ZN 20_2011

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz

ročník 60 • číslo 20 • 16. května 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €

3 Audit nákupů traumatologických a onkologických center

4 Anketa ZN: Povinné členství v komoře – ano, či ne? (3)

6 Kraje se shodují na nutnosti podpořit neziskový sektor

V REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ

Pojišťovny posílí, zato na ně bude více vidět „Jsme přesvědčeni o tom, že do komplexu změn systému veřejného zdravotního pojištění patří i nová úprava postavení zdravotních pojišťoven,“ řekl ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., když 12. května představoval věcný záměr dalšího z reformních zákonů.

Manažeři by ručili vlastním majetkem

Věcné záměry návrhu zákona o zdravotních pojišťovnách, na jejichž přípravě ministerstvo spolupracovalo s Národní ekonomickou radou vlády, představil náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Ing. Petr Nosek. Důvodem ke změnám podle něj jsou: V Stávající nestandardní právní forma zdravotních pojišťoven.

zaměstnanecká pojišťovna škoda

Koláž: ZN

Zákon o zdravotních pojišťovnách by měl do legislativního procesu vstoupit ve druhé polovině tohoto roku a měl by nahradit dosavadní dvě normy, upravující odděleně působnost VZP a oborových zdravotních pojišťoven. „Rádi bychom dosáhli čitelnějšího chování pojišťoven především při naplňování jejich základní role – organizace celého systému, který má sloužit pacientům,“ řekl L. Heger. „Musejí být aktivnější, pokud jde o tvorbu sítě zdravotnických zařízení, kterou svou smluvní politikou významně ovlivňují, musejí výrazněji vystupovat v dohledu nad poskytovateli zdravotních služeb a naopak musejí být samy předmětem ostrého dohledu, aby služby zajišťovaly správně, zodpovídaly za ně, platily poskytovatelům spravedlivě a dbaly o to, aby zdravotní péče byla kvalitní.“

V Nedostatečné a nejasné vymezení podmínek pro vznik a zánik zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.

V Nedostatečně vymezené podmínky fungování zdravotních pojišťoven.

V Nedostatečně upravené povinnosti vůči pojištěncům.

V Nevhodné vymezení rolí a zodpovědností orgánů zdravotních pojišťoven.

V Neodůvodněné rozdíly v právní úpravě postavení a činnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.

V Nedostatečně upravený a nejasně vymezený dohled nad činností zdravotních pojišťoven.

Nový zákon, který by měl být společný pro VZP i oborové zdravotní pojišťovny, protože má jejich působení zrovnoprávnit, si klade za cíl upravit pravidla jejich fungování podle standardů platných pro obchodní společnosti, ale zároveň zavést jejich povinnou neziskovost. Podle toho by měla být posílena i role managementu a správních rad. dokončení na straně 2 ➥

◗ Zaznamenali jsme

eRecepty prý nefungují – ale opravdu jste si je už vyzkoušeli?

Ambulantní informační systém, který umožňuje vypisování eReceptů, má již ve proč to či ono nejde, je to jistě zásadní změna, protože svých počítačích nainstalováno 1710 lékařů, u dalších tisíců bude upgrade softwa­ najednou se z něčeho jimi nechtěného a obávaného stává realita. ru proveden v nejbližších týdnech.

V tisku i internetových diskusích se od dubna prakticky nepřetržitě objevují zprávy o tom, že systém ePreskripce a eReceptů v ČR je otesánek, který stál daňové poplatníky již přes 100 miliónů korun a stále nefunguje. ZN se proto vydaly do terénu, aby našly lékaře a lékárníky, kteří již elektronické recepty vypisují nebo na jejich základě léky vydávají (skutečně takoví jsou, jejich zkušenosti vám přineseme v některém z příštích vydání ZN) – a poté navštívily ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv PharmDr. Martina Beneše, aby s jeho pomocí mohly uvést na pravou míru některé mýty kolem eReceptů.

1605 ZN 20_01.indd 1

V Mýtus 1 – centrální úložiště elektronických receptů je jen prázdná skořápka bez obsahu.

M. Beneš: Systém jsme postavili a zprovoznili přesně tak, jak nám ukládal zákon. To znamená, že eRecepty bylo možné vypisovat a vydávat na ně léky od 1. ledna 2009. Na této skutečnosti se nic nezměnilo. Až na jednu podstatnou věc: v ČR dnes již jsou lékaři, kteří umějí eRecept vystavit, a lékárníci, kteří na něj umějí lék vydat – a také tak činí. Doufáme, že zde brzy budou i pacienti, kteří budou chtít pracovat s informacemi o předepsaných a vydaných lécích. Chápu, že pro fabulátory příběhů,

V Mýtus 2 – systém elektronických receptů ne­ umí nic jiného než dosavadní předávání receptů papírových.

M. Beneš: Řada lidí, a to zdravotnických profesionálů, nerozlišuje eRecept a dřívější aktivitu – sběr dat z listinných receptů. Nakonec se jim nedivím, protože je jedno, zda má recept podobu elektronickou nebo papírovou, pořád je to recept, na kterém jsou údaje o pacientovi, předepisujícím lékaři, vydávajícím lékárníkovi a především o léčivém přípravku. V tomto ohledu elektronizace skutečně jako by poskytovatelům zdravotní péče zásadní změnu zatím nepřinášela. dokončení na straně 2 ➥

◗ Rozhovor s předsedkyní OSZSP ČR INZ UCHO_LOGO 53x96 [05-11].indd 2

6.5.11 11:07

D. Žitníková: Návrh sociální reformy popírá základní solidární systémy S předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky (OSZSP ČR) Bc. Dagmar Žitníkovou hovořily Zdravotnické noviny o některých připomínkách odborů k připravované sociální reformě.

V Proč jste jako zástupci odborů 21. dubna odešli z posledního společného jednání Rady hospodářské a sociální dohody o reformních zákonech?

Odešli jsme z jednání tripartity proto, že vláda neakceptovala naše zásadní připomínky, které jsme měli k jednotlivým reformám. Chtěli jsme spolu s Českomoravskou konfederací odborových svazů, aby se místo sociálního monologu nastolil sociální dialog, aby byly akceptovány alespoň zásadní připomínky odborů k nejdůležitějším bodům týkajícím se práva, ekonomiky apod. Dialog se bohužel nepodařil. Měli jsme desítky jednání bez jakéhokoli efektu. Každá strana si po jednání udělala své závěry, ale ty se absolutně míjely.

Foto: ZN

Zákon o neziskových 2 nemocnicích by mohl být zrušen

V Navrhovaná Sociální reforma I znamená přesun stávajících kompetencí v oblasti výplaty nepojistných sociálních dávek. Od účinnosti změnových zákonů přechází výplata zmíněných dávek z obcí na Úřad práce ČR. Jak se OSZSP ČR dívá na tento fakt?

K tomuto faktu jsme opět měli zásadní připomínky – přístup vlády je v rozporu s tím, jak dnes funguje veřejná správa. Současná koncepce veřejné správy je řešena subsidiárně, to znamená, že je blíže občanovi a problémy se řeší přímo na úrovni bydliště jednotlivých lidí, kteří jsou sociálně potřební nebo mají sociální problém.

Připomínali jsme, že navrhovaný systém se míjí s tím, co Česká republika přijala v předcházejících letech a co dnes po mnoha problémech začalo fungovat. Mimo to jsme měli naprosto konkrétní výhradu k převedení části činností obcí na úřady práce. V minulých týdnech se s novelou zákona o úřadech práce vytvořil jiný, nový systém fungování Úřadu práce ČR. Z jednotlivých samostatných subjektů se stal změnou zákona jeden veliký subjekt s mnoha pobočkami. V současné době v této instituci probíhá spousta restrukturalizačních změn a tyto změny zatím nejsou dokončené. A do této situace teď zasadit zásadní reformu veřejné správy – protože převedení činností z obcí na úřady práce, to je reforma veřejné správy – prostě není dobré. Jen pro osvěžení paměti připomínám, že změnu zákona o úřadech práce nepodepsal pan prezident, takže zřejmě chybička se vloudila… Navíc nám velmi vadilo, že ministerstvo práce a sociálních věcí nám nebylo schopné doložit, jaké kompetence zůstanou obcím, co si přeberou pobočky úřadu práce. dokončení na straně 6 ➥

◗ VZP ČR

Informace k vyúčtování péče poskytnuté po 1. 4. 2011 pojištěncům bývalé ZP Média Dne 28. března 2011 zanikla Zdravotní pojišťovna MÉDIA sloučením se ­Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky (VZP ČR). Pojištěnci ZP MÉDIA se od 29. března stali pojištěnci VZP ČR. VZP ČR opakovaně upozorňuje zdravotnická zařízení, že počínaje 1. dubnem 2011 je nutné zdravotní péči poskytnutou pojištěncům bývalé ZP­M ­ ÉDIA vykázat a vyfakturovat VZP ČR. Smluvní zdravotnická zařízení Všeobecné zdravotní pojišťovny fakturují dle smlouvy uzavřené s VZP. Zdravotnická zařízení, která nemají s VZP uzavřenou smlouvu, fakturují v režimu nutné a neodkladné péče na místně příslušné územní pracoviště VZP ČR. Děkujeme vám za vstřícnou spolupráci a informování vašich účetních.

VZP ČR

13.5.11 13:33

2 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

◗ Poslanecká sněmovna

Zákon o neziskových nemocnicích by mohl být zrušen Opozice podle očekávání nepřehlasovala 10. května poslance vládní koalice a nepodařilo se jí zabránit, aby návrh na zrušení zákona č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (VNÚZZ), postoupil do druhého čtení.

Koalice považuje zákon, který sice stále platí, ale dosud podle něj ani nevzniklo, ani se netransformovalo žádné zdravotnické zařízení, za nekvalitní a v praxi nepoužitelný. ČSSD, která jej před lety prosadila, s tím nesouhlasí. Podle ní je zrušení normy dalším krokem k privatizaci lůžkových zařízení.

Návrh zákona o VNÚZZ předložila skupina poslanců ČSSD 2. listopadu 2004. K návrhu zaujala tehdejší vláda stanovisko, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že jde o návrh nepropracovaný, nekomplexní, s věcnými i legislativními nedostatky. Přesto prošel legislativním procesem, byl doplněn o řadu pozměňovacích návrhů a za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR vedeného MUDr. Davidem Rathem byl přes nesouhlas senátu a prezidenta republiky přijat 8. února 2006. Později byla nálezem Ústavního soudu ze dne 27. září 2007 zrušena některá jeho ustanovení, mj. proto, že podle názoru tehdejšího vedení ministerstva zdravotnictví nepřípustným způsobem zasahovala do práva vlastnit majetek i do ústavně zaručeného práva samospráv spravovat samostatně své vlastní záležitosti. Zrušeno bylo také ustanovení o změně nemocnic na VNÚZZ ze zákona, možnost zřízení neziskových nemocnic podle tohoto zákona však zůstala zachována. Bylo ponecháno na politickém rozhodnutí samospráv jednotlivých krajů, zda zůstanou u systému dosavadních příspěvkových organizací, nebo je transformují na neziskové organizace či na obchodní společnosti.

Středočeši se nevzdávají Jediným zřizovatelem, který usiloval o vznik neziskového zdravotnického zařízení, byl Středočeský kraj. V březnu 2009 jeho zastupitelstvo schválilo zřízení Veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení Středočeského kraje a přijetí majetku pěti středočeských nemocnic do majetku kraje. Téhož měsíce byl podán první návrh na zápis do rejstříku veřejných neziskových zdravotnických zařízení. Ministerstvo zdravotnictví návrh zamítlo – vznik zařízení by předcházel jeho zřízení, což zákon nepřipouští.

O měsíc později podal Středočeský kraj druhý návrh na zápis do rejstříku. Ministerstvo mu nemohlo vyhovět z procesních důvodů – kraj návrh podal v době, kdy nebylo skončeno správní řízení o návrhu prvním.

V květnu 2009 zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo usnesením zřízení příspěvkové organizace Krajská nemocnice Středočeského kraje, její zřizovací listinu a přijetí majetku pěti středočeských nemocnic do majetku kraje a jeho následné svěření nové příspěvkové organizaci.

V září téhož roku ministerstvo zdravotnictví obdrželo třetí návrh na zápis VNÚZZ do ­rejstříku. Navrhovatelem nebyl Středočeský kraj, ale obchodní společnosti nemocnic v Příbrami, Kladně, Mladé Boleslavi, Kolíně a Benešově. Náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Mgr. Martin Plíšek jeho definitivní zamítnutí oznámil 7. března 2011. V současné době ministerstvo čelí ze strany kraje soudní žalobě. čtk, red

◗ Stručně

Radiologové v Ústeckém kraji chtějí stávkovat Zaměstnanci rentgenu, CT, ultrazvuku a magnetické rezonance ve třech z pěti nemocnic Krajské zdravotní (KZ), a. s., v Ústeckém kraji, a to v Děčíně, Teplicích a Ústí nad Labem, uvažují o stávce. Vedení KZ jim oznámilo, že místo současných pohotovostních služeb, kdy dostávají příplatky za práci přesčas, budou pracovat ve směnném provozu.

To by je ale údajně připravilo o 40 % platu. „Přesčasy už nebudou třeba a zaměstnanci jimi nebudou přetěžováni. Jejich avizované radikální kroky bychom museli chápat jako stávku za přesčasovou práci,“ uvedl tiskový mluvčí KZ Jiří Vondra.

