ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
Přílohy tohoto vydání
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
PZP ČR: Úhradové limity omezují práva pacientů
2
4 P. Vepřek: Chvála regulačních poplatků
5 Směrem ke sdíleným ICT službám ve veřejné správě
Jednotné výplatní místo zamezí zneužívání dávek
V ZDRAVOTNÍ POLITIKA
8 594160 390009
43
ročník 60 • číslo 43 • 24. října 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
7
◗ Léková politika
Vyhláška dá nemocnicím 100 % úhrad Proč mizí pětina
léčiv v zahraničí?
Zdravotní pojišťovny by do tří let měly nemocnicím za stejné výkony hradit stejné částky. Od ledna příštího roku začne běžet tříletá přechodná lhůta, na jejímž konci by měly být úhrady již narovnané. Na setkání s novináři v Brně to 18. října sdělil ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.
Porovnání odhalilo distribuční paradox
58,85
304,36
Kč v mld.
58,23
311,93
52,85
317,66
50,10
343,12
Připomeňme ještě jednou: v nákupních cenách byl v loňském roce pozorován jen mírný nárůst lékového trhu v ČR o 600 miliónů na celkových 58,85 mld. Kč. „Mnozí si jistě vzpomenou, že ještě před nějakými čtyřmi lety jsme objem lékového trhu neuváděli v nákupních, ale prodejních cenách. Údaje se pohybovaly kolem 73 mld., někdy se objevovalo i 78 či 80 mld. korun,“ připomněl M. Beneš. „Rozdíl mezi tím, co se obchoduje, a tím, co je skutečně zaplaceno zdravotními pojišťovnami či z peněženek pacientů, může tedy klidně být až 20 miliard.“ Uvádění objemu trhu Dodávky léčivých přípravků v letech 2005–2010 v prodejních cenách je 5807,03 5546,32 6000 5610,92 70 5308,69 ovšem do značné míry 4904,77 60 5000 virtuální parametr, který 50 může maskovat to, co ře4000 ditel SÚKL nazval distri40 3000 bučním paradoxem. „Po30 2000 dívejme se na vývoj trhu 20 v loňském roce očima lé1000 10 káren, tedy optikou pro0 0 dejních cen,“ navrhl 2006 2007 2008 2009 2010 M. Beneš. Celkový počet balení – mil. ks Definovaných denních dávek – mil. dokončení na straně 2 Finanční náklady (dle cen výrobce) – mld. 43,63
V diskusi s představiteli krajů a řediteli nemocnic L. Heger zrekapituloval, že v dohledné době nelze v ekonomice ČR očekávat obecné zlepšení. Naopak, i nadále ji bude charakterizovat jen pomalý růst hrubého domácího produktu i jen nepatrně se zlepšující míra nezaměstnanosti. „Akutní deficit systému veřejného zdravotního pojištění je částečně vyřešen přerozdělením prostředků mezi pojišťovnami, ale zvýšení daně z přidané hodnoty přinese další zátěž asi 3,5 mld. Kč a zvýšení mezd zdravotníků 4,5 mld. Kč.“ Podle ministra se budou muset na řešení ekonomické situace ve zdravotnictví podílet všichni účastníci systému: V zdravotní pojišťovny přerozdělením zůstatků, aukcemi na úhrady léků a zastropováním dalšího rozšiřování sítě zdravotnických zařízení, V pacienti nárůstem spoluúčasti,
V poskytovatelé zdravotní péče zvyšováním efektivity a elektronickými aukcemi na nákup léků a zdravotnických prostředků, V zřizovatelé zdravotnických zařízení restrukturalizací především akutní lůžkové péče, V ministerstvo zdravotnictví dalším rozvojem protikorupční strategie a omezením vstupu nových technologií. Reformní kroky v oblasti lékové politiky předpokládají následující úspory: V cca 300 mil. Kč ročně – vyloučení odkladného účinku proti rozhodnutí SÚKL, V cca 200 mil. Kč ročně – novela přílohy č. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění (tzv. lékové přílohy), V cca 500 mil. Kč ročně – elektronické aukce na ceny léčivých přípravků s cílem snížení úhrady. Pokud jde o vliv reforem v oblasti spoluúčasti, předpokládá se: V cca 750 mil. Kč ročně – zvýšení poplatku za ošetřovací den, V cca 500 mil. Kč ročně – vyřazení doplňkových léků z úhrad, V cca 100 mil. Kč ročně – zrušení úhrady závodní preventivní péče, V cca 1100 mil. Kč ročně – změna úhrad lázeňských pobytů a zdravotnických prostředků. Z dodatku ke koaliční smlouvě přitom vyplývá nutnost navýšit do konce roku 2013 spoluúčast o dalších cca 11,65 mld. Kč. jak, čtk
320,01
Na vyšší platy bude, ale nebude to zadarmo
S řediteli nemocnic v Brně mj. diskutovali (zleva) prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR J. Gajdáček, ministr zdravotnictví L. Heger a náměstkyně ředitele VZP M. Šlajsová. Foto: ZN
Protože v denním tisku nebyl prostor pro podrobnější analýzu tohoto odhadu, vracíme se k němu podrobněji v ZN. Připojený graf dokumentuje, jak se vyvíjel trh s léčivými přípravky v ČR v uplynulých letech. „V roce 2010 se nárůst finančních nákladů vyjádřených v cenách výrobců, tzn. v nákupních cenách, téměř zastavil. Zaznamenali jsme oproti jiným letům jen nevýrazné zvýšení o 600 miliónů korun,“ konstatoval M. Beneš. „I přesto počet definovaných denních dávek stoupl – z toho plyne pozitivní zjištění, že jsme byli schopni za stejné peníze léčit více pacientů.“ Podle M. Beneše na tom má bezpochyby zásluhu i jedna z činností, které SÚKL podle zákona vykonává – revize úhrad. „V rámci revizních správních řízení o stanovení, změně či zrušení výše a podmínek úhrady ze zdravotního pojištění již nabylo právní moci rozhodnutí u 2836 kódů léků. Celkové roční úspory ze všech revizních řízení byly vypočítány ve výši 4,9 mld. korun,“ uvedl ředitel SÚKL.
