ZN 44_2012

ZDRAVOTNICKÉ 6 NOVINY ročník 61 • číslo 44 • 29. října 2012 cena 26 Kč • pro předplatitele 20 Kč

Belgie

ČR

Švédsko

Švýcarsko

Počet obyv.

10,5 mil.

10,5 mil.

9,3 mil.

7,9 mil.

2008

22

7

12

12

2009

23

9

12

13

2010

25

9

13

15

2011

25

8

14

17

2012

25

8

15

18

12

n z medicíny 60 let ZN

str. 2

Kam kráčí česká neurorehabilitace

str. 2

n téma ZN Robot „za všechny prachy“, nebo naopak k nezaplacení? (1) str. 4–5 n pro lůžková

zařízení

Ilustrační foto: Profimedia

Kdo bude rozhodovat o přechodu z dlouhodobé do sociálně-zdravotní péče? str. 6 Zájem o eAukce roste valent ve zkrácení doby pracovní neschopnosti.

Co se týče dosavadního počtu výkonů, na prvním místě je suverénně urologie, následovaná všeobecnou chirurgií a gynekologií (tab. 2). Pokud jde o urologii, nejčastějším zákrokem je radikální prostatektomie z onkologické indikace (846 výkonů v roce 2010, 877 v roce 2011 a 783 v roce 2012), dále se pak jedná o parciální nefrektomii (51, 56, 13) a pyeloplastiku (36, 34, 7).

str. 6

n události, fakta,

názory

Jednotlivé odborné společnosti – Česká urologická společnost ČLS JEP, Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP, Česká chirurgická společnost ČLS JEP a další – připravují návrhy koncepce roboticky asistované chirurgie, prezentace jednotlivých návrhů a diskuse nad nimi proběhla na celostátní konferenci České společnosti robotické chirurgie ČLS JEP za přítomnosti zástupců ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. dokončení na str. 4

WMA o etice protestních akcí str. 7 Investigativní žurnalistika versus certifikace

str. 7

O dostupnosti péče pneumoonkologických center str. 8

Inzerce

Země

-20

Z OBSAHU

První operační systém da Vinci v ČR byl instalován v srpnu 2005 v pražské Nemocnici Na Homolce a už koncem října téhož roku na něm byl proveden první robotický chirurgický výkon. K datu 15. října 2012 má osm center robotické chirurgie (CRCH) na kontě 6481 operací.

Tab. 1 – Počet robotických systémů v některých evropských zemích

52

...ty pravé s tradicí

Robotická chirurgie čeká na shodu odborníků, ministerstva a plátců tišti (1471), následovaná ÚVN (1419) a Masarykovou nemocnicí (1016).

Počet CRCH v České republice je na úrovni nižší nebo srovnatelné s evropskými zeměmi s podobným počtem obyvatel. Kromě států uvedených v tabulce 1 má Rakousko (8,4 mil. obyvatel) nainstalováno 6 robotických systémů, Dánsko (5,5 mil.)

11 systémů a Nizozemsko (16,7 mil.)

18 systémů.

Robotické systémy se využívají v řadě chirurgických oborů – všeobecné chirurgii, urologii, gynekologii, cévní chirurgii, kardiochirurgii a ORL. To umožňuje kontinuální využití ­systémů v průběhu celého pracovního týdne. Kromě toho díky kratší době zácviku lékařů umožňuje jednodušší rozšíření a dostupnost výkonů pro stále větší počet pacientů. Celkovým výsledkem robotického zákroku je pro pacienta lepší hojení a kratší rekonvalescence, tudíž také ­r ychlejší návrat k aktivitám běžného života. To má svůj ekonomický ekvi-

T

19

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz

K Nemocnici Na Homolce postupně přibyly Ústřední vojenská nemocnice v Praze – ÚVN (říjen 2005), FN u sv.

Anny v Brně (březen 2006), druhý systém Na Homolce, využívaný pro kardiochirurgii (březen 2007), Nemocnice sv. Zdislavy Mostiště (duben 2007), Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem (červenec 2008), FN Olomouc (srpen 2009) a Nemocnice Nový Jičín (září 2009). K 15 říjnu 2012 realizovala nejvíce výkonů nemocnice v Mos-

LE

Ultimátum krizového štábu

str. 8

Zpravodajský deník

str. 8

n servis Personální inzerce

str. 8

8 594160 390009

44

Na Albertově vzniklo biomedicínské zobrazovací centrum Ústav buněčné biologie a patologie 1. LF UK, který se dlouhodobě zabývá strukturně-funkční organizací buněčného jádra, otevřel minulý týden – takřka po roční přestavbě – Zobrazovací centrum pro biomedicínu a lékařské nanotechnologie. Projekt ve výši bezmála čtyřiceti miliónů korun byl spolufinancován z evropských strukturálních fondů, konkrétně z Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost.

Jak uvedl prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., rektor UK, při slavnostním otevření pěti rekonstruovaných laboratoří, uvedený projekt je díky důkladné vědecké expertize velmi dobrým příkladem čerpání evropských dotací právě v hlavním městě, které je v tomto ohledu znevýhodněno. Přednosta ústavu prof. RNDr. Ivan Raška, DrSc., v této souvislosti poznamenal, že vinou mnoha administrativních úkonů je pro Prahu také obtížné zaměstnat zahraniční vědce s odpovídajícím finančním ohodnocením. Díky zprovoznění zobrazovacího centra by se však měl vědeckovýzkumný potenciál pracoviště, jeho špičkových zaměstnanců i celé fakulty ještě zvýšit. A to i v kontextu Kampusu Albertov, budoucího projektu Univerzity Karlovy.

Spinning disk pro vyšší zobrazovací rychlost

Ústav buněčné biologie a patologie 1. LF UK provádí jako jediné pracoviště v ČR všechny moderní přístupy prozařovací elektronové mikroskopie a jako první u nás dosáhl výsledků v superrezoluční světelné mikroskopii, umožňující pozorovat objekty s rozlišením vyšším než difrakční limit.

Nové laboratoře byly modernizovány mikroskopickým vybavením a technologiemi v hodnotě okolo 19 miliónů korun. Jak uvedl prof. Raška, nejvýznamnějším přírůstkem nového centra je konfokální fluorescenční mikroskop s rotujícím diskem (spin­ ning disk), jehož zobrazovací rychlost v rozlišení 512 × 512 pixelů je mnohem vyšší než rychlost bodových ras-

trovacích mikroskopů. Díky tomu lze snímat dynamiku jednotlivých dějů odehrávajících se v buňce během několika milisekund. I další vybavení mikroskopu – piezo-z stolek s reprodukovatelností pohybu několika nanometrů, velmi citlivá EM-CCD kamera, čtyři laserové kanály či CO2 inkubátor – vyhovuje vysokým nárokům rychlého zobrazování živých buněk.

Další inovací, o kterou se podařilo doplnit stávající transmisní elektronový mikroskop pro vysokorozlišovací trojrozměrná pozorování, je kryodržák pro vitrifikované materiály, jenž umožňuje standardní i tomografická sledování hluboce zmrazených vzorků při teplotách pod minus 170 °C s nakláněním o 80 stupňů. Díky tomu

Nové vybavení laboratoří si přišel prohlédnout také prof. Václav Hampl, rektor UK. Po jeho pravém boku přihlíží prof. MUDr. Mojmír Petráň, DrSc., vynálezce konfokálního mikroskopu s dvojitým řádkováním. Foto: Vladimír Brada lze pozorovat „nativní“ strukturu materiálů a buněk v okamžiku zmrazení.

Právě pro zmrazování vzorků bylo zakoupeno několik nákladných zařízení. Převedení takto připraveného materiálu do akrylátové pryskyřice,

z níž se řezáním vytvoří vzorky pro mikroskopické pozorování, umožní kryosubstituční přístroj. Pomocí nového ultramikrotomu s kryonástavcem lze přípravu ultratenkých řezů provádět rutinním způsobem. red

2

z medicíny

6

LE

19

T

52

-20

12

... ty pravé s tradicí

První číslo Zdravotnických novin vyšlo 21. července 1952. Rozhodli jsme se čtenářské obci nabídnout jakousi sondu do šedesátileté historie novin, pohled na jejich cestu k podobě, která jako jediná má rozumné oprávnění – k médiu, které nezaujatě informuje o všem, co souvisí se zdravotnictvím a medicínou. Až do konce letošního roku si laskavý čtenář bude moci v každém čísle Zdravotnických novin přečíst ukázky z jejich produkce v uplynulých desetiletích.

n Psali jsme před... 30 lety

Stafylokoky a koncentrace antibiotik Výzkumná skupina pro studium bakteriální rezistence na antibiotika v Institutu hygieny a epidemiologie v Praze již několik let sleduje různé typy rezistence na antibiotika a chemoterapeutika u celé řady bakteriálních druhů. Cílem tohoto úsilí je mimo jiné objasňovat příčiny vzniku a šíření rozličných typů rezistence na antibiotické preparáty. Má to zásadní význam pro racionální volbu antibiotik v léčbě, dále pro operativní rozhodování epidemiologů a vůbec pro zajišťování správné antibiotické politiky.

V roce 1976–1977 byl pozorován u sp. Staphylococcus aureus zvýšený počet citlivých kmenů na penicilin ve srovnání s lety předcházejícími. Kmeny byly izolovány od nemocných postižených chronickou stafyloko­ kovou osteomyelitis (287), septikemií (3), popáleninami (8), respiračními infekcemi (30), převážně z pražské oblasti. Při podrobnějším studie bylo však zjištěno, že asi 10 % těchto citlivých kmenů je sice inhibováno v růstu nízkými koncentracemi penicilinu, ale je rezistentních k neobyčejně vysokým koncentracím tohoto preparátu.

Při další analýze bylo prokázáno, že z 328 kmenů St. aureus, které byly inhibovány v růstu nízkými koncentracemi penicilinu a také cefaloridinu, linkomycinu,

gentamicinu, vankomycinu, riflampicinu, vzdorovalo 34 kmenů nezvykle vysokým koncentracím těchto antibiotik. Vyjádřeno logaritmicky působily baktericidně až koncentrace penicilinu log213, cefaloridinu log211, linkomycinu log27, nejčastěji za údobí 2–3 hodin. U těchto antibiotik se obvykle dosáhne baktericidní účinek po 2–4násobné koncentraci inhibiční.

Tyto nálezy mají značný teoretický i praktický význam.

Předně naznačují, že může existovat nespočet množství alternativních mechanismů zapříčiňujících rezistenci na jednotlivá antibiotika. Protože uvedené kmeny neprodukovaly beta-laktamát ani cefalosporinázu, zřejmě postrádají autolytický enzym nezbytný k množení buněk během působení penicilinu a cefalosporinu. Proč je tomu tak u linkomycinu, prozatím nevíme.

Výkladů o mechanismech rezistence uvedeného typu je možných několik, ovšem praktický význam je prostě ten, že klinik může spoléhat výhradně na test citlivosti diskovou metodou, u akutních případů při imunitní deficienci se volba antibiotika musí nezbytně opírat o zkoušky na baktericidní účinek. U chronických onemocnění je léčba antibiotiky bez potřebného testu zcela problematická.

Zdravotnické noviny č. 19/1978

RVHP a světová ekonomika V současné době představují členské státy RVHP nejdynamičtěji se rozvíjející průmyslovou oblast světa. Deset procent obyvatel naší planety, které v těchto zemích žije, vyrábí již nyní 34 procenta světové průmyslové produkce. Národní důchod členských států RVHP převyšoval v roce 1977 průměrně desetkrát jeho hodnotu v roce 1948, zatímco ve vyspělých kapitalistických státech se zvýšil pouze 3,4krát.

V letech 1971–1978 se například celkový objem průmyslové produkce států RVHP zvýšil průměrně o 54 procenta. Je charakteristické, že průmysl zemí socialistického společenství se v těchto letech rozvíjel průměrně čtyřikrát rychleji, než průmysl hlavních kapitalistických států.

Zvláště názorný je ekonomický rozvoj zemí RVHP ve srovnání s rozvojem zemí „Společného trhu“. Jestliže začátkem padesátých let vyráběly země RVHP podstatně méně průmyslové produkce, než státy EHS, v dnešní době je předstihly ve většině druhů průmyslové produkce. Jen v roce 1976 vyrobily země RVHP více než dvakrát tolik co země „Společného trhu“.

Rozvoj socialistické ekonomiky a zdokonalování její struktury vytváří nové možnosti pro vzájemně výhodné zřízení. Socialistické státy se snaží rozvíjet ekonomické a vědeckotechnické svazky na základě rovnosti, vzájemných výhod a zachování státní suverenity. Tomu odpovídá jejich ekonomická a obchodní politika, která se vyznačuje aktivním přístupem a nevytváří žádné diskriminační a omezující bariéry.

Zdravotnické noviny č. 27/1978

Proč čtu ZN? MUDr. Bohumil Svášek, primář Slatinných lázní Toušeň Nemocnice Na Bulovce Zdravotnické noviny mi rozšiřují obzor i z jiných medicínských oborů, než ve kterém pracuji. Oceňuji i to, že přinášejí komentáře k událostem a novým předpisům ve zdravotnictví.

ročník 61 číslo 44 29. října 2012

Kam kráčí česká neurorehabilitace Koncem září se v prostorách Parlamentu ČR uskutečnila mezinárodní konference Neuro­ rehabilitace. Setkání, kterého se zúčastnilo cca 200 českých odborníků a osm významných zahraničních hostů, spolupořádaly Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze a subkatedra Neurochirurgie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ).

Financována byla z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. „Domnívám se, že konference byla skutečně vynikající, protože se jí zúčastnili zdravotnicčtí profesionálové z různých oborů a s různými pohledy na věc. Byli to neurochirurgové, neurologové a celé interprofesionální rehabilitační týmy, tedy lékaři, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, psychologové i sociální pracovníci, mezi nimiž byl o tuto akci velký zájem. A zúčastnilo se jí i několik samotných lidí s disability,“ zdůraznila na tiskové konferenci doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze.

