Zn 17 18 2014 listovacky

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

On­‑line fórum zdravotnictví a sociální péče

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz

ročník 63 • číslo 17–18 • 11. srpna 2014 cena 26 Kč • pro předplatitele 23 Kč

ISSN 0044-1996

Co říkají ambulantní lékaři povinnému hodnocení kvality a bezpečí péče?

Ministr zdravotnictví MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, definoval jednu ze dvanácti klíčových priorit resortu těmito slovy: „V oblasti kvality a bezpečnosti zdravotní péče je hlavním úkolem zajištění větší bezpečnosti pro pacienta při poskytování zdravotní péče. Ministerstvo proto připravuje zavedení povinného interního systému hodnocení kvality i pro ambulantní poskytovatele a on-line dotazníky pro sledování spokojenosti pacientů v ambulantní péči na národní úrovni. Zvláštní pozornost bude věnována zavedení indikátorů v primární péči s cílem hodnotit zejména efektivitu péče o chronicky a dlouhodobě nemocné pacienty.“

Lékaři se ptají

Zdravotnické noviny vybraly zavedení povinného interního systému hodnocení kvality za téma ankety mezi poskytovateli ambulantní péče. V odpovědích oslovených lékařů (viz dále v textu) se prolíná společný jmenovatel v tom, že lékaři aktivitu ministerstva v této oblasti vítají, nicméně vznášejí v této souvislosti i doplňující dotazy.

Někteří například argumentují tím, že většina kvalitních ambulancí již má mezinárodní certifikaci ISO, že zde existuje možnost akreditace SAK atd.

Není tedy zavedení povinného interního systému

Ilustrační foto: Profimedia

Povinnost externího hodnocení kvality a bezpečí pro ambulantní poskytovatele je stanovena zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

Bc. Jan Štol, DiS, ředitel odboru komunikace s veřejností ministerstva zdravotnictví, na dotaz ZN sdělil, že v současné době je na základě zmocnění uvedeným zákonem připravován návrh vyhlášky o hodnocení kvality a bezpečí ambulantní zdravotní péče s účinností k 1. lednu 2015. Zdůraznil, že tvorba této normy proběhne standardním postupem, tedy včetně připomínkové procedury zúčastněných subjektů – odborných společností, profesních lékařských sdružení apod. jen pro české ambulance nadbytečné?, zní jejich dotaz.

Bc. Štoll v odpovědi uvedl: „V současné době působí v ČR řada komerčních hodnotících subjektů pracujících podle různých hodnotících standardů a ukazatelů, a to za stavu, kdy nejsou stanoveny právně závazné národní požadavky na hodnocení kvality a bezpečí ambulantní péče, stanoveny právně závazné požadavky na personální zabezpečení, způsob a postup hodnocení a není vykonáván dohled nad jejich činností. Tyto různé standardy a metody hodnocení mohou vést k tomu, že

hodnocení kvality a bezpečí nemá potřebnou informační hodnotu a nemusí tak vyjadřovat skutečný stav úrovně poskytovaných zdravotních služeb, hodnocení nejsou navzájem srovnatelná atd. Navrhovaná právní úprava nezvýhodňuje žádný ze stávajících systémů externího hodnocení kvality a bezpečí.“ Někteří lékaři též varují před tím, aby pacienti v dotaznících hodnotili kvalitu diagnostické a léčebné péče, protože ji často zaměňují například jen za množství ordinovaných laboratorních a dalších vyšetření. J. Štoll sdělil, že se bude vycházet např. z validizovaného a v ČR vyzkoušeného dotazníku spokojenosti pacienta s poskytováním ambulantní péče EUROPEP; OECD kritérií pro hodnocení spokojenosti pacientů ambulantní péče.

Dalším opakovaným dotazem bylo, zda povinný systém kontroly kvality ambulantní péče, resp. jeho výsledky, budou mít nějaký odraz například ve finančním hodnocení daného zařízení.

Odpověď z MZ zní: „V současnosti tento systém již funguje u laboratoří. Laboratoře, které jsou držitelem příslušných certifikátů, mají v úhradové vyhlášce vyšší hodnotu bodu než laboratoře bez certifikátů. V budoucnu po nabytí účinnosti vyhlášky o hodnocení kvality počítáme s obdobným zvýhodněním i u ostatních segmentů. Kromě pozitivní motivace lze však uvažovat i o opačném přístupu, kdy například poskytovatel s velmi špatnými výsledky kontroly například ztratí oprávnění poskytovat zdravotní služby. Tento opačný přístup však v současnosti rozpracován není a o jeho zavedení by bylo možno uvažovat až s jistým časovým odstupem poté, co bude ověřena vypovídací schopnost kontrol daných připravovanou vyhláškou.“

dokončení na str. 3

www.zdravky.cz

Z OBSAHU np ro lékařské

praxe

Akreditace ambulantních zdravotnických zařízení

str. 2

Hlavní hygienik ČR: Epidemie eboly nehrozí

str. 2

n pro lůžková

zařízení

K podávání léků v sociální službě

str. 4

n události, fakta,

názory

Významný krok k transparentnosti vztahů mezi zdravotníky a farmaceutickým průmyslem str. 5 Úplně spravedlivý úhradový systém asi nebude nikdy str. 6 Právo být zapomenut může ovlivnit práci s internetem ve zdravotnictví

str. 6

VZP vyhověla pacientské radě str. 7 Zpravodajský deník

str. 7

n servis Personální inzerce

str. 8

V prevenci HIV/AIDS Evropa zatím příliš neuspěla Před pěti lety přijala Evropská komise dokument zaměřený na boj s HIV/AIDS v EU a sousedních státech platný pro roky 2009–2013. Deklarovaným cílem bylo mj. snížení počtu infekcí a přístup všech osob, které jsou vystaveny riziku, k testování na HIV. Výsledek? Počet nově infikovaných nemocných v uplynulých letech globálně klesal, jen v EU, navzdory přijatému dokumentu, rostl – a to bohužel významně.

Úkol pro celou občanskou společnost

Praktickým aspektům Akčního plánu byl věnován i program meetingu pořádaného 12. a 13. června v Aténách Helénským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Výkonnou agenturou Evropské komise pro spotřebitele, zdraví a potraviny (CHAFEA) pod patronací řeckého předsednictví Radě Evropy.

Lella Cosmarová, členka řídícího výboru Fóra občanské společnosti EU HIV/AIDS, poradního orgánu Evropské komise, připomněla, že letos uplynulo 10 let od přijetí tzv. Dublinské deklarace partnerství v boji proti

HIV/AIDS v Evropě a Střední Asii.

Tento dokument označila za průlomový, protože zvýšil akceschopnost EU čelit pandemii tím, že HIV/AIDS postavil na politickou úroveň a položil základy spolupráce mezi evropskými institucemi a občanskou společností při řešení souvisejících úkolů. „Fórum občanské společnosti EU HIV/AIDS je obhájcem práv rovného přístupu k testování HIV i k léčbě, podílí se na monitoringu dodržování lidských práv infikovaných osob v regionech, pomáhá s financováním výzkumu a dohlíží na to, aby problematika HIV/AIDS nebyla zanedbávána ani v době hospodářské recese,“ zdůraznila L. Cosmarová. Dodala, že Fórum u příležitosti desátého výročí přijetí Dublinské deklarace obeslalo signatáře a představitele států EU i sousedních zemí s výzvou ke společnému jednání, na kterém by sdíleli příklady dobré praxe i účinných politických opatření a podepsali nový politický závazek s cílem zastavit pandemii HIV/AIDS.

ECDC identifikuje rizika

Data ze studie monitorující úspěšnost plnění již zmíněné Dublinské

2012 29 000 případů nově hlášených ze zemí EU/Evropského hospodářského prostoru

deklarace představila Dr. Anastasia Pharrisová z Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).

Skupiny, na které je v Evropě třeba cílit preventivní a screeningové programy, rozdělila na homosexuální muže, imigranty, injekční uživatele drog, vězně a osoby nabízející placený sex.

HOMOSEXUÁLNÍ MUŽI

n Prevalence infekce HIV v této skupině v zemích EU/Evropského hospodářského prostoru kolísá mezi 0,5 až 17,7 %. Vyšší je mezi staršími či naopak mladými, nedostatečně edukovanými homosexuály, imigranty a prostituty. n Podle výsledků studie kleslo používání kondomů při homosexuálním styku v polovině evropských zemí pod 60 %. n Penetrace mužské homosexuální populace testováním na HIV pozitivitu je v Evropě obecně nízká, podle konkrétní země se pohybuje mezi 12 až 74 %. n V EU je u 4 z 10 HIV pozitivních homosexuálů stanovena diagnóza pozdě.

dokončení na str. 2

Estonsko 23,5 *

V. Británie 10,3 * Belgie 11,1 *

Lotyšsko 16,6 * Slovensko 0,9 *

Chorvatsko 1,7 *

Zdroj: ECDC

To přimělo Evropskou komisi jednat – a na jaře letošního roku vyhlásila Akční plán proti HIV/AIDS v EU a sousedních státech na roky 2014 až 2016. Obsahuje na padesát opatření a závazků rozdělených do šesti klíčových oblastí – politika a zapojení občanské společnosti, prevence, prioritní regiony, prioritní skupiny obyvatel, prohloubení znalostí a monitoring a evaluace. Na jejich realizaci vyčlenila Evropská komise přibližně 57,5 mil. eur ročně.

HIV v Evropě

Od roku 2006 se roční míra nově diagnostikovaných případů infekce HIV v Řecku, České republice, Rumunsku a Maďarsku více než zdvojnásobila. Na Islandu, Slovensku a v Bulharsku vzrostla o více než 50 %. * nově diagnostikovaných případů HIV/100 000 obyvatel

n Nejvyšší míra incidence n Nejnižší míra incidence

2

pro lékařské praxe

V prevenci HIV/AIDS Evropa...

IMIGRANTI

dokončení ze str. 1

INJEKČNÍ UŽIVATELÉ DROG

n Na Balkáně, v zemích bývalé Jugoslávie, ve Švédsku a v některých polských a italských regionech dosud nefungují streetworkerové programy výměny sterilních jehel a injekčních stříkaček. n V některých evropských zemích stále existují zákonné překážky pro substituční léčbu drogových závislostí.

ních imigrantů z těchto zemí je podceňováno, i to je příčinou toho, že u 61 % z nich je infekce diagnostikována až v pokročilejší fázi (počet buněk CD4 < 350/mm3), 38 % dokonce ve stadiu velmi pokročilém (CD4 < 200/mm3).

n Tři čtvrtiny zemí EU/Evropského hospodářského prostoru považují imigranty za důležitou cílovou subpopulaci politiky proti HIV/AIDS. Záporně odpověděly pouze Slovinsko, Maďarsko, Rumunsko, Polsko a pobaltské republiky, Rakousko svou odpověď nedodalo. n Zatímco v evropských zemích je nejčastější formou přenosu HIV homosexuální pohlavní styk, v zemích subsaharské Afriky je to sex mezi jedinci opačného pohlaví. Riziko HIV pozitivity heterosexuál-

POSKYTOVATELÉ PLACENÝCH SEXUÁLNÍCH SLUŽEB

n Prevalence infekce HIV je mezi prostituty obecně vysoká (např. v Německu 20 %, ve Španělsku 6,9 %, v Portugalsku 13,5 %, ve Francii 13 %, v Belgii 9,1 %, v ČR 2 %, ale v Bulharsku 0 %). nP ouze Francie disponuje daty i o prevalenci infekce HIV v subpopulaci transsexuálních prostitutů (44 %).

HIV v Evropě – způsob přenosu

40 %

34 %

Homosexuální muži

Heterosexuálové

Počet HIV pozitivních homosexuálních mužů vzrostl od r. 2006 o 11 %.

Přibližně třetina HIV pozitivních heterosexuálů pochází ze zemí s generalizovanou epidemií HIV.

6 %

0,7 %

Injekční uživatelé drog

V roce 2012 byl pozorován celkový mírný nárůst v důsledku epidemie šířící se v Řecku a Rumunsku.

Homosexuální muži V r. 2012 byl nejvyšší medián prevalence HIV v populaci homosexuálních mužů hlášen ze zemí západní a střední Evropy.

8%

Téměř polovina infikovaných je možným zdrojem šíření nákazy

Přenos z matky na plod Celkem 190 případů.

Injekční uživatelé drog Tato cesta přenosu nákazy je predominantní v Řecku, Litvě a Rumunsku.

V těchto třech zemích se infikovanou jehlou při aplikaci drog nakazilo více než 30 % všech HIV pozitivních.

49 %

»

dostupnost a porozumění významu testů na HIV-related

» Pozdní zahájení léčby antiretrovirotiky

» Nižší

klinický benefit léčby i její preventivní hodnota pro zabránění dalšímu šíření HIV-related

Zdroj: ECDC

Nedostatečná

➡

Bezmála polovinu nově diagnostikovaných infekcí HIV v Evropě tvoří záchyt pozdějšího stadia (počet buněk CD4 < 350/mm3).

Míra zastoupení pozdějšího záchytu osciluje mezi 35 % v ČR, Rumunsku a na Kypru a 66 % ve Slovinsku.

Na datech z Belgie demonstrovala Dr. Pharrisová kritické body tzv. kaskády léčby HIV/AIDS: n Z předpokládaného počtu HIV pozitivních žijících v populaci je diagnostikováno cca 80 %. Pro podporu záchytu zbývajících 20 % slouží preventivní programy podporované Evropskou komisí, konkrétně HIV COMBATEST, EUROHIV-EDAT, Opttest by HiE, SIALON II, ­BORDERNET, TUBIDU a ImpAcT. n I když je diagnostikováno cca 80 % HIV pozitivních, jen 67 % prokazatelně infikovaných se podaří udržet v evidenci zdravotnických zařízení a jen 60 % podstoupí léčbu antiretrovirotiky. Na podporu compliance zbývajících 20 % byly vytvořeny programy Eurosupport 6, TUBIDU a MAIDS. n Pouze 51 % dosáhne léčbou nedetekovatelného množství virových částic v plazmě. To znamená, že v HIV pozitivní populaci je 49 % jedinců – těch dosud nediagnostikovaných i těch již zachycených nebo léčených – potenciálně schopných infekci dále šířit. red

Inhalátor s chybnou příbalovou informací smí na trh v ČR

Hlavní hygienik ČR: Epidemie eboly nehrozí

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) oznámil, že dne 14. července 2014 bylo společnosti GlaxoSmithKline, s. r. o., povoleno, v souladu s par. 11 písm. h) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, uvést do oběhu v České republice léčivý přípravek Seredite 25/50 Inhaler inh. sus. pss. 120 × 25/50mcg + poč., reg. č. 14/023/03-C, čísla šarže F0733 (v počtu 10 937 balení), v provedení, které není v souladu s registrační ­dokumentací. Příbalová informace v části 6. Obsah balení a další informace a souhrn údajů o přípravku v části 6.5 Druh obalu a velikost balení obsahují sdělení „Nádobka obsahuje počitadlo dávek, které ukazuje, kolik dávek přípravku bylo již použito“.

