ZN 40_2011

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

Přílohy tohoto vydání

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz

4 Privátní sektor a informatizace veřejné správy a služeb

Diag Human: Stručné dějiny jedné kauzy (12.)

5

6-7 Bátor Tábor – místo, kde se stírají hranice

Demence je stále velké stigma

V REAKCE MINISTRA ZDRAVOTNICTVÍ NA DOPIS PREZIDENTA ČLK

◗ IKEM

L. Heger: Jsme povinni zastupovat zájmy zdravotníků, ale také ostatních občanů

MUDr. Aleš Herman uveden do funkce ředitele Ministerstvo zdravotnictví ČR ukončilo výběrové řízení na pozici ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM). Vítězem se stal MUDr. Aleš Herman, Ph.D. Do funkce jej ministr doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., uvedl 1. října. Úkolem nového ředitele bude především vylepšit roky budované renomé tohoto specializovaného klinického a vědecko-výzkumného pracoviště a rozvíjet špičkovou kvalitu poskytované péče. Mezi hlavní priority patří také ekonomická stabilita hospodaření institutu, hledání rezerv, včetně vyrovnávání podílu jednotlivých center na tvorbě pozitivního ekonomického výsledku.

MUDr. Aleš Herman, Ph.D., absolvoval Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové a má atestaci z interního lékařství a kardiologie. Pracoval na I. interní klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové a dále jako vedoucí pracoviště Kardio-Troll v Krajské nemocnici Pardubice, které v letech 2001 až 2002 zakládal. S vedením nemocnice se podílel na vybudování nového kardiocentra. Byl předsedou vědecké rady a členem představenstva České lékařské komory, je členem Kardiologické společnosti ČLS JEP a tajemníkem akreditační komise kardiologie. mz

Prezident České lékařské komory (ČLK) MUDr. Milan Kubek rozeslal v minulých dnech členům komory dopis, ve kterém mne obviňuje z nedržení slova, zkresluje fakta a snaží se vytvořit atmosféru strachu a pocity ohrožení u soukromých lékařů. Straší „řetězci“, které by měly nahradit soukromé praxe lékařů. Přitom svá spekulativní tvrzení o připravené „likvidaci části soukromých praxí“ nijak nepodepírá sebemenším důkazem.

◗ Nález Ústavního soudu ČR

Foto: Profimedia

Pan prezident Kubek dále tvrdí, že „dosavadní činnost ministerstva zdravotnictví pod vedením ministra Hegera svědčí o tom, že jeho priority jsou jiné než priority ČLK“, v čemž mu musím dát za pravdu. Mezi priority ministerstva určitě patří dbát na dobré postavení pracovníků v celém zdravotnictví, tedy i dobré pracovní podmínky lékařů. Zároveň je ale úkolem resortního řízení zastupování zájmů všech občanů republiky, zejména pacientů, a nikoliv zastupování pouze partikulárních zájmů jakékoliv, byť sebevýznamnější profesní skupiny.

Typické pro vystupování vedení ČLK je stanovisko k Memorandu o úpravě poměrů ve zdravotnictví, které ministerstvo 17. února podepsalo s Lékařským odborovým klubem – Svazem českých lékařů (LOK-SČL).

S LOK-SČL vede ministerstvo standardní dialog, ale pan prezident Kubek pozapomněl na to, že on není smluvní stranou memoranda. Jeho vyhrožování dalšími protestními akcemi v době, kdy mzdy lékařů stouply a kdy ministerstvo bojuje o další mzdové posílení všech zdravotníků pro r. 2012, není vůbec na místě. Chápu, že je pro pana doktora Kubka občas obtížné sladit funkce v předsednictvu odborů s funkcí prezidenta ČLK. Pokud však něco ČLK škodí a ubírá na prestiži, je to právě toto funkční propojení. Tím se nechci dotknout odborových organizací, jejichž existenci a debatu s nimi vnímám jako nezbytnou ve všech slušných demokraciích.

8

8 594160 390009

40

ročník 60 • číslo 40 • 3. října 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €

Přeregistrace není likvidace

Přejděme k jednotlivým bodům dopisu. Pokud jde o přeregistrace, nejedná se o žádný likvidační krok. Je pouze třeba sladit podmínky pro všechny poskytovatele a dodat registrujícím orgánům nové podklady pro výkon činnosti. Jsem si vědom, že se bude jednat o určitou administrativní nepříjemnost, která však spočívá v napsání jednoho dopisu se žádostí a s uvedením běžných údajů jako nacionálie, kontaktní údaje, místo poskytování služeb a spektrum vykonávané péče či služeb podle nomenklatury nového zákona. dokončení na straně 2 ➥

Nelze penalizovat odůvodněné překročení preskripčního limitu Zdravotní pojišťovny (ZP) by neměly penalizovat lékaře, pokud v odůvodněných případech překročí limit na předpis léků. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu ČR (ÚS) ve sporu pražské lékařky MUDr. Marty Böhmové a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZPMV) o sankci 5146 Kč za překročení limitu na léky ve 2. čtvrtletí 2004. Nález byl zveřejněn 27. září.

Případem se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Bude řešit, zda lékařka skutečně poskytovala nezbytnou a neodkladnou péči, což v původním řízení vůbec nezkoumal.

MUDr. Böhmová podala na pojišťovnu žalobu kvůli neoprávněnému majetkovému prospěchu a peníze chtěla zpět. Obvodní soud pro Prahu 10 nejprve lékařce vyhověl. Odvolací Městský soud v Praze rozsudek změnil a žalobu zamítl. Podle městského soudu pojišťovna vybrala srážku za překročení úhrad za léky v souladu s právními předpisy a není důvod sumu vracet lékařce. dokončení na straně 2 ➥

◗ Financování zdravotnictví

J. Němec: Pro růst výdajů zdravotního pojištění jsou rozhodující personální náklady

Nejvýznamnějšími zájmovými skupinami působícími ve zdravotnictví jsou lékaři a ti, kdo se zabývají farmacií. Tyto dvě skupiny spolu občas bojují, protože krátkodobě ukrajují ze stejného koláče, ale dlouhodobě mají společný zájem, aby se tento koláč co nejvíce zvětšoval. Přitom působí ve všech politických stranách, mají možnost působit v exekutivě a jejich činnost je v České republice patrná.

V nevýhodné pozici je konečný spotřebitel – pacient. Potřebuje-li zdravotní péči, rozhoduje se v tísni, která je ještě zvýrazněna informační asymetrií. Většinou se

0310 ZN40_1-8.indd 1

musí rozhodnout v prvním kontaktu s lékařem a potom je v jeho rukou.

Vydáváme na zdravotnictví opravdu málo?

Pokud jde o podíl výdajů na zdravotnictví na HDP, je Česká republika mírně nad průměrem nových členských zemí EU, protože má lepší výchozí hospodářskou situaci. Je ovšem poměrně silně pod průměrem patnáctky starých členských zemí, dokonce se zdá, že od roku 2000 rozdíl narůstá (graf 1). To však není proto, že by staré země dávaly více na zdravotnictví, ale je to tím, že ve starých zemích

je menší růst HDP než v nových. „Divím se, proč některým ekonomům české zdravotnictví vadí, protože se v podstatě vyznačuje velice stabilním financováním.

Racionalizovat by potřebovaly spíše staré země. Jejich systémy příliš racionální nejsou, systémy nových zemí jsou podstatně racionálnější, protože lobistické skupiny ještě neměly tolik času je pokřivit,“ prohlásil J. Němec.

Podíl veřejných výdajů je stabilizátorem

ČR měla dlouho nejvyšší podíl veřejných výdajů na zdravotnictví v Evropě, ten ov-

Foto: ČAP

Zdravotnictví je ekonomické odvětví, které je velkým zaměstnavatelem – v Evropě v něm pracuje až 10 procent produktivní populace. Přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) a působí v něm velice významné zájmové skupiny. Charakteristická je pro něj také velice slabá pozice konečného spotřebitele. Takto na semináři v senátu 21. září charakterizoval zdravotnictví expert EU a Světové banky pro projekty z oblasti zdravotního pojištění a někdejší ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) RNDr. Ing. Jiří Němec, CSc.

šem zhruba od roku 2000 začal klesat a dnes už se přibližuje průměru starých zemí, i když stále je ještě znatelně nad novými zeměmi. Větší podíl má dnes Velká Británie, Dánsko a překvapivě i Německo. Německo má 23procentní podíl

privátních výdajů, ale v tom je zahrnuto 11 procent výdajů na osoby, které vystoupily ze systému veřejného zdravotního pojištění. „Kdyby v Německu nebyl tento anomální systém, mělo by menší privátní výdaje než Česká republika.

Větší podíl veřejných výdajů je stabilizátorem výdajů na zdravotnictví – země, které mají větší podíl veřejných výdajů, mají menší růst výdajů na zdravotnictví.

Kabinetní ukázkou tohoto tvrzení jsou Spojené státy,“ řekl J. Němec. V roce 1995 vydávaly na zdravotnictví 13,5 % HDP, v roce 2009 už to bylo 16,2 procenta. Příčina je jednoduchá. Poskytovatelé si dlouho mohli a stále ještě ve velké míře mohou účtovat co chtějí a privátní pojišťovny to pouze akceptují. Se vznikem státních programů Medicare a Medicaid se situace trochu změnila, protože tyto programy se snaží aplikovat ceny podle nějakých pravidel.

dokončení na straně 3 ➥

30.9.11 12:01

◗ ◗ Z DOMOVA

2 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

Zemřel prof. Milan Elleder Ve věku 72 let zemřel 25. září prof. MUDr. Milan Elleder, DrSc., patolog, který svou vědeckou prací v oblasti molekulárněbiologické úrovně buňky a zejména genetických poruch lysosomálního systému buňky získal značný mezinárodní kredit.

M. Elleder vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze, po promoci v r. 1964 nastoupil jako sekundář na I. patologicko-anatomický ústav FVL UK, kde působil v různých pozicích až do roku 1994. Poté se stal přednostou Ústavu dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze.

V letech 1990 až 1996 zastával M. Elleder funkci proděkana pro vědeckou práci a výzkum 1. LF UK, byl spoluzakladatelem postgraduálního studia v biomedicíně, členem koordinační rady Biomedicíny (asociace biomedicínsky orientovaných institucí UK a Akademie věd ČR k doktorandskému studiu), předsedou oborové komise biologie a patologie buňky, členem výboru ESGLD (European Study Group on Lysosomal Diseases) a působil v řadě dalších národních i mezinárodních odborných institucí.

Prof. MUDr. Milan Elleder, DrSc., získal mnoho prestižních ocenění, mj. třikrát Cenu Společnosti čs. patologů (1974, 1982, 1990), Cenu Učené společnosti ČR (2001), Cenu ministra zdravotnictví (1986), Medaili MŠMT 1. stupně za „výsledky ve výzkumu molekulární biologie“ (2006). red

Nelze penalizovat odůvodněné... ➥ dokončení ze strany 1 Ústavní soud odkázal na letošní stanovisko Nejvyššího soudu ČR, který v jiném případě rozhodl, že pojišťovny by měly platit náklady na nezbytnou a odůvodněnou péči i tehdy, kdy byl překročen limit. Lékaři ale musejí být schopni před soudem prokázat, že náklady byly nezbytné a neodkladné. „Z tohoto hlediska lze doporučit lékařům a zdravotnickým zařízením, aby svou dokumentaci vedli tak pečlivě, aby se nedostali do důkazní nouze a mohli prokázat, že v konkrétním případě a v daném čase šlo o náklady naléhavé, nezbytné, nutné,“ komentoval nález ÚS soudce zpravodaj JUDr. Vojen Güttler.

Podle ředitele ZPMV Ing. Jaromíra Gajdáčka, Ph.D., mají pojišťovny ze zákona povinnost uplatnit srážky, když lékař neodůvodněně limit překročí. Za rozhodnutím svých revizních lékařů tedy stojí. „Ústavní soud rozhodl o kon-

krétní srážce pro konkrétní lékařku. Provedli jsme ji na základě závazného opatření ministerstva zdravotnictví.

MUDr. Böhmová překročila limit o 80 000 korun, vše jsme zrevidovali a dali jí regulační srážku 5000 korun, což bylo minimum možného,“ řekl ČTK Ing. Gajdáček. Podle něj byla pojišťovna k lékařce „velmi vstřícná“, srážky prý uplatňuje jen ve „výjimečných případech“.

Předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Václav Šmatlák rozhodnutí ÚS vítá, podle něj se proti srážkám brání řada lékařů. „Pokud je lékařka přesvědčena, že chybu neudělala a nemohla postupovat při léčbě jinak, tak je dobře, že se brání,“ soudí V. Šmatlák. Nemyslí si, že tento jeden případ spustí lavinu žalob, ale doufá, že pojišťovny „zpozorní a budou postupovat při srážení peněz uvážlivěji“.

Podle sdělení ČTK ministerstvo zdravotnictví vyčká s reakcí na konečné vyjádření všech soudních instancí. čtk, ús, red

◗ Fakultní nemocnice Na Bulovce

Otevřena lůžková rehabilitace Od 3. října funguje v budově ortopedické kliniky pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce nová lůžková rehabilitace. Hospitalizace na tomto pracovišti je hrazena zdravotními pojišťovnami s možností příplatku za nadstandardní ubytovací služby i některé procedury mimo rámec běžné péče.

Otvírací pásku rehabilitace přestřhl 29. září ministr doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., za asistence ředitele nemocnice MUDr. Petra Zajíce, MBA, (zcela vlevo), ortopeda MUDr. Davida Geltnera a vrchní sestry Lucie Margoliusové. Foto: Jindřich Makovička

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011

L. Heger: Jsme povinni zastupovat zájmy... ➥ dokončení ze strany 1 Pokud jsou k dispozici na registrujícím úřadu doklady o vzdělání a o vybavení pracovišť z předchozího období – a to, jak věřím, bude v naprosté většině případů –, zisk nové registrace bude nárokový a registrace bude v zákonné lhůtě vydána.

