ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
Přílohy tohoto vydání
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
ročník 60 • číslo 41 • 10. října 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
Soukromí lékaři obnovili činnost krizového štábu
3
4 Diag Human: Stručné dějiny jedné kauzy (13.)
7 ELTECA: Nejnákladnější způsob péče je pobyt v instituci
8 Postup při prokazování neplatnosti výpovědi
V KOMERČNÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
◗ MZ ČR
Nadstandardy by měly brát v úvahu možnosti připojištění
Orientační portál pro pacienty Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) spustilo 1. října tzv. Agendový portál http://ap.mzcr.cz/, který slouží jako jednotné místo pro kategorizované vyhledávání informací z mnoha informačních zdrojů provozovaných v rámci resortu zdravotnictví. Vytvoření a provozování tohoto portálu je prvním krokem MZ ČR k implementaci eHealth v prostředí českého zdravotnictví. Jednotlivé organizace v rámci resortu zdravotnictví doposud publikovaly informace samostatně a na rozdíl od některých jiných resortů neexistoval žádný spojující bod, který by usnadnil koordinaci předávání informací do vlastních informačních systémů mimo resort a který by laické a odborné veřejnosti umožnil prostřednictvím jediného bodu přistupovat k informacím o resortu. Portál poskytuje ucelené informace o systému zdravotnických služeb a jejich poskytovatelích, právech pojištěnce, financování zdravotnictví, odborných publikacích o zdraví a nemocech a lécích. Je platformou pro sběr, zpracování a publikování informací, podporuje sběr existujících dat, poskytuje prostor pro publikování informací odborníkům i poskytovatelům v oblasti zdravotnictví a vytváří přehled webových zdrojů pro informování občanů. Do Agendového portálu je zapojeno celkem 82 organizací, a to státní ústavy, centra, fakultní nemocnice, instituty, krajské hygienické stanice, zdravotní ústavy, psychiatrické léčebny, státní a ostatní léčebny. tz
Plné soukromé pojištění (substituve) existuje v současné době prakticky pouze v Německu, kde se některé osoby neúčastní systému veřejného zdravotního pojištění a namísto toho je jejich zdravotní péče hrazena z pojištění soukromého. V Německu se to týká devíti procent populace a podíl na celkových výdajích na zdravotnictví je kolem 10 procent. Doplňkové pojištění (complementary) se v Evropě vyskytuje prakticky ve všech systémech, i když se svým pojetím liší. Ve Francii jsou v důsledku rozsáhlé spoluúčasti v základním systému prakticky všichni obyvatelé pojištěni proti riziku doplatků na zdravotní péči, ale toto pojištění vykazuje spíše solidární prvky než prvky komerčního pojišťování. „Ve Velké Británii vnímaná nižší kvalita zajišťovaná veřejným systémem vede k tomu, že lidé si platí soukromé pojištění, aby měli přístup v úvozovkách ke kvalitnější péči, takže kromě toho, že platí do veřejného systému, si na tu samou péči platí sou-
Koláž: ZN
Poučit se z dosavadních zkušeností, vyjít vstříc poptávce, vhodným způsobem konstruovat pojistné produkty, dbát na vazbu na poskytování zdravotní péče a splnit podmínky regulace – to je podle Petra Bohumského z České asociace pojišťoven pět podmínek, které je nutné splnit k uplatnění soukromého zdravotního pojištění.
kromé pojištění. To asi není úplně ta cesta, kterou bychom se chtěli vydávat,“ upozorňuje P. Bohumský. V Rakousku v systému s relativně vysokou spoluúčastí na veškeré hospitalizace a s poptávkou po nadstandardní péči je tento typ pojištění velmi uplatňován a oblíben. Třetím typem soukromého pojištění (supplementary) je pak to, které kryje jiné služby než zdravotní péči. Produkty soukromého pojištění jsou zpravidla nabízeny jako balíčky různých zdravotních rizik. Kromě individuálních produktů doplňkového pojištění hrají často významnou roli skupinové produkty. Jsou koncipovány jako krátkodobé, zatímco ty individuální jsou často a někde, jako například v Německu, povinně jako
dlouhodobé – mají přispět i ke stabilitě systému financování.
