ZN 35-36_2012

Medisap_ucho_20-let[51x81mm].ai 1 26.7.2012 9:44:

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz

ročník 61 • číslo 35–36 • 27. srpna 2012 cena 26 Kč • pro předplatitele 20 Kč

Dostupnost péče doputovala k veřejnému ochránci práv Zhoršení dostupnosti zdravotní péče bylo 15. srpna hlavním tématem informativní schůzky předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP) Bc. Dagmar Žitníkové, předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením ČR (NRZP) Bc. Václava Krásy a prezidenta Svazu pacientů ČR (SP) Luboše Olejára se zástupkyní veřejného ochránce práv RNDr. Jitkou Seitlovou, která se v tomto úřadu věnuje problematice zdravotnictví.

n z medicíny 60 let ZN

Endokrinologie se v ČR dostává neprávem na vedlejší kolej str. 4–5 Spolek českých lékařů oslavil 150 let

jsou vyhlášky nebo věstníky, a v ně­ kterých případech připravuje podkla­ dy pro nařízení vlády,“ cituje tisková zpráva výroky D. Žitníkové.

V. Krása upozornil, že poplatek za po­ byt v nemocnici ve výši 100 Kč bez časového omezení je pro některé sku­ piny obyvatelstva sociálně neúnosný a takto neomezeně je stanoven pouze v České republice. NRZP už ví o pří­ padech, kdy lidé odcházejí z nemoc­ nic na revers, neboť nemají prostřed­ ky na zaplacení poplatku. Je nezbytné poplatky v nemocnici časově omezit a regulovat je s ohledem na sociální situaci pacienta. Poplatky za volbu lé­ kaře nemají oporu v legislativě, pro­ tože byly zavedeny jen na základě věstníku. „Ani ministrem Hegerem avizovaný limit 15 tisíc neplatí, proto­ že některá zařízení se chystají vybírat i trojnásobek a ministr přiznal, že tak postupovat mohou,“ prohlásil podle tiskové zprávy V. Krása.

n z farmacie EU chystá vstřícnější pravidla pro klinické hodnocení léků str. 7

Prezident SP: některé ATC skupiny nemají plně hrazený lék

Luboš Olejár upozornil, že až k ohro­ žení zdraví některých pacientů vede skutečnost, že v rozporu se zákonem už není v každé lékové skupině jeden lék, který je hrazen z veřejného zdra­ votního pojištění. Zároveň se stále rozšiřuje počet léků, které pojišťovny vůbec nehradí a pacienti za ně musejí platit plnou cenu. „D. Žitníková, V. Krása a L. Olejár jsou přesvědčeni, že současné i chys­ tané kroky ministerstva vážně ohro­ žují dostupnost zdravotní péče. Upo­

zorňují, že jde o rozhodnutí, která jsou v rozporu nejen s přáním a po­ třebami drtivé většiny pacientů i ostatních občanů, ale jsou v rozpo­ ru i s programovým prohlášením, jímž se tato vláda velmi často při jed­ náních zaštiťuje,“ konstatuje tisková zpráva.

Vládní nařízení zatím neexistuje

J. Seitlová podle D. Žitníkové přislíbi­ la, že veškeré konkrétní podněty pře­ dá ombudsmanovi P. Varvařovskému, který se jimi bude zabývat.

dokončení na str. 11

T. Zima: Když je problém vážný, musí se do něj říznout Do portrétní galerie děkanů 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy přibude další podobizna. Tomáš Zima, kterému k 31. srpnu končí funkční období a kterého výjimečně uvádíme bez akademických titulů, si zvolil klasický portrét se soškou bohyně zdraví Hygieie coby symbolem. Odcházejícího děkana jsme tentokrát požádali o méně formální rozhovor. n Poskytujete rád rozhovory?

Příjemným lidem ano.

Foto: Vladimír Brada

n Už jste byl někdy v situaci, že jste na některou otázku neodpověděl?

Přemýšlím… Řekl bych, že obvykle jsem odpověděl na všechny. Je samo­ zřejmé, že na některou otázku detailně­ ji, na některou – z různých důvodů, tře­ ba ochrany informací – spíše obecně. n Ve funkci děkana jste byl od roku 2005. Jak jste se za tu dobu změnil?

Za sedm let se člověk změní, protože je to doba jen o něco kratší než deseti­ na průměrného lidského života muže.

Určitě jsem zešedivěl, přibral, mám mírnou pleš… To jsou spíše negativa.

Ale možná jsem zmoudřel, poznal jsem řadu přátel u nás i v zahraničí.

str. 6

n Během vašeho funkčního období se leccos změnilo i ve středoškolském vzdělávání. Jak se to odrazilo na uchazečích o studium na 1. LF UK, respektive na vysokých školách?

Změnili se, ať už z hlediska osobnostních vlastností, či předpokladů pro studium?

Nyní k nám nastupují absolventi, kte­ ří se již narodili do svobodné České republiky, takže jsou sebevědomí – řekl bych, že někteří i trochu více.

Pokud se týká vědomostí, bohužel často nemají všeobecný přehled a znalosti o dějinách, umění, kultuře, geografii… To je jedna z nevýhod.

Mají ale dveře do světa otevřené, ces­ tují a mají mnohem více zkušeností, většina z nich má i dobré jazykové znalosti. Mnoho studentů je velmi ši­ kovných, altruistických, vymýšlejí různé aktivity nejen pro kolegy a propagují fakultu. Významně se rozšířil spolkový život jak na fakultě, tak i v rámci univerzity.

Jedna z věcí, která nevím, zda je chy­ bou středního školství, či společnosti obecně, je, že si studenti příliš nevěří

a zejména na začátku studia neustále odkládají zkoušky. Na druhé straně také trochu podceňují fakt, že ne všichni školu dokončí a že když ne­ budou umět, odejdou. Na středních školách to není obvyklé, tam větši­ nou absolvují s úspěšností 95 %. n Kolik studentů 1. LF UK nedokončí studium?

Největší neúspěšnost je v prvních dvou letech studia. V prvním ročníku se pohybuje okolo 22 až 30 procent, liší se to ročník od ročníku. Někdy jsem přijal uchazeče, kteří dosáhli asi 157 bodů z 300, v letošním roce to by­ lo 185 bodů. Někteří prváci zjistí, že medicína není to pravé, někteří pod­ lehnou při ztrátě rodičovského dohle­ du svodům velkoměsta a podcení pří­ pravu, někteří studium prostě ne­ zvládnou. Ve druhém ročníku je ne­ úspěšnost už nižší, pohybuje se mezi 5 až 10 procenty. Neměl bych to říkat, ale kdo na naší fakultě absolvuje dru­ hý ročník, tak s velmi vysokou prav­ děpodobností studium medicíny do­ končí. dokončení na str. 3

Monitor glykémie míří ke schválení

str. 7

Z lékových agentur

str. 7

np ro lékařské

praxe

Povinnost specialistů předávat zprávy praktikům zatím změny nepřinesla str. 8 Gynekologie a porodnictví – rizikový obor pro lékaře str. 8 n pro lůžková

zařízení

Nemocnice nechtějí výběr za nařízená vyšetření

str. 9

Poradna: Čerpání dovolené z pohledu zákoníku práce

str. 9

n události, fakta,

názory

Což takhle zkusit ověřený model zdravotnictví aljašských domorodců? str. 10 Profesor Holý a Nobelova cena

str. 10

Soumrak nad veřejným zdravotním pojištěním

str. 10

AIFP popírá korupční jednání svých členů

str. 11

Půl miliardy na hodnocení nákladovosti a kvality péče str. 11 n servis Zpravodajský deník

str. 12

Personální inzerce

str. 12

V tomto vydání

Předseda NRZP kritizoval nemocniční poplatky

str. 2

Do projektu Physi-Sci-Net se zapojilo přes 600 studentů a mladých vědců str. 2

Ilustrační foto: uzi

Dagmar Žitníková podle společné tis­ kové zprávy OSZSP, NRZP a SP infor­ movala J. Seitlovou o tom, že „mini­ sterstvo zdravotnictví (MZ) rozbíjí současnou síť poskytovatelů zdravot­ ní péče“. Prvním krokem, který ote­ vřel prostor pro likvidaci nemocnic a jejich částí, bylo údajně ukončení automatického prodlužování smluv mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. Druhý krok předsta­ vují memoranda, podepsaná minis­ terstvem a zdravotními pojišťovnami, která nastavují parametry umožňující rušení lůžek. Přitom ani to, co memo­ randa slibují, není zaručeno, protože plnění memoranda nelze právně vy­ máhat. Třetím krokem je nařízení vlá­ dy, které řeší časovou a místní dostup­ nost zdravotní péče. Vzniká bez vy­ hodnocení stávající situace, bez ana­ lýz, jeho projednávání je pouze formální. „Ministerstvo se navíc uchy­ luje k neobvyklým krokům, zásadní změny v systému neprovádí prostřed­ nictvím zákonů, ale prostřednictvím pod­zákonných právních norem, jako

Z OBSAHU

2

z medicíny

6

n Psali jsme před... 50 lety

LE

19

T

52

-20

12

... ty pravé s tradicí

První číslo Zdravotnických novin vyšlo 21. července 1952. Rozhodli jsme se čtenářské obci nabídnout jakousi sondu do šedesátileté historie novin, pohled na jejich cestu k podobě, která jako jediná má rozumné oprávnění – k médiu, které nezaujatě informuje o všem, co souvisí se zdravotnictvím a medicínou. Až do konce letošního roku si laskavý čtenář bude moci v každém čísle Zdravotnických novin přečíst ukázky z jejich produkce v uplynulých desetiletích.

Proč čtu ZN? MUDr. Václav Volejník, CSc., ředitel Hamzovy léčebny v Luži-Košumberku Protože jsem jimi byl jako zdravotník tak trochu odkojen. V časech mých za­ čátků vlastně nic jiného ani nebylo, přesto si podle mne Zdrávky i v době minulé udržely pozici odborného tisku a přinášely především informace zdra­ votnické. Díky svému týmu se ZN zno­ vu našly i v éře „víření pozic“ v letech devadesátých. A nyní jsou opět v kon­ dici zdatného, ale též moudrého a zku­ šeného jedince. Hodně mi pomáhají v práci. Když prohlédnu alespoň tyto „své“ noviny, mám základní jistotu, že mi nic důležitého neuteče. A čtu je poctivě.

ZN byly dokonce první noviny, které mne jako mladíčka v bílém uvedly me­ diálně, byť jen na ilustračním snímku (viz připojené foto). Dnes je to pro mne milý důvod k úsměvu. Ale fotografie byla vždy jejich silnou stránkou. Sou­ časné ZN však mimo perfektního zpra­ vodajství, odborných informací a všech potřebných drobností z každo­ denního života našeho zdravotnictví nezapomínají ani na nutnost úsměvu a najdou místo i pro lidské stránky.

Takže to otočím. Je nějaký důvod ne­ číst Zdravotnické noviny? A právem sem patří: „ad multos annos“.

Činnost a perspektivy OIS V poslední době se pozornost zdravotnických pracovníků stále více zaměřuje na účelnou farmakoterapii. Jedním z projevů tohoto zájmu jsou jak kladné, tak i záporné kritiky činnosti odborné informační služby (OIS) Sdružení SPOFA. Zdá se však, že širší zdravotnické veřejnosti nejsou dosud známy základní informace o činnosti a zaměření této služby. Považuji proto za účelné seznámit ji s některými výsledky práce OIS a s jejími perspektivami. Základ OIS byl dán již v roce 1946, omezuji se však jen na období od 1. dubna 1958, kdy ústřední informační službu převzalo Sdružení SPOFA. Již v roce 1958 se nám podařilo zvýšit počet pracovníků OIS, opatřit pro ni hmotné prostředky a uzavřít dohodu se sdružením polygrafického průmyslu o zkrácení dodacích lhůt a zajistit standardní kvality papíru. To vše se vbrzku projevilo v podstatném zlepšení tiskové služby OIS. Zvýšila se kvalita papíru i tisku, zkrátily se dodací lhůty z dřívějších 15–18 měsíců na 2, čímž byla umožněna pravidelná publikace aktuálních poznatků. K zlepšení informovanosti zdravotnických pracovníků přispělo i rozšíření rozsahu publikací a vydávání nových (Memento OIS). Kromě toho byly po prvé vypracovány podklady pro publikace zahraniční, a to jak jednorázové, tak i periodicky vydávané. Byl také natočen středometrážní barevný film o československém farmaceutickém průmyslu, který se promítá při různých příležitostech u nás i v zahraničí. Konečně pak pracovníci OIS zajišťují nyní u nás i v zahraničí odborné výstavy výrobků našeho farmaceutického průmyslu při sjezdech, symposiích, kongresech apod.

Zlepšení naší informační služby je dnes již zpravidla obecně uznáváno. Všimněme si však 3 hlavních kritických připomínek, resp. námětů k práci.

• Především se požaduje, aby se na vydávání hlavních publikací podílel širší redakční kruh odborníků – lékařských spolupracovníků.

Další prohloubení spolupráce je samozřejmě vítáno, i když v publikacích OIS jsou obsaženy poznatky předních zdravotnických pracovišť, které jsou uveřejňovány jen se souhlasem vedoucího pracoviště zpravidla vždy po konzultaci s příslušným hlavním odborníkem.

Na posledním zasedání Sboru pro účelnou farmakoterapii požádal již ředitel SPOFY, aby k výše uvedenému požadavku byly podány jmenovité návrhy.

• Vytýká se dále, že informační služba o zahraničních lécích dosud nevyhovuje.

Tato připomínka je zajímavá zejména proto, že na druhé straně je nám zase vytýkáno, že naše informační služba o zahraničních lécích je nezdravě nadměrná.

Naznačil to např. nedávno PhMr. A. Š. ve svém článku „Účelná farmakoterapie praktického lékaře“, který byl uveřejněn v 15–16 čísle/1959 časopisu Praktický lékař. Je proto nutno si uvědomit, že OIS zajišťuje informace o hromadně, podle plánu dovážených léčivech, řádně klinicky ozkoušených a registrovaných.

• Někteří lékaři si stěžují, že publikace OIS nedostávají a nejsou tak vůbec informováni.

Je to skutečnost, která nás velmi tíží. Napravit ji však mohou jen lékaři sami. Má-li být kartotéka zájemců o informační službu neustále živá a přesná, musí nám hlásit každou změnu své adresy. Rozsah počtu nepodchycených adres projevil se v posledních měsících minulého roku, po vydání Seznamu československých farmaceutických přípravků, o který byl značný zájem; do dnešního dne se nově přihlásilo přes 3000 lékařů!

Dosavadní praxe také ukázala, že pro pravidelný poštovní styk je výhodnější udat adresu místa bydliště, nikoliv pracoviště. * Závěrem je si třeba uvědomit, že bez dalšího zvýšení počtu pracovníků, s nímž však zatím nelze počítat, můžeme sice dosáhnout určitých nových úspěchů, ale nikoliv tak výrazných, aby to dále podstatně zvýšilo úroveň informační služby. Možnost pronikavého pokroku je závislá na zdokonalení informační služby jednotným celostátním uspořádáním. První krok k tomu byl již učiněn tím, že byla určena pracovní náplň krajského informátora (přímou instr. min. zdravotnictví, publikovanou v prosinci 1959 ve Věstníku MZd). Praxe však již v prvních dnech letošního roku ukázala, že ani tím nejsou odstraněny obtíže vyplývající z dvojí podřízenosti krajských informátorů (ředitelství KSL a ústřední informační službě po stránce metodické). Přesto, že poradní sbor pro účelnou farmakoterapii požadoval, aby krajští informátoři nebyli zatěžováni úkoly, které s informační službou nesouvisejí, stalo se již v jednom kraji, že informátor byl poslán jako provizor do lékárny a informační služba v tomto kraji zajištěna není.

V souvislosti s připravovanou celostátní organizací proto navrhujeme, aby se i krajští informátoři stali zaměstnanci odborné informační služby. Účelnou organizací, sladěním úkolů ústředí, krajských informátorů a z části i klinických oddělení podniků – při zachování dosavadní pracovní náplně krajských informátorů – bude pak možno lépe než dosud zajistit informační službu v krajích a zejména prohloubit osobní styk lékárníků – informátorů s lékaři.

Dr. Jindřich Demuth Zdravotnické noviny č. 9/1960

Žákyně se diví

Ilustrační snímek s MUDr. Volejníkem vyšel na titulní straně ZN 2. září 1983 s popiskem: „Vědeckotechnický rozvoj vnáší i do zdravotnictví pronikavé změny“.

Foto: B. Taláb, repro ZN

Ve škole říkáme soudružko učitelko, soudruhu doktore, soudruhu školníku. Ale když přijdeme na praxi do nemocnice, je všechno jiné. Soudruh doktor se změnil v pana doktora, náš pozdrav „Čest práci“ vyvolá údiv. Myslíš si, tady nejsou ani svazáci, ani odborové organizace. Jak jinak by mohly být takové poměry. Vidíme i jiné věci.

Přichází pan profesor. Cítíš úctu, zaslouženou vědeckou prací i věkem. Pan profesor pokyne, pan profesor hovoří, pan profesor se mračí. Stydne krev. Pan profesor se usmál. Všichni si oddechli. Žákyně stojí v koutku a přemýšlejí.

Ano hlubokou úctu k práci zasloužilého pracovníka, ale proč ten lokajský způsob?

Nemohou si to v hlavě srovnat. Řekneš-li ve škole pane doktore, je to špatně, má se říkat soudruhu, použiješ-li oslovení soudruhu v nemocnici, je to taky špatně, ve škole máme soudruhy, v nemocnici jsou „páni“, soudruh doktor je pan doktor, pan doktor je soudruh, zkrátka zmatek.

Proč nás ve škole učí, že jsme s pány v roce 1948 skončili, když je ve zdravotnictví máme? Copak se krásnému oslovení soudruhu a pozdravu „Čest práci“ jenom učíme? Je nejvýš na čase, abychom je uplatňovali i v praxi.

Zdravotnické noviny č. 1/1960

ročník 61 číslo 35–36 27. srpna 2012

Portál COORENOR slaví první úspěch také v ČR Po celém světě je nedostatek or­ gánů k transplantaci a meziná­ rodní výměna je jednou z mož­ ností, jak ho alespoň trochu zmírnit. Přesvědčit se o tom mohli pracovníci z Koordinač­ ního střediska transplantací, kteří počátkem srpna zprostřed­ kovali výměnu orgánu. Dárcem srdce byl téměř rok a půl starý chlapec, který zemřel na násled­ ky vážného úrazu, a jeho srdce bylo poskytnuto ani ne roční holčičce z Itálie. Jedná se o první úspěšnou vý­ měnu prostřednictvím internetového portálu vytvořeného v rámci projektu COORENOR v České republice. „Od počátku roku jsme v rámci mezinárodní výměny poslali plíce do Vídně a srdce do Říma. Ze zahraničí jsme k transplantaci pro naše pacienty zatím dovezli devět orgánů. Lze očekávat, že tato aktivita se po spuštění provozu portálu COORENOR ještě zvýší a přispěje tak k záchraně více životů u nás i v Evropě,“ uvedl ředitel Koordinačního střediska transplantací MUDr. Pavel Březovský.

V nabídce internetového portálu jsou tzv. přebytečné orgány, pro které není momentálně v zemi původu možno najít vhodného příjemce. Zveřejňují se zde rovněž poptávky po orgánech pro pacienty, kteří jsou v akutním ohrožení života a potřebují transplantaci během několika málo dnů. Portál, který byl v České republice spuštěn po půlročním testovacím provozu letos v červenci, funguje pro celou Evropu a do jeho využívání je zatím zapojena mezinárodní organizace Eurotransplant a devět evropských zemí, přičemž další se přidávají.

Předností portálu je zejména téměř okamžité předávání informací, které jsou automaticky generovány. red

Do projektu Physi-Sci-Net se zapojilo přes 600 studentů a mladých vědců Od září 2009 do července letošního roku spolupracovaly 1. lékařská fakulta UK, Lékařská fakulta UK v Plzni a Lékařská fakulta UK v Hradci Králové na řešení projektu Physi-Sci-Net, zaměřeného na podporu kooperace v oblasti biomedicínského výzkumu – především experimentální medicíny, fyziologie, patofyziologie, biomedicínské techniky a informatiky. Finanční podporu ve výši 18 836 024,83 korun projekt čerpal ze státního rozpočtu České republiky a z Evropského sociálního fondu, konkrétně z Operačního programu Vzdělá­ vání pro konkurenceschopnost.

Cílem byla podpora systému vzdělávání pracovníků vědy a výzkumu, práce se studenty, vytváření kvalitních výzkumných týmů a nadregionální spolu­ práce. Během projektu proběhly desítky superspecializačních kursů, v nichž měli účastníci možnost se teoreticky i prakticky seznámit s unikátními postupy a špičkovými přístroji pro výzkum a vývoj v moderní medicíně. Od počátku se do programu zapojilo dohromady přes šest set pregraduálních a post­ graduálních studentů či mladých vědecko-výzkumných a akademických pracovníků.

Pokračování formou eLearningu

Jedním z klíčových úspěchů bylo navázání a posílení odborných kontaktů pracovišť i jednotlivců v nadregionálním rozměru. Pro oblast lékařské fyzio­ logie a příbuzných oborů vznikla zamýšlená odborná síť výzkumných ústavů lékařských fakult a dalších institucí, která usnadňuje výměnu poznatků, zku­ šeností, navazování spolupráce, rozšiřování výzkumných témat a otevírání nových.