Myslete od začátku na kvalitu života Na konferenci se hovořilo o koordinované rehabilitaci pacientů především s poškozením mozku od akutní intervence až po kvalitní a včasnou rehabilitaci, která u nás zatím hodně chybí. „Jedná se o dlouhý proces, který by měl vést k tomu, aby člověk po traumatickém poškození mozku nebo třeba po cévní mozkové příhodě dosáhl té nejlepší možné kvality života. Od začátku je tedy třeba myslet nejen na diferenciální diagnózu a akutní intervenci, ale i na následnou kvalitu života a dělat vše pro to, aby se ukazovaly a maximálně rozvíjely funkční stránky člověka. Je také důležité si uvědomit, že rehabilitační okno, kdy je možné využívat obrovskou plasticitu mozku, je nejdůležitější v prvním roce po úrazu nebo onemocnění a v tomto směru u nás zatím prohráváme. V České republice máme akutní lékařskou péči či neurochirurgické zákroky srovnatelné s celým světem, ale chybí včasná neurorehabilitace – ta u nás prakticky neexistuje,“ konstatovala doc. Švestková a představila ergoterapeutku z USA, Dr. Alexandrii Graberovou, manželku bývalého velvyslance USA v ČR. Ta působí jako ergoterapeutka na jednotce intenzivní péče pro pacienty po traumatickém poranění mozku, což je u nás něco zcela nevídaného. Dr. Graberová zdůraznila především význam pozice tzv. case managera v rehabilitačním týmu. Uvedla, že jde o jednu osobu, na kterou se rodina pacienta může obracet v naprosto všech záležitostech, tedy o velmi významného kontaktního pracovníka, jenž je jakousi „spojkou“ mezi multidisciplinárním rehabilitačním týmem a rodinou (okolím) pacienta. Ta se díky němu stává součástí tohoto týmu.

Doc. O. Švestková (uprostřed) s prof. S. Clarkeovou (vlevo) a Dr. A. Graberovou. Foto: ZN

Iktová centra jsou jen první stupeň Doc. Švestková také uvedla, že ve světě existují iktová i traumatická (pro traumatické poranění mozku) centra. V České republice zatím před deseti lety vznikly čtyři spinální jednotky pro pacienty s transverzální lézí míšní a v roce 2010 byla Věstníkem Ministerstva zdravotnictví ČR zřízena centra cerebrovaskulární, jejichž součástí musejí být i včasná rehabilitační lůžková oddělení. V současné době již existuje jejich síť. „Máme deset komplexních a jedenatřicet iktových center, kde postupně začíná fungovat kooperace neurochirurgie, radiodiagnostiky, neurologie a rebabilitace,“ uvedla doc. Švestková. Dodala, že podle ní v našem malém státě s deseti milióny obyvatel není nutné budovat zvláštní síť center pro pacienty s traumatickým poraněním mozku, kterých je podle statistiky ÚZIS z roku 2010 asi 23 000, ale v rámci iktových center by mohla být vždy jedna stanice pro pacienty s CMP a druhá pro traumatická poranění mozku. „Nesmírně důležitá je ale právě včasná cílená rehabilitace. Je nezbytné, aby se člověk dostal do péče multidisciplinárního týmu co nejdříve, tedy aby to bylo regionálně dostupné. To je směr, kterým se chceme aktuálně ubírat. Iktová centra jsou jen první stupeň, postupně bychom je rozšířili na centra po poškození mozku. Také proto pracujeme na zákonu o koordino-

vané rehabilitaci, který je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Jde o střechový zákon, který by postupy koordinoval,“ uvedla doc. Švestková s tím, že podle ekonomických analýz by fungující zákon o koordinované rehabilitaci ušetřil ročně cca 2 miliardy korun. Zatím však v České republice nemáme ani jediné neurorehabilitační oddělení.

Optimistický pohled ze světa Prezidentka World Federation for NeuroRehabilitation prof. Stephanie Clarkeová ze Švýcarska k tomu však optimisticky poznamenala, že je to možná dobře, protože lze dnes využít zkušeností z jiných zemí, vyvarovat se jejich chyb a zorganizovat vše tak, aby to fungovalo ideálně. „V České republice jsou lékaři na velmi vysoké úrovni, máte i hodně mladých, kteří jsou výborně vzděláni v jednotlivých oborech potřebných pro komplexní rehabilitaci a jsou opravdu motivovaní – neměl by tedy být problém vytvořit kvalitní multidisciplinární týmy, které budou s pacientem pracovat.

A když se do toho pouštíte až nyní, mohlo by u vás dojít také k výbornému propojení akademické sféry a praxe. Myslím si tedy, že situace v České republice v tomto směru není černá. Je to stav, kterého můžete využít, aby se koordinovaná rehabilitace mohla od počátku vyvinout na velmi vysokou úroveň,“ uvedla prof.

Clarkeová svou obdivuhodnou češtinou. hech

Světový den zraku u sv. Anny Společně se stárnutím světové populace se odhaduje, že v roce 2020 může být postiženo až 80 miliónů osob glaukomem, z toho 2 až 4 % budou starší 40 let. Každoročně přispívá ke zvyšování povědomí o slepotě, poruchách vidění a integraci osob se zrakovým postižením Světový den zraku, který připadá na druhý čtvrtek v říjnu. Letos tedy na 11. říjen.

Klinika nemocí očních a optometrie LF MU a FN u sv.

Anny v Brně pořádala při příležitosti Světového dne zraku již II. glaukomový den zaměřený na prevenci závažného onemocnění, které je druhou nejčastější příčinou slepoty ve světě. „V drtivé většině případů, a zejména v počáteční fázi, je minimum příznaků. Proto je tak důležité preventivní měření nitroočního tlaku u očního lékaře, a to pravidelně. Lidé nad 40 let by měli každý rok preventivně podstoupit měření nitroočního tlaku dynamickým konturním tonometrem,“ uvedl přednosta kliniky doc. MUDr. Svatopluk Synek, CSc.

„V rámci glaukomového dne bylo všem zájemcům nabídnuto bezplatné měření nitroočního tlaku. Akci jsme se rozhodli opakovat poté, co jsme při květnovém měření zjistili u třetiny zájemců zvýšené hodnoty nitroočního tlaku. A to vnímáme jako velmi závažné. Už proto,

že zrak patří k základním orientačním smyslům a jeho poškození výrazně snižuje kvalitu života každého,“ ­uvedl Ing. Petr Koška, ředitel FN u sv. Anny v Brně.

Při říjnovém měření byla nedostatečná včasná prevence opětovně potvrzena. Tentokrát byly hraniční či pa-

tologické hodnoty nitroočního tlaku svědčící pro glaukom naměřeny u čtvrtiny zájemců, kteří kliniku ve sv.

Anně navštívili. Měření probíhalo metodou dynamické konturní tonometrie, která je založena na citlivě reagující koncovce přístroje s konturovaným kontaktním povrchem. Ta je do středu rohovky pacienta přiložena malou konstantní silou. Konturní tonometr poskytuje přímé měření skutečného nitroočního tlaku, které je nezávislé na individuálních rozdílech vlastností rohovky.

V červnu uveřejnila Americká oftalmologická akademie studii z univerzity v Curychu, která uvádí, že hodnota oční pulsní amplitudy (OPA), kterou konturní tonometr také měří, hraje významnou roli v detekci pacientů s rizikem stenózy karotid. Hodnota OPA představuje rozdíl mezi tlakem v oku v průběhu systoly a diastoly. V případě stenózy karotidy jsou hodnoty OPA výrazně nižší. red

www.zdravky.cz | ročník 61, číslo 44, 29. října 2012 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 | šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí ­Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: Zbyněk Kysela, zbynek.kysela@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | Mgr. Josef Zábranský, josef.zabransky@ambitmedia.cz | stálí ­spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | PhDr. Jaroslav Houštecký | PhDr. Helena Chvátalová | Bc. Jiří Škuba | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: Bohumila Píšová vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | ředitel společnosti: RNDr. Martin Slavík | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Julie Langerová, DiS., marketing manager, julie.langerova@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | Eva Svobodová, produkční marketingu, eva.svobodová@ambitmedia.cz, tel. 725 778 002 | Karolína Pilařová, specialista předplatného a distribuce, karolina.pilarova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 584 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta ­Šimoníčková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | Josef Müller, key account manager, josef.müller@ambitmedia.cz, tel.: 730 169 422 | personální inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro p ­ ředplatitele 20 Kč / 1,25 € (samostatně 26 ), roční předplatné: 799 Kč / 52,50 € | registrace: MK ČR E 18649 Uzávěrka tohoto čísla 25. října 2012. Příští číslo vychází 5. listopadu 2012 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost i­nzerátů. | Vychází minimálním ­distribuovaným nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2012 | Ambit Media, a. s., využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. | Týdeník Zdravotnické noviny je vydáván na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky

ročník 61 číslo 44 29. října 2012

n KAZUISTIKA

Obvyklý případ CHOPN Shrnutí rodinné a osobní anamnézy: V rodinné anamnéze je zaznamenán výskyt ischemické ­choroby srdeční a cukrovky u otce, který na toto onemocnění v 63 letech zemřel. Jiné sledované choroby se neprojevily.

Pacient je dlouhodobě léčen pro hypertenzní chorobu. V 67 letech podstoupil cholecystektomii pro litiázu. Dále je sledován na urologii pro strikturu uretry. Přibližně 15 let již nekouří.

Dříve byl kuřák od 20 let až do 20 cigaret denně – celková nálož byla 35 balíčkoroků. Alkohol nepije, černou kávu jednou denně. Alergická anamnéza je němá. Pacient je nyní v starobním důchodu, dříve pracoval v administrativě.

Respirační anamnéza: U 70letého pacienta byla CHOPN diagnostikována před 8 lety.

K odbornému pneumologickému vyšetření byl doporučen praktickým lékařem. Pacient si dlouhodobě stěžoval na námahovou dušnost při obvyklé fyzické zátěži a na recidivující bronchitidy doprovázené masivní expektorací hlenohnisavého sputa. Obvykle byl léčen mukolytiky a antibiotiky. Chronická bronchodilatační léčba nebyla trvalou součástí jeho medikace.

Při fyzikálním vyšetření byla potvrzena nadváha s BMI 29.

Dýchání bylo sklípkové, difuzně oslabené, saturace krve kyslíkem na periferii byla 96 %. Ostatní nález byl ve fyziologických mezích. Byl proveden zadopřední snímek hrudníku, kde nebyl patrný zjevný patologický nález. Bylo doplněno funkční plicní vyšetření. Postbronchodilatační spirometrie potvrdila středně těžkou obstrukční ventilační poruchu s hodnotou jednovteřinové vitální kapacity FEV1 55 % náležité hodnoty a snížením vitální kapacity plic na 65 % při zjištěné nadváze. ­Tiffenau index – poměr FEV1/FVC – byl 48 %. Diagnóza CHOPN III. stadia byla potvrzena.

Popis vlastní léčby: Pacientovi byla ihned nabídnuta léčba dle doporučení GOLD. Úvodem byl seznámen s možnostmi inhalační aplikace bronchodilatační terapie a byla vyzkoušena inhalační technika prostřednictvím trenažéru. Ukázalo se, že pacient tuto léčbu zvládne velmi dobře. Nemocnému byla nasazena fixní kombinace budesonidu a formoterolu – Symbicort Turbuhaler 400/12 s podáním 2× denně 1 inhalace v kombinaci s tiotropium bromidem 1× denně. Dále byl vybaven i záchrannou inhalační léčbou – rychle působícím anticholinergikem, které bylo aplikováno velmi sporadicky s frekvencí 1–2× měsíčně. Pacient uvedenou léčbu toleroval velmi dobře včetně nezbytné zvýšené hygieny dutiny ústní po aplikaci inhalačního steroidu. Na podzim pacient dostává pravidelně protichřipkovou vakcínu.

Obvykle v zimních měsících došlo k exacerbaci CHOPN. Zhoršil se chronický kašel s vykašláváním hnisavého sputa, zhoršila se dušnost, která se projevila i při běžné činnosti. V tomto období bylo nutné podat antibiotika obvykle penicilinové řady a přechodně aplikovat i ambulantní bronchodilatační infuze a inhalace.

To, že si moje žena léčí CHOPN, nikdo nepozná. Strach z výšek však neschová...

PSYM0555CZ102012 Kazuistika publikována se souhlasem autorky.

Kazuistika podpořena společností AstraZeneca Czech Republic s. r. o.

Inzerce

Pacient je pravidelně (obvykle v 3měsíčních intervalech) kontrolován pneumologem formou klinického a funkčního plicního vyšetření. Při dalších spirometrických vyšetřeních bylo zaznamenáno zlepšení obstrukční poruchy – hodnota FEV se navýšila na 69 % náležitých hodnot do pásma lehké obstrukce; vitální kapacita FVC se zlepšila na 75 %. Pacient se při léčbě kombinací Symbicort Turbuhaler a tiotropium cítí rozhodně lépe, především se zmírnil kašel a vykašlávání hlenů. Námahová dušnost trvá, ale pacient se na tuto situaci adaptoval a těžké fyzické námaze se vyhýbá. V posledním roce sledování k exacerbaci CHOPN nedošlo. Záchrannou medikaci užívá sporadicky 1–2× do měsíce.

Výsledky klinických studií a reálná klinická praxe prokázaly, že výše uvedená kombinovaná léčba výrazně zpomalí progresi choroby, zajistí nemocnému stávající kvalitní život s mini­ málním omezením jeho aktivit. Při použití fixní kombinace Symbicort Turbuhaler navíc dojde u pacientů k rychlé úlevě od příznaků.