Zákon bez sankcí je bezzubý Druhý bod iritující ČLK jsou sankce, jejichž zavedení je bohužel vykreslováno jako útok proti lékařskému stavu.

Není tomu tak. Jakýkoliv zákon, který nestanoví sankce za porušení pravidel, je ve své podstatě bezzubý. Maximální výše sankcí (a slovo maximální je třeba podtrhnout) byla zákonem o zdravotních službách stanovena tak, aby byla účinná i pro velké poskytovatele typu nemocnic. Tvrdé sankce zcela určitě nebudou ukládány malé soukromé praxi za každou drobnost: správní orgán má povinnost nejprve poskytovatele péče na problém upozornit, uložit nápravná opatření a teprve při jejich nesplnění má možnost sankcionovat dle svého uvážení

(tj. třeba i minimální částkou) s možností odvolání k vyšší instanci, kterou je ministerstvo. Zdůrazňuji zároveň, že zcela analogicky jsou konstruovány sankce v paralelně měněném zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Přístup tedy považuji za férový a vyrovnaný.

lze předpokládat, že svolení k nahlédnutí do své dokumentace dá, a pokud ne, bude jeho stížnost nezbytně nutné považovat za nerelevantní.

Nezpochybnitelné právo občana

V žádném případě se reakcí na dopis MUDr. Kubka nechci dotknout lékařů sdružených v ČLK. Vážím si jak lékařů-zaměstnanců, tak těch, kteří si vybudovali svá vlastní zdravotnická zařízení. Nechci se dotknout ani komory, jejíž vznik a existenci po r. 1989 vnímám pozitivně; velmi si vážím jejích zakladatelů i členů. Mrzí mě však, že její současný reprezentant komoru degraduje tím, že se chová jako zavilý nepřítel ministerstva, pojišťoven a ma­ nagementů nemocnic, který své úspěchy poměřuje pouze množstvím výpadů, místo aby pomáhal kultivovat náš zdravotnický systém. Ten potřebuje více pohody k překonání hospodářské krize a ne pouze vyhledávání a zveličování problémů a rozněcování vášní v duchu hesla čím hůře, tím lépe.

Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,

ministr zdravotnictví Vlády ČR

Finálním bodem je problematika stížnostní agendy: je smutné, že se ČLK ohrazuje vůči opatření, které posiluje práva pacientů. Právo občana na to, aby rozhodl, kdo, kdy a jak bude nahlížet do jeho dokumentace, považujeme za nezpochybnitelné a je v souladu s moderním evropským pojetím práv.

Chápeme, že ČLK je zvyklá na paternalistický přístup z minulosti, kdy zákon lékaře omezoval podstatně méně než nyní, nicméně v přístupu a ohledům vůči pacientům se prostředí v kulturním světě podstatně mění a zvolená demokratická reprezentace státu zvolila oproti ČLK modernější filozofii. Bude-li si tedy pacient na chování či jiné etické prohřešky svého lékaře ke komoře stěžovat,

Úspěch měřený počtem výpadů

◗ Stručně

Významné ocenění týmu z IKEM Přednosta Základny radiodiagnostiky a intervenční radiologie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) prof. MUDr Jan Peregrin, CSc., a jeho tým spoluautorů obdrželi cenu časopisu CardioVascular and Interventional Radiology (CVIR), který je oficiálním periodikem Evropské společnosti kardiovaskulární a intervenční radiologie. Materiál o analýze výsledků angioplastiky podkolenních tepen u pacientů s kritickou ischemií dolních končetin byl redakční radou zvolen nejlepším článkem publikovaným v časopisu v roce 2010. Oznámila to 27. září mluvčí IKEM Mgr. Lucie Prachmanová. Článek hodnotí záchranu funkcí končetiny u poměrně velké skupiny nemocných a klinicko-anatomické faktory, které tuto záchranu ovlivňují. Prof. Peregrin a jeho spoluautoři psali a editovali text téměř tři měsíce, sběr dat ale trval deset let. ag, red

Šéf havlíčkobrodské nemocnice končí Ředitel Nemocnice Havlíčkův Brod, p. o., MUDr. Vít Kaňkovský požádal Radu Kraje Vysočina o uvolnění z funkce k 31. prosinci 2011. Nemocnici však neopouští, chce se naplno vrátit k práci lékaře ortopedicko-traumatologického oddělení. Podle hejtmana MUDr. Jiřího Běhounka vedení kraje jeho rozhodnutí respektuje. „Vysvětlení, že se po pěti letech tvrdé dřiny a aféře kolem kauzy Zelenka chce vrátit k medicíně, vnímám jako přijatelné,“ sdělil MUDr. Běhounek. Odmítl spekulace, že

by V. Kaňkovský odcházel proto, že nemocnice je za první pololetí ve finanční ztrátě 5 miliónů korun. le

VZP prý bude propouštět Z úsporných důvodů hodlá Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) do konce příštího roku propustit zhruba 1300 zaměstnanců. Ještě letos přijde o práci v pojišťovně 450 lidí. Informaci zveřejnil 27. září server Aktuálně.cz.

V úsporném plánu zvažuje VZP i slučování krajských poboček. „Cílem je, aby na jednoho zaměstnance připadlo nejméně 1700 pojištěnců, čímž se VZP přiblíží v tomto parametru zaměstnaneckým pojišťovnám,“ napsal ředitel pojišťovny MUDr. Pavel

Horák, CSc., MBA, svým podřízeným v dopise, který údajně má uvedený server­ k dispozici. Těmito opatřeními chce pojišťovna v následujících letech ušetřit zhruba 430 miliónů korun. čtk

R. Maráček asi odejde do privátní sféry Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., odvolá z funkce ředitele Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Radomíra Maráčka, MBA, který kvůli veřejným zakázkám čelí obžalobě ze tří trestných činů. Na funkci vypíše v příštích týdnech výběrové řízení. Doc. Heger to 26. září oznámil během návštěvy nemocnice. Současně ocenil ředitele jako dobrého manažera. R. Maráček rozhodnutí respektuje a podle svého vyjádření zřejmě zamíří do soukromé sféry. „Rozhodli jsme se vypsat konkurs na ředitele, protože tato věc se táhne a není možné, aby vedení nemocnice bylo v takovém provizorním stavu,“ uvedl L. Heger. R. Maráčka hodlá odvolat, až bude výběrové řízení připraveno. Jak známo, šéf olomoucké nemocnice je obžalován z porušování závazných pravidel hospodářského styku, pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě a z porušování povinnosti při správě cizího majetku. ag

◗ Po uzávěrce

Slovenští lékaři odcházejí Podle informace serveru iDnes.cz z 29. září začali slovenští lékaři dávat hromadně výpovědi na podporu svých požadavků – zejména se jedná o dodržování zákoníku práce a personálních normativů v nemocnicích, dofinancování systému, lepší mzdové ohodnocení a zastavení transformace státních nemocnic na akciové společnosti.

Akci inspirovanou nedávnou českou kampaní Děkujeme, odcházíme! organizuje Lekárske odborové združenie (LOZ) vedené MUDr. Mariánem Kollárem. K uvedenému datu už údajně dalo výpověď více než 2400 lékařů. Podle dřívější zprávy zveřejněné na webu apatykar.info projevilo ochotu připojit se k akci LOZ 3827 slovenských lékařů z 51 nemocnic. red

www.zdravky.cz | ročník 60, číslo 40, 3. října 2011 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: PhDr. Helena Chvátalová, helena.chvatalova@ambitmedia.cz | Mgr. Tomáš Rampír, tomas.rampir@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | stálí spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | Mgr. Josef Gabriel, josef.gabriel@ambitmedia.cz | PhDr. Jaroslav Houštecký, jaroslav.houstecky@ambitmedia.cz | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: Bohumila Píšová vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | ředitel společnosti: RNDr. Martin Slavík | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta Šimoníčková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | personální inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € (samostatně 26 ), roční předplatné: 799 Kč / 52,50 € | registrace: MK ČR E 18649 Uzávěrka tohoto čísla 29. září 2011. Příští číslo vychází 10. října 2011 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. | Vychází minimálním ­distribuovaným nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2011 | Týdeník Zdravotnické noviny je vydáván na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky

Inzerce

Zkrácená informace o přípravku: Torvazin® 10 mg; Torvazin® 20 mg; Torvazin® 40 mg, potahované tablety

Lepší vyhlídky

– snížení LDL a KV rizika 1,2,3 Pokles mortality a morbidity 2,3 Dosažení cílových hladin 1,4 Výhodný poměr účinnosti a bezpečnosti 5

Složení: Atorvastatinum 10; 20; 40 mg v jedné tabletě. Indikace: Hypercholesterolemie (primární hypercholesterolemie, heterozygotní familiární hypercholesterolemie, smíšená dyslipidemie) pokud speciální dieta a jiné nefarmakologické možnosti nevedly k dostatečnému účinku. Kombinační léčba s jinými léčivými přípravky snižujícími LDL-cholesterol. Homozygotní familiární hypercholesterolemie pokud nedošlo k uspokojivému výsledku jinými léčebnými metodami na snížení celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu. Prevence kardiovaskulárních příhod u pacientů s předpokládaným vysokým rizikem první kardiovaskulární příhody. Dávkování a způsob podání: Běžně se léčba zahajuje 10 mg atorvastatinu 1× denně. Úprava dávkování se provádí s odstupem 4 týdnů a déle. Maximální dávka je 80 mg atorvastatinu 1× denně. Léčba dětí by měla být vedena pouze specialisty. Užívání není závislé na denní době nebo příjmu potravy. Více informací viz plná verze SPC. Kontraindikace: Hypersenzitivita na atorvastatin nebo kteroukoli pomocnou látku přípravku; aktivní onemocnění jater nebo neobjasněné přetrvávající zvýšení sérových transamináz na více než trojnásobek normálních hodnot; u pacientů s myopatií; těhotenství a kojení; ženy v reprodukčním věku, které nepoužívají antikoncepci. Zvláštní upozornění: Jaterní testy mají být provedeny před zahájením léčby a pravidelně kontrolovány v průběhu léčby. Pokud přetrvávají více než trojnásobně zvýšené hodnoty transamináz, doporučuje se dávku přípravku Torvazin® snížit nebo terapii vysadit. Pacienti, kteří konzumují velké množství alkoholu nebo mají v anamnéze jaterní onemocnění, by měli být léčeni přípravkem Torvazin® s opatrností.

Atorvastatin může mít ve velmi vzácných případech vliv na kosterní svalstvo a způsobovat myalgie, myositidy a myopatie, které mohou progredovat do rabdomyolýzy. U pacientů s predispozicí k rabdomyolýze je potřeba kontrolovat hodnoty CPK. V případě podezření na vznik intersticiálního plicního onemocnění musí být léčba statiny přerušena. Interakce: Riziko myopatie je zvýšené při současném podávání cyklosporinu, fibrátů, makrolidových antibiotik včetně erytromycinu, antimykotik azolového typu, inhibitorů HIV proteázy nebo niacinu. Další možné interakce: inhibitory a induktory cytochromu P 450 3A4, itrakonazol, inhibitory proteáz, grapefruitová šťáva, gemfibrozil a fibráty, digoxin, perorální kontraceptiva, antacida, kolestipol, warfarin. Nežádoucí účinky: Časté: zácpa, nadýmání, poruchy trávení, bolest hlavy, závratě, parestézie, hypestézie, nevolnost, průjem, vyrážka, svědění, myalgie, artralgie, únava, bolest na hrudi, bolest zad, periferní otoky, astenie, hypersenzitivní reakce, nespavost. Podmínky uchovávání: Žádné zvláštní podmínky pro uchovávání. Balení: 30 a 100 tablet. Držitel rozhodnutí o registraci: EGIS Pharmaceuticals PLC, Budapešť, Maďarsko. Registrační čísla: Torvazin® 10 mg: 31/059/09-C; Torvazin® 20 mg: 31/060/09-C; Torvazin® 40 mg: 31/061/09-C. Datum registrace: 28. 1. 2009. Datum revize textu: 11. 8. 2010.

Pouze na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před předepsáním léku se, prosím, seznamte s podrobnými informacemi v platném Souhrnu údajů o přípravku nebo na adrese firmy EGIS Praha spol. s r. o.

Literatura: 1. Law MR. Quantifying effect of statins on low density lipoprotein cholesterol, ischaemic heart disease, and stroke: systematic review and meta-analysis. BMJ. 2003 Jun 28; 326(7404): 1423.

2. Grundy S. Implications of Recent Clinical Trials for the National Cholesterol Education Program Adult Treatment Panel III Guidelines. Circulation. 2004; 110: 227–239. 3. Waters DD., Effects of Atorvastatin on Stroke in Patients With Unstable Angina or Non-Q-Wave Myocardial Infarction A Myocardial Ischemia Reduction with Aggressive Cholesterol Lowering (MIRACL) Substudy Circulation. 2002; 106: 1690–1695. 4. Vaverková H. Doporučení pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií v dospělosti, vypracované výborem Českéspolečnosti pro aterosklerózu. Vnitřní lékařství 2007; 53(2): 181–197. 5. Newman CB. Safety of atorvastatin derived from analysis of 44 completed trials in 9,416 patients Am J Cardiol. 2003 Sep 15; 92(6): 670–676.

Egis Praha, spol. s r. o.

Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1 www.egispraha.cz tel.: (420) 227 129 111, fax: (420) 227 129 199

0310 ZN40_1-8.indd 2

30.9.11 12:01

◗ ◗ EKONOMIKA

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

3

J. Němec: Pro růst výdajů zdravotního pojištění jsou rozhodující personální náklady

„Mí předřečníci říkali, že nárůst výdajů na zdravotnictví šel do ambulancí a do nemocnic. Ale to ještě nic neříká.