Projekt Physi-Sci-Net rozhodně splnil původní záměr, tedy zlepšit podmínky pro naše mladé vědecké pracovníky a tím zvýšit konkurenceschopnost české vědy. Důkazem může být například velký zájem o připravené kursy a řada velmi pozitivních ohlasů od účastníků z celé republiky nebo také skutečnost, že již nyní bylo připraveno několik nových výzkumných projektů, které by jinak nevznikly. Projekt byl v mnoha ohledech jedinečný. Například rozsahem, počtem zapojených studentů a akademických pracovníků a zejména možnost­ mi nejen se seznámit s nejmodernějšími technologiemi, ale prakticky je vy­ zkoušet a osvojit si základní dovednosti. Praktické studium v takovém rozsahu by bez podpory evropských fondů bohužel nebylo možné. Projekt bude dále pokračovat eLearningovou formou, ale doufáme, že se podaří nalézt zdroje i na další zajištění praktické přípravy mladých vědeckých pracovníků a že Physi-Sci-Net nebude posledním projektem svého druhu.

Prof. MUDr. Otomar Kittnar, CSc., MBA, koordinátor projektu Physi-Sci-Net, přednosta Fyziologického ústavu 1. LF UK

www.zdravky.cz | ročník 61, číslo 35–36, 27. srpna 2012 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 | šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia. cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí ­Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: Zbyněk Kysela, zbynek.kysela@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | Mgr. Josef Zábranský, josef.zabransky@ambitmedia.cz | stálí ­spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | PhDr. Jaroslav Houštecký | PhDr. Helena Chvátalová | Bc. Jiří Škuba | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: Bohumila Píšová vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | ředitel společnosti: RNDr. Martin Slavík | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Julie Langerová, DiS., marketing manager, julie.langerova@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | Eva Svobodová, produkční marketingu, eva.svobodová@ambitmedia.cz, tel. 725 778 002 | Karolína Pilařová, specialista předplatného a distribuce, karolina.pilarova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 584 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta ­Šimoníčková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | personální inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro p ­ ředplatitele 20 Kč / 1,25 € (samostatně 26 ), roční předplatné: 799 Kč / 52,50 € | registrace: MK ČR E 18649 Uzávěrka tohoto čísla 23. srpna 2012. Příští číslo vychází 10. září 2012 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost i­nzerátů. | Vychází minimálním ­distribuovaným nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2012 | Ambit Media, a. s., využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. | Týdeník Zdravotnické noviny je vydáván na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky

ročník 61 číslo 35–36 27. srpna 2012

3

z medicíny

T. Zima: Když je problém vážný, musí se do něj říznout pracovištěm z hlediska poskytování péče, výuky i vědecké činnosti. Nicméně nevzpomínám si, kdy jsem obor prosazoval více. Když se diskutovalo o programu všeobecné lékařství, výuka klinické biochemie se nerozšířila, stále je jeden týden, ale byla přesunuta do šestého ročníku. Bylo to však spíše z technických důvodů vytváření rozvrhu.

dokončení ze str. 1

n Z mnoha diskusí na studentských webových stránkách vyplývá, že vás medici brali a že jste byl oblíbený. Čím to je? Byl jste hodný a dával hodně děkanských termínů?

Děkanský termín jsem nedal žádný, protože bych porušil zákon. Se studenty – a nejen s nimi – se snažím vycházet přímo, nevyvyšuji se nad ně a mají u mě vždy dveře otevřené. Když přišli s určitým problémem, snažil jsem se ho řešit. Přišli ale také s řadou podnětů, jak vylepšit výuku, propagovat fakultu a udělat něco pro své kolegy. Pokud byl nápad rozumný, snažil jsem se ho podpořit ekonomicky, technicky nebo administrativně.

Studenti věděli, že když řeknu, že určitou věc bude možné udělat, stane se tak. Na druhé straně když jsem řekl, že to možné není, nehledali kličky kolem. n Říká se, že člověk v kolektivu mladých lidí mládne. Můžete to potvrdit? Bude vám těsnější kontakt se studenty chybět?

Myslím si, že na duši se snažím být mlád stále.

Budu samozřejmě dále pracovat na fakultě, vedu Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, přednáším… Naopak budu mít ještě více přednášek – i ve druhém ročníku –, takže možná budu mít se studenty častější a bližší kontakt než jako děkan. n Během vašeho funkčního období došlo také k přenesení odpovědnosti za specializační vzdělávání lékařů z IPVZ na lékařské fakulty. Jak se vám tento model jeví a co to pro 1. LF UK znamenalo?

Byla to nová skutečnost, o které se diskutovalo mnoho let dopředu. Získali jsme – a díky tomu byl u nás na fakultě celý proces relativně jednodušší a pomáhali jsme i ostatním – paní doktorku Krejčíkovou se spolupracovnicemi z IPVZ, která se tomu věnovala více než 20 let. Myslím si, že první rok administrativního vedení a organizace atestačních zkoušek na českých lékařských fakultách úspěšně proběhl, řada problémů, které byly na začátku, je odstraněna a systém se bude dále kultivovat.

Přenesení odpovědnosti za specializační vzdělávání na lékařské fakulty znamená i určité zachování kontinuity vztahu studenta a fakulty. De facto i v minulosti fakultní učitelé zkoušeli atestace, podíleli se na nich, byli předsedy komisí… n Jaká byla spolupráce fakulty s VFN v Praze?

V posledních letech ji musím označit za vynikající.

Ta spolupráce trvá již 220 let, protože asi půl roku po založení nemocnice byl vydán císařský dekret, kterým se říká, že se zde bude také učit. Během

Foto: Vladimír Brada

n A co zahraniční studenti? Pro fakultu asi znamenají dobrý zdroj příjmů – nevzniká pokušení je na škole udržet co nejdéle?

Vůbec ne. Univerzita má být mezinárodní institucí, a proto vznikl program v anglickém jazyce pro zahraniční studenty již skoro před 20 lety. Na počátku byly skupiny 5 až 10 studentů, postupně se však velmi etabloval a rozšířil i na zubní lékařství.

Letos jsme zažili rekordní počet 800 přihlášek z celého světa na 120 míst. Je tedy skoro těžší dostat se do anglické paralelky než do české, pokud bychom to přepočetli na procenta. Musím říci, že mnoho zahraničních studentů je velmi kvalitních.

Znamenají samozřejmě zdroj příjmů, ale také obohacení pro ostatní studenty i učitele, třeba proto, že nás udržují v jazykové kondici.

Jiným pokušením by mohlo být, že uchazečům o studium na 1. LF UK umožňujeme absolvovat program tzv. celoživotního vzdělávání – základy medicíny a základy zubního lékařství –, který je identický s programem prvního ročníku. Kdo ho úspěšně vykoná, je přijat. Z kapacitních důvodů do tohoto kursu přijímáme asi 15 až 20 studentů a mohu říci, že někdy z nich uspěje jen jeden. Není tedy předem dáno, že kdo si zaplatí, bude přijat. mého funkčního období stáli v čele VFN tři ředitelé a naše vztahy byly vždy velmi dobré a korektní.

Obě instituce se vzájemně posilují a vytvářejí obrovský potenciál biomedicínského výzkumu v ČR – když se sečtou výsledky, je to téměř třetina. Pomáhali jsme si i v obdobích, kdy se vedly diskuse o přesunutí VFN. Chtěl bych také poděkovat managementům za vstřícnost a pochopení, protože každá organizace je řízena podle jiných zákonů a trochu jiných konsekvencí. n V této souvislosti se nabízí také otázka univerzitních nemocnic, na jejichž koncepci jste se docela intenzivně podílel. Jak jsme na tom v ČR s přechodem na univerzitní nemocnice a co konkrétně jste udělali u vás?

Existuje řada modelů – v evropských zemích je nejobvyklejší takový, že univerzitní nemocnice je veřejnoprávní institucí, podobně jako jsou vysoké školy. Na jedné straně má vliv stát a kraj, aby byla zabezpečena péče o občany, na straně druhé je tam významný vliv univerzity a lékařské fakulty s ohledem na zajištění výuky a vědy a přesun nových poznatků do péče o pacienty. V současné chvíli je u nás připraven věcný záměr zákona o univerzitních nemocnicích, které by měly být institucemi sui generis. Tedy řízeny podle tohoto zákona, se zastoupením státu, kraje, univerzity, s jasnými rolemi ředitele, správní a dozorčí rady.

Myslím si, že návrh, který vznikl, je asi maximum možného. Současné, někdy problematické „dvojí“ vedení, přestože funguje v podstatě již dvacet let, se spojuje v osobě přednosty daného pracoviště.

To je člověk, který má dva šéfy, ředitele nemocnice a děkana fakulty, a musí na klinice či ústavu propojit péči o pacienty s výukou a vědou. n Řekla bych, že jste během svého působení v čele fakulty proslul svou přítomností na mnoha společenských akcích, slavnostních křtech knih, zahájení konferencí… Opravdu vás to bavilo, nebo to byla spíše povinná daň za funkci děkana?

Obojí je trochu pravda. Samozřejmě, že někdy to byla částečně povinná daň, protože k výkonu funkce děkana patří fakultu reprezentovat a účastnit se různých akcí. Je ale třeba říci, že mnoho termínů bylo domlouváno podle mého programu. Někdy mě mrzelo, že na řadě akcí byla spousta přátel a kolegů, se kterými bych si rád popovídal déle, nebo bych si s chutí poslechl i pár přednášek, ale bohužel pracovní program byl tak plný, že jsem se většinou zúčastnil jen oficiálních částí. n Pamatuji si, že asi před rokem jste v Kateřinské zahradě na Dětském dni 1. LF UK

a VFN v Praze pobíhal s klaunským nosem.

To byla asi ta příjemnější část společenských povinností…

Dětský den, piknik studentů nebo 6+1 Medik Party pro nové studenty v klubu Limonádový Joe patří k veselým a méně formálním akcím, na které si člověk vyčlení trochu více času, uvolní se a pobaví. Ale musím říci, že i tiskové konference nebo křty knih byly příjemné. Život nicméně přináší i méně radostné události a kritické momenty – například otázky okolo návrhu nového vysokoškolského zákona či okolo univerzitních nemocnic jako akciových společností. To byly velmi stresové okamžiky. n Ztratil jste za těch sedm let o něčem iluze?

Dělal jsem si takovou statistiku a zjistil, že během mého funkčního období se vystřídalo dohromady 15 ministrů zdravotnictví a školství. Takže jsem se pohyboval ve velmi nestabilním prostředí, které přinášelo řadu neočekávaných a třeba i překotných změn. To rozvoji společnosti ani státu neprospívá. Některé věci mě příjemně překvapily, některé, o nichž jsem si myslel, že půjdou prosadit snadno, nešly. n A měl jste někdy chuť zamést nějaký problém pod koberec?

Pod koberec ani ne. Pokud je problém vážný, patřím k lidem, kteří tvrdí, že se do toho musí říznout. Už staří Římané říkali, že hnis je potřeba vypustit. Takže při kritických situacích – jako jsem již uvedl vysokoškolský zákon a akademické svobody, univerzitní nemocnice jako akciové společnosti či „přesun“ VFN z centra města – jsem neměl problém říci svůj názor a za ním si stát. Samozřejmě i s možnými konsekvencemi, které to pro mě třeba někdy mohlo mít. Nebudu ale skrývat, že některé drobnější problémy jsem neřešil tak rychle, jak bych mohl, většina z nich se nicméně mnohdy vyřešila sama. n Za vašeho působení se objevilo také několik mírně řečeno kontroverzních kroků ať jednotlivců s titulem MUDr., tak lékařské veřejnosti, mj. výzva Děkujeme, odcházíme. Jak se na to dívá člověk, který zasvětil kus života vzdělávání, výchově a etice povolání?

Lékařská profese má vysokou prestiž nejen u nás, ale i v zahraničí. Avšak lékař je jen člověk a člověk je tvor chybující. I já dělám chyby.

Pokud se týká akce Děkujeme, odcházíme, osobně jsem na ni měl dvojí pohled. Na jedné straně byla vyvolána určitou situací, kdy část mladých lékařů nebyla spokojena se svými platy a postavením, které mají a které neodpovídá srovnání s Evropou.

Představa některých politiků, že když čeští lékaři odejdou, přijdou do ČR odborníci z Ukrajiny či Bulharska, je skutečně mylná. Protože když se lékař z Ukrajiny rozhodne, že se dá na pochod směrem na západ, tak většinou neskončí v Čechách, ale ještě o kousíček dál. Nutno je také podotknout, že veřejnost byla v obdobích před akcí Děkujeme, odcházíme často vyzývána, aby si stěžovala či kritizovala své lékaře. Jistě, zdravotníci poskytují službu, ale s určitým jiným rozměrem a rozhodně ji nelze srovnávat třeba s výměnou brzdových destiček u auta. Lékaři jsou vystaveni obrovskému tlaku, protože si uvědomují, že jejich špatné rozhodnutí může mít dalekosáhlé důsledky pro jedince i jeho blízké. Řekl bych také, že u nás existuje určitý rozpor – nejvíce preferované profese ve společnosti, tedy vědec, učitel či lékař, nejsou někdy politiky dobře vnímány a podporovány, přitom na konci po­ myslného žebříčku jsou ministr, poslanec a uklízečka. Společnost bohužel v současné době potlačuje etické zásady a jako hlavní princip staví konzum, peníze a moc. A nejlépe se k penězům dostat ne úplně legální cestou. To se samozřejmě na generaci, která v takovém prostředí vyrůstá od dětství, projeví. Měl jsem velké vnitřní dilema, co by se stalo, kdyby nedošlo k dohodě, protože člověk podvědomě cítí, že pacientům má pomáhat. n Víte, kolik absolventů 1. LF UK odchází za prací do ciziny?

V letošním roce je to přibližně 15 procent. A odcházejí především do zemí Evropské unie. n Je rozdíl ve funkci děkana u nás a v zahraničí?

Role jsou podobné, alespoň ve středoevropském regionu. V některých zemích je děkan zaměřen více technokraticky na řízení. Ale většinou jde o osobnost s akademickou kariérou, respektovanou ve svém oboru. V USA je někdy funkce rozdělena – čistě ekonomické řízení zastává třeba najatý manažer, vědu a výuku pak koordinuje děkan.

U nás technickou stránku samozřejmě vykonávají tajemníci fakult, v rámci univerzity kvestor, ale děkan je z hlediska zákona zodpovědný za všechno – od vědecké činnosti až po školení pracovníků v BOZP. Ale nečinilo mi ani toto problémy. n Ať už člověk chce, nebo ne, v takové pozici, jako jste byl, se logicky snaží trochu zviditelnit svůj obor. Jak z toho ve vašem případě profitovala klinická biochemie?

Samozřejmě v podvědomí mám biochemii, nejen klinickou, vždycky rád. Ale mám rád i ostatní obory na fakultě a podporoval jsem je. Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky je velkým

n Patrně se vám a vašemu týmu nepodařilo dotáhnout všechny projekty do konce.

Co budete svému nástupci předávat jako otevřené?

Nastartoval se proces rekonstrukce budov fakulty, a to je vždy otázka zdrojů a možností, protože jde často o velké investice. To, co bylo naplánováno, se relativně podařilo, někdy s menšími skluzy. Připravena je rekonstrukce dalších dvou objektů v následujícím období, nyní je potřeba žádost dále prosazovat. Výzvou je pochopitelně kontinuální a nikdy nekončící proces rozvoje vědeckých aktivit.

Letos začínají programy rozvoje vědeckých oblastí v rámci Univerzity Karlovy – tzv. PRVOUK –, které byly schváleny před prázdninami. Jako další se nabízí oblast vzdělávání, v některých oborech by se mohla upravit jejich náplň. Začali jsme také, a asi úplně nedotáhli, využívání výukových simulátorů a modelů. To vše jsou, řekl bych, takové ostrůvky pozitivní deviace a tam bude patrně důležité napnout úsilí. Nezanedbatelná je ovšem i komunikace a spolupráce s absolventy, kde máme určitě slabá místa, otázka další prezentace fakulty…

Takže oblastí, kde se může fakulta rozvíjet, je celá řada. n Budete kandidovat na funkci rektora Univerzity Karlovy?

Mnoho kolegů se mě na to ptá a velmi vážně o tom uvažuji. Na druhé straně vyhlášení voleb bude až na jaře 2013 a to je ještě dlouhé období, kdy se v lidském životě může stát leccos. Bohužel se setkávám s lidmi ve chvílích ztráty zdraví a v některých vážných rodinných či životních situacích. To jsou samozřejmě faktory, které by mé rozhodnutí mohly ovlivnit či zvrátit. n A co Tomáš Zima senátor, nebo dokonce prezident?

Myslím si, že pro následující roky to není aktuální otázka. Určitě se nechystám sbírat podpisy. n Když se řekne 1. LF UK, jako ozvěnou se vrátí Uterus (pozn. red.: tak se mezi mediky odnepaměti přezdívá Restauraci Na Křižovatce v sousedství areálu budov nemocnice a fakulty). Chodil jste tam jako student a měl jste čas tam zajít jako děkan?

Jako student jsem tam zašel určitě, jako učitel fakulty jsem si tam občas dal pivo a jako děkan jsem tam jednou obědval s panem rektorem. n Co jste si dali?

Měli jsme guláš a pivo. n V zasedací místnosti děkanátu visí obrazy děkanů. Už máte svou podobiznu?

Historicky se držela tradice portrétní galerie děkanů. V mé pracovně jsou například obrazy předchůdců z roku 1716 či 1743. Tato tradice byla obnovena po roce 1989. Každý děkan je vyobrazen s nějakým symbolem – já jsem si zvolil sochu ­Hygieie, tedy zmenšeninu díla Mistra Zoubka, které bylo slavnostně představeno při rekonstrukci děkanátu. n Jak se vám bude pracovna děkana opouštět?

Bude to s určitou nostalgií a vzpomínkami. Nicméně si myslím, že dvě období jsou dobrou perio­ dou pro to, aby člověk mohl na fakultě něco udělat a zároveň neupadl do určitých stereotypů. n A na co se po svém odchodu těšíte úplně nejvíc? Že budu mít o něco méně starostí a více času na přátele. jat

4

z medicíny MRI srdce

Praktické využití z pohledu kardiologa Martin Pleva, Petr Ouředníček Grada 2012, 144 stran ISBN: 978-80-247-3931-1 Publikace poskytuje přehlednou informaci o zobra­ zení srdce pomocí magnetické rezonance. Čtenář v ní najde potřebné informace pro její běžné využívání v klinické praxi. Ocení ji zejména kardiologové, ­internisté a lékaři oddělení zobrazovacích metod. ­Publikace je bohatě vybavena obrazovou dokumen­ tací – obsahuje celkem 17 tabulek, 4 schémata, 19 barevných a 130 černobílých fotografií. Úvodní kapitola je věnována stručnému vysvětlení principu zobrazování srdce magnetickou rezonancí, vyšetřovacích sekvencí a jejich specifik při zobrazo­ vání srdce. Druhá kapitola se zabývá přípravou pacienta a kontraindikacemi vyšetření. V dalších částech publikace jsou rozebírána jednotlivá srdeční one­ mocnění (ICHS, kardiomyopatie atd.) s ohledem na přínos magnetické rezo­ nance v jejich diagnostice. Závěrečná kapitola pak shrnuje indikace vyšetření.

Odhad informace z dat vágní povahy Zdeněk Půlpán Academia 2012, 200 stran ISBN: 978-80-200-2076-5

Čtenáři se dostává do rukou zajímavá kniha z pome­ zí stochastiky a jejích aplikací, především v medicí­ ně a humanitních vědách. Jak ukazuje každodenní praxe každého statistika, v poslední době velmi při­ bývá problémů, které si na jedné straně vyžadují statistické zpracování, ale objevují se v nich nejas­ nosti jak v záznamu reakcí respondentů, tak i při jejich interpretaci pro toto zpracování. Data jsou tedy více než mlhavá (vágní).

Využití není jen v medicíně, kde si pacient typicky stěžuje například na bo­ lest, ale její vymezení není schopen přesně popsat. Ještě častěji tomu je v so­ ciologii, humanitních oborech a všude tam, kde se data získávají pomocí výběrových šetření. Autor k řešení přistupuje především pomocí nástrojů teorie informace a fuzzy množin. Poukazuje také na význam škálování a je­ jich modifikace v souvislosti s možností ztráty informace, kterou z dotazníku můžeme získat.

Výklad je určen především čtenáři, který se zabývá uplatněním matematiky při zpracování šetření z oblasti humanitních věd a matematiku vnímá jako vhodnou metodu, která mu může umožnit hlouběji proniknout do podstaty studovaných problémů.

n VYŠLO V NAŠEM VYDAVATELSTVÍ

Gastroenterologie a hepatologie Z obsahu aktuálního vydání: Editorial: J. Martínek: Zácpa na okraji?