MUDr. Václava Bártů, Ph.D., Pneumologické oddělení, Medicon, a. s., Praha

vždy k dispozici. Další inhalátor pro úlevovou medikaci není nutný. Doporučená udržovací dávka je 2 inhalace denně, pro některé pacienty užívající Symbicort Turbuhaler 200/6 může být vhodná udržovací dávka 2 inhalace 2× denně. Při zhoršení by měl pacient inhalovat další 1 dávku podle potřeby. Pokud symptomy přetrvávají i po několika minutách po podání je třeba inhalovat další dávku podle potřeby. Nedoporučuje se inhalovat více než 6 dávek najednou. Obvykle není potřeba inhalovat více než 8 dávek za den. Po omezenou dobu lze po konzultaci s lékařem užívat i 12 inhalací za den. Chronická obstrukční plicní nemoc: dospělí: 2 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 200/6) případně 1 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 400/12). Zvláštní upozornění: přípravek se doporučuje vysazovat postupně. Cílem léčby je podávat nejmenší účinnou dávku přípravku. Léčba by neměla být zahajována v průběhu exacerbace astmatu. Při výskytu nežádoucích účinků je třeba pokračovat v léčbě a současně vyhledat lékaře. Opatrně je nutné Symbicort Turbuhaler podávat pacientům s thyreotoxikózou, feochromocytomem, diabetem, hypokalemií a závažnými kardiovaskulárními poruchami. Přípravek nemá vliv na schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. Interakce: chinidin, disopyramid, prokainamid, fenothiaziny, antihistaminika (terfenadin), IMAO, tricyklická antidepresiva, levodopa, L-tyroxin, oxitocin, alkohol, beta-sympatomimetika, beta-blokátory (včetně očních kapek), furazolidon, prokarbazin, halogenované uhlovodíky a digitalisové glykosidy. Současné podání s inhibitory CYP3A4 (itrakonazol, ritonavir) může zvyšovat plazmatické koncentrace budesonidu.

Těhotenství a kojení: lze podat, pokud očekávaný přínos převáží potenciální rizika. Není známo, zda formoterol přechází u lidí do mateřského mléka. Budesonid je vylučován do mateského mléka. Kojícím ženám lze Symbicort podat, když očekávaný přínos pro matku převáží riziko pro kojence. Nežádoucí účinky: třes a palpitace. Občas se mohou objevit bolest hlavy, tachykardie, agitovanost, neklid, nervozita, závratě, poruchy spánku, svalové křeče, nauzea, kandidové infekce, kašel, chrapot, modřiny, svědění a bronchospasmus. Předávkování formoterolem vede pravděpodobně k projevům typickým pro ß2 – sympatomimetika. Dávka do 90µg formoterolu podaná v průběhu 3 hodin nevyvolala žádné nežádoucí účinky. Balení: 60 nebo 120 dávek v jednom balení.

Podmínky uchovávání: doba použitelnosti 2 roky.

Uchovávat při teplotě do 30° C s dobře dotaženým ochranným uzávěrem. Jméno držitele registrace: AstraZeneca AB, SE-151 85 Södertälje, Švédsko.

Registrační čísla: 14/231/01-C, 14/232/01-C, 14/289/02-C. Datum poslední revize: 1. 11. 2011.

Referenční číslo dokumentu: 011111API. Registrovaná ochranná známka Symbicort Turbuhaler je majetkem AstraZeneca plc. Lék je vázán na lékařský předpis a je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Předtím, než přípravek předepíšete, přečtěte si pozorně úplnou informaci o přípravku, kterou naleznete na adrese: AstraZeneca Czech Republic s. r. o., Plzeňská 3217/16, 150 00 Praha 5, tel.: +420 222 807 111, fax: +420 222 807 221 nebo na www.astrazeneca.cz

PSYM0524CZ092012

Shrnutí konkrétního přínosu léčby:

Zkrácená informace o přípravku: Symbicort ® Turbuhaler ® 100 µg /6 µg/inhalace, Symbicort ® Turbuhaler ® 200 µg /6 µg/inhalace, Symbicort ® Turbuhaler ® 400 µg /12 µg/inhalace.

Léčivá látka: budesonidum 100, 200, resp. 400 -µg a formoteroli fumaras dihydricus 6, resp. 12 -µg v jedné odměřené dávce. Léková forma: prášek k inhalaci.

Indikace: bronchiální astma a chronická obstrukční plicní nemoc. Kontraindikace: přecitlivělost na budesonid, formoterol a inhalovanou laktosu. Dávkování a způsob použití: Bronchiální astma: Symbicort Turbuhaler je indikován k pravidelné léčbě pacientů s bronchiálním astmatem, u kterých je vhodné použití kombinované léčby, ale není určen pro zahajovací léčbu astma bronchiale. Dávkování přípravku Symbicort Turbuhaler je nutné individualizovat s ohledem na závažnost onemocnění. Přípravek Symbicort Turbuhaler lze podávat podle dvou léčebných přístupů – udržovací léčba nebo udržovací a úlevová léčba. Udržovací léčba: Dospělí (od 18 let): 1–2 inhalace 2× denně, u některých pacientů mohou být až 4 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 100/6 a 200/6).

1 inhalace 2× denně, u některých pacientů mohou být až 2 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 400/12). Adolescenti (12–17 let): 1–2 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 100/6 a 200/6) a 1 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 400/12).

Děti (6 let a starší): 2 inhalace 2× denně (Symbicort Turbuhaler 100/6). Udržovací a úlevová léčba pouze pro dospělé (od 18 let) s přípravky Symbicort Turbuhaler 100/6 a 200/6: Pacienti by měli být poučeni, že musí mít pro úlevové užití Symbicort Turbuhaler

4

téma ZN

ročník 61 číslo 44 29. října 2012

Robot „za všechny prachy“, nebo n n UROLOGIE

n ABDOMINÁLNÍ CHIRURGIE

Koncepce už má Potenciál robotických zřetelné obrysy ­systémů není využit

Požadavky na pracoviště robotické urologie

Podle názoru výboru ČUS by pracoviště robotické urologie mělo splňovat následující požadavky: n Centrum akreditované akreditační komisí pro urologii při Ministerstvu zdravotnictví ČR jako pracoviště II. typu. n Plnohodnotné urologické oddělení s minimálně 30 lůžky a se zabezpečením pooperační péče. n Potenciální spádová oblast minimálně 300 tisíc obyvatel. n Návaznost na konkrétní Komplexní onkologické centrum. n Komplexní zabezpečení nutné k předoperační diagnostice, peroperační a pooperační péči, zajištění řešení komplikací. n Počty prováděných výkonů: a) Pro nově vzniklá pracoviště: Pracoviště provedlo v uplynulých 3 letech každoročně více než 100 výkonů indikovaných potenciálně k robotické chirurgii (součet radikálních prostatektomií, pyeloplastik a poloviny resekcí ledvin);

b) Výše uvedené výkony provádějí minimálně dva operatéři, takže je zaručena zastupitelnost; c) Centrum robotické operativy by mělo provést ročně 200–300 robotických výkonů. n Publikační aktivita center – prezentace na národních urologických konferencích, publikace v recenzovaných periodikách.

Prováděné výkony a indikace

Výbor ČUS doporučuje rutinní provádění tří roboticky asistovaných ­výkonů v urologii ve stadiích vhodných k endoskopickému operačnímu řešení: radikální prostatektomie, resekce ledviny pro nádor a pyeloplastiky. Tato volba odpovídá světovým trendům.

Radikální prostatektomie pro karcinom prostaty je v současné chvíli nejčastěji prováděným roboticky asistovaným výkonem vůbec. Bylo prokázáno, že roboticky asistovaný výkon přináší ve srovnání s jinými technikami pacientovi některé výhody (kratší doba hospitalizace, menší krevní ztráta apod.).

Potenciálně lze předpokládat rozšíření robotiky i na další výkony, jako je například radikální cystektomie.

Protokoly pro jednotlivé výkony

Pro každý výkon jsou vytvořeny protokoly jasně definující sledované parametry. Měly by umožnit zhodnocení krátkodobých i dlouhodobých výsledků jednotlivých typů výkonů, a to jak z hlediska onkologického, tak z hlediska funkčního.

Předpokládaný počet výkonů v ČR

Na základě analýzy dat incidence karcinomu prostaty a nádorů ledvin ve stadiích vhodných k endoskopickému operačnímu řešení a na základě predikce pro nadcházející léta odhaduje výboru ČUS potenciál zhruba 3500 robotických urologických výkonů v ČR ročně.

Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., předseda České urologické společnosti ČLS JEP

Problém robotické chirurgie je velmi názornou ukázkou toho, co se v českém zdravotnictví, a nejen ve zdravotnictví, dnes děje. Nekompetentním přístupem, bez koncepce a zvážení všech souvislostí se vytvoří problém, který je pak nutné dlouze, draze a složitě řešit.

V roce 2005 se při příležitosti XV. světového kongresu společnosti IASGO (International Association of Surgeons, Gastroenterologists and Oncologists) podařilo do Prahy pozvat profesora R. Satavu, jednoho z konstruktérů systému da Vinci. Ve své přednášce upozorňoval na výhody a nevýhody robotické asistence a nabádal k racionálnímu přístupu při jejím zavádění do klinické praxe.

V té době výbor České chirurgické společnosti (ČCHS) zvažoval, jak tuto novou technologii u nás racionálně využít. Při jednáních s ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR MUDr. Pavlem Horákem, CSc., MBA, navrhoval vytvořit v ČR 3 centra, která by nejprve v pilotních projektech provedla určitý počet různých typů abdominálních robotických operací a pak zhodnotila jejich výsledky. A to jak z hlediska přínosu pro pacienta, tak z hlediska možností pracoviště, které je bude provádět. A také z hlediska efektivity a nákladů. Na základě těchto podkladů pak výbor ČCHS doporučoval přistoupit k vytvoření koncepce robotické chirurgie v České republice.

Nic takového se však neuskutečnilo. Jednotlivá pracoviště si začala pořizovat operační robotické systémy da Vinci živelně. Celkem tak bylo poměrně rychle v České republice instalováno 9 robotických systémů a nyní stojíme před problémem, jak robotické operace z prostředků veřejného zdravotního pojištění ufinancovat. Robotické výkony doposud nebyly zahrnuty do seznamu zdravotních výkonů a jejich proplácení je zcela na libovůli plátců zdravotní péče.

Posouzení přínosu robotické asistence Připomeňme si, co robotická chirurgie v současné době představuje. Jde o operování s pomocí přístroje da Vinci, což je sofistikovaný manipulátor zjednodušující laparoskopické operování v dutině břišní. Nejlépe v situaci, kdy není třeba často měnit polohu operačního stolu a operační pole. Trojrozměrné vidění, výborná pohyblivost operační části nástrojů (mechanické zápěstí) a uvolněná poloha sedícího chirurga za operační konzolí jsou jednoznačnými benefity. Mimo jiné vedou i k tomu, co se běžně neuvádí a nač se zapomíná, že i méně zručný chirurg může pomocí da Vinci dosáhnout výsledků rovnajících se výsledkům velmi šikovného laparoskopického chirurga s dlouholetou praxí. Navíc tzv. „learning curve“, tedy doba zaškolení, je u da Vinci srovnatelně velmi krátká. Řada všeobecně uváděných a opakovaných výhod, jako jsou menší ztráta krve, kratší doba hospitalizace, kratší rekonvalescence atd., vycházejí často ze srovnání s klasickou otevřenou operativou a nikoliv s laparoskopickými výkony a jejich výsledky. Jsou tedy spíše marketingovým tahem než statisticky podloženým důkazem.

Nelze také nepoznamenat, že robotickou asistenci nelze v současné době považovat za revolucí v abdominální chirurgii. Tu odstartovala začátkem devadesátých let laparoskopická cholecystektomie, která široce otevřela laparoskopické operativě dveře do klinické praxe. Stala se doslova za „několik měsíců“ zlatým standardem léčby symptomatické cholecystolitiázy a táhla za sebou další abdominální (a posléze i mimoabdominální) indikace. Aplikace robotické asistence se mohla rozvinout jen díky této již dobře známé a prošlapané cestě.

Statistické práce ukazují, že robot da Vinci je v abdominální operativě použitelný a bezpečný. Nicméně nebyl prokázán kvalitativní přínos pro pacienta ve srovnání s manuálním laparoskopickým přístupem v rámci studií evidence-based medicine (EBM).

Nicméně robot má oproti manuálnímu laparoskopickému výkonu výhodu lepší vizualizace a pohyblivosti nástrojů tam, kde se laparoskopicky manuálně dostáváme ob-

tížněji či těžkopádně. Chirurg nemusí setrvávat v nevhodných po dlouhou dobu držených pozicích, které mu ničí páteř a ruce. Z toho plyne, že je výhodný pro výkony v malé pánvi a v epigastriu (hiátus, játra, pankreas).

Výbor ČCHS navrhoval využívat robotické asistence a hradit ji z veřejného zdravotního pojištění u těch abdominálních operačních výkonů, u kterých může profitovat především pacient, a sice u nízké resekce rekta, resekce pankreatu a jater. A to z indikace maligního postižení. Podmínkou je rozhodnutí multidisciplinárního týmu a stanovení výhody miniinvazivního přístupu.

