśkol novĂŠ profesory. SlavnostnĂ­ ceremoniĂĄl prob hl 11. ervna ve velkĂŠ aule pra skĂŠho Karolina. JmenovĂĄno bylo 65 profesor , z toho 21 z oblasti biomedicĂ­ny:

nĂĄvrh V deckĂŠ rady Univerzity Karlovy v Praze;

pro obor lĂŠka skĂĄ chemie a biochemie

nĂĄvrh V deckĂŠ rady Univerzity Karlovy v Praze, prof. MUDr. VladimĂ­r SoĂśka, CSc., na nĂĄvrh V deckĂŠ rady Masarykovy univerzity v Brn ;

pro obor o nĂ­ lĂŠka stvĂ­

pro obor kinantropologie

pro obor stomatologie

pro obor pediatrie

pro obor radiologie

prof. RNDr. TomĂĄĂś Adam, Ph.D., na nĂĄvrh V deckĂŠ rady Univerzity PalackĂŠho v Olomouci;

pro obor lĂŠka skĂĄ biologie

prof. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D., na nĂĄvrh V deckĂŠ rady Univerzity Karlovy v Praze;

pro obor vnit nĂ­ nemoci

prof. MUDr. MiloĂś TĂĄborskË?, CSc., FESC, MBA, na nĂĄvrh V deckĂŠ rady Univerzity PalackĂŠho v Olomouci, prof. MUDr. Romana RyĂśavĂĄ, CSc., prof. MUDr. Jan MalĂ­k, CSc., a prof.

MUDr. Jan Marek, Ph.D., vĂśichni na

prof. PaedDr. Rudolf Psotta, Ph.D., na nĂĄvrh V deckĂŠ rady Univerzity PalackĂŠho v Olomouci; prof. MUDr. Pavla Dole elovĂĄ, CSc., na nĂĄvrh V deckĂŠ rady Univerzity Karlovy v Praze; prof. MUDr. Ji Ă­ Ferda, Ph.D., a prof.

MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., oba na

pro obor kardiochirurgie

prof. MUDr. Jan Harrer, CSc., na nåvrh V deckÊ rady Univerzity Karlovy v Praze; prof. MUDr. Ji í ehåk, CSc., FEBO, na nåvrh V deckÊ rady Univerzity Karlovy v Praze; prof. MUDr. Antonín äim nek, CSc., na nåvrh V deckÊ rady Univerzity Karlovy v Praze;

na nĂĄvrh V deckĂŠ rady Univerzity Karlovy v Praze;

nĂĄvrh V deckĂŠ rady Masarykovy univerzity v Brn ;

pro obor imunologie

pro obor lĂŠka skĂĄ fyziologie

pro obor biochemie

pro obor ortopedie

pro obor molekulĂĄrnĂ­ biologie a genetika

prof. RNDr. VladimĂ­r HolĂĄ , DrSc., na nĂĄvrh V deckĂŠ rady Univerzity Karlovy v Praze; prof. MUDr. Ji Ă­ Gallo, Ph.D., a prof.

MUDr. Stanislav Popelka, CSc., oba

prof. MUDr. JaromĂ­r Myslive ek, Ph.D., na nĂĄvrh V deckĂŠ rady Univerzity Karlovy v Praze;

prof. Ing. Jaroslav Dole el, DrSc., na

prof. RNDr. Michaela WimmerovĂĄ, Ph.D., na nĂĄvrh V deckĂŠ rady Masarykovy univerzity v Brn ;

pro obor otorinolaryngologie

prof. MUDr. Jan PlzĂĄk, Ph.D., na nĂĄvrh V deckĂŠ rady Univerzity Karlovy v Praze. red Inzerce

VZP je vĂĄ vst Ă­cn a iteln partner!

U naprostÊ v t iny v ech ambulantních lÊka letos VZP nep ikro ila k ådnèm srå kåm.

ZN 13_2013.indd 1

20.06.13 19:11

2

pro lĂŠka skĂŠ praxe

Povod ovĂĄ solidarita lĂŠka skË?ch organizacĂ­ Prezident eskĂŠ lĂŠka skĂŠ komory ( LK) MUDr. Milan Kubek oznĂĄmil, e LK finan n pom e lĂŠka m, kterË?m povodn napĂĄchaly Ăśkody na majetku, a na domĂĄcnosti i na zdravotnickĂŠm za Ă­zenĂ­. S ĂĄdostĂ­ o finan nĂ­ pomoc se lenovĂŠ mohou na LK obrĂĄtit prost ednictvĂ­m kancelĂĄ e svĂŠho okresnĂ­ho sdru enĂ­, p Ă­padn ji mohou adresovat p Ă­mo na sekretariĂĄt prezidenta LK kancelar@clkcr.cz.

VË?bory Spole nosti vĂśeobecnĂŠho lĂŠka stvĂ­ LS JEP (SVL) a Sdru enĂ­ praktickË?ch lĂŠka R (SPL) oznĂĄmily, e vzhledem k mo nË?m ĂśkodĂĄm v ordinacĂ­ch vĂśeobecnË?ch praktickË?ch lĂŠka v povod ovË?ch ĂşzemĂ­ch, vy lenily finan nĂ­ ĂĄstku na podporu posti enË?ch koleg . Pro zĂ­skĂĄnĂ­ p ehledu o pot ebĂĄch, ĂĄdajĂ­ posti enĂŠ lĂŠka e, aby se obrĂĄtili se svou ĂĄdostĂ­ na sekretariĂĄty SVL (tel. . 267 184 042) nebo SPL (tel. . 267 184 053). red

O kovĂĄnĂ­ proti hepatitid se slevou a s bonusy pojiĂś oven Povodn zvË?Ăśily riziko Üí enĂ­ infekcĂ­, mj. i virovĂŠ hepatitidy. VË?robce kombinovanĂŠ vakcĂ­ny Twinrix Adult, kterĂĄ poskytuje Ăşplnou ochranu proti hepatitid typu A i B u dosp lË?ch, spole nost GlaxoSmithKline (GSK), p ipomĂ­nĂĄ, e na tuto vakcĂ­nu poskytuje jeĂśt do konce ervna 20% slevu.

SchĂŠma o kovĂĄnĂ­ vakcĂ­nou Twinrix Adult je t Ă­dĂĄvkovĂŠ, p i em druhĂĄ dĂĄvka se podĂĄvĂĄ za jeden m sĂ­c a t etĂ­ dĂĄvka za Ăśest m sĂ­c od prvnĂ­ dĂĄvky.

Ochrana proti hepatitid typu A a B se vyvĂ­jĂ­ v pr b hu dvou a ty tË?dn po aplikaci vakcĂ­ny a je dlouhodobĂĄ. Pro eskou republiku je momentĂĄln zajiĂśt no dostate nĂŠ mno stvĂ­ kombinovanË?ch vakcĂ­n. UvedenĂĄ sleva vË?robce se tË?kĂĄ vĂśech t Ă­ dĂĄvek. VakcĂ­na Twinrix Adult je vĂĄzĂĄna na lĂŠka skË? p edpis a nenĂ­ hrazena z prost edk ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­.

Ochranu proti mo nĂŠ epidemii hepatitidy podporujĂ­ v rĂĄmci svË?ch program prevence i zdravotnĂ­ pojiĂś ovny, kterĂŠ se sna Ă­ o kovĂĄnĂ­ zp Ă­stupnit prost ednictvĂ­m finan nĂ­ch bonus . Celkem m e ob an na ochran proti hepatitid typu A a B takto uĂśet it a 2500 korun PodrobnĂŠ informace o o kovĂĄnĂ­, slevĂĄch a p Ă­sp vcĂ­ch pojiĂś oven, ale nap Ă­klad i p ehled o kovacĂ­ch mĂ­st, souhrn mediĂĄlnĂ­ch text o hepatitid apod., lze zĂ­skat na na webu www.zloutenky.cz. red Inzerce

PrvnĂ­ originĂĄlnĂ­ lĂŠk na pozitivnĂ­m listu „Na pozitivnĂ­ lĂŠkovË? list bude poprvĂŠ za azen unikĂĄtnĂ­ lĂŠ ivË? p Ă­pravek“, oznĂĄmil 18. ervna v Praze nĂĄm stek editele VĂśeobecnĂŠ zdravotnĂ­ pojiĂś ovny R (VZP) pro zdravotnĂ­ pĂŠ i MUDr. et JUDr. Petr Hon k. Pacienti budou mĂ­t od 1. ervence modernĂ­ lĂŠk na snĂ­ enĂ­ cholesterolu Zocor (simvastatin) spole nosti MSD k dispozici bez doplatku.

PozitivnĂ­ lĂŠkovË? list zavedla VZP od letoĂśnĂ­ho b ezna, dosud obsahoval Ăśest generickË?ch lĂŠk , nynĂ­ tedy i originĂĄlnĂ­ lĂŠk na hypercholesterolĂŠmii.

Podle P. Ho ka VZP p edpoklĂĄdĂĄ pozvolnË? nĂĄr st lĂŠk na pozitivnĂ­m listu v ĂĄdu desĂ­tek. KritĂŠriem pro za azenĂ­ je mimo jinĂŠ schopnost vË?robce dostate n pokrË?vat eskË? trh.

Jak znĂĄmo, pro lĂŠka e nenĂ­ povinnĂŠ p edepisovat lĂŠky z pozitivnĂ­ho listu, jednĂĄ se pouze o doporu enĂ­, e danË? lĂŠk je ekonomicky nejmĂŠn nĂĄro nË?.

LĂŠky na pozitivnĂ­m listu jsou pro pacienty v dy bez doplatku. eskĂĄ lĂŠkĂĄrnickĂĄ komora a eskĂĄ asociace farmaceutickË?ch firem nedĂĄvno napadly pozitivnĂ­ list VZP u Ăš adu pro ochranu hospodĂĄ skĂŠ sout e. „MĂĄme ji k dispozici stanovisko antimonopolnĂ­ho Ăş adu, podle kterĂŠho VZP sout nĂ­ prĂĄvo neporuĂśuje,“

uvedl v tĂŠto souvislosti P. Hon k.

Jak dĂĄle uvedl, dohodnutĂĄ vË?hodn jÜí cena platĂ­ pro klienty vĂśech zdravotnĂ­ch pojiĂś oven. VZP by tĂ­m ji v roce 2014 mohla uĂśet it p es 720 miliĂłn korun, celË? systĂŠm ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­ p es jednu miliardu.

P edpoklĂĄdĂĄ to, e budou dodr eny zĂĄkonnĂŠ lh ty jak ze strany StĂĄtnĂ­ho Ăşstavu pro kontrolu lĂŠ iv p i rozhodnutĂ­ o revizi Ăşhrady, tak ze strany ministerstva zdravotnictvĂ­ p i jeho potvrzenĂ­.

Loni dala VZP za statiny p es 1,6 miliardy K . Vzhledem k ÜirokÊmu u ívåní je to nejnåkladn jÜí skupina lÊk .

ZatĂ­mco v roce 2006 inila u lĂŠku Zocor m sĂ­ nĂ­ Ăşhrada za balenĂ­ 20 mg 220 K s doplatkem pacienta ve vË?Ăśi desetikorun, bude od ervence 2013 Ăşhrada za stejnĂŠ balenĂ­ init 62 K , a to bez doplatku. Podle nĂĄ-

e eno bonmotem, ideĂĄl je stav sice v b nĂŠ praxi nedosa itelnË?, o kterË? vĂśak p esto stojĂ­ za to usilovat. To platĂ­ i pro prost edĂ­ zdravotnickË?ch ambulancĂ­. JakĂŠ rysy by m la ideĂĄlnĂ­ zdravotnickĂĄ ambulance vykazovat? P ed zabË?vĂĄnĂ­m se konkrĂŠtnĂ­mi detaily je nutnĂŠ ujasnit si zĂĄkladnĂ­ kategorie, ve kterË?ch se Ăşrove zdravotnickË?ch ambulancĂ­ hodnotĂ­. Jsou to kvalita poskytovanĂŠ zdravotnĂ­ pĂŠ e a takzvanĂĄ konvenience, tedy oblast, kam spadajĂ­ prvky jako komunikace se zdravotnĂ­ky, objednacĂ­ a ekacĂ­ lh ty, dostupnost a obslu nost ambulance, istota a dalÜí.

1. OdbornĂĄ Ăşrove pĂŠ e

lĂĄze skĂĄ pĂŠ e?

m stka P. Ho ka bude v eskÊ republice tento lÊk celosv tov nejlevn jÜím.

Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, p ednosta InternĂ­ kliniky 2. lĂŠka skĂŠ fakulty UniverziMUDr. et JUDr. Petr ty Karlovy a FaHon k. Foto: Vladi- kultnĂ­ nemocnimĂ­r Brada ce v Motole, Praha, a prezident DiabetickĂŠ asociace R na tiskovĂŠ konferenci VZP uvedl, e v R u Ă­vĂĄ statiny zhruba jeden miliĂłn pacient , p Ă­mo lĂŠk Zocor pak asi 120 tisĂ­c osob. Uvedl, e eskĂĄ republika pat Ă­ mezi zem s vyÜÜími hladinami cholesterolu – p ekra ovĂĄnĂ­ jeho rizikovĂŠ hladiny 6,5 mmol/l je zaznamenĂĄno zhruba u 30 procent populace. P ipomn l takĂŠ, e prĂĄv hypercholesterolĂŠmie je jednĂ­m z indikĂĄtor zvË?ĂśenĂŠho rizika kardiovaskulĂĄrnĂ­ch onemocn nĂ­ a e u Ă­vĂĄnĂ­ statin je do ivotnĂ­. hj

Co je to ideĂĄlnĂ­ ambulance?

Pacienti v tĂśinou nejsou schopni kvalitu pĂŠ e posoudit po odbornĂŠ strĂĄnce. Obvykle hodnotĂ­ konvenienci – uva ujĂ­ v kategoriĂ­ch „bolĂ­/nebolĂ­â€œ, „je mi dob e/je mi Ăśpatn “, „pomohli mi rychle/pomohli mi pomalu“.

Definujme stru n parametry, kterĂŠ p ichĂĄzejĂ­ pro definovĂĄnĂ­ „ideĂĄlnĂ­â€œ ambulance v Ăşvahu.

Co p inĂĄ Ă­

ro nĂ­k 62 Ă­slo 13 24. ervna 2013

Trvale vysokĂĄ kvalita pĂŠ e v ambulantnĂ­ ordinaci v kontextu vzr stajĂ­cĂ­ konkurence: Se vzr stajĂ­cĂ­ zdravotnĂ­ gramotnostĂ­ a ob anskou asertivitou klient (pacient i jejich rodinnË?ch p Ă­sluĂśnĂ­k ) za Ă­nĂĄ p ibË?vat situacĂ­, kdy pacienti cĂ­len p echĂĄzejĂ­ k jinĂŠmu lĂŠka i nebo vy adujĂ­ konzultaci svĂŠho zdravotnĂ­ho stavu s jinË?m lĂŠka em (je to poprvĂŠ legislativn umo n no zĂĄkonem . 372/2011 Sb., o zdravotnĂ­ch slu bĂĄch, Ăş innË?m od 1. dubna 2012).

PÊ e o budoucí vysokou kvalitu pÊ e v ambulantní ordinaci: Do tÊto kategorie pat í neodd liteln kontinuålní celo ivotní vzd låvåní lÊka – a to nejen odbornÊ, ale nap . i v oblasti komunikace (více v dalÜím textu).

CelostnĂ­/holistickË? p Ă­stup k pacient m: LĂŠka i by m li vid t i nad rĂĄmec svĂŠ specializace a zajĂ­mat se takĂŠ o ĂśirÜí souvislosti potĂ­ Ă­ svË?ch pacient . asto jsme jeĂśt sv dky tzv. „úzkĂŠho vid nĂ­â€œ lĂŠka , kterĂŠ je v rozporu s modernĂ­m interdisciplinĂĄrnĂ­m p Ă­stupem, kterË? by m l bË?t b nou realitou a m l by mimo jinĂŠ o ka dĂŠm onemocn nĂ­ uva ovat jako o psychosomatickĂŠm problĂŠmu.

K p Ă­mĂŠ komunikaci pat Ă­ takĂŠ informa nĂ­ materiĂĄly, kterĂŠ pacientovi lĂŠka p Ă­mo p edĂĄvĂĄ (nap . eduka nĂ­ materiĂĄly o diabetu nov diagnostikovanĂŠmu pacientovi apod.). Realitou je, e ty asto zcela chyb jĂ­ nebo jsou nedosta ujĂ­cĂ­.

Nep Ă­mĂĄ komunikace s pacientem: Tu tvo Ă­ p edevÜím informa nĂ­ materiĂĄly v ekĂĄrn (tematickĂĄ ĂśkĂĄla, mno stvĂ­, aktuĂĄlnost ) a v sou asnosti sem nĂĄle Ă­ i elektronickĂŠ komunika nĂ­ kanĂĄly. VË?zkumy prokĂĄzaly, e i starÜí pacienti tyto elektronickĂŠ informace vyhledĂĄvajĂ­, velmi asto nap . s pomocĂ­ mladÜích p Ă­sluĂśnĂ­k rodiny.

Funk nĂ­ komunikace mezi lĂŠka em a sestrou: Jde samoz ejm o bazĂĄlnĂ­ p edpoklad optimĂĄlnĂ­ho chodu ordinace. Je prokĂĄzĂĄno, e p Ă­padnĂŠ poruchy a„Üumy“ v tĂŠto sfĂŠ e jsou pacientem velmi citliv vnĂ­mĂĄny a odrĂĄ ejĂ­ se v mĂ­ e jeho spokojenosti.

DiferencovanË? p Ă­stup k pacient m: LĂŠka v p Ă­stup by m l bË?t v nejvyÜÜí mo nĂŠ mĂ­ e p izp soben individualit pacienta – rozdĂ­lnĂŠ zdravotnĂ­ gramotnosti, pot ebĂĄm, inteligen nĂ­ Ăşrovni, nĂĄzor m, hodnotĂĄm atd.

PartnerstvĂ­ lĂŠka e a jeho klienta: JednostrannË? a mnohdy direktivnĂ­ vztah zdravotnĂ­k k pacient m je bezesporu p e itkem, vztah s prvky funk nĂ­ho partnerstvĂ­ prokazateln zvyĂśuje d v ru pacienta k lĂŠka i a tedy i Ăşrove pĂŠ e.

EtickĂŠ prvky v ambulanci: Kategoricky nezbytnĂŠ je zachovĂĄnĂ­ diskrĂŠtnĂ­ho prost edĂ­ a ĂşplnĂŠ ochrany osobnĂ­ch Ăşdaj . StĂĄle se jeĂśt nap Ă­klad stĂĄvĂĄ, e se o diagnĂłze pacienta v ordinaci hovo Ă­ p ed jinË?m ( ekajĂ­cĂ­m) pacientem nebo dokonce e pacient je ĂĄste n obna en (po injekci i vyĂśet enĂ­) v p Ă­tomnosti dalÜího pacienta.

Dostupnost a obslu nost ambulance: HodnocenĂ­ ambulantnĂ­ho pracoviĂśt klienty je vË?znamn ovlivn no i vn jÜími faktory, jako jsou dostupnost hromadnou i individuĂĄlnĂ­ dopravou, obslu nost – nap . parkovacĂ­ mo nosti, blĂ­zkost lĂŠkĂĄrny apod. Ovliv ujĂ­cĂ­m faktorem je i istota a vybavenĂ­ ekĂĄrny, je prokĂĄzĂĄno, e pacienti negativn vnĂ­majĂ­ nap . evidentn starĂŠ plakĂĄty a propaga nĂ­ materiĂĄly.