Přehledová práce: J. Martínek: Zácpa a pře­ žívající mýty. Laxativa • M. Nývltová, K. Dr­ balová: Zácpa a hypofunkce štítné žlázy – Mýtus nebo skutečnost? • R. Procházka, P. Srna, J. Frydrych: Syndrom solitárního rektálního vředu • J. Frydrych: Defekografie • K. Zeleník, P. Vítek, I. Mikoviny Kajzrlíko­ vá, M. Hanousek, O. Urban, J. Kuchař, J. Chalupa, P. Komínek: Flexibilní ezofago­ gastroskopie – jakých nálezů si má všímat gastroenterolog v hypofaryngu a hrtanu? • I. Mikoviny Kajzrlíková, P. Vítek: Endosko­ pická polypektomie – jak dosáhnout stan­ dardu kvality v roce 2012? • M. Janičko, E. Veselíny, G. Senajová, P. Jarčuška: Liečba spontánnej baktériovej peritonitídy Původní práce: M. Buncová, J. Kidery, F. Fiala: Radioizotopové vyšetření seg­ mentální pasáže tlustým střevem pomocí 67Ga-citrátu • M. Ryska, L. Dušek, R. Pohnán, B. Bunganič, L. Bieberová, O. Ryska, M. Loveček, B. Jon, K. Rup­ pert, M. Krejčí, J. Jarkovský: Kvalita života je důležitým faktorem indikační rozvahy u nemocných s karcinomem pankreatu – multicentrická prospektivní studie Kazuistiky: M. Stefanová, J. Martínek, M. Dudek, J. Frydrych, M. Zavoral: Úspěšná léčba pacientky s obstrukčním defekačním syndromem • P. Kružliak, D. Mištuna, K. Macháleková: Mezenteriálna fibromatóza ako príčina náhlej príhody brušnej Doporučené postupy: L. Hrdlička, P. Kohout, M. Liberda, M. Konečný, M. Lu­ káš a Pracovní skupina pro idiopatické střevní záněty ČGS ČLS JEP: Doporu­ čený postup pro diagnostiku a léčbu anémie u IBD Komentovaný referát: M. Lukáš: Dlouhodobé výsledky terapie infliximabem u pacientů s ulcerózní kolitidou – pokračování studií ACT-1 a ACT-2 Diskuzní fórum: M. Lukáš: Nová sekce Diskuzní fórum • P. Šolc, J. Bureš, J. Martínek: Vleklé dyspepsie: co a jak v běžné praxi Zprávy z akcí: J. Špičák: 44. kongres Evropského pankreatického klubu (EPC) a PROMED sympozium v roce 2012 Lékový profil: J. Martínek: Dulcolax čípky

n PŘEDSTAVUJEME ODBORNÉ SPOLEČNOSTI ČLS JEP

Endokrinologie se v ČR První nesmělé krůčky v poznatcích, které zahrnujeme do vědy o humorálním řízení tělesných funkcí, se objevily koncem 19. století, století následující je pak svědkem nebývalého rozvoje endokrinologie. Již rok 1900 se ohlásil první přípravou čistého krystalického hormonu (adrenalinu) a pak následovala celá plejáda objevů v oblasti hormonů a hormonálního řízení nejrůznějších funkcí prakticky po celé 20. století. V období let 1909–2000 bylo uděleno za objevy úzce spojené s endokrinologií celkem 20 Nobelových cen, ať již v oboru medicínských věd, nebo za biochemii.

Endokrinologie se v té době rozvíjela velice dynamicky a obohatila metodic­ ky celou řadu dalších odvětví věd o ži­ vých organismech. Za mnohé lze uvést např. objev radioimunoanalýzy, kterou dr. Rosalyn Yallowová rozpracovala pro inzulin a která se pak stala obec­ nou metodu stanovení nejrůznějších látek. Objevy z té doby obohatily labo­ ratorní poznatky a konstituovaly dia­ gnostiku a léčbu endokrinních nemocí a v některých případech daleko pře­ kročily tyto hranice. Např. studie dr.

Gregoryho Pincuse s následným zave­ dením perorální hormonální anti­ koncepce významně ovlivnily možnos­ ti regulace světové populační exploze.

Bez objevů z oblasti endokrinologie by nebylo dnešní transplantologie, asisto­ vané reprodukce, ale také některých méně žádoucích jevů, třeba dopingu.

Aktivita v profylaktických opatřeních

Je možné s úctou k našim učitelům a předchůdcům konstatovat, že až do konce 60. let endokrinologie držela plno­hodnotně krok se světovým vývo­ jem. Vzpomeňme třeba jen, jak blízko udělení Nobelovy ceny byl prof.

MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., svou izolací tyreotropinu. Díky prof.

MUDr. Josefu Charvátovi, DrSc., a doc. MUDr. Karlu Šilinkovi, DrSc., se u nás brzy po válce rozběhl unikát­ ní průzkum stavu štítné žlázy, ve kte­ rém bylo vyšetřeno v českých zemích 672 541 obyvatel z 2815 obcí a jímž jsme předběhli vyspělé státy Evropy

o celou generaci. Výsledkem byla opa­ tření, která u nás prakticky eliminova­ la jodový nedostatek.

Podobnými rozsáhlými akcemi s trva­ lými profylaktickými opatřeními se může česká endokrinologie chlubit i později. Patří sem novorozenecký screening vrozené hypotyreózy a adre­ nogenitálního syndromu, systematic­ ké vyhledávání příbuzných pacientů s medulárním karcinomem štítné žlá­ zy nebo v současné době probíhající vyhledávání poruch štítné žlázy u gra­ vidních žen.

Přes řadu úspěchů však česká endo­ krinologie neměla na růžích ustláno.

Při svém zrodu ve třicátých letech mi­ nulého století držela sice krok s vývo­ jem této vědy ve světě, ale následující dějinný vývoj již jejím snahám nepřál.

Válečná léta zabrzdila rozvoj medicíny ve většině odvětví a poválečný roz­ mach byl příliš krátký.

Po únoru 1948 endokrinologie dostala nálepku buržoazní pavědy a přežívala hlavně díky vůdčím osobnostem obo­ ru, prof. Charvátovi a doc. Šilinkovi.

Ale ani jejich světová reputace nemoh­ la zabránit tomu, aby v době normali­ zace endokrinologie snad ještě více než ostatní obory medicíny byla prak­ ticky zbavena svých mezinárodních kontaktů, aby byla omezena i v přístu­ pu k odborné literatuře a aby byla ne­ dostatečně ekonomicky zajištěna.

dentům a mladým absolventům vyso­ kých škol. Se současným stavem zna­ lostí, technických možností i vzdělá­ ním a lékařskou erudicí našich endokrinologů můžeme být spokojeni.

Onemocnění štítné žlázy, která po­ stihují až 15 % některých populač­ ních skupin, jsou pomocí laboratorní a ultra­zvukové diagnostiky spolehlivě diagnostikována a správně léčena, máme specializovaná pracoviště pro terapii karcinomu štítné žlázy, řada pracovišť má potřebné bohaté zkuše­ nosti s chirurgií štítné žlázy i s další­ mi výkony endokrinologické chirur­ gie. Problém jodového deficitu v cel­ kové populaci je prakticky řešen, po­ třeboval by však občasnou kontrolu nejen po stránce hygienických opat­ ření, ale i otestováním stavu štítné žlá­ zy u vzorku obyvatelstva.

Zdaleka však nemůžeme být spokoje­ ni se současným stavem kontroly funkce štítné žlázy u gravidních žen a kojících matek, u nichž nedostatečné

Velký rozvoj po revoluci

Ke změně došlo až v posledních dva­ ceti letech. Svět se otevřel zvláště stu­

n SLOVO PRO PŘEDSEDU SPOLEČNOSTI

n Prof. J. Marek: S léčbou nekomplikovaného Přestože byla Česká endokrinologická společnost ČLS JEP založena v roce 1937, je teprve jejím třetím předsedou. „Recentním úspěchem je průkaz vysokého procenta subklinické hypotyreózy a autoimunitní tyreoiditidy za gravidity v naší populaci,“ vyzdvihuje aktuální téma v oboru prof. MUDr. Josef Marek, DrSc. n V medicíně je nezbytná mezioborová spolupráce – v endokrinologii laboratoře, zobrazovací metody, chirurgie. Existuje nějaká finanční podpora této mezioborové spolupráce?

Multidisciplinární spolupráce je financována z grantů a až dosud z výzkumných záměrů. Ve zdravotnictví je to především Interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví ČR. Bohužel, finanční prostředky této agentury jsou velmi nedostatečné a nepokrývají ani velmi kvalitní grantové návrhy. Výzkumné záměry většinou koncem roku 2011 skončily a zbývající končí.

Nahradí je financování prostředky na výzkum jednotlivých lékařských fakult. n V roce 2012 došlo ke spojení oborů endokrinologie a diabetologie. Je to sice logický krok, ale lze tento nově vzniklý obor dělat na špičkové úrovni?

Medicína se pulverizuje a dnes už jsou v jednotlivých oborech specialisté, kteří mají kromě dobrých znalostí v celém oboru také špičkové zkušenosti v konkrétních

oblastech. V endokrinologii tak máme tyreoidology, specialisty na hypofýzu, na choroby příštítných tělísek a kostního metabolismu, steroidáře a další. Například mně, ač jsem primárně endokrinolog, nedělá potíže léčit nepříliš komplikované nemocné s diabetem, ale rozkolísaný diabetes I. typu rád svěřím kolegům, specialistům v diabetologii. n Ve zdravotnictví nikdy nelze splnit všechny požadavky – domníváte se, že endokrinologie trpí nedostatkem financí?

Ano. Trpí stejně jako všechny obory. Projevuje se to především nedostatkem financí na nákladné léky, a nyní, jak se zdá, na léky vůbec. Omezování počtu lůžek postihne endokrinologii snad o něco méně než ostatní obory, endokrinologie je z převážné části ambulantním oborem.

Foto: Václav Kříž

n DO VAŠÍ KNIHOVNY

ročník 61 číslo 35–36 27. srpna 2012

n Některé léky pro endokrinologicky nemocné potřebuje jen malá skupina a mají tudíž malou spotřebu přes to, že jsou pro zdraví pa-

5

z medicíny

ročník 61 číslo 35–36 27. srpna 2012

dostává neprávem na vedlejší kolej Protože vlastní endokrinologii je dnes již možno považovat za ucelenou vě­ deckou disciplínu, je soudobý výzkum zaměřen spíše na účast endokrinních faktorů v jiných oblastech medicíny.

Středem zájmu je účast hormonů v rozvoji chorob označovaných jako civilizační. Jsou to kardiovaskulární onemocnění, diabetes, metabolický syndrom, obezita a některá onkologic­ ká onemocnění. Endokrinologie se stá­ vá nepostradatelnou partnerskou dis­ ciplínou i pro jiné medicínské obory.

Hormony pronikají jako léčebné pro­ středky významně do imunologie, der­ matologie, transplantologie, oftalmo­ logie, gynekologie, psychiatrie a dal­ ších oborů.

Ilustrační foto: Profimedia

Každý třetí občan potřebuje endokrinologické vyšetření

zásobení hormony štítné žlázy může jako jeden z rozhodujících faktorů ovlivnit zdraví i mentální vývoj plodu a dítěte. Na tuto problematiku se za­ měřuje projekt endokrinní péče o gra­ vidní ženy, jak jej popisuje doc. MUDr. Zdeňka Límanová, CSc., na této dvoustraně.

Na vysoké úrovni je řešení problema­ tiky onemocnění hypofýzy a neuro­ endokrinologie vůbec, můžeme se vy­ kázat dobře vybavenými specializova­ nými centry pro diagnostiku a terapii metabolických onemocnění kostí ne­ bo centry pro nákladnou léčbu růsto­ vým hormonem indikovanou u dětí s malým vzrůstem v důsledku nedo­ statečné produkce tohoto hormonu.

Vynikající je u nás dětská endokrino­ logie a světové trendy sleduje i andro­ logická a gynekologická endokrinolo­ gie. Administrativní opatření jsou pod­ kladem pro sbližování endokrinologie s diabetologií, která se před lety od endokrinologie vydělila.

Endokrinologie zvolna splývá s další­ mi obory, které se zabývají metabolic­ kými onemocněními, zejména s diabe­ tologií (která je konec konců jedním z oborů endokrinologie), metabolic­ kou osteologií, lipidologií, obezitologií a dalšími příbuznými odvětvími medi­ cíny poruch regulací. Onkologie hor­ monálně dependentních neoplazií, které u žen i u mužů patří k nejčastěj­ ším nádorům, se bez poznatků založe­ ných na endokrinologii dnes neobe­ jde. Stírají se hranice mezi třemi obory zabývajícími se regulačními okruhy a tento systém se začíná chápat jako neuroimunoendokrinologie. Důleži­ tým oborem pro budoucnost je také studium endokrinních disruptorů, lá­ tek z vnějšího prostředí, většinou an­ tropogenního původu, které různým způsobem zasahují do endokrinních funkcí.

Není se však třeba bát, že by endokri­ nologové ztratili své pacienty. Již pre­ valence diabetu, tyreopatií, syndromu polycystických ovarií nebo hormonál­ ní dysbalance stárnoucí populace je dostatečným důvodem odhadovat, že snad každý třetí občan potřebuje endo­krinologické vyšetření. Diabeti­ ků se u nás léčí téměř 800 tisíc, pre­

diabetu bych si poradil cientů nezbytné. Jak je dovoz „orphan drugs“ realizován?

Existují buď specifické léčebné programy, jako je program pro dovoz fludrocortisonu – a v příštích letech zřejmě i trijodthyroninu –, jež koordinuje Česká endo­krinologická společnost ČLS JEP. Nebo je nutno vyžadovat lék pro jednotlivé nemocné na mimořádný dovoz, který schvalují revizní lékaři.

III. interní klinika byla prof. Charvátem založena v roce 1945 jako pracoviště specializované na endokrinologii. Stala se tak superkonziliárním centrem pro celé tehdejší Československo, líhní našich předních endokrinologů a také střediskem endokrinologického výzkumu. Jistě to tedy výhoda je, i když ne podmínka – svého předsedu volí všichni členové endokrinologické společnosti tajným hlasováním.

n Můžete vyzdvihnout nějaké úspěchy české endokrinologie?

Recentním úspěchem je průkaz vysokého procenta subklinické hypotyreózy a autoimunitní tyreoiditidy za gravidity v naší populaci. Tyto stavy jsou spojovány se zvýšeným výskytem potratů a předčasných po­ rodů, ale také s retardací neuropsychického vývoje narozených dětí. Včasnou léčbou hormony štítné žlázy se dají tato rizika odstranit. Proto Česká endokrinologická společnost ČLS JEP usiluje o vyhledávání těchto možných postižení štítné žlázy u všech těhotných.

n Endokrinologické objevy se vyvíjely od výzkumu činnosti žláz s vnitřní sekrecí až k výzkumu na subcelulární úrovni. Publikují se tyto nové informace přiměřeně i v české literatuře?

Jak se předávají vědomosti z výzkumu do praktické medicíny?

Endokrinologové jsou informováni přehledovými články v časopise Diabetologie, metabolismus, endokrinologie a výživa, který vychází čtyřikrát ročně, stejně tak časopisem Revue endokrinologie společnosti Berlin-Chemie, jenž excerptuje nejzajímavější články ze světového písemnictví a přidává komentáře našich odborníků. Výhodou těchto periodik je, že je dostávají zdarma všichni endokrinologové, kteří o ně mají zájem. Nevýhodou je, že redakce časopisu Diabetologie, metabolismus, endokrinologie a výživa shání často s námahou endokrinologické články – čeští autoři raději publikují v zahraničí. red

n Česká endokrinologická společnost byla založena v roce 1937. Za celých 75 let jste teprve třetím předsedou, a ti byli vždy pracovníky III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Domníváte se, že je to pro obor přínosné?

valence žen se syndromem poly­ cystických ovarií se pohybuje okolo 10 %, pacientů s poruchami štítné žlá­ zy je v celé naší populaci asi 5 pro­ cent. Nemocemi s poruchami kostní­ ho metabolismu trpí téměř každá dru­ há žena v důchodovém věku, podob­ ně muži mají se stoupajícím věkem podmíněný hypogonadismus, který je snad fyziologický, ale přináší řadu dalších potíží, a je nutno se starat i o pacienty s dalšími, méně častými endokrinopatiemi, jejichž diagnosti­ kování i léčba jsou většinou složitější a ekonomicky nákladnější.

EU vyžaduje asi 7000 endokrinologů

Na otázku, co hýbe současnou českou endokrinologií, odpovídá spíše výčet toho, co endokrinologii dnes brzdí.

Uvedl bych zde anekdotu, ve které se čerstvý absolvent ptá zkušeného léka­ ře, jakému oboru by se měl věnovat.

Ten mu radí endokrinologii ze tří dů­ vodů: „Za prvé tví pacienti tě nebudou v noci budit, za druhé tví pacienti ne­ budou umírat na nemoci, na které je léčíš, za třetí se tví pacienti nikdy úpl­ ně neuzdraví.“ V těchto slovech vyjá­ dřená situace odpovídá vnímání endo­ krinologie medicínskými plánovači.

Na endokrinní nemoci se neumírá, pozornost musí být věnována zejména oborům s nejvyšší mortalitou – statis­ tiky úmrtnosti ohrožují zejména pa­ cienti s kardiovaskulárními a onkolo­ gickými onemocněními. Skutečnost, že těmto chorobám připravila terén porucha endokrinní regulace, je opo­ míjena. Proto se endokrinologie dostá­ vá obecně na vedlejší kolej, nejen u nás.

O tom svědčí doporučení Výboru pro endokrinologii Evropské unie lékař­ ských specialistů, které považuje za rozumné, aby na 50–60 tisíc obyvatel připadal jeden endokrinologický spe­ cialista nebo konzultant. Tomuto po­ žadavku odpovídá skutečný stav jen v některých zemích Evropské unie.

Některé státy sice toto číslo překra­

čují, ve většině však nedosahuje ani poloviny. U nás se počítá pouze s jed­ ním endokrinologem na 100 tisíc obyvatel.

Podle průzkumu by Evropská unie potřebovala celkem asi 7 tisíc endo­ krinologů a k náhradě přirozeného úbytku by měla zajistit přípravu no­ vých endokrinologů přibližně v počtu 300 ročně. V USA se odhadovalo v ro­ ce 2003, že chybí 10–15 % do dosta­ čujícího počtu endokrinologů a že i při nejrealističtějším odhadu se ten­ to nedostatek do roku 2020 prohloubí na 25–30 procent. A to bychom nemě­ li zapomínat, že se stále častěji bude­ me setkávat s novým typem pacienta, který bude vyhledávat radu endokri­ nologa. Půjde o jinak zdravé lidi, kteří budou chtít zlepšit např. svou malou postavu, snížit chuť k jídlu, změnit tě­ lesné složení v poměru svalů a tuku, upravit svou sexualitu, reprodukční schopnosti nebo korigovat důsledky stárnutí.

Těžkosti s financováním

Endokrinologie se potýká snad jako všechny obory medicíny s nerovno­ právným vztahem mezi zdravotnic­ kým zařízením a pojišťovnami, zasta­ ralostí a nerealitou cenových kalkula­ cí, libovolnou manipulací hodnotou bodu nebo s lékovou politikou mini­ sterstva a pojišťoven. K ní se v případě endokrinologie připojuje mizení ně­ kterých klíčových nepostradatelných léků ze seznamu dovážených léčiv, protože firmám se nevyplatí hradit vy­ soké registrační poplatky při malém odběru léků pro vzácnost diagnóz, tře­ baže jsou tyto přípravky pro pacienty nepostradatelné.

Těžkosti, s jakými se setkáváme při snaze zavést hrazení nového labora­ torního nebo jiného vyšetření, nového léku nebo docílit skutečnosti odpoví­ dajícího hrazení dynamického testu, je trvalou brzdou pokroku v našem diagnostickém i léčebném úsilí. Vý­ zkum v oblasti endokrinologie přináší zajímavé poznatky, ale pravidla jeho

financování nepřejí dlouhodobým stu­ diím, krátké doby řešení grantů nedo­ volují pustit se do složitějšího a zásad­ nějšího problému, prakticky vylučují longitudinální studie a nezajišťují sta­ bilitu výzkumných týmů.

I když se asi nesplní některé prognózy z nedávné minulosti, jistě lze očekávat významný pokrok zejména v porozu­ mění patogenezi a molekulárním me­ chanismům onemocnění. Do budouc­ na teoretickou endokrinologii zřejmě čeká nalezení nových ligandů pro tisí­ ce známých receptorů, pro které jsou dosud příslušné signální ligandy ne­ známy – sirotčích receptorů tak ubude a my pokročíme v poznání mechanis­ mů některých onemocnění. Farma­ ceutický výzkum a průmysl na tomto podkladě bude mít otevřené dveře k přípravě dalších léků – vždyť i dnes z prvních pěti set nejčastěji užívaných léčebných přípravků je polovina mo­ dulátorů receptorů. Na generační do­ hled je snad vyřešení některých pro­ blémů, jako jsou patogeneze a léčba inzulinové rezistence, syndromu poly­ cystických ovarií, léčba velké rodiny imunoendokrinopatií nebo fyziologič­ tějšího podávání hormonů včetně léč­ by některých příznaků stárnutí či na­ lezení bezpečných prostředků pro kontrolu chuti k jídlu a tím i účinnější terapii obezity.

Přestože se veškeré prognózování po­ dobá spíše hádání z kávové sedliny, lze přesto téměř s určitostí říci, že bu­ deme o humorálním řízení ve zdraví a nemoci vědět v blízké budoucnosti mnohem více než dnes, že naše po­ znatky povedou k novým cestám v dia­ gnostice i léčbě, ale že si tyto cesty vy­ žádají další a mnohdy nedostupné vý­ daje. Jednou z jistot prognóz v oblasti medicíny zůstává skutečnost, že nůž­ ky mezi tím, co medicína bude umět diagnostikovat a léčit, a tím, co z toho bude moci poskytnout celkové světové populaci, se budou rozevírat.

Prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc., Endokrinologický ústav, Praha

n Chronická lymfocytární tyreoiditida – nejčastější endokrinopatie Od padesátých let minulého století se v ČR obraz onemocnění štítné žlázy výrazně mění. Jednoznačnou příčinou je pozvolná likvidace deficitu jodu v populaci zavedením důsledné jodace jedlé soli. S dříve typickou strumou se u osob narozených po roce 1950 již nesetkáme a struma není mnohdy vedoucím příznakem onemocnění tyreoidey.

Vztah funkce štítné žlázy, jodu, těhotenství a vývoje plodu byl znám po staletí. Díky eradikaci těžkého jodového deficitu byl v Evropě zlikvidován kretenismus a běžně byly léčeny klinicky zřejmé tyreopatie. V současné době je nejčastějším tyreoidálním onemocněním chronická lymfocytární tyreoiditida, která však převážně probíhá asymptomaticky.

Díky precizním laboratorním vyšetřením můžeme onemocnění diagnostikovat v subklinické formě v období dobře léčitelném, což platí právě pro dobu zvýšené potřeby tyreoidálních hormonů v graviditě. O nezbytnosti léčby těchto subklinických forem v těhotenství se hovoří až v posledních desetiletích. Experimentální práce na zvířatech i klinické studie dokládají nezbytnost optimální koncentrace tyroxinu pro vývoj plodu především brzy po početí.

Lidský plod je kompletně závislý na dodávce tyroxinu nejméně do 12.–14. týdne, proto je právě v prvních měsících gravidity schopnost štítné žlázy reagovat na zvýšené nároky podmínkou fyziologického vývoje plodu, především jeho nervové soustavy. Studie prokázaly, že nejen subklinické hypotyreózy, ale i sama přítomnost protilátek může fyziologický průběh těhotenství ohrozit. Ženy se sníženou tyreoidální rezervou mají zvýšené riziko potrácení, předčasných porodů, jejich děti mohou mít nižší porodní hmotnost. Zvýšená péče o tyto ženy je nezbytná i po porodu a před zamýšleným dalším těhotenstvím.

V období gravidity se v důsledku vzájemného vlivu hormonálních změn mění některé biochemické ukazatele, proto bylo nutné vypracovat specifické normy pro

1. trimestr těhotenství. V úzké spolupráci a za podpory České společnosti klinické biochemie ČLS JEP vzniklo v České republice několik nezávislých endokrinologických studií, které odhalily u nemalého počtu zcela bezpříznakových žen v 1. trimestru postižení štítné žlázy: zvýšenou koncentraci tyreotropinu (TSH) u 4–5 % z nich a zvýšený titr protilátek proti tyreoidální peroxidáze u 10–15 % sledovaných žen. Vyšetření TSH i protilátek jsou pro odhalení rizika tyreoidálních komplikací v graviditě zásadní. Zvýšený výskyt tyreopatií je diagnostikován u žen potrácejících a léčených pro neplodnost.

Výsledky studií byly předneseny na prestižních světových fórech, zaujaly tamní masmédia (BBC, Reuters) a získaly si respekt mezi zahraničními odborníky. Současně byly publikovány v prestižních zahraničních časopisech.

Problematika tyreopatií a gravidity je složitá odborně i společensky, klade rovněž nároky na týmovou mezioborovou lékařskou spolupráci. Do té by měly být zapojeny i zdravotní sestry. Významnou roli mohou hrát i masmédia a spoluúčast by měly projevit i zdravotní pojišťovny. Česká endokrinologická společnost ČLS JEP na základě předložených výsledků doporučila zavedení univerzálního screeningu funkčních tyreopatií v počátcích gravidity již v roce 2008. Jednáni s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou sice proběhla, zatím však bez jasného výsledku. Je tedy nezbytné opakovaně zdůrazňovat vyšetření v počátcích těhotenství alespoň u všech žen se zvýšeným rizikem.

Na Slovensku je všeobecný screening zaveden od roku 2009. Pracovní skupina při České endokrinologické společnosti ČLS JEP ve spolupráci s odděleními klinické biochemie připravila doporučení diagnostiky a léčby všech tyreopatií v graviditě.

Doc. MUDr. Zdeňka Límanová, CSc.,

III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

6

z medicíny

ročník 61 číslo 35–36 27. srpna 2012

Spolek českých lékařů oslavil 150 let V prvním červnovém týdnu letošního roku se ve Velké aule pražského Karolina konalo slavnostní shromáždění k 150. výročí založení Spolku českých lékařů (SČL). Jeho předseda prof.

MUDr. Jan Kvasnička, DrSc., zdůraznil, jak významně se SČL v řadě období účastnil i života profesní lékařské komunity.

Ve svém sdělení mimo jiné uvedl: „Například již v roce 1876 se spolek vyslovil pro zřizování lékařských ko­ mor podle zemí monarchie i pro po­ vinné členství lékařů v nich. Po vzni­ ku Československa v r. 1918 to bylo zejména zakládání dceřiných organi­ zací spolku v krajských a okresních městech, organizování přednášek a seminářů, tedy péče o postgraduál­ ní vzdělávání. V posledních letech se spolek účastnil obnovení činnosti České lékařské komory jako stavov­ ské organizace, která má řadu důleži­ tých úkolů, zejména jako garant od­ borné úrovně lékařských činností, a která má v kulturním zahraničí jed­ nu z nejvýznamnějších úloh v činnos­ ti zdravotníků a lékařů.“

Počátky

Jaká je tedy stopadesátiletá historie SČL? Jeho vznik nepochybně souvisí s uvolněním, které u nás nastalo po roce 1859, tedy po pádu bachovského absolutismu. V té době došlo v čes­ kých zemích k bohaté spolkové čin­ nosti a vznikla řada významných spolků – například roku 1861 pěvec­ ký spolek Hlahol a v roce 1862 tělo­ cvičný spolek Sokol, spolek na pod­ poru české literatury Svatobor, Jedno­ ta českých matematiků a fyziků – a v tomtéž na vznik spolků tak bohatém roce i Spolek českých lékařů (26. června 1862).

Již několik měsíců předtím, 15. ledna 1862, vyšlo první číslo Časopisu léka­ řů českých (ČLČ), jehož historie sahá už do roku 1857, kdy začala v časopi­ su Živa Jana Evangelisty Purkyně z iniciativy pražského praktického lé­ kaře Josefa Podlipného vycházet pří­ loha Domácí lékař. Čeští lékaři však o ni neměli zájem (myšlenku na český lékařský časopis nepovažovali za uskutečnitelnou mi­ mo jiné proto, že naprosto chybělo české lékařské názvosloví), a tak o tři roky později zanikla. Doktor Podlipný (manžel spisovatelky Žofie Podlipné, švagr Karoliny Světlé) se však nevzdal a spolu s knihkupcem Vincencem Jo­ sefem Schmiedem časopis nakonec začal vydávat. Technickým a jazyko­ vým redaktorem prvních ročníků ČLČ, který začal vycházet jako čtr­ náctideník, ale již v roce 1864 se stal týdeníkem, byl Purkyňův žák Bohu­ mil Eiselt, mladý docent vnitřního lékařství.

J. Podlipný i B. Eiselt většinu článků museli překládat z němčiny, protože kvalitní čeští autoři prakticky chyběli, oba redaktoři zápolili i s českou ter­ minologií. Během několika let, kdy se česká terminologie velmi rychle roz­ víjela, však začaly původní české prá­ ce převládat.

Vznik spolku

Spolek vznikal v době národního ob­ rození, ale byla to také doba – více než 20 let před zřízením české lékař­ ské fakulty –, kdy jediným oficiálním výukovým jazykem na Karlově uni­ verzitě byla kromě latiny němčina.

Již v roce 1860 se Bohumil Eiselt ob­ rátil na Jana Evangelistu Purkyně s žádostí o podporu myšlenky založit český odborně-vědecký spolek. B. Ei­ selt s Eduardem Grégrem pak vypra­ covali koncept stanov SČL a spolu

lékařů, přírodozpytců a techniků na­ konec SČL zorganizoval a uskutečnil až v roce 1880.

Po smrti Jana Evangelisty Purkyně byli předsedou spolku další význam­ ní čeští lékaři – internista Josef Ha­ merník (1869–1873), dermatolog Vi­ lém Petters (1873–1875), chirug Vi­ lém Weiss (1875–1876), praktický lé­ kař Albín Prokop (1876–1877), internista Bohumil Eiselt (1877–1883) a další.

Výhody spolku byly tak zřejmé, že se pů­ vodních 24 členů roz­ rostlo na 120 a do roka měl SČL 300 členů.

V květnu 1863 podal spolek žádost, „aby na lékařské fakultě uni­ Současnost verzity pražské při vy­ Spolek českých lékařů působí pod za­ učování předmětům střešením České lékařské společnosti praktickým na český Jana Evangelisty Purkyně dodnes.

Bohumil Eiselt. Reprofoto: ZN jazyk slušný ohled Po roce 1989 se soustředil především brán byl zřízením po­ na tyto úkoly: naplňovat historické třebných stolic, na stanovy podle potřeby současnosti, ště dětí i dospělých, ale také praco­ nichžto by českým ja­ pořádat tematické večery s multidis­ viště výzkumných ústavů minister­ zykem přednášeno by­ ciplinárním přístupem, podílet se na stva zdravotnictví a akademie věd na lo“. Žádost však byla popromoční výchově lékařů, vytvářet těchto večerech prezentovala své zamítnuta a až v roce příležitosti k přednáškám pro mladé ­výsledky i široce koncipovaná sděle­ 1871 vznikla první čes­ začínající lékaře ve srovnání a v kon­ ní odborníků daného oboru pro ne­ ká klinika, kterou vedl kurenci se zkušenými odborníky. odborníky tak, jak je to vlastní spol­ Bohumil Eiselt, a v ro­ Podle současného předsedy SČL ku od samého jeho vzniku. Je potěši­ ce 1882, když se uni­ prof. Kvasničky jedním ze specifik, telné, že zejména v posledních třech verzita rozdělila na které odlišuje Spolek lékařů českých až čtyřech letech přednášejí ve spol­ českou a německou, od všech ostatních školicích a doško­ ku pod vedením zkušených mladí i česká lékařská falovacích institucí, je úzká spolupráce a jejich přednášky i diskuse mají vel­ kulta. s Univerzitou Karlovou (UK). Poči­ mi vysokou úroveň. Abychom po­ Důležitým počinem nem, který tuto spolupráci bezpro­ skytli více příležitostí pro prezentaci SČL byl Slovník lékař­ středně odráží, je organizace před­ obecných názorů vyzrálým osobnos­ ské terminologie, který náškových večerů k výročí 17. listo­ tem, ustavilo vedení spolku jako vyšel již v roce 1863 padu. V jejich programech se řeší ­paralelu Thomayerovy přednášky (jeho doplněné vydání řada problémů lékařských fakult, (tradice vznikla již v r. 1929 a refe­ vyšlo pak v roce 1881 například problémy lékařské etiky, rent je vybírán vedením spolku z od­ jako Názvosloví lékař­ ale také otázky statutu a činnosti fa­ borníků interních oborů lékařství), ské a lékárnické). Od kultních nemocnic či návaznosti přednášky Maydlovy pro vynikající Jan Evangelista Purkyně. Reprofoto: ZN roku 1869 vydával spo­ pre- a postgraduálního vzdělávání odborníky chirurgických oborů lek Kalendáře českých v medicíně. „Úzkou vazbu mezi UK a Purkyňovy přednášky pro teoretic­ s Purkyněm oslovili asi tři stovky lékařů, což byly jakési příručky pro a spolkem dokládá také to, že před­ ké obory. Výběr referujících pro pražských lékařů. Podepsat úřední praktiky. nášková činnost spolku byla v minu­ všechny čestné přednášky se řídí žádost o povolení SČL se jich však Na rok 1865 spolek chystal první losti vždy úzce spojena s odbornou stejnými pravidly a dosavadní zku­ tehdy odvážilo pouze jedenáct (na­ sjezd českých lékařů, ale ten nebyl činností klinik a ústavů lékařských šenosti s touto praxí jsou velmi dob­ příklad Josef Podlipný, Bedřich hrabě úřady povolen. První sjezd českých fakult. Interní i chirurgická pracovi­ ré,“ uvádí prof. Kvasnička. hech Berchtold, botanik a cestovatel, do­ cent pražské lékařské fakulty Anto­ nín Jan Frič).

Iniciativa založit SČL se tedy na ­začátku nesetkala s úspěchem. Zato pražští němečtí lékaři rychle vy­ K roku 1862 se váže ještě jed­ Jeden ze zakladatelů Sokola, pracovali stanovy svého Verein der na významná událost českého Miroslav Tyrš, znal jeho uni­ praktischen Ärzte (Spolku praktic­ spolkového života v rakousko-uher­ verzitní přednášky a stýkal se kých lékařů), které byly schváleny ské éře – založení Sokola. I k němu vy­ s ním i v tělocvičných prostorách. Tyrš 28. července 1861. jadřoval Jan Evangelista Purkyně velké byl též přítelem doktora Eduarda Grégra – Druhý pokus o založení SČL podpo­ sympatie, ačkoliv už překročil sedmdesátku.

Purkyňova asistenta a později docenta –, kte­ řilo pouhých čtrnáct lékařů, byli me­ „Purkyně byl veliký přítel tělocviku vůbec rý se svým bratrem Juliem spolupracoval na zi nimi dokonce i rodilí Němci… Za­ a Sokola zvlášť,“ vzpomíná Josef Müller stanovách Sokola. kladatelé se však už nenechali odra­ v Památníku Sokola Pražského vydaném Je zachován i dopis, který posílá Tyrš Purkyňo­ dit. Trvalo to sice více než půl roku, roku 1883. Ve svých vzpomínkách z mlá­ vi 20. dubna 1866. Dopis se týká koupě domu ale císařským výnosem z 26. června dí Purkyně vzpomíná, jak obdivoval ko­ Jindřicha Fügnera pro pražský Sokol. Byl to 1862 byla jejich žádost schválena. legu z noviciátu Cinnera, siláka, které­ plán, na který Purkyně přislíbil svou finan­ Přihlásilo se nakonec 24 členů, ho vždy pozoroval s úctou, „sám jsa mi­ ční podporu. Purkyně se blízce znal i s Jin­ z nichž 19 se zúčastnilo 16. července lovníkem tělocviku.“ Nemůže nás tedy dřichem Fügnerem. V dopise z 29. ledna 1862 první valné hromady. Předse­ překvapovat, že se Purkyně ihned aktiv­ 1865 žádá Fügnera, který byl v tu dobu ředi­ dou spolku byl zvolen Jan Evangelis­ ně účastnil práce v nově založeném telem pražské Hypotéční banky, aby přijal mezi ta Purkyně.

Sokole. zaměstnance jistého pana Raucha.

Zakladatelé uložili spolku jako hlavní O významu dobré fyzické konstituce pro celkové Spisovatel a politik Ervín Špindler o Purkyňovu vztahu náplň práce: „1. Vzájemné vzbuzová­ zdraví se sám Purkyně zmiňuje na několika místech ve k sokolstvu vzpomíná: „Purkyně nejen tělocvik stále pěs­ ní a oživování vědecké činnosti, svých ­spisech. Hned ve své habilitační práci, vydané v ro­ toval, ale i miloval sokolstvo, od jehož ukázněnosti a spolu a pěstování vědy lékařské vůbec; ce 1823 ve Vratislavi, vyslovuje požadavek, „aby zdravo­ i bujarosti sliboval sobě nejlepší účinky v národní společ­ 2. Zdokonalování a upotřebování ja­ věda v sobě zavírala i nauku o fyzickém vychování nosti české. Jak až dojemným způsobem jevila se Purkyňo­ zyka českého v umění lékařském.“ a gymnastiku.“ va sympatie k mladému pokolení a jmenovitě k Sokolu, Ve svém článku o dýchání píše: „Lidé, jež se zabývají o tom jsem se přesvědčil na nádraží západní dráhy, když První léta činnosti klidnými pracemi, sedíce nebo stojíce bez namáhavých zvláštní vlak k jubilejní slavnosti v Husinci stál již poho­ Schůze SČL se konaly každý týden pohybů, uvykají krátkému a mělkému dýchání, mohou tově k odjezdu a v poslední chvíli ještě Purkyně k vlaku v prostorách Purkyňova Fyzio­ tím dáti příčinu chorobám plicním a krevním, pročež se se blížil. Pořadatelé vedli stařičkého učence k vozu první logického ústavu ve Spálené ulici. jim radí, aby při svých zaneprázdněních na hluboké dý­ třídy. Když však se rozhlédl ve voze, v němž seděl Palacký, Ty první byly věnovány hlavně orga­ chání ohled braly, a nebo čas po čase tělocvičnými po­ Rieger a jiní, vysoce vážení páni, sestoupil rychle na peron nizaci spolku, ale od podzimu 1862 hyby činnost hrudi oživili.“ Důležitost tělocviku připo­ a pravil: Tam sedí staří páni, já bych rád jel se Sokoly.“ se v jejich rámci začaly konat i od­ míná i na jiném místě: „Za našich časů, kdy tělocvik Když se 31. července 1869 řadil pohřební průvod, který borné přednášky a demonstrace. ­vůbec velké rozšířenosti a oblíbenosti dosáhl, může se měl doprovodit zesnulého vědce na jeho poslední cestě SČL také brzy navázal styky s vý­ každý, kdo vede život málo pohyblivý, oddav se gymnas­ na Vyšehradský hřbitov, doprovázeli jej i Sokolové. Na znamnými zahraničnímu lékaři, ja­ tickému cvičení, za málo týdnů přesvědčiti, jak obsah seznamu účastníků tohoto průvodu je uvedeno: Sokol ma­ kými byli například patolog Rudolf dýchání na spirometru, síla dýchání na pneumometru lostranský, smíchovský a karlínský.

Virchow nebo chirurg Nikolaj Iva­ vystoupily“.

Doc. MUDr. Otakar Brázda, CSc. novič Pirogov.

n J. E. Purkyně a sokolské hnutí

7

z farmacie

ročník 61 číslo 35–36 27. srpna 2012

EU chystá vstřícnější pravidla pro klinické hodnocení léků vé může záhy nepříznivě změnit, po­ kud nedojde ke změně pravidel a omezení byrokracie, kvůli níž je stále obtížnější klinickou studii byť jen otevřít, obzvlášť pokud jde o stu­ dii multicentrickou, vyžadující přes­ hraniční spolupráci. „Evropští pacienti by měli mít přístup k nejinovativnějšímu klinickému vý­ zkumu,“ uvedl při představení návr­ hu nového nařízení evropský komisař pro oblast zdraví a spotřebitelské po­ litiky John Dalli. Nová legislativa by podle něj poté, co projde schvalova­ cím procesem v Evropském parla­ mentu a Radě EU, mohla vstoupit v platnost již v roce 2016. „Tím, že vý­ razně usnadní řízení klinických hod­ nocení – při zachování nejvyšších bezpečnostních standardů pro pa­ cienty –, by se dalo ušetřit až 800 mi­ lónů eur ročně,“ dodal.

Evropská komise přišla 17. července s návrhem vylepšených pravidel pro klinické testování léků u evropských pacientů. Nová legislativa, která má mít formu nařízení a být tedy v plném rozsahu závazná pro všechny členské státy, má odstranit zbytečnou byrokracii, zajistit vyšší transparentnost výsledků hodnocení a v neposlední řadě také usnadnit přeshraniční spolupráci.

Podle údajů Evropské komise se do klinického hodnocení léků v EU roč­ ně investuje více než 20 miliard eur.

Jedná se o významnou ekonomickou oblast, která nemalou měrou přispí­ vá k hospodářskému růstu celé EU. Proto je i součástí unijní hospodář­ ské strategie zpracované do roku 2020. Pravidla provádění klinických hodnocení v zemích tzv. evropské se­ dmadvacítky v současné době upra­ vuje směrnice z roku 2001. Podle evropských komisařů je však již za­ staralá a nedostatečná. Mj. proto, že na jedné straně se díky ní sice poda­ řilo zajistit vysokou bezpečnost pa­ cientů, kteří se testování zúčastňují, na straně druhé však rozdíly v apli­ kaci této směrnice napříč členskými státy vedly k tomu, že počet klinic­ kých hodnocení provedených v EU klesl mezi roky 2007–2011 z 5000 na 3800, tedy o 25 procent.

ozvaly se proti stávající směrnici kri­ tické hlasy, mj. ve Velké Británii.

Prof. Kathy Pritchard-Jonesová z Londýnské univerzity v deníku Daily Telegraph vyjádřila obavy o dostupnost moderní účinné léčby pro dětské onkologické pacienty.

Těch je v současnosti v Británii 1500.

Zatímco v sedmdesátých letech se odhadovalo, že pouze čtvrtina těchto nemocných bude žít dalších pět let od stanovení diagnózy, dnes se jedná o každého čtvrtého z pěti. Tento stav se však podle prof. Pritchard-Joneso­

za pacienty v Evropě, kteří nebudou léčeni optimálním způsobem, protože nebudeme mít data, která by byla zís­ kána za spolehlivých podmínek,“ uve­ dl Liese.