Celkový počet balení – mil. ks
Setkání se uskutečnilo během Dne zdravotnictví, kterým je tradičně zahajován Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví Medical Fair/Rehaprotex. Předseda Asociace krajů ČR JUDr. Michal Hašek, s nímž ministr v Brně také jednal, uvedl, že kraje by pro své nemocnice preferovaly rovné úhrady hned, bez přechodného období. Podle L. Hegera to však možné není. „Každý systém financování velmi ovlivní chování lékařů, zdravotníků i pojišťoven a při příliš prudkých zásazích je riziko určitého rozkolísání a velkých rozdílů mezi jednotlivými zařízeními,“ popsal ministr ČTK podstatu problému. Ministerstvo podle něj dopad změn hned po prvním roce vyhodnotí. M. Hašek s ministrem jednal i o úhradách pro krajské nemocnice v příštím roce. Výsledek označil za úspěšný – nemocnice by v roce 2011 měly od pojišťoven dostat sto procent úhrad z roku 2010, tedy více než letos. Letos byly úhrady na 98 procentech roku 2009, přitom výdaje nemocnic již údajně dosáhly 106 procent v porovnání se stejným obdobím.
Sdělovací prostředky přinesly v minulém týdnu zprávu z tiskové konference Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Konala se 17. října a ředitel SÚKL PharmDr. Martin Beneš na ní potvrdil, že ročně pravděpodobně opustí český trh léky až za 16 mld. korun, aniž by se dostaly k domácím pacientům, pro které byly původně určeny.
➥
◗ Privátní sektor ve zdravotnictví
Klima pro podnikání se pozvolna zlepšuje Popsat v pěti evropských zemích (Švýcarsko, Velká Británie, Polsko, Německo a Rakousko) kvalitativní vnímání prostoru, podmínek a klimatu pro soukromé podnikání v oblasti poskytování zdravotní péče – to bylo cílem průzkumu realizovaného pražským CEVRO institutem. Výběr zemí byl podmíněn splněním některých z těchto kritérií: členství v EU nebo Evropském hospodářském prostoru, rozvinutý sektor privátní zdravotní péče nebo signály o jeho rozvíjení, sousedství s ČR, případně s Moravskoslezským krajem. Pro projekt bylo zvoleno dotazníkové šetření, v každé zemi byl vybrán respondent s odpovídající kvalifikací a erudicí, vyloučeny byly osoby, u kterých se dalo předpokládat úzké spojení s národní nebo regionální vládou. V Rakousku se řešitelskému týmu nepodařilo najít respondenta požadovaných parametrů, který by byl ochoten na projektu participovat, šetření se tedy týkalo Švýcarska, Velké Británie,
2410ZN 43_1-8.indd 1
Polska a Německa s tím, že ne všichni respondenti odpověděli na všechny otázky.
Národní specifické podmínky
Ve Švýcarsku se o nemocnicích rozhoduje na kantonální úrovni, hlavními finančními mechanismy jsou platby zdravotních pojišťoven a přímé platby. Ceny jsou regulovány pro účastníky všeobecného
zdravotního pojištění, pro privátní sektor jsou domlouvány mezi pojišťovnami a poskytovateli s tím, že soukromý sektor je velmi drahý a jeho zisky jsou vyšší než v sektoru veřejného zdravotnictví. Ve Velké Británii existuje kombinace centrálního a přeneseného rozhodování. Licence pro zdravotnická zařízení včetně soukromých uděluje vládní Care Quality Commission. Za odbornou přípravu zod-
povídá centrální vláda, ale ve spolupráci s profesními sdruženími, která ovlivňují její náplň. Převažuje platba z daní, privátní pojištění pokrývá asi tři procenta. Ve veřejném sektoru (National Health Service – NHS) jsou ceny regulovány, pro privátní sektor pak domlouvány mezi pojišťovnami a poskytovateli. Komerční pojišťovny pochopitelně nezveřejňují své ceny, ale z pohledu konzumenta zdravotní péče jsou ceny v privátních zařízeních významně vyšší. NHS v posledních letech dohaduje nižší ceny za péči v privátních zařízeních. Od roku 2000 došlo ke značnému rozšíření privátního sektoru, který se s NHS dělí o trh. Restrikce veřejných financí mohou vést k většímu využívání privátního pojištění a přímých plateb. dokončení na straně 6 ➥
Výsledky komparace zahraničních systémů soukromého zdravotnictví představil v pražském sídle CEVRO institutu MUDr. Jaroslav Volf, Ph.D. Foto: ZN
21.10.11 13:10