LÊ ba v esk ch a moravsk ch låzních je zalo ena na vyu ití minerålních vod, peloid (slatina, raÅelina a bahno) a pèírodních plyn a rovnê na pozitivním vlivu klimatu. Låze†skou lÊ bu je tak mo no pova ovat za v raznê ÅetrnêjÅí k lidskÊmu organismu ne je napè. medikamentózní lÊ ba i invazivní lÊkaèsk zåkrok. Cel lÊ ebn proces v låzních probíhå pod dohledem odborn ch lÊkaè a vyu ívå nejmodernêjÅí lÊ ebnÊ a rehabilita ní postupy sou asnÊ medicíny. Kvalitní låze†skå kúra p sobí pozitivnê nejen po dobu pobytu v låzních, ale její ú inky se projevují jeÅtê nêkolik dalÅích mêsíc . Nåvrh na låze†skou pÊ i vystavuje praktick lÊkaè nebo oÅetèující lÊkaè pèi hospitalizaci. Pro zjednoduÅení celÊho procesu a rychlou orientaci lÊkaè pèipravil Svaz lÊ ebn ch låzní âR webovÊ strånky www.lecebnelazne.cz, na nich lze najít vÅechny potèebnÊ informace v etnê aktuålního Indika ního seznamu a elektronickÊho formulåèe Nåvrhu na låze†skou pÊ i s detailními pokyny k jeho vyplnêní.

2. Kvalita konvenience

VÅechny potèebnÊ informace o eskÊm låze†ství najdete na www.lecebnelazne.cz.

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | editel spole nosti: RNDr. Martin SlavĂ­k | ÜÊfredaktor zdravotnickË?ch titul : Jan KulhavË?, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Julie LangerovĂĄ, DiS., marketing manager, julie.langerova@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | Eva SvobodovĂĄ, produk nĂ­ marketingu, eva.svobodovĂĄ@ambitmedia.cz, tel. 725 778 002 | KarolĂ­na Pila ovĂĄ, specialista p edplatnĂŠho a distribuce, karolina.pilarova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 584 | obchod: Alexandra ManovĂĄ, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana StripaiovĂĄ, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | MarkĂŠta äimonĂ­ kovĂĄ, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | Josef MĂźller, key account manager, josef.mĂźller@ambitmedia.cz, tel.: 730 169 422 | personĂĄlnĂ­ inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Lou e 579, 250 67 Klecany | p edplatnĂŠ R: POSTSERVIS, odd lenĂ­ p edplatnĂŠho, Pod bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | p edplatnĂŠ SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro p edplatitele 20 K / 1,25 Ă„ (samostatn 26 ), ro nĂ­ p edplatnĂŠ: 799 K / 52,50 Ă„ | registrace: MK R E 18649

Kampa na propagaci lĂŠ ebnĂŠho lĂĄze stvĂ­ je realizovĂĄna v ĂĄmci IntegrovanĂŠho ope a nĂ­ho prog amu financovanĂŠho Evropskou uniĂ­ z EvropskĂŠho fondu pro regionĂĄlnĂ­ rozvoj.

P Ă­mĂĄ komunikace s klienty v ambulanci: Jde v tĂśinou o ĂşstnĂ­ (mĂŠn asto i pĂ­semnou – e-mailovou) komunikaci lĂŠka s pacienty i jejich rodinnË?mi p Ă­sluĂśnĂ­ky.

M lo by nap . bË?t samoz ejmostĂ­, e lĂŠka klienta pozdravĂ­ a pak mu aktivn naslouchĂĄ. Tato zdĂĄnliv samoz ejmĂĄ skute nost bË?vĂĄ v praxi opomĂ­jena, lĂŠka asto „vypĂ­nĂĄâ€œ pozornost po velmi krĂĄtkĂŠ dob naslouchĂĄnĂ­ pacientovi. VË?sledky n kterË?ch vË?zkum z USA odhadujĂ­ tuto dobu pozornosti jen na n kolik vte in!

DalÜím citlivË?m aspektem komunikace je jejĂ­ forma. Pacient o ekĂĄvĂĄ od lĂŠka e nejen pozornost a zĂĄjem, ale takĂŠ vlĂ­dnost a empatii.

3. Orientace lĂŠka e v souvisejĂ­cĂ­ch oblastech Do tĂŠto kategorie je mo nĂŠ zahrnout jak nezbytnost kontinuĂĄlnĂ­ho p ehledu ambulantnĂ­ho lĂŠka e o aktuĂĄlnĂ­ legislativ v oblasti zdravotnictvĂ­ (i v oblasti sociĂĄlnĂ­ pĂŠ e), tak i nezbytnost p izp sobovat poskytovĂĄnĂ­ ambulantnĂ­ pĂŠ e vË?vojovË?m trend m spole nosti (nap . demografickË? vË?voj, zm ny postavenĂ­ pacienta v systĂŠmu zdravotnictvĂ­ apod.). Zuzana HekelovĂĄ, lektorka, publicistka a konzultantka

www.zdravky.cz | ISSN 0044-1996 | ro nĂ­k 62, Ă­slo 13, 24. ervna 2013 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 | ÜÊfredaktor: Jan KulhavË?, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zĂĄstupci ÜÊfredaktora: Mgr. TomĂĄĂś PolĂĄk, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana TlapĂĄkovĂĄ, vedoucĂ­ KongresovĂŠho listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: Eva SrbovĂĄ, eva.srbova@ambitmedia.cz | stĂĄlĂ­ spolupracovnĂ­ci redakce: Mgr. KristË?na ilĂ­kovĂĄ | PhDr. Jaroslav HouĂśteckË? | PhDr. Helena ChvĂĄtalovĂĄ | Bc. Ji Ă­ äkuba | gra ckĂĄ Ăşprava: Jind ich Studni ka | jazykovĂĄ redakce: Mgr. Martin Tarant | Bohumila PĂ­ĂśovĂĄ

UzĂĄv rka tohoto Ă­sla 20. ervna 2013. P Ă­ĂśtĂ­ Ă­slo vychĂĄzĂ­ 15. ervence 2013 | Voln neprodejnĂŠ, ur eno odbornĂŠ zdravotnickĂŠ ve ejnosti. P etisk a jakĂŠkoliv Üí enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevy ĂĄdanĂŠ p Ă­sp vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄt . | VychĂĄzĂ­ minimĂĄlnĂ­m distribuovanË?m nĂĄkladem 25 000 vË?tisk . | Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013 | Ambit Media, a. s., vyu Ă­vĂĄ zpravodajstvĂ­ z databĂĄzĂ­ TK, jejich obsah je chrĂĄn n autorskË?m zĂĄkonem. P epis, Üí enĂ­ i dalÜí zp Ă­stup ovĂĄnĂ­ tohoto obsahu i jeho ĂĄsti ve ejnosti, a to jakË?mkoliv zp sobem, je bez p edchozĂ­ho souhlasu TK vË?slovn zakĂĄzĂĄno. | ZdravotnickĂŠ noviny jsou vydĂĄvĂĄny na zĂĄklad oprĂĄvn nĂ­ poskytnutĂŠho vydavateli OdborovË?m svazem zdravotnictvĂ­ a sociĂĄlnĂ­ pĂŠ e eskĂŠ republiky a Ministerstvem zdravotnictvĂ­ eskĂŠ republiky

ZN 13_2013.indd 2

20.06.13 19:11

ro nĂ­k 62 Ă­slo 13 24. ervna 2013

Reklamu na humĂĄnnĂ­ lĂŠ ivĂŠ p Ă­pravky ekajĂ­ vË?znamnĂŠ zm ny JednĂ­m z cĂ­l novely zĂĄkona o regulaci reklamy (zĂĄk. . 40/1995 Sb., v platnĂŠm zn nĂ­), jejĂ­ nĂĄvrh je v sou asnĂŠ dob ve t etĂ­m sn movnĂ­m tenĂ­, je vytvo enĂ­ Ăş inn jÜích mechanism pro omezenĂ­ prostoru pro korupci a neetickĂŠ jednĂĄnĂ­ v oblasti zdravotnictvĂ­ a zvlĂĄĂśt v oblasti reklamy na humĂĄnnĂ­ lĂŠ ivĂŠ p Ă­pravky.

DosavadnĂ­ koncepce definic zĂĄkona o reklam z stĂĄvĂĄ zachovĂĄna – k obecnĂŠ definici pojmu „reklama“ p istupuje definice pojmu „reklama na humĂĄnnĂ­ lĂŠ ivĂŠ p Ă­pravky“, kterĂĄ pojem reklamy dĂĄle rozĂśi uje, spolu s p Ă­kladnË?m vË? tem aktivit pova ovanË?ch za reklamu Nejv tÜí zm ny p inåÜí nĂĄvrh prĂĄv v tomto vË? tu aktivit, a to zejmĂŠna v oblasti setkĂĄvĂĄnĂ­ odbornĂ­k a pr zkum trhu.

nĂ­ch i odbornË?ch). JednĂĄ se o pohostinnost formou zajiĂśt nĂ­ dopravy i Ăşhrady cestovnĂ­ch nĂĄklad , ubytovĂĄnĂ­, stravy a registra nĂ­ho poplatku. PoskytnutĂ­ jakĂŠkoliv jinĂŠ formy pohostinnosti bude mo nĂŠ sankcionovat. Vzhledem k tomu, e vË?slovnĂĄ Ăşprava tĂŠto problematiky v platnË?ch prĂĄvnĂ­ch p edpisech dosud chyb la, lze toto ustanovenĂ­ hodnotit kladn . NĂĄvrh dĂĄle zachovĂĄvĂĄ pravidlo, e poskytnutĂĄ pohostinnost musĂ­ bË?t p im enĂĄ hlavnĂ­mu Ăş elu setkĂĄnĂ­ a nem e bË?t rozÜí ena na jinĂŠ osoby ne na Ăş astnĂ­cĂ­ se odbornĂ­ky.

Vzorky lĂŠ ivË?ch p Ă­pravk

NĂĄvrh nov definuje reklamu spo Ă­vajĂ­cĂ­ ve sponzorovĂĄnĂ­ setkĂĄnĂ­ odbornĂ­k (jako osob oprĂĄvn nË?ch humĂĄnnĂ­ lĂŠ ivĂŠ p Ă­pravky p edepisovat nebo vydĂĄvat) na v deckË?ch kongresech a obdobnË?ch akcĂ­ch. PodobnĂŠ ustanovenĂ­ ji zĂĄkon o reklam obsahuje a sou asnË? nĂĄvrh usiluje o zp esn nĂ­ definice. ProblĂŠmem je vĂśak vË?klad pojmu „obdobnĂĄ akce“. NenĂ­ toti patrnĂŠ, zda mĂĄ nĂĄvrh na mysli pouze obdobnĂŠ v deckĂŠ akce, nebo i jinĂŠ akce odbornĂŠho charakteru (nap . tzv. advisory board jako formu setkĂĄvĂĄnĂ­ s odbornĂ­ky vyu Ă­vanou farmaceutickË?m pr myslem za Ăş elem prodiskutovĂĄnĂ­ ur itĂŠho problĂŠmu). Lze proto doporu it, aby pravidla pro sponzoring byla respektovĂĄna i tam, kde se o „v deckou“ akci nejednĂĄ, avĂśak kterĂĄ zĂĄrove vykazuje ur itË? stupe „odbornosti“.

Pr zkumy trhu a poregistra nĂ­ studie Nov se o reklamu jednĂĄ i v p Ă­pad innosti v oblasti pr zkumu trhu konanĂŠ za Ăş elem podpory p edepisovĂĄnĂ­, prodeje, vË?deje nebo spot eby humĂĄnnĂ­ch lĂŠ ivË?ch p Ă­pravk . Za takovou innost se pova ujĂ­ i neinterven nĂ­ poregistra nĂ­ studie. Naopak provĂĄd nĂ­ poregistra nĂ­ch studiĂ­ bezpe nosti, kterĂŠ vË?Ăśe uvedenË? Ăş el nesledujĂ­, se za reklamu na humĂĄnnĂ­ lĂŠ ivĂŠ p Ă­pravky nepova uje.

Oba typy studie p edstavujĂ­ aktivity vymezenĂŠ v zĂĄkon o lĂŠ ivech. Je ovĂśem velmi problematickĂŠ tvrdit, e veĂśkerĂŠ neinterven nĂ­ poregistra nĂ­ studie p edstavujĂ­ „ innost v oblasti pr zkumu trhu konanou za Ăş elem podpory p edepisovĂĄnĂ­, prodeje, vË?deje nebo spot eby humĂĄnnĂ­ch lĂŠ ivË?ch p Ă­pravk “. U poregistra nĂ­ch studiĂ­ bezpe nosti pak zĂĄkon o lĂŠ ivech dokonce p Ă­mo zakazuje jejich provĂĄd nĂ­, pokud by propagovaly pou Ă­vĂĄnĂ­ konkrĂŠtnĂ­ho lĂŠ ivĂŠho p Ă­pravku. PrĂĄvnĂ­ Ăşprava v zĂĄkon o reklam by tedy m la lĂŠpe odpovĂ­dat zĂĄkonu o lĂŠ ivech, aby mezi t mito dv ma p edpisy nedochĂĄzelo ke konflikt m.

Bez ohledu na vË?Ăśe uvedenĂŠ vĂśak bude v p Ă­pad p ijetĂ­ nĂĄvrhu platit, e veĂśkerĂŠ innosti v oblasti pr zkumu trhu konanĂŠ za Ăş elem podpory p edepisovĂĄnĂ­, prodeje, vË?deje nebo spot eby humĂĄnnĂ­ch lĂŠ ivË?ch p Ă­pravk , v etn neinterven nĂ­ch poregistra nĂ­ch studiĂ­, budou automaticky pova ovĂĄny za reklamu, a tudĂ­ se budou muset Ă­dit pravidly stanovenË?mi zĂĄkonem (nap . zĂĄkazem skrytĂŠ i nevy ĂĄdanĂŠ reklamy).

ObdobnË? zĂĄv r pak platĂ­ pro poregistra nĂ­ studie bezpe nosti sledujĂ­cĂ­ podporu p edepisovĂĄnĂ­, prodeje, vË?deje nebo spot eby t chto lĂŠ ivË?ch p Ă­pravk . PoruĂśenĂ­ t chto pravidel bude mo nĂŠ sankcionovat.

JakĂŠ aktivity nejsou reklamou?

NĂĄvrh novely dopl uje i tzv. negativnĂ­ definici reklamy (tj. vymezenĂ­ aktivit, kterĂŠ reklamou nejsou). Za reklamu se nov nepova ujĂ­ pobĂ­dkovĂŠ programy zdravotnĂ­ch pojiĂś oven za Ăş elem hospodĂĄrnĂŠho naklĂĄdĂĄnĂ­ s prost edky ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­, kterĂŠ nesm ujĂ­ ke zvË?hodn nĂ­ konkrĂŠtnĂ­ho poskytovatele zdravotnĂ­ch slu eb, a dĂĄle Üí enĂ­ objektivnĂ­ch a v decky podlo enË?ch informacĂ­ o mo nostech lĂŠ by pacientskË?mi sdru enĂ­mi (v etn Ăş asti odbornĂ­k na takovË?ch setkĂĄnĂ­ch). innosti nepova ovanĂŠ za reklamu nebudou podlĂŠhat pravidl m zĂĄkona o reklam . Teoreticky tedy bude mo nĂŠ, aby nap Ă­klad informace

ZN 13_2013.indd 3

o novË?ch indikacĂ­ch lĂŠ ivĂŠho p Ă­pravku, kterĂŠ nejsou uvedeny v souhrnu Ăşdaj o p Ă­pravku a kterĂŠ nenĂ­ nynĂ­ mo nĂŠ v rĂĄmci reklamy sd lovat ani odbornĂ­k m, byly dostupnĂŠ laickĂŠ ve ejnosti prost ednictvĂ­m pacientskĂŠho sdru enĂ­, pokud tyto informace budou objektivnĂ­ a v decky podlo enĂŠ.

Informace obsa enĂŠ v reklam Za pozitivnĂ­ zm nu lze pova ovat i skute nost, e jakĂŠkoliv informace obsa enĂŠ v reklam na humĂĄnnĂ­ lĂŠ ivË? p Ă­pravek musejĂ­ bË?t nov v souladu s Ăşdaji uvedenË?mi v souhrnu Ăşdaj tohoto p Ă­pravku. Tyto informace tedy ji nebudou muset bË?t v souhrnu Ăşdaj o p Ă­pravku vË?slovn uvedeny, jak to stĂĄvajĂ­cĂ­ zĂĄkon vy aduje.

ZĂĄkaz reklamy ve form sout e, loterie nebo jinĂŠ hry DĂĄle nĂĄvrh nov zakazuje reklamu ve form sout e, loterie nebo jinĂŠ podobnĂŠ hry. Za takovou zakĂĄzanou reklamu by se daly pova ovat spot ebitelskĂŠ sout e spo Ă­vajĂ­cĂ­ v nĂĄkupu lĂŠk umo ujĂ­cĂ­m vË?hru. ZĂĄkaz je rovn mo no hodnotit kladn , nebo by m l p isp t k racionĂĄlnĂ­mu u Ă­vĂĄnĂ­ t chto p Ă­pravk . PoruĂśenĂ­ tohoto zĂĄkazu bude mo nĂŠ sankcionovat.

Sponzoring prost ednictvĂ­m t etĂ­ osoby NĂĄvrh do zĂĄkona o reklam nov dopl uje i ustanovenĂ­ o sponzorovĂĄnĂ­ t etĂ­ osobou. Je-li sponzorovĂĄnĂ­ setkĂĄnĂ­ konanË?ch za Ăş elem podpory p edepisovĂĄnĂ­, prodeje, vË?deje nebo spot eby humĂĄnnĂ­ch lĂŠ ivË?ch p Ă­pravk a navĂśt vovanË?ch odbornĂ­ky nebo sponzorovĂĄnĂ­ setkĂĄnĂ­ odbornĂ­k na v deckË?ch kongresech a obdobnË?ch akcĂ­ch uskute ovĂĄno prost ednictvĂ­m jinĂŠ osoby, ne je organizĂĄtor, pova uje se i tato osoba za sponzora. Toto ustanovenĂ­ by m lo pomoci zabrĂĄnit obchĂĄzenĂ­ pravidel o sponzoringu. Pokud tedy ur itĂĄ osoba bude setkĂĄnĂ­ pouze financovat, avĂśak nikoliv organizovat, bude odpov dnĂĄ i za organizaci setkĂĄnĂ­ a v p Ă­pad poruĂśenĂ­ zĂĄkona jĂ­ bude moci bË?t ulo ena sankce.

NĂĄvĂśt vy obchodnĂ­m zĂĄstupcem NĂĄvrh dĂĄle nov stanovĂ­, e nĂĄvĂśt vy odbornĂ­ka obchodnĂ­m zĂĄstupcem provedenĂŠ za Ăş elem reklamy nesm jĂ­ omezovat navĂśtĂ­venĂŠho odbornĂ­ka v poskytovĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ch slu eb. ObchodnĂ­ zĂĄstupci tedy budou moci navĂśt vovat odbornĂ­ky za Ăş elem reklamy i b hem jejich ordina nĂ­ch hodin, bude-li spln na vË?Ăśe uvedenĂĄ podmĂ­nka. Toto ustanovenĂ­ je patrn inspirovĂĄno slovenskou prĂĄvnĂ­ Ăşpravou, kterĂĄ reklamnĂ­ nĂĄvĂśt vy lĂŠka obchodnĂ­mi zĂĄstupci v jejich ordina nĂ­ dob zcela zakazuje. ZkuĂśenosti s aplikacĂ­ tohoto zĂĄkazu na Slovensku vĂśak ukĂĄzaly, e jej lze velmi jednoduĂśe obchĂĄzet.