Nový právní předpis navrhovaný Ev­ ropskou komisí bude mít formu naří­ zení. Tím se zajistí, že pravidla pro provádění klinických hodnocení bu­ dou v celé EU totožná, což usnadní i realizaci mezinárodních multicent­ rických studií. Základem nové legis­ lativy jsou: n Povolovací postupy pro klinická hodnocení, které umožní rychlé a dů­ kladné posouzení žádosti všemi do­ tčenými členskými státy a jejichž vý­ sledkem bude jednotné a konečné rozhodnutí. n Zjednodušené ohlašovací postupy, díky nimž již výzkumní pracovníci nebudou muset předkládat do značné míry totožné informace o klinickém hodnocení zvlášť různým subjektům a členským státům. n Vyšší transparentnost jak pokud jde o informace o tom, zda stále ještě probíhá nábor účastníků klinického hodnocení, tak i co se týká výsledků. n Možnost Evropské komise prová­ dět kontroly nejen v členských stá­ tech EU, ale i jiných zemích, aby se zajistila náležitá kontrola dodržování bezpečnostních standardů klinického hodnocení.

EurActiv, Reuters

… a nesmějí být ohroženi pacienti zemí třetího světa

Koláž: Jindřich Studnička

Evropští pacienti musejí mít přístup k produktům výzkumu…

Krátce předtím, než Evropská komi­ se zveřejnila návrh svého nařízení,

Právě vysoká finanční nákladnost kli­ nických hodnocení prováděných v EU je podle německého europoslan­ ce Petera Lieseho důvodem, proč se řada studií přesouvá do zemí třetího světa, především do Indie, kde se dá pochybovat o uplatňování stejně striktních bezpečnostních standardů jako v Evropě. „Neseme zodpovědnost za chudé lidi, kteří riskují svůj život v Indii, ale také

Monitor glykémie míří ke schválení

n Z LÉKOVÝCH AGENTUR Ze dne 8. 8.: Na základě opatření držitele rozhodnu­ tí o registraci ratiopharm GmbH, Ulm, zastoupeného společností Teva Phar­ maceuticals CR, s. r. o., se z důvodu zrušení rozhod­ nutí o registraci stahují z úrovně zdravotnických zařízení léčivé přípravky Adimet (doplněk názvu por. tbl. flm., velikost balení 30×850 mg, šarže K21761, použitelnost do 3/2014), Adimet (doplněk názvu por. tbl. flm., velikost balení 60×850 mg, šar­ že J39801, použitelnost do 10/2013, šarže J39800, použitelnost do 10/2013), Adimet (doplněk názvu por. tbl. flm., velikost balení 120×850 mg, šarže K21774, použitelnost do 3/2014, šarže K30013, po­ užitelnost do 6/2014, šarže K21773, použitelnost do 3/2014), Adimet 1000 (doplněk názvu por. tbl. flm., velikost balení 60×1000 mg, šarže K09760, použi­ telnost do 6/2014, šarže K33712, použitelnost do 7/2012, šarže K43109, použitelnost do 10/2014, šar­ že K43110, použitelnost do 10/2014, šarže K43111, použitelnost do 10/2014) a Omeprazol-ratiopharm 20 mg (doplněk názvu por. cps. etd., velikost balení 30×20 mg, šarže J01173, použitelnost do 3/2013, šarže K01235, použitelnost do 8/2012).

Ze dne 9. 8.: Na základě opatření držitele rozhod­ nutí o registraci, společnosti Novartis, s. r. o., se sta­ huje z úrovně zdravotnických zařízení léčivý pří­ pravek Fenistil 24 (doplněk názvu por. cps. pro., velikost balení 20×4 mg, šarže L11001, použitelnost do 05/2014, šarže K10002, použitelnost do 09/2013, šarže I08001, použitelnost do 12/2012). Léčivý pří­ pravek se stahuje z důvodu schválené změny v re­ gistraci týkající se změny způsobu jeho výdeje (z dříve: „výdej léčivého přípravku je vázán na lé­ kařský předpis“ na nyní: „výdej léčivého přípravku možný bez lékařského předpisu“), která nabyla účinnosti 1. srpna letošního roku.

Ze dne 16. 8.: Státní ústav pro kontrolu léčiv uvol­ ňuje distribuci, výdej a léčebné použití léčivého přípravku Dicynone 250 (doplněk názvu inj. sol., velikost balení 4×2 ml, šarže 9Y005, použitelnost do 04/2014, šarže 0Y005, použitelnost do 03/2015,

šarže 8Y010, použitelnost do 07/2003, šarže 9Y003, použitelnost do 02/2014). Léčivý přípravek se sta­ hoval z důvodu prověření závady v jakosti. Šarže se po provedené kontrole uvolňují pod novým označením 9Y005/AH, 0Y005/AH, 8Y010/AH, 9Y003/AH. Ze dne 17. 8.: Na základě opatření držitele rozhod­ nutí o registraci, společnosti Pacira Limited, se z dů­ vodu podezření na nesoulad podmínek výroby uve­ dených šarží se zásadami správné výrobní praxe stahuje z úrovně zdravotnických zařízení léčivý přípravek DepoCyte 50 mg (doplněk názvu inj. sus., velikost balení 1×5 ml/50 mg, šarže 11000604, po­ užitelnost do 30. 11. 2012, šarže 11010106, použi­ telnost do 30. 3. 2013, šarže 11001206, použitelnost do 31. 3. 2013, šarže 11001503, použitelnost do 31. 5. 2013).

Generická verze pioglitazonu prošla Americký FDA schválil první gene­ rickou verzi pioglitazonu (Actos, Ta­ keda) pro léčbu diabetu 2. typu. Vý­ robce generik Mylan Pharmaceuticals může uvést na trh tablety o síle 15, 30 a 45 mg.

Varování před analgetiky s kodeinem Americký Food and Drug Administration (FDA) vy­ dal varování před rizikem úmrtí po analgetikách obsahujících kodein u některých dětí po operaci. „Tato léčiva nejsou ideální volbou pro potlačení po­ operačních bolestí a dále by neměla být považová­ na za standardní řešení,“ uvedla dr. Laura Schan­ bergová z Duke Clinical Research Institute v ame­ rickém Durhamu v dopisech adresovaných odbor­ ným medicínským portálům MedPage Today a ABC News. V bezpečnostní zprávě uvádí případy tří dětí, které zemřely, a jeden případ dítěte, které prodělalo ne smrtelný, ale život ohrožující útlum dechu poté,

co dostaly analgetika s obsahem kodeinu po tonzi­ lektomii nebo adenoidektomii. Děti dostaly kodein v běžných dávkách, nicméně tři vykazovaly ultra­ rychlý metabolismus.

Zařízení, jež výrazně usnadní práci s pacienty na jednotkách intenzivní péče (JIP), je zase o krok blíž k zave­ dení do praxe. Monitor glykémie, kte­ rý využívá transdermální vstup bez použití jehly, měl velmi pozitivní vý­ sledky i ve druhé ze dvou klinických studií. Výzkum, který posuzoval be­

Složení chřipkových vakcín pro sezónu 2012/2013 Poradní výbor složený z odborníků FDA, Centers for Disease Control and Prevention a WHO dopo­ ručil, že by chřipkové vakcíny pro sezónu 2012/2013 měly obsahovat tyto virové kmeny: A/California/7/2009 (H1N1) nebo jemu podobný virus, A/Victoria/361/2011 (H3N2) nebo jemu po­ dobný virus a také B/Wisconsin/1/2010 nebo jemu podobný virus. Současně zveřejnil seznam schvá­ lených výrobců vakcín – Afluria (CSL Limited), ­Fluarix (GSK), FluLaval (ID Biomedical), FluMist (MedImmune), Fluvirin (Novartis) a Fluzone, ­Fluzone High-Dose a Fluzone Intradermal (Sanofi Pasteur).

Linagliptin/metformin schválen k léčbě diabetu 2. typu Společnosti Boehringer In­ gelheim a Eli Lilly and Company získaly od Ev­ ropské komise registraci pro přípravek Jentadueto, který v jedné tabletě kombinuje DPP-4 inhibitor linagliptin a metformin.

Evropská komise schválila tuto fixní kombinaci k použití spolu s dietou a cvičením ke zlepšení kom­ penzace diabetu u dospělých pacientů s diabetem 2. typu nedostatečně kompenzovaných maximální tolerovanou dávkou samotného metforminu či met­ forminu a sulfonylurey, nebo těch, kteří již jsou lé­ čeni kombinací linagliptinu a metforminu.

Foto: uzi

Oznámení SÚKL

nefity zařízení s názvem Symphony tCGM system firmy Echo Therapeu­ tics, byl prezentován v Thomas Jeffer­ son University Hospital v Center City ve Philadelphii. Bylo do něj zařazeno patnáct dospělých pacientů hospita­ lizovaných na JIP. Glykémie byla mo­ nitorována jak pomocí arteriálních katetrů a zařízení YSI 2300 STAT Plus Glucose Analyzer, tak i prostřed­ nictvím Symphony tCGM system. Ten dospěl k chybnému výsledku v devíti procentech případů a podle metody Continuous Glucose-Error Grid ana­ lysis bylo klinicky přesných celkem 98,9 % výsledků. Autoři studie tak do­ spěli k podobným závěrům, jaké pre­ zentuje výrobce zařízení.

Další kroky ke schválení nyní budou směřovat k evropským regulátorům a americkému úřadu FDA. MedCityNews.com

8

pro lékařské praxe

ročník 61 číslo 35–36 27. srpna 2012

Povinnost specialistů předávat zprávy praktikům zatím změny nepřinesla Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, zavádí v § 45 povinnost ambulantních specialistů předávat zprávy o vyšetření registrujícímu praktickému lékaři. V této souvislosti se v poslední době vyvinula mimo jiné praxe, kdy specialista předá zprávu pacientovi a nechá si od něj potvrdit, že ji doručí svému praktikovi. V každodenní praxi však existují i jiné způsoby. „V oblasti souměstí Chomutov – Jirkov necítím zásadní problém v předávání lékařských zpráv, a to takřka ve všech oborech. Jsou někteří jednotlivci, kteří ještě ťukají na psacím stroji a je pro ně problémem napsat zprávu, ale těch je skutečně jen pár.

V zásadě jsem ještě neviděl odpovídající lékařskou zprávu od stomatologa, maximálně na přímé vyžádání dvě rukou psané věty, obvykle nečitelné. Diabetologové jako způsob předávání zpráv používají průkazku diabetika. Ostatní obory již používají výpočetní techniku se všemi výhodami následných datových výstupů. Mohu konstatovat, že se změnou zákona se u nás nic nezměnilo,“ uvádí MUDr. Zdeněk Hamouz z Chomutova. „V současné době se mi nejlépe v tomto směru spolupracuje s některými soukromými specialisty a soukromou biochemickou laboratoří, kdy ke vzájemnému předávání dat používáme systém Medidata. Tento systém ve vazbě na odpovídající programové vybavení načte výsledky a lékařskou zprávu přímo ke konkrétnímu pacientovi, a to zcela spolehlivě. Bohužel vázne, respektive neexistuje elektronická komunikace s nemocnicí a jejími ambulancemi. Elektronická komunikace kromě rychlosti a úspory času lékařů totiž rovněž elimi-

nuje velký nešvar, který v poslední době narůstá. Pacienti dostanou sice v odborné ambulanci zprávu, ale mají pocit, že je ‚jejich‘, uloží si ji doma a nedonesou praktickému lékaři. Pak se diví, že lékaři nikdo nic neposlal. A pokud zprávu přinesou, pak ji lékaři jen ‚půjčí‘, protože je ‚jejich‘. Takže si ji ‚půjčím‘ a okopíruji i pro sebe,“ dodává Z. Hamouz.

Posílání zpráv po pacientovi je už stará praxe…

Podle MUDr. Evy Langové z Třešti pacient, pokud má zprávu přinést, většinou tak učiní, a to celkem rychle – ne-li týž den, obvykle následující. „Řekla bych, že tato již stará praxe funguje celkem dobře. Zasílání poštou je velmi zdlouhavé, takže jedinou cestou je podle mého názoru e-mail,“ říká E. Langová. Pro zasílání zpráv elektronickou cestou se ostatně vyslovuje více praktiků.

MUDr. Alena Šimurdová z Karlových Varů konstatuje, že kvalitní a slušný specialista vždy psal nálezy pro registrujícího praktického lékaře a vždy je posílal po pacientovi. „Ten si nález mohl přečíst a eventuálně okopírovat, na obojí má právo, praktikovi nález předal a aktivně se mohl podílet na dalších diagnosticko-lé-

že součástí vyšetření je i sepsání odborného nálezu.

Jedině pak je naplněn výkon vyšetření specialistou.

Nestalo se mi, že by mi specialista odmítl podat zprávu o tom, jak pacienta léčí. Pacient ovšem nález někdy zapomene doma.“ Podle MUDr. Michala Bábíčka z Cho-

mutova se v okrese nic nezměnilo. „Slušní specialisté i nadále předávají zprávy pacientům nebo je zasílají poštou do ordinace registrujícího praktika. Ti ostatní o platnosti nového zákona buď nevědí, nebo ho ignorují,“ uvádí. mt

čebných krocích. To je podle mého názoru optimální model fungování vztahu pacient – registrující praktik – specialista. V mém regionu je několik specialistů, kteří nálezy nepsali a neposkytovali, k těm jsem své pacienty neposílala. Model, kdy specialista dá zprávu pacientovi a nechá si její převzetí a eventuálně doručení praktickému lékaři podepsat, je pouze zdokonalením toho, co již dávno funguje. Pokud budou novou právní úpravou k psaní nálezů donuceni i specialisté, kteří je dosud nepsali, je to jen dobře, a způsob, jak si to zdokumentují, je v jejich režii. Posílání nálezů po pacientovi dosud fungovalo a nadále jistě fungovat může,“ dodává A. Šimurdová.

…která je v zájmu pacienta MUDr. Zdeněk Corn z Mikulášovic uvádí, že posílání zpráv po pacientovi je v jeho vlastním zájmu a že se mu do jeho praxe v potřebné době dostane do rukou 99 procent zpráv. „Zbývající procento si ohlídám, pokud bylo vyšetření na můj požadavek. Není důvodu neponechat stávající systém, jenom je třeba zainteresovat pacienta.“ Žádné problémy se zprávami od specialistů nemá MUDr. Libor Dupal z Libouchce. „Poučuji pacienta, kterému vyšetření u specialisty doporučím,

n LÉKAŘ A PRÁVNÍK (2)

Gynekologie a porodnictví – rizikový obor pro lékaře Porodnictví je v celosvětovém měřítku nejrizikovější obor z hlediska možné odpovědnosti lékaře. Ještě dnes si pamatuji slova mého prvního primáře o tom, že porodnice je zrádná a že není jiného oboru v medicíně, kde bychom ze zdánlivě plného zdraví během několika málo minut bojovali hned o dva lidské životy najednou nebo je dokonce ztráceli. Často jsem konzultován advokáty z různých míst republiky, kteří vůbec netuší, že i v dnešní době může žena v souvislosti s porodem zemřít. Domnívají se, že vždy je zde automaticky dáno zavinění lékaře. Bohužel ale občas nacházíme na straně lékařů nebo zdravotnických pracovníků až neuvěřitelná pochybení či přímo zanedbání.

Dosti často přicházejí tyto komplikace s fatálními následky v nočních hodinách, kdy lékař má tendenci neuvědomovat si závažnost situace, je unavený, ospalý, nebo se mu i z jiného důvodu nechce opouštět lékařský pokoj, ordinuje po telefonu, rodičku nebo nedělku nevidí po mnoho hodin apod. Ilustrativním příkladem je skutečná kauza – překlad na ARO do jiné nemocnice v okresním městě, kdy službu mající lékař se při příjmu hlasitě rozčiluje, „co mu to tam vezou, že přece záchrance říkal, ať ‚to‘ odvezou někam jinam…“ V rozčilení se dělají chybné závěry. V tomto případě lékař nechal rodičku v hypovolemickém šoku, taktak primárně zvládnutém v malé porodnici v jiném městě, uložit do vany s teplou vodou, že prý je podchlazena, a následně zabalit do termální fólie, kterou poprvé rozbalili, až když došlo k první srdeční zástavě. Z fólie odteklo odhadem půldruhého litru krve. Zkratkovitá reakce vyústila ráno následujícího dne v podání trestního oznámení na primáře porodnického oddělení, kde proběhl porod. Mezitím lékař stačil ještě čekající pozůstalé informovat o tom, „že mu tam již dovezli mrtvolu a on s tím nemohl nic dělat“. Trestní oznámení následujícího dne vyšperkoval ještě primář místního porodnického oddělení, který dodal seznam údajných pochybení svého kolegy z vedlejšího města. Na podkladě těchto informací stačili pozůstalí zburcovat televizi Nova a po malém městě chodit a vyprávět o tom, jak místní primář už jde do vazby a podobně. Ve věci byl nakonec pravomocně odsouzen skutečný viník, tj. službu konající lékař příslušného ARO, který původně podával trestní oznámení na kolegu.

V porodnictví se prostě více či méně děsivé příhody budou stávat vždycky a znovu. Jejich počet lze redukovat a předcházet jim pečlivým dodržováním postupů lege artis a následně se vyhnout i fo-

renzním následkům zejména řádným vedením dokumentace, podle které je vždycky věc především a téměř výhradně posuzována. Pokud sloužím v porodnici, nemohu počítat s tím, že se vyspím. Můj spánek může stát někoho život a mě mnoho a mnoho bezesných nocí poté.

Co se dokumentace týče, je třeba počítat s tím, že dnes se vedou paralelní záznamy lékařské i střednězdravotnické. Mnohé pokusy o pozměňování lékařské dokumentace byly následně ze sesterské dokumentace odhaleny.

Onkologická prevence v gynekologii selhává V gynekologii se stávají velkým úskalím neúspěšné výsledky prevence karcinomu hrdla děložního. Je nutno poznamenat, že celý systém prevence karcinomu děložního hrdla byl u nás již před mnoha lety nastaven zcela chybně. Když jsem se já učil na atestace, bušili se naši nejmoudřejší v prsa a holedbali se naším dokonalým systémem onkologické prevence. Mezitím bohužel uplynulo mnoho let a čísla ukazují, že tento systém u nás nadále zcela selhává. Základní problém spočívá v tom, že podle falešných představ vzniklých před desetiletími by každý gynekolog s první atestací měl „umět“ kolposkopovat. To je samozřejmě nesmysl, stačí se podívat na běžná čísla, která nám říkají, jak často se lékař v typické gynekologické praxi může setkat například s HG lézí. Kolik jich tedy za život viděl a jakou má šanci takovou lézi opět odhalit, když jej na ni nikdo předem neupozorní?

Kolik gynekologů z ambulantní praxe u nás v posledních pěti až deseti letech absolvovalo speciální kolposkopický kurs, kolik se jich nějakým způsobem doškolovalo jinak než sbíráním bodů po firemních akcích? Z toho rezultuje fakt, že naprostá většina našich ambulantních gynekologů spoléhá výhradně na výsledky cytologie. Často slýchávám na gynekologických odborných ­fórech optimistickou větu, že žena, která pravidelně chodí na prevenci, by inva-

zivním karcinomem hrdla neměla onemocnět. Bohužel se v mé advokátní ­kanceláři koncentrují případy, které skončily pravým opakem. Navzájem se sobě podobají jako vejce vejci. Prakticky všechny nešťastné případy invazivních karcinomů, které nebyly screeningem odhaleny a skončily nakonec v mé advokátní kanceláři, měly typický průběh. Po dlouhé řadě negativních cytologií ná­sledovala řada nálezů ASCUS zakončená nálezem HSIL (například i ve chvíli, kdy se již jednalo o invazivní karcinom IIB). Zároveň v dokumentaci nacházíme mlhavě popisované kolposkopické nálezy. Je samozřejmě snadné z počítačové předvolby klepnout na některé z „káček“ a mít to celé za sebou. Jestliže ale gynekolog popisuje kolposkopický obraz jako K2 (toť vše) deset let poté, co už platí zcela jiná nomenklatura, jestliže navíc dva měsíce před potvrzenou diagnózou dlaždicobuněčného exofyticky rostoucího invazivního karcinomu stále ještě popisuje, že vidí zmíněné K1–2, nenaznačuje to, že by v kolposkopii nějak vstřebával nové vědomosti a zdokonaloval se.

K typizaci DNA HPV jsou laboratoře demotivovány Všechny cytologické laboratoře se pak obratem hájí tím, že jejich metoda vykazuje nanejvýše 65procentní záchytnost pro odhalení HG léze. To i při preparátech opakovaně podhodnocených až o dva stupně. Neobyčejně citlivou metodu typizace DNA HPV nám prakticky eliminovala z používaného spektra metod jednak intenzivní lobby velkých cytologických laboratoří, pro které představuje možný odliv počtu preparátů, ale zejména regulační mechanismy pojišťoven, které toto vyšetření sice proplácejí, ale okamžitě ho zahrnují do regulačního balíčku a zatěžují tak gynekologův rozpočet. Přitom právě toto vyšetření může ambulantnímu gynekologovi výrazně pomoci v jeho rozhodovacím postupu, zejména v hraničních případech, například u opakovaných nálezů ASCUS/AGUS nebo v případech negativní cytologie nekorespondující s kolposkopickým nálezem. Při poměrně nízké selektivitě vykazuje HPV DNA testování senzitivitu více než 99 procent. Znamená to, že negativní je skutečně negativní. V tom je hlavní vypovídací hodnota testu. Naopak pozitivní výsledek má nízkou specificitu, ale signalizuje nám POZOR! Přesto jsem zažil, že mladá žena (25 let) s pozitivním HPV na oba nejčastější onkogenní genotypy 16 a 18 nebyla v průběhu dalších šesti let ani jednou znovu na HPV vyšetřena, byla jí jen odebírána cytologie a údajně kolposkopicky sledována, až se ve svých 31 letech dočkala invazivního exofyticky rostoucího dlaždicobuněčného karcinomu IIIC. Ještě čtyři měsíce před šokující diagnózou měla cytologii PAP I–II (ano, ještě v dnešní době jsou takové laboratoře!) a kolposkopii K1–2.