Je dobré říci, v kterých kapsách ty peníze skončily. Říká se, že nebude na zdravotní péči. Zdravotní péče sama

Příjmy a zaměstnanost zdravotníků (69 % )

15,4% 36,3%

15,5% 5,5%

V Kdo s kým je solidární?

10,2%

8,8%

8,3%

Zdroj: ČSÚ, ÚZIS, vlastní výpočet J. Němce

V cenách roku 1995 se v roce 2009 vydalo ze zdravotního pojištění o 65 % prostředků více na zdravotnictví než prá­ vě v roce 1995. Vývoj HDP mezi roky 1995 a 2009 v pod­ statě kopíroval vývoj výdajů na zdravotnictví s výjimkou krizového roku 2009. Počet standardizovaných pojištěnců ale za toto období vzrostl pouze o 10 procent, přičemž hodnota tohoto ukazatele je dána dvěma faktory – změ­ nou demografické struktury populace, tedy jejím stárnu­

■ Všeobecný růst reálné mzdy (a zisků) ■ Relativní nárůst průměrné mzdy ve zdravotnictví ■ Relativní nárůst zisků privátních lékařů ■ Nárůst počtu lékařů v ambulancích ■ Nárůst počtu lékařů v nemocnicích ■ Nárůst spotřeby léků a jejich cen ■ Ostatní

o sobě o moc víc nepotřebuje, potřebují ti, kdo ji posky­ tují. Jak se těch 65 procent výdajů navíc v cenách roku 1995 se užilo, na co se spotřebovalo? V podstatě mohu konstatovat, že 70 procent tohoto zvýšení se spotřebo­ valo na personální náklady a na zaměstnanost,“ uvedl J. Němec (graf 3). Tak jak roste HDP, průměrná mzda i reálná průměrná mzda, je třeba, aby rostla i průměrná mzda zdravotníků. Průměrná mzda lékařů stoupla od roku 1995 asi na 2,1násobek celostátní průměrné mzdy, přičemž se traduje, že jsou v ní zahrnuty i odměny za přesčasy. Tato průměrná mzda ovšem odpovídá 190 ho­ dinám pracovní doby za měsíc a přesčasy se řeší jinak, a sice jako dodatečný úvazek. Průměrná mzda 49 tisíc korun v roce 2009 podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky tedy není včetně přesčasů, ale za normální pracovní dobu. „Ministerstvo to má pod vlastní střechou, může se na to podívat,“ komentoval J. Němec a pokračoval: „Takže určitá část tohoto zvýšení je dána tím, že o něco více vzrostly průměrné platy lékařů i se­ ster. Dvacet let jsme my jako nezdravotníci bombardo­

„Zaslechl jsem, že jistý poslanec ze zdravotního výboru parlamentu říkal, že nebude solidární s kuřáky. Každý z nás má ale stoprocentní úmrtnost a v průměru si vybereme největší penzum zdravotní péče na sklonku našeho života. Kuřáci mají o sedm až osm let nižší očekávanou dobu života.

Nekuřáci žijí o osm let déle a za tu dobu čerpáme poměrně dost zdravotní péče. Ačkoliv jsem ještě neviděl nějaké přesvědčivé analýzy toho, jaký je poměr potřeby zdravotní péče u kuřáků a nekuřáků, pro celý úsek života si troufám s dost velkou pravdě­podobností vyslovit tvrzení, že kuřáci jsou možná spíše solidární s panem poslancem, pokud pan poslanec nekouří. Pan poslanec určitě chtěl trochu zpochybnit systém veřejného zdravotního pojištění, protože to má v popisu práce, ale fakticky asi řekl nesmysl.“ Jiří Němec

170 %

160 % HDP

150 % Výdaje zdravotního pojištění

120 %

0310 ZN40_1-8.indd 3

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

100 %

1995

110 %

Zdroj: ČSÚ, ÚZIS, vlastní výpočet J. Němce

Počet standardizovaných pojištěnců

130 %

2009

2007

2008

2006

2005

2004

2003

2001

2002

nastal například enormní nárůst počtu hospitalizací (graf 5), a ve zdravotnictví jde právě o to vyvážit způsob financování tak, aby k negativnímu vlivu na pacienta docházelo co nejméně a aby financování přitom bylo ještě udržitelné.

o 19,5 procenta. „Je to dáno tím, že v roce 1990 bylo jen málo lékařů nad 50 let. Mladší lékaři od té doby zestárli a posílili starší ročníky, navíc lékaři už nechodí tak brzo do důchodu jako dříve. Takže typický počet lékařů je dán demografickým stromem nebo demografickou pyrami­ dou věku lékařů. Možná je tyto pyramidy u lékařů po­ třeba více sledovat než u pojištěnců, protože mají v pod­ statě větší vliv na výdaje ve zdravotnictví,“ dokládal J. Němec. Druhou věcí je, že od roku 1995 se výrazně zvýšil počet úvazků. Ačkoliv fyzický počet lékařů narostl o 19,5 procenta, v plných úvazcích činí nárůst u ambu­ lantních úvazků 26 % a u hospitalizačních 31 procent. „Přesčasy, pohotovosti nejsou placeny v té mzdě, kterou udává ÚZIS jako průměrnou. To jsou zvláštní úvazky a dnes má každý lékař v průměru 1,2 úvazku. Takže za­ městnanost jak ambulantních, tak nemocničních lékařů dělá 70 procent nárůstu výdajů ze zdravotního pojištění,“ konstatoval J. Němec.

Na zbývajících 30 procentech nárůstu výdajů zdravot­ ního pojištění se podílejí mimo jiné léky. Počet defino­ vaných denních dávek mezi roky 1995 a 2009 stoupl o 61 procent. Zvýšení cen léků nebylo v tomto období takové, aby výdaje podstatně ovlivnilo. „Vzrostlo množ­ ství spotřebovaných léků a většinu těchto léků někdo předepsal. Podíl placených léků není malý, ale není roz­ hodující, rozhodující je to, co jde přes předpis, a to dělá 15 procent celkového nárůstu. Zbývá dalších 15 procent, která už bych nerozklíčovával. Hlavní je, že rozhodujícím motorem nárůstu výdajů na zdravotnictví jsou perso­ nální náklady. A budou. Zdravotnictví je ekonomické od­ větví závislé na lidské práci, proto se dá říci, že v dlou­ hodobějším časovém horizontu bude tento podíl růst, a jde o to, jak rychle,“ dodal J. Němec.

„Veřejné zdravotní pojištění se všeobecně považuje za nějaký méněcenný druh pojištění. Musím prohlásit, že systém veřejného zdravotní pojištění má nejlepší před­ poklady pro zdravotní pojištění z hlediska pojištěnců,“ prohlásil J. Němec a vyjmenoval čtyři důvody pro své tvrzení. U veřejného zdravotního pojištění není nebez­ pečí nepříznivého výběru. Komerční pojišťovny musejí pro tyto situace alokovat zvláštní fondy a zdražit pojist­ né, což občas vede až ke krachu pojišťovny nebo ke kra­ chu plánu. Existuje možnost ovlivňování cen poskytova­ telů zdravotní péče – poskytovatelé si neúčtují, co uznají za vhodné, ale musejí se s někým dohodnout. Výhodou je také možnost aplikace regulačních mechanismů a niž­ ší provozní náklady.

Doplňkem veřejného zdravotního pojištění bývá zdra­ votní připojištění. Pružnost poptávky po zdravotních službách je ovšem poměrně nízká. Jestliže se zvýší o 10 % důchod domácnosti, je domácnost ochotna dát

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1 700

o 10 % více na zdravotní služby, ale při tomto zvýšení si pouze 1,5 % domácností koupí zdravotní připojištění, raději služby zaplatí hotově. A stejně tak jestliže zdra­ votní připojištění zvýší cenu o 10 % například v důsledku nepříznivého výběru, lidé se ho poměrně rychle zbavují.

Traduje se, že zdravotní připojištění je jakousi spásou.

Ve starých členských zemích EU jeho podíl na výdajích na zdravotnictví kolísá kolem 3 až 4 procent a v pod­ statě se nezvyšuje. Ve Francii se 20 % péče platí hotově a na to mají všichni Francouzi připojištění. Když je ­ovšem nad jejich možnosti, zaplatí je vláda. V Irsku se méně služeb hradí bohatším, kteří si připojištění kupují.

Jediné klasické zdravotní připojištění s podílem kolem 6 procent má Rakousko, občané si pojišťují lepší lůžka a možnost komunikace s vrchním lékařem. V nových zemích jenom Slovinsko má podobný systém jako Fran­ cie. „Velice se obávám, zda na typ spoluúčasti, jaký na­ vrhuje ministerstvo zdravotnictví, vůbec lze nastavit smysluplné připojištění. Už dávno u nás sice mohlo vzniknout, protože například od roku 1997 je velká část zubních výkonů za hotové, ale nestalo se tak, protože v České republice na to není trh. Když člověk nějakou službu potřebuje, koupí si ji. Myslím, že zdravotní při­ pojištění u nás bude spíše okrajovou záležitostí,“ uza­ vřel J. Němec. mt

Inzerce

Efektivita v ambulantním sektoru klesá

Graf 2 – Srovnání reálného růstu HDP, výdajů zdravotního pojištění a vývoje věkové struktury a počtu pojištěnců (1995 = 100 %)

140 %

2000

60 %

Graf 3 – Užití zvýšených výdajů zdravotního pojištění (1995–2009)

globální rozpočet

1 750

120 %

80 %

kombinace s platbou za diagnózu

1 800

140 %

Kde končí peníze, které ve zdravotnictví přibývají?

platba za výkon

1 850

Veřejné zdravotní pojištění není méněcenným produktem

100 %

Stárnutí populace je menší problém, než se soudí

1 900

1995

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

Zdroj: WHO

160 %

platba za pacienta

1 950

Počet ambulantních ošetření na pracovní den lékaře * Cena na jedné denní definované dávky léku (po odečtení vlivu inflace) ** Výdaje na jedno ambulantní vyšetření (po odečtení vlivu inflace) ** Počet ambulantních lékařů * *1995=100 % **1997=100 %

1999

V Německu odpovídá průměrná mzda 1,4násobku HDP na hlavu, v ČR jenom 0,75násobku. Pokud tedy v ČR chceme zaplatit stejný podíl HDP na zdravotnictví jako v Německu, musíme dát ze svých platů mnohem větší podíl. „ČR je v tomto ukazateli šestá v Evropě, dáváme něco přes 20 procent průměrné mzdy na zdravotnictví.

Za námi je většina západoevropských zemí kromě Fran­ cie, vůbec nejdražší zdravotnictví má Bulhar. Takže jest­ liže někdo chce zvyšovat podíl výdajů na zdravotnictví na HDP, ať už z pravého politického spektra zvyšováním spoluúčasti nebo privátních výdajů, nebo z levého spek­ tra zvyšováním pojistného, měl by vzít v úvahu, že tím výrazně více zatěžuje obyvatelstvo než ve státech, které mají větší podíl výdajů na zdravotnictví na HDP. To je dosti zásadní věc,“ řekl J. Němec.

180 %

1997

Na kolik přijde zdravotnictví občana?

2 000

Graf 4 – Produktivita a ceny v ambulantním sektoru

1998

I tyto státní programy jsou však ovlivněny cenami, které si téměř libovolně účtují poskytovatelé – v USA je ve zdravotnictví pouze 48procentní podíl veřejných výdajů.

Jako odpověď na tento problém vznikly organizace říze­ né péče, které si kladly za cíl směrovat pacienty pouze k těm poskytovatelům, s nimiž si dohodly ceny. Vzhle­ dem k tomu, že jde o specificky americký problém, se organizace řízené péče příliš neuplatnily v Evropě, pouze okrajově ve Švýcarsku a v Nizozemsku, kde se jednalo o systémy původně privátní.

tím, a počtem obyvatel (graf 2). Z oněch 10 % tvoří jedno procento počet obyvatel a 9 % změna demografické struktury. „Vidíme, že stárnutí populace v podstatě není tak velkým problémem. Když uvážíme, že výdaje stouply o 65 procent a o 10 procent se nám zhoršilo portfolio po­ jištěnců, měli bychom být schopni to uplatit. Kromě toho se ukázalo, že není tolik důležitý věk pojištěnce, ale z hle­ diska jeho potřeby zdravotní péče je podstatné, jak blízko má ke smrti. Ukazuje se, že v posledním roce života čer­ páme několikanásobně více zdravotní péče, než pokud ten rok hodláme přežít. Když vezmeme tohle v úvahu, pak je efekt stárnutí populace ještě menší,“ doložil J. Ně­ mec a dodal:„Byl bych velice opatrný, pokud jde o otázku životního stylu. Jde o kvalitu osobního života, nikoliv o náklady pojišťoven. Pro náklady zdravotního, ale i so­ ciálního pojištění je nejlepší, když člověk pracuje a jakmile skončí s prací, tak zemře.“

1995

➥ dokončení ze strany 1

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

6,0

2 100 2 050

1994

8,0

2 150

1993

ČR

Graf 5 – Počet hospitalizací na 10 000 obyvatel v ČR 2 200

Zdroj: ÚZIS, vlastní výpočet J. Němce

EU 12 (nové)

1996

EU 15 (staré) 10,0

váni tím, že lékaři a zdravotničtí pracovníci jsou velmi špatně placeni. Samozřejmě je to dáno mantinely, ve kterých se pohybuje česká ekonomika, mantinely toho, co může český pojištěnec na zdravotnictví dát. Nicméně musím konstatovat, že zdravotní sestry jsou u nás pla­ ceny v celoevropském kontextu relativně spíše lépe než hůře, a u lékařů situace také není tak dramatická.“ Prů­ měrná mzda zaměstnaného lékaře v Německu je 1,9ná­ sobkem průměrné mzdy, jen o málo větší čísla platí na­ příklad pro Nizozemsko nebo Španělsko. Čeští lékaři jsou tedy v relativních číslech placeni úměrně možnostem a srovnatelně se svými kolegy na Západě. Privátní lékaři v Německu mají 2,1násobek průměrné mzdy jako zisk ze zdravotního pojištění, v ČR je to 2,5násobek, tedy re­ lativně více. „Tyto poměry lze těžko změnit nějakým po­ litickým rozhodnutím, aniž by se výrazně zatížil zbytek populace,“ dodal J. Němec.