Ve skutečnosti počitadlo sděluje, kolik dávek v tlakové nádobce ještě zbývá – tedy nikoli informaci, kolik dávek bylo použito. sukl

Ministerstvo zdravotnictví (MZ) denně monitoruje vývoj epidemie hemoragické horečky Ebola v západní Africe. Podle dat Světové zdravotnické organizace bylo k 4. srpnu hlášeno 1323 případů této infekce, z toho 729 úmrtí. Hlavní hygienik ČR MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D., na brífinku v Praze uklidňoval veřejnost: „Podle současného stanoviska Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí je riziko šíření viru ebola v návaznosti na mezinárodní cestování spíše nízké, především proto, že k nákaze dochází přímým kontaktem s tělesnými tekutinami a sekrety infikovaných osob. V Evropě není nyní zaznamenán ani jediný případ této smrtelné nemoci a riziko jejího zanesení do ČR je opravdu malé,“ konstatoval.

Na možné zavlečení individuálních případů z oblastí výskytu infekce je podle MUDr. Valenty stát připraven. Na všech tuzemských letištích a nádražích mají být v nejbližších dnech k dispozici letáčky s popisem příznaků choroby a doporučením, kam se případně obrátit. „V případě podezření, kterým mohou být vysoká horečka a další příznaky podobné chřipce, např. na palubě letadla by po přistání v ČR byl pacient okamžitě izolován a ve speciálním boxu záchrannou službou převezen na Infekční kliniku pražské Nemocnice Na Bulovce,“ popsal V. Valenta. Pod zdravotním dohledem by byly i osoby, které s pacientem přišly do kontaktu. Následovala by i další opatření stanovená hygienickou službou včetně případného zapojení ostatních složek integrovaného záchranného systému.

O vývoji epidemiologické situace a o eventuálních opatřeních bude MZ průběžně informovat na svých webových stránkách (www.mzcr.cz). red

ročník 63 číslo 17–18 11. srpna 2014

Akreditace ambulantních zdravotnických zařízení Externí kontrola kvality v oblasti klinické péče byla primárně nejen v ČR doménou nemocnic, případně léčeben – především proto, že lůžková péče se obecně pokládá za rizikovější a procesy při jejím poskytování jsou komplexnější, a to jak v oblasti poskytování zdravotních služeb, tak v činnostech „podpůrných“ – technické a organizační zajištění provozu.

Se změnou spektra péče poskytované ambulantně, kdy se řada chirurgických a dalších intervenčních výkonů provádí mimo nemocnice, a s narůstajícím rozsahem této péče se argumenty proti aplikaci akreditačních a certifikačních systémů mimo lůžkovou péči oslabují. Jako reakci na žádosti poskytovatelů zdravotní péče o zavedení systému akreditací pro ambulantní zařízení vypracovala Spojená akreditační komise, o. p. s., v roce 2009 Akreditační standardy pro ambulantní zdravotnická zařízení (jsou ke stažení na webu Spojené akreditační komise).

Volnou inspirací pro ně byly Mezinárodní akreditační standardy pro ambulantní péči, vydané Joint Commission International, a pochopitelně existující standardy pro lůžkovou péči – stejně jako ony, jsou Akreditační standardy pro ambulantní zdravotnická zařízení v souladu s požadavky Mezinárodní společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví (ISQuA).

Akreditační standardy

Řazení kapitol i vlastní struktura standardů jsou stejné jako u standardů pro lůžková zařízení. Každý standard má svou část normativní – definice standardu a jeho indikátory, a část interpretační – tzv. účel standardu, kde se uvádějí možné způsoby naplnění jeho požadavků. Standardy jsou rozděleny na část primárně klinickou (diagnostická a léčebná péče, kontinuita péče, její dostupnost, dodržování práv pacientů) a část manažerskou (řízení kvality a bezpečí, prevence infekcí, stavební a technická bezpečnost, řízení lidských zdrojů).

U každého standardu je uvedeno, zda se týká všech typů ambulantních zdravotnických zařízení, nebo jen některého z nich ( například jen ambulantních specialistů, či zařízení domácí péče). Aplikace požadavků akreditačních standardů je dána nejen typem poskytovatele, ale též spektrem poskytované péče – standardy týkající se chirurgické, anesteziologické a perioperační péče jsou pochopitelně neaplikovatelné na nechirurgická pracoviště apod.

Akreditační standardy jsou založeny na procesním řízení – vyžadují tedy popsání základních procesů jak klinických (například organizace objednávání pacientů, jejich vyšetřování, podávání léků), tak neklinických (technické zajištění provozu, údržba a revize přístrojové techniky, ochrana dat, postupy při nutné evakuaci apod.). Samostatnou kapitolou upravují akreditační standardy oblast řízení kvality a bezpečí – sem patří naplňování resortních bezpečnostních cílů a sběr dat pro vybraný indikátor kvality.

Standardy se věnují i jednoznačnému stanovení kompetencí především tam, kde péči poskytuje více osob (zaměstnanci, stážisté, externisté), u všech je kromě platné a formálně správné smlouvy nutno jasně definovat, k jakým činnostem jsou samostatně oprávněni.

Je logické, že zejména administrativní zatížení při naplňování akreditačních standardů se liší podle typu ambulantního zařízení – zatímco u ordinace ambulantního specialisty, který neprovádí invazívní výkony, vypracování písemného popisu probíhajících procesů zabere několik málo stránek, u většího poliklinického zařízení může být rozsah podkladů v řadě kapitol srovnatelný s nemocničním zařízením.

Akreditační standardy obsahují veškeré relevantní požadavky legislativní – zejména v oblasti vedení zdravotnické dokumentace, dodržování práv pacientů a jejich informování, nakládání s léky a léčivými přípravky, řádné evidence a údržby zdravotnických technologií, podávání stravy, prevence infekcí a další.

Jejich naplnění tedy zvyšuje právní jistotu daného zařízení a usnadňuje jeho pozici např. při řešení stížností. Nad rámec legislativních požadavků akreditační proces vyžaduje standardizaci (zejména rizikových) procesů a též soulad praxe s nastavenými vnitřními předpisy.

Prohlídka zařízení

Při vlastním akreditačním šetření auditoři Spojené akreditační komise posuzují shodu vnitřních předpisů s legislativou a požadavky standardů a především přímo v provozu sledují péči o konkrétní pacienty (tzv. „stopování“) – přitom posuzují, do jaké míry pracovníci zařízení své vlastní předpisy dodržují. Součástí šetření je prohlídka zařízení z hlediska stavebního a technického bezpečí a protipožárních a protiepidemických opatření.

Přestože je poskytovatelů zdravotních služeb, kteří akreditační standardy Spojené akreditační komise, o. p. s., v minulosti zavedli, výrazně méně než v oblasti lůžkové péče, zájem postupně narůstá – což svědčí o potěšitelné narůstající motivaci a zájmu o kontinuální zvyšování kvality a bezpečí v ambulantních službách.

MUDr. David Marx, Ph.D.,

ředitel Spojené akreditační komise, o. p. s.

www.zdravky.cz | ISSN 0044-1996 | ročník 63, číslo 17–18, 11. srpna 2014 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 | šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí ­Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: Eva Srbová, eva.srbova@ambitmedia.cz | stálí ­spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | PhDr. Jaroslav Houštecký | PhDr. Helena Chvátalová | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: Mgr. Martin Tarant vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | ředitel společnosti: RNDr. Martin Slavík | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., marketing manager, julie.langerova@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | Ing. Kristýna Lhotková, DiS, produkční marketingu, kristyna.lhotkova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 002 | Karolína Pilařová, specialista předplatného a distribuce, karolina.pilarova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 584 | obchod: Mgr. Blanka Turinová, MBA, group sales manager, blanka.turinova@ambitmedia.cz, tel.: 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Mgr. Eva Sádlová, key account manager, eva.sadlova@ ambitmedia.cz, tel.: 605 208 985 | Josef Müller, key account manager, josef.müller@ambitmedia.cz, tel.: 730 169 422 | personální inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy ­predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro p ­ ředplatitele 23 Kč (samostatně 26), roční předplatné: 590 Kč | registrace: MK ČR E 18649 Uzávěrka tohoto čísla 7. srpna. Příští číslo vychází 1. září 2014 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost i­nzerátů. | Vychází minimálním ­distribuovaným ­nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2014 | Ambit Media, a. s., využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. | Z ­ dravotnické noviny jsou vydávány na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky

ročník 63 číslo 17–18 11. srpna 2014

3

pro lékařské praxe

Co říkají ambulantní lékaři povinnému... n Anketní odpovědi n Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.,

předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Iniciativu ministerstva zdravotnictví (MZ) považujeme za potřebnou. Sledování a zajišťování kvality poskytované péče včetně bezpečí pacientů by mělo být nedílnou součástí činnosti každého zdravotnického zařízení, poskytujícího péči v oboru.

Výkon všeobecné praxe je podmíněn již nyní kvalifikací lékaře (atestací ze všeobecného praktického lékařství) a dále splněním podmínek pro provozování praxe, včetně věcného, technického a personálního vybavení, v souladu s příslušnou legislativou.

Standard organizační úrovně, kvality a bezpečí pacientů je popsán v Národních akreditačních standardech pro zdravotnická zařízení poskytujících péči v oboru všeobecného praktického lékařství (VPL). Je připraven systém externích dobrovolných akreditací s možností srovnávání kvality praxí na celonárodní úrovni. Obor všeobecného lékařství již disponuje autoritami a metodickou základnou pro tyto činnosti. Dalším přirozeným nástrojem hodnocení kvality péče je hodnocení pacientem, realizované např. svobodnou volbou lékaře. VPL by měl mít aktivní zájem i o jiné formy hodnocení spokojenosti svých pacientů.

Aby bylo možné proces externího hodnocení kvality spustit, je nezbytné pro to vytvořit nezbytné legislativní podmínky a dále zabezpečit, aby se uvedené nestalo jen administrativní záležitostí nebo „kšeftem“ pro různé organizace bez ohledu na skutečnou kvalitu poskytované LPP. Známe z jiných oblastí dost negativních případů v ČR i v EU. Je též nezbytné zabezpečit, aby zdravotnická zařízení, která projdou akreditací, byla lépe finančně hodnocena. Proto pokládáme za nezbytnou spoluúčast na uvedeném procesu jak odborné, tak i profesní společnosti VPL.

n MUDr. Ilona Hülleová,

předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR S posilováním kvality a bezpečnosti zdravotní péče nelze než souhlasit. Otázkou je, co si pod tímto představíme. V prvé řadě zdravotní péči musí zajišťovat vzdělaný lékař a také lékař pracující v únosné míře. Není zřejmé, co má pod pojmem zavedení povinného interního systému hodnocení kvality pro ambulantní poskytovatele ministerstvo na mysli. Navíc nejde o myšlenku novou. Pokud jde o praktické lékaře, důležitým ukazatelem kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní péče je spokojenost pacientů, kteří svého registrujícího lékaře nemění. Již samotný princip práce praktika, který je založen na důvěrném vztahu mezi jedním lékařem a pacientem, je určitou pojistkou pro poskytování efektivní, kvalitní a bezpečné péče, a to zejména v případě chronických a dlouhodobě nemocných pacientů. Není zřejmé, jaké indikátory v primární péči má ministerstvo vůli zavádět, kdo bude hodnotit a sledovat interní systém hodnocení kvality. Pokud by se mělo jednat o systém obdobný systému ISO, domnívám se, že přinese za nemalé prostředky jen další administrativní zátěž pro praktické lékaře pro děti a dorost a zatíží je časově. Na vlastní péči věnovanou pacientům tak ubude lékařům čas.

n MUDr. Vladimír Dvořák,

předseda Sdružení soukromých gynekologů ČR Záměr ministerstva zdravotnictví zavést povinný interní systém hodnocení kvality pro ambulantní poskytovatele zdravotní péče vítám. Mnozí ambulantní gynekologové již mají zaveden i systém externího hodnocení kvality – např. ISO. Věřím, že při přípravě systému budou konzultovány odborné společnosti a sdružení poskytovatelů.

n MUDr. Igor Karen,

všeobecný praktický lékař, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP pro profesní záležitosti Zajištění větší bezpečnosti pro pacienta při poskytování zdravotní péče je zásadní úkol a vítáme

snahu ministerstva zdravotnictví v tom něco pozitivního udělat.

Je ale potřeba podívat se na to opravdu praktickým pohledem. Zmíním tři aspekty z mnoha dalších.

První: Aby pacient byl kvalitně léčen, musí na něj mít lékař dostatek času. Z toho vyplývá, že všeobecní praktičtí lékaři by měli začít taktéž objednávat jako specialisté. Ale tím by mohlo rychle dojít k nedostupnosti péče. Pokud bychom začali dodržovat časové limity na vyšetření, což je cca 15 minut na cílené vyšetření, 10 minut na kontrolní, 60 minut na preventivní vstupní vyšetření, denně bychom ošetřili asi o 50 % méně pacientů, než je realitou.

Nicméně si dovoluji podotknout, že by se tím kvalita velmi zvýšila, neboť již více než 10 let jsou ambulance VPL přetíženy právě „švédským stolem“. Jednoduchou logikou věci trpí kvalita z viny kvantity.

Máme největší počet vyšetření a kontaktů s pacienty z celé EU, právě tím, že není systém nijak usměrněn, a jedno z největších administrativních zatížení, takže opět ubývá další čas pro léčbu pacientů. Ptám se, co s tím chce MZ dělat.

cientů by se udělalo více, než mnohdy jen proklamacemi politiků a úředníků. Proto pokládáme za nezbytnou spoluúčast na uvedeném procesu jak odborné, tak i profesní společnosti VPL.

Druhý aspekt: Jestliže pacienta léčím – myslím tím komplexně se vším všudy, tak jako kolegové na sever, západ, jih od našich hranic, měl bych k tomu mít i kompetence stran preskripce jak léků, tak i zdravotnického materiálu. Realita je ale úplně jinde, bohužel i vlivem MZ či jeho podřízených orgánů za přispění lobbistů ze strany specialistů a zástupců některých zdravotních pojišťoven. Pacienti velmi často putují z ambulance do ambulance jen pro recepty, protože mu je nemůže napsat praktik (který to ovšem diagnostikuje, vymyslí a pak jen řekne pacientovi: „...víte, ten lék potřebujete, ale předepsat ho musí specialista“.