PoskytovĂĄnĂ­ sponzoringu V nĂĄvrhu je dĂĄle stanoveno, co m e bË?t poskytnuto sponzorem odbornĂ­kovi na setkĂĄnĂ­ch (tzv. propaga -

PartnerstvĂ­ DĂ­ky irokĂŠmu portfoliu vĂ­ce ne 1 000

OhlaĂśovacĂ­ povinnosti sponzora

p Ă­pravk , jejich vysokĂŠ kvalit a na e-

NovĂĄ je takĂŠ povinnost osoby, kterĂĄ svolĂĄvĂĄ setkĂĄnĂ­ odbornĂ­k (tzv. propaga nĂ­ i odbornĂŠ), oznĂĄmit StĂĄtnĂ­mu Ăşstavu pro kontrolu lĂŠ iv (SĂšKL) konĂĄnĂ­ tohoto setkĂĄnĂ­ spolu se zam enĂ­m, programem, sponzorem, dobou a mĂ­stem konĂĄnĂ­, a to nejpozd ji 10 pracovnĂ­ch dn p ede dnem zahĂĄjenĂ­ tohoto setkĂĄnĂ­. Nejpozd ji do 20 pracovnĂ­ch dn ode dne skon enĂ­ tohoto setkĂĄnĂ­ je pak sponzor povinen oznĂĄmit SĂšKL specifikaci obsahu pln nĂ­ poskytnutĂŠho b hem setkĂĄnĂ­. Tyto Ăşdaje Ăşstav zve ejnĂ­ na svË?ch webovË?ch strĂĄnkĂĄch po dobu 5 let. DĂĄle se stanovuje novĂĄ povinnost odbornĂ­k poskytnout SĂšKL ve lh t jĂ­m stanovenĂŠ vĂśechny Ăşdaje o pln nĂ­ch, kterĂĄ jim byla v souvislosti s reklamou poskytnuta. PoruĂśenĂ­ ohlaĂśovacĂ­ch povinnostĂ­ osob svolĂĄvajĂ­cĂ­ch setkĂĄnĂ­, resp. sponzor , a odbornĂ­k poskytujĂ­cĂ­ch informace o zĂ­skanË?ch pln nĂ­ch bude mo nĂŠ sankcionovat. CĂ­lem je zajistit transparentnost reklamnĂ­ch aktivit souvisejĂ­cĂ­ch s humĂĄnnĂ­mi lĂŠ ivË?mi p Ă­pravky. Pokud bude dodr ovĂĄnĂ­ t chto povinnostĂ­ dozorovË?mi orgĂĄny skute n d sledn vymĂĄhĂĄno, lze dot enĂĄ ustanovenĂ­ hodnotit kladn .

mu osobnĂ­mu p Ă­stupu, VĂĄm m eme bĂŞt k dispozici v dob , kdy nĂĄs pot ebujete.

M ete se na nĂĄs kdykoliv spolehnout, stejn jako Va i pacienti spolĂŠhajĂ­ na VĂĄs.

See inside.

NovĂŠ sprĂĄvnĂ­ delikty Kone n se v d sledku zavedenĂ­ novË?ch povinnostĂ­ v nĂĄvrhu objevujĂ­ i novĂŠ sprĂĄvnĂ­ delikty, resp. p estupky, a dochĂĄzĂ­ takĂŠ ke zvË?ĂśenĂ­ pokut za jejich spĂĄchĂĄnĂ­ a na 15 miliĂłn K . Jako d vod se uvĂĄdĂ­, e dosavadnĂ­ vË?Ăśe sankcĂ­ se v mnohË?ch p Ă­padech ji mĂ­jĂ­ Ăş inkem.

Je vĂśak otĂĄzkou, zda je s ohledem na praxi dozorovË?ch orgĂĄn takovĂŠho zvË?ĂśenĂ­ t eba a zda by nebylo vhodn jÜí spĂ­Ăśe zajistit d sledn jÜí vymĂĄhĂĄnĂ­ pln nĂ­ stanovenË?ch povinnostĂ­.

Mylan Pharmaceuticals s.r.o.

Pr b nĂĄ 1108/77 100 00 Praha 10 tel.: 274 770 201 e-mail: officecz@mylan.com

HrozĂ­ vË?kladovĂŠ problĂŠmy P esto e nĂĄvrh zĂĄkona p inåÜí mnoho zm n, ne v dy se jeho tv rc m poda ilo vyjĂĄd it zĂĄm r dostate n p esnË?m zp sobem tak, aby aplikace zĂĄkona o reklam v praxi nep sobila vË?kladovĂŠ problĂŠmy.

Mgr. Michaela DrĂĄbkovĂĄ, advokĂĄtnĂ­ kancelĂĄ Baker & McKenzie

mylancz.cz Inzerce

SponzorovĂĄnĂ­ setkĂĄnĂ­ odbornĂ­k

NĂĄvrh zavĂĄdĂ­ i novĂĄ pravidla pro poskytovĂĄnĂ­ vzork .

Nov je vymezen po et vzork , kterĂŠ lze lĂŠka m poskytovat. JednĂĄ se o mno stvĂ­ posta ujĂ­cĂ­ podle doporu enĂŠho dĂĄvkovĂĄnĂ­ u krĂĄtkodobË?ch onemocn nĂ­ k lĂŠ b p ti pacient b hem jednoho kalendĂĄ nĂ­ho roku, v p Ă­pad dlouhodobĂŠho u Ă­vĂĄnĂ­ k podĂĄnĂ­ p ti pacient m po dobu t Ă­ m sĂ­c v roce. VË?kladem lze dovodit, e „krĂĄtkodobË?mi onemocn nĂ­mi“ jsou vĂśechna onemocn nĂ­, kterĂĄ nevy adujĂ­ podĂĄnĂ­ lĂŠku po dobu delÜí t Ă­ m sĂ­c . PoskytnutĂ­ vzork ve vyÜÜím ne povolenĂŠm mno stvĂ­ bude mo nĂŠ sankcionovat.

DĂĄle nĂĄvrh nov stanovĂ­, e nelze poskytovat vzorky p Ă­pravk hrazenË?ch z prost edk ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­ po uplynutĂ­ 2 let od jejich uvedenĂ­ na trh. NenĂ­ jasnĂŠ, pro zĂĄkon rozliĂśuje p Ă­pravky hrazenĂŠ a nehrazenĂŠ z ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­, kdy Ăş elem poskytovĂĄnĂ­ vzork musĂ­ bË?t v dy poskytnutĂ­ mo nosti lĂŠka m seznĂĄmit se s t mito p Ă­pravky. NĂĄvrh dĂĄle neumo uje vĂĄzat p edm tnou dvouletou lh tu ke konkrĂŠtnĂ­mu lĂŠka i. Pokud tedy ur itË? lĂŠka zĂ­skĂĄ oprĂĄvn nĂ­ konkrĂŠtnĂ­ p Ă­pravek p edepisovat a po uplynutĂ­ danĂŠ lh ty, lze mĂ­t za to, e ji nebude moci vzorky p Ă­pravku obdr et, co jist nenĂ­ v souladu s Ăş elem ustanovenĂ­, tedy seznĂĄmenĂ­m se s p Ă­sluĂśnË?m lĂŠ ivË?m p Ă­pravkem.

!"#$%&%'(&)*+,--.../

0*&*%/...&)1%0 20.06.13 19:12

4

pro l kovĂĄ za Ă­zenĂ­

CzechMed se chce razantn postavit tlaku zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­

VZP hradĂ­ novË? onkologickË? lĂŠk VĂśeobecnĂĄ zdravotnĂ­ pojiĂś ovna (VZP) za ne od ervence hradit svË?m klient m novË? lĂŠk, kterË? prodlu uje celkovĂŠ p e itĂ­ u pacient v pokro ilĂŠm stadiu nĂĄdorovĂŠho onemocn nĂ­ k e. Jde o v bec prvnĂ­ obdobnË? p Ă­pravek v eskĂŠ republice.

NovË? vysoce inovativnĂ­ lĂŠk Zelboraf (vemurafenib) bude vĂĄzĂĄn na pĂŠ i ve specializovanË?ch centrech. Je ur enË? pro skupinu pacient s rozvinutË?m specifickË?m typem zhoubnĂŠho nĂĄdoru k e, kdy nelze p istoupit k operativnĂ­mu zĂĄkroku a nĂĄdor metastazoval. NovË? p Ă­pravek t mto pacient m prodlu uje celkovĂŠ p e itĂ­.

NĂĄklady na lĂŠk pro jednoho klienta p edpoklĂĄdĂĄ VZP ve vË?Ăśi zhruba 2,5 miliĂłnu korun za celou dobu, kdy bude Zelboraf u Ă­vat. Pacienti za p Ă­pravek p iplĂĄcet nebudou.

P ed za ĂĄtkem nej hav jÜí letnĂ­ sezĂłny nabĂ­zĂ­ VZP svË?m vĂ­ce ne Ăśesti miliĂłn m klient p Ă­sp vek na vyĂśet enĂ­ znamĂŠnek a jejich p Ă­padnĂŠ odstran nĂ­.

Jak znĂĄmo, mate skĂĄ znamĂŠnka jsou p Ă­ inou 30 a 50 procent zhoubnË?ch ko nĂ­ch nĂĄdor . P Ă­sp vek m e dosĂĄhnout a 1500 korun. P edlo Ă­-li klient VZP na kterĂŠkoliv pobo ce pojiĂś ovny Ăş et od lĂŠka e, bude mu proplacen. NabĂ­dka se vztahuje na preventivnĂ­ onkologickĂĄ vyĂśet enĂ­ vy ĂĄdanĂĄ klientem a zaplacenĂĄ a provedenĂĄ v obdobĂ­ od 1. kv tna do 31. ervence 2013. Podrobnosti lze nalĂŠzt na adrese http://www. vzp.cz/klienti/vyhody-a-prispevky/financni-prispevky/zdravy-zivot/zdravy-zivot-bonus-2013.

V uplynulĂŠm roce evidovala VZP vĂ­ce ne 32 tisĂ­c pacient s nĂĄdory k e. Na pĂŠ i o n vynalo ila vĂ­ce ne 170 miliĂłn korun. Za poslednĂ­ch 40 let stoupl po et p Ă­pad ĂśestkrĂĄt. Pr m rnË? v k pacienta s melanomem je 54 let. P ibli n 20 procent onemocn nĂ­ metastazujĂ­cĂ­m melanomem se objevuje u pacient ve v ku 15 a 39 let. ot

eskĂĄ asociace dodavatel zdravotnickË?ch prost edk CzechMed vydala 5. ervna prost ednictvĂ­m svĂŠho prezidenta MUDr. Miroslava PalĂĄta d razn formulovanĂŠ odmĂ­tavĂŠ stanovisko ke snaze n kterË?ch zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­ prodlou it splatnost faktur. „Od n kterË?ch zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­ dostaly naĂśe lenskĂŠ spole nosti dopis, kterË? zjednoduĂśen e eno avizuje skute nost, e pokud se cht jĂ­ nadĂĄle Ăş astnit vË?b rovË?ch Ă­zenĂ­ a dodĂĄvat, tak se musĂ­ spokojit se lh tou splatnosti 180 dnĂ­. A to je zcela nep ijatelnĂŠ. Po ĂĄdali jsme o prĂĄvnĂ­ rozbor a hodlĂĄme se tomuto tlaku ze strany zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­ razantn postavit,“ uvĂĄdĂ­ MUDr. PalĂĄt ve stanovisku. „Dovedete si podobnĂŠ podmĂ­nky p edstavit t eba v soukromĂŠm sektoru?“ ptĂĄ se prezident CzechMed a odpovĂ­dĂĄ si: „ZdravotnictvĂ­ sice p Ă­liĂś srovnĂĄ-

ZdravotnĂ­ pojistnĂŠ p i „povod ovĂŠm“ a „vedrovĂŠm“ volnu“ OTĂ ZKA: Jak se mĂĄ sprĂĄvn odvĂŠst zdravotnĂ­ pojiĂśt nĂ­ u zam stnanc , kte Ă­ v d sledku povodnĂ­ erpajĂ­ pracovnĂ­ volno?

Ăšsp Ăśnost lĂŠ by nĂĄdorovË?ch onemocn nĂ­ k e podle stĂĄdiĂ­

90 80

2. stadium

70 60

3. stadium

50 40

0

Memorandum o spoluprĂĄci VZP a ProtonovĂŠho centra v Mnichov VĂśeobecnĂĄ zdravotnĂ­ pojiĂś ovna R (VZP) 16. ervna oznĂĄmila, e podepsala Memorandum o vzĂĄjemnĂŠ spoluprĂĄci s ProtonovË?m centrem v Mnichov .

V oznĂĄmenĂ­ VZP mimo jinĂŠ uvĂĄdĂ­: „Memorandum zajiĂś uje vĂśem klient m VZP, e budou-li nezbytn pot ebovat kv li onkologickĂŠmu onemocn nĂ­ protonovou terapii, mnichovskĂŠ centrum jim ji poskytne a VZP uhradĂ­. V memorandu je zakotvena i pauÜålnĂ­ cena 490 tisĂ­c korun za pacienta, a to bez ohledu na diagnĂłzu. Pro mnichovskĂŠ centrum se VZP rozhodla s p ihlĂŠdnutĂ­m k jeho dlouholetË?m zkuĂśenostem s protonovou lĂŠ bou a takĂŠ proto, e si za terapii Ăş tuje v ad p Ă­pad jen polovinu toho, co po aduje ProtonovĂŠ centrum v Praze. DojednĂĄnĂ­ ni Üích ĂĄstek za Ăşhradu toto nĂŠ pĂŠ e umo nĂ­ poskytnout modernĂ­ lĂŠ bu v tÜímu po tu pacient .

VZP se pokouĂśela s ProtonovË?m centrem v Praze vyjednĂĄvat o cenĂĄch, kterĂŠ by snesly srovnĂĄnĂ­ s mnichovskou konkurencĂ­. VeĂśkerĂĄ snaha o dohodnutĂ­ konkurenceschopnË?ch cen s pra skË?m centrem vĂśak byla zatĂ­m marnĂĄ. VZP nicmĂŠn i nadĂĄle z stĂĄvĂĄ otev ena p Ă­padnË?m jednĂĄnĂ­m. S mnichovskË?m centrem jednala adu tË?dn a prvnĂ­ pacienti ji takĂŠ do Mnichova d Ă­ve odjeli.

Klient m VZP dĂĄvĂĄ podepsanĂŠ memorandum jistotu, e protonovĂĄ lĂŠ ba jim bude v p Ă­pad pot eby zajiĂśt na na Ăśpi kovĂŠm evropskĂŠm pracoviĂśti. VZP ji uhradĂ­ ka dĂŠmu, komu ji jako nezbytnou doporu Ă­ multidisciplinĂĄrnĂ­ tË?m v jednom ze t inĂĄcti komplexnĂ­ch onkologickË?ch center v esku.“ red

ZN 13_2013.indd 4

Zdroj: OS LS JEP

10

4. stadium

30 20

vat se soukromË?m sektorem nelze, p esto je vĂśak splatnost 180 dnĂ­ nep ekonanË?m luxusem. Doposud se v tĂśina dodavatelskË?ch vztah odehrĂĄvala p i lh tĂĄch mezi 40 a 80 dny.

Za mo nou p Ă­ ina t chto „unĂĄhlenË?ch krok ze strany zdravotnickË?ch za Ă­zenĂ­â€œ pova uje M. PalĂĄt to, e objem pen z ve zdravotnictvĂ­ neroste tak, jak tomu bylo v minulosti, tedy o n kolik procentnĂ­ch bod rychleji ne hrubË? domĂĄcĂ­ produkt. „Poskytuje se stĂĄle vĂ­ce pĂŠ e za stĂĄle vĂ­ce pen z.

Platy zdravotnĂ­k rostou sice podle n kterË?ch mo nĂĄ pomalu, ale neza-

dr iteln . Proto e vĂśak objem disponibilnĂ­ch prost edk stagnuje, a penĂ­ze nejsou nafukovacĂ­, tak se to musĂ­ n kde projevit. NezapomĂ­nejme takĂŠ na zvË?ĂśenĂ­ sazby DPH,“ pĂ­Ăśe ve stanovisku. DĂĄle p ipomĂ­nĂĄ, e 27. b ezna schvĂĄlila poslaneckĂĄ sn movna novelu obchodnĂ­ho zĂĄkonĂ­ku, kterĂĄ je transpozicĂ­ Sm rnice EvropskĂŠho parlamentu a Rady 2011/7/EU o postupu proti opo d nË?m platbĂĄm (novela byla zatĂ­m senĂĄtem vrĂĄcena s pozm ujĂ­cĂ­m nĂĄvrhem, o n m se teprve bude jednat). Podle novĂŠ normy bude zĂĄkladnĂ­ lh ta splatnosti init 30 dnĂ­, a to jak pro soukromĂŠ subjekty, tak pro ve ejnĂŠ zadavatele. ZatĂ­mco ve vztahu dvou soukromË?ch subjekt se tito mohou domluvit na splatnosti a do lh ty 60 dnĂ­ a p ekro it ji jen v p Ă­pad , e to nebude v i v iteli hrub nespravedlivĂŠ, u ve ejnË?ch zadavatel p jde prodlou it splatnost maximĂĄln do 60 dn a musĂ­ to bË?t od vodn no zvlĂĄĂśtnĂ­ povahou zakĂĄzky. red

PORADNA

1. stadium

% 100

ro nĂ­k 62 Ă­slo 13 24. ervna 2013

ODPOV : Postup se liÜí podle toho, zda zam stnanec erpå pracovní volno s nåhradou mzdy, nebo bez nåhrady mzdy.

U zam stnanc , kte Ă­ erpajĂ­ pracovnĂ­ volno s nĂĄhradou p Ă­jmu, se odvĂĄdĂ­ pojistnĂŠ na zdravotnĂ­ pojiĂśt nĂ­ z nĂĄhrady mzdy, a to bez ohledu na d vod, pro zam stnanec erpĂĄ pracovnĂ­ volno (zam stnavatel je zaplaven atd.), ani pro je poskytnuta nĂĄhrada mzdy (podle zĂĄkonĂ­ku prĂĄce: p ekĂĄ ky z d vodu obecnĂŠho zĂĄjmu, p ekĂĄ ky na stran zam stnavatele, d le itĂŠ osobnĂ­ p ekĂĄ ky v prĂĄci). PlatĂ­ zde pravidlo o nutnosti dodr et minimĂĄlnĂ­ vym ovacĂ­ zĂĄklad, p Ă­padn jeho pom rnou ĂĄst – krom vË?jimek uvedenË?ch v § 3 zĂĄkona . 592/1992 Sb., o pojistnĂŠm na ve ejnĂŠ vĂśeobecnĂŠ zdravotnĂ­ pojiĂśt nĂ­.

U zam stnanc , kte Ă­ erpajĂ­ pracovnĂ­ volno bez nĂĄhrady p Ă­jm , je vym ovacĂ­ zĂĄklad vytvo en tak, e k p Ă­jmu dosa enĂŠmu v dob , kdy zam stnanec v tomto m sĂ­ci pracoval, je za dobu neplacenĂŠho volna bez nĂĄhrady p Ă­jmu nutno p ipo Ă­st pom rnou ĂĄst minimĂĄlnĂ­ mzdy v pom ru po tu kalendĂĄ nĂ­ch dn . ĂĄstka se p i Ă­tĂĄ jen za celĂŠ kalendĂĄ nĂ­ dny, ĂĄsti kalendĂĄ nĂ­ch dn se nes Ă­tajĂ­. CelĂŠ pojistnĂŠ odvede zam stnavatel zdravotnĂ­ pojiĂś ovn , u kterĂŠ je zam stnanec pojiĂśt n. Jednu t etinu z takovĂŠho pojistnĂŠho hradĂ­ zam stnanec zam stnavateli v ka dĂŠm p Ă­pad ; v jakĂŠm pom ru uhradĂ­ zbË?vajĂ­cĂ­ dv t etiny pojistnĂŠho, kterĂŠ byl povinen zam stnavatel odvĂŠst za zam stnance za dobu neplacenĂŠho volna bez nĂĄhrady p Ă­jmu, je mo no dohodnout v pĂ­semnĂŠ smlouv . P i neomluvenĂŠ nep Ă­tomnosti v prĂĄci je ovĂśem zam stnanec povinen zaplatit zam stnavateli i celou tuto dvout etinovou ĂĄstku.