Ekonomické otázky Robotické operace se staly vděčným tématem diskusí a mnohdy až mediálně uváděným jedním z důvodů současné krize financování našeho zdravotnictví. V roce 2009 operace s robotickou asistencí představovaly úhradu cca 130 mil. Kč z celkové sumy výdajů na zdravotní péči přesahující 250 mld. Kč, tedy 0,0005 %. Čísla budou přibližná a ne­ jsem ekonom. Pokud jsme v uvedeném roce předkládali návrh na uplatnění robotické asistence v abdominální onkochirurgii (včetně radikálních prostatektomií a hysterektomií), hovořili jsme o 400 mil. Kč, resp. 0,0016 % výdajů na zdravotní péči. Těmito čísly v žádném případě nechci výdaje bagatelizovat. Ani jimi nechci nahradit obtížnou prokazatelnost přínosu robotické asistence ve srovnání s manuální laparoskopií v rámci probíhajících studií na úrovni EBM. Odpovídající laparoskopický výkon je cca o 30 až 50 tisíc korun levnější. Chápu obavy zdravotních pojišťoven (ZP) přiřadit těmto operacím kódy a začít je standardně a bez jakékoliv regulace proplácet. Srovnáme-li však náklady spojené s robotickou asistencí u onkochirurgických operací, nelze se ubránit srovnání se současnými celkovými náklady v komplexní péči o onkologické nemocné. Radikální chirurgická léčba je u solidních nádorů efektivní a nejméně nákladná ve srovnání se současnou moderní systémovou léčbou. Pokud ji srovnáme s biochemoterapií – a nikterak její význam nesnižuji –, chirurgický výkon představuje zlomek nákladů léčby. Zefektivnit náklady u těchto pacientů není složité, ale vyžaduje to racionální postup se znalostí konkrétních dat. Těch máme dostatek. Mají je i ZP. Není důvodu, proč by je neměly začít využívat.

Ilustrační foto: Profimedia

Ve vyspělých zemích si roboticky asistovaná operativa našla v urologii nezastupitelné místo. V ČR je tento trend následován, avšak do současné chvíle velmi nekoncepčně. Jsme svědky snahy vydělovat robotickou operativu jako zvláštní obor místo přirozené integrace do koncepce urologické, potažmo onkologické péče.

Výbor České urologické společnosti ČLS JEP (ČUS) jednoznačně podporuje další rozvoj roboticky asistované operativy. Současně však zdůrazňuje nutnost vytvoření jasné a reálné koncepce, která přinese racionální využití technologie, maximální profit pacientům i další zlepšení kvality operativy v ČR. Podstatou koncepce by měla být definice pracoviště, na kterém ­ ­budou robotické systémy instalovány, vymezení výkonů, které budou prováděny robotickou cestou, včetně jejich indikací, a vytvoření protokolů pro jednotlivé výkony, které umožní průběžné hodnocení dosažených výsledků a následně i cost-benefit analýzu.

Personalizace léčby u onkologických nemocných Personalizace léčby u každého onkochirurgického nemocného představuje šanci na nejlepší výsledek při optimalizaci nákladů. Tento přístup se pochopitelně musí týkat i použití robotické asistence. V současné době dochází při upřesnění podmínek indikace pro maligní onemocnění, rozhodnutí multidisciplinárního týmu a preferenci miniinvazivního přístupu k souhlasu ze strany ZP a tyto výkony by se měly záhy objevit v seznamu zdravotních výkonů. Tím doháníme oněch výše zmíněných 6 let. ­Samozřejmě při vědomí, že teprve praxe ukáže, nakolik se tímto opatřením současná situace změní, nakolik se v dalším průběhu zmodifikuje.

Potenciál robotického systému da Vinci je daleko vyšší, než je jeho současné využití.

Týká se to především možnosti fúze sofistikovaných intraoperačních zobrazení s vlastní operací, možnosti nácviku konkrétní operace u konkrétního pacienta „na nečisto“ před vlastním výkonem a tím výrazného zvýšení bezpečnosti plánovaného výkonu. Nezrušme si u nás možnost zvládnout technologii sofistikovaného manipulátora s tak velkým předpokladem budoucího potenciálu, který může opravdu znamenat revoluci v chirurgii. Byť za to i něco málo nyní doplatíme.

Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc., předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP

Robotická chirurgie čeká na shodu... dokončení ze str. 1 Robotické výkony hradí některé zdravotní pojišťovny v rámci samostatných smluvních dodatků. Pro pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny jsou pro rok 2012 dohodnuty tyto úhrady: n radikální prostatektomie – balíčková cena 136 000 Kč, maximální cena zvlášť účtovaného materiálu (ZUM) 93 948 Kč; n nízká přední resekce rekta – balíčková cena 159 000 Kč, max. cena ZUM 69 538 Kč;

n radikální hysterektomie pro malignitu – balíčková cena 140 000 Kč, max. cena ZUM 77 062 Kč.

Problémem roboticky asistované chirurgie je limitovaný rozpočet nastavený podle roku 2010 a každý další rok snižovaný, přestože objektivně přibývá nemocných s maligními diagnózami. Chybí shoda plátců, pojištěnci malých pojišťoven mají k robotice omezený přístup. Žádoucí by byla rovněž jednotná koncepce – vhodné indikace a začlenění metody do širšího kontextu komplexní onkolo-

gické péče. Měly by být stanoveny podmínky vzniku nových pracovišť.

Jedná se ovšem nejen o nákup nového drahého přístroje, ale také o nutnost úhrady výkonů zdravotními pojišťovnami tak, aby každé centrum provedlo ročně 300–400 výkonů. Jen tak je investice rentabilní. K podobným závěrům došly i zahraniční studie, které hodnotily zdravotní i ekonomický přínos robotické chirurgie.

Doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., předseda České společnosti robotické chirurgie ČLS JEP

Tab. 2 Počty roboticky asistovaných výkonů v ČR podle specializací k 15. 10. 2012 Rok

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Celkem

Chirurgie

11

157

146

147

146

152

136

108

1003

Urologie

6

142

306

517

799

959

980

810

4519

Gynekologie

5

49

49

25

53

128

109

110

528

Cévní chirurgie

6

54

52

36

43

53

49

28

321

36

10

11

11

9

0

77

3

8

11

9

2

33

738

1060

1314

1292

1058

6481

Kardiochirurgie ORL Celkem

28

402

589

5

téma ZN

ročník 61 číslo 44 29. října 2012

o naopak k nezaplacení? (1) n GYNEKOLOGIE

K hysterektomii přibyly další výkony Všeobecná gynekologie Hysterektomie je nejčastější gynekologickou operací a může být provedena z řady přístupů – vaginálně, laparoskopicky nebo abdominálně. Technologický pokrok v posledních dvou desetiletích, zahrnující vylepšení optiky, silnější zdroje světla a bezpečnější elektrochirurgické vybavení, vedl k rozšíření laparoskopicky asistovaných vaginálních, laparoskopických supracervikálních nebo totálních laparoskopických hysterektomií, které do značné míry nahradily hysterektomie abdominální. Robotická chirurgie je považována za další posun při provádění minimálně invazivní hysterektomie. V roce 1998 se objevila první publikace zaměřená na využití robotické chirurgie v gynekologii.

Dnes je již v literatuře na toto téma publikována řada prací. V roce 2002 byla popsána jedna z prvních robotických hysterektomií. Další soubory pilotních robotických hysterektomií uvádějí srovnatelné výsledky jako u čistě laparoskopického přístupu. Nebyly nalezeny žádné rozdíly týkající se charakteristik pacientek a velikosti dělohy. Procento pooperačních konverzí na laparotomii bylo dvakrát vyšší ve skupině laparoskopicky operovaných žen (9 vs. 4 %). Průměrná krevní ztráta byla významně nižší v robotem operované skupině.

Reprodukční chirurgie První práce týkající se využití systému Zeus při tubárních reanastomózách byla publikována v roce 2003.

Schopnost endoskopicky řešit leiomyomy je jedním z největších přínosů minimálně invazivní chirurgie.

Navzdory skutečnosti, že dvě prospektivní studie prokázaly nižší postoperační morbiditu a rychlejší rekonvalescenci u laparoskopických myomektomií, zůstává laparotomie nadále preferovaným přístupem. Laparoskopický přístup má zejména v rekonstrukční fázi děložní stěny po enukleaci myomu limity vyžadující u operatérů delší „learning curve“. Zejména u žen se snahou o další graviditu je nutná pečlivá rekonstrukce stěny děložní, mnohdy se suturou ve více vrstvách. Reprodukční výsledky po laparotomických a laparoskopických myomektomiích jsou shodné, robotický pří-

stup výrazně překračuje limity laparoskopické endosutury. Manipulační schopnosti robotických nástrojů umožňují optimální založení stehů i v místech obtížně dosažitelných laparoskopickými nástroji. Optimalizace sutury může znamenat i snížení počtu tzv. laparoskopicky asistovaných myomektomií s následnou rekonstrukcí děložní stěny z otevřeného přístupu z laparotomie. Na předběžné výsledky z roku 2004 navazuje srovnávací studie laparotomické a robotické myomektomie, publikovaná v roce 2007. Ačkoliv náklady a operační časy byly vyšší u robotické chirurgie, pacientky v této skupině měly nižší krevní ztráty a nevyžadovaly transfuze. Procento komplikací bylo vyšší ve skupině laparotomovaných žen.

Urogynekologie S prodlužující se průměrnou délkou dožití se bude zvyšovat procento výskytu onemocnění spojených se stárnutím, jakým je například vaginální prolaps. Abdominální sakrokolpopexe má vynikající dlouhodobé výsledky (90–93 %), ale je spojena s laparotomickou jizvou. Metody vaginální rekonstrukční chirurgie (sakrospinální fixace, suspenze na sakrouterinní vazy, použití syntetických implantátů) jsou možnou alternativou, ale mají odlišnou účinnost a jsou spojeny s různou mírou komplikací (25–29 %). Abdominální sakrokolpopexe má lepší výsledky než vaginální sakrospinální fixace s ohledem na míru recidiv a dyspareunií. Vaginální sakrospinální fixace byla naopak spojena s kratším operačním časem, nižšími náklady a časnějším návratem ke každodenním aktivitám. Laparoskopická sakrokolpopexe je možnou alternativou, která je však technicky obtížná a klade vysoké nároky na zručnost operatéra při disekci presakrálního prostoru a rektovaginálního septa, umístění síťky, šití a uzlení. Částečně i z těchto důvodů, přestože je dostupná již více než patnáct let, nedošla většího rozšíření. Dosud publikované nevelké soubory ukazují, že laparoskopická sakrokolpopexe je spojena s nižší krevní ztrátou a kratší dobou hospitalizace, ale delšími operačními časy.

Technika robotické sakrokolpopexe byla vyvinuta v po-

n KARDIOVASKULÁRNÍ PROGRAM

Pro cévní chirurgii je robotika výhodná V cévní robotické chirurgii je ve srovnání s klasickou laparoskopií zcela zásadní větší rychlost našití cévní anastomózy a z toho vyplývající významně kratší doba, po kterou je nutné naložit svorky na příslušnou tepnu.

Tyto časové intervaly jsou stejné nebo dokonce i kratší ve srovnání s klasickou chirurgií. Významně delší doba cévní svorky a obtížnost šití cévní anastomózy byly asi základní příčinou, proč se laparoskopie nerozvinula v kardiovaskulární chirurgii stejně jako v ostatních chirurgických oborech. Robotika toto negativum zcela odbourala a otevřela miniinvazivní chirurgii i pro kardiovaskulární program.

V oblasti vaskulární chirurgie provádíme robotické zákroky v oblasti břišní aorty a pánevních tepen, kdy se jedná o přemosťující operace (bypassy) z důvodu aterosklerotického obliterujícího postižení nebo nahrazujeme příslušné tepny v případě výskytu výdutě v těchto lokalizacích. K dalším indikacím patří tromboend­ arterektomie v aortoiliacké oblasti, některé výdutě viscerálních tepen aorty (např. slezinné tepny), rekonstrukce renálních tepen, ošetřování „endoleaků“ po implantacích stentgraftů nebo některé hybridní operace, kdy jsme např. kombinovali robotickou rekonstrukci renální tepny s implantací hrudního stentgraftu nebo dokážeme kombinovat robotický zákrok na aortě s robotickou operací kýly.

K běžným uváděným nevýhodám bývá nejčastěji uváděna cena robotické operace, ale tato informace je velice zavádějící a např. v USA je již publikována řada prací, které ukazují, že robotika dokonce snižuje celkové náklady na léčbu. Vzhledem k tomu, že jsme si vědomi, že ekonomické srovnání v USA a v naší zemi je zavádějící, provedli jsme po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví ČR vlastní retrospektivní studii, kde jsme překvapivě dokázali, že i v našich podmínkách je robotická cévní operativa v konečném součtu výhodnější než klasická otevřená operace, a to jsme nezapočítávali významně kratší pracovní neschopnost.

Doc. MUDr. Petr Štádler, Ph.D., primář odd. cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce, Praha

sledních několika letech. Robotické sakrokolpopexe dosahují stejných zlepšení jako abdominální sakrokolpopexe, mají nižší krevní ztrátu a kratší dobu hospitalizace. Autoři vyzdvihují výhody robotické chirurgie při preparaci presakrálního prostoru, umístění síťky a intrakorporálním šití. Robotická sakrokolpopexe patří dnes v zahraničí mezi nejčastější robotické výkony v gynekologii.

Onkogynekologie Velmi přirozeně pronikla robotická chirurgie do oblasti onkogynekologie. Současně v Evropě i v USA byly publikovány studie proveditelnosti. Již první práce z této oblasti jasně demonstrovaly výbornou aplikovatelnost robotické asistence u laparoskopické chirurgie gynekologických karcinomů bez nárůstu procenta komplikací nebo zhoršení chirurgické techniky. Při průměrném 10měsíčním „follow-up“ nebyly zaznamenány žádné port-site metastázy a/nebo recidivy. Komparativní studie tří přístupů (laparotomie, laparoskopie, robot) nezjistily významné rozdíly týkající se charakteristik souborů, avšak udávají u roboticky operovaných pacientek signifikantně nižší krevní ztráty, kratší operační časy a vyšší počty získaných lymfatických uzlin. Zásadní bude samozřejmě vyhodnocení přežívání u roboticky operovaných pacientek.