Neustále roste počet lékařů a bojují s tím všechny země.

V ČR vzrostl fyzický počet lékařů od roku 1995

Zdroj: ÚZIS

Graf 1 – Podíl výdajů na zdravotnictví na HDP

%

V ambulantním sektoru lze dojít k velice překvapivým zjištěním. Roste cena za jedno ambulantní vyšetření – za jedno vyšetření dáváme téměř o 80 % více v cenách roku 1995 než v roce 1995. Současně klesá produktivita, na jednoho lékaře asi o 30 procent (graf 4). „Samozřejmě být to v jiném odvětví, tak se asi zaměstnavatelé zbaví 20 procent zaměstnanců a nehovoří o tom. Ve zdravot­ nictví je to trochu obtížnější. Argumentace může být v tom, že lékaři se více věnují pacientům. Otázka je, jestli to má lepší výsledek,“ komentoval J. Němec a zmínil se také o dopadech spoluúčasti – regulačních poplatků.

Spoluúčast nezměnila počty vyšetření u specialistů, což je největší problém českého zdravotnictví, pouze o 15 % snížila počet vyšetření u praktiků. Praktičtí lékaři jsou ale placeni kapitací a z hlediska zdravotních pojišťoven na frekvenci návštěv příliš nezáleží, kromě toho byl tento trend způsoben spíše změnami v nemocenském pojiš­ tění. Spoluúčast tedy vlastně neznamenala nic jiného než přesun šesti miliard korun od pojištěnců do zdravotnictví.

Velice důležitý je podle J. Němce způsob plateb zdravotní péče. Finanční toky se změnily vždy, když se změnil způ­ sob financování. Když byl pacient finančně zajímavější,

PŘESEKNUTÍ VODOVODNÍHO POTRUBÍ NEMUSÍ MÍT

FATÁLNÍ NÁSLEDKY PŘEŘÍZNUTÍ ŽÍLY UŽ ALE ANO…

29.9.11 19:13

◗ ◗ K VĚCI

4 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011

◗ Úhel pohledu

Podněty k účasti privátního sektoru na informatizaci veřejné správy a služeb Stav a perspektiva veřejných rozpočtů Již v současné době dochází k omezování rozpočtových výdajů veřejné správy na investice a provoz informačních systémů. Tento trend je třeba s ohledem na negativní bilanci veřejných rozpočtů v ČR považovat za trvalý. K tomu přistupuje skutečnost, že prostředky evropských fondů v tomto plánovacím období jsou prakticky vyčerpány.

Nad budoucností pro léta 2014 až 2020 visí řada otazníků – situace evropských financí v uvedeném období, schopnost ČR ve vyjednávání, priority ČR a schopnost veřejných rozpočtů kofinancovat projekty financované z evropských fondů.

Investování resortů trpí nekoncepčností, nahodilostí, nekoordinovaností, neprovázaností. Při investování nejsou dostatečně zohledněny vyvolané provozní náklady ani potřeba reinvestic v určitém čase. Některé resorty nemají žádnou informační strategii, upřednostňují investování do jiných oblastí, aniž by k tomu bylo odůvodnění (například ministerstvo zdravotnictví /MZ/ má zcela odepsanou informační infrastrukturu, nepodporuje informační systémy přímo řízených organizací, přitom investuje do staveb za situace přebytku lůžkových zdravotnických zařízení /ZZ/ a do přístrojové techniky z evropských fondů bez perspektivy udržitelnosti).

Naopak některé resorty přistupují ke koncentraci sil a prostředků (ministerstvo práce a sociálních věcí /MPSV/, ministerstvo pro místní rozvoj /MMR/). Kvalitní informatikou neoplývají ani regionální veřejná správa a poskytovatelé veřejných služeb, chybí infrastruktura pro zdravotně-sociální služby ambulantní,

resp. terénní a rozpočtová situace nevěští žádnou změnu k lepšímu.

Lidské zdroje V současné době hrubý měsíční příjem pracovníků v informatice a telekomunikacích je dvojnásobkem tarifního platu vysokoškolsky vzdělaného úředníka veřejné správy. Nekomentujeme nestabilitu obsazení pracovních pozic ve veřejné správě při neexistenci účinné právní úpravy služebního zákona. Veřejný sektor v důsledku toho není a zřejmě nebude schopen personálně zajistit řadu činností: V kvalifikované řízení resortní informatiky v širším i užším slova smyslu včetně práce koncepční i řídící, V přípravu veřejných zakázek k investicím a službám informatiky, V řízení projektů a kontrolu dodavatelských firem.

na strategii samotnou (typickým příkladem je MZ, které deklaruje konzistenci svých cílů s návrhy NERVu, ale přitom práce na elektronizaci zdravotnictví a propojení zdravotního a nemocenského pojištění neprobíhají).

Kohezní politika, která je nyní předkládána vládě ke schválení, reflektuje jako priority potřeby konkurenceschopnosti ČR a elektronizaci veřejné správy. Vyjednávací pozice české vlády k Evropské komisi bude obsahovat záměr pokračování elektronizace veřejné správy prostřednictvím IOP. Zatímco v prioritách chybí podpora infrastruktury zdravotnictví na centrální úrovni, v rámci regionální politiky (ROP) zařazena je. To by znamenalo, že perspektiva elektronizace zdravotnictví je zajištěna jako jediná právě v rámci elektronizace veřejné správy, obdobně má perspektivu informatizace veřejných služeb na regionální úrovni.

Kohezní politika

Aktuální stav a perspektiva elektronizace veřejné správy

Kohezní politika (politika soudržnosti), která je rozhodující pro alokaci prostředků evropských fondů v ČR jako základ pro vyjednávání s Evropskou komisí, vychází z vládou schválených dokumentů Analýzy a Strategie konkurenceschopnosti ČR. Z analýzy jednoznačně vyplývá, že nejslabšími předpoklady pro konkurenceschopnost ČR jsou stav veřejné správy a kvalita vzdělávacího systému.

Nedostatečně jsou klasifikována rizika sociální ­nesoudržnosti české společnosti a extenzivní zaměření českého zdravotního systému. Strategie konkurenceschopnosti reaguje na analýzu konstruktivně, některé resorty však do strategie navrhly projekty, které nenavazují

Resortům se nedaří plnit úkoly elektronizace veřejné správy. KIVS (komunikační infrastruktura veřejné správy) provázejí odstředivé tendence, systém datových schránek se nerozvíjí v důsledku problému České pošty, centrální registry nejsou zřízeny, národní datové centrum je teprve ve výstavbě.

Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost se proto snaží koncentrovat síly a finanční prostředky v současnosti a pro budoucí období využití evropských fondů a státního rozpočtu na tzv. sdílené služby. Ty mají zahrnovat základní informační infrastrukturu státu a informační služby, které budou sdíleny

notné výplatní místo (MPSV), elektronickou podporu systémů pojištění (MPSV a MZ) včetně zdravotní dokumentace, spisovou službu pro vnitro a spravedlnost a správu prostředků evropských fondů, případně správu veřejných zakázek.

Odpovědné resorty vnitro a finance by měly rovněž vládě předložit návrhy na nákup investic a služeb. Již z navrhované formulace je zřejmé, že existuje skepse k potenciálu státu realizovat další investice a že stát uvažuje více poptávat služby a mj. nákupem služeb být schopen předvídat a stabilizovat výdajovou stránku státního rozpočtu.

Závěr resorty, případně dalšími subjekty (krajské úřady, poskytovatelé veřejných služeb). Materiál připravovaný na jednání vlády svěřuje odpovědnost resortům vnitra a financí. Ty by měly zajistit efektivní alokaci finančních prostředků a koordinaci centrálních projektů. Národní datové centrum jako výkonný orgán by mělo mít na starosti architekturu systému a standardizaci v rámci ČR a EU. Finance a vnitro by měly vládě předložit následně projekty v 1. linii informatizace státu. Projekty poptávající veřejné prostředky realizované v druhé a třetí linii by podléhaly schválení resortu vnitra jako věcně příslušného k odpovědnosti za elektronizaci veřejné správy (a služeb).

Prakticky to znamená, že se stát soustředí na: KIVS, datové schránky, dostupnost internetu, centrální registry, státní pokladnu, jednotné inkasní místo, jed-

Z uvedeného vyplývá, že státu se nedaří plnit předsevzetí v informatizaci veřejné správy a služeb a že finanční podmínky k tomu se přinejmenším nezlepší. Stát na ambici elektronizace nerezignuje, ale zjevně chce koncentrovat síly a prostředky na základní projekty infrastruktury a sdílených služeb, k tomu zlepšit rozhodovací mechanismy k dosažení vyšší efektivity projektů.

Trendy v politice státu budou zřejmě přejímat za obdobné finanční situace i samosprávné orgány krajů a obcí, jejich úřady a jimi zřizované organizace, ať již příspěvkové organizace nebo obchodní společnosti, jejichž zakladatelem je kraj nebo obec. Stát si uvědomuje snižující se potenciál vlastních investic, což otvírá prostor pro iniciativu soukromého prostoru v PPP projektech a zejména poskytování služeb veřejné správě. Obdobné trendy lze předpokládat v celé veřejné správě a veřejných službách.

RNDr. Jiří Schlanger

◗ Ring volný

Zdravotní reforma: zatím bez koncepce a bez šance Stávající vláda si předsevzala, že bude dělat odpovědné reformy. Tlak na reformy je silný a kvalita výstupů velmi rozdílná. Je však iluzorní si myslet, že v demokratických podmínkách lze v průběhu jednoho volebního období vytvořit a prosadit celkovou reformu veřejné ekonomiky, která by byla naplněním poznatků světové teorie a politiky.

Poplatek za recept není dobrým receptem Ministerstvo zdravotnictví je pod velkým fiskálním tlakem – v podstatě nemá prostředky na zvýšení platů zdravotníků a ještě má „vstřebat“ zvýšení nákladů v důsledku zvýšení nižší sazby DPH. Tím si lze vysvětlit důraz na zvýšení spoluúčasti pacientů při úhradě léků a na zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici. Obojí může být přijatelné, chybí mi však celkové zarámování do koncepce lékové politiky a financování nemocnic a v neposlední řadě analýzy sociálních dopadů a kompenzací.

Dále dochází ke změně regulačního poplatku za položku na receptu na poplatek za recept – to naopak sníží celkové poplatky; z hlediska čistě konstrukčního a logického je ovšem poplatek za recept nesmyslný. K tomu všemu je tento „regulační“ poplatek příjmem lékáren, nikoliv tedy pojišťoven – takže vlastně ani tak nereguluje chování klientů.

Dovoluji si upozornit, že stačí regulovat ceny léků pro klienty; poplatek za položku na receptu pouze zvyšuje cenu dotyčného léku a poplatek za recept je nanejvýš komplikovaným sociálním opatřením, které stejně musí být doplněno dalším kompenzačním opatřením u pacientů s velkou spotřebou léků.

Balík základní péče ano, nadstandard ne Kamenem úrazu se snadno může stát snaha o omezení zdravotní péče poskytované z veřejného zdravotního pojištění na tak či onak definovanou základní zdravotní péči. Důvod je jasný: rozpor s ústavou – z toho plyne, že zde je nutná dohoda s opozicí. „Lámání přes koleno“ nemůže skončit jinak než další vládní ostudou u ústavního soudu.

Zde je na jedné straně nesporné, že koncepce omezení zdravotní péče poskytované z veřejných prostředků na jasně definovaný „balík základní péče“ je v souladu se

světovým trendem, na druhé straně je relace veřejných výdajů na zdravotní péči k hrubému domácímu produktu vcelku přiměřená naší ekonomické úrovni, což je pro opozici dostatečný důvod k tomu, aby se „lege artis“ ­finančně neomezovalo, alespoň ne na papíře.

Přitom je jasné, že již dnes jakýsi „balík základní péče“ existuje, jen není celostátně výslovně definován a leckde je v tomto směru zákon porušován. Mám na mysli případy svévolného vybírání poplatků, které jsou zřejmě tolerovány, stejně jako úplatky a naopak zase poskytování nadstandardních služeb „kulichům“. Čili již z obecných důvodů potřebujeme jasné vymezení „balíku základní zdravotní péče“ a vytvoření předpokladů pro jeho účinné uplatňování. Potřebujeme nejen vyšší vymahatelnost práva na zdravotní péči, ale i odpovídající public governance v celém systému veřejného zdravotnictví. Měli bychom více potírat korupci, publikovat případy poskytování úplatků a pracovat s odhady rozsahu korupce a jejich dopady na celý systém.

Nejsem si jist, zda je správné to, co má být zavedeno jako připlácení za nadstandard. Obecně se sice zdá být logické, že v případě existence dvou medicínsky srovnatelných léčebných postupů by se z veřejného zdravotního pojištění měl hradit jen ten levnější; na dražší – nadstandardní – by si podle této představy pacient měl mít možnost si připlatit. Je to lákavé, politicky atraktivní, neboť by pacient mohl snáze „dosáhnout“ na vyšší úroveň poskytované služby či produktu.

