ZDRAVOTNICKÉ 6 NOVINY Česká chirurgie se patrně rozdělí podle specializace pracovišť
...ty pravé s tradicí
Z OBSAHU n z medicíny Akromegalie – zloděj zdravého spánku tří ze čtyř nemocných str. 2 str. 2
str. 5
n z farmacie Nežádoucí účinky léků on-line str. 6 Farmaceutický trh
str. 6
Z lékových agentur
str. 6
np ro lékařské
praxe
HAK a spolupráce praktika s gynekologem
str. 7
Přeregistrace nestátních zdravotnických zařízení na poskytovatele zdravotních služeb str. 7 n pro lůžková
zařízení
Dlouhodobá péče: Švýcarsko–ČR 5:1
str. 8
Z. Veselík: České zdravotnictví trpí množstvím nemocí str. 8 ní jednotlivých operací bude opět re gulováno minimálním stanoveným objemem výkonů za rok a bude jedno značně vázáno podmínkou funkčních multioborových týmů a pravidelných auditů výsledků.“ více k tématu na str. 3
gii, ale nejvíce jsem se věnoval neuro chirurgii. Když Kunc rozdělil své od dělení a nechal si jen nejmenší část pro neurochirurgii, byl jsem jediný, kdo s ním šel,“ vzpomíná prof. V. Be neš st. Zpočátku se věnoval míšním poraněním, u nichž se mu podařilo během několika let snížit úmrtnost z 80 na 20 procent. V roce 1961 sepsal monografii Poranění míchy, která se pro velký zájem dočkala v krátké době dvou dalších vydání a vyšla jak v An glii, tak i za oceánem. Rok 1968 znamenal desetileté přeru šení slibně se rozvíjející kariéry. „Za jímal jsem se o mozkové krvácení hypertoniků, napsal jsem knihu, v níž
bylo několik světových priorit, ale když konečně vyšla, neměla žádný cizojazyčný překlad závěrů – a tím prakticky ani žádnou cenu,“ konstatu je prof. V. Beneš st. Po propuštění z armády byl ve svých 57 letech přijat jako starší sekundář na dětskou neurochirurgii pražské Fakult ní nemocnice v Motole, kde úspěšně navázal na vše, co musel na čas přeru šit. Jako delegát československé neuro chirurgie působil v mezinárodních od borných společnostech, osm let v kur sech učil mladé neurochirurgy. V roce 1992 předsedal coby prezident světo vému neurochirurgickému sjezdu v Praze. Poté odešel do penze – a vrátil se k novinařině. Pravidelní čtenáři MF Dnes či Lidových novin jeho komentá ře a glosy dobře znají. Méně se ví, že vedle knihy Věčná chirurgie, jejíž vy dání měl povoleno již v r. 1967, ale kte rá světlo světa spatřila až v r. 1996, napsal v penzi i román Naklonovaný náhradník (Pragma 2000). jak
n události, fakta,
názory
Dvojí metr aneb rozporuplná interpretace jednoho paragrafu str. 9 Výběr lékaře potřebuje pevnější právní oporu
str. 9
Vzpomínky na muže za katrem aneb proč nemohu zapomenout na D. Ratha str. 10 Odborový svaz vyzývá ministra k rezignaci
str. 11
Proč dosud nezačaly lékové aukce?
str. 11
Zpravodajský deník
str. 11
n servis Personální inzerce
str. 12
V tomto vydání
žádný větší problém nevidím, protože transplantcentra jsou již definována a výhledově se žádné další v ČR ne plánuje. Tudíž je zbytečné zde něco znovu organizovat,“ upřesnil prof. Ryska a dodal: „U onkochirurgických pracovišť to bude složitější – provádě
Kdo ví, jakými cestami by se ubíral vývoj české neurochirurgie, kdyby čerstvého maturanta Vladimíra Beneše v roce 1940 zlákala žurnalistika. Talent i předpoklady k ní měl. Psal povídky a pracoval jako výpomocný redaktor v plzeňském deníku Nová doba. O místo však přišel – a nastoupil jako zřízenec v plzeňské městské nemocnici.