Výhody v gynekologii Kromě méně rozsáhlého krvácení a minimální invazivity je výhodou i malá velikost jizviček, zejména u pacientek obézních. Jizvy po velké laparotomii se nejen hojí dlouho a komplikovaně, mnohdy s nutností sutury, ale často bývá důsledkem i kýla, kterou je nutno řešit další operací. Přitom velmi často jsou pacientky s karcinomem endometria obézní, mnohdy s diabetem, který také znesnadňuje hojení ran.

Tyto výhody má i laparoskopie, problém je ovšem v tom, že po dvaceti letech, kdy máme přístup k tomuto cenově dostupnému a výhodnému chirurgickému přístupu, je využíván pouze u 15-20 % gynekologických operací pacientek se zhoubnými nádory

Ilustrační foto: Profimedia

V roce 2005 schválil FDA (Food and Drug Administration) ve Spojených státech možnost vy­ užití systému da Vinci v gynekologii. Od té doby je tato technologie používána pro řešení řady gynekologických patologií s vývojem specifických robotických operací. Postupně byly provedeny robotická hysterektomie s adnexetomií nebo bez ní, myomektomie, tubální reanastomózy, pánevní i paraaortální lymfadenektomie a sakrokolpopexe.

dělohy a děložního hrdla. Je to tím, že výcvik pro laparoskopii je velice zdlouhavý – trvá až 10 let než operatér získá potřebnou zkušenost, aby mohl zvládat těžké a komplikované zákroky. Naproti tomu u roboticky asistované operace je osvojení chirurgické techniky mnohem snazší a rychlejší. A pokud jsou roboty všude tam, kde mají být, tj. v robotických centrech, mohou být tyto pacientky až v 70–90 % operovány touto miniinvazivní technologií se všemi popsanými výhodami.

To je přinejmenším nepřesné, protože tyto diagnózy jsou v rámci DRG hrazeny ve výši cca 85 tisíc Kč a to už je částka, která není tolik odlišná. A pokud by se podařilo zlevnit robotické operace například tím, že by bylo u nás více robotických systémů, které by spotřebovávaly více robotických nástrojů. Tím by se rozšířil trh a snížily ceny, což nastalo ve všech zemích, kde mají systémů více než v ČR. Tak bychom se dostali například na cenu kolem 100 tisíc Kč za robotickou operaci, která je již s otevřenou a laparoskopickou operací srovnatelná.

Úhrady výkonů

Závěr

Zjednodušeně lze říci, že v gynekologii se dá prakticky jakákoli operace udělat robotem. Taková je praxe ve státech, kde jsou pojišťovny ochotny platit za operativu provedenou robotem.

V ČR je situace taková, že v našem centru v Olomouci jsou z celého spektra gynekologických operací pojišťovny ochotny hradit jen robotické operace karcinomu hrdla a těla děložního. Podle kritérií cost/benefit je robotický zákrok skutečně nejlepší a nejvyváženější u operací karcinomu hrdla a těla děložního, které jsou dlouhé, radikální a rozsáhlé a kde přínos robotického systému je obrovský a ospravedlňuje jeho užití při těchto indikacích.

U nás robotická onkogynekologická operace stojí cca 130 000 Kč, ale bývá často srovnávána s otevřenou nebo laparoskopickou operací, která podle sazebníku stojí 10 či 20 tisíc Kč.

Robotická chirurgie prodělala v poslední dekádě ohromující rozvoj v řadě oblastí včetně gynekologie. Je velmi pravděpodobné, že bude následovat další vylepšování této technologie a po stránce medicínské dojde k jejímu zdokonalování tím, jak bude využívána rostoucím počtem operatérů. Do budoucna se dá očekávat návrat k telechirurgii, postupnému zmenšování konzoly a samotného robota, dále inkorporace robotického systému přímo do operačního sálu nebo zavádění nástrojů na více než deset použití. Již nyní jsou vyvíjeny peroperační PET/CT sondy, multifunkční obrazovky s informacemi z komplementárních diagnostických metodik (UZ, MRI/CT) a současně se pracuje na nových konkurenčních robotických systémech.

Prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph.D., přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky LF UP a FN Olomouc

Pojišťovny hradí vybrané indikace Z dat zdravotních pojišťoven nevyplývá statisticky významné zkrácení doby hospitalizace oproti použití například laparoskopických metod. Zdravotní pojišťovny nemají informaci o tom, zda je zkrácena doba pracovní neschopnosti, ani o tom, zda se pacient vrací dříve do běžného života. Uvádí to MUDr. Pavel Frňka, ředitel strategie České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP). „Z našeho pohledu nelze tyto často uváděné přínosy robotické chirurgie vyčíslit,“ dodává.

Robotická chirurgie by podle něj měla být používána v takových indikacích, u nichž přináší pacientovi především zvýšené bezpečí nebo přidanou hodnotu ve smyslu zlepšování jeho zdravotního stavu použitím jednoduššího výkonu. Proto by pro robotickou chirurgii měly být vypracovány standardy, které by definovaly indikace odůvodnitelné zdravotním stavem pacienta, v ostatních případech, kdy se jedná pouze o zvýšení komfortu pacienta, by to měl být zcela jednoznačně nadstandard. „Robotickou chirurgii nám poskytovatelé zdravotních služeb nabízejí v urologii, gynekologii a chirurgii. Například ČPZP individuálně posuzuje žádosti o provedení vý-

konů robotické chirurgie a dosud nejfrekventovanějším výkonem byla prostatektomie,“ dodává P. Frňka. „Odborným lékařským společnostem se zatím n­ epodařilo prosadit, aby byly robotické operace ­zařazeny do seznamu výkonů, které jsou zdravotní pojišťovny povinny hradit. V současné době tedy každý případ robotické operace posuzujeme individuálně v rámci pilotních programů,“ uvádí mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Mgr. H­ ana Kadečková.

Pojišťovna v letošním roce hradí za robotickou operaci ekvivalent ceny příslušného laparoskopického výkonu včetně materiálu, zvýšený o cenu robotických nástrojů, tedy podle typu výkonu 80–100 000 Kč. „Je však nutné dodat, že celková úhrada za tuto péči bývá v kalendářním roce smluvně zastropována,“ dodává H. Kadečková.

Asistent ředitele Revírní bratrské pokladny Jan ­Vomlela na otázky ZN odpověděl: „K této problematice sdělilo ministerstvo zdravotnictví svůj názor dopisem z 15. prosince 2011. Podle něj je robotická chirurgie v oblasti výkonů, jejichž efektivita v řadě indikací není jednoznačně prokázána. Ve vazbě na provedený průzkum odborných

názorů lze za evidence based považovat výkony v prostoru malé pánve (u onkologických pacientů s indikacemi k radikální prostatektomii nebo hysterektomii, resp. nízké amputaci rekta). Ministerstvo přitom preferuje, aby úhrady byly realizovány pouze v nemocnicích, které mají dostatečné zkušenosti v onkochirurgii. Naopak nesouhlasí s úhradami robotické chirurgie z jiných indikací, protože odčerpávají zdroje systému. Úhradu vyšší než za standardně prováděné operace by ministerstvo považovalo za ­ne­odpovědné hospodaření s prostředky veřejného ­zdravotního pojištění. Uvedený názor ministerstva zdravotnictví považuje Revírní bratrská pokladna pro svou činnost za velmi závažný a v zásadě se jím řídí.“ Podle sdělení předsedy České společnosti robotické chirurgie ČLS JEP doc. MUDr. Vladimíra Študenta, Ph.D., ještě na základě samostatných smluvních dodatků hradí výkony robotické chirurgie Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (pro 2. pololetí 2012) a Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (avšak pouze Ústřední vojenské nemocnici-Vojenské fakultní nemocnici Praha). red

Problematika roboticky asistovaných chirurgických výkonů je velmi široká, redakce tudíž oslovila řadu dalších zainteresovaných subjektů včetně ministerstva zdravotnictví, Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo odborných společností.

Jejich vyjádření, včetně komentářů k výsledkům posledního jednání pracovní skupiny k seznamu výkonů i informací o možnostech hodnocení Health Technology Assessment, přineseme za 14 dnů v ZN 46/2012.

6

pro lůžková zařízení

ročník 61 číslo 44 29. října 2012

n JAK SE ŽIJE LÉČEBNÁM, ZVLÁŠTĚ TĚM REHABILITAČNÍM (2)

Kdo bude rozhodovat o přechodu z dlouhodobé do sociálně-zdravotní péče?

Nutné je dořešení dalšího zásadního etapového předělu v léčbě pacienta, tedy kdy končí dlouhodobá lůžková péče a pacient by již měl být klientem péče sociálně-zdravotní. Právní podklad pro rozhodovací proces zatím neexistuje, zákon o dlouhodobé péči výhledově zřejmě nebude. Uvažuje se o taxativně zavedené hranici 90 dnů péče dlouhodobé.

Tato doba je jistě v průměru dostatečná, celkový stav pacienta po této době se již zásadním způsobem nemění. Ale ve skutečnosti i v oné uvažované hranici doby 90 dnů bude a je i řada výjimek. Hlavně musí být ovšem stanovena zodpovědnost za konečné rozhodnutí. Bude ležet na bedrech ošetřujícího lékaře? Jak potom bude řešeno právo lékaře na vlastní názor? Bude dána zodpovědnost i pojišťovně? Vždyť se v konečném důsledku jedná o další osud jejího pojištěnce.

Nelze sloužit dvěma pánům Dalším problémem je sociálně-zdravotní péče v nemocnicích a léčebnách. České pořekadlo známe – dvěma pánům nelze sloužit.

Klíčové jsou úhrady. Nyní je vlastní zdravotní činnost úhradově řešena čerpáním tzv. zvláštní ambulantní péče.

Přesto, že je to téměř „oslí můstek“, vnímám tím obecně tuto oprávněnost k zajištění sociálně-zdravotní péče ve zdravotním sektoru. Zároveň by tím ale měl být oprávněn i samostatný typ ošetřovacího dne pro poskytovatele a řešení úhrady by mělo být ve formě jedné dávky.

Dnešní skládání úhrad je asi nutné z důvodů zákonných, ale vše se dá změnit, když se chce. Navíc by to bylo zjednodušení, ke kterému přece ministerstvo práce a sociálních věcí chce dojít i v jiných úrovních při vyplácení dávek.

Zcela samostatnou kapitolou rozboru by měla být problematika nespecializované následné péče, tedy dnešních léčeben dlouhodobě nemocných (LDN). Ve skutečnosti dnes jde v LDN zřejmě též o promíchanou činnost a část pacientů patří do péče dlouhodobé. Věřím, že obecná naléhavost a množství požadavků na tuto péči donutí systém k reakci. Přežili jsme vlnu kritiky a investigativních novinářů. Také bylo nedávno ještě dost

Inzerce

Foto: ZN

Existuje jedna zajímavá, ale důležitá normativní odlišnost mezi rehabilitačními léčebnami a lázněmi. Je to princip příspěvkové léčebně-rehabilitační péče. Proč byla tato možnost ponechána jen lázeňským léčebnám a odborným léčebným ústavům (OLÚ) odepřena? To není akademická otázka. Zmíněná nerovnost má velký dopad do možných aktivit léčeben a samozřejmě zcela zásadně i do jejich příjmů.

slibů. Ale tato část segmentu trpí všemi možnými neduhy, které naše zdravotnictví má, především podfinancováním. Chybí také ale jasná definice činnosti těchto zařízení. Dnes jsou tato zařízení favoritem na titul „popelky“ v segmentu následné a dlouhodobé péče.

„Rozvod“ resortů má negativní dopady V Hamzově léčebně jsme se pokusili o vlastní vklad do možného nového řešení programu dlouhodobé péče.

Realizujeme projekt založený na principu „aktivního rehabilitačního ošetřovatelství“. Jde o pokus o nové modelové řešení situace. Nosnou změnou je cílené posílení

části odborného personálu na ošetřovatelském oddělení, a to od nižších zdravotnických pracovníků až po fyzioterapeuty a ergoterapeuta.

Zatím je program velmi životný a léčebně efektivní. Je výtečné, že naše návrhy převzala většina zdravotních pojišťoven. Došlo totiž ke snížení jejich nákladů při zvýšení rozsahu poskytované léčebné péče. Cílovou skupinou jsou především pacienti z LDN, kteří při významně vyšší aktivizaci při rehabilitaci mají potenciál se dostat z ležící polohy do sedu, do stoje a případně ke schopnosti takové chůze, aby byli v co největší míře samostatní v domácím prostředí.

Nejasná je situace výkladu § 33 zákona č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon o veřejném zdravotním pojištění, ve vztahu k revizním lékařům. Mají pravomoc nesouhlasit s návrhem na léčbu, tedy omezit dostupnost léčebné péče. Na základě čeho? Za co odpovídají? Jasně se ukazuje, že všichni, i poskytovatelé, si uvědomují potřebu nějakého jasného pravidla. Nicméně především v následné a dlouhodobé péči zatím organizačně tak trochu řešíme kvadraturu kruhu. V systému jsou tři základní hráči: n pacient (rodina); n poskytovatel zdravotní péče; n zdravotní pojišťovna.

Tím čtvrtým je pravomocný zástupce sociálního systému. V léčebnách však máme jen sociální pracovnice, vyškolené, vzdělané, ale bez kompetencí. Zde se nejvíce ukazuje naprosto negativní dopad přetrvávajícího faktoru „rozvodu“ zdravotnictví se sociální péčí ve státě.

Pacienti jsou odkázáni na ruskou ruletu Komunikace ve zdravotnictví je obecně základní a velký problém. Zdravotní pojišťovna je vůči pojištěnci přímo odpovědná za konkrétního poskytovatele zdravotní péče a oba mají své závazky vůči pacientovi. Takže řešíme otázky komunikace mezi pojišťovnou a pacientem, mezi přímým poskytovatelem zdravotní péče a pacientem a zároveň musí být dobrá komunikace mezi poskytovatelem a pojišťovnou.