Za dobu neplacenĂŠho volna se k vym ovacĂ­mu zĂĄkladu nic nep ipo Ă­tĂĄvĂĄ u zam stnanc , za kterĂŠ je po celË? kalendĂĄ nĂ­ m sĂ­c plĂĄtcem pojistnĂŠho i stĂĄt, nebo pokud se jednĂĄ o zam stnance, kte Ă­ po celË? kalendĂĄ nĂ­ m sĂ­c nemajĂ­ ur en minimĂĄlnĂ­ vym ovacĂ­ zĂĄklad (§ 8 zĂĄkona . 592/1992 Sb.), p Ă­padn vykonĂĄvajĂ­ ve ejnou funkci nebo prĂĄci pro jinĂŠho zam stnavatele a dolo Ă­, e za n v tomto obdobĂ­ platĂ­ pojistnĂŠ jinË? subjekt alespo z minimĂĄlnĂ­ho vym ovacĂ­ho zĂĄkladu.

OTĂ ZKA: Jak se mĂĄ sprĂĄvn odvĂŠst zdravotnĂ­ pojiĂśt nĂ­ u zam stnanc , kte Ă­ dostali krĂĄtkodobĂŠ pracovnĂ­ volno (p Ă­padn jim byla zkrĂĄcena pracovnĂ­ doba) kv li vln tropickË?ch veder?

ODPOV : Mohou nastat dv situace. PrvnĂ­ mo nostĂ­ je poskytnutĂ­ pracovnĂ­ho volna s nĂĄhradou p Ă­jm .

M e jĂ­t nap Ă­klad o provoznĂ­ d vody

nebo p ekĂĄ ku na stran zam stnavatele. Pak tato situace nemĂĄ na odvod pojistnĂŠho ĂĄdnË? vliv – z nĂĄhrady mzdy se pojistnĂŠ na zdravotnĂ­ pojiĂśt nĂ­ odvĂĄdĂ­.

Druhou variantou je, e zam stnavatel dĂĄ zam stnanc m mo nost bË?t doma (tj. nena izuje jim, aby doma z stali).

Pokud zam stnanec tĂŠto mo nosti vyu ije a jde o celodennĂ­ nep Ă­tomnost v prĂĄci, pak jde o pracovnĂ­ volno bez nĂĄhrady p Ă­jm . Za ka dË? den takto poskytnutĂŠho volna se zvyĂśuje vym ovacĂ­ zĂĄklad zam stnance o pom rnou ĂĄst minimĂĄlnĂ­ho vym ovacĂ­ho zĂĄkladu. To znamenĂĄ, e na pojistnĂŠ mĂĄ vliv jen celodennĂ­ poskytnutĂ­ neplacenĂŠho volna. V ervnu 2013 by jeden den neplacenĂŠho volna znamenal zvË?ĂśenĂ­ celkovĂŠho odvodu pojistnĂŠho na zdravotnĂ­ pojiĂśt nĂ­ o 36 K – na vË?platnĂ­ pĂĄsce zam stnance by se pak objevilo v kolonce odvod na zdravotnĂ­ pojiĂśt nĂ­ 12 K navĂ­c.

Mgr. Old ich TichË?

Bezpe Ă­ prost edĂ­ nemocnice – jak je vidĂ­ novĂŠ akredita nĂ­ standardy SAK Bezpe Ă­ prost edĂ­ nemocnice, souslovĂ­, za kterË?m se skrË?vĂĄ skupina r znorodË?ch oblastĂ­, kterĂŠ je t eba systematicky Ă­dit, nebo jejich selhĂĄnĂ­ m e mĂ­t fatĂĄlnĂ­ d sledky pro lidskË? ivot, zdravĂ­ i majetek. I proto je zajiĂśt nĂ­ bezpe nĂŠho a spolehlivĂŠho prost edĂ­ nemocnice sou ĂĄstĂ­ po adavk standard externĂ­ch hodnotitel na celĂŠm sv t , eskou republiku a Spojenou akredita nĂ­ komisi (SAK) nevyjĂ­maje.

Bezpe Ă­ prost edĂ­ nemocnice, v novĂŠm vydĂĄnĂ­ Akredita nĂ­ch standard pro nemocnice upravenĂŠ zejmĂŠna standardy v kapitole 11, inilo v minulosti nemocnicĂ­m ur itĂŠ interpreta nĂ­ potĂ­ e. HlavnĂ­m d vodem byla velkĂĄ heterogenita oblastĂ­, kterĂŠ pod ni spadajĂ­, a takĂŠ velkË? objem legislativy, nejr zn jÜích na Ă­zenĂ­ a norem, kterĂŠ upravujĂ­ vĂśe od stavebnĂ­ch po adavk , p es hygienickĂŠ a nap Ă­klad po po adavky na provoz zdroj ionizujĂ­cĂ­ho zĂĄ enĂ­. Pokud by se veĂśkerĂĄ legislativa a nap Ă­klad eskĂŠ technickĂŠ normy ( SN), kterĂŠ se tË?kajĂ­ provozu zdravotnickĂŠho za Ă­zenĂ­, shromĂĄ dily na jednom mĂ­st , jist by svË?m objemem mnohonĂĄsobn p evyĂśovaly objem samotnĂŠ zdravotnickĂŠ legislativy. Z toho d vodu panovala v nemocnicĂ­ch nejistota, kterĂŠ z t chto po etnË?ch po adavk jsou vlastn p edm tem akredita nĂ­ho Ăśet enĂ­ SpojenĂŠ akredita nĂ­ komise.

Je pochopitelnĂŠ, e nenĂ­ mo nĂŠ prov it vĂśe, takovĂŠ akredita nĂ­ Ăśet enĂ­, respektive jeho „technickĂĄâ€œ ĂĄst, by trvalo m sĂ­ce a logicky by bylo neĂşm rn drahĂŠ.

Ka dĂĄ organizace, kterĂĄ provĂĄdĂ­ externĂ­ hodnocenĂ­ kvality a bezpe Ă­, tedy stojĂ­ p ed Ăşkolem vybrat ty prioritnĂ­ oblasti, jejich hladkĂŠ a bezpe nĂŠ fungovĂĄnĂ­ je bezpodmĂ­ne n nutnĂŠ pro bezpe Ă­ pacient , personĂĄlu a nĂĄvĂśt v v nemocnici, a ty nĂĄsledn upravit

akredita nĂ­mi standardy. VË?sledkem tohoto p Ă­stupu v SAK je zcela p epracovanĂĄ kapitola 11, kterĂĄ obsahuje srozumiteln formulovanĂŠ standardy a tĂŠ odkazy na souvisejĂ­cĂ­ legislativu, kterĂŠ dohromady p edstavujĂ­ kone nË? vË? et po adavk , kterĂŠ je nutnĂŠ pro zĂ­skĂĄnĂ­ akreditace splnit. To vĂśe s cĂ­lem odstranit interpreta nĂ­ nejistotu a jasn vymezit tuto oblast z hlediska akreditace SAK. Kapitola 11, Bezpe Ă­ prost edĂ­, obsahuje nynĂ­ sedm standard a odkazy na souvisejĂ­cĂ­ legislativu v t chto oblastech: 1. Ă­zenĂ­ bezpe Ă­ prost edĂ­, odpov dnĂŠ osoby a dohled nad dodavatelsky zajiĂśt nË?mi slu bami – zejmĂŠna kontrola dodavatel je novË?m po adavkem, kterË? respektuje logiku, e nezĂĄle Ă­ na tom, kdo poskytne danou slu bu, obsluhu za Ă­zenĂ­ apod., proto e vliv na vË?slednou kvalitu a bezpe Ă­ poskytovanË?ch

zdravotnĂ­ch slu eb je stejnË?; 2. Zabezpe enĂ­ proti po ĂĄru a zakou enĂ­, evakuace – popsĂĄnĂ­ a implementace vĂśech komponent po ĂĄrnĂ­ho bezpe Ă­ (1. redukce rizika vzniku po ĂĄru tam, kde je to mo nĂŠ – sprĂĄvnĂŠ skladovĂĄnĂ­ ho lavin a medicinĂĄlnĂ­ch plyn , zĂĄkaz kou enĂ­ a jasnĂŠ vymezenĂ­ p Ă­padnË?ch mĂ­st, kde je dovoleno, atd.; 2. systĂŠm asnĂŠho zjiĂśt nĂ­ po ĂĄru i zakou enĂ­, a to bu technologicky – detektory apod. – nebo vË?cvikem personĂĄlu; 3. zdolĂĄvĂĄnĂ­ po ĂĄru – dostupnost hasĂ­cĂ­ch p Ă­stroj , ĂśkolenĂ­ personĂĄlu v jejich pou itĂ­; 4. snadnË? Ăşnik – zna enĂ­ ĂşnikovË?ch cest, zajiĂśt nĂ­ a kontrola pr chodnosti ĂşnikovË?ch vË?chod atd.); 3. FyzickĂŠ bezpe Ă­ a zabezpe enĂ­ budov, pacient a informacĂ­, ostraha – jednĂĄ se zejmĂŠna o zajiĂśt nĂ­ takovĂŠho prost edĂ­, kterĂŠ nebude p edstavovat hroz-

bu pro pacienty, personĂĄl nebo nĂĄvĂśt vy. V ka dĂŠm zdravotnickĂŠm za Ă­zenĂ­ je navĂ­c nutnĂŠ nastavit rozumnou hranici mezi volnË?m p Ă­stupem pacient i nĂĄvĂśt v na jednĂŠ stran a ochranou majetku, soukromĂ­ a informacĂ­ na stran druhĂŠ; 4. OdpadovĂŠ hospodĂĄ stvĂ­ a naklĂĄdĂĄnĂ­ s chemickË?mi lĂĄtkami – t Ă­d nĂ­, skladovĂĄnĂ­ odpadu a chemickË?ch lĂĄtek, ĂśkolenĂ­ personĂĄlu; 5. ZajiĂśt nĂ­ nep etr itĂŠ dodĂĄvky elektrickĂŠ energie, vody, medicinĂĄlnĂ­ch plyn a dalÜích komodit nezbytnË?ch pro hladkË? provoz za Ă­zenĂ­ – nĂĄhradnĂ­ zdroj elekt iny a ĂšPS, nĂĄhradnĂ­ zdroj vody, skladovĂĄnĂ­ a dodĂĄvka medicinĂĄlnĂ­ch plyn , testovĂĄnĂ­ nĂĄhradnĂ­ch zdroj ; 6. ZdravotnickĂĄ technika, zdroje zĂĄ enĂ­ a m idla – provĂĄd nĂ­ bezpe nostn technickË?ch kontrol techniky, elektrorevize, kalibrace a metrologie, ĂśkolenĂ­ personĂĄlu v pou Ă­vĂĄnĂ­ a Ăşdr b zdravotnickĂŠ techniky; 7. „DalĂśĂ­â€œ rizika, jejich prevence a plĂĄnovĂĄnĂ­ reakce na internĂ­ i externĂ­ krizovĂŠ situace.

Standard 11.7., „dalĂśĂ­â€œ rizika, vnåÜí do Ă­zenĂ­ bezpe Ă­ novË? prvek, tzv. individualizaci rizik. VychĂĄzĂ­ ze znĂĄmĂŠho faktu, e ka dĂĄ nemocnice musĂ­ krom vË?Ăśe popsanË?ch oblastĂ­ pracovat tĂŠ s riziky, kterĂĄ jsou pro ni z r znË?ch d vod jedine nĂĄ (nap . dĂ­ky geografickĂŠ poloze, spektru poskytovanĂŠ pĂŠ e i pou Ă­vanĂŠ technologii). Ta je nutnĂŠ identifikovat a p edchĂĄzet jejich d sledk m do budoucna. Napln nĂ­ tohoto standardu se budeme v novat zase p Ă­Ăśt .

MUDr. FrantiĂśek Vl ek, Ph.D., zĂĄstupce editele SpojenĂŠ akredita nĂ­ komise, o. p. s.

20.06.13 19:12

ro nĂ­k 62 Ă­slo 13 24. ervna 2013

udĂĄlosti, fakta, nĂĄzory

5

NĂĄzory na vyu itelnost metody HTA se r znĂ­ Pod titulkem „Projekt potvrdil pou itelnost metody hodnocenĂ­ lĂŠ iv i p Ă­stroj “ vydala TK 19. ervna tuto zprĂĄvu (redak n krĂĄcena): „Metoda HTA (health technology assessment), kdy se porovnĂĄ cena a zdravotnĂ­ p Ă­nos pro pacienty, je pou itelnĂĄ pro lĂŠ iva, zdravotnickĂŠ p Ă­stroje a prost edky, diagnostickĂŠ a lĂŠ ebnĂŠ postupy i pro prevenci. TK to ekl nĂĄm stek ministra zdravotnictvĂ­ Ing. Petr Nosek k vË?sledk m projektu, kterË? pou itelnost HTA v eskĂŠm zdravotnictvĂ­ ov oval. DrahĂŠ p Ă­stroje se nynĂ­ kupujĂ­ bez vyhodnocenĂ­, majitelĂŠ pak t eba i nĂĄtlakem usilujĂ­ o smlouvu se zdravotnĂ­ pojiĂś ovnou. HTA prË? umo nĂ­ vyu Ă­t pen z zdravotnictvĂ­ efektivn . ‚HTA dĂĄvĂĄ v tÜí jistotu, e pacient dostane pot ebnou lĂŠ bu a e nĂĄtlak na zdravotnĂ­ pojiĂś ovny se omezĂ­,‘ ekl poradce ministra MUDr. Pavel Vep ek. Nemocnice by dĂ­ky hodnocenĂ­ HTA v d ly d Ă­v, ne zakoupĂ­ drahË? p Ă­stroj, pro jakĂŠ pacienty je vhodnË? a zda lĂŠ enĂ­ na n m pojiĂś ovny zaplatĂ­. Pak by teprve do jeho koup investovaly.

HodnocenĂ­ HTA mĂĄ zakotvit zĂĄkon o zdravotnickË?ch prost edcĂ­ch od ledna 2014. Co mĂĄ projĂ­t hodnocenĂ­m, bude v prvnĂ­ fĂĄzi vybĂ­rat ministerstvo, pozd ji vznikne Ăştvar ve StĂĄtnĂ­m Ăşstavu pro kontrolu lĂŠ iv, tzv. HTA agentura. NĂĄklady na hodnocenĂ­ odhaduje ministerstvo na 15 a 20 miliĂłn korun.“ ZdravotnickĂŠ noviny po ĂĄdaly n kolik osobnostĂ­ o jejich pohled na zavĂĄd nĂ­ metody HTA.

P Ă­liĂśnĂĄ abstrakce vede do odpudivĂŠho vakua bez soucitu a bez vztahu Chce-li se n kdo pou it o HTA (health technology assessment – hodnocenĂ­ zdravotnickË?ch technologiĂ­), pak na internetu okam it nalezne doslova miliĂłny informacĂ­ v r znË?ch jazycĂ­ch. ZjistĂ­, e v eskĂŠ republice ministerstvo zdravotnictvĂ­ ji po Ă­tĂĄ i s jeho zapracovĂĄnĂ­m do legislativy. Snahou je „dostat do R co nejrychleji ty technologie, kterĂŠ Ăśet Ă­ nĂĄklady anebo dokĂĄ Ă­ za odpovĂ­dajĂ­cĂ­ cenu zlepĂśit klinickĂŠ vË?sledky“.

MultidisciplinĂĄrnĂ­ proces prË? shroma uje a sjednocuje informace o medicĂ­nskË?ch, sociĂĄlnĂ­ch, ekonomickË?ch a etickË?ch otĂĄzkĂĄch p i pou Ă­vĂĄnĂ­ zdravotnickË?ch technologiĂ­.

Proces je t Ă­stup ovË?. SestĂĄvĂĄ z hodnocenĂ­ (assessment), kterĂŠ posuzuje technologie na zĂĄklad existujĂ­cĂ­ch d kaz a mĂĄ tedy co do in nĂ­ s v dou, z posouzenĂ­ (appraisal), kterĂŠ zva uje za azenĂ­ do Ăşhrady ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­ s ohledem na vË?stupy hodnocenĂ­ – a mĂĄ tedy co do in nĂ­ s politikou, a z rozhodnutĂ­ (decision), kterË? vË?sledek posouzenĂ­ posouvĂĄ k realizaci (p evzato z prezentacĂ­ „HodnocenĂ­ zdravotnickË?ch technologiĂ­ v R“ z roku 2011 a „VzĂĄcnĂĄ onemocn nĂ­ – Ăşhrady pĂŠ e a budoucnost z pohledu MZ“ z roku 2012). ExistujĂ­ proto u i komise, kterĂŠ majĂ­ zaru it bezpe nost celĂŠho procesu.

i nĂŠ miliĂłny – Zdroj VZP 2010) vĂśak rozhodn nemĂĄ s etikou moc spole nĂŠho. V jinË?ch lĂĄncĂ­ch se v tĂśinou nemocnË? Ăşpln „vypa il“ a vĂśe se soust edilo jen do technologickĂŠ abstrakce (p Ă­nos, cena, efektivita, ekonomickĂŠ d sledky, nĂĄklady, vstup Ăş innË?ch technologiĂ­ atd.); i takovĂĄto redukce je nejspĂ­Ăśe nutnĂĄ, avĂśak je vhodnĂŠ si uv domit, e p Ă­liĂśnĂĄ abstrakce vede do odpudivĂŠho vakua bez soucitu a bez vztahu. V dy p ece nemocnĂ­ jsou centrem d nĂ­ a vĂśichni ostatnĂ­, kte Ă­ majĂ­ se zdravotnictvĂ­m n co spole nĂŠho, jsou zde kv li nim. Toto pomyĂślenĂ­ m e i pomoci v eĂśenĂ­ t ce eĂśitelnË?ch problĂŠm .

PovinnĂĄ etba EtickË?m otĂĄzkĂĄm v kontextu HTA byly v novĂĄny i samostatnĂŠ studie ji p ed adou let. Uve me alespo obsĂĄhlou prĂĄci autora Henka ten Have (Ethical perspectives on health technology assessment; International Journal of Technology Assessment in Health Care, 20:1 (2004), 1–6.): „Je naprosto jasnĂŠ, e etickĂŠ aspekty hrajĂ­ velmi malou roli v HTA studiĂ­ch; p vodn zamË?ĂślenĂŠ ĂśirokĂŠ hodnocenĂ­ je velmi brzy redukovĂĄno pouze na vyhodnocenĂ­ ekonomickĂŠ.“ „Studie z jednotlivË?ch zemĂ­ ukazujĂ­ na Ăśirokou pr rvu, zejĂ­cĂ­ mezi etikou a hodnocenĂ­m technologiĂ­â€œ, a koliv toto hodnocenĂ­ bylo p vodn motivovĂĄno prĂĄv „normativnĂ­ starostĂ­â€œ, aby novĂŠ technologie nebyly do zdravotnickĂŠ pĂŠ e zavĂĄd ny nekontrolovan . „Vztah mezi HTA a etikou je p esn to, co je ve h e. MĂĄme pohlĂ­ et na etiku jako na vnit nĂ­ nebo zevnĂ­ komponentu HTA?“ Autor se domnĂ­vĂĄ, e etickĂĄ analË?za je z Ă­dkakdy inkorporovĂĄna do HTA ze dvou d vod .