Takže pacient po mnohdy 3 až 6měsíčním čekání putuje pro lék za dozoru a placení pojišťoven, mnohdy i bez dozoru MZ, protože máme někdy pocit, že MZ ani nevnímá, co se děje v terénu. Pak se také může stát, že lék pacient nedostane, protože specialista má lékový limit vyčerpaný. Řada léků je v zahraničí předepisována všeobecnými praktickými lékaři zcela běžně a nikoho ani nenapadne jim brát kompetence. Naopak si tam velmi často pojišťovny kladou otázku, zda některé výkony nemůže provádět praktik stejně jako specialista. V ČR je to úplně naruby.

Třetí aspekt vidím v bezpečnosti pacientů, kteří dostávají recept do ruky se slovy, že lék se jmenuje tak a tak. V lékárně pak dostane možná stejný lék, ale pod jiným názvem (než na který byl zvyklý), a velmi často se stane, že bere lék ze stejné skupiny a hrozí poškození z předávkování danou molekulou. Co je platná argumentace, že pacient byl poučen lékárníkem (v krátkosti 10 či 20 vteřin přes pult v lékárně)? V dnešní době, kdy je možné lék objednat a do 12 až 24 hodin je dodán lékárně, by mohla být medikace zachována a tím by se zlepšila bezpečnost pacientů. Jejich bezpečnost by naopak mohla být ohrožena záměnou generických, ale i originálních léků v lékárnách – například u antihypertenziv, statinů, antidiabetik, které mohou nejen poškodit zdraví, ale někdy ohrozit i na životě (např. antidiabetika a z nich rezultující hypoglykémie).

Podobných aspektů je jistě více, ale vybral jsem záměrně tyto tři, které by MZ „nic moc nestály“ a systém by se zjednodušil. A pro bezpečnost pa-

audit kvality je již několik let zakotvena v zákoně o zdravotních službách (jeho přesný obsah je určen Věstníkem MZ), kde jsou i paragrafy, podle nichž by měla být i v ambulancích tzv. externí kontrola kvality. Jenže tato část zákona (to externí hodnocení kvality) zatím nebyla oživena, protože neexistuje příslušná vyhláška MZ. Mediální vyhlášení MZ si vykládám tak, že se ministerstvo chce věci začít věnovat. Jde ale o natolik obecný text, že nelze ani odhadnout jak.

A tak jen mohu vyjádřit naději, že z interního auditu kvality zmizí některé vyložené trapnosti, jako je např. povinnost mít u každého umyvadla vyvěšené schéma mytí rukou, a že konečně začne mít někdo zájem rozlišovat práci kvalitní od špatné a tu kvalitní nějak lépe ocenit. Snad.

Osobně bych ale preferoval, aby samo MZ do celé věci vstoupilo jen nastavením pravidel a vše ostatní nechalo na poskytovatelích a hlavně na jejich dobrovolnosti. Jsem hluboce přesvědčen, že jakýkoli direktivní zásah shora (příliš podrobná pravidla fungování, určování ze strany MZ, kdo smí koho a jak hodnotit) hrozí tím, že jen nežádoucím způsobem narostou náklady na straně poskytovatelů (ti přece budou muset za tu kontrolu zaplatit) bez žádoucího pozitivního efektu směrem k pacientům. Nemluvě o významně prokorupčním prostředí, které by tím vzniklo na tom odboru MZ, který by příslušné certifikáty autoritám kontrolujícím kvalitu vydával.

n MUDr. Olga Hlaváčková,

Centrum gynekologické rehabilitace, s. r .o., Písek Starost pana ministra o větší bezpečnost pacientů v ambulancích upřímně vítám. Většina kvalitních ambulancí má ISO, mezinárodní certifikaci nezávislých auditorů, za kterou platí ročně nemalé peníze. Zavádění dalšího povinného interního systému, který budeme vytvářet pouze pro české ambulance, je nadbytečný a dává další příležitost malé české korupci.

n MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR O jednání na téma hodnocení kvality ambulantní péče jsme současné vedení MZ v posledních měsících žádali opakovaně, bohužel ale marně. Jde o to, že povinnost si pravidelně dělat tzv. interní

Ilustrační foto: Profimedia

dokončení ze str. 1

n Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,

vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Proti návrhu ministra zdravotnictví na zavedení systému interního hodnocení kvality pro ambulantní poskytovatele nelze nic namítat. Ostatně povinnost zavést interní hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných služeb vyplývá již z § 47 odst.

3 písm. b) zákona č. 372/2011Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Každé zdravotnické zařízení, od jednotlivé ordinace až po velkou nemocnici, by mělo periodicky vyhodnocovat své činnosti; aby zajistilo vysokou kvalitu péče a bezpečí pacientů, ale také bezpečí svých zaměstnanců a svou prosperitu. Problém je v ad-

ministraci těchto jinak spontánních činností, v postojích zdravotníků a jejich vzdělání v oblasti kvality péče. Teorie a terminologie kvality je příliš vzdálená praxi, nástroje pro interní hodnocení kvality jsou podceňovány a metodika hodnocení kvality je vnímána jako zatěžující administrativa.

Není se co divit.

Po zkušenostech z práce v hierarchickém zdravotním systému s přísnou externí kontrolou kvality, který nahradila autonomie a profesionální svoboda, je každý náznak kontroly vnímán citlivě. Kvalita není také součástí kurikula na žádném stupni vzdělávání. Například britští absolventi 1. lékařské fakulty UK, kteří usilují o rezidenční místa v praktickém lékařství ve Velké Británii, musejí provést alespoň jeden klinický audit v praxi. Tak v našich ordinacích studenti sledují adherenci k doporučeným postupům (péče o diabetika 2. typu, močové infekce, předepisování hypnotik) a poskytují nám zpětnou vazbu. Dávají nám námět k diskusi o vylepšení specializačního vzdělávání.

Ambulantní praxe musí poskytovat péči a zároveň na sebe vydělávat; nemůže ztrácet čas zbytečnostmi. Metody interního hodnocení kvality pro ambulance musejí být jednoduše aplikovatelné, příslušné danému oboru a musejí přinášet jasný výstup pro danou praxi. Pro praktické lékaře máme některé nástroje k dispozici. Máme např. validizovaný a v našich podmínkách vyzkoušený dotazník spokojenosti pacienta s poskytováním péče ve všeobecné praxi EUROPEP nebo metodiku sledování chyb a nežádoucích událostí v praxi. Uvedení těchto nástrojů do praxe je třeba podpořit dostatečnou informační kampaní.

V otázce indikátorů k hodnocení efektivity péče o pacienty s chronickými stavy v primární péči jsem spíše skeptický. Nikoliv po technické stránce; např. do modulu k péči o diabetiky 2. typu, který je běžnou součástí ordinačního softwaru, již dnes ukládáme strukturovaně data, která lze jednoduše extrahovat a vyhodnocovat. Problémem je interpretace těchto dat, která je v limitované populaci jedné praxe nespolehlivá a za­ vádějící. Navíc zavedení kritérií kvality podle klinických indikátorů může účelově modifikovat chování lékařů a depersonifikovat medicínu poskytovanou ve všeobecných praxích. Tato kritika je známa z Velké Británie, kde je příjem praktických lékařů nejvíce ovlivněn platbou za dosažení cílů. Na druhou stranu, převezmou-li u nás praktičtí lékaři v budoucnu více kompetencí v péči o chronicky nemocné, nezbude jim než kvalitu péče takto dokazovat.

n MUDr. František Plhoň,

ambulantní specialista ORL, Děčín Vím o snaze ministra Němečka zavést povinné hodnocení kvality u všech poskytovatelů zdravotních služeb. V oblasti nemocniční péče se s tím již začíná, oblasti ambulantní specializované péče se to má také týkat.

Jednoznačně já jako osoba, ale i jako člen rady Sdružení ambulantních specialistů tuto snahu vítám. Je třeba vyhodnotit a ocenit ty, kteří svou práci dělají dobře a na úrovni, a oddělit je od těch, kteří nesplňují požadavky na kvalitu diagnostického a léčebného procesu, vybavení a modernizace svých pracovišť i komunikaci s klienty. Ty dobré pak hodnotit i v odměňování lépe, případně to časem zohlednit i v tvorbě sítě zdravotnických zařízení.

Při tvorbě indikátorů specializované ambulantní péče je třeba, aby ministerstvo spolupracovalo s hodnoceným segmentem na vytvoření kritérií pro hodnocení, protože vytvoření čehosi „od zeleného stolu“ by určitě bylo velice formální nebo by mohlo být ovlivněno subjektivními hledisky hodnotitele.

I Sdružení ambulantních specialistů se vytvářením hodnotících kritérií v minulosti již zabývalo a očekává, že bude v tom smyslu osloveno.

Dotazníky pacientům jistě mohou pomoci v hodnocení zdravotnického pracoviště po stránce komunikace s klienty, ale byl bych opatrný do dotazníku dávat dotazy na kvalitu diagnostické a léčebné péče, protože z vlastní zkušenosti vím, že mnozí pacienti velice oceňují lékaře, který ordinuje množství laboratorních a dalších vyšetření, která prakticky často ani nepřispívají k rychlému stanovení diagnózy, a nedovedou dobře posoudit, co je a co není racionální. red

4

pro lůžková zařízení

ročník 63 číslo 17–18 11. srpna 2014

K podávání léků v sociální službě Základ tohoto textu byl vytvořen v rámci práce na realizaci zakázky ministerstva práce a sociálních věcí Inovace systému kvality sociálních služeb, v návaznosti na informace odborníků pracujících na pomezí sociální a zdravotní péče. Téma podávání léků je v sociálních službách natolik ožehavé, že během projektu nebylo možno nalézt shodu. Diskuse o podávání, resp. užívání léků má ale velký význam pro řadu lidí žijících zejména v pobytových sociálních službách.

1. Souhlas s léčbou

Každá léčba je obecně podmíněna vyjádřením souhlasu s léčbou, který je právním jednáním. Otázka souhlasu s léčbou, resp. šířeji uplatnění vůle člověka v oblasti péče o zdraví, je dosti složitá a upravuje ji několik právních předpisů – zejm. Úmluva i lidských právech a biomedicíně, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (par. 343 a násl.) a zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (par. 93 a násl.).

Ve stručnosti lze říci, že pokud člověk není schopen samostatně souhlasit s léčbou, je povinností státu v souladu s čl. 12 Úmluvy zajistit asistenci potřebnou pro uplatnění jeho právní způsobilosti. Tedy např. poskytnout takovou formu pomoci, která člověku umožní porozumět a dát najevo svou vůli. Tuto asistenci při rozhodování by

mohla zajistit a koordinovat právě sociální služba, může ji zajistit např. i podpůrce (na základě soudem schválené dohody o nápomoci při rozhodování). V případě nedostupnosti podpory při rozhodování pro informované rozhodnutí o léčbě může lékař teoreticky požádat soud, aby člověku ustanovil opatrovníka.

Pokud je člověk v uvedeném směru předchozím rozhodnutím soudu omezen ve svéprávnosti, právní jednání učiní jeho stálý opatrovník. Měl by ho ovšem učinit primárně v souladu s vůlí a přáními opatrovance.

2. Rozhodnutí o dodržování léčebného režimu

Je třeba si uvědomit, že vyslovený souhlas je podmínkou k zahájení léčby, nezakládá ovšem možnost lékaře ani kohokoliv jiného člověka k léčbě, jejímu pokračování či jednotlivým úkonům nutit. Existují pouze dvě autority, které rozhodují o dodržování léčebného režimu: člověk a ve výjimečných případech soud (jde např. o ochrannou léčbu podle trestního zákona, nucenou léčbu některých infekčních chorob podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo léčbu duševní poruchy, pro kterou je člověk nebezpečný okolí). Lékař v této fázi nehraje roli: navrhne léčbu a dohlédne na to, že byl dán řádný a informovaný souhlas s jejím zahájením (právní jednání).

Rozhodnutí dodržovat léčebný režim (např. brát předepsané léky) není právním jednáním. Přesto člověk může potřebovat v tomto rozhodování pomoc – aby zvážil důsledky možností a rozhodl se v souladu se svými zájmy. Podporu při tomto rozhodování může poskytnout rodina nebo profesionál (např. sociální služba). Pracovníci sociálních služeb mohou se souhlasem člověka nebo jeho právního zástupce získat od zdravotníků informace potřebné pro poskytnutí podpory při rozhodování (viz dokument Analýza dalších problémových oblastí zdravotně sociální péče, Janečková, Johnová & Strnad, 2013).

Problémem této fáze je střet zájmů, v němž se v sociální službě ocitá střední zdravotnický personál. Zdravotní sestry na jedné straně respektují jako hlavní autoritu lékaře, který je v tomto pří-

Ilustrační foto: Profimedia

Člověk užívá léky na základě svého rozhodnutí. Uživatel sociální služby nemůže být k užívání léků nucen ani v případě, že mu je předepíše lékař. Uživatel pobytové služby má právo na to, aby měl své léky u sebe. To, že je u sebe mít nemůže, je problém provozní (např. provoz nevytváří podmínky, aby si léky nemohl vzít jiný uživatel služby).

Je-li služba poskytována podle potřeb jednotlivých lidí, pak ti, kteří si léky mohou vzít sami, je mají u sebe a sami si je i berou – včetně léků volně prodejných, které nejsou na předpis. Pokud i v těchto případech podává léky zdravotní sestra, není služba poskytována podle potřeb.

Užívání léků v případě lidí, kteří nejsou schopni samostatně se rozhodnout, zda si léky brát, je složitější. Souhlas s léčbou, jejíž součástí může být předepsání léčivých přípravků, je právním jednáním. Užívání léků, ať už samostatně nebo s podporou, právním jednáním není.

Podpora poskytnutá při braní léků tedy není asistencí k uplatnění právní způsobilosti ve smyslu čl. 12 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (10/2010 Sb. m. s., dále jen Úmluva), ani není prostorem pro náhradní rozhodování (nejčastěji) opatrovníka. Jde ale o podporu při rozhodování. Pro praktické účely je proto užitečné rozdělit užívání léků u této skupiny lidí do tří fází.

padě vnímán jako nadřízený. Na druhé straně může být oprávněný zájem uživatele služby užívání léků odmítat.

V praxi pak může docházet k situacím, kdy zdravotní sestry ve snaze splnit pracovní úkol a současně se nedostat do sporu s uživatelem služby podávají léky potají (např. je rozdrtí do jídla), nebo s uživatelem služby manipulují.