Dlouhodobé pojistky mohou vyrovnávat nepříznivé trendy
Poptávku po soukromém pojištění ovlivňuje vnímaná kvalita základní zdravotní péče, například čekací doby nebo možnost volby poskytovatele. Může se jednat o zdravotní péči, která není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, ale také o další typy výdajů, například okolnosti zdravotních výkonů, jako je doprava, může jít i o úhradu materiálů nebo léčiv. „Aktuální nastavení ekonomicky náročnějších variant, takzvaných nadstandardů, nebere dostatečně v úvahu možnost připojištění,“ komentuje P. Bohumský. dokončení na straně 5 ➥
◗ Případová studie společenských nákladů
Nedostatečná postakutní péče u traumatických poškození mozku
V České republice je po poraněních mozku každým rokem nově hospitalizováno 24 000 pacientů. Bývají to nejvíce muži v mladším věku (18 až 35 let). Případová studie zhodnotila současný stav systému zdravotně-sociální péče a rehabilitace těchto osob. Případová studie společenských nákladů spojených s poškozením mozku nabízí ucelený pohled na výši finančních prostředků, celospolečenských výdajů, které s poraněním mozku přímo i nepřímo souvisejí, a nabízí možnost zhodnocení současného stavu systému zdravotně-sociální péče a rehabilitace těchto osob. Případovou studii v letošním roce realizovalo CEREBRUM, o. s., sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin. Jejím cílem bylo na konkrétních případech pěti anonymních pacientů s diagnózou traumatické poškození mozku analyzovat průběh jejich zdravotní péče, rehabilitace, péči v domácnosti a vyčíslit hodnotu nákladů spojených se zdravotně-sociální péčí a rehabilitací. Tato studie vznikla v rámci mezinárodního projektu „Inkluze po poranění mozku“ díky podpoře Evropského sociálního fondu z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Navrhl ji Mgr. Tomáš Roubal, analytik ministerstva zdravotnictví (MZ), ve spolupráci s Mgr. Marcelou Janečkovou, předsedkyní občanského sdružení CEREBRUM. Studie, která je přísně anonymní, byla realizována za intenzivní podpory Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty (LF) UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). dokončení na straně 6 ➥
◗ Nobelova cena za lékařství a fyziologii 2011
Ocenění za objevy v oblasti aktivace imunitního systému „Letošní laureáti Nobelovy ceny vnesli revoluci do našeho chápání imunitního systému objevením klíčových principů jeho aktivace. Jejich práce otevřela nové cesty k vývoji prevence a léčby infekcí, zánětlivých chorob a nádorových onemocnění,“ uvedla udělující švédská lékařská univerzita Institut Karolinska v oficiálním zdůvodnění svého rozhodnutí, proč letošní cenu za medicínu a fyziologii získávají Američan profesor Bruce Beutler, Francouz původem z Lucemburska profesor Jules Hoffmann a Kanaďan profesor Ralph Steinman. B. Beutler a J. Hoffmann ocenění získali za „objevy spojené s aktivací vrozené imunity“, Steinman popsal dendritické buňky imunitního systému a jejich unikátní schopnost aktivovat a regulovat adaptivní imunitu. Rozhodnutí institutu oznámil Nobelův výbor 3. října ve Stockholmu. Několik hodin poté ale Rockefellerova univerzita, na níž působil Ralph Steinman, informovala, že 68letý vědec v pátek 30. září podlehl nádorovému onemocnění pankreatu. Protože regule platné od roku 1974 stanoví, že cena může být udělena zemřelé osobě v případě, že v době vyhlášení ještě žila, ale zemřela před jejím slavnostním předáním (před uvedeným rokem mohla být udělena
1010 ZN 41_1-8.indd 1
posmrtně, pokud byla žijící osoba nominována před 1. únorem stejného roku), Nobelův výbor na mimořádném jednání zvažoval, zda by neměl profesoru Steinmanovi cenu odebrat. Nakonec došel k závěru, že kanadský imunolog oceněn bude – webová stránka Nobelovy nadace uvedla, že jeho ocenění bylo myšleno v dobré víře za předpokladu, že laureát žije.
Profil prof. Beutlera Přední americký světový genetik a imunolog Bruce Beutler se narodil v Chicagu 29. prosince 1957, jeho otec Ernest Beutler
je uznávanou vědeckou kapacitou v oblasti hematologie a genetiky. V roce 1977 ukončil studium medicíny na Chicagské univerzitě a ve studiu poté pokračoval v Jihozápadním výzkumném centru Texaské univerzity (SDC) v Dallasu. V 80. letech působil na Rockefellerově univerzitě v New Yorku a poté se vrátil do Dallasu na SDC, působil také v neziskovém Lékařském institutu Howarda Hughese, kde se stal v roce 1996 profesorem. Od roku 2000 působí jako profesor imunologie a genetiky na institutu Ellen Scrippsové v kalifornské La Jolle.
Prof. Beutler se proslavil hlavně tím, že jako první izoloval takzvaný faktor způsobující nekrózu nádorů (TNF). Tato bílkovina je známá schopností donutit k zániku buňky nádorů, ale zároveň se podílí na spouštění zánětlivé reakce. Když se faktoru TNF vyrábí v těle příliš mnoho, vede to k chronickým zánětlivým stavům, které jsou pak příčinou mnoha autoimunitních onemocnění. Nobelovu cenu získal mimo jiné za výzkum lipopolysacharidů (LPS), které jsou zodpovědné například za septický šok.
Profil prof. Hoffmanna Jules Hoffmann se narodil 2. srpna 1941 v Echternachu v Lucembursku. Na univerzitě ve francouzském Strasbourgu, kde studoval zoologii, všeobecnou biologii a chemii, získal v roce 1963 doktorát. Následující léta strávil na univerzitě v německém Marburgu. V letech 1978 až 2009 byl ředitelem katedry biologie na stras-
bourgské Univerzitě Louise Pasteura. Dva roky rovněž vedl Francouzskou akademii věd. Má francouzské občanství. J. Hoffmann a jeho tým jsou oceňováni zejména za to, že v roce 1996 jako první podali důkaz o tom, že bílkovinné receptory na povrchu cytoplazmatických membrán, takzvané Toll-receptory, jsou schopné zprostředkovat obrannou reakci organismu. Svou vědeckou činnost zahájil Jules Hoffmann výzkumem krevních buněk sarančat stěhovavých. V postdoktorandském období zkoumal hmyz, zejména hmyzí hormony a imunitu. Později se soustředil hlavně na molekulární a buněčné aspekty vrozené obranyschopnosti octomilek, které jsou obecně považovány za klíčový modelový organismus vývojové biologie. Zkoumal rovněž komáry rodu Anopheles, kteří jsou hlavními přenašeči malárie. dokončení na straně 3 ➥
6.10.11 17:30