Jednak proto, e dnes asto bË?vĂĄ hodnocenĂ­ vË?zkumu odd leno od etiky, a dĂĄle proto, e na sou asnou bioetiku je asto pohlĂ­ eno takĂŠ jako na specifickou technologii, kterĂĄ mĂĄ za cĂ­l ne-li roz eĂśit, tak alespo „pacifikovat“ p Ă­padnĂŠ mravnĂ­ konsekvence po pou itĂ­ lĂŠka skË?ch technologiĂ­. „V dy i samotnĂŠ bioetickĂŠ p Ă­stupy jsou mnohdy impregnovĂĄny technickou racionalitou.“ UvedenË? text by m l bË?t povinnou etbou t ch, kte Ă­ se celou zĂĄle itostĂ­ zabË?vajĂ­.

A nemocnË? se vypa il

Pom cka proti odlidĂśt nĂ­

VĂśichni vĂ­me, e nĂĄklady na lĂŠ enĂ­ – i dĂ­ky rozmachu novË?ch technologickË?ch mo nostĂ­ a vymo enostĂ­ – nar stajĂ­. VeĂśkerĂĄ hledĂĄnĂ­ cest, jak vyhov t vĂśem Ăş astnĂ­k m d nĂ­ (lĂŠka m, nemocnË?m i pojiĂś ovnĂĄm), jsou nepochybn zĂĄslu nĂĄ, asi vĂśak tĂŠm p esahujĂ­ lidskĂŠ mo nosti a naprosto si netroufĂĄm kritizovat kohokoliv. NynĂ­ vĂśak Ăşmysln pou iji vyhrocenou mluvu, cĂ­tĂ­m povinnost upozornit na nĂĄsledujĂ­cĂ­: Z velkĂŠ v tĂśiny prostudovanË?ch text na mne dË?chlo a mrazivĂŠ odlidĂśt nĂ­ (a onen „multidisciplinĂĄrnĂ­ proces“ mĂĄ Ăşdajn zahrnovat i „otĂĄzky etickĂŠâ€œ). Jsem si v doma toho, e jde o jakousi p irozenou profesionĂĄlnĂ­ deformaci t ch, kte Ă­ majĂ­ na starosti management, pojiĂśt nĂ­, Ăşhrady, vyhlĂĄĂśky, platby atd., a rozhodn jim nep i Ă­tĂĄm jakĂŠkoli zlĂŠ Ăşmysly. OtĂĄzka a sou asn nadpis v jednĂŠ z prezentacĂ­, „Kolik stojĂ­ pacienti se vzĂĄcnË?mi nemocemi“ (a pod nadpisem pat-

Dnes jsme v r znË?ch kontextech sv dky i jinĂŠ „pr rvy“ – a to mezi etikou, kterĂĄ je orientovĂĄna na dobro spole nosti, a tou, kterĂĄ vĂśe posuzuje z pohledu jedince. V myĂślenĂ­ mnohË?ch p eva uje ta prvnĂ­.

Je proto t eba s d razem p ipomenout, e tomu musĂ­ bË?t naopak.

V dy i Ăšmluva o lidskË?ch prĂĄvech a biomedicĂ­n Rady Evropy, kterĂĄ byla v len na do SbĂ­rky mezinĂĄrodnĂ­ch smluv R ( . 96/2001) a mĂĄ tedy i p ednost p ed naĂśimi zĂĄkony, ve svĂŠm druhĂŠm lĂĄnku zd raz uje: „ZĂĄjmy a blaho lidskĂŠ bytosti jsou nad azeny zĂĄjm m spole nosti nebo v dy.“ Pacient je lidskĂĄ bytost, kterĂĄ trpĂ­ (patior, pati, passus sum). NenĂ­ to klient a nenĂ­ to pouze p Ă­pad, kterË? nĂĄm slou Ă­ jako Ă­slo v rĂĄmci „vË?zkumnĂŠho materiĂĄlu“, p i pe livĂŠm v deckĂŠm zpracovĂĄvĂĄnĂ­ vĂśeho mo nĂŠho. Tato p ipomĂ­nka nĂĄm jist pom e i proti naĂśemu vlastnĂ­mu „odlidĂśt nĂ­â€œ.

Prof. MUDr. Marta MunzarovĂĄ, CSc.

NeschovĂĄvat politickĂĄ rozhodnutĂ­ za objektivnĂ­ metodu zjiĂś ovĂĄnĂ­ efektivity Co se tË? e mĂŠho nĂĄzoru na HTA, je to metoda, kterĂĄ mĂĄ posuzovat efektivitu zdravotnickË?ch technologiĂ­ a nikoliv slou it k regulaci dostupnosti zdravotnĂ­ pĂŠ e. Proto by se m ly posuzovat Ăş inky jednotlivË?ch alternativnĂ­ch postup mezi sebou.

Smyslem HTA by primĂĄrn nem lo bË?t nap . vy azovĂĄnĂ­ finan n nĂĄro nĂŠ pĂŠ e o vzĂĄcnĂĄ onemocn nĂ­ apod. Zde jde o politickĂĄ rozhodovĂĄnĂ­, p i nich by se politici nem li schovĂĄvat za objektivnĂ­ metodu zjiĂś ovĂĄnĂ­ efektivity.

TvrdË?ch finan nĂ­ch limit bych se na po ĂĄtku velmi obĂĄval. Ty jsou vhodnĂŠ, resp. nutnĂŠ pouze tam, kde lze sv it rozhodovĂĄnĂ­ do rukou Ăş ad m a Ăş ednĂ­k m.

VË?znamnĂĄ je i otĂĄzka, podle jakË?ch kritĂŠriĂ­ se budou technologie posuzovat. Ministerstvo zdravotnictvĂ­ se zabË?vĂĄ pouze dopady na zdravotnĂ­ pojiĂśt nĂ­, co je z hlediska nĂĄrodohospodĂĄ skĂŠho nonsens. HTA by m la posuzovat efektivitu lĂŠ by z hlediska dopad na ve ejnĂŠ finance komplexn , tj. jak na strĂĄnku vË?nosovou (dan a pojistnĂŠ), tak na strĂĄnku nĂĄkladovou (v cnĂŠ i finan nĂ­ dĂĄvky pojistnË?ch systĂŠm sociĂĄlnĂ­ch, kam pat Ă­ zdravotnĂ­ pĂŠ e a pojiĂśt nĂ­, nemocenskĂŠ pojiĂśt nĂ­, pojiĂśt nĂ­ invalidity) a finan nĂ­ dĂĄvky nepojistnË?ch systĂŠm sociĂĄlnĂ­ch, kam pat Ă­ n kterĂŠ dĂĄvky pro osoby se zdravotnĂ­m posti enĂ­m, ale i p Ă­sp vek na pĂŠ i, podĂ­l na dotacĂ­ch pro poskytovatele sociĂĄlnĂ­ch slu eb, resp. p Ă­sp vek samosprĂĄv pro poskytovatele.

Upozor uji na p Ă­sluĂśnou studii Transparency International CZ z roku 2006. Pokud bude HTA studie korektnĂ­, dopracujeme se u efektivity zejmĂŠna nĂĄslednĂŠ a dlouhodobĂŠ pĂŠ e k Ăşpln jinË?m vË?sledk m ne p i posuzovĂĄnĂ­ holË?ch nĂĄklad zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­. PrvnĂ­m, kdo by z ejm m l nĂĄvrh zĂĄkona kriticky posuzovat, je ministr prĂĄce a sociĂĄlnĂ­ch v cĂ­ a v zĂĄv su za nĂ­m ministr financĂ­!

Mo nĂĄ jeĂśt poznĂĄmka, e zvolenË? p Ă­stup bude preferovat metody, kterĂŠ omezujĂ­ projevy nemoci p ed metodami, kterĂŠ eÜí negativnĂ­ d sledky onemocn nĂ­.

StĂĄle p ipomĂ­nĂĄm, e tu chybĂ­ zdravotnĂ­ politika stĂĄtu a e nejv tÜí problĂŠm, za kterË? si m e ministerstvo samo, je prodlu ovĂĄnĂ­ doby chronickĂŠ nemoci namĂ­sto prodlu ovĂĄnĂ­ doby ivota ve zdravĂ­.

RNDr. Ji Ă­ Schlanger

HTA po esku aneb äet it je t eba na t ch, kte Ă­ nebudou moc k i et Jako pr zkumnË? balonek ministerstvo zdravotnictvĂ­ (MZ) vypustilo 12. 6. informaci (o relevantnĂ­ch datech nem e bË?t e i) na tĂŠma efektivity jĂ­m vybranË?ch zdravotnickË?ch technologiĂ­ vzhledem k jejich p Ă­nos m pro pacienta na jednĂŠ stran a vË?daj m z ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­ na stran druhĂŠ. Je to sou ĂĄstĂ­ p Ă­prav ministerstva na spuĂśt nĂ­ tzv. HTA, ili posuzovĂĄnĂ­ zdravotnickË?ch technologiĂ­. ty i pilotnĂ­ projekty byly zpracovĂĄny na zĂĄklad zadĂĄnĂ­ ministerstva vybranou spole nostĂ­ Academy of Health Care Management a tË?kaly se lĂŠku, preventivnĂ­ho postupu, lĂŠ ebnĂŠho postupu a zdravotnickĂŠho prost edku. VybranĂ­ novinĂĄ i se od nĂĄm stka Ing. Petra Noska dozv d li, e n kterĂŠ technologie proĂśly hodnocenĂ­m dob e a n kterĂŠ ne. Pravda je ale takovĂĄ, e problĂŠmy, aby v bec n jak vyĂśly, m ly vĂśechny hodnocenĂŠ technologie.

NeznĂĄme metodiku, podle kterĂŠ bylo postupovĂĄno (t eba e ji MZ ji m sĂ­ce slibuje zve ejnit) a neznĂĄme ani ty konkrĂŠtnĂ­ analË?zy a hlavn data, na zĂĄklad kterË?ch se doĂślo k p edklĂĄdanË?m zĂĄv r m. Tyto zĂĄv ry jsou jen zajĂ­mavou informacĂ­ ale jinak nic. To „nic“ je v tomto p Ă­pad nekone nĂŠ a je t eba si klĂĄst velmi vĂĄ nĂŠ otĂĄzky, zda na zĂĄklad tohoto „nic“ bude v blĂ­zkĂŠ budoucnosti dĂĄvat ministerskĂĄ komise dĂĄvat stop v tĂśin , ne-li vĂśem nĂĄkladnË?m novË?m technologiĂ­m do systĂŠmu.

K pochybnostem o objektivit , odbornosti a transparentnosti postup a hlavn relevanci dat m vedou n kterĂŠ zve ejn nĂŠ informace p Ă­mo od realizĂĄtora zakĂĄzky i z jinË?ch ve ejn dostupnË?ch zdroj , kterĂŠ jsou odpov dnË?m Ăş ednĂ­k ministerstva jist takĂŠ znĂĄmy.

Ji zadĂĄnĂ­ analË?zy bylo ve v tĂśin p Ă­pad nep esnĂŠ, zavĂĄd jĂ­cĂ­, neodbornĂŠ a mnohdy navozujĂ­cĂ­ to, co mĂĄ „vyjĂ­t“. Nap Ă­klad v p Ă­pad robotickĂŠ operace bylo jako p Ă­nos pro pacienta formulovĂĄno pouze zabrĂĄn nĂ­ inkontinence po operaci a nezmi ujĂ­ se jinĂŠ stavy, jako nap . porucha erekce, kterĂŠ jsou, zejmĂŠna pro mladÜí mu e, takĂŠ podstatnĂŠ.

Absence jakË?chkoli, nato p esnË?ch dat je zĂĄsadnĂ­ problĂŠm u vĂśech analË?z. U hodnocenĂ­ lĂŠku Lucentis pro diabetickË? makulĂĄrnĂ­ edĂŠm zĂĄv r pouze konstatoval nedostupnost dat. PochopitelnĂĄ otĂĄzka pak tedy znĂ­, jak m e v sou asnĂŠ dob StĂĄtnĂ­ Ăşstav pro kontrolu lĂŠ iv mĂ­t tak „pevnĂĄâ€œ data, e o Ăşhrad lĂŠk , na zĂĄklad QALY a hranice ochoty platit, rozhoduje.

Ze stejnĂŠho d vodu adatel i hodnotitel efektivity o kovĂĄnĂ­ proti rakovin d lo nĂ­ho hrdla doĂśli na zĂĄklad toto nË?ch dat a stejnË?ch Ă­sel k naprosto rozdĂ­lnË?m vË?sledk m, pokud jde o po et„zachrĂĄn nË?ch“ en a a ke stonĂĄsobnĂŠmu rozdĂ­lu v cen jednoho„zachrĂĄn nĂŠho roku ivota“. Co v tomto konkrĂŠtnĂ­m p Ă­pad p edstavuje rozdĂ­ly v ĂĄdu desetitisĂ­c a miliĂłn korun.

Tak e jakĂĄ je relevance podobnË?ch analË?z HTA? NulovĂĄ. A na zĂĄklad takto pochybnĂŠho hodnocenĂ­ budou p evĂĄ n ministerĂśtĂ­ Ăş ednĂ­ci dĂĄvat palec nahoru nebo dol , zda se ty i ony skupiny t ce nemocnË?ch pacient dostanou k novË?m postup m, lĂŠk m a zdravotnickË?m prost edk m? Politicko-Ăş ednickĂŠ zadĂĄnĂ­ eskĂŠho HTA bude ale tĂ­mto spln no – uĂśet it za ka dou cenu, kdy jinde Ăśet it neum jĂ­.

PhDr. Ivana PlechatĂĄ

MateriĂĄly zve ejn nĂŠ na tĂŠto stran se nemusejĂ­ shodovat s nĂĄzorem redakce ZdravotnickË?ch novin.

Inzerce

PRVNĂ?

KVALITNĂ?

DOSTUPN

ZN 13_2013.indd 5

20.06.13 19:12

6

udĂĄlosti, fakta, nĂĄzory

ro nĂ­k 62 Ă­slo 13 24. ervna 2013

Za aluje m m j pacient? „Asi ano“, znĂ­ odpov na otĂĄzku v titulku, pakli e se budeme dĂĄle pohybovat sm rem k EvropskĂŠ unii a USA. MnozĂ­ kolegovĂŠ o tom pochybujĂ­ nebo to nechĂĄpou, jĂĄ si ale myslĂ­m, e zkuĂśenË? lĂŠka by m l ob tovat jednu odborn -specializovanou p ednĂĄĂśku ro n za „nalejvĂĄrnu“ od opravdu kvalifikovanĂŠho prĂĄvnĂ­ka. D lĂĄm to tak u n kolik let. V R toti existuje hodn nesmyslnË?ch obav, ale takĂŠ dost zbyte nË?ch rizik.

Podle studie Jeny se v USA stane ter em aloby podle svĂŠho oboru 75 a 99 procent lĂŠka , 7,4 procenta lĂŠka je v aktuĂĄlnĂ­m ase alovĂĄno (pro zajĂ­mavost: ka dË? sedmË? lĂŠka pracujĂ­cĂ­ v n kterĂŠm chirurgickĂŠm oboru).

Na stran druhĂŠ, aloba nerovnĂĄ se jeĂśt rozsudek. V tĂśinu p Ă­ v USA vyhrĂĄvajĂ­ zdravotnickĂĄ za Ă­zenĂ­ (cca dv t etiny) a v t ch zbylË?ch velmi asto vysouzenĂĄ ĂĄstka inĂ­ jen zlomek tĂŠ p vodn po adovanĂŠ.

MylnĂĄ je p edstava, e soudnĂ­ tahanice jsou typicky domĂŠnou plastickË?ch chirurg – k tĂŠto domn nce mo nĂĄ svĂĄd jĂ­ znĂĄmĂŠ p Ă­pady celebrit. Nej ast ji alovĂĄni jsou hrudnĂ­ chirurgovĂŠ a neurochirurgovĂŠ – oba tyto obory majĂ­ po „hezkË?châ€? 20 procentech vĂśech podĂĄnĂ­. Je to dĂĄno jednak tĂ­m, e profesn stojĂ­ na hran ivota a smrti, jednak systĂŠmem Ăşhrad v USA. MnohĂŠ si pacienti platĂ­ sami a pokud zem ou, mohou bË?t pro jejich rodiny penĂ­ze „vyta enĂŠâ€œ z nemocnice vË?znamnou ĂśancĂ­ na ekonomickĂŠ p e itĂ­. NabĂ­zĂ­ se pou enĂ­, e bychom my lĂŠka i m li bË?t opatrnĂ­ p i destrukci naĂśeho zdravotnickĂŠho systĂŠmu ve sfĂŠ e nĂĄkladnĂŠ lĂŠ by. S drahË?mi operacemi a vysokË?mi platy toti jdou ruku v ruce i aloby.

NejvyÜÜí pr m rnĂŠ odĂśkodn nĂ­ USA – 520 tisĂ­c dolar – hradĂ­ pediat i (podle The New England Journal of Medicine). To je dĂĄno dlouhË?m ivotem event. posti enË?ch a strĂĄdĂĄnĂ­m rodi .

Plasti tĂ­ chirurgovĂŠ jsou v odĂśkodnĂŠm n kde v polovin tabulky a kosmeti tĂ­ dermatologovĂŠ platĂ­ pacient m nĂĄhra-

dy asi p tinovĂŠ ve strovnĂĄnĂ­ s pediatry.

V eskĂŠ republice je situace vnĂ­mĂĄna obrĂĄcen .

ZatĂ­mco kosmeti tĂ­ lĂŠka i jsou a lehce p estraĂśeni, v nemocnicĂ­ch asto pozoruji faleĂśnË? klid ve smyslu „d lĂĄme, co m eme, sna Ă­me se pomĂĄhat, kdo by nĂĄs popotahoval?â€? Le judikĂĄty z naÜí zem mluvĂ­ spĂ­Ăśe o podobnosti s USA.

ChybnĂĄ lĂŠ ba je a t etĂ­

Pokud hodnotĂ­me prĂĄvnĂ­ p Ă­ inu zdravotnickË?mi za Ă­zenĂ­mi prohranË?ch spor v USA (u nĂĄs totĂŠ ze zkuĂśenosti potvrzujĂ­ prĂĄvnĂ­ci), hlavnĂ­m nebezpe Ă­m je nedokonale vedenĂĄ zdravotnickĂĄ dokumentace. V naÜí zemi stĂĄle p evlĂĄdĂĄ pocit, e se jednĂĄ vlastn o internĂ­ poznĂĄmky lĂŠka e, maximĂĄln k nahlĂŠdnutĂ­ pacientovi. Le text musĂ­ jednozna n a srozumiteln popisovat, co a pro bylo u in no. Jakoukoli nejednozna nost m e vyu Ă­t i zneu Ă­t protistrana. JĂĄ jako operatĂŠr sice vĂ­m, jak provĂĄdĂ­m ten i onen vË?kon, le ono to musĂ­ bË?t zachycenĂŠ v etn vĂśeho, co bylo e eno p ed a po vË?konu.

P eddefinovanĂŠ texty v po Ă­ta i tady uĂśet Ă­ mnoho asu i potĂ­ Ă­. Na stran druhĂŠ vĂśichni pacienti nemohou mĂ­t napsĂĄno doslova totĂŠ , jinak to protistrana napadne jako bezobsa nou formalitu.

Na druhĂŠm mĂ­st jsou nedostatky nejenom v samotnĂŠm pĂ­semnĂŠm informovanĂŠm souhlasu, ale i v celĂŠ konzulta nĂ­ fĂĄzi. Perfektn zpracovanË? souhlas by m l dostat pacient v as, aby se mohl s n kË?m poradit. M l by mĂ­t prostor ho pochopit a za Ă­t. A m l by bË?t pro n j zcela srozumitelnË?.

Teprve t etĂ­ a poslednĂ­ p Ă­ inou prohry zdravotnĂ­k u soudu je konkrĂŠtnĂ­ chyba v lĂŠ ebnĂŠm postupu.