Systém je ale v rychlém vývoji, informace nemají dostatečně pevnou a srozumitelnou formu, pokud jsou vůbec k dispozici. Pacient je v pozici hráče ruské rulety.

Snaha zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, dát mu lepší pozici má ale zatím mnoho trhlin. Pevně věříme v opravu a nápravu.

Nové zákony pozměnily postavení některých poskytovatelů v segmentu následné a dlouhodobé péče, ovšem bez potřebných úprav souvisejících prováděcích předpisů a bez úpravy výše úhrad léčebné péče. ­Dochází tím ke změnám v segmentu. O tom všem je ale paradoxně jen m ­ alá informovanost dalších aktérů v systému.

Navíc je pro možnou dobrou vzájemnou komunikaci i výrazně malá míra základních odborných a organizačních informací o následné a dlouhodobé péči na straně poskytovatelů akutní péče.

MUDr. Václav Volejník, CSc., místopředseda Asociace nemocnic ČR a předseda její sekce odborných léčebných ústavů

Zájem o eAukce roste Fakultní nemocnice Plzeň patří k přímo řízeným zdravotnickým zařízením, která v nejvyšší míře využívají k nákupům elektronické aukce. Zpočátku vedení nemocnice nakupovalo elektronicky pouze zdravotnický materiál. Dnes již prostřednictvím eAukcí soutěží všechny klíčové komodity a dokonce i zdravotnickou techniku.

Prvenství ve využívání elektronických aukcí v České republice patří nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., která již v roce 2003 začala používat tuto metodu zcela systematicky. Z krajem zřizovaných zařízení dnes v nejvyšší míře eAukce využívá Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o., či Kroměřížská nemocnice, a. s. Z přímo řízených pak vedle zmíněné plzeňské FN např. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

Úspora až 15 procent

Co přináší

lázeňská péče?

Léčba v českých a moravských lázních je založena na využití minerálních vod, peloidů (slatina, rašelina a bahno) a přírodních plynů a rovněž na pozitivním vlivu klimatu. Lázeňskou léčbu je tak možno považovat za výrazně šetrnější k lidskému organismu než je např. medikamentózní léčba či invazivní lékařský zákrok. Celý léčebný proces v lázních probíhá pod dohledem odborných lékařů a využívá nejmodernější léčebné a rehabilitační postupy současné medicíny. Kvalitní lázeňská kúra působí pozitivně nejen po dobu pobytu v lázních, ale její účinky se projevují ještě několik dalších měsíců. Návrh na lázeňskou péči vystavuje praktický lékař nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Pro zjednodušení celého procesu a rychlou orientaci lékařů připravil Svaz léčebných lázní ČR webové stránky www.lecebnelazne.cz, na nichž lze najít všechny potřebné informace včetně aktuálního Indikačního seznamu a elektronického formuláře Návrhu na lázeňskou péči s detailními pokyny k jeho vyplnění.

Více informací naleznete na www.lecebnelazne.cz Kampaň na propagaci léčebného lázeňství je realizována v rámci Integrovaného operačního programu financovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

„eAukční boom“ přišel v roce 2007. Tehdy tohoto způsobu nákupu poprvé využila i plzeňská FN. „Soutěžili jsme zakázky malého rozsahu, do půl miliónu korun. Šlo o běžný materiál jako je třeba buničitá vata. Masivně eAukce využíváme druhým rokem a soutěžíme všechny klíčové komodity – léky, běžný spotřební materiál, elektřinu, plyn. Velmi opatrně zatím přistupujeme k nákupu zdravotnické techniky,“ informuje ekonomický náměstek FN Plzeň Ing. Viktor Wendler, MBA. V loňském roce nemocnice poprvé vypsala i výběrové řízení s eAukcí na dodavatele lůžek. „Byla to zakázka za dva a půl miliónu korun, šlo o první kontrakt tohoto typu. Letos jej chceme zopakovat, říká V. Wenler a doplňuje: „Mojí oblíbenou komoditou jsou náplasti. Ročně jich nakoupíme za zhruba dva milióny. Průměrná úspora je kolem deseti procent.“ V elektronických aukcích vidí nemalé úspory a především transparentnost: „Za dva roky jsme v aukcích soutěžili přes miliardu korun, přičemž úspora je mezi dvanácti až patnácti procenty. Těmito prostředky pokrýváme zejména externí negativní vlivy, jako jsou nařízené navýšení platů, či růst sazby DPH,“ vysvětlil ekonomický náměstek, podle kterého eAukce nijak neohrozí kvalitu nakupovaného zboží, pokud je kvalitativní požadavek předem jasně definovan.

O své zkušenosti se Ing. Viktor Wendler podělí i na listopadové ostravské konferenci E-biz Forum (pozn. red.: 7. až 9. 11.), která je zaměřená na možnosti a tendry využívání eAukcí a je největší svého druhu ve střední Evropě. „Vystoupím s tématem využití eAukcí v kritickém prostředí, mluvit budu samozřejmě zejména o našich tendrech, ale pochopi-

telně rád vyslechnu, jak a co preferují v rámci elektronických nákupů jiné organizace,“ sdělil.

Rozhoduje příprava aukce

Jak již bylo uvedeno, vysoké využívání eAukcí vykazuje i Kroměřížská nemocnice, a. s., která touto formou nakupuje léčiva, operační rukavice, spotřební materiál, zdravotnické technologie a nezdravotnické služby. „Asi jako ve většině nemocnic vlastněných krajem není ani u nás finanční situace růžová. eAukce snižují vstupní náklady, které se okamžitě vracejí do zkvalitnění péče o pacienta. Řádově jsme ušetřili stovky tisíc korun,“ uvedl Ing. Jiří Novotný, manažer nákupu nemocnice, která tento způsob zásobování využívá od roku 2009. „U elektronického nakupování je asi nejtěžší příprava – pokud ji ale zvládnete dobře, je samotná realizace rutinou, která spočívá jen ve vložení vstupních dat do aukčního systému, a pak jen čekáte na výsledek. Doposud byl naší nejúspěšnější eAukcí nákup reagencií do koagulometru, včetně zápůjčky koagulometru. Příprava trvala dlouho, ale přinesla ovoce.

Nadefinovat výběrové řízení tak, aby je bylo možné provést eAukcí, aby zadání splnilo více uchazečů a ještě takových, kteří dodrží kvalitativní požadavky, znamená: snažit se pochopit pracovníky, kteří jsou budoucími uživateli, snažit se poznat a pochopit rozdíly v nabídkách firem, zohlednit zákonné předpisy, ekonomická kritéria a následně vše zpracovat do konkurence schopného balíku,“ dodal J. Novotný.

Již i elektronické nákupy potravin

„Pokud se nemocnice v používání aukcí ‚osmělí‘, začne jich využívat i na léčivé přípravky či na přístroje. Nejčastější soutěžní komoditou ve zdravotnictví je spotřební zdravotní materiál, jako jsou obvazy, jehly, rukavice, inkontinenční pomůcky apod. Ale v řadě nemocnic jsou to i léky, kde s ohledem na soutěžní objemy lze dosáhnout velmi zajímavých výsledků. Stále více se uplatňuje elektronický nákup v oblasti potravin,“ informuje Ing. Karel Stoszek, bývalý ředitel Bohumínské městské nemocnice, který je dnes konzultantem v oboru elektronizace veřejných zakázek ve zdravotnictví. ler

OKT

6

OKT

7

ročník 61 číslo 44 29. října 2012

7

události, fakta, názory

WMA o etice protestních akcí Investigativní žurnalistika V thajském Bangkoku proběhlo ve dnech 10. až 13. října 63. plenární shromáždění Světové lékařské asociace (WMA). Jako jeden z jednacích bodů bylo zařazeno téma etických souvislostí protestních akcí lékařů.

Preambule příslušné kapitoly závěrečného dokumentu zasedání mj. konstatuje, že kolektivní protesty lékařů se v posledních letech v zemích, kde klesá jejich spokojenost s pracovními podmínkami, stávají stále běžnějšími. Lékaři mohou uskutečňovat protestní akce cílené ke zlepšení přímých a nepřímých pracovních podmínek, které také mohou mít vliv na péči o pacienty. Musejí ale při tom brát v úvahu nejen své povinnosti vůči jednotlivým pacientům, ale i svou odpovědnost za fungování systému dostupnosti a kvality péče.

WMA doporučila, aby národní lékařská sdružení přijala pro případné kolektivní protestní akce obecné zásady: Především musí platit, že účast na nich neosvobozuje lékaře od jeho profesních a etických povinností vůči pacientům. Národní lékařské organizace musejí na dodržení tohoto principu dbát i v případech, kdy samy nejsou do konkrétní akce zapojeny. Pokud zapojeny jsou, musejí jednat tak, aby se minimalizovalo poškození veřejnosti, a zajistit, aby základní a nouzové zdravotnické služby a kontinuita péče byly k dispozici bez jakéhokoli přerušení.

Národní organizace by měly povinně zabezpečit, aby v průběhu kolektivních protestů měli pacienti a celá veřejnosti k dispozici úplné a aktualizované informace

Z dubnového jednání v Praze: Prezidenti WMA– úřadující dr. J. L. Gomes do Amaral z Brazílie (vlevo) a prof. J. Blahoš, který funci zastával v letech 1999–2001. Foto: archiv ČLS JEP

o akci a jejích případných důsledcích v systému poskytování zdravotní péče. Nástrojem tlaku lékařů na změny by měly být jen nenásilné veřejné demonstrace, mediální a informační kampaně, vyjednávání, lobbování apod.

Český příspěvek k odbornému programu Součástí valného shromáždění bylo odborné sympozium věnované problematice zajišťování zdravotní péče v rostoucích světových megapolích. V jeho programu vystoupil předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně a bývalý prezident WMA prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., FRSM. K hlavnímu referátu Megacity – Mega­ health prof. Yasuhide Nakamury z Osaka University přednesl koreferát o endokrinních disruptorech v potravinách a ve vodě, které mohou mít škodlivý vliv na zdraví.

Delegáty bylo také opět vysoce oceněno zasedání rozšířeného výboru WMA v dubnu tohoto roku v Praze, zejména založení sekce pro sociální determinanty zdraví.

Široká škála témat

Vedle zmíněné problematiky etických souvislostí protestních akci projednávali lékaři v Bangkoku řadu dalších aktuálních témat. Byla provedena revize a další doplnění Helsinské deklarace WMA. Tento dokument, obsahující doporučení pro lékaře zabývající se medicínským výzkumem na člověku, byl přijat na 18. zasedání v r. 1964 a několikrát revidován.

V tématu věnovaném transplantacím zaznělo jednoznačné zamítavé stanovisko ke komercializaci dárcovství orgánů, resp. k variantě placení živým dárcům za poskytnutí orgánů.

Plénum diskutovalo i o fenoménu násilí ve zdravotnickém sektoru. Musí být uplatněna nulová tolerance k násilí na pracovišti, včetně práva lékaře odmítnout léčit pacienta, který se dříve choval agresivně. Měl by být vytvořen oficiální předpis, jak řešit násilí ve zdravotnictví. Podle WMA je také třeba zabezpečit, aby zaměstnanec, který o problémech informoval, byl chráněn před mstou.

Dalšími jednacími body byly např. fungování zdravotnictví v podmínkách ozbrojených konfliktů, riziko zneužívání psychiatrie, ale třeba i užívání elektronických cigaret, podpora zavádění jednotkových cen alkoholu a další.

Funkci prezidenta WMA po složení inauguračního slibu převzal pro rok 2012/2013 dříve zvolený Dr. Cecil Wilson z USA. Další zasedání pléna proběhne příští rok v brazilském městě Fortaleza. red

V. Valenta chce stabilizovat systém „Po všech restrukturalizacích, optimalizacích a transformacích, kterými hygienická služba prošla v minulých letech, potřebujeme hlavně stabilizovat systém. Neboli, stručně řečeno, normálně pracovat,“ prohlásil nový hlavní hygienik ČR MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D., na tiskové konferenci 18. října v Praze. nou součástí systému zdravotní péče a musí být v těsné návaznosti na sekundární a terciární prevenci,“ prohlásil.

Uvedl, že je především třeba daleko lépe vyvážit role ochrany zdraví a podpory zdraví. „Pokud si představíme, že systém hygienické služby stojí na těchto dvou nohách, tak noha podpory zdraví je v současnosti poněkud pokrčená a je potřeba ji posílit,“ vysvětlil a jako příklad uvedl kauzu metylalkohol. „Hygienická služba nezaváhala v kauze metylalkohol, ale v kauze alkohol.

Měla k dispozici data o alkoholismu v ČR, ale nic moc s nimi nedělala, měla politiky dříve varovat. Opět byla noha prevence a podpory zdraví slabší,“ řekl.

Dalším koncepčním pilířem je podle něj personální stabilizace, zahrnující jak stanovení nepodkročitelných kvalifikačních požadavků na zaměstnance, tak i motivaci absolventů fakult pro hygienické obory. Závěrem zdůraznil V. Valenta nezbytnost udržitelného financo-

Časopis British Medical Journal (BMJ) uveřejnil 23. října článek, podle něhož zlínský Institut pro testování a certifikace, a. s. (ITC), byl ochoten schválit k použití fiktivní náhradu kyčelního kloubu s parametry připomínajícími výrobek ASR XL Acetabular System společnosti DePuy. Ten již v některých zemích odborníci nedoporučují k použití – umělý kloub je nebezpečný tím, že se na něm přímo dotýkají dvě kovové části a navzájem se obrušují.

Na investigativní reportáži se podílely rovněž novinářky deníku The Daily Telegraph, který v této souvislosti počínaje 22. říjnem uveřejnil řadu článků. Reportérky vydávající se za zástupce výrobce nabízely fiktivní umělý kloub připomínající ASR XL. S žádostí o certifikaci se obrátily i na zlínský institut. Pracovník ITC podle BMJ uvedl: „Obvykle neklademe velké překážky při vydávání certifikátů. Když jsou problémy, snažíme se to vyřešit a dokončit. Jsme na straně výrobců a jejich produktů, ne na straně pacientů.“ Na oficiální dotaz posléze ITC reagovala sdělením, že „postupuje plně podle práva“.