V praxi chybí znalost praktických dovedností, jak poskytnout vyváženou podporu, která na jedné straně bude brát zřetel na osobní priority člověka a na straně druhé dostatečně zohlední zdravotní rizika související s vynecháním léků. Problémem je, že v pobytových sociálních službách je obvykle péče o zdraví svěřena výhradně do rukou zdravotníků, kteří jsou zvyklí v tomto ohledu respektovat názor lékaře, nikoli samotného člověka – uživatele služby.

3. Vlastní užití léku

K vlastnímu užívání léků by mělo dojít pouze v případě, že uživatel sociální služby se rozhodne léky brát. Užívání léků není právním jednáním. Tato fáze je patrně nejproblematičtější, protože chybí jasná hranice mezi zdravotnickým výkonem „podávání léků“ a činností v rámci sociální služby – „podporou při dodržování léčebného režimu“, tedy v případě léků jejich užívání.

Lékař při předepisování léku posuzuje, jaká je faktická schopnost člověka léky užívat – technicky dodržet režim. Jde o schopnost lék uchopit, spolknout a zapít, vzpomenout si, že je čas na lé-

ky, vybrat si správný počet správných léků ze zásoby. V této fázi už nejde o rozhodování. Pokud pacient podle uvážení lékaře není schopen samostatně užívat léky, indikuje lékař výkon „podání léku zdravotní sestrou“. Podávání léku je zákonem upravený výkon, který může podle současné právní úpravy realizovat pouze zdravotník na základě indikace lékaře.

Lékař by při posuzování schopnosti člověka užívat předepsaný lék měl zohlednit možnost člověka využít pomoc formální (sociální služba) nebo neformální (rodina a další blízcí lidé – např. u dětí se automaticky počítá s tím, že léky jim pomáhají užívat rodiče). Tuto pomoc lze označit za „podporu při dodržování léčebného režimu“.

Schopnost člověka pečovat o své zdraví se v oblasti sociálních služeb hodnotí i při posuzování závislosti pro účely rozhodování o příspěvku na péči. Právní úprava (vyhláška č. 505/2006 Sb., příloha č. 1, bod h) Péče o zdraví) považuje péči člověka o své zdraví za základní životní potřebu. Za schopnost ji zvládat pak považuje stav, kdy je člověk schopen dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.

Očekává se, že tyto úkony člověk zvládne sám, a pokud ne, je to zohledněno při rozhodování o příspěvku na péči – v této oblasti má tedy člověku pomáhat sjednaná sociální, nikoliv zdravotní služba (což se mj. projevuje i tím, že ani zdravotní pojišťovny běžné podání léku do úst pacienta zdravotní sestrou v sociálních službách nepovažují za opodstatněné a neproplácí je).

Pro definování obsahu pojmu „podpora při dodržování léčebného režimu“ se nabízí možnost vycházet z běžného života: Zatímco užívání antibiotik lékař nechává na pacientovi s tím, že lékárník na krabičku s léky napíše dávkování, u injekčního podání léčivého přípravku počítá s tím, že výkon provede kompetentní zdravotník.

Otázky a problémy

Pro individuální pomoc při dodržování léčebného režimu ve vlastním domácím prostředí nebo v komorní pobytové sociální službě si lze snadno představit, že pomoc zajistí pečovatelka, která naplní dávkovač podle předpisu lékaře nebo příbalového letáku, připomene čas na léky, podá člověku lék a vodu na zapití. Jak ale postupovat ve velkých ústavních zařízeních, kde žijí desítky i stovky

lidí, z nichž většina potřebuje nějakou pomoc při užívání léků, kde lidé nemohou mít léky u sebe, protože provoz neumožňuje bezpečné uložení léků?

Jak je naznačeno výše, lze „podporu při dodržování stanoveného léčebného režimu“ logickým výkladem právní úpravy zahrnout pod „pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu“, která patří k činnostem pobytových sociálních služeb. Ve výčtu povinného minima (základních činností) však uváděna není – viz vyhl. č. 505/2006 Sb.: par. 14 odst. 1 písm. c), par. 15 odst. 1 písm. c), par. 16 odst. 1 písm. d). Poskytovatelé služeb pak nesprávně nabývají dojmu, že podporu v tomto směru poskytovat nemohou. Přineslo by výslovné uvedení této činnosti do textu vyhlášky jistotu pro poskytovatele a lepší péči uživatelům služeb? Nebo by se jen dále posilovaly mechanický, doslovný výklad obsahu sociálních služeb a kompetenční spory mezi pracovníky zdravotních a sociálních služeb?

Podpora poskytovaná sociální službou by (mimo jiné) měla směřovat k tomu, aby udržovala a rozvíjela samostatnost uživatele služby, tedy i jeho schopnost zvládat základní úkony spojené s péčí o své zdraví. V praxi je ale péče o zdraví v sociálních službách přenechávána zdravotníkům. Zdá se, že zaběhlé procesy vybízejí k tomu, aby to, co si člověk běžně zajišťuje sám nebo prostřednictvím neformální podpory, bylo v pobytové sociální službě předáváno zdravotnictví. Role sociálních služeb v oblasti péče o zdraví není vymezena.

Iniciativa poskytovatelů sociálních služeb v uschopňování lidí cestou poskytování podpory při dodržování léčebného režimu (místo zajištění této činnosti profesionálem) není podpořena právním rámcem (viz předchozí bod).

Není zřetelná rozhodovací role člověka v otázce užívání léků. Lékařská indikace je považována za závaznou pro zdravotníky, kteří pak v této hierarchii podávají léky s vynecháním mezikroku, kterým je souhlas s léčebným režimem a poskytnutí podpory při jeho dodržování (poskytnutí pomoci v obou prvcích by mělo spadat do kompetence sociální služby – samozřejmě, pokud je podpora potřebná a není zajištěna přirozeným sociálním okolím člověka).

Nemluvě o tom, že pobyt v ústavním zařízení omezuje využití neformální podpory v péči o zdraví.

Milena Johnová, Jan Strnad s využitím připomínek Hany Janečkové Převzato z portálu www.kvalitavpraxi.cz

Inzerce

PEDIM 2014 Dear Colleagues, Let me express my thanks for your interest in the Prague European Days of Internal Medicine 2014 in Prague. I thought you would appreciate some new information regarding the Congress. If you have any questions do not hesitate to contact our secretariat.

Prague European Days of Internal Medicine 18–20 September, 2014 www.pedim2014.cz PEDIM2014_inz275x98.indd 1

Yours faithfully,

Richard Ceska, MD, PhD, FACP, FEFIM Professor of Internal Medicine President of the Czech Society of Internal Medicine President PEDIM 2014

Special registration fee for members of medical societies from CZ and SK as expression of our thanks for many years of collaboration.

190 EUR

Important date to remember 1–15 August, 2014 – Last minute posters

CME Accreditation We are happy to announce that Prague European Days of Internal Medicine was granted 14 European CME credits (ECMEC) by the European Accreditation Council for Continuing Medical Education (EACCME).

1.8.14 11:50

ročník 63 číslo 17–18 11. srpna 2014

události, fakta, názory

5

Významný krok k transparentnosti vztahů mezi zdravotníky a farmaceutickým průmyslem Kontinuální a funkční interakce mezi farmaceutickým průmyslem na straně jedné a odbornou zdravotnickou obcí, resp. zdravotnickými zařízeními na straně druhé, je nezbytnou komponentou systému zdravotnictví. Zvláště významný a přínosný je tento kontakt v oblasti inovativní farmaceutické produkce, neboť je jedná o oboustranně aktivní proces vzájemného odborného obohacování. Zdravotničtí odborníci a zdravotnická zařízení poskytují pro výzkumu a vývoj léků na půdě farmaceutických firem velmi cenné odborné znalosti vycházející z klinických zkušeností, zpětně se jim dostává edukace a informací, které bezesporu pozitivně ovlivňují kvalitu poskytované zdravotní péče.

V rámci tohoto širokého vztahového portfolia fungují samozřejmě i určité finanční operace a věcná plnění, vyplývající z principiálního postoje farmaceutických firem, v jehož intencích by zdravotníci a zdravotnická zařízení měli být spravedlivě odměňováni za své legitimní odborné znalosti a služby, které farmaceutickému oboru poskytují, a také je oboustranně užitečné ekonomicky podpořit odborné aktivity zdravotníků.

Tato část interakce ale již ze své povahy současně vytváří potenciální prostor pro střet zájmů, přesněji řečeno pro vznik podezření z negativních praktik – z korupce, porušování pravidel hospodářské soutěže, nekontrolovatelných peněžních toků, daňových zkreslení a podobně. Je možné říci, že „podkladů“ pro vytvoření negativního názoru o nekorektnosti jednání farmaceutických firem – ale samozřejmě také zdravotníků – se široké veřejnosti dostává z více zdrojů. Dost častým mediálním tématem jsou například „kauzy“ zpochybňující integritu lékařů při preskripci léků, sdělení obdobného typu také s oblibou prezentují i někteří politici či uchazeči o politickou dráhu a podobně.

Tato atmosféra potenciální nedůvěry není pouze českou záležitostí, obdobné tendence lze zachytit v řadě dalších zemí světa. Je zřejmé, že systémové řešení takové situace spočívá ve vytvoření úplné, otevřené, dostatečně aktualizované informační báze, která ve všech příčinných a věcných souvislostech předloží laické i odborné veřejnosti přehled takových interakcí mezi farmaceutickými firmami a zdravotníky, v nichž figurují

odměny za odborné služby či podpora odborných činností. Tato informační složka musí být provázena stálou edukací veřejnosti o funkční nezbytnosti spolupráce těchto účastníků zdravotního systému.

Jednodušeji formulováno: je třeba objasnit a zdůvodnit podstatu a rozsah spolupráce mezi zdravotníky a farmaceutickými firmami a ozřejmit výši souvisejících plateb.

Disclosure kodex Nastolení informačního prostředí, v němž nebude žádný potenciál pro vznik zmíněných podezření a podobných spekulací, je bezesporu v zájmu jak farmaceutického průmyslu, tak zdravotníků. Významným krokem by se v tomto směru měl stát dokument Disclosure kodex, který zpracovala a předložila Evropská federace farmaceutických společností a asociací (European ­Federation of Pharmaceutical Industries and Associa­ tions – EFPIA). Jeho zpracování předcházela obsáhlá diskuse s odbornou zdravotnickou veřejností, jakož i analýza opatření, která již některé státy uplatnily – například zákonné normy nazvané „Sunshine Act“, která s účinností od loňského srpna v USA nařizuje zveřejňovat veškeré platby mezi farmaceutickými společnostmi a zdravotníky. Nebo opatření Nizozemska, kde byl definován a v roce 2013 implementován kodex zveřejňování těchto finančních vztahů a kde také loni byla spuštěna veřejně dostupná databáze peněžních toků od průmyslu ke zdravotníkům (pozn. red.:

podrobnější informace o uvedených opatřeních zveřejníme v některém z příštích vydání ZN).

Disclosure kodex definuje oblast zveřejňování plateb a jiných plnění farmaceutických společností zdravotnickým odborníkům a zdravotnickým zařízením. Je závazný pro všechny členské společnosti EFPIA, v České republice především (nikoli však výhradně) pro členy Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Kodex byl přijat v roce 2013 a k 1. lednu 2014 transponován ve všech evropských zemích včetně ČR.

Transparentní spolupráce Zásady definované Disclosure kodexem budou prakticky realizovány prostřednictvím celoevropské ini­ ciativy nazvané „Transparentní spolupráce“. V rámci této iniciativy schválila valná hromada AIFP 13. února dokument „Kodex AIFP upravující zveřejňování plateb a jiných plnění farmaceutických společností zdravotnickým odborníkům a zdravotnickým zařízením“. Ten stanoví, že asociace založí a bude spravovat veřejně přístupný internetový portál (www.transparentnispoluprace.cz), na kterém budou zveřejňována konkrétní data o spolupráci členských společností se zdravotníky.

Vykazovacím obdobím bude jeden kalendářní rok (poprvé rok 2015), první zveřejnění pak proběhne 30. června 2016. Informace budou na uvedeném portálu k dispozici po dobu tří let od prvního zveřejnění.

Platby budou podle druhu interakce uváděny ve dvou kategoriích. Individuálně budou zveřejněny dary, gran-

J. Dvořáček zdůrazňuje nezbytnost informování veřejnosti o významu a formě spolupráce farmaceutických firem a zdravotníků. Foto: ZN ty, příspěvky na náklady akcí (registrační poplatky, smlouvy o sponzorování, doprava a ubytování), souhrnné zveřejnění pak zahrne neklinické studie, klinická hodnocení, neintervenční studie. Ze zveřejnění budou vyjmuty platby a jiná plnění, které se týkají výhradně volně prodejných léčiv, které jsou součástí běžných prodejů léčivých přípravků mezi farmaceutickou firmou a zdravotníkem/zdravotnickým zařízením (například obchodní slevy, rabaty), a také ty platby, které nejsou jako kategorie uvedeny v etickém kodexu AIFP. Výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček v této souvislosti připomíná důležitost souběžného informování

veřejnosti o funkčnosti a režimu zveřejňovaných vazeb firem a zdravotníků. Zdůrazňuje také, že asociace vyvíjí snahu o zvýšení transparence dlouhodobě – mj. je například pravidelně v tomto smyslu aktualizován etický kodex AIFP, danou problematikou se zabývá i společná deklarace AIFP a České lékařské společnosti J. E. Purkyně z roku 2008, od roku 2011 funguje veřejně dostupná databáze kongresů, na nichž je účast lékařů sponzorována členskými společnostmi asociace, od stejného roku probíhá na lékařských a farmaceutických fakultách přednášková činnost zaměřená na etickou kultivaci zdravotnického prostředí. red

M. Olsen: Etická samoregulace je pro farmaceutické firmy přirozená třeba rozlišovat – například je-li firma členem průmyslové asociace, zda jde o výrobce originálních léků a podobně. Lidé, kteří k nám chodí na pohovory, jsou však vedeni snahou pracovat v renomované, stabilní společnosti, mezi chytrými lidmi s perspektivou rozvoje.

V drtivé většině případů jsou to inteligentní jedinci s obecným přehledem.

Ředitelka Human resources (HR) farmaceutické společnosti Pfizer Michaela Olsen má v oblasti lidských zdrojů 17letou praxi. Ve farmaceutickém sektoru pracuje od roku 2009 a v době, kdy se firmy potýkaly se světovou krizí, se zabývala krizovým řízením lidských zdrojů v prostředí vysoké fluktuace zaměstnanců. V té době získala i rozsáhlé zkušenosti s motivačními programy zaměřenými na podporu udržení kvalitních pracovníků. V interview pro ZN informovala o některých aspektech HR v tomto oboru.

n Zpřísnily se v posledních letech etické standardy ve farma­ ceutických firmách?