Lékaři by prý v případě stávky zachovali jen nejnutnější provoz, prováděla by se tedy úrazová ošetření, ale žádná vyšetření plánovaná. čtk

„Malá“ důchodová reforma prošla sněmovnou Sněmovna 11. 5. odsouhlasila tzv. malou důchodovou reformu neboli novelu zákona č.

155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, předloženou ministrem práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromírem Drábkem. Pro novelu hlasovalo 82 poslanců, proti 53 z přítomných 136 zákonodárců. Proti byli sociální demokraté a komunisté.

Novela na základě rozhodnutí Ústavního soudu ČR upravuje výši penzí, resp. posiluje zásluhovost, a to zvýšením základu, z něhož se důchody vypočítávají.

Základní výměr důchodu bude vázán na vývoj průměrné mzdy neboli na to, kolik lidé v životě vydělávali.Vyšší penze ve srovnání se současným stavem (podle MPSV v průměru o 2 procentní body) bude mít díky novým pravidlům zhruba pětina lidí. U desetiny lidí s nejnižšími příjmy pak penze zůstanou na současné úrovni, u zbývajících 70 % se sníží o 1 až 3 %. Podle J. Drábka ale toto snížení dorovná valorizace, která má být podle novely do budoucna automatická bez zásahu vlády.

Zrychlí se také sjednocování věku odchodu do důchodu pro ženy a muže. U mužů se bude zvyšovat i nadále o dva měsíce ročně, u žen narozených od roku 1956 se zrychlí zvyšování této věkové hranice na čtyři měsíce ročně. Zcela sjednotit by se měl tento věk v roce 2041, kdy osoby narozené v roce 1975 budou chodit do důchodu ve věku 66 let a osm měsíců. Novelu zákona o důchodovém pojištění nyní dostane k projednání senát. red

◗ ◗ Z DOMOVA

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 20 n 16. KVĚTNA 2011

Pojišťovny posílí, zato na ně bude více vidět ➥ dokončení ze strany 1 „Právní odpovědnost by měla být stejná jako u obchodních společností, včetně ručení manažerů za důsledky svých rozhodnutí vlastním majetkem,“ uvedl P. Nosek.

Posílit by měly pravomoci správních rad zdravotních pojišťoven, na které by přešly i některé úkoly současných rad dozorčích, jež by měly být podle nového zákona zrušeny. Pojištěnci by pak měli získat zákonem garantované právo na údaje o své zdravotní péči vykázané zdravotnickým zařízením a uhrazené pojišťovnou, a to formou vzdáleného (tedy i elektronického) přístupu.

Práva a povinnosti zdravotních pojišťoven…

Podle nového zákona by pojišťovny odpovídaly za: V zajištění nároku pojištěnce na rozsah zdravotní péče, její časovou a místní dostupnost a především kvalitu, V tvorbu a kultivaci sítě poskytovatelů zdravotních služeb, V zvýšení informační povinnosti pojišťoven jak z hlediska kontroly využití finančních prostředků, tak i dalších informací v zájmu vyšší transparentnosti jejich činnosti.

Právem zdravotních pojišťoven by pak mělo být: V soutěžení služeb zdravotnických zařízení, léků i zdravotních prostředků, V možnost uplatnění sankcí na základě kontroly poskytnuté zdravotní péče, V možnost zakládání dceřiných společností pro poskytování zdravotního připojištění.

… i důsledná kontrola jejich činnosti Zdravotní pojišťovny by měly ze zákona podléhat jak dohledu ministerstva zdravotnictví, tak ministerstva financí. Množství údajů, které by byly povinny dokládat (např. o své solventnosti), by mělo být podle P. Noska větší než dnes a rozsah by byl stanoven prováděcím

předpisem k zákonu. Vyšší by měla být i míra dohledu nad pojišťovnami, včetně možnosti provedení mimořádného auditu či odmítnutí pojišťovnou vybraného auditora. Věcný návrh zákona předpokládá i vznik Kanceláře zdravotních pojišťoven, která by sledovala kvalitu i hodnocení dostupnosti zdravotní péče a spravovala by registry plátců, poskytovatelů, pojištěnců i zdravotních pojišťoven. Činnost dnešního Národního referenčního centra by se soustředila v centrech klasifikačních systémů, metodik, číselníků, kapitace apod.

Proti způsobu, jakým ministerstvo zdravotnictví informuje novináře a veřejnost o zásadních reformních návrzích, aniž by je předem projednalo se sociálními partnery, protestovala ještě téhož dne, tedy 12. května, Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Pro Zdravotnické noviny vyjádřila podiv nad tím, proč byly návrhy tlumočeny den předtím, než se mělo uskutečnit ­plánované pravidelné zasedání rady tripartity pro zdravotnictví. jak

V Platit se bude podle DRG Ministr zdravotnictví během tiskové konference věnované věcnému návrhu zákona o zdravotních pojišťovnách oznámil i zahájení definitivních prací na implementaci systému DRG, tedy skupin vztažených k diagnóze, do úhrad zdravotní péče. „Systémy, podle nichž jsou poskytovatelé placeni, mohou být různé a typ úhrad významně ovlivňuje chování poskytovatelů. Sice se stále chovají s vysokou mírou etiky a s ohledem na pacienta, ale protože financování zdravotnictví je napjaté, mají pochopitelnou snahu optimalizovat své příjmy,“ konstatoval L. Heger. „Příkladem je vznik a rozvoj některých nových oborů či expanze výkonů v oblasti laboratoří nebo dialýz, ke které došlo v devadesátých letech, kdy tyto obory začaly být placeny poměrně velkoryse, zatímco jiné, např. následná péče, byly a dodnes jsou podfinancovány. Jde o nalezení optima mezi dvěma extrémy. Prvním je systém výkonový, který vede k vysokému komfortu pacientů, protože zdravotnická zařízení se o ně ucházejí, činí jim nabídky a poskytují maximum péče – ale takový systém je drahý. Druhým extrémem je současná platba paušálem – ale zdravotnická zařízení mají zájem co nejvíce ušetřit, aby měla dostatek peněz pro své nejtěžší pacienty, a nijak se nesnaží klienty získávat.“ Podle L. Hegera je systém DRG je správným kompromisem, který se již v nemocniční medicíně ujal a je používán prakticky v celém světě. Hospitalizační případy rozděluje do 500 až 1000 skupin podle diagnózy, vedlejších diagnóz a výkonů. Tyto skupiny jsou co do nákladů poměrně homogenní a nemocnice podle nich dostávají spravedlivěji zaplaceno. „Jen pro zajímavost – systém DRG do ČR poprvé uvedla VZP již v roce 1996. Byl tři roky testován a nikdy nebyl kompletně implementován,“ poznamenal L. Heger. „To není nic, nač bychom měli být hrdí, v jiných zemích jej po třech letech zpravidla spustili. V Rakousku dokonce zavedli svůj vlastní systém DRG, který dalo dohromady pouhých asi pět lidí – a poměrně dokonale.“ Systém DRG má systém úhrad za lůžkovou péči především zprůhlednit a být prevencí korupčního prostředí.

Umožní i přesun části pacientů, kteří již akutní péči nepotřebují, z akutních lůžek na lůžka následné péče a převedení části výkonů lůžkové péče do ambulancí. red

eRecepty prý nefungují... ➥ dokončení ze strany 1 S tou výjimkou, že do procesu léčby významněji zapojuje samotného pacienta – a že zároveň dává lékaři možnost ověřit si např. to, že si nemocný svůj lék skutečně vyzvedl. Po jednoduché legislativní úpravě, která odstraní rozpor, na jehož základě před časem předseda Úřadu na ochranu osobních údajů rozhodl o tom, že některé údaje podle stávajícího znění zákona shromažďovat nemáme, se projeví i hlavní benefity eReceptů. Například to, že lékař i lékárník budou moci se souhlasem pacienta nahlížet do přehledu již vydaných léků a odhalit případné nežádoucí interakce či duplicity.

V Mýtus 3 – zájem odborné veřejnosti o systém eReceptů je blízký nebo roven nule.

M. Beneš: Ambulantní informační systém, který umožňuje vypisování eReceptů, má již ve svých počítačích nainstalováno 1710 lékařů. Očekáváme, že koncem července dostane novou verzi softwaru dalších více než 8000 lékařů – a to díky pochopení dodavatele informačních systémů, který se na stranu eReceptů postavil. Zájem o zapojení již potvrdily některé nemocnice z resortu ministerstva zdravotnictví a projevují jej i nemocnice krajské a místní.

Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že křivka zájmu o elektronickou preskripci tam nabíhala stejně pomalu a začínala někde na 10 procentech. Například ve Švédsku ePreskripci spustili v roce 2001 v podobě e-mailového odesílání receptů a teprve po roce, když si zejména lékaři princip dostatečně osahali, přešli na stejný systém, jaký používáme i v ČR. Během čtyř let se do něj zapojilo 90 procent lékařů – navzdory tomu, že švédští poskytovatelé zdravotní péče musejí za využívání systému platit v přepočtu asi 5000 korun ročně. U nás se navíc o zpoplatnění neuvažuje – ani dnes, ani v budoucnosti.

V Mýtus 4 – zapojení do systému eReceptů je administrativně náročný proces.

M. Beneš: Po poskytovatelích zdravotní péče systém nevyžaduje navíc nic jiného, než aby disponovali za-

ručeným elektronickým podpisem. V ČR jej vydávají tři certifikované autority, jeho správa stojí asi 400 korun ročně a lékaři jej využijí i pro veškerou další elektronickou komunikaci s orgány státní správy, zdravotními pojišťovnami, finančním úřadem apod. Vše ostatní již je jednoduché. Poskytovatel prostřednictvím jednoduchého formuláře na internetové stránce SÚKL požádá o zapojení do systému, my si ve spolupráci s příslušnou komorou – lékařskou, lékárnickou či stomatologickou – ověříme způsobilost žadatele k výkonu povolání a zašleme mu bezplatně zásilkou určenou do vlastních rukou jeho unikátní přístupové kódy. To je vše.

V Mýtus 5 – vystavování eReceptů lékaře zdržuje.

M. Beneš: V žádném případě. Jakmile lékař jednou zadá přístupové údaje do svého ambulantního informačního systému, všechny operace spojené s vystavením či ověřením eReceptu probíhají automaticky. Dokonce ani k odeslání eReceptu není potřeba žádného povelu navíc, operace proběhne sama. V jednom okamžiku lékař eRecept podepíše zaručeným elektronickým podpisem, odešle ho a z centrálního úložiště přijde elektronický

identifikátor, který lékař pacientovi vytiskne stejně, jako dnes tiskne klasický recept.

V Mýtus 6 – dispenzace na základě eReceptu přidělává lékárníkům práci.

M. Beneš: Naopak, právě úspora času je, domnívám se, jedním z důvodů, i když jistě ne jediným, proč sdružení provozovatelů, např. Grémium majitelů lékáren, významně a dlouhodobě stojí na straně zastánců elektronizace. Lékárník použije identifikátor donesený pacientem ke stažení receptu a systém ve stejném okamžiku vystaví K-dávku zdravotní pojišťovně. Recept nemusí být dále opakovaně retaxován, v informačním systému lékárny dojde ke kontrole a porovnání předepsané medikace s vydávaným lékem v okamžiku výdeje a na chybu je lékárník ihned vizuálně upozorněn. Zabránění škodám na zdraví pacientů je tím největším benefitem, protože o nikom nelze tvrdit, že by nedělal chyby, a ve velkých lékárnách s vysokou frekvencí provozu to platí dvojnásob. Ověřili jsme si, že eRecept ušetří lékárníkovi na každém výdeji léku půl minuty. V ČR je ročně vystaveno přes 70 miliónů receptů – není těžké spočítat si, kolik uspořeného času navíc může díky eReceptu lékárník věnovat třeba lepšímu poučení pacienta. jak

◗ Po uzávěrce

K údajnému zvyšování poplatků v LDN Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR spolupracují na přípravě zákona o dlouhodobé péči a na projektu optimalizace lůžkové péče.

Ani jeden z resortů neuvažuje o zvýšení cen za pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných.

Jako o jediné platbě se stále uvažuje pouze o regulačním poplatku ve stejné výši jako v jakémkoli jiném lůžkovém zdravotnickém zařízení. Šíření takových a podobných zpráv či komentářů je šířením zpráv poplašných, které ­zcela oprávněně budí nejen mezi pacienty a jejich rodinnými příslušníky pochopitelné obavy. mz čr

www.zdravky.cz | ročník 60, číslo 20, 16. května 2011 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: PhDr. Helena Chvátalová, helena.chvatalova@ambitmedia.cz | Zbyněk Kysela, zbynek.kysela@ambitmedia.cz | Mgr. Jiří Široký, jiri.siroky@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | stálí spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | Mgr. Josef Gabriel, josef.gabriel@ambitmedia.cz | PhDr. Jaroslav Houštecký, jaroslav.houstecky@ambitmedia.cz | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: Bohumila Píšová vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | ředitel společnosti: RNDr. Martin Slavík | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta Šimoníčková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | personální inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € (samostatně 26 Kč), roční předplatné: 799 Kč / 52,50 € | registrace: MK ČR E 18649 Uzávěrka tohoto čísla 12. května 2011. Příští číslo vychází 23. května 2011 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. | Vychází minimálním distribuovaným nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2011 | Týdeník Zdravotnické noviny je vydáván na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky

1605 ZN 20_02b.indd 2

13.5.11 13:36

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 20 n 16. KVĚTNA 2011

◗ ◗ Z DOMOVA

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

3

inzerce

◗ Zpráva Ministerstva zdravotnictví ČR

Pozitivní výsledky auditu nákupů techniky traumatologických a onkologických center V rámci realizace protikorupční strategie zadalo Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) firmě KPMG Česká republika Audit, s. r. o., vypracování auditu procesů při realizaci projektů v rámci první výzvy Integrovaného operačního programu (IOP) v oblasti modernizace a dovybavení traumacenter a onkologických center.