Lze proto jen nanejvýše souhlasit se steskem guru české kolposkopie prim. Ondruše, který pregnantně popisuje, jak mnoho ambulantních gynekologů rezignuje na pomoc specializovaných pracovišť a zcela zbytečně se s problémem potýká v odborném osamění. Pacientce, která 15 let dochází pravidelně na prohlídky, z toho poslední dva až tři roky si stěžuje na zcela typické obtíže, jako jsou bolesti a zejména krvácení po styku, jen obtížně vysvětlíme, že před půl rokem byla ještě zcela zdráva a dnes již trpí onemocněním v inoperabilním stadiu. Mýty o tzv. gallopujícím karcinomu s extrémně rychlým vývojem od infekce k invazivnímu onemocnění jsou už ­dávno zavrženy. V takovém případě lze gynekologovi jen obtížně pomoci.

MUDr. Mgr. Igor Piňos, CSc., advokát Příště: Možné právní následky pochybení pro lékaře

ročník 61 číslo 35–36 27. srpna 2012

Nemocnice nechtějí výběr za nařízená vyšetření Náklady na vyšetření krve u řidičů zadržených při policejní silniční kontrole podle dosavadní praxe uhradila nemocnici policie, která následně tyto peníze od provinilé osoby vymáhala. Tento postup ale nyní končí – důvodem je nález Nejvyššího soudu ČR ze 30. června 2012, podle kterého přísluší inkasování a tedy i případné vymáhání nákladů za rozbor přímo provádějícímu zdravotnickému zařízení.

Nejvyšší soud ČR (NS ČR), který je podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v platném znění, povolán sledovat a vyhodnocovat pravomocná rozhodnutí soudů, zjistil z těchto rozhodnutí, vyžádaných od okresních a obvodních soudů a od Městského soudu v Brně, že soudy postupují při rozhodování o náhradě vzniklých nákladů v této záležitosti rozdílně. Na návrh svého předsedy JUDr. Františka Ištvánka zaujalo občanskoprávní a obchodní kolegium NS ČR stanovisko, které by mělo sjednotit rozhodování soudů.

Ze stanoviska NS ČR Uvedené stanovisko označené v systému tzv. identifikátoru evropské judikatury European Case Law Identifier ECLI:CZ:NS:2012:CPJN.205.2011.1 mj. uvádí (redakčně zkráceno): Ustanovení zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, vychází z toho, že povinnost hradit náklady vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření nebo dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, má vyšetřovaná osoba. Zatímco náklady dopravy se hradí přímo Policii ČR, náklady vyšetření biologického materiálu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici se nepochybně hradí přímo zdravotnickému zařízení, kterému tyto náklady vznikly.

V úhradě nákladů za vyšetření biologického materiálu, vyšetření, ošetření a následného pobytu na záchytné stanici vzniká přímý nárok (prokáže-li se pří-

9

pro lůžková zařízení

tomnost alkoholu nebo jiné návykové látky) proti vyšetřovanému tomu zdravotnickému zařízení, kterému tyto náklady vznikly. Je-li zde tedy zákonná povinnost vyšetřovaného, aby platil náhradu nákladů, nemůže tuto náhradu požadovat zdravotnické zařízení po Policii ČR. Dojde-li přesto k tomu, že policie tyto náklady zdravotnickému zařízení (v rozporu se zákonem) uhradí, vzniká tím bezdůvodné obohacení na úkor Policie ČR příslušnému zdravotnickému zařízení, neboť se mu dostalo plnění bez právního důvodu, nikoli vyšetřovanému.

Soudy uvažovaný (a používaný) postup, kdy za situace, že policie tyto náklady zdravotnickému zařízení (v rozporu se zákonem) uhradí, věc posuzují jako bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 454 občanského zákoníku (bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám), jež vzniklo vyšetřovanému na úkor policie, není správný. Bez­ důvodné obohacení podle uvedeného paragrafu totiž vzniká za předpokladu, že ten, kdo plnil jinému (Policie ČR), tuto povinnost neměl a plnil místo toho, kdo byl k tomuto plnění povinen sám (vyšetřovaný), přičemž mezi těmi, mezi nimiž došlo k plnění (po­licie × zdravotnické zařízení), bylo zřejmé, že se plní za jiného.

Pardubická statistika potvrzuje obavy Nemocnice reagují na fakt, že budou samy vymáhat náhradu za náklady vyšetření, negativně. Například předseda představenstva a ředitel Pardubické krajské nemocnice, a. s., MUDr. Tomáš Gottwald v interview pro Českou televizi 16. srpna uvedl, že vymáhání peněz v těchto případech je velmi složité, a to je podle

něho důvodem, proč se policie snaží této agendy zbavit.

Jeho slova potvrzují i statistické údaje – jen v Pardubickém kraji bylo od počátku roku 2010 do konce letošního června 2130 nařízených toxikologických vyšetření a pohledávky za ně aktuálně činí cca 500 tisíc

korun. Lze tedy předpokládat, že v rámci celé republiky se budou vymáhané částky pohybovat v řádu miliónů.

Nicméně nemocnice zřizované Pardubickým krajem již dostaly pokyn, aby faktury za pozitivní testy policii neposílaly. red

n AČMN: Nejvyšší soud není zákonodárcem Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) vydala 20. srpna ke stanovisku kolegia NS ČR tiskové prohlášení podepsané výkonným ředitelem Dr. Stanislavem Fialou, v němž mj. uvádí: Stanovisko Nejvyššího soudu je sporné již v tom, že sice zákon o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami stanoví povinnost úhrady nákladů vyšetření v případě přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky vyšetřované osobě, ale nestanoví úhradu přímo nemocnici. Zde si Nejvyšší soud přisvojil právo dopracovávat zákony a nahradil tak zákonodárce.

Podle tohoto stanoviska by osoba s pozitivním výsledkem vyšetření měla hradit jeho náklady bez ohledu na to, zda se něčeho dopustila. A zdravotnické zařízení by mělo vymáhat úhradu těchto nákladů jen na základě přítomnosti alkoholu, aniž by jí bylo známo, zda tím došlo ke spáchání nějakého trestného činu nebo jen přestupku.

Pokud by vyšetřená osoba odmítla náklady uhradit a nemocnice by se musela obrátit na soud, dostala by se do důkazní nouze. Mohla by prokázat pouze přítomnost návykové látky a to, že o vyšetření požádala policie.

Je nanejvýš pravděpodobné, že by soudy rozhodnutí o úhradě nákladů odložily až do pravomocného rozhodnutí o spáchání trestného činu nebo přestupku. Tudíž veškeré náklady spojené s vyšetřením by hradily nemocnice a jejich úhradu od podezřelého by mohly obdržet v nejlepším případě až za několik let.

Nelze vyloučit případy, kdy například u řidiče by vyšetření zjistilo přítomnost alkoholu do 0,29 promile. To může být u některých osob i přirozený obsah alkoholu v krvi. Ale stanovisko Nejvyššího soudu hovoří o jakékoli přítomnosti alkoholu v krvi. Řidič by tedy nespáchal ani přestupek a měl by hradit náklady na vyšetření? Byly by tyto náklady ze strany nemocnic vůbec vymahatelné?

Výklad provedený Nejvyšším soudem překládá nemalou část nákladů státu na vyšetřování trestné a přestupkové činnosti na zdravotnická zařízení. To nemůže vést k jinému než k neochotě zdravotnických zařízení příslušná vyšetření provádět.

Zdravotnická zařízení jsou sice povinna provést odběr a potřebná vyšetření, jsou-li k tomu odborně a provozně způsobilá. Provozní způsobilost však může být ovlivněna i nedostatkem finančních prostředků na ta vyšetření, která nemocnicím zatím nikdo nebude hradit a možná ani neuhradí.

Uvedený problém není řešitelný právními výklady. Je nezbytná změna příslušných zákonů. V tomto smyslu se Asociace českých a moravských nemocnic obrací na ministerstvo zdravotnictví a na výbor pro zdravotnictví poslanecké sněmovny.

n POZNÁMKA

Budou mít nemocnice čas léčit, nebo budou dobývat pohledávky?

Připomíná mi to jednu epizodu z britského seriálu Jistě pane ministře, kde ve zdravotnickém zařízení výrazně rostl administrativní aparát, přitom v nemocnici nebyli žádní pacienti. Po přečtení stanoviska Nejvyššího soudu České republiky jsem zjistil, že tato skutečnost nemusí být až tak vzdálená.

Na nemocnice totiž přechází povinnost, kterou doposud řešila svými prostředky Policie České republiky, a to vymáhání pohledávek za nařízený odběr a rozbor krve při vyšetření přítomnosti alkoholu či jiných návykových látek. Dosavadní praxe byla taková, že nemocnice se vypořádaly přímo s policií, která následně požadovala celkové náklady po vyšetřované osobě. Aniž by si to soudci uvědomili, nárůst administrativy je zřejmý. Policie bude po vyšetřovaném požadovat náklady na dopravu do zdravotnického zařízení za účelem odborného rozboru, vedle toho nemocnice bude po téže osobě požadovat náklady za samotný provedený výkon.

Z právního hlediska bude takový výklad pravdě­ podobně správný, nicméně bych doporučil použití i jiné výkladové metody zákona než jenom jazykové.

Praktických problémů se objeví celá řada, přitom se nejedná o malé peníze. Zcela jistě půjde o desítky ­miliónů korun ročně. Zdravotnictví je skutečně zakleté.

Přesto se domnívám, že hlavním úkolem zdravotnických zařízení je léčba pacientů, nikoliv zřizování velkých právních oddělení, která budou nucena řešit vymáhání pohledávek. Stačí to, co nám způsobují regulační poplatky.

Martin Netolický, radní Pardubického kraje pro zdravotnictví

n PRÁVNÍ PORADNA

Čerpání dovolené z pohledu zákoníku práce OTÁZKA: Na jaře letošního roku, a to ještě před zakoupením zájezdu k moři od cestovní kanceláře, jsem oznámila své vrchní sestře, že v srpnu pojedu na dovolenou do Španělska. Odpověděla mi, že 14 dní před nástupem dovolené si mám vyplnit dovolenku, dát ji podepsat a poté předat na osobní oddělení. Nyní jsem se dozvěděla, že v srpnu bude dána přednost čerpat dovolenou matkám s dětmi. Může mi za této situace zaměstnavatel odmítnout poskytnout dovolenou v termínu, který jsem nahlásila vrchní sestře na jaře?

ODPOVĚĎ: Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a případně, je-li zřízena, rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění) není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru.

Povinnost náhrady nezaviněných nákladů

Povinnosti při určování čerpání dovolené

Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené.

Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost. Upozorňuji na zvláštní úpravu, kdy požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci určit čerpání dovolené tak, aby ji vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.

Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle předchozí věty, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. V této souvislosti upozorňuji, že není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.

ní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.

Hromadné čerpání Pro úplnost se ještě zmíním o hromadném čerpání dovolené. Podle § 220 zákoníku práce zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací, popřípadě je-li zřízena, se souhlasem rady zaměstnanců, určit hromadné čerpání dovolené, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů. Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny.

Odpověď tazatelce Přerušení dovolené Nastoupí-li zaměstnanec během dovolené vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení v ozbrojených silách, byl-li uznán dočasně práce neschopným nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje; to neplatí, určil-li zaměstnavatel čerpání dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny nebo na dobu výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení na žádost zaměstnance.

Dovolená zaměstnankyně se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené a zaměstnance také nástupem rodičovské dovolené. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhrad-

Vraťme se k úvodnímu dotazu. Jen samotnou odpověď vrchní sestry nelze považovat za určení čerpání vaší dovolené ze strany zaměstnavatele, pokud poté nenásledovalo její zapsání do písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace nebo pokud vám zaměstnavatel, respektive jeho oprávněná osoba k nařizování dovolené, čerpání dovolené písemně nepotvrdil na formuláři žádosti o dovolenou. Pokud byste však dovolenou takto potvrzenou na srpnový termín měla a zaměstnavatel vám srpnový nástup na dovolenou změnil, byl by pak v souladu s ustanovením § 217 odst. 3 zákoníku práce povinen vám nahradit náklady, které vám vznikly z důvodu, že změnil vám určenou dobu čerpání dovolené.

JUDr. Vratislav Tomek, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

10

události, fakta, názory

ročník 61 číslo 35–36 27. srpna 2012

Což takhle zkusit ověřený model zdravotnictví aljašských domorodců?

Kdo nám poradí, jak přebudovat naše zdravotnictví?

Původní obyvatelé Aljašky! Ne, opravdu si nedělám legraci, a pokud nějaký jiný myslitelský či podnikatelský počin od nás trumfne čísla z organizace South­ central Foundation, tak sním tento článek!

V roce 1982 byla federální americká vláda ve velkých problémech, jak ufinancovat péči o původní obyvatelstvo na obrovské rozloze, kde je často jediným dopravním prostředkem nákladné letadlo. Případ ne nepodobný našemu zadání, co udělat s roztroušeným podhorským zdravotnictvím. Nikdo se do toho při omezených financích nehrnul.

Zoufalé chvíle vyžadují netradiční řešení, a tak z federální organizace zbyl jen umenšený grant (peníze, jež by beztak plynuly) a „Indiáni“ se začali o sebe starat sami. Získali smlouvy s pojišťovnami a pustili se do velmi radikálního díla. Postavili si malou centrální nemocnici a k tomu kampus odborných ordinací, asi bychom řekli „polikliniku naležato“. Od té doby snížili počet hospitalizací při stárnoucí populaci o 53 %, počet akutních příjmů o 50 % a vyšetření u specialisty o 65 %! Růst nákladů na zdravotní péči je o 10 až 30 procent pomalejší než ve zbytku USA. Řeknete: to ale snížili kvalitu péče! Tak to se nemůžete více mýlit. Za tu dobu a tyto peníze stoupla proočkovanost dětí ze 2 na 90 procent, spokojenost pacientů a zaměstnanců je přes 90 % a třeba vyrovnání hladin cukru u diabetiků je v nejvyšším percentilu v rámci celých USA (tedy včetně univerzitních a privátních top

klinik). Vedle toho nabízejí původním obyvatelům na přání i tradiční léčebné postupy, pokud to stav umožní a nemocný si to žádá…

tu nejsou. Personál se stará o své klienty. Když je má zdravé, nemusí po nocích „šílet“. A přijet do práce, když je to potřeba, je součástí úvazku. Spát v práci ale nikdo nejenom nemusí, je to vzhledem k nákladům na otop a světlo nežádoucí. Vztahy mezi personálem a klienty jsou velmi osobní.

Pojmy jako pracovní doba, služba, příslužba jsou zbytečné Jak je to vůbec možné? A je to použitelné u nás? Velmi dobře. Úplným základem všeho je, že komunita chce být zdravá a své zdraví si musí sama ufinancovat. Tedy nikdo neposkytuje zdravotnictví pro zisk a též nikdo „nechodí odpracovat si to do státního“. Pak je tu skvělá organizace. Dvoučlenný tým (lékař, sestra) plně odpovídá za zdraví svěřených 1400 lidí. Nemohou pacienta jen tak někam poslat, aby se s tím trápil někdo jiný. Musejí vše vyřešit. Z každého využití jiných kapacit se musejí zodpovídat. Jejich první starostí tak je, aby lidé neměli komplikace chronických onemocnění, ideálně aby nestonali vůbec. Často pořádají přednášky, webové kursy, mluví s lidmi o zdravých návycích. To je něco úplně jiného než třeba výkonový systém – jak se v Čechách říká: „Pacient nemůže být zdravý, je jen špatně vyšetřený a diagnostikovaný!“ Neexistuje, že by pacient jen tak přišel k lékaři. Primárně sdělí sestře po telefonu svoje obtíže, ta má za úkol vyřešit sama a po telefonu, co je jen možné, a lékaře zatěžuje jen nutnými případy. Každý lékař a sestra jsou neustále porovnáváni se svými kolegy ve firmě a s ostatními lékaři v USA. Neustále je jasné,

n POZNÁMKA

ČR: Kdo má zdravé lidi, přijde o peníze

kdo je kvalitní a kdo „se veze“, podle toho jsou placeni.

Celý systém je stavěn od uživatele. Každý telefon musí být přijat, a to do 30 sekund. Velké čekárny, kde domorodí obyvatelé, kteří se jen tak nepotkají, radostně klábosí a užívají si vzájemnou společnost v pohodlí.

Zato pojmy jako „sesterna“ či „lékařský pokoj“ tu neznají. Jakmile přijde zaměstnanec do práce, je k dispozici klientům. Jestliže ho není potřeba, jde domů.

Díky telefonické organizaci je zbytečné, aby lékař jen tak seděl v ambulanci a čekal, co kdyby někdo přišel.

Pojmy jako pracovní doba, služba, příslužba, přesčasy

My jdeme opačnou cestou. Opouštíme lokální zdravotnictví a péči chceme svěřit obrovským mega­ nemocnicím. Místo paušálu na postele či DRG bychom ale měli platit za to, že jsou lidé udržováni zdraví. Našimi „indiánskými organizacemi“ jsou městské nemocnice a LSPP, které často neřídí megamanažeři a nemají superprofesory, ale špitálky fungují, neboť léčí sousedy a je hloupé se k nim chovat blbě, nesmyslně je vyšetřovat. A také se v malém místě hůře krade ze společného, tedy krade se, ale v menším, neb je na to vidět. Pokud by byl tento existující systém zbaven nesmyslného systému úhrad (zvýhodňujícího nemoc) a byli by „rozpočtováni“ a tak motivováni léčit efektivně, jistě by kvalitní primární péče velmi omezila přebujelou síť nemocnic a ambulantních specialistů. Dobře zaplatit tento základní článek, motivovat ho a brutálně kontrolovat data o zdraví a spokojenosti populace. Tedy to, co v současném systému vůbec nehraje roli. U nás ten, kdo má zdravé lidi, nemá „body“ a „obložnost“ a tedy přijde o peníze.

Před pár lety jsme v Mariánských Lázních zlepšili léčbu diabetiků, dramaticky ubylo komplikací, tedy hospitalizací a ambulantních návštěv. Dostali jsme zdrcující mnohonásobnou sankci. Tak jsme to vrátili do starého stavu a byl klid. Ano, vyléčit pacienta je ekonomický nerozum.

Nepotřebujeme, aby „komise moudrých“ odněkud z Prahy rozhodovaly, která nemocnice má žít a která ne. Dejme zodpovědnost za zdraví přímo k lidem a zbytek vyřeší trh – a ten to umí velmi svižně. Lidé by měli mít pocit, že to platí ze svého (proč by si lidé nemohli rozhodnout, zda chtějí ve městě nové CT či dětské hřiště – jistě nejsme méně vzdělaní než lidé na Aljašce).

Pak se nebudou dožadovat nesmyslů. Měla by být konkurence, aby kvalita nešla dolů. Evidentně se vyplatí, když je péče systematizovaná do jednoho řetězce, kde musejí mít všechny články společný ekonomický cíl. Proč jen jsme si ten náš rozbili, místo abychom ho vylepšili?

Možná to chce začít s čistým stolem. Měli jsme v roli ministra zdravotnictví zástupce nejrůznějších odborných lobby (fakultní nemocnice, krajské nemocnice, ambulantní specialisté), byli tam i úplní laici (ekonom). Což to zkusit s Indiánem, řekněme z Aljašky?

Asi by nám uměl poradit.

S použitím materiálu z New York Times a JAMA Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., 1. LF UK a VFN v Praze

n KOMENTÁŘ

Profesor Holý Soumrak nad veřejným a Nobelova cena zdravotním pojištěním S Nobelovými cenami je problém. Z obecného hlediska si myslím, že by se neměly udílet za literaturu, za ekonomii a zejména za mír. Tam všude se úspěš­ nost a přínos měří jen velmi nesnadno. Nobelova cena za fyziologii nebo lé­ kařství, na niž byl Antonín Holý nominován, se jen zřídka udílí za praktické výsledky. Stále častěji je to za nové objevy, tedy za základní výzkum. Mnozí poukazují na to, že by se v tomto směru měla politika udělování cen změnit.

Jestliže k tomu někdy dojde, už se to Holého nebude bohužel týkat.

Největší přínosy Antonína Holého jsou podle mého názoru dva. Prvním je za­ vedení nového typu antimetabolitů, tedy zvláštním způsobem modifikovaných složek nukleových kyselin. Při návrhu léčiv na tomto základě byla zpravidla snaha syntetizovat sloučeniny co nejpodobnější přirozeným metabolitům. Antonín Holý přišel s návrhem sloučenin, jejichž část je totožná se složkou nukleové kyseliny nebo velmi jí podob­ ná, ale druhá část je zcela nepodobná včetně náhrady fosfátové vazby nepřirozenou vazbou fosfonátovou. Tyto látky se ukázaly jako velmi biologicky účinné a současně poměrně málo toxické. Holý vždycky zdůrazňoval, že si nikdy nedával úkol „syntetizovat virostatikum“. Pro­ váděl základní výzkum chemie složek nukleo­ vých kyselin a víceméně náhodou přišel na svůj nový princip. Ten ale pak houževnatě sledoval a dokázal ho dovést až k pacientům.