Zpřísňují se rok od roku a přísnější je i kontrola jejich dodržování. Lze říci, že své etické kodexy rozšiřují jak firmy inovativní, tak i generické.

Inovativní ale častěji a výrazněji.

Samoregulace je pro farmaceutický průmysl přirozená, etické kodexy nesou hodnoty, které jsme zapracovali do všech našich vnitřních systémů – finančních, marketingových, vztahových, charitativních, zkrátka všude. Poslední velká změna etického kodexu inovativních firem, kam patříme, proběhla na začátku letošního roku. Inovativní firmy již nemohou lékaři darovat propisku s logem, hrníček na kávu nebo květinu k výročí. Všechny dary kromě lékařské literatury do 1500 korun ročně jsou zakázané. Máme přísné limity na pohoštění, nesmíme podporovat uspořádání kongresu v atraktivní destinaci, nesmíme používat luxusní hotely a tak dále.

Pověst farmaceutických firem je bohužel mnohem horší než realita, v níž žijeme. Ale dobré zprávy se šíří pomaleji než ty špatné.

n Jaké vzdělání, znalosti a dovednosti musí mít člověk, který se ve vaší firmě uchází o práci?

Vzhledem k náročnosti pozic preferujeme vysokoškoláky, ale pokud přijde na pohovor zkušený středoškolák, rozhodně jej neodmítáme.

Vzdělání si může doplnit při práci. Práce v globální firmě ale s sebou ale nese nutnost ovládat cizí jazyk – my vyžadujeme angličtinu, která je hlavním dorozumívacím jazykem mezi všemi pobočkami.

Ještě před čtyřmi roky nebyla jazyková vybavenost tak důležitá. Zaměstnanec ale musí být v kontaktu s tím, co se ve firmě děje, s vizemi a plány. Musí věděl, co se děje v jiných zemích atd. – a to se dozví, jen pokud ovládá angličtinu. V naší firmě je nízká fluktuace, někteří lidé zde pracují 14 let, řada z nich tak dobře jazykově vybavena není, ale opět – vše je možné dohnat. Podporujeme zaměstnance ve studiu, ale vyžadujeme, aby si například na vzdělání částečně přispívali

Foto: archiv Pfizer

n Změnily se požadavky a nároky na uchazeče o práci ve far­ maceutickém sektoru?

V minulosti se při pohovorech upřednostňovali úzce specializovaní zaměstnanci. Kandidát musel být odborníkem na danou oblast, vykonával přesně vymezenou práci. Nyní v nadnárodních firmách oceňujeme lidi s všeobecným přehledem, schopností učit se, být flexibilní.

Tedy ty, kteří jsou schopni vykonávat i několik druhů činností a přizpůsobovat se měnícímu se prostředí v práci. Samozřejmě existuje rozdíl mezi tím, kdo je najímán pro kontakt s externími zákazníky a partnery, a tím, kdo pracuje na procesech uvnitř firmy. Každopádně platí, že rigidní lidé, kteří a priori odmítají vykonávat cokoliv nad rámec svých daných povinností a nechtějí si rozšiřovat obzory, u nás neuspějí.

sami, pak je berou vážně. Protože se pohybují v medicínské oblasti, kde je na vzdělání a tituly kladen zvláštní zřetel, cítí naši lidé sami potřebu si je doplnit. n Ve veřejnosti je farmaceutický sektor vnímám spíše nega­ tivně. Ovlivňuje to nějak typ lidí, kteří na pohovory chodí?

Obecná veřejnost opravdu občas vnímá farmacii spíše negativně a má tendenci házet všechny společnosti do jednoho koše. Je však

n Učíte své zaměstnance etice? Jak kontrolujete dodržování etiky v praxi?

Všichni zaměstnanci procházejí každoročně rozsáhlým školením zaměřeným na etické principy a kodexy. Každý, kdo je v kontaktu s lékaři, musí navíc projít certifikací před komisí Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Etické principy se odrážejí v každém postupu, denně řešíme, zda můžeme konkrétní činnost vykonat či nikoliv.

Porušení etických pravidel se v naší společnosti přísně posuzuje. Následně by došlo ke zpřísnění pravidel tak, aby se to nemohlo opakovat. Klíčové je také vybírat ty kandidáty, kteří se umějí sladit s naší firemní kulturou, ve níž je etika na prvním místě.

n Co nového budou podle vás muset zaměstnanci farma­ ceutických firem do budoucna obsáhnout?

Určitě to budou mít těžší vzhledem k flexibilitě oboru. Například na Slovensku už platí zákaz návštěv farmaceutických reprezentantů v ordinacích v pracovní době. Pokud chtějí lékaře informovat o novinkách, musejí tak učinit někde na kávě mimo ordinaci, což jistě není ideální.

Pokud by to bylo zavedeno i u nás, museli bychom pro informování lékařů o produktech na trhu a o vývoji najít jiné komunikační kanály.

Podle mého odhadu čeká jisté změny samotný trh, farmaceutické firmy se soustředí na vývoj léčiv v té terapeutické skupině, v níž jsou úspěšné, a zbylé portfolio budou třeba ochotny odprodat firmě, pro níž je zajímavá zrovna jiná terapeutická oblast. n Jak z pozice ředitelky HR vnímáte kvalitu českého školství a systému vzdělávání vůbec? Jsou podle vás absolventi při­ praveni na práci v nadnárodní firmě?

Státní vysoké školy v ČR připravují studenty na budoucí pracovní život dobře. Poskytují jim obecný přehled, studenti se naučí drilu, rutině, ale zároveň umění se přizpůsobit. Mají kvalitní předpoklady pro to, aby mohli pracovat v oboru. Pro srovnání – univerzitní vzdělání v USA nebo v Dánsku jde spíše cestou specializace. Soustředí se na podporu talentu konkrétního jedince a ten pak rozvíjí. Pro potřeby nadnárodní korporace je ale přínosnější právě obecný rozhled. Mladí lidé těsně po škole ale občas mívají nereálné požadavky, co se platů a pracovních podmínek týče, nejsou ochotni čekat na postup v kariéře. Nemívají problém se sebeprezentací a sebevědomím, což často chybí starším ročníkům. Dobrý HR pracovník při pohovoru dokáže rozeznat neodůvodněnou sebedůvěru a naopak člověka, který je zkušený. Mladí vysokoškolští absolventi běžně ovládají tři světové jazyky, mají technické a analytické dovednosti.

Já při pohovorech kladu důraz na tzv. měkké dovednosti, oceňuji především ty kandidáty, kteří něco umějí a přitom si zachovali pokoru.

Ideálně složený pracovní tým zahrnuje mladší i starší generaci – sice si nemusejí ve všem absolutně rozumět, ale mladší přinášejí novinky a starší je umějí začlenit do praxe, důležité je, aby navzájem respektovali svou odlišnost. map

6

události, fakta, názory

ročník 63 číslo 17–18 11. srpna 2014

n NÁZOR

n KOMENTÁŘ

Lékárník zvoní vždy dvakrát aneb Nová dimenze pro elektronickou preskripci

Úplně spravedlivý úhradový systém asi nebude nikdy

Moderní doba je ve své podstatě velmi asociální. Zatímco dříve jsme museli pro zajištění životních potřeb vyrazit mezi lidi, dnes už doslova nemusíme vytáhnout paty z domu. Obchody se předhánějí s bleskovým doručením zboží včetně základních potravin až do domu. Životního partnera moderní člověk získává v internetové seznamce. Ba dokonce i úřady si díky datovým schránkám můžeme škrtnout z pochůzkové mapy. A ani zdravotnictví nezůstalo pozadu. Lékař i sestra vás mohou na účet zdravotní pojišťovny navštívit doma. Celonárodně tak ztrácíme vřelý lidský kontakt v každodenním životě a individuálně upadáme v kolektivní asocialismus.

Naštěstí je tu ještě jeden ostrůvek nelůžkové péče ve zdravotnictví, o jehož legálním přiblížení obyvatelstvu na práh jejich domu formou vstřícné služby poskytovatele se ještě dnes ani neuvažuje. Je jím výdej léčiv na lékařský předpis. S receptem si prostě musíte do lékárny pro své léky dojít.

Argument je samozřejmě nasnadě – při doručování předepsaných léčiv nelékárníkem by byla ztracena možnost odborně empatického a vysoce důvěrného pohovoru kvalifikovaného profesionála s pacientem. Ponechám stranou aktuálně zavedenou praktickou stránku realizace, kdy tato konzultace je maximálně minimalizovaná a důvěrné prostředí tvoří čára na podlaze lékárny. To zná z kaž­ dodenního života každý, i laik. Zkusme se teď zamyslet spíše nad tím, že tento argument je vlastně již dnes systémově nepravdivý. Zatímco lékárna vám vyjít (nebo asi spíš vyjet) vstříc legálně nemůže, tak vy si už dnes pro léky někoho klidně poslat můžete.

Zákon ani vyhláška to nezakazuje a u některých běžných klinických stavů (například pokročilé artrózy velkých kloubů) by to vlastně ani jinak nešlo. Aby byla absurdita situace skutečně dotažena do detailu, donášku léků sestrou domácí péče zdravotní pojišťovna zcela logicky normálně proplácí.

Je tedy zjevné, že už dnes zde existuje jakási „šedá zóna“, kdy je původní záměr na požadavek kontaktu s pacientem při výdeji na recept obcházen, když pro léky zaskočí třeba příbuzný. Na druhou stranu je slyšet nářky nad nedostupností lékáren v řídce osídlených lokalitách a jako řešení je nabízena diferencovaná marže, která by měla udržet lékárny či odloučené výdejny na místech jinak nerentabilních. Mnohem efektivnějším řešením by přitom bylo zavést legislativní pravidla pro prosté doručování předepsaných léčiv k rukám pacienta. Toto řešení by bylo nejen jednodušší a levnější, ale paradoxně pro prakticky všechny zainteresované i výhodnější. Nemluvě o tom, že by tím elektronická preskripce v České republice získala nejen zcela novou dimenzi, ale v podstatě i aspoň nějaký smysl. Dokonce i kontakt lékárníka s pacientem by v takovém případě nebyl ve skutečnosti eliminován, ale naopak by byl smysluplně resuscitován.

Stačí jediná legislativní změna

Výsledný proces by si bylo možné představit zhruba následovně. Pacient dostane u lékaře elektronický recept, či přesněji identifikátor eReceptu, jehož obsah je uložen v centrálním úložišti. Tento identifikátor sdělí pacient své lékárně – telefonicky, přes SMS nebo pomocí internetového formuláře. Vlastně by ten identifikátor mohl na vyžádání pacienta poslat do pacientovy oblíbené lékárny sám předepisující lékař prostým nominováním této lékárny při předepisování eReceptu. Tím či oním způsobem by se každopádně dostal daný eRecept do virtuální fronty ke zpracování lékárníkem. A nyní přichází řada na onu zásadní a prakticky jedinou potřebnou legislativní změnu.

Vyhláška by totiž mohla vyžadovat při výdeji léčiv na recept namísto fyzického setkání lékárníka a pacienta (či jím sjednaného „donašeče“) prostě jen provedení přímého hlasového kontaktu (konzultace) mezi oběma zúčastněnými. Recepty papírové i elektronické již dnes podle vyhlášky mohou obsahovat telefonický kontakt na pacienta, čili technicky není potřeba nic měnit. Naopak lékárník by mohl v klidu pracovat z domu, což je určitě příjemný pracovní benefit. Systém by mu nabídl vždy k novému eReceptu ve frontě kompletní lékovou historii pacienta z centrálního úložiště včetně informace o možných interakcích. Lékárník by si vše v klidu rozmyslel a pak by nechal systém vytočit číslo daného pacienta. S ním by zkonzultoval svá doporučení bez fronty netrpělivě přihlížejících spoluchuravých za jeho zády a následně předal pokyn k expedici receptu do skladu své lékárny s případnou doplňující instrukcí. Vlastní expedici zásilky ve skladu by už mohl dělat farmaceutický asistent bez vysokoškol-

ského vzdělání, který by připravil zásilku a označil ji dle instrukcí lékaře a případně lékárníka. V tomto okamžiku bychom se navíc u nás mohli přiblížit praxi běžné na západ od nás, kde jsou vydané krabičky léčiv označovány namísto kryptických kódů „10-1“, normálním lidsky srozumitelným popisem (jako například „jedna tableta ráno a jedna večer nalačno“) pomocí štítkové tiskárny. Farmaceutický asistent by nakonec předal hotový balíček s adresou individuálního pacienta, která je rovněž již dnes uváděna na receptu, k fyzickému doručení kurýrovi. Samotný kurýr může být i jen smluvním partnerem lékárny. Vzhledem k tomu, že už dnes není problém doručit i do vzdálenosti několika kilometrů teplou pizzu nebo studené sushi bez porušení hygienických předpisů, nepochybně by nebyl pro takového kurýra problém dodržet skladovací podmínky a teploty během přepravy i pro expedovaná léčiva.

Systém by mohly dále ve vyhlášce doplňovat nové příznaky, které by mohl použít předepisující lékař na receptu.

Mohlo by jít například o označení „do vlastních rukou“, které by vyžadovalo ověření totožnosti příjemce kurýrem při předání či lékárníkem při osobním výdeji (jak to již dnes umožňuje zákon o zdravotních službách). Dalším příznakem by eventuálně mohlo být „nezasílat“, které by tuto možnost pro daný recept zcela zakázalo.

Komfort pro pacienta

Zavedení takovéhoto postupu pro doručování léčiv předepsaných na recept by tedy ve výsledku rehabilitovalo lékárnické povolání v očích široké veřejnosti. Ta obvykle dnes ani nechápe, že u přepážky „na recept“ stojí v lékárně úplně jiná osoba než u přepážky „volný prodej“ a že tedy lékárník není pouhý prodavač. Pacient by získal možnost nadstandardní služby doručení léčiv až do domu a službu reálné konzultace lékárníka. Lékárny by mohly dle svého uvážení účtovat pacientovi přirážku za službu doručení nebo prostě jen zefektivnit svůj provoz lepším rozdělením kompetencí, časovým rozvolněním procesu výdeje a možností lepšího řízení skladových zásob, které pak není potřeba držet skladem k okamžité potřebě.

Zdravotní pojišťovny by ušetřily díky absenci umělých příplatků pro lékárny uprostřed pustiny a SÚKL by provozoval centrální úložiště, které by mělo smysl. Obava z monopolizace výdeje léčiv jedním e-shopem pro celou ČR nemůže být na místě, zejména kvůli časovému faktoru. Je zjevné, že některá léčiva chce mít pacient prostě ihned, jako například antibiotika. Navíc i u léčiv, na která pacient nespěchá, může každá lokální lékárna vždy nabídnout rychlejší čas doručení než doručování z centrálního skladu e-shopu, který se snaží o celostátní pokrytí.