Výsledky šetření byly představeny na tiskové konferenci 4. května v Praze. „Na vypracování auditu se podílelo ně­ kolik společností, specializovaných i práv­ ních firem a zástupci Českého vysokého učení technického, které je současně ga­ rantem auditu,“ sdělil Ing. Zeno Veselík, MBA, ředitel společnosti KPMG. Cílem kontroly bylo nejen posoudit dosa­ žené nákupní ceny přístrojového vybave­ ní, ale i prověřit dodržování zákonných pravidel v rámci projektů a posoudit na­ stavení administrativních postupů a pro­ cesů Odboru evropských fondů MZ ČR i efektivnost realizace zadávacích řízení.

Ministerstvo zdravotnictví jako zpro­ středkující subjekt IOP vyhlásilo první výzvu pro nákup vybavení speciálních pracovišť traumatologické a onkologické péče 7. května 2008. Bylo podáno celkem 34 žádostí v celkové finanční výši cca 2,7 mld. Kč, z nichž výběrová komise IOP doporučila 22. ledna 2009 24 projektů v celkové finanční výši 1,946 mld. Kč.

Operační manuál ministerstva zdravot­ nictví, které je zprostředkujícím subjek­ tem globálních grantů, byl jako celek shledán v souladu s relevantní evropskou a národní legislativou ve všech význam­ ných ohledech, což potvrdily dvě nezá­ vislé analýzy advokátních kanceláří.

V rámci kontrol složek projektů 1. výzvy nebyl identifikován významný nesoulad mezi postupy odboru evropských fondů a operačním manuálem MZ ČR při rea­ lizaci projektů 1. výzvy.

L. Heger: Nehospodárnost zjištěna nebyla

„Zdravotnictví je proklínáno kvůli mno­ ha věcem a jednou z nich je obrovská ko­ rupce a nehospodárnost v oblasti náku­ pů,“ řekl ministr zdravotnictví doc.

MUDr. Leoš Heger, CSc. „Běžně se ho­ voří o nákupech předražených o třicet procent, a to nejen v médiích, ale i na pů­ dě poslanecké sněmovny. Výsledky toho­ to auditu dokazují, že je tomu přesně na­ opak. Nejsou sice absolutně ideální, ale míra vyšších cen, která byla v některých

kročena o deset procent, šlo o Trauma­ centrum Krajské nemocnice Liberec, kde se provádí další analýza,“ dodal doc.

Heger.

Z. Veselík: Ceny lze považovat za přiměřené

případech zaznamenána, je skutečně mi­ nimální,“ zdůraznil L. Heger.

Z 300 položek přístrojů a technologic­ kých celků, kterých se audit týkal, bylo dle hodnocení odborníků 210 nakoupe­ no za ceny obvyklé v místě a čase; u 66 existuje předpoklad, že ceny jsou vyš­ ší než ceny obvyklé v místě a čase (bez zo­ hlednění širších tržních a dalších vlivů), u 22 naopak spíše nižší než ceny obvyklé.

U dvou položek nebyli odborníci schopni se k výši kupní ceny vyjádřit z titulu ne zcela jednoznačné dokumentace.

Podíl hodnoty nákupů překračujících ce­ nu obvyklou v místě a čase při individu­ álním nákupu a hodnoty celkových ná­ kupů přístrojů (obvyklé ceny) ve všech projektech je bez zohlednění širších trž­ ních a dalších výše uvedených vlivů cca 3,33 %. „Hodnota nákupů za vyšší než obvyklou cenu je částečně kompenzová­ na hodnotou nákupů za cenu nižší než obvyklou. Vyjma jednoho projektu (zmí­ něná Krajská nemocnice Liberec) lze do­ sahované ceny považovat při započítání výše uvedených vlivů za přiměřené,“ uve­ dl Ing. Veselík.

Dvě pochybení v zadávání

Některá doporučení auditu

Ing. Zeno Veselík, MBA. Foto: ZN

Zadávací řízení proběhla v souladu s pří­ slušnými zákony a předpisy. Audit odha­ lil pouze dvě menší pochybení – pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohra­ dy a Krajská nemocnice Jihlava nedodr­ žely lhůtu pro podání nabídek, stanove­ nou na 14 dní. „Kromě těchto případů byly identifikovány pouze administrativ­ ní nedostatky nevýznamného charakteru a bez vlivu na výběr dodavatele. Jednot­ kové ceny přístrojové techniky dle roz­ počtu a zadávacích dokumentací projek­ tů nebyly překročeny v žádném případě, ceny dle smluv odpovídaly cenám vysou­ těženým,“ uvádí ve své zprávě Ing. Veselík.

Ministr Heger uvedl, že v obecném po­ hledu by se o předražené zakázce dalo hovořit v případě, kdy výsledná cena pře­ vyšuje běžnou o více než 10 procent. „Nemocnice se podle zjištění auditu po­ hybovaly v pásmu plus tři procenta, pou­ ze v jednom případě byla zakázka pře­

V případě obdržení pouze jedné nabídky doporučil Ing. Veselík zrušit zadávací ří­ zení a vypsat je znovu, resp. vyvolat v rámci zákonných možností dodatečné jednání o ceně. V zadávacích dokumen­ tacích na nákup přístrojové techniky by měl být uváděn dostatečně konkrétní a detailní medicínský účel. Pro kate­ gorizaci přístrojů by měl být vytvořen ke standardům vybavenosti jednotný a jedno­značný číselník, který by byl po­ užíván ke klasifikaci přístrojů a indika­ tivnímu vymezování limitních cenových relací. Při nákupu zdravotnické techno­ logie se doporučuje aplikovat dílčí plnění ve všech případech, kdy to předmět pl­ nění dovoluje.

Většina z auditem doporučených opatře­ ní byla již v průběhu auditorského šetření realizována příkazem ministra zdravot­ nictví č. 11/2011 „Protikorupční strategie Ministerstva zdravotnictví České repub­ liky pro přímo řízené organizace“. zek

◗ ◗ ZE ZAHRANIČÍ ◗ USA

Státní podpora výzkumu embryonálních kmenových buněk Americká vláda může nadále z federálních prostředků financovat výzkum embryonálních kmenových buněk.

Rozhodl o tom koncem dubna odvolací soud, a zrušil tak zákaz používání státních peněz pro tyto účely, který loni v srpnu vydal soud nižší instance. Státní podporu výzku­ mu kmenových buněk schválila vláda současného pre­ zidenta Baracka Obamy, jeho předchůdce George Bush ji z náboženských důvodů odmítal.

Podle soudců americké zákony nezakazují, aby se z fe­ derálních zdrojů platily projekty, při nichž se používají lidské embryonální kmenové buňky. Soudci nicméně připustili, že výklad zákonů je v tomto případě nejed­ noznačný. Podle názoru americké vlády mohou embryo­ nální kmenové buňky přispět k léčení chorob, s nimiž si současná medicína neví rady – například s poškozením míchy nebo s Parkinsonovou chorobou. Státní podporu výzkumu loni napadli vědci James Sherley a Theresa

1605 ZN 20_03.indd 3

D­ eisherová. Podle nich granty určené na výzkum em­ bryonálních kmenových buněk omezují rozsah finanční podpory, která je určena pro výzkum běžných kmeno­ vých buněk. S jejich získáváním přitom nejsou spojeny etické problémy. Odpůrci výzkumu embryonálních kme­ nových buněk zdůrazňují, že kvůli získávání těchto bu­ něk jsou ničeny lidské zárodky.

◗ Evropská unie

Některé bylinné léky zmizí z prodeje Od začátku května není možné v Evropské unii koupit některé bylinné léky a přípravky alternativní medicíny.

Skončilo totiž sedmileté přechodné období a na pultech mohou zůstat jen léčivé přípravky, které byly registro­ vány nebo povoleny.

Kritici argumentují, že to může znamenat konec tradiční čínské medicíny a dalších alternativních způsobů léčby na evropském kontinentu. Dlouhé přechodné období ale poskytlo výrobcům a dovozcům tradičních rostlin­ ných léčiv čas, aby prokázali, že jejich výrobky dosahují přijatelné úrovně bezpečnosti a účinnosti. „Pacienti tedy

mohou nyní těmto tradičním rostlinným léčivým pří­ pravkům, které zakoupí v EU, důvěřovat,“ řekl euro­ komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli.

Je pravděpodobné, že značná část bylinných léků unijní registraci nezískala. Proces registrace je totiž náročný, přestože EU nakonec upustila od nutnosti klinických zkoušek a testů bezpečnosti. Místo toho musí žadatel o zaregistrování předložit dokumentaci prokazující, že přípravek není za stanovených podmínek použití škod­ livý. Rovněž musí předložit důkazy o tom, že se přípravek prokazatelně osvědčil, což znamená, že byl po dobu ale­ spoň 30 let bezpečně používán, z toho nejméně 15 let v Evropské unii. Některé vlády se ale obávají, že by se obyvatelé mohli obrátit na černý trh, a dokonce zvažují, že by evropský zákaz obcházely. „Mnohé tradiční přípravky z Číny a Indie nyní budou k mání pouze na internetu či u nelegálních pouličních obchodníků, což představuje závažné zdravotní riziko pro veřejnost,“ řekla britskému deníku Daily Mail lékařka Ann Walkerová. Británie přitom patří k zemím, které chtějí evropský zákaz obejít. Vládu k tomu prý dokonce vyzval i princ Charles.

Zahraniční zprávy jsou čerpány z agenturních a internetových zdrojů.

Mylan Pharmaceuticals s.r.o., Průběžná 1108/77, 100 00 Praha 10 tel.: 274 770 201, fax: 274 772 648, www.mylancz.cz inzerce

Amlodipin Mylan novinka Clopidogrel Mylan Fluvastatin Mylan Losagen Losagen Combi Moxonidin Mylan novinka Simvastatin Mylan Pantoprazol Mylan Trandolapril Generics Akarboza Mylan Gliclazid Mylan Glimepirid Mylan Metformin Mylan 12.5.11 20:40

◗ ◗ K VĚCI

4 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 20 n 16. KVĚTNA 2011

◗ Názor

Tržní pojištění, nebo veřejná služba?

Financování českého zdravotnictví se – už zase – dostává do problémů. Protest lékařů, jakkoli opodstatněný v řadě bodů, dále zvýšil nároky na zdroje a současně struktura příjmů systému zůstala nezměněna.

A tak se hledají cesty, jak v době po ekonomické krizi vyřešit financování systému, který i tak patří k nejlevnějším mezi zeměmi OECD. Dominantní podíl na zdrojích systému má veřejné zdravotní pojištění, a tak je logické, že řada návrhů na úpravy systému míří právě na ně.

Před nástupem ekonomické krize byly předloženy teze reforem, které by v případě skutečné realizace znamenaly privatizaci zdravotního pojištění a aplikaci nikde empiricky nepotvrzené teorie, že zisk komerčních subjektů je nejlepší cesta k úsporám, které se nijak nedotknou pacientů. Tento vývoj zhatil jak politický proces, kdy charakter takovýchto změn byl jedním z důvodů úspěchu levicových stran ve volbách do krajských zastupitelstev a senátu, tak i ekonomická krize samotná – protože polštář pro privatizaci, který byl vytvořen zvýšením platby státu za státní pojištěnce, byl touto krizí postupně zcela vyfouknut.

Nedostatek peněz

Tím jsme ovšem opět v bodu „nula“. Peníze docházejí a zdravotnictví je vystaveno nárůstu nákladovosti, neexistenci definované sítě zdravotnických zařízení, problémům v lékové politice a výzvám demografickým. To tlačí na zdroje systému. Tato situace však ve zdravotnictví byla už minimálně dvakrát: kolem roku 2000 a v roce 2006. V obou případech došlo k navýšení veřejných výdajů, a tím se problém, alespoň účetně, vyřešil.

Tichý ideologicky zabarvený spor

Základní otázka financování českého zdravotnictví nicméně tkví v rozetnutí tichého ideologicky zabarveného sporu, který ale poznatky ekonomiky zdravotnictví a zdravotní politiky již poměrně dobře umějí vyřešit. Spor spočívá v tom, jestli vhodnou cestou k zabezpečení zdravotní péče je systém soukromého pojištění zdravotních rizik a tržně selektivní poskytování zdravotní péče na základě předem zakoupeného a anticipovaného nároku, nebo zda je vhodnou cestou poskytování zdravotní péče na principu veřejné služby reflektující objektivní potřebu zdravotní péče. A také zda veřejný poskytovatel zdravotní péče je schopen v tržním prostředí zajistit efektivní alokaci disponibilních zdrojů, nebo zda je nutné, aby byl uplatněn princip zisku jako motivace k úsporám (a jakého typu).