Podle Daily Telegraph platí certifikáty pro celou EU a schválené zdravotnické výrobky mohou pak být používány i ve Velké Británii. List napsal, že certifikáty uděluje 70 privátních regulátorů, kteří spolu soupeří, a zůstává prostor pro korupci.

Nedostatky v certifikaci podle článku v BMJ potvrdil Michal Bauer, jeden z pracovníků brněnského Strojírenského zkušebního ústavu, s. p. Údajně řekl, že zejména společnosti v zemích východní Evropy, ale i v západní Evropě se v dostatečné míře neřídí příslušnou evropskou direktivou. „Když jsem viděl některé certifikáty vydané pro některé produkty, bylo to hrozné.“ Daily Telegraph rovněž citoval vyjádření ministra zdravotnictví Velké Británie Jeremyho Hunta: „Bezpečnost pacientů je primární, takže je naprosto neakceptovatelné, že by pacienti mohli dostat náhrady nedosahující standardů. Požádám Úřad pro regulaci medicínských a zdravotnických produktů a Britskou asociaci ortopedů, aby se vyjádřily k tomu, co můžeme udělat, abychom ujistili pacienty, že si mohou být jisti, že dostanou náhrady nejvyšších kvalit.“ Britský deník upozornil na nedostatky certifikačních procesů v dalších zemích – Maďarsku, Řecku a Turecku.

ITC: V pozadí je fatální neznalost problematiky…

Foto: ZN

Jako jeden z hlavních problémů současného stavu hygienické služby označil V. Valenta institucionální nestabilitu, a to i ve vědecké i výukové bázi. „Personální i finanční kapacity byly redukovány za posledních deset let téměř o padesát procent. Segment potřebuje generační obměnu a personální strategii,“ uvedl. Dodal, že chybí také investiční strategie v oblasti primární prevence. Jako pozitivní skutečnost naopak zmínil, že již byla dokončena strukturální část transformace hygienické služby. „Jedním z našich aktuálních cílů je realizace koncepce prevence nemocí a hygienické služby, kterou připravujeme s dalšími odborníky a je těsně před dokončením,“ sdělil V. Valenta. Doplnil, že je třeba uskutečnit nejen systémová i operativní opatření reagující na zkušenosti z mimořádných opatření, ale i zachovat nutnou integritu státního zdravotního dozoru nad všemi rozhodujícími faktory zdraví. „Hygienická služba je pev-

versus certifikace

vání a legislativní podpory. „Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, je třeba novelizovat tak, aby více reflektoval komplexní šíři této oblasti,“ uzavřel hlavní hygienik. zek

Na sdělení Daily Telegraph reagoval 25. října tiskovým prohlášením generální ředitel ITC RNDr. Radomír Čevelík. „Novinářky vystupovaly jako klienti mající zájem o posouzení výrobku notifikovanou osobou. Jednání s našimi zaměstnanci bylo zaměřeno na obecné postupy posuzování shody aplikované ve společnosti ITC jako notifikované osoby NB 1023. Během tohoto jednání nebyly předloženy ani vzorky konkrétních výrobků, ani technická dokumentace, pouze informační leták. Uskutečněné konzultace neznamenaly nic jiného než předběžné předání informací o způsobu, který aplikuje notifikovaná osoba ITC, a protože nebyla podána žádost o posouzení shody ani předložena technická dokumentace s adekvátní specifikací výrobku, nedošlo k otevření žádného procesu posuzování ze strany ITC,“ uvádí R. Čevelík s tím,

že z popsaných kroků novinářky vyvodily mylný závěr, že ITC příslušný certifikát hodlá vydat. Ve skutečnosti tento krok nevede a ani nemůže vést k zahájení procesu posuzování shody notifikovanou osobou. „Následně byly zaslány do naší společnosti dotazy Daily Telegraph, ze kterých jednoznačně vyplývala fatální neznalost této problematiky, neznalost právního rámce posuzování shody v Evropské unii, zejména přísného režimu harmonizovaného systému posuzování shody zdravotnických prostředků, a došlo k záměně (úmyslné či bezděčné) v popisu činnosti regulačních orgánů a notifikovaných osob. V této fázi jsme považovali za vhodné na tuto skutečnost Daily Telegraph upozornit a současně jsme požádali o poskytnutí úplných doslovných textů nebo úplného záznamu z předmětného jednání v naší společnosti. Bohužel Daily Telegraph žádné informace neposkytl. Následujícího dne však Daily Telegraph zveřejnil článek, který obsahuje nepravdivé a lživé informace, včetně odkazu na naše vyjádření, jehož znění je však v přímém rozporu s naším vyjádřením zaslaným Daily Telegraph 22. 10. 2012,“ pokračuje R. Čevelík.

… a Daily Telegraph naše vyjádření překroutil Podle Daily Telegraph ITC uvedl, že za posledních 10 let při své činnosti zaznamenal problémy v postupech a zdravotnických prostředcích. Vyjádření ITC naproti tomu obsahuje formulaci „Za dobu téměř 10 let působnosti ITC nebyl zaznamenán závažný problém v postupech ITC a nebyl zaznamenán problém u zdravotnických prostředků.“ „Především je nutno chápat, že notifikované osoby nejsou regulačními orgány EU. Těmi jsou zcela nezpochybnitelně legislativní orgány Evropské unie, Evropské komise a v rámci jednotlivých členských států EU příslušné státní orgány, v případě České republiky to jsou u zdravotnických prostředků především ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo průmyslu a obchodu. Dozorovými orgány pak jsou Česká obchodní inspekce a Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ uvádí se ve stanovisku ředitele ITC. R. Čevelík dále konstatuje, že notifikovaná osoba nemůže bezdůvodně posouzení výrobku odmítat anebo bez jakéhokoli řádného posouzení výrobku předem tvrdit, že je daný výrobek nevyhovující. „K dosažení zamýšleného dramatického účinku byl audiovizuální záznam hodinové schůzky s našimi zaměstnanci předmětem pečlivého výběru ‚odpovědí‘ našich zaměstnanců na nepoložené otázky a z tohoto záznamu je prezentováno pouze několik vybraných zavádějících pasáží,“ uzavírá R. Čevelík.

Reakce ministra zdravotnictví K případu se vyjádřil také ministr zdravotnictví doc.

MUDr. Leoš Heger, CSc. Vyjádření ITC citovaná britským listem označil za „velmi nešťastná“ a pro televizi Prima uvedl, že jsou špatně nastavená pravidla a firma postupovala podle platné směrnice. „Ta nevyžaduje, aby se provádělo dlouhodobé sledování, aby třeba životnost výrobků byla testována v nějakém období desetiletí nebo aby byly sledovány publikace, které jsou získány někde jinde.“ red

Inzerce

KONFERENCIA Riziká a riešenia vo farmaceutickom priemysle v Slovenskej republike Termín konania: 06. – 07. 11. 2012 | Miesto konania: hotel Kaskády, Letecká 19, 962 31 Sliač – Sielnica Stretnutie manažmentu farmaceutických spoločností a zdravotníckych zariadení, zástupcov vysokoškolského vzdelávania, štátnej správy, zdravotných poisťovní a farmaceutov.

Program konference DEŇ 1 - 6.11.2012 OKT

6

09.00 – 10.00 10.00 – 10.15

BLOK I - Úspešný predaj a komunikácia OTC/ DS produktov, alebo aktuálna situácia, trendy a výzvy z praxe!

Registrácia účastníkov Zahájenie konferencie: Prof. PharmDr. Ján Kyselovič, CSc., Dekan Farmaceutické fakulty, Univerzita Komenského v Bratislave

Predstavenie partnerov: Ing. Viliam Kováčik, vedúci prevádzky, TEMPUS AWT BAVARIA s.r.o. (dealer BMW) Ing. Rastislav Božek, Managing Partner, Sprinx, a.s.

10.15 – 19.00 20.00

Odborný program prvého dňa Spoločenský večer: Finalista Superstar Michal Cherenko and band

DEŇ 2 - 7.11.2012 OKT

7

09.00 – 13.00 13.00

Odborný program druhého dňa Ukončenie konferencie

PARTNEŘI:

BLOK II - Aktuálna situácia nemocničného obchodu v praxi, alebo koncepcia,

reforma a ekonomika ústavnej zdravotnej starostlivosti!

BLOK III - Súčasné trendy v oblasti obchodu, marketingu a outsourcingu vo farmácii BLOK IV - Legislatívny blok BLOK V - Aktuálna situácia v oblasti registrácií liečiv, klinických štúdií a dohľadu nad liekmi

8

události, fakta, názory

O dostupnosti péče pneumoonkologických center „Účinná primární prevence karcinomu plic je známa, nejohroženější populací jsou těžcí kuřáci. I přesto je protikuřácká kampaň v ČR jen vlažná a žádná konkrétní opatření prakticky neexistují. Na druhé straně pak např. kuřákům s CHOPN upíráme indikačními omezeními léčbu účinnými léky, jako jsou LABA či LAMA. I percepce karcinomu plic většinovou společností v ČR je spíše negativní – podle převládajících názorů si pacienti nemoc zavinili sami, léčba je drahá a její výsledky nejsou ­dobré. Pětiletého přežití v ČR dosáhne 7,5 % pacientů s karcinomem plic, průměr zemí EU přitom činí 10,5 % a v USA dokonce 14 %,“ uvedl prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, v úvodu diskusního panelu ZN věnovaného dostupnosti péče pneumo­ onkologických center, který naše redakce uspořádala 23. října.

V ČR dnes existuje 10 pneumoonkologických center (dosud neukotvených vyhláškou), která musí splnit podmínky komplexní diagnostiky (zobrazovací metody, bronchologie, laboratoř – imunohistochemie, genetika), komplexní léčby (chirurgie, radiochemoterapie, biologická léčba, endobronchiální léčba) a okamžitého řešení komplikací 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Tato centra mají s pojišťovnami uzavřen do-

datek pro podávání léčby s omezením „S“ – tedy tzv. centrových léků. Jedná se o erlotinib, pemetrexed a gefitinib. Bevacizumab má stanoveny podmínky úhrady od března 2010, ale žádné centrum v ČR v současnosti nemá uzavřen dodatek pro jeho podávání v indikaci karcinomu plic. Pro pacienty je k dispozici i crizotinib, ovšem zatím pouze v režimu časného přístupu.

Prof. Kolek se zmínil i o problematice aktuálních revizí, na jejichž základě VZP odmítá retroaktivně uhradit výjimečné podávání erlotinibu v 1. linii léčby i přesto, že podle názoru odborníků byla jedinou možností léčby a byla využívána pouze výjimečně tam, kde nemohla být podána chemoterapie „Léčba byla VZP dlouhodobě akceptována – pojišťovna o ní byla informována např. na pravidelných Fórech onkologů a nikdy nic nenamítala. Podávání erlotinibu bylo opodstatněno klinickými daty u dlouhodobě přežívajících nemocných a plných pět let bylo součástí Modré knihy. S odkazem na ni bylo schéma léčby doporučeno i na oficiálních internetových stránkách VZP,“ podivil se prof. Kolek.

MUDr. Hana Šustková, vedoucí oddělení koncepce Odboru smluvní politiky, která v diskusním panelu ZN zastupovala VZP, na to zareagovala, že pojišťovna je připravena s odbornou společností o daném problému jednat. jak

Ultimátum krizového štábu „Zcela nereálná je představa, že sedm zdravotních pojišťoven za dva měsíce dokáže sjednat smlouvy se 189 nemocnicemi, neboli nejméně 1300 individuálních smluv, a v nich rozsah a podmínky poskytování péče s každou jednotlivou nemocnicí,“ píše se v otevřeném dopise ministru zdravotnictví doc. MUDr. Leoši Hegerovi, CSc., který představitelé krizového štábu proti rušení nemocnic (viz ZN 42/2012) podepsali na tiskové konferenci 25. října v Praze. Podle zástupců štábu není možné zajistit v ČR zdravotní péči pro rok 2013. „Reálné ohrožení péče o obyvatele vede krizový štáb k požadavku na ministra zdravotnictví jednat o řešení ­situace se zástupci nemocnic, pacientů a odborů, a to nejpozději do čtvrtka 1. listopadu 2012,“ uvedl mluvčí štábu Bc. Václav Krása. Krizový štáb současně nemocnicím doporučil, aby v jednání s pojišťovnami postupovaly jednotně a trvaly na uzavření smluv na dobu pěti let. „Domníváme se, že smlouva na půl roku nebo rok nemá smysl, protože nemocnice nebudou mít stejně jistotu další existence,“ vysvětlil V. Krása. „Pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví musejí také okamžitě zveřejnit kritéria, za jakých bude po prvním lednu 2013 poskytována zdravotní péče,“ sdělila Zdravotnickým novinám předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Bc. Dagmar Žitníková. „V nemocniční síti by se ani po tomto datu nemělo nic zásadním způsobem měnit bez toho, že by se připravily analýzy a kvantifikovaly dopady předpokládaných změn jak na pacienty, tak i na zaměstnance. Pokud se ale pan ministr do 1. listopadu neozve, máme naplánovány další akce,“ zdůraznila D. Žitníková. zek

ročník 61 číslo 44 29. října 2012

n ZPRAVODAJSKÝ DENÍK 18. říjen n Mluvčí Moravskoslezského kraje Bc. Šárka Vlčková oznámila, že náklady na probíhající kompletní rekonstrukci infekčního pavilonu v Nemocnici s poliklinikou Havířově, p. o., dosáhnou 111 miliónů Kč. Většinu nákladů pokryje evropská dotace.

19. říjen n Internetový server Lidovky.cz uvedl, že Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) bude platit společnosti IZIP za provozování svého portálu 5 mil. Kč měsíčně.