MUDr. Zdeněk Hřib,

konzultant Aquasoft, s. r. o.

Před několika lety se platilo nemocnicím tzv. za výkony, vykázané pojišťovnám. Protože nárůsty těchto výkonů byly příliš vysoké, přešlo se na tzv. paušály. Ovšem východiskem pro každou nemocnici byly právě v minulém období vykázané výkony. Zde platí obecně jedno pravidlo: nemocnice, které měly ve vykazování výkonů dobře naostřenou tužku, jsou na tom dodnes lépe než ty, které vykazovaly poctivě. Úhradové vyhlášky, jež vydává ministerstvo zdravotnictví, určují, jakým způsobem mají zdravotní pojišťovny hradit péči, poskytnutou v nemocnicích jejich pojištěncům. Na začátku roku dochází k úpravě paušálu, který vychází z referenčního období. Po ukončení roku přijde na řadu vyúčtování, které musí proběhnout vždy do poloviny následujícího roku. Má to svou logiku, nemocnice uplatňují vůči pojišťovnám některé náklady nad rámec paušálů, které jsou ve smlouvě definovány. Pojišťovna zohlední nárůst počtu pojištěnců v daném regionu, nárůst výkonů nebo také jejich úbytek.

Nemocnice má poté povinnost vrátit část peněz vyplacených na zálohách nebo si obhájí doplatek.

Protože ceny jsou různé a pojišťovny i nemocnice mají podle vyhlášky právo se dohodnout jinak, než je stanoveno ve vyhlášce, je pak těžké ceny i celkové úhrady srovnávat. Důležité je, aby za poskytnuté služby bylo beze zbytku zaplaceno. Funguje to tak dlouhá léta včetně koloritu dohodovacích řízení, kdy se nemocnice a zdravotní pojišťovny snaží dohodnout o úhradách na příští období včetně vyúčtování, které už jsem zmínil.

S tím vědomím, že nemocnice se snaží získat od pojišťoven co nejvíce peněz a pojišťovny jsou zase od toho, aby rozpočet držely v rovnováze – tedy alespoň ty zaměstnanecké, kterým nic jiného nezbývá, protože jinak by zanikly.

Systém nemůže být nikdy úplně spravedlivý a je třeba brát v úvahu, že se zde setkává veřejná služba s obchodem, nákupem zboží, přístrojů, platů zaměstnanců nemocnic, drahých léků apod. Přes všechna negativa, která systém přináší, jsem přesvědčen, že pluralitní systém veřejného zdravotního pojištění umí tato úskalí zvládnout. V současné době je právě období doúčtování roku 2013 a uvedená jednání probíhají. Věřím, že to bude vždy ku prospěchu pacientů.

Ing. Jaromír Gajdáček, Ph.D., MBA,

prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Právo být zapomenut může ovlivnit práci s internetem ve zdravotnictví Od roku 2012, kdy Evropská komise (EK) zveřejnila svůj návrh na modernizaci unijní legislativy v oblasti ochrany osobních údajů, se pozornost odborné veřejnosti soustřeďuje na projednávání tohoto návrhu v Evropském parlamentu a v Evropské radě. Avšak značný rozruch v této oblasti způsobil Soudní dvůr EU (SDEU) rozsudkem z poloviny května, který dosud neschválenou legislativu již prakticky začal uplatňovat.

Mám na mysli nové kontroverzní ustanovení článku 17 návrhu nařízení – „Právo být zapomenut“, které se stalo klíčovým tématem ve sporu mezi Google Španělsko a Google Inc. versus Španělská agentura pro ochranu údajů (AEPD). Rozsudek SDEU má zásadní dopad na šíření a sdílení informací v internetu a může mimo jiné postihnout využívání internetu v různých oblastech zdravotnictví (např. ve zdravotnickém výzkumu).

O co tedy jde? V roce 2010 se jeden španělský občan domáhal vůči Googlu výmazu informace o tom, že byla do aukce dána jeho nemovitost kvůli jeho dluhům na sociálním pojištění. Při zadání jména tohoto občana do internetového vyhledávače Google se tato informace objevila ve výsledku vyhledávání. Španělský občan však namítal, že informace je již 16 let stará a neaktuální, neboť jeho dluhy byla již dávno vyrovnány. Odkazem na tuto neaktuální informaci ve výsledku vyhledávání na internetu dochází k zásahu do jeho soukromí a újmě na jeho cti a dobré pověsti. Španělský dozorový úřad pro ochranu osobních údajů této stížnosti vyhověl a nařídil společnosti Google, aby odstranila odkaz na tuto informaci z vyhledávače. S tím ovšem zásadně nesouhlasila společnost Google Inc. (a její španělská pobočka Google SL). Spor se dostal až k Evropskému soudnímu dvoru, který k této kauze vydal rozsudek, potvrzující názor AEPD. Soud označil společnost Google za „správce“ osobních údajů při jejich zpracování ve vyhledávači, tedy za osobu odpovědnou za dodržování zásad ochrany osobních údajů v souladu se Směrnicí 95/46/ES. Při zpracování osobních údajů poskytuje směrnice jednotlivcům (subjektům údajů) široká práva pro ochranu jejich soukromí, včetně práva na opravu údajů nebo jejich výmaz (článek 12). V souladu s těmito právy jednotlivce musí Google z výsledku vyhledávání informací o konkrétní osobě na její žádost odstranit odkazy na webové stránky, které zobrazují neaktuální informace a které tato osoba považuje za zásah do vlastního soukromí.

Tento značně překvapivý a přelomový rozsudek má zásadní význam na výklad práva subjektu údajů na výmaz (likvidaci) osobních údajů podle článku 12 směrnice (a § 21 českého zákona o ochraně osobních údajů), pokud se jedná o zpracování údajů na internetu. Dosud neutrální a otevřená platforma internetu se tedy změnila na platformu podléhající cenzuře s řadou cenzorů (poskytovatelů internetových vyhledávačů). Prvním cenzorem se stává společnost Google, která bude posuzovat, zda vyhledaný odkaz na informaci zasahuje do soukromí či nikoliv. Dalším, značně diskutabilním důsledkem této kauzy je reakce společnosti Google, která svým uživatelům předložila formulář žádosti o výmaz odkazů na webové stránky, přičemž žadatel musí každý nechtěný odkaz sám označit (sdělit společnosti Google, které URL adresy nemají být zobrazeny ve výsledku vyhledávání). V žádosti musí být žadatel jednoznačně identifikován a svou identitu musí doložit např. přiložením kopie identifikačního dokladu!).

Jaké další důsledky bude mít tento rozsudek SDEU na uživatele internetu, ještě není zcela jasné. Někteří uživatelé internetu věří, že je to cesta, která vyčistí internet od lživých a nepravdivých informací, jiní v něm vidí negativní omezení svobody šíření informací a vznik cenzorů, kteří budou sami rozhodovat o rovnováze mezi ochranou soukromí a veřejným právem na svobodu informací. Nakolik se obavy o svobodu internetu potvrdí, ukáže další vývoj.

Pracovní skupina Evropské komise WP 29 (zřízená článkem 29 směrnice) svolala k této věci zvláštní zasedání a vydá stanovisko. Nicméně jen v červnu obdržela společnost Google více než 70 tisíc žádostí o výmaz URL odkazů.

RNDr. Karel Neuwirt,

konzultant pro ochranu osobních údajů

Materiály zveřejněné na této straně se nemusejí shodovat s názorem redakce Zdravotnických novin.

ročník 63 číslo 17–18 11. srpna 2014

VZP vyhověla své pacientské radě Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) 5. srpna oznámila, že zvýšila bezmála o deset procent částku, kterou vynakládá na léčbu pacientů v pokročilém stadiu Parkinsonovy nemoci nejmodernějším léčivým přípravkem Duodopa.

Lék Duodopa je nemocnému dodáván pumpou do zažívacího traktu. Pumpa léčivo přesně dávkuje. Jde o takzvanou poslední linii léčby, určenou pro pacienty v pokročilém stadiu nemoci. Vzhledem k indikačním kritériím je vhodná jen pro zlomek všech nemocných. Těm pomáhá

7

události, fakta, názory zlepšit kvalitu života v průměru na dva roky. Polovina všech pacientů, kteří jsou léčeni tímto přípravkem, navštěvuje Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze. VZP proto nemocnici přidala 3 milióny korun. V celé České republice bylo v loňském roce k nasazení Duodopy indikováno 36 pacientů a jejich léčba prostřednictvím tohoto přípravku stála 37 miliónů. Celkem v loňském roce zaplatila VZP za léčbu Parkinsonovy choroby přes 395 miliónů. Největší podíl (více než 52 %) tvořily náklady na běžně užívané léky předepisované na recept v rámci ambulantní péče.

n ZPRAVODAJSKÝ DENÍK

Uvedené opatření učinila pojišťovna na žádost Pacientské rady VZP, což je letos ustavené fórum pro spolupráci s pacientskými organizacemi. S myšlenkou na zřízení této rady přišla obecně prospěšná společnost Koalice pro zdraví, resp. její předsedkyně Jana Petrenko. Koalice funguje od roku 2004 a zastřešuje bezmála stovku pacientských sdružení. „Jsme velice rádi, že rada už má konkrétní výsledky s jasným přínosem pro nemocné,“ komentovala rozhodnutí VZP J. Petrenko. ot

n TRH VE ZDRAVOTNICTVÍ

Medtronic kupuje Covidien Americký výrobce zdravotnických zařízení Medtronic, Inc., kupuje irského konkurenta Covidien plc za 42,9 mld. USD. Cílem firmy Medtronic je přesunout sídlo do Irska, kde je korporátní daň nižší (12,5 %) než v USA (35 %). Svou provozní centrálu však bude mít firma i nadále v americkém Minneapolisu, kde nyní Medtronic zaměstnává více než 8 tisíc lidí. Po dokončení akvizice by akcionáři Covidienu měli ve sloučené firmě vlastnit podíl 30 %. Medtronic vyrábí mimo jiné kardiostimulátory, srdeční stenty a inzulinové pumpy. Covidien se specializuje na chirurgické nástroje a vybavení. Zprávu uvedla ČTK. V této souvislosti upozornil server patria.cz na útok amerického prezidenta Baracka Obamy na společnosti, které za pomoci fúzí přesouvají své daňové domicily, aby se vyhnuly vyšším daním v USA. V projevu v Los Angeles vyzval Kongres ke změně zákona, kterou by chtěl prosadit zpětně od letošního května. To by dopadlo hned na několik letošních gigantických obchodů, vedle uvedené akvizice například na převzetí britské biofarmaceutické společnosti Shire plc americkou firmou AbbVie, Inc.

Nahradí Pfizer své tržní „trháky“ Viagru a Lyricu?

Americká společnost Pfizer Inc., která se pokusila v květnu o převzetí britské ­AstraZeneca plc, dosáhla ve druhém čtvrtletí zisku na akcii ve výši 58 centů, což o 1 cent předčilo očekávání expertů. Meziročně si Pfizer polepšil zisk o 4 %. Uvedl to server patria.cz.

Jak napsal server akcie.cz, tržby Pfizeru v poklesly na 12,773 mld. USD z 12,973 mld.

USD za druhé čtvrtletí loňského roku. Jedná se tedy o meziroční pokles o 2 %. Tržby léku na bolest Lyrica, loni nejprodávanějšího přípravku Pfizeru, vzrostly o 16 %, da-

řilo se také Prevenaru, vakcíně na pneumokokální onemocnění, její prodej vzrostl o 13 %.Tržby Viagry ale poklesly ve světě mimo USA o 28 %.

Pfizer nyní začíná čelit tlaku na vyvinutí dalšího „trháku“, jakými byly Viagra nebo Lyrica. Patenty na tyto top produkty pominou na konci roku 2018. Firma nyní podstupuje transformaci s cílem nahradit příjmy z prodejů starších léků. Mezi její záměry patří i akvizice, podle zpravodajských agentur uvažuje o koupi britské společnosti GlaxoSmithKline v hodnotě 118 mld. USD nebo generické firmy Actavis za 57 mld.

USD. Ve hře stále zůstává i akvizice společnosti AstraZeneca, Pfizer však může novou nabídku učinit až v listopadu, kdy uplyne tříměsíční přestávka v jednání určená britským regulátorem.

Merck zaznamenal dvojnásobný zisk

24. červenec

30. červenec

n Premiér Mgr. Bohuslav Sobotka vykonal bilanční návštěvu ministra zdravotnictví MUDr. Svatopluka Němečka, MBA. Ocenil, že ministr se snaží v systému zdravotnictví hledat rezervy, nezvyšovat spoluúčast pacientů a reorganizovat zdravotní péči s důrazem na její racionalitu, kvalitu a dostupnost.

n Vláda schválila jednorázovou podporu 500 miliónů Kč pro brněnskou Fakultní nemocnici u sv. Anny a 200 miliónů pro pražskou Nemocnici Na Bulovce. ­Finance půjdou z vládní rozpočtové rezervy.

1. srpen n Nemocnice Havlíčkův Brod nemusí zaplatit 8,8 miliónu Kč, které po ní požadovali pozůstalí po jedné z obětí heparinového vraha Petra Zelenky. O zamítnutí žaloby rozhodl Krajský soud v Hradci Králové.

27. červenec n Ministerstvo zdravotnictví (MZ) oznámilo, že ČR definitivně vyhrála osmnáctiletý spor se společností Diag Human a nebude muset platit firmě požadovaných 10 miliard korun. Podle právníků MZ rozhodnutí přezkumného senátu dává státu jednoznačně za pravdu. Zástupci Diag Human tvrdí opak a hodlají se se obrátit na zahraniční exekuční soudy.

4. srpen n Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) oznámila, že potratový přípravek Mifegyne nebo Mispregnol uhradí jen ženám, které musejí interrupci podstoupit, ale nelze ji u nich provést chirurgicky. VZP tak korigovala své dřívější vyjádření, že úhrada těchto přípravků bude možná, pokud interrupci předepíše lékař. Zprávu přinesl server iDnes.cz.

29. červenec n Obvodní soud pro Prahu 2 uložil bývalému hlavnímu hygienikovi ČR MUDr. Michaelu Vítovi, Ph.D., tříletý trest podmíněně odložený na pět let. Podle nepravomocného verdiktu uzavřel v roce 2007 nadbytečné smlouvy na poradenství, čímž se dopustil porušení pravomoci úřední osoby a povinnosti při správě cizího majetku. Resortu musí zaplatit škodu zhruba 1,7 miliónu korun. Proti rozsudku se lze odvolat.

6. srpen n Vláda schválila změny seznamu nemocí z povolání.