Druhým přínosem Antonína Holého je, že dával příklad mladým vědcům: „Pracujte, pracujte, pracujte.“ Sám neměl rád, když se mu říkalo vědec. Zdůrazňoval, že je vědecký pracovník – aby zaznělo slovo práce. Jeho píle a houževnatost byly legendární. Na práci se soustředil na sto procent. Několikrát zdůrazňoval, jak je rád, že mohl být v Akademii věd ČR, kde se mohl na práci zcela soustředit. Říkával, že kdyby musel systematicky učit na vysoké škole, nikdy by svých úspěchů nedosáhl. Možná, že to by mělo být mementem pro všelijaké kapitány průmyslu a politiky, kteří chtějí stále něco na Akademii věd ČR reformovat a myslí si, že se vše dá dělat na vysokých školách nebo v průmyslových vývojových střediscích (tam navíc za veřejné prostředky!).

Na Antonína Holého vzpomínám rád, i když jsme nebyli žádní blízcí přátelé.

Myslím, že byl trochu introvert, snad právě proto, že se tak soustředil na labo­ ratorní práci. Znal jsem ho ale dlouho, od roku 1965, a jeden čas jsme dokonce spolupracovali. Vždy bylo možné za ním přijít pro radu. V české vědě po něm zůstává prázdné místo.

Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., předseda České společnosti pro biochemii a molekulární biologii, Ústav molekulární genetiky AV ČR

Připomeňme si slavnostní zahájení londýnské olympiády. Scénu s dětskými postýlkami doprovodili komentátoři ČT ódou na NHS (National Health Service) – britskou Národní zdravotní službu. Předpokládám, že to nebyla jejich invence, ale pouze překlad originálního komentáře. Nelze se Britům divit, na svoji NHS jsou hrdí. Jiný systém neměli a nezažili – nejdřív neměli žádný, pak tento státní, který zaručil populaci všeobecnou dostupnost zdravotní péče. NHS je garantem zdravotní politiky Británie.

Pan prezident Klaus si možná při té slávě posteskl, že on chtěl státní zdravotní službu pro Českou republiku také, ale že se mu to počátkem devadesátých let v rámci reformních kroků nepodařilo. Nemusí zoufat, na jeho názor zřejmě brzy opět dojde…

Veřejné nemocenské pojištění jsme v ČR ani neobnovili…

My jsme měli úplně jinou tradici. Protože jsme jako stát vzešli z trosek Rakouska-Uherska s německým vlivem, naší tradicí bylo veřejné nemocenské pojištění.

Bohužel, po roce 1989 jsme se nechopili příležitosti a neobnovili jsme je. Z kontextu pojistných sociálních systémů jsme vytrhli pouhé zdravotní pojištění, aby si zdravotnictví mohlo myslet, že má systém svého financování. Kdo se dívá přes hranice, dobře ví, že tomu tak není. Rakousko má jak pojištění pro pojištěnce, tak pravidla financování pro poskytovatele. Nám ten kočkopes vydržel dvacet let. Jak dlouho ještě? To záleží na tom, jak svoji schizofrenii vyřeší stávající vláda (resp. vládní koalice) a co tomu bude říkat opozice v parlamentu.

Ve svém programovém prohlášení nám vláda slíbila, že bude dále kultivovat a zpřesňovat systém veřejného zdravotního pojištění, že ho propojí s pojištěním nemocenským, že zachová pluralitu zdravotních pojišťoven, že pro ně stanoví jednotná pravidla, že jejich slučování povede k omezení monopolu VZP, že pojišťovnám umožní realizovat jejich zdravotní politiku, že možná i zavede vícesložkové pojistné, kterým by si mohly konkurovat, a že je zbaví břemene vlivu

politiků na jejich rozhodování. Ministerstvo zdravotnictví sice zcela zřejmě s ministerstvem práce a sociálních věcí na propojení zdravotního pojištění s nemocenským nespolupracuje, jinak však přinejmenším pravidelně reportuje o trvajících záměrech změn v pojištění a v pojišťovnách.

Mezitím však ministerstvo financí uspělo s ideou jednotného inkasního místa, které znamená, že se výběr zdravotního pojištění přesune ze zdravotních pojišťoven do resortu financí. Ne každý si zřejmě v prvním momentě uvědomil, co by to znamenalo v případě, že by stát nebyl ve výběru zdravotního pojištění úspěšný.

Nestátní pojišťovny by pojistné ve prospěch svého zdravotního fondu mohly na státu vymáhat.

… a už se reálně chystá faktické zestátnění Nyní se však objevuje řešení, které lze považovat za absolutní. Přestože vláda opakovaně deklarovala před občany, že na fiskální regulace v rámci Evropské unie řekla své kategorické NE, evropskými směrnicemi a Evropským paktem stability odůvodňuje návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vláda ze znění

evropských předpisů dovozuje, že i fondy zdravotních pojišťoven patří do okruhu rozpočtů, za které nese odpovědnost stát. Proto je zcela podřizuje státní regulaci jako rozpočty státu či samosprávných územních celků.

Nikoli pouze tu část, kterou tvoří platby státu za pojištěnce vyjmenované v zákoně o pojistném na zdravotní pojištění, ale fondy zdravotních pojišťoven jako celek.

V tom momentě nelze dále hovořit o autonomii systému veřejného zdravotního pojištění, ale o jeho zestátnění. Bude fungovat úplně stejně jako ostatní pojistné sociální systémy, tj. fond důchodový, fond nemocenského pojištění nebo pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody způsobené zaměstnanci. Bude se prostě zúčtovávat se státním rozpočtem a v případě růstu rozpočtového deficitu krátit podle pravidel stanovených v nové právní úpravě zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vlastní správa fondů ve zdravotních pojišťovnách bude tedy plně pod státní kuratelou. Na rozdíl od proklamací bude ještě více než dnes podléhat rozhodování politiků.

Zdravotní pojištění bude zestátněno. Ukázku takového zestátnění nám parlament už ukázal nedávno, když rozhodl o přerozdělení zůstatků na fondu zdravotního pojištění mezi pojišťovnami zákonem ve prospěch zejména VZP. Od roku 2014 by to nebyly epizody, ale pravidlo. Za takových okolností však pluralita zdravotních pojišťoven pozbývá smyslu, stejně jako hra na zdravotní pojištění. Zestátněný fond, který nepojišťuje, ale pouze přerozděluje peníze mezi poskytovateli zdravotní péče, nemusí být ani nazýván zdravotní pojišťovnou, ale může být stejnou státní institucí jako Česká správa sociálního zabezpečení. Ostatně může být do ní i začleněn. Hlavně však bude působit jako finanční instituce národní zdravotní služby, rozdělovny financí mezi státní i nestátní poskytovatele zdravotní péče.

Zatímco stávající koaliční politické strany opakovaně deklarovaly podporu systému veřejného zdravotního pojištění a rozvoji plurality pojišťoven, ČSSD se více klonila k systému jedné zdravotní pojišťovny. Teď se situace v koalici zřejmě mění a Černého Petra bude mít v ruce právě ČSSD. RNDr. Jiří Schlanger, 1. LF UK, Praha

ročník 61 číslo 35–36 27. srpna 2012

události, fakta, názory

MZ a ČOV plánují zlepšit zdravotní stav dětí „České děti mají nedostatek pohybových aktivit, nezdravě se stravují a v hojné míře holdují alkoholu a cigaretám. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje řadu opatření, která mají tento stav zlepšit,“ sdělil ministr doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. úvodem tiskové konference 21. srpna v Praze. Dodal, že ministerstvo připravilo novou koncepci prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a co nejdřív ji předloží k oponentnímu řízení. V příštím roce také podpoří 280 milióny korun z evropských fondů a státního rozpočtu projekty prevence a zdravého životního stylu. „Studie agentury KPMG, kterou si nechal zpracovat Český olympijský výbor, poukázala nejen na to, že české děti nesportují, ale i na to, že sport má u nás špatné finanční zázemí,“ zdůraznil místopředseda Českého olympijského výboru (ČOV) Ing. Jiří Kejval. L. Heger doplnil, že v rámci České republiky chce ministerstvo pomoci při definování dlouhodobé podpory sportu včetně otázky jeho financování.

Ze studie KPMG vyplynuly následující konkrétní návrhy, jak získat zdroje pro zlepšení financování sportu v ČR: Daňové incentivy n Pobídka pro právnické osoby ve formě zvýšení limitu na odečet poskytnutého daru z daňového základu (z max. 5 % dnes na 10 %). n Uplatnitelnost nevyčerpané části hodnoty poskytnutého daru právnické osoby v dalších letech. n Dobrovolná realokace x % z roční výše daně z příjmů fyzických osob na veřejně prospěšné a sportovní účely (inspirace v maďarském daňovém systému).

Dostupnost péče... dokončení ze str. 1 „Uvítala bych, kdyby ombudsman uspořádal k dostupnosti péče odborný seminář a kdyby jeho úřad vyjádřil svůj názor v době, kdy se bude projednávat vládní nařízení o místní a časové dostupnosti zdravotní péče. Jsem si ovšem vědoma, že úřad ombudsmana se podněty zabývá, až když platné právní předpisy poškozují občany. Předpis o místní a časové dostupnosti je teprve připravován a v tom také zástupkyně ombudsmana viděla největší problém,“ dodala pro ZN D. Žitníková.

O jednání MZ a ČOV informovali L. Heger (vpravo) a J. Kejval. Foto: Šárka Klímová Sázková a loterijní činnost n Přímá alokace výnosů z loterijních a dalších hazardních her do sportu. n Vyšší zdanění výnosů ze sázkové a loterijní činnosti. n Paušální nebo smluvní odvody sázkových společností sportovním svazům, na jejichž sport vypisují sázky. n Znevýhodnění on-line sázkových společností bez licence.

Ostatní návrhy n Zavedení kontrolních mechanismů pro dlouhodobou spolupráci veřejného a soukromého sektoru. n Nastavení efektivní metodiky spolupráce veřejného a soukromého sektoru. n Motivace pojištěnců zdravotními pojišťovnami. n Zapojení školní sportovní infrastruktury do systému standardizace. red

Ombudsman není v komisi pro nadstandardy Kancelář veřejného ochránce práv (ombudsmana) JUDr. Pavla Varvařovského vydala 16. srpna oznámení, v němž upozorňuje na skutečnost, že tento úřad není zastoupen v pracovní skupině pro definování nadstandardů neboli ekonomicky náročnějších variant zdravotních služeb, která vznikla od 1. června z příkazu ministra zdravotnictví. „Jde o mylnou informaci, veřejný ochránce práv není členem této skupiny a nikdy nevyslovil souhlas s potenciálním členstvím. Přestože jsme ministerstvo zdravotnictví opakovaně vyzývali, ať tuto dezinformaci nešíří, což nám bylo přislíbeno, jednou vypuštěná zpráva již zjevně žije vlastním životem,“ uvádí oznámení. ZN zveřejnily toto neplatné sdělení na základě podkladů ministerstva zdravotnictví v č. 33-34/2011, které vyšlo 16. srpna. red

MZ: peníze půjdou z poloprázdných nemocnic za pacienty „Ministerstvo zdravotnictví neřeší dostupnost v hustě obydlených oblastech, kde se na základě údajů zdravotních pojišťoven pohybuje dostupnost základní lékařské péče řádově v minutách, ale řeší dostupnost především pro ty občany, kteří žijí například v horských oblastech, pohraničí apod. a je potřeba zajistit, aby i oni měli dostupnost k lékaři jednoznačně garantovanou, což doposud zajištěno nebylo. Pokud jde o časové limity, ty vycházejí ze současného reálného stavu a z podkladů zdravotních pojišťoven, které jako jediné mají tyto relevantní údaje k dispozici,“ uvedl k tiskové zprávě OSZSP, NRZP a SP ředitel odboru komunikace s veřejností ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Co se týče počtu lůžek a nemocnic v České republice, dá se bohužel jen s trochou nadsázky konstatovat, že jich máme stejně jako za dob Marie Terezie. Je potřeba si nejprve položit otázku, co chceme. Chceme mít nemocnici na každém rohu jenom proto, aby tam byla, i přestože je poloprázdná, nebo chceme, aby se nemocný pacient dostal do špičkového zdravotnického zařízení, které jej ošetří na té nejlepší možné úrovni? Pokud srovnáme počty akutních lůžek v ČR s počty akutních lůžek ve vyspělých zemích, máme jich prokazatelně minimálně o čtvrtinu více. „V konečném důsledku to znamená, že zde existují nemocnice, kde i 50 procent lůžek je dlouhodobě prázdných a zbytečně se platí za budovy, za topení, vybavení i za personál. Ministerstvu zdravotnictví jde jednoznačně o to, aby tyto naprosto zbytečně vynakládané prostředky

šly místo do poloprázdných budov na léčbu pacientů,“ pokračoval V. Sršeň.

O co tedy odborářům skutečně jde? Pacient to v tomto případě určitě nebude. Hlavní starostí odborářů opět je, že připravují další akci, kdy si chtějí brát pacienty znovu jako rukojmí pro další výrazné zvyšování lékařských mezd. Nyní je průměrný plat lékaře 60 tisíc korun a za letošní rok bude ještě vyšší (v rámci jednoho úvazku, protože řada lékařů má úvazků více). „Ještě nedávno odboráři velmi hlasitě křičeli, že lékaři musejí realizovat řadu přesčasů. Pokud se zefektivní nemocniční síť, tato potřeba významným způsobem odpadne a odboráři by měli být naopak rádi. Zároveň se práce lékařů zefektivní – i zde by odboráři neměli mít námitky. Tímto způsobem také vznikne větší prostor pro zvyšování mezd – také to by mělo odboráře uspokojit. V tomto případě to tedy vypadá tak, že odboráře zajímá nejvíce zvyšování mezd a zachování stavu co největší přezaměstnanosti. Na pacienta se tedy opět opravdu nějak pozapomnělo,“ prohlásil V. Sršeň.

Úhrady léků se přesouvají k závažným onemocněním „Rozhodně nezpochybňuji, že pan Olejár rozumí městské dopravě jakožto dlouholetý zaměstnanec a odborový předák v této oblasti. Ovšem změnu, která nastala v oblasti lékových skupin, patrně ne zcela pochopil,“ glosoval V. Sršeň. V minulosti bohužel docházelo k velmi bizarním situacím, kdy například pacientům byl hrazen lék na rakovinu prostaty, ovšem pacientky, které tento lék potřebovaly na rakovinu prsu, měly smůlu a musely si jej minimálně částečně hradit. Naopak pacienti, kterým lékař předepsal lék na banální onemocnění, jej měli naprosto zdarma. „Nyní i na základě doporučení odborných lékařských společností došlo k tomu, že se rozšířily možnosti plného hrazení pro všechny pacienty s těžkými nemocemi, kteří potřebují velmi drahé léky. Stalo se to ovšem, což je třeba zcela otevřeně přiznat, na úkor hrazení těch nejběžnějších a nejlevnějších léků, ­které si na rýmu, nachlazení či jinou banální chorobu může zakoupit každý sám. Nechť každý, kdo ­onemocněl závažnou chorobou, posoudí, zda toto je opravdu ten správný princip solidarity,“ uzavřel V. Sršeň. mt

11 Půl miliardy na hodnocení nákladovosti a kvality péče Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo 17. srpna následující informaci (v plném znění): Současná situace v oblasti veřejných rozpočtů a systému veřejného zdravotního pojištění vybízí k vývoji a implementaci inovativních nástrojů pro měření a hodnocení kvality a nákladovosti péče, které v dlouhodobém horizontu přispějí ke zvýšení efektivity vynakládaných finančních prostředků. Ministerstvo zdravotnictví proto podpoří tuto oblast z evropských fondů a státního rozpočtu částkou 500 miliónů korun. Finanční podpora bude poskytována na systémové projekty s celoplošným dopadem na systém zdravotní péče v České republice. „Chceme podpořit investice do moderních technologií nezbytných pro efektivní řízení kvality a nákladovosti systému veřejného zdravotnictví,“ říká ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., a dodává: „Nové projekty by měly přispět k racionalizaci využívání finančních prostředků ve zdravotnictví a zajistit standardizované výstupy pro výměnu informací a spolupráci se zeměmi Evropské unie.“ Celkem 85 % finančních prostředků na podporu jednotlivých projektů poskytne Evropský fond pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu oblasti intervence 3.2 Služby v oblasti veřejného zdraví, zbylých 15 % půjde ze státního rozpočtu. Žádosti o finanční podporu mohou žadatelé předkládat od 3. září do 16. října 2012 a projekty musejí být realizovány do konce června 2015.

Proces výběru a hodnocení žádostí pro poskytnutí dotace je rozdělen do tří částí, které posuzují kritéria přijatelnosti, formální náležitosti a hodnocení kvality jednotlivých projektů. K úspěšnému splnění podmínek musejí projekty splňovat nejen kritéria přijatelnosti i formální náležitosti, ale zároveň dosáhnout minimálně 50 % možných bodů za hodnocení kvality.

Více informací a potřebné dokumenty naleznou žadatelé na internetových stránkách http://www.mzcr.cz/ Unie/dokumenty/12vyzva-iop_6665_1138_8.html.

red

n ZAZNAMENALI JSME

AIFP popírá korupční jednání svých členů Hospodářské noviny (HN) otiskly 9. srpna článek „Komisaře pro očkování platí výrobci vakcín“, v němž se mimo jiné uvádí: „Lidé, kteří v Česku rozhodují o povinném, a tedy i z veřejného pojištění hrazeném očkování, zároveň inkasují peníze od samotných výrobců vakcín. Jak zjistily HN, někteří členové Národní imunizační komise byli placeni farmaceutickými společnostmi. Tak například sympozium o očkování, které pořádala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy – na pozvánce stojí: ‚Organizace sympozia byla umožněna díky laskavé podpoře poskytnuté firmou GlaxoSmithKline.‘ Účastnili se ho mimo jiné Josef Trmal, Jozef Dlhý nebo Jitka Částková. Tedy lidé, kteří v imunizační komisi rozhodují o očkování, a ovlivňují tak přímo byznys obřích výrobců sér, mezi něž GlaxoSmithKline patří. Přednášku doktorky Vilmy Marešové, také členky komise, sponzorovala zase firma Pfizer. Ta má nyní kvůli propojení s lékaři a lidmi, kteří rozhodují o lékové politice státu, problémy v USA. Pro podezření z korupce zaplatí v přepočtu více než miliardu korun.

Sponzoring sympozií není jedinou formou spojení mezi farmaceutickými firmami a členy komise. Pracují pro ně i při klinických studiích a dostávají od nich odměny. ‚Spolupracuji i s farmaceutickými firmami. Někdo vypíše konkurs na vedoucího klinické studie, a když vyhrajete, pak studii vedete. Jsou vypláceny náhrady za odvedení práce,‘ říká další člen komise Roman Chlíbek. A spoluprací se netají ani firmy. ‚Společnost GlaxoSmithKline spolupracuje s většinou členů Národní imunizační komise,‘ řekla PR manažerka společnosti Eva Šebestová.

Podle ministerstva zdravotnictví je však nezávislost členů komise ošetřena. ‚Součástí prezenční listiny ze zasedání komise je prohlášení členů, že k bodům jednání není z jejich strany deklarován konflikt zájmů. Pokud by konflikt existoval, zdrží se hlasování,‘ popsal mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. Odmítl však prohlášení členů doložit, stejně jako to, jak kdy hlasovali. ‚Takovou povinnost nemáme,‘ uvedl.

Stát přitom nemá kontrolu nad pravdivostí jednotlivých prohlášení, spoléhá jen na etiku členů komise, jejíž předseda Michael Vít je v současnosti stíhán kvůli údajnému zmanipulování zakázek na minister-

stvu zdravotnictví. Navíc: členové, kteří prohlásí, že jsou ve střetu zájmů, sice nesmí hlasovat, ale mohou se účastnit debaty, a tím rozhodování i tak ovlivnit.“

Případ společnosti Pfizer Ve stejném čísle HN vyšel článek „V USA rozkryli českou korupci: Pfizer si kupoval lékaře a vydělával“. Jeho autorka píše: „Pro skupinu lékařů z českých fakultních nemocnic to byl tehdy hezký výlet: nejprve si projeli pár míst v Austrálii, pak si prošli Hongkong a přitom za nic neplatili a ani si neukrajovali z dovolené. Na cestu je totiž pod záminkou kongresu pozvala zdejší pobočka farmaceutické firmy Pfizer, což zde bylo ještě před pár lety naprosto běžné. Pozvání za oceán či na luxusní lyžovačky do Rakouska zde využilo jen během dvou let minimálně 920 lidí. Teď však tuhle praxi celkem přesně popsali američtí detektivové. ‚Firma si tím zavazovala jak lékaře, kteří zde předepisují léky, tak úředníky, kteří rozhodují o jejich úhradě,‘ stojí v dokumentu americké Komise pro cenné papíry, která korupci léčivového gigantu šetřila v několika konkrétních zemích, mezi nimiž je vedle Ruska či Bulharska právě Česko. Dál už se ale vyšetřování nedostalo. Vedení společnosti Pfizer totiž raději urychleně zaplatilo miliardu korun na mimosoudním vyrovnání, čemuž se vlastně nelze divit. ‚Nezákonné platby se děly bez vědomí centrály, ta však selhala v kontrole,‘ shrnuli vyšetřovatelé ve dvaadvacetistránkovém dokumentu.“ Autorka pokračuje popisem kroků, které uvedenou praxi limitují: „Pro příklad: zatímco před lety připomínal výběr léků pro české pacienty‚gaučovou poradu‘ na ministerstvu zdravotnictví, dnes jde o proces v pravomoci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který upravuje zákon. Platit dovolenou lidem z farmaceutického odboru, na což například Američané také narazili, už tak nedává moc smysl.