Dostupné poznatky ukazují poměrně jasně, že je třeba zvolit určitý kompromis, neboť polarizace problému výše uvedeným způsobem je nekonečná.

Univerzální nárok

V oblasti poskytování zdravotní péče lze využít konceptu standardní péče jako univerzálního nároku dostupného za platbu zdravotního pojištění daného procentem z příjmů. V tomto konceptu jsou obsaženy dvě důležité formy solidarity: solidarita podle výše příjmů a solidarita podle zdra-

votního stavu. Zjednodušeně řečeno: ani jedno se nezkoumá.

V oblasti organizačně-právního uspořádání se nabízí využití principu neziskovosti, který neznamená, že daná organizace nemůže zisku dosáhnout, ale že to není jejím primárním cílem, a v případě jeho dosažení může být zisk použit ke snížení cen poskytovaných služeb nebo k dalšímu rozvoji sebe sama. To je plně ekonomicky racionální a lze to použít jak u zdravotních pojišťoven, tak i u nemocnic.

Tato řešení ovšem v české praxi narážejí na řadu problémů.

Specifikace standardu

Předně je zde problém standardu zdravotní péče. Jeho specifikace hodně závisí na tom, jaký přístup zvolíme. A to jak medicínsky, tak i sociálně. V současné době – zřejmě pod tlakem najít úspory za každou cenu – se objevují návrhy na vyřazení většiny lázeňské léčby či amalgámových plomb z úhrad. To je samozřejmě technicky možné, ale ukazuje to, že hledání úspor je už asi na dně možností. Pravda je však i to, že medicína nabízí stále více možností, které do standardu nelze zahrnout všechny, a není to často ani objektivně nutné.

Investice do budoucna

Zdravotnický systém potřebuje také svou dynamiku a rozvojové prvky, výdaji na zdravotnictví nejsou jen spotřeba, ale také investice do budoucna. Čistý systém hra-

Potřebné další zdroje

Při vědomí problémů s efektivností výdajů na zdravotnictví je však zřejmé, že zvýšení příjmů systému bude nezbytné. V rámci veřejného zdravotního pojištění je cestou zmírnit stávající výhodné postavení OSVČ.

V rámci soukromých výdajů je pak účelné opustit myšlenkový koncept tzv. paragrafu Fišerové a systémově dovolit zdravotnickým zařízením, aby aktivně nabízela doplňkové služby ke standardu zdravotní péče, pokud to nepoškodí pacienta.

Nominální zdravotní připojištění zený z veřejných příjmů má určitou tendenci ke stagnaci, k ignorování potřeb pacientů, k tendenci poskytovat zdravotní péči zcela jednotně a bez respektování individuálních preferencí. Současně lze ale odhadovat, že pouze standard zdravotní péče bude vždy spotřebovávat minimálně polovina populace – je tedy velmi důležitý.

Z těchto důvodů se ukazuje další restrikce ve veřejném systému, který ve své stávající podobě je v zásadě na hranici funkčnosti z pohledu pacienta (regulační poplatky, tlak na omezení standardu, doplatky za léky atd.), jako kontraproduktivní. Současně je ale krajně problematické zavádět klasická soukromá schémata zdravotního pojištění, protože ta modelově předpokládají třídění pojištěnců nejen podle výše příjmů, ale i podle zdravotního rizika. To je věc problematická eticky, medicínsky i prakticky, a proto je vhodné se jí v koncepci zdravotní politiky vyhnout či ji minimálně podrobit účinné regulaci.

A současně se nabízí úvaha, zda by nebylo vhodné zavést volitelné nominální zdravotní připojištění. Tedy pevnou částku soukromých výdajů, které by pojištěnec měsíčně hradil zdravotní pojišťovně, která by mu ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními nasmlouvala a v případě potřeby uhradila určitý balíček zdravotní péče nad rámec standardu. To by umožnilo více provázat volbu pacienta a zlepšení zdravotní péče tam, kde by byl pacient ochoten a schopen se na této péči podílet; zároveň by jej to nediskriminovalo podle jeho zdravotního stavu.

Zkusme tedy trochu změnit pohled na zdravotnictví: místo černé díry pohlcující peníze na ně hleďme jako na důležitý sektor ekonomiky, který každému občanovi dá jistotu, že o něj bude dobře postaráno, až to bude potřebovat, a současně vyhoví těm, kteří v něm hledají i něco navíc.

Ing. Jan Mertl, Ph.D., odborný asistent katedry veřejné ekonomiky, Vysoká škola finanční a správní, Praha

◗ Otázka Zdravotnických novin

Povinné členství v komoře – ano, či ne? (3) V předcházejících dvou vydáních Zdravotnických novin (ZN č. 18/2011 a ZN č. 19/2011) jsme zveřejnili série odpovědí na otázky:

1. Jaký je váš názor na povinné členství ve stavovské organizaci?

2. Zůstal byste členem komory v případě dobrovolnosti členství?

Dnes přinášíme poslední část příspěvků.

V MUDr. Pavel Chrz, prezident České stomatologické komory 1. Česká stomatologická komora se za léta své existence osvědčila jako dobře fungující organizace, poskytující svým členům servis, který by si sami zajišťovali jen s obtížemi. Jsem přesvědčen, že pouze při zachování povinného členství může stavovská organizace hájit práva a profesní zájmy těch, které zastupuje, a plnit funkci garanta odbornosti a dodržování podmínek k výkonu povolání zubního lékaře.

2. V případě dobrovolného členství bych zůstal členem komory.

V MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař, Praha 1. Povinné členství v jakékoli organizaci je vždy podezřelé. Organizace by měly být tak atraktivní, aby členství v nich bylo radostí, ctí či poctou, nikoli povinností. Na druhé straně je určitá samo­správná instituce potřebná. ČLK se však bohužel svým základním principům značně vzdálila. Všichni např. víme, jak v minulosti probíhaly volby, jak byly slyšeny jednotlivé segmenty medicíny, co bylo hlavní náplní práce ČLK. V tuto chvíli tedy vidím povinné členství jako ­kontraproduktivní: mnoho členů povinně platí aktivity, se kterými často nesouhlasí.

1605 ZN 20_04.indd 4

2. V ČLK bych zůstal jedině v případě, že by se změnil systém voleb (např. přímé volby vedení s korespondenční nebo elektronickou účastí), navíc by muselo být zajištěno, aby v zásadních otázkách nemohly být jednotlivé segmenty medicíny přehlasovány.

V Bc. Drahomír Sigmund, prezident Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb ČR 1. Já jako soukromá osoba i jako prezident Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb sděluji, že jsem proti povinnému členství nejen v komorách, ale i v jakýchkoliv jiných profesních sdruženích a jiných organizacích.

Svobodné právo každého občana, lékaře, lékárníka, nelékaře a dalších na svobodnou volbu být či nebýt účasten v té či oné organizaci, sektě, skupině a dokonce i být či nebýt občanem toho či onoho státu či uskupení je pro mne přednější.

Tím není dotčena potřeba určité regulace, kontroly a vymezení dalších povinností, týkajících se některých povolání a činností, protože to lze ošetřit standardními způsoby.

2. Členství v KZ ZZS ČR, které jsem členem, je dobrovolné od prvopočátku. Tím odpovídám na otázku, zda bych zůstal členem komory, i kdyby bylo na bázi dobrovolnosti.

Nicméně je potřeba dodat, že Ministerstvo zdravotnictví ČR zvažuje po vzoru ČLK založit i zákonem zřízenou Komoru nelékařských zdravotnických pracovníků (KNLZP),

což ve všech souvislostech, znalostí prostředí, fungování, zpolitizování a problémů s povinným členstvím v ČLK považuji za naprosto kontraproduktivní.

Povinné členství, o kterém se v KNLZP samozřejmě uvažuje, by de facto vedlo k likvidaci profesních organizací, které se bez pomoci státu za značného osobního, finančního i časového interesu za posledních 15 až 20 let dobře etablovaly a jsou pro své členy, ministerstvo, společnost i pacienty jednoznačně přínosem.

PharmDr. Stanislav Havlíček, prezident České lékárnické komory, viceprezident Pharmaceutical Group of the European Union (PGEU) 1. Dříve než rozvinu názor na povinné členství, dovolte mi krátkou úvahu z druhé strany. Co je smyslem komory?

Co vede zákonodárce v různých zemích k tomu, že svěří určité profesní skupině pravomoci dohledu nad výkonem povolání? Je to snaha ušetřit mandatorní výdaje státu a elegantní řešení situace, kdy úředník – laik nedokáže smysluplně a zodpovědně ověřit úroveň a kvalitu poskytované služby? Domnívám se, že ano.

Druhým důvodem pro vznik kategorie „svobodné povolání“, do které výkon lékárnické profese nepochybně patří, je odborný dohled nad výkonem povolání. Laický dohled státní správy nebo místní samosprávy může vést k neomluvitelnému zásahu do výkonu profese. Může vést k hrubému nátlaku na porušení pravidel výkonu povolání pod hrozbou administrativní obstrukce ze strany dozorového orgánu, který bude mít zároveň možnost nějakým opatřením omezit výkon profese.

Rozhodnutí svěřit dohled nad odborným výkonem profese je výsledkem racionální úvahy a rozumného kompromisu. Kompromisu mezi tím, jak minimalizovat vliv

státní správy a místní samosprávy na způsob poskytování služeb v kvalitě a na úrovni odpovídající dosaženému vzdělání a všem principům výkonu profese lege artis.

Druhým důvodem je fakt, že sebelepší a sebezodpovědnější státní úředník nedokáže bez patřičného vzdělání výkon profese ani posoudit, ani kontrolovat. I v současné právní úpravě, kdy je dohled nad výkonem povolání svěřen profesním komorám, existují oblasti, např. vzdělávání, kdy do výkonu povolání zasahují úředníci – laici.

Je smutnou skutečností, že s takovou mírou kombinace alibismu, byrokracie a nekompetentnosti jsem se v dosavadním životě nesetkal. S trochou nadsázky lze takový způsob řízení části výkonu svobodného povolání prostřednictvím úředníků přirovnat k někdejším nechvalně proslulým interrupčním komisím; nejvyšším a prakticky jediným kritériem totiž tehdy byl a i dnes zůstává kádrový profil.

Zřízení profesních komor pro svobodná povolání je racionálním zhodnocením reality a nutnosti zabezpečit dohled nad výkonem těchto povolání bez nároku na státní rozpočet. Jakákoliv jiná varianta bude zcela určitě méně efektivní a pravděpodobně mnohem méně kvalitní.

Rozhodnutí, jestli dohled nad výkonem povolání, a rozhodnutí, jak zabezpečit „nezávislost“ úsudku poskytovatele těchto služeb, je rozhodnutí politické. S každým takovým rozhodnutím je nepochybně spojena velká míra zodpovědnosti.

Jsem dalek toho, abych horoval pro profesní samosprávu jako pro jediné možné řešení. Je to však řešení, které je ze známých aplikovatelných možností nejprověřenější.

Ani státní dohled na výkon povolání nepatří k neověřeným způsobům, má ovšem několik zásadních vad.

Za prvé čerpá finance ze státního rozpočtu, tudíž se prodraží. A za druhé jeho efektivita závisí na kvalitě dozorujících úředníků, z nichž žádný nebude dostatečně argumentačně vybaven pro řešení jakéhokoliv odborného dilematu. Nejhorší možnou volbou je kombinace obou systémů, kdy je veřejně deklarována snaha zabezpečit dohled nad výkonem profese prostřednictvím profesní

samosprávy a zároveň je navrženo omezit disciplinární pravomoc komory a zabezpečit klíčové oblasti řízení prostřednictvím státních, popřípadě krajských úředníků.

Nepovinné členství je jedním ze způsobů, jak lze efektivní řízení výkonu profese významným způsobem narušit.

2. Jak už jsem uvedl, zavedení nepovinného členství je pouze příkladem polovičatého politického rozhodnutí bez přijetí elementární zodpovědnosti za toto rozhodnutí, které má poskytnout alibi v situaci, kdy je kontrolou profese sice pověřena komora, ale vzhledem k absenci pravidel pro postih „nečlenů“ nemá dostatek pravomocí disciplinárně potrestat prokázané porušení pravidel výkonu profese. Omezením pravomocí komor, například zavedením nepovinného členství, omezuje stát svůj kontrolní a řídící potenciál při dozoru nad výkonem profese a zároveň se zbavuje prověřeného způsobu, jak jej zdarma zabezpečit prostřednictvím profesní samosprávy.

V takovém případě bych svobodné a nikým neovlivnitelné povolání buďto nevykonával vůbec, anebo vykonával v zemi, kde jsou uvedené principy standardem a nikoliv záminkou k ostrakizaci. Kde jsou pravidla výkonu povolání trvale platná a odpovídající důstojnosti lékárnického stavu.

V MUDr. Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP 1. Vzhledem k tomu, že ČLK je již léta vnímána značnou částí lékařské veřejnosti spíše jako odborová organizace a delegáti sjezdu jsou voleni jen minimálním procentem členské základny, preferoval bych dobrovolné členství v této organizaci.