Od příštího roku se rozšíří o další choroby, např. o karcinom ovaria z důvodu působení azbestu. Kabinet současně podpořil i úpravu evidence úrazů. red, čtk, new

n LIDÉ MUDr. Tomáš Mrázek, Ph.D., MBA

Výsledky druhého největšího amerického producenta léčiv, společnosti Merck & Co., Inc., překonaly očekávání trhu, když firma meziročně více než zdvojnásobila zisk na 0,68 USD na akcii (oproti loňským 0,30 USD na akcii). Uvedl to server akcie.cz. Podle agentury Bloomberg analytici očekávali zisk ve výši 0,52 USD na akcii.

Společnost loni oznámila propuštění 8500 zaměstnanců, omezení nákladů a zaměření na léky na nádorová onemocnění, hepatitidu typu C a metabolický syndrom.

Snížila své náklady na výzkum a vývoj o 21 %, náklady na administrativu a marketing o 5 %.

Merck získal 741 mil. USD od společnosti AstraZeneca, která využila předkupního práva na podíl Mercku ve společných léčivech. V květnu pak prodal portfolio volně dostupných produktů německé společnosti Bayer za 14,2 mld. USD. V červnu oznámil akvizici společnosti Idenix Pharmaceuticals za 3,85 mld. USD, aby rozšířil své portfolio léčiv na hepatitidu. hj, red

Rozhodnutím Rady města Ostravy od začátku srpna ředitel Městské nemocnice Ostrava, p. o., s pověřením na dobu šesti měsíců. T. Mrázek je absolventem Lékařské fakulty UP Olomouc, má atestace ze všeobecné chirurgie a z traumatologie. V nemocnici pracoval již v letech 1990 až 2000 a znovu v ní působí od roku 2007. Dosud byl náměstkem ředitele pro léčebnou péči.

Ing. Ludvík Polcar, MBA Od července finanční ředitel Očních klinik NeoVize Group. Je absolventem ČVUT Praha, oboru ekonomika strojírenství, titul MBA získal na University of Chicago.

L. Polcar je zkušený manažer, primárně se zaměřuje na zvýšení ekonomické efektivity podnikání. V minulosti pracoval ve Správě pošt a telekomunikací Praha, jako treasurer u společnosti Český Telecom, v pozici Management Consulting v Deloitte Advisory, s. r. o., a jako generální ředitel a předseda představenstva Stella Management. hj, red

Inzerce

Předplaťte si Zdravotnické noviny a získejte Ročenku ART+ Možnosti předplatného

Ročenka únor 2014 | cena 139 Kč, 6,20 € | www.artplus.cz

artplus.cz

Tištěná verze (roční) + dárek (Ročenka ART+)

Elektronická verze (roční)

590 Kč

319 Kč

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ

A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz ročník 63 • číslo 15–16 • 21. července 2014 ISSN 0044-1996 cena 26 Kč • pro předplatitele 20 Kč

RočenKa trh s uměním v roce 2013

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) oznámila, že 1. července obdržela verdikt Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře České republiky ve sporu mezi Proton Therapy Center Czech, s. r. o., a VZP. Rozhodčí soud dal za pravdu argumentům VZP. Rozhodci konstatovali, že nemají pravomoc k rozhodování ve věci, protože Smlouva o smlouvě budoucí, jejíhož plnění se společnost Proton Therapy Center Czech (PTCC) dožadovala, je neplatná. „Rozhodčí soud má za to, že Smlouva o smlouvě budoucí a rovněž tak dohoda o sjednání rozhodčí doložky, která je její součástí, nebyly ze strany žalované platně uzavřeny a stranu žalovanou tak nezavazují a jsou absolutně neplatné,“ konstatuje dokument, který má více než čtyřicet stran.

Jak známo, zástupci protonového centra se domáhali plnění Smlouvy o smlouvě budoucí, která VZP ukládala povinnost posílat tomuto zdravotnickému zařízení po dobu 15 let 1650 klientů ročně a platit za ně ročně jednu miliardu korun.

Pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a její klienty se tímto rozhodnutím nic nemění. Nadále platí již dříve deklarované ujištění ze strany pojišťovny, že protonovou terapii uhradí každému svému klientovi, kterému ji jako nezbytnou doporučí jedno ze třinácti českých a moravských komplexních onkologických center. ot

Co chtějí záchranáři pro zlepšení svých pracovních podmínek?

Spolupráci Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy (ZZS HMP) a pražských nemocnic bude řešit společný pracovní tým ministerstva zdravotnictví a magistrátu. Tentýž tým také předloží doporučení pro tvorbu koncepce pražského zdravotnictví, včetně budování urgentních příjmů v nemocnicích a převodu některých nemocnic do majetku města. Po společném jednání 8. července to oznámili ministr zdravotnictví MUDr. Svatopluk Němeček, MBA a primátor RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D.

Jak známo, předehrou jednání šéfů metropole a zdravotnického resortu byl konflikt mezi záchranáři reprezentovanými ředitelem ZZS HMP MUDr. Zdeňkem Schwarzem a řediteli pražských nemocnic (viz zpravodajství v ZN č. 14).

Původní spor o tom, zda došlo k zanedbání péče či nikoli, nakonec začal přerůstat v mediální přestřelku s účastí osobních obvinění a invektiv.

Svatopluk Němeček se snažil „skutkovou podstatu“ událostí noci z 25. na 26. června – kdy podle záchranářů došlo vinou nemocnic k závažným problémům s předáváním pacientů – odhalit prostřednictvím rychle ustavené interní ministerské komise. Ta ale

mohla pouze vyslovit svůj „neprávoplatný“ názor, že ze strany nemocnic k pochybení nedošlo, neboť ministr nemá podle současné zákonné úpravy oprávnění zřizovat „odbornou znaleckou komisi“, která by se případy možného zanedbání péče zabývala (což S. Němeček podle svého vyjádření považuje za nedostatek a hodlá prý iniciovat legislativní změnu, která mu tuto pravomoc vrátí).

Stát zaplatí další urgentní příjmy?

Záchranářsko-nemocniční kauzou se tedy bude zabývat komise městsko-ministerská, v níž zasedne polovina zá-

Anketa Zdravotnických novin

Náhodnou časovou shodou se výše zmíněná pražská událost sešla se záměrem ZN zabývat se aktuální situaci zdravotnické záchranné služby v České republice. S ujištěním, že nám rozhodně nejde o „bulvarizační dráždění čerstvé rány“ jsme ředitelům krajských zdravotnických záchranek položili tyto otázky: 1. Co byste obecně doporučil změnit (upravit, zavést, vložit do legislativy apod.) v zájmu zkvalitnění fungováni zdravotnické záchranné služby?

2. Existuje ve vašem kraji nějaký specifický problém s fungováním ZZS – pokud ano, jaký názor máte na jeho řešení?

V odpovědích se samozřejmě řada věcí překrývá, ale zaznamenali jsme i některé unikátní názory a zkušenosti. dokončení na str. 5

Z OBSAHU n pro lékařské

praxe

SÚKL varuje před padělky

str. 2

Ještě ke komunikaci se zdravotními pojišťovnami str. 2 Průkaz pojištěnce v mobilu

str. 2

Jak jsou získávány informace o lécích str. 3 n pro lůžková

Jedním z podstatných programových bodů jednání byla informace o dvanácti klíčových prioritách ministerstva zdravotnictví (MZ) pro nadcházející období. V úvodu referující Ing. Helena Rögnerová, ředi­ telka ministerského odboru dohledu nad zdravotním pojištěním MZ (zastoupila ministra MUDr. Svatopluka Němečka v tu chvíli vytíženého jinou povinností), zdůraznila, že cílem je především ekonomická sta­ bilizace českého zdravotnictví, zvýšení jeho efektivity a transparent­ nosti, reforma systému postgraduálního vzdělávání lékařů a opti­ mální využití evropských fondů. Připomněla miliardové ekonomické dopady na zdravotnictví zapříčiněné negativními vlivy z minulých let – mimo jiné navyšováním daně z přidané hodnoty, restriktivním cha­ rakterem úhradové vyhlášky, ale také třeba kursovou intervencí ná­ rodní banky. „Tyto tvrdé dopady alespoň trochu zmírnil předchozí ministr zdravotnictví částkou 400 miliónů,“ konstatovala Helena Rögnerová.

Ekonomická stabilizace Hlavním cílem je dosažení bilanční rovnováhy příjmů a výdajů roz­ počtu zdravotnictví. Zvýšení příjmů musí být v systému veřejného zdravotního pojištění provázeno snížením nákladů a zefektivněním

zdravotních služeb. Konkrétními opatřeními jsou mj. pravidelná va­ lorizace platby za „státní pojištěnce“ (po letošním zvýšení této pau­ šální částky o 58 Kč), úprava DPH u léků a zdravotnických prostředků, zefektivnění úhradových mechanismů a efektivnější vedení přímo řízených organizací.

K ekonomickým souvislostem českého zdravotnictví se v následné diskusi obsáhle vyslovil prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek. Zdůraznil, že stát zatím do zdravotnictví nevrací ani to, co z něj „vysál“. „ Peníze do zdravotnictví, to nejsou výdaje, to jsou investice,“ zdůraznil MUDr. Kubek s tím, že by se tímto směrem mělo ubírat po­ litické nahlížení na problematiku a její řešení. „Investice do zdravot­ nictví patří spolu s investicemi do vzdělávání a výzkumu k těm nej­ efektivnějším. Za stávající peníze již není současná kvalita a do­ stupnost zdravotní péče udržitelná,“ varoval.

MUDr. Kubek rovněž podpořil cíl ministerstva pravidelně valorizovat platby za státní pojištěnce. Upozornil dále na nesrovnalost ve výši plateb pojistného mezi osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) a zaměstnanci. Vyměřovací základ OSVČ je ve výši 50 procent daňového základu, přitom obě kategorie v rámci solidárnosti čerpají z peněz na veřejné zdravotnictví ve stejné míře.

kongresový list

zařízení

Platy a mzdy zdravotníků v roce 2013

str. 4

n události, fakta,

OdbOrná přílOha zdr avOtnick ých nOvin

názory

VZP získala přes 39 tisíc pojištěnců – nejvíce ze všech pojišťoven str. 5 Ministerské priority nebo pouze zbožná přání?

30. června 2014 • www.zdravky.cz • ISSN 0044-1996

6/2014

str. 6

K regulaci biologických léčiv v ČR

str. 7

Trh ve zdravotnictví

str. 7

Dohoda mezi VZP a poskytovateli pobytových sociálních služeb str. 7 Zpravodajský deník

str. 7

n servis Personální inzerce

str. 8

Žofínem zněly klíčové priority resortu zdravotnictví Žofínská fóra, která se konají již od roku 1994, jsou diskusními setkáními osobností ekonomického, politického a společenského života s odborníky. V debatních křeslech se vystřídali prezidenti, předsedové vlád a ministři, představitelé parlamentu, reprezentanti domácích i zahraničních vrcholných orgánů a organizací a tisíce expertů. Budoucnosti a cílům českého zdravotnictví včetně aktuálních záměrů současného vedení resortu bylo 26. června věnováno Žofínské fórum č. 167, nazvané „Národní strategie zdraví 2020; Zdravotnictví a ekonomika versus pacienti“. Velký sál pražského paláce Žofín tentokrát zaplnilo na 250 zdravotnických manažerů, zákonodárců, zástupců státní správy i vysokoškolských pedagogů.

Ročenka ART+ shrnuje vývoj na trhu s uměním doma i v zahraničí za uplynulý rok. Její součástí jsou případové studie o cenách děl Alfonse Muchy, Josefa Šímy či Františka Muziky a řada dalších článků a studií o nejdůležitějších událostech na trhu s uměním v roce 2013.

stupců jmenovaných ministerstvem a polovina magistrátem. Pro začátek se Svatopluk Němeček a Tomáš Hudeček shodli na tom, že medializace problémů s předáváním pacientů do nemocnic řešení nepomůže. Občas prý může nastat komunikační disharmonie, měla by se řešit na odborné úrovni, ne skandalizací, která jen znejisťuje Pražany, zda se jim v případě urgentních potíží dostane odpovídající péče.

Je možné, že komise doporučí zvýšení počtu akutních lůžek – ministr prý už s ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny Ing. Zdeňkem Kabátkem předjednal, že na to nemocnice dostanou zvýšené úhrady. Na budování urgentních příjmů chce Svatopluk Němeček získat peníze ze státního rozpočtu na příští rok.

Ilustrační foto: Profimedia

Ve sporu s protonovým centrem dal rozhodčí soud za pravdu VZP

On‑line fórum zdravotnictví a sociální péče www.zdravky.cz

Předplatné zahrnuje 26 čísel Zdravotnických novin včetně pravidelných příloh Lékařské listy a Kongresový list.

V souvislosti s nutností navýšit spotřební daň u cigaret (a tabákových výrobků) po poklesu kursu koruny vůči euru zásahem ČNB se pak prezident Kubek vyslovil pro „šestákovou daň z každé cigarety“. „Vzhledem k počtu prodaných cigaret by těchto dvacet haléřů pokrylo výpadek příjmů zdravotnictví z rušení regulačních poplatků,“ řekl M. Kubek (v té chvíli již přítomným ministrem Němečkem byl ujištěn, že výpadek ze zrušených regulačních poplatků bude jak nemocnicím, tak i lékařům kompenzován).

LÉKAŘSKÉ LISTY

ODBORNÁ PŘÍLOHA ZDR AVOTNICK ÝCH NOVIN

ISSN 0044–1996 21. července 2014 • www.zdravky.cz

7/2014

Civilizační nemoci

35. kongres České nefrologické spoleČnosti

Karcinom prsu | Nejde jen o přežití, ale i o kvalitu života • Obezita | Nové možnosti léčby • Metabolická onemocnění | Léčba chirurgickou cestou • Nutriční poradenství | Jeho role po bariatrických zákrocích • Lipidy a KV onemocnění | Od „4S“ k ezetimibu a ještě dál • Fibrilace síní | Starý problém v nové perspektivě • Neplodnost | Postupná psychická destabilizace páru

25.–27. června praha

eUlar 2014 11.–14. června paříž

Efektivita a transparentnost Druhou resortní prioritou je zvýšení efektivity a transparentnosti sy­ stému veřejného zdravotnictví – hlavním efektem zde je zastavení plýtvání zdroji.

V oblasti zdravotního pojištění by mělo transparentnost zlepšit po­ vinné zveřejňování smluv zdravotních pojišťoven (ZP) s poskytovateli péče, výraznější dohled nad úhradovými mechanismy, rozšíření in­ formační povinnosti ZP vůči ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu financí a rovněž zpřísnění ustanovení o střetu zájmů členů orgánů pojišťoven.