Mediálním příkladem je kyčelní kloub vyšší kvality, vhodný pro mladého sportovce, který si nechá voperovat starý člověk. Pro mne je praktičtějším případem poskytnutí porcelánové plomby zubu místo amalgámu. A už si živě představuji komplikovanost celé záležitosti. Abych si mohl doplatit cenový rozdíl, tak musím znát nejen cenu porcelánu, ale i cenu amalgámu. Bude obě tyto ceny regulovat stát? A jak se to spočítá, až budu chtít ve věku 75 let voperovat nové zuby místo

dnešní standardní zubní náhrady? Chceme opravdu touto cestou zvýšit veřejné výdaje na zdravotnictví?

V Hospodářských novinách jsem se dočetl, že až poslanci schválí uvedenou obecnou definici standardu a nadstandardu, tak ministerstvo spolu s odbornými společnostmi připraví seznam konkrétních výkonů.

Obávám se, že správný postup je obrácený, minimálně ve výchozí situaci, kdy by se něco podobného mělo zavést. A zřejmě ještě lepší je vystačit si s definicí „balíku základní péče“.

Podrobné centrální řízení: bez pojišťoven Formy financování veřejné zdravotní péče mají zásadní dopad na chování jejích poskytovatelů a tím i na celkové náklady. Obecně se rozlišuje pět forem: podrobný rozpočet, celkový rozpočet, kapitace, platba za diagnózu a platba za službu. Jen poslední z nich je typicky tržní formou, která vytváří skvělé podmínky pro uspokojování léčebných potřeb klientů, leč bohužel s malým zřetelem na náklady. Proto je také tržní model poskytování zdravotní péče v USA tak drahý.

Relativní láce českého zdravotnictví je výrazně ovlivněna kombinací uvedených forem financování; markantní

je to v nemocnicích. Konkrétní výsledky závisejí podstatnou měrou na manažerech, resp. na efektivnosti celého systému, včetně public governance.

Diskuse v souvislosti s nedávnou akcí lékařů odhalily i řadu slabin stávajícího nemocničního systému. Zde chci pouze upozornit na souvislost balíku základní péče s formami financování veřejné zdravotní péče: podrobné centrální řízení, spojené zejména s využíváním rozpočtů, vede nutně k jisté modifikaci balíku základní péče u jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče – s přihlédnutím k rozpočtovým omezením. Nejvýraznějším projevem těchto omezení v praxi je odkládání některých operací, nebo i prosté odmítání pacientů. Stanovení maximálních čekacích dob na operace zde nemusí pomoci, natož pak větší využívání tržních nástrojů.

Není jistě náhodou, že v zemích OECD se nejvíce využívá modelu „národní zdravotní služby“ (NHS), tj. veřejného zdravotnictví bez využití zdravotních pojišťoven.

U nás fakticky máme podrobné centrální řízení veřejného zdravotnictví, leč komplikované existencí osmi zdravotních pojišťoven, přičemž VZP má podíl na „trhu“ přes 60 %.

Koaliční smlouva počítá se sloučením dvou státních pojišťoven, druhé a páté největší zdravotní pojišťovny, těžko říci proč – když systému by odpovídala jedna, tj. fakticky žádná pojišťovna.

Hrajeme si i nadále na konkurenci, přestože ve světě takováto konkurence nikde nic nepřinesla. I z pohledu analýzy OECD jsme exotem, také vzhledem k tomu, že máme „státní pojištěnce“, za něž jakési podivné pojistné platí stát.

Univerzální zdravotní péče: zbytečné pojistné Druhým a posledním relevantním systémem organizace a financování zdravotnictví (z pohledu OECD) je sociální pojištění, v němž se platí pojistné procentem ze mzdy – nejen v odvětví zdravotního pojištění. Naše analýzy však ukazují, že sociální zdravotní pojištění není jako odvětví perspektivní. Také proto, že vláda zřejmě nehodlá zavést systém sociálního pojištění jako celek.

A pro samotné veřejné zdravotnictví to nedává smysl.

Sociální pojištění vzniklo jako systém zabezpečení zaměstnanců; když k zaměstnancům přidáme jejich rodi-

ny, důchodce z řad zaměstnanců a pak ještě ostatní obyvatelstvo, tak dostaneme univerzální systém, který má smysl ve zdravotní péči, nikoliv však již v ostatních částech sociálního pojištění. Není logické financovat univerzální zdravotní péči pojistným, procentem ze mzdy.

Proto jsou v zahraničí tendence přejít k jejímu financování daní z příjmů.

Obecným řešením je rozpočtové financování veřejné zdravotní péče. Z tohoto pohledu nevadí, že máme více zdravotních pojišťoven: prostředky se mezi ně rozdělí podle struktury pojištěnců, v zahraničí umějí přihlédnout i k nemocem klientů.

Singapur může být vzorem?

Oblibě některých našich expertů se těší povinné soukromé zdravotní spoření, které bylo v roce 1984 zavedeno v Singapuru; měl to být nástroj regulace poptávky po zdravotní péči, avšak nepovedlo se. V dalším období byly ve veřejném zdravotnictví zavedeny standardní nástroje a produkty a v celém systému hraje významnou roli přímé centrální řízení nákladů ve státních nemocnicích; úloha zdravotního spoření je zcela okrajová, a to i na rozdíl od přímé úhrady zdravotní péče obyvatelstvem.

Jako důkaz úspěšnosti zdravotního spoření byly u nás uvedeny i nízké singapurské náklady na zdravotní péči v relaci k HDP; ani to však není ovlivněno zdravotním spořením, nýbrž věkovou strukturou tamní populace.

Hitem některých českých expertů je tzv. nominální pojistné, používané v Nizozemsku v kombinaci s pojistným závislým na výdělku. Kombinace je však vysvětlitelná nanejvýš jako mix dvou modelů financování zdravotní péče, který jen přináší komplikace.

Je pravdou, že v několika málo zemích světa s povinným soukromým zdravotním pojištěním se používá paušální pojistné jako výraz „community rating“, upozorňuji však na tvrdší sociální dopady i za situace, kdy stát většině obyvatel poskytuje dotaci na toto pojistné. Myslím, že prakticky jde hlavně o komplikaci systému, která zvyšuje správní náklady. Bez nizozemského dvojího pojistného se určitě obejdeme, stejně jako bez zdravotního spoření. Jiné produktové variace však stojí za zvážení.

Prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc., vedoucí katedry veřejné ekonomiky, Vysoká škola finanční a správní

Materiály zveřejněné v rubrice K věci se nemusejí shodovat s názorem redakce Zdravotnických novin

0310 ZN40_1-8.indd 4

29.9.11 19:13

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011

◗ ◗ K VĚCI

◗ Komentář

celkovou úsporu ve výši téměř 26 miliónů korun oproti předpokládané hodnotě, což činí necelých 10 procent z objemu veřejných zakázek.

Také Fakultní nemocnice ­Plzeň zaznamenává výrazné snižování nákladů při zadávání zakázek. Jen v loňském roce činila tato úspora například u speciálního zdravotnického materiálu téměř 13 procent, což představuje přes 29 miliónů korun.

Institut elektronické aukce je vhodný tam, kde lze velmi dobře specifikovat různá technická a odborná kritéria a soutěží se jen nabídková cena. Pomáhá tak snižovat riziko korupce a zvyšuje konkurenční prostředí mezi dodavateli. Často se spojuje s tzv. dílčím plněním, kdy se veřejná zakázka rozdělí

na více plnění (dodávek) a zpřístupní se tím většímu počtu potenciálních dodavatelů.

Samozřejmě, výše uvedené instituty nejsou jediným způsobem, jak dosáhnout skutečně chytrých úspor a účelnějšího nakládání s penězi pojištěnců (daňových poplatníků).

MZ pracuje také na tvorbě referenčních cen a novém informačním systému pro zadávání veřejných zakázek, který umožní lepší porovnávání nákupů a snadnější odhalování neobvykle nadprůměrných cen.

Na závěr chci zdůraznit, že úsilí ministerstva zdravotnictví o efektivnější hospodaření ve zdravotnictví nebude stoprocentně úspěšné, pokud se do něj nezapojí i další veřejní zřizovatelé nemocnic, tj. kraje a města. Zprávy, které se objevují v médiích o nákupu předražených zdravotnických přístrojů v některých krajích, tomu zatím nenasvědčují.

Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu

◗ Diag Human

Stručné dějiny jedné kauzy (12.) „Letní“ ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi předal v roce 2004 právní obhajobu ve sporu s Diag Human Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Stát je od té doby hájen profesionálně a nedochází k diskontinuitě při každé změně ministra.

Na druhou stranu se proces dokazování vzdálil podstatě sporu. Zdánlivě už nejde o to, co se skutečně stalo, ale jak a kdy formálně postupovala jedna či druhá strana.

Z přestřelek, zvratů a silných vyjádření formulovaných podle naturelu toho kterého ministra zdravotnictví, se stala úmorná a svým způsobem pro širokou veřejnost nudná právní bitva. Proto se o rozruch postaral až konečný rozhodčí nález v roce 2008, který zcela neočekávaně a záhadně přiřkl firmě Diag Human cca 10 miliard korun (počítáno dnes i s úroky). Podívejme se na události, které mu předcházely.

Už ani korunu Od roku 2003 do roku 2008 pracuje rozhodčí senát ve složení prof. Květoslav Růžička (nový člen a zároveň předseda), prof. Monika Pauknerová a Zdeněk Rusek (oba z původního senátu). Protože již předtím bylo v roce 2002 v částečném rozhodčím nálezu uloženo státu zaplatit téměř 327 miliónů korun a on skutečně zaplatil (abychom byli přesní, byli jsme to my, daňoví poplatníci), mělo se dál vyřešit, co se „zbytkem“. Rozhodčí senát měl znovu prozkoumat příčinnou souvislost mezi dopisem ministra Martina Bojara z roku 1992 a výší škody.

Měl odpovědět na otázku, zda tento dopis způsobil firmě Diag Human škodu, kterou by bylo možné vyčíslit vyšší částkou než 327 miliónů korun, kterou již obdržela.

A zástupci státu od té doby drží zcela konzistentně a pevně pořád stejné stanovisko: respektujeme dosavadní rozhodnutí rozhodčího senátu (tedy mezitímní i částečný nález), ale dál už nemá firma Diag Human dostat ani korunu. Takto jednoduchá je nyní podstata sporu. Všechno ostatní jsou pentličky, výhybky a fintičky právníků. Jenže právě tyto pentličky, výhybky a fintičky podstatu sporu úspěšně překrývají.

Poté, co se v roce 2004 ujal zastupování státu ÚZSVM, byly obě strany sporu rozhodci vyzvány, aby se shodly na výběru znalce, který by měl odhadnout výši škody.

Ke shodě došlo na renomované společnosti Ernst & Young. Jak se však později ukázalo, byla i pro ni kauza Diag Human zřejmě příliš kyselé sousto.

Černá kráva není černá Ernst & Young v srpnu 2005 předložila posudek se závěrem, že ušlý zisk firmy Diag Human (bez započtení úroků) dosáhl výše 4,6 miliardy Kč. Sama však takový závěr relativizovala. Představitelka Ernst & Young Petra Wendelová v roce 2006 odmítla v rozhovoru pro časopis Ekonom tvrzení médií, že by z jejich posudku měla plynout povinnost státu tyto miliardy také vyplatit. Podle ní znalec vždy vychází z otázek, které diktují rozhodci, a nezkoumá předpoklady, o které se opírají. „Představte si extrémní příklad, že znalec dostane otázku: Milý znalče, za předpokladu, že kráva je černá, jakou barvu má kráva? Pak moudrý znalec odpoví: Vážený soude, pokud by kráva byla černá, domníváme se, že je skutečná černá,

0310 ZN40_1-8.indd 5

5

◗ Poznámka

Tupé škrty versus chytré úspory V minulém roce se snaha vlády o snížení deficitu veřejných rozpočtů dočkala nálepky „tupých škrtů“. A to nejen od opozičních představitelů a odborářů. V současném roce se toto označení stále s oblibou používá, ačkoli již dávno neplatí. Pokud mohu hovořit za resort zdravotnictví, zde již můžeme mluvit o dlouhodobých „chytrých úsporách“.

Jedno z konkrétních opatření představuje používání elektronických aukcí při nákupu lékařského vybavení nemocnicemi, které zřizuje ministerstvo zdravotnictví (MZ).

Například v pražské Všeobecné fakultní nemocnici proběhlo v období od ledna do srpna letošního roku 89 výběrových řízení s využitím elektronické aukce. Ta přinesla

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

nicméně dovolíme si podotknout, že pokud by předpoklad o barvě, který byl v dotazu obsažen, byl nějakým způsobem zpochybněn, pak bychom eventuálně mohli dojít k závěru, že kráva černá nebyla,“ prohlásila v Ekonomu P. Wendelová. Poučení z černé krávy je zřejmé: všechny závěry a výpočty znalce mají nějakou hodnotu pouze tehdy, pokud budou prokázány předpoklady, z nichž vycházely. Prokázat je však prý není úkolem znalce, ale rozhodčího senátu.

V roce 2006 to však vypadalo, že má Česká republika ve sporu velmi dobrou pozici. A nejen proto, že sama znalecká firma v médiích svůj posudek relativizovala, ale zejména pro větu, kterou do svého usnesení v červenci napsali samotní rozhodci: „Podle názoru rozhodčího senátu strana žalující zatím dostatečně neprokázala výši uplatněných nároků.“ Co z toho plyne? Rozhodce v červenci 2006 nepřesvědčila ani mimořádně rozsáhlá důkazní iniciativa firmy Diag Human, ani znalecký posudek Ernst & Young. Pak se stalo ale něco prapodivného.