HrozivË? paragraf 421a

„MinovË?m polem“ v eskĂŠ republice je zodpov dnost za postup non-lege artis podle paragrafu 420 Ob anskĂŠho zĂĄkonĂ­ku (zĂĄk. . 40/1964 Sb., v platnĂŠm zn nĂ­). Je t eba po Ă­tat s tĂ­m, e vlastnĂ­ soudnĂ­ projednĂĄvĂĄnĂ­ bude hlavn soubojem znaleckË?ch posudk a protiposudk se vÜím dobrË?m i zlË?m, co k tomu pat Ă­. Ăšpln jinË? p Ă­pad je zvlĂĄĂśtnĂ­ odpov dnost podle paragrafu 421a (Odst. (1) Ka dË? odpovĂ­dĂĄ i za Ăśkodu zp sobenou okolnostmi, kterĂŠ majĂ­ p vod v povaze p Ă­stroje nebo jinĂŠ v ci, jich bylo p i pln nĂ­ zĂĄvazku pou ito. TĂŠto odpov dnosti se nem e zprostit. Odst. (2) Odpov dnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytovĂĄnĂ­ zdravotnickË?ch, sociĂĄlnĂ­ch, veterinĂĄrnĂ­ch a jinË?ch biologickË?ch slu eb).

M eme zachrĂĄnit pacientovi ivot zcela sprĂĄvnË?m postupem, le odpovĂ­dĂĄme za v decky popsanĂŠ vedlejÜí Ăş inky, a to absolutn a bez nad je na vyvin nĂ­ se. ExistujĂ­ tedy v tĂŠto zemi lĂŠka skĂŠ specializace, je jsou prakticky automaticky zapleteny do potenciĂĄlnĂ­ch prohranË?ch soudnĂ­ch spor , a to bez ohledu na fakt, e doty nĂ­ lĂŠka i postupujĂ­ zcela lege artis. JeĂśt e to nev dĂ­ ani pacienti a jejich rodiny.

NovË? Ob anskË? zĂĄkonĂ­k, jen snad nabude Ăş innosti od 1. ledna 2014, toto v podstat obrovskĂŠ a z pohledu lĂŠka e neadekvĂĄtnĂ­ riziko mĂ­rnĂ­. Jen mĂĄlo lĂŠka si je uv domuje. NicmĂŠn je to skute nË? d vod, pro se v mnoha zemĂ­ch n kdy rad ji vyhnou nasazenĂ­ riskantnĂ­ lĂŠ by. Jde to sice proti p Ă­saze, kterou jsme jako lĂŠka i slo ili, le je tomu tak.

Kdo nese riziko?

KlĂ­ ovĂĄ otĂĄzka znĂ­, kdo je vlastn nositelem p edm tnĂŠho rizika. Je jĂ­m zdravotnickĂŠ za Ă­zenĂ­. To by m lo bË?t ĂĄdn pojiĂśt no a m lo by mĂ­t jasn vy eĂśenË? management rizik. Kdo za co zodpovĂ­-

dĂĄ? Kontroly? PravidelnĂĄ ĂśkolenĂ­? Kdo a o em vyjednĂĄvĂĄ? ada lĂŠka hranici odpov dnosti nevidĂ­. Jedni bez problĂŠm pracujĂ­ jako zam stnanci, kte Ă­ majĂ­ odpov dnost limitovanou fakticky ty ap lnĂĄsobkem m sĂ­ nĂ­ mzdy. JinĂ­ jsou osobami samostatn vË?d le n innË?mi, kterĂŠ nesou rizika pln . Ur it je t eba krom da ovË?ch sazeb vnĂ­mat i mĂ­ru rizika, kterou v tom i onom vztahu na sebe beru.

Jen e jå nap íklad potkåvåm zam stnance ståtních nemocnic, kte í se – vyd Üeni pojiÜ ovacím agentem – pojiÜ ují na horentní sumy („existují p ece rozsudky za desítky milión �). Asi by se jim spíÜe vyplatilo nechat si n kolikam sí ní plat n kde na úro enÊm ú tu.

No a znĂĄm takĂŠ soukromnĂ­ky, kte Ă­ se nepojistili v bec a pak se divili, e o vĂśechno p iĂśli. Nez Ă­dka v mimosoudnĂ­m vyrovnĂĄnĂ­.

LetĂĄ ky zasn enĂĄ ekĂĄrna atd.

ZĂĄle itostĂ­, kde si mnoho lĂŠka vysloven „nabĂ­hĂĄâ€œ, je reklama. Ta je sice regulovanĂĄ, le u vË?kon mimo systĂŠm zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­ je do zna nĂŠ mĂ­ry (p i zachovĂĄnĂ­ nezbytnĂŠ korektnosti) uvoln nĂĄ, co mnozĂ­ nevyu Ă­vajĂ­.

Docela n co jinĂŠho je ale zjevnĂĄ propagace za Ăş elem obchodnĂ­ho prosp chu u jasnË?ch „sazebnĂ­kovË?ch“ vË?ko-

n , ekn me koncem roku p i nedostatku „bod “ i „DRG“. LeckterË? lĂŠka se pak „p imlouvĂĄâ€œ za svoje za Ă­zenĂ­, ale m e za to nĂŠst nep Ă­jemnĂŠ osobnĂ­ d sledky.

Nejv tÜím zlozvykem je reklama na lĂŠky na p edpis. Zde by m la komunikace probĂ­hat od firem jen k lĂŠka m a farmaceut m. KolikrĂĄt jsme ale ka dË? vid li ekĂĄrnu doslova zasn enou letĂĄ ky, panely, postery na takovĂĄ lĂŠ iva? MnozĂ­ lĂŠka i se domnĂ­vajĂ­, e to je problĂŠm p Ă­sluĂśnĂŠ farmaceutickĂŠ firmy. NenĂ­, reklama se dostala k pacientovi dĂ­ky nim a mĂ­t za „tu ku a kafe“ problĂŠmy t eba se StĂĄtnĂ­m Ăşstavem pro kontrolu lĂŠ iv rozhodn nestojĂ­ za to.

Le nejde jen o SĂšKL, v p Ă­pad sporu s pacientem se m e protistran hodit ledacos (a takĂŠ i t eba medicĂ­nskĂŠ konkurenci).

Ur it jsem nepoukĂĄzal na vĂśechny problĂŠmy, ale pokud jsem vĂĄs p esv d il, e mĂĄte jĂ­t na kurs vedenË? prĂĄvnĂ­kem-specialistou a ĂĄdn se ho vyptat na vĂśemo nĂŠ konkrĂŠtnĂ­ detaily, m l tento text smysl.

Za aluje m m j pacient? Asi ano, jsem-li na za ĂĄtku kariĂŠry. Jsem-li ale p ipraven a v prĂĄvu, nemusĂ­m panika it.

Doc. MUDr. Roman ämucler, CSc., 1. LF UK a VFN v Praze, mj. u itel oboru management privåtní praxe

Bude mĂ­t „protonovĂĄ mediĂĄlnĂ­ vĂĄlka“ trestn prĂĄvnĂ­ dohru?

Je zcela evidentnĂ­, e kauza „Proton Therapy Center Praha (PTC) kontra VĂśeobecnĂĄ zdravotnĂ­ pojiĂś ovna (VZP)“ mĂĄ dv d jovĂŠ Ăşrovn . Tou prvnĂ­ je p est elka v masmĂŠdiĂ­ch, v nĂ­ PTC oznamuje ob an m, e jsou pojiĂś ovnou „okrĂĄdĂĄni“ o nejdokonalejÜí onkologickou radioterapii, VZP odpovĂ­dĂĄ, e tato terapie je pot ebnË?m pacient m dostupnĂĄ, nikoli vĂśak prost ednictvĂ­m re imu, kterË? si jednostrann ur uje provozovatel soukromĂŠho PTC. Druhou rovinou sporu – ve ejnostĂ­ logicky mĂŠn vnĂ­manou – pak je zĂĄpolenĂ­ prĂĄvnĂ­ch argument .

Zde se ekĂĄ hlavn na prĂĄvoplatnË? vË?sledek sporu o oprĂĄvn nosti „Smlouvy o budoucĂ­ smlouv o poskytovĂĄnĂ­ a Ăşhrad zdravotnĂ­ pĂŠ e“, na zĂĄklad kterĂŠ PTC vy aduje od VZP nakoupenĂ­ pĂŠ e cca za miliardu korun ro n .

NicmĂŠn pointu v podob soudnĂ­ho rozsudku z ejm bude mĂ­t i v Ăşvodu zmĂ­n nĂĄ mediĂĄlnĂ­ bitva – editel VZP Ing. Zden k KabĂĄtek toti p ed asem podal KrajskĂŠmu stĂĄtnĂ­mu zastupitelstvĂ­ v Praze oznĂĄmenĂ­ o podez enĂ­ z trestnĂŠho inu. Jeho p edm tem je skute nost, e soub n s otev enĂ­m pra skĂŠho protonovĂŠho centra byla spuĂśt na velmi masivnĂ­ mediĂĄlnĂ­ aktivita, kterĂĄ p edklĂĄdĂĄ adu dezinformujĂ­cĂ­ch sd lenĂ­. Tato sd lenĂ­ mohou podle mĂ­n nĂ­ VZP ve ve ejnosti, ale p edevÜím u onkologickË?ch pacient , vyvolat mylnĂŠ p esv d enĂ­, e protonovĂĄ terapie je univerzĂĄlnĂ­m lĂŠ ebnË?m procesem, zaru ujĂ­cĂ­m lepÜí terapeutickË? vË?sledek, jeho Ăş innost a vĂśeobecnĂĄ pou itelnost je dostate n prokĂĄzĂĄna. A takĂŠ p esv d enĂ­, e by tedy tato lĂŠ ba m la bË?t univerzĂĄln hrazena z prost edk ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­.

S dokazovĂĄnĂ­m d vodnosti toho svĂŠho nĂĄzoru by VZP asi nem la problĂŠmy. Posta Ă­ prostĂĄ obsahovĂĄ inventura lĂĄnk na strĂĄnkĂĄch t ch mĂŠdiĂ­ch, kterĂĄ „proprotonovou“ kampa nesou. Je v nich unisono p edklĂĄdĂĄn a zd raz ovĂĄn argument (kterË? ale samoz ejm ĂĄdnË? odbornĂ­k nepopĂ­rĂĄ), e protonovĂŠ oza ovĂĄnĂ­ znamenĂĄ vË?-

ZN 13_2013.indd 6

znamnË? pokrok v radioterapii zhoubnË?ch nĂĄzor . NemĂŠn unisono je ale opomĂ­jena ta ĂĄst odbornĂŠ argumentace, kterĂĄ upozor uje na prozatĂ­mnĂ­ nedostatek validnĂ­ch dat k vyhodnocenĂ­ lĂŠ ebnĂŠ (ale i ekonomickĂŠ) efektivity protonovĂŠ terapie. Ob an se tak nap Ă­klad nedozvĂ­, e ada onkolog pova uje vË?sledky protonovĂŠ lĂŠ by u n kterË?ch diagnĂłz – nap . nĂĄdor hlavy a krku, trĂĄvicĂ­ho traktu, vyÜÜích stadiĂ­ karcinomu plic, v lĂŠ b sarkomu atd. – prozatĂ­m za kontroverznĂ­.

Hlas evropskË?ch odbornĂ­k P edseda Akredita nĂ­ komise Ministerstva zdravotnictvĂ­ R pro radia nĂ­ onkologii prof. MUDr. Pavel älampa, CSc., 17. srpna 2012 webu eskĂŠ onkologickĂŠ spole nosti LS JEP mj. napsal: „Letos v dubnovĂŠm Ă­sle presti nĂ­ho asopisu evropskĂŠ radioterapeutickĂŠ spole nosti ESTRO, Radiotherapy and Oncology, vyĂślo n kolik publikacĂ­, zabË?vajĂ­cĂ­ch se problematikou protonovĂŠ terapie. ZvlĂĄĂśt p ehledovË? lĂĄnek p ednĂ­ch evropskË?ch radioterapeut (D. Ruysscher – Maastricht, M. Lodge, B. Jones – Oxford, M. Brada – Sutton, A. Munro – Dundee,

T. Je erson – Ă­m) se sna Ă­ podat ucelenË? a objektivnĂ­ pohled na vyu itĂ­ lĂŠ by pomocĂ­ nabitË?ch ĂĄstic v klinickĂŠ praxi. Auto i provedli novË? systematickË? p ehled literĂĄrnĂ­ch vË?sledk 5 let po jejich p edchozĂ­ publikaci. Z textu souhrnnĂŠ prĂĄce lze citovat nĂĄsledujĂ­cĂ­ nĂĄzory a zĂĄv ry: VĂ­ce souhrnnË?ch pracĂ­ provedenË?ch b hem poslednĂ­ dekĂĄdy, zkoumajĂ­cĂ­ch klinickou Ăş innost radioterapie s urychlenË?mi ĂĄsticemi, ukazuje, e nejsou stĂĄle k dispozici definitivnĂ­ zĂĄv ry. ĂĄste n je to zp sobeno nedostatkem kvalitnĂ­ch dat znemo ujĂ­cĂ­m adekvĂĄtnĂ­ porovnĂĄnĂ­ s jinË?mi druhy radioterapie. Za poslednĂ­ch 5 let nebyla provedena ĂĄdnĂĄ klinickĂĄ studie 3. fĂĄze a z mnoha retrospektivnĂ­ch a n kolika prospektivnĂ­ch studiĂ­ nenĂ­ mo nĂŠ ur it, zda protony jsou opravdu lepÜí ne fotonovĂĄ terapie. NavĂ­c mnoho publikovanË?ch klinickË?ch studiĂ­ bylo provedeno v dob , kdy nebyly dostupnĂŠ sou asnĂŠ radioterapeutickĂŠ technologie, v etn nejnov jÜích zobrazovacĂ­ch metod. Auto i souhrnu nemohou potvrdit, e terapie ĂĄsticemi umo uje eskalaci dĂĄvky zĂĄ enĂ­ vedoucĂ­ k vylepĂśenĂ­ lokĂĄlnĂ­ kontroly tumoru a k prodlou enĂ­ p e itĂ­ bez zvË?ĂśenĂ­ vedlejÜích Ăş ink . VË?hody protonovĂŠ terapie jsou omezeny pouze na redukci dĂĄvky okolnĂ­ch orgĂĄn . Krom vzĂĄcnË?ch indikacĂ­, jako jsou d tskĂŠ nĂĄdory, stĂĄle platĂ­ p edchozĂ­ zĂĄv ry autor , tj. zisk z pou itĂ­ proton v praxi z stĂĄvĂĄ kontroverznĂ­, nejasnË?.“

Riziko z prodlevy PsychologovĂŠ i lĂŠka i jist potvrdĂ­, e d sledky dezinformace mohou bË?t u lidĂ­ trpĂ­cĂ­ch zĂĄva nË?m onemocn nĂ­m obzvlĂĄĂś nebezpe nĂŠ – v danĂŠm p Ă­pad mohou tito mimo ĂĄdn citlivĂ­ a zranitelnĂ­ pacienti podlehnout mylnĂŠmu dojmu, e stĂĄvajĂ­cĂ­ lĂŠ ba, kterou podstupujĂ­, nebo majĂ­ podstoupit, nenĂ­ sprĂĄvnĂĄ a e by m li po kat na terapii protonovou. M e tedy nastat situace, e jinou ne protonovou lĂŠ bu bezd vodn odmĂ­tajĂ­, p Ă­padn e ekajĂ­ na postup institucĂ­ stĂĄtnĂ­

sprĂĄvy i zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­ v zĂĄle itosti protonovĂŠ terapie. VyvstĂĄvĂĄ samoz ejm riziko promeĂśkĂĄnĂ­ vhodnĂŠho okam iku zahĂĄjenĂ­ Ăş innĂŠ standardnĂ­ protinĂĄdorovĂŠ terapie, v d sledku eho m e choroba progredovat a Ăśance na Ăşsp ĂśnĂŠ lĂŠ enĂ­ se snĂ­ Ă­ (potvrzenĂ­m takovĂŠho jednĂĄnĂ­ n kterË?ch nemocnË?ch je vlastn i ĂşnorovĂŠ sd lenĂ­ hlavnĂ­ho lĂŠka e pra skĂŠho protonovĂŠho centra MUDr. Ji Ă­ho KubeĂśe o pacientech, kte Ă­ prË? ji m sĂ­ce ekajĂ­ na schvĂĄlenĂ­ protonovĂŠ terapie pojiĂś ovnou).

NenĂ­ takĂŠ sporu, e v takovË?ch situacĂ­ch m e dochĂĄzet ke zhorĂśenĂ­ psychickĂŠho stavu pacienta i lidĂ­ v jeho rodinnĂŠm okolĂ­. Jak znĂĄmo a jak koneckonc definuje i Sv tovĂĄ zdravotnickĂĄ organizace (WHO) – zdravĂ­ lov ka netkvĂ­ jen v absenci choroby, nË?br je komplexnĂ­m stavem t lesnĂŠ, duĂśevnĂ­ i sociĂĄlnĂ­ pohody.

Vznikne „precedens“ VedenĂ­ VZP, jak bylo e eno, podalo oznĂĄmenĂ­ o podez enĂ­ z trestnĂ­ho inu – je tedy jistĂŠ, e jejĂ­ prĂĄvnĂ­ci provedli analË?zu d nĂ­ a dosp li k zĂĄv ru, e doĂślo k protiprĂĄvnĂ­mu jednĂĄnĂ­. Odhady nezĂĄvaznË?ch a v tomto p Ă­pad neanga ovanË?ch prĂĄvnĂ­k se shodujĂ­ v tom, e pokud by vyĂśet ujĂ­cĂ­ orgĂĄny opravdu seznaly napln nĂ­ skutkovĂŠ podstaty trestnĂŠho inu proti zdravĂ­ – teoreticky lze uva ovat o „ublĂ­ enĂ­ na zdravĂ­ z nedbalosti“ (podle ustanovenĂ­ par. 148 , zĂĄk. . 40/2009 Sb., trestnĂ­ho zĂĄkonĂ­ku), „t kĂŠm ublĂ­ enĂ­ na zdravĂ­ z nedbalosti“ (par. 147 trestnĂ­ho zĂĄkonĂ­ku), resp. „neposkytnutĂ­ pomoci“ (par. 150 trestnĂ­ho zĂĄkonĂ­ku) – byla by spole enskĂĄ nebezpe nost inu zd razn na tĂ­m, e poĂśkozenou stranou jsou p edevÜím osoby s onkologickË?m onemocn nĂ­m.

JakĂŠkoli p edjĂ­mĂĄnĂ­ vË?sledk vyĂśet ovĂĄnĂ­, resp. soudnĂ­ dohry jsou v tĂŠto chvĂ­li samoz ejm bezp edm tnĂŠ. NicmĂŠn pointa tĂŠto udĂĄlosti se asi stane jakË?msi vymezenĂ­m hranic nebo ur itË?m precedentem v oblast mediĂĄlnĂ­ho informovĂĄnĂ­ sm rovanĂŠho hlavn k nemocnË?m lidem. top

20.06.13 19:12

ro nĂ­k 62 Ă­slo 13 24. ervna 2013

StrĂĄnky pro pacienty psanĂŠ lĂŠka i

www.ulekare.cz

M. Cabrnoch: Z p eshrani nĂ­ pĂŠ e m eme profitovat, implementujeme-li v as p edpis EU dokon enĂ­ ze str. 1 Pro eskĂŠ pacienty by to v praxi znamenalo, e zahrani nĂ­mu poskytovateli zdravotnĂ­ pĂŠ i uhradĂ­ ze svĂŠho a nĂĄsledn pak p edlo Ă­ svĂŠ zdravotnĂ­ pojiĂś ovn Ăş et k proplacenĂ­.