K efektivitě by pak mělo vést snížení maximálně možného přídělu do provozního fondu pojišťoven na 3,13 %, což by znamenalo úsporu více než 700 mil. Kč, a stejně tak snížení přídělu do rezervního fondu o polovinu na 600 mil. Kč.

K lepšímu image zdravotnictví by také měl přispět zákaz provádění akvizic pojištěnců prostřednictvím třetích osob.

Zřízení přístrojové komise a postupné zavádění HTA, jakož i povinnost zveřejňovat ceny, má zvýšit transparentnost v oblasti zdravotnické techniky. Stejně tak úhradová regulace zdravotnických prostředků a rozšíření úhradových aukcí.

K systémové efektivitě výrazně přispěje také soustředění nákladné zdravotní péče do specializovaných center.

Jednání 167. žofínského fóra. Foto: agentura NKL Žofín

Závažná onemocnění Ministerstvo se zaměří na prevenci nejzávažnějších onemocnění. Tato priorita je motivována demografickým vývojem společnosti, jejím obecně špatným životním stylem a sílícím výskytem některých zá­ važných onemocnění, kterým lze prevencí předcházet.

Se stěžejními úkoly v této oblasti seznámil MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D., hlavní hygienik ČR a náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví.

Připomněl usnesení Poslanecké sněmovny PČR č. 175 ze 7. schůze 20. března 2014, kterým vzala na vědomí dokument „Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“.

Došlo tak k aplikaci zdravotně strategického dokumentu Zdraví 2020, který byl přijat na 63. zasedání Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu v září 2012. dokončení na str. 6

Xlii. májové hepatologické dny 28.–30. května karlovy vary

SM IM Mo OŘÁ D AD dern NÝM A’s í d I 7 ia PŘ Se 4 thS beto ÍLO ssi cie lo HA on nt gie M s ifi I c

1

Objednávejte s kódem ZN514ROC na www.zdravky.cz nebo predplatne@ambitmedia.cz.

Nabídka platí do 1. 9. 2014, pouze pro nové předplatitele k tištěné verzi ročního předplatného. Dárky jsou rozesílány do měsíce od obdržení prvního čísla Zdravotnických novin.

8

servis

ročník 63 číslo 17–18 11. srpna 2014

n PERSONÁLNÍ INZERCE VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ n Primář/primářka

Ředitel Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., nemocnice Středočeského kraje vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce primář/přimářka dětského oddělení.

Požadavky: VŠ vzdělání lékařského směru, specializovaná způsobilost v oboru pediatrie dle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, specializovaná způsobilost v oboru neonatologie dle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů výhodou, zdravotní způsobilost a bezúhonnost podle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejméně 10 let praxe v oboru dětského lékařství, licence ČLK pro výkon funkce primáře – vedoucího lékaře v oboru, řídící a organizační schopnosti, schopnost koordinace týmové práce, komunikační schopnosti, publikační činnost výhodou.

Nabízíme smluvní finanční podmínky.

Písemné přihlášky se strukturovaným životopisem a přehledem dosavadní praxe, ověřenými kopiemi dokladů o dosažené kvalifikaci, vypracovanou koncepcí oddělení, výpisem z trestního rejstříku (ne starším 3 měsíců) a podepsaným prohlášením o souhlasu s použitím osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, zašlete do 15. 9. 2014 na ředitelství Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., nemocnice Středočeského kraje, třída Václava Klementa 147, 293 01 Mladá Boleslav v obálce označené heslem „Výběrové řízení – dětské oddělení“.

Další informace poskytne Mgr. Ludmila Michálková, tel.: 326 742 097, e-mail: ludmila.michalkova@onmb.cz

n Vedoucí oddělení nákupu

FN Brno, Odbor obchodu a marketingu, Oddělení nákupu, Jihlavská 20, Brno vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovní pozice vedoucího Oddělení nákupu.

Kvalifikační předpoklady: ukončené VŠ vzdělání v oboru farmacie, se specializací v oboru nemocniční lékárenství nebo klinická farmacie, praxe v lékárně min.

3 roky, praxe v nemocniční lékárně výhodou, morální a občanská bezúhonnost.

Náplň pracovní pozice: tvorba specifických koncepčních záměrů v oblasti zdravotnických prostředků, koordinace plnění závazků ze smluv, včetně participace na jejich tvorbě, koordinace při tvorbě pozitivních listů (hospitalizační, ambulantní), vedení obchodních jednání s dodavateli, provádění revize současného stavu a návrh řešení v oblasti farmacie, zdravotnických materiálů, včetně speciálního, koordinaci činností s vedoucí nemocniční lékárny a vedoucí úseku zdravotnického materiálu, tvorba a koncepce obchodního zaměření organizace.

Nástup: dohodou.

Kontakt: profesní životopis včetně motivačního dopisu a osobního dotazníku zasílejte náměstkovi pro obchod a marketing panu Pavlu Zemánkovi, e-mail: pavel.zemanek@ex.fnbrno.cz do 31. 8. 2014.

n Více pozic

Česká genetická banka spol. s r. o., Praha 4, vyhlašuje výběrové řízení na pozice: genetik, imunolog, hematolog, biolog (kmenové buňky, regenerativní medicína, reprodukční medicína, populační genetika).

V případě zájmu zasílejte svá CV na e-mail: michaela.kopecka@genetickabanka.cz

n Učitel/učitelka

Děkan Lékařské fakulty UK v Hradci Králové vypisuje výběrové řízení na místo učitele/ky Ústavu patologické fyziologie s úvazkem 0,3 (zástup za MD).

Požadavky: absolvent magisterského studijního programu všeobecné lékařství, předpoklady pro pedagogickou, publikační a pro vědecko-výzkumnou práci, základní znalost anglického jazyka.

Datum nástupu 1. 10. 2014.

K přihlášce na vypsané místo je třeba přiložit životopis, přehled o dosavadní praxi

potvrzený zaměstnavatelem, ověřený doklad o VŠ vzdělání včetně osvědčení o státní zkoušce, vědecké a vědeckopedagogické hodnosti, přehled o odborné, vědecké a výzkumné činnosti, včetně činnosti publikační, souhlas v souvislosti se zákonem o ochraně osobních údajů.

Platové podmínky podle Mzdového předpisu UK v Praze.

Přihlášky zasílejte do 11. 9. 2014 na sekretariát děkana Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, Šimkova 870, poštovní přihrádka 38, 500 38 Hradec Králové.

VOLNÁ MÍSTA n Psychiatr

Dům duševního zdraví v Ostravě přijme psychiatra s psychoterapeutickým vzděláním.

Bližší informace: Ing. A. Beránek, tel.: 603 702 698.

n Porodní asistentky a zdravotní sestry Hledáme zkušené porodní asistentky a zdravotní sestry do Dubaje.

Atraktivní čistá mzda 4 – 5000 €.

Pro více info: www.optima-recruit.cz, tel.: 739 571 561.

n Lékař/lékařka

Do ambulance polikliniky Barrandov, Praha 5, přijmeme FBLR lékaře na plný či částečný úvazek.

Nabízíme: příjemný kolektiv, velmi dobré platové podmínky, klouzavá pracovní doba.

Kontakt: tel.: 775 126 904, e-mail: keltiamedadmin@centrum.cz

n Lékař/lékařka

Fakultní nemocnice v Motole přijme sekundárního lékaře/ku pro Centrum následné péče.

Požadavky: atestace z geriatrie nebo vnitřního lékařství vítána.

Plný úvazek, nástup možný ihned.

Ubytování pro mimopražské.

Písemné nabídky s CV zasílejte na: Sekretariát LDN – CNP, FN Motol, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 nebo e-mail: martina.novakova@fnmotol.cz

n Lékař/lékařka

Nemocnice Milosrdných bratří Letovice, příspěvková organizace, léčebna pro dlouhodobě nemocné, přijme lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru vnitřní lékařství nebo geriatrie.

Požadujeme: schopnost samostatného rozhodování, morální a občanskou bezúhonnost, zdravotní způsobilost, vstřícný přístup k pacientům, praxe v oboru alespoň 10 let.

Nabízíme: zařazení do 14. platové třídy, 6 týdnů dovolené.

Předpokládaný nástup po dohodě.

Písemné přihlášky s profesním životopisem zasílejte na adresu: Nemocnice Milosrdných bratří Letovice, p. o., Pod Klášterem 17, 679 61 Letovice nebo na e-mail: kralovcova@nmbletovice.cz Kontaktní osoba: MUDr. Královcová Drahoslava, tel.: 516 426 105, 601 392 800.

n Lékař/lékařka

Do našeho kolektivu hledáme kolegu na pozici praktický lékař pro dospělé v lokalitách: Bohumín, Chomutov, Slaný, Vrchlabí.

Nabízíme: nástup dohodou, motivující mzdové ohodnocení, 5 dní na vzdělávání, 3 dny na zotavenou, příspěvek na IŽP. Požadujeme: odbornou/specializovanou způsobilost, bezúhonnost.

Kontakt: P. Adamíčková, tel.: 733 679 578, e-mail: kariera@mediclinic.cz

Kontakt: P. Adamíčková, tel.: 733 679 578, e-mail: kariera@mediclinic.cz

n Lékař/lékařka

Do soukromé ambulantní praxe v Praze hledáme lékaře – kardiologa.

Možno i na částečný úvazek.

Kontakt: tel.: 723 085 024

n Ergoterapeut/ergoterapeutka LDN Praha 6 přijme ergoterapeuta/ku.

Možno i na zkrácený úvazek.

Požadované vzdělání: VOŠ nebo VŠ.

Nástup možný ihned.

Nabízíme platové zařazení dle platných tabulek, osobní ohodnocení po ukončení zkušební doby, příspěvek na dovolenou.

Kontakt: pí. Čtvrtečková, tel.: 725 520 820.

n Fyzioterapeut/ fyzioterapeutka

LDN Praha 6 přijme fyzioterapeuta/ku na plný úvazek.

Nabízíme platové zařazení dle platných tabulek, osobní příplatek po ukončení zkušební doby, příspěvek na dovolenou.

Nástup možný od 1. 10. 2014.

Kontakt: pí. Čtvrtečková, tel.: 725 520 820.

n Patolog

Akreditovaná cytologická laboratoř v Praze přijme lékaře/lékařku s atestací I. stupně nebo II. stupně z oboru patologie na HPP nebo na VPP. Nástup možný ihned.

Svůj životopis zašlete prosím na e-mail: kancelar.cop@gmail.com Těšíme se na Vás.

n Cytotechnolog

Akreditovaná cytologická laboratoř v Praze přijme cytotechnologa na HPP nebo VPP. Požadujeme: vzdělání v oblasti cytotechnologie, atestace zdravotního laboranta, SŠ/VŠ.

Nástup možný ihned.

Svůj životopis zašlete prosím na e-mail: kancelar.cop@gmail.com Těšíme se na Vás.

n Psychiatr a odborný zástupce

Alaid Centrum psychorehabilitační léčebné péče v Čelákovicích přijme psychiatra s licencí ČLK v oboru psychiatrie, s licencí systematické psychoterapie PST ČR nebo již zařazeného/ nou do akreditovaného výcviku systematické psychoterapie/licenci akceptovanou ZP k provádění syst. PST. Dále nabízím místo odborného zástupce do transformující spol. s. r. o., Centrum ALAID, za zvýhodněných podmínek.

Nejlépe jednoho/jednu kolegu/yni na 1,0 LM, popř. dva/dvě kolegy/ně na 0,5 LM. Jde o velkou ambulantní praxi, viz. www.alaid.cz, s komplementem komplexní rehabilitace, komplexně vybavené i s vodoléčebnými procedurami v sídle NZZ, s pobočkou ordinace psychiatrie, psychoterapie a OAT na poliklinice

CHYBÍ VÁM LIDI?

n Lékař/lékařka

Do našeho kolektivu hledáme kolegu na pozici praktický lékař pro děti a dorost v lokalitách: Aš, Broumov, Č. Budějovice, Meziměstí.

Nabízíme: nástup dohodou, motivující mzdové ohodnocení, 5 dní na vzdělávání, 3 dny na zotavenou, příspěvek na IŽP. Požadujeme: odbornou/specializovanou způsobilost, bezúhonnost.

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

v Brandýse nad Labem.

Očekáváme týmovou spolupráci (zatím 8 zam.). Máme zájem o lékaře s alespoň krátko–střednědobou ambulantní praxí a se zájmem o dlouhodobou spolupráci.

Praxe je zavedená na třech pracovištích 25 r., privatizovaná v r. 1993.

Nadstandartně vybavené NZZ. Kontakt: vedoucí lékař a lektor: MUDr. Zdeněk Fűzék – psychiatr, psychoterapeut a lékař OAT, tel.: 602 487 585, e-mail: fuzek@alaid.cz, www.alaid.cz.

n Lékař/lékařka

Medicínské centrum Praha s. r. o. přijme lékaře na částečný/plný úvazek pro odbornosti: alergologie/imunologie, gynekologie, endokrinologie, vnitřní lékařství, kardiologie, oční, ORL, zobrazovací metody, dietolog/výživový poradce.

V případě zájmu nás kontaktujte na e-mailu: michaela.kopecka@mc-praha.cz

n Šéfredaktor

Informační portál Medindex o. p. s. pro lékaře a akademické pracovníky přijme šéfredaktora.

Požadujeme lékařské nebo přírodovědecké vzdělání a anglický jazyk.

V případě zájmu nás kontaktujte na e-mailu: michaela.kopecka@mc-praha.cz

PRONÁJEM n Pronájem prostor

Pro zřízení ordinací lékařů nabízíme prostory v malém nákupním centru na Severní Terase v Ústí nad Labem.

Kontakt: e-mail: coodia@seznam.cz tel.: 773 087 377.

n Pronájem ordinace a bytu

Město Kasejovice (okr. Plzeň-jih) nabízí k pronájmu od 1. 1. 2015 ordinaci a byt k provozování zavedené praxe praktického lékaře.

Kontakt: tel. 724 181 001.

PRODEJ n Prodej ordinace

Prodáme zavedenou Chirurgickou ambulanci Holešov s. r. o., IČ 27662811, se sídlem 769 01 Holešov, Sušilova 478.

Kontakt: JUDr. Jarmila Pokorná, prokurista, tel.: 573 396 377, 604 694 793, e-mail: pokorna.jarmila@seznam.cz

RŮZNÉ n Odkup ordinací

Zavedená společnost v oblasti poskytování ambulantní péče, Mediclinic a. s., odkoupí ambulance PL pro dospělé po celé ČR. Prosím nabídněte.

Kontakt: Lucie Soghomonjan, tel. 549 121 548, mob.: 733 679 568.