2. I v případě dobrovolného členství bych zůstal členem.

Materiály zveřejněné na této straně se nemusejí shodovat s názorem redakce Zdravotnických novin

12.5.11 20:40

◗ ◗ EKONOMIKA

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 20 n 16. KVĚTNA 2011

◗ Úhrady zdravotní péče

◗ Monitor

Cizinci dluží českým nemocnicím 41 miliónů

Pro většinu lékařů není reklama relevantním zdrojem informací

Loni poskytly nemocnice v České republice zdravotní péči 79 557 cizincům v celkové hodnotě 588 miliónů korun. Neuhrazena ke konci roku zůstala péče za 41 miliónů, tedy sedm procent nákladů nemocnic na tuto péči. Informoval o tom Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Ze své zahraniční pojistky zaplatilo péči v ČR 14 882 lidí (18,7 % z celkového počtu ošetřených cizinců), platba z pojistky tvořila 30,6 % objemu úhrad. V hotovosti platilo 34 229 pacientů (43 %), v hodnotovém vyjádření to činilo 29,3 procenta úhrad. Třetím významným zdrojem bylo smluvní pojištění cizinců v ČR – využilo je 21 570 lidí, (27,1 %) v hodnotě 154 miliónů korun, což představuje 26,6 procenta celkových úhrad.

Podíl pacientů z EU, kterým byla poskytnuta péče hrazená ze zahraničního zdravotního pojištění, tvořil z celkového počtu ošetřených z Unie 31,9 procenta.

Hodnota úhrad za ně ale dosáhla 51 procent celkových nákladů. Vyplývá z toho,

2009

2010

index (2009=100)

Počet osob celkem

78 665

79 557

101,1

– z toho ze zemí EU

37 951

40 137

105,8

– podíl počtu osob z EU na počtu ošetřených cizinců v procentech

48,2

50,5

–

Náklady na ošetření cizinců v tisících korun

575 06

587 559

102,2

– z toho náklady na ošetření osob z EU

304 861

319 808

104,9

53

54,4

–

– podíl nákladů na ošetření osob z EU na celkové výši nákladů na ošetření cizinců v procentech

% že z pojistky hradí cizinci nákladnější péči, zatímco v hotovosti řeší spíše lehčí ošetření.

Občané Dánska, Francie, Itálie, Maďarska, Německa, Nizozemska, Rakouska, Slovenska, Španělska a Švédska využili evropské pojištění na více než polovinu nákladů zdravotní péče, u ostatních sledovaných zemí EU bylo využití Evropského průkazu zdravotního pojištění nižší.

Podle údajů ředitelství služby cizinecké policie bylo na konci roku 2010 registrováno v ČR 425 301 cizinců s povoleným pobytem, to jsou 4 procenta populace.

Podle odhadu ministerstva pro místní rozvoj přijelo v tomtéž roce do ČR téměř 21 miliónů turistů. úzis

Počty ošetřených cizinců v nemocnicích a náklady na ošetření cizinců v nemocnicích v letech 2009 a 2010

Společnost STEM/MARK provedla v únoru a v březnu pro Státní úřad pro kontrolu léčiv kvantitativní telefonický výzkum mezi lékaři, nazvaný Otázky lékové politiky.

Vzorek respondentů obsahoval 1004 dotázaných lékařů a byl strukturován podle medicínské specializace (celkem jich v souboru bylo zastoupeno 42), dále podle formy výkonu povolání (soukromí lékaři / lékaři v zaměstnaneckém poměru) a podle typu praxe (ambulantní / nemocniční). Soubor byl také strukturován podle regionů a velikostních pásem ČR. Cílem celého projektu bylo zjistit zdroje a využití informací o léčivých přípravcích a jejich nežádoucích účincích, dále zjistit dostatečnost a způsoby předávaní informací o nežádoucích účincích a bezpečnostních rizicích léčiv.

SÚKL také prostřednictvím tohoto výzkumu chtěl zjistit u lékařů jejich názory, znalost a stav zajištění regulace reklamy. Z výsledků vyplynulo, že pro většinu lékařů není reklama relevantním zdrojem informací (jde o souhrnný názor 56 procent dotázaných). Třetina lékařů považuje reklamu za relevantní zdroj výhradně v odborném tisku.

Třetina se přiklání k názoru, že reklama není relevantním zdrojem informací, ale přispívá k vyššímu zájmu pacientů o léky. red Jak validním zdrojem informací je pro vás reklama?

Ilustrační foto: uzi

Mezi ošetřenými cizinci bylo nejvíc občanů Slovenské republiky – 16 783. Ukrajinců bylo 11 510, Němců 6151 a Vietnamců 5992. Celkem 40 137 ošetřených cizinců bylo občany zemí EU. Loňské počty ošetřených jsou srovnatelné s rokem předchozím a o něco vyšší než v letech dřívějších. V roce 2010 ale dlužili cizinci za péči zhruba o osm miliónů korun více než v roce 2009.

Nejvíce cizinců ošetřily nemocnice v Praze – 40 007, na dalších místech jsou kraje Jihomoravský (7299), Středočeský (5121), Karlovarský (4545) a Plzeňský (4188).

Nejméně cizinců ošetřily nemocnice v kraji Vysočina (1047), Zlínském (1055) a Pardubickém (1063).

5

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

◗ Investiční poradenství

rok 2011 rok 2010

Za relevantní považuji pouze reklamu v odborném tisku

• reklama je částečně informací, že lék existuje • většinou zavádějící, klamavá, irelevantní • rozhoduji se výhradně dle vlastních zkušeností, zkušeností kolegů, výsledků studií

Nejde o zdroj Reklamní Reklama je Je to jak Vlastní relevantních informace zdrojem kdy, záleží hodnocení / info, přispívá ignoruji relevantních na konkrétní vlastní k vyššímu info pro reklamě úsudek zájmu pacientů pacienty Další zjištění: to, že u reklamy nejde o zdroj o léčiva i pro lékaře relevantních informací, nicméně přispívá

Zdroj: STEM/MARK, SÚKL

k vyššímu zájmu pacientů o léčiva, tvrdí zejména lékaři ze státních zařízení a jiných než čistě ambulantních praxí.

Inzerce

Burzovní obchodování s půjčenými penězi může zvýšit zisk, ale má i rizika peněz je počítán za dobu trvání operace ve dnech.

Půjčit si dnes lze téměř na všechno, půjčování proniklo i do obchodu s cennými papíry. Obchodníci nabízejí v této oblasti řadu služeb, na které uzavírají s klientem zvláštní smlouvu.

Ilustrační foto: uzi

Kontokorent

Obchodování nejen se svými, ale současně i se zapůjčenými penězi může pochopitelně přinést výrazně vyšší zisk.

Rizikem je samozřejmě zadlužení, pokud dojde ke ztrátě těchto půjčených peněz.

Pro takovéto operace se používá termín „pákové obchody“. Nejčastěji jsou takto označovány REPO operace, ale tento pojem můžeme zobecnit na všechny níže uvedené příklady. Ve všech totiž klient podniká obchodní operace s cennými papíry s dvoj- až trojnásobkem vlastních finančních prostředků.

REPO operace

Tato forma půjčení peněz je nejčastější.

Váže se většinou k nákupu jednoho konkrétního cenného papíru v určitém množství. Klientovi stačí pouze část hotovosti (většinou 30–50 %) a zbytek pe-

něz dodá obchodník. Zakoupené cenné papíry nejsou vedeny na účtu klienta, ale na účtu obchodníka jako „zástava“.

Zisk klienta je z celé investované částky, tedy nejen z jeho vlastních peněz, ale i z prostředků zapůjčených obchodníkem. Takto lze dosáhnout dvoj- až trojnásobného zisku.

Obchodník si vyhrazuje právo prodat tyto cenné papíry v případě, že jejich cena klesne natolik, že se blíží k hodnotě odpovídající sumě vložené obchodníkem.

Pokud chce klient prodeji zabránit, musí dodat další hotovost. Aby se zamezilo větší ztrátě, je tato operace často spojována se „stop-los“ pokynem, tedy příkazem obchodníkovi prodat cenné papíry, pokud cena akcie poklesne k určené hodnotě.

Za REPO operaci si někteří obchodníci účtují fixní poplatek, úrok z půjčených

Při této formě je na korunovém účtu klienta u obchodníka s cennými papíry povolen debetní zůstatek, většinou ve výši dvojnásobku vložených peněz. Klient může „volně“ obchodovat a cenné papíry jsou vedeny na jeho účtu. Debetní zůstatky jsou úročeny na denní bázi.

Pokud hodnota portfolia klesne a blíží se k hodnotě debetního zůstatku, musí klient dodat další hotovost, jinak je obchodník zmocněn prodat klientovo portfolio a ukončit smlouvu.

Tato forma je méně riziková než REPO operace, protože prostředky lze rozložit do více titulů.

Půjčení cenného papíru

Tyto operace jsou nejriskantnější z uvedených forem. Konkrétní cenný papír si půjčuje klient, který je přesvědčen o pádu jejich ceny. Peníze jsou většinou vázány u obchodníka.

Operace probíhá tak, že si klient půjčí od obchodníka cenné papíry a ihned je prodá za momentální vyšší cenu. Po poklesu ceny akcií je klient na burze zakoupí, a to již za nižší cenu, a vrátí je obchodníkovi. Rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou (zisk) obchodník vyúčtuje na klientův účet.

Pokud však cena akcií roste natolik, že nákup cenného papíru zahrne většinu klientových finančních prostředků uložených u obchodníka, musí klient dodat další hotovost, jinak je obchodník zmocněn cenný papír nakoupit a smlouvu ukončit.

Službu poskytuje obchodník většinou za fixní poplatek na pevně stanovenou dobu.

RNDr. Jaroslav Lizner

XVIII.

6.–8. 10. 2011 Clarion Congress Hotel, Praha

Pořádá Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

www.csarim2011.cz

SARIM_inz110x195.indd 1 1605 ZN 20_05.indd 5

kongres České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

Termín pro zaslání abstrakt Termín pro včasnou registraci Termín pro oznámení přijetí abstrakt

30. 6. 2011 15. 7. 2011 30. 7. 2011

Sekretariát GUARANT International spol. s r.o., Renata Somolová Opletalova 22, 110 00 Praha 1 Tel: +420 284 001 444, fax: +420 284 001 448 E-mail: csarim2011@guarant.cz

18.2.11 16:4 12.5.11 20:40

6

◗ ◗ ZDRAVOTNĚ-SOCIÁLNÍ PÉČE

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 20 n 16. KVĚTNA 2011

◗ Dofinancování sociálních služeb

Kraje se shodují na nutnosti podpořit neziskový sektor V minulém čísle Zdravotnických novin (19/2011) jsme uveřejnili informaci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ke květnovému dofinancování sociálních služeb a reakci některých krajů. Vzhledem k tomu, že vyjádření několika krajů došla až po redakční uzávěrce, uvádíme je v tomto čísle.

Kraj Vysočina

Krajský radní pro oblast sociálních věcí Mgr. et Bc. Petr Krčál uvedl, že zatímco podle tiskové zprávy MPSV z posledního dubnového týdne došlo u některých krajů k většímu snížení dotace pro neziskové organizace oproti krajským organizacím, kraj Vysočina při rozdělování minister­ ských dotací postupoval zcela opačným směrem. „I přes letošní citelný propad dotací, které stát posílá kraji na financo­ vání všech sociálních služeb, dochází průběžně u neziskového sektoru na Vy­ sočině k navýšení dotací, u krajských za­ řízení naopak podíl státní dotace klesá,“ upozorňuje Petr Krčál. Kraj v letošním roce rozdělil všem zařízením v regionu již 79 miliónů korun. Rada kraje Vysočina preventivně vyčlenila z krajské rezervy dalších 3,7 miliónu korun, které mají mi­ mo plánovaný rozpočet kraje případně pomoci dofinancovat všechny sociální služby v regionu na úroveň roku 2010.

MPSV poslalo na Vysočinu o 9 % financí méně než loni – konkrétně o 30 miliónů korun. „Tato částka představuje v případě kraje Vysočina celý rozpočet jednoho so­ ciálního zařízení s více než 100 klienty,“ upozornil Petr Krčál. I přes snížení stát­ ních dotací dochází na Vysočině u nezis­ kového sektoru k navýšení dotací oproti roku 2010 o cca 3 %. U krajských zařízení sociálních služeb propad státní dotace či­ ní v jednotlivých případech až 16 %.

Zlínský kraj

„Kompetenci podílet se na financování sociálních služeb si do dnešních dnů po­ nechal stát, na tuto oblast kraje nedostaly účelově vyčleněny žádné finanční pro­ středky. Od roku 2008 podpora sociálním službám ze strany státu v podobě dotací trvale klesá. Letos jsou dotace státu o 10 % nižší než v roce 2010, přestože ná­ klady poskytovatelů stále rostou,“ uvedla radní pro oblast sociálních věcí Zlínského kraje Mgr. Taťána Nersesjan. A dodala, že MPSV na základě žádostí krajů rozdě­ lilo všem poskytovatelům 98 % celkové dotace. Zmiňovaná částka 100 miliónů, kterou chce MPSV sociální služby v kra­ jích dofinancovat, je tvořena ze zadrže­ ných 2 % dotačních prostředků rozdělo­ vaných na základě návrhů krajů.

Občanské sdružení Trojka (Havlíčkův Brod, kraj Vysočina) se zaměřuje na podporu dětí s mentálním a kombinovaným postižením. Foto: uzi Podle T. Nersesjan Zlínský kraj v roce 2011 obdržel od MPSV o téměř 182 milió­ ny korun méně, než požadovali poskyto­ vatelé sociálních služeb bez ohledu na právní formu. Celkové požadavky posky­ tovatelů ve Zlínském kraji dosahovaly pro rok 2011 částky 611 miliónů korun a není v možnostech kraje takovýto propad po­ krývat. Částka určená MPSV pro Zlínský kraj v roce 2011 činila 429 miliónů korun, což je o 38 miliónů méně než v roce 2010.