Smlouva, která byla uzavřena na dobu neurčitou, je podle právních analýz Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ) nevýhodná – portál nepatří VZP a data nadále vlastní IZIP. „Správný a hospodárný postup by byl takový, že si objednatel má ujednat veškeré další dispozice s dílem, jehož vytvoření si pro sebe objednal a zaplatil,“ píše se podle serveru v právní analýze.

21. říjen n V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) byla provedena letošní 36. transplantaci ledvin od žijícího dárce, což je nejvyšší počet od začátku programu v r. 1966. „Transplantace ledviny od žijících dárců mají významně lepší výsledky než od dárců zemřelých, navíc její provedení je možné ještě před zahájením dialyzační léčby,“ uvedl MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRCS, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM. V ČR je podíl tohoto typu dárcovství ze všech transplantací ledvin jenom 10 %, v porovnání s až 50% podílem ve Velké Británii či Nizozemsku.

22. říjen n Člen správní rady VZP MUDr. Michal Sojka oznámil, že rada neprojednala návrh na personální změny ve vedení VZP. Rada se podle něj nedočkala od MZ ani právní analýzy smlouvy VZP s IZIP o provozu portálu, přestože o její předložení otevřeným dopisem 19. října žádal poslanec a člen rady MUDr. Boris Šťastný (viz též výše uvedenou zprávu z 19. října). Ministr doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., následně MUDr. Šťastnému písemně odpověděl, že pro něj standardní platformou k diskusi o otázkách zdravotního systému je poslanecká sněmovna. „Správní rada VZP tu správnou diskusní platformu nepředstavuje,“ napsal L. Heger. n Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek pražského Městského soudu a stvrdil jmenování Petra Kužela, MBA, řádným rozhodcem přezkumného rozhodčího

senátu v kauze Diag Human. Vrchní soud tak ukončil řízení o odvolání společnosti Diag Human SE, která s jeho jmenováním nesouhlasí. „Společnost Diag Human SE dlouhodobě řadou procesních úkonů protahuje celé řízení, ve kterém se postupem času jasně ukazuje, že právní a procesní postup ČR je zákonný a legitimní,“ uvedla následně tisková zpráva MZ.

23. říjen n Mluvčí MZ Vlastimil Sršeň informoval, že ministerstvo obdrželo 11 soutěžních návrhů na nový systém elektronického zdravotnictví v ČR, který umožní lékařům, zdravotním pojišťovnám i pacientům sdílet údaje. ­Vyhodnocení proběhne do konce listopadu, do konce roku vypíše MZ tendr. Užívání systému by mělo odstartovat od ledna 2014, do té doby by měla být hotová legislativa, stanovující pro zdravotníky povinné ­používání. Na pořízení systému plánuje MZ vydat až 400 mil. Kč. n Radní pro zdravotnictví Mgr. Milan Kabický stáhl z programu jednání Rady hlavního města Prahy svůj materiál o převodu čtyř pražských zdravotnických zařízení do majetku města. Rada záměr projedná na některém z dalších zasedání. Praha chce získat Thomaye­ rovu nemocnici, Nemocnici Na Bulovce, podolský Ústav pro péči o matku a dítě a Psychiatrickou léčebnu Bohnice. Převod by měl proběhnout v r. 2014, pokud bude schválen poslaneckou sněmovnou. n Sněmovna v prvním čtení podpořila senátní novelu zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, která ze zákona vypouští povinné lékařské prohlídky řidičů ve věku 60 a 65 let, kteří tuto činnost nemají jako povolání.

Nově by tak chodili řidiči na první povinnou prohlídku až v 68 letech. Ministr dopravy Mgr. Pavel Dobeš sdělil, že přivítal původní návrh, počítající s posunem prohlídky na 65 let. S posunem až na 68 let nesouhlasí.

n Předseda představenstva Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s., Ing. Miroslav Janovský podepsal smlouvu na výstavbu pavilonu a koridoru, který ho propojí s ostatními budovami, za 184 mil. Kč. Do pavilonu se 162 lůžky se přestěhují dvě stanice interny, dvě stanice chirurgie, ortopedie a neurologie, v přízemí bude sídlit urologie a všechny ambulance. Informaci přinesl deník Mf DNES v regionální mutaci.

24. říjen n Senát v rámci jednání o novelách zákoníku práce a zákona o zdravotnické záchranné službě schválil zavedení odchodného a dodatkový týden dovolené pro záchranáře. Novelu nyní dostane k podpisu prezident republiky. n Náměstek hejtmana Karlovarského kraje JUDr. Martin Havel oznámil modernizaci dispečinku záchranné služby. „Dojde k centralizaci analogové rádiové sítě a radiostanice doplníme technologií PEGAS umožňující komunikaci na digitální bázi. Počítáme také s nákupem nových přístupových a kamerových systémů,“ uvedl M. Havel. Náklady na technologie dosáhnou cca 35 mil. Kč, z toho 28,3 mil. Kč představují dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím IOP Ministerstva pro místní rozvoj ČR a zbývajících 6,7 mil. Kč hradí kraj z vlastních zdrojů. Projekt by měl být dokončen v r. 2013.

25. říjen n Česká transplantační nadace udělila výroční cenu za rok 2012 za rozvoj transplantační medicíny českému plastickému chirurgovi žijícímu v USA, Dr. Bohdanu Pomahačovi. Cenu převzal z rukou předsedy správní rady nadace MUDr. Štefana Vítka, CSc., na slavnostním večeru v pražském Strahovském klášteře.

red, čtk, new

n LIDÉ Dr. Tonio Borg Novým eurokomisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů jmenovala 20. října maltská vláda svého ministra zahraničí Tonio Borga. Nahradí krajana Johna Dalliho, který odstoupil poté, co unijní protikorupční úřad OLAF vůči němu vyslovil podezření z krytí korupce.

T. Borg je expertem v oboru veřejného práva, členem maltské Nacionalistické strany, v politických kruzích je znám jako důrazný konzervativec. Patří například mezi zásadní odpůrce interrupcí. V letech 1990–1995 působil jako člen Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). hj

n PERSONÁLNÍ INZERCE VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ n Více pozic

Fakultní nemocnice Olomouc vyhlašuje výběrové řízení na obsazení těchto vedoucích pracovních pozic: Zástupkyně/zástupce přednosty pro LP Onkologické kliniky Požadavky: VŠ vzdělání lékařského směru, specializace v oboru klinická onkologie nebo radiační onkologie podle zákona č. 95/2004 Sb. v platném znění Primář/ka Oddělení urgentního příjmu Požadavky: VŠ vzdělání lékařského směru, specializace v oboru urgentní medicíny podle zákona č. 95/2004 Sb. v platném znění Primář/ka Oddělení klinické psychologie Požadavky: VŠ vzdělání v oboru psychologie, specializace v oboru klinická psychologie podle zákona č. 96/2004 Sb. v platném znění, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu Další společné požadavky: ukončený doktorský studijní program výhodou, nejméně 10 let odborné praxe, vědecká činnost vítána, dobré řídící a organizační schopnosti, manažerské a komunikační schopnosti, znalost anglického jazyka, zdravotní způsobilost a bezúhonnost, znalost práce s PC. K písemné žádosti je třeba doložit: fotokopie dokladů o dosažené kvalifikaci, fotokopii licence ČLK pro vedoucího lékaře-primáře, profesní životopis, fotokopii výpisu z rejstříku trestů, písemnou koncepci své práce v uvedené funkci.

Součástí výběrového řízení je absolvování psychologických testů.

Písemné přihlášky do výběrového řízení je třeba doručit na Personální úsek FNOL – Mgr. Vladimíra Odehnalová, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc, nebo e-mail: vladimira.odehnalova@fnol.cz nejpozději do 15. 11. 2012.

VOLNÁ MÍSTA n Fyzioterapeut/masér

Přijmeme fyzioterapeuty a maséry do luxusního centra rehabilitace v Saúdské Arábii. Čistá měsíční mzda od 2500 do 3500 USD. Kontakt: e-mail: rehabilitace.arabie@seznam.cz

n Sekundární lékař

Sekundárního lékaře pro Oddělení ORL přijme Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

Požadujeme ukončené VŠ vzdělání lékařského směru, minimálně 2 roky praxe v oboru ORL, příp. dětská ORL, zdravotní způsobilost a bezúhonnost podle zákona č. 95/2004 Sb. Nabízíme: možnost dalšího vzdělávání a profesního růstu, zázemí velké fakultní nemocnice, zaměstnanecké benefity.

Nástup leden 2013.

Kontakt: MUDr. Radim Kaňa, tel.: 224 962 312, e-mail: radim.kana@vfn.cz

n Vedoucí lékař/lékařka

Priessnitzovy léčebné lázně a. s. Jeseník přijmou do pracovního poměru vedoucího lékaře/lékařku se specializací v oboru RFM, interny, příp. kombinace RFM, interna, neurologie.

Nabízíme: podnikový byt, individuální mzdové podmínky, možnost nadstandardní mzdy formou podílových odměn za ambulantní výkony. Nástup možný ihned.

Reference vítány.

Nabídky spolu se strukturovaným životopisem a fotokopií dokladu o vzdělání zasílejte na adresu: Priessnitzovy léčebné lázně a. s., personální úsek, Priessnitzova 12/299, 790 03 Jeseník, tel. 584 491 127, e-mail: vokalova@ priessnitz.cz

n Lékař/lékařka

Nestátní zdravotnické zařízení THERÁPON 98, a. s., Kopřivnice přijme do pracovního poměru lékaře/lékařku pro zubní ambulanci.

Požadavky: specializovaná způsobilost v oboru, zdravotní způsobilost a trestní bezúhonnost podle zákona č. 95/2004 Sb. Nabízíme: nadstandardní mzdové podmínky, možnost ubytování, týden dovolené navíc.

Nástup podle dohody.

Bližší informace: předseda představenstva MUDr. Pavel Holaň, tel.: 608 859 884, e-mail: holan.pavel@therapon98.cz

n Lékař/lékařka

Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., přijme lékaře/ lékařku na oddělení patologie.

Je vítána specializovaná způsobilost v oboru, popřípadě absolvování patologického kmene.

Nabízíme: nadstandardní finanční ohodnocení – benefity, práci na špičkově vybaveném pracovišti (Ordinát soudního lékařství) v prosperující a stabilní organizaci, výraznou podporu dalšího vzdělávání, možnost ubytování v centru města a v blízkosti nemocnice, nástup možný ihned, popřípadě podle dohody.

Bližší informace podá primář oddělení patologie MUDr. Pavel Srna, tel.: 483 345 820, e-mail: srna@nemjbc.cz, případně kontaktujte personální oddělení, e-mail: pavel.kures@nemjbc.cz

n Lékař/lékařka

Revmatologický ústav, Praha 2, Na Slupi 4 přijme pro oddělení zobrazovacích metod lékaře rentgenologa.

Kvalifikační požadavky: VŠ, specializovaná způsobilost v oboru radiologie a zobrazovací metody nebo alespoň částečně absolvovaná příprava ke specializační zkoušce.

Nástup možný ihned nebo podle dohody.

Pracoviště bez pohotovostních služeb.

Platové zařazení podle předpisu pro PO. Sociální výhody, možnost stravování, penzijní připojištění a příplatek na dovolenou. Pracoviště v centru města.

Bližší informace poskytne prim. MUDr. Jindřiška Gatterová, e-mail: gatt@revma.cz, tel.: 234 075 200, nebo e-mail: personalni@revma.cz, tel.: 234 075 204.

Přihlášky se strukturovaným životopisem a přehledem praxe zasílejte na shora uvedenou adresu, případně e-mailem na výše uvedené adresy.

n Lékař/lékařka

Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., přijme lékaře/ lékařku na oddělení Centrum doléčování a rehabilitace.

Je požadována pouze odborná způsobilost.

Nabízíme velmi dobré finanční ohodnocení, příplatek za geriatrické pracoviště, pět týdnů dovolené, žádné služby – pouze víkendové vizity, možnost práce i na zkrácený úvazek, příspěvky z fondu FKSP na dovolenou a kulturní akce, závodní stravování, možnost zajištění ubytování v centru města a v blízkosti nemocnice, nástup možný ihned, popřípadě dle dohody.

Vhodné i pro lékaře důchodového věku nebo lékaře jakékoli (vhodné přidružené) klinické odbornosti.

Bližší informace podá primářka oddělení MUDr. Sabina Tichá, tel.: 483 345 227, e-mail: ticha@nemjbc.cz, případně kontaktujte personální oddělení, e-mail: pavel.kures@nemjbc.cz

n VŠ pracovník

Fakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 přijme VŠ pracovníka do virologické laboratoře Ústavu lékařské mikrobiologie UK 2. LF. Požadujeme: ukončené VŠ vzdělání lékařského nebo přírodovědného směru.

Znalost molekulárněbiologických metod, eventuálně klinické virologie vítána.

Vhodné i pro absolventa VŠ se zájmem o obor.

Nabízíme: prof. růst v oboru, ubytování pro mimopražské.

Nástup ihned.

Písemné nabídky s CV zasílejte na e-mail: otakar.nyc@lfmotol.cuni.cz.

Info: 22443 5351.

n Lékař/lékařka

Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., přijme lékaře/lékařku na oddělení urologie.

Absolvování urologického kmene je vítáno, není však podmínkou.

Nabízíme: nadstandardní finanční ohodnocení – benefity, práci v prosperující a stabilní organizaci, výraznou podporu dalšího vzdělávání, možnost ubytování v centru města a v blízkosti nemocnice.

Nástup možný ihned, popřípadě podle dohody.

Bližší informace podá primář oddělení urologie MUDr. Jaroslav Všetička, Ph.D., tel.: 483 345 700, e-mail: vseticka@nemjbc.cz, případně kontaktujte personální oddělení, e-mail: pavel.kures@nemjbc.cz