Toto ustanovenĂ­ ozna il M. Cabrnoch za zna n problematickĂŠ. Podle jeho nĂĄzoru budou vyhledĂĄvat zdravotnĂ­ pĂŠ i v jinĂŠ zemi EU p edevÜím pacienti se vzĂĄcnË?mi onemocn nĂ­mi.

Jejich cena by se vĂśak v tomto systĂŠmu plateb mohla stĂĄt pro mnoho eskË?ch ob an nedostupnĂĄ.

V souladu se sm rnicĂ­ EU novela zĂĄkona p edpoklĂĄdĂĄ nĂĄvrh z Ă­zenĂ­ vnitrostĂĄtnĂ­ho kontaktnĂ­ho mĂ­sta, kterĂŠ zajistĂ­ prĂĄvo eskË?ch pojiĂśt nc bË?t informovĂĄni o mo nostech lĂŠ by v zahrani Ă­. Dosud vĂśak nenĂ­ ur eno, kterË? Ăş ad toto mĂ­sto z Ă­dĂ­. Stejn tak jeĂśt nebyl stanoven mechanismus na

ur ovĂĄnĂ­ jednotnË?ch vnitrostĂĄtnĂ­ch cen. VlĂĄda rovn m e ur it na Ă­zenĂ­m pĂŠ i, pro kterou je t eba si p edem vy ĂĄdat souhlas pojiĂś ovny. JednĂĄ se o vysoce specializovanou pĂŠ i se stanovenË?mi lh tami dostupnosti nebo pĂŠ i p edstavujĂ­cĂ­ zvlĂĄĂśtnĂ­ riziko pro pacienta i obyvatelstvo. M. Cabrnoch upozornil, e v novele chybĂ­ jakĂĄkoliv zmĂ­nka o elektronickĂŠm p edĂĄvĂĄnĂ­ informacĂ­. hj

Pro doporu ovat

uLĂŠka e.cz? obsah vytvĂĄ en a garantovan lĂŠka i poradna lĂŠka e a psychologa zdarma

Cena J. E. Purkyn prof. Radan KĂśnigovĂŠ Tradi n na zĂĄmku v LibochovicĂ­ch prob hl 12. ervna jubilejnĂ­ 55. Purky v den, po ĂĄdanË? eskou lĂŠka skou spole nostĂ­ J. E. Purkyn ( LS JEP). V rĂĄmci tĂŠto akce je vynikajĂ­cĂ­m lĂŠka m ud lovĂĄna Cena J. E. Purkyn , laureĂĄtkou pro rok 2013 se stala prof. MUDr. Radana KĂśnigovĂĄ, CSc. Sv tov uznĂĄvanĂĄ odbornice na lĂŠ bu popĂĄlenin prof. Radana KĂśnigovĂĄ se narodila 31. ervence 1930 v Praze. Je pova ovĂĄna za zavrĂśitelku dĂ­la profesora FrantiĂśka Buriana, kterË? ve druhĂŠm desetiletĂ­ 20. stoletĂ­ stĂĄl u zrodu novĂŠho oboru plastickĂŠ a rekonstruk nĂ­ chirurgie a zaslou il se o jeho rozkv t v mnohostrannĂŠm uplatn nĂ­.

ZĂĄkladnĂ­ a st ednĂ­ vzd lĂĄnĂ­ zĂ­skala R. KĂśnigovĂĄ v Praze a v eskoslovenskĂŠ koleji v Hassobury ve VelkĂŠ BritĂĄnii. Po promoci na Fakult vĂśeobecnĂŠho lĂŠka stvĂ­ UK v roce 1955 pracovala jako sekundĂĄrnĂ­ lĂŠka ka na vĂśeobecnĂŠ chirurgii v okresnĂ­ nemocnici v Podbo anech a na chirurgicko-traumatologickĂŠm odd lenĂ­ krajskĂŠ nemocnice v KarlovË?ch Varech. Na klinice plastickĂŠ chirurgie dneĂśnĂ­ 3. lĂŠka skĂŠ fakulty UK, ve FakultnĂ­ nemocnici KrĂĄlovskĂŠ Vinohrady, za ala pracovat v roce 1962. Postupn se

p ehlednĂŠ informace o nemocech a vyĂŞet enĂ­ch diagnostickĂŠ nĂĄstroje

specializovala na lĂŠ bu popĂĄlenin, v letech 1978 a 1990 p sobila jako primĂĄ ka odd lenĂ­ pro lĂŠ bu popĂĄlenin kliniky plastickĂŠ chirurgie. Pod jejĂ­m vedenĂ­m se odd lenĂ­ v r. 1990 se stalo samostatnou klinikou. Toto pracoviĂśt vedla Radana KĂśnigovĂĄ do roku 1996. Habilitovala se v roce 1990, v r. 1992 byla jmenovĂĄna profesorkou v oboru plastickĂŠ chirurgie a popĂĄleninovĂŠ medicĂ­ny.

Prof. KĂśnigovĂĄ je eĂśitelkou ady grant , publikovala p es 80 v deckË?ch pracĂ­ p edevÜím v zahrani Ă­. Je autorkou ty monografiĂ­ (mj. „RozsĂĄhlĂŠ popĂĄleninovĂŠ trauma“ a „KomplexnĂ­ lĂŠ ba popĂĄlenin“) a spoluautorkou desĂ­tek dalÜích publikacĂ­ a p ednĂĄĂśek. Je lenkou mnoha nĂĄrodnĂ­ch a mezinĂĄrodnĂ­ch lĂŠka skË?ch spole nostĂ­, mj. je p edsedkynĂ­ Spole nosti popĂĄleninovĂŠ medicĂ­ny LS JEP a pat Ă­ k zaklĂĄdajĂ­cĂ­m len m Tord Skoog Society of Plastic Surgeons. V roce 1994 byla navr ena na titul „The Woman of Europe“, v roce 2000 obdr ela Zlatou medaili UK, v roce 2003 titul RytĂ­ ka eskĂŠho lĂŠka skĂŠho stavu, v roce 2004 pak stĂĄtnĂ­ vyznamenĂĄnĂ­ medaili Za zĂĄsluhy o stĂĄt v oblasti v dy.

kontakty na lĂŠka e, nemocnice a lĂŠkĂĄrny videa, lĂĄnky, rozhovory s lĂŠka i

Spojte se s nĂĄmi: KlĂĄra HanzalovĂĄ info@ulekare.cz 602 213 127

Foto: VladimĂ­r Brada

DosavadnĂ­ dr itelĂŠ Ceny J. E. Purkyn Prof. MUDr. J. Van k, DrSc. (r. 1962), prof. MUDr. V. Vortel, DrSc. (1963), MUDr. Z. Richter (1964), doc. MUDr. Z. Ma atka, DrSc. (1965), MUDr. B. Mossinger (1966), doc. MUDr. ä. Si aj, DrSc. (1967), prof. MUDr. V. Kruta, DrSc. (1969), prof. MUDr. A. Fingerland, DrSc. (1970), prof. MUDr. T. R. Niederland, DrSc. (1971), akademik J. CharvĂĄt (1972), akademik J. erve anskË? (1973), akademik V. Laufberger (1974), prof. MUDr. M. Ond eji ka (1975), prof. MUDr. F. Herles, DrSc. (1976), prof. MUDr. J. MichalĂ­kovĂĄ, DrSc. (1977), prof. MUDr. J. MaĂśek, DrSc. (1978), akademik M. Thurzo (1979), akademik J. HouĂśt k (1980), prof. MUDr. B. äpa ek, DrSc. (1981), prof. MUDr. J. RusnĂĄk, DrSc. (1982), prof. MUDr. D. DieĂśka, DrSc. (1983), prof. MUDr. J. DobiĂĄĂś, DrSc. (1984), prof. MUDr. J. Ho ejÜí, DrSc. (1985), prof. MUDr. J. Homolka, DrSc. (1986), akademik K. äiĂśka (1986), MUDr. J. MariĂĄnyi (1987), prof. MUDr. S. V Üín, DrSc. (1988), akademik J. Zachar (1989), prof. MUDr. J. ävejcar, DrSc. (1990), prof. MUDr. B. Niederle, DrSc. (1991), prof. MUDr. J. Antal, DrSc. (1992), prof. MUDr. J. KrĂĄl, DrSc. (1993), prof. MUDr. Z. Ma atka, DrSc. (1994), prof. MUDr. O. Gregor, DrSc. (1995), prof. MUDr. O. SchĂźck, DrSc. (1996), MUDr. J. LiĂśka (1997), prof. MUDr. L. VyhnĂĄnek, DrSc. (1999), prof.

MUDr. J. BlahoĂś, DrSc. (2000), prof. MUDr. M. äamĂĄnek, DrSc. (2001), prof. MUDr. L. Sazama, DrSc. (2002), prof. MUDr. R. Petr, DrSc. (2002), prof. MUDr. J. ProchĂĄzka, DrSc. (2003), doc. MUDr. I. P erovskË?, DrSc. (2004), prof. MUDr. V. äpi ĂĄk, CSc. (2005), prof. MUDr. M. HĂĄjek, DrSc. (2006), prof. MUDr. K. Lewit, DrSc. (2006), prof. MUDr. J. Kos (2007), prof. MUDr. L. ChrobĂĄk, CSc. (2007), prof. MUDr. T. Fu Ă­kovĂĄ, DrSc. (2008), prof. MUDr. J. TichË?, DrSc. (2009), prof. MUDr. B. Hu Ă­n, DrSc. (2010), prof. MUDr. P. Klener, DrSc. (2011), prof. MUDr. V. BeneĂś, DrSc. (2012).

Cena eskĂŠ transplanta nĂ­ nadace pro doc. I. Matla a doc. V. Ma hu Doc. MUDr. Ivo Matl, CSc., a doc. Ing. VladimĂ­r Ma ha, DrSc., p evzali 13. ervna v Praze VË?ro nĂ­ cenu eskĂŠ transplanta nĂ­ nadace (Karla PavlĂ­ka) za rozvoj transplanta nĂ­ medicĂ­ny za rok 2012. eskĂĄ transplanta nĂ­ nadace ud luje presti nĂ­ ocen nĂ­ ka doro n eskË?m i zahrani nĂ­m v dc m, kte Ă­ mimo ĂĄdnË?m zp sobem p isp li k rozvoji transplantologie. Letos ocenila vË?raznË? podĂ­l obou vË?zkumnĂ­k na vË?voji originĂĄlnĂ­ho eskĂŠho lĂŠku – cyklosporinu A, kterË? potla uje imunitu u p Ă­jemc transplantovanË?ch orgĂĄn . BrĂĄnĂ­ aktivaci lymfocyt , druhu bĂ­lË?ch krvinek, tak e nejsou schopny Ăşto it na transplantĂĄt. Cyklosporin, kterË? vyvinuli v 80. letech ĂśvË?carĂśtĂ­ v dci z laborato Ă­ Sandoz, p inesl podstatnĂŠ zlepĂśenĂ­ vË?sledk transplantacĂ­ ledvin a umo nil rozvoj transplantacĂ­ srdce, jater a dalÜích orgĂĄn , kterĂŠ zachrĂĄnily ivoty tisĂ­c m nemocnË?ch. eskoslovenskË?m pacient m vĂśak nebyl dostupnË?.

VladimĂ­r Ma ha se spolupracovnĂ­ky navrhl zcela originĂĄlnĂ­ zp sob vË?roby tohoto imunosupresiva a Ivo Matl vedl tË?m, kterË? provĂĄd l jeho testovĂĄnĂ­ u nemocnË?ch po transplantaci ledviny. eskĂĄ transplanta nĂ­ nadace na podporu dĂĄrcovstvĂ­ a transplantacĂ­ orgĂĄn byla zalo ena v roce 1992. VË?ro nĂ­ cenu eskË?m i zahrani nĂ­m v dc m za mimo ĂĄdnĂŠ zĂĄsluhy v oblasti rozvoje transplanta nĂ­ medicĂ­ny ud luje od roku 1998. ZabË?vĂĄ se rovn podporou vzd lĂĄDoc. Ivo Matl (vlevo) a doc. VladimĂ­r Ma ha. Foto: archiv DBM vĂĄnĂ­ odbornĂ­k v tomto oboru.

DosavadnĂ­ laureĂĄti VË?ro nĂ­ ceny eskĂŠ transplanta nĂ­ nadace (K. PavlĂ­ka)

ZN 13_2013.indd 7

celĂŠ Evropy (2004); prof. Pekka Häyry, MD, PhD., Helsinky, za odhalenĂ­ zĂĄkonitostĂ­ chronickĂŠ nefropatie (rejekce) transplantovanĂŠ ledviny (2005); prof. Dr. Maurice Slapak, CBE, Bristol, za zalo enĂ­ tradice „Sv tovË?ch her nemocnË?ch s transplantovanË?mi orgĂĄny“ (2006); prof. Dr. Paul Terasaki, UCLA, Los Angeles, za objevenĂ­ vË?znamu k Ă­ ovĂŠ zkouĂśky pro hyperakutnĂ­ rejekci Ăśt pu a za prĂĄce o humorĂĄlnĂ­ rejekci (2007); Dr. Rafael Matesanz, Madrid, za implementaci unikĂĄtnĂ­ho „Üpan lskĂŠho modelu“ odb r orgĂĄn zem elË?ch dĂĄrc (2008); prof. Bernard Charpentier, Pa Ă­ , za zdokonalenĂ­ imunosupresivnĂ­ lĂŠ by nemocnË?ch po transplantacĂ­ch a nemocnË?ch s autoimunitnĂ­mi chorobami (2009); prof. Raimund Margreirer, Insbruck, za rozvoj multiorgĂĄnovË?ch resp. clusterovË?ch transplantacĂ­ (2010); MUDr. Bohdan Pomaha , Women´s Brigham Hospital, Boston, MA, za provedenĂ­ prvnĂ­ transplantace celĂŠ tvĂĄ e ve SpojenË?ch stĂĄtech (2011). red

MeDitorial, s. r. o.

LĂŠka skË? d m, SokolskĂĄ 31/490, 120 26 Praha 2 Inzerce

Prof. Dr. Med. Peter Neuhaus, PhD., Freie Universität, Berlin, za vydatnou spoluprĂĄci p i zahĂĄjenĂ­ programu transplantacĂ­ jater v IKEM, Praha (1998); MUDr. Pavol IvĂĄnyi, DrSc., za zĂĄsadnĂ­ podĂ­l na objasn nĂ­ struktury a funkce HLA antigen (1999); doc. MUDr. Ji Ă­ Jirka, DrSc., a prof. MUDr. VladimĂ­r Ko andrle, DrSc., za p Ă­pravu a provedenĂ­ prvnĂ­ Ăşsp ĂśnĂŠ transplantace ledviny v eskoslovensku (2000); prof. Jean-Michel Dubernard, MD, PhD., Lyon, a prof. MUDr. VladimĂ­r BartoĂś, DrSc., za provedenĂ­ prvnĂ­ch Ăşsp ĂśnË?ch transplantacĂ­ slinivky b iĂśnĂ­ v Evrop a v eskoslovensku (2001); prof. Dr. Med. Gerhard Opelz, Heidelberg Univerzity, za zalo enĂ­ a za analË?zy vË?sledk celosv tovĂŠho transplanta nĂ­ho registru„Collaborative Transplant Study“ (2002); prof. MUDr. Jaroslav Hejnal, DrSc., za podĂ­l na prvnĂ­ Ăşsp ĂśnĂŠ transplantaci ledviny v eskoslovensku a za zavĂĄd nĂ­ transplanta nĂ­ lĂŠ by v dalÜích evropskË?ch zemĂ­ch (2003); prof.

Dr. Ferdinand MĂźhlbacher, VĂ­de , za snahu o integraci transplanta nĂ­ch program v zemĂ­ch

20.06.13 19:12

8

udĂĄlosti, fakta, nĂĄzory

Reforma legislativy zdravotnickË?ch prost edk postoupila do dalÜí fĂĄze NĂĄvrh novĂŠho zĂĄkona o zdravotnickË?ch prost edcĂ­ch si klade za cĂ­l zlepĂśit bezpe Ă­ pacient , zvË?Ăśit mĂ­ru informovanosti a zdokonalit re im za azovĂĄnĂ­ zdravotnickË?ch prost edk do systĂŠmu Ăşhrad z ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­ p i poskytovĂĄnĂ­ ambulantnĂ­ pĂŠ e.

Oblast zdravotnickË?ch prost edk je v sou asnosti regulovĂĄna nĂĄrodnĂ­ i evropskou legislativou. MediĂĄln znĂĄmĂŠ p Ă­pady vĂśak poukazujĂ­ na nevyhovujĂ­cĂ­ stav v tĂŠto oblasti. Kauzy prsnĂ­ch implantĂĄt PIP i kloubnĂ­ch nĂĄhrad kov-kov upozornily na celoevropskË? problĂŠm. Nedokonalosti na nĂĄrodnĂ­ Ăşrovni m eme spat ovat nap Ă­klad ve zp sobu zajiĂś ovĂĄnĂ­ Ăşhrad zdravotnĂ­mi pojiĂś ovnami u zdravotnickË?ch prost edk na poukaz, v neexistenci jasnË?ch pravidel pro vypracovĂĄnĂ­ klinickË?ch hodnocenĂ­ i v prĂĄvnĂ­ Ăşprav provĂĄd nĂ­ servisu.

NĂĄvrh zĂĄkona, kterË? byl p edlo en k projednĂĄnĂ­ vlĂĄd R, eÜí tĂŠma zdravotnickË?ch prost edk komplexn – od uvedenĂ­ na trh, p es distribuci a vË?dej, a po servis a odstra ovĂĄnĂ­.

HlavnĂ­ navrhovanĂŠ zm ny ZavedenĂ­ registru zdravotnickË?ch prost edk (RZPRO) obsahujĂ­cĂ­ho informace o vĂśech zdravotnickË?ch prost edcĂ­ch na eskĂŠm trhu, v etn seznamu subjekt zachĂĄzejĂ­cĂ­ch s t mito prost edky (vË?robci,

zplnomocn nĂ­ zĂĄstupci, dovozci, distributo i apod.). eĂśenĂ­ problematiky za azovĂĄnĂ­ ambulantnĂ­ch zdravotnickË?ch prost edk do systĂŠmu Ăşhrad z ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­. ZatĂ­mco doposud p i azenĂ­ konkrĂŠtnĂ­ch zdravotnickË?ch prost edk k zĂĄkonem stanovenĂŠ Ăşhrad eĂśily zdravotnĂ­ pojiĂś ovny, nov bude tuto Ăşhradovou agendu spravovat StĂĄtnĂ­ Ăşstav pro kontrolu lĂŠ iv (SĂšKL). S touto zm nou zĂĄrove souvisĂ­ i p epracovĂĄnĂ­ vlastnĂ­ho kategoriza nĂ­ho stromu zdravotnickË?ch prost edk , kterË? byl zm n n ve spoluprĂĄci s odbornË?mi spole nostmi, zdravotnĂ­mi pojiĂś ovnami a zĂĄstupci pr myslu. SamotnĂŠ za azenĂ­ konkrĂŠtnĂ­ch zdravotnickË?ch prost edk do p Ă­sluĂśnĂŠ ĂşhradovĂŠ skupiny bude provĂĄd no formou opat enĂ­ obecnĂŠ povahy. Tento systĂŠm zajiĂś uje vĂ­ce jistoty pacient m i transparentnosti a p edvĂ­datelnosti pro pr mysl a zdravotnĂ­ pojiĂś ovny.

NovĂĄ prĂĄvnĂ­ Ăşprava v oblasti regulace reklamy. ZatĂ­mco u zdravotnickË?ch prost edk byla reklama eĂśena jen formou obecnĂŠ regulace (zĂĄkaz klamavĂŠ reklamy apod.), trh s lĂŠky ji n kolik let podlĂŠhĂĄ stĂĄle

ZPRAVODAJSK› DEN�K

se zp Ă­s ujĂ­cĂ­ regulaci reklamy. NavrhovanĂĄ Ăşprava oblasti zdravotnickË?ch prost edk proto zavĂĄdĂ­ novou p Ă­sn jÜí regulaci, kterĂĄ vĂśak odpovĂ­dĂĄ specifik m v oblasti zdravotnickË?ch prost edk .