Pro podporu sociálních služeb (neziskový sektor i příspěvkové organizace) vyčlenil Zlínský kraj částku 29,5 miliónu korun. „Akutní požadavky na podporu, které byly ze strany neziskových organizací sociál­ ních služeb Zlínskému kraji doručeny, do­ sahují téměř 31 miliónů. S finančními pro­ blémy se rovněž potýkají organizace zři­ zované Zlínským krajem, jejichž potřeby musí Zlínský kraj dokrývat z vlastních zdrojů. Dotace kraje budou směřovány poskytovatelům sociálních služeb tak, aby nedošlo k duplicitní podpoře ze státních prostředků a prostředků kraje,“ uvedla radní Nersesjan. Podle ní dotace nejsou jediným sporným bodem mezi minister­ stvem a kraji. Současný návrh sociální re­ formy, který MPSV předkládá, je pro kraje nepřijatelný od přechodu dávkových sy­ stémů pod úřady práce po citelný zásah do dávkové pomoci zdravotně postiženým.

Hlavní město Praha

„Zkrácení dotace ze strany ministerstva práce a sociálních věcí nás samozřejmě postavilo do svízelné situace, v konečném důsledku jsme však měli příležitost zana­ lyzovat možnosti, které by nám umožnily zefektivnit financování sektoru sociálních služeb. V průběhu tohoto roku bude pro­ vedena analýza potřeb uživatelů sociál­ ních služeb s cílem zajistit efektivní vy­ nakládání finančních prostředků na služ­ by, které jsou z pohledu jejich uživatelů nejvíce potřebné, přičemž prioritou bude finanční podpora terénních a asistenč­ ních služeb. Možnost úspory vidíme i v realizaci projektů za pomoci soukro­ mého sektoru, kdy se investice města roz­ loží i do několika desítek let,“ uvedl praž­ ský radní Petr Dolínek. „Pro hlavní město je dlouhodobě klíčová spolupráce s ne­ ziskovým sektorem, do kterého jsme v rámci grantového řízení MPSV dopo­ ručili vložit oproti jiným krajům daleko více prostředků než do městem zřizova­ ných příspěvkových organizací. Výhledo­ vě chceme společně s neziskovým sekto­ rem nastavit podmínky nového granto­ vého systému. Nynější stav neziskového sektoru jistě není ideální, usilujeme však o co nejširší spolupráci a neváháme po­ skytovatelům podat pomocnou ruku,“ dodal.

Jihomoravský kraj (JMK)

Financování z rozpočtu JMK v tis. Kč

Člen Rady JMK PhDr. Jiří Altman k pro­ blému sdělil: „Při postupném snižování dotací ze strany MPSV v oblasti sociální péče přistoupil Jihomoravský kraj v roce 2009 k úsporným opatřením ve vztahu ke svým příspěvkovým organizacím ­poskytujícím sociální služby (těch má kraj 27) a začali jsme si vytvářet rezervy.

Rada JMK svým rozhodnutím umožnila sociálnímu resortu postupnou tvorbu rezerv.

Tyto rezervy jsme začali od minulého ro­ ku zapojovat – nejdřív v malém rozsahu.

Pro příští rok však budeme muset vytvo­ řené rezervy vyčerpat a obrátit se částeč­ ně i ke zdrojům nad rámec stávajícího rozpočtu sociálního resortu. Doplnit bu­ de třeba především provozní výdaje pří­ spěvkových organizací sociálních služeb Jihomoravského kraje. Pro rozpočtový rok 2012 se nám při stávajících zdrojích příjmů už nepodařilo vytvořit rovnováž­ né rozpočty těchto příspěvkových orga­ nizací a bude nutno z dříve vytvořených rezerv a dalších zdrojů doplnit tyto roz­ počty zhruba ve výši 26 miliónů korun.

Mám-li tedy odpovědět na otázku, ‚jak se váš kraj snaží se zkrácenou dotací vypo­ řádat, zda (a kde) hledáte další zdroje fi­ nancování‘, bylo to především v úspo­ rách, tvorbě rezerv a pro příští rok čás­ tečně i v prostředcích mimo resort (v ro­ ce 2012 částečně, ale pokud by tento trend pokračoval, tak už by veškeré zdro­ je na kompenzaci zkrácených dotací MPSV šly na úkor jiných oblastí krajské­ ho rozpočtu).

To všechno děláme v situaci, kdy posky­ tujeme značné prostředky nestátním ne­ ziskovým organizacím (NNO). Pravidel­ né dotace v systému jednoletého (JLF) i víceletého financování (VLF) jsme i přes snižující se daňové příjmy i příjmy ze státního rozpočtu zvýšili ze 48 na 53 mi­ liónů korun ročně, abychom NNO po­ mohli ve zhoršené situaci. Jediným zása­ hem bylo částečné omezení investičních dotací, abychom přednostně podpořili provozní náklady „neziskovek“. Kromě

JLF VLF Poradenství Další podpora NNO

2009 2010 2011 11 490 7 481 7 721 39 226 36 000 42 904 5 585 2 950 2 000 171

8 723

4 940

pravidelných dotací poskytujeme další mimořádné dotace NNO podle jejich po­ třeb a priorit kraje. Podporujeme jejich investiční záměry a pomáháme při řešení nouzových stavů. V roce 2010 jsme tak nad rámec zmíněných 53 miliónů poskyt­ li dalších 7,7 miliónu korun, v roce letoš­ ním šlo zatím o 4,9 miliónu korun (po­ drobné konkrétní údaje o financování NNO ze strany JMK přináší tabulka – pozn. red.). Dopad snížených státních prostředků jsme utlumili na úkor našich organizací. Nepromítli jsme jej na NNO a částečně kompenzovali zesílenou pod­ porou kraje z vlastních rozpočtových prostředků.“ Jihomoravský kraj vnímá podle Jiřího Altmana systém sociálních služeb na úze­ mí kraje jako jeden vzájemně provázaný celek, nevyčleňuje své zřízené organiza­ ce, ale bere je jako součást tohoto celku.

Kraji záleží na celkové rovnováze a stabi­ litě krajského systému sociálních služeb.

Spolu s obcemi se snaží tuto rovnováhu udržet. Obce a jejich podíl na financování sociálních služeb jsou významným fak­ torem pro celý systém v kraji. Snahy obcí si kraj váží a v rámci komunitního pláno­ vání se snaží vytvořit optimální síť posky­ tovatelů sociálních služeb. „Bohužel, kvůli snižování objemů státních prostředků na sociální služby, které nevy­ chází z jakékoliv koncepce, se dostává celý systém na hranici krize. Kdyby bylo snižo­ vání prostředků současně ve vazbě na ně­ jakou analýzu systému, ve vazbě na před­ stavu o minimální síti služeb, tak bychom některá opatření mohli i chápat. Avšak nelze souhlasit s metodou pokus – omyl, kdy se peníze odeberou ze systému a čeká se, co to udělá,“ dodal Jiří Altman. hech

Financování sociálních služeb z prostředků MPSV Jihomoravský kraj Krajská zařízení Všechna ostatní zařízení v JMK Celkem

Rok 2010 Částka v Kč 287 848 000 287 873 000 575 721 000

% 50 50 100

Rok 2011 Částka v Kč 276 378 000 287 500 000 563 878 000

% 49 51 100

D. Žitníková: Návrh sociální reformy popírá základní solidární systémy ➥ dokončení ze strany 1 Zároveň nám MPSV nevyvrátilo naše pochybnosti o účelovosti navrhovaných změn a nereagovalo ani na připomínku, že se pro mnoho občanů zhorší dostupnost služeb.

Ze strany ministerstva práce a sociálních věcí bylo na naše argumenty reagováno tím, že nic není problém a že si úřady práce mohou nasmlouvat např. pronájem místností v obecních úřadech. Ptáme se tedy, jaký má tato změna vůbec smysl. Vzhledem k nevyjasněným otázkám se oprávněně obáváme, že dojde ke zhoršení dostupnosti sociální péče a že nejsou nejen vyjasněné kompetence, ale už vůbec není vyjasněné, kdo to vše bude platit.

V Co konkrétně vám pracovníci MPSV k těmto připomínkám řekli?

Pan náměstek Kafka nám řekl, že to všechno se uvidí, že to vyřeší až praxe a že se mezi sebou musejí hlavně domluvit jednotlivé instituce. Na náš argument, že takto nelze reformovat a že před reformami musí být přece jasné, jaké kdo bude mít kompetence, jak proběhne transformace apod., nám bylo řečeno, že se spousty problémů vyjasní až podle toho, jak na to zareaguje terén.

1605 ZN 20_06.indd 6

V Víte, jak bude řešeno zaměstnání lidí, kteří vykonávají sociální práci v obcích?

Dostali jsme informaci, že na obcích pracuje asi 12 000 zaměstnanců, kteří dělají sociální práci. Když jsme se ptali, kolik by jich mělo přijít na úřady práce, bylo nám nejprve řečeno, že kolem 2400, pak 2800, a pak že se ještě přesně neví, kolik lidí by to mělo být.

Ptali jsme se, jakým způsobem tyto změny u zaměstnanců proběhnou, zda podle zákoníku práce. Zde nám bylo opět řečeno, že se hlavně musejí mezi sebou domluvit starostové a ředitelé úřadů práce a že je to podružná záležitost.

V Podle této vaší informace by tedy o práci mělo přijít kolem 9000 lidí...

Myslíme si, že tato situace vůbec není jednoduchá, a „dorazila“ nás slova pana náměstka, který řekl, že lidé, kterých se to dotkne, mají vzít tento stav jako výzvu, šanci. Osobně se domnívá, že zaměstnanci jsou šikovní, uplatnili se ve státním sektoru, a když teď dostanou výpověď, tak si jistě najdou pracovní místa v sektoru soukromém, takže by se zaměstnáním neměli mít problém. Nám to tak jednoduché, jak si to představují zástupci ministerstva, nepřijde.

Vždyť ještě doznívá ekonomická krize, stále je vysoká nezaměstnanost.

V Jaký je váš názor na zavedení sociální karty?

Proti podobě, ve které byla sociální karta navržena, dnes protestují všechny subjekty, které se pohybují v oblasti sociálních služeb – odbory, Národní rada zdravotně postižených, organizace sdružující lidi s jednotlivými typy postižení atd. U sociální karty není dořešena spousta věcí – zda má sloužit jako „identifikátor“ nebo jako platební karta, zda pouze pro nepojistné systémy (dávky v hmotné nouzi, příspěvek na péči), nebo i pro pojistné systémy, kdo bude platit poplatky za výběry z karty a bankovní poplatky. MPSV nás nedokázalo o výhodnosti karty přesvědčit a podle poslední diskuse karta navíc zřejmě není schopná zabezpečit všechny funkce, které MPSV popsalo. Téměř všichni se shodujeme na názoru, že karta má být především výhodným byznysem pro určitou finanční skupinu a bude obrovským zásahem do soukromí lidí. Do budoucnosti se totiž plánuje, že kartu dostane skoro každý občan.

V Co konkrétně máte na mysli zásahem do soukromí?

Dosud si lidé mohli vybrat, zda příspěvek na péči chtějí dostávat poštovní poukázkou nebo na účet, teď už by tu možnost neměli, všem by chodil na sociální kartu.

Bylo nám také řečeno, že se chystá ze sociální karty nákup určitých výrobků nebo služeb zablokovat, že by se

dala používat jen na předem definovaný účel, ale když jsme se ptali na odborné technické záležitosti, odpovědí se nám nedostalo. Většina lidí má své účty, nevíme, co by jim přinesla za zefektivnění další bankovní karta, zvlášť když by na ní byl zdarma jen jeden výběr a všechny ostatní by byly klasicky zpoplatněné. A žasli jsme, když MPSV řeklo, že zhruba za tři týdny chce vyhlásit výběrové řízení na firmu, která bude sociální kartu provozovat – s tímto přístupem jsme vyjádřili zásadní nesouhlas.

V Čím jste argumentovali?

Třeba tím, že institut sociální karty není v zákoně, a také že zdravotně postižení občané zásadně nesouhlasí, aby šlo o kartu identifikační pro zdravotně postižené, protože ti jsou přece jen v jiné situaci než lidé, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi.

Domníváme se, že připravovaná sociální reforma navrhuje věci příliš rychle, aniž by byly udělané analýzy, aniž by bylo k dispozici finanční zhodnocení náročnosti těch změn. Navíc dávky pro zdravotně postižené občany se slučují pouze do dvou typů dávek ze současných deseti, kromě toho se tyto dávky mají testovat, takže se zdravotně postiženým zhorší přístup k dávkám a jejich náročnou situaci to neulehčí. Jen dovětek – proti sociální kartě protestují i evropské organizace. Například Evrop-

ská rada osob se zdravotním postižením poslala dopis premiéru Nečasovi, ve kterém ho žádá, aby se v ČR karta neaplikovala a aby se změnil přístup vlády ke zdravotně postiženým.