Tradičně na zámku v Libochovicích se 12. června konal již 54. Purkyňův den. Předseda ČLS JEP prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., zde v Saturnově sále předal letošní Cenu J. E. Purkyně prof. MUDr. Vladimíru Benešovi st., DrSc., FCMA (oba na snímku). Foto: Vladimír Brada
12
Mýty, omyly a pravdy v diabetologii
Prof. Vladimír Beneš st. laureátem Ceny J. E. Purkyně
Odtud byl už jen krůček k rozhodnutí zapsat se v srpnu roku 1945 na praž skou Lékařskou fakultu UK do legen dárního „lucernového“ ročníku. Zá jem uchazečů o studium byl totiž po letech uzavření českých vysokých škol tak velký, že se medici nevešli do po slucháren – přednášky se tedy odehrá valy ve velkém sále pražského paláce Lucerna. V hlavním městě V. Beneš vystudoval teoretické předměty a v ro ce 1947 přestoupil na novou lékařskou fakultu do Plzně, kde promoval v srp nu 1949. O pouhý měsíc později na stoupil u primáře Zdeňka Kunce v dnešní Ústřední vojenské nemocnici Praha. „Učil jsem se obecnou chirur
-20
Rizika mikrobiální rezistence v operativě str. 3
Ilustrační foto: Profimedia
dají do kategorie specializované chi rurgie (čtvrtá kategorie). Sem patří ablativní a resekční operace pro kar cinom prsu, resekce tenkého střeva, kolon a žaludku. „Zde bude nutné prokázat nepodkročitelné minimum výkonů provedených za rok. Budeme se snažit dohodnout se zdravotní po jišťovnou, aby pracoviště, která se po hybují těsně pod potřebným počtem výkonů, měla určitý čas – řekněme 12 měsíců – na to, aby dokázala, že jsou schopna udělat dostatečný objem konkrétních operací,“ zdůraznil prof. Ryska a dodal, že podmínkou u plá novaných výkonů bude přítomnost multioborového týmu. Pracoviště hos pitalizační chirurgie, která budou po chopitelně moci provádět i zákroky jednodenní péče, budou každoročně také podléhat auditu výsledků. Poslední z navrhovaných kategorií je specializovaná chirurgie, kam spadají onkochirurgické operace (resekční výkony na játrech, pankreatu, jícnu a žaludku, rektu, štítné žláze a příštít ných tělískách, plicním parenchymu), transplantace (ledvin, jater, pankrea tu, odběry orgánů) a výkony, které ne bude možné provést na pracovištích hospitalizační chirurgie z důvodu po žadované komplexní péče. „Pokud jde o transplantační chirurgii, zde
52
Výzkum v klinice, klinika ve výzkumu
Již řadu let se v České republice volá po zavedení specializace chirurgických pracovišť, obdobně jako je tomu třeba v kardiochirurgii, traumatologii či onkologii. Výbor České chirurgické společnosti ČLS JEP proto nedávno vytvořil návrh na rozdělení chirurgické péče do čtyř kategorií a v současné době jedná se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou o jeho schválení pro příští rok. První skupinu tvoří ambulantní chi rurgie. „Ta zůstane v podstatě beze změn podle stávajícího rozsahu – s vcelku jasným programem, s nímž jsou ambulantní chirurgové srozumě ni. Jediné, co bude nutné vyřešit, je výše úhrad za ambulantní výkony, kde se plánuje určité snížení. Zatím ale nedohlédnu, co to bude zname nat,“ komentoval exkluzivně pro Zdravotnické noviny prof. MUDr. Mi roslav Ryska, CSc., předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP. Druhou kategorii by měla tvořit pra coviště jednodenní chirurgie, z nichž musí být pacient podle vyhlášky do 24 hodin propuštěn nebo přeřazen do jiného zdravotnického zařízení k hos pitalizaci. „Aktuálně řešíme s VZP se znam výkonů pro jednodenní chirur gii, které bude možno provádět u ne mocných s ASA I a II, splňujících ješ tě další podmínky pro zařazení do jednodenní péče. Současně s tím běží snaha o to, aby byly tyto výkony v bu doucnu hrazeny v rámci systému DRG,“ vysvětlil prof. Ryska. Pracoviště hospitalizační chirurgie (třetí kategorie) by pak měla pokrývat výkony uvedené v seznamu výkonů jednodenní chirurgie u pacientů s ASA III a IV, dále výkony pro náhlé příhody břišní a výkony, které nespa
T
19
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
ročník 61 • číslo 25 • 18. června 2012 cena 26 Kč • pro předplatitele 20 Kč
LE
8 594160 390009
25