NovĂĄ Ăşprava oblasti klinickĂŠho hodnocenĂ­ a hodnocenĂ­ funk nĂ­ zp sobilosti. eĂśen je i nep ehlednË? systĂŠm, kdy regulaci zdravotnickË?ch prost edk sou asn provĂĄdĂ­ 7 r znË?ch orgĂĄn ve ejnĂŠ sprĂĄvy. Po n kolika letech se v tĂśina prvoinstan nĂ­ch agend vracĂ­ na SĂšKL a odvolacĂ­m orgĂĄnem je stanoveno ministerstvo zdravotnictvĂ­.

NĂĄvrh tak sm uje k zajiĂśt nĂ­ p Ă­stupu pacient k novË?m inovativnĂ­m zdravotnickË?m prost edk m p i zachovĂĄnĂ­ jejich bezpe nosti a Ăş innosti.

Na tvorb zĂĄkona se vË?znamnË?m zp sobem podĂ­lela pracovnĂ­ skupina, kterĂĄ byla slo ena nejen ze zĂĄstupc v cn p Ă­sluĂśnË?ch orgĂĄn stĂĄtnĂ­ sprĂĄvy, ale p edevÜím z odbornĂ­k zastupujĂ­cĂ­ch profesnĂ­ komory, zdravotnĂ­ pojiĂś ovny, odbornĂŠ spole nosti, pr myslovĂŠ asociace a akademickou sfĂŠru.

Mgr. Martin PlĂ­Ăśek, nĂĄm stek ministra zdravotnictvĂ­ pro legislativu

HEZR: VyhrĂĄl nĂĄvrh zĂĄkazu kou enĂ­ „Nejp Ă­nosn jÜím opat enĂ­m ovliv ujĂ­cĂ­m zdravotnictvĂ­ v obdobĂ­ od b ezna do kv tna je nĂĄvrh na ĂşplnË? zĂĄkaz kou enĂ­ v restaura nĂ­ch za Ă­zenĂ­ch.“ VyplË?vĂĄ to z vË?sledk 17. kola projektu HodnocenĂ­ ekonomickË?ch a sociĂĄlnĂ­ch opat enĂ­ ve zdravotnictvĂ­ (HEZR). Informoval o tom vedoucĂ­ projektu, vË?konnË? editel neziskovĂŠ organizace eskĂŠ zdravotnickĂŠ fĂłrum Mgr. et Bc. Michael VĂ­ch.

K reformnĂ­m opat enĂ­m se vyjad ovalo 60 hodnotitel – ekonom , lĂŠka , zĂĄstupc komor a pacientskË?ch sdru enĂ­, mana er a odbornË?ch urnalist . Projekt HEZR probĂ­hĂĄ od r. 2009 a pravideln informuje o nĂĄzorech odbornĂŠ ve ejnosti na diskutovanĂĄ, inovativnĂ­ nebo bezprecedentnĂ­ opat enĂ­ ekonomicko-sociĂĄlnĂ­ho charakteru ovliv ujĂ­cĂ­ kvalitu ivota.

TentokrĂĄt experti hodnotili sedm p ipravovanË?ch zm n. hj

Opat enĂ­

11. erven

17. erven

Sn movna odmĂ­tla nĂĄvrh senĂĄtu, kterË? prodlu oval nemocnicĂ­m lh tu pro splatnost jejich zĂĄvazk z navrhovanË?ch 30 a na 60 dn . Poslanci tak prosadili p vodnĂ­ zn nĂ­ novely obchodnĂ­ho zĂĄkonĂ­ku, kterĂŠ stanovĂ­, e pokud je kupujĂ­cĂ­m ve ejnË? zadavatel, bude mo nĂŠ obvyklou 30dennĂ­ lh tu p ekro it jen pokud to vy aduje povaha zakĂĄzky. I tehdy nesmĂ­ doba splatnosti p ekro it 60 dn .

EvropskË? parlament rozhodl, e na obalech um lĂŠho kojeneckĂŠho mlĂŠka, bude od r. 2016 zakĂĄzĂĄno pou Ă­vat obrĂĄzky d tĂ­ a dalÜí motivy, kterĂŠ by mohly vyvolĂĄvat dojem, e jde o plnohodnotnou nĂĄhradu mate skĂŠho mlĂŠka. Podle europoslanc m e „idealizace“ suĂśenĂŠho mlĂŠka odrazovat matky od kojenĂ­.

editel pra skĂŠ Nemocnice Na Bulovce MUDr. Petr ZajĂ­c, MBA, rezignoval na funkci. Ministr zdravotnictvĂ­ rezignaci p ijal, a do ĂĄdnĂŠho vË?b rovĂŠho Ă­zenĂ­ povede nemocnici nĂĄm stkyn odstupujĂ­cĂ­ho editele MUDr. Zuzana Bonhomme HankeovĂĄ, M. I. B.

Kabinet v demisi odmĂ­tl podle informace TK ĂĄdost ministra zdravotnictvĂ­ doc. MUDr. LeoĂśe Hegera, CSc., o navË?ĂśenĂ­ plateb za tzv. stĂĄtnĂ­ pojiĂśt nce. L. Heger navrhoval, aby od r. 2014 nyn jÜí ĂĄstka 723 K stoupla na 773, nebo na 800 korun. SystĂŠm by tak zĂ­skal ro n navĂ­c 3,7 nebo 5,7 miliardy K . Ministerstvo financĂ­ u d Ă­ve jakĂŠkoli navË?ĂśenĂ­ odmĂ­tlo.

VlĂĄda v demisi nesouhlasĂ­ s poslaneckou novelou, podle nĂ­ by si ob anĂŠ mohli ode Ă­tat od da ovĂŠho zĂĄkladu pojistnĂŠ, kterĂŠ vydali za pojiĂśt nĂ­ nadstandardnĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠ e. Ăšprava by podle stanoviska pro zasedĂĄnĂ­ vlĂĄdy snĂ­ ila da ovĂŠ vË?nosy stĂĄtu, kraj i obcĂ­. PenĂ­ze by sice plynuly do zdravotnictvĂ­, ale nikoli do deficitnĂ­ho systĂŠmu ve ejnĂŠho zdravotnĂ­ho pojiĂśt nĂ­. Skupina p evĂĄ n koali nĂ­ch poslanc chce p edlohou motivovat obyvatele, aby si pojiĂśt nĂ­ uzavĂ­rali a nadstandardnĂ­ pĂŠ i vĂ­ce vyu Ă­vali. Da ovË? odpo et by mohl init nejvË?Ăśe 12 000 korun ro n . O nĂĄvrhu rozhodne sn movna. red, tk, new

VlĂĄda odmĂ­tla poslaneckË? nĂĄvrh zĂĄkona, kterË? upravuje zdravotnĂ­ pojiĂśt nĂ­ cizinc ze t etĂ­ch zemĂ­, tedy krom obyvatel EU. Ji v p edb nĂŠm stanovisku kabinet uvedl, e p edloha je v rozporu s prĂĄvem EU. NĂĄvrh ponechĂĄvĂĄ pojiĂśt nĂ­ na soukromĂŠ sfĂŠ e, aby se nezat ovalo vĂśeobecnĂŠ zdravotnĂ­ pojiĂśt nĂ­. Jeho rozsah by m l bË?t takovË?, aby kryl veĂśkerĂĄ b n hrazenĂĄ rizika a aby se co nejvĂ­ce omezily nevymahatelnĂŠ dluhy cizinc v i zdravotnickË?m za Ă­zenĂ­m. NĂĄvrhem se bude zabË?vat sn movna.

LIDÉ Prof. MUDr. Petr CetkovskË?, Ph.D., MBA

ZĂĄkaz kou enĂ­ v restauracĂ­ch

202

Slu ovĂĄnĂ­ n kterË?ch institucĂ­ v p sobnosti MZ R

178

VZP bude hradit lĂŠ bu onkologickË?m pacient m v ProtonovĂŠm centru v Mnichov

165

PozitivnĂ­ listy lĂŠk doporu enË?ch k p edepisovĂĄnĂ­

42

ZĂĄkon o zdravotnickË?ch prost edcĂ­ch

32

ZruĂśenĂ­ poplatk za pobyt d tĂ­ v nemocnici

19. erven

12. erven

Od 1. ervence editel Ăšstavu hematologie a krevnĂ­ transfuze v Praze. V Ăşstavu p sobĂ­ od r. 2001 na jako p ednosta klinickĂŠho Ăşseku. Po dubnovĂŠm odstoupenĂ­ p edchozĂ­ho editele prof. MUDr. Marka Trn nĂŠho, CSc., byl pov en vedenĂ­m ĂšHKT, nynĂ­ zvĂ­t zil ve vË?b rovĂŠm Ă­zenĂ­ na pozici editele. red

Rating

Restaurace budou kontrolovat i nadĂĄle hygienici

ro nĂ­k 62 Ă­slo 13 24. ervna 2013

14 -153

Ing. Pavel Knorr, MBA NovË? generĂĄlnĂ­ editel spole nosti Pears Health Cyber, zam enĂŠ na e-marketing ve farmacii a zdravotnictvĂ­. Dosud ve firm p sobil jako poradce pro strategickË? rozvoj. Ve funkci nahradil zakladatele a majitele firmy PharmDr. VladimĂ­ra Finsterleho. P. Knorr vystudoval Vä ekonomickou v Praze, titul MBA zĂ­skal na Kellstadt Graduate School of Business v Chicagu. P sobil v n kolika nadnĂĄrodnĂ­ch spole nostech. V r. 2008 zĂ­skal ocen nĂ­ VynikajĂ­cĂ­ mana er roku a Top 10 mana er roku. hj

PERSONà LN� INZERCE V›B ROVà �ZEN�

Stani nĂ­ sestra Ăšstav hematologie a krevnĂ­ transfuze vypisuje vË?b rovĂŠ Ă­zenĂ­ na mĂ­sto stani nĂ­ sestry na standardnĂ­ l kovĂŠ odd lenĂ­.

Kvalifika nĂ­ p edpoklady: SZä + SV v oboru ARIP vË?hodou (event. pĂŠ e o dosp lĂŠ, onkologie nebo organizace a Ă­zenĂ­), VZä, Vä, osv d enĂ­ podle zĂĄkona . 96/2004 Sb., minimĂĄln 3 roky praxe ve vedenĂ­ pracovnĂ­ skupiny komunika nĂ­ a organiza nĂ­ dovednosti, schopnost prĂĄce v kolektivu, vst Ă­cnost, zodpov dnost, ob anskĂĄ a morĂĄlnĂ­ bezĂşhonnost, znalost prĂĄce na PC (MS O ce, NIS).

NabĂ­zĂ­me: vysoce odbornou a zajĂ­mavou prĂĄci, zĂĄzemĂ­ Ăśpi kovĂŠho pracoviĂśt s mezinĂĄrodnĂ­m certifikĂĄtem kvality pĂŠ e, modernĂ­ pracovnĂ­ prost edĂ­, p Ă­jemnË? kolektiv, odpovĂ­dajĂ­cĂ­ platovĂŠ ohodnocenĂ­, mo nost dalÜího vzd lĂĄvĂĄnĂ­ a dalÜí zam stnaneckĂŠ benefity.

PĂ­semnĂŠ p ihlĂĄĂśky: (dolo enĂŠ profesnĂ­m ivotopisem, osobnĂ­m dotaznĂ­kem, kopiemi kvalifika nĂ­ch doklad + souhlas s vyu itĂ­m poskytnutË?ch Ăşdaj pro Ăş ely vË?b rovĂŠho Ă­zenĂ­) zasĂ­lejte do 14. 7. 2013 na adresu: ĂšHKT, U Nemocnice 1, 128 20 Praha 2 – k rukĂĄm p ednostky OĂśet ovatelskĂŠho Ăşseku Mgr. L. VylitovĂŠ, tel.: 221 977 419, 602 754 381, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz

VOLNĂ MĂ?STA Fyzioterapeut/ fyzioterapeutka NZZ na Praze 6 hledĂĄ É„ fyzioterapeuta K3 se specializovanou zp sobilostĂ­ (31/2010 Sb.), nebo certifikovanË?m kurzem (Bobath, Vojta nebo jinË?) na HPP na nov z izovanĂĄ

rehabilita nĂ­ l ka.

NabĂ­zĂ­me smluvnĂ­ platovĂŠ podmĂ­nky.

Odm ny podle kvality vykonanĂŠ prĂĄce, zĂĄvodnĂ­ stravovĂĄnĂ­, mo nost ubytovĂĄnĂ­.

NĂĄstup mo nË? ihned.

KrĂĄtkË? ivotopis zaĂślete na e-mail: zdenek.moravek@ldn-bubenec.cz, vĂ­ce informacĂ­ na tel.: +420 777 253 940 É„ HledĂĄme stani nĂ­ sestru Po adujeme: vzd lĂĄnĂ­ podle zĂĄkona . 96/2004Sb, PSS internĂ­ obor nebo geriatrie, praxe s vedenĂ­m kolektivu, organiza nĂ­ schopnosti.

NabĂ­zĂ­me: dobrĂŠ platovĂŠ podmĂ­nky, prĂĄci v dobrĂŠm kolektivu a mimopra skË?m mo nost ubytovĂĄnĂ­.

Sv j ivotopis zasĂ­lejte na e-mail: info@ldn-bubenec.cz, vĂ­ce informacĂ­ na milada.appeltova@ldn-bubenec.cz tel.: 602 266 718.

PraktickË? lĂŠka P elou skĂĄ poliklinika a. s. p ijme praktickĂŠho lĂŠka e pro dosp lĂŠ (mo no i bez atestace, 2 roky praxe).

NĂĄstup ihned.

Sanatorium ART

VË?hodnĂŠ platovĂŠ podmĂ­nky.

Bli Üí informace na e-mailu: info@preloucskapoliklinika.cz, mobil 777 900 901 vedoucí lÊka .

s pojiĂś ovnou (Kassenarztsitz).

T Üíme se na Vås!

Pokud mĂĄte zĂĄjem, napiĂśte nĂĄm na e-mail: sophie.koehlein@t-online.de

KlinickË? psycholog

LĂŠka /lĂŠka ka

Klinika ESET p ijme klinickĂŠho psychologa s atestacĂ­ a psychoterapeutickË?m vzd lĂĄnĂ­m pro prĂĄci v ambulanci a dennĂ­m stacionĂĄ i pro dosp lĂŠ.

Alternativn lze p ijmout psychologa v pokro ilĂŠ p Ă­prav na atestaci.

StrukturovanË? CV zasĂ­lejte na: Klinika ESET, VejvanovskĂŠho 1610, 149 00 Praha 4, e-mail: klinikaeset@volny.cz, tel./fax.: 242 485 855.

Nemocnice eskË? Krumlov, a.s. p ijme: na odd lenĂ­ ARO lĂŠka e s atestacĂ­ II. stupn nebo se specializovanou zp sobilostĂ­ v oboru ARO s perspektivou funk nĂ­ho mĂ­sta.

NabĂ­zĂ­me vË?bornĂŠ mzdovĂŠ podmĂ­nky.

Mo nost ubytovĂĄnĂ­ na ubytovn . Pomoc p i po izovĂĄnĂ­ bytu nebo domu.

Bli Üí informace p i osobním jednåní.

Kontaktujte personĂĄlnĂ­ odd lenĂ­, tel. 380 761 361, mobil 777 486 121, e-mail: markova@nemck.cz

Ergoterapeut

LĂŠka /lĂŠka ka

Psychiatr

MladË? a p ĂĄtelskË? kolektiv hledĂĄ atestovanĂŠho lĂŠka e/lĂŠka ku v oboru oftalmologie.

AmbulantnĂ­ praxe v blĂ­zkosti Stuttgartu, kompletnĂ­ spektrum.

P edpokladem jsou znalosti n m iny.

NabĂ­zĂ­me nadpr m rnĂŠ platovĂŠ ohodnocenĂ­ a mo nost vlastnĂ­ smlouvy

Klinika ESET p ijme psychiatra - psychoterapeuta.

Ambulance, psychoterapie, prĂĄce v tË?mu.

Mo nĂŠ i pro absolventy po zĂĄkladnĂ­m kmeni

D m duÜevního zdraví v Ostrav -Porub p ijme do ambulance psychiatra na kratÜí úvazek.

Informace: Ing. Alexej BerĂĄnek, mobil: 603 702 698.

LitomyĂślskĂĄ nemocnice, a.s. p ijme ergoterapeuty.

NabĂ­zĂ­me: podporu dalÜího vzd lĂĄvĂĄnĂ­, mo nost ubytovĂĄnĂ­, zam stnaneckĂŠ vË?hody, p ĂĄtelskË? kolektiv NĂĄstup mo nË? ihned nebo dle dohody.

Bli Üí informace podå hlavní sestra, e-mail: jana.filova@litnem.cz, tel. . 461 655 114.

Psychiatr

LÉKA / LÉKA KA

Pro naĂśe dialyza nĂ­ st edisko do Chrudimi, Chomutova a Pardubic hledĂĄme kolegu / kolegyni na vË?Ăśe uvedenou pozici. JednĂĄ se o sm nnË? provoz.

NZZ Sanatorium ART eskÊ Bud jovice – centrum asistovanÊ reprodukce

NabĂ­zĂ­me É„ prĂĄci v dobrĂŠm tË?mu É„ mo nost dalÜího vzd lĂĄvĂĄnĂ­ É„ prĂĄce s novË?mi technologiemi É„ zajĂ­mavĂŠ finan nĂ­ ohodnocenĂ­ É„ mo nost dalÜích benefit É„ mo nost prĂĄce na ni Üí Ăşvazek, minimĂĄln 0,5

p ijme do pracovnĂ­ho pom ru lĂŠka e s odbornou zpĂ…sobilostĂ­ pro obor

GYNEKOLOGIE A PORODNICTVĂ?

UmoânĂ­me zĂ­skĂĄnĂ­ odbornĂŠ zp sobilosti pro obor reproduk nĂ­ medicĂ­na OäekĂĄvĂĄme profesionĂĄlnĂ­ p Ă­stup, touhu sebevzd lĂĄvat se a dosahovat vysokË?ch odbornË?ch vË?sledk

Po adujeme É„ absolvent lĂŠka skĂŠ fakulty É„ atestace z nefrologie nebo internĂ­ho lĂŠka stvĂ­ É„ p Ă­padn hotovË? internĂ­ zĂĄklad É„ len eskĂŠ lĂŠka skĂŠ komory É„ bezĂşhonnost É„ vË?bornĂŠ komunika nĂ­ schopnosti

Kontakt: Fresenius Medical Care - DS, s. r. o., äårka Målkovå, Evropskå 423 / 178, 160 00 Praha, eskå republika e-mail: sarka.malkova@fmc-ag.com

NabĂ­zĂ­me motiva nĂ­ prost edĂ­, tË?movou spoluprĂĄci v zajĂ­mavĂŠm oboru.

PracoviĂśt disponuje opera nĂ­m zĂĄzemĂ­m pro poskytovĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ pĂŠ e formou jednodennĂ­ pĂŠ e.

KontaktnĂ­ e-mail sanatoriumart@sanatoriumart.cz, nebo www.sanatoriumart.cz

Fresenius.indd 1

ZN 13_2013.indd 8

se zĂĄm rem pokra ovat v atestaci pro psychiatr.

ProfesnĂ­ CV zasĂ­lejte na e-mail: klinikaeset@volny.cz.

P Ă­padnĂŠ dotazy tel.: 242 485 855.

07.06.13 13:23

20.06.13 19:12