Na závěr mohu jen dodat, že návrh sociální reformy odešel do vlády s největším počtem nevypořádaných zásadních připomínek a rozporů, které MPSV nevyřešilo a řešit ani nechtělo. V pondělí 9. května jsem měla jednání s premiérem Nečasem, který slíbil, že se připomínkami ještě bude zabývat – jako bývalému ministrovi práce a sociálních věcí mu také některé změny přijdou nevhodné, takže se nad návrhem, který šel do vlády, ještě bude diskutovat a uvidí se, v jaké formě návrh odejde do poslanecké sněmovny. My, odbory, jsme ale návrh sociální reformy odmítly jako celek, protože úplně popírá základní solidární systémy a tváří se, že většina lidí, kteří pobírají sociální dávky, je této společnosti na obtíž.

V Takže ohlášená demonstrace 21. května na Václavském náměstí v Praze bude?

Určitě bude, a to nejen kvůli sociální reformě, ale i kvůli reformě zdravotnictví. hech (Pozn. red.: Rozhovor s Bc. Dagmar Žitníkovou o postoji odborů k reformě zdravotnictví přineseme v některém z příštích vydání ZN.)

12.5.11 20:40

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 20 n 16. KVĚTNA 2011

DPH v praxi – Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet u neziskových organizací (II. část) Dokončujeme téma otevřené v minulém čísle Zdravotnických novin. Konstatovali jsme již, že plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet jsou velmi složitou oblastí daně z přidané hodnoty.

Správná aplikaca zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění, vyžaduje i trochu znalostí práva a jeho po­užití v případech, které tento zákon výslovně neřeší. Pod pojmem „daň“ je v textu vždy myšlena daň z přidané hodnoty.

Uvedený zákon v § 57 stanoví podrobně podmínky pro osvobození výchovy a vzdělávání.

Jedná hlavně o: V výchovné a vzdělávací činnosti poskytované ve školách zapsaných ve školském rejstříku, výchovné a vzdělávací činnosti poskytované v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy; V školské služby poskytované ve školských zařízeních, které jsou zapsány ve školském rejstříku a které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí; V zajištění ústavní nebo ochranné výchovy anebo preventivně výchovné péče; V vzdělávací činnost poskytovanou na vysokých školách; V činnost prováděnou za účelem rekvalifikace za stanovených podmínek oprávněnými osobami; V jazykové vzdělávání poskytované stanovenými subjekty; V výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži příspěvkovými organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi dětí a mládeže.

Od daně je potom osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání oprávněnými osobami. Tuto oblast dále nerozebíráme, neboť by vydala na několik dalších textů a zde je cílem spíše úvod do problematiky a nástin základních okruhů.

Sociální pomoc

Dle § 59 zákona č. 235/2004 Sb. se sociální pomocí se pro účely tohoto zákona rozumějí sociální služby podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění) a tyto služby jsou osvobozeny od daně, pokud jsou poskytovány podle zmíněného zákona.

Podle zákona č. 108/2006 Sb. je sociální službou činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální služby zahrnují služby sociálního poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence poskytované zařízeními sociálních služeb, která jsou k danému účelu zřizována.

Sociální služby pak lze poskytovat pouze na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb, a to zařízeními sociálních služeb, která jsou uvedena v registru poskytovatelů sociálních služeb. Mezi základní činnosti při poskytování sociálních služeb patří zejména poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc s běžnými úkony při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, výchovné, vzdělávací a sociálně-terapeutické činnosti. Tyto služby jsou osvobozeny od daně, pokud jsou poskytnuty osobami uvedenými v registru poskytovatelů. Pokud v registru poskytovatelů nejsou uvedeny, pak se o osvobozené plnění jednat nemůže, protože se zde již nejedná o poskytování sociálních služeb v souladu s uvedeným zákonem.

Zdravotnické zboží a služby

Zákon o dani z přidané hodnoty v § 58 stanoví, že zdravotnickými službami se

1605 ZN 20_07.indd 7

7

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

◗ Personální inzerce

◗ Poradna

Výchova a vzdělávání

◗ ◗ SERVIS

r­ozumějí služby zdravotní ­péče a související služby poskytované oprávněnými subjekty pacientům a osobám, jimž je t­ aková péče určena, vymezené zákonem o veřejném zdravotním pojištění (zákon č. 48/1997 Sb.). Za zdravotnické služby se v žádném případě nepovažují zdanitelná plnění uskutečňovaná očními optiky.

A stejně tak další služby, které výše uvedená kritéria nesplňují, od daně osvobozeny nejsou. Velkým problémem je, že není nikde přesně vymezeno, co jsou služby související se službami zdravotní péče. Například otázky týkající se poplatků za nadstandardní pokoje – s daní či bez? Judikatura Evropského soudního dvora je spíše vidí jako hotelové služby a pak je vše jasné, u nás se to řeší nemocnici od nemocnice jinak, někde s daní, jinde bez daně. Dodání zboží, které je spotřebováno v rámci výše uvedených osvobozených zdravotnických služeb, je také osvobozeno od daně. Podmínkou ale je, že se jedná o dodání zboží uvedenými oprávněnými osobami.

Regulační poplatky

V souvislosti se zavedením regulačních poplatků ve zdravotnictví vydalo Ministerstvo financí ČR „Sdělení ministerstva financí k regulačním poplatkům ve zdravotnictví z hlediska daně z přidané hodnoty a daně z příjmů“. Podle tohoto sdělení je regulační poplatek součástí úplaty za zdravotnickou službu nebo zboží. Proto pokud budou zdravotnické služby nebo zboží osvobozeny od daně podle ust. § 58 zákona o dani z přidané hodnoty, bude celá úplata osvobozena od daně včetně regulačního poplatku. Pokud osvobozeny nebudou, uplatňuje plátce daň ve výši odpovídající platné sazbě daně. Podle § 36 odst. 1 zákona o DPH je součástí základu daně vše, co plátce daně obdržel nebo má obdržet jako úplatu za uskutečněné plnění, vyjma daně za zdanitelné plnění. Regulační poplatek hrazený pacientem je stanoven jako konečná částka, a proto je obecně u zdanitelných plnění uskutečňovaných plátcem považován za částku včetně daně.

Výpočet daně je proveden podle § 37 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty, tedy metodou „shora“. Uvedené sdělení obsahuje také příklady výpočtů daně u regulačních poplatků.

◗ ◗ VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ V Více pozic

Nemocnice s poliklinikou v Semilech vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozic vrchní sestra pro oddělení: - kožní - chirurgické - interní Kvalifikační požadavky: odborná způsobilost v oboru všeobecná sestra podle zákona č. 96/2004 Sb., specializovaná způsobilost, VZŠ nebo VŠ v oboru ošetřovatelství, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.

Nejméně 5 let praxe všeobecné sestry, organizační a řídící schopnosti, znalost práce na PC. K přihlášce doložte: životopis s přehledem profesní praxe, kopie dokladů o dosaženém vzdělání, platný výpis z rejstříku trestů.

Přihlášky přijímá do 6. 6. 2011 do 12 hod. ředitelství NsP v Semilech, 3. května 421, 513 31 Semily.

Kontakt: e-mail: helena.hejdukova@nemsem.cz

V Primář/primářka

JESSENIA a. s., Nemocnice Beroun, prof. Veselého 493, 266 56 Beroun 3, tel.: 311 745 220, e-mail: info@nember.cz vypisuje výběrové řízení na obsazení funkce primář radiodiagnostického oddělení pro pracoviště radiodiagnostiky a magnetické rezonance.

Požadujeme: VŠ lékařské vzdělání se specializovanou způsobilostí v oboru, nejméně 10 let praxe v oboru, licence ČLK pro výkon vedoucí funkce, zdravotní

způsobilost a bezúhonnost podle zákona č. 95/2004 Sb., organizační a řídící schopnosti a negativní osvědčení podle zákona č. 451/1991 Sb., strukturovaný životopis se zaměřením na odbornou praxi.

Písemné přihlášky zasílejte na sekretariát ředitele Nemocnice Beroun, případně na e-mailovou adresu uvedenou výše do 31. 5. 2011.

◗ ◗ VOLNÁ MÍSTA V Lékař/lékařka

Nemocnice následné péče v Lomnici nad Popelkou přijme lékaře se specializovanou způsobilostí (atestací) v interních oborech, neurologa, ortopeda, případně praktického lékaře na plný úvazek.

Platové zařazení podle platných předpisů pro příspěvkové organizace, zaměstnanecké benefity (6 týdnů dovolené, příspěvek

na penzijní nebo životní pojištění, příspěvek na rekreaci).

Byt k dispozici.

Informace u primáře zařízení, tel.: 481 672 926, e-mail: bobisova@mail.cz

V Assistent

Artzt (Assistenz oder Fach) für Anästhesiologie und operative Intensivmedizin für unseren Kunde - Lungenklinik in Deutschland.

Mehr Information auf: www.optima-recruit.cz Kontakt person: Lenka Klusová, tel.: +420 777 247 156.

V Laborantka

Lékárna Neratovice přijme farmaceutickou laborantku.

Kontakt: tel.: 603 561 966.

CHYBÍ VÁM LIDI? Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Objednací kupón Zdravotnických novin Předplatné:

Standardní, roční 799 Kč

Studentské, roční 639 Kč

Balíček 1 + 1, roční* 1220 Kč

*speciální nabídka kombinace předplatného Zdravotnických novin a Florence.

ODBĚRATEL:

FAKTURAČNÍ ÚDAJE (nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem):

Titul:.............. Jméno a příjmení:................................................

Organizace:.................................................................................

Organizace:................................................................................... Adresa: .................................. PSČ a město:................................

Obor činnosti:............................................................................... IČ: ........................................... DIČ:..............................................

Adresa: .................................. PSČ a město:................................ Tel.:....................... E-mail:............................................................

Tel.:....................... E-mail:...........................................................

Způsob úhrady:

složenka

faktura

Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, predplatne@ambitmedia.cz.

Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.zdravky.cz.

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu:

faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu

Datum:............................................ Podpis:..........................................................................................................................................

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

Objednací kupón pro podání řádkové inzerce délka inzerátu

5 řádků

Krácení nároku na odpočet daně

Připomínám, že pokud neziskové subjekty, které jsou již plátcem daně, uskutečňují kromě zdanitelných plnění také plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, jsou povinny u přijatých plnění, která využijí pro osvobozenou i neosvobozenou činnost (a nedokážou je přesně rozdělit), krátit nárok na odpočet daně koeficientem, příslušná úprava je podrobně obsažena zejména v § 76 zákona o DPH.

Závěr

Daná problematika je velmi obsáhlá a v tomto dvoudílném textu byla jen obrysově otevřena. Postupně se k ní budeme vracet, ale již v konkrétních okruzích ilustrovaných příklady z praxe.

Ing. Miloslav Netušil, člen Komory certifikovaných účetních

10 řádků

15 řádků

Vyplňujte čitelně a hůlkovým písmem!

KONTAKTNÍ A FAKTURAČNÍ ÚDAJE: Organizace:...................................................................................

Rubrika: Nabídka práce

Adresa:..........................................................................................

Počet opakování (pouze placená inzerce)

Práci hledá

Různé

PSČ a město:.................................................................................

DIČ:................................................................................................

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu: Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5 nebo na e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Telefon:.........................................................................................

Cena je uvedena za jedno uveřejnění a nezahrnuje DPH.

IČ:..................................................................................................

E-mail:...........................................................................................

Jsem předplatitelem Zdravotnických novin:

ano

ne

Ceník řádkové inzerce: Do 5 řádků: 550 Kč, do 10 řádků: 1 100 Kč, do 15 řádků: 1 600 Kč, do 20 řádků 2 000 Kč, do 30 řádků 2 900 Kč, za každých dalších započatých 10 řádků: 900 Kč.

12.5.11 20:40

◗ ◗ NĚCO NAVÍC

8 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 20 n 16. KVĚTNA 2011

◗ Život dětem

Sto let od postýlek z loterie Občanské sdružení Život dětem předalo ve čtvrtek 5. května Jednotce intenzivní a resuscitační péče (JIRP) Kliniky dětského a dorostového lékařství (KDDL) 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze zdravotnickou techniku v celkové hodnotě 1 762 378 korun.

Prof. MUDr. Jiří Zeman, přednosta KDDL, u příležitosti převzetí tohoto daru za­ vzpomínal na své medicínské začátky. „Po promoci jsem začínal na jednotce inten­ zivní péče v Ústí nad Labem a můžu říci, že přístroje, které jsme tenkrát používali, jsou dnes v našem muzeu v prvním patře této kliniky. A vřele doporučuji každému je navštívit, aby si mohl srovnat, kde je jedenadvacáté století,“ řekl prof. Zeman.

A dodal, že se mu – jako zájemci o historii medicíny – podařilo sehnat lístek do lo­ terie, která se konala v roce 1911 na praž­ ském Žof íně a byla určena pro „choro­ binec“, což byla v roce 1901 postavená budova dnešní KDDL (Ke Karlovu 2, Pra­ ha 2). „Již tehdejší šéf chorobince prof. Jiří Brdlík věděl, že nelze vše nechat jen na nemocnici a že bez pomoci dalších lidí to nejde – z výtěžku loterie byly tenkrát po­ dle literatury zakoupeny dětské postýlky,“ řekl prof. Zeman.

Co se pořídilo za 1,75 miliónu

Za sto let po oné zmíněné loterii, 5. květ­ na 2011, předalo tedy občanské sdružení Život dětem Klinice dětského a dorosto­ vého lékařství 1. LF UK a VFN přístroje v hodnotě více než půldruhého miliónu korun.