A dost okleštěné jsou i možnosti, jak si zavazovat lékaře. Protože na rozdíl od let 2003 a 2004, kdy Pfizer organizoval cesty, které neměly

se vzděláváním nic společného, se teď už každý výjezd z nemocnice přísně schvaluje, a peníze navíc neproudí k doktorům přímo. Ministr Heger totiž počínaje letošním lednem nechal zřídit speciální fondy, z nichž se pak prostředky rozdělují. Lékaře, kteří pojedou za peníze průmyslu na kongres, tak nevybírá firma, ale ředitel.“

AIFP reagovala okamžitě Na oba články HN ještě týž den reagoval výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Mgr. Jakub Dvořáček, když v tiskovém prohlášení mimo jiné uvedl: „Veškerá spolupráce farmaceutického průmyslu se zdravotnickými odborníky je ve světě zcela běžná, legitimní a především nezbytná pro vývoj nových účinných humánních léčiv. Z nejnovější analýzy společnosti Ernst & Young vyplývá, že bez této spolupráce by 90 % veškerých klinických studií, v jejichž rámci jsou nové preventivní a léčebné přípravky vyvíjeny, vůbec nebylo realizováno.

Pro přesnost, v roce 2010 investovaly farmaceutické společnosti přes 1,2 miliardy Kč.

Průběh klinického hodnocení podléhá přísným pravidlům správné klinické praxe, Helsinské deklarace, legislativy EU a ČR pro provádění klinických hodnocení. Na etické a správné provedení studií dle schváleného protokolu dohlíží jak sám zadavatel, tak i kontrolní úřady (SÚKL, Evropská léková agentura, resp. ostatní regulační autority v Evropě) a nezávislé etické komise. Naprostou transparentnost celého procesu klinických studií zaručuje skutečnost, že studie jsou uváděny ve veřejně dostupném registru na stránkách farmaceutických firem nebo SÚKL, v evropském registru klinických hodnocení a také v registru ClinicalTrials.gov. Všechny platby výzkumným centrům a odborníkům, kteří se na klinických studiích podílejí, jsou poté odůvodnitelné, mají přiměřenou hodnotu, jsou transparentně dojednané a doložitelné.“ K účasti lékařů na odborných akcích J. Dvořáček uvádí: „…Odborné kongresy jsou ve většině případů organizovány odbornými společnostmi, které jsou výsadním garantem jejich kvality a erudice. Pokud některá členská společnost AIFP lékaře na kongres

vyšle, vždy nejprve ověřuje jeho kvalitu, například prostřednictvím veřejně dostupné databáze evropských kongresů EFPIA či vlastní veřejně přístupné databáze kongresů na stránkách www.lekarskekongresy.cz. Kongresy jsou zde hodnoceny na základě velmi striktních kritérií, mezi která patří mimo jiné vhodnost lokality pro konání akce, splnění kritérií odbornosti, specializace apod. Odborníkovi je poskytnuto pouze to, co dovoluje etický kodex AIFP, tj. uhrazení letenky, ubytování a registračního poplatku. Lékař také musí přijet na kongres nejdříve 24 hodin před ním a odjet nejpozději 24 hodin po něm. Veškeré další náklady nese lékař sám.

Pro členské společnosti je vysílání lékařů na odborné kongresy jistou formou dobrovolné společenské odpovědnosti, jejímž prostřednictvím nabízejí odborníkům šanci zdokonalovat se ve svém oboru a následně přispět ke zlepšení léčby svých pacientů. V poslední době však dochází k postupnému omezování těchto aktivit a alokování finančních prostředků do jiných oblastí společenské odpovědnosti.

Některé členské společnosti již lékaře na kongresy neposílají vůbec, a to především z důvodu jednostranné negativní publicity v médiích, která opomíjí základní principy odborných kongresů.

V konkrétním případě očkování lze již jen dodat, že Národní imunizační komise pouze dává doporučení, která očkování mají být povinná. Členové Národní imunizační komise jsou navíc podrobováni přísným etickým prověrkám před každým hlasováním, aby byl vyloučen jakýkoli střet zájmu. Jsou přitom povinni řídit se i velmi důkladnými a vymahatelnými etickými pravidly stanovenými příslušnými etickými kodexy.

K finálnímu rozhodnutí o povinných očkováních pak dochází na půdě parlamentu nebo Ministerstva zdravotnictví ve spolupráci s renomovanými odborníky různých specializací (vakcinology, pediatry, infektology, hygieniky, epidemiology atd.). Díky aktuálním informacím z domova i zahraničí mají tito lidé nejlepší kompetenci o složení očkování rozhodnout, tak aby bylo co nejlépe chráněno zdraví dětí i dospělých. Pro samotné očkování se pak používají pouze ty vakcíny, které před uvedením na trh prošly velmi pečlivým testováním a klinickými studiemi.“ red

12

servis

n ZPRAVODAJSKÝ DENÍK 10. srpen n Jednatel Panochovy nemocnice Turnov, s. r. o., (Liberecký kraj) Ing. Tomáš Sláma oznámil záměr modernizovat bývalý dětský pavilón. Přestavba by měla trvat cca rok a její náklady se odhadují na 80 mil. Kč. Do opraveného objektu budou přemístěna lůžka následné péče včetně rehabilitace a uvolněné prostory v hlavní budově umožní nemocnici zřídit jednotku jednodenní chirurgie. K úhradě rekonstrukce využije nemocnice i dotaci 25 mil. Kč z Regionálního operačního programu.

13. srpen n První náměstek ministra zdravotnictví PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D., informoval prostřednictvím ČTK o tom, že podle vládou schváleného rozpočtového rámce ­bude v roce 2013 zdravotnický resort hospodařit s 5,995 miliardy korun. Letos to je 6,012 miliardy. Podle M. Ženíška nebude ministerstvo další peníze ze státního rozpočtu požadovat, přestože mu přibylo agend. n Nemocnice Sokolov, spravovaná soukromou společností Nemos Sokolov, s. r. o., se pokusí v následujících 3 letech získat od Karlovarského kraje investice 260 mil. Kč. Má jít o kompenzaci investic do ostatních dvou nemocnic v majetku kraje. K rámcové podpoře se kraj zavázal v době, kdy sokolovskou nemocnici v r. 2011 Nemosu pronajal. „Kraj v minulém roce a půl investoval asi 700 mil. Kč do karlovarské a chebské nemocnice. Odpovídající podíl by tedy měl jít i do Sokolova,“ uvedl jednatel společnosti Nemos Mgr. Michal Soukup. n Radní Středočeského kraje přidělili dotace v celkové výši 36 mil. Kč nemocnicím v Mladé Boleslavi a Benešově. Podle mluvčího kraje PhDr. Milana Smutného přestaví Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., nemocnice Středočeského kraje, za více než 7 mil. Kč oddělení k výrobě látek užívaných při chemoterapii, které je podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv v nevyhovujícím stavu. Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., využije 29 mil. na nákup magnetické rezonance v ceně 39 mil. Kč.

15. srpen n Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) oznámil, že akciová společnost Jihočeské nemocnice, pod kterou spadá osm nemocnic v kraji, chybovala v třicetimiliónovém tendru na nákup kancelářských potřeb a čisticích a dezinfekčních prostředků tím, že zadávací dokumentace obsahovala označení konkrétních kancelářských potřeb určité firmy. Navíc prostřednictvím kódů výrobků odkazovala na konkrétního dodavatele, což je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. „Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky,“ uvedl v rozhodnutí předseda ÚOHS Ing. Petr Rafaj. n Mluvčí boskovické radnice (Jihomoravský kraj) Ing. Jaroslav Parma zveřejnil plán Nemocnice Boskovice, s. r. o., spustit od ledna 2013 vlastní fotovoltaickou elektrárnu a stát se tak energeticky soběstačnou.

Projekt si vyžádá cca 1,5 mil. Kč a výkon solárních pa-

ročník 61 číslo 35–36 27. srpna 2012

n LIDÉ nelů bude činit 30 kW. Nemocnice uzavřela smlouvu s energetickou společností E.ON, že přebytky elektřiny bude dodávat do její sítě. Kolik nemocnice zřízením elektrárny ročně ušetří a kdy se jí investice do projektu vrátí, by mělo být známo při zahájení stavby.

16. srpen n Legislativní rada vlády se shodla s ministrem zdravotnictví doc. MUDr. Leošem Hegerem, CSc., na věcném záměru zákona o univerzitních nemocnicích. ­Souhlasila s transformací fakultních nemocnic na neziskové organizace, které budou mít své správní a dozorčí rady a do jejichž řízení nebudou zasahovat politici. „Na základě schváleného věcného záměru připravíme paragrafované znění, které předložíme na začátku příštího roku, by zákon mohl platit od roku 2014,“ oznámil legislativní náměstek ministra zdravotnictví Mgr. Martin Plíšek. n Deník Hospodářské noviny zveřejnil informaci, že vazebně stíhaný poslanec a bývalý středočeský hejtman MUDr. David Rath vyplatil svým externím poradcům z krajské pokladny přibližně 5,36 mil. Kč. Mezi údajnými příjemci byli mj. advokáti JUDr. Jan Mach, který jako poradce pro zdravotnictví a právo obdržel 1,25 mil. Kč, a Mgr. Aleš Buriánek, který za stejné služby inkasoval 1,3 mil. Kč. Oba právníci zároveň působili v představenstvech nemocnic v Kolíně, Mladé Boleslavi, Kladně, Příbrami a Benešově.

18. srpen n Tisková mluvčí Pardubického kraje Bc. Magdaléna Navrátilová oznámila, že kraj ve spolupráci s Pardubickou krajskou radou osob se zdravotním postižením připravuje ocenění organizací a jednotlivců za činnost ve prospěch osob se zdravotním postižením, tzv. „Duhové křídlo 2012“.

Nominace mohou podávat fyzické i právnické osoby na formulářích, které jsou k dispozici na webových stránkách Pardubického kraje a v podatelně krajského úřadu. Nominační návrhy je nutné odeslat do 10. září 2012 na e-mail pardubice@nrzp.cz nebo poštou na adresu NRZP ČR, B. Němcové 2625, 530 02 Pardubice.

Vyhodnocení proběhne v září, předání cen 11. října v Integračním centru Kosatec v Pardubicích.

21. srpen n Zdravotnická zařízení v majetku Královéhradeckého kraje nebudou muset v příštím roce snižovat počty lůžek nebo měnit rozsah poskytované péče. Kraj se na tom dohodl se všemi zdravotními pojišťovnami. Podle ředitele Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, a. s., PhDr. Martina Scháněla, Ph.D., nemocnice v kraji v poslední době snížily počet lůžek o zhruba 170, další redukce by byla proti zájmům pacientů. Kraj spravuje čtyři oblastní nemocnice v Trutnově, Jičíně, Náchodě a Rychnově nad Kněžnou a jednu městskou nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem, které disponují 1500 lůžky a cca 2,5 tisíci zaměstnanci. n Byla dokončena stavba monobloku v Klatovské nemocnici, a. s. (viz projektovou vizualizaci). Téměř plně

vybavený objekt si už převzal investor, kterým je ­Plzeňský kraj. Komplex pojme jedenáct operačních, porodních či z­ ákrokových sálů, diagnostické prostory, ambulance, lékárnu a také většinu lůžkových oddělení s celkem 238 lůžky. Náklady včetně vybavení byly vyčísleny na cca 1,4 miliardy Kč, Plzeňský kraj se podílí 977 milióny, zbytek pokryjí dotace z evropských fondů.

Informaci přinesla regionální mutace deníku Právo.

n Pražská Fakultní nemocnice v Motole obnovila stavební práce na rekonstrukci křídla B dětské nemocnice, které byly krizovým štábem zastaveny 15. srpna. Zřícení objektu, který se v posledních dvou týdnech vychýlil cca o 10 cm, ani poškození okolních staveb podle expertů nehrozí. Stav opravované budovy se ale bude po 24 hod. monitorovat a v případě dalšího posunu většího než 10 mm doporučil statik práce znovu dočasně zastavit. Vedení nemocnice nepředpokládá odklad původního termínu dokončení ani navýšení ceny. n Ředitel Karlovarské krajské nemocnice, a. s., MUDr. Luděk Nečesaný, MBA, oznámil, že v areálu hejtmanství byla dokončena stavba budovy Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje. Výstavba více­ účelového objektu stála cca 75 mil. Kč a kraj ji zaplatil z úvěru. Objekt bude dále vybaven technologiemi za cca 35 mil. Kč a záchranáři se do něj začnou stěhovat v září. V minulých letech kraj investoval do výstavby nových výjezdových stanovišť rychlé zdravotnické záchranné služby nebo jejich rekonstrukcí na 50 mil. Kč.

22. srpen n Vláda schválila předlohu nového zákona o léčivech předloženou ministrem zdravotnictví doc. MUDr. Leošem Hegerem, CSc. Norma řeší tři hlavní problémy české lékové politiky: zabraňuje zneužívání léčiv výrobci a uživateli drog, zvyšuje informovanost pacientů o cenách a úhradách léků a snaží se také vypořádat s problémem reexportů léků do zahraničí.

23. srpen n Podle výsledků 14. kola projektu HEZR, který pravidelně hodnotí ekonomická a sociální opatření ve zdravotnictví, byla podle názoru 55 hodnotitelů nejpřínosnějšími opatřeními v období květen až srpen 2012 zastavení projektu IZIP a návrh na možnost léčby dítěte bez souhlasu obou rodičů. „Naopak za nejškodlivější pro zdravotnictví byl odborníky označen návrh, aby ani ve 21. století nemusel mít lékař v ordinaci počítač s internetem,“ dodal vedoucí projektu Mgr. Bc. Michael Vích. red, čtk new, ita

Doc. MUDr. Michal Pohanka, Ph.D.

Od září nový ředitel Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Ve funkci nahradí doc. MUDr. Jaroslava Zvěřinu, CSc. M. Pohanka vystudoval medicínu na LF MU v Brně, doktorandské studium absolvoval na 1. LF UK v Praze.

Od r. 1993 pracoval ve Fakultní nemocnici Brno, v roce 2002 byl jmenován ředitelem Fakultní nemocnice u sv.

Anny v Brně.

M. Pohanka působil ve dvou obdobích ve funkci 1. ná­ městka ministra zdravotnictví – v letech 2000 až 2002 u ministra prof. MUDr. Bohumila Fišera, CSc., v letech 2005 a 2006 u MUDr. Davida Ratha. V roce 2006 byl zvolen do poslanecké sněmovny, téhož roku opustil ČSSD i její po­ slanecký klub a jako nezařazený poslanec byl klíčovou postavou v hlasování o podpoře vlády Ing. M. Topolánka. V roce 2008 rezignoval na poslanecký mandát.

Doc. Pohanka byl ve výběrovém řízení na ředitele ústavu jediným kandidátem. „V Česku jsme asi dva, kdo by splnil kritéria pro tuto funkci. Nějaké plány, co bych chtěl v ústavu změnit, samozřejmě mám, ale nebylo by fér říkat to předem, dřív než s těmi návrhy seznámím zaměstnance ústavu,“ řekl deníku MF Dnes. red

Bc. Lucie Jarolímková

Nová manažerka interní komunikace farmaceutické společnosti Sanofi a její dceřiné společnosti Zentiva pro Českou republiku a Slovensko.

Lucie Jarolímková se soustředí především na vytvoření a implementaci strategie a řízení týmu interní komuni­ kace, zajišťování korporátních akcí a bude součástí od­ dělení firemní komunikace společnosti.

Studovala biologii na Karlově univerzitě v Praze. Pro­ fesní kariéru nastartovala ve společnosti Ahold Česká republika, a. s., jako asistentka právního oddělení a poz­ ději jako specialistka interní komunikace. Do Sanofi přišla ze společnosti Tesco Stores ČR, a. s., kde působila na pozici manažerky interní komunikace pro ČR a SR. Ve volném čase se věnuje společenskému tanci na nejvyšší soutěžní úrovni.

Doc. MUDr. Vojtěch Havlas, Ph.D.

Nový lékařský ředitel pražské Rehabilitační kliniky Malvazinky. Bude zodpovídat především za řízení kli­ niky v oblasti diagnostické, léčebné a preventivní péče, ve sféře tvorby její celkové strategie a koncepce a také za nábor a efektivní rozmístění lékařského personálu.

V. Havlas vystudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Jeho odborným zaměřením je ortope­ die, sportovní traumatologie a komplexní rekonstrukč­ ní chirurgie. Od roku 1996 působil na Ortopedické kli­ nice 2. lékařské fakulty UK v Praze-Motole, kde v sou­ časné době pracuje na pozici školského zástupce přednosty.

Doc. Havlas má zkušenosti ze zahraničí, například v letech 2005–2009 působil jako konzultant v oboru ortopedie a traumatologie ve Velké Británii. Pobýval rovněž v Itálii, na Maltě, v Kanadě a v USA. Je aktivním členem významných národních i mezinárodních odborných společností (ESSKA, ISAKOS, SICOT, ORS, Czech SSTA). Získal rovněž několik mezinárodních ocenění a je autorem prací publikovaných v ČR i v zahraničí.

Rehabilitační kliniku Malvazinky provozuje společnost Mediterra s. r. o., která je členem skupiny VAMED, předního evropského hráče v oblasti kompletního managementu zdravotnických a lázeňských zařízení. V Česku Mediterra pro­ vozuje také nemocnice v Neratovicích, Tanvaldu a Sedlčanech. hj

n PERSONÁLNÍ INZERCE VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ n Přednosta/přednostka

Ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové a děkan Lékařské fakulty UK v Hradci Králové vypisují výběrová řízení na místa:

• přednosty/ky Neurologické kliniky • přednosty/ky Porodnické a gynekologické kliniky

Kvalifikační požadavky: magisterské VŠ vzdělání v příslušném nebo příbuzném oboru, akademická kvalifikace profesor nebo docent, specializace v oboru v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb. v platném znění, osobní a profesní předpoklady pro řízení kliniky, pedagogická praxe 5 let v oboru a minimálně 10 let odborné praxe, vědecká a publikační aktivita, řešení vědeckých grantů a projektů, aktivní znalost anglického jazyka, zdravotní způsobilost a bezúhonnost ve smyslu zákona č. 95/2004 Sb. v platném znění, splnění předpokladu pro výkon funkce ve smyslu zákona č. 451/1991 v platném znění.

K přihláškám na všechna vypsaná místa je třeba přiložit ověřené doklady

o dosaženém vysokoškolském vzdělání, získaných titulech a akademických kvalifikacích, přehled o dosavadní praxi potvrzený zaměstnavatelem, profesní životopis s uvedením přehledu o odborné, vědecké, grantové a publikační činnosti, osvědčení a čestné prohlášení podle zákona č. 451/1991 Sb. v platném znění, koncepce řízení pracoviště, výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců), souhlas v souvislosti se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.

Datum nástupu po dohodě.

Platové podmínky: ve FN HK dle zákoníku práce, doplňujících nařízení vlády a podle kolektivní smlouvy a na LF UK HK podle mzdového předpisu

Univerzity Karlovy v Praze.

Přihlášky zasílejte do 15. 9. 2012 na odbor personálních vztahů, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové.

VOLNÁ MÍSTA n Praktický lékař

Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost hledá pediatra.

Nástup 1. 9. 2012.

Bližší informace na telefonu 549 252 391 nebo na e-mail: adamova.zdenka@seznam.cz, mobil 602 519 424.

CHYBÍ VÁM LIDI? Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

n Urolog

Moderní NZZ v Praze přijme urologa na plný nebo částečný úvazek.

Nabízíme: motivující finanční ohodnocení, individuelní přístup s možností profesního růstu, spolupráci na klinických studiích, kongresech, nadstandardní pracovní prostředí.

Kontakt: e-mail: info@urosante.cz, tel.: 777 158 537.

n Lékař/lékařka

Soukromé oddělení nukleární medicíny v Praze přijme schopnou, komunikativní, samostatnou a kreativní lékařku/lékaře na plný úvazek s ukončeným interním či radiologickým kmenem a zájmem o specializaci v oboru nukleární medicíny, popřípadě již přímo se specializovanou způsobilostí.

Nabízíme: zajímavou práci, flexibilní přístup, příjemný tým i prostředí, špičkové technické zázemí, dobrý plat, podporu vzdělávání.

Kontakt: MUDr. Irena Maříková, tel.: 266 006 261, e-mail: marikova@nuklearnimedicina.cz

Českobrodská nemocnice, s. r. o. přijme

vedoucího lékaře oddělení DIOP který bude mít zároveň možnost pracovat v interní ambulanci ✓ Nabízíme: nadstandardní platové podmínky, příjemné pracovní prostředí v perspektivní a stabilizované nemocnici (www.nemcbrod.cz) ✓ Požadujeme: druhá atestace z interního lékařství nebo přiznaná specializovaná způsobilost v oboru vnitřní lékařství ✓ Nástup: říjen 2012 Kontakt: MUDr. Petr Blažek, náměstek zdravotní péče, tel.: 608 984 162, e-mail: blazek.petr@nemcbrod.cz MUDr. Jana Forstová, primářka oddělení LDN, tel.: 776 610 980, e-mail: forstova.jana@nemcbrod.cz