Tajemný obrat rozhodců Rozhodci vzápětí úplně otočili. Z nepochopitelných důvodů nařídili na poslední chvíli další dokazování, aniž by k tomu napřed vyslechli stanovisko státu jakožto žalované strany. Dodnes dluží jakékoli vysvětlení, jaké převratné výsledky toto nové dokazování přineslo. V konečném nálezu, který čítá na sto stran textu, o tom nenajdeme jediné slovo. Nenajdeme tam ani důvody, proč rozhodčí senát změnil svůj dřívější názor na důkazní situaci. Dokonce i onen názor z roku 2006 v konečném nálezu rozhodci zatajují!

Rozhodčí senát znovu oslovil společnost Ernst & Young a uložil jí, aby svůj předchozí znalecký posudek doplnila o posouzení nových důkazů a tvrzení. Ta nejprve odmítla s tím, že důkazní situace stále zůstává nevyjasněná. „Znalec za daného stavu věcí nedokáže zpracovat dodatek posudku dle usnesení č. 3 objednatele ze dne 19. 9.

2006,“ odpověděla tehdy rozhodcům firma Ersnt & Young. Přesto však nakonec k novému výpočtu přistoupila. Z odůvodnění rozhodčího nálezu je zřejmé, že arbitři svůj výrok o mnohamiliardovém odškodném založili právě na tomto výpočtu. Ještě jednou si to shrňme: rozhodci změnili názor a nevíme proč. Znalecká firma změnila názor a také nevíme proč. Hlavně pak neexistuje jedna jediná skutečnost, která by měnila důkazní situaci, o níž se rozhodci předtím usnesli, že je nepřesvědčila v tom smyslu, že by firma Diag Human dostatečně prokázala výši uplatněných nároků. Potíž je ale i ve výpočtu samotném.

Jako by si posudek psali v Diag sami Zajímavé je už to, že znalec, společnost Ernst & Young, se ve svých „výpočtech“ důsledně vyhýbá označení znalecký posudek a raději používá označení „tento doku-

Smysl dobrých reforem a cíl zdravotního systému Z předkládaných zpráv o reformách zdravotnictví se obvykle dozvídáme, co se které profesní skupině slibuje, zda někdo dostane přidáno, kolik se zruší lůžek, jaké poplatky nás čekají, kdo bude čelit trestnímu stíhání, kde se peníze vezmou a kam se dají, kdo si na co stěžuje a co se chystá. V popředí pozornosti jsou okolnosti ekonomické, a zejména organizační nástroje. Poněkud stranou zůstává představa cílového stavu.

Jistě by mohlo být užitečné se čas od času zabývat i smyslem a cílem péče o zdraví, kterým je zdraví lidí. Péče o zdraví zahrnující všechny aktivity vykonávané ve společnosti pro zdraví je mnohem širším pojmem než tradiční resort zdravotnictví.

Už v tzv. Ottawské chartě z roku 1986 se připomíná, že zdraví nevzniká v nemocnicích, tam se jen s velkým úsilím a náklady spravuje to, co se už pokazilo. Zdraví vzniká v rodinách, ve školách a na pracovištích, všude tam, kde lidé žijí, pracují, odpočívají a stárnou.

Tam by mělo být těžiště péče o zdraví.

Občas se připomíná, že by každý měl pečovat o své zdraví. To je sice dobré přání, otázkou ale zůstává, kdo, do jaké míry a s jakými prostředky i výsledky se tomu cíleně věnuje. Možná, že se čeká na to, až lidé sami prohlédnou a změní se. V mnoha zemích Evropy už přišli na to, že se vyplatí cíleně posilovat zdravotní gramotnost lidí, tzn. jejich schopnost rozhodovat se pro zdraví v každodenním životě, i rozvíjet jejich možnosti zvládat zdravotní problémy tam, kde vznikají.

Jakkoli je zdraví lidí důležité a je nespornou individuální i sociální hodnotou, je vhodné varovat před zdravotním fundamentalismem, který se upíná ke zdraví jako k hodnotě nejvyšší a činí z něj ideologický fetiš. Obrazně řečeno, zdraví je jednou z důležitých hvězd lidského hodnotového souhvězdí, kam povětšinou patří i důstojnost, svébytnost, svoboda, demokracie, solidarita a mnohé další. Lidé nejsou stejní, žijí v odlišných podmínkách a jejich životní pouť předznamenávají různé soubory hodnot. Na jedné straně mohou lidé mnoho věcí rozhodnout a uskutečnit, na druhé straně osud míchá kartami událostí, které je postihnou. Je tomu tak i se zdravotními problémy. V průběhu života se zmíněné lidské souhvězdí hodnot obvykle mění. Ale zdraví by se tam mělo objevit jako stálice co nejdříve.

Rozhodnutí každé organizace, instituce, všech úrovní veřejné správy, rodin i dalších skupin a jednotlivců má ty nebo ony zdravotní důsledky. Je nesmírně důležité, aby při volbě takových rozhodnutí byl zvažován i jejich dopad na zdraví lidí. Společnost, která zdraví podcení, musí počítat s tím, že zdraví lidí bude horší, než by mohlo být. Co se zanedbá v oblasti péče o zdraví, to se potom musí nákladně zachraňovat ve zdravotnických zařízeních.

Je škoda, že dosavadní reformní snahy nevěnovaly zdraví lidí zásadní pozornost. Proto se České zdravotnické fórum (ČZF) rozhodlo připravit k tématu „Cesta ke zdraví“ konferenci, která proběhne v Praze v Hotelu Palace 12. října 2011. Konference by měla odbornou i širší občanskou veřejnost upozornit na potřebu chránit, upevňovat, navracet i rozvíjet zdraví lidí, seznámit účastníky s některými dosavadními slibnými aktivitami a pozvat všechny občany na cestu ke zdraví.

Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc., člen správní rady ČZF Inzerce

EXKLUZIVNÍ PARTNER

ment“. Ten ostatně neobsahuje ani znaleckou doložku, ani není formálně označen alespoň jako dodatek znaleckého posudku. Výpočty jsou založeny na 16 hypotézách, které ale jedna ze stran, totiž stát, nikdy neuznávala, neboť šlo o demagogická vyjádření Diag Human.

Znalecká firma se tak spokojila s pouhými tvrzeními žalující strany namísto důkazů. Opět bylo na rozhodcích, aby se vypořádali s prokázáním všech tvrzení, jejichž platností znalec své závěry podmiňuje, avšak nezkoumá je. Nic takového ovšem neudělali. Je také divné, že alespoň nepožádali znalce, aby provedl výpočet i pro situaci, že tvrzení žalující strany nebyla prokázána. Pak by totiž minimální varianta ušlého zisku vypočteného znalcem nevyskočila na více než 4 miliardy korun, ale zůstala by na nule.

Ernst & Young však při svých výpočtech vycházela i z předpokladů, které přímo odporují důkazům, už v rozhodčím řízení tzv. provedeným. Například celý výpočet je založen na stoprocentním podílu žalobce na trhu s českou krevní plazmou, tedy na monopolním postavení. Nebo se počítá s jeho minimálními náklady a doslova zázračnou marží a také s rekordní výtěžností při zpracování plazmy. Jako fakt se bere i to, že by Diag Human vyhrála několik tendrů na zpracovatele krevní plazmy za sebou, přestože bylo prokázáno, že vyřazena byla již v konkursu v roce 1991, tedy rok předtím než Martin Bojar odeslal firmě Novo Nordisk svůj památný dopis. Těchto chybných předpokladů je v posudku tolik, že jejich popis přesahuje prostorové možnosti tohoto seriálu. Odkazuji proto na zvláštní dokument nazvaný Fauly proti České republice, aneb Komentář ke konečnému nálezu, který je umístěn na stránkách www.anikorunu.cz. Dokonce se přes něj můžete prokliknout na všechny zdrojové dokumenty. Je to trochu náročnější, ale poučné čtení.

O šoku z konečného nálezu a o tom, co se dělo poté, se dočtete v ZN 10. října.

Mgr. Tomáš Cikrt, majitel a autor webových stránek www.anikorunu.cz

VÍME, JAK ŘEŠIT RIZIKA VAŠÍ PRÁCE

1. lékařská pojišťovací www.lekarskapojistovaci.cz tel. +420 533 337 350

29.9.11 19:13

6 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

◗ ◗ NĚCO NAVÍC

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011

◗ Zážitková terapie

Bátor Tábor – místo, kde se stírají hranice … give me freedom, give me fire, give me reason, take me higher… when I get older, I will be stronger… Je 8:01 SEČ, Hatvan, Maďarsko. Z amplionů táborového městečka zní oficiální hymna mistrovství světa ve fotbale 2010 pořádaného v Jihoafrické republice. Okolo hlavní budovy se v rytmu energické a podmanivé hudby sbíhají děti ve věku 7 až 13 let. Lukáš, Matěj, Amálka, Ondra a několik dalších desítek dětí z Česka, Slovenska a Polska. Nespojují je však pouze adrenalinové zážitky a dobrodružství z tábora, ale také tak trochu předčasná dospělost. Všechny se totiž musejí vyrovnávat s onkologickou diagnózou.

V Bátor Tábor neexistují děti, dospělí, zdraví, nemocní. Všichni jsou si vzájemně rovnocennými partnery

„Metoda zážitkové terapie spočívá v tom, že děti stavíme před co nejvíce výzev, které dokážou překonávat,“ říká dr. Andrea Békési.

Děti na táboře čeká řada netradičních zážitků nejen v koňském sedle...

Již deset let funguje Nadace Bátor Tábor (Tábor odvahy), aby pomáhala vážně nemocným dětem z Maďarska, ČR, Slovenska a Polska, které tráví dlouhý čas v nemocnici a nemohou být se svou rodinou, kamarády a vrstevníky. Ve městě Hatvan – 60 km od maďarské Budapešti – organizuje rekreačně-terapeutický program pro pacienty s onkologickým onemocněním, diabetem, hemofilií nebo revmatickými chorobami. „Nemocné děti se cítí jiné – myslí si, že se vymykají a že je jejich okolí nemůže mít rádo. Na Bátor Tábor se mi líbí, že jim můžeme poskytovat něco, co jim v nemocnici dát nemůžeme, ale zároveň jim zajišťujeme odbornou lékařskou péči,“ říká dr. Andrea Békési, dětská onkoložka a vedoucí lékařka Bátor Tábor. „Psychologická metoda zážitkové terapie spočívá v tom, že děti stavíme před co nejvíce výzev, kterým musejí čelit a které skutečně dokážou překonávat. Dobrovolníky, kteří na táboře pracují, učíme, jak mají děti chválit a ocenit. Díky tomu si nakonec zvyknou na to, že je mohou mít ostatní rádi a že v nich je třeba něco víc, než si samy myslely. Jak dokazují psychologické průzkumy, metoda zážitkové terapie je nejen u dětí skutečně účinná.

Zvyšuje jejich sebevědomí i schopnosti navazovat vztahy a kontakty se svými vrstevníky.“ Děti si mohou na táboře vyzkoušet různé aktivity, o kterých se jim dříve vůbec nesnilo, a prostě si jen užívají. Učí se jezdit na koni, chytat ryby, plavit se ve člunu, mohou si vyzkoušet lukostřelbu, ale i divadlo či různá řemesla v uměleckých dílnách. Největším zážitkem je asi pro všechny lanové centrum, kde mohou děti absolvovat stezku odvahy na provazech a houpačkách vysoko nad zemí. Tyto zážitky a pozitivní naladění z tábora se podle dr. Békési odrážejí i v samotné léčbě: „Pomáhají dětem, aby věřily terapii, kterou procházejí. To je důležité i proto, že dnes se 70 až 80 procent onkologicky nemocných dětí vyléčí a jednou dospěje. Zážitková terapie jim z psychologického hlediska umožňuje, aby se s nemocí a léčbou vyrovnaly.“

Střední Evropa jako jeden společný onkologický tým

... ale i na vodě nebo mezi nebem a zemí. Cíl: věřit si! Foto: 4x ZN

0310 ZN40_1-8.indd 6

Bátor Tábor pořádá v létě vždy dva turnusy – pro děti od 7 do 12 let a od 13 do 18 let. Každého turnusu se účastní asi 70 táborníků a obdobný počet dobrovolníků, tzv. cimborů, dále dva lékaři, tři sestry a také jedna dietní sestra. Všichni zdravotníci pracují na táboře také jako dobrovolníci. V táborové „mininemocnici“, která je však útulně a barevně vyzdobena, dokážou lékaři ošetřit v podstatě vše, s čím se mohou u dětí během zážitkového týdne setkat. „Naštěstí se většinou jedná spíše o problémy, které bychom řešili i na běžných táborech pro zdravé děti – tedy o odřeniny, modřiny nebo nachlazení. V úvozovkách by se dalo říci, že z toho máme radost, protože to znamená, že se děti hýbou a absolvují veškerý program. Nic-

V Tábory Paula Newmana Před čtyřmi lety se stal Bátor Tábor jediným středoevropským členem Association of Hole in the Wall Camps, kterou založil americký herec a režisér Paul Newman v roce 1988. Tato mezinárodní organizace přijímá za své členy tábory, které pomáhají chronicky nemocným dětem z 32 zemí světa metodami zážitkové terapie. Asociace, ­která sdružuje pět táborů ve Spojených státech Foto: wikimedia.org a po jednom táboře v Irsku, Velké Británii, ­Francii, Izraeli, Itálii a Maďarsku, přivítala dosud přes 135 000 vážně nemocných dětí. Uskutečňovat jejich sny a zprostředkovávat zážitky jim pomáhá ročně 7200 dobrovolníků. méně máme například možnost sledovat krevní obraz nebo řešit infekci. Výhodou je, že dítěti poskytneme potřebnou péči a ono může zůstat až do konce turnusu,“ upřesňuje A. Békési a dodává: „Ošetřující lékaři nám vždy s dostatečným předstihem pošlou potřebné informace o svých pacientech, takže na táboře pokračujeme v započaté medikaci. Samozřejmě upozorňujeme dobrovolníky, kteří s dětmi pracují a organizují pro ně různé programy, na co si mají u jednotlivců dávat pozor.“ Z ČR, Polska a ze Slovenska do Hatvanu jezdí pouze děti s nádorovými onemocněními. „Pochopitelně musejí být v takovém zdravotním stavu, aby si tábor mohly užít a nepřijely sem pouze na týden ležet,“ zdůrazňuje A. Békési. „Máme výborný vztah s kolegy z fakultních nemocnic v pražském Motole a v Brně.