Dary byly zakoupeny z výtěžku benefič­ ního koncertu Magická noc – Srdce pro děti, který se v prosinci 2010 uskutečnil

na podporu projektu občanského sdruže­ ní Život dětem a deníku Blesk, dále z vý­ těžku projektu Rádia City Rozsviťte s ná­ mi Prahu 2010, z dražby unikátního fak­ simile Knihy starého zemského, městské­ ho a jiného práva Království českého a z výtěžku GPA GOLF TOUR 2010. Ředitelka občanského sdružení Život dětem Anna Strnadová a jeho předsedky­ ně Maria Křepelková předaly symbolicky (přístroje již jsou na JIRP v provozu) KDDL urgentní box v celkové ceně 624 000 Kč (v rámci Magické noci – Srdce pro děti jej uhradily společnosti ­Penam, a. s., a Kostelecké uzeniny, a. s.).

K nezbytnému technologickému zázemí urgentního boxu patří darovaný zdrojový tubus (most) pro rozvod medicinálních plynů a elektřiny, světelný zdroj Sola 300 a speciální resuscitační lůžko Eleganza.

Urgentní box je určen na pomoc dětem s tzv. invazivními infekčními onemoc­něními.

Dále byl darován hemodialyzační monitor Lidco, který slouží ke sledování důležitých hemodynamických parametrů, podle nichž je pak možné řídit léčbu oběhového selhání, v hodnotě 415 965 Kč (uhradila jej společnost Alza.cz, a. s.). Dokovací sta­ nici Alaris Docking Station 6+2 v hodnotě 237 600 Kč uhradila společnost OLMA, a. s., speciální resuscitační lůžko TotalCa­ re Sp02RT Connect s vibračním modulem

V Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze KDDL poskytuje péči na všech úrovních (resuscitační, intenzivní, standardní i rehabilitační) pro všechny věkové kategorie dětí a dospívajících. Pediatrická a novorozenecká jednotka intenzivní a resuscitační péče poskytuje mimo jiné nekonvenční způsoby umělé plicní ventilace a hemoeliminační metody, diagnostiku a léčbu dědičných poruch metabolismu (klinika je celostátním centrem pro léčbu Gaucherovy choroby, zajišťuje diagnostiku mitochondriálních onemocnění, dědičných poruch glykosylace, Rettova syndromu, porfyrií, Wilsonovy nemoci atd.), diagnostiku a léčbu dětí s onemocněním pojiva skeletu, diagnostiku a léčbu dětí s onemocněním zažívacího traktu včetně poruch výživy, diagnostiku a terapii vrozených uropatií atd.

novináři, oddělením procházeli, se tam nacházel nejmenší novorozenec o váze 1200 g. „Míváme zde děti kolem 1000 g, někdy i extrémně nezralé novorozence, i když ti bývají spíše v perinatologických centrech,“ řekl MUDr. Vobruba a k otáz­ kám přítomných novinářů ohledně nezra­ lých novorozenců uvedl, že dnes v České republice přežívají nezralí novorozenci kolem 500 g porodní hmotnosti. „V sou­ časné době je u nás v kategorii od 500 do 750 g porodní hmotnosti úmrtnost kolem 22 %, což je excelentní číslo,“ řekl MUDr. Vobruba a zdůraznil, že pro přežití nezra­

V Občanské sdružení Život dětem Jednotkou intenzivní a resuscitační péče provedl sponzory i novináře MUDr. Václav Vobruba. Foto: Martin Štěrba pro o. s. Život dětem bylo uhrazeno z charitativního projektu Rozsviťte s námi Prahu 2010 (183 843 Kč) a z výtěžku GPA GOLF TOUR 2010 (77 000 Kč). Advokátní kancelář Glatzová & Co., s. r. o., poskytla na nákup tohoto lůžka 50 000 Kč a z dražby faksimile Kni­ hy starého zemského, městského a jiného práva Království českého, kterou darovala společnost Tempus Libri, spol. s r. o., mohl být k lůžku zakoupen speciální vibrační modul Perkusne (140 700 Kč) – dražba proběhla ve spolupráci s Rádiem Impuls a portálem Aukro. Společnost NOESIS, s. r. o., uhradila dva kusy lineárního dáv­ kovače Alaris GH v hodnotě 50 000 Kč.

Tato JIRP odléčí podle MUDr. Vobruby ročně 270 až 300 kriticky nemocných dětí.

Je rozdělena na část dětskou a novoroze­ neckou. Novorozenecká část slouží jak Středočeskému kraji, tak některým praž­ ským porodnicím. V době, kdy jsme my,

Jediné pracoviště v ČR pro děti s genetickými metabolickými poruchami

MUDr. Václav Vobruba, vedoucí JIRP KDDL, pak přítomné sponzory i novináře oddělením provedl. „V některých oblas­ tech intenzivní medicíny jsme jediným pracovištěm v České republice. Jako jediní se například věnujeme péči o děti s dědič­ nými metabolickými poruchami a loni jsme zahájili, rovněž jako jediné pra­ coviště v České republice, mimotělní pod­ poru u kriticky nemocných dětí. Zatím máme těchto dětí odléčených pět,“ řekl V. Vobruba.

Ředitelka občanského sdružení Život dětem Anna Strnadová (sedící) a jeho předsedkyně Maria Křepelková předaly symbolicky KDDL zdravotnické přístroje v hodnotě více než půldruhého miliónu korun. Foto: Martin Štěrba pro o. s. Život dětem

Toto občanské sdružení pomáhá dětem po celé ČR již jedenáctým rokem. Pro potřeby dětských pacientů VFN věnovalo již zdravotnickou techniku v celkové částce 20 348 921,20 Kč. lého novorozence je extrémně důležité, zda se narodí v běžné porodnici nebo v perinatologickém centru, ve velkém pra­ covišti fakultního charakteru. „Je velice důležité, když nezralý novorozenec není vystaven transportu. I když jsme třeba i u porodu přítomni, dítě zabezpečíme, převážíme je ve speciálním inkubátoru kompletně vybaveném monitorem, ven­ tilátorem, přece jen otřesy při převozu i malá změna teploty apod. pravděpodob­ nost přežití snižují. Ale většina takových dětí se rodí v perinatologických centrech – u nás je totiž jako v jedné z mála zemí Evropy centralizace předčasných porodů téměř dokonalá,“ řekl novinářům MUDr. Václav Vobruba.

A informoval je, že celá KDDL má v sou­ časné době tři lůžkové stanice – jednotku intenzivní a resuscitační péče, kojenecké oddělení s metabolickou jednotkou, od­ dělení větších dětí a dospívajících – a am­ bulanci, která sdružuje všeobecnou a pří­ jmovou ambulanci, stacionář a 17 odbor­ ných ordinací. Podle slov MUDr. Vobruby je JIRP neustále plně vytížena, řeší závaž­ ná ohrožení života u dětí bez rozdílu věku a přístroje, na které občanské sdružení Život dětem sehnalo prostředky, jsou pro kliniku nepostradatelné. hech

◗ Životní jubilea Ve stejný den – 9. května 1931 – se narodili dva vynikající představitelé českého lékařství a medicínské vědy, profesorka Jana Pařízková a profesor Milan Šamánek. Zdravotnické noviny se připojují ke gratulantům k jejich významnému životnímu jubileu.

V Prof. MUDr. Jana Pařízková, DrSc. Ne všechny významné vědecké osobnosti si v nekompromisním pracovním rytmu své profese dokážou najít čas i na nadstavbu osobních zálib. Prof. MUDr. Jana Pařízková, DrSc., jejíž výzkumy vlivu výživy a fyzické aktivity na zdraví a na vznik obezity, jakož i prio­ritní přínos v měření složení těla atd., respektuje celý medicínský svět, patří mezi ty, kdo to umějí. Od dětství se aktivně věnovala hře na klavír, v Praze i při svých cestách do zahraničí navštěvuje koncerty, opery, divadla, a neopomene zhlédnout výtvarné výstavy. Již roky se s Kruhem přátel opery účastní festivalů v Salzburku. Ještě donedávna se také pravidelně vydávala na sjezdovky v Alpách i jinde v Evropě, aby si užila milovaného lyžování a hor.

J. Pařízková je absolventkou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (promovala v r. 1956). S prvními vědeckými kroky – fyziologickými experimenty na laboratorních krysách – začala již jako studentka.

Během svého působení v Laboratoři pro fyziologii a patofyziologii přeměny látek ČSAV poznala svého pozdějšího manžela, patofyziologa světového významu MUDr. Jiřího Pařízka, DrSc.,

1605 ZN 20_08.indd 8

který zastupoval naši zemi ve vědeckých programech Světové zdravotnické organizace (WHO). „Při pobytech v cizině jej Jana občas doprovázela, nebyla ale předpokládané kariéře pouhé manželky (snad dokonce v domácnosti) nakloněna a pokračovala ve vlastní výzkumné práci v laboratoři v Čechách i v knihovnách v Ženevě,“ napsala o prof. Pařízkové její kolegyně doc.

MUDr. Marie Kunešová, CSc. V letech 1966 až 1967 absolvovala stipendijní pobyt v Laboratoire de Nutrition Humaine, ­Hôpital Bichat v Paříži. Přednášela na univerzitách ve Španělsku, Itálii, USA, Mexiku.

Prof. Pařízková je autorkou dvou desítek monografií, cca 550 vědeckých publikací ve vědeckých časopisech, kapitol v monografiích a sbornících. Byla pozvaným řečníkem na více než 150 mezinárodních kongresech a sympoziích, její práce byly více než 1200x citovány v Science Citation Index (SCI). Podílela se přednáškami i organizačně na sympoziích, workshopech a sekcích konferencí v zahraničí i v ČR. Spolupracovala s WHO jako hostující profesor na řadě zasedání a kursů. Je členkou mnoha národních i mezinárodních vědeckých společností, členkou redakčních rad významných odborných časopisů. Získala řadu ocenění, mj. Philip Noel Baker Prize ICSPE, UNESCO (1977), Cenu rektora UK (1996), medaili dr. Aleše Hrdličky (1996) atd.

Ještě jednou slova doc. Kunešové, určená kolegyni z pražského Endokrinologického ústavu, prof. Pařízkové: „… přeji sobě i kolegům řadu dalších let strávených v přítomnosti tvé jiskřivé, inspirující i provokující osobnosti.“ mha

V Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc., FESC O tom, jak je obec Zborovice na Kroměřížsku pyšná na svého rodáka, světově uznávaného dětského kardiologa a kardiochirurga prof.

MUDr. Milana Šamánka, DrSc., FESC, svědčí to, že jej před pěti lety jmenovala čestným občanem a letos byla na místní škole odhalena jeho pamětní deska.

M. Šamánek promoval v r. 1955 na pražské Fakultě dětského lékařství UK. Pracoval jako sekundář v Uherském Hradišti a na II. dětské klinice v pražském Motole.

Motolské nemocnici zůstal celoživotně věrný, kromě období 1964–65, kdy působil na Pennsylvánské univerzitě ve Filadelfii (USA). Od r. 1968 vedl v Motole nově vzniklou kardiopulmonální laboratoř a v období 1977– 1993 byl přednostou dětského kardio­centra – toto ve své době světově ojedinělé pracoviště spoluzakládal. V současnosti se věnuje hlavně prevenci aterosklerózy a ischemické choroby srdeční.

Pedagog Milan Šamánek – v pozici od odborného asistenta až po profesora a proděkana – vychoval několik generací pediatrů.

Byl anebo stále je členem a funkcionářem řady prestižních ­mezinárodních organizací a společností, mj. World Heart Fede-

ration – Executive Committee on Cardiovascular Diseases, World Association Pediatric Cardiology & Surgery (člen výkonné komise), Association for European Paediatric Cardiology (člen výboru a čestný člen asociace) a mnohých dalších. Byl jmenován konzultantem Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kardiovaskulární choroby.

Neméně aktivně působil a působí i na domácí půdě – jako člen vědeckého kolegia lékařských věd ČSAV, člen předsednictva Vědecké rady MZ ČR, předseda oborové rady „Kardiovaskulární choroby“ IGA, MZ ČR atd.

Prof. Šamánek je čestným členem České kardiologické společnosti a České pediatrické společnosti ČLS JEP. Obdržel řadu vyznamenání a cen – mj. Edgar Mannheimer Lecture, honorary lecture od Evropské asociace dětské kardiologie (1999), Purkyňovu cenu od České lékařské společnosti J. E. Purkyně (2001), vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti vědy od prezidenta České republiky (2010). Patří mezi evropské kardiology, kteří obdrželi čestný titul „Founding Fellow of the European Society of Cardiology“ (1995).

Výpis přednáškové a publikační činnosti prof. Šamánka je velice obsáhlý. K jeho spisovatelské činnosti – byť ne medicínsky odborné – se váže i nejaktuálnější ocenění: autorská dvojice prof.

MUDr. Milan Šamánek, DrSc., FESC, a doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc., převzala 4. března v Paříži za svou knihu „Víno na zdraví“ druhou cenu světové soutěže vinařských publikací, které se zúčastnilo 32 států. Prof. Šamánek tak potvrdil svou dlouholetou podporu „umírněnému pití vína, jež svědčí srdci a cévám“.

mha

12.5.11 20:53