Znám je velice dobře nejen já osobně, ale i další kolegové onkologové, kteří v táboře pracují jako dobrovolníci. Řekla bych, že celá střední Evropa vlastně tvoří jeden společný pracovní tým onkologů.

Určitě by i čeští lékaři dokázali posílat více dětí a my bychom jich dokázali více

přijímat, pokud bychom měli více dobrovolníků, kteří mluví oběma jazyky.“

Metoda respektovaná i kliniky

A jak se na zážitkovou terapii dívají z medicínského hlediska kolegové dr. Békési? „Udělali jsme skutečně mnoho pro to, aby klinici metodu přijali a začali ji respektovat. Domnívám se, že se nám to podařilo a že k nám lékaři s radostí posílají své malé pacienty. Samozřejmě je nesmírně důležité naše znalosti a zkušenosti rozšiřovat dále. Jezdíme tedy na různé odborné konference nejen v Maďarsku, ale i v okolních zemích, na kterých seznamujeme kolegy s naší prací a prezentujeme jim naše výsledky. V červnu letošního roku například vyšel odborný článek v časopise Health and Quality of Life Outcomes. Celý je věnován tomu, jak se dětem s chronickými onemocněními změní kvalita života poté, co absolvují komplexní terapeuticko-rekreační program. Ukázalo se, že ve všech věkových skupinách se zlepšilo jejich vnímání sebe

sama, u dětí do 14 let se také zlepšila jejich samostatnost,“ vysvětluje dr. Békési a dodává: „Bátor Tábor dokonce patří mezi akreditovaná střediska, která uznává zdejší maďarská lékařská univerzita jako jedno z míst, kde mohou studenti získat kredity, které se jim započítávají do jejich další kvalifikace, dalšího vzdělávání. Skutečně nás tedy berou jako specifické odvětví, které je součástí léčby chronicky nemocných dětí.“ Dr. Békési také potvrdila, že „duši“ dítěte je jednodušší přesvědčit, že bude vše v pořádku, než „duši“ dospělého, který už si s sebou nese určité těžkosti života: „Jak je všeobecně známo, pokud přistupujeme k dětem kladně a jako k rovnocenným partnerům, jejich myšlení je skutečně pozitivnější, je v něm méně předsudků. Pokud dítěti něco řekne dospělý, kterému důvěřují – to neznamená, že je to každý –, pak tomu opravdu věří.“

Zážitkový „šok“ pro rodiče a sourozence

Nadace Bátor Tábor organizuje kromě dětských letních táborů také víkendové rodinné či sourozenecké tábory. ­Rodinných se mohou účastnit nejen nemocné děti, ale i jejich rodiče a sourozenci. Tak se alespoň na chvíli dostanou z domácího prostředí, které je pochopitelně ovlivněno onemocněním dítěte. „Pro jakékoli rodiče – nejen pro ty, kteří mají nemocné dítě – je velmi důležité a pozitivní, když vidí, jak jejich potomek překonává vlastní obavy.

Kromě toho, že dětem nabízíme možnost, jak si zvýšit sebevědomí, nabízíme i rodičům, aby znovu na chvíli získali volný čas a žili spolu skutečně jako pár.

Myslím si, že zážitky z tábora posilují víru rodičů v to, že jejich potomek je skutečně čím dál silnější, že se dokáže úspěšně utkat se svojí nemocí a pokračovat v normálním životě,“ říká Fruzsina Gellért, psycholožka a vedoucí tábora. „Na sourozeneckém táboře dětem umožníme, aby – buď zvlášť, nebo společně jako sourozenecký pár – čelily různým výzvám a získávaly společné zážitky. Tím se snažíme posílit jejich vztah – aby v sobě i navzájem objevily vlastnosti, o kterých možná do té doby ani nevěděly. Může se totiž stávat, že v důsledku onemocnění, kterým trpí jeden ze sourozenců, se na druhé, zdravé dítě zapomíná nebo se může cítit tak, že se mu okolí dostatečně nevěnuje. Snažíme se tedy, aby znovu mohli fungovat jako sourozenci,“ dodává F. Gellért.

Nadace Bátor Tábor, která ročně hospodaří s rozpočtem 1,1 miliónu eur, funguje výhradně z darů firem a soukromých osob. Všechny děti mají účast bezplatnou. Dlouhodobě Bátor Tábor podporují např. Eurovia, ČEZ nebo Sokolovská uhelná. jat

29.9.11 19:13

◗ ◗ NĚCO NAVÍC

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011

7

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

◗ Personální inzerce

◗ Řekli o…

◗ ◗ VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ V Učitel/učitelka

... smyslu táborů pro onkologické děti

Děkan Lékařské fakulty UK v Hradci Králové vypisuje výběrová řízení na místa učitelů: • učitel Katedry interních oborů pro pracoviště I. interní kliniky s úvazkem 0,2 Požadavky: absolvent magisterského studijního programu všeobecné lékařství, habilitace v oboru vnitřní nemoci, specializovaná způsobilost v oboru kardiologie, zájem o výuku studentů v českém i anglickém jazyce, publikační a výzkumná činnost.

V Prof. MUDr. Jan Starý, DrSc., přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol, Praha Bátor Tábor dává dětem úžasnou příležitost navázat přátelství s vrstevníky z jiných evropských zemí, urychluje jejich návrat do normálního života, vrací jim optimis­ mus a energii i vědomí toho, kolik jiných prožívá podobné nemoci a osudy.

Z naší nemocnice posíláme dětské pacienty do Maďarska druhým rokem, před­ tím jezdili dlouhá léta do Irska. Jedná se o děti, které mají za sebou úspěšnou léč­ bu většinou první ataky nemoci. Část tvoří pacienti s leukémií a část s jinými zhoubnými dětskými nádory – především kostí, mízních uzlin, ale například i ja­ ter. Co jsem měl možnost slyšet, zatím všechny děti byly nejen velmi spokojené s programem tábora, ale i s tím, jak se jim kolegové a dobrovolníci věnovali. Takže zkušenosti jsou skutečně pozitivní. Pro děti je jistě důležité vidět a vědět, že ne­ jsou samy v zápasu s onemocněním. V Bátor Tábor přijdou na jiné myšlenky, mluví jiným jazykem a trénují různé dovednosti. Navíc je pobyt nic nestojí, protože je vše hrazeno prostřednictvím nadace.

Naše klinika pořádá pro děti celou řadu táborů v České republice, avšak Bátor Tá­ bor je takový dobrý doplněk na mezinárodní úrovni – považujeme si možnosti posílat děti do Maďarska a skutečně rádi je tam i posíláme. Zájem je vždy velký, obvykle se přihlásí více dětí, než nakonec může jet. Letos jsme měli 15 míst pro oba turnusy dohromady. Myslím si, že je to dobrý počet, a kdybychom ta místa měli i příští rok, dokázali bychom je určitě naplnit. Nicméně rozumíme tomu, že určité limity prostě existovat musejí.

• učitel Katedry interních oborů pro pracoviště II. interní kliniky s úvazkem 0,2 Požadavky: absolvent magisterského studijního programu všeobecné lékařství, akademický titul Ph.D. nebo jeho blízké dosažení, atestace z hematologie je podmínkou, znalost anglického jazyka, zájem o výuku studentů v českém i anglickém jazyce, publikační a výzkumná činnost.

• učitel Katedry interních oborů pro pracoviště II. interní kliniky s úvazkem 0,2 Požadavky: absolvent magisterského studijního programu všeobecné lékařství, akademický titul Ph.D. nebo jeho blízké dosažení, specializace v endokrinologii nebo její blízké dosažení, znalost anglického jazyka, zájem o výuku studentů v českém i anglickém jazyce, publikační a výzkumná činnost.

• učitel Fingerlandova ústavu patologie s úvazkem 0,3 Požadavky: absolvent magisterského studijního programu všeobecné lékařství, akademický titul Ph.D. či zahájené studium DSP v oboru patologie, praxe v oboru patologie výhodou, zájem o výuku studentů v českém i anglickém jazyce, základní dovednosti v práci na PC, publikační a výzkumná činnost.

V Mgr. Kristína Tóthová, klinický psycholog Kliniky dětské onkologie LF MU a FN Brno

Data nástupu dohodou.

K přihláškám na vypsaná místa je třeba přiložit životopis, přehled o dosavadní praxi potvrzený zaměstnavatelem, ověřený doklad o VŠ vzdělání včetně osvědčení o státní zkoušce, vědecké a vědeckopedagogické hodnosti, přehled o odborné, vědecké a výzkumné činnosti včetně činnosti publikační, souhlas v souvislosti se zákonem o ochraně osobních údajů.

Děti z naší kliniky se účastní táborů Hole in the Wall Camp už od roku 2005. Nej­ prve jezdily do Irska a před čtyřmi lety jsme je začali posílat do maďarského Bátor Tábor. Každý rok odjíždí do Hatvanu dohromady asi deset dětí – nejčastěji ty, kte­ ré jsou v udržovací léčbě leukémie nebo již po ní. Umím si však představit, že by­ chom byli schopni odeslat na každý turnus sedm pacientů.

Na Bátor Tábor velmi oceňuji, že si děti zkusí něco opravdu jiného, než by mohly zažít doma nebo na jakémkoli jiném táboře, kterého by se účastnily, kdyby byly zdravé. Všechny zážitky jsou pro ně totiž mnohem intenzivnější. Obrovskou cenu vidím také v sociálních vztazích, dokonce bych řekla, že jde až o sociální rehabi­ litaci dětí, které běžně hodně věcí dělat nemohou. V Bátor Tábor jsou obklopeni spoustou dobrovolníků, většinou mladých lidí, kteří je berou jako rovnocenné partnery a chovají se k nim přirozeně. Pro sebevědomí dětí je tento zážitek velmi důležitý. Týden strávený na táboře může děti hodně intenzivně posunout dopře­ du, ale pochopitelně žádné jednorázové řešení, které by jako mávnutím kouzel­ ného proutku vzalo všechny problémy, neexistuje. Zažívám u dětí, které absolvo­ valy Bátor Tábor, že specificky na tento zážitek rády vzpomínají. Ve své práci se na to mohu často odvolat. Některé děti, když se z tábora vrátí zpět do svého každo­ denního stereotypu a všichni se k nim chovají opět trochu příliš ochranářsky, mo­ hou vnímat hodně intenzivní pozitivní zážitky jen ve vazbě na pobyt v Maďarsku.

Proto si myslím, že u problematičtějších jedinců je velmi dobře, když si mohou pobyt zopakovat. I s tím, že pokud napíšu doporučení, v jakých aspektech je po­ třeba dítě povzbudit, jsou to v Bátor Tábor velice dobře schopni reflektovat.

Domnívám se, že onkologové vnímají tuto metodou jako součást terapie a vě­ dí, že zážitek sociálního přijetí je pro dítě – které se po nemoci cítí hodně ne­ jisté – důležitý.

Platové podmínky podle mzdového předpisu Univerzity Karlovy v Praze.

Přihlášky zasílejte do 3. 11. 2011 na sekretariát děkana Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, Šimkova 870, poštovní přihrádka 38, 500 38 Hradec Králové.

UK 2. LF, FN Motol, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 nebo na e-mail: michal.hrdlicka@lfmotol.cuni.cz, informace na tel.: 22443 3401.

V Sekundární lékař/ka

Dermatohistopatologická laboratoř s. r. o. v Praze přijme patologa se zájmem o dermatohistopatologii - možnost získání podílu ve společnosti.

Tel. 725 896 091.

Fakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 přijme pro 3. chirurgickou kliniku UK 1. LF sekundárního lékaře/ku se zájmem o obor chirurgie.

Nabízíme: možnost rychlého odborného růstu, ubytování pro mimopražské.

Písemné nabídky s CV zasílejte na sekretariát 3. chirurgické kliniky UK 1. LF nebo na e-mail: helena.smejkalova@fnmotol.cz, informace na tel.: 22443 8001.

V Sekundární lékař/ka

V Sekundární lékař/ka

◗ ◗ VOLNÁ MÍSTA V Patolog/patoložka

Fakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 přijme pro Dětskou psychiatrickou kliniku UK 2. LF sekundárního lékaře/ku.

Požadavky: ukončená LF, výhodou spec. zp. z psychiatrie podle zákona č. 95/2004 Sb. nebo zapsání do spec. oboru dět. a dor. psychiatrie před 30. 6. 2009.

Pozice je otevřena i pro absolventy.

Písemné nabídky s CV zasílejte do 25. 10. 2011 k rukám přednosty Dětské psychiatrické klin.

Fakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 přijme 2 sekundární lékaře/ky pro Kliniku dětské chirurgie UK 2. LF. Přednost mají uchazeči po absolvování základní chirurgie kmene.

Jeden úvazek nástup ihned, 2. úv. od 1. 1. 2012.

Písemné nabídky zasílejte na e-mail: alena.brabcova@lfmotol.cuni.cz, informace na tel.: 22443 2401.

Rostoucí moderní česká společnost, specialista v oblasti vakcinace a očkovacích látek, působící na českém trhu od roku 2001, hledá do svých zaměstnaneckých řad nového kolegu/kolegyni na pozici:

LÉKAŘ/-KA OČKOVACÍHO CENTRA v lokalitě: Karlovy Vary Hlavní činností lékaře v očkovacím centru je očkování klientů a poradenství v oblasti očkování a cestovní medicíny.

Požadujeme praxi v očkování a atestaci z oboru blízkého vakcinologii (epidemiologie, hygiena, imunologie, obory interní medicíny a další příbuzné obory).

Nabízíme práci na částečný úvazek.

Více informací najdete na: www.ockovacicentrum.cz nebo na telefonu 725 457 702.

Očkovací centrum, divize společnosti Avenier, a. s., Bidláky 837/20, 639 00 Brno

Avenier 2011.indd 1

26.9.11 9:45

Objednací kupón pro podání řádkové inzerce

délka inzerátu

5 řádků

10 řádků

15 řádků

✂

Vyplňujte čitelně a hůlkovým písmem!

KONTAKTNÍ A FAKTURAČNÍ ÚDAJE: Organizace:

Rubrika: Nabídka práce

Adresa:

Počet opakování (pouze placená inzerce)

Práci hledá

Různé

PSČ a město:

DIČ:

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu: Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5 nebo na e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Telefon:

Cena je uvedena za jedno uveřejnění a nezahrnuje DPH.

IČ:

Večer končí. Také hymnou – tentokrát táborovou. Všichni, děti i dospělí, zase o kousek odvážnější, společně ruku v ruce zpívají: „… v pavučině všednodenní do smíchu ti vždycky není, ovšem věz, že nikdy nejsi sám…“ Foto: ZN

0310 ZN40_1-8.indd 7

E-mail: Jsem předplatitelem Zdravotnických novin:

ano

ne

Ceník řádkové inzerce: Do 5 řádků: 550 Kč, do 10 řádků: 1 100 Kč, do 15 řádků: 1 600 Kč, do 20 řádků 2 000 Kč, do 30 řádků 2 900 Kč, za každých dalších započatých 10 řádků: 900 Kč.

29.9.11 19:13

◗ ◗ ZDRAVOTNĚ-SOCIÁLNÍ PÉČE

8 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011

◗ Mezinárodní den Alzheimerovy choroby

Demence je stále velké stigma Již od roku 1994 připadá na 21. září Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Letos se při jeho příležitosti v Praze uskutečnila tisková konference České alzheimerovské společnosti 20. září.

Alzheimerova choroba a obdobná onemocnění způsobují v současné době syndrom demence v různém stupni u cca 130 000 občanů České republiky. Se stoupajícím počtem lidí v nejvyšších věkových kategoriích dojde v nejbližších desetiletích k významnému nárůstu počtu takto nemocných lidí (do roku 2040 na cca 225 tisíc).

Socioekonomické náklady na řešení ­jednoho případu demence představují v průměru 21 000 eur za rok. Z toho činí většinu nepřímé náklady vynakládané ­rodinnými a dalšími neformálními pečujícími.

Vzhledem k tomu, že ve většině socioekonomických parametrů se ČR nalézá v průměru Evropské unie (EU), lze předpokládat, že i výše uvedené náklady odpovídají nákladům v ČR. Náklady na řešení problému demence tedy v současné době odpovídají cca 2,7 miliardy eur ročně (náklady na řešení demence v Evropě v roce 2010 představovaly 135 miliard eur – výsledky projektu Eurocode).

Demence tak představuje jeden z největších problémů s ohledem na udržitelnost systémů zdravotní a sociální péče, včetně péče v domácím prostředí a dlouhodobé péče, v příštích desetiletích (European Parliament resolution of 19 January 2011 on a European initiative on Alzhei-

včetně nároku na adekvátní léčení, pomoc a podporu.

Alzheimerova choroba – mezinárodní priorita

mer’s disease and other dementias, P7_TA-PROV(2011)0016.

Devastující dopad nejen na pacienta

Demence má obrovský dopad nejen na nemocného, ale i na jeho okolí. V průměru jsou touto zátěží zasaženy ještě tři další osoby, což znamená dalších 390 000 lidí postižených problémem demence.

V současné době nejsou k dispozici dostatečně podrobné údaje o prevalenci demence a jejích jednotlivých příčin. Stejně tak není dostatek vědeckých poznatků, jak určit a modifikovat ekonomický a sociální dopad Alzheimerovy choroby a ostatních forem demence. Přes srovnatelný či větší socioekonomický dopad demence je alokace prostředků na výzkum nesrovnatelně nižší, než je tomu u jiných závažných onemocnění. Kvalitní tuzemský výzkum je podmínkou účasti na výzkumu mezinárodním, bez této podmínky nebude mít ČR přístup k výsledkům mezinárodního výzkumu v této oblasti.

Problém představuje také informovanost veřejnosti – demence je stále velké stigma. Tyto faktory vedou k izolaci a sociální exkluzi pacientů a jejich blízkých. Demenci nelze nadále považovat za součást normálního stárnutí, ale za výsledek chorobného procesu, a to se všemi důsledky,

„Přes srovnatelný či větší socioekonomický dopad demence je alokace prostředků na výzkum nesrovnatelně nižší, než je tomu u jiných závažných onemocnění,“ upozorňuje opakovaně doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP a České alzheimerovské společnosti.

Foto: Marta Jedličková

V červenci 2011 byly na mezinárodním kongresu Alzheimer’s Association (AAIC 2011) prezentovány výsledky mezinárodní multicentrické studie uskutečněné Alzheimer Europe ve spolupráci s Harvard School of Public Health ve Francii, Německu, Španělsku, USA a Polsku.

Podle ní ve čtyřech z těchto zemí představuje Alzheimerova choroba druhou největší obavu o zdraví (po onkologických onemocněních). Zkušenosti s Alzheimerovou chorobou uvedlo 72 % lidí ve Francii, 73 % v Německu a USA, 77 % ve Španělsku a 54 % v Polsku. Asi tři lidé z deseti měli přímou zkušenost s touto chorobou v rodině. Dvě třetiny respondentů odpověděly, že by měly zájem o zjištění, zda budou trpět Alzheimerovou chorobou, dříve než se vyskytnou první příznaky.

Florence Lustman, koordinátorka francouzského Plánu Alzheimer, na kongresu prohlásila, že jednou z jeho priorit je včasná diagnóza, proto ji potěšilo, že studie tuto prioritu podporuje. čals

V V České republice rozhodla o přípravě Plánu Alzheimer vláda usnesením č. 711 z 6. 10. 2010 a pověřila jeho přípravou ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo spravedlnosti. O přípravě českého Plánu Alzheimer budeme na stránkách ZN průběžně informovat. red

◗ Fondy EU

Jak získat prostředky na projekty k aktivnímu stárnutí?

Evropská komise a Výbor regionů společně s platformou pro seniory AGE Europe vydaly brožuru pro ­regionální a místní iniciativy. Publikace se zabývá financováním projektů podporujících aktivní stárnutí a mezigenerační solidaritu z prostředků Evropské unie (EU).

Brožura byla vydána v rámci propagace blížícího se Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012). I když většina iniciativ na podporu aktivního stárnutí nebude v nadcházejících letech financována z prostředků EU, některé projekty mohou na prostředky z evropských fondů dosáhnout. Publikace uvádí, kolik prostředků z fondů EU je pro tyto účely vyčleněno a jak je mohou místní a regionální iniciativy získat. Důraz klade hlavně na mezinárodní partnerství.

Součástí brožury jsou i příklady ­projektů, které finanční prostředky EU již získaly, a také krátké prezentace nejdůležitějších programů EU, které finančně podporují nové projekty aktivního stárnutí. Zdarma ke stažení viz http://ec.europa.eu (Aktuality 17/08/2011 New brochure on EU funding possibilities to promote active ageing). mpsv

◗ Optimalizace lékařské posudkové služby

Projekt „Digitalizace spisů v LPS ČSSZ“ přispěje k modernizaci elektronizace systémů Na otázky Zdravotnických novin ohledně pracovních podmínek zaměstnanců lékařské posudkové služby (LPS), jejich odbřemenění od administrativních činností a dalšího zlepšení současného stavu odpovídá MUDr. Rostislav Čevela, ředitel odboru posudkové služby ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

V Jaké jsou pracovní podmínky lékařů posudkové služby?

Z analytických prací MPSV vyplývá zjištění, že lékařská posudková služba představuje specifickou, velice náročnou profesi, a to i vzhledem k jiným lékařským nebo i nelékařským oborům. Vysoké pracovní zatížení, neuspokojivé řešení pracovních podmínek a formálního ukotvení posudkové služby jako celku, ale i absence provozních, komunikačních nebo etických standardů vede ke statisticky i klinicky významné hladině stresové zátěže, syndromu vyhoření a dalších jevů, které následně ústí ve zjištění, že více než 25 % lékařů posudkové služby chce v dohledné době zaměstnání opustit. S přihlédnutím ke skutečnosti, že téměř 35 % lékařů posudkové služby je starší 61 let a uvažuje o odchodu do důchodu, je nutné konstatovat, že lékařská posudková služba je jako celek kriticky organizačně, ale hlavně personálně ohrožena.

V Co je podle vás třeba udělat ke zlepšení tohoto stavu?

Resort a zejména Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako výkonná složka hledá vhodné cesty a opatření k zajištění stabilizace lékařské posudkové služby. Za podstatné považuje zejména zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců LPS, jejich odbřemenění od administrativních činností, zefektivnění

0310 ZN40_1-8.indd 8

kace, digitalizace, technického vybavení pracovišť a používaného softwaru (systémy automatického sledování kvality), malá analytická výtěžnost systému. Zároveň nejsou vedeny elektronické spisy; kromě posudkových komisí MPSV není zavedeno elektronické podepisování dokumentů, chybí provázanost na systémy v resortu zdravotnictví. Tedy na 21. století, které je obecně označováno jako století elektronizace a automatizace, je to zatím trochu málo.

způsobu odměňování, umožnění osobního rozvoje a zvyšování vzdělanosti posudkových lékařů.

V Velmi často se také v souvislosti s LPS hovoří o potřebě modernizace elektronického systému.

Ano. Významným problémem lékařské posudkové služby, který je přímo předurčen k naléhavému řešení, je potřeba modernizace elektronického systému, který používá pro svou práci. Současný stav lze stručně charakterizovat asi takto – nepropojenost lékařské posudkové služby s dávkovými systémy a zdravotnickými zařízeními, ne zcela vyhovující funkčnost systémů elektronické komuni-

V Můžete popsat, jaký je současný stav?

V současnosti lékařská posudková služba ČSSZ využívá k záznamům posuzování zdravotního stavu speciální program, který slouží současně jako databáze ­posuzovaných. Program je celostátně ­on-line přístupný, což usnadňuje získávání informací o posuzovaných a statistické sledování.

V Co by tedy mělo přispět k jeho zlepšení?

K modernizaci elektronizace systémů v posudkové činnosti lékařské posudkové služby ČSSZ by měl přispět projekt financovaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost nazvaný „Digitalizace spisů v LPS ČSSZ“. Ten by měl zavést a dále umožnit úplnou elektronizaci posudkové dokumentace jednot-

livých klientů, včetně zpráv zasílaných ošetřujícími lékaři.

Za významný počin na poli elektronizace se vztahem k orgánu nemocenského pojištění lze bezesporu považovat projekt „Komplexní řešení eNeschopenky“. Cílem projektu je vybudovat fungující systém eNeschopenky, který bude mít přínos pro jednotlivé subjekty vystupující v rámci nemocenského pojištění (zdravotnická zařízení, pojištěnci, zaměstnavatelé a ČSSZ a její územní organizační jednotky). Projekt se navrhuje k realizaci s ohledem na rozpočtovou odpovědnost ČSSZ, která si je vědoma nutnosti dosažení úspor v obslužných systémech při provádění nemocenského pojištění. Přínosem plnohodnotného využívání eNeschopenky bude především rychlá výplata dávek dosažená eliminací nadbytečných administrativních činností (např. odbourání činností spojených s došetřováním údajů na nekompletně, nečitelně nebo jinak nesprávně vyplněných papírových tiskopisech) a též úspora nákladů, které jsou spjaty se současným způsobem předávání informací (např. náklady na papírové tiskopisy, obálky předávané ošetřujícím lékařům k zasílání hlášení o pracovní neschopnosti na účet adresáta).

V K čemu navržené řešení přispěje?

K celkovému zjednodušení a zrychlení komunikace mezi jednotlivými subjekty vystupujícími v rámci nemocenského pojištění. Infrastruktura systému eNeschopenky také umožní mnohem podrobněji sledovat jednotlivé případy a tak efektiv-

něji odhalovat případy neoprávněného čerpání dávek nemocenského pojištění. Řešení bude mít výrazný přínos pro všechny cílové skupiny a je v souladu s dlouhodobými strategickými cíli Evropské unie.

Využívání systému eNeschopenky tedy umožní díky rychlému a operativnímu zpracování dat zajistit proklientský přístup a odstranit nadbytečnou administrativu, využít kvalifikované zaměstnance pro jiné činnosti pro ČSSZ nezbytné a tím zrychlit a zefektivnit proces zpracování dávek nemocenského pojištění, popř. i jiné související procesy. Po zavedení a stabilizaci nového systému eNeschopenky se předpokládá provedení analýzy s cílem vyhodnotit přínosy a úspory.

V Jaký význam má působnost LPS pro připravovanou sociální reformu?

Mohu citovat slova ministra Jaromíra Drábka přednesená 16. srpna na celostátním setkání posudkových lékařů resortu: „Sociální reforma se do jisté míry o působnost lékařské posudkové služby také opírá, a proto považuji její efektivní a spolehlivou činnost za nezbytnou podmínku k dosažení stanovených cílů. Zvýšení kvality výstupů činnosti posudkové služby i o jednotky procent tak znamená značné úspory v mandatorních výdajích státního rozpočtu. Proto je třeba řešit efektivitu lékařské posudkové služby zejména ve vztahu k organizaci práce, pracovním podmínkám, administrativní zátěži, využití IT technologií a vzdělávání a zajistit vysokou odbornost a kvalitu činnosti posudkové služby.“ hech

29.9.11 19:13